Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy

Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy

Diplomová práce

Bc. Sandra Khazri

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-09 Datum obhajoby diplomové práce:

E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

Social marketing in tourism in the Beskydy region

Bc. Sandra Khazri

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Department of Travel and Tourism Studies

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc.

Date of Submission: 2013-05-09

Date of Thesis Defense:

E-mail: [email protected]

Prague 2013

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

Bc. Sandra Khazri V Praze dne 9. 5. 2013

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. Ing. Marii Dohnalové, CSc. za odborné vedení, připomínky, podání cenných rad a především za trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat paní Janě Arendášové, majitelce cestovní agentury Jana Arendášová, Janě Dohnalové, sekretářce ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, panu Mgr. Tomáši Grossovi, tiskovému mluvčímu města Rožnova pod Radhoštěm, Mgr. Markovi Vašatovi, zprostředkovateli zaměstnání na Úřadu práce v Rožnově pod Radhoštěm, CA Safiro a CK Jokratour v Rožnově pod Radhoštěm za poskytnuté potřebné informace k mé diplomové práci.

Bc. Sandra Khazri

Abstrakt Khazri Sandra. Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Diplomová práce. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s r. o. Praha 2013, 73 stran Obsahem této práce je sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Nejprve jsem si vybrala region, který budu zpracovávat. Informuji o základních pojmech a informacích o regionu Beskydy. Zaměřím se na zaměstnanost z pohledu sociálního marketingu. Zjistím nezaměstnanost a zaměstnanost v regionu Beskydy v posledních šesti letech. Informuji o pracovních příležitostech v tomto regionu. Věnuji se tomu, zda najdou uplatnění v zaměstnání všechny věkové skupiny. Uvedu zde nově vytvořené pracovní příležitosti. Analyzuji nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur a vyhodnotím, na jaké cílové skupiny se zaměřují. Jestli jsou to všechny cílové skupiny nebo pro některou z nich není vytvořena nabídka. Použiji metodu sběru dat, analýzu dokumentů a kvantitativní metodu dotazování. Dále zjištění statistických údajů. Zahrnu zde i marketingový mix z pohledu komunikování a distribuce. Navrhnu SWOT analýzu pro turistickou oblast Beskydy – Valašsko. Na závěr identifikuji cíle turistické oblasti, její vize a poslání směrem k sociálnímu marketingu. Klíčová slova CA, cílové skupiny, CK, CR, region Beskydy, sociální marketing, turistické informační centrum.

Abstract Khazri Sandra. Social marketing in tourism in the Beskydy region. Master´s Dissertation. The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague 2013. 73 Pages This work focuses on social marketing in tourism in the region of Beskydy. First, I chose a region to process. I inform about the basic concepts and information about the area Beskydy. I focus on employment from the perspective of social marketing. I want to learn about employment and unemployment in the region of Beskydy in the last six years and to give information about job opportunities in this region. I deal with the fact wheather all age groups are able to find a job there. I will mention the newly created jobs. Analyzing an

offer of travel agencies and tour operators and evaluate on what target groups they focus. If all target groups are included. Acquisition method is used in document analysis and quantitative method of questioning. Further findings of statistical data. I include also a marketing mix in terms of communication and distribution. I will suggest SWOT analysis for tourist region Beskydy - Wallachia. Finally I identify the aims of the target area, its vision and mission towards social marketing.

Keywords Beskydy region, social marketing, target groups, tour operators, tourism, tourist information centre, travel agencies

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 11 1. Uvedení do problematiky ......................................................................................... 14 1.1 Účastníci cestovního ruchu ................................................................................. 14 1.2 Význam cestovního ruchu .................................................................................. 15 1.3 Zvláštnosti služeb cestovního ruchu ................................................................... 15 1.4 Cestovní ruch podle motivace účastníka ............................................................ 16 1.4.1 Cestovní ruch podle způsobu realizace ........................................................ 17 1.5 Marketing ............................................................................................................ 20 1.5.1 Marketing neziskových organizací .............................................................. 21 1.5.2 Sociální marketing ....................................................................................... 23 2. Informace o regionu Beskydy .................................................................................. 26 2.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském kraji ......... 30 2.2 Subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy................................................... 33 2.3 Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a cestovních agentur v regionu Beskydy .................................................................................................................... 36 2.3.1 Profesní organizace cestovního ruchu – organizace cestovního ruchu, agentury cestovního ruchu .................................................................................... 41 2.3.2 Společné znaky sociálního marketingu ........................................................ 45 2.4 Definice cílových skupin .................................................................................... 48 2.4.1 Zaměření na cílové skupiny ......................................................................... 51 2.5 Pracovní příležitosti v subjektech cestovního ruchu........................................... 52 2.5.1 Nově vytvořené pracovní příležitosti ve vybraných subjektech CR v Beskydech .......................................................................................................... 56 2.6 Komunikování a distribuce směrem k cílovým skupinám.................................. 58 2.7 SWOT analýza turistické oblasti Beskydy – Valašsko ....................................... 59 2.8 Cíle turistické oblasti Beskydy – Valašsko......................................................... 61 2.8.1 Vize a poslání ............................................................................................... 62

3. Návrh na zlepšení situace v regionu Beskydy z hlediska sociálního marketingu .... 64 Závěr .................................................................................................................................... 68

Seznam ilustrací, tabulek a grafů: Seznam obrázků: Obr. č. 1 – Mapa Beskyd Obr. č. 2 – Mapa turistických oblastí Beskyd Obr. č. 3 – Půvabná krajina Beskyd Obr. č. 4 – Město Rožnov pod Radhoštěm Obr. č. 5 – Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko v Rožnově pod Radhoštěm Obr. č. 6 – Hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm Obr. č. 7 – Znak Valašského království Obr. č. 8 – Logo organizace cestovního ruchu Lašské brány Beskyd Obr. č. 9 - Turistická vizitka organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve Štramberku Obr. č. 10 - Logo destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko Seznam tabulek: Tab. č. 1 – Průměrná míra nezaměstnanosti v % ve Zlínském a v Moravskoslezském kraji Tab. č. 2 – Zaměstnanost a míra zaměstnanosti ve Zlínském a Moravskoslezském kraji Tab. č. 3 -Vzdělanostní struktura zaměstnané populace v 1. pololetí 2011 v krajském členění v % Tab. č. 4 – Počet osob pracujících v cestovním ruchu v ČR, rozdělení podle odvětví za rok 2005 a 2006 Tab. č. 5 – SWOT analýza turistické oblasti Beskydy – Valašsko Seznam grafů: Graf č. 1 – Míra registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji Graf č. 2 – Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011 Graf č. 3 – Míra registrované nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo k 31. 12. 2011 podle krajů Graf č. 4 – Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek: Seznam zkratek: a. s. – akciová společnost A. T. I. C. – Asociace turistických informačních center CA – cestovní agentura CK – cestovní kancelář CR – cestovní ruch ČD – české dráhy ČR – Česká republika HDP – hrubý domácí produkt CHKO – chráněná krajinná oblast ILO – Mezinárodní organizace práce KLACR – klastr cestovního ruchu OP – operační program PR – public relations (vztahy s veřejností) s. r. o. a spol. s r. o. – společnost s ručením omezeným SWOT – analýza silných (strengths) a slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a ohrožení (threats) TIC – Turistické informační centrum TO – turistická oblast VŠ – vysoká škola

Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala Sociální marketing v cestovním ruchu v regionu Beskydy. Při volbě tématu jsem nejprve zvolila region, o kterém budu svou diplomovou práci vypracovávat. Hlavním důvodem, který mě k tomu vedl, bylo mé dlouholeté žití v tomto regionu a dostatek informací o něm. Uvádím základní pojmy a důležité informace o regionu Beskydy. Z hlediska tématu diplomové práce zužuji sociální marketing na problematiku zaměstnanosti. Hlavním cílem je identifikovat, jak se v rámci sociálního marketingu vytvářejí podmínky pro zaměstnávání, zaměřuji se na nezaměstnanost a zaměstnanost v regionu Beskydy v posledních šesti letech. Dílčím cílem bylo zjistit možnosti uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu. Budu se věnovat tomu, v jakých subjektech cestovního ruchu v regionu Beskydy lze najít vhodnou pracovní pozici. Jestli mají větší šanci uplatnit se absolventi a mladší lidé než střední věková skupina a osoby se zdravotním postižením. Dalším cílem je informovat o nově vytvořených pracovních příležitostech ve vybraných subjektech cestovního ruchu a vypsat pracovní pozice, jaké dané subjekty nabízejí. Dále analyzuji nabídku cestovních kanceláří a cestovních agentur, zmapuji, na jaké cílové skupiny se zaměřují a jakými společnými znaky disponují. Vyhodnotím, zda se cestovní kanceláře a cestovní agentury zabývají všemi cílovými skupinami nebo pro nějakou není vytvořena tak bohatá nabídka služeb. Nutné je zde zahrnout také marketingový mix. Abych věděla, co se bude nabízet, kde se budou produkty nabízet, jakou formou a za jakou cenu. Součástí diplomové práce je SWOT analýza, abych zjistila klíčové silné a slabé stránky, příležitostí a hrozby pro rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy - Valašsko. SWOT analýza může být podkladem pro sociální marketing vztahující se na problematiku zaměstnanosti. Na závěr navrhuji cíle turistické oblasti, její vize a poslání. Je nutné vědět, kam se chce region Beskydy dostat a co chce zlepšit. Cíle, vize i poslání formuluji ke vztahu k sociálnímu marketingu s přihlédnutím k důležitosti vytváření nových pracovních míst a k nabídce služeb určené cílovým skupinám.

11

Hypotézy: Hypotéza č. 1 - V regionu Beskydy jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury nejméně zaměřeny na cílovou skupinu rodinu s dětmi Hypotéza č. 2 – Nezaměstnanost v regionu Beskydy je vyšší než celostátní průměr Hypotéza č. 3 – Nabídka pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v regionu Beskydy převyšuje poptávku Hypotéza č. 4 – Cestovní agentury mají formu neziskových organizací (obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení aj.)

12

Použitá metodologie: V diplomové práci používám z metod sběru dat analýzu dokumentů a kvalitativní metodu dotazování. Metodami zpracovávám informace z hlediska cestovního ruchu v regionu Beskydy. Dále se věnuji na základě statistických údajů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu v tomto regionu. Dotazuji se paní Jany Arendášové, majitelky cestovní agentury Jana Arendášová se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, paní Jany Dohnalové, sekretářky ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, pana Mgr. Tomáše Grosse, tiskového mluvčího města Rožnova pod Radhoštěm, který sídlí na Městském úřadě v Rožnově pod Radhoštěm na odboru zahraniční spolupráce, cestovní ruch a Sdružení Mikroregion Rožnovsko, dále pana Mgr. Marka Vašata, zprostředkovatele zaměstnání z Úřadu práce v Rožnově pod Radhoštěm, paní Aleny Salawowé, majitelky cestovní agentury Safiro a pana Ing. Josefa Kramoliše, majitele cestovní kanceláře Jokratour také se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm.

13

1. Uvedení do problematiky Pojem cestovní ruch: = „CR je sociálně-ekonomický jev, definovat ho je velmi obtížné - sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost - je výrazem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování - je součástí životního stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí - zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie ekonomika (hospodářství), a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické"1 - je to součet činností, které jsou zaměřeny na uspokojení potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště po dobu kratší než 1 rok za účelem využití volného času – poznání, zotavení, kulturní a společenské vyžití, společenský kontakt, pracovní cesty, lázeňské léčení apod.

1.1 Účastníci cestovního ruchu ,,Turista v mezinárodním CR: je osoba, která v jiné zemi alespoň jednou přenocuje, avšak nepobývá zde déle než jeden rok. Turista v domácím CR: je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa, zde alespoň jednou přenocuje, ale nepobývá zde déle než šest měsíců. Výletník v mezinárodním CR: je osoba, která cestuje do jiné země na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde. Výletník v domácím CR: je osoba, která v zemi svého trvalého bydliště cestuje do jiného místa na dobu kratší než 24 hodin a nepřenocuje zde"2.

1

ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus 1. 1.vydání. Praha 8: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 7s. ISBN 80-86578-37-2. 2

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 15s. ISBN 80-7168-901-7

14

1.2 Význam cestovního ruchu 1.) Společenský význam: zahraniční turistika nám dává možnost nejen poznání, ale i posílení pochopení jiných národů, kultur a společenství = mírové vztahy. Přináší takový odpočinek, který má podstatný význam pro zachování zdraví a pro obnovu pracovní síly, naučný význam – nové dovednosti a znalosti, např. cizí jazyky aj. Cestovní ruch napomáhá k zachování kulturních a přírodních památek, tradic atd. 2.) Ekonomický význam: kromě výnosů, které plynou přímo z ubytovacích, stravovacích a rekreačních služeb nám rostou díky cestovnímu ruchu také příjmy ze všech ostatních druhů služeb, z prodeje potravin a jiných průmyslových výrobků, rozvoj CR vyvolává nutnost výstavby dopravních cest a dalších staveb. 10 – 12% přispívá CR na HDP, vytváří pracovní místa.

1.3 Zvláštnosti služeb cestovního ruchu „a) poskytnutí služby a její spotřeba jsou prostorově vázány na určitý rekreační prostor (např. poskytování lázeňských služeb je vázáno na výskyt přírodního léčivého zdroje a určuje charakter potřeby lázeňských služeb) b) charakterem CR jsou převážně služby osobní = musí je vykonávat člověk c) služby CR jsou ve svém provedení mnohotvárné a vystupují jako komplex různých, zpravidla vzájemně podmíněných služeb (např. uspokojování potřeby dopravit se do rekreačního střediska)ʺ3 - komplementarita služeb CR = služby cestovního ruchu jsou vzájemně provázány - zastupitelnost služeb CR = nahrazujeme jednu službu jinou službou (např. místo autobusu pojedeme vlakem) d) rozsah služeb podmiňuje jejich včasné zabezpečení – hlavně u krátkodobých hromadných akcí – dodržet termín, splnit požadavky 3

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: Idea servis, 1999, 6-7s. ISBN 80-85970-27-9.

15

e) účastník CR zpravidla vystupuje ze své anonymity (např. při ubytování v ubytovacím zařízení nebo při nákupu zájezdu)

1.4 Cestovní ruch podle motivace účastníka Motivace v CR vytváří souhrn vnitřních i vnějších podnětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu. Podle tohoto kritéria rozlišujeme: ,,- rekreační CR – jde o odpočinkovou formu cestovního ruchu, kde je hlavním motivem reprodukce fyzických a duševních sil člověka - kulturně-poznávací CR – zaměřuje se především na poznávání kulturně-historických památek (hradů, zámků, lidové architektury), kulturních zařízení (muzeí, galerií), kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklorních akcí), kulturní krajiny (parků, zahrad) - sportovně – turistický CR – zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní s cílem udržet a posílit kondici člověka."4 ,,Člení se na: - pěší turistiku - cykloturistiku - vodní turistiku - horskou turistiku - zdravotně orientovaný CR – hlavním důvodem jsou cesty do lázní nebo rekreačních center za účelem zlepšení zdravotního stavu pomocí léčebných procedur (koupelí, léčivých pramenů, masáží, relaxačních programů apod.), ale i z důvodu pobytu v příznivém prostředí (u moře, na horách, v lesích)

4

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17-18. ISBN 80-7168-901-7

16

- přírodní CR – účast na této formě je motivována pobytem a poznáváním přírody, zejména nenarušených, výjimečných a atraktivních přírodních míst a krajiny (návštěva přírodních rezervací, národních parků, míst vzdálených od civilizace – pralesů, pouští, arktických oblastí). Zvláštním typem této formy je ekoturismus, což je pobyt v přírodě (např. v chráněných krajinných oblastech, národních parcích)."5 - venkovský CR – jedná se o vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkově (např. pěší turistika, pozorování přírody, vyjížďka na kole nebo na koni). Venkovský cestovní ruch může zaujímat další formy jako např. agroturismus, při kterém účastníci bydlí na venkově na rodinných farmách a poznávají zdejší způsob života spolu s kontaktem s přírodou. Další formou může být ekoagroturismus – jde tedy o pobyty na rodinných farmách s alternativním zemědělstvím a zároveň i konzumace a ochutnávka jídel ze zdrojů vypěstovaných a upravovaných přímo na farmě. Pro Českou republiku je typickou formou venkovského cestovního ruchu chataření a chalupaření. - vzdělávací CR – je zaměřen na získávání znalostí a dovedností (něco se naučit či poznat) ,,- kongresový CR – motivem k účasti je zájem odborníků v určitém oboru setkat se se svými kolegy, získávat nové informace a vyměňovat si zkušenosti na kongresech, konferencích, přednáškách apod. - cestovní ruch se společenskými motivy – jeho hlavním motivem je navázání kontaktů s lidmi, získání přátel a poznání života určité skupiny lidí (návštěvy známých, pobyty v rodinách, účast na společenských akcích apod."6 1.4.1 Cestovní ruch podle způsobu realizace ,,Podle způsobu realizace můžeme cestovní ruch členit následovně: 1.) z hlediska území, na kterém probíhá, rozlišujeme: - domácí cestovní ruch - zahrnuje cesty domácího obyvatelstva na území jejich státu - zahraniční cestovní ruch - účastníci vždy překračují hranice svého státu 5

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17s. ISBN 80-7168-901-7 6

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 18s. ISBN 80-7168-901-7

17

- výjezdový cestovní ruch – (pasivní cestovní ruch, outgoing ) – občané dané země vyjíždí do zahraničí - příjezdový cestovní ruch – (aktivní cestovní ruch, incoming) – zahraniční návštěvníci přijíždí do dané země - tranzitní cestovní ruch – představuje průjezdy zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území určitého státu, aby dosáhli cíle své cesty v jiném státu"7 ,,2.) podle délky pobytu rozlišujeme: - krátkodobý cestovní ruch – představuje dobu pobytu zpravidla do tří přenocování - dlouhodobý cestovní ruch – jedná se o více než tři přenocování, ale ne více než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a ne více než 1 rok v zahraničním cestovním ruchu 3.) podle vlivu na platební bilanci státu, můžeme sledovat: - aktivní cestovní ruch – příjezdy zahraničních návštěvníků znamenají příliv devizových prostředků do platební bilance státu (zahraniční návštěvníci v dané zemi spotřebovávají zboží a služby, což je určitou formou exportu) - pasivní cestovní ruch – obyvatelé určité země odčerpávají devizové prostředky dané země za účelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi (mění si tuzemskou měnu na zahraniční). Tento jev je podobný dovozu."8 4.) podle způsobu zabezpečení cest a pobytu rozlišujeme: - organizovaný cestovní ruch – cestovní kancelář či jiný podnikatelský subjekt zařizuje cestu i program. Účastník cestovního ruchu si kupuje předem připravený souhrn služeb, tj, zájezd. - neorganizovaný cestovní ruch – všechny služby a program si zajišťuje účastník sám nebo částečně využívá služeb zprostředkovatelů (např. letenek, výměny valut)

7

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 18-19. ISBN 80-7168-901-7.

8

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 19. ISBN 80-7168-901-7.

18

,,5.) podle příslušnosti účastníků ve skupině můžeme rozlišit: - individuální cestovní ruch – účastník cestuje sám nebo se členy své rodiny - skupinový cestovní ruch – cestuje skupina účastníků, kteří se znají, tvoří zpravidla kolektiv z jednoho podniku, školy, zájmového sdružení) 6.) podle způsobu financování – je uplatňováno hledisko, z jakých zdrojů jsou hrazeny výdaje spojené s cestováním a pobytem: - komerční (volný) cestovní ruch – veškeré výdaje hradí účastník z vlastních zdrojů - sociální (vázaný) cestovní ruch – účast na cestovním ruchu je vázána na splnění určitých podmínek (např. mít doporučení lékaře). Část výdajů na cestování a pobyt jsou hrazeny z příspěvků příslušné organizace (např. zdravotní pojišťovnou, odborovou organizací, podnikovými sociálními fondy). Může se jednat o podnikovou rekreaci, dětské tábory, léčebné pobyty apod.ʺ9 7.) podle dopadu na životní prostředí: - měkký cestovní ruch – velmi málo narušuje přirozené prostředí v navštíveném místě a snaží se využít, co nejvíce místních zdrojů (původní obydlí, tradiční způsob života) - tvrdý cestovní ruch – vytváří velké změny v původním životním prostředí, nebere ohled na místní tradice a maximálně využívá všechny zdroje daného místa ,,Cestovní ruch se člení i na další odvětví, např: z hlediska věku účastníků, z hlediska použitého dopravního prostředku, podle ročního období, podle způsobu ubytování, podle převažujícího místa pobytu apod."10

9

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 19s. ISBN 80-7168-901-7. 10

DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 20s. ISBN 80-7168-901-7.

19

1.5 Marketing ,,Historie marketingu: formy používání marketingu se projevily v USA v letech 1900 až 1910.ʺ11 V této době se vytvořily na trhu přebytky určitých druhů zboží, proto se výrobci snažili nějak tuto situaci vyřešit. ,,Nebylo už možné zastávat staré přístupy, že vyrobené zboží ve stávajícím množství a za stávající ceny se musí vždy prodat. U některého zboží to tak nebylo. Průkopníkem nového přístupu k trhu a úspěšného uplatnění na trhu byl Henry Ford v oblasti automobilového průmyslu.ʺ12 Zastával nové myšlení v podobě netradičních pohledů na vzniklé problémy na trhu. ,,Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot. Marketing je také jednou z činností vykonávaných organizacemi a souhrn procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené. Zájmové skupiny představují spotřebitelé, kupci, prodejci, investoři, firmy, residenti a podle Solomona a kol. i občané států, kde jsou zboží i služby vyráběny či prodávány.”13 Marketing znamená, že uspokojujeme všechny, kdo se marketingového procesu účastní. Také uvedl do souladu zcela opačné cíle hlavních účastníků trhu. ,,Cíle zákazníků – co nejlépe uspokojit individuální nebo skupinové potřeby při co nejhospodárnějším vynaložení finančních prostředků. Cíle podnikatelů – dosáhnout co největšího zisku.14” Marketing je proces rozvoje, stanovení cen, distribuce a propagace zboží nebo služby, které uspokojí potřeby. Marketing tedy spojuje výzkum trhu, vývoj nových produktů, distribuci, reklamu, propagaci, zlepšování produktu, a tak dále.15

11

KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, 73 - 74. ISBN 80-901211-0-1. 12

KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, 73 - 74. ISBN 80-901211-0-1. 13

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 44 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 14

VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Základy marketingu: pro střední školy. Praha 1: FORTUNA, 2003. ISBN 80-7168-419-8. 15

MACKENZIE, Ian. Management and marketing. USA: Thomson, 1997. ISBN 1-899396-80-2.

20

Sociologie používá marketing jako nástroj ke zkoumání chování a jednání skupin a jednotlivců, které vycházejí i z jejich sociálního složení a kupní síly. ,,Dále k rozmístění prodejní sítě, výběru distribuční sítě, školení prodejců, výběru propagačních prostředků a další."16 V marketingu existuje 5 marketingových koncepcí – výrobní, výrobková, prodejní, marketingová a společenského marketingu, která se dělí na část sociálně – ekonomickou a část sociálně - etickou. ,,Marketingová koncepce je založena na primárním zjištění potřeb zákazníka marketingovým průzkumem (marketingovou studií)."17

1.5.1 Marketing neziskových organizací Tento pojem jsem zde zavedla, jelikož sociální marketing je spojen s neziskovými organizacemi. Chtěla bych proto zjistit, jestli jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury v regionu neziskovými organizacemi (obecně prospěšnými společnostmi, občanskými sdruženími apod. ,,Non-profit marketing je součástí non-business marketingu, který se člení na dva okruhy, a to: 1.) Marketing neziskových organizací 2.) Sociální marketing Hlavním cílem non-business marketingu je získání odpovídající odezvy osloveného trhu. Odezva může být formou výměny hodnot, finanční podpory, darů atd.18” ,,Neziskové organizace jsou vymezeny jako organizace nevytvářející zisk k přerozdělení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele, mohou zisk vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejich cílů.”19

16

KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, 93 s. ISBN 80-901211-0-1. 17

ČICHOVSKÝ, Ludvík. Marketing: na rozhraní dvou tisíciletí. Praha: RADIX, 2001, 8 s. ISBN 8086031-31-4. 18

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 19

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

21

,,Základním impulsem pro založení neziskové organizace je snaha řešit konkrétní problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovost činnosti.”20 Jako u soukromých komerčních firem není hlavním ukazatelem finanční zisk, ale umění naplnit poslání organizace. ,,Neziskové organizace lze klasifikovat různými způsoby např.: - podle zakladatele - podle kritéria globálního charakteru poslání - podle kritéria právně organizační formy - podle kritéria způsobu financování"21

,,Oblasti působení nestátních neziskových organizací: - kultura, ochrana památek, umění - výzkum a vzdělávání - zdravotní péče a sociální služby - ochrana životního prostředí, ekologická výchova - ochrana lidských práv - komunitní rozvoj - práce s dětmi a mládeží - rekreace, sport a tělovýchova - ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví)"22 20

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 21

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 76 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

22

,,Kromě nestátních neziskových organizací zahrnuje neziskový sektor: - příspěvkové organizace - rozpočtové organizace - odbory - politické strany a hnutí - zájmová sdružení právnických osob - družstva (pokud jsou zřizována k jiným účelům než k podnikání) - nepodnikatelské obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným, pokud jsou zřízeny k jiným účelům než k podnikání) - případně i právnické osoby zřizované samostatnými zákony (např. Česká akademie věd, Česká televize, Český rozhlas)"23

1.5.2 Sociální marketing ,,Sociální marketing neboli marketing v oblasti sociálních služeb obsahuje takové marketingové iniciativy, které jsou určené k vlivu na všeobecné zlepšování společnosti. Hlavním posláním sociální služby je umožnit lidem, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci zůstat rovnocennými členy společnosti a využívat jejich přirozených zdrojů, žít nezávisle, v kontaktu s ostatními lidmi a v přirozeném sociálním prostředí.”24 Sociální marketing má v odborné literatuře řadu definic. ,,Bačuvčík o něm mluví jako o socio-marketingu (termín je převzatý z německého jazyka) a píše: Socio-marketing se soustřeďuje na rozšiřování nebo změny společenských postojů, zatímco komerční a nekomerční marketing se zabývá více zájmy jednotlivých organizací. Pan Kotler k tomu

22

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 77 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 23

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 77 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 24

JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 7678. ISBN 978-80-247-3247-3.

23

dodává, že sociální marketing je navrhování, implementace a kontrola programů, jejichž cílem je zvýšit míru přijímání sociálních ideí, problémů nebo praxe v cílové skupině."25 Dále Bačuvčík uvádí, ,,že sociální marketing znamená využití principů a technik marketingu k ovlivnění členů cílového publika tak, aby dobrovolně přijali, odmítli, pozměnili nebo opustili určité chování ve prospěch jednotlivců, skupin nebo společnosti jako celku."26 Sociální marketing je jevem globálním, který vznikl už o mnoho let dříve. Indie začala vytvářet kampaně na plánování rodiny už v 50. letech 20. století. ,,V sedmdesátých letech 20. století začalo Švédsko s kampaněmi společenského marketingu. Usilovalo o to, aby se stalo zemí nekuřáků a abstinentů."27 V této době prováděla také australská vláda kampaně na jízdu v automobilech s bezpečnostními pásy. ,,V 80. letech začaly tento termín využívat a zájem o společenský marketing propagovat Světová banka, Světová zdravotnická organizace a Centra pro kontrolu a prevenci chorob."28 Cíle sociálního marketingu: Sociální marketingové kampaně mohou sledovat cíle z pohledu nejrůznějších rovin. ,,Podle Kotlera si mohou sociální marketingové kampaně dát za cíl dosáhnout vnímání, zorganizovat jednorázovou akci (očkování proti chřipce) nebo změnit chování, hodnoty a postoje."29 Oblasti realizace sociálních marketingových kampaní: Sociální marketing se týká oblastí, které se zabývají také komerčním marketingem.

25

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN 978-80-87500-01-9. 26

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN 978-80-87500-01-9.

KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, 751-752. ISBN 978-80-247-1359-5. 27

KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, 751-752. ISBN 978-80-247-1359-5. 28

29

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN 978-80-87500-01-9.

24

,,Doménou sociálního marketingu může být jakákoliv plánovaná činnost určená k ovlivňování jakéhokoliv lidského jednání, přičemž motivem je změnit jej ze spíše sobeckého na spíše nesobecké. Obecně jsou sociální marketingové kampaně realizovány ve čtyřech hlavních oblastech: - ochrana zdraví – kampaně proti kouření, konzumaci alkoholu, prosazující fyzickou aktivitu, ochranu před nechtěným těhotenstvím, kojení, upozornění na nebezpečí obezity, vysoké hladiny cholesterolu apod."30 ,,- bezpečnost a prevence zranění – kampaně proti požívání alkoholu před jízdou, prosazující používání bezpečnostních pásů, dětských sedaček, prevenci domácího násilí, informující, jak se chovat v případě havárie, požáru, zranění, varující před nebezpečnými sporty apod. - ochrana životního prostředí – kampaně prosazující omezení, třídění a recyklaci odpadu, bojující proti znečisťování životního prostředí průmyslovými firmami apod. - společenská angažovanost - kampaně týkající se dárcovství krve a orgánů, účasti ve volbách, dobrovolnictví, pomoci při humanitárních katastrofách apod."31 Sociální marketingové kampaně nemají jen podobu mediálních reklamních kampaní, ale mohou také používat různé netradiční prostředky, které mají často povahu events (např. demonstrace). ,,Pro dosažení cílů v některých případech mohou být takové kampaně dokonce mnohem účinnější než klasické kampaně, neboť dokážou více vtáhnout cílovou skupinu do děje a na její členy emocionálně zapůsobit."32

30

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 a 29 s. ISBN 978-80-87500-01-9. 31

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 29 s. ISBN 978-80-87500-01-9. 32

BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 29 a 30 s. ISBN 978-80-87500-01-9.

25

2. Informace o regionu Beskydy Beskydy se nachází ve východním cípu Moravy při hranicích se Slovenskou republikou na území Moravskoslezského a Zlínského kraje, na části bývalých okresů Vsetín, Nový Jičín a Frýdek - Místek. Na území České republiky se Beskydy dělí na Moravskoslezské a Slezské Beskydy. V příloze 1 na obrázku č. 1 je znázorněna mapa Beskyd. ,,Nejvyšší a nejrozsáhlejší je hornatina Moravskoslezských Beskyd, dále pak Vsetínské vrchy. Moravskoslezské Beskydy členíme na Lysohorskou hornatinu s vrcholy Travný (1 203m), Ropice (1 082 m) a nejvyšší vrchol v Beskydech Lysou horou (1 323 m) a Radhošťskou hornatinu s vrcholy např. Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m) a Radhošť (1 129 m), na západě pak končí hřbetem Veřovických vrchů. Vsetínské vrchy jsou pak odděleny od Moravskoslezských Beskyd sníženinou Rožnovské brázdy, dále jsou odděleny od Javorníků na jihu a na západě od Hostýnských vrchů údolím Vsetínské Bečvy. Na severu hranice Moravskoslezských Beskyd je členitá Frenštátská brázda, omezena na severu Štramberskou vrchovinou, která je součástí pásma pobeskydské pahorkatiny. V příloze č. 2 na obrázku 2 vidíme mapu turistických oblastí Beskyd. K významným městům regionu patří Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Kopřivnice, Jablunkov, Frenštát pod Radhoštěm a Štramberk. Turisté mohou navštívit řadu rekreačních míst, cyklostezek, stezek pro pěší turistiku a kryté nebo letní koupaliště v krásné čisté přírodě. V zimních měsících pak využít lyžařská centra s vysokým počtem sjezdovek."33 Beskydská oblast, byla turisty objevena už v druhé polovině 19. století. Je ideálním místem pro milovníky aktivního odpočinku - pěší turistiky, cykloturistiky, zimních sportů jak pro začátečníky, tak i pro náročné. Z vrcholů lze dohlédnout až na Velkou Fatru či Praděd. Vše je možné také shlédnout i ze hřbetu koně, nejedna jízdárna nás pod odborným dohledem instruktora provede malebnou krajinou divokých Beskyd. Další možností odpočinku je rekreace u vody (u řek, vodních nádrží, koupališť). ,,Pro nadšence golfu se nabízí 16-ti jamkové golfové hřiště, začleněné do krajiny pod horami na Čeladné. Nástupy

Region Beskydy Severní Morava a Slezsko. Region Beskydy [online]. 2013 [cit. 2013-0222]. Dostupné z WWW: 33

26

na nejvyšší vrcholy usnadňuje jak hustá síť značených turistických cest, tak i přístup po silnicích."34 V oblasti se nachází také CHKO Beskydy, svou rozlohou 1 160 km² patří mezi největší chráněnou krajinnou oblast v České republice, s přírodními rezervacemi, přírodními památkami a zajímavostmi. V posledních letech je opět zaregistrován v některých oblastech Beskyd výskyt vlků, medvědů a rysů. V příloze 3 na obrázku 3 můžeme najít zalíbení v půvabné krajině Beskyd. ,,Největšími turistickými a rekreačními oblastmi jsou např.: Visalaje, Bílý Kříž, Bumbálka, Bílá, Pustevny, Radhošť, Rožnov pod Radhoštěm, Bečvy, Soláň, Kohútka, Satina. Vrcholy jsou běžně dostupné a na některé vedou i lanové dráhy. V oblastech je několik

naučných

stezek,

které

doprovodnými

tabulemi

seznamují

turisty

s

charakteristikami kraje a významnými památkami. V regionu jsou dvě městské památkové rezervace. Ve Štramberku aglomerace lidové architektury a Novojičínská památková rezervace tvořena historickým jádrem města s půvabným náměstím a sítí přilehlých uliček."35 Počasí: Nejteplejším měsícem jako na většině území České republiky je červenec. Naopak nejstudenějším měsícem je leden. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v oblasti je nutno podotknout, že vrcholové partie hornatin jsou mnohem studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde na Lysé hoře průměrná roční teplota činí 2,5°C. ,,Teplotní rozdíl s přibývající nadmořskou výškou je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze. Srážky jsou klimatickým faktorem, u něhož se potvrzuje pravidlo, že v horách jsou větší než v nižších polohách. Lysá hora a další lokality, například Morávka - Slavíč patří mezi srážkově

Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z WWW: 34

Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z WWW: 35

27

nejbohatší místa naší republiky vůbec."36 Nejvýznamnější formou srážek je sníh. V horských polohách se objevuje již v brzkém podzimu a padá ještě kolikrát dlouho do jara. Sněhová pokrývka vydrží na hřebenech 150 až 180 dní. Průměrná výška sněhové pokrývky je mezi 120 až 190 cm, na Lysé hoře dosahuje až 198 cm. Beskydy a okolní pohoří patří k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou u nás. Velice důležité je vědět, že v Beskydech nedochází k lavinám. Valašsko: Jako v přírodním ráji si budeme připadat, jestliže vystoupáme na některý z hřebenů Valašska. Nádherné výhledy na krajinu, udržované a dřevem vonící lesy, travnaté pláně a valašské dřevěnice, to vše přitahuje návštěvníky Valašska, kteří zde přijíždějí za horským vzduchem, klidem, ale i poznáním a požitkem z pohybu. Rožnovsko: Spadají zde města: Rožnov pod Radhoštěm a obce Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Střítež nad Bečvou, Valašská Bytřice, Vidče, Vigantice a Zubří. Obrázek č. 4 – Město Rožnov pod Radhoštěm

Zdroj: Živé firmy.cz Rožnovsko je neodlučitelně spojeno s velmi silnou folklorní tradicí a lidovými stavbami umístěnými ve Valašském muzeu v přírodě. Každý rok se zde koná více než šest folklorních akcí, na kterých poznáme dřívější život Valachů. Tato krásná oblast nabízí ještě mnohem více. Doporučuji jet na výlet na Pustevny, kde zažijete nezapomenutelný zážitek. Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z WWW: 36

28

Daleké výhledy z toho místa na krajinu jsou obzvláště zajímavé. Pustevny lze navštívit v každém ročním období. Najdeme zde řadu horských chat architekta Dušana Jurkoviče, známou sochu pohanského boha Radegasta i posvátnou horu Radhošť s kaplí Cyrila a Metoděje. Jak jsem se již zmínila dříve, nachází se zde také CHKO Beskydy. Kromě velkého množství sportovních a turistických aktivit nám oblast Rožnovska nabídne i restaurace, hotely, kde je možnost zahrát si bowling, kuželky, zajít si do sauny či se odreagovat na masáži. Možností, jak si odpočinout či posbírat nové zážitky je zde opravdu spoustu. Nyní si řekneme něco o mém velice oblíbeném městě Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov je malé moderní město, leží v údolí rožnovské řeky Bečvy na úpatí hory Radhošť a svahů Vsetínských vrchů. Město leží ve výborné poloze, nabízí bohatou minulost a turistické atraktivity. Často je označováno za srdce Valašska. Místní obyvatelé se živili hlavně soukenictvím, tkalcovstvím, ale i zemědělstvím a pastevectvím. A právě odtud, podle pastevců – valachů byli osadníci nazýváni Valaši a celá oblast Valašsko. Místo, které všem připomene toto město, bychom určitě neměli zapomenout navštívit a tím je vyhlášené Valašské muzeum v přírodě. Muzeum se dělí na tři části, a to na Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. Najdeme zde lidové stavby, které byly přeneseny z celého Valašska do prostředí městského parku (Dřevěné městečko) a na přilehlou stráň (Valašská dědina, Mlýnská dolina). Nejen dřevěné stavby, ale i tradiční řemeslná výroba a živé tradice v nás vyvolají zvláštní chuť přesunout se zpátky do minulosti. Obrázek č. 5 – Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko v Rožnově pod Radhoštěm

Zdroj: Hotel Kahan

29

,,Starověkou historii města nám připomíná místní zřícenina gotického hradu Rožnov na kopci Hradisku. Významnou památkou je i barokní kostel Všech svatých nedaleko náměstí, který byl postaven v 18. století. Na rožnovském náměstí T. G. Masaryka stojí také socha tohoto 1. československého prezidenta."37 Pro aktivní nadšence zde najdeme různá sportoviště, koupaliště, krytý bazén, minigolf, golf, adrenalinové aktivity v Gibon parku, jízdárnu a nesmíme opomenout, nově zrekonstruovaný zimní stadion. Také stojí za vyzkoušení místní cyklotrasa, která vede podél parku. Pro milovníky rybaření je zde možnost, zarybařit si v pstruhových vodách, či ve vodách přehrad a rybníků. Rožnov je bývalé lázeňské město. Nyní je z lázeňského domu, společenský dům, kde se každoročně konají plesy, karnevaly apod. Mezi oblíbené aktivity města patří Rožnovské slavnosti a jarmarky, tradici má přehlídka dětských cimbálových muzik, anenská pouť, den řemesel a kovářů a mnohé další zajímavé akce. Toto město žije také v zimě, kdy se můžeme zúčastnit zejména oslav Mikuláše a Vánoc či stavění živého betlému. Dále se zaměřím na stravovací a ubytovací zařízení. Občerstvení i příjemné posezení najdeme v mnoha příjemných restauracích, barech, místních hospůdkách, kavárnách, či pekárnách, které nabízí místní tradiční jídla, či typická česká jídla. Z tradičních jídel doporučuji vyzkoušet domácí zabijačku s domácí uzeninou, brynzu, zelí, uzený sýr, korbáčíky nebo oblíbené a pro město velmi typické valašské frgály a štramberské uši. Co se týká výběru ubytovacích zařízení, jsou k dispozici dva autokempy s celoročním provozem, několik penzionů a hotelů s bohatou nabídkou služeb pro nenáročné i náročné klienty. Nyní se zaměřím ještě na jednu zajímavost a tou je, že v Rožnově pod Radhoštěm začal v roce 1997 fungovat projekt Valašské království. Lze cestovat s pasy tohoto království a platit královskou měnou, kterou je zdejší jurovalšár.

2.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském kraji Nyní se zaměřím na podstatnou část mé diplomové práce a tou je zaměstnanost a nezaměstnanost jak obecně v regionu Beskydy, tak z pohledu cestovního ruchu.

37

Turistický průvodce Valašsko: Rožnovsko. Zlín, 2011.

30

Tabulka č. 1 - Průměrná míra nezaměstnanosti v % ve Zlínském a v Moravskoslezském kraji Rok

2008

2009

2010

2011

Zlínský kraj

5,5

9,1

10,4

9,4

Moravskoslezský

8,4

11,1

11,9

11,3

kraj Zdroj: vlastní zpracování Rozdíl nezaměstnanosti mezi Zlínským a Moravskoslezským krajem v roce 2008 činil 2,9 %, v roce 2009 2%, v roce 2010 1,5 a v roce 2011 1,9%. ,,Regionální nezaměstnanost - míra nezaměstnanosti vyšší než celorepublikový průměr (8,1 %) byla ke dni 30. 6. 2011 zjištěna v 8 krajích. Nejvyšší je však stále v Ústeckém kraji, následuje Moravskoslezský, Olomoucký, Karlovarský a Liberecký kraj. V regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností je jak absolutně, tak i relativně vyšší dlouhodobá nezaměstnanost."38 K 28. 2. 2013 dosáhla nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji celých 10 %, ve Zlínském kraji 8,6 %. Od pana Mgr. Marka Vašata, zprostředkovatele zaměstnání z Úřadu práce v Rožnově pod Radhoštěm jsem zjistila, že dlouhodobou nezaměstnaností trpí nejvíce tyto kraje, které jsem uvedla výše Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský a Olomoucký a Liberecký. Vyšší podíl této nezaměstnanosti než je celorepublikový průměr mají kraje Zlínský, Vysočina a Jihomoravský. Nejnižší podíl mají kraje s nízkou nezaměstnaností – Hlavní město Praha, Královéhradecký, Jihočeský a Středočeský kraj. Velmi zajímavé také je, že průměrná délka evidovaných uchazečů na úřadě práce v roce 2011 vystoupala v Moravskoslezském a Zlínském kraji až na 250 dní.

Situace na trhu práce: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace> 38

31

Tabulka č. 2 - Zaměstnanost a míra zaměstnanosti ve Zlínském a Moravskoslezském kraji Zaměstnanost 15 a více let (v tisících)

Míra zaměstnanosti 20 – 64 let (v %)

Období

1. pololetí 1. pololetí rozdíl 2010

2011

2010

1. pololetí 1. pololetí rozdíl - 2010

2011

2011 Zlínský kraj

2010

-

2011

263,1

265,8

2,8

68,3

69,3

1,0

Moravskoslezský 542,3

541, 7

- 0,7

66, 5

66,5

0,2

kraj Zdroj: vlastní zpracování Rozdíl zaměstnanosti za 1. pololetí roku 2010 a 2011 obyvatel ve věku 15 a více let ve Zlínském kraji činí 2,8 tisíc a v Moravskoslezském kraji – 0,7 tisíc. Dále míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 20 – 64 let je za 1. pololetí roku 2010 a 2011 rozdílná ve Zlínském kraji o 1,0 % a v Moravskoslezském kraji o 0,2 %. Graf č. 1 – Míra registrované nezaměstnanosti ve Zlínském kraji

Zdroj: Český statistický úřad

32

Tabulka č. 3 - Vzdělanostní struktura zaměstnané populace v 1. pololetí 2011 v krajském členění v % Kraj

Základní

a

Střední škola

Vysoká škola

neukončená základní

bez

škola

maturity maturitou

s

Zlínský kraj

3,6

43,8

36,8

15,7

Moravskoslezský

4,7

43,0

35,1

17,2

kraj Zdroj: vlastní zpracování V Moravskoslezském kraji má základní či neukončené základní vzdělání o 1,1 % více populace než ve Zlínském kraji. Vzdělání bez maturity je vyšší o 0,8 % a vzdělání s maturitou o 1,7 % ve Zlínském kraji. Naopak vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se nachází více v Moravskoslezském kraji a to o 1,5 % než ve Zlínském kraji. Pod pojmem zaměstnaný si můžeme představit všechny pracující ve věku 15 let a více, kteří během referenčního týdne patří do kategorie placeného zaměstnání nebo jsou zaměstnaní ve svém podniku. Za zaměstnané považujeme i učně, kteří dostávají za vykonanou práci danou mzdu, plat či odměnu jako jiné osoby. Stejné je to u studentů, důchodců, osob v domácnosti a ostatních osob zabývající se hlavně mimoekonomickými aktivitami, které však v referenčním období byly navíc zaměstnány a jsou tak považovány za zaměstnané. Naopak za zaměstnané nebereme osoby na rodičovské dovolené. ,,Jejich postavení má podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) odlišný charakter."39

2.2 Subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy Ráda bych se v této části zaměřila na subjekty cestovního ruchu, které se v oblasti Beskydy nacházejí a většina z nich přináší i pracovní příležitosti. CR bude zkoumán podle oblastí a podle právních forem subjektů v CR. Nejprve si povíme o ubytovacích zařízeních

Situace na trhu práce: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace> 39

33

ve městě Rožnově pod Radhoštěm (Rožnov p/R). Nabídka je opravdu široká, můžeme si vybrat z hotelů, penzionů, campů, bungalovů a pro nenáročné i domovů mládeže. Hotel AGH – Čechova 142, Rožnov p/R – www.hotel-agh.cz - fyzická osoba Hotel Eroplán – Horní Paseky 451, Rožnov p/R – www.eroplan.cz – právnická osoba - a. s. Hotel Horal – Horní Paseky 1691, Rožnov p/R – www.horal.cz – fyzická osoba Beskydský hotel Relax – Lesní 1689, Rožnov p/R – www.hotelrelax.cz – právnická osoba - a. s. Hotel Forman – Rekreační 684, Rožnov p/R – www.hotel-forman.cz - fyzická osoba Penzion Fusková – Horní Paseky 124, Rožnov p/R – www.pobyty.com/penzionfuskovaní fyzická osoba Penzion Bečva – Meziříčská 1652, Rožnov p/R – www.penzion-becva.cz – fyzická osoba Penzion Vinium – Dolní Paseky 55, Rožnov p/R – www.penzionvinium.cz – fyzická osoba Škol. stř. České pošty – nám. Míru 1268, Rožnov p/R – fyzická osoba Bungalovy Eroplán – Horní Paseky 0310, Rožnov p/R – www.eroplan.cz – právnická osoba - a. s. Camping Rožnov – Horní Paseky 940, Rožnov p/R – www.camproznov.cz – právnická osoba - spol. s r. o. Camp Sport – Horní Paseky, Rožnov p/R – tj-roznov.infomorava.cz – fyzická osoba Hotel Stadion – Horní Paseky, Rožnov p/R – tj-roznov.infomorava.cz – fyzická osoba Domov mládeže při SŠIEŘ – Zemědělská 1077, Rožnov p/R – www.roznovskastredni.cz – fyzická osoba Domov mládeže při SZeŠ – Zemědělská 500, Rožnov p/R – www.szesro.cz – fyzická osoba Penzion Viktoria – Ostravská 375, Rožnov p/R – www.viktoria-gastro.cz – fyzická osoba Penzion Garni – Dolní Paseky 677, Rožnov p/R – www.ubytovani-valassko.cz – fyzická osoba Hotel Koruna – Palackého 445, Rožnov p/R – www.korunaroznov.cz – fyzická osoba Penzion El Greco – Hradišťko 285, Rožnov p/R – www.elgreco.cz – fyzická osoba Penzion Hradisko 431, Rožnov p/R – www.hradisko.cz – fyzická osoba V příloze 4 na obrázku č. 6 vidíme hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm. Ubytovací zařízení v dalších městech v Beskydech: Horský hotel Antarik – Valašská Senice – fyzická osoba 34

Horský hotel Čarták – Hutisko Solanec – právnická osoba - s. r. o. Horský hotel Soláň – Karolinka – fyzická osoba Hotel Galik – Velké Karlovice – fyzická osoba Penzion Rališka – Horní Bečva – fyzická osoba Penzion Sklář – Karolinka – fyzická osoba Penzion Staré časy – Horní Bečva – fyzická osoba Penzion u Blinků – Dolní Bečva – fyzická osoba Penzion u Pohodáře – Velké Karlovice – fyzická osoba Rekreační středisko Marta – Horní Bečva – fyzická osoba Spa hotel Lanterna – Velké Karlovice – fyzická osoba Ubytovna Sportstadion – Dolní Bečva – fyzická osoba Valašský dvůr – Velké Karlovice - fyzická osoba Wellness hotel Horal – Velké Karlovice – fyzická osoba Lázeňský léčebný dům Praha – Luhačovice – fyzická osoba Dále se podíváme na cestovní kanceláře a cestovní agentury, které se na Valašsku nacházejí. ,,Cestovní kancelář A21 - Palackého 203, Rožnov pod Radhoštěm - kancelář s tradicí již 14 sezón. Nabízí pobytové zájezdy pro jednotlivce a skupiny do Chorvatska, Dalmácie včetně individuální autobusové dopravy, zimní zájezdy do Alpských destinací a poznávací zájezdy po celé Evropě, zájezdovou autobusovou dopravu a pobyty v tuzemsku s programy v Apartmánech Vila Hedvika v Rožnově pod Radhoštěm"40 – fyzická osoba Marcel Vašut – 5. května 1555, Rožnov pod Radhoštěm - ubytování pro Vaši rekreaci, školní výlety, sportovní soustředění, rekondiční pobyt či wellness víkend v Beskydech, zejména pak v krásném a malebném městě Rožnově pod Radhoštěm a jeho blízkém okolí – fyzická osoba Cestovní agentura Safiro – Alena Salawová – Palackého 2192, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba

A21 travel: cestovní a dopravní kancelář [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: 40

35

A a B TRAVEL CA – 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba Jana Arendášová CA – Revoluční 715, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba Markéta Trojáková SMARTOUR – Masarykovo náměstí 133 – Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba JOKRATOUR CK - Pod strání 2834, Rožnov pod Radhoštěm – fyzická osoba BOB TOUR CA – Poláškova 32, Valašské Meziříčí – fyzická osoba CA VIA TOURS – Stříbrná 676, Valašské Meziříčí – fyzická osoba CK Last Minute, s. r. o. – Mostní 98/8, Valašské Meziříčí – právnická osoba, s. r. o. CK VALAŠKA spol. s r. o. – Mostní 99, Valašské Meziříčí – právnická osob, spol. s r. o. JOKRATOUR VM CA – Vrbenská 837, Valašské Meziříčí – fyzická osoba BESKYDTOUR CA – Masarykova 221, Luhačovice – fyzická osoba Ing. Dáša Bačová – Masarykova 137, Luhačovice – fyzická osoba PP TRAVEL – Nad Fojstvím 755, Zubří – fyzická osoba INVIA.CZ a.s. – Námístí 11/9, Vsetín – právnická osoba, a. s. JOKRATOUR VM CA – Žerotínova 1114, Vsetín – fyzická osoba VSACAN TOUR s. r. o. – Smetanova 900, Vsetín – právnická osoba, s. r. o.

2.3 Analýza nabídky produktů cestovních kanceláří a cestovních agentur v regionu Beskydy CK A21 Tato cestovní kancelář se zaměřuje hlavně na destinaci Chorvatsko. Jsou to tedy pobytové zájezdy do Chorvatska a zprostředkování dopravy do této země.

Dále nabízí zimní

lyžařské pobyty v Alpských střediscích a poznávací zájezdy s autobusovou dopravou po celé Evropě. ,,Nabídka CK A21 je určena jednotlivcům i skupinám (lyžařské kurzy, školní zájezdy, firemní školení).ʺ41 Marcel Vašut Cestovní agentura se specializuje na zajišťování ubytování v městě Rožnově pod Radhoštěm. Nabídka škol v přírodě, rekondiční pobyty a romantické wellness víkendy.

A21 travel: cestovní a dopravní kancelář [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: 41

36

CA Safiro Paní Salawová nám dle našich požadavků a přání zajistí pobytovou dovolenou v tuzemsku i v zahraničí, poznávací zájezdy, odpočinkovou dovolenou, relaxaci, lázně, dovolenou v exotických zemích, lyžování a také adrenalinovou dovolenou. Prodává letenky do celého světa. Před odletem do zahraničí, nám prodejci zájezdů předají cenné informace, získané mnohaletými osobními zkušenostmi s cestováním. Můžeme zhlédnout fotografie, prodejci nám zapůjčí videokazety z mnoha vyhledávaných destinací a knižního průvodce námi zvolené destinace. V cestovní agentuře SAFIRO lze využít služeb směnárny, kde si můžeme vyměnit potřebné valuty pro naši dovolenou a bez manipulačních poplatků. S CK Safiro cestují úplně všichni.

A a B Travel CA ,,Ubytování v Penzionu Beskyd na Dolní Bečvě. Nabídka ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích s celkovou kapacitou do 20 osob s možností půjčení společenských her, kol a vybavení pro běžkaře.42 Jana Arendášová CA CA je zaměřena na pobytové a poznávací zájezdy jak v Evropě tak exotických destinacích. V malé míře je nabízena Česká republika. Tato cestovní agentura je propojena s autoškolou. Nabídka školení řidičů. Výcvik žadatelů o řidičské oprávnění skupin AM, A1, A18, A25, B, C, CE, D. Paní Arendášová je velmi vstřícná a milá a vytvoří nám zájezd přímo na míru. Je ochotna vytvořit nabídku jak pro rodiny s dětmi, tak páry a seniory. Markéta Trojáková SMARTOUR Cestovní agentura se zaměřuje jak na pobytové, tak poznávací zájezdy. Z pobytových zájezdů si lze vybrat i dovolenou do exotických destinací (např. Indie, Spojené arabské emiráty či Izrael aj.) z poznávacích zájezdů (např. Rakousko, Německo, Maďarsko aj.). CA nabízí také velké množství eurovíkendů po Evropě, zajišťuje ubytování jak v České republice, tak na Slovensku. Možnost rezervace chalup, chat a apartmánů, pro příznivce pasivního odpočinku jsou v nabídce lázně a wellness. CA Smartour nezapomíná ani na 42

Penzion BESKYD [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z

WWW:

37

nejmladší členy rodiny a to děti, pro které má připravenou bohatou nabídku táborů a dětských zájezdů. Dále se CA zabývá lodními plavbami (např. do Karibiku, na Floridu, po Středozemním moři apod.), pro klienty milující aktivní dovolenou je velký výběr z různých aktivit, které Smartour nabízí a to jak výlety do hor, tak cyklozájezdy, turistiku, lyžování a expedice. Pokud hledáme cestovní agenturu, která se nezaměřuje jen na zájezdy, tak je to právě Smartour. Prodejci zájezdů nám prodají i pouhé letenky, mezinárodní jízdenky, vstupenky do divadel, na koncerty, muzeí, balety, na plesy apod. Cestovní agentura se zaměřuje na všechny věkové skupiny, ale její prioritou jsou hlavně děti a senioři od 55 let. Zajímavostí je, že spolupracuje s německými cestovními kancelářemi a proto je výběr destinací tak rozsáhlý. Odlety lze využít jak z České republiky, tak Německa. Jokratour CK Cestovní kancelář Jokratour nabízí jak pobytové, tak poznávací zájezdy. Z pobytových zájezdů je specialistou hlavně na Chorvatsko, Itálii, Řecko a Španělsko. Můžeme si však vybrat i z exotických zájezdů do velmi oblíbených destinací (např. Karibik, Hawai). Tyto zájezdy nabízí Jokratour od jiných CK. Pokud hledáme jiný typ odpočinku, či nemáme čas více jak jeden den, můžeme navštívit termální lázně nebo jet na jednodenní výlet. CK Jokratour prodává i vstupenky na muzikály a kulturní akce. Zájezdy, které cestovní kancelář nabízí, jsou vhodné pro kolektivy všech věkových skupin. Ale nejvíce s ním cestují senioři. Ceny jsou pro ně maximálně dostupné. BOB TOUR CA U cestovní agentury si vybereme z mnoha pobytových i poznávacích zájezdů do většiny zemí světa od více než 100 renomovaných cestovních kanceláří. ,,V regionu Beskydy zastupuje tyto cestovní kanceláře: Canaria Travel, Eso Travel, Firo Tour, Fischer, CK Azzuro, CK Ross, CK Vítkovice Tours, Kovotur Plus, Zlín Tour, Bonton, CK Alexandria, a mnoho dalších.ʺ43 Dále CA propaguje letenky, termální koupaliště nebo ubytování v karavanech a stanech. Dovolené jsou vhodné spíše pro střední věkovou skupinu, pro páry a seniory.

BOB tour: cestovní agentura [online]. 2007 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: 43

38

CA VIA TOURS Je smluvním partnerem hlavně CK Marine Tour a dalších méně známých CK. Zaměřuje se na oblíbenou destinaci Turecko, ale také na výlety po památkách v regionu Slovácko, kulturní a sportovní akce. Vhodné pro seniory. CK Last minute s. r. o. Jak už z názvu CK vyplývá, cestovní kancelář prodává zájezdy za výhodné ceny a pro stálé klienty má připraveny velké slevy. Jde hlavně o pobytové a poznávací zájezdy v zahraničí, které jsou vhodné pro všechny věkové skupiny. Spolupracuje s CK Valaška, která sousedí s touto cestovní kanceláří. CK Valaška spol. s r. o. Nabízí pobyty u moře. Specializace na destinace Chorvatsko a Itálii, poznávací a skupinové

zájezdy

po

celé

Evropě,

dovolená

po

České

republice

a

Slovensku. Relaxační pobyty, wellness zájezdy, termální koupaliště, aquaparky, aerobik, lyžování. CK zajistí zájezdy podle přání – na míru. Prodej vstupenek a jízdenek. Vhodné pro všechny věkové skupiny. JOKRATOUR VM CA Provizní prodejce CK Vsacan Tour, CK Erbia, CK Jokratour a dalších CK. Prodává poznávací, pobytové zájezdy, výlety do termálních lázní a jednodenní výlety. Nabídka je podobná CK JOKRATOUR. Vhodné pro všechny věkové skupiny. BESKYDTOUR CA Cestovní agentura Beskydtour.cz nabízí ubytování nejen v Beskydech, ale i v jiných lokalitách České republiky a Slovenska. Ubytování v těchto ubytovacích kategoriích chaty, chalupy, hotely, penziony, campy a apartmány. Vhodné spíš pro střední věkovou skupinu a seniory. Ing. Dáša Bačová - CA Prodej tuzemských a zahraničních zájezdů a pobytů. Směnárna v CA bez poplatku, zahraniční autobusové jízdenky. Pro všechny věkové kategorie.

39

PP TRAVEL Tato cestovní agentura je smluvním partnerem např. CK ČEDOK, CK Kovotour Plus aj. Zaměřuje se jak na pobytové, tak poznávací zájezdy v České a Slovenské republice, tak v zahraničí. S PP Travel cestují úplně všichni. INVIA.CZ a.s. ,,Invia je největší online prodejce zájezdů. Nabízí zájezdy a dovolené od 342 cestovních kanceláří. CA spolupracuje s CK Eximtours, CK Fischer, CK Čedok, CK Canaria Travel aj.ʺ44 Nezáleží kolik nám je let, všem tato cestovní agentura vyhoví. Splní všechny naše požadavky na dovolenou našich snů. Můžeme si vybrat z pobytových i poznávacích zájezdů po tuzemsku i do zahraničí. Velice výhodné je využít slev Last Minute nebo First Minute, které Invia svým klientům nabízí. Hodně oblíbené jsou skupinové zájezdy. Dále si můžeme zakoupit jen pouhé letenky, vstupenky nebo víza do různých destinací. JOKRATOUR VM CA Provizní prodejce CK Vsacan Tour, CK Erbia, CK Jokratour a dalších CK. Prodává poznávací, pobytové zájezdy, výlety do termálních lázní a jednodenní výlety. Nabídka je podobná CK JOKRATOUR. Vhodné pro všechny věkové skupiny. VSACAN TOUR s. r. o. ,,Cestovní kancelář je specialistou na poznávací zájezdy s tradicí již 20 let. Pořádá autobusové zájezdy do Francie, Španělska, Turecka, Irska, Itálie, Portugalska, Ruska, Řecka, Skandinávie a další. Letecké zájezdy do USA, Kanady, Jordánska, na Madeiru, Nový Zéland.ʺ45 Dále CK může nabídnout pobytově – poznávací zájezdy do Albánie, na Korsiku, do Španělska a jiných zajímavých destinací. Klienti milující aktivní dovolenou,

44

Invia.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW:



Sdovolena.cz: Vsacan Tour s.r.o. [online]. 2010 - 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z

45

WWW:

40

mohou vyzkoušet své síly na vrcholkách hor na Černé hoře, v Bulharsku či Itálii. Ostatní si mohou vybrat z lyžařských nebo lodních zájezdů. Zájezdy jsou vhodné spíše pro střední věkovou skupinu a důchodce.

2.3.1 Profesní organizace cestovního ruchu – organizace cestovního ruchu, agentury cestovního ruchu V této kapitole se podíváme na další subjekty cestovního ruchu, které vytvářejí možnosti pro zaměstnávání a těmi jsou profesní organizace cestovního ruchu. Spadají do nich organizace a agentury cestovního ruchu. KLACR, o.s. Klastr cestovního ruchu Cílem tohoto občanského sdružení je vytvořit konkurenceschopný turistický region, koordinovat aktivity v cestovním ruchu, komunikovat s veřejným sektorem, spolupracovat se subjekty v cestovním ruchu a podpořit inovace. Dílčími cíli jsou: - ,,marketing značek v regionu - jednotná internetová propagace navenek regionu - vybudování regionálního statistického a rezervačního systému CR - vzdělávání a zvyšování kvalifikace v CR, komunikace subjektů CR s VŠ - certifikační systém a zpětná vazba ze strany zákazníků - dopravní dostupnost regionu zaměřena na incoming - vyhledávání a získávání veřejných finančních podpor a sponzorských darů k financování činností uvedených výšeʺ46 Beskydy - Valašsko, regionální agentura cestovního ruchu Toto zájmové sdružení právnických osob sídlí v Novém Jičíně, agentura byla vytvořena jako společnost destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko, v této době se skládá ze všech velkých měst v turistické oblasti (společníci Nový Jičín, Kopřivnice, Frenštát pod Radhoštěm, Štramberk) a některých obcí s přesahem do Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 46

41

Zlínského kraje (společníci Valašské Meziříčí, Horní Bečva, TJ Rožnov) a dalších. ,,V rámci územního pokrytí se jedná o západní polovinu Moravskoslezských Beskyd, kde agentura Beskydy - Valašsko zajišťuje marketing a propagaci formou tištěných materiálů, internetové prezentace a v rámci veletrhů a akcí.ʺ47 Dále koordinuje činnosti Informačních center svých společníků, spolupracuje na propagaci partnerských obcí a pořádá odborné akce na téma cestovní ruch (například vzdělávací cesta pro pracovníky informačních center, konference CR Beskydy apod.). ,,Díky tomu, že členy jsou partneři ze Zlínského kraje, spolupracuje agentura v rámci přeshraničních aktivit. Zástupce je členem poradního sboru CR.ʺ48 Euroregion Beskydy, Sdružení region Beskydy, Beskydské informační centrum Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Sídlí ve Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí. Jedná se o tři subjekty, které v rámci úzkého personálního propojení vytvářejí realizaci aktivit na podporu cestovního ruchu v oblasti Centrálních Beskyd. Subjekty usilují o společnou propagaci formou tištěných materiálů, webových stránek a prezentací na veletrzích a odborných akcích na téma cestovní ruch. Propagace v rámci Euroregionu Beskydy má přeshraniční dopad na beskydské regiony v Polsku a na Slovensku. ,,Kromě propagace se aktivity také odehrávají např. v oblasti značení turistických tras přímo v terénu a podpory kulturního života ve Frýdku-Místku. V období 2007 - 2013 je Sdružení Region Beskydy administrátorem Fondu mikroprojektů OP Přeshraniční spolupráce. Zástupce je členem poradního sboru CR.ʺ49

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 47

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 48

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 49

42

Beskydhost Toto sdružení s 19 členy sídlí v Ostravici. Koordinuje aktivity podnikatelů v cestovním ruchu v oblasti Beskyd (konkrétně Ostravice, Frýdlantu nad Ostravicí, Malenovic atd.). Společným zájmem je podporovat rozvoj cestovního ruchu v regionu Beskydy a společná propagace. Zástupce je členem poradního sboru CR. Valašské království s. r. o. Valašské království sídlí ve Frenštátě pod Radhoštěm. První aktivity začaly vznikat v roce 1997 jako projekt na propagaci a rozvoj regionu Beskyd a Valašska. Kromě provozu informačních center se Valašské království podílí ještě na propagaci regionu, tvorbě produktových balíčků – tzv. Balíčků zážitků. V rámci projektu funguje cestovní kancelář nebo distribuce regionálních propagačních předmětů. ,,Valašské království je výjimečné v tom, že se jedná o první příklad teritoriálního marketingu v České republice. Zástupce je členem poradního sboru.ʺ50 Obrázek č. 7 – Znak Valašského království

Zdroj: Valašské království Markrabství Lašské Jde se o projekt teritoriálního marketingu. Sídlo má v Čeladné. V rámci tohoto projektu jsou realizovány různé akce, vydávány propagační materiály. V současné době je doplněna nabídka pro návštěvníky dané oblasti.

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 50

43

Lašská brána Beskyd Sídlí v Kopřivnici. Lašská brána Beskyd je také projektem teritoriálního marketingu, který má za úkol propagovat oblast Lašska. Patří zde Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Hukvaldy. Aktivita se zabývá hlavně marketingem, propagací služeb, atraktivit a akcí v této oblasti. V příloze 5 na obrázku č. 8 se podíváme na logo organizace cestovního ruchu Lašské brány Beskyd. Relax v podhůří Beskyd Sídlí ve Štramberku. Jedná se o aktivitu podnikatele Pavla Šmíry (Šmíra print s.r.o.), která zajišťuje propagaci atraktivit v oblasti podhůří Beskyd různými formami (internet, tištěné materiály, veletrhy). Současně se investuje do infrastruktury cestovního ruchu ve Štramberku, Kozlovicích, Frýdlantě nad Ostravicí, ubytovacích a stravovacích zařízení, muzea, skanzenu, informačního centra apod. Kromě toho se podílí na realizaci projektů několika obcí v Pobeskydí, a tím také podporuje cestovní ruch. V příloze 6 na obrázku č. 9 poukazuji na turistickou vizitku organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve Štramberku.

Profesní organizace cestovního ruchu – cestovní kanceláře a cestovní agentury působící v turistické oblasti (TO) Beskydy ,,Z incomingových cestovních kanceláří a agentur působí v turistické oblasti zejména CK Juhász, CK Valašské Království a CK Prosper Golf Travelʺ51. Existuje i mnoho dalších, které sice nesídlí v rámci turistické oblasti Beskydy – Valašsko, popřípadě se jedná o on-line CK, ale tuto oblast v rámci svých služeb nabízí pravidelně. Jako incomingový touroperátor působí v turistické oblasti Beskydy – Valašsko i zdravotní pojišťovny a to především ve vztahu k lázeňskému cestovnímu ruchu (např. Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné a hotel Odra na Ostravici).

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 51

44

Místní akční skupiny ,,V rámci turistické oblasti Beskydy působí Místní akční skupina Pobeskydí, která patří k nejaktivnějším v rámci celé ČR. Do cestovního ruchu se zapojuje jak poradenstvím při přípravě projektů, tak i administrováním Programu rozvoje venkova v území.ʺ52 Návštěvníci přijíždějí do turistické oblasti Beskydy - Valašsko nejčastěji kvůli sportovnímu vyžití (turistice, cykloturistice, lyžování, golfu), celkové relaxaci (koupání, odpočinku, zábavě) nebo z důvodu poznání regionu (kultuře, folklóru a historie). Tyto důvody se odlišují podle konkrétních návštěv oblastí turistů, podle ročních období, ale i podle věku návštěvníků. Každý turista má jiné požadavky a představy o svém volném čase. Velmi důležité pro přitáhnutí návštěvníků je neustálé vytváření inovací a nabídka nových expozic a akcí.

2.3.2 Společné znaky sociálního marketingu Pro účel mé diplomové práce jsem vybrala 3 společné znaky sociálního marketingu, kterými disponují cestovní kanceláře a cestovní agentury. Prvním znakem bylo analyzovat, jaká cílová skupina má zájem o služby. Z mé analýzy jsem se dozvěděla, že s beskydskými CK a CA cestují všechny věkové skupiny, avšak nejvíce střední věková skupina a senioři. Nejméně rodiny s dětmi. Jako druhý znak jsem zkoumala na jaký typ zájezdů se CK a CA zaměřují. Cestovní agentury nabízejí více zájezdy do zahraničí a hlavně exotických zemí. Cestovní kanceláře spíše poznávací a pobytové zájezdy po Evropě a výlety a ubytování po Beskydech. Jako třetí znak jsem zjišťovala, zda CK a CA nabízejí něco vyjímečného, co jiné CK tolik nenabízejí. Jako první se podíváme na aktivní sportovce, kteří si mohou zakoupit lyžařské zájezdy, výlety do hor nebo navštívit památky v různých koutech Beskyd a prohlédnout si tak veškeré krásy tohoto regionu. Pro pasivní klienty je možnost návštěvy wellness, relaxační a rekondiční pobyty. Velice zajímavá je nabídka CA Smartour paní Markéty Trojákové, která nabízí lodní výlety, ale úplně nejzajímavější jsou různé expedice, které jen tak nějaká CK nebo CA nenabízí. A nezapomíná se ani na dobrodruhy, kteří rádi poznávají neprozkoumaná místa. CA paní Arendášové mě zase

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 52

45

nadchla tím, že se zaměřuje i na klienty jako jsou budoucí či stávající řidiči. Provozuje ve své cestovní agentuře autoškolu. Celkově v cestovním ruchu je stěžejním faktorem doprovodná infrastruktura a služby, které rozšiřují možnosti volnočasových aktivit a přispívají také k delší době pobytu v destinaci. V regionu Beskydy, kterým se zabýváme, jsou situovány areály pro letní i zimní turistiku. Chybí zde, ale bohužel vhodná turistická infrastruktura, doprovodné služby prodlužující sezónnost v regionu a služby, které se zaměřují na cílovou skupinu rodiny s dětmi. Pokud ji nedělíme pouze na věkovou skupinu, můžeme zde zařadit i lidi se zdravotním postižením. Není pro ni v regionu dostatečně vytvořená nabídka služeb. Abychom zvýšili atraktivitu, je důležité se napojit na kvalitní a husté sítě doprovodné infrastruktury (hippostezky, posezení, přístřešky) a provázat je s doplňkovými službami jako skibusy, cyklobusy, půjčovny kol, lyží, lyžařské školy apod. Je potřeba, aby fungovalo v tomto regionu více hotelů, které se věnují skupině rodiny s dětmi. Pro děti by byly připravovány animační programy se zkušenými animátory a pro rodiče pivní lázně, kurzy zumby aj. Společně by mohla rodina zkusit let balónem nebo jízdu na vozítku Segway. CK by se tak mohly, ve větší míře zaměřovat na tuto cílovou skupinu a vytvářet bohatší nabídku služeb. Pro osoby se zdravotním postižením bych vytvořila bezbariérové vstupy do hotelů, restaurací, významných památek cestovního ruchu apod. Tito lidé mají také právo žít jako ostatní – vést soběstačný život, možnost svobodně se pohybovat, využívat svůj volný čas ke sportovním a kulturním aktivitám. Neměli by být tyto skupiny nijak omezovány obyvateli regionu, měly by se zohlednit jejich specifické potřeby a zabránit jejich sociálnímu vyloučení. Cestovnímu ruchu se zaměřením na osoby se zdravotním postižením se odborně říká sociální cestovní ruch a v mé diplomové práci tedy tento název budu dále používat. Aby byl region atraktivnější, i pro tuto formu cestovního ruchu je důležité rozvinout dané aktivity. Z pohledu sociálního bych doporučila vytvořit více organizací poskytující sociální a wellness služby pro zdravotně postižené. V portfoliu služeb by byly zahrnuty jak různé rehabilitace, psychoterapie, tak rekondiční pobyty a dětská rekreace. Z pohledu cestovního ruchu je nutná podpora aktivit a projektů zpřístupňující objekty, turistické infrastruktury a turistické cíle – to znamená svoboda pohybu bez bariér. Města, obce i turistické památky musí být přizpůsobeny sluchově, zrakově a pohybově postiženým turistům. Prohlídky měst s profesionálními průvodci a osobními asistenty, připravující výklad ve znakové řeči, by určitě tito lidé ocenili. Pro zkvalitnění těchto služeb a odstranění bariér je podmínkou také zvýšení kompetencí a vzdělávací aktivity personálu 46

pracujícím s těmito osobami. Dále je dobré zlepšit informovanost a orientaci v nabídce daných služeb a možnostech turismu – katalogy, letáky, turistický průvodce, systémy klasifikace bezbariérových zařízení a další. Následné naplnění těchto cílů a vytvoření aktivit by mělo v budoucnosti v regionu Beskydy zajistit provázání sociálních služeb v cestovním ruchu, které budou určeny všem turistům bez ohledu na jejich handicap. Chtěla bych také reagovat na malou nabídku služeb pro cílovou skupinu s domácími mazlíčky. Někteří návštěvníci si nedovedou svou dovolenou bez nich představit. Ostatní je nemají kam po dobu své dovolené odložit. Proto je vhodné, aby hotely, penziony a celkově více subjekty cestovního ruchu umožňovaly vstup do těchto prostor bez omezení s těmito zvířaty. A jen za symbolický poplatek. V subjektech cestovního ruchu bychom měli nacházet misky na vodu pro psy a místo, kde bychom mohli naše domácí zvířata na chvíli přivázat a nesmíme zapomenout na odpadkový koš, abyste po sobě nezanechali nepořádek. Hotelové pokoje by měly obsahovat také misky na vodu pro psy i kočky, pelíšky a nějaké hračky. Je-li to možné, bylo by dobré oddělit venkovní prostor jen pro tyto mazlíčky. Pokud se hotely rozhodnou, že se budou věnovat i požadavkům této specifické cílové skupiny, mohou i cestovní kanceláře a cestovní agentury zvýšit svou nabídku produktů a služeb. Věřím, že o ně bude velký zájem. Další specifickou cílovou skupinou, pro kterou je také nízká nabídka služeb beskydských cestovních kanceláří a cestovních agentur, jsou klienti z arabských zemí. Musíme si uvědomit, že v České republice nežijí pouze Češi, ale také lidé různých odlišných kultur, kteří své tradice nehodlají změnit a požadují proto i zvláštní druh dovolené. Samozřejmě, aby CK a CA mohly propagovat a prodávat takovou formu cestovního ruchu, je zase nutné, aby i hotely a restaurace změnily svůj přístup a více se zaměřily na požadavky těchto kultur. Mým názorem je, že by subjekty cestovního ruchu měly nabízet pro arabské klienty halal jídlo. Pojem halal se využívá nejvíce pro potraviny, které mohou muslimové jíst. Ty musí být správně upraveny, zvíře musí být podřezáno a zbaveno krve, ne zastřeleno. Halal neobsahuje vepřové maso (prase domácí) a z divočiny (prase divoké), dále hmyz, žáby apod. Konzumace všech alkoholických nápojů je v Islámu přísně zakázána. Jako něco navíc, tzv. plus, které by zvedlo zájem o hotel, jsou modlící koberce na pokojích, na kterých se muslimové modlí 5 krát denně a toalety s připevněnou sprchou. Pokud se hotely a restaurace pokusí o takovéto zlepšení, v cestovních kancelářích a agenturách stoupne poptávka a je možnost zaměstnat i další prodejce zájezdů jen se specializací na tyto cílové skupiny. Je nutná však určitá praxe, vzdělání prodejců a orientování se na cílového zákazníka dle jeho kultury tak, aby splnily jeho očekávání. Také 47

bych tímto chtěla říct, že dochází k průniku cestovních kanceláří a cestovních agentur s cílovými skupinami. Každý z těchto subjektů je na některé z nich přímo zaměřen. O této problematice si můžeme přečíst již v kapitole 2.3. Graf č. 2 – Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2009 – 2011

Zdroj: Český statistický úřad

2.4 Definice cílových skupin V této části navazuji na kapitolu, která obsahuje společné znaky sociálního marketingu a popis cílových skupin regionu Beskydy. Sociální marketing pro účely mé diplomové práce zužujeme na vytváření nových pracovních míst a tím snižování nezaměstnanosti. Nyní bychom tyto cílové skupiny více rozčlenili. Nejvíce má region připraven zájezdy, ubytovací služby a ostatní služby pro střední vrstvu, seniory, dále pro pracující na služebních cestách (velice zaměřen na tuto klientelu je hotel Eroplán), poté pro nenáročnou klientelu, sportovní soustředění a také bohaté a majetné, na posledním místě pro děti na táborech a rodiny s dětmi a lidi se zdravotním postižením. U této skupiny, jak jsme se dříve dozvěděli, je nabídka nejmenší. Mezi specifické cílové skupiny, na které se CK A CA minimálně zaměřují, patří turisté s domácími zvířaty a turisté jiných kultur, hlavně arabové. Tyto jmenované skupiny můžeme zúžit pouze na aktivní turisty, pasivní turisty či pořadatele incentivních akcí (kongres, školení atd.). Největšími důvody návštěvy Beskyd v letním období jsou poznání (32 %), relaxace (16%) a turistika a sport (15 %). V zimním 48

období je to turistika a sport (20 %), relaxace (19%), a poznání (18 %). Nejnavštěvovanějšími místy jsou Pustevny, Radhošť, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Štramberk a Lysá hora. Velmi důležitým faktorem je také spokojenost návštěvníků se službami v regionu. ,,Spokojenost je zachycena v Monitoringu návštěvníků v turistických regionech České republiky."53 V porovnání s ostatními turistickými regiony jsou letní návštěvníci turistického regionu se službami a vybaveností spokojeni podprůměrně. Pozitivně jsou zde hodnoceny tyto parametry: přátelskost místních lidí, péče o čistotu a pořádek, místní orientační značení a péče o památky a turistické atraktivity. Negativní ohlasy jsou na dopravní infrastrukturu a životní prostředí. Velice mě překvapilo, že si návštěvníci myslí, že je zde špatné životní prostředí. Osobně si myslím, že životní prostředí v Beskydech je velice čisté, avšak nemohu brát názory návštěvníků, kteří na to mají jiný pohled. Pokud se podíváme na zimní návštěvníky, tak spokojenost se službami a vybaveností tohoto regionu v porovnání s ostatními turistickými regiony je průměrná. Velmi pozitivně hodnotí přátelskou povahu místních obyvatel, nabídku stravovacích kapacit, místní orientační značení a veřejné stravování. Negativně hodnotili jako letní návštěvníci dopravní infrastrukturu, dostupnost regionu hromadnou dopravou, péči o životni prostředí a nabídku drobného prodeje. Celkově jsou návštěvníci spokojeni se službami pro lyžaře, nákupními možnosti, vybavením regionu pro sportovní aktivity a příležitostmi pro zábavu a společenské vyžití. Jako další bod jsem zjišťovala, z jakých zdrojů jsou návštěvníci informováni o regionu Beskydy. Nejvíce lidí cestuje do tohoto regionu na základě reklamy na internetu nebo je upoutá venkovní reklama, většina také dá na doporučení rodiny či přátel. Dne 1. 7. 2009 uskutečnil region Beskydy pomocí partnerů a financí Evropské unie projekt Beskydská magistrála. Trval do 31. 3. 2011 a byl zaměřen na tyto cílové skupiny: tuzemské návštěvníky, zahraniční návštěvníky, současné a potencionální podnikatele v cestovním ruchu, místní obyvatelé a místní obce. Hlavním cílem projektu Beskydská magistrála bylo zvýšení atraktivity Beskyd pro aktivní i pasivní trávení volného času, zlepšení infrastruktury rekreačních sportů (běžecké trasy, cyklotrasy) a darovat návštěvníkům co největší komfort v jakémkoliv ročním období. Důležitou aktivitou bylo

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 53

49

propagovat běžecké lyžování a cyklistiku pro všechny věkové skupiny a zvýšit tak návštěvnost tohoto regionu. Dále bylo vystavěno na trasách více odpočinkových míst, informační tabule, stojany na lyže a kola, zastřešená odpočívadla, elektronické informační panely a další. Dílčími aktivitami bylo vytvoření orientačně-informačních systémů (systém GPS, webové kamery, www stránky s aktuálními informacemi, informace o aktuálním počasí, informace horské služby, informace o ubytovacích a stravovacích službách, parkování apod. Partnery projektu byli Běžecký areál Pustevny, o. s., Klub českých turistů – Moravskoslezská oblast, SKI Vítkovice-Bílá, o. s., Skialpin Pustevny, s. r. o. atd. Dalším projekt byl s názvem Frýdkem-Místkem na kole. Tento projekt fungoval od června 2009 do května 2010. Město Frýdek–Místek má vhodně vybudované cyklotrasy pro aktivní cyklisty, ale i pasivní turisty ve formě odpočinkových míst jak pro seniory, tak pro rodiny s dětmi. Hlavním důvodem vzniku projektu bylo rozšíření nabídky cykloturistiky v tomto městě a její propagace na české i polské straně Beskyd. Polské straně je toto místo velice blízké. V rámci projektu byly vybudovány čtyři okruhy cyklotras se zastávkami u atraktivních míst. Každý z nich má své jméno a barvu. Mezi okruhy lze zařadit město Frýdek-Místek a okolí ( Chlebovice, Palkovice, Skalice, Lískovec, Panské Nové Dvory, Staré město, Dobrá). Pro snadnou orientaci jsou na každém okruhu postaveny informační tabule v českém, polském a anglickém jazyce. Pokud turistu zajímá více informací o cyklotrasách, je možnost navštívit infocentra na české i polské straně, každý z nich také obdrží zdarma vydaný propagační materiál Zajímavosti Frýdku-Místku a okolí. Na základě tohoto projektu byl uskutečněn tzv. FAMTRIP za účelem propagace a prezentace této aktivity v Polsku. Jelikož se rozšířila nabídka služeb, otevřela se i nová Turistická informační centra a vznikla nová pracovní místa. Jak na pozici prodejce služeb, tak anglicky a polsky mluvících průvodců. V období května až září 2010 se pořádal Beskydským informačním centrem projekt Beskydské Veseléto. Byl zaměřen na letní akce pro všechny cílové a věkové skupiny ve městě Frýdku-Místku. Tato akce se konala už pátý rok. Počet návštěvníků se vždy pohyboval kolem dvou až čtyř tisíc. Do tohoto projektu byla vložena i další akce a tou byly Beskydské rekordy. Dospělí poznávali tradice, lidovou zábavu a hudební vystoupení zdejších lidí, pro děti byl připraven bohatý program ve formě pohádek, divadelních představení a soutěží. Pro všechny bylo zajištěno po celý den občerstvení. Cílem této akce bylo převýšení rekordu slovenského města Turzovka, které už má zápis ve Slovenské knize a usilovat o zapsání do České knihy rekordů a poté do Guinnessovy knihy rekordů. Soutěž

50

je uskutečněna s maximálním počtem návštěvníků města a jde o štafetové skládání maxi puzzle. Další projekt, který trvá až do října 2013, je s názvem Poznávejte Beskydy na obou stranách. Partnerem tohoto projektu je Bielsko-Bialski Osródek Sportu a Rekreacji v Polsku. Cílem projektu je přilákat tuzemské i zahraniční návštěvníky na českou i polskou stranu Euroregionu Beskydy. Zaměřen je také na obyvatele těchto Euroregionů, veřejnost, ale cílovou skupinou jsou hlavně rodiny s dětmi. Projekt chce zaujmout krásami, atraktivitami a zvláštními místy tohoto regionu. Dalším cílem je také zvýšení ekonomického rozvoje, použití potenciálu regionu, prohloubení významu cestovního ruchu, ukázat mladým lidem, jak mohou trávit svůj volný čas v přírodě a spolupráce soukromého a veřejného sektoru atd. Region Beskydy vytváří stále nové projekty, kterými chce pozitivně podpořit tento region. Můžeme zde zařadit i Kulinářské dědictví. Zpracovatelem je Beskydské informační centrum ve Frýdku-Místku. Jde o akci, kdy česká a polská strana regionu předvádí své recepty. Své díla ukazují hlavně vesnické hospodyňky a předávají si vzájemně informace a recepty. Cílem je navázání vztahů mezi Čechy a Poláky, obohacení o nové recepty tradičních jídel druhého regionu a ponechání těchto zkušeností budoucím generacím. Jako zábavný program probíhá ukázka tanečních souborů z České republiky i Polska. K dalším projektům patří také Projekt Lysá hora královna Moravskoslezských Beskyd, který trval od června 2009 do června 2010 nebo Porovnání turistického pohybu v BielskuBiałé a ve Frýdku-Místku, hlášení z marketingového výzkumu a další. 2.4.1 Zaměření na cílové skupiny Cílové skupiny Beskyd rozdělíme do dvou skupin, a to na potenciální (to je taková skupina,

na

kterou

se

chceme

v budoucnu

zaměřit)

a

současnou

skupinu.

Z pohledu potenciální skupiny z geografického hlediska by se region měl zaměřit na turisty z větších měst - z Prahy, Brna, Ostravy, Pardubic, Ústí nad Labem apod. Co se týče segmentačního hlediska, měly by to být rodiny s dětmi a kolektivy. Myslím si, že z pohledu demografického hlediska by se měl region zabývat turisty zajímající se o hippoturistiku, sportovní létání, účastníky, kteří zde vyhledávají events (různé akce a události) či chtějí prožít vyjímečný zážitek a také o účastníky, kteří milují sportovněadrenalinové zážitky.

51

Ze současné skupiny to jsou podle mého názoru ze zahraničních turistů Němci, Poláci a Slováci. Z českých turistů to jsou hlavně obyvatelé Karviné, Ostravy, Opavy a FrýdkuMístku. Avšak abychom mohli splnit požadavky a přání návštěvníků, je nutné vědět z jakého města či destinace k nám přijíždějí, jak dlouho zde plánují zůstat, za jakým účelem přijeli, jaké jsou jejich finanční možnosti a kolik financí jsou ochotni utratit, co jim zde chybí, co ovlivňuje jejich nákupní rozhodování a pomocí jakých zdrojů si vyhledávají informace. U současných cílových skupin si Turistické informační centrum v Rožnově pod Radhoštěm dělá statistiky o turistech a dříve také dávalo dotazníky o spokojenosti pobytu v regionu. Tak aspoň město vědělo, v jakých oblastech mají své silné stránky a kde naopak své slabé stránky posílit, na jaké nové příležitosti mohou své současné i potenciální turisty nalákat a vyvarovat se určitým negativním vlivům. Informační centrum nabízí však cenné informace a služby i občanům města Rožnova. Informuje o památkách, akcích a o ubytovacích službách ve městě, zjišťuje vlakové a autobusové spoje, prodává mapy, vizitky, pohledy. Můžeme si zde koupit vstupenky do rožnovského T-klubu na různé akce. Zdarma také dostaneme průvodce Valašskem ve formě knihy a různé letáčky dle našeho přání. Prodejci jsou velmi ochotní a rádi nám poradí kam zajít, co navštívit a také kde získat ještě více detailnějších informací o regionu.

2.5 Pracovní příležitosti v subjektech cestovního ruchu Nyní se budeme informovat o pracovních příležitostech v subjektech cestovního ruchu v regionu Beskydy. Abychom vůbec tyto subjekty cestovního ruchu mohli provozovat, je potřeba mít vystudovanou střední nebo vysokou školu v oboru a také nezbytnou praxi. Středních škol se zde nachází kolem šestnácti. Záleží na zájmu studentů, kolik škol bude otevřeno. Vyšší odborné školy jsou čtyři a vysoké školy tři. Studované obory jsou v oblasti managementu a turismu, hotelnictví a gastronomie. Bohužel velkým problémem je, že absolventi těchto škol mají pouze teoretické znalosti, ale praktických znalostí mají málo. Profesoři je neučí pracovat např. ani s rezervačními systémy, které jsou důležité pro práci v cestovních kancelářích a na recepcích. Z mé vlastní zkušenosti vím, že absolventi Soukromé střední školy v Rožnově pod Radhoštěm tyto znalosti nemají, přestože se zde vyučují předměty s prací na počítači. Avšak i tito studenti našli uplatnění v tomto městě v cestovních kancelářích a hotelích.

52

I když nezaměstnanost výrazně stoupla, i v tomto období krize se zde pro ně vytvořila nová pracovní místa v cestovním ruchu. Otevřely se nové cestovní agentury a gastronomická zařízení s rychlým občerstvením. Hotely a restaurace začaly nahrazovat stálé zaměstnance spíše absolventy. Ostatní o svá pracovní místa ve větší míře přicházejí a musí se uplatnit ve větších městech, jsou na úřadu práce nebo odlétají do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami. Nejvíce obyvatel jezdí za prací do Itálie. Mohu ale říci, že situace na trhu práce se začala trochu zlepšovat, i když je stále výrazná krize. V roce 2010 dosáhla nezaměstnanost úplného vrcholu. Graf č. 3 – Míra registrované nezaměstnanosti a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo k 31. 12. 2011 podle krajů

Zdroj: Český statistický úřad V letech 2004 – 2005 byl na tom Moravskoslezský kraj o mnoho hůře. Co se týká zaměstnanosti jako celku a v oblasti cestovního ruchu, jsou na tom nejhůře lidé se zdravotním postižením. Nalézt vhodné zaměstnání je pro ně velká potíž. Od roku 2004 až 2008 byl tedy vytvořen projekt Beskydy pro všechny. ,,Projekt byl realizován v rámci evropské iniciativy Equal. Hlavním projektovým cílem byl rozvoj sociální ekonomiky a podpora zakládání sociálních podniků za účelem vzniku nových pracovních příležitostí pro osoby znevýhodněné na trhu práce v Moravskoslezském kraji. Zvláštní důraz byl kladen i na rozvoj sociálního cestovního ruchu v Těšínských Beskydech a Pobeskydí. Mezi cílové skupiny patřily osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, osoby se zdravotním postižením, organizace komunitního sektoru a jejich zaměstnanci a

53

subjekty cestovního ruchu a jejich zaměstnanci."54 Výstupem projektu bylo zaměření na jmenované cílové skupiny, zvýšení jejich zaměstnatelnosti v odvětví cestovního ruchu a pomoci nalézt uplatnění v novém a zajímavém odvětví sociálního cestovního ruchu. Ráda bych se teď zaměřila přímo na subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy, ve kterých lze najít pracovní uplatnění. Navážu na kapitolu 2.2, kde jsem vyjmenovala všechny cestovní kanceláře, cestovní agentury a ubytovací zařízení v regionu. Pracovní příležitosti však můžeme najít i v dalších subjektech cestovního ruchu. Nachází se zde množství zámků a hradů a je možnost najít pracovní pozici jako průvodce, např. na frýdeckém zámku se sídlem na břehu řeky Ostravice. Dále na Žerotínském zámku v Novém Jičíně, na hradě Hukvaldy na Hukvaldech, na hradě Starý Jičín, který se nachází poblíž města Starý Jičín nebo na Štramberské trúbě ve Štramberku - Štramberský hrad apod. V městech a obcích turistické oblasti Beskydy je bohatá nabídka sportovních zařízení, které jsou využitelné pro zaměstnání v turismu. Jsou to jak tělocvičny, tenisové kurty, tak volejbalové a fotbalové hřiště. Velmi oblíbená jsou i relaxační centra (squash, bowling, fitness, masáže a různé terapie). Dalšími pozicemi jsou práce v aquaparku, nachází se tady dva. Aquapark Frýdek – Místek a aquapark Frenštát pod Radhoštěm a kryté či venkovní bazény. Beskydy jsou významnou lokalitou pro lyžaře a běžkaře. Najdeme zde 9 lyžařských areálů a 20 udržovaných běžeckých stop. Z lyžařských areálů to jsou: Lyžařský areál Palkovice, Lyžařský areál Radegast Sihly - Zlatník, Ski Mezivodí u Bílé, Bílá – Ski Vítkovice, Lyžařské středisko Skialpin Pustevny, Ski areál Sviňorky na Morávce a další. Fenoménem posledních let se zde stal i golf. Prvním je Golf Čeladná, disponuje dvěma hřišti s 18 jamkami a rozlohou 140 hektarů. Zajímavostí je, že je vůbec největším golfovým hřištěm v České republice. Golf Čeladná nabízí také restauraci s terasou, hotel a krytou i venkovní jízdárnu. Druhým je Golf Ostravice také s 18-ti jamkovým mistrovským golfovým hřištěm, které využívají jak začínající dospělí hráči, tak děti. Beskydy v této oblasti nabízejí veškerý komfort a prvotřídní služby. Bohužel u lyžařských středisek tomuto tolik není. Velkou úlohu hraje v cestovním ruchu také lázeňství. Mezi nový trend patří hlavně relaxace a wellness. Právě díky odvětví volnočasových aktivit, mezi které můžeme zařadit i welness a relaxaci, narůstají konkurenční výhody regionu Beskydy. Z lázní se zde nacházejí lázně Čeladná, Relaxační a regenerační centrum Topregion.cz: Beskydy pro všechny. Topregion.cz [online]. 2006 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z WWW: 54

54

Lara Wellness a Lašské pivní kúpele ve Štramberku. Zaměstnání v oblasti relaxace a wellness najdeme v řadě sportovních zařízení a hotelů. Je to hotel Odra na Ostravici, hotel Sepetná na Ostravici, hotel Terasa ve Frýdku – Místku, Wellness centrum Sluníčko na Ostravici, Sportovní a relaxační centrum Giff aréna (Kotelna) Frýdlant nad Ostravicí, Fitpoint Frýdek – Místek, hotel Prosper Čeladná a dříve zmíněné aquaparky Frýdek – Místek a Frenštát pod Radhoštěm. Velmi praktickým a důležitým je pracovní uplatnění v Turistickém informačním centru. Jak jsme si již dříve řekli, Turistické informační centrum poskytuje informace o daném území, zajišťuje služby cestovního ruchu a je to bezplatný servis pro turisty, ale i místní obyvatele. Poskytovatelé těchto služeb nám podají přehled o ubytovacích či stravovacích zařízeních, kulturních památkách, zajímavých turistických místech, aktivitách cestovního ruchu, kulturních a sportovních zařízeních v regionu. Také nám dají tipy na výlety, informace o odjezdech autobusů a vlaků. Zdarma nám věnují různé katalogy, letáčky. Zakoupit si můžeme pohlednice, upomínkové předměty, mapy, průvodce. Většina Turistických informačních center má také připojení na internet. Na Valašku nalezneme Informační centrum Přehrada Bystřička, Francova Lhota, Pustevny, Horní Lideč, Karolinka, Nový Hrozenkov, Valašská Bystřice, Turistické informační centrum Rožnov pod Radhoštěm A. T. I. C., ČD CENTRUM Valašské Meziříčí, Rozvojová agentura VIA o. p. s. Valašské Meziříčí, Informační centrum Velké Karlovice A. T. I. C. a Informační centrum Vsetín A. T. I. C. Zkratka A. T. I. C. znamená Asociaci turistických informačních center České republiky. Celkově je v České republice podle statistik v cestovním ruchu zaměstnáno 236 000 osob. V roce 2007 bylo zaměstnáno v tomto odvětví 236 024 osob a v roce 2008 to bylo 241 236 osob. Příjmy z cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji vzhledem k jeho velikosti nejsou moc velké. Většinou se pohybují od 340 - 380 mil. Kč za rok.

55

Tabulka č. 4 - Počet osob pracujících v cestovním ruchu v ČR, rozdělení podle odvětví za rok 2005 a 2006 Rok

2005

2006

Hotely

38 749

39 339

Restaurace

73 493

72 349

Osobní železniční doprava

7 782

7 366

Osobní silniční doprava

15 071

15 658

Osobní lodní doprava

84

87

Osobní letecká doprava

4 441

4 419

Doplňkové služby dopravy

1 442

1 526

CK a CA

14 186

15 232

Kulturní služby

12 743

12 786

Sportovně-rekreační služby

2 149

2 278

Ostatní odvětví CR

67 602

68 273

Celkem

237 742

239 313

Odvětví cestovního ruchu

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce můžeme vyčíst, že počet osob zaměstnaných v oblasti cestovního ruchu bylo v roce 2006 více než v roce 2005. Bylo to o 1571 osob. Pokud se zaměřítme na cestovní kanceláře a cestovní agentury, jejich počet se během posledních 20 let stále měnil. Bylo to způsobeno upravujícími podmínkami provozování cestovních kanceláří (volná a koncesovaná živnost) a také situací na trhu cestovního ruchu. Docházelo v určitých obdobích k převažující nabídce nad poptávkou a nakonec i krachem některých cestovních kanceláří a cestovních agentur. 2.5.1 Nově vytvořené pracovní příležitosti ve vybraných subjektech CR v Beskydech V této kapitole se zaměříme na některé nově zmodernizované subjekty cestovního ruchu v regionu Beskydy a budeme zkoumat, v jaké oblasti cestovního ruchu nabízejí nové pracovní příležitosti. U vybraných subjektů zjistíme, kolik nových pracovních míst nabízejí. Jako první začneme hotelem Horal ve Velkých Karlovicích. Je součástí turistického resortu Valachy, který se skládá ze tří hotelů. Horal prošel velkou

56

rekonstrukcí. Ta trvala od roku 2006 až do roku 2011. Nejdříve bylo postaveno relaxační centrum, poté čtvrtá residence se 36 lůžky, dále golfové 9 - ti jamkové hřiště, parkovací dům, sportovně-relaxační centrum s termálními bazény, termální bazén se slanou vyhřívanou vodou na 36°C (možnost celoročního koupání), hřiště, saunový svět, venkovní ochlazovací bazén, venkovní whirpool a další. I když tato část regionu trpí nejvyšší nezaměstnaností, modernizace areálu velmi napomohla k nárůstu nových pracovních míst. Jenom v hotelu Horal se počet pracovních míst zvedl z 18 na 70. Celkově areál zaměstnává 166 zaměstnanců. Mezi nimiž jsou i maséři z Thajska a Srí Lanky a je prvním hotelem v ČR, který rozšířil i welness procedury o saunovací ceremoniály. Jinak téměř celý personál pochází z regionu. Dále jsme zjistili, že regionální agentura cestovního ruchu Beskydy – Valašsko zaměstnává od jednoho do pěti zaměstnanců. Také Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm rozšířilo část pokladen a informačního centra. Zvýšil se počet průvodců a pokladních. Navštívila jsem toto muzeum osobně, ale bohužel jsem nezjistila, o kolik zaměstnanců se zvýšil minulý stav. Nedávno v Rožnově pod Radhoštěm vybudovali také nové pivní lázně a k tomu lázeňskou cukrárnu. Stále hledají nové maséry, recepční a další zaměstnance. O lázně je velký zájem, a proto i nadále rozšiřují své služby. Dále se také rozšířily služby horského hotelu Soláň se sídlem v Karolince. Hotel nově poskytuje wellness a spa služby. Lze zakoupit i wellness pobyty. Hotel přibírá nové zaměstnance z odvětví wellness služeb. Z nabídky můžeme vyzkoušet saunu, hydromasážní sprchy, Kneipovy lázně, různé typy masáží, bylinný box Pohoda, wellness bar s množstvím čajů, nápojů a další. Také velmi oblíbený a luxusní hotel AGH v centru Rožnova pod Radhoštěm přibírá zaměstnance na pozici recepční. Bohužel platové podmínky nejsou moc lákavé. Ředitel hotelu nabízí pouze 12 000 Kč hrubého. Můj názor je, že u menších podniků hodlá zvyšovat počet zaměstnanců jen malé procento zaměstnavatelů. Jednak nepotřebují tak početný personál k vykonávání činností a také si jej nemohou dovolit z finančního hlediska. Nedá se tedy předpokládat, že budou přírůstky u přibírajících zaměstnavatelů vysoké. Navýšení bude o jednu či několik málo osob a půjde hlavně o brigádníky, kteří vypomůžou v hlavní letní sezóně.

57

Graf č. 4 – Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy

Zdroj: Český statistický úřad

2.6 Komunikování a distribuce směrem k cílovým skupinám V mé diplomové práci se věnuji sociálnímu marketingu, a proto je nutné v této kapitole vyjádřit i marketingový mix směrem ke všem cílovým skupinám. Víme, že marketingový mix se skládá ze čtyř prvků neboli 4 P – produkt (výrobek), price (cena), place (místo, distribuce), promotion (marketingová komunikace). Dalšími P jsou people (lidé), packaging (balíčky služeb), programming (tvorba programů), partnership (spolupráce, koordinace, partnerství), processes (procesy) a political power (politická moc). Pro účely mé práce však postačí jen prvek promotion (marketingová komunikace) a place (místo, distribuce). Někdy marketingovou komunikaci nazýváme jako komunikační mix. Lze ji rozdělit na 5 částí: reklama, direkt marketing, podpora prodeje, public relations a jiné nástroje. Jako první se podíváme na reklamu. Můžeme říci, že je to placená forma neosobní prezentace a propagace myšlenek, zboží a služeb. Reklama se v regionu Beskydy realizuje pomocí vkládání příloh do novin, knížek a podobných periodik, které čtou cílové skupiny a ovlivňuje to tak proces nákupního chování. Je jisté, že z důvodu vysokých nákladů se nebude používat forma televizní reklamy. Vyjímkou této formy je pouze komunikace s cílovými skupinami golfové turistiky. Další formou, která je využívána hlavně potenciálními návštěvníky eventů (akcí) je rozhlasová reklama. Nejčastější formou reklamy tohoto regionu jsou však webové stránky. Druhou částí je direkt marketing – nejvyužívanější je mailování a telefon. Pozitivní je, že se dá velmi snadno měřit. V Beskydech se používá nejvíce pro komunikaci s turisty konferenční turistiky, kdy je potřeba rychle reagovat a vytvořit nabídku a ceny na 58

míru dle přání a požadavků. Třetí částí je podpora prodeje – používá pouze krátkodobé stimuly na podporu koupě produktu nebo služby. Reklama je důvod ke koupi, podpora prodeje je spíše podnět ke koupi. U podpory prodeje je tedy mnohem rychlejší reakce než u reklamy. Můžeme zde zařadit akce, happy hours (šťastné hodiny), službu zdarma, či slevové poukázky apod. Tato forma komunikace je využívána nejvíce mimo hlavní sezónu a v oblasti welness a pro relaxační pobyty. Čtvrtou částí je public relation. Jde o vytváření dobrých vztahů s veřejností a veřejnými organizacemi, dále vybudovat pozitivní image, příznivě nakloněné pozornosti ze strany veřejnosti, vytváření dobrého veřejného image a řešení a odstranění nepříjemných pověstí, příběhů a událostí. Nejčastěji jsou to v regionu Beskydy vztahy s tiskem, pozornost událostí a lobování. Public relations, většinou také používán pod zkratkou PR je v našem regionu realizován v tiskových zprávách. Je využíván všemi turisty. Poslední pátou částí jsou jiné nástroje. Jsou to různé suvenýry, upomínkové předměty i módní doplňky. Nabídka je vytvářena většinou v Turistických informačních centrech (TIC). Dalším prvkem, který je potřeba zmínit v mé práci, je place (místo, distribuce). Distribuce řeší, jak nejvíce přiblížit vyrobené produkty zákazníkovi. Musí také najít způsob, jak produkty nabízet a propagovat. V regionu Beskydy je nejvíce používána distribuce formou internetového prodeje – probíhá přes něho více jak 80 % rezervací pobytů v Beskydech, hodně je oblíbený i prodej na veletrzích, přes informační centra, prodej přes cestovní kanceláře a cestovní agentury a sociální sítě. Pokud chceme, aby zájem o region Beskydy stále rostl a návštěvnost turistů neklesala, je nutné vynaložit určité finanční prostředky a lidské zdroje do těchto prvků marketingového mixu. Distribuce přináší nové pracovní příležitosti, co se týká oblasti cestovního ruchu. Jak jsem již výše zmínila, jedná se o cestovní kanceláře, cestovní agentury, veletrhy, informační centra apod.

2.7 SWOT analýza turistické oblasti Beskydy – Valašsko SWOT analýza se skládá ze silných (strengths), slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a ohrožení (threats). Jako první bychom se zaměřili na silné stránky v oblasti Beskydy – Valašsko a to z hlediska propagace a marketingu cestovního ruchu a organizací cestovního ruchu. Poté na slabé stránky, příležitosti a ohrožení.

59

Tabulky č. 5 – SWOT analýza turistické oblasti Beskydy - Valašsko

Silné stránky - pravidelné vydávání tisku Beskydy Touristinfo - finanční zdroje na propagaci v rozpočtech obcí - pozitivní vnímání jména Beskydy - celorepublikově známé značky Radegast, Valašsko, Pustevny, Štramberk - akční skupina cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko – skupina kvalifikovaných odborníků, kteří napomáhají k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti - menší organizace spolupracují při rozvoji cestovního ruchu na malých územích (Beskydhost, Morávka)

Slabé stránky - možnost najít pracovní uplatnění v subjektech cestovního ruchu pro střední věkovou skupinu a seniory, které nejsou nově vybudovány - jazyková vybavenost zaměstnanců v cestovním ruchu - málo produktů cestovního ruchu a zkušenosti s jejich tvorbou - velmi nízká prestiž v zaměstnání v cestovním ruchu - packaging – balíčky služeb - chybí plánovitý komunikační mix - malá komunikace přes sociální sítě - marketing není dostatečně cílený - znalosti a dovednosti marketérů - televizní reklama – drahá forma propagace

Příležitosti - někteří zákazníci si tvoří své vlastní balíčky služeb - větší zájem o wellness pobyty a pobyty zaměřené na zdravotní životní styl - kongresový a incentivní cestovní ruch - jedna dovolená, je nahrazena více krátkodobějšími dovolenými - prodej produktů přes internet – on-line prodej - zahraniční návštěvníci - internetová reklama a propagace 60

- vzdělávací instituce cestovního ruchu - pracovní příležitosti pro absolventy v oboru cestovního ruchu v Rožnově pod Radhoštěm - nové pracovní příležitosti v nově vybudovaných subjektech cestovního ruchu v regionu Beskydy pro absolventy i střední věkovou skupinu - začínající oblíbenost návštěvy Turistických informačních center

Ohrožení - kvalita poskytovaných služeb - krátkodobější pobyty - konkurence subjektů CR - pokles neosobní reklamy z důvodu růstu forem sociálních sítí - pracovní uplatnění v Rožnově pod Radhoštěm pro střední věkové skupiny a seniory - pozdější přijetí zákona o cestovním ruchu Zdroj: vlastní zpracování Na závěr SWOT analýzy bych chtěla připomenout, že je využita pro hlavní cíl práce a sociální marketing.

2.8 Cíle turistické oblasti Beskydy – Valašsko Turistická oblast Beskydy – Valašsko má stanoveny cíle, které by chtěla do budoucna zlepšit. Prvním cílem je zvýšení návštěvnosti této oblasti. Je nutné využít vhodné strategie a také formu propagace, aby tuto oblast navštěvovalo ještě více návštěvníků než doposud. Co se týká formy propagace, jsou vhodné výstavy a veletrhy v České republice i zahraničí. K tomuto účelu musíme najít lidské zdroje z oblasti cestovního ruchu. Druhým a dost důležitým cílem je zvýšení zaměstnanosti a zvýšení příjmů. Bylo by vhodné vybudovat více subjektů cestovního ruchu (hotely, restaurace apod.), tím by se vytvořila nová pracovní místa a určitě by se zvýšila i návštěvnost, jelikož by návštěvníci chtěli vyzkoušet něco nového a neprobádaného. Pokud by se tyto cíle splnily a význam cestovního ruchu by v této oblasti rostl, bylo by možné zvýšit i příjmy. Specifickým cílem je zvýšení kvality informací o cestovním ruchu a vytvoření komunikačního mixu podle chování cílových skupin. Druhým specifickým cílem je rozšíření a inovace nabídky služeb a balíčků služeb. Pokud se podaří regionu uskutečnit i 61

tento cíl, návštěvnost bude o mnoho vyšší. Třetím specifickým cílem je lepší vybudování infrastruktury a hlavně kvality a vzdělání lidských zdrojů. Posledním důležitým cílem je poskytování know-how pro informační centra, která spolu spolupracují a také vytváření projektů k rozvoji CR v regionu. Zajímavým cílem je více se zaměřit na cílové skupiny zdravotně postižených. Je to hlavně výstavba zařízení pro tyto znevýhodněné skupiny. Region Beskydy usiluje o zařazení mezi tři nejlepší regiony z pohledu návštěvnosti. Pokud se mu podaří tyto všechny cíle splnit, je velká pravděpodobnost, že se dostane mezi nejlepší regiony. Avšak stojí to dost finančních prostředků, čas a úsilí zaměstnanců cestovního ruchu, kteří na tom mají svůj podíl. V následující podkapitole bych ráda navázala na tuto kapitolu. Budu se zabývat vizí a posláním regionu Beskydy.

2.8.1 Vize a poslání ,,Vize představuje soubor specifických ideálů a priorit firmy (organizace, regionu, destinace apod.), obraz její úspěšné budoucnosti významně odlišné od současnosti, který vychází za základních hodnot nebo z filozofie, se kterou jsou spojeny cíle a plány regionu. Vize dává odpověď na otázky: Jak bude region vypadat v budoucnosti? Jaká bude jeho organizační struktura, jeho produkty? Kde budou jeho zákazníci?"55 Poslání, někdy také nazývaná mise je poukázání na smysl a existenci regionu. Vyjadřuje k jakému účelu a proč region existuje, co by chtěl dokázat a co umí. Důležitým posláním je zákazníkům poskytovat nebo prodávat služby a výrobky. Nyní se zaměříme na vizi v regionu Beskydy. Vize v tomto regionu vychází z historie Beskyd. Bohužel cestovní ruch, který byl centrálně plánovaný, nelze znovu vytvořit. Přesto by chtěl tento region využít nových zkušeností, svých tradic a zvyklostí a zaměřit se na nové pobídky cestovního ruchu. Beskydy usilují o to, aby se staly průkopníkem nových inovací. Region by chtěl nabízet všechny druhy aktivit a to jak pro organizovaný, tak pro individuální cestovní ruch. Podle požadavků a přání turistů. Dále zaměřit se na všechny cílové skupiny. Zvýšit zaměstnanost, vytvořit nová pracovní místa v cestovním ruchu a zlepšit kvalifikaci lidských zdrojů

55

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 84s. ISBN 978-80-247-3247-3.

62

,,Beskydy symbolizují zdravý životní styl, respektují tradice, ale jsou mladé a inovativní."56 Nyní si řekneme, co je posláním regionu Beskydy. ,,Destinační management turistické oblasti Beskydy - Valašsko chce být organizací, která zastřešuje rozvoj cestovního ruchu ve svěřeném území. Je servisní organizací pro podnikatele i samosprávu a dalších partnerů (např. zájmové sdružení) při jakýchkoliv rozvojových záměrech."57 Tato organizace také pomáhá soukromým subjektům vypracovávat nové produkty pro cílové skupiny turistů. Organizace destinačního managementu se stará o to, aby byl manažerský informační systém stále aktuální a nebránil se novým trendům. Destinační management spolupracuje jak s podnikateli, tak samosprávou na různých úrovních. Posláním této organizace je vylepšení image regionu Beskydy, zvýšení zaměstnanosti a hlavně návštěvnosti. Zvýšení zaměstnanosti a návštěvnosti má uveden region i jako svou vizi a také cíl v kapitole 2.8. V příloze 7 na obrázku č. 10 je znázorněno logo destinačního managementu turistické oblasti Beskydy – Valašsko.

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 56

Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf 57

63

3. Návrh na zlepšení situace v regionu Beskydy z hlediska sociálního marketingu V návrhové části se budu věnovat cílům, které jsem si stanovila v úvodu. První si zhodnotíme hlavní cíl, a tím byla identifikace podmínek pro zaměstnávání v rámci sociálního marketingu a zaměření se na zaměstnanost i nezaměstnanost v regionu Beskydy v posledních šesti letech. Co se týká nezaměstnanosti, nejdříve bysme se měli obrátit na příslušný úřad práce. Bohužel poptávka převyšuje nabídku a úřady nemají často svým uchazečům co nabídnout. Do roku 2013 dosáhla nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji 10 % a ve Zlínském kraji 8,6 %. Pokud se zaměříme na zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu, uchazeči musí splňovat určité požadavky, aby mohli zastávat určitou pozici. Dle mého názoru je nutné mít praxi v oboru cestovního ruchu, vystudovanou minimálně střední školu s maturitou v oboru, aktivně i pasivně využívat své jazykové znalosti, výhodou je řidičský průkaz skupiny B, schopnost komunikace s lidmi a také praxe v zahraničí. Dílčím cílem byly možnosti uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu. V regionu Beskydy se nacházejí různé druhy subjektů cestovního ruchu, ve kterých lze najít uplatnění. Zařadila bych zde hotely, restaurace, Turistická informační centra, cestovní kanceláře, cestovní agentury, profesní organizace cestovního ruchu, průvodce po regionu, hradech a zámcích či muzeích, lázeňská zařízení, relaxační centra, aquaparky, lyžařské areály a golfová hřiště. Navrhla bych výstavbu více subjektů cestovního ruchu, tím by se zvýšila návštěvnost, zájem o region a hlavně zaměstnanost v tomto oboru. Vhodným krokem je také rekonstrukce a rozšíření subjektů. Pokud hotel rozšíříme o další služby např. pivní lázně, masáže, kosmetické služby apod., tím se nám vytvoří nová pracovní místa. Abyste dosáhli pozitivního účinku a snížili nezaměstnanost v tomto regionu na minimum, je dobré zaměstnat zaměstnance výhradně z Moravskoslezského a Zlínského kraje. Poté nabídnout pracovní příležitosti jak absolventům středních a vysokých škol, tak středních věkovým skupinám, seniorům a znevýhodněným skupinám osob. Znevýhodněné skupiny mohou působit v památkových subjektech, či být jen nápomocni při různých akcích a veletrzích. Záleží na rozsahu postižení daného člověka. Podle mého názoru by měly být pracovní příležitosti rozděleny rovnoměrně pro všechny skupiny lidí. Dalším cílem byla analýza nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur v regionu a jejich zaměření na cílové skupiny. Většina těchto subjektů se zaměřuje jen na konkrétní cílové skupiny. Proto je důležité rozšířit nabídku služeb o tzv. balíčky služeb – packaging,

64

které jsou velmi oblíbené u všech věkových skupin a vytvořit produkt podle požadavků a přání zákazníků. Zvýšit nabídku pro rodiny s dětmi. Můžeme zde zahrnout výlety do aquaparků, hotely určené přímo pro rodiče s dětmi, kde by byl k dispozici i dětský koutek či miniklub, animační programy pro děti i dospělé po celý den, dětská diskotéka. Velmi zajímavou aktivitou je hippoturistika, jedná se o aktivitu, kdy jezdec cestuje většinou na koni, někdy také na oslovi na vyhraněných hippostezkách. Účelem hippoturistiky není závodění, ale požitek z jízdy na koni či oslovi a užívání si krásy přírody. Dalšími zajímavými aktivitami pro rodiny s dětmi jsou výlety na farmy, výlety na kolech a koloběžkách. Také bych rozšířila produkt o tábory pro rodiče s dětmi, zájezdy do zoologických zahrad a okolí měst, zájezdy do zábavních parků, a o velikonoční a vánoční akce. Další cílovou skupinou, pro kterou není vytvořena nabídka, jsou zahraniční klienti. Je nutné získat znalosti o mentalitě a zvycích jiných národností, abychom se mohli zaměřit i na tuto cílovou skupinu. K tomu jsou nutné různé semináře, vzdělávací kurzy, jazykové schopnosti a pobyty v zahraničí. U muslimů bychom se měli zaměřit na stravování a vědět, že islámská kultura bere vepřové maso jako haram (zakázané), proto by se nemělo objevit v jídelníčku. Hotelové pokoje by měly nabízet místo pro modlitbu a v pokoji modlící koberce. Muslimům nesmí být nikdy podávány alkoholické nápoje. Pití alkoholu je v islámských kulturách také zakázáno. Dalším jejich zvykem je jíst rukama, ne příborem. Personál by měl být připraven na to, že arabové jsou velmi hluční, při kontaktu s druhou osobou se jí více dotýkají a gestikulují. Místo podání pravé ruky, se líbají čtyřikrát na tvář. Navrhovala bych, aby se zaměstnanci naučili rozumět jejich gestům a chování. Naopak u japonských klientů bychom měli dbát na oddělené postele. Nemělo by nás odradit mlaskání a srkání Japonců, je to projev toho, že jim jídlo a pití chutná. Další zajímavostí je, že tyto kultury nepoužívají při rýmě kapesník, ale nosí přes obličej roušku, aby nenakazili ostatní. Pracovníci v cestovním ruchu by také měli vědět, že Japonci uvádějí jako první své příjmení a pak jméno a při vstupu do restaurace si někdy zouvají své boty. Musíme si uvědomit, že Japonci jsou národ, který rád obdarovává ostatní, pokud však chcete potěšit květinou, je nutné si pamatovat, že nelze darovat chryzantému. Považuje se za pohřební květinu. Pokud by se to cestovním agenturám, cestovním kancelářím a hotelům podařilo uskutečnit a zaučili by své zaměstnance, byly by vybudovány nové pracovní pozice, které by se zaměřovaly jenom na tyto specifické cílové skupiny. Jinými specifickými skupinami by mohly být lidé s domácími zvířaty, které jsem uvedla dříve či znevýhodněné skupiny osob. Doporučila bych nabízet hotely přímo pro cílovou 65

skupinu s domácími zvířaty. Měly by se zde nacházet oddělené travnaté plochy s odpadkovými koši jen pro psy. Navrhovala bych, aby byly v hotelových pokojích pelíšky pro psy i kočky, misky na jídlo a pití, hřebeny pro psy apod. V hotelu by bylo vhodné zavést wellness procedury pro tyto domácí mazlíčky. Majitelé, kteří si vezmou své zvíře na dovolenou, se mu snaží dát veškerou péči. Bylo by dobré vymyslet programy a akce přímo pro tyto cílové skupiny, např. výlety do přírody se psy, psí maraton apod. Pro znevýhodněné skupiny osob bych vymyslela nabídku podle postižení člověka. Zaměstnanci se musí chovat k takto znevýhodněným klientům stejně jako k ostatním klientům. V hotelech bych navrhla bezbariérový přístup, upravila prostředí subjektů cestovního ruchu tak, aby byly vybudovány širší dveře, rampy, přístupné toalety, komunikační přístroje, upravené výtahy se zařízením, které ohlašují číslo patra a parkovací místa před hotelem. Tato uvedená místa je vhodné vyznačit cedulemi v Braillově písmu. Pokud by jeli tito lidé na výlet či exkurzi od cestovní kanceláře, objednala bych speciálně upravený autobus, zajistila bych velké pokoje s upravenými koupelnami a toaletou, širšími dveřmi a pomocnými držáky u postelí. U volnočasových aktivit bych doporučila přístupné šatny, bezbariérový přístup ke sportovním místům a speciální toalety. Majitelé gastronomických zařízení by měli respektovat příchod nevidomého člověka i s asistenčním psem. Vyhradit místo jen pro ně a zabezpečit vše potřebné pro psa i jeho majitele. Jak jsem se zmínila již dříve u muslimské a japonské kultury, tak i zde je dobré vymezit zaměstnance, kteří se budou zabývat pouze touto specifickou skupinou jak u znevýhodněných osob, tak u klientů s domácími zvířaty. Tím se vytvoří další volné pozice a sníží se nezaměstnanost v cestovním ruchu. Nyní identifikuji další cíl, a tím je návrh marketingového mixu. K mé práci jsou nutné pouze jeho dva prvky, a to komunikace a distribuce. Co se týká komunikace a zaměstnanosti. v cestovním ruchu, měli by umět prodejci produktů a služeb nabídnout a prodat své služby. Aby měli produkty a služby komu nabídnout, je nutná propagace a reklama o regionu, aby turisté věděli o jeho existenci. Osobně bych rozšířila televizní reklamu, i když je to nejdražší způsob propagace. Vložila bych více článků do tisku, v cestovních kancelářích a cestovních agenturách mimo region bych vystavila na výstavní tabuli nabídku výletů a exkurzí do Beskyd. Na internetu je nabídka nyní rozšířena, což se mi líbí. Majitelé cestovních kanceláří by měli svým stávajícím klientům zasílat nové katalogy jak e-mailem, tak poštou. Získají tak i nové klienty, jelikož ti stávající ukážou katalogy svým přátelům, kolegům z práce i rodině. Zaměřit bychom se měli na všechny cílové skupiny a pokud možno uskutečnit dovolenou podle jejich představ a přání. 66

Pokud se podíváme na marketingový mix z pohledu distribuce, je vhodné vybrat správné místo, kde budeme produkt a služby prodávat. Podle mého názoru je nejvýhodnější prodej přes internet, kde nakupuje více jak 80 % lidí, dále přes cestovní kanceláře a agentury a na veletrzích. Velice zajímavé jsou také stánky cestovních agentur v obchodních centrech, které se během roku střídají. Formou distribuce jsou vytvořena nová pracovní místa v oblasti cestovního ruchu. Jako poslední cíl jsem měla stanovenou SWOT analýzu. Jelikož se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji rovná 10 %, věnovala bych se více této problematice ve slabých stránkách a ohrožení. Také bych doporučila zjistit, na kterých pracovních pozicích v cestovním ruchu, je nezaměstnanost nejvyšší a kde naopak nejnižší. Mnohem větší důraz bych dala na cílové skupiny, na které se region zaměřuje, a na které vůbec. Do slabých stránek bych doplnila chybějící pracovní příležitosti pro znevýhodněné skupiny osob. Na závěr se pokusím zlepšit turistické cíle, jejich vize a poslání z pohledu vytváření nových pracovních míst a nabídky služeb určené cílovým skupinám. Co se týká těchto bodů, dala bych jako hlavní cíl vystavět nové subjekty cestovního ruchu a některé rozšířit a zmodernizovat, aby vznikly nové pracovní příležitosti jak pro absolventy středních a vysokých škol, tak pro střední věkovou skupinu, seniory i znevýhodněné skupiny osob, které mají také právo pracovat. Nejvýhodnější jsou lidské zdroje, které mají praxi v cestovním ruchu v zahraničí. Vědí, jak se chovat k cílovým skupinám různých národností a kultur. Mluví různými světovými jazyky a mohou se zaměřovat pouze na tuto cílovou skupinu. Na cílové skupiny, které jsem zde uvedla dříve (muslimové, Japonci, rodiny s dětmi, lidé s domácími zvířaty, znevýhodněné skupiny osob apod.) by se měly cestovní kanceláře a cestovní agentury více zaměřit z pohledu nabídky služeb. Navrhnout větší množství akcí, programů, výletů a exkurzí. Návštěvnost tohoto regionu se mění podle sezónnosti, největší ji můžeme očekávat v létě. Proto je dobré, zaměřit se více na letní akce a programy. Turisté dnešní doby jsou náročnější a očekávají od destinace, stále vyšší kvalitu služeb cestovního ruchu. Jelikož klesá počet strávených dnů v destinaci a vracejících se návštěvníků, je nutné zvýšit vzdělanost pracovníků cestovního ruchu, přizpůsobit ceny určitým službám a produktům a zpestřit nabídku pobytů. Stávající i noví návštěvníci se začnou o region zase zajímat a rádi navštíví během jednoho dne více zajímavých míst. Výsledkem je spokojený host, který kladně reaguje, např. na internetové diskusi o tomto regionu a s úsměvem a nadšením se rád vrací.

67

Závěr Na závěr bych se v mé diplomové práci chtěla věnovat vyhodnocení hypotéz, které jsem si určila na počátku. Jde o potvrzení či vyvrácení hypotéz. Vyjádřím, jestli se podařilo změnit cíle a dílčí cíle práce. Nejprve vyhodnotím hypotézy. Má první stanovená hypotéza byla, že v regionu Beskydy jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury nejméně zaměřeny na cílovou skupinu rodiny s dětmi. Tato hypotéza se potvrdila. Z analýzy cestovních kanceláří a cestovních agentur jsem zjistila, že se nejméně zaměřují právě na skupinu rodiny s dětmi a není pro ně vytvořena tak obsáhlá nabídka služeb. Je potřeba tuto nabídku rozšířit. Jak ze strany regionu, který by měl vytvořit různé akce pro tyto cílové skupiny, tak ze strany cestovních kanceláří a cestovních agentur. Podle mého názoru je region Beskydy velmi atraktivní, s čistým životním prostředím, krásnými místy a zákoutími, které by měly využít hlavně rodiny s dětmi. Druhou určenou hypotézou bylo, že nezaměstnanost v regionu Beskydy je vyšší než celostátní průměr. I tato hypotéza se potvrdila, jelikož nezaměstnanost dosáhla v roce 2013 v Moravskoslezském kraji celých 10 % a ve Zlínském kraji 8,6 %. Avšak nezaměstnanost oproti roku 2010 lehce poklesla. V tomto roce byla nejvyšší a pohybovala se ve Zlínském kraji okolo 10,4 % a v Moravskoslezském kraji okolo 11,9 %. Pokud se vybudují nové podniky, vytvoří se nová pracovní místa, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Region musí rozdělit rovnoměrně pracovní místa pro všechny věkové skupiny. Třetí hypotézou bylo, že nabídka pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu v regionu Beskydy převyšuje poptávku. Tato hypotéza se nepotvrdila. Bohužel z mých průzkumů a analýz jsem se dozvěděla, že poptávka převyšuje nabídku pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu. Jak jsem se zmínila ve druhé hypotéze, nezaměstnanost ve Zlínském a Moravskoslezském kraji je velmi vysoká a převyšuje celostátní průměr. Je nedostatek pracovních míst. Poptávka po zaměstnání roste. Lidé musí dojíždět za prací do velkých měst nebo do zahraničí. Otevírají se pouze nové pracovní příležitosti pro absolventy škol ve stávajících subjektech cestovního ruchu. V nově zrekonstruovaných subjektech se pomalu vytvářejí nová pracovní místa i pro další věkové skupiny. Bude ještě nějakou dobu trvat, než se situace vylepší. Čtvrtou poslední hypotézou bylo, že cestovní agentury mají formu neziskových organizací (obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení aj.). Tato hypotéza se nepotvrdila. Z analýzy cestovních kanceláří a cestovních agentur vyplynulo, že se jedná

68

většinou o fyzické osoby. U čtyř cestovních kanceláří jde o právnickou osobu. (s. r. o., a.s.). Avšak pokud se zaměřím na profesní organizace cestovního ruchu, do kterých spadají cestovní kanceláře a cestovní agentury, hypotéza by se potvrdila. U některých těchto organizací se jedná o občanská či zájmová sdružení. Hypotézu jsem si stanovila přímo na cestovní kanceláře a cestovní agentury. Neberu zde v úvahu profesní organizace cestovního ruchu. Nyní bych se zaměřila na cíle a dílčí cíle diplomové práce. Vyjádřím, zda se je podařilo změnit a jak. Vymezím si čtyři cíle. Vybrala jsem si pro tento účel první dílčí cíl, možnosti uplatnění nezaměstnaných v oblasti cestovního ruchu. Tento cíl se v regionu Beskydy pomalu zlepšuje. Nějakou dobu ještě potrvá, než se situace úplně vylepší a zvýší se počet pracovních míst. Doufám, že nastane i čas, kdy bude dostatek pracovních míst, aby našli uplatnění a práci úplně všichni. Druhým cílem je analýza nabídky cestovních kanceláří a cestovních agentur, a zda se věnují všem cílovým skupinám. Jak jsem uvedla už dříve, cestovní kanceláře a cestovní agentury se nezaměřují na všechny cílové skupiny. Chybí nabídka pro rodiny s dětmi. Je malá nabídka služeb pro znevýhodněné skupiny osob, klienty s domácími mazlíčky a cizince. Tento cíl nebyl zatím regionem Beskydy splněn v tak velkém množství. Po mém příjezdu do Rožnova pod Radhoštěm v lednu 2013 jsem si všimla pár změn. Turistická informační centra se zaměřují více na osoby s postižením. Třetí cíl jsem si vybrala SWOT analýzu. Ze slabých stránek se zatím podařilo zlepšit cíl komunikace přes sociální sítě. V této době je velice oblíbena sociální síť Facebook, kde se schází lidé v určité skupině. Skupina Beskydy má k 13. 4. 2013 8175 fanoušků. Co se týká ohrožení, zatím k výrazným změnám nedošlo. Zaměstnanci se pouze snaží o to, aby se zlepšila kvalita služeb v subjektech cestovního ruchu. Posílají své zaměstnance na různé semináře, kongresy a jazykové kurzy. Jako čtvrtý cíl jsem si stanovila turistické cíle, vize a poslání regionu Beskydy. Z mého průzkumu jsem se dozvěděla, že druhý turistický cíl se začal pomalu naplňovat. Nebudují se nové subjekty cestovního ruchu, ale nastává modernizace stávajících subjektů. Hotelové komplexy se rozrůstají na více částí a přibývají k nim také další služby, které hotel nabízí. Jedná se např. o wellness služby (masáže, sauny, kosmetika, kadeřnictví), golfová hřiště apod. Zvyšuje se počet volných pracovních míst. Jsou určeny hlavně pro obyvatele Beskyd, aby se snížila nezaměstnanost v tomto regionu a lidé nemuseli dojíždět daleko za prací. Tato změna má i svá negativa. Modernizace hotelů, restaurací a jiných subjektů je velice finančně náročná. Bohužel ne každý majitel si ji může dovolit. 69

Z pohledu stanovené vize zatím žádná velká změna nenastala. Jak jsem poukázala ve SWOT analýze, zaměstnanci se snaží zvýšit kvalifikaci svých zaměstnanců. Posláním organizace destinačního managementu je vylepšení image regionu Beskydy, zvýšení zaměstnanosti a hlavně návštěvnosti. Tento cíl se neuskuteční ze dne na den. Také tento cíl je finančně náročný a mnohdy pro regiony nedostupný. Pevně věřím, že se poslání regionu naplní. Zlepší se image regionu a zvýší se zaměstnanost nejen modernizací subjektů, ale také další výstavbou nových subjektů v této destinaci. Při naplnění těchto cílů se nemusíme obávat, že nám návštěvnost v regionu poklesne. Naopak se zvýší. Turisté, kteří hledají něco neprobádaného, budou chtít navštívit nové hotely s neznámými procedurami, které budou mít chuť za každou cenu vyzkoušet. Gurmáni si zajedou do nových gastronomických zařízení ochutnat místní tradiční kuchyni. A cizinci si bez problémů vyberou v cestovních kancelářích a cestovních agenturách dovolenou podle svých snů a přání. Bez jakýchkoliv jazykových bariér a určené cílové skupině přímo podle národnosti.

70

Literatura [1] ANDREASEN, Alan R. Ethics in Social marketing. Georgetown University Press. ISBN 0878408207. [2] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus 1. 1.vydání. Praha 8: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 7s. ISBN 80-86578-37-2.

[3] BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. 1.vydání. Zlín: VeRBuM, 2011, 27 s. ISBN 978-80-87500-01-9.

[4] CANNON, Tom. Basic marketing. Vyd. 4. New York: Cassell, 1996. ISBN 0-30433221-6. [5] ČICHOVSKÝ, Ludvík. Marketing: na rozhraní dvou tisíciletí. Praha: RADIX, 2001, 8 s. ISBN 80-86031-31-4.

[6] DROBNÁ, DANIELA a EVA MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha 1: FORTUNA, 2004, 17-18. ISBN 80-7168-901-7

[7] JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2009, 44 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

[8] KOTLER Philip, KELLER Kevin Lane. Marketing Management. 12. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007, 751-752. ISBN 978-80-247-1359-5. [9] KUNČAR, Slavomil. Marketing pro všechny: Marketing spolehlivá cesta k úspěšnému podnikání. Český Těšín: SLAKUN, 1993, 73 - 74. ISBN 80-901211-0-1.

[10] MACKENZIE, Ian. Management and marketing. USA: Thomson, 1997. ISBN 1899396-80-2.

[11] MORDEN, Anthony R. Elements of marketing. Vyd.3. London: The Guernsey Press, 1993. ISBN 1 85805 071 5. [12] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: Idea servis, 1999, 15s. ISBN 80-85970-27-9.

[13] VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Základy marketingu: pro střední školy. Praha 1: FORTUNA, 2003. ISBN 80-7168-419-8.

[14] A21 travel: cestovní a dopravní kancelář [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: http://www.a21.cz/ [15] Beskydy.cz: Beskydy. In: Beskydy.cz [online]. 10.3.2010 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z WWW: http://www.beskydy.cz/content/beskydy-o-regionu-beskydy.aspx. [16] BOB tour: cestovní agentura [online]. 2007 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: 71

[17] ČD Bonus. Hotel Eroplán [online]. 2002 - 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.czechhotels.net/cs/cdhotel/hotel-eroplan

[18] Český statistický úřad. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2012 [online]. 1997 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-12-r_2012-09

[19] Eseta Group. Eseta group [online]. 2008 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.eseta.cz/lokalita/moravskoslezsky-kraj/turisticka-oblast/beskydy/typ/-/strana/1

[20] Horský wellness hotel Tatra. Hotel Tatra [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.hoteltatra.cz/

[21] Hotel Kahan. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.hotelkahan.cz/skanzen_cz.htm

[22] Invia.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: [23] Kopřivnice oficiální web města. Kopřivnice [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=mobilni-pruvodce-bude-predstaven-na-veletrhuregiontour&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=688

[24] Penzion BESKYD [online]. 2011 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: [25] Region Beskydy. In: Region Beskydy [online]. 2010 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW: http://www.beskydyinfo.cz/images/stories/dest.managment/Marketingov_strategie_rozvoje_cestovnho_ruchu_ _TO_Beskydy_Valassko_tisk.pdf [26] Region Beskydy Severní Morava a Slezsko. Region Beskydy [online]. 2013 [cit. 201302-22]. Dostupné z WWW: http://www.region-beskydy.cz [27] Regionální informační servis. Města a obce v Beskydech [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/beskydy-cz/mesta-a-obce/

[28] Sdovolena.cz: Vsacan Tour s.r.o. [online]. 2010 - 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z WWW:

72

[29] Situace na trhu práce: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2011. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 2011 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace> [30] Topregion.cz: Beskydy pro všechny. Topregion.cz [online]. 2006 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z WWW: http://www.topregion.cz/index.jsp?articleId=4328 [31] Turistický deník. Relax v podhůří Beskyd - Štramberk [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.turisticky-denik.cz/vizitka/1115-relax-v-podhuri-beskydstramberk.html

[32] Turistický průvodce Valašsko: Rožnovsko. Zlín, 2011. [33] Valašské království. Valašské království [online]. 1997 - 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.valasske-kralovstvi.cz/

[34] Živé firmy.cz. Město Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.zivefirmy.cz/mesto-roznov-pod-radhostem_f223988

73

Přílohy Příloha 1

Mapa Beskyd

Zdroj: Regionální informační servis - RIS

Příloha 2 Mapa turistických oblastí Beskyd

Zdroj: Eseta group

Příloha 3 Půvabná krajina Beskyd

Zdroj: Horský wellness hotel Tatra

Příloha 4 Hotel Eroplán v Rožnově pod Radhoštěm

Zdroj: Pivní lázně Rožnov pod Radhoštěm

Příloha 5 Logo organizace cestovního ruchu Lašské brány Beskyd

Zdroj: Oficiální web města Kopřivnice

Příloha 6 Turistická vizitka organizace cestovního ruchu Relaxu v podhůří Beskyd ve Štramberku

Zdroj: Turistický deník

Příloha 7 Logo destinačního managementu turistické oblasti Beskydy - Valašsko

Zdroj: Obec Horní Bludovice