Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně

Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

Brno 2011

Vypracovala: Jitka Poláchová

Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci na téma „Analýza kvality ţivota ve vybraném

regionu“

vypracovala

samostatně

za pouţití

uvedené

literatury,

internetových zdrojů a ostatních citovaných pramenů. V Brně, dne 20. května 2011.

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Moje poděkování patří především doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření a Ing. Jiřímu Trnečkovi za ochotu při poskytování informací.

ABSTRAKT POLÁCHOVÁ, J. Analýza kvality života ve vybraném regionu. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce je vypracovaná na téma „Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu“. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy, týkající se zpracované problematiky, jako je kraj, obec, město, kvalita ţivota, dotazníkové šetření. Vlastní práce je zaměřena na popis statutárního města Brna a vybraných městských částí, zhodnocení jejich současného stavu z hlediska přírodního, sociálního a kulturního vybavení. Součástí této kapitoly je vyhodnocení dotazníkového šetření uskutečněného ve vybraných městských částech, na základě kterého jsem mohla navrhnout opatření, vedoucí ke zlepšení současného stavu. Klíčová slova: kraj, obec, město, kvalita ţivota, dotazníkové šetření.

ABSTRACT POLÁCHOVÁ, J. Analysis of the quality of life in the selected region. Bachelor thesis. Brno, 2011. Thesis is prepared on the theme "Analysis of the quality of life in the selected region". In the literature search are defined on the underlying concepts, in respect of the processed the issue, as is a Country, municipality, town of, quality of life, public opinion survey. Custom work is focused on the description of the statutory city of Brno and the selected parts of the city, an assessment of their present situation from the perspective of natural, social and cultural facilities. Part of this chapter is the evaluation of the questionnaires, carried out in selected districts, on the basis of which I might propose measures to improve the current state. Keywords: landscape, village, town, the quality of life, public opinion survey.

OBSAH 1. ÚVOD ....................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10 3. METODIKA PRÁCE .............................................................................................. 10 4. LITERÁRNÍ REŠERŠE .......................................................................................... 12 4.1 ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ČR ................................................................. 12 4.2 KRAJ ................................................................................................................. 12 4.2.1 Samostatná působnost kraje ......................................................................... 12 4.2.2 Přenesená působnost kraje ...........................................................................13 4.2.3 Vztahy mezi kraji a obcemi ......................................................................... 13 4.3 OBEC ................................................................................................................ 13 4.3.1 Samostatná působnost obce ......................................................................... 13 4.3.2 Přenesená působnost obce ............................................................................ 14 4.3.3 Orgány obce ................................................................................................ 14 4.3.4 Občané obce ................................................................................................ 15 4.4 MĚSTO ............................................................................................................. 15 4.4.1 Statutární město ........................................................................................... 15 4.4.2 Městská část (městský obvod)......................................................................15 4.5 REGION ............................................................................................................ 16 4.6 PROGRAMY ROZVOJE OBCÍ A MĚST ......................................................... 16 4.7 KVALITA ŢIVOTA .......................................................................................... 18 4.8 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ......................................................................... 19 4.8.1 Dotazování .................................................................................................. 20 5. VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................................. 21 5.1 CHARAKTERISTIKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA .............................. 21 5.1.1 Obecná charakteristika ................................................................................. 21 5.1.2 Významné instituce ..................................................................................... 21 5.1.3 Kultura ........................................................................................................ 22 5.1.4 Obyvatelstvo ............................................................................................... 22 5.1.5 Nezaměstnanost ........................................................................................... 23 5.1.6 Rozpočet ..................................................................................................... 24 5.1.7 Brněnské městské části ................................................................................ 26

5.2 ANALÝZA KVALITY ŢIVOTA V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH ........................ 35 5.2.1 Charakteristika spokojenosti obyvatel městské části Bystrc.......................... 37 5.2.2 Charakteristika spokojenosti obyvatel městské části Jundrov ....................... 40 5.2.3 Charakteristika spokojenosti obyvatel městské části Komín ......................... 43 5.2.4 Charakteristika spokojenosti obyvatel městské části Kohoutovice ................ 46 5.2.5 Charakteristika spokojenosti obyvatel městské části Ţebětín ........................ 49 5.2.6 Závěr vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................... 53 6. ZÁVĚR ................................................................................................................... 54 POUŢITÉ ZDROJE .................................................................................................... 57 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................... 58 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 59

1. ÚVOD Kvalita ţivota je zejména v poslední době velmi diskutované téma. Lidé začínají věnovat pozornost tomu, kde a v jakých podmínkách ţijí. Trend levného bydlení v sídlištích z minulého století uţ dávno přešel, lidé se začínají zajímat i o jiné způsoby bydlení. V poslední době vzniká poptávka po kvalitním bydlení v atraktivních lokalitách zejména v okrajových částech měst. Proto v mnoha městských částech probíhá rozsáhlá výstavba bytových i rodinných domů, kam se stěhují lidé jak z centra města, tak okolních městských částí, ale i z blízkého či vzdáleného okolí. Kvalitu ţivota také ovlivňuje dosaţitelnost sluţeb v místě bydliště. Do sluţeb je zahrnuta především rozmanitost obchodů, dostupnost vzdělání, zdravotnická péče, občanská vybavenost jako například pobočka České pošty, knihovna, internetové a televizní připojení, restaurace a kavárny. Patří sem i moţnost kulturního a sportovního vyţití. Není dobré opomínat přírodní sloţky, jako plochy zeleně, dostupnost lesů, parků, čistotu okolí a také výši hladiny hluku v obci. Všechny aspekty jsou zejména v poslední době základem pro spokojený ţivot. V této bakalářské práci jsem se snaţila spojit vědomosti získané během svého studia na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií a snahu zlepšit ţivotní podmínky v místě svého bydliště a v neposlední řadě pomoci navrhnout opatření, která by vedla ke zlepšení ţivota v jednotlivých městských částech. Vznikla tak práce na téma „Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu“, která se zabývá kvalitou ţivota ve vybraných městských částech statutárního města Brna zvolených dle polohy, a také podle realizované či plánované výstavby. Konkrétně se práce věnuje Bystrci, Jundrovu, Kohoutovicím, Komínu a Ţebětínu, tedy městským částem, které spolu sousedí a do jisté míry si konkurují. Práce je zaměřena zejména na názory, týkající se kvality ţivota z hlediska občanské vybavenosti, sluţeb a celkové spokojenosti obyvatel. Bakalářská práce je podloţena dotazníkem určeným obyvatelům vybraných městských částí. Výsledkem práce bude zhodnocení městských částí a návrh opatření, která by mohla vést ke zlepšení současného stavu a pomohla by částem stát se více atraktivními pro investory, obyvatele a také pro potenciální zákazníky, kteří uvaţují o koupi bytu či domu v některé z těchto lokalit. Závěry práce lze vyuţít i pro developerské firmy, které uvaţují o moţné výstavbě v těchto lokalitách a při sestavování jejich cenové nabídky.

9

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je provést analýzu kvality ţivota ve vybraném regionu, v tomto případě jde o region v rámci města Brna, konkrétně je práce aplikovaná na městské části Bystrc, Jundrov, Komín, Kohoutovice a Ţebětín. Lokality byly vybrány na základě realizované či plánované výstavby, a také dle územního hlediska. Všechny popsané městské části se nachází na severozápadní části města Brna. Jednotlivé městské části byly mezi sebou porovnány a na základě tohoto srovnání byla provedena analýza kvality ţivota z pohledu občanů. Kvalita ţivota bude posuzována z kulturních, sociálních a přírodních hledisek. V konečné fázi se práce věnuje navrţeným opatřením, která by mohla přispět ke zkvalitnění ţivota obyvatel v tomto regionu a vést k větší atraktivnosti pro investory a současné i potencionální obyvatele. Závěry práce mohou být vyuţitelné i pro developerské firmy, které jiţ v daných lokalitách provádějí výstavbu nebo o ní uvaţují. V neposlední řadě mohou pomoci i jednotlivcům při rozhodování o koupi nemovitosti v daných oblastech.

3. METODIKA PRÁCE Práce je rozdělena na dvě samostatné části. První se věnuje literární rešerši, tedy teoretickému vymezení pojmů potřebných k sepsání práce. Mezi základní pojmy patří kraj, obec, region, statutární město, městská část a kvalita ţivota. V této části práce byly vyuţity informace především z odborné literatury a právních předpisů. Ve druhé, praktické části, se práce věnuje samotnému výzkumu, tedy analýze kulturního, sociálního a přírodního potenciálu regionu. Výchozím zdrojem byly internetové portály jednotlivých městských částí a studijní materiály, avšak zásadním podkladem pro zpracování analýzy je dvoustránkový dotazník, který vyplní občané jednotlivých městských částí. Tento dotazník, vyhodnocený na konci práce, bude zdrojem informací k posouzení kvality ţivota samotnými občany. V úvodu se práce věnuje charakteristice města jako celku, poté jsou popsány vybrané městské části, provedena analýza aktuálního stavu přírodních zdrojů, v rámci sociálního potenciálu je zhodnoceno zázemí v obci, tedy počet mateřských, základních, středních, popřípadě vysokých škol, lékařské sluţby, mnoţství obchodních center, pobočky České

10

pošty, knihovny, restaurace a podobně. Hodnocena je celková vybavenost obce, která je pak srovnána s názory občanů získanými v rámci dotazování. K upřesnění stavu situace byly vyuţity informace o vývoji počtu obyvatel, stavu nezaměstnanosti a také rozpočtu města i jednotlivých městských částí. Tyto údaje byly pro větší přehlednost zpracovány do grafické či tabulkové podoby. Informace z jednotlivých obcí byly shrnuty do SWOT analýzy, která nabízí komplexní přehled o silných a slabých stránkách, příleţitostech a hrozbách městské části. Co se týká samotného postupu při sběru dat, zvolena byla technika osobního dotazování, zprostředkovaného tazatelem, v tomto případě v zastoupení mou osobou, pouţit byl strukturovaný dotazník. Byla tak zajištěna 100 % návratnost a také vhodný výběr respondentů. Dotazování bylo provedeno na vybraném vzorku obyvatel konkrétních městských částí, v kaţdé z těchto bylo úspěšně osloveno 50 respondentů tak, aby byl co nejlépe zachycen reprezentativní vzorek. Celková velikost souboru tedy představuje 250 jednotek. Dotazník je uveden v příloze této práce. Je sestaven z celkem třinácti otázek, z toho první čtyři otázky jsou identifikační, slouţí tedy k zařazení respondenta do konkrétní městské části, věkové skupiny, rozdělují respondenty podle pohlaví a také upřesňují, jak dlouho respondent v městské části ţije. Následují otázky tematické, z toho čtyři uzavřené otázky a pět otázek otevřených. Nevýhodou otevřených otázek je jejich komplikované zpracování, ale respondent tak mohl nejlépe vyjádřit svůj názor.

11

4. LITERÁRNÍ REŠERŠE 4.1 ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ČR Od roku 2001 se Česká republika dle Ústavy ČR dělí na základní územně samosprávní celky, coţ jsou obce a dále na vyšší územně samosprávní celky, kterými jsou kraje. Největší změny zaznamenalo členění v roce 2001, kdy vznikly krajské samosprávy, a dále v roce 2003, kdy došlo ke zrušení okresních úřadů a vzniku správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

4.2 KRAJ Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích1 je kraj definován jako územní společenství občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporace, má vlastní majetek a příjmy, které jsou vymezeny zákonem, hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. V právních vztazích kraj vystupuje pod vlastním jménem a nese za sebe odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Kraj je spravován zastupitelstvem kraje, dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Kraj má za úkol starat se o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Kraj se můţe vyjadřovat k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Státní orgány musejí, pokud je to moţné, předem s krajem projednat opatření dotýkající se působnosti kraje. V současné době je na území ČR 14 krajů. 4.2.1 SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST KRAJE Do samostatné působnosti kraje patří takové záleţitosti, které jsou v zájmu kraje a jeho občanů, pokud nejde o přenesenou působnost kraje. V rámci samostatné působnosti můţe kraj například vydávat obecně závazné vyhlášky kraje, předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, hospodařit s majetkem, schvalovat rozpočet kraje, kontrolovat rozvoj územního obvodu, poskytovat dotace. Kraj můţe při výkonu samostatné působnosti spolupracovat s obcemi, nesmí však při tom zasahovat do jejich samostatné působnosti.

V záleţitostech

samostatné

působnosti

je

rozhodujícím

orgánem

zastupitelstvo, výkonným orgánem je rada kraje. 1

Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, dostupný z http://www.zakonycr.cz/seznamy/129-2000-Sb-zakon-okrajich-(krajske-zrizeni).html, (cit. 8. 11. 2010)

12

4.2.2 PŘENESENÁ PŮSOBNOST KRAJE Přenesená působnost kraje je vykonávána orgány kraje v záleţitostech, které stanovil zákon. Kraje v této působnosti rozhodují o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a dalších záleţitostech upravených zákonem a dalšími právními předpisy.

Přenesená

působnost

je

vykonávána

krajským

úřadem,

popřípadě

zastupitelstvem, radou nebo zvláštním orgánem. Kraj na výkon přenesené působnosti obdrţí příspěvek ze státního rozpočtu. Kontrola přenesené působnosti je prováděna příslušnými ministerstvy nebo jinými správními úřady. 4.2.3 VZTAHY MEZI KRAJI A OBCEMI V oblasti samostatné působnosti nemohou kraje zasahovat do působnosti obcí a naopak. Dle Ústavy ČR nemůţe být stejná působnost současně působností kraje a obce. Pokud je kraji svěřena kontrolní pravomoc nad obcí v oblasti samostatné působnosti, jedná se vţdy o výkon přenesené působnosti. V případě ochrany zákona můţe kraj zasáhnout do samostatné působnosti obcí. 2

4.3 OBEC Dle Kadeřábkové3 rozumíme pod pojmem obec základní územně správní celek a současně také samosprávné společenství občanů, kteří ţijí na určitém území. Dle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích4 ve znění pozdějších předpisů je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území. Obec je chápána jako právnická osoba, spravuje vlastní majetek, pečuje o všestranný rozvoj svého území a také o potřeby svých občanů. 4.3.1 SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE Do samostatné působnosti obce spadají takové záleţitosti, které se týkají zájmu občanů a obce. Mezi tyto činnosti patří zejména schvalování programu rozvoje obce, rozpočtu, funkce neziskových a příspěvkových organizací, vydávání vyhlášek a nařízení,

2

NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 50 s. 3

KADEŘÁBKOVÁ J. a kolektiv autorů, Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. 31 str. 4 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, dostupný z http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-Sb-zakono obcich-(obecni-zrizeni).html (cit. 10.11.2010)

13

spolupráce mezi obcemi a majetkoprávní vztahy v obci. Dále se obec v samostatné působnosti stará o rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb občanů. 4.3.2 PŘENESENÁ PŮSOBNOST OBCE Přenesenou působností obce se rozumí takový výkon státní správy, který byl do pravomocí obce svěřen zákonem. V rámci přenesené působnosti obce rozhoduje zastupitelstvo obce, výkonným orgánem je rada obce. Orgány obcí jsou podřízeny orgánům státní správy v ČR. Pověřený obecní úřad rozhoduje převáţně o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. V rámci přenesené působnosti vydává obec právní předpisy, které se nazývají nařízení obce. Nad výkonem přenesené působnosti obce vykonává dozor krajský úřad a Ministerstvo vnitra ČR. 4.3.3 ORGÁNY OBCE Mezi orgány obce patří: -

zastupitelstvo;

-

rada obce;

-

starosta;

-

finanční a kontrolní výbor;

-

a dále můţe být ustanovena Komise.

Zastupitelstvo obce je nejvyšší samosprávný orgán obce. Zastupitelstvo je sloţeno z členů zastupitelstva obce (jejich počet stanoví zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů před dnem voleb do zastupitelstva), při stanovení počtu členů se přihlédne zejména k počtu obyvatel a také k velikosti území. Členové zastupitelstva jsou voleni v komunálních volbách, které probíhají kaţdé 4 roky. Zastupitelstvo obce rozhoduje o věcech, které spadají do samostatné působnosti obce. Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti. Je odpovědná zastupitelstvu obce, ve věcech přenesené působnosti rada rozhoduje pouze v případech, stanoví-li to zákon. Zastupitelstvo obce je tvořeno starostou, místostarostou, nebo místostarosty a dalšími členy rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva. Počet členů rady je vţdy lichý, čítá nejméně 5 a nejvýše 11 členů. Rada obce není volena v obci, kde má zastupitelstvo méně neţ 15 členů. Radu obce tvoří starosta, místostarostové a ostatní členové, ve velkých městech pak primátor, náměstci primátora a ostatní členové. Starosta obce zastupuje obec navenek. Starostu (místostarosty) volí do úřadu zastupitelstvo obce ze svých členů. Starosta musí být občanem ČR, za výkon své funkce

14

odpovídá zastupitelstvu. Místostarosta, popřípadě náměstek primátora ve velkých městech, zastupuje starostu po dobu jeho nepřítomnosti v úřadu. Obecní úřad tvoří starosta (primátor), místostarosta (náměstek primátora), tajemník obecního úřadu, pokud je tato funkce zřízena, a nakonec zaměstnanci obecního úřadu. V čele obecního úřadu stojí starosta. V samostatné působnosti vykonává úřad veškeré činnosti, které mu uloţí zastupitelstvo nebo rada obce, a dále také vykonává veškerou přenesenou působnost obce. 4.3.4 OBČANÉ OBCE Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů je občanem obce fyzická osoba, která je státním občanem ČR a má v obci nahlášeno trvalé bydliště5. Občan, který dosáhne věku 18 let, má například tato práva: volit a být volen do zastupitelstva obce, hlasovat v referendu, vyjadřovat své názory na zasedání zastupitelstva, vyjadřovat sek rozpočtu obce a další.

4.4 MĚSTO Města jsou sídla nezemědělského charakteru s určitými specifickými znaky, od venkovských sídel se liší především svými funkcemi a znaky, jako například velikost území, vysoká hustota osídlení, sociální, demografická a profesní struktura obyvatel. 4.4.1 STATUTÁRNÍ MĚSTO Statutární město je takové město, jehoţ správa je organizována dle základní městské vyhlášky neboli statutu, který je vydán formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu je vymezen zejména výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území, pravomoc orgánů městských částí, vzájemná spolupráce mezi orgány města a orgány jednotlivých částí, zdroj peněţních příjmů a další záleţitosti. Orgány statutárního města jsou: zastupitelstvo města, rada města, primátor, náměstek primátora, magistrát a zvláštní orgány města. Statutární města se na rozdíl od ostatních měst či obcí mohou členit na samosprávné části. 4.4.2 M ĚSTSKÁ ČÁST (MĚSTSKÝ OBVOD ) Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je městská část nebo městský obvod samosprávnou částí územně členěných statutárních měst. Městské části či obvody 5

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, dostupný z http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-Sb-zakon-oobcich-(obecni-zrizeni).html (cit. 10.11.2010)

15

jednají za statutární město ve věcech svěřených jim zákonem a v mezích zákona, nemohou však vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení. 6 Jejich vznik či zánik je plně v kompetenci zastupitelstva statutárního města. Městské části či obvody mohou mít vlastní symboly, jako například znak nebo vlajku.

4.5 REGION Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje říká, ţe regionem se rozumí územní celek, který je vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdruţení obcí, jehoţ rozvoj je podporován podle tohoto zákona.7 Pojmem region se tedy označují územně-správní jednotky různé velikosti; je to určitá oblast, která vykazuje jisté jednotné rysy. Jedna z dalších definicí8 říká, ţe region je chápán jako obecný název pro menší, územně ohraničené jednotky určitého většího prostorového nebo územního celku. Společenské vědy pak tuto definici specifikují na označení tzv. středně velkých územně rozloţených a vymezitelných jednotek uvnitř státu. Jsou to tedy jednotky menší neţ stát, ale větší neţ jednotlivé lokality a základní sídelní jednotky neboli obce. V rámci regionu se objevuje i pojem regionální politika, jejímţ základním cílem je rozvoj regionů zaměřený na jejich soudrţnost a zvyšování konkurenceschopnosti regionů 9. Základním nástrojem regionální politiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky, platná pro období 2007-2013. Z ní vycházejí regionálně zaměřené rozvojové programy financované z národních zdrojů, popřípadě spolufinancované ze zdrojů Evropské unie. Za tuto strategii odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj. V rámci legislativního rámce regionální politiky je základním nástrojem zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon vymezuje základní pojmy a principy regionální politiky, jako jsou například programování, partnerství, strategie regionálního rozvoje apod. Dále zákon vymezuje podmínky pro poskytování podpory regionálního rozvoje na území ČR a podmínky pro realizaci a koordinaci hospodářské a sociální soudrţnosti.

4.6 PROGRAMY ROZVOJE OBCÍ A MĚST 6

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, dostupný z http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-Sb-zakon-oobcich-(obecni-zrizeni).html (cit. 10. 11. 2010) 7 Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, dostupný z http://www.sagit.cz(cit. 9.10.2010) 8 ČMEJREK, J.; BUBENÍČEK, V.; LUHANOVÁ, M.: Politika v regionálním rozvoji. Úvod do studia. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 1. vyd., 164 str. 9 Ministerstvo pro místní rozvoj, http://www.mmr.cz/Regionalni-politika (cit. 9. 11. 2010)

16

Dle Kadeřábkové je program rozvoje obce či města pořizován jako dokument dlouhodobé

koordinace

veřejných

a

soukromých

aktivit

demografického,

ekonomického, kulturního, sociálního a ekologického charakteru na území obce. 10 Hlavním smyslem je organizace všeobecného rozvoje obce v zájmu celkové prosperity obce. Z právního hlediska nemá program rozvoje obce charakter obecně závazného předpisu, jde o koordinační a indikativní dokument. Záměry a navrţené postupy realizace v programu rozvoje jsou závazné jen pro pořizovatele. Úkolem programu rozvoje obcí a měst je: definovat společné zájmy obce, předpoklady realizace těchto společných zájmů, dlouhodobé záměry hospodářské a sociální politiky, optimalizovat podmínky pro rozvoj bydlení a podnikání, koordinovat nakládání s veřejnými prostředky vynaloţenými na územní rozvoj. Dále slouţí program rozvoje obcí jako podklad pro zpracování podnikatelských a investičních záměrů, sestavování rozpočtu obce, vypracování územního plánu, popřípadě jeho novelizaci, posuzování regionálních plánů obce. Prvotní záměr programu rozvoje obcí je analýza vnějších a vnitřních podmínek dosavadního vývoje obce, dále má za úkol definovat rozvojové šance obce a také slabé stránky obce. Na základě výsledků by pak měly být definovány strategické směry a cíle rozvoje obce a měl by být definován návrh opatření k dosaţení těchto cílů. Navrhované projekty a opatření se pak mohou stát hlavním nástrojem realizace programu rozvoje. Osnova komplexního programu rozvoje obce má 10 částí: 1. Úvod – v tom je shrnuto zadání programu rozvoje; 2. Analýza situace obce – základní charakteristika obce, její poloha, vnější vztahy, sloţky a funkční systémy obce, ekonomická situace, ekologická situace a ochrana ţivotního prostředí, sociopolitická situace, podnikatelské aktivity obce, správa obce, analýza obecně závazných vyhlášek obce a názory občanů na místní správu a rozvoj obce; 3. Rozvojové šance obce – předpoklady a silné stránky obce; 4. Rozvojové problémy obce – slabé stránky, bariéry, limity obce; 5. Zhodnocení rozvojových šancí, problémy obce, moţnosti vyuţití majetku; 6. Strategické cíle rozvoje obce; 7. Návrh opatření – věcná, organizační, normativní; 8. Katalog projektů – cíl projektu, zdůvodnění projektu a zajištění projektu; 10

KADEŘÁBKOVÁ J. a kolektiv autorů, Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. 118 str.

17

9. Způsoby realizace programu rozvoje obce; 10. Moţnosti vyuţití dotačních a jiných fondů EU, ČR apod.

4.7 KVALITA ŢIVOTA Především v posledních letech se pojem kvalita ţivota stal velmi diskutovaným tématem. Pojem kvalita ţivota je odvozen z latinského slova qualis, který v překladu značí jakost. Samotný pojem kvalita ţivota pak není jednoduché jednoznačně vysvětlit. Jde v podstatě o míru uspokojení jednotlivých potřeb jedince v různých oblastech ţivota. Existují tři pohledy na způsob měření kvality ţivota: -

fyzický, který odráţí zdravotní stav jedince nebo sledovaného objektu;

-

psychický, který se věnuje duševní stránce, zohledňuje takové faktory jako například láska, štěstí, uspokojení a podobně;

-

společenský, jeţ zahrnuje společenské postavení, vzdělání, zaměstnání nebo např. výši příjmů.

Dle Holase11 je kvalita ţivota posuzována především podle indikátorů ţivotního prostředí, ukazatelů zdraví a nemoci, úrovně bydlení, dostupnosti základních sluţeb (školství, zdravotnictví), mezilidských vztahů, volného času, pracovních podmínek a spokojenosti s pracovním zařazením, sociálního začlenění do společnosti (moţnosti podílet se na rozhodování), úrovně sociálních jistot, bezpečí a osobní svobody. Definice pojmu kvalita ţivota v podstatě vychází z Maslowovy teorie potřeb, to znamená naplnění základních fyziologických potřeb. Kvalitu ţivota je moţné dělit na dvě skupiny, z čehoţ první je objektivní pohled, který představuje vnější podmínky k ţivotu, jako je například ekonomická či technická vyspělost apod., druhou je pak subjektivní pohled, který představuje to, jak jedinec hodnotí tyto objektivní podmínky. Existuje další moţnost měření kvality ţivota, a to následující: -

Makro rovina – ta se týká otázky kvality ţivota větších společenských celků, jako například konkrétní stát;

-

Mezo rovina – ta řeší problematiku kvality ţivota v menších společenských skupinách, jako jsou například školy, firmy a podobně;

-

Personální rovina – zde je řešena otázka kvality ţivota z pohledu jednotlivce.

11

HOLAS P., Kvalita ţivota – různé koncepty (online) 2007, (cit. 9.11.2010). Dostupné z http://holas.xf.cz/C.E.html

18

Kvalita ţivota bývá uplatňována například při sledování ţivotní úrovně obyvatelstva na určitém území, cílem tohoto sledování je zjištění moţných nedostatků a díky tomuto následné zlepšení stavu a zlepšení situace.

4.8 MARKETINGOVÝ VÝZKUM Podstatou marketingového výzkumu je především poskytovat kvalitní, objektivní, aktuální a relevantní informace, které nám pomáhají minimalizovat rizika při rozhodování. Díky marketingovému výzkumu získáváme také znalosti o trhu, vyuţíváme jej při distribuci, vývoji produktů, v oblasti reklamy apod. Marketingový výzkum je tedy souhrn veškerých aktivit, které zkoumají vztahy na trhu a vlivy marketingových nástrojů na tyto vztahy, systematicky shromaţďuje informace, které následně vyhodnocuje k pochopení poţadavků zákazníka. S pomocí marketingového výzkumu máme moţnost získat údaje o vnějším i vnitřním marketingovém prostředí, o moţných ekonomických, sociologických, politických, demografických a kulturních změnách, a také o názorech a postojích zákazníků, konkurentů, partnerů nebo veřejnosti. Z hlediska formy výzkumu rozlišujeme dva základní typy výzkumu: 1. Primární marketingový výzkum (field research), který se provádí technikami jako anketa, pozorování, dotazování, experiment, popřípadě jejich kombinací. Jeho výhodami je aktuálnost, přesné zacílení výzkumu na poţadované charakteristiky, nevýhodou je vyšší cena a délka výzkumu. 2. Sekundární marketingový výzkum (desk research), který zpracovává jiţ získaná data z jiných zdrojů, jako například z literatury, statistických úřadů, nebo z primárního výzkumu. Technikou je analýza statistických údajů, nebo publikovaných charakteristik. Výhodou je nízká cena a rychlá dostupnost údajů, nevýhodou je malá aktuálnost údajů. Marketingový výzkum lze dále dělit na: - kvalitativní výzkum, který hledá odpovědi na otázky proč a jak, zjišťuje důvody chování. Zaměřuje se na podrobné zkoumání názorů a chování vybraného vzorku lidí. Základními technikami jsou individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory; - kvantitativní výzkum, který hledá odpovědi na otázky co, kolik a jak často. Zkoumá rozsáhlé soubory respondentů, jeho cílem je charakterizovat

19

dostatečně velký a reprezentativní vzorek lidí. Hlavní techniky jsou dotazování, pozorování a experiment. 4.8.1 DOTAZOVÁNÍ Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu.12 Dotazování můţe být přímé, nebo zprostředkované tazatelem, uskutečňuje se pomocí dotazníku či záznamového archu. Z hlediska pouţitých nástrojů rozdělujeme osobní dotazování, telefonické nebo písemné. Dotazník Dotazník je jedním z nejčastěji pouţívaných nástrojů pouţívaných ke sběru dat. Skládá se z několika otázek, které slouţí k získání názorů a informací od respondentů. Při sestavování dotazníku je velice nutné dbát na správné sloţení. Kvalitní dotazník by měl mít dobrý celkový dojem, správnou formulaci otázek a typologii otázek a mělo by s ním být správně manipulováno. Dobrý dotazník by měl vyhovovat dvěma hlavním poţadavkům: účelově technickým, tedy měl takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá; a psychologickým, tj. vytvoření podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný a ţádoucí. K zásadám správně poloţených otázek patří jednoduchost a správnost poloţené otázky. Rozlišujeme dva základní typy otázek: otevřené, neboli volné, nestandardizované a uzavřené, neboli řízené, standardizované, popřípadě jejich kombinace v podobě otázek polootevřených (polouzavřených). V otevřených otázkách nepředkládáme respondentovi ţádné varianty odpovědí, můţe se vyjádřit zcela svobodně svými slovy. Mezi výhody patří to, ţe mohou být pro dotazovaného podnětem k zamyšlení, je mu ponechána volnost v odpovědi a můţe nám sdělit něco, co nás nenapadlo, co jsme doposud nevěděli. Naopak uzavřené otázky jsou takové, které předem nabízejí několik moţných variant odpovědí, ze kterých si dotazovaný musí jednu, popřípadě několik vybrat. Výhodou je především rychlé a snadné vyplnění otázky a také nasměrování respondenta na to, co nás zajímá. Nevýhodou je nutnost vyjadřovat se v daných variantách, které respondent nemusí povaţovat za vhodné, výstiţné. Aby se tomuto předešlo, uvádí se na konci nabízených otázek ještě varianta „jiné“, která umoţní uvést respondentovi to, co povaţuje za důleţité. Tím dostáváme otázku polootevřenou (polozavřenou). 12

FORET M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum, Jak poznávat své zákazníky, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 32 str.

20

5. VLASTNÍ PRÁCE 5.1 CHARAKTERISTIKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA 5.1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Statutární město Brno leţí v centru Jiţní Moravy a je také krajským městem Jihomoravského kraje. Dle Českého statistického úřadu se k 1. 1. 2011 k trvalému pobytu hlásilo 371 371 obyvatel a po hlavním městě Praze je tedy druhým největším městem České republiky. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je Brno statutárním městem, člení se na 29 městských částí. Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo, v městských částech pak zastupitelstva jednotlivých městských částí. V čele Magistrátu města stojí primátor, v současné době jím je Bc. Roman Onderka. V samostatné působnosti je výkonným orgánem Rada města Brna, která čítá jedenáct členů a v jejím čele stojí primátor s náměstky. 5.1.2 VÝZNAMNÉ INSTITUCE Brno je sídlem mnoha důleţitých úřadů, jmenovat můţeme Ústavní soud ČR, Nejvyšší soud ČR, Nejvyšší správní soud, a oblastní soudy:Krajský soud, Okresní soud Brnovenkov a Městský soud v Brně, mající působnost okresního soudu. V Brně také sídlí Kancelář veřejného ochránce práv - ombudsman, od 13. září 2010 v zastoupení JUDr. Pavlem Varvařovským. Mezi další významné celostátní instituce sídlící v Brně patří Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a další. Brno je také významným univerzitním městem, působí zde jedna státní univerzita, (Univerzita obrany), dále pět veřejných vysokých škol (Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Vysoké učení technické) a šest soukromých škol (Akademie STING, B.I.B.S., Newton College,Rašínova vysoká škola, Vysoká škola Karla Engliše, Vysoká škola obchodní a hotelová). Celkový počet studentů těchto škol přesahuje 80 tisíc. Brno je díky své poloze ve středu Evropy vyhledávanou destinací pro pořádání veletrhů, kongresů i pro konání firemních akcí. V rozsáhlém areálu brněnského výstaviště pořádají Veletrhy Brno, a.s. více neţ padesát různých veletrhů v mnoha oborech. K těm nejznámějším a nejvyhledávanějším patří zejména z oboru módy veletrhy STYL a KABO, z cestovního ruchu jsou to veletrhy GO a REGIONTOUR, pro milovníky

21

automobilů a motocyklů jsou pořádány veletrhy MOTOSALON, AUTOSALON, MOTOSPORT EXPO a jednou z významných akcí jsou Stavební veletrhy. Největší tradici ovšem má Mezinárodní strojírenský veletrh a svoji oblibu si získaly téţ kaţdoročně pořádané Vánoční trhy. Během roku se zde koná i několik lékařských kongresů, sjezdů, sportovních akcí, plesů a koncertů. 5.1.3 K ULTURA Brno je sídlem řady divadel v čele s Národním divadlem Brno, jehoţ divadelní scény se nachází v budovách Janáčkova divadla, Mahenova divadla a divadla Reduta. Dalšími významnými divadly jsou Divadlo Bolka Polívky, Loutkové divadlo Radost, HaDivadlo, Divadlo Husa na provázku a další. Díky tomu je Brno v rámci celé České republiky právem vnímáno jako město kultury. Významnou kulturní, kaţdoročně pořádanou akcí je Brno – město uprostřed Evropy, festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří, jejíţ součástí je přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. V Brně se nachází mnohá muzea, z těch nejznámějších bych zmínila Anthropos, Muzeum města Brna, Technické muzeum, Moravské zemské muzeum či Moravská zemská galerie. Najdeme zde téţ Moravskou zemskou knihovnu a knihovnu Jiřího Mahena. Kina jsou zastoupena především multikiny Olympia a Velký Špalíček. Původní menší brněnská kina většinou zanikla, zachovaly se pouze čtyři z nich, konkrétně kino Art, Scala, Lucerna a Svratka. Co se týče památek, tak k nejvýznamnějším dominantám města Brna patří hrad Špilberk a katedrála svatého Petra a Pavla. Významnou stavbou je funkcionalistická vila Tugendhat, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Celé historické centrum je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Za zmínku stojí také Brněnská přehrada s hradem Veveří a nedaleká Zoologická zahrada. Metropole jiţní Moravy se také proslavila jako centrum motoristických závodů, které se konají na Masarykově okruhu jiţ od 30. let 20. století. K nejprestiţnějším z nich patří tradiční Grand Prix ČR, která je součástí seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. 5.1.4 OBYVATELSTVO Na území statutárního města Brna ţije více neţ třetina obyvatel celého Jihomoravského kraje (33,5 %), na 1 km2 připadá 1.634 obyvatel. Nejpočetnější brněnskou částí je Brnostřed, naopak nejméně osídlená část je Brno-Útěchov. Zejména v posledních letech se stalo trendem opouštět centrum města a stěhovat se do okrajových částí a nejbliţšího okolí, kde vznikají tzv. satelitní městečka s relativně vysokou koncentrací obyvatel a vysokou úrovní kvality ţivota.

22

Tabulka č. 1. Vývoj počtu obyvatel v Brně v letech 2001 – 2010 rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Brno

373 272

370 505

369 559

367 729

366 757

366 680

368 533

370 592

371 399

371 371

JM

1 131 541

1 128 820

1 129 583

1 130 240

1 130 358

1 132 563

1 140 534

1 147 146 1 151 708

1 154 654

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky je patrné, ţe počet obyvatel v Brně mezi lety 2001 – 2006 klesal, k postupnému nárůstu obyvatel dochází aţ v roce 2007, od tohoto roku počet neustále stoupá aţ k počtu 371 371obyvatel, coţ je aktuální údaj z 31. 12. 2010. Město Brno se na celkovém počtu obyvatel Jihomoravského kraje podílí cca z 30 %, hodnoty kolísají v závislosti na hodnotách v jednotlivých letech. 5.1.5 NEZAMĚSTNANOST Graf č. 1. Vývoj míry nezaměstnanosti v Brně v letech 2000 – 2010

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí a vlastní zpracování

Graf nám nabízí srovnání míry nezaměstnanosti v celém okresu Jihomoravského kraje v období mezi lety 2000 - 2010. Hodnoty jsou dány jako průměr míry nezaměstnanosti za celý kalendářní rok. Můţeme vidět, ţe míra nezaměstnanosti je v okrese Brno-město pod úrovní Jihomoravského kraje. Tabulka č. 2. Srovnání počtu uchazečů a volných míst k 31. 12. 2010 volná místa Jihomoravský kraj Brno Bystrc Jundrov Kohoutovice Komín Ţebětín

2 898 1 368 3 0 5 1 2

počet dosaţitelných uchazečů 68 099 19 180 1 112 144 546 218 90

Zdroj: ČSÚ a vlastní zpracování

23

Z tabulky vyplývá, ţe největší počet dosaţitelných uchazečů (tj. uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání, nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí do zaměstnání) byl evidován v Bystrci, coţ je moţné vysvětlit nejvyšším počtem obyvatel z hodnocených lokalit. Naopak nejméně evidovaných je v Ţebětíně. 5.1.6 ROZPOČET Rozpočet města Brna se kaţdým rokem měnil, zvyšovaly se jak příjmy, tak i výdaje města. Nejvyšší část příjmů města tvořily daňové příjmy, které zajišťovaly obecní daně jako například daň z nemovitostí a dále výnosy z přerozdělených daní DPH a daně z příjmu fyzických osob. Značnou část tvořily také přijaté transfery a půjčky ze státních fondů. Co se týče výdajů, tam větší část tvořily výdaje provozní, tedy výdaje určené na provoz města. Pro srovnání přikládám dva rozpočty, jeden pro samotné město Brno, druhý pro statutární město, tedy rozpočet města včetně městských částí. Tabulka č. 3. Rozpočet města Brna – příjmy (v tis. Kč) příjmy Rok

celkem

daňové

na 1 obyv.

nedaňové kapitálové

přijaté transfery

2008

8 977 008

24,22

7 399 711

487 283

567 000

523 014

2009

9 498 103

25,57

7 751 717

500 165

762 155

484 066

2010

11 407 732

30,72

7 244 624 713 968 1 572 850 1 876 290 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Tabulka č. 4. Rozpočet města Brna – výdaje (v tis. Kč)

Rok

celkem

výdaje na 1 obyv. provozní

kapitálové

2008

9 862 541

26,61

6 543 932

3 318 609

2009

10 214 853

27,50

6 974 999

3 240 154

2010

11 065 923

29,80 8 541 941 2 523 982 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Příjmy i výdaje ve městě Brně kaţdoročně stoupaly, v kontextu s tím se zvyšovaly také příjmy a výdaje na 1 obyvatele. Nejobsáhlejší část tvořily v rámci příjmů daňové příjmy, naopak nejmenší zastoupení měly příjmy nedaňové. Co se týče výdajů, zde tvořily podstatnější část výdaje provozní, určené na chod města.

24

Graf č. 2. Vývoj řetězových indexů příjmů a výdajů v letech 2008 – 2010 – město Brno 1,25 1,2 1,15 1,1 1,05 1 0,95

příjmy výdaje

2008/2009

2009/2010 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Z grafu lze vyčíst, ţe objem příjmů rostl v letech 2008 – 2010 rychleji neţ objem výdajů. Důvodem jsou vyšší příjmy města Brna v roce 2010 neţ výdaje v tomtéţ roce. Rozdíl mezi hodnotami řetězových indexů příjmů dosáhl hodnoty 0,14, coţ je ve srovnání s výdaji, kde hodnota dosáhla pouze 0,048, relativně velký rozdíl. Tabulka č. 5. Rozpočet statutárního města Brna, tzn. včetně městských částí příjmy (v tis. Kč) příjmy Rok

celkem

na 1 obyv.

daňové

nedaňové

kapitálové

přijaté transfery

2008

9 806 456

26,46

7 634 998

548 796

567 095

1 055 567

2009

10 435 643

28,10

7 999 109

573 602

762 155

1 100 777

2010

12 753 326

34,34

7 489 353 805 888 1 575 943 2 882 142 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Tabulka č. 6. Rozpočet statutárního města Brna, tzn. včetně městských částí – výdaje (v tis. Kč) výdaje Rok

celkem

na 1 obyv.

provozní

kapitálové

2008

10 830 888

29,23

7 108 987

3 721 901

2009

11 242 063

30,27

7 540 290

3 701 773

2010

12 214 745

32,89 9 254 997 2 959 748 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

V rámci rozpočtu statutárního města Brna lze konstatovat, ţe příjmy se zvyšovaly markantněji, objem celkových příjmů v roce 2010 převýšil objem výdajů. Největší část opět tvořily daňové příjmy, podstatné zastoupení měly také přijaté transfery ze státních fondů. Co se týče výdajů, tak můţeme sledovat stejnou situaci jako v případě města Brna, provozní výdaje rapidně přesáhly výdaje kapitálové.

25

Graf č. 3. Vývoj řetězových indexů příjmů a výdajů v letech 2008 – 2010 statutární město Brno, tzn. včetně městských částí 1,25 1,2 1,15 1,1 1,05 1 0,95 0,9

příjmy výdaje

2008/2009

2009/2010 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Také vývoj řetězových indexů ve statutárním městě Brně dopadl ve prospěch příjmů. Jejich růst v letech 2008 – 2010 byl markantnější oproti výdajům, coţ bylo dáno větším nárůstem celkových příjmů.

5.1.7 BRNĚNSKÉ MĚSTSKÉ ČÁSTI Statutární město Brno se člení na 29 městských částí. Jejich zobrazení na mapě a poloha jsou uvedeny v příloze této práce. Pro účely bakalářské práce bylo vybráno 5 městských částí, které jsou popsány níţe. 5.1.7.1 B YSTRC Bystrc se rozkládá na severozápadě města Brna, její rozloha je 27,24 km², díky čemuţ je největší městskou částí. Ke dni 31. 12. 2010 zde ţilo 22 981 obyvatel, tento počet vzrostl zejména díky rozrůstající se výstavbě Kamechy. Starostou městské části je RNDr. Vladimír Vetchý, CSc. (ČSSD). K městu Brnu byla Bystrc připojena ve dvou etapách a to 1. července 1957 a 1. července 1960. Bystrc se dělí na tři části: Bystrc I., coţ je původní vesnice rozprostírající se v okolí kostela sv. Jana a staré panelové sídliště v dolní části území. Dále je to Bystrc II., novější panelová výstavba, která obklopuje konečnou stanici tramvají Bystrc - Ečerova, a nejnovější Bystrc II/A, zahrnující sídliště Kamechy. Bystrc se můţe pochlubit několika významnými objekty. Mezi ty nejdůleţitější patří Zoologická zahrada a Brněnská přehrada s přilehlým hradem Veveří. Občanská vybavenost Co se týče občanské vybavenosti, můţe Bystrc nabídnout 2 pošty, pobočku Knihovny Jiřího Mahena, 2 mateřské školky, 4 základní školy a jedno gymnázium. Dále zde nalezneme několik praktických lékařů a specialistů v areálu Polikliniky Bystrc a dále

26

v nákupních střediscích. Nachází se zde i dům s pečovatelskou sluţbou. V rámci sportovního vyţití nabízí Bystrc několik hřišť, zejména v areálech základních škol, dále je zde Společenské centrum, kde se pořádá mnoho kulturních akcí. Tabulka č. 7. Rozpočet MČ Bystrc – příjmy (v tis. Kč) příjmy Rok

celkem

na 1 obyv.

daňové

nedaňové

kapitálové

přijaté transfery

2008

151335

6,72

8847

15667

53

126768

2009

173834

7,64

10524

18781

553

143976

2010

188531

8,20

10824

24308 0 153399 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Tabulka č. 8. Rozpočet MČ Bystrc – výdaje (v tis. Kč)

Rok

celkem


kapitálové

2008

143054

6,35

103430

39624

2009

170409

7,49

106939

63470

2010

183574

7,99 110306 73268 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Největší objem příjmů rozpočtu městské části Bystrc tvořily přijaté transfery a dotace, kapitálové příjmy byly spíše výjimkou a tvořily téměř zanedbatelnou poloţku. Nedaňové příjmy převyšovaly ve všech sledovaných letech daňové. V roce 2010 celkové výdaje překonaly hranici 18 mil. Kč, z větší části je tvořily výdaje na provoz městské části. SWOT analýza MČ Bystrc Silné stránky

Slabé stránky

Příroda, městská zeleň Zoologická zahrada Brněnská přehrada – Ignis Brunensis Okrajová část města Klidové zóny – Údolí oddechu, Helenčina a Ríšova studánka

Kvalita vody v přehradě Nedostatek výběhů pro psy Chátrající areál Letné a bývalé pošty Nedostatečné tramvajové spojení

Sluţby - pošta, knihovna, plné pokrytí internetu Dostatek obchodů - obchodní centrum MAX, supermarkety Fotbalový klub, Ragby klub, Volejbal Vzdělávání – dostatek základních škol, gymnázium Areál polikliniky

Nevyjasněná situace s R43

Bloková čištění

27

Špatná dopravní dostupnost sídliště Kamechy Nedostatek parkovacích míst Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad Větší vzdálenost do centra

Příleţitosti Potenciál přehrady Areál Letné a bývalé pošty Rozrůstající se sídliště Kamechy

Hrozby Chátrající areál Letné a bývalé pošty Silnice R43 Špatný stav Brněnské přehrady

Obchodní centrum MAX – příleţitost pro Nedostatek parkovacích míst v nově podnikatele vznikajících sídlištích Farmářské trhy Nově vznikající sídliště Panorama Potenciál pro výstavbu polyfunkčního domu na Horním náměstí Zdroj: vlastní zpracování

Bystrc můţe jako své hlavní přednosti uvést přírodu a přírodní kapitál tvořený Brněnskou přehradou, turistickou přitaţlivost zastoupenou zoologickou zahradou a také dostatečnou občanskou vybavenost. Slabé stránky spatřujeme ve větší vzdálenosti do centra města, negativem je také nevyhovující MHD. Příleţitosti pro rozvoj MČ zastupuje obchodní centrum MAX, nově vznikající domy v sídlišti Kamechy a bytové domy Panorama a také potenciální revitalizace nefunkčních areálů. Hrozbami lze označit stav vody v přehradě a nevyřešená situace vedení rychlostní komunikace R43. 5.1.7.2 JUNDROV Jundrov se nachází také v severozápadní části města Brna, ale neleţí na jeho okraji, naopak sousedí i s městskou částí Brno – střed. Rozkládá se na pravém břehu řeky Svratky, zčásti obklopen lesy. Je sloţen z původní vesnické zástavby a v poslední době stále se rozšiřujícím panelákovým sídlištěm. Jundrov je brněnskou městskou částí od 24. 11. 1990, jeho rozloha je 415 ha. Starostkou MČ je Ivana Fajnorová (Zelená pro náš Jundrov). K 31. 12. 2010 měl Jundrov 3 799 obyvatel. Oblíbeným cílem výletů je Hájenka, kde se nachází minizoo a také obora Holedná. Občanská vybavenost Obyvatelé Jundrova mohou vyuţít jak obecní mateřské školky, tak soukromé. V obci se nachází 2 základní školy, 2 střední školy a sídlí zde i soukromá vysoká škola Akademie STING. V městské části se nachází kino Svratka, na náměstí mohou občané vyuţít menší obchodní centrum, které však svým sortimentem není dostačující a občané tak k nákupům musí vyuţívat vzdálené supermarkety a nákupní centra. Dále je zde situována pobočka Knihovny Jiřího Mahena, pobočka České pošty, mnoţství sportovních hřišť a sportovních oddílů. Zdravotnické sluţby poskytují jednotliví lékaři, není zde zřízeno zdravotnické středisko.

28

Tabulka č. 9. Rozpočet MČ Jundrov – příjmy (tis. Kč) příjmy Rok

celkem

daňové

na 1 obyv.

nedaňové

kapitálové

přijaté transfery

2008

49949

13,36

1718

2682

0

45549

2009

24419

6,43

1762

2823

0

19834

2010

24127

6,35

2004


Tabulka č. 10. Rozpočet MČ Jundrov – výdaje (v tis. Kč)

Rok

celkem


kapitálové

2008

45387

12,14

25961

19426

2009

28834

7,59

14247

14587

2010

21697


V rámci rozpočtu Jundrova lze shledat větší objem příjmů v porovnání s výdaji, pouze v roce 2009 výdaje převýšily příjmy. Největší příjmy měla MČ Jundrov z přijatých transferů, daňové a nedaňové příjmy se kaţdoročně měnily. V posledním sledovaném roce se objevují také příjmy kapitálové. V rámci výdajů lze sledovat postupné sniţování ve sledovaném období. Kaţdoročně převyšovaly výdaje provozní. SWOT analýza MČ Jundrov Silné stránky

Slabé stránky

Kino Svratka Špatná dopravní obsluţnost Zahrádkářská kolonie Nedostatek obchodů, supermarketů Cyklostezka Silný provoz na hlavní silnici Dostupnost do centra Chátrající, nevyuţívané budovy Internetový kiosek na úřadu MČ Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad Klidné prostředí Nová výstavba „Juranka“ – hluk, prašnost Blízkost přírody – Jundrovský les, obora Holedná Černé skládky Tréninkové golfové hřiště Příleţitosti Hrozby Výstavba „Juranka“ – zastavění Rekonstrukce bazénu a hřiště v ZŠ Jasanová zahrádkářského území Rozvoj pěší a cykloturistiky Nedostatek MŠ Výstavba sportovního hřiště Kvalitnější doprava Rozvoj sportovních aktivit – aerobic, fittnes centra Zdroj: vlastní zpracování

29

Jundrov můţe své silné stránky spatřovat především v existenci kina, cyklostezky a také relativně malé vzdálenosti do centra města. Jako slabé stránky lze uvést nedostatek obchodů a špatné dopravní spojení. Příleţitostmi mohou být rekonstrukce hřišť a bazénu a také zkvalitnění dopravy, naopak hrozbou je nedostatek mateřských škol. 5.1.7.3 KOMÍN Městská část Brno Komín se nachází v severozápadní části města, rozkládá se po obou stranách řeky Svratky a je obklopen mnoha městskými částmi. Starostou je Ing. Josef Dvořák. Rozloha městské části je 7,5 ha, ke dni 31. 12. 2010 byl počet obyvatel 7 004. Brněnskou městskou částí se Komín stal 24. 11. 1990. V jiţní části se rozkládá původní vesnická zástavba s kostelem sv. Vavřince, na ni navazuje nové panelové sídliště. Velkou část území tvoří lesy, orná půda a travnaté plochy. Občanská vybavenost Co se týče vzdělávání, v Komíně jsou 2 mateřské školky, 2 základní školy a 2 střední školy. Lékařské sluţby zajišťují dvě zdravotní střediska (Konstancie a středisko na ulici Absolonova), kde je dostatek lékařů, první pomoc zajišťují 2 stanice – pro děti i pro dospělé, nalézt zde můţeme i zubní pohotovost. Sběr odpadů je zajištěn soukromými firmami AVE a SAKO. Nalezneme zde také mnoho firem, pohostinských zařízení a sportovních hřišť. Tabulka č. 11. Rozpočet MČ Komín – příjmy (v tis. Kč) příjmy Rok

celkem

na 1 obyv.

daňové

nedaňové

kapitálové

přijaté transfery

2008

45224

6,58

2245

3269

80

39630

2009

35327

5,09

1796

4357

0

29174

2010

35461

5,06

1842 2639 750 30230 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Tabulka č. 12. Rozpočet MČ Komín – výdaje (v tis. Kč)

Rok

celkem


kapitálové

2008

42971

6,25

26732

16239

2009

38219

5,51

27218

11001

2010

32775


30

V Komíně se ve sledovaném období sniţovaly nejen příjmy, ale také výdaje. I zde tvořily největší objem příjmů přijaté transfery, malé zastoupení měly i kapitálové příjmy. Z výdajů převyšovaly výdaje provozní, a to ve všech sledovaných letech. SWOT analýza MČ Komín Silné stránky

Slabé stránky

Dobrá dopravní dostupnost Cyklostezka Dopravní hřiště Dostatek dětských a sportovních hřišť

Nedostatečná občanská vybavenost Změny v územním plánu Nedostatek výběhů pro psy Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad

Přestupní uzel

Nevyuţívaný areál bývalého lomu

Dostatek restaurací – Holiday Poliklinika

Špatný stav cyklostezky Absence obchodního centra Dopravní situace na křiţovatce Branka – Kníničská Nevyuţité území u střední školy Čichnova

Dostatek zeleně Dostatek základních škol Areál KáČaTa Příleţitosti Areál bývalého lomu Území pod Mniší horou Rekonstrukce hřišť Územní rozvoj Výstavba polyfunkčních domů

Hrozby Zvyšování dopravy Výstavba nových domů – zastavění zelených ploch

Zdroj: vlastní zpracování

V MČ Komín lze shledat silné stránky v přírodě, dostatku dětských a sportovních hřišť, stejně tak jako v dobré dopravní dostupnosti a malé vzdálenosti do centra města. Negativa jsou malá občanská vybavenost a absence obchodního centra. Příleţitostí můţe být vyuţití momentálně nevyuţívaných areálů a výstavba polyfunkčních, popřípadě obchodních domů. Za hrozbu lze povaţovat zvyšující se automobilovou dopravu. 5.1.7.4 KOHOUTOVICE Kohoutovice jsou brněnskou městkou částí od 24. 11. 1990, rozloha je 4 090 ha. K 31. 12. 2010 zde ţilo 12 720 obyvatel. Rozkládají se v západní části města Brna. Starostou obce je Petr Šafařík (ČSSD). Velká část území je zalesněna, obcí protéká Kohoutovický potok. Městskou část tvoří zástavba původní vesnice, jeţ je obklopena nesouvislou zástavbou panelového sídliště. Dominantu Kohoutovic tvoří objekt

31

vodojemu, který se nachází v západní části. Kohoutovice sousedí s Ţebětínem, Jundrovem, Novým Lískovcem, Bosonohami a městskou částí Brno-střed. Občanská vybavenost V rámci sportovního vyţití mohou návštěvníci vyuţít nově vybudovaného aquaparku, který byl otevřen v roce 2010, dále je v provozu sportoviště Chalabalova, nabízející mnohostranné vyuţití a také moţnost pronájmu hřišť. Rodiče si pro své děti mohou vybrat některou z pěti mateřských škol, jedna z nich nabízí i moţnost výuky anglického jazyka a dále dvě základní školy. V Kohoutovicích není zřízená ţádná střední škola. Funguje zde pobočka Knihovny Jiřího Mahena, České pošty a pobočka Centra volného času Legato, určeného pro děti, mládeţ i dospělé. Dopravní obsluţnost je řešena pravidelnými trolejbusovými a autobusovými linkami, které zajišťují rychlé a pohodlné spojní do centra města i okolních městských částí. Tabulka č. 13. Rozpočet MČ Kohoutovice – příjmy (v tis. Kč) příjmy Rok

celkem

na 1 obyv.

daňové

nedaňové

kapitálové

přijaté transfery

2008

70418

5,46

5664

6252

0

58502

2009

64528

5,08

4939

8398

2

51189

2010

64542

4,95

3603


Tabulka č. 14. Rozpočet MČ Kohoutovice – výdaje (v tis. Kč)

Rok

celkem


kapitálové

2008

64297

4,99

55783

8514

2009

51665

4,07

48536

3129

2010

51777


Příjmy MČ Kohoutovice se od roku 2008 sniţovaly, ale v roce 2010 lze zaznamenat stagnaci. Největší část pokryly přijaté transfery ze státního rozpočtu. Nedaňové příjmy kaţdoročně převýšily příjmy daňové. Co se týče výdajů, tak nepoměrně větší část byla určena na provoz městské části.

32

SWOT analýza MČ Kohoutovice Silné stránky Dobrá dostupnost centra Nově vybodovaný aqvapark Relativně dobrá občanská vybavenost Klidové zóny – Holedná Zahrádkářské trhy

Slabé stránky Nedostatek specializovaných obchodů Nedostatek supermarketů Nedostatek kulturních akcí Absence pomyslného centra městské části Nejednotnost vedení MČ v rozhodování o plánované výstavbě

Dobrá dostupnost parkovacích míst Obchodní centrum Zdravotnické středisko Dostupnost přírody

Nedostatek dětských hřišť

Příleţitosti Výstavba parkovacích míst

Hrozby Výstavba čerpací stanice – větší provoz

Výstavba čerpací stanice

Výstavba lyţařského vleku – narušení přírody, zatíţení z důvodu velkého počtu lidí

Výstavba lyţařského vleku Budování výběhů pro psy Výstavba bytových domů

Výstavba „Juránka“ – zastavění zelených ploch Stavba vysílače – zastavění zelených ploch Zdroj: vlastní zpracování

Kohoutovice mohou za svoji nejsilnější stránku označit nově vybudovaný aqvapark. Výhodou je dobrá dostupnost centra a obchodní dům. Jako negativa MČ lze označit nedostatky v počtu obchodů, kulturních akcí a dětských hřišť. Moţnými příleţitostmi se zdá být plánovaná výstavba čerpací stanice, parkovacích míst a bytových domů. Tato plánovaná výstavba se dá ale téţ označit jako hrozby, neboť bude mít negativní vliv na dosavadní klidný ţivot obyvatel. 5.1.7.5 ŢEBĚTÍN Ţebětín je jednou z mnoha brněnských částí, spolu s Kníničkami a Bystrcí leţí v jeho nejzápadnější části. Od 1. 1. 1982 je součástí města Brna, do tohoto data byl samostatnou obcí. Jeho rozloha je 1.360 ha, k 31. 12. 2010 zde ţilo 3 257 obyvatel. Starostou obce je Ing. Vít Beran (KDU-ČSL). Obcí protéká Ţebětínský potok, na začátku obce se nachází přírodní památka Ţebětínský rybník, dalšími přírodními památkami jsou například Augšperský potok, či Pekárna. Důleţitou atrakcí je nedaleký Masarykův okruh. Městská část je tvořena původní zástavbou rodinných domků a v poslední době také novou výstavbou.

33

Občanská vybavenost V obci se nachází mateřská školka Ţabka, 2 základní školy, praktický lékař pro dospělé, zubní lékař, lékárna, dále Knihovna Jiřího Mahena, pošta, dětské hřiště, víceúčelové hřiště, kostel sv. Bartoloměje, hřbitov, výběh pro psy, částečnou kanalizaci, plynovod, vodovod, sběrné středisko odpadu Sako. Nevýhodou je relativně slabá dopravní obsluţnost, kterou zajišťují pouze dva spoje. Tabulka č. 15. Rozpočet MČ Ţebětín – příjmy (v tis. Kč) příjmy Rok

celkem

na 1 obyv.

daňové

nedaňové kapitálové

přijaté transfery

2008

17 293

5,92

1 367

1 424

0

14 502

2009

18 303

5,74

1 421

1 949

0

14 933

2010

35 603

10,93

1 059 1 165 0 33 379 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

Tabulka č. 16. Rozpočet MČ Ţebětín – výdaje (v tis. Kč)

Rok

celkem


kapitálové

2008

18 922

6,47

15 392

3 530

2009

17 040

5,35

16 199

841

2010

28 504

8,75 18 536 9 968 Zdroj: Magistrát města Brna a vlastní zpracování

V Ţebětíně lze sledovat kaţdoroční růst příjmů, v posledním sledovaném roce se téměř zdvojnásobil. Tradičně největší poloţkou byly přijaté transfery, daňové a nedaňové příjmy byly téměř v rovnováze. Výdaje se zvyšovaly v posledních dvou letech sledovaného období, větší objem tvořily ve všech sledovaných letech výdaje provozní. SWOT analýza MČ Ţebětín Silné stránky

Slabé stránky

Okrajová část Klidné prostředí – blízkost lesů Dostatek výběhů pro psy Dostatek dětských hřišť Masarykův okruh Ţebětínský dvůr – pořádání svateb, bowling, squash, badminton Pivovar Richard Jezdecký oddíl Eliot Ţebětínský rybník

34

Nedostatek obchodů Nedostatek sluţeb pro občany Špatná dopravní dostupnost HMD – nedostatek spojů Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad Nedostatek základních a mateřských škol Hluk z Masarykova okruhu

Příleţitosti Výstavba nových rodinných i bytových domů Výstavba základní školy Výstavba víceúčelového hřiště Rekonstrukce dětských hřišť

Hrozby Nedostatek sluţeb a obchodů – migrace obyvatel Hluk z Masarykova okruhu Špatná dopravní obsluţnost

Výstavba polyfunkčních domů – moţnost pro podnikatele Zdroj: vlastní zpracování

Silnou stránkou MČ Ţebětín je především z hlediska sportovních fanoušků přítomnost Masarykova okruhu, výhodná je i poloha a blízkost lesů. Slabé stránky MČ lze spatřovat ve špatné dopravní dostupnosti a nedostatku sluţeb a obchodů. Příleţitostí můţe být výstavba dětských a víceúčelových hřišť, základní školy a obchodů. Hrozbou je nedostatek obchodů a sluţeb, coţ můţe vést k migraci obyvatel.

5.2 ANALÝZA KVALITY ŢIVOTA V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH V termínu od 28. 3. 2011 do 29. 4. 2011 bylo osloveno celkem 250 respondentů z vybraných pěti městských částí – Bystrc, Ţebětín, Jundrov, Kohoutovice a Komín. Tito byli záměrně vyhledáni tak, aby byl vzorek obyvatel vybraných městských částí co nejvíce reprezentativní z hlediska věku a pohlaví. V kaţdé městské části bylo realizováno 50 kompletních rozhovorů. Dále byl zachován 50 % poměr mezi respondenty muţi a ţenami, věkové skupiny byly zachyceny v poměru 25 %. Před samotným dotazováním byl realizován krátký pilotní výzkum, ve kterém bylo respondentům poloţeno několik otázek, týkajících se spokojenosti s ţivotem v jejich místě bydliště. Tohoto předvýzkumu se zúčastnilo pouze 20 respondentů a poslouţil jako podklad k přípravě následného samotného dotazování. Měl za úkol ukázat vhodnost otázek, atraktivnost dotazníku pro respondenty a upozornit na případně špatně poloţené otázky. Výstupem pilotního dotazníku bylo zjištění, ţe dotazování je moţné provést bez větších obtíţí. Vyhodnocení dotazníku bylo provedeno pro kaţdou městskou část odděleně, bylo tak dosaţeno větší přehlednosti. V kaţdé kapitole byla provedena analýza jednotlivých otázek s příslušnými komentáři. Pro kaţdou městskou část byly pouţity dva grafy, zobrazující největší přednosti a nedostatky lokality. Identifikační otázky týkající se pohlaví, věku a místa bydliště byly zpracovány souhrnně pro všechny vybrané městské části společně.

35

1. Příslušnost k městské části První otázka se věnovala příslušnosti respondentů k některé z vybraných městských částí. Jak uţ bylo řečeno, byl zachován přesný poměr mezi respondenty, z kaţdé části bylo osloveno 50 respondentů. Vzhledem k počtu městských částí byl tento počet volen proto, aby mohly být reprezentativně zhodnoceny názory obyvatel. 2. Pohlaví V celkovém počtu 250 respondentů bylo zachováno rovnoměrné zastoupení ţen a muţů, konkrétně proběhl rozhovor se 125 ţenami a 125 muţi. V jednotlivých částech se pak počty nelišily, snaha dodrţet 50 % zastoupení obou skupin pohlaví se díky ochotě respondentů vydařila. V kaţdé městské části bylo osloveno 25 muţů a 25 ţen. 3. Věk U této otázky uţ se počet oslovených v dané skupině lišil v závislosti na městské části. Drobné odchylky od 25 % zastoupení kaţdé skupiny neměly pro vyhodnocení dotazníků zásadní význam 4. Jak dlouho respondenti ţijí v MČ Tato otázka byla vyhodnocena pro všechny dotázané společně, nebylo pouţito rozdělení na kaţdou městskou část zvlášť. Dotazování dopadlo ve všech městských částech velmi podobně a vzhledem k zaměření dotazování nebylo dělení na nutné. Z dotazování vyplynulo, ţe nejvíce respondentů (30 %) ţije ve své městské části déle neţ 20 let, coţ můţe být vysvětleno tím, ţe většina z dotázaných se zde jiţ narodila, popřípadě se do městské části přistěhovala před delší dobou. Naopak nejméně dotázaných uvedlo moţnost „měně neţ 1 rok“ (8 %), Graf č. 4. Jak dlouho obyvatelé ţijí v městské části


36

5.2.1 CHARAKTERISTIKA SPOKOJENOSTI OBYVATEL MĚSTSKÉ ČÁSTI B YSTRC 5.2.1.1. Spokojenost s ţivotními podmínkami v městské části Z dotazování vyplynulo, ţe většina obyvatel je s ţivotem v Bystrci spokojena. 76 % dotázaných zvolilo pozitivní moţnosti odpovědi, největší část dotázaných (40 %) uvedla moţnost „spíše spokojen/a“, coţ bych si vysvětlila tím, ţe Bystrc nabízí atraktivní bydlení v ţádané lokalitě, je zde široké sportovní vyuţití, rozmanitá příroda a kvalitní sluţby pro obyvatele. Pouze 9 respondentů (18 %) uvedlo, ţe zde nejsou spokojeni, coţ bylo zdůvodněno zejména tím, ţe byli nuceni se do této části přestěhovat, nebo plánují změnu bydliště a pobyt v této části je pouze dočasný. Tři respondenti (6 %) zvolili neutrální moţnost, zejména proto, ţe k Bystrci nemají kladný vztah, nebo zde bydlí pouze krátce a nemohou hodnotit. 5.2.1.2 Důvody ţivota v městské části Tato otázka byla záměrně zvolena jako otevřená a to z toho důvodu, ţe jiţ v pilotním dotazníku se volba uzavřené otázky s nabídkou moţností odpovědí neprojevila jako vhodná, jelikoţ respondenti sami sdělovali další a další důvody. Bylo zjištěno, ţe největší část oslovených (32 %) se v Bystrci narodila, tyto výsledky byly zjištěny zejména u mladších věkových skupin. Často byla zmiňována i věta „přistěhoval/a jsem se za partnerem“ (10 %). Téměř třetina respondentů uvedla, ţe se do městské části přistěhovali po výstavbě sídliště (30 %), takto odpovídali zejména respondenti v produktivním věku. Méně často se pak objevovaly odpovědi „lákavá lokalita“ (8 %), či „levné ceny bytů“ (6 %). Moţnost „jiné“ (14 %) pak zahrnovala ojedinělé odpovědi, například ve formě, ţe byt byl získán po rodičích či prarodičích, nebo z důvodu blízkosti zaměstnání a podobně. 5.2.1.3 Hodnocení pozitiv městské části Také tato otázka byla ponechána otevřená, aby mohli respondenti sami vyjádřit své názory, a také proto, ţe v kaţdé části byly očekávány zcela jiné a mezi sebou nesouvisející odpovědi. Vůbec nejčastěji byla zmiňována příroda (28 %), Brněnská přehrada (24 %), dále ohňostroje v rámci festivalu „Brno – město uprostřed Evropy“ (14 %), uváděna byla i Zoologická přehrada (16 %). Jako další varianty byly zmiňovány například obchody, sportovní vyuţití, klidné prostředí.

37

Graf č. 5. Pozitiva MČ Bystrc


5.2.1.4 Hodnocení nedostatků v městské části Z této otázky vyplynulo, ţe obyvatelé Bystrce nejvíce postrádají kvalitní obchodní dům, nabízející velké mnoţství obchodů a sluţeb (16 %). Dále byl často zmiňován klid (12 %), zejména u starší skupiny dotázaných. Je zřejmá i absence koupaliště, popřípadě aqvapark (14 %), zejména mladší skupiny respondentů zmínily, ţe absence aqvaparku je dost zásadní. Jako negativum byla shledána i nepřítomnost kvalitnějšího pohostinského zřízení a nedostatek parkovacích míst (12 %). Ojediněle padaly stíţnosti například na nedostatek kontejnerů na tříděný odpad, nedostatek výběhů pro psy atd. Naprostou spokojenost s místem projevilo 10 % dotázaných. 5.2.1.5 Problémy městské části Jako největší problém se v Bystrci ukázala kvalita vody v Brněnské přehradě (18 %), často byla jmenována také absence kvalitního obchodního domu (14 %), zmíněn byl vyšší ruch zejména v nočních hodinách (16 %), jmenována byla také nedostatečná hustota tramvajových linek (10 %), vandalismus (10 %) a „pejskaři“ (6 %).

Jako

problém, který trápí občany Bystrce, se jeví i nejasnosti v plánované výstavbě silnice R43, chátrající areály Letná a stará pošta, nesmyslné blokové čištění či nedostatek míst v mateřských školkách. Jen 6 % respondentů uvedlo, ţe ţádný problém není natolik závaţný, aby byl jmenován.

38

Graf č. 6. Problémy MČ Bystrc


5.2.1.6 Moţnosti zvýšení spokojenosti ţivota obyvatel I zde se odpovědi opakovaly, zmíněno bylo zejména vyčištění přehrady (24 %), výstavba obchodního domu (12 %), protaţení tramvajové linky na sídliště Kamechy a větší frekvence tramvajových spojení (16 %), více parkovacích míst (14 %). Méně časté odpovědi pak byly například více pohostinských zařízení (10 %), výstavba aqvaparku, více kontejnerů na tříděný odpad, a další. 5.2.1.7 Hodnocení občanské vybavenosti Otázka formulována jako uzavřená, respondenti si mohli vybrat z pěti odpovědí, které dostatečně pokrývaly jejich názory na spokojenost s občanskou vybaveností. Více jak polovina dotázaných se vyjádřila, ţe s občanskou vybaveností spokojeni jsou, konkrétně moţnost „určitě ano“ zvolilo 24 % respondentů, moţnost „spíše ano“ 32 % respondentů. Vysvětlila bych to tím, ţe i přes absenci kvalitního obchodního domu je zde dostatek menších nákupních center a supermarketů, dále je zde vysoká úroveň zdravotnických sluţeb, městská část nabízí i dostatek kulturního a sportovního vyţití. Neutrální moţnost zvolilo 14 % dotázaných, zejména ze skupiny mladších obyvatel a obyvatel, kteří zde ţijí kratší dobu. Negativně se vyjádřilo 30 % respondentů, převaţovala moţnost „spíše nespokojen“ (18 %). 5.2.1.8 Hodnocení struktury podnikatelské sféry Také tato otázka byla formulována jako uzavřená, domnívám se, ţe otevřená otázka by zde ztrácela význam a respondenti si mohli i přes jisté omezení zvolit nejlépe vystihující moţnost. I přes negativní názory týkající se absence obchodního domu, se většina oslovených vyjádřila k struktuře podnikatelské sféry kladně (56 %). Jen 12 %

39

dotázaných zvolilo neutrální moţnost, kterou mi pak vysvětlili tím, ţe v Bystrci pouze bydlí, sluţby vyuţívají jinde, popřípadě jim nabídka sluţeb sice vyhovuje, ale zkvalitnění sluţeb se nebrání. Poměrně velký počet respondentů (32 %) zvolil negativní moţnost vyjádření, a to zejména proto, ţe jim v Bystrci chybí zmiňovaný obchodní dům, kvalitnější sluţby, naprostá absence některých sluţeb, zejména v sídlišti Kamechy. 5.2.1.9 Hodnocení vztahu jednotlivých odpovědí na výši dosaţeného vzdělání Tato otázka byla do dotazníku zařazena pouze pro statistické zpracování a také pro ujištění, zda respondenti s různým stupněm vzdělání budou volit jiné odpovědi. Tato hypotéza se nepotvrdila, záleţelo spíše na věku dotázaného, popřípadě na jeho pohlaví. Dotázaných se základním stupněm vzdělání bylo nejméně (12 %), zejména proto, ţe byla nastavena věková hranice od 15 let, vyučených respondentů bylo 24 %, vyšší stupeň vzdělání s maturitou uvedlo 30 % a vysokoškolské vzdělání 34 %.

5.2.2 CHARAKTERISTIKA SPOKOJENOSTI OBYVATEL MĚSTSKÉ ČÁSTI JUNDROV 5.2.2.1 Spokojenost s ţivotními podmínkami v městské části Z dotazování vyplynulo, ţe většina obyvatel je s ţivotními podmínkami v Jundrově spokojena. Celkem 68 % respondentů se vyjádřilo kladně, odůvodnili to zejména spokojeností s klidným prostředím, blízkostí centra města, malou dopravní vytíţeností. 10 % hodnotilo ţivot v Jundrově neutrálně. Celkem 22 % dotázaných hodnotilo ţivotní podmínky v Jundrově negativně, jako nevyhovující shledali především nedostatek obchodů a sluţeb. Moţnost „velmi nespokojen/a“ ale zvolilo pouze 8 % dotázaných. 5.2.2.2 Důvody ţivota v městské části Stejně jako v Bystrci se i zde projevil závěr, ţe nejvíce dotázaných (26 %) ţije v Jundrově od dětství, nebo se zde narodili. Velká část dotázaných (18 %) uvedla jako hlavní důvod levnou cenu domu či bytu. Část respondentů (16 %) zmínila také atraktivnost lokality, zejména blízkost lesů, někteří dotázaní uvedli jako přednost blízkost centra města. Z mladších dotázaných 10 % uvedlo, ţe v Jundrově ţijí tzv. „na privátě“ z důvodu relativně nízkých cen nájmu. 12 % dotázaných uvedlo, ţe se do Jundrova odstěhovali k partnerovi, který zde jiţ bydlel. Z jiných moţností respondenti zmiňovali, ţe byt zdědili po rodičích, někteří si zde postavili vlastní dům apod.

40

5.2.2.3 Hodnocení pozitiv městské části Nejvíce se obyvatelům Jundrova líbí okolní příroda, lesy a celkově prostředí MČ. Takto odpovídalo 20 % dotázaných. Velmi oblíbené je i místní kino, které hodnotilo kladně 18 % respondentů. Kino v takto relativně malé městské části je raritou a právem na něj mohou být místní občané hrdí. 18 % dotázaných uvedlo jako oblíbenou cyklostezku, vedoucí z Bystrce aţ ke vzdálenému nákupnímu centru Olympia. Tuto stezku vyuţívají v sezóně nejen cyklisté, ale v poslední době i in-line bruslaři a pěší turisté. Zejména starší respondenti jmenovali místní zahrádky, které jsou vzdáleny jen několik metrů od sídliště a občané tak mají moţnost vyuţít svůj volný čas k chalupaření. Zahrádky tedy jmenovalo 16 % dotázaných. Velké mnoţství respondentů (12 %) uvedlo, ţe nejvíce se jim líbí celková společnost v Jundrově, přátelé, rodina, úzké vztahy mezi občany. Z méně často zmiňovaných kladných hodnocení bych jmenovala například nedalekou Hájovnu, rekonstruované hřiště, restauraci Piava, oboru Holedná. Graf č. 7. Pozitiva MČ Jundrov


5.2.2.4 Hodnocení nedostatků v městské části Nejvíce respondentů (22 %) postrádá obchody a sluţby. V Jundrově se nachází jen několik málo obchodů, chybí zde kvalitní supermarket, občané musí za nákupy dojíţdět. Dále byla zmiňována nedostatečná doprava (22 %), občanům chybí více spojů do centra a okolních částí. Dopravu zajišťuje jen několik málo linek, které jsou nedostačující. Také byl často zmiňován chybějící klid (12 %), tuto moţnost jmenovali zejména občané bydlící u hlavní silnice a také občané ţijící v rozvojových zónách, kde probíhá výstavba. 10 % dotázaných si stěţovalo na nedostatek kontejnerů na tříděný odpad. Méně často byly zmiňovány moţnosti jako nedostatek hřišť nebo nedostatek míst v mateřských školkách.

41

5.2.2.5 Problémy městské části Za největší problém povaţují obyvatelé Jundrova zejména výstavbu nových sídlišť, které by do budoucna mohly znamenat propojení Jundrova s Kohoutovicemi. Vyjádřilo se tak 18 % dotázaných. Dalším zásadním problém shledali respondenti nedostatek obchodů a sluţeb (18 %). Tento problém je ve zmíněných MČ poměrně častý a vyřešit jej můţe jen výstavba supermarketu. Dále byla často zmiňována špatná dopravní obsluţnost, zejména nedostatek linek a nízká frekvence spojení (16 %). Obyvatelé ţijící v blízkosti hlavní silnice a obyvatelé ţijící v rozrůstajících se sídlištích si stěţují na velký provoz a s ním spojenou prašnost a hluk (16 %). Zmíněny byly i chátrající, nebo dlouhodobě nedostavěné budovy, které hyzdí vzhled MČ (8 %), a dále tzv. černé skládky, vznikající nedostatečným vývozem popelnic (8 %). Graf č. 8. Problémy MČ Jundrov


5.2.2.6 Moţnosti zvýšení spokojenosti ţivota obyvatel Opatření vycházela především ze zmiňovaných problémů, jejichţ vyřešení by mohlo napomoci k větší spokojenosti obyvatel Jundrova. Výstavbu obchodního domu by uvítalo 24 % respondentů, zastavení, nebo alespoň omezení plánované výstavby 20 % respondentů. Omezení provozu na hlavní silnici by uvítalo 16 % dotázaných. 6 % dotázaných by chtělo zachovat zahrádkářskou kolonii a stejný počet dotázaných by uvítalo lepší obsluţnost MHD. 5.2.2.7 Hodnocení občanské vybavenosti Negativních moţností vyuţila méně neţ polovina dotázaných (44 %), coţ svědčí o tom, ţe i přes nedostatek obchodů a sluţeb je občanská vybavenost v Jundrově dostatečná. 10 % dotázaných zvolilo neutrální moţnost, zejména proto, ţe nevěděli, zda přihlédnout

42

k negativu nedostatku obchodů a sluţeb, nebo zda se přiklonit k mnoţství hřišť, parků, existenci kina apod. Kladného hodnocení vyuţilo 46 % respondentů, kteří hodnotili celkovou vybavenost obce a přihlédli téţ k probíhajícím rekonstrukcím. 5.2.2.8 Hodnocení struktury podnikatelské sféry U této otázky byl vysledován největší rozpor v odpovědích. Zejména starší generace uvedla, ţe jim stávající situace vyhovuje, naopak u mladších respondentů bylo patrné, ţe by uvítali větší pestrost v nabízených sluţbách. Vyhodnocení tedy dopadlo následovně: negativní hodnocení zvolilo celkem 46 % dotázaných, z toho více jich zvolilo moţnost „spíše ne“ (24 %). Kladně podnikatelskou sféru ohodnotilo celkem také 46 % dotázaných, z toho převaţovala odpověď „spíše ano“ (28 %). Neutrální moţnost zvolilo 8 % dotázaných. 5.2.2.9 Hodnocení vztahu jednotlivých odpovědí na výši dosaţeného vzdělání Největší zastoupení měli respondenti s vyučením (32 %), coţ bych zdůvodnila přítomností odborného učiliště, které navštěvuje mnoho studentů z Jundrova. Vysokoškolské vzdělání uvedlo 28 % dotázaných, o něco méně bylo respondentů se středoškolským vzděláním (26 %). Základní vzdělání uvedlo 14 % dotázaných.

5.2.3 CHARAKTERISTIKA SPOKOJENOSTI OBYVATEL MĚSTSKÉ ČÁSTI KOMÍN 5.2.3.1 Spokojenost s ţivotními podmínkami v městské části Z dotazování vyplynulo, ţe většina obyvatel je s ţivotními podmínkami v Komíně spokojena. Celkem 82 % dotázaných ohodnotilo ţivotní podmínky kladně. Větší část zvolila moţnost „spíše spokojen/a“ (40 %). Ani spokojen/a, ani nespokojen/a je v městské části 6 % dotázaných, z toho většina uvedla jako důvod krátkodobý pobyt. Negativně se vyjádřilo 12 % respondentů, z toho pouze jeden zvolil moţnost „velmi nespokojen“. Jako důvod sdělil, ţe mu vadí hluk z přilehlé silnice a projíţdějících tramvají. 5.2.3.2 Důvody ţivota v městské části Největší část dotázaných uvedla, ţe se zde narodili, popřípadě se sem přestěhovali s rodiči a důvod neznají (26 %). 20 % dotázaných sdělilo, ţe si tuto část vybrali hlavně pro její dostupnost MHD a vzdálenost od centra. Pro mnoho občanů je také důleţitá

43

zeleň a příroda, vyjádřilo se tak 16 % dotázaných, 12 % uvedlo jako hlavní důvod to, ţe je Komín okrajovou částí a není zde proto tolik hluku jako v centru města. Stejný počet dotázaných (12 %) uvedl, ţe byt zdědili po rodičích. 5.2.3.3 Hodnocení pozitiv městské části Nejvíce se obyvatelům Komína líbí mnoţství zeleně a blízkost přírody (22 %). Často byla zmiňována dobrá dostupnost, co se týče vzdálenosti centra (16 %), ohodnocena byla také četnost a dostupnost linek MHD a to i v nočních hodinách (14 %). Sportovně zaloţení respondenti zejména z mladších věkových kategorií zmínili existenci cyklostezky podél řeky Svratky (12 %), respondentům se líbí i mnoţství a kvalita dětských a sportovních hřišť (10 %). 8 % dotázaných zmínilo také počet a pestrost pohostinských zařízení. Z méně častých odpovědí to pak byl například sportovní areál KáČaTa, restaurace Holiday a jiné. Graf č. 9. Pozitiva MČ Komín


5.2.3.4 Hodnocení nedostatků v městské části Dle dotazování občané Komína nejvíce postrádají kvalitní obchodní dům, nebo alespoň větší supermarket (32 %). Tento problém je obecný pro všechny vybrané městské části vyjma Bystrce, ve které se nachází 7 supermarketů. Občané Komína si stěţují na nedostatek sluţeb, za některými musí dojíţdět do okolních městských částí popřípadě do centra města. Tento názor vyjádřilo 22 % dotázaných. Často byly zmiňovány drobnější, spíš osobní nedostatky, jako například výběh pro psy, parkovací stání apod. Někteří respondenti jsou s kvalitou ţivota v Komíně natolik spokojeni, ţe neuvedli nic (12 %).

44

5.2.3.5 Problémy městské části Za největší problém povaţují respondenti absenci obchodního domu, nebo supermarketu (30 %). Na nákupy musí dojíţdět do Bystrce či Ţabovřesk. S tím souvisí také špatná občanská vybavenost a dostupnost sluţeb, tento problém zmínilo 24 % dotázaných. Problémem se zdá být i areál bývalého lomu na pomezí Bystrce a Komína (12 %). Negativně jsou chápány i nepříznivě změny v územním plánování (8 %), které umoţní rozsáhlou výstavbu a tedy omezení zeleně v Komíně. Jako problém chápou obyvatelé, zejména řidiči, nepřehlednou situaci na dopravní křiţovatce ulic Branka a Kníničská (8 %). Mezi dalšími problémy byl zmíněn například nedostatek výběhů pro psy, odpadky na zemi, hluk na ulicích. Graf č. 10. Problémy MČ Komín


5.2.3.6 Moţnosti zvýšení spokojenosti ţivota obyvatel Také u této otázky se často objevovala odpověď týkající se problému obchodního domu. Výstavbu obchodního domu zmínilo 32 % respondentů. Dále byly zmíněny také kvalitnější sluţby (22 %). Zejména mladší respondenti by uvítali rekonstrukci sportovních a dětských hřišť (10 %). A 10 % respondentů zejména ze starších skupin by uvítalo realizaci parku, nebo obdobných klidových zón. Zmíněna byla také oprava cyklostezky, popřípadě její prodlouţení i do sídliště (8 %). 5.2.3.7 Hodnocení občanské vybavenosti Většina dotázaných (62 %) projevila spokojenost s občanskou vybaveností a to i přes některé výtky. Konkrétně moţnost „určitě ano“ zvolilo 26 % dotázaných. Neutrální odpověď uvedlo 10 % dotázaných a to zejména proto, ţe bydlí na okraji části, takţe vyuţívají sluţeb v Ţabovřeskách anebo proto, ţe nákupy a ostatní sluţby obstarávají

45

po cestě z práce. Negativní hodnocení zvolilo 28 % dotázaných, odůvodnili to jiţ zmíněnou absencí obchodu a nedostatkem sluţeb. 5.2.3.8 Hodnocení struktury podnikatelské sféry I zde převaţovalo spíše kladné hodnocení. 54 % dotázaných je spokojeno se strukturou podnikatelské sféry v Komíně, zejména si pochvalují počet restaurací a zdravotnickou péči. Neutrálně odpovědělo 10 % dotázaných, opakovala se situace z minulé otázky, kdy tato skupina dotázaných vyuţívá sluţby v centru nebo okolních částech a v Komíně je tedy jiţ nepotřebuje. Negativně se vyjádřilo 36 % respondentů, zmiňovali zejména absenci supermarketů, specializovaných obchodů apod. 5.2.3.9 Hodnocení vztahu jednotlivých odpovědí na výši dosaţeného vzdělání Nejvíce respondentů (34 %) uvedlo vysokoškolské vzdělání, 28 % dotázaných má středoškolské s maturitou, 26 % je vyučeno a 12 % uvedlo základní vzdělání. Zastoupení dosaţeného stupně vzdělání bylo u věkových skupin různé, nezaznamenala jsem ani fakt, ţe by respondenti určitého stupně vzdělání volili konkrétní odpovědi.

5.2.4

CHARAKTERISTIKA

SPOKOJENOSTI

OBYVATEL

MĚSTSKÉ

ČÁSTI

K OHOUTOVICE 5.2.4.1 Spokojenost s ţivotními podmínkami v městské části Obyvatelé Kohoutovic jsou dle vyhodnocení dotazování spokojeni s kvalitou ţivota v této konkrétní části. Moţnost „velmi spokojen“ a „spíše spokojen“ zvolilo celkem 62 % dotázaných. Volili tak zejména proto, ţe Kohoutovice nabízí dobré spojení s centrem města Brna, ale přitom se nachází na jeho okraji města a umoţňují kvalitní bydlení v blízkosti přírody. Neutrální moţnost zvolilo 10 % dotázaných a i zde bylo pravidlo, ţe tak volili spíše ti, kteří v Kohoutovicích ţijí krátce, nebo skupina mladších obyvatel. Negativně se vyjádřilo 28 % dotázaných. Svoji volbu zdůvodnili tím, ţe v Kohoutovicích chybí více supermarketů a vadí jim výstavba nových bytových domů. 5.2.4.2 Důvody ţivota v městské části Největší část dotázaných (24 %) odpověděla, ţe se zde jiţ narodili, popřípadě od malička vyrůstají. 22 % oslovených uvedlo, ţe si zde zakoupili byt, zejména v nových výstavbách, či v zrekonstruovaných domech, to podmínili především přijatelnou cenu bytů, 14 % respondentů uvedlo jako hlavní příčinu atraktivnost

46

lokality, zmiňovali především okolní přírodu. Velmi častá odpověď byla „dobrá dostupnost centra“, kterou zvolilo 16 % dotázaných. Důleţité je i klidné prostředí (12 %). Mezi dalšími odpověďmi byla například dobrá občanská vybavenost, respondenti také uváděli, ţe byt zdědili po rodičích či prarodičích. 5.2.4.3 Hodnocení pozitiv městské části Nejvíce jsou obyvatelé Kohoutovic spokojeni s dobrou dostupností centra města Brna, pozitivně byla hodnocena kvalita městské hromadné dopravy (20 %). Tou se do centra města cestující dostanou za několik minut bez nutnosti přestupů. Často bylo zmiňováno klidné prostředí (18 %), zejména blízkost lesů a přírody. Tuto moţnost volili obyvatelé spíše okrajových sídlišť neţ původní zástavby. Pozitivně byla hodnocena občanská vybavenost (16 %), dostupnost sluţeb (14 %) a mnoho dotázaných ze všech věkových skupin zmínilo nově vybudovaný areál aqvaparku (14 %). Dalšími méně častými odpověďmi byla například dobrá dostupnost parkovacích míst, obchodní centrum či existence zdravotnického střediska. Graf č. 11. Pozitiva MČ Kohoutovice


5.2.4.4 Hodnocení nedostatků v městské části Z dotazování vyplynulo, ţe podstatná část obyvatel Kohoutovic je s tamějším ţivotem spokojena a ve své městské části nic nepostrádá. Takto se vyjádřilo 22 % dotázaných, coţ je podle mě relativně vysoké procento. Někteří oslovení se vyjádřili, ţe jim chybí více obchodů, zejména supermarketů a specializovaných obchodů, jako květinářství, dále sluţby typu kadeřnictví a podobně. Takto odpovědělo souhrnně 18 % respondentů, 16 % dotázaných si stěţovalo na nedostatek parkovacích míst, zejména ve starší zástavbě a také u starších panelových domů. Mladší skupina respondentů, především

47

mladé rodiny, postrádá v Kohoutovicích vhodnou turistickou atrakci, kterou by mohli s dětmi navštívit, stěţují si na malý výběr moţností výletů do okolí. Celkem takto odpovědělo 14 % dotázaných. Z méně častých odpovědí bych zmínila absenci pomyslného centra městské části či náměstí, nedostatek kulturních akcí nebo nedostatek informací o dění v MČ. 5.2.4.5 Problémy městské části Jako největší problém vyhodnotili občané Kohoutovic plánovanou výstavbu čerpací stanice na křiţovatce ulic Ţebětínská a Chopinova. Tento problém zmínilo 18 % dotázaných. Jako neţádoucí se projevila také výstavba lyţařského vleku, který by silně narušil ráz krajiny a ohrozil by jedinečnost okolní přírody. Proti se vyjádřilo 16 % dotázaných. Obdobně negativní názory jsou na výstavbu vysílače (14 %). Z obecných problémů byl nejčastěji zmiňován vandalismus (12%). Poměrně velké procento (16 %) dotázaných nepovaţovalo ţádný problém za natolik závaţný, aby jej zmiňovali. Mezi dalšími odpověďmi bylo například fungování úřadů, vedení městské části, nedostatek parkování. Graf č. 12. Problémy MČ Kohoutovice


5.2.4.6 Moţnosti zvýšení spokojenosti ţivota obyvatel Zde bylo často zmiňováno odstranění výše uvedených problémů. Omezení výstavby jak zmíněné čerpací stanice a lyţařského vleku, tak i zamezení výstavby nových bytových domů, by uvítalo 18% dotázaných. Řada dotázaných by preferovala více obchodů, sluţeb a jejich větší rozmanitost (20 %). Část respondentů chtěla, aby se vedení MČ více staralo o zeleň v okolí sídlišť a také v areálech parků (14 %). Zejména starší občané by jako opatření uvítali zlevnění bytů a sluţeb s ním spojených (14 %). Mladé

48

rodiny by v Kohoutovicích chtěly více moţností pro vyţití svých dětí (12 %). Z méně častých odpovědí bych vybrala větší výběr pohostinských zařízení, zřízení střední školy, více kulturních akcí. 5.2.4.7 Hodnocení občanské vybavenosti Většina respondentů uvedla, ţe s občanskou vybaveností jsou spíše spokojeni (36 %), velmi spokojeno je 30 % dotázaných. Neutrální moţnost zvolilo 8 % respondentů, kteří si nebyli jisti, co všechno je míněno občanskou vybaveností, nebo se o občanskou vybavenost MČ nezajímají. Negativně se vyjádřilo celkem 26 % dotázaných, většina z nich volila moţnost „spíše ne“ (14 %). Stěţovali si zejména na nedostatek kulturních akcí, málo sportovního vyţití a nedostatek turistických atrakcí. 5.2.4.8 Hodnocení struktury podnikatelské sféry Nejvíce dotázaných si myslí, ţe struktura podnikatelské sféry v Kohoutovicích je dostatečná. Spokojenost projevilo celkem 52 % respondentů. Moţnost „určitě ano“ zvolilo 24 % dotázaných. Neutrálně se vyjádřilo 10 % respondentů, kteří sluţby zde nevyuţívají, nákupy zajišťují v nákupních centrech nebo ve středu města. Nesouhlasně se vyjádřilo 38 % dotázaných, kteří uvedli, ţe jim chybí zejména rozmanitost, nebo si stěţovali na nevyhovující otevírací dobu. 5.2.4.9 Hodnocení vztahu jednotlivých odpovědí na výši dosaţeného vzdělání Co se týče vzdělání, tak největší část oslovených uvedla nejvyšší dosaţené vzdělání vysokoškolské (38 %), následovalo vzdělání s ukončením vyučen/a (28 %), střední školu s maturitou uvedlo 24 % a základní vzdělání 10 %. Vzhledem k dotazování se dosaţený stupeň vzdělání příliš neodráţel na zvolené odpovědi.

5.2.5 CHARAKTERISTIKA SPOKOJENOSTI OBYVATEL MĚSTSKÉ ČÁSTI ŢEBĚTÍN 5.2.5.1 Spokojenost s ţivotními podmínkami v městské části 60 % dotázaných uvedlo, ţe s ţivotními podmínkami v Ţebětíně jsou spokojeni, větší část oslovených zvolila moţnost „spíše spokojen/a“ (34 %). Starší obyvatelé svůj názor zdůvodnili zejména tím, ţe ve starší zástavbě, tvořené převáţně rodinnými domky, je klid, jsou tam zvyklí a celkově se jim ţivot zde líbí. Mladší skupina dotázaných viděla pozitivní stránky zejména ve výstavbě nových bytů, situovaných na okraji MČ, které

49

nabízí moţnost kvalitního bydlení v blízkosti přírody. Celkově byli dotázaní spokojeni zejména s přírodními podmínkami a klidným prostředím. 12 % dotázaných zvolilo moţnost „ani spokojen/a, ani nespokojen/a“, odůvodnili to zejména tím, ţe v městské části bydlí krátký čas a nemohou to proto posoudit, popřípadě zde pouze „přespávají“. Negativní moţnosti zvolilo celkem 28 % dotázaných a to z toho důvodu, ţe v Ţebětíně postrádají některé sluţby a další potřebné zázemí, které zpříjemňuje ţivot v MČ. Převaţovala moţnost „spíše nespokojen/a“ (20 %). 5.2.5.2 Důvody ţivota v městské části Největší část dotázaných uvedla moţnost, ţe se zde narodil/a (30 %), týkalo se to převáţně starší generace, oslovené v původní vesnické zástavbě. Značná část respondentů také uvedla, ţe se přistěhovali za partnerem (20 %), to se týkalo všech věkových skupin, bez ohledu na to, ve které části Ţebětína dotazování probíhalo, 16 % respondentů uvedlo, ţe je do MČ přilákala atraktivní lokalita, především blízkost přírody a klidné prostředí téměř venkovského typu. Celkově 22 % dotázaných uvedlo jako důvod svého bydliště právě v této části levné ceny bytů, popřípadě stavebních pozemků. Levné ceny bytů zmiňovali zejména mladší respondenti, kteří zde zakládají rodinu, a cena bytu pro ně byla hlavním důvodem, proč se přestěhovat právě do Ţebětína. Naopak ceny pozemků jmenovali spíše starší respondenti, kteří levné ceny pozemků vyuţili jiţ dříve. 5.2.5.3 Hodnocení pozitiv městské části Největší atraktivitu MČ spatřovali dotázaní zejména v přírodním potenciálu (28 %), dále bylo často jmenováno klidné prostředí (26 %), relativně velká část dotázaných, zejména muţského pohlaví a mladší skupiny zmiňovaly areál Ţebětínského dvora (14 %), který nabízí široké sportovní vyţití a moţnost pořádání nejrůznějších akcí. Část dotázaných (12 %) zmínila také přítomnost Masarykova okruhu, jako nejatraktivnější prvek. Z jiných odpovědí byl jmenován například jezdecký klub Eliot, mnoţství výběhů pro psy či Pivovar U Richarda.

50

Graf č. 13. Pozitiva MČ Ţebětín


5.2.5.4 Hodnocení nedostatků v městské části Dotazovaní nejčastěji uváděli, ţe v Ţebětíně nejvíce chybí „pořádný“ obchod, ve kterém by mohli nakoupit vše, co potřebují bez toho, aby jezdili do sousedních městských částí či do vzdálených supermarketů. Tuto odpověď zmínilo 28 % dotázaných, odpověď nezávisela na věkové struktuře ani na pohlaví, jmenovali ji zástupci všech skupin, zejména však starší dotázaní to viděli jako zásadní problém. Dalším, často zmiňovaným negativem, byly sluţby (24 %). Dotazovaní jmenovali zejména drobnější podnikatele, ţenská část dotázaných postrádá sluţby typu kadeřnictví, manikúra, posilovnu, aerobic a podobně, muţské části chybí zase posilovna, větší výběr pohostinských zařízení, sportovní hřiště a obdobné sluţby. Velká část dotázaných (18 %) postrádá kvalitnější dopravu, respondenti si často stěţovali na nedostatek linek a spojení směrem do centra. Naopak jako výhodu zmiňovali noční linku, která má v Ţebětíně konečnou stanici. Mladším věkovým skupinám schází dostatečné mnoţství kontejnerů na tříděný odpad, uvedlo to 8 % dotázaných, kteří také konstatovali, ţe by rádi odpad třídili, ale obec jim to nedostatkem kontejnerů neumoţňuje. Zmiňováno bylo také nepostačující kulturní vyţití (8 %), coţ je ale dáno velikostí a polohou městské části. 5.2.5.5 Problémy městské části I zde se často opakovaly odpovědi z předchozí otázky. Za největší problém je dle dotazování povaţována absence kvalitního obchodu, či obchodního domu. Takto odpovídalo 28 % dotázaných. Poměrně velké procento respondentů (22 %) uvedlo jako největší problém katastrofální nedostatek sluţeb, zejména těch zmíněných v předchozím vyhodnocení. 20 % respondentů pak shledalo největším problémem nedostatečné pokrytí městskou hromadnou dopravou. Starší respondenti uváděli jako hlavní problém

51

výstavbu nových panelových domů (12 %), které ničí ráz krajiny a navyšují počet obyvatel v Ţebětíně. A mladé respondentky uvedly jako problém nedostatek mateřských a základních škol (8 %). Mezi dalšími méně častými odpověďmi byl zmiňován hluk z Masarykova okruhu, nedostatek dětských hřišť a fittnes center. Graf č. 14. Problémy MČ Ţebětín

Zdroj: Vlastní zpracování

5.2.5.6 Moţnosti zvýšení spokojenosti ţivota obyvatel Opatření, která by mohla přispět k větší spokojenosti obyvatel Ţebětína, úzce souvisí se jmenovanými problémy a nedostatky v této MČ. Vyřešení stávajících problémů by přispělo k větší spokojenosti obyvatel a také by znamenalo větší atraktivnost pro potenciální obyvatele. Nejčastěji bylo zmiňováno opatření vedoucí k výstavbě obchodního domu (30%), významnou roli hrají také sluţby, jejich zkvalitnění a zvýšení počtu (26 %), kvalitnější MHD jmenovalo 24 % respondentů. Mezi dalšími, méně často zmíněnými odpověďmi bylo

například sníţení hluku z Masarykova okruhu,

rekonstrukce hřišť, více parkovacích míst. 5.2.5.7 Hodnocení občanské vybavenosti Jiţ z předchozích otázek je patrné, ţe občanská vybavenost v Ţebětíně není na dostatečné úrovni, která by zajišťovala kvalitní ţivotní podmínky. Naprosto zde schází supermarket, lékařskou péči poskytuje pouze několik zdravotníků, otevírací doby v obchodech a na úřadech jsou nevyhovující, vyspělejší sluţby jako například wellnes, fittnes a podobně zajišťuje, a to pouze v omezené míře, Ţebětínský dvůr a soukromé studio. Z toho vyplývá, ţe dotazování dopadlo v neprospěch Ţebětína, co se týče občanské vybavenosti. Negativní hodnocení zvolilo celkem 62 % dotázaných, moţnost „určitě ne“ dokonce 30 %. Neutrálně se vyjádřilo 20 %, zejména mladší obyvatelé, kteří

52

mají potřebné sluţby v centru města či v přilehlých částech konstatovali, ţe občanská vybavenost pro ně není prioritní. Kladně se vyjádřilo pouze 18 % dotázaných, starší skupina respondentů tak volila proto, ţe je na situaci s dostupností sluţeb zvyklá, tudíţ jim to nepřipadá jako problém, mladší respondenti uvedli, ţe sluţby vyuţívají jinde neţ v místě bydliště a proto se jim úroveň sluţeb zdá dostačující. 5.2.5.8 Hodnocení struktury podnikatelské sféry Otázka podnikatelské sféry je úzce spjata s úrovní sluţeb, proto i u této otázky převládalo spíše negativní hodnocení. Moţnosti kladné zvolilo pouze 32 % dotázaných, volili tak zejména proto, ţe se jim zamlouvá kvalita a počet pohostinských zařízení, menší obchody s potravinami a smíšeným zboţím. Někteří dotázaní mi přímo sdělili, ţe se jim líbí tento téměř venkovský způsob ţivota. Neutrálně odpovědělo 14 % dotázaných, kteří podnikatelskou sféru v Ţebětíně téměř nevyuţívají, a proto nemohou posoudit, jaká je její kvalita. 54 % oslovených odpovědělo negativně a to z důvodu nedostatku sluţeb jmenovaných v předchozích otázkách. 5.2.5.9 Hodnocení vztahu jednotlivých odpovědí na výši dosaţeného vzdělání Co se týče vzdělání, tak v Ţebětíně 20 % respondentů uvedlo jako nejvyšší vzdělání základní. Je to zřejmě proto, ţe část respondentů byla v mladší věkové kategorii a také proto, ţe dotazování bylo realizováno i ve starší zástavbě, kterou obývají původní obyvatelé, z nichţ řada uvedla tento stupeň vzdělání. Moţnost vyučen/a a moţnost s maturitou uvedl shodný počet dotázaných, konkrétně 26 %, coţ je průměrný počet, vysokoškolské vzdělání uvedlo 28 % dotázaných, zejména z mladších ročníků.

5.2.6 ZÁVĚR VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe vybrané městské části jsou i přes drobné nedostatky atraktivní a obyvatelé jsou zde spokojeni. Obecně občané vybraných částí nejvíce oceňují přírodu, mnoţství zeleně a klidné prostředí. Výhodná je, vyjma Jundrova a Kohoutovic, poloha na okraji města Brna. Naopak společným negativem je nedostatek kontejnerů na tříděný odpad, nedostatek parkovacích míst, kromě Bystrce si obyvatelé všech ostatních městských částí stěţovali na nedostatek obchodů.

53

6. ZÁVĚR Všechny analyzované městské části mají velmi výhodnou polohu na okraji města Brna, v jeho severozápadní části. Mohou proto nabídnout kvalitní bydlení v příjemném prostředí, které nabízí dostatek přírody. Popsané lokality se stávají ţádanými i pro developerské firmy působící v Brně a jeho okolí. Například pro společnost Moravská stavební – INVEST, která provádí, popřípadě má v plánu realizovat, výstavbu ve všech vybraných městských částech, můţe být tato analýza kvality ţivota přínosem. Největší potenciál z hlediska turistické i občanské atraktivity nabízí městská část Bystrc, která je navštěvována zejména kvůli Brněnské přehradě a přilehlému hradu Veveří, festivalu ohňostrojů Ignis Brunensis v rámci kulturní akce Brno – město uprostřed Evropy a Zoologické zahradě. Pro Ţebětín je velkým přínosem blízký Masarykův okruh, který na své závody přiláká tisíce fanoušků a má proto velký potenciál pro podnikatele. Městská část Kohoutovice se stala vyhledávanou především díky nově vybudovanému aqvaparku. Ostatní obce nemají ţádnou konkrétní turistickou atrakci, vyuţívají vzdálenější turisticky atraktivní místa. Občané Kohoutovic a Jundrova navštěvují muzeum Anthropos a oboru Holedná, obyvatelé Komína Zoologickou zahradu. Co se týče občanské vybavenosti a sluţeb, nevětší potenciál nabízí Bystrc, ve které se nachází zastoupení téměř všech podnikatelských subjektů, nabízí také adekvátní zdravotnickou péči a kvalitní síť sluţeb pro občany. Nevýhodou je větší vzdálenost do centra města a také nedostatečné spojení městskou hromadnou dopravou. Příleţitosti k rozvoji

nabízí

realizovaná

výstavba

bytových

domů,

plánovaná

výstavba

polyfunkčního domu a moţná revitalizace nevyuţívaných objektů. Zlepšení kvality vody v přehradě by mohlo vést k větší atraktivitě městské části a být příleţitostí pro rozvoj cestovního ruchu. Více turistů by také přilákala i lepší dopravní dostupnost při vyřešení situace s rychlostní komunikací R43. Jundrov nabízí atraktivní bydlení v blízkosti přírody, přitom ale s dobrou dostupností centra města. Velkým přínosem a jistou raritou je kino Svratka, které nabízí obyvatelům Jundrova a okolních částí moţnost kulturního vyţití bez nutnosti cestovat do centra města. Atraktivní je také cyklostezka vedoucí podél řeky Svratky aţ do vzdáleného nákupního centra Olympia. Negativem je špatná občanská vybavenost, zejména

54

nedostatek obchodů, nadměrná automobilová doprava na hlavní silnici a nedostatečné pokrytí MHD. Příleţitost ke zlepšení situace lze spatřovat v rekonstrukci hřišť a bazénu, zkvalitnění dopravy, rozvoj cyklistiky a sportovních aktivit. Případnou hrozbou je zvyšování dopravy a nedostatek mateřských škol. MČ Komín je situovaná na okraji města, nabízí proto dostatek zelených ploch a blízkost lesů. Díky několika základním a středním školám je zde zřízeno dostatečné mnoţství dětských a sportovních hřišť, coţ je velkou výhodou pro místní obyvatele. Za zmínku stojí také dobrá dopravní dostupnost a poloha v blízkosti centra města. Nedostatkem je relativně malá občanská vybavenost, chybí zde obchodní centrum. Příleţitostí ke zkvalitnění sluţeb je vyuţití areálu bývalého lomu k výstavbě polyfunkčních, či obchodních domů. Hrozbou můţe být zvyšující se automobilová doprava a také nadměrná výstavba bytových domů. Kohoutovice nabízejí atraktivní bydlení v blízkosti přírody, přitom ale sousedí s městskou částí Brno – střed, nabízí tak rychlé spojení s potřebnými sluţbami situovanými v centru města. Pro mladé obyvatele je výhodou dostatek mateřských škol. Lákavou atrakcí je nově vzniklý aqvapark, který navštěvují obyvatelé i z okolních částí. Negativem je malý počet obchodů a sluţeb. Příleţitostí můţe být plánovaná výstavba bytových, popřípadě polyfunkčních domů a nových parkovacích míst, které jsou zejména ve starší zástavbě problémové. Hrozbou pro místní obyvatele je plánovaná výstavba čerpací stanice, která můţe navýšit jiţ nyní nadměrnou dopravu a také výstavba lyţařského vleku. Ten by mohl ohrozit ráz krajiny a mít negativní vliv na faunu a flóru a také na ţivot zdejších obyvatel. Ţebětín nabízí velký potenciál zejména pro automobilové a motocyklové fanoušky přítomností Masarykova okruhu. Sportovní vyţití nabízí také zrekonstruovaný areál Ţebětínského dvora, přínosem je místní pivovar U Richarda. Atraktivní je i poloha v blízkosti lesů. Slabou stránkou je poměrně velká vzdálenost do centra, nedostatečná dopravní dostupnost a malý počet obchodů. Příleţitostí můţe být výstavba hřišť, základní školy a rozvoj obchodů a sluţeb. Hrozbou je špatná občanská vybavenost a dlouhé intervaly v odjezdech MHD, coţ můţe vést k migraci obyvatel.

55

Navrhnutá opatření V MČ Bystrc bych jako moţná opatření vedoucí ke zkvalitnění ţivota stávajících obyvatel a větší atraktivnosti pro investory a potenciální obyvatele uvedla zejména opravu chátrajících areálů Letná a staré pošty a jejich vyuţití ke komerčním účelům, nabízí se i jejich rekonstrukce s vytvořením nových bytů. Dále by obyvatelé uvítali rozšíření počtu parkovacích míst a zvýšení počtu kontejnerů na tříděný odpad. Přínosem by také byla větší frekvence tramvajových linek, především spoje č. 3 a prodlouţení kolejové trasy tramvaje i do nově vznikajícího sídliště Kamechy. V Ţebětíně je spatřován nedostatek v počtu obchodů a jejich sloţení, nabízí se výstavba obchodního centra mezi Bystrcí a právě Ţebětínem, které by zahrnovalo nejen obchody, ale také kanceláře a ordinace lékařů. Vyřešil by se tím problém špatné vybavenosti a byla by vytvořena nová pracovní místa, která zde chybí.

Dále bych doporučila

výstavbu víceúčelových a dětských hřišť, základní školy a zkvalitnění dopravní obsluţnosti, která je zde nedostačující. Velkým potenciálem je rozvoj Masarykova okruhu. Pro Kohoutovice se nabízí moţnost dalšího rozšiřování kulturních a sportovních akcí, které by zvýšily atraktivnost městské části. Vítané by také bylo zvýšení počtu dětských hřišť a obchodní rozmanitost. Moţnou příleţitostí je i výstavba lyţařského vleku, který by do Kohoutovic přilákal investory, stejně tak i výstavba nových bytových domů. Obojí se ale setkává s negativním ohlasem obyvatel. Moţným opatřením, které povede k větší atraktivnosti pro investory a větší spokojenosti obyvatel Jundrova, by mohla být zejména výstavba obchodního centra, jehoţ absence je v Jundrově velkým problémem. Občané by také uvítali kvalitnější dopravní obsluţnost, konkrétně vyšší frekvenci spojů. Potenciálem by také byl rozvoj sportovních aktivit, více mateřských škol, oprava chátrajících budov a jejich smysluplné vyuţití. I v Komíně je znát absence kvalitního obchodního centra, které by přispělo k navýšení občanské vybavenosti. Nabízí se vyuţití areálu bývalého lomu k výstavbě například obchodního centra či polyfunkčního domu, smysluplné vyuţití prostor u střední školy Čichnova. Zvaţovala bych také rekonstrukci hřišť a cyklostezky.

56

POUŢITÉ ZDROJE NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 50 s. KADEŘÁBKOVÁ J. a kolektiv autorů, Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1998. 31 str. ČMEJREK, J.; BUBENÍČEK, V.; LUHANOVÁ, M.: Politika v regionálnímrozvoji. Úvod do studia. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 1. vyd., 164 str. FORET M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum, Jak poznávat své zákazníky, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 32 str. Český statistický úřad, Jihomoravský kraj (online), 2011, (cit. 28.4.2011), dostupný z http://www.brno.czso.cz/ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Ministerstvo pro místní rozvoj, dostupný z http://www.mmr.cz/Regionalnipolitika, (cit. 9.11.2010) HOLAS P., Kvalita ţivota – různé koncepty (online), 2007, (cit. 9.11.2010), dostupné z http://holas.xf.cz/C.E.htm Ministerstvo práce a sociálních věcí, dostupné z https://portal.mpsv.cz/sz, (cit. 16.5.2011) Magistrát města Brna, dostupný z http://www2.brno.cz, (cit. 18.5.2011)

57

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1. Vývoj počtu obyvatel v Brně v letech 2001 – 2010 Tabulka č. 2. Srovnání počtu uchazečů a volných míst k 31. 12. 2010 Tabulka č. 3. Rozpočet města Brna – příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 4. Rozpočet města Brna – výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 5. Rozpočet statutárního města Brna, tzn. včetně městských částí - příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 6. Rozpočet statutárního města Brna, tzn. včetně městských částí – výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 7. Rozpočet MČ Bystrc – příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 8. Rozpočet MČ Bystrc – výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 9. Rozpočet MČ Jundrov – příjmy (tis. Kč) Tabulka č. 10. Rozpočet MČ Jundrov – výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 11. Rozpočet MČ Komín – příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 12. Rozpočet MČ Komín – výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 13. Rozpočet MČ Kohoutovice – příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 14. Rozpočet MČ Kohoutovice – výdaje (v tis. Kč) Tabulka č. 15. Rozpočet MČ Ţebětín – příjmy (v tis. Kč) Tabulka č. 16. Rozpočet MČ Ţebětín – výdaje (v tis. Kč) Graf č. 1. Vývoj míry nezaměstnanosti v Brně v letech 2000 – 2010 Graf č. 2. Vývoj řetězových indexů příjmů a výdajů v letech 2008 – 2010 – město Brno Graf č. 3. Vývoj řetězových indexů příjmů a výdajů v letech 2008 – 2010 - statutární město Brno, tzn. včetně městských částí Graf č. 4. Jak dlouho obyvatelé ţijí v městské části Graf č. 5. Pozitiva MČ Bystrc Graf č. 6. Problémy MČ Bystrc Graf č. 7. Pozitiva MČ Jundrov Graf č. 8. Problémy MČ Jundrov Graf č. 9. Pozitiva MČ Komín Graf č. 10. Problémy MČ Komín Graf č. 11. Pozitiva MČ Kohoutovice Graf č. 12. Problémy MČ Kohoutovice Graf č. 13. Pozitiva MČ Ţebětín Graf č. 14. Problémy MČ Ţebětín

58

PŘÍLOHY Příloha č. 1. Dotazník pro občany městských částí Příloha č. 2. Brněnské městské části

59

Příloha č. 1. Dotazník pro občany městských částí Dobrý den, jmenuji se Jitka Poláchová a jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto krátkého dotazníku, jehoţ vyplnění bude stěţejní pro moji bakalářskou práci, jejímţ tématem je „Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu“. Vyplnění dotazníku Vám nezabere déle neţ 5 minut. Předem Vám děkuji za ochotu. 1. Ţijete v některé z následujících městských částí? Pozn. Při odpovědi „NE“ ukončit dotazování ○ Bystrc ○ Ţebětín ○ Kohoutovice ○ Jundrov ○ Komín 2. Pohlaví ○ ○

ţena muţ

3. Jaký je Váš věk? ○ ○ ○ ○ ○

méně neţ 15 → ukončit 15 – 30 31 – 45 46 - 60 61 a víc

4. Jak dlouho v této městské části ţijete? ○ ○ ○ ○ ○

méně neţ 1 rok 1-5 let 5-10 let 10-20 let déle neţ 20 let

5. Jak jste celkově spokojen/a s ţivotními podmínkami v této městské části? ○ ○ ○ ○ ○

velmi spokojen/a spíše spokojen/a ani spokojen/a ani nespokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a

6. Proč jste zvolil/a k ţivotu právě tuto městskou část? …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

60

7. Co se Vám ve Vaší městské části nejvíce líbí? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 8. Co ve Vaší městské části nejvíce postrádáte? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………….……………………………… 9. Co je podle Vás největší problém ve Vaší městské části? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 10. Jaká opatření by mohla přispět k větší spokojenost obyvatel Vaší městské části? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 11. Je podle Vás občanská vybavenost ve Vaší městské části na dostatečné úrovni? ○ ○ ○ ○ ○

rozhodně ano spíše ano ani ano, ani ne spíše ne rozhodně ne

12. Je struktura podnikatelské sféry ve Vaší městské části odpovídající? ○ ○ ○ ○ ○

rozhodně ano spíše ano ani ano, ani ne spíše ne rozhodně ne

14.

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

○ ○ ○ ○

základní vyučen/a středoškolské s maturitou vysokoškolské

Toto byla poslední otázka mého dotazníku. Děkuji za Vaše odpovědi.

61

Příloha č. 2. Brněnské městské části

Zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/mestske-casti

62

Analýza kvality ţivota ve vybraném regionu

Recommend Documents