Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
ROZHODOVACÍ STRATEGIE VE VZTAHU K RODIČOVSKÉMU PŘÍSPĚVKU DECISION-MAKING STRATEGIES IN RELATION TO THE FINANCIAL PARENTS SUPPORT
Bakalářská diplomová práce
Jana Pípalová
Vedoucí bakalářské diplomové práce: PhDr. Kateřina Thelenová
Olomouc 2014
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţila.
……………………………… Vlastnoruční podpis V Olomouci dne 28. 3. 2014
Poděkování Upřímně děkuji paní PhDr. Kateřině Thelenové za ochotu, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při vedení mojí práce.
Obsah………………………………………………………………………4 ÚVOD ............................................................................................................................... 6 1 SOCIÁLNÍ POLITIKA ČR VE VZTAHU K RODINĚ .......................................... 8 1.1 Rodinná politika .......................................................................................................... 9 1.2 Sociální zabezpečení v České republice……………………………………………10 1.2.1 Sociální pojištění.................................................................................................... 11 1.2.2 Státní sociální podpora........................................................................................... 12 1.2.3 Sociální pomoc ...................................................................................................... 13 2 DÁVKY SPOJENÉ S MATEŘSTVÍM A RODIČOVSTVÍM .............................. 15 2.1 Dávky nemocenského pojištění spojené s těhotenstvím a mateřstvím ..................... 16 2.1.1 Nemocenské poskytované v souvislosti s porodem ............................................... 17 2.1.2 Peněţitá pomoc v mateřství ................................................................................... 18 2.2 Dávky státní sociální podpory v souvislosti s narozením dítěte ............................... 19 2.2.1 Porodné .................................................................................................................. 19 2.2.2 Přídavek na dítě ..................................................................................................... 20 2.2.3 Rodičovský příspěvek od 1. 1. 2012 ...................................................................... 22 2.2.4 Rodičovský příspěvek do 31. 12. 2011 .................................................................. 26 3 SLUŢBY PRO RODINY S DĚTMI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU ........................... 28 3.1 Jesle ........................................................................................................................... 29 3.2 Mateřská škola .......................................................................................................... 30 3.3 Další formy péče o děti předškolního věku .............................................................. 31 4 ROZHODOVACÍ STRATEGIE RODIČŮ NA RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ .. 33 4.1. Motivace lidského chování ...................................................................................... 33 4.2 Rozhodování rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku ...................................... 34 5 VÝZKUM ................................................................................................................... 37 5.1 Cíl a předmět výzkumu ............................................................................................. 37 5.2 Hypotézy výzkumu ................................................................................................... 37 5.3 Výzkumný vzorek ..................................................................................................... 38 5.4 Charakteristika výzkumného vzorku ........................................................................ 39 5.5 Výzkumná metoda a technika výzkumu ................................................................... 42 5.6 Výsledky výzkumu a jejich analýza ......................................................................... 43 5.7 Hodnocení výzkumu a návrh opatření ...................................................................... 59 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 61 4
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: ....................................................................... 63 INTERNETOVÉ ZDROJE: ........................................................................................ 64 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ANOTACE
5
ÚVOD Systém dávek státní sociální podpory je součástí sociálního zabezpečení České republiky. Tyto dávky představují ucelený systém pomoci státu, a to převáţně rodinám s nezaopatřenými dětmi. V posledních letech se věnuje rodinné politice v České republice velká pozornost, protoţe bez dobře fungující prorodinné politiky dochází k oslabování soudrţnosti rodiny a potaţmo celé společnosti. Tématem mojí bakalářské diplomové práce je rozhodovací strategie rodičů na rodičovské dovolené ve vztahu k čerpání rodičovského příspěvku. Toto téma mě oslovilo zejména z mého profesního pohledu, protoţe na dávkách státní sociální podpory pracuji jiţ 15 let a zaznamenala jsem vývoj rodičovského příspěvku se všemi jeho pozitivními i negativními změnami. Hlavním cílem bakalářské diplomové práce bude zjistit, podle jakých kritérií se rodiče na rodičovské dovolené, kteří mohli volit nejkratší dobu čerpání dávky a nejvyšší moţnou částku, rozhodovali, jakým úskalím v procesu volby čelili a jak ona úskalí překonávali. V bakalářské diplomové práci se podrobněji zaměřím na aktuální legislativu v oblasti dávek státní sociální podpory v souvislosti s narozením dítěte a následnou péčí o dítě, a to zejména na dávku rodičovského příspěvku. V úvodu teoretické části zmíním základní rysy sociální politiky České republiky ve vztahu k rodině a vymezím dávky, které jsou poskytovány rodičům v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím. Samostatná kapitola bude věnována také oblasti denní péče o děti předškolního věku, protoţe nedostatek dostupného zařízení především pro nejmenší děti, vnímají rodiče jako jednu ze zásadních překáţek raného návratu na trh práce a lze předpokládat, ţe můţe souviset s rozhodovací strategií rodičů. Rodiče, kteří zvolí nejrychlejší variantu rodičovského příspěvku, potaţmo maximální výši, se po jeho skončení dostávají do patové situace, protoţe děti mladší tří let jsou v předškolním zařízení prakticky neumístitelné. V závěru teoretické části práce se budu zabývat motivací lidského chování a psychosociálními aspekty rozhodování obecně. V poslední podkapitole teoretické části se budu věnovat rozhodování rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku, a jaké preference při svém rozhodování upřednostňují, přičemţ budu vycházet z aktuálních výzkumů technikou rešerše. Cílem praktické části bakalářské diplomové práce bude zjistit, na základě jakých kritérií se rodiče rozhodovali o způsobu čerpání rodičovského příspěvku a co jim 6
zvolená varianta přinesla, jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Vzorkem respondentů budou rodiče, kteří si zvolili nejrychlejší variantu čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte a také rodiče, kteří po 1. 1. 2012 přešli na čerpání dávky s nejvyšší moţnou výší příspěvku 11 500 Kč měsíčně. Metodou kvantitativního výzkumu technikou dotazníku budu ověřovat, jaká kritéria rozhodování ve vztahu k čerpání zvolené varianty rodičovského příspěvku upřednostnili a jaká úskalí jim zvolená varianta přinesla. Smyslem této bakalářské práce bude návrh opatření pro oblast sluţeb zaměřených na rodiny s dětmi tak, aby rodiče mohli naplnit jak svou rodičovskou, tak svou profesní roli.
7
TEORETICKÁ ČÁST 1 SOCIÁLNÍ POLITIKA ČR VE VZTAHU K RODINĚ Jasně vymezit sociální politiku je velice komplikované, protoţe uţ samotný pojem „sociální“ zahrnuje širokou oblast různých oborů s různorodostí jejich zaměření. „Sociální politiku je nutno – a v jistém slova smyslu především – vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými komplikovanými vnitřními vazbami i s vazbami na ostatní prvky společenského systému.“ 1 Z uvedené definice vyplývá, ţe pro účinné fungování sociální politiky je třeba zajistit optimální propojení všech jejich součástí, neboť kaţdý prvek má svoje nezastupitelné místo. Orientace sociální politiky se vţdy odvíjí od společenského systému a období, ve kterém se uskutečňuje. Sociální politika musí být také dostatečně flexibilní, aby mohla účinně řešit moţné následky ekonomických i společenských změn ve společnosti.2 Sociální politika se svými aktivitami snaţí o zlepšení ţivotních podmínek obyvatel země, zajišťuje a udrţuje sociální suverenitu a jejich bezpečí. Tato opatření se netýkají pouze současné doby, ale i garance určitých sociálních jistot do budoucna, aţ nastane konkrétní sociální situace (např. ztráta zaměstnání, nemoc, důchod atd.). V sociální politice zaujímá svoje místo zejména politika sociálního zabezpečení, zdravotní politika a speciální sociální sluţby.3 Jak uvádí Tomeš, sociální politika zabírá široký okruh nejen soustavy nástrojů sociální ochrany, ale také veřejné intervence v oblasti pracovních podmínek, bytové situace, dostupnosti zdravotní péče, vzdělání a dalších oblastí veřejného ţivota.4 Současná sociální politika je orientována nejen na podporu jednotlivce, ale také rodiny jako celku. Celospolečenská snaha o podporu rodiny vychází především z nezvratného faktu, ţe bez fungující rodiny realizující své základní sociální funkce, dochází k destabilizaci společnosti.5 V dalším textu se proto budu věnovat rodinné politice s ohledem na důleţitost celospolečenské podpory rodiny a zabezpečení jejich funkcí. 1
KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 20. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 20-24. 3 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 20-24. 4 TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. s. 29. 5 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Národní koncepce rodinné politiky, 2005. [online]. [vid. 10.5.2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf 2
8
1.1 Rodinná politika Rodina je první společenské seskupení, se kterým přichází dítě do styku, které na něj působí v rámci ontogenetického vývoje, poskytuje mu zpětnou vazbu, pocit bezpečí, orientaci v základních normách a hodnotách společnosti.6 Aby mohla rodina plnit svoje základní sociální funkce, musí být podporována komplexní a účinnou politikou státu. „Hlavním cílem rodinné politiky v moderních státech je zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace realizací principu sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a principu sociální garance.“ 7 Jak uvádí Krebs8, je třeba, aby byla podpora a ochrana rodiny a rodičovství veřejným zájmem. V posledních desetiletích však došlo ke strukturálním změnám v rodinném a populačním chování, coţ mělo za následek pokles sňatečnosti, porodnosti a tendence k odkládání zaloţení rodiny z důvodu snadnějšího uplatnění se na trhu práce. Bezdětné rodiny či singles jsou na tom po ekonomické stránce lépe, neţ rodiny s dětmi. Cílem rodinné politiky proto musí být zvýhodnění a podpora rodin pečujících o děti a to především s ohledem na nenahraditelnou úlohu rodiny ve státě.9 Výchovu dětí v rodině, péči o jejich zdárný vývoj a základní sociální funkce rodiny nemůţe účinná rodinná politika vnímat jako samozřejmost. Komplexní pomoc rodinám s dětmi musí být vnímána jako významná deviza do budoucího rozvoje celé společnosti.10 Tato pomoc je realizována právními, ekonomickými a sociálními opatřeními, a to prostřednictvím přímé a nepřímé podpory rodin. 11 Přímá podpora rodin je uskutečňována především prostřednictvím dávek, nepřímá podpora rodin pak zahrnuje například daňové zvýhodnění na vyţivované dítě, nebo na druhého manţela bez příjmů, ale je uskutečňována například i dotacemi veřejnému sektoru – příspěvky na stravování dětí, školní pomůcky atd.
6
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2005. Národní koncepce rodinné politiky [online]. [vid. 15. 5. 2013]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf 7 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 352. 8 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 352. 9 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2005. Národní koncepce rodinné politiky [online]. [vid. 15. 5. 2013]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf 10 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2005. Národní koncepce rodinné politiky [online]. [vid. 15.5.2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf 11 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 352.
9
Jedním z důleţitých cílů rodinné politiky, kterému by měla být věnována zvýšená pozornost, je usnadnit rodičům slučitelnost profesní a rodičovské role, snaha o odstranění genderových nerovností a genderových stereotypů.12 V praktické části bakalářské práce se na aspekty slučitelnosti profesní a rodičovské role zaměřím. V následujících kapitolách se budu věnovat třem pilířům sociálního zabezpečení České republiky, a to sociálnímu pojištění, státní sociální podpoře a systému sociální pomoci, protoţe zde budou vymezena ustanovení, která mají následnou vazbu na rozhodovací strategii rodičů.
1.2 Sociální zabezpečení v České republice V kaţdé společnosti dochází vinou průmyslového rozvoje společnosti ke změně ţivotních podmínek obyvatelstva a v důsledku toho ke vzniku nepříznivých sociálních situací. Člověk se tedy i bez vlastního zavinění můţe dostat do sociální situace, kterou není chopen vlastními silami překonat.13 Jako příklad, bych mohla uvést situaci horníků na dole Paskov z podzimu roku 2013. Situace ohledně provozování či dokonce uzavření dolu se vyostřila natolik, ţe byla doprovázena masivními nepokoji zaměstnanců. V případě uzavření dolu by se bez práce a finančních prostředků ocitlo více neţ 2500 zaměstnanců, mnohdy celé rodiny. Pro svůj rozsah se tak vzniklá situace stala předmětem veřejného zájmu. Předmětem veřejného zájmu se stávají ty ţivotní situace, které se v populaci vyskytují nejčastěji a svou závaţností by mohly vyústit v sociální napětí ve společnosti. Aby byla ţivotní situace uznaná za sociální událost, je třeba existence spojitosti mezi veřejně uznanou individuální ţivotní situací se společenskými a ekonomickými dopady pro člověka. Jedná se o situace, kdy dochází ke ztíţení či úplnému znemoţnění společenského a ekonomického uplatnění.14 Mezi hlavní sociální události patří zejména nemoc, úraz, ztráta zaměstnání, invalidita, stáří, těhotenství, narození dítěte aj. V tomto okamţiku nastupuje systém sociálního zabezpečení, který má za úkol odstranit, zmírnit, popřípadě snaţit se předejít tíţivým sociálním událostem.15
12
KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Práce a péče. Praha: SLON, 2008. s. 86. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 161. 14 TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. s. 187. 15 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 161. 13
10
V České republice funguje v současnosti systém tří nezávislých na sebe navazujících systémů, rozdělených podle toho, jakou sociální situaci řeší a jakým způsobem dochází k financování dávek.16 Jedná se o systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, které stručně vymezím v následující podkapitole zejména ve vztahu k rodině.
1.2.1 Sociální pojištění Sociální pojištění řeší sociální situace, na které se můţe člověk dopředu připravit tím, ţe do systému přispívá na úkor své současné spotřeby.17 Do systému sociálního pojištění patří:18 důchodové pojištění - jedná se o základní povinné univerzální pojištění, které zabezpečuje všechny aktivní osoby, penzijní připojištění – dobrovolná forma spoření na penzi, nemocenské pojištění – zabezpečuje výdělečně činné osoby při ztrátě příjmů v případě krátkodobých sociálních událostí peněţitými dávkami nemocenského pojištění. Systém je financován podle přesně stanovených pravidel výběrem pojistného, které odvádí povinně zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné.19 „Sociální pojištění je výrazem sociální odpovědnosti občanů k sobě a ke své rodině.“ 20 Jak je uvedeno v předchozí větě, je třeba zodpovědně přistupovat k zajištění budoucnosti své i svojí rodiny právě tím, ţe část svých současných příjmů vkládám do systému sociálního pojištění, právě na úkor svojí momentální spotřeby. Pokud do systému přispívám, mohu z něj v případě potřeby čerpat. Jedním z příkladů, kdy se neúčast na sociálním pojištění negativně odrazí na příjmové situaci rodiny, můţe být nemoţnost čerpat peněţitou pomoc v mateřství, pokud si osoba samostatně výdělečně činná neplatí dobrovolné nemocenské pojištění a v návaznosti na to je znemoţněna i moţnost volby výše rodičovského příspěvku.
16
KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 163. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 164. 18 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. [online]. [vid. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz 19 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 164. 20 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 164. 17
11
1.2.2 Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory, tak jak jej známe v současné době, vznikl v roce 1995 a je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o státní sociální podpoře byl za dobu svojí existence mnohokrát novelizován. Jedním z citelných zásahů do systému dávek a především pak do rodinných rozpočtů, bylo zrušení sociálního příplatku v rámci úsporných opatření státu, s účinností od 1. 1. 2011 s výjimkou rodin se zdravotně postiţeným dítětem či rodičem. Na základě přechodného ustanovení se dávka vyplácela ještě jeden rok, poté došlo k jejímu úplnému zrušení.21 Dávky státní sociální podpory představují ucelený systém pomoci státu, a to převáţně rodinám s nezaopatřenými dětmi. Dávky státní sociální podpory patří do skupiny nepojistných sociálních dávek, coţ znamená, ţe čerpání dávek není nijak podmíněno přispíváním do systému, jedná se o dávky nárokové, tudíţ se poskytují za splnění všech podmínek daných zákonem. Od roku 2004 jsou tyto dávky, které jsou financovány prostřednictvím státního rozpočtu, vypláceny pobočkami úřadů práce.22 Systém se snaţí řešit vzniklé sociální situace, které jsou všeobecně společností chápány jako podpory nutné. Princip je zaloţen na organizované solidaritě uskutečňované od bezdětných rodin k rodinám s dětmi a od vysoko příjmových rodin k nízko příjmovým rodinám. Jedná se zejména o podporu při narození dítěte, následnou péči o dítě v nejranějším věku, při výchově dítěte po dobu jeho soustavné přípravy na budoucí povolání a v neposlední řadě také snahou přispět na úhradu nákladů na bydlení nízko příjmovým skupinám obyvatel.23 V předchozím odstavci sice zmiňuji fakt, ţe se systém snaţí řešit vzniklé sociální situace, a to například podporou při narození dítěte, v praxi to však vypadá jinak. Z důvodu úsporných opatření státu došlo ke změně v posouzení nároku na porodné a rodiče tak s nevolí museli přijmout skutečnost, ţe se porodné stalo testovanou dávkou, vyplácenou pouze na první dítě v rodině. Také na dávku přídavek na dítě v současnosti dosáhne pouze omezený počet ţadatelů přes to, ţe se jedná o základní dávku pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. 21
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 7. 22 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 164. 23 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 164.
12
Oběma dávkám se ještě budu podrobněji věnovat v dalším textu, protoţe nárok na některou z těchto dávek můţe mít vliv na rozhodovací strategii rodičů. Následně stručně vymezím všechny dávky, které se v současnosti ze systému dávek státní sociální podpory vyplácí:24 1) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu: přídavek na dítě - dávka náleţející nezaopatřenému dítěti, pokud příjem v rodině za rozhodné období nepřesáhne 2,40 násobek ţivotního minima rodiny, příspěvek na bydlení – poskytuje se vlastníkům nebo nájemcům bytu, kteří jsou v bytě hlášeni k trvalému pobytu za splnění ostatních ustanovení uvedených v zákoně, porodné - nárok na dávku vznikne pouze při narození prvního ţivě narozeného dítěte v rodině, pokud příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí v rodině nepřesáhne 2,40 násobek ţivotního minima rodiny. 2) ostatní dávky: rodičovský příspěvek - je určen rodiči, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině, pohřebné
–
poskytuje
se
osobě,
která
vypravila
pohřeb
nezaopatřenému dítěti, nebo pokud zesnulá osoba byla rodičem nezaopatřeného dítěte, dávky pěstounské péče – tyto dávky vyplácejí úřady práce, ale od 1.1.2013 jsou ze zákona o státní sociální podpoře vyjmuty a posuzují se podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
1.2.3 Sociální pomoc Současná koncepce sociální pomoci je zaloţena na předpokladu, ţe v demokratické trţní společnosti nese odpovědnost za svoji budoucnost kaţdý sám za sebe. Pokud se člověk ocitne v tíţivé sociální situaci a není schopen ji překonat vlastními silami, nastupuje systém sociální pomoci s cílem vrátit člověku co nejrychleji sociální suverenitu tak, aby mohl opět převzít plnou odpovědnost sám za sebe.25
24
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 15. 25 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 265.
13
Nejdůleţitějším subjektem sociální pomoci by však nadále měla zůstávat rodina, která je na základě vzájemné spolupráce a solidarity jejích členů schopna zabezpečit péči o své členy. Sociální pomoc je pak primárně určena k zabezpečení základních ţivotních potřeb osob v případě absolutního nedostatku hmotných prostředků a v případě, kdy pomoc vlastní rodiny selţe a člověk nemůţe zabezpečit svoje základní ţivotní potřeby.26 Důleţitým institutem, od kterého se odvíjí posouzení nároku na dávky, je ţivotní minimum. Jedná o nástroj, který je těsně spjat s rozhodováním v systému pomoci v hmotné nouzi a také v systému státní sociální podpory a v následujícím textu budu tento pojem dále uţívat, neboť se nárok na některé dávky a jejich výši odvozuje od částek ţivotního minima. Ţivotní minimum – je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Zákon vymezuje ţivotní minimum jako minimální hranici peněţních příjmů fyzických osob k zajištění výţivy a ostatních základních potřeb v míře uznané společností.27 Vláda zvyšuje částky ţivotního minima a částku existenčního minima Nařízením vţdy k 1. lednu, a to podle skutečného nárůstu nákladů na výţivu a na ostatní základní osobní potřeby dle indexu spotřebitelských cen, pokud dojde k jejich zvýšení od posledního navýšení alespoň o 5 procent. Vláda také můţe Nařízením částky ţivotního a existenčního minima zvýšit v mimořádném termínu.28 Částky ţivotního minima platné od 1. ledna 2012:29 3410 Kč – částka pro jednotlivce 3140 Kč – částka pro první (nejstarší) osobu v domácnosti 2830 Kč – pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2450 Kč – pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let 2140 Kč – pro nezaopatřené dítě ve věku od 6 – 15 let 1740 Kč – pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 26
KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 267. BECK, P., NIEDERLE, P., HACAPERKOVÁ, D., KRÁLOVÁ, J. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením. 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2012. 28 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 271. 29 BECK, P., NIEDERLE, P., HACAPERKOVÁ, D., KRÁLOVÁ, J. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením. 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2012. 27
14
Z dávek, které budu podrobněji dále zmiňovat v kapitole 2.2, se od částek ţivotního minima odvozuje nárok na porodné a přídavek na dítě.
2 DÁVKY SPOJENÉ S MATEŘSTVÍM A RODIČOVSTVÍM Pro jednodušší orientaci vymezím v úvodu kapitoly pojem mateřská a rodičovská dovolená, neboť oba pojmy jsou širokou veřejností zaměňovány. Mateřská dovolená – náleţí zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě po dobu 28 týdnů. Na mateřskou dovolenou nastupuje zaměstnankyně zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu (nejdříve však osm týdnů). Pokud se narodí současně dvě a více dětí, nebo pokud se jedná o osamělou ţenu, mateřská dovolená se poskytuje v délce 37 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem, nesmí být kratší neţ 14 týdnů a nemůţe skončit, nebo být přerušena před uplynutím šesti týdnů po porodu. Ţena nemusí o čerpání mateřské dovolené zaměstnavatele ţádat, zaměstnavatel je povinen po předloţení lékařského potvrzení tuto dovolenou poskytnout.30 Rodičovská dovolená – rodičovskou dovolenou je na rozdíl od mateřské dovolené oprávněn čerpat i otec dítěte. Pracovní volno z důvodu péče o dítě mohou vyuţít i oba rodiče současně. O poskytnutí rodičovské dovolené musí rodič zaměstnavatele poţádat ústní či písemnou formou (forma ţádosti není předepsána) a zaměstnavatel je vţdy povinen ţádosti vyhovět. Rodičovskou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout v rozsahu ţádosti rodiče, ne však déle, neţ dítě dosáhne věku tří let. U ţeny tak zpravidla rodičovská dovolená následuje po vyčerpání peněţité pomoci v mateřství (nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem), muţ můţe o rodičovskou dovolenou poţádat ode dne narození dítěte. Rodiče se mohou v průběhu rodičovské dovolené střídat, ale vyloučený není ani souběh rodičovské dovolené obou rodičů, rodičovský příspěvek však náleţí pouze jednomu z rodičů.31 Dále v textu vysvětlím podrobněji dávky nemocenského pojištění, které mají přímý vliv na následnou moţnost volby rodičovského příspěvku.
30
PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 36-37. 31 PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 36-37.
15
2.1 Dávky nemocenského pojištění spojené s těhotenstvím a mateřstvím Dávky nemocenského pojištění jsou upraveny zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním účelem nemocenských dávek spojených s těhotenstvím a mateřstvím, je částečně nahrazovat ušlý příjem, o který přicházejí rodiče v důsledku těchto sociálních událostí. Na tyto dávky nevzniká nárok automaticky. Tyto dávky náleţí jen osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění a zároveň splňují podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění.32 Nemocenské pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Okruh těchto osob stanoví zákon a jedná se především: o zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru, o zaměstnance, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti, o osoby, které vykonávají činnost na základě dohody o provedení práce, a jejich měsíční příjem přesahuje 10 000 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné se účastní nemocenského pojištění dobrovolně.33 Dobrovolnost nemocenského pojištění přináší určitá úskalí, jak jsem jiţ zmínila v kapitole 1.2.1. Pokud si rodiče neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, nemohou čerpat peněţitou pomoc v mateřství a v důsledku toho je jim znemoţněno zvolit výši rodičovského příspěvku a automaticky jim náleţí varianta čerpání rodičovského příspěvku do čtyř let věku dítěte. V současné době existují v České republice tři soustavy nemocenského pojištění:34 nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, nemocenské pojištění příslušníků ozbrojených sil a sborů.
32
PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 54. 33 APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou [online]. [vid. 7. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/ 34 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 240.
16
Nemocenské dávky, které předcházejí pobírání rodičovského příspěvku a od nichţ se odvíjí moţnost volby výše rodičovského příspěvku, budou detailněji objasněny v následujících podkapitolách.
2.1.1 Nemocenské poskytované v souvislosti s porodem Nárok na nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliţe je těhotná ţena k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu:35 účastna na nemocenském pojištění nebo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, ochranná lhůta činí jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo a zároveň nevznikne ţeně nárok na peněţitou pomoc v mateřství. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ţeny rozhoduje ošetřující lékař, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost ţeny, která nemá nárok na peněţitou pomoc v mateřství a je neschopna práce z důvodu těhotenství a porodu po uplynutí šesti týdnů po dni porodu.36 Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu ke dni nástupu na dávku. Denní vyměřovací základ ve stručnosti vysvětlím, neboť je rozhodující nejen pro výši nemocenské poskytované v souvislosti s porodem a peněţité pomoci v mateřství, ale má také těsnou souvislost s moţností rodiče zvolit výši rodičovského příspěvku. Denní vyměřovací základ se vypočítá tak, ţe veškerý započitatelný příjem, který podléhá odvodu pojistného na sociální zabezpečení, se vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Za rozhodné období se povaţuje 12 kalendářních měsíců, před kalendářním měsícem, v němţ došlo k uvedené sociální události. Do počtu dní se nezapočítávají vyloučené dny (např. nemocenská, ošetřování člena rodiny, náhradní volno).37
35
PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 83-84. 36 PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 84. 37 PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 61.
17
Denní vyměřovací základ se dále redukuje, tzn., ţe je omezen stanovenými pevnými částkami. Pro redukci jsou stanoveny tři redukční hranice, jejichţ výši vţdy k 1. lednu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů České republiky. Znamená to tedy, ţe vypočtená částka denního vyměřovacího základu se dále upraví (redukuje) pro výpočet tak, ţe:38 z částky do 865 Kč se u nemocenského započte 90%, u peněţité pomoci v mateřství 100%, z částky nad 865 Kč do 1298 Kč se započte 60%, z částky nad 1298 Kč do 2595 Kč se započte 30%, k částce nad 2595 Kč se nepřihlíţí. V následující podkapitole stručně vysvětlím základní ustanovení týkající se nároku na peněţitou pomoc v mateřství, která předchází pobírání rodičovského příspěvku.
2.1.2 Peněţitá pomoc v mateřství Peněţitá pomoc v mateřství poskytuje hmotné zabezpečení rodiči v souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou péčí o novorozence. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství je podmíněn účastí na nemocenském pojištění.39 Zaměstnankyně musí splňovat podmínku, ţe byla v posledních dvou letech před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství účastna nemocenského pojištění alespoň 270 kalendářních dnů (u osoby samostatně výdělečně činné se sleduje účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před nástupem na peněţitou pomoc v mateřství).40 Peněţitá pomoc v mateřství začíná dnem, který pojištěnka určí v rozmezí mezi šestým aţ osmým týdnem před očekávaným dnem porodu. Pokud porod nastane dříve, neţ osmý týden před plánovaným dnem porodu, začíná peněţitá pomoc v mateřství dnem porodu. Doba poskytování peněţité pomoci v mateřství je u jednočetného porodu stanovena na 28 týdnů. Matka se můţe písemně vzdát
38
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. [online]. [vid. 5. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7 PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 54. 40 APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou [online]. [vid. 7. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/ 39
18
nároku na výplatu peněţité pomoci v mateřství, nejdříve však po uplynutí 14 týdnů čerpání dávky, ne však dříve, neţ 6 týdnů ode dne porodu.41 Peněţitou pomoc v mateřství můţe čerpat také otec (manţel) matky, za předpokladu, ţe splňuje obecné podmínky nároku na dávky nemocenského pojištění jako ţena. Druh matky, který není otcem dítěte, však nárok na peněţitou pomoc v mateřství nemá. Peněţitá pomoc v mateřství náleţí muţi, který pečuje o dítě za předpokladu, ţe se matce tato dávka neposkytuje a sama nemůţe, nebo dle lékařského vyjádření z váţných zdravotních důvodů nesmí, o dítě pečovat. Nebo muţ uzavře se ţenou písemnou dohodu, ţe bude o dítě pečovat. Dohodu mohou uzavřít nejdříve od počátku sedmého týdne ode dne porodu (nejpozději do 1 roku věku dítěte). Muţ potom na základě této dohody musí peněţitou pomoc v mateřství čerpat nejméně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů a doba poskytování peněţité pomoci v mateřství činí maximálně 22 týdnů.42 V době pobírání peněţité pomoci v mateřství nesmí být vykonávána výdělečná činnost, ze které vznikl nárok na tuto dávku, poskytování peněţité pomoci v mateřství však nebrání výkon jiného zaměstnání.43 V následující kapitole vymezím dávky státní sociální podpory, které se vyplácí v souvislosti s narozením dítěte.
2.2 Dávky státní sociální podpory v souvislosti s narozením dítěte Ode dne narození dítěte je za splnění všech daných podmínek uvedených v zákoně o státní sociální podpoře moţno poţádat o porodné, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
2.2.1 Porodné Porodné je jednorázovou dávkou státní sociální podpory. Nejzásadnější změnu tato dávka zaznamenala k 1. 1. 2011. Od tohoto data je nově vymezen okruh společně posuzovaných osob pro posouzení nároku na dávku a zároveň se stala dávkou poskytovanou v závislosti na výši příjmů v rodině. 41
APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou [online]. [vid. 7. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/ 42 APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou [online]. [vid. 7. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/ 43 PŘIB, J., BŘESKÁ, N., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. s. 73.
19
Nárok na porodné má ţena, která porodila svoje první ţivě narozené dítě, nebo ţena, které se současně s prvním ţivě narozeným dítětem narodilo další ţivé dítě a před tímto porodem jí nevznikl nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Zároveň se vyţaduje splnění podmínky, ţe výše rozhodného příjmu v rodině nepřevyšuje součet částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40. Za rodinu se pro účely porodného povaţuje matka, dítě a otec dítěte.44 Nárok na porodné má rovněţ otec prvního ţivě narozeného dítěte (dětí), pokud ţena, která dítě (děti) porodila, zemřela, ke dni porodu splnila výše uvedené podmínky a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. I přestoţe je hlavním účelem této dávky pokrýt zvýšené finanční výdaje spojené s narozením dítěte, není vyţadována podmínka péče o dítě. Porodné se tedy při splnění výše uvedených podmínek vyplatí i ţeně, která po porodu o dítě ani nezačala pečovat, nebo se vůči dítěti dopustila trestného činu.45 Výše porodného činí 13 000 Kč na jedno dítě, pokud se narodí současně dvě a více dětí, je výše porodného stanovena na 19 500 Kč.46 O dávku je moţné poţádat aţ 1rok zpětně ode dne narození dítěte.47 Narození dítěte s sebou přináší zvýšenou finanční zátěţ rodiny především v prvních měsících po narození dítěte. Přiznání či nepřiznání dávky pak můţe mít vliv na rozhodnutí rodičů, jakou výši rodičovského příspěvku od počátku zvolí.
2.2.2 Přídavek na dítě Oprávněnou osobou pro nárok na dávku přídavek na dítě je nezaopatřené dítěte. Jedná se o základní dávku pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výţivou dítěte po celou dobu jeho nezaopatřenosti. Přídavek na dítě je testovanou dávkou, závislou na výši příjmu rodiny. Nárok na dávku nezaopatřenému dítěti vznikne, jestliţe rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky ţivotního minima a koeficientu 2,40.48 44
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 129. 45 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 130. 46 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 133. 47 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 142.
20
Rodinou se pro účely přídavku na dítě rozumí nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, za rodiče se povaţují i osoby, jimţ byly nezaopatřené děti svěřené do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manţel, partner rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh rodiče, nebo uvedené osoby.49 Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro posouzení nároku na dávku je předchozí kalendářní rok, předcházející 1. říjnu, ke kterému dochází k přehodnocení dávky a k novému posouzení nároku na dávku. Přídavek na dítě se pak přiznává na období od 1. října do 30. září následujícího roku. Za nezaopatřené dítě se povaţuje dítě po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. let věku, jestliţe:50 plní povinnou školní docházku, se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole, se nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat výdělečnou činnost, po skončení povinné školní docházky je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání bez nároku na podporu do 18. roku věku. Výše přídavku na dítě je stanovena pevnými částkami dle věku dítěte, které dosáhne v příslušném kalendářním měsíci následovně:51 do 6 let částkou 500 Kč, od 6 let do 15 let částkou 610 Kč, od 15 let do 26 let částkou 700 Kč. Ţádost o přídavek na dítě je moţné uplatnit tři měsíce zpětně ode dne podání ţádosti.52 48
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 84. 49 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 48. 50 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 61-62. 51 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 85.
21
Vznik nároku na přídavek na dítě můţe mít také vliv na rozhodnutí rodičů o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. Nejedná se sice o nijak závratnou částku, ale je to pravidelný měsíční příjem a právě o tuto částku si rodiče mohou zvolit niţší výši čerpání rodičovského příspěvku a tím si prodlouţit dobu pobírání aţ do vyčerpání cílové částky rodičovského příspěvku.
2.2.3 Rodičovský příspěvek od 1. 1. 2012 Této dávce se budu věnovat podrobněji, neboť strategie rozhodování spojená s volbou výše rodičovského příspěvku bude předmětem praktické části této práce. Rodičovský příspěvek, jako dávka státní sociální podpory, po dobu svojí existence doznala nejvýraznějších změn. Postupně dochází ke změkčování podmínek pro posouzení nároku na dávku, a to především z důvodu, ţe jde o snahu společnosti usnadnit rodiči skloubit svoji profesní kariéru s péčí o dítě umoţněním souběhu neomezené výdělečné činnosti s pobíráním rodičovského příspěvku a od prosince 2012 také neomezenou návštěvou dítěte staršího dvou let v zařízení pro děti předškolního věku. Rodičovský příspěvek náleţí rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladším dítětem v rodině, a to nejdéle do dosaţení 4 let věku tohoto dítěte, nebo do doby, neţ je z důvodu péče o toto nejmladší dítě v rodině vyčerpána částka rodičovského příspěvku 220 000 Kč.53 Za rodinu se pro účely rodičovského příspěvku povaţují rodiče a jejich děti nebo ostatní osoby, kterým byly děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.54 Protoţe by v některých případech nebylo moţno celoměsíční péči o dítě splnit, jsou taxativně vyjmenovány podmínky, kdy se péče o dítě povaţuje za splněnou, i kdyţ netrvá po celý kalendářní měsíc. Jedná se o měsíc, v němţ 55 se dítě narodilo,
52
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 142. 53 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 102. 54 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 115. 55 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 115.
22
rodič měl po část měsíce nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě dosáhlo 4 let věku, dítě nebo rodič zemřeli, rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo převzal vlastní dítě z ústavní péče, nebo převzal dítě ze zdravotnického zařízení, ve kterém bylo umístěno déle neţ 3 měsíce. Ţádost o rodičovský příspěvek můţe rodič uplatnit ode dne narození nejmladšího dítěte v rodině, a to za předpokladu, ţe ani jednomu z rodičů nevznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, nebo jak následně uvádím, jsou nemocenské dávky poskytované v niţší výši, neţ zvolená výše rodičovského příspěvku. Jelikoţ dávky nemocenského pojištění mají přednost před rodičovským příspěvkem, náleţí-li rodiči peněţitá pomoc v mateřství nebo nemocenská v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek je přiznán, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění.56 Od ledna 2012 je na základě přijetí nové zákonné úpravy rodičům umoţněno, aby mohli volit libovolně výši rodičovského příspěvku aţ do maximální moţné měsíční výše 11 500 Kč. Aby mohl rodič volit výši rodičovského příspěvku, je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněţité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Zkoumá se splnění podmínky, ţe alespoň jednomu z rodičů v rodině je moţno stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, přičemţ zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí hranici 70% 30násobku denního vyměřovacího základu přesáhnout. Pokud lze
56
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 111.
23
stanovit denní vyměřovací základ oběma rodičům, vychází se z vyššího vyměřovacího základu.57 Rodič můţe volit výši rodičovského příspěvku aţ do výše 7 600 Kč také v případě, ţe ke dni narození nejmladšího dítěte v rodině není moţné stanovit denní vyměřovací základ, protoţe při pobírání rodičovského příspěvku na dítě dříve narozené uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství (například při uplynutí pracovní smlouvy na dobu určitou) a nárok na rodičovský příspěvek vzniká bezprostředně po uplynutí nároku na rodičovský příspěvek na starší dítě. Výši rodičovského příspěvku lze variabilně měnit vţdy po uplynutí 3 kalendářních měsíců, tuto volbu je oprávněn provést ţadatel rodičovského příspěvku.58 Jestliţe ani jeden z rodičů nesplnil ke dni narození dítěte podmínky pro stanovení denního vyměřovacího základu (nebyl nemocensky pojištěn), není moţné volbu rodičovského příspěvku provést a rodiči automaticky náleţí rodičovský příspěvek v měsíčních pevných částkách 7 600 Kč do konce 9 měsíce věku dítěte a poté 3 800 Kč do 4 let věku dítěte.59 Rodičům je při pobírání rodičovského příspěvku umoţněno zlepšovat finanční situaci rodiny svojí výdělečnou činností. Nesleduje se forma výdělečné činnosti, ani výše výdělku, rodič můţe být i v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. Musí splnit pouze podmínku, ţe v době svojí výdělečné činnosti zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. Další výrazná změna oproti předchozím právním úpravám se týká návštěvy dítěte v předškolním zařízení. Dítě do dvou let věku můţe navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v maximálním rozsahu 46 hodin měsíčně. U dětí starších dvou let se pak předškolní docházka nesleduje.60
57
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 102-103. 58 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 103. 59 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 103. 60 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2O12. s. 116.
24
V současné době mají tedy rodiče na výběr více variant, podle kterých se mohou o způsobu čerpání rodičovského příspěvku rozhodnout. Určujícím hlediskem je vţdy výše denního vyměřovacího základu stanoveného k dávkám nemocenského pojištění. Jak jsem uvedla v předchozím textu, pro stanovení volby výše rodičovského příspěvku je třeba vypočítat 70% 30násobku denního vyměřovacího základu. Rodič je potom při volbě výše dávky limitován právě touto vypočtenou částkou. Toto vysvětlím na následujícím příkladu: denní vyměřovací základ rodiče je stanoven na 390 Kč: výpočet 70% 30násobku denního vyměřovacího základu: 390 x 0,70 x 30 = 8 190. Rodič tedy můţe volit výši rodičovského příspěvku v maximální měsíční výši 8 190 Kč, můţe ale samozřejmě zvolit i niţší částku a tím si prodlouţit pobírání rodičovského příspěvku aţ do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč a nejpozději do dovršení 4 let věku dítěte. Pokud vypočítaných 70% 30násobku denního vyměřovacího základu rodiče nepřesáhne 7 600 Kč, můţe rodič volit libovolnou částku aţ do výše 7 600 Kč. Maximálně však můţe volit měsíční částku 11 500 Kč, i kdyţ vypočtená výše 70% 30násobku denního vyměřovacího základu tuto částku přesahuje. O moţnost zvolit výši rodičovského příspěvku pak přicházejí ti rodiče, u kterých není moţné ani u jednoho z rodičů denní vyměřovací základ stanovit,
protoţe
nesplňují
podmínky
nemocenského
pojištění
uvedené
v podkapitole 2.1. Pozitivně je rodiči vnímána moţnost variabilně měnit výši rodičovského příspěvku. Této moţnosti vyuţívají rodiče, kteří plánují v určitém časovém horizontu narození dalšího potomka. Právě změnou měsíční výše příspěvku tak mohou podle potřeby pobírání rodičovského příspěvku zkrátit, či naopak prodlouţit a vyčerpat tak co nejvíce z cílové částky. V následující podkapitole shrnu nejpodstatnější rozdíly oproti nynější platné legislativě. Tuto podkapitolu jsem zařadila záměrně, protoţe v praktické části budou respondenty také rodiče, kteří čerpali rodičovský příspěvek podle této právní úpravy platné do 31. 12. 2011.
25
2.2.4 Rodičovský příspěvek do 31. 12. 2011 Základní filozofie rodičovského příspěvku zůstává jiţ dlouhou dobu neměnná. Hlavní podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je řádná osobní a celodenní péče rodiče o nejmladší dítě v rodině, trvající po celý kalendářní měsíc. Nejpodstatnější změny doznala ustanovení týkající se volby výše poskytovaného rodičovského příspěvku s účinností od 1. 1. 2008. V této podkapitole vysvětlím, jaké moţnosti čerpání rodičovského příspěvku tato právní úprava umoţňovala a jaké zásadní odlišnosti vykazovala oproti nynější platné právní úpravě. Byly stanoveny tři varianty volby rodičovského příspěvku: 61 nejrychlejší čerpání do dvou let věku dítěte ve výši 11 400 Kč měsíčně, základní čerpání do tří let věku dítěte ve výši 7 600 Kč měsíčně, nejpomalejší čerpání do devíti měsíců věku dítěte 7 600 Kč a následně 3 800 Kč do čtyř let věku dítěte. Zvláštní úprava se týkala také dětí zdravotně postiţených, ale vzhledem k tomu, ţe v aktuální právní úpravě se jiţ tato ustanovení nevyskytují a pro moji bakalářskou práci nejsou tato ustanovení podstatná, nebudu se jim dále věnovat. Nejrychlejší variantu do dvou let věku dítěte mohl uplatnit rodič, kterému vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo peněţitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte do péče a zároveň splnil podmínku, ţe tuto volbu provedl nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němţ dítě dosáhlo 22 týdnů ţivota (u vícerčat 31 týdnů ţivota).62 Volbu rodičovského příspěvku v základní výměře do 3 let věku dítěte byl oprávněn provést rodič, kterému vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství, peněţitou pomoc nebo nemocenské dávky poskytované v souvislosti s porodem v jakékoliv výši a zároveň tuto volbu uplatnil nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němţ dítě dosáhlo 21 měsíců věku.63
61
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 130. 62 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 108. 63 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 108.
26
Pokud nevznikl rodiči nárok na peněţitou pomoc v mateřství, peněţitou pomoc ani na nemocenské dávky poskytované v souvislosti s porodem, nemohl ţádnou volbu provádět a automaticky se po 21 měsících věku dítěte dávka přehodnotila na 3 800 Kč, které se vyplácely za splnění všech ostatních podmínek do čtyř let věku dítěte. Toto ustanovení doznalo změny k 1. 1. 2011, kdy se lhůta pro provedení volby rodičovského příspěvku zkrátila z 21 měsíců věku dítěte na 9 měsíců. Tato změna se nedotkla pouze nových ţádostí s nárokem od ledna 2011, ale byly přehodnoceny jiţ běţící ţádosti o rodičovský příspěvek, přiznané před tímto datem. Specifická úprava platila pro muţe, neboť podle předpisů o nemocenském pojištění náleţí muţi peněţitá pomoc, jde-li o muţe osamělého, ovdovělého, rozvedeného, který neţije s druţkou nebo v registrovaném partnerství, jestliţe pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehoţ matka zemřela, nebo ze závaţných zdravotních důvodů nemůţe matka o dítě pečovat. Docházelo by zde k diskriminaci muţů, proto byla stanovena „fikce“ peněţité pomoci v mateřství pro muţe. Aniţ by muţ peněţitou pomoc čerpal, pokud splnil všechny podmínky pro přiznání peněţité pomoci, především dobu účasti na nemocenském pojištění, mohl být fiktivní nárok na peněţitou pomoc potvrzen, a tudíţ mohla být muţi dána moţnost provést volbu rodičovského příspěvku.64 Volbu rodičovského příspěvku byl vţdy oprávněn provést pouze ten, kdo byl ţadatelem rodičovského příspěvku.65 Znamenalo to tedy administrativní zátěţ, protoţe pokud nemohla volbu provádět ţena, nebo pobírala dávky v mateřství ve výši, která by jí neumoţnila provést volbu do 2 let věku dítěte, vţdy bylo nutné na jeden kalendářní měsíc převést rodičovský příspěvek na muţe a muţ zároveň v tomto měsíci provedl volbu rodičovského příspěvku. Od následujícího měsíce opět o dávku poţádala ţena. Volba délky čerpání rodičovského příspěvku se vţdy vázala k dítěti. Byla-li volba provedena, nebylo moţné ji měnit ani druhým rodičem, ani osobou, která později
64
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 112. 65 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 109.
27
převzala dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče. Volbu nebylo moţno provést zpětně.66 Rozdílná byla také úprava týkající se povoleného rozsahu návštěvy dítěte v předškolním zařízení. Rodičovský příspěvek náleţel, pokud dítě mladší 3 let navštěvovalo mateřskou školu, jesle, nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 dnů v kalendářním měsíci. Délka pobytu nebyla nijak omezena, za návštěvu se povaţoval kaţdý den, kdy dítě v zařízení pobývalo bez ohledu na délku návštěvy. Děti, které byly starší tří let, potom mohly navštěvovat v kalendářním měsíci mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, nebo 5 dnů v měsíci bez ohledu na délku pobytu v zařízení.67 Novelizacemi zákona o státní sociální podpoře sice dochází ke snaze umoţnit rodiči snadnější skloubení profesní činnosti s péčí o dítě, ale stinnou stránkou nadále zůstává nedostatek zařízení pro péči o děti předškolního věku, především pak pro děti mladší tří let. Sluţbám pro rodiny s dětmi se budu věnovat v následující kapitole.
3 SLUŢBY PRO RODINY S DĚTMI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Institucionální péče o děti v předškolním věku má v České republice dlouholetou tradici. Od 90. let 20. století však dochází k velkému poklesu počtu těchto zařízení. Pokles počtu mateřských škol byl spíše pozvolný, zatímco u jeslí došlo na počátku 90. let minulého století k masivnímu propadu.68 Za posledních 20 let počet jeslí v České republice klesl z 1043 zařízení v roce 1991 na pouhých 46 zařízení v roce 2011. Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí byl v roce 2009 proveden výzkum, ze kterého vyplývá, ţe nabídka finančně a místně dostupných sluţeb pro děti do tří let nepokrývá poptávku rodičů. Aţ 25% dětí mladších tří let navštěvuje mateřské školky. Další
66
BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 109. 67 BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2O08. s. 121-122. 68 KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Práce a péče. Praha: SLON, 2008. s. 51
28
alternativou institucionální péče je umístění dětí do soukromých zařízení pro péči o dítě v denním reţimu, či vyuţití sluţby „baby-sitting“.69 Pokud se rodičům nepodaří umístit dítě do předškolního zařízení a rodič, který mohl volit výši rodičovského příspěvku,
ještě nevyčerpal celkovou částku
220 000 Kč, můţe prodlouţit pobírání rodičovského příspěvku aţ do dosaţení čtyř let věku dítěte. Tato volba má však svoje úskalí, neboť zaměstnavatel garantuje rodičovskou dovolenou pouze tři roky. Dalším úskalím je fakt, ţe dlouhá absence rodiče na trhu práce, ztěţuje jeho další profesní uplatnění. Následně stručně vymezím zařízení péče o předškolní děti v České republice a péči o děti poskytovanou mimo tradiční zařízení.
3.1 Jesle Jesle spadaly od 40. aţ 50. let 20. století do kompetence ministerstva zdravotnictví. Po roce 1989 byly vyloučeny ze systému státem podporovaného předškolního zařízení, coţ mělo za následek jejich dramatický úbytek a následné navýšení poplatků za jejich sluţby. Zřizovateli jeslí mohou být obce nebo jiné právnické a fyzické osoby. V současné době jsou jesle nejčastěji zřizovány obcemi či městy, pouze omezený počet je zřizován jinou fyzickou osobou. Tato zařízení nejsou státem nijak dotována, provoz je hrazen z rozpočtu obcí, proto záleţí pouze na vedení obce, jakou část financí na provoz vyčlení ze svého rozpočtu a jakou částí se budou podílet rodiče. Jak uvádí Hašková, poplatky za ně se pohybují v rozmezí mezi dvěma aţ deseti tisíci korunami měsíčně.70 Dnem 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách, který nahradil zákon o péči o zdraví lidu, který jesle definoval jako zvláštní dětská zdravotnická zařízení. Podle nyní platné legislativy jiţ jesle nejsou zařazeny mezi zdravotnická zařízení. Pro jejich provozovatele tak platí, ţe musí provést u ţivnostenského úřadu ohlášení vázané ţivnosti „péče o dítě do tří let věku v denním reţimu.“71 Jesle mohou být provozovány také jako soukromá zařízení dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o vázanou 69
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Slučitelnost profesních a rodinných rolí. [online]. Aktualizováno 30.1.2013.[vid. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14472 70 KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Práce a péče. Praha: SLON, 2008. s. 54. 71 DUDOVÁ, R., FORMÁNKOVÁ, L., KACZYNSKÁ, B., MÄRZOVÁ, H. 2012. Rodinná politika II. [online]. [vid. 12. 8. 2013]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/f26ec32f53a15794cd9388a660de0a25/rodinna-politika.pdf
29
ţivnost „péče o dítě do tří let v denním reţimu.“ Poplatky za umístění dítěte do tohoto zařízení si určuje výhradně poskytovatel této sluţby. Ke krátkodobému a příleţitostnému hlídání dítěte do tří let je moţno vyuţít sluţby „baby-sitting.“ Jedná se o volnou ţivnost podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Úhrada za sluţby je stanovena na komerční bázi poskytovatelem této sluţby.72 Dostupnost jeslí, tak nadále zůstává oţehavým problémem. Například v celém Kraji Vysočina jsou provozovány pouze dvoje jesle.73 Aktuální stav se mi bohuţel nepodařilo zjistit ani na úřadech odboru školství okresních měst v Kraji Vysočina, ani na Krajském úřadu Kraje Vysočina, odboru zdravotnictví, protoţe podle jejich informací dnes neexistuje ţádná evidence, která by zařízení typu jeslí vedla. Další nejčastější moţností, kam umístit dítě mladší tří let, tak z institucionální péče zůstává mateřská škola.
3.2 Mateřská škola Mateřské školy jsou zřizovány podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Provoz mateřských školek je nejčastěji financován ze tří zdrojů, a to z největší části ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce a příspěvku rodičů.74 Poplatky hrazené rodiči za celodenní návštěvu dítěte v zařízení se tak pohybují v rozmezí od 0 – 800 Kč měsíčně. Obecně je mateřská škola určena pro děti od tří do šesti let. Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Ve veřejných mateřských školách se těmto dětem poskytuje vzdělávání po dobu 12 měsíců bezúplatně, pokud má však dítě odklad povinné školní docházky, poplatky za docházku do mateřské školy uţ rodiče musí hradit. Další kritéria pro přijetí stanovuje ředitel mateřské školy.75 Nejrozšířenější jsou veřejné mateřské školy, které jsou zřizovány obcemi nebo krajem, dále jsou mateřské školy soukromé, zřízené církevními či jinými 72
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Slučitelnost profesních a rodinných rolí. [online]. Aktualizováno 30.1.2013.[vid. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14472 73 VYSOČINA-NEWS.CZ. Na Vysočině jen dvoje jesle. [online]. 19. 4. 2008 [vid.10. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/na-vysocine-jen-dvoje-jesle/ 74 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Péče o děti, dětská skupina. [online]. Aktualizováno 30. 1. 2013 [vid. 15. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13500 75 APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou [online]. [vid.13. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/
30
právnickými osobami a firmami, soukromá zařízení provozována v reţimu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání.76 Poptávka po umístění dítěte mladšího tří let v mateřské škole neustále stoupá. Moţnou příčinou je i současná legislativa rodičovského příspěvku, který umoţňuje neomezenou návštěvu dítěte staršího dvou let v předškolním zařízení beze ztráty nároku na rodičovský příspěvek, nebo moţnost čerpat rodičovský příspěvek v nejvyšší moţné výši s jeho ukončením kolem dvou let věku dítěte. Rozhodnutí o přijetí dítěte je však plně v kompetenci ředitele mateřské školy, na přijetí dítěte do mateřské školy není právní nárok.77 Další alternativou je umístění dítěte do soukromé mateřské školy. Tyto školky mají často nějaké zaměření – školka s výukou cizího jazyka, bioškolka, Montessori, církevní školka a další. Měsíční poplatky za návštěvu dítěte v tomto zařízení však často přesahují finanční moţnosti rodičů.
3.3 Další formy péče o děti předškolního věku V této podkapitole uvedu další moţnosti péče o děti předškolního věku, a to jak tradiční tak netradiční formou. Mateřská centra Mateřská centra jsou svépomocná zařízení, která sdruţují především maminky na rodičovské dovolené se svými dětmi. Nabízejí různé volnočasové aktivity, kurzy, krouţky pro děti a jejich rodiče. Tato zařízení nejsou zařazena do rejstříku školských zařízení, vznikají na základě ţivnostenského oprávnění.78 Dnes jsou rozšířena mateřská centra v kaţdém městě. Mateřská centra bohuţel nemohou suplovat jesle a mateřské školy, protoţe neslouţí ke kaţdodenní a celodenní péči o děti.79 Dalším zařízením péče o předškolní děti, které zmíním, je firemní zařízení. Bohuţel v současnosti jejich nabídka výrazně zaostává za poptávkou rodičů.
76
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Slučitelnost profesních a rodinných rolí. [online]. Aktualizováno 30.1.2013.[vid. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14472 77 APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou [online]. [vid.13. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/ 78 MARKSOVÁ - TOMINOVÁ, M. Rodina a práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. s. 122. 79 KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Práce a péče. Praha: SLON, 2008. s. 56.
31
Firemní zařízení Firemní mateřské školy jsou benefitem zaměstnavatele. Fungují bohuţel jen v některých velkých firmách a organizacích. Výhodou je přizpůsobení provozní doby školky pracovní době zaměstnanců a časová úspora, při kaţdodenním docházení dítěte do školky i při jeho vyzvedávání.80 Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje alternativu k firemním mateřským školkám pod názvem Dětská skupina. Hlavním důvodem vzniku dětských skupin je především podpora rodinné politiky, podpora rozvoje vzniku dostupných sluţeb pro rodiny s dětmi a pomoc rodičům snadněji se začlenit zpět do pracovního procesu. Sluţba hlídání a péče o dítě v dětské skupině zajišťuje pravidelné hlídání mimo domov pro děti od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky. Dětská skupina nepatří mezi školská zařízení.81 Příkladem z praxe je Dětská skupina, kterou od 1. 7. 2011 začalo provozovat jako první zařízení tohoto typu Ministerstvo práce a sociálních věcí pro svoje zaměstnance, ale i pro zaměstnance ostatních složek státu. V Dětské skupině je poskytována pravidelná péče o dítě, a to buď celotýdenně, po část dne, nebo pouze některé dny v týdnu. Péče je tak přizpůsobena variabilní pracovní době rodičů. Ve skupině je pečováno současně maximálně o 12 dětí ve věku od dvou let. Z důvodu maximální spokojenosti a velkého zájmu rodičů plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí otevřít v současnosti druhou Dětskou skupinu.82 Individuální péče o dítě Soukromá individuální placená péče o předškolní děti nemá v České republice tradici. V současné době péči chůvy či au-pair vyuţívá pouze 1 aţ 2 % rodin a to především z důvodu finanční náročnosti této sluţby.83 Hlídání prarodiči se jeví jako nejlepší řešení a můţe jít o významný aspekt při rozhodování rodičů o způsobu čerpání rodičovského příspěvku.
80
MARKSOVÁ - TOMINOVÁ, M. Rodina a práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. s. 123. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Péče o děti, dětská skupina. [online]. Aktualizováno 30.1.2013 [vid. 17. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13500 82 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Péče o děti, dětská skupina. [online]. Aktualizováno 30.1.2013 [vid. 15. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13500 83 KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Práce a péče. Praha: SLON, 2008. s. 56. 81
32
Péči o dítě zastává jemu blízká osoba, hlídání se uskutečňuje v jemu známém prostředí a většinou jde i o nejlevnější variantu. Bohuţel se stále se prodluţujícím věkem odchodu do důchodu je v současnosti spíše vzácným jevem.84 Ne kaţdý rodič má moţnost sluţeb prarodičů vyuţívat. Roli zde hraje více aspektů, ne jenom výše zmiňovaný prodluţující se věk odchodu do důchodu. Dalším významným aspektem je geografická blízkost, povaha a kvalita vztahů mezi prarodiči a rodiči, věk prarodičů a vnoučat, zdravotní stav, aktivity prarodičů, úplnost rodin a další.85 Jakým způsobem probíhá proces rozhodování, co ovlivňuje naše rozhodnutí, jakým směrem se vydáme, stručně vymezím v následující kapitole, protoţe v praktické části bakalářské práce budu zjišťovat kritéria rozhodování rodičů ve vztahu k volbě délky potaţmo výše rodičovského příspěvku.
4 ROZHODOVACÍ STRATEGIE RODIČŮ NA RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ V následujících podkapitolách stručně vymezím pojem motivace lidského chování a proces rozhodování. Co motivaci lidského chování a rozhodování ovlivňuje a jaké aspekty mají na naše rozhodování vliv.
4.1. Motivace lidského chování Nakonečný k tématu motivace lidského chování říká, ţe: „Problém motivace lidského chování je velmi komplexní, ale je klíčem k pochopení lidské psychiky, neboť ta, jako více či méně zaměřená činnost, dává lidským činům jejich individuální smysl.“86 Všechno co děláme, má svůj smysl, ať tak činíme vědomě či nevědomě, protoţe kaţdé „proč“ má svoje „protoţe“.87 Chalupa motivaci popisuje jako velmi dynamickou ale zároveň proměnlivou sloţku, která stojí u zrodu našeho snaţení, směřování a rozhodování.88 Motivace lidského chování je dle Nakonečného určitým vnitřním stavem, kterým se snaţíme v konkrétní situaci prostřednictvím určitého chování k dosaţení
84
MARKSOVÁ - TOMINOVÁ, M. Rodina a práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. s. 109. DOPITA, M. Třetí věk trojí optikou, Věk: Stáří – Role: Prarodič. Olomouc: UPOL, 2005. [online]. [vid. 10. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Sociologica-Andragogica_2005.pdf 86 NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. s. 6. 87 NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. s. 6. 88 CHALUPA, B. Psychologie dnes a zítra. 1. Vyd. Brno: Littera, 2007. s. 114. 85
33
vnitřního rovnováţného stavu a pocitu uspokojení.89 V kontextu mojí bakalářské práce lze z této definice vyvodit, ţe rodiče při rozhodování o způsobu čerpání rodičovského příspěvku zvaţují moţná pro i proti a jsou motivování snahou o co nejoptimálnější čerpání příspěvku. Jádrem našeho směřování k určitému cíli je motiv, který se skládá nejméně ze dvou základních stránek, a to emoční a akční. Rozpoznat pravou příčinu našeho jednání je velice sloţité. Motivace nás při vzájemné interakci s okolím, nabíjí energií, která nám napomáhá k dosaţení vlastního zamýšleného prospěchu.90 Jednání lidí nemívá pouze jedinou příčinu, jedná se o momentální působení rozličných vnitřních i vnějších sloţek. Vnitřní budivá sloţka organizmu je označena fyziologickými a psychologickými termíny. Jedná se o pohotovostní aktivaci organizmu, umoţňující vysílat vzruchy do korových oblastí mozku a zároveň našimi představami, chtěním, zájmem a úmyslem, jako hybnými sloţkami, kterými se snaţíme dosáhnout našeho cíle. Vnější sloţka prostředí je tvořena působením příjemných i nepříjemných věcí a podmínek, se kterými jsme v dané chvíli v přímém kontaktu.91 V praktické části bakalářské práce výzkumným šetřením ověřím, čím je motivováno chování rodičů při rozhodování o způsobu čerpání rodičovského příspěvku a jaké aspekty hrály při jejich rozhodnutí zásadní roli.
4.2 Rozhodování rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku Aniţ si to uvědomujeme, procesu rozhodování jsme vystaveni v běţném ţivotě ustavičně. Často se musíme rozhodovat spontánně, aniţ bychom mohli dopředu zváţit důsledky našeho rozhodnutí. Vţdy se snaţíme rozhodnutím vyřešit nějaký konkrétní problém, či otevřenou otázku. Pokud se jedná o problém, před který jsme postaveni a musíme ho nějak operativně rozhodnout, jedná se o reaktivní rozhodování. Na rozdíl od proaktivního rozhodování, kdy si téma k rozhodování určujeme sami.
92
Rozhodováním se snaţíme dosáhnout určitých cílů a vţdy se snaţíme, aby výsledek rozhodovacího procesu byl pro nás co nejvýhodnější. Čím více si vytýčíme cílů, tím je naše rozhodování sloţitější. Negativně na naše rozhodování 89
NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. s. 12. CHALUPA, B. Psychologie dnes a zítra. 1. Vyd. Brno: Littera, 2007. s. 115. 91 CHALUPA, B. Psychologie dnes a zítra. 1. Vyd. Brno: Littera, 2007. s.116. 92 NÖLLKE, M. Rozhodování. Praha: Grada, 2003. s. 23. 90
34
působí situace, v nichţ se dostáváme do časové tísně a jsme nuceni se rozhodnout v krátkém časovém úseku. Pokud víme, ţe naše rozhodnutí není konečné a lze ho kdykoliv změnit, necítíme takový tlak a samotné rozhodnutí vnímáme jako jednodušší.93 V této podkapitole budu vycházet z aktuálních poznatků rodičů na rodičovské dovolené, vycházejících z výzkumů a uvedených na stránkách Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Praha. Z výzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění v roce 2011 jasně vyplývá, ţe rodina zaujímá na ţebříčku hodnot v naší populaci stále první místo. Oproti minulým letem se však mění hodnotový pohled na pojem tradiční rodina.94 Narůstá počet neúplných rodin, jsou oslabeny mezigenerační vazby, mění se tradiční role v rodině a důsledkem toho vzniká tlak na bezproblémové skloubení rodinného a profesního ţivota. Z provedených výzkumu vyplývá, ţe vliv na délku osobní péče o dítě má vzdělání ţeny. Vzdělanější ţeny častěji volí kratší a vyšší rodičovskou dovolenou ve snaze dřívějšího návratu do zaměstnání. Na rozdíl od méně vzdělaných ţen, volí alternativní formy péče o dítě, které jsou však finančně náročnější.95 Záměrně uvádím rozhodování ţen, protoţe podíl muţů na rodičovské dovolené je ve srovnání s ţenami zanedbatelný. Z výzkumu Českého statistického úřadu, provedeného v roce 2011 vyplynulo, ţe rodičovský příspěvek pobíralo v České republice 317 405 ţen a 5 543 muţů. Tato čísla odpovídají nastavení tradiční genderové dělbě rolí v naší společnosti. Jinak se o délce rodičovské dovolené rozhodují ţeny v úplné rodině, jinak samoţivitelky. Dle výzkumu v úplné rodině s jedním dítětem ukončilo rodičovskou dovolenou před dosaţením tří let věku 16% matek, ale déle neţ tři roky bylo doma 40% matek. Aţ 33% matek samoţivitelek ukončilo rodičovskou
93
NÖLLKE, M. Rozhodování. Praha: Grada, 2003. s. 60. CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ. Rodinné hodnoty a postoje k manželství – listopad 2011. [online]. [vid.10. 10. 2013]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6655/f3/ov111219a.pdf 94
95
PALONCYOVÁ, J., BARVÍKOVÁ, J., KUCHAŘOVÁ, V., SVOBODOVÁ, K., ŠŤASTNÁ, A., Systém denní péče o děti do 6 let ve Francii a v České republice. Praha: VÚPSV, 2013. [online]. [vid. 12. 9. 2013]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_356.pdf
35
dovolenou před dosaţením třetího roku dítěte, 35% bylo s dítětem doma déle neţ tři roky.96 Dalším výrazným aspektem, který má vliv na rozhodování o délce rodičovské dovolené je dostupnost zařízení péče o děti předškolního věku, především pro děti do tří let. Zajímavý výsledek však přinesl výzkum Centra pro veřejné mínění z konce roku 2012, z něhoţ vyplývá, ţe nedostatek jeslí není vnímán tak markantně, jako nedostatek míst v mateřských školách. Třetina dotázaných by mezi priority rodinné politiky zařadila zvýšení počtu mateřských škol, zatím co pouze šestina by mezi priority zařadila zvýšení počtu jeslí. Nutno však podotknout, ţe mezi dotazovanými nebyli pouze rodiče s malými dětmi.97 Současná legislativa rodičovského příspěvku je k rodičům vstřícnější, protoţe jejich rozhodnutí o výši (délce) rodičovského příspěvku umoţňuje, aby si sami mohli rozvrhnout, jak dlouho budou o dítě osobně pečovat. Jejich prvotní rozhodnutí při podání ţádosti pro ně proto nemusí být konečné. Jak jsem uváděla jiţ v podkapitole 2.2.3, svoji volbu mohou změnit vţdy po uplynutí tří kalendářních měsíců a rodičovský příspěvek si podle potřeby zkrátit, nebo naopak prodlouţit a tím kopírovat svoji aktuální rodinnou situaci. Bohuţel rodiče, kteří nebyli v rozhodném období nemocensky pojištěni, a ke dni narození dítěte jim nemohl být stanoven denní vyměřovací základ, tuto moţnost nemají a automaticky čerpají rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte. Podle aktuálních poznatků tito rodiče tento „handicap“ vnímají velmi negativně. Ověření dalších rozhodovacích procesů rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku a jejich úskalí bude cílem praktické části mojí bakalářské práce.
96
PALONCYOVÁ, J., BARVÍKOVÁ, J., KUCHAŘOVÁ, V., SVOBODOVÁ, K., ŠŤASTNÁ, A., Systém denní péče o děti do 6 let ve Francii a v České republice. Praha: VÚPSV, 2013. [online]. [vid. 12. 9. 2013]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_356.pdf 97 PALONCYOVÁ, J., BARVÍKOVÁ, J., KUCHAŘOVÁ, V., SVOBODOVÁ, K., ŠŤASTNÁ, A., Systém denní péče o děti do 6 let ve Francii a v České republice. Praha: VÚPSV, 2013. [online]. [vid. 12. 9. 2013]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_356.pdf
36
PRAKTICKÁ ČÁST 5 VÝZKUM Obsahem praktické části bakalářské diplomové práce je projekt výzkumu, který se zaměřuje na zjištění kritérií, která mají zásadní vliv na rozhodování rodičů o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. V následujících
podkapitolách
vymezím
okruh
respondentů,
techniky
výzkumu, jejich zpracování a výsledná data.
5.1 Cíl a předmět výzkumu Cílem praktické části bakalářské práce je výzkumným šetřením zjistit kritéria rozhodování, na základě nichţ se rodiče na rodičovské dovolené rozhodovali o způsobu čerpání rodičovského příspěvku a jakým úskalím v procesu volby čelili. Dílčím cílem je zjistit, jakým způsobem tato úskalí překonávali a jak se jim podařilo skloubit jejich rodičovskou roli s rolí profesní. Předmětem výzkumu jsou kritéria, která podle oslovených respondentů hrála nejvýznamnější roli v procesu jejich rozhodování o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila hypotézy výzkumu, jejichţ platnost bude výzkumem ověřena. Hypotézy jsou stanoveny v návaznosti na teoretickou část práce a vychází především z praktických zkušeností a ohlasů rodičů získaných na mém pracovišti.
5.2 Hypotézy výzkumu Při stanovení hypotéz jsem vycházela především z interakce s rodiči, se kterými jsem v kontaktu při podání ţádosti o rodičovský příspěvek a také z ohlasů a diskuzí rodičů na rodičovských webových stránkách, které jsou uvedeny v seznamu literatury a zdrojů.
Hypotéza č. 1: H 1 Za rozhodující kritérium v rozhodování o čerpání rodičovského příspěvku označí respondenti ze skupiny čerpající nejvyšší moţný příspěvek finance.
37
Hypotéza č. 2: H 2 Pro nadpoloviční většinu respondentů čerpajících nejvyšší variantu rodičovského příspěvku bylo významným kritériem pro jejich rozhodování plánování dalšího potomka v časovém horizontu do dvou let od narození prvního dítěte.
Pracovní hypotézy: 1. Více neţ tři čtvrtiny respondentů vnímá zvolenou variantu čerpání rodičovského příspěvku pozitivně a stejné rozhodnutí by učinili znovu. 2. Více neţ polovině respondentů trval pracovní poměr, do kterého se po vyčerpání rodičovského příspěvku vrátili, ale méně neţ polovina respondentů při pobírání rodičovského příspěvku pracovala. 3. Více neţ tři čtvrtiny respondentů nevyuţívalo institucionálních sluţeb pro děti předškolního věku ještě před dovršením dvou let věku dítěte.
5.3 Výzkumný vzorek Vzorek respondentů byl sestaven na základě kritéria volby výše rodičovského příspěvku. Při výběru respondentů jsem vycházela z programové aplikace dávek státní sociální podpory OKcentrum, obsahující všechny dávky státní sociální podpory vyplácené na kontaktním místě dávek v Pelhřimově. V prvním kroku konstrukce výzkumného vzorku jsem z programové aplikace vygenerovala všechny rodičovské příspěvky, které byly v období od 1. 1. 2012 do 30. 9. 2013 na kontaktním místě dávek v Pelhřimově odejmuty. Jednalo se o celkový počet 782 rodičovských příspěvků.
Ve druhém kroku jsem
z celkového počtu 782 odejmutých rodičovských příspěvků vybrala ty rodičovské příspěvky, které splňují mnou stanovená kritéria, a to příspěvky s provedenou volbou
do dvou let věku dítěte, nebo příspěvky s nejvyšší
moţnou částkou čerpání 11 500 Kč měsíčně.
Výstupem bylo zjištění počtu
respondentů, kteří odpovídají stanoveným podmínkám mého výzkumu. Výsledným vzorkem bylo 83 rodičů, kteří zvolili čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte nebo po 1. 1. 2012 přešli na čerpání
38
rodičovského příspěvku s nejvyšší moţnou zvolenou výší 11 500 Kč měsíčně a dávka jim byla v období od 1. 1. 2012 do 30. 9. 2013 odejmuta. Tento časový úsek jsem pro výzkum zvolila z důvodu, ţe pokrývá rodiče, kterým byla dána moţnost po 1. 1. 2012 přejít z původně zvolené neměnné volby příspěvku na novou variantu čerpání rodičovského příspěvku s moţností měnit jeho výši. Dalším důvodem pro volbu tohoto časového úseku byla také skutečnost, ţe nová právní úprava umoţňovala od ledna 2012 navštěvovat dětem mladším dvou let předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin měsíčně. Osloveno bylo celkem 83 respondentů, kterým byl distribuován dotazník. Zpracováno bylo 58 úplně vyplněných a vyhovujících dotazníků.
5.4 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný vzorek je tvořen celkovým počtem 83 respondentů s trvalým pobytem v Pelhřimově a okolních spádových obcích, které jsou místně příslušné k vyřizování dávek státní sociální podpory na kontaktním místě v Pelhřimově. Dotazníkem bylo osloveno celkem 81 ţen a dva muţi, nejmladší respondentce bylo v době volby rodičovského příspěvku 21 let, nejstarší respondentce pak 41 let. Nejvíce oslovených respondentů se nacházelo v době volby rodičovského příspěvku mezi věkovou hranicí 31 – 35 let, a to 36 (43%). Ve věkové hranici 26 – 30 let se nacházelo 24 (29%) respondentů. Ve věku 36 let a více pak 16 (19%) respondentů a nejméně respondentů bylo ve věku do 25 let, a to pouze 7 (9%). Věkovou strukturu vzorku respondentů přehledně zobrazuje tabulka č. 1. pomocí absolutní a relativní četnosti.
39
Tabulka č. 1: Věk respondentů v době uskutečnění volby rodičovského příspěvku. Věková hranice respondentů
Absolutní
Relativní
četnost (n)
četnost (%)
20 let a méně
0
0
21 – 25 let
7
9
26 – 30 let
24
29
31 – 35 let
36
43
36 let a více
16
19
Celkem
83
100
Dotazníkovým šetřením byl zjišťován rodinný stav respondentů, jehoţ přehled uvádím v následujícím grafu vyjádřením v procentech. Graf č. 1: Rodinný stav respondentů. 2% vdaný/á
33% 53%
rozvedený/á svobodný/á bez partnera
9%
svobodný/á s partnerem vdova/vdovec 3%
Jak vyplývá z uvedeného grafu, mezi respondenty byly zastoupeny různé kategorie rodinného stavu. Z celkového počtu 58 vrácených dotazníků zařazených do výzkumu bylo nejvíce vdaných/ţenatých respondentů, a to 31 (53%), následují svobodní/é ţijící s partnerem v počtu 19 (33%), svobodní/é bez partnera 5 (9%), rozvedení/é 2 (3%) a 1 respondent označil moţnost vdovec/vdova (2%).
40
Otázkou č. 2 bylo ověřeno vzdělání respondentů. Graf. č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání.
základní
0% 10%
41%
35%
střední odborné s výučním listem střední s maturitou vyšší odborné
14%
vysokoškolské
Zajímavé bylo zjištění vztahu mezi nejvyšším dosaţeným vzděláním a zvolenou
variantou
rodičovského
příspěvku.
Největší
zastoupení
ve
výzkumném vzorku měli respondenti s vysokoškolským vzděláním, tuto variantu označilo 24 (41%) respondentů, střední odborné vzdělání s výučním listem označilo pouze 6 (10%) respondentů a ţádný z respondentů neměl jen základní vzdělání. Bydliště respondentů v době volby čerpání rodičovského příspěvku bylo ověřováno třetí výzkumnou otázkou dotazníku. Graf č. 3: Bydliště respondentů:
38%
48%
obec do 500 obyvatel obec nad 500 obyvatel město
14%
41
Výzkumem bylo zjištěno, ţe velikost bydliště nehraje ţádnou roli při rozhodování o volbě/výši čerpaného rodičovského příspěvku. Rodiče bydlící na vesnici nevolí v zásadě odlišnou rozhodovací strategii oproti rodičům bydlícím ve městě. Z celkového počtu 58 vrácených dotazníků byl pro nadpoloviční většinu respondentů poslední ukončený rodičovský příspěvek, který byl předmětem výzkumu, čerpán na první dítě v rodině. Graf č. 4: Poslední ukončený rodičovský příspěvek: 0% 5% 28%
prvním druhým 67%
třetím čtvrtým a dalším
Pro 39 (67%) respondentů byl poslední ukončený rodičovský příspěvek čerpán na první dítě v rodině, 16 (28%) respondentů čerpalo poslední ukončený rodičovský příspěvek na druhé dítě v rodině a pouze pro 3 (5%) respondenty byl poslední ukončený rodičovský příspěvek čerpán na třetí dítě v rodině. Jak vyplývá ze zjištěných dat, typickým představitelem volby nejvyšší a nejrychlejší varianty čerpání rodičovského příspěvku je typicky vdaná ţena ve věku od 26 let, ţijící ve městě nebo na vesnici a čerpající rodičovský příspěvek na první dítě v rodině.
5.5 Výzkumná metoda a technika výzkumu Pro získání potřebných dat jsem zvolila metodu kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum se jevil v daném případě, a to zejména z důvodu velikosti výzkumného vzorku, jako nejvhodnější metoda. Ke sběru dat jsem pouţila techniku dotazníku. Sběr dat byl uskutečněn v období kalendářního měsíce prosinec roku 2013. 42
Dotazník byl distribuován dvěma způsoby, a to jednak elektronicky prostřednictvím
emailu,
jednak
prostřednictvím
pošty.
Celkem
bylo
dotazníkem osloveno 83 respondentů. Elektronicky byl dotazník odeslán celkem 71 rodičům, kteří při podání ţádosti o rodičovský příspěvek uvedli svoji emailovou adresu. Zbývajícím 12 respondentům byl dotazník vloţen do obálky a spolu s ofrankovanou odpovědní obálkou odeslán na jejich kontaktní adresu, kterou uvedli v ţádosti o rodičovský příspěvek. Prostřednictvím emailu se mi vrátilo zpět 52 úplně a správně vyplněných dotazníků, coţ odpovídá návratnosti 73%. Z 12 dotazníků, které byly distribuovány poštou se mi vrátilo kompletně vyplněných pouze 6 dotazníků, coţ odpovídá 50% návratnosti. Celkem jsem pro účely výzkumu vycházela z 58 vyhovujících dotazníků, coţ odpovídá návratnosti 70%. Dotazník vlastní konstrukce je tvořen 21 otázkami, které jsem zvolila v závislosti na stanovených hypotézách. Obsahuje otázky uzavřené i polootevřené s moţností doplňující odpovědi. Dotazník společně s průvodním dopisem přikládám jako přílohu svojí bakalářské diplomové práce. V úvodu dotazníku jsem seznámila respondenty se základními údaji o mojí osobě a s účelem, ke kterému bude dotazník pouţit. Začátek dotazníku tvořily otázky identifikační, následovaly otázky ověřující kritéria volby rodičovského příspěvku a úskalí jejich volby, druhá polovina dotazníku byla věnována ověření slučitelnosti role profesní s rolí rodičovskou. Poslední otázka byla prostorem pro volné vyjádření respondentů, kteří mohli k danému tématu cokoliv doplnit.
5.6 Výsledky výzkumu a jejich analýza Z celkového počtu 83 odeslaných dotazníků mi jich bylo vráceno správně a úplně vyplněných 58 (z toho 52 emailem, 6 prostřednictvím pošty), coţ odpovídá návratnosti 70%. Pro účely mého výzkumu vycházím z počtu 58 kompletně vyplněných a vrácených dotazníků, které tvoří 100%. U kaţdé otázky byla v dotazníku respondenty označena pouze jedna z nabízených moţností. První, druhou, třetí a čtvrtou výzkumnou otázkou dotazníku byly zjišťovány identifikační a doplňující údaje, které jsou uvedeny v podkapitole 5.4 Charakteristika výzkumného vzorku. 43
Výsledky dotazníkového šetření jsou pro větší přehlednost zpracovány do grafů. Pracovní hypotéza č. 1: Více neţ tři čtvrtiny respondentů vnímá zvolenou variantu čerpání rodičovského příspěvku pozitivně a stejné rozhodnutí by učinili znovu. K této hypotéze se vztahovaly otázky číslo 7 aţ 9 a dále otázky číslo 11 aţ 13. Otázky byly směřovány ke zjištění obtíţnosti rozhodování o způsobu čerpání rodičovského příspěvku a následných problémů, které zvolené rozhodnutí rodičům přineslo. Otázka č 7: Bylo Vaše rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku: Graf č.5: Rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku:
36%
spontání opakovaně promyšlené
64%
Více neţ polovina respondentů, a to 37 (64%) uvedla, ţe jejich rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku bylo opakovaně promyšlené. Otázka č. 8: V otázce č. 8 respondenti specifikovali charakter rozhodnutí o zvolené variantě čerpání rodičovského příspěvku, kdyţ se identifikovali s nabízenou variantou.
44
Graf č. 6: Označení obtížnosti rozhodnutí o čerpání rodičovského příspěvku:
40%
jednoduché obtíţné
60%
Jak uvedlo 35 (60%) respondentů, rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku pro ně bylo obtíţné. Otázka č. 9: Touto otázkou bylo ověřováno, zda rozhodnutí o způsobu, jakým bude rodičovský příspěvek čerpat, respondent nejdříve s někým konzultoval. Graf č. 7: Radil/a jste se s někým o způsobu čerpání rodičovského příspěvku?
s partnerkou/partnerem
2%
s jinými rodiči
23% 7%
55% 10%
s prarodiči s pracovnicí úřadu práce rozhodl/a jsem se sám/a
3%
s někým jiným
Jak z uvedeného grafu vyplývá, většina respondentů se před rozhodnutím o tom, jak bude rodičovský příspěvek čerpat, radila se svým partnerem. Tuto moţnost označilo 32 (55%) respondentů. U varianty odpovědi „s někým jiným“ byl dán prostor pro uvedení další osoby, se kterou se mimo nabízené moţnosti respondent radil. Této moţnosti však nikdo nevyuţil a odpověď nebyla doplněna. 45
Otázka č. 11: Přinesla Vám zvolená varianta nějaké zásadní problémy? Graf č. 8: Přinesla zvolená varianta nějaké zásadní problémy? 14% ne ano
86%
U této otázky mohli respondenti zvolit jednu ze dvou nabízených moţností ano – ne, přičemţ u moţnosti ano byl dán volný prostor pro vyjádření problémů, které respondentům zvolená varianta přinesla. Pro 50 (86%) respondentů byla jimi zvolená varianta bezproblémová, zbývajícím 8 (14%) respondentům přinesla zvolená varianta čerpání nějaké problémy. Moţnosti bliţšího vysvětlení a specifikace problémů vyuţili 3 respondenti. 1. odpověď: „Nepodařilo se mi otěhotnět tak, jak jsem si představovala, rodičovský příspěvek nenavazoval, zůstala jsem doma bez prostředků.“ 2. odpověď: „Byl problém s hlídáním dítěte, nevzali ho do školky dříve než ve 3 letech, není to domyšlené.“ 3. odpověď: „Zvolit tuhle variantu do dvou let už dneska vidím jako velkou chybu, nemám hlídání pro syna a nakonec jsem skončila na pracáku.“ Z uvedených odpovědí respondentů, kteří se k otázce vyjádřili, vyplývá, ţe zásadním problémem je především následné umístění dítě mladšího tří let do předškolního zařízení po skončení výplaty rodičovského příspěvku.
46
Otázka č. 12: Vnímáte Vámi zvolenou variantu rodičovského příspěvku: Graf č. 9: Vnímání zvolené varianty rodičovského příspěvku: 16% spíše pozitivně spíše negativně
84%
U obou variant odpovědí byla dána moţnost k volnému vyjádření respondentů, pokud by chtěli blíţe specifikovat svoji odpověď. Ze 49 (84%) respondentů, kteří vnímají zvolenou variantu spíše pozitivně, se k doplňující otázce vyjádřilo 20 respondentů. Ve své odpovědi ve 13 případech uvedli finanční výhodnost zvolené varianty, kterou formulovali větami: „Vyšší příjem do rodiny“, „Více peněz“, „Propad příjmů rodiny nebyl tak drastický“, „Hlavním kladem této varianty byla výše příspěvku, která pozitivně přispěla do rodinného rozpočtu.“ V odpovědích 5 respondentů bylo pak uvedeno pozitivní vnímání moţnosti změnit výši rodičovského příspěvku a tím moţnost dočerpat co nejvíce peněz z celkové částky 220 tisíc korun k dítěti, neţ se narodí další dítě do rodiny. Dva respondenti uvedli jako hlavní důvod pozitivního vnímání zvolené varianty moţnost dřívějšího návratu do zaměstnání. K negativnímu vnímání zvolené varianty rodičovského příspěvku se z 9 (16%) respondentů vyjádřili pouze dva. Svoji odpověď formulovali takto: 1. odpověď: „Co s dítětem po ukončení pobírání příspěvku? Prarodiče nakonec nemohli syna hlídat, jesle nejsou, do školky ho nevzali a já zůstala doma bez peněz.“ 2. odpověď: „Tím, že jsem si zvolila dvouletou, jsem přišla asi o 15 tisíc oproti těm, kteří čerpali rodičovskou do tří let.“
47
Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe většinou respondentů je nejvyšší/ nejrychlejší varianta čerpání rodičovského příspěvku vnímána pozitivně, a to především z důvodu vyššího příjmu do rodiny.
Otázka č. 13: Rozhodl/a byste se o způsobu čerpání rodičovského příspěvku nyní stejně? Graf č. 10: Rozhodl/a byste se nyní stejně?
19%
Ano Ne
81%
Více neţ tři čtvrtiny respondentů 47 (81%) se vyjádřili, ţe jsou se svým rozhodnutím o způsobu, jakým čerpali rodičovský příspěvek, spokojeni a rozhodli by se stejně i nyní. Jinou variantu čerpání rodičovského příspěvku by upřednostnilo 11 (19%) respondentů. Ověření platnosti pracovní hypotézy č. 1. Pro mnou zkoumané rozhodovací strategie tedy z výzkumu vyplývá, ţe respondenti o způsobu, jakým budou rodičovský příspěvek čerpat, opakovaně přemýšlí a svoji volbu konzultují ještě s dalšími osobami. Více neţ tři čtvrtiny respondentů vidí svoji volbu spíše pozitivně a uvádějí, ţe jim zvolená varianta ţádné zásadní problémy nepřinesla a stejné rozhodnutí by učinili znovu. Jako pozitivum volby je nejčastěji respondenty uváděn vyšší příjem do rodiny. Pracovní hypotéza se tedy potvrdila.
48
Pracovní hypotéza č. 2: Více neţ polovině respondentů trval pracovní poměr, do kterého se po vyčerpání rodičovského příspěvku vrátili, ale méně neţ polovina respondentů při pobírání rodičovského příspěvku pracovala. K této hypotéze se vztahovaly otázky číslo 14 aţ 18. Všechny otázky jsem směřovala k ověření skutečnosti, zda se respondentům podařilo sladit rodičovskou a profesní roli při čerpání rodičovského příspěvku. Otázka č. 14: Před nástupem na rodičovskou dovolenou jsem byl/a: Graf. č. 11: Zaměstnání před nástupem na rodičovskou dovolenou:
zaměstnání na dobu neurčitou 16% 10%
41%
zaměstnání na dobu určitou
10%
nezaměstnaný/á 23% podnikající jiné
U této otázky jsem dala respondentům na výběr několik variant týkajících se zaměstnání.
Poslední moţností, kterou měli respondenti na výběr, byla
označena jako jiné a u otázky jim byl dán prostor pro specifikaci odpovědi. Této moţnosti vyuţilo z 9 (16%) respondentů pouze 5 respondentů. Z tohoto počtu
uvedli
3
respondenti
mateřskou
(rodičovskou)
dovolenou,
1
respondentka uvedla, ţe před nástupem na rodičovský příspěvek byla studentkou, 1 respondent uvedl, ţe byl v domácnosti. Nejvíce respondentů 24 (41%) bylo před nástupem na rodičovský příspěvek zaměstnáno na dobu neurčitou. Zaměstnání na dobu určitou označilo 13 (23%) respondentů. Z celkového počtu 58 respondentů bylo před nástupem na rodičovský příspěvek zaměstnáno, a to buďto v zaměstnaneckém poměru či podnikajících, celkem 43 (72%) respondentů. 49
Otázka č. 15: V době pobírání rodičovského příspěvku jsem pracoval/a: Graf č. 12: Práce v době pobírání rodičovského příspěvku:
ve svém dosavadním zaměstnátní
19% 12% 69%
v jiném zaměstnání nepracoval/a jsem
Z odpovědí respondentů na tuto otázku vyplývá, ţe více neţ polovina respondentů 40 (69%) při pobírání rodičovského příspěvku nepracovala. U této odpovědi jim byl dán prostor pro upřesnění hlavního důvodu, proč nevyuţívali moţnosti pracovat. Této moţnosti vyuţilo ze 40 respondentů 19 respondentů. Ve 13 případech uvedli jako hlavní důvod péči o dítě. Odpovědi byly formulovány takto: „Chtěla jsem se naplno věnovat dítěti“, „Byla jsem doma s dítětem“, „Starala jsem se o děti a domácnost“, „Péče o dítě“. Odpověď 2 respondentů se vázala k nemoţnosti sehnat při rodičovském příspěvku práci. Odpovědi zněly takto: „Nemohla jsem sehnat práci“, „Nesehnala jsem nějakou práci s kratší pracovní dobou, nemohla jsem od dítěte odejít na celý den“. Ve 4 odpovědích respondentů byl uveden jako hlavní důvod nemoţnost sehnat hlídání pro dítě. Odpovědi byly uvedeny takto: „ Nemám hlídání“, „Neměl kdo hlídat děti“, „Co s dítětem, nebyl nikdo, kdo by ho hlídal?“, „Vypadlo mi hlídání“.
50
Otázka č. 16: Zajímal/a jste se při pobírání rodičovského příspěvku o zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek? Graf č. 13: Zájem o práci na zkrácený pracovní úvazek:
34%
Ano Ne
66%
Na tuto otázku odpovědělo více neţ polovina respondentů 38 (66%), ţe se o práci na zkrácený pracovní úvazek nezajímala, 20 (34%) respondentů pak zájem o práci na zkrácený pracovní úvazek projevilo.
Otázka č. 17: Označte z následujících tvrzení to, které se nejvíce blíţí Vašemu názoru. Graf č. 14: Vliv nabídky práce na zkrácený pracovní úvazek na rozhodnutí respondentů.
zásadní vliv na čerpání
12% 57%
31%
uvítal/a bych, ale nemělo by zásadní vliv nijak by neovlivnilo rozhodnutí
Touto otázkou jsem zjišťovala fakt, zda nabídka práce na zkrácený pracovní úvazek nějak ovlivnila rozhodování respondentů o tom, jakým způsobem budou rodičovský příspěvek čerpat. 51
Respondentům byla dána moţnost vybrat jednu ze tří nabízených odpovědí, která se nejvíce blíţila jejich názoru. Pouze 7 (12%) respondentů označilo moţnost, ţe by nabídka práce na zkrácený pracovní úvazek zásadně ovlivnila jejich rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. Dalších 18 (31%) respondentů by práci na zkrácený úvazek sice přivítalo, ale tato nabídka by neměla zásadní vliv na jejich rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. A rozhodnutí nadpoloviční většiny 33 (57%) respondentů by nabídka práce na zkrácený úvazek nijak neovlivnila, rozhodli by se stejně. Otázka č. 18: Po ukončení rodičovského příspěvku: Graf č. 15: Činnost po ukončení rodičovského příspěvku.
0% 12%
33%
31% 7% 17%
návrat do původního zaměstnání nástup do nového zaměstnání evidence na úřadu práce další mateřská/rodičovská dovolená v domácnosti jiné
Po ukončení posledního rodičovského příspěvku se 19 (33%) respondentů vrátilo do původního zaměstnání (podnikání). Poměrně vysoký je i počet respondentů, kteří bezprostředně z rodičovského příspěvku přešli na další mateřskou / rodičovskou dovolenou. Tuto moţnost označilo 18 (31%) respondentů. S ohledem na cíl mého šetření z odpovědí respondentů vyplývá, ţe jejich rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou čerpat rodičovský příspěvek je ovlivněno skutečností, ţe plánují dřívější návrat do zaměstnání, nebo bezprostřední nástup na další mateřskou/rodičovskou dovolenou.
52
Ověření platnosti pracovní hypotézy č. 2: Analýza otázek k této pracovní hypotéze ukázala, ţe první část hypotézy se nepotvrdila. Méně neţ polovině respondentů trval pracovní poměr, do kterého se po ukončení rodičovského příspěvku vrátili. Tato skutečnost byla ovlivněna také faktem, ţe poměrně velká část respondentů nastoupila na další mateřskou / rodičovskou dovolenou. Druhá část pracovní hypotézy se potvrdila – méně neţ polovina respondentů při pobírání rodičovského příspěvku pracovala. Nadpoloviční většina respondentů totiţ upřednostnila před zaměstnáním osobní a celodenní péči o dítě. Z výše uvedeného výzkumu také vyplynulo, ţe i kdyţ se rodiče zajímají o práci na zkrácený pracovní úvazek, jejich rozhodnutí o způsobu čerpání příspěvku tato moţnost nijak zásadně neovlivní.
Pracovní hypotéza č. 3: Více neţ tři čtvrtiny respondentů nevyuţívalo institucionálních sluţeb pro děti předškolního věku ještě před dovršením dvou let věku dítěte. K poslední pracovní hypotéze se v dotazníku vztahovaly otázky č. 19 a 20. Otázka č. 19: V době pobírání rodičovského příspěvku toto nejmladší dítě v rodině navštěvovalo: Graf č. 16: Návštěva dítěte v předškolním zařízení, jiné formy hlídaní:
0%
jesle
0%
mateřská škola
9% 17%
jiné zařízení pro děti 2%
72%
prarodiče chůva, au-pair ţádná forma hlídaní
53
Jak jsem předpokládala, výzkum potvrdil, ţe 42 (72%) respondentů nevyuţívalo ţádné formy hlídaní pro dítě ještě před dovršením dvou let jeho věku. Kromě osobní péče rodiče ještě vyuţívali hlídání dítěte prarodiči. Tuto moţnost označilo 10 (17%) respondentů. V konečném součtu tedy institucionální zařízení při péči o dítě vyuţívalo pouze 5 (9%) respondentů, neinstitucionální péče (osobní, prarodiče, chůva, au-pair) vyuţívalo 53 (91%) respondentů.
Otázka č. 20: S jakým problémem jste se potýkal/a při snaze umístit dítě do předškolního zařízení (MŠ, jeslí)? Graf č. 17: Problém při umístění dítěte do předškolního zařízení:
3%
nebyl problém s umístěním
9% 41%
nedostatečná kapacita zařízení 47%
nedostupnost zařízení
jiné
Pouze pro 5 (9%) respondentů nebyl problém s umístěním dítěte do mateřské školy (jeslí). Na okrese Pelhřimov fungují v menších obcích mateřské školy, které jsou ochotny přijmout dítě mladší tří let, pokud plně zvládá svoji sebeobsluhu. Velká část respondentů 27 (47%) označila, ţe problémem byla nedostupnost předškolního zařízení. Dalších 24 (41%) respondentů označilo jako svoji odpověď jiné. U této odpovědi mohli respondenti jimi vnímaný problém specifikovat vlastními slovy. Této moţnosti vyuţilo pouze 9 respondentů. 1. odpověď: „Neměla jsem zájem o školku dřív, byla jsem s dětmi doma.“
54
2. odpověď: „Tady ve městě mladší děti než tříleté neberou.“ 3. odpověď: „Jesle nikde nejsou, u nás ve školce dceru vezmou až ve třech letech.“ 4. odpověď: „Podle odpovědi paní ředitelky mi dítě nevezmou, musím počkat, až mu budou aspoň tři.“ 5. odpověď: „Ve školce berou nejdřív tříleté děti, takže nás nevzali, musela jsem zůstat doma.“ 6. odpověď: „Co jsem zjišťovala tak nejblíž jsou jesle v Jihlavě, prarodiče máme daleko a tady nás ve školce nevezmou.“ 7. odpověď: „Myslela jsem, že dceru vezmou po druhých narozeninách, jenže ještě má plínku a to je problém.“ 8. odpověď: „Nešlo to, nebylo kam.“ 9. odpověď: „Nechápu to, proč nemají maminky co zvolí dvouletou přednost ve školce. Berou tříleťáky a nikoho nezajímá, co s menším dítětem.“
Jak tedy vyplynulo z většiny odpovědí respondentů, hlavní problém vidí především v nemoţnosti umístit dítě mladší tří let do předškolního zařízení. Jesle v okrese Pelhřimov nejsou a většina mateřských školek děti mladší tří let nepřijímá. Ověření platnosti pracovní hypotézy č. 3. Při analýze obou otázek jsem zjistila, ţe se mi třetí pracovní hypotéza potvrdila. Institucionální zařízení pro děti předškolního věku nevyuţívalo více jak tři čtvrtiny respondentů. Jak vyplynulo z výzkumu, největším problémem je především nedostupnost zařízení, a nemoţnost umístit v předškolním zařízení dítě ještě před dovršením tří let věku.
55
Hlavní hypotéza č. 1: H 1 Za rozhodující kritérium v rozhodování o čerpání rodičovského příspěvku označí respondenti ze skupiny čerpající nejvyšší moţný příspěvek finance. K oběma hlavním hypotézám se vztahovaly otázky č. 5, 6 a 10. Otázka č. 5: Jakou variantu čerpání rodičovského příspěvku jste zvolil/a? Graf č. 18: Zvolená varianta rodičovského příspěvku:
48% 52%
dvouletá varianta od počátku jiná varianta
Touto otázkou jsem zjišťovala, jakou variantu čerpání rodičovského příspěvku respondenti volili. Mezi oslovenými respondenty byly pouze dvě skupiny. Jedna skupina zvolila dvouletou variantu čerpání rodičovského příspěvku hned od počátku, jednalo se o 30 (52%) respondentů. Druhou skupinou byli respondenti, kteří měli původně od počátku pobírání příspěvku zvolenou jinou variantu čerpání (tříletou nebo čtyřletou variantu) a v souladu s novou právní úpravou zákona o státní sociální podpoře účinnou od 1. 1 .2012 přešli na čerpání nejvyšší moţné částky 11 500 Kč. Tato skupina byla tvořena 28 (48%) respondenty.
56
Otázka č. 6: Co byste označil/a jako hlavní důvod pro Vaše rozhodnutí čerpat rodičovský příspěvek ve Vámi zvolené výši? Graf č. 19: Hlavní důvod volby způsobu čerpání rodičovského příspěvku:
finanční důvody
0% 15% 47% 38%
plánování narození dalšího dítěte návrat do zaměstnání
jiné
Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe nejvíce respondentů 27 (47%) označilo jako hlavní důvod pro svoje rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku finanční důvody. Nezanedbatelný počet respondentů 22 (38%) označilo jako hlavní důvod svojí volby plánování narození dalšího dítěte do dvou let od narození staršího dítěte. Ověření platnosti hlavní hypotézy H1: Analýza dat k první hlavní hypotéze mi ukázala, ţe respondenti jsou při svém rozhodování nejvíce ovlivněni finančními důvody a rozhodujícím kritériem pro jejich volbu je měsíční výše příspěvku, tím se mi také potvrdila moje hypotéza.
Hlavní hypotéza č. 2: H 2 Pro nadpoloviční většinu respondentů čerpajících nejvyšší variantu rodičovského
příspěvku
bylo
významným
kritériem
pro
jejich
rozhodování plánování dalšího potomka v časovém horizontu do dvou let od narození prvního dítěte. Tato hypotéza byla ověřena především otázkou č. 10 a částečně také otázkou č. 5 a 6. Otázku č. 10 vyplňovali pouze respondenti, kteří zvolili jinou neţ 57
dvouletou variantu čerpání rodičovského příspěvku a po 1. 1. 2012 přešli na čerpání příspěvku s nejvyšší moţnou měsíční částkou 11 500 Kč. Otázkou č. 5 byl zjištěn počet respondentů, kterých se tato nová volba týká. Jednalo se o 28 respondentů, kteří pro vyhodnocení otázky č. 10 tvoří 100%. Otázka č. 10: Pokud jste po 1. 1. 2012 přešel/a na čerpání rodičovského příspěvku v nejvyšší moţné výši 11 500 Kč měsíčně, co bylo hlavním důvodem této změny? Graf č. 20: Hlavní důvod změny čerpání rodičovského příspěvku:
neomezená docházka do MŠ od dvou let očekávání narození dalšího dítěte nástup do zaměstnání
0% 25%
7%
14%
54%
finanční důvody jiné
S ohledem na cíl mého šetření vyplývá, ţe pro více neţ polovinu 15 (54%) respondentů, bylo hlavním důvodem pro přechod na čerpání rodičovského příspěvku s nejvyšší moţnou výši očekávání narození dalšího dítěte. Pro 7 (25%) respondentů byly hlavním důvodem finance, nástup do zaměstnání označily 4 (14%) respondenti a pouze pro 2 (7%) respondentů byla hlavním důvodem moţnost umístit dítě starší dvou let do mateřské školy. Ověření platnosti hlavní hypotézy H 2: Analýza dat ukázala, ţe pro nadpoloviční většinu respondentů, kteří po lednu 2012 přešli na čerpání rodičovského příspěvku s nejvyšší moţnou měsíční částkou 11 500 Kč bylo rozhodujícím kritériem očekávání narození dalšího dítěte a tudíţ snaha o vyčerpání co nejvíce peněz z cílové částky 220 tisíc korun. Hypotéza se tedy potvrdila.
58
V závěru dotazníku byla uvedena otázka pro volné vyjádření respondentů, kterým mohli k danému tématu ještě něco doplnit, či upřesnit. Této moţnosti vyuţili pouze dva respondenti. Svoji připomínku formulovali takto: 1. odpověď: „Myslím, že pokud by ženy měly možnost umístit dítě do jeslí, které byly v 90. letech téměř plošně zrušeny, nadpoloviční většina z nich by krátila rodičovskou dovolenou a vracela by se do práce dříve (v 1-2 letech) z důvodu zachování zaměstnání a z finančních důvodů.“ 2. odpověď: „Když nebude kam dát děti od dvou let (nebo ještě mladší), je dvouletá rodičovská k ničemu. Stát by měl podpořit rozvoj školek nebo jeslí.“
V této podkapitole jsem se věnovala analýze zjištěných dat. Jednotlivé otázky se vztahovaly vţdy k některé z hypotéz, prvními čtyřmi otázkami byla ověřována charakteristika výzkumného vzorku.
5.7 Hodnocení výzkumu a návrh opatření Cílem mojí bakalářské práce bylo zjistit kritéria, na základě nichţ se rodiče čerpající nejkratší variantu a nejvyšší moţnou výši rodičovského příspěvku rozhodovali. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu kvantitativní, techniku dotazníku. Po zhodnocení dat výzkumu mohu konstatovat, ţe se mi potvrdily obě hlavní hypotézy. Předpoklad, ţe za nejdůleţitější kritérium, které ovlivnilo rozhodnutí o způsobu čerpání příspěvku, označí respondenti finance, se tedy naplnil. Respondenti jsou se svojí volbou rodičovského příspěvku vesměs spokojeni a hodnotí ji pozitivně. Více neţ tři čtvrtiny respondentů by stejné rozhodnutí učinili znovu. Potvrdil se také předpoklad, ţe dalším významným faktorem ovlivňujícím rozhodnutí respondentů o způsobu čerpání dávky, je plánování dalšího potomka v časovém horizontu do dvou let od narození prvního dítěte a vyčerpání co nejvyšší moţné částky rodičovského příspěvku. Třetí pracovní hypotéza se vztahovala k ověření skutečnosti, zda se respondentům podařilo sladit rodičovskou a profesní roli při čerpání rodičovského příspěvku. První částí hypotézy byla ověřována skutečnost, zda 59
respondentům trval pracovní poměr, do kterého se po vyčerpání příspěvku vrátili. Tato část hypotézy se nepotvrdila, protoţe méně neţ polovina respondentů se vrátila do zaměstnání. Na základě analýzy dat bylo zjištěno, ţe druhá část hypotézy se potvrdila, protoţe více neţ polovina respondentů při čerpání rodičovského příspěvku nepracovala. Jako hlavní důvod respondenti uváděli péči o dítě a domácnost, kterou upřednostnili před moţností přivýdělku a také nemoţnost sehnat hlídání pro dítě. Potvrdila se také poslední pracovní hypotéza, která ověřovala vyuţívání institucionální péče o dítě před dovršením dvou let věku. Analýzou dat bylo zjištěno, ţe respondenti vidí jako největší problém nedostupnost zařízení, do kterého by bylo moţno dítě mladší dvou let umístit. Respondenti, kteří se k dané otázce vyjádřili, tak jasně dali najevo svoji nespokojenost s nedostatkem předškolních zařízení, do kterých by bylo moţno umístit děti mladší tří let.
Návrh opatření Změny v čerpání rodičovského příspěvku, zejména umoţnění souběhu výdělečné činnosti s pobíráním rodičovského příspěvku a rozvolnění v oblasti docházky dítěte do předškolního zařízení je vnímáno rodiči vesměs pozitivně. Jak však vyplynulo z provedeného výzkumu, rodičům se nedaří skloubit pracovní a rodičovskou roli zejména z důvodu, ţe chybí dostatek dostupného zařízení pro péči o děti mladší tří let. Rodinná politika by se měla zaměřit především na zvýšení počtu předškolních zařízení, ve kterých by bylo moţné umístit dvouleté i mladší děti. Přínosem by byla také podpora státu při vzniku firemních školek, čímţ by se podpořil dřívější návrat rodičů na trh práce.
60
ZÁVĚR Hlavním cílem bakalářské diplomové práce bylo zjistit, podle jakých kritérií se rodiče na rodičovské dovolené, kteří mohli volit nejkratší dobu čerpání dávky a nejvyšší moţnou částku, rozhodovali, jakým úskalím v procesu volby čelili a jak zvolenou variantu vnímají, ať v pozitivním, či v negativním smyslu. Práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části jsem se zaměřila na základní rysy sociální politiky ve vztahu k rodině, na vymezení cílů a směřování rodinné politiky. Druhou
kapitolu
jsem
věnovala
dávkám
spojeným
s mateřstvím
a
rodičovstvím. Vymezila jsem pojmy týkající se rodičovské a mateřské dovolené, přiblíţila jsem základní dávky spojené s narozením dítěte a podrobněji se věnovala legislativě upravující rodičovský příspěvek. Třetí kapitola byla věnována oblasti sluţeb péče o děti předškolního věku. Charakterizovala jsem zde nejběţnější druhy a způsoby zabezpečení péče o předškolní děti včetně jejich výhod a úskalí. Poslední kapitola teoretické části byla zaměřena na rozhodovací strategie a motivaci lidského chování všeobecně. V závěru kapitoly jsem interpretovala výstupy z výzkumů týkajících se aspektů, které ovlivňují rozhodování rodičů o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. V praktické části bakalářské diplomové práce jsem v návaznosti na teoretickou část a s ohledem na moje postřehy z praxe ověřovala kritéria rozhodování rodičů, která měla zásadní vliv na jejich rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku. Jak vyplynulo ze zjištěných dat, pro rodiče, kteří se rozhodují o způsobu čerpání rodičovského příspěvku, je důleţitá především jeho měsíční výše. Po dočerpání rodičovského příspěvku však dochází k patové situaci, protoţe není dostatek dostupného zařízení, do kterého by bylo moţno děti mladší tří let umístit. Rodičům sice byla dána moţnost čerpat rodičovský příspěvek do dvou let věku dítěte, či v nejvyšší moţné výši a rodičovský příspěvek tak ukončit kolem druhého věku dítěte dočerpáním cílové částky, ale není vyřešena otázka následné péče o děti, pokud se chce rodič vrátit po dvou letech do zaměstnání. Z tohoto důvodu jsem v kapitole Hodnocení výzkumu a návrh opatření navrhla opatření, které by mohlo usnadnit skloubit rodičům profesní roli s rolí rodičovskou především optimalizací sluţeb péče o děti mladší tří let. 61
Na druhé straně však s ohledem na svoje praktické poznatky musím uvést, ţe se někteří rodiče rozhodují s ohledem na momentální finanční výhodnost dávky, aniţ by realisticky zváţili dopad svojí volby. Mnoţí se pak zoufalé maminky, které se obrací na naše pracoviště před ukončením pobírání rodičovského příspěvku kolem dvou let věku dítěte a dotazují se na moţnost prodlouţení pobírání dávky do tří let věku dítěte. V mnoha případech je však dočerpaná většina z cílové částky a maminkám nezbývá nic jiného, neţ zůstat s dítětem doma bez finančních prostředků.
62
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., KEPKOVÁ, M., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 12. aktualizované a dopl. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. ISBN 978-80-7263-467-5. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 13. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-609-9. BECK, P., NIEDERLE, P., HACAPERKOVÁ, D., KRÁLOVÁ, J. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením. 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-744-7. CHALUPA, B. Psychologie dnes a zítra. 1. vyd. Brno: Littera, 2007. ISBN 978-80-85763-38-6. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-276-1. KŘÍŢKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Práce a péče. Praha: SLON, 2008. ISBN 978-80-86429-94-6. MARKSOVÁ - TOMINOVÁ, M. Rodina a práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-615-5. NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0592-7. NÖLLKE, M. Rozhodování. Praha: GRADA, 2003. ISBN 80-247-0411-0. PŘIB, J., BURDOVÁ, E., PILÁTOVÁ, J., ŠPUNDOVÁ, E. Mateřská a rodičovská dovolená. 1. vyd. Praha: GRADA, 2002. ISBN 80-247-0216-9. TOMEŠ, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-680-3.
63
INTERNETOVÉ ZDROJE: APERIO – společnost pro zdravé rodičovství. Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou. [online]. [vid. 7. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/ CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ. Rodinné hodnoty a postoje k manželství – listopad 2011. [online]. [vid.10. 10. 2013]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6655/f3/ov11121 9a.pdf
DOPITA, M. Třetí věk trojí optikou, Věk: Stáří – Role: Prarodič. Olomouc: UPOL, 2005. [online]. [vid. 10.1.2014]. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_SociologicaAndragogica_2005.pdf DUDOVÁ, R., FORMÁNKOVÁ, L., KACZYNSKÁ, B., MÄRZOVÁ, H. 2012. Rodinná politika II. [online]. [vid. 12. 8. 2013]. Dostupné z: http://aa.ecn.cz/img_upload/f26ec32f53a15794cd9388a660de0a25/rodinnapolitika.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. [online]. [vid. 2. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. [online]. [vid. 5. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2005. Národní koncepce rodinné politiky [online]. [vid. 15. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Péče o děti, dětská skupina. [online]. Aktualizováno 30. 1. 2013. [vid. 15. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13500 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Slučitelnost profesních a rodinných rolí. [online]. Aktualizováno 30. 1. 2013. [vid. 20. 8. 2013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14472 PALONCYOVÁ, J., BARVÍKOVÁ, J., KUCHAŘOVÁ, V., SVOBODOVÁ, K., ŠŤASTNÁ, A. Systém denní péče o děti do 6 let ve Francii a v České republice. Praha: VÚPSV, 2013. [online]. [vid. 12. 9. 2013]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_356.pdf
64
RODINA. CZ. Diskuse. [online]. [vid. 5. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.rodina.cz/tema2.htm VYSOČINA-NEWS.CZ. Na Vysočině jen dvoje jesle. [online]. 19. 4. 2008. [vid.10. 12. 2013] Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/navysocine-jen-dvoje-jesle/
65
Seznam tabulek a grafů: Tabulky: Tabulka č. 1: Věk respondentů………………………………………………..40
Grafy: Graf č. 1: Rodinný stav respondentů………………………………………….40 Graf č. 2: Nejvyšší dosaţené vzdělání………………………………………...41 Graf č. 3 Bydliště respondentů………………………………………………..41 Graf č. 4: Poslední ukončený rodičovský příspěvek………………………….42 Graf č. 5: Rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku…………...44 Graf č. 6: Označení obtíţnosti rozhodnutí o čerpání rodičovského příspěvku……………………………………………………………………...45 Graf č. 7: Radil/a jste se s někým o způsobu čerpání rodičovského příspěvku?..........................................................................................................45 Graf č. 8: Přinesla Vám zvolená varianta nějaké zásadní problémy?...............46 Graf č. 9: Vnímání zvolené varianty rodičovského příspěvku………………..47 Graf č. 10: Rozhodl/a byste se nyní stejně?......................................................48 Graf č. 11: Zaměstnání před nástupem na rodičovskou dovolenou…………..49 Graf č. 12: Práce v době pobírání rodičovského příspěvku…………………..50 Graf č. 13: Zájem o práci na zkrácený pracovní úvazek……………………...51 Graf č. 14: Vliv nabídky práce na zkrácený pracovní úvazek na rozhodnutí respondentů……………………………………………………………………51 Graf. č 15: Činnost po ukončení rodičovského příspěvku……………………52 Graf č. 16: Návštěva dítěte v předškolním zařízení, jiné formy hlídání........…53 Graf č. 17: Problém při umístění dítěte do předškolního zařízení…………….54 Graf č. 18: Zvolená varianta rodičovského příspěvku………………………...56 Graf č. 19: Hlavní důvod volby způsobu čerpání rodičovského příspěvku…..57 Graf č. 20: Hlavní důvod změny čerpání rodičovského příspěvku…………...58
Přílohy: Příloha č. 1. Průvodní email k dotazníku distribuovaného elektronicky. Váţení rodiče, jmenuji se Jana Pípalová a jsem studentkou třetího ročníku oboru Sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Touto cestou si Vás dovoluji oslovit a poprosit o vyplnění dotazníku přiloţeného v příloze. Dotazník je součástí mojí Bakalářské práce na téma „Rozhodovací strategie rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku.“ Vaše odpovědi, prosím, v textu viditelně vyznačte (vytučněte či podtrhněte) a zašlete zpět na moji emailovou adresu
[email protected] nejpozději do 20. 12. 2013. Velice Vám děkuji za Váš čas a Vaši trpělivost.
Příloha č. 2 k dotazníku distribuovaného poštou. Váţení rodiče, jmenuji se Jana Pípalová a jsem studentkou třetího ročníku oboru Sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Touto cestou si Vás dovoluji oslovit a poprosit o vyplnění přiloţeného dotazníku, který je součástí mojí Bakalářské práce na téma „Rozhodovací strategie rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku.“ Vaše odpovědi, prosím, v textu viditelně vyznačte (zakrouţkujte, zakříţkujte či jinak viditelně zvýrazněte) a zašlete zpět v přiloţené ofrankované obálce na uvedenou adresu nejpozději 19. 12. 2013. Velice Vám děkuji za Váš čas a Vaši trpělivost.
Příloha č. 3. Dotazník Dotazník je anonymní, nikde se proto nepodepisujte. Získaná data budou zpracována statisticky a nebudou poskytnuta třetí osobě.
Dotazník 1. Rodinný stav: -
Vdaná / ţenatý
-
Rozvedená/ý
-
Svobodná/ý bez partnera
-
Svobodný/á ţijící s partnerkou/partnerem
-
Vdova / vdovec
2. Nejvyšší dosaţené vzdělání: -
Základní
-
Střední odborné v výučním listem
-
Střední s maturitou
-
Vyšší odborné
-
Vysokoškolské
3. Vaše bydliště v době volby čerpání rodičovského příspěvku: -
Obec do 500 obyvatel
-
Obec nad 500 obyvatel
-
Město
4. Poslední ukončený rodičovský příspěvek byl Vaším: -
Prvním
-
Druhým
-
Třetím
-
Čtvrtým a více
5. Jakou variantu čerpání rodičovského příspěvku jste zvolil/a?
-
Čerpal/a jsem dvouletou variantu od počátku
-
Zvolil/a jsem jinou variantu (např. do tří, čtyř let věku dítěte) a po 1. 1. 2012 jsem přešel/a na čerpání nejvyšší moţné výše rodičovského příspěvku
6. Co byste označil/a za hlavní důvod pro Vaše rozhodnutí čerpat rodičovský příspěvek ve Vámi zvolené výši (popř. prosím, stručně popište)? -
Finanční důvody
-
Plánování narození dalšího dítě do dvou let
-
Návrat do zaměstnání
-
Jiné……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………
7. Bylo Vaše rozhodnutí o způsobu čerpání rodičovského příspěvku: -
Spontánní
-
Opakovaně promyšlené
8. Označil/a byste Vaše rozhodnutí o způsobu jak čerpat rodičovský příspěvek jako: -
Jednoduché
-
Obtíţné
9. Radil/a jste se s někým dopředu o způsobu, jakým budete čerpat rodičovský příspěvek? -
S partnerkou/partnerem
-
S jinými rodiči
-
S prarodiči
-
S pracovnicí úřadu práce
-
Rozhodl/a jsem se sám /a
-
S někým jiným (prosím, uveďte) ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………
10. (Tuto otázku vyplní pouze rodiče, kteří čerpali od počátku jinou, neţ dvouletou volbu, ostatní rodiče budou pokračovat následující otázkou č. 11). Pokud jste po 1.1.2012 přešel/a na čerpání rodičovského příspěvku v nejvyšší moţné výši 11 500 Kč měsíčně, co bylo hlavním důvodem této změny? -
Moţnost umístit dítě starší dvou let na neomezenou docházku do mateřské školy
-
Očekávání narození dalšího dítěte a vyčerpání co největší moţné částky rodičovského příspěvku
-
Nástup do zaměstnání
-
Finanční důvody
-
Jiné (prosím, uveďte) ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………
11. Přinesla Vám zvolená varianta nějaké zásadní problémy? -
Ne
-
Ano (prosím, uveďte jaké) ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………..
12. Vnímáte Vámi zvolenou variantu rodičovského příspěvku: -
Spíše pozitivně - prosím, uveďte Vámi vnímané klady této varianty rodičovského příspěvku ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………
………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… -
Spíše negativně - prosím, uveďte Vámi vnímané zápory této varianty rodičovského příspěvku ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………….
13. Rozhodl/a byste se o způsobu čerpání rodičovského příspěvku nyní stejně? -
Ano
-
Ne, zvolil/a bych jinou variantu čerpání
14. Před nástupem na rodičovskou dovolenou jsem byl/a:
- Zaměstnán/a na dobu neurčitou - Zaměstnán/a s pracovní smlouvou na dobu určitou -
Nezaměstnaný / á
-
Podnikající
-
Jiné (prosím, doplňte)……………………………………..
15. V době pobírání rodičovského příspěvku jsem pracoval/a: -
Ve svém dosavadním zaměstnání (podnikání).
-
V jiném zaměstnání.
-
Nepracoval/a (prosím, stručně uveďte hlavní důvod). ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………..
16. Zajímal/a jste se při pobírání rodičovského příspěvku o zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek? -
Ano
-
Ne
17. Označte z následujících tvrzení to, které se nejvíce blíţí Vašemu názoru. -
Kdybych měl/a moţnost při pobírání rodičovského příspěvku pracovat na zkrácený úvazek, mělo by to zásadní vliv na moje rozhodnutí ohledně délky čerpání rodičovského příspěvku.
-
Práci na zkrácený pracovní úvazek bych při pobírání rodičovského příspěvku uvítal/a, ale neměla by zásadní vliv na moje rozhodnutí o variantě jeho čerpání.
-
Moţnost práce na zkrácený pracovní úvazek při pobírání rodičovského příspěvku by v ţádném případě neměla vliv na moje rozhodnutí o variantě čerpání rodičovského příspěvku.
18. Po ukončení pobírání rodičovského příspěvku : -
Vrátil/a jsem se do zaměstnání, ve kterém jsem pracoval/a před nástupem na rodičovskou dovolenou
-
Nastoupil/a jsem do nového zaměstnání
-
Zaevidoval/a jsem se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání
-
Nastoupil/a jsem na další mateřskou – rodičovskou dovolenou
-
Zůstal/a v domácnosti
-
Jiné (prosím, doplňte)…………………………………………..
19. V době pobírání rodičovského příspěvku toto nejmladší dítě v rodině navštěvovalo: -
Jesle
-
Mateřskou školu
-
Jiné zařízení pro děti (prosím, uveďte jaké) ……………………………………………………..
-
Hlídání zajišťovali prarodiče dítěte
-
Hlídala chůva, au-pair
-
Nevyuţíval/a jsem ţádné formy hlídání dítěte
20. S jakým problémem jste se potýkal/a při snaze umístit dítě do předškolního zařízení (MŠ, jeslí)?
-
Nebyl problém s umístěním dítěte
-
Nedostateční kapacita zařízení
-
Nedostupnost zařízení
-
Jiné (prosím, uveďte) ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………
21. Pokud Vás napadá cokoli k tématu dotazníku, co byste chtěli doplnit, prosím učiňte tak ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………….
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Pípalová Jana Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, FF UP v Olomouci Název bakalářské diplomové práce: Rozhodovací strategie ve vztahu k rodičovskému příspěvku Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Thelenová Počet znaků: 107 053 Počet příloh: 3 Počet titulů pouţité literatury: 24 Klíčová slova: rodičovský příspěvek, rodinná politika, procesy rozhodování, sluţby pro rodiny s dětmi, sociální zabezpečení Bakalářská diplomová práce se zabývá dávkou státní sociální podpory – rodičovským příspěvkem. Cílem práce je zjistit kriteria rozhodování rodičů, která měla zásadní vliv na jejich rozhodnutí zvolit nejkratší dobu čerpání, potaţmo nejvyšší moţnou výši rodičovského příspěvku a úskalí této volby. V teoretické části práce je vymezena aktuální legislativa váţící se k dávkám spojeným s rodičovstvím a mateřstvím. V závěru teoretické části práce stručně charakterizuji nejběţnější formy péče o děti předškolního věku a vymezuji pojmy týkající se motivů rozhodování. Výzkumným šetřením bylo ověřeno, ţe za nejdůleţitější aspekt při rozhodování o způsobu čerpání dávky označili rodiče finance a dále plánování narození dalšího dítěte v časovém horizontu do dvou let od narození prvního dítěte. Zároveň je rodiči negativně vnímán nedostatek předškolních zařízení pro děti mladší tří let, coţ znemoţňuje optimální sladění pracovní role s rolí rodičovskou.
ANNOTATION Surname and Name: Pípalová Jana Name of Department and Faculty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, FF UP v Olomouci Title of the Thesis: Decision-making strategies in relation to the financial parents support Manager of the Thesis: PhDr. Kateřina Thelenová Number of characters: 107 053 Number of appendixes: 3 Number of literary sources: 24 Keywords: Keywords: parental allowance, family policy, decision-making processes, services for families with children, social security The bachelor thesis deals with the state social benefits - the parental allowance. The aim is to determine the criteria of parentsˋ decisions that had a profound influence on their decision to choose the shortest period of drawing, in other words the maximum amount of parental allowance and pitfalls of this option. In the theoretical part of the thesis the current legislation pertaining to the benefits associated with parenthood and motherhood is defined. At the end of the theoretical part the most common forms of pre-school children care are briefly described and the terms related to the grounds of decision are defined. The most important aspects of the benefit drawing decisions were verified in the research investigation. Parents named finances and another child birth planning in the horizon of two years from the birth of the first child. At the same time the lack of pre-school childcare facilities for children under three years is negatively perceived by parents, as it shuts the door on optimal matching of jobs and parental role.