ČESKÁ REPUBLIKA, ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE
JAKUBSKÉ NÁMĚSTÍ 644/3, 601 00 BRNO, P. O. BOX 234 542 423 111, FAX: 542 423 190, IČ: 60556552 v esel y @ uur. cz, j urankov a@ uur. cz , www.uur.cz
Závěrečná zpráva úkolu B.10/CR
Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice
Garant ÚÚR: RNDr. Jan Bína, CSc.
Duben 2010
1
Úvod
Pojetí potenciálu cestovního ruchu
Tato závěrečná zpráva shrnuje textové, tabelární, grafické a kartografické výstupy úkolu Ústavu územního rozvoje č. B.10/CR „Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice“.
Soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu vytváří složitý multidisciplinární systém. Do systému vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Celkové postihnutí a kvantifikace tohoto systému jsou sotva možné, protože některé prvky působí nehmotně a neměřitelně (např. genius loci některých míst), u jiných prvků je jejich postižení a významová diferenciace velmi obtížnou záležitostí.
První územní vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu bylo v ÚÚR zpracováno v roce 2001. Potenciál byl konstruován pro každou obec ČR podle zastoupení některé z vymezených 24 potenciálních složek cestovního ruchu (a rekreace), bodově ohodnocených jak podle vyvinutosti na území obce, tak podle jejich obecného významu.
Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je proto jeho zjednodušení a rozčlenění na měřitelné segmenty. Ty pak vystupují v pozici dílčích potenciálů cestovního ruchu a celkový potenciál je koncipován jako jejich souhrn. V bodovém vyjádření je dílčím segmentům přiřazován určitý počet bodů. Součet bodů pak představuje konečný potenciál cestovního ruchu – samozřejmě v limitech nutného zjednodušení souboru podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu.
Současný úkol aktualizace potenciálu cestovního ruchu se na rozdíl od tehdejšího úkolu zaměřuje na rozhodující aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území. Pracuje s většími prostorovými jednotkami – jsou jimi správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Do posouzení jsou nyní rovněž zahrnuty i některé „vněsystémové“ faktory, zejména míra relativně snadné dostupnosti území individuální dopravou a též obslužnost území veřejnou dopravou.
Danosti a aktivity vytvářející segmenty potenciálu cestovního ruchu mohou být chápány v různé šíři záběru. V úzkém pojetí jde jen o takové danosti a aktivity, které bezprostředně a přímo ovlivňují cestovní ruch, tedy návštěvu daného území. Sem patří např. existence významného hradu v regionu. Naopak široké pojetí uvažuje nejen tento primární typ, ale i aktivity, které působí odvozeně (např. služby a atrakce pro návštěvníky v podhradí hradu).
Celkovou osnovu pro řešení úkolu určil zadávací list schválený Odborem cestovního ruchu a Odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Stanovená hlavní koncepce byla upřesňována na kontrolních dnech konaných ve dnech 2. 4. 2009, 17. 6. 2009, 30. 9. 2009 a 15. 12. 2009 (tento poslední kontrolní den byl spojen s prezentací zatímních dosažených výsledků pro pracovníky Odboru cestovního ruchu MMR).
Otázka šíře pojetí segmentů potenciálu cestovního ruchu má souvislost s tím, zda některé danosti a aktivity související s cestovním ruchem se mají uvažovat ještě jako součásti potenciálu cestovního ruchu, nebo již jako atributy využití potenciálu cestovního ruchu. V předkládaném úkolu byla zvolena v tomto ohledu střední
Terminologická poznámka: za součást cestovního ruchu považujeme i rekreaci, resp. cesty za rekreací. Pojem potenciál cestovního ruchu tedy v sobě zahrnuje i rekreační potenciál daného území. 2
cesta. Tak například za součást potenciálu cestovního ruchu považujeme nejen turisticky významný hrad, ale i muzeum voskových figurín v podhradí, tj. druhotnou a odvozenou aktivitu. Nelze totiž vyloučit, že pro část návštěvnické klientely je takovéto muzeum důležitější než vlastní hrad. Naopak již nikoli za součást potenciálu, nýbrž za jeho využití pokládáme např. existenci rozhleden a lyžařských sjezdových areálů (využívají členité a sněhově příznivé podmínky horských krajin), nebo ubytovací kapacity sídel (využívají rekreační hodnoty příslušných území). Poznamenáváme v této souvislosti, že územní diferenciace využití potenciálu cestovního ruchu bude řešena v dalším navazujícím úkolu Ústavu územního rozvoje. Je nepochybné, že potenciál cestovního ruchu různých regionů je využíván v České republice značně rozdílně.
vytváří výrazná přidaná hodnota atraktivity (tj. jádra historického města, sakrální památky atd.). Méně obecně známý je statut některých měst jako městská památková rezervace či městská památková zóna, proto jako přidaná hodnota se neprojevuje. K bodu b): Tento druhý sektor je vyhraněně potenciální. Neupíná se na konkrétní objekty, nýbrž na širší územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Vychází z toho, že různé plochy mají různý obecný význam pro cestovní ruch. Nejnázornější je to v případě krajinných typů, které hrají významnou roli pro přírodně orientovaný cestovní ruch a rekreaci – od nejhodnotnějšího horského typu po nejméně hodnotný nížinný bezlesý typ. Ale mezi plochy s obecně podporujícím vlivem na cestovní ruch lze řadit i zóny v blízkosti sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, protože zvyšují kvalitu dálkové dostupnosti území. Naopak plochy s obecně omezujícím vlivem na cestovní ruch představují zejména areály hnědouhelných dolů a velké plochy průmyslu. V menší intenzitě se takto projevují urbanizovaná území. Čím větší je v obvodu ORP podíl ploch s obecně podporujícím vlivem na cestovní ruch – a naopak čím menší je podíl ploch s vlivem obecně omezujícím –, tím příznivější potenciální podmínky daný ORP vykazuje. I zde se vyskytují aspekty přidané hodnoty na základě obecně známého vyššího statutu některých ploch; nejzřetelněji takto působí národní parky, v míře o něco nižší pak chráněné krajinné oblasti.
Segmenty potenciálu cestovního ruchu lze seskupit do dvou dílčích potenciálů, jimiž jsou: a) potenciál atraktivit cestovního ruchu, b) potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovních ruch. K bodu a): Atraktivity cestovního ruchu jsou reálným vyjádřením cílů návštěvníků regionu. Jsou to např. zámky, hrady, botanické zahrady, golfová hřiště, lázeňská místa aj., ale i přírodní pozoruhodnosti jako jeskyně, skalní města atd. Některé atraktivity jsou „bodové“ (např. zámek, botanická zahrada, jeskyně), jiné jsou územně komplexnější (např. jádro historického města, lázeňské místo, skalní město). Opět jiné atraktivity spočívají spíše než v konkrétních objektech v určitém věhlasu (např. obce s vinařským nebo pivovarským věhlasem). Zvláštní význam pro chování účastníků cestovního ruchu má přiznání „vyššího statutu“ pro určité lokality, pokud je tento statut obecně známý a často frekventovaný. Zařazením lokality do seznamu světového dědictví UNESCO, se
„Linie“ vyjadřují délku významných silnic, železnic, břehů vodních nádrží vhodných ke koupání, úseků řek vhodných ke splouvání atd. Vypovídají o podmínkách relativně snadné dostupnosti území individuální i hromadnou dopravou resp. o možnostech provádění uvedených rekreačních aktivit u vody. Při hodnocení v podmínkách nestejně velkých obvodů ORP je účelné délky těchto linií v ORP koeficientově vztahovat k rozloze daného ORP. 3
Použitá metodika vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu
Pouze některé atraktivity (např. golfová hřiště, turistická informační centra aj.) jsou uvažovány jen v jednom stupni. U nich fakt, zda v určité lokalitě existují, je důležitější než jejich rozčlenění.
Metodika použitá v předkládaném úkolu vychází z výše uvedeného pojetí potenciálu cestovního ruchu a konkretizuje jej.
Nezbytná míra významové selekce je nutná i u „dolní hranice“ zařazení některých objektů jako atraktivit cestovního ruchu. V České republice existuje velké množství drobnějších zámků, městských i vesnických kostelů, menších tvrzí či hradních zřícenin, vojenských památek typu „řopíků“ atd. Velká většina z nich jako atraktivita cestovního ruchu nefiguruje, a proto nejsou uvažovány. Totéž platí i pro menší přírodní výtvory. Proto je v následujícím přehledu v takových skupinách atraktivit vždy uvedeno, že i v nejnižším významovém stupni musí jít o významné objekty (přírodní výtvory, zámky, technické památky atd.). Tam, kde takováto dolní hranice není (např. u muzeí, botanických zahrad aj.), jsou zařazeny všechny příslušné objekty, pokud existují. V přehledu jsou pak v těchto skupinách uvedeny v nejnižším významovém stupni ostatní muzea, botanické zahrady aj.
Atraktivity cestovního ruchu Většinu atraktivit diferencujeme podle jejich významu pro cestovní ruch do dvou až tří významových stupňů (A, B resp. A, B, C). Základem významové diferenciace jsou za prvé konkrétně zjistitelné parametry. Tento postup je použit u historických městských a vesnických souborů (městské a vesnické památkové rezervace jsou zařazeny do vyššího stupně než městské a vesnické památkové zóny) a u hradů, zámků, archeologických památek, sakrálních, technických, vojenských památek a pietních památníků – do nejvyššího stupně jsou zařazeny objekty, které mají statut národní kulturní památky. (Pozn.: na rozdíl od památek UNESCO se zde nevytváří přidaná hodnota k významovému stupni, ale sám tento stupeň.) Za druhé, a to tam, kde podobná hierarchizace neexistuje, je použit odhad obecného významu příslušného objektu pro cestovní ruch. Jako pomůcka byla použita významová selekce objektů cestovního ruchu v tematických mapách, které při nepříliš velkém měřítku pojednávají objekty v celé ČR 1 a nezbytně musí proto diferencovat.
Přehled hodnocených atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů: Přírodní pozoruhodnosti A – celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti (skalní útvary, jeskyně, propasti, nejhodnotnější rašeliniště s naučnými chodníky apod.) B – jiné významné přírodní výtvory (krasové kaňony, skalní útvary, rašeliniště apod.) Historické městské soubory A – městské památkové rezervace B – městské památkové zóny
Např. Poznávejte Česko, Kartografie Praha, 2009; Atlas cestovního ruchu České republiky, MMR ČR, 2006; Česká republika - Atlas pro volný čas, Kartografie Praha, 2001; 999 turistických zajímavostí České republiky, Kartografie Praha, 1999; www.mapy.cz aj. 1
4
Historické vesnické soubory A – vesnické památkové rezervace B – vesnické památkové zóny
Pietní památníky A – pietní památníky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné pietní památníky a vojenské hřbitovy
Zámky A – zámky se statutem národní kulturní památky B – zámky s průvodcovskými prohlídkami C – jiné významné zámky
Technické památky A – technické památky se statutem národní kulturní památky B – technické památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné technické památky
Hrady, tvrze, zříceniny A – hrady, zříceniny se statutem národní kulturní památky B – hrady, tvrze, zříceniny s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné hrady, tvrze, zříceniny
Archeologické památky A – archeologické památky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné archeologické památky Historické podzemí Podzemní areály s průvodcovskými prohlídkami
Křesťanské sakrální památky A – kostely, kláštery, kaple se statutem národní kulturní památky B – kostely, kláštery, kaple s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné kostely, kláštery, kaple
Muzea, galerie A – muzea, galerie celostátního významu, popř. se statutem národní kulturní památky B – muzea, galerie oblastního významu, popř. s turisticky atraktivním zaměřením C – ostatní muzea, galerie
Židovské památky A – židovské památky se statutem národní kulturní památky B – židovské památky s průvodcovskými prohlídkami nebo upravené pro prohlídku C – jiné významné židovské památky
Muzea v přírodě, skanzeny A – muzea v přírodě, skanzeny celostátního významu B – ostatní muzea v přírodě, skanzeny, expozice v původních objektech
Vojenské památky A – vojenské památky se statutem národní kulturní památky B – jiné významné vojenské památky
Lázeňská místa A – obce se statutem lázeňského místa s vyvinutou lázeňskou čtvrtí a s širším kulturním a společenským významem 5
B – ostatní obce se statutem lázeňského místa
Přidaná hodnota: Památky UNESCO Lokality zařazené do Seznamu světového dědictví UNESCO
Zoologické zahrady, zooparky A – nejvýznamnější zoologické zahrady a areály typu safari B – ostatní zoologické zahrady a zooparky
Plochy a linie ovlivňující cestovní ruch
Botanické zahrady, arboreta A – nejvýznamnější botanické zahrady a arboreta B – ostatní botanické zahrady a arboreta
K vyhodnocování potenciálu ploch a linií jako dílčího potenciálu cestovního ruchu v obvodech ORP bylo vybráno 7 (primárních) typů ploch a 6 typů linií. Každá plocha či linie nese určitý obecný význam pro rozvoj cestovního ruchu. U ploch je orientace tohoto významu obousměrná, část ploch má orientaci kladnou (podporující), část má orientaci zápornou (omezující) a jeden typ plochy je neutrální. Z linií jsou všechny typy s podporujícím významem.
Aquaparky, plavecké bazény A – aquaparky B – významné plavecké bazény Golfová hřiště Venkovní i krytá golfová hřiště
Plochy národních parků a chráněných krajinných oblastí mají povahu přidané hodnoty – nevycházejí primárně z charakteristik území, nýbrž ze správního aktu, jímž je území přidělen „vyšší statut“.
Farmy pro hipoturistiku Farmy umožňující jízdu na koni
U každé plochy a linie je vyhodnoceno příslušné územní zastoupení z rozlohy ORP – u ploch je to přímým podílem v %, u linií pomocí koeficientu. Rámcové intervaly územního zastoupení ploch a linií v obvodech ORP zakládají intenzitní stupně ploch a linií, což jsou již přímo nástroje pro konstrukci tohoto druhého dílčího potenciálu cestovního ruchu za ORP.
Vinařský věhlas Sídla s obecně známými vinnými sklepy Pivovarnický věhlas Sídla s obecně známými pivovarskými restauracemi Jiné atraktivity cestovního ruchu A – nejvýznamnější jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu B – jiné významné jinde neuvedené atraktivity cestovního ruchu
Přehled hodnocených ploch a linií a jejich intenzitních stupňů: Rekreační a turistická krajina typ I Vymezení: horská a vyšší podhorská krajina s vysokým podílem lesů, s malebnou členitostí reliéfu představující kvalitní prostředí pro letní i zimní turistiku, rekreaci a zimní sporty, s drobným popř.
Turistická informační centra Turistická informační centra 6
rozptýleným osídlením; nebo krasová krajina s vyvinutými povrchovými tvary, zejména skalnatými kaňony; nebo krajina s vysokou hustotou výrazných skalních útvarů Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně
relativně hustě osídlená s velkými venkovskými sídly Obecný vliv na cestovní ruch: omezující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně Urbanizovaný prostor Vymezení: souvislé převažující plochy intravilánu šířící se z jádrového města (nad zhruba 20 000 obyvatel) do okolních obcí Obecný vliv na cestovní ruch: omezující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více B – 20-34 % C – 10-19 % D – 5-9 % E – 4 % a méně
Rekreační a turistická krajina typ II Vymezení: členitá vrchovinná krajina s lesy, loukami a pastvinami, s četnými vyhlídkovými body, s relativně drobným osídlením; nebo krajina s plochým reliéfem, ale s vysokou estetikou danou střídáním lesů, luk a rybníků, velmi vhodná pro cykloturistiku; nebo krajina monumentálních izolovaných sopečných vrchů s vysoce kvalitními rozhledovými místy; nebo krasová krajina s méně vyvinutými povrchovými tvary Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně
Průmyslový a těžební prostor Vymezení: velké souvislé průmyslové areály mimo intravilán sídel, hnědouhelné velkolomy Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně omezující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 35 % a více B – 20-34 % C – 10-19 % D – 5-9 % E – 4 % a méně
Rekreační a turistická krajina typ III Vymezení: pahorkatinná, mírně zvlněná krajina s mozaikou polí, lesů, luk, s menšími až středně velkými venkovskými sídly Obecný vliv na cestovní ruch: neutrální (vzhledem k tomu, že jde o nejrozšířenější „normál“ české a moravské krajiny, její zastoupení nezvyšuje ani nesnižuje potenciál cestovního ruchu) Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): nehodnoceny
Areál dálniční dostupnosti typ I Vymezení: území ve vzdušné vzdálenosti do 10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně
Rekreační a turistická krajina typ IV Vymezení: převážně plochá krajina, intenzivně zemědělsky využívaná, bezlesá nebo s drobnými plochami listnatých lesů, 7
Areál dálniční dostupnosti typ II Vymezení: území ve vzdušné vzdálenosti 11-25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně
1 břehů vodní plochy v km Délka silnic I. třídy Index A: délka x 1000 rozloha obvodu ORP v km Vymezení: délka silnic I.2 třídy délka úseku vodního toku v km Indexpodporující B: rozloha obvodu ORP v km x 1000 Obecný vliv na cestovní ruch: 3 délka silnic I. třídy v km Intenzitní stupně (hodnotyIndex indexu C: rozloha 1000 ): obvodu ORP v km x 100 4B – 75-99 délka železnic v km C – 50-74 A – 100 a více Index D: rozloha obvodu ORP v km x 100 D – 25-49 E – 24 a méně 2
2
2
2
Délka železnic typ I 1 vodní plochy v km Vymezení: délka železničních na břehů nichž každý denx 1000 v týdnu lze Indextratí, A: délka rozloha obvodu ORP v km použít 10 a více vlaků v každém směruúseku (pramen: řád ČD 2 vodního tokuJízdní v km Index B: délka x 1000 rozloha obvodu ORP v km 2008-2009 resp. 2009-2010) 3 délka silnic I. třídy v km Indexpodporující C: rozloha Obecný vliv na cestovní ruch: obvodu ORP v km x 100 4 délka železnic v km Intenzitní stupně (hodnoty indexu Index D: rozloha 1000 ): obvodu ORP v km x 100 A – 100 a více B – 75-99 C – 50-74 D – 25-49 E – 24 a méně
Délka břehů vodních ploch typ I Vymezení: břehy rekreačních vodních ploch celostátního a nadregionálního významu s příslušnou vybaveností Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující břehů vodní plochy v km Intenzitní stupně (hodnoty1 Index indexu A: délka x 1000 ): rozloha obvodu ORP v km 2 – 20-49délka úseku vodního toku A – 50 a více B Index B: rozloha obvodu ORP vCkmv–km10-19 x 1000 D – 5-9 E3 – 4 a méně délka silnic I. třídy v km
2
2
2
2
2
2
Index C:
x 100
2
rozloha obvodu ORP v km
x 100 Délka břehů vodních plochIndex typ IID: Vymezení: břehy rekreačních vodních ploch nadmístního významu s příslušnou vybaveností Obecný vliv na cestovní ruch: podporující břehů vodní plochy v km Intenzitní stupně (hodnoty1 Index indexu A: délka x 1000 ): rozloha obvodu ORP v km 2 – 20-49délka úseku vodního toku A – 50 a více B Index B: rozloha obvodu ORP vCkmv–km10-19 x 1000 D – 5-9 E3 – 4 a méně délka silnic I. třídy v km 4
délka železnic v km 2 rozloha obvodu ORP v km
Délka železnic typ II 1 vodní plochy v km Vymezení: délka železničních na břehů nichž každý denx 1000 v týdnu lze Indextratí, A: délka rozloha obvodu ORP v km použít 5-9 vlaků v každém směru (pramen: Jízdní řád ČD 2008-2009 2 úseku vodního toku v km Index B: délka x 1000 rozloha obvodu ORP v km resp. 2009-2010) 3 délka silnic I. třídy v km Indexpodporující C: rozloha Obecný vliv na cestovní ruch: obvodu ORP v km x 100 4 délka železnic v km Intenzitní stupně (hodnotyIndex indexu D: rozloha obvodu ORP v km x 100 1000 ): A – 100 a více B – 75-99 C – 50-74 D – 25-49 E – 24 a méně 2
2
2
2
2
2
Index C:
2
rozloha obvodu ORP v km
x 100
Index D: x 100 Délka řek vhodných pro splouvání Vymezení: délka řek, popř. jiných vodních toků vhodných pro vodácké plavby, nebo na nichž jsoudélka prováděny výletní lodní plavby 1 břehů vodní plochy v km Index A: rozloha x 1000 Obecný vliv na cestovní ruch: podporující obvodu ORP v km úseku vodního toku v km B: délka x 1000 ): Intenzitní stupně (hodnoty2 Index indexu rozloha obvodu ORP v km délka silnic I. třídy v km A – 100 a více B3 Index – 75-99 C – 50-74 C: rozloha obvodu ORP v km x 100 D – 25-49 E4 – 24 a méně délka železnic v km 4
délka železnic v km 2 rozloha obvodu ORP v km
Přidaná hodnota: národní park Vymezení: území národního parku Obecný vliv na cestovní ruch: výrazně podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % C – 25-49 % D – 10-24 % E – 9 % a méně
2
2
2
Index D:
2
rozloha obvodu ORP v km
x 100
8
Přidaná hodnota: chráněná krajinná oblast Vymezení: území chráněné krajinné oblasti Obecný vliv na cestovní ruch: podporující Intenzitní stupně (podíl na rozloze ORP): A – 75 % a více B – 50-74 % D – 10-24 % E – 9 % a méně
Tab. 1 – Bodové hodnoty atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Atraktivita cestovního ruchu
C – 25-49 %
Přírodní pozoruhodnost Historický městský soubor Historický vesnický soubor Zámek Hrad, tvrz, zřícenina Křesťanská sakrální památka Ţidovská památka Vojenská památka Pietní památník Technická památka Archeologická památka Historické podzemí Muzeum, galerie Muzeum v přírodě, skanzen Lázeňské místo Zoologická zahrada, zoopark Botanická zahrada, arboretum, Aquapark, plavecký bazén Golfové hřiště Farma pro hipoturistiku Vinařský věhlas Pivovarnický věhlas Jiná atraktivita cestovního ruchu Turistické informační centrum Přidaná hodnota: památka UNESCO
Kvantifikace potenciálu cestovního ruchu Závěrečným metodickým krokem je přiřazení bodových hodnot skladebným prvkům potenciálu cestovního ruchu, tj. atraktivitám cestovního ruchu v jejich významových stupních a plochám a liniím v jejich intenzitních stupních. Jako základ pro bodování byla použita metoda párového srovnávání, významu různých objektů a jevů. Na těchto pracích se podílela širší skupina pracovníků Ústavu územního rozvoje. Testové výsledky byly zprůměrovány s příp. odečtením výrazně se odlišujících maximálních nebo minimálních hodnot. Bodová hladina byla položena tak, aby rámcově průměrný obvod ORP, jak pokud jde o jeho atraktivity cestovního ruchu, tak o jeho plochy a linie ovlivňující cestovní ruch, měl počet bodů za oba dílčí potenciály zhruba vyrovnaný. V realitě samozřejmě takováto modelová situace nastává jen málokdy, většina obvodů ORP má pozitiva soustředěná výrazně buď na straně atraktivit nebo na straně ploch a linií.
9
A
Významový stupeň Nediferencováno B C 60 20 60 30 40 20 65 45 15 60 40 15 60 40 15 60 40 15 55 25 50 20 55 25 10 40 20 40 50 25 10 60 30 75 25 60 35 60 25 50 25 35 35 25 25 50 20 15 100
Tab. 2 – Bodové hodnoty ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch a jejich intenzitních stupňů Plocha, linie
Celkové přehledy potenciálu cestovního ruchu obvodů ORP
Intenzitní stupeň A
B
C
D
Rekreační a turistická krajina typ I
350
280
210
140
70
Rekreační a turistická krajina typ II
200
160
120
80
40
Rekreační a turistická krajina typ III
E
Tab. 3 – Potenciál cestovního ruchu v obvodech ORP Potenciál CR v bodovém vyjádření Obvod ORP
nehodnoceno
Rekreační a turistická krajina typ IV
-150
-120
-90
-60
-30
Urbanizovaný prostor
-100
-80
-60
-40
-20
Průmyslový a těţební prostor
-300
-240
-180
-120
-60
Areál dálniční dostupnosti typ I
150
120
90
60
30
Areál dálniční dostupnosti typ II
75
60
45
30
15
Délka břehů vodních ploch typ I
250
200
150
100
50
Délka břehů vodních ploch typ II
125
100
75
50
25
Délka řek vhodných pro splouvání
150
120
90
60
30
Délka silnic I. třídy
100
80
60
40
20
Délka ţeleznic typ I
100
80
60
40
20
Délka ţeleznic typ II
50
40
30
20
10
Přidaná hodnota: národní park
200
160
120
80
40
Přid.hodnota: chráněná krajinná oblast
100
80
60
40
20
Hlavní město Praha Středočeský kraj: Benešov Beroun Brandýs n.L.-Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany Sedlčany Slaný Vlašim
10
6120
5785
ploch a linií 335
1615 1340 920 475 1235 365 800 830 960 760 410 1555 365 1465 1195 970 370 585 535 1390 1160 930 1010 835 810
1075 910 790 355 755 175 240 420 790 635 250 1070 265 1020 965 515 170 445 345 855 710 540 430 655 380
540 430 130 120 480 190 560 410 170 125 160 485 100 445 230 455 200 140 190 535 450 390 580 180 430
celkový
atraktivit
Votice Blatná Jihočeský kraj: České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Plzeňský kraj: Blovice Domaţlice Horaţďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov Karlovarský kraj: Aš
655 560
315 430
340 130
1795 2580 690 1405 670 730 1495 1775 915 950 1345 805 1355 530 1160 580
1505 1770 530 955 270 310 915 1035 555 590 1170 545 535 230 510 255
290 810 160 450 400 420 580 740 360 360 175 260 820 300 650 325
655 1130 660 710 1735 1030 745 1005 1895 680 1200 675 1210 1880 995
230 620 420 255 1075 665 360 355 1335 215 580 230 615 1300 490
425 510 240 455 660 365 385 650 560 465 620 445 595 580 505
490
170
320
Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Ústecký kraj: Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Ţatec Liberecký kraj: Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Ţelezný Brod Královéhradecký kraj: Broumov Dobruška
11
1445 1535 540 1280 1085 940
970 1070 80 715 470 635
475 465 460 565 615 305
185 1085 660 1030 1520 410 745 835 255 340 705 560 1215 1500 650 155
195 365 410 695 1060 260 515 395 275 200 635 240 850 950 140 235
-10 720 250 335 460 150 230 440 -20 140 70 320 365 550 510 -80
1825 845 1020 1035 1910 1015 690 1320 1675 875
1265 400 245 415 1400 440 355 505 1040 255
560 445 775 620 510 575 335 815 635 620
875 920
495 510
380 410
Dvůr Králové nad Labem Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydţov Rychnov nad Kněţnou Trutnov Vrchlabí Pardubický kraj: Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Ţamberk Kraj Vysočina: Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou
780 285 1320 485 1295 665 1575 590 735 275 985 1725 1275
485 185 1060 330 1005 150 1020 230 230 195 495 1095 745
295 100 260 155 290 515 555 360 505 80 490 630 530
460 715 290 1355 780 570 525 695 725 545 560 405 700 355 1275
130 275 115 865 300 175 405 425 605 265 240 125 270 245 515
330 440 175 490 480 395 120 270 120 280 320 280 430 110 760
635 1020 695 645 1380 535 920
250 450 195 200 870 220 310
385 570 500 445 510 315 610
Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč Velké Meziříčí Ţďár nad Sázavou Jihomoravský kraj: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Ţidlochovice Olomoucký kraj: Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice
12
730 570 1130 615 840 1160 720 900
290 270 670 245 445 770 240 370
440 300 460 370 395 390 480 530
1340 1100 1785 1150 535 660 765 595 475 465 985 455 350 570 545 560 780 1000 630 1790 305
1000 740 1185 870 145 460 415 235 85 355 640 255 50 140 225 310 390 525 455 1415 215
340 360 600 280 390 200 350 360 390 110 345 200 300 430 320 250 390 475 175 375 90
885 1665 365 505 885 655
460 1135 65 195 525 325
425 530 300 310 360 330
Olomouc Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh Zlínský kraj: Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříţ Luhačovice Otrokovice Roţnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Moravskoslezský kraj: Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín
1335 660 610 525 1570 325 580
1180 430 440 175 935 115 190
155 230 170 350 635 210 390
535 430 950 745 375 1020 960 970 855 790 615 1045 725
135 225 740 195 90 355 695 415 305 350 205 400 485
400 205 210 550 285 665 265 555 550 440 410 645 240
495 205 990 235 930 1390 980 565 495 790 285 895 350 845 930
205 75 345 90 320 685 310 130 145 190 180 485 165 555 350
290 130 645 145 610 705 670 435 350 600 105 410 185 290 580
Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov
675 855 125 975 895 675 455
245 675 35 855 435 285 100
430 180 90 120 460 390 355
Rozložení hodnot celkového potenciálu cestovního ruchu obvodů ORP na území České republiky znázorňuje kartogram 1. Kartogramy 2 a 3 ukazují hodnoty obou hlavních dílčích skupin: potenciálu atraktivit CR resp. potenciálu ploch a linií ovlivňujících CR. Je patrná zdaleka nejvyšší hodnota potenciálu CR hlavního města Prahy. Na vysokých úrovních se uplatňují i obvody ORP v jižních a severovýchodních Čechách. Relativně nižší stav vykazuje většina území Moravy a Slezska. Velká města a více urbanizované prostory mají obvykle vyšší hodnoty potenciálu atraktivit než potenciálu ploch a linií. Podrobněji poměr obou těchto složek potenciálu cestovního ruchu zachycuje kartogram 4. Tématem kartogramu 5 je „hustota“ potenciálu atraktivit cestovního ruchu, tj. vztah dosaženého počtu bodů k plošné výměře obvodů ORP. (U druhé složky, potenciálu ploch a linií, je tento relativní aspekt vyjádřen již jeho konstrukcí vztahující se k území ORP.) Z kartogramu vyplývá velká hustota potenciálu atraktivit ve velkoměstech (opět s mimořádným postavením Prahy). Regionálně se též projevuje nadprůměrné postavení oblasti severních a severovýchodních Čech.
13
14
Kartogram 1 – celkový potenciál cestovního ruchu za obvody ORP v bodovém vyjádření
15
Kartogram 2 – potenciál atraktivit cestovního ruchu za obvody ORP v bodovém vyjádření
16
Kartogram 3 – potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch za obvody ORP v bodovém vyjádření
17
Kartogram 4 – vzájemný poměr potenciálu atraktivit a potenciálu ploch a linií v obvodech ORP
18
Kartogram 5 – „hustota“ potenciálu atraktivit CR: počet dosažených bodů na 1 km2 rozlohy obvodu ORP
19
Úvod k regionální části V regionální části závěrečné zprávy bude znázorněn potenciál cestovního ruchu všech obvodů ORP v České republice. V jednotné úpravě je vždy uveden tabelární přehled vyčíslující potenciál cestovního ruchu obvodu ORP podle jednotlivých prvků a kartografické zobrazení rozložení těchto prvků. Kartogram chybí jen u hl. m. Prahy, kde v daném měřítku není zobrazení možné.
20
