MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Analýza kvality života ve vybraném regionu Bakalářská práce
Autor: Pavlína Staňková Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno, 2012
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma ,,Analýza kvality života ve vybraném regionu“ vytvořila samostatně pod vedením pana doc. Ing. Jaroslava Jánského, CSc. a s použitím literatury uvedené v seznamu.
V Brně dne 21. 5. 2012
……………………
Podpis
Poděkování:
Tímto bych chtěla velice poděkovat panu Doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za odborné vedení mé práce, možnosti konzultace, poskytnuté neocenitelné rady a také za vlídný přístup a shovívavost při zpracovávání mé bakalářské práce. Dále velmi děkuji panu Ing. Josefovi Smetanovi, manažerovi Regionu Podluží, za vstřícnost, ochotu spolupracovat a poskytnuté informace a rovněž děkuji všem starostům, kteří byli ochotni mé práci pomoci prostřednictvím dotazníkového šetření.
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá analýzou kvality v života v Regionu Podluží. V literární rešerši jsou vymezeny pojmy obec, dobrovolný svazek obcí, město, venkov, mikroregion, místní akční skupina a kvalita života. Ve vlastní práci jsou popsána základní data týkající se svazku a jeho stavební kameny, mikroregion je obecně charakterizován po stránce hospodářské, demografické, technické, sociální, kulturní a z hlediska životního prostředí. Následující části jsou věnovány rozpočtům mikroregionu a vybraných obcí a místní akční skupině Dolní Morava, v závěru bakalářské práce je potom vyhodnoceno dotazníkové šetření mezi starosty obcí.
Klíčová slova: obec, dobrovolný svazek obcí, mikroregion, rozpočet
Abstract
The bachelor thesis deals with the analysis of quality of life in Region Podluží. In literature search there are defined following terms: municipality, voluntary association of municipalities, city, countryside, micro-region, local action group and quality of life. In my own work there are described basic data about the association and its building blocks, the micro-region is characterized in general in terms of economy, demography, technique, sociality, culture and environment. The following parts are dedicated to budgets of the micro-region and chosen municipalities and to local action group Dolní Morava, at the end of this bachelor thesis the questionnaire survey among the mayors is accomplished.
Key words: municipality, voluntary association of municipalities, micro-region, budget
OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................. 9 2. CÍL A METODIKA PRÁCE .......................................................................... 11 2.1 Cíl práce ....................................................................................................... 11 2.2 Metodika práce ............................................................................................ 11 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................................. 13 3.1 Obec ............................................................................................................. 13 3.1.1
Vymezení obce ................................................................................ 13
3.1.2
Orgány obce ..................................................................................... 13
3.1.3
Působnost obce ................................................................................ 15
3.1.4
Funkce obcí a jejich velikost ........................................................... 17
3.1.5
Strategické plánování obcí .............................................................. 17
3.2 Dobrovolný svazek obcí ............................................................................. 18 3.2.1
Charakteristika dobrovolného svazku obcí ...................................... 18
3.3 Město a venkov ............................................................................................ 19 3.3.1
Město ............................................................................................... 19
3.3.2
Venkov ............................................................................................. 20
3.4 Mikroregion ................................................................................................. 21 3.4.1
Vymezení mikroregionu .................................................................. 21
3.4.2
Strategické plánování rozvoje mikroregionu .................................. 21
3.5 MAS ............................................................................................................ 22 3.5.1
Vymezení MAS ............................................................................... 22
3.5.2
Metoda LEADER ............................................................................ 23
3.6 Kvalita života ............................................................................................... 24 4. VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................................... 25 4.1 Dobrovolný svazek obcí Region Podluží .................................................... 25 4.1.1
Předmět činnosti .............................................................................. 25
4.1.2
Orgány svazku ................................................................................. 26
4.1.3
Hospodaření ve svazku .................................................................... 26
6
4.1.4
Členství ve svazku ........................................................................... 27
4.1.5
Změny stanov, zrušení svazku a zánik svazku ................................ 27
4.1.6
Závěrečná ustanovení ...................................................................... 27
4.2 Charakteristika Regionu Podluží ................................................................. 28 4.2.1
Obyvatelstvo .................................................................................... 29
4.2.2
Trh práce .......................................................................................... 31
4.2.3
Struktura pozemků ........................................................................... 33
4.2.4
Hospodářská činnost ........................................................................ 34
4.2.5
Technická vybavenost a infrastruktura ............................................ 35
4.2.6
Zdravotnictví ................................................................................... 36
4.2.7
Školství ............................................................................................ 37
4.2.8
Sociální služby ................................................................................. 37
4.2.9
Kulturní život ................................................................................... 38
4.2.10 Ochrana životního prostředí ............................................................ 39 4.2.10.1
Třídění odpadu ............................................................... 39
4.2.10.2
Znečištění ovzduší .......................................................... 40
4.2.10.3
Investice na ochranu životního prostředí ........................ 41
4.2.10.4
Chráněná území .............................................................. 41
4.3 Rozpočty ...................................................................................................... 43 4.3.1
Rozpočty jednotlivých obcí Regionu Podluží v roce 2010 ............. 43
4.3.2
Rozpočty Regionu Podluží v letech 2005–2010 .............................. 45
4.3.2.1 Příjmy rozpočtů ......................................................................... 45 4.3.2.2 Výdaje rozpočtů ......................................................................... 47 4.4 MAS Dolní Morava ..................................................................................... 49 4.5 Vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................... 50 5. ZÁVĚR ............................................................................................................. 52 LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE .............................................................. 54 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................. 58 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................... 58
7
SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 58 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 58
8
1. ÚVOD Česká republika je vnitrozemským státem ležícím ve Střední Evropě. Díky své poloze bývá často nazývána srdcem Evropy. Východní část České republiky tvoří historická území Morava a Slezsko, na západní části se pak rozkládají Čechy. S rozlohou 78 864 km2 zaujímá na seznamech OSN řazených dle velikosti států 21. místo v Evropě a 115. místo ve světě. Městem s největší rozlohou je hlavní město Praha, dalšími velkými městy jsou Plzeň, Brno, Liberec či Ostrava. Česká republika se vnitřně dělí na 14 krajů, z nichž jeden náleží hlavnímu městu Praha. Největším krajem je kraj Středočeský, který Prahu obklopuje ze všech stran.1 Česká republika se 1. května 2004 stala novým členským státem Evropské unie. Došlo
tím
k završení
dlouholetého
období
utužování
vztahů
s Evropskými
společenstvími.2 Dne 1. ledna 2000 vstoupila v České republice v platnost Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS, kterou byla nahrazena doposud platná organizace krajů a okresů. Vzniklo nové územně správní uspořádání České republiky na 14 krajů, které již bylo zmíněno výše. Došlo tak k zavedení systému klasifikace územních statistických jednotek používaného v zemích Evropské unie. Územní jednotky NUTS byly v ČR vymezeny takto:
územní jednotky LAU 2 (dříve NUTS 5) – obce,
územní jednotky LAU 1 (dříve NUTS 4) – okresy,
územní jednotky NUTS 3 – kraje,
1
Česká republika – objevte ČR [online]. 5. 1. 2010 [cit. 2011-12-18]. Česká republika na mapě světa. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/objevte-cr/fakta-o-cr/obecna-fakta-ocr?pagenumber=1. 2 Evropská unie v České republice [online]. 30. 10. 2010 [cit. 2011-12-18]. Historie vstupu ČR do EU. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm.
9
územní jednotky NUTS 2 – sdružené kraje, kterých je v ČR 8,
územní jednotky NUTS 1 – území celé ČR.3
V posledních letech došlo v české společnosti ke změnám, které lze charakterizovat jako intenzivní diferenciaci ve všech oblastech spojenou s následujícím procesem rostoucí vzájemné závislosti. Těmto procesům se nedokáže vyhnout ani oblast veřejné správy, jelikož reforma veřejné správy je jejich součástí. Během období totalitní vlády docházelo k násilnému slučování obcí, na což obce po roce 1989 zareagovaly spontánním procesem rozdělování, a během poměrně krátké doby došlo k rozpadu jejich nemalého množství na samostatné celky. Problémem těchto malých obcí jsou ale nedostatečné ekonomické, organizační a lidské zdroje, díky kterým by jim bylo umožněno realizovat náročné projekty a zabezpečit odpovídající služby pro své občany. V České republice přistupují zastupitelstva obcí již od roku 1990 k řešení formou sdružování se do spolupracujících celků. Obce se mohou sdružovat na základě smlouvy uzavřené za účelem splnění konkrétního úkolu, zakládáním právnických osob dvěma či více obcemi podle pravidel obchodního zákoníku či založením dobrovolného svazku obcí pomocí smlouvy. Takto mají obce podstatně větší naději na získání financí pro realizování svých záměrů. Projekty bývají ovšem podpořeny pouze z určité části, úhrada zbylých nákladů zůstává na bedrech žadatele. Největší naději na získání požadované podpory mají projekty odpovídající velikosti, což pro obce znamená své projekty spojit nebo nejlépe již od počátku vytvářet projekty ve svazcích.4
3
Regionální Informační Servis [online]. [cit. 2012-03-12]. Administrativní členění NUTS – Česko. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/administrativni-cleneni-nuts-cesko. 4 GROSPIČ, J., LOUDA, T., VOSTRÁ, L. Modernizace veřejné správy v Evropě a České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006. Str. 228-229. ISBN 80-7380-001-2.
10
2. CÍL A METODIKA PRÁCE
2.1 Cíl práce Bakalářská práce je vypracována na téma ,,Analýza kvality života ve vybraném regionu“, přičemž mnou zvoleným regionem je Region Podluží. Hlavním cílem této práce je provést vyhodnocení kvality života a také potenciálu jak Regionu Podluží jako celku, tak také jednotlivých obcí, které se v tomto mikroregionu nachází. Toto vyhodnocení a posouzení zvolených celků se týká hlediska přírodních podmínek, kulturního a sociálního prostředí a ekonomické situace.
2.2 Metodika práce
Práce je rozdělena na literární rešerši a vlastní práci. Podstatou literární rešerše je za pomoci odborné literatury a internetových zdrojů vymezit a podrobněji popsat základní pojmy, jež jsou úzce spojeny s tématy řešenými ve vlastní části bakalářské práce. Těmito základními pojmy jsou např.: obec, orgány obce, strategické plánování obcí či mikroregion. Druhou částí bakalářské práce je potom vlastní práce, pro niž jako hlavní zdroje zpracování posloužily především zdroje internetové, informace získané od starostů jednotlivých obcí a také informace poskytnuté manažerem mikroregionu. Na začátku vlastní práce je uvedena obecná charakteristika mikroregionu, předmět jeho činnosti, orgány, informace o hospodaření. Dále jsou popsány podmínky a požadavky členství a informace týkající se jeho změn, zrušení a zániku. Obecné informace o fungování mikroregionu jsou uzavřeny závěrečnými ustanoveními. Následující část se věnuje mikroregionu jako celku a jeho jednotlivým obcím, jež charakterizuje z hospodářského, přírodního, technického, demografického, sociálního a také kulturního hlediska. Určité údaje a poznatky jsou vyjádřeny tabulkovým či grafickým provedením. V práci je
11
použito několik indikátorů vypovídajících a aktuální situaci v určitých oblastech: •
index stáří, jež vyjadřuje stárnutí obyvatelstva a zobrazuje, jak se zvyšuje podíl osob starších 65 let na úkor osob mladých ve věkové skupině 0–14 let: (65+ ) * 100 (0 − 14)
•
ukazatel ekologické stability, jenž hodnotí, nakolik je krajina stabilní, prostřednictvím porovnání ploch ekologicky stabilních (vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní plochy a vodní plochy) a ploch ekologicky nestabilních (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy):
Poté je rozsáhlejší část věnována obecním rozpočtům za rok 2010. Rozpočtová skladba je následující: příjmy se dělí na daňové, nedaňové, kapitálové a dotace, výdaje potom na běžné a kapitálové. Tato skladba je vyjádřena tabulkovým i grafickým provedením. Popis rozpočtu samotného Regionu Podluží se týká let 2005–2010 a zachycuje nejvýznamnější výdaje, které mikroregion v těchto letech vynaložil včetně předmětu výdajů, a nejvýznamnější příjmy včetně jejich zdroje a účelu. V následující části vlastní práce je představena místní akční skupina Dolní Morava, která působí na území Regionu Podluží. Na závěr je mikroregion posouzen prostřednictvím dotazníkového šetření, které se uskutečnilo v 7 obcích ze 14. Dotazník je sestaven z otázek, na něž odpovídali starostové jednotlivých obcí.
12
3. LITERÁRNÍ REŠERŠE
3.1 Obec
3.1.1 Vymezení obce Obec je základním článkem územní samosprávy. Jelikož dlouhodobě probíhá decentralizace kompetencí a odpovědnosti za zabezpečování stále většího množství druhů veřejných statků pro obyvatelstvo ze státu na územní samosprávu, je postavení obce ve veřejné správě stále významnější. Obec je základní územní samosprávný celek a územní jednotka státu a její vymezení je dáno třemi základními znaky: •
území,
•
občané,
•
samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce.
3.1.2 Orgány obce Zastupitelstvo obce je orgán volený kolektivně, jenž má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti. Má možnost rozhodovat ve všech samosprávných záležitostech s výjimkou těch, které náleží do rozhodovací pravomoci zastupitelstva kraje jako vyššího územního samosprávného celku. Členy zastupitelstva obce se stávají zvolení představitelé jednotlivých politických stran v obci a mohou jimi být také nezávislí členové. Jsou voleni v komunálních volbách, přičemž délka volebního období jsou 4 roky, podle zákona o obcích se jejich setkání uskutečňují minimálně 4x ročně a ze svých členů volí také členy rady obce. Ze zákona jsou jednání zastupitelstva obce veřejná a řízena schváleným jednacím řádem. V oblasti samostatné působnosti zastupitelstvo obce schvaluje zejména program rozvoje územního obvodu, rozpočet obce, závěrečný účet, rozpočtová opatření, smlouvy o poskytnutí dotace, založení, zřízení nebo vznik svých organizačních složek, založení obchodních společností a samozřejmě také obecně závazné vyhlášky.
13
Zákon o obcích stanovuje počet členů zastupitelstva obce, který se odvíjí od počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce: •
do 500 obyvatel: 5–9 členů,
•
501–3000 obyvatel: 7–15 členů,
•
3001–10 000 obyvatel: 11–25 členů,
•
10 001–50 000 obyvatel: 15–35 členů,
•
50 001–150 000 obyvatel: 25–45 členů,
•
nad 150 000 obyvatel: 35–55 členů.
Rada obce je výkonným orgánem, který v samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu obce a v rámci výkonu státní správy může působit pouze v případě, kdy o tom rozhodne zákon. Rada obce je tvořena lichým počtem členů, přičemž tento počet nesmí být vyšší než jedna třetina počtu členů zastupitelstva a zároveň musí být splněno pravidlo, že minimální počet členů je 5 a maximální 11. Pokud má zastupitelstvo obce méně než 15 členů, rada obce není volena. Je tvořena starostou a jeho zástupci, místostarosty a dalšími členy, ve velkých městech plní úlohu starosty primátor a úlohu místostarostů náměstci primátora. Rada obce vydává nařízení v rámci přenesené působnosti a její jednání jsou neveřejná. Starosta zastupuje obec navenek a je jejím představitelem. Je odpovědný zastupitelstvu obce ze své činnosti a také platí za statutární orgán obce. Starosta plní funkci tajemníka, není-li tato funkce v obci zřízena, má na starosti řízení a kontrolu všech pracovníků obecního úřadu a svou funkci zastává až do okamžiku zvolení svého nástupce, nového starosty. Hlavní pracovní náplní starosty je především: •
připravovat, svolávat a řídit schůze zastupitelstva obce a rady obce,
•
odpovídat za objednání a provedení auditu hospodaření obce,
•
jmenovat a odvolávat tajemníka obecního úřadu.
Důležitou povinností místostarosty je zastupovat starostu po dobu nepřítomnosti. Ve větších městech nahrazuje funkci místostarosty náměstek primátora.
14
Výbory plní funkci iniciativních a kontrolních orgánů zastupitelstva obce, které také stanoví počet výborů, nicméně počet členů musí být vždy lichý a každému výboru předsedá člen zastupitelstva obce. Podle zákona musí být v každém případě zřízen výbor finanční, výbor kontrolní, výbor pro národnostní menšiny a výbor osadní. Komise jsou iniciativními orgány rady obce, které mohou předkládat návrhy a náměty a vykonávají také poradní činnost. Dále jsou výkonnými orgány v přenesené působnosti obce a v rámci této činnosti se zodpovídají starostovi. Zároveň musí platit, že předsedovi komise náleží zvláštní odborná způsobilost. Tajemník řídí obecní úřad za předpokladu, že je tato funkce zřízena. Povinně zřizována je u pověřených obecních úřadů a u obcí s rozšířenou působností. Hlavní pracovní náplní tajemníka je řídit celý administrativní aparát, zajišťovat činnosti v přenesené působnosti, řídit a dohlížet na pracovníky obecního úřadu stejně jako na jejich činnost, uzavírat a rušit s nimi pracovní poměr, stanovit výše jejich platů na základě mzdových předpisů v rozpočtové sféře a především plnit funkci statutárního orgánu zaměstnavatele.5
3.1.3 Působnost obce V rámci samostatné působnosti má obec povinnost sledovat a bránit zájmy občanů, kteří žijí na jejím území. Obec si samostatně spravuje a zajišťuje své záležitosti a stát má právo zasáhnout jen v případě, který vyžaduje zákonem stanovenou ochranu zákona. Obec při své činnosti zohledňuje charakter a specifika území, má možnost zřídit organizační složky, spolupracovat s jinými obcemi či zřídit obecní policii. V rámci samostatné působnosti má obec povinnost svým občanům zabezpečit potřeby v následujících oblastech: •
bydlení,
•
ochrana a rozvoj zdraví,
5
JETMAR, M., PEKOVÁ, J., PILNÝ J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Vyd. 3. Praha: ASPI, a. s., 2008. Str. 110, 126–130. ISBN 978-80-7357-351-5.
15
•
doprava a spoje,
•
poskytování informací,
•
výchova a vzdělávání,
•
komplexní kulturní rozvoj,
•
ochrana veřejného pořádku.
V rámci přenesené působnosti byla na obec státem delegována část výkonných pravomocí za účelem přiblížit výkon státní správy občanovi, ale pravomoc rozhodování zůstává stále v rukou státu. Přenesená působnost je obcemi vykonávána v různém rozsahu, který je stanoven zákony upravujícími danou oblast, např. zákon č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 376/1990 Sb., zákon o obcích rozlišuje obce podle objemu státem delegované přenesené působnosti na pověřené obecní úřady a obce s rozšířenou působností, přičemž určitý objem přenesené působnosti vykonávají všechny obce. Na bedra pověřených obecních úřadů je přenesena mimo jiné působnost živnostenského úřadu či matriky, do kompetencí obce s rozšířenou působností pak náleží řada povinností vzniklých v souvislosti s reformou veřejné správy a zrušením okresních úřadů. Náklady vzniklé obcím v rámci přenesené působnosti jsou ze státního rozpočtu financovány jen částečně. Obce hospodaří s vlastními rozpočty.6 Určité situace obcím umožňují mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, z níž se odvíjí právo jedné obce vykonávat některé činnosti v rámci přenesené působnosti i pro jiné obce. S takovýmto krokem ovšem bezpodmínečně musí souhlasit krajský úřad.7
6
HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. Str. 7–8. ISBN 80-210-3356-8. 7 PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. Str. 86. ISBN 80-7261-086-4.
16
3.1.4 Funkce obcí a jejich velikost Prvotní funkcí obce je zajistit sociální prostor pro uspokojování potřeb a zájmů občanů, kteří společně využívají území obce, čímž dochází k utváření vzájemných vazeb a vztahů mezi nimi, které následně přináší prospěch i jiným subjektům. Obec má ve společnosti základní funkci obytnou, pracovní a obslužnou. Pro sídelní strukturu v České republice je typické velmi velké množství malých obcí, tzn. s počtem obyvatel menším než 1000. Tato situace nastala s nařízením úřadů ke slučování obcí v 80. letech minulého století, na což obce po roce 1990 reagovaly založením velkého množství obcí nových. Jádrem problému je neplnění základních funkcí obce a obtížné zabezpečení odpovídající úrovně poskytování veřejných statků a služeb svým občanům. Výhodnost většího společenství tkví v možnosti získat úspory z rozsahu a řídit obec na co nejvyšší úrovni profesionality a odbornosti. Malé obce nejsou otevřené řešení formou slučování s jinými obcemi, ačkoli je vynakládána snaha je k tomuto kroku motivovat. Naopak dávají přednost spolupráci pouze v některých oblastech, obvykle sdružováním ve svazcích obcí, díky čemuž je jim umožněno pro řešení svých problémů využívat společné zdroje a zároveň samostatně a nezávisle rozhodovat.
3.1.5 Strategické plánování obcí Strategický plán rozvoje obce je základní nástroj používaný za účelem koordinace a řízení činností v rámci rozvoje realizovaných na území obce. S pomocí strategického plánu rozvoje je obci umožněno definovat základní prioritní zájmy a cíle rozvoje obce a stanovit nezbytná opatření, jež je třeba uskutečnit v rámci naplnění zmíněných cílů. Podstatou těchto aktivit je maximálně efektivní a hospodárné využívání zdrojů, s nimiž obec disponuje. Smysl strategického plánu tkví především v tom, že napomáhá organizování změn ve společnosti, řeší problémy z dlouhodobého a komplexního hlediska, utváří podmínky pro vznik veřejno-soukromého partnerství, spojuje za společným cílem nejvýznamnější zástupce soukromého a veřejného sektoru v obci a pomáhá
překonat
17
přirozenou averzi k jakýmkoli změnám. Strategické plánování je proces dlouhodobý a strategický plán je obvykle zpracováván na dobu 3–5 let, nicméně strategické plány některých obcí se vztahují i na desetileté období. Proces strategického plánování se skládá z několika následujících fází: •
příprava procesu strategického plánování a vytvoření veřejno-soukromého partnerství,
•
analýza aktuální situace obce,
•
definování vize rozvoje obce a vymezení oblastí, které se potýkají s problémy,
•
vnější a vnitřní SWOT analýza,
•
stanovení cílů rozvoje obce a opatření, kterými se zajistí jejich naplnění,
•
sestavení a schválení strategického plánu,
•
uskutečnění strategického plánu,
•
hodnocení plnění strategického plánu a jeho aktualizace.6
3.2 Dobrovolný svazek obcí
3.2.1 Charakteristika dobrovolného svazku obcí Svazek obcí je další alternativní možností institucionalizované kooperace mezi obcemi kromě zakládání právnických osob dvěma nebo větším množstvím obcí nebo kromě kooperace uzavřené pomocí smlouvy za účelem splnění určitého cíle podle § 46 odst. 2 OZř. Členství ve svazku obcí znamená pro obci právo a nikoli povinnost a zakládání takovýchto svazků je možné pouze ke kooperaci při výkonu samostatné působnosti, obvykle za účelem ochrany a prosazování společných zájmů obcí. Obce mohou být členy více svazků obcí. Podmínky vytvoření svazků jsou velmi benevolentní: není nutné
6
HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. Str. 14–18. ISBN 80-210-3356-8.
18
vytvoření na teritoriálně uceleném území, podmínkou je pouze poloha obcí, které se musí nacházet na území České republiky. Předmětem činnosti svazku obcí jsou zejména: •
úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
•
zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvoz komunálních odpadů a jejich nezávadné zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod,
•
zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
•
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
•
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin.7
3.3 Město a venkov
3.3.1 Město Města jsou sídla s nezemědělskými rysy a s určitými zvláštními atributy a od venkovských sídel se odlišují především svými funkcemi. Jedná se o sídla většího či velkého rozsahu, která v sídelní struktuře plní zvláštní úlohy. Zde se koncentrují zájmy větších oblastí, pro něž jsou města centry, do nichž směřuje síť cest, jež propojují město
7
BŘEŇ, J. a kol. Zákon o obcích (obecní zřízení) komentář. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008. Str. 281, 285. ISBN 978-80-7179-597-1.
19
s okolím, jehož obyvatelé tak dostávají možnost ve městě uspokojovat své ekonomické a kulturní potřeby. Ve městě se nachází velké seskupení obyvatel a lze zde nalézt nemalou míru různorodosti vytvářející rysy pro městský způsob života charakteristické. Na rozdíl od venkova je zde více příležitostí ke společenským stykům a uspokojování potřeb díky službám. Společenský, kulturní i politický život je od života na venkově velmi odlišný.8 V poslední době se stále více rozšiřuje fenomén tzv. megaměst, což jsou města, kde minimální počet obyvatel čítá 10 mil. V minulosti k jejich vzniku docházelo zejména v zemích prioritně zaměřených na průmysl, ale nyní se jejich počet poměrně rapidně zvyšuje a dokonce se očekává, že v roce 2015 by měl ze stávajících osmi vzrůst až na 26, přičemž celých 69 % megaměst by se mělo nacházet v Asii.9
3.3.2 Venkov Venkovská sídla jsou starší formou ve vývoji sídel. U mnohých dodnes převládá původně primární zemědělská funkce, která se podepisuje na vnějším vzhledu venkovských sídel, jež jsou obvykle tvořena jednotkami, které odkazují na minulost obvyklým propojením obytné a hospodářské části. S rozvojem urbanizace ovšem byla zaznamenána ztráta venkovského charakteru některých původně venkovských sídel, která nyní označujeme jako sídla přechodná a řadíme je do kategorie venkovských sídel, protože svou původní zemědělskou funkci doplnila o funkci jinou. Venkov představuje určitý typ rozmístění populace v prostoru. Za venkovské považujeme oblasti či lokality s malým počtem a nízkou hustotou obyvatelstva. Do dnešní doby si venkov zachovává charakteristické rysy vesnické zástavby a půdorysu.8
8
GROSPIČ, J. a kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Vyd. 2. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2008. Str. 24–26, 34-38. ISBN 978-80-7380-086-4. 9 HALL, A., MIDGLEY, J. Social Policy for Development. Vyd. 1. Londýn: SAGE Publications Ltd, 2004. Str. 118–119. ISBN 0-7619-6714-1.
20
3.4 Mikroregion
3.4.1 Vymezení mikroregionu Mikroregion je zájmové sdružení obcí. Impuls k zakládání mikroregionů dalo ministerstvo pro místní rozvoj vyhlášením dotačních pravidel, na základě kterých mají obce šanci získat finanční prostředky z programu obnovy venkova. Toto je samozřejmě hlavní lákadlo pro založení mikroregionu, ale lze z něj vytěžit i mnohé další výhody. Rozhodujícím faktorem bezproblémového fungování mikroregionu je vhodně zvolená strategie hned při založení. Zásadní je samozřejmě také správně sepsaná smlouva o sdružení, kde je nutné vymezit veškerá práva a povinnosti členů. Důležitá je i volba odpovídajícího názvu sdružení, který by měl charakterizovat území, na němž se obce rozkládají, nebo vypovídat o vlastivědných rysech území. Není nezbytně nutné, aby se předsedou mikroregionu stal starosta největší obce. Mnohem důležitější je, aby tuto funkci vedoucího představitele mikroregionu zastával starosta, který oplývá největším charismatem, přirozenou autoritou a je schopný důstojného zastupování obce navenek.
3.4.2 Strategické plánování rozvoje mikroregionu Strategie je chápána jako program rozvoje a rozumí se jí jedna ze základních podmínek reálného řízení a koordinace rozvoje území mikroregionu. Z časového hlediska se jedná o program dlouhodobý a jeho hlavním smyslem je koordinace veřejných a soukromých aktivit ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území. O své názory a postoje jej obohacují všechny členské subjekty, tudíž ve finále představuje jejich jednotné stanovisko týkající se možností a předpokladů rozvoje mikroregionu a obcí. Jako hlavní funkce programu lze uvést: •
definice společných zájmů obcí a ostatních dílčích částí mikroregionu, tedy měst, obyvatel a podnikatelských subjektů,
•
konkrétní vymezení základních podmínek realizace společných zájmů,
21
•
optimalizace územně-technických a sociálně-ekonomických podmínek pro rozvoj bydlení a podnikání,
•
koordinace vynakládání veřejných investic z hlediska územního a funkčního vzhledem k záměrům a potřebám rozvoje soukromého sektoru,
•
koordinace rozdělování veřejných výdajů v zájmu vytváření stabilních podmínek pro bydlení a podnikání,
•
stanovení dlouhodobých záměrů hospodářské a sociální politiky pro území mikroregionu,
•
posílení vědomí sounáležitosti k mikroregionu a odpovědnosti za jeho rozvoj u místních obyvatel a podnikatelů.10
3.5 MAS
3.5.1 Vymezení MAS Místní akční skupina je společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, jež spolupracují v oblasti rozvoje venkova a zemědělství a společně získávají finanční podporu od EU a z národních programů. Základní charakteristiky MAS: •
geograficky homogenní území,
•
počet obyvatel větší než 10 000 a menší než 100 000,
•
nevztahuje se na města s počtem obyvatel větším než 25 000,
•
podíl účasti zástupců veřejné správy,
•
hustota obyvatel nižší než 150 obyv./km2,
•
představitelé veřejné správy mohou v MAS tvořit maximální podíl 50%, druhá
10
REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita, 1999. Str. 25–31. ISBN 8021021268.
22
polovina je reprezentována zástupci podnikatelské sféry a neziskových organizací, •
členové MAS musí mít v daném mikroregionu bydliště, sídlo nebo v něm musí působit,
•
MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád a strukturu,
•
MAS musí být registrována u MV ČR,
•
MAS musí projednat a chválit strategii pro území dané MAS,
•
fungování musí být založeno na metodě LEADER.
3.5.2 Metoda LEADER Název metody je zkratkou počátečních písmen francouzského názvu, jehož český ekvivalent zní ,,Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku“. Právě tato metoda slouží členům jednotlivých MAS k získávání finančních podpor od EU a z národních programů. Základní principy metody LEADER: •
přístup zdola nahoru, tzn. o budoucnosti mikroregionu rozhodují lidé žijící a pracující v území, znající jeho tradice a potřeby,
•
partnerství veřejných a soukromých subjektů,
•
místní rozvojová strategie,
•
integrované a vícesektorové akce,
•
inovativnost, tzn. nalézání nových řešení problémů venkovských regionů,
•
síťování, tzn. výměna zkušeností mezi skupinami LEADER,
•
spolupráce, tzn. společné projekty MAS v rámci státu, EU a dalších zemí.11
11
eAGRI Venkov [online]. [cit. 2011-11-9]. Místní akční skupiny. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/.
23
3.6 Kvalita života Kvalita života bývá vymezována velkým množstvím způsobů, čímž vznikají velmi obecné definice typu ,,schopnost vést normální život“, ale také definice podstatně konkrétnější, které se soustřeďují jen na jeden významný znak pojmu kvalita života. Obecně jsou ale jeho součástí naplnění osobních cílů a pocit štěstí a spokojenosti.12 Jak již bylo naznačeno výše, kvalita života není přesně definována kvůli svému mezioborovému charakteru a rozmanitým metodologickým přístupům k interpretaci tohoto pojmu. Za nejvhodnější je považována definice Světové zdravotnické organizace (WHO). I ona může být samozřejmě označována za diskutabilní, ale lze říci, že nabízí nejlepší možnost interpretace pojmu kvalita života pro jeho využívání na profesionální úrovni. WHO tedy kvalitu života definuje jako způsob, kterým jednotlivec vnímá své místo v životě v kontextu kulturních a hodnotových systémů, v nichž žije, a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, standardům a zájmům.13 V roce 1974 systematizovala Evropská komise OSN sociální indikátory do osmi skupin:
zdraví,
kvalita pracovního prostředí,
nákup zboží a služeb,
možnosti trávení volného času,
pocit sociální jistoty,
možnosti rozvoje osobnosti,
fyzikální kvalita životního prostředí,
možnost účasti na společenském životě.12
12
MÜHLPAHCR, P. VAĎUROVÁ, H. Kvalita života. Teoretická a metodologická východiska. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Str. 8. ISBN 80-210-3754-7. 13 ŘEHULKOVÁ, O. a kol. Quality of Life in the Contexts of Health and Illness. Brno: MSD, 2008. Str. 16–17. ISBN 978-80-7392-073-9.
24
4. VLASTNÍ PRÁCE
4.1 Dobrovolný svazek obcí Region Podluží Zakladatelská smlouva byla podepsána dne 30. 11. 2001 v obci Kostice. Jedná se o zakladatelskou smlouvu o založení dobrovolného svazku obcí podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb. Na základě smlouvou stanovených podmínek je názvem tohoto svazku Mikroregion Podluží, sídlem potom Obecní úřad Kostice. Zakládajícími členy jsou město Lanžhot spolu s obcemi Kostice, Tvrdonice, Týnec, Hrušky, Moravská Nová Ves a Moravský Žižkov. Na základě Dodatku č. 1 schváleném dne 10. 2. 2005 ve Starém Poddvorově došlo k několika změnám. Nový název svazku je Region Podluží, novým sídlem Městský úřad Lanžhot. Zároveň ke svazku přistupují noví členové, kterými jsou obce Dolní Bojanovice, Josefov, Lužice, Nový Poddvorov, Prušánky a Starý Poddvorov. Svazek je registrován podle § 20i odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., ve znění pozdějších předpisů, u Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně dne 30. 6. 2005.14
4.1.1 Předmět činnosti Předmětem činnosti svazku obcí ,,Region Podluží“ je zajištění jeho všestranného rozvoje s důrazem na zachování identity. Jedná se zejména o následující činnosti: a) respektování a naplňování Strategie rozvoje Regionu Podluží, b) koordinace investičních a neinvestičních akcí, c) koordinace obecních územních plánů a plánování v regionálním měřítku, d) všeobecná ochrana životního prostředí, e) podpora kultury, společenských akcí a uchování kulturního dědictví,
14
Zakladatelská smlouva o založení dobrovolného svazku obcí podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumentyregionu/29-zakladni-dokumenty-svazku-obci.
25
f) podpora vzdělanosti a sportu zejména u dětí a mládeže, g) koordinace aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu a vinařství, h) všestranná propagace svazku obcí.
4.1.2 Orgány svazku Členská schůze je nejvyšším orgánem svazku obcí. Skládá se ze starosty a čtyř členů zastupitelstva každé členské obce. Do její působnosti patří zejména přijímání nových členů do svazku obcí, vyloučení člena svazku obcí, volení, jmenování a odvolávání předsedy a místopředsedy svazku obcí, schvalování rozpočtu. Rada starostů je orgánem svazku obcí se statutem Rady svazku. Jejími členy jsou starostové obcí. Při jednání má každý člen jeden hlas a rada je za svou činnost zodpovědná členské schůzi. Do její působnosti patří zejména rozhodování o výši a způsobu úhrady vstupních vkladů a ročních příspěvků, o nákupu, využití a prodeji majetku, o účasti svazku obcí v podnikatelských a nepodnikatelských subjektech. Předseda svazku obcí je stejně jako místopředseda, jenž zastupuje ve funkci předsedu v době jeho nepřítomnosti, volen členskou schůzí na dobu dvou let a mohou být zvoleni na další období. Je statutárním orgánem svazku obcí a jedná navenek jeho jménem. Předseda svolává rady starostů nejméně 6x ročně a zajišťuje její průběh, jedná jménem svazku se třetími osobami a podepisuje s tím souvisejících písemností. Revizní komise sleduje a kontroluje práci předsedy, místopředsedy a manažera, posuzuje jejich činnost v souladu se stanovami svazku obcí. Je samostatným orgánem podřízeným Radě starostů. Tvoří ji předseda, jež řídí její činnost, a další dva členové. Manažer je ustaven do funkce předsedou svazku obcí na základě schválení rady starostů. Zajišťuje zejména úkoly vyplývající z předmětu činnosti svazku a stanovené popisem funkce, při jejímž výkonu je podřízen předsedovi svazku.
4.1.3 Hospodaření ve svazku Svazek obcí vede samostatné účetnictví, pro jehož oblast byla vydána vnitřní směrnice obsahující konkretizaci některých ustanovení obecně závazných předpisů.
26
O vypořádání výsledků hospodaření běžného roku rozhoduje členská schůze. Bude-li rozhodnuto o úhradě ztráty či rozdělení zisku, dojde k rozdělení na členské obce podle schválené výše ročního členského příspěvku na příslušný rok.
4.1.4 Členství ve svazku Právními členy svazku obcí se staly zakladatelské obce, které prostřednictvím svých statutárních zástupců podepsaly zakladatelskou smlouvu a vyjádřily svůj souhlas se stanovami svazku obcí. O členství ve svazku obcí mohou požádat další obce, jejich členství pak vznikne na základě rozhodnutí členské schůze a podpisem dodatku zakladatelské smlouvy. Členství zaniká zánikem obce jako právnické osoby, zánikem svazku obcí, vystoupením obce ze svazku obcí, vyloučením obce ze svazku obcí.
4.1.5 Změny stanov, zrušení svazku a zánik svazku Změny stanov lze měnit a doplňovat pouze na základě rozhodnutí členské schůze, přičemž je vyžadována písemná forma. Svazek obcí se zrušuje rozhodnutím členské schůze dnem uvedeným v rozhodnutí nebo dnem přijetí tohoto rozhodnutí. Případný likvidační zůstatek po vypořádání všech závazků svazku obcí se dělí mezi členy v poměru veškerých zaplacených vstupních vkladů a ročních členských příspěvků. Svazek obcí zaniká dnem výmazu z registru sdružení u příslušného orgánu.
4.1.6 Závěrečná ustanovení Stanovy se vyhotovují v devatenácti stejnopisech, z nichž obdrží: •
1x členská obec, tj. 14 vyhotovení
•
1x předseda, místopředseda a manažer, tj. 3 vyhotovení
•
2x Krajský úřad Jihomoravského kraje
Stanovy jsou podepsány starosty členských obcí, podpisy doplněny úředním
27
razítkem obce, platnosti nabývají dnem jejich schválení členskou schůzí, účinnosti pak dnem jejich registrace v registru sdružení Krajského úřadu Jihomoravského kraje.15
4.2 Charakteristika Regionu Podluží Rozloha mikroregionu činí 22 017 ha. Hlavním centrem je město Lanžhot, kde se od roku 2005 nachází sídlo svazku a které má největší počet obyvatel a také jako jediné statut města, nikoli obce. 8 km od města Lanžhot se nachází okresní město Břeclav, 27 km je od Lanžhota vzdálené okresní město Hodonín, pod jehož působnost také spadá nemalá část obcí svazku. Část obcí se tedy nachází v okrese Břeclav (Hrušky, Kostice, Ladná, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Tvrdonice, Týnec) část v okrese Hodonín (Dolní Bojanovice, Josefov, Lužice, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov) a všechny obce leží na území Jihomoravského kraje. Dobrovolný svazek obcí Podluží se nachází v Nomenklatuře územní statistické jednotky NUTS II Jihovýchod.16 Nejnižší bod mikroregionu se nachází jižně od Lanžhota, na severu, jak již bylo zmíněno výše, mikroregion zasahuje do hodonínského okresu, na východě sousedí se Slovenskou republikou a na jihozápadě s Rakouskem. Poloha mikroregionu usnadňuje svými
fyzicko-
i
ekonomicko-geografickými
podmínkami
příhraniční
styk
s Rakouskem, styk mezi českými kraji a Slovenskem i vzdálenějšími oblastmi zahraničními a otvírá tak tomuto území slibnou perspektivu do budoucnosti.17
15
Stanovy svazku obcí Region Podluží – úplné znění. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/29-zakladni-dokumenty-svazkuobci. 16 Strategie rozvoje Regionu Podluží – základní údaje a historie. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/67-strategie-rozvoje-regionupodluzi/68-strategie-rozvoje-2005-2010. 17 Strategie rozvoje Regionu Podluží – přírodní podmínky a deskripce území. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/67-strategie-rozvoje-regionupodluzi/68-strategie-rozvoje-2005-2010.
28
Obrázek č. 1: Geografická poloha Regionu Podluží
Zdroj: Obrázek poskytnut řídícím orgánem Regionu Podluží
4.2.1 Obyvatelstvo Region Podluží se rozkládá na území o velikosti 22 017 ha a k 31. 12. 2010 zde žije 24 966 obyvatel. Ve srovnání se sousedními mikroregiony, tzn. LVA, VITIS a Hodonínsko, je třetí nejmenší. Se svým počtem obyvatel tvoří mikroregion téměř 2,1 % celkového počtu obyvatel Jihomoravského kraje. Vývoj obyvatelstva lze nejlépe posoudit na základě rozdělení do skupin dle věku a pohlaví. U věku je vhodné se zaměřit na průměrný věk, jehož hodnota je 40,5 let. Jak vyplývá z přílohy č. 4, do kategorie obcí s nejnižším průměrným věkem se řadí Dolní Bojanovice (38,9 let) a Josefov (39,2 let), naopak obcemi s nejvyšším průměrným věkem jsou Lužice (41,2 let) a Kostice (41,4 let). Příloha č. 4 zobrazuje dělení obyvatelstva do tří věkových kategorií
a index
stáří, který reprezentuje poměr třetí věkové skupiny vůči první věkové skupině.
29
Ta se sestává z obyvatelstva ve věku 0–14 let, druhá věková skupina je tvořena lidmi ve věku 15–64 let a do třetí věkové skupiny náleží obyvatelstvo, které dosáhlo věku 65 let či vyššího. Druhou věkovou skupinu lze rozdělit na dvě dílčí skupiny, tedy věkové kategorie 15–59 let a 60–64 let. Zastoupení druhé věkové skupiny v celkové populaci obce je ve všech obcích vyšší než 50 % a zpravidla roste počet obyvatel náležejících do třetí věkové skupiny, zato u první věkové skupiny dochází k postupnému poklesu, ovšem její počet není vždy zákonitě nižší než počet obyvatel patřících do třetí věkové skupiny. V důsledku tohoto od sebe lze odlišit obce s převahou první věkové skupiny nad třetí a naopak. U složení obyvatelstva 86 % obcí lze mluvit o výrazné převaze třetí věkové skupiny nad první (jedná se o obce Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Nový Poddvorov, Prušánky, Tvrdonice a Týnec). Hodnota indexu stáří je v těchto obcích vyšší než 100. Ve zbylých 14 % obcí hodnota indexu stáří klesla pod úroveň 100. Je-li hodnota indexu stáří vyšší než 100, znamená to, že třetí věková skupina převažuje nad první. Velice intenzivně se stárnutí populace projevuje ve většině obcí, lze tedy říci, že obecně má celý Region Podluží tendence ke stárnutí obyvatelstva. Obce s nejvyšším indexem stáří jsou Nový Poddvorov (160), Ladná (146) a Kostice (127). Průměrná hustota zalidnění v obcích mikroregionu je 128,9 obyv./km2, což je ve srovnání s hustotou zalidnění České republiky (133 obyv./km2) a především ve srovnání s hustotou zalidnění Jihomoravského kraje (157 obyv./km2) poměrně nízká hodnota. Obcemi osídlenými nejhustěji jsou obce Lužice (363,9 obyv./km2) a Starý Poddvorov (177,3 obyv./km2), naopak nízká hustota zalidnění je znakem obcí Josefov (58,8 obyv./km2) a Nový Poddvorov (61,6 obyv./km2). Informace o hustotě zalidnění ve zbývajících obcích nalezneme v příloze č. 1. Pohyb obyvatelstva je podrobně zaznamenán v příloze č. 2. Jak je patrné, celkový přírůstek obyvatelstva byl v roce 2010 záporný celkem u sedmi obcí mikroregionu. Hodnotu celkového přírůstku získáme, sečteme-li přírůstek přirozený a migrační. U přirozeného byla záporná hodnota zaznamenána v devíti obcích, nejvyšší v obcích Kostice (–9) a Ladná (–10). Migrační dosáhl záporných hodnot v pouhých pěti
30
obcích, nejvyšší v obcích Kostice (–6) a Lanžhot (–13). Celkem čtyři obce měly současně záporný přirozený i migrační přírůstek. Jak vyplývá z přílohy č. 5, počet obyvatel mikroregionu je velmi proměnlivý a zpravidla bývá v několikaletých intervalech pokles počtu obyvatelstva následován růstem. Z poměrně vysokého počtu 23 320 z roku 2000 došlo nejprve k rapidnímu a pak postupnému poklesu, který byl ukončen v roce 2003 počtem 23 202 obyvatel. V několika následujících letech docházelo ke střídavým a poměrně výrazným skokovým změnám z růstu na pokles. Opravdu zlomovým bodem byl rok 2007, kdy počet obyvatel narostl více než o 1000. Důvodem byl vznik obce Ladná, která do té doby byla součástí okresního města Břeclav. V roce 2007 se ale oddělila a osamostatnila a stala se členem Regionu Podluží. Od tohoto okamžiku zlomu dochází každoročně k pravidelnému více či méně výraznému růstu počtu obyvatel.
4.2.2 Trh práce V průběhu let 2008–2010 průměrná míra nezaměstnanosti postupně rostla. Největší propast nastala mezi léty 2008 a 2009, kdy její relativní hodnota stoupla z 10,3 % na 16,0 %. V roce 2009 se i u nás začal šířit negativní fenomén ekonomické krize, který se výrazně projevil i na nezaměstnanosti v malých obcích. V roce 2010 se zvedla na 17,7 %, ovšem ve srovnání se skokem mezi dvěma předcházejícími léty je tento rozdíl spíše malý. V roce 2008 byla míra nezaměstnanosti v mikroregionu vyšší než míra nezaměstnanosti jak v okrese Břeclav (6,9 %), tak v Jihomoravském kraji (6,9 %) a ČR (6,0 %). Pouze v okrese Hodonín byla nepatrně vyšší než v Regionu Podluží (10,9 %). V roce 2009 tomu bylo nejinak. Celkově míra nezaměstnanosti rapidně stoupla – v okrese Břeclav na
12,0 %, v okrese Hodonín na 13,4 %,
v Jihomoravském kraji na 10,5 %, v ČR na 9,2 % a v mikroregionu na 16,0 %. V roce 2010 se míra nezaměstnanosti snížila pouze v Jihomoravském kraji a to na 9,5 %. V ostatních případech došlo k dalšímu růstu – v okrese Břeclav (13,2 %), v okrese Hodonín (16,3 %), v ČR (10,6 %) i v mikroregionu (17,7 %). Je znepokojivé, že míra nezaměstnanosti v mikroregionu je opět vyšší než ve všech ostatních porovnávaných
31
celcích. Z přílohy č. 6 lze vyčíst, že pozice obce s nejnižší mírou nezaměstnanosti náleží obcím Kostice (14,1 %) a Hrušky (15,1 %), nejvyšší byla zaznamenána u obcí Josefov (23,4 %) a Starý Poddvorov (21,7 %). Vývoj míry nezaměstnanosti je zaznamenán v grafu č. 1.
Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 (v procentech) Vývoj míry nezaměstnanosti 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
2008 2009 2010
Region Podluží
Okres Břeclav
Okres Hodonín
JMK
ČR
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
Příloha č. 7 zachycuje změny v počtu dosažitelných uchazečů o volné pracovní místo a v počtu volných pracovních míst v letech 2008–2010. Hlavní příčinou nezaměstnanosti je příliš velké množství žadatelů o práci a naopak příliš malé množství pracovních míst, která jim mohou být nabídnuta. Nezaměstnanost pak představuje jeden z hlavních problémů v mikroregionu. Dosažitelný uchazeč o práci je takový uchazeč, který je schopen okamžitě a bez jakýchkoli objektivních překážek nastoupit do zaměstnání a započít výkon povolání při nabídce přijatelného pracovního místa.18
18
Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2012-03-11]. Metainformace k ukazateli ,,Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání – dosažitelní uchazeči“. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245&kodjaz=203&app=vdb.
32
V roce 2008 bylo v mikroregionu zaznamenáno 1125 dosažitelných uchazečů o práci na pouhých 62 volných pracovních míst. V roce 2009 ale počet dosažitelných uchazečů vzrostl o více než polovinu, zatímco počet volných pracovních míst klesl na neuvěřitelných 17. V roce 2010 pak pokračovalo jak strmé stoupání počtu dosažitelných uchazečů o práci na stav 2056, tak hrozivé klesání počtu volných pracovních míst, který v tomto roce zakotvil na stavu 11. Ze všech obcí v mikroregionu nabízí volná pracovní místa pouze 36 % obcí a jak vyplývá z přílohy č. 7, počet míst je velice nízký.
4.2.3 Struktura pozemků Struktura pozemků je v celém mikroregionu poměrně rovnoměrná až na určité výjimky. Celková rozloha všech katastrálních území je 22 017 ha, z toho 62 % je tvořeno zemědělskou půdou, 26 % lesní půdou, pouhá 3 % území jsou pokryta vodními plochami a 4 % území zabírají vinice. Na Podluží se podstatně častěji používá název vinohrady. Jak si lze v příloze č. 8 povšimnout, s výjimkou obce Ladná se vinohrady vyskytují na území každé obce. Naopak chmelnice se nevyskytují na území žádné obce, proto ani nebyly do tabulky zařazeny. Důvodem je suché podnebí a nevhodný typ půdy. Ve všech obcích zabírá zemědělská půda průměrně 72,5 %. Jedná se tedy o zemědělskou oblast zaměřenou nikoli pouze na vinařství. Nejčastěji je zemědělská půda zastoupena půdou ornou. Přes 80 % celkové výměry pozemků zabírá zemědělská plocha hned v sedmi obcích. Naopak nejmenší procentní zastoupení zemědělské půdy je v obcích Lanžhot (31 %) a Týnec (43 %). Ve všech obcích zaujímají vinohrady průměrně 5 % rozlohy. Nejvíce se podílí na území obcí Josefov (14 %) a Prušánky (12 %), nejméně potom na území obcí Lanžhot (0,7 %) a Kostice (2 %). Zahrady tvoří v obcích mikroregionu průměrně přibližně 2 %. Výjimkami jsou ovšem obce Dolní Bojanovice, Josefov, Lanžhot a Tvrdonice, kde zahrady zaujímají 1 % nebo méně, a další výjimkou je obec Lužice, z jejíž rozlohy zahrady tvoří celých 6 %. Lesní plochy tvoří průměrně 17 % území, chybí pouze v obci Nový Poddvorov. V devíti obcích tvoří lesní plocha méně než 20 %. Opakem jsou obce, kde se lesní plochy rozkládají na ploše zabírající více než 35 % území. Jedná se o obce Dolní Bojanovice (36 %), Lanžhot
33
(57 %) a Týnec (48 %). V obcích Lanžhot a Týnec dokonce lesní plocha zaujímá větší část území než půda zemědělská. Vodní plochy lze nalézt ve všech obcích, ovšem jedná se o velmi malé zastoupení, průměrně zabírají pouhá 2 %. Nepatrně rozsáhlejší vodní plochy nalezneme v obcích Lanžhot a Moravská Nová Ves, kde zaujímají 6 % celkové rozlohy. V obcích zabírají zastavěné plochy průměrně 2 % z celku. Nad tento průměr nepatrně vyčnívají obce Lužice (5 %), Prušánky (3 %) a Starý Poddvorov (3 %). Příloha č. 8 poskytuje také údaje o ekologické stabilitě území, tzv. koeficient ekologické stability (KES). Existuje pět kategorií ekologické stability a v závislosti na hodnotě KES je území přiřazeno do příslušné kategorie, viz příloha č. 3. Hodnota KES celého území mikroregionu je 0,681, tudíž náleží do kategorie území intenzivně využívaného, zejména zemědělskou velkovýrobou. O území pouze jedné obce lze mluvit jako o území s maximálním narušením přírody. Je jí obec Kostice, hodnota jejího KES je 0,077. 43 % obcí má hodnotu KES v rozmezí 0,1 až 0,3, což je kategorie území využívaného nadprůměrně a se zřetelným narušením. Pouhé dvě obce mají hodnotu KES vyšší než 1, což vypovídá o vcelku vyvážené krajině a souladu mezi přírodními a technickými prvky. Jedná se o obec Týnec a město Lanžhot. Lanžhot se s hodnotou KES 2,778 velmi blíží spodní hranici páté kategorie. Tuto hranici, hodnotu 3, však hodnota KES žádné obce nepřesahuje.
4.2.4 Hospodářská činnost V mikroregionu došlo k registraci 4427 podnikatelských subjektů. Z hlediska zaměření činnosti v mikroregionu převládá obchod, pohostinství a prodej motorových vozidel, jejichž podíl na hospodářské činnosti je 29 %. Druhý největší podíl 16 % potom mají podniky působící v oblasti průmyslu a třetí největší podíl na hospodářské činnosti necelých 16 % náleží podnikům, které uplatnění našly v oblasti stavebnictví. Velmi málo se v mikroregionu nachází podniků, které se zabývají oblastí dopravy a spojů. Jejich podíl je pouze 3 %. Struktura podniků je zachycena v příloze č. 9. Z hlediska právní formy mají jednoznačnou převahu s podílem 74 % živnostníci. Nejvíce živnostníků má své sídlo v obci Dolní Bojanovice, nejméně naopak v obci
34
Nový Poddvorov. Druhým největším podílem, avšak podstatně menším, než je podíl živnostníků, jsou zastoupeny obchodní společnosti s 8 %. Nejméně jich lze nalézt opět v Novém Poddvorově, nejvíce pro změnu v Lanžhotě. Za zmínku stojí také významný podíl 7 % ostatních právních forem a podíl 6 % zemědělských podnikatelů. Velmi málo v mikroregionu najdeme akciových společností a družstevních organizací a vůbec se zde nenacházejí finanční podniky ani samostatně hospodařící rolníci.
4.2.5 Technická vybavenost a infrastruktura Všechny obce mikroregionu jsou vybaveny plynovodem. Vybavení vodovodem je ovšem zajištěno pouze pro 93 % obcí. Kanalizací s napojením na ČOV je vybaveno 71 % obcí a kanalizací bez napojení na ČOV pouhých 14 % obcí. V obci Nový Poddvorov chybí veřejný vodovod. Obec Ladná je vybavena pouze dešťovou kanalizací, je však již naplánována částečná rekonstrukce stávající kanalizace a dobudování kanalizační sítě. Mezi obcemi je vytvořena komunikační síť autobusové dopravy zajišťované akciovou společností BORS Břeclav a. s. Jelikož se obce nachází na území dvou okresů, ne ve všech případech se spoje mezi jednotlivými obcemi na sebe přímo napojují. Toto je však vykompenzováno přímo navazujícími především autobusovými spoji, na které lze přestoupit hlavně v okresních městech Břeclav a Hodonín a také v obcích větší rozlohy či významu. V obcích Hrušky, Lanžhot, Lužice, Moravská Nová Ves a Ladná lze nalézt také dopravu železniční. Pro obyvatele je snadné se rychle dopravit do okresního města Břeclav, které je velmi významným železničním uzlem díky své příhraniční poloze a funkci součásti I. a II. tranzitního železničního koridoru, který umožňuje rychlé spojení Berlína s Vídní a Budapeští a také Varšavy s Vídní a Budapeští. Na první z výše zmíněných tras se nachází železniční zastávky obcí Ladná a Lanžhot, na druhé trase potom železniční zastávky obcí Hrušky, Moravská Nová Ves a Lužice. Vlaky Euro City, které zajišťují výše zmíněné spojení, přes tyto malé zastávky pouze projíždějí, osobní vlaky zde pravidelně staví.
35
Přes Podluží vedou četné cyklostezky. Pro zkušené cyklisty jsou vhodné dálkové cyklotrasy: Beskydsko-karpatská magistrála vedoucí z Břeclavi do Českého Těšína, Moravská stezka vedoucí z LVA přes Podluží do Jeseníků, Greenways Praha Vídeň.19 Dále si lze vybrat z tematických cyklostezek zaměřených především na ochutnání výtečného jihomoravského vína, poznání pohostinnosti místních vinařů a ojedinělé sklepní architektury. Lze zvolit jednu z deseti Moravských vinařských stezek, které jsou propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou. Pro Podluží je nejvýznamnější Vinařská stezka Podluží vedoucí z Hrušek do Dolních Bojanovic.20
4.2.6 Zdravotnictví Zdravotnické zařízení nalezneme v 79 % obcí. Jakékoli zdravotnické zařízení zcela postrádají obce Josefov, Ladná a Nový Poddvorov. Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé se nachází v 64 % obcí, v obci Lužice dokonce dvě ordinace, vyšší počet je zaznamenán u samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, které lze nalézt v 86 % obcí, v tomto případě je na výběr ze dvou ordinací v obci Prušánky. Samostatnou ordinaci praktického lékaře gynekologa lze navštívit pouze v obcích Lanžhot, Lužice, Prušánky a Tvrdonice a jiným typem zdravotnického zařízení jsou vybaveny pouze Hrušky, Lužice a Prušánky. Poměrně chudé je zajištění zařízení lékárenské péče. Lékárnu lze nalézt pouze v obcích Kostice, Lanžhot, Lužice, Moravská Nová Ves a Prušánky. V žádné obci, která leží v mikroregionu, není možné najít nemocnici. Nejbližší nemocnice se nacházejí ve městech Břeclav a Hodonín, jež obsluhují obce v daném okrese, popř. obce, které se od nemocnice nacházejí v menší vzdálenosti, ač náleží do jiného okresu.
19
Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem [online]. [cit. 2012-02-02]. Dálkové cyklotrasy vedoucí přes Podluží a Hodonínsko. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turistickypruvodce/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-vedouci-pres-podluzi-a-hodoninsko. 20 Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem [online]. [cit. 2012-02-02]. Tematické cyklostezky. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turistickypruvodce/cykloturistika/tematicke-cyklostezky.
36
4.2.7 Školství Téměř všechny obce jsou vybaveny mateřskou školou, výjimku tvoří pouze obce Josefov a Nový Poddvorov. Žádná z obcí nemá zároveň nižší i vyšší stupeň základní školy a v obcích Josefov, Kostice a Nový Poddvorov se nenachází ani jeden ze stupňů základní školy. Nižší stupeň základní školy lze nalézt pouze v obcích Hrušky, Ladná, Starý Poddvorov a Týnec, vyšší stupeň základní školy pak ve zbývajících obcích včetně obce Ladná. V žádné z obcí nenajdeme střední školu nebo vysokou školu. Na střední školy dojíždí studenti nejčastěji do okresních měst Břeclavi (8 středních škol) a Hodonína (5 středních škol). Se školstvím a vzděláváním souvisí také knihovnické služby, které jsou zajištěny téměř ve všech obcích s výjimkou obce Ladná.
4.2.8 Sociální služby Zajištění sociálních služeb pro obyvatelé obcí mikroregionu je velmi nízké. Ve všech čtrnácti obcích nalezneme z veškerých typů sociálních služeb pouze tři domy s pečovatelskou službou a to v obcích Dolní Bojanovice, Moravská Nová Ves a Prušánky. Důvodem tohoto nedostatečného zabezpečení sociálních služeb je fakt, že se jedná o mikroregion tvořený obcemi malé rozlohy a také malého počtu obyvatel, u něj s výjimkou obcí Lanžhot, Moravská Nová Ves a Tvrdonice žádná obec nepřesahuje hodnotu 2 000 obyvatel. Je pochopitelné, že by se potenciální provozovatelé konkrétních sociálních služeb mohli obávat, zda jejich záměr najde v dané obci uplatnění a zda jeho vklad bude mít návratnost. V mikroregionu, který se skládá z takto malých obcí, je to silně nepravděpodobné. Požadované sociální služby však zajišťují okresní města. V Břeclavi můžeme nalézt dům s pečovatelskou službou, sociální poradny, denní stacionář, azylové domy a domov pro seniory. Toto vše je zajištěno také v Hodoníně spolu s nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež, chráněným bydlením a domovem pro osoby se zdravotním postižením.
37
4.2.9 Kulturní život Jak již bylo zmíněno výše, obce náležející do mikroregionu nedosahují vysokých hodnot co do rozlohy ani co do počtu obyvatel, nemohou tedy svým obyvatelům poskytnout takové kulturní a sportovní vyžití, jakého by se jim dostalo ve větších městech, jako jsou okresní města Břeclav, Hodonín nebo dokonce krajské město Brno. Návštěvu muzea umožňuje pouze město Lanžhot, středisky pro volný čas dětí a mládeže disponují pouze obce Moravská Nová Ves a Prušánky, koupalištěm pouze Lužice a otevřenými stadiony Hrušky, Josefov, Kostice, Lanžhot, Lužice a Prušánky. Zato ve většině obcí lze nalézt tělocvičnu, hřiště s provozovatelem nebo správcem a sakrální stavbu a téměř všechny obce disponují jiným typem kulturního zařízení. Výjimku tvoří pouze obce Ladná, Hrušky a Tvrdonice. Vymoženosti větších a modernější měst, za které lze označit mimo jiné stadiony, zimní stadiony, aquaparky, kina, multikina, divadla, galerie či zoologické zahrady, se nachází pouze v okresních městech. Zoologickou zahradu najdeme pouze ve městě Hodonín.21 Co ovšem nemohou obce na Podluží poskytnout svým obyvatelům po výše zmíněné stránce, to dokáží vynahradit množstvím kulturních akcí, které jsou úzce spojené s místními folklorními tradicemi a naplněné především tancem, moravskou dechovou či cimbálovou muzikou a vynikajícím vínem z podlužáckých vinohradů. Zlatým vrcholem každé kulturní sezóny jsou v jednotlivých obcích krojované hody. Hodová sezóna začíná v červnu a končí v listopadu, samotné hody probíhají od neděle do úterý a jejich datum je stanoveno dle jmenin svatého, kterému je zasvěcen kostel v příslušné obci. Na krojované hody obléká místní mládež, tzv. krojovaná chasa, podlužácký kroj a začíná několikadenní slavnost typická pro jižní Moravu. Ačkoli jsou hody nejočekávanější událostí kulturní sezóny, není to zdaleka jediná kulturní akce
21
Strategie rozvoje Regionu Podluží – přírodní podmínky a deskripce území. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/67-strategie-rozvoje-regionupodluzi/68-strategie-rozvoje-2005-2010.
38
spojená s folklorními tradicemi. Stálé příznivce má také stavění a kácení májky, krojové plesy a zábavy, košty a výstavy vín, kateřinská zábava, která se koná na počest svátku svaté Kateřiny, fašank, což je obdoba masopustního průvodu, Jarní hudební festival v Dolních Bojanovicích, přehlídky dětských folklorních souborů, cyklistické výlety Otvírání jara na Podluží a také festival Podluží v písni a tanci ve Tvrdonicích.22
4.2.10 Ochrana životního prostředí
4.2.10.1 Třídění odpadu Třídění odpadu je jednou z nejdůležitějších činností, kterými se lze podílet na ochraně životního prostředí a zlepšit podmínky k životu obyvatelům mikroregionu. Mikroregion zasahuje do dvou okresů, okresu Břeclav a okresu Hodonín, a sběr odpadu je v ,,břeclavské“ i ,,hodonínské“ části zajišťován jinou firmou. V obcích Dolní Bojanovice, Josefov, Lužice, Nový Poddvorov, Prušánky a Starý Poddvorov je tedy sběr odpadu zabezpečován společností TESPRA Hodonín s.r.o. a ve zbylých obcích potom společností HANTÁLY a.s. V rámci osvěty a podpory šetrného chování občanů vůči svému životnímu prostředí téměř všechny obce na svých webových stránkách informují občany o správném třídění odpadu a poskytují návody, díky kterým potom bude třídění v souladu s pravidly ukládání odpadů na sběrných místech. Většina obcí provozuje sběrný dvůr, který bývá otevřen dvakrát až třikrát týdně. Obce také na svých webových stránkách specifikují, které druhy odpadu je přípustné ve sběrných dvorech odevzdávat. Vývoz směsného komunálního odpadu probíhá v obcích jednou týdně nebo jednou za dva týdny, několikrát do měsíce pak probíhá sběr papírů, plastu a nápojových kartonů. Několikrát do roka dochází také ke svozu nebezpečného odpadu a zhruba dvakrát měsíčně ke svozu tuhého komunálního odpadu z domácností.
22
Region Podluží [online]. [cit. 2012-02-02]. Kalendář událostí. Dostupné http://podluzi.cz/aktuality-regionu/kalendar-kulturnich-akci/month.calendar/2012/02/02/-.
z:
39
4.2.10.2 Znečištění ovzduší O kvalitě životního prostředí mnohé vypovídají údaje, jež se shromažďují v
tzv. REZZO, což je Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší. Tabulka č. 1
zachycuje REZZO 1–3 v letech 2007–2009. Z tabulky je patrné, že největší problémy měl Jihomoravský kraj v celém časovém úseku především s emisemi oxidu uhelnatého, jejichž podíl na celkovém znečištění těmito čtyřmi látkami se vždy pohyboval okolo 40 %. Zatímco právě znečištění těmito emisemi během let narůstalo, u zbylých kategorií byl v roce 2009 zaznamenán více či méně výraznější pokles. Porovnáme-li oba okresy, je patrné, že okres Břeclav se s emisemi potýká podstatně méně než okres Hodonín. Např. v případě emisí oxidu siřičitého si lze všimnout, že podíl okresu Břeclav na celkovém znečištění Jihomoravského kraje těmito emisemi není víc než 3 %, zatímco podíl okresu Hodonín se pohybuje okolo 60 %. Ačkoli v případech ostatních typů emisí už rozdíly mezi okresy nejsou tolik markantní, u okresu Břeclav je vždy zaznamenáno nižší množství emisí než u okresu Hodonín. Výjimkou jsou pouze emise oxidu uhelnatého v roce 2007, i ty ale v následujícím roce klesly pod úroveň okresu Hodonín.
Tabulka č. 1: Emise základních znečišťujících látek REZZO 1–3 (v tunách) Tuhé emise 2007 Okres Břeclav Okres Hodonín JMK 2008 Okres Břeclav Okres Hodonín JMK 2009 Okres Břeclav Okres Hodonín JMK
Oxid siřičitý
Oxidy dusíku
Oxid uhelnatý
96,5 216,9 1 369,4
107,2 2 784,8 4 193,1
399,7 783,1 3 737,9
450,7 388,1 5 202,6
76,7 230,2 1 440,9
79,7 2 455,3 4 135,4
352,3 918,5 4 189,4
342,3 448,3 6 444,8
74,7 79,9 337,8 2 290,8 965,5 215,4 1 200,3 3 865,9 4 137,1 Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
371,8 461,0 6 519,4
40
4.2.10.3 Investice na ochranu životního prostředí Udržování kvality životního prostředí a jeho stavu tak, aby byl vhodný pro život, je náročnou a nákladnou záležitostí. Příloha č. 10 zobrazuje investice, které byly v letech 2008–2010 vynaloženy v okresech Břeclav a Hodonín a v Jihomoravském kraji právě za účelem ochránit životní prostředí a odstranit co nejvíce škodlivin, kterými by mohlo být poškozováno. Zachyceny jsou částky vynaložené na ochranu ovzduší a klimatu, nakládání s odpadními vodami a na nakládání s odpady. Je patrné, že nejvyšší podíl na celkových výdajích měly výdaje plynoucí na nakládání s odpadními vodami, které např. v roce 2008 pokrývaly téměř veškeré investice, které okres Břeclav do ochrany životního prostředí vložil. Také si lze povšimnout, že okres Hodonín v roce 2010 investoval do ochrany ovzduší a klimatu mnohem větší částku, než jaká do této oblasti plynula v předcházejících dvou letech. Vzhledem k množství emisí, o nichž pojednávala předcházející část a se kterými se okres Hodonín potýká, je to velice pozitivní skutečnost. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou nesmírně důležité, jelikož pouze tak je možné udržet životní prostředí v optimálním stavu pro život nejen obyvatel mikroregionu a ostatních obyvatel okresů Břeclav a Hodonín, ale také pro život mnoha vzácných druhů, které se zde vyskytují, nemluvě o ohrožené existenci ojedinělé lužní krajiny a lužního lesa. Krajina v oblasti Regionu Podluží i v blízkém okolí má nesmírnou hodnotu a je nezbytné dbát na její ochranu prostřednictvím správného nakládání s odpady, s odpadními vodami a dohlížení na kvalitu ovzduší.
4.2.10.4 Chráněná území Na území mikroregionu lze nalézt množství chráněných ploch místního a také národního významu. Nezanedbatelnou součástí území jsou přírodě poměrně blízké lužní lesy, které se vyskytují v údolních nivách dolních částí řek Moravy a Dyje. Významnou zajímavostí je fakt, že na území Podluží se nachází celá čtvrtina z celkové souhrnné plochy lužních lesů, jež jsou k vidění v ČR. Příloha č. 11 zachycuje přehled chráněných území a jejich rozlohy na území okresů Břeclav a Hodonín a na území Jihomoravského
41
kraje. Z nich se nezanedbatelná část nachází přímo na území mikroregionu. PR Stibůrkovská jezera je spojením lužních lesů, zaplavované lužní louky a tůně, jež vznikla v oblasti mrtvých ramen řeky Moravy. Vegetace je zde charakteristická pro nivní louky, dále zde najdeme lekníny bílé a drobničku bezkořennou, českou nejmenší vyšší rostlinu. NPR Ranšpurk se nachází jižním směrem od obce Lanžhot na území obory Soutok, jež tvoří nejrozsáhlejší komplex lužního lesa, slouží k obornímu chovu zvěře započatém již Lichtenštejny v druhé polovině 19. století a je největší v ČR. NPR Ranšpurk byla v 30. letech minulého století zanechána samovolnému vývoji, díky čemuž jsou zde dnes podmínky vhodné pro život vzácných druhů hmyzu a dřevokazných hub. Několik kilometrů jižně od této NPR se rozkládá NPR Cahnov-Soutok, jejíž vývoj je rovněž již po dlouhou dobu samovolným, tentokrát byl ovšem zahájen už v 19. století po ukončení pastevecké činnosti. Vedle výše zmíněných vzácných druhů hmyzu a dřevokazných hub zde žijí také vzácné vlhkomilné rostliny. PR Skařiny je významnou součástí Přírodního parku Mikulčický luh a také důležitou lokalitou po ornitologické stránce. Své hnízdiště zde nachází vzácné ptačí druhy, mj. volavka popelavá či ledňáček říční, zajímavé je i velmi bohaté bylinné patro vyznačující se např. česnekem medvědím či vzácnou dymnivkou nízkou. Vedle těchto druhů žije v této PR také mnoho obojživelníků a hmyzu. Do mikroregionu zasahuje kromě národního systému také celoevropská soustava ochrany
přírody
Natura
2000,
jejímiž
místními
prvky
jsou
ptačí
oblast
Soutok-Tvrdonicko a evropsky významná lokalita Soutok-Podluží. Podluží také náleží do oblasti Mokřadů dolního toku Dyje, která je chráněná Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů.23
23
VYBÍRAL, J. Lužní lesy regionu Podluží. Břeclav: Biosférická rezervace Dolní Morava 2007. Str. 1–8.
42
4.3 Rozpočty
4.3.1 Rozpočty jednotlivých obcí Regionu Podluží v roce 2010 V přílohách č. 12 a č. 13 je zobrazen přehled příjmů a vynaložených výdajů v roce 2010. Ze všech obcí dosáhla v roce 2010 nejvyšších příjmů obec Dolní Bojanovice, přičemž její příjmy tvořily 20 % celkových příjmů obcí v mikroregionu a jejich výše je dána především výší dotací, které činily 53 % příjmů obce. Tyto dotace byly poskytnuty mj. na doplnění úseků kanalizace a vodovodu či sběrný dvůr odpadů. Dále lze do skupiny obcí s vyššími příjmy zařadit také obce Prušánky a Lužice a město Lanžhot. Ve výčtu celkových příjmů obcí jsou nejvíce zastoupeny příjmy daňové s podílem 57 % a zároveň tvoří daňové příjmy přes 50 % příjmů jednotlivých obcí u 86 % obcí. S výjimkou obce Nový Poddvorov obdržely všechny obce také kapitálové příjmy a dotace. Nejnižší dotaci obdržela obec Josefov, kde se její výše nacházela v řádech stovek tisíců korun. Kromě obce Dolní Bojanovice získala poměrně vysoké dotace také obec Hrušky, jíž byly poskytnuty mj. na mzdové náklady pro pracovníky
Graf č. 2: Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2010
Struktura příjmů obcí Regionu Podluží
100%
Dotace
80%
Kapitálové
60%
Nedaňové
40%
Daňové
Týnec
Starý
Tvrdonice
Prušánky
Nový
Mor. Nov.
Mor. Žižkov
Lužice
Lanžhot
Ladná
Kostice
Josefov
Hrušky
0%
Dolní
20%
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
43
veřejně prospěšných prací. Již o něco nižší dotaci obdržela obec Týnec s účelem modernizace učeben na ZŠ Týnec či na realizaci protipovodňových opatření. V oblasti výdajů převažují běžné výdaje nad kapitálovými. Zatímco procentuální podíl běžných výdajů všech obcí celkem je 61 %, podíl výdajů kapitálových je 39 %. Běžné výdaje nejčastěji nachází uplatnění v oblasti zabezpečení požární ochrany, správy, péče o veřejnou zeleň, sběru a svozu komunálních, tříděných a nebezpečných odpadů, v oblasti zajištění služeb pro obyvatelstvo, dopravní obslužnosti, pořádání kulturních akcí či vydávání obecního zpravodaje. Kapitálové výdaje potom nejčastěji vznikají z důvodu realizace dešťových kanalizací, elektrických rozvodů, úprav komunikací, výkupu pozemků a pořizování majetku. Největší běžné výdaje byly vynaloženy obcemi Dolní Bojanovice a Moravská Nová Ves, nejnižší obcemi Nový Poddvorov a Josefov. Největší kapitálové výdaje byly zaznamenány u obcí Dolní Bojanovice a Prušánky, nejnižší u obcí Josefov a Hrušky. V obci Hrušky byl v rámci kapitálových výdajů realizován nákup pozemků, došlo
Graf č. 3: Struktura výdajů jednotlivých obcí v roce 2010
Struktura výdajů obcí Regionu Podluží
100% 80% 60%
Kapitálové
40%
Běžné
Týnec
Tvrdonice
Starý
Prušánky
Nový
Mor. Žižkov
Mor. Nov.
Lužice
Lanžhot
Ladná
Kostice
Josefov
Hrušky
0%
Dolní
20%
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
44
k rozšíření veřejného osvětlení, dokončení chodníku či k realizaci vodovodu. V obci Kostice došlo díky běžným výdajům k deratizaci obce a zahájení monitoringu komárů. Saldo vyjadřuje rozdíl mezi celkovými příjmy a výdaji. Nabývá-li saldo kladné hodnoty, výdaje obcí vynaložené byly nižší než její příjmy a tudíž obci vzniká přebytek. V opačném případě, kdy výdaje převyšují příjmy, vzniká rozpočtový deficit neboli schodek. V roce 2010 dosáhlo 71 % obcí přebytku a u 29 % obcí vznikl schodek. Saldo příjmů a výdajů obcí v roce 2010 zobrazuje příloha č. 18. Nejvyššího příjmu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2010 obec Dolní Bojanovice, nejnižšího obec Moravská Nová Ves. Téže obci náleží nejvyšší pozice v rámci obdobné charakteristiky, kterou jsou výdaje na 1 obyvatele, nejnižší pozici pak zaujímá město Lanžhot. Přehled těchto dvou ukazatelů je zachycen v příloze č. 22.
4.3.2 Rozpočty Regionu Podluží v letech 2005–2010
4.3.2.1 Příjmy rozpočtů Jak vyplývá z tabulky č. 2, nejnižšími příjmy mikroregion disponoval v roce 2005. V tomto roce tvořily hlavní část rozpočtu 33 % neinvestiční přijaté dotace od obcí. Významnost mají také neinvestiční přijaté dotace od Jihomoravského kraje, jejichž podíl činí 28 % a jež byly obdrženy hlavně v rámci Programu rozvoje venkova. V roce 2006 se výše rozpočtu výrazně zvýšila hlavně díky ostatním investičním přijatým dotacím ze státního rozpočtu, které zaujímaly 41 % a sloužily k realizaci projektu ,,Internet na Podluží 2004“. Zhruba stejnými podíly 22 % přispěly do rozpočtu také neinvestiční přijaté dotace od obcí a od Jihomoravského kraje, který především poskytl dotace na přehlídku dětských folklorních souborů, publikaci ,,Obrázky z jižní Moravy“, na postřik proti komárům a dotace v rámci Programu rozvoje venkova. V roce 2007 jsou pro změnu dominantní částí rozpočtu neinvestiční přijaté dotace od obcí s podílem 68 %. Méně obohacující jsou s podílem 25 % neinvestiční přijaté dotace od Jihomoravského kraje, ostatní položky jsou víceméně zanedbatelné. Z nich nejvyšší jsou příjmy z pronájmu movitých věcí, které souvisejí s provozováním
45
projektu ,,Internet na Podluží 2004“, jelikož představují smluvní nájem obdržený od společnosti NEOS v.o.s. za provozování bezdrátové komunikační sítě. V roce 2008 se na rozpočtu podílely téměř stejnými částmi 33 % a 35 % neinvestiční přijaté transfery od obcí a především ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, které byly poskytnuty pro realizaci projektu ,,Systém orientačního značení Regionu Podluží“. Významnými částkami přispěly do rozpočtu také ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu (podíl 13 %) na projekt ,,Vinné sklepy na Podluží“ a na projekt ,,Život na dolním toku Moravy“. V roce 2009 byla nejvýznamnější položkou příjmů investiční dotace od Jihomoravského kraje na zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení na vybudování části cyklistického koridoru v úseku Mikulčice–Lanžhot, dále neinvestiční dotace na pátý ročník přehlídky dětských folklorních souborů Podluží, Chartu venkovských obcí EU – Starý Poddvorov, poradenství pro obce Regionu Podluží a na zpracování a aktualizaci strategických rozvojových dokumentů Regionu Podluží.
Graf č. 4: Přehled příjmů a výdajů Regionu Podluží v letech 2005-2010 (v miliónech)
Příjmy a výdaje Regionu Podluží 16 14 12 10
Výdaje
8
Příjmy
6 4 2 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: Vlastní zpracování dat ze závěrečných účtů Regionu Podluží
46
V roce 2010 činily většinu příjmů rozpočtu investiční i neinvestiční dotace ze strukturálních fondů EU. Z ROP JV byly poskytnuty dotace neinvestiční na realizaci projektu ,,Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem“ a investiční na realizaci projektu ,,Turistické rozhledny Podluží–Cerová“, v jehož rámci byla dotace obdržena prostřednictvím Ministerstva financí SR v rámci Programu přeshraniční spolupráce ČR–SR, z toho podíl byl financován ERDF EU a podíl ze státního rozpočtu ČR.
4.3.2.2 Výdaje rozpočtů Co se výdajové položky v roce 2005 týče, největší výdaje s podílem 55 % byly vynaloženy na vybudování bezdrátové komunikační sítě ,,Internet na Podluží 2004“. Dále byla významná částka s podílem 10 % byla vynaložena na poradenské a právní služby pro projekt ,,Banka místních produktů“ a na zpracování projektových dokumentací. Za o málo nižší částky se nakoupily ostatní služby spojené především s projektem ,,Přeshraniční spolupráce regionů Slovácko a WDE“ realizovaného v rámci projektu CBC Phare 2001. Region WDE je rakouský region Weinviertel Dreiländereck. V roce 2006 plynul z výdajů rozpočtu nejvyšší podíl 26 % na nákupy postřiku proti komárům, náklady na projekt ,,Slovácko“ a vedení účetnictví. 22 % výdajů bylo využito na platy pro zaměstnance v pracovním poměru, 15 % výdajů pak na nákup sestavy 13 informačních stojanů spolu s deskou informačního panelu. Za zmínku stojí také podíl
9 %, díky němuž byla za účelem předprodeje na příslušné obce zakoupena
publikace ,,II. Světová válka v kronikách obcí Regionu Podluží“. V roce 2007 se na výdajích z rozpočtu nejvíce podílelo s 31 % pořízení značení v rámci projektu ,,Systém orientačního značení Regionu Podluží“. 16 % bylo určeno na vedení účetnictví, služby pro řemeslnou a výtvarnou dílnu, nákup dlažby infoodpočívadel či inzerci v médiích. 10 % výdajů plynulo na poradenské a právní služby při realizaci rozvojových projektů ,,Život na dolním toku Moravy“, ,,Vinné sklepy na Podluží“, ,,Systém orientačního značení“ a ,,Informační místa na Podluží“. V roce 2008 disponoval mikroregion rozpočtem s nejnižšími výdaji. Významná částka s podílem 19 % byla určena na pořízení projektové dokumentace pro
47
územní a stavební řízení na akci ,,Cyklostezka Ladná–Hrušky“, o málo nižší částka s podílem 17 % byla vynaložena na zpracování mapových podkladů pro projekt ,,Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem“, zajištění dechové hudby pro regionální ples či také realizace informačních míst v obcích. Rok 2009 znamenal z hlediska výdajů především investice na projektovou dokumentaci k výše zmíněnému projektu ,,Cyklostezka Ladná–Hrušky“, tato částka byla v roce 2009 nejvyšší. Významný je také podíl výdajů na pokračování realizace projektu ,,Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem“ a s ním související nákup spotřebního kancelářského materiálu a podíl výdajů vynaložených na přehlídku dětských folklorních souborů. Nejvyšší výdaje v roce 2010 plynuly na pokračování realizace projektu ,,Turistická rozhledna Podluží–Cerová“, na níž se, jak již bylo zmíněno výše, podílela spolu s ČR také Slovenská republika, přičemž z dotace byl v tomto roce splacen úvěr využitý k předfinancování výdajů na realizaci projektu v roce 2009. Významná částka byla také určena na vedení účetnictví, poplatky za kopírování, inzerci, udržování domény podluzi.cz a na nákup jiných služeb.
Tabulka č. 2: Saldo hospodaření Regionu Podluží v letech v letech 2005–2010 Rok
Příjmy
Výdaje
2005
1 603 941
3 441 573
2006
3 447 833
2007
Saldo -1 837 632
Příjmy na 1 obyvatele 69,106
Výdaje na 1 obyvatele 148,280
1 852 714
1 595 119
148,332
79,707
1 652 846
3 717 304
-2 064 458
67,145
151,012
2008
3 243 292
1 846 894
1 396 398
130,688
74,421
2009
3 531 056
10 296 140
-6 765 084
141,599
412,886
2010
9 332 597
2 681 811
6 650 786
373,812
107,419
Zdroj: Vlastní zpracování dat ze závěrečných účtů Regionu Podluží
48
4.4 MAS Dolní Morava Region Podluží je členem MAS Dolní Morava, jež vznikla rozšířením MAS Region Podluží o Hodonínsko a další obce v blízkém okolí. Toto rozšíření bylo obsahem požadavku Ministerstva zemědělství ČR, které mělo v úmyslu zvětšit území MAS a také počet jejích obyvatel na cca 30 000. V současné době jsou v MAS Dolní Morava kromě obcí Regionu Podluží s výjimkou obce Ladná sdruženy také obce Čejč, Čejkovice, Karlín, Terezín, Mutěnice, Mikulčice a Rohatec, které se všechny nachází na území okresu Hodonín. Celkový počet obcí v MAS Dolní Morava tedy činí 20 obcí a MAS se rozkládá na území o rozloze 31 950 ha.24 MAS Dolní Morava je územně zařazena v NUTS II Jihovýchod, NUTS III Jihomoravský kraj a zasahuje do okresů Břeclav a Hodonín. Jejím východním sousedem je Slovenská republika, na jihozápadě sdílí
hranice
s Rakouskem.
Tyto
strategické
fyzicko-geografické
podmínky
příhraničního styku přinášejí obyvatelům MAS nemalé ekonomické výhody a také umožňují kontakt českých krajů se Slovenskem i vzdálenějšími oblastmi v zahraničí.25 V roce 2011 se podařilo společnou činností v rámci MAS Dolní Morava realizovat několik významných projektů. Projekt ,,Vína Dolní Moravy na České chuťovce 2011“ byl podpořen v rámci dotačního programu ,,Podpora vinařství a vinohradnictví v JMK pro rok 2011“ a Vinařským fondem. Prostřednictvím tohoto projektu se prezentovalo jihomoravské vinařství v souvislosti s regionální gastronomií a kulturním dědictvím jižní Moravy na pražském festivalu Česká chuťovka 2011, kam 20 jihomoravských vinařů poskytlo vzorky svých vín pro degustaci. Prezentace byla velmi úspěšná. Projekt ,,Společné putování za dědictvím regionů“ byl uskutečňován v průběhu let 2010–2011 díky podpoře EU a Programu rozvoje venkova a za spolupráce s několika dalšími MAS v JMK. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit nové možnosti, jejichž prostřednictvím lze chránit a obnovovat hmotné i nehmotné kulturní dědictví
24
MAS Dolní Morava [online]. [cit. 2012-02-20]. Metoda LEADER. Dostupné z: http://www.mas-dolnimorava.cz/index.php/o-nas/metoda-leader. 25 MAS Dolní Morava [online]. [cit. 2012-02-20]. O nás. Dostupné z: http://www.masdolnimorava.cz/index.php/o-nas/o-nas.
49
venkova. Došlo tak ke zmapování a sběru dat týkajících se mj. lidových tradic, zvyklostí, regionální gastronomie a k vytvoření pěti expozic prezentujících kulturní bohatství regionů. Důležitým cílem projektu bylo zvýšení kvality života na venkově a jeho realizace přispěla k vyšší atraktivitě na území všech MAS, které se podílely na spolupráci. Dále byl úspěšně realizován projekt ,,Život na dolním toku Moravy“.26
4.5 Vyhodnocení dotazníkového šetření Vztahy obce s mikroregionem a krajem Ze členství v mikroregionu těží obce především v oblasti získávání dotací, společného investování prostředků a propagace obce. Některé obce jsou členy také jiných mikroregionů a převážně se jedná o obce, které náleží do okresu Hodonín, a jsou z tohoto důvodu součástí Regionu Hodonínsko. Na rozvoji obcí se také podílí kraj především prostřednictvím dotací a poradenstvím. Pro malé obce je zásadním partnerem v dotační politice. Žádná s obcí nemá ve spolupráci s krajem problémy.
Životní prostředí a využívání půdy Dotázané obce využívají zemědělskou půdu zásadně pro zemědělské účely a změnu jejího využití ani nemají v plánu. Půda je většinou pronajímána zemědělským podnikům. Na nezemědělské půdě jsou vybudovány komunikace a veřejná prostranství. Na ochranu životního prostředí se dbá především formou třídění odpadů, zbudováním sběrných dvorů, ČOV (popř. plánované zbudování), obnovy zeleně a také osvěty.
Spokojenost obyvatel, jejich aktivity a problémy se zaměstnaností V nejmenších obcích bylo zaznamenáno vystěhování především kvůli nezaměstnanosti. Ve větších obcích roste zájem především díky blízkosti dvou okresních měst. Dotázaní starostové se ve většině případů shodují, že k větší spokojenosti obyvatel by přispělo
26
Zhodnocení realizovaných dolnimorava.cz/.
projektů
za
rok
2011.
Dostupné
z:
http://www.mas-
50
hlavně větší množství pracovních míst především díky rozšíření podnikatelské sféry. Z hlediska vybavenosti by také velice uvítali např. dovybavení dětských hřišť, informační centra, opravy budov pro pořádání kulturních akcí, některé typy obchodů a podniků (kadeřnictví) a rozvoj infrastruktury. Ve většině dotázaných obcí se obyvatelé aktivně zapojují do obecního života hlavně v oblasti kultury a sportu, jelikož jim není lhostejné prostředí, v němž žijí. Bohužel není vynakládána velká snaha v oblasti úpravy obce. V obcích je nemalá část občanů nezaměstnaná, jelikož nejsou pracovní příležitosti a možnost jejich zaměstnání. Hodně občanů také za prací musí dojíždět.
Podnikatelská sféra Většina dotázaných starostů se shoduje, že v obci je malé množství podnikatelských subjektů. Obce se snaží podnikatelskou činnost podporovat prostřednictvím projektů, pronajímáním prostor, inzerce na infokanálu, popř. vstřícností ve věcech byrokracie. Kvalitě života v obcích napomáhají zejména neziskové organizace, jelikož přispívají k rozvoji zájmové činnosti v oblasti jejich působnosti, ekonomicky nejvíce přínosné jsou potom samozřejmě podnikatelské subjekty, jež zaměstnávají občany. Bohužel, jak již bylo zmíněno výše, s úrovní podnikatelské sféry většina obcí není spokojená.
Charakter místních událostí, postoj k MAS Dolní Morava a možnosti rozvoje Naprostá většina událostí, které se v obcích pořádají, jsou kulturního a folklorního rázu. Největší událostí bývají krojované hody. Budoucí rozvoj je viděn zejména v oblasti výstavby rodinných domů, dále zejména v oblasti vinařství a turistiky. Většina dotázaných obcí není členem MAS Dolní Morava, popř. vystoupení z MAS plánuje. Dvě z dotázaných obcí uvádí pozitivní zkušenosti s členstvím v MAS.
51
5. ZÁVĚR Má bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit kvalitu života ve vybraném mikroregionu z hlediska jeho přírodních, kulturních a sociálních aspektů. Jako předmět mé práce jsem si zvolila Region Podluží. Region Podluží zasahuje do dvou okresů a nemá jednoznačné dominantní centrum. Ačkoli je jeho sídlem město Lanžhot, nelze toto město přímo považovat za spádové území. Většina obyvatel obcí mikroregionu za prací dojíždí do jednoho z okresních měst, kterými jsou Břeclav a Hodonín. Z hlediska podmínek životního prostředí lze mikroregion označit za lokalitu vhodnou pro život. Ačkoli se oblast nedokázala vyhnout určité míře znečištění, jsou vynakládány nemalé snahy o nápravu a obnovu poškozené krajiny za účelem vyšší kvality života prostřednictvím investic, třídění odpadu a osvěty. Intenzivní opatření v rámci ochrany přírody jsou realizována také ve spojení s ochranou lužních lesů na Podluží. V porovnání obou okresů nabízí lepší podmínky pro život okres Břeclav, jelikož úroveň znečištění zde nedosahuje takového rozsahu jako v okrese Hodonín. Z demografického
pohledu
dochází
v mikroregionu
v posledních
letech
k přírůstku obyvatelstva, ačkoli přírůstek v roce 2010 již nebyl tak intenzivní jako přírůstky v předcházejících letech. Velice negativním poznatkem je, že mikroregion má silné tendence ke stárnutí obyvatelstva, což dokazuje fakt, že hodnota indexu stáří je v 86 % obcí vyšší než 100, tedy že v tomto množství obcí má třetí věková kategorie velmi výraznou převahu nad první. Důvodem tohoto všeobecného stárnutí je zvýšení průměrného věku dožití. Co se sociálních služeb týče, jejich zajištění v jednotlivých obcích mikroregionu není na příliš vysoké úrovni. Nejlepší úroveň služeb nabízí oblast zdravotnictví, jelikož zdravotnické zařízení se nachází v 79 % obcí. Oblast školství zde mnoho služeb nenabízí. Téměř ve všech obcích lze nalézt mateřskou školu, zato v žádné obci se nenachází první i druhý stupeň základní školy současně. V mikroregionu se rovněž nevyskytuje střední škola ani vysoká škola. Hlavním důvodem absence středoškolského
52
a vysokoškolského vzdělání je již výše zmíněná skutečnost, že na území mikroregionu se nenachází žádné spádové území, zato v jeho velmi těsné blízkosti lze nalézt spádová území hned dvě v podobě okresních měst. Tato naskýtají dostatečné možnosti středoškolského vzdělání. Skutečnost, že obce nabízí pouze první či druhý stupeň základního vzdělání, není nijak zásadní překážkou, jelikož mezi jednotlivými obcemi je velice malá vzdálenost, a doprava je zajištěna prostřednictvím akciové společnosti BORS Břeclav a. s. Zcela pohodlná a bezproblémová je také vlastní doprava s pomocí jízdního kola, popř. také pěší. Kulturní život probíhá ve všech obcích mikroregionu a je velice specifický. Množství kulturních akcí, které se zde pořádají, je totiž skutečně ojedinělé a spojené především s místními tradicemi a jedinečným foklorem, který je chloubou obyvatel Regionu Podluží i celé jižní Moravy. Folklorní události jsou naplněny především tancem, moravskou dechovou i cimbálovou muzikou a výjimečným vínem z jihomoravských vinohradů. Zvláště očekávanou událostí kulturní sezóny jsou krojované hody, jež jsou stále obyvateli všech obcí velice intenzivně prožívány s vědomím vlastenectví a příslušnictví k ,,národu“ jižní Moravy. Svými folklorními zvyklostmi je Region Podluží i celá jižní Morava skutečně ojedinělý, proto není divu, že je právě v období, kdy folklorní události vrcholí, množstvím turistů vyhledávanou destinací. Tímto naskýtá mikroregion vskutku ideální místo pro strávení dovolené. Ve stopách jihomoravských tradic je navíc možné putovat na jedné z četných cyklostezek. Pro mikroregion je charakteristické zastoupení velkého množství malých obcí, nejvíce obyvatel čítá město Lanžhot, přičemž tento počet přesahuje hranici pouhých 3 000 obyvatel. Ani město Lanžhot tudíž nelze jednoznačně označit za centrum či spádové území. Obcím takto malých velikostí tedy spojování se do větších celků formou mikroregionů či dobrovolných svazků obcí skýtá nesporné výhody a možnosti, jež tkví především v podpoře formou dotací, jež plynou na jejich společné projekty. Velký potenciál Regionu Podluží také představuje již zmíněný folklor a na něm založený cestovní ruch, díky němuž by mohl mít Region Podluží nemalé šance stát se perlou jižní Moravy.
53
LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE 1) BŘEŇ, J. a kol. Zákon o obcích (obecní zřízení) komentář. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008. 861 s. ISBN 978-80-7179-597-1. 2) GROSPIČ, J. a kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Vyd. 2. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-0864. 3) GROSPIČ, J., LOUDA, T., VOSTRÁ, L. Modernizace veřejné správy v Evropě a České republice. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2006. 351 s. ISBN 80-7380-001-2. 4) HALL, A., MIDGLEY, J. Social Policy for Development. Vyd. 1. Londýn: SAGE Publications Ltd, 2004. 288 s. ISBN 0-7619-6714-1. 5) HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 99 s. ISBN 80-210-3356-8. 6) JETMAR, M., PEKOVÁ, J., PILNÝ J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Vyd. 3. Praha: ASPI, a. s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. 7) MÜHLPAHCR, P. VAĎUROVÁ, H. Kvalita života. Teoretická a metodologická východiska. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 143 s. ISBN 80-210-3754-7. 8) PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 9) REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 140 s. ISBN 8021021268. 10) ŘEHULKOVÁ, O. a kol. Quality of Life in the Contexts of Health and Illness. Brno: MSD, 2008. 162 s. ISBN 978-80-7392-073-9. 11) VYBÍRAL, J. Lužní lesy regionu Podluží. Břeclav: Biosférická rezervace Dolní Morava 2007. 8 s. [online]. [cit.] Internetové zdroje 12) ARISweb [online]. [cit. 2012-03-14]. ARISweb – zobrazení výkazů. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iarisorg/index.pl.
54
13) Česká republika – objevte ČR [online]. 5. 1. 2010 [cit. 2011-12-18]. Česká republika na mapě světa. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/objevte-cr/fakta-ocr/obecna-fakta-o-cr?pagenumber=1. 14) ČSÚ [online]. [cit. 2012-02-01]. Databáze demografických údajů za obce ČR. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm. 15) eAGRI Venkov [online]. [cit. 2011-11-09]. Místní akční skupiny. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/. 16) Evropská unie v České republice [online]. 30. 10. 2010 [cit. 2011-12-18]. Historie vstupu ČR do EU. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/cr_eu/index_cs.htm. 17) MAS Dolní Morava [online]. [cit. 2012-02-20]. Aktuality. Dostupné z: http://www.mas-dolnimorava.cz/. 18) MAS Dolní Morava [online]. [cit. 2012-02-20]. Metoda LEADER. Dostupné z: http://www.mas-dolnimorava.cz/index.php/o-nas/metoda-leader. 19) MAS Dolní Morava [online]. [cit. 2012-02-20]. O nás. Dostupné z: http://www.masdolnimorava.cz/index.php/o-nas/o-nas. 20) Region Podluží [online]. 9. 6. 2006. [cit. 2012-03-25]. Dokumenty. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39-hospodarenisvazku-obci/45-zaverecny-ucet/47-2005. 21) Region Podluží [online]. 10. 6. 2007. [cit. 2012-03-25]. Dokumenty. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39-hospodarenisvazku-obci/45-zaverecny-ucet/46-2006. 22) Region Podluží [online]. 10. 6. 2008. [cit. 2012-03-25]. Dokumenty. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39-hospodarenisvazku-obci/45-zaverecny-ucet/187-2007. 23) Region Podluží [online]. 7. 10. 2009. [cit. 2012-03-25]. Dokumenty. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39-hospodarenisvazku-obci/45-zaverecny-ucet/188-2008.
55
24) Region Podluží [online]. 4. 6. 2010. [cit. 2012-03-25]. Dokumenty. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39-hospodarenisvazku-obci/45-zaverecny-ucet/192-2009. 25) Region Podluží [online]. 30. 3. 2011. [cit. 2012-03-25]. Dokumenty. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/39-hospodarenisvazku-obci/45-zaverecny-ucet/202-2010. 26) Region Podluží [online]. 30. 11. 2009 [cit. 2012-01-31]. Dokumenty svazku obcí. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/29-zakladnidokumenty-svazku-obci. 27) Region Podluží [online]. 1. 12. 2009 [cit. 2012-01-31]. Dokumenty svazku obcí. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/29-zakladnidokumenty-svazku-obci. 28) Region Podluží [online]. [cit. 2012-02-02]. Kalendář událostí. Dostupné z: http://podluzi.cz/aktuality-regionu/kalendar-kulturnichakci/month.calendar/2012/02/02/-. 29) Region Podluží [online]. 1. 1. 2005 [cit. 2012-01-31]. Strategie rozvoje 2005 - 2010. Dostupné z: http://podluzi.cz/dokumenty/cat_view/24-dokumenty-regionu/67-strategierozvoje-regionu-podluzi/68-strategie-rozvoje-2005-2010. 30) Regionální Informační Servis [online]. [cit. 2012-03-12]. Administrativní členění NUTS – Česko. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/administrativni-cleneni-nuts-cesko. 31) Regionální Informační Servis [online]. [cit. 2012-02-01]. Obce – ČR. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce. 32) Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem [online]. [cit. 2012-02-02]. Dálkové cyklotrasy
vedoucí
přes
Podluží
a
Hodonínsko.
Dostupné
z:
http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turisticky-pruvodce/cykloturistika/dalkovecyklotrasy-vedouci-pres-podluzi-a-hodoninsko. 33) Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem [online]. [cit. 2012-02-02]. Tematické cyklostezky. Dostupné z: http://www.podluzi.cz/turistika/cs/turistickypruvodce/cykloturistika/tematicke-cyklostezky.
56
34) ÚFIS [online]. [cit. 2012-03-14]. ÚFIS – zobrazení výkazů. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufisorg/index.pl. 35) Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2012-03-11]. Metainformace k ukazateli ,,Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání – dosažitelní uchazeči“. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=6245&kodjaz=203&app=vdb. 36) Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2012-02-01]. MOS – městská a obecní statistika.
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/xml/mos.html?lov_pro=V%C3%BDb%C4%9Br+obce. 37) Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2012-02-01]. Okresy České republiky 2010. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1303-11. 38) Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2012-02-28]. Počet uchazečů o práci a míra nezaměstnanosti
v obcích
SO
ORP
Břeclav.
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=AGTPR6010PU_OB1.15 &vo=null. 39) Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2012-02-28]. Počet uchazečů o práci a míra nezaměstnanosti
v obcích
SO
ORP
Hodonín.
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=AGTPR6010PU_OB1.41 &vo=null.
57
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008–2010 Graf č. 2: Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2010 Graf č. 3: Struktura výdajů jednotlivých obcí v roce 2010 Graf č. 4: Přehled příjmů a výdajů Regionu Podluží v letech 2005–2010
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek č. 1: Geografická poloha Regionu Podluží
SEZNAM TABULEK: Tabulka č. 1: Emise základních znečišťujících látek REZZO 1–3 Tabulka č. 2: Saldo hospodaření Regionu Podluží v letech v letech 2005–2010
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Hustota osídlení Příloha č. 2: Soubor tabulek zaznamenávajících pohyb obyvatelstva v letech 2005–2010 Příloha č. 3: Hodnoty koeficientu ekologické stability Příloha č. 4: Věková struktura v jednotlivých obcích v roce 2010 Příloha č. 5: Časová řada zobrazující přírůstky obyvatelstva v letech 2001–2010 Příloha č. 6: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcí v letech 2008–2010 Příloha č. 7: Počet uchazečů o práci a počet volných pracovních míst v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 Příloha č. 8: Struktura pozemků v jednotlivých obcích Příloha č. 9: Struktura podnikatelských subjektů v jednotlivých obcích Příloha č. 10: Přehled investic na ochranu životního prostředí podle sídla investora Příloha č. 11: Přehled chráněných území Příloha č. 12: Přehled příjmů v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 Příloha č. 13: Přehled výdajů v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 Příloha č. 14: Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2009
58
Příloha č. 15: Struktura výdajů jednotlivých obcí v roce 2009 Příloha č. 16: Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2008 Příloha č. 17: Struktura výdajů jednotlivých obcí v roce 2008 Příloha č. 18: Saldo hospodaření obcí Regionu Podluží v roce 2010 Příloha č. 19: Saldo hospodaření obcí Regionu Podluží v roce 2009 Příloha č. 20: Saldo hospodaření obcí Regionu Podluží v roce 2008 Příloha č. 21: Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech 2008–2010 Příloha č. 22: Přehled příjmů a výdajů na 1 obyvatele v letech 2008–2010 Příloha č. 23: Přehled průměrné hodnoty celkových příjmů a výdajů v letech 2008–2010 Příloha č. 24: Dotazník pro starosty
59
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Hustota osídlení Územní celek
Hustota osídlení (obyv./km2)
Česká republika
133
Jihomoravský kraj Region Podluží
157 128,9
Dolní Bojanovice
148,7
Hrušky Josefov Kostice
95,5 58,8 146,8
Ladná Lanžhot Lužice
124,3 67,9 363,9
Moravská Nová Ves
110
Moravský Žižkov Nový Poddvorov
105,3 61,6
Prušánky
152,3
Starý Poddvorov Tvrdonice
177,3 100,7
Týnec
91 Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
Příloha č. 2: Soubor tabulek zaznamenávajících pohyb obyvatelstva v letech 2005–2010 Dolní Bojanovice Rok Stav Naroze- Zem- Přistěk 1. ní řelí hovalí 1. 2867 28 23 48 2005 2863 30 20 40 2006 2888 40 32 38 2007 2889 39 32 53 2008 2897 43 21 42 2009 43 20 52 2925 2010 Hrušky 18 15 51 1396 2005 1419 15 19 29 2006 1420 18 16 53 2007 1460 22 16 43 2008 1483 26 22 39 2009 1501 21 14 63 2010 Josefov 385 3 0 13 2005 390 3 4 6 2006 392 5 4 6 2007 399 4 3 20 2008 414 3 4 5 2009 415 2 1 6 2010 Kostice 1862 9 25 36 2005 1853 22 22 30 2006 1855 14 23 50 2007 1840 19 27 62 2008 1842 23 22 46 2009 1844 13 22 31 2010 Ladná 1196 8 11 45 2007 1213 7 10 51 2008 1243 8 16 36 2009 1254 4 14 20 2010
Vystěhovalí 57 25 45 52 36 39
Pří. Pří. Pří. Stav přiro- mig- celko- k 31. zený rační vý 12. 5 -9 -4 2863 10 15 25 2888 8 -7 1 2889 7 1 8 2897 22 6 28 2925 23 13 36 2961
31 24 15 26 25 52
3 -4 2 6 4 7
20 5 38 17 14 11
23 1 40 23 18 18
1419 1420 1460 1483 1501 1519
11 3 0 6 3 6
3 -1 1 1 -1 1
2 3 6 14 2 0
5 2 7 15 1 1
390 392 399 414 415 416
29 28 56 52 45 37
-16 0 -9 -8 1 -9
7 2 -6 10 1 -6
-9 2 -15 2 2 -15
1853 1855 1840 1842 1844 1829
25 18 17 14
-3 -3 -8 -10
20 33 19 6
17 30 11 -4
1213 1243 1254 1250
Lanžhot Rok Stav Naroze- Zemk 1. ní řelí 1. 3735 34 52 2005 3711 25 38 2006 3716 35 39 2007 3750 42 40 2008 3764 33 44 2009 3746 32 40 2010 Lužice 2005 2006 2007 2008 2009 2010
2737 2737 2723 2738 2765 2784
Přistěhovalí
Vystěhovalí
55 86 83 59 49 63
61 68 45 47 56 76
Pří. Pří. Pří. Stav přiro- mig- celko- k 31. zený rační vý 12. -18 -6 -24 3711 -13 18 5 3716 -4 38 34 3750 2 12 14 3764 -11 -7 -18 3746 -8 -13 -21 3725
22 21 17 24 19 25
34 27 30 24 29 29
81 54 78 71 79 69
69 62 50 44 50 76
-12 -6 -13 0 -10 -4
12 -8 28 27 29 -7
0 -14 15 27 19 -11
2737 2723 2738 2765 2784 2773
Moravská Nová Ves 2544 2005 2524 2006 2539 2007 2528 2008 2545 2009 2560 2010
18 31 18 31 28 26
41 26 28 25 31 29
50 57 61 56 61 52
47 47 62 45 43 33
-23 5 -10 6 -3 -3
3 10 -1 11 18 19
-20 15 -11 17 15 16
2524 2539 2528 2545 2560 2576
Moravský Žižkov 1400 2005 1393 2006 1398 2007 1432 2008 1438 2009 1438 2010
4 13 8 21 7 5
19 13 11 9 12 14
20 28 49 17 20 21
12 23 12 23 15 24
-15 0 -3 12 -5 -9
8 5 37 -6 5 -3
-7 5 34 6 0 -12
1393 1398 1432 1438 1438 1426
Nový Poddvorov 167 2005 166 2006 164 2007 172 2008 173 2009 182 2010
2 3 3 1 2 1
3 7 1 1 2 1
3 7 7 3 11 3
3 5 1 2 2 2
-1 -4 2 0 0 0
0 2 6 1 9 1
-1 -2 8 1 9 1
166 164 172 173 182 183
Prušánky Rok Stav k 1. 1.
Přistěhovalí
Vystěhovalí
Pří. přirozený
Pří. migrační
Pří. Stav celko- k 31. vý 12.
15 24 21 18 19 23
18 22 16 11 21 27
35 20 40 34 24 61
37 42 30 25 31 36
-3 2 5 7 -2 -4
-2 -22 10 9 -7 25
-5 -20 15 16 -9 21
2131 2111 2126 2142 2133 2154
Starý Poddvorov 947 2005 950 2006 956 2007 963 2008 972 2009 969 2010
15 7 11 16 7 6
13 9 10 8 10 12
17 24 23 22 19 21
16 16 17 21 19 16
2 -2 1 8 -3 -6
1 8 6 1 0 5
3 6 7 9 -3 -1
950 956 963 972 969 968
Tvrdonice 2047 2005 2047 2006 2046 2007 2049 2008 2090 2009 2129 2010
14 17 12 19 25 19
30 26 21 18 14 23
61 55 60 67 59 40
45 47 48 27 31 35
-16 -9 -9 1 11 -4
16 8 12 40 28 5
0 -1 3 41 39 1
2047 2046 2049 2090 2129 2130
Týnec 2005 2006 2007 2008 2009 2010
9 14 15 8 10 7
14 14 5 7 10 7
36 39 39 21 29 17
32 29 28 30 21 18
-5 0 10 1 0 0
4 10 11 -9 8 -1
-1 10 21 -8 8 -1
1026 1036 1057 1049 1057 1056
2005 2006 2007 2008 2009 2010
2136 2131 2111 2126 2142 2133
Naroze- Zemní řelí
1027 1026 1036 1057 1049 1057
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
Příloha č. 3: Hodnoty koeficientu ekologické stability Krajina Území s maximálním narušením Území nadprůměrně využívané se zřetelným narušením Území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou Vcelku vyvážená krajina Přírodní a přírodě blízká krajina Zdroj: dle Míchala (1994)
Hodnoty koeficientu KES KES ≤0,1 0,1 < KES ≤ 0,3 0,3 < KES ≤ 1 1 < KES < 3 KES ≥ 3
Příloha č. 4: Věková struktura v jednotlivých obcích v roce 2010 Věková struktura obyvatelstva v regionu Podluží Z toho ve věku Obec
Celkem
Dolní Bojanovice
2961
Hrušky
1519
232
952
97
238
103
Josefov
416
58
285
14
59
102
Kostice
1829
242
1147
133
307
127
Ladná
1250
145
795
99
211
146
Lanžhot
3725
526
2337
288
574
109
Lužice
2773
369
1754
192
458
124
Moravská Nová Ves
2576
368
1653
145
410
111
Moravský Žižkov
1426
186
950
92
198
106
Nový Poddvorov
183
20
118
13
32
160
Prušánky
2154
295
1390
150
319
108
Starý Poddvorov
968
156
605
55
152
97
Tvrdonice
2130
291
1373
150
316
109
Týnec
1056
151
675
59
171
113
24966
3510
15946
1656
3854
110
Region Podluží
15 – 59 let 1912
60 – 64 let 169
65 a více let 409
Index stáří
0 – 14 let 471
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
87
Příloha č. 5: Časová řada zobrazující přírůstky obyvatelstva v letech 2001–2010 Rok
Počet obyvatel v regionu
Meziroční absolutní přírůstky
23 320 2000 -94 23 226 2001 23 208 -18 2002 23 202 -6 2003 48 23 250 2004 23 210 -40 2005 23 244 34 2006 24 616 1372 2007 201 24817 2008 24937 120 2009 24966 29 2010 Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
Příloha č. 6: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcí v letech 2008–2010 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v % Časové období Název obce
2008
2009
2010
Dolní Bojanovice
12,9
18,5
21,0
Hrušky
17,5
14,6
15,1
Josefov
13,8
20,2
23,4
Kostice
6,4
13,4
14,1
Ladná
6,3
10,7
15,3
Lanžhot
8,7
15,1
16,0
12,5
19,7
17,7
Moravská Nová Ves Moravský Žižkov
8,2
14,7
15,2
9,4
11,3
16,9
Nový Poddvorov
5,4
14,9
16,2
Prušánky
11,8
18,8
19,8
Starý Poddvorov
14,1
19,4
21,7
Tvrdonice
8,2
15,0
15,2
Týnec
8,8
17,6
19,9
Lužice
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
Příloha č. 7: Počet uchazečů o práci a počet volných pracovních míst v jednotlivých obcích v letech 2008–2010 Název obce
Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
Počet uchazečů o práci
Počet volných pracovních míst 2008 2009 2010 0 0 0
2008 181
2009 263
2010 299
50 26 58 37 154 166 98
98 38 124 65 278 262 186
102 44 130 90 297 235 191
6 6 16 3 4 15 3
0 4 0 0 4 1 2
1 7 0 1 0 1 0
60
76
114
1
2
1
4
11
12
0
0
0
119 53
195 77
204 86
3 0
1 0
0 0
0 3
0 0
82 153 156 2 86 96 3 37 Zdroj: Vlastní zpracování dat www.czso.cz
Příloha č. 8: Struktura pozemků v jednotlivých obcích (v hektarech) Struktura využití pozemků V tom Z toho
Obce
CV
DB
1991
H
1591
J
ZP 1145
OP
V
Z
OS
TTP
LP
VP
ZÚ
OP
KES
1018
94
29
3
1
708
7
41
89
0,733
1430
1220
145
33
32
0
18
5
35
103
0,172
708
656
541
101
6
1
6
12
3
8
28
0,224
K
1246
1078
1019
28
23
7
2
3
26
28
110
0,077
Lad.
1006
808
761
0
24
1
22
39
42
20
97
0,146
Lan.
5485
1678
1141
40
30
1
466
3140
356
49
262
2,778
762
547
341
47
49
84
26
80
5
35
95
0,618
MNV
2341
1594
1262
116
46
50
119
367
143
47
190
0,561
MŽ
1354
1243
1094
86
30
33
0
1
15
28
67
0,139
NP
297
279
253
4
6
15
1
0
2
6
10
0,104
1414
1254
997
175
35
46
0
21
21
39
79
0,267
SP
546
341
285
44
9
3
1
154
2
17
32
0,638
Tv.
2116
1184
1010
53
31
1
88
708
84
37
104
0,838
Tý.
1160
496
430
30
23
1
12
554
45
17
47
1,346
Lu.
P
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
VYSVĚTLIVKY CV = celková výměra
OS = ovocné sady
ZP = zemědělská půda
TTP = trvalé travnaté porosty
OP = orná půda
LP = lesní plochy
V = vinice
VP = vodní plochy
Z = zahrady
ZÚ = zastavěné území
OP = ostatní plochy
Příloha č. 9: Struktura podnikatelských subjektů v jednotlivých obcích DB H J 537 285 84 CELKEM PODLE ČINNOSTI 37 28 15 Z+L+R 103 47 9 P 141 31 8 S 14 9 3 D 131 82 23 O+P 42 39 6 JO 2 2 2 VS 7 4 5 Š+Z 48 28 10 JVS PODLE PRÁVNÍ FORMY 2 3 0 SO 1 0 0 AS 32 29 2 OS 2 0 0 DO 0 0 0 FP 427 207 59 Ž 0 0 0 SHP 18 9 2 SP 23 21 13 ZP 32 16 8 OF
K 340
Lad. 180
Lan. 545
Lu. 531
MNV 471
MŽ 275
NP 36
P 399
SP 179
Tv. 349
Tý. 216
25 63 55 16 86 36 2 5 42
7 25 32 9 52 18 2 2 26
29 88 61 27 190 69 2 8 72
25 77 82 12 179 79 1 13 56
52 64 67 9 158 46 2 10 54
60 53 31 9 67 25 2 4 29
5 9 4 0 7 1 1 0 4
46 77 63 4 118 26 2 7 42
24 18 34 5 49 17 2 4 18
29 51 60 16 99 43 2 7 44
13 31 22 13 59 38 2 4 17
2 2 23 2 0 269 0 9 16 17
1 1 14 0 0 137 0 3 3 21
3 1 51 2 0 402 0 27 12 47
2 2 46 0 0 411 0 30 10 30
3 2 32 1 0 341 0 20 34 38
3 0 24 1 0 176 0 8 51 12
0 0 1 0 0 22 0 4 5 4
2 3 33 1 0 291 0 11 26 32
1 0 11 1 0 131 0 4 21 10
2 3 33 2 0 249 0 17 20 23
1 0 21 0 0 145 0 13 3 33
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
VYSVĚTLIVKY Z+L+R = zemědělství, lesnictví, rybolov
OS = obchodní společnosti
P = průmysl
DO = družstevní organizace
S = stavebnictví
FP = finanční podniky
D = doprava
Ž = živnostníci
O+P = obchod, pohostinství
SHP = samostatně hospodařící rolníci
JO = jiný obchod
SP = svobodná povolání
VS = veřejná správa
ZP = zemědělští podnikatelé
Š+Z = školství, zdravotnictví
OF = ostatní formy
JVS = jiné veřejné služby SO = státní organizace AS = akciové společnosti
Příloha č. 10: Přehled investic na ochranu životního prostředí podle sídla investora Celkem Ochrana ovzduší a klimatu 2008 Okres Břeclav Okres Hodonín JMK 2009 Okres Břeclav
Z toho Nakládání s odpadními vodami
Nakládání s odpady
495 379 138 099 2 743 891
6 369 9 067 159 321
471 736 84 740 1 531 332
12 797 26 744 968 558
894 255
důvěrný údaj 5 359 106 929
820 200
27 926
255 608 183 586 Okres Hodonín 1 821 802 3 648 383 JMK 2010 392 657 67 165 161 783 Okres Břeclav 508 874 387 157 73 362 Okres Hodonín 523 591 1 454 233 3 015 567 JMK Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
46 202 1 546 648 139 504 42 295 850 232
Příloha č. 11: Přehled chráněných území (v hektarech) Okres Břeclav 8 535 2 049,94
Okres Hodonín 17 777 1 303,63
CHKO Maloplošná CHÚ Z toho 155,23 126,09 NPP 963,05 607,07 NPR 110,27 169,72 PP 821,38 400,75 PR Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.czso.cz
JMK 35 512 8 281,85 357,15 2 590,93 1 654,80 3 678,96
Příloha č. 12: Přehled příjmů v jednotlivých obcích v letech 2008–2010
Obce/ Roky DB 2008 2009 2010 Hrušky 2008 2009 2010 Josefov 2008 2009 2010 Kostice 2008 2009 2010 Ladná 2008 2009 2010 Lanžhot 2008 2009 2010 Lužice 2008 2009 2010
Celkem
Příjmy Absolutní vyjádření Z toho Daňové Nedaňové Kapitálové
48 345 620 71 769 360 72 334 920
25 637 10 856 520 630 22 851 10 781 270 450 22 972 9 491 940 530
38 183 360 28 550 440 22 582 500
Dotace
Relativní vyjádření v % Z toho Daň. Nedaň. Kap. Dot.
4 645 120 7 206 350
53
22
10
15
2 272 410
35 864 230 38 180 300
32
15
3
50
32
13
2
53
12 969 3 920 720 11 476 790 9 816 740 110 14 108 4 000 050 1 962 870 8 479 430 090 13 525 2 826 680 1 543 480 4 686 400 940
34
10
30
26
49
14
7
30
60
12
7
21
200 000 631 740 342 590 1 561 250 1 536 120 853 650
72 53 53
12 16 11
4 5 23
12 26 13
546 810
77
14
6
3
1 568 360 2 158 020
68
13
8
11
3 447 010 1 141 140
62
18
15
5
5 339 160 3 852 800 654 620 6 268 120 3 331 220 1 033 060 708 460 6 590 310 3 492 080
1 690 150
19 825 920 20 168 510 23 186 020
15 335 2 844 740 920 13 751 2 690 930 200 14 429 4 168 600 270
1 098 450
16 110 720 16 955 190 18 678 720
12 078 3 629 170 330 11 240 4 557 770 790 11 179 5 723 270 200
210
403 010
75
23
0
2
167 920
988 710
66
27
1
6
633 690 1 142 560
60
31
3
6
47 703 020 47 238 020 38 770 250
31 876 6 030 770 650 28 636 3 646 720 590 29 757 3 405 510 100
1 198 220 8 597 380
67
13
3
17
8 276 250 6 678 460
61
8
18
13
988 650 4 618 990
77
9
2
11
32 330 260 29 765 490 40 392 480
24 775 3 787 480 630 21 378 4 162 490 120 24 003 2 328 690 770
608 340 3 158 810
76
12
2
10
780 010 3 444 870
72
14
3
12
59
6
8
27
3 358 760
10 701 260
Obce/ Roky MNV 2008 2009 2010 MŽ 2008 2009 2010 NP 2008 2009
Příjmy Absolutní vyjádření Z toho Daňové Nedaňové Kapitálové
Celkem 35 507 280 28 274 000 26 697 450
24 550 5 675 290 400 21 105 4 678 960 040 20 034 2 779 240 560
236 510
28 148 220 21 569 130 17 843 630
12 926 3 264 710 600 11 453 3 788 910 120 12 565 1 835 180 960
2 820 610
3 434 110 1 464 730 1 863 700 2 287 150 1 340 490 609 340 630 160 3 416 900 1 487 170
5 045 080 2 312 470 2 629 830
69
16
1
14
75
17
1
7
75
10
5
10
9 136 300 5 861 110 2 648 800
46
12
10
32
53
18
2
27
70
10
5
15
0 0 0
105 680 337 320 1 299 570
43 58 44
54 27 18
0 0 0
3 15 38
19 494 7 291 260 330 16 866 9 474 270 060 17 069 6 306 950 330
1 862 600
13 068 490 32 001 940 4 220 280
48
17
4
31
28
16
3
53
56
21
9
14
12 544 7 268 310 3 865 970 760 12 009 6 521 110 4 354 120 290 13 311 6 806 880 3 967 900 670
480 000
930 480
58
31
4
7
35 060
1 099 000 2 535 070
55
36
0
9
51
30
0
19
2 101 040 2 738 720 5 429 020
63
24
5
8
69
17
2
12
62
10
8
20
2 779 970 6 321 470 3 605 200
71
7
0
22
53
6
0
41
66
8
0
26
177 530 1 253 820
465 990 793 690
2010 Prušánky 2008 2009 2010 SP 2008 2009 2010 Tvrdonice 2008 2009 2010 Týnec 2008 2009 2010
Dotace
Relativní vyjádření v % Z toho Daň. Nedaň. Kap. Dot.
41 716 680 59 934 150 30 528 390
27 999 430 23 119 290 26 820 850
1 591 880 2 931 830
1 820
17 749 6 615 780 630 16 025 3 970 130 530 16 661 2 723 110 910
1 532 980
910 580 12 895 9 165 410 910 15 375 8 195 900 857 130 050 13 924 9 116 480 1 161 760 770
39 950
384 910 2 006 810
550 41 330
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 13: Přehled výdajů v jednotlivých obcích v letech 2008–2010
Obce/ Roky Dolní Bojanovice
Celkem 64 864 880
2008 72 338 250 2009 80 461 440 2010 Hrušky 35 591 400 2008 33 364 930 2009 17 594 850 2010 Josefov 6 104 770 2008 6 399 780 2009 5 879 710 2010 Kostice 15 220 870 2008 27 894 200 2009 18 489 150 2010 Ladná 11 560 690 2008 9 989 160 2009 13 976 370 2010 Lanžhot 50 588 630 2008 42 812 980 2009 33 781 510 2010
Výdaje Absolutní vyjádření Z toho Běžné Kapitálové
Relativní vyjádření v % Z toho Běžné Kapitálové
33 037 700 33 989 440 28 927 580
31 827 180
51
49
38 348 810
47
53
51 533 860
36
64
14 184 220 19 665 240 16 174 950
21 407 180
40
60
13 699 690
59
41
1 419 900
92
8
4 960 140 5 018 180 4 862 950
1 144 630
81
19
1 381 600
78
22
1 016 760
83
17
10 914 360 14 818 830 12 510 410
4 306 510
72
28
13 075 370
53
47
5 978 740
68
32
8 343 460 7 827 580 8 680 780
3 217 230
72
28
2 161 580
78
22
5 295 590
62
38
24 096 780 25 615 620 23 377 120
26 491 850
48
52
17 197 360
60
40
10 404 390
69
31
Výdaje
Obce/ Roky Lužice 2008 2009 2010 Moravská Nová Ves 2008 2009 2010 Moravský Žižkov 2008 2009 2010 Nový Poddvorov 2008 2009 2010 Prušánky 2008 2009 2010 Starý Poddvorov 2008 2009 2010
Absolutní vyjádření Z toho Celkem Běžné Kapitálové
Relativní vyjádření v % Z toho Běžné Kapitálové
46 618 760 35 160 840 34 084 570
22 578 24 039 860 900 22 700 12 460 030 810 22 761 11 322 970 600
48
52
65
35
67
33
31 937 540 27 009 760 25 270 770
25 910 680 24 826 700 23 028 680
6 026 860
81
19
2 183 060
92
8
2 242 090
91
9
28 651 720 24 987 060 13 791 160
16 915 11 736 030 690 19 371 5 615 870 190 11 251 2 539 600 560
59
41
78
22
82
18
90 660
97
3
591 380
68
32
2 570 540
37
63
45 336 580 57 047 940 30 524 850
16 773 28 563 240 340 13 924 43 123 080 860 12 818 17 706 370 480
37
63
24
76
42
58
12 588 030 11 624 200 16 984 210
8 693 230 11 348 500 12 769 930
3 894 800
69
31
275 700
98
2
4 214 280
75
25
3 075 280 1 840 340 4 067 500
2 984 620 1 248 960 1 496 960
Výdaje
Obce/ Roky Tvrdonice 2008 2009 2010 Týnec 2008 2009 2010
Celkem
Absolutní vyjádření Z toho Běžné Kapitálové
Relativní vyjádření v % Z toho Běžné Kapitálové
23 825 900 24 326 030 32 593 440
21 345 2 480 670 230 21 670 2 655 060 970 18 289 14 304 230 210
90
10
89
11
56
44
12 453 980 20 833 910 10 343 080
8 173 4 280 250 730 7 404 13 429 390 520 8 576 1 766 370 710
66
34
36
64
83
17
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 14: Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2009
Daňové
Nedaňové
Kapitálové
Dotace
Týnec
Starý Tvrdonice
Prušánky
Nový
Lužice
Mor. Nov. Mor. Žižkov
Ladná
Lanžhot
Hrušky
Josefov Kostice
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dolní
Struktura příjmů obcí Regionu Podluží
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 15: Struktura výdajů jednotlivých obcí v roce 2009 Struktura výdajů obcí Regionu Podluží
Běžné
Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Mor. Nov. Ves Mor. Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Kapitálové
Příloha č. 16: Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2008
Struktura příjmů obcí Regionu Podluží
Daňové
Nedaňové
Kapitálové
Dotace
Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Mor. Nov. Ves Mor. Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 17: Struktura výdajů jednotlivých obcí v roce 2008 Struktura výdajů obcí Regionu Podluží
Běžné
Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Mor. Nov. Ves Mor. Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Kapitálové
Příloha č. 18: Saldo hospodaření obcí Regionu Podluží v roce 2010 Obec Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
Příjmy
Výdaje
72 334 920
80 461 440
22 582 500 6 590 310 23 186 020 18 678 720 38 770 250 40 392 480 26 697 450
Saldo -8 126 520
Příjmy na 1 obyvatele 24 429,220
Výdaje na 1 obyvatele 27 173,739
17 594 850 5 879 710 18 489 150 13 976 370 33 781 510 34 084 570 25 270 770
4 987 650 710 600 4 696 870 4 702 350 4 988 740 6 307 910 1 426 680
14 866,689 15 842,091 12 676,884 14 942,976 10 408,121 14 566,347 10 363,917
11 583,180 14 133,918 10 108,885 11 181,096 9 068,862 12 291,587 9 810,082
17 843 630
13 791 160
4 052 470
12 513,065
9 671,220
3 416 900
4 067 500
-650 600
18 671,585
22 226,776
30 528 390 13 311 670
30 524 850 16 984 210
3 540 -3 672 540
14 172,883 13 751,725
14 171,240 17 545,671
26 820 850 32 593 440 -5 772 590 12 591,948 13 924 770 10 343 080 3 581 690 13 186,335 Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
15 302,085 9 794,583
Příloha č. 19: Saldo hospodaření obcí Regionu Podluží v roce 2009 Obec Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
Saldo
Příjmy na 1 Výdaje na 1 obyvatele obyvatele 24 536,533 24 731,026
Příjmy
Výdaje
71 769 360
72 338 250
-568 890
28 550 440 6 268 120 20 168 510 16 955 190 47 238 020 29 765 490 28 274 000
33 364 930 6 399 780 27 894 200 9 989 160 42 812 980 35 160 840 27 009 760
-4 814 490 -131 660 -7 725 690 6 966 030 4 425 040 -5 395 350 1 264 240
19 020,946 15 103,904 10 937,370 13 520,885 12 610,256 10 691,627 11 044,531
22 228,468 15 421,157 15 127,007 7 965,837 11 428,986 12 629,612 10 550,688
21 569 130
24 987 060
-3 417 930
14 999,395
17 376,259
2 287 150
1 840 340
446 810
12 566,758
10 111,758
59 934 150 12 009 290
57 047 940 11 624 200
2 886 210 385 090
28 098,523 12 393,488
26 745,401 11 996,078
23 119 290 24 326 030 -1 206 740 10 859,225 15 375 050 20 833 910 -5 458 860 14 545,932 Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
11 426,036 19 710,416
Příloha č. 20: Saldo hospodaření obcí Regionu Podluží v roce 2008 Obec Dolní Bojanovice Hrušky Josefov Kostice Ladná Lanžhot Lužice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Nový Poddvorov Prušánky Starý Poddvorov Tvrdonice Týnec
Příjmy
Výdaje
48 345 620
64 864 880
38 183 360 5 339 160 19 825 920 16 110 720 47 703 020 32 330 260 35 507 280
Saldo -16 519 260
Příjmy na 1 obyvatele 16 688,167
Výdaje na 1 obyvatele 22 390,362
35 591 400 6 104 770 15 220 870 11 560 690 50 588 630 46 618 760 31 937 540
2 591 960 -765 610 4 605 050 4 550 030 -2 885 610 -14 288 500 3 569 740
25 747,377 12 896,522 10 763,257 12 961,158 12 673,491 11 692,680 13 951,780
23 999,595 14 745,821 8 263,230 9 300,636 13 440,125 16 860,311 12 549,132
28 148 220
28 651 720
-503 500
19 574,562
19 924,701
3 434 110
3 075 280
358 830
19 850,347
17 776,185
41 716 680 12 544 760
45 336 580 12 588 030
-3 619 900 -43 270
19 475,574 12 906,132
21 165,537 12 950,648
27 999 430 23 825 900 4 173 530 13 396,856 12 895 910 12 453 980 441 930 12 293,527 Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
11 399,952 11 872,240
Příloha č. 21: Procentuální vyjádření podílu dotací v příjmech obcí v letech 2008–2010
Podíl dotací v příjmech obcí 60 50 40
2008
30
2009
20
2010
10
Do ln í
Bo jan o
vi c Hr e uš Jo ky se f K o ov sti c La e d La ná nž ho M or Lu t . N žic o e M No o v. V vý r. Ž es Po ižk dd ov vo St a r Pru rov ý P šá o d nk dv y Tv oro rd v on ic Tý e ne c
0
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 22: Přehled příjmů a výdajů na 1 obyvatele v letech 2008–2010 (v desetitisících)
Příjmy a výdaje na 1 obyvatele 1,6 1,55 1,5
Příjmy na 1 obyvatele
1,45
Výdaje na 1 obyvatele
1,4 1,35 1,3 2008
2009
2010
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 23: Přehled průměrné hodnoty celkových příjmů a výdajů v letech 2008–2010 (v miliónech)
Průměrná hodnota celkových příjmů a výdajů 29 28 27 Příjmy 26
Výdaje
25 24 23 22 2008
2009
2010
Zdroj: Vlastní zpracování dat z www.info.mfcr.cz
Příloha č. 24: Dotazník pro starosty 1. V čem spatřujete přínos mikroregionu pro Vaši obec? 2. Kdo z obyvatel Vaší obci je kromě starosty zapojen ve vedení mikroregionu? 3. Je Vaše obec současně členem více mikroregionů? Když ano, tak proč? 4. Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji Vaší obce? 5. Existují ve spolupráci Vaší obce s krajem nějaké dlouhodobé problémy? Pokud ano, tak jaké? 6. Jak je využívána zemědělská půda ve vlastnictví obce v současné době a je v následujících pěti letech připravena změna jejího využití? (např. rekreační účely, průmyslová zóna apod.) 7. Jakým způsobem je využívána nezemědělská půda ve vlastnictví obce? Může změna jejího využití přispět ke zlepšení života v obci? 8. Jak obec přispívá k ochraně životního prostředí v obci a která opatření v této oblasti obec v posledních pěti letech realizovala, příp. bude realizovat? 9. Existují ve Vaší obci nějaké důvody pro přistěhování či vystěhování obyvatel z obce? 10. Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce? − v oblasti zaměstnanosti − v oblasti ochrany životního prostředí − v oblasti občanské a technické vybavenosti − v oblasti dopravní obslužnosti 11. Zapojují se obyvatelé obce do života obce a ve které oblasti? (sport, kultura, úprava obce apod.) 12. Jaké jsou největší problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce? 13. Je občanská vybavenost na dostatečné úrovni , či existují problémy? Když ano, tak jaké? (např. byty, školy, předškolní zařízení, obchody, služby apod.) 14. Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké jsou nevyužité možnosti (např. služby apod.)? 15. Jaká je podpora vedení obce k rozvoji podnikatelských aktivit? 16. Které z podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací v obci jsou pro kvalitu života v obci největším přínosem? 17. Které z podnikatelských subjektů v obci jsou pro kvalitu života v obci nejvíce
přínosné z ekonomického pohledu a proč? 18. Jaký charakter mají nejčastěji pořádané akce v rámci obce? 19. V jaké oblasti je rozvoj Vaší obce z časového hlediska v budoucnosti nejbližší a nejpravděpodobnější? Prostřednictvím jaké aktivity? 20. Jaký je Váš postoj k MAS Dolní Morava? 21. Uveďte případné doplňující informace související s rozvojem Vaší obce.
