Organizování incentivního cestovního ruchu v České republice – trendy, návrhy Bakalářská práce
Magdalena Močková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-23 Datum obhajoby bakalářské práce: červen 2014 E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Bachelor´s Dissertation
Organizing incentive tourism in Czech Republic - trends, design
Magdalena Močková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: June 2014 E-mail:
[email protected]
Prague 2014th
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
P r o h l a š u j i, Že jsem bakalářskou práci na téma Organizování incentivního cestovního ruchu v České republice zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
…………………………… Magdalena Močková
V Praze dne :
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych na tomto místě poděkovala Prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce za trpělivost, cenné rady, konstruktivní připomínky a pomoc při tvorbě.
ABSTRAKT MOČKOVÁ, Magdalena. Organizování incentivního cestovního ruchu v České republice – trendy návrhy. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 57 stran.
Práce je zaměřená na charakteristiku incentivního cestovního ruchu a shrnutí hlavních znaků. Následně se zabývá správnou organizací a trendy incentivních cest. Dále je na základě dotazníkového šetření vyhodnocena analýza, která poukazuje zejména na to, jak jsou služby incentivního cestovního ruchu využívány. V poslední části je uvedeno několik návrhů, jak vylepšit vzájemnou komunikaci (cestovní kancelář – firma – zaměstnanec) a tímto zvýšit zájem o incentivní cesty.
Klíčová slova: Analýza, incentivní cestovní ruch, MICE, marketing, organizace, trendy
ABSTRACT
MOČKOVÁ, Magdalena, Organizing Incentive Tourism in Czech Republic – trends, designs. [Bachelor´s Dissertation], The Institute od Hospitality Management in Prague 8, Ltd.: the 2014th. 57 pages.
The work is focused on characteristics of incentive tourism and summary of characteristics symbols. It subsequently deals with a proper organization and trendy incentive trips. Further it is based on a questionnaire survey evaluated by the analysis notes which points to how the service of incentive tourism is used. In last section are noted few ideas how to improve mutual communication (travel agency - company employee) and hereby increase the interest in incentive travelings.
Key words: Analysis, incentive tourism, MICE, marketing, organization, trends
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Teoretická část ........................................................................................................... 10 1. 1 Charakteristika incentivního cestovního ruchu.................................................. 10 1. 2 Meetings, Incentives, Conventions, Exhibitions (MICE) .................................. 12 1. 3 Shrnutí charakteristických znaků incentivního cestovního ruchu ..................... 13 1. 4 Incentiva v České republice ............................................................................... 14 1. 5 Incentivní program, jeho organizace a následná realizace ................................ 15 2 Praktická část ............................................................................................................. 22 2. 1 Analýza využití incentivních zájezdů v České republice .................................. 22 2. 2 Cílové skupiny ................................................................................................... 22 2. 3 Charakteristika produktu incentivního cestovního ruchu .................................. 23 2. 4 Doplňkové služby incentivního programu ......................................................... 24 2. 5 Charakteristika uplatnění Incentivního programu ............................................. 25 2. 6 Představení společnosti Plzeňský Prazdroj ........................................................ 26 2. 7 Dotazníkové šetření ........................................................................................... 30 2. 8 Potenciál České republiky pro uplatnění incentivního cestovního ruchu .......... 43 3 Návrhová část ............................................................................................................ 48 Závěr ............................................................................................................................... 50 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 51 Literatura ..................................................................................................................... 51 Internetové zdroje ....................................................................................................... 53 Přílohy............................................................................................................................. 54 Seznam grafů .............................................................................................................. 54 Dotazník ...................................................................................................................... 55
Úvod Téma mé bakalářské práce nese název Organizování incentivního cestovního ruchu v České republice. Zaujalo mě, protože mám s tímto druhem cestovního ruchu osobní zkušenost. Zároveň si myslím, že ačkoliv je toto téma velice aktuální, zejména v zahraničí, v České republice stále ještě není dostatečně rozšířené. Cílem práce je tedy především seznámení široké veřejnosti a potenciálních účastníků s incentivním cestovním ruchem. Dále bychom chtěli poukázat na výhody, které má jak firma, tak i zaměstnanec, pokud incentivní zájezdy nebo akce ve společnosti pořádají. A to z hlediska ekonomického i sociálního. Samozřejmě z toho profitují i hotelová a gastronomická zařízení, takže lze říci, že zde panuje vzájemná „symbióza“. V teoretické části se zaměříme především na charakteristiku daného pojmu a jeho vznik. Dále zmíníme organizaci, pod kterou incentivní cestovní ruch spadá společně s kongresovým cestovním ruchem, se kterým je i často spojován. Tímto vymezíme hlavní charakteristické znaky incentivního cestovního ruchu, aby bylo jasné, čím se od kongresového cestovního ruchu liší. V poslední části teorie, se věnujeme struktuře incentivního programu, jeho organizaci a následné realizaci. V praktické části využijeme metody hodnocení firmy, odborného pohovoru či dotazníkového šetření. Zanalyzujeme využití incentivních zájezdů v České republice. Zaměříme se na cílové skupiny a charakteristiku produktu incentivního cestovního ruchu. Dále se soustřeďíme na firmu Pilsner Urquell. Měli jsme osobní pohovor s obchodním ředitelem, panem Martinem Grygaříkem, který nám vysvětlil, jak probíhá organizování incentivních akcí jak v České republice, tak i v zahraničí, v jejich společnosti. Poté nám odpověděl na pár doplňujících otázek. Cílem dotazníkového šetření je zjistit, zda je incentivní cestovní ruch dostatečně propagován mezi širokou veřejností. Dotazníky jsme tudíž rozesílali v elektronické podobě a snažili jsme se, aby zde byly zastoupeny všechny skupiny, tudíž veřejný a soukromý sektor i studenti.
8
V poslední kapitole praktické části se budeme zabývat potenciálem České republiky pro uplatnění incentivního cestovního ruchu a následné zpracování SWOT analýzy pro rozvoj incentivního cestovního ruchu v České republice. V části návrhové jsme zhodnotili nedostatky, které má nabídka incentivního cestovního ruchu v České republice a pokusili jsme se formulovat některé závěry. Následně předkládáme několik návrhů a doporučení k vylepšení dosavadního stavu incentivní turistiky v České republice. Během zpracovávání bakalářské práce jsme používali běžně dostupné zdroje, jako jsou knižní publikace, časopisy, ročenky, sborníky, ale i internetové zdroje různých portálů zabývajících se touto problematikou. Je velkým nedostatkem, že není k dispozici celkové hodnocení rozsahu této činnosti, i když je to významná složka výnosů hotelových a gastronomických zařízení.
9
1 Teoretická část 1. 1 Charakteristika incentivního cestovního ruchu Definice, vymezení pojmu Incentivní cestovní ruch je pojem, který se v dnešní době již často objevuje v nabídkách cestovních kanceláří a agentur, které se zaměřují na firemní klientelu. Ačkoliv je tento termín relativně dosti rozšířený, široká veřejnost včetně firem se s ním ještě úplně neztotožnila. Většina zaměstnanců, manažerů či firemních zákazníků jen zřídka ví, že pobyt či zájezd, který jim byl poskytnut od jejich zaměstnavatele, obchodního partnera či vedením společnosti, je právě za účelem motivace. Tato specifická forma cestovního ruchu patří z hlediska realizující organizace, jako je například hotel nebo gastronomické zařízení, mezi nejvýnosnější a u několika destinací má rozhodující význam. Běžně se s incentivním cestovním ruchem spojuje také kongresový cestovní ruch, s nímž zaujímají jednotné místo pod zkratkou KIT. Častěji se však používá zkratka „MICE (meetings = schůze či sektání; incentives = incentiva neboli motivační pobyty; conventions/conferences = kongresy/konference; exhibitions/events = výstavy/akce.“1 Jedná se o nástroj pro motivování lidí zapojených do úspěchů firmy nebo například organizace
–
zaměstnanci,
prodejci,
distributoři,
obchodníci,
poradci
a v neposlední řadě také klíčoví zákazníci. Je to prostředek, jakým je můžeme odměnit za dobře odvedenou práci. „Incentivní cestovní ruch bývá někdy nazýván stimulační nebo motivační turistikou, a je využíván zaměstnavatelem jako stimul k pracovnímu výkonu, k setrvání ve firmě nebo jako odměna za dosažené výkony. Charakteristické pro něj je, že náklady spojené s účastí na tomto typu cestovního ruchu zcela nebo v převážné části hradí zaměstnavatel.“2 Slovo incentiva je ve slovníku vyjádřeno jako vzbuzující či pobízející motivaci. V praxi tento výraz znamená organizování motivačních programů pro skupiny lidí se stejným zájmem ve spojení s cestovatelskými aktivitami. Termín „incentiva“ je zpravidla
1
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 190. 2 Malá, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly), Vysoká škola ekonomická 1999, str. 20
10
vykládán jako „nástroj použitý s cílem kladně motivovat subjekty podílející se na hospodářském prospěchu organizace.“3 Incentivní cesty jsou obohaceny speciálními akcemi a nevšedními zážitky, na které jsou postupem času příjemné vzpomínky. Podle jedné z definic, je incentivní turistika jedinečná forma cestování, hrající roli ve vztahu organizace s klienty a zaměstnanci. Tuto formu cestování také někdy nazýváme, jako takovou turistiku, která nabízí účastníkům výjimečný zážitek s cílem motivovat zaměstnance k lepšímu pracovnímu výkonu. Incentivní forma cestování má ale také sloužit k posílení vztahů mezi pracovníky nebo i klienty společnosti. Zlepšuje pracovní nasazení a vychovává zaměstnance. Právě v tomto druhu turistky může Česká republika využít potenciálu mimo hlavní centra cestovního ruchu. V incentivách dopředu známe počet účastnících se lidí. Panují zde obvykle hierarchické vztahy (nadřízený – podřízený), občas se ale také jedná o obchodní partnery. Program je připravován individuálně, kdy se klade důraz na zážitky zúčastněných. Velmi obvykle jsou zařazovány nadstandartní až luxusní služby, které jsou pro účastníky běžné. „Pro incentivy s teambuildingovou náplní je pak využíváno i outdoorové zázemí (tj. v přírodě) nebo zázemí v blízkosti moderních center volnočasových aktivit (vyhledávána jsou např. lanová centra, střelnice pro paintball apod.).“4 Ačkoliv jsou nároky na organizaci takovýchto akcí velice vysoké, pro organizátory či poskytovatele, jsou tato jednání výrazně zisková. V incentivním cestovním ruchu je výhodou, že „náklady na poskytované služby lze zahrnout do daňově odčitatelných položek, zatímco v případě vyplacení finanční odměny by jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec museli příjem zdanit příslušnou sazbou a odvést sociální a zdravotní pojištění.“op.cit. Pro zákazníka a tedy firmu je tento způsob odměňování velice přínosný.
Vznik a vývoj „Kolébkou incentivní turistiky jsou Spojené státy americké, kde se domácí nebo zahraniční zájezdy v padesátých a šedesátých letech staly „incentivou“ pro manažery, zaměstnance, obchodní partnery a prodejce společností ve všech hospodářských
3
http://www.cestovni-ruch.cz RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 191. 4
11
odvětvích. Tento typ cest potom vyvolal potřebu firem a osob specializovaných na plánování a tvorbu takových produktů.“5 V 90. letech minulého století došlo na rozvoj této turistiky i v České republice a to hlavně díky novým zahraničním společnostem na českém trhu. Zároveň zaměstnavatelé začali motivovat své zaměstnance a další účastníky svých obchodních aktivit k cestám do zahraničí. V dnešní době je u nás řada cestovních kanceláří, které se specializují na zajišťování incentiv.
1. 2 Meetings, Incentives, Conventions, Exhibitions (MICE) Incentivní cestovní ruch je segmentem cestovního ruchu, který má celou řadu charakteristických znaků společných s MICE a proto bývá často předmětem podnikání i organizací zabývajících se MICE, jakož i subjekty hotelového průmyslu. Incentivní cestovní ruch je rovněž společně prezentován v odborném tisku, popisován v propagačních bulletinech a nabízen v prodejních katalozích subjektů, zabývajících se MICE. Takto vzniká společný produkt kongresového a incentivního cestovního ruchu (dále jen KICR), který bývá často společně i metodicky sledován a statisticky vykazován.6
Definice MICE Mezinárodně používaná zkratka MICE je tvořena čtyřmi počátečními písmeny následujících anglických slov: - Meetings (= setkání schůze), - Incentives (= incentiva, motivační pobyty), - Conventions/Conferences (= kongresy/konference), - Exhibitions/Events (= výstavy/akce). V praxi je možné se setkat v souvislosti s pojmem MICE i s termínem Meeting Industry (neboli kongresový průmysl), který v sobě zahrnuje již zmíněné činnosti: organizování kongresů, konferencí a seminářů, incentivní cestovní ruch, pořádání veletrhů a výstav.
5
http://www.cestovni-ruch.cz/skolstvi/_incentivacr.php JELÍNEK, Lukáš. Event marketing v cestovním ruchu: Event marketing MICE pro střední management. Praha, 2007. 6
12
Trh MICE produktů je jedna z forem cestovního ruchu, která je charakteristická stejně jako ostatní ekonomické trhy nabídkou produktů MICE a poptávkou po těchto produktech. Subjekty, které se vyskytují na poli trhu MICE, jsou zákazníci, poskytovatelé a zprostředkovatelé služeb. Takto se rozdělení a pohled na trh MICE jeví jako velmi jednoduché, ale ve skutečnosti se jedná o velmi symbiózní souhru dílčích činností, které musí na sebe navazovat a zákazníkovi splňovat všechny jeho požadavky a mnohdy i více.7 Česká republika má sice pro MICE akce výhodnou polohu, infrastrukturu i vysokou turistickou atraktivnost, přesto není postavení České republiky na světovém MICE trhu příliš silné. Vedoucí pozici si podle ICCA v posledních letech držely USA, dále Německo, Španělsko, Francie. Z měst pak vede Vídeň a Paříž. Praha se v posledních letech pohybuje okolo cca 15. - 20. místa. Praha má však nejsilnější postavení v rámci ČR. Podle ČSÚ (2010) hostila Praha v roce 2009 3545 akcí nad 50 účastníků s celkovým počtem 484 808 osob. Jednotlivé kraje se pak na MICE akcích v ČR podílejí velmi nerovnoměrně, např. v roce 2009 hostil Jihomoravský kraj 1608 akcí pro celkově 227 786 účastníků, zatímco v Ústeckém kraji proběhlo 49 akcí s celkovým počtem 3707 účastníků8
1. 3 Shrnutí charakteristických znaků incentivního cestovního ruchu Incentivní cestovní ruch je řazen do specifické součásti sektoru, kde jsou poptávány komplexní služby nejvyšší kvality. Prvotním cílem tohoto druhu cestovního ruchu je samozřejmě motivovat nebo odměňovat účastníky incentivních akcí. Ovšem, zda to bude formou rekreačního nebo poznávacího zájezdu, je pro organizátory cílem až druhotným. Incentiva má své specifické vlastnosti, které jsou uvedeny níže.
Formy incentivních zájezdů jsou mnohem lukrativnější než zájezdy katalogové.
U těchto druhů zájezdů obvykle nezáleží na ceně, nýbrž na programu, kdežto u katalogových zájezdů je většinou cena primární.
Mají jasně stanové motivační cíle, kterých dosahují pomocí incentivních akcí, jako jsou například různé lyžařské zájezdy, poznávací zájezdy, ale i různé festivaly, nebo rekreační aktivity.
7
HAVEL, Milan a Kazimír JÁNOŠKA. Vademecum pro profesionály ve světe MICE: 1. díl "Průvodce světem MICE". Praha: Management Consulting Group, s.r.o., 2008. 8 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 192.
13
V naplánovaném programu se objevují originální a nadstandartní prvky, které potom zanechávají cílený zážitek a zvýší tím motivační funkce zaměstnance
Panuje zde finanční flexibilita, tudíž můžeme naplánovat incentivní akci pro skupinu lidí za minimální cenu nebo naopak za cenu velmi vysokou.
Skupina zúčastněných je předem známá a uzavřená, mají samostatný program
Vztahy mezi zaměstnanci se vzájemně posilují
Incentivní programy mohou být například spojeny s kongresovým cestovním ruchem, kdy se konference rozplánuje do dvou dnů a například následujících pět dní, je poté naplněno zábavnými, relaxačními nebo poznávacími aktivitami.
Poskytované služby patří k nejkvalitnějším
Zájezdy jsou ušité přímo na míru, podle požadavků zaměstnanců nebo zaměstnavatelů.
Jak jsme si mohli všimnout, incentivní cestovní ruch ze zabývá spíše zábavným programem, nikoliv pracovní činností a i přesto je spojován s kongresovým a obchodním cestovním ruchem. Není však vyloučeno, že v incentivním cestovním ruchu nemůžou být zahrnuté různé semináře apod. Incentivní zájezdy mívají často podobu rekreačního nebo poznávacího zájezdu i přesto, že tyto typy cestovního ruchu existují zcela samostatně. Tímto můžeme vidět, že pojem incentivní cestovní ruch není zcela jednoznačný.
1. 4 Incentiva v České republice Od počátku devadesátých let se rozvíjí nabídka incentivních akcí na českém trhu. Přibližně 700 cestovních kanceláří a 1500 agentur v dnešní době nabízí incentivní programy od nízkonákladových, přes luxusní, až po týmové aktivity či semináře. Hlavním rysem je, jak už bylo zmíněno, že akce jsou šité na míru zákazníkům. Těchto služeb nejčastěji využívají firmy s obchodními zástupci (farmaceutické firmy, automobilky, mobilní operátoři, auditorské firmy či banky). Ačkoliv incentiva vyjadřuje způsob, jak zaměstnancům poděkovat za dobře odvedenou práci, firmy často také odměňují obchodní partnery, zákazníky či potenciální zákazníky. Momentálně roste zájem o luxusnější nabídky, vyšší kategorie hotelů, plavby na jachtách, wellness či golfové pobyty.9 Podobu a charakter incentivních cest či jejich délku a cenu určuje pouze konkrétní cestovní kancelář, proto mohou mít tyto zájezdy nespočetně podob. Samotný zájezd a 9
COT Business [online]. 2002 - 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.cot.cz/
14
jeho strukturu samozřejmě do jisté míry potencionální zákazník ovlivnit může, protože především on rozhoduje o tom, jakým směrem by měla jeho cesta směřovat. Aby se dle zákona č. 159/1999 Sb. jednalo skutečně o zájezd, je nutné, aby cestovní kancelář, na základě požadavků zákazníka vytvořila kombinaci nejméně dvou služeb, kterými jsou stravování, ubytování, doprava nebo jiné služby, které jsou doplňkové k těm předchozím a ty mu poté nabídla za souhrnnou cenu. Cestovní agentury nabízejí různé incentivní cesty, které se mohou lišit například cenou, nebo ročním obdobím či konkrétním cílem, kterého chce klient dosáhnout. Na základě těchto nabídek se incentivní zájezdy dělí na zájezdy motivační a relaxační, při čemž obě skupiny mohou mít podobu exotických, poznávacích, lázeňských nebo sportovních zájezdů.
1. 5 Incentivní program, jeho organizace a následná realizace Program incentivních akcí Incentivní akce často zahrnují prohlídky proslulých i méně známých historických památek, návštěvy muzeí, galerií či prohlídky technických a jiných zajímavostí. Návštěvy koncertů, opery, baletu nebo například pantomimy. Projížďky netradičními dopravními prostředky. „Struktura může být velmi různá v závislosti na druhu, úrovni a zaměření programu. Obvykle společnosti pořádají 2-3 úrovně programů podle významnosti oceněných účastníků. Různé je také geografické a tématické zacílení cest v jednotlivých letech, obvykle se destinace neobjevují dříve než za 5-7 let. Shodné naopak zůstává načasování programu v průběhu roku, obvykle mimo období svátků a hlavních dovolených s důrazem na jaro a podzim. V některých případech se cesty zaměřují na speciální příležitosti, např. Olympijské hry a další události světového charakteru.“10 Součástí pobytu bývá slavnostní večer, pořádaný obvykle v historických nebo jinak výjimečných prostorech. Incentivní akce také zpravidla obsahují sportovní aktivity (od sportů oblíbených, přes disciplíny neobvyklé, až ke sportům adrenalinovým). Stále častěji jsou do programu začleňovány činnosti, které podporují rozvoj osobnosti, tvořivosti
10
JELÍNEK, Lukáš. Event marketing v cestovním ruchu: Event marketing MICE pro střední management. Praha, 2007.
15
a zlepšení mezilidských vztahů. V některém případě je teambuildnig (budování efektivního týmu) hlavním cílem cesty. Čím dál tím více roste obliba lázeňských procedur. V rámci incentiv zbývá zpravidla prostor i pro relaxaci, tedy zejména masáže, různé zábaly, koupele, pobyt v sauně či meditace. Základním předpokladem úspěšné incentivní akce je zprostředkování výjimečných zážitků. Hranice se v tomto směru neustále posouvají. Co bylo dříve nové a originální, se postupně stává běžným a nevzrušujícím.
Podmínky realizace incentivního cestovního ruchu Služby incentivního cestovního ruchu mají jiný charakter než služby v cestovním ruchu volného času neboť se jedná o realizaci přesně plánovaného programu aktivit, které jsou zásadně skupinového charakteru. Z podstaty incentivního cestovního ruchu vyplývá značná rozmanitost pořádaných akcí, a tudíž podmínky pro jejich realizaci se velmi těžce generalizují, i když zde platí obecné zásady pro poskytování služeb dopravních, ubytovacích, stravovacích a doplňkových, které jsou vyžadovány tak jako u služby kongresového cestovního ruchu na vyšší až vysoké úrovni. Pro úspěšnou realizaci akcí incentivního charakteru, je potřeba respektovat důležitá kritéria, která jsou téměř shodná s kritérii pro MICE.op.cit.
Image destinace Tento aspekt hraje významnou roli v případě, kdy oceňovaní dostanou jako poděkování cestu do zahraničí. Při plánování takovéto akce se potom organizátoři nepochybně rozhodují i na základě faktorů, jakými jsou kulturní dědictví, tradice cestovního ruchu v dané zemi, politická stabilita či vyspělost země. I v tomto případě přispívá k přitažlivé image destinace úspěšná realizace sportovních, kulturních, politických a dalších akcí. V případě tuzemských incentivních akcí může určitou úlohu sehrát image regionu nebo města. Jen výjimečně to ovšem bude faktor rozhodující.
16
Kategorie incentivních akcí Kategorie jsou určovány podle podstaty dané akce a jejich organizací.
dle očekáváného výsledku: motivace za odměnu (často i s rodinnými příslušníky); motivační charakter s cílem stmelení kolektivu nebo s předáváním informací o firmě
dle počtu účastníků (závisí na druhu incentivních aktivit) : pro incentivy s pracovním charakterem bývá zpravidla i nad 400 osob, s kulturními programy do 400 osob, pro sportovní incentivy maximálně 100 osob (nejméně však 30)
dle skladby účastníků: je velice ovlivněn hlavně ze stránky profesní a věkové či účastí rodinných příslušníků
dle délky konání: zde mohou být akce jak jednodenní, kde se převážně jedná o výraznou pracovní část a společenský večer nebo například cesty, které mohou trvat 3 až 4 dny a jsou obvykle organizovány ve vzdálenějších místech či delší incentivní akce nad 4 dny, kdy s rostoucí délkou narůstá společenský a kulturní podíl nad pracovním (jinak by se již jednalo o cesty pracovní).
Dle destinace a místa konání: tuzemské či zahraniční; místem konání bývá nejčastěji hotel mimo lokalitu dané firmy, kde musí být dostatečná kapacita pro všechny účastníky incentivního zájezdu.
Dle rozpočtu: rozlišujeme akce ekonomického či luxusního charakteru11
Místo konání incentivní akce, ubytování a stravovací služby Nejvíce incentivních akcí je pořádáno v hotelech třídy 3* a 4*, v některých případech jsou využity také městské hotely vyšší třídy (zejména incentivní akce s mezinárodní účastí, cesty pro střední a vyšší management nebo nejvýznamnější obchodní partnery) a ubytování třídy nižší (například v případě výjimečného prostředí, které ovšem nedisponuje dostatečnou turistickou infrastrukturou, nebo u masovějších akcí).
11
JELÍNEK, Lukáš. Event marketing v cestovním ruchu: Event marketing MICE pro střední management. Praha, 2007.
17
Nároky incentivních akcí na konferenční a jednací prostory jsou nepochybně nižší než v případě kongresů a podobných setkání. Hotely usilující o incentivní klientelu by měly disponovat sálem nebo salonkem pro cca 50-100 osob vybaveným audiovizuální technikou. Vzhledem k trendu propojování pracovních a motivačních cest, kdy účastníci během incentivní akce absolvují také školení nebo jednání, se nároky na konferenční prostory postupně zvyšují. Stravovací služby se od těch kongresových výrazně neliší, nicméně jedním ze způsobu, jak poskytnout účastníkům incentivní cesty pocit odměny a výlučnosti, je uspořádání výjimečného kulinářského zážitku.
Dopravní dostpunost Vzhledem k hlavnímu požadavku na nevšednost programu jsou nároky na dopravní dostupnost destinace ve srovnání s kongresovými akcemi nižší. Potenciál incentivních destinací nicméně významně zvyšuje existence dálnic a rychlostních silnic, spojující město s metropolí a regionálními centry. V případě akcí s mezinárodní účastí jsou požadavky na dopravní dostupnost srovnatelné s kongresovými destinacemi.12
Program incentivní akce Zpravidla obsahuje nejen část pracovní, ale i zážitkovou a relaxační. Vzhledem k tomu, že některé incentivní aktivity nebo část jejich programu se odehrávají vesměs i v jiných prostorách než v areálu hotelu, jsou pro jejich organizování využívány služby specializovaných agentur. V hotelu však tradičně pobíhá:
Zahájení akce bývá vedením pořádající korporace využito pro přivítánní účastníků, představení VIP hostů akce, ocenění a odměnění účastníků, prezentaci dosažených výsledků a vytyčeních nových cílů firmy, představení změn vrcholového managementu, koncepce a strategie firmy apod.
Vzdělávací aktivity se realizují v konferenčních místnostech hotelu často i souběžně v oddělených místnostech
Společenská část akce se často koná i ve všech prostorách hotelu formou slavnostních večerů většinou s kulturním programem a tancem, tyto
12
E&P: Reisen - events [online]. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.ep-events.de/
18
slavnostní akce bývají běžně doplňovány slavnostním stolováním formou banketů, rautů apod.
Typologie incentivních akcí Incentivní cestovní ruch zahrnuje velmi pestré spektrum nejrůznějších akcí jako například:
Prezentační výjezdy mohou být krátkodobé jednodenní tématické výlety s exkurzemi a prezentací výrobků a služeb včetně pohoštění, často spojené i s prodejem výrobků
Programové výjezdy jsou často i s několikadenními tématicky zaměřenými akcemi pro pracovní, studijní nebo sportovní kolektivy
Akce sportovní často spojené s výukou nových sportů v přírodě nebo sportovních zařízeních jako aquaparky, motodromy, golfové areály, zábavní parky, zříceniny hradů. Střelnice, akce na sněhu, vysokohorská turistika, potápění, atd.
Marketingová strategie a propagace incentivních a MICE akcí Mezi hlavní nástroje propagace těchto akcí partří:
Tisk a PR – na základě komunikace s novináři by mělo být dosaženo co nejlepší prezentace dané lokality.
Reprezentativní barevné katalogy – zde mohou společně spolupracovat podniky, které mají zájem o propagování incentivního cestovního ruchu v daných krajích
Placená inzerce
Účast na veletrzích – zde je možnost navázání osobních kontaktů
Propagační seznamovací návštěvy – jedná se zejména o organizátory a vlivné osoby, které v budoucnu mohou přivést zákazníky do dané destinace
Při plánování propagace incentivních akcí, je potřeba přihlížet na zvyky v dané zemi. Například vhodně zvolená slova nebo výběr barev, dokonce i média, která jsou zvolená k propagaci akce.
19
Faktory, které ovlivňují marketingovou strategii: Mikroprostředí:
Zákazníci
Konkurenti
Dodavatelé
Marketingoví prostředníci
Veřejnost
Makroprostředí:
Demografické prostředí
Ekonomické prostředí
Technologicko/fyzikální prostředí
Politicko/právní prostředí
Sociálně/kulturní prostředí13
Trendy v incentivních cestách Ze tří klíčových složek kongresové turistiky jsou incentivní cesty nejméně prozkoumaným sektorem. Firmy pořádají incentivní programy, aby podpořili prodej, zvýšili zisky, kvalitu služeb či udrželi zaměstnance nebo poskytli uznání vybraným pracovníkům. „Míra tajemství obklopující tuto složku cestovního ruchu skvěle osvětluje nedostatek výzkumů a jak je psáno ve zprávě srí lanského Convention Bureau (Sri Lankan Convention Bureau Report, str.3) „Počty incentivních cest byly zase jednou opomenuty vzhledem k neochotě vytvářet takové údaje o počtech těchto cest, neboť se má za to, že tyto poskytnuté informace budou k újmě vlastního obchodu a nebo neschopnosti oddělit čísla o incentivních cestách, které jsou získávány od hotelů, od obecných údajů o cestovním ruchu.“ Na incentivní cesty je v rámci kongresové turistiky nahlíženo jako na nejvýnosnější sektor. Celosvětově rozšířený trh incentivních cest je „celosvětový
13
Event marketing v cestovním ruchu. Praha: Stance Comunications, s.r.o., 2007.
20
průmysl v multi-miliardách dolarů“. (The Society od Incentive and Travel Executives SITE, 2004).“14 Sektor incentivních cest se zdá být nejvíce náchylný k závislosti na dění ve světě. Podle různých studií je dokázáno, že společnosti či zaměstnanci nevyužívají incentivní cesty z nedostatečné znalosti incentivních programů, z nejistoty z výsledků programu, nevědí jak měřit jejich výsledky, administrativu, právní odpovědnosti či odpor managementu. „Souhrnem, oblast incentivních cest je lukrativní, avšak vrtkavá složka kongresové turistiky. Tato složka je extrémně konkurenční (nové destinace střídají starší, méně atraktivní a potenciálně méně bezpečné destinace), objevují se stále nové trhy, např. Čína a Indie. Výzvou pro nováčky zapojené do sektoru incentivních cest je zaujmout nové trhy – které mají tendenci být v současné době trhy méně vynášejícími – k déle trvajícím programům.“op.cit.
14
JELÍNEK, Lukáš. Event marketing v cestovním ruchu: Event marketing MICE pro střední management. Praha, 2007.
21
2 Praktická část 2. 1 Analýza využití incentivních zájezdů v České republice V této části bakalářské práce jsme se zaměřili na využitelnost incentivních zájezdů v České republice. Spolupracovala s námi společnost Plzeňský Prazdroj, která nám poskytla informace o fungování těchto zájezdů ve firmě. V další části jsme se rozhodli zaměřit se na obecné rozšíření tohoto pojmu v České republice. Celkem osmdesát devět dotazovaných zodpovědělo dotazník, díky kterému nám bylo umožněno analyzovat tuto problematiku.
2. 2 Cílové skupiny Jedním z hlavních segmentů incentivního cestovního ruchu je firemní klientela. Společnosti projevují zájem o jednotlivé druhy incentivního programu u cestovních kanceláří. Ačkoliv firmy poptávají tyto incentivy, jejich sestavení se již týká cílové skupiny zaměstnanců či zákazníků, pro které je tento druh zájezdu realizován. Cílové skupiny, pro které jsou tyto akce pořádány, jsou takzvanou podskupinou daného segmentu. Pro organizátory incentivních akcí by měla být prvotní informace, o jakou cílovou skupinu účastníku se bude jednat. Každá ze skupin má totiž odlišné potřeby, což ovlivňuje celý charakter zájezdu. Vše závisí na požadavcích firmy, zaměstnanců či klientů a v neposlední řadě i na financích, které je společnost schopna pro daný zájezd poskytnout. Incentivní cestovní ruch má několik cílových skupin:
Zaměstnanci – účastní se incentivních akcí, které pro ně firma připraví a cestovní kancelář zrealizuje. Cílem těchto zájezdů je motivovat účastníky k lepším pracovním výkonům či zlepšit vztahy na pracovišti pro další úspěšnou spolupráci. Je důležité, aby si organizátoři předem zjistili, v jaké hospodářské sféře se společnost pohybuje a tomu přizpůsobit celkový obraz akce. Současně je důležité, aby si zúčastnění uvědomili, že o ně jejich zaměstnavatel skutečně stojí.
22
Obchodní partneři – společnost chce incentivním zájezdem poděkovat obchodním partnerům za spolupráci. Většinou se jedná o velice luxusní a exkluzivní zájezdy, aby byl viděn vděk firmy za spolupráci.
Zákazníci – nepostradatelným a konečným článkem prodejního řetězce jsou především spokojení zákazníci, proto firma musí dát dostatečně najevo svou přízeň, ať už jde o zákazníky nové či stálé.
Rodinní příslušníci – tato cílová skupina je velice důležitá pro prohlubování mezilidských vztahů. Pokud se společnost rozhodne zorganizovat incentivní zájezd toho druhu, dává tím najevo nejen svou náklonost či poděkování, ale také projevuje zájem o samotnou osobu. Jde například o takzvaný family day nebo například vánoční večírek, kdy je zorganizovaný program přizpůsobený i pro děti.
2. 3 Charakteristika produktu incentivního cestovního ruchu „Produkt cestovního ruchu je všeobecný termín pro všechno, co organizace cestovního ruchu nabízí současným i potenciálním návštěvníkům.“15 V incentivním cestovním ruchu je nejčastějším produktem zájezd či pobyt, pořádaný cestovní kanceláří, díky kterému zúčastnění prožívají neobvyklé, originální chvíle či poznávají nové destinace. Kvalita služeb většinou převyšuje obvyklý standard, na který je účastník zvyklý například při rodinných zájezdech či služebních cestách. Balíček služeb je šitý na míru podle volby destinace, složení zúčastněných, očekávání a cílů jak samotné firmy, tak i zaměstnanců. Tvůrcem produktu v incentivním cestovním ruchu jsou zpravidla cestovní kanceláře a agentury. Nedílnou součástí jsou také ubytovací a gastronomické zařízení. Cestovní kanceláře mohou podle zákona nabízet různé druhy incentivních programů, pokud se ale firma rozhodne o vytvoření kombinovaného programu například s dopravou nebo cateringovými službami, volí si většinou specializované agentury a nechá si udělat akci na „klíč“. V některých situacích, kdy chce firma uspořádat pouze firemní večírek nebo některé z méně náročných akcí, může zvolit jen hotel nebo restauraci, která je schopná tuto akci zorganizovat sama, bez pomoci jiného subjektu.
15
Királ´ová, A: MARKETING destinace cestovního ruchu, Praha, Ekopress 2003, str. 86.
23
2. 4 Doplňkové služby incentivního programu Z hlediska úplného zajištění incentivních cest jsou doplňkové služby velice důležité. Samotný zákazník či klient si samozřejmě může navrhnout své vlastní doplňkové služby, avšak cestovní kanceláře a agentury už jsou tak zkušené, že předem vědí, jaké doplňkové služby by byly nejvhodnější pro zvolený incentivní program a měli by je firmě nabídnout či doporučit už na začátku spolupráce. Nejčastěji se jedná o tyto doplňkové služby:
Lázeňské a wellness procedury
Vstupenky na divadelní představení, koncert či premiéru filmu
Pronájem tenisového kurtu či haly; jiné sportovně rekreační služby
Zajištění, případně pronájem vhodného prostoru pro konání akce; tímto i zajištění moderátorů, hudebního doprovodu, ozvučení, osvětlení
Pronájem atrakcí pro děti, např. skákací hrady
Tlumočnické a překladatelské služby
Průvodcovské služby
Distribuce materiálů pro danou akci
Poskytování reklamních předmětů s logem firmy
Foto/video služby po dobu celé akce
Výzdoba a dekorace
Cílem doplňkových služeb je vyvolat v zúčastněných příjemný dojem ze zájezdu nebo akce. Tyto služby mají za úkol zaobalit a zpříjemnit danou akci a měly by je poskytovat všechny cestovní kanceláře či specializované firmy.
Tvorba námětu akce z hlediska cílových skupin. Námět, obsah a tématické zaměření zájezdu, by se mělo vztahovat ke konkrétní cílové skupině. Záleží tedy, jestli se incentivního zájezdu budou účastnit významní klienti, zaměstnanci nebo rodinní příslušníci zaměstnanců či klientů, tedy i děti.
24
Časový harmonogram a rozpočet zájezdu/akce Abychom uskutečnili uspokojivý zájezd, je potřeba vypracovat reálný harmonogram příprav, realizaci a stanovit rozpočet. Harmonogram by měl obsahovat všechny jednotlivé části příprav. Nejprve je takzvaná „přípravná etapa“, která začíná od stanovení termínu akce a může trvat i několik týdnů. Dalším klíčovým bodem je rozpočet celého zájezdu. Ten se dělí na část příjmovou a nákladovou. Rozpis nákladů musí být sestaven jak podle druhového členění, tak podle jednotlivých etap události. Náklady se dělí na investiční (s těmi se u akcí tohoto druhu často nesetkáme) a neinvestiční. Neinvestiční náklady se dělí takto:
Materiálové náklady
Osobní náklady
Služby (ubytování, gastronomie, doprava)
Ostatní náklady
Náklady členěné podle jednotlivých etap události:
Náklady na přípravu akce či zájezdu (pozvánky)
Náklady na realizaci (ubytování, catering, doplňkové služby)
Následné náklady (uvedení místa do původního stavu, například po firemním večírku; odvoz techniky, úklid)16
2. 5 Charakteristika uplatnění Incentivního programu Cílem této studie bylo zdokumentovat úspěšnost incentivního programu ve vyhovující společnosti, která však zůstane v anonymitě. Společnost má několik tisíc zaměstnanců, je dobře zavedená a má motivační program po dobu osmnácti let. Specifické cíle projektu byly:
Definování incentivních programů a jejich cílů
Identifikovat vliv incentivní cesty na všechny zúčastněné strany
16
KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-87147-05-4.
25
Vyhodnotit jak kvalitativní tak kvantitativní ukazatele úspěšnosti
Identifikovat vnímání motivačního programu; zjistit, zda byl rozdíl v pohledu vedení a perspektiv zaměstnanců
Definování úspěšné incentivní turistiky Ačkoliv byl incentivní cestovní ruch použit jako nástroj řízení po celá desetiletí, v dnešní společnosti toto téma není dostatečně prosazované a pochopené. Analýza provedená ve výzkumu odhalila pár základních prvků, které v kombinaci tvoří jádro úspěšného incentivního programu:
Kritéria vydělávat a výběr za odměnu, byla jasně spojena s obchodními cíli
Udržení motivace zaměstnanců k dosažení cílů firmy
Samotný návrh programu, kdy účastnící splnili nejen požadované cíle, ale také měli volný čas, pro splnění svých požadavků
Vedení společnosti a klíčoví manažeři chtěli posílit závazek společnosti17
2. 6 Představení společnosti Plzeňský Prazdroj Firma Pilsner Urquel nám byla představena obchodním ředitelem Martinem Grygaříkem, který nám vysvětlil podstatu pořádání incentivních zájezdů či akcí v jejich společnosti. Představil nám firmu jako takovou a následně vysvětlil jak organizační strukturu, tak samotný průběh pořádaných akcí. Na základě osobního pohovoru jsme sestavili organizační strukturu pořádání incentivních akcí v této firmě.
Plzeňský Prazdroj Plzeňský Prazdroj byl založen a postaven právovárečnými měšťany města Plzně v roce 1842. První várka spodně kvašeného ležáku byla uvařena v tehdejším Měšťanském pivovaru v Plzni. Toto pivo následně dobylo celý svět pod jménem Pilsner Urquell a dalo jméno celému jednomu druhu piv Pilsner. „Plzeňský Prazdroj je významným výrobcem a exportérem českého piva, které vaří ve čtyřech pivovarech, v Plzeňském Prazdroji a Gambrinusu v Plzni, v Radegastu
17
Incentive Research Foundation [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://theirf.org/
26
v Nošovicích a pivovaru Velké Popovice ve středních Čechách. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí po celém světě.“ „Plzeňský Prazdroj vaří tradiční česká piva, vyráběné ze tří základních surovin – chmele, sladu a vody. V portfoliu má ale také svrchně kvašené pivo nebo osvěžující míchané nápoje z piva Gambrinus a přírodní ovocné šťávy odpovídající moderním trendům. V roce 2013 bylo portfolio piv obohaceno o několik nových variant a zároveň byl představen zcela nový nápoj Kingswood Cider.“ Plzeňský Prazdroj, a.s., je členem SABMiller, která je jednou z největších pivovarnických společností a aktivitami na šesti kontinentech. Plzeňský Prazdroj se aktivně podílí na prosazování zodpovědného přístupu ke konzumaci alkoholických nápojů. Je jedním ze zakládajících členů iniciativy zodpovědných pivovarů, jejímž cílem je účinná samoregulace komerční komunikace v oboru pivovarnictví v ČR. Od roku 2006 podporuje program občanského sdružení SANANIM zaměřující se na omezení řízení pod vlivem alkoholu s názvem Promile INFO. Značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Birell, Fénix, Frisco, Kingswood Cider, Primus, Klasik Pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Velké Popovice, Radegast Základní ukazatele Celkový prodej v kalendářním roce 2013 dosáhl téměř 9,7 milionů hektolitrů (včetně licenčních výrob v zahraničí). Finanční výsledky (za dvouleté účetní období začínající 1. 4. 2010 a končící 31. 3. 2012)
Zisk před zdaněním: 8,088 mld. Kč
Tržby z hlavních činností: 27,096 mld. Kč
Přibližně 2 000 zaměstnanců18
18
Plzeňský Prazdroj [online]. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/data/web/download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf
27
Graf č. 1: Export piva v hektolitrech
Export (graf, v hl) 1114000 881000
2008
790000
840000
890000
920000
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: vlastní tvorba Sponzorství Společnost Plzeňský prazdroj je hlavním sponzorem několika akcí, které se dělí podle čtyř skupin:
Oficiální
Transparentní
Budget
Plánované
Podporují zejména sportovní události, jako jsou olympijské hry, fotbalovou a hokejovou ligu, cyklistiku, ale i takzvané „events“ (koncerty a festivaly). Každá událost je doprovázená jednou určenou značkou piva. Například fotbal je pod značkou Gambrinus, hokej je doprovázen značkou Radegast a cyklistika značkou Birell. Díky podpoře těchto veřejných událostí, mají možnost nabídnout sponzorské VIP vstupy nejen svým zaměstnancům a TOP zákazníkům, ale také veřejné sféře formou různých soutěží. Relationship program Firma si se svými klíčovými klienty a zaměstnanci buduje partnerské vztahy tím, že pro ně plánuje právě takzvané „incentives“ formou již zmiňovaných akcí. Projevuje tím buď vděčnost za dobře odvedenou práci zaměstnancům a jejich další motivaci k práci či poděkování za spolupráci partnerským firmám. Nabídka akcí se liší postavením klienta 28
ve společnosti. Tyto incentivní zájezdy jsou vždy oficiální. Jsou konzultovány a klientem odsouhlaseny, firma je proti korupci a ovlivňování svých zákazníků. Organizace incentivních zájezdů Firma si své incentivní zájezdy připravuje většinou úplně sama, v několika případech jí pomáhá cestovní kancelář. Akce, jako jsou olympijské hry, se plánují půl roku až rok předem, kdy si zaměstnanci nebo klíčoví zákazníci musí vyřizovat víza. Pokud si firma organizuje akci sama, musí:
Objednat letenky, vstupenky, hotel, taxi
Připravit program: o Klíčové body destinace o Samotná událost o Wellness o Volnočasové aktivity
V kombinované formě si společnost individuální program připravuje sama. Cestovní kancelář zařizuje pouze: o Letenky o Odvoz z letiště do hotelu o Hotel Společnost Plzeňský Prazdroj má za cíl využití události či zájezdu jak k utužení vztahů na pracovišti, tak s klienty jako poděkování za spolupráci. Pokud si incentivní zájezd nechávají z části organizovat cestovní kanceláří, spolupracují většinou s Čedokem nebo se společností Football Travel. Nabízejí svým klientům a zákazníkům zájezdy, kdy hlavním programem je například fotbalový zápas. Nabídky musejí být atraktivní (buď zajímavou destinací, nebo špičkovým fotbalem). Klienti se vybírají podle počtu možných míst, které se pokaždé podstatně liší (pro zájezd do Soči na olympijské hry bylo vyhrazeno pouze sedm míst naopak na fotbalové utkání v Brně je uvolněno samozřejmě míst víc). Zúčastnění se střídají, proto se nemůže stát, že by ve firmě zavládly negativní vztahy. Destinace je vybírána podle postavení klienta či zaměstnance ve společnosti.
29
2. 7 Dotazníkové šetření Již v úvodu praktické části jsme se zmínili o dotazníkovém šetření. Rozeslali jsme celkem 150 dotazníků. Navráceno a řádně vyplněno jich bylo ovšem jen 89. Při rozesílání dotazníků jsme se soustředili na všechny skupiny lidí. Tedy na zaměstnance a manažery firem, veřejný sektor, ale i studenty. Dotazník má celkem třináct otázek, které jsme vyhodnotili. K jednotlivým otázkám jsme vytvořili grafy a následně je krátce popsali.
Otázka 1. Jste zaměstnancem v:
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 2: Zaměstnání
Převážná část dotazovaných respondentů pracuje v soukromém sektoru. Dále jsou to studenti. Veřejný sektor je zastoupen pouze sedmnácti procenty a zbylá dvě procenta jsou nezaměstnaní.
30
Otázka 2. Slyšeli jste již dříve o incentivním cestovním ruchu?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 3: Znalost incentivního cestovního ruchu
Oslovení respondenti na tuto otázku odpověděli téměř ve stejném poměru. Odpověď ano zvolilo 51%.
31
Otázka 3. Měli byste zájem využívat tento typ odměn?
Zdroj: vlastní tvorba
Graf č. 4: Zájem o využívání odměn incentivního cestovního ruchu Převážná většina dotazovaných respondentů by měla zájem využívat tento typ odměn. Jen jedenáct procent by zájem o dané odměny nemělo. Tudíž si myslíme, že by firmy tyto výhody pro zaměstnance měly uplatňovat.
32
Otázka 4. Byl by pro vás tento typ odměňování přínosem?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 5: Přínos odměňování incentivními zájezdy
Tento typ odměňování by měl být samozřejmě přínosem pro každého. Proto žádný z oslovených lidí neodpověděl ne a celých 86% oslovených respondentů odpovědělo ano.
33
Otázka 5. Odkud znáte pojem incentivní cestovní ruch?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 6: Propagace incentivního cestovního ruchu Většina oslovených zná pojem incentivní turistika od svých známých, přátel či zaměstnání nebo jej vůbec nezná. Několik respondentů odpovědělo, že tento pojem znají až z mého dotazníku a jen jeden z dotazovaných obdržel nabídku od specializované cestovní kanceláře.
34
Otázka 6. Setkali jste se ve vašem profesním životě s incentivním cestovním ruchem?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 7: Zkušenosti s incentivním cestovním ruchem Téměř tři čtvrtiny dotazovaných se nikdy nesetkalo s incentivním cestovním ruchem ve svém profesním životě.
35
Otázka 7. Pokud jste se již setkali s incentivním cestovním ruchem, z jaké pozice to bylo?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 8: Pozice, ze kterých se můžeme setkat s incentivním cestovním ruchem. Pouze ti, kteří se s incentivním cestovním ruchem setkali v profesním životě, odpovídali na tuto otázku. Přes sedmdesát procent dotazovaných se s incentivním cestovním ruchem setkalo z pozice zaměstnance a jen osm procent pracovníků ve službách cestovního ruchu.
36
Otázka 8. Zúčastnili jste se někdy incentivního zájezdu?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 9: Účast na incentivním zájezdu
Více než sedmdesát procent respondentů se incentivního zájezdu vůbec nezúčastnilo. Jen téměř třicet procent oslovených zvolilo odpověď ano.
37
Otázka 9. O jaký typ zájezdu se jednalo?
Zdroj: vlastní tvorba
Graf č. 10: Nejčastější typy zájezdů
Tuto otázku zodpovědělo pouhých 26 lidí, díky otázce předchozí. Nejvíce se zúčastňují teambuildingů nebo poznávacích či sportovních zájezdů. Jeden z dotazovaných odpověděl: „Incentivní, pro motivaci obchodních partnerů“.
38
Otázka 10. Byl jste s incentivním zájezdem spokojen?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 11: Spokojenost účastníků
Všichni dotazovaní, co se zúčastnili incentivního zájezdu, byli spokojeni s kvalitami poskytovaných služeb.
39
Otázka 11. Jaký přínos pro vás incentivní zájezd měl?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 12: Přínos incentivního cestovního ruchu pro účastníky
Dá se říci, že účastníci incentivních zájezdů si velice chválí zlepšení pracovního kolektivu, ale největší dojem v nich zanechává samotný zážitek z cesty. Někteří odpovídali i vlastními slovy: „Vnímal jsem to, jako odměnu za vzájemnou spolupráci.“; „Zlepšení vztahů, spolupráce, a hlavně lepší poznání zaměstnanců v jiném než pracovním prostředí.“
40
Otázka 12. Jste muž/žena:
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 13: Pohlaví respondentů Dotazník vyplnilo čtyřicet sedm žen a čtyřicet dva mužů.
41
Otázka 13. Kolik je vám let?
Zdroj: vlastní tvorba Graf č. 14: Věk respondentů Nejvíce zastoupená je skupina od osmnácti do dvaceti čtyř let a od třiceti šesti až padesáti let. Jen devatenácti procentům zúčastněným bylo mezi dvaceti pěti až pětatřiceti lety a pouhých devět procent respondentů mělo věk nad padesát let.
Hodnocení průzkumu Jak můžeme vidět z předchozích grafů, incentivní cestovní ruch je mezi širokou veřejností téměř neznámý. Někteří se o incentivních zájezdech dozvěděli až z našeho dotazníku, jiní se zase nikdy ve svém profesním životě nesetkali s nabídkou incentivní cesty, ačkoliv drtivá většina odpověděla, že by jim tento druh odměňování vyhovoval. Podle našeho názoru je tento druh odměňování velice efektivní a firmy by jej měly začít co nejvíce využívat, jelikož většina respondentů, kteří se již incentivního cestovního ruchu zúčastnili, odpověděla, že největším přínosem bylo zlepšení sociálních vztahů na pracovišti a také jako bonus, nezapomenutelný zážitek. Mezi nejpopulárnější patří poznávací a sportovní zájezdy a dále také teambuildingy.
42
2. 8 Potenciál České republiky pro uplatnění incentivního cestovního ruchu Incentivní cestovní ruch se organizuje podle důležitých aspektů, jako jsou například ubytovací a gastronomická zařízení, dopravní dostupnost, atraktivita dané destinace nebo originalita incentivního programu. Incentivní zájezdy nejsou pořádané jen z hlediska atraktivity destinace. Pokud společnost pořádá takovouto akci, chce v účastníkovi vzbudit pocit důležitosti, kterou pro firmu představuje. Dále se snaží, aby bylo potenciálnímu zákazníkovi či zaměstnanci poskytnuto služeb nejlepší kvality a aby v něm byl vyvolán zážitek, který zanechá hluboké vzpomínky. Aby však tyto aspekty uspěly na sto procent, musí být perfektní zajištění celé incentivní akce. Pro organizátory to tedy znamená zajistit kvalitní ubytování, které bude vypovídat o charakteru akce, stravování po celou dobu zájezdu a v neposlední řadě také doprava. Dále se musí zajistit doplňkové služby, které jsem již zmínila výše. Pro úspěšný incentivní zájezd však nestačí jen schopný a zkušený organizátorský tým, v neposlední řadě také závisí na vybrané destinaci. Česká republika má podle mého názoru výborný potenciál pro rozvoj incentivního cestovního ruchu. V každém regionu je specifický cestovní ruch. Ovšem, Česká republika se může pyšnit obrovským kulturním a přírodním bohatstvím, tudíž se incentivní zájezdy můžou konat prakticky všude. Dalším důležitým aspektem je také její poloha v srdci Evropy a výhodné klimatické podmínky. To vše přispívá k atraktivitě z hlediska incentivních zájezdů. Cestovní kanceláře a agentury, které se specializují na toto odvětví cestovního ruchu, využívají téměř všeho, co Česká republika nabízí. Uplatňují se jak aktivity na venkově a v přírodě, tak i v hlavních turistických centrech. Incentivní zájezd se tedy může konat např. v hlavním městě, které má jedno z nejstarších historických základů, nebo například v Krkonoších, které se zase pyšní svým přírodním bohatstvím. Toto vše se odvíjí od požadavků, z hlediska zážitkového cestovního ruchu, které chce svým zaměstnancům a klientům firma poskytnout. Mezi další výhody, které Česká republika nabízí, je stále ještě nižší cenová úroveň ve většině poskytovaných služeb.
43
Incentivní cestovní ruch má velký přínos pro místní ekonomiku, proto se stále více zapojuje do jeho propagace i soukromý sektor. Mezinárodní společnosti si čím dál častěji vybírají pro svůj incentivní zájezd právě Českou republiku. Česká republika je tedy výhodné prostředí pro rozvoj segmentu MICE. V dnešní době se již zřídkakdy setkáme s oblastí mimo „centrum“ cestovního ruchu, kde jsou nekvalitní ubytovací a stravovací služby. Pokud se tak ovšem stane, v těchto místech většinou bývá i špatná dopravní dostupnost, která souvisí s nedostatkem rychlostních komunikací. Největší problém z hlediska uplatnění incentivního cestovního ruchu má Česká republika v marketingové propagaci. Ačkoliv mají firmy nebo cestovní kanceláře stanovené určité cíle, jejich propagace není v daných krajích zcela jednotná. Pro fungování těchto věcí je zapotřebí, aby společnosti zabývající se těmito zájezdy, spolupracovaly s firmami, které mají zájem incentivní cestovní ruch využívat. Dále je také nutné, aby začal spolupracovat veřejný sektor se soukromým, z hlediska fiskální podpory incentivního cestovního ruchu na příklad vyhrazením určité částky na propagaci incentivní turistiky. Všechny kraje v zemi sice nabízejí velké množství aktivit. K uskutečnění je někdy však málo poskytnutých jak ubytovacích, tak stravovacích míst. Například v menších městech není dostatečná kapacita na ubytování všech hostů. Proto takové akce trvají zpravidla jen jeden den. Tento problém brání k rozvoji zejména zahraničnímu cestovnímu ruchu, při kterém je kvalitní ubytovací zařízení téměř podmínkou. Domácí cestovní ruch by tyto okolnosti omezovat neměly, protože dnešním trendem je incentivní zájezdy neustále zkracovat. A to jak z hlediska ekonomického, tak i z hlediska časového vytížení firmy. Z toho vyplývá, že prioritní není vždy kvalitní ubytovací zařízením ale i atraktivita dané destinace. Potenciál pro rozvoj tohoto odvětví cestovního ruchu Česká republika tedy rozhodně má a tudíž by ho měla co nejvíce využívat.
Potenciál České republiky pro konání MICE akcí „Prezentaci České republiky jako vhodné destinace pro pořádání MICE akcí se dlouhodobě věnuje agentura Czech Tourism, která si je vědoma, jaký potenciál naše země v oblasti pořádání MICE akcí skrývá. Česká republika se již na konci 90. let minulého 44
století zařadila do kategorie zemí, které patří k nejatraktivnějším destinacím pro pořádání kongresů, konferencí, incentivních programů, sjezdů nebo seminářů. Naše země disponuje sítí desítek luxusních hotelů a konferenčních center napříč celou Českou republikou.“19
SWOT analýza potenciálu české republiky pro rozvoj incentivního cestovního ruchu S = silné stránky W = slabé stránky O = příležitosti T = ohrožení SWOT analýza se využívá při analýze marketingového potenciálu. Snaží se najít to, co by pro dané místo mohlo být ojedinělé, a tím potenciálně zajímavé pro určité z cílových skupin. Z této analýzy by mělo být zřejmé, jaké zvláštnosti cílová destinace či místo nabízí na rozdíl od konkurence.
Neopakovatelné zážitky, gastronomie, luxusní ubytování, možnosti netradičních aktivit.
Jaký typ hostů by daná destinace mohla zaujmout.
Dopravní dostupnost, zda je vůbec reálné dostat hosta na cílové místo.
Kolik by mohlo být potenciálních hostů
Postavení České republiky z hlediska incentivního cestovního ruchu Silné stránky:
Výborné klimatické podmínky
Kulturní a přírodní bohatství (Chráněné krajinné oblasti a Národní parky), historické a technické památky
19
HAVEL, Milan a Kazimír JÁNOŠKA. Vademecum pro profesionály ve světě MICE. Praha: Management Consulting Group, s.r.o., 2008.
45
Folklórní tradice
Široká škála turistických stezek po České republice Slabé stránky:
Nízká kvalita základních s doplňkových služeb
Nedostatek marketingové propagace regionů jak v České republice, tak samotné země v zahraničí.
Neuspokojující infrastruktura cestovního ruchu (nedomyšlená a nenavazující dopravní spojení)
Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou kvalitních zaměstnanců
Jazyková vybavenost personálu
Ochota, přístup k zákazníkovi
Špatná pověst taxi služeb
Příležitosti:
Posílení postavení České republiky na světovém trhu, jako celku, s takovou nabídkou produktů, která bude zaměřena na konkrétní cílové skupiny turistů
Spolupráce příhraničních regionů
Možnost rozvoje nových produktů cestovního ruchu (kongresové a incentivní turistiky)
Posilování jazykové vybavenosti personálu
Nutnost dlouhodobé výchovy zaměstnanců Ohrožení:
Nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu
Podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání
Podcenění profesionální přípravy odborníků
Legislativní rámec Vyhodnocení:
Priority pro rozvoj incentivního cestovního ruchu v České republice: 46
Vyzdvihnout Českou republiku na mezinárodním trhu
Vytváření nových produktů incentivního cestovního ruchu
Rozvoj tradic
Zlepšení infrastruktury
Zkvalitnění doplňkových služeb
Tvorba regionálních produktů20
.
20
Agroturistika. Firma a konkurenční prostředí 2010 [online]. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=1715
47
3 Návrhová část Z výsledků mé analýzy jasně vyplývá, že drtivá většina lidí, se s incentivním cestovním ruchem doposud nesetkala. Dle našeho názoru jsou v dnešní době málo informované jak firmy, tak samotní zaměstnanci. Zároveň si spousta zaměstnanců není vědoma, že zájezd, který jim byl poskytnut, se nazývá právě incentivní. Incentivní cestovní ruch má díky svým nákladům velký vliv na ekonomiku státu. Zároveň je to výhodné jak pro zaměstnance, který dostane za odměnu částku v plné výši, tak i pro danou firmu, která má možnost si pořádaný zájezd odepsat z daní. Zároveň si myslíme, že je tento druh cestovního ruchu málo propagován. Prvotní informace by měly podávat cestovní kanceláře. Mělo by být více marketingové podpory na webových stránkách či v kamenných prodejnách. Dále by cestovní kanceláře měly poskytnout informace firmám, a ty zase svým zaměstnancům, aby bylo jasné, co přesně incentivní turistika znamená, co obnáší a za jakým účelem by jim byl zájezd poskytnut. Tímto by se mělo dosáhnout větší využívatelnosti toho cestovního ruchu. Firmy a hotely by měli vzájemně spolupracovat, zvýšit tak návštěvnost mimo sezónu a poskytnout lepší nabídku cen. Dále by měli využít zkušeností zúčastněných klientů pro vylepšení nedokonalostí. Incentivní cestovní ruch má hned několik výhod, díky kterým by firma měla tyto zájezdy využívat. Své zaměstnance tímto motivuje k lepším výkonům a odměněný má poté více energie do práce.
Propagace incentivního cestovního ruchu v České republice Pokud chceme, aby byl potenciální zákazník dobře obeznámen se samotným incentivním cestovním ruchem, musíme jej umět dobře propagovat. Smyslem propagace je ukázat zákazníkovi vlastnosti, které má produkt tohoto druhu cestovního ruchu. Aby mohl potenciální zákazník proniknout do samotného trhu incentivního cestovního ruchu, musí být dostatečně obeznámen se všemi informacemi. Proto se používají různé propagační a marketingové programy. V České republice existují hned tři hlavní podpůrné organizace. Agentura CzechTourism, server, který se zabývá turistikou v České republice CZeCOT a časopis COT Bussines.
48
Časopis COT Bussines se zabývá cestovním ruchem. Snaží se propagovat též incentivní cestovní ruch hlavně v České republice. Pomocí článků, které se zabývají touto problematikou, se snaží poskytnout potenciálním zákazníkům informace a seznámení s pojmem incentiva. Časopis také propaguje širokou škálu jak cestovních kanceláří, na které se čtenář může obrátit, tak hotely či jiné subjekty, kde se incentivní akce mohou pořádat. Agentura CzechTourism využívá několik nástrojů k propagaci incentivního cestovního ruchu. Česká republika se zúčastňuje zahraničních veletrhů, vydávají se prospekty, které jsou zaměřeny na MICE akce a jejich potenciál. Cílem této agentury je představení České republiky jako atraktivní lokalitu. Na turistickém serveru České republiky www.czecot.com je významnou částí programu oficiální databanka kongresové a incentivní turistiky, která je distribuována jako katalog například na pobočkách agentury CzechTourism nebo na veletrzích
Trendy v teambuildnigu v České republice V dnešní době, je trendem hledání nových atrakcí a originálních zážitků, na které by mohly firmy své zaměstnance nalákat. Sestavují se unikátní programy, které nabízejí jedinečné služby. Velký tlak je také kladen na kvalitu služeb a ubytování. Většina zaměstnanců preferuje propojení poznání a zábavy nebo spojení práce s relaxací. Firmy, ale i specializované agentury se snaží nabízet mnohem sofistikovanější programy než dříve. Firmy se stále více obracejí na cestovní kanceláře a agentury, které se specializují na organizaci incentivních zájezdů. Nechávají si incentivní program sestavit takzvaně na klíč.
49
Závěr Při vypracovávání této bakalářské práce jsme se snažili shrnout to nejdůležitější, co incentivní cestovní ruch nabízí. Představili jsme organizace, které působí na trhu incentivního cestovní ruchu v České republice. Dále jsme se zaměřili na nabídku produktů, které tento druh cestovního ruchu nabízí a jak moc jsou jeho služby využívány. V prvních kapitolách jsme se snažili o vystižení specifik incentivního cestovní ruchu, neboť je často spojován s kongresovým cestovním ruchem. Jak se ukázalo, incentivní cestovní ruch, zasahuje do více odvětví cestovního ruchu. Je tedy zřejmé, že si někdy zaměstnanci ani neuvědomí, že právě oni již na incentivním zájezdu byli. Největším problémem, se kterým jsme se setkali při psaní této práce, bylo hledání dostupných zdrojů, ze kterých bychom mohli čerpat. Při výběru tématu nám bylo jasné, že informací a knižních publikací nebude mnoho, ale doufali jsem, že jich bude více, než jsme měli nakonec k dispozici. Převážně jsme čerpali z českých i zahraničních internetových zdrojů. Dále jsme pátrali po informacích v cestovních kancelářích a agenturách, specializujících se na tuto problematiku, což nebylo jednoduché, protože ačkoliv je incentivní cestovní ruch dosti rozšířený po celém světě, Česká republika ho ještě úplně nepřijala a využívá jej skoro minimálně. Proto je cestovních kanceláří a agentur na trhu ještě poměrně nedostatečné množství. Při zjišťování informací jsme naráželi na různé druhy cestovního ruchu, které se tomu incentivnímu velice podobaly. Skutečnost je však jiná. Důvodem toho, že si lidé často pletou například zážitkový cestovní ruch s incentivním, je nejednoznačnost incentivního cestovního ruchu. Proto jsme se v naší práci snažili o vymezení specifik, aby k těmto nedorozuměním již nedocházelo v takové míře. Nejen internetové portály a knižní publikace byly naším zdrojem. Nejlepší informace podle mého názoru poskytuje agentura CzechTourism a Mag Consulting, kde jsme se dozvěděli nejvíce informací o incentivním cestovním ruchu. Dále nám k poskytnutí informací a různých statistik posloužil časopis COT Bussines, který se kongresovým a incentivním cestovním ruchem zabývá. Statistické údaje o incentivním cestovním ruchu bohužel nejsou k dispozici.
50
Seznam použitých zdrojů Literatura (1) BERÁNEK, Jaromír, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Ekonomika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Mag Consulting, 2013, 207 s. ISBN 978-80-86724-46-1. (2) COOPER, Brian G. Boniface and Chris. Worldwide Destinations the Geography of Travel and Tourism. 5th ed. Burlington: Elsevier, 2009. ISBN 00-809-4341-1. (3) COT Business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Praha: C.O.T. media, červenec/srpen 2012. ISSN 1212-4281. (4) COT Business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Praha: C.O.T. media, Září 2012. ISSN 1212-4281. (5) COT Business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Praha: C.O.T. media, Březen 2013. ISSN 1212-4281. (6) Event marketing v cestovním ruchu: Event marketing MICE pro střední management. Praha: Stance Comunications, s.r.o., 2007. (7) Event marketing v cestovním ruchu. Praha: Stance Comunications, s.r.o., 2007. (8) HAVEL, Milan a Kazimír JÁNOŠKA. Vademecum pro profesionály ve světě MICE. Praha: Management Consulting Group, s.r.o., 2008. (9) Hotel & spa management. Praha: UNIPRINT, s.r.o., říjen 2011. ISSN 1802-3274. (10) Királ´ová, A: MARKETING destinace cestovního ruchu, Praha, Ekopress 2003. (11) KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu: (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 60 s. ISBN 978-80-87147-05-4. (12) KOTÍKOVÁ, Halina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 213 s. ISBN 978-80-247-4603-6. (13) MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-707-9443-7. 51
(14) ORIEŠKA, Ján, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Kongresový cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 2004, 295 s. ISBN 80-859-7045-7. (15) PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice : význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích : evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-2473750-8. (16) PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2004, 125 s. ISBN 978-808-7560-013. (17) Ročenka: cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2013. Praha: MAG CONSULTING s.r.o., 2014. ISBN 978-80-86724-47-8. (18) RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-2474039-3. (19) Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference: hotelnictví, turismus a vzdělávání. Brno: Tribun EU s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87411-15-5. (20) Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012. ISBN 978-8087411-40-7. (21) Visions for Global Tourism Industry: Creating and Sustaining Competitive Strategies. CC BY: InTech, 2012. ISBN 978-953-51-0520-6
52
Internetové zdroje (22)
Agroturistika. Firma a konkurenční prostředí 2010 [online]. Brno: Mendelova
univerzita
v
Brně,
2010
[cit.
2014-04-14].
Dostupné
z:http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=1715 (23) CzechTourism [online]. z: http://www.czechtourism.cz/ (24)
COT
Business
[online].
2005 2002
-
2013
[cit.
2014-04-23].
Dostupné
2012
[cit.
2014-04-22].
Dostupné
2014
[cit.
2014-04-23].
Dostupné
z: http://www.cot.cz/ (25)
Český
statistický
úřad
[online].
z: http://www.czso.cz/ (26) E&P: Reisen - events [online]. 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.epevents.de/ (27) Harvard Business Review [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://hbr.org/ (28)
Incentive Research Foundation [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:
http://theirf.org/ (29)
Plzeňský
Prazdroj
[online].
2014
[cit.
2014-04-05].
Dostupné
http://www.prazdroj.cz/data/web/download/plzensky-prazdroj-fact-sheet-cz.pdf
53
z:
Přílohy Seznam grafů GRAF č. 1: EXPORT PIVA V HEKTOLITRECH GRAF č. 2: ZAMĚSTNÁNÍ GRAF č. 3: ZNALOST INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU GRAF č. 4: ZÁJEM O VYUŽÍVÁNÍ ODMĚN INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU GRAF č. 5: PŘÍNOS ODMĚŇOVÁNÍ INCENTIVNÍMI ZÁJEZDY GRAF č. 6: PROPAGACE INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU GRAF č. 7: ZKUŠENOSTI S INCENTIVNÍM CESTOVNÍM RUCHEM GRAF č. 8: POZICE, ZE KTERÝCH SE MŮŽEME SETKAT S INCENTIVNÍM CESTOVNÍM RUCHEM GRAF č. 9: ÚČAST NA INCENTIVNÍM ZÁJEZDU GRAF č. 10: NEJČASTĚJŠÍ TYPY ZÁJEZDŮ GRAF č. 11: SPOKOJENOST ÚČASTNÍKŮ GRAF č. 12: PŘÍNOST INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU PRO ÚČASTNÍKY GRAF č. 13: POHLAVÍ RESPONDENTŮ GRAF č. 14:VĚK RESPONDENTŮ
54
Dotazník Jste zaměstnancem v: a) soukromém sektoru b) veřejném sektoru c) student d) nezaměstnaný Slyšeli jste již dříve o incentivním cestovním ruchu? a) ano b) ne Měli byste zájem využívat tento typ odměn? a) ano b) ne c) nevím Byl by pro vás tento typ odměňování přínosem? a) ano b) ne Odkud tento pojem znáte? a) přátelé, známí b) zaměstnání c) škola d) neznám e) média f) rodina Setkali jste se ve vašem profesním životě s incentivním cestovním ruchem? a) ano b) ne
55
Pokud ano, z jaké pozice? a) zaměstnanec využívající incentiv b) při brigádě c) pracovník ve službách cestovního ruchu d) nesetkal jsem se s tím Zúčastnili jste se někdy incentivního zájezdu? a) ano b) ne O jaký typ zájezdu se jednalo? a) teambuilding b) poznávací c) sportovní d) relaxační Byli jste s incentivním zájezdem spokojeni? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne Jaký přínos pro vás měl incentivní zájezd? a) zážitek b) zlepšení spolupráce kolektivu c) zlepšení pracovních vztahů jste: a) žena b) muž
56
Jaký je váš věk? a) 18 – 24 let b) 36 – 50 let c) 25 – 35 let d) nad 50 let
57
