MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN LESNICKÁ A DEVASKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

MENDELOVA ZEM D LSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN LESNICKÁ A D EVA SKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

SPECIÁLNÍ POVRCHOVÉ ÚPRAVY MATERIÁL NA BÁZI D EVA A SKLA AKRYLÁTOVÝMI VODOU EDITELNÝMI I ROZPOUŠT DLOVÝMI NÁT ROVÝMI HMOTAMI DIPLOMOVÁ PRÁCE

2006 / 2007

Bc. Mat j Hoš álek

estné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Speciální povrchové úpravy materiál

na bázi d eva a skla akrylátovými vodou editelnými i rozpoušt dlovými

nát rovými hmotami zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zve ejn na v souladu s § 47b Zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovn Mendelovy zem d lské a lesnické univerzity v Brn , zp ístupn na ke studijním ú el m ve shod

s Vyhláškou rektora MZLU o

archivaci elektronické podoby záv re ných prací. Autor kvalifika ní práce se dále zavazuje, že p ed sepsáním licen ní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že p edm tná licen ní smlouva není v rozporu s oprávn nými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit p ípadný p ísp vek na úhradu náklad spojených se vznikem díla dle ádné kalkulace.

V Brn , dne: ………………………

……………………………………… Bc. Mat j Hoš álek

Pod kování Tímto chci také pod kovat vedoucí diplomové práce Doc.Ing.Daniele Tesa ové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace p i vypracování diplomové práce a zárove i firmám Becker Aroma Velké Mezi í í a Color Spektrum Hodonín za ochotné poskytnutí informací a materiál nát rovými hmotami.

k problematice speciálních povrchových úprav

Abstrakt Jméno a p íjmení:

Bc. Mat j Hoš álek

Název diplomové práce: Speciální povrchové úpravy materiál na bázi d eva a skla akrylátovými

vodou

editelnými

i rozpoušt dlovými

nát rovými hmotami Abstrakt Tato diplomová práce je zam ena na vizuáln speciální povrchové úpravy materiál na bázi d eva a skla akrylátovými vodou editelnými i rozpoušt dlovými nát rovými hmotami. Analyzuje sou asný stav dokon ovaných materiál , používané druhy speciálních povrch a vliv tvaru a funkce nábytku na výb r povrchové úpravy. Dále je na vlastní vizuální návrh nábytku vybrán druh nát rové hmoty a vlastní namíchaný odstín. Podle stanovené metodiky jsou vybrané speciální povrchy zkoušeny, vyhodnoceny a vzájemn porovnány. Klí ová slova Povrchová úprava, speciální povrchová úprava, udržitelný rozvoj, udržitelný design výrobk , akrylátové vodou editelné nát ry, akrylátové rozpoušt dlové nát ry, UV tvrditelné materiály, akryl-uretanové nát ry.

Abstract Name and surname:

Bc. Mat j Hoš álek

The Thesis:

Special surface finishnig of materials on the basis of wood and glass by using acryl waterborne and solvent release coatings.

Abstract This thesis adverts to special visual surface finishing of materials on the basis of wood and glass by using acryl waterborne and solvent release coatings. The actual state of completed materials, used special surfaces and the influence of shape and function on choice of surface finishing is discussed here. Then the type and tint of coating composition are choosen and this choice is substantiated. According to the defined methodics these chosen special surfaces are tested, analyzed and compared. Keywords Surface finishing, special surface finish, sustainable development, sustainable product design, acrylic waterborne coating, acrylic solvent release coating, UV curing products, acrylic-urethane coating.

OBSAH 1

ÚVOD

6

1.1 Cíl diplomové práce 2

7

SOU ASNÝ STAV DOKON OVÁNÍ MATERIÁL NA BÁZI D EVA …………………………………………… 8

2.1 Definice a základní pojmy ……………………………………………………… 8 2.1.1

Význam povrchové úpravy ………………………………………………... 8

2.1.2

Základní pojmy ……………………………………………………………. 8

2.1.3

Složení nát rových hmot ……………………………………………...........8

2.1.4

Rozd lení nát rových hmot ……………………………………………….. 9

2.2 Kvalita povrchové úpravy výrobk ze d eva ……………………………….. 10 2.3 Sou asné zp soby a trendy v dokon ování nábytku ………………………... 12 2.3.1

Problematika UV vytvrzovaní nát rových hmot ………………………... 12

2.3.2

Technologie p ímého potisku velkoplošných materiál ………………… 13

2.3.3

Vakuové nanášení ……………………………………………………….. 13

2.3.4

istota životního prost edí ………………………………………………. 14

2.4 Volba systému povrchové úpravy d eva …………………………………….. 15 2.5 Rozd lení nát rových hmot podle hlavního pojiva …………………………. 15 2.6 Nejvíce používané nát rové hmoty v dokon ování nábytku ……………….. 16 2.6.1

Vodou editelné nát rové hmoty ………………………………………… 17

2.6.1.1

Rozd lení vodou editelných nát rových hmot ………………………….. 18

2.6.1.2

Zpracovatelské a vysoušecí podmínky …………………………………... 19

2.6.2

Akrylátové nát rové hmoty – AC, AC-UV ……………………………. 21

2.6.2.1

Pojiva akrylátových nát rových hmot …………………………………... 21

2.6.2.2

Akrylátové nát rové hmoty vytvrzované pomocí UV zá ení …………….. 22

2.6.3

UV tvrditelné nát rové hmoty …………………………………………... 23

2.6.3.1

Plni e, základy, laky a barvy na bázi akrylát ………………………….. 24

2.6.3.2

Vodou editelné UV materiály …………………………………………... 25

2.6.4

Polyuretanové nát rové hmoty ………………………………………….. 26

2.6.5

Nitrocelulózové nát rové hmoty ………………………………………… 28

2.6.6

Kyselino tvrdnoucí nát rové hmoty ……………………………………... 28

2.6.7

Polyesterové nát rové hmoty ……………………………………………. 29

2.7 Systémy povrchové úpravy pro vybraný nábytek …………………………... 30 3

SOU ASNÝ STAV DOKON OVANÝCH MATERIÁL ………………... 31

3.1 D ev né materiály …………………………………………………………….. 31 3.2 Sklen né materiály ……………………………………………………………. 31 3.3 Kovové materiály ……………………………………………………………… 32 3.4 Plastové materiály …………………………………………………………….. 33 3.4.1

Povrchová dekorace plast ……………………………………………… 35

3.4.1.1

Malování ………………………………………………………………… 35

3.4.1.2

Potiskování ………………………………………………………………. 35

3.4.1.3

Pokovování ………………………………………………………………. 35

3.4.1.4

Dezénování ………………………………………………………………. 35

3.4.1.5

Sametován ……………………………………………………………….. 36

3.5 P íprava povrchu p ed dokon ováním ……………………………………… 36

4

3.5.1

P íprava d ev ného podkladu …………………………………………… 36

3.5.2

P íprava sklen ného podkladu …………………………………………... 36

3.5.3

P íprava kovového podkladu ……………………………………………. 37

3.5.4

P íprava plastového podkladu …………………………………………… 37

MOŽNOSTI DOKON OVÁNÍ D EV NÉHO I NED EV NÉHO NÁBYTKU POVRCHOVÝMI ÚPRAVAMI SE SPECIÁLNÍMI EFEKTY ………………………………… 38

4.1 Nejpoužívan jší nát rové hmoty pro povrchy se speciálními efekty ………. 38 4.2 Nejb žn jší zp soby nanášení ………………………………………………... 39 4.2.1

St íkání …………………………………………………………………... 39

4.2.2

Elektrostatické nanášení …………………………………………………. 40

4.2.3

Válcové nanášení (navalování) ………………………………………….. 40

4.2.4

Polévání ………………………………………………………………….. 40

4.3 Speciální povrchy nát rovými hmotami …………………………………….. 41 4.3.1

Povrchy pro d ev né, plastové a kovové materiály ……………………... 41

4.3.1.1

Reliéfní a jiné dekorativní povrchy ……………………………………… 41

4.3.1.2

Metalické povrchy ……………………………………………………….. 41

4.3.1.3

Výrazné povrchy – v odlesku sv tla ……………………………………... 42

4.3.1.4

Barevné pigmentové povrchy ……………………………………………. 42

4.3.2

Povrchy pro sklen né materiály …………………………………………. 42

4.3.2.1

Používané nát rové hmoty ………………………………………………. 42

4.3.2.2 Optické efekty ……………………………………………………………. 43 5

VNÍMÁNÍ POVRCHU HMATEM ………………………………………….. 44

6

VLIV TVARU A FUNKCE VÝROBKU NA VÝB R POVRCHOVÉ ÚPRAVY ………………………………………………………………………. 45

6.1 Vliv tvaru výrobku (dílce) na povrchovou úpravu …………………………. 45 6.1.1

Tvarované dílce ………………………………………………………….. 45

6.1.2

Vliv tvaru výrobku (dílce) na volbu a p ípravu nát rové hmoty ………... 45

6.1.2.1

Vliv viskozity na nanášení NH na tvarové dílce …………………………. 46

6.1.2.2

Vliv povrchového nap tí na nanášení NH na tvarové dílce ……………... 47

6.1.2.3

Vliv minimální filmotvorné teploty na nanášení NH na tvarové dílce …... 47

6.1.3

Aplika ní podmínky vodou editelných nát rových hmot ………………. 47

6.1.4

Možnosti nanášení NH na tvarové výrobky (dílce) ……………………... 48

6.1.5

Možnosti vytvrzování a vysoušení NH na tvarových výrobcích (dílcích) 49

6.2 Vliv funkce výrobku na povrchovou úpravu ………………………………... 49 7

POUŽITÍ BAREV V INTERIÉRU ………………………………………….. 54

7.1 Co je barva …………………………………………………………………….. 54 7.2 Význam barev …………………………………………………………………. 55 7.3 Barvy a jejich kontrast ……………………………………………………….. 55 7.4 Soulad barev …………………………………………………………………... 56 7.5 Kombinace barev ……………………………………………………………… 57 7.6 Volba barvy a barevných odstín nábytku v interiéru ……………………... 57 8

VLASTNÍ EŠENÍ ÚKOLU – APLIKACE VLASTNÍHO BAREVNÉHO ODSTÍNU NA NAVRHNUTÝ VÝROBEK …………………………………. 58

8.1 Použitý postup ………………………………………………………………… 58 8.2 Východiska ešení ……………………………………………………………... 58 8.2.1

Tvorba virtuálního návrhu jídelního nábytku …………………………… 58

8.3 Zkoušené nát rové filmy ……………………………………………………… 60 8.4 Metodika zkoušení a vyhodnocení …………………………………………… 61 8.4.1

Vývoj vlastního odstínu …………………………………………………. 61

8.4.1.1

P íprava vzork …………………………………………………………. 61

8.4.1.2

Metodika míchání barevných odstín …………………………………… 61

8.4.2

M ení p ilnavosti nát rové hmoty a fólie k podkladu odtahem ………... 62

8.4.3

M ení p ilnavosti nát rové hmoty a fólie k m ížkovou zkouškou ……... 64

8.4.4

M ení lesku dokon ovaného povrchu ………………………………….. 65

8.4.5

M ení odolnosti povrchu studeným kapalinám ………………………… 67

8.4.6

M ení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu …………………… 69

8.5 Charakteristika jídelního nábytku …………………………………………... 70 8.6 Zd vodn ní výb ru typu NH a vlastního odstínu pro návrh ………………. 71 8.6.1

Výb r typu nát rové hmoty ……………………………………………... 71

8.6.2

D vod výb ru zelené barvy ……………………………………………... 71

8.6.3

Zelená barva ……………………………………………………………... 72

8.7 Aplikace odstínu na navržený nábytek ……………………………………… 72 9

LABORATORNÍ VÝSLEDKY ……………………………………………… 74

9.1 P ilnavost nát rové hmoty a fólie k podkladu odtahem ……………………. 74 9.2 P ilnavosti nát rové hmoty a fólie k podkladu m ížkovou zkouškou ……... 75 9.3 Lesk dokon ovaného povrchu ………………………………………………... 75 9.4 Odolnosti povrchu studeným kapalinám ……………………………………. 76 9.5 Odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu ………………………………. 77 10 VYHODNOCENÍ A DISKUSE VÝSLEDK LABORATORNÍCH ZKOUŠEK …………………………………………………………………….. 78 10.1 Vyhodnocení laboratorních zkoušek ………………………………………… 78 10.1.1

P ilnavost nát rových hmot a fólie ……………………………………… 78

10.1.1.1 Odtahem …………………………………………………………………. 78 10.1.1.2 M ížkovou zkouškou ……………………………………………………... 78 10.1.2

Lesk dokon ovaného povrchu …………………………………………... 79

10.1.3

Odolnosti povrchu studeným kapalinám ………………………………... 80

10.1.4

Odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu …………………………… 80

10.1.5

Vyhodnocení …………………………………………………………….. 81

10.2 Diskuse výsledk ……………………………………………………………… 82 10.2.1

Trendy v NH ohledn VOC ……………………………………………... 82

10.2.2

Vodou editelné NH ……………………………………………………... 82

10.2.3

Akrylátové nát rové hmoty ……………………………………………… 83

10.2.4

Dokon ované materiály …………………………………………………. 83

10.2.5

Vlastní vizuální návrh …………………………………………………… 83

11 ZÁV R ………………………………………………………………………… 86 12 SUMMARY …………………………………………………………………… 88 13 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………….. 90 14 SEZNAM ZKRATEK A SYMBOL ……………………………………….. 93 15 SEZNAM OBRÁZK ………………………………………………………... 94 16 SEZNAM TABULEK ………………………………………………………… 95 P ÍLOHY

1 ÚVOD První používané nát ry a malby na nábytek m ly p edevším ochrannou úlohu. V dnešní dob je od povrchové úpravy vyžadována krom funkce ochranné také funkce estetická, která se stává hlavním argumentem p i prodeji nábytku. V sou asné dob

jsou již na trhu takové povrchové úpravy nábytku, které

zákazníkovi nabízí r zné estetické a užitkové vlastnosti. Tato nabídka je umožn na technologickými dovednostmi a širokou škálou materiál pro dokon ování. Nej ast jšími efekty p i dokon ování povrch jsou filmy s r zným metalickým efektem, reliéfní povrchy, t pytivé a

fosforeskující povrchy a povrchy barevné

v r zných odstínech. Mezi hlavní funkce povrchové úpravy pat í: -

design povrchové úpravy – zvláštní efekty, barva, lesk.

-

ochranná funkce – proti ú ink m a vliv m každodenního používání (tvrdost, odolnost mechanickému a chemickému namáhání, odolnost teplu, sv tlu a vlhkosti).

-

ochrana životního prost edí

-

ekonomické funkce – uchování hodnot, zušlecht ní materiálu a zvýšení odbytu. Pokud nát rový film nem že plnit ani jednu z t chto úloh, v tšinou se nepoužívá.

Z tohoto d vodu nejsou pravd podobn na trhu laky na diamanty, zlato a jiné cenné a povrchov odolné materiály, které nevyžadují povrchovou úpravu.

6

1.1 Cíl diplomové práce Hlavním cílem diplomové práce je podat p ehled o možnostech designov a vizuáln speciálních povrchových úpravách materiál na bázi d eva a skla akrylátovými vodou editelnými i rozpoušt dlovými nát rovými hmotami. Cílem práce je ov it vybrané speciální povrchy dle zvolené metodiky a vyhodnotit a vzájemn porovnat vlastnosti jejich film . Dále na navržený nábytek aplikovat z odstín akrylátové NH, namíchaných dle zvolené metodiky, jeden vybraný odstín. Jako další cíl, po nanesení zvolené nát rové hmoty na navržený výrobek, je vyty eno zd vodn ní volby této NH, obhájení její vybrané barevnosti a vyhodnocení výsledk zkoušených vlastností samotného filmu. Podle zjišt ných vlastností film speciálních povrchových úprav bude v záv ru práce doporu en pro jednotlivé užitné plochy nábytku vhodný nát rový systém.

7

2

SOU ASNÝ STAV DOKON OVÁNÍ MATERIÁL NA BÁZI D EVA

2.1

Definice a základní pojmy

2.1.1

Význam povrchové úpravy Povrchová úprava je charakterizovaná jako kabát, který výrobek prodává.

Náklady

na

dokon ování

dokon ovaných p edm t

povrchové

úpravy

jsou

ve

srovnání

s hodnotou

pom rn malé ale její vliv na celkovou kvalitu výrobku

dosahuje vyššího významu. Povrchová úprava výrobk z materiál na bázi d eva má mimo ádný význam, protože prodlužuje životnost d eva, zvýraz uje a dokresluje jeho p irozenou krásu, zlepšuje jeho užitné vlastnosti, p ípadn potla uje barevné rozdíly, n kdy omezuje i emise z podkladových materiál . V tomto p ípad mluvíme o tzv. zábranném efektu. [19]

2.1.2 Základní pojmy -

Nát rová hmota (NH) - souhrnný název pro všechny hmoty na PÚ.

-

Nát r

- je ucelený film, který vznikl nanesením NH.

-

Nát rový systém

- je skladba jednotlivých vrstev nát ru.

-

Nát rová vrstva

- je každá vrstva nát ru.

-

Nát rový postup

- zp sob nanášení nát rových vrstev.

[19]

2.1.3 Složení nát rových hmot -

t kavé složky: - rozpoušt dla - edidla

-

net kavé složky: - filmotvorné látky - plniva - pigmenty - matovadla - povrchov aktivní látky - aditiva - pomocné látky

[19]

8

2.1.4 Rozd lení nát rových hmot Podle užití d líme NH na: - základní - vrchní - universální Podle pigmentace d líme NH na: - transparentní - lazurovací - pigmentované Podle podmínek použití d líme NH na: - interiérové - exteriérové - speciální Podle p evažujících edidel d líme NH na: - rozpoušt dlové - vodou editelné - bezrozpoušt dlové Podle po adí v nát rovém filmu d líme nát rové vrstvy na: - napoušt cí - vyrovnávací - základní - podkladové - vrchní Podle zp sobu tvorby filmu d líme NH na: - fyzikáln zasychající - vytvrzované chemickou reakcí - vypalovací - pro vytvrzování zá ením (UV, EBC) - pro urychlené vysoušení (IRM zá ením)

[19]

9

Podle zp sobu nanášení m žeme NH za adit do: - st íkání - navalování - polévání - má ení - ostatní zp soby

[19]

2.2 Kvalita povrchové úpravy výrobk ze d eva Kvalitu povrchové úpravy ur uje: -

chemické složení substrátu,

-

morfologické vlastnosti substrátu,

-

vlastnosti materiál na povrchovou úpravu,

-

aplika ní technika.

V nábytkové výrob posuzujeme kvalitu povrchových úprav z více hledisek. Tyto hlediska jsou potom ur ující pro klasifikaci povrchových úprav. Konkrétní typy povrchových úprav nát rovými hmotami se ozna ují podle názvu nát rové látky, která byla použita na horní nát rovou vrstvu. [1] I. Podle základních vlastností použitých materiál rozlišujeme: -

povrchové úpravy mo ením, respektive b lením

-

povrchové úpravy mokrou cestou

-

povrchové úpravy fóliemi a deskami

II. Podle chemického složení filmotvorných látek rozeznáváme PÚ: -

bezrozpoušt dlovými NH,

-

celulózovými NH,

-

lihovými NH,

-

olejovými NH,

-

syntetickými NH,

-

lamináty na bázi melaminformaldehydových prysky ic apod.

III. Podle lesku dokon ené plochy rozeznáváme: -

povrchové úpravy s dokon ením - vysoký lesk

-

povrchové úpravy s dokon ením - lesk

-

povrchové úpravy s dokon ením - pololesk

-

povrchové úpravy s dokon ením - polomatné

10

-

povrchové úpravy s dokon ením - matné

IV. Podle uzav enosti povrchu rozd lujeme povrchové úpravy na: -

povrchové úpravy s uzav eným povrchem

-

povrchové úpravy s polouzav enými póry

-

povrchové úpravy s otev enými póry

V. Podle odolnosti proti vn jšímu namáhání m žeme klasifikovat povrchové úpravy na základ r zného stupn odolnosti proti: -

mechanickému namáhání,

-

p sobení chemikálií,

-

p sobení teplot ,

-

atmosférickým vliv m apod.

VI. Podle fyziologických ú ink hovo íme o: -

zdravotn nevyhovujících

-

zdravotn vyhovujících

VII. Podle druhu dokon ovaných výrobk rozd lujeme povrchové úpravy ve výrob nábytku na n kolik hlavních podskupin, které se navzájem odlišují v n kterých užitkových hodnotách výrobku: [1] -

povrchové úpravy nábytku -

d ev ného

-

sklen ného

-

plastového

-

kovového

-

prout ného a ratanového

-

dále povrchové úpravy hra ek a d ev né bižutérie,

-

povrchové úpravy sportovních pot eb,

-

povrchové úpravy dalších výrobk .

Kvalitu povrchové úpravy posuzujeme podle požadavk na kvalitu konkrétního typu výrobku. Tyto požadavky formulují p íslušné normy, resp.technické požadavky. V eské republice je v sou asnosti relativn

komplexn

zpracovaná problematika

zkoušení a hodnocení povrchové úpravy nábytku. Technické požadavky na povrchovou úpravu nábytku jsou stanoveny normou

SN 91 0102. Kvalita povrchové úpravy

nábytku se hodnotí na základ podobných kritérií jako kvalita suchých nát r , resp. dýhovacích fólií a desek. [1]

11

2.3 Sou asné zp soby a trendy v dokon ování nábytku V oblasti výroby nábytku se v sou asnosti v tšinou používají rozpoušt dlové materiály, které sice poskytují možnost vynikající povrchové úpravy, zp sobují však problémy v pracovním i životním prost edí. Mezinárodní ekologické normy požadují výrazné omezení emisí VOC, tj. t kavých organických látek. [9] S ohledem na sou asné trendy jsou již nabízeny materiály pro povrchovou úpravu na vyšším vývojovém stupni. Jedná se o vodou editelné, vodou editelné UV tvrditelné a dokonce i rozpoušt dlové nát rové materiály, které spl ují ekologické normy a umož ují využít výhody v tší ú innosti a dosáhnout zisk v podob vyšší produktivity. [9] Tab. 1: Sou asné trendy v oblasti dokon ování nábytku. [20] NOVÉ TRENDY POVRCHOVÝCH ÚPRAV -----------------

minimalizace emisí VOC a snižování aromát chemická a ekologická bezpe nost hygienická a zdravotní nezávadnost zpracovatelné a recyklovatelné odpady výroba NH z obnovitelných zdroj a recyklovatelných materiál vznik nové kategorie nábytku: „BIO NÁBYTEK“ zavád ní materiál umož ujících jejich dokon ování suchou cestou rostoucí požadavky na mechanické a chemické odolnosti

2.3.1 Problematika UV vytvrzovaní nát rových hmot Vodou editelné a UV tvrditelné laky a barvy Využití vodou editelných a UV tvrditelných lak úpravu nábytku a interiérových prvk

a barev pro povrchovou

vytvá í vysoce kvalitní, odolný povrch a

zjednodušuje nanášení. UV systémy umož ují p i povrchových úpravách technologií navalováním vytvá et povrchy emailového vzhledu, a to p i irém i pigmentovaném povrchu. UV tvrditelnými materiály lze vytvá et kvalitní, trvanlivé a dokonalé povrchy i u profilovaných sou ástí a dílc . [9]

12

Tab. 2: Výhody a nevýhody UV vytvrzování nát rových hmot. [12,19] UV vytvrzování nát rových hmot hlavní výhody velmi rychlé vytvrzování hospodárnost ekologický p ínos dobré kone né vlastnosti povrchu

hlavní nevýhody omezené vytvrzování do hloubky u pigmentovaných nát r pot eba dobrého zvládnutí technologie nanášení

2.3.2 Technologie p ímého potisku velkoplošných materiál Technologie p ímého potisku velkoplošných materiál nabízí alternativu k dnes dominujícímu laminování. P i zvládnutí technologie potisku, a všechny p edpoklady pro to jsou, se stane tato technologie jednou z nejprogresivn jších zm n výroby nábytká ských a d eva ských materiál . Technologií je dosahováno: -

hospodárnosti,

-

zjednodušení výroby,

-

v tší variability

-

možnosti potiskovat p ímo dílce s následnými úsporami v pro ezu,

-

a tedy nižší výrobní ceny

P i potiskování jsou vytvo eny na dokon ovaném povrchu (nap . DVD, DTD, PDP pop . jiné desky) tyto vrstvy ve sm ru od podkladu k povrchu: 1. vrstva tmelu – vyrovnání základu 2. vrstva základní barvy 3. první vrstva potiskování (kovovými válci s p ivedeným inkoustem) 4. druhá vrstva potiskování (kovovými válci s p ivedeným inkoustem) 5. lakování povrchu 2.3.3 Vakuové nanášení – kontinuální zp sob Úsp šné zavedení této technologie umožní až zdokonalení UV tvrditelných a vodou

editelných nát rových hmot. Nep ekonatelná rychlost výroby pro tuto

technologii a úspory materiálu umož ují její využití p edevším p i nanášení profilovaných lišt a dílc , okenních vlys a podobn . [10]

13

2.3.4

istota životního prost edí P evažuje trend p echodu od rozpoušt dlových na vodou editelné systémy,

které umož ují stejné výsledky jako konven ní technologie, ale bez škodlivých dopad na pracovní i životní prost edí. [9] Výhody, spojené s použitím vodou editelných lak a barev jsou: -

výroba nezat žující životní prost edí,

-

dramatické omezení škodlivých emisí,

-

spln ní místních i mezinárodních ekologických zákon ,

-

bezpe n jší manipulace,

-

minimalizace rizika vzniku alergických reakcí

Pro výrobce p edstavuje p echod na vodou editelné laky a barvy investici jak finan ní, tak asovou. [9] I když jsou dle sou asných ekologických trend

up ednost ovány vodou

editelné NH, nejsou rozpoušt dlové NH tak na ústupu jek by se mohlo zdát. Používání NH rozpoušt dlových je dané dlouhým vývoje povrchových úprav. Proto i d v ra výrobc

v jejich aplika ní a kone né vlastnosti film , nebude v nejbližší dob

nahrazena v tší d v rou ve V NH.

Obr. 1: Obsah rozpoušt dla (%) ve vybraných nát rových hmotách – 1. nitrocelulózový lak (NC), 2. kyselinoutvrditelný lak (SH), 3. 2-k-polyuretanový lak (PUR), 4. polyesterová lak (SH), 5. UV tvrditelný lak, 6. vodou editelný lak. [12]

14

2.4 Volba systému povrchové úpravy d eva P i výb ru vhodného systému materiál pro povrchovou úpravu je t eba vzít v úvahu

eho a jakými prost edky chceme dosáhnout. Pro správnou volbu systému

povrchové úpravy se doporu uje zvážit následující parametry: [8,20] -

emise organických rozpoušt del (pracovní hygiena a životní prost edí)

-

vlastnosti podkladu a jeho p íprava,

-

požadované odolnosti filmu (proti mechanickým vliv m, tekutinám a chemikáliím) – tedy budoucí funkce výrobku,

-

vlastnosti nanášecích stroj a pom cek, lidský faktor

-

cena - resp. náklady na 1m2 (obsah sušiny, plnivost a po et nános )

-

vzhled, napln ní povrchu, barevný odstín, lesk, hladkost na dotek

-

životnost natužené sm si (technologické parametry NH)

-

doba a zp sob zasychání - vytvrzování (brousitelnost a stohovatelnost) (teplota min 18°C, vlhkost vzduchu pod 70%, proud ní vzduchu min 0,5m/s)

-

míra ho lavosti a požární bezpe nosti

2.5 Rozd lení nát rových hmot podle hlavního pojiva - NH vodou editelné - disperze PVAC ve vod - disperze AKRYLÁTU ve vod - disperze PUR ve vod - disperzní laky pro UV vytvrzování - NH akrylátové - vodou editelné - rozpoušt dlové - s reaktivními rozpoušt dly pro UV vytvrzování - NH na bázi nitrátu celulózy (NC laky) - NH kyselino tvrditelné - NH polyuretanové - NH polyesterové - NH epoxidové - NH olejové - NH alkydové (syntetické oleje) 15

- NH ostatní - asfaltové - lihové - voskové - NH speciální - práškové - bio NH - termoplastické

2.6 Nejvíce používané nát rové hmoty v dokon ování nábytku - Vodou editelné nát rové hmoty: - transparentní jedno- (1K) a dvou-komponentní (2K) - pigmentové jedno- (1K) a dvou-komponentní (2K) - Akrylátové nát rové hmoty: - vodou editelné - rozpoušt dlové - UV tvrditelné (i vodou editelné i rozpoušt dlové) - UV tvrditelné nát rové hmoty : - plni e, základy, laky a barvy na bázi akrylát a polyester , - vodou editelné UV tvrditelné produkty (i rozpoušt dlové). - Polyuretanové nát rové hmoty : - 1K a 2K transparentní, - 1K a 2K pigmentové, - UV tvrditelné vysokosušinové (i vodou editelné i rozpoušt dlové) - Nitrocelulózové nát rové hmoty : - transparentní nitrocelulózové laky (rozpoušt dlové), - bílé nitrocelulózové laky (rozpoušt dlové). - Kyselino tvrditelné nát rové hmoty : - transparentní kyselino tvrditelné laky, - pigmentové kyselino tvrditelné barvy. - Polyesterové nát rové hmoty

16

po átek NH

rozvoj NH

sou asné vysp lé NH

NH na ústupu

Obr. 2: Sou asné trendy v oblasti používaných druh nát rových hmot. [12] 2.6.1 Vodou editelné nát rové hmoty - V U vodou editelných nát rových hmot (také disperzní pop . emulzní NH) je filmotvorná složka dispergována ve vod . Použitím vodou editelných barev a lak pro povrchovou úpravu nábytku a nábytkových dopl k lze dosáhnout vysoce odolného a trvanlivého povrchu. [11,4] Ve

vodných

disperzních

NH

je

tedy

roztok

filmotvorné

látky

rozpoušt dlových NH) nahrazen disperzí polymeru ve vod , tj. pojivová disperzních nát rových hmot je tvo ena malými kulovitými rozptýlenými ve vod . Disperze polymer

(u ást

ásticemi polymeru

se obvykle vyráb jí emulzní polymerací

z vhodných monomer za p ítomnosti iniciátor a látek, které stabilizují jednak emulzi monomeru ve vod a jednak vznikající polymer. Pro stabilizaci se používají bu ochranné koloidy, nap . polyvinylalkohol nebo povrchov aktivní látky, které snižují povrchové nap tí kapalin nebo mezifázové nap tí nemísících se kapalin. [11,4] P i aplikaci mívají více než 30% sušiny. Vodou editelné materiály pat í k dob e plnivým materiál m. Nicmén je t eba u nich po ítat s obsahem 1-10% rozpoušt del. Mechanické odolnosti a odolnosti proti tekutinám bývají u lacin jších jednosložkových materiál dostate né na obývací nábytek, vyšší požadavky lze plnit dvousložkovými nebo UV tvrditelnými verzemi. P evratný vývoj zaznamenávají transparentní a pigmentové vodou

editelné systémy, p edevším v odolnosti povrchu a zp sobu

aplikace. [11,4] Obecn platí, že vodou rozpustné materiály vyžadují v mnohém jiný p ístup a návyky než materiály rozpoušt dlové. Doba stohovatelnosti v tšiny vodou editelných

17

materiál je závislá na relativní vlhkosti vzduchu, m že se lišit v rozsahu desítek minut až n kolika hodin. [11,4] 2.6.1.1 Rozd lení vodou editelných nát rových hmot Rozd lení vodou editelných nát rových hmot je možné provést na základ fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých pojiv. Mezi tyto vlastnosti pat í zejména velikost ástic pojiva, molekulová hmotnost, p ítomnost funk ní skupiny v pojivu, obsah a druh t kavých látek v nát rové hmot . Podle velikosti ástic pojiva a po tu funk ních skupin je tedy možné rozd lit vodou editelné nát rové hmoty do n kolika skupin. [2] Rozd lení vodou editelných NH dle velikosti ástic pojiva a po tu funk ních skupin: -

koloidní systémy o velikosti ástic cca 0,001 m (ve vod rozpustné prysky ice)

-

pojiva vytvá ející s vodou koloidn disperzní systém ( ástice 0,01 – 0,1 m) (obsahují podstatn mén organických rozpoušt del než p edešlé)

-

disperze ( ástice 0,1 – 1 m) – jediné nemají reaktivní skupiny. (prakticky žádná organická rozpoušt dla – max. do 3% objemu)

[2]

Rozd lení V NH podle nej ast ji používaných disperzí pojiv ve vod : -

AKRYLÁTOVÉ DISPERZE >>> nejb žn jší pojivo. Vyzna ují se vysokou

odolností proti p sobení sv tla, dobrou chemickou a mechanickou odolností a rychlým zasycháním. -

PUR-AKRYLÁTOVÉ DISPERZE

-

PUR DISPERZE – ekologická varianta klasických PUR NH.

-

ALKYDOVÉ DISPERZE

-

EPOXIDOVÉ DISPERZE

Rozd lení podle typ vodou editelných nát rových hmot: -

jednosložkové - jsou b žn používané

-

dvousložkové - s tužidlem i zesí ova em

-

UV tvrditelné, kde po samotném vysušení probíhá ješt fotochemická reakce pod UV lampami

[11]

18

Rozd lení podle zasychání (je dáno druhem filmotvorné látky): -

fyzikáln (nedochází k žádnému zasí ování) – klasické V

-

fyzikáln -chemicky (tvorba zesí ované struktury tužidlem),

-

fyzikáln -chemicky UV zá ením

Disperzní nát rové hmoty se obecn skládají z: -

pojivové složky, tj. disperze polymeru ve vod ,

-

vody (10 – 65%), i organická rozpoušt dla (3 – 18%),

-

koalescent – pomalu t kajících rozpoušt del

-

koloidní látky – jako stabilizátoru disperze

-

matovadla a dále

plniva, zm k ovadla, pigmenty, smá edla, odp ova e, zahuš ovadla, tlumivý roztok, fungicidní a antikorozní prost edky, koalescentní vody atd. [2] Tab. 3: Výhody a nevýhody vodou editelných nát rových hmot. [12] vodou editelné nát rové hmoty výhody

nevýhody

vysoká kvalita odolný povrch rychlé schnutí materiály šetrné k životnímu prost edí snížení emisí rozpoušt del

bobtnání podkladu barevné reakce s n kterými druhy d ev barevné skvrny ( áste ky kov ) nevhodné do vlhkého prost edí termoplastický charakter p n ní p i polévání koroze kovových ástí

2.6.1.2 Zpracovatelské a vysoušecí podmínky Konven ní 1k - vodou editelná NH - na bázi akrylátových disperzí. U vodou editelných nát rových hmot na bázi akrylátových disperzí ze skupiny fyzikáln zasýchajících je tvorba filmu komplikovan jší než tvorba nát rového filmu z roztoku nát rové hmoty.

áste ky syntetického pojiva (akrylátu) jsou rozptýleny ve

vod a plastifikovány organickým rozpoušt dlem cca 3–10%. V první fázi odt ká z disperzního prost edí voda, ímž dojde k p ekro ení kritické vzdálenosti mezi ásticemi - disperzemi a nastane jejich slepování ili tvorba filmu. V druhé fázi p i tvorb nát rového filmu dochází ke slinutí akrylátových disperzí k sob

za sou asného

odpa ení pomalu t kajících rozpoušt del (koalescent ). [11,2] 19

N která používaná rozpoušt dla se odpa ují hodiny až dny. Zbytky pomalých rozpoušt del mohou negativn ovlivnit stohovatelnost vodních lak , a koli se zdají být úpln suché. Doba vysoušení je velmi individuální podle typu materiálu a podmínek. Proto je t eba vždy prov it funk nost (nap . stohovatelnost) d slednou zkouškou.[11,2] Vodou editelné nát rové hmoty p edstavují možnost ešení problematiky emisí VOC zejména u menších zpracovatel

nát rových hmot, kte í nevlastní nákladná

nanášecí a vytvrzovací za ízení. Mohou se aplikovat p i dokon ování tvarov velmi komplikovaných nábytkových dílc , které nelze dokon ovat nát rovými hmotami vytvrzovanými UV zá ením. [11,19,2] 1.

2.

3.

4.

Obr. 3: Mechanizmus tvorby filmu u vodou ed ných pojiv. 1.- vypa ováním vody se p ibližují ástice nát rové hmoty, 2.- polymerní áste ky jsou deformovány kapilárním tlakem a vyplní tak všechny mezery ve filmu, 3.- struktura vzniklého filmu není dokonalá, 4.- optimální struktura filmu. .[12]

20

2.6.2 Akrylátové nát rové hmoty – AC, AC-UV 2.6.2.1 Pojiva akrylátových nát rových hmot Akrylátové prysky ice se vyrábí polymerací základních monomer

– ester

kyseliny akrylové nebo methylmethakrylové. Polymery a kopolymery kyseliny akrylové a methylmethakrylové a jejich estery, amidy a nitrily bývají asto ozna ovány jako polyakryláty a polymethylmethakryláty. Díky velké škále použitelných monomer m žeme získat polymery vodou rozpustné, nerozpustné, stále lepivé i velmi tvrdé. Ší i možností vlastností akrylátových polymer

ukazuje nap íklad teplota skelného

p echodu, která do zna né míry koreluje s tvrdostí a k ehkostí hmoty. [19,3] Rozd lení ester

kyseliny akrylátové a methylmethakrylátové – vzhledem

k tomu, že se v praxi velmi

asto kombinují estery kyseliny akrylové nebo

methylmethakrylové, je nejlepší rozd lit je podle zp sobu použití: -

polyakryláty a polymethylmethakryláty jako pojiva pro NH a lepidla

-

polymethylmethakryláty jako plasty a aditiva

-

kyselina polyakrylová a polymethylmethakrylová jako pomocné prost edky

-

polyakrylonitril jako syntetická vlákna

-

poly-2-kyanakryláty jako lepidal

[19,3]

Polyakryláty a polymethylmethakryláty jako pojiva NH lze rozd lit na: -

termoplastické rozpoušt dlové typy

-

reaktoplastické rozpoušt dlové typy

-

vodné disperze

-

nevodné disperze

-

typy editelné vodou

[19,3]

Podle typu rozpoušt dla d líme akrylátové nát rové hmoty na: -

VODOU EDITELNÉ – DISPERZNÍ

-

jednosložkové

-

dvousložkové polymery

-

polymery tvrditelné UV zá ením

21

-

-

ROZPOUŠT DLOVÉ – nejznám jší jsou – AKRYL-URETANOVÉ

-

jednosložkové

-

dvousložkové

-

tvrditelné UV zá ením

PRO UV VYTVRZOVÁNÍ s reaktivními rozpoušt dly – vysokosušinové

Tab. 4: Výhody a nevýhody akrylátových disperzí. [19] akrylátové disperze výhody získání kvalitního filmu s vysokou odolností - dobré mechanické vlastnosti U navalování se válce nemusí umývat, dají se jen lehce od sebe nakapaná NH na zemi nelepí filmy jsou transparentní a stálé na sv tle rychlé zasychání odolnost žloutnutí, zejména u tzv. ist akrylátových typ .

nevýhody nebezpe í probroušení nutnost mít vy ešení NH na dokon ování hran.

Problémem je na druhé stran ur itá lepivost nesí ovaných nát rových film , která je dána termoplasticitou polymeru.

ešení t chto problém by však m l p inést

vývoj sí ovatelných disperzí pro dvousložkové nát rové hmoty. Sí ováním dochází k podstatnému zlepšení chemické odolnosti a mechanických vlastností. 2.6.2.2 Akrylátové nát rové hmoty vytvrzované pomocí UV zá ení Akrylátové nát rové hmoty vytvrzované pomocí UV zá ení pat í do skupiny tzv. nát rových hmot bezrozpoušt dlových, protože obsah rozpoušt del ve sm si nát rové hmoty p i zpracování nep ekro il 10%. Základem nát rové hmoty p i nanášení je roztok nenasyceného akrylátu v monomeru a sou ástí sm si jsou i fotoiniciátory, které se rozkládají UV zá ením o vlnové délce 380–420 µm na radikály iniciující polymerizaci akrylátových polymer s monomerem. Nát r vytvrzuje b hem n kolika sekund pr chodem pod lampami emitujícími UV zá ení o vlnové délce 380–420 µm. Velikost UV nánosu je 30 g/m2 a vrchního 6 g/m2.

22

UV-AC NH jsou nát rové hmoty, které pat í k „perspektivním“ nát rovým hmotám z hlediska svých ekologických a fyzikáln -mechanických vlastností. Nát rová hmota se p i jejím velmi malém nánosu na podklad za p sobení UV zá ení p i vytvrzování nát rového filmu, po dobu n kolika sekund, zm ní v ireversibilní nát rový film. P i vytvrzování prob hne polymerace nát rové hmoty.

Tab. 5: Výhody a nevýhody UV tvrditelných akrylátových NH. [12,19] UV tvrditelné akrylátové nát rové hmoty výhody

nevýhody

kvalitní fyzikáln mechanické vlastnosti

velká finan ní náro nost p i po izování linky

chemická odolnost

povrchové úpravy s vytvrzovací zónou emitující ultrafialové zá ení

2.6.3 UV tvrditelné nát rové hmoty – UV NH Jsou formulovány v tšinou na bázi nenasycených polyesterových nebo akrylátových prysky ic. UV tvrditelné nát rové hmoty okamžit

vytvrzují, vytvá í

trvanlivý povrch a dokon ované výrobky se mohou ihned stohovat. [15] V sou asné dob se UV výrobky používají k úprav povrchu p i výrob nábytku, podlah a bytových dopl k na výrobních linkách z následujících d vod : -

rychlé zpracování - vysoká rychlost vytvrzení,

-

malé riziko zne išt ní filmu prachem,

-

malé požadavky za ízení na prostor – snadná obsluha,

-

nízké provozní náklady,

-

výrazné snížení emisí rozpoušt del,

-

vysoce kvalitní a trvanlivé povrchy.

Nevýhody UV tvrditelných nát rových hmot: -

omezenost vytvrzování 3D tvar

-

nedostate ná pružnost - elasticita filmu

-

vysoké srážení

-

nedostate ná p ilnavost - závisí na podkladu

-

omezená možnost dosáhnout matného povrchu

[15]

23

UV výrobky obsahují pojivo, do kterého se p idává fotoiniciátor. Když je povrch vystaven ultrafialovému zá ení, absorbuje tento iniciátor energii, což vyvolá okamžitou polymerizaci (vytvrzení nánosu). Díky tomuto procesu je b hem krátké doby získána povrchová úprava výrobku (dílce), se kterým lze ihned manipulovat. [15] Nové aplika ní technologie, spole n s dalším vývojem materiál

umož ují

používat UV výrobky ve v tším rozsahu než d íve. Zejména se jedná o UV prost edky ur ené ke st íkání a pigmentové UV nát rové hmoty. [15]

KAPALNÁ FÁZE nízkomolekulární

TUHÁ FÁZE makro-molekulární filmotvorná látka – monomery, p edpolymer fotoiniciátor – základní stav fotoiniciátor – výsledný stav

Obr. 4: Princip vytvrzování UV paprsky - indikace radikálové polymerace. [12] V sortimentu UV materiál rozlišujeme tyto typy: -

plni e, základy, laky a barvy na bázi akrylát a polyester

-

vodou editelné výrobky.

2.6.3.1 Plni e, základy, laky a barvy na bázi akrylát U plni , základ , lak a barev na bázi akrylát jsou skv le využity vlastnosti akrylát , jako jsou: [16] -

výborná brusnost

-

odolnost proti chemikáliím

-

p ilnavost u tak obtížných podklad jako jsou borovice a jiné prysky i né druhy d ev. 24

Základy: - vysoká plnivost - výborná p ilnavost - výborná brousitelnost Laky: - r zných stupn lesku, od matných po lesklé - i jako combi lak, což je kombinace základního a vodního laku. Tmely jednosložkové, UV tvrditelné: - transparentní nebo s pigmentem - k úpravám aglomerovaných desek Nát rové hmoty: - aplikace navalováním - nanášení v tenkých vrstvách do 10g/ m2 - také jako texturovaná nát rová hmota.

[16]

2.6.3.2 Vodou editelné UV materiály S vodou editelnými UV materiály, které vytvrzují UV zá ením se zachází jako s b žnými vodou editelnými nát rovými hmotami, ale dosahuje se s nimi u nát rových film v tších odolností. Po aplikaci vyžadují tyto výrobky krátkou dobu na odpa ení vody, než budou vystaveny ultrafialovému zá ení. Poté lze materiál brousit a aplikovat další vrstvu b žného vodou editelného výrobku. [17] Tyto výrobky se aplikují st íkáním nebo poléváním a lze je nanášet na vodou i rozpoušt dlem editelné materiály. Vodou editelné UV materiály mohou být: - transparentní - pigmentové

[17]

25

nov aplikovaná disperze vodního laku (velké polymery)

odpa ová ní vody

t sn naskládané ástice polymer

další odpa ování vody s následnou deformací polymer

UV ZÁ ENÍ

vytvrzený lakový film

Obr. 5: Pr b h vytvrzování filmu vodou editelné UV tvrditelné NH. [20]

2.6.4 Polyuretanové nát rové hmoty - PUR Pat í mezi nejodoln jší laky na povrchovou úpravu d eva. Polyuretanové nát rové hmoty mívají p i aplikaci více než 45% sušiny, pat í k nejlépe plnivým materiál m, zbytek do 100% jsou organická rozpoušt dla. Jsou to jednokomponentní (1k-) a dvoukomponentní (2k-) materiály (u obou typ

dojde reakcí s tužidlem k

chemickému zesít ní), u kterých je n kdy doba vytvrzení i více než 8 hodin a tomu se musí pod ídit i rytmus výroby. [18] Životnost sm si bývá jen n kolik hodin a hrozí vytvrzení v aplika ním za ízení. Odolnosti jsou velmi dobré pro veškerý nábytek obývací, kuchy ský, koupelnový a v tšinu b žných stolových desek. Na trhu se vyskytuje mnoho polyuretanových systém

se širokou škálou kvalitativních parametr

a možných

cenových hladin. [18] Je t eba rozlišovat : -

pravé polyuretany (v tšinou s 50% tužidla)

-

kombinované polyuretany (v N mecku DD laky), které mají urychlené vytvrzení a prodlouženou životnost sm si na úkor obsahu sušiny nastavením nap . nitrocelulózou (v tšinou s 10-25% tužidla).

-

vysokosušinové – dnešní trend

[18]

26

Ve výrob se používají p evážn tyto typy polyuretanových lak : -

1K i 2K transparentní polyuretanové laky (i UV tvrditelné)

-

systémy transparentních polyuretanových lak , nap .: -

mén žloutnoucí systém,

-

akryl-polyuretanový

systém

s

vysokými

mechanickými

a

chemickými odolnostmi - nežloutnoucí systém s vynikající kvalitou a hladkým povrchem (vhodný na exklusivní nábytek - kuchyn

a

koupelny). -

1K i 2K pigmentové polyuretanové barvy (i UV tvrditelné), nap .: -

tixotropní bílý systém s velmi dobrou kryvostí,

-

bílý systém s dlouhou dobou zpracovatelnosti,

-

systém pro p ípravu odstín RAL.

[18]

Tab. 6: Výhody a nevýhody polyuretanových nát rových hmot. [12] polyuretanové nát rové hmoty výhody kvalitní mechanická a chemická odolnost vysoká odolnost opot ebení povrchu (od ru) izolace látek ve d ev od okolí - dokonalé uzav ení povrchu vysoká sv tlostálost, lesk (dáno plnivostí) a vyjasn ní textury

nevýhody obsahují rozpoušt dla povrchy jsou jen lehce opravitelné n kdy až p íliš krátká doba zpracovatelnosti

malý zápach p i nanášení možnost dosažení povrch , které jsou designov zajímavé a aktuální možnost více vrstev nanášení na sklo možnost pigmentového plniva pigmentová NH - nanášení i mokrý do mokrého efektní lak - zvýrazn ní struktury, kovový efekt možnost elektrostatického nanášení a st íkání za tepla

27

2.6.5 Nitrocelulózové nát rové hmoty – NC ( CN ) Jsou v sou asné dob

na ústupu, i když v n kterých oblastech jsou

nenahraditelné, a to zejména v oblasti dokon ování d tského nábytku a hudebních nástroj . Jejich vývoj je orientován na výzkum nových edidel, a to kyslíkatých, aplikaci nového pojiva butylacetátu a voskových nát rových hmot. [20] Tab. 7: Výhody a nevýhody nitrocelulózových nát rových hmot. [12] Nitrocelulózové nát rové hmoty výhody dobrý pom r ceny a kvality (rychlost provedení) dobrá odolnost vod a alkohol m dobrá odolnost v b žném pravidelném užívání jednoduchá manipulace univerzální pro všechny typy nanášení rychlé sušení filmu - vysoká produktivita povrchový NC lak - vždy opravitelný neobsahuje formaldehyd

nevýhody omezená sv tlostálost omezená odolnost vysoký podíl rozpoušt del

2.6.6 Kyselino tvrditelné nát rové hmoty – KT ( SH ) Jsou nát rové hmoty, které jsou na bázi mo ovinoformaldehydových prysky ic a melamínformaldehydových prysky ic. Po p idání kyselého tužidla vytvrzující polykondenzací. Vyzna ují se p kným vzhledem a výbornou odolností nát rového filmu. V sou asné dob jsou na ústupu, což je dáno emisemi formaldehydu a emisí rozpoušt del, i když kyslíkatých s nižším TOC. [20] P estože je v n kterých zemích jejich používání zakázáno, pat í na severu Evropy (zejména ve Švédsku) k velmi používaným NH. Firma IKEA do svých KT NH nové generace se sníženou emisí formaldehydu p idává nové formulace polymer a absorbér formaldehydu. V eské republice je používání KT NH omezené. [20] Rozlišujeme tyto typy: -

1K kyselino tvrditelné laky

-

2K kyselino tvrditelné laky

-

transparentní kyselino tvrditelné laky,

-

pigmentové kyselino tvrditelné barvy.

[14] 28

Tab. 8: Výhody a nevýhody kyselino tvrditelných nát rových hmot. [12] Kyselino tvrditelné nát rové hmoty výhody

nevýhody

mají tvrdý film dobrá mechanická a chemická odolnost dobrá odolnost vod dobrá p ilnavost k podkladu dosahuje se dob e vysokého lesku

ne pro venkovní použití praskání silných nános emitují formaldehyd asem žloutnou sv tlé d eviny barví do tmava zp sobují korozi kovových ástí

2.6.7 Polyesterové nát rové hmoty – PES ( UP ) -

klasické polyestery

-

parafinické polyestery (neinhibované)

-

nepoužívají se pigmentové PES

Základem

polyesterových

lak

jsou

nenasycené

lineární

polyesterové

prysky ice. Aby se z laku vytvo il tuhý nát rový film musí prob hnout kopolymerace prysky ice s reaktivním rozpoušt dlem. Klasické polyesterové prysky ice nevytvrzují v p ítomnosti vzdušného kyslíku, který jejich polymeraci inhibuje (proto p idání parafinu).

V sou asné

dob

jsou

klasické

polyestery

nahrazeny

polyestery

neinhibovanými. Polyesterové barvy se vyzna ují vysokou plnivostí podkladu a proto jsou asto používány jako základní nát r pro dokon ování MDF desek. Lze s nimi dob e dosáhnou vysokého lesku a to prakticky i bez broušení. [12] Polyesterové NH se používají na dokon ování hudebních nástroj . Vlastnostmi svých film vyhovují speciálním požadavk m na vzhled. Z hlediska designu povrchové úpravy se používají spíš v jižní Evrop (nap . Itálie). [12] V sou asnosti jsou nejpoužívan jší UV-PES (i jako základ pod jiné NH). Tab. 9: Výhody a nevýhody polyesterových nát rových hmot. [12,19] Polyesterové nát rové hmoty výhody mají vysokou plnivost podkladu dokon ování na vysoký lesk tvrdý film odolnost teplotám, vod a rozpoušt dl m

nevýhody pom rn špatná p ilnavost velké vnit ní pnutí ve filmu citlivost na teplotu podkladu emitují styren - karcinogen k ehký film - mohou praskat

29

2.7 Systémy povrchové úpravy pro vybraný nábytek Typy výrobk : -

Obývací nábytek - postele, židle, stoly, sk ín , šatní sk ín a dopl ky.

-

Kuchy ský a koupelnový nábytek – korpusy sk ín k, dví ka sk ín k.

ešení: -

vodou editelné NH,

-

UV tvrditelné NH vodou editelné,

-

UV tvrditelné 100% sušinové,

-

vysocesušinové PUR s reaktivním rozpoušt dlem (více jak 60% sušiny)

-

kyselino tvrditelné NH (pouze v severských zemích)

[9]

Typ podkladu: -

konstruk ní desky z masivního d eva (SP),

-

aglomerované materiály (DVD, DTD)

-

p ekližované materiály (PD, PDL)

-

sklo, plasty, kovy

[9]

Nanášení – výb r druhu nanášení limituje tvar dokon ovaného dílce i výrobku -

st íkání (3D dílce)

-

válcové (rovinné dílce)

-

clonové (rovinné dílce)

-

namá ení (malé dílce složitých tvar )

-

v elektrostatickém poli (i tvarové dílce)

1

2

[9]

3

Obrázek 6: Aplikované nát rové systémy na kuchy ském nábytku. 1.- 2K-UV-PURV , strukturální-bílá pigmentová NH, 2.- 1K-UV-V -matný, 3.- 2K-PUR

-

pigmentová NH. [12]

30

3

SOU ASNÝ STAV DOKON OVANÝCH MATERIÁL

3.1 D ev né materiály V minulosti, v sou asné dob a nepochybn i nadále bude d evo a výrobky na bázi d eva nejpoužívan jšími materiály na výrobu nábytku. D evo jako p írodní materiál neustále pracuje a proto je jeho tvarová náchylnost k vlhkosti ešena konstrukcí desky nebo zvoleným zp sobem uzav ení povrchu (nát rovou hmotou, laminací, fólií). Povrch je možné dokon ovat všemi b žnými typy nát rových hmot. Velké procento nábytku se vyrábí ze d eva dýhovaného a dokon eného plastovou krytinou (lamináty, fólie). Sou asné znalosti zpracování a dokon ování d eva nabízí ve výrob nábytku mnoho alternativ finálního výrobku – množství dosažitelných tvar a konstrukce. [5] - tvarované masivní dílce: - prostorov tvarované (ohýbáním, odebíráním) - konstruk ní desky (KD): - KD z masivního d eva - spárovky - KD p ekližované - p ekližky, - tvarové výlisky – tvarové p ekližky, lamely - la ovky, - voštinové desky - KD aglomerované - d evot ískové desky (DTD) - d evovláknité desky (DVD) - tvrdé – sololit, sololak, akulit - polotvrdé – MDF desky

3.2 Sklen né materiály Sklo vzniká tavením k emenného písku, dolomitu, vápence, uhli itanu sodného a barviva. Suroviny se jemn umelou, smísí a taví v tavící peci p i teplot okolo 1600 °C po ochlazení na asi 1000 °C je sklen ná tavenina tak hustá, že ji lze tvarovat. Sklo lze zpracovávat speciálními postupy, jako je broušení, potahování a leptání, na sklen né výrobky jako jsou zrcadlová a matová skla. Sklu je možné dávat také r zné barevné 31

odstíny p idáváním p ísad do skelné hmoty. V sou asné dob je používání skla p i výrob

ástí nebo celých kus nábytku naprosto b žné. [5]

- podle zp sobu výroby se sklo d lí na: - tažené sklo - float nebo plavené sklo - lité lisované sklo - foukané sklo - sklo m že být v konstrukci nábytku použito jako: - hlavní konstruk ní materiál – celosklen ný nábytek

[5]

- pomocný materiál – sklen né desky, výpln , dekorativní prvky - podle použití v nábytku: - sklen né výpln - sklen né desky - tvarované a rovné samonosné nábytkové kusy - dekorativní a funk ní prvky interiéru – nap . lustry, vázy - speciální úpravy sklen ných povrch : - malování na sklo – vypalovacími barvami - pískování skla - leptání skla - zasklívání do olova

[5]

3.3 Kovové materiály Nábytek vyrobený z kovu - celokovový se používá hlavn

v nebytových

interiérech nap . v nemocnicích, kancelá ích, k za izování šaten apod. Další skupinu kovového nábytku tvo í skupina výrobk , kombinovaná kov s dalšími materiály nap . sklem, které se používá v obytných interiérech, prodejnách apod. Speciální skupinu kovového nábytku tvo í speciální kovový nábytek, trezory, které slouží k bezpe nému uložení cenin, dokument apod. V sou asné dob je trendem použití kovových podnoží pro pracovní, psací a jídelní stoly. [5] Výroba kovového nábytku vzhledem k základnímu materiálu kovu, je charakterizována speciálními technologiemi. Technologické postupy p i výrob kovového nábytku jsou shodné s technologickými postupy používanými p i obráb ní kov ve strojírenské výrob . [5]

32

U nábytku kovového se klade v tší d raz na povrchovou úpravu, ímž se zvyšují estetické ú inky a dále pak zvýšené požadavky na opracování povrchu, který musí vylou it poškození ukládaných v cí resp. poran ní. [5] - kovový nábytek podle materiálové kombinace d líme na: - celokovový - kov - d evo - kov - aloun ní - kov - plast - nebo vzájemné kombinace kov, d evo, aloun ní

[5]

- slitiny železa: - isté železo - oceli - surové železo a litiny - podle tvaru d líme kovové materiály na: - ty e - trubky - profily - odlitky - plechy

[5]

3.4 Plastové materiály Vývoj ukázal, že plasty se stávají druhým významov materiálem ve výrob

nejd ležit jším

nábytku. Plastový nábytek a sou ásti nábytku z plast

p edstavují významnou skupinu nábytku v sou asné dob již b žn používanou. S plastovým nábytkem se setkáváme v exteriéru (zahradní nábytek), ve ve ejných za ízeních (restaura ních, sportovních a školních za ízení, ve funkcích sedacího nábytku, stol , úložných kontejner , v šák a dalších odkladných za ízení i sk í ového nábytku) a p i za izování bytu (kole kové židle, koupelny, kuchyn , d tský nábytek, nábytek pro kojence a batolata). [5] Použití plast jako konstruk ních materiál ve výrob nábytku je všeobecn podmín no jejich aplika ními vlastnostmi, které se projevují p i jejich zpracování a používání hotových výrobk . Jsou podmín ny chemickým složením a fyzikálními

33

vlastnostmi t chto látek které tvo í podstatu jejich pojiva. Mezi aplika ní vlastnosti plast za azujeme p edevším tyto vlastnosti: [5] - Mechanické vlastnosti - modul pružnosti v tahu a tlaku, modul pružnosti ve smyku, hranice pevnosti v tlaku, tahu, smyku a ohybu, tvrdost.. - Termické vlastnosti - tepelná vodivost, roztažnost a tepelná odolnost. - Elektrické vlastnosti - plasty svojí vnit ní strukturou pat í mezi izolanty. - Optické vlastnosti - propustnost sv tla, spektrum zabarvení a index lomu. - Chemické vlastnosti - chemická odolnost, odolnost proti stárnutí. Plasty je možno v interiéru uvažovat jako: - Základní konstruk ní materiály – tvo í konstruk ní prvky i celý výrobek. - Pomocné konstruk ní materiály – funk ní a ozdobné kování, vodící lišty.

[5]

Nejpoužívan jší materiály: - termoplasty – polyuretany, polyamidy, polykarbonáty, - polyolefiny – polyethylen, polypropylen, - polyvinylové plasty – polyvinylchlorid, polyvinilacetát, polystyrén, polyestery, - kopolymery – akrylonitril-butadien-styren, - akrylátové sklo – plexisklo, - um lý kámen – corian.

[5]

Tab. 10: Výhody a nevýhody plastických hmot. [5] Plastové materiály výhody omyvatelné rychle vyrobitelné malá hmotnost výborná houževnatost odolnost studeným kapalinám

nevýhody nejsou vhodné pro všechny druhy nábytku podléhají stárnutí snadno poškrabatelné krátká doba životnosti

34

3.4.1 Povrchová dekorace plast 3.4.1.1 Malování Je povrchová dekorace plast , p i které se vytvá í na povrchu lenitý barevný vzor. V p ípad , že barevný vzor je jednoduchý a pokrývá celý výrobek, nebo jeho v tší ást, hovo íme také o povrchovém barvení. Výlisky a výst iky mívají n kdy vzhledové nedostatky (zp sobené složením hmoty, te ením hmoty ve form ), které se dají barvením zvýraznit i odstranit. Nanášení se provádí st íkáním, má ením, poléváním a navalováním. Speciálních efekt na povrchu lze dosáhnout pomocí šablon nebo stíráním barva na lenité ploše. [7] 3.4.1.2 Potiskování Provádí se válcem, deskou nebo sítem. Podle vzájemné polohy tisknoucích a netisknoucích ploch rozeznáváme zp soby tisku: [7] -

tisk z výšky – vícebarevné potiskování archu

-

tisk z hloubky – potiskování fólií

-

sí ový tisk – potiskování plošných materiál

-

tisk p enosem – potiskování tvarových materiál

-

tisk z plochy – používá se málo

3.4.1.3 Pokovování Na povrchu je vytvá en kovový povlak za ú elem za ú elem zlepšení funkce výrobku nebo lepší dekorace povrchu. Pokovování m že být: [7] -

chemické – vylou ení kovu z kapalné i plynné fáze

-

galvanické – na zvodiv lý povrch v proudu galvaniza ní lázn .

-

vakuové – nanášení za sníženého tlaku

-

žárové st íkání – st íkání roztaveného kovu na povrch plastu.

3.4.1.4 Dezénování Jedná se o dekorování rovinných povrch prostorovým vzorem. Dekorování se provádí bu

vytla ováním prostorového vzoru horkým válcem do studeného povrchu

nebo studeným válcem do horkého povrchu (lepší u materiál se sklonem k lepení). [7]

35

3.4.1.5 Sametování Nanášení krátkovláknité st iže do vrstvy lepidla naneseného na povrchu plastu. St iž se nanáší proudem vzduchu nebo v elektrostatickém poli. [7]

3.5 P íprava povrchu p ed dokon ováním Kone né vlastnosti povrchové úpravy a vzhledu dokon eného povrchu ovliv ují nejen použité nát rové hmoty, nanášecí metody, podmínky vysoušení nebo vytvrzování, ale také zp sob p ípravy podkladu. Dob e p ipravený podklad je základní podmínkou pro precizní povrchovou úpravu, zejména její vzhled, ale sou asn se projevuje i ekonomicky. P i dokon ování kvalitn p ipraveného podkladu se spot ebuje mnohem mén nát rové hmoty a sou asn se dosahuje lepšího vzhledu. [19] 3.5.1 P íprava d ev ného podkladu Na kvalitu povrchové úpravy (krom nát rových hmot) má velký vliv také kvalita p ípravy d eva p ed dokon ováním. Poslední broušení p ed povrchovou úpravou by m lo být brusivem P150-220 po p edchozích postupných krocích. Pro zajišt ní bezvadné hladkosti povrchu a adheze s následující vrstvou se musí po úplném zaschnutí a vytvrzení základní vrstvy provád t d sledný lakový mezibrus, nej ast ji brusivem P320-400. [8] Na základ uvedených požadavk , lze doporu it pro broušení povrch p ed PÚ následující výb r zrn ní: [19] -

hrubé broušení brusným papírem 50-80

-

st ední zrn ní brusným papírem 120-150

-

jemné broušení brusným papírem 200-220

3.5.2 P íprava sklen ného podkladu P ed dokon ováním sklen ných povrch je pot eba plochy ádn odmastit a zbavit veškerých ne istot. Nát rové hmoty (vodou

editelné i rozpoušt dlové

akrylátové, polyuretanové, polyesterové NH) všeobecn vykazují výbornou p ilnavost ke sklen ným materiál m. [5]

36

Sklo je možné p ed dokon ováním také: -

brousit - za mokra brusnými válci, plochými kameny, kotou i, pásy a prášky

-

pískovat

-

leptat

[5]

3.5.3 P íprava kovového podkladu Kovový povrch je pot eba p ed dokon ením nát rovou hmotou zbavit tuhých ne istot (okují a rzi) mechanickými úpravami. Nej ast ji se používá: [5] -

broušení

-

kartá ování

-

omílání

-

otryskávání

Dále

se

kovový

povrch

zbavuje

mastnoty

(oleje,

vazelíny,

vosku)

odmaš ováním, které m že být: [5] -

rozpoušt dlové – organickými rozpoušt dly

-

alkalické – alkalický mýdlový roztok

-

emulzní – využívá p ednosti alkalického a rozpoušt dlového odmaš ování

U práškových nát rových hmot není kv li dokonalému rozlití filmu nutná po vytvrzení filmu jeho další úprava broušením (brusnými pastami) a lešt ním textilními kotou i. 3.5.4 P íprava plastového podkladu Povrch plast

bývá asto zne išt n separátory z forem a mastnotami. Také

mastný, zaprášený a zvlhlý povrch špatn p ijímá barvu. Proto je nutné nejprve povrch odmastit b žnými odmaš ovacími p ípravky používanými k odmaš ování kov (nap . alkoholem). [7] N kdy ovšem ani odmašt ní nezajistí u plastických hmot dostate nou p ilnavost nát rových hmot. Proto se ješt

p ed lakováním provád jí p edúpravy s cílem

modifikovat jejich povrch. Z nich jsou nejpoužívan jší mechanické zdrs ování ožehnutím plamenem, leptání nebo chemická modifikace. P ilnavost lze zlepšit i použitím adhesních primer , tj. základních nát r zlepšujících p ilnavost nát rových systém . Mezi n pat í nap . nát ry na bázi chlorkau uku. [19] Po delší dob m že zhoršovat p ilnavost NH také migrace n kterých složek plast (nap . zm k ovadel i stabilizátor ). [7] 37

4

MOŽNOSTI DOKON OVÁNÍ D EV NÉHO I NED EV NÉHO NÁBYTKU POVRCHOVÝMI ÚPRAVAMI SE SPECIÁLNÍMI EFEKTY Pr myslová revoluce, která zasáhla všechny oblasti lidské innosti postavila

p ed designéry nové úlohy. Jednou z nich je vytvo it vzhledov dokonalý a estetický nábytkový výrobek. Povrchová úprava je prvo adý a nejvýrazn jší dojem z výrobku a nezávisle na ostatních hodnotách podmi uje jeho p ijetí i odmítnutí. Praxe, výzkum a vývoj výrobk

ukázal, že dokonalost není vymezená jen

užitkovými vlastnostmi. Krom toho je t eba p ipomenout, že „esteticky dokonalý výrobek zvýraz uje krásu, formuje vkus a lidské myšlení, tj. stává se ú inným prost edkem estetické výchovy". Výtvarné projektování se stává neodd litelnou sou ástí procesu navrhování výrobk , jejichž posláním je sloužit lidem. Je pot ebné zabezpe it, aby výrobky v maximální mí e spl ovali pr vodní podmínky a vytvo ily krom kompaktních tvar i dokonalý estetický vzhled. V sou asné dob

technologické dovednosti a možnosti materiál

pro

povrchovou úpravu umož ují výrobc m nabídnout zákazník m dokon ení povrch nábytku nát rovou hmotou s prakticky jakýmikoliv estetickými a užitkovými vlastnostmi. Výrobci je nabízena široká škála nejr zn jších estetických a dekorativních povrch , kterých je dosaženo: -

nát rovými hmotami se speciálními efekty

-

pigmentovými nát rovými hmotami

-

mo idly – patinování

-

speciálními PU (pískování, hloubkové probarvení, opalování aj.)

-

dekorativními lamináty a fóliemi

-

kombinace

4.1 Nejpoužívan jší nát rové hmoty pro povrchy se speciálními efekty -

Vodou editelné nát rové hmoty: -

akrylátové disperze,

-

PUR-akrylátové disperze,

-

PUR-disperze.

38

-

-

-

Akrylátové nát rové hmoty: -

vodou editelné,

-

rozpoušt dlové – nejpoužívan jší jsou akryl-uretanové,

-

pro UV vytvrzování s reaktivními rozpoušt dly – vysokosušinové.

Polyuretanové -

vodou editelné

-

rozpoušt dlové

Polyesterové -

UV tvrditelné typy

4.2 Nejb žn jší zp soby nanášení 4.2.1 St íkání -

nejpoužívan jší zp sob strojního nanášení

-

na rovinné i tvarové dílce a výrobky

-

vliv náklonu pistole

-

na vzhled má vliv i st íkání podél a nap í vláken

-

použití pistole s možností sm šování lak

Jedná se o rozprášení nát rové hmoty na malé kapi ky, které se po dopadu na plochu slijí op t v nát rový film. Podle zp sobu rozprášení nanášené nát rové hmoty p i st íkání se rozlišujeme st íkání konven ní, hvpl, airless a airmix. [19] - KONVE NÍ - vzduchové neboli pneumatické - tento zp sob nanášení je vhodný pro dokon ování výrobk ze d eva, ale vyžaduje zdroj stla eného vzduchu. - HVPL -

st íkání s nízkým tlakem, ale velkým objemem protékaného vzduchu, který se používá na rozprášení nát rové hmoty. Výhodou je malá ztráta nát rové hmoty. Mezi nevýhody lze za adit rychlé zasýchání nát rové hmoty již b hem nanášení, což se projeví neklidným a neslitým povrchem. [19]

- AIRLESS -

vysokotlaké st íkání - používá vzduch pouze k pohonu erpadla s jehož pomocí se zvyšuje tlak na nát rovou hmotu tak, aby se rozprášila. Nanáší se nát rová hmota o vyšší hustot s ímž souvisí snížení ztrát prost ikem a menší spot eba vzduchu. Vyzna uje se ostrým

39

ohrani ením tvaru paprsku i nedostate nou jemností rozprášení. Neumož uje dokon ování malých tvarov složitých výrobk . [19] - AIRMIX -

(AIR-PLUS, AIRASSIST) kombinuje vzduchové st íkání se st íkáním vysokotlakým. Rozprašování vysokým tlakem, okraje paprsku jsou ale rozrušeny p ídavných vzduchem, p ivád ným do trysky na vzduchový rozprach unášené nát rové hmoty. Zp sob je vhodný i pro dokon ování tvarov složitých výrobk , ale ostatní nevýhody nanášení airless z stávají. [19]

4.2.2 Elektrostatické nanášení - na rovinné i profilované dílce - s pneumatickým st íkáním - s rozprašováním kotou i - s odst edivými rozprašova i - s rozprašovací lištou - s usilovným rozprašováním - kombinované s pneumatickým rozprašováním - kombinované s vysokotlakým (bezvzduchovým) rozprašováním

[19]

4.2.3 Válcové nanášení (navalování) - pro v tší výrobu - pouze na rovinné dílce

[19]

4.2.4 Polévání - pro v tší výrobu - pouze na rovinné dílce

[19]

40

4.3 Speciální povrchy nát rovými hmotami 4.3.1 Povrchy pro d ev né, plastové a kovové materiály 4.3.1.1 Reliéfní a jiné dekorativní povrchy (viz. obrázky – P íloha .3) - Reliéfní povrch – povrch strukturovaný – JEDNOSLOŽKOVÝ V PUR – dekora ní povrch se slabým reliéfem jemn

LAK nebo

hrubý na dotek - efekt

popraskaného povrchu. Vyzna uje se vysokou kryvostí, tvrdostí a odolností k opot ebení a ušpin ní. - Dekorativní povrch – PIGMENTOVÝ V

LAK – umož uje kombinováním

nanášecích technik a barev získání množství motiv

a barevn zajímavých

dekora ních povrch – puntíkovaný (pryskaný), efekt mrak , aj. Aplikuje se mokrý do mokrého. [21] 4.3.1.2 Metalické povrchy (viz. obrázky – P íloha .3) Nát rová hmota obsahuje jako p ísadu drobné metalické

áste ky, které

dodávají finálnímu povrchu t pytivý vzhled. Rozlišujeme tyto druhy povrch : - Metalický povrch – AKRYL-PUR nebo PUR - výborný metalický efekt, který dodává povrchu jemnost na dotek a vysokou odolnost. - Metalický povrch reliéfní – AKRYL-PUR – dekora ní povrch s kovovým efektem a reliéfem. Vyzna uje se výbornou kryvostí, odolností opot ebení a snadnou aplikací. - Metalický povrch lesklý – V LAK – velmi patrný "svítivý" povrch s kovovým ú inkem a r znými stupni šedi. - Metalický povrch matný nepr hledný – AKRYL-PUR – povrch s matným metalickým efektem. Charakteristická je m kkost povrchu na dotek a jeho odolnost proti od ru (prorýpnutí). - Metalický povrch kartá ovaný matný – 2K-PUR-AKRYL – povrch je dokon en fólií s metalickým dezénem. Na fólii je v jednom sm ru vytvo en kovovým kartá em drásaný povrch, který je posléze dokon ený 2-k-PUR-akrylátem. [21]

41

1.

2.

3.

Obr. 7: Speciální povrchy s metalickým efektem a r zným stupn m lesku. 1.,2.kartá ovaný povrch matný, 3.- kartá ovaný povrch s vysokým leskem. [12] 4.3.1.3 Výrazné povrchy – v odlesku sv tla (viz. obrázky – P íloha .3) - Fosforeskující povrch – AKRYL-PUR – tyto povrchy z akryl-PUR jsou charakteristické neoby ejn zá ivými a sv tlými barvami p i denním sv tle. Povrch je hladký a pololesklý. - Perle ový povrch – PUR – v jemné, transparentní, neutrální verzi nebo jako barevný s více odstíny. Tento perle ový lak nabízí tvrdý matný povrch s odolností proti od ru. Perle ový vzhled umož uje napodobení mramoru. - T pitivý povrch (barvitý, duhov zabarvený) – PUR – nežloutnoucí akryl-PUR, který je charakteristický m nícím se barevným ú inkem (duhový efekt). Aplikace obzvláš na zak ivené tvary. [21] 4.3.1.4 Barevné pigmentové povrchy (viz. obrázky – P íloha .3) - Sametový hebký povrch pigmentový – PUR – hebký povrch p íjemný na dotek. Povrch nevyžaduje dodate né úpravy, vyzna uje se vysokou kryvostí, snadnou aplikací, chemickou a mechanickou odolností. [21]

4.3.2 Povrchy pro sklen né materiály 4.3.2.1 Používané nát rové hmoty Jednosložkové a dvousložkové V laky, PUR a AKRYL-PUR (2-k nebo 1-k).

42

4.3.2.2 Optické efekty (viz. obrázky – P íloha .4) -

metalický efekt – r zné barvy, nap . šedá, st íbrná, zlatá.

-

pryskaný dekorativní povrch (multi color efekt) – jinou barvou na barevný podklad pop . jedna, dv

i více barev na transparentní podklad.

-

imitace struktury mramoru – nap . bílá barva do erného podkladu

-

saténový efekt – struktura povrchu je podobná metalickému ale film není t pytivý, pouze pigmentový bez odlesku na sv tle.

-

barevné odstíny RAL – povrchy v r zn barevných odstínech.

-

leptané sklo

-

pískované sklo

[21]

43

5

VNÍMÁNÍ POVRCHU HMATEM Speciální povrchové úpravy jsou prvo ad

vnímány vizuáln , tedy jejich

vzhledová stránka a designové ztvárn ní. Nemén d ležitým aspektem kvality povrchu je jeho vnímání na dotek. Povrchy použité na nábytku, se kterým p ichází uživatel každodenn do kontaktu, by m ly být na omak p íjemné. Lidská ruka má obzvláš dob e vyvinutý hmat. Je schopna rozlišit nerovnost o pouhých t ech mikronech (lidský vlas má v pr m ru 50 až 100 mikron ). Avšak „když v dci použili namísto nerovnosti drsnou tkaninu, zjistili, že lidská ruka m že rozlišit rozdíl pouhých 75 nanometr (p i emž nanometr je tisícina mikronu)! P edpokládá se, že za tuto pozoruhodnou citlivost vd íme tomu, že na kone ku každého prstu je okolo dvou tisíc hmatových receptor . Hmat je pro lov ka d ležitý hlavn proto, že nám dává informaci o tom, z jakého materiálu je objekt, kterého se práv dotýkáme. Pomocí virtuální reality m žeme vytvo it podv domou p edstavu povrchu, který na nás p sobí: -

hrub / hladce

-

tvrd / m kce

-

studen / teple

-

nep íjemn (bolestn , lepkav atd.)

44

6

VLIV TVARU A FUNKCE VÝROBKU NA VÝB R POVRCHOVÉ ÚPRAVY

6.1 Vliv tvaru výrobku (dílce) na povrchovou úpravu 6.1.1 Tvarované dílce Povrchov dokon ovaný výrobek pop . dílec m že mít r znou geometrii tvaru. Tvarovaný dílec je dílec, jehož kone ný tvar byl získán tvarováním, tzn. že dílec není složen z ástí, které jsou jednotliv opracovány a spojeny. Tvarované dílce je možné rozd lit dle následujících kritérií: [5] - dle materiálu - dle geometrie tvaru - dle výrobního procesu Podle materiálu je možné dílce rozd lit na dílce vyrobené ze: - d eva a materiál na bázi d eva - dále ze skla, plast a kov Podle geometrie tvaru je možné výrobky rozd lit na: - plošn tvarované (nap . p ední plochy nábytku, stolové desky, obložení), - prostorov tvarované (nap . podru ky, op radla, sedáky, zásuvky), - podéln tvarované (nap . nohy židlí a stol ). [5] Tvarování dílce m že být provedeno: - odebíráním materiálu - ohýbáním - lamelováním - lisováním tvar 6.1.2 Vliv tvaru výrobku (dílce) na volbu a p ípravu nát rové hmoty Tvar dílce má p i povrchové úprav rozhodující vliv na volbu druhu nát rové hmoty a jejích reologických vlastností. Pro dokon ování jsou pak d ležité tyto vlastnosti nát rových hmot: [19] - tixotropie - reologické vlastnosti - konzistence - smá ivost

45

6.1.2.1 Vliv viskozity na nanášení NH na tvarové dílce Viskozita m že být: - dynamická (viskózní koeficient) = te né nap tí / rychlostní gradient - kinematická = povrchové nap tí x m rná hmotnost Viskozita (koeficient) je konstantní pouze u ideálních kapalin („Newtonowské“). V praxi to znamená že: n které NH p i cirkulaci v nanášecím stroji houstnou a jiné ídnou. Specifickým p ípadem jsou tixotropní látky. U nich se viskózní koeficient s dobou namáhání snižuje. V tomto stavu je lze nanášet a po nanesení op t houstnou a nestékají ze svislých ploch ani ve v tší vrstv . Reoplexní látky se chovají opa n . [19] Viskozita stoupá se: -

zvyšující se molekulovou hmotností polymeru

-

zvyšující se koncentrací polymeru

-

snižující se teplotou

Viskozita klesá se: -

zvyšující se teplotou

V praxi dokon ování povrch nát rovými hmotami se obvykle nem í viskozita ale konzistence, nebo-li výtoková doba, která se zjiš uje normalizovaným Fordovým výtokovým pohárkem dle normy SN EN ISO 2431 (67 3013). [19] Tab. 11: Konzistence nát rových hmot pro r zné zp soby nanášení. št tcem st íkání navalování

zp sob nanášení pneumatické vysokotlaké

clonování má ení

konzistence ( s )

50 – 80 23 ( 20 – 28 ) 28 – 35 45 a více ( i 60 – 70 ) transparentní 25 - 40 25 – 50 pigmentové 35 – 50 20 – 40

Nadm rné z ed ní, jehož d sledkem je velmi nízká konzistence nát rové hmoty, se m že nep ízniv

projevit sedimentací pigment , stékáním nát ru z povrchu,

nedodržením požadované tlouš ky nát ru, malou kryvostí, vrásn ním nát ru). Speciální povrchový vizuální efekt – p i nadm rném na ed ní pigmentové nát rové hmoty dochází k sedimentaci pigment . Toto chování filmu je oby ejn chápáno jako nežádoucí. Ovšem z vizuálního hlediska je tento film neprobarvený v celé své tlouš ce designérsky zajímavý a tudíž ho nemusíme chápat jako vadný ale efektní.

46

6.1.2.2 Vliv povrchového nap tí na nanášení NH na tvarové dílce U nát rových hmot p sobí na zmenšení jejich povrchu p i nanášení, a tím brání jejich rozte ení po dokon ovaném podkladu. Povrchové nap tí ovliv uje nejen rozte ení NH ale i její smá ení povrchu. Aby se NH dob e roztekla a smá ela musí mít povrchové nap tí menší než povrchové nap tí podkladu. Úhel smá ení tedy musí být menší než 90°. [20] 6.1.2.3 Vliv minimální filmotvorné teploty na nanášení NH na tvarové dílce UV V

NH hraje p i nanášení významnou roli MFT, což je teplota, pod kterou

NH nevytvo í po jejím nanesení souvislý film. MFT závisí na teplot skelného

p echodu daného polymeru nebo kopolymeru, ze kterého byla NH nebo disperze p ipravena. Trendem jsou „core-shell“ disperze, u kterých má polymer na povrchu menší teplotu skelného p echodu než v jádru. Výsledkem je vznik hladších povrch s vyšším leskem. [20]

6.1.3 Aplika ní podmínky vodou editelných nát rových hmot

Obr. 8: Parametry ovliv ující zasychání vodou editelných nát rových hmot. [12]

47

Tab. 12: Parametry ovliv ující zasychání vodou editelných nát rových hmot. [12] parametry ovliv ující zasychání vodou editelných nát rových hmot vzduch (Luft)

lakový film (Lackfilm)

podklad (Substrat)

teplota 20 – 30°C

teplota 20 – 30°C ( vliv na viskozitu )

teplota 18 – 35°C ( vliv na smá ivost)

vlhkost ( 45-55% )

vlhkost nánosu

vlhkost ( optimáln 6-8 % )

rychlost proud ní

složení sm si

savost

Podstatná výhoda vodou editelných nát rových hmot oproti rozpoušt dlovým NH fyzikáln zasychajícím je: -

nižší viskozita p i stejné sušin ,

-

menší závislost konzistence V NH na teplot než rozpoušt dlové NH (st íkání za tepla tudíž nemá význam protože snížení viskozity V NH teplem je malé).

-

dále mají V

NH obecn komplikovan jší závislost viskozity (reologických

vlastností) na koncentraci než rozpoušt dlové NH. Proto mají menší rozliv ale zase se dají dle pot eby variabiln upravovat. [4] 6.1.4 Možnosti nanášení NH na tvarové výrobky (dílce) -

St íkání (konven ní, hvpl, airless, airmix). -

dokon ování tvarových dílc

-

možné nanášení všech nát rových hmot s vhodnou konzistencí

-

i UV tvrditelné NH – nízké viskozity pro nanášení je dosaženo ed ním vodou (zárove minimum emisí) = V -UV NH

-

Elektrostatické nanášení -

dokon ování tvarových dílc

-

možné nanášení všech nát rových hmot s vhodnou konzistencí

-

práškové nát rové hmoty

[19]

48

6.1.5 Možnosti vytvrzování a vysoušení NH na tvarových výrobcích (dílcích) -

konvek ní vysoušení – vysoušení a vytvrzování nát rového filmu proudícím horkým vzduchem proudícím p irozen nebo um le. Tímto zp sobem je možné dokon ovat i tvarované výrobky i dílce. Umož uje vytvrzování nap . nát rových hmot akrylátových, nitrocelulózových:

-

-

rozpoušt dlové NH

-

vodou editelné NH

-

dvousložkové

vytvrzování filmu zá ením – progresivn jší zp sob, který umož uje vytvrzování a vysoušení film i na tvarovaných dílcích a výrobcích.

[19]

Tab. 13: Vhodné a nevhodné druhy nát rových hmot pro jednotlivé typy zá ení. vytvrzování nát rových film zá ením typ zá ení IRM zá ení UV zá ení EBC zá ení mikrovlnné zá ení

druh vytvrzované nát rové hmoty ano/ne ano – NH V , PES, AC, SH ne – NH NC, PUR ano – NH V , PES, AC ne – NH SH, NC, PUR, i OLEJOVÉ NH ano – NH PES a AC (jen bezrozpoušt dlové NH) ne – NH V , SH, NC a PUR ano – NH V , SH, NC a PUR ne – NH PES a AC

6.2 Vliv funkce výrobku na povrchovou úpravu Požadavky na kvalitu povrchové úpravy výrobk jsou dané funk ností výrobk . V Tabulce 14. je uvedeno rozd lení nábytkových ploch do funk ních skupin podle podmínek a požadavk na hodnocení povrchové úpravy nábytku. Nároky na kvalitu povrchové úpravy v jednotlivých funk ních skupinách jsou odlišné a ú eln stanovené v souladu s estetickou hodnotou a p edpokládaným zp sobem používání výrobku.

49

Tab. 14: Rozd lení nábytkových ploch do funk ních skupin R1 - R6 ( A – F ) podle požadavk na povrchovou úpravu nábytku dle normy SN 91 0102. [24]

OZNA ENÍ

R1 ( A )

SKUPINA NÁZEV PRACOVNÍ PLOCHY KUCHY SKÉHO NÁBYTKU

PLOCHY PAT ÍCÍ DO SKUPINY

- pracovní plochy kuchy ského nábytku

R2 ( B )

OSTATNÍ PRACOVNÍ PLOCHY

- horní plochy pracovních a jídelních stol - vrchní plochy toaletních stolk , sk ín k a no ních stolk - užitkové plochy likérník a bar - vnit ní plochy klopných dví ek likérník a psacích stol - plochy servírovacích a spole enských stolk

R3 ( C )

ELNÍ VIDITELNÉ PLOCHY (OD 50CM DO 180CM NAD ZEM)

-

R4 ( D )

SEDACÍ NÁBYTEK

- všechny viditelné plochy sedacího nábytku (nároky na od r)

vn jší plochy dve í a klopných dví ek ela zásuvek vn jší plochy p edních el postelí vnit ní plochy zadních el postelí

R5 ( E )

OSTATNÍ VENKOVNÍ VIDITELNÉ PLOCHY

-

vn jší plochy korpus , sokl a nohou vn jší plochy nohou stol vn jší plochy bo nic a lub vn jší plochy horizontálních ploch sk í ového nábytku - vnit ní plochy dve í a klopných dve í nábytku

R6 ( F )

OSTATNÍ VNIT NÍ VIDITELNÉ A NEVIDITELNÉ PLOCHY

- vnit ní viditelné plochy nábytku - vnit ní plochy za soklem - ostatní vnit ní plochy

50

Tab. 15: Odolnosti film studeným kapalinám u funk ních skupin R1-R6 (A-F). [22] POŽADOVANÁ T ÍDA JAKOSTI TESTOVACÍ TEST METODA VODA (1) EN 12720 TUK (1) EN 12720 TUK + OD R SS 83 91 22 POVRCHU (1) OD R SS POVRCHU 83091017 (2) ALKOHOL EN 12720 (1) KÁVA (1) EN 12720 SUCHÉ EN 12722 TEPLO (1) VLHKÉ EN 12721 TEPLO (1) TEPLO NA NS 8061 HRAN (1) VODA NA ELNÍCH SS 83 91 20 HRANÁCH (1) KYSELINY EN ISO 105 A ZÁSADY - E04 (1) OD R EN 438 1:2 1991 ODOLNOST NH V ISO 4211-4PLOŠE (3) 1988 ODOLNOST NH NA HRANÁCH (3)

SS 83 91 23/1

R1(A)

R2(B)

R3(C)

24 h 24 h 24 h + stupe 5

24 h 24h 24 h + stupe 3 *****

stupe 5

stupe stupe 3 ***** 3

1h

1h

1h

1h 180°C

1h 70°C

1h 70°C

85°C

-

85°C 1h

****

24 h 24 h 24 h + stupe 3

R4(D) 16 h 24 h

1h 6h

R6(F) 6h 24 h

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1 h ***

1 h *** -

-

-

-

-

1 h **

-

R5(E)

stupe 3 -

-

1h*

1 h **

-

-

-

-

-

25 mm ****

-

-

-

-

-

25 mm ****

-

-

-

-

-

ocelová kuli ka z

ocelová kuli ka z

Vyhodnocení výsledk test : (1) Výsledek 4 ze stupnice pro hodnocení 1 - 5 je uspokojivý. (2) P ijatelná ší e škrábanc je max. 0.5 mm. Pr nik rýhy skrz film není p ijatelný. (3) Výsledek 4 pro povrch a 3 pro okraje je uspokojivý (v etn stopy široké max.5 mm). Zna ení dle zatížení ploch nábytku užíváním: * = úložný nábytek - vn jší horizontální povrchy 1250 mm nad podlahou = 1n ** = sedací nábytek - podp rky pod ruce = 2n *** = elní dví ka kuchyní a koupelnový nábytek = 3n **** = pracovní plochy = 4N ***** = pro stolní desky v restauracích a kavárnách je odolnost = 5N 51

Tab. 16: Požadované odolnosti pro funk ní skupiny R1 - R6 dle SN 91 0102. [24]

vlastnost

norma

SN EN 13722

lesk

jedno tka

jakostní t ídy nábytku R1

R2

R3

R4

R5

R6

(A)

(B)

(C)

(D)

(E)

(F)

-

%

-

tvrdost

SN 6703075

st.

odolnost od ru max. do

SN 910276

g/100 ot.

8

8

nejvíce

nejvíce

0,12

0,15

0,15

6

6

6V

5

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,20

m ížkou

SN ISO 2409

st.

1

odtahem

SN EN 311

MPa

0,75

suché t.

SN EN 12722

st.

vlhké t.

SN EN 12721

st.

SN EN 11341 SN 910282

st.

p ilnavost

tepelná stabilita

vysoký lesk - nad 90% lesk - 60-90% pololesk - 31-60% polomat - 11-30% mat - 0-10%

sv tlostálost

nejmén

nejmén

nejmén

nejmén

4 4

4 4

stupe 5 standardní modré stupnice a stupe 3 standardní šedé stupnice

52

Tab. 17: Vlastnosti film vybraných NH a za len ní do skupin R1 - R6 ( A – F ).

TYP NÁT ROVÉ HMOTY

V -NH

AC-NH

UV-NH

PUR-NH

NC-NH

SH-NH

PES-NH

VLASTNOSTI VYTVRZENÉHO FILMU

odolný vod , od ru chemikáliím, povrch je matný až polomatný výborná mechanická a chemická odolnost, pro povrchy s požadovanou velkou odolností

PLOCHY, NA KTERÉ JE NH UR ENA

T ÍDA JAKOSTI

plochy korpusové a n které plochy p ední, nát ry podlah

plochy R3, R5 a R6 ( C, E a F )

UV typy jsou plochy R1 až R6 vhodné pro všechny ( A až F ) typy ploch

plochy R1 až R6 výborná mechanická vhodné pro všechny ( A až F ) a chemická odolnost typy ploch

odolné vod , pov trnostním vliv m, plochy p ední, chemikáliím, vnit ní plochy, rozpoušt dl m a pracovní plochy zvýšené teplot , film má výborný lesk plochy p ední, bo ní viditelné, malá odolnost filmu bo ní vnit ní, vlhkosti, špatná s dobrým základen i mechanická a na pracovní plochy chemická odolnost (bez penetra ního základu p sobením vody b lá) film je maximáln plochy p ední, pololesklý, tvrdý a bo ní viditelné, k ehký, dobrá bo ní vnit ní, také mechanická a na pracovní plochy chemická odolnost zejména pro povrchy film je tvrdý, odolný s požadovanou vyšším teplotám, velkou chemickou vod a v tšin odolností, UV typy rozpoušt dl m jsou vhodné pro všechny typy ploch

možné dokon ovat plochy R1 až R6 ( A až F )

plochy R3, R5 a R6 ( C, E a F )

plochy, R3, R5 a R6 (i R1 a R2, ale u nás není povoleno) ( C, E a F )

R1 až R6, hlavn pro elní lesklé plochy ( A až F )

53

7

POUŽITÍ BAREV V INTERIÉRU Barvy mají v život mnohem v tší význam, než si obvykle myslíme. Vytvá ejí

nejen celkovou atmosféru, ale mají i psychický ú inek. Mohou vytvá et dobrou i melancholickou náladu, p ispívají i k pocitu tepla, mohou lé it ale i zp sobit onemocn ní. Vezm me v úvahu, jak jen ovliv uje naše pocity a nálady dob e nebo naopak špatn

padnoucí oble ení, pokud ho tak vnímáme. Na barvy reagujeme

rozdílným zp sobem, na n které p sobí ur ité barvy rušiv a naopak pro jiné je tatáž barva p íjemná. [6] Barvy obvykle nevnímáme samostatn , v byt se jich nachází n kolik najednou. Avšak i barvy sami o sob p íjemné, se v t sné blízkosti vedle sebe mohou vzájemn „tlouct“, jedna potla uje druhou. Barvy pat í mezi nejvýrazn jší prost edky za izování. Pomocí barev p etvá íme naše okolí jednoduchým zp sobem. Atmosféra v interiéru se lehce zm ní zm nou barvy. [6] Je t eba se vyvarovat toho, abychom pod vlivem módy a jiných vzor nezvolili takové barva, které jsou naší osobnosti cizí. [6]

7.1 Co je barva Barva je neodmyslitelnou sou ástí interiéru. K našemu zraku se dostává odrazem sv telných paprsk

od osv tlených povrch . Ve skute nosti existuje n kolik tisíc

barevných variant. Náš zrak je schopen rozlišovat maximáln 10 000 r zných barev, cvi ené oko pak okolo 30 000 – 40 000 barev nebo i více. Z toho lze tušit, jak rozsáhlé mohou být r zné kombinace a jak je d ležité, aby volba padla na vzájemn ladící barvy. lov k vnímá jako „ istou barvu“ barvu ervenou, žlutou, modrou, zelenou, bílou a ernou. Nazýváme je základními barvami. Základní barvy a barvy nacházející se mezi nimi vytvá ejí trojrozm rné barevné t leso, v n mž se nacházejí všechny p edstavitelné barvy. [6]

54

7.2 Význam barev Barvy jsou tvrdé a jemné, mohou mít lehké a t žké tóny. Momentální duševní stav lov ka ovliv uje jeho vztah k barvám. [6] -

modrá - uklid uje, osv žuje, vyvolává pocity dálek, hloubek a sv žesti.

-

zelená - barva nad je, klidu a rovnováhy, je p átelská a uklid ující.

-

ervená - barva ohn a krve, dráždivá, povzbuzuje k aktivit , je energická.

-

žlutá - intenzivní, povzbuzující, vyvolává pocit slunce a optimismu.

-

bílá - barva dálek, istoty, po ádku a neutrality. Je neutraliza ní.

-

béžová - vyvolává pocit volnosti, tolerance p irozenosti. Je ale nudná.

-

hn dá - vyjad uje stálost, sounáležitost a pocit bezpe í. Zcela jinak p sobí barva použijeme-li malby s vysokým i hedvábným leskem.

Lesklý povrch p sobí vždy intenzivn ji, zdá se v d sledku odrazu sv tlejší než povrch matný nebo drsný. Barevný efekt záleží na intenzit dopadajícího sv tla a na barv samé. Je také d ležití brát v úvahu p i navrhování barevnosti vliv denního a um lého osv tlení na zvolenou barvu. [6]

7.3 Barvy a jejich kontrast Barvy jsou: -

teplé - žlutá, oranžová, oranžovo ervená, ervená a ervenofialová

-

studené - žlutozelená, zelená, zelenomodrá, modrá, modrofialová a fialová. Barvy lze používat jako koncentrované nebo z ed né. Vliv koncentrovaných, ili

nasycených barev je siln jší, z ed né barvy jsou mírn jší, prosvítá jimi materiál (d evo), na který jsou aplikovány. Z hlediska za izování interiér má mimo ádnou d ležitost n kolik barevných kontrast . Jsou to barevné prot jšky jako tmavá-sv tlá, studenáteplá, dopl ková barva a kvalitativní a kvantitativní barevné kontrasty. ( 20 ) -

kontrast sv tlá – tmavá je nejsiln jší mezi bílou a ernou (odstíny se ší í od bílé po ernou). P i za izování nezapomínejme, že nábytek p sobí zcela jinak p ed tmavým i sv tlým odstínem pozadí.

55

-

kontrast teplá – studená se uplat uje tehdy je-li v p evaze jedna z nich. Nap . nábytek lad ný do studených barev proteplíme dopl ky v teplých barvách a naopak.

-

kontrast dopl kových barev se projevuje mezi modrou,

žlutooranžovou-fialovomodrou,

ervenou-zelenou, žlutou-

oranžovo ervenou-modrozelenou,

fialovo ervenou-žlutozelenou. Dopl kové barvy se vzájemn zvýraz ují. Je ale t eba brát z etel na kvantitu a sílu odstínu. Pouze jedna by m la být dominantní, druhá pak v jemn jším odstínu a v interiéru na menších plochách. -

kvalitativní kontrast tvo í kontrast

istých barev a tzv. lomených barev

(smíchaných s bílou, ernou nebo jinou sv tlou, resp. tmavou barvou).

isté

nemíchané barvy jsou obvykle ty výrazn jší. -

kvantitativní kontrast znamená vzájemný pom r barev vedle sebe. V rámci velké plochy vyvolává malá plocha kontrastní barvy (tmavá-sv tlá, dopl ková nebo i studená-teplá) výrazný efekt i nap tí. Za ízení se tím stává vzrušujícím, m že zvýraz ovat jinak tlumenou barevnost nebo zd raznit n které p edm ty

i

skupiny nábytku. [6]

7.4 Soulad barev Rozlišujeme: -

soulad pestrý - vzniká užitím r zných barev barevného spektra

-

soulad nepestrý - vzniká užitím barev sousedících na barevném kruhu

Rozlišujeme 4 základní skupiny barevného souladu: 1. polychromní - vzniká užitím pestrých barev 2. monochromní - vzniká užitím p íbuzných barev ( d evo – hn dá barva ) 3. izochronní - vzniká užitím r zn zesv tleného nebo ztmaveného tónu 4. mezochromní - vzniká, když jedna barva prostupuje všemi barvami

56

7.5 Kombinace barev Dobrého celkového dojmu z barevnosti interiéru lze dosáhnout n kolika zp soby. Pokud je za ízení interiéru r znorodé, tzn. liší se vzájemn svým charakterem, dosáhneme v místnosti uceleného celkového dojmu použitím jediné barvy a jejího sv tlého resp. tmavšího odstínu. P evládající barva a její odstíny vytvá ejí zajímavý barevný efekt. Ovšem ne každá barva se snáší se svou sousední barvou. Nejlépe ladí žlutá se zelenou nebo oranžovou, ervená s oranžovou ale i modrá se zelenou i fialovou. Množství a intenzita doprovázejících se barev nesmí být p íliš odlišná. Dopl kovými barvami v malém množství lze potom vyvolat neklidnou ale i vzrušující atmosféru. [6]

7.6 Volba barvy a barevných odstín nábytku v interiéru P i volb barvy nábytku v interiéru posuzuji vzájemn tyto faktory navrhování: -

Jak chci vnímat daný prostor? (v tší i menší)

-

Jaká je orientace pokoje dle sv tových stran a jaký je druh jeho osv tlení?

-

Jaká je barva st n a podlahy v místnosti, kterou za izuji nábytkem?

-

Je-li barva st n a podlahy neutrální volím barvu nábytku výrazn jší.

-

Barevnosti v místnosti dosahuji n kterými barevn výraznými kusy nábytku.

-

Volím jednu základní barvu a minimální po et dopl kových.

[6]

( uvedené poznatky jsou využity p i ešení diplomové práce)

57

8

VLASTNÍ EŠENÍ ÚKOLU – APLIKACE VLASTNÍHO BAREVNÉHO ODSTÍNU NA NAVRHNUTÝ VÝROBEK

8.1 Použitý postup 1. Východiska ešení 2. Výb r povrchových úprav, jejichž vlastnosti budou zkoušeny. 3. Volba metodiky, p ístroj a pom cek ke zkoušení povrch . 4. Tvorba virtuálního návrhu jídelního nábytku. 5. Charakteristika jídelního nábytku. 6. Vývoj vlastního odstínu 7. Zd vodn ní výb ru typu NH a vlastního odstínu pro vizuální návrh. 8. Aplikace odstínu na navržený jídelní nábytek.

8.2 Východiska ešení Vlastní návrh bude spl ovat zvolená kritéria, a to kritéria sociální, funk ní ( itelnost funkce, technická vysp lost, použitelnost, ovladatelnost a trvanlivost), ergonomická, hygienická, fyziologická a psychofyziologická, estetická a ekologická. Zvolený typ nát rové hmoty a její odstín zaru í spln ní požadavk na kvalitu povrchu dle normy

SN 910102. Návrh bude komplexn

ešen v souladu se

sou asnými ekologickými požadavky a požadavky na recyklaci. Budou použity materiály nezat žujících životní prost edí p i jejich výrob , užití a likvidaci po skon ené dob životnosti v souladu s požadavkem udržitelného rozvoje. 8.2.1 Tvorba virtuálního návrhu jídelního stolu P i navrhování jídelního nábytku bylo zohledn no: Cílová skupina - P edpokládanou cílovou skupinou jsou mladí lidé ve v ku od 25 do 40 let, kte í požadují moderní nábytek v duchu minimalismu. Funkce -

Jídelní st l je ur en pro pohodlné stravování 4 osob a k ukládání dekora ních p edm t

do zásuvek pod sklen nou desku stolu.

P íborník slouží k ukládání pot eb pro stolování – talí e, sklenice, p íbory a prostírání. Dále je p íborník ur en k odkládání nádobí b hem stolování. 58

Prost edí -

Jídelní nábytek je ur en do bytového interiéru.

Ergonomie -

Je navržená optimální výška stolové desky od zem , „podsedná výška“, optimální plocha pro jednoho strávníka a správná vzdálenost nohou stolu od sebe.

Bezpe nost -

St l a p íborník jsou konstruk n

vy ešeny tak, aby na pohled

p sobily stabilitou d v ryhodn . Sva ovaná kovová konstrukce zaru uje její dostate nou tuhost a pevnost nábytku. Sklen né desky jsou p ipevn ny napevno silikonovým lepidlem. K vedení zásuvek je použit kolejnicový výsuvný systém, který zabra uje vyjetí zásuvky a p evrhnutí nábytku. Materiálová adekvátnost - Nosná konstrukce je z ocelových (ocel 11 321) ty hranných bezešvých trubek bez ostrých hran. Ocelová konstrukce zaru uje tuhost a subtilnost nábytku. Stolová deska a deska p íborníku je z float plaveného skla jehož hrany jsou zaobleny. Sklen né pracovní plochy dávají nábytku vzdušnost a umož ují nahlédnutí do zásuvek. Zásuvky jsou zhotoveny z dubového masivu. Technologie -

Nábytek je snadno vyrobitelný b žnými výrobními postupy. Kovová konstrukce je sva ovaná, broušená a dokon ená na pololesklý povrch. Konstrukce zásuvek je na kolíkový spoj, dno je vsunuté do polodrážky. Sklen ná deska je ezaná sklená ským diamantem, hrany jsou broušením za mokra zaobleny.

Cena -

Použitý materiál a zp sob výroby umož uje nabízet nábytek za p ijatelnou cenu.

Ekologie -

Je zohledn na harmonie mezi návrhem, výrobou a použitím. Materiál použitý na konstrukci je recyklovatelný a umož ující ekologickou likvidaci na místech k tomu ur ených. K dokon ení zásuvek je zvolen nát rový systém šetrný k životnímu prost edí.

Údržba -

Sklo a povrchová úprava zásuvek je udržována b žn dostupnými prost edky k tomu ur enými.

K údržb

kovové konstrukce sta í

vlhký had ík.

59

8.3 Zkoušené nát rové filmy Zkouškám uvedeným v následující kapitole jsou podrobeny tyto nát rové filmy: 1. 2K-AKRYL-URETAN - povrch s vysokým leskem a metalickým kartá ovaným efektem. Povrch je dokon en fólií s metalickým dezénem. Na fólii je v jednom sm ru vytvo en kovovým kartá em drásaný povrch, který je posléze dokon ený

2-k-akryl-uretanem.

- podkladový materiál – d evot ískové deska 2. POLYESTER - erný nát rový film s dokon ením na vysoký lesk. - podkladový materiál – voštinová deska 3. TERMOPLASTICKÁ FÓLIE - povrch s metalickým efektem. - podkladový materiál – d evot ískové deska 4. AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM - pigmentový základ p elakovaný transparentním emailem. Základní pigmentová barva je ve sv tle zeleném odstínu. Odstín je dosažen smícháním bílé báze akrylátové nát rové hmoty se zeleným pigmentem a to v pom ru 1 hmotnostní díl pigmentu na 100 hmotnostních díl bílé báze akrylátu. - podkladový materiál - jako podklad pro dokon ení akrylátovým nát rovým systémem je vybrána KD spárovka z dubového d eva.

1. 2. 3. 4. Obr. 9: Zkoušené nát rové filmy: 1.- 2k-akryl-uretan, 2.- polyester, 3.termoplastická fólie, 4.- akrylátový nát rový systém.

Výše uvedené nát rové filmy budou vystaveny t mto zkouškám: -

m ení p ilnavosti nát rové hmoty a fólie k podkladu odtahem

-

m ení p ilnavosti nát rové hmoty a fólie k m ížkovou zkouškou

-

m ení lesku dokon ovaného povrchu

-

m ení odolnosti povrchu studeným kapalinám

-

m ení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu 60

8.4 Metodika zkoušení a vyhodnocení 8.4.1 Vývoj vlastního odstínu 8.4.1.1 P íprava vzork P ed vývojem vlastního odstínu rozpoušt dlové akrylátové nát rové hmoty byly p ipraveny podkladové materiály, na které budou jednotlivé druhy barev a jejich stupn odstín nanášeny. Jako podklady pro aplikaci NH byly zvoleny tyto materiály: -

KD z masivního d eva SM, BK a DB – spárovka ( SP )

-

sklen né tabulky

-

plexisklo – polymethylmethakrylát ( PMMA )

P íprava povrch vzork : -

SP – obroušena brusným papírem se zrnitostí 120

-

SKLO – zbaveno hrubých ne istot a mastnoty

-

PMMA – zbaveno ne istot (bez broušení, povrch je drsný)

8.4.1.2 Metodika míchání barevných odstín Pom cky: -

analytické váhy,

-

sklen né ty inky pro míchání barev,

-

plastové kelímky pro míchání odstín ,

-

podklady pro nanášení nát rové hmoty ( SM, BK a DB spárovka, sklen né desti ky, plexisklo )

-

nanášecí pravítko,

-

had íky.

Materiál: -

bílá a transparentní báze rozpoušt dlové akrylátové NH – HODAKRYL,

-

barevné pigmenty – žlutá Ž-01, ervená -02, oranžová O-03, modrá M-04, okrová OK-05, erná R-06, zelená Z-07 a ervenohn dá H-08,

-

edidlo.

61

Pracovní postup: Bílá pop . transparentní báze rozpoušt dlové akrylátové nát rové hmoty je míchána s pigmenty do r zných odstín . Maximální možné množství pigment do 100 hmotnostních díl nát ru je 20 hmotnostních díl . Navážka je provád na do kelímk na analytických vahách. Pigmenty jsou do 100 hmotnostních díl bílé a transparentní báze p imíchávány po 1 - 5 - 10 - 15 a 20 hmotnostních dílech pop . po 0,2 - 0,6 - 1 - 3 a 5 hmotnostních dílech pro dosažení jemn jšího odstínu a v tší transparentnosti nánosu. Nános je proveden ve velikosti 100 m na sklen nou tabulku nanášecím pravítkem.

1. Obr. 10: Pom cky pro míchání odstín

2. barev: 1.- analytické váhy,

2.- nanášecí

pravítko.

8.4.2 M ení p ilnavosti nát rové hmoty a fólie k podkladu odtahem M ení p ilnavosti nát rové hmoty (fólie) k podkladu odtahem je provád no podle normy SN EN 311. Pom cky: - dutý vrták, - kovové ter íky, - p evle ná matice, - p ístroj pro m ení odtahové pevnosti (Coming plus), - lepidlo (použito epoxidové).

62

1.

2.

Obr. 11: Pom cky pro m ení p ilnavosti NH a fólie k podkladu odtahem: 1.- p ístroj pro m ení odtahové pevnosti (Coming plus), 2.- dutý vrták a kovové ter íky. Pracovní postup: Ve vybraných místech odvrtáme dutým vrtákem testovaný povrch až k podkladovém materiálu O išt né kovové ter íky jsou nalepeny na plochu (celkem 4 ter íky), zatíženy a lepený spoj je zatížený ponechán v klidu, aby vytvrdnul. Po zatvrdnutí lepidla (po 24 h) je na ter našroubována na jemný doraz p evle ná matice odtahového p ístroje a povolením o p l otá ky je ponechána v le na kulovém kloubu odtahového p ístroje. V p ípad

pot eby je silom r posouván otá ením ramen

odtahového p ístroje nahoru nebo dolu tak, aby v p ístroji nevznikla žádná síla. P ístroj je na ter i vyst ed n. Dále je p ipojen konektor zobrazovací elektronické jednotky a zapnut pravý p epína do polohy „ON“. Tím je celá soustava vynulována a odtahový p ístroj p ipravený k m ení. Následn je zapnut levý p epína do polohy „svítí“. Otá ením ramene p ístroje ve sm ru hodinových ru i ek je na ter ík vyvíjena odtahová síla. Pohyb ramen by m l být pokud možno plynulý a rychlost otá ení odpovídající cca 10s za otá ku. P i zat žování je sledován r st nap tí na displeji zobrazovací jednotky. P i p erušení vzorku v dovoleném rozsahu m ícího p ístroje z stane nap tí zaznamenané na displeji zobrazovací jednotky. Vyhodnocení: P ilnavost povrchové úpravy je hodnocena pouze v p ípad , kdy je ter ík utržen silou stejnou nebo v tší než 0,75MPa. Místo odtržení je vyhodnoceno dle stupnice v tabulce porovnáním s popisem. U povrchu je hodnoceno v jakém míst byl film utržen (lepená spára, ve filmu, mezi filmem a podkladem, v podkladu) a míra poškození plochy v %.

63

Tab. 18: Tabulka pro vyhodnocení p ilnavosti NH a fólie k podkladu odtahem. Klasifikace (stupn )

Popis

0

Místo utržení je hladké, žádné z etelné poškození povrchu.

1

Nepatrné poškození v míst odtržení ter íku. Poškozená plocha nesmí p esahovat 5%.

2

Povrch je nepatrn poškozen v míst odtržení ter íku. Míra poškození je více než 5 % a mén než 15% celkové plochy.

3

Povrch je áste n poškozen v míst odtržení ter íku. Míra poškození je více než 15 % a mén než 35% celkové plochy.

4

Na povrchu jsou velká patrná poškození po odtržení ter íku. Míra poškození je více jak 35% a mén než 65% z celkového povrchu.

5

Poškození povrchu je v tší než u stupn 4.

8.4.3 M ení p ilnavosti nát rové hmoty a fólie k m ížkovou zkouškou M ení p ilnavosti nát rové hmoty (fólie) k podkladu m ížkovou zkouškou je provád no podle normy SN ISO 2409 ( SN 673085 ). Pom cky: - ezný nástroj (skalpel, pro ezávací nástroj ), - vodící šablony, - lupa s 2-3 násobný zv tšením, - lepící páska. Pracovní postup: ezný nástroj je položen kolmo na zkoušený nát r (fólii). Stálým tlakem za použití vodící šablony je zhotoven dle tlouš ky vyschlého nánosu NH daný po et ez do nát ru. Všechny ezy mají stejné rozestupy a pronikají do podkladu. Postup je opakován pooto ením vodící šablony o 90o tak , aby se vytvo ila m ížka. Do st edu m ížky rovnob žn s jedním svazkem ez je umíst na lepící páska a uhlazena prstem tak, aby m ížku p ekrývala nejmén o 20 mm. Následn je páska uchopena za volný konec a stáhnuta za 0,5-1 s pod úhlem p ibližn 60 o.

64

Rozestupy ez m ížky pro následující tlouš ku zaschlých nebo vytvrzených nát rových film jsou: -

0 µm – 60 µm : 1 mm rozestup , pro tvrdé podklady

-

0 µm – 60 µm : 2 mm rozestup , pro m kké podklady (d evo)

-

61 µm – 120 µm: 2 mm rozestup , pro tvrdé i m kké podklady

-

120 µm – 250 µm :3 mm rozestup , pro tvrdé podklady

Vyhodnocení: M ížkový ez je kvalifikován dle tabulky porovnáním s popisem a vyobrazením. Zkoušenému povrchu je potom p id len stupe v hodnot 1 až 5. Tab. 19: Tabulka pro vyhodnocení p ilnavosti NH a fólie m ížkovou zkouškou. Klasifikace (stupn ) 0

Popis ezy jsou hladké , žádný tverec není poškozen

1

Nepatrné poškození v místech, kde se k íží. Poškozená plocha nesmí p esahovat 5%

2

Nát r je nepatrn poškozen podél ez a p i jejich k ížení.Povrch je poškozen o více než 5 % a mén než 15% celkové plochy

3

Nát r je áste n poškozen v rozích ez , podél ezných hran áste n nebo celý, na r zných místech m ížky. Povrch je poškozen o více než 15 % a mén než 35%.

4

Na nát r jsou velké zm ny v rozích ez a n které tvere ky jsou áste n nebo zcela poškozeny. Plocha m ížky je poškozena z více jak 35%, ale mén než z 65%.

5

Zm ny, které jsou v tší než u stupn 4

8.4.4 M ení lesku dokon ovaného povrchu reflektometrickou metodou M ení lesku dokon ovaného povrchu je provád no podle normy SN 91 0273. íslo lesku: relativn vyjád ený initel odrazu m ené plochy v i referen nímu vzorku, kterému je p i azena hodnota 100 vyjád ená v %. Podstata metody: zjišt ní stupn

lesku povrchu vlivem sv tla zrcadlov

odraženého od jeho plochy.

65

Pom cky: - fotoelektrický leskom r s úhlem dopadu a odrazu (20 ± 05°), (45 ± 0,5°), (60 ± 0,5°), (85 ± 0,5°), - etalon lešt né desky z erného skla a ukazatelem lomu sv tla n = 1,567, - m kká ut rka Pracovní postup: Leskom r je zapnut alespo 10 minut p ed za átkem zkoušky. Leskom r je nastaven na hodnotu 0 p i zapnuté m ící hlav . M ící hlava leskom ru je postavena na o išt nou povrchovou plochu referen ního vzorku (etalonu), indikátor je nastaven na odchylku odpovídající koeficientu úpravy referen ního vzorku a konstrukci p ístroje (pro m ící geometrii 60° je to 92%). Povrch zkoušený na lesk je o išt n m kkou ut rkou. Leskom r je postaven na povrch a na indikátoru je následn ode ten stupe lesku. Na každém zkušebním vzorku jsou provád na nejmén t i m ení a z nich vypo ten aritmetický pr m r zaokrouhlený na celé íslo. P i zkoušce je možné volit m ící geometrii 20°, 60°, 85° podle druhu povrchu. Pro nábytkové povrchy je použita m ící geometrie 60°, která je doporu ena výrobcem leskom ru.

Obr. 12: Fotoelektrický leskom r na etalonu – lešt né desce z erného skla.

66

8.4.5 M ení odolnosti povrchu studeným kapalinám M ení odolnosti nát rového filmu v i studeným kapalinám je provád no dle normy SN EN 12720 ( SN 91 0280 ). Pom cky: - disky z filtra ního papíru s plošnou hmotností 400 g/m2 - sklen né Petriho misky se zaoblenými hranami - pinzeta - bílá m kká savá tkanina - savý papír nebo tkanina - testované kapaliny (voda, ethylalkohol 40%, kyselina octová 8%, kyselina citrónová 10%, ovocná š áva, ervené víno, aj – 5g/100ml vody, káva – 10g/100ml vody, roztok saponátu). Pracovní postup: Zkouška je provád na p i teplot 23±2 °C. Zkoušená plocha je uložena vodorovn

a pe liv

ot ena suchou tkaninou.

Zkouška je provád na vybranými kapalinami v místech vzdálených od sebe nejmén 60mm, m eno mezi jednotlivými st edy. Filtra ní papír je pono en do zkušební kapaliny po dobu 30s, vyjmut pomocí pinzety a ot en o hranu nádobky. Následn je rychle umíst n na zkoušenou plochu a ihned p ekryt obrácenou Petriho miskou. Filtra ní papír se dotýká okraje Petriho misky. Umíst ní každého zkušebního vzorku kapaliny je zaznamenáno a ozna eno. Po uplynutí doby trvání zkoušky jsou odstran ny Petriho misky a pinzetou odebrány filtra ní papírky. Vlákna papíru, která ulp la na zkoušeném povrchu nejsou odstran ny. Zbývající zkušební tekutina je z povrchu odsána pomocí papíru nebo savé tkaniny bez otírání povrchu. Zkušební povrch je nechán v klidu ve zkušebním prost edí bez zakrytí. Po uplynutí stanovené doby je zkušební plocha omyta lehkým p etíráním savou tkaninou namo enou nejprve v istícím roztoku a potom ve vod . Nakonec je povrch pe liv vysušen suchou tkaninou. Ve stejnou dobu je omyt a osušen stejným zp sobem jeden bod (referen ní plocha na povrchu, který nebyl vystaven p sobení zkušební kapaliny). Následn je zkoušený povrch vyhodnocen podle následujících kritérií.

67

Obr. 13: Aplikace vybraných studených kapalin na zkoušené povrchy. Vyhodnocení: Tab. 20: Tabulka pro vyhodnocení odolnosti povrchu studeným kapalinám. Klasifikace (stupn ) 5 4

3 2 1

Popis Žádné viditelné poškození (bez poškození). Nepatrné zm ny lesku a barvy, viditelné jen tehdy pokud se sv tlo ze zdroje zrcadlí ve zkušebním povrchu na stop poškození nebo blízko nich (nebo n kolika samostatných stopách poškození na mezi viditelnosti) a je odraženo proti oku pozorovatele. Nepatrné stopy poškození, jen tehdy pokud se sv tlo ze zdroje zrcadlí ve zkušebním povrchu na stop poškození nebo blízko nich (nebo n kolika samostatných stopách poškození na mezi viditelnosti) a je odraženo proti oku pozorovatele. Silné stopy poškození, struktura povrchu je v tšinou nezm n na. Silné stopy poškození, struktura povrchu zm n na nebo materiál povrchu je úpln nebo áste n odstran n, nebo filtra ní papír ulp l na povrchu.

Tab. 21: Možné doby trvání zkoušky odolnosti povrch studeným kapalinám. Délka trvání zkoušky 2 min. 10 min. 1h 6h 16 h 24 h

Praktický p íklad Bezprost ední odstran ní Krátká doba Po jídle nebo podobn Po ukon ení pracovní nebo podobné innosti ( použito ) Tak rychle, jak je možné v p íštím dni Po jednom dni

68

8.4.6 M ení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu M ení odolnosti povrchu proti p sobení vlhkého tepla je provád no podle normy SN EN 12721 (910278) a suchého tepla dle normy SN EN 12722 (910287). Pom cky: - dotykový teplom r s rozsahem do 200°C, - horkovzdušná trouba, - bloky (kužílky) normalizované hliníkové slitiny, - bílá savá tkanina, - tkanina plátnové vazby, - lupa minimáln s šestinásobným zv tšením.

Obr. 14: Bloky (kužílky) normalizované hliníkové slitiny.

Obr. 15: Dotykový teplom r k m ení teploty kužílk s rozsahem do 200°C. Pracovní postup: P ed zkouškou jsou do vyh áté horkovzdušné trouby vloženy bloky (kužílky) normalizovaní hliníkové slitiny. Pr b žn je u hliníkových kužílk zjiš ována jejich teplota dotykovým teplom rem tak, aby dosáhly povrchové teploty 100°C. Mezitím je zkoušený povrch položen na rovný podklad. P ipravené hliníkové kužílky (oh áté na 100°C) jsou postaveny na zkoušený povrch na suchou a na vlhkou tkaninu a ponechány

69

na ní 20 min. Po uplynutí 20 min. jsou hliníkové kužílky z povrchu sejmuty, je odstran na tkanina a následn je provedeno vyhodnocení zkoušeného povrchu. Vyhodnocení: Intenzita zm n povrchu je posouzena ve stupních podle tabulky. Tab. 22: Vyhodnocení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu. Klasifikace Popis (stupn ) Žádné viditelné zm ny (bez poškození). 5 4

3

2 1

Nepatrné zm ny lesku a barvy, viditelné jen tehdy pokud se sv tlo ze zdroje zrcadlí ve zkušebním povrchu na stop poškození nebo blízko nich (nebo n kolika samostatných stopách poškození na mezi viditelnosti) a je odraženo proti oku pozorovatele. Nepatrné stopy poškození, jen tehdy pokud se sv tlo ze zdroje zrcadlí ve zkušebním povrchu na stop poškození nebo blízko nich (nebo n kolika samostatných stopách poškození na mezi viditelnosti) a je odraženo proti oku pozorovatele. Viditelné z r zných sm r pozorování (nap . tém úplný kruh). Silné stopy poškození jasn viditelné nebo oblasti s nepatrným odbarvením, nebo oblasti nepatrného narušení zkušebního vzorku. Silné stopy poškození nebo oblasti s výrazným odbarvením, nebo oblasti s výrazným narušením vzorku.

8.5 Charakteristika jídelního nábytku Pro aplikaci zvoleného barevného odstínu byl vybrán vlastní návrh jídelního nábytku pro bytový interiér, který sestává z jídelního stolu a p íborníku. Návrhy sledují pohodlnou funk nost v užívání a sou asný designový trend minimalismu, který by m l oslovit potenciální zájemce o jejich koupi a užívání. Jídelní st l (viz. návrhový postr – P íloha .1) -

Název: DRAWER.

-

Funkce: pohodlné rodinné stravování 4 osob.

-

Použitý materiál: nosná konstrukce - ocel 11 321, trubky ty hranné, bezešvé, tvá ené za studena, stolová deska - float plavené sklo, zásuvka - dubový masiv.

-

Konstrukce: sva ovaná, zásuvky – spoj na kolík, kovový výsuv.

70

P íborník (viz. návrhový postr – P íloha .2) -

Název: SPOON.

-

Funkce: ukládání pot eb pro stolování (talí e, sklenice, p íbory a prostírání).

-

Použitý materiál: nosná konstrukce - ocel 11 321, trubky ty hranné, bezešvé, tvá ené za studena, stolová deska – float plavené sklo, zásuvky – dubový masiv.

-

Konstrukce: sva ovaná, zásuvky – spoj na kolík, kovový výsuv.

8.6 Zd vodn ní výb ru typu NH a vlastního odstínu pro návrh 8.6.1 Výb r typu nát rové hmoty Analýza požadavku na povrchovou úpravu: dokon ovaný povrch je ur en do jídelních a kuchy ských prostor, pop . do obývacího pokoje. Požadavky kladené na kvalitu povrchové úpravy jsou optimáln v rozsahu kvalitativního stupn R3, tj. elní viditelné ploch. I když je nábytek ur en pro kuchyn není vyžadována kvalita stupn R1 a R2, protože pracovní a nejvíce namáhaná plocha je tvo ena sklen nou deskou. Výb r: pro povrchovou úpravu nábytku do jídelny je zvolena jednosložková akrylátová rozpoušt dlová nát rová hmota HODAKRYL na bílé bázi, do které je p imíchán zelený pigment Z-07 v pom ru 100 hmotnostních díl bílé báze akrylátu ku 1 hmotnostnímu dílu zeleného pigmentu Z-07. D vod výb ru: je získání kvalitního filmu spl ujícího podmínky normy

SN

910102. Film má p ijatelnou rychlost zasychání, optimální mechanickou a chemickou odolnost a jednoduché aplika ní podmínky. P edpokladem kvalitního povrchu je dob e p ipravený povrch dokon ovaného materiálu. Film vytvo ený vybranou nát rovou hmotou je svými vlastnostmi vhodný pro plochy s jakostním požadavkem R3, teda elní viditelné plochy nábytku. 8.6.2 D vod výb ru zelené barvy Zelená barva ve zvoleném sv tlém odstínu (zelený pigment Z-07 s bílou akrylátovou bází HODAKRYL) bude p sobit uklid ujícím dojmem. Kde jinde než v jídeln p i stravování a spole enských aktivitách by m la tato barva znásobovat klidnou a pohodovou atmosféru rodinného života.

71

Zelená p sobí p ízniv

jak vedle teplých žlutavých, tak vedle studených

modrých a šedivých barev. Z d vod

jejího uklid ujícího vlivu se jí používá i

v léka ských ordinacích a na opera ních sálech. [6] 8.6.3 Zelená barva Zelená je barva nad je, klidu a rovnováhy. Je to barva rašícího jara, plodného léta, zelené je pole, mech i stále zelené jehli nany. R zné odstíny zelené poskytují široké spektrum barevných efekt . Sv tlá, žlutozelená barva je p átelská a mladistvá, trávov zelená barva, získaná p idáním bílé, již má pon kud vážn jší efekt. Smrkov zelená získaná smícháním s ernou a modrou je vysloven slavnostní barvou. Teplejší a m k í mechov zelenou barvu dostaneme p idáním žluté barvy, kterou zle vhodn kombinovat s jinými teplými barvami. [6]

8.7 Aplikace odstínu na navržený nábytek

a)

b)

Obr. 16: Jídelní st l: a) st l se zásuvkami dokon enými transparentním lakem a s ponechaným p írodním vzhledem dubového d eva, b) st l se zásuvkami dokon enými akrylátovým nát rovým systémem (pigmentový základ + transparentní email).

72

a)

b)

Obr. 17: P íborník: a) p íborník se zásuvkami dokon enými transparentním lakem a s ponechaným p írodním vzhledem dubového d eva, b) p íborník se zásuvkami dokon enými akrylátovým nát rovým systémem (pigmentový základ + transparentní email).

73

9.

LABORATORNÍ VÝSLEDKY

9.1 P ilnavost nát rové hmoty a fólie k podkladu odtahem Vyhodnocení dle normy SN EN 311 P ilnavost povrchové úpravy je hodnocena pouze v p ípad , kdy je ter ík utržen silou stejnou nebo v tší než 0,75MPa. Plocha, ve které byl ter ík odtržen je vyhodnocena dle stupnice v tabulce porovnáním s popisem 5 stup

poškození.

Klimatické podmínky - TEPLOTA PROST EDÍ

= 24,0°C

- VLHKOST PROST EDÍ

= 38%

Tab. 23: Výsledky p ilnavosti nát rových film a fólie k podkladu odtahem. druh nát rové hmoty 1. 2K-AKRYL-URETAN . ter íku síla k utržení míra poškození povrchu - ter ík .1 1,47 MPa utrženo v DTD - ter ík .2 1,27 MPa utrženo v DTD - ter ík .3 1,51 MPa utrženo v DTD - ter ík .4 1,39 MPa utrženo v DTD aritmetický pr m r 1,41MPa sm rodatná odchylka 0,09 druh nát rové hmoty 2. POLYESTER . ter íku síla k utržení míra poškození povrchu - ter ík .1 1,29 MPa poškozeno z 40% - ter ík .2 1,38 MPa poškozeno z 30% - ter ík .3 1,12 MPa poškozeno z 20% - ter ík .4 1,15 MPa poškozeno z 50% aritmetický pr m r 1,24MPa sm rodatná odchylka 0,11 druh nát rové hmoty 3. FÓLIE . ter íku síla k utržení míra poškození povrchu - ter ík .1 1,18 MPa poškozeno mén než 5% - ter ík .2 1,05 MPa poškozeno v lepeném spoji - ter ík .3 1,60 MPa poškozeno z 40% - ter ík .4 1,29 MPa poškozeno mén než 5% aritmetický pr m r 1,28MPa sm rodatná odchylka 0,20

stupe 5 5 5 5

stupe 5 3 3 5

stupe 1 0 5 1

74

druh nát rové hmoty 4. AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM . ter íku síla k utržení míra poškození povrchu 1,82 MPa plocha poškozena z 20% - ter ík .1 1,80 MPa plocha poškozena z 60% - ter ík .2 2,79 MPa plocha poškozena z 70% - ter ík .3 3,26 MPa plocha poškozena z 10% - ter ík .4 1,17 MPa plocha poškozena z 10% - ter ík .5 4,09 MPa plocha poškozena z 40% - ter ík .6 2,48 MPa aritmetický pr m r 0,99 sm rodatná odchylka

stupe 3 5 5 2 2 4

9.2 P ilnavost nát rové hmoty a fólie k podkladu m ížkovou zkouškou Vyhodnocení dle normy SN ISO 2409 M ížkový ez je kvalifikován dle stupnice v tabulce porovnáním s popisem 5 stup

poškození a vyobrazením variant poškození plochy. Zkoušenému povrchu je pak

p id len stupe v hodnot 1 až 5. Klimatické podmínky - TEPLOTA PROST EDÍ

= 23,6°C

- VLHKOST PROST EDÍ

= 24%

Tab. 24: Výsledky p ilnavosti nát rových film a fólie m ížkovou zkouškou. 1. 2. 3. 4.

druh nát rové hmoty 2K-AKRYL-URETAN POLYESTER FÓLIE AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM

0 0 2 4

stupe ( bez poškození ) ( bez poškození ) ( 5 - 15% plochy ) ( poškození z 35-65% )

9.3 Lesk dokon ovaného povrchu Vyhodnocení dle normy SN 91 0273 Za stupe lesku zkoušených povrch nát rových film je považován aritmetický pr m r z výsledk nejmén 3 m ení, který je zaokrouhlen na celé íslo.

75

Klimatické podmínky - TEPLOTA PROST EDÍ

= 24,0°C

- VLHKOST PROST EDÍ

= 35%

Zkoušené nát rové hmoty a podklady, které jsou jimi dokon eny: - 2K-AKRYL-URETAN

– dokon ení DTD

- POLYESTER

– dokon ení PDV

- FÓLIE

– dokon ení DTD

- AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM

– dokon ení DB masiv

Tab. 25: Výsledky m ení lesku u vybraných povrch . -

1. 2K-AKRYL-URETAN 1 m ení - 101,4 % 2 m ení - 100,0 % 102,4 % 3 m ení - 101,4 % 4 m ení - 105,1 % 5 m ení - 104,1 % 2. POLYESTER 1 m ení - 98,0 % 2 m ení - 98,9 % 99,5 % 3 m ení - 100,5 % 4 m ení - 100,0 % 5 m ení - 99,9 %

3. FÓLIE - 1 m ení - 23,3 % - 2 m ení - 22,7 % 22,9 % - 3 m ení - 23,1 % - 4 m ení - 22,3 % - 5 m ení - 23,0 % 4. AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM - 1 m ení - 18,8 % - 2 m ení - 20,7 % 19,5 % - 3 m ení - 19,0 % - 4 m ení - 20,6 % - 5 m ení - 18,5 %

9.4 Odolnost povrchu studeným kapalinám Vyhodnocení dle normy SN EN 12 720 Vyhodnocení je provedeno po 30h od zahájení zkoušky ( 6h jsou na zkoušeném povrchu ponechány filtra ní papírky s kapalinou, po sejmutí je necháno 24h na ustálení povrchu). Míra poškození zkoušených nát rových film je kvalifikována dle stupnice v tabulce porovnáním s popisem 5 stup

poškození. Zkoušenému povrchu je pak

p id len stupe v hodnot 1 až 5. Klimatické podmínky - TEPLOTA PROST EDÍ

= 23,1°C

- VLHKOST PROST EDÍ

= 31%

76

Tab. 26: Výsledky m ení odolnosti povrch studeným kapalinám. druh nát rové hmoty zkušební látka

2K-AKRYLURETAN

voda ethylalkohol 40% kyselina octová 10% kyselina citrónová 10% ovocná š áva ervené víno aj káva saponát

POLYESTER

FÓLIE

AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM

stupe 5

stupe 3 stupe 3 stupe 5

stupe 5

stupe 5

stupe 5 stupe 3 stupe 5

9.5 Odolnost povrchu suchému a vlhkému teplu Vyhodnocení dle norem SN EN 12 721 a

SN EN 12 722

Vyhodnocení zkoušených nát rových film je provedeno po 24h od sejmutí vyh átých blok normalizované hliníkové slitiny z povrch . Intenzita zm n povrchu je kvalifikována dle stupnice v tabulce porovnáním s popisem 5 stup

poškození.

Zkoušenému povrchu je pak p id len stupe v hodnot 1 až 5. Klimatické podmínky - TEPLOTA PROST EDÍ

= 22,8°C

- VLHKOST PROST EDÍ

= 29%

Tabulka 27: Výsledky m ení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu. nát rová hmota 1. 2K-AKRYL-URETAN 2. POLYESTER 3. FÓLIE 4. AKRYLÁTOVÝ NÁT ROVÝ SYSTÉM

druh tepla suché teplo vlhké teplo suché teplo vlhké teplo suché teplo vlhké teplo suché teplo vlhké teplo

stupe stupe stupe stupe stupe stupe stupe stupe

stupe poškození 5 (bez poškození) 5 (bez poškození) 4 (kole ko ve filmu) 4 (kole ko ve filmu) 5 (bez poškození) 5 (bez poškození) 1 (zna n poškozené) 1 (zna n poškozené)

77

10

VYHODNOCENÍ A DISKUSE VÝSLEDK LABORATORNÍCH ZKOUŠEK

10.1 Vyhodnocení laboratorních zkoušek 10.1.1 P ilnavost nát rových hmot a fólie 10.1.1.1 Zkoušení odtahem Nejlepší p ilnavost u zkoušky odtahem je vykazována AC nát rovým systémem (rozpoušt dlovým 1k-AC). K poškození vždy došlo mezi filmem a podkladem a byla vyvozena nejv tší pr m rná síla k utržení ter íku. Tento výsledek je možno p i íst kvalitní p íprav podkladu DB spárovky, použití správné viskozity NH p i nanášení st íkáním a všeobecn dobrými adhesivními vlastnostmi této NH. Nejmenší p ilnavost naopak vykazuje film polyesteru, který se pokaždé utrhl z cca 50% plochy mezi filmem a podkladem. Na p ípravu podkladu tohoto vzorku vliv nebyl, ale je možno konstatovat, že inhibicí polyesteru se zne išt ným podkladem mohlo k áste nému snížení p ilnavosti filmu dojít. Dobrá p ilnavost byla vykazována i filmem 2k-akryl-uretanu, který byl pokaždé utržen v podkladu DTD. Byla tak potvrzena dobrá p ilnavost t chto NH. Termoplastická fólie byla vždy narušena ve své tlouš ce – byla odtržena dekorativní vrstva. Je proto možno íci, že pevnost p ilepení k podkladu je mnohem vyšší než soudržnost jednotlivých vrstev fólie. P ilnavost povrchové úpravy je podstatn

ovlivn na kvalitou p ípravy

dokon ovaného povrchu, na jehož jakost nebyl u zkoušených vzork vliv (krom filmu z 1k-akrylátu). Podle p ilnavosti, lze zkoušené povrchové úpravy se adit od nejvyšší po nejmenší p ilnavosti takto: 1. AC nát rový systém

– DB masiv

2. film z 2k-akryl-uretanu

– podklad DTD

3. termoplastická fólie

– podklad DTD

4. film z polyesteru

– podklad PDV

10.1.1.2 M ížkovou zkouškou Tato zkouška p ilnavosti je provád na podle zcela odlišné metodiky než zkouška p ilnavosti odtahem. Síla na odtržení filmu, vyvozená lepící páskou je výrazn menší než síla vyvozená p ístrojem pro m ení odtahové pevnosti. Proto jsou výsledky

78

p ilnavosti zcela odlišné a uvedeny jen pro srovnání s p edchozí metodou, kterou považuji za hodnotov sm rodatn jší. U zkoušky p ilnavosti m ížkou, která je v praxi rozší en jší, byly nam eny zcela jiné výsledky. Dobrou p ilnavost op t vykazoval film 2k-akryl-uretanu a také film polyesteru. U polyesteru je ale nutno zd raznit, že pro jeho velké nánosy a tvrdost je pro p ilnavost PES film sm rodatn jší zkouška odtahem. Proto platí výsledek zkoušky odtahem, tedy pr m rná až špatná p ilnavost jeho filmu. U fólie byla zjišt ná kvalita p ilnavosti stejná, jako u zkoušky odtahem. Op t se odlupovala dekora ní vrstva. Trochu p ekvapiv m l nejhorší p ilnavost film akrylátové NH. Tak velké rozdíly ve výsledcích p ilnavosti u obou zkoušek lze vysv tlit: v tší p ilnavostí v ploše, dobrou p ípravou podkladu a kvalitním p ilepením ter ík

v p ípad

zkoušky odtahem.

V p ípad zkoušky m ížkou si lze malou p ilnavost vysv tlit termoplasticitou filmu (jeho m kkostí), která se potvrdila i p i zkoušce jeho odolnosti suchému a vlhkému teplu extrémní deformací filmu. Podle p ilnavosti, lze mnou zkoušené povrchové úpravy se adit od nejvyšší po nejmenší p ilnavost takto: 1. film z 2k-akryl-uretanu

– podklad DTD

2. film z polyesteru

– podklad PDV

3. termoplastická fólie

– podklad DTD

4. AC nát rový systém

– DB masiv

Ze zkoušených nát rových film bych pro svou p ilnavost nejlépe vyhodnotil film 2k-akryl-uretanu, který projevil dobrou p ilnavost ve výsledcích obou zkoušek. 10.1.2 Lesk dokon ovaného povrchu Nejv tšího stupn lesku bylo fotoelektrickým leskom rem nam eno u filmu 2kakryl-uretanu, nejmenší lesk pak trochu p ekvapiv vykazoval film rozpoušt dlového 1k-AC. Na druhou stranu je ale nutné poznamenat, že u fólie s metalickým efektem se vyšší lesk, než u AC nát rového systému s pigmentovým základem, o ekávat dal. I když byl nejv tší lesk o ekáván od polyesteru, prvenství 2k-akryl-uretanu tolik nep ekvapilo. Je celkem logické, že u transparentního 2k-akryl-uretanu aplikovaného na fólii s metalickým dezénem bylo nam eno v tšího lesku než u erného polyesteru. Navíc rozdíl v obou hodnotách nebyl ani tolik markantní – pouze cca 3%.

79

Nejlepší lesk je tedy vykazován filmem 2k-akryl-uretanu a filmem polyesteru. Výsledek to není nijak p ekvapivý, protože oba typy NH jsou k dokon ování na vysoký lesk b žn užívány (mají dobrou plnivost podkladu). Malý lesk filmu AC nát rového systému je snadno vysv tlitelný jeho malou plnivostí podkladu, pigmentovým základem a emailem s max. kvalitou filmu na polomatný povrch. Podle nam ených hodnot stup

lesku, lze mnou zkoušené povrchové úpravy

se adit od nejvyššího po nejmenší stupe lesku takto: 1. film z 2k-akryl-uretanu

– podklad DTD

2. film z polyesteru

– podklad PDV

3. termoplastická fólie

– podklad DTD

4. AC nát rový systém

– DB masiv

10.1.3 Odolnost povrchu studeným kapalinám Po 6h p sobení vybraných studených kapalin na povrchu zkoušených film a po 24h ustálení povrchu nebyly patrné žádné viditelné zm ny v kvalit filmu u 2k-akryluretanu, polyesteru a termoplastické fólie, a to ani pod lupou a v odrazu denního sv tla. U filmu z rozpoušt dlového 1k-AC je poškození filmu ethylalkoholem, kyselinou octovou a erveným vínem, projevující se ztrátou lesku, patrné v odlesku sv tla. Lze tedy konstatovat, že film z rozpoušt dlového 1k-AC je vhodný maximáln pro plochy s kvalitativním požadavkem stupn R3 ( elní viditelné). Lze konstatovat, že špatné vlastnosti AC filmu pro kvalitativní stupe R1 a R2 jsou zp sobeny fyzikálním zasycháním tohoto typu NH a termoplastickými vlastnostmi filmu. Pro kvalitn jší povrchovou úpravu, s požadavky kvality R1 a R2 jsou vhodn jší dvousložkové nát rové hmoty nebo UV tvrditelné typy. 10.1.4 Odolnost povrchu suchému a vlhkému teplu Suchému a vlhkému teplu nejlépe odolávaly povrchy 2k-akryl-uretanu a termoplastické fólie – tyto beze zm ny kvality. Deformace polyesterového filmu je viditelná pouze v odlesku sv tla. Je patrné jen mírné protla ení filmu ve tvaru normalizovaných blok hliníkové slitiny (kužílk ) bez jakýchkoliv vizuálních zm n kvality povrchu. Tuto skute nost si vysv tluji menší termoplasticitou filmu než u 2kakryl-uretanu, protože jeho film se také takto deformoval, ale vratn (po 24h ustálení filmu). Film rozpoušt dlového 1k-AC se rovn ž choval termoplasticky. P sobením

80

tepla film ztrácel tvrdost, m knul a tkanina se p ilepila k jeho povrchu. Míra poškození AC filmu je tak vysoká, že film nelze doporu it pro plochy s kvalitativními požadavky R1 a R2 (pracovní plochy). Lze konstatovat, že kvalita filmu je dána zp sobem jeho p echodu z kapalné do tuhé fáze. Film 2k-akryl-uretanu se na rozdíl polyesterového filmu chová v i vliv m suchého a vlhkého tepla termoplasticky, tedy vratn , proto jej lze op t vyhodnotit jako nejkvalitn jší film.

1. 2. Obr. 18: Poškození filmu AC nát rového systému 1. vlhkým a 2. suchým teplem. 10.1.5 Vyhodnocení Nejlepší vlastnosti ve všech provedených zkouškách vykazoval film z 2k-akryluretanu. Proto jej lze doporu it pro všechny nábytkové plochy s nejvyššími jakostními požadavky. Polyesterový film má výborný lesk ale jeho p ilnavost a odolnost suchému a vlhkému teplu byla horší než u termoplastické fólie, která m la p irozen menší stupe lesku. Na druhou stranu není možné polyesterový film odsuzovat, protože poškození suchým a vlhkým je co do viditelnosti minimální a p ilnavost filmu není špatná. Polyesterové NH je možné prakticky použít pro všechny nábytkové plochy. Termoplastická fólie výsledky provedených zkoušek p esv d ila o vysoké odolnosti svého povrchu a lze ji doporu it i pro plochy s jakostními požadavky stupn R1 a R2. Film byl nejmén kvalitní u povrchu dokon eného AC nát rovým systémem (rozpoušt dlovým 1k-AC). Tento typ povrchové úpravy lze doporu it jen pro plochy s kvalitativním požadavkem stupn R3, R5 a R6. Jeho film je nevhodný pro jakékoliv pracovní plochy, protože neodolává zvýšenému zatížení a pravidelnému namáhání. 81

10.2 Diskuse výsledk 10.2.1 Trendy v NH ohledn VOC V sou asné dob

jsou na kvalitu a nezávadnost povrchové úpravy kladeny

vysoké požadavky. Požadavek je pot eba a o ekávání, které jsou stanoveny obecn , p edpokládají se nebo jsou závazné1. Kvalita povrchové úpravy je její schopnost plnit danou funkci, resp. je stupn m spln ní požadavk 2. Pod pojmem kvalita povrchové úpravy lze rozum t snadné zpracovatelské podmínky, nanášení a vytvrzování (vysoušení) dle ekologických požadavk a v neposlední ad esteticky kvalitní nát rový film, který je odolný v co nejv tší mí e. Nastupujícím trendem je nahrazování rozpoušt dlových nát rových hmot hmotami vodou editelnými. V

NH nabízí nejen ekologické ešení ale jejich UV

tvrditelné typy v rychlosti vytvrzování významn konkurují nát r m rozpoušt dlovým. Na druhou stranu je ovšem nutné poznamenat, že už i n které rozpoušt dlové nát rové hmoty spl ují co do obsahu t kavých rozpoušt del náro né ekologické normy. Je ale také nezbytné podotknout, že používání rozpoušt dlových NH je dáno dlouholetým vývojem povrchových úprav a d v ra výrobc

v jejich používání není tak lehce

zm nitelná. 10.2.2 Vodou editelné NH Vodou editelné nát rové hmoty p edstavují možnost ešení problematiky emisí VOC zejména u menších zpracovatel

nát rových hmot, kte í nevlastní nákladná

nanášecí a vytvrzovací za ízení. Mohou se aplikovat i p i dokon ování tvarov velmi komplikovaných nábytkových dílc , které nelze dokon ovat nát rovými hmotami vytvrzovanými UV zá ením. Je ale nutno zd raznit, že výrobci nábytku mohou použít již zmín né UV tvrditelné typy V NH a dokon ování tvarov složit jších výrobk tak v procesu výroby urychlit. Je možno íci, že klasické jednosložkové V NH jsou kvalitou filmu dostate né pro mén namáhané plochy obývacího nábytku. Vyšší jakostní požadavky jsou pln ny rychleji zasychajícími dvousložkovými V NH s tužidlem nebo potom UV tvrditelnými typy. UV tvrditelné V

NH zaznamenávají p evratný vývoj v oblasti aplikace na

výrobek – umož ují i jejich st íkání na tvarov komplikovan jší dílce. 1 2

Citace – SN ISO 9000, kvalita povrchové úpravy, strana 19 Citace – SN ISO 9000, požadavek, strana 19

82

10.2.3 Akrylátové nát rové hmoty Jsou perspektivní nát rové hmoty pro dokon ování nábytku. Zkoušky potvrdily, že jednosložkové akryláty, vodou editelné i rozpoušt dlové typy, vykazují ur ité dolepování nesí ovaných nát rových film , které je dáno termoplasticitou polymeru. Proto tyto typy NH nedoporu uji na pracovní plochy s kvalitou R1 a R2. Jako kvalitn jší ešení navrhuji dvousložkové akrylátové NH (sí ovatelné, vodou editelné i rozpoušt dlové - akryl-uretany) nebo UV tvrditelné akryláty, které lze s upravenou viskozitou nanášet i st íkáním. Sí ováním film u t chto typ NH dochází k podstatnému zlepšení chemických a mechanických odolností. Lze konstatovat, že k dokon ování nábytku se nejvíce používají dvousložkové vodou editelné NH (s akrylátovým i polyuretanovým pojivem), UV tvrditelné NH vodou editelné, UV tvrditelné 100% sušinové a vysocesušinové polyuretany. 10.2.4 Dokon ované materiály Neoddiskutovateln

jsou nejvíce dokon ovány d ev né materiály. Jedná se

p edevším o konstruk ní desky: z masivního d eva, p ekližované a aglomerované. Nej ast ji jsou jako podklad používány MDF desky a t ískové desky, které jsou v nábytkové výrob nejrozší en jší. Dokon ování sklen ných, plastových a kovových materiál ovšem nezaostává pozadu. Sklo, jako

asto používaná výpl

rámových konstrukcí, je dokon ováno

p edevším dvousložkovými disperzními a rozpoušt dlovými akryláty a polyuretany, které nabízí širokou škálu barevnosti a efekt . Plasty a kovy, v sou asnosti asto používané jako konstruk ní materiál designov atraktivního nábytku, jsou rovn ž hojn povrchov dokon ovány. Je pot eba ale zd raznit, že p i dokon ování ned ev ných materiál je nutno brát z etel na p ilnavost jejich povrch a tudíž jejich p ípravu p ed dokon ením. Lze ale konstatovat, že všechny zmín né nát rové hmoty mají ke sklu, plast m a kov m dobrou p ilnavost a jejich povrch smá í i lépe než povrch d ev ný. 10.2.5 Vlastní vizuální návrh Je nutné konstatovat, že p i tvorb vizuálního návrhu jídelního nábytku byla jako hlavní sociální kritérium stanovena jeho dostupnost. Proto jsou použité materiály, konstrukce a s tím související zp soby výroby voleny tak, aby nezvyšovaly náklady na 83

výrobek, ale i p esto splnily všechny p edepsané požadavky na kvalitu materiálu, funk nost, estetiku a ekologii. Cílovou skupinou jsou uživatelé ve v ku 25 až 40 let, u kterých je p edpoklad požadavku designov

moderního, funk ního a cenov

p ijatelného nábytku. Je možné íci, že správná funkce vytvá í „inteligentní nábytek“. itelnost funkce u p edložených vizuálních návrh je z ejmá na první pohled. Jsou primárn ur eny do jídelny pop . do spole enské místnosti bytového interiéru. Jídelní st l umož uje pohodlné stolování 4 osob a lze jej využít i k jiným pracovním a spole enským innostem. P íborník v etn ukládání pot eb pro stolování nabízí i funkci odkládací. Lze konstatovat, že trvanlivost, ovladatelnost a použitelnost navrženého nábytku je použitými materiály a zvoleným konstruk ním ešením dobrá. Tuhosti a subtilnosti nosné konstrukce je dosaženo sva ovanou kovovou kostrou, která je opticky odleh ena sklen nou deskou. Technickou vysp lost dokazuje funk ní a snadno ovladatelný výsuvný systém zásuvek, který dle sou asných požadavk

zabra uje vypadnutí

zásuvky, pop . p evržení nábytku na uživatele. Je nutné podotknout, že „uživatelsky správný design“ vytvá í správná ergonomie a sou asné módní trendy v nábytku. Jídelní st l i p íborník odpovídá svými rozm ry pr m rnému m ítku lidské postavy. Umož uje proto jejich snadné používání a ovladatelnost. Je možné

íci, že sou asným trendem v designu nábytku je

minimalismus, který nábytku dává jednoduché tvarové pojetí, st ídmost co do druh použitých materiál a funk nost. V tomto módním trendu je vytvo en i vizuální návrh jídelního nábytku. Proto by m l oslovit p edevším generaci 25 až 40 let, která je hlavní cílovou skupinou. Zelená barva ve zvoleném sv tlém odstínu (zelený pigment Z-07 s bílou akrylátovou bází HODAKRYL) bude p sobit uklid ujícím dojmem. Kde jinde než v jídeln p i stravování a spole enských aktivitách by m la tato barva znásobovat klidnou a pohodovou atmosféru rodinného života. Lze konstatovat, že zelená p sobí p ízniv jak vedle teplých žlutavých, tak vedle studených modrých a šedivých barev. Z d vod jejího uklid ujícího vlivu se jí používá i v léka ských ordinacích a na opera ních sálech. Je z ejmé, že povrchová úprava 2k rozpoušt dlovým AC má malou plnivost dokon ovaného podkladu. Proto má povrchová úprava zásuvek jídelního stolu a p íborníku polomatný povrch. Z psychofyziologického hlediska p sobí dokon ený povrch na omak hladce a teple. 84

Je možné íci, že z hygienického hlediska jsou respektovány požadavky na zdravotní nezávadnost použitých materiál . Je ale nutné podotknout, že jistá míra toxicity je potvrzena u DB prachu. P í inou je vysoký obsah t íslovin v dubovém d ev . Tato negativní vlastnost dubového d eva je ale potla ena povrchovou úpravou. Rovn ž obsah t kavých rozpoušt del v 1k-AC zp sobuje jejich zdravotní závadnost p i jejich aplikaci. Lze ovšem konstatovat, že tyto negativní vlivy se projevují pouze p i výrob . Hotový výrobek je z hygienického hlediska pro zákazníka bezpe ný. Vlastnosti použitých materiál na jídelním nábytku jsou pod ízeny sou asnému trendu recyklovatelnosti a ekologické likvidace. Je možné íci, že nejšetrn jšími nát rovými

hmotami

k životnímu

prost edí

jsou

V ,

V -UV

tvrditelné

a

vysokosušinové UV tvrditelné nát rové hmoty, které mají minimální VOC. Sklen né desky jsou bez povrchové úpravy, nosná konstrukce z ocelových lešt ných trubek je broušená a dokon ená na pololesk. Korpusy zásuvek jsou dokon eny 1k rozpoušt dlovým AC. Film této nát rové hmoty se vyzna uje vysokou p ilnavostí a polomatným povrchem. Lze konstatovat, že zkoušky potvrdily vhodnost 1k-AC pouze pro plochy s kvalitativními požadavky stupn R3 (C), tedy elní viditelné plochy. Film 1k-AC p sobením suchého a vlhkého tepla nad 100°C ztrácí tvrdost, m kne a stává se lepivým. Stejn tak jeho odolnost vybraným studeným kapalinám je nedosta ující. Nelze proto tento typ povrchové úpravy doporu it pro pracovní plochy s kvalitativním stupn m R1 a R2 (A a B). Povrchové úpravy 2k akryl-uretanem, polyesterem a termoplastickou fólií prokázaly dobrou odolnost suchému a vlhkému teplu, studeným kapalinám a dostate nou p ilnavost. Je možné je proto doporu it i pro plochy s nejv tšími požadavky na kvalitu a odolnost. Lze konstatovat, že AC nát rový systém byl pro dokon ení vybraných ploch korpus

zásuvek zvolen pro své o ekávané vlastnosti. Vlastnosti jeho filmu byly

zkouškami potvrzeny, tzn. vyhovuje svou odolností pouze elním viditelným plochám (C plochy, pop . R3). Filmy 2k akryl-uretanu, polyesteru a termoplastické fólie lze použít i pro pracovní plochy. V p ípad

požadavku dokon ení zásuvek stolu a

p íborníku na vysoký lesk, lze úsp šn použít 2k akryl-uretan a polyester. Je možno íci, že pokud by nebyla pracovní deska na navrženém nábytku ze skla, šlo by použít jako alternativní povrchovou úpravu již zmín nou fólii pop . 2k akryl-uretan i polyester. 85

11 ZÁV R Cíl práce, kterým bylo podat p ehled o vizuáln úpravách

materiál

na

bázi

d eva

a skla

speciálních povrchových

akrylátovými

vodou

editelnými

i rozpoušt dlovými nát rovými hmotami, byl spln n. Pro povrchové úpravy se speciálními vizuálními efekty se nej ast ji používají 2k-polyuretanové nát rové hmoty i 2k-akryl-uretany (oba typy vodou editelné i rozpoušt dlové), dále polyesterové nát rové hmoty a UV tvrditelné nát ry vysokosušinové nebo s upravenou viskozitou jako vodou editelné i rozpoušt dlové. P i tvorb

vizuálního návrhu jídelního nábytku byl spln n požadavek na

itelnost jeho funkce na první pohled. U návrhu byly dále spln ny stanovené požadavky na sociální kritéria, tedy jeho dostupnost, funk ní kritéria, ergonomická a estetická kritéria a v neposlední ad kritéria hygienická, bezpe nostní a ekologická. Použitou konstrukcí a volbou použitých materiál

byla snaha dosáhnout tvarového a

materiálového souladu. Správné rozm ry a technická vysp lost, projevující se v opracování materiál

a použitém kování, umož uje snadnou použitelnost a

ovladatelnost jídelního nábytku. Opomenuty nebyly ani psychofyziologická kritéria, mezi které se adí barevnost a dojem z povrchu na omak. Hladká, teplá a polomatná povrchová úprava ve vlastním sv tle zeleném odstínu má v bytovém interiéru navodit pocit klidu a pohody. K povrchové úprav zásuvek jídelního nábytku byla použita 1k rozpoušt dlová akrylátová nát rová hmota. Z dosažených výsledk zkoušek lze konstatovat, že je tato nát rová hmota vhodná pouze pro plochy s kvalitativním požadavkem stupn R3, tedy elní viditelné plochy. Povrchové úpravy 2k akryl-uretanem, polyesterem a termoplastickou fólií prokázaly dobrou odolnost a dostate nou p ilnavost. Je proto možné je doporu it, na rozdíl od 1k-AC i pro plochy s nejv tšími požadavky na kvalitu. Jako perspektivní povrchové úpravy se v sou asnosti jeví všechny nát rové hmoty s malým obsahem t kavých organických rozpoušt del. Jedná se hlavn

o

vodou editelné nát rové hmoty a vysokosušinové UV tvrditelné nát ry. Progresivními nát rovými hmotami jsou zejména UV tvrditelné nát ry s vodou upravenou viskozitou. Tyto typy lze nanášet i na tvarov komplikovan jší dílce a výrobky. Na druhou stranu je ale nutné poznamenat, že používání rozpoušt dlových nát rových hmot ve výrob nábytku je dáno dlouholetým vývojem povrchových úprav.

86

Proto nelze tak snadno o ekávat p ekotný rozmach vodou editelných nát r , protože výrobci nábytku jsou dlouholetou praxí o kvalitách rozpoušt dlových NH p esv d eni. U povrchové úpravy nábytku již nejsou v dnešní dob prodávány jenom její fyzikáln mechanické vlastnosti. Velký d raz je kladen také na její kone ný estetický dojem. Vhodn zvolená povrchová úprava zvýraz uje design jednotlivých kus nábytku pop . celých nábytkových set . Bez nadsázky je možné íci, že vizuální efekt v ploše filmu je nemalým argumentem p i prodeji nábytku zákazníkovi. Práce byla

ešena v souladu se sou asnými ekologickými požadavky a

požadavky na recyklaci. Na vizuálním návrhu jsou použity materiály nezat žujících životní prost edí p i jejich výrob , užití a likvidaci po skon ené dob

životnosti

v souladu s požadavkem udržitelného rozvoje.

87

12 SUMMARY The aim of this thesis was to give the summary about visually special surface finishing of materials on the basis of wood and glass by using acryl waterborne and solvent release coatings, this aim was realized. The most often coating compositions used for surface finishing with special visual effects are 2K polyurethane coating compositions or 2K Acrylic-Urethane (these types of coats are waterborne or solvent), polyesther coating and UV-curing high solids products or products with modified viskosity such as waterborne or solvent release coatings. The demand for readability of dining furniture function at the first glance was realized while the formation of visual concept. Then defined demands such a availability, functional standards, ergonomical and aesthetic criteria and hygienic, security and ecological criteria were discharged. The effort how to reach shape and material harmony was provided by used construction and the selection of

used

materials. The right measurements and technical forwardness expresing in material working and used forging allow the dining furniture

usability and controllability.

Psychofyziological criteria such a colourfulness and impress from the surface to feel it are also important. Smooth, warm and dull surface finishing in the light of green tint should evoke the feel of quiet and strain in the indoor interior. The 1k solvent acrylic varnishes were used for the surface finishing of the dining furniture drawer. From the achieved findings we can state that this coating is available only for surfaces with R3 stage demand (face visible area). Surface finishing provided by 2K- Acrylic-Urethane, polyesther and thermo-plastic film demostrated good resistance and right adhesion. Thereby it is possible to reccomend these surface finishing unlike 1K-AC. Currently the best surface finishing appear all coatings with small VOC content. These are mainly waterborne coatings and UV-curing high solids coatings. UV- curing high solid coatings with modified viscosity are in advance. It is possible to distribute them by splashing. It is important to note that the solvent release coatings application in the technology of furniture is provided by longtime surface finishing progress. So it is not possible to expect fast expansion of waterborne coatings, because the furniture producers are convinced of solvent release coatings qualities.

88

At the present time the biggest emphasis is given on aesthetic effect of surface finishing. The surface finishing emphasizes the furniture design. It is possible to find that the surface finishing outside is important by selling the furniture to customer. Everything was thought out according to ecological and recycling demands. The materials unloading the environment by the producing, utilization and disposal after finished durabillity life according to sustainable development are used.

89

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy [1]

LIPTÁKOVÁ E., SEDLIA IK M., Chémia a aplikácia pomocných látok v drevárskom priemysle. Vydala: ALFA, vydavatelství technické a ekonomické literatury, íjen 1989. 520 s. ISBN 80-05-00116-9.

[2]

JARUŠEK J., Technologie nát rových hmot. 1.vydání. Vydala: Vysoká škola chemicko-technologická, Pardubice. 1987. ISBN 4-0928-010.

[3]

MLEZIVA J., Polymery – výroba, struktura, vlastnosti a použití. Vydalo: Brno Sobotáles, 1993. ISBN 80-901570-4-1.

[4]

KALENDA P., KALENDOVÁ A., Pojiva, rozpoušt dla a aditiva pro výrobu nát rových hmot. Vydala: Univerzita Pardubice, fakulta chemicko technologická, Ústav polymerních materiál , 2004, 317s.

[5]

TRÁVNÍK A., Výroba nábytku III., Vydala: Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brna, 1. vydání, v Brn 2004, 200s., ISBN 80-7157-755-3.

[6]

PREISICHOVÁ A., Domov a bydlení, Vydala: IKEA DBK Praha 1991, 277s.

[7]

TOMIS F., Základy gumárenské a plastické technologie, Vydalo: Vysoké u ení technické v Brn , 1. vydání, v Brn 1975, 278s.

WWW stránky [8]

BECKER ACROMA, Vybrané systémy povrchové úpravy d eva, [online]. 2006 [cit.2007-03-16]. Dostupné z:

[9]

BECKER ACROMA, Obývací nábytek, kuchyn

a koupelny, [online]. 2006

[cit.2007-03-16]. Dostupné z: [10] BECKER ACROMA, Trendy ovliv ující nábytká ský pr mysl, [online]. 2006 [cit.2007-03-18]. Dostupné z: [11] BECKER ACROMA, Vodou editelné nát rové hmoty, jejich zpracovatelské podmínky [online]. 2006 [cit.2007-03-18]. Dostupné z:

90

[12] 3H-LACKE, CD-ROM – P ednáška o firm pro fakultu LDF Mendlovy univerzity v Brn , 3H-LACKE – Lackfabrik Hammen GmbH & Co. KG Füllenbruchstr 13, D32120 Hiddenhausen. Dostupné také z: [13] BECKER ACROMA, Nitrocelulózové nát rové hmoty [online]. 2006 [cit.2007-0318]. Dostupné z: [14] BECKER ACROMA, Kyselino tvrdnoucí nát rové hmoty [online]. 2006 [cit.200703-18]. Dostupné z: [15] BECKER ACROMA, UV tvrditelné nát rové hmoty [online]. 2006 [cit.2007-0318]. Dostupné z: [16] BECKER ACROMA, UV tvrditelné tmely [online]. 2006 [cit.2007-03-18]. Dostupné z: [17] BECKER ACROMA, UV materiály vodou editelné [online]. 2006 [cit.2007-0318]. Dostupné z: [18] BECKER ACROMA, Polyuretanové nát rové hmoty [online]. 2006 [cit.2007-0318]. Dostupné z:

Ostatní zdroje [19] P EDNÁŠKY – MZLU V BRN , fakulta LDF, ústav nábytku, designu a bydlení, Povrchové úpravy výrobk ze d eva, p ednášející – Doc.ing.Daniela Tesa ová, Ph.D. [20] P EDNÁŠKA – Doc.ing.Daniela Tesa ová, Ph.D., Nové trendy v oblasti dokon ování nábytku, Faktory ovliv ující kvalitu povrchových úprav výrobk ze d eva. [21] BECKER ACROMA – KATALOG FIRMY, Special Effects. [22] IKEA of Swedwn AB, SPECIFICATION AA-22309, ISO-MAT-0024 – Hlavní požadavky na dokon ované plochy, Vydal: Ralph Nussbaum, 2003-09-05. [23]

SN ISO 9000, 2007

91

[24]

SN ISO 910102, Nábytek – Povrchová úprava d ev ného nábytku – Technické požadavky, eský normaliza ní institut 2006.

92

SEZNAM ZKRATEK A SYMBOL aj.

a jiné

tj.

to jest

apod.

a podobn

atd.

a tak dále

tzv.

tak zvaný

pop .

pop ípad

resp.

respektive

nap .

nap íklad

NH

nát rová hmota

PÚ

povrchová úprava

UV

ultrafialové zá ení

EBC

urychlený tok elektron

IRM

infra ervené zá ení

VOC

volné t kavé látky

TOC

volný organický uhlík

KD

konstruk ní deska

DVD

d evovláknitá deska

DTD

d evot ísková deska

PD

p ekližovaná deska

SP

spárovka

MDF

polotvrdá d evovláknitá deska

V

vodou editelný

AC

akryláty

PUR

polyuretany

NC (CN)

nitrocelulóza

KT (SH)

kyselnou tvrditelné

PES (UP)

polyestery

PVAC

polyvinylacetát

MFT

minimální filmotvorná teplota

mm

milimetr

m

mikrometr

MPa

megapascal

93

SEZNAM OBRÁZK Obr. 1:

Obsah rozpoušt dla (%) ve vybraných nát rových hmotách ……………. 14

Obr. 2:

Sou asné trendy v oblasti používaných druh nát rových hmot ………... 17

Obr. 3:

Mechanizmus tvorby filmu u vodou ed ných pojiv ……………………. 20

Obr. 4:

Princip vytvrzování UV paprsky - indikace radikálové polymerace ……. 24

Obr. 5:

Pr b h vytvrzování filmu vodou editelné UV tvrditelné NH …………...26

Obr. 6:

Aplikované nát rové systémy na kuchy ském nábytku ………………… 30

Obr. 7:

Speciální povrchy s metalickým efektem a r zným stupn m lesku …….. 42

Obr. 8:

Parametry ovliv ující zasychání vodou editelných nát rových hmot ….. 47

Obr. 9:

Zkoušené nát rové filmy …………………………………………………60

Obr. 10: Pom cky pro míchání odstín barev ……………………………………..62 Obr. 11: Pom cky pro m ení p ilnavosti NH a fólie k podkladu odtahem ……… 63 Obr. 12: Fotoelektrický leskom r na etalonu – lešt né desce z erného skla …….. 66 Obr. 13: Aplikace vybraných studených kapalin na zkoušené povrchy ………….. 68 Obr. 14: Bloky (kužílky) normalizovaní hliníkové slitiny ………………………... 69 Obr. 15: Dotykový teplom r k m ení teploty kužílk s rozsahem do 200°C ……. 69 Obr. 16: Jídelní st l – p ed a po aplikaci barevného odstínu ……………………... 72 Obr. 17: P íborník – p ed a po aplikaci barevného odstínu ………………………. 73 Obr. 18: Poškození filmu AC nát rového systému vlhkým a suchým teplem ……. 81

94

SEZNAM TABULEK Tab. 1:

Sou asné trendy v oblasti dokon ování nábytku ………………………... 12

Tab. 2:

Výhody a nevýhody UV vytvrzování nát rových hmot ………………… 13

Tab. 3:

Výhody a nevýhody vodou editelných nát rových hmot ………………. 19

Tab. 4:

Výhody a nevýhody akrylátových disperzí ………………………………22

Tab. 5:

Výhody a nevýhody UV tvrditelných akrylátových nát rových hmot ….. 23

Tab. 6:

Výhody a nevýhody polyuretanových nát rových hmot ………………... 27

Tab. 7:

Výhody a nevýhody nitrocelulózových nát rových hmot ………………. 28

Tab. 8:

Výhody a nevýhody kyselino tvrditelných nát rových hmot …………… 29

Tab. 9:

Výhody a nevýhody polyesterových nát rových hmot ………………….. 29

Tab. 10: Výhody a nevýhody plastických hmot …………………………………... 34 Tab. 11: Konzistence nát rových hmot pro r zné zp soby nanášení …………….. 46 Tab. 12: Parametry ovliv ující zasychání vodou editelných nát rových hmot ….. 48 Tab. 13: Vhodné a nevhodné druhy nát rových hmot pro jednotlivé typy zá ení ... 49 Tab. 14: Rozd lení nábytkových ploch do funk ních skupin R1 - R6 ( A - F ) ….. 50 Tab. 15: Odolnosti film studeným kapalinám u funk ních skupin R1 - R6 ……...51 Tab. 16: Požadované odolnosti film pro funk ní skupiny R1 – R6 ( A - F ) ……. 52 Tab. 17: Vlastnosti film vybraných NH a za len ní do skupin R1 - R6 ………… 53 Tab. 18: Tabulka pro vyhodnocení p ilnavosti NH a fólie k podkladu odtahem …. 64 Tab. 19: Tabulka pro vyhodnocení p ilnavosti NH a fólie m ížkovou zkouškou … 65 Tab. 20: Tabulka pro vyhodnocení odolnosti povrchu studeným kapalinám …….. 68 Tab. 21: Možné doby trvání zkoušky odolnosti povrch studeným kapalinám …...68 Tab. 22: Vyhodnocení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu …………….. 70 Tab. 23: Výsledky p ilnavosti nát rových film a fólie k podkladu odtahem ……. 74 Tab. 24: Výsledky p ilnavosti nát rových film a fólie m ížkovou zkouškou …… 75 Tab. 25: Výsledky m ení lesku u vybraných povrch …………………………… 76 Tab. 26: Výsledky m ení odolnosti povrch studeným kapalinám ……………… 77 Tab. 27: Výsledky m ení odolnosti povrchu suchému a vlhkému teplu ………….77

95