ROLE EUROREGIONŮ V ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOZÁPADNÍCH ČECHÁCH Petr Janeček Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická, Husova 11, 306 14 Plzeň Email:
[email protected] Abstract: In the field of tourism we can identify a number of organizations that influence its development. Although a number of these entities were established without the primary goal of participation in tourism development, over time, have become active players in tourism and also for tourism itself became important partners. This paper focus on the effect of Euroregions to tourism development in southwestern Bohemia. It used secondary sources of information about the region and their activities as a basis for this contribution, which were supplemented by primary information obtained through interviews with representatives of each regions. The article focused on both the history and the origin of these Euroregions, as well as their activities. Attention was also granted funding of activities primary in tourism. Contribution is an input material for future research and work on dissertation topic that focuses on destination management and marketing. Keywords: Destination management, Euroregion, Region, Southwest Bohemia. JEL classification: L83 Úvod Na poli cestovního ruchu můžeme identifikovat celou řadu subjektů, které ovlivňují jeho rozvoj. Tyto subjekty mohou jednat jak ve veřejném tak i v soukromém zájmu a stejně tak se dopad jejich činností přirozeně liší. V současnosti je kvůli velké konkurenci na trhu a koncentraci sil (ať už finančního charakteru či mocenského charakteru) kladen důraz na kooperaci a sjednocení jednotlivých hráčů v určitou kompaktní strukturu, která bude moci lépe hájit společné zájmy. I když celá řada subjektů nevznikla s primárním cílem participace v rozvoji cestovního ruchu, postupem času se staly činnými aktéry rozvoje turismu a i pro turismus samotný se staly důležitými partnery v regionu. Příspěvek se zaměřuje na analýzu působení euroregionů na rozvoj cestovního ruchu v jihozápadních Čechách. Jako základ pro tvorbu příspěvku sloužily sekundární zdroje informací o regionech a jejich činnostech, které byly doplněny o primární informace získané rozhovory se zástupci jednotlivých regionů. V článku se vychází z teoretických poznatků, které vyústily v praktický pohled na region jihozápadních Čech. Pozornost byla zaměřena na českou část území regionů: Euregia Egrensis, Euroregion Šumava jihozápadní Čechy, Jihočeská Silva Nortica a Evropský region Dunaj-Vltava. Autor se zaměřil jak na historii a vznik zmíněných euroregionů, tak také na jejich činnost v oblasti turismu. Aby mohl být účel každého subjektu splněn je třeba disponovat určitými prostředky. Proto byla v příspěvku také ponechána pozornost financování jednotlivých aktivit se zaměřením na ty aktivity, které ovlivňují cestovní ruch nejvíce. Příspěvek je dalším vstupním materiálem pro výzkum a práci na disertačním tématu autora, které se zaměřuje na destinační řízení a marketing. Pro tyto potřeby je nutné získat informace o všech hráčích ovlivňujících cestovní ruch v destinaci.
295
1 Historie přeshraniční spolupráce Tradiční chápání státu jako konečný zdroj nebo úložiště suverenity nad ohraničenou částí zemského povrchu a societou, která zde žije, je v rozporu se současným světem. Dnes dochází k přeshraničním tokům kapitálu, zboží, osob a myšlenek. Proto bychom měli nad striktním teritoriálním uspořádáním přemýšlet zcela jinak [9]. Hraniční regiony jsou charakteristické celou řadou ekonomických bariér a nerovnováhami na interních a externích hranicích Evropské Unie. Ekonomická centra hraničních regionů jsou odtržena od přirozeného zázemí přes hranice, což účinně narušuje přirozenou strukturu obchodu a služeb [17]. Začátkem devadesátých let 20. století poznalo evropské uskupení, že hraniční regiony jsou v nevýhodě, protože se rozkládají daleko od transportního systému plánovaného na národních bázích jednotlivých států. Typické bylo pro takové regiony zkreslování obchodu, duplicity služeb, jazyková bariéra, nízká praxe v oblasti zaměstnanosti a sociálního systému. Dnes je uznání odpovědnosti za přeshraniční území ošetřeno v úmluvě o přeshraniční spolupráci (Madridská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci 2000), která byla podněcována k uznání Radou Evropy [16]. Přeshraniční spolupráce v Evropě je charakterizována intenzivnějším zapojením veřejných orgánů a politických institucí oproti přeshraniční spolupráci ve světě např. v Severní Americe (NAFTA). Zhruba od druhé poloviny padesátých let 20. století se zabývá rostoucí počet místních a regionálních orgánů tvorbou přeshraničních regionálních aliancí, které mají formu euroregionů s cílem podporovat přeshraniční spolupráci a integraci. Zvláště od vzniku společného evropského trhu byla věnována finanční podpora Evropské Unie pro takové přeshraniční iniciativy [7]. Nejdůležitějším nástrojem podporujícím přeshraniční spolupráci byla iniciativa INTERREG, která byla zaměřena na spolupráci na vnitřních hranicích EU a rovněž na „vnitřních část“ vnějších hranic [2]. Finanční podpora (INTERREG I) byla zaměřena nejprve na omezení vnitřních hranic. Nicméně dále bylo nutno se zaměřit i na vnější hranice (INTERREG II). Širší podpora byla věnována kandidátským zemím prostřednictvím INTERREG III. Tak mohly i méně zkušené regiony získávat podporu ve formě zkušeností, networkingu a příkladů dobré praxe z lokalit západní Evropy. Vznikaly tak výhody, které vzešly z obchodní kooperace prostřednictvím různých fór, setkání a výstav, stejně tak jako růstem turismu stimulovaného informacemi, tréninkem a provizemi k lepšímu využití jak turistických tak i cyklistických stezek. Na česko-německých a česko-rakouských hranicích se největší pozornost věnovala rozvoji ekonomické kooperace zahrnující podporu malého a středního podnikání, rozvoj turismu, vzdělání a podporu pracovního trhu, zemědělství a sociální a kulturní oblast [16]. 2 Euroregion Přeshraniční regiony jsou obyčejně známy v evropském kontextu jako euroregiony nebo eurogia. Byly vytvářeny přes původně dělící hranici dvou či více států za účelem snížení jejich role jako dělící překážky ve snaze redefinovat pevné, hraničně ukotvené území jednotlivých států Murphy, Perkmann & Sum in [9]. Euroregion je tedy termín pro přeshraniční alianci mezi vládními a mezivládními autoritami na lokální nebo regionální úrovni, které nejsou v centru států [7]. Existují dvě perspektivy pohledu na přeshraniční regiony [9]. První pohled vychází převážně z politické ekonomie, která vidí euroregiony jako dvoustrannou akumulaci kapitálu s jinak většinou skeptickým pohledem na jejich další význam. Druhý pohled je více tolerantní. Připisuje evropským regionům jistou míru agendy, a proto v nich vidí inovativní možnosti jako prostorové teritorializace Jessop, Kramsch, Murphy, O’Dowd, Perkmann, Scott in [9].
296
Boman and Berg in [6] uvádějí, že společná identita, blízkost nebo společné zájmy jsou jednotící základy pro přeshraniční spolupráci. Myšlenka organizace přeshraniční spolupráce byla prvně vznesena Evropskou Radou. Nicméně název „euroregion“ vznikl z již existující organizace přeshraniční spolupráce „euregio“ (hranice Německa a Nizozemska) a postupně se stal obecným pojmem. V Evropě existuje mnoho forem organizací na principu přeshraniční spolupráce. Mnoho jejich názvů vychází z obecných „region, euroregion“: Euregio (Hellsinky-Tallin Euregio), Euroregio (Inn-Salzbach – Euroregio), Euroregion (Niemen Euroregion), Regio (Regio Egrensis), Rada (Kvarken Counsil), Konference (Lake Constance Conference), Pracovní skupina (Working Community of Western Apls), Výbor (Öresund Commitee) a další podobné termíny. Na podporu výměny informací a koordinaci aktivit se společným cílem mezi jednotlivými regiony vznikla Asociace evropských hraničních regionů (Association of European Border Region), která byla založena v roce 1971. Podle této asociace stanovila Evropská Rada kritéria identifikující euroregiony: Asociace lokáních či regionálních autorit obou stran státních hranic, někdy s parlamentním shromážděním. Přeshraniční asociace se stálým sekretariátem a technickým a administrativním týmem a vlastními zdroji. S vlastnostmi soukromého práva založených na neziskovém účelu asociací nebo sdružení na obou stranách hranice respektující národní právní rámce. S vlastnostmi veřejného práva založených na mezivládním ujednání nebo mezivládní dohodě řešící další záležitosti s účastní dalších územních autorit. Dále mají stanoveny geografické, politické, administrativní a funkční charakteristiky [17]. Euroregiony představují inovativní formy institucionálního podnikání, obzvláště ve smyslu jejich bytí implementační agenturou programů Evropské Unie a standardním modelem pro sledování přeshraniční spolupráce Perkmann in [8]. Činnosti územních komunit typu euroregionů jsou považovány za nejefektivnější existující mechanismus přeshraniční spolupráce, jejichž charakteristickým rysem jsou stálé společné pracovní struktury [18]. Podle společných charakteristik jednotlivých kooperujících regionů vznikla typologie euroregionů. Euroregiony se liší podle aktérů iniciujících jejich vznik, dále podle úrovně rozvoje spolupráce a v poslední řadě podle cíle kooperace [6].
297
Obrázek1: Typologie kooperace euroregionů
Zdroj: Katrin- Liis Lepik
3 Přeshraniční spolupráce v ČR Na hranicích České republiky započala opravdová spolupráce začátkem devadesátých let 20. století, kdy začaly vznikat dle vzoru starých členských zemí první euroregiony. Do tohoto období se také datuje počátek systematické podpory přeshraniční spolupráce Evropskou unií [2]. Česká republika je jedním ze států, na jejichž území se utvořilo velké množství euroregionů. Nejstarší euroregiony vznikající na území České republiky vznikaly na českoněmecké hranici jejich prostorové šíření se dále směřovalo na území česko-polské a československé a nejmladší euroregiony vznikaly na území česko-rakouského pohraničí. V současné době pokrývá území státní hranice 13 euroregionů plus Evropský region Dunaj – Vltava. Můžeme mluvit, že hranice České republiky jsou téměř celé rovnoměrně podporovány přeshraniční spoluprací. Euroregiony se mezi sebou liší svou rozlohou, počtem obyvatel, kteří v regionu žijí a počtem obcí, které jsou v euroregionech sdruženy. Ve sledovaném území se nachází jeden velký euroregion (Šumava) a dva středně velké regiony (Silva Nortica a Egrensis). Zajímavé je, že co do rozlohy je euroregion Šumava charakterizován jako velký, tak co do počtu obyvatel je malý. Zapříčiňuje to krajinný pokryv s výskytem velkých neobydlených ploch chráněného a přírodně vzácného území Národního parku Šumava a CHKO Šumava. Naskýtá se zde možnost rozvoje přeshraniční spolupráce ve forma cestovního ruchu. Neboť přeshraniční cestovní ruch má stejně tak prvotní cíl směřován k socio-ekonomickému rozvoji regionu jako euroregion ve své podstatě. Pro rozvoj přeshraničního cestovního ruchu je třeba zlepšit spolupráci na obou stranách hranice a zaměřit 298
se na neorganizovaný turismu a přeměnit ho na organizovaný turismu pomocí operátorů na obou stranách hranice [10]. Rozložení euroregionů v České republice můžeme vidět na následujícím obrázku. Obrázek 2: Euroregiony v ČR
Zdroj: Euroregion ČSÚ v Plzni, 2013
4 Podpora přeshraniční spolupráce Operační program Přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Operační program se zaměřuje na přeshraniční spolupráci České republiky a Svobodného státu Bavorsko. OP je členěn na dvě osy: I. Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě II. Rozvoj území a životního prostředí Z operačního programu jsou financovány projekty, které alokují více jak 25 000 Eur nákladů. Pro menší projekty do 25 000 Eur existuje tzv. Dispoziční fond, jehož správci jsou na jihozápadní hranici ČR Euregio Egrensis a Euroregion Šumava [13]. Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007-2013 mezi svobodným státem Sasko a Českou republikou Operační program obsahuje tři osy: I. Rozvoj rámcových společných podmínek v dotačním území II. Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu III. Zlepšení situace přírody a životního prostředí
299
Tento program má dělicí sumu pro čerpání finančních prostředků stanovenou na 22500 Eur. Což znamená, že projekty, které jsou menšího rozsahu než je stanovená částka jsou financované z Fondu malých projektů. Jeho správci jsou Euregio Egrensis, Euroregion ElbeLabe, Euroregion Erzgebirge-Krušnohoří, Euroregon Niesse – Nisa [15]. Cíl evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013 Operační program je určen pro české kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský. Obsahuje dvě osy: I. Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how II. Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj [14]. INTERREG II INTERREG II je v rámci strukturálních fondů součástí Cíle 3 – Evropská územní spolupráce politiky soudržnosti EU pro období 2007 – 2013. Program je zaměřen na posílení efektivnosti a zkvalitnění aktivit územní spolupráce v členských státech EU a dalších státech do programu zapojených. INTERREG II má dvě prioritní osy: I. Rozvoj a dodání služeb II. Technická asistence [12]. Fond malých projektů Fond malých projektů je kompaktní součástí Programu Evropské územní spolupráce 2007 – 2013 a svým charakterem navazuje na předchozí úspěšnou Iniciativu INTERREG IIIA a zvláště pak na přeshraniční spolupráci CBC Phare – společný fond malých projektů. Fond malých projektů je flexibilní instrument, jehož cílem je podporovat přímou přeshraniční spolupráci v regionech v rámci finančně menších projektů. Fond se zaměřuje jednak na malé neinvestiční projekty a malé infrastrukturní projekty zaměřené na přeshraniční spolupráci s rakouskými partnery v částce od 2 do 20 tisíc Eur. Pro Jihočeský kraj je správcem Fondu malých projektů Jihočeská Silva Nortica [1]. 5 Euroregion Šumava Euroregion Šumava vznikl v Českém Krumlově v roce 1993 s cílem sdružit tři příhraniční oblasti států Česka, Německa a Rakouska. Triádu partnerů v příhraniční spolupráci tvoří Euroregion Šumava, Euregio Bayerischer Wald – Unter Inn a Regionalmanagement Műllviertel. Mezi své činnosti zahrnuje zkvalitňování a koordinaci přeshraniční spolupráce, reprezentaci regionu, výměnu informací, účast na tvorbě strategií rozvoje a programů EU a nejdůležitější činností je správa Dispozičního fondu Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR-Svobodný stát Bavorsko v regionu Šumava. Podpora z Dispozičního fondu je zaměřena na projekty people-to-people: kulturní výměny, místní demokracie, lidské zdroje, plánovací a rozvojové studie, hospodářský rozvoj, cestovní ruch, životní prostředí, marketing a komunikace, spolupráce institucí. Malé investiční projekty obsahují činnosti, které zasahují do oblasti turismu a to sice: značení a vybavení turistických stezek, informační značení měst a obcí, obnova a výstavba malých památníků, plánovací a rozvojové studie. Lze sem zařadit i část projektů zaměřených na oblast životního prostředí jakožto jeden z komponent nabídky destinací. Euroregion si jako instituce nenárokuje nějaké direktivní řízení toho, co jednotliví členové mohou nebo nemohou dělat, ale hlavním smyslem je být platformou pro vzájemné sousedské setkávání, komunikaci, tok informací a pomoc při realizování přeshraničních projektů [3]. Euroregion Šumava se stal také jedním iniciátorem, který byl znepokojen s nezahrnutím turismu do priorit v dalším programovacím období Evropské Unie. Při spravování Dispozičního fondu spolupracuje Euroregion Šumava s administrátorem fondu Regionální rozvojovou agenturou Šumava se sídlem ve Stachách. Alokaci finančních
300
prostředků, které Euroregion přerozděluje jsou přehledně uvedeny v tabulce 1. Je zde znatelné, že české částí euroregionu je věnována větší finanční pozornost. Taktéž množství podaných projektů je téměř třikrát vyšší. Nicméně úspěšnost projektů ve schvalovací fázi je rovněž diametrálně odlišná od německé části. Z uvedeného přehledu lze usuzovat, že projekty podávané na německé části euroregionu jsou zpracovány ve vyšší kvalitě, a proto je jejich poměr ve schvalování vyšší. Nicméně při čerpání zamýšlené alokace finančních zdrojů postupují obě části euroregionu téměř se shodou. Tabulka 1: Alokace finančních prostředků a projektů Euroregionu Šumava česká část německá část finanční alokace € 2 944 474 € 2 000 000 podané projekty 666 249 schválené projekty 528 229 přidělené dotace € 2 797 584 € 1 823 323 Zdroj: Vlastní zpracování
6 Euroregio Silva Nortica Sdružení právnických osob Jihočeská Silva Nortica vznikla v roce 2002 za účelem snížení disparit v příhraničních regionů na české a rakouské straně společné státní hranice. Jedná se o jednu z nejmladších organizací zabývající se přeshraniční spoluprací. Euroregio vypracovával pracovní programy pro období 2003-2004, 2004 – 2013 a na období 2007-2013 vytvořil společnou strategii, ve které mezi základní priority stanovuje: Trvale udržitelný rozvoj příhraniční – spojující infrastruktura, podpora zemědělství, údržba krajiny, rozvoj cestovního ruchu, kvalita života občanské společnosti Cesta – společné struktury, strategie, kvalitní projekty pro využívání fondů Evropské Unie Cíl – odstranění barier, rozvinutý region Euregio má ve své struktuře zaimplementovanou pracovní skupinu pro cestovní ruch, která je složena z odborníků na cestovní ruch z obou stran hranice. Jihočeská Silva Nortica je správcem a administrátorem Fondu malých projektů pro oblast jižní Čechy – Horní Rakousko – Dolní Rakousko (Jihočeská Silva Nortica). Fond malých projektů předpokládá alokaci finančních prostředků na českou část regionu ve výši 6.745.200 Eur a na rakouskou část regionu 1.600.000 Eur. V současnosti je na české straně regionu schváleno 267 projektů v celkovém objemu 1.427.298 Eur. Turismus podporuje Euregio Silva Nortica v oddělené oblasti Turistické projekty, konference, veletrhy, soutěže. Tato oblast sice se řadí mezi nejčetnější co do počtu podaných projektů avšak v procentním vyjádření schváleného příspěvku z ERDF nevykazuje nejvyšších hodnot. Je pravdou, že do této oblasti mohou být zařazeny i další podporované činnosti, které euroregion vede odděleně jako jsou: kulturní výměny, slavnosti, festivaly, výstavy, sport, malé infrastrukturní projekty viz tabulka 2. Do sféry cestovního ruchu je řazena i část malých infrastrukturních projektů, které se zaměřují na turistické značené například měst či obcí v regionu. Při administraci Fondu malých projektů spolupracuje Jihočeská Silva Nortica s Regionální rozvojovou agenturou Šumava a Regionální rozvojovou agenturou jižních Čech.
301
Tabulka 2: Realizované projekty z FMP – česká část Projekty FMP podle tématu spolupráce kulturní výměny, slavnosti, festivaly, výstavy turistické projekty, konference, veletrhy, soutěže školní výměny, vzdělávání, spolupráce škol a dětí sport malé infrastrukturní projekty
% schvál. příspěvku počet ERDF 61 22,31 39 17,54 28 37 13
10,55 10,44 8,86
Celkem Eur € 289 382 € 227 569 € 136 866 € 135 392 € 114 991
Zdroj: Regionální sdružení Šumava, 2012
7 Euregio Egrensis Euregio Egrensis (Regionální sdružení obcí a měst) vznikl v roce 1993 a sdružuje oblasti západních Čech, Bavorska, Durynska a Saska. Euregio pracuje s vlastními prostředky a ve vlastní režii, radí partnerům při realizaci a při jejich financování svých projektů. Dále ovlivňuje hranice překračující projekty a akce a zprostředkovává přeshraniční kontakty. Možnosti podpory aktérů v regionu jsou především trojího druhu: Práce v regionech – je realizována především ze Saských zemských prostředků a výše podpory je v maximální částce 2 500 Eur na projekt. Malé projekty – v této oblasti jsou podporovány aktivity jako organizace a realizace seminářů, konferencí, informačních akcí, setkání, představení, soutěže, výměna zájmových skupin, tvorba informačních materiálů, informačních systémů nebo jazykové vzdělání. Projektové období pro Fond malých projektů je 2008-2014 a v současnosti je evidováno 137 projektů v celkové částce 1.650.000 Eur. Žadateli podpory mohou být soukromé i veřejné právnické osoby, spolky, církve, obce, vzdělávací zařízení, stát, samosprávy, komory, obecně prospěšné organizace, zájmové svazy. Dotovány jsou projekty v rozmezí od 1.500 Eur do 40.000 Eur. Velké projekty – Podpora pro velké projekty je čerpána z Dispozičního fondu a je cílena na projekty s rozpočtem nad 40.000 Eur. V současnosti je evidováno 206 projektů za celkovou sumu 2.006.235 Eur. V oblasti cestovního ruchu zastává Euregio Egrensis úlohu hlavně propagátora regionu. Pravidelně se Euregio Egrensis spolu s partnery účastní veletrhů cestovního ruchu (Regiontour, Holiday Word, f.re.e Mnichov). Je pořádána burza propagační materiálů při regionálním veletrhu a workshopu s tématem turismu. Euregio se také přímo podílí na tvorbě propagačních materiálů (mapy Euregio Mobil II, Super lokality regionu). Euregio zajišťuje také internetovou platformu a podporu turismu na internetu pro jednotlivé aktéry turismu z regionu. V organizační struktuře Euregia je cestovní ruch začleněn v poradním výboru a v zemském pracovním sdružení, které je součástí přeshraničního výboru, který řeší cestovní ruch a rekreaci. V roce 2013 se Euregio zaměřuje především na tři témata: 1. Výuka jazyků 2. Program CLARA2 – realizace workshopů na různá témata (cestovní ruch) 3. Rozvoj cestovního ruchu v euroregionu 8 Evropský region Dunaj – Vltava Základní myšlenka pro vznik Evropského regionu Dunaj – Vltava vznikala už v roce 2009. Samotný vznik regionu je datován k roku 2012. Tvorba evropského regionu je záležitost velice složitou a proto, bylo třeba dlouhého časového období pro naplánování veškerých
302
činností cílů evropského regionu. Evropský region Dunaj – Vltava si vytyčil osm oblastí budoucnosti, které budou vždy řízeny jedním hlavním regionem spolu s jedním poradním regionem [5]: Prostor pro inovaci a výzkum Prostor s vysokými školami Kooperace firem a tvorba klastrů Kvalifikované pracovní síly – flexibilní pracovní trh Turismus orientovaný na přírodu a zdraví, města a kulturu Obnovitelné zdroje energií a energetická efektivnost Mobilita, infrastruktura a doprava Mnohostrannost a setkání Evropský region Dunaj – Vltava má přirozeně stanoveny své cíle, které chce naplnit za použití strategického managementu. Strukturu strategické platformy můžeme vidět na obrázku 3. Jako základní stavební kameny úspěchu regionu jsou považovány práce s veřejností, princip partnerství, expertní zpracování projektů a kvalitní realizace, která se zajištuje erudovanými odborníky v problematice. Jako opěrné stěny můžeme charakterizovat strategie, které budou využívány k dosažení vrcholu pyramidy, který představují cíle Evropského regionu Dunaj – Vltava.
303
Obrázek 3: Strategická platforma Evropského regionu Dunaj – Vltava
Zdroj: vlastní zpracování podle www.europaregion-donau-moldau.at, 2013
Evropský region Dunaj – Vltava zahrnuje území třech států a proto je financován z více zdrojů a to sice z Evropského fondu pro regionální rozvoj: Evropská teritoriální spolupráce Rakousko – Česká republika, Cíl 3 Svobodný stát Bavorsko – Česká republika, INTERREG IV Svobodný stát Bavorsko – Rakousko. Turistika orientovaná na přírodu a zdraví, města a kulturu Regiony, které jsou zodpovědné za činnosti a aktivity pro naplňování oblasti budoucnosti turismu jsou Plzeňský a Jihočeský kraj. Jako vedoucí partner byl stanoven Plzeňský kraj. Oblast turismu se zaměřuje na další přeshraniční rozvoj existujících témat a nabídek a zlepšování stávajících a tvorbu nových marketingových organizačních struktur a struktur v oblasti služeb pomocí kooperace a sítí. Na jednom z pořádaných workshopů byla nadnesena 304
myšlenka tvorby klastru cestovního ruchu. Činnosti v oblasti turismu se mohou shrnout do následujících bodů: Rozvíjení turistické nabídky Podněcování kooperativních projektů Vývoj a zvyšování kvality v oblasti cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu v Evropské regionu Dunaj – Vltava. Závěr Cestovní ruch je multioborovou disciplínou, která ovlivňuje a je ovlivňována mnoha aktéry. Zkoumané území jihozápadních Čech je charakteristické svou jedinečností přírodních a kulturně-historických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Tyto předpoklady jsou využívány především lidmi, kteří sem přijíždějí než místní populací. Rezidenti mohou ovšem této výhody využívat pro svůj profit a nabízet produkty cestovního ruchu, které jsou v porovnání s jinými destinacemi často levnější a obsahují poměrnou část autenticity. Můžeme usuzovat, že turismu zde bude věnována velká pozornost. Nicméně se zde vyskytují další problematické oblasti, které je nutno řešit. V tomto smyslu vstupuje turismus do konkurenčního boje s problémy jako je zaměstnanost, nízká flexibilita pracovního trhu, chybějící infrastruktura apod. Celá řada municipalit obzvláště těch menších, se zaměřuje právě na tyto problémy ve svém území. Během integračního procesu do hry vstoupily společné euroregiony, které mají dostatečné zdroje a disponují know-how jak podnítit rozvoj regionu. Pro jednotlivé euroregiony je cestovní ruch jednou z možností jak propojit území a rozvíjet region. Regiony si pro podporu rozvoje turismu stanovují pracovní skupiny, které jsou sestaveny z odborníků na problematiku z obou stran hranic. To zaručuje jak objektivnost činností tak i přenos zkušeností s moderním chápáním cestovního ruchu ve vyspělých zemích. Článek popisuje stav česko – německého pohraničí a vývoj přeshraniční spolupráce v této oblasti. Autor se zaměřil především na činnosti, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu v regionu, aby mohl v budoucnosti na vázat na tyto podkladové znalosti dalším výzkumem zaměřeným na řízení cestovního ruchu. Literatura [1] AT-CZ 2007 - 2013: Fond malých projektů. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z:
. [2] BRANDA, Pavel. Euroregiony v České republice: komparativní analýza. Současná Evropa. 2009, roč. 2009, č. 1, s. 71-101. Dostupné z: . [3] DOKOUPIL, Jaroslav. Euroregion Šumava/Bayerischer Wald-Unterer Inn/Mühlviertel. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 185 s. ISBN 978-80-7380-4046. [4] Euroregiony ČSÚ v Plzni. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné .
z:
[5] Evropský region Dunaj - Vltava: Cíle, strategie, implementace. [online]. [cit. 2013-1024]. Dostupné z: . [6] LEPIK, K-L. Euroregions as mechanisms for strengthening cross-border cooperation in the Baltic Sea region. Trames. Journal of the Humanities and Social Sciences. 2009, vol. 13, issue 3, s. 265-. DOI: 10.3176/tr.2009.3.05. Dostupné z: .
305
[7] MARKUSSE, Jan. Transborder Regional Alliances in Europe: Chances for Ethnic Euroregions?. Geopolitics. 2004, vol. 9, issue 3, s. 649-673. DOI: 10.1080/14650040490478729. Dostupné z: . [8] PERRIN, Thomas. Inter-territoriality as a new trend in cultural policy? The case of Euroregions. Cultural Trends. 2010, vol. 19, 1-2, s. 125-139. DOI: 10.1080/09548961003696153. Dostupné z: . [9] POPESCU, Gabriel. The conflicting logics of cross-border reterritorialization: Geopolitics of Euroregions in Eastern Europe. Political Geography. 2008, vol. 27, issue 4, s. 418-438. DOI: 10.1016/j.polgeo.2008.03.002. Dostupné z: . [10] PORCUTAN, Adriana Mihaela. Publicity in Tourism: Relationship betwen Romania and Ukraine. Geographia Napocensis An. 2010, s. 81-88. [11] REGIONÁLNÍ SDRUŽENÍ ŠUMAVA. Studie evaluace: Fond malých projektů. Stachy, 2012. [12] Strukturální fondy - INTERREG II. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: . [13] Strukturální fondy - OP ČR - Bavorsko. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: . [14] Strukturální fondy - OP ČR - Rakousko. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: . [15] Strukturální fondy - OP ČR - Sasko. [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: . [16] TURNOCK, David a V. A. PLOTNIKOV. Cross-border cooperation: A major element in regional policy in the new East Central Europe. Zbornik Matice srpske za drustvene nauke. 2002, vol. 27, 112-113, s. 149-166. DOI: 10.2298/ZMSDN0213149T. Dostupné z: . [17] VASYLOVA, Valentyna. Euroregion in Ukraine-Romania-Republic of Moldava area: Expectations, experience and prospects. CES Working Papers. 2012, roč. 4, č. 4, s. 878886. [18] VOVENDA, A. V. a V. A. PLOTNIKOV. Euroregions as a factor of successful international integration in modern conditions: Geopolitics of Euroregions in Eastern Europe. Baltic Region. 2011, vol. 27, issue 4, s. 49-55. DOI: 10.5922/2079-8555-2011-46. Dostupné z: .
306
