Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu cestovního ruchu v České republice

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu cestovního ruchu v České republice

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu cestovního ruchu v České republice

Bakalářská práce

Autor: Věra Martinková Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Věra Martinková

Abstrakt MARTINKOVÁ, Věra: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu cestovního ruchu v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013 Cílem práce je zhodnotit potenciál turistické oblasti Valašsko pro rozvoj cestovního ruchu s ohledem na jeho specifika. Na základě subjektivních metod hodnocení a analýzy současného stavu vymezuje práce potenciál turistické oblasti pro rozvoj jednotlivých forem cestovního ruchu. Práce svým obsahem přispívá k vymezení základní orientace oblasti při rozvoji cestovního ruchu.

Klíčová slova Regionální rozvoj. Region cestovního ruchu. Oblast cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu.

Abstract MARTINKOVÁ, Věra: Evaluation of potential for development of tourism in a selected region of the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisior: Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013. The aim of this bachelor thesis is to evaluate the potential of the tourist area of Wallachia for the development of tourism with regards to its specific situation. Based on subjective methods of evaluation and analysis of the current condition, this bachelor thesis defines the potential of tourist area for the development of particular types of tourism. The content of this bachelor thesis contributes to the specification of basic knowledge in the development of tourism.

Key words The regional development. The tourism region. The tourism area. The potential of tourism. 6

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za odborné vedení, cenné rady a trpělivost při zpracovávání bakalářské práce.

7

Obsah Seznam tabulek ................................................................................................................. 9 Seznam grafů .................................................................................................................... 9 Úvod................................................................................................................................ 10 1

Regionální rozvoj .................................................................................................... 11 1.1

1.1.1

Region jako cestovní cíl ............................................................................ 13

1.1.2

Rajonizace v České republice ................................................................... 15

1.2

2

Region cestovního ruchu a oblast cestovního ruchu ........................................ 13

Potenciál cestovního ruchu .............................................................................. 17

1.2.1

Potenciál v regionu cestovního ruchu ....................................................... 18

1.2.2

Hodnocení potenciálu v regionu ............................................................... 21

Analýza potenciálu turistické oblasti Valašsko ...................................................... 24 2.1

Cíl a metodika zpracování bakalářské práce .................................................... 24

2.2

Turistická oblast Valašsko ............................................................................... 31

2.3

Analýza nabídky cestovního ruchu na Valašsku .............................................. 32

2.3.1

Primární nabídka ....................................................................................... 33

2.3.2

Sekundární nabídka................................................................................... 40

2.4

Poptávka po cestovním ruchu v turistické oblasti Valašsko ............................ 50

2.5

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko ............ 53

Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam použité literatury ............................................................................................... 62 Seznam příloh ................................................................................................................. 66 Přílohy............................................................................................................................. 67

8

Seznam tabulek Tabulka 1: Objekty primární a sekundární nabídky CR ................................................. 19 Tabulka 2: Hodnotící kritéria rekreačního cestovního ruchu ......................................... 26 Tabulka 3: Stupnice hodnocení rekreačního cestovního ruchu ...................................... 27 Tabulka 4: Hodnotící kritéria kulturně-poznávacího cestovního ruchu ......................... 27 Tabulka 5: Stupnice hodnocení kulturně-poznávacího cestovního ruchu ...................... 28 Tabulka 6: Hodnotící kritéria sportovního cestovního ruchu ......................................... 29 Tabulka 7: Stupnice hodnocení sportovního cestovního ruchu ...................................... 29 Tabulka 8: Hodnotící kritéria gastronomického cestovního ruchu ................................. 30 Tabulka 9: Stupnice hodnocení gastronomického cestovního ruchu .............................. 30 Tabulka 10: Hodnotící kritéria kongresového cestovního ruchu .................................... 31 Tabulka 11: Stupnice hodnocení kongresového cestovního ruchu ................................. 31 Tabulka 12: Přehled obcí jednotlivých turistických zón ................................................ 32 Tabulka 13: Chráněná území podle okresů k 31. 12. 2011............................................. 35 Tabulka 14: Přehled kulturně-historických předpokladů v turistické oblasti Valašsko . 38 Tabulka 15: Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2011 ...................................... 42 Tabulka 16: Přehled ubytovacích zařízení turistické oblasti Valašsko........................... 43 Tabulka 17: Přehled stravovacích zařízení turistické oblasti Valašsko .......................... 45 Tabulka 18: Přehled infrastruktury služeb turistické oblasti Valašsko ........................... 47 Tabulka 19: Sportovní zařízení turistické oblasti Valašsko............................................ 50 Tabulka 20: Návštěvnost nejvýznamnějších kulturně-historických památek................. 51 Tabulka 21: Přehled přidělených bodů rekreačního cestovního ruchu ........................... 54 Tabulka 22: Přehled přidělených bodů kulturně-poznávacího cestovního ruchu ........... 55 Tabulka 23: Přehled přidělených bodů sportovního cestovního ruchu........................... 56 Tabulka 24: Přehled přidělených bodů gastronomického cestovního ruchu .................. 57 Tabulka 25: Přehled přidělených bodů kongresového cestovního ruchu ....................... 57 Tabulka 26: Shrnutí potenciálu ....................................................................................... 58

Seznam grafů Graf 1: Struktura návštěvnosti nejvýznamnějších kulturně-historických památek ........ 52

9

Úvod Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví národního hospodářství. Má pozitivní vliv na růst zaměstnanosti, životní úrovně obyvatelstva a dopravní infrastrukturu. Účastníci cestovního ruchu si žádají ubytovací a stravovací zařízení, čímž se vytváří nové příležitosti pro podniky v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch má vliv na vývoj lidské osobnosti a v neposlední řadě na rozvoj dalších odvětví národního hospodářství. Světová rada cestování a cestovního ruchu uvádí, že oblast cestovního ruchu zabezpečuje téměř 260 milionů pracovních míst [3]. Pozitivní vývoj cestovního ruchu přináší oživení kulturních a přírodních atraktivit, což má za důsledek zvyšující se počet návštěvníků a jejich příjmů. Avšak cestovní ruch nepřináší jen pozitiva. Díky výstavbě dopravních cest, hotelů a dalších staveb, které souvisí s uspokojováním potřeb návštěvníků, dochází k narušování krajiny (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 15, 16). Bakalářská práce nese název Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu cestovního ruchu v České republice. V rámci regionu Východní Morava podrobně analyzuje potenciál cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko. Práce si klade za cíl zhodnotit potenciál turistické oblasti Valašsko pro rozvoj cestovního ruchu s ohledem na její specifika. V teoretické části bakalářské práce se zabýváme vymezením terminologie týkající se regionálního rozvoje a metodami hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Analytická část práce rozebírá a hodnotí potenciál turistické oblasti Valašsko pro rozvoj cestovního ruchu.

10

1 Regionální rozvoj Cestovní ruch patří k nejdynamičtějším odvětvím národního hospodářství a rozvíjí se téměř ve všech oblastech. Přitom musí oblast disponovat vhodným přírodním a kulturně-historickým potenciálem, který je schopen do dané oblasti nalákat účastníky z mimoregionálního prostředí cestovního ruchu. Aby v destinaci mohla existovat kvalitní nabídka, musí region zajistit dostatečné výrobní faktory, zejména pracovní sílu. Cestovní ruch je nástrojem pro vyrovnání regionálních disparit (Kaspar, 1995, In Gúčik, 2011, s. 132). V 19. století vzniklo hnutí regionalismus, které předcházelo samotnému regionálnímu rozvoji. Jedná se o vypořádání se s kulturní a etnickou emancipací na počátku 20. století. Hlavním cílem se stalo zaměření na individualitu jednotlivých území a hledání východiska k jejich vzestupu. Už tehdy se projevily snahy o zapojení místních obyvatel do plánování. Vznikla pomyslná hierarchie, kde na vrcholu stály potřeby sociální, následně správní, kulturní a naposled hospodářské (Krejčí a kol., 2010, s. 6 – 7). O regionálním rozvoji mluvíme od třicátých let dvacátého století, kdy se objevil jako reakce na konec první světové války, vznik nových států a následné hospodářské krize. Konkrétně v Československu byla snaha o oddělení se od rakouského systému řízení. Po druhé světové válce vznikla nová podoba regionálního rozvoje. Zájem se přesunul k obnově oblastí zničených válkou. Hlavními obory v regionálním rozvoji se tak stala ekonomie a politika (Krejčí a kol., 2010, s. 7). V druhé polovině dvacátého století se začal regionální rozvoj upínat směrem k lidské sounáležitosti s územím, ve kterém žijí. Postupně se začaly vyvíjet regiony za konkrétním účelem, načež byla potřeba vytvořit manažerské pozice (Krejčí a kol., 2010, s. 7). V posledních letech hovoříme o neoregionalismu, jehož hlavní myšlenkou je zapojení obyvatel na základě jejich vlastní iniciativy (bottom – up koncept) a zájem o kulturní, historické a etnické činnosti. Do té doby byl hlavním aktérem všech událostí v regionální politice stát (top – down). Za konkrétní projevy regionalizace můžeme jmenovat vlastní prezentaci regionů jako dobrého místa k životu, důraz na udržitelný rozvoj cestovního ruchu nebo vznik regionálních klastrů. Je třeba zdůraznit, 11

že i regionální rozvoj podléhá současným trendům cestovního ruchu (Krejčí a kol., 2010, s. 8). Regionální rozvoj byl chápán jako vědní disciplína, zkoumající prostorové, politické, sociální, ekonomické a další hlediska vývoje konkrétních regionů. Ty mají různý charakter, polohu, velikost i význam (Krejčí a kol., 2010, s. 116). Pojmem regionální rozvoj rozumíme růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování popřípadě zmírňování regionálních disparit [31]. Regionálním rozvojem chápeme pozitivní vývoj klíčových socioekonomických složek regionu. Měřítky regionálního rozvoje jsou vymezení regionu, časové období, ve kterém má být rozvoje dosaženo, obsah jednotlivých kroků, jakým způsobem, s jakým očekávaným efektem a organizace a řízení regionálního rozvoje [37]. Regionální rozvoj je proces zaměřený na dosažení pokroku v ekonomické, sociální, kulturní a environmentální oblasti. Přitom se má potenciál využít na zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel v regionu (Hudec a kol., 2009, s. 24). Regionální rozvoj je založen na šesti různých principech (Greig, Hulme, Turner, 2007, In Jeníček, 2010), a to rozvoj jako růst a dostatek, rozvoj jako udržitelnost, rozvoj jako bezpečnost, rozvoj jako iluze, rozvoj jako Polárka (hvězda) a rozvoj jako svoboda. Rozvoj jako růst a dostatek je nejstarší vizí, která je využívána i v nynějším neoliberalismu. Znamená, že ekonomický růst je základem pro ekonomický rozvoj. Rozvoj jako udržitelnost klade důraz na vyváženost vztahu lidstva a přírody. Rozvoj jako bezpečnost poukazuje na to, že podmínkou bezpečnosti státu (i rozvinutého) je rozvoj jeho sousedů. Rozvoj jako iluze odráží skutečnost, že bylo doposud vynaloženo málo prostředků i lidského snažení v boji proti chudobě. Rozvoj jako Polárka vyobrazuje představu, že cílem rozvoje je dosažení standardu rozvinutých států, které jsou předobrazem rozvojového snažení. Posledním principem, rozvoj jako svoboda, chápeme rozvoj jako cíl lidského snažení. Základní myšlenkou je důležitost provázanosti politiky, sociálního prostředí a ekonomiky, protože právě ekonomický rozvoj je cestou k politické svobodě.

12

1.1 Region cestovního ruchu a oblast cestovního ruchu Podle Gúčika (2011, s. 132) se cestovní ruch v regionech koncentruje do gravitačních center, tedy středisek cestovního ruchu, ve kterých existuje primární nabídka, dostatečná infrastruktura a dopravní dostupnost. Každé středisko cestovního ruchu musí mít vlastní organizační strukturu složenou z veřejného a soukromého sektoru. Cílem marketingových organizací v regionu je strategické plánování, tvorba produktů a marketingu a financování cestovního ruchu v destinaci. Pro popis regionu neexistuje jedna přesná definice. Chápání tohoto pojmu je široké, a proto si ho každý autor vysvětluje rozličně.

1.1.1 Region jako cestovní cíl Region cestovního ruchu můžeme chápat jako územní celek, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů [31]. Žítek (2002, s. 49 – 50) rozlišuje tři typy regionů, a to podle geografického, sociálního a urbanistického pojetí. Z geografického hlediska je region ohraničené území, které se od ostatních liší souborem přírodních daností, strukturou obyvatelstva, ekonomiky apod. Sociální pojetí chápe region jako územní jednotku, ve které se odehrávají základní životní funkce obyvatelstva (práce, bydlení, vzdělávání). Urbanistický region je hierarchicky strukturovaný systém měst, která s ohledem na svá postavení plní v regionu rozmanité sídelní funkce. Ekonom Lösch (1940) říká, že tržní síly formulují všechny výrobky tržní zóny a jejich vzájemným překrytím vzniká ekonomická základna regionu. Region cestovního ruchu (Gúčik, 2007, s. 107) je území, ve kterém se organizují ekonomické a sociální činnosti, využívající prvky primární a sekundární nabídky a ekonomické zdroje na rozvoj aktivit cestovního ruchu. Vymezení regionu musí respektovat vzhled krajiny, kulturu a jeho historii. Území je řízeno profesní organizací, která vyvíjí marketingové aktivity na trhu, především nabízí produkty a organizuje podporu jejich prodeje. Mohou se dělit na jednotlivé oblasti cestovního ruchu.

13

Sociální pojetí označuje region jako omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě působení přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazující určitý typ organizační skupiny, která jej odlišuje od ostatních regionů (Klapka, Tonev, 2008, In Krejčí a kol., 2010, s. 116). Žítek a Klímová (2009, s. 7) ve své knize uvádí, že region je území s více či méně přesně vyznačenými hranicemi, které často slouží jako správní jednotka nižší, než je úroveň národního státu. Regiony mají svou identitu tvořenou specifickými rysy, jako je krajina, podnebí, jazyk, etnický původ a historie. Podle Zelenky a Páskové (2012, s. 480) je možné, zařadit region cestovního ruchu k několika typům. Rozlišujeme homogenní (regiony vyznačující se určitou shodou, např. přibližně stejné klimatické podmínky, reliéf či národnostní složení) a heterogenní (oblasti, do kterých lidé jezdí za prací a za službami). Region cestovního ruchu je chápán jako komplex vznikající regionální odlišností krajinné oblasti. Jde se o ohraničené území, jehož vymezení závisí na zvolených kritériích vyplývajících z účelu existence daného regionu [38]. Podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, se regionem rozumí územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecným úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona. Členění území na regiony označujeme jako regionalizace. Je to proces, který člení území třemi způsoby (Zelenka, Pásková, 2012, s. 481). První způsob vymezuje regiony přirozeným procesem, kdy respektuje kulturně-historický vývoj nebo přirozené prostředí oblasti. Dále na základě zvolených kritérií, znaků a procesů. Mezi nejznámější patří historické, fyzicko-geografické a sociálně geografické kritéria či znaky. Třetím způsobem jsou vytvářeny v rámci administrativního členění. Zde máme možnost, na rozdíl od přirozeně vzniklých regionů, získávat statistické údaje v daném území. Podle současné klasifikace České republiky je turistický region územní celek, jehož nabídka cestovního ruchu svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Atraktivita území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch. Území je řízeno destinačním managementem, který shromažďuje 14

statistické údaje. Mohou se členit na turistické oblasti, které slouží především pro potřeby domácího cestovního ruchu [41]. Oblast cestovního ruchu můžeme definovat jako územní celek, převážně stejných přírodních a kulturně-historických podmínek, které vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Podle agentury CzechTourism se v České oblasti nachází 40 turistických oblastí [41]. Gúčik (2007, s. 86) chápe oblast cestovního ruchu jako přirozený celek, který má z hlediska předpokladů cestovního ruchu společné charakteristické vlastnosti odlišné od ostatního území. Oblast splňuje základní přírodní a uměle vytvořené podmínky v takovém množství a kvalitě, aby byly přitažlivé a prospěšné lidskému zdraví. Oblast musí disponovat dostatečným množstvím turistického zařízení a pracovních sil. Zelenka a Pásková (2002, s. 198) vysvětluje oblast cestovního ruchu jako územní celek převážně homogenních přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.

1.1.2 Rajonizace v České republice První myšlenka o rozdělení území republiky na menší celky vznikla v padesátých letech minulého století jako reakce na zvyšující se životní úroveň a zájem o cestování. V letech 1960-1961 zpracoval Státní ústav pro rajónové plánování (pozdější TERPLAN) dokument s názvem Rajonizace cestovního ruchu ČSSR, který byl schválen vládou v roce 1962. Záměrem zpracování bylo získat přehled převážně o přírodních a kulturních možnostech Československé republiky. Tehdy bylo vymezeno 47 oblastí vhodných

pro

cestovní

ruch.

Rajonizace

nevycházela

ani

nepřihlížela

k administrativnímu členění státu (Vystoupil a kol., 2007, s. 7). V roce 1981 provedl TERPLAN aktualizaci dokumentu Rajonizace cestovního ruchu. Faktory, které vyvolaly aktualizaci, byly zejména zvyšující se koncentrace lidí ve městech, stále silnější zájem o možnostech využití volného času, jakožto i zvyšující se poptávka po cestovním ruchu ze strany zahraničních turistů (Vystoupil a kol., 2007, s. 7).

15

Pro potřeby a požadavky aktualizace Rajonizace ČSSR bylo nevyhnutelné zpřesnit územní hodnoty, zhodnotit vliv rekreační zástavby objektů v osobním vlastnictví občanů na rekreační zatížení území, zhodnotit vliv sídelní struktury na zatížení rekreačních území a vliv rozvoje silniční a dálniční sítě na využívání území pro cestovní ruch a rekreaci. Dále bylo nezbytné promítnout nároky krátkodobého cestovního ruchu ze sousedních států na oblasti v přilehlém pohraničním území a v neposlední řadě formulovat

zásady

rozvoje

materiálně-technické

základny

cestovního

ruchu

(Matyášová, 2009, s. 32 – 33). V tomto

dokumentu

bylo

stanoveno

71

oblastí

cestovního

ruchu,

z nichž

47 se nacházelo na území České republiky a 24 na Slovensku (původně 67 oblastí v celém Československu, z toho 20 na Slovensku). V České republice bylo na území oblastí vymezeno také 37 podoblastí cestovního ruchu (na Slovensku to bylo 66 podoblastí). Podoblast cestovního ruchu se ve srovnání s ostatním územím oblasti vyznačovala souborem kvalitativně odlišných předpokladů a specifickými možnostmi využití (Matyášová, 2009, s. 33 – 34). Během následujících let vznikaly další strategické a programové dokumenty (např. Strategie regionálního rozvoje ČR (1999), Strategie propagace České republiky 2004-2010 (2003), Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky (2001) nebo Návrh rajonizace cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích (2001)) zabývají se problematikou hodnocení územní diferenciace podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Ovšem všechny tyto dokumenty mají omezenou vypovídací schopnost, z nich nabídka základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, hodnocení skutečného turisticko-rekreačního využití, význam cestovního ruchu pro regionální a lokální trh práce apod. (Vystoupil a kol., 2007, s. 8). Proto vznikl v roce 2007 dokument Návrh nové rajonizace cestovního ruchu. Cílem nové rajonizace je úplné zhodnocení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Zkoumají se kulturní, historické, technické, dopravní, infrastrukturální a organizační možnosti a předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Dále se v rámci nové rajonizace sledují statistické údaje o ubytovacích kapacitách, návštěvnosti apod., většinou na úrovni obcí. Nová rajonizace vyzdvihuje funkčně-prostorové využití krajiny. Tu rozděluje do šesti typů rekreační krajiny a zařazuje k nim vhodné formy cestovního ruchu (Vystoupil a kol., 2007, s. 10). 16

Pro potřeby cestovního ruchu rozlišujeme horskou krajinu, tři typy venkovské krajiny – venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch, venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch a venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch, urbanizované prostory a pískovcové skalní útvary. Mezi formy cestovního ruchu zařazujeme městský a venkovský cestovní ruch, lázeňství, vinařskou turistiku, letní rekreaci a turistiku u vody, zimní sporty a rekreaci a veletržní a kongresový cestovní ruch (Vystoupil a kol., 2007, s. 10). Z odlišného pohledu jsou regiony cestovního ruchu vytvářeny pro potřeby marketingu. O to, se zasloužila Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism v letech 1998-1999. Hlavním kritériem je ekonomické hledisko, které stmeluje obce a mikroregiony daného regionu za účelem dosažení společného marketingu a rozvojem infrastruktury a služeb v regionu. Význam turistických regionů shledáváme v jednotné prezentaci země, která svým návštěvníkům nabízí komplexní produkty cestovního ruchu. Mají za úkol představovat Českou republiku hlavně na zahraničních trzích cestovního ruchu, ale podporují také domácí cestovní ruch. Turistické regiony vytváří poptávku po potenciálu cestovního ruchu v České republice. Turistické regiony nekopírují hranice administrativního členění České republiky, proto zůstává problémem nepodchycení statistických údajů a rozdělení financí, které setrvává na úrovni krajů (Zelenka, Pásková, 2012, s. 480).

1.2 Potenciál cestovního ruchu Z ekonomického hlediska představuje potenciál cestovného ruchu kapacitu, strukturu a využívání infrastruktury cestovného ruchu (Gúčik, 2004, In Linderová, 2012), kdežto Mariot pojal potenciál z geografického hlediska (1983, In Linderová, 2012) jako způsobilost území poskytnout podmínky na rozvoj cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu můžeme vymezit jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu. Potenciál je oceněn pomocí bodovací škály a snížen o záporné hodnoty negativních jevů v dané oblasti (životního prostředí, zemětřesení, kriminalita, epidemie apod.). Potenciál ovlivňují klimatické podmínky (srážky, teplota), frekvence pohybu účastníků na sledovaném území a je spojen s ochrannou rostlinných a živočišných druhů (např. hnízdění ptáků, možnost provozovat horolezectví na pískovcových skalách v sezóně). Potenciál dané oblasti by měl být rozvíjen 17

jen do té míry, aby neohrozil únosnou kapacitu pro rozvoj cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012, s. 433). Potenciálem

cestovného

ruchu

tedy

rozumíme

soubor

územních

podmínek

a předpokladů pro rozvoj cestovného ruchu, které tvoří složitý meziooborový systém. Do tohoto systému vstupují hodnoty přírodního prostředí, kulturně-historického odkazu a ukázky lidového umění. Komplexní zhodnocení tohoto systému je velmi obtížné, protože některé složky jsou nehmotné, tudíž neměřitelné. Jelikož je podíl jednotlivých aktivit a nabídky cestovního ruchu v každé oblasti značně odlišný, rozličné skupiny návštěvníků hodnotí existující potenciál různě (Bína, 2010, In Linderová, 2012). Ten samý autor [6] chápe potenciál cestovního ruchu jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.

1.2.1 Potenciál v regionu cestovního ruchu Nabídka cestovního ruchu je soubor prvků, které tvoří statky cestovního ruchu (služby, zboží, volné statky). Cílová destinace, podniky cestovního ruchu se svými kapacitami produkujícími služby a instituce cestovního ruchu, které svou činností utváří rámec pro realizaci, jsou nositeli nabídky cestovního ruchu. Charakter a rozsah nabídky je tvořen primární a od ní odvozenou sekundární nabídkou cestovního ruchu. Nabídka cestovního ruchu má určité charakteristické vlastnosti, k nimž řadíme různorodost a komplexnost nabídky (primární potenciál je základem pro návštěvu a na ni navazuje sekundární nabídka, která uspokojuje potřeby účastníkům cestovního ruchu), vázanost nabídky na investice (ubytovací, stravovací zařízení a další infrastruktura), nízká pružnost nabídky v porovnání s dynamicky se vyvíjející poptávkou a vysoký stupeň pohotovosti na poskytování služeb (Gúčik, 2000, s. 49 – 50). Z časového hlediska se může jednat o dlouhodobou nabídku (rok či několik let) nebo sezónní nabídku. Z ekonomického hlediska přináší nabídka do oblasti cestovního ruchu finanční prostředky, prostřednictvím zařízení cestovního ruchu v destinaci (Gúčik, 2000, s. 51). Primární nabídku tvoří přírodní, kulturně-historické podmínky (antropogenní) a organizované akce. Přírodní a kulturně-historický potenciál není v krajině rovnoměrně

18

rozmístěn a má rozdílný význam pro cestovní ruch (lokální, národní či mezinárodní) (Gúčik, 2000, s. 51 – 53). Sekundární nabídka vytváří podmínky pro realizaci primárního potenciálu. Jako objekty sekundární nabídky chápeme infrastrukturu cestovního ruchu, jako jsou ubytovací, stravovací a další zařízení cestovního ruchu a rekreační a zábavní aktivity. Vedle pojmu infrastruktura se v literatuře často objevuje označení suprastruktura tvořená právě ubytovacími a stravovacími zařízeními. Dále zde řadíme všeobecnou infrastrukturu a instituce CR v destinaci (Gúčik, 2000, s. 53 – 54). Tabulka 1: Objekty primární a sekundární nabídky CR Objekty primární nabídky cestovního ruchu a) Primární nabídka daná přírodou  arboreta, botanické zahrady  chráněná území (NP, CHKO)  jeskyně  minerální a termální prameny  naučné stezky  přírodní a umělé vodní plochy  vodní toky b) Primární antropogenní nabídky  hrady, zámky, kostely  sakrální stavby a památky  jiné architektonické památky  památníky, památné objekty / pokoje  objekty lidové architektury, skanzeny  technické památky  archeologická naleziště  kulturně osvětová zařízení (divadla, kina, muzea, galerie, ZOO, knihovny) c) Organizované akce  kulturní akce  sportovní a turistické akce  výstavy, veletrhy, jarmarky

Objekty sekundární nabídky cestovního ruchu a) Suprastruktura cestovního ruchu  ubytovací zařízení  stravovací (pohostinské) zařízení b) Infrastruktura cestovního ruchu  cestovní kanceláře  informační turistická centra  kongresové sály, kongresové centra  herny, kasina  směnárny  hraniční přechody  celnice c) Všeobecná infrastruktura  místní infrastruktura (obchodní dům)  dopravní infrastruktura (taxi, parkoviště)  zdravotnická infrastruktura (nemocnice)  policie a záchranná služba  ostatní infrastruktura (pošta, bankomat)  sportovně rekreační zařízení a aktivity (hřiště, koupaliště, sjezdové a běžecké trasy atd.)  dopravní zařízení (MHD, silniční, železniční, vodní, letecká doprava)

Pramen: Gúčik, 2000, s. 52, 54.

Každý region cestovního ruchu má určitý potenciál, který vyvolává rozvoj v oblasti. Za tímto potenciálem stojí předpoklady cestovního ruchu představující souhrn přírodních a antropogenních složek. Mariot (1971) klasifikoval tyto předpoklady podle funkčně-chorologického členění na lokalizační, selektivní a realizační. Lokalizační předpoklady nám přibližují, jaký druh cestovního ruchu se bude v dané oblasti vyvíjet. Jsou rozhodujícím faktorem v otázce, jak se bude destinace prezentovat navenek a čím se bude odlišovat od konkurence (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 35). Lokalizační předpoklady se skládají z přírodních předpokladů (reliéf, klima,

19

vodstvo, fauna, flóra, celkový vzhled krajiny) a kulturně-historických předpokladů. I když jde o velmi charakterově odlišné skupiny, spojuje je hlavní úkol cestovního ruchu, a to regenerace fyzických a duševních sil (Mariot, 1983, s. 89). Kulturněhistorické předpoklady, na rozdíl od přírodních, vytvořil člověk a členíme je na několik podskupin. Například Bína a kol. (2002, In Franke, 2012, s. 47 – 51) je dělí na kulturněhistorické památky (movité, nemovité), kulturní zařízení (muzea, galerie, památníky, divadla, hvězdárny a planetária) a společenské akce (kulturní, sportovní, výstavní a kongresové). Bína (2002) popisuje skutečnost, že lokalizační předpoklady cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách. Vyjadřují vhodnost krajiny pro určitou aktivitu, kulturně-historické památky působí jako relativně fixní danost, která v oblasti existuje a je pro návštěvníky atraktivní a nakonec se vyskytují v podobě kulturních, sportovních a jiných akcí, které jsou v oblasti uskutečňovány. Autor zde zdůrazňuje, že přírodní a kulturní podmínky jsou relativně neměnné. Ovšem potenciál oblasti cestovního ruchu se může rychle změnit, pokud obec začne pořádat nejrůznější akce [6]. Selektivní (stimulační) předpoklady podněcují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Mezi stimulační předpoklady řadíme vlivy objektivní, jako jsou politické, ekonomické, demografické a administrativní faktory, například úroveň řízení destinace, spolupráce mezi jednotlivými subjekty, příjmová situace potenciálních hostů. Druhou skupinou jsou subjektivní vlivy, které jsou ovlivněny hlavně psychologickými a marketingovými faktory. Tyto faktory souvisejí především se spotřebitelským chováním zákazníků, kteří jsou ovlivněni reklamou, propagací, zkušeností marketingových organizací v destinaci, ale také módností destinace (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 37 – 39). Realizační předpoklady umožňují danou oblast dosáhnout a využít. To umožňuje doprava a infrastruktura služeb označovaná jako materiálně-technická základna cestovního ruchu, jmenovitě ubytovací, stravovací a další zařízení a služby. Pro hodnocení úrovně realizačních předpokladů slouží celá řada ukazatelů, například počet a skladba návštěvníků v destinaci, počet ubytovacích zařízení, počet lůžek, ukazatele

kvality

ubytovacích

a

stravovacích

služeb,

stupeň

modernizace

a restrukturalizace ubytovacích a stravovacích zařízení apod. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 35). Určit, zda jednotlivé prvky patří do realizačních či lokalizačních předpokladů, je velmi obtížné. Souvisí to hlavně s tím, že se některé jejich vlastnosti tváří jako lokalizační předpoklady, a že určují místa výskytu cestovního ruchu. Chybí jim ovšem jedna charakteristická vlastnost, společná se selektivními 20

předpoklady, potenciální charakter a nezávislost na cestovním ruchu. Z toho vyplývá, že schopnost realizačních předpokladů vytvářet místa koncentrace cestovního ruchu není projevem jejich lokalizačních vazeb, nýbrž gravitační síly. Ta, je sekundárním vyjádřením vlivů lokalizačních předpokladů na cestovním ruchu. Výskyt gravitační síly evokuje migraci obyvatelstva, která může probíhat pouze za podmínky existence komunikačních sítí. Schopnost realizačních předpokladů je tedy v dovednosti spojit lokalizační a selektivní předpoklady a vyobrazují reálný stav oblasti cestovního ruchu. Díky materiálně-technické základně, která se vytváří především tam, kde lokalizační předpoklady dosahují nejvyšších hodnot, vznikají střediska (jádra) cestovního ruchu. Na umístění gravitačních center mají vliv jak komunikační, tak selektivní předpoklady cestovního ruchu, proto je nezbytné propojení jednotlivých skupin předpokladů (Mariot, 1983, s. 91 – 92).

1.2.2 Hodnocení potenciálu v regionu Problematika hodnocení potenciálu je nazývána valorizací krajiny z hlediska možnosti jejího využití pro cestovní ruch (Mariot, 1983, s. 46). Hodnocení potenciálu je složitým jevem a existuje několik přístupů k jeho hodnocení. Touto problematikou se zabývalo již několik autorů, například Mariot (1983), Bína (2002), Novotná (2007), Vystoupil (2012). Názory jednotlivých autorů se v některých bodech shodují. Použitým názvoslovím nebo začleňováním aktivit cestovního ruchu se ale rozchází. Sláviková (1977, In Mariot, 1983, s. 49) uvádí dvě studie, ze kterých vyplývá, že k uspokojení stále naléhavějších potřeb vyhodnotit potenciální stav krajiny, je zapotřebí seskupit pouze pozitivní jevy různých výzkumů a vhodně je skloubit do jednoho metodického výzkumu. Mariot (1983, s. 47) zpracoval koncepci založenou na funkčním hodnocení činitelů. Svou analýzu aplikoval na území Slovenska. Východiskem jeho zkoumání je rozčlenění předpokladů cestovního ruchu podle funkčně-chorologické metody (lokalizační, selektivní a realizační), která vyústila ve vytvoření teritoriálního modelu cestovního ruchu. Jeho práce měla tři etapy výzkumu, a to (1) inventarizaci, (2) analýzu a (3) syntézu. Inventarizace (Hrubešová, 2007, s. 12) sloužila k seskupení všech potřebných údajů týkajících se zkoumaného území. Ve druhé etapě podrobněji rozpracoval jednotlivé komponenty předpokladů cestovního ruchu a přiřadil jim určitý

21

stupeň typologie. Na základě stanovení těchto typů krajiny, mohli být určeny společné průniky jednotlivých typů krajiny a určili se hranice funkčního využití území. Výsledkem syntézy bylo zanesení těchto vytypovaných oblastí do map. Dalším ze způsobů hodnocení potenciálu je hodnocení podle Ústavu regionálního rozvoje. Ten rozdělil potenciál do dvou základních subsystémů, přírodního a kulturního. K přírodnímu subsystému se zařazují složky cestovního ruchu založené na turistice, rekreaci, poznávání přírody a zařízení pro sportovní aktivity. Do kulturního subsystému řadíme prvky cestovního ruchu spojené s poznáním kultury, návštěvy zábavních a jiných zařízení. Lázeňství je zvláštní složkou, která stojí na rozhraní obou subsystémů, ale jelikož převažuje lidský faktor nad přírodním, řadíme ho do kulturního subsystému [6]. Lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek jsou v některé oblasti vyšší, jinde nižší. Proto bylo zapotřebí vytvořit tři základní stupně lokalizačních podmínek, od nejmenšího potenciálně relativního jevu po nejvyšší. U některých aktivit (horolezectví, závěsné létání, sportovní myslivost, rybolov a pozorování ptáků) rozlišujeme pouze jeden stupeň. Území je pro dané aktivity buď vhodné, nebo nevhodné. Význam jednotlivých aktivit vnímá každý účastník cestovního ruchu odlišně. Z toho důvodu bylo zavedeno tzv. váhové hodnocení pomocí bodové metody. Váhové počty bodů byly získány metodou expertního odhadu, který se snažil přihlédnout k obecnému významovému postavení příslušné aktivity, k současným trendům a předpokládanému objemu počtu osob, které se zapojí do dané aktivity [6]. Konečné rozložení významu potenciálu je podle výsledných hodnot rozloženo do několika zón. Pokud se v oblasti vyskytuje negativní faktor rozvoje cestovního ruchu (například špatný stav životního prostředí, existence negativních společenských jevů či konfliktní land – use daného území), snižuje se hodnota potenciálu o tuto jednotku [6]. Novotná (2007) se zaměřila na hodnocení potenciálu lokalizačních a realizačních předpokladů pomocí metody geografických informačních systémů (GIS), tzv. mapové algebry. Využitím průzkumu sestavila devět nejčastějších aktivit provozovaných na území Šumavy. Metoda je založená na využití digitálních mapových vrstev, které obsahují i některá tematická data, např. lokality s turistickými atraktivitami. Geografické

informační

systémy

umožňují

vytvoření

kvalitních

mapových 22

dokumentací. Výhodou metody je využití pro hodnocení jakéhokoliv potenciálu krajiny nebo ke srovnání potenciálu různých zemí [2]. Výsledky hodnocení potenciálu jsou využívány ve veřejné správě a jsou uplatňovány při tvorbě produktů cestovního ruchu v destinaci. Institucím veřejné správy poskytuje přehled o územním rozložení diferencovaně vyvinutých rozvojových podmínek a předpokladů cestovního ruchu podle regionů, resp. jednotlivých obcí, přehled o typologickém strukturování těchto podmínek a předpokladů, možné věcně technické náměty a podklady pro přípravu legislativních a plánovacích norem a ukazuje možný výchozí základ pro další analyticko-syntetická prostorová, event. i časová srovnávání jevů a atributů vytvářejících prostředí cestovního ruchu. Obcím pomáhají výsledky v tom, aby viděly své rozvojové možnosti. Pro oblast marketingu a podpory rozvoje cestovního

ruchu

slouží

hodnocení

potenciálu

ke

zlepšení

či

vytvoření

své marketingové, propagační podporující činnosti. Odborům územního plánování mohou pomoct při zpracování nové územně plánovací dokumentace a podkladů pro obce, regiony a kraje. Je žádoucí, aby se hodnocení potenciálu v dalších letech aktualizovalo a zpřesňovalo [16].

23

2 Analýza potenciálu turistické oblasti Valašsko Každá oblast cestovního ruchu disponuje určitým potenciálem. V této kapitole se budeme zabývat analýzou turistické oblasti Valašsko, její primární a sekundární nabídkou.

2.1

Cíl a metodika zpracování bakalářské práce

Cílem práce je zhodnotit potenciál turistické oblasti Valašsko pro rozvoj cestovního ruchu s ohledem na její specifika. Na cíl navazuje hlavní hypotéza H0, kterou předpokládáme, že turistická oblast Valašsko disponuje vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Na hlavní hypotézy navazují dvě vedlejší hypotézy. Hypotéza H1 se domnívá, že nejvíce návštěvníků má zájem o kulturně-historické památky. Druhá vedlejší hypotéza H2 očekává, že je Valašské Muzeum v přírodě nejnavštěvovanější památkou ve zkoumané oblasti. Hlavní hypotézu H0 ověřujeme pomocí subjektivní metody hodnocení potenciálu. V rámci subjektivní metody hodnocení potenciálu jsme identifikovali několik hodnotících kritérií, kterým jsme přidělili váhy. Vedlejší hypotézy potvrdíme, či vyvrátíme pomocí statistických údajů o návštěvnosti přírodních a kulturně-historických atraktivit. Tyto údaje jsme získali od nejvýznamnějších přírodních a antropogenních institucí. Hodnocení jsme aplikovali na základní formy cestovního ruchu, a to rekreační, kulturně-poznávací, sportovní, gastronomický a kongresový cestovní ruch. Pro každou formu cestovního ruchu jsme navrhli individuální stupnici hodnocení. V rámci hodnocení používáme specifické názvosloví. Za nejvýznamnější přírodní a antropogenní instituci považujeme Správu chráněné krajinné oblasti Beskydy (dále CHKO), hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kostel sv. Trojice, mechanický Betlém, Valašské muzeum v přírodě a zámky ve Vsetíně, zámky Lešná, Kinských a Vsetín. Tyto atraktivity jsou v turistické oblasti Valašsko nejznámější a navštěvuje je nejvíce návštěvníků. Za turisticky významnou oblast považujeme místo, kde se nachází přírodní nebo kulturně-historické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, čímž se zvyšuje poptávka ze strany návštěvníků toto místo navštívit. K přírodním podmínkám zařazujeme CHKO (Beskydy, Bílé Karpaty), národní přírodní rezervace (např. Razula), přírodní rezervace (Klenov), národní přírodní památky, přírodní památky 24

(např. Lačnov). Ke kulturně-historickým podmínkám patří hrady, zámky (např. Vsetín, Valašské Meziříčí), městské památkové zóny (např. Kelč), vesnické památkové zóny (např. Velké Karlovice), sakrální stavby (např. Velká Lhota), technické památky, sochy (např. bůh Radegast na Pustevnách), pomníky a památníky, stavby lidové architektury a folklor (např. Velké Karlovice), archeologická naleziště, rodiště, památné objekty, skanzeny (Valašské muzeum v přírodě), muzea, galerie, divadla (Karolinka) a hvězdárny (Vsetín, Valašské Meziříčí). Za větší město považujeme město, které má více než 15 000 obyvatel, a to Rožnov pod Radhoštěm (16 942 obyv.), Valašské Meziříčí (26 930 obyv.) a Vsetín (27 150 obyv.). Multifunkční areál je místo, kde nalezneme více volnočasových aktivit v jednom prostoru, např. tenisové kurty, dětské hřiště, hřiště pro košíkovou, fotbal, nohejbal, pískoviště, lezecká stěna, možnost využití petanque atd. a) Hodnocení rekreačního cestovního ruchu. Pro potřeby hodnocení rekreačního cestovního ruchu jsme měřili nejčastěji provozované rekreační aktivity ve zkoumané oblasti, a to možnost pobytu na přírodních a uměle vystavených koupalištích, možnost pobytu na agrofarmě nebo ekofarmě, houbaření a existenci naučných stezek a cyklotras. Poté jsme řešili možnost ubytování, stravování a existenci multifunkčního areálu, který mohou návštěvníci i místní obyvatelé využít k aktivnímu trávení volného času.

25

Tabulka 2: Hodnotící kritéria rekreačního cestovního ruchu Hodnotící kritéria  Rekreační aktivity

      

Ubytovací zařízení

    

Stravovací zařízení

Multifunkční sportovní areál

      

Charakteristika možnost pobytu na přírodních i uměle vystavených koupalištích možnost pobytu na agrofarmě nebo ekofarmě minimálně 1 naučná stezka minimálně 1 cyklotrasa možnost houbaření minimálně 3 hotely v každé turisticky významné oblasti minimálně 3 penziony v každé turisticky významné oblasti minimálně 1 kemp v každé turisticky významné oblasti minimálně 1 turistická ubytovna v každé turisticky významné oblasti minimálně 1 chata / chalupa v každé turisticky významné oblasti minimálně 1 typ ostatních ubytovacích zařízení v každé turisticky významné oblasti minimálně 1 bar v každém větším městě minimálně 1 cukrárna/kavárna v každém větším městě minimálně 1 pivnice v každém větším městě minimálně 5 restaurací v každém větším městě minimálně 1 rychlé občerstvení v každém větším městě minimálně 1 vinárna v každém větším městě méně než 5 sportovišť 5 a více sportovišť 10 a více sportovišť

Body 2 2 1 1 1 3 3 1 1 2 1 1 2 1 3 1 2 1 2 3

Pramen: vlastní zpracování, 2013.

Hodnocení potenciálu, jak rekreačního cestovního ruchu, tak ostatních forem jsme hodnotili pomocí čtyřbodové stupnice potenciálu, kde základní potenciál území má pouze nízkou hodnotu pro danou aktivitu. Průměrný potenciál disponuje průměrnou hodnotou pro dané aktivity. Třetí stupeň, dobrý potenciál, se vyznačuje velmi významným potenciálem na daném území. Lokalita s nejvyšší bodovou hodnotou má vysoký potenciál, který je v dané lokalitě velmi významný a porovnatelný s významnými oblastmi v kraji. U jednotlivých forem se liší pouze intervaly bodového hodnocení a to z toho důvodu, že u každé formy cestovního ruchu jsme hodnotili různá kritéria s odlišnou váhou. Bodové hodnocení u formy rekreačního cestovního ruchu jsme zvolili v rozmezí 0 – 8 bodů pro základní potenciál, 9 – 17 bodů patří průměrnému potenciálu, 18 – 26 bodů spadá do dobrého potenciálu. Vysokým potenciálem se vyznačuje oblast, která dosahuje 27 – 34 body.

26

Tabulka 3: Stupnice hodnocení rekreačního cestovního ruchu Bodové hodnocení 0 až 8

Potenciál základní

Body 1

9 až 17

průměrný

2

18 až 26

dobrý

3

27 až 34

vysoký

4

Charakteristika Území s nízkou hodnotou pro danou aktivitu. Území s průměrnou hodnotou pro danou aktivitu. Území disponující významným potenciálem pro danou aktivitu. Velmi významné území porovnatelné s významnými lokalitami v kraji.


b) Hodnocení kulturně – poznávacího cestovního ruchu. U kulturně-poznávacího cestovního ruchu jsme se zaměřili na možnost návštěvy kulturně-historických památek, kde nejvyšší váhovou hodnotu (3) mohl získat výskyt více než dvou významných památek. U sakrálních staveb a staveb lidové architektury bylo přidělení vah obdobné, ale nejvyšší počet (3) mohlo získat šest a více významných sakrálních staveb. Výskyt archeologických nalezišť, jsme řešili pomocí významnosti v dané lokalitě. Dále jsme zkoumali existenci technických památek, kulturně osvětových zařízení a možnost návštěvy organizovaných akcí ve zkoumané oblasti. Tabulka 4: Hodnotící kritéria kulturně-poznávacího cestovního ruchu Hodnotící kritérium Kulturně – historické památky typu hrad, zámek, zřícenina Sakrální stavby

Archeologická naleziště

Lidová architektura

Technické památky

Kulturně osvětová zařízení

Organizované akce

                  

Charakteristika 1 významná památka 2 významné památky více než 2 významné památky méně než 3 významné stavby 3 a více významných staveb nad 6 významných staveb s místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem méně než 3 významné památky 3 a více významných památek nad 6 významných památek minimálně 1 přehrada minimálně 1 rozhledna minimálně 1 ostatní technická památka minimálně 1 z následujících zařízení: muzeum, skanzen, galerie v každém větším městě minimálně 1 z následujících zařízení: divadlo, kino, knihovna každém větším městě minimálně 1 pořádaná kulturní akce minimálně 1 pořádaná sportovní akce

Body 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 1 1 1

1 1 1


27

Základním potenciálem, tedy územím s nízkou hodnotou pro danou aktivitu, se vyznačuje bodové hodnocení v rozmezí 0 – 7 bodů. Průměrný potenciál v kulturněpoznávacím cestovním ruchu se nachází v intervalu 8 – 15 bodů. 16 – 23 bodů dosahuje lokalita s dobrým potenciálem, kde lokalita disponuje významným potenciálem pro danou aktivitu. Vysoký potenciál se vyznačuje bodovou hodnotou mezi 24 – 31 body. Toto významné území je srovnatelné s lokalitami v kraji. Tabulka 5: Stupnice hodnocení kulturně-poznávacího cestovního ruchu Bodové hodnocení 0 až 7


Body 1

8 až 15

průměrný

2

16 až 23

dobrý

3

24 až 31

vysoký

4



c) Hodnocení sportovního cestovního ruchu. Sportovní cestovní ruch měříme přes existenci turistických tras, cyklotras, tras pro běžecké lyžování a skal vhodným pro horolezectví s místním, regionálním nebo nadregionálním významem. Sjezdovky pro lyžování jsme hodnotili na základě kritérií, zda se v oblasti nachází minimálně tři modré, červené a černé sjezdovky. V případě kladných hodnot, mohly váhy dosahovat až 3 bodů. Splavné řeky jsme hodnotili podle délky trasy. Trasa nad 15 km mohla získat nejvyšší počet bodů (3). Dále jsme řešili výskyt ostatních typů provozovaných sportů, jako je sportovní rybaření a myslivost.

28

Tabulka 6: Hodnotící kritéria sportovního cestovního ruchu Hodnotící kritérium       

Turistické trasy

Cyklotrasy



Sjezdovky

           

Trasy pro běžecké lyžování

Splavné řeky

Horolezectví Ostatní typy

Charakteristika s místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem s místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem minimálně 3 modré sjezdovky, určené pro začátečníky a mírně pokročilé minimálně 3 červené sjezdovky, určené pro středně pokročilé minimálně 3 černé sjezdovky, určené pro profesionály s místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem délka trasy do 5 km délka trasy do 15 km délka trasy nad 15 km možnost lezení – místní význam možnost lezení - regionální význam možnost lezení - nadregionální významem sportovní rybaření sportovní myslivost

Body 1 2 3 1 2 3 3 3 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 1


V případě hodnocení potenciálu pro sportovní cestovní ruch dosahuje základní potenciál intervalu v rozmezí 0 – 10 bodů. Průměrnou hodnotou se vyznačuje potenciál mezi 11 až 21 body. V intervalu 22 – 32 bodů leží dobrý potenciál, disponující významným potenciálem pro danou aktivitu. Vysokým potenciálem se vyznačuje potenciál s hraničními body dosahujícími hodnot 33 – 41. Jde o velmi významné území porovnatelné s významnými lokalitami v kraji. Tabulka 7: Stupnice hodnocení sportovního cestovního ruchu Bodové hodnocení 0 až 10


Body 1

11 až 21

průměrný

2

22 až 32

dobrý

3

33 až 41

vysoký

4



d) Hodnocení gastronomického cestovního ruchu. Gastronomický cestovní ruch zkoumáme na základě existence restaurací nabízejících typické regionální speciality. Pokud se nachází ve zkoumané oblasti více než šest takových restaurací, může získat

29

až 3 body. Také jsme zkoumali, zda se v oblasti nachází výrobna nápojů, a to pivovar, lihovar či vinný sklep. Mezi další hodnotící kritéria můžeme zařadit vinné stezky a sklepy, možnost návštěvy gastronomické akce a možnost nákupu kuchařky zabývajících tradičními pokrmy destinace. Tabulka 8: Hodnotící kritéria gastronomického cestovního ruchu Hodnotící kritérium  Restaurace nabízející regionální speciality

              

Výroba nápojů

Vinné stezky

Vinné sklepy

Gastronomické akce Tradiční kuchařky

Charakteristika méně než 3 restaurace v turisticky významných oblasti 3 a více restaurací v turisticky významných oblasti nad 6 restaurací v turisticky významných oblasti pivo víno lihoviny s místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem méně než 3 vinné sklepy 3 a více vinných sklepů nad 6 vinných sklepů a místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem existence možnosti nákupu kuchařek s tradičními recepty dané oblasti

Body 1 2 3 1 1 1 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1


V rámci gastronomického cestovního ruchu byla sestavena bodová stupnice následovně. Základní potenciál se nachází v rozmezí 0 – 6 bodů, pro zkoumanou lokalitu má hodnota pouze nízký význam. Území s průměrnou hodnotou leží v intervalu 7 – 13 bodů. Dobrý potenciál, který disponuje významným potenciálem pro danou aktivitu, dosahuje hodnoty 14 – 20 bodů. Území s velmi významným potenciálem, které je porovnatelné s významnými lokalitami v kraji, leží v rozmezí 21 – 28 bodů. Tabulka 9: Stupnice hodnocení gastronomického cestovního ruchu Bodové hodnocení 0 až 6


Body 1

7 až 13

průměrný

2

14 až 20

dobrý

3

21 až 28

vysoký

4



30

e) Hodnocení kongresového cestovního ruchu. Hodnotící kritéria kongresového cestovního ruchu se zabývají možnostmi pořádání kongresových akcí, přítomností vhodných ubytovacích zařízení pro účastníky kongresů a přítomností kongresových sálů s potřebným vybavením pro pořádání kongresu. Tabulka 10: Hodnotící kritéria kongresového cestovního ruchu Hodnotící kritérium         

Pořádání kongresů Vhodné ubytovací zařízení pro účastníky kongresu Kongresové sály s potřebným vybavením

Charakteristika s místním významem s regionálním významem s nadregionálním významem minimálně 1 tříhvězdičkový hotel minimálně 1 čtyřhvězdičkový hotel minimálně 1 pětihvězdičkový hotel 1 sál pro 50 účastníků sál pro více než 50 účastníků sál pro velká setkání nad 100 účastníků

Body 1 2 3 1 2 3 1 2 3


Nejnižší interval pro kongresovou formu cestovního ruchu má základní potenciál mezi 0 – 4 body. Průměrný potenciál se nachází v bodové hranici 5 – 9 bodů. Pokud území disponuje významným potenciálem pro danou aktivitu, musí se pohybovat od 10 do 14 bodů. Vysokým potenciálem disponuje oblast, která dosahuje bodového hodnocení v rozmezí 15 – 18 bodů. Tabulka 11: Stupnice hodnocení kongresového cestovního ruchu Bodové hodnocení 0 až 4


Body 1

5 až 9

průměrný

2

10 až 14

dobrý

3

15 až 18

vysoký

4



2.2 Turistická oblast Valašsko Turistická oblast Valašsko je jednou ze čtyř oblastí turistického regionu Východní Morava. Vymezit hranice Valašska je obtížné, protože část zasahuje i do sousední turistické oblasti Valašsko – Beskydy, kterého byla dříve součástí. Od zavedení nových turistických regionů a turistických oblastí v roce 2010 ještě nebyly přesně stanoveny hranice turistické oblasti Valašsko. Podle mapy turistické oblasti Valašsko je nejzápadnějším bodem obec Hošťálková, nejsevernějším obec Lešná, na východě 31

Velké Karlovice a jižní cíp tvoří obec Študlov, z čehož lze odvodit, že území kopíruje hranice okresu Vsetín. Z toho důvodu používáme statistické údaje zpracované za okres Vsetín, který je největším okresem Zlínského kraje (1 143 km2) [1]. Turistická oblast Valašsko sousedí na jihu s turistickou oblastí Zlínsko a Luhačovicko, na západě s Kroměřížskem a Střední Moravou, na severu s turistickou oblastí Beskydy – Valašsko a celá východní hranice sousedí se Slovenskem. Valašsko je rozčleněno do pěti turistických zón, a to Rožnovsko, Valašskomeziříčsko – Kelečsko, Valašsko – Horní Vsacko, Hornolidečsko a další obce Valašska. Tabulka 12: Přehled obcí jednotlivých turistických zón Rožnovsko

Valašskomeziříčsko - Kelečsko

Valašsko Horní Vsacko

Hornolidečsko

Další obce Valašska

Dolní Bečva

Branky

Bystřička

Francova Lhota

Hošťálková

Horní Bečva

Choryně

Halenkov

Horní Lideč

Jablůnka

Hutisko - Solanec

Jarcová

Hovězí

Lačnov

Kateřinice

Prostřední Bečva

Kelč

Huslenky

Leskovec

Klenov

Rožnov pod Radhoštěm Kladeruby

Janová

Lidečko

Lhota u Vsetína

Střítež nad Bečvou

Kunovice

Karolinka

Lužná

Liptál

Valašská Bystřice

Lešná

Nový Hrozenkov Pozděchov

Malá Bystřice

Vidče

Loučka

Velké Karlovice

Prlov

Pržno

Vigantice

Mikulůvka

Vsetín

Seninka

Ratiboř

Zubří

Oznice

Zděchov

Střelná

Růžďka

Podolí

Študlov

Police

Ústí


Valašská Polanka

Valašské Meziříčí

Valašská Senice

Velká Lhota

Valašské Příkazy

Zašová Pramen: zpracování podle Turistický průvodce regionem Valašsko, 2009.

Označení Valašsko pochází z Rumunska, odkud Valaši přišli do této oblasti a zahájili salašnickou činnost s pastevectvím koz, později ovcí [1].

2.3 Analýza nabídky cestovního ruchu na Valašsku Potenciál je tvořen určitými předpoklady cestovního ruchu, kterými oblast disponuje. Předpoklady dělíme na lokalizační, selektivní a realizační. Z těchto předpokladů poté vycházíme při tvorbě objektů primární a sekundární nabídky.

32

2.3.1 Primární nabídka Primární nabídku tvoří na straně jedné přírodní potenciál a na straně druhé potenciál antropogenní

(kulturně-historické

podmínky

a

organizované

akce).

Potenciál

má funkční a časovou využitelnost v cestovním ruchu. Základním posláním primární nabídky je motivace pro návštěvníka dosáhnout daného území. Přírodní a kulturněhistorický potenciál není v krajině rovnoměrně rozmístěn a může nabývat místního, regionálního, nadregionálního až mezinárodního významu (Gúčik, 2010, s. 169, 171). Přírodní podmínky primární nabídky tvoří geomorfologické podmínky (povrch, reliéf), klimatické podmínky (teploty, srážky, povětrnostní podmínky), hydrologické podmínky (povrchové, podzemní vody) a biogeografické podmínky (fauna, flóra) (Gúčik, 2010, s. 169 – 170). Kulturně-historické podmínky spojujeme s architektonickými památkami světskými, sakrálními a technickými, dále s umělecko-výtvarnými díly, hmotným a duchovním folklorem, archeologickými nalezišti, bojišti, rodišti a místy světových a národních dějin, kulturně-osvětovými zařízeními (divadla, galerie, skanzeny, muzea). Neméně důležitou složkou antropogenních předpokladů jsou organizované akce, jejichž úkolem je nejen zpestřit turistickou nabídku a prodloužit sezónu, ale také zvýšit hospodářský výsledek podniků cestovního ruchu. Mohou to být kulturní akce (folklórní, filmové, divadelní a hudební festivaly), sportovní události (MS, OH), obchodní události (kongresy, výstavy, veletrhy), náboženské události nebo společenské a politické události (oslavy výročí měst a obcí, setkání státníků) (Gúčik, 2010, s. 170 – 171). a) Přírodní předpoklady. Povrch turistické oblasti Valašsko sahá od ploché Podbeskydské pahorkatiny na severu až k hornatinám Moravskoslezských Beskyd, pohraničních Bílých Karpat a Javorníků. Jádro okresu tvoří plochá hornatina Vsetínských a Hostýnských vrchů. Za obcí Senice zasahuje do okresu výběžek Vizovické vrchoviny (Pavelka, 2002 s. 152, 154). Téměř polovina okresu Vsetín je součástí chráněné krajinné oblasti Beskydy, která byla založena v roce 1973 z důvodu ochrany krajiny karpatského pohoří se zachovalými zbytky pralesovitých porostů. CHKO Beskydy je bohatá na nespočet druhů luk a pastvin v harmonii s typickou lidovou architekturou. Se svou rozlohou 1 160 km2 je největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Tvoří je tři horská pásma, a to Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky. Unikátem oblasti jsou rozsáhlé pseudokrasové jevy, 33

například jeskyně Cyrilka. CHKO je rozdělena do čtyř ochranných zón. Největší stupeň ochrany náleží první zóně, která zahrnuje přirozená lesní společenstva a druhově nejrozmanitější louky. Tato zóna zaujímá 5,6 % celkové rozlohy CHKO. Lesy zabírají přibližně 71 % CHKO [23]. V CHKO je vyhlášeno celkem 57 maloplošných chráněných území, 2 ptačí oblasti a celá oblast je vyhlášena za evropsky významnou lokalitu [20]. Turistická oblast Valašsko má značně členitý reliéf. Nejvyšší horou oblasti je Čertův mlýn (1 206 m n. m.), který byl v roce 1989 prohlášen za národní přírodní rezervaci. Nachází se zde zbytek přirozených lesních porostů horského typu i pseudokrasové jevy. Ovšem nejznámější národní přírodní rezervací v turistické oblasti Valašsko je Radhošť. Na horu Radhošť (1 129 m n. m.) vede mnoho značených turistických tras. Staří Slované se zde shromažďovali a pořádali nejrůznější pohanské slavnosti. Výchozím bodem na horu Radhošť je středisko Pustevny využívané jak k letní, tak zimní rekreaci. Na Pustevny vede dvousedačková lanovka z Trojanovic. Významnou přírodní památkou v okolí Pusteven je jeskyně Cyrilka. Tato jeskyně je nejen nejdelší pseudokrasovou jeskyní na Moravě, ale také významným zimovištěm netopýrů. Skalní útvar Medůvka leží severovýchodně od obce Bystřička. Pro svou výšku 10 metrů je využívána horolezci a patří k nejtěžším moravským pískovcovým skalám. Hornovsacko je známé národní přírodní rezervací Razula ve Velkých Karlovicích – Léskové. Jde o původní lesní ekosystémy Javorníků. Základem je jedlobukový porost pralesovitého charakteru. Z vrcholu Soláň (860 m. n. m.) je výhled na hřeben Javorníků, na druhé straně se tyčí Radhošť a beskydský hřeben až po Lysou horu. Zajímavostí je šedesát vyřezávaných dřevěných soch od místních řezbářů umístěných v celém prostoru hřebenu Soláň (Stoklasa, s. 86, 2001) Na Hornolidečsku je atraktivní národní přírodní rezervace Pulčín – Hradisko. Rezervace je součástí CHKO Beskydy a soustavy Natura 2000 – ptačí oblasti Horní Vsacko a evropsky významné lokality Beskydy. V zimě zde vznikají rezavě a hnědě zbarvené ledopády a rampouchy a prochází tudy vlk, rys i medvěd. Hojně navštěvované jsou také Čertovy nebo Lačnovské skály [42].

34

Tabulka 13: Chráněná území podle okresů k 31. 12. 2011 v tom Kraj, okresy

Chráněné Maloplošná krajinné chráněná oblasti území

Národní parky

Národní přírodní památky

Národní přírodní rezervace

Přírodní památky

Přírodní rezervace

Zlínský kraj

-

2

176

2

6

129

39

Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín

-

-

30

2

1

19

8

-

1

58

-

2

39

17

-

2

46

-

3

36

7

Zlín

-

1

42

-

-

35

7

Pramen: zpracováno podle Statistická ročenka Zlínského kraje 2012, s. 43.

Turistickou oblastí Valašsko protéká řeka Bečva, která se dělí na dvě větve – Vsetínskou a Rožnovskou a ve Valašském Meziříčí se slévají do jedné řeky Bečvy. Dno řeky Bečvy u obce Choryně je nejníže položeným místem oblasti (260 m. n. m.). V oblasti Valašskomeziříčka – Kelečska jsou významné mokřady Choryňský a Pod Hájem, jelikož jsou hnízdišti pro vzácné druhy ptactva. Vsetínská Bečva pramení v Beskydech pod vrchem Čarták (952 m). Karlovské jezero, nacházející se v okolí Velkých Karlovic, inspirovalo Karla Jaromíra Erbena k napsání stejnojmenné pověsti. Je domovem pro již vyhynulé raky říční a bahenní či perloočky. Rájem rybářů jsou Lačnovské rybníky. Ke koupání jsou vhodné přehrady – Horní Bečva či Bystřička, přírodní nádrž Na Stanoch na rozhraní Nového Hrozenkova a Karolinky nebo samotná řeka Bečva [42]. Charakter podnebí je zde ovlivněn členitostí terénu i velkými rozdíly v nadmořské výšce. Mezi další faktory patří směr větru, lesní porosty, vodní toky, přehradní nádrže, rybníky, mokřady nebo inverze. Z hlediska klimatologie lze turistickou oblast Valašsko rozdělit na mírně teplou a chladnou. Nejteplejším měsícem je většinou červenec s průměrnými teplotami v nižších a středních polohách mezi 16°C a 18°C. Naopak za nejchladnější je považován leden s průměrnou teplotou v horských oblastech od -3°C do -5°C. Nejteplejší oblast se nachází v okolí Kelče, průměrná roční teplota zde dosahuje 8,0°C – 7,1°C. Za nejchladnější zónu se považují vrcholky horských hřbetů s průměrnou roční teplotou od 5,0°C do 4,0°C (Nekuda, 2002, s. 110 – 119). Množství srážkových úhrnů závisí na nadmořské výšce. Ročně jich spadne kolem 900 mm, přičemž s rostoucí nadmořskou výškou se tato hodnota zvyšuje [21].

35

Lesy v Beskydech pokrývají přibližně 71 % území. Převažují karpatské jedlobučiny a bučiny, na vrcholech nalezneme zbytky původních horských smrčin. Například v národní přírodní rezervaci Razula je možné shlédnout jedlobukový pralesovitý porost s jedlemi starými až 350 let a buky přes 200 let. Beskydské lesy jsou bohaté na houby. V rezervaci Kutaný bylo zjištěno na 191 druhů. Roste zde řada převážně karpatských druhů rostlin a jejich společenstev. Můžeme zde pozorovat řadu chráněných a ohrožených rostlin jako je chrpa měkká, srstnatec bezový, lilie zlatohlávek, rosnatka okrouhlolistá nebo oměj tuhý moravský. Ojedinělým úkazem v České republice je výskyt šafránu bělokvětého v obci Lačnov. Každoročně v březnu zde rozkvétá na 5 až 6 tisíc rostlin. Co se týká fauny, v Beskydech se můžete setkat s vlkem obecným, medvědem hnědým či rysem ostrovidem. Dále zde žije ohrožený tetřev hlušec, čáp černý, čolek karpatský, vranka pruhoploutvá, pušík bělavý a mnoho dalších. V Choryňském mokřadu bylo pozorováno na 18 druhů vážek [10, 22]. b) Kulturně-historické předpoklady. V turistické oblasti Valašsko je možno nalézt několik zámků. Ve Valašském Meziříčí se nachází zámky dva. Původně renesanční zámek Žerotínů, který dnes slouží Divadelní kavárně a S – klub a M – klub zde pořádají divadelní představení a koncerty. Druhý empírový zámek Kinských je sídlem muzea s expozicemi historie města Valašského Meziříčí, valašskomeziříčského skla, gobelínů a dřevařské školy. Dominantou Vsetína je renesanční zámek ze 17. století patřící k nejstarším stavbám na Vsetíně. Dnes je sídlem Muzea regionu Valašsko se stálými expozicemi, které přibližují historii lidových bouří na Vsetínsku v 17. a 18. století, lidovou tvorbu na Valašsku a unikání ohýbaný nábytek značky Thonet [42]. Centra měst Valašského Meziříčí a Kelče jsou vyhlášenou městskou památkovou zónou. Náměstí lemují renesanční domy. Nejcennější z nich je dům U 12 Apoštolů. Kelčí ve Středověku procházela významná obchodní tepna zvaná Jantarová stezka. Kousek od Kelče se nachází vrchol Strážný, kde stojí pomník nálezu pokladu mincí a zlomkového stříbra z doby kolem roku 1002 [42]. Nejcennější sakrální památkou je ojedinělý toleranční kostel ve Velké Lhotě pocházející z konce 18. století. Celá stavba je prostá, postavena bez jediného hřebíku a pokryta šindelem. Působil zde autor Broučků, Jan Karafiát. Ve Valašském Meziříčí stojí kostel Nejsvětější Trojice, kde je umístěno lapidárium renesančních a barokních soch. Za zmínku také stojí kaple sv. Cyrila a Metoděje stojící na vrcholu Radhošť [42]. 36

Jelikož Valašsko disponuje působivou krajinou Moravských Beskyd, je zde postaveno několik rozhleden. Nedaleko hraničního přechodu Bumbálka se nachází rozhledna Súkenická (Čarták), u Seninky se stojí rozhledna Vartovna, ze které je při příznivém počasí výhled na Velkou Fatru a mnoho dalších [43]. V roce 2011 byl do provozu uveden unikátní mechanický Betlém v obci Horní Lideč. Kromě vyřezávaných postaviček a autentických staveb ze Zlínského a Trenčínského kraje (například Svatý Hostýn či Trenčínský hrad) [5]. Socha boha Radegasta stojí na hřebenu Radhoště 1, 5 km od Pusteven. Podle pohanské tradice je bohem plodnosti, úrody a pohostinnosti. Socha má podobu osoby s býčí hlavou, v ruce drží roh hojnosti s kačenou a za širokým pásem držícím suknici je oboustranná sekera. Socha je pouze kopií, originál je uložen na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm [46]. Mezi vesnické památkové zóny patří obec Velké Karlovice s původními roubenými stavbami, například kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754 či Barvičův dům, ve kterém sídlí Karlovské muzeum. V údolí Raťkov v Karolince nalezneme vzácný soubor 21 lidových staveb z 18. století dochovaných na svém původním místě. Další významné stavby se nachází na Pustevnách. Jedná se o turistické chaty Maměnka a Libušín, zvonici a rozhlednu Cyrilku. Turistické chaty byly postaveny v 19. století podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče a interiéry zdobí fresky malíře Mikoláše Alše. Původní podlahy jsou pokryty ručně tkanými koberci z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí [42]. Turistická oblast Valašsko je neodlučitelně spjata s folklorem a lidovými tradicemi. Každoročně se po celém Valašsku koná nespočet folklorních akcí, které připomínají prostý život Valachů. Po celém Hornolidečsku prochází v únoru průvod Fašank (Masopust) zakončený pochováváním basy. V létě se na řadě míst stále dodržují dožínky. V prosinci se zde udržuje 200 let stará tradice ojedinělých Mikulášských masek. V čele jde Mikuláš, za ním skupina čertů, smrtka, jezdec na koni a nosič. Na Valašsku působí řada folklorních souborů, například Malá Jasénka nebo Vsacan ze Vsetína, soubor Bača z Valašského Meziříčí nebo folklorní sdružení Karlovjanky z Velkých Karlovic. Turistická oblast Valašsko vyniká i jedinečnou gastronomií, slivovice, valašská kyselice a frgály mají domov právě zde.

37

V turistické oblasti Valašsko nalezneme nespočet muzeí, která představují život Valachů. Nejvýznamnějším z nich je Valašské muzeum v přírodě, které je vyhlášeno národní kulturní památkou. Je to nejstarší a největší muzeum ve střední Evropě. Bylo založeno v roce 1925 bratry Jaroňkovi. Muzeum se dělí na tři areály: Dřevěné městečko, Valašská dědina a Mlýnská dolina. V rámci programu „Valašský rok“ zde celoročně probíhají programy spjaté s lidovými zvyky a tradicemi. Za zmínku stojí i další muzea. Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí, kde se dodnes ručně tkají gobelíny a umělecké tapiserie, Muzeum Valašského Meziříčí v zámku Kinských, Muzeum valašských strašidel, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, Karlovské muzeum nebo První Valašské muzeum motocyklů v Senince [42]. Galerie nalezneme především ve větších městech jako je Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín. V turistické oblasti Valašsko působí Valašské národní divadlo v Karolince. Hvězdárny se nachází ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně. V městské části Vsetína Semetíně sídlí arboretum s téměř osmi stovkami cizokrajných dřevin a rostlin a ve druhé části se nacházejí tradiční druhy rostlin rostoucí na Valašsku [4].

zřícenina

městská památková zóna

vesnická památková zóna

sakrální památka

technická památka

sochy

pomník

památník

lidová architektura

tradiční umělecká výroba

folklorní soubory

archeologická naleziště

rodiště

divadlo

galerie

skanzen

muzeum

hvězdárna

památné objekty

Dolní Bečva

-

-

-

-

3

1

2

-

-

3

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Horní Bečva

-

-

-

-

1

-

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Hutisko - Solanec

-

-

-

-

1

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Střítež nad Bečvou

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

4

-

2

2

-

-

-

6

-

-

-

2

1

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

-

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

2

-

-

2

1

1

-

3

-

-

-

-

-

-

-

-

Vidče

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Vigantice

-

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Zubří

-

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

Rožnovsko

Turistická zóna

zámek

Tabulka 14: Přehled kulturně-historických předpokladů v turistické oblasti Valašsko

Obec

38

Hornolidčsko

Valašsko - Horní Vsacko

Valašskomeziřísko - Kelečsko

Tabulka 15: Pokračování Branky

-

-

-

-

2

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Jarcová

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Kelč

1

-

1

-

2

-

1

1

-

-

-

-

1

1

-

-

-

1

-

12

Kunovice

-

-

-

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Lešná

1

-

-

-

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Loučka

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Mikulůvka

-

-

-

-

1

1

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Oznice

-

-

-

-

-

-

-

3

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Podolí

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Police

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-


2

-

1

-

3

-

2

-

-

-

-

1

-

-

-

1

-

3

1

4

Velká Lhota

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Zašová

-

-

-

-

3

-

5

1

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Bystřička

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

Halenkov

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Hovězí

-

-

-

-

1

-

1

-

-

-

-

3

-

-

-

-

-

-

-

2

Huslenky

-

-

-

1

1

-

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Janová

-

-

-

-

1

-

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Karolinka

-

-

-

1

1

-

1

-

-

21

2

-

-

-

1

3

-

-

-

-

Nový Hrozenkov

-

-

-

-

1

-

-

1

1

3

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Velké Karlovice

-

-

-

1

1

2

-

-

-

3

9

1

-

-

-

-

-

1

-

-

Vsetín

1

-

-

-

3

-

4

1

-

-

-

8

-

1

-

4

-

1

1

7

Zděchov

-

-

-

1

2

-

2

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

4

Francova Lhota

-

1

-

-

1

1

-

-

-

1

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

Horní Lideč

-

-

-

-

2

1

1

1

2

4

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

Lačnov

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Leskovec

-

-

-

-

1

-

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Lidečko

-

-

-

-

1

-

1

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

Lužná

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Pozděchov

-

-

-

-

2

-

-

-

-

1

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Prlov

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

Seninka

-

-

-

-

-

1

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

Střelná

-

-

-

-

1

1

-

-

-

2

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Študlov

-

-

-

-

2

-

-

-

1

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Ústí

-

-

-

-

-

-

1

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Valašská Polanka

-

-

-

-

1

-

-

1

-

-

1

2

-

-

-

-

-

-

-

1

Valašská Senice

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

3

-

-

-

-

-

-

-

-

3

39

Ostatní obce

Tabulka 16: Pokračování Hošťálková

1

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Jablůnka

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Kateřinice

-

-

-

-

1

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Lhota u Vsetína

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Liptál

1

-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

Malá Bystřice

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Pržno

-

-

-

-

2

-

1

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Ratiboř

-

-

-

-

1

-

-

2

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Růžďka

-

-

-

-

1

-

-

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Pramen: zpracováno podle Centrála cestovního ruchu Východní Moravy 2012, Turistický průvodce regionem Valašsko, 2009.

V lednu se každoročně koná běžecký závod Karlovská padesátka. V květnu je ve Valašském Meziříčí uspořádán Mezinárodní festival cimbálu. Pro milovníky rychlých aut se každoročně koná Valašská rally. Centrem soutěže je náměstí ve Valašském Meziříčí. Ve dvouletých cyklech pořádá město Vsetín Mezinárodní folklorní festival Vsetínský krpec. První neděli v červenci pořádá obec Lidečko Mezinárodní festival dechových hudeb. První víkend v srpnu patří country festivalu Starý dobrý western na Bystřičce. Další folklórní událostí jsou Liptálské slavnosti. Druhý týden v září se ve Vsetíně koná kulturně-společenská akce Valašské záření. Karlovský gastrofestival je jedinečné kulinářská událost na Valašsku. Odehrává se v údolí Léskové ve Velkých Karlovicích [42].

2.3.2 Sekundární nabídka Sekundární nabídka slouží návštěvníkům k dosažení primární nabídky v místě určení a přizpůsobuje se jí. Sekundární nabídku tvoří tři složky, a to suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení), infrastruktura cestovního ruchu (cestovní kanceláře, turistická informační centra, hraniční přechody) a všeobecná infrastruktura v cílovém místě (obchody, dopravní infrastruktura, zdravotnická zařízení, kulturněspolečenská a sportovně-rekreační zařízení, policie). Objem a struktura infrastruktury je závislá na charakteru primární nabídky, která ovlivňuje hlavně kapacitu, časové využití a standard poskytovaných služeb zařízení cestovního ruchu. Infrastruktura zařízení má za cíl uspokojit potřeby návštěvníků v dané oblasti (Gúčik, 2010, s. 171 – 172).

40

a) Dopravní dostupnost. Okresem Vsetín prochází mezinárodní železniční trať a 507 km silnic, z toho je 38,5 % silnic I. a II. třídy. Okres disponuje slabší dopravní obslužností, která vychází z celkově špatné dopravní situaci ve Zlínském kraji. Kraj disponuje nejřidší silniční sítí (hustota 0,526 km/km2, tj. 75 % průměru ČR) a tvoří jen 3,8 % republikové sítě. Situace v železniční dopravě vypadá podobně. Zlínským krajem prochází jen 3,6 % železničních tratí s velmi řídkou hustotou (hustota 0,089 km/km2, tj. 74 % průměru ČR) [1, 36]. Dopravní obslužnost je v jednotlivých částech okresu Vsetín rozdílná. Nejlepší situace je na území Valašskomeziříčska – Kelečska, které leží asi 20 km od hlavního silničního tahu Ostrava – Olomouc. Z Rožnova pod Radhoštěm je vzdálenost asi 32 km k hraničnímu přechodu Makov a vzdálenost do města Kopřivnice představuje 25 km, kde je možnost napojit se na již zmíněný tah Ostrava – Olomouc. Nejhorší situace je v oblasti Vsetína, hlavně vytížený tah Vsetín – Valašské Meziříčí. Silnice nevyhovuje směrovým, šířkovým a rozhledovým poměrům a mnohé křížení se železniční tratí č. 280. V úseku Vsetín – Jablůnka byla sice vybudována čtyřproudová silnice, ale realizace zbývajícího úseku je otázkou dlouhodobého výhledu. Dále je žádoucí vystavit obchvat ve Valašském Meziříčí [1, 36]. Okresem Vsetín prochází 5 železničních tratí, a to 280 Hranice na Moravě – Lhotka nad Bečvou – Horní Lideč, 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, 281 Vsetín – Velké Karlovice, 283 Horní Lideč – Bylnice a 323 Valašské Meziříčí – Ostrava hlavní nádraží. Je nezbytně nutné zmodernizovat železniční tratě č. 280 Hranice na Moravě – Horní Lideč, která dále pokračuje jako trať č. 125 ŽSR na území Slovenské republiky do Púchova, a trať č. 282 Vsetín – Velké Karlovice [1, 36]. Autobusovou dopravou jsou zajišťovány všechny obce, mimo Pržno, které je dostupná prostřednictvím zastávky Jablůnka, rest. Na Papírně ležící cca 10 min od centra obce. Městská hromadná doprava je ve městech zajišťována výhradně autobusy ČSAD Vsetín [1, 36]. Turistická oblast Valašsko sousedí na východě se Slovenskou republikou, proto jsou zde 3 hraniční přechody. Ve Velkých Karlovicích je silniční hraniční přechod Bumbálka – Makov, ve Střelné je možno využít taktéž silničního hraničního přechodu s názvem Střelná – Lysá pod Makytou. Železniční přechod je v obci Horní Lideč [24].

41

Na území okresu je možno využít jedné lanové dráhy Vranča – Kohútka, která je v provozu v zimním období [1]. V turistické oblasti Valašsko jezdí cyklobusy, skibusy a cyklovak, které slouží jak cykloturistům či lyžařům, tak běžným cestujícím. Návštěvníkům jsou k dispozici 3 cyklubusy, cyklobus Beskydy, Valašský cyklobus a cyklobus pro Hostýnské vrchy a Beskydy. V provozu jsou zpravidla od května do října každou sobotu a neděli a o svátcích. Skibusy, Beskydy a skibus do Ski areálu Razula jezdí každou sobotu, neděli a o prázdninách. Cyklovlak přepravuje kola po železniční trati Vsetín – Velké Karlovice a zpět [43]. Tabulka 17: Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2011

Kraj, okresy

Zlínský kraj

Délka silnic a dálnic

dálnice

silnice I. třídy

v tom z toho rychlostní silnice

silnice II. třídy

silnice III. třídy

2 145

17

359

16

573

1 197

Kroměříž

558

17

37

8

189

315

Uherské Hradiště

525

122

140

63

Vsetín

507

114

84

310

Zlín

555

85

160

310

9

Pramen: Statistická ročenka Zlínského kraje 2012, s. 110 (upraveno).

b) Ubytovací zařízení. Ubytovací zařízení slouží k přenocování nebo přechodnému ubytování účastníkům cestovního ruchu. Kapacita ubytovacího zařízení ovlivňuje celkový objem cestovního ruchu. Údaje o objemech počtu ubytovacích zařízení se většinou získávají ze statistických údajů, které jsou zaznamenávány jen ve zvláštních soupisech. Proto je velmi obtížné zaznamenat kompletní počty hromadných ubytovacích zařízení (Mariot, 1983, s. 199 – 200). Turistická oblast Valašsko disponuje více než 350 ubytovacími zařízeními na všech úrovních. Samozřejmostí jsou hotely, které se nachází hlavně ve větších městech jako je Vsetín (hotel Magistr, hotel Nová Radnice), Valašské Meziříčí (hotel Abácie, hotel Apollo) a Rožnov pod Radhoštěm (hotel Bečva, hotel Eroplán, wellness hotel Energetic). Velká koncentrace ubytovacích zařízení je ve Velkých Karlovicích, protože právě zde se nachází největší střediska převážně zimní, ale také letní rekreace. V rámci projektu Resort Valachy, se zde nachází tři hotely, Lanterna, Horal a Galík, které uspokojí i nejnáročnějšího návštěvníka a nabízí zázemí pro kongresovou a incentivní turistiku. Dále se turisté mohou ubytovat v penzionech, kempech a autokempech

42

a turistických ubytovnách. Stále oblíbenější je ubytování v soukromých chatách a chalupách. Tabulka 18: Přehled ubytovacích zařízení turistické oblasti Valašsko

Penzion

Kemp

Apartmány

Turistická ubytovna

Chaty / chalupy

Ostatní

Dolní Bečva

1

5

1

1

1

1

1

Horní Bečva Hutisko - Solanec

10 5

8 3

1 -

1 -

5

13 -

6 -


Valašskomeziříčsko Kelečsko

Rožnovsko

Turistická zóna

Hotel


Obec

Prostřední Bečva

4

2

1

3

-

3

3

Rožnov pod Radhoštěm

10

10

2

1

-

-

2


1

4

-

-

-

4

1

Vidče

-

-

-

-

-

1

-

Vigantice

-

1

-

1

1

-

-

Zubří

-

-

-

-

1

1

-

Branky

-

-

-

1

-

-

-

Lešná

-

1

-

-

-

-

-

Loučka

-

-

-

-

-

1

1

Střítěž nad Bečvou

1

-

-

-

-

-

-


3

3

-

-

-

-

9

Velká Lhota

-

-

-

-

-

1

1

Zašová

-

1

-

-

-

-

1

Bystřička

1

2

2

-

-

1

1

Halenkov

1

2

-

-

-

3

-

Hovězí

-

1

1

-

-

1

-

Huslenky

-

-

-

-

-

-

1

Janová

-

1

-

-

-

-

1

Karolinka

2

-

-

-

-

4

11

Nový Hrozenkov

2

-

-

-

-

6

2

Velké Karlovice

10

20

1

3

-

28

21

Vsetín

9

1

1

-

-

1

1

43

Ostatní obce

Hornolidčsko

Tabulka 19: Pokračování Francova Lhota

1

-

-

-

-

-

2

Horní Lideč

-

-

-

-

-

1

2

Lačnov

-

-

-

-

1

-

1

Lidečko

1

-

-

-

-

-

-

Lužná

-

-

-

-

-

1

-

Pozděchov

-

-

-

-

1

-

-

Prlov

-

-

-

-

-

1

-

Seninka

-

-

-

-

-

1

-

Valašská Polanka

-

-

-

-

-

1

-


-

-

-

-

-

-

1

Valašská Senice

-

1

-

-

-

2

-

Študlov

-

-

-

-

1

-

-

Hošťálková

-

1

-

-

-

-

1

Lhota u Vsetína

-

-

-

-

-

-

1

Liptál

1

-

-

-

-

-

-

Malá Bystřice

-

1

-

-

-

2

-

Ratiboř

-

1

-

-

-

3

-

Růžďka

-

1

-

-

-

-

-

Pramen: zpracováno podle Ubytování pod Radhoštěm 2011-2013, E-Chalupy.cz 2013, Zašová 20032011, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy 2012, Dovolená na Rožnovsku, Velké Karlovice, ubytování 2010, Turistický průvodce regionem Valašsko 2009.

c) Stravovací zařízení. Stravovací zařízení mají na rozvoj cestovního ruchu podstatně slabší vlivy než ubytovací zařízení. Intenzita návštěvnosti stravovacích zařízení může být vysoká, ale délka pobytu účastníků v takových zařízeních není delší než 12 hodin. Jejich význam je hlavně v příměstském cestovním ruchu a na mototuristických trasách (Mariot, 1983, s. 206). V každé obci turistické oblasti Valašsko je zastoupena alespoň jedna restaurace, pivnice či hostinec. Většina restaurací je součástí ubytovacího zařízení. Podstatně méně je zde kaváren a tradičních cukráren. V roce 2011 vydala Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. propagační materiál TOP 10 restaurací, hospůdek a kolib Valašska, například Valašská koliba ve Valašském Meziříčí, Koliba „Pod Horů“ na Dolní Bečvě, restaurace Libušín na Pustevnách či Raťkovský šenk v Karolince.

44

Tabulka 20: Přehled stravovacích zařízení turistické oblasti Valašsko

Cukrárny

Kavárny a čajovny

Pivnice

Restaurace

Rychlé občerstvení

Vinárny a vinné sklepy

Dolní Bečva

-

-

-

-

4

-

-

Horní Bečva

-

-

-

-

3

-

-

Hutisko - Solanec

-

-

-

-

5

-

-

Prostřední Bečva

-

-

-

-

6

-

-


4

2

2

4

30

2

3


2

-

-

1

5

-

-

Vidče

1

-

-

-

1

-

-

Vigantice

-

-

-

-

-

-

Zubří

-

-

1

1

2 2

-

-

Branky

-

-

-

-

2

-

-

Choryně

-

-

-

-

1

-

-

Jarcová

1

-

-

-

3

-

-

Kelč

-

1

-

-

3

-

-

Loučka

-

1

-

-

2

-

-

Mikulůvka

1

-

1

-

1

-

-

Oznice

-

-

-

-

1

-

-

Podolí

-

-

-

1

-

-

-

Police

-

-

-

-

1

-

-


7

2

1

5

41

1

4

Velká Lhota

-

-

-

-

3

-

-

Zašová

1

1

-

-

6

1

-

Bystřička

-

-

-

-

3

-

1

Halenkov

1

-

-

-

2

-

-

Hovězí

1

-

1

-

4

-

-

Huslenky

-

1

-

-

4

-

-

Janová

-

-

1

-

1

-

-

Karolinka

-

1

-

-

5

-

-

Nový Hrozenkov

1

1

-

-

3

1

-

Velké Karlovice

1

-

-

-

14

-

-

Vsetín

7

1

2

1

35

2

2

Zděchov

-

-

-

-

1

-

-



Rožnovsko

Turistická zóna

Bary


Obec

45

Ostatní obce

Hornolidčsko

Tabulka 21: Pokračování Francova Lhota

-

-

-

-

1

-

-

Horní Lideč

-

1

-

3

-

1

-

Lačnov

-

-

-

-

2

-

-

Leskovec

-

-

-

-

2

-

-

Lidečko

-

-

-

1

1

-

-

Lužná

-

-

-

-

2

-

-

Pozděchov

-

1

-

-

1

-

-

Prlov

1

-

-

-

1

-

-

Seninka

-

-

-

-

1

-

-

Střelná

-

-

-

-

2

-

-

Študlov

-

-

-

2

-

-

-

Ústí

-

-

1

1

-

-

-

Valašská Polanka

-

-

-

-

3

-

-


-

-

-

-

1

-

-

Valašská Senice

-

-

-

-

1

-

-

Hošťálková

-

-

-

-

3

-

-

Jablůnka

-

-

-

-

2

-

1

Kateřinice

-

-

-

-

2

-

-

Lhota u Vsetína

-

-

-

-

1

-

-

Liptál

1

-

-

-

3

-

-

Malá Bystřice

-

-

-

-

3

-

-

Pržno

-

-

-

-

2

-

-

Ratiboř

1

-

-

-

5

-

-

Růžďka

-

-

-

-

1

-

-

Pramen: zpracováno podle Turistický průvodce regionem Valašsko 2009, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy 2012, Vsetín: oficiální web města 2010.

d) Infrastruktura služeb a sportovní zařízení. K zařízením, která podporují zájem účastníků cestovního ruchu o rekreační aktivity, zařazujeme především zařízení s možností nákupu, kulturní zařízení, služby kadeřnictví, sauny apod. a zařízení pro sportovní aktivity. K zařízením, která podporují cestovního ruch, patří cestovní kanceláře a agentury, informační centra apod. Údaje o těchto zařízeních jsou získávány z podkladů občanské vybavenosti obcí. Ve větších městech a obcích slouží hlavně stálým obyvatelům (Mariot, 1983, s. 210). Ve zkoumané oblasti se nachází cestovní kanceláře a agentury pouze ve městech, výjimkou je obec Valašská Polanka. Kromě měst, jsou turistická informační centra návštěvníkům k dispozici v obcích, která nabízí primární nabídku, např. Francova Lhota – Pulčín či Velké Karlovice. V každé obci se nachází alespoň jeden obchod 46

s potravinami, ve městech jsou nákupní možnosti o mnoho vyšší. Zdravotnická infrastruktura, která počítá všechny druhy lékařů, je k dispozici také v téměř všech obcích. To se týká i základních škol a mateřských školek, ale většina základních škol jsou tzv. obecní školy, které mají pouze 1. – 5. třídou. Poté musí děti navštěvovat školy v sousedních větších obcích nebo ve městech. Střední školy je možno nalézt pouze v Rožnově pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí a ve Vsetíně. V turistické oblasti Valašsko není žádná vysoká škola, kromě vyšších odborných škol. Státní policii je možno kontaktovat pouze v šesti obvodech. Za bankovními zařízeními musí lidé taktéž většinou do měst. V téměř každé obci je možno využít kadeřnických, kosmetických a dalších služeb. Tabulka 22: Přehled infrastruktury služeb turistické oblasti Valašsko

TIC

Kongresová centra

Nákupní možnosti

Čerpací stanice

Zdravotnická infrastruktura

Školství / knihovny

Policie

Pošta

Banka / bankomat

Kulturní zařízení

Kadeřnictví, kosmetika, masáže, solária

Dolní Bečva

-

-

-

8

1

3

3

-

1

-

1

2

Horní Bečva

-

1

-

2

1

5

3

-

1

1

1

3

Hutisko - Solanec

-

-

-

8

-

1

2

-

1

-

1

1

Prostřední Bečva

-

-

-

4

-

1

3

-

1

-

1

2

10

1

5

76

5

50

19

2

1

18

5

41


-

-

-

2

-

-

2

-

1

-

1

1


-

-

-

10

1

6

3

-

1

-

2

2

Vidče

-

-

-

19

-

2

3

-

1

-

1

1

Vigantice

-

-

-

3

1

2

3

-

-

-

1

-

Zubří

1

-

-

9

-

7

6

-

1

1

3

4

Rožnovsko

Turistická zóna

CK/CA

Infrastruktura služeb

Obec


47

Hornolidčsko



Tabulka 23: Pokračování Branky

-

-

-

2

-

2

2

-

1

-

1

-

Jarcová

-

-

-

2

-

-

2

-

-

-

1

-

Kelč

-

-

-

3

-

6

4

-

1

1

1

4

Kunovice

-

-

-

2

-

1

2

-

-

-

1

1

Lešná

-

-

-

3

-

3

3

-

1

-

1

1

Loučka

-

-

-

3

-

5

2

-

1

-

1

1

Mikulůvka

-

-

-

2

-

3

3

-

-

-

-

1

Oznice

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

Podolí

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

Police

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

1

-


9

1

2

203

10

32

24

2

1

8

3

40

Velká Lhota

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

1

-

Zašová

-

-

-

6

-

5

2

-

1

-

-

3

Bystřička

-

1

-

2

1

3

3

-

1

-

2

1

Halenkov

-

-

-

3

-

3

4

-

1

-

-

2

Hovězí

-

-

-

3

-

5

3

-

1

-

1

4

Huslenky

-

-

-

7

1

4

3

-

1

-

-

2

Janová

-

-

-

1

-

-

3

-

-

-

-

1

Karolinka

-

1

-

16

1

9

4

1

1

1

3

4

Nový Hrozenkov

-

1

-

2

-

14

5

-

1

-

-

3

Velké Karlovice

-

2

5

7

1

4

3

-

1

1

2

7

10

1

3

133

4

122

25

2

2

10

7

43

Zděchov

-

-

-

1

-

1

3

-

1

-

-

-

Francova Lhota

-

1

-

2

-

1

2

-

1

-

1

1

Horní Lideč

1

1

-

5

1

2

4

1

1

-

1

2

Lačnov

-

-

-

2

-

-

3

-

-

-

-

-

Leskovec

-

-

-

1

-

-

3

-

-

-

1

-

Lidečko

1

-

-

4

1

-

3

-

1

-

1

2

Lužná

-

-

-

2

-

-

2

-

-

-

1

-

Pozděchov

-

-

-

1

-

-

3

-

-

-

1

1

Prlov

-

-

-

1

-

1

-

-

1

-

1

-

Seninka

-

-

-

2

-

-

1

-

-

-

2

1

Střelná

-

-

-

3

-

-

3

-

-

-

1

2

Študlov

-

-

-

2

-

-

2

-

-

-

1

-

Ústí

-

-

-

2

-

-

2

-

-

-

-

-

Valašská Polanka

-

1

-

6

1

3

3

-

1

1

1

3


-

-

-

2

-

-

-

-

-

-

1

-

Valašská Senice

-

-

-

1

-

-

2

-

-

-

1

-

Vsetín

48

Ostatní obce

Tabulka 24: Pokračování Hošťálková

-

-

-

8

-

3

3

-

1

-

1

-

Jablůnka

-

-

-

3

1

4

3

1

1

-

1

1

Kateřinice

-

-

-

3

-

-

3

-

-

-

1

1

Lhota u Vsetína

-

-

-

2

1

-

3

-

-

-

-

-

Liptál

-

-

-

4

1

3

5

-

1

-

2

5

Malá Bystřice

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

-

-

Pržno

-

-

-

1

-

-

3

-

-

-

1

3

Ratiboř

-

-

-

4

1

5

3

-

1

-

-

2

Růžďka

-

-

-

1

-

-

2

-

1

-

-

1


Díky CHKO Beskydy je v turistické oblasti Valašsko rozvinutá zimní a letní rekreace. Nejvíce lyžařských a běžeckých areálů nalezneme v turistické zóně Valašsko – Horní Vsacko a na Rožnovsku. Další aktivitou provozovanou na Valašsku je cykloturistika a pěší turistika. Nejvíce provozovaných cyklotras je v oblasti Valašskomeziříčska – Kelečska. Na Horním Vsacku a Rožnovska jsou vystaveny naučné stezky, které prostřednictvím rozmístěných tabulí informují o jedinečné fauně a flóře či o událostech, které se staly v dané oblasti. V Prlově je vyhlášená agroturistika v usedlosti „U Hušťů“ a ve Francově Lhotě je možno využít Hucul klubu. Horolezectví je provozováno zřídka, ale je možné na Čertových skalách v Lidečku, na Lačnovských skalách nebo na Valově skále ve Vsetíně. Během letní sezony mohou návštěvníci využít umělých či přírodních koupališť. V Rožnově pod Radhoštěm, Valašském Meziříčí, Vsetíně a některých hotelech, hlavně ve Velkých Karlovicích, jsou k dispozici kryté bazény s dalšími možnosti wellness aktivit. Na Valašsku je postaveno mnoho multifunkčních sportovních zařízení, fitness center či tenisových kurtů.

49

Tabulka 25: Sportovní zařízení turistické oblasti Valašsko

Pěší turistika / naučné stezky

Běžecké trasy

Kryté bazény

Venkovní bazény

Přírodní koupaliště

Hipoturistika

Agroturistika

Horolezectví

Adrenalinová zábava

Tenisové kurty

Vodácká turistika

Motosport

Půjčovny lyží, kol / skiservisy

Rožnovsko

8

10 14 13

2

6

2

2

-

-

6

8

5

7

9

-

-

7

Valašskomeziříčsko - Kelečsko

13

7

2

1

2

3

2

-

-

4

8

-

-

8

1

2

4


16 15 21 18

1

5

3

6

-

2

8

2

2

3

9

-

1

16

Hornolidečsko

2

11

7

2

-

1

-

1

2

2

5

2

-

-

4

-

-

3

Ostatní obce

4

2

2

1

-

-

2

1

-

1

-

-

-

-

1

1

2

Turistická zóna

Lyžařské areály

Cykloturistika

Multifunkční sportovní areály Squash, bowling, lezecké stěny, fitness Golf / minigolf

Sportovní zařízení

2

Pramen: zpracováno podle Turistický průvodce regionem Valašsko 2009, Info, Unterkunft, Zakwaterowanie Vsetín 2007.

2.4 Poptávka po cestovním ruchu v turistické oblasti Valašsko Poptávku po cestovním ruchu na Valašsku jsme analyzovali na základě statistických údajů o návštěvnosti, které nám poskytly jednotlivé instituce cestovního ruchu. a) Přírodní atraktivity. Správa CHKO Beskydy (Zahradník, Banaš, 2013) sleduje návštěvnost pomocí šesti monitorovacích profilů. V turistické oblasti Valašsko se nachází dva monitorovací profily. První je umístěn v lokalitě Kněhyně – Čertův mlýn. Za rok 2012 prošlo monitorovacím profilem 4 500 návštěvníků, což je oproti roku 2011 zřetelný pokles. Tento výrazný pokles se projevil zejména v letní a podzimní návštěvnosti. Správa CHKO Beskydy vysvětluje tento pokles instalací mechanických zábran u vstupů na veřejnosti nepřístupné chodníky v části rezervace Kněhyně – Čertův Mlýn za účelem eliminace turistického zatížení této lokality. Druhý sčítací profil je umístěn na Pulčínských skalách. Tímto monitorovacím profilem prošlo v roce 2012 celkem 23 tisíc návštěvníků. Tento údaj je ovšem zkreslený, jelikož přibližně 30% návštěvníků, vstupujících do rezervace, se na zpáteční cestě vrací stejnou cestou zpět. Z toho vyplývá, že monitorovacím zařízením projde turista 2x. Hodnota 23 tisíc návštěvníků se proto musí transformovat na reálné hodnoty pomocí opravného

50

koeficientu. Ve skutečnosti prošlo tímto sčítacím profilem za rok 2012 18 tisíc návštěvníků (Zahradník, Banaš, 2013). Po sečtení obou monitorovacích profilů dosáhla celková návštěvnost CHKO Beskyd za rok 2012 v turistické oblasti Valašsko 22 500 návštěvníků. Správa CHKO Bílé Karpaty, které tvoří hranici se Slovenskou republikou, nám neposkytla žádné podobné údaje jako Správa CHKO Beskyd. b) Kulturně-historické atraktivity. Pod příspěvkovou organizaci Muzeum regionu Valašsko [32] spadá hned pět kulturně-historických památek. Podle výroční zprávy Muzea regionu Valašsko navštívilo hvězdárnu ve Vsetíně 10 014 návštěvníků, zámek Lešná navštívilo 24 934 návštěvníků. Do kostela sv. Trojice přišlo v roce 2012 1 924 návštěvníků. Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí navštívilo v loňském roce 24 579 návštěvníků a zámek ve Vsetíně 33 649 návštěvníků. Na valašskomeziříčskou hvězdárnu zavítalo 15 722 návštěvníků. Mechanický Betlém v Horní Lidči funguje od roku 25. 12. 201. K datu 25. 12. 2012 jej navštívilo 15 284 návštěvníků. Poslední významnou kulturně-historickou památkou je Valašské muzeum v přírodě, které bylo poctěno 251 980 návštěvníky. Z toho navštívilo Dřevěné městečko 160 861 osob, Valašskou dědinu 61 546 osob, Mlýnskou dolinu 27 516 osob a prostory v budově Sušák 2 057 osob. Tabulka 26: Návštěvnost nejvýznamnějších kulturně-historických památek Památka

Počet návštěvníků*

Hvězdárna Valašské Meziříčí

15 722

Zámek Vsetín

33 649

Hvězdárna Vsetín

10 014

Zámek Kinských

24 579

Kostel sv. Trojice

1 924

Zámek Lešná

24 934

Mechanický Betlém

15 284

Valašské muzeum v přírodě

251 980

Celkem

378 086

Pramen: * za rok 2012, údaje o návštěvnosti od jednotlivých institucí, vlastní zpracování, 2013.

51

Počet návštěvníků jsme vyjádřili také procentuálně pomocí grafu. Graf 1: Struktura návštěvnosti nejvýznamnějších kulturně-historických památek

Počet návštěvníků 4% 9%

3%

Hvězdárna Valašské Meziříčí Zámek Vsetín

7%

Hvězdárna Vsetín 1%

7% 67%

Zámek Kinských Kostel sv. Trojice Zámek Lešná

4%

Mechanický betlém Valašské muzeum v přírodě

Pramen: údaje o návštěvnosti od jednotlivých institucí, vlastní zpracování, 2013.

Vybrané

kulturně-historické

památky

navštívilo

za

rok

2012

celkem

378 086 návštěvníků. Kdežto sledované monitorovací profily v CHKO Beskydy zaznamenaly za totéž sledované období pouze 22 500 návštěvníků. Údaje o přírodních atraktivitách jsou zkreslené, protože chybí údaje o návštěvnosti od Správy Bílých Karpat.

52

2.5 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko Hlavní hypotézu H0, ve které jsme předpokládali, že turistická oblast Valašsko disponuje vhodným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, jsme ověřovali subjektivní analýzou potenciál turistické oblasti Valašsko. Potenciál jsme aplikovali na jednotlivé formy cestovního ruchu, a to pro rekreační cestovní ruch, kulturněpoznávací cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, gastronomický cestovní ruch a kongresový cestovní ruch. Vedlejší analýzu H1, která předpokládala, že nejvíce návštěvníků má zájem o kulturně – historické památky a vedlejší analýzu H2, která očekávala, že je Valašské muzeum v přírodě nejnavštěvovanější kulturní památkou ve zkoumané oblasti, jsme testovali pomocí statistických údajů o návštěvnosti nejvýznamnějších památek turistické oblasti Valašsko. Tyto údaje nám poskytla Správa CHKO Beskydy, Muzeum regionu Valašsko, hvězdárna Valašské Meziříčí, expozice mechanického Betlému v Horní Lidči a skanzen Valašské muzeum v přírodě. a) Hodnocení potenciálu rekreačního cestovního ruchu. Potenciál dosáhl 31 bodů, čímž se řadí do nejvýznamnější skupiny z hlediska subjektivního hodnocení. Vysoké hodnocení potenciálu rekreačního cestovního ruchu vypovídá, že turistická oblast Valašsko je významným územím porovnatelným s ostatními významnými lokalitami v kraji. Návštěvník zde může provozovat pěší túry, cykloturistiku nebo jen odpočívat u přírodních nebo uměle vytvořených koupališť. Ubytování je možno ve všech typech ubytovacích zařízení v celé oblasti. Nejvíce stravovacích zařízení se nachází ve městech, ale v každé obci je možno nalézt místní hostinec. Sportovci mohou využít 23 multifunkčních sportovišť.

53

Tabulka 27: Přehled přidělených bodů rekreačního cestovního ruchu Hodnotící kritéria

Charakteristika možnost pobytu na přírodních i uměle vystavených koupalištích (v oblasti je možnost koupání na 28 místech) možnost pobytu na agrofarmě nebo ekofarmě (splněno, v Prlově na usedlosti „U Hušťů“ a Hucul Club ve Francově Lhotě) minimálně 1 naučná stezka (splněno, v oblasti je 45 naučných stezek) minimálně 1 cyklotrasa (splněno, v oblasti je 43 cyklotras) možnost houbaření (existuje) minimálně 3 hotely v každé turisticky významné oblasti (splněno, v turistické oblasti Valašsko se nachází 63 hotelů) minimálně 3 penziony v každé turisticky významné oblasti (splněno, v turistické oblasti Valašsko se nachází 70 penzionů) minimálně 1 kemp v každé turisticky významné oblasti (splněno, v turistické oblasti Valašsko se nachází 10 kempů) minimálně 1 turistická ubytovna v každé turisticky významné oblasti (splněno, v turistické oblasti Valašsko se nachází 11 ubytoven) minimálně 1 chata / chalupa v každé turisticky významné oblasti (splněno, v turistické oblasti Valašsko se nachází 82 chat a chalup) minimálně 1 typ ostatních ubytovacích zařízení v každé turisticky významné oblasti (splněno, v turistické oblasti Valašsko se nachází 71 takových zařízení) minimálně 1 bar v každém větším městě (splněno, Rožnov pod Radhoštěm 4, Valašské Meziříčí 7, Vsetín 7) minimálně 1 cukrárna/kavárna v každém větším městě (splněno, Rožnov pod Radhoštěm 4, Valašské Meziříčí 3, Vsetín 3) minimálně 1 pivnice v každém větším městě (splněno, Rožnov pod Radhoštěm 4, Valašské Meziříčí 5, Vsetín 1) minimálně 5 restaurací v každém větším městě (splněno, Rožnov pod Radhoštěm 30, Valašské Meziříčí 41, Vsetín 35) minimálně 1 rychlé občerstvení v každém větším městě (splněno, Rožnov pod Radhoštěm 2, Valašské Meziříčí 1, Vsetín 2) minimálně 1 vinárna v každém větším městě (splněno, Rožnov pod Radhoštěm 3, Valašské Meziříčí 4, Vsetín 2) v turistické oblasti Valašsko se nachází 23 multifunkčních sportovišť Celkový potenciál aktivity v dané oblasti

  Rekreační aktivity

     


      


  

Multifunkční sportovní areál Celkem

Body 2 2

1 1 1 3

3

1

1

2

1 1 2

1 3

1

2 3 31


b) Hodnocení potenciálu kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Kulturně-poznávací potenciál

dosáhl

18,

5

bodů.

Potenciál

tedy

dosahuje

úrovně

dobrý,

což je území disponující významným potenciálem pro dané aktivity. V turistické oblasti Valašsko je možno navštívit kulturně-historické, sakrální stavby, rozhledny a unikátní mechanický Betlém. Nachází se zde soubory lidové architektury a archeologická 54

naleziště s místním významem. Návštěvník může ve velkých městech navštívit i kulturně osvětová zařízení nebo kulturní a sportovní akce. Tabulka 28: Přehled přidělených bodů kulturně-poznávacího cestovního ruchu Hodnotící kritérium Kulturně – historické památky typu hrad, zámek, zřícenina

 

Sakrální stavby

Archeologická naleziště

 

Lidová architektura

 Technické památky

  

 Kulturně osvětová zařízení

  Organizované akce

Celkem



Charakteristika v turistické oblasti Valašsko se nachází 4 významné památky tohoto typu, zámky v Kelči, Valašském Meziříčí a Vsetíně z hlediska cestovního ruchu se v turistické oblasti Valašsko se nachází 4 významné sakrální stavby, a to kaple sv. Cyrila a Metoděje na Pustevnách, Kostel sv. Trojice – lapidárium ve Valašském Meziříčí, toleranční kostel ve Velké Lhotě, kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích v turistické oblasti Valašsko se nachází 4 místa s archeologickými nálezy s místním významem z hlediska cestovního ruchu se v turistické oblasti Valašsko nachází 5 významných staveb lidové architektury, a to zvonice na Pustevnách, turistické chaty Maměnka a Libušín na Pustevnách, Karlovské fojtství a Barvičův dům ve Velkých Karlovicích minimálně 1 přehrada (splněno, přehrada Bystřička) minimálně 1 rozhledna (splněno, 7 rozhleden) minimálně 1 ostatní technická památka (splněno, mechanický Betlém v Horní Lidči) minimálně 1 z následujících zařízení: muzeum, galerie v každém větším městě (splněno, v Rožnov pod Radhoštěm 2 galerie, Valašské Meziříčí 3 muzea, 1 galerie, Vsetín 1 muzeum, 4 galerie) minimálně 1 z následujících zařízení: divadlo, kino, knihovna každém větším městě (zčásti splněno, v těchto městech se nenachází žádné divadlo, Rožnov pod Radhoštěm 1 kino, 1 knihovna, Valašské Meziříčí 1 kino, 1 knihovna, Vsetín 1 kino, 1 knihovna) existence minimálně 1 skanzenu v celé oblasti (splněno, Valašské muzeum v přírodě) minimálně 1 pořádaná kulturní akce (splněno, v turistické oblasti Valašsko se koná 6 kulturních akcí) minimálně 1 pořádaná sportovní akce (splněno, běžecký závod Karlovská padesátka, Valašská rally Celkový potenciál aktivity v dané oblasti

Body 3

2

1

2

1 1 1 1

0,5

3 2

1 18, 5


c) Hodnocení potenciálu sportovního cestovního ruchu. Potenciál pro sportovní formu cestovního ruchu hodnotíme na základě našich kritérií také na úrovni dobrý. Celkem získal 23 bodů. Území zde disponuje významným potenciálem pro dané aktivity. Turistické trasy a cyklotrasy mají podle našeho subjektivního hodnocení regionální 55

význam. Běžecké trasy na Pustevnách nebo ve Velkých Karlovicích dosahují dokonce nadregionálního významu. Je možno zde nalézt všechny typy sjezdovek. Řeka Bečva je splavná v úseku 20, 7 km. Horolezci mají možnost slézat skály s regionálním významem v Lačnově a Lidečku. Sportovní rybaření je provozováno na Lačnovských rybnících nebo na Bystřičce. Sportovní myslivost ve Velkých Karlovicích. Tabulka 29: Přehled přidělených bodů sportovního cestovního ruchu Hodnotící kritérium  Turistické trasy Cyklotrasy

 

 Sjezdovky 

Trasy pro běžecké lyžování

 

Splavné řeky Horolezectví Ostatní typy Celkem

  

Charakteristika s regionálním významem, např. naučná stezka Okolím Vsetína, naučná stezka Vařákovy paseky atd. s regionálním významem, např. cyklostezka Bečva, Hornolidečská magistrála atd. minimálně 3 modré sjezdovky, určené pro začátečníky a mírně pokročilé (splněno, např. Skialpin Pustevny, Snowpark Troják, Skiareál Razula) minimálně 3 červené sjezdovka, určené pro středně pokročilé (splněno, např. lyžařské vleky Jasenka, lyžařský areál Kyčerka, lyžařský vlek Podťaté) minimálně 3 černé sjezdovky, určené pro profesionály (splněno, sjezdovka v Lužné a 2 sjezdovky ve Skiareálu Vranča) s nadregionálním významem např. na Pustevnách nebo ve Velkých Karlovicích délka sjízdné řeky v turistické oblasti Valašsko je 20,7 km (> než 15 km) z Valašského Meziříčí do Hranic na Moravě. Celková sjízdnost Bečvy je 61 km. možnost lezení s regionálním významem na Lačnovských a Čertových skalách sportovní rybaření (v oblasti existuje) sportovní myslivost (v oblasti existuje) Celkový potenciál aktivity v dané oblasti

Body 2 2 3

3

3 3

3 2 1 1 23


d) Hodnocení potenciálu gastronomického cestovního ruchu. Gastronomický cestovní ruch dosahuje s 8 body pouze průměrného potenciálu. Valašsko nedisponuje žádnou infrastrukturou pro vinařskou turistiku. Vinnou révu zde ani není možné pěstovat z důvodu klimatických podmínek. Naopak se může pyšnit svou typickou kuchyní, kterou prezentují i některá stravovací zařízení. Populární jsou zde palírny slivovice. Gastronomické akce jsou pořádány pouze na úrovni regionu. Kdyby byl Karlovský gastrofestival více propagován, například v médiích, mohl by se stát i nadregionální akcí, jelikož se zde sjíždí světoznámí mezinárodní kuchaři.

56

Tabulka 30: Přehled přidělených bodů gastronomického cestovního ruchu Hodnotící kritérium Restaurace nabízející regionální speciality

   

Výroba nápojů

  

Vinné stezky Vinné sklepy Gastronomické akce

 Tradiční kuchařky Celkem

Charakteristika v turistické oblasti se nachází 8 (> 6) restaurací v turisticky významných oblasti, které nabízejí typické pokrmy valašské kuchyně pivo (splněno, pivovar Valášek) víno (ne) lihoviny (splněno, např. Valašské Příkazy – palírna slivovice, Valašské Meziříčí – výroba absintu) žádná vinná stezka žádný vinný sklep s regionálním významem (např. Karlovský gastrofestival) existence možnosti nákupu kuchařek s tradičními recepty dané oblasti (splněno, R. Stoklasa – Valašská kuchařka, 2010) Celkový potenciál aktivity v dané oblasti

Body 3 1 0 1 0 0 2

1 8


e) Hodnocení potenciálu kongresového cestovního ruchu. Forma kongresového cestovního ruchu je na úrovni průměrného potenciálu. Po sečtení všech zkoumaných složek získal 7 bodů. Na Valašsku jsou kongresové sály součástí hotelů. Velkou nevýhodou je, že v turistické oblasti Valašsko není vybudováno žádné velké kongresové centrum ani pětihvězdičkový hotel, proto mají kongresy jen místní význam. Sály jsou dostatečně vybaveny a například v hotelu Tatra je k dispozici sál až pro 120 účastníků. Tabulka 31: Přehled přidělených bodů kongresového cestovního ruchu Hodnotící kritérium 

Pořádání kongresů

 Vhodné ubytovací zařízení pro účastníky kongresu

  

Kongresové sály s potřebným vybavením Celkem

Charakteristika kongresy v turistické oblasti Valašsko mají pouze místní význam minimálně 1 tříhvězdičkový hotel (splněno, např. hotel Horal ve Velkých Karlovicích) minimálně 1 čtyřhvězdičkový hotel (splněno, hotel Lanterna ve Velkých Karlovicích) minimálně 1 pětihvězdičkový hotel (nesplněno) sál pro velká setkání nad 100 účastníků (např. horský hotel Tatra) Celkový potenciál aktivity v dané oblasti

Body 1 1 2 0 3 7


Shrnutí. Na základě výsledků potvrzujeme hlavní hypotézu H0. Turistická oblast Valašsko disponuje vhodným potencionálem pro rozvoj cestovního ruchu s ohledem na jeho kulturně-poznávací formu. Destinace je také orientována na sportovní a

rekreační

cestovní

ruch,

který dosahuje

nejvyššího

potenciálu.

Význam

57

gastronomického a kongresového cestovního ruchu je na Valašsku pouze okrajový, ale je možné ho rozvíjet. Tabulka 32: Shrnutí potenciálu Forma cestovního ruchu Rekreační Kulturně-poznávací Sportovní Gastronomický Kongresový

Úroveň potenciálu vysoký dobrý dobrý průměrný průměrný

Body 31 18, 5 23 8 7

Pramen: vlastní zpracování

Vybrané kulturně historické památky navštívilo za rok 2012 378 086 návštěvníků, kdežto

chráněnou

krajinnou

oblastí

Beskydy

prošlo

za

rok

2012

pouze

22 500 návštěvníků. Tímto údajem potvrzujeme vedlejší hypotézu H1, která předpokládala, že nejvíce návštěvníků v turistické oblasti Valašsko má zájem o kulturně-historické památky. Tento údaj dokazuje, že turisté nevyhledávají turistickou oblast Valašsko jen kvůli početným naučným či cyklistickým stezkám, ale láká je poznat jedinečnou kulturu, zachované zvyky a gastronomii tohoto kraje. Druhou vedlejší hypotézu H2, která očekávala, že je Valašské muzeum v přírodě nejnavštěvovanější kulturní památkou ve zkoumané oblasti, také potvrzujeme. Dokazuje to návštěvnost za rok 2012, která se vyšplhala na 251 980 návštěvníků. Tato složka tvoří 67 % celkové struktury návštěvnosti nejvýznamnějších kulturněhistorických památek turistické oblasti Valašsko. Na základě analýzy a hodnocení potenciálu turistické oblasti Valašsko konstatujeme, že toto území disponuje vhodným potenciálem pro provozování sportovního, rekreačního a kulturně-poznávacího turismu. Velkou nevýhodou je absence dálnice, a tudíž návaznost na města Ostrava a Brno. Nejbližší napojení na dálnici směrem na Brno je ze Zlína – Otrokovic (cca 41 km) nebo z Hulína (cca 48 km). Směrem na Ostravu z Hranic na Moravě (cca 44 km). Dále je nutností zlepšit kvalitu silnic, ale díky stávající finanční situaci, je tato potřeba téměř nereálná. Kongresový cestovní ruch je zde na nízké úrovni. Menší kongresy se pořádají pouze v hotelech se třemi a více hvězdičkami (např. hotel Horal ve Velkých Karlovicích nebo hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm). Vystavením moderního kongresového centra by se zvýšila poptávka pro pořádání kongresů na Valašsku. Kromě finančních indispozic, je problémem umístění takového centra do zachované valašské přírody. 58

Město Vsetín je považováno za centrum valašské kultury. Lidé z Čech mají Valašsko spojené se slivovicí, frgály a Valašskou kyselicí a chtějí zdejší speciality ochutnat. Bohužel, ve Vsetíně chybí typická restaurace, kde by číšníci obsluhovali ve valašských krojích, podávaly se typické valašské pokrmy a atmosféru by dokreslovala cimbálová muzika. Dalším problémem je, že v turistické oblasti Valašsko je možnost využití volného času jen v létě při pěkném počasí nebo naopak v zimě. Chybí zde infrastruktura pro využití volného času za nepříznivého počasí nebo pro rodiny s dětmi. V turistické oblasti Valašsko je absence nákupního střediska s multikinem, zábavné centrum pro děti, aquapark, stálá divadelní scéna apod. V neposlední řadě je žádoucí zlepšit kooperaci mezi veřejným a soukromým sektorem.

59

Závěr Cílem práce bylo zhodnotit potenciál turistické oblasti Valašsko pro rozvoj cestovního ruchu s ohledem na její specifika. Stanovili jsme tři hypotézy, které jsme postupnými kroky ověřovali. Hlavní hypotézu H0 jsme ověřovali pomocí subjektivní metody hodnocení potenciálu. Hodnocení jsme aplikovali na základní formy cestovního ruchu, a to sportovní cestovní ruch, rekreační cestovní ruch, kulturně-poznávací cestovní ruch, gastronomický cestovní ruch a kongresový cestovní ruch. Z průzkumu jsme zjistili, že rekreační cestovní ruch dosáhl při subjektivní metodě hodnocení vysokého potenciálu.

Oblast

je

tudíž

velmi

významné

území

porovnatelné

s významnými lokalitami v kraji. Kulturně-poznávací a sportovní cestovní ruch dosáhli úrovně dobrý. To vypovídá, že území disponuje významným potenciálem pro danou aktivitu. Gastronomický a kongresový cestovní ruch dosáhli pouze průměrného potenciálu. Z hlediska cestovního ruchu jsou v turistické oblasti Valašsko významné aktivity pouze pro provozování rekreačního cestovního ruchu, sportovního cestovního ruchu a kulturně-historického cestovního ruchu. Na základě těchto výsledků jsme hypotézu H0 potvrdili. Vedlejší hypotézy jsme ověřovali na základě statistických údajů o návštěvnosti, které nám zaslali Správa CHKO Beskydy, Muzeum regionu Valašsko, expozice mechanického Betlému v Horní Lidči a hvězdárna Valašské Meziříčí. Vedlejší hypotézu H1 jsme potvrdili, jelikož návštěvníci opravdu navštěvují kulturně-historické památky více než přírodní atraktivity. Hypotézu H2 jsme taktéž potvrdili, jelikož opravdu nejvíce návštěvníků turistické oblasti Valašsko navštěvuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 2012 skanzen navštívilo na 251 980 návštěvníků. Z uvedených skutečností je zřejmé, že turistická oblast Valašsko disponuje atraktivní harmonickou krajinou s lidovou architekturou. Území je protkáno množstvím naučných stezek, cyklostezek, které je možno v zimě využít jako tratě pro běžecké lyžování a v neposlední řadě svahů pro sjezdové lyžování. Valašsko je oblast, kde jsou občané hrdi na to, že jsou Valaši, což dokládají každoročním oživováním tradic a nestárnoucím folklorem. V neposlední řadě se zde nachází četnost kulturně-historických památek. To vše turistické oblasti poskytuje podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

60

Ovšem, aby turistická oblast Valašsko využila svého potenciálu co nejlépe, musí se zaměřit na zlepšení spolupráce veřejného a soukromého sektoru, zkvalitnit materiálně-technickou základnu a dopravní dostupnost. Jen tak se může stát plně konkurenceschopnou.

61

Seznam použité literatury [1] Akční plán rozvoje cestovního ruchu pro turistickou oblast Valašsko. Vsetín, červenec 2007. [2] An evaluation of the conditions for the recreational exploitation of the region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu

Vimpersko) [online].

2003[cit.

2013-03-21].

Dostupné

z:

. [3] Annual Review. World Travel & Tourism Council [online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: . [4] ARBORETUM - SEMETÍN. Městské lesy Vsetín [online]. 2003 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: . [5]

Betlém:

Horní

Lideč [online].

2011

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

. [6] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In: Urbanismus a územní rozvoj [online]. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002 [cit. 2013-02-12]. ISSN 1212-0855. Dostupné z: . [7] Centrála cestovního ruchu Východní Moravy [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: . [8] Dovolená na Rožnovsku. Vydalo: Sdružení Mikroregion Rožnovsko a Valašské království s.r.o. [9] E-Chalupy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: . [10] Flóra a fauna. Východní Morava [online]. 2010 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: . [11] FRANKE Antonín a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012. 312 s. ISBN 978-80-7357718-6

62

[12] GÚČIK Marian. Základy cestovného ruchu. 1. vyd. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2000. 152 s. ISBN 80-8055-355-6 [13] GÚČIK Marian a kol. Krátky slovník cestovného ruchu. 1. vyd. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2004. 175 s. ISBN 82-88945-73-9 [14] GÚČIK Marian. Úvod do štúdia. Bánská Bystica, 2010. 303 s. ISBN 978-8089090-80-8 [15] GÚČIK Marian. Cestovný ruch. Politika a ekonómia. 1. vyd. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta, 2011. 186 s. ISBN 978-80-89090-98-3 [16] Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. CzechTourism [online]. 2001 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: . [17] Hotely a restaurace ve Vsetíně. Vsetín: Oficiální web města [online]. 2010 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: . [18] HRUBEŠOVÁ Marika. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu. Brno, 2007. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. [19] HUDEC Oto a kol. Podoby regionálneho a miestneho rozvoja. 1. vyd. Košice: Ekonomická fakulta, 2009. 334 s. ISBN 978-80-553-0117-4. [20] Charakteristika oblasti. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Správa

CHKO

Beskydy [online].

2006

[cit.

2013-03-05].

Dostupné

z:

. [21] Charakteristika okresu Vsetín. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-0304]. Dostupné z: . [22] Chráněná krajinná oblast Beskydy. Vydala: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. [23] Chráněná krajinná oblast Beskydy. Vydalo: Severomoravské regionální sdružení ČSOP Valašské Meziříčí ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy, 2006. [24] Info, Unterkunft, Zakwaterowanie Vsetín. Vydalo: © město Vsetín, květen 2007.

63

[25] JENÍČEK Vladimír a kol. Vyvážený rozvoj. Na globální i regionální úrovni. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 132 s. ISBN 978-80-7400-195-6. [26] KREJČÍ Tomáš a kol. Regionální rozvoj – teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Ediční středisko Mendelovy univerzity, 2010. 155 s. ISBN 987-80-7375-414-3. [27] LINDEROVÁ Ivica. Cestovní ruch. VŠPJ Jihlava, 2012. Skripta. VŠPJ Jihlava. [28] Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Beskydy. Chráněná území Zlínského kraje [online]. 2001-2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: . [29] MARIOT Peter. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Veda, vydavatelʼstvo Slovenskej akadémie vied, 1983. 252 s. [30] MATYÁŠOVÁ Martina. Vymezování regionů v cestovním ruchu v ČR. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. [31] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha, 2006. [32] Muzeum regionu Valašsko: Zpráva o hospodaření a o činnosti příspěvkové organizace za rok 2012 [online]. 2013, 42 s. [cit. 10.4.2013]. Dostupné z: . [33] NEKUDA Vladimír a kol. Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna, 2002. 963 s. ISBN 80-7275-024-0. [34] PALATKOVÁ Monika, ZICHOVÁ Jitka. Ekonomika turismu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [35] PAVELKA Jan. Chráněná území okresu Vsetín. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 375 s. [36] Plán dopravní obslužnosti území - Zlínský kraj na léta 2012 - 2016. Zlín, 2012. [37] PONIKELSKÝ Petr, KOŠTEJNOVÁ Zlata. Úvod do regionalistiky [online]. Praha, 2008 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: . [38] RYGLOVÁ Kateřina, BURIAN Michal, VAJČNEROVÁ Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3 64

[39] Statistická ročenka Zlínského kraje 2012 [online]. Krajská správa České: Krajská správa Českého statistického úřadu Zlín, odd. informačních služeb, 2012 [cit. 2013-0318]. 721011-12. ISBN 978-80-250-2268-9. Dostupné z: . [40] STOKLASA Radovan. To nejlepší z Valašska. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Radovan Stoklasa, 2011. 143 s. [41] Turistický potenciál regionů. CzechTourism [online]. 2010 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: . [42] Turistický průvodce regionem Valašsko. Vydala: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s., 2009. 96 s. [43] Ubytování pod Radhoštěm [online]. 2011-2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: . [44]

Ubytování. Zašová [online].

2003-2011

[cit.

2013-03-18].

Dostupné

z:

. [45] Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: . [46] Valašsko. Vydala: Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. [47] Velké Karlovice, Ubytování. Vydala: obec Velké Karlovice za finanční podpory Nadace Děti – kultura – sport, 2010. [48] VYSTOUPIL Jiří a kol. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 98 s. ISBN 978-80-10-4263-6 [49] ZAHRADNÍK David, BANAŠ Marek. Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy: Zpráva za rok 2012. Olomouc: Monitoring návštěvnosti, s.r.o., 2013. 36 s. [50] ZELENKA Josef, PÁSKOVÁ Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 [51] ŽÍTEK Vladimír. Regionální ekonomie a politika I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 146 s. ISBN 80-210-2767-3

65

Seznam příloh Příloha 1: Mapy turistických regionů České republiky .................................................. 67 Příloha 2: Mapa turistických oblastí České republiky .................................................... 67 Příloha 3: Přehled zvláště chráněných území Valašska .................................................. 68 Příloha 4: Obrázek Pustevny - turistické chaty Maměnka a Libušín .............................. 69 Příloha 5: Obrázek Valašské muzeum v přírodě – Kostel sv. Anny z Větřkovic ........... 70 Příloha 6: Pustevny - kaple sv. Cyrila a Metoděje .......................................................... 70

66

Přílohy Příloha 1: Mapy turistických regionů České republiky

Pramen: Czechtourism, 2010.

Příloha 2: Mapa turistických oblastí České republiky

Pramen: Czechtourism, 2010.

67

Příloha 3: Přehled zvláště chráněných území Valašska Kategorie

Název

Katastrální území

Vyhlášení

Výměra ha

PP

Bečevná

Rokytnice u Vsetína

1948

0,70

PP

Brodská

Nový Hrozenkov, Halenkov

1999

3,91

PP

Čertovy skály

Lidečko

1966

0,15

PR

Dubcová

Kateřinice

1956

5,82

PR

Galovské lúky

Huslenky

1952

21,55

PR

Halvovský potok

Vsetín

1999

19,14

PP

Hrádek

Študlov

1999

3,20

PP

Choryňská stráž

Vsetín

1999

8,35

PR

Choryňský mokřad

Choryně

1999

20,98

PP

Jarcová kula

Jarcová

1999

0,10

PP

Jasenice

Lešná

1991

1,71

PP

Ježůvka

Vsetín

1956

4,99

PP

Kladnatá - Grapy

Horní Bečva

1999

62,82

PR

Klenov

Bystřička

1999

15,35

NPR

Kněhyně - Čertův mlýn

Prostřední Bečva

1989

52,74

PP

Kopce

Lidečka

1999

0,75

PP

Křížový

Ratiboř

1999

1,30

PP

Kudlačena

Horní Bečva

1988

5,48

PR

Kutaný

Halenkov

1969

14,93

PP

Lačnov

Lačnov

1948

0,23

PP

Louka pod Rančem

Vsetín

1999

0,72

PP

Louky pod Štípou

Růžďka

1949

4,44

PP

Lúčky - Roveňky

Růžďka

1999

1,50

PR

Makyta

Huslenky

2003

188,48

PP

Mokřady Vesník

Vsetín, Jasénka

1999

1,47

PP

Pivovařiska

Liptál, Hošťálková

1999

2,66

PP

Pod Juráškou

Horní Bečva

1952

1,00

PP

Poskla

Hutisko - Solanec

1988

2,45

PP

Pozděchov

Pozděchov

1948

0,28

PP

Prlov

Prlov

1999

3,48

NPR

Pulčín - Hradisko

Pulčín

1989

72,73

PP

Rákosina pod Stříteží


1994

1,76

NPR

Razula

Velké Karlovice

1949

23,52

PP

Růžděcký Vesník

Růžďka

1999

3,65

PP

Rybník Neratov

Prlov

1999

1,90

PP

Skálí

Karolinka

1999

19,87

PP

Smradlavá

Karolinka

1999

9,28

PP

Stříbrník

Hovězí

1988

14,50

PP

Sucháčkovy Paseky

Lačnov

1999

0,70

PP

Svantovítova skála

Malá Bystřice

1999

0,16

PP

U Vaňků

Bystřička

1999

1,38

68

Příloha 4: Pokračování PP

Uherská

Zděchov, Huslenky

2003

3,26

PP

Vachalka

Karolinka

1999

8,30

PP

Vršky - Díly

Vsetín

1999

19,41

PP

Zbrankova stráň

Ratiboř

1999

2,46

PP

Zubří

Zubří

1948

0,14

Pramen: Pavelka 2002, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Chráněná území Zlínského kraje 20012013 (vlastní zpracování).

Příloha 5: Obrázek Pustevny - turistické chaty Maměnka a Libušín

Pramen: vlastní fotografie, 2010.

69

Příloha 6: Obrázek Valašské muzeum v přírodě – Kostel sv. Anny z Větřkovic


Příloha 7: Pustevny - kaple sv. Cyrila a Metoděje


70

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu cestovního ruchu v České republice

Recommend Documents