Trendy v cestování ve vztahu k rozvoji průmyslu fotografie, záznamových zařízení a sdílení zážitků

Trendy v cestování ve vztahu k rozvoji průmyslu fotografie, záznamových zařízení a sdílení zážitků

Bakalářská práce

Sabina Niklová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-06-13 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor’s Dissertation

Trends in Tourism in Relation to the Development of Photography Industry and Experience Sharing

Sabina Niklová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of submition: 2016-06-13 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2016

P r o h l a š u j i, že bakalářskou práci na téma Trendy v cestování ve vztahu k rozvoji průmyslu fotografie, záznamových zařízení a sdílení zážitků jsem vypracovala sama a veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.......................... Sabina Niklová V Praze dne 2016-06-13

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. za jeho konstruktivní a vysoce odborný přístup při vedení mé práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Lidmile Stellové a Ing. Pavlu Štorkovi, kteří mi svou vstřícnou spoluprací pomohli moji bakalářskou práci přivést k životu.

Abstrakt NIKLOVÁ, Sabina. Trendy v cestování ve vztahu k rozvoji průmyslu fotografie, záznamových zařízení a sdílení zážitků. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016

Ačkoli organizovaný cestovní ruch a fotografie vznikly přibližně ve stejné době, trvalo sto let, než se sblížily natolik, aby se mohly navzájem ovlivňovat. V roce 1839 Jacques Daguerre vynalezl daguerrotypii. Ještě téhož roku použil John Herschel pro nový způsob statického zachycování a zobrazování skutečnosti poprvé termín fotografie a v roce 1841 Thomas Cook zahájil podnikání v oboru, kterému se dnes říká cestovní ruch. Ideální podmínky pro rozšíření amatérské fotografie a cestovního ruchu však nastaly až po druhé světové válce, kdy automobilky a letecké společnosti investovaly „válečné” zisky do rozvoje svých produktů a zakrátko udělaly z automobilismu a letecké dopravy masovou záležitost. Také výrobci fotoaparátů už měli k dispozici dost patentů a technologií optiky, aby mohli reagovat na základní potřeby turistů a později přinášet zcela nové technologie a s nimi i nové příležitosti k trávení volného času fotografováním. V dnešní době obě odvětví - cestovní ruch a fotografie - k sobě patří a v reálném životě si je lze jen těžko představit jedno bez druhého. Fotografie je nezastupitelným komunikačním nosičem ve sdílení lidských zážitků z navštívených míst. Cestování je pak ideální cestou, jak tyto zážitky najít, a proto dnes dokáže ovlivňovat poptávku po fotoaparátech. Vzájemná součinnost těchto odvětví zkrátka násobí popularitu a urychluje rozvoj cestování i fotografie.

Klíčová slova: Cestování, cestovní ruch, fotoaparát, fotografie, poptávka, průmysl cestovního ruchu, průmysl fotografie, součinnost.

Abstract NIKLOVÁ, Sabina. Trends in Tourism in Relation to the Development of Photography Industry and Experience Sharing. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016

Although the beginnings of photography and the organised traveling occurred at almost the same time, it took a century to make them coexist and share the mutual influence. Jacques Daguerre invented daguerreotypy in 1839 and John Hershel used for the new way of recording and visualising reality the name photography for the first time. And in 1841 Thomas Cook started to operate in the field we nowadays call the traveling business Ideal conditions for the spreading of both amateur photography and amateur traveling didn't come until the 1950s. Car manufacturers and airline companies invested their "war revenue" in the innovations of their products and soon changed the cars and travelling into something for the masses. Producers of photo cameras found themselves in similar position. They had at their disposal enough inventions, technologies and optics to react to the basic needs of amateur travellers and later on to bring the brand new technologies and the new possibilities for spending the leisure time as well. Travelling and photography are the siblings nowadays and it’s almost impossible to imagine one without the other. While photography is an irreplaceable pillar in sharing of human experience with places visited, traveling is a perfect way to find these experiences, therefore today can even affect the demand for the cameras. Synergies between these sectors simply multiplies their popularity and accelerate the development of tourism as well as photography industry.

Key words: Camera, demand, photography, photography industry, synergy, tourism, travel industry.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................... 9 1

HISTORIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A FOTOGRAFIE .......................................... 11 1.1 Vymezení pojmů ........................................................................................................ 11 1.2 Historie rozvoje cestovního ruchu do roku 1950....................................................... 12 1.3 Historie rozvoje fotografie do roku 1950 .................................................................. 15 1.3.1 Fotografické náměty a cestovatelské suvenýry do druhé světové války ........... 18 1.4 Součinnost vývoje cestovního ruchu a fotografie od roku 1950 po současnost ....... 20 1.4.1 Automatický fotoaparát a rozvoj amatérské fotografie ..................................... 21 1.4.2 Vliv fotografie na propagaci cestovního ruchu a sdílení zážitků po roce 1950 .. 23 1.4.3 Digitalizace a internet ......................................................................................... 25 1.4.4 Web 2.0 a „Word of mouth“ neboli „šeptanda“ ................................................ 27 1.4.4.1 Chytré telefony a sociální sítě ...................................................................... 28

2

ANALÝZA VZÁJEMNÝCH VLIVŮ PRŮMYSLŮ CESTOVNÍHO RUCHU A FOTOGRAFIE ..... 31 2.1 Struktura a základní metodiky zpracování analytické části ....................................... 32 2.2 Analýza vlivu cestovního ruchu na obchodní aktivity společnosti Olympus Czech Group, s r. o., člena koncernu, divize spotřebního zboží................................................. 33 2.2.1 Důležitost cestování pro spotřebitele společnosti Olympus .............................. 34 2.2.2 Specifické funkce fotoaparátů Olympus pro cestování ...................................... 36 2.2.4 Fotoaparáty jako komplementární produkt k zájezdům .................................... 41 2.2.5 Sezónní trendy v prodeji fotoaparátů Olympus ................................................. 41 2.3 Vliv fotografie na vznik a tvorbu nabídky CK Stella Travel Agency ............................ 44 2.3.1 Vývoj dostupnosti nadstandardní fotografické výbavy v České republice ......... 44 2.3.2 Safari zájezdy CK Stella Travel............................................................................. 45 2.4 Vliv chytrých telefonů na trendy v záznamu a sdílení zážitků z cestování ................ 46

3

DOPORUČENÍ SPOLEČNOSTI OLYMPUS CZECH GROUP, SPOL. S R. O, ČLENOVI

KONCERNU ........................................................................................................................... 49 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 52 SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ...................................................................................... 53 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 57

ÚVOD Jedinečnost fotografie plyne z obrazového zachycení skutečnosti a schopnosti informovat prostřednictvím zrakového vjemu. Cestování je zase symbolem svobody a poznání dosud neprobádaných oblastí. Pohled na turisty ve mně umocňuje názor, že cestovní ruch a fotografie k sobě patří. Já sama si v mém životě jedno bez druhého dokáži jen stěží představit. Domnívám se, že cestovní ruch a jeho produkty by nejspíše přežily i bez fotografování a naopak. Současně se také domnívám, že se tyto průmysly ovlivňují a vzájemně přispívají ke svému rozvoji. Začala jsem se zabývat myšlenkou, zda lze v jejich vývojích nalézt součinnost a nějakým rozumným způsobem ji uchopit a zhmotnit. Spojení cestování a fotografie je problematika aktuální. Zároveň jsem nikde nenašla informační zdroj, který by ji dokázal uceleně zpracovat. Proto jsem se rozhodla věnovat tomuto tématu svou bakalářskou práci s ambicí zhodnocení vztahu cestovního ruchu a fotografie. Již výběr samotného tématu mé bakalářské práce vycházel z několika základních a neověřených hypotéz: 

fotografie přispívá k popularizaci destinací cestovního ruchu,



fotografie přispívá k vývoji cestovního ruchu tím, že ovlivňuje tvorbu a inovaci produktů a služeb cestovního ruchu,



cestovní ruch ovlivňuje průmysl fotografie tím, že zvyšuje poptávku po fotoaparátech a jejich specifických vlastnostech. Výrobci fotoaparátů tuto poptávku zohledňují při vývoji produktů.

Tato bakalářská práce tedy vychází z předpokladu, že cestování a fotografie jsou spojité nádoby, avšak jejich vztah je obtížně zhmotnitelný. Primárním cílem práce je tedy rozbor tohoto vztahu, nalezení a prokázání vzájemných vlivů průmyslů cestovního ruchu a fotografie. Toho se pokusím dosáhnout pomocí konsistentní, strukturované a logické stavby práce, kdy nejprve v teoretické části představím vývoj obou průmyslů v čase. V části analytické se následně pokusím o dílčí analýzy vzájemných vlivů obou průmyslů. Hlavním cílem teoretické části je postavit pevný základ a východisko pro část analytickou, čehož se pokusím dosáhnout vyobrazením historického vývoje obou průmyslů. V textu rozděleném do čtyř podkapitol (tak, aby vše bylo jednoduše strukturovatelné a pro 9

čtenáře srozumitelné) již budu poukazovat na spojitosti ve vývoji obou odvětví, která se začala prokazatelně ovlivňovat a masově konzumovat v 50. letech 20. století. Proto se budu již v závěrečné podkapitole teoretické části věnovat právě součinnému vývoji obou odvětví od roku 1950 dodnes. Analytická část práce bude věnována prokázání, či vyvrácení mých hypotéz. Jinými slovy se zde budu snažit zhodnotit, jakým způsobem jsou výrobci fotoaparátů ovlivněni poptávkou plynoucí z turismu, jak tuto poptávku stimulují a naopak jakou roli hraje oblast fotografie ve vývoji cestovního ruchu. K tomu využiji následující metody:  analýza vývoje a inovace produktů cestovních kanceláří a produktů fotografických značek (zejména fotoaparátů a příslušenství),  řízené rozhovory s profesionály působícími v obou průmyslech,  analýzu statistických údajů cestovního ruchu a trhu spotřební elektroniky,  analýzu zákaznických průzkumů fotografických značek či agentur zabývajících se průzkumy trhu,  rozbor statistik provozu - návštěvnosti, počtu sdílených fotografií a tak dále (dále v textu atd.) na nejpopulárnějších internetových platformách pro sdílení zážitků z cestování jako jsou Facebook či TripAdvisor.

10

1

HISTORIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU A FOTOGRAFIE

Cestování a fotografie k sobě mají velice blízko. Ač jsou obě tato odvětví schopna fungovat samostatně a nezávisle, jejich spojení dokáže zesílit naši radost z trávení volného času. Zní to velice jednoduše - objevit, zachytit a sdílet. Podle mého osobního názoru se však jedná o jeden z nejoblíbenějších, hluboce zakořeněných principů života. V této teoretické části práce nejprve shrneme rozvoj cestování a fotografie jako samostatně se vyvíjejících oblastí přibližně do druhé světové války. Následně se zaměříme na jejich součinný rozvoj od roku 1950, kdy se produkty obou průmyslů začaly velice hojně spotřebovávat a tyto oblasti silně propojovat a ovlivňovat.

1.1 Vymezení pojmů Cestovní ruch „Oficiální definice, kterou přijala v roce 1991 Světová organizace cestovního ruchu (WTO) definuje cestovní ruch jako činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí (někdy se uvádí místo obvyklé prostředí běžné činnosti), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“1

Průmysl cestovního ruchu „Cestovní ruch vyjadřuje všechny ekonomické aktivity, jež přímo slouží, resp. uspokojují poptávku návštěvníků v cestovním ruchu, např. hromadná ubytovací zařízení, cestovní kanceláře, agentury apod.”2

1

NEJDL, K. Managment destinace cestovního ruchu. PRAHA: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87411-028-07 2 NEJDL, K. Managment destinace cestovního ruchu. PRAHA: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010. ISBN 978-80-87411-028-07

11

Fotografie Fotografie je obecně popisována jako proces získávání a uchovávání statického obrazu za pomoci specifických reakcí na světlo a odrážejících se objektů v průběhu časově omezené expozice a také jako výsledek tohoto procesu. Jde tedy o věrné vizuální zachycení skutečnosti na světlocitlivé médium. Dnes je tento proces uskutečněn prostřednictvím mechanických, chemických nebo digitálních přístrojů, tedy fotoaparátů. V užším kontextu této práce by bylo chybou opomenout pojem komunikace jako přenos informace od vysílatele k příjemci. Fotografii lze z tohoto pohledu definovat rovněž jako komunikační nosič přinášející po dlouhá léta záruku dokumentárnosti, objektivnosti a exaktnosti. Konečně třetí možný pohled na fotografii nám přináší přístup umělecký. Fotografie se zde stává uměleckým vyjádřením viděného obrazu. Důraz při tom bývá kladen na originalitu i technicky dokonalé provedení, využívání nejrůznějších uměleckých filtrů či postprodukčních technik.

Fotoaparát Fotoaparát je přístroj k zachycení obrazu a zaznamenání fotografie. Funguje na principu uzavřené komory s objektivem pro vstup světla, jenž vytváří obraz na světlocitlivou záznamovou vrstvu. Fotoaparáty jsou dnes běžně integrovány v mobilních telefonech.

Trend Pojem trend v této bakalářské práci označuje dlouhodobou tendenci neboli vývoj.

1.2 Historie rozvoje cestovního ruchu do roku 1950 V následující části práce si chronologicky shrneme základní etapy vývoje cestování od prvopočátků po druhou světovou válku.

12

Cestování pro život a obchod Lidé cestovali už od nepaměti. Zprvu migrovali, hledali lepší místo k životu, později začali hledat odbyt pro svoje produkty nebo suroviny na jejich výrobu. Cestovalo se tedy především obchodně a cestoval jen ten, kdo musel. Kdo nemusel, nejezdil - jet se někam podívat jen tak obvykle nestálo za rizika spojená s infrastrukturou. První hostince se u nepohodlných cest objevily ve 14. století a nabízely nocleh, jídlo a stáje pro koně. Spíše než hotely připomínaly dnešní čerpací stanice a na několik příštích staletí zůstaly jediným servisem pro lidi na cestách. Takové podmínky ovšem z případného cestování pro zábavu vylučovaly ty, kteří na to jako jediní měli čas a prostředky - bohatou šlechtu.

Rozvoj železnice a cestovních kanceláří Významnou změnu přinesl až vznik a především rychlý rozvoj železniční sítě. Od poloviny 19. století se železnice šířila po Evropě i po Anglii a s ní se také rozrůstala infrastruktura nádraží a hotelů. Pohodlí a dosud nevídaná rychlost tak otevíraly možnost cestovat širšímu okruhu lidí. Slibný potenciál budoucího turistického fenoménu si jako první uvědomil a také ho hned využil Thomas Cook. Po dohodě se železniční společností Midland Railway uspořádal výlet z Leicesteru na trh do nedalekého Loughborough. Pro 540 klientů obstaral jízdenky a občerstvení do vlaku. Spolupráce s Midland Railway vyústila roku 1844 v dlouhodobou exkluzivní smlouvu. V roce 1845 už Cookova kancelář obsloužila celkem 165 000 klientů a uspořádala první zájezd z Leicesteru do Liverpoolu spojený s ubytováním. Poté následovaly komplikovanější zájezdy přes Calais do Paříže a v letech 60. už Cookovy zájezdy směřovaly také do Švýcarska, Itálie, Egypta a poté i do USA. První americkou cestovní kancelář založil Walter T. Bromwel. Ten v roce 1887 naložil deset klientů na loď Devonia a odplul s nimi do Evropy.

Cestování pro potěšení bohatých Cestování po světě se stalo módou a oblíbenou zábavou rychle se šířící vrstvy nových boháčů, to jest lidí, kteří rychle zbohatli podnikáním. Díky prudce se rozvíjejícímu

13

průmyslu, dolům nebo bankovnictví měli k dispozici obrovské finanční prostředky a na rozdíl od pomalu chudnoucí šlechty je také rádi utráceli. Luxusními pobyty na nádherných místech si plnili vlastní sny a inspirovali tím sny dalších. Místa, která zatím jen málokdo poznal osobně, se stala objektem touhy. První takovou destinací byla Paříž. Každý chtěl vidět nové, nezvykle široké a stromořadím lemované bulváry, které se tolik odlišovaly od změti úzkých, tmavých a křivolakých uliček, jakými se tou dobou bez výjimky vyznačovala všechna evropská velkoměsta. A Paříž ten zájem dokázala uspokojit. Mezi léty 1837 a 1846 v jejím centru vyrostla hned tři honosná nádraží (Gare Saint-Lazare, Austerlitz a Gare du Nord) a mnoho nových ještě honosnějších hotelů. Po přepychu Paříže amatérští cestovatelé objevili antické památky Říma, egyptské pyramidy nebo francouzskou Riviéru. Co sezóna, to nová módní destinace.

Průmyslová revoluce Díky probíhající průmyslové revoluci přibývalo lidí, kteří si mohli cestování dopřát, chtěli využívat služeb s cestováním spojených, a tím pádem přispívali k rozšiřování nabídky. Význam a především ekonomický potenciál rozrůstajícího se cestovního ruchu byl nepřehlédnutelný a příležitosti ho využít k vlastnímu zisku se okamžitě chopilo mnoho podnikatelů. Soukromá turistika brzy vytvořila samostatný obor podnikání, na němž záviselo čím dál více nových podniků, podnikatelů i docela malých, rodinných živností. Nešlo jen o výrobu a prodej suvenýrů. Na turistech byly závislé hotely, restaurace, místní doprava, místní průvodci a služby, ale i muzea nebo galerie. Konjunktura cestovního ruchu se roztáčela do stále větších obrátek a to trvalo až do vypuknutí první světové války.

Technický rozvoj mezi válkami Již první světová válka posunula technický vývoj o kus dopředu. Když skončila, lidé měli k dispozici například fungující leteckou dopravu, použitelné automobily a také malé přenosné fotoaparáty. Nové technologie se však stále nesetkaly s masovým využíváním „obyčejnými“ lidmi. Letecká doprava byla v rukách několika málo profesionálů a fotoaparát, byť finančně dostupný pro lidi mající dost prostředků na cestování, vyžadoval nastavení správné clony, důkladné zaostření a další složitosti. Procento 14

nepodařených snímků po návratu vyvolaných fotografií bylo většinou tak vysoké, že se většina turistů bála na vlastní fotografie spolehnout a raději si na cestách kupovala fotografie nebo pohlednice od místních fotografů. I přes svůj obrovský rozmach ale moderní technologie stále nebyly s to uspokojit praktické potřeby běžného uživatele a zvýšit tak prožitek z cestování. To nastalo až po válce druhé.

1.3 Historie rozvoje fotografie do roku 1950 „Holland Daye byl v Alžíru, aby fotografoval domorodce, a přivezl si z cesty mnoho arabských krojů. Jednou večer jsme se do toho oblékli a šli jsme k Evansovi. Když jeho hospodyně otevřela dveře a uviděla nás, málem omdlela. Evans však využil příležitosti a udělal jedinou věc, která se nabízela a byla správná – vyfotografoval nás!”3 Fotografie společně s filmem jsou nejpokročilejším vývojovým stadiem přenosu vidění světa. Pro účel této bakalářské práce je nezbytné zmapování rozvoje vizuálního přenosu informace od jeho počátků.

Prvopočátky věrného záznamu obrazu a camera obscura První lidské projevy jsou dnešní literaturou datovány již do pravěku. Byly zaznamenány nejčastěji ve formě nástěnných maleb, sošek a dokonce i prvních malovaných portrétů. Již 500 let př.n.l. byl objeven princip jevu, kdy se světlo procházející jediným otvorem do zatemněné schránky (či místnosti) láme tak, že vytváří zrcadlový obraz skutečnosti. Tento proces byl později popsán samotným Aristotelem a v roce 1485 označen Leonardem da Vincim jako camera obscura (temná místnost). V několika následujících desetiletích prošel tento princip dynamickým rozvojem, a tak se v době vrcholné renesance, tedy v době hledání zákonů malířské perspektivy, stala camera obscura cílevědomě využívaným uměleckým nástrojem a díky své objektivnosti také základním kamenem prvopočátků dnešní fotografie.

3

JOHNSON, S. W. a kol. Dějiny fotografie od roku 1839 do současnosti. Kolín nad Rýnem: TASCHEN GmbH, 2010. ISBN 978-3-8365-2563-3

15

Vynález fotografie Hlavním motivem pro pořizování fotografie je upomínka. Vedle zrcadlovosti fascinoval současníky při zrodu vynálezu fakt, že to, co snímek zachycuje, v určitém časovém úseku opravdu bylo. „Síla autentičnosti převyšuje sílu reprodukce.“4 Oblast věrného vizuálního záznamu se tedy na počátku novověku stala předmětem mnoha zkoumání, která přinesla první výsledky hodné zaznamenání na počátku 19. století, kdy byl Jacquesem Daguerrem vynalezen chemický proces s postříbřenou měděnou deskou, takzvaná (dále v textu tzv.) daguerrotypie a pořízen první uchovatelný fotografický snímek na světě Pohled z okna na dvůr, exponovaný5 8 hodin. Tento milník byl již o několik let později, konkrétně roku 1839, následován další událostí, kdy toto kouzelné téma získalo svůj dnešní název – fotografie.

Fotografický průmysl I přes své kouzlo a přitažlivost bylo fotografování poloviny 19. století stále považováno za řemeslnou činnost. Dlouhá doba expozice, složitost ovládání a mohutnost fotografických přístrojů byly nepřekonatelnými bariérami pro běžného uživatele. Kromě kvality a ostrosti snímku byl tak přibližně již od poloviny 19. století patrný důraz na další hnací motory vývoje fotografie jako přenosnost fotoaparátu, jednoduchost pořízení fotografie a jejího sdílení. Hlavním motivem tehdejších výrobců byla samozřejmě

dostupnost

fotografie širšímu publiku nadšenců a návratnost prostředků investovaných do vývoje fotografické techniky. „Tyto atributy jsou ve vývojářských centrech výrobců fotoaparátů akcentovány dodnes,”6 což doložíme v analytické části práce. Je-li řeč o průmyslu fotografie, je třeba zmínit jméno George Eastman. Tento Newyorčan dokázal dokonale využít všech dosavadních chemických bádání a spojit je se svým obchodním a marketingovým talentem. Během krátké doby v 80. letech 19. století dokázal založit fotografickou firmu Kodak, jejímž prostřednictvím přivedl na spotřební trh první fotografický film7 následovaný fotoaparátem. Kinofilmový fotoaparát pak fungoval na podobných principech téměř po jedno další století a Kodak byl v tomto směru 4

SCHEUFLER, P. Teze k dějinám fotografie do roku 1914. Praha : AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ, 2000. 76 s. ISBN 80-85883-57-0 5 Doba, kdy světlo působí na světlocitlivé médium, které uchovává konečný obraz fotografie. 6 Štorek, P. Osobní rozhovor. Praha. 2016-05-04. 7 Plastový pás s emulzí ze světlocitlivé chemické složeniny pro uchování fotek. Fotografie se tvořily vyvoláním z filmu na fotografický papír.

16

následován většinou později vznikajících fotografických značek. Právě vznik kinofilmového fotoaparátu znamená historicky zcela novou kvalitu v dějinách zobrazení. Fotografie se stává jedním z článků řetězu přeměn ve všech sférách života 19. století, jejichž jádrem byla průmyslová revoluce, a svým významem bývá přirovnávána k vynálezu knihtisku.

Světové války pro rozvoj fotografie Zejména v době mezi světovými válkami bylo založeno mnoho firem, které se ať již pod původním nebo pozměněným názvem hluboce zakořenily na trhu fotografie, a velká většina z nich se dokonce stala symbolem fotografie. Společnosti jako Olympus, Nikon nebo Leica byly založeny v rozmezí pouhých 5 let (1914 – 1919), aby ještě před druhou světovou válkou uvedly na trh své první fotoaparáty. Specializace těchto značek však byla ve vývoji optické technologie, velmi často s medicínským či výzkumným zaměřením, což se zprvu odráželo také ve fotografické technice, která stále nebyla přizpůsobena pro jednoduché a rychlé ovládání. Výzkum a inovace, které byly hojně využívány pro ryze válečné motivy, se po druhé světové válce zaměřily na vývoj spotřebitelských výrobků, včetně fotoaparátů. V roce 1948 tak byly na trh uvedeny dva fotoaparáty rozdílných technologií, které však měly jedno společné – pokrok v uživatelské přívětivosti. Fotoaparát pro tzv. instantní fotografii polaroid, jehož základním atributem byla schopnost okamžité výroby fotografie, v té době odpovídal požadavkům uživatelů, kteří rádi obětovali kvalitu snímku za zábavu plynoucí z okamžitého prohlížení. Druhou technologií, která je mnohými fotografy dodnes považována za hlavní technologický proud „opravdové” fotografie, byla tzv. zrcadlovka neboli SLR8. Zrcadlovka je fotoaparát, používající k zobrazení scény v hledáčku zrcadlo. Tento fotoaparát s výměnnými objektivy v sobě již tenkrát snoubil vysokou kvalitu obrazového výstupu, mnoho možností nastavení a obstojné ovládání. Právě tato technologie se stala opravdovým hnacím motorem rozvoje fotografie, protože i běžní uživatelé dokázali s trochou tréninku vytvořit kvalitní snímek. Se vznikem SLR se fotografie stala nosičem propagace cestovního ruchu jak komerčními subjekty cestovního ruchu, tak

8

Z anglického jazyka Single Lens Reflex

17

také samotnými turisty. Těm pěkné snímky uchovávaly vzpomínky, které mohly být sdíleny s přáteli a blízkými.

1.3.1 Fotografické náměty a cestovatelské suvenýry do druhé světové války Dříve než přejdeme k součinnému vývoji turistiky a fotografie po druhé světové válce, ráda bych nalezla a shrnula spojitosti cestování a fotografie do té doby. Ty spatřuji především v uchování vzpomínek a propagaci krásných koutů světa. Podívejme se tedy na nejoblíbenější cestovatelské suvenýry a motivy fotografování do druhé světové války. Velice zajímavé pak bude porovnání se současnými trendy v analytické části práce.



Místopisná fotografie a cestopis

Vývoj místopisné fotografie, zejména fotografie významných měst, je příkladem prvních významnějších vazeb mezi poznáváním blízkých i vzdálených míst a fotografií jako takovou. K rozvoji tohoto žánru zásadně přispěl již zmíněný nástup moderních dopravních prostředků, hlavně železnice, která umožnila cestování také středním vrstvám. Bylo poukazováno na to, že vynálezy fotografie a železnice pomohly překonávat vzdálenosti. Fotografie míst, budov a uměleckých děl fungovaly nejen jako zboží, ale také jako reklama, neboť utvářením popularity určitých míst či dokonce specifických pohledů na ně podněcovaly touhu k jejich návštěvě, což zpětně vedlo ke zvyšování poptávky po místopisných fotografiích. První soubory místopisných fotografií vznikly zásluhou cestujících fotografů. Pro běžné turisty byla fotografie příliš složitá, ale i oni chtěli po návratu domů své vypravování o podniknuté cestě něčím podpořit, a to předměty, obrázky, čímkoli, zkrátka něčím, čemu dnes říkáme suvenýr. Zprvu se však takové zboží v turistických destinacích příliš neprodávalo. Mnoho lidí si proto tehdy vedlo jakési cestovní deníčky doplňované vlastními kresbami. Z těchto deníčků potom doma předčítali a ty podařenější dokonce vydávali knižně. Vznikl tak svébytný literární žánr označovaný jako cestopis. Konec konců i Čapkovy zápisky z cest jsou ještě ilustrovány kresbami.

18



Portréty

V roce 1840 byl v New Yorku pro potřeby portrétní fotografie otevřen první ateliér na světě. V Praze se první ateliér otevřel v roce 1842 zásluhou Wilhelma Horna. Nejvýznamnější ateliéry vznikaly ve velkých historických centrech, lázeňských městech, kde byl zájem o portréty nejvyšší, a byly určeny pro smetánku a střední vrstvu. Jejich atraktivnost závisela na vybavenosti (kostýmy, rekvizity, pozadí atd.), kdy důraz byl kladen na celou postavu. Oblíbené byly stylizace a hry s kostýmy a pozadím. Později, především v meziválečném období, byla velice populární tzv. rychlofotografie jakožto nejlevnější forma vzpomínkové fotografie zhotovitelná za pět minut. Kočovní rychlofotografové působili především na poutích, trzích nebo na oblíbených výletních místech.



Rodinná alba

Rodinné

album

bylo

původně

jakousi

rodinnou

galerií

složenou

převážně

z profesionálních ateliérových podobizen a již zmíněných pohlednic. Vznik momentní fotografie spjaté s uvedením jednoduchého filmového fotoaparátu Kodak však způsobil, že již s blížícím se začátkem 20. století přibývalo v rodinných albech také amatérských snímků, jejichž cílem bylo uchovávat vzpomínky na jedinečné chvíle či konkrétní místa, spojené nejčastěji s různými podobami trávení volného času, jako byly výlety, sportovní činnost a další způsoby zábavy. Druhým oblíbeným archivem byla kniha výstřižků, kombinující fotografie, vizitky a památeční tiskoviny. Knihy výstřižků se staly předchůdcem pozdějších koláží.



Fotografie krajiny

U průkopníků fotografie se veliké oblibě těšily motivy krajiny, protože jejich zachycení nevadila dlouhá expozice daguerrotypie. Již dva měsíce po zveřejnění daguerrotypie odcestoval malíř Horace Vernet do Egypta, aby si pořídil materiál pro namalování obrazu bitvy u Nazibu. Vernetova příkladu následovali další cestovatelé, kteří zamířili do oblasti Středomoří. Byli to lidé nejrůznějších profesí, které k fotografování přivedla záliba v

19

cestování. Většina pořízených fotografii sloužila pro vzdělávání nebo ilustrace do knih a řada fotografů v místě svého pobytu založila fotografickou tradici.



Pohlednice

K masovému rozšíření pohlednice v podobě, jak ji známe dnes, tedy jako poštou posílané pozdravy a upomínky na určitá místa, došlo v devadesátých letech. Nejpočetnější byly pohledy na města či význačná místa, která transformují jednotlivé lokality v turistické zboží. První pohlednice byly litografie a po nich následovaly pohlednice tištěné fotomechanickými technikami jako světlotisk či hlubotisk. Pohlednice vyráběné čistě fotografickou cestou se objevují až na počátku 20. století. Díky hromadné produkci a různým žánrům se pohlednice stala výrobkem rozvinutého průmyslového oboru. K vidění ale byly nejen motivy masové, ale také individuální amatérské momentky zvětšené do pohlednicového formátu. V roce 1910 již lidé celého světa zaslali více než 7 miliard pohlednic a zájem o obrazové informace z neznámých míst a odlišných kultur se zvyšoval. „Konkurence byla veliká, až se občas zdá, jako by fotografové pohlednic stavěli své stativy rovnou na místa svých předchůdců, neboť velká část těchto obrázků působí přímo žánrově.” 9

1.4 Součinnost vývoje cestovního ruchu a fotografie od roku 1950 po současnost Před válkou a během války bylo základním tématem života zajištění základních potřeb, především obživy a bezpečného obydlí. 50. léta tohle změnila. Uvolňující se mezinárodně politická situace eliminovala tehdy tak obvyklé obavy z budoucnosti a obrátila pozornost lidí k přítomnosti. Zvýšila se životní úroveň, zkrátila se pracovní doba, přibylo volného času a zároveň i prostředků k jeho využití. Právě využití volného času včetně cestování pro relaxaci, poznávání nových kultur a zážitků, zkrátka cestování pro potěšení neboli turistika, se staly jednou z významných životních hodnot.

9

JOHNSON, S. W. a kol. Dějiny fotografie od roku 1839 do současnosti. Kolín nad Rýnem: TASCHEN GmbH, 2010. S.140. ISBN 978-3-8365-2563-3

20

50. léta přinesla také překotný rozvoj individuální dopravy, a to silniční, železniční ale především letecké. To turistům přineslo možnost rychlého a pohodlného přesunu do různých destinací a v neposlední řadě i možnost flexibilnějšího plánování cest a dovolenkových pobytů. Z turistiky se stalo rychle se rozvíjející odvětví, obchodní společnosti v něm působící se rychle množily a s narůstající konkurencí klesala i cena. Volnočasové cestování bylo dostupnější stále se rozšiřujícímu okruhu zákazníků. Lidé navštěvovali místa, o kterých zatím jen snili, a zároveň si chtěli na ně i na čas strávený na dovolené uchovat vzpomínky. Fotografie, která se tou dobou podobně rychle stávala masovou záležitostí, byla logickou volbou a s cestovním ruchem se nadále doplňovala a ovlivňovala. Připomeňme, že v 60. letech již byly představeny zrcadlovky, které však se svým ovládáním stále měly poněkud daleko k ideálům amatérských fotografů o jednoduchosti obsluhy. A právě amatérští fotografové z řad turistů a cestovatelů tlačili výrobce fotoaparátů k neustálým inovacím.

1.4.1 Automatický fotoaparát a rozvoj amatérské fotografie Poptávka byla po lehkých, přenosných a odolných přístrojích s co nejjednodušší obsluhou nevyžadující specifické znalosti fotografů profesionálů. Prioritou byl i tlak na co nejnižší procento nevydařených (pod- i přeexponovaných či neostrých) fotografií. „Nevím, kolik lidí si pořizovalo fotoaparát pouze kvůli cestování v roce šedesát. Ale rozhodně mohu potvrdit, že narůstající zájem o fotoaparáty zvyšuje možnosti vývoje technologií. Platí zde to samé jako v mnoha dalších technologických oborech – více nákupů znamená více investic do vývoje a více objednávek znamená levnější výrobu.”10

Výrobci na tuto

poptávku reagovali v rámci tehdy dostupných technologií. Nejprve tak číslice na pohyblivých částech objektivů nahradily symboly. Sluníčko, mráček a svíčka pro expozici, jedna hlava, tři hlavy a pohoří pro ostření a stojící či běžící panáček pro nastavení rychlosti uzávěrky. K eliminaci neostrých fotografií se rozšiřovala hloubka ostrosti11. Výsledná kvalita fotografie tím sice trochu utrpěla, přesto to ale přispělo k dalšímu rozšíření fotografie mezi amatéry. „Princip úspěchu spočíval v tom, že představa průměrného fotoamatéra o tom, co je a co není podařený snímek, se značně lišila od představ 10

ŠTOREK, P. Osobní rozhovor. Praha. 2016-05-04. Rozdíl vzdáleností nejbližšího a nejvzdálenějšího předmětu, které se na fotografii jeví lidskému oku jako ostré. Díky této technologii lze typicky dosáhnout ostrého portrétu na rozmazaném pozadí. 11

21

profesionálních

fotografů.”12.

Masivní

nástup

elektroniky

zasáhl

i

technologii

fotografických přístrojů. Elektronické měřiče vzdálenosti začly nejprve samy určovat bod přesného zaostření. S postupem času pak nové technologie umožnily také automatické nastavení správné expozice, času i ostrosti. Tak vznikl aparát plnoautomatický tzv. „point and shoot”13. Zájem o automatické fotoaparáty byl obrovský zejména mezi amatéry. Stále více lidí si dopřávalo cestu za hranice své domácí země, prodej fotoaparátů však rostl ještě dynamičtěji. Zatímco v roce 1970 se na světovém trhu prodalo přibližně 6 milionů fotoaparátů, v roce 1990 už to bylo 38 milionů. Jinými slovy - pokud v roce 1970 vycházel přibližně jeden fotoaparát na 1509 obyvatel Země, v roce 1990 už měl fotoaparát každý stočtyřiačtyřicátý obyvatel naší planety, přestože populace v daném časovém úseku rovněž rychle stoupala. Vcelku paralelní nárůst popularity cestování

a prodejů

fotoaparátů lze vyčíst z grafu č. 1.

Graf 1 – Vývoj vztahu světové populace, mezinárodních příjezdů a prodaných fotoaparátů

Množství

v letech 1960-2010 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

1960

1970

1980

1990

2000

2010

Počet lidí ve světové populaci na jeden mezinárodní příjezd

44

22

16

12

9

7

Počet mezinárodních příjezdů na jeden prodaný fotoaparát

35

28

17

11

16

8

Zdroj: vlastní zpracování

12 13

ŠTOREK, P. Osobní rozhovor. Praha. 2016-05-04. Z anglického jazyka “zaměř a vypal”. Označení pro jednoduché automatické fotoaparáty.

22

Prakticky jedinou možností sdílení hotových fotografií bylo vzít je, odnést je na návštěvu nebo do práce a tam je nejlépe systémem „pošli to dál” ukázat. Bez elektronické pošty a internetu se poštou daly posílat jen na papír vyvolané fotografie. Přesto se z ukazování papírových fotografií z dovolené stal dnes již zapomenutý fenomén. Kromě spousty balastu vznikalo i nemálo opravdu podařených fotografií, které dokázaly o danou destinaci vzbudit zájem a nepřímo i získat další zájemce a poté i klienty. Tím se dostáváme k tomu, jaký vliv měla fotografie na rozvoj cestovního ruchu.

1.4.2 Vliv fotografie na propagaci cestovního ruchu a sdílení zážitků po roce 1950 Cestovní kanceláře, hoteliéři, ale i majitelé či správci turistických destinací si rychle uvědomili propagační potenciál amatérských fotografů a jejich snímků. Radili jim, odkud jejich hotel nebo destinaci fotografovat, a vypisovali fotosoutěže o nejkrásnější fotografii jejich objektu. Zajímavé je porovnání, jak se propagační vizuály měnily v průběhu času, což lze vidět na obrázku č. 1. V 50. letech se jednalo především o ručně malovaná zobrazení budov či přírody. Tyto obrázky se snažily působit spíše na city potenciálních zákazníků, a skutečnost proto častokrát značně zkreslovaly. V 60. letech už valnou většinu inzertních vizuálů tvořily fotografie. Šlo často o statické a silně retušované fotografie s nepřirozeně zelenými loukami nebo nepravděpodobně modrou vodní hladinou. Až v sedmdesátých letech se fotografovanými objekty stali lidé. Souviselo to hlavně s rozšířeným uplatňováním příběhu v komerční komunikaci, ale i s technickými možnostmi tehdejší fotografie. Inzeráty už nezobrazovaly prázdné budovy nebo kýčovité scenérie, ale zaměřily se na lidi. Zobrazovaly spokojené zákazníky na surfu, na pláži, v restauraci nebo v letadle, přesto ale stále působily poněkud zkresleně, stejně jako většina inzerátů té doby.

23

Obrázek 1 – Ukázka vývoje propagace hotelů v letech 1950-1970

Zdroj: vlastní zpracování na základě: HEIMANN, P. All-American Ads of The 50s. Tashen, 2001. ISBN 3822811580 HEIMANN, P. All-American Ads of The 60s. Tashen, 2002. ISBN 3822811599 HEIMANN, P. The Golden Age of Advertising - The 70s. Tashen, 2006. ISBN 3822850810

Ruku v ruce se zvýšeným zájmem o kvalitně strávený volný čas narůstal po druhé světové válce také zájem o různorodost nabídky produktů a destinací. Zatímco v roce 1950 bylo 15 nejoblíbenějších destinací navštíveno 98 % všech mezinárodních turistů, v roce 1970 již byly tyto destinace navštíveny pouze 75 % turistů. V roce 2007 přivítalo 15 nejvíce navštěvovaných míst „pouze“ 57 % mezinárodních cestujících. Z cestování se stal trh, který dokáže vytvářet a uspokojovat nové různorodé požadavky. Příkladem může být poptávka po speciálních fotografických zájezdech na safari. Jedná se o zájezdy, jejichž hlavním cílem je pořídit vlastnoruční fotografie divokých zvířat nebo přírodních scenérií. Takových zájezdů nikdy nebylo v porovnání s těmi běžnými mnoho, ale díky výjimečnosti pořízených fotografií se i přes svou vyšší cenu staly předmětem touhy mnoha lidí, kteří o těchto cestách ještě před několika lety nedokázali ani snít. Díky dostupnosti fotografické techniky se trend fotografických zájezdů prosazuje stále více, na což se zaměříme zejména v analytické části práce.

24

1.4.3 Digitalizace a internet S nástupem internetu se na přelomu tisíciletí subjekty cestovního ruchu začaly zaměřovat své marketingové aktivity právě na internet, kam se přesouvali rovněž i spotřebitelé. Dnes je cestování s využitím internetu jednoznačně vedoucím segmentem v elektronické komerci, s největším počtem aktivních uživatelů, nejvyššími obraty a také s nejrychlejšími růsty. Typickými internetovými službami v oblasti cestovního ruchu jsou rezervace hotelů a zájezdů, rezervace letenek a automobilů z půjčoven, v menší míře pak rezervace vstupenek na různé akce v místě destinace či stolů v restauracích.

Graf 2 – Penetrace internetu v českých domácnostech v letech 2001-2015

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počítač a internet v českých domácnostech. Český statistický úřad [online]. 2015 [vid.2016-05-29]. Dostupné na internetu:

Jak rostlo množství pořízených fotografií, rostla i potřeba tyto fotografie archivovat, ukazovat a sdílet. Doma už fotografie nikdo nevyvolával ani netiskl. Síť obchodů, které fotografie uměly vyvolat i vytisknout, se stále rozšiřovala a byla čím dál dostupnější. I tady ale nastupovala mechanizace. Fotoamatéři si tak z obchodu nosili domů štosy snímků, z nichž se mnohé z různých důvodů nepovedly a některé se opakovaly. Ukládat do rodinných alb nebo jinak archivovat se dala jen část a ještě menší část se dala sdílet se známými a příbuznými. To způsobilo velké zpomalení prodejů kinofilmových neboli 25

analogových fotoaparátů a stalo se jedním z impulsů pro příchod digitální fotografie, což je patrné na grafu č. 3. Nástup digitální fotografie na přelomu tisíciletí značně změnil možnosti a způsob samotného fotografování. Zpočátku ho sice brzdila vysoká cena digitálních fotoaparátů a malá kapacita tehdejších paměťových médií. Tyto „dětské nemoci“ ale netrvaly dlouho a digitální fotografie se rychle rozvinula do nynější podoby. Nezaznamenala revoluci ani tak ve způsobu fotografování jako spíše ve způsobu sdílení pořízených fotografií prostřednictvím internetu. Fotografie už není zapotřebí vyvolávat nebo tisknout. Jsou k dispozici bezprostředně po stisknutí spouště, dají se v digitální formě uchovat na drobné paměťové kartě a kdykoli poslat přátelům po internetu třeba na druhý konec světa, a to v nekonečném počtu exemplářů. Spolu s internetem a digitální fotografií se na trh kolem roku 2000 dostaly softwary pro úpravu fotografií14, díky kterým dokáže téměř každý udělat fotografii ostřejší, moře čistší, oblohu modřejší a atmosféru emotivnější. Dnes jsou webové stránky cestovních kanceláří a hotelů atraktivní a fotografie na nich režírují sny budoucích zákazníků. Dostupné technologie pro „přibarvování“ reality tak jednoznačně podporují marketingové aktivity komerčních subjektů na poli cestovního ruchu. Na druhé straně však prezentace produktů a služeb cestovního ruchu samotnými obchodníky ztrácí na své důvěryhodnosti a lidé se začínají spoléhat spíše na zkušenosti běžných spotřebitelů.

14

Dnes velice známý Adobe Photoshop je typickým příkladem softwaru pro úpravu fotografií.

26

Graf 3 - Světový vývoj prodaných fotoaparátů podle technologie v letech 2002-2006

Zdroj: vlastní zpracování

1.4.4 Web 2.0 a „Word of mouth“ neboli „šeptanda“ Web 2.0 je pojmenování pro nový směr internetu, jenž se přibližně od roku 2005 zaměřuje na uživatelskou tvorbu obsahu a podtrhává tak v komunikaci atribut obousměrnosti. Sociální sítě, diskusní fóra i uživatelské recenze jsou tedy typickým příkladem Webu 2.0. Podle statistik nejrozšířenějšího webového portálu se zaměřením na cestovatelské recenze TripAdvisor je na této stránce k březnu 2016 více než 60 milionů fotografií, které dokumentují uživatelské recenze. „Web 2.0 je revoluce podnikání v počítačovém průmyslu způsobená přesunem k chápání webu jako platformy a pokus porozumět pravidlům vedoucím k úspěchu na této nové platformě. Klíčovým mezi těmito pravidly je toto: tvořte aplikace, které budou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší. “15

Uživatelské recenze Uživatelské recenze se staly fenoménem dnešní doby, jelikož jsou založeny na realitě. Lidé věří spíše svým známým a běžným uživatelům, s nimiž se dokáží identifikovat, než jednosměrné reklamní komunikaci, vyslané komerčním subjektem cestovního ruchu. 15

O’REILLY, T. Web 2.0 Compact Definition: Trying Again. O’reilly [online]. 2010 [vid.2016-05-29]. Dostupné na internetu:

27

Uživatelské fotky hotelových pokojů, detailní popis fakultativních výletů nebo videa z pláží natočená skutečnými cestujícími tak každou vteřinu oblétají internetový svět. Mezi zákazníky vítězí ti poskytovatelé, kteří jsou transparentní, komunikativní, flexibilní a dokáží udělat krok navíc. Samotná asociace UNWTO16 dala do své agendy také projekt zabývající se začleněním uživatelských zkušeností do oficiálního hodnocení ubytovacích kapacit cestovního ruchu. Ty nejoblíbenější webové stánky a nejvyužívanější rezervační portály se vyznačují uživatelsky přívětivým vyhledáváním, bohatou nabídkou lokalit a druhů ubytování, kvalitním popisem s fotografickým doprovodem, v ideálním případě virtuální prohlídkou či videem, referencemi od klientů, oficiálními certifikacemi, přehledem vzdáleností a mapovými podklady nejlépe v kombinaci se Street View17 .

1.4.4.1 Chytré telefony a sociální sítě „Fotografie dodnes formují představy nejen o místech, která neznáme, ale také o těch, která sdílíme s ostatními členy společenství jakožto součást lokální identity.”18 Přibližně kolem roku 2010 se zastavil růst prodejů malých digitálních fotoaparátů. Běžní amatérští uživatelé totiž začali směrovat svou pozornost a investice buď k digitálním zrcadlovkám, které již nejsou tak drahé, a je si je proto možné pořídit i pro příležitostné fotografování, kdy je vyžadován kvalitní výsledek, nebo k chytrým mobilním telefonům disponujícím digitálním fotoaparátem. Fotoaparáty zabudované v mobilních telefonech nebyly zprvu nikterak kvalitní, mnoha spotřebitelům ale k běžné dokumentaci postačily, nehledě na fakt, že technologie mobilních telefonů se rozvíjí velice rychle a výstupní kvalita fotografie se zvyšuje. Zdařilé fotografie se tedy dnes dají pořídit i přístrojem, který je sám a bez použití počítače dokáže ve vteřině sdílet s celým internetovým světem.

16

United Nations World Tourism Organisation neboli v češtině Světová organizace cestovního ruchu Funkce Google Maps, jež zobrazuje fotografie ulic z perspektivy lidské chůze nebo jízdy autem. 18 ANDĚL, J. Česká fotografie 1840-1950. Praha: KANT, 2004. s.10. 17

28

Graf 4 – Světový vývoj prodaných fotoaparátů podle technologie v letech 2005-2015

Zdroj: vlastní zpracování

Teprve ve své digitální podobě zaznamenává fotografie skutečný vliv na cestovní ruch. Lidé si teď v mnohem větší míře posílají vlastnoručně pořízené fotografie navštívených destinací a doplňují je o záznamy vlastních zkušeností, a to jak pozitivních, tak negativních. Oblíbenou formou sdílení fotografií jsou internetové sociální sítě19. Sem uživatel svou fotografii umístí a otevře tím písemnou diskusi všech, kteří jeho profil navštíví. Profily na sociálních sítích ale nemají jen samotní uživatelé. Svoje profily na sociálních sítích zakládají i cestovní kanceláře, hotely a ostatní subjekty působící v cestovním ruchu. Umožňují tak vzájemnou komunikaci a sdílení poznatků a zkušeností. Statistky říkají, že Facebook20 je hlavní cíl, kde lidé sdílí své životní momenty a obsah týkající se cestování. Zde je několik statistických údajů, které podtrhují důležitost sociálních sítí a fotografií na nich:

19

Platforma na internetu, která registrovaným členům umožňuje vytváření osobního či komerčního veřejného profilu, komunikaci, sdílení informací, fotografií a jejich sdílení mezi návštěvníky platformy či členy uzavřené skupiny se společnou tématikou. 20 Průkopník mezi internetovými sociálními sítěmi a nejrozšířenější internetová sociální síť na světě s více než 1,6 miliard aktivních uživatelů měsíčně.

29



v roce 2013 se 42 % procent sdíleného obsahu na Facebooku týkalo cestování, ať už se jednalo o sdílení fotek, nebo jen o statusy typu „chtěl bych na dovolenou“,21



83 % uživatelů Facebooku se rádo dívá na fotky přátel nebo rodin, i když zrovna dovolenou neplánují,22



52 % dotázaných uživatelů Facebooku řeklo, že fotky kamarádů je inspirovaly k plánování svých cest23,



76 % dotázaných uživatelů Facebooku sdílí své fotografie z dovolené,24



z pohledu odezvy uživatelů je fotografie se svými 87 % jednoznačně nejsilnějším typem příspěvku na Facebooku, žádný jiný typ příspěvku (link, komentář nebo video) na sebe nedokáže upoutat tolik, jako právě fotografie.25

21

TRAVEL MAIL REPORTER. Travel is the main theme among Facebook posts - and we can't stay offline while away. Daily Mail [online]. 2013-03-12 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: 22 TRAVEL MAIL REPORTER. Travel is the main theme among Facebook posts - and we can't stay offline while away. Daily Mail [online]. 2013-03-12 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: 23 MORRISON, K. Social Media and Travel Go Hand in Hand (inforgaphic). Adweek [online]. 2015-08-17 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: 24 MORRISON, K. Social Media and Travel Go Hand in Hand (inforgaphic). Adweek [online]. 2015-08-17 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: 25 REDSICKER, P. Social Photos Generate More Engagement. Social Media Examiner [online]. 2014-05-13, [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu:

30

2

ANALÝZA VZÁJEMNÝCH VLIVŮ PRŮMYSLŮ CESTOVNÍHO RUCHU A FOTOGRAFIE

V teoretické části práce jsem došla k osobnímu názoru, že cestovní ruch a fotografie jsou velice úzce spjaty. Nedokázala jsem však najít zdroj, který by z holistického pohledu zřetelně kvantifikoval vzájemný přínos zákazníků a financí do těchto průmyslů, konkrétně zda je hybnou silou vztahu těchto dvou odvětví poptávka plynoucí z cestovního ruchu, nebo nabídka fotoaparátů. Z teoretické části práce usuzuji, že cestovní ruch je z tohoto pohledu silnějším odvětvím, který dokáže stimulovat celkovou poptávku po fotoaparátech a jejich základních funkcích, jakými jsou přenosnost, jednoduchost ovládání i správy fotografií. Výrobci fotoaparátů pak odpovídají inovacemi v technologiích a výrobě. Právě tak se fotoaparát dostal až do mobilního telefonu. Existuje pouze málo oblastí, kde je fotografie jakožto aktivita klíčovým předmětem podnikání v cestovním ruchu. Jedná se především o produkty cestovního ruchu, kde je hlavním zákazníkem pokročilý fotograf, například fotografické zájezdy. Níže uvádím základní hypotézy po mých poznatcích z teoretické části práce tak, aby bylo patrné, které odvětví je v dané oblasti hybnou silou a které odvětví naopak reaguje. Cílem analytické práce bude doložit níže uvedené skutečnosti na konkrétních případech z praxe. Vliv cestovního ruchu na průmysl fotografie vyplývající z teoretické části práce: 

cestovní ruch zvyšuje poptávku po základních vlastnostech fotoaparátu s důrazem na

přenosnost,

jednoduchost

ovládání

při

zachování

kvality

fotografie,

jednoduchost správy a sdílení fotografií. Fotografický průmysl reaguje na tuto poptávku a zohledňuje ji při vývoji svých produktů; 

cestovní ruch zvyšuje poptávku po fotoaparátech obecně. Fotografický průmysl tedy reaguje tím, že cílí své marketingové aktivity na účastníky cestovního ruchu.

Vliv fotografie na průmysl cestovního ruchu vyplývající z teoretické části práce: 

fotografie přináší nové možnosti do oblasti propagace cestovního ruchu a sdílení uživatelských zkušeností. Podnikatelské subjekty i účastníci cestovního ruchu využívají možností fotografie k tvorbě nové poptávky;

31



rozvoj průmyslu fotografie a dostupnost nových technologií zvyšuje poptávku po fotografických zájezdech a dalších produktech založených na fotografii. Průmysl cestovního ruchu tedy vytváří nové fotografické produkty, aby uspokojil narůstající poptávku.

2.1 Struktura a základní metodiky zpracování analytické části Analytická část bude zpracována pomocí několika dílčích analýz vzhledem k různým povahám hypotéz po zpracování teoretické části práce. Využiji zde především řízených rozhovorů s profesionály obou odvětví, veřejně dostupné statistické údaje, spotřebitelské průzkumy, ale také interní informace o prodejích spolupracujících partnerů. Pro lepší strukturovanost a porozumění budou využité metodiky i partneři představeni vždy na začátku zkoumání. Jedinou metodikou, jež byla využita téměř ve všech analytických částech, je vlastní dotazníkové šetření. Proto jej představím již nyní.

Dotazníkové šetření Při přípravě konceptu a při stavbě kostry mé bakalářské práce jsem došla ke zjištění, že v průběhu práce mohu postrádat některé klíčové statistiky a informace, na jejichž základě budu moci provést dílčí analýzy jednotlivých témat, která mě mají dovést k závěrečnému potvrzení, či vyvrácení mých hypotéz. Připravila jsem proto jednoduché dotazníkové šetření obsahující původně 14 otázek, které se týkají spojitostí mezi cestováním a fotografií, používání fotoaparátu, uživatelských zvyků spojených s fotografováním a sdílením fotografií. Šetření probíhalo v období 10. - 22. 4. 2016. V průběhu psaní bakalářské práce jsem se rozhodla doplnit dotazník o další 3 otázky a požádat stejný panel účastníků o druhé kolo odpovědí, které proběhlo v období 6. - 14. 5. 2016. O spolupráci jsem požádala celkem 30 lidí, z nichž 26 se zúčastnilo. Zahrnula jsem pouze ty, kteří v posledních dvou letech alespoň jedenkrát cestovali, abych zajistila aktuálnost a relevantnost odpovědí pro můj průzkum. Jsem z generace, která běžné denní zážitky dokumentuje fotografováním na chytrý telefon a přijímá sociální sítě jako součást každodenního života. Abych se vyvarovala aplikování mých vlastních zvyků a postojů na celou populaci, zahrnula jsem do mého dotazníkového šetření respondenty s různými 32

vztahy k výpočetní technice a internetu. V roce 2015 použilo internet v České republice necelých 80 % obyvatel, tento poměr se mi podařilo zachytit v mém vzorku respondentů. Zabývala jsem se rovněž věkovou strukturou, kdy jsem se snažila přiblížit věkovému průměru obyvatel České republiky, který je kolem 40 let, což se mi rovněž podařilo. Pro účely zkoumaných problematik jsem při sestavení dotazníku zvolila pouze uzavřené otázky s dvěma až třemi možnostmi odpovědí. Jelikož otázky byly poměrně jednoduše formulovatelné a srozumitelné, zvolila jsem způsob elektronického dotazování, kdy jsem předvybrané skupině respondentů zaslala dotazník e-mailem ve formátu Microsoft Excel. Většina respondentů tedy vyplnila dotazník elektronicky a zaslala mi jej zpět e-mailem. Několik málo respondentů dotazník vytisklo, vyplnilo a doručilo zpět v „papírové“podobě. Všichni účastníci se domnívali, že rozuměli znění všech otázek tak, aby mohli pravdivě odpovědět. Výsledky dotazníkového šetření budu využívat v průběhu celé analytické části v místech, kde je to relevantní ve vztahu ke zkoumané problematice. Shrnutí odpovědí dotazníkového šetření je k nalezení v příloze č. 1.

2.2 Analýza vlivu cestovního ruchu na obchodní aktivity společnosti Olympus Czech Group, s r. o., člena koncernu, divize spotřebního zboží Společnost Olympus vznikla v Japonsku 12. října 1919 ještě pod názvem Takachiho Seisakusho. Jejím prvním produktem byl mikroskop. První fotoaparát byl představen až v roce 1936, ale již pod značkou Olympus. V současnosti se Olympus profiluje jako výrobce profesionální opticko-digitální technologie a na ní založených produktů a jako průkopník v oblasti zpracování obrazu a zvuku, v endoskopii, mikroskopii, bioanalytice a diagnostice. Olympus Czech Group, spol. s r. o., člen koncernu je od roku 1991 členem skupiny Olympus.

Stoprocentním vlastníkem společnosti je evropská mateřská společnost

Olympus Europa SE&CO.KG. Olympus Czech Group, spol. s r. o., člen koncernu zajišťuje kompletní obchodní činnost pro výrobky značky Olympus ve všech výše vyjmenovaných oblastech včetně prodeje fotoaparátů, objektivů a fotografického příslušenství, a to na 33

českém, slovenském, bulharském, rumunském, maďarském, polském, tureckém trhu a trhu postjugoslávských zemí. Pro účely této bakalářské práce se zaměříme na trh český.

Metodika zpracování Společnost Olympus jsem požádala o spolupráci v analytické části, kdy bude mým cílem prozkoumat vliv cestování na obchodní aktivity a výsledky společnosti Olympus jako tradičního zástupce průmyslu fotografie. Pro dosažení výsledků jsem zvolila následující metodiky: 

řízený rozhovor s panem Ing. Pavlem Štorkem, ředitelem divize spotřebního zboží Olympus v České republice,



analýzu výsledků průzkumu zákaznických preferencí prováděného společností Olympus na internetovém portále pro registrované uživatele fotoaparátů Olympus od roku 2015,



vlastní zhodnocení katalogu a internetových stránek společnosti Olympus,



analýzu dat o prodeji fotoaparátů Olympus v roce 2015,



vlastní dotazníkové šetření.

2.2.1 Důležitost cestování pro spotřebitele společnosti Olympus Abych dokázala zanalyzovat vliv cestování na obchodní činnost společnosti Olympus a následně posoudit, jakým způsobem Olympus zohledňuje cestování ve svých obchodních aktivitách, rozhodla jsem se nejprve se věnovat významu cestování jakožto příležitosti či důvodu k fotografování pro spotřebitele společnosti Olympus. Zajímá mě, zda v době dovolených a cestování fotografují více než obvykle. Požádala jsem tedy společnost Olympus o průzkumy provedené na vzorku jejich registrovaných zákazníků, abych nalezla potřebné údaje. V jednom ze svých průzkumů se Olympus táže svých zákazníků, které téma nejraději fotografují. Olympus dává na výběr 16 možností, mezi kterými nechybí například umělecká fotografie, černobílá fotografie, podvodní fotografie, ale také umělecká fotografie, natáčení videa či právě cestování. Pro lepší přehlednost jsem vybrala pouze deset nejčastějších odpovědí, které jsem níže znázornila v grafu. Cestování je jako fotografické téma na 9. místě se zastoupením 1,5 % ze všech odpovědí. 34

Graf 5 – Nejoblíbenější fotografická témata registrovaných uživatelů fotoaparátů Olympus

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů společnosti Olympus Czech Group, spol. s r. o, člen koncernu

V teoretické části práce (viz podkapitola 1.3.1) jsem uvedla nejoblíbenější motivy fotografování v 19. století, kde mimo jiné figurovaly krajinná fotografie, rodinná alba a fotografie událostí, kterou lze ve výše uvedené tabulce přirovnat ke kategorii Koncerty a společenské akce. Je patrné, že tyto směry zůstávají oblíbenými motivy i dnes. Naopak makro fotografie nebo fotografie sportu nebylo možné v 19. století pořizovat ze zřejmých důvodů nedostupnosti kvalitní technologie. Přesto tento výsledek do jisté míry zklamal má očekávání. Očekávala jsem totiž, že cestování jako téma bude v oblíbenosti dominovat a dosáhne například třetinového až polovičního zastoupení mezi všemi tématy. Ze zákaznických dat se mi nedostalo odpovědi, která by vyvracela nebo potvrzovala mé hypotézy. Nemohu se však zbavit pochybností o koncepci položené otázky, a tedy o relevantnosti získaných informací o důležitosti cestování pro uživatele fotoaparátů Olympus. Cestování je v otázce dle mého názoru chybně řazeno mezi druhy fotografie a nabízené odpovědí se navzájem nevylučují. Budu se tedy koncepci této dotazníkové otázky věnovat v návrhové části bakalářské práce. Zároveň jsem se rozhodla zjistit postavení cestování jako důležité příležitosti 35

k fotografování prostřednictvím vlastního dotazníkového šetření. Z toho vyplývá, že zkoumaný vzorek vnímá cestování jako důležitou příležitost k fotografování. Tento výsledek potvrzuje mou hypotézu o popularitě fotografování mezi účastníky cestovního ruchu. V následující části se budu věnovat nabídce společnosti Olympus pro potřeby fotografování v době cestování.

Graf 6 – Oblíbenost fotografování při cestování

Zdroj: vlastní zpracování

2.2.2 Specifické funkce fotoaparátů Olympus pro cestování Společnost Olympus přísně tají veškerá know-how a postupy při vývoji fotoaparátů, což znemožňuje zjistit, zda se kořeny vývoje funkcí fotoaparátů prokazatelně nachází v požadavcích plynoucích z cestování, nebo zda je celý proces vývoje fotoaparátu založen ryze na dostupnosti technologií a technologických patentů a cestování je chápáno pouze jako jedna z mnoha příležitostí, jak fotoaparát využít. Teoretická část práce a mé vlastní dotazníkové šetření naznačují existující poptávku po specifických funkcích fotoaparátu. Proto jsem se rozhodla pro studii produktového portfolia společnosti Olympus, přesněji nalezení fotoaparátů a funkcí, které by demonstrovaly snahu Olympusu o tvorbu poptávky mezi budoucími účastníky cestovního ruchu.

36

Fotoaparáty řady Olympus Traveller Olympus jako jediný výrobce odkazuje na téma cestování pojmenováním jedné ze svých produktových řad názvem Olympus Stylus Traveller. Jedná se o dva modely kompaktních fotoaparátů, které jsou podle internetových stránek Olympusu vhodné pro cestování. Pokusila jsem se proto nastudovat funkce těchto výrobků. Prvním z nich je model Olympus SH-2, který se vyznačuje běžnou kapesní velikostí těla. Fotoaparát je opatřen čtyřiadvacetinásobným přiblížením, které je spíše nadstandardem. Fotoaparát nedisponuje funkcí GPS, ani jednoduchou možností přímého sdílení fotografií na sociálních sítích. Není nadstandardně odolný, což by se pro cestování rovněž hodilo. Naopak disponuje mnoha uměleckými filtry, které dokáží upravit barvy obrázku a vtisknout fotografii nový charakter. Rovněž nabízí scénické režimy jako krajina, architektura, západ slunce, noční scéna a mnoho dalších. Všechny tyto funkce jsou však dnes obvyklou výbavou běžných kompaktních fotoaparátů i chytrých telefonů. Druhým modelem řady Traveller je Olympus SP-100, který nabízí dokonce padesátinásobný zoom. Vysoké přiblížení je sice vykoupeno mohutnějšími rozměry fotoaparátu, na druhou stranu však přináší cestovatelům opravdové výhody. Ostatní funkce jsou shodné nebo velmi podobné modelu SH-1. Domnívám se, že by prodeji fotoaparátů této řady prospělo vestavění funkce pro přímé sdílení fotografií na sociálních sítích, ostatně tomuto tématu se budu věnovat v návrhové části práce.

Odolné a podvodní kompaktní fotoaparáty řady Olympus TOUGH První sériově vyráběný podvodní fotoaparát byl představen již v roce 1957, ale opravdu masově se odolné fotoaparáty začaly prodávat až po roce 2000. „V roce 2006 jsme představili první digitální kompaktní model Olympus SW 720 kombinující odolnost a možnost fotografování pod vodou. Od té doby jsme svou řadou TOUGH jedním z leaderů českého trhu v oblasti podvodních a odolných fotoaparátů.26 Tyto fotoaparáty běžně vydrží teploty hluboko pod nulou, tlak v hloubce až 15 metrů i bez speciálního potápěčského pouzdra nebo nárazy po pádu z výšky až 2 metry. Nadšenci upřednostňující

26

Pavel Štorek. Osobní rozhovor. Praha. 2016-05-04.

37

aktivní trávení dovolené tak mohou dělat prakticky cokoliv, mít při tom fotoaparát stále při sobě a zaznamenávat vše, co právě prožívají. I díky tomu potapěčské kurzy při komunikaci svých produktů akcentují možnosti pořízení nádherných fotografií a například Aqua Palace Čestlice zapůjčoval odolné fotoaparáty jako službu návštěvníkům. Ti si pak odnášeli památeční fotografie z bazénu či atraktivní videa jízdy na tobogánu. Díky prudkému rozvoji technologie v mobilních telefonech byl nedávno představen také odolný chytrý telefon, který umožňuje fotografování pod vodou. Kromě odolnosti disponují fotoaparáty Olympus TOUGH rovněž funkcí GPS, a to včetně možnosti uchování souřadnic a názvu fotografovaného místa v popisu fotografie.

Systémové fotoaparáty Olympus PEN a Olympus OM-D V roce 2009 představili výrobci Olympus a Panasonic první tzv. systémové fotoaparáty27. Systémový fotoaparát je digitální fotoaparát s výměnnými objektivy, který má přinášet kvalitu fotografie srovnatelnou s digitálními zrcadlovkami, ale díky mnohem nižším rozměrům a hmotnosti těla fotoaparátu i objektivů jsou tyto fotoaparáty lépe přenosné. Jelikož tyto přístroje nevyužívají technologii zrcadlovek, získaly v Česku velice rychle přezdívku „bezzrcadlovky”. „I přes počáteční nedůvěru lidí ve zcela novou technologii si nyní systémové fotoaparáty vedou velice dobře. Zejména v Japonsku a Německu se již prosazují na úkor zrcadlovek. Paradoxně jedním z hlavních důvodů pro nedůvěru v tyto fotoaparáty je právě jejich malá velikost, nízká hmotnost a stylový design. Mnoho lidí je přesvědčeno, že pěknou fotografii si lze pořídit pouze ošklivým fotoaparátem, který váží kila a nikam se nevejde,” říká Pavel Štorek ze společnosti Olympus a dodává, že první zájemci o tyto fotoaparáty byly především z řad reportážních fotografů a cestovatelů, kteří kromě kvalitního výstupu, nízké hmotnosti a nízké váhy oceňují například přítomnost zabudovaného antiprachového filtru.

27

Z anglického jazyka Compact System Camera

38

2.2.3 Využití tématu cestování v produktovém katalogu společnosti Olympus Marketingová komunikace, chceme-li propagace, je komunikace směrem k potenciálnímu nebo současnému zákazníkovi. Cílem marketingové komunikace je předat informace, které přimějí zákazníka k nákupu výrobku či služby nebo zvyšují jeho povědomí o značce. Z předchozí podkapitoly víme, že Olympus má ve svém produktovém portfoliu fotoaparáty, jejichž funkce odpovídají základním potřebám turistů, chybí pouze možnost přímého sdílení fotografií na internetu. Dalším krokem tedy bude analýza propagace produktů Olympus a vyhodnocení důrazu kladeného na téma cestování. Při zběžné analýze způsobů propagace fotografických značek jsem zjistila, že trendem je zde stejně jako v cestovním ruchu zvyšování důležitosti uživatelských zkušeností, neplacených uživatelských recenzí a podpora komunitních sítí, jež tvoří zákaznickou základnu značky. V případě Olympusu tomu není jinak. Tyto nové trendy však stále vyžadují silnou podporu značky samotné, a to především ve formě tvorby tematického obsahu. „Kromě toho jsou tradiční nástroje, jako produktové katalogy a internetové stránky, stále základními nástroji vizibility značky v místech rozhodování o nákupu,“ říká Ing. Štorek. Zaměříme se proto nyní na analýzu produktového katalogu Olympus, který je pravidelně tištěn v nákladu až sto tisíc kusů ročně. Olympus v České republice vydává jeden až dva hlavní produktové katalogy v roce podle toho, kolik nových výrobků je v té které části kalendářního roku představeno trhu. Každý rok ale vychází nový katalog v květnu, aby se vyšší předprázdninová poptávka umocnila vhodnou propagací. Produktové katalogy jsou distribuovány koncovým zákazníkům z databáze společnosti a do obchodů s fotoaparáty. Koncepce katalogu je založena na jednotlivých produktech a technologiích, kdy se na jedné nebo dvou stranách představuje fotoaparát pomocí názvu modelu v nadpisu stránky, produktové fotografie, výčtu nejdůležitějších funkcí a detailnějšího popisu technologií. Tematické fotografie nebo fotografie fotoaparátu „v akci“ se objevují velice zřídka. Pro analýzu komunikačních témat v katalogu jsem zvolila jednoduchý postup, kdy jsem jako základnu zvolila 29 stran týkajících se fotoaparátů a zaměřila se na nosná témata jednotlivých stran. Došla jsem k následujícímu zjištění:

39



z celkového počtu 121 fotografií mi pouze 22 fotografií umožnilo rozpoznat, k jakým situacím je ten který fotoaparát vhodný (např. pro fotografii památek, podvodní fotografie či fotografii zvěře na safari), ostatní fotografie jsou pouze obrázky samotných fotoaparátů a příslušenství, které nevzbuzují emoce ani asociace s možným využitím fotoaparátu,



z 22 výše zmíněných fotografií ve mně 16 vyvolalo možnou spojitost s cestováním. Šlo však spíše o témata jako taková, která lze obvykle fotografovat i bez cestování,



z celkového počtu 27 nadpisů informují pouze 2 nadpisy o vhodné situaci k využití daného modelu nebo přidané hodnotě fotoaparátu, zbytek je tvořen názvy modelů a technologií,



v celém katalogu nejsou ani jednou zmíněny pojmy jako cestování, turistika či dovolená.

Katalog společnosti Olympus je velice produktově a technologicky orientován. Domnívám se, že běžný uživatel potřebuje více názorných ukázek, které zřetelně propagují výhody technologií pro různé situace a záměry fotografa. V katalogu společnosti Olympus jsem neidentifikovala jasné spojitosti s cestováním. Olympus se při komunikaci zaměřuje na obecné koníčky a témata, která mohou a nemusí být s cestováním spojená. Výjimku dokonce netvoří ani již zmíněné fotoaparáty z řady Traveller, jež jsou v katalogu propagovány jako běžné kompaktní fotoaparáty. Velikým zklamáním je pro mě zjištění, že Olympus neakcentuje téma cestování ani při propagaci předností svých nejklíčovějších produktů, tedy systémových fotoaparátů řad PEN a OM-D. Jak lze vidět na obrázku č. 2 níže, Olympus sice v katalogu dobře porovnává nižší rozměry a hmotnost systémových fotoaparátů oproti konkurenci, ani zde však neudává, ve které praktické výhody, zejména při cestování, tyto přednosti ústí.

Na doporučení společnosti Olympus se zaměřím

v návrhové části.

40

Obrázek 2 – Ukázka katalogu fotoaparátů Olympus 2015

Zdroj: Olympus Czech Group, spol. s r. o., člen koncernu. Katalog výrobků 2015. Praha. 2015.

2.2.4 Fotoaparáty jako komplementární produkt k zájezdům Cross-sale je marketingový termín označující prodej sekundárního komplementárního výrobku či služby, a to buď současně s nákupem primárního produktu, nebo později. Cílem cross-sale je tedy navýšení tržby prodejem příslušenství nebo jiného příbuzného produktu. Typickým příkladem může být například nabídka cestovního pojištění nebo rezervace hotelu ihned po zakoupení letenky do cílové destinace. Domnívám se, že nabídka fotoaparátů po objednání zájezdu by mohla být zákazníkem velice dobře přijata. Ačkoliv si poměrně často sama rezervuji zájezd, letenku či ubytování, nikdy jsem se s cross-sale nabídkou fotoaparátů nesetkala. Ing. Štorek mi potvrdil, že v minulosti Olympus inzeroval v katalozích cestovních kanceláří. Placená tištěná inzerce však nyní není společností Olympus příliš využívána především pro obtížnou měřitelnost výsledků. Dlouhodobou komunikační strategii na cross-sale nabídky Olympus nastavenou nemá.

2.2.5 Sezónní trendy v prodeji fotoaparátů Olympus Po analýze zaměření výrobků a jejich propagace na cílovou skupinu turistů nyní přecházíme k analýze prodejů. Sezónnost prodejů fotoaparátů je jedním z klíčových argumentů, které by dokázaly potvrdit mé hypotézy týkající se přímého vlivu cestovního ruchu na průmysl fotografie, jehož tradičním představitelem je značka Olympus. Požádala 41

jsem proto společnost Olympus o její prodejní data. Jelikož se divize spotřebního zboží stále zaměřuje převážně na B2B28, tedy prodej dealerům, jako je Foto Škoda, Megapixel.cz, Fotolab nebo například Datart, kteří pak fotoaparáty přeprodávají koncovým zákazníkům, je pro Olympus složité získat přesné informace o měsíčních prodejích fotoaparátů koncovým zákazníkům. Společně s panem Ing. Štorkem, obchodním ředitelem divize spotřebního zboží, jsme se rozhodli, že mé zkoumání zaměříme na značkový internetový obchod Olympus, kde Olympus prodává tisíce fotoaparátů ročně přímo svým koncovým zákazníkům. Analyzovaný vzorek je tedy dostatečně veliký, aby výsledky měly vysokou vypovídací hodnotu. Absolutní hodnoty prodejů značkového internetového obchodu Olympus jsou přísně tajné, získala jsem ale oprávnění pro zveřejnění podílu jednotlivých měsíců na celkových ročních výsledcích internetového obchodu Olympus, což přesně odpovídá mému původnímu záměru. Očekávala jsem, že nejsilnějším měsícem bude pro Olympus prosinec, kdy zákazníci nakupují vánoční dárky, a že měsíce květen a červen pak budou v České republice dalšími nejsilnějšími měsíci z důvodu začátku letních prázdnin s výhledem dovolených a cestování.

28

Z anglického jazyka Business To Business. Jedná se o obchod mezi obchodními společnostmi. V případě Olympusu tedy prodej fotoaparátů společnostem, jež následně přeprodávají fotoaparáty koncovým spotřebitelům.

42

Graf 7 – Měsíční rozložení prodeje fotoaparátů na internetovém obchodě www.olympusobchod.cz v roce 2015

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů společnosti Olympus Czech Group, spol. s r. o., člena koncernu

Z analýzy vyplývá, že fotoaparáty Olympus se v roce 2015 nejvíce kupovaly v měsíci červnu, což předčilo mé optimistické odhady. Inženýr Štorek navíc vyjádřil, že tento trend odráží situaci na celém trhu a také potvrdil, že rok 2015 nebyl z pohledu sezónnosti výjimkou. Olympus se každý rok připravuje na dvě hlavní sezóny, letní – prázdninovou a zimní - vánoční. Tomu je také podřízena alokace marketingových rozpočtů a příprava komunikačních kampaní. V červnu prodal internetový obchod Olympus 13,7 % fotoaparátů z celého roku 2015. Červen je tak nejsilnější měsíc prodejů Olympus s výsledky, které přesahují průměrnou měsíční tržbu až o 40 %. Domnívám se, že analýza potvrdila vliv cestování na obchodní činnost společnosti Olympus. To potvrzuje i mou hypotézu o účinku cestovního ruchu na zvýšení poptávky po specifických funkcích fotoaparátů i po fotoaparátech jako takových.

43

2.3 Vliv fotografie na vznik a tvorbu nabídky CK Stella Travel Agency Cestovní kancelář Stella Travel Agency (dále v textu CK Stella Travel) založená paní Lidmilou Stellovou působí na českém trhu již od roku 1996 jako specialista na poznávací pobyty v Africe. Díky pečlivé organizaci, dlouholetým zkušenostem a rozsáhlým kontaktům v jednotlivých zemích je schopna zajistit zájezd do kteréhokoliv afrického státu a v posledních několika letech se začala zaměřovat rovněž na další exotické kouty světa. K dalším aktivitám společnosti patří zajišťování konferenčního a incentivního cestovního ruchu a především pořádání zájezdů na míru. CK Stella Travel, provozovatel internetové stránky www.mojeafrika.cz, v České republice zastupuje desítky cestovních kanceláří z afrických zemí. Tento kontinent zná opravdu jako málokdo, každý den z něj dostává aktuální informace a umí si poradit se situacemi, které se během turistiky v divočině mohou vyskytnout. Také proto je jako jediná česká cestovní kancelář členem ATTA (African Travel and Tourism Association). CK Stella Travel je rovněž členem Asociace cestovních kanceláří České republiky. CK Stella Travel má hluboké zkušenosti se zájezdy, které jsou obvykle úzce spojeny s fotografováním. Abych dokázala pochopit a formulovat vliv fotografie na cestovní ruch a jeho produkty, rozhodla jsem se spojit se zakladatelkou CK Stella Travel a současně jednou ze zakladatelů pobočky fotografické značky Canon v České republice paní Lidmilou Stellovou, která mi nejprve písemně, poté při osobním rozhovoru velice ochotně poskytla požadované informace. V této části práce rovněž využiji interní informace společnosti Olympus, konkrétně o podílu digitálních zrcadlovek na celkovém trhu fotoaparátů v České republice.

2.3.1 Vývoj dostupnosti nadstandardní29 fotografické výbavy v České republice V oblasti digitálních zrcadlovek byl zlomový rok 1999, kdy Nikon uvedl model D1 - první digitální zrcadlovku vyvinutou samostatně tradičním výrobcem, a to s cenou pod sto tisíc

29

Výrazem „nadstandardní“ je zde myšleno nadprůměrně kvalitní, tedy profesionální a poloprofesionální.

44

korun českých. Tato cena byla dosažitelná pro profesionální fotografy a další nadšené uživatele. Opět se zde projevuje velká dynamika v rozvoji technologie a v cenové dostupnosti výroby ve spotřební elektronice, protože již v roce 2003 představila společnost Canon první digitální zrcadlovku s cenou pod třicet tisíc korun českých určenou pro amatéry. „Dostupnost fotografické výbavy je bezpochyby jedním z klíčových vlivů v rychlém nárůstu poptávky po našich službách v letech 2005 – 2010 i přes právě probíhající finanční krizi. Z počátku jsme do Afriky vozili především profesionální fotografy, důležité zákazníky fotografických značek nebo opravdu movité nadšence. Dnes, kdy lze dobrou digitální zrcadlovku pořídit za 15 tisíc korun, se focení stává rozšířeným koníčkem a cestujících se záměrem chycení unikátního „úlovku” například tygra nebo migrace pakoní přibývá. Jako agentura nabízející služby spojené převážně s exotickými místy i zážitky z toho samozřejmě máme velkou radost,” uvedla při našem společném rozhovoru paní Lidmila Stellová.

2.3.2 Safari zájezdy CK Stella Travel Africké safari je cesta za dobrodružstvím s tradicí již od 13. století, kdy se bohatí obchodníci vydávali na pláně Afriky za účelem získání loveckých trofejí k zavěšení na stěny paláců. Postupem času se společně s rozvojem techniky transformoval hon za zabitím v hon za nejlepší fotografickou příležitostí, jejíž využití přinese peníze z prodeje fotografie, cenu za vítěznou fotografii v soutěži nebo alespoň nezapomenutelnou památku v podobě fotografie tisíce zeber migrujících přes smaragdové pastviny, hejn fluorescenčních plameňáků či lvů hodujících nad těžce vybojovanou kořistí. „Mnoho cestovatelů jede do Afriky za velkou pětkou, tedy za buvoly, lvy, levharty, slony a nosorožci.” 30 V hostitelských destinacích určených k fotografickým zájezdům stále vznikají nové doplňkové produkty cestovního ruchu jako fotografické kurzy či skryté a maskované posedy, které umožní autentické zachycení pasoucí se zvěře v jejím přirozeném prostředí.

30

COSTELLO, C. Planning an African safary. Independent Traveler. 2012-06-12 [vid.2016-05-29]. Dostupné

na internetu: .

45

Od svého vzniku v roce 1996 do roku 2005 CK Stella Travel zprostředkovala obvykle desítky fotografických cest ročně. S cenovou dostupností kvalitních digitálních zrcadlovek a kvalitních objektivů kolem roku 2010 již ročně eviduje tisíce cest, které by například bez objektivů s opravdu výkonným zoomem nebyly uskutečnitelné nebo by při nejmenším nebyly zábavné či dokonce bezpečné. Na grafu č. 8 je patrný nárůst podílu digitálních zrcadlovek na českém trhu v období, kdy CK Stella Travel evidovala dynamicky rostoucí poptávku po safary zájezdech.

Graf 8 – Rozdělení trhu fotoaparátů v České republice podle technologie v letech 2004-2009

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních materiálů společnosti Olympus Czech Group, spol., s r. o., člen koncernu

2.4 Vliv chytrých telefonů na trendy v záznamu a sdílení zážitků z cestování Za základní metodologie jsem v této části zvolila interpretaci statistických údajů z internetových zdrojů a především vyhodnocení odpovědí respondentů mého dotazníkového šetření. Jak již bylo uvedeno v teoretické části (viz podkapitola č. 1.4.4.1, graf č. 4), mobilní telefony přebírají zákazníky malých kompaktních fotoaparátů již přibližně od roku 2010. Nejnovějším trendem je pořizování autoportrétu obvykle pořízeného z ruky mobilním 46

telefonem. V nejnavštěvovanějších turistických destinacích a před nejfotogeničtějšími a nejfotografovanějšími památkami je dnes proto běžné potkat lokální pouliční prodejce speciálních tyčových držáků na telefon, které dělají fotografování autoportrétů pohodlnější. Sociální síť Instagram31 s úzkým zaměřením právě na sdílení a prohlížení fotografií udává, že celých 41 % návštěvníků Londýna zde v roce 2015 sdílelo právě autoportréty. Byť je tzv. selfie32 obvykle asociováno s chytrými telefony, výrobce fotoaparátů Olympus se v marketingové komunikaci modelové řady PEN rovněž zaměřuje na tuto disciplínu, kterou podporuje funkcí výklopného otočného displeje. Fotograf tedy při autoportrétu vidí sebe i scenérii či památku na pozadí.

Graf 9 – Šest témat nejčastěji sdílených turisty v Londýně na sociální síti Instagram

Zdroj: vlastní zpracování

Vzhledem k tomu, že fotoaparát není primární funkcí telefonu, je poměrně složité přesně identifikovat, kolik lidí přestalo kupovat fotoaparáty právě a pouze kvůli jeho přítomnosti v chytrých telefonech. Využiji zde proto znovu informací získaných z vlastního dotazníkového šetření, které jsem provedla pro účely této bakalářské práce. Níže se seznamte s hlavními trendy v užívání telefonů na fotografování při cestování. Celkem 9 31

Populární internetová sociální síť založená výhradně na sdílení fotografického obsahu. Anglický výraz pro autoportrét fotografovaný obvykle chytrým telefonem přímo z ruky autora nebo díky speciálnímu tyčovému držáku na chytrý telefon. 32

47

z celkového počtu 26 dotazovaných uvedlo, že při cestování používá na fotografování chytrý telefon jako hlavní fotoaparát. V níže uvedených bodech jsem se tedy zaměřila především na tuto skupinu 9 respondentů. Z jejich následných odpovědí vyvozuji, že hlavním motivem pro používání chytrého telefonu na fotografování při dovolené je skutečně možnost okamžitého sdílení fotografií na sociálních sítích. Ty, jak bylo uvedeno v jedné z předchozích částí této bakalářské práce, mají veliký podíl na výběru cílové destinace:  z 9 respondentů, kteří používají telefon pro fotografování při cestování, 5 fotografuje nyní s mobilním telefonem častěji než dříve s fotoaparátem,  6 uvedlo, že hlavním motivem pro upřednostnění chytrého telefonu před digitálním fotoaparátem je možnost okamžitého sdílení fotografií na sociálních sítích,  7 sdílí na sociálních sítích více fotografií v době dovolené než obvykle,  8 sdílí na sociálních sítích fotografie ještě v době dovolené,  7 pořizuje některé fotografie již se záměrem sdílení na sociálních sítích.

Jednoduchost obsluhy, pohotovost a okamžité sdílení s ostatními. To jsou atributy, které charakterizují hlavní výhody fotografie chytrým telefonem. Na základě tohoto závěru jsem se rozhodla pro další doporučení společnosti Olympus, tentokrát o integraci internetového prohlížeče a funkce pro rychlé sdílení do fotoaparátů Olympus.

48

3

DOPORUČENÍ SPOLEČNOSTI OLYMPUS CZECH GROUP, SPOL. S R. O, ČLENOVI KONCERNU

V průběhu zkoumání odezvy společnosti Olympus na poptávku plynoucí z cestovního ruchu a její využití pro obchodní úspěch jsem narazila na několik skutečností, které mne překvapily. Myslím si, že takto renomovaná značka by mohla lépe využít potenciál plynoucí z cestovního ruchu pro zlepšení výsledků své obchodní činnosti. Jak jsem již uvedla, Olympus tají informace o postupech značky při designu a vývoji fotoaparátů. Mohu se tak pouze domnívat, že vestavění nové technologie pro přímé sdílení fotografií na sociálních sítích je samo o sobě velice složitý a dlouhodobý proces. Nebude náhodou, že ani ostatní fotografické značky se tímto směrem ještě nevydaly. Kde ale Olympus zasáhnout může, a to velice pružně a bez nutnosti obrovských investic, je oblast marketingové komunikace, která podle mého názoru zcela opomíjí potenciál, který se skrývá v tématu cestování. Věřím, že silnější koncentrace společnosti Olympus na cílovou skupinu turistů by v krátkém čase přinesla měřitelné výsledky.

Doporučení společnosti Olympus zdůraznit témata cestování v propagaci svých výrobků Podle výsledků mého dotazníkového šetření dokáže být zvýšení kvality záznamů z cestování motivem k nákupu nového fotoaparátu (lepší, nové funkce atd.) až pro 73 % dotazovaných. Domnívám se, že Olympus správně chápe příležitost letní sezóny k akceleraci prodejů svých fotoaparátů, avšak téma cestování není v komunikaci společnosti Olympus dostatečně zdůrazňováno. První problém vidím v nedostatečném uvědomění si oblíbenosti fotografování během cestování. Ve svém průzkumu oblíbenosti fotografických témat Olympus podle mého názoru chybně řadí cestování jakožto fotografickou příležitost do sérií odpovědí s druhy či styly fotografie, jako je například krajinná fotografie. Krajinná fotografie a cestování se navzájem nevylučují, právě naopak (viz podkapitola 2.1.1). Je běžné cestovat za účelem fotografování krajiny, sportu nebo podvodní fotografie. Navrhuji tedy rozložení dotazníku do více sérií otázek a zřetelně přitom vymezit pojmy jako téma, styl nebo situace, což zmenší prostor pro misinterpretaci otázky. Porovnáváním stejných kategorií odpovědí se 49

zvýší konečná výpovědní hodnota tohoto průzkumu. Pokud by Olympus měl v úmyslu zjistit důležitost cestování pro vyhledávání vhodných scén a objektů fotografie, navrhla bych vytvoření samostatné otázky zaměřené výhradně na získání této informace. Tato otázka by mohla znít například takto: V době dovolené a cestování fotografuji: a/ častěji, b/stejně často, c/méně často - než obvykle. V mém vlastním dotazníkovém šetření jsem tuto otázku položila všem respondentům, z nichž téměř 70 % uvedlo, že v době cestování fotografují více než obvykle (viz příloha č. 1, otázka č. 3). V průzkumu společnosti Olympus se přitom cestování řadí až na deváté místo v oblíbenosti fotografických témat s pouhými 1,5 % odpovědí, což do jisté míry vysvětluje slabou orientaci propagačních aktivit značky na cestování. Podíváme-li se na způsob, kterým Olympus propaguje své výrobky, zjistíme, že jde o velice technologicky založenou komunikaci, jejímž středobodem je fotoaparát a jeho funkce. Domnívám se, že zákazník potřebuje zdůraznit a znázornit přínos funkcí pro fotografování a fotografické situace. Bohužel jsem v rámci mého dotazníkového šetření nezkoumala komunikaci společnosti Olympus, proto mohu vyjádřit pouze své osobní doporučení o zesílení komunikace týkající se výhod fotoaparátů Olympus při cestování. Dobrým příkladem jsou fotoaparáty řady Traveller, které jsou velice pěkně propagovány na webových stránkách společnosti Olympus (viz příloha č. 3). Byť se podle mého názoru paradoxně nejedná o fotoaparáty, které by se významně lišily od běžných kompaktních fotoaparátů, Olympus na internetových stránkách velice názorně ilustruje jeho výhody v souvislosti s cestováním, čímž stimuluje zákazníkovu představivost o jeho budoucím využití.

Doporučení společnosti Olympus nabídnout fotoaparáty spolu s nabídkou cestovních produktů Z mého vlastního pohledu lze prodej amatérského fotoaparátu označit jako dobrou crosssaleovou příležitost při prodeji zájezdu. Nabídka fotoaparátu současně se zájezdem by mohla

narušit

rozhodovací

proces

o

koupi

zájezdu

samotného

a

působit

kontraproduktivně. Pokud by ale nabídka fotoaparátu byla načasována až na dobu těsně po objednání zájezdu, kdy zákazník již není vystaven stresu a těší se na cestu, mohla by být vítána a také příznivě přijata. Navrhuji tedy společnosti Olympus, aby se zaobírala 50

tématem cross-sale kampaní. V offline prostředí by se mohlo jednat například o distribuci produktových katalogů v prodejnách cestovních kanceláří, v online prostředí pak o nabídku ihned po objednání letenky nebo například uveřejnění nabídky v některém z e-mailů o potvrzení rezervace cesty.

Doporučení společnosti Olympus zabudovat internetový prohlížeč či funkci pro přímé sdílení do fotoaparátů Jak jsem již uvedla v části věnované vlivu chytrých telefonů na trendy ve sdílení fotografií (viz podkapitola č. 2.4), jedním z hlavních důvodů pro fotografování telefonem je možnost okamžitého sdílení fotografií na sociálních sítích. Více než 60 % všech respondentů z mého dotazníkového šetření uvedlo, že některé fotografie sdílí na sociálních sítích ještě v průběhu dovolené a více než třetina dokonce občas pořizuje fotografii již za účelem sdílení. Trend okamžitého sdílení je tedy velice silný a lze očekávat, že v budoucnosti bude stále důležitější. Doporučila bych proto společnosti Olympus zabudování internetového prohlížeče nebo technologie pro přímé sdílení fotografie na sociálních sítích alespoň do řady produktů Traveller, které kromě vhodně zvolené propagace na internetových stránkách nenabízí zřetelné výhody pro cestovatele. Z výsledků mého dotazníkového šetření vyplývá, že kvalita fotografie je stejně důležitá jako možnost rychlého sdílení, proto vidím integraci této technologie do fotoaparátu jako jednu z mála dalších příležitostí, jak na sociálních sítích propagovat vysokou kvalitu fotek z fotoaparátu v porovnání s mobilním telefonem.

51

ZÁVĚR Téma součinnosti cestování a fotografie jsem si vybrala sama. Obě oblasti plní v mém životě nezastupitelnou funkci a zásadním způsobem přispívají k jeho kvalitě. Zatím jsem navíc nenašla nikoho, kdo by toto téma zpracoval v ucelený materiál. Jedná se totiž o odvětví úzce propojená, avšak také na sobě existenčně nezávislá.

Největší

překážkou v průběhu psaní mé bakalářské práce tedy bylo tento vztah zhmotnit, konkrétně definovat oblasti, v nichž je ten který průmysl dominantní. Jelikož se bavíme o vlivech průmyslů, dominancí je zde myšlena schopnost vyvolat či ovlivnit poptávku po produktech odlišného průmyslu, tedy schopnost cestovního ruchu ovlivnit poptávku po fotoaparátech a naopak. Než jsem si toto uvědomila, stále jsem se dostávala do situace „vejce, nebo slepice”, což skvěle ilustrují i odpovědi vzorku mých respondentů. Více než 80 % tvrdí, že by se do vybrané cílové destinace vydali i bez možnosti fotografování.

Více než 80 % je však také při výběru destinace ovlivněno právě

fotografiemi běžných uživatelů. Cestovní ruch je dnes třetím nejsilnějším průmyslem na světě a svou silou dokáže rozhýbat leckteré odvětví, což dokazují historické prameny i analýza vlivu cestování na obchodní činnost společnosti Olympus. Fotografie a dostupnost kvalitní fotografické techniky pro fotografy naopak tvoří na safari zájezdech pouze malou část z celkové poptávky po produktech a službách cestovního ruchu. Na druhou stranu je ale fotka jednoznačně nejdůležitějším médiem, které každý den umožňuje obchodním subjektům cestovního ruchu propagovat své produkty. Turistům dopřává uchování vzpomínek a snění o dalších návštěvách nejkrásnějších míst planety. Cestování i fotografie jsou pro člověka natolik silné oblasti, že by dokázaly žít jedna bez druhé. Bylo by to však spíše přežívání než plnohodnotný radostný život, který si obě tato krásná odvětví mohou dopřát při své součinnosti, jejíž možnosti jsem popsala a zhodnotila v této bakalářské práci. Domnívám se, že jsem cíl práce splnila.

52

SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

Literatura [1] ANDĚL, J. Česká fotografie 1840-1950. Praha: KANT, 2004. 94 s. ISBN 80-86217-66-3

[2] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-84

[3] HATCHER, B. Škola fotografování. Praha: SANOMA MAGAZINES, 2005. 159 s. ISBN 807026-265-6

[4] HEIMANN, P. All-American Ads of The 50s. Tashen, 2001. 204 s. ISBN 3822811580

[5] HEIMANN, P. All-American Ads of The 60s. Tashen, 2002. ISBN 3822811599

[6] HEIMANN, P. The Golden Age of Advertising - The 70s. Tashen, 2006. ISBN 3822850810

[7] JOHNSON, S. W. a kol. Dějiny fotografie od roku 1839 do současnosti. Kolín nad Rýnem: TASCHEN GmbH, 2010. 140 s. ISBN 978-3-8365-2563-3

[8] NEFF, O. a kol. Cestování s digitálním fotoaparátem. Praha: INSTITUT DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE, 2003. 88 s. ISBN 80-903210-2-X

[9] NEJDL, K. Managment destinace cestovního ruchu. Praha: VŠH, 2010. ISBN 978-8087411-028-07

[10] SCHEUFLER, P. Teze k dějinám fotografie do roku 1914. Praha: AKADEMIE MUZICKÝCH UMĚNÍ, 2000. 76 s. ISBN 80-85883-57-0

[11] ŠNAPKA, I. Historický vývoj fotografických přístrojů na území Československa od 19. století po dnešek. Horní Těrlicko: IVAN ŠNAPKA, 203. 192 s. ISBN 80-239-1468-5

53

[12] ŠTEMBERK, J. Prameny a literatura k dějinám cestování a cestovního ruchu v českých zemích a Československu v první polovině 20. Století, Praha: VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V PRAZE, 2008. 44 s. ISBN 978-80-86841-09-0

[13] ŠTEMBERK, J. a kol. Kapitoly z dějin cestovního ruchu, Pelhřimov: VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V PRAZE, 2012. 222 s. ISBN 978-80-7415-065-4; 978-808641-39-7

[14] ŠTEMBERK, J. Fenomén cestovního ruchu. Praha/ Pelhřimov: NOVÁ TISKÁRNA PELHŘIMOV/ VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V PRAZE, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7415-021-0; 978-80-86841-18-2

Internetové zdroje [1] CAMERA & IMAGING PRODUCTS ASSOCIATION. Statistical data 2005-2015. Camera & Imaging Products Association [online]. 2016 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: [2] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistika rodinných účtů. Český statistický úřad [online]. 2015 [vid.2016-05-29]. Dostupné na internetu: [3] HOPPA. Insta-holidays: a snapshot of how our holiday experience goes social. [online]. 2016-01-28 [vid. 2016-05-06]. Dostupné na internetu: [4] MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ, ÚSTAV MARKETINGU A OBCHODU. Cestovní ruch [online]. 2016 [vid. 2016-04-16]. Dostupné na internetu:

54

[5] MORRISON, K. Social Media and Travel Go Hand in Hand (inforgaphic). Adweek [online]. 2015-08 17 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: [6] REDSICKER, P. Social Photos Generate More Engagement. Social Media Examiner [online]. 2014-05-13 [vid.2016-05-09]. Dostupné na internetu: http://www.socialmediaexaminer.com/photos-generate-engagement-research/ [7] STATISTA Inc. Number of international tourist arrivals worldwide between 1950 and 2014 (in millions) [online]. 2016 [vid.2016-05-29]. Dostupné na internetu: [8] STATISTA Inc. Worldwide sales of analog and digital cameras from 2002 to 2010 (in million units) [online]. 2016 [vid.2016-04-26]. Dostupné na internetu: [9] ŠEVELOVÁ, I.; TICHÁ, A. Historie fotoaparátů a fotografie. Digimanie [online]. 2007 [vid. 2016-05-20]. Dostupné na internetu: < http://www.digimanie.cz/historie-fotoaparatu-a-fotografie/1815-2> [10] UN, DEPT. OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS, POPULATION. Population of the entire world, yearly, 1950 - 2100 [online]. 2016 [ vid.2016-05-26]. Dostupné na internetu: [11] ZHANG, M. Camera Sales May Be Stabilizing After a Few Years of Freefall. Petapixel [online]. 2015 [vid. 2016-05-21]. Dostupné na internetu:

55

Publikované dokumenty spolupracujících institucí: [1] CK STELLA TRAVEL AGENCY. www.mojeafrika.cz [online]. 2016 [vid. 2016-05-20]. Dostupné na internetu [2] OLYMPUS CZECH GROUP, SPOL. S R. O., ČLEN KONCERNU. Katalog výrobků 2015. Praha. 2015. [3] OLYMPUS EUROPA SE & CO. KG. Internetové stránky www.olympus.cz. [online]. [vid. 2016-05-29]. Dostupné na internetu

Interní materiály spolupracujících institucí: [1] OLYMPUS CZECH GROUP, SPOL. S R. O., ČLEN KONCERNU. Interní materiály společnosti.

56

PŘÍLOHY Příloha 1 Přehled výsledků vlastního dotazníkového šetření Příloha 2 Olympus Czech Group, spol. s r. o. Katalog výrobků 2015. 2015 [vid. 2016-01-06]. Příloha 3 Olympus Czech Group, spol. s r. o. Ukázky z webové prezentace fotoaparátu Olympus SH-2, řady Traveller. Olympus Czech Group, spol. s r. o. [online]. 2015 [vid. 201601-06]. Dostupné na internetu:

57

PŘÍLOHA 1 – PŘEHLED VÝSLEDKŮ VLASTNÍHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření k bakalářské práci na téma Trendy v cestování ve vztahu k rozvoji průmyslu fotografie, záznamových zařízení a sdílení zážitků Vyhodnocení výsledků Jméno a přijmení zpracovatele výsledků: NIKLOVÁ, Sabina Počet respondentů: 26 Počet Poměr odpovědí odpovědí

Datum zpracování výsledků: 2016-05-28 Otázka 1. Vlastním fotoaparát (případně telefon či tablet s fotoaparátem) ano ne 2. Fotografování jako takové pro mě obvykle: dokáže být hlavním motivem k výběru cesty (destinace, místa...) dokáže být hlavní náplní mé cesty je pouze součást cesty. Bez focení bych jel/a stejně. 3. V době dovolené a cestování fotím: častěji než obvykle stejně často méně než obvykle 4. Některé fotografie sdílím na sociálních sítích již v průběhu cestování: ano ne 5. Některé fotografie při cestování pořizuji se záměrem okamžitého sdílení na sociálních sítích: ano ne 6. Zvýšení kvality záznamů z cestování pro mě dokáže být motivem k nákupu nového fotoaparátu (lepší, nové funkce atd.): ano ne 7. Kvalita a originalita fotografie z cestování jsou pro mě důležité: především pro sdílení s ostatními především pro mou vlastní vzpomínku přibližně stejně 8. Technologický pokrok mění některé mé požadavky na produkty cestovního ruchu (např. potřeba dostupného wifi signálu): ano ne 9. Při výběru míst, které navštívím, se inspiruji fotografiemi běžných návštěvníků: ano ne 10. V době dovolené a z cest sdílím na sociálních sitích: průměrně více fotek než obvykle průměrně méně fotek než obvykle 11. Fotografie z cestování: jsem nikdy netiskl/a a netisknu netisknu až posledních několik let s nástupem digitálních fotoaparátů tisknu 12. Hlavním důvodem pro focení mobilním telefonem je pro mě možnost okamžitého sdílení na sociálních sitích: ano ne 13. S digitálním fotoaparátem jsem začal/a fotit častěji než dříve s kinofilmovým fotoapaprátem: ano ne 14. S chytrým mobilním telefonem, jsem začal/a při cestování fotit častějí než s fotoaparátem: ano ne 15. Vnímám, že technická kvalita (např.ostrost) fotky je pro mě v porovnání s rychlostí jejího pořízení a možností okamžitého sdílení: čím dál tím více důležitá čím dál tím měně důležitá stejně důležitá 16. Fotografování je pro mě nedílnou součástí cestování: ano ne 17. Pro fotografování při cestování používám jako hlavní nástroj: fotoaparát s výměnnými objektivy digitální kompaktní fotoaparát telefon

58

x 26 0 x 1 4 21 x 18 7 1 x 16 10 x 10 16 x 19 7 x 2 7 17 x 14 12 x 21 5 x 11 15 x 8 9 9 x 12 14 x 14 12 x 10 16 x 11 4 11 x 25 1 x 4 13 9

x 100,0% 0,0% x 3,8% 15,4% 80,8% x 69,2% 26,9% 3,8% x 61,5% 38,5% x 38,5% 61,5% x 73,1% 26,9% x 7,7% 26,9% 65,4% x 53,8% 46,2% x 80,8% 19,2% x 42,3% 57,7% x 30,8% 34,6% 34,6% x 46,2% 53,8% x 53,8% 46,2% x 38,5% 61,5% x 42,3% 15,4% 42,3% x 96,2% 3,8% x 15,4% 50,0% 34,6%

PŘÍLOHA 2 – OLYMPUS CZECH GROUP, SPOL. S R. O, ČLEN KONCERNU, KATALOG VÝROBKŮ

59

60

61

62

PŘÍLOHA 3 – OLYMPUS CZECH GROUP, SPOL. S R. O, ČLEN KONCERNU. UKÁZKY Z WEBOVÉ PREZENTACE FOTOAPARÁTU OLYMPUS SH-2, ŘADY TRAVELLER

63