Trendy informačních technologií v rozvoji cestovního ruchu

Trendy informačních technologií v rozvoji cestovního ruchu

Zadání BP

Trendy informačních technologií v rozvoji cestovního ruchu

Úkolem bude zmapovat současný stav informací o cestovním ruchu a popsat současné trendy. Výsledkem také budou praktické zkušenosti s těmito novými trendy. Práce bude především zaměřena na e-turismus, turistické informační portály, vzájemné sdílení zkušeností, Facebook, Twitter, integrovaný informační systém, dopravní situaci, počasí, webkamery, mobilní aplikace a virtuální cestovní ruch.

... nascanovat podepsané zadání

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.

V Loughborough dne 9. 5. 2013 .................................................... Podpis

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce, PaedDr. Františkovi Smrčkovi, Ph.D. za zajímavý námět na téma práce, odborné rady, cenné poznámky a za trpělivost při jejím zpracovávání.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Trendy informačních technologií v rozvoji cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Ludmila Štěpánová Vedoucí práce: PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Jihlava 2013

Copyright ® Ludmila Štěpánová, 2013

Abstrakt ŠTĚPÁNOVÁ LUDMILA: Trendy informačních technologií v rozvoji cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Loughborough 2013. 50 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na nové trendy ve vývoji informačních technologií v cestovním ruchu. V teoretické části představím pojem e-turismus, popíšu možnosti využití sociálních sítí v cestovním ruchu a zmíním nové trendy v mobilních aplikacích. Praktická část bude zaměřená na zhodnocení současného stavu informací o cestovním ruchu na internetu, jejich dostupnost a kvalitu. Dále budu porovnávat a hodnotit vybrané české turistické informační portály, představím projekty virtuální cestovní ruch a couchsurfing a popíšu práci s mobilní aplikací geocaching.

Klíčová slova Informační technologie. Cestovní ruch. On-line. Sociální sítě. Internet. Smartphone. Virtuální cestovní ruch.

Abstract ŠTĚPÁNOVÁ LUDMILA: Trends in information technologies in tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Grade of qualification: bachelor. Loughborough 2013. 50 pages. This thesis will be focused on new trends in development of information technologies in tourism. In the theoretical part I will introduce the term e-tourism, describe the possibilities of application social networks in tourism and mention new trends in mobile applications. The practical part will be focused on evaluation of the current state of information about tourism on the internet, its availability and quality. I will also compare and evaluate selected Czech tourist information websites, introduce the projects virtual tourism and couchsurfing and describe using geocaching mobile applicaton.

Key words Information technologies. Tourism. On-line. Social networks. Internet. Smartphone. Virtual tourism.

Obsah Úvod a cíl práce .............................................................................................................. 11 1

2

Teoretická část ........................................................................................................ 12 1.1

Růst významu internetu a informačních technologií ....................................... 12

1.2

Počátky využívání IT v cestovním ruchu ......................................................... 12

1.3

E-turismus ........................................................................................................ 13

1.3.1

Informační a rezervační systémy .............................................................. 13

1.3.2

Turistické informační portály ................................................................... 14

1.3.3

Vzájemné sdílení cestovatelských zkušeností .......................................... 15

1.3.4

Mapové aplikace ....................................................................................... 16

1.3.5

Sociální média a sociální sítě: ................................................................... 18

1.4

Globální distribuční systémy............................................................................ 19

1.5

Globální systémy určování polohy (GPS) ........................................................ 19

1.5.1

Lokálně kontextové služby (LBS) ............................................................ 20

1.5.2

Push a pull služby ..................................................................................... 21

1.5.3

Geocaching ............................................................................................... 21

1.5.4

Geografické informační systémy .............................................................. 22

1.6

Celostátní turistický informační systém ........................................................... 23

1.7

Aktuální informace pro turisty ......................................................................... 24

1.8

Mobilní aplikace............................................................................................... 25

Praktická část .......................................................................................................... 26 2.1

Současný stav informací o CR na webu ........................................................... 26

2.2

Hodnocení webových portálů .......................................................................... 28

2.2.1

České webové stránky .............................................................................. 30

2.2.2

Porovnání se zahraničními weby .............................................................. 38

2.3

Současné trendy IT v cestovním ruchu ............................................................ 39

2.4

Virtuální cestovní ruch ..................................................................................... 40

2.5

Couchsurfing .................................................................................................... 41

2.6

Geocaching aplikace pro smartphony .............................................................. 43

Závěr ............................................................................................................................... 46 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 48 Tištěná literatura ......................................................................................................... 48 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 49 Seznam obrázků .............................................................................................................. 50

Úvod a cíl práce Informační technologie jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. Každý den používáme počítače, mobilní telefony, hledáme informace na internetu, posíláme emaily, komunikujeme na sociálních sítích a ani si neuvědomujeme, v kolika ohledech nám usnadňují život. Informační technologie jsou již dlouhou dobu také součástí cestovního ruchu. Pokud se rozhodneme strávit dovolenou třeba na exotickém ostrově Bora Bora, není nic jednoduššího než připojit se k internetu, otevřít webovou stránku, vybrat z nabídky termín, který nám bude nejlépe vyhovovat, objednat ubytování, rezervovat si letenku, popřípadě vyřídit cestovní pojištění a můžeme vyrazit. Pokud nevíme, kde ostrov leží, zvětšíme si na webové stránce mapu, která nám napoví, že se nachází v souostroví Francouzské Polynésie. Můžeme si také přečíst praktické informace o místní kultuře, podnebí nebo tipy, které se nám budou hodit při cestování do této destinace nebo si prohlédnout nádherné fotografie s tyrkysovým mořem, které ostrov obklopuje. Díky spojení informačních technologií s cestovním ruchem tohle vše můžeme zařídit pohodlně na jedné webové stránce. Cílem mé práce bude zmapování současné situace a nových trendů v oblasti, kde se setkávají informační technologie a cestovní ruch. Pokusím se získat co nejvíce dostupných a aktuálních informací, a logicky je utřídit pro účely výuky a lepší orientaci. Technologie v tomto odvětví se rozvíjejí velice rychle, pokusím se proto udělat jakýsi přehled služeb, které máme k dispozici a umožňují nám cestovat snadněji, pohodlněji a cestování si více užívat.

11

1 Teoretická část V této části nejdříve stručně popíšu vývoj počítačů a internetu, růst významu informačních a komunikačních technologií (ICT) a jejich postupné začleňování do každodenního lidského života. Pak se zaměřím na pojem e-turismus a pokusím se rozebrat a vysvětlit různé způsoby, kterými informační technologie (IT) usnadňují turistům cestování, ať už se jedná o rezervaci ubytování, zajištění dopravy, orientaci v neznámém prostředí, tipy na výlety nebo následné sdílení zážitků a fotografií s ostatními. Dále se zmíním o globálních distribučních systémech, globálních systémech určování polohy a o jejich možnostech využití v cestovním ruchu.

1.1 Růst významu internetu a informačních technologií V roce 1969 spustili v USA pro válečné potřeby komunikační síť ARPANET, která měla fungovat i pokud by byl narušený některý z jejích uzlů nebo komunikačních kanálů. V roce 1974 vznikl oddělením části této sítě Internet (tehdy ještě s velkým I) jako jedna z desítek sítí po celém světě. Postupně se jeho koncept ukázal být nejvhodnějším a v současnosti internet slouží k nepřetržitému sdílení informací po celém světě. [1] Internet byl nejdůležitější inovací od vynalezení tiskařského lisu. Objevila se spousta důležitých inovací, jako železnice, elektřina, telefon, automobily, letadla, rádio a televize, které měly výrazný vliv na podnikání i každodenní život. Nicméně, internet kombinuje mnoho důležitých vlastností existujících médií s novými schopnostmi interaktivnosti a adresovatelnosti, a tím transformuje nejen způsob, jakým jedinci provozují své podnikání, ale také skutečnou podstatu toho, co znamená být člověkem ve společnosti. V současnosti se miliony lidí po celém světě spoléhají na internet při práci, učení, socializaci, zábavě, trávení volného času nebo nakupování. [3]

1.2 Počátky využívání IT v cestovním ruchu Dynamika. Synergie. Průkopnictví. Kontinuální změny. Rostoucí globální dostupnost služeb cestovního ruchu (CR) i destinací. Výrazný nárůst flexibility rozhodování cestujících při výběru, rezervaci a placení služeb CR… To je jen několik základních rysů vlivu informačních a komunikačních technologií na CR. [Zelenka a kol., 2008]

12

Cestovní ruch je úzce spjat s vývojem ICT už více než 30 let. Vznik počítačových rezervačních systémů (CRS) na konci 70. let 20. století, Globálních distribučních systémů (GDS) na konci 80. let a internetu na konci 90. let dramaticky změnil provozní a strategické postupy v cestovním ruchu. Průmysl cestovního ruchu se nejdříve zaměřoval na uplatnění počítačových systémů (např. CRS, GDS), aby se zvýšila efektivnost zpracování mezinárodních informací a řízení distribuce. V současnosti jsou internet a ICT významné jak na operativní úrovni, tak na úrovni strukturální, strategické a marketingové, neboť usnadňují globální interakci mezi dodavateli, zprostředkovateli a zákazníky po celém světě. [3]

1.3 E-turismus Pojem e-turismus můžeme chápat jako využívání ICT v cestovním ruchu. Buhalis (2011) tvrdí, že pojem e-turismus zahrnuje digitalizaci všech důležitých procesů a postupů v oblasti turismu, cestování, ubytování, pohostinství a stravování. Zahrnuje také obchodování po internetu a aplikaci ICT pro maximalizaci efektivity turistických organizací. E-turismus podporuje konkurenceschopnost organizace tím, že využívá internetu pro spolupráci s veřejností a zákazníky. [3] ICT umožňují vyhledávání, rezervace a placení jednotlivých služeb nebo jejich balíčků. Zároveň je možné respektovat preference návštěvníků, případně regulovat návštěvnost atraktivit organizací destinačního managementu. ICT také pomáhají zvýšit rovnoměrné rozmístění turistů a využívání různých částí destinace v sezoně a mimo sezonu. Například propagací atraktivit v okolí destinace, čímž je možné prodloužit délku pobytu návštěvníka a umocnit jeho zážitky. Návštěvník má možnost připravit se na pobyt předem a zjistit si důležité informace o zemi, kterou hodlá navštívit, ať už se jedná o vytváření vztahu k místní kultuře nebo online prezentace atraktivit. V neposlední řadě má návštěvník možnost porovnávat různé destinace a také má k dispozici aktuální informace o počasí, bezpečnostní situaci nebo o výši cen u různých prodejců. [Zelenka a kol. 2008] 1.3.1 Informační a rezervační systémy Bez informačních a rezervačních systémů by cestovní ruch v současné podobě nemohl existovat. Informační a rezervační systémy výrazně zjednodušují práci a komunikaci na všech úrovních a usnadňují zprostředkování a individualizaci služeb. Patří k nim

13

CRS touroperátorů, hotelových řetězců a leteckých společností a také globální distribuční systémy. Současně roste popularita on-line informačních a rezervačních systémů, které lze využívat pomocí tabletů nebo mobilních telefonů, takže jsou pohodlně dostupné kdykoliv a na každém kroku. [Zelenka, 2008]

Rezervace: letenky, hotely, lodní lístky, cestovní pojištění, package, jízdenky Vyhledávání:

Reklama:

Vyhledávání a filtrování informací, podmínky pro vyhledávání

Informační, přesvědčovací, připomínací

Další služby: Info o destinacích, aktuální turistické informace, prodejní informace (tiskoviny,...)

Prvky online informačněrezervačního systému

Databáze klientů: Profil klientů, jejich preference, chování, historie objednávek

Placení a doručení: Elektronické a jiné platby, elektronické a papírové ceniny

Nápověda: Online nápověda, FAQ

Obrázek č. 1: Prvky online informačně-rezervačního systému [Zdroj: Zelenka, 2008]

1.3.2 Turistické informační portály Turistické informační portály jsou velmi praktickou pomůckou při plánování cesty. Jedná se o webové stránky, na kterých najdeme přehled služeb v oblasti cestovního ruchu a mnoho praktických informací o destinacích, které nám cestování usnadní. Lze si na nich přímo zakoupit zájezdy, letenky, zařídit si pronajmutí automobilu, zakoupit si lodní lístky, vstupenky do divadla nebo na koncert, rezervovat si ubytování a také si přečíst recenze uživatelů, kteří těchto služeb již dříve využili. Dále na těchto stránkách obvykle najdeme důležité informace o jednotlivých zemích, jejich fotografie, mapy různých oblastí, informace o počasí a o probíhajících nebo nadcházejících akcích.

14

Portály získávají finance na svůj provoz především z provizí za prodej zájezdů a ostatních služeb a z reklamních bannerů. [Petro, 2002] Mezi nejfrekventovanější české portály patří Kudyznudy.cz, Czechtourism.cz, Czecot.cz,

Turistika.cz,

Orbion.cz,

Horydoly.cz,

Czlist.cz,

Sopka.cz

nebo

Travelportal.cz. Dále také existují informační portály jednotlivých měst, turistických oblastí a regionů, které se zaměřují na propagaci a podporu lokálního cestovního ruchu. [Wahla, 2006] Mezi nejznámější turistické informační portály v angličtině patří Worldtravelguide.net, Tripadvisor.com,

Lonelyplanet.com,

Willgoto.com,

Roughguides.com,

Wordtravels.com, World-travel-guides.net nebo Sustainabletourismonline.com, který propaguje trvale udržitelný cestovní ruch. Webové stránky Czechtourism.com slouží k propagaci české republiky jako turistické destinace pro zahraniční návštěvníky. Za zmínku stojí také stránky americké zpravodajské služby CIA, konkrétně jejich část, nazvaná „The World Factbook“, kde můžou návštěvníci zjistit relativně aktuální informace o zemi, do které plánují cestovat. Nacházejí se zde základní údaje o obyvatelstvu, podnebí, historii země, ekonomice, možnostech dopravy nebo mezinárodních záležitostech. Jedná se ale spíše o obecná statistická data než o informace, určené přímo turistům. 1.3.3 Vzájemné sdílení cestovatelských zkušeností Další možností, jak získat více informací o destinaci, kterou plánujeme navštívit, jsou internetové stránky, které jsou zaměřené na vzájemné sdílení zkušeností a zážitků mezi turisty a cestovateli. Nalezneme zde zajímavé tipy na výlety, recenze různých služeb cestovního ruchu, informace o památkách a jiných zajímavostech, které stojí za návštěvu nebo je jejich návštěva naopak jen ztrátou času. Tyto informace nelze považovat za stejně spolehlivé jako ty na oficiálních turistických informačních portálech, protože se jedná o subjektivní názory návštěvníků. Je ale výhodné dozvědět se předem určité praktické rady, popřípadě se nechat ostatními turisty inspirovat. Známé jsou

například

stránky

Lonelyplanet.com,

Virtualtourist.com,

World66.com,

Tripadvisor.co.uk, Roughguides.com nebo Footprinttravelguides.com, v češtině jsou například stránky Turistika.cz.

15

1.3.4 Mapové aplikace Využívání map při cestování je téměř nezbytností. Usnadní nám orientaci, pomohou nalézt cílové místo, na které míříme, popřípadě nám pomohou znovu se zorientovat, pokud se ztratíme. Naštěstí už nejsme odkázáni pouze na papírové tištěné mapy. Díky posunu v informačních technologiích máme přístup ke kvalitním mapám celého světa, vytvořeným ze satelitních snímků, kde můžeme snadno měnit měřítko prohlížení a které jsou pro nekomerční použití dostupné online zdarma. Kromě vyhledávání jednotlivých míst lze Google Maps použít i pro vyhledání trasy (autem, veřejnou dopravou, pěšky nebo na kole). Po registraci lze využít i funkci „moje místa“ pro snadnější nalezení dříve prohlížených lokalit, ukládání map a oblíbených míst na mapě. Google Maps jsou dostupné v češtině a mají také funkci „vyhledávání v okolí“. Můžeme tak snadno získat přehled o umístění nejbližších letišť, hotelů, restaurací, nákupních center, kin, divadel, sportovišť nebo zdravotnických zařízení a mnoho dalšího. Zajímavou službou, kterou Google Maps nabízí, je tzv. „Street View“. Umožňuje prohlížení nejrůznějších míst z celého světa prostřednictvím panoramatických snímků, které na sebe vzájemně navazují. Z pohledu chodce si tak můžeme prohlédnout významné světové památky, přírodní zajímavosti nebo si naplánovat a projít trasu plánované cesty. V současné době je možné si tímto způsobem navštívit některé budovy i zevnitř a dokonce se plavit po Amazonce. [5] Google Maps jsou běžně dostupné ve všech internetových prohlížečích, existují i verze pro tablety a mobilní telefony. Podobných mapových aplikací lze na internetu nalézt nespočet. Zmíním alespoň stránky OpenStreetMap.org, kde se nachází mapa celého světa, kterou mohou registrovaní uživatelé editovat a vylepšovat, aby byla stále aktuální. České stránky jsou například Amapy.centrum.cz nebo Mapy.cz, kde ale nenalezneme mapu celého světa, pouze Evropy. Aplikace Google Earth po instalaci do počítače umožňuje pohled na Zemi jako ze satelitu. Můžeme ji libovolně otáčet a přibližovat, známá a často navštěvovaná místa jsou většinou v dobrém rozlišení. Dále můžeme vyhledávat města, místa, atraktivity, firmy, prostorové modely známých budov nebo si naplánovat trasu. Přímo na mapě lze zobrazit fotografie, 3D fotografie nebo videa, které nahráli do databáze ostatní uživatelé a označili místo, kde byly pořízeny.

16

Přestože jsou interaktivní mapy většinou kvalitně a dobře zpracované, nelze se na ně spoléhat stoprocentně. Například společnost Apple představila minulý rok službu Apple Maps. Tyto mapy byly ale v řadě případů velmi nepřesné a zavádějící. Australská policie je dokonce označila za nebezpečné a varovala motoristy, aby je nepoužívali. Některá místa se dokonce nacházela desítky mil od bodu, označeného na mapě. V horkém australském počasí to některým turistům s nedostatkem zásob pitné vody způsobilo velké problémy. Nepřesnosti v aplikaci Apple Maps se ale netýkaly pouze Austrálie, například hlavní město Německa bylo umístěno do Antarktidy, vlakové nádraží v Aucklandu na dně moře a názvy českých měst pocházely z dob RakouskaUherska. Kvůli neustálým problémům aplikace se společnost vrátila zpět k využívání Google Maps. [6]

Obrázek č. 2: Chyby v Apple Maps [Zdroj: datarama.aktualne.centrum.cz]

17

Obrázek č. 3: Chybné rozložení kontinentů [Zdroj: datarama.aktualne.centrum.cz]

1.3.5 Sociální média a sociální sítě: Sociální média se stávají neodmyslitelnou součástí života mnoha lidí a jejich popularita stále roste. Naplňují především komunikační, poznávací, emoční a sociální potřeby člověka. V souvislosti s cestovním ruchem plní hlavně následující funkce: 

Inspirace pro cestování



Sdílení zkušeností z návštěvy destinace



Sdílení fotografií, videí a zážitků a emocí



Vyhledávání přátel na cestu, zjišťování informací, překonávání problémů



Komunikace s přáteli a známými v rámci cesty



Sdílení odkazů na zajímavé destinace, atraktivity, hotely, atd. [Zelenka, 2010].

Sociální média jsou důležitým zdrojem informací spotřebitelů a výrazně ovlivňují jejich chování. Facebook tvrdí, že počet jeho aktivních uživatelů přesahuje 750 milionů a že uživatelé tam stráví více než 700 miliard minut měsíčně. Twitter má 175 milionů

18

uživatelů, uživatelé YouTube shlédnou denně přes 3 miliardy videí a odhaduje se, že na celém světě existuje asi 170 milionů blogů. [Fuchs, 2012] Pro atraktivity a subjekty cestovního ruchu důležité, aby zvyšovaly povědomí o sobě a propagovaly své služby. Proto je výhodné, pokud si založí a aktivně využívají profil na Facebooku a Twitteru nebo Google+. Mohou tak snadno a rychle informovat zájemce o novinkách i stávajících službách. Mezi další významné sociální sítě patří MySpace, Tumblr nebo Pinterest, na které se sdílí převážně obrázky. Zajímavým projektem je také CouchSurfing.org. Jedná se o sociální síť, jejímž cílem je „podpora nízkorozpočtového a zážitkového cestování. Byla založena roku 2004 a spojuje uživatele ve více než 230 zemích, kteří prostřednictvím této sítě „navazují nové kontakty nejen za účelem bezplatného přespávání, ale také bohatých multikulturních zážitků“. [7]

1.4 Globální distribuční systémy U vzniku GDS stály letecké společnosti, které pracují na jejich vývoji již od poloviny 80. let. Postupně začaly rozšiřovat svoji geografickou působnost a díky spolupráci s jinými subjekty si dnes jejich prostřednictví můžeme kromě letenky rezervovat a zaplatit například také ubytování v hotelu, pronájem auta, lodní lístek, jízdenku nebo vstupenku na kulturní akci. Vše jednoduše, rychle a na jedné internetové stránce. [3] GDS byly založeny s cílem zkvalitnit služby cestujícím prostřednictvím sjednocení elektronického prodeje letenek. Letenky ale v současnosti tvoří jen asi 60 % poptávek, 35 % zákazníků využívá zprostředkované nabídky hotelů a zbylých 5 % zákazníků si především pronajímá auto z autopůjčovny. Mezi nejznámější GDS patří Amadeus, Sabre, Worldspan a Galileo, působící po celém světě. Dále existují regionální GDS, například Axess, Infini, Travelsky nebo Nextres‘ Iridian Project. [Zelenka a kol., 2008]

1.5 Globální systémy určování polohy (GPS) Global Positioning System neboli GPS je celosvětový navigační a polohovací systém, využívající signálů z družic na oběžné dráze Země pro určování polohy přístroje na zemi. Nejdříve byl tento systém využíván pro vojenské účely, v současnosti jsou ale jeho výhody dostupné široké veřejnosti. Existují tři různé systémy satelitní navigace: NAVSTAR vlastní a provozuje ministerstvo obrany Spojených států a GLONASS provozuje Ruská federace. Třetí projekt, evropský satelitní polohovací systém Galileo, který je projektem Evropské unie, má být schopen spolupracovat s oběma předchozími

19

systémy. Bude jej tvořit 30 satelitů, které jsou postupně vypouštěny na oběžnou dráhu. Jeho hlavním cílem je přesnější zjišťování polohy a nezávislost na americkém systému. [Zelenka, 2008] Pro určení dvojrozměrné polohy je třeba přijímat signál nejméně ze tří družic, pokud chceme určit navíc nadmořskou výšku, potřebujeme družice čtyři. Čím déle měříme na jednom místě a přijímáme signály o poloze z více družic, tím jsou informace o poloze přesnější. Využívání GPS výrazně zjednodušuje orientaci při cestování a tím přispívá i k bezpečnosti turistů. Turisté tak mohou snadněji kontrolovat trasu svého výletu, řidiči používají přenosné GPS navigace, díky kterým se mnohem lépe orientují i v neznámém prostředí. Aktivnější turisté mohou také hrát hry s cílem naleznout předem určené místo (např. geocaching) nebo využívat předem připravené trasy a jít po souřadnicích, které někdo prošel a zaznamenal dříve. [Zelenka a kol. 2008] 1.5.1 Lokálně kontextové služby (LBS) Díky rozvoji mobilních technologií, bezdrátových sítí a přesnějšímu určení aktuální polohy můžeme využívat lokálně kontextové služby (Location Based Services, LBS). Jedná se o službu, která nabízí informace o místu, kde právě jsme nebo kam hodláme cestovat. Můžeme se tak informovat o akcích, nabídkách, obchodech nebo událostech na zadaném místě. Lokálně kontextové služby nám pomohou jednoduše zjistit, kde právě nacházíme my nebo naši přátelé, které zajímavosti v našem okolí stojí za návštěvu, doporučí nám kvalitní restauraci nebo hotel v nejbližším okolí nebo nás například nasměrují k nejbližšímu bankomatu. [4] V oblasti cestovního ruchu se využívá převážně těchto LBS: 

Určení pozice - usnadnění prostorové orientace



Vyhledávání v okolí - míst, událostí, zajímavostí, ostatních členů skupiny



Navigace - nalezení cesty k určenému cíli



Identifikace - určení vlastností okolí, např. „Jak se jmenuje tato památka?“



Kontrolování - aktuální informace o situaci v okolí (např. uzavírky nebo kulturní akce), zde je důležité také určení času [4]

Jedná se vlastně o celý systém zařízení a služeb, které navzájem spolupracují a vytvářejí synergický efekt. Do tohoto systému můžeme zařadit mobilní zařízení, jako například

20

telefony, notebooky nebo tablety, díky kterým uživatel dostává informace. Dále sem patří komunikační síť, díky které dochází k přenosu informací, poziční systém, který pomocí GPS, GSM, Wi-Fi nebo jiných technologií zjišťuje aktuální pozici uživatele. Důležitou součástí jsou poskytovatelé aplikací, služeb, dat a obsahu, kteří zajišťují například nalezení cesty, hledání míst nebo aktuální informace z dopravy. Neposlední součástí celého systému jsou push a pull služby. Pokud tyto služby vzájemně úspěšně spolupracují, [Zelenka a kol., 2008]

Obrázek č. 4: Základní části LBS [Zdroj: Zelenka a kol., 2008] 1.5.2 Push a pull služby Pull služby zprostředkovávají informace, které si uživatel sám vyžádal, například otevírací doba muzea nebo časy odjezdu autobusů. Pull službu uživatel spouští úmyslně, pokud zadá vyhledání informací nebo stiskne určitou klávesu s předvolenou službou. Push služby se na rozdíl od předchozích spouštějí nepřímo nebo automaticky. Například můžeme obdržet varování o blížící se změně počasí na horách nebo nabídku ubytování v hotelu v nejbližším okolí. Zde je při zasílání třeba citlivěji dbát na preference uživatele. [4] 1.5.3 Geocaching Geocaching je název aktivity, spojující prvky sportu a turistiky, kterou provozují nadšenci prakticky po celém světě. Cílem je nalezení cache (česky keš nebo keška), což 21

je krabička, ve které se většinou nachází logovací deníček a několik menších věcí, které můžou nálezci vyměňovat za vlastní. Všechny cache jsou zaregistrované na oficiálním portálu geocaching.com, společně s GPS souřadnicemi, kde se nacházejí, informacemi o navštíveném místě, obtížností a popřípadě nápovědou, usnadňující nalezení cache. Hledání tradičně probíhá pomocí turistických GPS přijímačů, ale je také možné nainstalovat si oficiální Geocaching aplikaci do mobilního telefonu. Ta je v současnosti k dispozici pro iPhone, Android a Windows Phone 7. [4] 1.5.4 Geografické informační systémy Geografie je neodmyslitelnou součástí cestovního ruchu, už z toho důvodu, že podstatou cestování je přemisťování se z místa na místo. Geografický informační systém (GIS) je informačním systémem, který navíc zahrnuje informace o prostoru a poloze. Informace jsou tak vzájemně uspořádané a propojené v jednom celku, ze kterého můžeme pomocí dotazování a modelů získat právě ty informace, které v danou chvíli požadujeme. Cestovní kanceláře využívají GIS při plánování zájezdů, nejvýhodnější trasy nebo výběru destinace. Turistická informační centra používají GIS pro hledání a poskytování informací o určitém místě nebo události, sestavují s jejich pomocí katalogy a propagační materiály, obsahující kvalitní mapy atd. GIS mají také velký význam při využívání lokálně kontextových služeb. [Zelenka, 2002]

Geodézie Dálkový průzkum země

Kartografie

Geografie Počítačová grafika

Další přírodní a společenské vědy

Topologie

Databázové systémy

Obrázek č. 5: Geografické prvky, využívané v GIS [Zdroj: Zelenka, 2008]

22

1.6 Celostátní turistický informační systém „Celostátní turistický informační systém (CTIS) je informační systém s otevřenou strukturou, do něhož je zahrnuto vše, co vytváří informační obraz o aktivitách a službách cestovního ruchu na území daného státu a který může přímo podporovat poskytování služeb cestovního ruchu.“ [Zelenka, 2008] Pro úspěšnost CTIS je důležité, aby do něj bylo zapojeno co nejvíce subjektů, aktivních v oblasti cestovního ruchu. Ať už se jedná o orgány státní správy a samosprávy, národní a regionální centrály cestovního ruchu, turistická informační centra, profesní organizace a asociace nebo o jednotlivé poskytovatele služeb. Existuje také možnost zapojení škol, vyučujících cestovní ruch. CTIS by měl především splňovat následující funkce, a to pro domácí i zahraniční návštěvníky: 

Prezentovat stát, regiony, města a nejvýznamnější projekty CR doma i v ostatních zemích a současně poskytnout základní geografický, kulturní a historický přehled.



Poskytovat

kontaktní

informace

a

adresy

důležitých

turistických

informačních center, asociací, centrál cestovního ruchu, velkých CK, hotelových řetězců atd. 

Podávat návštěvníkům základní informace - například mapy, plány měst, nouzová telefonní čísla, charakteristika ubytovacích služeb, dopravní informace, směnný kurs nebo místní klima.



Informovat o významných atraktivitách - fotografie s krátkým popisem, otevírací doba, mapa pro lepší orientaci, možnost dopravy na místo a poskytované služby.



Vyhledávat základní služby CR - podle požadavků návštěvníka zjistit možnosti ubytování, stravování nebo dopravy.



Zajistit dostatečně kvalitní síť pro čerpání informací z terénu - značení objektů CR, navigační směrovky a cedule, vedoucí k TIC nebo atraktivitám CR, značení turistických stezek a cyklotras, turistické mapy atd.



Zprostředkovat základní informace pro rezidenty, cestující do zahraničí nouzová telefonní čísla, charakteristika ubytovacích služeb, dopravní informace, směnný kurs a kontakty na tamější centrály cestovního ruchu a TIC.

23



Informovat důležité místní subjekty CR - novinky a aktuality, statistiky cestovního ruchu nebo marketingové analýzy. [Zelenka, 2008]

Obrázek č. 6: Propojení CZeCOT s ostatními systémy a databázemi [Zdroj: czecot.cz]

1.7 Aktuální informace pro turisty Díky internetu máme přístup k aktuálním informacím, které jsou při cestování velmi důležité. Snadno si můžeme zjistit podnebí a aktuální počasí v zemi, kam hodláme cestovat, ověříme si dopravní situaci a dostupnost, máme možnost si předem zajistit a rezervovat ubytování i stravování a naplánovat si volnočasové aktivity. Prostřednictvím live webkamer můžeme dokonce sledovat online v reálném čase různá zajímavá místa po celém světě. Například Eiffelovu věž v Paříži, gejzír Old faithful v USA, polární záři v Kanadě nebo aktuální sněhové podmínky na českých horách.

24

Jedná se o další způsob propagace turistických atraktivit, protože zvyšují mezi potenciálními turisty povědomí o atraktivitách cestovního ruchu, připomínají jim zajímavá místa, která by mohli v budoucnu navštívit a inspirují je k rozhodnutí se na filmovaný objekt přijet podívat na vlastní oči.

1.8 Mobilní aplikace Mobilní telefony nám již dávno neslouží pouze jako komunikační zařízení, které zprostředkovává telefonický hovor a posílání textových zpráv. Mobilní technologie postupně integrovaly další dostupné technologie (jako například mobilní internet, Bluetooth, Wi-Fi, MMS, e-mail, fotografie, nahrávání videa, videohovory, prohlížení multimediálních souborů nebo spouštění různých aplikací). Mobilní telefon je velmi skladný a většina lidí ho má v současnosti stále po ruce. Při cestování se dá snadno použít k přístupu na internet, stejně jako ke sdílení zážitků, dojmů a fotografií. [Zelenka a kol., 2008] Díky rostoucí popularitě smartphonů a jejich aplikací změnily mobilní technologii povahu cestování. „Představte si cestovatele, řídícího auto na dálnici v Americe. S pomocí iPhonu se zapnutým přijímačem GPS má přístup k Google mapám, takže má přehled o trase, po které jede. Z reproduktorů hraje hudba, spuštěná přes aplikaci Spotify v telefonu. S pomocí vyhledavače si najde restauraci jednoho ze svých oblíbených řetězců, která je vzdálená 20 mil po dálnici a po patnácti minutách dorazí do restaurace a provede check-in přes aplikaci Foursquare. Jeho status se okamžitě aktualizuje, takže teď může komunikovat s přáteli přes různé sociální sítě, například Facebook nebo Twitter.“ Zdá se, že mobilní technologie, obzvláště díky vývoji smartphonů a aplikací, způsobí další vlnu inovací v cestování a cestovním ruchu. [Fuchs, 2012]

25

2 Praktická část V praktické části se pokusím zmapovat současný stav informací o cestovním ruchu, které lze objevit na internetu, popíšu současné trendy, které můžeme při cestování využít a způsoby, jakými nám můžou usnadnit cestování. Nejdříve se zaměřím na charakteristiku informací o cestování, které nám jsou k dispozici online, a pokusím se je zhodnotit. Dále představím vybrané české webové portály, které budu hodnotit a srovnávat jejich pozitiva a negativa. Potom přejdu k novým trendům v informačních technologiích, které se stále dynamicky vyvíjejí, a představím některé aktivity, které vznikly právě díky spojení cestování s informačními technologiemi, konkrétně se bude jednat o virtuální cestovní ruch, couchsurfing a geocaching.

2.1 Současný stav informací o CR na webu Pokud sháníme informace předtím, než se vydáme na cesty, zajímá nás především jejich dostupnost, aktuálnost, informační hodnota a kvalita. Většina zemí, hlavně těch s rozvinutým cestovním ruchem, provozuje oficiální internetové stránky, které podporují příjezdový a někdy i domácí cestovní ruch. WWW stránky mnohých ekonomicky vyspělých zemí mají perfektní design a využívají nejmodernějších technologií. Toto ale platí i pro některé malé země s velkým potencionálem pro cestovní ruch (např. Island nebo Grónsko). Profesionální stránky se zaměřují stejně tak na podávání informací, jako na přilákání a zaujetí návštěvníka, a systematicky pracují na vytváření image státu. Je téměř pravidlem, že internetové stránky by měly být dostupné v několika světových jazycích. Například stránky Czechtourism.com si můžeme zobrazit v angličtině, čínštině, francouzštině, němčině, italštině, polštině, ruštině a španělštině. Při výběru čínštiny ale téměř třetina textů zůstává v angličtině. Pro zpřehlednění a zatraktivnění dostupných informací se na www stránkách široce využívají

možnosti

grafiky (například

aktivní

mapy,

na

kterých vybíráme

státy/regiony/města, ale také fotogalerie, videogalerie nebo 3D prohlídky). Stále častěji se využívá kombinace statických stránek (vysoká grafická úroveň, nižší cena) a dynamických stránek (častá aktualizace informací). [Zelenka, 2008] Výhody, které umožňuje poskytování informací přes internet: 

Neustálá dostupnost online, nezávislá na denní době nebo časovém pásmu

26



Tematické nabídky, které se můžou lišit podle typu návštěvníka



Každý návštěvník si může vyhledávat informace podle svých preferencí



Nahrazení drahých tištěných materiálů digitálními informacemi, dostupnými pro každého



Více stimulují a působí na návštěvníka prostřednictvím multimediálních aplikací, kvalitní grafiky a struktury informací. [Zelenka, 2008]

Online přístup k informacím má ale také své limity. Neexistují univerzální standardy kvality, bezpečnosti a spolehlivosti. Ne všude máme k dispozici připojení k internetu. Softwarové nástroje se stále vyvíjejí. Obavy o bezpečí a soukromí brání některým zákazníkům při nakupování online, protože počet online podvodníků se zvyšuje. Někteří lidé stále ještě nevěří online transakcím. Brání se také změně nakupování z kamenného obchodu do virtuálního. [3] Z výzkumu společnosti Nielsen, prováděném ve spolupráci s více než 25 000 lidmi z 50 zemí světa, vyplývá, že informace, získané čtením názorů a hodnocení ostatních spotřebitelů, zveřejněné na internetu, mají velký význam při jejich rozhodování. 90 % lidí věří doporučením od svých přátel. Překvapivé je ale, že 70 % z nich je také ochotných nechat se ovlivnit při rozhodování názory virtuálních cizinců. Třetí příčku se 70 % obsadily webové stránky známých značek. Za nimi následují redakční články, sponzoring a televize. Poměrně málo důvěry mají spotřebitelé v online reklamy ve formě videí a bannerů a také v obchodní sdělení, zasílané na mobilní telefony.

27

Obrázek č. 7: Důvěra v různé zdroje informací [Zdroj: Nielsen.com]

2.2 Hodnocení webových portálů V následující kapitole budu hodnotit a porovnávat jednotlivé webové portály, které mají turisté i dispozici, pokud se rozhodnou před odjezdem zjišťovat informace o destinaci online, informovat se o místních zajímavostech, atraktivitách, kultuře, geografii a najít co nejvíce praktických informací, které by se jim mohli na cestách hodit. Nejdříve stanovím kritéria pro jejich hodnocení, srovnám jejich kvality, specifika a nedostatky a poté se pokusím doporučit nejvhodnější a nejkvalitnější portály. Internetových stránek, věnujících se problematice cestování, je na internetu ohromné množství, ne všechny jsou ale stejně kvalitně zpracované. Není v mých silách hodnotit a srovnávat každou z nich zvlášť, ale pokusila jsem se vybrat ty stránky, na které návštěvník narazí nejčastěji, pokud pátrá přes internetové vyhledavače po informacích o cestování. Proto jsem využila stránek Google.com, Seznam.cz a Centrum.cz, které považuji za nejvyužívanější vyhledavače v České republice. Postupně jsem do nich zadávala hesla jako „cestování“, „informace pro turisty“ „cestování do zahraničí“, „turistický informační portál“, a jejich anglické alternativy.

28

Při stanovování kritérií hodnocení jsem brala v úvahu různé důvody, které motivují turisty navštěvovat tyto stránky a různé typy informací, které hledají. Jednotlivé body budu hodnotit známkami jako ve škole, takže nejlepší hodnocení je 1, nejhorší 5. 1. Přehlednost a snadná orientace Pokud je webová stránka přehledná a má logickou strukturu, velmi nám to usnadní hledání informací. 2. Zajímavý design Stránek s podobným zaměřením se na internetu nachází velmi mnoho. Návštěvníka zaujme a upoutá mnohem snáze, pokud nevypadá zastarale a její tvůrci si dali záležet na moderním vzhledu. 3. Jednoduché ovládání a snadné vyhledávání Návštěvníci stránky ocení, pokud ji můžou procházet intuitivně a vyhledávání požadovaných informací není příliš komplikované. 4. Aktuální informace a novinky Aktuálnost informací je jedním z nejdůležitějších faktorů. Turistický informační portál by měl obsahovat dostatečné množství kvalitních a ověřených informací a také být pravidelně aktualizován. 5. Interaktivní obsah Zda tvůrci webu využívají multimediálních prvků (mapy v dostatečném rozlišení, videa, zvuk, fotogalerie a další). 6. Uživatelské hodnocení Velmi cenné informace se lze dozvědět od ostatních uživatelů stránky, kteří už dříve danou destinaci nebo atraktivitu navštívili. Můžeme tak porovnávat subjektivní dojmy jiných cestovatelů a dozvědět se informace, které v oficiálních průvodcích nenajdeme. Další praktickou věcí je diskuzní fórum, kde můžeme ostatním klást otázky, které nás zajímají a zapojovat se do diskuzí na různá témata. 7. Registrace na stránce Na některých stránkách se lze pro lepší komfort registrovat a založit si vlastní profil nebo zadat do databáze svoji e-mailovou adresu, pokud máme zájem o odebírání newsletterů. 8. On-line rezervace a objednávky Na některých stránkách si lze přímo rezervovat ubytování, dopravu, zájezdy,

29

letenky a další služby nebo jsme přesměrováni na jiný web, který tyto služby zprostředkovává. 9. Propojení se sociálními sítěmi Pokud má webový portál vytvořený profil například na Facebooku nebo Twitteru, můžeme po kliknutí na „To se mi líbí“, popřípadě „Follow“ okamžitě informováni o novinkách a zajímavostech na portálu bez toho, abychom ho museli sami navštívit. 10. Různé jazykové verze Komfort návštěvníka webové stránky je lepší, pokud si může stránku procházet v rodném jazyce, popřípadě si vybrat z různých jazykových možností. 2.2.1 České webové stránky Kudyznudy.cz Stránky Kudyznudy.cz jsou projektem České centrály cestovního ruchu a jejich cílem je podporovat domácí cestovní ruch. Stránky mají jednoduchý design a jsou velmi přehledné. Najdeme na nich interaktivní mapu, díky které můžeme snadno specifikovat lokalitu, o které se chceme informovat. Pod mapou se střídá prezentace z fotografií, které představují tipy na výlety o následujícím víkendu, níže najdeme kalendář nadcházejících akcí a každý den se tu také objevuje několik článků o nových atraktivitách cestovního ruchu. Projekt Kudyznudy má svůj profil na Facebooku, Twitteru a YouTube. Je velmi kvalitně zpracovaný, aktuální a inspiruje k poznávání zajímavých míst České republiky. Na stránkách Kudyznudy si nelze rezervovat ani zakoupit žádné služby, můžeme tu ale získat například informace o otevíracích dobách různých atraktivit, datech konání akcí a cenách vstupenek. Najdeme tu také stručnou předpověď počasí.

30

Obrázek č. 8: Úvodní stránka Kudyznudy.cz

Číslo

Kritérium

Známka

1

Přehlednost a snadná orientace

2

2

Zajímavý design

1

3

Jednoduché ovládání a snadné vyhledávání

1

4

Aktuální informace

1

5

Interaktivní obsah

1

6

Uživatelské hodnocení

5

7

Registrace na stránce

1

8

On-line rezervace a objednávky

5

9

Propojení se sociálními sítěmi

1

31

Orbion.cz Orbion.cz se na rozdíl od předchozího portálu nespecializuje pouze na Českou republiku, ale najdeme na něm informace o destinacích po celém světě. Stránka má povedený design, jednotlivé části jsou roztříděny podle barev, takže je procházení stránky velmi přehledné, srozumitelné a návštěvník nemá problém s orientací a vyhledáváním. Registrovaní uživatelé mohou přispívat do diskuzí, recenzovat hotely, psát cestopisy a nahrávat jednotlivé fotografie nebo alba. Pořádají také srazy, na kterých se setkávají. Orbion nalezneme na Facebooku, Twitteru a Google+. Stránka je velmi kvalitně zpracovaná a díky široké komunitě přispěvatelů na ní můžeme najít velké množství praktických informací. Také zde nalezneme aktuální a přehledné informace o počasí v jednotlivých zemích po celém světě, konvertory měn s aktuálním kurzem a mnoho dalších informací. Za značnou nevýhodu ale považuji velké množství reklam, které se na stránce nacházejí, s cestováním mají jen málo společného, pouze odvádějí pozornost a překážejí.

Obrázek č. 9: Orbion.cz

32

Číslo

Kritérium

Známka

1


1

2

Zajímavý design

1

3


1

4


2

5

Interaktivní obsah

1

6


1

7


1

8


1

9


2

Turistika.cz Na portálu Turistika.cz si můžeme snadno zajistit letenku, objednat zájezd nebo rezervovat ubytování. Nacházejí se tu také zajímavé tipy pro trávení volného času. Podle různých kategorií můžeme procházet tipy na výlety nebo turistické cíle, vše je přehledně a srozumitelně seřazeno. Najdeme tu ale také početnou komunitu aktivních registrovaných uživatelů, kteří zde sdílejí své zkušenosti z výletů, návštěv turistických cílů, rady, cestopisy a fotografie. Za to získávají peněžitou odměnu v závislosti na tom, kolik dalších uživatelů si jejich příspěvek zobrazí. Finance pochází z reklamy, která se na stránkách Turistika.cz objevuje. Číslo

Kritérium

Známka

1


1

2

Zajímavý design

3

3


3

4


1

5

Interaktivní obsah

2

6


1

7


1

8


1

9


3

33

Obrázek č. 10: Turistika.cz

CZeCOT.cz Turistický portál České republiky CZeCOT svým vzhledem od návštěvy spíše odrazuje. Můžeme tu ale najít spoustu zajímavých informací o turistických cílech v České republice, velké množství tipů na výlety, můžeme si přes něj online zajistit ubytování nebo zakoupit různé balíčky zážitků. Kromě mnoha informací o české kultuře se zde nachází také rozsáhlá fotogalerie, audiogalerie, videogalerie a navíc máme možnost „procházet“ zajímavými místy Česka díky virtuálním prohlídkám. Narozdíl od ostatních portálů je také kromě češtiny dostupný v osmi dalších jazycích.

34

Obrázek č. 11: CZeCOT.cz

Číslo

Kritérium

Známka

1


2

2

Zajímavý design

4

3


3

4


1

5

Interaktivní obsah

2

6


5

7


1

8


1

9


5

Sopka.cz Cestovatelský portál Sopka.cz nevypadá vzhledově nejlépe. Na první pohled je na něm příliš moc textu a působí nepřehledně. Informací je zde možné nalézt relativně dostatek. Portál je rozdělený do 3 částí - Cestovatelská encyklopedie, kde nalezneme informace

35

o jednotlivých zemích a počasí, reportáže, fotogalerii, diskuzi, recenze hotelů a další, v Cestovatelský servis nám pomůže zajistit si cestovní pojištění, vízum nebo pronájem auta a v Cestovatelském obchodě si můžeme zakoupit mapy a průvodce, zájezdy, ubytování, letenky nebo lodní lístky. Při prohlížení stránky jsem ale narazila na problém s vyhledáváním informací na stránce. Přestože jsem do vyhledávacího políčka zkoušela zadávat různá hesla, například „Šumava“, „Kréta“, „Alpy“, „Balaton“ nebo „Norsko“ a vyhledávala ve všech sekcích, nikdy nebyl nalezen žádný relevantní výsledek.

Obrázek 12: Sopka.cz

Číslo

Kritérium

Známka

1


3

2

Zajímavý design

3

3


4

4


2

5

Interaktivní obsah

4

6


2

7


1

36

8


3

9


2

Czlist.cz Při procházení stránky Czlist.cz jsem zjistila, že nabízí informace o turistických zajímavostech, městech, hradech, zámcích, možnostech sportovního vyžití a ubytování. Jedná se spíše ale pouze o internetový rozcestník, ke kterému se nevztahuje žádná komunita uživatelů, kteří by vzájemně komunikovali a pomáhali si. Nachází se zde pouze odkazy na jednotlivé atraktivity a zařízení cestovního ruchu.

Obrázek 13: Czlist.cz

Číslo

Kritérium

Známka

1


2

2

Zajímavý design

4

3


4

4


4

5

Interaktivní obsah

5

6


5

7


5

37

8


5

9


5

2.2.2 Porovnání se zahraničními weby Srovnávat jednotlivé webové stránky, poskytujícími informace turistům, je složité, protože každý web, ať domácí nebo zahraniční, má svá specifika, nabízí mírně odlišné služby nebo typy informací, má odlišnou strukturu, je zaměřený více či méně odborně atd. Proto je při vyhledávání podobných informací výhodné projít takových webových stránek více, abychom zjistili, která nám nejlépe vyhovuje a která nabízí nejvhodnější informace, odpovídající našim požadavkům. Na českých turistických informačních portálech, které jsem procházela, jsem nejčastěji postrádala funkci online rezervace dovolené, multimediální obsah, jako jsou videa, kvalitní fotogalerie a 3D prohlídky, které jsou v poslední době velmi populární a interaktivní prvky jako například kvalitní mapu, na které by byly vyznačené turistické atraktivity a zajímavosti. Ve srovnání se zahraničními stránkami bylo některých českých portálech až příliš mnoho textu, takže působily velmi neatraktivně a nepřehledně. Funkce těchto stránek by měla být úplným opakem - upoutat návštěvníka na první pohled zajímavou prezentací a nabídnout mu informace, které hledá, v přehledné, srozumitelné a zábavné formě. Zaujmout ho poutavým obsahem a inspirovat ho k cestování. Také mě překvapilo, že jsem neobjevila žádnou českou alternativu portálu Sustainabletourismonline.com. Ten se zaměřuje na propagaci šetrného a trvale udržitelného cestovního ruchu a kromě turistických informací tam najdeme množství článků, týkajících se ochrany přírody a životního prostředí. Za posledních pár let některé české turistické informační portály prošly velkými změnami, staly se uživatelsky přívětivějšími a atraktivnějšími. Pokud si ale prohlédneme

informační portály jiných zemí, jako například visitbritain.com,

visitfinland.com nebo francethisway.com, je tu stále vidět značný rozdíl. Je ironické, že nejpřehlednější a nejlépe zpracovaný turistický informační portál o cestování v České republice, czechtourism.com, má sice 8 jazykových verzí, českou ale mezi nimi nenajdeme.

38

2.3 Současné trendy IT v cestovním ruchu Díky stále rostoucímu počtu uživatelů internetu a rychlému, rozmanitému vývoji v odvětví informačních technologií a technickému pokroku se projevují následující trendy. Probíhá dynamický rozvoj aplikací ICT pro cestovní ruch, stále více se využívají lokálně kontextové služby a dochází k vzájemnému propojování různých médií, aplikací a technologií. [Zelenka a kol., 2008] Vytváří se uživatelsky příjemné a personalizované prostředí pro přístup k ICT. Dostupnost informací se výrazně zvyšuje. Zájemci tak mají možnost využít většího výběru z nabídky dostupných služeb. Probíhají marketingové výzkumy, založené na sbírání dat ze všech dotazů, požadavků a transakcí a data miningu, analyzuje se chování zákazníků, a to vše probíhá za účelem lepšího porozumění toho, co žádají spotřebitelé a vytváření produktů na míru zákazníkům. Stanovování cen by se mělo stát přehlednější, transparentnější a více flexibilní. Díky online službám se snižují nároky na byrokracii a papírování, například vystavováním elektronických jízdenek nebo letenek. Tím pádem se snižují náklady na lidskou práci a snižuje se i cena výsledné služby bez snižování její kvality. Dalším důležitým a aktuálním trendem je vytváření produktů zákazníkům na míru a personalizace služeb podle jejich preferencí. To vede ke zvýšení komfortu a také spokojenosti zákazníků. Probíhá konkurenční boj mezi jednotlivými společnostmi, které se snaží získat zákazníky konkurence. Například pomocí výhodných věrnostních programů, které nabízejí. [Zelenka a kol.,, 2008] Studie agentury Text100 zkoumala vliv sociálních médií na rozhodování turistů z různých zemí. Výsledky jsou mírně překvapivé. Sociální sítě podstatně ovlivňují plánování dovolené. Turisté se na nich inspirují a zjišťují informace díky sdílení ostatních uživatelů. Turisté ale většinou při rezervaci letu, hotelu nebo pronajmutí auta využívají služeb jiných webů. Například 87 % turistů do 34 let se přiznalo, že často hledá nápady na cestování na Facebooku. Přibližně 50 % inspiruje k cestování Pinterest, Twitter nebo jiná sociální síť. Turisté se na sociální sítě připojují také v průběhu dovolené. 68 % respondentů se připojuje přes svůj mobilní telefon. Polovina z dotázaných cestovatelů sdílí na sociálních sítích své fotografie, které pořídili na cestách, a necelá čtvrtina píše recenze. 63 % si při rozhodování o destinaci nechá poradit od rodiny nebo přátel, na internetu hledá inspiraci 55 % z nich. Zajímavé je, že

39

webové stránky s recenzemi jsou populárnější než profesionální průvodci a články. Přestože si cestovatelé nechávají poradit rodinou, přáteli nebo kolegy na sociálních sítích, při rezervacích se na sociální sítě nespoléhají a využívají mnohem častěji webů cestovních kanceláří, ubytovacích zařízení a aerolinek. [11]

2.4 Virtuální cestovní ruch Současný stav vývoje informačních technologií nám ještě neumožňuje, abychom se prostřednictvím internetu procházeli „pravou“ virtuální realitou, tedy věrnou třírozměrnou iluzí světa, můžeme ale nalézt mnoho www stránek, které obsahují „virtuální průvodce“, „virtuální prohlídky“, „3D prohlídky“ nebo „virtuální města“. Může se jednat o slideshow jednotlivých fotografií, videosekvence, panoramatické obrázky s úhlem pohledu 360° nebo „live kamery“, snímající určité místo, které může tak návštěvník webové stránky sledovat v reálném čase. [Zelenka, 2008] Za zmínku stojí například virtuální prohlídka pařížského Louvru na stránce http://www.louvre.fr/en/visites-en-ligne. Návštěvník má možnost si „projít“ části 3 z tamních tras, které jsou velmi přehledně a kvalitně zpracované a nechybí ani psaný komentář v několika světových jazycích. VirtualTravel.cz, „největší turistický portál využívající virtuální prohlídky v ČR“ obsahuje fotografie různých míst v ČR i zahraničí, zobrazující prostor v maximálním úhlu záběru 360 x 180 stupňů. Všechna místa jsou současně vložena pomocí GPS souřadnic do přehledné virtuální mapy. „Hlavním smyslem virtuální prohlídky je pozvat návštěvníka na skutečnou návštěvu, nebo ukázat místo na maximální úrovni pro návštěvníky, kteří se na místo nemohou dostat, ať již z finančních, zdravotních nebo jiných důvodů.“ [8] Další virtuální prohlídky lze najít například na těchto internetových stránkách: 

http://www.praha.cz/virtualni-prohlidky



http://www.brno360.cz



http://360virtualtourist.com



http://www.fullscreen360.com



http://www.airpano.com - velmi kvalitní fotografie, 3D prohlídky z leteckého pohledu s hudbou

40

2.5 Couchsurfing Přestože couchsurfing (zkráceně CS) může znít jako název adrenalinového sportu, nejedná se o surfování na pohovkách, ale o projekt, který velmi dobře spojuje nové trendy informačních technologií a jejich aplikaci v cestovním ruchu. Před čtrnácti lety se Američan Casey Fenton rozhodl při cestování po Islandu přespávat pouze u pohostinných studentů. V roce 2004 na této myšlence založil sociální síť Couchsurfing.org. Jedná se o mezinárodní organizaci, jejímž cílem je spojovat cestovatele a podporovat nízkorozpočtové cestování po celém světě. Cílem tohoto projektu není pouze poskytování bezplatného přespávání. Stejně důležitá je také socializace s ostatními členy internetové komunity a získávání multikulturních zážitků. [7]

Obrázek č. 14: Země s více než 500 registrovanými couchsurfery v roce 2011 [Wikipedia]

Po registraci na Couchsurfing.org se mohou uživatelé aktivně zapojit do různých aktivit a využívat výhod této sociální sítě, která má v současnosti již asi 6 milionů členů. 

Cestování po světě - ubytování zdarma ve více než 100 000 městech



Znovuobjevování svého města - setkávání se na CS akcích v místě svého bydliště s ostatními rezidenty i příchozími turisty



Stát se hostitelem - nabídnout ostatním cestujícím pohovku k přespání, pohostinnost a získat nové známé a přátele po celém světě

Při registraci do systému stačí vyplnit svoje jméno, příjmení, e-mail, pohlaví, datum narození a město, ve kterém žijete. Stáváte se tak „couchsurferem“ a můžete využívat z toho plynoucí výhody. 41

Než začneme shánět ubytování, je důležité pečlivě a podrobně vyplnit vlastní profilovou stránku. Čím propracovanější bude, tím větší máme šanci na úspěch. Důležité je především vyplnit části Languages - jazyky, kterými jsme schopni se dorozumět a na jaké úrovni, Personal description - charakteristika sebe sama, Interests - naše zájmy a Couch information - zda jsme ochotni poskytnout nocleh někomu dalšímu (ano/možná/právě teď ne/cestuji). Vhodné je také nahrát profilovou fotografii. [9] Pro mnoho lidí nemusí být příjemná představa, že si pozveme do domu úplně cizího člověka nebo že se u něj necháme ubytovat. Existuje určité riziko, že se někdo pokusí web takto zneužít. Pro větší bezpečnost uživatelů lze důvěryhodnost ověřit několika způsoby. Přidáním do seznamu Přátel - lidé, kteří se s dotyčným setkali a seznámili již dříve, Referencemi, kterými ostatní couchsurfeři hodnotili svoje setkání s dotyčným člověkem, Vouchingem - ocenění velmi dobrých zkušeností důvěryhodným členem komunity nebo Verifikací - ověření identity pomocí zaslané pohlednice s kódem, podmínkou je finanční příspěvek, ale zvyšuje se tak důvěryhodnost uživatele. [7] Pomocí funkce CouchSearch můžeme vyhledávat volné pohovky k dispozici podle jména hostitele, lokality, počtu volných míst k dispozici, pohlaví, věku, důvěryhodnosti a dalších kritérií. Couchsurfery, odpovídající zadaným kritériím si pak lze zobrazit na mapě. V seznamu odpovídajících surferů si můžeme prohlédnout jejich fotografii, základní informace, počet přátel, úryvek textu z profilu a ikony, které nás informují o tom, jestli je dotyčný ověřeným členem, zda byl oceněn vouchi a jestli má momentálně k dispozici volný gauč. Při výběru hostitele se vyplatí postupovat zodpovědně, pročítat si jednotlivé profily a věnovat čas výběru nejvhodnějších kandidátů. CouchRequest, což je vlastně žádost o poskytnutí ubytování, je důležité správně formulovat. Je vhodné oslovit dotyčného na základě společných zájmů nebo postojů nebo jiných informací, které ho zaujmou a přesvědčí, že setkání právě s námi stojí za to. Nelze říci, kolik žádostí je třeba odeslat, abychom dostali kladnou odpověď. To se liší hlavně podle lokality. Ve velkých městech jako je Paříž, Londýn, Madrid nebo Amsterdam je šance mnohem nižší, protože místní couchsurfeři jsou zaplaveni žádostmi a vybírají si jen ty nejosobnější a nejzajímavější. V méně turisticky navštěvovaných regionech je hledání podstatně jednodušší. Uvádí se, že je vhodné zasílat žádost v období jednoho týdne až měsíce předem. Někteří surfeři ale upřednostňují, pokud jim

42

dáte vědět i méně než týden před odjezdem, protože už mají lepší představu o svém programu na toto období. [9] Nespornou výhodou tohoto způsobu ubytování je kontakt s místními obyvateli. Návštěvník má možnost komunikovat s nimi, hlouběji poznat místní kulturu, seznámit se se zajímavými místy v okolí, získat informace, které by se od průvodce ani z internetu nedozvěděl a prožít zajímavé zážitky, na které může ještě dlouho vzpomínat. A pokud právě nemáme čas nebo možnost cestovat, můžeme být stále aktivními členy komunity, účastnit se setkání jejích členů nebo poskytovat ubytování ostatním couchsurferům, získat nové přátele a nechat je nahlédnout do vlastní kultury. [7] Relativně velkou nevýhodou je, že stránky jsou k dispozici pouze v angličtině, což může lidem bez dostatečné znalosti tohoto jazyka působit značné problémy. Couchsurfing je největší, ne však jedinou organizací svého druhu. Podobné služby nabízí například Hospitality Club, BeWelcome nebo Servas Open Doors.

2.6 Geocaching aplikace pro smartphony Další výhodou rozvoje informačních technologií je vývoj stále nových a dokonalejších aplikací pro „chytré telefony“. Dnes už k provozování geocachingu není třeba kupovat GPS přijímač, stačí si nainstalovat Geocaching aplikaci do telefonu, který už GPS přijímač obsahuje. Oficiální Geocaching aplikace je k dispozici pro iPhony, telefony s operačním systémem Windows Phone 7 a Android. [10] Verzi pro Android lze koupit na play.google.com, obsahuje i českou lokalizaci a stojí 6,99 liber, popřípadě můžeme vyzkoušet jednu z podobných aplikací, jako například GeoBeagle nebo c:geo, které jsou zdarma. Při kombinaci s internetem v mobilu je celý proces hledání cache mnohem snadnější. Nemusíme nejdříve sednout k počítači a vyhledávat cache na nějakém místě, kam se chystáme cestovat, zapisovat si instrukce, souřadnice, ani nic předem plánovat. Pokud máme v telefonu Geocaching aplikaci, máme ji stále při ruce, stačí ji kdykoliv spustit a zobrazit mapu, která nám ukáže naši současnou polohu a místa, na kterých se nachází nejbližší cache v okolí i s popisem a instrukcemi. Po instalaci aplikace se musíme nejprve přihlásit ke svému účtu, založenému na webu geocaching.com. Informace o umístění keší nejsou neregistrovaným uživatelům přístupné. Dále je třeba v mobilu povolit používání GPS, spustit aplikaci a můžeme

43

začít. Buď si otevřeme mapu, na které se zobrazí naše současná poloha a keše různých typů v okolí a nebo keše vyhledáváme v seznamu podle zadaných kritérií, jako je typ, velikost, obtížnost nebo vzdálenost od nás. Pokud nás některá skrýš zaujme, zobrazíme si další informace o ní. 

Detail: Kromě typu, velikosti a jedinečného kódu, pod kterým je registrovaná, se dozvíme, v jaké vzdálenosti od nás keš leží, obtížnost jejího nalezení (jak dobře je keš schovaná, na stupnici od 1 do 5), obtížnost terénu, ve kterém se nachází, hodnocení skrýše předchozími uživateli, datum založení nebo přesné souřadnice GPS.



Popis: Informace, kterými nám autor skrýše může usnadnit nalezení keše nebo například zpráva, že se logbook nachází v malé krabičce od filmu a je tedy třeba přinést si vlastní tužku.



Logbook: V této části si můžeme přečíst, jak úspěšní byli při hledání cache geocacheři před námi, popřípadě pochvala a poděkování autorovi.

Informace o cachi si můžeme uložit do aplikace, takže je budeme moci v budoucnu zobrazit i offline. Při vlastním hledání cache lze využít tří funkcí aplikace: zobrazení na mapě, radaru a kompasu. Ty nás budou navigovat až na místo, kde je cache skrytá. Pokud budeme mít štěstí a skrýš objevíme, přesvědčíme se, že nás nikdo nesleduje, cache vytáhneme, zapíšeme se do logbooku a cache opět vrátíme na své místo. Naši návštěvu můžeme pomocí aplikace také okamžitě zapsat na server Geocaching.com. Můžeme si vybrat z následujících možností: 

„Nález“ - pokud jsme cache úspěšně objevili



„Nenalezeno“ - pokud jsme to štěstí neměli



„Poznámka“ - jiné sdělení



„Vyžaduje archivaci“ - žádost o smazání cache z databáze



„Vyžaduje údržbu“ - cache je poškozená nebo špatně zaměřená

44

Dále zadáme datum nálezu a slušností je také poděkovat autorovi cache, často se používá zkratka TFTC (thanks for the cache - děkuji za cache). Záznam o nálezu odešleme pomocí volby „Odeslat log“.

Obrázek č. 15: Aplikace Geocaching [Zdroj: Play.google.com]

Obrázek č. 16: Aplikace Geocaching [Zdroj: Play.google.com]

45

Závěr Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat situaci a možnosti využití informačních technologií při cestování. Nejdříve jsem se zmínila o vzniku internetu a počátcích jeho využívání v cestovním ruchu. Pak jsem se zaměřila na pojem e-turismus a popsala jsem různé služby a aplikace, které jsou jeho součástí. Například jsem si nainstalovala mapovou aplikaci Google Earth, která mě velmi zaujala a od té doby ji využívám pro hledání zajímavých atraktivit v místě, kam se chystám vycestovat. Dále jsem se věnovala sociálním sítím a jejich funkci v cestovním ruchu. Přitom jsem objevila web CouchSurfing, což je sociální síť, sdružující lidi po celém světě, kteří velmi rádi cestují a setkávají se s novými lidmi a kulturami a vzájemně si poskytují bezplatné ubytování. Tato myšlenka mě velmi zaujala, takže jsem se rozhodla věnovat tomuto webu o něco více prostoru v praktické části své práce. V následující části jsem se pouze krátce zmínila o globálních distribučních systémech a přešla jsem na výhody, které můžeme využívat díky systému GPS, jako například lokálně kontextové služby. Pokud se pohybujeme ve známém prostředí a máme přehled, co se kde v našem okolí nachází, je používání lokálně kontextových služeb celkem bezpředmětné. Když se ale při cestování dostaneme do neznámého prostředí, je možnost snadno a rychle najít nejbližší hotel, nádraží, bankomat nebo dobrou restauraci k nezaplacení. Krátce jsem se také zmínila o výhodách, které s sebou přineslo používání smartphonů. V praktické části jsem se nejprve snažila popsat současný stav informací, které lze nalézt na internetu a výhody sdílení informací online. Pak jsem se rozhodla porovnávat a hodnotit české turistické informační portály, které poskytují turistům různé služby a informace. Stanovila jsem si tabulku kritérií, podle kterých jsem jednotlivé weby hodnotila. V hodnocení dopadly nejlépe stránky Kudyznudy.cz a Orbion.cz, které nabízely srovnatelně kvalitní informace, uživatelsky příjemné prostředí a interaktivní aplikace. Naopak stránku Czlist.cz bych jako zdroj informací nikomu nedoporučila. Také jsem se pokusila české weby srovnat se zahraničními a vyjádřit hlavní rozdíly mezi nimi. V následující kapitole jsem sestavila přehled nových trendů informačních technologií, které se začínají uplatňovat v cestovním ruchu. Čas později ukáže, které z nich byly kroky správným směrem a na které se nakonec zapomene. 46

Virtuální cestovní ruch je další aktivita, kterou jsem objevila až během zpracování práce. Nejdříve se vyfotografuje určité zajímavé místo a pomocí počítačového programu se fotografie upraví tak, abyste si mohli přes obrazovku počítače ono místo prohlédnout ve všech třech rozměrech, jako byste tam téměř stáli. Považuji to za skvělý nápad a zajímavou inspiraci pro pozdější skutečnou návštěvu. Dále jsem se zajímala o sociální síť CouchSurfing, která mě zaujala takže jsem jí věnovala určitý prostor. Zatím jsem ale nenašla čas ani odvahu na cestování a navštěvování ostatních. Také jsem se zapojila do aktivity, zvané geocaching, a musím přiznat, že s pomocí programu v mobilním telefonu je hledání jednodušší a přehlednější. Doufám, že moje práce poslouží jako opora pro zorientování se v rychle se měnícím světě informačních technologií v cestovním ruchu.

47

Seznam použitých zdrojů Tištěná literatura FUCHS, Matthias; RICCI Francesco; CANTONI, Lorenzo. Information and Communication Technologies in Tourism 2012: Proceedings of the International Conference in Helsingborg, Sweden, January 25–27, 2012. 1. vyd. Wien: Springer, 2012. 530 s. ISBN 978-3-7091-1141-3. (vlastní překlad) CHROMÝ, Jan. Informační a komunikační technologie pro hotelnictví a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová, 2009. 148 s. ISBN 978-80-86578-76-7. LAW, Rob; FUCHS, Matthias; RICCI Francesco. Information and Communication Technologies in Tourism 2011: Proceedings of the International Conference in Innsbruck, Austria, January 26-28, 2011. 1. vyd. Wien: Springer, 2011. 610 s. ISBN 978-3-7091-0502-3. (vlastní překlad) PETRO, Jozef. Internet a cestování. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 107 s. ISBN 80-7226-596-2. WAHLA, Arnošt. Webové databáze pro přípravu odborníků v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 2006. 91 s. ISBN 80-85970-50-3. ZELENKA, Josef. Cestovní ruch: informační a komunikační technologie. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 239 s. ISBN 978-80-7041-514. ZELENKA, Josef; PECHANEC, Vít; BUREŠ, Vladimír; ČECH, Pavel; PONCE, Daniela. E-Tourism v oblasti cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: World Medical Partners, 2008. 237 s. ISBN 978-8087147-07-8. ZELENKA, Josef; CHYLÍKOVÁ, Ivana; NUNVÁŘ, Libor. Informační a komunikační technologie v cestovním ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 254 s. ISBN 80-7041-473-1. ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 240 s. ISBN 978-80-86723-95-2.

48

Elektronické zdroje [1] Živě.cz: Historie počítačů: Od elektronky po internet. [online] 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: http://www.zive.cz/clanky/historie-pocitacu-od-elektronky-po-inter net/sc-3-a-147343/default.aspx [2] Sweb.cz: Historie počítačů. [online] 2012 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z WWW: http://historie_pocitacu.sweb.cz/historie_pocitacu1-4.htm

[3] BUHALIS, Dimitrios; JUN, Soo Hyun. E-Tourism [online]. Oxford: Goodfellow Publishers Ltd, 2011 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z WWW: http://www.goodfellow publishers.com/free_files/fileEtourism.pdf. (vlastní překlad) [4] SMRČKA, František: LBS - Výuková opora pro předmět Geografické a navigační systémy. VŠPJ, 2011. 34 s. [5] Maps.google.cz: Street View [online] 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z WWW: http://maps.google.cz/intl/cs/help/maps/streetview/ [6] Aktuálně.centrum.cz: Mapy od Applu jsou životně nebezpečné [online] 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z WWW: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/cla nek.phtml?id=765794 [7] Studentpoint.cz: Couchsurfing: Vše, co potřebujete vědět, než začnete. [online] 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z WWW: http://www.studentpoint.cz/10-cestovani/1718couchsurfing-vse-co-potrebujete-vedet-nez-zacnete/#.UYhRSb2Mkbg [8] VirtualTravel.cz: Virtuální česká republika [online] 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.virtualtravel.cz/ [9] Studentpoint.cz: Jak najít nocleh přes CouchSurfing. [online] 2013 [cit. 2013-0505].

Dostupné

z WWW:

http://www.studentpoint.cz/10-cestovani/1747-jak-najit-

nocleh-pres-couchsurfing/#.UYl8pL2Mkbi [10] Play.Google.com: Geocaching app. [online] 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z WWW: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.groundspeak.geocaching [11] Tourism-review.cz: Turisté nepoužívají sociální média k rezervacím [online] 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z WWW: http://www.tourism-review.cz/socialni-site-protipy-ne-pro-rezervaci-news3523

49

Seznam obrázků Obr. č. 1: Prvky online informačně-rezervačního systému [Zdroj: Zelenka, 2008] .................... 14 Obr. č. 2: Chyby v Apple Maps [Zdroj: Datarama.aktualne.centrum.cz] ................................... 17 Obr. č. 3: Chybné rozložení kontinentů [Zdroj: Datarama.aktualne.centrum.cz] ....................... 18

Obr. č. 4: Základní části LBS [Zdroj: Zelenka a kol., 2008] .......................................... 21 Obr. č. 5: Geografické prvky, využívané v GIS [Zdroj: Zelenka, 2008] .................................... 22 Obr. č. 6: Propojení CZeCOT s ostatními systémy a databázemi [Zdroj: Czecot.cz] ................. 24 Obr. č. 7: Důvěra v různé druhy reklamy [Zdroj: Nielsen.com] ................................................. 28 Obr. č. 8: Kudyznudy.cz [Zdroj: Kudyznudy.cz ] ...................................................................... 31 Obr. č. 9: Orbion.cz [Zdroj: Orbion.cz ] ..................................................................................... 32 Obr. č. 10: Turistika.cz [Zdroj: Turistika.cz ] ............................................................................. 34 Obr. č. 11: CZeCOT.cz [Zdroj: Czecot.cz ] ............................................................................... 35 Obr. č. 12: Sopka.cz [Zdroj: Sopka.cz ] ..................................................................................... 36 Obr. č. 13: Czlist.cz [Zdroj: Czlist.cz ] ....................................................................................... 37 Obr. č. 14: Země s více než 500 reg. couchsurfery v roce 2011 [Zdroj: Wikipedia] .................. 41 Obr. č. 15: Aplikace Geocaching [Zdroj: Play.google.com] ....................................................... 45 Obr. č. 16: Aplikace Geocaching [Zdroj: Play.google.com] ....................................................... 45

50

Trendy informačních technologií v rozvoji cestovního ruchu

Recommend Documents