Výchova k udržitelnému rozvoji ve fyzice v základní škole a nižším stupni osmiletých gymnázií Mgr.Hana Mrázová
Klub ekologické výchovy, o.s. Praha 2007
PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY a ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Anotace Charakteristika fyziky nejen jako přírodovědného oboru, ale také jako nosné disciplíny pro výchovu k udržitelnému rozvoji. Metodika může být výchozím materiálem pro zpracování ŠVP na gymnáziích i středních odborných školách. Využití se nabízí i při realizaci průřezového tématu RVP „Environmentální výchova“. Kromě analýzy obsahu učiva fyziky v kontextu uplatňování environmentálních aspektů ve výuce fyziky na základních školách a nižších ročnících víceletých gymnázií a vytipování vhodných tematických celků, lze text využít i jako námět pro rozvoj intelektuálních i senzomotorických dovedností žáků a jejich motivaci, která může přispět ke zvýšení zájmu o fyziku jako obor i vyučovací předmět. K tomu jsou prezentovány praxí ověřené modelové pokusy a pozorování. Na tvorbě metodiky Na tvorbě metodiky se podíleli zkušení středoškolští učitelé ve spolupráci s didaktickými pracovišti zaměřenými na oblast přírodovědného vzdělávání. Konzultacemi přispělo také oddělení pro osvětu a vzdělávání ČEZu, jmenovitě ing. Marie Dufková.
Zpracovali Mgr. Hana Mrázová
Recenze textové části publikace Doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc. – člen řídícího týmu projektu „Ekogramotnost“ RNDr. Kateřina Blažová – konzultantka pilotních škol projektu „Ekogramotnost“ Mgr. Marcela Poštová Soubory na přiloženém CD © Hana Mrázová Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou.
2
OBSAH 1 ÚVOD 1.1 Cíle Environmentální výchovy ve výuce fyziky v základním vzdělávání
4 4
Přínos průřezového tématu EV k rozvoji žáka
1.2
Přehled okruhů a vymezení obsahu učiva v návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání 1.3 Doporučené metody, formy, postupy a možnosti jejich využití s ohledem na přínos pro žáka 1.4 Příklady vhodných metod, postupů a forem vyučování ve vztahu k tematickým okruhům a k obsahu učiva 2 PŘÍKLADY UČEBNÍCH ÚLOH - POČETNÍ ÚLOHY 3 ODPADY
5 7 8 13 16
Plasty
4 5 6 7
VYUŽITÍ INTERNETU POUŽITÁ LITERATURA ELEKTRONICKÉ MATERIÁLY (CD) ODPADY
22 22
PRACOVNÍ LISTY PRACOVNÍ LISTY - ŘEŠENÍ
8
PŘÍKLADY UČEBNÍCH ÚLOH - PRAKTICKÉ ÚLOHY Mechanika Termika
9 10
DLOUHODOBÁ POZOROVÁNÍ A MĚŘĚNÍ NÁMĚT NA EXKURZI - METEOROLOGICKÁ STANICE MILEŠOVKA
3
1 2 6 11 11 15 16 17
1. ÚVOD 1.1 Cíle Environmentální výchovy ve výuce fyziky Environmentální výchova (EV) je integrální součástí vzdělávacího procesu oboru fyziky. Na základě řady fyzikálních poznatků je možné pochopit složité pochody, které nás v přírodě obklopují, lze z nich odvodit dopady znečištění prostředí na všechny jeho složky a je možné na jejich základě odhadovat možný vývoj situace do budoucnosti. O nutnosti vzdělávat žáky ve smyslu trvale udržitelného rozvoje není pochyb a výuka fyziky k tomu může významně přispívat. Přínos průřezového tématu EV k rozvoji žáka: V oblasti postojů a hodnot je cílem průřezového tématu: • přispívat k uvědomění si výlučného postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě • vést k pochopení skutečnosti, že člověk z hlediska své existence musí využívat přírodních zdrojů ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nezvratnému poškození životního prostředí • přispívat k uvědomění, že k ochraně životního prostředí může přispět každý jedinec svým ekologicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem • vést k vnímání místa, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska životního prostředí V oblasti vědomostí, dovedností a schopností je cílem průřezového tématu: • přispívat k poznání složité propojenosti přírodních systémů a k pochopení, že narušení jedné složky systému může vést ke zhroucení celého systému • hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti • podněcovat pochopení velké provázanosti faktorů ekologických s faktory ekonomickými a sociálními a schopnost vybrat optimální řešení v reálných situacích • nahlížet různé aspekty ekologických problémů, vytvářet si vlastní názor a postoj k nim • přispívat k uvědomění si vlivu znečištěného prostředí na lidské zdraví • dozvídat se, jaké možnosti mám jako občan při ochraně životního prostředí, umět jich využívat • získat praktické dovednosti a vytvořit si postupně návyky pro běžné denní činnosti napomáhající ke zlepšení životního prostředí • propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a využívat je při řešení
4
1.2 Přehled okruhů a vymezení obsahu učiva v návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání V současnosti je již v platnosti Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ten vymezuje celkem šest průřezových témat, mezi něž patří i Environmentální výchova. Povinností školy je uplatnění všech tematických okruhů příslušného průřezového tématu ve výuce. Integrace tematických okruhů do jednotlivých vyučovacích předmětů může být jedna z vhodných alternativ naplnění této povinnosti. Následující výčet možností se proto může stát opěrnými body a inspirací pro váš školní vzdělávací program. Nahlédnutím do ostatních průřezových témat a některých vzdělávacích oblastí zjišťujeme, že naplněním konkrétního tematického okruhu EV prostřednictvím vhodné formy, metody nebo postupu, zároveň naplňujeme výstupy nebo tematické okruhy dalších vzdělávacích oblastí a průřezových témat. Kromě oblasti Člověk a příroda se jedná zejména o oblasti Člověk a svět práce, Člověk a zdraví, Člověk a společnost a průřezová témata Mediální výchova, Výchova demokratického občana, Myšlení v evropských a globálních souvislostech a Osobnostní a sociální výchova. Přehled tematických okruhů a vymezení učiva fyziky z hlediska EV se zřetelem k RVP ZV je uveden v následujících tabulkách. Dále jsou zařazeny náměty pro rozpracování očekávaných výstupů a učiva EV na příkladu učebních osnov fyziky pro základní vzdělávání. Tabulka 1: Přehled tematických okruhů a vymezení učiva fyziky z hlediska EV ve vztahu k RVP ZV Tématický okruh Obsah učiva EV v RVP ZV Voda - vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity Ovzduší - význam pro život na Zemi, znečišťování ovzduší a klimatické změny Základní Energie podmínky - energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský života rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky Přírodní zdroje - zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí
5
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
Vztah člověka k prostředí
Látky a tělesa - difúze (fyzikální procesy, kterými pronikají znečišťující látky do ovzduší a vody) Energie - výroba a přenos elektrické energie - jaderná energie - štěpná reakce - jaderný reaktor - jaderná elektrárna - ochrana lidí před radioaktivním zářením - zdroje energií Zvukové děje - rychlost šíření zvuku v různých prostředích - pohlcování zvuku Vliv člověka na životní prostředí - biotické faktory a jejich fyzikální podstata (hluk, ionizující záření, neionizující záření - elektromagnetické záření, tepelné znečištění prostředí) Alternativní zdroje energie - obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie (energie vody, větru, Slunce, Země, biomasy) - elektrárny (tepelné, jaderné) Využívání vody - elektrárny (vodní, přílivové, přečerpávací) - přenos tepla prouděním - tepelná izolace Vlivy prostředí ohrožující zdraví člověka - skleníkový efekt - poškození ozonové vrstvy a pronikání UV záření
6
1.3 Doporučené metody, organizační formy, postupy a možnosti jejich využití s ohledem na přínos pro žáka Vhodnými metodami, organizačními formami výuky a postupy pro uplatnění EV ve výuce fyziky jsou ty, které především rozvíjejí postojovou a hodnotovou složku osobnosti žáka. Cílem vzdělávání by měl být jedinec vybavený nejen vědomostmi a dovednostmi, ale zejména postoji a hodnotami ve smyslu udržitelného rozvoje. Modelově jsou uvedeny některé aktivizující metody a formy výuky fyziky. Tabulka 2: Vybrané metody, formy a postupy při realizaci EV ve fyzice Metoda, forma, postup Možnosti zaměření/využití Přínos pro žáka Kooperativní učení • vyhledávání informací, • profilace žáka jejich třídění a vzhledem k roli ve ↓ prezentace na základě skupině možnosti: zadaného úkolu • osobní odpovědnost • skupinové řešení žáka vůči skupině, • třídění informací podle problému předem daných kritérií včetně přijetí kritiky • diskuze a jiných názorů • vytváření návrhů a • didaktické hry plánů řešení daného • rozvoj komunikace (simulace, situační hry, problému s ohledem a kooperace žáka dramatizace apod.) na zájmy skupiny nikoli • silný prvek výchovy • školní projekt jedince prožitkem a zkušeností • prezentace názorů • rozvoj sociálních k aktuální problematice a občanských životního prostředí kompetencí (ŽP) • řešení sporů (fiktivních) různých zájmových skupin z hlediska ochrany a tvorby ŽP Kooperativní a • vyhledávání informací, • osobní odpovědnost individuální učení jejich třídění a žáka prezentace na základě • rozvoj pracovních ↓ zadaného úkolu kompetencí možnosti: • sběr, zpracování a • významné propojení • laboratorní práce analýza vlastních dat teoretické a praktické • experiment • verifikace dat činnosti • rozvoj písemného vyjadřování žáka Individuální učení • vyhledávání informací, • osobní odpovědnost jejich třídění a žáka ↓ prezentace na základě • rozvoj komunikace možnosti: zadaného úkolu • rozvoj písemného • samostatná práce • třídění informací podle vyjadřování žáka • referát předem daných kritérií • získávání poznatků • exkurze z praxe
7
1.4 Příklady vhodných metod, postupů a forem vyučování ve vztahu k tematickým okruhům a k obsahu učiva Jak již bylo výše uvedeno, je zejména na výchovně vzdělávacích cílech učitele, která z metod, forem a postupů bude pro jeho práci nejvhodnější. Kromě toho je třeba vždy zohlednit materiální zázemí. V tabulce 3 jsou uvedeny příklady metod uvádí jednu z možných alternativ metod, organizačních forem, které je možné zařazovat ve vztahu k určitému tématu. Tabulka 3: Metody, formy a postupy pro konkrétní tématický okruh a učivo Tématický okruh EV v RVP ZV
Obsah učiva
Voda - vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity
Základní podmínky života
Ovzduší - význam pro život na Zemi, znečišťování ovzduší a klimatické změny Energie - energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky Přírodní zdroje - zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, dopady na životní prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)
8
Metoda, forma, postup mezipředmětové vztahy s chemií
Skupinová práce, samostatná práce, referát, diskuze Skupinová práce, samostatná práce, referát, diskuze Skupinová práce, samostatná práce, referát, diskuze, školní projekt, exkurze
mezipředmětové vztahy s geologií
Samostatná práce, referát, diskuze
Látky a tělesa - difúze (fyzikální procesy, kterými pronikají znečišťující látky do ovzduší a vody) Energie - výroba a přenos elektrické energie - jaderná energie Lidské aktivity - štěpná reakce a problémy - jaderný reaktor životního - jaderná elektrárna prostředí - ochrana lidí před radioaktivním zářením - zdroje energií Zvukové děje - rychlost šíření zvuku v různých prostředích - pohlcování zvuku Vliv člověka na životní prostředí - znečišťování fyzikálními vlivy (hluk, ionizující záření, neionizující záření) - elektromagnetické záření, tepelné znečištění prostředí Zdroje energie využívané člověkem na Zemi, klady a zápory při jejich získávání a využívání - obnovitelné zdroje energie (energie vody, větru, Slunce, Země, Vztah člověka biomasy) k prostředí - elektrárny (tepelné, jaderné) Využívání vody - elektrárny (vodní, přílivové, přečerpávací) - přenos tepla prouděním - tepelná izolace Vlivy prostředí ohrožující zdraví člověka - skleníkový efekt - poškození ozonové vrstvy a pronikání UV záření
9
Experiment
Exkurze, samostatná práce, referát, diskuze, skupinová práce
Samostatná práce, referát
Skupinová práce, referát, diskuze
Samostatná práce, referát
Exkurze Samostatná práce, referát, diskuze Experiment Experiment
Skupinová práce, referát, samostatná práce, diskuze
FYZIKA Tabulka 4: Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru se zřetelem k UR Očekávané výstupy Učivo LÁTKY A TĚLESA žák – měřené veličiny – délka, objem, hmotnost, teplota a její změna, čas • změří vhodně zvolenými měřidly skupenství látek – souvislost některé důležité fyzikální veličiny – skupenství látek s jejich částicovou charakterizující látky a tělesa stavbou; difúze • uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí • předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty • využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES, SÍLY žák – pohyby těles – pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný; pohyb přímočarý • rozhodne, jaký druh pohybu a křivočarý těleso koná vzhledem k jinému – gravitační pole a gravitační síla – tělesu přímá úměrnost mezi gravitační • využívá s porozuměním při silou a hmotností tělesa řešení problémů a úloh vztah – tlaková síla a tlak – vztah mezi mezi rychlostí, dráhou a časem tlakovou silou, tlakem a obsahem u rovnoměrného pohybu těles plochy, na niž síla působí • změří velikost působící síly – třecí síla – smykové tření, • určí v konkrétní jednoduché ovlivňování velikosti třecí síly situaci druhy sil působících na v praxi těleso, jejich velikosti, směry – výslednice dvou sil stejných a výslednici a opačných směrů • využívá Newtonovy zákony pro – Newtonovy zákony – první, druhý objasňování či předvídání změn (kvalitativně), třetí pohybu těles při působení stálé – rovnováha na páce a pevné výsledné síly v jednoduchých kladce situacích • aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
10
MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN žák • využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů • předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
ENERGIE žák • určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa • využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem • využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh • určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem • zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE žák • rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku • posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí
– –
–
–
–
–
–
11
Pascalův zákon – hydraulická zařízení hydrostatický a atmosférický tlak – souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny; souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře Archimédův zákon – vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách formy energie – pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická energie a výkon; výroba a přenos elektrické energie; jaderná energie, štěpná reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna; ochrana lidí před radioaktivním zářením přeměny skupenství – tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie
vlastnosti zvuku – látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku, rychlost šíření zvuku v různých prostředích; odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku; výška zvukového tónu
ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE žák – • sestaví správně podle schématu – elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu • rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí • rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich – vlastností • využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů • využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní • zapojí správně polovodičovou diodu • využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh • rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami VESMÍR žák – • objasní (kvalitativně) pomocí – poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet • odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností
12
elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač elektrické a magnetické pole – elektrická a magnetická síla; elektrický náboj; tepelné účinky elektrického proudu; elektrický odpor; stejnosměrný elektromotor; transformátor; bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními vlastnosti světla – zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích; stín, zatmění Slunce a Měsíce; zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle (kvalitativně); zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou (kvalitativně); rozklad bílého světla optickým hranolem
sluneční soustava – její hlavní složky; měsíční fáze hvězdy – jejich složení
2. PŘÍKLADY ÚLOH - POČETNÍ ÚLOHY TEMATICKÝ CELEK:
ENERGIE
ÚVOD DO PROBLEMATIKY DRUHY ENERGIE MECHANICKÁ Polohovou energii tíhovou můžeme tělesu dodat tak, že ho v tíhovém poli Země zvedneme z dané úrovně do určité výšky. Velikost této energie závisí na výškovém rozdílu, o nějž jsme těleso zdvihli. Voda v přehradě má vzhledem k níže ležící elektrárně polohovou energii, kterou lze jejím spádem přeměnit na pohybovou energii. TEPELNÁ Horká pára, hořící uhlí nebo ponorný vařič mohou na základě vysoké teploty ohřívat okolí. Mají tepelnou energii. ELEKTRICKÁ Generátory „vyrábějí“ elektrickou energii. V solárních článcích se energie slunečního záření přeměňuje přímo na elektrickou energii. CHEMICKÁ Je obsažena např. v uhlí, ropě nebo rostlinách. Uvolňuje se během chemických reakcí, například při spalování nebo látkové přeměně. Také v bateriích je akumulována chemická energie, kterou lze přeměnit na energii elektrickou. E. ZÁŘENÍ Jejími nositeli jsou světlo, rentgenové nebo radioaktivní záření gama. Tato energie pochází z atomů. JADERNÁ Nazývá se také nukleární. Získává se štěpením atomových jader. VYUŽITÍ ENERGIE Při využití energie dochází k přeměně jednoho druhu energie na jiný druh. Efektivní využití energie závisí na účinnosti, s níž lze energii přeměnit. Účinností rozumíme podíl využitelné energie (E už ) a energie vynaložené (E vyn ) při procesech přeměny energie a označujeme ji řeckým písmenem η (eta). Udává se buď v procentech nebo se vyjadřuje číslem (0 < η < 1): (0% < η < 100%): E E η = už . 100 η = už Evyn Evyn •
• •
•
Elektrická energie má oproti ostatním druhům energie velkou výhodu. Lze ji s vysokou účinností přímo přeměnit na jiné druhy energie a snadno přepravit na místa, kde je zapotřebí. Při přeměně elektrické energie na energii tepelnou nebo mechanickou může účinnost dosáhnout téměř 100%. I energie mechanická je cenným druhem energie. Důkazem toho je, že ji lze přeměnit na elektrickou energii s účinností větší než 90%. Vysokou užitnou hodnotu má rovněž chemická energie. Její výhoda spočívá v tom, že se může velmi dobře akumulovat a přepravovat na velké vzdálenosti. Například ropa a zemní plyn se mohou libovolně dlouho skladovat a přepravovat dále ropovody či plynovody přes celé kontinenty. Kromě toho lze chemickou energii uvolnit jednoduchým spalováním většinou za vysokých teplot. Tepelná energie má nízkou užitnou hodnotu, lze ji přeměnit na jiný druh energie pouze s nízkou účinností. 13
Téměř při všech přeměnách a přenosech energie dochází k jejím „ztrátám“, tedy k přeměně na neužitečnou energii. Ztáty jsou způsobeny např. třením, zahříváním el. vedení nebo vznikem horkých spalin v benzinových motorech. Do okolí se neustále odevzdává teplo. Struktura zásobování energií v ČR: • Uhlí pokrývá největší část energetické potřeby, jeho podíl však postupně klesá. (Zásoby přibližně do roku 2050.) • Ropa a zemní plyn zaujímají významné postavení v zásobování energií svým podílem převyšují jednu třetinu. Obě suroviny se téměř výhradně dovážejí. • Podíl jaderné energie se zprovozněním jaderné elektrárny Temelín zvýšil na dvojnásobek. • Obnovitelné zdroje energie, včetně vodních elektráren, hrají zatím malou roli, předpokládá se ovšem podstatné zvýšení jejich podílu. Tabulka 5: Podíly na spotřebě energetických zdrojů v ČR s výhledem podle státní energetické koncepce Stav v roce 2000 2005 2030 Hnědé uhlí 36,2% 29,0% 20,9% Černé uhlí 15,6% 13,0% 9,8% Zemní plyn 18,6% 21,3% 20,7% Ropa 18,3% 15,4% 11,9% Jaderné palivo 8,7% 16,2% 20,9% Obnovitelné zdroje 2,6% 5,1% 15,8% Úloha č.1 Tepelná elektrárna má pět turbín o výkonu 110 MW. Spaluje méně kvalitní uhlí o výhřevnosti 15 MJ/kg. Účinnost spalování a následného využití tepla je 36%. a) Urči denní spotřebu uhlí pro tuto elektrárnu. b) Odhadni, kolik uhlí uspoříme užitím jaderné elektrárny o celkovém výkonu 2200 MW. c) Při spalování uhlí vznikají plyny, popílek a zbytky (popel). Popiš, jak tepelná elektrárna přispívá k znečištění životního prostředí a ke globálnímu oteplování. K odpovědi prostuduj vhodnou literaturu anebo užij informací z internetu. Úloha č.2 Tepelná elektrárna má výkon 200 MW, jaderná elektrárna 1000 MW a velký konvektor větrné energie 2 MW. Kolik tepelných elektráren nebo konvektorů větrné energie by se muselo postavit, aby nahradily všechny jaderné elektrárny? Úloha č.3 Sluneční energie se přenáší na Zemi elektromagnetickým zářením, které je složeno z radiového záření (podíl 6%), infračerveného záření (38%), viditelného světla (48%), ultrafialového záření (7%) a rentgenového záření (1%). Zobraz jednotlivé podíly v kruhovém diagramu.
14
Úloha č.4 Kolik litrů vody je zapotřebí ve vodní elektrárně, aby vyrobila 1kWh elektrické energie. Spád turbíny: a) 5 m b) 100 m. Úloha č.5 Elektrárna na vodním díle Orlík pracuje se čtyřmi Kaplanovými turbínami (účinnost 86%) o maximálním možném průtoku 150 m 3 /s pro každou z nich a maximálním spádu 70,5 m. a) Jak velký je maximální celkový výkon vodní elektrárny Orlík? b) Kolik kWh elektrické energie může teoreticky elektrárna Orlík vyrobit ročně? c) Porovnej výsledek s výrobou v jaderné elektrárně Temelín, která v roce 2004 vyrobila 13,4 TWh elektrické energie. Úloha č.6 Kolik energie lze získat spalováním petroleje? Proces spalování je možný jen za přítomnosti kyslíku. Tepelná energie vznikající při spalování odpovídá chemické energii směsi petroleje a kyslíku. Ohřejeme-li petrolejem určité množství vody a zanedbáme-li ztráty vzniklé odevzdáním tepla do okolí, odpovídá energie získaná z petroleje teplu potřebnému k ohřátí vody: E = cv. mv. Δ T cv mv ΔT
..... ..... .....
měrná tepelné kapacita vody hmotnost ohřáté vody zvýšení teploty
Hmotnost spáleného petroleje zjistíme jako rozdíl hmotností před hořením a po něm. Urči výhřevnost petroleje. Zjištěné údaje napiš do tabulky č. mp= m2 m1 [kg] [kg] m1- m 2
mv [kg]
[kg] 1 2
15
T1 [K]
T2 [K]
ΔT = T1- T 2 [K]
3. ODPADY Odpad jakéhokoliv původu je velkou zátěží pro životní prostředí. Každá látka na zemi má svůj zdroj – z něčeho vznikla. Po skončení životnosti výrobku látka nezmizí, ale vrací se zpět do prostředí. Příroda odpady nezná, jsou důsledkem činnosti člověka. Obavy vzbuzují zpravidla jen odpady radioaktivní. Ten však tvoří velmi malou část všech odpadů. Jeho nebezpečnost je známá, a podle toho se s ním i opatrně zachází. Největší část všech odpadů představuje odpad z energetiky, průmyslu a komunální odpady. Životní prostředí zatěžuje jejich doprava, úprava (např. lisování) i bezpečné ukládání. Existuje celá řada předpisů a norem, které zajišťují minimalizaci následků produkce odpadu. Ideální je vzít si vzor v přírodě a recyklovat. Další cesta je snižování produkce odpadů buď snižováním materiálové náročnosti a také snižování spotřeby – to je ale nepopulární. Odpady jsou na světě tak dlouho, jako živé organismy. Před příchodem člověka se jednalo o odpady organického původu (přírodní materiály), se kterými si příroda snadno „poradila“. První smetiště se objevila v době kamenné. Důkazem je nález jednoho z nejstarších smetišť v Norsku. Byla to hromada kostí, střepů a popela asi 320 m dlouhá, 65 m široká a 8,5 m vysoká. Archeologové objevili, že hromada byla příležitostně zapalována pravděpodobně kvůli odstranění zápachu. – – –
Jak se říká pravěkým nálezům? Jak se jmenuje věda, která tyto nálezy zkoumá? Které předměty nalézáme při vykopávkách nejčastěji?
Všechny věci běžného denního života byly donedávna vyráběny z přírodních materiálů. Po celá staletí člověk vystačil ve svém životě s hmotami, které mu poskytovala příroda či je bylo možné poměrně jednoduše z přírodních hmot vyrobit: dřevo a papír, kámen a porcelán, vlna, bavlna, hedvábí, železo, různé slitiny kovů, taveniny nerostů (např. sklo) atd. Mnohé z nich by bylo sice možné nazvat "umělými hmotami", protože je člověk vyráběl. Avšak téměř vždy bylo tyto hmoty možné najít v přírodě (např. papír ve hnízdech vos, sklo jako produkt sopek nebo úderů blesku do písku atd.). Podstatné bylo, že téměř všechny tyto hmoty příroda "znala" a uměla si s nimi "poradit". Možná se kvůli tomu nedozvíme mnoho zajímavostí ze života našich předků. I přesto jsme schopni popsat způsob života našich předků v různých historických obdobích a odvodit tak složení odpadu těchto společností. – –
Které materiály byly používány pro výrobu předmětů z vykopávek? Které z nalezených předmětů se dnes vyrábějí z umělých materiálů?
Dnes žijeme v době velkého plýtvání. Lidstvo vytvořilo rekord v množství odpadu. Problémem každého z nás je tuhý komunální odpad (TKO). Nejčastěji se skládá z organického odpadu, kovu, nebezpečného odpadu, papíru a lepenky, textilu, skla, umělé hmoty a zbytku (popel, keramika atd.). Každá část TKO má jiný vliv na přírodu a představuje jiné ekologické riziko.
16
Tabulka 5 druh odpadu organický odpad (bioodpad) kov papír a lepenky sklo
umělá hmota
osud odpadu v přírodě
ekologické riziko
v přírodě se rozkládá působením bakterií a hub, které jej přeměňují na materiál využitelný pro rostliny v přírodě se zejména ve vlhké půdě začne pomalu rozkládat, po desítkách let bývá rozklad dokončen působením vody a dalších fyzikálních faktorů se rozpadne už během prvního roku je inertní a chemicky se nerozkládá, po desítkách let leží nepoškozené pod povrchem země rozbité na kusy některé umělé hmoty mění své vlastnosti působením UV záření, pod povrchem země odolávají rozkladu a jsou prakticky nezničitelné
nepředstavují žádné riziko pro živé organismy, je znovu zařazen do cyklu látek v přírodě představuje riziko poranění pro živočichy, jeho rozklad je pomalejší, lepší by byla recyklace nepředstavuje pro živé organismy velké riziko, je drahou surovinou proto je lepší ho recyklovat riziko poranění pro živočichy, je drahou surovinou proto je nutné ho recyklovat riziko požití živočichy a následná smrt, mechanické pasti, uvolňování nebezpečných látek, např. pigmentů
Odpad v podobě, v jaké jej produkujeme dnes, v historii lidstva nikdy neexistoval. Postupné objevy nových materiálů, zejména plastických hmot, přinesl problém odpadů, které se rozkládají stovky let. Tabulka 6 odpad
doba rozkladu
odpad
doba rozkladu
plastikový kelímek 50 - 80 let
plechovka
5 - 15 let
kus polystyrenu
nikdy
papírový kapesník
2 - 5 měsíců
sklo
nikdy, odhad asi 3000 let
nedopalek cigarety s filtrem
10 - 20 let
igelitová taška
20 - 30 let
krabice od mléka, pitíčka 6 - 10 let
list papíru
2 - 5 měsíců
pomerančová kůra
6 měsíců až 1,5 roku
ohryzek jablka
týden až 20 dní
slupka od banánu
3 - 6 měsíců
vlněná ponožka
1 - 2 roky
PET láhev
50 - 80 let
Objevil se problém, do té doby neznámý. Co s odpady? TKO se vrší na skládkách a znehodnocuje rozsáhlá území. Pokud je skládka špatně provozována, představuje pro své okolí velké nebezpečí. Skládka a její vrstvení: o OPLOCENÍ
zabraňuje přístupu na skládku – možnost zranění, navážka nežádoucího odpadu
VRTY PRO ODVOD UVOLNĚNÝCH PLYNŮ
o
zabraňují samovznícení odpadu a možnému výbuchu
ZEMINA V 20-30 cm VRSTVÁCH
o
po pravidelných navážkách je odpad zavážen zeminou, která jej kryje a usnadňuje rozklad přítomností bakterií
PVC FÓLIE
o
mechanická ochrana proti průsakům ze skládky
PÍSEK A VRSTVA JÍLU
o
nezávadný inertní materiál zabraňující průsakům ze skládky do zdrojů podzemních vod
SBĚRNÝ SYSTÉM PRO VODU VYTÉKAJÍCÍ ZE SKLÁDKY
o
skládka je sycena srážkovou vodou, která ze skládky vytéká znečištěna a musí být proto zvlášť odváděna a upravena
17
Další alternativou likvidace odpadu je jeho spalování. Značně se tím sníží objem TKO. První spalovny vznikly v 19. století v Anglii. I u nás má spalování dlouhou tradici. První spalovna byla uvedena do provozu v roce 1911 v Brně. Staré spalovny již ale nevyhovují. Nemají odlučovače popílku a čištění spalin. Nebezpečím provozu spalovny při nízkých teplotách je uvolňování toxických chemických sloučenin, včetně polychlorovaných dibenzo-pdioxinů. Dioxiny jsou látky, které jsou při dlouhodobé expozici karcinogenní. Uvolňují se z plastů, pesticidů, mořidel na dřevo apod. Nebezpečné kovy jako kadmium, olovo, rtuť a selen zůstávají při spalování v popelu. Při spalování se likviduje velké množství materiálu, který byl mnohdy získán ze vzácných surovin a který mohl být použit opakovaně. Při spalování vzniká další odpad (často nebezpečný), který se musí často dále skladovat (škvára, popílek). – – – –
Proč není vhodné spalovat plastové obaly v kamnech nebo v otevřeném ohni? Co je recyklace? Jaký odpad lze recyklovat? Jaké výrobky se z recyklovaného odpadu vyrábějí?
Nejvhodnější způsob jak se zbavit TKO je snaha o jeho nové využití, tj. recyklovat. Recyklace má několik výhod. Sníží se spotřeba surovin, objem důlních odpadů, objem použité vody, spotřeba energie při výrobě, znečištění vzduchu a vody. Z odpadu se pak stává druhotná surovina, která je způsobilá k dalšímu využití. Sběr materiálu, jeho třídění a zpracování se děje několika způsoby. Nejdelší tradici mají sběrny (výkupy) druhotných surovin. Vykupují především papír, textil, barevné kovy, železo, autobaterie, drahé kovy. Další způsob jsou donáškové nádobové systémy separovaného sběru, které jsou určeny pro sběr skla (čirého nebo barevného), papíru a plastů. Separace a následná recyklace odpadů v České republice sice není prozatím zcela rozvinuta, ovšem po vstupu do Evropské unie se konečně začínají kontejnery na tříděný odpad objevovat na mnoha místech, a dokonce i v některých menších vesnicích. Také veřejnost si začala více uvědomovat důležitost třídění a odpady alespoň z části třídí. Problém představuje zejména nedostatečná informovanost. KONTEJNERY NA PAPÍR jsou označeny modrou barvou. Nejvíce žádaným papírovým materiálem jsou lepenka, karton a noviny. Mezi méně žádaný materiál patří potom časopisy a jiný materiál s povrchovou úpravou. Nejméně žádaná je papírová směska, zejména letáky. Kontejnery na papír nejsou určeny na znečištěný papír (mastný,..), brusný papír, kopírák, pauzovací papíry, papíry s tuhou povrchovou úpravou a papíry zdobené kovovými a jinými potisky. Recyklace těchto materiálů je nevýhodná z mnoha hledisek a proto se neprovádí. KONTEJNERY NA PLAST jsou označované žlutou barvou. Smí se do nich vkládat většina plastů, polypropylen, polyethylen, polystyren a polyethylentereftalát neboli PET lahve. Naopak PVC, pěnové plasty mimo polystyrénu, znečištěné plasty (kupříkladu plasty které dříve obsahovaly nějaké chemické látky), bakelit a plasty obsahující jiné druhy látek nejsou pro vložení do kontejnerů na plast určeny. Zvláštní skupinou jsou nápojové kartony. Bohužel kontejnery speciálně na tyto obaly se vyskytují v naší zemi málokde. Jsou města, která organizují svoz tohoto druhu obalu tím způsobem, že vyhlásí den svozu a místa kam mají lidé obaly s tímto odpadem odložit. Jsou i města, která realizují sběr nápojových kartonu společně s plasty a pak je na dotřiďovací lince vyseparují. Převažující barva KONTEJNERU NA SKLO je bílá. Můžeme se však setkat také s barvou zelenou. Do kontejnerů na sklo se smí vkládat skleněné obaly - barevné i bílé. Někde je ještě možno vidět kontejnery rozdělující bílé a barevné sklo. Dalším materiálem, který je možno vkládat do kontejnerů na sklo jsou potom veškerá tabulová skla. Do kontejnerů na sklo je zakázáno kvůli nemožnosti recyklace vkládat skla znečištěná, automobilová a skla drátovaná nebo jinak mísená s dalším materiálem. Do KONTEJNERŮ NA KOMUNÁLNÍ ODPAD je možné vkládat v podstatě cokoliv, co není považováno za odpad nebezpečný. Jako NEBEZPEČNÝ ODPAD je jakákoliv pevná, kapalná či plynná látka, která je hořlavá (ropné odpady, organická rozpouštědla apod.), způsobuje korozi (kyseliny, zásady), výbušná nebo toxická (rtuť, olovo, kadmium, nikl, rozpouštědla, přípravky na hubení rostlinných a živočišných škůdců,
18
saponáty, prací prostředky apod.). Patří mezi něj baterie, galvanické články, akumulátory, chladicí a mrazicí zařízení, elektrotechnika, zářivky, a mnohé další. Pokud si nejste jisti, zda odpad, který se chystáte vyhodit, nespadá pod odpad nebezpečný, raději jej do kontejneru na komunální odpad nevhazujte. Pro svoz nebezpečného odpadu má každá obec stanovený určitý systém, který je povinna zajistit minimálně mobilním svozem nebezpečného odpadu jednou ročně. Navíc je každá obec povinna zajistit pro občany místo, kam mohou nebezpečný odpad odkládat. Kontejner na komunální odpad se označuje nejvíce černou nebo červenou barvou. Do KONTEJNERŮ NA BIOLOGICKÝ ODPAD označených zelenou barvou je možno vkládat především odpad pocházející z našich zahrádek a z domácností. Z domácností jsou to například některé nevyužité chemicky neznečištěné zbytky jídla, sáčky od čaje aj. U nás se tento typ kontejnerů moc nevyskytuje. Nejlepší odstranění a zároveň využití těchto odpadů totiž představuje jejich kompostování.
O třídění odpadu toho bylo napsáno dost. Málokde se však dočtete jak poznat druh obalu, pokud si nejste jisti. V následující tabulce je ucelený přehled označení obalu z hlediska materiálu dle českých státních norem ČSN 77 0052 a ČSN 77 0053. Značkou, která by měla být na obalu, je trojúhelník tvořený třemi šipkami, který je uvnitř doplněn číselným kódem. Pod tímto trojúhelníkem je ještě uveden písmenný kód materiálu. Kódy materiálu PLASTY Písmenný kód
Čís. kód
Kam s ním
Co z něho bude
Polyethylentereftalát PET
1
kontejner na plasty nebo přímo na PET
izolace do bund a spacáků
Vysokohustotní (lineární) polyetylén
HDPE nebo PE-HD
2
kontejner na plasty
trubky
Polyvinylchlorid
PVC
3
sběrný dvůr
okna,parapety,dveře, chlorovodík, uhlovodíky
LDPE nebo PE-LD
4
kontejner na plasty
trubky
PP PS
5 6
kontejner na plasty kontejner na plasty
sáčky a tašky stavební izolační materiál
Materiál
Nízkohustotní (rozvětvený) polyetylén Polypropylén Polystyren PAPÍR Materiál
Písmenný kód
Čís. kód
Kam s ním
Co z něho bude
Vlnitá lepenka Hladká lepenka
PAP PAP
20 21
kontejner na papír kontejner na papír
Papír
PAP
22 - 39
kontejner na papír
obalový materiál obalový materiál kancelářský papír, sešity, toaletní papír
KOVY Materiál
Písmenný kód
Čís. kód
Ocel
Fe
40
Hliník
ALU
41
Kam s ním
kontejner na kovy, sběrný dvůr kontejner na kovy, sběrný dvůr
19
Co z něho bude
po roztavení nové výrobky po roztavení nové výrobky
DŘEVO Materiál
Písmenný kód
Čís. kód
Kam s ním
Co z něho bude
Dřevo Korek
FOR FOR
50 51
sběrný dvůr sběrný dvůr
ve většině případů nepoužitelné ve většině případů nepoužitelné
Materiál
Písmenný kód
Čís. kód
Kam s ním
Co z něho bude
Bavlna Juta
TEX TEX
60 61
sběrný dvůr sběrný dvůr
izolace, polstrování izolace, polstrování
Materiál
Písmenný kód
Čís. kód
Kam s ním
Co z něho bude
Bílé sklo Zelené sklo Hnědé sklo
GL GL GL
70 71 72
kontejner na sklo kontejner na sklo kontejner na sklo
nové lahve nové lahve nové lahve
TEXTIL
SKLO
SMĚS MATERIÁLŮ V současné době není ideální technologie, kterou by bylo možné tyto materiály rozumně oddělit a zpracovat, proto zde nejsou uvedeny informace o dalším využití. Snad jen kromě tetra-packu se jiný směsný obal v našich podmínkách netřídí. Místo hvězdičky se doplní písmenný kód jednotlivých materiálů. Materiál Písmenný kód Číselný kód Papír a lepenka/různé kovy C/* 80 Papír a lepenka/plast C/* 81 Papír a lepenka/hliník C/* 82 Papír a lepenka/ocelový pocínovaný plech C/* 83 Papír a lepenka/plast/hliník C/* 84 Papír a lepenka/plast/hliník/ocelový pocínovaný plech C/* 85 Plast/hliník C/* 90 Plast/ocelový pocínovaný plech C/* 91 Plast/různé kovy C/* 92 Sklo/plast C/* 95 Sklo/hliník C/* 96 Sklo/ocelový pocínovaný plech C/* 97 Sklo/různé kovy C/* 98 Tento systém pomáhá nejen nám, ale i zpracovatelským firmám, které pak snadno zjistí o jaký materiál se jedná. Teď už záleží na nás, zda se těmito nápisy budeme řídit a neznečišťovat si tak svoje životní prostředí. Plasty známé také pod starším názvem „umělé hmoty“ nebo „plastické hmoty“ K hledání nových hmot vedl, kromě nevýhod přírodních materiálů, i nedostatek některých z přírodních surovin nebo jejich vysoká cena. Projevilo se to zejména v době válek, kdy některé země byly zbaveny možnosti dovážet životně důležité suroviny. rozvinulo odvětví chemie, která se zabývá sloučeninami uhlíku - tzv. organická chemie. V laboratořích vznikaly doslova desetitisíce látek, které patrně nikdy v přírodě neexistovaly. Léčiva, barviva, smrtelné jedy, nátěrové hmoty, rozpouštědla, lepidla a umělé hmoty. Doslova stovky a tisíce umělých hmot začaly produkovat továrny na celém světě z ropných produktů po druhé světové válce. Lidé byli nadšeni, že si mohou vyrobit hmoty téměř podle svého přání, a to většinou daleko lehčí, lépe zpracovatelné, skoro je neničila koroze, měly lepší mechanické vlastnosti pevnost, houževnatost, méně se opotřebovávaly a byly lacinější, než byly přírodní materiály.
20
Obaly, látky a textilní vlákna, hračky, součásti strojů, náhrady některých lidských orgánů, laky, nátěry, lepidla - to je jen část využití umělých hmot. – – – –
Jaká surovina je nejčastěji používána jako výchozí pro výrobu plastických hmot? V kterém období našeho století se začaly plasty hojně vyrábět a používat? Jaké výhody a nevýhody má používání plastů? Řada plastů se dá recyklovat nebo jim vymyslet jiné praktické použití. Vymyslete další použití pro kelímek od jogurtu a PET láhev. – Jakým způsobem se dá snížit spotřeba plastů? Tabulka 7 PŘEDNOSTI UMĚLÝCH HMOT ZÁPORY A ÚSKALÍ UMĚLÝCH HMOT - snadná dostupnost a relativně nízká cena ve srovnání s přírodními materiály - snadné přizpůsobení mechanických a chemických vlastností a vzhledu k předem danému účelu již během výroby základní suroviny - velké možnosti následných úprav vlastností pomocí různých přísad, plnidel a změkčovadel - snadná obrobitelnost a zpracovatelnost, možnost přesného odlévání, lisování, tažení - některé umělé hmoty lze přetvářet do podoby tuhých pěn, které výborně izolují teplo i zvuk - pro potřeby potravinářského průmyslu a zdravotnictví se lehce dají vyrobit hmoty splňující i velice přísné požadavky na zdravotní nezávadnost a chemickou odolnost.
-
-
-
většinou velká jedovatost a prokázaná rakovinotvornost výchozích jednoduchých sloučenin velká spotřeba vody a energie při výrobě výchozích surovin i konečných hmot nedokonalost výrobního postupu způsobuje, že v mnoha zejména měkčených hmotách zůstávají zbytky výchozích sloučenin, změkčovadel a jiných nežádoucích příměsí nestálost mnohých hmot proti působení tepla a světla: mnoho hmot se působením slunečního světla rozkládá na jednoduché sloučeniny, ztrácí svojí pružnost a uvolňuje jedovaté látky u většiny hmot vysoká stálost proti normálním rozkladným pochodům v přírodě obtížná likvidace nebo opětné použití některých hmot.
Plasty označují řadu syntetických nebo polysyntetických polymeračních produktů. Kromě polymerů mohou často obsahovat i jiné látky na zlepšení kvality. Plasty mohou být formovány do předmětů, filmů nebo vláken. Jméno získali díky tomu, že mnohé jsou za určitých podmínek tvarovatelné - mají vlastnost zvanou plasticita. Plasty mají velkou variabilitu vlastností jako tepelná tolerance, tvrdost, odolnost a mnoho jiných. V kombinaci s touto adaptabilitou, obecná jednotnost složení a nízká hmotnost plastů umožňuje jejich použití v téměř všech průmyslových odvětvích. Umělé hmoty se vyrábějí slučováním jednoduchých sloučenin do dlouhých řetězů a sítí. Pokud je výchozí sloučenina jedna, nazývají se hmoty polymery (například polyetylén nebo polyvinylchlorid - PVC), pokud je výchozích sloučenin více, nazývají se tyto hmoty buď kopolymery, jestliže se výchozí sloučeniny slučují bez uvolňování např. vody (např. některé umělé kaučuky) nebo polykondenzáty (např. Bakelit, Silon aj.), jestliže se při jejich vzniku uvolňuje voda, nebo jiná sloučenina. Umělých hmot je v současné době známo několik tisíc, několik set se jich používá v praxi. Podle chování při zahřívání lze umělé hmoty rozdělit do tří skupin: – První při zahřívání měkne a taví se. Takovéto látky se nazývají termoplasty (doslova to znamená "za tepla tvárné"). Sem patří například polyetylén (sáčky, hračky atd.), polystyrén (pevný jako modely letadel, některé kelímky na jogurty, pěnový jako izolační materiál) a řada dalších. – Druhá velká skupina zahřátím tvrdne a dál se s teplotou prakticky nemění. Tato skupina se nazývá termosety (doslova "nastavované, vytvrzované teplem"). Patří sem například Bakelit (knoflíky, strojní součástky), Modurit (modelovací hmota) aj. – Do třetí skupiny patří látky, které se zahříváním nad určitou teplotu rozkládají, aniž by se přitom tavily - např. epoxydové pryskyřice.
21
4. VYUŽITÍ INTERNETU Český hydrometeorologický ústav http://www.chmi.cz ČHMÚ totiž vykonává funkci ústředního ústavu pro obory čistota ovzduší, hydrobiologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie. např. BLESKY NA WEBU Učivo: vedení elektrického proudu v kapalinách, plynech a polovodičích Na úvodní stránce si můžete přečíst o detekci blesků ve střední Evropě. V levém rámci se nacházejí odkazy: Data – blesková aktivita v ČR za posledních 90 min. Ochrana osob – rady, jak se chovat při bouřce, jak se chránit před bleskem Ochrana elektronických zařízení – jak chránit při bouřce elektroniku atd.
5. POUŽITÁ LITERATURA Bergstedt, Ch.: Energie. Člověk a příroda. Učebnice pro integrovanou výuku. Plzeň: Fraus, 2005 Czabanová, E, Mimoškolní výchova žáků ZŠ k aktivní ochraně a tvorbě životního prostředí v podmínkách velkoměsta [diplomová práce], Praha: Katedra učitelství a didaktiky biologie, 1996 Duhajský, J. a kol. Fyzika. Využití Internetu ve výuce. Metodická příručka pro základní školy. Brno: CP Books 2005 Internetová verze knihy http://internet.ceskaskola.cz/knihy.asp?stranka=1 [10.9.2006] Franta, J. Ledvinová, J. Obaly bez obalu (program sdružení Tereza). Praha: Ekokom Pumpr, V., Beneš, P., Frýzková, M., Janoušková, S.: Environmentální výchova ve výuce chemie v základním vzdělávání. Praha: UK PedF Praha a MHMP - odbor školství, 2005 Svoboda E.: Fyzika, pokusy s jednoduchými pomůckami. Praha: Prométheus, 2001 http://www.priroda.cz/clanky.php?sub=2 [1.9.2006]
22
