INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ VE VYBRANÉM REGIONU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ VE VYBRANÉM REGIONU Innovative enterprise in selected region Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.

Autor: Lenka TURKOVÁ Brno, červen 2009

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Lenka Turková

Náz ev b ak al á řs k é p r áce:

Inovační podnikání ve vybraném regionu

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

Innovative enterprise in selected region

Kat ed ra:

Regionální ekonomie a správy

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2009

Anotace Předmětem bakalářské práce „Inovační podnikání ve vybraném regionu“ je analýza inovačního podnikání ve Zlínském kraji. První část práce, zahrnující kapitolu jedna a dvě, je zaměřena na vysvětlení podstatných definic a pojmů a uvedení obecných poznatků o inovačním podnikání v ČR, zejména pak důležité dokumenty, podpora a systém inovačního podnikání. V další části je popsán Zlínský kraj z hlediska faktorů, jež mají na inovační aktivity podniků největší vliv, s využitím teoretických poznatků z předešlých dvou kapitol. Závěr mé práce je věnován zhodnocení poznatků o inovačním podnikání ve Zlínském kraji.

Annotation The issue of bachelor thesis named Innovative enterprise of particular region is the analysis of innovative enterprise in Zlín region. First part of the thesis, including chapter one and two, focuses on explaining significant definitions and terms and on stating general information about innovative enterprise in CR, especially analyzing essential documents, support to the business and system of innovative enterprise. Next part describes Zlín region, analyzing factors affecting the innovative activities, drawing upon theoretical framework laied in the previous two chapters. Conslusion of the work evaluates results of the preceding analyzis.

Klíčová slova Inovace, inovační podnikání, malé a střední podniky, výzkum a vývoj

Keywords Inovations, innovative enterprise, small and large entrepreneurs, research and development

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Inovační podnikání ve vybraném regionu, Zlínský kraj vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. června 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mé závěrečné práce Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za cenné připomínky a rady, ochotu a zkušenosti, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................................................... 7 1

DEFINICE A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ............................................................................. 10

2

INOVAČNÍ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY................................................................................... 17 2.1 DOKUMENTY PRO ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ ................................................................................ 17 2.1.1 Dokumenty na mezinárodní úrovni ................................................................................................. 17 2.1.2 Dokumenty na národní úrovni......................................................................................................... 18 2.1.3 Dokumenty na regionální úrovni..................................................................................................... 20 2.2 SYSTÉM INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ A NĚKTERÉ JEHO SLOŽKY ................................................................... 21 2.3 FINANCOVÁNÍ INOVAČNÍCH FIREM .......................................................................................................... 24 2.3.1 Tradiční zdroje financování ............................................................................................................ 24 2.3.2 Podpůrné programy ........................................................................................................................ 25 2.3.3 Alternativní možnosti financování................................................................................................... 26 2.4 INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................................. 27 2.4.1 Hodnocení výdajů na výzkum a vývoj.............................................................................................. 27 2.4.2 Inovační podnikání v České republice podle šetření ČSÚ............................................................... 29 2.4.3 Inovační výkonnost podle šetření European Innovation Scoreboard.............................................. 32

3

INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI................................................................................ 33 3.1 CHARAKTERISTIKA ZLÍNSKÉHO KRAJE .................................................................................................... 33 3.1.1 Regionální inovační strategie Zlínského kraje ................................................................................ 35 3.1.2 Instituce na podporu inovačního podnikání ve Zlínském kraji........................................................ 36 3.2 INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI.............................................................................................. 41 3.2.1 Vstupy inovačního podnikání .......................................................................................................... 43 3.2.2 Výsledky výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji ................................................................................. 45 3.2.3 Příklady projektů ze strukturálních fondů z oblasti inovačního podnikání ve Zlínském kraji......... 46 3.2.4 Dotazníkové šetření ......................................................................................................................... 47

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................................................................ 53 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 54 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................................................. 54 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................................ 54 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................. 55 Příloha 1 ....................................................................................................................................................... 56

ÚVOD Charakteristickým rysem 21. století je globalizace. Rozšiřující se trhy nabízí podnikům větší možnosti uplatnění, ale také nutí podniky k nalézání nových způsobů, jak uspět ve stále se rozšiřující konkurenci. Současným všeobecným trendem je orientace na kvalitativní změny, a to v praxi znamená zvyšování kvality lidského kapitálu, zlepšování postupů technik, technologií výrob a následný transfer získaných poznatků do výsledného produktu či služby, jež se podílí na zvyšování životní úrovně obyvatel. V dnešním světě je od nás také vyžadováno neustálé vzdělávání se, přizpůsobování se postupnému vývoji. Nic v dnešní době není trvalé a vše se mění. Výzkum je hnacím motorem pokroku a spolu s vývojem významným způsobem ovlivňuje také oblast podnikání. V posledních několika letech roste důležitost spojení podnikání a výzkumu a vývoje, a tedy i význam inovačního podnikání. Tyto oblasti se dostávají do popředí zájmu států, regionů a firem. Provázanost inovací s vědou a výzkumem či technologiemi je doplňována nápady a kreativitou, kterou vyvíjí podnikatel sám. Inovace nejsou tedy pouze v rukou výzkumných ústavů a technických pracovišť, kde vznikají především inovace technické, ale také předmětem vedení podniku, systému řízení a manažerských dovedností, jež představují inovace netechnické.

Díky inovacím dochází ke zdokonalování nebo nalézání nových produktů, postupů jejich výroby či způsobů poskytování služeb. Často se jedná o nalézání nových cest, jak šetrněji využívat životní prostředí, a také o použití dosud nevyužívaných zdrojů či objevování nových postupů, které urychlí proces výroby nebo zkvalitní výsledný produkt. A proč vlastně firmy inovují? Podniky k vytváření inovací může vést několik důvodů, mezi něž patří například potřeby zákazníka, snaha o monopolní výhodu nebo například dosažení nižších nákladů. Jelikož inovace představují jeden z indikátorů ekonomického růstu, pro firmu je to tak jeden z nejdůležitějších způsobů, jak uspět v rychle se rozvíjejícím světě se stále novými požadavky. Inovace vytváří cenný zdroj konkurenceschopnosti, a přináší tak konkurenční výhodu nad ostatními firmami. Díky inovacím může podnik nad ostatními vynikat dokonce do té míry, že dosáhne monopolního postavení.

7

Jak uvádí M. E. Porter, americký ekonom, profesor Harvardské univerzity a autor mnoha publikací, „Základem prosperity regionu je jeho produktivita, a tedy konkurenceschopnost, a ta závisí na inovační kapacitě regionu.“1 Konkurenceschopnost představuje jeden ze základních faktorů úspěšnosti nejen podniku, ale také regionu či státu. Znalostně založená ekonomika je dnes základním předpokladem úspěšnosti nejen firem, a proto je na ni kladen velký důraz i na národní a regionální úrovni. Regiony se v poslední době stávají hlavním předmětem zájmů národních politik a při zvyšování konkurenceschopnosti země sehrávají čím dál větší roli inovace. Díky inovacím nebo výzkumu a vývoji může být zvyšována kvalita života a také celkový rozvoj regionu. Umístění firem ve stejném regionu umožňuje formování například klastrů, inovačních center a jiných institucí na podporu inovačního podnikání. Inovace ovšem mohou vést také ke vzniku nežádoucích disparit mezi jednotlivými regiony. S rostoucí mírou inovačního podnikání v regionu roste i regionální úroveň jako celek, a posiluje se tak jeho postavení v rámci země.

Česká republika má v inovacích jistou tradici. Z minulosti jsou známá jména jako Prokop Diviš či František Křižík, a dokonce J. A. Schumpeter, zakladatel teorie inovací, byl český rodák. Také v dnešní době se v oblasti inovací české firmy dokáží prosadit i na mezinárodním poli, a proto je nutné vytvořit dostatečně fungující systém proinovačního prostředí, který by je v tomto směru podporoval a usnadňoval jim jejich inovační aktivity.

Inovační politika se za posledních několik let stala hlavním předmětem zájmu vlád. Důraz na ni je kladen i v rámci Evropské unie, která podporuje vědu a výzkum a upřednostňuje nové technologie šetřící naše životní prostředí. Od roku 2004 je Česká republika členem EU, a proto musí respektovat důraz, který je kladen Evropskou unií právě na inovace, a snažit se o vytvoření uceleného, koordinovaného a fungujícího systému proinovačního prostředí a především upravit způsob financování, legislativní rámec, zvýšit motivaci podniků k inovacím, podpořit realizaci výsledků dosažených ve vědě a výzkumu, zaměřit se na podporu malých a středních inovačních firem apod. To vše s důrazem na požadavky kladené ze strany jednotlivých regionů daných jejich vlastními rysy ekonomickými, geografickými i sociálními.

1

Skokan, Karel (2004, s. 74)

8

První kapitolu své práce věnuji seznámení se s daným tématem, inovačním podnikáním, a to prostřednictvím nadefinování několika základních a důležitých pojmů, které s inovačním podnikáním souvisejí. Ve druhé kapitole se zaměřuji na inovační prostředí České republiky, především na faktory, kterými je utvářeno: důležité dokumenty, systém inovačního podnikání a způsoby financování inovačních podniků. Závěr druhé kapitoly pak shrnuje určité poznatky z dané oblasti za Českou republiku získané z několika šetření, provedených například Českým statistickým úřadem. Pro první a druhou kapitolu jsem využila především metodu deskriptivní a také metodu analýzy a syntézy. Třetí kapitola je aplikování obecných poznatků z kapitoly druhé na prostředí Zlínského kraje. Uvádím zde, které subjekty se na formování inovačního prostředí ve Zlínském kraji podílí a podle jakých faktorů například lze toto prostředí zhodnotit. Dále uvádím vstupy a výstupy inovačního podnikání za Zlínský kraj a také počet inovačních podniků ve Zlínském kraji. V této kapitole využívám především metody komparace a prosté analogie.

Cílem mé bakalářské práce je analyzovat inovační podnikání ve Zlínském kraji. Zaměřit se chci na podmínky inovačního podnikání, které jsou ve Zlínském kraji utvářeny především institucemi podporujícími inovační aktivity. Dále pak svou pozornost věnuji zhodnocení samotné inovační aktivity ve Zlínském kraji, a to na základě využití výsledků šetření z oblasti inovačního podnikání.

9

1

DEFINICE A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

Inovace probíhají v uceleném procesu. Součástí tohoto procesu je spousta činitelů, kteří nejenže na jedné straně sami inovace vytváří, ale také umožňují jejich vznik, ovlivňují je v průběhu utváření nebo usnadňují jejich uplatnění na trhu. Některé zásadní činitele, jež s utvářením inovací souvisí, definuji v této kapitole. Mimo těchto činitelů definuji i základní pojmy jako inovace, inovační podnikání, inovační prostředí apod.

Inovace Pojem inovace pochází z latinského „innovare“ – obnovovat, znamená tedy vytváření něčeho nového. O teorii inovací se poprvé začalo hovořit před první světovou válkou a vypracovaný systém o teorii inovací přinesl J. A. Schumpeter. Inovace je možné vysvětlit několika způsoby a existuje proto více definic. Níže uvádím dvě z nich.

První definice je definicí Evropské komise a je mimo jiné uvedena i v Národní inovační politice České republiky na léta 2005-2010.

„Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly.“2

Druhá definice je převzatá od Asociace inovačního podnikání České republiky, nevládní organizace, která se v České republice oblastí inovačního podnikání zabývá.

„Inovace představují sérii vědeckých, technických, organizačních, finančních, obchodních i jiných činností, jejichž cílem je vznik nového nebo podstatně zdokonaleného produktu (výrobku, technologie nebo služby) efektivně umístěného na trh. Výzkum a vývoj jsou jednou z těchto činností.“ 3

Inovace rozlišujeme na procesní (zahrnují především změny v technice výroby, softwaru nebo zařízení), produktové (zavedení výrobků či služeb úplně nových nebo výrazně zlepšených), organizační (nové organizační metody v podnicích) a marketingové (nové marketingové 2 3

Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010 (s. 5) Asociace pro inovační podnikání ČR, http://www.aipcr.cz (květen 2009)

10

metody jako je například změna designu). Přičemž tyto čtyři druhy inovací lze ještě rozlišit podle toho, zda se jedná o technické (procesní, produktové) nebo netechnické (marketingové, organizační) inovace.4 Inovační podnikání Inovační podnikání lze popsat jako podnikání, které se soustavně věnuje inovacím a tedy především snaze uvést na trh inovaci. Inovační podnikání je velice důležité také u malých a středních podniků.5 Inovační podnikání se může realizovat jak technickými inovacemi, tak netechnickými. Nelze tedy za inovační označit pouze to podnikání, jehož výsledkem je inovovaný produkt ale každé podnikání, které se nějakým způsobem inovacím věnuje.

Podnik, jenž začíná s inovacemi, by měl splňovat určitá kriteria, která jsou pro inovační podnikání důležitá. Nelze inovovat, pokud k tomu nemá firma předpoklady a vizi, jak inovací dosáhnout. Proto mezi další velmi důležité pojmy řadím inovační potenciál a inovační strategii. Inovační potenciál Inovační potenciál představuje potřebný základ, který by firma usilující o inovace měla splňovat. Důležité je nejen inovačně zaměřené vedení podniku, ale také vysoká kreativita a samostatnost jednotlivých zaměstnanců a především zázemí, kterým firma disponuje (technologie, výzkum a vývoj, finanční zdroje, podniková kultura apod.).6 Do inovačního potenciálu firmy můžeme zahrnout mimo již zmíněné také flexibilitu podniku, s jakou je schopen přizpůsobovat se změnám. Inovační strategie Jedná se o strategii, která je uplatňována v inovačním podniku, a jejím obsahem je vývojový proces. Vyznačuje se vysokou kreativitou zaměstnanců a orientací na zákazníka jako cílového příjemce užitku, plynoucího z této inovace.7 Tato strategie slouží k realizaci inovací, obsahuje určení způsobu, jak inovací dosáhnout, a prostředky, jimiž bude inovace naplněna, čímž se řadí k dlouhodobým záměrům firmy.

4

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_setreni_statistika_inovaci (květen, 2009) Jáč, I. – Rydvalová, P. - Žižka , M. (2005, s. 58) 6 Jáč, I. – Rydvalová, P. - Žižka , M. (2005, s. 99) 7 Jáč, I. – Rydvalová, P. - Žižka , M. (2005, s. 58) 5

11

Inovační strategie vzniká nejen na úrovni jednotlivých podniků, ale také na úrovni mezinárodní, národní či regionální. Na úrovni mezinárodní jde především o strategii uplatňovanou Evropskou unií, na národní úrovni pak dokumenty inovační strategie pro Českou republiku a na regionální úrovni se jedná o strategie jednotlivých regionů. Inovační politika Inovační politika je politika, věnující svou pozornost vytváření vhodných podmínek pro inovační podnikání a také vymezující pravidla pro jeho fungování. Může se jednat jak o podnikovou inovační politiku, tak o národní. V rámci podnikové inovační politiky jde především o vymezení hlavních cílů a způsobu financování tak, aby mohlo dojít k naplnění podnikové vize.8 Národní politiku pak představují dokumenty dané země týkající se oblasti inovací. Inovační proces Inovační proces je složitý proces utváření inovací, jehož výsledkem by mělo být uvedení inovace v praxi, v případě produktu jeho uvedení na trh s úmyslem získat konkurenční výhodu. Takovému inovačnímu procesu by měl předcházet nějaký podnět, nápad na inovaci. Důležitou součástí inovačního procesu je mimo jiné i výzkum a vývoj a průmyslově právní ochrana. Zjednodušeně lze inovační proces shrnout do čtyř fází: vymyslet, vyvinout, vyrobit a prodat. 9 Inovační firma Inovační firma je firma, uplatňující inovační strategii. Předmětem jejího podnikání je inovační výrobek nebo proces. Taková firma se vyznačuje vyšší rizikovostí, která je mimo jiné také spojena s nejistotou, se kterou musí inovační firma počítat, když přichází na trh a také s poměrně vysokými náklady na výzkum a vývoj. Patří sem především malé a střední podniky.

Aby podniky byly schopny inovovat, musí pro ně být vytvořeny určité podmínky. Tyto podmínky jsou tvořeny systémy subjektů, které pro inovační podnikání vytváří pozitivní prostředí.

8

Inovační portál Zlínského kraje, www.inovacnipodnikani.cz (květen, 2009) Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, http://www.czechinvest.org/inovacni-proces (květen, 2009) 9

12

Inovační prostředí Inovační prostředí představuje soubor prvků, mezi které mimo jiné řadíme podnikatelskou dynamiku regionu, inovační politiku státu, organizace podporující inovační podnikání, spotřebitelské potřeby, počet výzkumných a vysokoškolských zařízení či historické hodnoty území, zvyky a motivace lidí.10 Jde o ucelený systém spolupráce jednotlivých subjektů, které se snaží o rozvoj inovačního podnikání a vytvoření podmínek pro rozvoj inovací. Významnou součást inovačního prostředí tvoří také klastry, vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory. Do inovačního prostředí řadíme také inovační centra, podnikatelské inkubátory a další instituce, které definuji níže. Inovační centra Inovační centra se snaží usnadnit inovační procesy, zajistit lepší podmínky pro inovační podniky a to zejména pro MSP a v neposlední řadě svým působením přispívají k rozvoji regionu, ve kterém se nachází, a to jak na ekonomické, tak sociální úrovni. Soustředí se na podniky s inovačním potenciálem a pomáhají jim dále tento potenciál rozvíjet. Centra mimo jiné spolupracují i s vědeckými a výzkumnými ústavy. Podnikatelský inkubátor Podnikatelský inkubátor je budova poskytující prostor začínajícím firmám. Často jsou tyto prostory pronajímány za výhodné ceny, čímž klesají firmě, umístěné v podnikatelském inkubátoru, provozní náklady. Firmám bývá nabízena výpomoc v podobě školení či poradenství, dále pak technické a servisní služby. Doba, po kterou může být firma v inkubátoru, je zpravidla omezená. Přítomnost více firem v jednom inkubátoru usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými firmami, a tím podporuje vzájemnou spolupráci. Vědeckotechnické parky Jedná se o prostory, poskytující služby firmám s cílem zvýšit konkurenceschopnost regionu a to především v těch oblastech podnikání, kde je zapotřebí mít určité odborné znalosti. Snaží se pomáhat nově vznikajícím, a to zejména inovačním, firmám. Na půdě vědeckotechnických parků také dochází k transferu technologií. Firmám nabízí potřebné vybavení a prostory nebo služby nutné pro utváření inovací.11 10

Skokan, Karel (2004, s. 27) Národní inovační strategie České republiky, http://download.mpo.cz/get/27431/28899/315171/priloha001.doc (s. 4) 11

13

Funkce vědeckotechnického parku lze označit za inovační a inkubační. Nejenže se vědeckotechnické parky angažují při rozvoji inovační činnosti, ale také například mohou vytvářet nová pracovní místa a napomáhat tak k celkovému rozvoji regionu. Jako vědeckotechnický park označujeme vědecké parky a centra, technologické parky a centra a podnikatelská a inovační centra.12 Klastr Klastr je subjektem regionálního působení, kdy se sdružují firmy ze stejného oboru a snaží se rozvíjet své konkurenční schopnosti, a to především zaváděním inovací. M. E. Porter definuje klastr jako „geografické soustředění vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích a přidružených institucí, jako jsou univerzity, agentury a obchodní asociace různých směrů, které spolu soutěží, ale také spolupracují, mají společné znaky a také se doplňují.“13

V klastru se podniky tedy nejen navzájem podporují a pomáhají si, ale také vytváří přirozeně konkurenční prostředí, jímž se navzájem nutí k neustálému pokroku. Větší koncentrace podniků znamená také větší přísun informací, a tím i snazší přístup např. k podporám a grantům. Další výhodou členství v klastru je jistě možnost vzdělávání se, poradenství či možnost snížit své náklady díky výhodám, které jsou v rámci klastru firmám nabízeny. Výzkum a vývoj Výzkum a vývoj představují pro inovace základní prostředek pro vytváření inovací. Spojení těchto dvou činností lze definovat jako „systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití.“14 Výzkum se zabývá získáváním různých poznatků a znalostí. Vývoj následuje po výzkumu, kdy se přechází k aplikaci získaných poznatků, tedy k samotné výrobě inovovaných produktů apod. S výzkumem a vývojem je spojen i pojem transfer technologií. Ten představuje proces přenosu výzkumných poznatků a výsledků vývoje do praxe a jejich následné využití. Transfer technologií tak umožňuje přechod z fáze vývoje do fáze výroby a samotnou realizaci inovací. Probíhá ve vědeckotechnických parcích.

12

Švejda, Pavel a kol. (2002, s. 20) Bednářová, Dagmar (2007, s. 11) 14 Internetový portál o inovacích, http://www.inovace.cz/katalogy/slovnik/&wQmoVWVRFRlBDFm8=V (květen, 2009) 13

14

Uplatnění inovace v praxi je již neodmyslitelně spjato s ochranou práv průmyslového a duševního vlastnictví. V případě průmyslového vlastnictví se může jednat o patent, ochrannou známku, užitný vzor či průmyslový vzor a v případě ochrany duševního vlastnictví lze využít například autorských práv, utajení či zpřístupnění. Důvodem k ochraně je snaha udržet si výhodu z inovací plynoucí. Patent Patent je v České republice udělován Úřadem průmyslového vlastnictví a představuje právní ochranu vynálezu, která poskytuje majiteli výhradní právo chráněný vynález využívat a poskytovat souhlas s jeho používáním jiným osobám. Patent platí 20 let od jeho udělení. Ze zákona tak plyne, že patentovaný výrobek je ve výhradním vlastnictví majitele patentu a ten s ním může nakládat podle svého. Ve skutečnosti to znamená, že může udělit licenční smlouvu, podle níž má právo na využívání patentu i třetí strana, anebo patent může prodat.15 Užitný vzor Užitný vzor je také udělován Úřadem průmyslového vlastnictví ČR, ale od patentu se liší tím, že jde pouze o technická řešení jako výsledek nějaké tvůrčí činnosti. Užitný vzor platí po čtyři roky a je možné tento způsob ochrany prodloužit o tři roky, a to dvakrát.16

Jelikož inovace a inovační podnikání jsou doménou především malých a středních podniků, které se vyznačují vyšší mírou flexibility na trhu, je důležité si také definovat malé a střední podniky. Malý a střední podnik Malé a střední podniky (dále jen MSP) se vyznačují vysokou mírou flexibility, která jim umožňuje snazší přizpůsobení se změnám na trhu. Na straně druhé se MSP vyznačují poměrně malým finančním kapitálem, těžkým přístupem k půjčkám, a tím pádem omezenými možnostmi investovat do inovací.

MSP lze rozčlenit podle více kritérií. Nejpoužívanější však jsou tři kritéria, a to počet zaměstnanců, ekonomická kritéria a nezávislost. Z tohoto pohledu je malý a střední podnik definován následovně.

15 16

Úřad průmyslového vlastnictví, http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty.html (květen, 2009) Švejda, Pavel a kol. (2002, s. 74)

15

Malý podnik je podnik s méně než 50 zaměstnanci, ročním obratem nepřesahujícím 10 mil EUR nebo celkovou bilanční sumou rovněž nepřekračující 10 mil EUR. Podnik musí splňovat podmínku nezávislosti, tedy že není více než 25% kapitálu nebo hlasovacích práv ve vlastnictví jiného subjektu.

Střední podnik je podnik s méně než 250 zaměstnanci, ročním obratem nepřesahujícím 50 mil EUR nebo celkovou roční bilanční sumou nepřekračující 43 mil EUR. Také musí splňovat kritérium nezávislosti s 25%.17

17

Bednářová, Dagmar: (2007, s. 5)

16

2 INOVAČNÍ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY Inovační podnikání by se nemohlo rozvíjet bez určitého zázemí. Toto zázemí je tvořeno veškerými subjekty, které se na inovačním podnikání podílí. Mezi tyto subjekty řadíme samotné podnikatele, ale také vědecké ústavy a univerzity, inovační centra, obchodní strukturu a vzájemné vztahy mezi nimi. Důležitou složkou inovační infrastruktury je také inovační politika státu. Jedná se tedy o složitý komplex mnoha činitelů.

2.1 Dokumenty pro rozvoj inovačního podnikání Tato podkapitola je věnována dokumentům, jež v procesu inovačního podnikání sehrávají důležitou roli. Cílem těchto dokumentů obecně je nastavení uceleného rámce a podat přehled a shrnout cíle, jichž má být dosaženo v oblasti inovačního podnikání. V následujících podkapitolách jsou tyto dokumenty roztříděny podle úrovně na mezinárodní, národní a regionální.

2.1.1 Dokumenty na mezinárodní úrovni Mezinárodní dokumenty představují pro jednotlivé země, které tyto dokumenty přijmou, jistý obecný rámec, podle nějž většinou postupují při sestavování svých vlastních národních dokumentů. Dokumentem, který na této úrovni uvádím, je Lisabonská strategie. Lisabonská strategie Lisabonská strategie, přijatá v roce 2000 na období do roku 2010, je reakcí Evropské unie na slabé stránky ekonomiky a konkurenceschopnost členských zemí s cílem posílit ekonomický růst. Evropská unie si za primární cíl stanovila stát se "nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností".18 Tohoto cíle by mělo být dosaženo uplatňováním znalostně založené ekonomiky, k čemuž neodmyslitelně patří využití inovací a výsledků výzkumu a vývoje. Ve svých cílech neopomíná vedle ekonomické stránky také stránku ekologickou a sociální, čímž se snaží o komplexní obnovu Evropské unie, kde by firmy nabízely více kvalitních pracovních míst, zvýšila by se konkurenceschopnost, a přitom by byl brán ohled také na životní prostředí.

18

Vláda ČR, http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/lisabonska-strategie/lisabonskastrategie-15285/ (květen, 2009)

17

Vyčleněno bylo těchto osm oblastí, na které je strategie zaměřena: Informační společnost pro všechny,

Vytvoření

evropského

výzkumného

prostoru,

Odstranění

překážek

pro podnikání, zejména pro malé a střední podniky, Ekonomická reforma spojená s dokončováním vnitřního trhu, Vytvoření integrovaných finančních trhů, Lepší koordinace makroekonomických politik, Aktivní politika zaměstnanosti, Modernizace evropského sociálního modelu. Na Stockholmském zasedání v roce 2001 byla přidána ještě jedena oblast, a to Udržitelný rozvoj a kvalita života.19

Přičemž výše zmíněné oblasti můžeme rozdělit do jednotlivých pilířů podle toho, jakým směrem jsou orientovány, a to na ekonomický, sociální a třetí ekologický (environmentální) pilíř. Pro naplňování cílů se Evropská unie rozhodla využít již existující instituce a nástroje a nezakládat zcela nové. Využívá tak již vytvořené programy, orgány EU či obecná pravidla na úrovni národních a regionálních politik.

2.1.2 Dokumenty na národní úrovni Tyto dokumenty upravují systém fungování inovačního podnikání, definují důležité základní pojmy a postupy, a také vytyčují určité cíle, jichž má být v oblasti inovačního podnikání dosaženo. Do této kategorie řadím inovační strategii a inovační politiku České republiky. Inovační strategie Česká republika jako člen Evropské unie nejen, že smí využívat pomoc, kterou Evropská unie nabízí prostřednictvím svých programů a možností čerpání ze strukturálních fondů, ale také má jisté závazky. Česká republika by se měla spolupodílet na plnění základního cíle, definovaného v Lisabonské strategii, a to zařadit se mezi nejkonkurenceschopnější země světa. Z toho důvodu se vláda uchýlila k vytvoření dokumentu, jenž by posloužil jako základ pro vytvoření uceleného systému inovační politiky v České republice. Národní inovační strategie České republiky Národní inovační strategie ČR byla schválena vládou České republiky 24. 3. 2004. V této strategii jsou připraveny podklady pro vytvoření systému na podporu inovačního podnikání v souladu s evropskými standardy, přijatými principy a taktéž s doporučeními Evropské komise.

19

Evropská komise, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm (květen, 2009)

18

Hlavním předmětem celé strategie je český inovační systém, jenž se v době vzniku strategie potýkal především s těmito třemi problémy20: • financování výzkumu, vývoje a inovační činnosti, • politický a legislativní rámec pro inovační a podnikatelské aktivity, • komunikace mezi výzkumnou sférou a podnikatelskou, výrobní oblastí. Součástí NIS je také hodnocení inovačního prostředí, kde jsou zdůrazněny silné a slabé stránky. Mezi silné stránky inovačního prostředí České republiky jsou zde řazeny například zvyšující se počet MSP se zájmem o inovační procesy, síť vědeckotechnických parků nebo také tradice průmyslové výroby. Naopak ke slabým stránkám inovačního prostředí České republiky patří mimo jiné nedostatečné finanční zdroje, poměrně malá podpora ze strany státu, nízký počet inovačních firem, nebo nedostatečná podpora výchovy k podnikavosti.21

Především tedy Národní inovační strategie poukazuje na nedostatky a klady, které se v České republice v oblasti inovačního podnikání vyskytují, a vytváří tak podklad pro další dokument, kterým je inovační politika České republiky. Inovační politika V oblasti inovační politiky vyvíjela své snahy Asociace inovačního podnikání ČR a v letech 2000 a 2003 vydala dva neoficiální dokumenty pro inovační politiku. Jako podklad pro jejich vznik posloužil Akční plán EU pro inovace. Smyslem vzniku těchto dokumentů byla snaha o zvýšení povědomí o inovacích a inovačním podnikání a upozornit na nedostatky v této oblasti.

První oficiální dokument inovační politiky v České republice ovšem vznikl až v roce 2005 a je jím Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010, která navazuje na Národní inovační strategii ČR z roku 2004.

20

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz/dokument11662.html (květen, 2009) Národní inovační strategie ČR, http://download.mpo.cz/get/27431/28899/315171/priloha001.doc (červen, 2009) 21

19

Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010 Tento dokument, schválený v červenci roku 2005 usnesením vlády, si určil tyto 4 strategické cíle: 1. Posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací. Tento cíl je zaměřen na ochranu duševního vlastnictví výsledků VaV a inovací, podporu institucí VaV či prezentaci úspěšných inovací veřejnosti. Spadá sem také cíl zvýšit veřejné výdaje na VaV. 2. Vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Tento cíl zahrnuje oblast spolupráce soukromého a veřejného sektoru, zaměřuje se také na zvýšení konkurenceschopnosti MSP, například zaváděním IT technologií (informační technologie). 3. Zajistit lidské zdroje pro inovace. Cílem je zajistit lidské zdroje pro inovační procesy v potřebné struktuře a na všech úrovních. 4. Zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích. Cílem je snížit počet rozpočtových kapitol financujících výzkum a vývoj, stanovit odpovědnost státní správy pro oblast inovací nebo také zajistit zpětnou vazbu mezi opatřeními státu a potřebami podniků.22

Kromě těchto cílů byly zvoleny potřebné nástroje a prostředky, jak nastavených cílů dosáhnout. Pro každý cíl tak byl stanoven úkol, nástroj, opatření, gestor, termín realizace, ukazatele úspěšnosti a způsob hodnocení. Oproti Národní inovační strategii tak Národní inovační politika představuje více konkrétní dokument pro uplatňování inovační politiky v České republice.

2.1.3 Dokumenty na regionální úrovni Jednotlivé regiony se od sebe vzájemně liší, a to vyžaduje individuální přístup i ze strany podpory inovačního podnikání. Jedná-li se o to, co je pro daný region důležité, nestačí pouze národní univerzální dokumenty, je nutné zaměřit se na potřeby daného regionu, jež jsou utvářeny specifickými ekonomickými, politickými a sociálními vlivy, historickým vývojem a podobně. A právě k tomu má sloužit regionální inovační strategie, zkráceně RIS.

22

Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010, http://download.mpo.cz/get/26521/28902/315192/priloha001.doc (červen, 2009)

20

Regionální inovační strategie Vytvoření regionální inovační strategie umožňuje aplikovat nástroje a postupy, které jsou pro daný region nejvhodnější. Přizpůsobí se daným podmínkám, a tím se pokusí o dosažení co největší efektivnosti vzhledem k dané podnikatelské struktuře, ekonomickým výsledkům regionu a dalším faktorům, jež sehrávají důležitou roli při vytváření zázemí pro nové, nejen inovující, podniky. Jejím cílem je tedy vytvoření vhodné inovační infrastruktury a posílení konkurenceschopnosti regionu.

Ne každý region v ČR má svou vlastní inovační strategii. Ty, které již RIS vytvořili, se ve svých cílech zaměřili na rozvoj inovačního podnikání a jeho financování, podporu výzkumu a vývoje, a to především s ohledem na MSP. Prvním regionem, který v České republice RIS vytvořil, se stal Jihomoravský kraj. Jeho první inovační strategie vznikla v roce 2002 a v roce 2005 již měl region vypracovanou strategii druhou. Mezi další regiony s vypracovanou RIS patří například Zlínský kraj, Jihočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Plzeňský kraj. Město Praha má vytvořenou Českou regionální inovační strategii značenou jako BRIS- Praha.23

2.2 Systém inovačního podnikání a některé jeho složky Systém inovačního podnikání představuje hlavní složku inovační infrastruktury a je vytvářen veškerými subjekty, které uskutečňují inovační proces. Tyto subjekty se snaží o vytvoření příznivých podmínek pro inovační podnikání. Řadíme mezi ně Orgány státní správy a samosprávy jako je Vláda ČR nebo ministerstva; Komory, mezi které patří například Hospodářská komora ČR, Komora patentových zástupců a jiné; Banky, Svazy, agentury, sdružení a nadace jako například Asociace inovačního podnikání ČR, Technologické centrum AV ČR nebo CzechInvest; Pracoviště výzkumu a vývoje, zde můžeme zmínit například Akademii věd nebo také vysoké školy; Zahraniční agentury a organizace; Podnikatelské subjekty (především inovační firmy, vědeckotechnické parky,…) a Zákazníky, klienty a podnikatelskou veřejnost24.

23

Technologický profil ČR, http://www.techprofil.cz/prostredi.asp (květen, 2009) Národní inovační strategie České republiky na léta 2005-2010, http://download.mpo.cz/get/27431/28899/315171/priloha001.doc (červen, 209) 24

21

K některým z výše zmíněných subjektů uvádím bližší popis jejich činnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Zřejmě nejdůležitější úlohu v oblasti inovačního podnikání z ministerstev České republiky zastává právě Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jedná se o orgán státní správy zřízený podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. V jeho působnosti vznikají programy na podporu podnikání, ochranu vlastnictví, podporu výzkumu a vývoje, podporu inovací a další. Spolupracuje v oblasti podnikání s Evropskou unií a stanovuje pravidla a obecné předpoklady pro fungující systém inovačního podnikání. CzechInvest Česká agentura na podporu přílivu zahraničních investic CzechInvest vznikla v roce 2004 sloučením Agentury pro rozvoj podnikání a CzechIndustry. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Náplní její činnosti je podporovat malé a střední podniky, inovace, získávat investice ze zahraničí, podávat podnikům důležité informace z oblasti poskytování podpor, zprostředkovávat podpory z evropských fondů i státní dotace a snažit se zvyšovat konkurenceschopnost české ekonomiky.

„CzechInvest posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury a získávaní přímých zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center.“25 CzechTrade Česká agentura na podporu obchodu je příspěvkovou agenturou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, patří tedy do sekce vládních organizací. Jejím hlavním úkolem je pomáhat domácím firmám (především malým a středním podnikům) v úspěšném uplatnění na zahraničním trhu. Cílem je dosáhnout vyššího exportu českých firem, a vytvoření tak povědomí o kvalitních českých výrobcích za hranicemi.26

25

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, http://www.czechinvest.org/povinne-informace (květen, 2009) 26 CzechTrade, http://www.czechtrade.cz/o-czechtrade/predstaveni/historie-agentury/ (květen, 2009)

22

Českomoravská záruční a rozvojová banka ČMZRB byla založena v roce 1992 a podporuje rozvoj malého a středního podnikání v České republice. Nabízí zvýhodněné úvěry, záruky nebo podpory. Jejími akcionáři jsou vedle České republiky také Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., a Československá obchodní banka, a. s.27 Mimo jiné je také subjektem realizace podpory z Operačního programu podnikání a inovace 2007-2013. Technologické centrum AV ČR Toto sdružení právnických osob, založené v roce 1994, podporuje transfer technologií, regionální rozvoj a také provádí strategické studie a projekty. Při svém vzniku působilo Technologické centrum AV ČR jako podnikatelský inkubátor a dále pak rozvíjelo a přidávalo zmíněné aktivity na podporu vědy a výzkumu v ČR.28 Asociace inovačního podnikání ČR Jedná se o nevládní organizaci fungující od roku 1993. Svou činností se snaží pomáhat inovačním firmám, vědeckotechnickým parkům a přispívat k fungování inovačního prostředí. Mezi další činnosti AIP ČR patří i projekt Technologický profil ČR, ve kterém je zmapován inovační potenciál ČR s informacemi o jednotlivých inovačních subjektech.29

Mezi organizace, které se inovačním podnikáním v ČR také zabývají, patří například Český statistický úřad. Ten provádí různá šetření a statistiky, z nichž se vypracovávají prognózy, stanovují cíle do budoucna a jsou nezbytné pro zhodnocení fungování dosavadního systému, nalezení chyb a nedostatků a získání podkladů pro možnost pracovat na odstranění těchto nedostatků.

Jako další můžeme zmínit také Úřad průmyslového vlastnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo například podnikatelská a inovační centra v jednotlivých krajích.

27

Českomoravská záruční a rozvojová banka, http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme (květen, 2009) Technologické centrum AV ČR, http://www.tc.cz/o_nas/ (květen, 2009) 29 Jáč, I. – Rydvalová, P. - Žižka , M. (2005, s. 67) 28

23

2.3 Financování inovačních firem Aby mohl podnik inovovat, musí mít dostatečné finanční prostředky. Přístup k finančním prostředkům je ovšem v našich podmínkách stále obtížný, a to především pro malé a střední podniky, které nemají často potřebné krytí nebo jim banky na investice do inovací nepůjčí z důvodu vysokého rizika. Tím se rozvoj inovací značným způsobem brzdí. Z šetření Českého statistického úřadu o inovacích vyplývá, že právě přístup k financím a složitý systém jsou největšími překážkami firem pro inovování.

Z výše zmíněných důvodů vznikají různé programy, které podnikům nabízí nízkoúrokové půjčky, dotace nebo snazší přístup k jiným finančním prostředkům. Jedná se často o programy využívající prostředků z evropských strukturálních fondů. Kromě těchto přímých podpor se vláda snaží podpořit inovační aktivitu i nepřímou podporou, která zahrnuje například snížení celních, daňových a jiných sazeb či poplatků. Mimo to existují ještě další možnosti, nabízející firmám získání finančních prostředků, jako je Venture kapitál nebo Business angels.

2.3.1 Tradiční zdroje financování Zdroje financování podniku dělíme na vnitřní (vlastní finanční prostředky) a vnější (nerozdělený zisk, úvěry, leasingy, hypotéky apod.). Vlastní finanční prostředky mohou představovat například úspory, dědictví nebo jinak nabyté peněžní prostředky. Vnější zdroje pak představují intervenci třetí strany, která podnikateli finanční obnos poskytne. Tzv. dluhové financování je nejčastěji prováděno pomocí úvěrů, leasingu, mikrofinancování nebo factoringu. V dnešní době banky nabízí podnikům zřízení různých výhodných účtů s možností přečerpání nebo například poskytnutí zvýhodněných půjček. Při získávání půjček musí podnik bance ručit, což může být pro MSP problém. Za poskytnutí finančního obnosu si banka účtuje úroky, které se odvíjí podle rizika, které na sebe banka přenáší. Toto riziko je v případě inovačního podnikání poměrně vysoké. Mikrofinancování představuje využívání zvýhodněných půjček od speciálních institucí, které v České republice zastupuje především Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Ta nabízí firmám buďto přímo získání zvýhodněného úvěru nebo se za podnik zaručí u jiné, komerční banky. Leasing se realizuje postupným splácením hodnoty majetku, který do doby úplného splacení patří leasingové společnosti a podnik jej tak má pouze v pronájmu. Do vlastnictví podniku přechází

24

po splacení celkové výše pronájmu. Factoring probíhá prostřednictvím banky nebo jiné finanční instituce, která od podniku odkoupí pohledávky, a ten tak získá peníze. 30

2.3.2 Podpůrné programy Tato podkapitola je věnována oblasti podpůrných programů, které pro podporu inovací a inovačního podnikání vytváří nejen národní vlády, ale také mezinárodní organizace, jakou je například Evropská unie. Patří mezi ně například Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace 2007–2013 (CIP) nebo Operační program podnikání a inovace 2007–2013, kterému se dál věnuji blíže.

Operační program Průmysl a podnikání Program byl určený na zkrácené období 2004-2006 a představoval pro naši republiku možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů pro podporu oblasti průmyslu, inovačních aktivit podniků se zaměřením především na MSP a další, to vše s ohledem na životní prostředí. V rámci tohoto programu byly stanoveny tři prioritní osy, a to Rozvoj podnikatelského prostředí, Rozvoj konkurenceschopnosti podniků a Technická pomoc. Jelikož zkrácené období pro tento program již skončilo, věnuji se dále programu, jež jej následuje.31 Operační program Podnikání a inovace 2007–2013 Tento program byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie a schválen v roce 2007 Evropskou komisí. Globálním

cílem

celého

programu

je:

„Zvýšit

do

konce programového

období

konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy.“32

Program je vytvořen pro podporu inovací a podnikání jak již plyne ze samotného názvu, ale také na zvýšení atraktivnosti naší země pro zahraniční investory, zvýšení české konkurenceschopnosti, podpory výzkumu a vývoje a zdůraznění významu znalostně založeného hospodářství. V rámci OPPI 2007–2013 jsou využívány nové finanční nástroje podpory. Podpora je poskytována buď formou dotace, bezúročných a podřízených úvěrů, nebo záruk usnadňujících přístup k finančním prostředkům. O podporu je možno zažádat například při vzniku nových firem, na efektivní využívání energie nebo zlepšování 30

CzechInvest, http://www.czechinvest.org/dluhove-financovani (červen, 2009) Ministerstvo průmyslu a obchodu, OPPP 204-2006, http://www.mpo.cz/dokument6345.html (červen, 2009) 32 Operační program podnikání a inovace 2007-20013 (červen, 2009) 31

25

podnikatelského prostředí. Mezi subjekty, které o podporu mohou zažádat, jsou zařazeny především podnikatelské subjekty a sdružení podnikatelů, agentury pro podporu podnikání a investic nebo příspěvkové organizace MPO ČR. Řídící orgán stanoví kriteria, podle nichž se při poskytování dotace bude postupovat.

Programy podpory OPPI pro období 2007–2013 jsou následující: Start, progres, záruka, Rozvoj, ICT a strategické služby, ICT v podnicích, Eko-energie, Inovace – inovační projekt, Inovace – patent, Spolupráce – technologické platformy, Spolupráce – klastry, Potenciál, Prosperita, Školicí střediska, Poradenství, Nemovitosti a Marketing.33 Jako subjekty realizace podpory jsou určeny Českomoravská záruční a rozvojová banka a organizace CzechInvest.34 Řídícím orgánem je ustanoveno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 35

2.3.3 Alternativní možnosti financování Mezi další možnosti financování inovačních podniků, nazývaných jako alternativní, patří především Business Angels a Venture kapitálové fondy. Business angels Business angels představují investory, jedince, kteří investují své vlastní finanční prostředky do zajímavých a perspektivních projektů. Výhodou pro podnik je kromě získání finančního obnosu také získání určitých zkušeností. Jedná se většinou o podnikatele či jiné osoby, kteří mají s danou oblastí podnikání zkušenosti a jsou ochotní se o ně podělit. Spolupráce Business angels a podniku je časově vymezena a na konci získá investor zhodnocením svého vkladu určitý výnos. Agentura CzechInvest nechala vzniknout síť Business angels a informuje především malé a střední podniky o této možnosti financování.36 Venture kapitál Tento způsob financování zajímavých projektů, zvaný taktéž „rizikový kapitál“, realizuje investor vstupem do podniku. Nabídne svůj finanční obnos a za něj získá odpovídající podíl. Investor také nabízí své poradenství v oblasti podnikání a určuje, kdy z podnikání odstoupí. Odstoupení nastává odprodáním investorova podílu. Název rizikový kapitál se používá proto,

33

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/#category389 (květen, 2009) 34 CzechInvest - Agentura pro podporu podnikání a investic, založená v r. 1992 35 Operační program podnikání a inovace 2007-20013 (červen, 2009) 36 CzechInvest, http://www.czechinvest.org/business-angels (červen, 2009)

26

že investor vkládá své finanční prostředky do rozvíjející se firmy a nemá žádnou jistotu, že se jeho vklad zhodnotí. Podmínkou pro využití venture kapitálu je ovšem přechod společnosti na akciovou, pokud jí již není. V České republice pro tyto investory existuje Česká venture kapitálová asociace.37

2.4 Inovační podnikání v České republice Pro konkrétnější představu o stavu inovačního podnikání v České republice lze využít jako zdroj informací mnohá šetření prováděné například Českým statistickým úřadem nebo pro mezinárodní srovnání European Innovation Scoreboard. Jako první však uvádím hodnocení velmi důležitého vstupu pro inovační podnikání, a to výdaje na VaV. Toto hodnocení provedla Rada pro výzkum a vývoj a vydala jej ve své publikaci Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnávání se zahraničím.

2.4.1 Hodnocení výdajů na výzkum a vývoj Analýza prováděná Radou výzkumu a vývoje probíhá každoročně, proto její nejnovější data jsou aktualizována na rok 2008 (Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnávání se zahraničím v roce 2008).

Podle výdajů na výzkum a vývoj (dále jen „VaV“) nelze sice přesně hodnotit inovační aktivitu podniků, lze však s určitostí říci, že na ni mají poměrně výrazný vliv. Investice do VaV patří do kategorie inovačních vstupů a rozvíjí možnosti inovačních aktivit, usnadňují transfer technologií, podporují výzkumné ústavy a všeobecně se podílí velkým významem na růstu inovačních aktivit.

Aby tedy mohly inovační podniky v jednotlivých zemích fungovat, měla by být podporována tato důležitá složka celého procesu utváření inovací, výzkum a vývoj, jak z veřejných financí, tak z financí samotných podniků. Pro určité srovnání uvádím v následujícím grafu podíl výdajů na VaV jako procentuální vyjádření z HDP pro Českou republiku a několik dalších evropských zemí.

37

CzechInvest, http://www.czechinvest.org/venture-kapital (červen, 2009)

27

Graf č. 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj v % HDP, 2006 3,73

1,76

1,59

1,54 1,32

výdaje v % HDP

1 0,49

Slovensko

0,4

Bulharsko

0,56

Polsko

Maďarsko

Irsko

ČR

Slovinsko

EU-27

Švédsko

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Pramen: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008; Výdaje na VaV celkem38

Nejvyšší podíl z HDP vydává na VaV Švédsko (mezi další země s hodně vysokým procentem výdajů na VaV bychom mohly zařadit takové země jako je Japonsko, USA nebo například Izrael, který má podíl dokonce ještě vyšší než Švédsko). Zajímavější pro nás ovšem je srovnání se zeměmi, které jsou nám geograficky či ekonomicky blíže. Proto pokud srovnáme ČR například se Slovenskem, je rozdíl docela výrazný ve prospěch ČR. Podíl Slovinska je o 0,04 % vyšší než u ČR, naopak Irsko na VaV vydává z HDP ještě méně procent než my. Jak lze z grafu dále vyčíst, Česká republika sice nedosahuje průměru EU-27, ale blíží se mu.

Z celkových 1,54% představují veřejné výdaje 0,6 %. Pokud jde o změnu výdajů na VaV, tak Česká republika za období 2000-2006 vykazuje vyšší nárůst než je průměr EU-27. Pro Českou republiku změna výdajů dosáhla nárůstu o 0,33 % (z 1,21 % na 1,54 %) kdežto za EU-27 tato změna představovala hodnotu pouze 0,02 %.39 To svědčí o pozitivním vývoji v této oblasti. Podíl veřejných, podnikatelských a zahraničních zdrojů na celkových výdajích na VaV v procentuálním vyjádření v České republice za rok 2006 je následující: veřejné 39 %/podnikatelské 56,9 %/zahraniční 3,1 %. Procentuální podíl podnikatelského sektoru je v rámci evropského srovnání nadprůměrný. Větší podíl podnikatelského sektoru je vyvážen hodnotou veřejných zdrojů, které dosahují jedné třetiny, což splňuje doporučení Lisabonské strategie.40 38

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008, (s. 10) 39 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 (s. 11) 40 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 (s. 17)

28

2.4.2 Inovační podnikání v České republice podle šetření ČSÚ Šetření prováděné Českým statistickým úřadem se týká oblasti výzkumu a vývoje a také inovací a inovačního podnikání. Šetření o inovačním podnikání probíhá jednou za 2 roky s tříletým referenčním obdobím a slouží Evropské unii jako podklad pro srovnání dat o inovačním prostředí a inovačních aktivitách podniků v jednotlivých zemích. Dále pak slouží jako podklad pro různé důležité dokumenty, politiky a strategie inovačního podnikání. Na internetovém serveru Českého statistického úřadu jsou nyní dostupná data za období 2004-2006. Další, pro období 2006-2008, budou zveřejněny až v lednu roku 2010.

O stavu inovačního podnikání u nás vypovídá statistika počtu inovačních podniků. V následující tabulce uvádím celkový počet a procentní podíl inovačních podniků rozčleněné jak podle druhu inovací, tak podle velikosti podniku (malý, střední, velký) za období 20042006 za Českou republiku. Tab. č. 1: Počet a procentní podíl podniků s inovací podle velikosti a odvětví v České republice za období 2004-2006 Ukazatel

Ekonomické subjekty s inovací produktu

Ekonomické subjekty s inovací procesu

Ekonomické Ekonomické subjekty s inovační subjekty s aktivitou organizační inovací

Ekonomické subjekty bez inovačních aktivit

počet

Podíl (%)*

počet

Podíl (%)*

počet

Podíl (%)*

počet

Podíl (%)*

počet

Podíl (%)*

Celkem za ČR

7441

18,5

8815

21,9

11923

29,6

16688

41,4

23478

58,2

Malé (10-49

4632

14,5

5662

17,7

8043

25,1

11741

36,6

20186

63

2097

30,7

2357

34,5

2992

43,8

3854

56,4

2943

43,1

712

49,3

796

55,1

889

61,5

1093

75,7

349

24,2

zaměstnanců) Střední (50-249 zaměstnanců)

Velké (250 a více zaměstnanců)

* ze všech ekonomických subjektů

Pramen: Český statistický úřad, Inovační aktivity v ČR, Inovační

aktivity v ČR-Základní ukazatele, TAB 3 Počet a podíl inovujících podniků (podle druhu inovace) 41

Jak je z tabulky patrné, podíl ekonomických subjektů s inovační aktivitou byl za dané období nižší než podíl ekonomických subjektů bez inovační aktivity. Avšak tato dvě čísla se od sebe moc velkým rozdílem neliší. Téměř polovina ekonomických subjektů v ČR tak věnuje svou 41

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/9605-08-v_letech_2004_2006-02 (červen, 2009)

29

činnost inovacím. Podíváme-li se na rozložení jednotlivých druhů inovací, vidíme, že jednoznačně převládá organizační inovace s 29,6 % následovaná inovacemi procesu s 21,9%. Velmi zajímavé je číselné vyjádření zastoupení počtu podniků podle velikosti. MSP tvoří z celkového počtu 16 668 ekonomických subjektů s inovační aktivitou dohromady 15 595. Význam, jaký je v oblasti inovací přikládán orientaci na malé a střední podniky je tedy více než opodstatněný.

Informace o počtu inovačních podniků v České republice je vhodné uvést i za jednotlivé nižší územně samosprávné celky, tedy kraje. Tato data uvádím v následujícím grafu. Graf č. 2: Podíl inovačních podniků v krajích na celkovém počtu podniků; 2003–2005 a 2004–2006

2004 - 2006 2003 - 2005 Ústecký

Karlovarský

Vysočina

Zlínský

Jihočeský

Královehradecký

Pardubický

Olomoucký

Liberecký

Plzeňský

Jihomoravský

Moravskoslezský

Středočeský

Praha

35 30 25 20 15 10 5 0

Pramen: Český statistický úřad; Inovační aktivity podniků v České republice42

Jak lze z grafu vyčíst, situace se v jednotlivých obdobích liší. Zatímco v letech 2003-2005 převládal nejvyšší podíl inovačních podniků v krajích Vysočina a Olomouckém, v období 2004-2006 dominoval kraj Jihomoravský a hned po něm Praha. Co je dále zajímavé, je umístění Zlínského kraje hned na třetí pozici za období 2004-2006. Toto šetření ČSÚ probíhalo na základě metodiky Eurostatu. Ten za inovační podnik pokládá podnik, který uvedl inovaci produktu, inovaci procesu (technické inovace) nebo měl neukončené nebo přerušené inovační aktivity. Tedy pokud podnik uvedl pouze marketingovou nebo pouze organizační inovaci – netechnické inovace, není podle Eurostatu za čistě inovační podnik

42

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inovacni_aktivity_podniku_v_cr/$File/inovace.pdf (červen, 2009)

30

považován a tedy zahrnut do šetření.43 Tím může dojít k rozporu získaných výsledků s jinými šetřeními, která podniky s pouze netechnickými inovacemi zahrnují. Důležitým faktorem, poukazujícím na míru inovací, je zajisté počet udělených patentů. V České republice se vydáváním patentů zabývá Úřad průmyslového vlastnictví a za posledních několik let počet evropských patentů validovaných v ČR vzrostl. Ovšem počet patentů udělených národní cestou českým přihlašovatelům klesá. Jak plyne ze zprávy Českého statistického úřadu, zahraniční přihlašovatelé převyšují české přihlašovatele a nejvíce zahraničních přihlašovatelů v ČR pochází z Německa. Co se týče zastoupení jednotlivých krajů v počtu udělených patentů, je jejich rozložení následující. Graf č. 3: Počet udělených patentů v ČR českým přihlašovatelům v roce 2000 a 2007 podle kraje

2000 2007

Ústecký

Karlovarský

Vysočina

Zlínský

Jihočeský

Královehradecký

Pardubický

Olomoucký

Liberecký

Plzeňský

Jihomoravský

Moravskoslezský

Středočeský

Praha

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Pramen: Český statistický úřad; ČSÚ a konference Inovace roku 2008; Patenty44

Z grafu vyplývá, že pouze ve 4 krajích (Praha, Plzeňský, Královéhradecký a Jihočeský kraj) se počet udělených patentů českým přihlašovatelům ve sledovaném období zvýšil, což by mohlo nasvědčovat na obecný trend snižování počtu udělených patentů. Opak je ale pravdou. Za posledních asi 5 let (od vstupu ČR do EU) se počet téměř zdvojnásobil, a to především díky možnosti podávat přihlášku u tzv. EPÚ – Evropského patentového úřadu.45

43

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inovacni_aktivity_podniku_v_cr/$File/inovace.pdf (červen, 2009) ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_konference_inovace_roku_2008 (červen, 2009) 45 ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patenty_csu_a_konference_inovace_roku_2008 (květen, 2009) 44

31

2.4.3 Inovační výkonnost podle šetření European Innovation Scoreboard Mezi další šetření a hodnocení stavu inovačních aktivit a inovačního podnikání můžeme zařadit na mezinárodní úrovni EIS – European Innovation Scoreboard (Evropský inovační zpravodaj).

Následující obrázek znázorňuje postavení České republiky v rámci států EU podle ukazatele SII-Summary Innovation Index (Souhrnný inovační index), který vydává každoročně Evropská komise. Tento index je souhrnem několika ukazatelů, které se každoročně upravují a jsou získány na základě šetření Eurostatu a jiných mezinárodních statistik. Metodologie SII je poměrně náročná a musí počítat i s nesrovnalostmi v aktuálnosti údajů za jednotlivé země. Jeho hodnoty nabývají v rozmezí (0;1) a země, které se blíží 1, mají vyšší inovační výkonnost než země blížící se k 0. Podle SII se ČR nachází pod průměrem EU ovšem dynamika vývoje inovační výkonnosti České republiky je vyšší než průměr EU46

Obr. č. 1: Přehled inovační výkonnosti členských států EU (2008, SII-Summary Innovation Index) podle EIS47

Pramen: European Innovation Scoreboard 2008; Comparative analysis of innovation performance (s. 8)48

46

Pro Inno Europe, http://www.proinnoeurope.eu/index.cfm?fuseaction=page.display&topicID=275&parentID=51# (červen, 2009) 47 European Innovation Scoreboard 48 Pro Inno Europe, www.proinno-europe.eu/EIS2008/website/docs/EIS_2008_Final_report.pd (červen, 2009)

32

3 INOVAČNÍ PODNIKÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Zlínský kraj byl zřízen k 1. lednu 2000 sloučením 4 okresů – Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Patří tak mezi 14 vyšších územních samosprávných celků ČR. Jeho území o rozloze 3 964 km2 se nachází na jižní Moravě, zahrnuje 304 obcí a žije zde 590 000 obyvatel.49 Již od minulosti byl se Zlínským krajem spojován spíše průmysl (například obuvnictví, výroba pneumatik nebo letadel apod.), na což má jistě nemalý vliv nízký podíl úrodné půdy ve Zlínském kraji, potřebné pro zemědělskou výrobu. V dnešní době představují průmyslový

potenciál

regionu

oblasti

elektrotechnického

průmyslu,

hutnictví

nebo gumárenského průmyslu.

3.1

Charakteristika Zlínského kraje

Inovační prostředí regionu určuje rozvoj inovačních aktivit. Zázemí, které je prostřednictvím inovačního prostředí podnikům nabízeno, se v nemalé míře podílí na vzniku inovací. Patří sem především podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky, technologická a inovační centra, dále pak vysokoškolské instituce, technická a výzkumná zařízení, podnikatelská struktura a další. Silně ovlivněno je inovační prostředí také makroekonomickou situací regionu a inovační strategií, kterou daný region uplatňuje.

Ekonomickou

situaci

Zlínského

kraje

lze

nastínit

pomocí

několika

základních

makroekonomických ukazatelů jako je HDP, HDP/obyvatele či nezaměstnanost. Za rok 2008 vykazoval Zlínský kraj tyto hodnoty: míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 6,13 %, což je mírně nad průměrem národní hodnoty pro daný rok (5,96 %)50. Celkové HDP dosáhlo 167 186 mil Kč a podíl kraje na HDP České republiky 4,7%.51 Z uvedených ukazatelů lze při srovnání s jinými kraji ekonomické postavení Zlínského kraje označit jako podprůměrné.

Hodnocení inovačního prostředí podle různých faktorů lze shrnout do přehledné tabulky. Toto hodnocení provedlo Technologické centrum Akademie věd ČR a zveřejnilo jej ve své publikaci Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky. V následující tabulce je uvedeno postavení Zlínského kraje vzhledem k ostatním krajům za vybrané ukazatele. 49

ČSÚ, http://www.czso.cz/kraje/zl/hlavni/index3.htm (květen, 2009) ČSÚ, http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_ze_statistickeho_bulletinu_zlinskeho_kraje (červen, 2009) 51 ČSÚ, Krajské srovnání 2007, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/1409-08, (květen, 2009) 50

33

Tab. č. 2: Vybrané faktory inovačního prostředí Zlínského kraje ve srovnání a ostatními

Kraj

Studenti

Pracovní atraktivita

Potenciál technologických center

Investice

Průmyslové zóny

Instituce inovační infrastruktury

Makroekonomická pozice regionu

Výstupy duševního vlastnictví

Náklady na duševní vlastnictví

Koncentrace VaV

Projektová aktivita

kraji ČR

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

1 5 3 3 5 4 4 2 2 2 2 3 2 2

1 1 2 2 3 4 3 3 3 3 3 4 4 5

1 2 4 3 5 5 5 4 4 5 2 3 3 2

1 2 3 5 4 3 4 3 4 4 3 3 4 5

5 1 1 4 4 1 4 1 5 5 3 2 4 3

2 4 2 1 5 3 3 4 3 4 1 4 3 1

1 2 3 3 5 4 5 3 4 4 2 5 5 4

1 3 4 3 5 5 2 2 2 4 2 3 3 2

1 5 1 2 5 4 5 2 3 5 1 1 4 4

1 3 4 4 5 4 3 3 3 4 2 4 4 3

4 2 3 3 5 4 4 2 1 2 2 2 1 3

Vysvětlivky: 1=vysoce nadprůměrný, 2=nadprůměrný, 3=průměrný,4=podprůměrný, 5= vysoce podprůměrný Pramen: Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky (2008, s. 89)

Z tabulky je patrné, že Zlínský kraj jednoznačně nejvíce zaostává ukazateli makroekonomické pozice regionu. Mezi další problémové oblasti se řadí pracovní atraktivita (průměrná mzda ve Zlínském kraji v roce 2008 činila 20 937 Kč na přepočtené osoby, což Zlínský kraj zařadilo na 10. pozici v rámci ČR52), investice nebo například náklady na duševní vlastnictví. V čem Zlínský kraj vyniká, je naopak projektová aktivita a dále pak nadprůměrného hodnocení dosahuje Zlínský kraj pro ukazatel počet studentů. Ostatní ukazatele získaly hodnocení podprůměrné. A to i instituce inovační infrastruktury, kam řadíme vztahy mezi například inovačními centry, podnikatelskými inkubátory apod. Mezi další faktory inovačního prostředí můžeme zařadit podíl výdajů na VaV soukromého sektoru nebo také počet vysokoškolských studentů v oborech přírodovědeckých a technických ve Zlínském kraji. V těchto ukazatelích je Zlínský kraj vzhledem k České republice nadprůměrný. Jeho další silné stránky spočívají v počtu institucí, inkubátorů a dalších subjektů, podporujících inovační podnikání.53 Tyto silné stránky musí však vyvážit ty slabší, 52

ČSÚ, http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_ze_statistickeho_bulletinu_zlinskeho_kraje (červen, 2009) 53 Regionální inovační strategie Zlínského kraje, http://www.inovacezlinskykraj.cz/fileadmin/user_upload/RIS_finalni_verze_10_1_2008.doc (červen, 2009)

34

které region má a mezi které můžeme zařadit například již zmiňovanou podprůměrnou výši regionálního HDP nebo vyšší míru nezaměstnanosti. Ty snižují atraktivitu regionu především pro kvalifikovanou pracovní sílu, jenž je nepostradatelnou součástí utváření znalostně založené ekonomiky a s ní souvisejícími inovacemi. Zlínský kraj by se proto měl zaměřit na zlepšení postavení v národním měřítku, přilákat tak více investic, rizikového kapitálu, kvalifikované pracovní síly a rozšířit spolupráci výzkumných pracovišť a podniků.

3.1.1 Regionální inovační strategie Zlínského kraje Tento dokument se začal vyvíjet již v červnu 2005 a je navržen na období 2008-2013. Toto období se v podstatě shoduje s obdobím určeným pro čerpání financí z evropských fondů, tedy obdobím 2007-2013. Aby bylo čerpání z těchto fondů co nejsnazší, je součástí RIS i Akční plán, který definuje přesné kroky podpory inovací a inovačního podnikání. Na vytvoření RIS se kromě samotného Zlínského kraje podílely také další instituce výzkumu a vývoje a jiná zainteresovaná sdružení. Svým obsahem navazuje RIS na ostatní regionální dokumenty, a to Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (podpora podnikání, především MSP) a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje (rozvoj spolupráce školských institucí a podniků). Struktura Regionální inovační strategie Zlínského kraje je rozdělena do 4 prioritních os a horizontálních cílů. Každá prioritní osa má definované své vlastní cíle. • Prioritní osa A: Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnost (Podpora spolupráce firem s vysokými školami, Podpora spolupráce firem se středními školami). • Prioritní osa B: Podpůrná infrastruktura pro inovační prostředí ve Zlínském kraji (Budování a rozvoj inovačního zázemí, Budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí, Rozvoj poradenského zázemí). • Prioritní osa C: Podpora inovací firem (Podpora absorpční kapacity firem a jejich zapojení do mezinárodních projektů v oblasti inovací, Podpora inovačních aktivit začínajících podnikatelů (spin-out a start up firmy)). • Prioritní osa D: Meziregionální spolupráce a public relations inovací Zlínského kraje (Internacionalizace aktivit podnikatelského, akademického a veřejného sektoru v oblasti inovací, Zvyšování povědomí o inovačních a vědeckovýzkumných aktivitách v rámci Zlínského kraje). Průřezové (horizontální) cíle se zaměřují na eko-inovace, životní prostředí nebo také na rovné příležitosti v oblastech podnikání či VaV. 35

Implementace regionální inovační strategie probíhá prostřednictvím spolupráce s Technickým inovačním centrem, s.r.o., Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje, Univerzitou Tomáše Bati, která se na vytváření RIS významně podílela a ve Zlínském regionu představuje důležitou instituci výzkumu a vývoje či Regionální rozvojovou agenturou Východní Moravy. Naplnění definovaných cílů musí být v souladu s nadnárodními, národními a dalšími regionálními dokumenty.54

3.1.2 Instituce na podporu inovačního podnikání ve Zlínském kraji Důležitou součást inovačního podnikání představují také instituce podporující inovační aktivitu podniků, umístěné ve Zlínském kraji. Patří mezi ně například Technologické inovační centrum a Podnikatelské inovační centrum Zlín, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Vědeckotechnický park při UTB, Regionální podpůrný zdroj, Podnikatelský inkubátor v Kroměříži a Vsetíně, CzechInvest, Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, Regionální centrum kooperace a v neposlední řadě také samotný Zlínský kraj. Pro sdružování firem bylo zřízeno ve Zlínském kraji několik klastrů. V klastrech se sdružují firmy se stejným zaměřením a určitým vztahem k odvětvím převládajícím ve Zlínském kraji. Byly zde založeny tyto klastry: plastikářský, obuvnický, strojírenský a dřevařský-nábytkářský. Dále se také ve Zlínském kraji nachází celkem 9 institucí zabývajících se výzkumem a testováním.55 Zlínský kraj Primární aktér, podílející se na celkovém rozvoji regionu. V oblasti podpory inovací se snaží o rozvoj infrastruktury regionu a podílí se značnou částí na vytváření a plnění regionální inovační strategie. Regionální podpůrný zdroj, s.r.o. Regionální podpůrný zdroj byl založen v roce 2004 za účelem podpory MSP, rozvoje kraje a podnikání. Jeho zakladatelem a vlastníkem je Zlínský kraj. Mezi jeho cíle můžeme zařadit podporu inovací, výzkumu a vývoje či podporu udržitelného rozvoje kraje. Mezi programy Regionálního podpůrného zdroje patří Mikroúvěr a Zlínský regionální úvěr. Program Mikroúvěr je zaměřen především na začínající firmy (spin off56 a start up). Schvalování úvěrů má na starosti úvěrový výbor. Dalším orgánem je dozorčí rada, která má na starosti správný 54

Regionální inovační strategie Zlínského kraje, http://www.inovacezlinskykraj.cz/fileadmin/user_upload/RIS_finalni_verze_10_1_2008.doc (červen, 2009) 55 Inovační portál Zlínského kraje, http://www.inovacnipodnikani.cz/b_podpurna (květen, 2009) 56 Společnost, jež se oddělila od mateřské společnosti a stala se nezávislou

36

chod. Regionální podpůrný zdroj doplňuje možnosti získání financí pro malé a střední podniky, které těžko shání zdroje, například prostřednictvím úvěru v bance, a často tak mohou vzniknout projekty, které by jinak neměli šanci. „Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných regionálních úvěrů umožnit realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů (MSP), kteří svou investici realizují ve Zlínském kraji.“57 Technologické inovační centrum Zlín, s.r.o. Technologické inovační centrum Zlín („TIC“) vzniklo díky spolupráci Univerzity Tomáše Bati a Zlínského kraje v roce 2005. Předmětem jeho činnosti je podpora transferu technologií, ekonomického rozvoje regionu, inovačních firem a vytváření vhodných podmínek pro inovační podnikání či vznik klastrů, spolupráce na inovačních projektech nebo také například plnění Regionální inovační strategie Zlínského kraje. Dále se TIC snaží zvýšit konkurenceschopnost regionu nebo utvářet nová a kvalitní pracovní místa a vhodné zázemí pro výzkum a vývoj.58

Z iniciativy TIC Zlín vzniklo ve Zlínském kraji Podnikatelské inovační centrum, součástí kterého je i podnikatelský inkubátor, vědeckotechnický park, klastry (plastikářský, obuvnický, dřevařů a nábytkářů a chystaný strojírenský) a centrum pro transfer technologií. Uskutečnění těchto projektů bylo umožněno díky částečnému hrazení nákladů z Operačního programu Průmysl a podnikání (Klastry a Prosperita).59 TIC se také spolupodílelo na utváření Regionální inovační strategie Zlínského kraje. Od roku 2006 je členem SVTP - Společnosti vědeckotechnických parků České republiky. Podnikatelské inovační centrum Zlín Provozovatelem tohoto podnikatelského inovačního centra je Technologické inovační centrum Zlín. Jedná se o projekt, který se snaží firmám usnadnit přístup k jednotlivým aktivitám, které TIC Zlín vyvíjí. Proto v budově, kde se centrum nachází, jsou umístěny i další instituce jako Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, regionální pobočka Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest nebo několik vzdělávacích agentur a zároveň zde sídlí mimo jiné i Regionální podpůrný zdroj, specializující se na poskytování

57

Regionální podpůrný zdroj, www.rpz-zlin.cz (květen, 2009) Inovační portál Zlínského kraje, http://www.inovacnipodnikani.cz/b_podpurna#instituce09 (červen, 2009) 59 TIC Zlín, http://www.ticzlin.cz/profil.php (květen, 2009) 58

37

zvýhodněných úvěrů především MSP.60 Jeho součástí jsou podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický park. Podnikatelský inkubátor Zlín Podnikatelský inkubátor představuje prostory nabízené především začínajícím inovativním firmám a podnikatelům, dále pak spin-off a start-up firmám, studentům a absolventům regionálních škol a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, firmám a podnikatelům s krátkou historií nebo také zájemcům o zahájení podnikatelské činnosti. Výhody, které inkubátor nabízí, pomáhají snížit firmám náklady na provoz a usnadnit přístup k informacím. Podnikatelský inkubátor Zlín se zaměřuje na tyto oblasti pomoci: technické a servisní služby, moderní prostory pro lehkou výrobu a poskytování služeb, vzdělávání či poradenské a konzultační služby. V praxi představuje tato pomoc například dotace ve výši 50 % na nájemné v prvním roce, 40 % ve druhém a 30 % ve třetím, zabezpečení společenských prostor, zapůjčení techniky či nábytku, vzdělávací semináře nebo také vyhledávání a rozvoj lidských zdrojů. V současné době je v inkubátoru celkem 9 firem podnikajících například v oblasti textilního designerství, společnost zabývající se výzkumem, cestovní kancelář nebo například advokátní kancelář. Firmy, které se v inkubátoru nachází, mají také možnost čerpat z programu Mikroúvěr, který nabízí Regionální podpůrný zdroj s.r.o.61 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Instituce terciárního vzdělávání, jež ve Zlínském kraji patří spolu s Evropským polytechnickým institutem mezi jediné dvě vysoké školy. Svou činnost zaměřuje mimo jiné i na celoživotní vzdělávání a podporu inovací, výzkumu a vývoje v kraji. V rámci spolupráce poskytuje firmám výzkumné prostředí, a pomáhá jim tak v procesu inovací. Sama vyvíjí činnost v oblasti výzkumu a vývoje. Mezi projekty univerzity patří v oblasti inovačního podnikání Vědeckotechnický park a centrum pro transfer technologií při UTB ve Zlíně.62 Valašskokloboucké podnikatelské centrum, s.r.o. Toto podnikatelské centrum bylo založeno v roce 2007 a to za účelem „podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe s důrazem na progresivní (high-tech) technologie v daném regionu“.63 Činnosti podnikatelského centra jsou tak podřízeny tomuto cíli a vedou k jeho naplňování. Patří mezi ně výzkum a vývoj, 60

TIC Zlín, http://www.ticzlin.cz/pic_o_projektu.php (květen, 2009) TIC Zlín, http://www.ticzlin.cz/inkubator_navigace.php (květen, 2009) http://www.ticzlin.cz/inkubator_pro_koho.php (květen, 2009) 62 Inovační portál Zlínského kraje, http://www.inovacnipodnikani.cz/b_podpurna (červen, 2009) 63 Inovační portál Zlínského kraje, http://www.inovacnipodnikani.cz/b_podpurna#instituce09 (červen, 2009) 61

38

pořádání odborných kurzů a školení, marketingová činnost nebo také například poradenství v oblasti účetnictví.64 Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Tato agentura vznikla v roce 1998 za účelem podpory rozvoje Zlínského kraje. Mezi služby, které nabízí, patří poradenství, projektování, výběrová řízení, dotační management a zpracování strategických rozvojových plánů. Za deset let svého působení využívala k uskutečňování programů dotace z evropských fondů a spolupráci s iniciativami a programy Evropské unie.65 Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. Tato agentura byla založena v roce 2005 a předmětem její činnosti se stala snaha o rozvoj vsetínského regionu v oblastech ekonomického rozvoje, podnikání a především úsilí podpořit inovace a transfer technologií. Svou činností přispívá k usnadnění vzniku inovací a to například těmito službami, které nabízí: pořádání vzdělávacích akcí a seminářů, získávání zdrojů pro projekty, zabezpečení technologického transferu, zabezpečování kontaktů na výzkumná a vývojová střediska a mnoho dalších. Mezi ty nejdůležitější činnosti patří provozování podnikatelského inkubátoru a vědeckotechnologického parku.66 Podnikatelský inkubátor Vsetín Projekt podnikatelského inkubátoru ve Vsetíně byl realizován Agenturou pro ekonomický rozvoj Vsetínska a inkubátor začal fungovat v roce 2007. Na uskutečnění tohoto projektu byla využita dotace z Operačního programu průmysl a podnikání 2004–2006, program Prosperita. Cílem bylo využít chátrající budovu na provozování podnikatelského inkubátoru a centra transferu technologií. Vznikla tak instituce podporující MSP a nově vznikající firmy v regionu.67 Regionální centrum kooperace, a.s. Toto centrum vzniklo z iniciativy města Slavičín, společnosti INTEC, s.r.o. a několika dalších obcí za účelem podpořit MSP, rozvoj lidských zdrojů, usnadnit podnikům přístup k financím. V rámci své činnosti poskytuje firmám poradenství, podává informace, usnadňuje transfer 64

Inovační portál Zlínského kraje, http://www.inovacnipodnikani.cz/b_podpurna#instituce09 (červen, 2009) Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, http://www.rra-vychodnimorava.cz/page/1952.co-delame/ (červen, 2009) 66 Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., http://www.aerv.cz/?sekce=o-nas&text=napln-cinnosti (červen, 2009) 67 Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, http://www.aerv.cz/?sekce=podnikatelskyinkubator&text=podnikatelsky-inkubator-vsetin (červen, 2009) 65

39

technologií, poskytuje administrativní služby nebo také nabízí firmám prostory pro jejich činnost.68 Mezi projekty, které centrum zrealizovalo, patří Vědeckotechnický park Slavičín a Podnikatelské centrum Slavičín. Podnikatelské centrum Slavičín Provozovatelem tohoto centra je Regionální centrum kooperace, a.s. Mezi služby, které podnikatelské centrum nabízí, patří například poradenství v rámci informačních technologií, účetnictví a jiných oblastech souvisejících s podnikáním, služby v oblasti marketingu, pronájem prostor a vybavení, podpora rozvoje lidských zdrojů a jiné.69 Při podnikatelském centru Slavičín navíc funguje i Vědeckotechnický park a Podnikatelský inkubátor.70

V roce 2008 vznikla ve Zlínském kraji první regionální síť podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků a center transferu technologií v ČR. Tato síť vznikla na základě podpisu smlouvy o spolupráci mezi Technologickým inovačním centrem, s.r.o., Agenturou pro ekonomický rozvoj Vsetínska, Regionálním centrem kooperace a Valašskoklobouckým podnikatelským centrem.71 Čímž byla usnadněna spolupráce mezi jednotlivými institucemi. Obr. č. 2: Regionální síť 72

Ve Zlínském kraji se při vytváření inovačního prostředí angažuje mimo jiné i Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Ta se za svou dobu existence (od r. 1993) v tomto kraji podílela na 8 % z celkového počtu projektů, tedy celkem na 19 projektech. Výše investic do inovací ve Zlínském kraji přes agenturu CzechInvest dosáhla 1 591,67 mil CZK a vytvořilo se zde 239 pracovních míst.73 68

Regionální centrum kooperace, a.s., http://www.rckas.cz/index.php/o-nas/51-historie-a-souasnost/54-historie-asouasnost (červen, 2009) 69 Podnikatelské centrum Slavičín, http://pcs.rckas.cz/index.php/sluby-podnikatelskeho-centra (červen, 2009) 70 Podnikatelské centrum Slavičín, http://pcs.rckas.cz/index.php/o-podnikatelskem-centru (červen, 2009) 71 TIC Zlín, http://www.ticzlin.cz/spolupracovali_regionalnisit.php (červen, 2009) 72 TIC Zlín, http://www.ticzlin.cz/images/map.gif (červen, 2009) 73 CzechInvest, www.czechinvest.org/nove-investice-v-krajich-k-nejlepsim-patri-cechy-morava-i-slezsko (květen, 2009)

40

3.2

Inovační podnikání ve Zlínském kraji

Inovační portál Zlínského kraje nabízí inovačním firmám možnost zaregistrovat se v databázi, která by mohla sloužit jako přehled inovačních firem ve Zlínském kraji. V současné době (červen, 2009) se v registru nachází 53 inovačních firem74, zabývajících se jak průmyslovou výrobou, tak různými službami v oboru softwaru apod. Toto číslo je ovšem zkresleno tím, že v databázi

nejsou

registrované

veškeré

inovační

podniky ze

Zlínského

kraje,

a proto pro další přehled uvádím data získaná ČSÚ. Z databáze firem bych však ráda zmínila například firmu 5M s.r.o., která získala v letech 2005 a 2008 cenu inovace roku, udělovanou Asociací inovačního podnikání ČR. Tato firma podniká v oblasti materiálů a komponent pro pokrokové a inovativní výrobky a aplikace a založena byla v roce 1992. V následujícím grafu uvádím počet inovačních podniků za jednotlivé kraje v období 20042006, rozčleněné na technické a netechnické inovace. Lze zde vysledovat určitý všeobecný trend v převaze netechnických inovací nad technickými, na což má jistě velký vliv finanční nákladnost technických inovací a jejich náročnost na vybavení, potřebné pro výzkum a vývoj. Graf č. 4: Celkový počet inovačních podniků v jednotlivých krajích za období 2004– 2006

Technické inovace-počet Netechnické inovacepočet

Karlovarský Vysočina Liberecký Pardubický Královehradecký Plzeňský Jihočeský Ústecký Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Středočeský Jihomoravský Hl.město Praha

4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Pramen: Český statistický úřad; Inovační aktivity v ČR-regionální třídění; TAB 46-1 Počet a podíl inovujících podniků dle typu inovačních aktivit v ČR podle krajů, TAB 46-2 Počet a podíl inovujících podniků dle typu inovačních aktivit v ČR podle krajů

74 75

75

Inovační portál Zlínského kraje, http://www.inovacnipodnikani.cz/c_seznam (červen, 2009) ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/9605-08-v_letech_2004_2006-03 (červen, 2009)

41

Tento přehled zahrnuje podniky, které ve sledovaném období zavedly inovaci technickou, představující inovaci produktu a procesu, nebo inovaci netechnickou, která je reprezentována inovací produktu a procesu. Ve Zlínském kraji, stejně jako ve většině ostatních, převládají netechnické inovace. Přičemž lze za tohle období Zlínský kraj označit jako nadprůměrný. V následujícím grafu je uveden podíl inovačních podniků podle krajů na celkovém počtu inovačních podniků. V tomto šetření, skončil Zlínský kraj jako pátý s podílem 6,3 %. Stále se ale řadí k nadprůměru při srovnání v rámci ČR. Graf č. 5: Podíl inovačních podniků podle krajů na celkovém počtu inovačních podniků 2004–2006 25,00%

23,00%

20,00% 13,50%

15,00%

Podíl v % 9,20%

10,00%

6,30% 5,80% 5,50% 5,40% 5,20% 4,40% 4,30% 3,80% 3,60%

5,00%

2,00%

0,00% Karlovarský kraj

Vysočina

Liberecký

Pardubický

Královehradecký

Plzeňský

Jihočeský

Ústecký

Olomoucký

Zlínský

Středočeský

Moravskoslezský

Praha

Pramen: Český statistický úřad; Inovační aktivity podniků v České republice v letech 2004-2006, Inovační podniky76

Zajímavé zhodnocení inovačních aktivit ve Zlínském kraji nabízí také rozčlenění podniků podle toho, jaký druh inovací provádí. Ve Zlínském kraji převládají s 28,4 % organizační inovace a následovány jsou inovacemi procesu. Výsledky za všechny druhy inovací jsou zobrazeny v grafu č. 6.

76

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/9605-08 (červen, 2009)

42

Graf č. 6: Podíl inovujících podniků podle druhu inovace ve Zlínském kraji, 2004-2006 30,00%

28,40% 25,30%

25,00%

21,10%

19,60%

20,00% Podíl v %

15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Organizační inovace

Inovace procesu

Inovace produktu

Marketingová inovace

Pramen: Český statistický úřad; Inovační aktivity podniků v České republice v letech 2004-2006, Typy inovačních aktivit77

3.2.1 Vstupy inovačního podnikání Velmi důležitý vstup inovačního podnikání představují výdaje na VaV nebo také lidské zdroje. Strukturu výdajů na VaV lze členit podle sektoru provádění nebo také podle zdrojů financování. Následující graf znázorňuje rozložení výdajů na VaV podle sektoru provádění mezi podnikatelský, vládní, soukromý neziskový sektor a sektor vyššího odborného a vysokého školství. Graf č. 7: Výdaje na VaV ve Zlínském kraji podle sektoru provádění (v tis. KČ)

2 000 000 1 538 020

1 575 774

2006

1 500 000

2007

1 000 000 500 000

105948

138 799 1 835

0

1 178

Soukromý neziskový sektor

Vládní sektor

Sektor VOŠ a VŠ

Podnikatelský sektor

0

4 786

Pramen: Český statistický úřad, Tab. 26 Výdaje na VaV uskutečněné v jednotlivých krajích ČR podle sektorů provádění 77

78

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/9605-08, (červen, 2009)

43

Z grafu je patrný mírný nárůst mezi lety 2006 a 2007 u všech sektorů. Nejvyšší podíl na provádění jednoznačně zastupuje sektor podnikatelský, druhý sektor, který se poměrně výrazným způsobem podílí na provádění výdajů na VaV, představuje sektor vyššího odborného a vysokého školství. Zajímavý je také fakt, že soukromý sektor se v roce 2006 na provádění VaV podle ČSÚ neúčastnil. Co se týče financování, kromě podnikatelského sektoru, který i v této oblasti zastává prvenství, představuje důležitý zdroj financí pro VaV sektor vládní. Druhým extrémem k vysokému podílu podnikatelského sektoru je naopak soukromý neziskový sektor, který se podle Českého statistického úřadu v obou zjišťovaných letech na financování VaV v podstatě vůbec nepodílel. Graf č. 8: Výdaje na VaV ve Zlínském kraji podle zdrojů financování (v tis. KČ) 1 400 000

1 260 410

2006

1 137 639

1 200 000

2007

1 000 000 800 000 600 000

449 036 373 952

400 000 4 231

3823

0

0

7 210

5 149 12 086

2 061

Veřejné zahraniční zdroje

Soukromé zahraniční zdroje

Zezahraničí

Soukromý neziskový sektor

Sektor vyššího školství

Vládní sektor

Podnikatelský sektor

0

117 953

130 039

200 000

Pramen: Český statistický úřad; Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2007; Tab. 27 Výdaje na VaV uskutečněné v jednotlivých krajích ČR podle zdrojů financování 79

Z obou grafů vyplývá, že sektorem, který se z největší části podílí jak na financování, tak na provádění VaV, představuje podnikatelský sektor. Ten si sám financuje svůj výzkum a vynakládá tak vysoké výdaje na VaV. Druhým velmi významným sektorem je sektor vládní.

78 79

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/9601-08 (červen, 2009) ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/9601-08 (červen, 2009)

44

3.2.2 Výsledky výzkumu a vývoje ve Zlínském kraji Jako výsledky výzkumu a vývoje většinou vznikají inovované produkty, technologie apod. A jelikož dnes je již téměř nepředstavitelné vynakládat finance a úsilí do výzkumu, bez toho aniž by jeho výsledky byly následně chráněny, lze uvést data za tento ukazatel, kterým je aktivita podniků v oblasti využívání patentů, ochranných známek, užitných vzorů a jiných forem ochrany duševního vlastnictví.

V tabulce č. 3 uvádím počet podaných přihlášek k udělení patentu v jednotlivých krajích. Ve Zlínském kraji lze vysledovat poměrně výrazný propad z roku 2001 na rok 2002 a tento pokles se udržel až do roku 2006, kdy počet přihlášek opět převýšil 30. Za rok 2007 můžeme počet podaných přihlášek ve Zlínském kraji označit jako mírně nadprůměrný – 6 krajů podalo přihlášek více, 6 méně a Královéhradecký kraj stejně.

Tab. č. 3: Přihlášky vynálezů podané u ÚPV ČR přihlašovateli z ČR podle krajů v letech 2000-2007 celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2000 556 166 63 19 19 1 27 36 24 24 3 65 15 37 58

2001 566 173 37 17 20 0 22 34 29 45 11 76 19 33 51

2002 523 152 30 22 27 6 19 14 24 46 21 77 22 21 44

2003 621 204 38 33 19 3 25 23 19 39 13 78 38 28 61

2004 623 182 47 26 21 5 14 37 46 48 13 76 32 23 55

2005 582 194 62 29 13 11 17 36 28 32 10 66 19 24 43

2006 639 213 55 26 15 8 37 34 24 39 13 69 23 34 52

2007 711 241 70 23 24 3 29 44 35 47 18 74 21 35 48

Pramen: Český statistický úřad; Přihlášky vynálezů podaných u ÚPV ČR v letech 2000-200780

80

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika (červen, 2009)

45

V následující tabulce je uveden počet již udělených patentů, opět za jednotlivé kraje.

Tab. č. 4: Udělené patenty v České republice přihlašovatelům z ČR podle krajů v letech 2000 až 2007 celkem Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2000 268 67 3 27 1 9 27 37 19 18 15 18 9 7 15

2001 241 70 10 43 1 5 17 17 6 7 11 29 13 7 6

2002 239 72 9 29 0 3 18 19 8 18 15 13 10 11 14

2003 258 84 3 33 1 12 24 20 8 17 8 23 8 3 15

2004 291 77 5 34 0 22 18 25 14 12 12 40 14 3 16

2005 346 114 10 27 4 18 24 28 16 16 14 51 10 7 8

2006 265 91 13 30 5 10 26 24 11 6 8 18 10 6 8

2007 235 84 6 19 2 11 18 19 13 13 18 20 1 6 6

Pramen: Český statistický úřad; Počet patentů udělených v ČR přihlašovatelům z ČR podle krajů81

Za rok 2007 mají jen dva kraje uděleno méně patentů a dva stejně. Zbylé kraje Zlínský kraj poměrně značně převyšují. Lze si také povšimnout vývoje počtu udělených patentů, který je bez výrazných kolísání kromě let 2001-2002-2003, kdy došlo nejdříve k výraznému nárůstu a následně pak ještě výraznějšímu poklesu. Jak je patrné, nejen za rok 2007 se Zlínský kraj z tohoto hlediska jeví jako velice podprůměrný.

3.2.3 Příklady projektů ze strukturálních fondů z oblasti inovačního podnikání ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji se za finanční podpory ze strukturálních fondů zrealizovalo hned několik projektů. Z těch úspěšných můžeme uvést například případovou studii Slovácké strojírny, Technologické inovační centrum, IGTT, NWT Computer nebo TOMA. Všechny tyto případové studie byly spolufinancovány z programu OPPP 2004-2007 (Operační program Průmysl a podnikání).82 Pokud se zaměříme na čísla, lze uvést, že pro toto období bylo podáno 346 žádostí a 222 z nich získalo podporu v celkové výši 740 milionů Kč. Jedním z nejúspěšnějších projektů v získávání finanční podpory byl projekt vědeckotechnický park

81 82

ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika (červen, 2009) CzechInvest, http://www.czechinvest.org/zl-projekty-sf (červen, 2009)

46

při UTB, kdy podpora činila 75 %.83 Dalším úspěšným příjemcem dotací z OPPP 2004-2006 bylo TIC Zlín, které z požadovaných 17 045 656 Kč obdrželo celkem 16 819 113 Kč.84 Obr. č. 3: Porovnání výše dotace a schválené výše dotace v programech OPPP v letech 2004–2006 ve Zlínském kraji

Pramen: CzechInvest; Úspěšné projekty ze strukturálních fondů85

Na obrázku je znázorněna úspěšnost v získávání dotací na jednotlivé projekty podle oblasti, nejvyšší podíl podpory získaly projekty v rámci programů Prosperita a Inovace. Lze tedy předpokládat, že i výsledky získávání finančních podpor z OPPI 2007-2013 budou pro Zlínský kraj pozitivní a že přínos tohoto programu usnadní Zlínskému kraji jeho rozvoj.

3.2.4 Dotazníkové šetření Pro vytvoření části mé bakalářské práce jsem se rozhodla požádat o spolupráci samotné podniky ve Zlínském kraji a za tímto účelem jsem sestavila dotazník. Cílem dotazníku bylo získat ucelený přehled o inovačních podnicích ve Zlínském kraji aplikací obecných poznatků uvedených v mé práci. Dotazník obsahoval otázky, jako například o jakou firmu se jedná, zda malý, střední či velký podnik; zda firma inovuje; zda spolupracuje s centry určenými pro inovační podniky; jaké zdroje používá pro financování svého podnikání nebo zda vlastní nějakou formu právní ochrany a jiné (kompletní dotazník viz příloha). Snahou bylo získat zpětnou vazbu a dostatečně reprezentativní vzorek. Tato snaha se však nepotkala se zájmem na straně podniků a vyplněných dotazníků se mi nevrátilo dost na to, aby se data z nich získaná dala použít jako spolehlivý obraz o inovačních aktivitách podniků ve Zlíně (ze 100

83

Ministerstvo průmyslu a obchodu, http://www.mpo.cz/dokument59462.html (červen, 2009) Výroční zpráva TIC Zlín za rok 2008, http://www.ticzlin.cz/content/vyrocni_zprava_2008.pdf 85 CzechInvest, http://www.czechinvest.org/data/imgs/00371l.jpg (červen, 2009) 84

47

rozeslaných se mi navrátilo 15). I přesto však považuji získané výsledky určitým způsobem za zajímavé, a proto jim věnuji tuto závěrečnou podkapitolu. Ze získaných dotazníků jsem došla k následujícím závěrům. Většina firem, jež mi na dotazník odpověděla, se řadí mezi malé nebo střední podniky. Pouze jedna spadá do kategorie velké. Dále je také pozitivním zjištěním, že víc jak polovina respondentů spolupracuje s výzkumnými ústavy nebo dokonce vlastní své vývojové centrum. Pokud spolupracuje, jedná se o centra z celé republiky nebo také vysoké školy (Vysoké učení technické v Brně nebo UTB ve Zlíně), některé z firem spolupracují dokonce i se zahraničními instituty. Inovační prostředí ve Zlínském kraji považuje většina firem za podprůměrné a také v otázce zda znají nějaké organizace či subjekty podporující inovační podnikání ve Zlínském kraji, nedokázaly žádné vyjmenovat. Není tedy překvapující, že jen málo z těchto firem je součástí podnikatelského inkubátoru, klastru nebo vědeckotechnického parku. Pozitivním poznatkem je, že více jak ¾ respondentů se považuje za inovační a jednoznačně převládají inovace technické nad netechnickými. Největší překážkou pro inovační aktivitu podniků se ukázaly dva faktory, a to vysoké inovační náklady a vysoké riziko. Pozitivní odezvy se mi dostalo na otázku č. 3, kde se tážu na formy ochrany duševního vlastnictví, které firma uplatňuje. Nadpoloviční počet firem uplatňovalo více forem ochrany zároveň. Poslední část dotazníku byla věnována způsobu financování firem. V tomto ohledu jednoznačně převládají vnitřní finanční zdroje a více jak polovina firem využila podpory některého z operačních programů. Proces získávání podpory však shledávají za administrativně náročný a s nepřiměřenou prodlevou mezi poskytnutím podpory a podáním žádosti.

48

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala inovačním podnikáním ve Zlínském kraji. První dvě kapitoly jsou

věnovány převážně

teoretickým

poznatkům.

První

kapitola

slouží

jako seznámení se s tématem inovací a základními pojmy, které jsou pro danou oblast zásadní. Pojem inovační prostředí představuje základní předpoklad vzniku inovačních aktivit, a proto jej pro inovační podnikání považuji za velice důležitý. Druhou kapitolu věnuji základním poznatkům o inovačním podnikání v České republice. Jsou zde rozebrány jednotlivé faktory utvářející inovační prostředí České republiky, a to dokumenty podporující inovační podnikání, systém inovačního podnikání v ČR a jeho některé subjekty a také možnosti financování inovačních podniků. Poslední část druhé kapitoly je věnována nastínění situace inovačního podnikání v České republice a obsahuje několik názorných grafů či tabulek zobrazujících fakta o počtu inovačních podniků v České republice nebo postavení České republiky ve světovém měřítku.

Ve třetí kapitole se zaměřuji na inovační podnikání ve Zlínském kraji, a to s důrazem na inovační prostředí a jeho vliv na inovační aktivity. Z použitých dat lze vyvodit podmínky inovačního prostředí, které podnikům Zlínský kraj nabízí. Mezi pozitivní stránky inovačního prostředí ve Zlínském kraji lze zahrnout poměrně vysoký podíl výdajů soukromého sektoru na výzkum a vývoj nebo například vysoký počet inovačních center a jiných ústavů věnujících se podpoře inovačního podnikání. Zlínský kraj zahrnuje poměrně vysoký počet inovačních center, inkubátorů, klastrů a dalších subjektů, které nabízí podnikům služby v oblasti inovačního podnikání, a usnadňují tak jeho rozvoj v kraji. Mezi těmito centry také vyvíjí Zlínský kraj snahy o zintenzivnění jejich další spolupráce. Důkazem toho je například vznik regionální sítě podnikatelských inkubátorů nebo také začlenění cíle zvýšení spolupráce mezi těmito subjekty do Regionální inovační strategie, kterou Zlínský kraj vypracoval. Tato strategie by měla Zlínskému kraji posloužit jako určité vodítko při uplatňování jednotlivých kroků v oblasti znalostně založené ekonomiky, tedy při podpoře inovačního podnikání a následného rozvoje kraje.

Jako negativum, se kterými se Zlínský kraj v oblasti inovačního podnikání a podmínek pro jeho další rozvoj potýká, lze označit makroekonomickou situaci kraje a negativní dopad této stránky na jeho atraktivitu. Zlínský kraj by se měl ve své snaze o zvýšení inovačních aktivit, a tedy i inovačního podnikání, zejména zaměřit na zlepšení jeho postavení 49

v celonárodním měřítku a přilákání nových investic. Dále by se měl soustředit na zintenzivnění vztahů mezi institucemi inovační infrastruktury a ostatními subjekty nacházejícími se ve Zlínském kraji (VŠ zařízení, technologické ústavy, výzkumná zařízení a další) a také podporu transferu technologií. Při získávání financí z operačních programů byl Zlínský kraj v období 2004–2006 (Operační program průmysl a podnikání) velmi úspěšný, zejména pak v oblasti inovací. V této oblasti by měl navázat na úspěchy a pokračovat v nich I nadále v současném období 2007–2013 a snažit se získat finanční prostředky z Operačního programu podnikání a inovace, který je pro toto období určen.

Inovační aktivitu podniků ve Zlínském kraji lze charakterizovat podle zjištěných dat jako nadprůměrnou. Především za období 2004–2006 vykazoval Zlínský kraj vysoké procento inovačních podniků vzhledem k národnímu srovnání. Oproti období 2003–2005 se tak posunul na třetí místo v národním měřítku hned za Jihomoravský kraj a Prahu, podle šetření ČSÚ, která jsou založena na kritériích Eurostatu. Stejně jako ve většině ostatních krajů ČR i zde převládají, podle šetření provedených Českým statistickým úřadem, inovace netechnické. Zajímavé ovšem je, že většina respondentů mého dotazníkového šetření uvedla jako inovace, na které se orientují, inovace technické. Tento poznatek je však, bohužel, zkreslený počtem získaných dotazníků, a proto na něj nelze brát zřetel a stavět proti podrobným statistikám ČSÚ. Podíváme-li se na ukazatel výsledků výzkumu a vývoje, počet udělených patentů ve Zlínském kraji, je vidět jeho podprůměrná hodnota ve srovnání s většinou ostatních krajů. Ve prospěch inovačních aktivit ale vypovídá projektová aktivita uskutečňovaná ve Zlínském kraji. Ta získala podle analýzy Rady pro výzkum a vývoj hodnocení jako vysoce nadprůměrné.

50

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie a publikace [1]

JÁČ, Ivan – RYDVALOVÁ, Petra - ŽIŽKA, Miroslav: Inovace v malém a středním podnikání. Computer Press, 2005, 174s., ISBN 8025108538

[2]

SKOKAN, Karel: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Repronis Ostrava, 2004, 159 s., ISBN 8073290596

[3]

BEDNÁŘOVÁ, Dagmar: Inovace a klastry v rozvoji regionů: Jihočeský kraj a Horní Rakousko: vědecká monografie. Jihočeská univerzita, 2007, 64s., ISBN 9788070409527

[4]

KADEŘÁBKOVÁ, Anna: Výzvy pro podnikání – inovace a vzdělání: Česká republika na cestě ke znalostní ekonomice. LINDE nakladatelství s.r.o., 2004, 199s., ISBN 8086131505

[5]

ŠVEJDA, Pavel a kol: Základy inovačního podnikání. Asociace inovačního podnikání, Praha 2002, 231s., ISBN 80-903153-1-3

[6]

Technologické centrum Akademie věd ČR. Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky. Sociologické nakladatelství [online]. 2008, 147s. Dostupné na WWW:

[7]

Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010, [online]. 2005, 50s. Dostupné na WWW:

[8]

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Operační program podnikání a inovace 2007-2013 [online]. 2007, 158s. Dostupné na WWW: http://www.mpo.cz/dokument12175.ht ml>

[9]

Úřad vlády České republiky. Národní inovační strategie ČR [online]. 2004, 20s. Dostupné na WWW:

[10]

Úřad vlády ČR, Rada pro vědu a výzkum. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008 [online]. 2008, 169s. Dostupné na WWW:

[11]

Regionální inovační strategie Zlínského kraje [online]. 2007, 83s. Dostupné na WWW:

51

[12]

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Operační program Průmysl a podnikání na léta 2004-2006. 2003, 141s. [online]. Dostupné na

Internetové zdroje [1]

Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST, www.czechinvest.org

[2]

Technologické inovační centrum Zlín, www.ticzlin.cz

[3]

Vláda České republiky, www.vlada.cz

[4]

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, www.mpo.cz

[5]

Inovační portál Zlínského kraje, www.inovacnipodnikani.cz

[6]

Asociace inovačního podnikání ČR, www.aipcr.cz

[7]

Ministerstvo pro místní rozvoj, www.mmr.cz

[8]

CzechTrade, www.czechtrade.cz

[9]

Českomoravská rozvojová a záruční banka, www.cmzrb.cz

[10]

Technologické centrum AV ČR, www.tc.cz

[11]

Internetový portál o inovacích, www.inovace.cz

[12]

Pro Inno Europe, www.proinno-europe.eu

[13]

Společnost vědeckotechnických parků, www.svtp.cz

[14]

Úřad průmyslového vlastnictví ČR, www.upv.cz

[15]

Stránky Evropské komise, http://ec.europa.eu

[16]

Technologický profil ČR, www.techprofil.cz

[17]

Českomoravská záruční a rozvojová banka, www.cmzrb.cz

[18]

Regionální podpůrný zdroj, www.rpz-zlin.cz

[19]

Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, www.rra-vychodnimorava.cz

[20]

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, www.aerv.cz

[21]

Podnikatelské centrum Slavičín, http://pcs.rckas.cz

52

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AIP ČR

Asociace inovačního podnikání České republiky

BRIS-Praha

Bohemian Regional Innovation Strategy (Inovační strategie pro region Praha)

CIP

Rámcový

program

Konkurenceschopnost

a inovace

2007–2013 ČMZRB

Českomoravská záruční a rozvojová banka

ČSÚ

Český statistický úřad

CZECHINVEST

Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHTRADE

Česká agentura na podporu obchodu

EIS

European Innovation Scoreboard

EPÚ

Evropský průmyslový úřad

EUR

Zkratka pro Euro, měnu eurozóny

EUROSTAT

Evropský statistický úřad

EU-27

Evropská unie po rozšíření na 27 členů

HDP

Hrubý domácí produkt

ICT

Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technologie)

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSP

Malé a střední podniky

NIS

Národní inovační strategie

OPPI

Operační program Podnikání a inovace

OPPP

Operační program průmysl a podnikání

RIS

Regionální inovační strategie

SII

Summary Innovation Index

SVTP

Společnost vědeckotechnických parků

Technologické centrum AV Č

Technologické centrum akademie věd České republiky

TIC

Technologické inovační centrum

ÚPV

Úřad průmyslového vlastnictví

UTB

Univerzita Tomáše Bati

VaV

Výzkum a vývoj

53

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Počet a procentní podíl podniků s inovací podle velikosti a odvětví v České republice za období 2004-2006 ........................................................................................ 29 Tab. č. 2: Vybrané faktory inovačního prostředí Zlínského kraje ve srovnání a ostatními kraji ČR..................................................................................................................................... 34 Tab. č. 3: Přihlášky vynálezů podané u ÚPV ČR přihlašovateli z ČR podle krajů v letech 2000-2007......................................................................................................................... 45 Tab. č. 4: Udělené patenty v České republice přihlašovatelům z ČR podle krajů v letech 2000 až 2007 ............................................................................................................................. 46

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj v % HDP, 2006............................................... 28 Graf č. 2: Podíl inovačních podniků v krajích na celkovém počtu podniků; 2003–2005 a 2004–2006........................................................................................................................ 30 Graf č. 3: Počet udělených patentů v ČR českým přihlašovatelům v roce 2000 a 2007 podle kraje.................................................................................................................................. 31 Graf č. 4: Celkový počet inovačních podniků v jednotlivých krajích za období 2004–2006 .. 41 Graf č. 5: Podíl inovačních podniků podle krajů na celkovém počtu inovačních podniků 2004–2006........................................................................................................................ 42 Graf č. 6: Podíl inovujících podniků podle druhu inovace ve Zlínském kraji, 2004-2006 ...... 43 Graf č. 7: Výdaje na VaV ve Zlínském kraji podle sektoru provádění (v tis. KČ) .................. 43 Graf č. 8: Výdaje na VaV ve Zlínském kraji podle zdrojů financování (v tis. KČ)................. 44

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Přehled inovační výkonnosti členských států EU (2008, SII-Summary Innovation Index) podle EIS............................................................................................................... 32 Obr. č. 2: Regionální síť........................................................................................................... 40 Obr. č. 3: Porovnání výše dotace a schválené výše dotace v programech OPPP v letech 2004– 2006 ve Zlínském kraji..................................................................................................... 47

54

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1

55

Příloha 1 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc prostřednictvím vyplnění tohoto dotazníku, který slouží výhradně jako doplňující zdroj informací k vypracování mé bakalářské práce o inovačním podnikání ve Zlínském kraji. Informace v něm získané nebudou použity k žádným jiným účelům. Dotazník jsem se snažila strukturovat tak, aby Vám zabral co nejméně času, a budu Vám velmi vděčná, když mi vyplněný dotazník zašlete do 21. 6. 2009 na e-mail [email protected]. Děkuji za Vámi projevenou ochotu, s pozdravem Lenka Turková

1) Ve kterém roce vaše firma vznikla?

2) Řadí se vaše firma mezi malé nebo střední podniky? ano, malý podnik (do 49 zaměstnanců) ano, střední podnik (do 249 zaměstnanců) ne 3) Spolupracujete s výzkumnými ústavy nebo máte v rámci firmy své vlastní vývojové centrum? spolupracujeme s výzkumnými ústavy máme vlastní výzkumné, vývojové či jiné centrum, zabývající se inovacemi ne, ani jedna z možností 4) Pokud spolupracujete s výzkumnými ústavy, tak s kterými?

5) Jak se vám z vašeho pohledu jeví inovační prostředí ve Zlínském kraji? příznivé podmínky pro inovační aktivity 56

průměrné podmínky pro inovační aktivity nedostatečné podmínky pro inovační aktivity 6) Znáte ve Zlínském kraji nějaké organizace, sdružení či jiné subjekty, věnující se pomoci firmám při utváření inovací? Jestli ano, tak které? ne ano Které: 7) Považujete svou firmu za inovační? ano ne 8) V oblasti inovací se orientuje vaše firma spíše na technické (produktové a procesní) nebo netechnické (organizační a marketingové) inovace? technické netechnické inovacím se nevěnujeme 9) Co vidíte jako hlavní důvod toho, že firma nezavádí inovace? vysoké inovační náklady nedostatek finančních prostředků vysoké riziko neúspěchu prorazit na trhu s inovovaným produktem nebo službou nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla Jiné: 10) Byl stav inovačního prostředí důvodem, proč je vaše firma umístěna právě ve Zlínském kraji? ano ne také, mimo jiné 11) Je vaše firma součástí některého z těchto subjektů? ano

57

ne

vědeckotechnický park klastr podnikatelský inkubátor Jiné: 12) Pokud je součástí, v čem vidíte největší přínos? snazší přístup k informacím snazší přístup k podporám z programů snížení nákladů navázání důležitých kontaktů Jiné: 13) Vlastní váš podnik patent, užitný vzor či jinou formu ochrany duševního vlastnictví? ano

ne

patent užitný vzor ochranná známka průmyslový vzor autorská práva

Jiné: 14) Čerpal nebo čerpá váš podnik podpory z nějakého operačního programu? ano ne Pokud ne, přeskočte na otázku č. 17

58

15) Jaký je podle Vás proces podávání žádosti o podporu z operačních programů? jednoduchý systém podání žádosti a rychlé vyřízení složitá administrativa nepřiměřená prodleva mezi uznáním žádosti a samotným převodem poskytnuté podpory Jiné: 16) Myslíte, že bez podpory z operačních programů by váš podnik dnes byl na jiné úrovni nebo by třeba vůbec nevznikly některé vaše projekty? ano ne 17) Využívá vaše firma k financování spíše vnitřní zdroje financování (vlastní zdroje) nebo vnější (půjčky, úvěry apod.)? vnitřní vnější 18) Pokud vnější, patří mezi ně i například alternativní zdroje financí jako jsou venture kapitál nebo business angels? ano ne 19) Využíváte služeb nabízených Regionálním podpůrným zdrojem s.r.o.? ano ne 20) Pokud ano, kterých? Mikroúvěr Zlínský regionální úvěr Jiné:

21) Je něco, co v oblasti inovačního podnikání ve Zlínském regionu postrádáte?

59