Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK

závěrečná zpráva

Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK

duben 2012

Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v Moravskoslezském kraji

© Sociotrendy, 2012 ISBN 978-80-904888-4-7

I. Oddíl: Souhrnná analýza SPRSS obcí s pověřeným obecním úřadem MS kraje ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování

Obsah: Úvod................................................................................................................................. 4 1. Obecná část .................................................................................................................. 6 1.1.1 Počet realizací střednědobého plánu obcí ............................................................................. 8 1.1.2 Začátek období střednědobého plánu obcí............................................................................ 9 1.1.3 Ukončení období střednědobého plánu obcí ......................................................................... 9 1.1.4 Délka období střednědobých plánů obcí.............................................................................. 10 1.2 Střednědobý plán obce a plánování v území........................................................................... 10 1.2.1 Závaznost střednědobého plánu v rámci plánování v území .............................................. 11

2. Strategická část ........................................................................................................... 15 2.1 Kvalitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (výskyt oblastí obsažených ve střednědobých plánech)................................................................................... 15 2.2 Kvantitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (rozsah a konkrétnost oblastí obsažených ve střednědobých plánech) .................................................... 21 2.2.1 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu na obcích .............................................................................................................................................. 24 2.2.2 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a velikost obce . 26 2.2.3 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a počet realizací plánu obcí .............................................................................................................................. 27 2.2.4 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a způsob zpracování plánů .................................................................................................................... 28 2.2.5 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu dle územních celků .............................................................................................................................................. 29

3. Realizační část............................................................................................................. 31 3.1 Kompetence pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování ........................ 31 3.2 Mapování potřebnosti sociálních služeb ............................................................................ 33 3.3 Mapování zdrojů ............................................................................................................... 36 3.5 Fáze zpracování střednědobého plánu ............................................................................... 36 3.5.1 Příprava a tvorba střednědobého plánu .............................................................................. 36 3.5.2 Připomínkování střednědobého plánu ................................................................................. 38 3.5.3 Schvalování střednědobého plánu ....................................................................................... 39 3.5.4 Naplňování plánu - realizace ................................................................................................ 41 3.5.5.Vyhodnocování střednědobého plánu ................................................................................. 42 3.6 Časová náročnost zpracování plánů obcí ............................................................................ 45 3.6.1 Fáze realizace střednědobého plánu na časové ose ......................................................... 45 3.6.2 Časová náročnost vybraných aktivit ................................................................................ 46

4. Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje .............................. 48 4.1 Struktura doporučená krajským plánem a její naplnění v dokumentech obcí ...................... 48 4.2 Sjednocení termínů platnosti obecních střednědobých plánů s termínem platnosti krajského plánu...................................................................................................................................... 51

5. Metody a techniky užívané při analýzách potřeb na místní úrovni ............................... 53 6. Návrh na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni ................ 57 www.sociotrendy.cz

2 strana | 176 celkem


a) Děti, mládež a rodina .................................................................................................. 57 Tabulka 26 Možný počet potenciálních respondentů v POU MSK ............................................ 64

7. Souhrnná zjištění........................................................................................................ 66 9. Závěr .......................................................................................................................... 80 Tabulková příloha č. 1: Komparační tabulka obecných charakteristik procesu střednědobého plánování v obcích s POU MS kraje* ........................................................................................ 85

www.sociotrendy.cz



Úvod Předmětem analýzy střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb obcí, strategických dokumentů, komunitních plánů obcí a dalších podpůrných zdrojů bylo vyhledat, popsat vztah k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování. Analýza probíhala u 30 obcí s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje (dále MSK) v rámci projektu „Plánování sociálních služeb – cesta k vytvoření sítě místně a typově dostupných sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje“1. Předkládaný dokument obsahuje souhrnnou analýzu procesu střednědobého plánování v obcích s pověřeným obecním úřadem Moravskoslezského kraje. Po obecné části, která obsahuje srovnání charakteristik střednědobých plánů obcí a jejich komparace z různých hledisek, následují kapitoly věnující se strategické a realizační části procesu střednědobého plánování sociálních služeb, včetně zpracování souhrnných tabulek znázorňujících výskyt analyzovaných oblastí v jednotlivých obcích. Samostatnou kapitolu tvoří promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánování kraje. Závěr tvoří souhrnná zjištění, metody a techniky užívané při analýzách potřeb na místní úrovni a závěr. Z metodologického hlediska bylo pro řešení úlohy nutné použít kvalitativní výzkumnou strategii, a to vyplývající z požadavku obsahové analýzy dokumentů induktivním způsobem, kvantitativní strategii vyplývající z požadavku následně ohodnotit dokumenty podle předem dané struktury prostřednictvím úrovně naplnění konkrétních údajů v dokumentu (kvantitativní, deduktivní přístup) a integrovaný přístup vplývající z požadavku osobní účasti ve všech vybraných obcích s pověřeným obecním úřadem na území Moravskoslezského kraje.2 Zjištění založená na osobních interview jsou formulována do tematických celků, které se v různé intenzitě vyskytovaly ve vztahu k zaměření a činnosti koordinátorů či pracovníků odpovědných za proces realizace střednědobého plánování sociálních služeb. V rámci prováděné analýzy byly realizovány následující aktivity. Byla uskutečněna analýza dokumentů v tištěné nebo elektronické podobě, příprava a tvorba dotazníku, příprava terénního šetření, kontakt se zástupci vybraných obcí MSK, interview face to face, zpracování dotazníků do textových dokumentů a formou tabulek, které obsahují jedinečné údaje pro každou obec, zpracování a analýza těchto údajů a jejich sumarizace do souhrnné závěrečné zprávy. Introduction The objective of the analysis of medium-term plans of the development of social services in municipalities, strategic documents, community plans of municipalities and other auxiliary documents was to describe the relation to the need for, development and quality of social services and their funding. The analysis was carried out in 30 municipalities with designated local authorities of the Moravian-Silesian Region (thereinafter MSR) within the project “Planning of Social Services –

1

Číslo projektu CZ.1.04/3.1.00/05.00038. Projekt byl podpořen z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a byl financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. 2 Popis výzkumných strategií, např. Loučková, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha, SLON, 2010. ISBN 978-80-86429-79-3. www.sociotrendy.cz



a Way to Forming of a Net of Locally and Type-Specifically Available Social Services in the Territory of the Moravian-Silesian Region”.3 The present document contains a comprehensive analysis of medium-term planning process in municipalities with authorized municipal office of the Moravian-Silesian Region. After a general section that includes a comparison of characteristics of medium-term plans of municipalities and their comparison of various aspects, chapters devoted to strategic and implementation including the preparation of summary tables showing the occurrence of the analyzed characteristics of the individual municipalities. A separate chapter is formed by the projection of the planning process of municipalities in the medium-term planning of the region. Finally, the first section of the summary findings, methods and techniques used in the analysis of local needs and conclusion. From the methodological point of view it was necessary to use a qualitative research strategy, and resulting from the requirement to document an inductive content analysis method, quantitative strategy resulting from the requirement to assess subsequent publications by the structure in advance through the level of fulfillment of specific data in the document (quantitative, deductive approach) and integrated approach to the requirement of personal participation in all selected municipalities with commissioned local authorities in the Region. Findings based on personal interviews are formulated into thematic units, which occurred in varying degrees in relation to the focus and activities of the coordinators and staff responsible for implementation of medium term planning process of social services. The analysis carried out following activities were implemented. Document analysis was carried out in printed or electronic form, preparation and development of the questionnaire, preparation of field research, contact with representatives of selected of municipalities Moravian-Silesian Region, face to face interviews, questionnaires, processing and text documents in the form of tables containing data unique to each municipality, processing and data analysis, preparation and creation of individual sub-reports (second section) and a comprehensive final report (first section).

3

Project No. CZ.1.04/3.1.00/05.00038. The project was supported by the Operational Programme Human Resources and Employment and was funded by the European Social Fund and from the state budget. www.sociotrendy.cz



1. Obecná část Moravskoslezský kraj (dále jen „MS kraj“) je situován na severovýchodě České republiky (dále jen „ČR“). Svou rozlohou 5 427km2 zaujímá MS kraj necelých 7 % území celé ČR. V rámci ČR sdílí společnou hranici s Olomouckým a Zlínským krajem, rovněž se Slezským a Opolským vojvodstvím v Polsku a s Žilinským krajem na Slovensku. Po geografické stránce MSK obklopují ze západu pohoří Jeseníky a Oderské vrchy. Střední část kraje je charakteristická terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Jihovýchodním směrem se prostírá horský charakter kraje, Moravskoslezské Beskydy. Na území Moravskoslezského kraje se nachází šest okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Oblast kraje je rozdělena na 30 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (dále jen „obcí s POU“)4. Předkládaná analýza se týká 30 obcí, které: a) zajišťují 5 potřeby pro poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území či na území určitého seskupení obcí, b) zajišťují dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na území dané obce či seskupení obcí, c) mohou zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Obce dle §94 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů spolupracují s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje. Za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích. Zjištěné skutečnosti mohou předávat také formou schválených strategických dokumentů, resp. střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. 1.1 Aktuální stav střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb obcí s POU na území MS kraje Proces střednědobého plánování sociálních služeb je realizován v celkem 29 obcích s POU MS kraje. V Moravskoslezském kraji má v současnosti zpracované střednědobé plány rozvoje sociálních služeb (dále „střednědobě plánuje“) 28 obcí, jedna obce s POU MSK střednědobý plán rozvoje sociálních služeb připravuje (Horní Benešov) a jedna obec s POU MSK střednědobě neplánovala a ani neplánuje (Vratimov).

4

Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český, Těšín, Frenštát p. Rad., Frýdek - Místek, Frýdlant n. Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hlučín, Horní, Benešov, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Město, Albrechtice, Nový Jičín, Odry a Fulnek, Opava, Orlová, Osoblaha, Ostrava, Příbor, Rýmařov, Studénka, Třinec, Vítkov, Vratimov, Vrbno p. Pradědem. 5 Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. www.sociotrendy.cz



Tabulka 1 Přehled střednědobých plánů obcí s POU MS kraje Obec

Název dokumentu

Bílovec

Závěrečná zpráva o činnosti pracovních skupin v rámci komunitního plánování města Bílovce Komunitní plán sociálních služeb města Bohumína na období let 2011 - 2014 Návrh cílů a opatření pro III. komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Bruntál 2012-2014

Bohumín Bruntál Český Těšín

Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín 2011 - 2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2010 - 2014 na území správního obvodu Frenštát p. Rad. města Frenštát pod Radhoštěm Frýdek - Místek Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek - Místek na léta 2011 - 2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním Frýdlant n. Ostravicí obvodu 2009 - 2013 Fulnek Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období 2008 - 2012 Komunitní plán rozvoje sociálních služeb ve městě Havířov - pozor, je pouze zpráva o plnění cílů Havířov a opatření, nic dalšího, ostatní dokumenty z r. 2005 Hlučín Střednědobý plán sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlučísnko Horní Benešov

Komunitní plánování ve městě Horní Benešov

Jablunkov

Plán sociálních služeb města Jablunkova na období let 2008 - 2010

Karviná

Komunitní plán rozvoje sociální služeb statutárního města Karviné na období 2011 - 2015

Kopřivnice

1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnice na období 2009 - 2012

Kravaře

Komunitní plán sociálních služeb v Kravařích na období 2009 - 2012

Krnov

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Krnova na období 2009 -2012

Město Albrechtice

Orlová

1. střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Albrechticka na období 2012 - 2016 Komunitní plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících ve městě Nový Jičín na léta 2009 2011 Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období 2008 - 2012 Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období 2011 2013 Komunitní plánování sociálních služeb města Orlová 2007 - 2010

Osoblaha

Komunitní plánování sociálních služeb na Osoblažsku na rok 2012

Ostrava

3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011 - 2014

Příbor

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Příbora na období 2008 - 2012

Rýmařov

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Rýmařova do roku 2011

Studénka

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Studénka

Třinec

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Třince na období 2009 - 2012

Vítkov

Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb ve Vítkově na období 2010 - 2014

Vratimov

Bez komunitního plánu.

Nový Jičín Odry a Fulnek Opava

Vrbno p. Pradědem Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Vrbensko 2007/2008

Celkovou situaci v oblasti existence zpracovaného střednědobého plánu v obcích s POU na území MS kraje znázorňuje kartogram 1.

www.sociotrendy.cz



Kartogram 1: Střednědobé plánování v obcích POU MSK

Obce se strategickým dokumentem pro střednědobé plánování sociálních služeb Obce připravující střednědobý plán sociálních služeb Obce, které nepřipravují střednědobý plán sociálních služeb a zároveň nerealizují ani proces střednědobého plánování

1.1.1 Počet realizací střednědobého plánu obcí Téměř polovina obcí střednědobý plán rozvoje sociálních služeb realizuje poprvé (48,8 %),6 více než třetina obcí (37,9 %) podruhé a vice než desetina obcí potřetí (13,8 %), viz graf 1.

6

Je uvedena i obec Horní Benešov, která v dalších analýzách není hodnocena, protože s procesem střednědobého plánování začíná. www.sociotrendy.cz



Graf 1: Počet realizací střednědobého plánu obcí (N=29)

1.1.2 Začátek období střednědobého plánu obcí Začátek střednědobého plánu je obcemi uveden v rozmezí od roku 2005 do roku 2012, ukončení období plánu je uvedeno v rozmezí let 2008 až 2016. Počty obcí, které odpovídají jednotlivým rokům uvedeným jako začátek období střednědobého plánu, jsou uvedeny v grafu 4.2. Po dvou obcích uvedly začátek období střednědobého plánu v roce 2005, 2007 a 2012. Nevětší počet obcí uvedl začátek období střednědobého plánu v letech 2009 a 2011. Další možnosti jsou zřejmé z grafu č. 2. Graf 2: Počty obcí dle uvedeného roku začátku období střednědobého plánu (N=28)

1.1.3 Ukončení období střednědobého plánu obcí Počty obcí, které odpovídají jednotlivým rokům uvedeným jako ukončení období střednědobého plánu, jsou v rozmezí let 2008 až 2016 uvedeny grafem 3. Nevětší počet obcí (9) uvedl ukončení období střednědobého plánu v roce 2012, šest obcí uvedlo období ukončení střednědobého plánu v roce 2013 a pět v roce 2014. Další možnosti jsou zřejmé z grafu č. 3.

www.sociotrendy.cz



Graf 3: Počty obcí dle uvedeného roku ukončení střednědobého plánu (N=28)

1.1.4 Délka období střednědobých plánů obcí Délka trvání střednědobých plánů se pohybuje v rozmezí dvou až 16 let, pokud považujeme rok zahájení za celou část. Nejčastěji uváděnou dobou je 5 let, střední dobou (medián) jsou 4 roky.7 Četnostní údaje jsou uvedeny v grafu č. 4. Graf 4: Počty obcí dle délky období střednědobých plánů (N=28)

1.2 Střednědobý plán obce a plánování v území V rámci střednědobého plánování sociálních služeb obce plánují většinou (63 %) samostatně. Přesto se na území MS kraje nacházejí obce, které plánují v rámci území, tj. ve spolupráci s okolními obcemi s obecním úřadem, viz Tabulka 2. Tabulka 2 Plánování dle územních celků Plány dle územních celků POU MSK

Četnost

%

Validní %

Obec, město plánující samostatně

19

63,3

62,1

Více než jedna obec zapojená do procesu

10

33,3

37,9

96,7

100,0

Celkem

8

29

7

Průměrná doba je 4,6 let. Obec Vratimov proces střednědobého plánování nerealizuje a nemá zpracován ani střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. 8

www.sociotrendy.cz



Vratimov - neplánuje

1

3,3

Celkem

30

100

1.2.1 Závaznost střednědobého plánu v rámci plánování v území Strategický dokument vypracovaný jednotlivými obcemi či spolupracujícími obcemi, viz kartogram č. 2 a tabulka 2, se stává závazným schválením orgány obce. Ze strany orgánů obcí s POU MS kraje je návrh střednědobého plánu schvalován vždy. Pokud je dokument zpracován i pro spolupracující obce, je vyjma Osoblahy, Karviné a Orlové, schvalován také orgány všech zapojených obcí. U tří výše uvedených obcí dokument orgány zapojených obcí neschvalují.

Kartogram 2: Spolupracující obce v rámci plánování sociálních služeb Spolupracující obce

Ze spolupracujících obcí polovina z nich má ve strukturách KPSS své zástupce. Zástupci obcí s obecním úřadem mívají zastoupení jak ve skupině řídící, tak v dílčích pracovních skupinách zaměřených na konkrétní cílovou skupinu. 1.2.2. Hodnocení spolupráce v rámci plánování v území Hodnocení spolupráce s obcemi zapojenými do střednědobého plánováni je pozitivní, viz tabulka 3.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 3: Hodnocení spolupráce s obcemi s obecním úřadem Hodnocení spolupráce s obcemi s obecním úřadem ze strany obcí s POU

Četnost

velmi dobrá

5

dobrá

2

místy problematická

2

Celkem

9

1.2.3 Problematika zapojování obcí s obecním úřadem do procesu plánování obce s POU

Více než polovina obcí s POU zatím s obcemi prvního typu nespolupracuje, další obce s POU spolupráci dojednávají. Představitelé obcí s POU hodnotí zapojování obcí s obecním úřadem do procesu plánování sociálních služeb jako problematické. Níže uvádíme některé z překážek, které byly na úrovni obcí s POU pojmenovány: - obce nespolupracují v rámci procesu plánování sociálních služeb, ale jsou v kontaktu co se sociální oblasti týká (např. problematika opatrovnictví, umístění občana v zařízení výměna dobrých zkušeností, řešení jednotlivých případů, poskytování doporučení, atd.) - obce neprojevily zájem, necítí nutnost, potřebu podílet se na plánování sociálních služeb – KPSS není pro obce ze zákona závazné); služby na území obce s POU většinou využívají i občané z přilehlých/spádových obcí, - spolupráce v rámci komunitního plánování s některými obcemi ve správním obvodu existuje, nicméně není deklarována prostřednictvím jejich zastupitelstev, - zájem obcí je pouze formálního charakteru, - obce nejsou ochotny spolupracovat. 1.3 Pracovní skupiny v obcích V rámci MSK je v obcích vytvořeno 96 pracovních skupin, které jsou činné v rámci procesu KP na obcích s POU. Analýza statistické řady počtu pracovních skupin ukazuje, že v MSK je nejvíce obcí, které mají dvě pracovní skupiny (11 obcí), následují obce se čtyřmi pracovními skupinami, jak je uvedeno v grafu 5.9

9

Jedná se o aktualizované počty pracovních skupin. Statistické charakteristiky jsou: Průměrný počet skupin = 3,38; Medián = 3 , Modus = 2, Rozptyl = 3,2. www.sociotrendy.cz



Graf 5: Sumární údaje - histogram četnosti pracovních skupin v MSK

12 10 8 6 4 2 0 počet 1

počet 2

počet 3

počet 4

počet 5

počet 6 počet 10

Počty pracovních skupin v jednotlivých obcích s POU MSK jsou uvedeny v grafu 6. Graf 6: Počty pracovních skupin v obcích s POU MSK

Vrbno p. Pradědem

Třinec

Vítkov

Rýmařov

Studénka

Příbor

Ostrava

Osoblaha

Orlová

Odry

Opava

Nový Jičín

Krnov

Město Albrechtice

Kravaře

Kopřivnice

Karviná

Jablunkov

Hlučín

Horní Benešov

Fulnek

Havířov

Frýdlant n. Ostravicí

Frýdek - Místek

Frenštát p. Rad.

Bruntál

Český Těšín

Bílovec

Bohumín

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Cílové skupiny Pracovní skupiny v obcích jsou zaměřeny na různé cílové skupiny a to od zaměření pouze na jednu cílovou skupinu, až po pracovní skupiny, v jejichž náplni je zaměření na více cílových skupin. Např. se jedná o pracovní skupiny zaměřené pouze na seniory, pracovní skupinu zaměřené jak na seniory, tak na občany se zdravotním postižením apod. Byla provedena další analýza, která zjišťuje počty cílových skupin v rámci pracovních skupin v obcích s POU MSK. Četnostní údaje jsou uvedeny v grafu 7. www.sociotrendy.cz



Nejvíce cílových skupin je zaměřeno na seniory a osoby se zdravotním postižením, které se nacházejí ve všech obcích s POU, dále na cílovou skupinu děti, mládež a rodina (kromě dvou obcí s POU). Graf 7: Četnost zastoupení konkrétních cílových skupin v POU MSK rámci pracovních skupin

Zdravotně postižení

29

Senioři

29 26

Děti, mládež, rodina 14

Osoby ohrožené sociálním vyloučením Menšiny

7

Prevence sociálně patologických jevů

7 5

Občané v tíživé sociální situaci 4

Krizové situace 3

Občané společensky nepřizpůsobiví Osoby bez přístřeší

2

Osoby v nouzi

2

Osoby bez zaměstnání

2 0

www.sociotrendy.cz

5

10

15

20

25

30



2. Strategická část Strategická část této analýzy je zaměřena na obsahovou analýzu aktuálních střednědobých plánů 30 obcí s POU MS kraje, a to jak ve směru identifikace témat, která jsou pro dané strategické dokumenty obcí stěžejní, tak do směru jejich souladu s doporučenou strukturou komunitního plánu obce uvedenou ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 201410. Identifikace oblastí střednědobých plánů je založena na analýze dokumentů jednotlivých obcí, jejichž struktura je uvedena v komparační tabulce tabulkové přílohy č. 1. 2.1 Kvalitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (výskyt oblastí obsažených ve střednědobých plánech) 2.1.1 Základní témata obsažená ve střednědobých plánech obcí -

Ve většině střednědobých plánů obcí je provedeno mapování regionu prostřednictvím uvedení jeho základních sociodemografických charakteristik. Data jsou prezentována v rozsahu od několika málo (funkčních, vypovídajících) tabulek, až po zprávy s tabulkami rozsáhlého charakteru, které jsou buď součástí dokumentu nebo samostatných analýz. Zpravidla se mapování vyskytuje jako samostatná část, většinou je všeobecně uváděná problematika stárnoucí populace, což je jeden z celorepublikových jevů. Málokdy jsou údaje použity pro konkrétní argumentaci (např. pro jakou část z celku). Součástí mapování regionu bývá i odkaz na dotazníkové šetření (potřebnost pro různé cílové skupiny). Někdy tento odkaz není uveden, informaci lze vyhledat prostřednictvím internetu či osobním dotazem. Bylo by v této souvislosti vhodné, aby součástí střednědobých plánů obcí byly všechny odkazy i na tyto dílčí zprávy uvedeny.

-

Ve většině střednědobých plánů obcí je popsána organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS), pokud proces plánování probíhá již dlouhodobě, je zpravidla uveden odkaz na návaznost na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb z předcházejícího období. V tabulkách či volně v textu je zpravidla uveden seznam členů řídící skupiny, manažerského týmu nebo koordinační skupiny11, zpravidla i seznam všech členů pracovních skupin.12

-

Ve většině střednědobých plánů obcí jsou prezentované SWOT analýzy realizované jednak na úrovní řídící skupiny či manažerského týmu (resp. koordinační skupiny), jednak na úrovni všech pracovních skupin. Jsou velmi propracovanými částmi střednědobých plánů. V minimálním počtu případů SWOT analýzy uvedeny nebyly, případně je bylo možno vyhledat na webu, aniž by na ně byl uveden přímý odkaz. Důležitost SWOT analýz ve střednědobých plánech spočívá v jejich propojenosti s formulováním cílů a opatření. SWOT analýzy poskytují plánům výraznou

10

Obce Odry a Fulnek mají společný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, obec Vratimov aktuálně nemá střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. 11 Užíváno ve významu synonym. 12 Podrobné kontakty na jednotlivé členy jsou asi v polovině dokumentů (telefonní kontakty méně časté). V některých dokumentech nebylo možné uvádět seznam všech participujících, byl např. uveden jejich počet - okolo 600 občanů. www.sociotrendy.cz



argumentaci. Pokud dokument SWOT analýzu neobsahuje, předpokládá se, že realizována byla. Na proces analýzy lze metodologicky nahlížet prostřednictvím teorie sociálních reprezentací jako jedné z integrovaných metod analýzy dat. V této perspektivě lze položit dotaz, jaké významy jsou dávány některým metodám, které jsou používané jejími aktéry. Jinými slovy ptáme se, jaké reprezentace přijímají jednotlivé obce ve vztahu ke zpracování střednědobých plánů. Metodu SWOT analýzy obce přijímají jako stěžejní, je jádrem jejich sociálních reprezentací, na něž poté navazují cíle a opatření, pokud jsou ve střednědobém plánu uvedeny. Ostatní oblasti jsou periferní a nejsou chápány obcemi jako stěžejní. -

Klíčovými údaji střednědobých plánů obcí jsou cíle resp. priority a jejich naplňování je uvedené v částech s názvem Opatření. Cíle a opatření obvykle navazují na SWOT analýzy a jsou strukturované do tabulek většinou přehledných, případně jsou opatření uvedena jejich volným výčtem. Opatření jsou většinou specifikována dalšími upřesňujícími indikátory, v několika málo případech opatření upřesněna nebyla. Specifikace opatření prostřednictvím upřesňujících indikátorů odpovídá logice úlohy, a to možnosti proces plánování jednak identifikovat prostřednictvím jeho jednotlivých fází (harmonogramu) a jednak i řídit. Málokdy je uveden jako samostatný indikátor ten, který již názvem jednoznačně rozlišuje službu stávající (a její případné udržení či rozšiřování) a službu novou. Pokud byly indikátory v plánech uvedeny, bylo to v provedených analýzách dokumentů reflektováno jako zvýznamnění prostřednictvím „příkladu dobré praxe“.

2.1.1.1 Rozpracovanost vybraných témat střednědobých plánů obcí Mapování regionu - demografie -

Prostřednictvím demografického zmapování regionu lze odhalit vztahy mezi populačními jevy, ekonomikou a společností na daném území. Ve většině plánů se nalézají sociodemografické popisy obcí obsahující základní přehledy a charakteristiky, jako počet obyvatel, věkovou strukturu a vývoj nezaměstnanosti. Častěji se jedná o zevrubný přehled statistických údajů než o podrobnou sociodemografickou analýzu obce. Takto hloubkově provedenou analýzu lze nalézt pouze v několika plánech13. Častým zdrojem dat jsou průběžné výsledky ČSÚ. Lze nalézt v dokumentech i data, která neobsahují odkaz na zdrojové údaje, čímž se jejich vypovídající hodnota snižuje. Čtyři plány sociodemografické údaje neobsahovaly. Organizační struktura

-

13

Organizační struktura odráží vztahy v procesu plánování. Téměř u všech plánů je uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a odkazy na východiska střednědobého plánu v předchozím období. Také téměř u všech plánů lze nalézt seznam členů řídící skupiny a seznam členů pracovních skupin. Pouze ve dvou případech se tyto informace v plánech nenalézají. Z analýzy dokumentů je tedy zřetelný jednotný přístup k organizační struktuře.

Jedná se např. o obce Třinec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice.

www.sociotrendy.cz



Metody užívané při zjišťování potřebnosti -

Většina střednědobých plánů staví své strategické cíle na analýze potřebnosti služeb, která byla pro plánování provedena. Většinou se jedná o formulace, že v rámci zjišťování potřebnosti bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření nebo je odkazováno na výzkumné aktivity probíhající v souladu s požadavky komunitního plánu. U velké většiny plánů však metody užívané při zjišťování potřebnosti není možné nalézt. Ve třech případech je pro zjišťování potřebnosti zmíněno i použití metody, avšak o jaké konkrétní metodologické postupy se jednalo již uvedeno není. Z důvodů zpětné kontroly nebo pro porovnávání výsledku analýz z jiných obcí by bylo vhodné konkrétní metody uvádět. SWOT analýza a její promítnutí do strategického materiálu obce

-

SWOT analýza je důležitou metodou pro vyjasnění směřování strategického plánování. Zpravidla je SWOT analýza zahrnuta přímo v dokumentu a jsou prezentována zpracovaná témata, společné cíle, opatření a témata na úrovni všech pracovních skupin. SWOT analýzy jsou v plánech realizované jednak na úrovni řídící skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin. Pouze ve dvou případech byla SWOT analýza a její promítnutí do strategického plánu problematická. V prvním případě byla SWOT analýza prezentovaná v samostatném dokumentu, na který ale nebylo v plánu odkazováno. V druhém případě SWOT analýza nebyla uvedena vůbec. Cíle a opatření

-

Cíle a opatření jednotlivých střednědobých plánů obcí navazovaly nebo byly přímo součásti kapitoly související se SWOT analýzou. Obvyklý je souhrn jednotlivých cílů a opatření. Nejčastější formou je tabulkový výčet obsahující popis cíle, opatření vedoucí k naplnění daného cíle a jeho zevrubný popis, předpokládané finanční náklady a zdroje, realizátor a datum realizace. Forma a popis jednotlivých cílů a opatření se často liší. Hlavním důvodem je zejména různorodost cílů a opatření, ke kterým je nutné přistupovat specificky, je však doporučován co nejširší a nejkonkrétnější popis, aby byly známé všechny indikátory již před započetím opatření. Chybějícím indikátorem, který se nalézal pouze v několika plánech, je indikátor úspěšnosti, který by určoval, zdali cíle bylo či nebylo dosaženo. Jako přínosné lze také hodnotit shrnutí případných rizik, které stanovené cíle a opatření mohou přinést. Díky takto zhodnocenému přístupu je možné rizika předpokládat, zachytit a případně se jim včas vyhnout.

2.1.2 Uchopení potřebnosti, kvality a financování ve střednědobých plánech obcí -

Potřebnost služby je zpravidla uvedena odkazem na výzkum potřeb uživatelů (dotazníkové nebo anketní šetření), výzkum či analýzu potřeb poskytovatelů, v menším počtu případů i zadavatelů. Také jsou uváděny odkazy na zjišťování aktuálních demografických údajů. Lingvisticky na zdrojová data zpravidla odkazováno není (ve smyslu argumentace). Může pak nastat situace, kdy je služby požadovaná poskytovatelem z důvodu případného rozvoje vlastní organizace, nikoli z důvodu argumentované potřebnosti uživateli potenciálních služeb. Potřebnost služby byla

www.sociotrendy.cz



uváděna v různé argumentační úrovni. A to od jednoduché formulace, že služba je potřebná, až po odborně a metodicky věcně zjišťovanou potřebnost profesionálními organizacemi, jejichž prostřednictvím mohla být tato potřebnost odůvodněná. -

Odkaz na kvalitu služeb jakkoliv uvedenou (i přeneseně) má četnostní zastoupení charakteristiky ve střednědobých plánech obcí minimální. Konkrétní kritéria kvality služby formulována ve střednědobých plánech nebyla. Kvalita služeb byla zmiňována u jedné obce jako součást indikátoru „Předpokládané dopady opatření“, např. formulací „Kvalita služeb se odráží v dostupnosti služby uživatelům a v dostatku kvalifikovaného personálu, který na základě svých dovedností a znalostí umí poskytnout sociální služby dle potřeb uživatelů.“, také „Stabilita a kvalita poskytovaných služeb bude zajištěna pravidelným a transparentním financováním z dotačních titulů města v rámci vícezdrojového financování sociálních služeb“ což jsou sice obecná sdělení, ale uváděná jako významná. Kvalitu lze chápat v přeneseném významu i prostřednictvím vzdělávání pracovníků a osob zapojených do procesu střednědobého plánování. Tento význam ve střednědobých plánech obcí zjištěn nebyl.

-

Financování služeb je upřesněno ve vztahu ke skladebnosti rozvojových záměrů podle použitých indikátorů. Tyto indikátory (jednoho nebo dvou) jsou využity jak pro odhad finanční částky, tak i pro předpokládané možnosti zdrojů financování. Pouze v minimálním počtu případů je samostatná finanční analýza uvedena jako součást střednědobého plánu obce nebo jako příloha.

www.sociotrendy.cz


2.1.3 Propojenost témat uvedených ve střednědobých plánech obcí s POU MS kraje -

Zjevné propojení výsledků z dotazníkového šetření, které mají argumentovat potřebnost služby s konkrétním opatřením, bývá v lingvistickém slova smyslu minimální. Tato propojení jsou předpokládána logikou úlohy.

-

Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu ve velké většině přímo uváděny nejsou.14

-

Z induktivního pohledu je provázanost oblasti SWOT s oblastí „Cíle a opatření“ zjevná, protože účel SWOT analýzy je takto definován. Pokud by vazba mezi jevy chyběla, dopadem by mohlo být nezajištění finančních prostředků na provoz konkrétní služby (např. neschválením orgánů obce, pokud by potřeba nebyla argumentovaná podílem, jakým se promítá do zajištění všech dalších služeb), případně i možným nezájmem klientů (zájem o pobyt v domově pro seniory by mohl být pouze formální).

-

Kvalita vymezená ve většině střednědobých plánů není. Kvalita služeb je propojena s financováním služeb. Pokud jsou snižovány výdaje na sociální služby, tato situace se logicky promítne do potenciálu její kvality, pokud je potřebnost prokázána. Kvalita služeb je garantována zajištěním standardů a je záležitostí poskytovatelů služeb, jakým podílem budou řešeny odpovídající mzdové prostředky.

-

Z individuálních rozhovorů vyplynulo, že potřebnost služeb je, z pozice aktérů střednědobého plánování, uváděná vždy, zejména pokud se jedná o realizovaná terénní šetření, která mají potřebnost argumentovat. Problémy ve smyslu nadhodnocení nebo podhodnocení konkrétních služeb mohou nastávat, pokud zjevně není odkazováno na výsledky terénního zjištění.

-

Celkově k identifikaci oblastí bez vazby na další části plánu z induktivního pohledu se jedná o „vazby mezi daty a jejich propojení – ve smyslu zmínky o něčem a výskytu informací v dokumentech“. V plánech se vyskytují samostatné údaje, týkající se např. situace rodinného stavu (např. rozvodovost) či bytového fondu v dané oblasti, které však nenavazují na možnost tuto informaci propojit s potřebou některou službu zachovat či ji rozšířit (např. pobočku rodinného poradenství či dluhového poradenství).

-

Označení jednotlivých oblastí (dále kódy „P, F, K“) dle vazby na potřebnost P, kvalitu K, financování F, SWOT (F, P) - dle definice; „cíle a opatření“ (F, P) - dle použitých indikátorů; spojení ostatních oblastí s P a F může se vyskytovat. Vazba na K nebyla zjištěna. Viz tabulková příloha č. 2.

2.1.4 Celková propracovanost střednědobých plánů obcí

-

Úroveň propracovanosti střednědobých 15 plánů obcí se pohybuje v rozmezí od zpracované „absolventské“ práce, až po profesionální odborné studie. Téměř všechny obce mají snahu komunitně plánovat, přesněji vytvořit strategický dokument, který by jim umožnil procesy odpovídající střednědobému plánování na obcích v plně míře zajišťovat.

14

Poukazujeme na rozdíl, který lze zaznamenat mezi analýzou písemných materiálů (absence popisu činností, které byly pravděpodobně realizovány) a reálnými činnosti, které byly následně komunikovány a jsou uvedeny v „části realizační“. 15

Ačkoliv řada obcí používá v rámci procesu plánování sociálních služeb termín „komunitní“, pro potřeby tohoto dokumentu je terminologie komunitní/střednědobý sjednocena termínem „střednědobý“, který je užíván ve smyslu synonyma termínu „komunitní“.


16

-

Nejpropracovanější bývají části týkající se Cílů a opatření. Tuto aktivitu obce považují za podstatnou. Pokud jsou uvedeny ve střednědobém plánu pouze cíle a opatření, jedná se v takovém případě o minimalistickou verzi zpracovaných střednědobých plánů.

-

Příklady dobré praxe jsou patrné zejména z osobních nasazení koordinátorů, dobře zpracovaných a zapracovaných indikátorů, z uvedených částí dokumentů např. kapitoly „Zdroje a zásady financování sociálních služeb“ a uvedeného časového harmonogramu aktivit16, z textů přehledně graficky strukturovaných, z dokumentů, z nichž je patrna opakující se zkušenost s realizací dřívějších aktivit apod. Konkretizace příkladů dobré praxe pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 2.

-

Slabými místy plánů jsou vesměs neuvedení odkazů na konkrétní data z podpůrných podkladů, výzkumů argumentující potřebnost uvedených služeb. Řešení potřebnosti anketou (pouze s variantami odpovědí ano či ne) s nedostatečným pokrytím zjišťované potřebnosti všech cílových skupin či cílové populace a v neposlední řadě řešení potřebnosti sociálních služeb bez spolupráce se sociologem, profesionálním výzkumníkem, lze reflektovat jako slabé místo plánu. Slabá místa plánu jednotlivých obcí jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 2.

Frýdek-Místek.

www.sociotrendy.cz


2.2 Kvantitativní analýza obsahu střednědobých plánů obcí s POU MS kraje (rozsah a konkrétnost oblastí obsažených ve střednědobých plánech) Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje bylo možno zjišťovat dvěma způsoby. Prvním způsobem byla varianta, kdy byl obcím položen dotaz, aby uvedly, jaký podíl aktivit zaznamenaných v jejich střednědobých plánech se, dle jejich názoru, promítá do struktury střednědobého plánu doporučené krajským plánem, viz tabulka 4. Obce většinou (více než tři čtvrtiny) podhodnocovaly podíl promítnutí „svého“ plánu do plánu krajského. Pouze jedna obec odhadla podíl zcela přesně a dvě obce podíl výrazně nadhodnotily.17 Proto bylo přistoupeno k alternativní metodologické variantě, kdy jsme z analyzovaných dokumentů zjišťovali, jaký podíl doporučené struktury krajského plánu jako „ideálního stavu“ lze v plánech obcí vyhledat. Formulovali jsme proto hypotézu, jak dalece obce samy logicky vytvářejí či vytvářely své plány tak, aby jim umožnily lépe koordinovat jejich činnost na obcích. Pokud by plány neměly být použity pro koordinaci, resp. „řízení“ procesu střednědobého plánování a zajišťování systému sociálních služeb, jednalo by se pouze o formální dokument bez užitné hodnoty. Dokument je pro koordinaci, resp. „řízení“ systému sociálních služeb důležitý již proto, že na procesu plánování se podílí řada aktérů, kteří se mohou v průběhu času měnit. Někteří odcházejí ze svých funkcí, noví zase přicházejí. Pokud by nebyl (alespoň relativně) stabilní základ pro proces koordinace, resp. řízení, naplňování a vyhodnocování aktivit odpovídajících střednědobým plánům, potom by tento proces nebylo možné uskutečňovat. Odpovídající dokument je proto základem (bez ohledu na další okolnosti, např. střídání se politických reprezentací apod.). Analýzou údajů reflektujících hlavní charakteristiky plánů obcí, které mohly být dány do souladu s doporučenými charakteristikami krajského plánu, bylo možno použít jako rozhodovací kritérium pro vyhledání míry zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu střednědobého plánování na obcích prostřednictvím střednědobých plánů. Obce tyto charakteristiky používaly a používají bez ohledu na doporučení, které bylo navrženo krajským plánem. (Uvedený postup může být použit pro dohodu o stanovení minimální struktury, která by měla být v každém střednědobém plánu jednotlivých obcí uvedena.) Níže uvedená zjištění prokazují, že obce umějí formulovat své střednědobé plány tak, aby potenciálně mohly být pro koordinaci či řízení procesu plánování sociálních služeb na jejich územích využity. Výše uvedenou část považujeme za jeden z důležitých výstupů celkové analýzy střednědobých plánů obcí s POU MSK. Struktura střednědobých plánů, která byla doporučena v dokumentem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014 (dále Střednědobý plán kraje), je uvedená seznamem položek v tabulce č. 4.

17

Některé z obcí, jejichž struktura střednědobých plánů byla ohodnocena vysokým podílem, uvedly, že jejich plán se do krajského plánu nepromítá.


Tabulka 4 Výčet doporučených položek Střednědobého plánu kraje Struktura obsahuje N=54 měřitelných položek (označené čísly zleva) Téma: Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce (v případě plánování v mikroregionech obcí) 1.1 Poslání a vize plánu 1.2 Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje – obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje) 1.3 Schválení závaznosti plánu (deklarace politické vůle aktivně se na procesu realizace plánu podílet) 1.4 Časová působnost plánu (pro jaké období se plánuje) 1.5 Kdo se na tvorbě plánu aktivně podílel (jak byl plán vytvořen, vymezení organizační struktury, kompetence jednotlivých subjektů, principy plánování) 1.6 Základní popis území, stručné sociodemografické údaje (definovat základní potřebné údaje) Téma: Stanovené cílové skupiny (včetně problémů cílových skupin, které je třeba řešit) 2.1 Podle jednotlivých cílových skupin 2.2 Seznam členů pracovní skupiny (včetně kontaktu na skupinu, popř. členy pracovní skupiny) 2.3 Zpracovaná SWOT analýza s jednotným zadáním pro všechny obce:zaměřená na sociální služby v obci, zaměřená na sociální i návazné služby v obci Téma: Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny 3.1.1 Způsob zjišťování potřeb u uživatelů sociálních služeb 3.1.2 U veřejnosti 3.2 Zjištěné potřeby (zjištěná potřebnost sociální služby) – rozdělení potřeb na ty, jež lze uspokojit veřejnými zdroji a ty, jež je nutno uspokojovat prostřednictvím sociálních služeb 3.3 Přehled finančních zdrojů pro zajištění potřeb (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) 3.4 Mapa stávajících sociálních služeb Téma: Popis zajištění stávající sítě sociálních služeb 4.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění 4.2 Zřizovatel služby/ Poskytovatel služby 4.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou prostřednictvím přímého výčtu měst, jejichž poptávka může být poskytovatelem služby uspokojena) 4.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií 4.5 Kapacita služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu, uváděná x reálná) 4.6 Využitelnost služby v % (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 4.7 Náklady na zajištění služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 4.8 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu), včetně výše podílu jednotlivých zdrojů 4.9 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby) 4.10 Provázanost s dalšími sociálními službami Téma: Popis zajištění nových sociálních služeb 5.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 5.2 Zřizovatel služby/Poskytovatel 5.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou) prostřednictvím přímého počtu obcí, jejichž poptávka bude poskytovatelem služby uspokojena 5.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií 5.5 Kapacita služby 5.6 Náklady na zajištění služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 5.7 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu), včetně výše podílu jednotlivých zdrojů 5.8 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby, popis cílové skupiny, pro níž má vznik sociální služby význam) www.sociotrendy.cz



5.9 Provázanost s dalšími sociálními službami Téma: Služby stávající sítě sociálních služeb, u nichž bude ze strany obce docházet k útlumu 6.1 Zdůvodnění útlumu sociální služby 6.2 Územní působnost nepodpořené sociální služby (územní působnost) 6.3 Alternativní zdroje pomoci a podpory pro stávající či potenciální uživatele za danou sociální službu Téma: Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se stávající i nové sociální služby) 7.1 Způsob stanovení priorit 7.2 Rozdělení priorit na obecné (procesní) a specifické (vážící se ke konkrétním cílovým skupinám či sociálním službám) 7.3 Zdůvodnění vazby priorit na zjištěné potřeby a jejich soulad s vizí plánu 7.4 Priority jsou rozděleny do opatření a aktivit 7.5 Opatření 7.6.1 Termín splnění (časový horizont): 7.6.2 Zodpovědné osoby (realizátoři): 7.6.3 Náklady a finanční zdroje: 7.6.4 Ukazatel plnění (hodnotící indikátory): 7.7 Způsob sledování a vyhodnocování plánu 7.8 Stanovení způsobu, jakým lze v plánu učinit změny 8. Dlouhodobý výhled (plán) samosprávy z hlediska plánovaného financování sociálních služeb 9. Kritéria financování sociálních služeb v obci Téma: Práce s kvalitou sociálních služeb 10.1 Popis mechanismů, které obec používá při zjišťování a zabezpečování kvality sociálních služeb poskytovaných na jejím území 10.2 Popis propojení oblasti kvality s financováním sociálních služeb 11. Návazné aktivity (např. zaměstnávání osob se sníženými schopnosti či omezenými možnostmi uplatnění se na trhu práce, volnočasové aktivity pro cílové skupiny, vzdělávání aj.), jež je možno řešit ve spolupráci s jinými odbory 12. Práce s veřejností 13. Termín aktualizace plánu

Výše uvedená struktura je sice v plánech obcí obtížně diagnostikovatelná, také jednotlivé položky nemusejí mít pro proces koordinace a řízení sociálních služeb na obcích stejnou důležitost, nicméně struktura je pojata jako ideální stav. Naplnění doporučené formální struktury střednědobého plánu obce podle Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014 (viz tabulka 4), bylo u každé obce řešeno prostřednictvím zaznamenání jednotlivých položek vyhledaných v doporučené struktuře 18 . Počet položek byl použit pro vytvoření nového indikátoru „Doporučená struktura“, jehož pomocí bylo provedeno požadované třídění procesu střednědobého plánování podle daných kritérií, viz dále. Vytvořený indikátor „Doporučená struktura“ obsahuje podíly (procenta) odpovídající naplnění formální struktury plánu doporučené Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. V případě minimální verze se jednalo o naplnění položek v podílu 15 %.

18

Položky jsou uvedené pro každou obec v dokumentu „II. Oddíl: Dílčí analýzy střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v Moravskoslezském kraji“ v konkrétní tabulce „Struktura komunitního plánu obce dle dokumentu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014“. www.sociotrendy.cz



2.2.1 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu na obcích Proces koordinace resp. řízení střednědobého plánování obcí byl, operacionalizován výskytem položek zjištěných ve střednědobých plánech obcí a výpočtem podílu, jakým se plány obcí promítají do struktury doporučené krajským plánem. Naplnění jednotlivých položek střednědobých plánů obcí ve struktuře krajského plánu bylo vyhledáno zpracovatelem a byly vypočítány odpovídající podíly (procenta) ze všech položek doporučených krajským plánem (viz tabulka 5). Jednotlivé tabulky, v nichž je uvedeno konkrétní naplnění střednědobých plánů obcí jednotlivými položkami, jsou uvedeny v závěru kapitol týkajících se analýzy jednotlivých obcí19. Pro další analytické práce, tedy komparace střednědobých plánů obcí v souvislosti s požadavkem zjistit shody či rozdíly v koordinaci či řízení procesu plánování podle dalších charakteristik obcí (velikost obce, počet realizací plánu a další) byl použit vypočítaný podíl. V tabulce 6 jsou uvedeny dosažené podíly na naplnění plánu obce promítnuté do střednědobého plánu kraje, v tabulce 7 je uvedena kategorizace podílů (jejich seskupení), která je použita pro další požadovaná třídění, neboť kvalitativní obsahy bez kvantitativní opory není možné třídit.20 Podíly obcí na doporučené struktuře střednědobých plánů ve smyslu zdrojových údajů vypočítaných pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulce č. 5 a je použit indikátor „Doporučená struktura“. V tabulce jsou tučným písmem zvýrazněny obce s naplněním doporučené struktury Střednědobým plánem kraje více než 50 %. Kurzívou jsou označeny obce s naplněním struktury více než třetinou. Tabulka 5: Podíly obcí na doporučené struktuře dle Střednědobého plánu kraje Obec

Doporučená struktura (podíly obcí,%)

Ostrava

78

Frenštát p. Rad.

61

Český Těšín

59

Frýdek - Místek

59

Nový Jičín

59

Krnov

57

Opava

52

Kopřivnice

50

Bruntál

48

Vítkov

48


46

Třinec

46

Studénka

44

Vrbno p. Pradědem

44

Fulnek

39

19

Jedná se o druhý oddíl analýzy. Procentovými údaji jsou odhady, které dávají obraz o procesu řízení na obcích. Jedná se o jeden z možných postupů či pohledů na realizaci komparací založeném na převažující analýze dokumentů. 20

www.sociotrendy.cz



Odry a Fulnek

39

Příbor

39

Osoblaha

37

Bohumín

35

Rýmařov

35

Kravaře

33

Hlučín

26

Jablunkov

26

Orlová

24

Karviná

20

Bílovec

19

Město Albrechtice

19

Havířov

15

Horní Benešov Vratimov

Problémem tohoto srovnání byla situace, že v době, kdy byl plán některých obcí vytvářen, žádná doporučená struktura k dispozici nebyla. Kategorizace podílů naplnění struktury krajského plánu dosažených jednotlivými střednědobými plány obcí je uvedena v tabulce č. 6. U obcí Horní Benešov a Vratimov údaje uvedené nejsou, neboť obec Horní Benešov s procesem střednědobého plánování na svém území teprve začíná a obec Vratimov střednědobě neplánuje. Obě obce tedy žádný odpovídající dokument k dispozici nemají. Tabulka 6: Kategorizace indikátoru doporučená struktura Doporučená struktura

Počty obcí

Validní %

Kumulativní %

15-20 %

4

14,3

14,3

21-30 %

3

10,7

25,0

31-40 %

7

25,0

50,0

41-50 %

7

25,0

75,0

51-60 %

5

17,9

92,9

61-70 %

1

3,6

96,4

71 a více %

1

3,6

100,0

28

100

celkem (2 obce bez plánů)

Výše uvedené podíly naplnění krajského plánu, tedy indikátoru doporučená struktura, odpovídají míře zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu střednědobého plánování na obcích prostřednictvím plánů, protože takto byla operacionalizace provedena (definována). Závěrem lze shrnout, že s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu mají zřejmě největší zkušenost obce Ostrava, Frenštát p. Radhoštěm, Český Těšín, Frýdek Místek, Nový Jičín, Krnov, Opava, Kopřivnice. Tyto obce lze chápat ve smyslu „příkladů dobré praxe“ v rámci koordinace, resp. řízení procesů plánování sociálních služeb v jiných obcích.

www.sociotrendy.cz



2.2.2 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a velikost obce Vazba mezi velikostí obce a procesy tvorby střednědobých plánů je zprostředkována podílem naplnění doporučených položek Střednědobého plánu kraje a je uvedena v tabulce 7. Nejvíce velkých obcí dosahuje úrovně řízení v rozmezí více než padesátiprocentním naplnění podílu struktury doporučené krajem, viz graf 8. Pouze v těchto polích lze vysledovat rozdíl mezi malou a velkou obcí. Jinak jsou rozdíly na úrovni jednotlivých obcí. Závěrem lze konstatovat, že velké obce mají větší zkušenosti s procesem tvorby střednědobého plánu sociálních služeb. Tabulka 7: Procesy střednědobého plánování v obcích podle jejich velikosti Doporučená struktura

Počty obcí

velikost obce

Sloupcové podíly

velká

malá

celkem

velká

malá

celkem

15-20 %

2

2

4

15,4%

13,3%

14,3%

21-30 %

1

2

3

7,7%

13,3%

10,7%

31-40 %

1

6

7

7,7%

40,0%

25,0%

41-50 %

3

4

7

23,1%

26,7%

25,0%

51-60 %

5

0

5

38,5%

61-70 %

0

1

1

71 a více %

1

0

1

7,7%

13

15

28

100,0%


17,9% 6,7%

3,6% 3,6%

100,0%

100,0%

Graf 8: Procesy střednědobého plánování v obcích podle jejich velikosti (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28)

7 6 5 4

malá

3

velká

2 1 0 15-20 %

www.sociotrendy.cz

21-30 %

31-40 %

41-50 %

51-60 %

61-70 %

71 a více %



2.2.3 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a počet realizací plánu obcí Obce, které zpracovaly střednědobý plán poprvé, dosahovaly převážně třetinového podílu naplnění struktury doporučené krajem. Obce, které zpracovávaly podruhé, dosahovaly více než padesátiprocentního naplnění podílu struktury doporučené krajem, viz tabulka 8 stínovaná pole a graf 9. Celkově lze usoudit, že četnost zpracování plánů souvisí se způsobem řízení procesu střednědobého plánování prostřednictvím odpovídajících plánů. Nicméně i v této souvislosti se vyskytly obce, pro něž tato formulace neplatí. Závěrem lze usoudit, že četnost zpracování plánů souvisí obecně se způsobem řízení procesu střednědobého plánování prostřednictvím odpovídajících plánů. Tabulka 8: Procesy střednědobého plánování v obcích podle počtu realizací plánu Počty obcí Doporučená struktura

Sloupcové podíly

poprvé

podruhé

potřetí

celkem

poprvé

15-20 %

3

0

1

4

23,1%

21-30 %

1

2

0

3

7,7%

18,2%

10,7%

31-40 %

6

1

0

7

46,2%

9,1%

25,0%

41-50 %

2

3

2

7

15,4%

27,3%

51-60 %

0

5

0

5

61-70 %

1

0

0

1

71 a více %

0

0

1

1

13

11

4

28


podruhé

potřetí

celkem

25,0%

14,3%

50,0%

45,5%

17,9%

7,7%

100,0%

25,0%

3,6%

100,0%

25,0%

3,6%

100,0%

100,0%

Graf 9: Procesy střednědobého plánování v obcích podle počtu realizací plánu (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28)

7 6 5 potřetí

4

podruhé

3

poprvé

2 1 0 15-20 %

www.sociotrendy.cz

21-30 %

31-40 %

41-50 %

51-60 %

61-70 % 71 a více %



2.2.4 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu a způsob zpracování plánů Pouze pětina obcí (21 %) realizovala zpracování střednědobého plánu dodavatelsky (externí firmou), ostatní obce tento plán zpracovávaly samy, jedna obec tento plán zpracovávala s pomocí metodika KP21. Dá se usoudit, že role dodavatelské firmy bude závislá na mnoha dalších faktorech, které ve struktuře doporučené krajem obsaženy nejsou (komunikace s aktéry střednědobého plánování apod.). Dodavatelské firmy se podílejí téměř na všech dosažených podílech, kterými byly střednědobé/komunitní plány ohodnoceny. Jejich účast na zpracování střednědobých plánech je však malá na to, aby bylo možno usoudit obecnější závěry. Viz tabulka 9 a graf 10. Účast externí firmy má vliv na vyšší kvalitu zpracovaných dokumentů střednědobého plánování, vliv na koordinaci, resp. způsob řízení procesu střednědobého plánování v obcích nelze prokázat. Tabulka 9: Procesy střednědobého plánování v obcích podle způsobu zpracování plánů Počty obcí

Doporučená struktura

obec

Sloupcové podíly

externí firma a obec

obec a metodik

celkem

obec

KP

externí

obec a

firma a

metodik

obec

KP

celkem

15-20 %

2

2

0

4

9,5%

21-30 %

3

0

0

3

14,3%

31-40 %

6

1

0

7

28,6%

16,7%

25,0%

41-50 %

6

1

0

7

28,6%

16,7%

25,0%

51-60 %

3

1

1

5

14,3%

16,7%

61-70 %

0

1

0

1

71 a více %

1

0

0

1

21 (75 %)

6 (20,7 %)

1 (3,4 %)

28


33,3%

14,3% 10,7%

100,0%

16,7%

3,6%

4,8% 100,0 %

17,9%

3,6%

100,0%

100,0%

21

100,0%

Upřesňujeme, že obce s metodiky KP spolupracují. Ale zde se jednalo o zpracování dokumentu, ne o průběžnou spolupráci. www.sociotrendy.cz



Graf 10: Procesy střednědobého plánování v obcích podle způsobu zpracování (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28)

7 6 5 4

obec a metodik KP

3


2

obec

1 0 15-20 %

21-30 %

31-40 %

41-50 %

51-60 %

61-70 % 71 a více %

2.2.5 Míra zkušenosti s koordinací, resp. řízením tvorby střednědobého plánu dle územních celků Ze získaných údajů (viz tabulka 10 a graf 11) nelze předpokládat, že by se ve zkušenosti s koordinací, resp. řízením procesu tvorby střednědobého plánu projevily rozdíly dle územních celků. Tedy mezi tím, zda obce zpracovávají střednědobý plán samy, nebo zda se na plánu podílí obcí více. Jak obce samotné, tak i mikroregiony či seskupení obcí se podílejí téměř na všech dosažených podílech, kterými byly střednědobé plány ohodnoceny. Mírná převaha ve prospěch samostatného plánování obcí se však projevuje v dosažení podílu 51-60 % naplnění struktury dle plánu krajského, viz tabulka 4.7, stínované pole. Zkušenost se způsobem koordinace, resp. řízení procesu střednědobého plánování souvisí s rozlišením územních celků na obce, které střednědobě plánují samostatně nebo s dalšími obcemi. Tabulka 10: Procesy střednědobého plánování v obcích podle způsobu zpracování Počty obcí Doporučená struktura

obec, město

Sloupcové podíly více než jedna obec

celkem

obec, město

více než jedna obec

celkem

15-20 %

2

2

4

11,8%

18,2%

14,3%

21-30 %

1

2

3

5,9%

18,2%

10,7%

31-40 %

4

3

7

23,5%

27,3%

25,0%

41-50 %

4

3

7

23,5%

27,3%

25,0%

51-60 %

5

0

5

29,4%

61-70 %

0

1

1

71 a více %

1

0

1

5,9%

17 (60,7 %)

11 (39,3 %)

28

100,0%


www.sociotrendy.cz

17,9% 9,1%

3,6% 3,6%

100,0%

100,0%



Graf 11: Řízení procesu střednědobého plánování dle územních celků (podíly v grafu odpovídají řádkovým procentům) (N=28)

7 6 5 4

více než jedna obec

3

obec, město

2 1 0 15-20 % 21-30 % 31-40 % 41-50 % 51-60 % 61-70 % 71 a více %

www.sociotrendy.cz



3. Realizační část 3.1 Kompetence pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování Do procesu střednědobého plánování jsou zapojeni pracovníci, jejichž kompetence je dána pracovní pozicí, kterou zastávají. V obcích pracují koordinátoři střednědobého plánování v rozmezí od nepřítomnosti této pozice, až po pozici koordinátora na plný úvazek, viz tabulka 11. Pokud je pozice pracovníka na částečný úvazek, je v jednotlivých obcích kumulovaná s další agendou. Tabulka 11 Úvazek koordinátora úvazek 0,1 úvazek 0,2 úvazek 0,25 úvazek 0,3 úvazek 0,4 úvazek 0,5 úvazek 0,8 úvazek 1 bez koordinátora, jiné funkce, v jednání

počet 3 2 1 1 1 3 1 10 7

Souhrnné údaje týkající se pozice koordinátorů v obcích jsou zřejmé z grafu 12. Více než třetina obcí pracuje s koordinátorem na plný úvazek (35 %). Téměř čtvrtina obcí samostatného koordinátora nemá, funkce buď nebyla zřízena, případně je situace aktuálně řešena. Zbylý podíl je řešen částečnými úvazky. Upřesnění pozice pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování je uvedeno v tabulkové příloze č. 3. Graf 12: Podíl koordinátorů podle úvazků v obcích (N=29)

bez koordinátora, jiné funkce, v jednání úvazek 0,1 úvazek 0,2 24%

35%

úvazek 0,25 10% 10%

3%

4%

4%

úvazek 0,3

7% úvazek 0,4

3% úvazek 0,5 úvazek 0,8 úvazek 1

www.sociotrendy.cz



Osoby vykonávající proces SPRSS v obcích působí nejčastěji (dvě pětiny osob) 3 a více let, po čtvrtinách do 1 roku či v rozmezí 2-3 roky, podrobněji v grafu 13. Graf 13 Délka působení osoby vykonávající proces SPRSS v obcích (N=20)

5; 25%

8; 40%

do 1 roku 2; 10%

1-2 roky 2-3 roky

5; 25%

více jak 3

Zpravidla vykonávají aktivity vázané na koordinaci činností směrem k realizaci a plnění plánu, koordinaci činností pracovních skupin, spolupráci s vedoucími pracovníky, orgány města, politickou reprezentací. Dále se jedná o koncepční práci (návaznost na jiné dokumenty, dotace, kvalitu služeb, financování) apod. Výkon této pozice je obvykle zajištěn dosažením vysokoškolského vzdělání (Mgr., Bc., obory sociální práce, sociální politika apod.) a dalším vzděláváním formou absolvování vzdělávacích kurzů a seminářů, např. k metodice střednědobého plánování, získávání dotací, ke komunikačním a jiným dovednostem, dle zákona o sociálních službách apod. Vzdělanostní úroveň dotčených pracovníků je upřesněna v grafu 14. Nejvíce pracovníků (téměř dvě třetiny) má vysokoškolské vzdělání. Graf 14 Vzdělání pracovníků zapojených do procesu SPRSS

VŠ vzdělání

5; 21,7% 4; 17,4%

14; 60,9%

SŠ vzdělání Kurzy a různá školení

www.sociotrendy.cz



K doplnění kvalifikace by obce většinou uvítaly nabídku jak specializovaných kurzů pro koordinátory, tak zajištění vzdělávání dalších pracovníků a osob zapojených do procesu střednědobého plánování ze strany Moravskoslezského kraje obdobně jako tomu je v projektu „Plánování sociálních služeb – cesta k vytvoření místně a typově dostupných sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje“, z nichž některé obce jsou kurzy schopny financovat alespoň částečně, některé nikoliv. Méně než třetina obcí vzdělávání nepožaduje.22

3.2 Mapování potřebnosti sociálních služeb Mapování potřebnosti je chápáno ve významu zjišťování informací ve všech fázích procesu střednědobého plánování a tvorby střednědobého plánu a to přípravné, zpracování, připomínkování, schvalování, ve fázi realizace i vyhodnocení. Pokud je mapování chápáno ve významu výzkumu, jedná se o aktivity části přípravné. Obdobně se jedná o mapování zdrojů. Zde jsou významy zdrojů chápány jak zdroje finanční, tak zdroje institucionální (poskytovatelé a jejich potřebnosti) či personální. Většinou je odkazováno na metody kvantitativního výzkumu s technikou ankety nebo dotazníku. Nástroj v některých případech vytváří sám koordinátor a pracovní skupiny svépomocí, výzkumný nástroj distribuují členové pracovních skupin a dotazníkové šetření vyhodnocuje koordinátor. Nebo je poměrně často šetření profesionálně zajištěno nezávislou výzkumnou agenturou. Četnostní údaje jsou uvedené v grafu 15. Graf 15: Počty obcí, v nichž nástroj tvoří jednotliví aktéři

25

21 18

20 15 8

10

7 3

5 0 koordinátor

externí firma

metodik KP

pracovní skupiny

jiné

V rámci tvorby plánu zpravidla probíhá terénní šetření zaměřené na potřebnost sociálních služeb vzhledem k veřejnosti, uživatelům i poskytovatelům a to v různých obcích různou mírou a jejich upřesnění je uvedeno v odpovídajících částech u jednotlivých obcí. Údaje týkající se terénního výzkumného šetření zaměřeného jak na mapování potřebnosti sociálních služeb, tak mapování zdrojů (viz níže) v obcích POU jsou uvedeny v tabulkové příloze č. 4. Počet subjektů (aktérů) mapujících v obcích potřebnost služeb je upřesněn v tabulce 12.

22

Konkrétní údaje jsou uvedeny v rámci analýz jednotlivých obcí ve druhém oddílu.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 12 Subjekty mapující potřebnost sociálních služeb v území koordinátor

PS

sociální odbor

metodik

externí

ŘS

projektový manažer

jiné-studenti VŠ

23

22

2

5

6

2

1

1

V jedné obci může mapovat potřebnost více subjektů. Nejčastěji se podílejí na mapování potřebnosti služeb koordinátoři (více než třetinou), dále pracovní skupiny, viz graf 16. Graf 16: Počty subjektů mapujících potřebnost služeb (Abs, %, N=63)

2; 3,0% 3; 4,5%

Koordinátor

7; 10,6% 24; 36,4%

7; 10,6%

Pracovní skupiny Externí firma/instituce

23; 34,8%

Odbor Metodik KP Řídící skupina

Počet subjektů (aktérů) vyhodnocujících v obcích potřebnost služeb je upřesněn v tabulce 13. V jedné obci může vyhodnocovat potřebnost více subjektů. Na vyhodnocení potřebnosti služeb ze všech subjektů, kteří se na této aktivitě podílejí, se největší mírou angažují koordinátoři, následovaní pracovními skupinami, viz graf 17.

www.sociotrendy.cz



Graf 17 Subjekty vyhodnocující potřebnost sociálních služeb v území (Abs, %, N=53) koordinátor PS

2%

sociální odbor/odbor vnitřních věcí

2% 2%

2%

metodik

8% 34%

11%

externí

7% 11%

ŘS

21%

projektový manažer poskytovatelé soc. služeb osoba na veřejné službě jiné-studenti VŠ

Tabulka 13 Subjekty vyhodnocující potřebnost sociálních služeb v území koordinátor

PS

sociální odbor/odbor metodik vnitřních věcí

externí

ŘS

projektový manažer

poskytovatelé osoba na sociálních veřejné služeb službě

jinéstudenti VŠ

18

11

6

6

1

1

1

4

4

1

Získané informace o potřebnosti sociálních služeb v procesu střednědobého plánování jsou využívány ve střednědobých plánech. Jelikož je problematika mapování potřeb a dostupných zdrojů k jejich uspokojení základním pilířem pro následnou argumentaci potřebnosti sociálních služeb v území, resp. legitimity financování těchto zdrojů z veřejných rozpočtů, věnujeme se jí také v kapitole č. 5 tohoto dokumentu.

www.sociotrendy.cz



3.3 Mapování zdrojů Dostupné, resp. chybějící zdroje potřebné k uspokojení zjištěných potřeb v území jsou mapovány v rámci terénního šetření, jak je uvedeno v tabulkové příloze 4. Často jsou obě aktivity, tj. mapování potřebnosti i zdrojů propojeny. Jsou mapovány zejména sociální služby, které jsou registrované a poskytované na území, pro něž je platný strategický dokument. Zejména se jedná o analýzu jejich finančního zajištění ve smyslu zjištění nákladů na poskytování služeb. Jsou zkoumány nejen služby z daného území, ale i z širšího území, které poskytuje služby občanům.

3.5 Fáze zpracování střednědobého plánu 3.5.1 Příprava a tvorba střednědobého plánu Na přípravě, tvorbě a schvalování střednědobého plánu se podílí celá řada subjektů od politické reprezentace obce, až po uživatele sociálních služeb či veřejnost. Upřesnění těchto fází je uvedeno v tabulkových přílohách č. 5, rovněž je řešeno v rámci analýz jednotlivých obcí. V přípravné fázi má důležitou roli politická reprezentace obcí, která se v této fázi zapojuje do procesu střednědobého plánování přibližně desetinou. Politikové se podílejí zejména na jednáních pracovních skupin, často jako členové řídící skupiny. Role koordinátorů je dána jejich pracovní náplní. Upřesnění jejich činností v těchto fázích je uvedeno v souhrnné tabulce 14, kde je uvedeno zapojení i dalších subjektů do fází přípravy a tvorby plánu. Do procesu přípravy a tvorby plánu se zapojují všechny subjekty, avšak obce uváděly kombinace jednotlivých subjektů tak, jak byly pro ně významné. Podíly zapojení různých kombinací subjektů na přípravě a tvorbě plánu jsou uvedeny v grafu 18. Největším podílem, téměř polovinou případů, se zapojuje koordinátor a pracovní skupiny.

www.sociotrendy.cz



Graf 18: Podíly subjektů na přípravě a tvorbě plánu (N=28) Koordinátor, metodik , vedoucí, PS ( kromě externisty) Koordinátor a PS

3,6

7,1 7,1

Jen PS

28,6 42,9 10,7

Koordinátor,extenista, PS Externí a metodik

Všichni dotčení

Tabulka 14 :Zapojení subjektů od přípravné fáze a fáze tvorby Subjekty

Přípravná fáze, specifikace činností (Podíly jsou chápány ve smyslu zapojení všech subjektů do dané fáze)

Fáze tvorby, specifikace činností (Podíly jsou chápány ve smyslu zapojení všech subjektů do dané fáze)

Politická reprezentace, nejčastěji starosta, místostarosta

Uvedlo 21 obcí. Necelé tři čtvrtiny obcí uvádí zapojení politiků přímo, podíl účasti na jednáních pracovních skupin 1-10 %

Uvedlo 14 (polovina) obcí, podíl zapojení do 10 %

Odbor sociálních věcí

Uvedlo 20 obcí, podíl zapojení 5 - 50 %. Pokud garantem komunitního plánování, je účast na všech jednáních, předkládány materiály do rady města, zastupitelstva

Uvedlo 17 obcí. Podíl zapojení 5-40 %, např. IP MSK (den sociálních služeb, tisk materiálů), tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování

Uvedlo 8 obcí. Více než třetina obcí uvádí zapojení 5 %

Uvedlo 6 obcí. Podíl zapojení do 5 %, Např. projednávání s veřejností, projednávání se všemi pracovními skupinami, v řídící skupině, s poskytovateli SS

Koordinátor procesu KP

Uvedlo 16 obcí. Dvě třetiny obcí uvádí zapojení; podíl 25 - 60 %; Účast na jednání PS, shromažďování informací, přenos informací, …

Uvedlo 14 obcí. Podíl zapojení 25 - 60 %

Poskytovatelé sociálních služeb

Uvedlo 17 obcí. Vyjádřily se více než dvě třetiny obcí; 3-20 %

Uvedlo 6 obcí. Podíl zapojení 10 - 20 %

Uživatelé

Uvedlo 15 obcí. Podíl účasti 2-15 %

Podíl zapojení 2-16 %

Ostatní odbory Např. místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, městská policie

www.sociotrendy.cz



Zástupci uživatelů (veřejnost, osoby blízké, odborníci apod.)

Uvedlo 10 obcí, zapojení 5-15 %; např. účast v pracovních skupinách, zapojení do terénního šetření

Uvedlo 12 obcí. Podíl zapojení 2-10 %

Metodická podpora (externí subjekt, metodik)

Uvedlo 12 obcí. Vyjádřila se téměř polovina obcí, podíl zapojení 5-43 %

Uvedlo 8 obcí. Podíl zapojení 526 %

Externí firma

Uvedly 4 obce, podíl zapojení 5-43 % (Odry). Např. setkání při tvorbě SWOT analýz a dotazníkového šetření

Uvedly 4 obce. Podíl zapojení 5-26 %

Pracovní skupiny

Uvedlo 14 obcí; podíl zapojení 10-30 %. Schválení základní listiny, vytvoření pracovních skupin, volba vedoucích PS, připomínkování dotazníků

Uvedlo 16 obcí. Podíl zapojení 10-70 %. Dávají podněty, zpracovávají podklady za své sociální služby, připomínkují, navrhují, účastní se pracovních skupin

Řídící skupina Např. místostarosta, vedoucí OSV, zástupce a poskytovatele, vedoucí PS, senioři, vedoucí PS, osoby se ZP, osoby v tíživé životní situaci

Uvedlo 11 obcí. Podíl zapojení 2-20 %. Koordinační a iniciační role. (Vedoucí PS jsou většinou zástupci uživatelů a veřejnosti)

Uvedlo 12 obcí. Podíl zapojení 10-20 %. Koordinační a iniciační role

3.5.2 Připomínkování střednědobého plánu Návrh střednědobého plánu je v obcích vždy připomínkován, je uváděna možnost připomínkování všemi subjekty, které se podílejí na procesu střednědobého plánování sociálních služeb. Konkretizace subjektů, kteří se na připomínkování podílejí, byly jednotlivými obcemi specifikovány a odpovídající varianty jsou uvedeny v grafu 19. Odtud vyplývá, že ačkoliv se na připomínkování se podílejí všechny dotčené subjekty, nejčastěji se jednalo o všechny dotčené strany, sociální odbor, pracovní skupiny, řídící skupinu a veřejnost, a tuto kombinaci subjektů uvedly téměř dvě třetiny obcí.

www.sociotrendy.cz



Graf 19:Počet subjektů a jejich podíl na fázi připomínkování (N=28)

všichni dotčení Soc.odb, PS,ŘS,Věř

7; 25% 3; 11%

jen někteří, nepodílí se ZM,RM 18; 64%

kombinace různých možností (nepodílí se ŘS, jinak všichni,ŘS, ŘS a veřejnost,kromě RM, veřejnost, PS a pracovníci soc.odpobu)

Proces verzování dokumentů v části připomínkování se zpravidla nepoužívá, ve dvou případech (Frýdlant nad Ostravicí, a Krnov) bylo verzování dokumentů uvedeno ve smyslu, že je o připomínkách uveden záznam. 3.5.3 Schvalování střednědobého plánu Střednědobý plán je předkládán ke schválení konkrétními subjekty, např. vedoucí sociálního odboru, jako strategický dokument, který schvalují orgány obce (tabulková příloha 4). Tabulka 15 upřesňuje podíl různých subjektů na jejich zapojení do fáze schvalování plánu. Významné místo v této fázi zastává politická reprezentace, dále řídící skupina. Podíly zapojení ve srovnání se zapojením ostatních subjektů jsou průměrně větší, maximum bylo uvedeno 90 % pro politickou reprezentaci. Tabulka 15: Zapojení subjektů do fáze schvalování Subjekty

Specifikace činností (podíly jsou chápány ve smyslu zapojení všech subjektů do dané fáze)

Politická reprezentace, nejčastěji starosta, místostarosta

Uvedlo 22 obcí, ale některé obce ještě neschvalovaly, velký rozptyl podílů zapojení, až 5 % až 90 % (Opava)


Uvedlo 19 obcí. Podíl zapojení 5-50 %. Např. předkládání SPRSS ke schválení ZM, - tvorba akčního plánu, připomínkování SPRSS MSK

Ostatní odbory

Nepodílí se

www.sociotrendy.cz



Např. místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, městská policie Koordinátor procesu KP




Uživatelé



Vyjádřily se 3 obce; připomínkování dokumentu, vyjádření k celému procesu v Kopřivnici, 5%,

Externí firma

Nepodílí se

Pracovní skupiny

Uvedlo 8 obcí. Podíl zapojení 6-20 %, připomínkování plánu a schválení před schválením v orgánech města

Řídící skupina Např. místostarosta, vedoucí OSV, zástupce a poskytovatele, vedoucí PS, senioři, vedoucí PS, osoby se ZP, osoby v tíživé životní situaci

Uvedlo 11 obcí. Podíl zapojení 20-80 % ( 80 %Vítkov) Koordinační a iniciační role Připomínkování plánu a schválení před schválením v orgánech města

Projednávání reálného přidělení finančních prostředků na jednotlivá opatření, cíle a aktivity střednědobého plánu z rozpočtu obce se děje v různých fázích naplňování plánů. Finanční prostředky určené na zajištění sociálních služeb v obci schvaluje v 54 % případů Zastupitelstvo obce, ve zbylém podílu Rada obce a Zastupitelstvo obce (46 %). 23 Finanční prostředky na zajištění sociálních služeb většina obcí poskytuje poskytovatelům sociálních služeb formou dotací ze svého rozpočtu, kromě jedné obce, která dotace neposkytuje. Obec poskytuje ze svého rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb dotace, přičemž obvykle jsou podporovány sociální služby registrované v souladu se střednědobým plánem. Mohou být ale podporované i neregistrované a na sociální služby navázané služby na území obce.

23

Pokud schvaluje zastupitelstvo, schvaluje logicky i rada jako orgán před zastupitelstvem. Požadavek zadavatele však byl, aby byla tato okolnost obcemi uvedena.

www.sociotrendy.cz



3.5.4 Naplňování plánu - realizace Na realizaci střednědobého plánu se podílí opět řada subjektů, z nichž největší podíl na této fázi připadá Řídící skupině (až 70 %). Upřesnění zapojení dalších subjektů do této fáze je uvedeno v tabulce 16. Tabulka 16 : Subjekty podílející se na fázi realizace Subjekty

Specifikace činností

Politická reprezentace

Uvedlo 11 obcí. Schvalují průběžné hodnocení KPSS během realizačního období, schvalování rozpočtu na KP, podíl zapojení 2-10 %


Uvedlo 10 obcí. Realizují především formou dotačního řízení pro naplňování cílů a opatření, ale také realizaci obecných cílů, podíl zapojení 15-40 %

Ostatní odbory městského/obecního úřadu

Uvedlo 9 obcí. Např. odbor majetku města zajišťuje bezplatné či zvýhodněné pronájmy prostor pro sociální služby, podíl zapojení 5-15 %;


Uvedlo 10 obcí. Koordinace činností (v některých obcích součástí OSV), podíl zapojení 10 - 40 %


Uvedlo 13 obcí. Průběžně realizují stanovené cíle a opatření v komunitním plánu, podíl zapojení 3-20 %

Uživatelé

Uvedlo 10 obcí. V pracovních skupinách, podíl zapojení 5-20 %


Uvedlo 6 obcí. Např. definují potřebnost sociálních služeb, poptávku atd., podíl zapojení 5-15 %.

Externí firma

Uvedla 1 obec bez podílu zapojení.


Uvedly 3 obce. Podíl zapojení do 5 %

Pracovní skupiny

Uvedlo 12 obcí. Průběžně realizují stanovené cíle a opatření v komunitním plánu, podíl zapojení 10-35 %

Řídící skupina

Uvedlo 9 obcí. Monitoruje činnost PS, předává informace z jednotlivých obcí, podíl zapojení 5-70 %

Na plnění jednotlivých opatření, cílů a aktivit střednědobého plánu obvykle dohlíží vedoucí pracovních skupin, koordinátor, vedoucí odboru sociálních služeb, komise rady a zastupitelstvo, nicméně v jednotlivých obcích je situace diferencovaná. Zpravidla odpovědnost za naplňování jednotlivých opatření, cílů, aktivit střednědobého plánu je určována organizační strukturou. Rovněž finanční prostředky potřebné na realizaci definovaných cílů, opatření, aktivit střednědobého plánu zajišťuje odbor, orgány města, určitým způsobem i poskytovatelé a uživatelé, případně i veřejnost prostřednictvím darů atd.

www.sociotrendy.cz



3.5.5.Vyhodnocování střednědobého plánu Na vyhodnocování střednědobého plánu se podílí všechny dotčené subjekty, pracovníci sociálního odboru, pracovní skupiny i veřejnost, jak je uvedeno v grafu 20. Konkretizace subjektů podílejících se na fázi vyhodnocování a upřesnění jejich činnosti je uvedena v tabulce 17. Největší podíl zapojení v této fázi připadá poskytovatelům sociálních služeb a koordinátorovi. Graf 20: Subjekty podílející se na vyhodnocování plánu (N=28)

35,7%

všichni dotčení soc.odb, PS,ŘS,veřejnost 64,3%

jiné kombinace skupin (jednotlivě, např.jen ŘŠ)

Tabulka 17 : Subjekty podílející se na fázi vyhodnocování Subjekty

Specifikace činností


Uvedlo 7 obcí. Schvalují vyhodnocení kom.plánu za celé období realizace; projednávání hodnocení na radě a zastupitelstvu, podíl zapojení do 5 %,


Uvedlo 10 obcí. Např. připravuje materiály ke schválení do RM a ZM, ve spolupráci s koordinátorem připravuje podklady pro zprávu do RM a ZM, podíl zapojení 25 - 30 %


Uvedlo 8 obcí. Např. Sumarizace závěrečné hodnotící zprávy, činnost různá, podíl zapojení 20 - 40 %,


Uvedlo 10 obcí. Schází se v pracovních skupinách, shromažďují a předávají informace k průběžného a následnému monitoringu kom.plánu, podíl zapojení 20 - 50 %

Uživatelé

Uvedly 4 obce. Podíl zapojení 5 %


Uvedly 2 obce. Podíl zapojení 2-10 %


Uvedla 1 obec. Podíl zapojení do 5 %

Pracovní skupiny

Uvedlo 9 obcí. Schází se v pracovních skupinách, shromažďují a předávají informace k průběžného a následnému monitoringu kom.plánu, podíl zapojení

www.sociotrendy.cz



20-35 %

Uvedlo 6 obcí. Spolupodílí se na zpracování monitorovací a hodnotící zprávě, podíl zapojení 10-20 %

Řídící skupina

Vyhodnocování střednědobého plánu je důležitou součástí procesu střednědobého plánování sociálních služeb. Jednotlivé obce tuto okolnost specifikují. Za jeho vyhodnocení (nikoliv však za realizaci a naplnění všech cílů) jsou odpovědny různé subjekty, např. pracovní skupiny (resp. poskytovatelé), odbor sociálních služeb nebo zastupitelstvo. Dvě třetiny obcí dosud celkové vyhodnocení střednědobých plánů nerealizovaly (případně se k vyhodnocení nevyjádřily) zbylá třetina plán již vyhodnocovala. Monitorování a vyhodnocování střednědobého plánu bylo obvykle zaměřené na zjištění stavu sociálních služeb, financování sociálních služeb, kvalitu sociálních služeb (i bez upřesnění měřitelných indikátorů a specifikace obsahu), míru naplnění opatření, cílů a aktivit popsaných ve střednědobém plánu apod. Upřesnění je uvedeno v grafu 21.

Graf 21: Počet obcí zaměřujících se na oblasti monitoringu

na stav soc. služeb

3

1

na kvalitu

2

1 na míru naplňování

1 8

stav a financování vše výše uvedené vše výše uvedené mimo kvalitu

3.5.6 Aktualizační mechanismy střednědobých plánů obcí Ve většině obcí dosud aktualizační mechanismy nastaveny nejsou. V případech vyhodnocování se plánované využití finančních prostředků uvedené ve střednědobých plánech obcí pro konkrétních opatření, cíle a aktivity téměř shoduje, jindy neshoduje s reálně dostupnými finančními prostředky z důvodu nedostatku finančních prostředků.

www.sociotrendy.cz



Některé obce24 uvedly, že aktualizační mechanismy nastaveny mají. Např. obec Karviná uvádí, že „v obci se využívají aktualizační mechanismy ve formě připomínkování v řídícím výboru a pracovních skupinách – aktualizované znění musí být schváleno v zastupitelstvu města. Plán je aktualizován nepravidelně podle potřeby. Tyto aktualizační mechanismy nejsou schváleny orgány obce.“ Příkladem obce, které sice uvádí, že nemá nastaveny aktualizace střednědobých plánů, ale která má ve střednědobém plánu uvedeny podmínky pro evaluaci procesu střednědobého plánování (což je podmínka pro aktualizaci procesu plánování nutná) je např. Vrbno pod Pradědem. Jako příklad uvádíme monitorovací tabulku z odpovídajícího strategického dokumentu.25 Tabulka 18: Monitorovací tabulka z hlediska plnění cílů Tabulka pro sledování dosažených výsledků - textová část: Cíl číslo: Název cíle: Opatření číslo: Název opatření: Partneři: a) státní správa b) samospráva c) NNO d) zahraniční partneři e) ostatní Proces vedoucí k dosažení opatření (jakým způsobem bylo dosaženo naplnění opatření): a) počet setkání, jednání b) počet zpracovaných záměrů projektů c) počet získaných zahraničních partnerů d) počet zpracovaných projektů c) jiné Zdroje financování: a) samospráva b) státní správa c) nadace d) zahraniční zdroje e) programy EU f) jiné Výstupy (kvantitativní výstupy v rámci opatření): a) počet proškolených osob b) počet klientů c) počet nových pracovních míst d) vznik webových stránek ano ne e) počet vzdělávacích modulů

24

Konkrétně 7 obcí, dvě z nich uvedly, že ještě nejsou schváleny orgány obce.

25

Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Vrbensko“.

www.sociotrendy.cz



f) počet nových programů (služeb) g) počet nových svépomocných skupin uživatelů h) počet mediálních výstupů i) jiné Podařilo se naplnit opatření: (ano/ne) V případě, že ne, uveďte konkrétně, co se nepodařilo a důvody: Vypracoval vedoucí pracovní skupiny...........................................dne.........................

3.6 Časová náročnost zpracování plánů obcí 3.6.1 Fáze realizace střednědobého plánu na časové ose Fáze, v nichž obce zpracovávají své střednědobé plány, jsou názorně uvedeny v grafu 22, kdy je zřejmé, že obce plánují diferencovaně a tomu odpovídají i dílčí fáze uvedené na časové ose. Přípravná fáze může být odhadnuta většinou na dva roky. Fáze naplňování plánu a vyhodnocování, probíhají u většiny obcí paralelně, kdy je možno začít s vyhodnocováním plánu přibližně s půlročním oddálením od počátku fáze naplňování plánu, které lze odhadovat na dva až čtyři roky. Tabulka 18 Fáze přípravy, naplňování a vyhodnocování plánů na obcích Obec

Délka Počátek Konec Počátek přípravy fáze fáze fáze v přípravy přípravy naplňování měsících

Konec fáze naplňování

Délka naplňování v měsících

Počátek fáze vyhodnocování

Konec fáze vyhodnocování

Délka vyhodnocování měsících

Bohumín

9/2010

8/2011

10/2010

12/2014

51

10/2010

12/2014

51

Bruntál

3/2011

12/2011 10

4/2012

12/2014

33

2/2014

12/2014

11

12/2011 24

1/2011

12/2013

36

1/2013

12/2014

24

12/2009 53

1/2010

12/2014

60

9/2013

12/2014

16

Český 1/2010 Těšín Frenštát pod 8/2005 Radhoštěm

12

FrýdekMístek

9/2009

7/2010

11

1/2011

12/2013

36

1/2011

12/2013

36

Frýdlant nad Ostravicí

1/2006

12/2009 48

1/2009

12/2013

60

1/2009

12/2013

60

Jablunkov

11/2005 12/2007 26

1/2008

12/2012

60

6/2008

12/2012

55

Karviná

10/2010 6/2011

1/2011

12/2015

60

1/2012

12/2015

48

Kopřivnice

1/2005

12/2008 48

1/2009

12/2012

48

1/2009

12/2012

48

Nový Jičín

4/2011

12/2011 9

1/2012

12/2015

48

1/2012

12/2015

48

Opava

1/2013

12/2013 10

1/2014

12/2016

36

1/2014

12/2016

36

Orlová

1/2012

9/2012

1/2012

12/2015

48

6/2012

12/2015

43

Příbor

4/2007

11/2008 19

1/2009

12/2012

48

1/2009

2/2013

60

Rýmařov

5/2005

12/2008 44

12/2008

12/2011

61

12/2011

3/2012

4

Studénka

12/2011 12/2012 24

1/2013

12/2015

36

12/2015

5/2016

6

Vítkov

10/2007 11/2010 38

1/2010

12/2014

60

11/2010

12/2014

50

www.sociotrendy.cz

9

9



Tabulka 19 Základní statistické charakteristiky pro jednotlivé fáze

26

Počet obcí = 16

Průměrný počet měsíců

Medián

Nejčetnější počet měsíců

Směrodatná odchylka

Rozptyl

Minimální Maximální počet měsíců počet měsíců

Fáze přípravy

25

22

9

16

266

9

53

Fáze naplňování

49

48

60

11

113

33

61

Fáze vyhodnocování

37

46

48

19

366

4

60

Graf 22: Zpracování plánů obcí ve fázích na časové ose

3.6.2 Časová náročnost vybraných aktivit Co se týká analytických činností, konkrétně SWOT analýzy pro zpracování plánu, opatření a financování zaměřené na sociální služby, jejich trvání je odhadováno od několika hodin až na dobu několika měsíců, jak je uvedeno v tabulce 3.4. Záleží na počtu subjektů zapojených do analýz, četnosti vzájemných kontaktů a časových možnostech dotčených osob apod. Většinou je vede pracovník obce se znalostí metodického postupu jejich tvorby, rovněž externí subjekt se znalostí metodického postupu, jestliže je tento subjekt k aktivitám přizván. Do procesu realizace SWOT analýzy jsou zpravidla v obcích zapojeny všechny subjekty (řídící skupina, dotčené pracovní skupiny, politická reprezentace, pracovníci sociálního odboru, koordinátor a pracovníci ostatních odborů úřadu). SWOT analýzy zaměřené na návazné služby, tak i na dostupnost zdrojů bývají realizovány současně, případně realizovány nejsou. Obce uváděly průběh zpracování včetně časových údajů, které jsou uvedeny v částech dokumentu odpovídajících jednotlivým obcím. Procesuální stránka střednědobého plánování je v jednotlivých obcích zcela specifická.

26

Statistické charakteristiky jsou počítané pro obce, které údaje o fázích plánu uvedly.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 20: Časová náročnost realizovaných aktivit Počet

Minimální údaj

Maximální údaj

Průměrná doba

SWOT v hodinách

11

4

48

21,45

SWOT dny

6

2

30

12,83

SWOT v měsících

4

2

7

4,50

3.6.3 Doplňující informace o procesu střednědobého plánování na obcích s POU Zdroje na realizaci procesu střednědobého plánování Zdroje, přesněji finanční prostředky určené na realizaci procesu střednědobého plánování ve 27 obcích schvaluje Zastupitelstvo města (ZM) a Rada města (RM). ZM bylo uvedeno 27 obcemi, 8 obcí uvedlo ještě specificky Radu města, viz tabulka níže. Tabulka 21 Schválené zdroje na realizaci procesu střednědobého plánování Kdo schvaluje

Počty obcí

%

Zastupitelstvo města

27

96%

Rada města

8

29%

Schvalovatel střednědobého plánu jako závazného dokumentu obce Nejčastěji jsou schvalovatelem střednědobého plánu jako závazného dokumentu orgány obce, tedy RM, ZM. Více než třetina obcí uvedla orgány obce a všech zapojených obcí, malý podíl obcí uvedl, že strategický dokument schvalují orgány obce a orgány zapojených obcí dokument neschvalují, viz tabulka níže. Tabulka 22 Schvalovatel střednědobého plánu jako závazného dokumentu obce Schvalovatel střednědobého plánu

Počty obcí

%

Strategický dokument schvalují orgány obce (RM, ZM)

16

57,1%

Strategický dokument schvalují orgány obce a všech zapojených obcí

10

35,7%

Strategický dokument schvalují orgány obce a orgány zapojených obcí dokument neschvalují

2

7,1%

Dostupnost informací ke střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb Informovanost o procesech střednědobého plánování obcí je zajištěna obvykle prostřednictvím internetových stránek obce a z průběžných sdělení v regionálním tisku. Zpřístupňování strategického dokumentu obce veřejnosti a možnosti jejího zapojení do procesu střednědobého plánování obce se děje zejména informovaností veřejnosti a prostřednictvím aktualizace strategických dokumentů. Proces střednědobého plánování je procesem neustále se vyvíjejícím, proto i střednědobé plány by měly být jak pravidelně vyhodnocovány, tak následně aktualizovány. Do aktualizace by měly být zařazeny všechny dotčené strany, tedy i veřejnost.

www.sociotrendy.cz



Zpracování metodiky pro činnost pracovních skupin činných na úrovni obcí Z pohledu metodika je důležité, že v některých obcích pro fungování pracovních skupin vzniklých v rámci procesu střednědobého plánování, vytváření skupin, přijímání nových členů apod. písemná metodika stanovena není. Tato část by měla být v budoucnu více ošetřena. Některé obce však tato metodické pravidla mají a jsou veřejné přístupná, v minimu případů jsou veřejnosti nepřístupná.

4. Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje 4.1 Struktura doporučená krajským plánem a její naplnění v dokumentech obcí 27 Ve střednědobém plánu kraje je uvedena doporučená struktura obecního plánu. Ke každému z doporučených položek je v tabulce 23 uvedena četnost, tj. u kolika obcí se daná položka vyskytla. Položky jsou v tabulce uspořádané od největšího výskytu. Např. první položka „Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje – obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje)“ je ve všech plánech zřejmá, případně vyplývá ze samotného dokumentu. Ostatní položky mohou být chápány jako takové, které obce zvýznamňují (uvádějí) do té míry, která je pro ně samotné smysluplná. Výskyt některých položek , např. „Zdůvodnění útlumu sociální služby“, v plánech zaznamenán nebyl. Četnost výskytu položek může být vodítkem pro formulování (relativně) povinné struktury střednědobých plánů obcí, protože obce samy respektují ty okolnosti (např. formulací potřebných položek), které jim umožní koordinaci plánování sociálních služeb. Tyto okolnosti se projevují v již zmíněné četnosti. Procentuální zastoupení všech oblastí ve všech existujících plánech obcí je uvedeno v posledním sloupci tabulky 23. Současná minimální struktura plánu je uvedena v tabulce 24. Obsahová témata odpovídající doporučeným položkám jsou uvedena v tabulce 25 (podle prvního ciferného údaje uvedeného u položky zleva 28 ). Tabulku 25 uvádíme pro upřesnění významu doporučených položek (jak jsou komplexně uvedena v souhrnu v tabulce č. 4). Z výše uvedených zjištění vyplývá, že sestavení krajského plánu reálné je, protože obce používají ty položky, které jsou pro řízení procesu KPRSS zásadní. Tabulka 23 Počet obcí, u nichž se doporučená položka (indikátor) vyskytla Položky doporučení krajským plánem

Počet obcí

Procentuální zastoupení položky v rámci obcí (N=28 obcí)

Procentuální zastoupení položky (N=54 položek)

1.2 Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje – obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje)

28

100,0

52,0

7.5 Opatření

26

92,9

48,1

2.1 Podle jednotlivých cílových skupin

25

89,3

46,3

27

Promítnutí procesu plánování obcí do střednědobého plánu kraje bylo již analyzováno v kapitole 2.2. Zde se jedná o jiné pojetí tohoto procesu. 28 Příklad: Položce „7.6.2 Zodpovědné osoby (realizátoři)“ odpovídá téma struktury krajského plánu uvedené v tabulce 25 „7. Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se stávající i nové sociální služby)“. www.sociotrendy.cz



7.6.1 Termín splnění (časový horizont)

24

85,7

44,4

7.6.2 Zodpovědné osoby (realizátoři)

24

85,7

44,4

7.6.3 Náklady a finanční zdroje

24

85,7

44,4

1.1 Poslání a vize plánu

23

82,1

42,6

1.3 Schválení závaznosti plánu (deklarace politické vůle aktivně se na procesu realizace plánu podílet)

23

82,1

42,6

1.4 Časová působnost plánu (pro jaké období se plánuje)

23

82,1

42,6

23

82,1

42,6

23

82,1

42,6

1.5 Kdo se na tvorbě plánu aktivně podílel (jak byl plán vytvořen, vymezení organizační struktury, kompetence jednotlivých subjektů, principy plánování)

22

78,6

40,7

1.6 Základní popis území, stručné sociodemografické údaje (definovat základní potřebné údaje)

22

78,6

40,7

3.3 Přehled finančních zdrojů pro zajištění potřeb (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.)

18

64,3

33,3

3.1.1 Způsob zjišťování potřeb u uživatelů sociálních služeb

17

60,7

31,5

3.4 Mapa stávajících sociálních služeb

17

60,7

31,5

4.8 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (minimálně za uplynulé 3 roky

16

57,1

29,6

7.6.4 Ukazatel plnění (hodnotící indikátory)

16

57,1

29,6

7.4 Priority jsou rozděleny do opatření a aktivit

15

53,6

27,8

3.1.2 U veřejnosti

14

50,0

25,9

4.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií

14

50,0

25,9

4.2 Zřizovatel služby/ Poskytovatel služby

13

46,4

24,1

12

42,9

22,2

12

42,9

22,2

4.9 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby)

11

39,3

20,4

5.8 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby, popis cílové skupiny, pro níž má vznik sociální služby

10

35,7

18,5

7.1 Způsob stanovení priorit

9

32,1

16,7

5.9 Provázanost s dalšími sociálními službami

8

28,6

14,8

7.2 Rozdělení priorit na obecné (procesní) a specifické (vážící se ke konkrétním cílovým skupinám či sociálním službám)

8

28,6

14,8

7.7 Způsob sledování a vyhodnocování plánu

8

28,6

14,8

7

25,0

13,0

7

25,0

13,0

6

21,4

11,1

6

21,4

11,1

5

17,9

9,3

5.2 Zřizovatel služby/Poskytovatel

5

17,9

9,3

5.4 Cílová skupina služby včetně věkových kategorií

5

17,9

9,3

7.3 Zdůvodnění vazby priorit na zjištěné potřeby a jejich soulad s vizí plánu

5

17,9

9,3

4.10 Provázanost s dalšími sociálními službami

4

14,3

7,4

4

14,3

7,4

3

10,7

5,6

3

10,7

5,6

2.2 Seznam členů pracovní skupiny (včetně kontaktu na skupinu, popř. členy pracovní skupiny) 2.3 Zpracovaná SWOT analýza s jednotným zadáním pro všechny obce:zaměřená na sociální služby v obci, zaměřená na sociální i návazné služby v obci

4.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění 4.5 Kapacita služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu, uváděná x

3.2 Zjištěné potřeby (zjištěná potřebnost sociální služby) – rozdělení potřeb na ty, jež lze uspokojit veřejnými zdroji a ty, 4.7 Náklady na zajištění služby (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 5.6 Náklady na zajištění služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 8. Dlouhodobý výhled (plán) samosprávy z hlediska plánovaného financování sociálních služeb 5.1 Zařazení služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

5.7 Finanční zdroje (uživatelé, obec, kraj, MPSV aj.) na financování sociální služby (kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky 4.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou 7.8 Stanovení způsobu, jakým lze v plánu učinit změny www.sociotrendy.cz



9. Kritéria financování sociálních služeb v obci

3

10,7

5,6

11. Návazné aktivity (např. zaměstnávání osob se sníženými schopnosti či omezenými možnostmi uplatnění

3

10,7

5,6

13. Termín aktualizace plánu

3

10,7

5,6

5.5 Kapacita služby

2

7,1

3,7

2

7,1

3,7

1

3,6

1,9

1

3,6

1,9

10.2 Popis propojení oblasti kvality s financováním sociálních služeb

1

3,6

1,9

12. Práce s veřejností

1

3,6

1,9

10.1 Popis mechanismů, které obec používá při zjišťování a zabezpečování kvality sociálních služeb poskytovaných na jejím území 4.6 Využitelnost služby v % (minimálně za uplynulé 3 roky + kvalifikovaný odhad na jednotlivé roky platnosti plánu) 5.3 Územní působnost služby (definovat, zda má služba působnost obecní, regionální, krajskou či republikovou)

6.1 Zdůvodnění útlumu sociální služby

0,0

6.2 Územní působnost nepodpořené sociální služby (územní působnost)

0,0

6.3 Alternativní zdroje pomoci a podpory pro stávající či potenciální uživatele za danou sociální službu

0,0

Tabulka 24 Minimální podíl položek v plánu Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce - 1.1 Poslání a vize plánu Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce - 1.2 Územní působnost plánu (pro území kterých obcí se plánuje – obce, které plán schválily svými orgány a na jejichž území se platnost plánu vztahuje) Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce - 1.4 Časová působnost plánu (pro jaké období se plánuje) Stanovené cílové skupiny - 2.1 Podle jednotlivých cílových skupin Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny - 3.1.1 Způsob zjišťování potřeb u uživatelů Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny - 3.1.2 Způsob zjišťování potřeb u veřejnosti Popis zajištění nových sociálních služeb - 5.8 Deklarace potřebnosti služby (jak byla zjištěna potřebnost služby, popis cílové skupiny, pro niž má vznik sociální služby význam) Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se nové i stávající služby) - 7.5 Opatření

Tabulka 25 Témata doporučené struktury 1. Zajištění procesu střednědobého plánování na úrovni obce (v případě plánování v mikroregionech obcí) 2. Stanovené cílové skupiny (včetně problémů cílových skupin, které je třeba řešit) 3. Zpracovaná analýza potřeb cílové skupiny 4. Popis zajištění stávající sítě sociálních služeb 5. Popis zajištění nových sociálních služeb 6. Služby stávající sítě sociálních služeb, u nichž bude ze strany obce docházet k útlumu 7. Priority (cíle) rozvoje sociálních služeb (plánují se stávající i nové sociální služby) 8. Dlouhodobý výhled (plán) samosprávy z hlediska plánovaného financování sociálních služeb 9. Kritéria financování sociálních služeb v obci 10. Práce s kvalitou sociálních služeb 11. Návazné aktivity (např. zaměstnávání osob se sníženými schopnosti či omezenými možnostmi uplatnění 12. Práce s veřejností 13. Termín aktualizace plánu

www.sociotrendy.cz



Uvádíme položky, které doporučujeme jako závazné a které jsou podrobně argumentovány v dokumentu „Návrh optimalizace procesů střednědobého plánování na úrovni obci za účelem tvorby střednědobého plánu kraje“. Zda uvádíme výčet položek, které by bylo možno považovat za povinné, neboť jsou již v současnosti přítomné v plánech SRPSS u více než poloviny obcí. - Opatření - které by měla být konkretizována prostřednictvím navržených indikátorů - Potřebnost opatření - argumentace - Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření - Předpokládané finanční zdroje Položky, které považujeme za velmi důležité, ale jejich výskyt v plánech by mohl být problémový, jsou následující: - Kritérium kvality služby - Stávající služba - podpořená - Stávající služba - navýšení kapacity - Nová služba

4.2 Sjednocení termínů platnosti obecních střednědobých plánů s termínem platnosti krajského plánu Sjednocení platnosti obecních plánů tak, aby byly návazné na plán krajský, je reálné od roku 2016 pro 11 obcí. 29 Sedm obcí by uvítalo termín roku 2017, čtyři obce uvedly rok 2015 a jedna až rok 2020, viz graf 23. Čtyři obce sjednocení termínů nehodlaly brát v úvahu a jedna obec tuto situaci komentovala: „Komunitní plán se zpravidla píše na 4 roky. Vzhledem k tomu, že obce a města začaly psát komunitní plány v různém časovém období, jediná možnost, jak v případě nutnosti „sladit“ časově plány s krajským plánem, je napsat plány na různě dlouhá časová období (např. 1 rok, 2 roky ... ) a tím se dopracovat k nějakému vhodnému „srovnání“ termínu.“

29

Metodik střednědobého plánování k době sjednocení plánů uvádí: „...Toto je v praxi velkým problémem, nejkratší doba platnosti plánu by měla být 3 roky. Kratší doba je nereálná z důvodu, že než by začaly obce implementovat, už by vyhodnocovaly a neměly by prostor na tvorbu následného plánu. V posledním roce platnosti plánu již pracují na analytické fáze, ke které dodávají i informace z vyhodnocení implementační fáze.“

www.sociotrendy.cz



Graf 23: Termíny reálného sjednocení platnosti obecních plánů tak, aby byly návazné na krajský plán (roky)

www.sociotrendy.cz



5. Metody a techniky užívané při analýzách potřeb na místní úrovni Aktuální stav Mapování potřebnosti sociálních služeb prostřednictvím terénního šetření ve vybraných obcích MSK je realizováno v zásadě dvěma různými přístupy. Jednak svépomocí, tuto možnost využívají téměř dvě třetiny obcí (64 %), jednak dodavatelsky. V situaci svépomocí je většinou odkazováno na metody kvantitativního výzkumu s převažující technikou ankety. Nástroj zpravidla vytváří koordinátor ve spolupráci s pracovními skupinami. Nástroj obvykle distribuují členové pracovních skupin. Dotazníkové šetření vyhodnocuje koordinátor, případně koordinátor za pomoci členů pracovních skupin. Analýza dokumentů (včetně odkazů) je zmiňována minimálně, ačkoliv je používaná běžně. Za předpokladu spolupráce s externí firmou v procesu „mapování potřebnosti“, přechází výzkumná činnost v rámci celého šetření na profesionálního dodavatele. Někdy jsou doplňkově používány i metody kvalitativní, a to diskusní skupiny (FG). Tabulka níže popisuje výzkumné metody dle obvyklých modelů zkoumání. Obce převážně používají přístup, viz šedé pole. Tabulka 25: Standardní modely zkoumání ELEMENTY MODELŮ ZKOUMÁNÍ

Poznávací princip

MODELY ZKOUMÁNÍ KVANTITATIVNÍ

KVALITATIVNÍ

INTEGROVANÉ

Positivistický, neopositivistický (objektivita a měření)

Fenomenologický (založený na jevech), interpretativní, konstruktivistický (subkjektivita a významy dotazovaných)

Konstruktivistický (respektování dynamiky a změny, jejich záznam)

Hypothetickodeduktivní konstrukce

Induktivní konstrukce

Systemická strategie,

Teorie (používá cyklický model zkoumání)

(používá interaktivní model zkoumání)

domény, kódy;

Proměnné, kódy –

textové údaje;

dle výzkumné fáze; interaktivní tvorba

Teorie Teorie (používá lineární model zkoumání)

Proměnné, indexy; Koncepty, tvorba dat, kritéria kvality výzkumů

statistická data; validita, reliabilita, objektivita

www.sociotrendy.cz

vycházet zásadně z dat, různá úroveň abstrakce, reflexivita, dokumentace, teoretické výběry a analýza negativního případu, citlivost ke sjednaným okolnostem, přenositelnost

dat; možnosti dle jednostranných strategií, vyhledání problémových potencialit, sociální změna, vyřešení problému



Např. případové studie, Metody

Např. survey, experiment

Úkoly

Např. průzkum potřeb seniorů

Např. sociální potřeby handicapovaných

Např. marginální skupiny v podniku, situace seniorů

Autoři

Např. Durkheim, Lazarsfeld, Kinsey

Např. Dilthey, Spradley, Denzin, Feyerabend, Strauss, Corbinová , Goffman

Např. Lewin, Maturana, Bateson, Watzlavick, Frýba, Hájek, Loučková

zakotvená teorie, etnografie apod.

Např. výzkum jednání

Mapování svépomocí Ačkoliv ve funkcích koordinátorů jsou v posledních letech VŠ s magisterským či bakalářským vzděláním humanitního oboru, úroveň zkušeností s výzkumnou činností je obecně velmi nízká. Svépomocné aktivity sice šetří finance obcím, ale vytvářejí následné problémy, které mohou vynaložené úsilí znehodnotit chybnými postupy. Mapování dodavatelsky Účast externích subjektů se pohybuje v rozmezí realizace demografických analýz založených na sekundárních statistických datech (desk research), až po aktuálně realizovaná terénní šetření podle různé úrovně s ohledem na daný subjekt (primární statistická data). Více než třetina obcí (10 obcí z 28, tj. 35,7 %) realizovala terénní šetření dodavatelsky. Může se jednat o výzkumné agentury, jejichž primární pracovní náplní jsou sociologické nebo psychologické výzkumy. V této situaci je důležité, aby zadavatel (obec prostřednictvím odpovědné osoby, zpravidla koordinátora) uměl nejen správně formulovat zadání, ale i uměl ohodnotit výstupy získané od dodavatelů. To je umožněno např. absolvováním vhodného vzdělávacího kurzu, které některé firmy nabízejí (např. dodavatelé statistických softwarových řešení). Nejčastější chyby Mezi opakované metodologické nedostatky lze zařadit: -

Nepokrytí cílové populace - např. umístění sběrných boxů pro rozhodovací účely je metodologicky nelegitimní (není zachycena populace nenavštěvující danou lokalitu, nákupní středisko, lékaře apod. a jedná se o tzv. samovýběr). Tzv. samovýběr, který způsobuje vychýlení od tzv. normálního rozložení, je přítomen v těchto situacích. Obdobně se týká např. internetových anket na webech a portálech různých společností. V této souvislosti je třeba zmínit velikost výzkumného souboru. Velikost výzkumného souboru záleží na velikosti cílové populace (např. počtu všech sociálních služeb, nebo počtu seniorů v obci), údaje lze získat ze statistických zdrojů (web CZSO, šetření SILC apod., počet

www.sociotrendy.cz



poskytovatelů v lokalitě je znám z registru sociálních služeb). Z pozice znalosti cílové populace se lze rozhodnout pro úplně šetření (např. poskytovatelů), nebo pro výběrové šetření, např. pro populaci veřejnosti. Velikost výběrového souboru se zjišťuje dle standardních postupů.30 Jestliže není uveden alespoň rámcový způsob výběru výzkumných jednotek, nelze ohodnotit obsahovou platnost a spolehlivost získaných zjištění. Lze použít i stratifikované výběrové postupy, případně expertní soubory, ale v dokumentech popisujících výzkumná šetření by mělo být uvedeno, jak výběr probíhal, jakých cílových populací se dotýkal, a měly by být popsané základní demografické údaje jednotek výzkumného souboru. -

Nevhodné formulace otázek v dotazníku, např. tzv. zavádějící otázky, když je pokládán dotaz vedoucí respondenta k pozitivní odpovědi navádí, např. „proč jste spokojeni s…“, nebo dotazy na „myšlení“, např. „myslíte si, že …“, neboť myšlení, stejně tak „plánování“ je silně proměnlivé a tedy ne příliš vhodné. Na druhé straně je důležité brát v úvahu kontext terénního šetření. Každou otázku lze jak kritizovat, tak i respektovat. Poznamenáváme, že vytvořit dotazník, který konkrétní sociální situaci „měří“ , je mnohdy obtížné.

-

Nevhodné použití techniky - např. anketu lze využít pro vyhledání témat a rychlých informací, ne pro cíle komplexního strategického rozhodování či zobecnění zjištění na širší populaci.

-

V dokumentech zpracovávajících statistické údaje mohou chybět odkazy na zdroj dat. Zpracovávané údaje mohou být téměř 10 let staré bez valné výpovědní hodnoty, ale mohou být použity aktuálnější data matrik obcí, případně z formulářů zasílaných na různé instituce. Odkaz zdroj dat legitimizuje analytickou práci s daty a argumentuje případné obsahové požadavky (např. na počet míst v mateřských školách pro matky se specifickými potřebami).

-

Diskusní skupiny mohou být používané pro nevhodné účely. Zajímavost a „módnost“ této metody by neměla zastínit funkčnost ve smyslu, co k čemu vede a co hodláme zjišťovat. V diskusní skupině se jedná převážně o procesy interakce a „vzájemně se informovat“. Důvody pro diskusní skupinu by měly být zpravidla31 psychologické 32 . Jestliže jsou vyhledávány problémové jevy, je vhodnější realizovat předvýzkum a na základě získaných zjištění se rozhodnout pro další postup. V terénních šetřeních chybějí časově velmi náročné kvalitativní výzkumné metody ve smyslu výzkumných strategií (etnografie, biografie, teorie sociálních reprezentací apod.). Tyto metody by bylo možno použít ve specifických situacích a pro zvláštní cíle, např. dlouhodobé studium domácího násilí, opakovaného jednání sociálně znevýhodněných, šikany, záškoláctví, závislosti školáků či

-

30

31 32

Např. Katriak, Matrin. Metodologické základy sociologického výzkumu. Bratislava: SAV, 1968. Vytlačil, Josef. Výběrová šetření v praxi. Praha: SEVT, 1969. Jedná se o obvyklé důvody. Tím ale není znemožněno použít diskusní skupinu dle záměru organizátora. Nemělo by se jednat o vyhledání či ověřování témat, které jsou již známá např. ze studia literatury, ze zkušenosti.

www.sociotrendy.cz



mladistvých, gambling. V praxi se však používají kvalitativní výzkumné techniky (nikoliv metody) např. rozhovory nebo pozorování, které jsou zakotveny na stejném poznávacím principu jako metody kvantitativní. (Toto má své důsledky v limitujících možnostech zobecnění získaných zjištění.) Připomínky k výzkumným aktivitám Poznámky, které jsou formulovány k problematice poznávacích či výzkumných procesů, směřují do roviny vzdělávacích či školících aktivit osob angažovaných ve střednědobém plánování obcí. Není nutné, aby dotčené osoby, např. koordinátoři, uměli realizovat terénní výzkumy. Dokonce ani nemusejí umět konstruovat dotazníky. Měli by však umět posoudit, zda návrh aktivit, který je jim předkládán od externistů či konzultantů, odpovídá standardním výzkumným postupům. Měli by umět nejen vhodně zadat úkol, ale být schopni ohodnotit základní výzkumná zjištění. Pokud obce nemají informace o tom, co všechno by mělo být v terénních šetřeních kontrolováno, bylo by vhodné, aby bylo pro ně zajištěno odpovídající školení.33 V každém případě je zásadní rozdíl v tom, kdy mapování potřebnosti služeb či širší výzkumné šetření provádí laik, nebo kdy výzkum provádí zkušený profesionál. Setkáváme se s rozptylem výzkumných zpráv od čtivých textů, které ale mnoho z podstaty problému nesdělují (pokud je např. formulováno, „že problém nastal“, ale informace, jakým podílem se odráží v cílové skupině, není uvedena), až po profesionálně zpracované výzkumné šetření. Grafická úroveň (barevnost textu, barevná pestrost tabulek) nemusí být zárukou kvality práce (ve smyslu pokrytí populace problémem, pokrytí počtem jednotek apod.). Řešení výzkumných aktivit stojí v první řadě na morálním kreditu a to nejen výzkumníka, ale i všech osob, které se dobrovolně a bez zákonné povinnosti výzkumného procesu účastní.

33

Základní publikací, která vysvětluje možnosti sociologického, tedy i sociálního výzkumu, je: Disman, Miloslav. 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Univerzita Karlova. www.sociotrendy.cz



6. Návrh na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni Návrh na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni vychází z dlouholeté praxe dodavatele, který obdobné úlohy již v minulosti řešil na úrovni jiných krajů a který se osvědčil.34 Mapování potřebnosti sociálních služeb na úrovni MSK by mělo být vždy aktualizováno podle stávajícího kontextu, např. s ohledem na specifika pracovních skupin, které jsou v rámci kraje vytvářeny.35 Navíc tato specifika mohou být měněna. Návrh proto bere v úvahu zejména cíl, kterým je potřebnost služeb těch, jichž se služba dotýká, to jsou klienti cílových skupin.

1. Celkový přístup Pro řešení Návrhu na způsob mapování potřebnosti sociálních služeb na krajské úrovni lze použít kvantitativní a kvalitativní výzkumný přístup. Pro navržený postup je nutno využít spolupráci s obcemi, zejména pro mapování potřeb zadavatelů. Mapování by mělo být umístěno do fáze přípravy střednědobého plánování, aby aktualizované výstupy mohly být jednotlivými zadavateli použity ještě před obdobím, kdy se zahájí nový cyklus plánování sociálních služeb.

2. Metody V rámci výzkumného přístupu mohou převažovat kvantitativní nebo kvalitativní výzkumné metody podle specifikace cílových skupin a požadavků zadavatele. 1) Kvantitativní metody Použití kvantitativních metod může převažovat pro cílové skupiny, které jsou relativné homogenní36 a pro něž existuje tzv. výběrová opora, např. seznam výzkumných jednotek, seznam specifických organizací, které se problematikou uvedených cílových skupin zabývají, nebo znalost podílového zastoupení výzkumných jednotek v cílové populaci. Jedná se například o cílové skupiny: a) Děti, mládež a rodina37

34

Např. Sociotrendy. Příloha 3. Popis navrženého řešení zakázky, postupů a metod, které budou aplikovány při zpracování včetně informačních zdrojů, „ Zjišťování potřeb uživatelů a zadavatelů v jednotlivých oblastech sociálních služeb v Olomouckém kraji,(přístup, metody, výzkumné soubory a průběh zpracování, vstupy, výstupy). Olomouc, 2010. 35

V rámci MSK nejsou vytvářeny krajské pracovní skupiny podle zaměření na jednotlivé cílové populace, např. na seniory, osoby se zdravotním postižením apod. 36 Pokud se jedná o analýzu specifických cílových skupin, jejichž výskyt je špatně zjistitelný, kvantitativní výzkumné metody se pro analýzu těchto cílových skupin nehodí. 37 Cílovou skupinou děti, mládež a rodina je rodina, jejímiž členy jsou děti, mládež, mladí dospělí ve věkové kategorii do 26 let, ale i rodiče vyžadující zvláštní pozornost zejména z důvodu nepříznivých sociálních a výchovných podmínek, ve kterých žijí nebo mají výchovné či jiné problémy. V těchto rodinách není zdravotně handicapovaný člen. www.sociotrendy.cz



b) Osoby se zdravotním postižením38 c) Senioři d) Další cílové skupiny podle výběru zadavatele Zadavatelem by měl být každý výzkumný soubor specifikován. Respondenti některých cílových skupin mohou být získáni ze seznamu uživatelů sociálních služeb pravděpodobnostním výběrem při dodržení ochrany osobních údajů (výběrová opora - seznamy), případně by měl být zvolen termín, ve kterém by byly provedeny rozhovory s uživatelem sociálních služeb v plánovaném počtu a v požadovaných zařízeních. Upřesnění výběrového šetření je v kompetenci řešitele úlohy, který by měl brát v úvahu rozsah cílové populace, na něž je výzkum zaměřen. Nezáleží na počtu cílových skupin, na něž by mělo být mapování zaměřeno, záleží na dostupnosti výzkumných jednotek, která je pro kvantitativní výzkumné metody předpokládaná.39

2) Kvalitativní metody 2.1 Hloubkové rozhovory Pro všechny cílové skupiny může být doplňkově použita technika „hloubkové rozhovory“. Rozhovory by měly probíhat podle daného scénáře. Na rozdíl od dotazníkového šetření by umožnily detailnější zmapování zkoumané problematiky. Navíc vedení individuálního rozhovoru by mohlo umožnit odhalení problémů, které by respondenti měli zábrany sdělit v diskusních skupinách. 2.2 Diskusní skupiny (focus groups – FG) –

Pro všechny cílové skupiny lze použít metodu diskusních skupin (focus groups - FG).

–

Realizovat jednu FG pro každou cílovou skupinu.

Pro tuto cílovou skupinu je typická absence funkčního rodinného systému, který děti v době dospívání opouštějí a hledají společenství svých vrstevníků. Cílová skupina nachází uspokojení svých psychických a společenských potřeb ve společenství obdobně zanedbávaných dětí, mládeže, mladých dospělých, ale i rodičů, kteří jsou ohroženi sociálně patologickými jevy, případně mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. 38

Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, kterými je třeba rozumět osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Za osoby se zdravotním postižením jsou považovány zejména osoby s postižením tělesným, mentálním, duševním, zrakovým, sluchovým, řečovým, civilizačními nemocemi, kombinovaným. 39

Údaje lze získat ze statistických zdrojů (web CZSO, šetření SILC apod., počet poskytovatelů v je znám z registru soc. služeb), případně je možno použít i expertní odhady.

www.sociotrendy.cz



2.3 Použití kvalitativních metod40 by mělo převažovat pro specifické cílové skupiny (analýzy tohoto typu jsou časově velmi náročné), např. o osoby, na nichž je uplatňováno domácí násilí (nezletilí, senioři), specifické skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením, případně témata, která se dotýkají specifických prostředí, jako šikana ve školách, gambling apod. V těchto situacích je vhodné rozlišovat, zda by se mělo jednat o psychologický výzkum, sociologický výzkum, sociálně psychologický výzkum, výzkum jednání, výzkum sociálních reprezentací vázaný na dané téma, případně další. Pro potřeby výzkumu s kvalitativní orientací je důležité zvolit vhodnou metodu zkoumání (etnografie, sociální reprezentace, biografie - nikoliv pouze kvalitativní techniky). Při formulaci zadání úlohy je vhodná konzultace s externím specialistou.

3. Výzkumné soubory a průběh zpracování Je možné realizovat následujících pět typů výzkumných projektů včetně specifikací pro požadované cílové skupiny.

I.

Analýza dokumentů

II.

Výzkum mezi poskytovateli

III.

Výzkum mezi zadavateli

IV.

Výzkum mezi uživateli a potenciálními uživateli (veřejností)

V.

Komparace a analýzy

V průběhu realizace projektu by měla být zajištěna průběžná součinnost se zadavatelem, s odpovídajícími koordinátory a členy pracovního týmu.

I. Analýza dokumentů Analýza vstupních dokumentů slouží jako podklad pro následující výzkumné projekty.

II. Výzkum mezi poskytovateli Analyzovány by měly být všechny sociální služby poskytované na území MSK vzhledem ke konkrétní cílové skupině. Jedná se o služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o

40

Jedná se o ty metody, jejichž poznávací pozice je zakotvena na principech fenomenologie (založených na jevech), principech interpretativních či konstruktivistických (subjektivita a významy dotazovaných), na induktivním logickém principu (nepředpokládajícím ani hypotézy, ani jakákoliv zjištění předem). www.sociotrendy.cz



sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a to pro konkrétní cílové skupiny určené zadavatelem. Cílové skupiny specifikované níže uvádíme jako příklad vymezení odpovídajících služeb: Pro cílovou skupinu děti, mládež a rodina se jedná zejména o: § 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, § 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, § 69 Terénní programy, § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. Pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením se jedná zejména o: § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 39 Osobní asistence, § 40 Pečovatelská služba, § 41 Tísňová péče, § 42 Průvodcovské a předčitatelské služby, § 43 Podpora samostatného bydlení, § 44 Odlehčovací služby. § 45 Centra denních služeb, § 46 Denní stacionáře, § 47 Týdenní stacionáře, § 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, § 50 Domovy se zvláštním režimem, § 51 Chráněné bydlení, § 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, § 54 Raná péče, § 55 Telefonická krizová pomoc, § 56 Tlumočnické služby, § 57 Azylové domy, § 58 Domy na půl cesty, § 59 Kontaktní centra, § 60 Krizová pomoc, § 60a Intervenční centra, § 63 Noclehárny, www.sociotrendy.cz



§ 64 Služby následné péče, § 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, § 67 Sociálně terapeutické dílny, § 70 Sociální rehabilitace. Pro cílovou skupinu sociálně vyloučené lokality se jedná zejména o: § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, § 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, § 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, § 69 Terénní programy, Pro cílovou skupinu imigranti se jedná zejména o: § 37 odborné poradenství. Pro cílovou skupinu osoby v krizi se jedná zejména o : § 55 Telefonická krizová pomoc, § 60 Krizová pomoc. Pro cílovou skupinu osoby ohrožené návykovým jednáním se jedná zejména o : § 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. § 55 Telefonická krizová pomoc, § 57 Azylové domy, § 59 Kontaktní centra, § 60 Krizová pomoc, § 64 Služby následné péče, § 68 Terapeutické komunity, § 69 Terénní programy. Pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené se jedná zejména o : § 50 domovy se zvláštním režimem, § 57 azylové domy, § 58 domy na půli cesty, § 61 nízkoprahová denní centra pro osoby bez přístřeší (terénní služby), § 63 noclehárny apod.

www.sociotrendy.cz



Sociální služby pro další cílové skupiny mohou být vymezeny podle výše uvedených příkladů, Mohou být ale uváděny i služby registrované i neregistrované dle zákona č. 108/2006Sb., rovněž služby absentované. Cílové skupiny by měly být formulované dle potřeby zadavatele. Doporučujeme zařazení výzkumných oblastí, např.: -

identifikace problémů sociálních služeb;

-

názory poskytovatelů na zajištění sociálních služeb jinými subjekty a potřeba spolupráce s dalšími subjekty;

-

identifikace forem/druhů požadovaných sociálních služeb;

-

potřeby poskytovatelů;

-

informovanost o sociálních službách;

-

zjištění dostupnosti poskytovaných služeb ve smyslu spokojenosti s charakteristikami sociálních služeb.

III. Výzkum mezi zadavateli Měla by být zjištěna potřebnost sítě sociálních služeb z pohledu zadavatelů sociálních služeb - zejména obcí s pověřeným obecním úřadem. Zjištění provést prostřednictvím kontaktu (strukturovaného rozhovoru) s pracovníky odborů sociálních věcí POU, případně koordinátory soc. služeb, např.: -

Vyžadovaná pomoc občanů v oblasti sociálních služeb;

-

Informovanost o sociálních službách;

-

Problematika cílových skupin;

-

Podíl obcí na spolufinancování sociálních služeb a spolupráce se zařízeními sociálních služeb;

-

Okolnosti zlepšující situaci v oblasti sociálních služeb;

-

Typy požadovaných (chybějících) sociálních služeb podle zastupitelů (pověřených pracovníků) obcí; případně další témata podle požadavků obcí či zadavatele.

IV. Výzkum mezi uživateli a potenciálními uživateli (veřejností) Měly by být zjištěny potřeby uživatelů sociálních služeb, zda jsou nabízené služby skutečně využívány k účelu, k jakému byly určeny. Identifikována by měla být spokojenost uživatelů, výhrady k poskytovaným sociálním službám a návrhy na doplnění sítě sociálních služeb.

www.sociotrendy.cz



Pokud se jedná o potřeby potenciálních uživatelů sociálních služeb, tedy veřejnosti, je na zadavateli, jaká témata hodlá zjišťovat. Pokud veřejnost zkušenosti se službami nemá, lze zjišťovat úroveň povědomí o službách prostřednictvím dotazu na obecnou informovanost o službách nebo cílových skupinách. Je možné se dotazovat i na zdroje, odkud jsou informace získávány. Často je zjišťováno, jaký druh pomoci by byl uvítán, pokud by byl dotazovaný odkázán na pomoc druhých. Problém tzv. projektivních otázek je však v tom, že dotázaný nemá s promítanou situací osobní zkušenost. Pouze může odhadovat, co by dělal, kdyby situace hypoteticky nastala. Případně zkušenost je dána povědomím o dané problematice zprostředkovaně, např. z doslechu od známých. Řešení reálných situací může být zcela jiné.41 Nicméně je důležité znát tendence v nasměrování i těchto oblastí. Standardním dotazem bývá vyjmenování tematických oblastí, kterými by se, z pohledu dotazovaného, sociální služby měly zabývat, rovněž ochota platit za sociální služby42. Výzkum by měl být realizován zvoleným výzkumným přístupem u jedinců, kteří jsou uživateli sociálních služeb, jejichž upřesnění může formulovat zadavatel. Mohou být realizovány hloubkové rozhovory kombinací následujících metod zjišťování: -

kvantitativní výzkumné šetření s použitím dotazníku;

-

kvalitativní výzkumné metody dle specifikace cílových skupin – diskusní skupiny (focus groups), hloubkové rozhovory.

Návrh na výběrové šetření pro skupinu veřejnost Níže uvádíme návrh na výběrové šetření pro cílovou skupinu „potenciální uživatelé sociálních služeb“, tedy veřejnost. V tabulce je uveden výběrový plán pro odhad velikosti výběrových souborů v jednotlivých POU MSK, který je reprezentativní pro MSK s ohledem na předen stanovaný rozsah výběrového souboru (např. 3000 výzkumných jednotek). S ohledem na požadavky zadavatele, které vždy výzkumnou úlohu upřesňují, lze použít i jiné (nejen poměrové, jak uvádí tabulka) modely výběrových postupů, např. stratifikované, skupinkové apod. 43

41

Z tohoto důvodu lze zařadit do dotazování zjištění hodnotových hierarchií respondentů a z nich vyhledat potenciality jako tendence k jednání jedinců. 42 Ochota měsíčně připlácet za sociální služby může být zjišťována jako blíže nespecifikována bez ohledu na jakýkoliv druh služeb. Cílem dotazu je zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup.

43

Podrobněji např. v publikaci Jeřábek 1992:37. Jeřábek, Hynek. 1992. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Univerzita Karlova. Další publikace: Vytlačil, Josef. 1969. Výběrová šetření v praxi. Praha: SEVT. www.sociotrendy.cz



Tabulka 26 Možný počet potenciálních respondentů v POU MSK Počet obyvatel

Může být požadován minimální počet v POU

Volba počtu obyvatel s ohledem na velikost lokality

Ostrava

328575

50

445

Frýdek-Místek

109977

50

182

Opava

101719

50

172

Havířov

97595

50

167

Karviná

73240

50

138

Třinec

55769

50

117

Nový Jičín

48529

50

108

Orlová

45826

50

105

Hlučín

40101

50

98

Krnov

30994

50

87

Bohumín

29826

50

86

Kopřivnice

28249

50

84

Bruntál

27189

50

83

Český Těšín

26650

50

82


23224

50

78

Jablunkov

22512

50

77

Kravaře

21320

50

76

Frenštát pod Radh.

19106

50

73

Rýmařov

16576

50

70

Bílovec

14108

50

67

Vítkov

13993

50

67

Příbor

13294

50

66

Studénka

11818

50

64

Odry

11301

50

64

Město Albrechtice

8308

50

60

Vrbno pod Pradědem

7990

50

60

Vratimov

6850

50

58

www.sociotrendy.cz



Fulnek

6158

50

57

Horní Benešov

3544

50

54

Osoblaha

3032

50

54

1247373

1500

3000

Celkem

V. Komparace a analýzy Měla by být provedena srovnání vybraných (komparovatelných) charakteristik cílových skupin, potřebnosti zadavatelů se stávajícími poskytovanými službami s důrazem na návrh doporučení pro řešení zjištěné situace. Komparace by měla být upřesněna podle výstupů dle jednotlivých cílových skupin a požadavků zadavatele. Pro mapování potřebnosti s ohledem na výše uvedené projekty je nutno respektovat časové rozsahy pro všechna výzkumná šetření. Pro terénní šetření doporučujeme minimální dobu 6 měsíců. Toto mapování provést s ohledem na možnosti zapojených subjektů, především obcí POU.

www.sociotrendy.cz



7. Souhrnná zjištění Na základě výše uvedených analýz obsahů střednědobých plánů obcí a jednak na základě dotazníkového šetření face to face 44 byly celkově vysledovány tendence, které jsou uvedeny v následujícím souhrnu. Vztah k potřebnosti sociálních služeb Potřebnost sociálních služeb je řešena v obcích POU MSK jako: - SWOT analýza -

Průzkum potřeb uživatelů (anketní nebo dotazníkové šetření)

-

Průzkum či analýza potřeb poskytovatelů

-

Argumentace není explicitní (není obsažena formulace např. : „…bylo…uvedeno, že…, proto …je potřebné, aby…“)

-

Úroveň argumentace v rozmezí od výroků typu „je potřebná“, až po předložené závěry na základě věcně a metodicky zjišťované potřebnosti.

Vztah k financování sociálních služeb -

Financování služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle použitých indikátorů v jednotlivých dokumentech obcí

-

Jsou uváděny zdroje financování u více než tří čtvrtin plánů

-

Necelá pětina plánů specifikuje nové služby samostatným indikátorem

-

Pětina plánů uvádí zjevnou finanční analýzu (jako součást dokumentu nebo v příloze v rozsahu tabulky, až samostatného dokumentu)

Vztah ke kvalitě sociálních služeb -

Odkaz na „kvalitu služeb“ není uváděn

-

U jedné obce byla jako součást indikátoru „Předpokládané dopady opatření“, formulací „Kvalita služeb se odráží v dostupnosti služby uživatelům a v dostatku kvalifikovaného personálu, který na základě svých dovedností a znalostí umí poskytnout sociální služby dle potřeb uživatelů.“, také „Stabilita a kvalita poskytovaných služeb bude zajištěna pravidelným a transparentním financováním z dotačních titulů města v rámci vícezdrojového financování sociálních služeb“

44

Bylo podstatné dohodnout se na kritériu, které by rozlišovalo nejen úroveň plánů jako takových, ale aby byly do procesu zahrnuty další charakteristiky, což vyžaduje řadu dalších konzultací a dohod na úrovni zadavatele i obcí. Klíčovou okolností bylo zajistit intersubjektivitu, tj. sdílený význam relevantních osob s významy pojmů nebo se vztahem mezi pojmy. www.sociotrendy.cz



-

Kvalitu lze v dokumentech chápat v přeneseném významu prostřednictvím např. vzdělávání pracovníků a osob zapojených do procesu střednědobého plánování, zlepšování a rozšiřování stávajících služeb

Specifika střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na území MS kraje -

S koordinací, resp. řízením procesu střednědobého plánování mají velkou zkušenost především obce Ostrava, Frenštát p. Radhoštěm, Český Těšín, Frýdek - Místek, Nový Jičín, Krnov, Opava, Kopřivnice. Tyto obce lze v rámci analýzy považovat za subjekty poskytující dobré příklady pro ostatní obce MSK.

-

Velké obce mají zpravidla větší zkušenosti s procesem střednědobého plánování sociálních služeb.

-

Koordinace procesu střednědobého plánování zpravidla souvisí s četností zpracování plánů.

-

Problémem spojeným s koordinací procesů střednědobého plánování sociálních služeb může být i dlouholetá zkušenost dotčených osob. Znalost problematiky se může promítat do stereotypů v myšlení i jednání kompetentních pracovníků, které nemusejí být zaznamenané a reflektované. Jedná se o možné předjímáním potřeb sociálních služeb těch cílových populací, které v minulosti služby potřebovaly, avšak v realitě mohou být v průběhu času velmi změněné.

-

Účast externích firem na zpracování podkladů nezbytných pro přípravu střednědobých plánů má vliv na vyšší kvalitu procesu střednědobého plánování, nicméně nemá vliv na zásadní okolnost, kterou je způsob koordinace, resp. jeho řízení .

-

Způsob koordinace, resp. řízení procesu střednědobého plánování může souviset s rozlišením územních celků, které střednědobě plánují samostatně nebo ve svazku obcí. Obce plánující samostatně mají zpravidla vyšší náklady na způsob řízení střednědobého plánování.

-

Koordinátoři tvoří poměrně heterogenní skupinu. Toto je dáno rozdíly v počtu již realizovaných střednědobých plánů v rozmezí od situace, kdy k realizaci plánu dochází poprvé, anebo k realizaci již dochází opakovaně většinou s ohledem na nastavenou dobu platnosti plánu, která je obvykle na čtyři roky. Kromě rozdílů v délce plánování se projevily také rozdílné postoje v chápání důležitosti střednědobého plánování. Jeden typ koordinátorů vnímá důležitost ve smyslu povinnosti, která nemusí mít jednoznačně legislativní oporu. Druhá skupina koordinátorů vnímá důležitost střednědobého plánování ve smyslu činnosti pro občany, pro daný region, kde je úsilí nezbytnou a také samozřejmou podmínkou, přičemž se jedná o proces přípravy vhodných podmínek, na jejichž základě může následně dojít k zásadnímu zlepšení sociální situace v regionu či obci. S tím souvisí i

www.sociotrendy.cz



rozdíly v náplni práce jednotlivých koordinátorů, tato problematika na personální úrovni je řešena individuálně a často každou obcí samostatně. -

Výhodou v procesu přípravy, tvorby i realizace střednědobého plánování se projevovala externí spolupráce s metodiky a externí zajištění průzkumu potřebnosti v daném regionu či obci. Tento pozitivní přínos se u dotčených obcí ve výpovědích koordinátorů opakoval zejména prostřednictvím kladného hodnocení této externí spolupráce s metodikem či agenturou zjištující potřebnost cílových skupin. Dále byl uváděn příklad vhodného koncepčního sjednocení střednědobých plánu.

-

Z šetření vyplývá slabší orientace koordinátorů na týmovou kulturu. Není zcela jasné pochopení principů střednědobého plánování v praxi a odkaz na dobré příklady z jiných obcí může být nepochopen. První neúspěch v komunikaci i s jinými obcemi nebo i s veřejností může vyrůst do velkého problému, přičemž by často stačila externí spolupráce s výzkumnou agenturou, sociologem, či metodikem střednědobého plánování.

-

Mezi koordinátory se občas projevila kritika do vlastních řad, postoj k jakési „bezbrannosti“ a „vyhoření“, často v souvislosti s finanční nejistotou stávajících či nových služeb. Zároveň se u některých projevuje otevřenost a ochota k možnostem vyhledávání a zpracování grantových žádostí a projektů, které by zajistily vícezdrojové financování pro rozvoj obce či regionu.

-

Někdy se nedaří zapojit zastupitelstvo především v obcích prvního typu. Řešení technických záležitostí (kanalizace, osvětlení apod.) se jeví s vyšší prioritou. V případě nastavení mechanizmů spolupráce a komunikace se zastupitelstvem je obvykle následně vzájemná spolupráce bezproblémová. Zapojení zastupitelstva je řešeno buď jednostrannou informovaností, zastoupením prostředníky, konzultanty či odborníky a v neposlední řadě aktivní spoluúčastí zastupitelstva v řídících nebo pracovních skupinách.

-

Existují velké rozdíly mezi obcemi v počtu služeb působících na jejich území co se týká nákladnosti i jejich udržování. Jedná se o rozdíly v potřebách, zdrojích i finančním zajištění.

-

Mezi pozitivní příklady v rámci přípravy střednědobého plánu lze zařadit neformální vtažení veřejnosti (rozdělené dle věkových skupin) do zjišťování potřebnosti a diskuse nad různými i citlivými tématy. (Např. dotované jednodenní výlety pro seniory, společenské jednodenní akce s pohoštěním apod.)

-

Pro malé obce je příznačný problém kumulování nesourodých skupin do jedné pracovní skupiny.

Návrhy a optimalizace - Využít v řízení procesu střednědobého plánování zkušenosti především obcí, které mají zpracovaný více než jeden plán, jsou velkými obcemi a využívají metodiky příp. jiné odborníky. Tyto obce lze v rámci analýzy považovat za subjekty poskytující dobré www.sociotrendy.cz



příklady pro ostatní obce MSK s ohledem na procesy řízení střednědobého plánování sociálních služeb. -

Získávat zkušenosti se způsobem řízení procesu střednědobého plánování s četností zpracování plánů.

-

Předcházet stereotypům v myšlení i způsobech práce kompetentních pracovníků v případě dlouholeté zkušenosti se střednědobým plánováním sociálních služeb

-

Podpořit účast externích subjektů na zpracovávání podkladů nezbytných pro přípravu střednědobých plánů. Zvyšovat kvalitu procesu střednědobého plánování.

-

Zefektivnit způsob řízení procesu komunitního plánování možností propojení větších územních celků, které střednědobě plánují. Obce plánující samostatně mají zpravidla vyšší náklady na způsob řízení střednědobého plánování.

Summary - The municipalities most experienced in coordination of the process of the mediumterm planning are namely Ostrava, Frenštát p. Radhoštěm, Český Těšín, Frýdek – Místek, Nový Jičín, Krnov, Opava, Kopřivnice. These municipalities can be regarded subjects providing good examples for other municipalities of the MSR with respect to the processes of management of medium-term planning of social services. -

Large municipalities are usually more experienced in the process of medium-term planning of social services. The way of coordination of the process of medium-term planning is usually related to the frequency of plan processing.

-

A problem can be caused also by long-time experience of medium-term planning of social services.

-

The knowledge of the given issue can be reflected in stereotypes in thinking and acting of the competent employees that can be unnoticed and unreflected.

-

These are possible anticipations of the needs of social services of the target populations that needed the services in the past but that can be changed considerably in the course of time.

-

The way of management of the process of community planning can be related to the differentiation of territorial entities making medium-term plans individually or in unions of municipalities.

-

The municipalities making plans individually are more experienced in the way of management of medium-term planning.

-

The participation of external companies in processing of materials necessary for the preparation of medium-term plans influences higher quality of the process of

www.sociotrendy.cz



medium-term planning; nevertheless it does not influence the fundamental factor – the way of management of the process of community planning. -

Coordinators form a rather heterogeneous group. It is caused by the differences in the number of realized medium-term plans ranging from the situation when the plan is carried out for the first time to the one when the realization is performed repeatedly, usually with respect to the set period of the plan duration which is usually four years.

-

Beside the differences in the planning duration, different attitudes in understanding of importance of community planning were manifested. One type of coordinators is aware of the significance in the sense of a duty that does not need a clear legal background. The second group of coordinators perceives the significance of community planning as an activity for the sake of the citizens and the given region where endeavour is an essential and also natural circumstance while it is a process of preparation of suitable circumstances on the basis of which the social situation in the region or municipality can be considerably improved. This is also related to the differences in the scope of work of the coordinators; this issue is arranged on the personnel level individually and frequently separately with each municipality.

-

The external cooperation with methodologists and the external realization of surveys of the needs in the given region or municipality proved to be an advantage in the process of preparation, creation and realization of medium-term planning. This helpful contribution was repeated in the coordinators’ statements especially through positive evaluation of this external cooperation with a methodologist or an agency surveying the needs of the target groups. An example of a suitable conceptual unification of the medium-term plan was also mentioned.

-

The survey shows the coordinators’ weak orientation to team culture. What is not absolutely clear is the understanding of the principles of community planning in practice and references to good examples of other municipalities are not understood. The first failure in communication with other municipalities as well as the public often develops into an insurmountable problem while this could be frequently solved by means of external cooperation with a research agency, sociologist or mediumplanning methodologist. The coordinators sometimes expressed criticism of themselves, an attitude towards some “defenselessness” and “burn-out”, often in relation to financial insecurity of the existing or future services. At the same time, some of them show openness and willingness to find new opportunities to search and elaborate grant applications and projects, ensuring multisource funding of the development of a municipality or region.

-

What sometimes fails is the participation of municipalities with designated local authorities technical issues (sewerage systems, lighting etc.) Mutual cooperation is usually problem-free if the

www.sociotrendy.cz

local authorities, especially in and municipalities. Solving of seems to be of higher priority. mechanisms of cooperation and 70 strana | 176 celkem


communication with the authority have been set. The participation of the local authority is often in the form of one-way flow of information, representation by mediators, consultants or specialists and last but not least an active participation of the local authority in control or working groups. -

There are great differences among the municipalities regarding the number of services functioning in their territory and their expensiveness and maintenance. These are differences in needs, sources and funding as well. Some positive examples of the preparation of a medium-term planning are informal involvement of the public (divided into age cohorts) in the surveying of the needs and discussions about various, even delicate issues. (E.g. subsidized one-day trips for senior, social one-day events including refreshment etc.).

-

What is typical for small municipalities is the problem of accumulation of heterogeneous groups in one working group.

www.sociotrendy.cz



8. Návrh optimalizace procesů střednědobého plánování na úrovni obci za účelem tvorby střednědobého plánu kraje 1. Zhodnocení náročnosti tvorby a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí Tvorba a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí (POU) je náročná zejména s ohledem na zákon č. 108/206 Sb. o sociálních službách, ze kterého vyplývá: Obec zajišťuje: -

potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území,

-

dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území,

-

zjištění o dotčených oblastech předává kraji,

-

zjištění zařazuje do střednědobého plánu obce.

Z toho dále vyplývají pro obec dílčí úkoly: -

mapovat prostředí (demografické údaje, vázané na populaci obce, včetně dostupnosti zdrojů - služeb),

-

identifikovat potřeby obyvatel a potřeby třídit na potřeby vázané na sociální služby a na jiné typy služeb,

-

mapovat dostupné zdroje (finanční, materiální - budovy, personální - dostatek pracovníků ve službách apod.)

-

zjišťovat chybějící zdroje plánovat napojení na síť potřebných zdrojů (kapacita služeb, finanční zajištění, územní dostupnost apod.)

Z výše uvedeného výčtu povinností obcí vyplývá, že se jedná o činnosti, které musejí být realizovány v souladu s mnoha dalšími aktivitami a že musejí být řízeny pracovníkem, který bude za výše uvedené aktivity odpovědný při jejich zajišťování, koordinaci a řízení. Náročnost tvorby a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí vyplývá rovněž z Analýzy střednědobých plánů obcí Moravskoslezského kraje POU, jejíž součástí bylo výzkumné šetření zaměřené na obce POU jako objekt zkoumání. Odtud bylo zjištěno, že pracovní zařazení koordinátora v obcích neodpovídá vždy jeho funkci a je kumulováno s dalšími aktivitami. Tři čtvrtiny obcí zpracovávaly střednědobé plány samy (bez účasti dalších subjektů, které by byly zjevně uváděny). Z upřesnění počtu zpracovatelů střednědobých plánů v obcích podle úvazku koordinátora uvedeného v grafu 1 vyplývá, že střednědobý plán zpracovává 8 koordinátorů s plným úvazkem (1,0), 3 koordinátoři s úvazkem v rozmezí (0,4 0,8), 5 koordinátorů s úvazkem (0,1 - 0,3) a 6 pracovníků bez úvazku koordinátora. Koordinátor je tedy převážně zpracovatelem střednědobých plánů obcí.

www.sociotrendy.cz



Graf 1: Počty zpracovatelů střednědobých plánů v obcích dle úvazku koordinátora (Počet obcí=29)

8

1 1

3

0,4-0,8

2 5

0%


2 6

bez úvazku

50%

obec

1

obec a metodik KP

100%

Pro funkci koordinátora je potřebné získat odborné vzdělání a řada pracovníků obcí s ohledem na zákon o sociálních službách si musela dokončit předepsaný stupeň vzdělání. Náročnost aktivit je dokládaná dalšími skutečnostmi, které jsou argumentovány výše zmíněnou Analýzou střednědobých plánů: -

Ve většině střednědobých plánů obcí jsou prezentované SWOT analýzy realizované jednak na úrovní řídící skupiny či manažerského týmu (resp. koordinační skupiny), jednak na úrovni všech pracovních skupin. Jedná se o vstupní aktivity, jimž se zakládají podmínky pro vyhledání adekvátních cílů a opatření. Tato činnost zahrnuje aktivity v rozmezí od 4-48 hodin, pokud jsou uváděné dny, jedná se o aktivity realizované od dvou do 30 dnů, pokud jde o měsíce, jedná se o aktivity uváděné od dvou do sedmi měsíců.

-

Ve většině střednědobých plánů obcí je provedeno mapování regionu nebo potřebnosti služeb. Výsledná zjištění jsou prezentována v rozsahu od několika popisných tabulek, až po zprávy s tabulkami rozsáhlého charakteru, které jsou buď součástí dokumentu nebo samostatných analýz.

-

Na procesu střednědobého plánování sociálních služeb se podílí celá řada subjektů, jejichž účast se liší podle jednotlivých fází, a to přípravy, tvorby, schvalování, realizace a vyhodnocení. Jedná se nejen o koordinátory a pracovníky sociálních odborů obcí, ale politickou reprezentaci obcí, členy řídících a pracovních skupin, specialisty, metodiky, poskytovatele a uživatele sociálních služeb, výzkumníky i veřejnost.

-

Problémem spojeným s koordinací procesů střednědobého plánování sociálních služeb může být i dlouholetá zkušenost dotčených osob. Znalost problematiky se může promítat do stereotypů v myšlení i jednání kompetentních pracovníků. Jedná se o možné předjímáním potřeb sociálních služeb těch cílových populací, které v minulosti služby potřebovaly, avšak v realitě mohou být v průběhu času velmi změněné.

www.sociotrendy.cz



Návrhy optimalizace procesů Téměř všechny analyzované obce mají snahu střednědobě plánovat, přesněji vytvořit strategický dokument, který by jim umožnil procesy odpovídající střednědobému plánování na obcích v plně míře zajišťovat. Proto navrhujeme následující aktivity podporující optimalizaci procesů na úrovni obcí pro následnou tvorbu střednědobého plánu kraje: Vzdělávání koordinátorů v oblasti fáze přípravy střednědobého plánu se zaměřením na posílení manažerských a komunikačních dovedností. Dále v rámci procesu mapování potřebnosti zvýšit kompetence pro přípravu výzkumného šetření a příp. realizaci. Podpořit schopnost rozumět výstupům, výzkumným zprávám, statistickým údajům, správně zadat a kontrolovat výzkumnou úlohu. Výzkumná šetření obsahují řadu procesů (tvorba měřícího nástroje, výběrová šetření zaměřená na cílové populace, statistické soubory, statistický software apod.) Aby bylo možno získat alespoň informace o základních postupech spojených s různými druhy výzkumných šetření, bylo by potřebné zajistit finanční prostředky na další vzdělávání koordinátorů v této oblasti. Obce mají zájem o aktivity spojené s procesem střednědobého plánování služeb, proto je vhodné podporovat vzájemné setkávání dotčených pracovníků, např. pořádáním konferencí, dnů sociálních služeb, aby mohli reflektovat situaci v jiných obcích a využívat postupy, které se již osvědčily. Je důležité podporovat otevřenost a ochotu k možnostem vyhledávání a přípravy grantových žádostí a projektů, které by zajistily vícezdrojové financování pro rozvoj obce či regionu. Je důležité hledat úsilí i pro opakované aktivity, které nemusejí být napoprvé úspěšné. V rámci příkladu dobré praxe v řízení procesu střednědobého plánování využít zkušenosti především obcí, které mají zpracovaný více než jeden plán, využívají metodiky příp. jiné odborníky. Více zapojit externí subjekty na zpracovávání podkladů pro přípravu střednědobých plánů. Zvyšovat kvalitu procesu střednědobého plánování. Způsob řízení procesu komunitního plánování souvisí s možností propojení větších územních celků, které střednědobě plánují. Obce plánující samostatně mají zpravidla vyšší náklady na způsob řízení střednědobého plánování. Doba platností jednotlivých obecních plánů je rozdílná, tzn., že plány mají jiné období vzniku a jiné období, na které je jejich plán zpracován. Aby byla zajištěná návaznost těchto plánů a plánování sociálních služeb v MSK, je třeba vzít úvahu budoucí sjednocení. Sjednocení by mělo být provedeno do poloviny funkčních období. Přípravná fáze může být odhadnuta na dva roky. Fáze naplňování plánu a vyhodnocování, probíhají u většiny obcí paralelně, kdy je možno začít s vyhodnocováním plánu přibližně s půlročním oddálením od fáze naplňování plánu, které lze odhadovat na dva až čtyři roky. V konkrétní situaci MSK stávající plán končí v roce 2014. Aby bylo dosaženo shody a www.sociotrendy.cz



propojení, měly by být plány ostatních obcí dokončeny v roce 2016. MSK by tak měl možnost od tohoto roku začít zapracovávat vlastní plán začínající v roce 2018. Tímto postupem by pak MSK měl k dispozici dostatek času (tedy dva roky) na přípravnou fázi. Uvádíme návrh harmonogramu aktivit střednědobého plánování sociálních služeb na úrovni MSK, který dokumentuje procesuální náročnost aktivit spojených se střednědobým plánováním na krajské úrovni dle počtu dnů. Zároveň je potřeba vzít v úvahu, že se jedná o model harmonogramu, který je nezbytné v průběhu plánování upravit dle aktuální organizační náročnosti v rámci procesu slaďování procesů a sjednocování střednědobých plánů. Pro modelovou situaci vycházíme z předpokladu plánu pro čtyři roky (1 rok má cca 252 pracovních dnů). Návrh harmonogramu aktivit střednědobého plánování sociálních služeb v MSK

1017 d

1. etapa Přípravná fáze střednědobého plánování

44 d

Příprava operativního plánu

12 d

Organizační zajištění strategických dokumentů vč. vyhodnocení (SPRSS obcí MSK a jiné zdroje)

7d

Zpracování strategických dokumentů vč. souhrnných monitorovacích zpráv (SPRSS obcí MSK a jiné)

25 d

2. etapa Tvorba plánu

143 d

Příprava koordinace procesů, pracovních setkávání PS a ŘS

7d

Příprava a realizace terénního šetření - strukturovaná interview

108 d

Příprava a tvorba SWOT analýz

14 d

Zapracování aktualizovaných cílů a opatření

14 d

3. etapa Připomínkování

50 d

Získávání podnětů a připomínek

20 d

Zpracování podnětů a připomínek

20 d

Příprava předložení dokumentu ke schválení

10 d

4. etapa Schvalování

30 d

Předložení dokumentu ke schválení, zajišťování administrativy, podklady pro jednání

2d

Schvalovací proces ŘS, Rada kraje a Zastupitelstvo kraje

14 d

Distribuce

14 d

5. etapa Realizace

714 d

Příprava a realizace veřejných zakázek, koordinace finančních prostředků na realizaci, předběžný monitoring

700 d

Příprava souhrnné zprávy dle naplňování cílů a opatření

14 d

6. etapa Vyhodnocení

36 d

Souhrnná zpráva o naplnění cílů a opatření

20 d

Projednání v PS a ŘS

8d

Předložení zprávy ke schválení následně RK a ZK

8d

www.sociotrendy.cz



2. Definování základních parametrů obsahu střednědobého plánu obcí ve vztahu k potřebnosti, kvalitě a financování Proces střednědobého plánování obcí byl operacionalizován prostřednictvím promítnutí položek zjištěných ve střednědobých plánech obcí a výpočtem podílu, jakým se tyto plány promítají do struktury doporučené krajským plánem. Klíčovými okolnosti, které by měly být monitorovány, jsou potřebnost, financování a kvalita.45 Současný stav Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů, které jsou uvedeny v operacionalizovaných indikátorech zjišťujících alespoň jejich výskyt. Ve střednědobých plánech jednotlivých obcí s POU jsou ve většině indikátorů zahrnuty údaje o způsobu financování sociálních služeb.46 Finanční náklady by měly být řešeny s ohledem na: 1) podporu stávajících sociálních služeb, 2) rozšíření stávající kapacity sociálních služeb, 3) vznik nových služeb 4) podporu a rozvoj stávajících souvisejících aktivit. Indikátor, který by byl naplňován výše uvedenými aktivitami, by měl být závazný ve všech střednědobých plánech. Potřebnost dané služby je v současnosti součástí jiných indikátorů. Proto tento indikátor by měl být rovněž závazný s upřesněním zdroje argumentujícího potřebnost. Kvalita není součástí indikátorů, pokud je zmíněna v obsahu indikátoru, je uvedení formální. Proto i tento by měl být zařazen s upřesněním kritéria kvality pro danou službu. Navržená úprava Jako základní parametry střednědobého plánu jsou navrženy indikátory, které by byly pro jednotlivé střednědobé plány závazné:

45

Kvalita poskytovaných sociálních služeb je dle § 98 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách řešena prostřednictvím inspekce, jako součást kapitoly „Inspekce poskytování sociálních služeb“. Podle § 99 „(1) Kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb.“ Ze zákona citujeme: „Standardy kvality sociálních služeb jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. (2) Plnění standardů kvality se hodnotí systémem bodů. (3) Obsah jednotlivých standardů kvality a bodové hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.“ Financování je řešeno dle zákona o soc.službách systémem dotací dle paragrafů § 101 až §105. Termín „potřebnost“ v zákoně o sociálních službách definován není. 46

Viz tabulka 2.1.1 Analýzy střednědobých plánů.

www.sociotrendy.cz



-

Cíl (Priorita) Jedná se o charakteristiku cílů a stanovení konkrétních výsledků, které má aktivita přinést. Čím konkrétněji bude cíl popsán, tím kvalitněji bude možné provést zhodnocení dosažení stanoveného cíle. Vhodné je uvést konkrétní údaje o počtu – např. počet osob, kterým stanovený cíl může pomoci.

-

Opatření V této části by se mělo jednat o popis a charakteristiku jednotlivých aktivit, které budou prováděné k dosažení stanovené priority. Dále by zde mělo být zhodnocení rizik a ohrožení při naplňování daných opatření. Opět je vhodné uvést konkrétní údaje o počtu, např. počet lůžek, intervencí nebo předpokládaný počet klientů, kterým dané opatření prospěje. Také by zde bylo vhodné začlenit časový harmonogram plnění stanovených opatření, aby bylo možné posoudit naplnění či nenaplnění daného opatření.

-

Potřebnost opatření Zde je důležité uvést důvody a argumentaci, proč jsou jednotlivá opatření zaváděná, předpokládané dopady a výhody těchto opatření. Tento krok ukáže, zdali zaváděná opatření jsou vhodná či nikoliv pro dosažení stanových priorit. Bude tak možné vyhnout se opatřením, které přímo nesouvisí s dosažením stanovených priorit a někdy bezúčelným dokumentům.

-

Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření Je potřebné stanovit předpokládanou finanční náročnost jednotlivých opatření. Spolu s finanční náročnosti je vhodné také uvést období, na které se finanční náklady vztahují. Pro srovnání je možné využít informace z registru poskytovatelů sociálních služeb (http://iregistr.mpsv.cz/), kde je uvedená finanční rozvaha u každého poskytovatele, lze tedy vyhodnotit i finanční náročnost u jiných poskytovatelů stejných služeb.

-

Předpokládané finanční zdroje Předpokládané finanční zdroje by měly plně pokrýt náklady spojené s realizací opatření. Jedná se o uvedení všech předpokládaných zdrojů financování. U každého zdroje je třeba uvést předpokládanou výši finančního zajištění, popřípadě procentuální vyjádření finančního zajištění, aby byla zřejmá skladebnost zdrojů. Takto naplněný indikátor pak bude měřitelný a vyhodnotitelný.

-

Kritérium kvality služby Důležitým indikátorem je kritérium kvality služby. Tento indikátor patří k složitě zhodnotitelnému kritériu a často může docházet k subjektivným soudům. Pro hodnocení kvality služby proto byla navržena tabulková soustava (viz část 3 Návrh na

www.sociotrendy.cz



kritérium kvality sociální služby), která by měla pomoci hodnotit kvalitu poskytovaných služeb. -

Stávající služba – podpořená Pokud je podpořená již stávající služba, je nezbytné provést revizi zavedených postupů. Je důležité zhodnotit naplnění kapacity služby nebo provést aktualizaci zavedených kanálů, které by pomohly zefektivnit práci jednotlivých poskytovaných služeb. Tato aktualizace může ušetřit finance, které pak lze použít v jiných aktivitách.

-

Stávající služba - navýšení kapacity Pokud dojde k navýšení kapacity u již stávající služby, je třeba uvést důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí a případné negativní dopady, pokud k tomuto navýšení nedojde. Dále je třeba navýšení uvést v měřitelné jednotce, tak aby bylo zřejmé, o jak velké navýšení se jedná.

-

Nová služba V případě zavádění nové služby je vhodné zhodnotit přínosnost této služby. Dále je třeba zdůvodnit zavádění nové služby a její potřebnost. Zavádění nové služby by mělo vycházet z průzkumu potřebnosti poskytování sociálních služeb, který by také prokázal potřebnost nové služby. Zde je možné použít ukázky dobré praxe, které se osvědčili v jiných obcích.

Celkově naplnění indikátorů by mělo být měřitelné. Např. by měly být uvedené údaje o počtu - potřebných lůžek, bytů, domů, zařízení, podílu osob, jimž je z celkového počtu poskytovaná služba či pomoc apod. 3. Návrh na kritérium kvality sociální služby S ohledem na naplnění požadavku vyplývajícího ze zákona o zajištění kvality sociálních služeb prostřednictvím standardů kvality sociálních služeb doporučujeme, aby poskytovatelé sociálních služeb použili negativní vymezení pro ohodnocení sociálních služeb, které poskytují. Konkrétně uvedením, co jim v oblasti procedurální, personální a provozní chybí. Na tomto základě by bylo možno formulovat konkrétní úroveň kvality poskytovaných služeb. Podklad pro možné hodnocení negativním vymezením uvádíme tabulkami 1, 2 a 3. Kritérium kvality sociální služby Kritérium kvality sociální služby je formulováno jako součet indikovaných položek tabulky 1, 2 a 3 s hodnocením, čím méně položek uvedených v tabulkách daná sociální služba zaznamená, tím lze službu chápat jako kvalitnější.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1: Co chybí pro naplňování standardů kvality sociální služby v rovině procedurální 1. Chybí formulované poslání, cíle, cílová skupina 2. Chybí nám leták s formulovaným veřejným závazkem 3. Chybí metodika námi poskytovaných sociálních služeb 4. Chybí vnitřní pravidla pro ochranu uživatelů 5. Nemáme pravidla pro používání restriktivních (omezujících) postupů 6. Nemáme písemně zpracované informace o námi poskytované službě 7. Nesepisujeme dohodu o poskytování služeb s uživatelem 8. Nemáme zpracované pravidla o využívání osobních údajů uživatelů 9. Nemáme zpracovaný postup pro podávání stížností 10. Chybí nám peníze na zajištění tlumočníka pro případ stížnosti cizince nebo neslyšícího člověka 11. Neumíme spolupracovat s dalšími institucemi tak, aby uživatel směřoval k dosažení svých cílů 12. Chybí nám databáze spolupracujících organizací Tabulka 2: Co chybí pro naplňování standardů kvality sociální služby v rovině personální 13. Chybí nám pracovní profily, kvalifikační požadavky 14. Chybí nám pravidla pro zaškolování nových pracovníků 15. Chybí nám personál s odpovídajícím odborným vzděláním 16. Chybí nám definování kompetence a povinnosti jednotlivých pracovníků 17. Chybí nám peníze na profesní rozvoj pracovníků 18. Chybí nám postup pro pravidelné hodnocení pracovníků 19. Chybí nám pravidelné porady 20. Chybí nám program dalšího vzdělávání pracovníků 21. Chybí nám podpora odborníka za účelem řešení problémů (supervize) Tabulka 3: Co chybí pro naplňování standardů kvality sociální služby v rovině provozní 22. Nevydáváme výroční zprávu z důvodů finančních nebo lidských zdrojů 23. Nejsme bezbariéroví 24. Uživatelé nemají soukromí (pokoje pro několik uživatelů 5 – 6) 25. Chybí nám definování havarijních a nouzových situací a způsoby jejich řešení 26. Chybí nám dokumentace o havarijních a nouzových situacích 27. Chybí nám vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti uživatelů se službami, prostředím 28. Nezapojujeme uživatele ani pracovníky do hodnocení služeb 28. Chybí nám plán zajištění zdrojů pro financování poskytovaných služeb www.sociotrendy.cz



30. Chybí nám rozpočet na příslušný kalendářní rok nebo je rozpočet jen formální 31. Chybí nám pravidla pro přijímání darů

9. Závěr Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb obcí v Moravskoslezském kraji jsou klíčovými dokumenty obcí, jejichž prostřednictvím lze zajistit koordinaci, resp. řízení sociálních služeb tak, aby sloužily účelu, pro který byly vytvořeny. Tyto strategické dokumenty hrají významnou úlohu nejen na úrovni obecní, ale i krajské. Tvorba a realizace střednědobých plánů na úrovni obcí je, jak již bylo uvedeno, náročná a komplexní činnost vyžadující strategické propojení mnoha parametrů. Jedná se i přesahy do oblasti dalších, tedy i mimo oblast sociální problematiky. Proto se také jako důležitá jeví jednotná vize celkového systému sociálních služeb, která by pomohla sjednotit plánování na obecní úrovni v MSK. V rámci efektivního plánování celého kraje třeba koordinovat jednotlivé plány obcí tak, aby tvořily integrální součást plánu MSK a byly v plánu MSK obsažené. Tato kapitola přináší návrhy, které by mohly přispět optimalizaci procesů střednědobého plánování na úrovni obci za účelem tvorby střednědobého plánu kraje Aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity při procesu plánování, je důležité mít pro tyto účely vyčleněného a vyškoleného kvalitního pracovníka, který dokáže všechny uvedené charakteristiky spojit tak, aby vytvořil komplexní, propojený a funkční plán. Je tedy zřejmé, že pracovník věnující se plánování, by měl mít dostatek času, vzdělání a manažerské schopnosti umožňující zpracování kvalitního střednědobého plánu. V rámci optimalizace procesů střednědobého plánování na úrovni obci za účelem tvorby střednědobého plánu kraje byly navrženy indikátory, které by byly pro jednotlivé obce závazné. Jejich naplnění či nenaplnění by pak mělo odpovídající vypovídací hodnotu. Dále byla navržená kritéria, která by pomohla zhodnotit kvalitu poskytovaných služeb a rovněž by mohla sloužit jako podklad pro další rozhodování a zlepšování sociálních služeb v MSK. V této části jsou uvedena některá témata, která charakterizují problematiku střednědobých plánů a mohou být použita jako příklady dobré praxe pro rozvoj sociálních služeb v MS kraji. -

střednědobé plány rozvoje sociálních služeb obcí v Moravskoslezském kraji jsou velmi rozdílné co do formy, obsahu i způsobu zpracování

-

střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jsou rozdílné v době platnosti plánů, v době jejich vzniku a také období, pro které je zpracováno finanční zabezpečení jejich realizací

-

finanční zajištění realizace plánu je v kvalitních plánech obcí jejich součástí a je vázáno na jednotlivá opatření a aktivity plánu

-

bylo by vhodné omezit marginální součásti plánů (např. rozsáhlé demografické popisy a obecné analýzy lze umístit do příloh, na které by mělo být v plánu jasně odkazováno)

www.sociotrendy.cz



-

střednědobé plány rozvoje sociálních služeb obcí být neměly být pouhým sumářem sociálních služeb existujících na území, pro které se plánuje; měla by být zajištěna nejen znalost současného stavu, ale způsob dosažení cílového stavu; cílový stav by měl být od stávajícího stavu rozdílný

-

v procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb má důležitou roli monitoring plnění minulých plánů

-

je nutné zajistit co největší kompatibilitu střednědobých plánů obcí a to jak po formální, tak po obsahové stránce

www.sociotrendy.cz



Conclusion Medium-term plans for the development of social services of municipalities in the MoravianSilesian Region municipalities are key documents that can be used to ensure coordination of the management of social services to serve the purpose for which the services were created. This section describes some of the themes that characterize the issue medium-term plans and can be used as examples of good practice for social services. Creation and implementation of medium-term plans at the municipal level, as already mentioned, challenging and complex activity requiring a strategic alignment of many parameters. It also overlaps into other areas, including outside the area of social issues. Therefore, it also seems to be an important unified vision of the overall system of social services that would help unify planning at the municipal level in the MSR. Within the effective planning of the entire region should be coordinated individual plans of municipalities to form an integral part of the plan MSK and MSK were included in the plan. This chapter offers suggestions that could help optimize the medium-term planning processes at the level of the village in order to generate medium-term plan for the region. To achieve the highest efficiency in the planning process, it is important for the purpose of quality trained and dedicated worker who can combine all of these characteristics in order to create a comprehensive, connected and functional plan. It is therefore evident that the member of staff planning, should have enough time, training and management skills to enable processing of high-quality medium-term plan. To optimize the medium-term planning processes at the level of the municipality for the purpose of making medium-term plan for the region were designed indicators that would be binding for individual municipalities. Their fulfillment or non-fulfillment would be ppropriate explanatory value. Furthermore, the proposed criteria that would help to assess the quality of services provided and also could serve as a basis for further decision making and improvement of social services in the Region. -

medium-term plans for the development of social services of municipalities in the MSR are very different in form, content and method of processing

-

medium-term plans for the development of social services are different at the time of the plans, when they occur and the period for which financial security is handled their implementation

-

financial security plan is in implementation of quality plans of municipalities and their parts is subject to individual action plan and activities

-

it would be appropriate to limit the marginal part of plans (such as extensive demographic analysis, and general descriptions can be placed in the Appendices, which should be clearly referenced in the plan)

www.sociotrendy.cz



-

medium-term plans for the development of social services, municipalities should not be a mere summaries of existing social services in the territory for which it is planned, which should be ensured not only the current state of knowledge, but how to achieve the target state, target state should be different from the existing situation

-

important role in medium-term planning of social services is monitoring the implementation of previous plans

-

it is necessary to maximize the compatibility of medium-term plans of municipalities in both the formal and the content

www.sociotrendy.cz



Seznam zkratek

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

F

Finance

K

Kvalita

KP

Komunitní plánování

KPSS

Komunitní plán sociálních služeb

KÚ

Krajský úřad

MěÚ

Městský úřad

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MSK

Moravskoslezský kraj

P

Potřebnost

RM

Rada města/Rada obce

ŘS

Řídící skupina

SPRSS

Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb

VŠ

Vysoká škola

ZM/ZO

Zastupitelstvo města/Zastupitelstvo obce

ZŠ

Základní škola

ZP


ZM/ZO

Zastupitelstvo města/Zastupitelstvo obce

ZP


www.sociotrendy.cz


Bílovec

Závěrečná zpráva o činnosti pracovních skupin v rámci komunitního plánování města Bílovce

Bohumín

Komunitní plán sociálních služeb města Bohumína na období let 2011 2014

první

Bohumín

velká

22631

22631

21

2011

2014

schválený

ne

schválen orgány obce

ne

Bruntál

Návrh cílů a opatření pro III. komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Bruntál 2012-2014

třetí

Bruntál

velká

17156

17156

25

2012

2014

schválený

ne


ne

Český Těšín

Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín 2011 - 2013

první

druhý

Bílovec

Český Těšín

malá

velká

7574

25445

7574

25445

3

28

2009

2011

2013

2013

schválený

schválený

ne

ne



ne

ne

Pracovní skupiny

Zástupci spolupracujících obcí ve strukturách KPSS

Způsob závaznosti

Spolupracující obce

Stav plánu

Ukončení období plánu (min.2010, max 2015)

Začátek období plánu (min 2005, max 2012)

Počet registrovaných služeb

Počet obyvatel obce územního regionu, pro který se plánuje

Počet obyvatel obce

Velikost obce

Lokalita/y, pro kterou je dokument zpracován

Četnost střednědobých plánů

Strategické dokumenty

Obec

Tabulková příloha č. 1: Komparační tabulka obecných charakteristik procesu střednědobého plánování v obcích s POU MS kraje*

Senioři a zdravotně handicapovaní občané; Děti, mládež, rodina Prevence sociálně patologických jevů; Péče o starší občany; Zdravotně postižení; Krizové situace; Rodiny s dětmi Zdravotně postižení; Senioři; Menšiny; Děti, mládež, rodina; Osoby ohrožené sociálním vyloučením; Sociální prevence

Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři, Dětimládež- rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením

www.sociotrendy.cz

druhý

FrýdekMístek

Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice p.O., Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstruží, Staré Hamry

velká

malá

11500

59818

9 707

19061

59818

23 000

10

27

8

2010

2011

2005

2014

2013

2015


schválený

ne

Schválen orgány obce a všech zapojených obcí

ano - členové řídící skupiny -členové pracovních skupin

Senioři, Rodina a děti, Zdravotně postižení, Občané v tíživé situaci a občané společensky nepřizpůsobiví

ne

Péče o seniory; Osoby se zdravotním postižením; Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny; Péče o děti a mládež

ano

Senioři a zdravotně postižení; Rodiny s dětmi a nezaměstnaní

schválený

ne


schválený

Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice p.O., MalenoviceM etyloviceOstr avice, Pržno, Pstruží, Staré Hamry

orgány obce a všech zapojených obcí

Pracovní skupiny


Stav plánu






Velikost obce velká



Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 - 2013

druhý

Frenštát pod Radhoštěm – správní obvod města Frenštát pod Radhoštěm; Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice

Způsob závaznosti

FrýdekMístek

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek - Místek na léta 2011 - 2013

první



Frenštát pod Radhoštěm

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na období let 2010 - 2014 na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm


Obec


Fulnek

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období 2008 - 2012

Havířov

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb ve městě Havířov - pouze zpráva o plnění cílů a opatření, nic dalšího, ostatní dokumenty z r. 2005

Hlučín

Střednědobý plán sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Hlučínsko

www.sociotrendy.cz

Fulnek, Odry první

první

druhý

velká

Albrechtice, Horní Bludovice, Horní Suchá, Těrlicko

Bohuslavice, Bělá, Darkovice, Dobroslavice, Děhylov, Dolní Benešov, Hlučín, Hať, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovic e, Píšť, Šilheřovice, Vřesina, Závada.

velká

velká

5920 (Fulnek) a 7367 (Odry)

81 352

14 258

13 287

96 593

40 215

4

37

12

2008

2005

2010

2012

2015

2013


Odry

schválen orgány obce a všech zapojených obcí

schválený

Albrechtice, Horní Bludovice, Horní Suchá, Těrlicko

schválen orgány obce a orgány, zapojených obcí dokument neschvalují

schválený

Bohuslavice, Bělá, Darkovice, Dobroslavice, Děhylov, Dolní Benešov, Hlučín, Hať, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovic e, Píšť, Šilheřovice, Vřesina, Závada.

schválený


ano

ne

ano, čtyři starostové obcí ze správních obcí (jako členové Řídící skupiny

Pracovní skupiny


Způsob závaznosti


Stav plánu






Velikost obce



Obec



Senioři a zdravotně postižení; Rodina a sociálně vyloučení Děti, mládež a rodina; Občané se zdravotním postižením; Senioři; Občané ohroženi drogou; Občané v přechodné krizi a etnické menšiny

Rodina, děti a mládež; Zdravotně postižení občané; Senioři; Osoby ohrožené sociálním vyloučením

2008

2015

zpracovává se

ne


ne

Jablunkov

Plán sociálních služeb města Jablunkova na období let 2008 2010

první

Jablunkov

malá

5796

5796

8

2008

2010

schválený

ne


ne

Karviná

Komunitní plán rozvoje sociální služeb statutárního města Karviné na období 2011 - 2015

třetí

Karviná

velká

62 000

62 000

41

2011

2015

schválený

ne


ne

Kopřivnice

1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Kopřivnice na období 2009 2012

první

Kopřivnice

velká

22803

23286

14

2009

2012

schválený

ne


ne

Kravaře

Komunitní plán sociálních služeb v Kravařích na období 2009 - 2012

druhý

Kravaře

malá

6801

6801

6

2009

2012

schválený

ne


ne

Krnov

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Krnova na období 2009 2012

druhý

Krnov

velká

24940

24940

30

2009

2012

schválený

ne


ne


Způsob závaznosti

Stav plánu

Obec www.sociotrendy.cz

Pracovní skupiny

1



2483



2483


malá


Horní Benešov

Velikost obce

první


Komunitní plánování ve městě Horní Benešov


Horní Benešov




Senioři a občané se zdravotním postižením Senioři a zdravotně postižení; Rodiny s dětmi a ostatní občané ohrožení sociálním vyloučením Senioři; Sociálně handicapované osoby; Děti, mládež, rodina; Zdravotně postižení Osoby se zdravotním postižením, znevýhodněním a jiným omezením; Senioři; Osoby v tíživé situaci Senioři, Občané s postižením, Rodiny s dětmi, Občané nepřizpůsobiví Senioři; Zdravotně postižení; Obtížné životní situace; Děti, mládež, rodina

Odry

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Oderska a Fulnecka na období 2008 - 2012

www.sociotrendy.cz

druhý

Fulnek a místní části, Vrchy, Spálov, Luboměř, Heřmánky, Heřmanice u Oder, Mankovice, Vražné, Jakubčovice nad Odrou

velká

3596

25000

8297

25000

9

27

2012

2012

2016

2015

17 500

schválený

schválený

schválený


ne

Fulnek

V pracovních skupinách a řídící skupině

Pracovní skupina pro seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osobu blízkou; Pracovní skupina pro děti, mládež, etnické skupiny, osoby bez přístřeší, osoby v nouzi a jiné


ne

Péče o sociálně vyloučené; Péče o handicapované; péče o seniory; péče o rodinu


ne

Způsob závaznosti


Stav plánu






Velikost obce

Lokalita/y, pro kterou je dokument zpracován Nový Jičín

malá

Heřmanovice, Holčovice, Třemešná, Liptaň, Vysoká, Jindřichov, Janov, Petrovice

Pracovní skupiny

Nový Jičín

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb a služeb souvisejících ve městě Nový Jičín na léta 2009 - 2011

první

Heřmanovice, Holčovice, Janov, Jindřichov, Třemešná, Liptaň, Petrovice, Vysoká


Město Albrechtice

1. střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Albrechticka na období 2012 2016


Obec




Senioři a zdravotně postižení; Rodina a sociálně vyloučení

Opava

Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období 2011 - 2013

druhý

Opava

velká

58247

58247

55

2011

2013

ne


neschválen ý

Petřvald

zatím v realizaci, ale pravděpodob ně bude schválen orgány obce a orgány zapojených obcí

schválený

Hlinka, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Bohušov, Dívčí Hrad

schválený

Petřvald

Orlová

Komunitní plánování sociálních služeb města Orlová 2007 - 2010

Osoblaha

Komunitní plánování sociálních služeb na Osoblažsku na rok 2012

www.sociotrendy.cz

druhý

první

velká

Hlinka, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Bohušov, Dívčí Hrad

malá

32067 – Orlová; 7109 Petřvald

1129

39 176

3100

16

4

2008

2011

2012

2012



ne

zástupce obce Petřvald je v řídící skupině i v jedné z pracovních skupin

Pracovní skupiny


Způsob závaznosti


Stav plánu






Velikost obce



Obec



Péče o děti a rodinu; Péče o národnostní menšiny; Péče o osoby se zdravotními problémy; Péče o seniory; Péče o osoby se specifickými sociálními problémy Senioři a zdravotně postižení; Děti a rodina; Etnika, sociálně nepřizpůsobiví; Negativní jevy

Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením; Senioři a osoby ZP

Ostrava

3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011 - 2014

www.sociotrendy.cz

třetí

Ostrava

velká

212976

306128

179

2011

2014


schválený

ne


ne

Pracovní skupiny


Způsob závaznosti


Stav plánu






Velikost obce



Obec



Senioři; Občané s duševním onemocněním; Občané se zrakovým postižením; Občané se sluchovým postižením; Občané s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením; Občané s civilizačním onemocněním; Děti a rodina; Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálním vyloučení; Romské etnikum; Prevence kriminality a protidrogová prevence

Příbor

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Příbora na období 2008 - 2012

první

Příbor

malá

8716

8716

3

2008

2012

schválený

Rýmařov

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Rýmařova do roku 2011

první

Rýmařov

malá

8700

8700

7

2011

2012

Studénka

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Studénka

první

Studénka

velká

10261

10261

3

2008

Třinec

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Třince na období 2009 2012

třetí

Třinec

velká

37200

37200

33

Vítkov

Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb ve Vítkově na období 2010 - 2014

první

Vítkov

malá

5971

5971

6

www.sociotrendy.cz

ne

schválen orgány obce – zastupitelstve m města

ne

schválený

ne


ne

2012

schválený

ne


ne

2009

2012

schválený

ne


ne

2010

2014

schválený

ne


ne


Pracovní skupiny


Způsob závaznosti


Stav plánu






Velikost obce



Obec



Pracovní skupina pro seniory a osoby se zdravotním postižením; Pracovní skupina pro rodiny a děti a pro osoby ohrožené sociálním vyloučením Senioři a zdravotně postižení; Děti, mládež, rodina a občané se zvláštními potřebami Senioři a občané s postižením; Rodina, děti a mládež Senioři a osoby se zdravotním postižením; Občané ohrožení sociálním vyloučením; Rodina s dětmi – ochrana a prevence Senioři a zdravotně postižení; Osoby ohrožené sociálním vyloučením; Rodina, děti a mládež

Vratimov

Vrbno pod Pradědem

Pracovní skupiny


Způsob závaznosti


Stav plánu






Velikost obce



Obec



Bez komunitního plánu

Komunitní plán sociálních služeb Mikroregionu Vrbensko 2007/2008

www.sociotrendy.cz

Karlovice, Ludvíkov, Široká Niva druhý

velká

5825

7856

4

2011

2013


schválený

Karlovice, Široká Niva, Ludvíkov

strategický dokument schválen orgány naší obce a orgány zapojených obcí dokument neschvalují

Zástupci jsou v pracovních skupinách

Senioři a zdravotně postižení občané; Rodina s dětmi; Nezaměstnaní a občané ohrožení sociálním vyloučením


Vysvětlivky ke sloupcům tabulky Strategické dokumenty

Ve sloupci jsou uvedeny názvy strategických dokumentů, které jsou zaměřeny na střednědobé plánování sociálních služeb.


Položka uvádí, kolikrát byl střednědobý plán sociálních služeb již v dané lokalitě vypracován. Jinými slovy zda byl střednědobý plán vypracován poprvé, podruhé apod.


V položce je uveden název obce nebo spolupracujících obcí, pro které je střednědobý plán sociálních služeb zpracován. Pokud obce nespolupracují s jinými obcemi z oblasti své působnosti, je uveden pouze název dané obce.

Velikost obce

Obce byly pracovně rozděleny na obce velké a malé. Za malé obce jsou pro potřeby tohoto dokumentu označeny obce s počtem menším než 10 000 obyvatel.


Jedná se o standardně uvedený počet obyvatel (k 31.12.2011).


Jedná se o počet obyvatel, pro něž je střednědobý plán sociálních služeb nastaven.

Začátek období plánu

Je uveden rok, od kterého obec zahájila střednědobé plánování sociálních služeb v dané lokalitě.

Ukončení období plánu

Je uveden poslední rok platnosti střednědobého plánu.

Stav plánu

Vyjadřuje, zda byl střednědobý plán obce schválen příslušnými orgány obce, jinými slovy, zda střednědobý plán obce či regionu byl legitimizován.

Způsob závaznosti

Ve sloupci je uvedeno, jakým způsobem se střednědobý plán obce nebo lokality stal pro danou lokalitu závazný (zda plán schvalovaly pouze orgány obce, případně i orgány spolupracujících obcí).

Zástupci spolupracujících obcí

Pracovní skupiny

www.sociotrendy.cz

Pokud se realizuje proces střednědobého plánování ve spolupráci s okolními obcemi, sloupec uvádí zapojení zástupců těchto obcí ve strukturách střednědobého plánování dané obce.

Ve sloupci jsou uvedeny názvy pracovních skupin jednotlivých obcí



Přílohová tabulka 2.1 Oblasti analýzy střednědobých plánů - komparační tabulka POU

Bílovec

Bohumín

Bruntál

www.sociotrendy.cz

Mapování regionu, demografie

Organizační struktura

Popis uveden pouze počtem obyvatel, obecnou formulací o nezaměstnanosti bez konkrétních údajů. Uveden bytový fond. Není na něho dále odkazováno. Dále jsou uvedeny informace týkající se sociální práce s příslušníky marginálních skupin.

Nové služby

Uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na východiska střednědobého v předchozím období. Je uveden seznam všech členů pracovních skupin.

V dokumentu je uvedena organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na komunitní plán sociálních služeb (pro předchozí období). V tabulkách je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Příklady dobré praxe jsou patrné z příloh, kterými jsou Analýza celkových nákladů na sociální služby poskytované na území města v roce 2010 a Analýza zdrojů financování sociálních služeb poskytovaných na území města v roce 2010.

Metody používané pro zjišťování potřebnosti přímo odkazovány nejsou.

Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu přímo uvedeny nejsou

Příklady dobré praxe

Příklady dobré praxe není možno jasně formulovat, jedná se o jiný model zpracování aktivit odpovídajících střednědobému plánování sociálních služeb. Této činnosti odpovídá i název dokumentu „Závěrečná zpráva o činnosti pracovních skupin v rámci komunitního plánování města Bílovce“.

Metody používané pro zjišťování potřebnosti explicitně uvedeny nejsou

Není uvedeno

Sociodemografický popis obce: počet obyvatel, věková struktura vývoj nezaměstnanosti, včetně grafu vývoje nezaměstnanosti

Metody

Z názvů indikátorů je zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou. Není zjevná návaznost na předem získané údaje (lingvistický aspekt), toto lze vyhledat z indikátoru „charakter opatření“.


Je zmíněno stanovení systému změn, které mohou být uskutečněny v průběhu realizace III. KPSS, nicméně se jedná o konstatování, že postup musí schválit kompetentní orgány. Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na zapojení mnoha subjektů do mapování potřebnosti služeb.

Slabé místo plánu

Slabá místa plánu není možno jasně formulovat, jedná se o jiný model zpracování aktivit odpovídajících střednědobému plánování sociálních služeb.

Slabým místem plánu může být neuvedení SWOT analýzy přímo v dokumentu, rovněž způsob realizace terénního šetření, které může být možným zdrojem nesouladu mezi představami, s nimiž je v plánu počítáno, a konkrétními situacemi, které nemusejí představám odpovídat.

Slabá místa plánu jsou v nepřítomnosti zjevného odkazu na konkrétní data výzkumů argumentující potřebnost konkrétní služby.


POU


Český Těšín

V mapování regionu: Počet obyvatel Českého Těšína, věkové rozmezí, stěhování (odkazem na CZSO a RISY)

Frenštát p. Rad.

Prostřednictvím sociodemografické analýzy, v níž jsou uvedeny základní demografické charakteristik: Průměrný věk, věkové skupiny, migrace obyvatel, výsledky šetření Sociodemografická analýza města. Součástí dokumentu je krátká informace o analýze potřeb v oblasti sociálních služeb.

Frýdek - Místek

www.sociotrendy.cz

Je odkazováno na Sociodemografickou analýzu obyvatel ve městě Frýdek-Místek. Součástí přílohy 1 je odkaz na dotazníkové šetření mezi uživateli a potenciálními uživateli sociálních služeb.


Je zmíněna organizační struktura střednědobého plánu. Jsou uvedeny seznamy členů pracovních skupin.

Je uvedena organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb včetně seznamů členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na komunitní plán sociálních služeb (pro léta 2007 - 2010). V tabulkách je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Metody

Nové služby


Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu přímo uvedeny nejsou.

Příklady dobré praxe jsou patrné z opakujícího se procesu plánování, které se městu již osvědčilo (rovněž spoluprací s externím subjektem).


Použití indikátoru rozlišujícího stávající a nové služby.

Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na použití indikátoru rozlišujícího stávající a nové služby, rovněž odkazem na předpokládanou aktualizaci terénních šetření (nedoporučujeme techniku ankety, ta se jako podklad pro rozhodování nehodí).


Ze samotných názvů indikátorů není zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou, není zjevná návaznost na předem získané údaje (lingvistický aspekt)

Příklady dobré praxe jsou patrné zejména z kapitoly „Zdroje a zásady financování sociálních služeb“ a uvedeného časového harmonogramu aktivit. Text je příjemně graficky strukturován. Je patrna opakující se zkušenost s realizací dřívějších aktivit.


Slabé místo plánu Slabá místa plánu jsou v poněkud skryté organizační struktuře zajišťující proces komunitního plánování. Někdy podrobný popis (cílových skupin) se jeví být na úkor přehlednosti a účelu dokumentu. Projevuje se i neúčast metodika KP na procesu plánování. Není obsahově upřesněna kvalita (služby, života).

Slabá místa plánu jsou v nepřítomnosti kvality služeb. Anketa, přesněji výsledky získané touto technikou nejsou vhodné jako podklad pro strategické rozhodování.

Slabá místa plánu jsou absence odkazu na konkrétní číselné údaje z výzkumů argumentující potřebnost uvedených služeb.


POU



Metody


Prostřednictvím uvedení jeho základních sociodemografických charakteristik (na jedné straně dokumentu: počet obyvatel, průměrný věk jedno číslo, celková míra nezaměstnanosti, nárůst věkové kategorie nad 60 let.) Odkaz na zdroj není.

Je uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.


Mapování regionu provedeno není. Uveden odkaz na CZSO.

Je uvedena organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Fulnek

Havířov

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Dokument je zejména složen z několika samostatných zpráv, jejichž propojení není přehledné.

Provedeno prostřednictvím uvedení základních demografických charakteristik, zejména odkazu na trh práce a údaje o nezaměstnanosti.

Nové služby

Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu jsou uvedeny jako kvantitativní výzkumné šetření.


Příklady dobré praxe jsou patrné ze srozumitelně strukturovaných položek jednotlivých opatření se zařazením indikátoru rozlišujícího nové a stávající služby, rovněž samostatná kapitola „Finanční zdroje“.

Jako slabé místo plánu lze uvést, že kvalita služeb v plánu zmíněna není.

Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na uvedenou důležitost aktualizovat zjišťování potřeb u dotčených cílových skupin.

Není uváděna organizační struktura

Uvedena organizační struktura střednědobého rozvoje sociálních služeb s odkazem na návaznost na střednědobý plán sociálních služeb (pro předchozí období). Je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.




Slabá místa plánu jsou v absenci stručné demografické charakteristiky regionu.

Jako příklad dobré praxe lze brát v úvahu několik samostatných podpůrných dokumentů podporujících argumentaci střednědobého plánování sociálních služeb.

Slabým místem plánu je formální struktura, která je dána výčtem cílů a opatření.

Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na zapojení aktivních starostů do procesu komunitního plánování a na spolupráci s odborem regionálního rozvoje.

Slabá místa plánu lze zaznamenat ve formální struktuře plánu (neuvedení indikátorů upřesňujících jednotlivá opatření). Projevuje se neúčast metodika KP na procesu plánování sociálních služeb.


POU


Horní Benešov

Obec se nachází ve fázi zpracovávání komunitního plánu.

Jablunkov

Odkazy uvnitř analýzy cílových skupin (i SWOT), rovněž odkazy na stárnutí populace, dále na výsledky dotazníkového šetření.

Karviná

www.sociotrendy.cz

Ve stávajícím dokumentu provedeno není


Metody

Nové služby



Jako příklad dobré praxe lze zmínit roli tamější poštovní doručovatelky, která díky své profesi neformálně informuje odpovídající pracovníky o případných problémech, které by se dotýkaly specifických občanů, např. seniorů apod.

Uvedena organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS). Na odpovídajících místech dokumentu je uveden seznam všech členů pracovních skupin.

Není uvedeno



Ze samotných názvů indikátorů není zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou.

Ze samotných názvů indikátorů není zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou, není zjevná návaznost na předem získané údaje (lingvistický aspekt), toto lze vyhledat z indikátoru „popis“.


Jako příklad dobré praxe je možno uvést viditelnou snahou o vzdělávání jak koordinátora, tak pracovníků zapojených do procesu komunitního plánování, rovněž vazbu na strategický dokument Strategický plán města Jablunkova a jeho okolí.

Odkaz na použití indikátoru „ ukazatele a způsoby verifikace“, jehož pomocí by měla být aktivita monitorována a zejména vyhodnocena.

Slabá místa plánu jsou v absenci metodika KP, což se promítá do struktury i obsahu plánu.

Slabá místa plánu jsou v absenci zjevného odkazu na konkrétní data výzkumů argumentující potřebnost uvedených služeb. Minimalistická verze dokumentu. Potřebnost je uváděná v rámci opatření. Potřebnost není argumentovaná.


POU

Kopřivnice

Kravaře

www.sociotrendy.cz


Prostřednictvím sociodemografické analýzy (popis základních demografických údajů výzkumného šetření, prostřednictvím uvedení základních charakteristik uvedených v příloze, kde je odkazováno na proběhlou Sociodemografickou analýzu obyvatel ve městě Kopřivnice. Součástí přílohy je i odkaz na Dotazníkové šetření mezi uživateli a potenciálními uživateli sociálních služeb.)

Sociodemografická analýz je realizovaná svépomocí popisem věkové struktury obyvatel, počtem narozených a zemřelých, národností. Je uvedeno datum platnosti dat, ale není uveden zdroj dat (CZSO, apod.)


Uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na komunitní plán sociálních služeb (pro léta 2009 - 2012). Je uveden seznam všech členů podílejících se na procesu střednědobého plánování.

Metody


Nové služby


Je uvedena organizační struktura střednědobého rozvoje sociálních služeb s odkazem na návaznost na střednědobý plán sociálních služeb (pro předchozí období). Je uveden seznam členů odpovědných za realizaci komunitního plánu, včetně seznamu všech členů řídící skupiny i členů pracovních skupin.


Příklady dobré praxe jsou patrné zejména z části Harmonogram, dále socio-demografická analýza a finanční analýza.


Slabá místa plánu se formálně jeví v překombinování struktur a barevnosti textu, zejména v klíčové části cílů a opatření (někdy méně je více). Nicméně jedná se o grafické zpracování dokumentu s cílem maximálního zhuštění. Zejména vize, cíle, opatření, aktivity jsou uvedeny v tabulkové struktuře v „se dvěma vstupy“, pro čtenáře (který není zvyklý se pohybovat ve strukturách) poněkud překombinované, vhodnější by byla jednodušší struktura (lineární - viz obce Ostrava nebo Osoblaha). Těžko, bez podrobného studia, jsou rozlišitelné stávající a nové služby.

Slabá místa plánu lze zaznamenat ve formální struktuře plánu. Projevuje se neúčast metodika KP na procesu plánování sociálních služeb.



POU

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

www.sociotrendy.cz

Mapování regionu, demografie Provedeno prostřednictvím přehledů, které využívají tzv. „průběžné výsledky“ ČSÚ, Matriky a Sociálního odboru města Krnova a z posledního Sčítání lidu, domů a bytů provedené ČSÚ v roce 2001. (počet, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost, vzdělanostní struktura, věková struktur, zaměstnanost. Uvedení základních charakteristik prostřednictvím sociodemografického popisu obyvatelstva počet obyvatel: pohyb (narození, zemřelí), věková struktura, vzdělanostní struktura, zdroje uvedeny ČSÚ Ostrava.

Mapování regionu je provedeno prostřednictvím uvedení tabulky dat: počet obyvatel, z toho narození, pohlaví, průměrný věk. Tabulka je v časové řadě od r. 2010 do r. 2010. Uveden o odkaz na CZSO Ostrava


Uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na předchozí komunitní plán sociálních služeb (pro léta 2006 2008). V tabulkách je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

V tabulkách je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin

Uvedena organizační struktura střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na komunitní plán sociálních služeb (pro léta 2009 - 2011). Je uveden seznam všech členů zapojených do procesu komunitního plánování sociálních služeb (členů pracovních skupin apod.).

Metody


Metody používané pro zjišťování potřebnosti nejsou přímo uvedeny

Metody používané pro zjišťování potřebnosti nejsou přímo uvedeny

Nové služby

Ze samotných názvů indikátorů není zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou, není zjevná návaznost na předem získané údaje (lingvistický aspekt).

Např. dluhové poradenství, NZDM, pro něž je upřesněno finanční plánování a je uveden odhad kapacity uživatelů.




Příklady dobré praxe jsou patrné z grafického zpracování dokumentu, přehledně strukturovaných částí (vývojovými diagramy).

Příklady dobré praxe jsou patrné u srozumitelně strukturovaných položek jednotlivých opatření. Dále se jedná o osobní angažovanost účastníků procesu komunitního plánování, včetně spolupráce s metodičkami KP.

Příklady dobré praxe jsou patrné zejména z kapitoly „Zdroje a zásady financování sociálních služeb“ a uvedeného časového harmonogramu aktivit. Text je dobře graficky strukturován. Je patrna opakující se zkušenost s realizací dřívějších aktivit. Lze uvést zapojení 2020reprezentace do procesu KP (členy pracovních skupin můžou delegovat politické strany).


Slabá místa plánu lze najít např. jsou ve způsobu výzkumných šetření (zapojení studentů do výzkumných aktivit není optimálním řešením pro získání validních zjištění, dotazník spokojenosti občanů s poskytovanými službami obsahuje zavádějící otázky apod.).

Může být neuvedení některých částí doporučených krajským plánem, rovněž kvalita služeb v plánu zmíněna není.

Slabá místa plánu jsou v nepřítomnosti konkrétní argumentace podporující důležitost a nevyhnutelnost jednotlivých opatření.


POU

Odry

Opava

Orlová

Osoblaha

www.sociotrendy.cz



Metody

Mapování regionu provedeno není, je uveden odkaz na CZSO.

Je uvedena organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu jsou uvedeny jako kvantitativní výzkumné šetření.

Mapování regionu je provedeno prostřednictvím uvedení věkové struktury. Odkazy na demografické údaje jsou uvedeny uvnitř charakteristik cílových skupin.

Organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na komunitní plán sociálních služeb (pro předchozí období). V tabulkách je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Metody používané pro zjišťování potřebnosti nejsou přímo uvedeny.

Nové služby

Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na uvedenou důležitost aktualizovat zjišťování potřeb u dotčených cílových skupin.

Ze samotných názvů indikátorů není zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou. Novou službu lze však identifikovat v rámci indikátoru „Charakter opatření“.

Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na vazbu na předchozí dokumenty (KP) a zapojení mnoha subjektů do mapování potřebnosti služeb.

Příklady dobré praxe jsou zřejmé ze záměru pokračovat v komunitním plánování. Dokument obsahuje přílohy, z nichž je důležitá mapa stávajících sociálních služeb města.

Není uvedeno

Prostřednictvím uvedení jeho základních charakteristik -popisem geografického umístění, podnebí, historie apod., trhu práce, vzdělanostní struktuře obyvatel, vývoji nezaměstnanosti, zahrnuje přibližně třetinu dokumentu.


Je uvedena organizační struktura , v tabulkách je uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.


Indikátor pro vznik nové služby


Příklady dobré praxe jsou patrné u srozumitelně strukturovaných položek jednotlivých opatření. Dále se jedná o angažovanost koordinátora, který je zároveň zastupitelem jedné ze spolupracujících obcí.


Slabá místa plánu jsou v absenci stručné demografické charakteristiky regionu.

Slabá místa plánu lze zaznamenat v nepřítomnosti zjevného odkazu na konkrétní data výzkumů, argumentující potřebnost uvedených služeb, ve výstupech KP (opatřeních) se aktivita mapování potřebnosti neprojevuje argumentačně. Samostatný indikátor pro vznik nové služby není, toto zhoršuje rychlou orientaci v textu.

Slabým místem plánu jeho formálnost. Kvalita služeb v plánu řešena není.

Slabým místem plánu může být neuvedení seznamu současného stavu sociálních služeb prostřednictvím seznamu jejich poskytovatelů.


POU

Ostrava

Příbor

www.sociotrendy.cz



Mapování regionu je provedeno na několika stránkách prostřednictvím podrobného uvedení velmi informativních základních charakteristik. (Počet obyvatel bez cizinců, obyvatelstvo dle věku, průměrný věk obyvatel a pohyb obyvatel)

Uvedena organizační struktura komunitního plánování s odkazem na východiska komunitního plánování sociálních služeb navazující na komunitní plány předchozí. V samostatné kapitole Metodologie zpracování dokumentu je upřesněn zpracovatelský tým (210 členů) organizační struktura PK, stanovaní systému změn, které mohou být uskutečněny, způsob monitorování a vyhodnocení, proces konzultací, včetně uvedení zdrojů informací vše v přehledných strukturách.

Provedeno prostřednictvím uvedení jeho základních demografických charakteristik jako východisek pro plán (vývoj složení obyvatelstva, prognóza vývoje počtu obyvatel) včetně odkazu na trh práce a údaje o nezaměstnanosti.

Uvedena organizační struktura, seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.

Metody

Metody používané pro zjišťování potřebnosti uvedeny nejsou, je však odkazováno na výzkumné aktivity probíhající v souladu s požadavky KP.

Nové služby

V kapitolách týkajících se jednotlivých pracovních skupin jsou uvedeny v úvodu cíle a opatření v přehledných tabulkách, včetně třídění podle priorit, a to na 1) podporu stávajících sociálním služeb, 2) rozšíření stávající kapacity sociálních služeb, 3) vznik nových služeb a 4) podporu a rozvoj stávajících souvisejících aktivit. Plánovaný vznik nových služeb je proto od stávajících dobře rozlišitelný.


Příkladem dobré praxe je celý dokument, který je jasný, stručný, informativní pro odborníka i laika. Dokument celkově odkazuje na nezbytnost mít k dispozici informace prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních zjišťování s cílem na jejich základě učinit rozhodnutí pro další plánování. Evaluace je vnímána jako nezbytná.

Příklady dobré praxe jsou patrné ze srozumitelně strukturovaných položek jednotlivých opatření se zařazením indikátoru rozlišujícího nové a stávající služby. Uvedení přílohy dokumentu „Finanční zdroje pro realizaci priorit a opatření k jejich naplnění“.




Slabým místem plánu může být neuvedení kritérií pro kvalitu služeb.

Jako slabé místo plánu lze uvést, že kvalita služeb v plánu zmíněna není.


POU


Rýmařov

Provedeno prostřednictvím uvedení dlouhodobého vývoje počtu obyvatel, charakteristiky bydlících obyvatel, věková struktura, ekonomická aktivita obyvatel, nezaměstnanost, obyvatelé podle pohlaví a rodinného stavu, náboženské vyznání, bytového fondu, včetně velikosti bytů.

Studénka

Provedeno prostřednictvím vývoje počtu obyvatel s odkazem na webové stránky města a podrobnou analýzu.

Třinec

Mapování regionu je provedeno prostřednictvím jeho vybraných charakteristik a sociodemografické analýzy sekundárních údajů. Např. je uvedena poloha obce, územní členění obce, historie města, obyvatelstvo počet, jejich pohyb (narození, zemřelí), věk, pohlaví, vzdělání, národnostní osídlení, domovní fond. Dále nezaměstnanost, ekonomická aktivita obyvatel, rovněž sociální dávky.

www.sociotrendy.cz


Metody

Je uvedena organizační struktura, uveden seznam členů řídící skupiny, rovněž seznam všech členů pracovních skupin.



Metody používané pro zjišťování potřebnosti v dokumentu přímo uvedeny nejsou

Nové služby

Lze ocenit zařazení indikátoru „Nová nebo stávající služba“, umožňuje rychlou orientaci v textu.

Z indikátorů je zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou.




Příklady dobré praxe jsou zřejmě prostřednictvím politické podpory zastupitelů obce a osobní angažovanosti koordinátorky a spolupracujících pracovníků.

Slabým místem plánu může být spatřována kvalita služeb, která v plánu zmíněna není. Z indikátorů nelze jednoduše zjistit stávající či nově plánované služby, lze je vyhledat prostřednictvím indikátoru „zahájení činnosti“. Rovněž je plánováno šetření potřebnosti služeb. Průzkum má být napřed.

Příklad dobré praxe je v použití indikátoru rozlišujícího stávající a nové služby.

Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem vhodně použitý indikátor pro identifikaci nových služeb.

Slabým místem plánu může být problematika kvality služeb, ta v plánu zmíněna není.

Slabá místa plánu jsou v absenci zjevného odkazu na konkrétní data terénních výzkumů argumentující aktuální potřebnost uvedených služeb.


POU

Vítkov


Uvedena stručná vize regionu, včetně poslání sociálních služeb, rovněž místní specifika, např. historie města.


Metody


Nové služby


Z indikátorů nelze jednoduše zjistit stávající či nově plánované služby.

Příklady dobré praxe jsou patrné u srozumitelně strukturovaných položek jednotlivých opatření. Dokument je napsán srozumitelně a přehledně. Mapování potřeb skupin, na něž jsou sociální služby orientovány, je plánováno jako důležitá budoucí aktivita. V závěru dokumentu je upřesněno stanovaní systému řešení změn.

Slabé místo plánu Slabým místem plánu může být neuvedení seznamu současného stavu sociálních služeb prostřednictvím seznamu jejich poskytovatelů. Není konzultace s metodikem a externím subjektem. V rámci krizového ubytování, v rámci opatření mají plánované mapování potřebnosti. To může být kontraproduktivní, není provázané, průzkum má být napřed

Vratimov

Vrbno p. Pradědem

www.sociotrendy.cz

Mapování regionu je provedeno prostřednictvím uvedením věkové struktury v lokalitách regionu. Samostatně byl proveden sociologický průzkum a demografický popis byl jeho součástí.

V dokumentu je uvedena organizační struktura komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) s odkazem na návaznost na komunitní plán sociálních služeb (pro předchozí období). Je uveden seznam členů, kteří se na komunitním plánování na Vrbensku podíleli.


Z indikátorů není zřejmé, zda se jedná o službu stávající či novou.


Příklad dobré praxe je možno uvést odkazem na doplňkový dokument analyzující potřebnost sociálních služeb. Zpráva jako příklad dobré praxe. V závěru dokumentu Komunitní plán sociálních služeb mikroregionu Vrbensko je návrh na monitorovaní, vyhodnocovaní (evaluace) a změny plánu.

Slabá místa plánu jsou v neuvedení přímého odkazu na konkrétní výstupy výzkumu argumentujícího potřebnost uvedených služeb. Samostatný indikátor pro vznik nové služby není, toto zhoršuje rychlou orientaci v dokumentu.


Přílohová tabulka 2.2 Oblasti analýzy střednědobých plánů - komparační tabulka POU

Bílovec

Bohumín

Bruntál

„SWOT analýzy“ (F,P)

Cíle a opatření (F,P)

Indikátory: Strategický cíl Cílová skupina Popis Zdůvodnění a předpokládané dopady „SWOT analýzy“ opatření jsou prezentované Typ služby v samostatném Potřebnost realizace dokumentu, na něž Předpokládaná výše finančních nákladů však „zpráva“ Předpokládané finanční zdroje neodkazuje. Předpokládaný počet uživatelů Lokalita Doporučený realizátor Počet zaměstnanců a kvalifikační nároky a další požadavky Indikátory: Opatření Popis opatření Předpokládané dopady opatření Předpokládaný termín realizace Nejsou Charakter opatření (aktivity) Předpokládané zdroje financování Předpokládaní realizátoři Předpokládané výstupy

Jsou prezentovány SWOT analýzy realizované jednak na úrovní společných cílů a opatření a jednak na úrovni všech pracovních skupin.

www.sociotrendy.cz

Indikátory: Strategický cíl Opatření, která vedou k naplnění cíle Název opatření Charakteristika opatření Aktivity Realizátoři a spolupracující organizace, subjekty Předpokládané finanční náklady a zdroje financování Jedná se o vznik nové služby Rizika ohrožení realizace opatření

Financování (F)

Potřebnost (P)

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Předpokládána výše finančních nákladů“ a „Předpokládané finanční zdroje“.

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Předpokládané zdroje financování“. Finanční nákladovost sociálních služeb je dokladována přílohami tohoto dokumentu.

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Předpokládané finanční náklady a zdroje financování“.


Potřebnost realizace je formulována konstatováním potřebnosti cíle, nikoliv směrem k cílovým skupinám, na něž je komunitní plánování zaměřeno. Potřebnost sice může vycházet ze Sociálně demografické analýzy města, která byla realizována, odkaz však na ni není.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na dotazníkové šetření, rovněž jako součást indikátoru „Popis opatření“.

Je uveden odkaz na realizované terénní šetření orientované na veřejnost a zmapovat, nakolik je veřejnost informována nejenom o procesu komunitního plánování ve městě Bruntál, ale také o možnosti zapojení do rozhodování města v sociální oblasti. Potřebnost služby je uvedena odkazem na anketu u úvodu kapitoly týkající se zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb. Jinak je používaná v běžném pojetí (ve smyslu důležitosti). Míra potřebnosti (velikost podílu) uváděna není.

Kvalita služeb (K)

Kvalita služeb v plánu uváděna není.

Kvalita služeb v plánu uváděna není

Kvalita služeb je zmiňována v obecném pojetí, konkretizována není.


POU


Jsou prezentovány SWOT analýzy realizované na Český Těšín úrovni všech pracovních skupin, které navazují na sociodemografické údaje.

Frenštát p. R.

SWOT analýzy realizované na úrovni všech pracovních skupin.

www.sociotrendy.cz


Indikátory: Zdůvodnění Cíl Popis Realizátor Realizace Finanční náklady Zdroje

Indikátory: Priorita Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory (ve významu výstupů) Nová nebo stávající služba Dopady

Financování (F)

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Finanční náklady“.

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Zdroje financování“ a „Finanční náročnost“.


Potřebnost (P)

Kvalita služeb (K)

Potřebnost služby je uvedena odkazem na výzkum potřeb uživatelů (dotazníkové šetření), analýzy poskytovatelů a aktuálních demografických údajů v úvodu dokumentu. Lze ji vyhledat v rámci indikátoru „Popis“.

Kvalita služeb je zmiňována v běžném významu (kvalita života či služby apod.), konkrétní kritéria kvality formulována nebyla.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na šetření (a plánované sociodemografické analýzy), jinak je používaná v běžném pojetí (ve smyslu důležitosti). Míra potřebnosti (velikost podílu) uváděna není.

Kvalita služeb v dokumentu uvedena není.


POU

Frýdek Místek


Fulnek


SWOT analýzy realizované jednak na úrovní řídící skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin.

Společná „SWOT analýza“ konkrétních priorit a opatření

SWOT analýzy realizované na úrovních všech pracovních skupin

www.sociotrendy.cz


Indikátory: Opatření Charakter opatření Termín realizace Realizátor Spolupracující subjekty Předpokládaná výše finančních nákladů Předpokládané zdroje financování Předpokládané dopady opatření

Indikátory: Priorita a její zajištění Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady

Cíle a opatření navazují na SWOT analýzy a jsou strukturované do části: priority a jejich charakteristiky zdůvodnění priorit strategické cíle Samostatně jsou uvedeny indikátory priorit, které upřesňují strukturu: Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady

Financování (F)

Potřebnost (P)

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Předpokládána výše finančních nákladů“ a „Předpokládané zdroje financování“.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na výzkum potřeb uživatelů (dotazníkové šetření), analýzy poskytovatelů a aktuálních demografických údajů v úvodu dokumentu. Lingvisticky na zdrojová data odkazováno není.

Kvalita služeb (K) Kvalita služeb je zmiňována jako součást indikátoru „Předpokládané dopady opatření“, např. formulací „Kvalita služeb se odráží v dostupnosti služby uživatelům a v dostatku kvalifikovaného personálu, který na základě svých dovedností a znalostí umí poskytnout sociální služby dle potřeb uživatelů.“, což jsou obecné proklamace. Konkrétní kritéria kvality služby formulována nebyla.

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Zdroje financování“ a „Finanční náročnost“.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na demografickou situaci (stárnutí populace), či odkazem na počet návštěv v zařízeních, také na dotazníkové šetření.



Potřebnost služby je uvedena v dokumentu odkazem na dotazníkové šetření včetně výsledků zjištění.

Kvalita služeb je zmiňována v obecném pojetí, konkretizována je v obvyklém smyslu např. „zvýšení kvality“. Dokument odkazuje na kvalitu služeb (konstatováním kvality služeb obecně), obsahově nikoliv.



POU


Financování (F)

Potřebnost (P)

Jsou prezentovány Cíle a opatření, které jsou pouze konstatovány (kvalitativní text) a je uvedeno, zda cíl byl splněn či nikoliv, nejedná se o strukturu, z níž by bylo možno odvodit konkrétní údaje (např. finanční nákladovost, harmonogram, odhady počtu klientů apod., finanční problematika poskytovatelů sociálních služeb je řešena v samostatném dokumentu).

Havířov

Hlučín


SWOT analýzy realizované na úrovni všech pracovních skupin.

Cíle a opatření navazují na SWOT analýzy a jsou uvedené výčtem jednotlivých opatření. Indikátory upřesňující opatření uvedeny nejsou. Toto je zřejmě motivováno snahou o udržení stávajících služeb.

Kvalita služeb (K)

Potřebnost služeb lze odvodit z dalších dokumentů a je chápána jako daná.

Financování upřesněno není, na financování je odkazováno v rámci SWOT analýz a běžných sdělení týkajících se nedostatku finančních prostředků.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na dotazníkové šetření realizované v roce 2009, další údaje či konkrétní odkazy na tohoto šetření uvedeny nejsou.

Kvalita v dokumentu zmiňována není.

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „finanční zdroje“ bez uvedení plánované částky.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na „výsledky mapování“ v rámci indikátoru „kriteria pro hodnocení“ bez upřesnění.

Kvalita služeb zmiňována není.

Potřebnost služby jako takové s odkazem na terénní šetření argumentována není. Dá se předpokládat potřebnost chápaná na základě zkušeností pracovních skupin. Potřebnost je uváděná v rámci opatření. Potřebnost není argumentovaná.

Kvalita služeb je zmiňována v obecném pojetí, např. pro cíl zjistit, jaká je poptávka po nabízených službách ve smyslu kvantity nebo kvality spokojenosti klientů s poskytovanými službami. Jinak se dokument se kvalitou služeb nezabývá.

Horní Benešov Indikátory:

Jablunkov

Karviná

SWOT analýzy realizované na úrovni všech pracovních skupin

SWOT analýzy realizované jednak na úrovni všech pracovních skupin

www.sociotrendy.cz

-

Název opatření

-

Finanční zdroje

-

Termín

-

Realizátor

-

Kriteria pro hodnocení

Je uveden samostatný seznam priorit a opatření v přehledné tabulce. U priorit je uvedeno zdůvodnění a jsou specifikovány cíle. Opatření jsou strukturována do tabulky s indikátory: Opatření Popis Realizátor Zahájení činnosti, termín ukončení Počet uživatelů Finanční náklady Zdroje Rizika Ukazatele a způsoby verifikace

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Finanční náklady“.



POU

Kopřivnice

Kravaře


SWOT analýzy realizované na úrovni všech pracovních skupin prezentované v jedné struktuře odlišené barevně

SWOT analýzy realizované na úrovni jedné pracovní skupiny senioři a osoby zdravotně postižené

www.sociotrendy.cz


Financování (F)

Potřebnost (P)

Kvalita služeb (K)

Strukturované do „dvojrozměrné“ tabulky s indikátory: Cíle Opatření Aktivity Měřitelné ukazatele Termín monitoringu Zodpovídá

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů uvnitř jednotlivých polí „aktivit „ a „opatření“. Je provedena jednoduchá finanční analýza „Příjmy a výdaje poskytovatelů sociálních služeb“.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na odpovídající výzkumné šetření potřeb uživatelů, analýzy poskytovatelů, veřejnosti a aktuálních demografických údajů v úvodu dokumentu. Zjištěna potřeba zřízení vývařovny

Kvalita služeb je uvedena v běžných významech. Konkrétní kritéria kvality služby formulována nebyla.

Financování upřesněno není, na financování je odkazováno v rámci SWOT analýzy s uvedením nedostatku finančních prostředků.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na dotazníkové šetření, v opatřeních odkaz na toto šetření není.

Cíle a opatření (ve významu strategických priorit projektu města Kravaře) jsou uvedeny v jedné kapitole spolu se SWOT analýzou a jsou uvedené výčtem jednotlivých opatření. Indikátory upřesňující opatření uvedeny nejsou. Samostatně je uvedeno „Hodnocení a realizace opatření“. Dokument v příloze uvádí krátce sociodemografickou analýzu a na třech stranách jednoduché vyhodnocení dotazníků zaměřeného na informace o potřebách veřejnosti. Samostatně uvádí odkazy na důležitá telefonní čísla.


Kvalita v dokumentu zmiňována není.


POU

Krnov


SWOT analýzy realizované jednak na úrovní koordinační skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin.

Město Albrechtice

Jsou prezentovány „SWOT analýzy“ témat řešených a zpracovaných jednak na úrovní řídící skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin

www.sociotrendy.cz


Indikátory: Cíl Zdůvodnění Opatření pro naplnění cíle Charakteristika opatření Aktivity k naplnění opatření Zahájení činnosti Ukončení Garant činnosti Spolupracující subjekty Počet uživatelů Finanční náklady Zdroje financování Rizika Efektivita Lidské zdroje Materiální prostorové zdroje Návaznost na Strategický plán rozvoje města Krnova

Navazují na SWOT analýzy a jsou strukturované do tabulky s níže uvedenými indikátory: Popis cíle Opatření k naplnění cíle Popis opatření Aktivita opatření Pod-aktivita Předpokládaný termín realizace Předpokládané zdroje financování Předpokládaní realizátoři Předpokládaný postup Předpokládané výstupy

Financování (F)

Potřebnost (P)

Kvalita služeb (K)

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Finanční náklady“ a „Zdroje financování“.

Potřebnost služby je předpokládaná prostřednictvím terénních šetření (dotazníkové šetření bariérovosti, spokojenosti s poskytovanými službami) a demografických údajů v úvodu dokumentu. Lingvisticky na zdrojová data odkazováno není.

Kvalita služeb je zmiňována jako součást indikátoru „Charakteristika opatření“, Konkrétní kritéria kvality služby formulována nebyla.

Dle indikátoru „Předpokládané zdroje financování“.


Odkaz na položku indikátorů - „popis cíle“. Odkaz na potřebnost je zřejmý, dotazníkové šetření s uživateli.

V běžném vymezení, kritéria kvality neobsahuje


POU



Financování (F)

Potřebnost (P)

Kvalita služeb (K)

Indikátory:

Nový Jičín

Odry

SWOT analýzy realizované na úrovni všech pracovních skupin

SWOT analýzy realizované na úrovních všech pracovních skupin

www.sociotrendy.cz

-

Opatření

-

Popis opatření

-

Dopady na cílovou skupinu

-

Realizátor

-

Předpokládaná výše neinvestičních nákladů ročně (včetně možného roku započetí realizace)

-

Předpokládané zdroje

-

Předpokládané investiční náklady (včetně předpokládané roku realizace)

-

Předpokládané zdroje

-

Kapacita/rok

Cíle a opatření navazují na SWOT analýzy a jsou strukturované do části: priority a jejich charakteristiky zdůvodnění priorit strategické cíle Samostatně jsou uvedeny indikátory priorit, které upřesňují strukturu: Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Předpokládaná výše neinvestičních nákladů ročně“ a „Předpokládané investiční náklady“ a pro obě položka „zdroje financování“.



Potřebnost služby je uvedena odkazem na standardní důvody (někdy se jeví, že jde o „definici kruhem“). Zjištění potřeby sociálně terapeutických dílen, jestli je o ně zájem

Potřebnost služby je uvedena v dokumentu odkazem na dotazníkové šetření včetně výsledků zjištění. Potřebnost v dopravě - doprava bezbariérová.

Kvalita služeb zmiňována v dokumentu není.

Kvalita služeb je zmiňována v obecném pojetí, konkretizována je v obvyklém smyslu např. „zvýšení kvality“. Dokument odkazuje na kvalitu služeb (konstatováním kvality služeb obecně), obsahově nikoliv.


POU

Opava


SWOT analýzy realizované jednak na úrovní společných cílů a opatření a jednak na úrovni všech pracovních skupin.

Financování (F)

Indikátory: Název opatření Popis opatření Předpokládané dopady opatření Dílčí aktivity Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření: Předpokládané finanční zdroje Předpokládaní realizátoři k zajištění opatření Charakter opatření Předpokládané výstupy

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Předpokládána výše finančních prostředků na realizaci opatření“ a „Předpokládané finanční zdroje“. Statutární město má vytvořeno samostatný Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava, který je používán pro analýzu finanční nákladovosti služeb.

Indikátory: Strategický cíl Priority Provozovatel Postup Finanční zajištění Fáze Výhled na rok 2010 Výhled dlouhodobě

Orlová

Osoblaha


„SWOT analýzy“ témat řešených a zpracovaných na úrovní řídící skupiny a všech pracovních skupin.

www.sociotrendy.cz

Indikátory: Charakteristika opatření Předpokládané dopady Aktivity opatření Časový harmonogram plnění opatření Předpokládána výše finančních prostředků na realizaci opatření Předpoklad finančních zdrojů Předpoklad počtu klientů Organizace zodpovědná za opatření, spolupracující organizace Rizika a ohrožení naplnění opatření Hodnoticí indikátory Vznik nové sociální služby Vznik návazných aktivit

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Finanční zajištění“ a „Výhled na rok 2010“, v němž je odkazováno na nutnost vyhledat vhodné dotační tituly.

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Předpokládána výše finančních prostředků na realizaci opatření“ a „Předpoklad finančních zdrojů“.


Potřebnost (P)

Kvalita služeb (K)

Potřebnost služby je uvedena odkazem na dotazníkové šetření v rámci indikátoru „popis opatření“, případně „dílčí aktivity“. S ohledem na zjišťování potřeb uživatelů, konkrétní argumentace (např. jaký podíl dotazovaných osob vyžaduje konkrétní služby) uváděna není.

Kvalita služeb je zmiňována v obecném pojetí, konkretizována je v obvyklém smyslu např. „zvýšení kvality ubytování zejména se zřetelem na snížení počtu osob v jednom pokoji“. Dokument se kvalitou služeb zabývá po formální stránce (konstatováním kvality služeb obecně), obsahově nikoliv.

Zvýšená potřebnost sociálním pomoci u seniorů, v rámci opatření.

Potřebnost služby je předpokládaná. Potřebnost seniorů a ZP (průzkum).

Potřebnost služby je uvedena odkazem na dotazníkové šetření jako součást indikátoru „Hodnotící indikátory“. Výzkum byl realizován, není zvýznamněn v dokumentu, pouze uvedení, že byl

Kvalita služeb v dokumentu zmiňována není.



POU


Ostrava

„SWOT analýzy“ témat řešených jak na úrovni manažerského týmu, tak témat řešených a zpracovaných na úrovni všech pracovních skupin.

Příbor

„SWOT analýzy“ témat řešených a zpracovaných na úrovni všech pracovních skupin, jejichž výstupem jsou podklady pro formulaci konkrétních priorit a opatření.

www.sociotrendy.cz


Indikátory: Popis opatření Dopady na cílovou skupinu Realizátoři Předpokládaná výše neinvestičních nákladů/rok Předpokládaní zdroje Předpokládané investiční náklady Předpokládaní zdroje Předpokládané kvantitativní výstupy/rok (např. počet služeb, počet uživatelů, kapacita)

Indikátory: Priorita Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory Nová nebo stávající služba Dopady

Financování (F)

Potřebnost (P)

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Předpokládána výše neinvestičních nákladů/rok“ a „Předpokládané investiční náklady“. V dokumentu je financování upřesněno uvedením relevantních zdrojů financování v přehledných tabulkách, včetně odpovídajících analýz a komentárů. Finanční náklady jsou řešeny s ohledem na 1) podporu stávajících sociálním služeb, 2) rozšíření stávající kapacity sociálních služeb, 3) vznik nových služeb a 4) podporu a rozvoj stávajících souvisejících aktivit.

Potřebnost služby je uvedena odkazem na výzkum potřeb u odpovídajících cílových skupin, také z vlastního výzkumu poptávky u dané populace. Z dokumentu je zjevné, že argumentace byla založena na profesionální výzkumné činnosti, na niž je odkazováno v úvodních částech jednotlivých kapitol. Dokument celkově odkazuje na nezbytnost mít k dispozici informace prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních zjišťování s cílem na jejich základě učinit rozhodnutí pro Kvalita služeb je uváděna ve SWOT další plánování. Evaluace je vnímána jako analýzách v obecném znění. nezbytná. nejen za seniory, ale i mladší věk, u věkové kategorie 55 a výše, nesplněná ; pokud nedojde ke splnění opatření , hranice (10 %) , bude zvažována potřebnost pro další realizační období; potřebnost ve vztahu k opatřením, podpora bydlení cíl.skup. ZP (specifické vzdělávání); Potřebnost rozvoje sociálně aktivizačních služeb (rodiny s dětmilepší komunikace s uživateli)

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Zdroje financování“ a „Finanční náročnost“.


Potřebnost služby je uvedena odkazem na demografickou situaci (stárnutí populace), zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb a veřejnosti, lze chápat jako součást indikátoru „Popis opatření“.

Kvalita služeb (K)

Kvalita služeb v plánu uváděna není


POU

Rýmařov


SWOT analýzy realizované jednak na úrovní řídící skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin.

Studénka

Třinec

SWOT analýzy na úrovni všech pracovních skupin

www.sociotrendy.cz


Financování (F)

Indikátory: Název cíle Krátký popis cíle Opatření, která vedou k naplnění cíle Charakteristika Opatření Dílčí aktivity Předpokládané dopady Garant opatření Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření Předpokládané finanční zdroje Zahájení činnosti Předpokládaní partneři k zajištění opatření Rizika

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Předpokládána výše finančních prostředků na realizaci opatření“ a „Předpoklad finančních zdrojů“.

Indikátory: Priorita Opatření Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Finanční náročnost“a „Zdroje financování“.

Priority (cíle)a Indikátory: Priorita Opatření, která vedou k naplnění priority Aktivity Charakteristika Předpokládané dopady opatření Termín realizace Zdroje financování Předpokládané počty uživatelů Předpokládaní realizátoři partneři Nová služba či program Indikátory

Potřebnost (P)

Kvalita služeb (K)

Potřebnost služby je předpokládaná, je plánované zjištění potřebnosti zaměřené na matky s dětmi a jejich případné umístění v domě azylového typu v rámci indikátoru „Dílčí aktivity“. Senioři s příjmem na hranici potřebnosti, v rámci opatření; Plánují šetření. Průzkum má být napřed.


Potřebnost služby je uvedena odkazem na socio-demografickou analýzu, není zjevnou součástí některého z indikátorů.


Potřebnost služeb pro dětí s postižením.

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Zdroje financování“.


Potřebnost služby je uvedena odkazem na dříve realizovaná dotazníková šetření (2006, 2008 apod.), terénní údaje aktualizované nebyly. Senioři , osoby se ZP, udržitelnost - indikátory apod., stávající služby-potřebnost pro rodiny a v rámci opatření

Kvalita služeb v dokumentu řešena není.


POU

Vítkov


„SWOT analýzy“ dle témat řešených a zpracovaných jednak na úrovní řídící skupiny a jednak na úrovni všech pracovních skupin.


Financování (F)

Potřebnost (P)

Indikátory: Název cíle Krátký popis cíle Opatření vedoucí k naplnění cíle Charakteristika opatření Předpokládané dopady opatření Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření Předpokládané počty uživatelů Předpokládané zdroje financí Předpokládaní realizátoři a partneři k zajištění opatření: Indikátory

Financování sociálních služeb je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátoru „Předpokládaná výše finančních nákladů na realizaci opatření. V některých opatřeních je uveden odhad finančních nákladů, v jiných uveden není.

Potřebnost služby je zmíněna odkazem na dotazníkové šetření jako součást „Hodnotících indikátorů“. K seniorům, v rámci krizového ubytování, v rámci opatření mají mapování potřebnosti!.

Kvalita služeb (K)


Vratimov Indikátory:

Vrbno p. Pradědem

Jsou prezentovány SWOT analýzy realizované na úrovni všech pracovních skupin.

www.sociotrendy.cz

-

Cíl

-

Zdůvodnění cíle

-

Opatření

-

Charakteristika opatření

-

Dopad opatření na cílovou skupinu

-

Aktivity vedoucí k naplnění opatření

-

Zahájení činnosti

-

Ukončení činnosti

-

Realizátor činnosti

-

Spolupracující subjekty

-

Finanční náklady

-

Zdroje financování

-

Efektivita

Financování je upřesněno vzhledem ke skladebnosti rozvojových záměrů dle indikátorů „Finanční náklady“ a „Zdroje financován“.


Potřebnost služby je uvedena odkazem na požadavek zjištění potřebnosti služeb v rámci budoucího zjišťování. S ohledem na zjišťování potřeb uživatelů, konkrétní argumentace (např. jaký podíl dotazovaných osob vyžaduje konkrétní služby) uváděna není. Výzkum potřeb však realizován byl. V rámci SWOT potřebnost, průzkum dělala Praha, laboratoř, zpráva jako příklad dobré praxe Vrbenska.

Kvalita služeb je zmiňována v obecném pojetí, konkretizována není.


Tabulková příloha č. 3 Pozice pracovníků zapojených do procesu střednědobého plánování koordinátorů a jejich rámcová činnost POU

Bílovec

Úvazek koordinátora 0,1 úvazku

Další funkce

Délka působení osoby vykonávající proces SPRSS v obci

Vedoucí odboru SV

pracuje 3 roky.

Vzdělání dané osoby

Rámcová činnost koordinátora resp. pracovníka zodpovědného za proces střednědobého plánování sociálních služeb Vedení pracovní skupin, plnění dílčích úkolů, předkládání materiálů do RM, ZM, spolupráce s dodavatelskou službou aj.; -střednědobé plánování rozvoje sociálním služeb, Proces komunitní ho plánování je řešen bez koordinátora. Jedná se o vedoucího sociálního odboru.

Bohumín

bez koordinátora

Komunikace směrem k vedoucím pracovních skupin, v případě potřeby účast na jednáních pracovních skupin, svolávání jednání řídící skupiny, komunikace směrem k vedení města. Administrativní záležitosti, pomoc při realizaci cílů , zajištění finančních zdrojů.

Pracuje déle než 3 roky.

Bruntál

1

Český Těšín

0,5

Referent sociálních věcí, vedoucí oddělení sociální věcí

Frenštát p. R.

0,5

Sociální kurátor

Frýdek - Místek

1


bez koordinátora

Fulnek

v řešení

www.sociotrendy.cz

Vedoucí oddělení a referent (2 zaměstnanci)

Má vysokoškolské vzdělání.

Koordinuje pravidelnou činnost pracovních skupin KPSS, zajišťuje průběžné mapování potřeb sociálních služeb ve spolupráci s poskytovateli a uživateli sociálních služeb, v roli zadavatele připravuje novelizaci strategických cílů a opatření Komunitního plánu na další období. Plní roli mediátora, facilitátora a organizátora na všech akcích KPSS realizovaných z titulu zadavatele. Zajišťuje Public Relations z titulu zadavatele, vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Kompletuje a překládá RM a ZM KPSS na další období. Aktivně spolupracuje s koordinátorem střednědobého plánování na MSK. Zajišťuje agendu poskytování příspěvku a finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb a návazným organizacím, atd.

Vzdělání dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů sociální pracovník. Pracuje v pozici do 1 roku.

Vzdělání VOŠ + VŠ (Bc.).

Koordinátor procesu komunitního plánování je odpovědný za činnosti spojené s koordinací v průběhu plánování – svolává schůzky pracovních skupin, řídící skupiny, zpracovává výstupy komunitního plánování, zajišťuje informovanost veřejnosti.

Pracuje déle než 3 roky

Vzdělání VŠ

Koordinace činností vedoucí k realizaci a plnění plánu, koordinace činností prac. skupin, spolupráce s vedoucími, odborem, orgány města, koncepční práce (návaznost na jiné dokumenty, dotace, kvalitu služeb).


1 zaměstnanec VŠ, 1 zaměstnanec SŠ

Zpracování dokumentů včetně svolávání pracovních komisí a jejich činnost. Struktura oddělení: 1 zaměstnanec VŠ – sociální práce, 1 zaměstnanec SŠ – absolvovaný kurz komunitního plánování. Momentálně je plánován nový dokument pro následující období, který si město bude zpracovávat v rámci možností, koordinátorem bude odbor vnitřních věcí – sociální pracovník. Jeho úkolem by mělo být vytvoření nového dokumentu navazujícího na předchozí, koordinace všech článků pracujících na novém dokumentu, administrativní činnost apod.



POU

Úvazek koordinátora

Havířov

1

Hlučín

1

Horní Benešov

bez koordinátora

Jablunkov

Karviná

0,4

Částečný úvazek, z důvodu personálních změn je v řešení.

www.sociotrendy.cz

Další funkce



Rámcová činnost koordinátora resp. pracovníka zodpovědného za proces střednědobého plánování sociálních služeb


Má magisterské vzdělání

Sleduje plnění opatření a cílů Sleduje KP, koordinuje činnost PS, komunikuje s orgány obce, je zapojena do IP kraje, členka PS KP na MSK

VŠ

Metodicky řídí pracovní skupiny KP, koordinuje jednotlivé činnosti v rámci projektu, vytváří informační strategii, zajišťuje přenos informací mezi jednotlivými aktéry a členy pracovních skupin, komunikuje s veřejností, spolupracuje na zpracování koncepce rozvoje sociálních služeb, její následné implementaci a aktualizaci, zodpovídá za činnost pracovních skupin, spolupracuje se všemi zainteresovanými a spolupracujícími subjekty.

SŠ vzdělání

Svolává schůzky, zapisuje výstupy, sbírá podněty od občanů a uživatelů, spolupracuje se zájmovými a nest.org, podává podněty radě města, zpracovává náměty, dotazníky (ne na pozici koordinátora).

Má středoškolské vzdělání, v současné době studium VŠ se sociálním zaměřením

Realizuje proces plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování, zajišťuje a koordinuje činnost spojenou s Komunitním plánováním sociálních služeb v obci Jablunkov (analytické podklady, příprava plánu KPSS, plnění opatření plánu sociálních služeb města, informování veřejnosti o průběhu realizace - prezentace prostřednictvím zpravodaje a webových stránek města, práce v pracovních skupinách, kompletace materiálů, zápisy, korespondence apod.); spolupracuje se všemi zainteresovanými stranami (jedná se zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů, zadavatelů sociálních služeb, partnerů projektu, pracovníků odboru, ale i další veřejnosti).

Pracuje 3 roky

Dříve vedoucí sociálního odboru, nyní sociální pracovnice

Komplexní výkon agendy péče o staré občany nebo osoby se zdravotním postižením, grantový systém, vede evidenci kopií smluv uzavřených mezi Městem Jablunkov a právnickými či fyzickými osobami – na úseku sociálních věcí a zdravotnictví, kontroluje správné využití a vyúčtování poskytnutých příspěvků a darů

Pracuje do 1 roku

V pozici déle než 3 roky

Koordinace procesu komunitního plánování.



POU


Další funkce




Koordinátor sociální prevence, manažer prevence kriminality, romský poradce. Agenda spojená s přidělováním dotací, protidrogový koordinátor - analytická, koncepční, rozborová, konzultační a metodickou činnost, zajišťuje součinnost s relevantními institucemi - mapuje a vyhodnocuje aktuální stav poskytovaných sociálních služeb v sociální oblasti v regionu - vytváří a aktualizuje adresáře poskytovatelů služeb, zabezpečuje informovanost o poskytovaných službách -vyhodnocuje funkčnost a efektivitu služeb, zjišťuje počty uživatelů služeb Kopřivnice

Více funkcí


VŠ vzdělání (Bc, studuje Mgr.)

- na základě analýzy získaných dat navrhuje a iniciuje řešení problémových situací a vytváří sítě sociálních služeb, - mapuje a vyhodnocuje potřeby uživatelů, zprostředkovává nabídky služeb v regionu - spolupracuje s obcemi ve správním obvodu, PČR, MP, školami a ostatními zainteresovanými subjekty - spolupracuje s krajským metodikem - vyhledává nové partnery (další obce, služby, NNO) - zpracovává koncepční materiály v sociální oblasti, připomínkuje strategické materiály v oblasti působnosti - distribuuje informace směrem k poskytovatelům služeb a místním samosprávám - ve spolupráci s ORM navrhuje variantní řešení pro zabezpečení poskytovaných služeb v regionu z dotačních prostředků, působí jako poradní orgán pro navrhované projekty

Kravaře

0,1

www.sociotrendy.cz

Sociální prací na odboru


Vysokoškolské vzdělání, kurzy, školení.

Aktuálně tvorba nové projektu: příprava dotazníků, práce se skupinami, příprava podkladů.



POU

Krnov

Město Albrechtice

Nový Jičín

Odry

Opava

Orlová


Další funkce




1

Koordinace činnosti pracovních skupin a řídící skupiny, sledování plnění platného plánu, příprava a zpracování nového plánu, organizace dnů sociálních služeb, operativní záležitosti, kvalifikace - ÚSO, 8- denní kurz KÚ, znalost prostředí poskytovatelů – poskytování VFP. Výzkum potřeb dělali studenti Opavské univerzity.

1

Pravidelná účast v řídící skupině, shromažďování výstupů pracovních skupin,- přenos informací mezi členy řídící skupiny, pracovními skupinami, zadavatelem a uživateli, zodpovědnost za organizaci aktivit, zapojování a oslovování spolupracovníků, absolvování vzdělávacích kurzů, účast na pracovních skupinách, příprava katalogu poskytovatelů a zajištění jeho grafického znázornění, organizace Veletrhu sociálních služeb, zpracovávání socio-demografické analýzy, analýzy přání a potřeb obyvatel, provedení SWOT analýzy lidských a finančních zdrojů, dostupnosti a kvality sociálních služeb a dotazníkových šetření, stanovování cílů a priorit rozvoje služeb, zpracovávání písemné verze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb zajišťování vnějšího připomínkového řízení.

Pracuje 3 roky

0,8

Protidrogový koordinátor, manažer Prevence kriminality, romský koordinátor, další úkoly

0,1

Vedoucí odboru sociálních věcí

1

1

www.sociotrendy.cz


Absolvent vzdělávacího programu „Tvorba priorit, opatření, aktivit a monitoring a vyhodnocování efektivity plánu rozvoje sociálních služeb“ pod.

VŠ zdělání

Sociální pracovník zastává funkci koordinátora po dobu kratší než 1 rok. Jedná se o pracovníka, který je původně z velké části pracovník dávek hmotné nouze, nyní absolvuje konzultace v rámci IP MSK pro oblast komunitního a sociálního plánování, jeho metodiky apod.

Současná koordinátorka vykonává tuto pozici 1 rok a půl.

VŠ vzdělání

Zodpovídá za koordinaci práce tzv. „triády“; zodpovídá za dodržení časového harmonogramu KPSS; zajišťuje administrativu KPSS; zastupuje proces KPSS navenek, zajišťuje informování o procesu (místní TV, tisk); pořádá akce (semináře pro poskytovatele, veřejné prezentace, Dny sociálních služeb); zabezpečuje agendu dotací na sociální a související služby; svolává jednání pracovních skupin, koordinační skupiny, Komise, připravuje podklady pro tato jednání a zpracovává výstupy z těchto jednání; předkládá materiály do RMO, ZMO; zajišťuje Program iniciace projektů; tvorbu podkladů pro tisk komunitních plánů, katalogů a map poskytovatelů sociálních služeb atd. KPSS funguje ve městě Opava od roku 2006. Od té doby se na pozici koordinátora vystřídaly 3 osoby. Koordinátor zastává pozici do 1 roku. Zabezpečuje proces KP, organizuje vzdělávání v rámci KP, koordinuje činnost pracovních skupin a řídící skupiny, spolupracuje s KÚ MSK – pracovní skupina plánování rozvoje SS, spolupracuje se sociálními službami – měsíční hlášení tzv. reporting. Pravidelné vzdělávání v rámci IP – organizuje KÚ MSK, školení v oblasti komunitního plánování a v oblasti SS - průběžně.



POU

Osoblaha


Další funkce


Pracuje ve funkci do 1 roku.

1



Má vysokoškolské vzdělání v bakalářském stupni

Komunikace napříč skupinami a zastupitelstvy obcí, účast na všech jednáních pracovních skupin a řídící skupiny, jednání se zadavateli, poskytovateli a uživateli, tvorba pozvánek, distribuce, zápis z jednání skupin, shromažďování informací a podkladů pro SPRSS, tvorba SPRSS, prezentace SPRSS, organizace Dne sociálních služeb, účast na krajské skupině obcí s pověřeným obecním úřadem, celková realizace projektu. Realizoval výzkumné šetření.

Vytváří koncepce sociální politiky města na daném území (komunitní plán), koordinuje proces komunitního plánování sociálních služeb a zpracovává písemné materiály a informace z této oblasti. Ostrava

1

Pracuje 3 roky.

Vyhodnocuje úroveň, nabídku a dostupnost poskytování sociálních služeb a plánuje jejich rozvoj, systematicky získává a zpracovává informace o sociální péči do požadovaných výstupů, analýz a komentářů s využitím podpory informačních systémů, sleduje trendy v sociální oblasti.

VŠ

Rozpracovává koncepce města v dané oblasti ve spolupráci s krajem, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Vedoucí odboru sociálních věcí

Pozici zastává déle než 3 roky.

VŠ vzdělání Bc

Vedoucí odboru sociálních věcí. Příprava pracovních schůzek, aktualizace Katalogu sociálních služeb, spolupráce s různými organizacemi v sociálních službách a při tvorbě dokumentu včetně různých analýz, dotazníků apod., informování veřejnosti, informování rady a zastupitelstva města apod.

Pracuje do 1 roku

Dosud nesplňuje předepsané vzdělání

Organizace schůzek obou skupin, zajištění prostor pro konání schůzek, zápisy, kontaktování členů skupin, kontrola plnění úkolů členů skupin, zpracovávání materiálů, organizování dne zdraví a sociálních služeb, , vedoucí odboru.

Příbor

0,25

Rýmařov

0,2

Studénka

bez koordinátora, funkce nebyla zřízena

Třinec

0,3

Vedoucí oddělení rozvoje sociálních služeb

Pracuje 1,5 let

VŠ vzdělání

Zpracovává KP, koordinuje činnost PS, mapuje a vyhodnocuje aktuální stav poskytovatelů SS, podílí se na aktualizaci adresáře SS.

Vítkov

0,2

Sociální pracovník

Pracuje 3 roky

VŠ vzdělání

Koordinace procesu KP.

www.sociotrendy.cz

0,2 vedoucí odboru, opatrovnictví, parkovací průkazy, byty v DPS

Zajišťování všech činností a úkonů týkajících se procesu komunitního plánování: Svolávání pracovních skupin, vedení jednání pracovních skupin, zápisy, aktualizace webových stránek, propagace komunitního plánování, zajišťování prezentace komunitního plánování, spolupráce s vedením města, veškeré úkony a realizace „Průvodců sociálními službami“, spolupráce s KÚ MSK atd. (Spolupráce s externistou.)



POU


Další funkce



0,5

Sociální pracovník

Pracuje do 1 roku.

Střední odborné vzdělání


Vratimov Vrbno p. Pradědem

www.sociotrendy.cz



Tabulková příloha 4 Terénní šetření rámci tvorby plánu v obcích POU POU

Na co je zaměřeno, případně kdo realizoval

Bílovec

Neuvedeno

Typ šetření

Kdo zpracovával

Potřebnost: Bohumín

Bruntál

Pracovní skupiny Komise pro městské části, poskytovatelé sociálních služeb

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům

veřejnost: 841 uživatelé: 300

kvantitativní

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům poskytovatelům

Zdroje: Koordinátor Pracovní skupiny

Osobní rozhovor, setkání v pracovní skupině

Koordinátor, vedoucí odboru, Řídící skupina

Potřebnost : externí firma

Výzkum (potřeb) demografická analýza lokality

Externí firma

uživatelé poskytovatelé

Externí firma

veřejnost uživatelé poskytovatelé zadavatelé

Potřebnost - Externí firma Frenštát p. Rad.

Potřebnost: Koordinátor Pracovní skupiny

výzkum (potřeb) demografická analýza lokality Výzkum (potřeb) anketa (potřeb) demografická analýza lokality Výzkum (potřeb) anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Odbor sociálních služeb a pracovní skupiny


www.sociotrendy.cz

Převažující použité metody

Výzkum (potřeb) anketa (potřeb)

Zdroje: externí firma

Koordinátor (před koncem r.2011 bylo využito také osoby, která na městském úřadě vykonávala veřejnou službu)

Rozsah souborů

Potřebnost: Koordinátor studenti 2. ročníku obchodní akademie

Český Těšín

Frýdek - Místek

Anketa

Předmět zkoumání

Demografická analýza lokality - ekonomická analýza

Odbor sociálních služeb

veřejnost uživatelé poskytovatelé Dostupné sociální služby. Dostupné veřejné služby, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb. Absentované sociální služby


kvantitativní dotazník, anketa,statistické údaje

kvantitativní anketa

veřejnost, uživatelé: 300

kvantitativní kvalitativní


POU


Fulnek

Na co je zaměřeno, případně kdo realizoval Potřebnost i na zdroje: Demografickou analýzu, práce v pracovních skupinách, SWOT analýzu Institut pro komunitní rozvoj Ostrava, ostatní město Frýdlant n.O. Zdroje:

Kdo zpracovával

Rozsah souborů


uživatelé: 1100 poskytovatelé: 30.

kvantitativní

Externí

Externí

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: uživatelům poskytovatelům bariérovosti

Výzkum, demografická analýza lokality

Zdroje: Jiné – přehled z dostupných zdrojů (normativy Socioklubu 1996 – výzkum MPSV ČR

Dostupných sociálních služeb

Potřebnost:

Koordinátor Pracovní skupiny

Anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Koordinátor

Hlučín Zdroje: Koordinátor Pracovní skupiny

www.sociotrendy.cz


neuvedeno - s obcí Odry

Potřebnost: Externí firma

Havířov

Typ šetření

Koordinátor

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům poskytovatelům zadavatelům bariérovosti Analýza zdrojů, konkrétně pak: Dostupných sociálních služeb Dostupných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb. Absentovaných sociálních služeb Absentovaných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb


nelze určit

neuvedeno

kvantitativní


POU


Horní Benešov

Budou pracovní skupiny

Jablunkov

Terénní šetření neproběhlo

Karviná

Pouze ohledně spokojenosti uživatelů (bylo zadáno externí firmě)

Typ šetření

Kdo zpracovával


Rozsah souborů


a) veřejnost- distribuce do všech domácností – 9432 dotazníků – vráceno 255 vyplněných a zpracovaných b) uživatelé se ZP - 25 Senioři: 423 dotazníků rozdáno, 172 vráceno a zpracováno.

Externí firma

Demografická analýza lokality jiné Dotazníkové šetření veřejnosti, koordinátor ve spolupráci s řídící dotazníkové šetření – senioři, skupinou a pracovními nestrukturované rozhovory – skupinami zdravotně postižení, dotazníkové šetření poskytovatelé Potřebnost:

Kopřivnice


Koordinátor ve spolupráci s řídící skupinou

kvantitativní řízený rozhovor –osoby se ZP a jejich zákonní zástupci (uživatelé Denního stacionáře Kopretina, rodiče ZŠ Motýlek)

U poskytovatelů: 8

Potřebnost : Kravaře Koordinátor

Krnov

Neuvedeno

Město Albrechtice

Potřebnost: Koordinátor Pracovní skupiny

Nový Jičín

Neuvedeno

www.sociotrendy.cz

anketa demografická analýza lokality jiné

Koordinátor, vedoucí odboru Externí firma

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k uživatelům



uživatelé: 2500


veřejnost: 205 uživatelé: 254 poskytovatelé: 9 zadavatelé: 9

dotazníková šetření


POU


Typ šetření

Potřebnost :

výzkum (potřeb) anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Externí firma

Koordinátor Externí firma

Externí firma

Kdo zpracovával

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům poskytovatelům zadavatelům bariérovosti Dostupných sociálních služeb Dostupných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb.

Externí firma Odry

Zdroje:

Opava

Potřebnost : a) Koordinátor b) Externí firma c) Metodik KP, který spolupracuje s obcí d) Pracovní skupiny e) Jiné - studenti

Orlová

Neuvedeno

Osoblaha

Neuvedeno

Potřebnost:

Externí firma

Ostrava

Výzkum (potřeb) anketa (potřeb)

Výzkum (potřeb) anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Dotazníkové šetření

www.sociotrendy.cz

Koordinátor, externí firma

Externí subjekt, koordinátor KP

Zdroje:



Externí subjekt, koordinátor KP

Rozsah souborů

veřejnost: 1000 uživatelé: 300 poskytovatelé: 7 zadavatelé: 1



kvantitativní obsahová analýza

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům poskytovatelům zadavatelům bariérovosti

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům poskytovatelům Potřebnost: Dostupných sociálních služeb Dostupných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb. Absentovaných sociálních služeb Absentovaných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb


kvantitativní

uživatelé: 531 poskytovatelé: 16

počet výběrových jednotek: 116

řízený rozhovor uživatelé

kvantitativní kvalitativní - upřesnit dotazníkové šetření – kvantitativní data včetně sebehodnocení a reflexe sociální oblasti v Ostravě.


POU


Potřebnost :

Typ šetření

anketa (potřeb)


Kdo zpracovával


Rozsah souborů

Externí firma


veřejnost: 300 uživatelé: neví zadavatelé: 1

Dostupných sociálních služeb

poskytovatelé: 3

kvantitativní



kvantitativní

Dostupných sociálních služeb Dostupných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb. Absentovaných sociálních služeb Absentovaných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb


kvantitativní

Externí firma

kvantitativní

Příbor

Rýmařov

Zdroje: Externí firma

anketa (potřeb)

Externí firma

Potřebnost:

anketa (potřeb)


Koordinátor Pracovní skupiny Zdroje: anketa (potřeb)



Potřebnost: Externí firma

výzkum (potřeb) anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Externí firma


obsahová analýza dokumentů řízený rozhovor občany města

Dostupných sociálních služeb Absentovaných sociálních služeb

obsahová analýza dokumentů řízený rozhovor občany města

Studénka Zdroje:

anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Externí firma

Externí firma

www.sociotrendy.cz



POU

Na co je zaměřeno, případně kdo realizoval Potřebnost: Koordinátor Pracovní skupiny Projektový manažer, studenti, novináři

Typ šetření

Výzkum (potřeb) jiné fyzické mapování bariér

Kdo zpracovával


Projektový manažer, ve spolupráci s koordinátorem

Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům zadavatelům bariérovosti

Třinec Zdroje: Koordinátor Pracovní skupiny

Potřebnost :

Vítkov



Výzkum (potřeb) demografická analýza lokality

Projektový manažer, ve spolupráci s koordinátorem

Výzkum (potřeb) anketa (potřeb) demografická analýza lokality

Koordinátor, pracovní skupiny, Řídící skupina

Výzkum (potřeb)

Koordinátor, pracovní skupiny, Řídící skupina

Dostupných sociálních služeb Dostupných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb. Absentovaných sociálních služeb Absentovaných veřejných služeb, neregistrovaných dle zákona č. 108/2006Sb Potřebnost sociálních služeb vzhledem k: veřejnosti uživatelům poskytovatelům zadavatelům Dostupných sociálních služeb Absentovaných sociálních služeb

Rozsah souborů

Nelze posoudit, již jsou zpracovány 3 plány a každý probíhal jinou dobu a osloveny různé počty

Nelze posoudit, již jsou zpracovány 3 plány a každý probíhal jinou dobu a osloveny různé počty

Převažující použité metody Kvantitativní obsahová analýza dokumentů – předcházející zpracované plány + SWOT analýzy Kvantitativní obsahová analýza dokumentů – předcházející zpracované plány + SWOT analýzy

Kvantitativní

Obsahová analýza dokumentů

Vratimov Potřebnost: Vrbno p. Pradědem

www.sociotrendy.cz

Město Vrbno pod Pradědem


Neuvedeno

V další aktualizované verzi KP hodláme předejít veškerým nedostatkům z předchozího vydání.


Přílohová tabulka 5 V této části jsou uvedeny tabulky 5.1.1 až 5.1.11 týkající se zapojení různých subjektů do přípravy, tvorby a schvalování střednědobých plánů dle obcí. Tabulka 5.1.1 Politická reprezentace

POU

Havířov

Náměstek pro sociální rozvoj

Rada města

Rýmařov

Město Albrechtice

Osoblaha

www.sociotrendy.cz

Fáze tvorby

Popis zapojení (konkrétní činnosti)

Pokud setkávání, četnost pracovních kontaktů (za rok)

V řídícím výboru

min. 1x3 měsíčně.

ODHAD podílu zapojení (v součtu sloupce 100%)


Fáze schvalování Pokud setkávání, četnost pracovních kontaktů (za rok)




2x

5

Členové skupin

6

5

Všechna zastupitelstva – schválení plánu sociálním služeb

4


Schvalovací proces

V rámci přípravné fáze je zajištěna organizační struktura, prostředí z roku 2003, kdy byl schválen proces KPSS ve městě Bruntál

Bruntál

Orlová

Přípravná fáze

Schválení základní listiny (org. struktura, jednací řády) Členové skupin

Místostarosta Města - Město Albrechtice starosta obce Třemešná místostarosta město Janov

Člen pracovní a řídící skupiny –pracovní skupiny – starosta obce Třemešná člen pracovní skupiny – místostarosta město Janov

Starosta obce Osoblaha, zastupitelka obce Dívčí Hrad

Účast na jednání pracovních skupin a řídící skupiny

Schválení KP – rada města, zastupitelstvo 6

4

5

Členové skupin

6

Zastupitelka D.H. – tvorba cílů a opatření v rámci pracovních skupin a řídící skupiny

12


5



Místostarostka Kopřivnice

- 20 zastupitelů města

Přípravná fáze

Zapojena ve všech fázích procesu – člen řídící skupiny, účast na všech pracovních skupinách Seznamovací seminář

Fáze tvorby

Min 4x ŘS 5 Min 2x ročně každá skupina

Fáze schvalování

Min 4x ŘS Min 2x ročně každá skupina

5

připomínkování prosazení při schvalování v orgánech města

Min 4x ŘS min 2x ročně každá skupina

2x připomínkování plánu, Projednání plánu v radě a zastupitelstvu

Ostrava

Předseda sociálním komise RM, zastupitelstvo města

Schválení záměru přípravy následného plánu

Bílovec

Zastupitelé města

podle potřeby

Jablunkov

Starosta, místostarosta,

Třinec

Vítkov

www.sociotrendy.cz

Většinou místostarostka – starostka méně

Místostarosta

Účast na jednáních pracovních skupin

garant procesu,

Garant, Řídící a realizační skupina

Informování o průběhu

1

Práce v pracovních skupinách

2

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Projednávání s veřejností, projednávání se všemi pracovními skupinami, v řídící skupině

Dle potřeby

Zahrnuto v řídící skupině

Garant, Řídící a realizační skupina

Předložení návrhu dokumentu

5

Projednání v pracovních skupinách a schválení na jednáních rady a zastupitelstvu města

4

1

3

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Přenos informací do rady města a zastupitelstva města

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby


Garant, Řídící a realizační skupina Člen Rady města a zastupitelstva

Dle potřeby a plánu schůze RM a Zastupitelstva

100% Při závěrečné fázi schvalování




Studénka

Starosta, místostarosta, členové zastupitelstva

Přípravná fáze

Jsou informování o procesu komunitního plánování prostřednictvím vedoucí odboru, vyjadřují stanoviska ke zvolenému postupu, členy pracovních skupin jsou členové zastupitelstva, s plněním úkolů jsou seznamováni zastupitelé města

Fáze tvorby

cca 3x ročně

dle potřeby 10 1x ročně

Starosta a místostarosta jsou informování o procesu komunitního plánování prostřednictvím vedoucí odboru, vyjadřují stanoviska ke zvolenému postupu, členy pracovních skupin jsou členové zastupitelstva, s plněním úkolů jsou seznamováni zastupitelé města

Fáze schvalování Starostovi a místostarostovi je předložen komunitní plánování prostřednictvím vedoucí odboru, vyjadřují stanoviska, návrhy a připomínky

cca 3x ročně

cca 4x ročně

10

členům zastupitelstva je nabídnuta možnost se k připravovanému plánu před jeho projednáváním vyjádřit – písemné oslovení se stanovením termínu plnění

1 pracovní jednání

1x 70

1x ročně členové pracovních skupin – doplnění, připomínky, náměty

průběžně

Náměstci primátora Účast v řídící skupině (pravidelně)

Karviná

Schvalování dokumentů Účast v pracovních skupinách (občas)

FrýdekMístek

Jsou informováni a vyzváni ke spolupráci, mohou vznášet připomínky, dotazy, podněty

Bohumín

Účast na schůzkách řídící skupiny. Komunikace se sociálním odborem a předávání informací směrem „nahoru“

www.sociotrendy.cz

místostarosta

4

5

1

Účast na schůzkách řídící skupiny, komunikace se sociálním odborem a předávání informací směrem „nahoru“


0

2

ZM, RM Projednání, schválení

40



Příbor

Frenštát p.R.

Český Těšín

www.sociotrendy.cz

místostarosta

Starosta města a obcí

Přípravná fáze

Člen řídící skupiny a zastupitel města, pracovní setkání s koordinátorem a na pracovních skupinách

RM doporučila ZM schválit proces plánování sociálních služeb ve Frenštátě p. R. metodou komunitního plánování, ZM schválilo zahájení procesu plánování sociálních služeb ve Frenštátě p. R. metodou komunitního plánování, ZM schválilo rozšíření o obce ve správním obvodu, ZM schválení rozpočtu na KP podpis smlouvy o partnerství, jmenování členů řídíc skupiny, účast na pracovních a řídících skupinách

Fáze tvorby

Cca 52 pracovních kontaktů

Fáze schvalování

Projednávání v radě a zastupitelstvu města

1

PS14x Schvalování SPRSS ŘS 8x

Aktualizace KP – schválení v ZM

Schvaluje RM, ZM


2 x pracovní kontakty

6



Přípravná fáze

Fáze tvorby

Opava

Účastní se koordinační skupiny (přítomen náměstek za sociální oblast, předseda Komise Rady SMO pro KP, radní jako hosté), Komise Rady SMO pro komunitní plán (volení zástupci politických stran).

1x měsíčně KS, 1x měsíčně 10 Komise Rady SMO pro KP

Odry

Nastavení plánu

2

8

Přenos informací z PS k lidem v obcích, zastupitelům.

6x ročně Dle potřeby častěji

10

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Starosta, místostarosta, 4 starostové obcí

Účastní se pracovních skupin (radní a zastupitelé, vedoucí odboru sociálních věcí, případně náměstek za sociální oblast), Koordinační skupiny, Komise Rady SMO pro komunitní plán, mají možnost připomínkovat KP. Účast na pracovních skupinách, garance procesu Informují o záměrech obce

Fáze schvalování

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP

10

Účastní se koordinační skupiny (náměstek za sociální oblast, radní jako hosté) a Komise Rady SMO pro komunitní plán – tyto orgány schvalují návrh a finální podobu KP pro předložení RMO a ZMO.

3

4

Představení plánu v zastupitelstvu města

6x

5

Schvalování v ZO


1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP, 2x RMO (schvalování návrhu KP a finální verze KP), 1x ZMO (konečné schválení).

1

90

70


Tabulka 5.1.2 Odbor sociálních věcí

Přípravná fáze

POU


Havířov

V PS

Fáze tvorby Pokud setkávání, četnost pracovních kontaktů (za rok) Min. 1x3 měs.


Příprava materiálů do rady, zastupitelstva

Rýmařov

Členové skupin

Osoblaha

Frenštát p.R.

www.sociotrendy.cz

Vedoucí sociálního odboru – jednání PS

Vedoucí OSV je garantem komunitního plánování, je účastna všech jednání, předkládá materiály do rady města, zastupitelstva, informuje starosty obcí, je účastna v PS MSK pro plánování obcí. Bylo také zadáno výběrové řízení na externí firmu výzkum sociálním potřeb.

12 4






Pracovnice OSV jsou zároveň členkami pracovních skupin, odbor zpracovává rovněž připomínky ke KPSS

Setkávání je souběžné s pracovními skupinami (cca 1x za 3 týdny, měsíc), popř. samostatné schůzky na odboru

15

OSV připravuje materiály do RM a ZM, dává připomínky k návrhu KPSS

2x

10

členové skupin

12

40

členové skupin

12

40

Vedoucí sociálním odboru – připomínkování cílů a opatření

3


V PS

Bruntál

Orlová

Fáze schvalování

40

Zapojení do IP MSK (den sociálních služeb, tisk materiálů), tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS včetně připomínkování


Předkládání SPRSS ke schválení ZM a zastupitelstvem obcí tvorba akčního plánu, připomínkování SPRSS MSK



5

Návrhy aktivit

Přípravná fáze

Kopřivnice (Vedoucí odboru členem řídící skupiny – účast na všech pracovních skupinách, koordinátorka procesu pracovníkem odboru, pracovnice odboru účast na pracovních skupinách)

Shromažďování informací k analýzám, průběžné připomínkování připravených materiálů

Ostrava

Dle potřeby

Bílovec

Dle potřeby

Jablunkov

Administrativní činnost

Dle potřeby

Třinec

Vedoucí odboru SV, koordinátorka, oddělení soc, služeb, další sociální pracovníci

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Vítkov

Pracovní skupiny Řídící a realizační skupina Koordinátor

Dle potřeby

Zahrnuto v pracovní a řídící skupině

Studénka

Podíl na celé realizaci

Po celou dobu přípravy

Karviná

Spolupracuje s Odborem rozvoje, účast v řídící skupině

Frýdek-Místek

Spolupracuje s poskytovateli, zpracování podklady finanční, monitorovací, vyhodnocovací atd.

www.sociotrendy.cz

Fáze tvorby

Fáze schvalování


Přípravná fáze


Projednávání s veřejností, projednávání se všemi pracovními skupinami, v řídící skupině, s poskytovateli SS

Přípravná fáze

5

Dle potřeby

Nelze posoudit

Nelze posoudit


Nelze posoudit

Pracovní skupiny Řídící a realizační skupina

Dle potřeby

Zahrnuto v pracovní a řídící skupině

Pracovní skupiny Řídící a realizační skupina

Dle potřeby





40

Účast v řídící skupině, účast v pracovních skupinách, sumarizace informací a podkladů týkajících se sociálních služeb ve městě Karviná Nelze posoudit

Fáze schvalování

10


30

Fáze tvorby

20

30

Participuje při přípravě konečného znění KP

30


Nelze posoudit

20



Bohumín

Příbor

Přípravná fáze Účast na schůzkách řídící skupiny a pracovních skupin. Analýza potřeb, zdrojů financování. Materiál, prostory, komunikace s vedením města a subjekty zapojenými do KP, Odborné poradenství, pracovní setkání, koordinace celého procesu, vzdělávání

Český Těšín

Fáze tvorby

Fáze schvalování

Nelze specifikovat

Cca 110 pracovních kontaktů,


Přípravná fáze

Účast na schůzkách řídící skupiny obsah dokumentu, komunikace, organizace schůzek, konzultace,

Nelze specifikovat

Fáze tvorby

Fáze schvalování


Přípravná fáze


50

Příprava podkladů a vytvoření dokumentu a předložení ke schválení

Předložení plánu veřejnosti, radě města a zastupitelstvu města

50

měsíčně

Tvorba, korekce

Opava

Zajišťuje administrativu, podklady pro jednání PS, KS, komise, spolupráci s metodiky, externími firmami atd. Účastní se pracovních skupin, koordinační skupiny, Komise Rady SMO pro KP.

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně 10 Komise Rady SMO pro KP.

Zajišťuje administrativu, podklady pro tvorbu KP, podklady pro jednání PS, KS, komise, spolupráci s metodiky, externími firmami atd. Připravuje veřejnou prezentaci návrhu KP před fází připomínkování.

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP, 1x veřejná prezentace

20

Zajišťuje administrativu, podklady pro jednání KS, komise, RMO, ZMO.

1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP, 2x RMO (schvalování návrhu KP a finální verze KP), 1x ZMO (konečné schválení).

Odry

Koordinace

12

43

Koordinace

20

26

Účast na zastupitelstvu, konzultační proces

3

Dodávají potřebná data

6x ročně Dle potřeby častěji

5

Dodává informace

6x

5

Připravuje materiál pro RM a ZM

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Předkládá


10


Tabulka 5.1.3 Ostatní odbory městského/obecního úřadu


POU

Kopřivnice

Přípravná fáze ODHAD podílu zapojení (v součtu sloupce 100%)




Všichni pracovníci úřadu

Dle potřeby

Bílovec

Dle potřeby

Místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, měststká policie,

Odbor služeb. Oddělení kultury

V řídící skupině Spolupráce při přípravě tiskovin apod. Odbor rozvoje

Karviná

www.sociotrendy.cz




5

Při projednávání v jednáních zastupitelstva města

Místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, městská policie,

Třinec

Vítkov


Fáze schvalování

Možnost připomínkování dokumentu před schválením v orgánech města

Ostrava

Jablunkov

Fáze tvorby

Koordinace procesu kom.plánování, metodické vedení, Účast v řídící skupině

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby


Projednávání s veřejností, projednávání se všemi pracovními skupinami, v řídící skupině, s poskytovateli SS V řídící skupině Spolupráce při přípravě tiskovin apod. Účast v řídící skupině, Jednání s manažery prac. skupin Kompletace podkladů od jednotlivých prac. skupin


Nelze posoudit

Nelze posoudit


Nelze posoudit

Dle potřeby


V řídící skupině Spolupráce při přípravě tiskovin apod.

Dle potřeby

příprava konečného znění KP, předkládání materiálů ke schválení orgánům města

Nelze posoudit



Bohumín

Český Těšín

Přípravná fáze Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty, komunikace se sociálním odborem a společná jednání s vedením města Finanční odbor

Fáze tvorby

Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty,

Nelze specifikovat

2x ročně

Odry

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Získání info ke zpracování analýz

Fáze schvalování

5

Limity při jednotlivých opatřeních Poskytují informace o záměru (bezbariérová opatření, hřiště)


3

4

5


Tabulka 5.1.4 Koordinátor procesu KP

Přípravná fáze

POU


Havířov

V ŘV

Fáze tvorby Pokud setkávání, četnost pracovních kontaktů (za rok)





Koordinace PS

Orlová

Koordinuje proces KP ve všech fázích

Rýmařov

Manažerka skupin

12

Osoblaha

Účast na jednání PS, shromažďování informací, přenos informací

4

Kopřivnice

Organizace seznamovacích seminářů pro veřejnost a zastupitele, Organizace pracovních a řídící skupin Provádění analýz

Ostrava

Podrobně v dokumentech

Jablunkov

Koordinace činností




Schvalování Účastní se všech pracovních skupin, Řídící skupiny atd. (50x jednotlivé pracovní skupiny, 5-6x ŘS)

60

Připravuje podklady k připomínkování pro veřejnost – tisk, média, webové stránky, shromažďuje připomínky, předkládá informace pracovním skupinám, ŘS atd.

12

40

Manažerka skupin

12

Sepsání SPRSS

Návštěva zastupitelstev spol. obcí a prezentace plánu

7

Vedení pracovních skupiny, plánování opatření a aktivit v rámci pracovních skupin (zápisy, presenční listiny, příprava dokumentu)

Připomínkové řízení, sestavení finálního dokumentu, předložení do pracovních skupin a orgánů města ke schválení

Koordinační, zúčastňuje se všech pracovních skupin, kompletuje, připravuje materiály atd.

Bruntál

www.sociotrendy.cz

Fáze schvalování

50

Spolupráce s PS – návštěva každého setkání 40

30

Průběžně dle potřeby

Manažerka skupin


25




40

25




Přípravná fáze

Třinec

Nelze posoudit

Vítkov

Koordinace procesu

vždy

Karviná

Koordinace procesu kom.plánování, metodické vedení, Účast v řídící skupině

Příbor

Frenštát p.R.

www.sociotrendy.cz

Činnosti koordinátora jsou vymezeny výše, stejně tak v základní listině.

Fáze schvalování


Projednávání s veřejností, projednávání se všemi pracovními Nelze posoudit skupinami, v řídící skupině, s poskytovateli SS

Nelze posoudit


Nelze posoudit

Nelze posoudit

60

vždy


Koordinace

Dle potřeby


Koordinace Účast v řídící skupině, Jednání s manažery prac. skupin Kompletace podkladů od jednotlivých prac. skupin

Jako součást odboru spolupracuje s poskytovateli, zpracování podklady finanční, monitorovací, vyhodnocovací; koordinuje činnost prac. skupin, při tvorbě projektů a realizaci; aktualizuje propagační materiály atd.

Koordinátorem je vedoucí odboru sociálních věcí

Fáze tvorby

Fáze schvalování

Nelze posoudit

Frýdek-Místek

Přípravná fáze

Fáze tvorby

30

Příprava konečného znění KP, předkládání materiálů ke schválení orgánům města

20

Totéž co u odboru sociálních věcí

20

Totéž co u odboru sociálních věcí

Zapojení do IP MSK (den sociálních služeb, tisk materiálů), tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování


Přípravná fáze

Tvorba akčního plánu, připomínkování SPRSS MSK



Přípravná fáze

Opava

Zajišťuje setkávání triády, koordinaci všech fází KP, administrativu, podklady pro veškerá jednání PS, KS, komise, spolupráci s metodiky, externími firmami atd.

Odry

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Fáze tvorby

Fáze schvalování


Přípravná fáze

Fáze tvorby

Fáze schvalování

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP

(je obsažen v % odboru sociálních věcí)

Zajišťuje setkávání triády, koordinaci všech fází KP, administrativu, podklady pro jednání, spolupráci s metodiky, externími firmami atd., připravuje veřejnou prezentaci návrhu KP před fází připomínkování.

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP, 1x veřejná prezentace návrhu KP

(je zahrnut v odboru sociálních věcí)

Zajišťuje setkávání triády, koordinaci všech fází KP, administrativu, podklady pro jednání PS, KS, komise, RMO, ZMO.

Koordinace

12

43

Koordinace

20

26

Účast na zastupitelstvu, konzultační proces

Koordinuje, řídí, zprostředkovává přenos informací

6x

25

Sbírá a zpracovává data


35

Koordinátor procesu KP 5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise Rady SMO pro KP, 2x RMO (schvalování návrhu KP a finální verze KP), 1x ZMO (konečné schválení). 3

Přípravná fáze


Tabulka 5.1.5 Poskytovatelé sociálních služeb

Přípravná fáze

POU


Havířov

V ŘV

Fáze tvorby


Odhad podílu zapojení (v součtu sloupce 100%)

Fáze schvalování


Bruntál

Zapojení do činnosti PS

Rýmařov

Členové skupin

Osoblaha

Zapojení do pracovních skupin

Kopřivnice

Účast na pracovních skupinách, zapojení do dotazníkového šetření – poskytovatelé




Každá skupina se setkává v rámci tvorby cca 1xza 3týdny -1 měsíc v období cca březen-prosinec (mimo pracovní skupiny, na kterých se neřeší tvorba KPSS

20

Mají možnost připomínkovat návrh KPSS, manažeři prac. skupin se setkají osobně se zájemci o připomínkování KPSS, dávají podněty pro Řídící skupinu

3-5x

20

12

10

Členové skupin

12

10


PS

Dávají podněty, zpracovávají podklady za své sociální služby,připomínkují, navrhují, účastní se pracovních skupin

Orlová


Zapojení do činnosti PS 12

10

4

Členové skupin Tvorba cílů a opatření

5

12

Účast na pracovních skupinách – plánování aktivit

10

Účast některých při schůzkách se zastupitelstvy spol. obcí Účast na pracovních skupinách, připomínkování plánu, Schválení plánu v prac. skupinách

Bílovec

Jablunkov

www.sociotrendy.cz


Práce v pracovních skupinách + vyhodnocení dotazníků + SWOT analýzy


Projednání v pracovních skupinách a zveřejnění na webových stránkách

7

5



Přípravná fáze

Třinec

Projednávání, brainstorming, SWOT analýzy, priority,

Nelze posoudit

Nelze posoudit Účast v pracovní skupině

Nelze posoudit

Vítkov

V pracovních skupinách

Dle potřeby

Zahrnuto v pracovních skupinách

Pracovní skupiny

Dle potřeby

Studénka

Aktivní účast v pracovní skupině

Dle potřeby


Dle potřeby

Fáze tvorby

20

Frýdek-Místek

Vytváří profil dané cílové skupiny, definici problémových oblastí, formuluje, realizuje a vyhodnocuje strategické cíle, priority a opatření.

Bohumín

Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty, komunikace se sociálním odborem, poskytnutí informací o službách

Nelze specifikovat

Účast na pracovních setkání řídící skupiny nebo pracovních

Cca 35 x pracovní setkání

Frenštát p.R.

www.sociotrendy.cz

Účast na schůzkách řídící skupiny obsah dokumentu, komunikace, organizace schůzek, konzultace

Nelze posoudit


Pracovní skupiny

Dle potřeby


Dle potřeby

0

Připomínkování návrhu plánu


6

20

Nelze posoudit

Účast na Dni sociálních služeb, poskytování informací pro tisk materiálů, tvorba swot analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování

6x ročně Přípravná fáze

Nelze specifikovat

5

Předávání informací o sociálních službách členové PS, ŘS

Český Těšín Poskytovatelé sociálních služeb

Nelze posoudit

Účast v pracovní skupině a na společném setkání všech prac. skupin

Účast v pracovních skupinách

Karviná

Příbor

Fáze schvalování

Tvorba akčního plánu

Zapojují se Fáze tvorby

Fáze tvorby

Fáze schvalování



Opava

Účastní se pracovních skupin KP, dodávají podklady, informace od uživatelů, informace o potřebnosti a financování služeb atd.

1x měsíčně na PS (dohromady máme 5 pracovních 20 skupin, každá PS jedná 1x měsíčně)

Odry

Oslovení,přijetí účasti v PS

1

Hlučín

Poskytují informace o svých službách a o svém zařízení

www.sociotrendy.cz

3

10

Účastní se pracovních skupin KP, dodávají podklady (finance atd.), informace od uživatelů, informace o službách atd. Jsou zváni na veřejnou prezentaci návrhu KP, vyzýváni k připomínkování KP. Analýza, anketa, zdroje,účast na pracovních skupinách

1x měsíčně na PS (dohromady máme 5 pracovních skupin, každá PS jedná 1x měsíčně), 1x veřejná prezentace

20

15

19

Dodávají data potřebná ke zpracování SPSS


10

Účastní se pracovních skupin KP, jsou informováni o došlých připomínkách, o procesu schvalování KP v komisi, RMO, ZMO.

1x měsíčně na PS (dohromady máme 5 pracovních skupin, každá PS jedná 1x měsíčně)


Tabulka 5.1.6 Uživatelé

POU

Přípravná fáze


Fáze tvorby



Fáze schvalování



Zapojení uživatelů není rovnoměrné v každé pracovní skupině – dávají podněty, jsou oslovováni prostřednictvím dotazníků, anket atd.

Buď se účastní pracovních skupin (viz.výše) nebo jsou oslovováni různými způsoby




Mají možnost připomínkovat návrh KPSS jak na pracovních skupinách, tak prostřednictvím veřejného připomínkování

1x

5

2

členové skupin

6

2

5

Účast v pracovních skupinách, připomínkování plánu, schválení plánu v prac. skupinách


Havířov

Bruntál

Orlová

Zapojení do činnosti PS

Rýmařov

Členové skupin

Osoblaha Bohumín

Zapojení do pracovních skupin Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty,

Český Těšín

Kopřivnice

Ostrava

Účast v pracovních skupinách, zapojení do terénního šetření . rozhovory Podle potřeby v rámci jednotlivých pracovních skupin

Zapojení do činnosti PS 6

2

členové skupin

6

4

Tvorba cílů a opatření

Nelze specifikovat

Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty,

6x ročně

Zapojují se

10

Nelze


Bílovec Jablunkov

www.sociotrendy.cz



5


Uživatelé

Přípravná fáze

Třinec


Fáze tvorby Nelze posoudit Nelze posoudit

Vítkov


Dle potřeby

Studénka


Dle potřeby

Zahrnuto v pracovních skupinách 15

Karviná Frýdek-Místek Příbor

Účast v pracovní skupině

Nelze posoudit

Nelze posoudit


Nelze posoudit

Pracovní skupiny

Dle potřeby


Pracovní skupiny

Dle potřeby


Dle potřeby

aktivní účast v pracovní skupině Účast v pracovních skupinách

dle potřeby

5 Účast na pracovních skupinách

Cca 35 x pracovní setkání

16


Tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování

Opava

Jsou zváni na jednání PS (je obtížné uživatele zapojit), dodávají informace o potřebnosti služeb v rámci dotazníkového šetření.

Hlučín

Vyjadřují se k potřebnosti, využitelnosti služeb

5x měsíčně PS

Nelze posoudit

0

5

2

Frenštát p.R.

www.sociotrendy.cz

Fáze schvalování

15

Mohou se účastnit PS a navrhovat opatření KP, účastní se připomínkování pracovní verze KP, jsou zváni na veřejnou prezentaci návrhu KP, vyzýváni k připomínkování KP.

10

Dodávají data



5x měsíčně PS, 1x veřejná prezentace návrhu KP.

10

10


Jsou zváni na jednání PS, informováni o procesu schválení KP na PS, prostřednictvím webových stránek města, městského zpravodaje Hláska.

5x měsíčně PS.

6


Tabulka 5.1.7 Zástupci uživatelů (veřejnost, osoby blízké, odborníci apod.)

Přípravná fáze

Fáze tvorby

POU



Rýmařov

Členové skupin

6

Kopřivnice

Účast v pracovních skupinách, zapojení do terénního šetření . rozhovory

Ostrava

Dle pracovních skupin

Fáze schvalování



3

členové skupin

10



6

3


5




Členové skupin

6

3

Účast v pracovních skupinách, připomínkování plánu, schválení plánu v prac. skupinách

5

Bílovec

Jablunkov

Dotazníkové šetření

3

Projednávání na jednáních zastupitelstva města

Nelze posoudit

Třinec


Nelze posoudit

Nelze posoudit


Nelze posoudit

Nelze posoudit


Vítkov


Dle potřeby


Pracovní skupiny

Dle potřeby


Pracovní skupiny

Dle potřeby

Studénka


Dle potřeby


Dle potřeby


Dle potřeby

Karviná

5

0


Frýdek-Místek

www.sociotrendy.cz

4

Nelze posoudit

5


-



Příbor

Přípravná fáze

Účast na pracovních skupinách

Fáze tvorby

Cca 35x pracovní setkání

Tvorba swot analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování

Český Těšín

Zapojují se

Opava

Odborníci se účastní PS, veřejnost atd. jsou rovněž zváni na jednání PS, zjišťují se jejich názory a potřeby prostřednictvím dotazníkového šetření.

Vyjadřují se k potřebám služeb a souvisejícím aktivitám


tvorba akčního plánu

Zapojují se

5x měsíčně PS

15

Odry

www.sociotrendy.cz


5

Frenštát p.R.

Hlučín

Fáze schvalování

Odborníci se účastní PS, veřejnost je rovněž zvána na PS. Mohou připomínkovat KP, navrhovat opatření, informovat o potřebách, jsou zváni na veřejnou prezentaci návrhu KP. Anketa, analýza, konzultační proces

5x měsíčně PS, 1x veřejná prezentace

10

2

2

10


Jsou zváni na jednání PS, odborníci zde docházejí.

5x měsíčně PS


Tabulka 5.1.8 Metodická podpora (externí subjekt, metodik)

Přípravná fáze

POU


Orlová

V rámci IP – poskytnuta metodická podpora (4 hod.) Realizováno prostřednictvím KÚ MSK

Osoblaha

Kopřivnice

Zapojení do pracovních skupin

Dle potřeby

Jablunkov

Školení

Bohumín

Příbor

www.sociotrendy.cz


Institut komunitního rozvoje Ostrava Ing. Diváková KÚ – tel. a e-mailové konzultace v případě potřeby Metodická podpora byla prováděná externí formou uvedenou v bodě 9.

Odhad podílu zapojení Popis zapojení (v součtu (konkrétní činnosti) sloupce 100%)




5

Připomínkování dokumentu, vyjádření k celému procesu

Nelze posoudit

Bez účasti



Tvorba cílů a opatření, metodická podpora, spolu s koordinátorem cíle a opatření

4

Vzdělávání vedoucích pracovních skupin, konzultace v rámci mapování a vyhodnocování údajů

Ostrava

Třinec

Fáze tvorby

5

Konzultace ke struktuře a postupům při plánování

5

1 Nelze posoudit Nelze posoudit


Nelze posoudit

KÚ – tel. a e-mailové konzultace v případě potřeby


Bez účasti

Bez účasti



Přípravná fáze

Fáze tvorby Vzdělávání členů PS, ŘS

Frenštát p.R. Český Těšín

Krajský úřad

Opava

Účastní se PS, KS. Poskytují metodickou podporu v této fázi, pomáhají vytvářet jednotlivá opatření za jednotlivé cílové oblasti, tvoří SWOT analýzu.

Odry

Nastavení základních parametrů, organizační struktura KP, příprava podkladů, návrh složení členů PS apod.

Hlučín

MSK

www.sociotrendy.cz

Fáze schvalování

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS

12

10

Účastní se PS, KS, tvorby návrhu KP, tvorby jednotlivých opatření.

5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS

10

Jsou informováni o procesu schválení KP.

43

Anketa, analýza, vedení pracovních skupin, zpracování podkladů, vyhledání zdrojů, zpracování dokumentu

20

26

Účast na zastupitelstvu

5

MSK

5


0


Tabulka 5.1.9 Externí firma

POU

Příbor na komunitním plánování

Přípravná fáze


Setkání při tvorbě SWOT analýz a dotazníkového šetření




10

Opava Např. Centrum komunitní práce Ústí nad Labem

Odry

www.sociotrendy.cz



Ano Účastní se PS, KS. Poskytují metodickou podporu v této fázi, pomáhají vytvářet jednotlivá opatření za jednotlivé cílové oblasti, tvoří SWOT analýzu. Nastavení základních parametrů, organizační struktura KP, příprava podkladů, návrh složení členů PS apod.




Není zapojena Vzdělávání členů PS, ŘS Tvorba swot analýz, tvorba SPRSS

Frenštát p.R.

Český Těšín


Fáze schvalování


Ano

12

5

Účastní se PS, KS. Poskytují metodickou podporu v této fázi, pomáhají vytvářet jednotlivá opatření za jednotlivé cílové oblasti, atd.

43

Anketa, analýza, vedení pracovních skupin, zpracování podkladů, vyhledání zdrojů, zpracování dokumentu

20


5

Jsou informování o procesu schválení KP.

26

Účast na zastupitelstvu

0


Tabulka 5.1.10 Pracovní skupiny

POU

Přípravná fáze





Dávají podněty, zpracovávají podklady za své sociální služby,připomínkují, navrhují, účastní se pracovních skupin

Bruntál

Orlová

Proces KP

Proces KP

Osoblaha

SWOT analýzy, podklady pro socdem. analýzu,

Stanovení cílů a opatření

Kopřivnice

Schválení základní listiny, vytvoření pracovních skupin, volba vedoucích PS, připomínkování dotazníků

www.sociotrendy.cz

4

10

Fáze schvalování Pokud setkávání, četnost pracovních kontaktů (za rok) Každá skupina se setkává v rámci tvorby cca 1x za 3týdny -1 měsíc v období cca březenprosinec (mimo pracovní skupiny, na kterých se neřeší tvorba KPSS


20



Mají možnost připomínkovat návrh KPSS, manažeři prac. skupin se setkají osobně se zájemci o připomínkování KPSS, dávají podněty pro Řídící skupinu

3-5x

20

Účast některých při schůzkách se zastupitelstvy spol. obcí

12

Tvorba plánu – vize opatření aktivity



15

Připomínkování plánu a schválení před schválením v orgánech města

5


Pracovní skupiny

Přípravná fáze

Ostrava

PS se scházejí minimálně 1x měsíčně, v procesu přípravy KP podle potřeby

Fáze tvorby

Fáze schvalování

Bílovec

Jablunkov


Třinec

Setkávání za účelem předávání zkušeností, plánování, SWOT analýzy, brainstorming, projednávání, vyhodnocování

Vítkov

Všechny činnosti spadající do kompetence prac. skupin

Dle potřeby

Studénka


dle potřeby

Nelze posoudit


Nelze posoudit

Setkávání za účelem předávání zkušeností, plánování, SWOT analýzy, brainstorming, projednávání, vyhodnocování

20


20

Karviná Frýdek-Místek

Bohumín

www.sociotrendy.cz

30 Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty pro sociální odbor a řídící skupinu, návrh cílů, opatření, příprava anket


aktivní účast v pracovní skupině Jednání pracovních skupin

30

Nelze posoudit

Dle potřeby

dle potřeby

30 Účast na schůzkách pracovních skupin, podněty pro sociální odbor a řídící skupinu





Nelze posoudit

Podávána zpětná vazba z projednávání v obecních orgánech

Nelze posoudit

Nelze posoudit

70


Dle potřeby

20

aktivní účast v pracovní skupině

Dle potřeby

10

30

0


Pracovní skupiny Příbor

Přípravná fáze Setkání při tvorbě SWOT analýz a dotazníkového šetření

Fáze tvorby


10

Není zapojena Tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování

Frenštát p.R.

Český Těšín

Zapojují se

Opava

Vytvářejí profil jednotlivých CS, podílí se na zjišťování potřeb, definování opatření atd.

Odry

Oslovení,přijetí účasti v PS

Hlučín

Shromažďují informace

www.sociotrendy.cz

Fáze schvalování


Zapojují se

5x měsíčně

1

Navrhují jednotlivá (% jsou obsažena opatření, v kolonkách odbor, připomínkují KP atd., poskytovatelé, dotváří finální uživatelé, veřejnost) podobu KP.

3

Analýza, anketa, zdroje,účast na pracovních skupinách

10

Zpracovávají data

5x měsíčně

(% jsou obsaženy v kolonkách odbor, poskytovatelé, uživatelé, veřejnost)

15

19


20

Jsou informováni o procesu schvalování.


6


Tabulka 5.1.11 Řídící skupina (ŘS)

POU

Bruntál

Orlová

Přípravná fáze

Složení členů ŘS a funkce



Místostarosta, vedoucí OSV, koordinátor, 6 manažerů prac. skupinposkytovatelé, 2 uživatelé, 1 zastupitel, 1 odborník na sociální oblast

Místostarosta – vedoucí ŘS 5x vedoucí PS - členové 1xzástupce obce ve správním obvodu - člen 1xzástupce za uživatele člen



Reaguje na podněty z pracovních skupin, řídí systém práce tvorby KPSS, navrhuje změny, doplnění atd.

Proces KP


1-2x za měsíc – dle potřeby a aktuálnosti





Zapracovává veškeré připomínky , dává stanovisko RM a ZM k přijetí a schválení materiálu

1-2x

10

Proces KP

Koordinátor – pravidelně se účastní

Osoblaha

www.sociotrendy.cz

Metodik, vedoucí PS, vedoucí PS, manažer projektu, uživatel, koordinátor SPRSS, zadavatel

SWOT analýzy, podklady pro socdem. analýzu, předávání informací,

4

Vedení tvorby plánu, stanovení cílů a opatření


Účast některých při schůzkách se zastupitelstvy spol. obcí


Řídící skupina (ŘS)

Kopřivnice

Ostrava

Přípravná fáze Místostarosta Vedoucí OSV Zástupce za poskytovatele Vedoucí PS senioři Vedoucí PS Osoby se ZP Vedoucí PS osoby v tíživé životní situaci (vedoucí PS jsou většinou zástupci uživatelů a veřejnosti; role ŘS je dána základní listinou

Koordinace činností + stanovení časového harmonogramu + plánování pracovních skupin apod.

Setkávání za účelem plánování, SWOT analýzy, brainstorming, projednávání, vyhodnocování

Třinec

www.sociotrendy.cz

20

Fáze schvalování

Koordinační a iniciační role

Koordinační a iniciační role Připomínkování plánu a schválení před schválením v orgánech města

20

10

MT se schází minimálně 1x měsíčně, v procesu přípravy KP podle potřeby

Jablunkov

Vítkov

Koordinační a iniciační role

Fáze tvorby

Místostarosta - Garant Vedoucí OSV- vedoucí ŘS Koordinátor 3x vedoucí pracovních skupin Zástupce odboru služeb

Všechny činnosti spadající do kompetence řídící skupiny


Nelze posoudit

Dle potřeby


Nelze posoudit

Podávání zpětné vazby z pracovních skupin a přenášení nazpět

20






Nelze posoudit

Nelze posoudit

Účast v pracovní skupině a na společném setkání všech prac. skupin a podání do schvalovacího procesu v obecních orgánech

Nelze posoudit

Nelze posoudit

30


Dle potřeby

80

Dle potřeby



Přípravná fáze Schvaluje, vyhodnocuje cíle pracovních skupin, vedoucí mají pravomoc rozhodnout za skupinu; přenos informací mezi skupinami a vedením města.

Frýdek-Místek

Frenštát p.R.

www.sociotrendy.cz

2

Zadavatel – místostarostka; poskytovatel – ředitel organizace; uživatel – osoba se zdravotním postižením

Práce na pracovních schůzkách

Fáze schvalování

10

Informace směrem k pracovním skupinám – pokyny a informace směrem k sociálnímu odboru,

Bohumín

Příbor

Fáze tvorby


2

10

-

20


10

Náměty, stanovení konečných cílů a opatření

Cca 15 pracovních setkání


2

Tvorba SWOT analýz, tvorba SPRSS, včetně připomínkování


tvorba akčního plánu



Opava

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Ve statutárním městě Opava máme koordinační skupinu (KS), složení členů KS a funkce: Manažeři PS KP – manažer PS Péče o osoby se ZP, Péče o seniory, Péče o děti a rodinu, Péče o národnostní menšiny, Péče o osoby se specifickými sociálními problémy, garant KPSS (vedoucí odboru sociálních věcí), koordinátor KPSS, příslušný náměstek za sociální oblast. Starosta a místostarosta Hlučína, starostové některých obcí, koordinátor, garant, sociální odbor-kurátor, zástupci poskytovatelů SS.

Přípravná fáze

Fáze tvorby

Fáze schvalování

Projednávají výstupy z pracovních skupin, rozhodují o podobě KP, jednají s metodiky, externími firmami atd.

15

Podílí se na tvorbě KP, rozhodují o jednotlivých opatřeních, zapracování připomínek a finální podobě KP, která se předkládá RMO a ZMO

15

Schvaluje návrh a finální podobu KP tak, aby mohl být předložen komisi, RMO, ZMO.

10

Přenos informací

10

Schvaluje závěrečnou verzi SPSS

Slouží k přenosu informací, poskytují je ze svých obcí, ze zasedání rady a zastupitelstva.

1xměsíc


1x měsíc

1xměsíc

10

20


Tabulky 5.2.1 až 5.2.11 - zapojení různých subjektů do fáze realizace a vyhodnocování střednědobých plánů dle obcí Tabulka 5.2.1 Politická reprezentace obce

Fáze realizace

POU


Havířov RMH, ZMH

Schvalování

Bruntál starosta, místostarosta,

Schvalují průběžné hodnocení KPSS během realizačního období

náměstek

Jablunkov: starosta, místostarosta

Přijímání usnesení při realizaci priorit plánu

Třinec

Většinou místostarostka – garant procesu, starostka méně

Vítkov místostarosta

V řídící skupině

Frýdek-Místek

Frenštát p.R.

www.sociotrendy.cz







2

5

Nelze posoudit

Nelze posoudit

8

5

Schvalování

2x

5

Schvalují vyhodnocení kom.plánu za celé období realizace

Schválení závěrečné hodnotící zprávy a přijetí nových úkolů Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby


8

10

Schvalování rozpočtu na KP


Projednávání hodnocení na radě a zastupitelstvu


Politická reprezentace obce

Fáze realizace


Opava

Účastní se koordinační skupiny (náměstek za sociální oblast, předseda komise, radní jako hosté), komise, schvalují návrh dotací pro sociální služby z rozpočtu města, schvalují dofinancování sociálních služeb atd.

1x měsíc KS, 1x měsíc komise.

Koordinační skupina dotváří finální verzi Souhrnné zprávy o plnění cílů a opatření KP, kterou komise schvaluje. Zpráva je dále předložena na vědomí do RMO a ZMO.

1x měsíčně KS, 1x měsíčně komise, 1x RMO, 1x ZMO.

Odry

Starosta, účast na PS

2

Hlučín

Spolupodílí se na plnění

Hodnotí naplnění SPSS

5

Příbor

Zajištění finančních prostředků na realizaci priorit

Místostarostka

www.sociotrendy.cz

Cca 12 x pracovní kontakt

13% (dávají dotace z rozpočtu města)

10


0


Tabulka 5.2.2 Odbor sociálních věcí

Fáze realizace

POU


Havířov

Příprava podkladů

Bruntál

Rýmařov

Realizuje především formou dotačního řízení pro naplňování cílů a opatření, ale také realizace obecných cílů KPSS Členové skupin







2-3x

20

6

40

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Příprava podkladů Průběžně během realizačního období

20

Připravuje materiály ke schválení do RM a ZM, ve spolupráci s koordinátorem připravuje podklady pro zprávu do RM a ZM

6

40

členové skupin

Bílovec Jablunkov

Třinec

Vítkov

Administrativní činnost Vedoucí odboru SV, koordinátorka, oddělení soc, služeb, další sociální pracovníci V řídící skupině i pracovních skupinách


Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby


Frýdek-Místek

Bohumín

Příbor

Český Těšín

www.sociotrendy.cz


15 Podílí se na realizaci všech cílů, komunikace napříč odbory, řídící skupinou a vedením města, poskytovateli sociálních služeb, finance, sbírání podkladů, atd. (+schůzky, jednání) Pracovní kontakty, realizace některých priorit

Komunikace a sbírání podkladů od pracovních skupin a řídící skupiny

Nelze stanovit

Přibližně 30 pracovních kontaktů

25

40

Ano


nenastala



Opava

Odry Hlučín

www.sociotrendy.cz

Fáze realizace Účastní se PS, KS, komise, předkládá materiály do RMO, ZMO. Zajišťuje agendu dotací na sociální služby, dofinancování služeb, vydává rozhodnutí o potřebnosti služeb na území SMO, řeší nesplněná opatření KP na PS, v KS atd. Zároveň koordinátor, PS, vyhodnocování, bude probíhat v roce 2012 Spolupodílí se na plnění plánu


5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise.

7% (je v pracovní skupině, která navrhuje výši dotací)

Získává data od poskytovatelů sociálních služeb (závěrečné zprávy, vyúčtování) a vytváří Souhrnnou zprávu o plnění cílů a opatření KP, která je předložena do KS, komise, RMO, ZMO.

15

taktéž

4


5x měsíčně PS, 1x měsíčně KS, 1x měsíčně Komise, 1x měsíčně RMO, 1x měsíčně ZMO.

30


Tabulka 5.2.3


Fáze realizace

POU








Nelze posoudit

Nelze posoudit

Bílovec (školství) Jablunkov Místního hospodářství, finanční, školství a kultury, dopravy, měststká policie, Třinec Vítkov

Realizace přijatých opatření v plánu, zapojení zdrojů do KPSS Ekonomický odbor, zajištění financování V řídící skupině

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby


Frýdek-Místek Bohumín

5 Podílí se na realizací některých cílů a opatření

Zpětná vazba

Příbor Odbor investic a správy majetku

Příprava projektu

Český Těšín

Finanční odbor

Opava

Např. odbor majetku města zajišťuje bezplatné či zvýhodněné pronájmy prostor pro sociální služby.

3% bezplatný majetek

Hlučín

Spolupodílí se na plnění plánu

15

www.sociotrendy.cz

Zpracování podkladů o naplňování jednotlivých plánů KPSS, rozbor hospodaření V rámci čerpání rozpočtu na granty v sociální oblasti

Cca 5 pracovních setkání

10


0


Tabulka 5.2.4 Koordinátor procesu KP

Fáze realizace





POU


Havířov


Bruntál

Koordinuje, sleduje realizaci naplňování jednot.cílů a opatření, komunikuje a osobně se setkává s pracovními skupinami atd.

Cca 8-10x

30

Osobně se setkává v pracovních skupinách, shromažďuje informace od poskytovatelů, které následně kompletuje a připravuje.

Průběžně při jednání prac. skupin

30

Rýmařov

Manažerka skupin

6

40

Manažerka skupin

6

40

Jablunkov


Třinec

Souvisí s KP včetně výzkumu

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Vítkov

V řídící i pracovních skupinách

Dle potřeby



Sumarizace závěrečné hodnotící zprávy

Frýdek-Místek Příbor

Opava

Hlučín

www.sociotrendy.cz




10 Pracovní kontakty, realizace některých priorit Zpracovává agendu dotací na sociální služby, eviduje žádosti o dotaci, o dofinancování, předkládá je k projednání do komise, RMO, ZMO, koordinuje práci a setkávání v rámci triády, mapuje nesplněná opatření. Zpracovává monitorovací zprávu, monitoruje plnění, koordinuje činnost PS

Cca 30 pracovních kontaktů

20

40

0% (je zahrnut v bodě 2)

Z podkladů poskytovatelů (závěrečná zpráva, vyúčtování) vytváří Souhrnnou zprávu o plnění cílů a opatření KP, kterou dále předkládá ke schválení do KS, komise a poté na vědomí RMO, ZMO.

20

Zpracovává monitorovací a hodnotící zprávu.


(je zahrnutý v odboru sociálních věcí)

30


Tabulka 5.2.5 Poskytovatelé sociálních služeb

Fáze realizace


POU


Havířov

Příprava podkladů Plnění opatření

Bruntál

Průběžně realizují stanovené cíle a opatření v komunitním plánu

Přibližně 8-10x

35

Rýmařov

Členové skupin

6

20






4-5x

35

6

20

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Příprava podkladů Schází se v pracovních skupinách, shromažďují a předávají informace k průběžného a následnému monitoringu kom. Plánu Členové skupin

Bílovec

Jablunkov

Spolupráce při realizaci a naplňování cílů a opatření

Projednání závěrečné hodnotící zprávy o průběhu plnění plánu

Třinec

Projednávání, financování , finanční analýzy, nové priority

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Vítkov


Dle potřeby


Frýdek-Místek

Bohumín

Příbor

Český Těšín

www.sociotrendy.cz


Jako zástupci v pracovních skupinách.

30 Informace –náklady, zdroje financování, počet uživatelů služeb, vytíženost služby, potřeby

Podílí se na realizací některých cílů a opatření Zajištění priority – poskytování sociální služby

Přibližně 10 pracovních kontaktů

25

Ano

Vyhodnocení akčních plánů




Fáze realizace

Opava

Poskytují sociální služby, zajišťují finanční prostředky a lidské zdroje potřebné pro realizaci jednotlivých opatření KP (vícezdrojové financování atd.), mapují potřebnost služeb, poptávku uživatelů atd.

poskytují služby, shání finance na realizaci opatření

Odry

Setkání PS k vyhodnocení

2

Hlučín

Naplňují cíle a opatření v plánu.

www.sociotrendy.cz


55

Dodávají podklady pro tvorbu Souhrnné zprávy (vyúčtování, závěrečná zpráva), průběžně informují o plnění opatření, problémech v poskytování sociální služby, změnách atd.

20

Spolupodílí se na zpracování monitorovací a hodnotící zprávě.


50

20


Tabulka 5.2.6 Uživatelé sociálních služeb

Fáze realizace


POU


Havířov


Bílovec

Využívání služeb

Třinec

Seznamování s realizací

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Vítkov


Dle potřeby





Nelze posoudit

Nelze posoudit

5

Bohumín

Využívání služeb

Příbor

Účast na pracovním jednání a kontrola plnění priorit

Český Těšín

Ano

Opava

www.sociotrendy.cz




Frýdek-Místek

Hlučín


cca 6 pracovních kontaktů

5

0

10 Spolupodílí se na plnění úkolů ze SPSS

20


Spolupodílí se na zpracování, monitorovací a hodnotící zprávě.

20


Tabulka 5.2.7 Zástupci uživatelů (veřejnost, osoby blízké, odborníci apod.)

Fáze realizace

POU








Nelze posoudit

Nelze posoudit

Bílovec

Jablunkov

Spolupráce při realizaci a naplňování cílů a opatření včetně dotazníkové šetření

Třinec

Seznamování s realizací

Vítkov


Frýdek-Místek Český Těšín

Ano

Opava

Definují potřebnost sociálních služeb, poptávku atd.

www.sociotrendy.cz

Projednání závěrečné hodnotící zprávy o průběhu plnění plánu, seznámení s výsledky dotazníkového šetření, možnost čerpat informace z webových stránek města nebo Zpravodaje města Jablunkova „Jabko“ Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby



5

-

22% (příjmy od klientů)

0



Tabulka 5.2.8 Metodická podpora (externí subjekt, metodik)

Fáze realizace

POU




Frýdek-Místek Opava Odry




5 Metodická podpora pro poskytovatele sociálních služeb. Setkání PS, vyhodnocení, zpracování vyhodnocení

ODHAD podílu zapojení (v součtu sloupce 100%) 5 0

4

Tabulka 5.2.9 Externí firma

Fáze realizace

POU


Opava

Mohou provést dotazníkové šetření na spokojenost a potřeby uživatelů služeb atd.

www.sociotrendy.cz






ODHAD podílu zapojení (v součtu sloupce 100%) 0



Tabulka 5.2.10 Pracovní skupiny

Fáze realizace

POU


Havířov


Bruntál

Průběžně realizují stanovené cíle a opatření v komunitním plánu

Jablunkov

Třinec

Vítkov

Spolupráce při realizaci a naplňování cílů a opatření Setkávání za účelem předávání zkušeností, vzájemná výpomoc a podpora např. v získání grantů z EU Všechny činnosti spadající do kompetence prac. skupin.

Frýdek-Místek Bohumín Příbor



Cca 8-10x

35

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby

30

30

10

Komunikace směrem k řídící skupině a sociálnímu odboru, zapojení lidských zdrojů Účast na pracovním jednání a kontrola plnění priorit




4-5x

35

Nelze posoudit

Nelze posoudit

30

20

Příprava podkladů Schází se v pracovních skupinách, shromažďují a předávají informace k průběžného a následnému monitoringu kom.plánu Projednání závěrečné hodnotící zprávy o průběhu plnění plánu Setkávání za účelem předávání zkušeností, plánování, SWOT analýzy, brainstorming, projednávání, vyhodnocování

Zpětná vazba


Český Těšín

Ano

Opava

Podílejí se na plnění jednotlivých opatření KP, informují o problémových oblastech atd.

5x měsíčně PS

Odry

Setkání PS, vyhodnocení

2

Hlučín

Podílí se na plnění cílů a opatření ve SPSS

www.sociotrendy.cz


10 Akční plány (nerozhodují o výši dotace)

Spolupracují na tvorbě Souhrnné zprávy o plnění cílů a opatření KP, dodávají podklady.

15

Spolupodílí se na zpracování monitorovací a hod. zprávě.


Jsou obsaženy v % vyčíslení u poskytovatelů

20


Tabulka 5.2.11 Řídící skupina (ŘS)

Fáze realizace

POU




Bruntál Místostarosta, vedoucí OSV, koordinátor, 6 manažerů pracovních skupin-poskytovatelé, 2 uživatelé, 1 zastupitel, 1 odborník na sociální oblast

Projednává průběžný monitoring hodnocení cílů a opatření kom.plánu, doporučuje RM a ZM ke schválení

2-3x

Jablunkov

Veškeré činností spojené se zpracováním podkladů, naplňování jednotlivých priorit, opatření. Příprava závěrečné hodnotící zprávy, předložení této zprávy do rady a zastupitelstva města.

Třinec

Setkávání za účelem předávání zpětné vazby při realizaci a při financování sociálních služeb


Vítkov Místostarosta - Garant Vedoucí odboru- vedoucí ŘS Koordinátor 3x vedoucí pracovních skupin Zástupce odboru služeb Frýdek-Místek

Bohumín

www.sociotrendy.cz





10

Projednává závěrečné hodnocení kom.plánu, dává doporučující stanovisko pro RM a ZM

1-2x

10

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Podávání zpětné vazby z pracovních skupin a přenášení nazpět

Nelze posoudit

Nelze posoudit

Dle potřeby

70

4

5

4

20

Informace směrem k pracovním skupinám – pokyny a informace směrem k sociálnímu odboru,

Zpracování zpětné vazby od jednotlivých pracovních skupin a od sociálního odboru, stanovení příčin nesplnění cílů



Řídící skupina (ŘS) Příbor Zadavatel – místostarostka, poskytovatel – ředitel organizace, uživatel – osoba se zdravotním postižením

Opava

Hlučín

www.sociotrendy.cz

Fáze realizace

Účast na pracovním jednání a kontrola plnění priorit Je informována o výstupech z jednání PS, problémových oblastech, potřebnosti služeb, výši dotací na sociální služby atd. Monitoruje činnost PS, předává informace z jednotlivých obcí, ze ZO, RO.




5

1x měsíčně KS

10


Dotváří finální podobu a schvaluje Souhrnnou zprávu o plnění cílů a opatření KP, pro předložení komisi, RMO, ZMO.

1x měsíčně KS

Spolupodílí se na zpracování monitorovací a hodnotící zprávě.

5

20


Tabulková příloha č. 6 Specifické charakteristiky plánu dle obcí

Obec

Identifikace subjektu mapujícího potřebnost sociálních služeb v území

Identifikace subjektu vyhodnocujícího mapování potřebnosti v území

Schválené zdroje na realizaci procesu střednědobého plánování

Schvalovatel střednědobého plánu jako závazného dokumentu obce

Schválení aktualizačního mechanismu plánu

Bílovec

Koordinátor

Koordinátor

Zastupitelstvo obce/města

Strategický dokument schvalují orgány obce

Obec nemá nastavené aktualizační mechanismy plánu

Bohumín

Pracovní skupiny, sociální odbor

Vedoucí sociálního odboru, poskytovatelé sociálních služeb




Bruntál

Koordinátor; metodik KP, který spolupracuje s obcí; pracovní skupiny

Koordinátor; studenti na praxi, osoba na veřejné službě

Rada města; Zastupitelstvo města

Strategický dokument schvalují orgány obce (RM, ZM)


Český Těšín

Koordinátor; Pracovní skupiny

Koordinátor



Město nemá nastavené aktualizační mechanismy plánu

Frenštát pod Radhoštěm

Koordinátor; externí firma; pracovní skupiny

Koordinátor; externí firma



V obci jsou nastavené aktualizační mechanismy pomocí akčního plánu

www.sociotrendy.cz



Obec






Frýdek-Místek


Koordinátor










Fulnek a Odry

Sociální pracovník (jako koordinátor), odbor vnitřních věcí

Sociální pracovník (jako koordinátor); odbor vnitřních věcí

Zastupitelstvo obce



Havířov

Koordinátor; Metodik KP, který spolupracuje s obcí; Pracovní skupiny

Koordinátor; Metodik KP, který spolupracuje s obcí




Mikroregion Hlučínsko


Koordinátor



Město má nastavené aktualizační mechanismy plánu prostřednictvím Akčních plánů ve dvouletých cyklech

Horní Benešov



Zastupitelstvo obce



Jablunkov

Koordinátor; Pracovní skupiny; Řídící skupina

Koordinátor; Pracovní skupiny; Řídící skupina


Strategický dokument schvalují orgány města


dosud Odbor rozvoje

V obci se využívají aktualizační mechanismy ve formě připomínkování v řídícím výboru a pracovních skupinách – Strategický dokument schvalují rada aktualizované znění musí být města a zastupitelstvo města schváleno v zastupitelstvu města. Plán je aktualizován nepravidelně podle potřeby.; Tyto aktualizační mechanismy nejsou schváleny orgány obce.

Karviná

www.sociotrendy.cz





Identifikace subjektu mapujícího potřebnost sociálních služeb v území Koordinátor ve spolupráci s řídící skupinou a pracovními skupinami





Koordinátor


Orgány města (rada města a zastupitelstvo)


Kravaře


Koordinátor


Strategický dokument schvalují orgány města

Aktualizační mechanismy plánu nastavené nejsou

Krnov


Koordinátor; Pracovní skupiny; spolupráce se Slezskou univerzitou v Opavě




Město Albrechtice

Koordinátor, Pracovní skupiny

Koordinátor, Pracovní skupiny




Nový Jičín


Koordinátor; Student, který uvedenou práci zpracovává




Opava

Koordinátor; externí firma; metodik KP, který spolupracuje s obcí; pracovní skupiny; studenti VŠ

Koordinátor; externí firma; metodik KP, který spolupracuje s obcí; pracovní Zastupitelstvo obce/města skupiny; studenti VŠ

Strategický dokument schvalují orgány obce (RMO s ZMO)


Orlová, Petřvald

Externí firma

Koordinátor; externí firma; pracovní skupiny



Obec má nastavené aktualizační mechanismy plánu, dosud nejsou schváleny orgány obce

Osoblaha






Ostrava


Externí firma; Pracovní skupiny


Strategický dokument schvalují orgány města a všech zapojených městských obvodů

Obec má nastavené aktualizační mechanismy plánu - jednoleté akční plány

Obec Kopřivnice

www.sociotrendy.cz



Obec






Příbor

Externí firma

Externí firma; pracovní skupiny


Strategický dokument schvalují orgány obce (zastupitelstvo města)


Rýmařov


Koordinátor

Zastupitelstvo obce



Studénka

Externí firma; Pracovní skupiny

Externí firma ve spolupráci se sociálním odborem; Pracovní skupiny




Třinec

Koordinátor; pracovní skupiny; projektový manažer

Koordinátor; pracovní skupiny; projektový manažer


Strategický dokument schvalují orgány obce, orgány zapojených obcí dokument neschvalují

Obec má nastavené aktualizační mechanismy plánu jako součást strategického plánu města Třince

Vítkov

Koordinátor; pracovní skupiny

Koordinátor; pracovní skupiny

Rada obce; Zastupitelstvo obce

Strategický dokument schvalují orgány obce a orgány zapojených obcí dokument neschvalují

Obec má nastavené aktualizační mechanismy plánu

Koordinátor

Externí firma


Strategický dokument schvalují orgány obce (RMO s ZMO)


Vratimov Vrbno pod Pradědem

www.sociotrendy.cz


Poznámky

............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................

Analýza střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb ve vztahu k potřebnosti, rozvoji a kvalitě sociálních služeb a jejich financování v MSK

Recommend Documents