MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu regionu Slovácko Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Oldřich Racek
Lucie Somrová Tělesná výchova a sport (MCR)
Brno, 2011 1
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.
V Brně dne 4. 5. 2011
podpis 2
Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Oldřichu Rackovi za odborné vedení a poskytnutí cenných rad a připomínek, které přispěly ke vzniku této bakalářské práce. 3
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………..…6 1. Cestovní ruch………………………………………………………………....8 1.1 Definice cestovního ruchu……………………………………...………….8 1.2 Typologie cestovního ruchu………………………………….……………8 1.2.1
Rekreační cestovní ruch………………………………...…………8
1.2.2
Kulturní cestovní ruch……………………………………………..9
1.2.3
Společensky orientovaný cestovní ruch…………………………...9
1.2.4
Sportovní cestovní ruch…………………………………………..10
1.2.5
Ekonomicky orientovaný cestovní ruch………………………….10
1.2.6
Specificky orientovaný cestovní ruch………………………...….11
1.3 SWOT analýza……………………………………………………….…..11 2. Teoretická východiska hodnocení potenciálu cestovního ruchu…………13 2.1 Současné přístupy k hodnocení…………………………………………..13 2.1.1
Lokalizační předpoklady…………………………………………13
2.1.2
Realizační předpoklady…………………………………………..14
2.1.3
Selektivní předpoklady…………………………...………………14
3. Potenciál cestovního ruchu regionu Slovácko…………………………….15 3.1 Poloha regionu v rámci České republiky…………………………….…..15 3.2 Lokalizační faktory…………………………………………………..…..15 3.2.1
Přírodní předpoklady………………………….………………….16
3.2.1.1 Geomorfologie……………………………………………….16 3.2.1.2 Podnebí………………………...…………………………..…18 3.2.1.3 Vodstvo……………………...…………………………….…19 3.2.1.4 Rostlinstvo………………………………………………..…..21 3.2.1.5 Ţivočišstvo…………………………………………………...21 3.2.1.6 Ochrana přírody………………………………………….…..22 3.2.2
Kulturně-historické předpoklady…………………………...……24
3.2.2.1 Historické památky…………………….…………………….24 3.2.2.2 Lidová architektura………………….……………………….27 3.2.2.3 Folklor…………………………………….………………….29 4
3.2.2.4 Vinařství……………………………………..……………….30 3.2.2.5 Kulturní zařízení……………………………………………...32 3.2.2.6 Sportovní zařízení………...……………………………….…34 3.3 Realizační faktory………………….……………………………….……35 3.3.1
Doprava…………………………………………………………..35
3.3.2
Ubytování a stravování……………………………………......…36
3.4 Selektivní faktory…………………………………….…………………..36 3.4.1
Hustota osídlení…………………………………………………..36
3.4.2
Věkové sloţení…………………...………………………………37
3.4.3
Nezaměstnanost……………………….………………………….37
3.4.4
Religiozita…………………….……………………...…………..37
3.4.5
Politické názory……………..……………………………………37
4. Turistická nabídka obcí a měst Slovácka…………………………………38 5. Celkové zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko….43 5.1 SWOT analýza………………………………………….………….…….43 5.2 Konkurence regionu Slovácko……………………………………….…..45 5.3 Strategie rozvoje cestovního ruchu na Slovácku…………………….…..46 6. Diskuze………………………………………………………………………47 7. Závěr……………………………..………….……………………………….48 Seznam použité literatury…………….……………………………………...…50 Resumé
5
Úvod Cestovní ruch patří k nejdůleţitějším průmyslovým odvětvím v řadě zemí, coţ souvisí s narůstajícím objemem volného času i s rostoucí ţivotní úrovní obyvatelstva. Lze předpokládat, ţe díky těmto faktorům bude význam cestovního ruchu v hospodářství jednotlivých států nadále narůstat. Z tohoto hlediska se cestovní ruch stává velmi perspektivním odvětvím budoucnosti. Také v České republice zaznamenal cestovní ruch progresivní vývoj a návštěvnost destinací na našem území zahraničními i domácími turisty stále stoupá. Důvodů, proč jsem si pro svoji práci vybrala právě region Slovácko, je celá řada. Slovácko se nachází v Jihomoravském kraji, který patří k jedněm z nejnavštěvovanějších v České republice a je zároveň mým rodištěm. Tento region nabízí spoustu moţností turistického vyţití. Sportovci vyhledávají rozvinutou síť cyklostezek a turistických tras pro pěší turistiku, na své si přijdou také milovníci atletiky, veslování, motoristických sportů, fotbalu, házené i dalších sportovních her. Zkrátka nepřijdou ani milovníci zimních sportů, kteří mohou vyuţít nabídky několika zimních středisek i rozsáhlých běţkařských tras. Kaţdoročně se zde koná mnoţství oficiálních sportovních akcí – Mezinárodní veslařskou regatu v Hodoníně, Mistrovství ČR v Rally v okolí Hustopečí nebo tradiční mezinárodní výškařský závod za doprovodu cimbálové muziky s názvem Čejkovická laťka. Slovácko má samozřejmě co nabídnout i těm, kteří pohybu příliš neholdují. Lidé mohou navštívit řadu festivalů, slavností divadel, galerií, hradů, zámků a mnohých dalších. Nelze nezmínit také vinařskou turistiku, pro kterou je Slovácký region vyhlášený. Tato práce bude zaměřena na zhodnocení potenciálu cestovního ruchu, který region Slovácko nabízí. V první kapitole se budeme zabývat teorií a členěním cestovního ruchu. Ve druhé kapitole si teoreticky rozebereme východiska hodnocení potenciálu cestovního ruchu v dané oblasti. V kapitolách tři a čtyři budeme analyzovat jednotlivé oblasti a moţnosti cestovního ruchu na Slovácku. V páté kapitole na základě SWOT analýzy zhodnotíme celkový potenciál cestovního ruchu na Slovácku a popíšeme konkurenci i strategie moţného rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. 6
Hlavním cílem práce je zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko. Stanoveného cíle bude dosaţeno studiem dostupné literatury a zdrojů, analýzou jednotlivých moţností cestovního ruchu v dané oblasti, SWOT analýzou, odhalující silné a slabé stránky oblasti, příleţitosti i případné hrozby, a analýzou konkurence. Na základě zjištěných faktů pak bude provedeno zhodnocení a navrţení strategií moţného rozvoje cestovního ruchu ve slováckém regionu.
7
1. Cestovní ruch
1.1 Definice cestovního ruchu „Cestovní ruch je komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, související s narůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a v dalších oblastech“ [5].
1.2 Typologie cestovního ruchu Tato kapitola se zabývá typologií cestovního ruchu, který lze členit na základě toho, v jaké konkrétní podobě se projevuje, ať jiţ z pohledu poptávky nebo nabídky. U různých autorů se můţeme setkat s rozlišným členěním cestovního ruchu, nejčastější je členění na formy cestovního ruchu, které jsou odvozeny od motivace účasti návštěvníků, a druhy cestovního ruchu, zohledňující především jevový průběh cestovního ruchu a průběh jeho realizace. V praxi však dochází k prolínání obou těchto hledisek a ani odborná literatura není jednotná v tom, co je povaţováno za formu a co za druh cestovního ruchu. Vzhledem k této nejednotnosti bude proto od výše uvedeného členění upuštěno a bude prezentováno společné kritérium typu cestovního ruchu vycházející z motivace účasti návštěvníků na cestovním ruchu [3], [10].
1.2.1
Rekreační cestovní ruch Společným znakem rekreačního cestovního ruchu je fyzická a psychická
regenerace. Zahrnuje příměstskou rekreaci v zázemí měst, dále pobyty na dovolené a také lázeňský cestovní ruch vyuţívající přírodních léčivých faktorů
8
(voda, plyny, klima apod.). Jedná se o jednu z nejstarších a nejrozšířenějších forem cestovního ruchu [10].
1.2.2
Kulturní cestovní ruch Společným jmenovatelem této formy cestovního ruchu je poznávání cizích
kultur, tradic, zvyků, způsobu ţivota, apod. Do kulturního cestovního ruchu zahrnujeme vzdělávací cestovní ruch, který je motivován získáváním nových znalostí a dovedností v navštívené destinaci na vlastní náklady návštěvníka, např, jazykové kurzy, studijní pobyty, apod. Patří sem také alternativní cestovní ruch, realizovaný zpravidla v malých skupinách a respektující potřeby a zvyklosti místních obyvatel a její ţivotní prostředí (např. agroturistika, ekoagroturistika). Další formou cestovního ruchu zaměřenou na poznávání je náboţenský cestovní ruch, charakteristický návštěvami a prohlídkami religiózních památek (kostelů, hřbitovů, poutních míst, apod.) [10].
1.2.3
Společensky orientovaný cestovní ruch Jde o cestovní ruch orientovaný na společenské styky a komunikaci mezi
lidmi. Zahrnuje návštěvy příbuzných, přátel a známých, dále návštěvy různých společenských akcí a událostí, atd. Často sem bývá zahrnována i klubová turistika, která představuje účast cíleně utvořených skupin lidí, které spojují společné zájmy (kulturní,
sportovní
či
jiné).
„Pobyty
v rámci
klubové
turistiky
jsou
charakteristické bohatou programovou náplní, vysokou mírou animace, a celkově družným společenským životem“ [3].
1.2.4
Sportovní cestovní ruch Sportovní cestovní ruch je moţné rozdělit na cestovní ruch s aktivní
sportovní činností a na cestovní ruch s pasivní sportovní činností. Aktivní formy sportovně orientovaného cestovního ruchu jsou zaměřeny především na udrţování 9
a posilování zdraví a prohlubování morálních vlastností člověka. Pasivně orientovaný cestovní ruch zahrnuje tzv. sportovní diváctví, tj. pasivní účast na různých sportovních akcích [10].
1.2.5
Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Tato forma cestovního ruchu je odvozena od profesních aspektů motivace
účastníka. Je realizována převáţně v pracovním čase účastníka, i kdyţ mnohdy obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném čase. Patří sem obchodní cestovní ruch, zahrnující obchodně i jinak profesně zaměřené sluţební cesty, spočívající v různých typech obchodních jednání, sjednávání obchodních kontraktů, apod. Mezi formy ekonomicky orientovaného cestovního ruchu dále patří kongresový cestovní ruch, zahrnující účast na různých kongresech, seminářích a konferencích, slouţících k odborným a vědeckým setkáním. Další formou profesního cestovního ruchu je cestovní ruch veletrhů a výstav, při nichţ jsou vystavovány a nabízeny různé produkty a sluţby s cílem zaujmout účastníky, informovat je a vytvořit si tak kontakty vedoucí k budoucímu prodeji. Do této kategorie můţeme zahrnout i incentivní cestovní ruch, nazývaný také jako stimulační nebo motivační, který je zaměstnavatelem vyuţíván jako stimul k pracovnímu výkonu, k setrvání ve firmě nebo jako odměna za dosaţené výkony. Náklady spojené s účastí na tomto typu cestovního ruchu obvykle plně hradí zaměstnavatel [10].
1.2.6
Specificky orientovaný cestovní ruch Jde o cestovní ruch vymezený specifickými motivy účastníka. Do této
kategorie patří nákupní cestovní ruch, představovaný cestami za výhodnými nákupy a poţitku z nich, dále vojenský cestovní ruch zahrnující cesty příslušníků armády a politický cestovní ruch, představovaný cestovním ruchem v souvislosti s různými politickými akcemi a cestovním ruchem diplomatů. „V konkrétní praxi se jednotlivé typy cestovního ruchu nevyskytují vždy v čisté podobě, ale dochází k jejich vzájemnému propojování a prolínání“ [3]. 10
Cestovní ruch lze dále členit podle mnoha dalších hledisek, např. podle místa realizace, délky pobytu, vztahu k platební bilanci státu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, počtu a věku účastníků, způsobu financování, převaţujícího prostředí pobytu a mnoha dalších kritérií [3].
1.3 SWOT analýza SWOT je zkratkou anglických slov strengths (přednosti = silné stránky), weakness (nedostatky = slabé stránky), opportunities (příleţitosti) a threats (hrozby). SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou dílčích analýz, S – W a O – T [11]. Tento typ analýzy je velmi vhodným způsobem strukturalizace výsledků dosavadních analýz prostředí a jejich seřazení podle důleţitosti. Principem SWOT analýzy je jednoduchá, avšak výstiţná, objektivní a vyčerpávající charakteristika předností a slabin zkoumaného prostředí (podniku, města, regionu) a z nich vyplývajících příleţitostí k jejich rozvoji, ale i moţných hrozeb. Důraz je zde kladen na objektivitu, která můţe narazit na psychologické bariéry (potíţe s pojmenováním vlastních předností či přiznáním slabin), a na výstiţnost, kdy můţe být problémem jednoduchá formulace a hrozí nebezpečí schematizace. Další překáţkou můţe být i pojmenování podstatných záleţitostí a eliminace záleţitostí druhořadých. Proto je vhodné pracovat metodou komparativního hodnocení, tzn. srovnávat situaci zkoumaného prostředí na situaci prostředí podobného. Určení silných a slabých stránek zkoumaného prostředí pak znamená odpovědět na otázku „Z čeho se skládá nabídka destinace na trhu cestovního ruchu?“ [9], [11]. Silné stránky představují výhody destinace ve srovnání s konkurencí. Příklady silných stránek: Bohatost nabídky Celoroční aktivity Dobrá dopravní dostupnost 11
Přírodní prostředí Dobrá image Kvalitní infrastruktura Péče o návštěvníky Odbornost pracovníků cestovního ruchu v destinaci Vztah místních obyvatel k turistům [9] Slabé stránky naopak představují nevýhody destinace ve srovnání s konkurencí. Hlavním záměrem je jejich minimalizace či úplná eliminace. Slabými stránkami mohou být: Neupravené a zdevastované přírodní prostředí Image Klimatické podmínky Cena produktu Dostupnost informací Neznalost cizích jazyků Nevyhovující infrastruktura Nízká úroveň sluţeb [9] U tohoto typu analýzy je důleţitá klasifikace jednotlivých faktorů podle důleţitosti, a to i z pohledu konkurenční nabídky. Výsledkem analýzy silných a slabých stránek destinace a jejich porovnání s konkurencí by mělo být odhalení specifických předností destinace, kterými se liší od konkurence [9].
12
2. Teoretická východiska hodnocení potenciálu cestovního ruchu V této kapitole se budeme věnovat moţnostem hodnocení potenciálu cestovního ruchu a metodickému postupu výzkumu. Základním východiskem všech teorií je předpoklad, ţe dané území vykazuje určité předpoklady pro to, aby se stalo cílem cestovního ruchu. Předpoklady cestovního ruchu tvoří „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu“[5].
2.1
Současné přístupy k hodnocení Jan Bína (2001), jeden z významných autorů věnující se této problematice,
vysvětluje potenciál cestovního ruchu jako výsledek zhodnocení komplexu lokalizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Dalším odborníkem řešícím tuto problematiku je Peter Mariot (1971), který rozděluje předpoklady cestovního ruchu v dané oblasti na lokalizační, realizační a selektivní. Potenciál oblasti chápe jako termín pro způsobilost oblasti z hlediska komplexního hodnocení jejích předpokladů pro cestovní ruch.
2.1.1
Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady hodnotí jednotliví autoři rozdílně. Podle Bíny
(2001) se lokalizační podmínky cestovního ruchu vyskytují ve třech hlavních formách: 1. způsobilost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (aktivity, jeţ jsou svojí povahou vázány na prostředí, ve kterém se provádějí); 2. atraktivity, lákající turisty do dané oblasti a jsou relativně stálé (např. muzea, skanzeny, historické památky apod.); 3. kulturní, sportovní, společenské či jiné akce, které jsou uskutečňovány v dané oblasti a navštěvovány turisty. Pro Mariota (1971) je základem hodnocení lokalizačních předpokladů cestovního ruchu přirozený potenciál oblasti a způsobilost jejího vyuţití pro 13
rekreaci. Na základě těchto východisek rozděluje lokalizační předpoklady následujícím způsobem: 1. přírodní předpoklady: povrch, klima, vodstvo, rostlinstvo a ţivočišstvo, celkový ráz oblasti; 2. kulturně-historické předpoklady: stavební památky, lidová kultura, ostatní kulturně-historické předpoklady.
2.1.2
Realizační předpoklady Realizační předpoklady cestovního ruchu, jeţ svojí existencí umoţňují vznik
cestovního ruchu v dané oblasti, Bína (2001) i Mariot (1971) shodně rozdělují na: 1. komunikační
(dopravní)
předpoklady,
resp.
dopravní
a
časovou
vybavenost
oblasti
dosaţitelnost dané oblasti; 2. materiálně-technickou
základnu,
vyjadřující
ubytovacími, stravovacími, zábavními a jinými zařízeními. Vzhledem k lokalizačním podmínkám mají realizační předpoklady niţší výpovědní hodnotu o vhodnosti jednotlivých oblastí pro cestovní ruch.
2.1.3
Selektivní předpoklady Z uvedených autorů se moţnosti vzniku cestovního ruchu z hlediska
selektivních
předpokladů
věnuje
pouze
Mariot
(1971).
K selektivním
předpokladům řadíme faktory určující kdo, a jak často se bude účastnit cestovního ruchu. Tyto faktory dokládají způsobilost společnosti účastnit se cestovního ruchu. Jedná se o tyto činitele: 1. hospodářské; 2. sídelní; 3. sociální; 4. politické.
14
3. Potenciál cestovního ruchu v regionu Slovácko
3.1 Poloha regionu v rámci České republiky Region Slovácko najdeme v turisticky velmi atraktivní jihovýchodní části České republiky, na pomezí Moravy a Slovenska. Ve své východní části sousedí se Slovenskou republikou a lemuje dolní tok řeky Moravy a hřbet Bílých Karpat. Na severu vytváří přirozenou hranici Napajedelská brána, na západě jsou to Chřiby a Ţdánický les, nejjiţněji poloţená obec Slovácka Lanţhot pak sousedí s Rakouskem [28]. Z národopisného hlediska se Slovácko dělí na řadu oblastí – Horňácko nacházející se pod Javořinou, Dolňácko leţící v Pomoraví, sousední Podluţí táhnoucí se k soutoku Moravy s Dyjí a Moravské Kopanice, které se dále větví do menších regionů a obcí. Některé územní části a obce Slovácka spadají také do přechodných oblastí, jako např. obce Ţdánice, Klobouky u Brna a Velké Bílovice, které tvoří Hanácké Slovácko a luhačovické Zálesí, které tvoří přechodnou oblast mezi Slováckem a Valašskem. Celková rozloha Slovácka je 2732 km2, coţ jsou cca 3% celkového území České republiky. Přechodná pásma s hanáckými a valašskými vlivy pak činí 618 km2 [8], [28]. Administrativně se Slovácko dělí do dvou krajů – zlínského a jihomoravského – a tří okresů – Uherské Hradiště, Hodonín a Břeclav. Zahrnuje všech 79 obcí okresu Uherské Hradiště, rovněţ celý okres Hodonín se 72 obcemi a 16 obcí okresu Břeclav, celkem tedy 177 obcí a měst [26].
3.2 Lokalizační faktory Lokalizační faktory představují přírodní a kulturně historické předpoklady.
15
3.2.1
Přírodní předpoklady Mezi přírodní předpoklady zahrnujeme geomorfologii, podnebí, vodstvo,
rostlinstvo, ţivočišstvo a ve slováckém regionu i ochranu přírody.
3.2.1.1 Geomorfologie Území Slovácka geologicky náleţí ke dvěma geomorfologickým celkům – Západním Karpatům a Vídeňské pánvi [28]. Západní Karpaty jsou tvořeny usazenými horninami převáţně mořského původu, druhohorního a třetihorního stáří. Ty jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami a podél řeky Moravy i čtvrtohorními usazeninami tohoto toku, západněji od Polešovic aţ pod Hodonín, pak rovněţ navátými písky tzv. „Moravské Sahary“. V oblasti kolem Hluku, Blatničky a Blatnice se vyskytují i vápence a slínovce (antonínské souvrství) původu druhohorního. V oblasti Chřibů se vyskytují hrubozrné pískovce a slepence [28]. V oblasti Vídeňské pánve, která je součástí rozsáhlé Panonské pánve, se v okolí řeky Moravy nacházejí mořské i sladkovodní sedimenty z mladších třetihor. Tvoří je hlavně písky, štěrky a jíly. Sladkovodní jezerní vývoj obsahuje sloje lignitu (revír Hodonín - Kyjov - Bzenec), doprovázené rezavě skvrnitými jíly, ojediněle písky a štěrky. V důsledku doznívání horotvorné činnosti pronikly masivem Karpat aţ pod povrch v mladších třetihorách eruptiva, která následně vytvořila sopečné horniny. S tímto jevem se setkáme v okolí Bánova, Komně a Nezdenic, kde se vyskytují v podobě trachyandezitu a u Starého Hrozenkova v podobě alkalického čediče [28]. Z geomorfologického hlediska je Slovácko pestré území tvořené rovinami, pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami. V severozápadní části Slovácka jsou zastoupeny Středomoravské Karpaty a na jihovýchodě Moravsko-slovenské Karpaty. Oba tyto celky náleţí k Západním Karpatům. Předěl mezi nimi tvoří Jihomoravská pánev, která je součástí Vídeňské pánve. Ze Středomoravských Karpat zasahují do území Slovácka geomorfologické celky Chřiby, Ţdánický les a Kyjovská pahorkatina, z Moravsko-slovenských Karpat jsou to Bílé Karpaty a Vizovická
vrchovina
a
Jihomoravskou 16
pánev
tvoří
její
jediný
celek
Dolnomoravský úval. Nejčlenitější je území v severozápadní a jihovýchodní části, nejméně členité, ploché aţ mírně zvlněné, je ve střední části [28]. Chřiby jsou jako celek tvořeny podcelkem Stupavská vrchovina a Halenkovická vrchovina a tvoří nejvyšší část Středomoravských Karpat. Jedná se o převáţně zalesněnou členitou vrchovinu, strukturně mladou na zvrásněných třetihorních pískovcích, jílovcích a slepencích magurského flyše. Typické jsou úzké, často skalnaté hřbety, v niţší jihovýchodní části s široce zaoblenými rozvodními hřbety. Časté jsou povětrnostními vlivy vypreparované skladní útvary [28]. Ždánický les je zastoupen podcelky Hustopečská pahorkatina a Boleradická a Dambořická vrchovina. Jde o převáţně zalesněnou členitou vrchovinu tvořenou usazeninami ţdánické jednotky magurského flyše. Je to klenbovitě vyklenuté území s hluboce zařezanými údolími, zejména v nejčlenitější severovýchodní a jihozápadní části [28]. Kyjovská pahorkatina jako celek tvoří podcelky Mutěnická a Kudlovická pahorkatina a Věteřovská a Valšovská pahorkatina. Je to převáţně odlesněná a zemědělsky vyuţívaná pahorkatina s mírně zvlněným reliéfem a plochými rozvodnými hřebeny, širokými, vesměs úvalovitými a neckovitými údolími a výraznou Čejčskou kotlinou v jihozápadní části území. Území je tvořeno převáţně třetihorními jílovci a pískovci, panonskými jíly, písky a místy se štěrky, často s překrytím spraší [28]. Bílé Karpaty jsou na jihovýchodě tvořeny podcelky Ţalostinská, Javořinská hornatina, Lopenická hornatina a Straňanská kotlina zvaná také Beštiny. Celek je tvořen pískovci a jílovci bělokarpatské a bystrické jednotky magurského flyše. Území mezi Bánovem a Bojkovicemi je protkáno průniky sopečných hornin (neovulkanitů). Častým jevem jsou sesuvy. Pro území je charakteristické, ţe nemá souvislý ústřední hřeben a rozpadá se na jednotlivé izolované části, coţ je způsobeno vývojem říčních údolí, kdy říčky Teplica, Klanečnice, Bošáčka a Drietomica se prořízly pohořím směrem do Váhu a člení území na jednotlivé podcelky [28].
17
Vizovická vrchovina je ve slováckém území zastoupena rozsáhlou Hluckou pahorkatinou a pouze na severu u Bojkovic malou částí Luhačovické vrchoviny. Hlucká pahorkatina je údolím Olšavy rozdělena na dvě části s odlišným reliefem. Jiţní část je na flyši bělokarpatské jednotky, s četnými malými kotlinami s velmi plochým dnem, a víceméně izolovanými hřbety nebo vrchy s výškami kolem 350 m n. m., často v niţší úrovni překrytých spraší. Charakteristická jsou krátká průlomová údolí (zejména říčky Okluky). Reliéf Hlucké pahorkatiny severně od Olšavy vznikl na flyši račanské jednotky a je blízký reliéfu Luhačovické vrchoviny. Je to typické území širokých hřbetů s rozsáhlými zbytky zarovnaného povrchu. Údolí jsou krátká široká, sklonově nerovnoměrná, časté jsou sesuvy [28]. Dolnomoravský úval je nejsevernějším výběţkem Vídeňské pánve. Jedná se o širokou nivu řeky Moravy od Napajedelské brány, která je předělem s Hornomoravským úvalem. Severní část úvalu tvoří příkopová propadlina, nazývaná Hradišťský příkop. Výplní rozsáhlé sníţeniny jsou třetihorní a čtvrtohorní usazeniny. Jedná se převáţně o štěrkopísky dosahující mocnosti aţ 150 m s jílovými provrstveními [28]. Výšková členitost území Slováckého regionu je dána zejména existencí nivy řeky Moravy a Karpatskými pohořími. Nejniţší bod se nachází u říčky Kyjovka pod Mikulčicemi ve výšce 158,5 m n. m., nejvyšší je pak Velká Javořina v Bílých Karpatech na hranici se Slovenskem ve výšce 970 m n. m. Průměrná výška území je 276 m n. m. Nejvyššími body v jednotlivých dalších oblastech pak jsou Brdo 587 m n. m. v Chřibech, vrch U slepice 438 m n. m. ve Ţdánickém lese, Babí lom 417 m n. m. v Kyjovské pahorkatině, Dubník 429 m n. m. v Hlucké pahorkatině [28].
3.2.1.2 Podnebí Oblast Bílých Karpat, Chřibů, Dolnomoravského úvalu, Kyjovské pahorkatiny a Hlucké pahorkatiny leţí v teplé klimatické oblasti s dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období je zde velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá s velmi krátkým trváním sněhové 18
pokrývky. V nejvyšších částech Javořinské a Lopenické hornatiny je jiţ chladná klimatická oblast s krátkým, mírným aţ mírně chladným létem. Přechodné období je zde krátké s mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou [6]. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 9°C v oblasti Dyjsko-moravské nivy aţ po teploty pod 6°C na vrcholech Bílých Karpat. Nejchladnějším měsícem roku je v průměru leden, kdy se průměrná teplota pohybuje mezi -2 aţ -4°C. Absolutní minimum je však aţ -30°C. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy průměrná teplota v Dolnomoravském úvalu přesahuje 19°C. Absolutní maximum však vystupuje aţ na 35°C [6], [28]. Oblačnost je významný klimatický prvek ovlivňující délku slunečního svitu, teplotu i vlhkost vzduchu. Nejniţší je v září, nejvyšší pak v listopadu aţ prosinci. Nejvíce dnů s mlhou zaznamenáváme v Dolnomoravském úvalu. Převládají mlhy z vyzařování, zatímco v horách jde nejčastěji o mlhy dynamického původu, které se tvoří ve vystupujícím vzduchu na překáţce horského masívu [28]. Příznivost podnebí je ovlivňována i délkou slunečního svitu. Od nejniţších hodnot v prosinci (43 aţ 49 hodin) přibývá jeho délka aţ k červenci (262 aţ 275 hodin), potom opět ubývá. Nejvíce dnů bez slunečního svitu má prosinec (15,2 aţ 16,6 dne) a nejméně červenec (0,8 aţ 1,4 dne) [28]. Region Slovácko je obecně chudší na sráţky. Roční sráţkový úhrn se pohybuje od 500 mm do 850 mm, přičemţ nejvíce sráţek spadne v červenci, nejméně pak v únoru [12].
3.2.1.3 Vodstvo Nejvýznamnějším vodním tokem ve slováckém regionu je řeka Morava, která tvoří osu celého regionu a částečně také jeho hranici se Slovenskou republikou. Díky časté hrozbě záplav byla řeka v minulosti silně regulována. Jejím nejdůleţitějším přítokem je řeka Dyje, v jejímţ údolí, podél hranice s Rakouskem, se nachází národní park Podyjí (ten však do regionu Slovácko nepatří). Na soutoku těchto dvou řek se setkávají hranice tří států – České republiky, Rakouska a Slovenska. U svého soutoku vytváří Morava s Dyjí devět 19
kilometrů širokou údolní nivu s řadou mrtvých ramen, kterou pokrývá jeden z nejrozsáhlejších luţních lesů v Evropě [20]. Na území Slovácka se nachází i několik menších, avšak také významných vodních toků. Chřiby jsou odvodňovány Kudlovickým, Jankovickým a Zlechovským potokem, Salaškou a Dlouhou řekou do řeky Moravy. Říčky Kyjovka, která v Chřibech pramení a Trkmanka, která i se svými přítoky odvodňuje Kyjovskou pahorkatinu a Ţdánický les, se vlévají do Dyje. Olšava protéká Hluckou pahorkatinou, jejíţ severní část je odvodňována říčkami Březnice, Olšava, Okluka, Svodnice a Velička do řeky Moravy. Území Bílých Karpat je proříznuto údolími říček Teplica, Klanečnice, Bošáčka a Drietomnica, které se vlévají do Váhu. Do řeky Moravy je pak pohoří odvodňováno pramennými částmi říček Olšavy, Okluky a Veličky [28]. Oblíbeným cílem turistů se jiţ ve 40. letech minulého století stal Baťův kanál, historická vodní cesta, původně určená k dopravě hnědého uhlí (tzv. lignitu), z Ratíškovic do otrokovické elektrárny. Dnes slouţí výhradně k rekreační plavbě a měří přibliţně 60 km, včetně 13 plavebních komor, přístavišť a výklopníku v Sudoměřicích. Lze se po něm plavit z Otrokovic do slovenské Skalice a na samostatných říčních úsecích z Kroměříţe do Otrokovic a z Rohatce do Hodonína [7], [8]. Největším vodním komplexem na Slovácku jsou Novomlýnské nádrţe, které byly původně rozsáhlým luţním komplexem. V regionu najdeme také jednu z nejstarších dochovaných rybničních soustav na Moravě - Lednické rybníky, jejichţ součástí je i největší moravský rybník Nesyt o rozloze 315 ha. Druhá významná rybniční soustava se nachází na řece Kyjovce mezi Hodonínem a Jarohněvicemi. Druhou největší vodní plochou Slovácka jsou Ostroţská jezera, která vznikla těţbou štěrkopísku. Dnes jsou hojně vyuţívána ke koupání [27]. Mezi nejznámější lázně v regionu patří sirnaté lázně v Ostroţské Nové vsi, dále lázně Hodonín a lázně Lednice, jejichţ specialitou je jodobromová minerální voda či lázně Leopoldov v krajině Chřibů poblíţ Buchlovic. Nejnověji by se měl seznam lázeňských zařízení na Slovácku rozrůst o Pasohlávky u novomlýnských nádrţí [7].
20
3.2.1.4 Rostlinstvo Oblast Slovácka má díky své zeměpisné poloze a výškové členitosti zastoupení různých rostlinných společenstev. Z hlediska fytogeografického členění zasahují do území Slovácka tři oblasti teplého Panonského termofytika (Jihomoravský úval, Bílé Karpaty stepní a Jihomoravská pahorkatina) a tři oblasti středně teplého Karpatského mezofytika (Středomoravské Karpaty, Bílé Karpaty lesní a Zlínské vrchy) [28]. Nejčastějšími typy původní lesní vegetace v nivách řek jsou luţní lesy, na ostatním území se vyskytují doubravy a dubohabřiny. V místech vykácených lesů se vytvořily louky a pastviny, po rozorání i kulturní stepi [28]. V Bílých Karpatech se daří mnoha druhům orchidejí, např. střevíčníku pantoflíčku, louky a pastviny Chřibů a Ţdánického lesa jsou pak pokryty kozlíkem dvoudomým, prvosenkou jarní, metlicí trsnatou či kosatcem dvoubarvým. V Kyjovské pahorkatině roste řada teplomilných rostlin, např. medovník meduňkolistý, z vzácných druhů pak koniklec velkokvětý, kozinec rakouský a víčencovitý či hvězdnice chlumní. Zvláštní útvar tvoří les Doubrava u Hodonína a oblast vátých písků. Zde najdeme např. lýkovec vonný a chrpu Triumfettiho. Na vlhčinách pak roste kosatec sibiřský, tavolník prostřední či mléč bahenní [28]. Ze zemědělských plodin se na Slovácku pěstují hlavně obiloviny, pšenice a ječmen, dále kukuřice, slunečnice, řepka, mák a vojtěška. Méně se pěstuje kmín a léčivé rostliny. Ze zeleniny se nejčastěji pěstuje mrkev, okurka, rajčata, cibule a česnek. Z ovoce jsou nejběţnější jabloně a hrušně, oblíbené jsou však i broskve, švestky a meruňky, na většině území také vinná réva [28].
3.2.1.5 Živočišstvo Vzhledem k rozmanitosti krajiny a rostlinných společenstev je fauna ve slováckém regionu velmi bohatá a rozmanitá [28]. Nejniţšími mnohobuněčnými ţivočichy ţijícími na území Slovácka jsou houby, které patří k bezobratlým. Dále se zde vyskytují ploštěnky, krouţkovci,
21
měkkýši, plţi a korýši. V této oblasti je také známo přes 300 druhů pavouků, např. křiţák obecný a pruhovaný. K nejznámějším roztočům patří klíště obecné [28]. Nejpočetnější skupinou ţivočichů je hmyz. K nejhojnějším řádům hmyzu patří motýli, brouci, blanokřídlí a dvoukřídlí [28]. Obratlovci jsou zastoupeni rybami, obojţivelníky, plazy, ptáky a savci. Na Slovácku se vyskytuje asi 40 druhů ryb, z nichţ nejběţnější je kapr obecný, okoun říční, štika anebo pstruh obecný, který se vyskytuje v potocích. Obojţivelníky zastupuje např. rosnička zelená, blatnice skvrnitá a řada druhů skokanů, ropuch a kuněk. Nejznámějším plazem je uţovka obojková, rozšířený je i slepýš křehký a různé druhy ještěrek. Kromě běţného drobného ptactva ţije na Slovácku i mnoho druhů sov a také dravých ptáků, např. poštolka obecná a káně lesní, ojediněle můţeme zahlédnout i orla mořského. Na loukách a polích Pomoraví se běţně vyskytuje baţant obecný a křepelka polní, v okolí vod ţije kachna divoká, labuť velká a čáp bílý. Savci jsou druhově méně početnou skupinou. V oblasti jsou rozšíření hlodavci, hmyzoţravci, letouni a také zajícovití. Šelmy zastupuje jezevec lesní a liška obecná, ojediněle se vyskytuje rys, vlk nebo i medvěd. Ze sudokopytníků se objevuje jelen evropský, srnec obecný a prase divoké. Velmi vzácně na území Slovácka zabloudí i los evropský [28].
3.2.1.6 Ochrana přírody Přestoţe je území regionu Slovácko nevelké, jeho příroda je natolik pestrá a jedinečná, ţe hned tři jeho území jsou pod ochranou světové organizace UNESCO – Bílé Karpaty, Dolní Morava a Lednicko-valtický areál, který je stejně jako Pálava součástí Dolní Moravy [8]. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velká Javořina (970 m) se rozprostírá podél česko-slovenské hranice na ploše 715 km2. V roce 1996 byla zařazena do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO a její nejcennější území byla navrţena k zahrnutí mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Tato území jsou chráněna jako národní přírodní rezervace. Typické bělokarpatské louky najdeme v národních přírodních rezervacích Zahrady pod Hájem, Poráţky, Jezevčí nebo v rozsáhlém lučním komplexu 22
Čertoryje. Bukový prales na severním úbočí Velké Javořiny pak patří k nejstarším rezervacím na Moravě vůbec [7], [8]. Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla roku 2003 rozšířením původní biosférické rezervace Pálava o Lednicko-valtický areál a luţní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Rozprostírá se na území 300 km2 a je unikátním spojením vápencových skal Pálavy, luţních lesů na soutoku Moravy a Dyje a kulturně komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. V oblasti se nachází 3 významné ptačí oblasti – Lednické rybníky, Pálava a Soutok-Tvrdonicko a řada přírodních rezervací, památek a parků. Za zmínku stojí přírodní parky Chřiby, Ţdánický les, Prakšická Vrchovina, Mikulčický luh, Stráţnické Pomoraví a Niva Dyje [7], [8]. Chráněná krajinná oblast Pálava se nachází při hranici s Rakouskem, má rozlohu 83 km2 a je ukázkou harmonické přírody jiţní Moravy. Většina nejcennějších území Pálavy se nachází na jejím hlavním hřebeni. Jejím nejvyšším vrcholem je Děvín (550 m), vedle nějţ se nachází zřícenina středověkého hradu Děvičky. Ta spolu s troskami Sirotčího hrádku na blízké Stolové hoře, nedalekým vrchem Turold s krasovou jeskyní a siluetou Svatého kopečku dotváří nezaměnitelné panorama Pavlovských vrchů. Do oblasti dále patří Křivé jezero, které je unikátní ukázkou dyjského luhu, a Slanisko u rybníku Nesyt, které je jednou z posledních lokalit slanomilné flóry v České republice. Na území Pálavy se také nacházejí významná archeologická naleziště, např. Dolní Věstonice. CHKO Pálava je součástí biosférické rezervace Dolní Morava a je zároveň i ptačí oblastí evropské soustavy Natura 2000 [7]. Kulturní krajina Lednicko-valtického areálu, jehoţ část zasahuje na území Slovácka, je nazývána Zahradou Evropy a se svými téměř 200 km2 je nejrozsáhlejším celkem komponované krajiny v Evropě. V roce 1992 byl celý areál vyhlášen krajinnou památkovou zónou a v roce 1996 byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 2003 je stejně jako CHKO Pálava součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Tomuto přírodnímu parku, spojujícímu přírodní a architektonické krásy, vévodí zámky v Lednici a Valticích s okrasnými zahradami a přilehlými parky, lesy a rybníky. Součástí
23
Lednicko-valtického areálu je také národní přírodní rezervace Lednické rybníky, která je významnou ornitologickou lokalitou a ptačí oblastí Natury 2000 [7].
3.2.2
Kulturně-historické předpoklady Mezi kulturně-historické předpoklady na Slovácku řadíme historické
památky, lidovou architekturu, folklor, vinařství, kulturní a sportovní zařízení.
3.2.2.1 Historické památky
Hrad Buchlov se tyčí na jednom z nejvyšších vrcholků Chřibů a je národní kulturní památkou. Byl postaven v 1. polovině 13. století v románsko-gotickém slohu, v průběhu let byl však barokně, později i renesančně přestavěn. Původně střeţil obchodní cestu přes Chřiby a je skvělou ukázkou středověkého opevnění. Zajímavostí je, ţe nebyl nikdy dobyt. Od roku 1848 je na hradě muzeum zaloţené rodem Berchtoldů, kteří mají hrobku v kapli sv. Barbory, která se nachází na sousedním vrchu [7], [8]. Pod hradem Buchlov se nachází obec Buchlovice, ve které stojí nádherný barokní zámek z přelomu 17. a 18. Století. Jde o unikátní architektonický komplex s bohatou štukovou a freskovou výzdobou zámeckých interiérů. Zámek se obklopen krásnou francouzskou zahradou a rozsáhlým anglickým parkem, který představuje jednu z nejvýznamnějších historických sbírek zeleně v České republice. V parku najdeme četná sochařská díla a další architektonické prvky. Zámecký areál slouţí také filmařům, dále se zde koná řada kulturních akcí, navštívit můţete výstavy fotografií a obrazů v prostorách bývalých koníren, prodejní výstavu fuchsií, zámeckou vinotéku i záchranou stanici volně ţijících ţivočichů [7]. Uprostřed hlubokých lesů v údolí říčky Kyjovky byl v 1. polovině 14. století postaven gotický hrad Cimburk. Ještě v 17. století byl stavebně upravován, dnes je z něj jedna z nejpůsobivějších hradních zřícenin na Moravě. 24
Pro návštěvníky je otevřena expozice věnovaná historii a stavebnímu vývoji hradu a vyhlídka na šíjové hradbě a pod stráţnou věţí. Během roku se zde koná mnoţství nejrůznějších kulturních akcí [7]. V Hodoníně se nachází barokní budova původně renesančního zámečku z roku 1642, kde sídlí Masarykovo muzeum se stálou expozicí věnovanou osobnosti prvního československého prezidenta, který se v tomto městě narodil [7], [8]. Barokní zámek Lednice byl vybudován na konci 17. století na místě původního gotického hradu a patří k vrcholným dílům romantické architektury. Svou nynější novogotickou podobou získal v 19. století. Zámecký interiér se pyšní unikátní řezbářskou výzdobou s kazetovými stropy a točitými schody. Na komplex budov o osmi křídlech se čtyřmi dvory navazuje zrenovovaný historický skleník [7]. Barokní zámek Mikulov byl původně románským hradem a svou dnešní podobu získal v 18. století. Z jeho původní podoby se zachovala štíhlá okrouhlá věţ s kaplí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty z roku 1380, obranná věţ s břitem, gotická vstupní brána na nádvoří, studna a část zámeckých sklepení. Dnes je sídlem regionálního muzea s expozicemi Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, Galerie Dietrichsteinů s renesančním rouchem Markéty Františky Lobkowiczové nebo proslulou vinařskou expozicí [7]. Turisticky velmi atraktivní zámek Milotice s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou, dvěma oranţériemi, francouzkou zahradou a přilehlou baţanticí se salety vznikl na místě středověké tvrze ze 14. století. V prostorách zámku se nachází vinotéka a restaurace Stará kuchyně, kde se údajně vaří podle receptů z časů posledních majitelů zámku. V bývalé konírně je umístěna expozice slováckých krojů, které si návštěvníci mohou i vyzkoušet. Dále se zde konají kulturní a společenské akce pro návštěvníky všeho věku [7], [8]. Ve Strážnici najdeme romantický zámek, který byl ze své původní podoby renesančního hradu přestavěn v 19. století. Návštěvníkům je zpřístupněn rytířský sál, zámecká kaple s cenným oltářem, zámecká galerie, prostory zeleného, ţlutého a růţového salonku, kde se pořádají kulturní akce a slouţí také k reprezentačním účelům, dále expozice "Nástroje lidové hudby v České republice", která je jedinou 25
svého druhu ve střední Evropě a historická knihovna obsahující 13 000 svazků. Zámek je zároveň sídlem Národního ústavu lidové kultury [7]. Zámek v Uherském Brodě z 18. století měl být původně honosným zámeckým komplexem, který navrhl proslulý italský architekt Domenico Martinelli. Byl však vybudován pouze fragment – trojlodní sloupový sál s barokními kříţovými klenbami, které dnes vyuţívá Muzeum Jana Amose Komenského [7]. Jeden z nejvýznamnějších skvostů barokní architektury v České republice se nachází ve Valticích. Zdejší zámek, kde si návštěvníci mohou prohlédnout dobové interiéry, prošel mnoha přestavbami, na nichţ se podílela řada významných architektů, malířů a sochařů. Sídlí zde Národní vinařské centrum, jehoţ součástí je expozice Salonu vín České republiky. Návštěvníci mají moţnost víno i degustovat v prostorách zámeckého sklepa z roku 1430, který patří k nejstarším a největším na Moravě. V létě se v zámeckém areálu konají mezinárodní hudební festivaly [7], [8]. Velmi navštěvovaný barokní klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě je významných duchovním centrem jiţ od roku 863, kdy na ţádost kníţete Rastislava zavítali na Velkou Moravu věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj. Kaţdoročně se zde konají církevní poutě, shromáţdění a oslavy, z nichţ nejznámější je oslava svátku sv. Cyrila a Metoděje, který připadá na 5. července [7]. Renesanční zámek ve Veselí nad Moravou byl původně vodním hradem chránícím královskou obchodní stezku a prošel jiţ mnoha přestavbami. V posledních letech často mění majitele slibující jeho rekonstrukci, k té však zatím stále nedošlo, proto zámek postupně chátrá a je jiţ několik let nepřístupný. Přístupný je však velmi pěkný a rozlehlý zámecký park v anglickém stylu, kterým protéká řeka Morava. Na území Slovácka se nachází i mnoho dalších významných historických staveb,
z nichţ
jmenujme
alespoň
novogotický
zámek
Nový
Světlov
v Bojkovicích, barokní kostel sv. Ondřeje a zámek v Uherském Ostrohu, renesanční zámek Ţdánice, hradní zříceninu Janohrad v Lednici nebo lovecký Zámeček Pohansko v Břeclavi [7], [8]. 26
Slovácko je však známé i díky významným archeologickým lokalitám, z nichţ nejznámější je expozice v Dolních Věstonicích přibliţující ţivot lovců mamutů, kteří v době ledové tábořili na úpatí Pálavy. Významné je i naleziště v Mikulčicích se dvěma expozicemi, které představují nálezy z období Velkomoravské říše. Dále Památník Velké Moravy ve Starém Městě, vybudovaném nad základy kostela v archeologické lokalitě "Na Valách", který zve na multimediální expozici dokumentující ţivot na Velké Moravě a pozůstatky neopevněného církevně-správního dvorce Špitálky v Uherském Hradišti, které jsou
národní
kulturní památkou. Turisty je
hojně navštěvovaný
také
archeoskanzen Modrá v blízkosti Velehradu představující ideální podobu velkomoravského opevněného sídliště, na který navazuje archeologická lokalita Na Díle [7], [8].
3.2.2.2 Lidová architektura Ve Strážnici je kromě zámku velmi oblíbené i Muzeum vesnic jihovýchodní Moravy, neboli moravský skanzen, který představuje 64 objektů ze všech národopisných oblastí Slovácka. Pro návštěvníky jsou zde pořádány různé zvykoslovné akce, např. stavění máje, doţínky, "zaráţání hory" či ukázky rukodělných technik [7]. V Petrově se nachází pravděpodobně nejhodnotnější dochovaný soubor vinohradnických dochovaných staveb na území České republiky – Plţe. 63 historických sklepů, které jsou dodnes plně vyuţívány, je od roku 1983 chráněno jako vesnická památková rezervace [7], [8]. Vlčnov je známý díky domu č. 57, ve kterém najdeme etnografickou expozici "Rolnický dům a hospodářství". Návštěvníci si mohou v rozsáhlé hospodářské přístavbě prohlédnout jizbu, síň, komoru, černou kuchyň a ukázky zemědělského nářadí a kovářských výrobků z přelomu 19. a 20. století. Za pozornost stojí i soubor vinných "búd" v trati Kojiny, který je chráněn jako vesnická památková rezervace [7], [8]. Nejzachovalejší větrný mlýn holandského typu na našem území byl postaven v roce 1842 a najdeme ho v Kuželově. Návštěvníci zde mohou navštívit 27
i expozici horňáckého bydlení a malovýrobního hospodaření v přilehlých obytných a hospodářských budovách [7]. Hluk je zajímavý svými domy č. 283 a č. 284, kde je umístěna expozice, která dokumentuje vývoj místního lidového bydlení a místního kroje od 17. do 20. století. Domky jsou však zpřístupněny pouze v době, kdy se v obci koná nějaká významná akce, jako jsou hody nebo Dolňácké slavnosti. Po zbytek roku lze expozici navštívit po domluvě [7]. V Pavlově najdeme urbanistický celek vinařských sklepních domů s barokními rysy v České ulici, z nichţ 19 je památkově chráněno. Nejstarší stavby zde pocházejí ze 17. století [7], [8]. U slovenských hranic leţí obec Javorník, v níţ se nachází malebný soubor chalup zvaný Kopánky, v nichţ bydleli nejchudší obyvatelé obce. Domky mají zachovalé členění na síň, komoru a jizbu a jsou dodnes obývány. V některých se dokonce stále vaří v černé kuchyni s otevřeným ohništěm. Tyto domky jsou postaveny z nepálených cihel "kotovic" a umně skládaných kamenů a jsou chráněny jako vesnická památková zóna [7], [8]. V Tvarožné Lhotě najdeme salaš Travičnou, kde se nachází expozice ţivota slováckých Kopanic v přírodním areálu roubených staveb. Návštěvníci si zde mohou vyzkoušet stará řemesla, okusit léčivé byliny nebo navštívit blízkou stejnojmennou rozhlednu, která nabízí krásný výhled na hřebeny Pálavy, Bílých Karpat, Vizovických vrchů, Ţdánického lesa, Dolnomoravský úval nebo Chřiby s dominantou Buchlovského hradu [7], [13]. V Kněždubě se nachází selský dům s unikátními štukovými omítkami lidové architektury z 18. století., který je rodištěm slováckých umělců bratří Úprků, kteří jsou pohřbeni na nedalekém hřbitově s uměleckými náhrobky Slovácký Slavín [7], [8]. Blatnice pod sv. Antonínkem je známá nejen díky církevním poutím a folklórním slavnostem, ale především svým výborným vínem. Nacházejí se zde typické slovácké sklepy pod Starou horou s přízemní lisovnou, která je v interiéru členěná na patro. Soubor těchto vinohradnických staveb je chráněn jako vesnická památková rezervace [7], [8].
28
3.2.2.3 Folklor Slovácko je kraj bohatý na zvyky, obyčeje, lidové písně, kroje, hudbu a slovesnost. Lidové zvyky a tradice se dodnes udrţují ve všech národopisných oblastech Slovácka. Fašank Na Slovácku se takto označuje období posledních tří masopustních dnů. Mladí chlapci obcházejí vesnici, navštěvují domy svobodných děvčat a tancují s nimi. V některých obcích se při této příleţitosti tancuje zvláštní mečový tanec zvaný Pod Šable. Slavnost je zakončována tradičním pochováváním basy, coţ je zvyk parodující církevní rituály [8]. Hody Slovácké hody patří obvykle k nejdůleţitějším svátkům v obci, nemají však jednotnou dobu pořádání. Mnohé vesnice slaví svoje hody většinou při příleţitosti svátku patrona místního kostela, známe tak hody Kateřinské, Martinské, Václavské, apod. Jsou to svátky radosti a hojnosti, při nichţ se k bohatě prostřenému stolu zvou všichni příbuzní a přátelé. Pro mládeţ jsou tyto slavnosti příleţitostí k oblékání bohatě zdobených krojů, v nichţ obchází vesnici a účastní se hodové muziky [8], [24]. Stavění máje Na počátku měsíce května – máje vztyčuje svobodná chasa (dnes za pomoci zkušených muţů) velký májový strom s ozdobeným vrškem. Dříve museli mladí chlapci májku chránit před pokácením, coţ by byla potupa domácí muţské mládeţe. Překračovali tak pomyslný práh dospělosti. Kácení máje bývá ve slováckých obcích spojeno taneční zábavou [8], [24]. Jízda králů Jízda králů je jednou z nejvýraznějších a také nejstarších folklórních slavností na Slovácku přitahující tisíce návštěvníků. Průvod královské druţiny na bohatě zdobených koních objíţdí celou vesnici a vyvolává staré verše na počest 29
svého krále i jako ţádost k jeho obdarování. Králem bývá mladý chlapec (panic) jedoucí na bělouši a oblečený ve starodávném ţenském kroji [8], [24]. Slovácký verbuňk Tento muţský tanec skočného charakteru je improvizovaným tancem, kdy společně tančí několik tanečníků. Přestoţe se tancuje hromadně, projev kaţdého tanečníka je osobitý s výrazem regionální a místní příslušnosti. Tancuje se pouze na určitý okruh písní sviţných rytmů, tzv. novouherské písně. Od roku 2005 je slovácký verbuňk zařazen na seznam světového dědictví UNESCO jako Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva [8].
3.2.2.4 Vinařství Slovácko je nejen krajem lidových zvyků, slavností a tradic, ale především krajem vína. Vinnou révu patrně přinesli na území Slovácka uţ římští vojáci před dvěma tisíci let. Za tu dobu zde zdomácněla a stala se částí ţivota místních lidí. Vinice, sklepy, búdy a sklepní uličky tak tvoří unikátní vesničky, které dodávají krajině Slovácka nezaměnitelný ráz. Po celý rok zde probíhá mnoho výstav, koštů a slavností na počest vína, např. "zaráţání hory", vinobraní nebo křest svatomartinských vín. Víno se také stalo ústředním motivem mnoha slováckých písní. Region Slovácko spadá do vinařské oblasti Morava, která se dále dělí na čtyři podoblasti, z nichţ tři leţí na území Slovácka – podoblast Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká [7]. Mikulovská podoblast Mikulovská podoblast je nejjiţněji poloţenou vinařskou podoblastí a zahrnuje vápencové svahy Pálavy, kde se daří odrůdám Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Chardonnay, dále Dunajské vrchy, kde je kromě Ryzlinku vlašského vyhlášené Vetlínské zelené, na Valticku se daří Neuburskému a Sylvánskému zelenému a severně od Pálavy vyniká Tramín, Ryzlink rýnský a zde vyšlechtěná odrůda Pálava [7].
30
Velkopavlovická podoblast Tato podoblast patří k nejteplejším a nejslunnějším místům České republiky a táhne se od Břeclavi směrem k Brnu. Vinná réva se zde pěstuje jiţ od 13. století a daří se zde bílým i červeným vínům. V okolí Ţidlochovic se pěstují především burgundské odrůdy, tedy Rulandské bílé a Rulandské šedé, ale daří se zde i aromatickému Tramínu červenému nebo Muškátu moravskému. Směrem k severu převládá Ryzlink Vlašský, Vetlínské zelené a Modrý Portugal, na výše poloţených vinicích v okolí Velkých Pavlovic a Velkých Bílovic dosahuje nejvyšší kvality Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a André. Na nejvýše poloţených vinicích Kloboucka pak exceluje Neuburské a MüllerThurgau [7]. Slovácká podoblast Ve Slovácké podoblasti se ze všech podoblastí nachází nejvíce vinařských obcí (115) a vinařských tratí (406). Zdejší vína mají díky různorodým přírodním podmínkám nezaměnitelný charakter. V nejjiţnější části Podluţí se velmi daří červeným odrůdám, především Frankovce, Zweigeltrebe a Cabernet Moravia. V okolí Čejkovic a Mutěnic se rodí výborný Ryzlink rýnský, Tramín a Muškát moravský, který vznikl roku 1987 v pěstitelské stanici Polešovice. V okolí Kyjova se hojně pěstuje Rulandské šedé, Muškát moravský, Tramín a odrůda MüllerThurgau, která je nejpěstovanější odrůdou na uherskohradišťsku. Ve Bzenci a okolí dominuje Ryzlink rýnský, který se pěstuje i na úpatí Bílých Karpat, kde se daří také Rulandskému bílému a Sylvánskému zelenému. Poslední tři jmenované odrůdy společně tvoří Blatnický roháč, oblíbené známkové víno z Blatnice pod sv. Antonínkem, která je dalším významným vinařským centrem Slovácka. Ve Stráţnici je vyhlášené známkové víno Ţerotín pojmenované podle nedalekého vrchu. K zajímavostem patří také téměř vymizelá odrůda Frašták, o jejíţ návrat zdejší vinaři usilují. Místní raritou je i mohutný ovocný strom jeřáb oskeruše, z jehoţ plodů se vyrábí velmi ceněná pálenka [7], [8].
31
3.2.2.5 Kulturní zařízení Region Slovácko disponuje řadou kulturních zařízení, od divadel, galerií, muzeí a knihoven aţ po kina, hvězdárny, kulturní domy či přírodní amfiteátry. Slovácké divadlo v Uherském Hradišti vzniklo v roce 1945 a svou činnost zahájilo hrou Gabriely Preissové Její Pastorkyňa. Jeho soubor kaţdoročně nastuduje téměř desítku divadelních her a patří k nejnavštěvovanějším v České republice. V 90. letech minulého století také došlo ke zpravidelnění činnosti Malé scény. Od roku 2003 je jeho zřizovatelem Město Uherské Hradiště [22]. Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti je historicky cenný barokní objekt z 18. století, který prošel mnoha rekonstrukcemi. Nabízí stálou expozici "Umění jihovýchodní Moravy", která je soustředěna na tvorbu významných osobností tohoto regionu z přelomu 19. a 20. století. Ve zbývajících třech sálech galerie bývají k vidění výstavy nejen českého a moravského, ale i zahraničního umění. Galerie pořádá také pořady pro mládeţ a děti předškolního věku. Mimo výstavy se zde také konají koncerty, divadelní představení nebo módní přehlídky [23], [24]. V Hodoníně můţeme navštívit Galerii výtvarného umění sídlící v Domě umělců z roku 1913, jehoţ autorem je architekt Antonín Blaţek. Tento dům je od vzniku galerie v roce 1960 památkově chráněn. Návštěvníci si mohou prohlédnout stálé expozice přibliţující české a moravské umění 20. století. Galerie disponuje také vlastní sbírkou, v níţ se zaměřuje na umění jihovýchodní Moravy a zaměřuje se také na sběr české grafiky a fotografie [24]. Městské muzeum a galerie v Břeclavi funguje od roku 1992, jeho historie však sahá aţ do roku 1928, kdy byl zaloţen místní muzejní a vlastivědný spolek, který začal shromaţďovat sbírky vztahující se k městu a okolním obcím. Od roku 2007 sídlí muzeum a galerie v budově nově zrekonstruovaného objektu pod vodárnou, jeho expozici "Ţidovská Břeclav" však nejdeme v ţenské části ţidovské synagogy a expozici "Slovanský památník Pohansko u Břeclavi" v loveckém zámečku Pohansko. Muzeum má také oprávnění provádět archeologické výzkumy [17], [26]. Regionální muzeum v Mikulově sídlí v místním zámku, kde mohou návštěvníci kromě stálých expozic navštívit také řadu kulturních akcí a odborných 32
seminářů. Stálé expozice jsou rozděleny do čtyř okruhů – historického, archeologického, vinařského a ţidovského. Poslední jmenovaná expozice věnovaná moravským Ţidům, která se aţ do roku 2010 nacházela v ţidovské synagoze z roku 1550, se v letošním roce částečně přemístila do obřadní síně, kde byla zakomponována do expozice Spolku přátel ţidovské kultury v Mikulově zaměřující se na pohřební rituály Ţidů [19]. Na Slovácku můţeme navštívit i mnoho dalších muzeí, galerií a expozic s různým tematickým zaměřením. Za zmínku určitě stojí Muzeum v Uherském Brodě a expozice v sousední Nivnici věnované J. A. Komenskému nebo Masarykovo muzeum v Hodoníně a expozice v Čejkovicích věnované prvnímu československému prezidentovi. V Kunovicích se nachází Letecké muzeum s 23 exponáty dopravních, sportovních a vojenských letounů, v nedalekém Uherském Hradišti a Starém Městě najdeme jiţ zmiňované expozice dokumentující ţivot na Velké Moravě – Špitálky a Památník Velké Moravy. Národopisné sbírky najdeme ve Stráţnici, Kyjově, Ţdánicích a Veselí nad Moravou, kde si můţeme prohlédnout i stálé expozice dokumentující tvorbu jihomoravských malířů Joţi Uprky, Jaroslava Dobrovolského, Stanislava Lolka a dalších umělců [7]. Vysoké návštěvnosti se těší také kina Hvězda a Mír v Uherském Hradišti, kino Svět v Hodoníně, hvězdárny ve Veselí nad Moravou a Uherském Brodě nebo historická budova Reduty v Uherském Hradišti, kde se konají kulturní, společenské a vzdělávací akce [16], [24]. Mezi nejvýznamnější kulturní akce na Slovácku patří Letní filmová škola v Uherském Hradišti, Mezinárodní folklórní festival ve Stráţnici, Slovácký rok v Kyjově, Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou, Dolňácké slavnosti písní a tanců v Hluku, pěší poutě ze Znojma na Velehrad a ze sv. Kopečku na sv. Hostýn a také fašankové zábavy, vinobraní, košty a výstavy vín, které se konají po celém regionu [15]. Rozvoji cestovního ruchu na Slovácku také výrazně napomáhá činnost turistických informačních center. Mezi nejvýznamnější patří Informační centrum města Kyjova a města Hodonína, Městské informační centrum v Uherském Hradišti a Uherském Brodě, Infocentrum Baťova kanálu a vzdělávací a 33
informační středisko Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou, dále Informační centrum pro region Východní Slovácko ve Vlčnově nebo Turistické informační centrum Stráţnicka ve Stráţnici [12].
3.2.2.6 Sportovní zařízení Region Slovácko má co nabídnout i sportovním nadšencům. Zdejší příroda nabízí mnoho terénů a tras pro pěší turistiku i cykloturistiku, které jsou často propojeny s vinařskými stezkami. Zdejší cyklotrasy dostaly i několik ocenění udělovaných Evropskou asociací Greenways. Okoupat se můţeme ve vodách přírodních koupališť v Ostroţské Nové vsi, Lučiny a Nových Mlýnů nebo vyuţít nabídky moderních koupališť a aquaparků po celém regionu. Vodáci mohou vyuţít moţností Baťova kanálu nebo řeky Moravy, horolezci pak skalních bloků chřibských skal. Sportovní střelci si mohou zastřílet např. ve Bzenci, hodoníně, Stráţnici nebo Uherském Ostrohu. Milovníci jezdectví se mohou na koni projet na více neţ třiceti koňských farmách po celém Slovácku, rybáři mohou vyuţít vodních ploch v Ostroţské Nové vsi a na Nových Mlýnech, ale i dalších vodních nádrţích, rybnících a řekách. Golfisté si na své přijdou v Ostroţské Nové vsi, tenisté si mohou zahrát v řadě klubů, kterých je ve slováckém regionu celá řada. Netradiční záţitek v podobě vyhlídkových letů v motorových i bezmotorových letedlech nabízejí aerokluby v Břeclavi, Kyjově a Kunovicích, kde je moţné absolvovat i tandemový seskok padákem. Zkrátka nepřijdou ani milovníci zimních sportů, kteří mohou vyuţít nabídky zimních středisek Filipov, Mikulčin vrch, Nezdenice, Radějov a Strání v Bílých Karpatech nebo Břestek, Osvětimany a Stupava v Chřibech. Raritou je nejníţe poloţený lyţařský svah ve střední Evropě, který se nachází v Němčičkách ve Ţdánickém lese – pouhých 180 m. n. m. Nechybí ani dostatek běţkařských tratí v okolí těchto středisek [7], [15]. V regionu se daří i profesionálnímu sportu. Velmi úspěšné jsou házenkářky z Veselí nad Moravou, fotbalisté z Uherského Hradiště nebo hokejisté, zápasníci a stolní tenistky z Hodonína. Hodonínský veslařský klub také pravidelně pořádá mezinárodní veslařskou regatu. Oblíbenou atletickou událostí je mezinárodní výškařský závod Čejkovická laťka či Horňácká pětadvacítka, kde soutěţí 34
vytrvalci. Vysoké účasti diváků se těší i motokrosové závody v Březolupech a Dubňanech a Mistrovství České republiky v rallye v Hustopečích. Klub českých turistů ve spolupráci s ČSTV kaţdoročně pořádá turistické pochody Kyjovská padesátka, Zimní výstup na Velkou Javořinu nebo Pochod slováckými vinohrady [2], [7].
3.3 Realizační faktory Mezi realizační faktory zahrnujeme dopravu a ubytování a stravovací zařízení.
3.3.1
Doprava Oblast slováckého regionu je rovnoměrně vybavena hustou silniční sítí.
Mezi nejdůleţitější tahy patří dálnice D2 mezi Brnem a Bratislavou, dále silnice I. třídy č. 50 vedoucí z hraničního přechodu Starý Hrozenkov přes Uherské Hradiště do Brna (délka 102 km), silnice I. třídy č. 54 vedoucí ze Slavkova u Brna přes Kyjov, Veselí nad Moravou a Strání na Slovensko (83 km) a silnice I. třídy č. 55 spojující Olomouc a Břeclav, vedoucí přes Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou a Hodonín (celková délka 142 km). Silnice II. a III. třídy jsou ve slováckém často ve velmi špatném stavu, přestoţe spojují i větší města. Především v zimních měsících je pak velmi problematická dostupnost do menších obcí [2], [21]. Síť ţeleznic je v oblasti poměrně kvalitní a je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Důleţité ţelezniční uzly jsou ve Veselí nad Moravou a v Uherském Hradišti, nadnárodní význam má pak uzel v Břeclavi, kde pravidelně staví rychlostní vlak z Bratislavy a Vídně. Nejbliţší mezinárodní letiště jsou ve Vídni, Bratislavě a Brně, vnitrostátní leteckou dopravu pak zajišťuje také letiště v Kunovicích. Lodní doprava je realizována na jiţ zmiňovaném Baťově kanálu. Jeho délka činí přibliţně 60 km a můţeme se po něm plavit z Kroměříţe do Otrokovic, z Rohatce do Hodonína nebo z Otrokovic aţ do slovenské Skalice [8].
35
3.3.2
Ubytování a stravování Slovácký region disponuje bohatou nabídkou ubytovacích zařízení od
hotelů, penzionů, apartmánů a ubytoven přes chaty a chalupy aţ po kempy a ubytování v soukromí. V oblasti Slovácka se v současnosti nachází kolem 15 000 ubytovacích míst různé úrovně a ceny v téměř 300 hromadných ubytovacích zařízeních a dalších přibliţně 2 000 lůţek je k dispozici v soukromých ubytovacích zařízeních. Dá se předpokládat, ţe další ubytovací místa budou nadále přibývat [12], [15]. Slovácká kuchyně je odedávna vyhlášená, neboť je zaloţená na kvalitě surovin, vyváţenosti chutí a tradičních recepturách. Tomu odpovídá i mnoţství stravovacích zařízení, které se vyskytují především ve městech, rekreačních centrech, ale i podél vytíţených komunikací. Pro vinařské obce jsou charakteristické historické klenby starobylých sklepů a vináren s domácí atmosférou, kde je moţné ochutnat všechny místní speciality vhodně zkombinované a odrůdami místních vín. V posledních letech výrazně vzrostl i počet stravovacích zařízení zaměřených na mezinárodní kuchyni nebo vegetariánskou stravu, ale také rychlých stravovacích zařízení, tzv. fast foodů [7].
3.4 Selektivní faktory Selektivní faktory dokládají schopnost obyvatelstva účastnit se a napomáhat rozvoji cestovního ruchu v oblasti demografické, ekonomické a politické.
3.4.1
Hustota osídlení Hustota osídlení je nad celorepublikovým průměrem a činí 154
obyvatel/km². V posledních letech však tento údaj stále klesá [14].
36
3.4.2
Věkové složení Věková struktura obyvatelstva slováckého regionu je z ekonomického
hlediska relativně příznivá. Průměrný věk zde činí necelých 41 let. Je však téměř jisté, ţe se tento údaj bude stále zvyšovat, protoţe místní populace neustále stárne [18].
3.4.3
Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je na Slovácku poměrně vysoká, pohybuje se kolem
10 %. Nejhůře je na tom okres Hodonín, kde je nezaměstnaných aţ 16 % obyvatel v produktivním věku. Moţnost uplatnění je malá především pro lidi s vyšším vzděláním, coţ zákonitě vede k jejich odlivu [18].
3.4.4
Religiozita Z hlediska religiozity je Slovácko vysoko nad průměrem České republiky,
nicméně jsou zde patrné jisté rozdíly. Ve východní části regionu v horských oblastech, kde se nacházejí malé obce s větší vzdáleností od center, je míra religiozity výrazně vyšší neţ směrem na západ k větším městům, kde podíl věřících
obyvatel
značně
klesá.
Většina
věřících
obyvatel
se
hlásí
k římskokatolickému vyznání [25].
3.4.5
Politické názory Někteří občané Slovácka jsou zaměřeni levicově, velká část však stále tíhne
především ke křesťanským hodnotám, coţ se projevuje na jejich volebních preferencích. Volební účast je ve srovnání se zbytkem České republiky průměrná, pohybuje se mezi 50 – 60 %. Výrazně niţší účast je patrná v malých obcích a pohraničních oblastech [18].
37
4. Turistická nabídka obcí a měst Slovácka V této kapitole si uvedeme turistickou nabídku nejzajímavějších obcí a měst slováckého regionu. Blatnice pod sv. Antonínkem Památková rezervace Pod Starou horou Blatnické muzeum Vodní nádrţ [8] Bojkovice Novogotický zámek Nový Světlov s muzeem Kostel sv. Vavřince ze 17. století Sloup Panny Marie z roku 1716 Bojkovická naučná stezka Přírodní koupaliště [7] Břeclav Městské muzeum a galerie Ţidovský hřbitov a synagoga Kostel sv. Václava z 20. století Moţnost plaveb po Dyji [7] Buchlovice Barokní zámek z přelomu 17. a 18. století se zámeckým parkem Hradisko Holý kopec Mueum s expozicí o historii Buchovic [8] Čejkovice Zámek Čejkovice Domek T. G. Masaryka se stálou expozicí Templářské sklepy Čejkovice [8] 38
Hluk Barokní chrám sv. Vavřince z 18. století Kaplička pod Babí horou z roku 1525 Památky lidové architektury Tvrz s muzeem ve věţi Dolňácké slavnosti [7] Hodonín Masarykovo muzeum v prostorách barokního zámečku Galerie výtvarného umění Muzeum naftového dobývání a geologie Masarykovo náměstí s radnicí postavenou ve stylu norimberské secese Barokní kostel sv. Vavřince a morový sloup Lázně Hodonín Zoo Hodonín Moţnost plaveb po Moravě [7] Kyjov Renesanční zámeček se sgrafitovou výzdobou a vlastivědnou expozicí Renesanční radnice z 16. století Kostel Panny Marie a kostel sv. Cyrila a Metoděje Barokní sloup Nanebevzetí Panny Marie Sportland Babylon Vyhlídkové lety místního aeroklubu Festival Slovácký rok [7] Kunovice Kostel sv. Petra a Pavla Leiště a Letecké muzeum Naučná stezka Kunovský les [7]
39
Mikulov Zámek Mikulov s několika expozicemi a zámecký parkem a sklepem Náměstí se sousoším Nejsvětější Trojice Kostel sv. Václava s kostnicí Svatý kopeček s kříţovou cestou, kostelem sv. Šebestiána a zvonicí Vyhlídková věţ Kozí hrádek Husova ulice s ţidovským hřbitovem a synagogou Jeskyně Na Turoldu [7] Staré Město Památník Velké Moravy Baťův kanál Jízdárna [7] Strážnice Skanzen Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy Zámek s expozicí hudebních nástrojů Městské muzeum a Muzeum mlynářství Kostel Panny Marie a kostel sv. Martina Ţidovská čtvrť, synagoga a hřbitov Baťův kanál Přírodní lokality Ţerotín, Stráţnické Pomoraví a Osypané Břehy [7] Uherské Hradiště Slovácké divadlo Galerie Slováckého muzea Františkánský klášter z roku 1490 Farní kostel sv. Františka Xaverského Renesanční dům U Slunce Stará radnice ze 13. století Gotická kaple sv. Alţběty 40
Barokní lékárna U Zlaté koruny Mariánské náměstí s morovým sloupem z 18. století Ţidovská synagoga z roku 1875 Archeologická lokalita Špitálky Historické měšťanské vinné sklepy v Mařaticích Rozhledna na Rovině [7] Uherský Brod Muzeum Jana Amose Komenského Japonská zahrada v areálu muzea Mariánské náměstí s morovým sloupem Barokní dominikánský kostel a klášter Nanebevzetí Panny Marie Barokní farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie Kostel mistra Jana Husa ze 14. století Historická budova radnice s gotickými klenutými sklepy Bronzový obelisk Via Lucis Ivana Theimera Galerie Panský dům Hvězdárna Aquapark Delfín Pivovar Janáček [7] Uherský Ostroh Renesanční zámek s kinotékou Barokní farní kostel sv. Ondřeje Ţelezobetonový most z roku 1928 Ţidovský hřbitov Baťův kanál [7] Valtice Barokní zámek Valtice Zámecký park z 18. století 41
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století Zámeček Rande-vous Kolonáda na Rajstně [7] Velehrad Klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje Kaple sv. Cyrila a Metoděje Lapidárim a podzemní baziliky [8] Velká nad Veličkou Kostel sv. Máří Magdalény ze 14. století Socha sv. Jana Nepomuského z roku 1747 Přírodní rezervace Zahrady pod Hájem Ekostatek Kvatro Horňácké slavnosti [8] Veselí nad Moravou Kostel sv. Andělů stráţných a klášter servitů Kostel sv. Bartoloměje Galerie Joţi Uprky Městské muzeum Baťův kanál Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty Hvězdárna [7] Vlčnov Muzeum lidových pálenic Etnografická expozice Rolnický dům a hospodářství Galerie Měšťanka Vesnická památková rezervace Kojiny Jízda králů [8] 42
5. Celkové zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko
5.1 SWOT analýza
Silné stránky Jedinečná identita regionu se zachovalými lidovými tradicemi a zvyky Vysoká koncentrace kulturně – historických objektů Pestrá nabídka kulturních akcí Vysoká koncentrace přírodních lokalit pod ochranou UNESCO Nejvýznamnější vinařské lokality v České republice Pohostinnost místních obyvatel Široká nabídka ubytování a gastronomie Pestrá nabídka sportovních a relaxačních aktivit Kvalitní síť turistických tras, naučných stezek a cyklostezek Existence kvalitní sítě turistických informačních center Lodní doprava na Baťově kanálu Dobrá spolupráce Jihomoravského a Zlínského kraje Blízkost krajských měst Brno a Zlín Snadná dostupnost hranic se Slovenskem a Rakouskem Konkurenceschopnost regionu ve většině hlavních oblastí cestovního ruchu Slabé stránky Lokalizace regionu na území dvou krajů – Jihomoravský a Zlínský Špatná dostupnost některých lokalit (zejména v oblasti Chřibů a Bílých Karpat) Velké rozdíly ve struktuře a kvalitě sluţeb mezi jednotlivými oblastmi regionu Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti cestovního ruchu Nevyváţená nabídka doprovodné infrastruktury a sluţeb 43
Nízká konkurenceschopnost turistických cílů pro zahraniční návštěvníky Místy nedostatečná dopravní infrastruktura a špatná kvalita pozemních komunikací Špatný stav některých kulturně-historických objektů Špatná kvalita vody některých přírodních koupališť Nedostatečně vyuţívaný potenciál léčivých vod pro lázeňství Absence sluţeb na turistických trasách a cyklostezkách Malá nabídka produktů cestovního ruchu pro rodiny s dětmi Absence širší nabídky kvalitních místních vín ve stravovacích zařízeních Nízká konkurenceschopnost zimních středisek Nízký podíl ubytovacích zařízení vyšší třídy Nízký podíl zaměstnanosti místních obyvatel v oblasti cestovního ruchu Nedostatek financí pro rozvojové investice, zejména u malých podnikatelských subjektů Příležitosti Další budování kvalitní image regionu a lepší propagace Vyuţití značky UNESCO pro zlepšení image regionu Rozvoj doprovodné infrastruktury a sluţeb Další rozvoj vinařské turistiky Rozvoj cyklotras s nabídkou doprovodných sluţeb Rozvoj stávající sítě turistických informačních center Výstavba nových lázní a sportovních zařízení Restrukturalizace ubytovacích zařízení na ubytování vyšší třídy Rozvoj spolupráce s významnými turistickými oblastmi v blízkosti regionu (Slovensko, Rakousko, velká města) a přilákání zahraničních i tuzemských návštěvníků Vytvoření nových pracovních míst a zvyšování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu
44
Rizika Problémy koordinace aktivit kvůli lokalizaci regionu na území dvou krajů Zhoršení image regionu kvůli nejednotnosti nabídky jednotlivých krajů Nedostatečná propagace regionu Konkurence okolních turistických oblastí (Slovensko, Rakousko, Brno a okolí, Valašsko) Nevhodné zásahy do krajiny (např. budováních průmyslových areálů a elektráren Sníţení konkurenceschopnosti cykloturistiky kvůli absenci doprovodných sluţeb Zvyšování rozdílů ve struktuře a kvalitě sluţeb mezi jednotlivými regiony Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj cestovního ruchu Zhoršení kvality sluţeb kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly v oblasti cestovního ruchu Moţnost přetíţení současných atraktivních turistických lokalit
5.2 Konkurence regionu Slovácko Na Slovácku existuje vnitřní konkurence v podobě rozdílné nabídky jednotlivých turistických center v rámci regionu. Vzájemná spolupráce těchto center však v posledních letech roste a turistická nabídka a propagace regionu Slovácko se tak zlepšuje [12]. Jedním z největších vnějších konkurentů Slovácka je sousední turistická oblast Brno a okolí, nabízející atraktivní prostředí druhého největšího českého města s řadou historických objektů a velkým mnoţstvím sportovních a kulturních zařízení. Turisticky velmi atraktivní je také areál brněnského výstaviště a Masarykův okruh, kde se pravidelně konají motoristické závody. Nelze nezmínit ani nedaleký Moravský kras s propastí Macocha a krasovými jeskyněmi a Národní park Podyjí na břeclavsku. Významným konkurentem je také region Zlínsko, v jehoţ krajském městě se koná řada významných kulturních a společenských akcí a nedaleká zoologická zahrada je vyhlášená po celé republice.
45
Další konkurenci představuje Valašsko a Haná s atraktivními přírodními lokalitami a rovněţ širokou nabídkou sportovního a kulturního vyţití [26], [28]. Region Slovácko je ideálním místem pro letní dovolenou, zázemí a podmínky jeho zimních středisek však nemohou konkurovat velkým zimním střediskům v Beskydech a Jeseníkách, a také ve slovenských Tatrách a rakouských Alpách. Rakousko konkuruje slováckému regionu také svým hlavním městem Vídeň, které je vzdáleno necelých 100 km od hranic s Českou republikou.
5.3 Strategie rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko Základní strategickou vizi regionu Slovácko lze shrnout do následující definice: „Cestovní ruch je jeden z hlavních a trvalých zdrojů prosperity regionu.“ Pro naplnění této vize jsou navrhovány tyto specifické cíle: Rozvoj systému destinačního managementu sdruţujícího podnikatelské, veřejné i neziskové subjekty Rozvoj koordinace a spolupráce v rámci regionu i krajů Zlepšení propagace regionu Slovácko Vybudování jednotného informačního a rezervačního systému Zvýšení počtu turistických informačních center Zvýšení počtu a kvality sluţeb v oblasti cestovního ruchu Rozvoj turistické infrastruktury Zkvalitnění základní a doprovodné infrastruktury Revitalizace letních i zimních turistických středisek Zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků v oblasti cestovního ruchu Zvýšení počtu tuzemských a zahraničních návštěvníků [12]
46
6. Diskuze
47
7. Závěr Slovácko je turisticky velmi atraktivní region, nabízející široké spektrum kulturního a sportovního vyţití, stejně jako příleţitostí pro podnikání v cestovním ruchu. Největší pozornost byla věnována lokalizačním předpokladům, které představují hlavní potenciál cestovního ruchu této oblasti. Region nabízí svým návštěvníkům mnoho atraktivních přírodních lokalit Bílých Karpat, Dolní Moravy a Lednicko-valtického areálu, které jsou pod mezinárodní ochranou a řadu maloplošných zvláště chráněných území. Nachází se zde velké mnoţství historických památek dokumentujících ţivot na Velké Moravě, z nichţ nejvýznamnější nalezneme v Mikulčicích, Uherském Hradišti, Starém Městě a Břeclavi, mnoho turisticky oblíbených středověkých hradů a také několik archeologických nalezišť nadnárodního významu. Bohatá je i nabídka kulturního vyţití - turisté zde mohou navštívit celou řadu galerií, divadel, muzeí, ale také mnoho kulturních akcí s neopakovatelnou atmosférou, jako jsou festivaly, slavnosti a výstavy. Slovácko je jednou z nejvýznamnějších vinařských oblastí v České republice a vinařská kultura je zde velmi rozvinutá. Po celý rok zde probíhá celá řada vinařských akcí, které přitahují velké mnoţství turistů. Region disponuje také pestrou nabídkou sportovních aktivit a zařízení. Rozvinutá síť cyklostezek a pěších turistických tras je vysoko hodnocena nejen turisty, ale i mezinárodními organizacemi. Velký potenciál pro cestovní ruch poskytuje Baťův plavební kanál. Moderní sportoviště se pak vyskytují především ve větších městech. Na Slovácku se nachází i několik zimních středisek, které však svou nabídkou mohou jen obtíţně konkurovat velkým zimním střediskům v okolních regionech, coţ je jedním z nejslabších míst turistické nabídky v této oblasti. Přestoţe region Slovácko disponuje vysokým potenciálem cestovního ruchu, tento zde stále ještě není plně vyuţíván. Pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku je zásadní získání nových investorů, kteří by zajistili zkvalitnění poskytovaných sluţeb, infrastruktury a propagace regionu. Důleţité je rovněţ zatraktivnění regionu pro zahraniční návštěvníky, kteří jsou ochotni utratit zde 48
větší mnoţství finančních prostředků. Toho je moţné dosáhnout zvyšováním kvalifikace a jazykové vybavenosti pracovníků v cestovním ruchu. Tato práce můţe být inspirací pro místní zastupitele i obyvatele v budování nových produktů a plánování programů rozvoje v oblasti cestovního ruchu. Vyuţít ji mohou samozřejmě i turisté jako průvodce slováckým regionem.
49
Seznam použitých zdrojů a literatury
1. BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje, 2001. 2. KLEMENTOVÁ, M. Turistická oblast Slovácko - hodnocení její turistické nabídky. Brno, 2007. 54 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 3. MALÁ, V. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. 100 s. ISBN 80-245-0439-1. 4. MARIOT, P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha: Geografický časopis. 1971, ročník XXIII, č. 3. 5. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch - výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 432 s. 6. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. 73s. 7. Slovácko: Ve víru barev a chutí. Region Slovácko, 2009. 49 s. 8. Slovácko: Ve víru barev a chutí. Zlín: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2009. 108 s. 9. VYSTOUPIL, J., et al. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7. 10. VYSTOUPIL, J., et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6. 11. ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 212 s. ISBN 978-80-7041-070-7.
50
Internetové zdroje
12. Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Slovácko. [on-line]. Dostupné na www:
13. Atlas Česka [on-line]. Dostupné na www: 14. Jihomoravský kraj [on-line]. Dostupné na www: 15. Jižní Morava [on-line]. Dostupné na www: 16. Města a obce [on-line]. Dostupné na www: 17. Muzeum a galerie Břeclav [on-line]. Dostupné na www: 18. Oficiální portál pro podnikání a export [on-line]. Dostupné na www: 19. Regionální muzeum v Mikulově [on-line]. Dostupné na www: 20. Regiony [on-line]. Dostupné na www: 21. Ředitelství silnic a dálnic ČR [on-line]. Dostupné na www: 22. Slovácké divadlo Uherské Hradiště [on-line]. Dostupné na www: 23. Slovácké muzeum [on-line]. Dostupné na www: 24. Slovácko, úplný průvodce regionem [on-line]. Dostupné na www: 25. Středoevropské politické studie [on-line]. Dostupné na www: 26. Turistické lokality [on-line]. Dostupné na www:
51
27. Turistické regiony ČR [on-line]. Dostupné na www: 28. Zlínský kraj [on-line]. Dostupné na www:
52
Resumé Tématem předkládané bakalářské práce je Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu Slovácko. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit potenciál, který Slovácko svým návštěvníkům nabízí a navrhnout doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. První část se zabývá teorií a členěním cestovního ruchu. Druhá kapitola popisuje teoretická východiska hodnocení potenciálu cestovního ruchu. V následujících kapitolách jsou provedeny analýzy lokalizačních, realizačních a selektivních faktorů a turistické nabídky obcí a měst Slovácka. Celkové zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ve slováckém regionu pak zahrnuje SWOT analýzu, popis hlavní konkurence a navrţení strategií rozvoje cestovního ruchu v této oblasti České republiky. Zjistili jsme, ţe Slovácko má vysoký potenciál cestovního ruchu, který však dosud není plně vyuţíván. Proto je nezbytně nutné přivést do této oblasti nové investory, kteří by zajistili zkvalitnění a další rozvoj poskytovaných sluţeb.
Summary Theme of this bachelor work is Evaluation of potential tourist trade in region Slovácko. The aim of this work was to analyse and evaluate the potential, that Slovácko offers to visitou and suggest some recommendations for the development of tourist trade in this area. The first part deals with the theory and the breakdown of tourist trade. The second charter describes the theoretical basis of evaluation of tourist trade. In the following chapters analyses of localization, realization a and selective factors and the tourist supply of municipalities are made. Overall evaluation of potential of tourist trade in region Slovácko includes SWOT analysis, the description of the main competitions and proposition of strategies for development of tourist trade in this part of Czech Republic.
53
We found out, that Slovácko has great potential of tourist trade, which however is not yet fully exploited. Therefore it's necessary to bring new investrors in this area, which would ensure improvement and further development of services.
54
