2013 Mezinárodní spoluprací k inovacím a kvalit

1

BILANNÍ DIAGNOSTIKA V ESKÉ REPUBLICE

2013 Mezinárodní spoluprací k inovacím a kvalitĢ

StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s., 2013

2

Bilanēní diagnostika Publikace vznikla v rámci projektu „Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání: výmĢna zahraniēních zkušeností a aplikace nových poznatkƽ do praxe ÚƎadu práce“ ē. CZ.1.04/5.1.01/77.00070 financovaného z ESF a státního rozpoētu R prostƎednictvím Operaēního programu Lidské zdroje a zamĢstnanost.

Autorský kolektiv Pavlína MaƎíková Zuzana Freibergová Ivana Slavíková JiƎí Král Josef Opoēenský Helena Pacnerová Jarmila Divišová Autory II. ēásti jsou zahraniēní partneƎi projektu a další ēlenové FECBOP. Dále spolupracovali a recenzovali Rudolf Roub JiƎí Jedelský Michal Karlický Editorky Ivana Slavíková Zuzana Freibergová

Copyright © StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o. p. s. Všechna práva vyhrazena. Praha, 2013 ISBN 978-80-86728-58-2 Citaēní záznam: MA\ÍKOVÁ, P. a kol. Bilanēní diagnostika v eské republice 2013. Mezinárodní spoluprací k inovacím a kvalitĢ. 1. vyd. Praha: StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s., 2013.

Obsah 3

Obsah Úvodem ..........................................................................................................7 ást I: Bilanēní diagnostika a projekt mezinárodní spolupráce ........................9 1

Co je bilanēní diagnostika?...............................................................11

2

Teoretická východiska bilanēní diagnostiky......................................13

3

Bilanēní diagnostika v eské republice – vývoj a souēasnost ............ 14 3.1 Zavedení bilanēní diagnostiky do služeb zamĢstnanosti ..................... 14 3.2 Vývoj systému poskytování bilanēní diagnostiky v letech 20002011 .................................................................................................... 17 3.3 Od zámĢru k projektu.......................................................................... 20 3.4 Projekt Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání: výmĢna zahraniēních zkušeností a aplikace nových poznatkƽ do praxe úƎadƽ práce .......................................................................... 21 3.5 ZávĢr.................................................................................................... 24

4

K pƎínosƽm mezinárodní spolupráce v projektu Bilanēní diagnostika ...................................................................................... 25 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

5

Setkání první........................................................................................ 25 Setkání druhé ...................................................................................... 26 Setkání tƎetí ......................................................................................... 28 Setkání ētvrté ...................................................................................... 30 Setkání páté......................................................................................... 31 Setkání šesté ....................................................................................... 32 ZávĢr.................................................................................................... 33

Možnosti využití bilanēní diagnostiky v personální práci ..................34

ást II: Bilance kompetencí v zemích EU a její poskytovatelé.........................35 6

Bilance kompetencí v zahraniēí: pƎedstavení partnerƽ projektu a spolupracujících institucí FECBOP ...................................37 6.1 Belgie: Le Laboratoire d’Ergologie appliquée, asbl .............................. 37 6.2 Francie: CIBC Bourgogne Sud .............................................................. 38 6.2.1 Poskytování bilance kompetencí ve Francii ....................................... 39

6.3 Itálie: CIOFS-FP PIEMONTE.................................................................. 41 6.3.1 ePortfolio ............................................................................................ 42

6.4 Itálie: En.A.I.P. Piemonte..................................................................... 43 6.5 NĢmecko: Bildungsinstitut PSCHERER gGmbH .................................... 46 6.5.1 Zkušenosti s poskytování bilance kompetencí ................................... 46 6.5.2 Používané metody a procesy .............................................................. 48 6.5.3 Bilance kompetencí v NĢmecku ......................................................... 50

4

Bilanēní diagnostika 6.6 Rumunsko: Ústav vzdĢlávacích vĢd ..................................................... 50 6.6.1 Rumunská ustanovení pro bilanci kompetencí .................................. 51

6.7 Slovensko: Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny SR....................... 53

ást III: Výstupy projektu .............................................................................. 57 7 8

Cíle projektu a jejich naplnĢní ve výstupech ....................................59 Metodika bilanēní diagnostiky .........................................................62 8.1 Úvod .................................................................................................... 62 8.2 Co je bilanēní diagnostika? .................................................................. 62 8.3 PrƽbĢh realizace bilanēní diagnostiky ................................................. 64 8.3.1 8.3.2 8.3.3 8.3.4 8.3.5 8.3.6

asová dotace na realizaci bilanēní diagnostiky................................. 65 Navázání kontaktu a specifikace zakázky ........................................... 66 Specifika skupinové práce .................................................................. 67 SbĢr informací o klientovi................................................................... 67 Poradenská pomoc klientovi .............................................................. 68 Zpracování závĢreēné zprávy ............................................................. 69 8.3.6.1 ZávĢreēná zpráva z bilanēní diagnostiky .............................. 69 8.3.6.2 Souhrn závĢreēné zprávy z bilanēní diagnostiky .................. 71

8.4 Personální a technické zabezpeēení bilanēní diagnostiky ................... 72 8.4.1 8.4.2 8.4.3 8.4.4

Kvalifikaēní pƎedpoklady poradce ...................................................... 72 Konzultaēní prostory a technické zázemí ........................................... 72 Diagnostické vybavení ........................................................................ 73 Vedení dokumentace ......................................................................... 76

8.5 Kvalita v poskytování bilanēní diagnostiky .......................................... 76 8.5.1 ZpĢtná vazba od klientƽ ..................................................................... 77 8.5.2 ZpĢtná vazba od zadavatelƽ ............................................................... 77

8.6 Pravidla pro pƎijímání a vyƎizování stížností, oznámení a podnĢtƽ ............................................................................................... 77 8.7 PƎílohy metodiky ................................................................................. 78 8.7.1 PƎíloha ē. 1: asová dotace jednotlivých aktivit bilanēní diagnostiky.......................................................................................... 78 8.7.2 PƎíloha ē. 2: Doporuēená struktura prohlášení klienta a jeho souhlasu pƎed realizací bilanēní diagnostiky ........................... 79 8.7.3 PƎíloha ē. 3: Doporuēená struktura závĢreēné zprávy ....................... 80 8.7.4 PƎíloha ē. 4: Doporuēená struktura souhrnu závĢreēné zprávy ................................................................................................. 82 8.7.5 PƎíloha ē. 5: Hodnoticí dotazník po skonēení bilanēní diagnostiky.......................................................................................... 84 8.7.6 PƎíloha ē. 6: Kritéria a standardy kvality poradce bilanēní diagnostiky.......................................................................................... 86

9

Proē DIAROS? ..................................................................................89 9.1 Databázový systém.............................................................................. 89 9.2 Systém DIAROS .................................................................................... 89 9.3 Konstrukce systému DIAROS ............................................................... 89

Obsah 5

10 VýbĢr klientƽ pro bilanēní diagnostiku.............................................91 10.1 Kdy nabízet bilanēní diagnostiku uchazeēƽm o zamĢstnání evidovaným na ÚƎadĢ práce? .............................................................. 94 10.2 Jak nabízet bilanēní diagnostiku uchazeēƽm o zamĢstnání evidovaným na ÚƎadĢ práce? .............................................................. 95 10.3 Jak sestavovat skupiny klientƽ pro bilanēní diagnostiku? ................... 96

11 Psychologické poradenství jako východisko bilanēní diagnostiky ...................................................................................... 98 11.1 Co je poradenství ................................................................................ 98 11.1.1 ÚrovnĢ poradenské práce .................................................................. 99 11.1.2 Mýty o poradenství .......................................................................... 102 11.1.3 Cíle poradenské práce ...................................................................... 104

11.2 Formy a metody poradenské práce................................................... 105 11.2.1 11.2.2 11.2.3 11.2.4 11.2.5

Formy ................................................................................................ 105 Metody poradenské práce ............................................................... 106 Poradenský rozhovor ........................................................................ 106 Diagnostické postupy ....................................................................... 111 Další metody používané v poradenské práci .................................... 113

11.3 Poradenský proces ............................................................................ 115 11.3.1 Úvodní fáze....................................................................................... 115 11.3.1.1 První kontakt – dohoda o setkání ...................................... 115 11.3.1.2 První setkání ....................................................................... 116 11.3.2 Vlastní poradenská práce ................................................................. 118 11.3.3 Ukonēování poradenského procesu ................................................. 120 11.3.4 Post-poradenská fáze ....................................................................... 121

11.4 Vztah klient-poradce ......................................................................... 121 11.5 Synergické vlastnosti poradenského vztahu...................................... 122 11.5.1 Komplementární vlastnosti poradenského vztahu .......................... 123

11.6 Etika poradenské práce ..................................................................... 125 11.6.1 SvĢdomí ............................................................................................ 125 11.6.2 Etické normy ..................................................................................... 127

ást IV: Systém vzdĢlávání v bilanēní diagnostice........................................131 12 Koncepce vzdĢlávání v oblasti bilanēní diagnostiky........................133 12.1 Úvod .................................................................................................. 133 12.2 Návrh koncepce vzdĢlávání pracovníkƽ v pƽsobnosti Asociace bilanēní diagnostiky........................................................................... 133 12.3 Formy vzdĢlávání .............................................................................. 135 12.4 Popisy vybraných vzdĢlávacích modulƽ ............................................ 137 12.4.1 ÚroveŸ základní ................................................................................ 137 12.4.1.1 Úvod do bilanēní diagnostiky ............................................. 137 12.4.1.2 Základy poradenství I (Úvod) ............................................. 138 12.4.1.3 Základy poradenství II (Teoretická východiska) ................. 140 12.4.1.4 Základy poradenství III (Osobnost klienta)......................... 141

6

Bilanēní diagnostika 12.4.1.5 Základy poradenství IV (Kariérové poradenství) ................ 141 12.4.1.6 Základy poradenství V (Metodologie práce s údaji o klientech) ............................................................................ 143 12.4.1.7 Bilanēní diagnostika pro personální praxi .......................... 144 12.4.1.8 Uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání a související nástroje ............................................................. 145 12.4.2 ÚroveŸ specializaēní ......................................................................... 146 12.4.2.1 Poradenský nástroj bilanēní diagnostika ............................ 147 12.4.2.2 Základní kurz DIAROS I (ovládání programu) ..................... 148 12.4.2.3 Základní kurz DIAROS II (interpretace výsledkƽ) ................ 150

13 Supervize v bilanēní diagnostice.....................................................152 ást V: Asociace bilanēní diagnostiky ..........................................................155 14 Úvod .............................................................................................. 157 15 Stanovy Asociace bilanēní diagnostiky, o.s. ....................................158 16 Etický kodex Ǝádného ēlena Asociace bilanēní diagnostiky .............166 16.1 16.2 16.3 16.4 16.5 16.6 16.7 16.8

ZodpovĢdnost ................................................................................... 166 Morální a právní aspekty................................................................... 167 Kompetence ...................................................................................... 167 DƽvĢrnost informací .......................................................................... 167 Práva a prospĢch klienta ................................................................... 168 Profesionálnost vztahƽ ...................................................................... 168 Používání diagnostických metod ....................................................... 168 Výzkum .............................................................................................. 169

17 Charta kvality bilanēní diagnostiky.................................................170 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5

PrƽbĢh realizace bilanēní diagnostiky ............................................... 170 ZávĢreēná zpráva............................................................................... 170 Personální a technické zabezpeēení bilanēní diagnostiky ................. 171 Etika, práce s dƽvĢrnými informacemi, legislativa ............................ 171 Kontrola kvality ................................................................................. 171

ást VI: Terminologický slovníēek................................................................ 173 Použitá literatura ........................................................................................183 Seznam obrázkƽ .......................................................................................... 187 Seznam tabulek...........................................................................................187 O autorech ..................................................................................................188 RejstƎík........................................................................................................ 191

Úvod

ÚVODEM Dostáváte do ruky sborník materiálƽ, který vznikl v rámci projektu OP LZZ „Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání: výmĢna zahraniēních zkušeností a aplikace nových poznatkƽ do praxe ÚƎadu práce R“. Projekt byl realizován StƎediskem podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s. v letech 20122013. Hlavním cílem projektu byla výmĢna praktických i teoretických zkušeností v rƽzných aspektech bilanēní diagnostiky, smĢƎujících k inovaci stávajících metod práce s klienty a k navržení podmínek pro jejich efektivní aplikaci do praxe ÚƎadu práce R. Do Ǝešení projektu byli zapojeni pƎední odborníci na problematiku bilanēní diagnostiky, zahraniēní partneƎi, kteƎí podobné systémy práce používají, i pracovníci ÚP. V rámci projektu byla vytvoƎena nejen inovovaná metodika bilanēní diagnostiky, ale pƎedevším založena Asociace bilanēní diagnostiky, která si klade za cíl sdružovat realizátory této služby, hájit jejich zájmy a pƎedevším garantovat kvalitu poskytování bilanēní diagnostiky v eské republice. Jedním z výstupƽ projektu je i tento sborník, který byl vytvoƎen pro úēastníky závĢreēné mezinárodní konference projektu i pro další zájemce o problematiku. AutoƎi jej pƎipravili tak, aby se tato publikace mohla stát základním materiálem pro všechny odborníky (i další zájemce), kteƎí se bilanēní diagnostikou zabývají. První ēást publikace zahrnuje nejen vymezení a popis toho, co vlastnĢ bilanēní diagnostika je, ale také historický exkurz do poēátkƽ bilanēní diagnostiky v eské republice a nástin vývoje této metody, dále shrnutí poznatkƽ ze zahraniēí získaných bĢhem projektu a porovnání rozdílných pƎístupƽ, které jsou používány v rƽzných zemích. Druhá ēást publikace pƎináší struēné pƎedstavení systémƽ poskytování bilance kompetencí v nĢkterých evropských zemích. Vlastním výstupƽm projektu je vĢnována tƎetí ēást, která obsahuje kromĢ jiného kompletní metodiku bilanēní diagnostiky a staƛ o psychologickém poradenství. tvrtá ēást pƎedkládá koncepci vzdĢlávání, kterou bude zaštiƛovat Asociace bilanēní diagnostiky a struēnou informaci o významu supervize. V páté ēásti je pƎedstavena Asociace bilanēní diagnostiky a dokumenty související s její ēinností. Poslední ēást je vĢnována slovníēku nejdƽležitĢjších pojmƽ. Za kolektiv autorƽ Vám pƎeji, aby Vám tato publikace poskytla mnoho nových a zajímavých informací pro Vaši práci. Pavlína MaƎíková, vedoucí projektu

7

8

Bilanēní diagnostika

ást I

ÁST I: BILANNÍ DIAGNOSTIKA A PROJEKT MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

9

10


ást I

1

CO JE BILANNÍ DIAGNOSTIKA?

Jarmila Divišová Bilanēní diagnostika je komplexní poradenská metoda zamĢƎená na pomoc pƎi pracovním uplatnĢní ēlovĢka v souladu s jeho pƎedpoklady. Realizují ji psychologové, kteƎí se pomocí psychodiagnostických metod, poradenského rozhovoru a poradenských programƽ snaží pomoci klientovi k tomu, aby dokázal optimálnĢ využít svých schopností, dovedností, zájmƽ a motivace pro své uplatnĢní pƎedevším v profesním životĢ. Bilanēní diagnostika pomáhá klientƽm, aby se lépe orientovali sami v sobĢ, zvyšuje jejich motivaci a aktivitu, ale i posiluje jejich sebevĢdomí a sebehodnocení. Cílem bilanēní diagnostiky je, aby klienti dokázali využít svých schopností a dovedností k dalšímu vzdĢlávání a k samostatnému vstupu do pracovní a spoleēenské praxe. O fázích a postupech bilanēní diagnostiky se zde nezmiŸujeme, neboƛ jsou podrobnĢ popsány v Metodice, která je souēástí tohoto Sborníku. ChtĢli bychom však upozornit na dƽležitost poradenského rozhovoru v bilanēnĢ diagnostické praxi. Klást otázky klientovi tak, aby nezavádĢly, aby se klienta nedotkly a neuzamkly ho hradbou mlēení, je skuteēným umĢním. Je potƎeba si uvĢdomit všechna nebezpeēí, která mohou vyvolávat neochotu klienta ke spolupráci, vycházet z pƎedpokladu, že vĢtšina klientƽ nemá osobní zkušenost s psychologem a že k pƎekonávání zábran a pƎekážek je dƽležitá otevƎenost a upƎímnost psychologa a nepƎedstíraný zájem o klienta. Klient by mĢl být pƎi bilanēní diagnostice dobƎe naladĢn k další spolupráci, ale i mít pocit, že máme pochopení pro jeho problémy a že spoleēnĢ mƽžeme pracovat na zmĢnĢ. SpoleēnĢ prožité chvíle mohou být hlubokým zážitkem pro klienta, ale i psychologa. Velmi dƽležitou souēástí bilanēní diagnostiky je spoleēné hledání optimálního Ǝešení, vypracování plánu k dosažení konkrétního cíle, výbĢr vhodné rekvalifikace, dalšího vzdĢlávání, praxe apod. Je potƎeba mít na pamĢti, že úspĢch je urēován pƎedevším možnostmi klienta. Psycholog, který proces bilanēní diagnostiky vede, má pouze poradní a podpƽrnou roli. Aktivním subjektem, který hledá Ǝešení své situace, je vždy klient. Bilanēní diagnostika je využívána pƎedevším uchazeēi a zájemci o zamĢstnání, má ale širší uplatnĢní, a to zejména pro firmy, které plánují restrukturalizaci a pƎeobsazování pracovních pozic nebo mají zájem na zlepšení adaptaēního procesu nových zamĢstnancƽ, pƎi volbĢ vhodného studia, zahájení podnikání, ēi úplné zmĢny profese, ale i pƎi výbĢrových Ǝízeních ēi jiných zpƽsobech hledání zamĢstnancƽ na urēitá pracovní místa. Bilanēní diagnostika trvá cca 20 hodin, klienti pracují po celou dobu pod vedením psychologa, který je v této oblasti odborníkem. Po absolvování poradenské ēinnosti obdrží klient podrobnou závĢreēnou zprávu, která obsahuje osobní a profesní

11

12

Bilanēní diagnostika anamnézu, objektivní shrnutí výsledkƽ psychologické diagnostiky, osobnostní pƎedpoklady a doporuēení dalších krokƽ smĢƎujících k optimálnímu pracovnímu uplatnĢní. ZávĢreēná zpráva je vždy s klientem konzultována, je výhradnĢ jeho majetkem a mƽže být využívána pouze v jeho prospĢch a s jeho souhlasem. Všechny osobní údaje klienta jsou chránĢny v souladu se zákonem o ochranĢ osobních údajƽ. PƎi bilanēní diagnostice by mĢla být splnĢna kritéria bezpeēí a vzájemné dƽvĢry mezi psychologem a klientem. Jako psychologové mƽžeme využívat své schopnosti vnímat, podporovat, vciƛovat se do problému, ale také objevovat nové pohledy, abychom klientovi dostateēnĢ pomohli v jeho rozvoji; to nejcennĢjší, co ale vkládáme do poradenské práce, je naše lidství.

ást I

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA BILANNÍ DIAGNOSTIKY

Ivana Slavíková Jako teoretické východisko bilanēní diagnostiky je chápána pƎedevším teorie kariérového vývoje Donalda Supera, vycházející z procesu rƽstu a uēení, na jehož základĢ se utváƎí, vyvíjí a mĢní profesionální chování. Profesionální chování charakterizuje Super jako zpƽsobilost ēlovĢka dlouhodobĢ (celoživotnĢ) Ǝešit aktuální problémy v souvislostech profese a práce. Významnou inspirací pƎi vytváƎení ēeského systému bilanēní diagnostiky byl francouzský model bilan de compétences. Rozdíly mezi obĢma modely poradenské práce vycházejí pƎedevším z urēitých odlišností v pojetí kompetencí: bilance kompetencí klade vĢtší dƽraz na kompetence ve smyslu konkrétních odborných znalostí a dovedností klienta, bilanēní diagnostika více zdƽrazŸuje kompetence ve smyslu klientových individuálních vlastností, interpersonálních tendencí a schopnosti vyrovnávat se s nároky rƽzných prostƎedí. Bilanēní diagnostika je tedy více zamĢƎena na pomoc klientovi k orientaci v širokém spektru jeho osobnostních pƎedpokladƽ pro optimální pracovní uplatnĢní, zatímco v bilanci kompetencí je kladen vĢtší dƽraz na vzdĢlávání klienta ve zpƽsobech používání a prezentování svých odborných kompetencí (edukaēní pƎístup). Na národní úrovni byl teoretický a metodologický základ bilanēní diagnostiky položen pƎedevším: - ēinností vĢdeckého ústavu zabývajícího se profesním poradenstvím a psychologií práce, který pƽsobil od 20. do 50. let minulého století pod rƽznými názvy a v mĢnících se spoleēenských podmínkách1. Byl orientován výraznĢ psychometricky a s jeho prací souvisel rozvoj psychologických testƽ schopností a zájmových dotazníkƽ. Jsou s ním spjata napƎ. jména Jana Doležala, Josefa StavĢla, Františka Hyhlíka; - poradenskými službami poskytovanými od 70. let minulého století pedagogickopsychologickými poradnami (školská zaƎízení poskytující dĢtem, mládeži, jejich rodiēƽm a uēitelƽm psychologické a speciálnĢ pedagogické poradenské služby související se vzdĢláváním); - teorií osobnosti OldƎicha Mikšíka (1930-2009), která pojímá osobnost ēlovĢka jako dynamický interakēní systém; - nástroji psychologické diagnostiky osobnosti, které vycházejí z uvedené teorie osobnosti.

1

1921-1940 ÚstƎední psychotechnický ústav, 1941-1945 Ústav lidské práce, 1946-1951 eskoslovenský ústav práce

13


14

3

BILANNÍ DIAGNOSTIKA V ESKÉ REPUBLICE – VÝVOJ A SOUASNOST

Pavlína MaƎíková

3.1 Zavedení bilanēní diagnostiky do služeb zamĢstnanosti Bilanēní diagnostika v eské republice vychází z francouzského modelu bilance kompetencí, je však pƎizpƽsobena ēeským podmínkám a prezentována pod názvem „bilanēní diagnostika“. Základem pro zavedení této metody do služeb zamĢstnanosti se stalo Usnesení Vlády eské republiky ze dne 5. kvĢtna 1999 ē. 418 o Národním plánu zamĢstnanosti. V jeho pilíƎi I. „Podpora zamĢstnanosti“ v opatƎení ē. 1.8 s názvem „Realizovat opatƎení ke zvýšení zamĢstnanosti dlouhodobĢ nezamĢstnaných uchazeēƽ o zamĢstnání se zƎetelem na pƎíslušníky romské komunity“ se v položce Zpƽsob aplikace mimo jiné uvádí: „Realizovat jednotnou celorepublikovou síƛ ‚bilanēnĢdiagnostických pracovišƛ‘ pro zabezpeēení optimálního souladu požadavkƽ na ēlovĢka jako pracovní sílu s jeho možnostmi.“ Vlastní aplikace byla zajištĢna Usnesením Vlády eské republiky ze dne 23. ēervna 1999 ē. 640 o opatƎeních na podporu zamĢstnanosti osob obtížnĢ umístitelných na trhu práce (se zƎetelem na pƎíslušníky romské komunity) které uvádí: „Vláda schvaluje opatƎení k Ǝešení problematiky zamĢstnanosti osob obtížnĢ umístitelných na trhu práce, a to … 2. do 31. prosince 2000 zabezpeēení funkēní sítĢ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ pro optimální sladĢní požadavkƽ trhu práce s reálnými možnostmi uchazeēƽ o zamĢstnání, …“. Realizace byla uložena 1. místopƎedsedovi vlády a ministru práce a sociálních vĢcí. První návrh ēeské metodiky práce center bilanēní diagnostiky pƎipravili Josef Opoēenský spolu s JiƎím Králem na podzim roku 1999 pod názvem „Metodika center bilanēní diagnostiky“. AutoƎi vycházeli pƎedevším ze zkušeností francouzských odborníkƽ, zejména Rémy Lecolazeta, získaných bĢhem stáže v srpnu 1999 v Chambery. Uvedený materiál o rozsahu 21 stran obsahoval podrobný popis sítĢ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ, doporuēení pro výbĢr klientƽ, diagnostické techniky, výstupy i základní informace o vzdĢlávání pracovníkƽ bilanēnĢdiagnostických pracovišƛ. V jeho pƎílohách byla prezentována struktura závĢreēné zprávy a individuálního akēního plánu2. 2

Individuální akēní plán (IAP) - pƽvodnĢ dobrovolný nástroj pro práci s uchazeēi o zamĢstnání obsahující postup a ēasový harmonogram plnĢní rƽzných opatƎení ke zvýšení možnosti uplatnĢní na trhu práce. Do služeb zamĢstnanosti byl zkušebnĢ zaveden v rámci pilotních projektƽ po roce 2000, od roku 2004 již uveden v zákonĢ

ást I Vlastní síƛ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ byla zƎízena formou Oznámení ē. 3/2000 Správy služeb zamĢstnanosti MPSV „Metodická síƛ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ úƎadƽ práce“ (s platností od 1. 2. 2000). Síƛ byla tvoƎena jedním zdrojovým a jedním podpƽrným pracovištĢm v každém regionu NUTS 2, celkem tedy bylo zƎízeno 15 metodických pracovišƛ3. Pro zabezpeēení funkēnosti této sítĢ byla zároveŸ jmenována pracovní skupina pƎi odboru 42 Správy služeb zamĢstnanosti MPSV, kterou tvoƎili vedoucí oddĢlení 421 (Milena Blatníková) a 422 (Petr Kaplan) a zástupci zdrojových pracovišƛ. Další dƽležitou informací ve zmínĢném Oznámení bylo, že „…bilanēnĢ diagnostické služby mohou poskytovat pro úƎady práce i externí firmy, které však musí splŸovat stanovené základní podmínky…“. Mezi hlavní úkoly metodických pracovišƛ patƎilo: -

prƽbĢžné ovĢƎování metodiky používaných bilanēnĢ diagnostických metod,

-

supervizní ēinnost pƎi interpretacích diagnostických technik ve spádové oblasti,

-

návrhy a ovĢƎování aplikace nových metod,

-

odborná pomoc spádovým bilanēnĢ diagnostickým pracovištím pƎi úƎadech práce,

-

pomoc pƎi sestavování dohod uzavƎených mezi úƎady práce a externími institucemi zabezpeēujícími bilanēnĢ diagnostické služby, vēetnĢ kontroly jejich obsahu,

-

informaēní servis pro bilanēnĢ diagnostická pracovištĢ,

-

kontrola konkrétních odborných výstupƽ ēinnosti externích institucí zabezpeēujících bilanēnĢ diagnostické služby pro potƎeby úƎadƽ práce a

-

prƽbĢžné sledování odborné pƎipravenosti pracovníkƽ poskytujících služby v oblasti bilanēní diagnostiky na spádových bilanēnĢ diagnostických pracovištích úƎadƽ práce.

Zavedení do praxe úƎadƽ práce4 probĢhlo prostƎednictvím materiálu „BilanēnĢdiagnostická pracovištĢ ve službách zamĢstnanosti“ z bƎezna 2000, který s využitím výše uvedené metodiky dr. Opoēenského vytvoƎil odbor 42 – poradenství a zprostƎedkování Správy služeb zamĢstnanosti MPSV (pod vedením M. Blatníkové). o zamĢstnanosti jako možnost (dobrovolná), od 1. 1. 2009 povinný pro všechny uchazeēe po 5 mĢsících od evidence. 3

Zdrojové + podpƽrné pracovištĢ za každý region: DĢēín + Teplice; PlzeŸ-mĢsto + Tábor; Rakovník + PƎíbram; Pardubice + Hradec Králové; Žěár nad Sázavou + Brno-mĢsto; Zlín + Šumperk; Ostrava + Karviná; Praha.

4

ÚƎady práce vznikly na poēátku 90. let jako samostatná pracovištĢ v jednotlivých okresech pod metodickým vedením MPSV. K jejich slouēení do ÚƎadu práce R došlo až 1. dubna 2011.

15


16

Tento základní metodický dokument v úvodu vymezoval potƎebnost bilanēnĢ diagnostických služeb. UvádĢl také, že „bilanēní diagnostika je úēinnou metodou prevence nezamĢstnanosti, ale je také zároveŸ ēasovĢ, personálnĢ i finanēnĢ povĢrnĢ nároēnou záležitostí. Proto se její využití ve službách zamĢstnanosti zamĢƎovalo na tu ēást klientely, u které není pƎedpoklad úspĢšného zprostƎedkování zamĢstnání v rámci bĢžných zprostƎedkovatelsko-poradenských aktivit“. K vlastnímu obsahu ēinnosti zmiŸoval, že „bilanēnĢ-diagnostická ēinnost je vysoce odborná individuální práce s klientem, i když nĢkteré její ēásti mohou být provedeny skupinovou formou“. V kapitole Metodické Ǝízení se pƎedevším uvádĢlo, že „Ǝízení systému bilanēní diagnostiky vyžaduje, aby všechna pracovištĢ zaƎazená do této sítĢ používala stejné, srovnatelné metody a zároveŸ zaujímala podobné postoje pƎi Ǝešení jednotlivých konkrétních problémƽ“. Dále zde bylo zdƽraznĢno, že „podmínka efektivního fungování a rozvoje celého systému bilanēní diagnostiky ve službách zamĢstnanosti je ēinnost v oblasti metodické a normotvorné…“. Tuto ēinnost zajišƛovalo z povĢƎení SSZ MPSV metodické pracovištĢ pƎi ÚP DĢēín. Dalším dƽležitým bodem bylo zavedení povinnosti používat systém DIAROS5. Dƽvodem byla nejen ovĢƎená kvalita a použitelnost tohoto souboru psychodiagnostických metod a jejich softwarové podpory, ale také možnost normotvorné ēinnosti a pƎedevším evidence všech vyšetƎených osob s možností vyhledávání a vytváƎení nových skupinových norem. SouēasnĢ bylo zdƽraznĢno, že pƎi bilanēní diagnostice má být vedle systému DIAROS využíváno jak dalších standardizovaných psychodiagnostických metod, tak projektivních a poradenskopedagogických pƎístupƽ. Klientela bilanēnĢ-diagnostických pracovišƛ byla v materiálu vymezena pƎedevším jako skupina klientƽ ÚP, která chce a mƽže pracovat, která spolupracuje se službami zamĢstnanosti a u které z rƽzných dƽvodƽ nebyly dostateēnĢ úēinné jiné formy poradenské pomoci. Materiál obsahoval charakteristiku pĢti rƽzných skupin klientƽ, kterými byli „dlouhodobĢ nezamĢstnaní klienti, klienti s rƽznými druhy zdravotních handicapƽ, klienti, kteƎí potƎebují posoudit vhodnost konkrétního druhu rekvalifikace, pracovníci vybíraní na základĢ požadavkƽ zamĢstnavatele pro nejvhodnĢjší pozice v rƽzných organizacích a klienti, kteƎí potƎebují pomoc pƎi plánování své profesní kariéry.“ Byly zde popsány konkrétní postupy, specifické pro bilanēní diagnostiku u každé z tĢchto skupin klientƽ. Metodika dále stanovovala, že výstupem z bilanēnĢ diagnostické ēinnosti má být pƎedevším závĢreēná zpráva (posudek a doporuēení dalšího postupu). Celá zpráva mĢla být se souhlasem klienta pƎedána žadateli o bilanēnĢ diagnostickou službu 5

Poznámka v metodice uvádí: „DIAROS je diagnostická baterie testƽ, která slouží pro komplexní vyšetƎování úspĢšnosti a selhávání pracovníkƽ rozdílné profesní orientace vēetnĢ úspĢšnosti a selhávání v zapojování se do pracovního procesu. Byla ovĢƎena v letech 1997-99 v rámci grantového úkolu ‚Aktivní politika zamĢstnanosti v R a komplexní sociálnĢ-psychologické intervence‘ (GA R 406/97/0588).“

ást I (zprostƎedkovatel ēi poradce ÚP, pƎípadnĢ zamĢstnavatel), vždy však také klientovi. Pro potƎeby následného vedení klienta mĢly být zprávy zakládány a archivovány se zárukou utajení osobních dat pƎed nepovolanými osobami. Jako další výstupy z bilanēní diagnostiky byly v materiálu uvedeny individuální akēní plán, tj. „harmonogram potƎebných postupových krokƽ (dílēích cílƽ) a aktivit klienta, které mu vytváƎí podmínky pro jeho návrat na trh práce“, a dále podklady pro hodnocení úspĢšnosti bilanēnĢ diagnostického pracovištĢ (pro evaluaci poskytnutých služeb). Materiál dále podrobnĢ popisoval požadavky na personální a technické zajištĢní zdrojových, podpƽrných i externích pracovišƛ (na zdrojovém pracovišti napƎ. pƎedpokládal nejménĢ 1 psychologa, 1 poradce, pƎípadnĢ i lékaƎe, nejménĢ 1 místnost pro potƎeby psychologa a 1 vĢtší místnost pro práci se skupinou klientƽ, vše vybavené potƎebnou technikou). V závĢru se pak vĢnoval dalšímu profesnímu vzdĢlávání pracovníkƽ vykonávajících bilanēní diagnostiku vēetnĢ dƽvodƽ nezbytnosti tohoto vzdĢlávání. Doškolování pracovníkƽ mĢlo vycházet z modulového systému, jehož základem byl modul vstupní (cíle, organizace Ǝízení, komunikaēní toky v systému, metody práce), dále modul legislativní (právní pƎedpisy o zamĢstnanosti), pƎípadnĢ také nástavbový kurz k orientaci v nástrojích APZ, modul lektorských a prezentaēních dovedností, zmínĢny byly i moduly Job-klubové aktivity a Trénink. Uvedený systém profesní pƎípravy mĢl být dále doplŸován o periodické kazuistické semináƎe. Jak je z výše uvedeného popisu patrné, systém bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ byl navržen dƽkladnĢ a komplexnĢ. Model se opíral o zkušenosti z Francie, kde podobná síƛ pracovišƛ již mĢla svou tradici. Legislativní ukotvení v systému dalšího vzdĢlávání a systém financování je však ve Francii zcela odlišný od našich podmínek. I proto se nikdy nepodaƎilo zcela naplnit Ǝadu zámĢrƽ, které byly v materiálu „BilanēnĢdiagnostická pracovištĢ ve službách zamĢstnanosti“ navrženy.

3.2 Vývoj systému poskytování bilanēní diagnostiky v letech 2000-2011 Pod poēáteēním metodickým vedením Správy služeb zamĢstnanosti MPSV (pƎenesené na dr. Krále – Ǝeditele ÚP DĢēín) se v rámci sítĢ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ zaēala tato služba poskytovat klientƽm ÚP. Mimo jiné byla zaēlenĢna i do informaēního systému OKpráce jako nový modul Bilanēní diagnostika a to už v Ǝíjnu 2001. V rámci grantového projektu MPSV ē. GK MPSV-01-51/01 zpracovali Josef Opoēenský spolu s JiƎím Králem odborné moduly kurzƽ pro poskytovatele bilanēní diagnostiky a související oblasti. VytvoƎené pƎíruēky byly pƎedány zadavateli, ale k zaƎazení tĢchto kurzƽ do vzdĢlávacího systému pro pracovníky úƎadƽ práce nikdy nedošlo.

17


18

Další vzdĢlávání již probíhalo pouze formou pƎíležitostných individuálních ēi skupinových konzultací u dr. Krále. V letech 2000-2009 bylo rƽznými formami proškoleno nĢkolik desítek psychologƽ ÚP i externích. Aēkoli výše popsaný metodický materiál zmiŸoval i úēast externích poskytovatelƽ na školících akcích, v pozdĢjších letech to již nebylo umožnĢno. Kolem roku 2000 pƽsobilo na úƎadech práce nĢkolik desítek psychologƽ, kteƎí se po zaškolení bilanēní diagnostice vĢnovali. V roce 2005 jich bylo 36 – psycholog tedy pƽsobil na každém druhém ÚP. V letech 2000 – 2003 byl realizován projekt PHARE 2000 „Rozvoj bilanēní diagnostiky a návazného poradenství pro znevýhodnĢné skupiny na trhu práce v regionu Severozápad“ na kterém spolupracovali oba zmínĢní psychologové. Souēástí projektu byla kromĢ metodických prací a školení i realizace 420 bilanēních diagnostik pro klienty a semináƎ pro potencionální uživatele metody BDg z oblasti podnikové sféry. Bilanēní diagnostika tedy byla poskytována i mimo úƎady práce. Od ēervna 2002 byla zavedena evidence externích poskytovatelƽ bilanēnĢ diagnostických služeb. Evidenēní seznam vedla Správa služeb zamĢstnanosti MPSV, která po ovĢƎení požadavkƽ na poskytovatele (vzdĢlání, praxe, vybavení) vydávala povĢƎení k vykonávání bilanēnĢ diagnostických služeb pro úƎady práce (tzv. Evidenēní list). Tento seznam zahrnoval jak fyzické, tak i právnické osoby a obsahoval název organizace (nebo jméno), evidenēní ēíslo, adresu, telefonní kontakt, jméno odborného garanta/psychologa a datum vydání povĢƎení. Poēet proškolených psychologƽ, jak externích, tak interních se postupnĢ navyšoval. V roce 2005 bylo evidováno celkem 31 externích poskytovatelƽ a 34 psychologƽ pracujících na úƎadech práce. Do roku 2009 se poēet externích poskytovatelƽ zvýšil na 54. Poēet evidovaných psychologƽ byl však o nĢco vyšší, neboƛ v nĢkterých organizacích bylo více odborných garantƽ. Spolu s psychology ÚP tak zajišƛovali pokrytí vĢtšiny okresƽ R. V roce 2009 zjistilo právní oddĢlení MPSV, že vydávání povĢƎení k vykonávání bilanēnĢ diagnostických služeb pro úƎady práce nemá oporu v zákonĢ ē. 435/2004 Sb., o zamĢstnanosti, ani ve vyhlášce ē. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zamĢstnanosti. Dosud vydaná povĢƎení tedy pozbyla platnosti a nová již nebyla vydávána. 6 S úēinností od 7. záƎí 2009 vstoupila v platnost nová Normativní instrukce ē. 29/2009 „Postup pƎi zajišƛování bilanēní diagnostiky jako poradenského nástroje na úƎadech práce“ která reflektovala skuteēnost, že externí poskytovatelé bilanēní diagnostiky jsou úƎady práce vybíráni v zadávacím Ǝízení podle zákona ē. 137/2006 Sb., o veƎejných zakázkách. Instrukce vymezovala mimo jiné profesní a technické kvalifikaēní pƎedpoklady závazné pro úƎady práce v rámci zadávací dokumentace na výbĢr externího dodavatele bilanēní diagnostiky a aktualizovala síƛ metodických 6

erpáno z http://portal.mpsv.cz/sz/zamest, ēerpáno 4.4.2011

ást I pracovišƛ. Její pƎílohou byla „Metodika práce pƎi bilanēní diagnostice“, která byla aktualizovanou a znaēnĢ zkrácenou verzí materiálu „BilanēnĢ-diagnostická pracovištĢ ve službách zamĢstnanosti“. Tato inovovaná metodika obsahovala novĢ struēný popis vlastní ēinnosti pƎi poskytování bilanēní diagnostiky v této struktuƎe: -

informativní vstupní ēást,

-

sbĢr dat,

-

individuální rozhovor,

-

vytvoƎení strategie,

-

závĢreēný individuální rozhovor.

Doporuēená ēasová dotace pro práci s klientem byla stanovena na 16 hodin + 2-4 hodiny pro interpretaci a vypracování zprávy pro ÚP. Doporuēený rozsah skupinové práce byl 10 hodin. Výstupem bilanēní diagnostiky byla i nadále ZávĢreēná zpráva, která je vlastnictvím klienta. ÚƎad práce dostává zkrácenou zprávu s doporuēením, kterým se má klient i poradenský pracovník Ǝídit. Souēástí této metodiky je i Charta kvality, což je soubor kritérií, jejichž dodržování mƽže být pƎedmĢtem kontroly. Na rozdíl od první metodiky zde již nebyla charakterizována klientela BDg a doporuēené aktivity, výstupy byly popsány struēnĢji, a vƽbec nebylo vymezeno personální a technické vybavení pracovišƛ ani vzdĢlávání poskytovatelƽ. Další zmĢnou byla možnost volby mezi použitím diagnostického systému DIAROS a jiného testovĢ, kvalitativnĢ a technicky obdobného softwaru, ēímž se DIAROS stal de facto nepovinným. V poskytování externích služeb došlo také k dalším zmĢnám. V souvislosti s novou legislativní úpravou – zákonem o veƎejných zakázkách7 – se zmĢnil i zpƽsob uzavírání smluv s externími poskytovateli bilanēnĢ diagnostických služeb. ÚƎady práce musely zaēít vyhlašovat veƎejné soutĢže. Tento postup s sebou pƎinesl znaēnou administrativní zátĢž, která byla pƎenesena pƎedevším na pracovníky útvarƽ poradenství. Situace se zhoršila s významnou organizaēní zmĢnou, ke které došlo v roce 2011. Jednotlivé úƎady práce byly slouēeny pod jeden centrální ÚƎad práce eské republiky. Jeho organizaēní struktura je tvoƎena Generálním Ǝeditelstvím (G\), krajskými poboēkami (KrP) a sítí kontaktních pracovišƛ (KoP), která vznikla z bývalých okresních úƎadƽ práce, jejich poboēek, detašovaných pracovišƛ a dalších míst, kde byla poskytována státní sociální podpora.

7

Zákon ē. 40/2004 Sb. o veƎejných zakázkách nahrazený zákonem ē. 137/2006 Sb., o veƎejných zakázkách.

19


20

SouēasnĢ došlo k úsporným opatƎením, v rámci kterých byla propuštĢna Ǝada pracovníkƽ ÚƎadu práce R8 – ēasto z Ǝad poradcƽ a psychologƽ. V dƽsledku tĢchto zmĢn klesl poēet psychologƽ na úƎadech práce na minimum. Díky dalším zmĢnám, které vedly k zaƎazení vĢtšiny pracovníkƽ ÚP do kategorie „referent zamĢstnanosti“, již není možno z organizaēní struktury ÚP zjistit skuteēný poēet psychologƽ. Podle odhadƽ se v roce 2011 jednalo o cca 10 osob (na celou republiku). OdpovĢdnost za veƎejné zakázky byla pƎenesena na pracovníky krajských poboēek, které zajišƛovaly soutĢže pro celý kraj (což znamenalo nadlimitní Ǝízení a tedy výraznĢ vĢtší administrativní nároēnost a zátĢž). Realizace bilanēní diagnostiky (stejnĢ jako mnoha dalších poradenských služeb) se stále více pƎesouvala na externí firmy, které však mĢly v nĢkterých pƎípadech problémy s kvalitou provedené služby. Docházelo k devalvaci pojmu i systému práce s klientem (za bilanēní diagnostiku byly vydávány i jiné, ēasovĢ i odbornĢ ménĢ nároēné metody práce), chybĢly nové informace, metodické vedení, další (prƽbĢžné) vzdĢlávání poskytovatelƽ BDg i možnost výmĢny zkušeností. Byl patrný také zájem o poznatky ze zahraniēí a aktualizaci stávající metodiky.

3.3 Od zámĢru k projektu Na podzim 2010 vznikl zámĢr pƎipravit projekt, který by se této problematice vĢnoval, a vzápĢtí také pracovní skupina, která po odborné stránce pomohla projekt pƎipravit. TvoƎili jí JiƎí Král, Josef Opoēenský, Michal Karlický, JiƎí Jedelský, Tomáš Burian a pracovnice StƎediska podpory poradenských služeb NVF (Zuzana Freibergová, Pavlína MaƎíková). Pro ovĢƎení reálné situace bylo krátce na to realizováno anketní šetƎení mezi evidovanými poskytovateli BDg a psychology ÚP. Jedním z cílƽ ankety bylo zjištĢní názorƽ na založení organizace, která by zastƎešovala poskytování BDg a prostƎednictvím vlastních pravidel zajišƛovala a garantovala kvalitu poskytované služby. Tím by byla mimo jiné zjednodušena ēinnost ÚƎadu práce, který by pƎi zajišƛování tohoto typu poradenství získal ze strany jak interních tak i externích poskytovatelƽ stejnĢ kvalitní službu s garantovaným obsahem a náležitostmi. Formou elektronického dotazníku bylo osloveno cca 40 osob, odpovĢdĢlo 25 psychologƽ. Z výsledkƽ analýzy vyplynula tato základní fakta:

8

-

Znaēná ēást respondentƽ nebyla spokojena s metodickým Ǝízením a vedením, další poukazovali na jeho neexistenci.

-

Se zpƽsobem práce s klientem bylo spokojeno 71 % poskytovatelƽ této služby, nespokojena byla ētvrtina (rƽzné dƽvody uvedené dále).

Pro ilustraci: Podle zpravodajství TK ze dne 13.8.2013 mĢly v roce 2009 úƎady práce celkem 8 450 zamĢstnancƽ, na konci roku 2011 to bylo (po navýšení agendy spojené s vyplácením sociálních dávek) pouze 6 150 pracovníkƽ.

ást I -

Za nejvĢtší problémy považovali poskytovatelé BDg malou informovanost a nízkou motivaci klientƽ (tuto odpovĢě uvedlo 63 % oslovených), nedostatek srovnatelných poznatkƽ od kolegƽ (58 %), nedostatek možností dalšího vzdĢlávání, chybĢjící zpĢtnou vazbu (po 54 %) a další problémy.

-

S výbĢrem klientƽ pro poradenský program ze strany ÚP bylo nespokojeno 46 % respondentƽ, spokojeno 38 %. Dƽvody nespokojenosti spoēívaly pƎedevším v (ne)motivaci klientƽ posílaných z ÚP na BDg a jejich (ne)vhodnosti pro bilanēní diagnostiku.

-

PƎi vlastní práci by poskytovatelƽm nejvíce pomohla možnost úēasti na workshopech ēi kazuistických semináƎích (92 % kladných odpovĢdí), možnost úēasti na vzdĢlávacích aktivitách, nové publikace, sdílení zkušeností prostƎednictvím specializovaného webu (po 71 %), kvalitnĢjší výbĢr klientƽ úƎadem práce (63 %), vĢtší zájem nadƎízených orgánƽ a nové zahraniēní zkušenosti (po 58 %).

-

Názor na založení Asociace poradcƽ BDg byl jednoznaēnĢ kladný (92 % souhlasných odpovĢdí).

Mnozí také hned navrhli cíle ēi ēinnosti, které by mĢla plnit – aby se napƎíklad stala prostorem pro spolupráci a výmĢnu informací, aby mĢla kontrolní a vzdĢlávací mechanismy, stanovila pravidla, bránila práva svých ēlenƽ. Tyto výsledky jen potvrdily domnĢnky ēlenƽ pracovní skupiny, že je potƎeba systém realizace bilanēní diagnostiky obnovit a zkvalitnit. V prƽbĢhu roku 2011 byl tedy pƎipraven projekt v rámci programu OP LZZ, který byl na jaƎe 2012 schválen k realizaci.

3.4 Projekt Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání: výmĢna zahraniēních zkušeností a aplikace nových poznatkƽ do praxe úƎadƽ práce Od 1. dubna 2012 do 30. listopadu 2013 byl realizován projekt „Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání: výmĢna zahraniēních zkušeností a aplikace nových poznatkƽ do praxe úƎadƽ práce“ (zkrácenĢ „Bilanēní diagnostika“). Projekt byl podpoƎen z Operaēního programu Lidské zdroje a zamĢstnanost ve výzvĢ 51: Mezinárodní spolupráce v oblasti zamĢstnanosti. Jeho Ǝešitelem bylo StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s. Realizaēní tým byl složen z tĢchto osob: vedoucí projektu Pavlína MaƎíková, projektová manažerka Ivana Slavíková a odborná pracovnice Zuzana Freibergová. Odbornou pracovní skupinu tvoƎili: JiƎí Král, Josef Opoēenský, JiƎí Jedelský, Jarmila Divišová, Michal Karlický. Do projektu bylo zapojeno 5 zahraniēních partnerských organizací:

21

22

Bilanēní diagnostika • Centre Interinstitutionel de Bilan de compétencess (CIBC) Bourgogne Sud (Chalon-sur-Saône, Francie) – organizace založená v roce 1986 poskytuje bilanci kompetencí a vytváƎí metodiky pro další stejnĢ zamĢƎená stƎediska nejen v rámci Francie, ale prostƎednictvím rƽzných projektƽ i v rámci EU. Je ēlenem Francouzské národní asociace center bilance kompetencí i mezinárodní federace FECBOP. Své služby poskytuje zejména klientƽm lokálních služeb zamĢstnanosti a zamĢstnavatelƽm. • Bildungsinstitut PSCHERER gGmbH (BIP) (Lengenfeld, NĢmecko) – spoleēnost, která jak na lokální úrovni, tak v rámci vĢtších projektƽ poskytuje bilanci kompetencí spolu s komplexní nabídkou poradenských služeb více než 15 let. • Laboratoire d’Ergologie appliquée, asbl (LEA) (Brusel, Belgie) – pracovištĢ specializující se na odborné kariérové poradenství již od roku 1923. Ve spoleēnosti pracují psychologové zaškolení v CIBC ve Francii. Poradenství poskytují zamĢstnaným i nezamĢstnaným obēanƽm, zapojují se do výzkumných projektƽ, spolupracují s regionálními veƎejnými službami zamĢstnanosti v Bruselu. LEA je ēlenem mezinárodní federace FECBOP. • Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky (Bratislava, Slovensko) – státní organizace zabezpeēující výkon státní správy v oblastech sociálních vĢcí a služeb zamĢstnanosti. \ídí, koordinuje a metodicky vede 46 úƎadƽ práce na Slovensku. • Institutul de btiinƜe ale EducaƜiei (Bukurešƛ, Rumunsko) – vĢdecko-výzkumné pracovištĢ založené v roce 1990, zabývající se pedagogickým výzkumem, ale i poradenskými službami, pro které vytváƎí informaēní a podpƽrné zdroje. Problematiku bilance kompetencí Ǝešili v rámci projektƽ v letech 2002 a 2006. Cílem projektu byla pƎedevším mezinárodní výmĢna teoretických znalostí i praktických zkušeností z oblasti poskytování bilanēní diagnostiky ve službách zamĢstnanosti, která bude promítnuta do inovace metod a postupƽ práce s klientem (uchazeēem o zamĢstnání) tak, aby bylo dosaženo úrovnĢ srovnatelné s praxí zemí EU v souladu se zámĢry strategie Evropa 2020 a byly navrženy podmínky pro efektivní aplikaci tĢchto poznatkƽ do praxe ÚƎadu práce R. Projektový tým bĢhem let 2012 a 2013 postupnĢ naplŸoval tyto dílēí cíle: 1. VytvoƎení národní tematické sítĢ a její napojení na síƛ mezinárodní, 2. VytvoƎení podmínek pro sjednocení poskytování BDg a rozvoj a inovace jejích metod, postupƽ a standardƽ, 3. Zvýšení kvality BDg a profesionality jejích poskytovatelƽ, 4. Zvýšení informovanosti odborné i širší veƎejnosti o BDg a podpoƎení osvĢty o BDg mezi klienty i pracovníky ÚƎadu práce R.

ást I V návrhu projektu byly navrženy tematické okruhy, které byly diskutovány na 10 akcích projektu (6 mezinárodních workshopech, tƎech národních semináƎích a závĢreēné mezinárodní konferenci): -

podstata a role BDg v R a v zahraniēí,

-

metodické vedení, evidence, supervize, zabezpeēování kvality,

-

vzdĢlávání v systému BDg,

-

diagnostické nástroje, centrální technická podpora,

-

Asociace BDg,

-

výbĢrová Ǝízení.

Na šesti dvoudenních mezinárodních workshopech byly se zahraniēními partnery postupnĢ diskutovány rƽzné aspekty tĢchto témat, byly získávány nové poznatky. PƎínosy tĢchto akcí jsou shrnuty v kapitole ē. 4. Vždy po dvou workshopech byl uspoƎádán národní semináƎ, jehož první den byl urēen pƎedevším pro poradenské pracovníky ÚP a jednalo se o otázkách a tématech souvisejících s ēinností ÚP a poskytováním BDg a druhý den byl urēen pro psychology, kteƎí BDg realizují. lenové realizaēního týmu, odborné skupiny a zástupci G\ ÚP a MPSV se úēastnili tƎí odborných stáží u zahraniēních partnerƽ projektu. PostupnĢ navštívili Laboratoire d´ergologie appliquee v Bruselu (Belgie), Bildungsinstitut PSCHERER v Lengenfeldu (NĢmecko) a CIBC Bourgogne Sud v Chalon sur Saône (Francie). ZároveŸ vždy absolvovali také návštĢvy dalších institucí v dané zemi, které využívají ēi poskytují bilanci kompetencí (úƎady práce, poradenské a vzdĢlávací instituce), a získávali poznatky o fungování jiných systémƽ poradenské ēinnosti. Tyto informace byly využity pƎi pƎípravĢ inovovaných metodik a dalších materiálƽ a výstupƽ projektu. Aktivity na národní úrovni vyústily v založení Asociace bilanēní diagnostiky a její pƎipravované zaēlenĢní do mezinárodní asociace La Fédération Européenne des Centres de Bilan et d'Orientation Professionnelle (FECBOP). Asociace byla registrována u Ministerstva vnitra R v dubnu 2013 a na 3. semináƎi v ēervnu 2013 probĢhla ustavující Valná hromada – více informací naleznete na webových stránkách Asociace (www.asociace-bilancni-diagnostiky.cz). innost Asociace bude spoēívat pƎedevším v poskytování a rozvoji bilanēní diagnostiky, ve vzdĢlávacích aktivitách pro realizátory a další zájemce a v kontrole kvality této služby. Hlavním výstupem projektu je pƎedevším vytvoƎení podmínek pro širší a jednotnou aplikaci nástrojƽ bilanēní diagnostiky pod gescí Asociace bilanēní diagnostiky, výstupy z jednotlivých klíēových aktivit a nové ēi inovované metodické materiály (metodika BDg, koncepce vzdĢlávání a obsahy vzdĢlávacích kurzƽ, pravidla ēlenství a kontroly a další).

23

24


3.5 ZávĢr Bilanēní diagnostika je stále souēástí služeb poskytovaných ÚƎadem práce (podle § 105 odst. 2 zákona o zamĢstnanosti v aktuálním znĢní mƽže krajská poboēka ÚƎadu práce na základĢ dohody zabezpeēovat poradenství prostƎednictvím odborných zaƎízení, kterými jsou i bilanēnĢ diagnostická pracovištĢ). Služby zamĢstnanosti však v dubnu 2011 prošly významnou reorganizací (všechny dosavadní úƎady práce na okresní úrovni byly sjednoceny pod jeden centrální ÚƎad práce eské republiky). ZmĢnila se tak organizaēní struktura všech regionálních pracovišƛ (dnes kontaktních pracovišƛ), která jsou teě Ǝízena prostƎednictvím krajských poboēek. Poradenské služby byly soustƎedĢny pod krajské poboēky ÚP. Došlo k omezení poskytování poradenských služeb a propouštĢní odborníkƽ – v souēasné dobĢ (2013) pracuje na ÚP nĢkolik posledních psychologƽ (pƎesný poēet nelze zjistit). NĢkteré kraje poptávají BDg v rámci výbĢrových Ǝízení na externĢ poskytované poradenské služby, podmínky stanovené v zadávací dokumentaci se však kraj od kraje liší. Kde nemají „vysoutĢženo“, nejsou externí poradenské služby poskytovány. Existuje však nadĢje na zlepšení….

ást I

4

K P\ÍNOSpM MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V PROJEKTU BILANNÍ DIAGNOSTIKA

Ivana Slavíková Jedním z cílƽ projektu mezinárodní spolupráce bylo prodiskutování jednotlivých aspektƽ bilanēní diagnostiky a její realizace se zahraniēními partnery. K tomuto úēelu bylo realizováno šest mezinárodních tematických workshopƽ. Workshopy se konaly v Praze a v Kutné HoƎe a vedle projektového týmu se jich úēastnili zahraniēní partneƎi projektu, psychologové, kteƎí realizují v R bilanēní diagnostiku, pracovníci ÚƎadu práce z celé R a zástupci MPSV. V následujícím textu jsou rámcovĢ shrnuta témata, o kterých se na workshopech jednalo, a vybrané poznatky získané k tĢmto tématƽm od našich partnerƽ, kteƎí jsou aktivními poskytovateli bilance kompetencí a ēleny Evropské federace center bilance kompetencí a profesní orientace – FECBOP (dále jen Federace)9 jmenovitĢ Serge Rocheta a Tomáše Šprláka z Francie, Jacquese Hofmanse a Natachy Winners z Belgie, Reginy Hentschel, Timo Zimmera a Doreen Mucke z NĢmecka.

4.1 Setkání první Na 1. mezinárodním workshopu se jednalo o východiscích, vzniku a vývoji bilanēní diagnostiky u nás, o tom, jak byl na zaēátku tohoto tisíciletí nastaven v R systém kvality a metodické Ǝízení bilanēní diagnostiky a jak by mĢl realizovaný projekt pomoci k tomu, aby byla kvalita bilanēní diagnostiky zajištĢna i v souēasných podmínkách, které se od dob jejího zavádĢní v R významnĢ zmĢnily. Zahraniēní partneƎi poskytli Ǝadu informací o fungování Federace a o podstatĢ bilance kompetencí tak, jak je realizována ve Francii, Belgii a NĢmecku. Federace, která sídlí ve francouzském Vichy, umožŸuje dva druhy ēlenství (Ǝádné, pƎidružené). Sdružuje organizace rƽzných typƽ poskytujících bilanēní diagnostiku ve Francii (Národní asociace CIBC zastupující 81 institucí), v Itálii (17 institucí), v Belgii (1), v NĢmecku (1), v \ecku (1), na Slovensku (2) a v eské republice (Poēítaēová služba, s.r.o.). Tyto organizace spolupracují v oblasti profesní orientace, kariérového poradenství, formálního uznávání odborných znalostí a dovedností a v oblasti bilance kompetencí. Federace prosazuje jednotný pƎístup a jednotné metodické principy bilance kompetencí na evropské úrovni, garantuje kvalitu bilance kompetencí a udĢluje certifikát kvality „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“ institucím poskytujícím tuto službu v zemích EU. Podmínkou získání certifikátu kvality FECBOP je, aby organizace prošla pomĢrnĢ nároēným externím auditem realizovaným Federací, a v nĢm prokázala, že splŸuje stanovená kritéria kvality (seznámení s tĢmito

9

Více informací viz http://www.fecbob.eu/

25

26

Bilanēní diagnostika kritérii byla vĢnována velká ēást 2. workshopu, o kterém je pojednáno dále). Údržba certifikace pak vyžaduje pravidelnou recertifikaci, tj. externí audit se po urēité dobĢ, zpoēátku po 3, pozdĢji po 5 letech opakuje. Kritéria kvality stanovená Federací jsou pƎes nĢkteré rozdíly mezi bilanēní diagnostikou a bilancí kompetencí shodná pro oba tyto modely poradenské práce a byla také zohlednĢna v materiálech pƎipravených jako souēást projektu. ZmínĢné rozdíly mezi obĢma modely poradenské práce vycházejí pƎedevším z urēitých odlišností v pojetí kompetencí a na kvalitu služby nemají žádný vliv. Bilance kompetencí klade vĢtší dƽraz na kompetence ve smyslu konkrétních odborných znalostí a dovedností klienta10. Oproti tomu bilanēní diagnostika více zdƽrazŸuje kompetence ve smyslu klientových individuálních vlastností, interpersonálních tendencí, intelektového potenciálu a schopnosti zvládat zátĢžové situace a pƎizpƽsobovat se novým podmínkám a zmĢnám. Bilanēní diagnostika je tedy více zamĢƎena na pomoc klientovi k orientaci v širokém spektru jeho osobnostních pƎedpokladƽ pro optimální pracovní uplatnĢní, zatímco v bilanci kompetencí je kladen vĢtší dƽraz na vzdĢlávání klienta ve zpƽsobech používání a prezentování svých odborných kompetencí (edukaēní pƎístup).

4.2 Setkání druhé Tématem 2. mezinárodního workshopu byl systém zajištĢní kvality bilanēní diagnostiky. Jak již bylo výše zmínĢno, zahrnoval workshop podrobné seznámení s kritérii a systémem Ǝízení kvality bilance kompetencí ve Federaci vēetnĢ specifik jednotlivých zemí, v nichž pƽsobí aktivní ēlenové Federace. V souvislosti s otázkami kvality byla diskutována role budoucího profesního sdružení ēeských poskytovatelƽ

10

Koncept bilance kompetencí ve Francii, Belgii i v NĢmecku pracuje s multidimenzionálním pojetím kompetencí. Ve Francii a Belgii jsou na teoretické úrovni rozlišovány a) kompetence kognitivní, b) kompetence funkēní (tj. k výkonu v urēité pracovní pozici) a c) kompetence osobnostní a sociální, které se sice vztahují k pracovnímu výkonu, ale nejedná se jen o výkonové faktory. V praxi je pak používána jednodušší strukturace kompetencí: kompetence jsou zde vymezeny „pro klienta“, tj. konkrétnĢ a explicitnĢ tak, aby si je klient dokázal spojit se svou pracovní aktivitou (napƎ. kompetence jazykové, technické, organizaēní….). Použití této jednoduché strukturace umožŸuje snáze vytvoƎit nástroje, které lze pƎi práci s klientem použít, a naopak - pokud klient popíše své konkrétní kompetence v uvedené struktuƎe, je samozƎejmĢ možné rozdĢlit je obecnĢji v souladu s výše uvedeným teoretickým rozlišením. Hlavní skupiny kompetencí, se kterými se pracuje v NĢmecku, jsou skupina kompetencí profesních, kompetencí metodologických a kompetencí osobnostních. Na rozdíl od praxe ve Francii a Belgii není v NĢmecku pro práci s klientem užíván pevný katalog ēi inventáƎ kompetencí. KolegynĢ z NĢmecka to odƽvodŸovaly tím, že stále dochází k objevování nových a dƽležitých konkrétních kompetencí patƎících do nĢkteré z uvedených skupin.

ást I bilanēní diagnostiky, jehož založení bylo také jedním z cílƽ projektu.11 Belgiētí partneƎi podrobnĢ pƎedstavili kritéria, jimiž je ve Federaci definována kvalita bilance kompetencí. TƎemi hlavními z celé Ǝady tĢchto kritérií jsou: -

Klient je subjektem své bilance kompetencí, bez jeho aktivity nelze proces bilance kompetencí realizovat. To vyžaduje, aby byl motivovaný pro spolupráci a schopný vytvoƎit si v prƽbĢhu spoleēné práce s psychologem a dalšími odborníky pozitivní sebeobraz. Bilance kompetencí je tedy postup, který je možné realizovat jen na základĢ spolupráce klienta, nejde jen o práci odborníka, je nutná aktivní úēast všech zainteresovaných stran.

-

Postup pƎi bilanci kompetencí se skládá ze tƎí fází – pƎípravné fáze (zhodnocení aktuální situace klienta, zmapování jeho potƎeb a cílƽ a seznámení klienta s cíli procesu bilance kompetencí a metodami, které budou v jeho prƽbĢhu použity), fáze šetƎení (identifikace kompetencí klienta pokud jde o jeho profesní uplatnĢní a Ǝízení vlastní kariéry) a fáze syntézy (shrnutí obou fází pƎedcházejících, diskuse s klientem nad dosavadními výsledky procesu bilance kompetencí a spolupráce poradce a klienta pƎi tvorbĢ plánu klientových dalších aktivit). Souēástí kritérií kvality je i pravidlo, že všechny tyto tƎi fáze jsou pro kvalitu procesu bilance kompetencí stejnĢ dƽležité.

-

Výstupem spoleēné práce odborníka a klienta je definice kompetenēního profilu klienta ve vztahu k jeho profesnímu uplatnĢní. Tedy v podstatĢ kariérní projekt pro klienta, který vychází z jeho skuteēných schopností, dovedností, motivace, zájmƽ, profesních plánƽ apod., a zohledŸuje pƎitom objektivní možnosti, tj. napƎ. v pƎípadĢ nezamĢstnaného klienta situaci na trhu práce, v pƎípadĢ zamĢstnance potƎeby zamĢstnavatele a dƽvody, proē si tento zamĢstnavatel bilanci kompetencí pro své zamĢstnance objednal.

První dvĢ uvedená kritéria jsou explicitnĢ obsažena nejen v bilanci kompetencí a v bilanēní diagnostice, ale v každém poradenském procesu. Jeho realizace, aƛ už je zamĢƎen do oblasti vzdĢlávání, rodiny nebo zamĢstnanosti, není bez aktivní souēinnosti klienta možná. Ani tƎi výše popsané fáze bilance kompetencí nejsou specifické pouze pro ni; i tyto fáze (modifikované podle cíle poradenské služby) jsou nutnou souēástí každého poradenského procesu a jeho výsledek je do znaēné míry závislý na jejich správné vyváženosti. TƎetí kritérium kvality je pro bilanci kompetencí a bilanēní diagnostiku specifiētĢjší než obĢ kritéria pƎedchozí; své uplatnĢní mƽže pƎípadnĢ najít ještĢ v nĢkterých modelech kariérového poradenství. Kompetenēní profil je obvykle popisem pƎedpokladƽ a pƎípadných rezerv dalšího rozvoje klienta vzhledem k možnostem dosažení jeho kariérových cílƽ. Mƽže zahrnovat i doporuēení vhodného smĢru dalšího vzdĢlávání, soupis konkrétních úkolƽ a ēinností, které je tƎeba uskuteēnit pro získání optimálního

11

Ustavující Valná hromada Asociace bilanēní diagnostiky, o.p.s. se konala dne 21.6.2013 v Kutné HoƎe (více viz www.asociace-bilancni-diagnostiky.cz a v ēásti IV. tohoto sborníku).

27

28

Bilanēní diagnostika pracovního uplatnĢní apod. Jeho hlavním cílem je pomoci klientovi k tomu, aby dokázal reálnĢ zhodnotit své vlastní možnosti a využít této dovednosti pro samostatné Ǝízení své vlastní kariéry. KromĢ tĢchto tƎí hlavních kritérií kvality je Federací posuzována také objektivita užívaných postupƽ, tj. používané metody a informaēní zdroje musí být spolehlivé a pro bilanci kompetencí vhodné (metodologickým otázkám byl vĢnován následující, 3. workshop, na kterém se jednalo i o objektivitĢ využívaných metod, viz dále). Dalším znakem kvality je podle Federace zajišƛování zpĢtné vazby od klientƽ: prƽbĢh a užiteēnost bilance kompetencí jsou klienty obvykle hodnoceny ihned po ukonēení a následnĢ je po 6 mĢsících zjišƛována aktuální situace klienta. PomĢrnĢ podrobný dotazník pro zjišƛování zpĢtné vazby od našich klientƽ bilanēní diagnostiky byl zaƎazen jako jedna z pƎíloh do Metodiky BDg, která vznikla v rámci projektu a jejíž dodržování je podmínkou Ǝádného ēlenství v Asociaci bilanēní diagnostiky. Kvalita je ve Federaci posuzována i podle prƽbĢžného dalšího vzdĢlávání a supervize odborníkƽ, kteƎí bilanci kompetencí poskytují, a také podle rozvoje inovací. V této oblasti u nás navázala novĢ vzniklá Asociace na nĢkteré prvky systému metodického Ǝízení bilanēní diagnostiky z doby jejího zavádĢní v R a zaēala již oba tyto úkoly zajišƛovat; na inovacích metod pro bilanēní diagnostiku se podílí také sdružení DIAROS12. Federace pƎihlíží i k hledisku multidisplinárního pƎístupu poskytovatele bilance kompetencí, který zaruēuje možnost zaujímat rƽzné úhly pohledu (belgický a francouzský partner projektu zajišƛují multidisciplinaritu prostƎednictvím externích spolupracovníkƽ, u nĢmeckého partnera jsou interními konzultanty bilanēní diagnostiky odborníci rƽzných pomáhajících profesí – psychologové, sociální pedagogové, sociologové). Na rozdíl od bilance kompetencí je bilanēní diagnostika pƎedevším službou odborného psychologického poradenství. To je dáno již zmínĢnými odlišnostmi v pojetí kompetencí, ale také rozdílnostmi v charakteru služeb, které bilanci kompetencí ve Francii, Belgii a NĢmecku pƎedcházejí nebo na ni navazují, a služeb poskytovaných jako souēást aktivní politiky zamĢstnanosti u nás.

4.3 Setkání tƎetí TƎetí mezinárodní workshop byl vĢnován nástrojƽm pro bilanēní diagnostiku. PƎedstavena byla metodologie systému bilanēní diagnostiky v R vēetnĢ možností, které dává testová baterie DIAROS a program DiarosWin, a ukázek výsledkƽ jednoho z výzkumƽ, jehož realizaci umožnila databáze, která je souēásti tohoto poēítaēového programu.13 DIAROS podává podrobné informace zejména o individuálních

12

Sdružení DIAROS (http://www.diaros.hyperlink.cz/) je držitelem autorských práv na unikátní diagnostický systém O. Mikšíka sestávající z testové baterie DIAROS a poēítaēového programu DiarosWin.

13

OPOENSKÝ, J. (2008b). Profil klienta bilanēní diagnostiky z Ǝad uchazeēƽ o zamĢstnání: výzkumná zpráva. Praha: Národní vzdĢlávací fond.

ást I vlastnostech klienta, jeho emoēní stabilitĢ, interpersonálních tendencích, schopnosti vyrovnávat se s nároky rƽzných prostƎedí, o jeho ambicích a zdrojích jeho pozitivní ēi negativní motivace. Interpretace údajƽ získaných prostƎednictvím tohoto nástroje ve vzájemných souvislostech je doplŸována o informace získané pƎímo od klienta, pozorováním jeho chování, analýzou jeho produktƽ apod. Všechny tyto poznatky jsou vynikajícím východiskem pro spoleēnou práci poradce s klientem zamĢƎenou na hledání možných Ǝešení klientovy situace. Poēítaēový program DiarosWin pro práci s baterií DIAROS umožŸuje sbĢr dat o individuálních klientech pro úēely výzkumu, aktualizace, rozšiƎování a zpƎesŸování norem. Využívání DIAROS, resp. jeho hlavní souēásti – testu SPARO – je podle Metodiky BDg považováno pƎi sbĢru dat o klientovi realizovaném v rámci bilanēní diagnostiky za povinné. Velmi pƎínosné je doplŸovat údaje získané pomocí SPARO dalšími testy baterie DIAROS, zejména SIPO, který zjišƛuje interpersonální tendence, potƎeby a hodnotovou orientaci klienta ve vztahu k lidem, a SUPSO, který je zamĢƎený na subjektivní prožívání i vnĢjší projevy klientových psychických stavƽ. Na workshopu probĢhlo seznámení s rolí psychodiagnostiky v bilanci kompetencí ve Francii a v NĢmecku. Zástupce francouzského partnera zdƽraznil, že údaje získané prostƎednictvím diagnostických nástrojƽ jsou považovány za jednu z ēástí širšího obrazu o klientovi a o faktorech, které intervenují pƎi jeho kariérovém rozhodování. Zmínil nĢkterá rizika spojená s pƎeceŸováním výsledkƽ psychologické diagnostiky14 i podmínky pro efektivní používání psychodiagnostických metod pƎi bilanci kompetencí. Popsal také vybrané nástroje pro diagnostiku motivace, osobnostních charakteristik a kognitivních schopností, které jsou používány pƎi bilanci kompetencí ve Francii15. NĢmeētí partneƎi seznámili s propracovanou metodologií celého procesu bilance kompetencí v Bildungsinstitut Pscherer gGmbH (dále BIP), která podle charakteru zakázky využívá strukturovaného pozorování, individuálních rozhovorƽ, zpĢtné vazby pro klienta, práce se skupinou, analýzy produktƽ, testování standardizovanými psychodiagnostickými nástroji, strukturovaných forem sebehodnocení pƎizpƽsobených cílovým skupinám (tzv. inventura jedince), testování praktických kompetencí a pƎípravy kariérních projektƽ klientƽ, které jsou zamĢƎeny jak na poznávání kompetencí potƎebných k výkonu preferovaných profesí, tak na zlepšení orientace na regionálním trhu práce. Diskutovalo se zejména o dalších ēeských, resp. na ēeské podmínky adaptovaných psychodiagnostických nástrojích 14

Mezi tĢmito riziky uvedl zejm. analytické sevƎení („emprise analytique“) jako asymetrický vztah mezi poradcem a klientem, ve kterém klient vnímá sám sebe pouze jako objekt hodnocení, který není a ani nemƽže být do procesu hodnocení aktivnĢ zapojen, dále syndrom vĢštkynĢ ("Ǝekni mi, kdo jsem, a co mám dĢlat se svým životem") a rizika vztahující se k testování jako možném zdroji podpory klientovy závislosti a/nebo zdroji falešné autority poradce.

15

KromĢ diagnostických nástrojƽ v EvropĢ rozšíƎených, z nichž vĢtšina byla pƎipravena a vydána i v ēeské verzi (napƎ. NEO PI-R, MBTI, 16PF, Raven…), popsal i nĢkteré pƽvodní francouzské nástroje, o jejichž adaptaci bude Asociace bilanēní diagnostiky usilovat.

29

30

Bilanēní diagnostika vhodných pro úēely bilanēní diagnostiky, o možnostech analýzy kompetencí v ēeském prostƎedí i o rƽzných možnostech chápání multidisplinarity v pƎístupu ke klientovi.

4.4 Setkání ētvrté Tématem 4. mezinárodního workshopu bylo vzdĢlávání poskytovatelƽ BDg a poradcƽ ÚP, kteƎí klienty na BDg vybírají, pƎípadnĢ pracují s jejími výsledky. PƎedstaven a projednán byl návrh nového systému vzdĢlávání našich poskytovatelƽ bilanēní diagnostiky, který je jedním z výstupƽ projektu a zohledŸuje mj. i pƎipomínky ēeských a zahraniēních úēastníkƽ ētvrtého workshopu. Popis tohoto systému a vybraných vzdĢlávacích modulƽ, které jsou jeho souēástí, je zveƎejnĢn jako samostatná staƛ v tomto sborníku. Diskutovalo se i o požadavcích na poradenské pracovníky, kteƎí vybírají klienty pro bilanēní diagnostiku a dále s nimi pracují. ást programu byla vĢnována Národní soustavĢ povolání a Národní soustavĢ kvalifikací16 a možnostem využití tĢchto dvou systémƽ pro ukotvení poskytovatelƽ bilanēní diagnostiky v ēeské legislativĢ. NĢmeētí kolegové pƎedstavili výsledky spoleēného národního projektu „OtevƎená metoda koordinaēního procesu Rozvoj kvality ve vzdĢlávání, kariérovém poradenství a zamĢstnanosti“ zamĢƎeného na vytvoƎení obecnĢjšího kompetenēního profilu poradce, který je rámcem pro rozvoj specifických profilƽ poradenských pracovníkƽ pro rƽzné oblasti práce17.

16

Národní soustava povolání: http://www.nsp.cz/ Národní soustava kvalifikací: http://www.narodni-kvalifikace.cz/

17

Kompetenēní profil, který byl na workshopu pƎedstaven, se skládá z následujících skupin kompetencí: Obecné kompetence (U), Kompetence pro navrhování poradenských procesƽ (P), Kompetence pro poskytování informací (R), Kompetence pro profesionální (sebe)reflexi (B), Organizaēní kompetence (O) a Sociální kompetence (G). Obecné kompetence popisují aktivitu jako profesionální pƎedpoklad. U1 se týká poskytování informací, U2 zajištĢní transparentnosti poradenských služeb a procesu, U3 jednání na základĢ etických principƽ a U4 rozvoje a zabezpeēování kvality poradenských služeb. Kompetence pro navrhování poradenských procesƽ popisují požadavky na profesionalitu v oblasti navrhování individuálního pƎístupu ke klientƽm a zahrnují: P1 – schopnost navazování poradenského vztahu, P2 – vyjasnĢní klientovy zakázky a uzavƎení smlouvy s klientem, P3 – analýza situace a možných zdrojƽ a P4 – návrh perspektivních Ǝešení. Ke kompetencím k poskytování informací patƎí dovednosti zamĢƎené na uplatŸování pedagogických a psychologických poznatkƽ, kterými jsou: R1 – tvorba životopisu a dovedností vyhledávat pracovní pƎíležitosti, R2 – integrace vĢdomostí o rozvoji osobnosti, R3 – posuzování sociálního zázemí klientƽ, R4 – zohledŸování rozmanitostí potƎeb klientƽ. Kompetence pro profesionální sebereflexi se zamĢƎují na rozvoj profesionálního pƎístupu v kontextu poradenství. Vztahují se k neustálé interakci sebereflexe a rozvoje profesionálního jednání a jsou vymezeny jako B – (sebe)reflexe poradenského jednání. Organizaēní kompetence jsou zamĢƎeny na plánování a rozvoj

ást I Zástupce francouzského partnera seznámil s východisky pƎipravovaného, velmi komplexního, ambiciózního a nároēného systému profesního vzdĢlávání poskytovatelƽ bilance kompetencí a s jeho rolí v kritériích kvality Federace. Spolu s belgickým partnerem pak pƎedstavili aktuální podobu tohoto systému vēetnĢ dosud nedoƎešených otázek a možných problémƽ pƎi jeho zavádĢní. Systém byl vyvinut pro kolektivní (institucionální) kontext a je založen na úvodním vyhodnocení „kolektivních kompetencí“ (tj. kompetencí všech pracovníkƽ podílejících se v dané organizaci na realizaci bilance kompetencí) v oblastech: Psychologie a testové metody, Pedagogika, Kompetenēní portfolio, Znalost ekonomických pojmƽ, Trh práce a politika zamĢstnanosti, Systém profesních kvalifikací, VzdĢlávací systém, Znalost místního ekonomického prostƎedí, Znalost místních vzdĢlávacích pƎíležitostí a Dokumentace. Z úvodního vyhodnocení kompetencí pracovníkƽ pak vychází skladba vzdĢlávacích modulƽ zamĢƎených na doplnĢní a rozšíƎení kolektivních kompetencí dané instituci usilující o naplnĢní kritérií kvality. VzdĢlávání je zamĢƎeno na specifické dovednosti poradcƽ a od tĢch, kteƎí do nĢj vstupují, není vyžadována specifická kvalifikace. Jedná se o vysoce modulární a flexibilní systém. Jako základní moduly, jejichž obsah a rozsah je modifikovatelný podle odborného zamĢƎení a kompetencí cílové skupiny, byly na workshopu popsány: Modul 1 - Úvod, pojmy, principy bilance kompetencí; Modul 2 Metody, nástroje hodnocení, analýza kompetencí, vedení rozhovoru, trh práce; Modul 3 - závĢreēná zpráva, kompetenēní portfolio, analýza chování; Modul 4a specializace (dlouhodobĢ nezamĢstnaní, postižení, manažeƎi, zakladatelé firem,…); Modul 4b - Ǝízení kvality. Diskutována byla otázka, zda a jak lze tento systém profesního vzdĢlávání pƎizpƽsobit napƎ. pro individuální poskytovatele bilanēní diagnostiky, bilance kompetencí ēi kariérového poradenství. FECBOP má zájem zapojit do jeho vývoje co nejvíce poskytovatelƽ, neboƛ jejím cílem je, aby byl adaptovatelný pro rƽzné národní kontexty a pomohl tak k zajištĢní jednotného rámce kvality v celé EvropĢ.

4.5 Setkání páté 5. mezinárodní workshop byl vĢnován vzniku tematické sítĢ sdružující národní subjekty, které poskytují bilanēní diagnostiku, a jejího propojení se sítí mezinárodní; hlavním tématem tedy bylo pƎipravované založení Asociace bilanēní diagnostiky. VĢtší ēást workshopu probíhala formou dílen, v každé z nich se diskutovalo k jednomu z následujících témat: Stanovy Asociace BDg, Úkoly Asociace BDg, Podmínky struktur organizací pro poradenské služby a patƎí k nim: O1 – plánování a rozvoj strategie, O2 – organizaēní formy a procesy, probíhající v organizaci, O3 – (další) rozvoj organizaēní kultury, O4 – využívání a nacházení zdrojƽ, O5 – spolupráce s ostatními institucemi a vytváƎení sociálních sítí. Sociální kompetence popisují požadavky z hlediska správné aplikace dovedností, které se vztahují k sociálním podmínkám, jako jsou právní parametry, vzdĢlávací systémy a vzdĢlávací pƎíležitosti, hospodáƎství a trh práce. Jsou rozēlenĢny na G1 – integrování vĢdomostí o sociálních podmínkách a G2 – stanovování sociálních cílƽ.

31

32

Bilanēní diagnostika a pravidla ēlenství v Asociaci BDg a Profil poradce (realizátora BDg) a jeho kompetence. Z tĢchto dílen vzešla Ǝada podnĢtƽ, které byly využity pro pƎípravu asociaēních dokumentƽ (viz www.asociace-bilancni-diagnostiky.cz), ale i v dalších výstupech projektu. Zástupce francouzského partnera pƎiblížil na úvod svého pƎíspĢvku tƎi hlavní typy sítí propojujících subjekty spolupracující na rƽzných úrovních (síƛ specialistƽ v dané ēinnosti, mezioborová síƛ a síƛ institucionální) a také pravidla, která musí být dodržena, aby sítĢ fungovaly systémovĢ. Na tomto základĢ pak vysvĢtlil sofistikovaný systém Ǝízení francouzské sítĢ CIBC18 a její fungování na úrovni oborové, mezioborové i institucionální vēetnĢ napojení na zástupce regionƽ, organizace zamĢstnavatelƽ, odbory a další sociální partnery. PomĢrnĢ podrobnĢ také seznámil s organizaēní strukturou FECBOP, jejíž funkēní Ǝízení je zajišƛováno pƎedsedou Federace, jedním pracovištĢm, koordinátorem a sekretariátem, strategické Ǝízení pak Evropským výborem pro certifikaci. Dƽležitou roli v organizaēní struktuƎe Federace hrají tematické pracovní skupiny. FECBOP je otevƎená všem institucím pƽsobícím v oblasti kariérového poradenství, výzkumným stƎediskƽm, akademickým pracovištím, odborníkƽm Ǝídícím se zásadami Evropské kvality bilance kompetencí stejnĢ jako zástupcƽm ekonomických subjektƽ. Rozhodovací hlas zde však mají pouze ti ēlenové, kteƎí jsou držiteli certifikátu kvality zmínĢného již na zaēátku tohoto ēlánku. DvĢma hlavními tematickými okruhy, kterými se v souēasné dobĢ Federace zabývá, jsou právĢ kvalita realizace bilance kompetencí a odbornost týmƽ, které tuto službu poskytují.

4.6 Setkání šesté Na posledním, 6. mezinárodním workshopu, který probĢhl pod názvem PƎínosy projektu, byly shrnuty poznatky a informace ze všech pƎedchozích workshopƽ a zároveŸ pƎedstaveny a prodiskutovány návrhy výstupƽ projektu19. NovĢ byla otevƎena problematika výbĢrových Ǝízení na poskytovatele bilanēní diagnostiky pro uchazeēe o zamĢstnání vypisovaných krajskými poboēkami ÚƎadu práce. Východiskem ze souēasné situace je vytvoƎení jednotného podkladu pro pƎípravu zadávací dokumentace tĢchto Ǝízení tak, aby bylo do budoucna zaruēeno, že bilanēní diagnostika realizovaná na jejich základĢ splŸuje požadovaná kritéria kvality. Zástupce francouzského partnera pƎedstavil legislativní aspekty bilance kompetencí ve Francii, zástupce belgického partnera pak porovnal francouzský model bilance kompetencí s modelem realizovaným partnerskou organizací našeho projektu, Laboratoire d´ergologie appliquée (LEA) v Bruselu. Ve Francii je bilance kompetencí

18

Centre interinstitutionnel de Bilan de compétences (Interinstitucionální centrum bilance kompetencí)

19

Výstupy projektu, o kterých se na workshopu jednalo, jsou zaƎazeny v dalších ēástech tohoto Sborníku a/nebo zveƎejnĢny na stránkách Asociace bilanēní diagnostiky.

ást I souēástí celoživotního vzdĢlávání, na které má každý obēan zákonem stanovené právo. Každý zamĢstnavatel má podle francouzského zákoníku práce (Code du travail) povinnost investovat do celoživotního vzdĢlávání ēást rozpoētu své firmy, její výše se odvíjí od celkového poētu zamĢstnancƽ; z tĢchto prostƎedkƽ se vytváƎejí nezávislé fondy (OPCA, OPACIF, FPSPP), z nichž jsou financovány vzdĢlávací projekty vēetnĢ bilance kompetencí. Každý zamĢstnanec má právo požádat o bilanci kompetencí 1x za 5 let. Uchazeēƽm o zamĢstnání – pokud jim je bilance kompetencí doporuēena – hradí tuto službu stát. Code du travail vymezuje principy, financování, obsah a prƽbĢh, podmínky realizace i povinnosti a požadavky na poskytovatele bilance kompetencí. I v Belgii byl pƎed 15 lety ministerstvem práce zpracován návrh zákona vycházející z francouzského modelu, jehož finanēní nároēnost však byla pƎíliš vysoká. Financování bilance kompetencí v LEA je vícezdrojové: stát financuje bilanci kompetencí pro nezamĢstnané, soukromé osoby si tuto službu hradí samy a firmy ji využívají pro práci s lidskými zdroji. Dƽraz je v souēasné dobĢ kladen na práci LEA pro firmy, které získávají díky bilanci kompetencí relevantní podklady pro manažerské rozhodování v personální oblasti (napƎ. pro implacement, outplacement, pƎípravu vzdĢlávacích projektƽ aj.).

4.7 ZávĢr K naplnĢní cíle projektu, kterým byla výmĢna teoretických i praktických zkušeností v oblasti poskytování bilanēní diagnostiky a vytvoƎení tematické sítĢ propojující národní subjekty poskytující bilanēní diagnostiku s mezinárodní sítí center bilance kompetencí, pƎispĢly nejvíce ze všech projektových aktivit právĢ mezinárodní workshopy. PƎíspĢvky a diskuse na workshopech se týkaly i Ǝady dalších témat, které v tomto ēlánku uvedeny nejsou nebo jsou zmínĢny jen okrajovĢ; diskusemi prošly také všechny výstupy projektu zaƎazené do tohoto sborníku. VýbĢr informací v tomto ēlánku je omezen i prostorem, který zde bylo možné workshopƽm vĢnovat, a samozƎejmĢ také subjektivním pohledem autorky textu na dƽležitost jednotlivých projednávaných okruhƽ a konkrétních témat. PƎínosem workshopƽ však nebyly jen získané informace, ale zejména možnost osobního kontaktu a navázání spolupráce s Ǝadou vynikajících poradenských odborníkƽ a skvĢlých lidí. Všem úēastníkƽm workshopƽ a zejména našim projektovým partnerƽm z Francie, Belgie, NĢmecka, Rumunska a Slovenska patƎí veliký dík za zájem o problematiku bilanēní diagnostiky a úspĢch projektu a za skvĢlou atmosféru, kterou se díky nim podaƎilo na workshopech vytvoƎit.

33

34


5

MOŽNOSTI VYUŽITÍ BILANNÍ DIAGNOSTIKY V PERSONÁLNÍ PRÁCI

Zuzana Freibergová Bilanēní diagnostika je moderní metodou uplatnitelnou ve strategickém personálním Ǝízení pƎi vĢtšinĢ úkolƽ souvisejících s Ǝízením lidských zdrojƽ. Bilanēní diagnostika nenahrazuje personální Ǝízení, ale dodává mu objektivní zjištĢní. Využitím metod a nástrojƽ psychologické diagnostiky jsou analyzovány osobnostní vlastnosti a pƎedpoklady, z jejichž objektivních závĢrƽ a doporuēení mƽže personalistika vycházet pƎi rozhodování o zaƎazování „správného ēlovĢka na správné místo“. Bilanēní diagnostika je cílená na aktuální potƎeby personálního Ǝízení i samotných pracovníkƽ dané organizace, pomáhá definovat aktuální situaci a stanovuje potenciál lidských zdrojƽ pƎi rozvoji pracovních schopností, osobnostních a sociálních vlastností, pƎi plánování kariérového rƽstu smĢƎujícímu k vnitƎnímu uspokojení z vykonané práce, ke sblížení ēi dokonce ke ztotožnĢní individuálních zájmƽ a zájmƽ organizace. Bilanēní diagnostika nachází uplatnĢní zejména ve spoleēnostech, jejichž snahou je udržení a zvyšování konkurenceschopnosti, a jejichž Ǝízení lidských zdrojƽ je zamĢƎeno na získávání, podporu a další rozvoj kompetencí pracovníkƽ, protože jejich potenciál, znalosti, zkušenosti a dovednosti jsou podstatou konkurenēní výhody. Profitovat z ní mohou všechny firmy bez ohledu na jejich velikost a formu založení, které plánují restrukturalizaci nebo pƎeobsazování pracovních pozic napƎ. pƎi zavádĢní nových technologií. Použití výsledkƽ bilanēní diagnostiky v personální práci je široké, napƎ.: - pƎi výbĢru nových pracovníkƽ, - pƎi hodnocení stávajících pracovníkƽ, - pƎi Ǝízení vnitƎní (horizontální i vertikální) a vnĢjší mobility stávajících pracovníkƽ, - pƎi formování týmƽ a zdravých mezilidských vztahƽ, - pƎi plánování odborného vzdĢlávání. Výstupy z bilanēní diagnostiky jsou využitelné ve výše uvedených oblastech zejména tehdy, pokud spoleēnosti nejde jen o to mít nebo získat potƎebný poēet pƎimĢƎenĢ kvalifikovaných pracovníkƽ, ale také pracovníky zaujaté a motivované pro zájmy a cíle organizace, jejichž individuální zájmy se v maximální míƎe shodují se zájmy organizace a jejichž hodnoty nejsou v rozporu se systémem hodnot organizace a s její kulturou.

ást II.

ÁST II: BILANCE KOMPETENCÍ V ZEMÍCH EU A JEJÍ POSKYTOVATELÉ

35

36


ást II.

6

BILANCE KOMPETENCÍ V ZAHRANIÍ: P\EDSTAVENÍ PARTNERp PROJEKTU A SPOLUPRACUJÍCÍCH INSTITUCÍ FECBOP

6.1 Belgie: Le Laboratoire d’Ergologie appliquée, asbl Jacques Hofmans Natacha Winners Od svého založení v roce 1923 poskytuje spoleēnost Laboratoire d’Ergologie appliquée (LEA) poradenské služby dospĢlým. Jako pƎidružená spoleēnost Institutu pro pokroēilá studia Svobodné univerzity v Bruselu se stala první belgickou organizací, která vytvoƎila metodiku poradenství pro vzdĢlávání a byla prƽkopníkem v oblasti prƽmyslové psychologie a psychometriky. Její tehdejší výzkum nalezl mnohá využití v evropském prƽmyslovém sektoru. V souēasné dobĢ LEA praktikuje francouzskou metodiku bilance kompetencí (BdC), v níž byli pracovníci LEA vyškoleni v rámci devadesáti hodinového výcviku francouzskými kolegy ze spoleēnosti CIBC. Úēast v evropských projektech LEA umožnilo získat zásadní postavení v této oblasti. LEA pƎispĢla ke studiu kvality vedení dospĢlých a k rozvoji specifické metodologie pro poradenství pƎi zakládání podnikání. LEA je zakládajícím ēlenem Evropské federace center bilance kompetencí a profesní orientace (Fédération Européenne des Centres de Bilan et d’Orientation Professionnelle – FECBOP) a je jedinou belgickou institucí, která je držitelem evropského certifikátu kvality FECBOP „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“ pro poskytování bilance kompetencí. LEA poskytuje poradenské služby ve ētyƎech oblastech: - uchazeēƽm o zamĢstnání: již více než 45 let spolupracuje s pracovišti úƎadu práce v regionu hlavního mĢsta Bruselu (Actiris) a poskytuje bilanci kompetencí jejich klientƽm - uchazeēƽm o zamĢstnání, které ústí ve vypracování klientova kariérového projektu, - jednotlivcƽm, kteƎí nejsou spokojeni se svojí profesní kariérou nebo kteƎí hledají svoji profesní dráhu, - zamĢstnancƽm, kteƎí pƎicházejí na doporuēení svých zamĢstnavatelƽ, - out placement, k nimž má laboratoƎ akreditaci od úƎadu práce regionu hlavního mĢsta Brusel. KromĢ toho LEA poskytuje profesní orientaci mladým studentƽm a psychologické testy jako souēást procesu náboru zamĢstnancƽ. S pomocí tƎí psychologƽ provedla laboratoƎ v roce 2012 zhruba sto BdC a konzultací.

37

38

Bilanēní diagnostika Jejím novým krátkodobým projektem je poskytování poradenství a výcviku bilance kompetencí v souladu s metodikou FECBOP zájemcƽm o její poskytování ve frankofonních strukturách.

6.2 Francie: CIBC Bourgogne Sud Serge Rochet Tomáš Šprlák Organizace CIBC Bourgogne Sud byla založena jako jedno z experimentálních pracovišƛ poskytujících bilanci kompetencí (BdC) ve Francii v roce 1986. Je zakládajícím ēlenem Národní federace CIBC a Federace center bilance kompetencí (FECBOP - Fédération Européenne des Centres de Bilan et d’Orientation Professionnelle). Národní federace CIBC má pƎes 80 ēlenƽ. Poskytuje metodologický rámec a zajištĢní kvality pro bilanci kompetencí – udĢluje francouzskou znaēku kvality poradenským centrƽm. Organizace CIBC Bourgogne Sud je dobƎe známým hráēem ve veƎejných služebách zamĢstnanosti a v poradenství pro integraci na trh práce. Od roku 1995 je CIBC Bourgogne Sud aktivní v šíƎení a v pƎenosu metodologií a vytváƎení poradenských center bilance kompetencí v rámci Evropské unie i mimo ni. Organizace CIBC Bourgogne Sud se vydala po cestĢ národní kvality francouzských CIBC, jakož i po cestĢ evropské kvality „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“. V souēasné dobĢ má organizace CIBC Bourgogne Sud 5 center v Burgundsku a centrálu v Chalon-sur-Saône. ZamĢstnává pƎes 20 poradcƽ, kteƎí poskytují služby v následujících oblastech: - kariérové poradenství a bilance kompetencí (Bilan de compétences), - uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání (Validation des acquis de l’expérience), - zajišƛování kvality (udĢlování certifikátƽ kvality poradenským a výcvikovým centrƽm na národní i evropské úrovni), - školící a vzdĢlávací aktivity (nábor zamĢstnancƽ, lidské zdroje, kouēování, mobilita,…), - výzkum a vývoj (vytváƎení metodiky BdC rƽzným kontextƽm na národní a mezinárodní úrovni). Bilance kompetencí provádĢná CIBC Bourgogne Sud Bilance kompetencí („bilan de compétences“) je komplexní poradenskou metodologií, která je urēena pro všechny typy klientƽ. UmožŸuje identifikaci a valorizaci osobních a profesionálních dovedností a kompetencí, schopností a potenciálu, zájmƽ a motivace. Jejím cílem je definovat strategii profesního rozvoje, konstruovat individuální cestu výcviku, pƎipravit klienta na proces uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání, podporovat a asistovat externí nebo interní pracovní mobilitĢ pracovní síly a popisovat a prezentovat dovednosti a kompetence klientƽ.

ást II. Proces bilance kompetencí má tƎi fáze, které obvykle trvají 6 až 8 týdnƽ (16 až 24 hodin individuálních i skupinových sezení). Trvání a obsah bilance kompetencí do velké míry závisí na typu klienta a na zadavateli - organizaci, který službu klientƽm hradí. Organizace CIBC Bourgogne Sud poskytuje svoje služby zejména zamĢstnancƽm, kteƎí Ǝeší zmĢnu své kariéry. Poradenské služby jsou financovány prostƎednictvím fondƽ zƎízených v rámci struktury systému celoživotního vzdĢlávání. Organizace CIBC Bourgogne Sud roēnĢ obslouží více než 1 600 klientƽ, kteƎí požadují kariérové poradenství. Typický proces bilance kompetencí zahrnuje tƎi fáze. 1. fáze: Specifikace klientovy zakázky poté, co byl informován o podmínkách procesu, jakož i o používaných metodách a nástrojích. Po provedení analýzy úvodního požadavku jsou definovány a smluvnĢ ukotveny cíle bilance kompetencí. 2. fáze: Tato fáze je srdcem celého procesu bilance kompetencí. V souladu s cíli, které byly definovány v prƽbĢhu pƎedchozí fáze, umožŸuje: - identifikovat a analyzovat zájmy a motivace, dovednosti, vĢdomosti, rƽzné oblasti odborných znalostí, silné stránky a oblasti, které je možné zlepšit, - lépe poznat profesionální a ekonomické prostƎedí (souēasnou situaci ve spoleēnosti, na trhu práce, rƽzná povolání, pƎíležitosti k výcviku, apod.), - stanovit možnosti a hypotézy profesionálního a osobního rozvoje. Druhá fáze zahrnuje odborné znalosti kvalifikovaných profesionálƽ, kteƎí jsou vyškoleni v používání pƎíslušných metod a nástrojƽ. Je možné používat rƽzné metody psychologické diagnostiky (dotazníky týkající se hodnot a zájmƽ, osobnostní testy, testy výkonnosti, atd.), které by však vždy mĢly být definovány ve shodĢ s klientem a mĢly by odpovídat jeho zakázce. 3. fáze: Jedná se o závĢreēnou fázi, v prƽbĢhu níž klient a poradce pracují na: - výsledcích fáze šetƎení (druhá fáze) a shrnující zprávĢ, - identifikaci faktorƽ úspĢchu nebo cest pro realizaci kariérového projektu, - definici hlavních krokƽ pro realizaci tohoto kariérového projektu. Výsledkem poslední fáze je závĢreēná zpráva. Tento dokument mƽže obsahovat informace (okolnosti spojené s provádĢním bilance kompetencí, získané dovednosti a kompetence, které by mĢly být rozvíjeny s cílem úspĢšnĢ realizovat pƎíslušný projekt a akēní plán).

6.2.1

Poskytování bilance kompetencí ve Francii

Metoda bilance kompetencí se zrodila ve Francii v rámci širšího kontextu celoživotního vzdĢlávání a dialogu se sociálními partnery. Po restrukturalizaci, k níž došlo v oceláƎském prƽmyslu, byl koncept celoživotního vzdĢlávání formalizován pomocí série zákonƽ, které byly vydány na poēátku 70. let 20. století. Politiky zamĢstnanosti od té doby podporují rozvoj a uchovávání si dovedností v prƽbĢhu celého života.

39

40

Bilanēní diagnostika Metodologie bilance kompetencí vyplývá z ochoty sociálních partnerƽ vybudovat koherentní nástroj, který by organizacím i zamĢstnancƽm umožnil zejména uvĢdomovat si svoje získané vĢdomosti, dovednosti a kompetence. První centra bilance kompetencí se objevila v roce 1986 a jejich misí bylo experimentovat a rozvíjet tuto metodu v praxi. V 10 regionech bylo založeno 15 experimentálních center. Pozitivní zjištĢní pƎi vyhodnocování tohoto experimentu vedla ke generalizaci zkušeností a k vytvoƎení jedné organizace CIBC v každém francouzském regionu. V roce 1989 byla vytvoƎena národní síƛ inter-institucionálních center bilance kompetencí (CIBC). Rozvoj této metodologie byl podporován rƽznými organizacemi, jako je francouzský národní úƎad práce (ANPE), sítĢ poskytovatelƽ celoživotního vzdĢlávání (AFPA), národním vzdĢlávacím systémem, asociacemi zamĢstnavatelƽ i odborovými svazy. Jejich cílem bylo vybudovat koherentní systém nejen z metodologického, ale také z institucionálního úhlu pohledu. Rƽzní institucionální partneƎi hledají rƽzné výhody: - odborové organizace: celoživotní vzdĢlávání jako cesta, jak úēinnĢ Ǝídit svoji kariérní dráhu, - zamĢstnavatelé: celoživotní vzdĢlávání jako zpƽsob, jak zamĢstnancƽm poskytnout jasnĢjší a realistiētĢjší náhled na potƎeby firem, - místní samosprávné orgány: zajištĢní teritoriálního rozvoje díky pƎedvídání vývoje na místním trhu práce, - stát: celoživotní vzdĢlávání jako zpƽsob rozvoje kvalifikovanĢjší pracovní síly a úēinnĢjší dĢlby práce. Bilance kompetencí byla pƎijata ve formĢ dohody mezi profesemi 3. ēervence 1991. Tato dohoda pƎedstavuje dƽležitý okamžik v rozvoji francouzského systému celoživotního vzdĢlávání. V ēlánku 32-1 se poprvé objevuje koncept nároku na placené volno pro absolvování bilance kompetencí s cílem „umožnit zamĢstnanci podstoupit v prƽbĢhu jeho profesního života bilanci kompetencí nezávisle na vzdĢlávacích aktivitách, které jsou provádĢny z iniciativy zamĢstnavatele“. Tento odstavec specificky uvádí, že závĢreēný dokument bilance kompetencí je urēen pro „výhradní použití pƎíslušným zamĢstnancem“. Od roku 1991 se bilance kompetencí stala právem každého zamĢstnance. Díky systému soukromého i veƎejného financování se tato praxe velmi rozšíƎila a každý rok se ve Francii provádí více než 200 000 bilancí kompetencí. Vzhledem k nejistému hospodáƎskému prostƎedí firmy stále ēastĢji používají bilanci kompetencí jako hlavní nástroj pro Ǝízení pracovních míst a dovedností, zajištĢní mobility a Ǝízení fluktuace zamĢstnancƽ. V roce 2002 byla metoda bilance kompetencí uzpƽsobena potƎebám a požadavkƽm národního úƎadu práce (ANPE) a byla vytvoƎena nová služba s názvem „Bilan de compétences approffondi“ (pokroēilá bilance kompetencí). To otevƎelo pƎístup k bilanci kompetencí uchazeēƽm o zamĢstnání. Realizace bilance kompetencí je financována z rƽzných zdrojƽ. Každá firma, která má zamĢstnance, musí odvést ēást svých osobních výdajƽ na zabezpeēení osobního

ást II. výcvikového plánu – zákon práce stanovuje minimální rozpoētový práh (0,9 % ze mzdy, 0,4 % v pƎípadĢ ménĢ než 10 zamĢstnancƽ). Tyto ēástky jsou shromažěovány v nezávislých fondech (inkasní instituce: OPCA, OPACIF, FPSPP) za úēelem financování individuálního výcviku a vzdĢlávacích projektƽ. Profesní oborové dohody obecnĢ nastavují tento práh vysoko nad rámec, který je uveden v zákonĢ. Velké spoleēnosti navíc obecnĢ tyto oborové dohody ještĢ pƎekraēují. Aby bylo zamĢstnanci umožnĢno podstoupit bilanci kompetencí, musí tento zamĢstnanec splŸovat urēitá kritéria (obvykle 24 mĢsícƽ (nepƎetržité ēi pƎetržité) pracovní aktivity za posledních 5 let, z nichž poslední rok zamĢstnanec pracoval pro stávající spoleēnost). Jeho bilanci kompetencí pak lze financovat (maximálnĢ jedenkrát za 5 let) v rámci placeného volna za úēelem podstoupení bilance kompetencí. ZamĢstnanec si mƽže vybrat jakéhokoliv poskytovatele této služby. Kvalita poskytovaných služeb je zajištĢna prostƎednictvím systému certifikace kvality – veƎejná financující instituce hraje významnou roli pƎi hledání rovnováhy mezi náklady a kvalitou tĢchto služeb. Národní federace CIBC hraje významnou roli v rámci dalšího rozvoje této metodologie. Již nĢkolik let však musí CIBS konkurovat jiným poskytovatelƽm na velmi soutĢživém a relativnĢ otevƎeném trhu. Od roku 1995 reagovala Národní federace CIBC na mnohé požadavky evropských partnerƽ ohlednĢ rozšiƎování metodologie bilance kompetencí. V rámci regulované struktury a kritérií kvality požádaly evropské partnerské organizace Národní federaci CIBC, aby zajišƛovala regulatorní postupy pro bilanci kompetencí. Tento požadavek vedl k zavedení systému Ǝízení kvality s názvem „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“ a k založení organizace FECBOP v roce 2005.

6.3 Itálie: CIOFS-FP PIEMONTE Maria Cecchin C.I.O.F.S-FP Piemonte (CIOFS) je nezisková asociace založená v roce 1967, která je podporována C.I.O.F.S., korporátním subjektem, který byl uznán na základĢ prezidentské vyhlášky ē. 1105 ze 20. Ǝíjna 1967 a aktualizován prezidentskou vyhláškou ē. 635 ze dne 28. ēervence 1969. Tento subjekt spolupracuje v rámci sítĢ se 14 regionálními asociacemi, jež jsou koordinovány z ústƎedí se sídlem v \ímĢ. CIOFS provozuje svoji ēinnost v Piemontu prostƎednictvím regionální kanceláƎe, 12 akreditovaných operativních center (která se zabývají poradenstvím a vzdĢlávacími aktivitami) rozmístĢných v 5 provinciích (Turín, Alessandria, Asti, Vercelli, Novara), a center pro poradenství a bilanci kompetencí (BIL.CO), která jsou akreditována FECBOP. Regionální kanceláƎ koordinuje tĢchto 12 regionálních center, stará se o výcvik instruktorƽ, nabízí administrativní, technickou a plánovací podporu a aktivuje spojení a kontakty s národními a evropskými organizacemi a sítĢmi. CIOFS nabízí tƎi typy služeb: výcvik (úvodní a prƽbĢžný odborný výcvik), poradenství (posudky, vzdĢlávací poradenství, rozvoj kariéry, konzultace, Ǝízení informací, výzkum, umisƛování do pracovních pozic atd.), a služby na podporu teritoria a rozvoje

41

42

Bilanēní diagnostika podnikání v souladu se salesiánským stylem vzdĢlávání a prostƎednictvím aktivace následujících funkcí: výzkum, plánování, výcvik, dokumentace, informace, instruktáž, hodnocení, kvalita. CIOFS podporuje stáže, úmluvy, transnárodní výmĢnu, výzkum a služby orientované na pracovní otázky. PƎíjemci všech tĢchto aktivit a služeb jsou: mladiství, mladí lidé, ženy, nezamĢstnaní, imigranti, vĢzni, osoby, které pƎedēasnĢ ukonēily studium, ēi imigranti ze státƽ mimo EU. CIOFS provádí svoje interakce v rámci široké sítĢ místních i evropských partnerƽ pƎi rozvoji projektƽ Equal, Interreg a Leonardo da Vinci a s národními organizacemi, zejména s ISFOL (Institut pro rozvoj odborného výcviku pracovníkƽ) pƎi realizaci projektƽ a výzkumƽ, jež jsou zamĢƎeny na rƽzná témata: poradenství, bilanci kompetencí (Bilan de compétences), akreditace poradenských center, metodologie výcviku pod. Od roku 1998 CIOFS konsolidovala aktivity pedagogické simulace s 15 firmami, které jsou spojeny v regionální, národní a evropské struktuƎe; od roku 1999 zaēala testovat samostatnĢ Ǝízené studium v pedagogickém ateliéru, od roku 2000 zaēala plánovat a testovat simulaēní laboratoƎe, které jsou spojeny s poradenstvím, a v roce 2001 kvalifikovala a otestovala službu bilance kompetencí a získala akreditaci pro svoje centrum a poradce. V posledních letech CIOFS rozvíjí dƽležité zkušenosti a materiály pomocí aplikace nových technologií pro didaktické metodologie (napƎ. virtuální laboratoƎe) pƎi poskytování prƽbĢžného výcviku instruktorƽ/provozovatelƽ a pƎi své úēasti v evropských projektech.

6.3.1

ePortfolio

ePortfolio je online nástroj vytvoƎený CIOFS, ve kterém mohou klienti poradenských služeb shromáždit svoje profesní portfolio s použitím uživatelsky pƎívĢtivého prostƎedí. Mohou se rozhodnout, zda ePortfolio použijí veƎejnĢ nebo soukromĢ. ShromáždĢné informace lze zveƎejnit anebo zƽstávají vyhrazeny pro soukromé použití. Online nástroj pomáhá klientƽm poradenství, aby se nauēili spoléhat sami na sebe v oblasti sbĢru a uchovávání informací (soubory, obrázky, videa). Podporuje také hledání práce vytvoƎením pracovního profilu ve formĢ vhodné pro použití na trhu práce. Spoleēnosti mohou vyhledávat potenciálního zamĢstnance pomocí specifických kritérií a následnĢ získat pƎístup na stránky klienta a rozhodnout se, zda ho budou kontaktovat s pozvánkou na pracovní pohovor. Tento nástroj je zamĢƎen na mladé lidí podstupující nebo dokonēující výcvikové kurzy nebo odborné poradenství v organizaci CIOFS a lidi, kteƎí tento nástroj potƎebují a jsou ochotni podstoupit krátkodobý výcvik, aby porozumĢli jeho fungování. Nástroj ePortfolio je také urēen pro firmy, které mají zájem používat online nástroj „pracovní pƎíležitosti“, jenž garantuje asociace CIOFS. Výcvik pro používání tohoto online nástroje trvá pƎibližnĢ 10 hodin a je rozdĢlen do tƎí krokƽ. První fáze zahrnuje prezentaci nástroje a jeho metodologie, která pomáhá klientƽm poradenství rekonstruovat svoji pracovní cestu a definovat svƽj profesionální projekt. Druhý krok se týká konstrukce ePortfolia, kdy klienti poradenství sepíší výsledky do online nástroje, kterým se vytváƎení osobní

ást II. webové stránky, na nichž vyplní svoje ePortfolio (od poēátku až po zveƎejnĢní na webu). TƎetí fáze poskytuje individuální odborné poradenství pro úpravu tĢchto mini webových stránek. Každé vyplnĢné ePortfolio je po 3-6 mĢsících vzdálenĢ monitorováno.

6.4 Itálie: En.A.I.P. Piemonte Raffaella Cozzani Organizace En.A.I.P. Piemonte (En.AIP) je významné referenēní místo v piemontském regionu v oblasti odborného vzdĢlávání a poradenství pro rozvoj lidských zdrojƽ. Byla založena v roce 1954 jako sociální nezisková spoleēnost. Je ēlenem národní sítĢ En.A.I.P. od roku 1951 podporovaná organizací ACLI. Jejími cíli je podpora lidských zdrojƽ a prioritními oblastmi jsou odborné vzdĢlávání, vedení, podpora pƎi vstupu na trh práce a vytváƎení pracovních míst, mezinárodní spolupráce a evropské projekty. AKTIVITY - PORADENSTVÍ A BILANCE KOMPETENCÍ Poradenské služby, které se zamĢƎují na osobní a profesní cíle jedincƽ. -

DALŠÍ VZD LÁVÁNÍ ZAM STNANCp Další vzdĢlávání hrazené z veƎejných nebo soukromých zdrojƽ, které se zamĢƎuje na zvyšování konkurenceschopnosti prostƎednictvím rozvoje lidského kapitálu.

-

ODBORNÉ VZD LÁVÁNÍ Roēní, dvouleté a tƎíleté odborné vzdĢlávací kurzy pro mladistvé po ukonēení povinné školní docházky. Výuka italského jazyka a workshopy aktivního obēanství pro cizince, kteƎí nastoupili na cestu odborného vzdĢlávání. Roēní workshopy pro studenty (ve vĢku 14-16 let), kteƎí navštĢvují stƎední školu, a pro mladistvé (ve vĢku 16-18 let), kteƎí ukonēili povinnou školní docházku, avšak nezískali kvalifikaci ani nesložili maturitu.

-

SPECIALIZOVANÉ ODBORNÉ VZD LÁVÁNÍ Zpƽsob, jak umožnit jedincƽm, kteƎí složili maturitu nebo získali odbornou kvalifikaci, dosáhnout vyšší úrovnĢ dovedností, které lze okamžitĢ využít na trhu práce.

-

CELOŽIVOTNÍ VZD LÁVÁNÍ Veēerní kurzy osobního rozvoje, které jsou urēeny pro spoleēnosti i jednotlivce se zájmem o studium, rƽst a zlepšování svojí budoucnosti.

-

STÁŽE A PRACOVNÍ UMÍST NÍ Individuální programy testující projekty integrace na trh práce s pomocí znalosti trhu práce.

43


44 -

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Projekty provádĢné ve tƎetích zemích (Demokratická republika Kongo, Senegal, Burundi, Benin, Maroko, Kapverdy) s cílem zlepšit místní systémy odborného vzdĢlávání a politiky zamĢstnanosti.

Pro více informací navštivte webové stránky www.enaip.piemonte.it V souladu s principy a hodnotami organizace En.AIP, tj. zamĢƎení se na rozvoj lidských zdrojƽ a na efektivnĢjší a úēinnĢjší organizaci, je cílem spoleēnosti podporovat slaěování nabídky a poptávky trhu práce, jednat jako prostƎedník mezi potƎebami jednotlivcƽ a poptávkou firem a realizací bilance kompetencí nabízet základní nástroj pro obohacování a rozvoj všech segmentƽ populace. Od roku 2005, kdy byla založena, je organizace En.AIP aktivním ēlenem FECBOP. Všechny poboēky En.AIP, které jsou akreditovány pro poskytování bilance kompetencí, splŸují 10 kritérií evropské charty „European Quality Charter of the Bilan“ a nabízejí prostor, nástroje a kvalifikované zamĢstnance pro navrhování a zavádĢní kariérového poradenství a bilance kompetencí. K dispozici mají soubor nástrojƽ, který je vypracován a používán v souladu s metodikou FECBOP v oblasti kvality. Práce poradenské skupiny pro bilanci kompetencí se zabývá také rozvojem, zavádĢním / aktualizací nástrojƽ a postupƽ, které se používají pro strukturované vedení zamĢstnancƽ na profesní dráze a pƎi bilanci kompetencí. Tento soubor nástrojƽ doprovází klienta od první schƽzky s konzultantem do okamžiku, kdy dojde k validaci souhrnného dokumentu a k vypracování profesního projektu. Bilance kompetencí je konfigurována jako strukturovanĢ vedené profesní poradenství, které považuje analýzu dovedností za možnost, aby si pƎíslušný klient rozvinul obchodní hodnotu svých dovedností na trhu práce. Vede klienta od uvĢdomĢní si svých dovedností a získání motivace po definici profesního projektu, který je v souladu s jeho oēekáváními a skuteēnými pƎíležitostmi, jež trh práce nabízí. Model bilance kompetencí se skládá ze 3 hlavních fází, které doprovázejí klienty pƎi rozvoji projektu a akēního plánu, jež jim umožní být efektivnĢjší pƎi Ǝízení pracovních zmĢn v jejich životech: - pƎedbĢžná fáze, bĢhem níž jsou zkoumány profesní cíle klienta, - fáze šetƎení, bĢhem níž jsou zkoumány profesní zájmy, osobní charakteristiky a dovednosti, - koneēná fáze, kdy budujeme vzdĢlávací/profesní projekt a akēní plán, který je realistický a dosažitelný. Tabulka ē. 1 shrnuje a syntetizuje používané nástroje, jejich charakteristiky a fáze procesu bilance kompetencí, v níž se používají.

ást II. Tabulka ē. 1: Nástroje a postupy bilance kompetencí Co

Jak

Kdy

Na zaēátku po ovĢƎení Kontrakt o realizaci bilance Formulace vzájemné dobrovolnosti. kompetencí odpovĢdnosti a pƎijetí povinností, která se uzavírá mezi klientem a konzultantem pro bilanci kompetencí. Rozhovor o pracovní historii, o vzdĢlání a o nabytých dovednostech

Jednotlivá setkání trvají minimálnĢ 1,5 hod.

V prƽbĢhu bilance kompetencí probĢhnou minimálnĢ 4 individuální rozhovory.

Klientova dokumentace kompetencí, osobních a profesních zdrojƽ.

Získané certifikáty kvalifikací, dovedností, profesní profil, doklady praxe a pracovních zkušeností.

Ve fázi šetƎení spolu s rozhovorem v dokumentární formĢ o budování dovedností v rámci profesního projektu

Autobiografický itineráƎ

Narativní životní pƎíbĢhy, sebehodnocení

Fáze šetƎení

Osobnostní testy, hodnocení behaviorálních dovedností, motivace, profesních zájmƽ, profesních hodnot, pƎístupƽ

Individuální a/nebo kolektivní využití

Fáze šetƎení

Portfolio dovedností

Samostatné vyplŸování

V prƽbĢhu procesu

Skupinové techniky

Sledování pƎístupƽ

Fáze šetƎení

PrƽmĢrná délka procesu bilance kompetencí (pokud jde o ēas, který klient stráví v centru pƎi individuálních ēi skupinových aktivitách nebo pƎi rozhovorech) je 18 hodin. Doba trvání se liší od minimálnĢ 14 hodin po maximálnĢ 24 hodin, protože je tƎeba vzít v úvahu specifiēnost každého pƎíjemce služby a podpoƎit proces pƎimĢƎenosti. Na konci bilance kompetencí se vyplŸuje dotazník spokojenosti, který je klientovi pƎedán v prƽbĢhu poslední schƽzky urēené pro kompletaci shrnujícího dokumentu. Podle zkušeností En.AIP jsou hlavní cílovou skupinou, pro niž je služba bilance kompetencí urēena, nezamĢstnaní lidé (dospĢlí i mladiství), kterým je službu možno hradit z rƽzných projektƽ. Vzhledem k souēasnému hospodáƎskému poklesu, který Itálie prožívá v posledních 3 letech (2010-2013), získala organizace En.AIP 608 klientƽ pro bilanci kompetencí,

45

46

Bilanēní diagnostika které byly provedeny v rámci regionálního projektu na podporu dovedností pracujících žen a mužƽ, kteƎí byli ovlivnĢni hospodáƎskou krizí pƎi zavádĢní státƽregionƽ (12/2/2009).

6.5 NĢmecko: Bildungsinstitut PSCHERER gGmbH Timo Zimmer Regina Hentschel Bildungsinstitut PSCHERER gGmbH (BIP) byl založen v roce 1990 jako nezisková akciová spoleēnost. Centrála se nachází v malém mĢsteēku s názvem Lengenfeld ve státu Saxony. V souēasné dobĢ má pƎibližnĢ 140 zamĢstnancƽ v 11 oborech. Pracuje v široké regionální oblasti, která pƎekraēuje hranice federálních státƽ NĢmecka, jakož i v rƽzných evropských zemích. Filozofie spoleēnosti BIP zahrnuje 3 oblasti: vzdĢlávání, poradenství a rozvoj. V oblasti vzdĢlávání nabízíme odborné vzdĢlávání a další výcvik v rƽzných sektorech. NapƎíklad vzdĢlávání v oblasti ekonomiky nebo správy nebo v rámci naší odborné technologické akademie. Nabízíme také odbornou pƎípravu, orientaci a integraci. Druhou ēástí naší filozofie je poradenství. Nabízíme napƎíklad poradenství v oblasti pƎedkládání žádostí a Ǝízení projektƽ podporovaných EU a zajišƛování pƎechodné spolupráce a sítí. TƎetí a poslední souēástí naší filozofie je rozvoj. Od roku 1993 se úēastníme rƽzných projektƽ financovaných státem Saxony nebo Evropskou unií. Jedná se napƎíklad o projekty EQUAL a INTERREG i rƽzné projekty v rámci programu Leonarda da Vinci pro celoživotní vzdĢlávání. Abychom se vrátili k první ēásti naší filozofie, „vzdĢlávání“, velkou a významnou roli pƎi integraci a orientaci hraje analýza a vyhodnocování dovedností – Bilan de Compétence (BdC). Tento proces se používá pro identifikaci klíēových kompetencí, schopností, možností a motivací úēastníkƽ s cílem definovat jejich profesní strategii a podpoƎit je pƎi dosahování jejich cílƽ. Jedná se o skuteēnĢ úspĢšnou metodu pro odbornou integraci. V prƽbĢhu posledních nĢkolika let jsme umístili 2 000 z 5 000 úēastníkƽ do nových pracovních pozic.

6.5.1

Zkušenosti s poskytování bilance kompetencí

Ve snaze nalézt vhodné procesy pro identifikaci kompetencí od roku 1999 intenzivnĢ studujeme francouzský model „Bilan de Compétences“. ProbĢhl výcvik vybraných pracovníkƽ BIP v oblasti poskytování bilanēní diagnostiky a v letech 2000, 2003 a 2008 BIP získal oficiální certifikát kvality FECBOP „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“. Bilance kompetencí byla uzpƽsobena tak, aby bylo možné pracovat s rƽznými cílovými skupinami v rƽzném rozsahu, a byla peēlivĢ adaptována na situaci v regionu. Její zavádĢní se provádí v rámci projektƽ, které umožŸují kombinovat BdC a následné kouēování. To znamená, že je možné monitorovat a podporovat proces sledování cílƽ. PƎíklady nejlepší praxe existují napƎ. pro cílové skupiny (dlouhodobĢ)

ást II. nezamĢstnaných, mladistvých, zakladatelƽ nových firem, nových zamĢstnancƽ, osob, které se po delší dobĢ vrací do pracovního procesu, a starších lidí. Co je bilance kompetencí? - Bilance kompetencí je metoda, která byla vyvinuta v rámci Ǝízení lidských zdrojƽ. Používá se pro definování individuální pracovní potencionality a co nejobjektivnĢjšího pƎezkumu klientƽ z hlediska kompetencí, které v menším ēi vĢtším rozsahu mají. - Informuje o možném odborném rozvoji klientƽ v závislosti na jejich stávajícím potenciálu a aktuálních strukturách. - ZároveŸ se jedná o speciální filozofii, s jakou je možné vnímat lidské bytosti. - Je to druh vzdĢlávání úēastníkƽ, protože tito úēastníci musejí nalézt odpovĢdi na dƽležité otázky: Kdo jsem? Co všechno znám? Co vlastnĢ chci? Co je tƎeba udĢlat pro dosažení mých cílƽ? - Hlavními myšlenkami BdC jsou také jednání se sebedƽvĢrou a individuální uēení, a tedy také motivace lidí. Základní principy BdC - BdC je pedagogická metoda. Poradci a týmy analyzují, jaké jsou silné stránky jedince, a zároveŸ jaká zlepšení potenciálnĢ existují, pokud jde o odborné perspektivy. - BdC je proces, který musí zahrnovat aktivního úēastníka. Nejedná se jen o práci odborníka. Všechny úēastnící se osoby musejí aktivnĢ pracovat. - BdC je transparentní metodou – spolu s úēastníkem jsou diskutovány jednotlivé kroky. - BdC je objektivním procesem, jehož prƽbĢh je podrobnĢ definován. Používané materiály a metody jsou spolehlivé a vhodné pro BdC. Metoda BdC by mĢla úēastníkƽm umožnit: - vytvoƎit si jasný obrázek o svojí vlastní identitĢ (stávající vĢdomosti a dovednosti, pƎístupy, motivace, rysy osobnosti a chování) s cílem definovat stávající silné a slabé stránky a vyhodnotit je s ohledem na jejich možné uplatnĢní na trhu práce, - vycházet z výsledkƽ bilance kompetencí, naplánovat si na jejich základĢ profesní budoucnost a tyto plány následnĢ kontrolovat a - budovat svoji motivaci, ēelit novým profesním požadavkƽm v dƽsledku stávající konkurence. Kdo zná svoje schopnosti, silné stránky, rozvojové množnosti, chování, struktury myšlení, pƎístupy a tedy svoji vlastní osobnost, zvyšuje svoji pƎíležitost vrátit se na trh práce. Výsledkem procesu bilanēní diagnostiky není okamžité umístĢní na pracovní pozici ani do dalšího vzdĢlávání, ale porozumĢní svým vĢdomostem, stanovení realistických profesních a kariérových cílƽ a cest, jak tyto cíle dosáhnout. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostƎednictvím aktivní spolupráce úēastníka. Musí být ochoten a schopen podstupovat sebekritiku, zpochybŸovat svoje vlastní

47

48

Bilanēní diagnostika schopnosti, chování a zvyky, rozpoznat potƎebu zmĢny a vytváƎet cíle pro své vlastní jednání. Realizace bilance kompetencí probíhá ve 3 fázích: Fáze 1 – analýza potƎeb - definování cíle, - definování akēního plánu, - podpis smlouvy. Fáze 2 – analýza stávajícího statutu - sbĢr údajƽ, - strukturování údajƽ, - psychometrická analýza, - analýza chování. Fáze 3 – informace a shrnutí - shrnutí získaných údajƽ, - práce na odborných perspektivách, - prezentace a pƎedání shrnujícího dokumentu.

6.5.2

Používané metody a procesy

Úēastníci bilance kompetencí musejí být pƎedem obeznámeni s tímto nástrojem a se specifickými postupy a metodami, které se v rámci nĢho používají. Tato transparentnost je dƽležitá, protože úēastníci také musejí souhlasit s metodickým postupem. Souhlas s metodou znamená, že úēastníci jsou pƎipraveni pƎispĢt velkou mírou svojí individuální práce k procesu poznání sebe sama a rozvoje svých vlastních osobních plánƽ. Znamená to také pƎijetí skuteēnosti, že na jejich práci bude dohlížet cizí osoba. Obavy a pochybnosti ohlednĢ používaných metod jsou pochopitelné, ale je možné je minimalizovat pomocí transparentního pƎístupu. Individuální výsledky BdC jsou v zásadĢ uchovávány jako dƽvĢrné. V rámci procesu osobního BdC jsou používány následující procesy: Individuální rozhovory Individuální rozhovory jsou dƽležitou souēástí procesu BdC. Používá se mimo jiné úvodní rozhovor s cílem poznat úēastníky, vybudovat dƽvĢru a prodiskutovat jejich souēasnou situaci a odborné cíle. Výsledek je zásadní základnou úspĢšného provedení fáze 2 – analýzy aktuálního statusu. Na základnĢ osobního prƽzkumu a výsledkƽ testu je s každým úēastníkem veden orientaēní rozhovor. Výsledek (souhrnné údaje) je samozƎejmĢ prodiskutován s pƎíslušným úēastníkem. Intenzivní individuální práce úēastníka V oblasti individuální práce úēastníka je cílem rozvíjet osobní pƎezkum a zároveŸ analyzovat situaci pƎíslušného jedince. To vyžaduje poctivý a sebekritický pƎístup

ást II. úēastníka. V návaznosti na to úēastníci spoleēnĢ s poradcem rozvíjejí realistické odborné cíle a perspektivy, jakož i konkrétní kroky pro jejich dosahování. Testy dotazníkové postupy Testy a dotazníkové postupy se používají pro prƽzkum osobnosti, odborných zájmƽ a schopností. V závislosti na hodnocené osobĢ se používají následující metody: - Bochumer Inventar zur berufsbezogenen Persönlichkeitsbeschreibung (BIP), - Bochumer Inventar zur berufsbezogenen Persönlichkeitsbeschreibung6 Faktoren (BIP-6F), - Allgemeiner Interessen-Struktur-Test (AIST) - a další. Partnerská a skupinová práce Tyto metody se používají v prƽbĢhu monitorovaných cviēení. V rƽzných skupinových diskusích se sleduje, jak jednotlivci jednají s ostatními ēleny skupiny. Dále se sleduje, zda a jak hledají rovnováhu mezi sledováním svých vlastních zájmƽ a cílƽ a závazkem k cíli, kterého chce dosáhnout celá skupina. Sleduje se také s jakou sebedƽvĢrou a angažovaností jedinci jednají a do jaké míry dokáží úēastníci pƎesvĢdēit ostatní o svých argumentech. Požadavky na úēastníky - Princip dobrovolné úēasti, - pƎipravenost úēastníka aktivnĢ pracovat, - bilance kompetencí je typem výcviku, v rámci nĢhož se jedinec nauēí sám sebe lépe poznat, pƎijmout za sebe odpovĢdnost, být ménĢ pasivní a nezávisle jednat. Výsledky BdC Výsledkem BdC je písemný dokument se souhrnnými údaji, který je prodiskutován s pƎíslušným úēastníkem. Toto shrnutí zaēíná popisem možných profesních oborƽ. Jsou koordinovány již existující odborné požadavky (na kvalifikaci, dovednosti, odborné zkušenosti), které jsou prezentovány ve shrnujícím dokumentu a doplnĢny o osobní a sociální dovednosti, jejichž existence pƎedstavuje urēitou výhodu. Tyto informace jsou doplnĢny doporuēeními pro další rozvoj, která se týkají profesionálních i osobních a sociálních aspektƽ. Dále jsou uvedeny rámcové podmínky. Tyto podmínky je tƎeba zvážit pƎed nastoupením na pracovní pozici. Tento dokument se souhrnnými údaji je primárnĢ urēen pro úēastníky, mƽže však být pƎedán také klientovi pƎíslušného procesu BdC. Pro toto pƎedání je však tƎeba jasnĢ definovat podmínky, které je tƎeba sepsat ve smlouvĢ o provádĢní BdC. PƎílohou dokumentu se souhrnnými údaji je akēní plán, který je vypracován poradcem s pomocí úēastníka. Zahrnuje všechny nezbytné kroky a aktivity, které musí úēastník provést, aby si uvĢdomil svƽj odborný zámĢr, jakož i pƎíslušný ēasový rámec.

49

50

Bilanēní diagnostika Standardy kvality Proces BdC je provádĢn v souladu se standardy kvality „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“, které byly vyvinuty federací FECBOB a jsou pravidelnĢ pƎezkoumávány. Tyto standardy obsahují následující pravidla: - Odborný zámĢr bude vždy plánován s ohledem na sociální a odborné prostƎedí. - Metoda BdC je založena na aktivní roli úēastníka. - Je nutná transparentnost cíle a metod vƽēi úēastníkovi. - Je tƎeba dodržovat postupy ve 3 fázích. - Proces BdC konēí vydáním dokumentu se souhrnnými údaji. - Proces BdC pƎispívá k rozpoznání vĢdomostí, dovedností a schopností. - Instituce, která BdC realizuje, disponuje meziooborovým týmem poradcƽ a dalších specialistƽ. - Je provádĢn prƽbĢžný výcvik poradcƽ, kteƎí poskytují službu BdC. - Je provádĢn prƽbĢžný rozvoj používaných metod. - Existuje možnost omezeného doprovázení úēastníkƽ i po ukonēení procesu BdC. PƎi zavádĢní BdC je tƎeba tato pravidla striktnĢ dodržovat a používat.

6.5.3

Bilance kompetencí v NĢmecku

V NĢmecku existuje nĢkolik poskytovatelƽ bilance kompetencí. PƎi bližším šetƎení se zjistilo, že tito poskytovatelé nezveƎejnili nebo nepoužívají žádné standardy kvality pro zavádĢní metody BdC. Dƽvodem je, že termín „BdC“ není chránĢn zákonem a není možné ho ochránit ani pomocí obchodní znaēky. Proto hraje velmi významnou roli skuteēnost, že je metoda BdC zavádĢna podle francouzského modelu a provádĢna institucí, která je certifikována podle francouzských kritérií kvality.

6.6 Rumunsko: Ústav vzdĢlávacích vĢd SperanƜa fibu Marcela Cĉlineci Elena Ciohodaru Ústav vzdĢlávacích vĢd (IES) je veƎejnou organizací, která byla založena v roce 1990. Ústav je podƎízen Ministerstvu národního vzdĢlávání a jeho základní aktivity jsou financovány z veƎejného rozpoētu. Jako národní ústav pro výzkum a vývoj ve vzdĢlávání má IES za cíl pƎedkládat zásady vzdĢlávání a rozhodnutí na základĢ vĢdeckých studií a údajƽ, analyzovat potƎeby a problémy vzdĢlávacího systému v Rumunsku a úēastnit se mezinárodních výzkumných projektƽ v oblasti vzdĢlávání. Je organizován do pĢti divizí: teorie vzdĢlávání, studijní programy, poradenství a Ǝízení ve vzdĢlávání a zásady vzdĢlávání. V souēasné dobĢ rozvíjí ústav IES projekty

ást II. a partnerství ve spolupráci s národními a mezinárodními institucemi, jako jsou Evropská komise, UNICEF, UNESCO, atd. Divize poradenství a Ǝízení vzdĢlávání organizuje výzkumy na národní úrovni v oblasti poradenství a konzultací a zajišƛuje metodologické zdroje pro národní síƛ odborníkƽ poskytujících poradenství a konzultace ve vzdĢlávání. Naše aktivity zahrnují: zprostƎedkování pƎístupu k údajƽm o pƎíležitostech ke vzdĢlávání a výcviku na národní i evropské úrovni, zveƎejŸování pƎíruēek a dalších metodologických zdrojƽ v oblasti poradenství, podpora evropského rozmĢru vzdĢlávání a odborného výcviku, organizace profesních návštĢv a setkání, pracovních umístĢní, konferencí, semináƎƽ, debat, workshopƽ, prƽzkumƽ a analýz potƎeb v oblasti vzdĢlávání, odborného poradenství a výcviku. V rámci projektu bilance kompetencí spolupracuje ústav IES s MĢstským centrem pro asistenci a zdroje ve vzdĢlávání z Bukurešti (CMBRAE). Toto centrum koordinuje síƛ školních poradcƽ, kteƎí poskytují poradenské služby na pƎípravných školách pro univerzitní studium v Bukurešti. V Rumunsku existuje 42 takových koordinaēních center (tzv. CJRAE), tj. jedno v každém okrese. Síƛ center CJRAE byla založena vyhláškou Ministerstva vzdĢlávání v roce 2005. Poradenské a konzultaēní aktivity jsou však provádĢny již od roku 1991. V letech 1995 a 1998 bylo založeno prvních 6 meziškolních poradenských kanceláƎí a od té doby tato síƛ neustále roste, takže ve školním roce 2009/2010 zahrnovala 340 kanceláƎí 244 specialistƽ. Misí organizace CMBRAE je rozvíjet dovednosti a postoje studentƽ, rodiēƽ a uēitelƽ ve vztahu založeném na respektu, dƽvĢƎe a odpovĢdnosti s cílem zvýšit šanci pƎíjemcƽ tĢchto služeb na osobní a profesionální úspĢch. Hlavní aktivity organizace CMBRAE zahrnují individuální a skupinové poradenství, provádĢní studií na témata jako prevence násilí, motivace k uēení, šikanování, poēítaē a televize, sebeúcta, apod., organizování workshopƽ a konferencí, provádĢní vzdĢlávacích projektƽ ēi vývoj vzdĢlávacích materiálƽ (prƽvodcƽ, brožur). Organizace CMBRAE vyvinula rƽzné projekty v rámci Evropského sociálního fondu (ESF), napƎíklad: kariérové poradenství, dovednosti životního Ǝízení, dovednosti v oblasti informaēních a komunikaēních technologií pro specialisty, uēební styl a temperament, mládí proti násilí, atd.

6.6.1

Rumunská ustanovení pro bilanci kompetencí

Bilance kompetencí je metoda, která je v Rumunsku relativnĢ dobƎe známá. Pro její popis se vyvinulo mnoho zdrojƽ v rámci místního úsilí nebo mezinárodních partnerských vztahƽ. Projekt Profesní orientace mladých ve znevýhodnĢných oblastech (OSPZD) nabídl pƎíležitost pro tƎi zemĢ (Rumunsko, Francii a Maěarsko), aby si v letech 2000 až 2002 vytvoƎily dƽležitý zdroj pro uēitele, manažery, školní poradce a žáky ze sociálnĢ a ekonomicky znevýhodnĢných oblastí. Hlavním produktem tohoto projektu byla pƎíruēka a 27 výcvikových modulƽ s tématy kariérového poradenství jako: klíēové kompetence potƎebné na trhu práce, poznání sebe sama, komunikace a vyjednávání

51

52

Bilanēní diagnostika konfliktƽ, posuzování aktivit v oblasti vedení a poradenství, podnikání, atd. Kapitola „Metody, techniky a nástroje“, kterou sestavil Jean Claude Porlier – INETOP Francie, se synteticky zabývá také metodou bilance kompetencí. Tato pƎíruēka byla jedním z prvních zdrojƽ v Rumunsku, který se zabýval metodami vedení a poradenství, a proto otevƎela nové horizonty a vyvolala zájem o mezinárodní spolupráci a výzkum v této oblasti. Kariérové poradenství pro dospĢlé je publikací, která byla vydána v roce 2003 v rumunském jazyce. Autory jsou výzkumnici z Ústavu vzdĢlávacích vĢd v Bukurešti a publikace je zamĢƎena na rumunské odborníky v oblasti vedení a poradenství, kteƎí tvoƎí komunitu, jež se v této dobĢ velice rozvíjela a mĢla velkou potƎebu získat pƎístup k mezinárodním metodologiím, nástrojƽm a zdrojƽm. Navíc k dalším zajímavým tématƽm pƎíruēka vĢnovala dvĢ stránky obecné prezentaci metody, se zamĢƎením na fáze, které jsou souēástí provádĢní bilance kompetencí. PƎíruēka je volnĢ dostupná na stránce http://www.ise.ro/wp-content/uploads/2002/08/Consilierea-cariereiadultilor.pdf Souhrn metod a technik, které se používají v poradenství, byl vyvinut v letech 2004 až 2006 skupinou autorƽ s praktickými a výzkumnými zkušenostmi. Tato kniha následovala po rozsáhlém výcvikovém programu, který byl financován SvĢtovou bankou a který probĢhl v Rumunsku v letech 2000-2001, díky nĢmuž získali rumunští poradci ze sektorƽ vzdĢlávání, zamĢstnanosti a práce s mladistvými výcvik v oblasti používání dánského modelu a paradigmat v kariérovém poradenství. Kniha byla publikována nejprve v rumunském jazyce (2006). Po roce byla v celé síti evropského poradenství distribuována její anglická verze s cílem sdílet naše zkušenosti i s našimi mezinárodními kolegy. V knize prezentovala Angela Muscĉ – výzkumnice ústavu IES – podrobnosti o metodĢ bilance kompetencí: historie, teoretické základy, prezentace metody, role poradce, cílové skupiny, pƎípadové studie a pƎíklady, vyhodnocení silných a slabých stránek metody. V rámci své úvodní pƎípravy jsou studenti magisterského programu v oboru poradenství v Rumunsku ēasto seznamováni s teoretickými aspekty metody bilance kompetencí. V každodenní praxi poskytování služeb poradenství v rámci veƎejného systému se však tato metoda nepoužívá ve vzdĢlávání ani na úƎadech práce. Zdá se, že soukromé iniciativy mají mnohem vĢtší pƎedstavu o silných stránkách této metody a jsou pokroēilejší v poskytování služeb založených na metodĢ bilan de compétences. PƎíklady (v rumunském jazyce) lze nalézt v následujících internetových odkazech: http://www.mmginternational.ro/ro/grhVanzari.php http://consilierultauincariera.ro/bilant-de-competente/ http://www.studiopera.eu/serviciile-oferite/

ást II. V nedávné dobĢ se úƎad práce v Buzau zapojil do mezinárodního projektu s názvem KOMPASS, který je provádĢn spolu s partnery z NĢmecka, Bulharska a Maěarska. Cílem tohoto projektu je vyškolit profesionály z Rumunska, Bulharska a Maěarska pod odborným vedením nĢmeckých expertƽ a pod dohledem FECBOP v používání metody bilance kompetencí v souladu s evropskými standardy a umožnit jim získat evropský certifikát kvality „Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences“. Tento pƎístup je souēástí zavádĢné sociální a profesní integrace romské populace, což pƎedstavuje hlavní složku mobility práce mezi tĢmito tƎemi zemĢmi a NĢmeckem. Trvání projektu je 2 roky (2012-2014) a tento projekt je podporován programem Leonarda da Vinci pro celoživotní vzdĢlávání. Cílem projektu je umožnit pƎenos inovací, které se týkají používání metody bilance kompetencí, z NĢmecka do Rumunska, Maěarska a Bulharska jakož i uzpƽsobení tohoto nástroje pro cílovou skupinu projektu: romskou populaci. Projekt také pƎedpokládá výcvik 4 odborníkƽ z Rumunska, Bulharska a Maěarska, kteƎí se mají stát hodnotiteli a vyškolit dalších 110 odborníkƽ ve svých zemích. Cílová skupina na úƎadu práce v Buzau se bude skládat ze 40 nezamĢstnaných romských pƎíslušníkƽ, kteƎí budou moci prostƎednictvím metody bilance kompetencí prozkoumat svoje formální i neformální kompetence. Romská komunita je dƽležitou menšinovou skupinou v Rumunsku i v okresu Buzau a úroveŸ její zamĢstnanosti je velmi nízká. NezamĢstnaní pƎíslušníci romského pƽvodu z okresu Buzau mají nízkou úroveŸ vzdĢlání a stále provádĢjí nĢkterá tradiēní povolání, která nepƎedpokládají formální vzdĢlání, ale jsou pƎedávána z generace na generaci. Projekt se proto snaží aktivnĢ pomáhat nezamĢstnaným romským pƎíslušníkƽm z okresu Buzau pƎekonat tĢžkosti pƎi hledání práce a tím zvýšit ekonomickou úroveŸ jich samých i jejich rodin. Více informací o tomto projektu lze nalézt na adrese: http://www.pschereronline.de/www/phpwcms/index.php?kompass.

6.7 Slovensko: Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny SR Helena Furindová Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny, ktorého sídlo je v Bratislave (ěalej len „ústredie“) zabezpeēuje na základe zákona (zákon ē. 453/2003 Z.z. o orgánoch štátnej správy v oblasti sociálnych vecí, rodiny a služieb zamestnanosti a o zmene a doplnení niektorých zákonov) výkon štátnej správy v oblasti sociálnych vecí a rodiny a služieb zamestnanosti. Celá organizácia, vrátane podriadených organizaēných zložiek a súēastí, má 11 955 zamestnancov (7 683 v 46 úradoch práce, sociálnych vecí a rodiny na lokálnej úrovni, 3 562 zamestnancov v 77 detských domovoch a 355 zamestnancov ústredia). Ústredie je orgán štátnej správy, ktorý vykonáva zákonom stanovené povinnosti smerom dovnútra štruktúry a navonok, vo vzƛahu k iným inštitúciam, organizáciám a verejnosti. Medzi jeho hlavné úlohy v oblasti služieb zamestnanosti patrí riadenie,

53

54

Bilanēní diagnostika kontrola a metodické usmerŸovanie výkonu štátnej správy uskutoēŸovanej úradmi práce, sociálnych vecí a rodiny (ěalej len „úrady“). Okrem ēinností zameraných na úrady sú z pohűadu klienta najdôležitejšie ēinnosti ústredia v oblasti vývoja a poradenstva pri realizácii národných a iných projektov, zameraných na zlepšenie situácie na trhu práce, ěalej sprostredkovanie zamestnania pre obēanov Slovenskej republiky v ostatných krajinách Európskej únie, vydávanie licencií pre neštátnych poskytovateűov služieb zamestnanosti (sprostredkovatelia zamestnania za úhradu, agentúry podporovaného zamestnávania, agentúry doēasného zamestnávania), sociálne podniky a pod) alebo agenda správneho konania v druhom stupni, vybavovanie podnetov a žiadostí klientov. Ústredie je zodpovedné za výkon štátnej správy v oblasti: a) b) -

služieb zamestnanosti v týchto ēinnostiach: evidencia nezamestnaných obēanov hűadajúcich zamestnanie, evidencia voűných pracovných miest, sprostredkovanie vhodného zamestnania, poskytovanie poradenských služieb, vzdelávanie a príprava pre trh práce realizácia aktívnej politiky na trhu práce, zvýšená starostlivosƛ o pracovné uplatnenie osobitných skupín obēanov, príprava a realizácia projektov spolufinancovaných z Európskeho sociálneho fondu, sociálnych vecí a rodiny v týchto ēinnostiach: štátna sociálna podpora, sociálna asistencia, pomoc obēanom v hmotnej núdzi psychologické a poradenské služby, kompenzácia osobám ƛažko zdravotne postihnutým a posudková ēinnosƛ, sociálno-právna ochrana detí a sociálna kuratela.

Služby zamestnanosti predstavujú systém nástrojov podpory a pomoci úēastníkom trhu práce pri hűadaní možností vhodného zamestnania, zmene zamestnania, obsadzovaní voűných pracovných miest a uplatŸovaní aktívnych opatrení na trhu práce s osobitným zreteűom na znevýhodnené skupiny obēanov. Jedným z kűúēových nástrojov služieb zamestnanosti sú odborné poradenské služby, ktoré sú zamerané na riešenie problémov klienta spojených s pracovným uplatnením, na vytváranie súladu medzi jeho osobnostnými predpokladmi a požiadavkami na vykonávanie urēitého zamestnania, na ovplyvŸovanie rozhodovania a správania sa uchádzaēa o zamestnanie, ako aj na jeho sociálnu a pracovnú adaptáciu. Odborné poradenské služby sú realizované v rámci individuálneho poradenstva (napr. poradenský rozhovor, anamnestický rozhovor, individuálny akēný plán, psychologické poradenstvo, výber na vzdelávanie a prípravu pre trh práce, bilancia kompetencií

ást II. uchádzaēa o zamestnanie) alebo v rámci skupinového poradenstva (napr. sociálnopsychologické tréningy, intenzívne poradenské kurzy). Ukazuje sa ako potrebné zaviesƛ a využívaƛ na celonárodnej úrovni aj ěalšie užitoēné metódy práce, akou je bilancia kompetencií, využiteűná najmä pri výbere a zaraěovaní uchádzaēov o zamestnanie na vzdelávanie a prípravu pre trh prácu a iné vhodné nástroje aktívnej politiky, do regionálnych aj celoštátnych projektov a programov. Odborná, hodnoverná a dôkladná bilancia kompetencií, vytváranie profilov zruēností, spôsobilostí, osobnostných predpokladov, pracovného potenciálu z pohűadu vhodnosti uplatniteűnosti na trhu práce, ako aj urēenia prípadných prekážok a bariér pri uplatnení, je nevyhnutným predpokladom zvyšovania efektívnosti odborných poradenských služieb a vzdelávania klientov úradov. V minulosti boli v SR odborní poradcovia a sprostredkovatelia úradov okrem základných výcvikov vyškolení vo využívaní metódy hodnotiacich a rozvojových centier a tiež vo využívaní niektorých diagnostických metód. Avšak veűká fluktuácia a znižovanie poētu zamestnancov úradov narúšajú kontinuitu odbornej prípravy a metodického vedenia poradcov a preto zaēíname stále odznova. Prostredníctvom externého dodávateűa bol pred niekoűkými rokmi realizovaný prieskum zameraný na dlhodobo nezamestnaných uchádzaēov o zamestnanie o možnostiach ich uplatnenie na trhu práce. Na základe výsledkov bolo preukázané , že viac ako polovica z nich nemá potrebné kompetencie a motiváciu pre uplatnenie sa na trhu práce. Preto je nutné v tejto oblasti s nezamestnanými neustále pracovaƛ. Možnosƛou úēasti slovenských služieb zamestnanosti na projekte Bilancia kompetencií uchádzaēa o zamestnanie, realizovanom ēeskými partnermi , nám bolo umožnené získanie základných informácií o procese bilanēnej diagnostiky v jednotlivých krajinách , ktoré boli úēastníkmi projektu , najmä služieb zamestnanosti eskej republiky a Francúzka , ktoré je kolískou celého systému. Vzhűadom na skutoēnosƛ, že bilancia kompetencií uchádzaēa o zamestnanie je jednou z novo pripravovaných aktivít práce s uchádzaēmi o zamestnanie v rámci slovenských služieb zamestnanosti a že doposiaű neboli realizované školenia odborných poradcov na túto ēinnosƛ, nie je na úradoch v súēasnosti zatiaű veűmi využívaná. V roku 2012 bola poskytnutá bilancia kompetencií prostredníctvom odborných poradcov úradov v SR pre 188 klientov, z toho najviac pre dlhodobo nezamestnaných uchádzaēov o zamestnanie v poēte 149 uchádzaēov o zamestnanie (79,25 %). Aj preto sa ústredie v najbližšom období zapojí do nového projektu v rámci projektov Leonardo a to do projektu „ Qual-n-Guide“ - Competence-based career guidance in employment services through European quality criteria , ktorý zaēne na jeseŸ tohto roku. Význam projektu pre ústredie spoēíva v ěalšom profesijnom rozvoji zamestnancov úradov realizujúcich odborné poradenstvo a vzdelávanie a prípravu pre trh práce, v prenose know-how, získaní a následnom využívaní nových informácií, zruēností

55

56

Bilanēní diagnostika a metód pri práci s uchádzaēmi o zamestnanie. To by sa malo v koneēnom dôsledku premietnuƛ do zvýšenia kvality poskytovania odborných poradenských služieb predovšetkým rozšírením spektra poradenských nástrojov a zefektívnením stratégie poradenského procesu do zlepšenia možností ěalšieho vzdelávania uchádzaēov o zamestnanie prostredníctvom kvalifikovanejšieho výberu zamestnania, resp. vzdelávania a prípravy pre trh práce, ako aj do podpory inovácií súēasného systému odborného vzdelávania zamestnancov úradov. Význam projektu by sa mal prejaviƛ na celoštátnej úrovni. V súlade s modernizáciou služieb zamestnanosti vybrané skupiny uchádzaēov o zamestnanie budú maƛ vypracovaný individuálny profil v rámci odborného poradenstva a kariérneho poradenstva pre potreby voűby vhodného zamestnania alebo vzdelávania a prípravy pre trh práce. Druhou cieűovou skupinou sú zamestnanci úradov pracujúci v oblasti odborného poradenstva, ktorí budú vyškolení v používaní metódy bilancie kompetencií. Metóda bude využívaná celoplošne v rámci Slovenskej republiky s dlhodobým vplyvom, preto bude potrebné zabezpeēiƛ licencované, certifikované vzdelávanie pre poradcov úradov v tejto oblasti. V rámci novej koncepcie skvalitŸovania služieb zamestnanosti, ktorú ústredie postupne realizuje od mája 2013, je posilnený a transformovaný trojzónový systém práce s klientmi, ich profilácia a špecializované služby, ktoré sú im poskytované. V blízkej budúcnosti sa v slovenských službách zamestnanosti plánuje inovovaƛ a automatizovaƛ systém práce s voűnými pracovnými miestami a ich obsadzovaním, a to formou zosúlaěovania požiadaviek a potrieb na trhu práce (párovanie). Postupne budú zavádzané inovatívne prístupy v práci s klientmi v oblasti poradenstva, najmä analýza individuálneho potenciálu, využívanie metód hodnotiacich a rozvojových centier, bilancie kompetencií a podobne.

ást III.

ÁST III: VÝSTUPY PROJEKTU

57

58


ást III.

7

CÍLE PROJEKTU A JEJICH NAPLN NÍ VE VÝSTUPECH

Pavlína MaƎíková Hlavním cílem projektu Bilanēní diagnostika bylo vytvoƎení podmínek pro mezinárodní výmĢnu zkušeností v oblasti poskytování bilanēní diagnostiky ve službách zamĢstnanosti. Tohoto cíle bylo dosaženo pƎedevším prostƎednictvím mezinárodních workshopƽ a zahraniēních stáží. BĢhem tĢchto akcí si ēeští i zahraniēní odborníci navzájem vymĢŸovali své znalosti a zkušenosti, což pƎispĢlo k obohacení všech pƎítomných. Získané poznatky byly využity nejen pƎi tvorbĢ výstupƽ projektu, ale i zahraniēními partnery a dalšími úēastníky tĢchto akcí. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno nĢkolik cílƽ dílēích, které byly v prƽbĢhu realizace projektu naplnĢny. Jednalo se o: 1. VytvoƎení národní tematické sítĢ a její napojení na síƛ mezinárodní – byla založena Asociace bilanēní diagnostiky (více informací v ēásti V.) a podána žádost o pƎijetí této Asociace do mezinárodní federace FECBOP. 2. VytvoƎení podmínek pro sjednocení poskytování BDg – nová Metodika bilanēní diagnostiky jasnĢ definuje požadavky a podmínky závazné pro Ǝádné ēleny Asociace BDg, která bude jejich dodržování kontrolovat. 3. Rozvoj a inovace metod, postupƽ a standardƽ BDg – nová Metodika zohledŸuje vývoj této poradenské služby, souēasné podmínky jejího poskytování a získané zahraniēní zkušenosti. 4. Zvýšení kvality BDg – vytvoƎená Metodika a další dokumenty (Charta kvality, Etický kodex) stanovují minimální standardy poskytování BDg a mechanismy zajištĢní jejich dodržování Ǝádnými ēleny Asociace bilanēní diagnostiky. 5. Zvýšení profesionality poskytovatelƽ BDg na ÚP R – pro Ǝádné ēlenství v Asociaci je tƎeba doložit potƎebné vzdĢlání i praxi, pravidla Asociace dále ukládají všem Ǝádným ēlenƽm povinnost prƽbĢžného vzdĢlávání; Asociace bude toto vzdĢlávání organizovat s využitím Koncepce vzdĢlávání v oblasti bilanēní diagnostiky vytvoƎené v rámci projektu (viz ēást IV., kap. ē. 10). 6. Sjednocení požadavkƽ na externĢ dodávané služby BDg pro ÚP R – spolu s novou metodikou bude pro ÚƎad práce pƎipraven vzor zadávací dokumentace pro výbĢrová Ǝízení na tuto službu. 7. Zvýšení informovanosti odborné i širší veƎejnosti o BDg – odborná veƎejnost byla informována nejen na akcích realizovaných v rámci projektu, ale také formou ēlánkƽ v tisku, pƎíspĢvkƽ na konferencích a semináƎích, propagaēních materiálƽ (plakát projektu), a také prostƎednictvím webových stránek projektu (www.nvf.cz/bilancni-diagnostika) a Asociace (www.asociace-bilancni-

59

60

Bilanēní diagnostika diagnostiky.cz). PrƽbĢžnĢ byla vytváƎena databáze kontaktƽ, která byla využívána k rozesílání informací. Pro šíƎení služeb bilanēní diagnostiky mimo ÚƎad práce byla zpracována informaēní brožurka „Bilanēní diagnostika v personální praxi“ urēená pƎedevším pro personalisty rƽzných firem a organizací. 8. PodpoƎení osvĢty o BDg mezi klienty i pracovníky ÚP R – pracovníci ÚP byli informováni a zváni na projektové akce, pƎedevším semináƎe a konferenci, kterých se v hojné míƎe úēastnili; pro klienty ÚP byl vytvoƎen informaēní materiál „Bilanēní diagnostika pro uchazeēe a zájemce o zamĢstnání“, který byl distribuován na všechny krajské poboēky ÚP v poētu nĢkolika set kusƽ na každý kraj (podle zájmu). Pracovníci ÚP obdrží brožurku „Bilanēní diagnostika v praxi“, která bude obsahovat nejen informace o bilanēní diagnostice a jejím prƽbĢhu, ale i o výbĢru vhodných klientƽ, jejich pƎípravĢ a motivování, o možnostech další práce a využití závĢreēné zprávy z BDg, a také o problematice výbĢrových Ǝízení na realizátory BDg a vytváƎení zadávacích podmínek a požadavkƽ (brožura bude využita pƎi školeních pro ÚP, která budou realizována v rámci prodloužení projektu. Výstupy projektu lze rozdĢlit do nĢkolika skupin. PƎedevším se jedná o vlastní založení tematické sítĢ – tedy Asociace bilanēní diagnostiky. Na druhém místĢ jsou to informace pƎedané podpoƎeným osobám prostƎednictvím projektových akcí. TƎetí skupinou výstupƽ je soubor textových dokumentƽ (tištĢných materiálƽ). O dƽvodech vzniku, formĢ, cílech a pravidlech Asociace bilanēní diagnostiky je více uvedeno v ēásti V. tohoto sborníku, která je Asociaci vĢnována celá. Pokud jde o druhou skupinu výstupƽ, je tƎeba zmínit pƎedevším poēet podpoƎených osob, tedy osob, které se úēastnily projektových akcí. Plánované hodnoty 142 osob bylo dosaženo. CelkovĢ se však našich akcí zúēastnilo témĢƎ 400 zájemcƽ o bilanēní diagnostiku. Jednalo se pƎedevším o pracovníky ÚƎadu práce R (vēetnĢ zástupcƽ Generálního Ǝeditelství) a dále o psychology, kteƎí bilanēní diagnostiku realizují nebo mají o tuto metodu zájem. Projektových akcí se zúēastnili i zástupci Ministerstva práce a sociálních vĢcí, vzdĢlávacích a výzkumných institucí, vysokých škol, neziskových organizací a další odborníci z celé R. Úēastníci každé projektové akce obdrželi soubory pracovních materiálƽ. Informovanost o projektu byla dále zajištĢna nejen prostƎednictvím webových stránek (www.nvf.cz/bilancni-diagnostika), ale také formou ēlánkƽ v odborném tisku a v rámci pƎíspĢvkƽ na nĢkolika konferencích. K textovým výstupƽm patƎí zejména Metodika bilanēní diagnostiky, Koncepce vzdĢlávání v oblasti BDg vēetnĢ popisƽ vybraných vzdĢlávacích modulƽ, informaēní brožurky a letáky, sborníky pƎíspĢvkƽ k jednotlivým workshopƽm a semináƎƽm (soubory pracovních materiálƽ urēených pro úēastníky tĢchto akcí) a tento sborník, který byl vydán u pƎíležitosti mezinárodní konference realizované v závĢru projektu. NejdƽležitĢjším výstupem z této skupiny je Metodika bilanēní diagnostiky. Tato Metodika byla pƎipravena na základĢ zkušeností s realizací BDg v minulých 12 letech, zkušeností a postupƽ využívaných v zemích projektových partnerƽ a zároveŸ se zohlednĢním požadavkƽ na jednotnost a možnost zajištĢní kontroly kvality. Metodika,

ást III. která je závazná pro Ǝádné ēleny Asociace bilanēní diagnostiky a mĢla by se stát i podkladem pro zadávání výbĢrových Ǝízení na ÚƎadu práce, je obsahem následující kapitoly této ēásti sborníku. Oproti dƎíve platné metodice uvedené v normativní instrukci ē. 29/2009 se opĢt stává povinnou souēástí BDg využití testových baterií systému DIAROS. Proē tomu tak je, je vysvĢtleno ve struēné kapitolce „Proē DIAROS?“, která následuje za Metodikou. Poslední samostatná kapitola této III. ēásti sborníku je vĢnována problematice poradenství. Tento text je urēen nejen pro realizátory bilanēní diagnostiky, ale i pro pracovníky ÚP, kteƎí pracují s klienty a využívají alespoŸ nĢkteré prvky poradenské práce ve své ēinnosti. V ēásti IV nazvané Systém vzdĢlávání v bilanēní diagnostice je pƎedstaven návrh Koncepce vzdĢlávání v oblasti bilanēní diagnostiky, který byl pƎipraven jako otevƎený modulární systém, umožŸující doplŸování dalších aktuálních a nových témat. Kapitola obsahuje souēasnĢ i popis vzdĢlávacích modulƽ, které jsou již nyní pƎipraveny k realizaci.

61

62


8

METODIKA BILANNÍ DIAGNOSTIKY

Zuzana Freibergová Ivana Slavíková JiƎí Král Josef Opoēenský Dále spolupracovali: Pavlína MaƎíková, JiƎí Jedelský, Jarmila Divišová a Rudolf Roub

8.1 Úvod Metodika bilanēní diagnostiky byla zpracována v rámci projektu mezinárodní spolupráce nazvaného „Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání: výmĢna zahraniēních zkušeností a aplikace nových poznatkƽ do praxe ÚƎadu práce“ ē. CZ.1.04/5.1.01/77.00070 financovaného z ESF a státního rozpoētu R prostƎednictvím Operaēního programu Lidské zdroje a zamĢstnanost (2012-2013). Partnery StƎediska podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s. byly následující instituce: -

Francie – Le Centre interinstitutionnel de bilan de compétences (CIBC) Bourgogne Sud

-

Belgie – Le Laboratoire d'Ergologie Appliquée, asbl

-

NĢmecko – Bildungsinstitut Pscherer gGmbH (BIP)

-

Rumunsko – Institutul de btiinƜe ale EducaƜiei

-

Slovensko – Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny

8.2 Co je bilanēní diagnostika? Definice: Bilanēní diagnostika je poradenský proces, který s využitím komplexních diagnostických metod smĢƎuje k optimálnímu využití potencionality ēlovĢka pƎi jeho profesním uplatnĢní. Bilanēní diagnostika je metoda poradenské práce, pƎi které psycholog vyškolený v její realizaci (poradce, realizátor) spoleēnĢ s klientem20 hledá cestu nebo varianty Ǝešení pro co nejvhodnĢjší využití schopností, dovedností, zájmƽ a motivace klienta pro jeho optimální zaēlenĢní do pracovních aktivit. NaplnĢní tohoto cíle se dosahuje prostƎednictvím širokého repertoáru poradenských metod a postupƽ, urēitého sledu

20

Klientem bilanēní diagnostiky je fyzická osoba.

ást III. skupinových a individuálních konzultací a sbĢru dat s využitím psychodiagnostických metod. Bilanēní diagnostika vychází z francouzské metodiky bilan de compétences,21 která byla zavedena do našeho poradenského systému v roce 2000 na základĢ usnesení vlády eské republiky ē. 640/1999.22 Poskytování bilanēní diagnostiky se Ǝídí zákonem o zamĢstnanosti23 a vyhláškou ē. 518/2004 Sb.,24 která stanovuje v § 22, že „bilanēní diagnostika se zamĢƎuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnĢní“. Metoda bilanēní diagnostiky vychází z teoretické základny psychologie osobnosti, psychologie práce, psychologického poradenství, kariérového poradenství a Ǝízení lidských zdrojƽ. Systematicky používá nástroje psychologické, pedagogické a sociální diagnostiky k posouzení klientova individuálního potenciálu. Využívá širokou škálu informací o nabídce a poptávce na trhu práce a pƎedpokládá u poradce znalost nárokƽ na rƽzná povolání a na požadavky, které by mĢl splŸovat potenciální pracovník. V procesu bilanēní diagnostiky je v centru pozornosti vždy klient. Je aktivním subjektem, který do bilanēní diagnostiky vstupuje s urēitým cílem - zakázkou25 - a ve spolupráci s psychologem, pƎípadnĢ dalšími odborníky hledá Ǝešení své situace. Poradce vychází ze zadání zadavatele26 bilanēní diagnostiky. SpoleēnĢ s klientem hledají variantu Ǝešení dané zakázky s ohledem na relativní uspokojení klienta s navrženým Ǝešením respektujíce základní definici poradenství: „Poradenství je pomoc ke svépomoci“. U klienta postupnĢ dochází k uvĢdomování si své pracovní

21

Další varianta pƎekladu bilan de compétences je bilance kompetencí, který se používá napƎ. na Slovensku. V kontextu této metodiky je bilance kompetencí využívána ve smyslu pƎehledu (seznamu) kompetencí uplatnitelných na trhu práce, kterými je vybaven klient, nebo procesu, který k vytvoƎení tohoto pƎehledu vede.

22

Usnesení vlády eské republiky ze dne 23. 6. 1999 ē. 640 o opatƎeních na podporu zamĢstnanosti osob obtížnĢ umístitelných na trhu práce (se zƎetelem na pƎíslušníky romské komunity).

23

Zákon ē. 435/2004 Sb. o zamĢstnanosti.

24

Vyhláška ē. 518/2004 Sb., ze dne 23. záƎí 2004, kterou se provádí zákon ē. 435/2004 Sb., o zamĢstnanosti.

25

Zakázka obsahuje vĢdomé i nevĢdomé problémové i bĢžné situace a cíle, se kterými pƎichází klient do poradenského procesu a ve kterých se potƎebuje zorientovat, pƎípadnĢ kterých chce dosáhnout. Klientova zakázka bývá konkrétnĢjší než zakázka od zadavatele a v prƽbĢhu poradenské práce se mƽže mĢnit nebo dále upƎesŸovat.

26

Zadavatelem bilanēní diagnostiky mƽže být sám klient nebo napƎ. v pƎípadĢ uchazeēe nebo zájemce o zamĢstnání ÚƎad práce eské republiky, v pƎípadĢ zamĢstnance jeho zamĢstnavatel.

63

64

Bilanēní diagnostika potenciality, ke korekci pƎedstav o uplatnĢní na trhu práce a k posilování schopnosti Ǝídit svou pracovní kariéru, pƎípadnĢ jiného zadání ze strany zadavatele. Hlavním pƎedpokladem efektivního prƽbĢhu a dosažení cíle bilanēní diagnostiky je pozitivní motivace klienta k pracovnímu zapojení, motivace nechat se vést procesem bilanēní diagnostiky a souēasnĢ být ochoten uēinit rozhodnutí o své budoucí kariérové dráze a toto rozhodnutí posléze naplnit. Bilanēní diagnostika je vhodná pro vĢtšinu dospívající a dospĢlé populace bez ohledu na pohlaví, vĢk, vzdĢlání nebo sociální postavení. Výjimku tvoƎí obēané s mentální retardací nebo lidé s chybĢjící motivací zmĢnit svƽj sociální statut a pracovat. Efektivní je zejména u osob, které jsou vysoce motivované pracovat, hledat, získat a udržet si práci, a odhodlané ke zmĢnĢ. Za úspĢch bilanēní diagnostiky se pokládá, když klient po jejím absolvování dospĢje: -

k poznání svých osobnostních pƎedpokladƽ a pƎípadných rezerv dalšího rozvoje,

-

k lepší orientaci ve svých schopnostech a vlastnostech, ve své motivaci k urēité profesi a v možnostech využití zájmƽ a dovedností pro rozvoj své další profesní dráhy,

-

k posílení sebevĢdomí a motivace k pracovnímu uplatnĢní,

-

ke zkvalitnĢní dovednosti hodnotit vlastní pƎedpoklady a využívat tohoto hodnocení pro úspĢšné hledání nové pracovní pƎíležitosti,

-

k rozhodnutí o dalším vzdĢlávání,

-

k identifikaci svého optimálního zaƎazení v pracovním týmu.

8.3 PrƽbĢh realizace bilanēní diagnostiky Bilanēní diagnostika je ēasovĢ nároēný proces sestávající z urēitého sledu a postupƽ skupinových27 a individuálních konzultací, sbĢru dat, analýzy, syntézy a interpretace zjištĢných poznatkƽ. Soubor jednotlivých metod a postupƽ vychází z povahy klientovy zakázky a ze zadání zadavatele, které mohou být orientovány zejména na tƎi následující témata a jejich rƽzné kombinace:

27

-

zamĢstnanost (napƎ. nalezení volného pracovního místa, zmĢna zamĢstnání, zmĢna povolání, horizontální a vertikální mobilita uvnitƎ organizace),

-

vzdĢlávání (napƎ. další vzdĢlávání, rekvalifikace, zvýšení kvalifikace, uznání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání),

Ve skupinĢ se doporuēuje pracovat s 8 – 12 klienty.

ást III. -

podnikání (napƎ. zahájení samostatné výdĢleēné ēinnosti, založení podniku, spoleēnosti, firmy).

Bilanēní diagnostika se doporuēuje realizovat v nĢkolika etapách. Dále je uveden pƎíklad ētyƎ etap. Po navázání kontaktu a identifikaci zakázky klienta dochází k pƎedání základních informací o prƽbĢhu a jednotlivých krocích bilanēní diagnostiky, po kterém mƽže pƎípadnĢ dojít k redefinici klientovy zakázky (1. etapa). Následuje sbĢr informací o klientovi prostƎednictvím diagnostických metod a individuálních a skupinových konzultací (2. etapa). 3. etapa je vĢnována poradenské pomoci klientovi pƎi hledání možností jeho profesního uplatnĢní a rozvoje; poradce s klientem zde využívají výsledkƽ analýzy a syntézy informací shromáždĢných v pƎedchozí etapĢ a interpretace jejich vzájemných souvislostí. Ve 4. etapĢ se zpracovává závĢreēná zpráva shrnující základní poznatky a doporuēení. Etapy na sebe sice navazují, nejsou však pƎi práci s klienty obvykle viditelnĢ oddĢlovány nebo realizovány v oddĢlených blocích. Zejména v úvodních setkáních, která bývají ēasto realizována skupinovou firmou, je tƎeba vycházet ze skuteēnosti, že úspĢch bilanēní diagnostiky spoēívá v oblasti motivaēní a je závislý i na sociálních dovednostech psychologa, který bilanēní diagnostiku realizuje. K navázání dobrého vztahu s klientem je nutný nedirektivní pƎístup, ale i urēitá míra kreativity. VĢtšina klientƽ se dosud nesetkala s psychologickým vyšetƎením, tato situace je pro nĢ nová a proto je tƎeba poēítat s rƽznými projevy úzkosti, trémy a nejistoty.

8.3.1

asová dotace na realizaci bilanēní diagnostiky

PƎi uzavírání dohody realizátora bilanēní diagnostiky s jejím zadavatelem je dƽležitým údajem ēasová dotace na realizaci bilanēní diagnostiky. Celková ēasová dotace zahrnuje souēet hodin vĢnovaných pƎímé poradenské práci s klientem (individuální a skupinové) a hodin potƎebných pro samostatnou práci poradce. Stanovit délku realizace bilanēní diagnostiky je velice obtížné, protože se odvíjí nejen od zadání zadavatele, ale pƎedevším od klientovy zakázky. ím konkrétnĢjší je klientova zakázka, tím lépe se stanoví potƎebné nástroje sbĢru informací, jejich analýzy a interpretace a obvykle se i snáze dojde k optimálnímu Ǝešení. Pokud si není klient jistý, co vlastnĢ chce a zakázka je nejasná, nebo je-li situace komplikovaná napƎ. zdravotním postižením, je i sbĢr informací, práce s nimi a hledání optimálního Ǝešení složitĢjší a ēasovĢ nároēnĢjší. Rámcové vymezení ēasové dotace má urēitá pravidla (viz pƎíloha ē. 1 v kap. 7.7.1): a) Standardní ēasová dotace pro pƎímou práci s klientem bilanēní diagnostiky je 16 hodin na 1 klienta. V ojedinĢlých pƎípadech ji lze zkrátit na 13 hodin, pƎípadnĢ rozšíƎit až na 18 hodin v závislosti na charakteru a složitosti klientovy/zadavatelovy zakázky. b) Rozsah skupinových aktivit bilanēní diagnostiky tvoƎí standardnĢ maximálnĢ 50 % ēasové dotace na pƎímou práci, tj. pokud bilanēní diagnostika vyžaduje 16 hodin práce s klientem, skupinové aktivity by nemĢly pƎesáhnout 8 hodin.

65

66

Bilanēní diagnostika c) Standardní ēasová dotace na samostatnou práci poradce je 8 hodin. Mƽže být však i kratší nebo delší (5 – 9 hodin) v závislosti na komplikovanosti klientovy zakázky a dalších souvisejících faktorech. Samostatná práce poradce zahrnuje zejména výbĢr a pƎípravu vhodných diagnostických nástrojƽ a informaēních materiálƽ, pƎípravu scénáƎe skupinových a individuálních konzultací, vyhodnocení diagnostických nástrojƽ a interpretaci získaných výsledkƽ, diagnostickou úvahu, pƎípravu závĢreēné zprávy a souhrnu závĢreēné zprávy. Standardní celková ēasová dotace na realizaci bilanēní diagnostiky zahrnující pƎímou i nepƎímou práci poradce je tedy 24 hodin na 1 klienta. Tato ēasová dotace se v závislosti na zadání zadavatele a složitosti klientovy zakázky mƽže snížit nebo zvýšit, nikdy by však nemĢla být nižší než 18 hodin.

8.3.2

Navázání kontaktu a specifikace zakázky

První kontakt poradce s klientem se odvíjí od toho, kdo je zadavatel a pro kolik osob bilanēní diagnostiku zadal. Pokud je zadávána pro více osob, dochází obvykle k prvnímu kontaktu s klientem pƎi skupinovém setkání, po kterém následuje s každým klientem individuální rozhovor. Cílem individuální i skupinové konzultace v rámci první etapy je navázání osobního kontaktu, vytvoƎení atmosféry dƽvĢry mezi poradcem a klientem a vyjasnĢní klientovy zakázky - cíle, kterého chce klient dosáhnout. Jedním z úkolƽ je také spoleēné posouzení, zda je bilanēní diagnostika správnou metodou k Ǝešení situace, kterou chce klient pomoci Ǝešit. K tomu je potƎeba, aby byl klient seznámen s prƽbĢhem jednotlivých etap, s úēelem metod, které budou v prƽbĢhu práce použity, jaké výstupy budou zpracovány a jaká míra souēinnosti je od nĢj pro úspĢšné ukonēení potƎeba. Poradce se musí ubezpeēit, že klient celému procesu a jeho prƽbĢhu porozumĢl, je motivovaný k poznání svých možností a k realizaci aktivit zamĢƎených na zvýšení svých šancí pro uplatnĢní na trhu práce a má zájem s poradcem spolupracovat. Souēástí je i pƽsobení na iniciativu, aktivitu a osobní angažovanost klienta. PƎi skupinové práci je dƽležité pracovat tak, aby všichni klienti ve skupinĢ porozumĢli cíli procesu a na tomto základĢ se do spoleēné práci sami aktivnĢ zapojili. Klientova zakázka mƽže být cílena napƎ. na: -

posouzení možností budoucího pracovního uplatnĢní,

-

lepší orientaci v sama sobĢ a ve svých pƎedpokladech pro výkon preferované profese, poznání pƎedností a rezerv,

-

ujasnĢní si profesní motivace a posouzení možnosti využití vlastních zájmƽ a dovedností pro další profesní dráhu,

-

rozvinutí pocitu osobní efektivity a dovednosti Ǝízení vlastní kariérové dráhy,

-

podporu znovu zaēlenĢní se do pracovního procesu a zvýšení kvalifikace,

ást III. -

posílení sebevĢdomí a zvýšení motivace k pracovnímu uplatnĢní, atd.

Po ujasnĢní klientovy zakázky informuje poradce klienta o dalším postupu, vyžádá si jeho souhlas s tímto postupem a dohodne se s ním na termínech jednotlivých setkání.

8.3.3

Specifika skupinové práce

Skupinová práce má mnohé výhody. Vyžaduje však od poradce urēité specifické dovednosti. KromĢ komunikaēních schopností je to zejména nadstandardní orientace v interpersonální komunikaci a vztazích. Také dovednost zvládnout konflikt ve skupinĢ je v mnohém odlišná od práce s jedním klientem a klade na poradce znaēnĢ odlišné nároky.28 Poradce, který pracuje se skupinou, by mĢl mít schopnost zaujmout, mĢl by znát metody skupinové práce, být schopen provést analýzu skupiny, umĢt pƎipravit a naplánovat skupinové setkání v souladu se sledovaným cílem, využívat dynamiky vztahƽ, které ve skupinĢ vznikají, pro podporu sebepoznání klientƽ i jako kontrolní mechanismus (motivování k práci) nebo pro povzbuzení nesmĢlých klientƽ k aktivitĢ. Cílem je, aby každý ēlen skupiny rozvíjel dovednosti pro Ǝízení své kariéry a mĢl dostateēný prostor na Ǝešení své situace.

8.3.4

SbĢr informací o klientovi

V této etapĢ probíhá sbĢr informací o klientovi jak subjektivnĢ vnímaných, tak i objektivnĢ zjištĢných pƎi individuálních a skupinových setkáních. Poradce má k dispozici standardizované i nestandardizované diagnostické nástroje a metody, které mu usnadŸují sestavování osobnostního profilu klienta ve vztahu k jeho profesnímu uplatnĢní. TĢmito metodami jsou testy obecných a specifických schopností, osobnostní a sebeposuzovací dotazníky, inventáƎe a škály, projektivní a semi-projektivní metody, strukturované formuláƎe pro záznamy z pozorování a rozhovoru atd. Použití jednotlivých diagnostických metod se Ǝídí závaznĢ stanovenými pravidly.29 Podmínkou poskytnutí bilanēní diagnostiky je informovaný souhlas klienta s touto službou. Poradce má povinnost klienta pƎedem informovat o úēelu použití jednotlivých diagnostických nástrojƽ, dbát na duševní hygienu klienta bĢhem administrace testƽ, umožnit klientovi kdykoliv od testování dostoupit a seznámit ho se získanými výsledky a jejich interpretací takovou formou, které je schopen porozumĢt. Poradce není v žádném pƎípadĢ nositelem „tajemství“ o klientovi. Jeho úkolem je naopak pomoci klientovi, aby se lépe poznal a porozumĢl sám sobĢ.

28

LANGER, T. Techniky skupinového poradenství. Centrum pro vĢdu, Univerzita Jana Amose Komenského Praha. 2008. Dostupné na old.nvf.cz/spps/dokumenty/skupinove_poradenstvi.pdf <6.5.2013>

29

Viz napƎ. Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha 2001. Testcentrum. ISBN 80-86471-07-1.

67


68

Psychologické vyšetƎení je souēástí celého poradenského procesu bilanēní diagnostiky. Rozsah a zamĢƎení zjišƛovaných informací se odvíjí nejen od zadání zadavatele, ale pƎedevším od klientovy zakázky. Základní informace, které jsou o klientovi získávány, zahrnují obvykle jak jeho anamnézu, tak i souēasnou situaci. Jedná se zejména o: -

Osobní údaje (vĢk, kontaktní informace).

-

Sociální anamnézu (zjišƛují se pouze údaje dƽležité z hlediska pracovního uplatnĢní) a souēasnou sociální situaci (rodinné zázemí, bydlení atd.).

-

Zdravotní stav s ohledem na pƎípadná pracovní omezení.

-

VzdĢlání a kvalifikaci (formální vzdĢlání a neformálnĢ získané znalosti a dovednosti, kompetence, které je možno rozvinout a uplatnit v jiném povolání).

-

Zájmy, volnoēasové aktivity (s orientací na získané znalosti a dovednosti a možnost jejich pƎípadného uplatnĢní v povolání).

-

Profesní anamnézu a souēasnou situaci klienta na trhu práce (profesní historie, poēet a délka zamĢstnání, poēet a délka trvání nezamĢstnanosti, dƽvody zmĢny povolání/zamĢstnání, oblíbené/neoblíbené pracovní ēinnosti, významné události v pracovním životĢ, motivace pracovat a motivátory k hledání zamĢstnání, souēasná situace klienta na trhu práce, co k ní vedlo a proē ji chce zmĢnit atd.).

-

Psychologický profil klienta s ohledem na možnosti jeho optimálního profesního uplatnĢní (individuální vlastnosti, zvláštnosti osobnosti a vyrovnávání se s nároky prostƎedí, interpersonální tendence, hodnotová orientace a její zdroje, úroveŸ rozumových schopností a specifických kognitivních schopností (napƎ. pamĢƛ, pozornost apod.), životní spokojenost a co ji ovlivŸuje, zdroje pozitivní ēi negativní motivace …).

PƎi identifikaci dƎíve získaných znalostí a dovedností je možné se opƎít o životopis klienta, o Národní soustavu povolání (http://www.nsp.cz/) a Národní soustavu kvalifikací (http://www.narodni-kvalifikace.cz/) a další zdroje. VýbĢr, které informace budou zjišƛovány stejnĢ jako volba prostƎedkƽ a nástrojƽ sbĢru dat, je výluēnĢ na poradci. Výjimkou je povinné použití testu SPARO, který je souēástí diagnostické baterie a databázového systému DIAROS (podrobnosti viz kap. 6.4.3). V prƽbĢhu sbĢru dat lze s klientem revidovat jeho zakázku, protože ji klient mƽže v dƽsledku zjištĢných poznatkƽ a dalších okolností blíže specifikovat nebo mĢnit.

8.3.5

Poradenská pomoc klientovi

Získané poznatky využívá poradce pƎi spoleēné práci s klientem, která na etapu sbĢru dat navazuje a je zamĢƎena na poradenskou pomoc klientovi pƎi hledání rƽzných variant jeho kariérových cílƽ, možností profesního uplatnĢní a rozvoje. Poradce pomáhá klientovi ujasnit a uspoƎádat si informace o jeho schopnostech, vlastnostech,

ást III. motivaci, o možnostech využití jeho zájmƽ, dovedností atd. pƎi plánování další pracovní dráhy. V souladu s klientovou zakázkou mƽže poradce klientovi v této etapĢ pomoci se stanovením konkrétního kariérového cíle, poskytnout pƎípadná východiska pro sestavení kariérového plánu30 apod. PrvoƎadým cílem této etapy však je zejména pomoc klientovi k tomu, aby dokázal reálnĢ hodnotit svƽj osobnostní potenciál a využívat i v budoucnu této dovednosti pro samostatné Ǝízení své kariéry.

8.3.6

Zpracování závĢreēné zprávy

Bilanēní diagnostika je sama o sobĢ hodnotným procesem vedení klienta k posilování jeho dovedností pro Ǝízení své kariéry. Jejím hmatatelným výstupem je závĢreēná zpráva s objektivním nálezem urēená pro klienta a souhrn závĢreēné zprávy urēený pro zadavatele. Individuální projednání obou tĢchto zpráv s klientem je souēástí bilanēní diagnostiky a mĢla by mu být vĢnována minimálnĢ jedna hodina (viz pƎíloha ē. 1 v kap. ē. 7.8). Poradce si zvolí vhodnou formu administrace uchovávání potvrzení o pƎevzetí dokumentƽ, které klientovi pƎedává.

8.3.6.1

ZávĢreēná zpráva z bilanēní diagnostiky

ZávĢreēná zpráva z bilanēní diagnostiky se soustƎeěuje na pozitivní doporuēení pro další uplatnĢní na trhu práce a profesní rozvoj. Je urēena výhradnĢ pro klienta, a proto musí být napsaná tak, aby jí klient porozumĢl, aby obsahovala reálné a pozitivní informace, na kterých se dá stavĢt budoucí kariéra, aby to byl informaēnĢ hodnotný dokument, na jehož obsahu se klient podílel, aby mĢl proē si jej založit a vracet se k nĢmu. ZávĢreēná zpráva z bilanēní diagnostiky se skládá z následujících ēástí (doporuēená struktura je v pƎíloze ē. 3 v kap. ē. 7.8): 1) Identifikaēní údaje UvádĢjí se zde: -

Jméno a pƎíjmení klienta, jeho datum narození, bydlištĢ

-

Jméno a pƎíjmení poradce

-

Název firmy, jejímž jménem byla bilanēní diagnostika realizována

-

Místo a datum zahájení a ukonēení bilanēní diagnostiky

2) Zadání zadavatele a zakázka klienta Zadavatel, kterým mƽže být ÚƎad práce, zamĢstnavatel nebo i sám klient, uvádí obvykle ve své objednávce souvislosti požadované realizace bilanēní diagnostiky. 30

Kariérový plán je soupisem konkrétních a reálných úkolƽ a ēinností, které jsou v dané chvíli pƎedvídatelné pro dosažení stanoveného kariérového cíle.

69

70

Bilanēní diagnostika Zde poradce uvede struēnou charakteristiku tohoto zadání. Pokud je zadavatelem ÚƎad práce nebo zamĢstnavatel, popíše poradce také zakázku klienta (co klient od bilanēní diagnostiky oēekával, s jakými otázkami do bilanēní diagnostiky vstupoval). V pƎípadĢ, že se bĢhem realizace bilanēní diagnostiky zakázka klienta zmĢnila, uvede také zakázku výslednou (viz kap. 7.3.3). 3) Aktuální situace klienta Struēné a srozumitelné informace vztahující se k osobĢ klienta a související s jeho situací na trhu práce. 4) Osobní a rodinná anamnéza klienta UvádĢjí se pouze základní anamnestické údaje, které mohou ovlivŸovat klientovo pracovní uplatnĢní, podnikání ēi vzdĢlávání. 5) VzdĢlání a dosavadní pracovní kariéra klienta Formální vzdĢlání a neformálnĢ získané znalosti a dovednosti, profesní historie vēetnĢ vztahu k vykonávaným pracovním ēinnostem, dƽvody zmĢny povolání nebo zamĢstnání, významné události v pracovním životĢ atd. 6) Zdravotní stav klienta UvádĢjí se zdravotní omezení ve vztahu k nárokƽm preferovaných možností pracovního uplatnĢní. 7) Objektivní nález (psychologický profil klienta) Souhrn poznatkƽ z psychologického vyšetƎení, který má charakter psychologické zprávy. ZjištĢní jsou psaná jazykem, kterému daný klient rozumí, a jsou ladĢná pozitivnĢ. Dƽraz je kladen na informace, které klientovi pomáhají orientovat se ve svých pƎedpokladech pro optimální uplatnĢní na trhu práce a v možnostech svého dalšího rozvoje. 8) ZávĢr a doporuēení pro klienta ZávĢr je shrnutím nejdƽležitĢjších zjištĢní. Doporuēení vychází z tĢchto zjištĢní s ohledem na klientovu zakázku. ZávĢr a doporuēení jsou ladĢny pozitivnĢ, jejich cílem je motivovat klienta k hledání optimálního pracovního uplatnĢní a k pƎípadnému dalšímu vzdĢlávání. ZávĢreēná zpráva musí být opatƎena datem, plným jménem poradce a otiskem razítka. ZávĢreēná zpráva z bilanēní diagnostiky je majetkem klienta. Vyhotovuje v jednom výtisku, který klientovi pƎedává poradce. Klient podepisuje, že byl se závĢreēnou zprávou seznámen, že souhlasí s jejími závĢry a doporuēeními a že ji pƎevzal.

ást III.

8.3.6.2

Souhrn závĢreēné zprávy z bilanēní diagnostiky

Souhrn závĢreēné zprávy z bilanēní diagnostiky je urēen zadavateli. Nesmí obsahovat informace o klientovi dƽvĢrného charakteru, jejichž zveƎejnĢní by mohlo klienta poškodit, ledaže by klient uvedení tĢchto informací požadoval. Souhrn závĢreēné zprávy musí obsahovat minimálnĢ následující položky (doporuēená struktura je v pƎíloze ē. 4 v kap. ē. 7.8): 1) Identifikaēní údaje Viz závĢreēná zpráva. 2) Zadání Souvislosti požadované realizace bilanēní diagnostiky uvedené v objednávce zadavatele. 3) Aktuální situace klienta Údaje vybrané ze závĢreēné zprávy pro klienta (bez citlivých dat a informací, které klient oznaēí za dƽvĢrné). 4) VzdĢlání / kvalifikace, praxe a hlavní kompetence klienta Struēné shrnutí informací o vzdĢlání a praxi klienta, o jeho osobnostních pƎedpokladech, znalostech a dovednostech, které se vztahují k preferovaným možnostem jeho dalšího profesního uplatnĢní. 5) ZávĢr a doporuēení pro klienta Viz závĢreēná zpráva. 6) Doporuēení pro zadavatele Doporuēení pro zadavatele by mĢlo mít konkrétní obsah a být v souladu s doporuēením pro klienta. Souhrn závĢreēné zprávy opatƎený datem, plným jménem poradce a otiskem razítka je se souhlasem klienta nebo jeho prostƎednictvím pƎedán zadavateli. Klient podepisuje, že byl se souhrnem závĢreēné zprávy seznámen a že s jeho pƎedáním zadavateli souhlasí.

71

72


8.4 Personální a technické zabezpeēení bilanēní diagnostiky 8.4.1

Kvalifikaēní pƎedpoklady poradce

Bilanēní diagnostika je komplexní poradenský proces vyžadující od realizátora / poradce specifické vzdĢlání, znalosti, dovednosti, kompetence a praxi. Poradce poskytující bilanēní diagnostiku musí splŸovat standardy kvality poradce bilanēní diagnostiky: -

Být absolventem vysokoškolského magisterského studijního programu v oboru psychologie akreditovaného podle vysokoškolského zákona.

-

Mít praxi v psychologické diagnostice a poradenství v rozsahu nejménĢ tƎí let.

-

Být proškolen a umĢt používat psychodiagnostické a poradenské metody pro bilanēní diagnostiku.

-

LegálnĢ vlastnit diagnostické nástroje pro bilanēní diagnostiku.

A ZÁROVEG: -

Absolvovat vstupní kurz pro realizátory bilanēní diagnostiky nebo prokázat odpovídající znalosti a kompetence vykonáním ústní zkoušky v rozsahu vstupního kurzu.

-

PravidelnĢ a aktivnĢ se úēastnit vzdĢlávacích aktivit poƎádaných Asociací bilanēní diagnostiky, pƎípadnĢ jinými poskytovateli dalšího vzdĢlávání.

-

Identifikovat se s ustanoveními Charty kvality a ostatními metodickými materiály Asociace bilanēní diagnostiky, o.s. a Ǝídit se jimi.

8.4.2

Konzultaēní prostory a technické zázemí

ProstƎedí, ve kterém se odehrávají skupinové a individuální konzultace, ovlivŸuje jejich prƽbĢh, pocit bezpeēí a komfortu všech aktérƽ. Je proto vhodné je realizovat v dostateēnĢ velkých a pƎíjemných prostorách, které vyhovují obecnĢ závazným hygienickým a požárním normám (zejména zákonƽm o ochranĢ veƎejného zdraví a o požární ochranĢ v platném znĢní). NeménĢ dƽležité je zajistit informaēní bezpeēnost: dƽvĢrné informace sdĢlované klienty by nemĢly slyšet tƎetí osoby a dokumentace o klientech by mĢla být zabezpeēena v souladu se zákonem ē. 101/2000 Sb., o ochranĢ osobních údajƽ a o zmĢnĢ nĢkterých zákonƽ, ve znĢní pozdĢjších zmĢn. Podle tohoto zákona má také realizátor bilanēní diagnostiky (firma nebo psycholog, který realizuje bilanēní diagnostiku jako OSV) povinnost být registrován u ÚƎadu na ochranu osobních údajƽ jako správce osobních a citlivých údajƽ o klientech.

ást III.

8.4.3

Diagnostické vybavení

PƎi sbĢru dat o klientovi poradce systematicky používá psychodiagnostické a další nástroje (standardizované i nestandardizované). Jejich výbĢr je zcela na poradci s jednou výjimkou a tou je POVINNÉ použití databázového systému DIAROS resp. jeho souēásti - testu SPARO. Využití SPARO je považováno za nepodkroēitelné minimum. Diagnostické nástroje je potƎeba vybírat s ohledem na klientovu zakázku i na jeho schopnost splnit požadované zadání. Cílem bilanēní diagnostiky není klinické zkoumání normality osobnosti. Hlavním nástrojem je rozhovor, testy jsou urēeny ke strukturaci celého procesu. Je nutné dbát na to, aby byly všechny používané prostƎedky, testy, metodické pomƽcky, softwarové vybavení atd. prokazatelnĢ nabyté legální cestou a používala je jen osoba, která je k tomu úēelu specificky vzdĢlána a vyškolena. Základní moduly databázového systému DIAROS: -

SPARO – pƎedstavuje základní nástroj diagnostické baterie DIAROS. SPARO zjišƛuje bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti klienta. Bylo prokázáno, že jeho prostƎednictvím lze postihnout osobnostní pƎedpoklady odolnosti ēi selhávání ve vztahu k pracovním nárokƽm, sociálním ēi jiným interakēním souvislostem a vlivƽm, které na klienta pƽsobí.

-

SIPO – dotazník zamĢƎený na postižení interpersonálních tendencí, potƎeb ēi hodnotové orientace ve vztahu k lidem, s nimiž je klient v reálném interakēním vztahu v rozmanitých životních, situaēních, pracovních, rodinných ēi jiných sociálnĢ exponovaných kontextech.

-

SUPSO – test zjišƛující subjektivní prožívání i vnĢjší projevy klientových psychických stavƽ. Jednotlivými mĢƎenými komponentami dotazníku jsou pohoda, ēinorodost, sklíēenost, úzkostnost, deprese, rozlada a impulzivita.

-

DUSIN – test zamĢƎený na zjišƛování míry životní spokojenosti klienta ve vztahu k základním oblastem bĢžného života rozdĢleným do sedmi kategorií (materiální zabezpeēení, kulturní vyžití, práce, rodina, zdraví, sociální vztahy v rƽzných interakēních kontextech, základní existenciální momenty).

VýbĢr dalších psychodiagnostických nástrojƽ a metod, které jsou využívány pƎi realizaci bilanēní diagnostiky:31

31

Tento výbĢr nástrojƽ a metod je výstupem dotazníkového šetƎení StƎediska podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu provedeného v r. 2012 mezi psychology, kteƎí realizují bilanēní diagnostiku. SpoleēnĢ s testy SPARO, SIPO, SUPSO a DUSIN je tito psychologové oznaēili jako jimi nejfrekventovanĢji využívané pƎi realizaci bilanēní diagnostiky.

73

74

Bilanēní diagnostika a) Testy obecných a specifických schopností dƽležitých pro celkové posouzení pƎedpokladƽ pro výkon nĢkterých profesí: -

Ravenovy progresivní matice - jednodimenzionální neverbální test rozumových schopností vycházející z pojetí inteligence jako obecné schopnosti usuzovat, odhalovat vzájemné souvislosti a vyvozovat vztahy (tedy inteligence jako faktoru „g“).

-

Test struktury inteligence IST - komplexní test rozumových schopností pro individuální i skupinové použití; mĢƎí verbální, numerickou a figurální inteligenci a celkovou úroveŸ rozumových schopností. Poslední verze - IST 2000 - má oproti pƎedchozím verzím navíc i druhou ēást zamĢƎenou na zjišƛování znalostí (verbálnĢ, numericky a figurálnĢ kódovaných) a umožŸuje tak i rozlišení fluidní a krystalické inteligence. IST 2000 také umožŸuje testovat zvlášƛ krátkodobou pamĢƛ, což lze u nĢkterých klientƽ bilanēní diagnostiky úēelnĢ využít.

-

VídeŸský maticový test (VMT) – jednodimenzionální neverbální test rozumových schopností, vycházející podobnĢ jako Ravenƽv test z teorie inteligence jako faktoru „g“.

-

Test pozornosti d2 – test, který zjišƛuje tempo a peēlivost pracovního výkonu pƎi rozlišování podobných vizuálních podnĢtƽ (pƎi diskriminaci detailƽ) a umožŸuje tak posouzení individuálního výkonu pozornosti a koncentrace.

b) Nástroje pro diagnostiku profesních charakteristik osobnosti a motivace k pracovnímu výkonu: -

Bochumský osobnostní dotazník – BIP (inventáƎ profesních charakteristik osobnosti) je orientován na diagnostiku osobnostních pƎedpokladƽ, které jsou rozhodující pro úspĢch v zamĢstnání. Celkem 14 dimenzí osobnosti je pƎiƎazeno ke ētyƎem rƽzným oblastem profesních pƎedpokladƽ, kterými jsou Profesní orientace, Pracovní chování, Sociální kompetence a Psychická konstituce.

-

Dotazník motivace k výkonu – LMI je zamĢƎen na zjišƛování charakteristik, které se podílejí na motivaci k výkonu v praktickém profesním kontextu. Skládá se ze 17 dimenzí (škál), kterými jsou vytrvalost, kompenzaēní úsilí, dominance, hrdost, angažovanost, ochota uēit se, dƽvĢra v úspĢch, preference obtížnosti, flexibilita, samostatnost, flow, sebekontrola, nebojácnost, orientace na status, internalita, soutĢživost a cílevĢdomost.

-

Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry – DVP je založen na porovnání vlastních zájmƽ a schopností klienta s nabídkou a s možnostmi pracovních pƎíležitostí. Základem koncepce dotazníku je šest kódových typƽ pracovních ēinností dle J. Hollanda (RIASEC).

ást III. c) Dotazníky zamĢƎené na zjišƛování obecnĢjších charakteristik osobnosti -

NEO pĢtifaktorový osobnostní inventáƎ (NEO FFI) a NEO osobnostní inventáƎ (NEO-PI-R) – dotazníky založené na pĢtifaktorovém modelu osobnosti a poskytující údaje o tzv. Velké pĢtce (Big Five), tj. pĢti obecných a široce pojatých dimenzích osobnosti, kterými jsou Neuroticismus, Extraverze, OtevƎenost vƽēi zkušenostem, PƎívĢtivost a SvĢdomitost.

-

Eysenckovy dotazníky vycházejí z teorie osobnosti, která popisuje strukturu temperamentu prostƎednictvím tƎí dimenzí, o nichž pƎedpokládá, že jsou vzájemnĢ nezávislé (extroverze, neuroticismus a psychoticismus, resp. zatvrzelost). Eysenckƽv osobnostní dotazník (EOD) umožŸuje sledovat dvĢ nezávislé dimenze – extraverzi (versus introverzi) a neuroticismus (emocionální labilitu versus stabilitu) a dále L škálu ēi škálu sociální žádoucnosti (tendence jevit se v lepším svĢtle). Eysenckƽv revidovaný dotazník (EPQ-R) pracuje se všemi tƎemi dimenzemi a jeho výsledky jsou interpretovány v šesti škálách (extroverze versus introverze, zatvrzelost versus superegokontrola, emocionální labilita versus emocionální stabilita, vysoké versus nízké L, vysoká versus nízká návykovost a vysoký versus nízký sklon ke kriminalitĢ).

d) Projektivní metody -

Nedokonēené vĢty - slovnĢ asociaēní technika, která má Ǝadu variant; pƎi bilanēní diagnostice je nejēastĢji používána verze Sackse a Levyho (60 nedokonēených vĢt, které lze pƎi vyhodnocování rozdĢlit do 15 oblastí, napƎ. vztah k rodinĢ, k autoritám, k vlastní minulosti, budoucnosti, schopnostem apod.)

-

Baum test (test kresby stromu) je jednou z obecnĢ nejvyužívanĢjších kresebných projektivních technik; kresba ovocného stromu mƽže vypovídat napƎ. o emocionální zralosti, poruchách v emocionální ēi sociální oblasti i rƽzných dalších charakteristikách dynamiky osobnosti. Hodnocena je Ǝada znakƽ celku i detailƽ kresby.

-

Lüscherƽv barvový test pracuje s preferencemi a odmítnutími urēitých barev, které jsou klientovi pƎedkládány. Je obvykle používána jako doplŸková technika, mƽže poskytnout pƎedstavu spíše o aktuálním psychickém ēi psychosomatickém stavu, resp. o emoēním ladĢní klienta.

e) Analýza produktƽ Produktem je jakýkoli výtvor, aƛ už je vytvoƎen zámĢrnĢ nebo vznikl bezdĢēnĢ. Analyzovány bývají životopisy, záznamy snƽ, písmo obecnĢ, literární ēi výtvarná díla, automatické „ēmárání“, které lidé produkují napƎ. pƎi schƽzích, deníky, dopisy aj. produkty, pokud jsou relevantní z hlediska cíle realizované bilanēní diagnostiky (s ohledem na zakázku klienta). PodobnĢ jako v pƎípadĢ pozorování ēi diagnostického rozhovoru se jedná o kvalitativní metodu, pro usnadnĢní záznamu a strukturaci dat se doporuēuje sestavovat si konkrétní záznamové archy.

75


76

8.4.4

Vedení dokumentace

Vedení dokumentace o klientech je nedílnou souēástí bilanēní diagnostiky a její kvalita je odrazem úrovnĢ profesionální praxe a vizitkou kvalifikovaného odborníka. Tato dokumentace obsahuje údaje o klientech, které jsou chránĢny podle zákona ē. 101/2000 Sb., o ochranĢ osobních údajƽ, kterým je nutné se Ǝídit. Osobní údaje jsou zpracovávány v listinné a elektronické podobĢ v rozsahu nezbytnĢ nutném pro realizaci bilanēní diagnostiky a vypracování závĢreēné zprávy. Dokumentace obsahuje zejména: -

prohlášení klienta o tom, že jeho aktuální psychický stav umožŸuje úēastnit se bilanēní diagnostiky (viz pƎíloha ē. 2, kap. ē. 7.7.2),

-

klientem podepsaný souhlas s uchováním jeho osobních dat vēetnĢ stanovení doby, po kterou mohou být tato data uchovávána (viz pƎíloha ē. 2, kap. ē. 7.7.2),

-

všechny dƽležité poznatky o klientovi získané v prƽbĢhu realizace bilanēní diagnostiky vēetnĢ poznatkƽ získaných prostƎednictvím diagnostických metod,

-

doklad o souhlasu klienta s obsahem závĢreēné zprávy a o jejím pƎevzetí,

-

v pƎípadĢ zpracovávání souhrnu závĢreēné zprávy také kopii tohoto souhrnu s podpisem klienta potvrzujícím souhlas s obsahem souhrnu a souhlas s jeho pƎedáním zadavateli.

KromĢ výše uvedeného zákona je poradce povinen Ǝídit se pƎi vedení dokumentace o klientech etickým kodexem Asociace bilanēní diagnostiky, o.s. Všechny dokumenty o klientech uchovává poradce bezpeēné uložené a chránĢné pƎed zneužitím tƎetími osobami, pouze však po dobu platnosti souhlasu každého jednotlivého klienta s uchováním jeho osobních dat. Po vypršení této doby je poradce povinen veškeré dokumenty o klientovi skartovat.

8.5 Kvalita v poskytování bilanēní diagnostiky Realizace bilanēní diagnostiky vyžaduje dodržování základních dokumentƽ Asociace bilanēní diagnostiky, o. s., kterými jsou tato metodika, charta kvality a etický kodex. Kvalita bilanēní diagnostiky je ovlivnĢna faktory na vstupu, v procesu a na výstupu: -

-

Na vstupu: -

poradce musí splŸovat kvalifikaēní požadavky (viz kap. 7.4.1),

-

pro realizaci bilanēní diagnostiky musí být zajištĢny dƽstojné konzultaēní prostory, které vyhovují hygienickým a požárním pƎedpisƽm a zaruēují informaēní bezpeēí (viz kap. 7.4.2),

-

pro realizaci bilanēní diagnostiky musí být poradce vybaven pƎedepsaným a dalším diagnostickým vybavením (viz kap. 7.4.3).

PrƽbĢh bilanēní diagnostiky musí odpovídat metodice (viz kap. 7.3.1-7.3.4).

ást III. -

Výstup bilanēní diagnostiky musí být v souladu s metodikou (viz kap. 7.3.5).

Kritéria a standardy kvality, které musí splŸovat poradce bilanēní diagnostiky, jsou uvedeny v pƎíloze ē. 6, kap. ē. 7.7.6. Pokud je poradce splŸuje, splŸuje také podmínky Ǝádného ēlenství v Asociaci bilanēní diagnostiky, o. s. Kvalitu bilanēní diagnostiky poskytovanou jinými subjekty Asociace bilanēní diagnostiky nemá možnost ovlivŸovat, pƎesto mƽže na požádání vypracovat za úplatu posudek na realizátora a na jím odvedenou službu podle platného ceníku Asociace.

8.5.1

ZpĢtná vazba od klientƽ

Souēástí systému kvality je zjišƛování zpĢtné vazby od klientƽ, které zabezpeēuje poradce. Jedná se o opatƎení, které je v zájmu všech zúēastnĢných (poradce, klienta i zadavatele). Do jisté míry se tím pƎedchází pƎípadným stížnostem od klientƽ / zadavatelƽ. K tomuto úēelu bude využíván jednotný zpĢtnovazební dotazník (viz pƎíloha ē. 5), což umožní porovnání výsledkƽ a zvýší validitu zjištĢní zamĢƎených na mapování potƎeb klientƽ bilanēní diagnostiky obecnĢ i potƎeb specifických skupin klientƽ. ZpĢtná vazba se zjišƛuje u všech klientƽ po absolvování bilanēní diagnostiky.

8.5.2

ZpĢtná vazba od zadavatelƽ

Získávání zpĢtné vazby od zadavatelƽ je neménĢ dƽležité. Obvykle se nevyužívá formy zpĢtnovazebního dotazníku, ale osobního kontaktu.

8.6 Pravidla pro pƎijímání a vyƎizování stížností, oznámení a podnĢtƽ Stížnosti Ǝeší Rada Asociace bilanēní diagnostiky podle Pravidel stanovených touto Asociací. Stížnost je možno podat: -

písemnĢ na doruēovací adresu Asociace bilanēní diagnostiky, o. s.,

-

elektronickou poštou na kontaktní e-mail (uvedený na webu Asociace)

K vyƎizování stížností je povĢƎen Radou Asociace bilanēní diagnostiky, o. s. (Rada) jeden ze ēlenƽ Rady (administrátor). Údaje o stížnostech jsou administrovány v souladu se zákonem ē. 101/2000 Sb., o ochranĢ osobních údajƽ. Postupy vyƎizování stížností se liší podle toho, zda jde o podepsaného nebo anonymního stĢžovatele, a zda se stížnost týká konkrétního poradce. Stížnosti jsou brány jako možný podnĢt pro rozvoj a zlepšování kvality bilanēní diagnostiky.

77

78


8.7 PƎílohy metodiky 8.7.1

PƎíloha ē. 1: asová dotace jednotlivých aktivit bilanēní diagnostiky Orientaēní délka (v hod.)

Individuální Skupina klient32 klientƽ33 Etapa bilanēní diagnostiky min. max. min. max. hod.34 hod.35 hod. hod. 1) Navázání kontaktu a specifikace zakázky, zahájení sbĢru informací - konzultace skupinové 2 2 - konzultace individuální 3 4 1 2 Mezisouēet 1) na jednoho klienta 3 4 3 4 2) SbĢr informací - testování a konzultace skupinové 4 6 - testování a konzultace individuální 6 8 2 2 Mezisouēet 2) na jednoho klienta 6 8 6 8 3) Poradenská pomoc - konzultace skupinové - konzultace individuální 3 5 3 5 Mezisouēet 4) na jednoho klienta 3 5 3 5 4) Konzultace závĢreēné zprávy - konzultace skupinové - konzultace individuální 1 1 1 1 Mezisouēet 6) na jednoho klienta 1 1 1 1 Souēet 1) - 4) na jednoho klienta 13 18 13 18 Práce psychologa na jednoho klienta nezapoēítaná výše (pƎíprava scénáƎe a diagnostických nástrojƽ, vyhodnocení informací, 6 9 6 9 pƎíprava závĢreēné zprávy a souhrnu závĢreēné zprávy) Celkem na jednoho klienta 19 27 19 27 Z toho skupinová práce 7 10

32

33 34

35

Individuální klient = jedná se o samostatnou zakázku na realizaci BDg pouze pro jednoho klienta. Skupina klientƽ = jedná se o zakázku na realizaci BDg pro více klientƽ najednou. Min. hod. = ēasová dotace v pƎípadĢ vysoce motivovaného klienta, který ví, co chce, a potƎebuje si jen svoje plány ovĢƎit. Max. hod. = ēasová dotace pro dlouhodobĢ nezamĢstnaného ēi jinak komplikovaného klienta.

ást III.

8.7.2

PƎíloha ē. 2: Doporuēená struktura prohlášení klienta a jeho souhlasu pƎed realizací bilanēní diagnostiky

PROHLÁŠENÍ KLIENTA A SOUHLAS KLIENTA P\ED REALIZACÍ BILANNÍ DIAGNOSTIKY KLIENT BILANNÍ DIAGNOSTIKY Jméno, pƎíjmení, titul: Datum narození: BydlištĢ: POSKYTOVATEL BILANNÍ DIAGNOSTIKY Jméno, pƎíjmení a titul poradce:36 Zadavatel:37 Prohlašuji, že se necítím indisponován(a) a souhlasím s psychologickým vyšetƎením, jehož výsledky budou odpovídat mým souēasným schopnostem a osobnostním vlastnostem. SouēasnĢ prohlašuji, že nejsem: - fyzicky nebo duševnĢ vyēerpán(a), - pod vlivem alkoholu a lékƽ, - mimoƎádnĢ rozrušen. Absolvoval (a) jsem již dƎíve psychologické vyšetƎení v souvislosti s: .............................................................................................................................. .......... v roce: ..................................... Beru na vĢdomí, že výsledky psychologického šetƎení budou považovány za citlivé údaje podle § 9 Zákona ē. 101/2000 Sb. o ochranĢ osobních údajƽ v platném znĢní. Souhlasím, aby tyto údaje byly zpracovány a uchovány pro dobu nezbytnou k realizaci bilanēní diagnostiky. Prohlašuji, že jsem byl(a) seznámen(a) se svým právem na pƎístup k informacím podle §12 a právem na ochranu práv podle § 21 výše uvedeného zákona. V………………………..dne……………………podpis………………………….

36

Psycholog, který bilanēní diagnostiku s klientem realizuje (realizátor BDg).

37

Název instituce, která bilanēní diagnostiku pro klienta objednala.

79

80


8.7.3

PƎíloha ē. 3: Doporuēená struktura závĢreēné zprávy38 ZÁV RENÁ ZPRÁVA Z BILANNÍ DIAGNOSTIKY Zpráva je urēena výhradnĢ pro klienta.

KLIENT BILANNÍ DIAGNOSTIKY Jméno, pƎíjmení, titul: Datum narození: BydlištĢ: POSKYTOVATEL BILANNÍ DIAGNOSTIKY Jméno, pƎíjmení a titul poradce:39 Zadavatel:40 REALIZACE BILANNÍ DIAGNOSTIKY Datum zahájení a ukonēení: Místo: Zadání zadavatele a zakázka klienta

Aktuální situace klienta:

Osobní a rodinná anamnéza klienta:

38

Tento formuláƎ závĢreēné zprávy je urēen pro elektronické zpracovávání a rozsah jednotlivých oddílƽ (Ǝádkƽ tabulky MS Word) pƎizpƽsobuje zpracovatel obsahu.

39


40


ást III. VzdĢlání (formální i neformálnĢ získané) a dosavadní pracovní kariéra klienta:

Zdravotní stav klienta:

Objektivní nález:

ZávĢry a doporuēení pro klienta:

Jméno a pƎíjmení poradce, podpis Datum

otisk razítka

PƎevzetí závĢreēné zprávy z bilanēní diagnostiky Tato závĢreēná se mnou byla projednána, souhlasím s jejími závĢry a doporuēeními a potvrzuji její pƎevzetí.

Jméno a pƎíjmení klienta, podpis Datum

81

82


8.7.4

PƎíloha ē. 4: Doporuēená struktura souhrnu závĢreēné zprávy41 SOUHRN ZÁV RENÉ ZPRÁVY Z BILANNÍ DIAGNOSTIKY Souhrn závĢreēné zprávy je urēen pro zadavatele.

KLIENT BILANNÍ DIAGNOSTIKY Jméno, pƎíjmení, titul: Datum narození: BydlištĢ: POSKYTOVATEL BILANNÍ DIAGNOSTIKY Jméno, pƎíjmení a titul poradce:42 Zadavatel:43 REALIZACE BILANNÍ DIAGNOSTIKY Datum zahájení a ukonēení: Místo:

Zadání:

Aktuální situace klienta:

41

PodobnĢ jako formuláƎ závĢreēné zprávy je i tento formuláƎ urēen výhradnĢ pro elektronické zpracovávání a rozsah jednotlivých oddílƽ (Ǝádkƽ tabulky MS Word) pƎizpƽsobuje zpracovatel obsahu.

42


43


ást III. VzdĢlání, praxe a hlavní kompetence klienta:

ZávĢry a doporuēení pro klienta:

Doporuēení pro zadavatele:

Jméno a pƎíjmení poradce, podpis Datum

otisk razítka

Souhlas s pƎedáním souhrnu závĢreēné zprávy z bilanēní diagnostiky zadavateli Se souhrnem závĢreēné zprávy jsem byl/a seznámen/a a souhlasím s jeho pƎedáním zadavateli bilanēní diagnostiky.

Jméno a pƎíjmení klienta, podpis Datum

83

84


8.7.5

PƎíloha ē. 5: Hodnoticí dotazník po skonēení bilanēní diagnostiky HODNOTICÍ DOTAZNÍK PO SKONENÍ BILANNÍ DIAGNOSTIKY

1) Jak hodnotíte pƎínos bilanēní diagnostiky pro…

Prosím oznaēte ēíslo na stupnici 1-5. vysoký pƎínos a) Vaše pracovní uplatnĢní 1 2 b) Vaši motivaci k práci/studiu 1 2 c) Vaše sebevĢdomí 1 2 d) Váš osobní život 1 2

3 3 3 3

4 4 4 4

žádný pƎínos 5 5 5 5

Zde mƽžete zdƽvodnit ēi upƎesnit Vaši odpovĢě: .............................................................................................................................. .... .............................................................................................................................. .... 2) U každé z následujících položek, prosím, vyjádƎete stupeŸ Vaší spokojenosti

(zakroužkováním ēísla odpovídajícího Vašemu hodnocení). Vpravo mƽžete doplnit Vaše komentáƎe. 1 Zcela spokojen/a

2 Spíše spokojen/a

3 Spokojen tak napƽl

Hodnocená témata

4 Spíše nespokojen/a Hodnocení spokojenosti

1) Práce poradce: Vztah s poradcem Pochopení Vašich potƎeb (dƽvodƽ pro absolvování bilanēní diagnostiky) poradcem PƎístup poradce pƎi individuální konzultaci

1-2–3-4-5 1-2–3-4-5 1-2–3-4-5

PƎístup poradce pƎi skupinových akcích

1-2–3-4-5

Celková spokojenost

1-2–3-4-5

5 Zcela nespokojen/a KomentáƎ

ást III.

Hodnocená témata

Hodnocení spokojenosti

KomentáƎ

2) PrƽbĢh jednotlivých etap bilanēní diagnostiky PrƽbĢh individuálních rozhovorƽ 1-2-3-4-5 s poradcem PrƽbĢh skupinové práce

1-2-3-4-5

PrƽbĢh práce s dotazníky a testy

1-2-3-4-5

3) Použitelnost a srozumitelnost výstupƽ: ZávĢreēná zpráva: - použitelnost 1-2-3-4–5 - srozumitelnost 1-2-3-4-5 Doporuēení: - použitelnost 1-2-3-4-5 - srozumitelnost 1-2-3-4-5 4) ProstƎedí, ve kterém se odehrávala bilanēní diagnostika: Kvalita prostƎedí

1-2-3-4-5

5) Informace, které jste se o sobĢ dozvĢdĢl(a) v prƽbĢhu bilanēní diagnostiky: Co jsem se o sobĢ dozvĢdĢl(a).

1-2-3-4-5

3) Zde mƽžete uvést další komentáƎe, hodnocení, poznámky ēi návrhy pro

zkvalitnĢní naší práce: .............................................................................................................................. ..... .............................................................................................................................. ..... .............................................................................................................................. ..... .............................................................................................................................. ..... .............................................................................................................................. ..... .............................................................................................................................. .....

DĢkujeme za vyplnĢní.

85

86


8.7.6

1)

PƎíloha ē. 6: Kritéria a standardy kvality poradce bilanēní diagnostiky Odborné znalosti, dovednosti a praxe poradce Kritérium kvality

Standard kvality

a)

Dosažená kvalifikace

-

Poradce má odpovídající vysokoškolské vzdĢlání. (Viz kap. 4.1)

b)

TƎíletá praxe

-

Poradce se mƽže prokázat alespoŸ tƎemi lety praxe v psychologické diagnostice a poradenství.

c)

Teoretické základy

-

Poradce úspĢšnĢ absolvoval vstupní kurz pro nové realizátory bilanēní diagnostiky nebo prokázal odpovídající znalosti a kompetence vykonáním ústní zkoušky.

-

Poradce zná základní legislativu týkající se oblasti zamĢstnanosti a vzdĢlávání.

-

Poradce absolvoval výcviky v práci s diagnostickými nástroji, které jsou standardnĢ využívány pro bilanēní diagnostiku.

-

Poradce absolvoval výcvikový kurz pro zpracování závĢreēných zpráv z bilanēní diagnostiky.

d)

Praktické profesní dovednosti

e)

Další profesní rozvoj

-

Poradce sleduje novinky ve svém oboru, úēastní se odborných akcí a dalšího vzdĢlávání, v souladu se souēasným poznáním prƽbĢžnĢ inovuje své odborné kompetence.

f)

Informaēní zázemí

-

Poradce má pƎehled o nových diagnostických a intervenēních metodách a možnostech jejich využití pƎi bilanēní diagnostice.

-

Poradce má pƎehled o poskytovatelích dalších odborných služeb, na které se mƽže v pƎípadĢ potƎeby obrátit nebo je doporuēit svým klientƽm.

-

Poradce má pƎehled o celkové situaci a vývoji na trhu práce.

-

Poradce zná specifika trhu práce v regionech, kde realizuje bilanēní diagnostiku, nebo si je schopen zdroje informací o regionálních zvláštnostech trhu práce zajistit.

ást III.

g)

2)

Etické zásady

-

Poradce zná základní etické principy a dodržuje etický kodex.

-

Poradce umí popsat základní zásady práce s dƽvĢrnými a citlivými osobními údaji vēetnĢ legislativního rámce.

Poradenský proces bilanēní diagnostiky Kritérium kvality

a)

b)

Používání psychodiagnostický ch metod

Práce s informacemi o klientovi

Standard kvality -

Poradce umí administrovat, vyhodnocovat a interpretovat výsledky diagnostických nástrojƽ vhodných pro bilanēní diagnostiku.

-

Poradce umí provést výbĢr psychodiagnostických metod s ohledem na klientovu zakázku.

-

Poradce se mƽže prokázat legálním nabytím diagnostických nástrojƽ. Má ve svém vlastnictví test SPARO diagnostické baterie DIAROS.

-

Poradce umí tƎídit a analyzovat informace získané od klienta a informace získané o klientovi prostƎednictvím psychodiagnostických metod.

-

Poradce umí interpretovat získané informace ve vzájemných souvislostech a s ohledem na klientovu zakázku.

-

Poradce umí vést klienta k reflexi zjištĢných souvislostí.

c)

Skupinové poradenství

-

Poradce má osvojeny specifické dovednosti práce se skupinou klientƽ.

d)

Práce s informacemi o trhu práce

-

Poradce umí vyhodnocovat informace o trhu práce s ohledem na možnosti jednotlivých klientƽ.

-

Poradce umí vést klienta k samostatné orientaci v datech o nabídce a poptávce v oblasti práce a vzdĢlávání.

87

88


3)

Vedení dokumentace a zjišƛování efektƽ své práce Kritérium kvality

Standard kvality

a)

Vedení dokumentace

-

Poradce vede dokumentaci v souladu s metodikou bilanēní diagnostiky.

b)

ZávĢreēná zpráva a Souhrn závĢreēné zprávy

-

Poradce postupuje pƎi zpracování ZávĢreēné zprávy urēené pro klienta a Souhrnu závĢreēné zprávy urēené pro zadavatele v souladu s metodikou bilanēní diagnostiky.

c)

Spokojenost klientƽ

-

Poradce zjišƛuje u všech klientƽ po ukonēení bilanēní diagnostiky jejich spokojenost s postupem a výsledky.

d)

Spokojenost zadavatelƽ

-

Poradce komunikuje se zadavateli o jejich názoru na kvalitu poskytnuté služby bilanēní diagnostiky.

ást III.

9

PRO DIAROS?

JiƎí Král PƎi realizaci OP LZZ projektu Bilanēní diagnostika na workshopech a semináƎích byla ēasto diskutována otázka metod, a zvláštĢ deklarované povinné použití systému DIAROS. Pokusíme se odpovĢdĢt na tuto otázku a sdĢlit i dƽvody tohoto opatƎení. K využívání systému DIAROS nás vedou tƎi hlavní dƽvody. Všechny mají stejnou váhu.

9.1 Databázový systém Metody, jež obsahuje systém DIAROS, jsou podporovány databázovým systémem, který umožŸuje velmi sofistikovanĢ pracovat se záznamem „klienta“. UmožŸuje vytváƎet skupiny dle všech sledovaných znakƽ a kódovat údaje do šestimístných skupin, které definují profesi klienta. ZároveŸ umožŸuje vytváƎet tzv. skupiny ad hoc – tedy podle zcela libovolného kriteria, jež mƽže naopak tato skupina pomoci definovat v pojmovém aparátu. Systém dává možnost statisticky testovat „skupinu“ proti „obecné populaci“, dvĢ „skupiny“ proti sobĢ, poēítat analýzu variance. Je možno zpracovávat korelaēní analýzu škál vybraných testƽ. V oblasti poradenství je pak možné zkoumat napƎ. topologické diference profesních skupin, typické profily pro Ǝízení procesu apod.

9.2 Systém DIAROS Byl používán jako povinná metoda již v prvním období realizace Bilanēní diagnostiky, kdy byla BDg uskuteēŸována pƎevážnĢ pro MPSV (ÚP). V tomto období byl vytvoƎen funkēní systém Ǝízení procesu a kvality Bilanēní diagnostiky. V souēasnosti disponujeme daty cca 8.000 dat individuálních BDg. Tato data je možno využívat pro hodnocení zmĢn a pro další rozvoj BDg. Pokraēování ve využívání systému DIAROS je proto v zájmu samotného systému Bilanēní diagnostiky.

9.3 Konstrukce systému DIAROS Bilanēní diagnostiku považujeme za výsostní metodu poradenské práce. V zahraniēních sdĢleních bývá oznaēována jako „bilance kompetencí“. „Kompetence“ v nejobecnĢjším smyslu slova je schopnost (nebo dovednost) vykonávat urēitou ēinnost, pƎitom však existuje velmi mnoho popisných systémƽ kompetencí. Co je pro nás – tak jak jsme chápali a dodnes chápeme Bilanēní diagnostiku – dƽležité, na základĢ ēeho se rozvíjí „kompetence“? OdpovĢě je nasnadĢ – na základĢ bazální regulace psychiky. PƎi zkoumání „kompetencí“ se tak dostáváme na nižší (ve smyslu základní) úroveŸ pro budování „kompetencí“. OstatnĢ DIAROS se soustƎeěuje na

89

90

Bilanēní diagnostika problémové osobnostní struktury, na osobnostní zdroje úspĢšnosti a selhání pƎi výkonu povolání a na osobnostní souvislosti, zdroje a dƽsledky nezamĢstnanosti. V souvislosti s pronikáním do struktury a dynamiky "problémové osobnosti" z hlediska jejích schopností a reality jejího uplatnĢní se v aktivním pracovním procesu, navazujeme na získané výsledky se specifickou orientací na vyhrocení vztahu mezi nároky na aktivní úēast v pracovním procesu a osobnostními pƎedpoklady úēinnĢ se s nimi vyrovnávat. Jde tudíž o specifický pƎístup ke vztahu "pracovní proces a jeho realizátor". Jde o pƎístup psychologa. Ten se neorientuje na pƎíēiny a zdroje obtížného uplatnĢní se na trhu práce ēi na zdroje a pƎíēiny toho, proē daný jedinec není s to nalézt zamĢstnání ēi byl ze zamĢstnání propuštĢn vƽbec, ale pouze na jeden aspekt a zdroj: na vztah mezi osobnostními pƎedpoklady, vlastnostmi a schopnostmi, a úspĢšností ēi selháváním na trhu práce s cílem detekce problémových osob, osobnostních zdrojƽ, dƽsledkƽ, možností a cest optimalizaēních zásahƽ a opatƎení informaēní, zprostƎedkovatelské a hlavnĢ pak poradenské a rekvalifikaēní povahy (Mikšík, 2005).

ást III.

10 VÝB R KLIENTp PRO BILANNÍ DIAGNOSTIKU Zuzana Freibergová Josef Opoēenský JiƎí Král Bilanēní diagnostika je založena na principu „Poradenství je pomoc ke svépomoci“ a jako taková je vhodná pro vĢtšinu dospívající a dospĢlé populace bez ohledu na pohlaví, vĢk, vzdĢlání nebo sociální postavení, která je schopna a ochotna investovat ēas a úsilí na asistovaném poznávání se. Výjimku tvoƎí obēané s mentální retardací nebo lidé s chybĢjící motivací zmĢnit svƽj sociální statut a pracovat. Efektivní je zejména u klientƽ, kteƎí jsou vysoce motivovaní pracovat, hledat, získat a udržet si práci, a odhodlaní ke zmĢnĢ.44 Bilanēní diagnostika zkoumá jedince z pohledu jeho aktivních a pasivních vnitƎních zdrojƽ uplatnitelných na trhu práce. Mezi aktivní vnitƎní zdroje patƎí zejména znalosti a dovednosti (kompetence) uplatnitelné na trhu práce okamžitĢ (napƎ. doložitelná kvalifikace pro výkon urēité profese a praxe v jejím výkonu). Pasivní vnitƎní zdroje jsou znalosti a dovednosti „skryté“ nebo nedosahující pro uplatnĢní na trhu práce dostateēné úrovnĢ a potencionálnĢ trénovatelné. Klient si jich mƽže být i vĢdom, ale nemusí znát zpƽsob jejich uplatnĢní na trhu práce, nebo si nepƎipouští, že se na nich dá postavit jeho budoucí kariéra. Tyto pasivní interní zdroje je potƎeba nejen identifikovat, ale navrhnout klientovi možnosti jejich využití, posílení a rozvoje, a pracovat na odstranĢní nebo potlaēení bariér, které jejich aktivizaci brání (viz obr. ē. 1). Obrázek ē. 1: Aktivní a pasivní vnitƎní zdroje uplatnitelné na trhu práce45

Aktivní vnitƎní zdroje

Pracovní pƎíležitosti Bariéry

Pasivní vnitƎní zdroje

44

Viz Metodika bilanēní diagnostiky kap. ē. 7.

45

Transnational toolkit. Skills audits for asylumseeker.

91


92

Základn prácee je kvalifikkace, tj. zn ním vnitƎníím zdrojem m uplatniteelným na trhu t nalosti a dovedn urēitté pracovn nosti pro výkon v ní ēinnosti, ēili to, co o ēlovĢk zn ná a umí (viz obr. ē. 2: vo odorovná osa) bez ohledu naa to, zda spadají do o kategorie aktivních nebo pasivníích. NeménĢ význam mným vnitƎƎním zdrojjem, který ovlivŸuje úspĢch klienta v získání pracovního místa je motivace, tedy zda to t ēi ono ch hce dĢlat (vviz obr. ē. 2: svislá ovního upllatnĢní. Ob ba vnitƎní zzdroje jsou u stejnĢ osa), jaakož i motivace k hleedání praco dƽležitéé. MĢní see plynule od o minima k maximu u, tedy od úrovnĢ, kd dy osoba „neumí“ „ nic, až po velmi vysokou úroveŸ a stejnĢ tak motivacce od zápo orného pó ólu, kdy motivace zcela chybí, až po c p výraznĢĢ vysokou motivaci k výkonu (nĢēeho). TƎetím j nutno brát v úvahu, jsou inte erní i exterrní omezen ní napƎ. zdravotní, aspekteem, který je sociální, rodinné,, legislativvní apod. Tato omezzení obr. ē. 2 neznáázorŸuje, protože T v na praccovní uplattnĢní je znaēnĢ individuální a ve v schemattickém znázornĢní jejich vliv nelze tu uto multidimezionalitu zachytitt. Obráze ek ē. 2: Zjjednodušený model segmentaace klientƽ pro bilaanēní diaggnostiku (Opoēe enský, Král, 2001)

+ II. I. Informace

WƌŽĨĞƐŶş orientace ĂůƓşǀǌĚĢůĄǀĄŶş

IV.

DŽƚŝǀĂēŶş kurzy Job Club

+

III. Pokus o motivaci

znalosti a dovednosti

m o t i v a c e

-

Model (obr. ē. 2) nabízí ēlenĢní klientƽ pro biilanēní diagnostiku d do ētyƎ kvaadrantƽ podle dosažené jejicch kvalifikaace a motivvace: d ú úrovnĢ I.

mo V prvním kvadrantu se ocitají klienti vysoce v otivovaní s vysokou úrovní z znalostí a dovedno ostí. Jde o klienty, se kterým mi se poraadci pro bilanēní diagnostiku ēasto neesetkávají,, neboƛ zp pravidla neepotƎebují a ani nep požadují o klienty vĢtšinou plnĢ posstaēí inforrmování poradenskké služby. Pro tyto

ást III. o možnostech, spolupráce pƎi realizaci jejich plánƽ, nebo potvrzení správnosti jejich zámĢrƽ a další pomoc, nenacházejí-li sami Ǝešení pracovního uplatnĢní. II.

Ve druhém kvadrantu jsou vysoce motivovaní klienti, kterým chybí kvalifikace. Profesní orientace tĢchto klientƽ nebývá jednoznaēná, mƽže být i chybná, nebo v nesouladu s poptávkou na trhu práce. Doporuēuje se u nich provedení hloubkové profesní orientace s využitím bilanēní diagnostiky, na jejímž základĢ lze identifikovat možné smĢry dalšího profesního rozvoje vēetnĢ dalšího vzdĢlávání napƎ. formou rekvalifikace.

III.

Do tƎetího kvadrantu spadají klienti, jejichž problémy se jeví jako nejobtížnĢji zvládnutelné. Tedy ti, kteƎí nic neumí a nic dĢlat nechtĢjí. Pro nĢ jsou organizovány rƽzné tzv. „složené“ aktivity (kurzy). Tyto kurzy obsahují jak ēást motivaēní, tak i ēást k získání urēité kvalifikace. ObĢ složky se vzájemnĢ doplŸují a jejich cílem je posunout klienta do pozitivnĢjší situace v obou smĢrech (zvýšení kvalifikace i motivace) a jiného kvadrantu.

IV.

Ve ētvrtém kvadrantu jsou klienti, kteƎí mají urēitou kvalifikaci, ale postrádají z jakýchkoliv dƽvodƽ motivaci k výkonu práce. Jsou vhodnými úēastníky motivaēních kurzƽ, nebo kurzƽ s pƎevahou motivaēní složky. Pokud pƎijmeme tezi, že „Hledání práce je práce sama o sobĢ“, pak jsou pro tuto skupinu klientƽ efektivní aktivity typu Job Clubƽ.

Z pƎedloženého modelu je zƎejmé, že nejvhodnĢjší klient pro bilanēní diagnostiku je takový, který vykazuje motivaci k dalším aktivitám, ale není si jistý sám sebou, neorientuje se ve svých kompetencích, nejsou mu dostateēnĢ známy varianty dalších aktivit, nemusí mít dostatek sebevĢdomí k prosazení se atd. (kvadrant II). SouēasnĢ lze hovoƎit i o vhodném klientovi, který sice všechny požadavky pro své uplatnĢní zná, ví o zdrojích pracovních pƎíležitostí, ménĢ už mƽže vĢdĢt o svých osobnostních pƎednostech a slabinách, ale hlavnĢ již ztratil odpovídající motivaci se souēasným neuspokojivým stavem nĢco dĢlat. Takovémuto klientovi mƽže bilanēní diagnostika výraznĢ pomoci, zvláštĢ pokud je realizována skupinovou formou, neboƛ zde velice silnĢ pracují prvky skupinové dynamiky. PƎípadnĢ klient, který má pƎedstavu o svém budoucím uplatnĢní, ale není si jist, zda tato pƎedstava odpovídá objektivním podmínkám trhu práce, a chce se utvrdit ve správnosti svých zámĢrƽ (kvadrant I). NeménĢ významným požadavkem pro dosažení kýženého efektu bilanēní diagnostiky je klientova schopnost sebereflexe, sebeuvĢdomování, sebeporozumĢní a uēení se hledat cesty k Ǝešení své situace. To pƎedpokládá: - urēitou intelektovou úroveŸ (ze zkušeností vyplývá, že ēím vyšší intelektová úroveŸ, tím snadnĢji se hledají možnosti), - schopnost komunikace, tzn. dokázat uplatnit své možnosti, pƎedpoklady a silné stránky pƎi vyjednávání svého pracovního uplatnĢní, - schopnost „sociální obrany“ pƎi opakovaných neúspĢších pƎípadnĢ pƎi pƎíliš taktním jednání ze strany zamĢstnavatelƽ.

93

94

Bilanēní diagnostika KromĢ toho musí klient sám chtít zmĢnu svého postavení. To znamená v lepším pƎípadĢ, že je motivován ke zmĢnĢ, v horším pƎípadĢ pak, že se alespoŸ zmĢnĢ nebude bránit. Využití bilanēní diagnostiky pro klienty III. a IV. kvadrantu je obtížné. Doporuēuje se u tĢchto klientƽ nejdƎíve podpoƎit motivaci a posoudit, zda je klient ochoten na sobĢ pracovat. Pokud klient není ochoten spolupracovat, je pro nĢj bilanēní diagnostika nevhodná.

10.1 Kdy nabízet bilanēní diagnostiku uchazeēƽm o zamĢstnání evidovaným na ÚƎadĢ práce? Z hlediska potƎeb klienta a efektivity poradenského procesu je nejvýhodnĢjší využití bilanēní diagnostiky co nejdƎíve po vstupu klienta do evidence ÚƎadu práce, kdy ještĢ není smíƎen se svým postavením nezamĢstnaného a chce svou situaci Ǝešit. Na obr. ē. 3 je znázornĢn prƽbĢh vývoje zmĢn psychického stavu ēlovĢka, který se stane bez svého zavinĢní nezamĢstnaným, ve vztahu k délce jeho nezamĢstnanosti. Je to výsledek šetƎení mezi cca 20 000 nezamĢstnanými v USA v osmdesátých letech minulého století. Psychický stav po ztrátĢ zamĢstnání prochází vývojem, který se skládá z následujících fází (Harrison, 1976): -

šok (jak se mi to mohlo stát),

-

optimismus (zamĢstnání urēitĢ brzy najdu),

-

pesimismus (deprese, sociální izolace, ztráta sebedƽvĢry atd.),

-

fatalismus (rezignace, ztráta víry, smiƎování se situací).

Obrázek ē. 3: Grafické znázornĢní vývoje psychického stavu klienta po nedobrovolném ukonēení pracovního pomĢru

ást III.

Kde: osa y znázorŸuje ēas (v mĢsících) od okamžiku ztráty zamĢstnání, osa x

stav psychické pohody a nepohody, Harrisonova kƎivka vývoje psychického stavu klienta, který neprobíhá u každého klienta stejnĢ a závisí na mnoha faktorech, proto je kƎivka znázornĢna tƎemi barvami.

Z dlouhodobých zkušeností s poskytováním bilanēní diagnostiky vyplývá, že optimální situace pro zaƎazení klienta do bilanēní diagnostiky je ve druhém stadiu, nazvaném optimismus, kdy klient je aktivní, motivovaný ke zmĢnĢ a vĢtšinou i otevƎený k pƎijetí poradenských služeb a návrhƽ. Ve všech dalších stádiích se setkáme s nutností klienta nejprve motivovat a teprve následnĢ jeho situaci (spoleēnĢ) Ǝešit.

10.2 Jak nabízet bilanēní diagnostiku uchazeēƽm o zamĢstnání evidovaným na ÚƎadĢ práce? Bilanēní diagnostiku se doporuēuje nabízet jen vybraným klientƽm, kteƎí splŸují výše uvedená kritéria - jako poradenskou službu, která není vhodná pro každého, a tak aby klienti porozumĢli jejímu cíli, formĢ a obsahu, a nezalekli se obsahu, názvu ani délky trvání (viz ukázka v tab. ē. 2). Již na ÚƎadĢ práce je vhodné klienta upozornit na to, že s ním bude pracovat psycholog, že s ním bude muset diskutovat o svých znalostech, dovednostech a zájmech, vyprávĢt svoji pracovní historii, formulovat svoje pƎedstavy o pracovním uplatnĢní, ale i své obavy a obtíže, které musí Ǝešit v bĢžném životĢ atd. NeménĢ dƽležitá je informace o tom, že se v rámci bilanēní diagnostiky pro zjištĢní rƽzných aspektƽ osobnosti využívají diagnostické nástroje a testové baterie. Tabulka ē. 2: Ukázka komunikace nabídky bilanēní diagnostiku zprostƎedkovatelem uchazeēi o zamĢstnání „Za vaši aktivní snahu o nalezení zamĢstnání vás musím pochválit. Sdílím váš pocit, že nĢco je jinak, než by mĢlo být. Podle mého názoru potƎebujete konzultaci s odborníkem. Máme zde nabídku jedné speciální poradenské služby, kterou nenabízíme každému. Vy ale nyní splŸujete podmínky vstupu do této poradenské služby: jste motivována získat zamĢstnání, byla jste na rekvalifikaci, máte za sebou i konzultaci s naším poradcem, zúēastnila jste se Job Clubu, a pƎesto se vám stále nedaƎí získat zamĢstnání. Poradenská služba, kterou vám nabízím, se nazývá bilanēní diagnostika. Provádí ji profesní psycholog naší spolupracující instituce XY. Bude s vámi pracovat formou individuálních a skupinových setkání, udĢlá s vámi pár testƽ, a vypracuje s vámi návrh Ǝešení.

95

96

Bilanēní diagnostika Na základĢ analýzy toho, co umíte, jaké máte zájmy a jaké jsou vaše osobní pƎedpoklady, s vámi bude Ǝešit možnosti pracovního uplatnĢní i s ohledem na aktuální stav našeho regionálního trhu práce. ProvĢƎí, zda byste mohla hledat zamĢstnání i v jiném oboru. Musíte ale poēítat s tím, že se nejedná o jednorázové setkání. Budete muset pracovištĢ XY navštívit zhruba tƎikrát, protože se jedná o 13 až 18 hodin rozdĢlených do více schƽzek. Uvidíte, že budete spokojená. Celý postup vám vysvĢtlí na první schƽzce, kde si také dohodnete termíny dalších setkání. Po ukonēení potƎebuji, abyste mi pƎinesla souhrn závĢreēné zprávy. Ale to oni všechno vĢdí. Jsou zkušení. JeštĢ jsme nemĢli uchazeēe o zamĢstnání, který by si z bilanēní diagnostiky neodnesl nĢco pozitivního pro svoji další pracovní kariéru.“ Klientovi je potƎeba sdĢlit srozumitelný cíl bilanēní diagnostiky, tj. že vede k získání realistické pƎedstavy o svých schopnostech a o rƽzných variantách svého uplatnĢní na trhu práce. Pokud existuje cesta ke zlepšení pozice klienta na trhu zvýšením nebo doplnĢním kvalifikace, bude mít klient po bilanēní diagnostice pƎedstavu, které znalosti a dovednosti je vhodné získat nebo doplnit. Klienty je také potƎeba upozornit na to, že bilanēní diagnostika není nástrojem pro okamžité získání zamĢstnání, ale získání orientace ve svém profesním smĢƎování a stanovení realistických profesních a kariérových cílƽ a cest, jak tyto cíle dosáhnout.

10.3 Jak sestavovat skupiny klientƽ pro bilanēní diagnostiku? PƎestože je bilanēní diagnostika vysoce individuální poradenský proces, jeho nĢkteré ēásti jsou realizovány skupinovou formou (napƎ. seznámení s plánovanými postupy, sbĢr dat / testování). PƎi vytváƎení skupin klientƽ pro bilanēní diagnostiku se doporuēuje dbát urēitých pravidel, jejichž nedodržení mƽže celý proces výraznĢ negativnĢ ovlivnit, nĢkdy až znemožnit, pƎípadnĢ mít negativní vliv na vnímání poradenského procesu jednotlivými klienty. Základním pravidlem pro vytváƎení skupin pro bilanēní diagnostiku je sestavovat skupiny maximálnĢ intelektovĢ homogenní. Taková skupina bude mít s vysokou pravdĢpodobností vyrovnané pracovní tempo (pƎedevším se to odráží v pochopení instrukcí, jejich zpracování a aplikaci). Nebude nutno zdržovat práci skupiny vysvĢtlováním instrukcí zvlášƛ. ZároveŸ se pƎedejte tomu, aby se skupinĢ nikdo necítil být pozadu, mít pocit vlastní nedostateēnosti ēi jiných podobných komplexƽ. Intelektové vyrovnanosti lze dosáhnout napƎ. výbĢrem klientƽ podle nĢkterého kriteria (napƎ. stupeŸ vzdĢlání). Zkušený poradce dokáže velmi snadno odhadnout schopnosti klienta z nĢkolika rozhovorƽ a zaƎadit jej do odpovídající skupiny.

ást III. Dalším pravidlem, které je dobré dodržovat je, že bychom do skupiny mĢli zaƎazovat jednotlivce s podobným typem problému. To mƽže za urēitých okolností pƎispĢt ke vzájemné výmĢnĢ zkušeností a k rƽzným variantám Ǝešení. Nebezpeēím ovšem je uzavƎení skupiny do jednoho problému a neschopnost komunikace navenek. \ešení podobné situace klade potom zvýšené nároky na poradce. Je též žádoucí, aby skupiny pro bilanēní diagnostiku byly vyrovnané co do zastoupení jednotlivých pohlaví. Má to velmi významný vliv na utváƎení skupinových norem chování a jednání. PƎi výbĢru klientƽ do skupin je nutné zohledŸovat jejich motivaci. Bilanēní diagnostika není tzv. motivaēní kurz, tedy aktivita, kde klient nachází motivaci, ale aktivita, kde motivovaný klient nachází (mƽže najít) smĢr, zpƽsob a ēasový horizont zmĢny. Bilanēní diagnostika je urēena pƎedevším pro klienty, kteƎí jsou motivováni ke zmĢnĢ v tom nejširším slova smyslu, ale nevĢdí jakým smĢrem, jak tuto zmĢnu uskuteēnit.

97

98


11 PSYCHOLOGICKÉ PORADENSTVÍ JAKO VÝCHODISKO BILANNÍ DIAGNOSTIKY Helena Pacnerová Poradenství je hojnĢ užívaným pojmem a rozsah oborƽ, ve kterých mƽžeme nĢjakou formu poradenské práce nalézt je široký. Setkáváme se s finanēním poradenstvím, poradenstvím ve výživĢ, sportu, sociálnĢ právním poradenstvím apod. Psychologické poradenství je v eské republice realizováno pod Ǝadou rezortƽ. Existují poradenské služby pod Ministerstvem práce a sociálních vĢcí, a to v podobĢ manželských poraden a poraden pro náhradní rodinnou péēi, v oblasti sociálních služeb pro zdravotnĢ znevýhodnĢné, úƎady práce poskytují poradenství pro nezamĢstnané apod. Pod ministerstvem vnitra pak nacházíme poradce zamĢƎující se na poradenství a zejména krizovou intervenci pƎi traumatických událostech, jež Ǝeší hasiēi nebo policie. V oblasti školství má dlouholetou tradici síƛ pedagogicko-psychologických poraden a preventivnĢ-výchovných služeb jako jsou stƎediska výchovné péēe, dále jsou poskytovány poradenské služby v rámci školního poradenského pracovištĢ, poradenské služby pro vysokoškolské studenty apod. Ve zdravotnictví nacházíme poradenství napƎ. pro osoby závislé na návykových látkách, pro osoby handicapované, dlouhodobĢ nemocné, pro osoby s psychosomatickými obtížemi apod. KromĢ státem poskytovaných služeb pak existuje široká nabídka poradenských služeb v církevních nebo neziskových organizacích a dále se rozvíjí Ǝada soukromých poradenských praxí, kde pracují osoby samostatnĢ výdĢleēnĢ ēinné. V této stati se budeme vĢnovat obecnĢ poradenství psychologickému bez ohledu na zƎizovatele ēi tematickou oblast, pro kterou je poskytováno. Bilanēní diagnostika jako komplexní poradenská metoda je totiž metodou psychologického poradenství. SoustƎedíme se na prƽƎezová témata, kterými jsou cíle poradenské práce, její metody a formy, role úēastníkƽ poradenského procesu a také si pƎipomeneme téma etiky ve službách psychologického poradenství.

11.1 Co je poradenství Pojem poradenství se v ƎadĢ evropských jazykƽ odvíjí od slova „radit“ nebo dokonce „poradit“ ēi „vést“. V ēeském jazyce toto slovo implikuje polarizaci aktivity mezi toho, kdo radu pƎináší a toho, kdo radu pƎijímá. V anglofonních kulturách nacházíme výrazy, jako jsou „counselling“ nebo „guidance“. Pro rodilé mluvēí pak tyto pojmy podobnĢ jako v ēeštinĢ zahrnují spíše aspekt pƎinášení rady (v counselling) nebo dokonce direktivnĢjšího vedení (v guidance). PodobnĢ je tomu také v nĢmēinĢ s „Beratung“ nebo ve francouzštinĢ z anglofonních kultur pƎejatým „counseling“, nebo napƎ. norského „å konsultere“ tedy konzultovat.

ást III. Pojmy užívané pro poradenství tedy již samy o sobĢ vyvolávají nĢjakou implicitní a ēasto neuvĢdomovanou pƎedstavu o poradenském procesu, a to jak na stranĢ klienta, tak také na stranĢ poradce. PƎinášejí pƎedstavu o roli aktérƽ (napƎ. poradce radí/provází), pƎedstavu o užívaných metodách (napƎ. „rada“, „vedení“), pƎedstavu délky poradenského procesu (napƎ. „poradit“ mƽže vyvolat pƎedstavu jednorázové aktivity), ale také pƎedstavu o direktivnĢ, dominanci a submisi (napƎ. „vést“). UvĢdomĢní si své pƎedstavy o poradenství je pro poradce dƽležitou souēástí pƎípravy na poskytování poradenské služby a pro klienta pak ēasto souēástí poēáteēní fáze poradenského procesu. ím tedy poradenství je a ēím naopak ještĢ nebo již není? Jednu ze základních hranic psychologického poradenství pƎináší úroveŸ, na které s klientem pracujeme, tedy hloubka, do které se v poradenském procesu s klientem pouštíme. V následujícím oddílu od sebe odlišíme tƎi úrovnĢ psychologické práce s klientem, tedy orientaci ēili základní poradenství – odborné poradenství - a nakonec psychoterapii.

11.1.1 ÚrovnĢ poradenské práce Poradenská práce tedy má specifický charakter krom jiného také dle hloubky a rozsahu, s jakým problém klienta zasáhl, s jakým klient do poradny pƎichází. RozdílnĢ práce probíhá s klientem, který hledá informace, s klientem, který se potƎebuje zorientovat a nastartovat se k nĢjaké zmĢnĢ a jinak také s klientem, který ve svém životĢ prožívá na vĢtšinĢ úrovní dlouhodobou nespokojenost. Obrázek ē. 4: ÚrovnĢ poradenské práce

Psychoterapie

KĚďŽƌŶĠƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş

ĄŬůĂĚŶşƉŽƌĂĚĞŶƐƚǀş

Mƽžeme tedy rozlišit tƎi základní úrovnĢ poradenské práce: základní poradenství, které poskytuje zejména informace, odborné poradenství, které klientovi pomáhá uskuteēnit žádoucí zmĢnu v jeho životĢ a psychoterapie, která pomáhá k hlubší osobnostní zmĢnĢ klienta (viz obr. ē. 4). Každá z tĢchto úrovní pak vyžaduje rozdílné kvalifikaēní pƎedpoklady na stranĢ poradce.

99

100

Bilanēní diagnostika Následující tabulka ē. 3 pƎináší základní rozlišení tĢchto úrovní. Tabulka je rozdĢlena do tƎí sloupcƽ, kdy první popisuje stav, ve kterém klient pƎichází, nebo lépe Ǝeēeno zakázku ze strany klienta, která je typická pro poskytnutí dané úrovnĢ poradenské práce. ÚroveŸ poradenské práce je zaznamenána ve stƎedním sloupci a poslední sloupec pƎináší pƎehled toho, co daná úroveŸ poradenské práce mƽže klientovi nabídnout. Je tƎeba ale pƎipomenout, že v praxi se tyto úrovnĢ mohou prolínat, jedna pƎecházet v druhou, ēi se pohybovat na hranici. Je ale dƽležité, aby poradce rozpoznal rovinu, na které je tƎeba s klientem pracovat, identifikoval tak zakázku klienta a nabídnul adekvátní vlastní angažmá s respektem ke kvalifikaēním pƎedpokladƽm. Tabulka ē. 3: ÚrovnĢ poradenské práce S ēím klient pƎichází

ÚroveŸ poradenské práce

Poskytne klientovi prostor popsat svƽj problém a být slyšen.

Zjišƛuji si informace, jak mohu nĢco zmĢnit, jaké druhy pomoci a služeb pro mĢ existují. …“PotƎebuji získat informace.“ NapƎ. „chci pƎestat se závislostí, kam se mohu obrátit? Co mohu v této situaci dĢlat?“, „chtĢl bych si najít práci, co mohu dĢlat?“

Základní poradenství

NapƎ. „pití mĢ už obtĢžuje, možná je to nakonec horší než jsem si dosud pƎiznával, zkouším s tím pƎestat, ale...“; „hledám práci, ale nedaƎí se mi to, mám pocit, že dĢlám nĢco špatnĢ“.

Poskytne klientovi informace o možnostech Ǝešení. Podporuje motivaci ke zmĢnĢ. Mƽže poskytovat pƎímou pomoc pƎi jednání s úƎady, školou, hledání zamĢstnání, léēby apod. Nabídne klientovi bezpeēné prostƎedí o problému hovoƎit a podporuje náhled na problém.

V mém životĢ je problém, který mi dĢlá starosti, jinak se v životĢ cítím celkem dobƎe. …„PotƎebuji se ve svém životĢ a v sobĢ zorientovat, nalézt smĢr a vykroēit.“

Obsah poradenské práce

Nabídne klientovi informace o problému (edukace). Odborné poradenství

Poskytne klientovi inspiraci a prostor pro hledání svojí vlastní cesty v Ǝešení problému, aktivizuje jej. Poskytne klientovi pohled na jeho zdroje, možnosti, a kompetence, posiluje jej Poskytuje provázení na cestĢ ke zmĢnĢ.

ást III.

S ēím klient pƎichází

ÚroveŸ poradenské práce

Poskytuje klientovi novou zkušenost se sebou samým a se vztahem (terapeutický vztah) a tak nabuzuje znovu chuƛ žít sebe, vztahy, svƽj ēas, práci.

Mƽj život se „zastavil“, nemƽžu dál, cítím se nespokojený a už to trvá velmi dlouho, není mi v životĢ dobƎe. …“PotƎebuji, aby se mƽj život zmĢnil, takhle už nemohu dál.“ NapƎ. „závislost zasáhla mƽj život víc, než jsem tenkrát chtĢl, nemƽžu takhle dál, bojím se, co se mnou bude, co bude s mojí rodinou“; „jsem už tak dlouho nezamĢstnaný, ani nevím, jestli bych na to mĢl teě sílu, pƎipadá mi to všechno tak nesmyslné a já tak neschopný“.

Obsah poradenské práce

Psychoterapie

Poskytne klientovi porozumĢní sobĢ samému a náhled na pƎíēiny svého stavu, podporuje a provází jejich emocionálním zpracováním. Poskytne možnost nalezení zpƽsobƽ, jak tyto pƎíēiny/blokády v každodenním životĢ deaktivovat. Poskytne prostor pro hledání vlastní cesty ke zmĢnĢ a podporuje vytváƎení nových konstruktivních zpƽsobƽ života.

Na úrovnĢ poradenské práce se mƽžeme podívat také z pohledu metafory o cestĢ do hor. lovĢk pƎihází do informaēního stƎediska a ptá se, jak se mƽže do hor dostat, jak se v nich mƽže orientovat, jaké je v nich ubytování apod. (základní poradenství). Nakonec ēlovĢk na cestu vykroēí a putuje, ale po ēase zabloudí, ztratí orientaci a neví si rady. Stále má jídla dost, energii a je sice unavený, ale nic se mu nestalo. PotƎebuje konzultovat s turistickým prƽvodcem, který krajinu velmi dobƎe zná a nĢkolik lidí krajinou již provedl. PotƎebuje nalézt znovu smĢr, zvážit své síly a zdroje a vykroēit na správnou cestu (odborné poradenství). Psychoterapie pak nastupuje ve fázi, kdy bloudĢní je pƎíliš dlouhé, tĢžké, ēlovĢk je již zesláblý a hladový, utržil nĢkolik zranĢní a potƎebuje nejprve nabrat síly, nadechnout se a uzdravit zranĢní, než bude pokraēovat dál. ÚroveŸ poradenské práce se tedy nejēastĢji diferencuje na základĢ hloubky zasažení života klienta daným problémem, na základĢ deklarované zakázky klienta a v neposlední ƎadĢ na základĢ možností poradce (kvalifikaēní, ēasové, prostorové apod.) Ne vždy tyto aspekty musí být nutnĢ v souladu, tedy napƎ. klient s vážnou a hlubokou potíží mƽže vyhledat pouze základní poradenství apod. Poradce by mĢl dobƎe zvážit své možnosti a potƎebu klienta a nasmĢrovat ho k úrovni pomoci, kterou klient potƎebuje. Vyhodnocení potƎebné úrovnĢ pomoci klientovi je nezƎídka základem úspĢchu poskytovaného poradenství.

101

102


11.1.2 Mýty o poradenství V pƎedešlé ēásti jsme se podívali na poradenství z hlediska hloubky poskytované pomoci. Pojěme se ale podívat na poradenství z hlediska jeho obsahu a jeho cílƽ. Poradenství je jako takové opƎedeno mnoha mýty. Jeden z mýtƽ vytváƎí již samotný pojem „poradenství“, jak jsme vidĢli v úvodu této kapitoly. Mýty zasahují do poradenského procesu a to nejen u klienta, ale také mnohdy u samotného poradce. Mýty zpravidla poradenský proces komplikují a je tedy žádoucí, aby si jich byl poradce vĢdom, dokázal je reflektovat u sebe samého a rozpoznat a zacházet s nimi u klienta. Naše vlastní implicitní teorie o tom „ēím je pro nás poradenství a jak má vypadat“ a to aƛ už ze strany klienta ēi poradce má totiž nakonec významný vliv na to, ēím pro nás ēas strávený v poradenském procesu nakonec bude. PƎijde-li klient do poradenství s tím, že chce dostat dobrou radu, na základĢ které se vyƎeší komplikovaný problém, pravdĢpodobnĢ odejde zklamán a s pocitem, že poradci za nic nestojí a je na problém zase sám. Bude-li mít poradce na sebe nárok (byƛ tƎeba nevĢdomý), že by mĢl klientovi poskytnout nĢjakou úēinnou radu a nabídnout Ǝešení, bude se brzy cítit vyēerpaný a odbornĢ neschopný. Klient by totiž na jeho rady pravdĢpodobnĢ reagoval známou formulí „ano to bych mohl udĢlat, ALE…“. Pokud bude poradce dobƎe reflektovat tento nárok ze strany klienta (i sebe), a bude jím umĢt dobƎe oba provést, mƽže nastat u klienta zmĢna od pasivního k aktivnímu pƎístupu a jako taková již mƽže být samotným ēásteēným výsledkem poradenského procesu (tedy od „dĢlejte se mnou nĢco“ k „chci se sebou nĢco udĢlat“). Mýty v nás mohou budit nejen falešné nadĢje, jako byla tato, ale také zbyteēné obavy (napƎ. nĢkdo se mnou bude nĢco dĢlat, prohlédne mĢ a dá mi diagnózu, budu oznaēen jako problémový, nemocný apod.), které mohou proces zastavovat a blokovat. Podívejme se tedy nyní na nĢkolik mýtƽ, které se mohou v poradenském procesu objevit (viz tab. ē. 4).

ást III. Tabulka ē. 4: Mýty o poradenství Mýtus

Mýtus „Poradce jako Expert“ Tedy poradce je expert, který má poskytovat rady, ví co nám je a Ǝekne nám, co máme dĢlat, a toto nám pƎinese Ǝešení. Pokud ne, není dobrý odborník.

Realita Poskytování rad je dle souēasných výzkumƽ jednou z nejménĢ úēinných poradenských strategií, které zpasivŸují klienta a vedou jej ēasto také do odporu. Polarita, kdy poradce ví a klient neví je jednou z poradenských pastí. Poradenství je založeno na vzájemné spolupráci, každý z úēastníkƽ pƎispívá svojí „odborností“. Poradce pƎináší odborné znalosti a mƽže poskytovat edukaci ēi informace, podporu, facilitaci, inspiraci, zachází se svými odbornými dovednostmi a nabízí poradenský vztah. Klient pƎináší své prožitky, náhledy, názory a vĢdomosti o sobĢ a svém životĢ.

Mýtus „Poradenství jako léēba“ Cíle poradenství je dosaženo bez úēasti klienta, je podobné léēbĢ, kdy poradce koná a klient pƎijímá. (implicitnĢ též úspĢch a výsledek poradenské práce závisí na poradci) Mýtus „Dobré poradenství poskytne rychlou úlevu/Ǝešení“ A je tedy jednorázové nebo krátkodobé

Poradenství je bez úēasti klienta nemožné, naopak pƎedpokládá aktivitu a úēast obou stran. OdpovĢdnost za prƽbĢh poradenského procesu je zcela na poradci, nicménĢ výsledek závisí jak na pƎístupu poradce, tak na pƎístupu klienta.

Poradenství je proces nikoli jednorázový akt a jako proces tedy má své pƎirozené fáze, kterými je potƎeba projít.

Poradenství je urēeno lidem, kteƎí se potƎebují zorientovat a hledají cestu nebo odvahu ke zmĢnĢ. Tento stav není patologický, není psychickou nemocí. Poradenství je urēeno tĢm, Prožitek krátkodobé nebo déletrvající dezorientace kteƎí v životĢ selhali, nebo v životĢ má v repertoáru vĢtšina psychicky stabilních a jsou psychicky nemocní. zdravých lidí. Mýtus „Poradenství je pro psychicky nemocné“

103


104

Mýtus

Realita

Mýtus „Poradce má rentgen v hlavĢ a vše vidí“ Poradce vidí do klienta, rozpozná všechny jeho chyby, odhadne na první pohled klientovy problémy, uvidí nĢco, co klient o sobĢ sám neví, je obdaƎen „rentgenovým“ myšlením. Klient nemƽže nic skrýt, je pƎed poradcem odhalen, aniž by to mohl nĢjak ovlivnit.

Poradce potƎebuje k orientaci v klientovĢ situaci klientovo vyprávĢní, popis, prožitky. Jeho pƎístup k situaci klienta je otevƎený a fenomenologický, tedy je otevƎený k tomu, co se ukáže. Poradce klienta chrání a utváƎí takový prostor, který je pro klienta bezpeēný.

Mýtus „Poradenství vede ke stanovení/odhalení „diagnózy“

Neplatí, že ten, který vstoupí do poradenského procesu, je oznaēen pƎíhodnou diagnózou, naopak pokud to není tématem pro klienta vĢtšinou se od takovéhoto „nálepkování“ ustupuje. Podstatný je prožitek a Poradenství zahrnuje nebo vnímání klienta. Diagnostika, je-li použita, je pouze dokonce smĢƎuje ke cestou nikoli cílem. stanovení „diagnózy“. Mýtus „Emoce jsou dƽkaz slabosti“ V poradenském procesu je podstatné to, co si o svém životĢ myslím jako klient nikoli jak jej prožívám. Emoce jako je pláē, hnĢv apod. jsou známkou mé slabosti.

PƎestože se v poradenství hlavnĢ mluví a používají se slova, emoce, myšlení a jednání jsou rovnocenné dƽležité prvky, které mají v poradenství své nezastupitelné místo. Neplatí, že prožitek emocí patƎí pouze slabým lidem, kontakt se svými emocemi je jedním z dƽležitých zdrojƽ v životĢ ēlovĢka a také ēasto cílem poradenské nebo terapeutické práce.

11.1.3 Cíle poradenské práce Pokud se vrátíme k pƽvodní otázce, tedy ēím nakonec poradenství je, uvidíme, že poradenství mƽžeme vymezit jako opozita zmínĢných mýtƽ. -

Poradenství je druh pomoci, která neuskuteēŸuje zmĢnu „za klienta“, ale naopak podporuje klienta v tom, aby zmĢnu uēinil sám. Tj. dle ēínského pƎísloví Dej hladovému rybu a nasytíš ho na den. Nauē ho rybaƎit a nasytíš ho na celý život. Cílem poradenství je tedy podpora aktivizace klienta.

-

Poradenství je založeno na respektujícím pƎístupu k situaci klienta a k tomu, jak situaci klient prožívá. Dƽležité pro poradce je tedy pochopení subjektivního

ást III. pohledu klienta. Cílem poradenství je podpora sebeuvĢdomĢní a sebeporozumĢní klienta a zkvalitnĢní jeho kontaktu s vlastními prožitky a se sebou samým, posilování sebereflexe. Jak bylo Ǝeēeno výše, diagnostika, je-li použita, není cílem, ale prostƎedkem k podpoƎe náhledu na sebe samého. -

Klient není objektem nápravy ēi léēby, ale aktivním spolupracovníkem na cestĢ za zmĢnou. Cílem poradenství je tedy posilování klienta v jeho kompetencích, možnostech a zdrojích.

-

Poradenství je proces se svými fázemi a jeho délka se Ǝídí zejména potƎebami a možnostmi klienta. Cílem poradenství je tedy také podpora respektu klienta vƽēi sobĢ samému a svým potƎebám a svému procesu.

-

Poradce není vzdáleným „lékaƎem“ s bílým pláštĢm, ale profesionál, který je v poradenské situaci pƎítomný jako ēlovĢk, který nabízí vztah, s respektem ke své odbornosti a profesní etice. Poradenský proces má tedy potenciál podporovat vztah klienta k sobĢ, druhým a ke svému životu.

11.2 Formy a metody poradenské práce Poradenská práce se mƽže odehrávat v rƽzných formách a za použití široké palety metod. V této kapitole se zamĢƎíme na rozlišení forem práce dle toho, kdo nebo co je klientem poradenské služby, tedy je-li klientem jedinec, skupina nebo také vztah mezi jedinci. V další ēásti se budeme vĢnovat metodám poradenské práce, tedy nástrojƽm, které v poradenství využíváme.

11.2.1 Formy asto využívanou formou je individuální poradenství, které probíhá v dyadickém vztahu klienta a poradce (Vavrda in VymĢtal, 2004). Centrem zájmu je jedinec a jeho problém se kterým pƎichází. Cílem tohoto poradenství je zlepšit psychický stav klienta, podpoƎit zmĢnu v životĢ klienta. Individuální poradenství nabízí jedineēný vztah klienta a poradce a umožŸuje tak intenzivní práci na individuální zmĢnĢ klienta. Skupinové poradenství se odehrává ve skupinĢ osob, které zpravidla sdružuje podobný problém, ale které se pƎed zapoēetím poradenské práce neznaly. Skupina neposkytuje dyadický vztah jako individuální poradenství, dĢní se odehrává ve víceēetných vztazích a tedy umožŸuje prožitek vícehlasé zpĢtné vazby a sdílení. Na dƽležitosti pro klienta nabývají kromĢ vztahu s poradcem také vztahy s dalšími ēleny skupiny. Centrem zájmu mƽže být jednotlivec-klient, kdy ostatní lidé ve skupinĢ pƽsobí jako pomocníci. Tato forma je nĢkdy nazývaná rovnĢž jako „poradenství ve skupinĢ“ (Vavrda in VymĢtal, 2004, str. 71). V tomto druhu poradenství klient tĢží zejména z podpory, z podobnosti svého problému s potížemi ostatních ēlenƽ skupiny, získává zpĢtnou vazbu a také vzory rƽzných cest, jak lze s problémem naložit. Jinou podobou skupinového poradenství mƽže být situace, kdy je centrem zájmu skupina jako taková, její dynamika, interakce odehrávající se na skupinĢ. Cílem takové práce je

105

106

Bilanēní diagnostika rozvíjet kooperaci a komunikaci ve skupinĢ. Skupina tak mƽže pracovat se zmĢnou v sociálních vztazích u klienta a s prožitkem sebe samého ve vztazích, které se na skupinĢ pƎímo odehrávají. Tyto dvĢ formy se v skupinové práci mohou prolínat a stƎídat dle aktuálních témat skupiny. Poradenství systémové, tedy párové nebo rodinné, ale také napƎ. poradenství vedené se školní tƎídou (Vavrda in VymĢtal, 2004, str. 71) se uplatŸuje všude tam, kde pƎíēina potíží klienta nebo klientƽ leží ve vztahu mezi ēleny urēitého systému, aƛ už je to partnerský vztah, rodina, školní tƎída atd. Tato forma poradenství vychází z pƎedpokladu, že vztah mezi dvĢma lidmi není pouhým souētem jednotlivcƽ, ale je zcela „novou entitou“ (Gabura, Pružinská, 2005, str. 90). Tedy jednotlivci, kteƎí nepociƛují jinak potíže ve svém životĢ a mají dobré vztahy s okolím, mohou prožívat tĢžký partnerský vztah a naopak lidé s vážnými psychickými potížemi pƎi dobré vztahové konstelaci nemusejí ve vztahu pociƛovat potíže žádné. Proto se pozornost v poradenském procesu pƎesouvá od pozornosti zamĢƎené na jednotlivce k pozornosti zamĢƎené na vztah/vztahy v rámci vztahového systému. Cílem takového poradenství je pak ozdravit vzájemnou komunikaci v rámci systému, nikoli dosáhnout individuální zmĢny v životĢ jednotlivce (Vavrda in VymĢtal, 2004, str.71). PƎínosem tohoto uspoƎádání je pro klienty to, že mohou bezpeēnĢ pƎed svým významným blízkým ēlovĢkem v chránĢném prostƎedí za pƎítomnosti poradce vyjádƎit své prožitky a myšlenky, dostane se jim pomoci, aby se navzájem slyšeli, uvidĢli se a tak rozpouštĢli blokády ve vzájemné komunikaci a posouvali vztah dále.

11.2.2 Metody poradenské práce PƎed vstupem do poradenské služby se klient ēasto ptá: „A co tam ten poradce se mnou bude dĢlat?“ Po veēerech se pak vyprávĢjí karikatury toho, co se na konzultaci odehrálo a téma je odlehēováno také mnoha vtipy kolujícími v lidové pamĢti. Pro poradenský proces je pƎínosné, pokud poradce zná své metody a umí o nich s klientem také hovoƎit. Protože jednou z nejēastĢji užívaných metod bývá rozhovor, jeví se nĢkdy zbyteēné uvádĢt zpƽsoby, jakými budeme na konzultacích pracovat. Naopak ale popis metod bývá jedním ze zdrojƽ vznikající dƽvĢry a pocitu bezpeēí. Pojěme se tedy podívat více na nĢkolik základních metod používaných v poradenské praxi.

11.2.3 Poradenský rozhovor Rozhovor je nejen nástrojem, které má v poradenství stĢžejní postavení, ale je též mediátorem vztahu. PƎes to, jak s námi druhý ēlovĢk mluví, jakou má intonaci, pohled, gesta, jaká používá slova, jak se nás ptá a jak reaguje, ēteme jaksi mimochodem, jak si stojíme v našem vzájemném vztahu. Vztah je základna pro jakoukoli poradenskou práci, bez nĢho by bylo poradenství pouze technicistní záležitostí s otázným úēinkem. V posledních letech psychoterapeutického výzkumu bylo potvrzeno, že vztah je jedním z klíēových faktorƽ v terapeutické a poradenské praxi, mnohem více než konkrétní techniky ēi terapeutické pƎístupy. Pro poradce je

ást III. tedy jednou z hlavních dovedností umĢt vztah nejen nabídnout a prožívat (což souvisí s jeho vlastní sebezkušeností a otevƎeností vƽēi vztahovosti jako takové), ale zároveŸ umĢt vztah dobƎe komunikovat. Do rozhovoru vstupuje nejen verbální stránka, na kterou se budeme zejména soustƎedit v této kapitole, ale významnou mĢrou rovnĢž neverbalita, tedy jak se díváme, jak jsme posazeni, kde máme ruce, jak se hýbeme, jakou intonaci používáme, jak jsme blízko ēi daleko apod. Zpƽsob jakým rozhovor vedeme, souvisí ēasto s tím, jaký cíl právĢ ve vztahu a práci s klientem máme. Jinak budeme postupovat ve chvíli, kdy se snažíme vyvolat prožitek vztahového bezpeēí, porozumĢní, empatie a podpory, jinak ve chvíli, kdy nám pƽjde o probouzení sebereflexe a sebeuvĢdomĢní, ve chvíli kdy se snažíme nabudit motivaci, nebo kdy potƎebujeme získat informace o klientovi. V následujícím oddílu se tedy podíváme na složky rozhovoru, které jsou pro poradce v poradenské práci dƽležité, a také se zamĢƎíme na pasti v rozhovoru, do kterých mƽže poradce upadnout. Následující pojetí vedení rozhovoru vychází z pƎístupu zamĢƎeného na ēlovĢka. Cíle rozhovoru: -

podporovat vznik prostƎedí bezpeēného pro klienta, vznik vztahu založeného na dƽvĢƎe,

-

porozumĢt situaci klienta a jeho prožitkƽm,

-

podpoƎit sebeuvĢdomĢní, sebeporozumĢní, náhled a prožitek klienta,

-

podporovat nalezení zdrojƽ, potenciálu a kvalit klienta,

-

podporovat motivaci klienta ke zmĢnĢ a uskuteēŸování zmĢny.

K vedení rozhovoru používáme zpravidla otázky, chceme-li moderovat tok rozhovoru, a také nasloucháme a dáváme zpĢtnou vazbu o slyšeném. Podívejme se tedy zblízka na tyto jednotlivé techniky: a) Otázky V rozhovoru mƽžeme používat dva typy otázek. UzavƎené otázky jsou ty, které se ptají na konkrétní záležitost a umožŸují velmi krátkou odpovĢě (napƎ. Co jsi mĢl k obĢdu? \ízek.). UzavƎené jsou tak nazývány proto, že dovolují velmi malý prostor odpovídajícímu pojmout odpovĢě dle svého a vedou k uzavƎené a struēné odpovĢdi. OtevƎené otázky dávají odpovídajícímu prostor, aby téma uchopil šíƎeji a sdĢlil více, odpovĢdi jsou tak zpravidla delší. (napƎ. Jak ses mĢl v obĢdové pauze? Šli jsme s kolegy do restaurace a to bys neuhodl, co se stalo…) Uveěme si pro pƎíklad rozdíl mezi uzavƎenými a otevƎenými otázkami na situaci, kdy pƎichází klient do poradny ohlednĢ své nezamĢstnanosti (viz tab. ē. 5).

107

108

Bilanēní diagnostika Tabulka ē. 5: PƎíklady otázek PƎíklad uzavƎených otázek

PƎíklad otevƎených otázek

„PƎivádí Vás sem problém se zamĢstnáním, že?“

„O ēem byste rád hovoƎil/ co Vás sem pƎivádí?“

„Jak dlouho už hledáte práci?“

„\íkáte, že jste nĢjakou dobu nezamĢstnaný. Mƽžete mi popsat Vaší situaci blíže?“

„\ekl byste, že trpíte depresí, máte problémy se spánkem nebo s pitím?“ „Jste ženatý?... a zasáhlo to nĢjak Váš vztah se ženou?“

„Jak tu situaci prožíváte?“ „Jak nezamĢstnanost ovlivŸuje Vaši situaci doma, s Vašimi blízkými?“

Rozhovor v levém sloupci klade nárok na poradce, aby pƎesnĢ Ǝídil smĢr rozhovoru. Z pohledu klienta se pak mƽže zdát, že poradce se pro nĢjakou „svojí“ práci snaží získat potƎebné informace. Uvedený rozhovor by mohl trvat velmi krátce, odpovĢdi by pravdĢpodobnĢ znĢly: „ano“, „hledám už pƽl roku“, „ano mám problémy, špatnĢ se mi spí, ale jinak nic“ a „ano jsem ženatý, no dost se teě hádáme“. Sled uzavƎených otázek tak mƽže v rozhovoru nabuzovat situaci rozhovorového pink-pongu (Gabura, Pružinská, 2005, str. 32), kdy poradce klade dotazy a klient krátce odpovídá. Takový mluvený „dotazník“ pak mƽže klienta v dƽsledku uzavírat a stavĢt jej do role pasivního úēastníka rozhovoru jej, protože se zdá, že poradce má jasný cíl, kam chce v rozhovoru dojít a potƎebuje pouze klientovy výstižné odpovĢdi. Rozhovor v pravém sloupci naznaēuje, že poradce je otevƎený tomu, s ēím klient sám pƎichází. Jeho otázky mƽžeme vnímat jako vstƎícné otevírání dveƎí. Poradce odkládá své pƎedpoklady a projevuje zájem o to, jak situaci klient prožívá, jaká je situace z jeho pohledu. Tento rozhovor by se lišil od prvního nejen v délce, ale také v obsahu a kvalitĢ. Klient by mĢl prostor poskytnout vĢtší množství informací a mohl by pocítit, že poradce projevuje zájem o nĢj a jeho situaci. Poradce by tak vytváƎel prostƎedí, ve kterém má klient možnost propátrávat své myšlenky a pocity, ponechával by kormidlo v rukou klienta a tím podporoval pocit bezpeēí v poradenské situaci. Klient je zde aktivním úēastníkem a spolutvƽrcem celého rozhovoru a tedy i poradenského procesu. Formulace otevƎených otázek vnáší více vztahovosti, vƎelosti a dƽvĢry. Klient cítí, že nám záleží na tom, jak se cítí, jak svou situaci hodnotí a nikoli na tom, abychom si posbírali fakta a udĢlali si sami bez nĢj závĢr o jeho problému ēi duševním stavu. Je to tedy nástroj k probouzení dƽvĢry, vztahovosti a tím vede k aktivizaci klienta. UzavƎené otázky proto používáme zejména tam, kde potƎebujeme zjistit fakta, napƎ. délku nezamĢstnanosti, poēet dĢtí a jiná data, ale významnĢ je prokládáme otevƎenými otázkami, abychom rozhovor s klientem spíše otevírali a mohli uvidĢt jeho život jeho oēima (nikoli pƎes mƎížku našich uzavƎených otázek)

ást III. b) Reflektivní naslouchání Tento pojem vychází z humanistické psychologie a oznaēuje zpƽsob práce, pƎi kterém poradce klienta poslouchá, naslouchá mu, a zpƽsob jak poradce reaguje na to, co od klienta slyší. V situaci, kdy klient hovoƎí o své situaci, poradce neodpoēívá, ale aktivnĢ vytváƎí pocit, že je klientovi nasloucháno a rozumĢno. Reflektivní naslouchání se tedy snaží o to, aby poradce dekódoval význam klientových slov a sdĢlil klientovi toto své porozumĢní ve formĢ prohlášení (Miller, Rollnick, 2003, str.64). NapƎ. pokud klient hovoƎí o své frustrující pracovní situaci, poradce mƽže reflektovat pocit klienta slovy „cítíte se frustrovaný“. asto tato metoda nahrazuje v bĢžné Ǝeēi používané reakce, kterými jsou napƎ. hodnocení („no to je strašné“) nebo pƎíklady z vlastního života („to mi pƎipomíná mĢ, když jsem tehdy Ǝešil problémy se svojí prací…“), nebo moralizování („to si nesmíš tak brát, on to tak nemyslel“), utĢšování („uvidíš, že se to zlepší“) apod. Tyto reakce mohou dobƎe fungovat ve vztahu pƎátelském, ale v poradenském procesu by se nemĢly dostat ke slovu. Reflektivní naslouchání nám umožŸuje, abychom klienta neodvádĢli od jeho tématu a od jeho prožitku, ale naopak jej v jeho tématu podporovali a v jeho prožitku jej kotvili a pomáhali mu si tento prožitek uvĢdomovat. Navozuje efekt zrcadla, kdy se klient ve slovech druhého dívá na sebe. Reflexivní naslouchání má klientovi pomáhat k tomu, aby objevoval své vlastní Ǝešení, svoji vlastní cestu, sebe. Zpƽsob jakým reflektujeme slyšené, velmi souvisí s tím, jak o slyšeném smýšlíme. Je tƎeba zƽstávat otevƎený variantĢ, že jsem neporozumĢl dobƎe, nebo neformuloval dobƎe. c) Shrnování Shrnování je proces, kdy po urēitém celku rozhovoru, který zaznĢl, poradce shrne, co slyšel, napƎ.: „\íkal jste, že jste vždycky býval v práci spokojený, ale poté co Vám umƎela žena, Vás jakoby všechno pƎestalo bavit, nevĢnoval jste se práci, mĢl jste pozdní pƎíchody, a tak dál a nakonec Vás vyhodili. Teě už je Vám lépe, ale objevuje se ve Vás obava, že když zase zaēnete pracovat, vrátí se Vám ta bolest ze ztráty Vaší ženy, jako by to s tím bylo spojené a vyvolává to ve Vás zmatek, o kterém jste mluvil: „Jak je to možné, když už to bylo tak dávno?“…“ Tento postup klientovi umožní vrátit se k tomu, o ēem mluvil, podívat se na to pohledem ještĢ nĢkoho jiného a dává prostor znovu procítit situaci, o které klient mluví. ZvláštĢ vhodné se zdá být shrnování ve chvíli, kdy klient mluví o tématu, ze kterého je zmaten a neví si rady, kdy obchází nebo minimalizuje nĢjaký z pohledu poradce potencionálnĢ dƽležitý fakt ve svém vyprávĢní, nebo kdy hovoƎí o tom, že by chtĢl nĢco zmĢnit, ale váhá apod. Pak máme pƎíležitost klienta shrnutím podpoƎit na cestĢ k aktivitĢ. NapƎ. mu pƎi poslechu své komplikované situace dojde, že už takhle opravdu dál jít nechce a potƎebuje uēinit nĢjakou zmĢnu, nebo se posune k pochopení sebe napƎ. v uvedeném pƎíkladu k pochopení toho, že pƎes tehdejší okolnosti si nikdy bolestí ze ztráty své ženy opravdu projít nemohl apod. V rozhovoru s klientem je poradce vystavován pocitƽm, které mohou být pro nĢho samotného znejišƛující. Mƽže se cítit zmatený, když klient skáēe z tématu na téma, ohrožený, když klient napadá jeho odborné kompetence, úzkostný, když je klient

109

110

Bilanēní diagnostika hodnĢ bezmocný a zranitelný apod. Všechny tyto pocity do poradenského procesu pƎirozenĢ patƎí a je dƽležité, aby s nimi byl poradce v kontaktu a dokázal si pro sebe vyhledat pomoc a Ǝešení. Poradenský rozhovor mƽže svádĢt poradce k tomu, že se nechá zavést na scestí nejrƽznĢjších komunikaēních chyb. Jak bylo zmínĢno výše, jsou to zpravidla reakce, které bĢžnĢ používáme v rozhovoru s pƎáteli, ale pƎi použití v poradenském rozhovoru mají moc rozhovor zastavovat a blokovat. Je tedy užiteēné, pokud se poradce podrobí vlastní sebereflexi pƎi vedení rozhovoru. Ukazuje se, že každý z nás má v repertoáru alespoŸ nĢkolik z níže uvedených „balvanƽ na cestĢ“, ke kterým nás to v komunikaci táhne a tedy pro ilustraci si shrŸme alespoŸ nĢkteré (dle Miller, Rolnick, 2003). Pro pƎíklad je uveden modelový (odstrašující) pƎíklad vedení rozhovoru mezi klientem (K) a poradcem (P), ve kterém jsou v pravém sloupci pojmenované jednotlivé reakce poradce (viz tab. ē. 4). Tabulka ē. 4: „Kameny na cestĢ“ v komunikaci mezi poradcem a klientem Úryvek rozhovoru K: Není mi z toho dobƎe, jak jsem poƎád doma, nezamĢstnaný… P: Ano, je tĢžké být nezamĢstnaný. Je na ēase, abyste si našel práci.

Komunikaēní chyba Požadování, naƎizování

K: No když já nevím, trochu se bojím, co to udĢlá, jestli na to ještĢ mám a tak. P: Je pochopitelné, že máte teě obavy, ale na druhou stranu, pokud si práci nenajdete, hrozí, že se dostanete do ještĢ horších depresí, ženu to také mƽže pƎestat bavit, nĢkoho si najde, však víte, i to se stává. K: To zní strašnĢ. Mám pocit, že jsem udĢlal možná chybu, když jsem odcházel z té minulé práce, Ǝíkám si, pƎece to tam nebylo zas tak strašné. P: Všiml jsem si již dƎíve, že se k té myšlence vracíte. Možná byste mohl požádat svého bývalého zamĢstnavatele o to, zdali by pro vás nemĢl místo? K: No jo, ale pƎece jsem mĢl vážný problém s kolegy a navíc jsem doufal, že najdu nĢco lepšího. Bojím se, že kdybych se tam vrátil, mohl bych toho litovat…

Varování, zastrašování

Dávání rad, poskytování hotových Ǝešení

PƎemlouvání, pouēování

P: Pokud to nezkusíte, nebudete vĢdĢt“ K: Ne já nevím. Je mi z toho úzko. P: UdĢlejte to, co považujete pro sebe za nejlepší.

Moralizování a kázání

ást III.

Úryvek rozhovoru

Komunikaēní chyba

K: Nejlepší by bylo, kdybych snad nebyl, nebo já nevím.

Nesouhlasení, kritizování

P: Ale ne, tak zlé to snad nebude, co Vás to napadá! K: Jsem jak lev v kleci. Asi bych tam mĢl zajít a poptat se. P: No vidíte, to zní jako dobrý plán! K: Ale já nevím, jak to udĢlat. Abych se neztrapnil… P: Takovou malicherností se snad nemusíte zabývat. K: Ale vždyƛ víte, jak jsem v poslední dobĢ bez energie. PoƎád mĢ honí nĢjaké noēní mƽry. P: Nezpracoval jste ještĢ tu kƎivdu a to Vás teě brzdí. K: Bojím se, že by se to mohlo opakovat P: Niēeho se nebojte, to bude dobré. K: Myslíte? P: Ano, ale možná máte pro svƽj strach ještĢ jiný dƽvod? K: Jiný dƽvod? Já nevím, jsem asi hrozný moták! P: Ale prosím Vás!

Souhlasení, oceŸování Zahanbování, nálepkování Interpretování, analyzování Ujišƛování, soucítĢní Znejišƛování, vrtání do hloubky Zlehēování, rušení, dĢlání si legrace

Na uvedeném pƎíkladu nezdaƎilého rozhovoru vidíme, že klient prožívá ambivalenci, Ǝeší, zdali hledat práci nebo nikoli, a je témĢƎ dotlaēen k Ǝešení, které se mu zamlouvá i nezamlouvá, cítí v nĢm ambivalenci a potƎebuje Ǝešit své obavy. Reakce poradce, byƛ i mínĢny v dobré vƽli, klientovi nepomáhají prozkoumat svoji ambivalenci, potƎeby a strach, naopak jej matou a klient se více zabývá tím, co terapeut Ǝíká než tím, co se s ním opravdu dĢje. Proto je T. Gordon nazývá „kameny na cestĢ“ (in Miller, Rollnick, 2003), tedy balvany, které musí nejprve klient odklidit, aby mohl v cestĢ pokraēovat dále. Rozhovor by se odvíjel pro klienta pƎíznivĢji, pokud by poradce odložil svoji snahu nĢjak rychle situaci vyƎešit a pomoci a zƽstal by u klienta tím, že by reflektoval, co slyší a pomáhal by otevƎenými otázkami dále propátrat klientƽv stav, obavy a možnosti.

11.2.4 Diagnostické postupy V rámci poradenského procesu mƽže poradce, je-li k tomu kvalifikovaný, využít repertoár diagnostických postupƽ. Diagnostiku pƎevzala psychologie z medicínských oborƽ a v pƎedstavĢ veƎejnosti implikuje spíše zjišƛování patologií. V praxi tomu tak ale není, je využívána také k identifikaci potenciálu a silných stránek klientovy osobnosti. PƎesto diagnostika nahlíží za fasádu klientovy osobnosti, kdy se poradce

111

112

Bilanēní diagnostika nespokojí pouze s tím, co o sobĢ klient Ǝíká, ale použije k tomu standardizovaný prostƎedek. Z tohoto dƽvodu by mĢla být diagnostika používána s rozvahou a vĢdomím limitƽ a rizik. Hlavní cíle diagnostiky v poradenství jsou: • Identifikovat možné problémy nebo pƎíēiny potíží (napƎ. u výchovných problémƽ, problémƽ s uēením apod.). • Identifikovat strukturu schopností, osobnosti, motivace apod. • Prohloubit sebe-porozumĢní u klienta. Clem diagnostiky v poradenství není stanovování zdravotnických diagnóz klienta. Diagnostika je spíše prostƎedkem k porozumĢní situaci klienta, nikdy není cílem. Jako cíl by nemĢla pro klienta a poradenský proces žádný smysl. Je tedy dalším prostƎedkem zpĢtné vazby pro klienta, nastaveným zrcadlem, do kterého klient mƽže pohlédnout. Proto je tƎeba soustƎedit se nejen na její kvalitní a odborné provedení, ale zejména na práci s výsledky diagnostiky v rámci poradenského procesu. Dƽležité tedy je, co se dĢje po vyšetƎení, to, jak je s výsledky (nebo s prožitky z vyšetƎení) nakonec naloženo. Mezi používané nástroje diagnostiky patƎí anamnestický rozhovor, pozorování, analýza produktƽ, standardizované testy. Nástroje jsou vybírány s ohledem na vĢkovou skupinu a cíle diagnostiky. V této kapitole se více než na konkrétní diagnostické postupy zamĢƎíme na zacházení s diagnostickou situací jako takovou. Diagnostika má tak jako všechny psychologické nástroje moc proces rozproudit a klienta posílit a povzbudit na cestĢ, ale obsahuje v sobĢ také Ǝadu rizik. Je odpovĢdností poradce, aby se s touto škálou rizik v poradenské situaci utkal a ošetƎil je. NĢkterá rizika v diagnostické situaci: • Z pohledu klienta, proniká psychologická diagnostika skrz jeho kƽži. Klient neví, co vše je z diagnostických nástrojƽ vidĢt a tedy se mƽže cítit jaksi odhalen, analyzován, strukturován, pojmenován. Klient pak mƽže zpasivnĢt a bude poradce zkoušet z toho, co o nĢm všechno ví, nastaví si obrany proti narušení hranic, bude znejistĢna jeho dƽvĢra v poradce. • Na základĢ diagnostických zjištĢní mƽže mít poradce neuvĢdomovanou tendenci k selektivnímu slyšení a tedy výbĢru informací, které potvrdí zjištĢní v diagnostice • Výsledek diagnostiky mƽže být pro klienta úlevou „Mám právo na své problémy“ a mƽže být používán jako výmluva k nemožnosti uskuteēnĢní zmĢny. Mƽže vést k vytvoƎení nálepky u klienta. • Klient se mƽže obávat, jak bude s výsledky nakládáno, mƽže mít strach, že o nĢm existují záznamy, ēi bude sepsána zpráva, která bude pƎedána nĢkomu dƽležitému • Diagnostika mƽže pƎinést pocit urēitého determinismu „Už to nebude jinak, jsem takový…“

ást III. Z tĢchto rizik tedy vyplývá nĢkolik dƽležitých témat, která potƎebujeme jako poradci v poradenském procesu ošetƎit, aby námi použitá metoda nabídla to, co má a proces neblokovala. a) Téma bezpeēí klienta Diagnostika je pro klienty ēasto ohrožující a poradce potƎebuje posílit pocit bezpeēí. •

VysvĢtlíme užívané metody a k jakým zjištĢním vedou a ubezpeēíme se o dobrovolnosti klienta v diagnostické situaci - informovaný souhlas.

•

Diagnostiku užíváme ve chvíli, kdy je vytvoƎený bezpeēný vztah mezi klientem a poradcem

•

Je tƎeba dát dostateēné množství ēasu na reflexi pocitƽ pƎed, pƎi i po diagnostickém vyšetƎení

•

Je tƎeba pƎedem klienta informovat a domluvit se s ním na tom, jak bude s výsledky diagnostiky zacházeno, jakým etickým pravidlƽm to podléhá, pƎípadnĢ co se mƽže objevit ve zprávĢ a jak bude se zprávou nakládáno.

•

Jsme si vĢdomi limitƽ diagnostiky a s tímto vĢdomím také pƎistupujeme k jejím výsledkƽm.

•

Výsledky diagnostiky sdĢlujeme klientovi velmi citlivĢ, pravdivĢ a s ohledem na to, co pro nĢj bude potƎebné a dobré vĢdĢt. b) Téma aktivizace klienta

Diagnostika mƽže klienta zpasivŸovat, vést k pocitu „tak teě o mnĢ víte víc než já sám, tak s tím nĢco udĢlejte“, nebo „tak a teě, když vím, že jsem takový introvert, tak by mĢ snad mĢli z toho pƎednášení uvolnit“ apod. Úēelem diagnostiky je ale prohloubení sebeporozumĢní u klienta. Proto je tƎeba klienta stále aktivizovat zapojováním do diskuze o výsledcích, vracením aktivity do jeho rukou vhodnými dotazy nebo reflexemi. c) Téma otevƎenosti poradce Diagnostika poskytuje pro poradce svƽdnou možnost „mít jasno“ a mƽže tak ovlivŸovat další práci s klientem. Výsledky diagnostiky nás mohou uzavƎít tomu, abychom klienta vidĢli a slyšeli jinak a novĢ, pƎípadnĢ i kontrastnĢ s výsledky diagnostiky. Je proto tƎeba, aby této možnosti odborník nepodléhal, ale zachovával si vĢdomĢ vƽēi klientovi stále otevƎený postoj, ve kterém pƎipouští, že vše mƽže být jinak, než jak výsledky diagnostiky pravily.

11.2.5 Další metody používané v poradenské práci V psychologii a psychoterapii existuje Ǝada metod, které lze využít rovnĢž na rovinĢ odborného poradenství. ZmiŸme si struēnĢ alespoŸ nĢkteré z nich:

113

114

Bilanēní diagnostika a) Uēení V širším slova smyslu je samotný poradenský proces zkušeností, kterou lze nazvat uēením. Klient se uēí sebereflexi, sebeporozumĢní, uēí se hledat cesty k Ǝešení problému, zažívá nĢco nového apod. Uēení jako jedna z poradenských metod vychází z užšího vymezení termínu „uēení“ jako procesu, kdy jde o zámĢrné a Ǝízené osvojování dovedností a návykƽ. Technik uēení, které jsou využívány v poradenství, je celá Ǝada. Mezi nejužívanĢjší a nejznámĢjší patƎí napƎ. systematická desenzibilizace, která je užívána pro práci se strachem. Vychází z pƎedpokladu, že strach pƽsobí reakci, kterou se od podnĢtu strachu oddalujeme, vyhýbáme se mu. Tím strach následnĢ dále vzroste a opĢt se zaēneme podnĢtu strachu vyhýbat. Strach má v životĢ ēlovĢka dƽležitý sebezáchovný význam, ale pokud se objevuje tam, kde ohrožení reálnĢ nehrozí, ale klient jej intenzivnĢ pƎesto prožívá, umí významnĢ zkomplikovat život. Takový strach mƽže pramenit z chybných pƎedstav, ze zasunutých zlých zážitkƽ apod. a mƽže se více vázat k nĢēemu neexistujícímu než k souēasné realitĢ. Sebezáchovný význam pak v tĢchto situacích mizí. Je tedy pak tƎeba strach odstranit, aby se klient mohl zase tĢchto situací úēastnit a nemusel se jim vyhýbat. Nefunkēní strach vidíme napƎ. ve všech fobiích apod. Práce se strachem v této metodĢ tak spoēívá v pomalém pƎibližování se situaci strachu tak, aby byla klientem nakonec úspĢšnĢ zvládnuta. Toto pƎibližování vyžaduje snížit prožívaný strach tak, aby klient situací mohl projít. Metoda spoēívá v rozkrokování situace strachu dle intenzity prožívaného strachu na nĢkolik dílēích momentƽ. Tyto momenty pak tvoƎí hierarchickou stupnici situací, ve kterých klient prožívá strach od nejmenšího po nejvĢtší. Situacemi prochází nejprve v pƎedstavĢ za souēasného využití se strachem nesluēitelného stavu, napƎ. stavu relaxace. Po úspĢšném absolvování situace strachu v pƎedstavách se stejnĢ hierarchicky pokraēuje dále v realitĢ. Klient tak svƽj strach pƎežije, je posílen ve své kompetenci, má zkušenost s tím, že situaci zvládl a neovládl jej jeho vlastní strach. Dalším ēasto užívanou metodou je metoda kladného zpevŸování, ve které je žádoucí chování zpevnĢno pozitivní reakcí nebo zážitkem. Tato metoda není užívána pouze u dĢtí, jak by se mohlo zdát, ale napƎ. všude tam, kde se používá léēebného režimu (problematika závislostí apod.). V neposlední ƎadĢ bývá využíváno nácviku v modelových situacích, ve kterých klient v bezpeēném prostƎedí na umĢle vytvoƎené situaci nacviēuje nové chování. b) Relaxace Relaxaēní postupy jsou jednou z oblíbených technik a využívají se zejména pro úzkostné stavy, pro stavy vyēerpání, nebo jako prevence syndromu vyhoƎení apod. Mohou být také pƎi silných úzkostech používány na zaēátku sezení, kdy se tak mƽže otevƎít pro klienta kvalitativnĢ svobodnĢjší prostor pro další poradenskou práci. Mezi dvĢ nejznámĢjší relaxaēní techniky patƎí autogenní trénink a Jacobsonova progresivní relaxace. Relaxaēní postupy zaēínají u uvolnĢní tĢla a pƎes toto uvolnĢní vedou klienta k uvolnĢní psychického napĢtí. Jsou tedy propojeny s prací s dechem a s uvolnĢním svalového napĢtí. \ada relaxaēních technik využívá také zámĢrné

ást III. imaginace, která mƽže vést k prohloubení uvolnĢní, nebo k procítĢní nových dosud neuvĢdomovaných prožitkƽ a skuteēností. c) Expresivní postupy Tyto postupy zahrnují celou paletu technik. V poradenské praxi mƽžeme pracovat s technikami vycházejícími z arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie apod. Tyto postupy využívají hudby, výtvarné ēinnosti nebo hraní rolí k sebevyjádƎení, k sebeobjevení. Návazná poradenská práce s tímto sebevyjádƎením mƽže probíhat na mnoha úrovních. Mƽžeme se soustƎedit na vybuzení prožitku, pƎípadnĢ vztahovosti, mƽžeme podporovat sebepoznání, uvidĢní sebe v nové situaci a kontextu, odkrytí nevĢdomých obrazƽ a sil, které mohou být pƎítomné v souēasné situaci apod.

11.3 Poradenský proces Poradenský proces se odehraje zƎídkakdy pƎi jednom sezení. VĢtšinou trvá déle a tato délka je urēena charakterem potíží, možnostmi a pƎedstavou klienta na stranĢ jedné a možnostmi, doporuēením a nabídkou poradce na stranĢ druhé. Aƛ již trvá jakkoli dlouho, probíhá v urēitých fázích, na které zamĢƎíme pozornost v této kapitole.

11.3.1 Úvodní fáze 11.3.1.1 První kontakt – dohoda o setkání Existují rƽzné zpƽsoby, jak se k nám klienti dostávají a záleží na tom, jak je organizována naše praxe, zdali jsme souēástí instituce, zdali jsou k nám klienti zasíláni na doporuēení nebo pƎicházejí spíše spontánnĢ apod. Je dƽležité, aby první kontakt byl pro klienta dobƎe ošetƎen, a to i v pƎípadĢ, je-li realizován jiným pracovníkem než je sám poradce (napƎ. recepēní, sociální pracovník v zaƎízení apod.) První kontakt tedy mƽže iniciovat klient sám aƛ již osobnĢ, telefonicky nebo emailem, nebo tento první kontakt zaēíná již ve chvíli, kdy nás napƎ. kontaktuje jiný odborník s žádostí o poskytnutí služeb klientovi. Cílem tohoto kontaktu bývá dohoda o spoleēném setkání. Je lépe chránit klienta pƎed tím, aby zaēal svƽj problém líēit do telefonu, úzkostnĢjší klienty mƽžeme ujistit o tom, že prostor pro popis toho, s ēím pƎicházejí, bude dostateēný pƎi našem prvním setkání. V telefonické, osobní nebo emailové domluvĢ s klientem tedy zpravidla domlouváme ēas a místo setkání, nemĢli bychom opomenout cenu setkání – pƎípadnĢ bezplatnost a navrhnout doporuēený postup pro situaci, kdy by se klient nemohl na setkání dostavit. ZároveŸ pokud klient zmíní dƽvod své návštĢvy, mƽžeme již zvažovat, zdali jsme kompetentní pro tento problém, nebo bychom klienta mĢli doporuēit jinam. Je dƽležité pamatovat také na ēasový horizont nabízených termínƽ z naší strany. Pokud nemáme dostateēný prostor k pƎijetí klienta, nebo mƽžeme nabídnout až velmi vzdálený termín, otevíráme na toto téma s klientem diskuzi a v pƎípadĢ, že klient hledá pomoc rychle, mƽžeme doporuēit jiné odborníky. Již z této domluvy klient cítí, jak je vítán, jak se chováme k nĢmu a jeho potƎebám, jak mu dáváme prostor pro jeho vyjádƎení, jak je vztah nastaven z hlediska

115

116

Bilanēní diagnostika rovnocennosti apod. Pokud nemƽžeme ovlivnit tento první kontakt, odehrává-li se pƎes nĢkoho jiného v instituci, je dobré i nad tímto procesem bdít a podporovat to, aby klient co nejrychleji pochopil systém v organizaci a nebyl pƎekvapen, že je pƎedáván jinému odborníkovi apod. Cíl prvního kontaktu tedy je, aby klient vĢdĢl: • Datum a ēas setkání • Délka konzultace • Popis cesty, jak se k poradci dostane • Jak se k poradci dostane v rámci instituce nebo zaƎízení (tj. musí se hlásit na vrátnici? Zazvoní na zvonek a poradce jej vyzvedne? S kým bude nejprve hovoƎit?) • Jak bude první setkání probíhat • Znát cenu poradenského setkání pƎípadnĢ mít informaci o bezplatnosti • VĢdĢt co dĢlat, nebude-li se moci z nĢjakého dƽvodu na domluvenou schƽzku dostavit • Informace o ēekárnĢ (zdali existuje a je možné se v ní pƎed konzultací usadit, nebo je lépe pƎijít na ēas)

11.3.1.2 První setkání Na prvním setkání je prostor pro to, aby klient hovoƎil o tom, s ēím pƎichází a poradce nastínil klientovi to, co nabízí. Vzniká zde již zárodek pracovního spojenectví a klient s poradcem také spoleēnĢ utváƎejí tzv. kontrakt. ZároveŸ nelze opomenout, že pƎi prvním setkání hrají, jak tomu už v životĢ bývá, dƽležitý prim první dojmy z poradce a z pracovny, ve které se setkání odehrává. Dojem z poradce zaēíná již v telefonu pƎi pƎípadném telefonním kontaktu a pokraēuje pƎi otevƎení dveƎí. Klient oēekává, koho za dveƎmi uvidí a jak na nĢj zapƽsobí, a již tento dojem pƽsobí na chuƛ klienta vejít dále, na otevƎenost klienta hovoƎit. Poradce by mĢl mít tedy svƽj zpƽsob uvítání, který bude pƽsobit pƎirozenĢ a bude vyjadƎovat pozitivní pƎístup ke klientovi. PƎístup vyjadƎujeme pƎes výraz tváƎe, zpƽsob uvítání napƎ. podání ruky, zaēlenĢní small talku (napƎ. o poēasí nebo cestĢ sem) nebo naopak tichého usazení. PƎekotné klienty chráníme pƎed tím, aby zaēali o svém problému hovoƎit již ve dveƎích. Pokud bychom s nimi stáli u dveƎí a hovoƎili o tématu, mƽže to nakonec pƽsobit, že pro klienta nemáme dostateēný prostor a ēas. Poradce by mĢl mít ošetƎeno také vybavení pracovny, ve které poskytuje konzultace. Prostor by mĢl zahrnovat místa k sezení, mezi kterými není žádná výrazná bariéra (napƎ. psací stƽl), ale zároveŸ je pƎítomná lehká bariéra v podobĢ konferenēního stolku, kytky apod. Místa k sezení by mĢly být lehce manipulovatelná, aby si klient pƎípadnĢ mohl upravit nastavení k poradci, úhel, vzdálenost apod. MĢl by být dostateēnĢ chránĢný od okolních místností apod. tak, aby bylo možné vytvoƎit

ást III. intimní atmosféru. Nelze poskytovat poradenství v prƽchozí místnosti, nebo v místnosti, kde je více pracovníkƽ. Poradce mƽže mít své oblíbené místo k sezení, a tedy nabízí klientovi místa ostatní, anebo naopak nabízí klientovi k výbĢru kterékoli místo. Souēástí by mĢla být nabídka jednoduchého nápoje (ve stresu vysychají sliznice a je tƎeba vyjít vstƎíc podáním vody), mĢly by být k dispozici papírové kapesníky. NejdƽležitĢjší souēástí prvního setkání je pƎirozenĢ obsah toho, co se na sezení odehrává. Sezení tedy zpravidla otevíráme otevƎenými otázkami typu: Co Vás sem pƎivádí? apod. Dáváme dostateēný prostor klientovi pro to, aby hovoƎil, podporujeme jej reflexemi a otevƎenými otázkami. Dáváme najevo, že jsme s klientem, zajímá nás, co Ǝíká, rozumíme mu, pƎípadnĢ nerozumíme a doptáváme se. Rizikem ze strany poradce je bombardování klienta dotazy, nebo naopak pƎi upovídaném klientovi pƎenechání aktivity. Je tƎeba, aby poradce dal dostateēný prostor, ale zároveŸ byl angažovaný. Nerovnováha aktivity a kontroly pƎi prvním setkání mƽže být samozƎejmĢ znakem dynamiky klienta, se kterou k nám pƎichází, ale poradce by mĢl udĢlat vše proto, aby nerovnováha v rozhovoru nenastala. Cílem úvodního setkání je nakonec si Ǝíci, o ēem vlastnĢ situace klienta je, co se v ní odehrává a co by chtĢl zmĢnit, pƎípadnĢ co by od nás potƎeboval. Poradce by mĢl dát klientovi prostor a pƎitom setkání jemnĢ modulovat svými otázkami, reflexemi, shrnutími, zpĢtnou vazbou. V prƽbĢhu rozhovoru poradce vyhodnocuje indikaci klienta pro poradenství. Vidí, jaká je motivace klienta pro uskuteēnĢní zmĢny a pro poradenství, a to jak z hlediska spontaneity v úēasti (PƎichází sám ze své vƽle? PƎichází nedobrovolnĢ na základĢ úƎedního doporuēení? apod.), tak také z hlediska jeho pƎedstavy o poradenství. Mapuje, jaká úroveŸ poradenství by pro potíže, se kterými klient pƎichází, byla nejvhodnĢjší (základní, odborné poradenství, psychoterapie), jaký poradenský pƎístup by bylo vhodné zaujmout, jaká forma poradenství by klientovi byla prospĢšná (individuální, skupinová, systémová), jaké metody použít. Toto zvažuje v souvislosti s tím, co on sám mƽže nabídnout, jaké má možnosti, kvalifikaci a kompetence. K závĢru setkání by poradce mĢl pamatovat na to, že klient zpravidla potƎebuje od poradce dostat zpĢtnou vazbu k celému setkání, k tomu co zaznĢlo. Poradce shrne, jak tomu, s ēím klient pƎichází, rozumí, co se teě dĢje v životĢ klienta, jakou má klient pƎedstavu o zmĢnĢ, shrne to, co klient pojmenoval, že od poradce potƎebuje. Toto je dƽležité zejména proto, že dává klientovi prostor pƎípadné porozumĢní poradce ještĢ korigovat, doplnit, potvrdit, vymezit se vƽēi nĢmu apod. Poradce by dále mĢl klientovi podat informace o tom, co mƽže on sám nabídnout a jak by pƎípadnĢ jejich spolupráce mohla vypadat. (pokud vyhodnotí, že klient není indikován pro poradenství, ale pro jiný typ služby, vĢnuje ēas diskuzi nad tímto tématem a doporuēuje návazné služby). Této souēásti poradenského procesu Ǝíkáme tvorba kontraktu. Mezi informace, které je dƽležité klientovi sdĢlit, patƎí to, co se vztahuje k obsahu spoleēného setkávání, tj.: • Jakým zpƽsobem pracujeme, co od nás klient mƽže ēekat, jakými etickými pravidly se Ǝídíme

117

118

Bilanēní diagnostika • Jaké fáze nás v procesu ēekají, pƎípadnĢ k délce procesu, nebo poētu poradenských sezení, po kterém probĢhne vyhodnocení spoleēné práce apod. – ēasový limit (napƎ. úvodní konzultace a poté dohoda o další spolupráci apod., nĢkteƎí poradci si vyēleŸují první nebo nĢkolik prvních sezení na „zkušenou“ a na formulaci kontraktu, jiní ne) • Co bude cílem setkávání A dále informace o formální stránce procesu, kdy bychom mĢli pamatovat na sdĢlení následujícího: • Jak dlouho poradenské sezení trvá, pƎípadnĢ jsou-li možné výjimky • Jak ēasto mƽže pƎicházet – frekvence setkávání (zdali napƎ. existuje opatƎení pro stav krize – telefon, rychlé objednací lhƽty apod.) • Kolik sezení stojí (zdali napƎ. poskytujeme sociální tarif apod.) • Pokud poradenství probíhá pod institucí, tak je tƎeba sdĢlit, jak je nakládáno se složkou, zdali se mƽže stát, že klienta pƎebere jiný poradce a jak je to ošetƎeno • Jakým zpƽsobem se mƽže klient objednávat • OšetƎení situace, kdy se klient nemƽže na setkání dostavit • Prostor na otázky Tyto informace by mĢly zaznít i v pƎípadĢ, že se na nĢ klient neptá. MĢl by být informován o rámci celého poradenského procesu. Je na poradci, aby na sezení vytvoƎil pƎíjemnou a bezpeēnou atmosféru, ve které klient bude hovoƎit o tom, co jej pƎivádí, a poradce mƽže za pomocí reflexí, shrnování a otázek pomalu pƎipravovat spoleēný kontrakt. Na samotný závĢr úvodního setkání mƽže být vhodné dát klientovi prostor, aby reflektoval své pocity ze setkání, z toho, na ēem se s poradcem domluvil apod. Tuto možnost reflexe mƽžeme otevƎít otevƎenou otázkou napƎ. „Jak se Vám tady dnes daƎilo?“ apod. Klient dostává pƎíležitost reflektovat své pƎedstavy pƎed setkáním s realitou, má prostor dát poradci zpĢtnou vazbu apod. Zájem o to, jak klient setkání prožíval, nabuzuje rovnĢž vztahovost, podporuje u klienta pocit, že nás zajímá, jak se mu zde daƎí atd.

11.3.2 Vlastní poradenská práce Klient pƎichází do poradenského procesu zpravidla s tím, že se v nĢjakém aspektu svého života necítí dobƎe a uvažuje o tom, že by mohlo být zapotƎebí uskuteēnĢní nĢjaké zmĢny, které pƎispĢjí k tomu, aby svƽj život prožíval lépe. NĢjaká forma zmĢny je nakonec cílem vĢtšiny poradenských procesƽ. UskuteēŸování zmĢny na stranĢ klienta má vĢtšinou také svƽj vlastní proces, své fáze, kterými klient musí projít. Následující pojetí zmĢny je pƎevzato od autorƽ Prochaska a DiClemente (in Miller, Rollnick, 2003), kteƎí charakterizovali tento proces jako „kolo zmĢny“ o šesti fázích

ást III. (viz obr. ē. 5). Fáze byly uspoƎádány do kola proto, že se ukázalo, že na cestĢ ke zmĢnĢ prochází ēlovĢk tyto fáze ēasto i nĢkolikrát, a tedy jejich opakování zde není dƽkazem neúspĢchu, ale je stále souēástí cesty ke zmĢnĢ. Obrázek ē. 5: Kolo zmĢny, Prochaska a DiClemente (in Miller, Rollnick, 2003)

Trvalý výstup

udržování

relaps

akce

kontemplace

Prekontemplace

rozhodnutí Proces zmĢny zaēíná tzv. „prekontemplací“, kdy klient o zmĢnĢ ještĢ nepƎemýšlí, potƎebu zmĢny si nepƎipouští. Takový klient se objeví u poradce obvykle pouze v pƎípadech, kdy pƎišel na doporuēení nĢjaké úƎední instituce. Tato fáze je tedy vyŸata ze zmínĢných šesti krokƽ jako pƎedstupeŸ. VĢtšina klientƽ pƎichází ve chvíli, kdy si potíž nĢjak uvĢdomují. astou chybou poradce bývá ale chybné interpretování tohoto uvĢdomĢní. Samotné uvĢdomĢní ještĢ zdaleka neznamená, že klient zmĢnu opravdu chce. Této fázi se Ǝíká „kontemplace“ a je to fáze úvah. Silnou doprovodnou emocí v této fáze je ambivalence46, kdy klient zmĢnu chce i nechce. Klient se tak pohybuje mezi dƽvody, které mluví pro uskuteēnĢní zmĢny a dƽvody, které jsou proti ní. Každé chování nebo stav byƛ i nežádoucí, mƽže mít pro klienta pƎíchuƛ nĢjaké výhody, nĢēeho pƎíjemného. Klient svým pohybem ke zmĢnĢ a od zmĢny tak bilancuje, jakou hodnotu by mu uskuteēnĢní zmĢny pƎineslo a jaké ztráty by tím utrpĢl. To je stav, který do poradenského procesu pƎirozenĢ patƎí a není ani neúmĢrným obranným mechanismem klienta, ani výsledkem neúspĢšného snažení poradce. Úlohou poradce je v této pomoci klientovi naklánĢt se více k dƽvodƽm, které mluví pro žádoucí zmĢnu. Ambivalenci nelze pƎeskoēit, je dƽležité jí s klientem projít a vĢnovat se jí. Její vyƎešení je dƽležitou podmínkou pro to, aby se klient ke zmĢnĢ nakonec pƎeci jen rozhodl. Dostáváme se do tƎetí fáze, fáze „rozhodnutí“. Ta je

46

Ambivalence je souēasný výskyt protichƽdných tendencí v psychických procesech (Hartl, 1994).

119

120

Bilanēní diagnostika obvykle výsledkem pƎedchozího bilancování a ēlovĢk se rozhoduje, že chce nĢco udĢlat. Objevují se v ní prohlášení typu „už s tím chci nĢco udĢlat, takhle už nechci dál, jak to mƽžu zmĢnit?“ apod. Ve fázi rozhodnutí se v poradenském procesu odehrává spoleēné hledání cesty ke zmĢnĢ. Tedy klient za podpory poradce prochází krajinou možností a vybírá si, kterou cestou pƽjde, zvažuje pro a proti, zvažuje své síly, zdroje, podporu. Poté klient mƽže pƎistoupit k fázi „akce“, tedy zaēne zmĢnu realizovat. Mƽže se ale rovnĢž vrátit do fáze kontemplace a pokraēovat zpátky v úvahách o zmĢnĢ. ZmĢna ve fázi akce mƽže mít rƽzné podoby, napƎ. pƎestane kouƎit, zaēne zkoušet jiný zpƽsob komunikace s manželem, zaēne si aktivnĢ hledat zamĢstnání apod. Vstup do této fáze ještĢ nezaruēuje, že klient u této zmĢny zƽstane. Proto souēástí „kola zmĢny“ je dále fáze „udržování“. V této fázi je cílem, aby se zmĢna udržela a klient nedospĢl do fáze tzv. „relapsu“ tedy upuštĢní od zmĢny a návratu k pƽvodnímu stavu. NicménĢ i když se fáze relapsu dostaví, úkolem poradce v ní je podporovat klientƽv postup na kole zmĢny tak, aby v této fázi neustrnul, ale mohl se opĢt posunout dále. PƎipravenost ke zmĢnĢ se tedy nevyznaēuje pouze tím, že zmĢnu chci. ChtĢní je jednou z dƽležitých podmínek, kterou klient Ǝeší v rámci fáze kontemplace. Jaký má pro mĢ zmĢna význam? Jak moc se mƽj souēasný stav liší od toho, co bych chtĢl a je to pro mĢ hodnota pro to, abych zmĢnu chtĢl a snažil se o ni? Jaké ztráty mi zmĢna pƎinese, jakou výhodu pro mĢ bude mít? NĢkdy se ale mƽže stát, že zmĢnu chceme, ale máme pocit, že jí nejsme schopni. Jak tedy klient vnímá svoji kompetenci zmĢnu uēinit? Cítí se na ni? VĢƎí si, že se mu zmĢna mƽže povést? Pokud zmĢnu chce, ale nevĢƎí, že by jí byl schopen, je tƎeba pracovat na posilování a potvrzování vlastních kompetencí na stranĢ klienta. Nakonec i tehdy, kdy zmĢnu chceme a vĢƎíme si, potƎebujeme na ni být pƎipraveni. Jsou podmínky klienta teě takové, že zmĢnu mƽže uskuteēnit? Je to pro nĢho natolik dƽležité? Tyto tƎi základní témata se vĢtšinou prolínají spontánnĢ poradenským procesem, a poradce by mĢl bdít nad tím, aby klient, který prochází procesem smĢrem ke zmĢnĢ, byl co nejlépe pƎipravený, tedy zmĢnu chtĢl, vĢƎil si a byl na ni pƎipraven. Tento zpƽsob cesty ke zmĢnĢ se v jiných termínech ale pƎesto podobnĢ uplatŸuje v mnoha jiných poradenských pƎístupech a smĢrech. Poradci mƽže rozfázování procesu zmĢny, které nabídli Prochaska a DiClemente, pomoci k vĢtší trpĢlivosti, k prevenci pocitƽ selhání v procesu; mƽže také podporovat zamĢƎení poradcovy pozornosti na to, co se v procesu právĢ odehrává a kde se klient nachází.

11.3.3 Ukonēování poradenského procesu Ukonēení procesu mívá v životĢ rƽzné podoby. Mƽže být ukonēení neēekané, kdy klient z nĢjakého dƽvodu pƎeruší poradenský proces a pƎestane na sezení docházet. Ukonēení mƽže být založeno také na vstupu jiných okolností do života klienta nebo poradce jako je stĢhování, léēba, mateƎská dovolená apod. V tomto bodĢ se budeme zajímat o ukonēení, které je plánované a oēekávané. O ēem tato ukonēovací fáze pro úēastníky procesu je? Ukonēení procesu nastává po dohodĢ klienta a poradce. Tato

ást III. dohoda mƽže být založena na tom, že oba vnímají, že bylo dosaženo zmĢny, kterou pro sebe klient potƎeboval, že stav klienta se zlepšil a mƽže jít dále již sám, bez poradce. Bývá v poradenství velmi citlivým tématem to, kdo ukonēení vlastnĢ navrhne. IdeálnĢ vychází z pocitu klienta, který mu Ǝíká, že je silný na to, aby pokraēoval dále sám, nebo je založeno na pƎedchozí dohodĢ o délce trvání poradenského procesu. Ukonēování mƽže být ztíženo faktem, že klient a poradce navázali vztah, kterého je tĢžké se vzdát. A to nĢkdy nejen pro klienta, ale rovnĢž pro poradce. Na stranĢ klienta se tak mohou objevit potíže, které byly na poēátku procesu, nebo problémy jiného charakteru, které doloží potƎebnost dalšího procesu. Na stranĢ poradce se mohou objevit rovnĢž emoēní komplikace, které by mĢl zvládat a reflektovat ve vlastní supervizi. Téma ztráty poradenského vztahu, pokud se u klienta objevuje, by mĢlo dostat svƽj dostateēný prostor v závĢreēných setkáních. Klient by mĢl dostat pƎíležitost mluvit o tom, jak pro nĢj byl poradce dƽležitou osobou a jak se bojí této ztráty. V této fázi je pro klienta také dƽležité, aby mohl reflektovat proces, který za dobu poradenských sezení ušel. Co se pro nĢho zmĢnilo? Jak se to stalo? Co pro nĢho byly dƽležité momenty? ZároveŸ je posilující, pokud poradce dá klientovi zpĢtnou vazbu o tom, jak cestu klienta v rámci poradenského procesu vnímal ze své pozice poradce. ZávĢreēná setkání jsou také o životĢ po ukonēení poradenství. Co klienta ēeká? Jak to bude prožívat? Co bude potƎebovat? Klient a poradce by se také mĢli dohodnout na tom, jaký je možný další kontakt. Poradce by mĢl nabídnout „otevƎené dveƎe“ zpĢt do poradenského procesu pro klienta, pokud se v jeho životĢ objeví téma, se kterým klient bude chtít pƎijít.

11.3.4 Post-poradenská fáze Poradenský proces nekonēí ukonēením sezení, ale v životĢ klienta hraje obvykle svoji roli dál. ZvnitƎnĢný poradce mƽže fungovat jako podpora v tĢžkých situacích klienta, jako nĢkdo s kým klient vede své vnitƎní dialogy. ZároveŸ klient mƽže cítit potƎebu dostávat se s poradcem do kontaktu pƎes bĢžné lidské momenty jako je pƎání k Vánocƽm, pohled z prázdnin apod. Tyto lidské projevy nĢkteré poradce znejišƛují, v tom zda se podaƎilo klientovi opravdu se odpoutat, jiným pƎinášejí radost z novĢ nabuzené vztahovosti a lidskosti u klienta. Jiní klienti potƎebují obēasnou podporu a v delších ēasových intervalech docházejí na sezení, jistí se tak a pomalu se z poradenského procesu odpoutávají. V této fázi se také mƽže odehrát „relaps“, tedy návrat Ǝešených potíží a klient se mƽže do poradenského procesu zpĢt vracet. Zpravidla bývá relaps provázen pocity viny ze strany klienta a nĢkdy též ze strany poradce. Pomocníkem kromĢ jiného mƽže být právĢ kolo zmĢny, které pojímá relaps jako jednu ze souēástí cesty ke zmĢnĢ. Tedy relapsem klient ze zmĢny nevypadává, je stále na cestĢ.

11.4 Vztah klient-poradce Ve vztahu klient-poradce mƽžeme rozlišit dvĢ skupiny kvalit (dle Balcar, 2009). První skupinou tĢchto kvalit jsou kvality tzv. „synergické“, tedy souēinné. U nich platí, že

121

122

Bilanēní diagnostika ēím více jimi oba pƎispívají do vzájemného vztahu, tím více v tomto ohledu jejich vztah obsahuje. Tedy ēím více dƽvĢry, laskavosti, pƎívĢtivosti, upƎímnosti pƎispívá poradce i klient, tím více dƽvĢry, pƎívĢtivost apod. v jejich vztahu je. To ale platí i napƎ. o opozitech zmínĢných kvalit (nedƽvĢry apod.), anebo o Rogeresem vymezených tƎech dƽležitých souēástech poradenského ēi terapeutického vztahu tedy empatie, akceptace, kongruence, kterým se budeme vĢnovat dále v textu. Na druhé stranĢ Karel Balcar na základĢ analýzy výzkumƽ odlišil druhou skupinu kvalit, kterou nazývá „komplementární“. U tĢchto vlastností vztahu platí, že „ēím se jimi ve vztahu uplatŸuje, popƎípadĢ prosazuje jeden úēastník…, tím ménĢ se v nich mƽže za sebe uplatnit nebo prosadit druhý.“ (Balcar, 2009, str.12) Mezi tyto vlastnosti Ǝadí Balcar napƎ. iniciativu, aktivitu, moc, vedení a prožívaný význam poradenské práce. Tedy ēím více je poradce aktivní, tím mínĢ prostoru pro aktivitu zbývá klientovi a naopak.

11.5 Synergické vlastnosti poradenského vztahu Pojěme se nyní blíže podívat na pozitivní aspekty vztahu mezi poradcem a klientem, které mají tendenci vyvolávat pƎímou úmĢru, jejich pƎítomnost v poradenském vztahu je žádoucí a má potenciál vyvolávat a podporovat zmĢnu u klienta. Platí zde „ēím více tím lépe“. a) empatie Empatie oznaēuje schopnost vcítit se do pocitƽ klienta tak, jak je klient právĢ prožívá bez našeho hodnocení. Empatie podporuje prohlubování dƽvĢry ve vztahu i dƽvĢry klienta v sebe samého. Cítí-li se klient pochopen a pƎijatý, je schopen toto pochopení a pƎijetí také lépe uplatnit u sebe samého. To je významný léēivý prvek v rámci psychoterapie i poradenství. b) akceptace Akceptace je kvalita poradenského vztahu, ve které klientovi dƽvĢƎujeme a pƎijímáme jeho pocity a myšlenky takové, jaké jsou, tak, jak o nich klient hovoƎí. Akceptace znamená vnitƎní postoj vƽēi klientovým prožitkƽm, který je nehodnotící a pƎijímající. NĢkdy bývá mylnĢ zamĢŸována s bezvýhradným souhlasem nebo ztotožnĢním se s klientovým chováním ēi uvažováním. PƎijetí klientova prožívání je pro klienta posilující, vede jej k dƽvĢƎe ve vlastní prožitky a posiluje jej. c) kongruence neboli autenticita, je kvalita poradce, který nevystupuje za maskou, ale chová se autenticky, dává se do vztahu takový, jaký je, v poradenském vztahu je tak sám sebou. Tento pƎístup vzbuzuje pocit blízkosti ve vztahu a podporuje odvahu k autenticitĢ i na stranĢ klienta. Tato kvalita byla v minulosti hojnĢ diskutovaným tématem zejména v dynamických a psychoanalytických smĢrech, které zastávaly spíše pojetí experta a „bílého“ pláštĢ, tedy neutrálního odborníka, který umožŸuje projekci klientových pƎedstav. V souvislosti s rozvojem výzkumu v psychoterapii ale

ást III. i psychoanalytická obec od tohoto nároku upustila a prosazuje ēím dál více hodnotu kongruence v terapeutickém/ poradenském vztahu.

11.5.1 Komplementární vlastnosti poradenského vztahu DoplŸkové vlastnosti jsou ty aspekty vztahu, u kterých platí nepƎímá úmĢra, tedy ēím více na stranĢ jednoho úēastníka, tím ménĢ na stranĢ úēastníka druhého. Do velké míry tedy rozhodují o souēinnosti poradce a klienta v rámci poradenského procesu, a je tedy tƎeba, aby bylo v jejich pƎípadĢ ze strany poradce usilováno o rovnováhu v podílu této kvality na stranĢ poradce a klienta. Neplatí zde tedy jako v pƎedchozí skupinĢ vlastností „ēím více, tím lépe“, ale platí zde, že „ēím vyrovnanĢjší podíl v této vlastnosti má poradce i klient, tím léēebnĢjší poradenský proces bývá“. a) iniciativa Klient pƎichází do poradenského procesu s nĢjakým zámĢrem, nĢco od nĢj oēekává, má nĢjakou motivaci pro zmĢnu, vƽli ke zmĢnĢ. Také poradce má motivaci k tomu, jak se bude na této zmĢnĢ podílet. NepƎímá úmĢra zde platí v tom smyslu, že ēím více iniciativy vkládá do vztahu jeden, tím ménĢ prostoru zbývá pro druhého. Tedy pƎíliš iniciativní poradce mƽže bránit v rozvinutí motivace na stranĢ klienta. b) aktivita Aktivita úēastníkƽ procesu by také mĢla zƽstat v rovnováze a jejím potencionálním rizikem je pƎehoupnutí se na stranu jednoho z úēastníkƽ. Jde tedy o podíl v tom, kolik toho ve vztahu vykonává jeden a kolik prostoru pak ponechává k aktivitĢ druhému. Iniciativa i aktivita, obĢ zahrnují osobní angažovanost v poradenském procesu. Iniciativa zde oznaēuje spíše motivaci a vƽli nĢco udĢlat, zatímco aktivita smĢƎuje už k vykonávání nĢēeho konkrétního. Tedy napƎ. pƎílišná aktivita na stranĢ poradce mƽže vést k pasivitĢ u klienta. c) vedení Kdo a nakolik Ǝídí smĢr a prƽbĢh poradenského setkání? Jaký prostor pro vedení a Ǝízení ponechává svému protĢjšku? PƎedstava o vedení a Ǝízení mƽže být u klienta a poradce velmi rƽzná a mƽže docházet k jejímu konfliktnímu prožívání. V zásadĢ platí, že míra vedení by mĢla odpovídat kompetencím klienta k vedení a Ǝízení tak, aby klientovi poskytovala bezpeēí a oporu, ale zároveŸ jej posilovala v jeho kompetencích a nepodporovala naopak závislost. d) moc Balcar charakterizuje moc jako „míru, v níž každý z úēastníkƽ terapie ve skuteēnosti prosazuje své zámĢry a tím opravdu ovládá, co se v prƽbĢhu procesu dĢje.“ (Balcar, 2009, str. 13). Nástrojƽ k uplatŸování moci je celá paleta. Nerovnováha v uplatŸování moci však mƽže vést ke vzniku odporu nebo závislosti na stranĢ klienta, nebo k oslabování dƽvĢry v sebe samého. Ovládání poradce ze strany klienta mƽže vést k posilování negativních vzorcƽ, které klient uplatŸuje ve svých vztazích.

123

124

Bilanēní diagnostika e) význam Jak prožíváme to, co se v poradenském procesu dĢje, jak to hodnotíme? Je to pƎíjemné, úēinné, funkēní? Je to k nĢēemu dobré? Do této kvality významnĢ vstupuje pƎedstava klienta a poradce o tom, jak má prƽbĢh procesu vypadat, jakou roli má poradce nebo klient zastávat, jak má poradci nebo klientovi v procesu být, jak se má cítit apod. Na rozdíl od pƎedchozích ētyƎ vlastností zde není ani tak dƽležitá úmĢra ve významu, tedy neplatí, že ēím lépe význam hodnotí poradce, tím hƽƎe jej hodnotí klient. Jde zde spíše o prožívanou shodu. Shoduje se význam, který pƎikládá poradce tomuto procesu s významem, který mu pƎidĢluje klient? ím vĢtší shoda mezi obĢma úēastníky panuje, tím vĢtší má poradenský proces šanci na úspĢch. Myslíme-li si tedy oba, že poradenský proces k nĢēemu je, potvrzujeme si vzájemnĢ svƽj pocit, zvyšujeme tak dƽvĢru v tento proces a zvyšujeme také motivaci pokraēovat dále. Nesoulad vyvolává napĢtí, prožitek nepochopení, oddálení se a potƎebu ochrany, tedy spíše uzavírá. ZároveŸ má ale prožívaný nesoulad potenciál promĢny pƽvodních pƎedstav o prƽbĢhu a výsledcích procesu na stranĢ jak klienta, tak poradce. Tyto komplementární vlastnosti nelze ze vztahu vyjmout, odepnout. Jsou ve vztahu pƎítomné vždy, nĢkdy jaksi mimochodem, jindy zƎetelnĢji. Poradce by si jich mĢl být vĢdom a umĢt s nimi zacházet. Aktivitu a iniciativu potƎebuje vyvažovat, v každé situaci hledá balanc mezi aktivitou a iniciativou svojí a klientovou. NapƎ. na nízkou motivaci ke zmĢnĢ u klienta nereaguje zvýšenou motivací k pomoci ke zmĢnĢ, ale ponechává iniciativu na stranĢ klienta a podporuje její posun. Na pƎíliš mlēenlivého klienta nenasadí monologickou hodinu, ale pƎeladí se na ménĢ slov a vĢtší podporu ke slovƽm u druhého. Vedení ve vztahu by rovnĢž mĢlo být v rovnováze v tom smyslu, že poradce by mĢl umĢt odhadnout, jakou míru vedení klient potƎebuje a kde mƽže jít již sám a Ǝídit a vést sám sebe. Práce s významem poradenského procesu pak ze strany poradce zahrnuje zejména pozornost vƽēi tomuto aspektu a otevírání diskuze nad ním ve chvíli, kdy je ve vztahu citelný nesoulad. Poradce tak mƽže využívat potenciálu této kvality k postupnému nalézání shody, mĢnĢní pƽvodních pƎedstav apod. Schopnost vytváƎet a udržovat vztah, byƛ v rámci profese, tedy ve vztahu poradce a klient, je velmi ovlivŸována našimi vlastními vztahovými zkušenostmi. Platí, že ēím více dƽvĢry, pƎijetí, autenticity jsme v našich dƽležitých vztazích zažívali, tím více ji mƽžeme dávat svým klientƽm. VĢtšina lidí prošla v životĢ vĢtšími ēi menšími zranĢními na rovinĢ vztahƽ. NĢkdo po prožitku ztrátĢ rodiēe, po rozvodu ztratil dƽvĢru ve stabilitu vztahƽ, jiný byl vychováván nevypoēítavým rodiēem, u kterého nikdy nevĢdĢl na ēem je, jiný mĢl autoritáƎského otce, vƽēi kterému byl bezmocný. Narušený prožitek bezpeēí, konzistence a rovnováhy ve vztahu s blízkou osobou pak ovlivŸuje naši dƽvĢru v druhé i sebe a oslabuje pocit vlastní hodnoty tím více, ēím dƎíve zranĢní pƎišlo a ēím hloubĢji nás zasáhlo. Pro poradenskou práci je tedy velmi dobré, pokud poradce projde vlastní sebezkušeností v nĢkterém z poradenských nebo psychoterapeutických výcvikƽ. PorozumĢní vlastním zranĢním pak otevƎe poradce vĢtší schopnosti vztahovat se bezpeēnĢ k druhému ēlovĢku – klientovi,

ást III. umožní mu cítit se v poradenském vztahu bezpeēnĢ a prožívat v nĢm empatii, autenticitu i akceptaci vƽēi klientovi bez zátĢže vlastních nedoƎešených témat. Mƽže se stát a ēasto se také stává, že chování klienta v nás otevƎe nĢjaké téma, vybudí hnĢv, nesympatie, potƎebu se chránit, zvýší potƎebu vést a uplatŸovat moc apod. Proto je také velmi dƽležité, aby poradce pravidelnĢ vyhledával supervizi, kde bude moci hovoƎit o dalším postupu s klientem a o svých prožitcích v rámci poradenského vztahu. Poradce by mĢl stále kultivovat a rozvíjet svoji schopnost sebereflexe v rámci poradenského vztahu a je jeho profesní povinností Ǝešit svá témata ve vztahu s klientem tak, aby mohl stále pƎistupovat ke klientovi pozitivnĢ a nápomocnĢ, jakkoli to nĢkdy mƽže být obtížné.

11.6 Etika poradenské práce Etika se snaží odpovĢdĢt na otázku „Co je v dané situaci dobré/mravní udĢlat?“. Informaci o tom, co je „to dobré“ získáváme ze dvou zdrojƽ: a) VnitƎní zdroj – SvĢdomí b) VnĢjší zdroj – Normy, kodexy V této kapitole se proto budeme zabývat tĢmito otázkami: Co je svĢdomí? Jaký je vztah svĢdomí a norem? Jaké existují normy, kterými se máme Ǝídit v psychologické práci?

11.6.1 SvĢdomí Pro pojem „svĢdomí“ má každý z nás odlišný výklad, odlišný obraz. Pro nĢkoho je svĢdomí dobrým rádcem, pro jiného mƽže mít konotaci pƎísného a nelítostného otce. Pro naše úēely myslíme svĢdomím tu ēást nás samých, která se hlásí pocitem, co je dobré a co dobré není, která nic nepƎikazuje, ale dává informaci o tom, co si žádá situace a jaké jsou mé vlastní hodnoty. SvĢdomí nám dává odpovĢě na otázku: Je toto moje cesta? Má to tak být? Bude z toho nĢco dobrého? Mohu si to zodpovĢdĢt pƎed sebou/ pƎed ostatními? Z vnĢjšku se pak od maliēka seznamujeme s normami, které jsou souēástí kultury a spoleēnosti, ve které vyrƽstáme. Pro poradenskou práci potƎebujeme, abychom umĢli komunikovat mezi tím, co nám Ǝíká naše svĢdomí a tím, co Ǝíkají normy. Tento dialog nám tak dovolí, abychom v procesu hledání odpovĢdi na otázku Co je dobré? zƽstávali v kontaktu jak sami se sebou, tak i s hodnotami odborné spoleēnosti, ve které pracujeme. Mezi svĢdomím a normami existují rozdíly a v následující tabulce ē. 6 se mƽžeme podívat na ty stĢžejní z nich.

125

126

Bilanēní diagnostika Tabulka ē. 6: Rozdíl mezi svĢdomím a normami (dle pƎednášky Martiny Vondrové, V. výcviková skupina v Logoterapii a Existenciální analýze, Kostelec nad Orlicí, 2009) SvĢdomí

Normy

\íká, co je dobré pro mĢ v dané situaci

Mají všeobecnou platnost, tedy Ǝíkají co je dobré vždy za všech okolností

Je moje vlastní, subjektivní

Jsou objektivní

Ukazuje, dává mi informaci

PƎikazují, co smím a co nesmím

Dává nabídku, co by bylo dobré udĢlat

Nutí mĢ k uposlechnutí

Když ho nenásleduji, cítím napĢtí, nesouhlas

Když je nenásleduji, cítím strach. Neuposlechnutí norem vede k trestu.

Následování svĢdomí vede k pocitu vnitƎního souladu a naplnĢní

PƎílišná závislost na normách bez kontaktu se svĢdomím vede k vnitƎní prázdnotĢ, závislosti

Tedy pokud se budeme Ǝídit pouze naším svĢdomím, riskujeme, že ztratíme kontakt s tím, co je dobré z objektivního pohledu. Pokud se budeme Ǝídit pouze normami a nebudeme poslouchat své svĢdomí, riskujeme, že ztratíme kontakt sami se sebou, s naším subjektivním pojetím toho, co je v dané situaci dobré. Mezi tím co nám Ǝíká svĢdomí, a co nám Ǝíkají normy, mƽže nastat rozpor. NapƎ. víme, že je normou jezdit autem v obci rychlostí 50 km/hod. To je norma, která Ǝíká co je dobré pro všechny situace bez ohledu na konkrétní stav, ve kterém se právĢ nacházíme. Pokud ale bude Ǝidiē v situaci, kdy s sebou veze jiného ēlovĢka v ohrožení života, napƎ. vážnĢ zranĢné dítĢ, mƽže se na základĢ svého svĢdomí rozhodnout, že tuto normu nebude pro tuto konkrétní chvíli respektovat. Vidí, že situace na silnici dovoluje pƎekroēení normy bez ohrožení na životĢ jiných lidí a stĢžejní hodnotou je zachránit život zranĢného dítĢte. Riskuje tedy trest, který pƎichází s nedodržením normy za cenu zachování hodnoty dané situace – tedy záchranu života dítĢte. Oba tyto nástroje, svĢdomí a normy, je tedy dobré reflektovat, v daných situacích respektovat hlas obou z nich a svobodnĢ se na základĢ obou zdrojƽ informací rozhodovat. Pro dobrou poradenskou práci potƎebujeme: • Kultivovat své svĢdomí • Znát a respektovat etické normy • Udržovat vnitƎní dialog mezi svĢdomím (naší osobní souēástí) a normami (spoleēností danou realitou) jako prevence vyhoƎení

ást III.

11.6.2 Etické normy Jaké jsou tedy etické normy pro psychologickou práci? Etické principy jsou obvykle zaneseny do etických kodexƽ, tedy souborƽ norem. Soubory norem známe od tĢch nejširších (Desatero Božích pƎikázání, Všeobecná deklarace lidských práv atd.) až po specializované, napƎ. profesnĢ vymezené kodexy (napƎ. Etický kodex ēlena Asociace bilanēní diagnostiky). Etický kodex nemá právní, ale mravní závaznost, opírá se o mravní principy, na nichž stojí celá lidská kultura. Beauchamp a Childress vymezili v 70. létech 20. stol. (in Beauchamp, Childress, 2009) ētyƎi základní etické principy pro poradenskou a terapeutickou práci. Jsou jimi: I. Beneficience: blaho pro klienta – dobroēinĢní a) V oblasti postoje Tento princip zahrnuje jednu z nejdƽležitĢjších zásad poradenství, tedy bytostnĢ kladný postoj poradce ke klientovi, který je nezávislý na vnĢjších promĢnných, jako jsou osobnostní typ klienta (nebo sociální, rasové, politické, náboženské promĢnné), fáze terapeutického/poradenského procesu, nebo psychologova osobní spokojenost s probíhajícím poradenským procesem. b) V oblasti odborných kompetencí Na zachovávání blaha klienta nahlížíme také z pohledu toho, co my jako odborníci mƽžeme nabídnout, jaké jsou naše kompetence, a kde jsou jejich limity. Zachováváme zde tedy tyto zásady: • Poskytování pouze takových služeb, ke kterým nás opravŸuje vzdĢlání, výcvik a zkušenost. • UvĢdomování si hranic svých kompetencí a mezí používaných technik – etické je odmítnout služby, které neodpovídají odborné kompetenci pracovníka a informovat klienta o službách jiného, kvalifikovaného odborníka. • ZodpovĢdnost za vlastní neustálý profesní rƽst (vzdĢlávání se, supervize) • PƎerušení poradenské práce, pokud fyzický ēi psychický stav pracovníka mƽže negativnĢ ovlivnit úroveŸ profesionálního pƎístupu. c) V oblasti bezpeēí, kdy je naší povinností: • Chránit dƽvĢrnost veškerého dĢní v poradenství, tedy nejen sdĢlených informací, ale i emoēních a neverbálních reakcí klienta • Zachovávat mlēenlivost o tĢchto skuteēnostech • OpatrnĢ nakládat s dokumentací • Postoupit reference o klientovi tƎetím osobám pouze se souhlasem klienta, s výjimkou situací, ve kterých by jejich neposkytnutí mĢlo za následek ohrožení klienta nebo osob v jeho okolí.

127


128

• Poskytnout klientovi informaci o charakteru služby, a užitcích pƎípadnĢ rizicích, která hrozí, nebude-li služba poskytnuta. • Zajistit informovaný souhlas klienta s pƎítomností kolegy-poradce na sezeních, s úēastí na výzkumu, s publikováním kazuistiky, se získáváním zvukového ēi obrazového záznamu sezení pro výukové úēely atp. nebo vhodným zpƽsobem zamlēet všechny údaje, které by mohly vést k identifikaci osoby klienta • Nepoužívat nadhodnocených pƎíslibƽ své ēinnosti nebo jejích výsledkƽ ani smĢrem ke klientovi, ani v rámci reklamy • Zajistit a udržovat dohodnuté podmínky poradenství (kontrakt, cíle, zpƽsob úhrady, frekvence setkání, délka sezení, celková doba trvání procesu a stálost ēasu a místa) d) V oblasti profesní kolegiality Poradce respektuje ostatní ēleny své profese a pƎíbuzných oborƽ a tedy: • Zná kompetence pƎíbuzných profesí. PlnĢ využívá všechny odborné, technické a administrativní zdroje, které nejlépe poslouží zájmu klienta • Neznevažuje profesionální zpƽsobilost jiných odborníkƽ, má-li však podezƎení na neprofesionální pƎístup nĢkterého kolegy, je povinen na toto vhodným zpƽsobem upozornit. II. Non-maleficience: neškodĢní Poradce by si mĢl být vĢdom snadné zneužitelnosti klienta a proto: •

Nesmí zneužít vztahu dƽvĢry nebo závislosti, který mƽže vzniknout v psychologické profesionální praxi.

•

Nesmí využít profesního vztahu k dalším osobním, náboženským, politickým ēi jiným ideologickým zájmƽm.

•

Jestliže má odƽvodnĢné podezƎení na neprofesionální pƎístup nĢkterého kolegy, je povinen jej na toto vhodným zpƽsobem upozornit.

III. Autonomie: respekt ke klientovĢ individualitĢ a jeho právƽm Na základĢ informací získaných od poradce má klient sám právo se rozhodnout, zda nabízenou službu pƎijme ēi nikoli. Psycholog chová úctu k mínĢní klienta (tj. respekt k jeho svĢtonázoru, víƎe a vyznání, k politickému názoru, pƎesvĢdēení apod.) a nevnucuje klientovi vlastní systém hodnot.

ást III. IV. Justice: spravedlnost Tento princip obsahuje zásady, které se váží ke spravedlnosti pƎi rozdĢlování zdrojƽ pro klienty, tedy spravedlnosti pƎi distribuci služeb a dostupnosti péēe, napƎ.: •

Vykonávat psychologickou službu, jak je to možné, v hranicích sociální rovnosti a spravedlnosti a neselektovat klienty podle pohlaví, sexuální orientace, rasy, náboženství, obav ze soudního sporu apod.

•

Existence sociálních tarifƽ, odkazování na odborníky placené pƎes pojišƛovnu apod.

129

130


ást IV.

ÁST IV: SYSTÉM VZD LÁVÁNÍ V BILANNÍ DIAGNOSTICE

131

132


ást IV.

12 KONCEPCE VZD LÁVÁNÍ V OBLASTI BILANNÍ DIAGNOSTIKY Josef Opoēenský JiƎí Král

12.1 Úvod PƎi koncipování jakéhokoliv systému a pƎi jeho uvádĢní v život mají jeho autoƎi vždy na mysli jeho co nejdokonalejší fungování v praxi. PƎesto sebelepší systém nemusí být vždy v praxi aplikovaný nejvhodnĢjším zpƽsobem, protože podléhá mnoha vnĢjším faktorƽm napƎ. ekonomickým možnostem, ēasové nároēnosti, ale pƎedevším faktoru lidskému. Proto i tvƽrci tohoto návrhu pƎistupují k celé problematice s vĢdomím, že má-li systém poradenských služeb fungovat v praxi optimálnĢ, je tƎeba aktivním zpƽsobem ovlivŸovat i lidský faktor. A toto lze velice vhodnĢ uplatŸovat prostƎednictvím vzdĢlávacích aktivit všech lidí, kteƎí se v oblasti pƽsobnosti systému pohybují. Jestliže se zabýváme nastolením systému práce v oblasti poradenských aktivit, speciálnĢ bilanēní diagnostiky, potom je tƎeba, aby koncepce vzdĢlávání v této oblasti zahrnovala nejen vzdĢlávání pracovníkƽ, kteƎí bilanēní diagnostiku realizují, ale i tĢch, kteƎí pro programy bilanēní diagnostiky klienty vybírají, pƎípadnĢ i tĢch, kteƎí využívají závĢrƽ bilanēní diagnostiky a s klienty pracují v následných poradenských programech. Tedy kariérových poradcƽ ve všech oblastech jejich pƽsobnosti. Je tƎeba zdƽraznit, že vzdĢlávání není jen získávání nových poznatkƽ, ale je i nástrojem Ǝízení systému.

12.2 Návrh koncepce vzdĢlávání pracovníkƽ v pƽsobnosti Asociace bilanēní diagnostiky Pro naplnĢní souēasných požadavkƽ na systém vzdĢlávání vycházíme z osvĢdēené filosofie

„MODULÁRNÍ OTEV\ENÉ KONCEPCE NA T\ECH ÚROVNÍCH“. Co to znamená? OTEV\ENOST spoēívá v tom, že koncepce je nastavená tak, aby byla pƎipravena a schopná zaƎadit do systému vzdĢlávání nové poznatky a nové potƎeby, které mohou vzniknout v prƽbĢhu rozvoje a ēinnosti systému. Mohou to být nejen nové metody, ale i nové poznatky hraniēních oborƽ, nové potƎeby dané rozvojem spoleēnosti,

133

134

Bilanēní diagnostika nutnost Ǝešení dílēích specifických problémƽ konkrétních skupin klientƽ a podobnĢ. OtevƎenost se projevuje i v pƎedpokládané možnosti nákupu služeb (napƎ. lektorƽ) mimo Asociaci bilanēní diagnostiky. MODULÁRNÍ znamená, že celý systém stojí na jednotlivých modulech zpracovaných pro konkrétní cílové skupiny, pro jednotlivé problematiky, ale moduly nejsou nijak propojeny nutnou návaznosti jednoho na druhý. Každý modul je samostatnou jednotkou. Jednotlivé moduly je možno skládat podle potƎeby klientƽ do konkrétní podoby realizovaného kurzu ēi jiné vzdĢlávací aktivity. Asociace bilanēní diagnostiky pƎedpokládá i možnost realizace jednotlivých modulƽ speciálnĢ vyvíjených pro vzdĢlávání pracovníkƽ v poradenství zvláštĢ pak kariérovém. Kombinací jednotlivých modulƽ lze vytváƎet ucelené vzdĢlávací aktivity podle potƎeb zadavatele. TROJÍ ÚROVEG je urēována jak zamĢƎením jednotlivých modulƽ, tak i hloubkou probíraných témat. To urēuje do jisté míry i cílovou skupinu. 1) ÚroveŸ ZÁKLADNÍ – je urēena pro jednotlivce novĢ vstupující do Asociace BDg, ale

zároveŸ je otevƎená i pro zájemce, kteƎí jsou mimo Asociaci. Pro kariérové poradce ve všech oblastech poradenských služeb, pro pracovníky personálních oddĢlení, personálních agentur, školních poradcƽ apod. V této úrovni jde napƎíklad o: -

základní seznámení se systémem bilanēní diagnostiky,

-

seznámení s výbĢrem vhodných klientƽ,

-

seznámení s následnými poradenskými aktivitami, využitelnými pro ty, kteƎí bilanēní diagnostiku absolvovali,

-

informace, jak pracovat se ZávĢreēnou zprávou z BDg,

-

teoretické základy poradenství,

-

problematiku metodologie.

2) ÚroveŸ SPECIALIZANÍ – je urēena pƎedevším pro zvyšování odborné úrovnĢ

Ǝádných ēlenƽ Asociace, tj. realizátorƽ BDg, ale moduly této ēásti vzdĢlávacího systému mohou být otevƎeny i pro specialisty – kariérové poradce pracující mimo Asociaci BDg, poradce ÚƎadƽ práce, školní poradce apod. Jde napƎíklad o tyto tematické celky: -

informace o trhu práce,

-

zpracování závĢreēných zpráv,

-

vedení rozhovoru s rƽznými typy klientƽ,

-

instruktáž pro práci s novými diagnostickými a poradenskými metodami,

-

práce s metodou baterie DIAROS (databázová podpora),

-

interpretace psychodiagnostických metod,

-

zahraniēní zkušenosti.

ást IV. 3) ÚroveŸ – NADSTAVBOVÉ VZD LÁVACÍ AKTIVITY – slouží k zabezpeēování výmĢny

zkušeností a rozvoje systému, sjednocování ēinností v rámci Asociace BDg, a to pƎedevším realizováním: -

kazuistických semináƎƽ,

-

workshopƽ,

-

konferencí,

-

vzdĢlávání specialistƽ pro rozvoj systému,

-

zajišƛování supervize.

Jednotlivé moduly lze kombinovat dle potƎeb a zájmƽ úēastníkƽ ēi zadavatelƽ. Všechny úrovnĢ vzdĢlávacího systému jsou prostupné podle aktuálních podmínek a potƎeb jednotlivých cílových skupin. Grafické znázornĢní viz obr. ē. 6.

12.3 Formy vzdĢlávání PƎi koncipování systému vzdĢlávání pracovníkƽ BDg lze zvažovat nĢkolik možných forem vzdĢlávání: -

výcvikovĢ orientované – prezenēní, založené na interaktivních metodách,

-

pƎednáškové a seminární – prezenēní, založené hlavnĢ na získávání nových poznatkƽ a vĢdomostí,

-

e-learningové,

-

kombinované.

Formy vzdĢlávání budou uplatŸovány podle obsahu jednotlivých vzdĢlávacích akcí, ale pƎesto v zaēátku fungování koncepce vzdĢlávání pƎedpokládáme realizaci pƎedevším prezenēních forem s fyzickou úēastí frekventantƽ na vzdĢlávacích akcích, a to z nĢkolika dƽvodƽ: ŀ

vzájemné poznání úēastníkƽ v rámci systému,

ŀ

dokonalejší prodiskutování problematických fází a pasáží systému, jeho zdokonalování,

ŀ

možnost pƎedávání si osobních zkušeností,

ŀ

sjednocování funkce systému.

Postupem ēasu lze plynule pƎecházet i na ostatní formy vzdĢlávání.

135

Workshopy

2.2 Základní kurz DIAROS I

1.7 BDg pro personální praxi

1.6 Základy poradenství V

Supervize

1.4 Základy poradenství III

1.8 Uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢláváni

1.3 Základy poradenství II

2.2 Základní kurz DIAROS II

Konference


1.2 Základy poradenství I

1.1 Úvod do bilanēní diagnostiky

1. PƎíklady vzdĢlávacích modulƽ základní úrovnĢ

2.1 Poradenský nástroj bilanēní diagnostika

2. PƎíklady vzdĢlávacích modulƽ specializaēní úrovnĢ

Kazuistické semináƎe

3. Nadstavbové vzdĢlávací aktivity

Obrázek ē. 6: Grafický návrh koncepce vzdĢlávání v oblasti bilanēní diagnostiky

1.5 Základy poradenství IV

136 Bilanēní diagnostika

ást IV.

12.4 Popisy vybraných vzdĢlávacích modulƽ Josef Opoēenský JiƎí Král Ivana Slavíková Zuzana Freibergová

12.4.1 ÚroveŸ základní Moduly základní úrovnĢ poskytují základní pƎehled o BDg a poradenství. Jejich absolvování poskytuje základ, ale ne odborné znalosti a dovednosti, které jsou pro poskytování BDg požadovány. Ty se získávají až v úrovni specializaēní. Základním pƎedpokladem pro vstup do vzdĢlávacích modulƽ základní úrovnĢ je motivace úēastníka ke zvýšení své odbornosti. Témata modulƽ 1 a 7 jsou cílena na BDg. Moduly 2 – 6 seznamují se základy poradenství, které je nedílnou souēástí BDg. Modul 8 podává základní informaci o cílech, metodách a postupech uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání, se kterými by poradenští pracovníci mĢli být obeznámeni.

12.4.1.1 Úvod do bilanēní diagnostiky a) Cílové skupiny

-

PƎidružení ēlenové Asociace bilanēní diagnostiky (dále jen ABDg), kteƎí mají zájem stát se Ǝádnými ēleny ABDg.

-

Kariéroví a profesní poradci, kteƎí: o vybírají klienty pro BDg; o využívají její výstupy ve své poradenské práci s klientem (pƎi první volbĢ, zmĢnĢ povolání a zamĢstnání).

- Pracovníci personálních útvarƽ, kteƎí vybírají své zamĢstnance pro BDg a využívají její výstupy v personální ēinnosti. b) Dƽvody vedoucí k absolvování modulu

Pro zvýšení efektivity výbĢru klientƽ do BDg, dalšího využití výstupƽ z BDg a stanovení následných poradenských procesƽ je žádoucí, aby cílová skupina byla seznámena se základními principy, metodami a postupy BDg, odlišnostmi od jiných metod kariérového a profesního poradenství a zpƽsobem využití výstupƽ z BDg.

137

138

Bilanēní diagnostika c)

VzdĢlávací cíle modulu Seznámení cílové skupiny s poradenskou metodou BDg, s možnostmi jejího využití ve prospĢch klienta a celkovou logikou poradenské služby BDg.

d) Tematické oblasti vzdĢlávání

- Definování BDg. - Teoretická a metodologická východiska BDg. - Vztah a rozdíly mezi BDg a psychologií práce. - Metodika BDg, Charta kvality a Etický kodex poskytovatele BDg. - Vývoj BDg v R a její aplikace v kariérovém poradenství, ve službách zamĢstnanosti a podnikové sféƎe. - Praxe BDg v zahraniēí. - ABDg a pƎednosti využívání služeb Ǝádných ēlenƽ pƎi poskytování BDg. - Taxonomie vhodnosti klientƽ pro BDg. - Postup práce s klientem v BDg a ēasové parametry - Výstupy z BDg a jak s nimi pracovat. - Metody zjišƛování zpĢtné vazby o kvalitĢ poskytnuté BDg od klientƽ. Postup pƎi podávání stížností, oznámení a podnĢtƽ. e) asová dotace modulu

Kurz je plánován v rozsahu 16 vyuēovacích hodin. Tato ēasová dotace se mƽže modifikovat podle specifických potƎeb cílové skupiny v rozsahu 8 až 24 hodin. f)

Formy a metody výuky Pro práci v kurzu budou využity motivaēnĢ aktivaēní participativní metody s tĢžištĢm na sebezkušenostním základĢ, dále pak klasická pƎednáška, demonstrace a praktická cviēení.

g) Lektorské zajištĢní

\ádní ēlenové ABDg s praxí v oblasti realizace a Ǝízení poradenského systému BDg. h) Odborný garant modulu

PhDr. Josef Opoēenský

12.4.1.2 Základy poradenství I (Úvod) a) Cílové skupiny

- Psychologové, kteƎí zaēínají vykonávat poradenskou praxi.

ást IV. - Kariéroví a profesní poradci ze všech oblastí ēinnosti (ÚƎad práce, školy, obēanské poradny, agentury práce apod.), kteƎí potƎebují získat základní pƎehled o problematice poradenství a poradenského procesu. - Pracovníci personálních agentur se zájmem o poradenství s cílem zkvalitnĢní vlastních služeb na trhu práce. b) Dƽvody vedoucí k absolvování modulu

Jedním z velmi rychle se rozvíjejících oborƽ souēasnosti je v poradenství problematika volby a zmĢny povolání. Tento obor je velmi frekventován v oblasti školství, v ēinnosti úƎadƽ práce, v agenturách práce, v obēanských poradnách apod. asto jsou do tĢchto ēinností zapojeni pedagogové, laiētí poradci a odborníci z jiných oborƽ, kterým chybí základní pƎehled o poradenství a poradenském procesu. c)

VzdĢlávací cíle modulu Cílem vzdĢlávání je seznámit úēastníky s problematikou poradenství jako oboru, pƎiblížit jim cíle a fáze poradenského procesu a další základní informace.


-

Definice poradenství jako oboru vēetnĢ diferenciálního definování. Postavení poradenství v systému humanitních oborƽ.

-

Cíle, principy a fáze poradenského procesu, jeho pƎíprava a plánování.

-

Zadavatelova a klientova zakázka a její specifikace.

-

PƎehled metod a nástrojƽ poradenské práce.

-

Typologie klientƽ a rƽzné zpƽsoby jednání s klientem.

-

Požadavky na osobnost poradce.

-

PƎehled obsahu návazných modulƽ základní a specializaēní úrovnĢ.

e) asová dotace modulu

PƎedpokládaný ēasový rozsah modulu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ cílové skupiny. f)

Formy a metody výuky Pro práci v kurzu budou využity motivaēnĢ aktivaēní participativní metody, dále pak klasická pƎednáška, diskuse, demonstrace a praktická cviēení.


\ádní ēlenové ABDg s dlouholetou zkušeností s prací v oblasti poradenství. h) Odborný garant modulu

PhDr. Rudolf Roub

139

140


12.4.1.3 Základy poradenství II (Teoretická východiska) a) Cílová skupina

-

Psychologové, kteƎí zaēínají vykonávat poradenskou praxi.

-

Kariéroví a profesní poradci ze všech oblastí ēinnosti (ÚƎad práce, školy, obēanské poradny, agentury práce apod.) zajímající se o teoretická východiska poradenství.

-

Pracovníci personálních agentur se zájmem o teoretická východiska poradenství.

b) Dƽvody vedoucí k absolvování modulu

VzdĢlávací potƎeby jsou stejné jako v modulu Základy poradenství I (Úvod) s tím rozdílem, že modul je vhodný pro zástupce cílových skupin, kterým chybí teoretické základy oboru. c)

VzdĢlávací cíle modulu Cílem vzdĢlávání je seznámit úēastníky s vybranými teoretickými poznatky z oblasti psychologie osobnosti a psychoterapie.


-

PƎehled vybraných teorií psychologie osobnosti.

-

PƎehled hlavních psychoterapeutických systémƽ, které jsou využívány jak v oblasti poradenství, tak i v pƎístupu ke klientovi.

-

Kritické zhodnocení teorií a systémƽ a jejich využitelnost v poradenském procesu.


PƎedpokládaný ēasový rozsah kurzu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ cílové skupiny. f)



\ádní ēlenové ABDg s dlouholetou zkušeností s prací v oblasti poradenství, další odborníci z oblasti poradenství. h) Odborný garant modulu

PhDr. Ivana Slavíková

ást IV.

12.4.1.4 Základy poradenství III (Osobnost klienta) a) Cílové skupiny

-

Kariéroví a profesní poradci ze všech oblastí ēinnosti (ÚƎad práce, školy, obēanské poradny, apod.), kteƎí mají zájem prohloubit své znalosti teorií osobnosti klienta.

-

Pracovníci personálních agentur, kteƎí mají zájem prohloubit své znalosti teorií osobnosti klienta.


VzdĢlávací potƎeby jsou stejné jako v modulu Základy poradenství I (Úvod) s tím rozdílem, že modul je vhodný pro zástupce cílové skupiny, kterým chybí základní povĢdomí o teoriích osobnosti klienta. c)

VzdĢlávací cíle modulu Hlavním cílem je seznámit úēastníky, kteƎí nemají hlubší psychologické vzdĢlání, se základy psychologie osobnosti a poskytnout jim tak východiska pro pochopení chování klientƽ, kterým poskytují své služby.


-

Základní složky osobnosti (schopnosti, dovednosti, zájmy, city, temperament, motivace, vƽle, chování) a jejich dynamika.

-

Teorie osobnosti, které jsou nosné v poradenském procesu.


PƎedpokládaný ēasový rozsah kurzu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ cílové skupiny. f)





12.4.1.5 Základy poradenství IV (Kariérové poradenství) a) Cílové skupiny

-


141

142

Bilanēní diagnostika -

Kariéroví a profesní poradci ze všech oblastí ēinnosti (ÚƎad práce, školy, obēanské poradny, apod.) zajímající se o prohloubení teoretických znalostí a praktických dovedností z oblasti kariérového poradenství.

-

Pracovníci personálních agentur zajímající se o prohloubení teoretických znalostí a praktických dovedností z oblasti kariérového poradenství.


VzdĢlávací potƎeby jsou stejné jako v modulu Základy poradenství I (Úvod) s tím rozdílem, že modul je vhodný pro zástupce cílových skupin, kterým chybí teoretická základna pro poskytování kariérového poradenství. c)

VzdĢlávací cíle modulu Seznámit posluchaēe modulu se základními poznatky teorie kariérového poradenství.


- Historický pƎehled vzniku a rozvoje kariérového poradenství v R. - Teorie vývoje F. Parsonse a D. Supera, Hollandova teorie zájmƽ a povolání, sociodynamická teorie Vance Peavyho, jejich kritické zhodnocení a využitelnost v poradenství. - Využití testƽ v oblasti kariérového poradenství, jejich interpretace, problémy a chyby pƎi jejich používání. - NejēastĢjší chyby v pƎístupu poradce ke klientovi a nebezpeēí, která z tĢchto chyb vyplývají a negativnĢ ovlivŸují výsledek poradenského procesu. e) asová dotace modulu

PƎedpokládaný ēasový rozsah kurzu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ cílové skupiny (poētu frekventantƽ a technického vybavení). f)


g) Lektorské zabezpeēení


PhDr. JiƎí Král

ást IV.

12.4.1.6 Základy poradenství V (Metodologie práce s údaji o klientech) a) Cílové skupiny

-


-

Kariéroví a profesní poradci ze všech oblastí ēinnosti (ÚƎad práce, školy, obēanské poradny, apod.) zajímající se o prohloubení teoretických znalostí a praktických dovedností práce s údaji o klientech.

-

Pracovníci personálních agentur zajímající se o prohloubení teoretických znalostí a praktických dovedností práce s údaji o klientech.


VzdĢlávací potƎeby jsou stejné jako v modulu Základy poradenství I (Úvod) s tím rozdílem, že modul je vhodný pro zástupce cílových skupin, kterým chybí teoretická základna pro poskytování kariérového poradenství. c)

VzdĢlávací cíle modulu Hlavním cílem modulu je seznámit cílovou skupinu s metodologickými problémy získávání, hodnocení a správné interpretace výsledkƽ psychologických a pedagogických testƽ a dalších údajƽ o klientech.


-

Formy a metody získávání a longitudinální výzkum.

dat,

jejich

zobecŸování,

transverzální

-

Konstrukce testƽ a dotazníkƽ a o vytváƎení norem.

-

Základy statistických metod pro hodnocení dat a popisné charakteristiky (výbĢr, modus, medián, smĢrodatná odchylka, rozložení, hrubé a vážené skóry apod.).

-

Principy tvorby a testování hypotéz.

-

Otázky interpretace testových dat.


PƎedpokládaný ēasový rozsah kurzu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ cílové skupiny (poētu frekventantƽ a technického vybavení). f)

Formy a metody výuky Pro práci budou využity motivaēnĢ aktivaēní participativní metody, dále pak klasická pƎednáška, diskuse, demonstrace a praktická cviēení.


\ádní ēlenové Asociace BDg s dlouholetou zkušeností s prací v oblasti poradenství, další odborníci z oblasti poradenství.

143

144

Bilanēní diagnostika h) Odborný garant modulu


12.4.1.7 Bilanēní diagnostika pro personální praxi a) Cílové skupiny

-


-

Poskytovatelé bilanēní diagnostiky bez zkušeností v jejím uplatnĢní v personalistice.

-

Kariéroví a profesní poradci, kteƎí poskytují své služby v personální praxi.

-

Pracovníci personálních agentur zajímající se o využití BDg v personální praxi.

-

Pracovníci personálních útvarƽ, kteƎí mají zájem zefektivnit personální ēinnosti.


PomĢrnĢ široká zkušenost realizátorƽ BDg ukazuje na prospĢšnost BDg pro využití ekonomickými subjekty v personální praxi zejména pak pƎi výbĢru, náboru, výcviku, rozmísƛování a pƎemísƛování, hodnocení a motivaci zamĢstnancƽ. To jsou hlavní personální ēinnosti, kterým se musí vĢnovat každý podnikatelský (ekonomický) subjekt, chce-li být na trhu úspĢšný a obstát v konkurenci. Není naprosto rozhodující, o jak velký subjekt se jedná. Ve struktuƎe personálních ēinností mƽže BDg velmi výraznĢ pomoci v poznávání jednotlivých pracovníkƽ, v naznaēení jejich možných smĢrƽ rozvoje a tím i k efektivnímu využití jejich potenciálu ve prospĢch zamĢstnavatele. c)

VzdĢlávací cíle modulu Základní cílem vzdĢlávací aktivity je seznámit úēastníky s poradenským systémem BDg a jeho efektivním využíváním v personalistice a s personalistikou souvisejícími ēinnostmi.


-

Možnosti, cíle a limity BDg v personální práci.

-

Systém organizace a zabezpeēení služby BDg.

-

BDg pƎi personálních ēinnostech.

-

Seznámení se zahraniēními i tuzemskými zkušenostmi pƎi využívání BDg.


PƎedpokládaný ēasový rozsah modulu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ skupiny (poētu frekventantƽ a technického vybavení).

ást IV. f)

Formy a metody výuky Pro práci v kurzu budou využity motivaēnĢ aktivaēní, participativní metody, dále pak klasická pƎednáška, demonstrace a praktická cviēení.


\ádní ēlenové ABDg s dlouholetou zkušeností s prací s uvedenými metodami v oblasti BDg. h) Odborný garant modulu

PhDr. JiƎí Král

12.4.1.8 Uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání a související nástroje a) Cílové skupiny

Odborníci bez znalosti postupƽ uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání z tĢchto skupin: -

Poskytovatelé bilanēní diagnostiky.

-

Kariéroví a profesní poradci.

-


-

Pracovníci personálních agentur.

-

Pracovníci personálních útvarƽ.


RealizátoƎi poradenské služby „Bilanēní diagnostika“, kariéroví a profesní poradci s klienty poradensky pracují mimo jiné také na identifikaci možností zvýšení klientovy zamĢstnatelnosti prostƎednictvím zmĢny povolání, doplnĢní znalostí a dovedností a zvýšení nebo získání nové kvalifikace. Pro zvládnutí této problematiky je nezbytná znalost procesu uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání, který se Ǝídí zákonem ē. 179/206 Sb. o ovĢƎování a uznávání výsledkƽ dalšího vzdĢlávání (http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/overovania-uznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavani), možností využití informací shromáždĢných v Národní soustavĢ povolání (http://www.nsp.cz/), v Národní soustavĢ kvalifikací (http://www.narodnikvalifikace.cz/), nástrojƽ integrovaného systému typových pozic (Jobtip, Katalog pracovních míst, Databáze dalšího vzdĢlávání - http://www.istp.cz/) a dalších vhodných on-line nástrojƽ jako je integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních vĢcí (http://portal.mpsv.cz/), portál Budoucnost profesí (http://www.budoucnostprofesi.cz/) atd. c)

VzdĢlávací cíle modulu Cílem modulu je prohloubení znalostí a dovedností potƎebných k vedení klienta pƎi jeho samostatném hledání možností a cest zmĢny povolání, doplnĢní znalostí a dovedností a zvýšení nebo získání nové kvalifikace s využitím procesu ovĢƎování

145

146

Bilanēní diagnostika a uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání, Národní soustavy povolání, Národní soustavy kvalifikací a dalších výše uvedených on-line nástrojƽ. d) Tematické oblasti vzdĢlávání

-

Seznámení se Zákonem ē. 179/2006 Sb., a jeho aplikací pƎi uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání, provázání rekvalifikaēních kurzƽ s tímto zákonem a jeho zakotvení v živnostenském zákonĢ.

-

Praktické osvojení poskytování poradenství a vedení klienta pƎi jeho úvahách nechat si ovĢƎit a uznat výsledky dalšího vzdĢlávání podle Zákona ē. 179/2006 Sb.

-

Osvojení si práce s Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací a jejich využití pƎi poskytování kariérového poradenství / BDg.

-

Praktické osvojení práce s výše uvedenými on-line nástroji.


PƎedpokládaný ēasový rozsah je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ skupiny (poētu frekventantƽ a technického vybavení). f)

Formy a metody výuky Výuka je kombinací pƎednášek, praktických cviēení s využitím poēítaēe pƎipojeného k internetu, bĢhem nichž si budou studující prakticky osvojovat práci s výše uvedenými on-line databázemi a nástroji.


lenové Asociace BDg s odpovídající znalostí dané problematiky. h) Odborný garant modulu

Ing. Zuzana Freibergová

12.4.2 ÚroveŸ specializaēní Kurzy specializaēní úrovnĢ jsou primárnĢ urēeny pro ēleny Asociace BDg, kteƎí pociƛují potƎebu prohloubení znalostí v oblasti poradenství, psychologické diagnostiky, kariérového poradenství apod. Kurzy mohou být nabízeny Asociací BDg i jiným subjektƽm (napƎ. speciálním poradcƽm ÚP, pracovníkƽm poradenských institucí, jež se nezabývají pƎímo BDg, ale mají zájem proniknout do podstaty BDg pro efektivnĢjší využití BDg v poradenském procesu). Tyto kurzy lze modifikovat pƎesnĢ podle cílƽ skupin, pro nĢž je realizován. Kurzy specializaēní úrovnĢ slouží k prohloubení specifických znalostí a dovedností, potƎebných pro úspĢšné zvládání procesu BDg a to jak ze strany poskytovatelƽ BDg , tak i poradcƽ využívajících BDg pro práci s klientem.

ást IV.

12.4.2.1 Poradenský nástroj bilanēní diagnostika a) Cílové skupiny

-

\ádní ēlenové Asociace bilanēní diagnostiky.

-

PƎidružení ēlenové s cílem Ǝádného ēlenství.

-

Psychologové a další kariéroví poradci z rƽzných oblastí se zájmem o využívání bilanēní diagnostiky (dále jen BDg) ve vlastní poradenské praxi.

-

Referenti zamĢstnanosti poskytující speciální poradenství na ÚƎadu práce R.


Cílem systému pro realizaci poradenské služby „Bilanēní diagnostika“ je jednotný pƎístup k poskytované službĢ, ke klientƽm, k zadavatelƽm služby, k materiálnímu, ale i personálnímu vybavení pro poskytování služby vēetnĢ legálnĢ nabytých metodologických pomƽcek. To vše je specifikováno v materiálu „Metodika BDg“, který upƎesŸuje podmínky, zpƽsoby a metody práce, ale i kvalifikaēní pƎedpoklady realizátorƽ BDg, stejnĢ tak i zpƽsob a formu výstupƽ BDg. Realizátor BDg však musí:

c)

-

být seznámen se zámĢry zadavatele služby a pƎípadnými potƎebami a požadavky klientƽ úēastnících se poradenského programu BDg,

-

být seznámen i se zpƽsoby interpretace výsledkƽ,

-

být seznámen s místním trhem práce,

-

být seznámen s nutností vzdĢlávacích aktivit Asociace BDg,

-

respektovat specifika cílové skupiny, pro kterou je BDg realizována,

-

být formou zpĢtné vazby obeznámen s dalšími aktivitami klienta po realizaci BDg, tzn. i s formou, jak se k tĢmto údajƽm dostat.

VzdĢlávací cíle modulu Seznámit úēastníky s potƎebnými požadavky (viz výše), sladit postupy a pƎístupy pƎi realizaci BDg pƎi respektování specifik cílové skupiny úēastníkƽ BDg (metodické pomƽcky, ēasové dotace, výstupy z BDg, následné sledování osudu klienta atd.).


-

Zakázka zadavatele a klienta a zjišƛování klientových potƎeb.

-

Zpƽsoby interpretace údajƽ o klientovi a výsledkƽ diagnostického šetƎení.

-

Regionální a místní trh práce.

-

Vlastní odborný rƽst poradce BDg, inovace a udržování znalostí a dovedností.

-

Specifika cílové skupiny, pro kterou je BDg realizována.

147

148

Bilanēní diagnostika -

Kvalita BDg, zpƽsoby a formy zjišƛování zpĢtné vazby od klientƽ nebo zadavatelƽ BDg.

-

Následné využívání poradenských a dalších metod a nástrojƽ.


Kurz je plánován v rozsahu 16 vyuēovacích hodin, ovšem je možná konkrétní modifikace ēasové dotace podle specifických potƎeb frekventantƽ kurzu v rozsahu 8 až 24 hodin. f)

Formy a metody výuky Pro práci v kurzu budou využity motivaēnĢ participativní metody s tĢžištĢm na vlastní zkušenosti, klasický výklad, praktická cviēení, demonstrace pƎíkladƽ, rozbor kazuistik.


\ádní ēlenové Asociace BDg s praxí v oblasti realizace a Ǝízení poradenského systému BDg s praktickými lektorskými zkušenostmi. h) Odborný garant modulu

PhDr. Josef Opoēenský

12.4.2.2 Základní kurz DIAROS I (ovládání programu) a) Cílové skupiny

-

Absolventi magisterského vzdĢlávacího programu v oboru psychologie se zájmem o aktivní realizaci BDg.

-

lenové Asociace bilanēní diagnostiky (dále ABDg) splŸující podmínky Ǝádného ēlenství ABDg.


Realizace poradenské služby „Bilanēní diagnostika“ je specifikována v materiálu „Metodika BDg“. Tento materiál stanoví pƎesné podmínky, zpƽsoby a metody práce, dále stanoví kvalifikaēní pƎedpoklady realizátorƽ BDg, zpƽsob a formu výstupƽ BDg. Jednou z podmínek realizace BDg v rámci ABDg je povinné použití tzv. páteƎní metody a tou je dotazník SPARO z diagnostického systému DIAROS. Tento systém je podporován sofistikovaným PC programem pro vyhodnocení jednotlivých metod, které systém obsahuje, a databázovou podporu pro další zpracování zdrojových dat, získaných použitím jednotlivých metod, ve prospĢch rozvoje metodiky BDg. Z analýzy požadavkƽ, získaných anketou realizovanou v rámci projektu OP LZZ, vyplývá požadavek odborné veƎejnosti na realizaci vzdĢlávací aktivity s naznaēeným obsahem.

ást IV. c)

VzdĢlávací cíle modulu Základním cílem vzdĢlávací aktivity je vytvoƎení a prohloubení kompetencí nutných pro zvládnutí práce s metodikou DIAROS na úrovni práce s podpƽrným databázovým programem, zadáváním dat jednotlivých metod, statistickým zpracováním dat, vytváƎením specifických skupin klientƽ jejich kódováním a tisk výsledkƽ. Kurz obsahuje praktický nácvik vytváƎení databází, zadávání dat a jejich další zpracování.


-

DIAROS Win. Seznámení s programem a jeho instalací a pƎípravy pro rutinní použití. VytváƎení databází, použití hesel.

-

Zpƽsob zadávání klientƽ do databázového souboru.

-

Normy obecné populace a normy referenēní.

-

Využití kódování skupin XXX XXX.

-

Modul KAZUISTIKA: vkládání a editování protokolƽ probandƽ, numerické a grafické zobrazení a tisk kazuistických informací, vyhledávání protokolƽ.

-

Modul STATISTIKA 1: T-test (porovnání skupiny s normami obecné populace nebo specifické skupiny, porovnání dvou vybraných skupin vƽēi sobĢ), analýza variance.

-

Modul STATISTIKA 2: korelaēní analýza škál vybraných testƽ.

-

Praktické pƎíklady použití systému DIAROS.


PƎedpokládaný ēasový rozsah kurzu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ skupiny do max. rozsahu 14 vyuēovacích hodin (v závislosti na poētu frekventantƽ a technickém vybavení). f)

Formy a metody výuky Pro práci v kurzu budou využity motivaēnĢ aktivaēní participativní metody s tĢžištĢm na sebezkušenostní základ, dále pak klasická pƎednáška, demonstrace a praktická cviēení.


\ádní ēlenové ABDg s dlouholetou zkušeností s prací s uvedenými metodami v oblasti BDg. h) Odborný garant modulu

PhDr. JiƎí Král

149

150


12.4.2.3 Základní kurz DIAROS II (interpretace výsledkƽ) a) Cílové skupiny

-

lenové Asociace bilanēní diagnostiky (dále ABDg) splŸující podmínky Ǝádného ēlenství ABDg.

-

Absolventi magisterského vzdĢlávacího programu v oboru psychologie se zájmem o aktivní realizaci BDg.


Realizace poradenské služby „Bilanēní diagnostika“ je specifikována v materiálu ABDg „Metodika BDg“. Tento materiál stanoví pƎesné podmínky, zpƽsoby a metody práce, dále stanoví kvalifikaēní pƎedpoklady realizátorƽ BDg a zpƽsob a formu výstupƽ BDg. Jednou z podmínek realizace BDg v rámci ABDg je povinné použití tzv. páteƎní metody a tou je dotazník SPARO z diagnostického systému DIAROS. Tento systém je podporován sofistikovaným PC programem pro vyhodnocení jednotlivých metod, které systém obsahuje a databázovou podporu pro další zpracování dat, získaných použitím jednotlivých metod ve prospĢch rozvoje metodiky BDg. Z analýzy požadavkƽ, získaných anketou v realizovanou v rámci projektu OP LZZ, vyplývá požadavek odborné veƎejnosti na realizaci vzdĢlávací aktivity s naznaēeným obsahem. c)

VzdĢlávací cíle modulu VytvoƎení a prohloubení kompetencí nutných pro zvládnutí práce s metodikou DIAROS na úrovni využití jednotlivých metod systému. Základy interpretace faktorƽ 1. a 2. Ǝádu.


-

Testy systému DIAROS a zácvik v jejich užívání:

-

SPARO (SPIDO) faktory druhého Ǝádu, využití typologie, faktory prvního Ǝádu, definování, využití pro analýzu psychické regulace osobnosti, reflexe v oboru psychologie práce, interpretace faktorƽ.

-

BAROM normy a využití pro mladistvé klienty v oblasti profesního poradenství.

-

SIPO dotazník interpersonálních hodnot, definování faktorƽ, interpretace a využití pro kariérové poradenství.

-

DUSIN dotazník spokojenosti a frustrace, koncepce a zpƽsob hodnocení, interpretace a využití v kariérovém poradenství.

-

SUPSO dotazník subjektivního posouzení aktuálního psychického stavu, koncept zkoumání aktuálního psychického stavu, konstrukce dotazníku, interpretace a využití v oblasti kariérového poradenství.

ást IV. e) asová dotace

PƎedpokládaný ēasový rozsah kurzu je 8 vyuēovacích hodin, tento rozsah je možno modifikovat podle specifických požadavkƽ skupiny (poētu frekventantƽ a technického vybavení). f)

Formy a metody výuky Pro práci v kurzu budou využity motivaēnĢ aktivaēní participativní metody s tĢžištĢm na sebezkušenostním základĢ, dále pak klasická pƎednáška, demonstrace a praktická cviēení.


\ádní ēlenové ABDg s dlouholetou zkušeností s prací s uvedenými metodami v oblasti BDg h) Odborný garant modulu

PhDr. JiƎí Král

151

152


13 SUPERVIZE V BILANNÍ DIAGNOSTICE Jarmila Divišová Supervizi v oblasti bilanēní diagnostiky lze považovat za velmi dƽležitou; mĢla by být vnímána jako pƎínos, celý proces by se mĢl vyvíjet ke spokojenosti supervidovaného odborníka, kterým je poradce – psycholog, realizátor bilanēní diagnostiky. Supervize by mu mĢla sloužit k porozumĢní, uklidnĢní, vĢtší jistotĢ v pracovní ēinnosti, ke zmĢnĢ nevhodných schémat, k nalézání nových cest pƎi Ǝešení problémƽ, mĢla by ale také pomoci k tomu, aby se supervidovaný lépe vyrovnával se stresem. Supervize zároveŸ podporuje uēení jako trvalý proces, umožŸuje propojovat teoretické znalosti s konkrétními dovednostmi a motivuje poradce k další práci na sobĢ. Supervize je službou poradci a vše, co patƎí do jejího rámce, by se mĢlo odehrávat v zájmu jeho potƎeb. V tomto procesu hledá supervidovaný a supervizor spoleēnĢ vzájemný soulad, nehierarchický vztah, který je bezpeēný, respektující a otevírající nové možnosti. Supervize je jednou z forem odborné pƎípravy, ale pƎedevším prostƎedek k osobnímu a profesionálnímu rƽstu. MĢla by být pƎíležitostí k bezpeēnému rozhlédnutí se, kde jsou hranice schopností poradce a možností pomoci klientovi. SoubĢžnĢ by mĢla poradci pomoci nacházet Ǝešení tĢžko Ǝešitelných pƎípadƽ. NĢkteré znaky dobré supervize ŀ

umožŸuje psychologƽm reflexi jejich vlastní práce,

ŀ

uēí je posuzovat rƽzné zpƽsoby jejich odborné práce, lépe rozumĢt klientƽm, více si uvĢdomovat své reakce a odezvy na klienty, chápat dynamiku svých vztahƽ s nimi,

ŀ

vede k nacházení nových možností Ǝešení problémƽ a situací, se kterými se psychologové ve své práci s klienty setkávají.

Co mohu oēekávat od supervize ŀ

vidĢt více alternativ, inspirovat se,

ŀ

nacházet lepší Ǝešení,

ŀ

získat podporu a povzbuzení (obēas pohlazení na duši),

ŀ

získat zkušenost, že o všem se dá mluvit,

ŀ

získat podnĢty k vlastnímu rozvoji,

ŀ

dostat konstruktivní kritiku.

Reflexe vlastní práce se pod vedením kvalifikovaného supervizora stává jedním z pilíƎƽ dalšího profesionálního rƽstu psychologƽ. Skupinové supervize psychologƽ poskytujících BDg a zamĢƎené zejména na jejich pƎípadovou práci s klienty by mĢly probíhat pravidelnĢ. Skupinová forma by mohla

ást IV. pomoci i rozvoji atmosféry podporující flexibilitu, v níž by psychologové byli ochotni akceptovat nové myšlenky a pƎizpƽsobovat se jim i zmĢnám prostƎednictvím sdílené vize.

153

154


ást V.

ÁST V: ASOCIACE BILANNÍ DIAGNOSTIKY

155

156


ást V.

14 ÚVOD Ivana Slavíková Jedním z hlavních cílƽ projektu Bilanēní diagnostika bylo vytvoƎení tematické sítĢ propojující poskytovatele bilanēní diagnostiky a další subjekty pƽsobící v R ve prospĢch této poradenské služby, a pƎíprava na zaēlenĢní takto vytvoƎené národní sítĢ do podobnĢ zamĢƎených evropských organizací. Aktivity orientované na naplnĢní prvního z tĢchto cílƽ vyústily v založení Asociace bilanēní diagnostiky o.s. Asociace byla zaregistrována u Ministerstva vnitra R dne 22. dubna 2013 a její ustavující Valná hromada se uskuteēnila dne 21. ēervna 2013 v rámci 3. národního semináƎe konaného jako souēást projektu. Asociace je obēanským sdružením, jehož hlavním cílem je podporovat rozvoj a garantovat kvalitu bilanēnĢ diagnostických služeb. Jejím založením byly vytvoƎeny podmínky nejen pro dodržování jednotného standardu tĢchto služeb v celé R, který vychází z Metodiky bilanēní diagnostiky zpracované v rámci projektu, ale také pro zvyšování profesionality realizátorƽ bilanēní diagnostiky a dalších osob poskytujících související poradenské, informaēní a facilitaēní služby, pro rozvoj a inovace v oblasti bilanēní diagnostiky a v neposlední ƎadĢ i pro pokraēování mezinárodní spolupráce a výmĢny zkušeností s poskytovateli podobnĢ zamĢƎených služeb v zahraniēí. K hlavním dokumentƽm Asociace patƎí vedle Metodiky bilanēní diagnostiky (kap. ē. 7) a Systému vzdĢlávání v oblasti bilanēní diagnostiky (kap. ē. 10 a 11) pƎedevším její Stanovy (kap. ē. 13), Etický kodex (kap. ē. 14) a Charta kvality (kap. ē. 15). Webové stránky Asociace najdete na adrese www.asociace-bilancni-diagnostiky.cz .

157

158


15 STANOVY ASOCIACE BILANNÍ DIAGNOSTIKY, O.S. I. Název, sídlo a poštovní adresa 1. Název sdružení: Asociace bilanēní diagnostiky, o. s. ve zkratce ABDg (dále jen “Asociace”) 2. Sídlo Asociace: Trojmezní 177/51, 190 00 Praha 9 3. Poštovní adresa: Národní vzdĢlávací fond, StƎedisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1 4. Registrace

Asociace byla provedena Ministerstvem vnitra dne 22. 4. 2013 pod ēíslem jednacím VS/1-1/93002/13-R IO 01619641 II. Statut Asociace

1. Asociace bilanēní diagnostiky47 je dobrovolná, nevládní, nezisková, nezávislá organizace sdružující ēleny na základĢ spoleēného zájmu založená v souladu se Zákonem ē. 83/1990 Sb. o sdružování obēanƽ. 2. Asociace sdružuje poradenské pracovníky a další osoby pƽsobící ve prospĢch služby bilanēní diagnostiky, kteƎí poskytují psychologické, pedagogické a kariérové poradenství vēetnĢ dalších souvisejících poradenských, informaēních a facilitaēních služeb klientƽm, jimž jsou uvedené služby urēeny. 3. Asociace je právnickou osobou s celostátní pƽsobností. 4. Asociace nebyla založena za úēelem podnikání podle ustanovení § 18, odst. 3-4 a 6-8 zákona ē. 586/1992 Sb., o daních z pƎíjmu, ve znĢní pozdĢjších pƎedpisƽ. Asociace však mƽže v souladu se stanovami (viz hlava XV., odst. 2c) a podle potƎeby uskuteēŸovat jako doplŸkovou konzultaēní, expertní a vzdĢlávací aktivity. III. Cíl ēinnosti 1. Cílem Asociace je zejména garantovat kvalitu bilanēnĢ diagnostických služeb a prosazovat spoleēné zájmy osob pƽsobících v oblasti bilanēní diagnostiky, respektujíc pƎitom suverenitu svých ēlenƽ, s vĢdomím nutnosti vzájemné pomoci pƎi zlepšování spolupráce mezi ēleny a jejich postavení v poradenských službách. 47

Bilanēní diagnostika je poradenský proces; podle vyhlášky ē. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon ē. 435/2004 Sb., o zamĢstnanosti se „zamĢƎuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnĢní.“

ást V. 2. Za tímto úēelem bude Asociace usilovat: a) o prezentování a prosazování spoleēných zájmƽ ēlenské základny, b) o aplikaci etických principƽ v poradenství v oblasti bilanēní diagnostiky,(dále jen BDg) c) o podporu rozvoje a kvality psychologického a kariérového poradenství v oblasti bilanēní diagnostiky a dalších souvisejících poradenských a informaēních služeb, d) o zapojování ēlenƽ do regionálních, národních a mezinárodních projektƽ, e) o zprostƎedkovávání informací a zkušeností mezi ēleny, f) o rozvoj specifických forem poskytování poradenských bilanēnĢ diagnostických služeb v ekonomické sféƎe a Ǝízení lidských zdrojƽ g) o informování veƎejnosti o poradenských službách v oblasti bilanēní diagnostiky, h) o podporu a rozvoj celoživotního vzdĢlávání (kurzƽ, výcvikƽ, semináƎƽ, konferencí apod.) poskytovatelƽ bilanēní diagnostiky a dalších poradenských pracovníkƽ. IV. lenství 1. lenem Asociace mohou být fyzické osoby starší 18 let, které souhlasí se stanovami a cíli Asociace, dodržují tyto stanovy a respektují usnesení orgánƽ Asociace. 2. lenství v Asociaci má tƎi kategorie: a) \ádným ēlenem se mƽže stát fyzická osoba realizující služby bilanēní diagnostiky v eské republice. \ádný ēlen: i) musí prokázat, že jeho vzdĢlání, odborný výcvik a praxe odpovídá kritériím stanoveným Metodikou bilanēní diagnostiky Asociace bilanēní diagnostiky o.s., ii) se musí zavázat k bezpodmíneēnému dodržování pravidel stanovených Metodikou bilanēní diagnostiky Asociace bilanēní diagnostiky, o.s. b) PƎidruženým ēlenem se mƽže stát fyzická nebo právnická osoba, která dosud nesplŸuje podmínky Ǝádného ēlenství nebo o Ǝádné ēlenství neusiluje. Úēelem pƎidruženého ēlenství je jak dosažení Ǝádného ēlenství, tak i širší odborná spolupráce pƎi naplŸování cílƽ a poslání Asociace. c) estným ēlenem se mƽže stát významná osoba mající zásluhy o rozvoj bilanēní diagnostiky. Návrh na udĢlení ēestného ēlenství mƽže pƎedložit RadĢ Asociace kterýkoliv ēlen Asociace. Rada Asociace pƎedkládá návrh

159

160

Bilanēní diagnostika Valné hromadĢ. estný ēlen nemá žádné povinnosti ani práva vyjma tĢch, které mu stanovy výslovnĢ pƎiznávají. 3. O pƎijetí za ēlena Asociace rozhoduje na základĢ písemné pƎihlášky Rada Asociace. 4. lenství vzniká dnem pƎijetí za ēlena. 5. lenství zaniká: a) úmrtím ēlena, b) nezaplacením ēlenského pƎíspĢvku do stanoveného data, c) vystoupením ēlena písemným oznámením adresovaným RadĢ Asociace, d) zánikem Asociace, e) vylouēením ēlena Valnou hromadou. 6. Dokladem o ēlenství je potvrzení vydané k tomu úēelu povĢƎeným ēlenem Rady Asociace, o jehož podobĢ rozhoduje Valná hromada Asociace. 7. Evidenci pƎihlášek a ēlenƽ vede pƎedseda Asociace, nebo jím povĢƎený ēlen Rady. O podobĢ pƎihlášky a údajích, které jsou nutné pro jednotlivé formy ēlenství, rozhoduje Valná hromada. S ēlenskou databází je zacházeno v souladu se Zákonem na ochranu osobních údajƽ. V. Práva a povinnosti Ǝádných ēlenƽ 1. len má právo zejména: a) podílet se na ēinnosti Asociace, b) volit orgány Asociace, c) být volen do orgánƽ Asociace, d) obracet se na orgány Asociace s podnĢty a stížnostmi a žádat o vyjádƎení jejich stanoviska. 2. len má povinnost zejména: a) dodržovat stanovy Asociace, b) aktivnĢ se podílet na plnĢní cílƽ Asociace, c) svĢdomitĢ vykonávat funkce v orgánech Asociace, d) platit ēlenské pƎíspĢvky ve výši stanovené Valnou hromadou, e) dbát na to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno Asociace, f)

pƎi realizaci BDg dodržovat metodiku a Chartu kvality bilanēní diagnostiky,

g) Ǝádný ēlen má dále povinnost informovat 1x za 2 roky Radu Asociace o své odborné poradenské ēinnosti zpƽsobem stanoveným Valnou hromadou.

ást V. h) prƽbĢžnĢ se vzdĢlávat v oblasti aplikace BDg a kariérového poradenství VI. Práva a povinnosti ēestných a pƎidružených ēlenƽ 1. estní a pƎidružení ēlenové mají stejná práva a povinnosti jako ēlenové Ǝádní s výjimkou povinností stanovených v ēl. V, bod 2, písm. f) a g) a práva na úēast pƎi hlasování, kdy mají jen hlas poradní. Pokud se ēestný nebo pƎidružený ēlen stane ēlenem Rady Asociace, pak má jeho hlas stejnou váhu jako hlas Ǝádného ēlena. VII. Orgány 1. Orgány Asociace jsou: a) Valná hromada b) Rada Asociace c) Odborní garanti - vedoucí jednotlivých odborných sekcí Asociace d) Revizor úētƽ e) PƎedseda f) 1. a 2. místopƎedseda g) Tajemník Kompetence jednotlivých orgánƽ Asociace jsou upraveny dále. 2. Kandidovat do orgánƽ Asociace mohou pouze ēlenové Asociace. PƎed volbou je zapotƎebí souhlasu kandidáta. 3. Orgány Asociace jsou povinny projednat na svém nejbližším zasedání podnĢty ēlenƽ, které jim byly doruēeny, a podat tĢmto ēlenƽm zprávu o výsledku jejich projednání. VIII. Valná hromada 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Asociace. 2. Valnou hromadu tvoƎí všichni ēlenové Asociace. 3. Valnou hromadu svolává pƎedseda nebo jím povĢƎený ēlen Rady podle potƎeby, nejménĢ však jednou za dva roky. 4. Pozvánku s navrženým programem musí obdržet každý ēlen nejpozdĢji 30 dnƽ pƎed jejím konáním. 5. Valná hromada se sejde také, požádá-li o to písemnĢ nejménĢ jedna tƎetina ēlenƽ Asociace nebo Rada Asociace, a to nejpozdĢji do ētrnácti dnƽ od požádání. 6. Valná hromada zejména: a) rozhoduje o zmĢnách stanov Asociace, b) schvaluje výroēní zprávu Asociace, rozpoēet Asociace a roēní uzávĢrku hospodaƎení, c) volí, popƎ. odvolává ēleny Rady Asociace,

161

162

Bilanēní diagnostika d) rozhoduje o zrušení ēlenství a zmĢnĢ druhu ēlenství, e) rozhoduje o zrušení Asociace, f) rozhoduje o poētu ēlenƽ Rady Asociace, g) stanovuje ēlenské pƎíspĢvky. 7. Valná hromada je usnášení schopná, je-li pƎítomna alespoŸ desetina všech ēlenƽ. 8. Každý ēlen má jeden hlas. Hlasy všech Ǝádných ēlenƽ jsou rovné, hlasy ēestných a pƎidružených ēlenƽ jsou pouze poradní. 9. Valná hromada rozhoduje na základĢ hlasování. Rozhodnutí je pƎijato, jestliže pro nĢj hlasuje prostá vĢtšina pƎítomných ēlenƽ. 10. Program jednání musí být souēástí pozvánky na jednání Valné hromady, jednání Ǝídí pƎedseda nebo jím povĢƎený ēlen Rady Asociace. 11. V pƎípadĢ potƎeby mƽže Rada Asociace požádat ēleny o vyjádƎení k návrhƽm, které jsou schvalovány Valnou hromadou, také písemnou formou napƎ. prostƎednictvím elektronické pošty nebo online dotazníku. Rozhodnutí je pƎijato, pokud se souhlasnĢ vyjádƎí prostá vĢtšina Ǝádných ēlenƽ, kteƎí se k pƎedmĢtné vĢci vyslovili. IX. Rada Asociace 1. Rada Asociace je nejvyšším orgánem Asociace v období mezi Valnými hromadami. 2. O konkrétním poētu ēlenƽ rozhoduje Valná hromada tak, aby mezi jejími ēleny byli zastoupeni pƎedstavitelé všech odborných sekcí. lenství v RadĢ vzniká volbou na Valné hromadĢ na základĢ návrhu nĢkterého ze ēlenƽ. 3. Funkēní období ēlenƽ Rady je pĢtileté. OpĢtovné zvolení je možné. 4. Rada si ze svého stƎedu volí: a) pƎedsedu, b) dva místopƎedsedy, c) tajemníka, kteƎí jsou statutárními zástupci Asociace, pƎiēemž nejvyšším pƎedstavitelem Asociace je pƎedseda. 5. Jednat a podepisovat se jménem Asociace jsou oprávnĢní všichni statutární zástupci Asociace, pƎiēemž podepisovat se jménem Asociace musí vždy dva statutární zástupci, s tím, že jeden z nich musí být pƎedseda nebo místopƎedseda. 6. Rada zejména: a) koordinuje ēinnost Asociace, b) zpracovává podklady pro rozhodnutí Valné hromady, c) rozhoduje o pƎijetí za ēlena Asociace.

ást V. 7. leny Rady mohou být pouze ēlenové Asociace, kteƎí nebyli dosud odsouzeni za úmyslný trestní ēin a mají morální i odborné pƎedpoklady, že budou plnit ƎádnĢ a odpovĢdnĢ povinnosti ēlena Rady Asociace. 8. lenství v RadĢ zaniká: a) uplynutím funkēního období, b) rozhodnutím Rady o pƎedēasném ukonēení funkēního období ēlena Rady z dƽvodu neēinnosti nebo nesouēinnosti nebo opakovanou neúēastí (odƽvodnĢnou i neodƽvodnĢnou) na schƽzkách Rady. c) smrtí ēlena, d) vzdáním se funkce písemným oznámením RadĢ, e) odvoláním Valnou hromadou, f) pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný ēin. 9. Jestliže klesne poēet ēlenƽ Rady pod hranici stanovenou Valnou hromadou, mƽže Rada kooptovat nové ēleny pro doplnĢní poētu ēlenƽ Rady Asociace. Na nejbližší Valné hromadĢ musí být zvoleni noví ēlenové Rady nebo musí být rozhodnuto o snížení poētu ēlenƽ Rady. 10. Rada se schází podle potƎeby, nejménĢ jednou za ētvrt roku. Rada se mƽže scházet i formou online audio/video konference. 11. Rada pƎebírá pravomoci Valné hromady, jestliže se pƎes opakované nejménĢ trojí svolání v prƽbĢhu osmnácti mĢsícƽ nesejde usnášení schopná Valná hromada. 12. Rada je usnášení schopná, je-li pƎítomna alespoŸ polovina jejích ēlenƽ. 13. Každý ēlen Rady Asociace má pƎi hlasování jeden hlas. 14. Rozhodnutí Rady je pƎijato, jestliže pro nĢj hlasuje nadpoloviēní vĢtšina pƎítomných ēlenƽ Rady. V pƎípadĢ nerozhodného výsledku hlasování rozhodne hlas pƎedsedy Asociace. Zápis ze schƽze Rady podepisuje pƎedseda a jeden ze ēlenƽ Rady. X. Odborné sekce 1. lenové Asociace mohou vytváƎet odborné sekce. 2. innost odborné sekce nesmí být v rozporu s ēinností a zájmy Asociace. Pokud by Rada Asociace zjistila takový rozpor, je oprávnĢna rozhodnout o pƎípadných zmĢnách nebo o zrušení odborné sekce. 3. Odborné sekce jsou v otázkách jejich vzniku, existence a vyvíjení ēinnosti plnĢ záležitostí vnitƎní organizace Asociace. 4. lenové odborné sekce po jejím ustavení zvolí ze svého stƎedu pƎedsedu a místopƎedsedu odborné sekce a stanoví podmínky, které musí ēlenové odborné sekce splŸovat. Vypracují plán ēinnosti a vyrozumí neprodlenĢ Radu Asociace

163

164

Bilanēní diagnostika o vzniku odborné sekce, o jejím zamĢƎení a ēlenech, pƎípadnĢ o dalších skuteēnostech, které se dotýkají její existence. 5. Odbornou sekci svolává její pƎedseda. 6. O ēlenství v odborné sekci se mƽže ucházet každý ēlen Asociace splŸující podmínky pro ēlenství v dané odborné sekci. 7. PƎedseda a místopƎedseda pƎíslušných odborných sekcí mají právo požádat Radu Asociace o schválení zastupování své odborné sekce v jednání vƽēi státním orgánƽm a jiným orgánƽm a organizacím. XI. Revizor úētƽ 1. Revizor úētƽ je kontrolním orgánem Asociace. Jednou za rok reviduje hospodaƎení a majetek Asociace, zda je efektivnĢ užíván v souladu s rozpoētem Asociace, s rozhodnutím orgánƽ Asociace a v souladu s obecnĢ závaznými právními pƎedpisy R. 2. Revizor úētƽ podává písemnou zprávu Valné hromadĢ. Mezi zasedáními Valné hromady podává písemnou zprávu pƎedsedovi Asociace. 3. Revizora úētƽ volí Valná hromada. XII. PƎedseda 1. PƎedseda naplŸuje rozhodnutí Rady a zejména zastupuje Asociaci navenek, jedná jejím jménem, pƎijímá zamĢstnance Asociace do pracovního pomĢru a rozhoduje o bĢžných záležitostech Asociace. Rozsah pravomocí pƎedsedy stanoví Rada. 2. PƎedseda svolává a Ǝídí schƽze Rady. 3. PƎedsedu volí Rada Asociace. 4. PƎedseda je odpovĢdný za plnĢní rozhodnutí Rady, za vedení úēetní evidence a za plynulý chod Asociace. 5. PƎedseda pƎipravuje podklady pro jednání Rady Asociace nebo tímto úkolem povĢƎí jiného ēlena Rady. XIII. MístopƎedseda 1. Rada ze svého stƎedu jmenuje dva místopƎedsedy. 2. 1. místopƎedseda zastupuje pƎedsedu Asociace v dobĢ jeho nepƎítomnosti. 2. místopƎedseda je povĢƎen zejména agendou komunikace s veƎejností. 3. Pƽsobnost místopƎedsedƽ urēuje Rada. XIV. Tajemník 1. K zabezpeēování ēinnosti Asociace zƎizuje Rada funkci tajemníka. 2. Tajemníka jmenuje ze svého stƎedu a odvolává Rada. 3. Tajemník vede agendu ēlenƽ a zajišƛuje nĢkteré administrativní výkony Rady. Další jeho pƽsobnost urēuje Rada.

ást V. XV. Zásady hospodaƎení 1. Asociace hospodaƎí s movitým a nemovitým majetkem. 2. Zdroji majetku jsou zejména: a) dary a pƎíspĢvky právnických a fyzických osob, b) výnosy majetku, c) pƎíjmy z ēinností pƎi naplŸování cílƽ Asociace (napƎ. konzultaēní, expertní a vzdĢlávací aktivity), d) ēlenské pƎíspĢvky, e) dotace z rozpoētu státu, krajƽ a obcí, f)

prostƎedky získané z grantƽ.

3. Získané prostƎedky slouží ke krytí nákladƽ (výdajƽ) souvisejících s ēinnostmi Asociace. 4. Asociace vede úēetnictví v souladu se zákonem ē. 563/1991 Sb., o úēetnictví, ve znĢní pozdĢjších pƎedpisƽ. 5. Za hospodaƎení odpovídá Rada, která každoroēnĢ pƎedkládá Valné hromadĢ zprávu o hospodaƎení, vēetnĢ úēetní závĢrky zpracované RKO. 6. HospodaƎení se uskuteēŸuje podle roēního rozpoētu schváleného Valnou hromadou. 7. lenové Asociace neruēí za závazky Asociace svým majetkem. 8. Výsledky ēinnosti a hospodaƎení Asociace jsou zveƎejŸovány ve Výroēní zprávĢ Asociace za každý kalendáƎní rok, kterou schvaluje Rada Asociace nejpozdĢji do 30.6. následujícího roku. XVI. Zánik 1. Asociace zaniká: a) dobrovolným rozpuštĢním nebo slouēením s jinou Asociací z rozhodnutí Valné hromady, b) rozpuštĢním na základĢ pravomocného rozhodnutí Ministerstva vnitra. 2. Zaniká-li Asociace dobrovolným rozpuštĢním, rozhodne souēasnĢ Valná hromada o zpƽsobu majetkového vypoƎádání. XVII. ZávĢreēná ustanovení 1. Asociace mƽže na základĢ rozhodnutí Valné hromady vydat organizaēní a jednací Ǝád Asociace, pƎípadnĢ další dokumenty týkající se bilanēní diagnostiky a podmínek jejího poskytování ēleny Asociace. 2.

Asociace vydává výroēní zprávu.

3. Asociace má právo v souladu s cíli své ēinnosti obracet se na státní orgány s projednanými a schválenými peticemi.

165

166


16 ETICKÝ KODEX \ÁDNÉHO LENA ASOCIACE BILANNÍ DIAGNOSTIKY Preambule Hlavním úkolem kodexu je vymezit pravidla pro ēleny Asociace bilanēní diagnostiky, stanovit žádoucí standardy a garantovat úroveŸ jimi poskytovaných služeb. Základní principy: 1. ZodpovĢdnost 2. Morální a právní aspekty 3. Kompetence 4. DƽvĢrnost informací 5. ProspĢch a práva klienta 6. Profesionálnost vztahƽ 7. Používání technik 8. Výzkum

16.1 ZodpovĢdnost •

len (psycholog) pƎijímá zodpovĢdnost za metodologickou správnost formulování úkolƽ, výbĢr psychodiagnostických a poradenských metod, správnost jejich užívání, analýzu a zpracování závĢreēných zpráv.

•

len usiluje o to, aby nedocházelo ke zkreslování ēi nesprávnému používání psychologických závĢrƽ.

•

len vykonává bilanēní diagnostiku s vĢdomím, že jeho závĢry a doporuēení mohou ovlivnit životy klientƽ a dalších osob.

•

len si pƎedem ujasní se všemi zainteresovanými osobami a ēiniteli, co oēekávají od bilanēní diagnostiky, jak se budou podílet na psychologických zjištĢních a jak je budou využívat.

•

len se snaží vyvarovat vztahƽ, které mohou omezit objektivitu získaných údajƽ, nebo vyvolat konflikt zájmƽ.

•

len je jako jednotlivec zodpovĢdný za udržování nejvyšších standardƽ své profese.

•

len musí zabezpeēit, aby ti, kteƎí pracují pod jeho pƎímým vedením, dodržovali tytéž zásady.

ást V.

16.2 Morální a právní aspekty •

len ve svém jednání a chování akceptuje existující spoleēenské standardy a normy a je si vĢdom možného dopadu svého chování na veƎejnosti.

•

len vykonává bilanēní diagnostiku ve prospĢch jednotlivce a spoleēnosti, v duchu úcty k osobnosti ēlovĢka, k životu a zdraví.

•

len s klienty zachází s taktem a pochopením a respektuje jejich soukromí a intimitu.

•

len respektuje jedineēnost každého ēlovĢka bez ohledu na jeho pƽvod, etnickou pƎíslušnost, rasu ēi barvu pleti, vĢk, zdravotní stav, ekonomickou situaci, náboženské ēi politické pƎesvĢdēení a bez ohledu na to, jak se podílí na životĢ celé spoleēnosti.

•

len dbá na to, aby diagnostické metody nebyly užívány neoprávnĢnými osobami. StejnĢ tak si je vĢdom, že rozmnožování nebo kopírování psychodiagnostických testƽ a metod je bez písemného souhlasu jejich vydavatelƽ trestné.

16.3 Kompetence •

len pƎesnĢ uvádí svoji odbornou zpƽsobilost, vzdĢlání, výcvik a praxi.

•

len používá jen takové diagnostické a poradenské metody, ke kterým je odbornĢ kvalifikován.

•

len udržuje a rozvíjí své profesionální kompetence. Je si vĢdom hranic svých kompetencí i omezení, která vyplývají z možnosti psychologie jako oboru a z limitƽ psychologického poradenství.

•

len uznává potƎebu kontinuálního vzdĢlávání a je pƎístupný novým postupƽm, metodám, zmĢnám v oēekávání a hodnotách.

•

len si je vĢdom toho, že osobní problémy a konflikty mohou být na pƎekážku profesionálnímu výkonu. Proto nepƎijímá žádnou práci, pƎi které by jeho osobní problémy mohly vést k nedostateēnému výkonu nebo poškození klienta.

•

len dbá na to, aby v závĢreēná zpráva z bilanēní diagnostiky byla výstižná, nikoliv simplifikující.

16.4 DƽvĢrnost informací •

Povinností ēlena je respektovat dƽvĢrnost informací o klientovi, které od klienta nebo osob zapojených do poradenské ēinnosti získal bĢhem své psychologické práce. Druhým osobám tyto informace poskytne pouze se

167

168

Bilanēní diagnostika souhlasem klienta s výjimkou situací, ve kterých by neposkytnutí mĢlo za následek jasné ohrožení klienta nebo dalších osob. •

V písemných a ústních zprávách uvádí pouze údaje vztahující se k cílƽm, kterých bylo poskytovanou službou dosaženo, a vynakládá maximální úsilí na to, aby nedošlo k nepƎípustnému narušení soukromí klienta.

•

PƎi uchovávání záznamƽ a závĢreēných zpráv ēiní taková opatƎení, aby nedošlo k narušení dƽvĢrnosti informací.

16.5 Práva a prospĢch klienta •

len asociace jedná tak, aby chránil dƽstojnost a lidská práva svých klientƽ.

•

PƎi poskytování poradenských služeb má klient právo na bezpeēnost, naprostou diskrétnost a zachování profesionálního tajemství.

•

PƎed vlastním zahájením je ēlen povinen poskytnout klientovi jasnou informaci o charakteru služby, postupech, stejnĢ jako o rizicích vyplývajících z toho, když poradenská služba nebude poskytnuta.

•

Podmínky bilanēní diagnostiky, odborné kompetence a kvalifikace ēlena, který tuto službu poskytuje, musí být jasné klientovi od poēátku poskytování služby. ZmĢny, které nastanou, musí být projednány pƎed zahájením bilanēní diagnostiky.

•

Bilanēní diagnostika je poskytována pouze za pƎedpokladu písemného souhlasu klienta.

•

len si je vĢdom svých povinností vƽēi klientovi a možností svého vlivu na nĢj. DƽvĢru a závislost klientƽ nesmí jakýmkoliv zpƽsobem zneužívat.

16.6 Profesionálnost vztahƽ •

len jedná s náležitým ohledem na potƎeby, kompetence a závazky svých kolegƽ v psychologii i v jiných profesích. Respektuje povinnosti svých kolegƽ a institucí nebo organizací, s nimiž tito jeho kolegové spolupracují, bere v úvahu tradici a praxi jiných profesních skupin a spolupracuje s nimi.

•

len se nepropƽjēuje k pomluvám, intrikám a poškozování povĢsti svých kolegƽ.

•

Když se ēlen dozví o etickém pƎestupku jiného ēlena, upozorní na tento problém pƎedsednictvo Asociace.

16.7 Používání diagnostických metod •

PƎi používání diagnostických metod se ēlen (psycholog) snaží maximálnĢ podporovat prospĢch a zájem klienta. Souēinnost klienta pƎi psychologickém

ást V. vyšetƎení podporuje vysvĢtlením charakteru a úēelu diagnostických metod, které pƎi vyšetƎení používá. •

Výsledky psychologického vyšetƎení chrání pƎed zneužitím. Respektuje právo klienta na seznámení s tĢmito výsledky, s jejich interpretací a s východisky jejich závĢrƽ a doporuēení.

•

len se snaží zabezpeēit testy a ostatní diagnostické nástroje pƎed zneužitím. NeumožŸuje používání diagnostických nástrojƽ nekvalifikovaným osobám a ani jim neposkytuje záštitu ēi supervizi.

16.8 Výzkum •

PƎi plánování a pƎípravĢ výzkumu zváží ēlen peēlivĢ jeho etickou pƎijatelnost, na základĢ této úvahy a pƎi rozhodnutí vést nebo podílet se na výzkumné ēinnosti, provádí s tím spojené úkony s úctou a zájmem o pƎedmĢt výzkumu.

•

PƎi provádĢní výzkumu ēlen respektuje a chrání dƽstojnost a prospĢch úēastníkƽ.

•

Informace získané o úēastníkovi bĢhem provádĢní výzkumu jsou dƽvĢrné, s výjimkou pƎípadƽ, kdy je tato zásada pƎedbĢžnou dohodou upravena jinak.

169

170


17 CHARTA KVALITY BILANNÍ DIAGNOSTIKY Tato charta kvality se vydává v zájmu klientƽ, kterým je poskytována bilanēní diagnostika, zadavatelƽ, kteƎí bilanēní diagnostiku pro své klienty objednávají, a realizátorƽ, kteƎí bilanēní diagnostiku poskytují, s cílem zabezpeēení jednotných výstupƽ bilanēní diagnostiky, jejich vysoké kvalitativní úrovnĢ a praktické využitelnosti. Jedná se o soubor kriterií, jejichž dodržování je pƎedmĢtem kontroly ze strany Asociace bilanēní diagnostiky (dále jen ABDg). Charta kvality vychází ze stanov ABDg, Metodiky bilanēní diagnostiky ABDg a Etického kodexu ABDg. Každý ēlen ABDg poskytující služby bilanēní diagnostiky se zavazuje tuto Chartu kvality dodržovat. ZároveŸ je dodržování Charty kvality podmínkou pro získání Ǝádného ēlenství v ABDg. Charta kvality má 5 bodƽ, které se týkají základních oblastí ovlivŸující kvalitu poskytování bilanēní diagnostiky.

17.1 PrƽbĢh realizace bilanēní diagnostiky •

PrƽbĢh realizace bilanēní diagnostiky je dán metodikou ABDg.

•

Bilanēní diagnostika je pƎedevším a pouze poradenský proces a služba klientovi.

•

Za odborné zpracování bilanēní diagnostiky je zodpovĢdný psycholog zaškolený v bilanēní diagnostice (realizátor bilanēní diagnostiky), který ve prospĢch klienta úzce spolupracuje s dalšími odborníky.

•

Ve stƎedu zájmu bilanēní diagnostiky je vždy klient. Realizátor bilanēní diagnostiky má jen poradní a podpƽrnou roli, klient je aktivním prvkem bilanēní diagnostiky.

•

ProvádĢná bilanēní diagnostika musí být u každého klienta výraznĢ individuální.

17.2 ZávĢreēná zpráva •

ZávĢry a závĢreēná zpráva musí být s klientem detailnĢ projednány v prƽbĢhu individuálního rozhovoru.

•

Pro každého klienta musí být stanoven reálný kariérový plán, který je souēástí závĢreēné zprávy. Klient sám nese zodpovĢdnost za jeho realizaci.

•

ZávĢreēná zpráva musí odpovídat metodice ABDg.

•

ZávĢreēná zpráva je majetkem klienta a mƽže být využita pouze v jeho prospĢch a s jeho souhlasem.

ást V.

17.3 Personální a technické zabezpeēení bilanēní diagnostiky •

Personální a technické zabezpeēení je dáno metodikou ABDg.

•

Realizátor bilanēní diagnostiky je otevƎen širokému okolí, odkud ēerpá nejnovĢjší poznatky a sám mƽže své souhrnné poznatky prezentovat.

•

Realizátor bilanēní diagnostiky usiluje o zkvalitŸování poskytovaných služeb, a to pƎedevším neustálým vzdĢláváním všech zúēastnĢných, aktivním získáváním nejnovĢjších poznatkƽ a úēastí na odborných akcích týkajících se bilanēní diagnostiky.

•

Všechny používané prostƎedky, testy, metodické pomƽcky, softwarové vybavení atd. musí prokazatelnĢ nabyté legální cestou.

17.4 Etika, práce s dƽvĢrnými informacemi, legislativa •

Realizátor bilanēní diagnostiky dodržuje Etický kodex ABDg.

•

Realizátor bilanēní diagnostiky je povinen chránit dƽvĢrné informace o svých klientech.

•

PƎi provádĢní bilanēní diagnostiky je realizátor povinen pƎísnĢ dbát všech zákonných norem a právních úprav eské republiky.

17.5 Kontrola kvality •

Realizátor bilanēní diagnostiky je povinen dbát o kvalitu poskytované služby, její prƽbĢžné monitorování a zvyšování.

•

Bilanēní diagnostika je pƎedmĢtem odborné a vĢcné kontroly pro zlepšování kvality procesu, kterou mƽže provádĢt pouze subjekt v souladu s pravidly ABDg.

171

172


ást VI

ÁST VI: TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍEK

173

174


ást VI

Terminologický slovníēek Jarmila Divišová Absence .....................................nepƎítomnost, chybĢní Adaptace ....................................zahrnuje pƎizpƽsobení se chování, vnímání, myšlení, postojƽ: proces postupného pƎizpƽsobování se ēlovĢka sociálním podmínkám Adolescence ...............................dozrávání rozumových schopností integrity osobnosti, dospívání

a

dotváƎení

Agresivita ...................................tendence k útoēnému jednání vƽēi druhé osobĢ ēi okolí; u ēlovĢka je její pƎíēinou ēasto frustrace (viz) Afekt ..........................................silný, bouƎlivĢ a krátce probíhající citový proces (napƎ. hnĢv, zdĢšení, radost) Afiliace .......................................tvorba citových a sociálních kontaktƽ s druhými lidmi Akceptace ..................................pƎijímání jedince jinou osobou nebo skupinou Altruistický .................................vyjadƎující nesobecký vztah k druhému ēlovĢku (opak egoistický) Ambice .......................................ctižádost, úsilí o vyniknutí a dosažení životních cílƽ Analýza anamnestická................analýza životní historie interpersonálních vztahƽ

klienta

a

jeho

Anamnéza psychologická ...........zjištĢní individuálního vývoje a prƽbĢhu života rozhovorem s klientem Anamnéza rodinná.....................zjištĢní všech rodinných a sociálních pomĢrƽ klienta Anticipace ..................................pƎedem vytvoƎená pƎedstava, pƎedjímaní Asertivita....................................schopnost prosadit se bez zjevné agresivity založená na dostateēném sebevĢdomí Aspirace .....................................snaha o uplatnĢní, o získání urēité spoleēenské pozice, o dosažení konkrétních úspĢchƽ Autentický ..................................pƽvodní, pravý Autogenní trénink ......................relaxaēní technika využívající pƎedstavivosti k navození urēitých tĢlesných stavƽ (sugesce tíže, tepla, klidného dýchání, pravidelného tepu), které vedou k uvolnĢní tĢla a mysli; technika byla vytvoƎena J. H. Schultzem

175

176

Bilanēní diagnostika Behaviorální ...............................týkající se chování, pƎistupující k lidské existenci na základĢ pozorovatelného Definice ......................................zpƽsob objasnĢní pojmƽ Deprivace ...................................nedostateēné uspokojování základních potƎeb Diagnostika psychologická .........posuzování psychických procesƽ a stavƽ ēlovĢka a možností jejich dalšího vývoje prostƎednictvím standardizovaných testƽ a dalších psychologických metod (viz též Psychodiagnostika) Dispozice ....................................pƎedpoklad, pohotovost k urēitým typƽm chování Dominantní ................................ovládající, pƎevládající, sebeprosazující, nadƎazený Dotazník .....................................metoda hromadného písemných otázek

panující,

získávání

údajƽ

vƽdēí, pomocí

Dotazník osobnostní ..................psychodiagnostická metoda zjišƛující vybrané charakteristiky osobnosti (viz též test); jedinec v odpovĢdích na testové otázky vypovídá o svých reakcích, pocitech, postojích, zkušenostech. Dovednost ..................................uēením získaná dispozice ke správnému vykonávání urēité ēinnosti Dynamický..................................obsahující sílu, pružnost Dynamika chování ......................oznaēení hybných sil podmiŸujících chování Egocentrismus............................upoutávání pozornosti k vlastní osobĢ Egoistický ...................................sobecký, vyhranĢnĢ uplatŸující osobní zájmy Empatie ......................................schopnost vcítit se do pocitƽ a jednání druhé osoby; je souēástí emoēní inteligence Empirie .......................................zkušenost, souhrn prožitkƽ a poznatkƽ, které ēlovĢk získává bĢhem svého života a vƎazuje do své hierarchie hodnot Etický ..........................................mravní, morální Etika ...........................................vĢda o mravnosti ēlovĢka, o pƽvodu a vývoji jeho morálního vĢdomí Etnický........................................pƎíslušející k národu, identifikace se odvíjí od narození jedince a má nezvratný charakter Etopedie .....................................pedagogická disciplína zabývající se výchovou a vzdĢláváním dĢtí a mládeže s rizikem ēi projevy poruch chování

ást VI Extraverze ..................................zamĢƎení osobnosti ēlovĢka navenek, které se projevuje zejm. jako pƎístupnost vnĢjším podnĢtƽm, snazší pƎizpƽsobivost, potƎeba kontaktu s ostatními lidmi a otevƎenost vƽēi nim. Facilitátor ...................................oznaēení terapeuta a jeho role v psychoterapeutické skupinĢ Flexibilita ....................................pružnost, pohyblivost, schopnost pƎizpƽsobit své myšlení a chování Frustrace ....................................psychický stav vyvolaný pƎekážkou na cestĢ k cíli, resp. ohrožení, oddálení nebo znemožnĢní uspokojit urēitou potƎebu Grafologie ..................................nauka o psychologickém významu písma Hostilita ......................................nepƎátelský postoj vƽēi sobĢ ēi jiným osobám Charakter ...................................zpƽsob chování s rozliēnou hodnotovou tendencí jako výsledek kultivace ēlovĢka spoleēností, v níž žije Chování ......................................souhrn ēinností, vnĢjší projevy jedince Integrace osobnosti ...................jednota biogenních, psychogenních a sociogenních struktur a funkcí jako základ duševního zdraví Intelekt .......................................pojem oznaēující soubor rozumových schopností ēlovĢka Inteligence .................................všeobecná schopnost orientovat se správnĢ v nové situaci a na základĢ chápání vztahƽ Ǝešit úēelnĢ úkoly a problémy, které život nebo modelové požadavky kladou Interakce ....................................vzájemné aktivní pƽsobení (ovlivŸování) dvou nebo více jedincƽ, skupin a prostƎedí Interpersonální ..........................mezilidský Interpretace ...............................výklad, vysvĢtlení v souvislostech Introverze...................................zamĢƎenost osobnosti do vlastního nitra, na svƽj vnitƎní svĢt, prožitky, city, myšlenky Klient ..........................................osoba využívající jakýkoli služeb Kognice ......................................poznávání (viz též Procesy kognitivní) Kognice sociální..........................interpersonální poznávání ovlivnĢné individuálními zkušenostmi Kompetence ...............................schopnost, zpƽsobilost, kvalifikace Komunikace ...............................dorozumívání, sdĢlování

177

178

Bilanēní diagnostika Konflikt .......................................rozpor, spor, souēasné stƎetávání protichƽdných tendencí Kooperace ..................................souēinnost, spolupráce nĢkolika osob zamĢƎená k dosažení téhož cíle Labilita .......................................nestálost, nevyváženost, kolísavost Metoda ......................................postup, jak dosáhnout nĢjakého teoretického nebo praktického cíle anebo poznání Motiv..........................................pohnutka, pƎíēina ēinnost, jednání ēlovĢka na uspokojení urēité potƎeby Nález psychologický ...................písemné shrnutí výsledkƽ psychologického vyšetƎení; slouží k objasnĢní problému, pƎispívá k pochopení ēi predikci chování a prožitkƽ ēlovĢka v urēité situaci NezamĢstnanost ........................stav na trhu práce, kdy si urēitá skupina lidí není schopna nebo ochotna najít placené zamĢstnání; obecnĢ se (dle metodiky Mezinárodní organizace práce) za nezamĢstnaného považuje osoba, která je starší patnácti let, aktivnĢ hledá práci a je pƎipravena k nástupu do práce do 14 dnƽ Objektivní ...................................faktický, skuteēný, existující nezávisle na našem vĢdomí Osobnost ....................................nejēastĢji je definována jako celek duševního života ēlovĢka PamĢƛ.........................................všechno, co souvisí s ukládáním informací do mozku a jejich zpĢtným vyvoláváním Pasivita .......................................pokleslá iniciativa, ztráta zájmu provázená afektivní lhostejností Pasivní ........................................neaktivní, neúēastný, neēinný PodnĢt .......................................jakýkoli vnĢjší nebo vnitƎní ēinitel, který vyvolává v živém organizmu aktivitu Poradenství individuální.............ēinnost, která probíhá v dyadickém vztahu klienta a poradce a jejímž cílem je podpoƎit zmĢnu v životĢ klienta; v centru zájmu je jedinec a jeho problém, se kterým pƎichází Poradenství psychologické.........ēinnost zamĢƎená na pƎekonání psychologických problémƽ jedince a rozvoj jeho osobnosti Poradenství speciální .................poradenské služby zamĢƎené na specifické skupiny klientƽ, kteƎí jsou znevýhodnĢni zdravotnĢ ēi sociálnĢ a jejichž hendikep má dlouhodobý charakter

ást VI Pozorování .................................sledování chování jiných jedincƽ; zámĢrné, cílené a plánovité pozorování je využíváno jako výzkumná a diagnostická technika Práce sociální .............................odborná ēinnost profesionálních provádĢná ve prospĢch lidí v nouzi

pracovníkƽ

PravdĢpodobnost.......................míra oēekávatelnosti výskytu urēité události nebo jevu Proband .....................................jedinec, který je pƎedmĢtem zkoumání Procesy kognitivní ......................psychické procesy, jejichž prostƎednictvím ēlovĢk poznává okolní svĢt i sebe sama, napƎ. vnímání, cítĢní, pozornost, pƎedstavivost, fantazie, pamĢƛ, myšlení, kreativita, intuice (viz též Kognice) Profesionál .................................odborník na urēitou oblast vĢdĢní, lidské ēinnosti Prognóza ....................................pƎedpovĢě, odhad budoucího vývoje Psychodiagnostika......................aplikovaná psychologická disciplína, jejímž pƎedmĢtem je pozorování, mĢƎení a hodnocení psychických procesƽ a stavƽ ēlovĢka (viz též diagnostika psychologická) Psychologie práce ......................psychologická disciplína, která studuje rƽzné druhy pracovních ēinností; zabývá se podmínkami pracovního procesu vēetnĢ mezilidských vztahƽ, výbĢrem pracovníkƽ, tvorbou pracovních týmƽ apod. Racionální...................................rozumový Reakce........................................zmĢny chování jako odpovĢě na podnĢt z vnĢjšího nebo vnitƎního prostƎedí Relaxace.....................................metoda, navozující uvolnĢní svalového a duševního napĢtí, odstraŸuje úzkost a pocity vyēerpání Reliabilita ...................................statistická veliēina udávající spolehlivost testu Rezignace ...................................vzdání se, pasivita, lhostejný pƎístup Rozhovor....................................výzkumná a diagnostická technika spoēívající v dotazování; rozhovorem jsou získávány informace o názorech, postojích, pƎáních, o obavách klienta, o jeho životní historii i aktuální situaci Rozhovor standardizovaný .........postupuje se pƎesnĢ podle pƎedem vypracovaného schématu, rozhovor se musí dotknout jistého poētu otázek, které pƎedpokládáme ve stejném sledu i formĢ

179

180

Bilanēní diagnostika Rozhovor ēásteēnĢ standardizovaný……..zámĢr a cíl rozhovoru je pevnĢ stanoven, není nutné dodržovat poƎadí a formulaci otázek, je však nezbytné dotknout se všech pƎedem stanovených oblastí Rozhovor volný ..........................rozhovor smĢƎuje ke konkrétnímu cíli, cesty a prostƎedky k jeho dosažení nejsou pƎedem stanoveny Rys..............................................dispozice, relativnĢ stálá vlastnost ēlovĢka, která se navenek projevuje v jeho chování SebedƽvĢra ................................kladný postoj ēlovĢka k sobĢ samému Sebehodnocení ..........................vĢdomé prožívání vlastní sociální pozice Sebeprosazení ............................sebeuplatnĢní, schopnost vyjadƎovat své vlastní názory a odmítat nevhodné žádosti Sociabilita...................................družnost, schopnost vytváƎet a udržovat mezilidské vztahy Socializace ..................................proces uēení, v nĢmž si ēlovĢk osvojuje (internalizuje) urēitý systém kulturních poznatkƽ, norem a hodnot, sociálních rolí a zpƽsobƽ chování a jednání, které mu umožŸují zaēlenit se do spoleēnosti Standardizace testu ...................souhrnné oznaēení pro zjištĢní reliability (viz), pro validizaci (viz validita testu), stanovení norem, provĢƎení úēinnosti jednotlivých ēástí testu a stanovení jednotného zpƽsobu jeho zadávání a vyhodnocování Stimul .........................................podnĢt, motiv, pohnutka Stres ...........................................funkēní stav, který je charakteristickou odpovĢdí na ohrožení organismu vystaveného mimoƎádným podmínkám Submise......................................podƎídivost, ovladatelnost Subtest .......................................dílēí zkouška, která tvoƎí souēást testu Supervize....................................specifická forma odborné pomoci, podpory; v pomáhajících profesích slouží jako jedna z forem odborné pƎípravy, ale pƎedevším jako prostƎedek k osobnímu a profesionálnímu rƽstu pracovníkƽ v tĢchto profesích Teorie .........................................soubor názorƽ, idejí vysvĢtlujících urēitý jev Test ............................................standardizovaný nástroj sloužící k mĢƎení výkonu v urēité oblasti (pamĢƛ, pozornost, mentální procesy,

ást VI rozumové schopnosti, ale i napƎ. výkon v povolání, vyuēovacím pƎedmĢtu apod.) Testy osobnostní........................ testy, z jejichž výsledkƽ lze dĢlat závĢry o struktuƎe osobnosti a jejích jednotlivých složkách (vlastnosti, emocionalita, odolnost vƽēi zátĢži atp.) Validita testu..............................platnost testu, uvádí, zda test skuteēnĢ zjišƛuje to, co zjišƛovat má Vize ............................................vidĢní, pƎedstava, vztahuje se do vzdálenĢjší budoucnosti VzdĢlání .....................................souhrn vĢdomostí, dovedností a postojƽ osvojených jedincem v prƽbĢhu života, který mu umožŸuje integraci do kultury dané spoleēnosti a participaci na jejím rozvoji Zájem .........................................trvalejší zamĢƎení a soustƎedĢní se na urēitou ēinnost Záliba..........................................vyhranĢný dlouhodobý zájem pƎinášející radost a potĢšení Zruēnost .....................................soubor dovedností pƎedevším manuálnĢ zamĢƎených

181

182


Použitá literatura

POUŽITÁ LITERATURA Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia 2001 BALCAR, Karel. Rozcestí psychoterapeutického vztahu. XXVII. esko-slovenská psychoterapeutická konferencia: Trenēianske Teplice 2009. 2009, 11 - 15. BANDURA A. (2007), Efektivita sebe samého: pocit osobní efektivity. 2. vydání Bruxelles: De Boeck. BEAUCHAMPS, Tom L. a James Franklin CHILDRESS. Principles of Biomedical Ethics. United Kingdom: Oxford University Press, Incorporated, 2009. CPINOVÁ, S. Metodika výkonu supervize ve školských zaƎízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a ve školských zaƎízeních preventivnĢ výchovné péēe. Metodický materiál pro potƎeby MŠMT. Brno: 2009 FREIBERGOVÁ, Z. a kol. Aplikace individuálních akēních plánƽ ve službách zamĢstnanosti R. Studie projektu výzkumu pro potƎeby státu MPSV ē. HR182/09. 1. vyd. Praha: StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s., 2013. Dostupné z: FREIBERGOVÁ, Z. InformaēnĢ-poradenské služby veƎejných služeb zamĢstnanosti podporující pracovní uplatnĢní obēanƽ: popis stávajícího a návrh nového modelu. Praha: Národní vzdĢlávací fond, 2008. GABURA, J., PRUŽINSKÁ, J. Poradenský proces. Praha: SLON, 1995. ISBN 1000113044. HARRISON, R. (1976) The Demoralising Experience of Prolonged Unemployment. Department of Education Gazette, 84, 339-348. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-9015490-5 KOHOUTEK, R. Terminologický slovník psychologie a http://www.ped.muni.cz/wpsy/old/stud_materialy/slovnik.htm

vĢd

pƎíbuzných.

La Fédération Européenne des Centres de Bilan et d'Orientation Professionnelle (FECBOP) http://www.fecbop.eu/ LANGER, T. Techniky skupinového poradenství. Centrum pro vĢdu, Univerzita Jana Amose Komenského Praha. 2008. Dostupné na old.nvf.cz/spps/dokumenty/skupinove_poradenstvi.pdf <6.5.2013> MA\ÍKOVÁ, P, FREIBERGOVÁ, Z., VEP\KOVÁ, R. Analýza ēinnosti informaēních a poradenských stƎedisek úƎadƽ práce. Studie projektu výzkumu pro potƎeby státu MPSV ZVZ 242. 1. vyd. Praha: StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o.p.s., 2013. Dostupné z:

183

184

Bilanēní diagnostika MIKŠÍK O. (2001), PƎehled diagnostikovaných osobnostních promĢnných v baterii DIAROS-WIN, DIAROS. Praha. MIKŠÍK, O. Detekce a optimalizace vztahu "osobnost - životní nároky - aktivity" využitím diagnostické baterie "DIAROS - PASKO" se zvláštním zƎetelem k osobnosti nezamĢstnaných. Psychologické aspekty nezamĢstnanosti. Praha: MPSV, 2005. MILLER, W. R., ROLNICK, S. Motivaēní rozhovory: PƎíprava lidí ke zmĢnĢ závislého chování. Tišnov: Sdružení SCAN, 2003. ISBN 80-86620-09-3. MOHAUPT, Z., FREIBERGOVÁ, Z., PENCOVÁ, M.: Metodika poradenské práce pro DPV. Sdružení pro informaēnĢ poradenský systém, Praha 2008. Národní soustava kvalifikací: http://www.narodni-kvalifikace.cz/ Národní soustava povolání: http://www.nsp.cz/ OPOENSKÝ, J. (1996) Poradenství pro volbu povolání. Uēební text. Katedra andragogiky a personálního Ǝízení FF UK. Praha. OPOENSKÝ, J. (2007) Analýza a návrh koncepce poradenství na úƎadech práce: Podkladový materiál pro KA ē. 6 projektu ITP. Národní vzdĢlávací fond. Praha OPOENSKÝ, J. (2008a) PƎehled poradenských služeb úƎadƽ práce v eské republice a návrh na zlepšení jejich poskytování : podkladový materiál. Praha: Národní vzdĢlávací fond. OPOENSKÝ, J. (2008b) Profil klienta bilanēní diagnostiky z Ǝad uchazeēƽ o zamĢstnání: výzkumná zpráva. Praha: Národní vzdĢlávací fond. OPOENSKÝ, J., KRÁL, J. (2001) Informace o možnostech využití bilanēní diagnostiky pro potƎebu úƎadu práce. Projekt GK MPSV-01-51/01. Kolín. OPOENSKÝ, J., KRÁL. J. (1999) Metodika center bilanēní diagnostiky. Meritum spol. s r.o., Kolín, 1999. OPOENSKÝ, J.: Poradenství pro volbu povolání. Uēební text. Katedra andragogiky a personálního Ǝízení FF UK, Praha 1996. PAUKNEROVÁ, D. a kol. Manuál vysokoškolského profesního poradce: pracovní postupy. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomika. Praha, 2009. PEAVY V. R. (1984), Poradenství pro dospĢlé s cílem uēinit rozhodnutí, Institut pro psychologický výzkum inc., Kapitola 4, Empaticky vyslechnout: úvodní úvaha str. 80 až 156. POULIN D., MICHAUD D. (2005), Místo bilanēní diagnostiky v práci poradce zamĢstnatelnost. Referenēní dokument pro školení poradcƽ. (O.C.C.O.P.P.Q.).

Použitá literatura PƎíruēky k vybraným psychodiagnostickým nástrojƽm (vydavatelé TestcentrumHogrefe a Psychodiagnostika, s.r.o) a jejich webové stránky: www.psychodiagnostikasro.cz a www.testcentrum.cz SLAVÍKOVÁ, I. a kol. Návrh koncepce supervize ve školství. Materiál MŠMT ē.j. 14007/2009-6/IPPP. Praha: 2009 SLAVÍKOVÁ, I., ŠMEJKALOVÁ, H. Analýza diagnostických a intervenēních nástrojƽ užívaných ve školských poradenských zaƎízeních. Materiál MŠMT ē.j. 20149/2010/IPPP. Praha: 2010 Souhrnný manuál poradenských programƽ. Projekt „Návrat do budoucnosti“ – Komplexní program pro podporu rovných pƎíležitostí mužƽ a žen v Ústeckém kraji. 2007. Dostupné na www.iks-navraty.cz <9.9.2013> Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha 2001. Testcentrum. ISBN 80-86471-07-1. SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospĢlých. Praha: Portál, 1999 Transnational toolkit. Skills audits for asylumseeker. Usnesení vlády eské republiky ze dne 23. 6. 1999 ē. 640 o opatƎeních na podporu zamĢstnanosti osob obtížnĢ umístitelných na trhu práce (se zƎetelem na pƎíslušníky romské komunity). VÁGNEROVA, M. (2000) Psychopatologie pro pomáhající profese. 2. vyd. Praha : Portál. VONDROVÁ, M. PƎednáška v 5. výcvikové skupinĢ v Logoterapii a Existenciální analýze, Kostelec nad Orlicí, 2009 Vyhláška ē. 518/2004 Sb., ze dne 23. záƎí 2004, kterou se provádí zákon ē. 435/2004 Sb., o zamĢstnanosti. VYM TAL, J. a kol. Obecná psychoterapie: 2. rozšíƎené a pƎepracované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0723-3. WARR, P. B. (2013) Jobs and job-holders: Two sources of happiness and unhappiness. In S. A. David, I.Boniwell, and A. C. Ayers (eds.), The Oxford Handbook of Happiness (pp.733-750). Oxford: Oxford University Press. Dostupné na http://www.shef.ac.uk/management/staff/warr <9.9.2013> Zákon ē. 101/2000 Sb., o ochranĢ osobních údajƽ. Zákon ē. 40/2004 Sb. o veƎejných zakázkách nahrazený zákonem ē. 137/2006 Sb., o veƎejných zakázkách. Zákon ē. 435/2004 Sb. o zamĢstnanosti.

185

186


Seznam obrázkƽ a tabulek

SEZNAM OBRÁZKp Obrázek ē. 1: Aktivní a pasivní vnitƎní zdroje uplatnitelné na trhu práce.................... 91 Obrázek ē. 2: Zjednodušený model segmentace klientƽ pro bilanēní diagnostiku (Opoēenský, Král, 2001)......................................................................... 92 Obrázek ē. 3: Grafické znázornĢní vývoje psychického stavu klienta po nedobrovolném ukonēení pracovního pomĢru ..................................... 94 Obrázek ē. 4: ÚrovnĢ poradenské práce ..................................................................... 99 Obrázek ē. 5: Kolo zmĢny, Prochaska a DiClemente (in Miller, Rollnick, 2003)......... 119 Obrázek ē. 6: Grafický návrh koncepce vzdĢlávání v oblasti bilanēní diagnostiky ..... 136

SEZNAM TABULEK Tabulka ē. 1: Nástroje a postupy bilance kompetencí................................................. 45 Tabulka ē. 2: Ukázka komunikace nabídky bilanēní diagnostiku zprostƎedkovatelem uchazeēi o zamĢstnání ......................................... 95 Tabulka ē. 3: ÚrovnĢ poradenské práce.................................................................... 100 Tabulka ē. 4: Mýty o poradenství .............................................................................. 103 Tabulka ē. 5: PƎíklady otázek..................................................................................... 108 Tabulka ē. 6: Rozdíl mezi svĢdomím a normami (dle pƎednášky Martiny Vondrové, V. výcviková skupina v Logoterapii a Existenciální analýze, Kostelec nad Orlicí, 2009) ...................................................... 126

187

188


O AUTORECH Ing. Pavlína MaƎíková vystudovala ProvoznĢ ekonomickou fakultu eské zemĢdĢlské univerzity v Praze, kde se zaēala vĢnovat sociologii. Na této univerzitĢ následnĢ pracovala pƎes 10 let v Sociologické laboratoƎi a zabývala se výzkumem venkova v eské republice. ZamĢƎovala se na problematiku rozvoje venkova, jeho vymezení a ēlenĢní, venkovských obcí, jejich spolupráci a fungování, spoleēenského života, zamĢstnanosti a další témata související s životem na venkovĢ. Podílela se na Ǝešení nĢkolika rozsáhlých projektƽ (i mezinárodních). Od roku 2010 pracuje v Národním vzdĢlávacím fondu, o.p.s., kde se vĢnuje pƎedevším problematice poradenských služeb na ÚƎadech práce. Je ēlenkou Masarykovy ēeské sociologické spoleēnosti. Ing. Zuzana Freibergová se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti poradenských služeb od roku 1994, kdy pracovala ve výzkumném oddĢlení Centra pro studium vysokého školství, v.v.i. a v souvislosti s výzkumem uplatnĢní absolventƽ vysokých škol se vĢnovala zkoumání a podpoƎe rozvoje vysokoškolského poradenství. V Národním vzdĢlávacím fondu, o.p.s., kde pƽsobí od roku 2001, rozšíƎila sféru svého zájmu i na poradenské služby v oblasti zamĢstnanosti. Projekty, které Ǝeší nebo do kterých je zapojena jako partner, mají jak výzkumný, tak i aplikaēní charakter. V posledních letech se jednalo spíše o projekty podporující rozvoj a inovace v poradenských službách ÚƎadu práce R jako jsou metody práce útvarƽ zprostƎedkování a poradenství, bilanēní diagnostika, kompetence nebo kvalita v poradenských službách atd. PatƎí mezi zakládající ēleny tƎí asociací, které sdružují poradenské pracovníky (Asociace vysokoškolských poradcƽ, o.s., ēlenka Rady v letech 2008-2012, Asociace výchovných poradcƽ, o.s., ēlenka Rady pracuje od roku 2007 dodnes, Asociace bilanēní diagnostiky, o.s.) a Národního poradenského fóra, které je poradním orgánem ministra práce a sociální vĢcí a ministra školství, mládeže a tĢlovýchovy. PhDr. Ivana Slavíková je absolventkou oborƽ pedagogika a psychologie na FFUK v Praze a Ǝady rozsáhlých programƽ dalšího vzdĢlávání v psychologii, psychoterapii a poradenství. Svou pracovní kariéru zahájila v SAV, odkud pƎešla do praxe v ústavní sociální péēi a následnĢ do školství. Pƽsobila jako psycholog a posléze jako Ǝeditelka pedagogicko-psychologické poradny, podílela se na zƎízení a na ēinnosti Institutu pedagogicko-psychologického poradenství R, kde se zabývala zejména koncepēními a metodickými aktivitami a výzkumem v oblasti poradenských služeb ve školství. Participovala na rozsáhlých projektech podporujících zavádĢní školních psychologƽ do základních a stƎedních škol a rozvoj školní psychologie v R, Ǝadu let pƽsobila jako vedoucí redaktor ēasopisu Výchovné (pozdĢji Pedagogicko-psychologické) poradenství, zabývala se dalším vzdĢláváním psychologƽ a speciálních pedagogƽ. V Národním vzdĢlávacím fondu, o.p.s., kde pracuje od r. 2012, se vĢnuje zejména otázkám bilanēní diagnostiky. SouēasnĢ pƽsobí jako školní psycholožka na základní

O autorech škole, jako externí uēitelka v kvalifikaēním studiu výchovného poradenství na Pedagogické fakultĢ UK a jako lektorka programƽ dalšího vzdĢlávání psychologƽ a pedagogƽ. Je ēlenkou eskomoravské psychologické spoleēnosti. PhDr. JiƎí Král je absolventem oboru psychologie na FF UK Praha, již v dobĢ studia se specializoval na obor psychologie práce se specializací na dopravu. Po absolvování nastoupil k podniku eskoslovenská plavba Labsko-Oderská kde se vĢnoval pƎedevším problematice využití trenažerƽ pro výcvik lodních posádek, režimu práce a odpoēinku a tréninkovým a vzdĢlávacím programƽm. Po roce 1989 pƎešel na novĢ vznikající úƎady práce, kde pracoval jako vedoucí oddĢlení poradenství na úƎadu práce DĢēín. Spolupracoval na zavádĢní poradenských metod do praxe ÚP, podílel se na programu zƎizování IPS a metodice poradenství pro volbu povolání a dalších programƽ. SpoleēnĢ s PhDr. Josefem Opoēenským byli hlavními hybateli zavedení metody bilanēní diagnostiky do praxe úƎadƽ práce. Pƽsobil jako lektor vzdĢlávání MPSV, je autorem a spoluautorem nĢkolika vzdĢlávacích kursƽ MPSV. PhDr. Josef Opoēenský je absolventem FF UK v Praze v oboru psychologie. Po skonēení studií absolvoval nĢkolik školení, kurzƽ v oboru, absolvoval i postgraduální studium v oboru matrimoniologie. Pracovní kariéru zaēal v r. 1974 jako dĢtský psycholog v Kojeneckém ústavu v KolínĢ, kde po roce plynule pokraēoval v Krajské poradnĢ pro náhradní rodinnou péēi. Tuto poradnu i 8 rokƽ Ǝídil. Po roce 1989 pƎešel do Tesly Kolín na pozici personálního námĢstka, kde však pƽsobil pouze 1 rok. Dalších 6 rokƽ pracoval jako vedoucí oddĢlení poradenství na ÚƎadu práce v KolínĢ. SouēasnĢ vykonával i pozici lektora SSZ MPSV R. Zasadil se o vytváƎení systému v oblasti poradenství pro volbu povolání pƎi ÚP. Další 3 roky pracoval jako projektový manager u ēesko-holandské firmy DHV CR v Praze. V roce 1999 založil vlastní firmu MERITUM spol. s r.o. Kolín a vĢnoval se koncepēní i ovĢƎovací práci v oblasti bilanēní diagnostiky. Jeho praktickým pƽsobením prošlo cca 6000 nezamĢstnaných klientƽ z rƽzných koutƽ republiky. Nyní jako dƽchodce participuje na rƽzných projektech se sociálním podtextem, které vyžadují bilanēnĢ diagnostické posouzení. PhDr. Helena Pacnerová vystudovala psychologii-speciální pedagogiku na pedagogické fakultĢ UK v Praze (magisterské studium ukonēeno v roce 2005). Pracovala jako psycholog v denním stacionáƎi pro dĢti s kombinovanými vadami - DC Paprsek (2004 - 2005), po té pƽsobila jako psycholog a terapeut v organizaci zabývající se náhradní rodinnou péēí – NATAMA (2005 – 2007), kde se zabývala zejména problematikou dĢtí vyrƽstajících mimo rodinné zázemí. Od roku 2007 pracovala jako psycholog se specializací na primární prevenci v Institutu pedagogickopsychologického poradenství, kde realizovala koncepēní a výzkumné úkoly zabývající se problematikou školní a poradenské psychologie. Absolvovala Ǝadu výcviku, napƎ. úvodní výcvik do rogersovské psychoterapie v LondýnĢ a výcvik v Dyadické vývojové psychoterapii pod vedením D. Hughese (2006). Dále prošla Ǝadou krátkodobých výcvikƽ zamĢƎených na práci s psychologickými diagnostickými nástroji a metody poradenské a terapeutické práce. V souēasné dobĢ pracuje jako psycholog v Národním ústavu pro vzdĢlávání, kde se podílí na metodickém vedení školských

189

190

Bilanēní diagnostika poradenských zaƎízení v celé eské republice, na analýzách a výzkumu týkající se poradenských služeb v oblasti vzdĢlávání, pƎipravuje návrhy legislativních a metodických aktƽ upravujících ustanovení poradenských služeb v oblasti vzdĢlávání. SouēasnĢ pƽsobí v Centru adiktologie 1. lékaƎské fakulty UK. PhDr. Jarmila Divisova Ph.D. je absolventkou psychologie na FFUK v Praze a dalšího vzdĢlávání v oboru poradenství (Rogersovský šestiletý výcvik), psychologie a soudního znalectví. Pracovala v poradnĢ pro rodinu a mezilidské vztahy v Rakovníku. Poté jako vedoucí poradenství na ÚƎadu práce v Rakovníku, kde se vĢnovala pƎedevším znevýhodnĢné mládeži na trhu práce, poprvé se zde uskuteēŸovaly motivaēní kurzy a praktické rekvalifikace pro mladistvé. Vedle svého zamĢstnání je ēlenkou Obēanského sdružení /Klub pƎátel dĢtí z dĢtských domovƽ/ a pomáhá dĢtem z dĢtských domovƽ se zaēlenit do pracovní a spoleēenské praxe. Pracuje také s matkami a dĢtmi v azylových domech, kde provádí poradenskou službu se zamĢƎením na seberozvoj matek. Na Metropolitní univerzitĢ v Praze se vĢnuje hendikepovaným studentƽm a zajišƛuje pro nĢ bilanēní diagnostiku. V Národním vzdĢlávacím fondu se od r. 2012 vĢnuje otázkám bilanēní diagnostiky.

191

REJST\ÍK A ABDg, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 145, 148, 149, 150, 151, 158, 170, 171 APZ, 17 Asociace bilanēní diagnostiky, 7, 21, 23, 27, 28, 29, 31, 32, 59, 60, 61, 72, 76, 77, 127, 133, 134, 135, 137, 143, 146, 147, 148, 150, 155, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 168, 170, 186

B BDg, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 28, 29, 30, 31, 59, 60, 78, 79, 80, 82, 89, 134, 135, 137, 138, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 159, 160, 161 Belgie, 22, 23, 25, 33, 62 bilance kompetencí, 3, 7, 13, 14, 22, 23, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 63, 89 bilanēnĢ diagnostické metody, 15 bilanēnĢ diagnostické služby, 15 bilanēnĢ-diagnostická ēinnost, 16 bilanēnĢ-diagnostická pracovištĢ, 14, 16 bilanēní diagnostika, 7, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 91, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 131, 133, 134, 136, 137, 144, 145, 147, 152, 157, 158, 159, 160, 165, 166, 167, 168, 170, 171, 183, 186 Bilanēní diagnostika, 1, 2, 7, 11, 13, 14, 17, 18, 21, 24, 25, 26, 34, 59, 60, 62, 63, 64, 65, 69, 72, 89, 91, 97, 98, 144, 145, 147, 148, 150, 157, 158, 168, 170, 171, 195 BILANNÍ DIAGNOSTIKA, 9 Bilanēní diagnostika pro uchazeēe o zamĢstnání, 2, 7, 21, 62 Blatníková Milena, 15

C celoživotní vzdĢlávání, 40, 46, 53 certifikát kvality, 38 CIBC, 3, 22, 23, 25, 32, 37, 38, 39, 40, 41, 62

asová dotace modulu, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 146, 148, 149 ēasový rozsah kurzu, 140, 141, 142, 143, 149, 151

D další vzdĢlávání, 18, 47, 64, 93, 145, 186, 187, 188 diagnostická úvaha, 66 diagnostické techniky, 15 DIAROS, 16, 19, 28, 29, 61, 68, 73, 87, 89, 134, 148, 149, 150, 183 doškolování pracovníkƽ, 17 dƽvĢrnost informací, 166, 167

E etické normy pro psychologickou práci, 127 Etický kodex, 59, 127, 138, 157, 166, 171 Etika, 125, 171, 176 Evropská unie, 38 externí poskytovatele BDg, 18, 20

F FECBOP, 2, 3, 22, 23, 25, 31, 32, 37, 38, 41, 44, 46, 53, 59, 182, 195 Francie, 17, 22, 23, 25, 26, 28, 29, 32, 33, 62

H harmonogram, 14, 17 hledání nové pracovní pƎíležitosti, 64 hledání optimálního Ǝešení, 11, 65

192

Bilanēní diagnostika Ch Charta kvality, 19, 59, 138, 157, 170

I identifikace klíēových kompetencí, 46 informaēní servis pro bilanēnĢ diagnostická pracovištĢ, 15

K Kaplan Petr, 15 kariérová dráha, 64 kariérové poradenství, 38, 39, 51, 63, 141, 142, 143, 146 klient, 11, 13, 19, 26, 29, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 73, 78, 93, 95, 97, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 111, 112, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 128, 168, 170 klientova zakázka, 30, 39, 64, 65, 66, 67, 68, 139 kompetence, 13, 26, 30, 32, 38, 39, 40, 51, 53, 68, 71, 72, 74, 83, 86, 89, 91, 100, 109, 117, 127, 128, 161, 166, 167, 168, 177, 186 Král JiƎí, 2, 14, 17, 20, 21, 62, 89, 91, 133, 137, 142, 145, 149, 151, 187, 195

L Labellisation Qualité Europe Bilan de Compétences, 25, 37, 38, 41, 46, 50, 53 Lecolazet Rémy, 14

M Metodická síƛ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ úƎadƽ práce, 15 metodika bilanēní diagnostiky, 7 Metodika bilanēní diagnostiky, 60 Metodika center bilanēní diagnostiky, 14, 183 metodika FECBOP, 44 metodika práce center bilanēní diagnostiky pƎipravili, 14 mezinárodní workshop, 59 Mikšík OldƎich, 13

Ministerstvo práce a sociálních vĢcí, 60, 145 morální a právní aspekty, 166, 167 motivace, 11, 27, 29, 39, 44, 45, 47, 51, 62, 64, 66, 67, 68, 74, 92, 112, 117, 123, 137, 141

N Národní soustava kvalifikací, 30, 145 navázání osobního kontaktu, 66 NĢmecko, 25, 26, 28, 29, 33 Normativní instrukce ē. 29/2009, 18

O odborné kompetence, 13, 26, 127 odborné znalosti, 13, 25, 26, 39 odborové organizace, 40 OKpráce, 17 OP LZZ, 2, 7, 21, 62, 89, 148, 150 opatƎení k Ǝešení problematiky zamĢstnanosti osob obtížnĢ umístitelných na trhu práce, 14 Opoēenský Josef, 2, 14, 15, 17, 20, 21, 62, 91, 133, 137, 138, 148, 195 optimální pracovní uplatnĢní, 13, 26 optimální zaƎazení v pracovním týmu, 64 orientace a integrace, 46 orientace ve svých schopnostech a vlastnostech, 64 osobní údaje klienta, 12 osobnost klienta, 141 osobnostní pƎedpoklady, 13, 26, 64, 74

P personální práce, 34, 144 podnikání, 11, 65, 70, 158 pokroēilá bilance kompetencí, 40 politika zamĢstnanosti, 39 poradce, 17, 27, 29, 30, 32, 62, 63, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 76, 77, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 108, 109, 111, 112, 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 127, 128, 134, 139, 142, 147, 152, 178, 183 poradce ÚP, 17

193 poradenská ēinnost, 11 poradenské služby, 37 poradenský rozhovor, 11 poradenství, 5, 6, 7, 15, 18, 19, 20, 22, 24, 25, 27, 28, 30, 31, 32, 37, 38, 41, 42, 43, 44, 46, 50, 51, 52, 61, 63, 67, 72, 86, 87, 89, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 112, 113, 114, 117, 118, 121, 122, 127, 128, 134, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 146, 147, 150, 158, 159, 161, 167, 182, 183, 186, 187, 188 posílení sebevĢdomí a motivace, 64 potenciál, 34, 69, 105, 122, 124 povolání, 30, 39, 53, 63, 64, 68, 70, 74, 90, 137, 139, 142, 145, 146, 181, 183, 187 pracovní potencialita, 64 profesionální a osobní rozvoj, 39 profesionálnost vztahƽ, 166, 168 profesní kolegialita, 128 profesní orientace, 37 prƽmyslová psychologie, 37 psychodiagnostických metod, 11, 16, 29, 63, 87, 134 psycholog, 11, 12, 17, 18, 27, 63, 65, 78, 79, 80, 82, 90, 128 psychologická diagnostika, 11, 13, 29, 34, 39, 146 psychologické diagnostika osobnosti, 13 psychologické vyšetƎení, 65, 79 psychometrika, 37

R rekvalifikace, 11, 16, 64 repertoár poradenských metod a postupƽ, 62 rozvinutí pocitu osobní efektivity, 66 rozvoj kariéry, 41 rozvoj podnikání, 42 Rumunsko, 33

S samostatná práce poradce, 66 sbĢr informací o klientovi, 65, 67 sebezkušenostní základ, 138, 151 SIPO, 29, 73, 150 síƛ bilanēnĢ diagnostických pracovišƛ, 14, 15, 17

síƛ bilanēnĢ-diagnostických pracovišƛ, 14 síƛ školních poradcƽ, 51 Slovensko, 33 služby zamĢstnanosti, 15, 16, 17, 19, 22, 59, 138, 182 sociální partneƎi, 39 spádová bilanēnĢ diagnostická pracovištĢ, 15 SPARO, 29, 68, 73, 87, 148, 150 Správa služeb zamĢstnanosti MPSV, 15, 16, 17, 18, 23, 25, 89, 182, 183 standardizované psychodiagnostické metody, 16 Standardní ēasová dotace, 65, 66 standardy kvality, 4, 50, 72, 77, 86 supervize, 23, 28, 127, 135, 152, 180 SUPSO, 29, 73, 150 svĢdomí, 125, 126

T teoretická východiska, 13, 140 teoretický a metodologický základ bilanēní diagnostiky, 13 testy, 29, 37, 39, 45, 67, 73, 85, 112, 169, 171, 181 Testy, 49, 74, 150, 181

U úƎad práce, 40, 53 ÚƎad práce, 15, 18, 19, 20, 23, 24, 98 Usnesení Vlády, 14 uznávání výsledkƽ neformálního vzdĢlávání, 38

V veƎejné služby zamĢstnanosti, 38, 182 virtuální laboratoƎe, 42 výstup z bilanēnĢ diagnostické ēinnosti, 16 výzkum, 166, 169 VzdĢlávací cíle modulu, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 147, 149, 150 vzdĢlávací systém pro pracovníky ÚƎadu práce, 17 vzdĢlávání, 11, 13, 14, 17, 19, 20, 21, 23, 26, 27, 28, 30, 31, 33, 34, 59, 60, 61, 64, 70, 72, 86, 87, 127, 131, 133, 134, 135,

194

Bilanēní diagnostika 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 149, 150, 157, 159, 167

Z zajišƛování kvality, 38 zákona ē. 137/2006 Sb, 18 zamĢstnanost, 64 zamĢstnavatelé, 40

ZávĢreēná zpráva, 11, 19, 69, 70, 85, 88, 170 závĢreēná zpráva z BDg, 16, 31, 65, 69, 71, 167, 170 zodpovĢdnost, 127, 166 zprostƎedkovatel, 17 zvýšení profesionality poskytovatelƽ BDg, 59

195

Bilanēní diagnostika v eské republice 2013 Mezinárodní spoluprací k inovacím a kvalitĢ Vydalo:

StƎedisko podpory poradenských služeb Národního vzdĢlávacího fondu, o. p. s., Opletalova 25, Praha 1

AutoƎi:

Pavlína MaƎíková Zuzana Freibergová Ivana Slavíková JiƎí Král Josef Opoēenský Helena Pacnerová Jarmila Divišová Autory II. ēásti jsou zahraniēní partneƎi projektu a další ēlenové FECBOP.

Dále spolupracovali: a recenzovali:

Rudolf Roub JiƎí Jedelský Michal Karlický

Editorky:

Ivana Slavíková Zuzana Freibergová

Obrázek na titulní stranĢ: Hana Kurková PƎeklad II. ēásti:

Global Translations, s.r.o.

Vydání:

1. vydání, 2013

Poēet stran:

196

Tisk:

ProfiTel IS, s.r.o., Nademlejnská 600/1, Praha 9

ISBN:

978-80-86728-58-2 Publikace neprošla jazykovou korekturou. Neprodejné, volnĢ dostupné.

Elektronická verze:

http://www.nvf.cz/publikace

196


2013 Mezinárodní spoluprací k inovacím a kvalit

Recommend Documents