ROLE VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ROLE OF SCIENTIFIC-TECHNICAL PARKS IN REGIONAL DEVELOPMENT

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

ROLE VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ROLE OF SCIENTIFIC-TECHNICAL PARKS IN REGIONAL DEVELOPMENT

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.

Autor: Lucie SOUKALOVÁ

Brno, květen 2008

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2007/2008

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

SOUKALOVÁ Lucie

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

ROLE VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V REGIONÁLNÍM ROZVOJI Role of scientific-technical parks in regional development

Zásady pro vypracování: Problémová oblast: Regionální rozvoj, inovace, veřejná podpora. Cíl práce: Cílem práce je na základě dostupné literatury a dalších zdrojů analyzovat fenomén VTP s důrazem analyzovat vybrané příklady v ČR, a zhodnotit přínosy a perspektivy dalšího rozvoje VTP. Postup práce a použité metody: 1. 2. 3. 4.

Vznik, vývoj a poslání vědecko-technických parků (VTP). Vybrané příklady úspěšných VTP v zemích EU. Rozvoj VTP v ČR. Přínosy a další perspektivy rozvoje VTP.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: Blažek, J. – Uhlíř, D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha 2002. Soukup, R.: Profesní nároky sektorů a odvětví – šetření vědecko-technických parků v ČR. Praha 2004. Internetové zdroje: - www.svtp.cz - www.mmr.cz

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Datum zadání diplomové práce: 9. 3. 2007

Termín odevzdání a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

............................................................. vedoucí katedry

V Brně dne 9. 3. 2007

.......................................................... děkan

Jméno a příjmení autora:

Lucie SOUKALOVÁ

Název diplomové práce:

Role vědecko-technických parků v regionálním rozvoji

Název v angličtině:

Role of scientific-technical parks in regional development

Katedra:

Regionální rozvoj a správa

Vedoucí diplomové práce:

doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.

Rok obhajoby:

2008

Anotace: Předmětem této diplomové práce je charakteristika institucí vědecko-technických parků a jejich forem. Zaměřuji se na význam vědecko-technických parků pro regionální rozvoj a rozvoj celé země v napojení na zásadní roli inovací. V tomto kontextu se věnuji inovacím, které jsou považovány za primární základ rozvoje, konkurenceschopnosti a prosperity. Popisuji aktivity EU s vazbou na silnou podporu výzkumu a vývoje a posilování konkurenceschopnosti.

Poté

se

ve

své

práci

zaměřuji

na

charakteristiku

těch

nejvýznamnějších zástupců vědecko-technických parků českého i evropského formátu. V poslední části práce jsou generovány vlastní přínosy VTP.

Anotation: The object of this document is to describe institution of scientific-technical parks and their forms. I focuse on value of scientific-technical parks for regional and national development. The attention is basicly concentrated on status of innovation in principle. In this context I attend to innovation, which are esteemed for primary principal of development, welfare and competitive strength. I describe EU documents, which are oriented on research and progress and strengthening of competitive advantage. After it I focuse in this work on decription of the most important scientific-parks in Czech republic and in Europe. In the last part of my work there are generated general benefits of scientific-parks in regional development.

Klíčová slova:

regionální

rozvoj,

inovace,

vědecko-technické

parky,

transfer

technologií, univerzita, výzkum a vývoj, veřejná podpora Keywords:

regional development, innovation, scientific-technical parks,technology transfer, university, research and development, public subvention

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Role vědecko-technických parků v regionálním rozvoji“ vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne: 2. 5. 2008

................................................................. Lucie SOUKALOVÁ

Na

tomto

místě

bych

chtěla

poděkovat

vedoucímu

své

diplomové

práce

doc. RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. za věnovaný čas, pomoc, odborné rady a připomínky při vypracování diplomové práce. Také bych ráda poděkovala panu RNDr. Jiřímu Očadlíkovi, generálnímu řediteli společnosti FEI Czech republic, panu Ing. Petru Mikešovi, technickému manažerovi Českého technologického parku, a panu Bc. Jiřímu Štursovi, administrátorovi projektů Vědecko-technologického parku Ostrava, za možnost návštěvy těchto institucí, konzultace a poskytnutí relevantních informací.

OBSAH: OBSAH ....................................................................................................................................7 ÚVOD .....................................................................................................................................10

1

VÝZNAM INOVACÍ A VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V ROZVOJI REGIONŮ ..........................................................................................12

2

1.1

Původ a aspekty termínu inovace ..........................................................................13

1.2

Aktivity Evropské unie na podporu inovací a konkurenceschopnosti...............17

1.2.1

Dokumenty EU na podporu inovací před rokem 2000 .........................................18

1.2.2

Nastolení cílů Lisabonské strategie ......................................................................19

1.2.3

Vybrané nástroje a opatření na podporu inovací ..................................................21

1.3

Zařazení myšlenky VTP do ekonomické teorie ...................................................22

1.4

Vznik vědecko-technických parků ........................................................................23

1.5

Typy vědecko-technických parků..........................................................................24

1.6

Zakladatelé VTP, typy dle vlastnictví ...................................................................25

1.7

Činnost, služby, funkce, přínosy VTP ...................................................................27

1.7.1

Provozované činnosti a nabízené služby ..............................................................27

1.7.2

Význam podnikatelských inkubátorů ve VTP a zhodnocení jejich dopadů .........28

1.7.3

Přínosy existence instituce vědecko-technického parku .......................................30

1.8

Kritéria pro přijímání inovačních firem do vědecko-technického parku .........31

1.9

Organizace pro podporu vědecko-technických parků ........................................35

1.9.1

Společnost vědecko-technických parků ................................................................35

1.9.2

Národní síť VTP v ČR ..........................................................................................37

1.9.3

Asociace inovačního podnikání ............................................................................38

1.9.4

Společnost pro podporu transferu technologií ......................................................41

CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V ČESKÉ REPUBLICE .........................................................................42 2.1

BIC Plzeň .................................................................................................................42

2.2

BIC Ostrava.............................................................................................................44

3

2.3

Technologické a inovační centrum ČVUT Praha ................................................47

2.4

Technologický inkubátor VUT Brno ....................................................................49

PŘÍKLADY VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V ZEMÍCH EVROPY ........................................................................................................................52 3.1

Silicon Valley ...........................................................................................................52

3.2

Vědecký park Cambridge ......................................................................................54

3.3

Vědecko-technické parky ve městě Vaasa ............................................................56

3.4

Vědecko-technické parky v Tampere ...................................................................58

3.4.1

Technologické Centrum Hermia ...........................................................................59

3.4.2

Technopolis Finn-Medi.........................................................................................60

3.5

4

Vědecko-technické parky v Oulu ..........................................................................62

3.5.1

Technopolis Linnanmaa ........................................................................................62

3.5.2

Ostatní VTP v Oulu ..............................................................................................64

3.6

Vědecko-technický park v Göteborgu ..................................................................65

3.7

Vědecko-technický park Sophia Antipolis ...........................................................67

3.8

Vědecko-technický park Graz ...............................................................................69

3.9

IASP .........................................................................................................................71

PŘÍNOSY VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ A PRAKTICKÉ POZNATKY Z JEJICH ČINNOSTI ...................................................................74 4.1

Návštěva Českého technologického parku ...........................................................74

4.1.1

Představení instituce ČTP .....................................................................................74

4.1.2

Návštěva sídla Českého technologického parku ...................................................76

4.1.3

Návštěva společnosti FEI Czech republic sídlící v ČTP ......................................78

4.2

Návštěva Vědecko-technologického parku Ostrava ............................................82

4.3

Přínosy vědecko-technických parků a perspektivy jejich vývoje .......................84

ZÁVĚR ..................................................................................................................................89 POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................92

SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................96 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................97 SEZNAM PŘÍLOH ...........................................................................................................98 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.........................................................................99

Lucie SOUKALOVÁ


ÚVOD Současný svět je plný pokroku, moderních přístupů a neustálého zlepšování se na všech rovinách. Jsme svědky permanentního sbližování a propojování národních ekonomik, prvky globalizace. Pro dnešní moderní dobu jsou charakteristickými projevy rychlý technologický rozvoj a dynamický vývoj kupředu na rovině ekonomické i sociální.

Primárním cílem regionální politiky Evropské unie je dynamický, ale rovnoměrný rozvoj všech regionů členských států EU se zaměřením na vyrovnávání současných regionálních divergencí. Jednotlivé evropské regiony NUTS II tvoří hlavní statistickou územní jednotku, základní územní celek. Regionální rozvoj představuje hlavní nosnou základnu, na kterém jsou stavěny jednotlivé politiky. Termínem regionální rozvoj se rozumí veškeré aktivity v území, které přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a v hospodářství.

Za primární hnací sílu veškerého pokroku a rozvoje jsou považovány inovace. Tato práce se soustřeďuje na aspekty regionálního rozvoje, na inovace a inovační procesy. Prioritně jsem se zaměřila na instituce, jež jsou kolébkou inovací, vynálezů a nových technologií. Těžištěm mé diplomové práce jsou tedy především vědecko-technické parky jako prostředky zvyšování hospodářského růstu a posilování regionálního rozvoje. Zabývám se fenoménem vědeckotechnických parků a jejich role v rozvoji regionů.

V první kapitole je k vykreslení prostředí, podstaty a účelu zadaných veličin použita deskriptivní metoda. Nejdříve se věnuji obecné charakteristice regionálního rozvoje jako prioritní myšlenky 21. století. Charakterizuji pojem inovace, jeho vznik, druhy inovací a veškeré aspekty s nimi související. Inovace jsou motivační silou a klíčem k ekonomickému rozvoji. Představují jedinou možnost, jak mohou podnikatelské subjekty na trhu obstát, využít svého potenciálu a uspět. V následujících podkapitolách se již pokouším charakterizovat fenomén vědecko-technického parku jako instituce pro tvorbu inovací, technologického vývoje a regionálního rozvoje. Věnuji se charakteristice všech forem vědecko-technických parků, popisu jejich činností i poskytovaných služeb. Poslední podkapitolu tvoří představení jednotlivých institucí založených primárně za účelem podpory VTP, inovací a transferu technologií.

10 -

Lucie SOUKALOVÁ


Druhá kapitola je věnována výčtu a charakteristice některých vědecko-technických parků v České republice. Pro její vypracování byla použita deskriptivní metoda. Za tímto účelem jsem si vybrala instituce svým významem zásadní, ať už v regionálním či celostátním měřítku. Ve svých činnostech nejšpičkovější jsou především podnikatelská a inovační centra – BIC, z nichž jsem ve své práci zaměřila pozornost na dvě ze čtyř podnikatelských a inovačních center nacházejících se na území České republiky.

Deskripcí evropských kvalitních inovačních center a vědecko-technických parků je tvořena třetí kapitola. První část je věnována charakteristice světově proslulé oblasti známé pod názvem Silicon Valley, které se stalo kolébkou vědecko-technických parků, a v současnosti představuje jedno z nejvýznamnějších světových center koncentrace vědění, výzkumu a technologií. Následují charakteristiky evropských institucí světového formátu, které vytváří kvalitní inovační infrastrukturu a obrovský inovační potenciál v Evropě. Ve spolupráci s univerzitami jsou vrcholovými centry výzkumu, vývoje a transferu jejich výsledků do hospodářské praxe v Evropě.

Čtvrtá a zároveň závěrečná kapitola je věnována vlastním přínosům plynoucím z existence vědecko-technických parků. Při její tvorbě byla použita metoda dotazování a následně pak také analýza zjištěného stavu ve spojení s metodou komparativní. Na konci kapitoly jsem použila dedukci. Nejdříve jsem se zaměřila na poznatky získané návštěvami Českého technologického parku Brno a Vědecko-technologického parku Ostrava. Následně jsem se pokusila z pohledu regionální politiky shrnout přínosy vědecko-technických parků a s pomocí dedukce jsem se pokusila přiblížit perspektivy jejich možného budoucího vývoje.

Cílem mé diplomové práce je charakterizovat fenomén vědecko-technických parků za účelem demonstrování jejich přínosů i popřípadě negativních aspektů jejich fungování v praktické rovině.

Ve své práci bych chtěla ověřit hypotézu, že vědecko-technické parky hrají významnou roli v oblasti posilování regionálního rozvoje a tvorby inovací tím, že zvyšují možnosti a šance mladých inovačních firem na vývoj inovačního produktu. Druhá stanovená hypotéza spočívá ve strategickém významu vědecko-technických parků ve tvorbě kvalitních pracovních příležitostí.

11 -

Lucie SOUKALOVÁ

1


VÝZNAM INOVACÍ A VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V ROZVOJI REGIONŮ

Žijeme v moderním světě plném pokroku. Veškeré prováděné procesy jsou zaměřeny na zdokonalování, vylepšování stávající situace. Usilování o zlepšení kvality životního prostředí, zvyšování kvality života, lepší dostupnost a spektrum nabízených služeb, moderní infrastruktura a masivní nástup terciárního sektoru - to vše je vedeno snahou o rozvoj území, rozvoj jednotlivých regionů. Pojem regionální rozvoj se stal nosným tématem regionálních politik a strategických dokumentů. Zároveň je v popředí zájmu regionálních samospráv a státních i mezinárodních institucí.

Termín regionální rozvoj, jak jej definovala Strategie regionálního rozvoje: „Pojmem regionální rozvoj rozumíme růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto pohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí a odstraňování, popř. zmírňování regionálních disparit.“1

V několika posledních desetiletích je přikládán velký důraz na podporu progresivních průmyslových odvětví produkujících výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Jedná se především o oblasti průmyslu zabývající se high-tech, jež jsou ve středu dění. Výrobky získané těmito výrobními postupy mají vysoké užitné a velmi hodnotné ekonomické vlastnosti. Proto se státní orgány, regionální orgány i jiné instituce zaměřují především na rozvoj takovýchto sektorů a druhů výrob, na podporu inovací, výzkum a vývoj a transfer technologií.2

V dnešní době plné prvků globalizace a světové hyperkonkurence je pro jednotlivé podnikatele stále těžší obstát na trhu mezi velmi silnou a vyostřující se konkurencí. V současném moderním světě plném rychlých technologických změn je pro úspěch velice

1

Strategie regionálního rozvoje ČR [online]. MMR, 2006. [Citováno: únor 2008]. Dostupná na WWW: .

2

Zpracováno podle: CETKOVSKÝ, J. a WICKOVÁ, H. Technologické parky. 1991. s. 5.

12 -

Lucie SOUKALOVÁ


důležité mít k dispozici rychlé a spolehlivé zdroje kvalitních informací. Stává se velmi obtížné prosadit se, ustát silnou konkurenci, pustit se do podnikání a prosadit se. Podnikům dnes už k prosperitě nestačí pouze vlastní konkurenční výhody spočívající ve výhodném umístění či nízkých výrobních nákladech. Hlavní konkurenční výhoda je spatřována v tvorbě inovací. Inovace se stávají jedním z nástrojů světové ekonomiky.3

1.1 Původ a aspekty termínu inovace4 Inovace jsou motivační silou dnešní doby. Bývají považovány za hnací motor ekonomického rozvoje, za základ prosperity a konkurenceschopnosti. Podílejí se na hospodářském růstu, zlepšují sociální a ekonomický rozvoj regionů a zvyšují jejich potenciál. Inovace posilují mezinárodní konkurenceschopnost, podílejí se na růstu zaměstnanosti. Také přispívají k vytváření nových hodnot, znalostí a vynálezů.

Pojem inovace pochází z latinského slova innovare – což znamená obnovovat. Jak sám název napovídá, jedná se o novinku, novost či obnovu v činnosti. Inovace vlastně představují zkvalitňování, vylepšování, obnovování stávajícího stavu.

Dá se říct, že jsou specifickým nástrojem podnikatelské činnosti. Představují prostředek, díky jemuž podnikatelé využívají změn jako nových příležitostí pro podnikání. V dnešní době vyostřující se konkurence se opravdu stávají prvotní základní stavební jednotkou při snaze o fyzickém přežití organizace. Inovační procesy představují provádění neustálých obměn, které mohou podnikateli nést konkurenční výhody a umožní mu zlepšit jeho konkurenční pozici na trhu. Je však třeba se zlepšovat neustále. Podnikatel nesmí zakrnět a nechávat prováděné inovační procesy vychladnout. V podniku je třeba vytvářet základy inovační kultury, která se postupem času stane nedílnou a stálou součástí prostředí ve firmě. Primárním základem je

3

Zpracováno podle: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 243.

4

Zpracováno podle: KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 2006, str. 16. ŠVEJDA, P. a kol. Základy inovačního podnikání. 2002. s.. 14 – 15. DRUCKER, P. F. Inovace a podnikavost. 1993. s. 31. KIERNAN, M. J. Inovuj nebo nepřežiješ. 1998. s. 23 – 24.

13 -

Lucie SOUKALOVÁ


formování trvalých podnikových strategií a mechanismů, které podporují systematické, plánované a jasně zacílené inovační procedury.

Postup při vytváření inovací by měl být nepřetržitým procesem na sebe navazujících činností, a ne pouze jednorázovou akcí, i když úspěšnou. Tvorba inovací musí být proces permanentní, kontinuální, jelikož získaná konkurenční výhoda nikdy není trvalá. Údělem každého podnikatele je snaha o to být nejlepší. Inovační firmy zacilující na vedoucí pozici na trhu proto nesmí usnout na vavřínech, musí neustále zkoumat, vyvíjet, systematicky inovovat a překonávat sami sebe. Je třeba být iniciativní, vždy o krok napřed před konkurencí.

Závěrečným stadiem inovačních procesů je fáze implementační – tzn. přetváření získaných znalostí a zkušeností do formy hotových výrobků, služeb a technologických procesů dříve, než konkurence stihne zkopírovat poslední inovaci.

Rozvoj inovací je významně ovlivňován příznivým inovačním a podnikatelským prostředím. Veřejný sektor tak může tvorbu inovací pozitivně ovlivňovat zejména utvářením příznivých podmínek administrativního a právního charakteru.

Definice inovace, jak termín vymezila Evropská Komise: „Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly.“5

S nastolením inovace jako ústřední veličiny, na kterou je třeba se v podnikatelské činnosti soustředit, vzniká také teorie inovací. Jejím původcem je Joseph Alois Schumpeter, jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20. století. Průlomovost jeho myšlení spočívá především ve zkoumání role inovací a jejich souvislostí s hospodářským růstem. Novou vlnu ekonomického vývoje vysvětluje objevením nové skupiny inovací. Tyto mají podle Schumpetera nejdříve destruktivní charakter, až později se projeví jejich přínosy a ekonomika se dostane do rovnováhy na vyšší úrovni. Ve své teorii předpokládá Schumpeter existenci monopolu, který je považován za předpoklad toho, aby inovace vůbec mohly vznikat. Inovace totiž přináší

5

Národní inovační strategie [online]. Úřad vlády, 2004. [Citováno: únor 2008]. Dostupná na WWW: <www.aipcr.cz/doc/narodni_inovacni_strategie.doc>.

14 -

Lucie SOUKALOVÁ


zisky, a to motivuje ostatní inovátory k imitacím a napodobováním výrobku. Inovační podnikatelé by tak přišli o vlastní přínosy z inovací, a proto musí být alespoň částečně a dočasně chráněni před konkurencí.

Avšak pojem inovace je Schumpeterem použit až v roce 1939. Dříve ve svých pracích používal označení „nová kombinace výrobních faktorů“.6 Pod pojmem „nová kombinace“ Schumpeter rozumí:7 •

Výrobu nového výrobku nebo existujícího výrobku v nové kvalitě.

•

Zavedení nového výrobního procesu do výroby.

•

Použití nového, dosud neznámého zdroje surovin či polotovarů.

•

Vytvoření nové organizace výroby.

•

Získání nového trhu.

Významný ekonom 20. století Peter F. Drucker svým působení navázal na činnost Schumpetera a pokoušel se definovat termín inovátor - jako inovační podnikatel – a jeho úlohu. Ve svých publikacích se snaží dále rozpracovat disciplínu inovací a podnikavosti. V jednom ze svých děl uvádí definici inovace tímto způsobem: „Inovace jsou podnětem, který dodává zdrojům novou schopnost vytvářet bohatství. Inovace je vše, co mění potenciál již existujících zdrojů vytvářet bohatství.“ 8

Je ještě jedno jméno, které bych v souvislosti s pojednáním o inovacích chtěla zmínit. Michael Porter, profesor Harvardské univerzity, zastával v problematice inovací názor, že inovační intenzita závisí na míře spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Na důkaz svých domněnek se přičinil v teoretickém vymezení a rozvoji institucionálního propojení veřejné sféry se soukromou – známého pod názvem klastry. Ty představují místní koncentrace vzájemně propojených institucí zahrnující obchodní i průmyslové firmy, dodavatele, investory, často také zákazníky, vládní instituce a univerzity. Takové „shluky“ výše

6

Zpracováno podle: KLÍMOVÁ,V. Inovační procesy. 2006. s. 32 - 33.

7

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Základy inovačního podnikání. 2002. s. 14.

8

DRUCKER, P. F. Inovace a podnikavost. 1993. s. 41.

15 -

Lucie SOUKALOVÁ


zmiňovaných subjektů přispívají, dle autora, k podpoře vzniku inovačních procesů, posilují konkurenceschopnost a hrají značnou roli v rozvoji oblasti.9 Podle kritéria, která oblast výrobního procesu má být inovována, je možné inovace rozdělit:10 •

Výrobkové inovace. Ty jsou zaměřeny na nové, výše hierarchicky umístěné potřeby zákazníka. Od dosud nabízených výrobků se odlišují konstrukčním řešením a funkcemi.

•

Materiálové inovace. Bývají orientovány na změnu materiální složky výrobku, získání atraktivnějšího vzhledu výrobku, jeho nižší hmotnosti, snazší udržitelnosti a vyšší odolnosti, životnosti výrobku. S tím je spojena možná otázka snížení celkových nákladů v návaznosti na konečnou cenu výrobku.

•

Technologické inovace. Zahrnují především inovace výrobních technologií a technologických procesů. Nové technologie a procesy se musí vyznačovat vysokou kvalitou, musí flexibilně odpovídat měnící se poptávce a preferencím uživatelů. Vývoj nové technologie musí splňovat environmentální nezávadnost a hospodárnost prováděných procesů.

Graf 1: Základní druhy inovací.

ZÁKLADNÍ DRUHY INOVACÍ 2% VÝROBKOVÉ INOVACE TECHNOLOGICKÉ INOVACE

28% 70%

MATERIÁLOVÉ INOVACE

Pramen: KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 2002. s. 120. Vlastní zpracování.

9

Zpracováno podle: KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 2006. s. 102.

10

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Základy inovačního podnikání. 2002. s. 15.

16 -

Lucie SOUKALOVÁ


1.2 Aktivity Evropské unie na podporu inovací a konkurenceschopnosti V této podkapitole je mým záměrem sledovat vývoj podpory inovací v rámci Evropské unie. Důraz na význam inovací při procesu zvyšování hospodářského pokroku byl dán už Maastrichtskou smlouvou, která roku 1993 formálně založila Evropskou unii. Již v tomto dokumentu se nachází články, které nabádají Společenství a členské země ke koordinaci výzkumných aktivit tak, že národní politiky v oblasti výzkumu a politika Společenství v oblasti výzkumu budou vzájemně konzistentní.11

V této souvislosti již mohu blíže vysvětlit termín konkurenceschopnost. Jedná se o určité konkurenční výhody, kterými podnikatelský subjekt oplývá, odlišuje se tak od ostatních a tyto specifické konkurenční výhody mu mohou přinést perspektivní budoucnost v podobě uplatnění se na trhu. Obecně se v odborných publikacích definuje konkurenceschopnost jako schopnost firem, odvětví či celých regionů generovat vysokou úroveň příjmů. Autor K. Skokan ve své publikaci Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji vymezuje pojem takto: „Je to schopnost regionu produkovat výrobky a služby, které obstojí na mezinárodních trzích, a současně je zajištěno udržení vysokých a trvalých příjmů jeho obyvatel.“12

Ještě než se pustím do charakteristiky jednotlivých aktivit Evropské unie na podporu inovací a VaV, zmínila bych se o nástroji sjednocující definice a pokyny při vytváření mezinárodně srovnatelných ukazatelů o inovacích. Oslo manuál je jedním z metodologických manuálů vytvořených Evropskou unií a OECD, jehož cílem je poskytnutí rámec pro průběh statistických šetření, aby byla možnost jejich mezinárodního srovnání.13

11


12

SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. 2004. s. 61.

13


17 -

Lucie SOUKALOVÁ

1.2.1


Dokumenty EU na podporu inovací před rokem 200014

I před rokem 2000, který je hlavním milníkem v aktivitách Evropské unie v oblasti inovací, byly zpracovány dokumenty na podporu inovací a výzkumu ve státech Společenství. Jedná se o tyto aktivity: •

Bílá knihu o výzvách a cestách vpřed do 21. století.

•

Zelená kniha o inovacích.

•

První akční plán inovací v Evropě.

•

Zpráva Zesílení soudržnosti a konkurenceschopnosti politikami ve výzkumu, technologickém vývoji a inovacích.

Při zasedání Evropské rady v Kodani roku 1993 dostala EK úkol zpracovat bílou knihu. Hlavním motivem pro její vypracování byla v té době nápadně rostoucí míra nezaměstnanosti v zemích EU. Tento dokument je rozdělen do čtyř částí – Konkurenceschopnost, Růst, Vytváření pracovních míst, Zaměření nového modelu rozvoje. Smyslem zpracování této strategie bylo vyzdvihnout důležitost výzkumu a vývoje a zavádění nových technologií za účelem zvyšování konkurenceschopnosti evropských ekonomik. Za slabou stránku Evropské unie označila bílá kniha „inovační deficit“ – tj. neschopnost přeměny výsledků VaV do takové formy, aby mohly být uvedeny na trh a do hospodářské praxe.

Motivem pro zpracování zelené knihy o inovacích byla myšlenka definovat silné a slabé stránky inovační aktivity v EU, určit pozitivní a negativní faktory, na kterých tvorba inovací závisí. Součástí zelené knihy je rovněž formulace návrhů, jak zvýšit inovační kapacitu v Evropě.

Smyslem vypracování Akčního plánu pro inovace bylo odstranění inovačního deficitu definovaného v bílé knize. Způsoby, jak dosáhnout změny, měly být soustřeďovány na silnější důraz na vzdělávání, na zvyšování kvalifikace, výměnu znalostí, zkušeností a nejlepších praxí. Akční plán dále doporučoval soustředit se na vylepšení patentového systému EU. Třetí oblastí, kterou bylo třeba renovovat, byla spolupráce mezi výzkumnými

14

Zpracováno podle: KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 2006. s. 44 - 45.

18 -

Lucie SOUKALOVÁ


organizacemi v návaznosti na univerzity, posílení vazeb mezi veřejným sektorem a průmyslem, a podpora vznikajících technologicky orientovaných a spin-off firem15.

Čtvrtým dokumentem předcházejícím Lisabonské smlouvě byla zpráva Zesílení soudržnosti a konkurenceschopnosti. Ve svém obsahu se zaměřuje na méně rozvinuté regiony EU, svými aktivitami se snaží posílit jejich pozici, podporovat je při rozvoji kapacit pro oblast výzkumu a vývoje. Úkolem této zprávy je napomoci při snižování disparit mezi jednotlivými regiony EU.

1.2.2

Nastolení cílů Lisabonské strategie16

Na jaře roku 2000 se zasedání Evropské rady uskutečnilo v Lisabonu. Na zmíněném summitu byl schválen dokument s příznačným názvem Lisabonská strategie. Tento komplexní strategický plán se zaměřil na skutečnost, že Evropa v té době silně zaostávala za Spojenými státy americkými a Japonskem v oblasti výzkumu a vývoje a transferu výsledků VaV do průmyslové sféry. Další slabou stránku EU představovala malá technická vyspělost a nízká technologická výkonnost v high-tech sektorech. Tento stav chtěla Evropa napravit.

Uvedené skutečnosti mohu demonstrovat na číslech. Zjistila jsem, že v roce 2000 bylo v USA vynaloženo na VaV 288 mld. €, narozdíl od Evropy, která na tuto oblast věnovala pouze 164 mld. €. Odlišný je také počet vědeckých pracovníků, když v EU působí ve vědě 2,5 pracovníků na 1 000 obyvatel, v Japonsku 6 a v USA toto číslo dosahuje až hodnoty 6,7. Hlavním problémem, proč před rokem 2000 Evropa takovým způsobem zaostávala, však bylo především zapojení soukromého sektoru do financování výzkumných a vývojových aktivit. V Japonsku a USA se soukromý sektor podílí na financování VaV ze dvou třetin, kdežto pro Evropu platí objem poloviční.

15

„Spin-off je nově založená organizace nebo objekt vytvořený jinou často větší společností, sloužící jí za nějakým pomocným účelem. Může být rovněž založena nějakou univerzitní výzkumnou organizací či podnikatelským inkubátorem.“ Spin-off [online]. Wikipedia, the free encyklopedia [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

16


19 -

Lucie SOUKALOVÁ


Jako hlavní úkol si Lisabonská strategie stanovila splnit takto formulovaný cíl: Státy EU se stanou do roku 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou, založenou na znalostní základně a inovační infrastruktuře, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.

O dva roky později byl v Barceloně stanoven cíl zvýšit do roku 2010 výdaje na výzkum a vývoj, aby ve stanoveném roce dosahovaly 3 % objemu HDP Evropské unie. Dvě procenta měl představovat soukromý sektor, zbylé jedno procento bylo úkolem sektoru veřejného. Avšak naplňování lisabonských cílů se postupem času ukázalo jako velice obtížné až nereálné.

V polovině stanoveného desetiletého období vypracovala Evropská komise tzv. Střednědobé hodnocení Lisabonské strategie. Byly pozměněny některé priority a Evropa si zadala nové strategické cíle. Tato aktivita je známa pod názvem Lisabon II.

Své praktiky měla EU soustředit do následujících oblastí: •

Učinit Evropu atraktivnější pro investice a zaměstnávání.

•

Znalosti a inovace pro hospodářský růst.

•

Tvorba více a lepších pracovních míst.

S nastolením Lisabonské strategie je možné vypozorovat určité změny směřující ke zlepšení situace v dotčených oblastech a přibližování se stanoveným cílům. Po schválení tohoto strategického dokumentu lze opravdu vystopovat větší pozornost věnovanou především konkurenceschopnosti jak samostatných podniků tak i celých členských států, také širšímu využívání výsledků VaV s důrazem na inovace. Hovoří se o tzv. novém paradigmatu ekonomiky založené na znalostech.

Jako důkaz pro opravdové nastolení změn byl vypracován nový, komplexnější a konkrétnější akční plán pro inovace: Inovovat pro konkurenceschopnou Evropu. Jeho hlavním cílem je vylepšení inovačního prostředí. Mimo tento dokument byl zpracován ještě akční plán s názvem Investice do výzkumu. Ten představuje soubor opatření s cílem posílit vědeckovýzkumnou základnu Evropy.

20 -

Lucie SOUKALOVÁ


Inovační politika Evropské unie již není orientovaná na úzce specializované oblasti, avšak stává se obecněji definovanou, průřezovou záležitostí. V popředí zájmu je nyní silnější orientace na výzkum a vývojové aktivity, snaha o vytváření inovačně příznivého prostředí a posilování konkurenceschopnosti.

1.2.3

Vybrané nástroje a opatření na podporu inovací17

Kromě inovační politiky s konkrétnějšími cíly v návaznosti na potřeby definovala a založila Evropská unie četná opatření a nástroje na oblast podpory inovací.

Následně se budu věnovat charakteristice některých z těchto aktivit: • CORDIS (Community Research&Development Information Service) je informační systém orientovaný na inovační aktivity subjektů EU a na výzkum a vývoj v Evropě. Jeho úkolem je podporovat účast na evropských inovačních a výzkumných aktivitách a posilovat transfer technologií a ostatních výsledků VaV do klíčových průmyslových odvětví. Je primárním styčným bodem a místem pro správu informací o rámcových programech EU. • IRC Network (Innovation Relay Centres Network) je síť organizací výhradně orientovaných na inovace a kooperaci evropských technologicky zaměřených institucí. Služby poskytované skrze IRC Network jsou primárně

určeny

právě

malým

a

středním

technologicky

orientovaným podnikům. Avšak různou formu podpory či kvalitní informace zde mohou nalézt i větší společnosti, vědecko-výzkumné ústavy, univerzity a různé formy inovačních center.

17


21 -

Lucie SOUKALOVÁ


1.3 Zařazení myšlenky VTP do ekonomické teorie18 V podstatě nelze přesně určit, který teoretický směr stál za vznikem myšlenky budovat takové shluky spolupracujících firem a univerzit zaměřených na výzkum a technologie, jakými jsou vědecko-technické parky. Myšlenku inovačních a výzkumných center mělo ve svých koncepcích zakomponováno mnoho teoretických přístupů. Z nich se mohu zmínit o teoretickém směru, který zdůrazňuje význam institucí v regionálním rozvoji. Objevuje se přibližně od 80. let 20. století, jedná se o institucionální teorie. Důležitost tohoto směru spočívá v tom, že se dodnes některé aspekty těchto teorií uplatňují v regionální a inovační politice Evropské unie i České republiky.

Podle institucionálních teorií je pro regionální politiku důležité klást větší důraz na vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými regionálními aktéry. Dle institucionalistů jsou nedostatečně prozkoumány oblasti technologického transferu, inovací, základní principy fungování firmy a role institucí v hospodářství. Jsou to právě tyto veličiny, které mohou způsobovat rozdíly v hospodářských výsledcích.

Těžištěm vzájemné spolupráce jsou právě organizace zaměřující své činnosti na podporu prosperity jednotlivých regionů - inovační centra, vědecko-technické parky, výzkumné ústavy, poradenské a školící organizace. Myšlení institucionálního směru je zaměřeno na pojetí firmy. Převážně pak na malé a střední podnikatele (dále MSP)19, na které je pohlíženo jako na zásadní aktéry rozvoje regionů. Institucionální teorie se rovněž orientují na vytváření příznivých životních podmínek. S nastolením těchto teoretických směrů se do popředí zájmu dostala potřeba investic do lidských zdrojů, do vzdělávání a potřeba kvalifikace pracovní sily. S uvedením těchto myšlenek do praxe však měli institucionalisté problémy, takže tento teoretický přístup k rozvoji právě inovačních a výzkumných center nijak výrazně nepřispěl.

18

Zpracováno podle: KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 2006. s. 38. VITURKA, M. Regionální ekonomie a politika II. 2007. s. 22.

19

„Za malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.“ Definice malého a středního podnikatele [online]. Dle nařízení EK č. 70/2001. Czechinvest. [Citováno: duben 2008]. Dostupná na WWW: < http://www.czechinvest.org/definice-msp>.

22 -

Lucie SOUKALOVÁ


1.4 Vznik vědecko-technických parků Vědecko-technické parky (dále VTP) představují jeden z nástrojů zformovaných za účelem tvorby inovací, podpory výzkumu a vývoje nových technologií a postupů. Kolébkou vědeckotechnických parků jsou Spojené státy americké. Rozmach VTP je úzce spojen s rozvojem průmyslu v Severní Americe v období po druhé světové válce, snahou o zastavení rostoucí nezaměstnanosti a o odstranění bariér mezi veřejnou a soukromou sférou.

První VTP byly zřizovány v 50. letech 20. století. Primární nápad jakéhosi inkubačního centra vznikl na půdě americké univerzity ve Standfordu. Standfordská univerzita se potýkala s finančními problémy a řešila je tím způsobem, že pronajímala své prostory high-tech podnikům, aby zde vytvořily výrobní provozovny. Tato oblast je známá pod názvem Silicon Valley a v současnosti zde působí přes 2 000 podniků (z oblasti elektrotechniky a informačních technologií) a jiných institucí zajišťujících výzkum, vývoj a transfer výsledků výzkumu a vývoje (dále VaV) do praxe.20

Zkušenosti z USA potom přebíraly ostatní státy. V jednotlivých zemích na sebe VTP braly různé podoby a názvy dle místních podmínek a potřeb. I když ve světě funguje několik tisíc VTP, jež mají velmi podobné funkce, není možné nalézt dva stejné vědecko-technické parky. Je to dáno podmínkami, za jakých VTP vznikají, prostředím, ve kterém fungují, a neopakovatelnou skladbou inovačních firem působících ve vědecko-technickém parku.21

Pro výše popsané inovační instituce se v různých zemích používají různé termíny. Jde o vědecký park, vědeckovýzkumný park, vědeckovýrobní park či centrum, technologický park, technologické centrum, technopolis, inovační a podnikatelské centrum. Ve střední Evropě převládá typ technologického centra, naopak v severských zemích Evropy se VTP nejčastěji vyskytují pod názvy vědecký park či centrum. Například ve Francii vznikají velkolepě

20

Zpracováno podle: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 244 – 245. CETKOVSKÝ, J. a WICKOVÁ, H. Technologické parky. 1991. s. 8.

21

Zpracováno podle: Bakalářská práce Analýza podnikové kooperace v oblasti výzkumu a vývoje. 2005.

23 -

Lucie SOUKALOVÁ


vybavené areály soustředěných institucí a staveb zahrnující univerzity a výzkumná pracoviště, inovační firmy, volnočasová střediska a kulturní zařízení - vžité pod názvem technopolis.22

„Tyto organizace mají obvykle stejné postavení, poslání a strukturu zúčastněných partnerů, avšak odlišují se v dalších specifikách. Mají ale společné to, že podporují urychlování inovačního procesu a rozvoji podnikání, čímž mají přispívat k rozvoji daného regionu. Vědecko-technické parky vznikly především za účelem vytváření inovací, nových výrobků, podněcování výzkumu a s tím související dynamický rozvoj regionu.“23

K velkému rozmachu a k dynamickému rozvoji a zakládání vědecko-technických parků ve světě došlo v 80. letech 20. století. V Evropě se tyto instituce začaly zakládat až o něco později. Co se týče České republiky, zde došlo k rozvoji tohoto odvětví a k zakládání VTP ve velké míře až se vstupem do Evropské unie v roce 2004.24

1.5 Typy vědecko-technických parků Z terminologického hlediska je třeba rozlišovat mezi rozličnými názvy užívajícími se pro VTP. Dle terminologie Společnosti vědecko-technických parků je termín vědecko-technický park pojmem nadřazeným. V podmínkách ČR se VTP profilují do následujících typů:25 •

Vědecký

park.

V hospodářské

praxi

se

vyskytuje

pod

těmito

termíny:

vědeckovýzkumný park, vědeckotechnologický a vědeckovýrobní park. Vědecké parky

představují

rozsáhlý

komplex

vědeckých,

výzkumných,

inovačních,

konstrukčních, akademických a jiných organizací a subjektů, jež se podílejí na inovačním podnikání.

22

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 5.

23

SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 243.

24


25

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 6 - 7.

24 -

Lucie SOUKALOVÁ

•


Technologický park. Existují v těchto formách: technologická centra, techno-parky, techno-centra, technopolis. Jejich hlavním účelem je podpora transferu technologií a podpora rozvoje odvětví průmyslu zabývající se high-tech.

•

Podnikatelské a inovační centrum. Organizace, jejímž posláním je zabývat se podporou začínajících inovačních firem, asistují při tvorbě inovačních projektů, zaštiťují jejich vzájemnou kooperaci a pomáhají začínajícím podnikatelům při propagaci, při tvorbě inovačních příležitostí, vyhledávání nových obchodních partnerů a odbytových cest ať už v tuzemsku či na zahraničních trzích. Pokud podnikatelské anebo inovační centrum splňuje podmínky předepsané chartou European Business and Innnovative Centre Network, hovoříme zde o Business and Innovative Centre – BIC. V České republice vyvíjí činnost čtyři BIC – v Praze, Ostravě, v Brně a Plzni.

V tomto okamžiku mohu uvést definici vědecko-technického parku dle poznatků Společnosti VTP: „Vědecko-technický park - vědecký park (centrum), technologický park, podnikatelské a inovační centrum - je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. Využívá své know-how k vytvoření potřebných podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a výchovy k inovačnímu podnikání.“26

1.6 Zakladatelé VTP, typy dle vlastnictví27 Zakladatelé vědecko-technických parků při snaze o vznik vědecko-technického parku sdružují své finanční a jiné prostředky za účelem vytvoření VTP. Zakladateli vědecko-technických parků jsou státní a regionální orgány, výzkumné instituce, univerzity, průmyslové podniky, finanční instituce, soukromé organizace, hospodářské komory, sdružení a svazy. VTP může nabývat formu podnikání jako obchodní společnost či zájmové sdružení. Jednotlivé typy VTP podle způsobu vlastnictví jsou následující:

26

ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 7.

27

Zpracováno podle: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 247. ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 5.

25 -

Lucie SOUKALOVÁ

•


Veřejnoprávní. Jsou organizacemi nevýdělečnými, podporovanými státem či rozpočty municipalit, postavenými prioritně za účelem ekonomického rozvoje regionu a urychlení technického a technologického pokroku.

•

Soukromé. Jsou naopak výdělečné subjekty, jež jsou zakládány kapitálovými společnostmi, které se chtějí účastnit inovačního podnikání. Jsou zaměřeny především na zhodnocování inovací a vynálezů na komerčním základě.

•

Kombinované. Představují partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy nevýdělečných komunálních institucí s komerční sférou.

•

Akademické. Jsou přidruženy k univerzitám. Bývají prioritně zaměřeny na transfer výsledků akademického výzkumu a vývoje do hospodářské praxe.

Převážná většina fungujících vědecko-technických parků vznikla primárně díky podpoře z veřejných zdrojů. Přes 40% VTP je nyní ve vlastnictví některé instituce veřejného sektoru.28

Graf 2: Zakladatelé VTP dle vlastnictví.

ZAKLADATELÉ VTP DLE VLASTNICTVÍ (v %)

12% 26% NEZJIŠTĚNO VEŘEJNÉ

22%

SMÍŠENÉ SOUKROMÉ

40%

Pramen: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 248. Vlastní zpracování. (Citováno z IASP).

28


26 -

Lucie SOUKALOVÁ


1.7 Činnost, služby, funkce, přínosy VTP 1.7.1

Provozované činnosti a nabízené služby29

Vědecko-technické parky nabízejí mladým začínajícím inovačním podnikatelům potřebné zázemí a kvalitní prostory pro podnikání. Také finanční, ekonomické a technologické prostředí potřebné pro vyvíjení inovačního podnikání, marketingově zaměřené poradenství. Radí jim při vstupu na tuzemské i zahraniční trhy a poskytují odborná školení, konzultace a poradenské služby. Pomáhají nováčkům na trhu hledat kontakty na podobně orientované společnosti, partnery, konkurenci, dodavatele a ostatní spolupracující subjekty. Vědeckotechnické parky se zkrátka snaží o výchovu malých a středních podniků k inovačnímu podnikání a jsou považovány za nositele pokroku.

Předpokladem pro úspěšné fungování těchto institucí je odstranění bariér mezi veřejnou a soukromou sférou – tedy sférou vědecko-výzkumnou a podnikatelskou – a nastolení veřejněsoukromého partnerství.30

Jednotlivé služby vědecko-technického parku mohou být nazývány hard služby a soft služby. Mezi hard služby se řadí budovy, energie, vybavení, telefon, kancelářské prostory. Zatímco soft služby jsou zaměřeny spíše na rozvoj podniku - jde například o právní a finanční poradenství, transfer technologií či investice rizikového kapitálu.31

Hlavními funkcemi, za jejichž účelem bývají vědecko-technické parky budovány, jsou funkce inovační a inkubační. Díky těmto funkcím mohou VTP výrazně přispívat k regionálnímu rozvoji, k rozvoji techniky, k výzkumu a zavádění nových technologií. S tím souvisí také silná podpora vzniku mladých malých a středních podniků zabývajících se inovacemi.

Vedle vědecko-technických parků vznikaly současně také podnikatelské inkubátory, které rovněž tvoří významné prvky inovační infrastruktury.

29


30


31


27 -

Lucie SOUKALOVÁ

1.7.2


Význam podnikatelských inkubátorů ve VTP a zhodnocení jejich dopadů

V období zakládání prvních vědecko-technických parků v USA začala současně vznikat i jiná forma center inovací s názvem podnikatelský inkubátor. Obě formy institucí pro podporu inovačních procesů byly zřizovány při amerických univerzitách. Jejich zakládání představuje reakci na změny a problémy provázející USA na přelomu 50. a 60. let. Zatímco vědeckotechnické parky měly nastolit rostoucí potřebu kooperace podnikatelského sektoru a vědeckovýzkumné sféry, podnikatelské inkubátory byly budovány za účelem řešit v té době nebezpečně rostoucí nezaměstnanost a podnikatelskou nepřipravenost k podnikání.32

Na tomto místě uvádím definici podnikatelského inkubátoru, jak je definována programem Prosperita OPPI Evropské unie: „Podnikatelský inkubátor je prostředí převážně pro začínající inovativní firmy, které požívají za předem stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a služeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém horizontu.“33

Podnikatelský inkubátor představuje instituci, objekt, který nabízí mladým nebo začínajícím jak inovačním, tak i neinovačním firmám zázemí pro podnikání.34 Společnosti se sídlem v inkubátoru jsou k dispozici výrobní a výzkumné prostory, kancelářské a zasedací místnosti i skladovací areály. Inkubátor nabízí mladým podnikatelům zvýhodněné či bezplatné služby telefon, internetové připojení, úklidové, účetní služby. Další skupinu služeb tvoří pomoc při komunikaci s institucemi a obchodními partnery, vyhledávání potenciálních dodavatelů, konkurentů a investorů, podporu při sestavování strategických dokumentů, pomoc v oblasti řízení lidských zdrojů. Spektrum nabízené péče doplňují poradenské služby, konzultace, odborné přednášky a školení pořádané pro podnikatele za účelem zvyšování jejich kvalifikace. Další výhodou zasídlení firmy v inkubátoru je společné sdílení prostor a laboratoří, což zlepšuje vzájemnou součinnost a komunikaci s ostatními nájemníky. Inkubátor

32

33

Zpracováno podle: KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 2006. str. 89. Text programu Prosperita [online]. OPPI, 2008. [Citováno: duben 2008]. Dostupný na WWW: .

34

„Druhy podnikatelských inkubátorů: technologické (orientující se na inovační firmy), podnikatelské (běžné neinovační firmy), vědecké (založené absolventy VŠ), specializované (zaměřené na firmy z určitého oboru).“ KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. 2006. s. 91.

28 -

Lucie SOUKALOVÁ


pomáhá mladé firmě při jejím vstupu do obchodní praxe, poskytuje podporu a učí ji inovačnímu chování.

Základní cíle inkubátoru tvoří vytváření nových pracovních míst spolu s povzbuzováním regionálního rozvoje.

Doba působení firem v inkubátoru je časově omezena obvykle horní hranicí 3 let. Nejpozději po třech letech musí firma inkubátor opustit, osamostatnit se a poté samostatně začíná působit v praxi. Velmi často zakotví ve vědecko-technickém parku, který v mnoha případech bývá v těsné blízkosti inkubátoru. Inkubátor však bývá mnohdy i nadále v kontaktu s odcházející firmou. Důležitým motivem pro následný kontakt je především možnost sledování počínání firmy na trhu a mapování její situace, jejích úspěchů či neúspěchů, registrovaných patentů a vytvořených inovací. Tzv. after-care péče je totiž významným hodnotícím kritériem pro vykreslení vývoje firmy i po opuštění inkubátoru.35

Zde však vzniká otázka, zda je sociálně a ekonomicky efektivní a morální a ekonomicky oddůvodnitelné toto počínání, kdy možnost umístit svou firmu v inkubátoru dostane jen malé procento existujících podnikatelů. Někteří se o této možnosti ani nedozví, jiní podnikatelé o členství a podporu podnikatelského inkubátoru usilují, avšak při výběrovém řízení neuspějí. Některé podnikatelské inkubátory jsou zaměřeny výhradně na firmy inovační. Avšak v méně rozvinutých oblastech by neměla být prioritní podmínkou vstupu do inkubátoru vlastní inovační myšlenka. V takových regionech by se měl inkubátor soustředit především na generální podporu rozvoje a zakládání jakkoli zaměřených podniků, ne podmíněně inovačních.

Podnikatelské inkubátory oplývají pouze omezenými prostory k pronájmu, a tudíž není uchopitelné zde umístit každého z interesujících se subjektů. Je tedy možné, že veškeré zvýhodněné služby jsou poskytovány už tak výborným a perspektivním firmám, i když začínajícím. V tomto ohledu by to tedy znamenalo, že podnikatelské inkubátory podporují rozvoj společností, které by při přímém vstupu na trh z větší části obstály, a které již samy o sobě oplývají obchodním a inovačním potenciálem.

35


29 -

Lucie SOUKALOVÁ


Znamenalo by to, že ty zabírají místo podnikům, které podporu a pomoc při počátcích podnikání ke svému vzniku a následnému perspektivnímu vývoji opravdu potřebují. V tom případě by existence takových podpůrných institucí, jakými inkubátory jsou, podporovala generování dalších rozdílů mezi jednotlivými firmami i regiony.

Navíc se domnívám, že podpora vytváření inovací se setká s kýženým výsledkem pouze v těch rozvinutějších oblastech. Méně rozvinuté oblasti nedokáží využívat vlastního potenciálu a popřípadě získané veřejné prostředky neumí účelně využít. Nemají dostatečné odborné a technické kapacity pro progresivní tvorbu inovací a technologického pokroku. Takové počínání je tudíž v rozporu s rovnoměrným udržitelným rozvojem a přispívá k dalšímu prohlubování regionálních divergencí.

Současný vývoj VTP a inkubátorů vedl postupem čas k jejich propojení. V dnešní době jsou inkubátory neoddělitelnými částmi vědecko-technických parků. Účelné umístění firmy do inkubátoru po skončení jeho inkubační doby je často následováno přesunem činnosti do vědecko-technického parku.36

1.7.3

Přínosy existence instituce vědecko-technického parku37

Velkým přínosem VTP je především zpružnění transferu technologií do praxe. Inovacemi a postupným výzkumem a vývojem je dosahováno vyšší konkurenceschopnosti i na zahraničních trzích, díky VTP se posilují a dále rozvíjejí perspektivní obory s vysokým inovačním a ekonomickým potenciálem. Díky tomu jsou realizovány takové procesy v hospodářství země, které způsobují strukturální změny. Dá se říct, že se jistým způsobem zlepšuje situace v problémových oblastech. Vznikají nová kvalitní pracovní místa a perspektivní pracovní příležitosti. Velký dopad působí VTP právě na již výše zmiňované MSP – vědecko-technický park podporuje jejich start a poskytuje malým a středním podnikům zázemí a veškeré podmínky pro započetí podnikání a inovační aktivity. Mimo inovačních podnikatelů se ve VTP uplatňují perspektivní, v praxi už zaběhnuté firmy vyvíjející aktivitu v dynamicky rostoucích progresivních odvětvích.

36


37


30 -

Lucie SOUKALOVÁ


VTP jsou jednoznačně přínosem pro region a mají dalekosáhlejší důsledky i na přilehlé teritorium. Mají za následek zprůmyslnění, oživení a rekvalifikaci celé oblasti.38

Objekty vědecko-technických parků bývají často budovány v blízkosti univerzit, vědeckých center a výzkumných zařízení. Jednotlivé vědecko-technické parky se však orientují na rozmanité oblasti vědy a působí v rozličných oborech, orientují své výzkumné operace na různé segmenty průmyslu.

Zastoupení VTP dle jednotlivých odvětví ve světě vystihuje následující tabulka (r. 2001):

Tabulka 1: Zastoupení VTP dle odvětví (r. 2001). ZASTOUPENÍ

ODVĚTVÍ

26%

Informační a komunikační technologie

20%

Biotechnologie

19%

Elektrotechnika

9%

Potravinářství

8%

Životní prostředí

6%

Nové materiály

5%

Farmacie

7%

Jiné

Pramen: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 245.

1.8

Kritéria pro přijímání inovačních firem do vědecko-technického parku

Vědecko-technické parky tedy představují objekty pro tvorbu nových nápadů, sdružují mladé inovační firmy a podněcují je při uskutečňování svých myšlenek a nápadů. Nové inovační firmy jsou zdrojem inovačních příležitostí, objevů, nepoznaných metod, přístupů a technik. Vědecko-technické parky nejen začínajícím podnikatelům poskytují potřebné zázemí pro podnikání a veškeré ostatní potřebné služby. Tato skutečnost představuje inkubační funkci

38

Zpracováno podle: CETKOVSKÝ, J. a WICKOVÁ, H. Technologické parky. 1991. s. 10.

31 -

Lucie SOUKALOVÁ


parků. Disponibilní prostory pro umístění firem do takovýchto objektů, které výrazně přispívají k úspěšnému fungování firmy, jsou však také značně omezeny.39

Proto se při rozhodování o přijetí inovační firmy do vědecko-technického parku provádí výběrové či konkurzní řízení. V jeho rámci musí zájemce představit sama sebe, svou činnost, vlastní inovační potenciál a prokázat, že oplývá takovými kvalitami, aby mohl obstát na trhu a být konkurenceschopný. Na základě výběrového řízení jsou zájemci podrobováni dle kritérií stanovených pro přijímání nových firem. Zadání těchto kritérií je plně v kompetenci každého vědecko-technického parku. Buďto je to v rukou managementu, který zná současnou situaci VTP a zná specifika regionu, kde se park nachází. Těm právě požadovaná kritéria přizpůsobuje. Druhým faktorem, jež může ovlivnit stanovení požadavků při přijímacím řízení, je povinnost dodržet stanovená pravidla a podmínky primárně vyžadované při podpoře z veřejných zdrojů.40

„Kritéria při přijímání inovačních firem musí být zpracována tak, aby navazovala na projekt VTP a business plány inovačních firem dle profilu, zaměření a cílu VTP.“

41

Primární

podmínkou pro vstup do VTP je často již zmíněná skutečnost, že přijatá firma je inovační. Na tomto místě je třeba přesně definovat termín inovační firma. „Inovační firmy jsou zpravidla malé a střední firmy, jejichž předmětem podnikání je realizovat projekt nového výrobku, nové technologie, nové služby do komerční zralosti a uvést je na trh.“42 Významným znakem inovačních firem je vysoká rizikovost.

Jinak stavěná definice uvádí, že „Inovační firma je taková firma, jejíž hlavní činností je inovační podnikání.“43 Inovačním podnikáním ŠVEJDA, P. a kol., ředitel SVTP, rozumí „Soubor podnikatelských aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. Ve

39


40

Zpracováno podle: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 245 – 246.

41


42


43


32 -

Lucie SOUKALOVÁ


vztahu k výzkumu a vývoji je předmětem podnikání uvádění výsledků jeho řešení do komerční zralosti. Významným nástrojem k tomu sloužícím je transfer technologií.“44

Následující graf vystihuje plochu pronajímanou vědecko-technickými parky celkem a plochu poskytující inovačním firmám.

Graf 3: Pronajatá plocha celkem a plocha pronajatá inovačním firmám. PLOCHA PRONAJATÁ CELKEM A 2

PLOCHA PRONAJATÁ INOVAČNÍM FIRMÁM v m (r. 2005) 120000

100000 PRONAJATÁ PLOCHA VTP CELKEM

80000

60000

PRONAJATÁ PLOCHA INOVAČNÍM FIRMÁM

40000

20000

0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Pramen: ŠVEJDA, P. Vědecko-technické parky v ČR. 2006. s. 64. Vlastní zpracování.

Při posuzování jednotlivých zájemců o umístění ve VTP se vychází z těchto údajů:45 •

Vlastnosti a popis inovovaného výrobku či technologie, kterou připravuje firma uvést na trh.

•

Konkurenceschopnost na trhu v národním i mezinárodním měřítku, znalost předpokládaného obratu v prvních dvou letech.

44


45


33 -

Lucie SOUKALOVÁ

•


Výše kalkulovaných nákladů na materiál, mzdy, režie, předpokládaný zisk, podíl na trhu, rizikový podíl, výše prodejní ceny při zahájení podnikání.

•

Marketingová koncepce a způsob odbytu, hledání odbytových cest, míra podílu na trhu v regionálním národním i mezinárodním měřítku.

•

Podnikatelská koncepce (plán nákladů a výnosů, příjmů a výdajů, plán obratu). Způsoby financování, potřebný kapitál a jeho struktura.

•

Plán platební schopnosti do dosažení komerční zralosti produktu.

•

Časový a finanční plán, plán potřeby zaměstnanců, plány investic.

•

Plán předpokládaných výdajů na konzultace a zakázky s třetími osobami.

•

Ochrana patenty nebo průmyslovými zdroji.

•

Posudek experta z pohledu ekonomické a technologické úrovně inovovaného výrobku či technologie.

•

Životopis podnikatele, jeho vzdělání a kvalifikace.

Následující graf udává přehled o počtu inovačních firem ve vědecko-technických parcích v ČR, jejich pracovníků a počtu vytvořených pracovních míst.

Graf 4: Počet IF, jejich pracovníků a počet nově vytvořených pracovních míst. POČET INOVAČNÍCH FIREM, JEJICH PRACOVNÍKŮ A POČET NOVĚ VYTVOŘENÝCH PRACOVNÍCH MÍST (r. 2005) 2000 1800

PO ČET INO VAČNÍCH FIREM

1600 1400

PO ČET PRACO VNÍKU INO VAČNÍCH FIREM

1200 1000

NO VĚ VYTVO ŘENÁ PRACO VNÍ MÍSTA V INO VAČNÍCH FIRMÁCH

800 600 400 200 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


34 -

Lucie SOUKALOVÁ


1.9 Organizace pro podporu vědecko-technických parků 1.9.1

Společnost vědecko-technických parků46

V České republice existuje od roku 1990 organizace sdružující vědecko-technické parky. Byla založena 27. 7. 1990 a vystupuje pod názvem Společnost vědecko-technických parků ČR (dále SVTP ČR). Je to sdružení fyzických a právnických osob, které mají za úkol podporovat správný průběh inovačních procesů a podněcují další zakládání a rozvoj nových VTP. Cílem organizace je vytvářet předpoklady pro provoz a úspěšné fungování VTP.

Mezi úkoly SVTP patří především: •

Získávání záměrů přípravy a provozu VTP – vědeckých parků a center, technologických parků, podnikatelských a inovačních center – instituce a osobnosti včetně členů vlády a poslanců, představitele vysokých škol, pracovišť

AV ČR,

výzkumných ústavů, podnikatelů, svazů měst a obcí, obchodních komor, bank. •

Tvorba organizačních a legislativních předpokladů pro zakládání, výstavbu a budování vědecko-technických parků, péče o kvalitu prováděných operací a dosahovaných výsledků, rozvoj a podpora malých a středních podniků a jejich potenciálu a tím rozvoj národního hospodářství.

•

Podpora vzniku národní sítě VTP a její rozšiřování.

•

Vzdělávání, vydavatelská činnost, odborné a poradenské služby.

•

Rozvíjení kooperace se zahraničními partnery VTP v České republice.

SVTP v současné době sdružuje 22 akreditovaných VTP a 5 vědecko-technických parků čekajících na akreditaci. Dalších cca 15 připravovaných VTP je právě ve výstavbě či na počátku svého fungování.47

46

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 8. ŠVEJDA, P. a kol. Inovační podnikání. 2007. s. 92. Společnost vědecko-technických parků ČR [online]. SVTP. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.svtp.cz>.

47


35 -

Lucie SOUKALOVÁ


Od svého vzniku Společnost VTP sleduje a podporuje činnost vědecko-technických parků, zajišťuje jejich správné fungování a dodržování vlastních funkcí s cílem stále zkvalitňovat činnosti VTP. Od roku 1994 poskytuje vědecko-technickým parkům akreditaci.

Následující tabulka demonstruje vývoj v počtu vědecko-technických parků na území ČR:

Tabulka 2: Vývoj počtu VTP na území ČR. ROK

PŘIPRAVOVANÉ PROVOZOVANÉ AKREDITOVANÉ

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Předpokl. 2008

8 21 20 30 21 22 25 15 20 18 16 15 12 10 12 15 15 16 16

12 14 20 17 18 22 23 24 26 30 30 31 31 24 26 28 30 31

12 12 16 17 18 18 18 20 20 23 22 22 22 22 24

Pramen: ŠVEJDA, P. a kol. Inovační podnikání. 2006. s. 91.

Celkový přehled všech akreditovaných i dalších provozovaných vědecko-technických parků zobrazuje příloha č. 1.

Společnost VTP udržuje spolupráci s mnoha zahraničními partnery. Především vyvíjí vazby v rámci multilaterální spolupráce s IASP (International Association of Science Parks), tedy s Mezinárodní společností VTP. Vzhledem k existenci čtyřech BIC na území České republiky spolupracuje SVTP rovněž s Evropskou sítí BIC – EBN (European Business and Innovation 36 -

Lucie SOUKALOVÁ


Centre Network). V rámci mezinárodní spolupráce vyvíjí součinnost s vědecko-technickými parky v ostatních státech a snaží se o propojování národní sítě VTP v ČR a národních sítí VTP v dalších státech se světovými sítěmi jednotlivých typů VTP.

V následujícím grafu je nastíněn celkový počet VTP v ČR v průběhu uplynulých 15 let.

Graf 5: Vývoj počtu VTP v ČR.

POČET VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V ČR (r. 2005) 25 20

22

23

18

20 15 14

15

15

16

11

10

7 5

5

21

8

6

2

0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


1.9.2

Národní síť VTP v ČR48

Vedle Společnosti vědecko-technických parků existuje také instituce s názvem Národní síť VTP v ČR. Tyto dvě organizace se navzájem podporují a doplňují.

Národní síť představuje určitou specializovanou databázi vědecko-technických parků, kam může vstoupit každý park, a to bez ohledu na jeho formu a druh, bez ohledu na to, součástí kterých regionálních či mezinárodních sítí je členem. Přistupující park však musí splňovat primárně stanovené podmínky. Hlavní nutnou podmínkou je akreditace parku a existence její

48

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 8. ŠVEJDA, P. a kol. Inovační podnikání. 2007. s. 89 - 90.

37 -

Lucie SOUKALOVÁ


inkubační funkce VTP – poskytování inkubačních služeb malým a středním inovačním firmám, transfer technologií, poradenství a technické služby. Další nutností je členství v Informačním centru pro inovace a transfer technologií a v SVTP.

Každý vědecko-technický park, jež je členem národní sítě VTP, oplývá členstvím i ve Společnosti VTP. Může využívat veškerých členských výhod SVTP pro členy národní sítě, což zahrnuje i existující zahraniční obchodní kontakty.

Cílem Národní sítě VTP je zlepšit součinnost a kooperaci vědecko-technických parků v ČR s důrazem na zkvalitnění vykonávaných činností a vytvoření inovační infrastruktury v České republice. „Propojením akreditovaných VTP s Informačním centrem pro inovace a transfer technologií AIP ČR v rámci Národní sítě VTP jsou vytvářeny předpoklady ke zkvalitnění činností VTP a plnění jejich hlavních funkcí.“49

1.9.3

Asociace inovačního podnikání50

Asociace inovačního podnikání České republiky (AIP ČR) je nevládní organizací zabývající se činnostmi v oblasti transferu technologií, inovací a vědecko-technických parků. AIP byla založena 23. 6. 1993 a figuruje ve formě občanského sdružení. Jejím úkolem je vytvářet předpoklady pro dynamický rozvoj inovačního podnikání v ČR. „Inovační podnikání vyvíjí technicky nový produkt (výrobek, technologii, služby) a zabezpečuje i jeho uvedení na trh. AIP se orientuje na konečné uživatele: inovační firmy, transferová pracoviště, vědecko-technické parky, pracoviště výzkumu a vývoje.“51

49


50

Zpracováno podle: Asociace inovačního podnikání ČR [online]. AIP ČR. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.aipcr.cz>. Asociace inovačního podnikání ČR [online]. Businessinfo. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: .

51

Asociace inovačního podnikání ČR [online]. Businessinfo. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: .

38 -

Lucie SOUKALOVÁ


„Cílem činnosti AIP ČR je vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání, tj. výzkumu, vývoje a inovací, transferu technologií, nových materiálů a technologií, budování vědeckotechnických parků a činnosti inovačních firem. Hlavním cílem je vytvořit v rámci inovačního procesu inovační infrastrukturu a podmínky pro fungující inovační trh.“52

AIP ČR zajišťuje koordinaci činností jednotlivých subjektů působících v oblasti inovačního podnikání a vzájemný přenos zkušeností, myšlenek, nápadů a poznatků mezi nimi. Dalším dílčím cílem je provádění takových činností a opatření, které vedou ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Činnosti provozované Asociací inovačního podnikání: •

Zabezpečuje výměnu výsledků výzkumu a vývoje, výměnu zkušeností mezi členy AIP a dalšími partnery, kteří se podílejí na inovačním podnikání a jeho podpoře. Plní metodickou a koordinační funkci při přípravě regionálních strategií.

•

Zajišťuje součinnost a spolupráci s orgány státní správy ČR a s Parlamentem ČR v oblasti inovačního podnikání. Tvoří a předkládá návrhy podpůrných programů pro inovační podnikání a zajišťuje jejich hodnocení.

•

Kooperuje s klíčovými partnery v oblasti inovačního podnikání a v určitých případech se stává i členy právnických osob významně podporujících inovačních prostředí v České republice.

•

Vyhlašuje soutěž o Cenu Inovace roku.

•

Pro inovační podnikání získává instituce a jiné subjekty, včetně členů vlády a členů Akademie věd, výzkumných institucí a univerzit, komor a sdružení podporující inovační podnikání.

52

Stanovy Asociace inovačního podnikání ČR [online]. AIP ČR. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: .

39 -

Lucie SOUKALOVÁ

•


Podílí se na tvorbě legislativních a organizačních předpokladů pro činnost inovačního podnikání. Propaguje tyto myšlenky v médiích.

•

Zajišťuje výzkumnou, vzdělávací, konzultační, poradenskou, ediční a vydavatelskou činnost v oblasti inovačního podnikání.

•

Zabezpečuje zahraniční činnost a podporuje kooperaci v zahraničním měřítku v oblasti inovačního podnikání. Koordinuje zahraniční aktivity jednotlivých subjektů a snaží se je přenášet i na tuzemské prostředí.

•

Zajišťuje činnost Informačního centra pro inovace a transfer technologií, podporuje svěřené subjekty v účasti na veletrzích a výstavách, seminářích a konferencích.

Cíle Asociace inovačního podnikání plní 25 subjektů, jež sdružují téměř 82 000 fyzických a právnických osob. Mezi členy AIP patří:53 •

Společnost vědecko-technických parků (SVTP).

•

Společnost pro podporu transferu technologií (SPTT).

•

Vysoké učení technické v Brně (VUT).

•

Česká společnost pro jakost.

•

Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TU Ostrava).

Kompletní přehled všech členů AIP ČR je obsahem přílohy č. 2.

53

Členové Asociace inovačního podnikání ČR [online]. Businessinfo. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW:

cr/1000504/2506/>.

40 -

Lucie SOUKALOVÁ

1.9.4


Společnost pro podporu transferu technologií54

Společnost pro podporu transferu technologií iniciuje přenos výsledků výzkumu a nových myšlenek a zkušeností do průmyslu. Od svého založení v roce 1991 je jejím cílem přispívat ke zvyšování technologické úrovně ČR. Svým působením se snaží zvyšovat mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a podněcuje vývoj a výrobu inovačních produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Společnost sdružuje ve své činnosti řadu organizací a fyzických osob, které se podílejí na výzkumu, vývoji, rozvoji průmyslu, transferu technologií a inovačním podnikání. Nejen pro subjekty z řad svých členů, ale i pro ostatní experty v oblasti výzkumu pořádá semináře, konference, workshopy a odborné přednášky. Prostřednictvím svých činností, zkušeností a znalostí

proškolených odborníků

aktivně

přispívá

k vytváření

národní

informační

infrastruktury.

54

Společnost pro podporu transferu technologií [online]. SPTT. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.sptt.cz>.

41 -

Lucie SOUKALOVÁ

2


CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH VĚDECKOTECHNICKÝCH PARKŮ V ČESKÉ REPUBLICE

V České republice se vědecko-technické parky před rokem 1989 téměř vůbec nevyskytovaly. V centrálně plánované ekonomice existovaly pouze výzkumné a vývojové instituce, které, i když ne efektivním a pružným způsobem, zabezpečovaly alespoň nějaký výzkum. Snažily se o rozvoj a inovace stávajících a popřípadě vývoj nových výrobků. Tyto ústavy se však s přechodem na tržně orientované hospodářství začaly hromadně rušit. Na výzkum a vývoj neměly přeživší subjekty čas ani prostředky. Reakcí na tuto situaci bylo roku 1990 založení Společnosti vědecko-technických parků ČR.55

2.1 BIC Plzeň56 Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň, s. r. o. bylo založeno z iniciativy města Plzně v roce 1992. BIC je ve vlastnictví Statutárního města Plzně. Rok po svém založení se BIC Plzeň stalo členem evropské sítě podnikatelských a inovačních center EBN (European Business and Innovation Centres Network) – Evropské sítě středisek pro podporu drobného a středního podnikání. Je rovněž držitelem licence EC-BIC (European Community BIC). Plzeňské inovační centrum je nejlépe hodnocené BIC v České republice. BIC Plzeň se rozkládá na ploše téměř 3 000 m2 a je tvořeno budovami podnikatelského inkubátoru a vědecko-technického parku. Kancelářské a provozní prostory VTP a inkubátoru nejsou striktně rozděleny, pouze s tím rozdílem, že firmám umístěným v inkubátoru je poskytován zvýhodněný nájem prostor pro podnikání. Celý objekt se nachází v těsné blízkosti úspěšného industriálního parku Borská pole a Západočeské univerzity. V areálu VTP působí

55

Zpracováno podle: Bakalářská práce Analýza podnikové kooperace v oblasti výzkumu a vývoje. 2005. Citováno z: Národní inovační strategie [online]. Úřad vlády, 2004. [Citováno: únor 2008]. Dostupná na WWW: <www.aipcr.cz/doc/narodni_inovacni_strategie.doc>.

56

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 23. SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 259. Diplomová práce Inovační politika v ČR. 2004. BIC Plzeň [online]. Podnikatelské a inovační centrum Plzeň. [Citováno únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.bic.cz>.

42 -

Lucie SOUKALOVÁ


některá pracoviště Západočeské univerzity s názvem „Nové technologie – výzkumné centrum.“ Park má tedy návaznost na výzkumné činnosti akademické instituce a umožňuje tak podporu transferu technologií do komerční sféry.

Hlavním cílem založení inovačního centra byl rozvoj a podpora MSP spojený s podporou inovací v plzeňském regionu. Služby, jež centrum novým technologicky orientovaným firmám poskytuje, zobrazuje následující výčet: •

Prostory pro inovační podnikání včetně komplexu doplňkových služeb.

•

Pomoc podnikatelům při získávání finančních prostředků pro rozvojové projekty.

•

Poradenství při tvorbě podnikatelských plánů.

•

Asistenční služby při získávání dotací, podpora transferu technologií.

•

Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti výroby, ve výzkumu a vývoji.

•

Poskytování informací a poradenství pro podnikání v EU.

Provozy podnikatelského a inovačního centra Plzeň prošlo téměř 60 firem. Jednou ročně dochází k hodnocení firem umístěných ve inkubátoru

BIC Plzeň, a to prostřednictvím

jednoduchého dotazníku.

Město Plzeň ani Plzeňský kraj neposkytuje podnikatelskému a inovačnímu centru žádné dotace na provoz inkubátoru ani VTP. Avšak bylo inovačnímu centru městem poskytnuto několik důležitých zakázek.

Následující tabulka poskytuje informace o hlavních veličinách zahrnující celkovou pronajímanou plochu, počet inovačních firem umístěných v BIC Plzeň a počet nově vytvořených pracovních míst v průběhu uplynulých deseti let činnosti BIC (data dostupná k roku 2005).

43 -

Lucie SOUKALOVÁ


Tabulka 3: Statistické údaje o BIC Plzeň.

ROK

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

CELKOVÁ

PRONAJATÁ

PRONAJATÁ

POČET

NOVĚ VYTVOŘENÁ

PLOCHA VTP

PLOCHA

PLOCHA IF

IF

MÍSTA V IF

1 780 2 740 2 951 3 527 3 532 1 578 2 587 2 743 2 743 2 759

0 2 057 1 705 2 450 2 948 1 562 2 587 2 677 2 693 2 390

0 2 057 1 705 2 450 2 857 1 255 2 087 2 007 2 023 1 690

0 18 20 24 20 22 19 19 18 18

0 70 25 20 22 38 26 11 20 8

Pramen: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 24.

2.2 BIC Ostrava57 Podnikatelské a inovační centrum BIC Ostrava, s. r. o. je dalším z pohledu ČR významným a ve své činnosti úspěšným vědecko-výzkumným subjektem, který v sobě slučuje jak funkce inkubátoru, tak i VTP. BIC Ostrava, které se nachází v Ostravě-Vítkovicích, bylo založeno v roce 1993 jako Technologicko-inovační centrum Ostrava. Založení bylo uskutečněno díky podpoře společnosti Vítkovice, a. s. a magistrátu statutárního města Ostravy. V roce 1997 se TIC přejmenovalo na Podnikatelské a inovační centrum a je také řádným členem EBN. V současné době jsou jeho společníky některé soukromé společnosti – Vítkovice, a. s., Institut Rozvoje Podnikání, s. r. o., TT-Contact, s. r. o. a další. K podnikání je ostravským inovačním firmám nabízena plocha o rozloze více než 9 600 m2. Z toho je 5 200 m2 určeno pro výrobní a vývojové aktivity firem, přes 3 000 m2 je obsazeno

57

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 21. SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 260. Diplomová práce Inovační politika v ČR. 2004. Podnikatelské a inovační centrum v Ostravě [online]. BIC Ostrava. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.bicova.cz>.

44 -

Lucie SOUKALOVÁ


kancelářskými činnostmi, zbytek prostoru je využit ke skladovacím účelům a pro obchodní jednání a semináře.

Prostory určené pro vědecko-technický park a podnikatelský inkubátor nejsou striktně vymezeny. Vyhledávání a maximální podpora startu inovačních projektů začínajících podnikatelů s dobrým podnikatelským záměrem, péče o MSP a podněcování jejich vzájemné kooperace, pomoc při získávání dotací ze strukturálních fondů EU, zvyšování možnosti vstupu MSP na zahraniční trhy a podpora transferu technologií zahraničním i domácím investorům, školení pro podnikatele – to jsou však cíle a iniciativy společné všem objektům patřícím do podnikatelského a inovačního centra v Ostravě.

Součástí areálu BIC Ostrava je rovněž Vývojové centrum průmyslových aplikací. Tento objekt slouží malým a středním firmám na Ostravsku, které nemají k dispozici svou vlastní výzkumnou základnu, a i přesto by chtěly inovovat své výrobky a technologické postupy a realizovat prototypy průmyslových zařízení. Vývojové centrum sídlí v prostorách podnikatelského inkubátoru a oplývá špičkovým technickým a měřícím zařízením, montážními přístroji a pro to určenými prostory nadstandardní úrovně. Veškeré vybavení spolu s vysoce kvalifikovanými pracovníky je určeno pro ty klienty, kteří zde chtějí řešit výzkumné a vývojové části svých projektů.

V roce 2005 byly za přispění Evropské unie, konkrétně z programu Prosperita, tyto prostory rozšířeny o nově zbudované objekty sloužící pro účely jak podnikatelského inkubátoru, tak i vědecko-technického parku a Centra transferu technologií. Nově vytvořená plocha dosahuje velikosti až 3 500 m2.

Mimo hlavní funkce a činnosti směřující k poslání BIC se podnikatelské a informační centrum v Ostravě zapojilo do aktivity IRC, jež je známá pod názvem Innovation Relay Centre. Jedná se o podporu mezinárodního exportu a importu technologií prostřednictvím zjednodušeného a rychlého vyhledávání obchodních partnerů. Síť IRC je největší a nejmodernější sítí svého druhu na světě. Celkem je do této aktivity zapojeno přes 230 subjektů z 33 zemí světa. V České republice nabízí služby IRC tři organizace.

45 -

Lucie SOUKALOVÁ


Za dobu fungování BIC Ostrava bylo ve VTP obslouženo téměř 130 firem. V současné době je v podnikatelském a inovačním centru BIC Ostrava umístěno 24 firem. Míra naplněnosti dosahuje 90%, což je dokonale optimální.

V následující tabulce je zachycena pronajímaná plocha, počet inovačních firem, pracovních míst a další veličiny týkající se podnikatelského a inovačního centra v Ostravě.

Tabulka 4: Statistické údaje o BIC Ostrava.

ROK

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

CELKOVÁ

PRONAJATÁ

PRONAJATÁ

POČET

NOVĚ VYTVOŘENÁ

PLOCHA VTP

PLOCHA

PLOCHA IF

IF

MÍSTA V IF

8 600 8 600 8 600 9 200 9 300 9 300 8 700 8 700 8 700 8 700 4 200 4 200 7 500

5 160 6 880 7 740 8 648 8 742 8 742 8 178 8 178 8 178 8 178 3 948 3 948 6 662

5 160 6 880 7 740 8 648 8 742 8 742 8 178 8 178 8 178 8 178 3 948 3 948 5 582

16 23 35 39 42 39 27 34 32 39 21 21 30

196 72 94 7 39 12 21 38 8 17 12 14 8


V tomto kontextu, tedy následně po představení dvou ze čtyř podnikatelských a inovačních center - BIC - na území České republiky, bych se chtěla zmínit o organizaci s názvem EBN – European Business and Innovation Centres Network. Jedná se o neziskovou asociaci se sídlem v belgickém Bruselu. Poskytuje služby zacilující na koordinaci aktivit všech existujících BIC a zabývá se rozvojem a propagací myšlenky tvorby nových BIC v mimoevropských zemích. Od svého založení v roce 1984 už síť podnikatelských a inovačních center EBN pomohla ke vzniku a sdružování 160 BIC z jednadvaceti zemí světa.58

58

The European BIC Network [online]. EBN [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

46 -

Lucie SOUKALOVÁ


2.3 Technologické a inovační centrum ČVUT Praha59 Technologické a inovační centrum vzniklo z prostor připadajících před rokem 1989 Univerzitě Karlově a ČVUT. V roce 1990 byl nastolen nápad vybudovat takovéto centrum, které by napomáhalo k využití potenciálu ČVUT a rozvoji ekonomiky země. O rok později byla za přispění vlády ČR, Evropské unie a univerzit činnost centra oficiálně zahájena, tenkrát ještě pod názvem Podnikatelské a inovační centrum. Vznik TIC bylo pilotním projektem programu Evropské unie Phare.

Mezi hlavními cíly projektu figurují tyto činnosti: •

Iniciovat vznik a asistovat při rozvoji malých a středních inovačních technologicky orientovaných firem.

•

Zajistit ochranu duševního vlastnictví a připravit rámec pro jeho využívání v praxi.

•

Napomoci využití výsledků činnosti ČVUT v praxi.

TIC je členem evropské sítě inovačních center EBN, stálo rovněž při vzniku Hospodářské komory hlavního města Prahy. Právě členství v EBN pomohlo inovačnímu centru dosáhnout rychlého nástupu, špičkově vyškolit odborné pracovníky a získat zahraniční kontakty a potřebné know-how ke své činnosti.

TIC ČVUT napomáhá začínajícím podnikatelům při jejich vstupu na trh, soustřeďuje se především na firmy strojírenského charakteru a společnosti působící v oblasti elektrotechniky a stavebnictví. Přispívá k dynamickému ekonomickému rozvoji a protože má vazbu na vědecká pracoviště ČVUT, podporuje transfer znalostí, zkušeností a výsledků výzkumu prováděného ČVUT do hospodářské praxe. Neméně důležitou část struktury nabídky tvoří poskytování odborných poradenských, konzultačních služeb a školicích programů, expertní

59

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 37. SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 261. Diplomová práce Inovační politika v ČR. 2004. Technologické a inovační centrum ČVUT [online]. TIC ČVUT. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.tic.cvut.cz>.

47 -

Lucie SOUKALOVÁ


analýzy business plánů, odborné semináře, přednášky. Mimo jiné rovněž pomáhá svým klientům při vyhledávání obchodních partnerů a zprostředkovávání mezinárodních obchodních kontaktů. TIC se podílelo na řešení řady mezinárodních projektů, účastnilo se mnoha zahraničních seminářů, workshopů a konferencí. Je oprávněno provádět expertní činnosti pro mezinárodní instituce, jeho členové jsou oprávněni působit jako patentoví zástupci před Evropským soudem. Technologické a inovační centrum je konzultačním místem pro subjekty žádající nějaký druh podpory skrze ČMZRB (Českomoravská záruční a rozvojová banka). Figuruje také na pozici regionální kontaktní organizace pro rámcové programy a strukturální fondy Evropské unie.

Inovační centrum je tvořeno podnikatelským inkubátorem s prostory pro začínající podnikatele, dalšími dvěma odděleními jsou Transfer technologií a Inovace a Patentové středisko. TIC ČVUT se nachází v západní části Prahy a rozkládá se na ploše 4 000 m2. Tyto prostory jsou tvořeny jednak výzkumnými a výrobními pracovišti, nachází se zde pak místnosti pro kancelářské činnosti, zasedací místnosti a skladovací prostory.

Od počátku své existence vychovalo TIC přes 70 firem (aktuální k roku 2005). Některé výhody připadající inovačním firmám v technologickém centru jsou však poskytovány i subjektům, jež přímo v areálu inkubátoru či vědecko-technického parku Technologického a inovačního centra nesídlí.

Od roku 2005 je TIC oprávněno používat logo EC-BIC. TIC je jedinou institucí svého druhu v ČR, která je financována výhradně ze soukromých zdrojů.

Tabulka na následující straně zobrazuje hlavní informace o činnosti TIC ČVUT v průběhu jeho existence.

48 -

Lucie SOUKALOVÁ


Tabulka 5: Statistické údaje o TIC ČVUT.

ROK

CELKOVÁ PLOCHA VTP

PRONAJATÁ PLOCHA

PRONAJATÁ PLOCHA IF

POČET IF

NOVĚ VYTVOŘENÁ MÍSTA V IF

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273 4 273

2 548 2 548 2 548 2 548 2 548 2 548 2 784 2 784 2 784 2 784 2 784 2 784 2 784 2 784 2 784

2 500 2 500 2 500 2 500 2 500 2 500 2 700 2 700 2 700 2 700 2 700 2 700 2 700 2 700 2 700

3 12 11 11 15 15 16 15 12 12 12 10 10 9 8

5 16 8 6 8 5 10 7 9 5 34 25

Pramen: ŠVEJDA, P. Vědecko-technické parky v ČR. 2006. s. 39.

2.4 Technologický inkubátor VUT Brno60 Technologický inkubátor VUT v Brně byl založen roku 2003 při Vysokém učení technickém v Brně. Za jeho založením stojí Jihomoravské inovační centrum (JIC), které je jeho správcem. JIC vzniklo jako zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem a posláním je podpora vzniku a rozvoje inovačních firem a posilování inovačního potenciálu v Jihomoravském regionu. Za vznikem JIC stojí Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a čtyři brněnské univerzity (MU, MZLU, VUT, VFU).

60

Zpracováno podle: ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 2006. s. 40. SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 258. Jihomoravské inovační centrum [online]. JIC Brno. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.jic.cz>.

49 -

Lucie SOUKALOVÁ


„Cílem JIC je vybudovat komplexní infrastrukturu pro podporu inovativního podnikání v regionu jižní Moravy a stát se předním poskytovatelem podpory začínajícím inovativním firmám v Evropě. JIC podporuje inovativní firmy, vědu a výzkum a studenty s nápady. Zajišťuje pro ně peníze, poradenství, kontakty a prostory.“61

Technologický inkubátor VUT podporuje mladé inovační firmy, zaštiťuje výzkum a vývoj, přenos nových myšlenek a nápadů, inovativních technologií a dalších výsledků VaV do komerční praxe. Jednou z hlavních částí podpory rozvoje firem je kvalitní poradenství a konzultační služby, široká je rovněž nabídka kurzů a školení pro zvyšování kvalifikace. JIC pomáhá firmám umístěným v Technologickém inkubátoru uskutečnit své nápady, myšlenky a nové projekty, poskytuje jim veškeré potřebné informace. Vyhledává kontakty na možné potenciální partnery, investory, dodavatele a jiné subjekty. Inkubátor se podílí na tvorbě business plánů svých jednotlivých firem. Mimo jiné zaštiťuje ochranu duševního vlastnictví podnikatelů v inkubátoru.

JIC a Technologický inkubátor sídlí v prostorách patřících Vysokému učení technickému v Králově poli v Brně. K pronájmu je v inkubátoru nabízeno 650 m2 volných ploch pro začínající inovační firmy. Zájem o umístění v prostorách inkubátoru je však velmi vysoký a nestačí pokrývat poptávku, proto je pečlivě přistupováno k výběrovému řízení. V současné době sídlí v inkubátoru 35 firem, což odpovídá obsazenosti 91%. Od doby svého založení vychoval inkubátor 38 inovačních firem zaměřených na tak rozličné oblasti jako jsou software, biotechnologie či strojírenství. Některé velice úspěšné firmy již inkubátor opustily po dvou až třech letech, jak je zvykem - a nyní působí na trhu. Nejvýznamnější firmou a chloubou celého inkubátoru je již na trhu působící společnost Y Soft, která vytvořila software a systém pro tiskárny a kopírky.

Některé z inovačních firem umístěných v inkubátoru VUT:

61

•

Lambda

Laboratorní přístroje s orientací na biotechnologie

•

Microset

Přenosné dálkové ovladače na světlo

•

OptymSys

Počítačové technologie a hlasově ovládané aplikace

O nás [online]. JIC Brno. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: < http://www.jic.cz/o-nas.html>.

50 -

Lucie SOUKALOVÁ


Jednotlivé firmy v inkubátoru mají svého konzultanta, jež jim pomáhá při řešení veškerých problémů. Těmito konzultanty jsou zaměstnanci Jihomoravského inovačního centra. Každý konzultant má na starosti dvě až tři firmy v inkubátoru, kterým pomáhá při jejich činnosti.

Firmy také podléhají pravidelnému hodnocení své výkonnosti a úspěšnosti. Technologický inkubátor VUT je jedním z mála inkubátorů v republice, který pravidelně hodnotí úspěšnost činnosti, pokrok v rozvoji firem a kvalitu poskytovaných služeb.

Tabulka č. 6 demonstruje činnost Jihomoravského inovačního centra za dobu svého působení od roku 2003.

Tabulka 6: Statistické údaje o JIC. ROK

CELKOVÁ PLOCHA VTP

PRONAJATÁ PLOCHA

PRONAJATÁ PLOCHA IF

POČET IF

NOVĚ VYTVOŘENÁ MÍSTA V IF

2003 2004 2005

870 870 870

435 590 650

400 505 545

7 11 16

0 23 50


51 -

Lucie SOUKALOVÁ

3


PŘÍKLADY VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V ZEMÍCH EVROPY

Přestože se tato kapitola věnuje nejvýznamnějším vědecko-technickým parkům na území evropského kontinentu, nemohu se na začátek nezmínit o fenoménu Sillicon Valley, který stojí za vznikem a rozšířením VTP do celého světa.

3.1 Silicon Valley62 První vědecko-technické parky začaly vznikat v polovině 20. století ve Spojených státech amerických. Za prvotním nápadem stojí standfordská univerzita a zcela první jakási forma vědecko-technického parku je spojována s pojmem Silicon Valley.

Standfordská univerzita se po druhé světové válce potýkala s enormně vysokou poptávkou studentů po studiu a s tím spojenými finančními problémy. Se zvyšujícími se požadavky studentů a rostoucími náklady na provoz potřebovala univerzita své finanční problémy rychle řešit. Na návrh prorektora univerzity, Fredericka Termana, se začaly rozlehlé prostory a pozemky univerzity pronajímat high-tech firmám, aby ty zde zřídily své provozy. Primárním cílem bylo vyřešit finanční problémy Standfordu. Tak postupně začalo vznikat průmyslové a výzkumné centrum při Standfordské univerzitě. Prostory byly nabízeny pouze úspěšným firmám působícím v oboru high-tech, které mohly být výhodné pro Standford, a samozřejmě výnosné. Prvním nájemníkem, který své sídlo a provozy přesunul do tohoto průmyslového

62

Zpracováno podle: SLANÝ, A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. 2007. s. 245. Silicon Valley [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. Silicon Valley [online]. Wikipedia, the free encyklopedia. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. Silicon

Valley

history

[online].

NetValley.

[Citováno:

. Volný překlad.

52 -

březen

2008].

Dostupné

na

WWW:

Lucie SOUKALOVÁ


parku, byla společnost Varian Associates, založená absolventy univerzity za účelem výroby militantních komponentů.

Na půdě skupiny firem kolem Standfordu vznikl nový způsob financování začínajících firem při startu jejich podnikání. Jde o financování rizikovým kapitálem – venture capital.63

Jeden z nejúspěšnějších začátků podnikatelské kariéry v oblasti průmyslového centra při Standfordu

předvedla

společnost

Hewlett-Packard.

Hewlett

a

Packard,

absolventi

standfordské univerzity, přesunuli kanceláře své firmy do objektu vznikajícího v blízkosti školy. Společnost Hewlett-Packard se poté stala největším výrobcem osobních počítačů na světě a nastolila velký převrat v tiskařském průmyslu, když v roce 1984 uvedla na trh inkoustovou tiskárnu. Když navíc zmíním velké úspěchy místních firem Kodak a General Electric, byl Standford v polovině devadesátých let nepochybně světovým centrem špičkových technologií.

Oblast průmyslového centra výzkumu a technologií je tedy známá pod pojmem Silicon Valley. Silicon Valley – česky Křemíkové údolí – tvoří nejjižnější částí sanfranciského pobřeží v Kalifornii v USA. V minulosti pobřeží u San Franciska bylo využíváno americkým námořnictvem, které zde provádělo své výzkumy.

Termín Silicon Valley byl poprvé použit roku 1971 jako název týdenní rubriky v americkém tisku s názvem „Silicon Valley USA“. Tento pojem se vžil do povědomí a nyní odpovídá oblasti velké koncentrace výzkumných firem zabývajících se křemíkovými mikročipy a počítačovými technologiemi. Ve 20. století se Silicon Valley stalo ikonou, fenoménem, nenapodobitelným originálem. Stalo se domovem pro dynamicky rostoucí oblasti elektronického průmyslu. Hlavními hnacími motory stojícími za prudký rozvoj průmyslu a technologií stojí inovace v oblasti výroby rádií, televizí a vojenské elektroniky. V současné době působí v Silicon Valley přes 2 000 průmyslových firem v oblasti elektrotechniky, počítačových a komunikačních technologií.

63

„Venture capital je forma soukromého majetku ty poskytovaná profesionálními investory za účelem rozvoje nově vznikající firmy. Investice rizikového kapitálu bývají většinou poskytovány jako výměna za podíl v nově vznikající firmě.“ Venture capital [online]. Wikipedia, the free encyklopedia. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

53 -

Lucie SOUKALOVÁ


Silicon Valley je světovým centrem počítačového a technologického průmyslu. Velmi důležitou roli v rozvoji celého tohoto území hraje standfordská univerzita a její absolventi, kteří se značnou měrou podílejí na zakládání nových firem a posilování znalostní základny v oblasti. Z nejznámějších společností působících v Silicon Valley mohu jmenovat: Apple Computer, Oracle, Google, Hewlett-Packard, Intel, Yahoo!.

3.2 Vědecký park Cambridge64 Vědecký park Cambridge, nacházející se ve starobylém anglickém univerzitním městě, byl založen v roce 1970 a je nejstarším a zároveň nejprestižnějším vědeckým parkem ve Velké Británii.

Nachází se na severovýchodním cípu města Cambridge v Anglii. Místo, kde současný vědecký park vznikl, patřilo a stále patří instituci s názvem Trinity College. V dávných dobách tato oblast sloužila jako farma, a to až do druhé světové války, kdy byla zabavena americkou armádou. Válkou bylo toto místo silně zničené, až v 70. letech se rozhodlo o jeho rekultivaci a následném rozvoji.

Jakmile se podařilo Trinity College získat kousek volné půdy, rozhodla se ji rozvíjet a zhodnocovat a působila zde s úmyslem vybudovat vědecký park. Držela se při tom myšlenky, kterou se poprvé podařilo uskutečnit standfordské univerzitě v 50. letech v USA, kdy byl založen vůbec první vědecko-technický park.

V té době byly britské univerzity nuceny k rozšíření svých kontaktů se sektorem průmyslu ve sféře technologického transferu. Byl na ně ze strany vlády vyvíjen tlak v oblasti zvyšování návratnosti investic ze základního výzkumu. Především však měly přijímat opatření, kterými by podpořily rozmach vyššího vzdělávání a zvyšování kvality poskytovaného studia.

64

Zpracováno podle: Cambridge science park [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

54 -

Lucie SOUKALOVÁ


Trinity College, zakládající a vlastnická organizace, má ve výzkumné sféře velkou tradici. Je tomu tak díky místnímu působení Isaaca Newtona, který svými výzkumy a šetřeními značně přispěl k získaným zkušenostem a znalostem v oblasti inovací.

Dvacáté první století přineslo do existence vědeckého parku v Cambridge mnoho významných změn. Dvě výzkumné instituce Trinity College a a Trinity Hall se spojily v joint venture a mají v plánu dokončit zbývající přeměnu a rekultivaci a rozvoj 0,1 km2 brownfields přilehlých k objektu vědeckého parku. V roce 2002 se začaly budovat nové výzkumné objekty vykonávající v oblasti výzkumu světelných částic – fotonů, v oboru nanotechnologie a výzkumu nových materiálů.

V současnosti je Cambridgský výzkumný park domovem pro 90 high-tech firem s více než 5 000 zaměstnanci. Stále láká a přitahuje nově příchozí podnikatele, ať už se jedná o malé začínající firmy, spin-off firmy nebo pobočky velkých mezinárodních společností.

Cambridge se rozkládá na rozloze 61,5 ha a dalších 1 450 ha tvoří plochy určené pro účely výzkumu a vývoje. Pro zbudování objektu vědecko-technického parku v Cambridge byly použity pouze zdroje soukromých subjektů, vybudování se obešlo bez pomoci veřejné sektoru.

Vedení VTP má přesně definované a striktně stanovené podmínky, jež musí firma splňovat, aby mohla své sídlo, provozy, kanceláře a veškeré své činnosti přesunout do výzkumného parku. Drtivá většina zde působících firem uplatňuje své činnosti ve výzkumu a vývoji. Existuje zde i několik společností, které zde působí přímo za účelem podpory nájemníků VTP zabývajících se VaV. Působí ve funkcích patentových zástupců a získávají zdroje pro účely financování začínajících firem rizikovým kapitálem.

Z oborů zastoupených v Cambridge mohu uvést: počítačové technologie, biomedicína, energetika, životní prostředí, materiály, finance a obchod. V těsné spolupráci s nedaleko vzdálenou univerzitou Cambridge tvoří instituce VTP výzkumné a vývojové centrum a koncentraci vědění v Anglii.

55 -

Lucie SOUKALOVÁ


3.3 Vědecko-technické parky ve městě Vaasa65 Finsko je jednou z nejvyspělejších zemí v Evropě i na světě. Na svém území za dobu od vzniku prvních vědecko-technických parků už tato země vystavěla spoustu institucí a objektů tohoto typu se zásadním významem. Spousta z nich je na velmi vysoké úrovni, ne-li úrovni světové, proto se můj výčet a charakteristika týká z větší části finských VTP.

Ve finském univerzitním městě Vaasa se nacházejí tři obchodní parky. Jmenovitě se jedná o: •

Vědecký Park Vaasa.

•

Strömberg Park.

•

Vaasa Airport Park.

Tyto tři organizace poskytují rozmanité možnosti pro získání vhodných a výhodných obchodních prostor a usměrňují výstavbu nových prostor pro podnikání ve městě Vaasa.

Průmyslové parky spolupracují s místními úřady jak v otázce rozvoje území a lokalizace činností jednotlivých firem, tak i v oblasti územního plánování. Sdružení Vaaských parků je organizací spolupracující s městem Vaasa a ostatními partnery za účelem přilákat do oblasti investory, mladé perspektivní firmy a nové pracovní příležitosti.

Vědecký Park Vaasa se nachází poblíž samotného centra města Vaasa v blízkosti univerzity a mořského pobřeží. Leží na ploše 20 000 m2, dříve tyto již renovované plochy sloužily pro umístění průmyslových areálů. Dnes nabízí rozličné spektrum služeb v oblastech vzdělávání, výzkumu, vývoje a obchodu. V blízkosti VTP se nachází univerzita Vaasa, Finská a Švédská polytechnika a technická výzkumná laboratoř Technobothnia. Tyto instituce poskytují volné prostory pro podnikání a v současné době je díky těmto subjektům v celém areálu umístěno přibližně 200 firem.

Strömberg

Park

je

představitelem

nejrozsáhlejšího

a

zároveň

nejvýznačnějšího

technologického a průmyslového parku ve Vaase i celém Finsku. Je zaměstnavatelem pro

65

Zpracováno

podle:

Vaasa

parks

[online].

[Citováno:

<www.vaasaparks.fi>. Volný překlad.

56 -

březen

2008].

Dostupné

na

WWW:

Lucie SOUKALOVÁ


3 700 pracovníků, z nichž 70% pracuje ve významné společnosti ABB, která je světovou špičkou v oborech automatizace a energetiky.

Třetím vědeckým objektem zde zmiňovaným je Vaasa Airport Park. Za nedlouhou dobu své existence se stal nejdynamičtěji rostoucím VTP ze tří ve městě Vaasa i na území státu. Zaměstnává až 2 000 profesionálních pracovníků v sektorech energetiky a elektroniky.

Celý komplex objektů patřících do zmíněných třech parků ve městě Vaasa v sobě zahrnuje technologické budovy a pozemky s názvy Futura I, Futura II a Futura III, Producta I a Powergate.

Objekty Futura I a II poskytují jak moderní prostory pro podnikání, zázemí a špičkové vybavení, tak i širokou škálu prvotřídních služeb pro podnikatelské subjekty sídlící v budovách vědeckého parku. Speciální pozornost je věnována především komfortu služeb a pracovnímu prostředí, podnikové kultuře a atmosféře na pracovišti. Prostory pro podnikání mohou být uspořádány a zařízeny flexibilně podle potřeb jednotlivých firem a dle dostupných podmínek.

Budova Futura I je kancelářskou budovou vybavenou nejnovější špičkovou technologií a je takovým způsobem všestranná a univerzální, že vyhovuje měnícím se potřebám obchodních činností. Mimo jiné si uvědomuje nutnosti vysoké kvality pracovního prostředí. Stavba budovy Futura II byla dokončena v roce 2004 v návaznosti na Futuru I. V patrech obou budov se nachází místnosti uzpůsobené speciálně pro odpočinek a občerstvení pracovníků. Pro zaměstnance celého objektu je zajištěno stravování a jiné služby pro pracovní účely i sportovní vyžití. Tyto dvě technologické budovy tvoří živoucí centrum obchodu a jsou sídlem pro 50 společností.

Objekty budov Futura I a II jsou díky příjemnému prostředí a atmosféře a široké paletě poskytovaných služeb podnikateli velmi kladně hodnoceny a oceňovány. Příjemné pracovní prostředí podmiňuje nové formy spolupráce mezi různými sektory obchodu a díky každodenním interakcím mezi podnikateli jednodušeji vznikají nové vazby a obchodní vztahy.

57 -

Lucie SOUKALOVÁ


Technologický dům Futura III rovněž poskytuje moderní obchodní prostory pro podnikání s vysokou kvalitou široké škály služeb.

Tyto tři charakterizované objekty s názvy Futura I, II a III poskytují dohromady plochu 15 000 m2 pro účely podnikatelských činností a s kapacitou téměř 500 parkovacích míst.

Ostatní budovy – Producta a Powergate – slouží k výrobním a logistickým účelům.

3.4 Vědecko-technické parky v Tampere Finské město Tampere je obchodním, průmyslovým centrem finského pobřeží. Na jeho území působí dvě univerzity - Univerzita Tampere a Technologická univerzita v Tampere. Obě univerzity jsou součástí vědecké, inovační a technické infrastruktury a tvoří výzkumnou základnu a centrum vědění v regionu. Přenos znalostí, vědomostí, zkušeností a výsledků výzkumu a vývoje do praxe je uskutečňován přímo díky dvěma vědecko-technickým parkům, které byly v Tampere vybudovány.66 Jejich názvy zní:

66

•

Technologické Centrum Hermia.

•

Technopolis Finn-Medi.67

Zpracováno podle: BRACZYK, H.-J., FUCHS, G. a WOLF, H.-G. Multimedia and Regionnal Economic Restructuring

[online].

Routledge,

2000.

s.

335.

Elektronicá

verze.

Dostupná

na

. Volný překlad.

58 -

WWW:

Lucie SOUKALOVÁ

3.4.1


Technologické Centrum Hermia68

Vědecko-technický park Hermia je jedním z parků v Tampere. Své činnosti provádí pod pojmem technologické centrum, což je forma vědecko-technického parku typická spíše pro země střední Evropy než země severské.

Provoz VTP Hermia byl započat roku 1988 a v současnosti je celý objekt tvořen Technickou univerzitou Tampere, Technickým výzkumným centrem, útvary společnosti Nokia, výzkumným centrem Nokia a skupinou zde působících menších firem. Dohromady všechny tyto subjekty poskytují téměř 2 500 pracovních míst. K vědecko-technickému parku Hermia rovněž patří na 500 společností působících v rádiu jednoho kilometru vzdálenosti od parku.

Technologické centrum se snaží posilovat růst, rozvoj a spolupráci technologicky orientovaných společností za účelem stálého zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Funkcí technologického centra je snaha o podporu a pomoc při podnikání, připravuje, koordinuje a realizuje rozvojové projekty a podporuje spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými institucemi a podnikatelskými subjekty. Svými činnostmi tak podmiňuje utváření národní a mezinárodní sítě pro rozvoj a posílení transferu odborných znalostí a zkušeností do hospodářství.

Charakterizovaná instituce se mimo jiné orientuje na vhodné a příjemné pracovní prostředí, atmosféru, která podporuje spolupráci jednotlivých subjektů, a na posilování konkurence, což má za následek neustálé zlepšování, tvorbu inovací a dynamický vývoj kupředu.

Technologické centrum je zodpovědné za koordinaci programu Evropské unie s názvem Regionální centrum odborných znalostí. V novém programovacím období je úkolem technologického centra podpora implementace a vytvoření těchto Regionálních center odborných znalostí v dalších oblastech.

Nájemníkům TC je nabízeno široké spektrum kvalitních služeb. Růstově orientovaným společnostem se sídlem v parku je dodáváno podpory v oblastech jako vývoj nových výrobků,

68

Zpracováno podle: Technology centre Hermia [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: <www.hermia.fi>. Volný překlad.

59 -

Lucie SOUKALOVÁ


užití nových technologií. Pro podnikatele jsou k dispozici různé formy zvyšování kvalifikace, školení a semináře, podpora při zvyšování profesionálních dovedností a sdílení odborných znalostí a zkušeností. Silný důraz je také přikládán faktorům ovlivňujícím podnikovou kulturu a pohodu na pracovišti.

Obory zastoupené společnostmi se sídlem v parku jsou počítačové technologie, počítačový design a programování, komunikační technologie, elektronika, elektrotechnické inženýrství, přístrojová technika a automatizace.

Více než polovina zaměstnanců působících v objektu VTP Hermia má vysokoškolské vzdělání, jedna třetina zaměstnanců je tvořena absolventy Technické univerzity v Tampere.

Na tomto místě se potvrzuje charakteristický znak finského modelu vědecko-technických parků – tedy že vědecké a výzkumné instituce jsou velmi úzce propojeny s univerzitou a je tak umožněna přímá vazba výzkumu na transfer do praxe.

Technologické centrum Hermia je řádným členem společnosti finských vědecko-technických parků TEKEL.

3.4.2

Technopolis Finn-Medi69

Druhý vědecko-technický park umístěný na území města Tampere představuje Finn-Medi. Tento vědecko-technický park své veškeré činnosti provozuje pod formou technopolis – rozsáhlým komplexem budov určeným jak pro inovační, technologické, výrobní firmy i jiné spolupracující subjekty, tak i pro široké spektrum služeb a aktivit pro volný čas.

Finn-Medi je vnitřně silně soudržná rozvíjející se instituce založená na spolupráci s akademickou půdou. Tento vědecký kampus je v těsném kontaktu s oběmi univerzitami v Tampere – Univerzitou Tampere a Technickou univerzitou. Bdí nad stálým zlepšováním

69

Zpracováno podle: Technopolis Finn-Medi [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. Finn-Medi [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

60 -

Lucie SOUKALOVÁ


poskytovaných služeb, neustálým rozvojem a získáváním nových obchodních prostor do Finn-Medi. Je přítomen při plánování, implementaci a realizaci konkurenceschopného a obchodně atraktivního perspektivního okolního prostředí za účelem získávání dalších výhodných obchodních kontaktů.

Vědecko-technický park představuje jedinečnou koncentraci odborných znalostí a zkušeností v oblasti zdravotní péče a biotechnologie. Vytváří síť multidisciplinárních, technologických a lékařských špičkových znalostí, schopností a zkušeností a zaměřuje se na tvorbu výkonného prostředí podporující inovační procesy. Takto široká odborná znalostní základna spojuje ke spolupráci dohromady ty nejlepší experty z oblastí lékařského výzkumu a vývoje, obchodu a kvalitní profesionální zdravotní péče.

Místem soustředění pozornosti je kvalita pracovního prostředí a stav pronajímaných provozních prostor pro jednotlivé aktivity týkající se podnikání a výzkumu v oblasti technologií. Technopolis nabízí možnosti při hledání a řešení obchodních i podnikatelských prostor pro firmy na odlišných pozicích, v různých stádiích a s rozličnými potřebami.

Jednotlivé společnosti vyvíjející činnost v této oblasti se nacházejí v různých fázích životního cyklu. Vědecko-technický park poskytuje své služby a pomáhá novým technologickým firmám v počátečních fázích jejich činnosti. Současně také vychází vstříc potřebám větších společností a velkých multinárodních organizací, jejichž činnosti jsou tvořeny kontrakty v celosvětovém měřítku.

Finn-Medi Tampere vlastní, pronajímá a rozšiřuje svou nabídku prostor pro podnikatelské účely a produkuje takové služby, které se týkají v dnešní době velmi perspektivního sektoru high-tech.

Díky spolupráci s akademickou sférou, kterou v Tampere tvoří dvě prestižní univerzity, vytváří 40 000 studentů vynikající znalostní základnu. Výhody spočívají v jednoduchém způsobu v přijímání absolventů a v souvislosti s jejich přímým uplatněním na půdě řešeného vědecko-technického parku.

Veškeré odborné znalosti, získané zkušenosti a celá znalostní základna, pracovní podmínky a kvalitní podniková kultura projevující se na pracovišti vytváří z technopolis Finn-Medi 61 -

Lucie SOUKALOVÁ


atraktivní místo k podnikání. Figuruje na pozici instituce s dobrým jménem působící v oblasti kvalitního výzkumu, tvorby inovací a posilování vzájemných obchodních inkterakcí. Díky všem těmto výborným charakteristikám je Finn-Medi zajímavým objektem a vhodným a perspektivním cílem pro umístění podnikatelských investic.

3.5 Vědecko-technické parky v Oulu Oulu je jedním z velkých průmyslových center a sídlem pěti vědecko-technických parků. Všechny mají formu technopolis a jedná se o: •

Technopolis Linnanmaa.

•

Technopolis Kontinkangas.

•

Technopolis Airport.

•

Technopolis Laanila.

•

Technopolis Oulu City Center.

V následujících podkapitolách se budu snažit stručně shrnout činnosti a význam jednotlivých technopolis nacházejících se na území města.

3.5.1

Technopolis Linnanmaa70

Vědecko-technický park Linnanmaa je unikátní institucí, vědecko-výzkumnou organizací sdružující přes 4 000 expertů a přibližně 200 firem s vzájemnou velmi úzkou vazbou, které mezi svižně spolupracují. Oblast technopolis Linnanmaa je jednou z nejvýznamnějších technologických center ve Finsku. Na procesech výzkumu a vývoje se podílí rovněž subjekty s názvy Technologické výzkumné centrum Finska a Univerzita Oulu, jež se nacházejí v blízkém okolí parku.

70

Zpracováno podle: Technopolis Linnanmaa [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: .

62 -

Lucie SOUKALOVÁ


Jednotlivé společnosti, orientující se především na oblast počítačových technologií, uzavírají s vědecko-technickým parkem smlouvy, ve kterých je ustavována zodpovědnost za správné fungování, kvalitu a permanentní rozvoj svých služeb. Služby, které jsou nájemníkům k dispozici, jsou poskytovány buď zvýhodněně, či bezplatně. Tým odborníků zabývající se službami neustále rozvíjí a rozšiřuje paletu nabízených možností za účelem vyhovět požadavkům a potřebám zároveň menších i velkých společností, které mají samozřejmě odlišné spektrum požadavků. Nejdůležitějšími aspekty, na které se technopolis soustřeďuje, jsou přání zákazníka a zpětná vazba - ty jsou klíčem k perspektivnímu růstu, zlepšování a prosperitě.

Poskytované obchodní služby a provozované obchodní praktiky a zvyklosti vytváří pravé zdravé pracovní obchodní prostředí. Odborníci z Linnanmaa jsou k dispozici při vytváření takového spektra služeb, které by nejvíce vycházelo vstříc podnikatelům a jejich potřebám při všech jejich aktivitách a činnostech.

Řešené technopolis poskytuje svým nájemníkům – tedy firmám umístěným v prostorách vědecko-technického parku – zvýhodněné služby spojené se členstvím. Jedná se o telekomunikační služby, úklid, možnost stravování a pořádání obchodních meetingů a jednání. Nájemníci mohou rovněž využívat nabízené škály služeb zahrnující kancelářské služby včetně zajištění veškerých kancelářských potřeb, možnosti tisku, kopírování, internetové připojení – a s tím související možnost komunikace s obchodními partnery prostřednictvím e-mailu.

63 -

Lucie SOUKALOVÁ

3.5.2


Ostatní VTP v Oulu71

Ve vědecko-technickém parku Technopolis Kontinkangas, umístěném blízko samotného centra města Oulu, vzájemně spolupracuje a vyvíjí produktivní a vývojovou činnost 50 společností s přibližně 600 zaměstnanci. Tento VTP je významným centrem rozvoje softwaru, rovněž se zabývá výzkumem v oboru lékařské technologie. Mimo jiné je zaměřen i na obchodní prostředí, obchodní konvenci a atmosféru, která provází spolupracující obchodní partnery. V těsné blízkosti VTP Kontinkangas jsou situovány závody společnosti Nokia a univerzitní nemocnice Univerzity Oulu.

Technopolis Airport je tvořeno inovačními a technologickými firmami a dalšími subjekty patřícími do VTP Airport, které jsou strategicky rozmístěny podél nejproduktivnější oblasti letiště. Ve zde působících 15 firmách vyvíjí výrobní a vývojovou činnost téměř 700 výzkumníků a odborných pracovníků.

Činnosti dalšího z vědecko-technických parků v Oulu – Technopolis Laanila směřují do oblasti ochrany životního prostředí. Vyvíjí nové technologie v oboru vodního hospodářství a management ochrany prostředí. Poskytuje zaměstnání dvěma stům odborných pracovníků.

Pátým vědecko-technickým parkem je nové obchodní centrum přímo ve středu města s příznačným názvem Technopolis Oulu City Center. Dominantní obchodní a kancelářský objekt s rozlohou 11 000 m2 se může pyšnit ideálním umístěním – nachází se v samotném středu města pouze pár desítek metrů od hlavní nákupní třídy. Tvoří významné centrum obchodu a je opatřeno vlastní rozlehlou parkovací plochou pro své zaměstnance a klienty.

71

Zpracováno podle: Technopolis Kontinkangas [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. Technopolis

Airport

[online].

[Citováno:

duben

2008].

Dostupné

na

WWW:

2008].

Dostupné

na

WWW:

. Volný překlad. Technopolis

Laanila

[online].

[Citováno:

duben

. Volný překlad. Technopolis

Oulu

city

center

[online].

[Citováno:

. Volný překlad.

64 -

duben

2008].

Dostupné

na

WWW:

Lucie SOUKALOVÁ


V předešlých třech podkapitolách jsem se věnovala vědecko-technickým parkům na území Finska. Vybrala jsem si dle mého názoru nejvýznamnější instituce provádějící výzkumné a vývojové aktivity v rozmanitých oborech. V mezinárodní srovnávací studii s názvem Zpráva o světové konkurenceschopnosti bylo Finsko hodnoceno velmi vysokými hodnotami a oceňováno pro nejlepší spolupráci mezi univerzitami a podniky.

3.6 Vědecko-technický park v Göteborgu72 Na severu Evropy svou charakteristikou ještě chvíli setrvám a budu se nyní věnovat Švédsku. Významným švédským zástupcem VTP je vědecko-technický park v Göteborgu známý pod názvem Sahlgrenska.

Vědecko-technický park Sahlgrenska slouží jako místo, kde se setkávají instituce výzkumné a průmyslové s obchodními partnery, s kapitálem. Umístění v centru Göteborgu, nedaleké sídlo Akademie Sahlgrenska a objektů patřící Univerzitě Göteborg, v blízkosti se rovněž nachází univerzitní nemocnice Sahlgrenska – to vše jsou faktory, které vědecko-technický park v Göteborgu staví do role význačného střediska výzkumu a vývoje Evropy. Oplývá takovým prostředím a okolím, které podporuje technologický pokrok, inovace a rozvoj perspektivních projektů soustřeďujících se na rozvoj v oblasti lékařství.

Umístěním firmy ve VTP v Göteborgu se podnikatel dostává do komplexu velmi silně vzájemně provázaných společností spolupracujících na rozsáhlém výzkumu v oblasti lékařské techniky a nástrojů pro lékařské použití. Spolupracujícími subjekty jsou také znalostně založené společnosti zabývající se lékařskou péčí.

Pro firmy se sídlem v obchodním parku jsou k dispozici veškeré potřebné služby. Jednou z prioritních myšlenek zakladatelů je vycházet vždy vstříc požadavkům jednotlivých podnikatelů. Spektrum nabízených služeb je tvořeno nabídkou veškerých kancelářských potřeb, vybavením místností pro konference, přednášky a obchodní schůzky.

72

Zpracováno podle: Sahlgrenska Science park [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

65 -

Lucie SOUKALOVÁ


Inkubační služby parku zahrnují: podporu v prvotní fázi činnosti firmy, pomoc při hledání obchodních partnerů a zapojování do obchodních sítí, napomáhání při tvorbě podkladů pro realizaci projektů a následný obchodní vzestup. Začínajícím firmám pomáhá vědeckotechnický park hledat obchodní partnery a získávat kvalitní obchodní kontakty na takové dodavatele a investory, které napomohou novým firmám při začátku jejich podnikatelské kariéry.

Pro mladé podnikatele a inovátory poskytuje VTP takovou strukturu a spektrum služeb, které odpovídá dlouhému cyklu vývoje firmy. Svým nájemníkům nabízí konzultační a poradenské služby, podporu při inovační činnosti a prostory pro podnikání. Mimo jiné poskytuje prostory pro obchodní jednání a meetingy, spolupracuje s poskytovateli služeb a investory a s jinými subjekty specializující se na lékařský sektor. Veškeré poskytované služby jsou obsluhovány experty v dané oblasti oplývajícími odbornými znalostmi a zkušenostmi z praxe.

Firmy vyvíjející svou činnost ve zmiňovaném vědecko-technickém parku spolupracují a jsou v těsném kontaktu s univerzitní nemocnicí Sahlgrenska i s akademickou půdou, kterou představuje Univerzita Göteborg. Mají samozřejmě přístup k veškerým formám a druhům služeb, které vědecko-technický park poskytuje, k obchodním kontaktům i vytvářeným obchodním sítím. Účelem existence VTP Sahlgrenska je přispět ke zlepšení podmínek pro zakládání nových firem a jejich podpora v počátečních fázích rozvoje. Sahlgrenska má vytvářet takové předpoklady, aby nově založené společnosti dosahovaly kvalitnějšího a dynamičtějšího růstu a staly se pilíři znalostně založené ekonomiky.

Součástí vědecko-technického parku v Göteborgu je nově vystavěné výzkumné Biotechnické centrum. Bylo otevřeno v roce 2004 a poskytuje až 16 000 m2 obchodních prostor. V objektu se nachází kancelářské místnosti, prostory pro pořádání seminářů a konferencí, rovněž se zde nachází špičkově zařízená výzkumná pracoviště s nejmodernější technikou.

Mimo jiné činnosti se VTP Sahlgrenska věnuje také pořádáním obchodních meetingů. Zprostředkovává a organizuje odborné přednášky a semináře za účelem rozvoje a rozšiřování obchodní sítě, transferu odborných znalostí, zkušeností a zvyšování kvalifikace. Účastní se vyhlášených veletrhů a výstav světového formátu.

66 -

Lucie SOUKALOVÁ


3.7 Vědecko-technický park Sophia Antipolis73 Nyní se fiktivně ve své charakteristice přenesu z vyspělé severní Evropy do Evropy západní. Na následujících řádcích se budu věnovat vědecko-technickému parku nacházejícímu se ve Francii. Jeho jméno je Sophia Antipolis a hlavní náplň činnost představuje výzkum v oboru farmacie.

VTP Sophia Antipolis byl budován a vyvíjel se kontinuálním způsobem od roku 1969 po dobu téměř třiceti let. Sídlí zde na 1 300 firem poskytujících zaměstnání až 26 000 zaměstnanců. Mezi lety 2001 a 2003 bylo díky podpoře vzniku nových firem v parku založeno 30 nových společností poskytujících práci pro 1 400 odborných pracovníků.

Budování tohoto vědeckého parku zaštiťují pouze soukromé subjekty, objekt VTP byl budován pouze ze soukromých zdrojů.

Spolupracující univerzita v Nice a výzkumné centrum se svými zařízeními, četnými laboratořemi a výzkumným institutem tvoří konkurenceschopný klastr, který představuje spojení vědecké základny a know-how. Hlavními obory výzkumu jsou biotechnologie, zdravotnictví a chemie.

Přítomnost těchto výzkumných center a dynamicky rostoucích firem podněcuje malé a střední podnikatele, kteří také usilují o vstup do VTP. Malé a středně velké společnosti jsou přitahovány excelentním profilem vědecko-technického parku a excelentních jmen Z nich mohu jmenovat CNEVA, Sophia Antipolis, FDM Pharma, Cerdic, Laboratoire ElaiaPharm.

Další velkou skupinu firem působících v parku tvoří společnosti provozující svou činnost v oboru životního prostředí, nových druhů energií, v oboru vědy o Zemi. Zaměstnání zde nachází na různých pozicích ve výzkumu 250 odborníků. Kromě malých podnikatelů, které se soustřeďují převážně na výzkum, zde uplatňují sídlo i větší a významnější společnosti působící v oblasti zobrazovací technologie, životní prostředí a zkoumání vesmíru. Firmy

73

Zpracováno podle: General presentation of Sophia Antipolis [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

67 -

Lucie SOUKALOVÁ


pracující v oboru energetiky, v oblasti stavebnictví a vynálezu nových technologií, také firmy zabývající se digitální kartografií a geoinformatikou.

Poslední velkou skupinu firem tvoří objekty technologicko-elektronicko-telekomunikačního klastru. V právě zmiňovaných oborech působí více než 25% firem z VTP zaměstnávající na 50% zaměstnanců.

Přítomnost velkých francouzských i zahraničních korporací jako Air France, Bouygues Telecom, Siemens, France Telecom či Shiva dělá vědecko-technický park velmi atraktivní pro nově příchozí firmy i investory. V těsné blízkosti areálu mají sídlo i takové mezinárodní korporace, jako je IBM.

V roce 1969 přestavoval název Sophia Antipolis synonymum pro výzvu, byl to název nesoucí ambice – vybudovat město, mezinárodni centrum obchodu, moudrostí, vědění a technologií vyloženě na pustině. Bylo to jako renesance, obnovení, stavitelé měli ambice vybudovat Florencii 21. století.

Jaké byly prvotní cíle stavitelů? Vystavět takové město a zároveň centrum, kde se bude vznášet duch inovací a podnikavosti společně s lidskostí a pohostinností. Místo, kde ekonomický růst půjde ruku v ruce s ochranou životního prostředí a kvalitou života. Místo, kde budou moci vedle sebe fungovat obory ekologie a technologie a budou tvořit symboly udržitelného rozvoje. Tyto cíle se stavitelům i podařilo naplnit a v dnešní době navrhovaný projekt velmi dobře funguje. Přináší kvalifikovanou dynamickou vědeckovýzkumnou a technickou inteligenci a přitahuje tak výzkumné subjekty s velkou vědeckou a znalostní základnou.

Dnes Sophia Antipolis buduje novou velkou organizaci, slučuje subjekty od mořského pobřeží až k horám, čítající na 200 000 obyvatel a tvořící společné projekty. Nutná spolupráce těchto jednotlivých složek struktury organizace ve spolupráci s orgány státní správy a mezinárodními korporacemi může poskytnout nové impulsy, nové synergie ve spolupráci opravdových odborníků. Může pomoci vybudovat školicí a výzkumná centra a orientovat se na zvyšování kvalifikace, podporu a rozrůstání znalostní základny.

68 -

Lucie SOUKALOVÁ


3.8 Vědecko-technický park Graz74 Nyní se se svou charakteristikou přesunu do německy mluvící země a v této části kapitoly se budu věnovat významnému zástupci VTP v Rakousku.

Druhým největším rakouským městem je Graz, historické sídlo a nyní průmyslové centrum obchodu, výzkumu se silnou vědeckou základnou zastoupenou šesti zdejšími univerzitami.

Vědecký park Graz je obecně prospěšnou iniciativou, programem spolkových rakouských ministerstev pro dopravu, inovace a technologie. Fungování vědecko-technického parku je pod záštitou Rakouské společnosti pro výzkum a funguje rovněž díky podpoře federálního státu Štýrsko.

Akademické centrum výzkumu provádějící činnosti ve VTP Graz hledá nové obchodní partnery a jiné kooperující subjekty v podobě mladých či začínajících podnikatelů s inovativní ideou, novým obchodním návrhem, nápadem. Tyto subjekty pak VTP podporuje při jejich činnosti a výhodně jim poskytuje veškeré potřebné služby, poradenství a pomoc při podnikání. Cílem je připravit mladé firmy na podnikatelskou budoucnost tak, aby jejich inovativní myšlenky a nápady mohly být uskutečněny a úspěšně realizovány s následným vzestupem a rozvojem celé firmy.

Tým špičkových odborníků je zde za účelem pomáhat podnikatelům při uskutečňování stanovených

cílů,

poskytuje

firmám

všechny

nutné

podklady,

pomáhá

jim

při

administrativních činnostech spojených s počátkem podnikání. Mimo jiné nabízí rovněž odbornou pomoc, konzultační služby, poskytuje cenné informace o trhu. Nabízí rozličné možnosti financování v počátcích podnikatelské činnosti, kdy vlastních finančních zdrojů často není dostatek.

74

Zpracováno podle: Science park Graz [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. Štýrský Hradec [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

69 -

Lucie SOUKALOVÁ


Mladé inovativní podnikatelské subjekty zde nachází takové zázemí a pracovní prostředí, takovou atmosféru mezi kooperujícími subjekty, která podporuje podnikavost, inovace a posiluje vzájemnou konkurenci.

V rámci

výzkumných

programů

vědecko-technického

parku

Graz

ve

spolupráci

s akademickou půdou a vědeckým zázemím v uznávaném regionu Štýrsko představuje knowhow veškerou znalostní základnu Štýrska. Primárním účelem je podpora podnikání, aby zakladatelé inovačních firem, oplývající vzácnými, cennými a praktickými zkušenostmi, je používali při budování svých firem.

Součástí vědecko-technického parku Graz je i inkubátor, který nabízí nutnou pomoc při startu podnikání. Při profesionálním způsobu zakládání firmy existují mnohem větší šance na úspěch na trhu, uplatnění vnitřního potenciálu podnikatele a vyšší míra dosažení stanovených cílů. Po dobu jednoho a půl roku je firmám umístěným v inkubátoru nabízeno široké spektrum služeb určených jim přímo na míru dle vlastních požadavků každé společnosti. Jedná se o porady a konzultační služby, manažerské kurzy, trénování, posilování a rozšiřování znalostní základny, poskytování odborných kurzů. Tým odborníků pomáhá firmám s tvorbou inovační infrastruktury, experti poskytují své špičkové praktické informace a rady s financováním projektů. Možností, jak zafinancovat prvotní fáze podnikání, je business angel.75 Jednou ze služeb vědecko-technického parku je pomoc odborníků, dřívějších manažerů velkých korporací s praktickými zkušenostmi z podnikatelské praxe. Cílem je přilákat do oblasti perspektivní investorské subjekty a vytvořit kvalitní hustě provázané sítě investorů a dodavatelů v oboru soukromých subjektů rizikového kapitálu v jižním Rakousku. To by mohlo být intenzivním impulsem, který přinese postupující a zvyšující se dynamiku v růstu průmyslových podnikatelů.

Obory, ve kterých subjekty VTP v Grazu vyvíjí svou vývojovou, výzkumnou a výrobní činnost, se soustřeďují na oblasti lékařské techniky a technologie, orientuje se rovněž na práci

75

„Business angel je subjekt disponující kapitálem, který je ochoten investovat většinou do nově vznikajících perspektivních firem s inovačním potenciálem.“ Text programu Prosperita [online]. OPPI, 2008. [Citováno: duben 2008]. Dostupný na WWW: .

70 -

Lucie SOUKALOVÁ


s optickými technologiemi a lékařskou měřící technikou. Další obory, které jsou ve VTP zastoupeny, představuje chemie zaměřená na výzkum speciálních chemikálií, a úsek počítačových a komunikačních technologií.

Napojení na akademickou sféru představuje spojení vědecko-technického parku v Grazu s místními univerzitami. Jedná se o Univerzitu Graz, Technickou univerzitu Graz, třetí univerzitní půdou a na tomto místně nejdůležitější pro činnost je Lékařská univerzita Graz. Má tím být dosaženo probuzení podnikatelského ducha už u studentů zabývající se prozatím studiem různých oborů na technické a lékařské univerzitě. Tento proces je možné charakterizovat tak, že univerzita si vychovává své budoucí experty, odborníky na sledované oblasti. Studenti mohou v budoucnosti představovat odborný vědecký základ a nositele odborných informací, mohli by se stát potenciálními podnikateli, výzkumníky, obchodníky. Dosahuje se tak další podpory vzniku nových podniků a pracovních míst.

Orientace činností není zaměřena jen na aktivity ve spolupráci s univerzitami. VTP v Grazu se snaží prezentovat své aktivity a výsledky výzkumu a vývoje i prostřednictvím veletrhů a výstav.

3.9 IASP76 International Association of Scientific Parks (IASP) – tedy Mezinárodní asociace vědeckých parků – je, jak už sám název napovídá, světovou organizací sdružující vědeckotechnické parky a jejich formy z celého světa. Tvoří světovou síť vědeckých a technologických parků. Navazuje spojení s odborníky a profesionály působící ve vědeckotechnických parcích na celém světě a svým členům poskytuje služby, které podporují růst efektivity prováděných činností.

Na tomto místě je záhodno uvést vymezení pojmu vědecko-technický park, jak jej formulovala Mezinárodní asociace VTP:

76

Zpracováno

podle:

IASP

[online].

.

[Citováno:

duben

Volný překlad.

71 -

2008].

Dostupné

na

WWW:

Lucie SOUKALOVÁ


„Vědecký park je organizace řízená odborníky, jejímž hlavním cílem je zvyšovat bohatství prostřednictvím podpory kultury inovací a zvyšovat konkurenceschopnost přidružených společností a znalostně založených institucí. Za tímto účelem řídí vědecko-technický park tok znalostí a technologií mezi univerzitami, vědecko-výzkumnými ústavy a podniky a trhem. Napomáhá vzniku a rozvoji inovačně orientovaných firem pomocí inkubační funkce a zakládání spin-off firem. Nabízí jim k pronájmu kvalitní prostory a další přidružené služby.“

Členové IASP zvyšují konkurenceschopnost dotčených společností, podnikatelů i celých regionů a přispívají k rozvoji globální ekonomiky prostřednictvím inovací, podnikavosti a transferu znalostí a technologií.

Dle přání členů organizace je usnadňováno vytváření globálních společenství a vzájemných kooperací. Hlavním posláním celé organizace je podpora vzájemných interakcí mezi jejími členy a společnostmi ve vědecko-technických parcích po celém světě.

Pro posílení reklamních a marketingových efektů umožňují interaktivní webové stránky členům IASP zvýšení jejich zviditelnění a zveřejňování důležitých statistických dat a kontaktů. Asociace sdružující vědecko-technické parky světa také pořádá různé konference a propagační akce, semináře a podporuje plynulý rozvoj světového výzkumu, vývoje s napojením na univerzity jako základny vědění.

IASP spolupracuje s multinárodními korporacemi a velkými společnostmi převážně sdružujícími instituce inovačního charakteru s technologickým zaměřením. Hlavní partnery představují: •

ASPA (Asian Science Park Association) – tedy Sdružení vědeckých parků v Asii.

•

AURP (Association of University Research Parks) – Asociace univerzitních výzkumných parků.

•

WAITRO

(World

Association

of

Industrial

and

Technological

Research

Organizations) – Světová organizace průmyslových a technologicky zaměřených výzkumných organizací. •

WTCA (World Trade Centers Association) – tedy organizace sdružující světová obchodní centra.

72 -

Lucie SOUKALOVÁ


Široká světová síť IASP oplývající bohatou znalostní základnou a zkušenostmi sdružuje přes 300 členů s více jak 110 000 inovativními podnikateli.

Z českých institucí tohoto charakteru jsou členy IASP pouze dvě. Jedná se o Český technologický park a Společnost vědecko-technických parků.

Organizace IASP je členem Světové aliance pro inovace (WAINOVA). WAINOVA je globální sítí, mimochodem sídlící ve Španělsku, která sdružuje přední asociace vědeckotechnických parků a inovačních a inkubačních center.

73 -

Lucie SOUKALOVÁ

4


PŘÍNOSY VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ A PRAKTICKÉ POZNATKY Z JEJICH ČINNOSTI

Čtvrtá kapitola mé diplomové práce představuje praktickou část. Zabývám se porovnáváním prakticky získaných faktů a znalostí s faktickým stavem, jak to opravdu funguje v obchodní a průmyslové praxi. Zaměřuji se na hledání hlavních rozdílů mezi odbornou teorií a praktickými poznatky. Pokouším se definovat oblasti, kde se má zjištění liší od teoreticky nabytých znalostí získaných četbou odborné literatury.

4.1 Návštěva Českého technologického parku 4.1.1

Představení instituce ČTP77

Český technologický park v Brně je institucí fungující díky zakládající akciové společnosti s příznačným názvem Technologický park Brno. Vlastnickou základnu tvoří Město Brno a britská nadnárodní společnost P&O. Peninsular and Oriental Steam Navigation Company (P&O) představuje společnost s výbornou tradicí, která má široké zkušenosti se zakládáním vědecko-technických parků v celé Evropě i Spojených státech amerických. Mimo jiné se velmi dobře orientuje i v otázce územního plánování a v rozvoji a provozu VTP. Díky svým bohatým zkušenostem může napomáhat rozvoji i Českého technologického parku na území ČR. Třetím akcionářem je Vysoké učení technické, jež pro technologický park představuje spojení s akademickou sférou.

Primární myšlenkou bylo rozvojovým projektem položit základy instituce vědeckotechnického parku v městě Brně, neboť to je se svou strategickou polohou výhodně lokalizováno ve středu Evropského kontinentu. Díky svému umístění má přístup i na východě orientované trhy a nabízí tak výhody moderního podnikatelského prostředí Evropského společenství i střední a východní Evropy. Díky silné tradici v oborech strojírenského a elektrotechnického průmyslu a napojení na půdu Vysokého učení technického se Brno stává obchodním centrem, perspektivním místem pro umístění sídel i podnikatelských investic.

77

Zpracováno podle: Český technologický park Brno [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: .

74 -

Lucie SOUKALOVÁ


Právě blízkost většiny fakult VUT, v napojení speciálně na fakultu strojní a fakultu informačních technologií, přináší technologickému parku výhody spočívající v jednoduchému získávání absolventů jakožto začínajících podnikatelů a zakladatelů mladých perspektivních firem. Absolventi mohou být přímými svědky činností a akcí nájemníků technologického parku a mají příležitosti se podílet a spolupracovat na projektech světových korporací.

Pro své nájemníky nabízí ČTP reprezentativní prostory pro podnikání, vybavené kancelářské místnosti, také plochy pro výrobu, laboratoře a prostory pro výzkum a technologický vývoj. Veškeré nabízené plochy zabírají plochu 190 000 m2 a celý areál je přímo napojen na budovy fakult VUT. V ČTP se nachází sídla předních českých i zahraničních společností podnikající výzkum a vývojové aktivity v rozličných oborech. Nachází se zde jejich administrativní a high-tech výrobní plochy. Celkový přehled zde sídlících firem nabízí následující tabulka:

Tabulka 7: Seznam členů ČTP. FIRMA Bobst Group Central Europe, s. r. o. Bovis Lend Lease Control Techniques CSC Computer Sciences ENERGO-PRO Czech, s. r. o. FEI Czech republic Honeywell Controls, s. r. o. IBM Jihomoravské inovační centrum Motorola, s. r. o. Phoenix Contact, s. r. o. SGI Siemens STAR 21 Networks, a. s. Symbol Technologies, Inc. Timken Vodafone

NÁPLŇ ČINNOSTI Průmyslová výroba obalů, materiály Stavební a manažerské činnosti Výroba el. regulátorů do motorů Informační technologie Ekologicky čistá el. Energie Výroba elektronových mirkoskopů Senzory automobilového průmyslu Počítačové sítě Infrastruktura pro inovační podniky Průmyslové procesory Průmyslová elektrotechnika Servery a grafické stanice Telekomunikace, energetika Provozovatel telekomunikační sítě Výpočetní platformy, bezdrátová infrastruktura Ložiska, průmyslový design Mobilní operátor

Pramen: Klienti ČTP [online]. Czech technology park Brno. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: .

75 -

Lucie SOUKALOVÁ

4.1.2


Návštěva sídla Českého technologického parku78

Po krátké domluvě a díky ochotě technického manažera ČTP pana Ing. Mikeše jsem mohla vstoupit do prostor sídla technologického parku a dozvědět se něco o jeho činnosti. Formou řízeného rozhovoru mi bylo umožněno nahlédnout do praxe, která existenci vědeckotechnických parku obklopuje.

Jak už jsem se zmínila v úvodu k této podkapitole, akcionáři ČTP jsou Město Brno a britská společnost P&O, přičemž každá strana vlastní 50 % akcií.

Základní kámen Českého technologického parku byl položen roku 1993. Jako první byla vybudována Kaplanova budova, až po několika letech se park začal rozšiřovat o velký počet budov menšího charakteru.

Technologický park je úzce napojen na dění na univerzitě, přímo naproti se totiž nacházejí fakulty strojní a informačních technologií VUT. Pro celý areál parku a objektů VUT bylo v regulačním plánu města Brna vyčleněno 120 ha, z čehož by měla jedna polovina patřit univerzitě a druhá polovina ČTP. Zónu spadající pod území parku však začaly skupovat soukromé firmy, které snížily prostory pro možnost rozšíření technologického parku na 45 ha.

V současnosti sídlí v areálu technologického parku 16 společností převážně zahraničního charakteru. Jsou orientovány na technologické procesy, zabývají se informačními a komunikačními technologiemi, působí v oblasti energetiky a elektrotechniky. Zjistila jsem, že obsazenost technologického parku dosahuje 95 % a pouze 5 % ploch tvoří nabídku volných prostor. To není mnoho, na druhou stranu mi bylo stále zdůrazňováno, že technologický park je developerskou společností orientující se výhradně na veličinu zisku. Tudíž čím je větší obsazenost parku, tím vyšší budou jeho příjmy z nájmů. V současné době není obsazeno pouze jedno patro v jedné z budov, kde mimo jiné sídlí IBM. Určitým způsobem však ČTP o přízeň příchozích firem bojuje, jelikož v Brně se nachází i jiné perspektivní lokality k podnikání (např. Černovická terasa).

78

Zpracováno podle řízeného rozhovoru s panem Ing. Mikešem přímo v sídle ČTP.

76 -

Lucie SOUKALOVÁ


Dozvěděla jsem se také něco o činnostech a službách, které jsou nabízeny zde umístěným firmám. Převážná většina nabízených veličin je tvořena zásadní službou poskytovat obchodní prostory vystavěné společnostem doslova na míru. Technologický park spolupracuje s architekty firmy Bovis, která se zabývá stavebním managementem, a vytváří návrhy budoucích objektů formou outsorcovaných služeb. Jednotlivé společnosti mají často vlastní přesnou představu o tom, jak má jejich budoucí sídlo vypadat. Mají přesně naplánovanou každou místnost, její velikost a umístění v celé budově. Úkolem technologického parku je tedy koupit pozemek, zrealizovat výstavbu objektu a uskutečnit smlouvu s klientem. Nově vystavěný objekt musí být pochopitelně opatřen klimatizací zahrnující možnosti ochlazování, zvlhčování či ohřívání vzduchu. Samozřejmé vybavení inženýrskými sítěmi či servis servroven je rovněž v režii parku. Poté už si, dá se říct, nově umístěná společnost žije vlastním životem.

Technologický park má za úkol udržovat provoz celého areálu a vytvářet vhodné prostředí doplněné zelení a doplňkovými službami sportovního i volnočasového charakteru. Umístěným podnikům může poskytovat rovněž úklidové služby a ostrahu, technické služby a servis elektřiny, pokud o to jednotlivé společnosti mají zájem. Celý technologický park má smlouvu s firmami Bovis a Okina, které formou outsorcingu poskytují již výše zmíněné služby úklidu a ostrahy.

Společnosti umístěné v technologickém parku zde sídlí na základě smlouvy sjednané buď na 5 či 10 let. Některé firmy mají údajně uzavřeny smlouvy na dobu kratší, ale není to obvyklé. Společnosti nemohou i při svých plánovaných perspektivách do budoucna odhadnout, kde se bude za 5 či 10 let jejich vývoj nacházet. Avšak po uplynutí stanovené doby a setrvávání existence vzájemných výhod (mezi firmou a parkem) je samozřejmě možné kontrakt opět prodloužit.

Jaké jsou perspektivy ČTP do budoucna? Technologický park dále plánuje rozšíření svých prostor do oblasti Medlánek a i v nových částech areálu míní udržovat vhodné mikroklima parku. Celá plánovaná zastavěná plocha je omezena územním plánem města, jež pro účely ČTP vymezil 22 000m2, avšak tento prostor se zdá vzhledem k plánovaným aktivitám nedostačující.

77 -

Lucie SOUKALOVÁ


Co se týče ziskovosti celého projektu, získala jsem informace o tom, že instituce Českého technologického parku je ve své činnosti zisková pouze posledních 4 až 5 let. Vydělané prostředky se však neuplatňují při výplatě dividend akcionářům, avšak bývají použity na často problematické skoupení pozemků a následné vybudování dalších technologických budov.

Zobrazení sídla ČTP je obsahem přílohy č. 6.

4.1.3

Návštěva společnosti FEI Czech republic sídlící v ČTP79

Kromě návštěvy vedení ČTP jsem vyslovila prosbu o možnost exkurze do jedné ze zde umístěných společností. S tímto záměrem jsem si vybrala firmu FEI Czech republic a věnoval se mi přímo generální ředitel celé společnosti. Díky ochotě pana ředitele, pana doktora Očadlíka, mi formou řízeného rozhovoru bylo umožněno získat internější informace o chodu společnosti, o výhodách a negativech vyplývajících z umístění v ČTP.

Firma FEI mi byla představena jako přední světová společnost působící v oblasti nanotechnologie. Předmětem činnosti společnosti je vývoj a výroba nejmodernější generace elektronových mikroskopů pro export do celého světa. Zákazníky FEI Company představují přední světové společnosti a vědecké instituce v čele s Cambridge, Oxfordem a Karlovou univerzitou. Společnost FEI Company vznikla v roce 1971 a její hlavní sídlo je situováno ve státě Oregon v USA. Pobočky se nacházejí po celém světě, převážně v USA a západní Evropě, výjimku tvoří Šanghaj. V Brně se nachází jedna z největších provozoven a ta je jediným zástupcem firmy na území ČR. Zaměstnává 290 zaměstnanců, z nichž někteří jsou zaměstnanci externí, jejich náplň práce představuje činnosti outsorcované.

Brněnská pobočka FEI Czech republic je tvořena jak výrobními prostory, kde jsou plněny zákazníkovy objednávky, tak i kancelářemi pro administrativu, logistiku a pro vývoj nových výrobků. Dalšími prostory jsou místa pro skladování a pak technologické a podpůrné objekty, například koridory, schody. Primární podmínkou, kterou musí splňovat zmiňované výrobní středisko a odvětví vývoje, je čistota prostředí. Existují zde tři typy výrobních prostor rozdělené podle toho, jaká je nejvyšší možná hranice počtu prachových částic na kubickou stopu. Zaměstnanci pracující v tzv. čistých prostorách musí být speciálně oděni a čištění

79

Zpracováno podle řízeného rozhovoru s panem RNDr. Očadlíkem, ředitelem společnosti FEI Czech republic.

78 -

Lucie SOUKALOVÁ


vzduchu se zde provádí speciálními vzduchovými filtry. Díky ochotě a vstřícnosti pana ředitele jsem mohla tyto provozy osobně navštívit a prohlédnout si ve skutečnosti výrobu elektronových mikroskopů.

Dá se říct, že společnost FEI Company je vedoucí ikonou na trhu nanotechnologie. Největšími konkurenty jsou pro firmu Německo a Japonsko, avšak dá se říct, že FEI je v mnoha směrech konkurenceschopnější a výkonnější. Vzhledem k tomu, že má 35 % podíl na trhu, je možno konstatovat, že FEI Company je opravdovou špičkou ve svém oboru. Některé druhy zde vyráběných mikroskopů dokonce na celém světě nemají přímého konkurenta. Působení v polovodičovém průmyslu je však na druhou stranu problematické, jelikož cykly poptávky velmi kolísají. Společnost musí být tudíž flexibilní a být připravena na jakoukoli reakci zákazníků. Bylo mi umožněno dostat se k informacím, na které trhy se společnost orientuje. Zjistila jsem tedy, že přes 50 % výrobků je distribuováno na evropském trhu či přes evropský trh prochází – jedná se o tyto země: Rusko, Arábii, Indii a Latinskou Ameriku. Dalších 50 % produktů se vyváží do zemí Severní Ameriky a do zemí východní Asie. Obsahem následujícího grafu jsou prioritní oblasti, ze kterých plynou příjmy FEI.

Graf 6: Příjmy FEI Company dle regionů.

PŘÍJMY FEI COMPANY Z GEOGRAFICKÉHO HLEDISKA (v tis. dolarů, r. 2006)

144 416 177 191

31 %

38 %

SEVERNÍ AMERIKA EVROPA ASIE

31 %

144 098

Pramen: Výroční zpráva 2006. FEI Company. Vlastní zpracování.

79 -

Lucie SOUKALOVÁ


Nosným tématem celé organizace jsou inovační procesy a zaměření na inovační aktivity. Z necelých tří set zaměstnanců brněnské pobočky se 65 odborníků věnuje procesům ve vývojovém oddělení, zabývají se výzkumem a vývojem, dalších 25 pracovníků se zabývá inovacemi výrobků a novými technologiemi pro výrobu. Dá se tedy říct, že 30 % odborných pracovníků české pobočky FEI se věnuje inovačním aktivitám. Co se týče objemu výdajů na VaV, toto číslo dosahuje až 11 %. Jedenáct procent příjmů celé společnosti představuje 65 mil. dolarů.

Když jsem se ptala na oblast patentů, dozvěděla jsem se, že firma v České republice nepatentuje, jelikož to pro ni není zajímavé. Problematika patentů je podle pana ředitele tenký led, kde je třeba se pohybovat opatrně. Když už tedy se FEI rozhodne svůj výrobek patentovat, učiní tak v USA. Celosvětově má společnost pouze 3 nebo 4 vynálezy patentově ošetřeny. Pan ředitel přiznal, že s vlastními přímými konkurenty si zapsané patenty vzájemně porušují, ale nijak soudně to neřeší, pouze domluvou.

Zajímalo mne, proč se společnost zajímala o umístění v technologickém parku, a jak je v současnosti spokojena se svým rozhodnutím. Velmi dobře bylo hodnoceno chování vedení Českého technologického parku. ČTP svým vstřícným a profesionálním jednáním a příznivými podmínkami přesvědčil společnost k umístění své provozovny právě zde. Architekti a techničtí pracovníci dokázali zcela přesně určit dobu, za kterou by se firma mohla nastěhovat do nově postaveného objektu. Byli rovněž schopni téměř exaktně odhadnout výši ceny za jeho výstavbu. Společnost měla vlastní požadavky na vzhled a vnitřní uspořádání budovy a ČTP firmě FEI vyšel ve všech ohledech vstříc.

Společnost zde sídlí už od roku 1997 a s umístěním je velmi spokojena. Ve svých začátcích nepotřebovala tolik výrobních a kancelářských prostor, postupem času se však rozrůstala a na to vedení ČTP flexibilně zareagovalo a nabídlo firmě vystavění třikrát prostornějších objektů.

Technologický park svým klientům údajně vychází vstříc ve službách úklidu, ostrahy, opravárenských servisech, avšak někteří nájemníci si jmenované služby zařizují na vlastní náklady. Právě společnost FEI má uzavřené smlouvy s firmami zabývající se úklidem a službami ostrahy - tudíž tyto činnosti jsou outsorcované. Vedení FEI se však snaží do svého kolektivu zapojit i veškeré externí pracovníky, to znamená, že všechny firemní akce jsou

80 -

Lucie SOUKALOVÁ


určeny i externím zaměstnancům. V podniku je vůbec silná snaha o vytváření přátelské a neformální atmosféry, podnikové kultury podněcující dobré vztahy na pracovišti.

Další výhody plynoucí z umístění v ČTP jsou spatřovány ve zodpovědném přístupu technologického parku k úpravě celého areálu. Vedení parku se zaměřuje na prvotní dojem ze vstupu člověka na území ČTP a stará se o to, aby byl areál pro návštěvníky, tedy potenciální zákazníky, vizuálně příjemný. To vše je vedeno snahou o demonstrování závazku jakosti. Snad jedinou nevýhodu spatřuje ředitel FEI v nedostačující kapacitě parkovacích míst.

Poslední mé dotazy směřovaly na vazbu s akademickou půdou, tedy blízkou univerzitou VUT. Dozvěděla jsem se, že firma spolupracuje s ústavem fyziky a elektrotechniky. Pro studenty vypisuje studentské i poststudentské granty. Studenti zde mají dveře otevřené jak při potřebě konzultací nad studentskými pracemi, tak i po ukončení studia – představují potenciální zaměstnance firmy. Kromě univerzity je kooperujícím partnerem Akademie věd ČR. FEI Czech republic se společně s AV účastní na programu Evropské unie EUREKA.

Následující graf zobrazuje příjmy FEI Company. Dle neoficiálních informací bylo v (neuvedeném) roce 2007 dosaženo v příjmech cca 650 mil. $.

Graf 7: Příjmy firmy FEI Company.

PŘÍJMY FIRMY FEI COMPANY (v mil. dolarů) 466 500 450

376

MIL. DOLARŮ

400 350

341

361

320

300 250 200 150 100 50 0

2002

2003

2004

2005

Pramen: Výroční zpráva 2006. FEI Company. Vlastní zpracování.

Společnost FEI Company sídlící v ČTP je vyobrazena v příloze č. 5. 81 -

2006

Lucie SOUKALOVÁ


4.2 Návštěva Vědecko-technologického parku Ostrava80 Vzhledem k existující možnosti porovnání fungování vědecko-technických parků ve srovnatelně velkých městech – v Brně a Ostravě – mi jedním z vedoucích pracovníků, panem Bc. Štursou, byla umožněna návštěva vědecko-technologického parku Ostrava.

Hlavním cílem bylo v roce 1997 vybudování vrcholového pracoviště výzkumu a vývoje založeného především na kooperaci s univerzitami, který měl posílit prosperitu ostravského regionu i celé severní Moravy. Celý objekt se nachází na okraji města Ostravy na ploše 10 ha a má výhodnou pozici z hlediska blízkosti Vysoké školy Báňské – Technické univerzity (VŠB-TU), Ostravské univerzity (OU) a nedaleko vzdálené Slezské univerzity v Opavě (SLU). Tyto tři zmíněné vysoké školy jsou rovněž akcionáři, na každou instituci připadá cca 10 % akcií. Téměř 60 % vlastní Statutární město Ostrava a zbylou část vlastnictví obhospodařuje Agentura pro regionální rozvoj.

Areál VTPO je tvořen čtyřmi objekty, budovami – PIANO, ELCOM, TANDEM a Ingelectric. Poslední dvě zmiňované budovy jsou ve vlastnictví přímo zde působících firem, ostatní vlastní město Ostrava.

Ve vědecko-technologickém parku v současnosti sídlí 25 firem pečlivě vybraných dle stanovených kritérií. Z nejvýkonnějších a nejúspěšnějších firem se sluší jmenovat ELCOM a Skvělý.CZ. Celkový přehled všech zde sídlících společností je obsahem přílohy č. 4. Zjistila jsem, že primární nutnou podmínkou je technologické zaměření firem s invenčním potenciálem. Údajně je dokonce prakticky možné málo inovativní firmu z parku vyloučit a přijmout místo ní společnost ucházející se i o místo v inkubátoru. Prvotním zaměřením parku je tedy opravdu přijímat technologické firmy s nějakou vlastní myšlenkou, nápadem, inovací výrobku či výrobního postupu.

Tím se dostávám k charakteristice podnikatelského inkubátoru, který se nachází v rámci vědecko-technologického parku. Prostory pro účely inkubátoru nejsou striktně vymezeny, avšak technologický park samozřejmě inovačně zaměřené podnikatele vítá a pomáhá jim s veškerými potřebnými činnostmi provázející start podnikání. Dozvěděla jsem se také, že se

80

Zpracováno podle řízeného rozhovoru získaného návštěvou Vědecko-technologického parku Ostrava.

82 -

Lucie SOUKALOVÁ


vedení technologického parku shodlo, že omezí „podmínku začínajícího podnikatele“, a tudíž nyní mohou výhod podnikatelského inkubátoru při VTP Ostrava využívat i například již zavedené firmy s nějakou vlastní novou invencí, ze které chtějí vytvořit svou konkurenční výhodu. Inkubační doba je klasicky stanovena na tři roky s tím, že první rok inkubace provází 50 %-ní zvýhodnění nájmu. Následující dva roky se výše nájemného samozřejmě zvyšuje a po ukončení inkubační doby jsou firmy povinny inkubátor opustit. Existuje však možnost setrvat v objektu VTP jako již řádný člen a této možnosti zatím využily všechny inkubované firmy. Za dobu svého fungování vychoval inkubátor 7 společností, v současné době uplatňují nesporných výhod spojených s umístěním firmy 4 podnikatelé.

Chtěla bych se ještě zmínit o jiné formě inkubátoru - jevu, který jsem v ostatních institucích vědecko-technického charakteru nezaznamenala. V Ostravě od loňského roku existuje služba zinscenování jakéhosi pre-inkubačního prostředí, které má poskytnout nepodnikatelům s vlastní inovační myšlenkou zkusit si ověřit úspěch, aniž by ještě začali podnikat. Tato aktivita je nazvána IDEA inkubátor a za dobu svého fungování již takto napomohla vzniku společnosti XEVOS Solutions, s. r. o. V pre-inkubátoru může firma působit 4 - 6 měsíců a připravit se tak na podnikatelskou aktivitu. Ideálním vyústěním by poté měl být přechod z IDEA inkubátoru do podnikatelského inkubátoru.

Ptala-li jsem se na ochranu duševního vlastnictví, dozvěděla jsem se podobné informace, jako v brněnském ČTP. Pro firmy zde není interesantní patentovat, v úvahu přicházejí pouze země Japonsko a Spojené státy. Avšak na problematiku patentování je i z pohledu ostravských firem pohlíženo jako na ne nezbytnou aktivitu, a proto zde sídlící firmy převážně patenty nevlastní. Výjimku tvoří snad jen společnost Agro-Eco se svými patenty v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Zajímalo mne, jakým způsobem a na jaké úrovni probíhá kooperace VTP s univerzitní půdou, speciálně tedy VŠB-TU, která se nachází v bezprostřední blízkosti parku. Dozvěděla jsem se, že tato aktivita a součást činnosti VTP je dosti zanedbávána, a to z velké části ze strany univerzity. Zde působící akademičtí odborníci nemají příliš vůle ke spolupráci s vědeckotechnologickým parkem a transferem výzkumu do komerční sféry. Je zanedbávána hlavně oblast aplikovaného výzkumu. V tomto ohledu se praxe odlišuje od zjištění, které jsem provedla v Brně, jelikož tam je vazba univerzity na ČTP i naopak silná.

83 -

Lucie SOUKALOVÁ


Co se týče oblastí úklidu, ostrahy a servisu sítí, jsou pro celý objekt VTPO zajišťována outsorcovanou formou. Tato praxe už se stává velmi běžnou, v tomto ohledu se mnou porovnávané vědecko-technické parky v Brně a Ostravě neodlišují.

Následující graf nabízí přehled počtu umístěných firem a vytvořených pracovních míst ve VTP Ostrava za uplynulých šest let.

Graf 8: Příjmy a vytvořená pracovní místa ve VTPO.

PŘÍJMY A VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA VE VTPO 636

700 600 500

400

Počet firem ve VTPO

400

200 100

Počet vytvořených pracovních míst

240

300 95 1

15

50

40 2

2

10

22

22

25

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0 2000

Pramen: Výroční zpráva VTPO. 2006. Vlastní zpracování.

Příloha č. 7 obsahuje fotografii sídla VTPO.

4.3 Přínosy vědecko-technických parků a perspektivy jejich vývoje Na tomto místě bych chtěla shrnout všechny dopady plynoucí z existence vědeckotechnických parků. Při obecném pohledu na působení vědecko-technických parků v regionech lze vliv VTP hodnotit veskrze pozitivně. Především jsou VTP považovány za základnu vědecko-výzkumného pokroku a rozvoje. Zaměřují se na začínající podnikatele a tím se podílejí na rozvoji podnikání v oblasti. Stojí za vývojem nových výrobků, služeb, výzkumem nových technologií a technických metod a postupů. Podílejí se tedy značnou měrou na tvorbě inovací, způsobují strukturální změny v regionu a zvyšují jeho potenciál. Pozitivně ovlivňují 84 -

Lucie SOUKALOVÁ


trh práce tím, že se snaží vytvářet nová, kvalitní a perspektivní pracovní místa. Spolupracují s výzkumnými organizacemi a technologickými centry za účelem dalšího výzkumu a vývoje. VTP jsou velmi často napojeny na univerzitu, a tímto způsobem umožňují studentům a absolventům zapojit se do podnikatelského procesu. Veškeré tyto popsané dopady existence vědecko-technického parku v území lze hodnotit pozitivně a přínosně.

Je však nutno podotknout, že veškeré snahy o změny k lepšímu musí na něčem stavět. Tudíž i k vybudování takových přínosných institucí, jakými vědecko-technické parky bezpochyby jsou, je třeba určitého stupně rozvinutosti regionu. Zkrátka není schůdné vystavět výzkumné, vývojové či inovační centrum kdekoli. Není možné si myslet, že zavedením vědeckotechnického parku či jakékoli jiné inovační aktivity do méně rozvinutého regionu bude tento stav jednoduše napraven. Základní podmínkou existence VTP je určitá schopnost regionu přínosy plynoucí z VTP vstřebat a plně využít. Bylo by jednoduché předpokládat, že výstavba inovačního centra v zaostalejším regionu bude spásným řešením, které prosperitu celého území zachrání.

Aby mohly vědecko-technické parky správně fungovat a přinášely opravdu ty již zmiňované pozitivní efekty, potřebují k tomu území s vývojovým potenciálem. Území, kde se nachází množství malých a středních ať už inovačních či neinovačních firem, které mohou tvořit podnikatelskou základnu a zdroj inovačního potenciálu. Je třeba, aby se v blízkosti VTP nacházela univerzita, neboť napojení na univerzitní půdu pomáhá transformovat a přenášet vzniklé vynálezy a uplatňovat výsledky inovačních procesů do technologické a hospodářské praxe. Akademický potenciál lze spatřovat i v osobnostech studentů, jež se mohou stát potenciálními obchodníky, výzkumníky a podnikateli s výhodnou perspektivou do budoucna.

Existence výzkumných a vývojových a inovačních center, v čele s fenoménem vědeckotechnických parků, je podmíněna uvedenými veličinami. Z toho vyplývá, že region, na jehož území se nějaký vědecko-technický park nachází, bude v budoucnu prosperovat čím dál lépe. Čím více tedy budou prosperující regiony s růstovým potenciálem zapojovat do své infrastruktury inovace, výsledky VaV a atributy rozvoje podnikání, tím více se budou otvírat pomyslné nůžky mezi oblastmi výkonnými a méně rozvinutými.

Styčným bodem téměř každé regionální politiky, ať už se jedná o politiku Evropské unie či jejich členských států, je snižovaní regionálních disparit. Pokud bych se podívala na tuto 85 -

Lucie SOUKALOVÁ


otázku z pohledu problematiky VTP, která je obsahem celé práce, je dle mého názoru průvodním jevem výstavby vědecko-technických parků posilování rozdílů mezi jednotlivými územními jednotkami. Nesrovnalosti mezi výkonnostní úrovní regionů se tak budou pravděpodobně neustále zvyšovat.

Regionální politika EU funguje na principu solidarity, kdy bohatší regiony přispívají na zaostalejší regiony Společenství. Ty konkurenceschopnější a výkonnější oblasti jsou také ochuzovány o prostředky ze strukturálních fondů, neboť těch je mnohem více potřeba v méně rozvinutých regionech.

Regionální politika Evropské unie, také někdy nazývána politika hospodářské a sociální soudržnosti, se v minulém programovacím období 2000 – 2006 soustředila především na posilování konkurenceschopnosti regionů EU. Do cíle 1 spadala podpora zaostávajících regionů kategorie NUTS II, které splňovaly podmínku HDP nižší než 75 % průměru HDP Evropy. Od roku 2004 je i Česká republika členem Evropské unie a do cíle 1 spadalo celé území ČR – všechny regiony NUTS II – mimo Prahy.81

Nyní, s novým programovacím obdobím od roku 2007 – 2013, je stanoven nový cíl 1 Konvergence. Tento cíl obsahuje podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých regionech členských států. Pomoc je opět, jako i v minulých letech, soustředěna na posilování sociálního a hospodářského prostředí v regionech s úrovní HDP nižší než 75 % průměru HDP Evropské unie. Regionální politika EU je tedy v novém programovacím období nastavena tak, aby bylo postupně dosahováno vyrovnávání regionálních divergencí na všech úrovních. I nové období a cíl Konvergence umožňují téměř všem regionům NUTS II – regionům soudržnosti – nacházející se na území ČR (kromě Prahy) využívat prostředky ze SF.82 Avšak s postupujícím trendem Evropské unie přijímat nové členy, často ne příliš rozvinuté státy Evropy, se pravděpodobně dostane Česká republika do situace, kdy již nebude splňovat kritéria pro získávání prostředků z cíle Konvergence. Jakýsi impuls rozvoje zaostalejších regionů naší země bude tudíž pravděpodobně alespoň částečně zastaven a růst bude především oblast kolem hlavního města Prahy – neboť pouze tento region ČR nespadá

81

Zpracováno podle: SKOKAN, K. Evropská regionální politika. 2003. s. 45.

82

Zpracováno podle: Regionální politika EU [online]. Strukturální fondy. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: .

86 -

Lucie SOUKALOVÁ


pod cíl 1 - Konvergence, ale cíl 2. Je tedy možné, že se budou neustále jen prohlubovat rozdíly ve výkonnosti jednotlivých oblastí.

Problematiku rozdílné výkonnosti regionů lze pochopit například tak, že

rozvinuté a

progresivní regiony budou svou prosperitou rozlévat vědění, bohatství a pozitivní změny do svého okolí. Tímto že napomůžou v rozvoji i zaostalejších oblastí a že tedy regionální disparity budou postupem času stírány. Netroufám si však za tímto pohledem stát.

Je otázkou, zda se zdá tedy lepší snažit se o rovnoměrný rozvoj celého území, nebo zda je ekonomičtější podporovat pouze ty oblasti, které určitými perspektivními charakteristikami už oplývají, a na ty se pak nadále soustředit.

Dle mého názoru zkrátka existují oblasti bez průmyslové, vědecké a technologické základny, které nejspíše nikdy nebudou nejvíce prosperujícími jednotkami. Na druhou stranu proč by tento přístup měl být chybný? Z finančního pohledu je tato problematika rovněž obtížně uchopitelná, neboť veřejná podpora zaostalejších regionů nevede k nástupu jejich dynamického rozvoje. Méně rozvinuté územní jednotky nejspíše nemají již zmiňovanou průmyslovou ani obchodní základnu. Tudíž zde vložené veřejné prostředky stejně nebývají perspektivně a účelně využity a jejich posilující potenciál může být zmařen. Je možné, že se jeví účelnější i ekonomičtější podporovat zárodky veškerého pokroku, vývoje a vědění tam, kde existují, a snažit se z jejich existence vytěžit maximum. A to i s vědomím, že méně rozvinutá území nebudou pomocí tohoto charakteru obhospodařována. Je však třeba přiznat, že tento přístup není z hlediska sociálního uvažování a solidarity správný.

Vrátím se nyní ještě k tématu vědecko-technických parků, které jsou bezpochyby přínosnou institucí v rozvoji regionů. Tyto regiony však musí být institucionálně i hospodářsky zajištěny, aby přínosy plynoucí z vybudování VTP byly účelně a plně využity.

Jaké mohou být perspektivy fungování VTP do budoucna? Jistě se budou budovat nové vědecké a technologické formy VTP, jistě budou ty stávající VTP rozvíjeny, bude se i nadále projevovat tendence jejich rozrůstaní. VTP se budou pravděpodobně více zaměřovat na činnosti univerzit, budou se snažit posilovat kooperaci s jinými druhy a formami inovačních center a podpůrných institucí. Možná se povede změnit přístup některých výzkumníků,

87 -

Lucie SOUKALOVÁ


vývojářů i celých univerzit, a ty potom pravděpodobně budou přístupnější vzájemné kooperaci na všech úrovních.

Předpokládám, že rozličné formy VTP budou stále více budovány i na území České republiky za účelem oživení podnikatelské aktivity a následným zlepšením životních podmínek v regionu. Mám však i v současné moderní době pocit, že vědecko-technický park nyní existuje téměř v každém větším městě, a že toto označení je používáno snad i neprávem. Jak už bylo popsáno výše, instituce VTP potřebuje ke svému vzniku a dobrému fungování určitou úroveň regionu či dané oblasti. Předpokládám však, že mylný trend zakládání nových vědecko-technických parků v neperspektivních regionech – za účelem oživení celé oblasti – bude i nadále v kontextu, co se týče České republiky, pokračovat.

88 -

Lucie SOUKALOVÁ


ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se snažila věcně charakterizovat fenomén vědecko-technických parků se zaměřením na reprezentativní zástupce vědecko-technických parků v České republice i v zemích Evropy. Pro získání praktických poznatků z působení VTP v území a možnost ověření stanovených hypotéz jsem navštívila Český technologický park v Brně a Vědecko-technologický park v Ostravě.

Primárním stavebním prvkem pro zdravé podnikatelské prostředí, na který na začátku své diplomové práce přikládám největší důraz, jsou inovační procesy. Inovace jsou nosným tématem dnešní globalizované společnosti, ve snaze o úspěch je jejich role nezpochybnitelná. Ze skupiny veškerých výsledků inovačních procesů je však k následném uvedení na trh a úspěšném uplatnění v praxi předurčena pouze jedna desetina ze všech pokusů o inovaci produktu, služby či výrobního postupu.

Velkou roli v tvorbě inovací hrají především malé a střední firmy, které oplývají dostatečnou flexibilitou a nutnou vírou v úspěch. Malí a střední začínající podnikatelé s originálním inovativním nápadem však nemají dostatečné finanční kapacity pro potřebný vývoj spojený se zavedením inovace na trh. Dalším problémem je vůbec existenční zabezpečení firmy – reprezentativní sídlo, prostory pro podnikatelskou činnost, výrobní a skladovací prostory. Začínající firmy většinou neoplývají pro tyto zmíněné aktivity dostatečnými kapacitami v podobě dlouhodobého majetku. Neorientují se příliš ani v administrativním zajištění startu podnikání a často nemají teoretické znalosti nutné k úspěšné podnikatelské činnosti.

Řešením této situace, ve které se jistě většina podnikatelů na začátku své kariéry nachází, mohou být vědecko-technické parky, jež jsou stěžejním tématem mé práce. Tyto instituce jsou primárně zaměřeny právě na začínající inovačně a technologicky orientované firmy za účelem vychovat ve svém regionu perspektivní a prosperující subjekty. Mladým podnikatelům poskytují vědecko-technické parky tolik potřebné zázemí, reprezentativní prostory pro administrativu, výrobu a činnosti vývoje. Tím jim zabezpečují podmínky pro práci na rozvoji své invenční myšlenky a jejím bezprostředním užitím. Mimo jiné nabízí firmám poradenskou činnost jak právního, ekonomického i administrativního charakteru, tak i ve smyslu rekvalifikace - formou odborných přednášek a školicích procedur.

89 -

Lucie SOUKALOVÁ


Vědecko-technické parky se tedy snaží o podporu vzniku nových firem s inovačním potenciálem a na předem stanovenou dobu cca 3 let jim nabízejí možnosti inkubace a s nimi spojené služby. Poté mohou již silnější, zavedené a zkušené firmy přesunout své sídlo a vrhnout se do podnikatelské praxe samostatně. Mohou rovněž setrvat v prostorách vědeckotechnického parku, a tím přispívat k překonávání technického zaostávání, vývoji, výzkumu, k tvorbě kvalitních pracovních příležitostí a k posilování součinnosti s orgány místních samospráv a univerzit. Vědecko-technické parky zkrátka hrají významnou roli v rozvoji území a jsou považovány za nositele pokroku.

Tato centra tvorby inovací a transferu technologií však potřebují ke generování vlastních přínosů jisté zázemí. To spočívá ve strategickém vybudování vědecko-technického parku v oblastech s již zavedenou inovační infrastrukturou, hustou sítí vzájemně kooperujících firem. Spočívá rovněž v existenci kapacit pro činnosti VaV a v interakcích s akademickou půdou. Aspekty regionálního rozvoje jsou tedy podmíněny již existujícím potenciálem celého regionu.

Nosným tématem regionální politiky Evropské unie i ČR je podpora konkurenceschopnosti v návaznosti na problematiku rovnoměrného rozvoje jednotlivých oblastí a vyrovnávání stávajících regionálních disparit. I Česká republika v posledních letech zaznamenala strategickou roli inovací pro obchodní úspěch vůbec. V současné době je v ČR aplikován dokument - Národní inovační strategie - s prioritním zaměřením na vytváření příznivého inovačního prostředí. Podpora inovací se však stává účelnou pouze tam, kde se nacházejí kapacity a potenciál tyto inovační aktivity plně využít ke generálnímu zvýšení kvality života v regionech.

V České republice, zdá se, však této skutečnosti ještě není přidáván dostatečný význam. Na našem území jsou stále častěji (a ve stále menších a méně významných sídlech) budovány objekty blížící se svým charakterem vědecko-technickým parkům, které mají za úkol oživit podnikatelské prostředí v dané oblasti. Avšak VTP a jeho formy nesplňují mylnou domněnku a předpoklad, že budou obecně působit pozitivním směrem všude tam, kde byly vybudovány.

V tomto kontextu bych chtěla potvrdit v úvodu stanovenou hypotézu týkající se role vědeckotechnických parků v problematice podpory vzniku pracovních míst. Potvrzení této hypotézy demonstruji na praktickém poznatku, který jsem získala návštěvou VTPO. Reálná fakta 90 -

Lucie SOUKALOVÁ


zobrazuje graf č. 4 a graf č. 8. Druhá stanovená hypotéza, zaměřená na výhody existence VTP pro mladé technologické inovační firmy, byla praktickým zjištěním rovněž potvrzena. Zajištění správného předpokladu demonstruje graf č. 3 a graf č. 4.

Cílem mé diplomové práce je charakteristika fenoménu vědecko-technických parků se zaměřením na generování jejich vlastních přínosů. Pomocí informací a poznatků získaných z přímé praxe jsem ověřila, že vědecko-technické parky opravdu fungují v takových podmínkách a vytváří takové hodnoty, které jsou definovány v teoretické rovině. Stanovený cíl jsem se snažila věcně a výstižně, ale poctivě splnit.

91 -

Lucie SOUKALOVÁ


POUŽITÁ LITERATURA Odborné zdroje: [1] CETKOVSKÝ J. a WICKOVÁ H. Technologické parky. Divize informačních služeb elektroniky TESLA VÚST. Praha, 1991. 56 s. [2] Bakalářská práce: Analýza podnikové kooperace v oblasti výzkumu a vývoje. 2005. Autor: Jaroslav Klička. [3] Diplomová práce: Inovační politika v ČR. 2004. Autor: Kamila Hušková. [4] DRUCKER, P. F. Inovace a podnikavost. Management press. 1. vydání. Praha, 1993. 266 s. ISBN 80-85603-29-2. [5] KIERNAN, M. J. Inovuj nebo nepřežiješ. 1. vydání. Praha, 1998. Nakladatelství Management Press, ČR. 254 s. ISBN 80-85943-56-5. [6] KLÍMOVÁ, V. Inovační procesy. Masarykova univerzita. 1. vydání. Brno, 2006. 180 s. ISBN 80-210-4166-8. [7] KAVAN, M. Výrobní a provozní management. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, 2002. 424 s. ISBN 80-247-0199-5. [8] VITURKA, M. Regionální ekonomie a politika II. 1. vydání. Masarykova univerzita, Brno, 2007. 131 s. ISBN 978-80-210-4478-4. [9] SKOKAN, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. 1. vydání. Repronis, Ostrava, 2004. 158 s. ISBN 80-7329-059-6. [10] SKOKAN, K. Evropská regionální politika. 1. vydání. Repronis, Ostrava, 2003. 114 s. ISBN 80-7329-023-5. [11] SLANÝ A. a kol. Faktory konkurenceschopnosti. Předseda ediční rady Rektořík J. 1. vydání., Masarykova univerzita, Brno, 2007. 276 s. ISBN 978-80-210-4455-5. [12] ŠVEJDA, P. a kol. Inovační podnikání. 1. vydání. Praha, 2007. AIP ČR. 345 s. ISBN 978-80-903-153-6-5. [13] ŠVEJDA, P. a kol. Vědeckotechnické parky v České republice. 1. vydání. Praha 1. Společnost VTP. 2006. 84 s. ISBN 80-903846-0-9. [14] ŠVEJDA, P. a kol. Základy inovačního podnikání. 1. vydání. Praha, 2002. Asociace inovačního podnikání ČR. 231 s. ISBN 80-903153-1-3.

92 -

Lucie SOUKALOVÁ


Elektronické zdroje: [15] Strategie regionálního rozvoje ČR [online]. MMR, 2006. [Citováno: únor 2008]. Dostupná na WWW: . [16] Definice malého a středního podnikatele [online]. Dle nařízení EK č. 70/2001. Czechinvest. [Citováno: duben 2008]. Dostupná na WWW: . [17] Společnost vědecko-technických parků ČR [online]. SVTP. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.svtp.cz>. [18] Asociace inovačního podnikání ČR [online]. AIP ČR. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.aipcr.cz>. [19] Asociace inovačního podnikání ČR [online]. Businessinfo. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: . [20] Stanovy Asociace inovačního podnikání ČR [online]. AIP ČR. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: . [21] Členové Asociace inovačního podnikání ČR [online]. Businessinfo. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: . [22] Společnost pro podporu transferu technologií [online]. SPTT. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.sptt.cz>. [23] Národní inovační strategie [online]. Úřad vlády, 2004. [Citováno: únor 2008]. Dostupná na WWW: <www.aipcr.cz/doc/narodni_inovacni_strategie.doc>. [24] BIC Plzeň [online]. Podnikatelské a inovační centrum Plzeň. [Citováno únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.bic.cz>. [25] Podnikatelské a inovační centrum v Ostravě [online]. BIC Ostrava. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.bicova.cz>. [26] The European BIC Network [online]. EBN [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [27] Technologické a inovační centrum ČVUT [online]. TIC ČVUT. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.tic.cvut.cz>. [28] Jihomoravské inovační centrum [online]. JIC Brno. [Citováno: únor 2008]. Dostupné na WWW: <www.jic.cz>.

93 -

Lucie SOUKALOVÁ


[29] Silicon Valley [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [30] Silicon Valley [online]. Wikipedia, the free encyklopedia. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [31] Silicon Valley history [online]. NetValley. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [32] Venture capital [online]. Wikipedia, the free encyklopedia. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [33] Cambridge science park [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [34] Spin-off [online]. Wikipedia, the free encyklopedia. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [35]

Vaasa parks [online]. [Citováno: <www.vaasaparks.fi>. Volný překlad.

březen

2008].

Dostupné

na

WWW:

[36] BRACZYK, H.-J., FUCHS, G. a WOLF, H.-G. Multimedia and Regionnal Economic Restructuring [online]. Routledge, 2000. s. 335. 416 s. ISBN 0415198577. Elektronicá verze. Dostupná na WWW: . Volný překlad. [37] Technology centre Hermia [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: <www.hermia.fi>. Volný překlad. [38] Technopolis Finn-Medi [online]. [Citováno: březen 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [39]

Finn-Medi [online]. [Citováno: březen 2008]. . Volný překlad.

Dostupné

na

WWW:

[40] Technopolis Linnanmaa [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . [41] Technopolis Kontinkangas [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [42] Technopolis Airport [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [43] Technopolis Laanila [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [44] Technopolis Oulu city center [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. 94 -

Lucie SOUKALOVÁ


[45] Sahlgrenska Science park [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [46]

General presentation of Sophia Antipolis [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad.

[47] Science park Graz [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [48] Štýrský Hradec [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . Volný překlad. [49] Text programu Prosperita [online]. OPPI, 2008. [Citováno: duben 2008]. Dostupný na WWW: . [50]

IASP [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné . Volný překlad.

na

WWW:

[51] Český technologický park Brno [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . [52] Klienti ČTP [online]. Czech technology park Brno. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . [53] Firmy v rámci VTPO [online]. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: . [54] Regionální politika EU [online]. Strukturální fondy. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: .

95 -

Lucie SOUKALOVÁ


SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Základní druhy inovací. .............................................................................................16 Graf 2: Zakladatelé VTP dle vlastnictví. ...............................................................................26 Graf 3: Pronajatá plocha celkem a plocha pronajatá inovačním firmám. .........................33 Graf 4: Počet IF, jejich pracovníků a počet nově vytvořených pracovních míst. .............34 Graf 5: Vývoj počtu VTP v ČR. .............................................................................................37 Graf 6: Příjmy FEI Company dle regionů. ...........................................................................79 Graf 7: Příjmy firmy FEI Company. .....................................................................................81 Graf 8: Příjmy a vytvořená pracovní místa ve VTPO..........................................................84

96 -

Lucie SOUKALOVÁ


SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Zastoupení VTP dle odvětví (r. 2001). ................................................................31 Tabulka 2: Vývoj počtu VTP na území ČR. ..........................................................................36 Tabulka 3: Statistické údaje o BIC Plzeň. .............................................................................44 Tabulka 4: Statistické údaje o BIC Ostrava. .........................................................................46 Tabulka 5: Statistické údaje o TIC ČVUT. ...........................................................................49 Tabulka 6: Statistické údaje o JIC. ........................................................................................51 Tabulka 7: Seznam členů ČTP. ...............................................................................................75

97 -

Lucie SOUKALOVÁ


SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Akreditované parky SVTP a další provozované vědecko-technické parky. Příloha 2: Členové AIP ČR. Příloha 3: Akreditované VTP v ČR. Příloha 4: Klienti VTPO. Příloha 5: Společnost FEI Company sídlící v ČTP. Příloha 6: Budova sídla ČTP. Příloha 7: Vědecko-technologický park Ostrava.

98 -

Lucie SOUKALOVÁ


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AIP

Asociace inovačního podnikání

ASPA

Asian Science Park Association

AURP

Association of University Research Parks

BIC

Business and Innovation centre

ČMZRB

Českomoravská záruční a rozvojová banka

CORDIS

Community Research&Development Information Service

ČTP ČVUT EC-BIC EBN

Český technologický park České vysoké učení technické European community BIC European Business and Innovation Centres Network

EK

Evropská komise

EU

Evropská unie

HDP IF

Hrubý domácí produkt Inovační firma

IRC

Innovation Relay Centre

JIC

Jihomoravské inovační centrum

MU

Masarykova univerzita

MZLU

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita

NUTS

Nomenclature of Units for Territorial Statistics – Statistické regiony EU

OU

Ostravská univerzita

SF

Strukturální fondy

SLU

Slezská univerzita v Opavě

SPTT

Společnost pro podporu transferu technologií

SVTP

Společnost vědecko-technických parků

TIC

Technologické a inovační centrum

VaV

Výzkum a vývoj

VFU

Veterinární a farmaceutická univerzita

VŠB-TU VTP VTPO VUT

Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Vědecko-technický park Vědecko-technologický park Ostrava Vysoké učení technické

WAINOVA World Alliance for Innovation WAITRO WTCA

World Association of Industrial and Technological Research Organizations World Trade Centers Association 99 -

Příloha 1: Akreditované parky SVTP a další provozované vědecko-technické parky. AKREDITOVANÉ PARKY 1.

Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady

2.

BIC Brno, Podnikatelské a inovační centrum, s. r. o.

3.

BIC Ostrava, s. r. o.

4.

BIC Plzeň, s. r. o.

5.

CTTV-INOTEX, s. r. o. Dvůr Králové n. L.

6.

Podnikatelské a inovační centrum Most

7.

Podnikatelský a inovační park Agritec, s. r. o. Šumperk

8.

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, s. r. o.

9.

Regionální inovační centrum Frýdek-Místek, s. r. o.

10.

Středisko rozvoje IT OLLI, s. r. o., Brno

11.

Technologické a inovační centrum ČVUT Praha

12.

Technologický inkubátor VUT v Brně

13.

Technologický park Chomutov o. p. s.

14.

Technologický Park Řež, a. s.

15.

Třeboňské inovační centrum

16.

Vědeckotechnický park Agrien, s. r. o., České Budějovice

17.

Vědeckotechnický park ITC-VÚK, a. s., Panenské Břežany

18.

Vědeckotechnický park UP v Olomouci

19.

Vědeckotechnický park VZLÚ Praha, a. s.

20.

Vědecko-technologický park Dakot, s. r. o., Petroviče u Karviné

21.

Vědecko-technologický park Ostrava, a. s.

22.

Vědecko-technologický park Žilina DALŠÍ PROVOZOVANÉ PARKY

1.

Podnikatelský inkubátor Kroměříž, s. r. o.

2.

Technologické centrum Akademie věd ČR, Praha

3.

Technologické inovační centrum, s. r. o., Zlín

4.

Technologický park Karlovy Vary, s. r. o.

5.

Technologický park při VÚTS Liberec, a. s.

Pramen:ŠVEJDA P. a kol. Vědeckotechnické parky v ČR. 2006. s. 73-74.

Příloha 2: Členové AIP ČR. 1.

Asociace pro mládež, vědu a techniku

2.

Asociace strojních inženýrů Praha

3.

Asociace výzkumných organizací ČR

4.

Brucke – Osteuropa (SRN)

5.

Česká asociace pro obnovitelné energie Brno

6.

Česká asociace rozvojových agentur

7.

Česká společnost pro jakost

8.

Česká společnost pro nové materiály a technologie

9.

Česká zemědělská univerzita Praha

10.

České centrum IEE

11.

Český komitét pro vědecké řízení

12.

Český svaz stavebních inženýrů

13.

Český svaz vynálezců a zlepšovatelů

14.

Fakulta stavební ČVUT

15.

Fakulta strojní ČVUT

16.

Rada vědeckých společností ČR

17.

RINKCE (Ruská federace)

18.

Sdružení českých podniků v Německu

19.

Společnost vědecko-technických parků ČR

20.

Společnost pro podporu transferu technologií

21.

Technická univerzita v Liberci

22.

Univerzita Karlova v Praze

23.

Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava

24.

Vysoká škola ekonomická v Praze

25.

Vysoká škola chemicko-technologická

26.

Vysoké učení technické v Brně

27.

Západočeská univerzita Plzeň

Pramen: Členové AIP ČR [online]. Businessinfo. [Citováno: duben 2008]. Dostupné na WWW: .

Příloha 3: Akreditované VTP v ČR.

Pramen: Vlastní zpracování.

Příloha 4: Klienti VTPO. FIRMA

NÁPLŇ ČINNOSTI

1. CORY CZ

Výzkum a vývoj software

1eczech

Výzkum a vývoj ekologických technologií

AGRO-ECO

Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

AIM.CZ

Školení a zprostředkování práce

Arrow line

Eko-energetika-bioplynové stanice, pyrolýza

CARETTA

Vývoj relaxačních a masážních bazénů

ENVICRACK

Provozování klastru s vazbou na laboratorní a testovací pracoviště

ELCOM

Speciální měřící přístroje, průmyslová energetika

FOR STEEL

Aplikovaný výzkum v oblasti metalurgie, výroby, zpracování oceli

IDS Scheer

Poradenská činnost

Transform

Organizační poradenství a vzdělávání

Ingeteam

Elektroinženýring a dodávky pro hutní, strojní a energetické celky

LOGICONPartner

Logistické poradenství

MION

Řídící, měřící a bezpečnostní systémy, silnoproudé instalace

OMNITHERM

Vytápění a izolace průmyslových hal

PTV

Vývoj inovačního využití kumulativního pulzního vodního paprsku

Roper Engineering

Vývoj a modernizace laboratorních přístrojů

SIEMENS

Zřízení konstrukčního, vývojového centra Siemens Kolejová vozidla

SKF LOŽISKA

Pracoviště zaměřené na rozvoj spolehlivosti systémů

Manažerský rozvoj

Manažerské vzdělávání, odborné semináře, vzdělávací programy

SKVĚLÝ.CZ

Tvorba dynamických internetových a intranetových aplikací

T-MAPY

Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

TietoEnator CZ

Činnost softwarového centra TietoEnator, a.s., informační tech.

UniControls

Řízení a regulace pohonů

Xevos Solutions

Komplexní řešení v IT - vývoj business aplikací na platformě

Pramen:

Firmy

v

rámci

VTPO

[online].

.

[Citováno:

duben

2008].

Dostupné

na

WWW:

Příloha 5: Společnost FEI Company sídlící v ČTP.

Pramen: Vlastní fotografie.

Příloha 6: Budova sídla ČTP.


Příloha 7: Vědecko-technologický park Ostrava.


ROLE VĚDECKO-TECHNICKÝCH PARKŮ V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ROLE OF SCIENTIFIC-TECHNICAL PARKS IN REGIONAL DEVELOPMENT

Recommend Documents