SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU Travel to services in selected region Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.

Lenka Holoubková

Brno, Duben 2014

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

HOLOUBKOVÁ Lenka

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

Spádovost za službami ve vybraném regionu Travel to services in selected region

Zásady pro vypracování Problémová oblast:

region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb

Cíl práce:

Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti ve vybraném obvodu ORP, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Základem bude analýza mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby). Zde je nezbytné vlastní anketární šetření.

Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací.

Rozsah grafických prací:

nespecifikováno

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování bakalářské práce.

Vedoucí bakalářské práce:

RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

............................................................ vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

............................................................ děkan

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Lenka Holoubková

Náz ev b ak al á řs k é p r áce:

Spádovost za službami ve vybraném regionu

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

Travel to services in selected region

Kat ed ra:

Regionální ekonomie a správy

Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce:

RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc.

R o k o b h aj o b y:

2014

Anotace Cílem této bakalářské práce je analýza procesů obslužné spádovosti v regionu města Telč. Zkoumané území zahrnuje 45 obcí, které spadají do tohoto správního obvodu obce s rozšířenou působností. Práce se zabývá analýzou mikroregionálních obslužných procesů ve školství, zdravotnictví, maloobchodu a službách. Podkladem pro tuto práci bylo vlastní anketární šetření v obcích vybrané oblasti. Na základě zjištěné spádovosti byly vymezeny parciální regiony a byl vymezen komplexní obslužný region.

Annotation The aim of this thesis “Travel to services in the selected microregion” is to analyse travel to services in the Telč region. The investigated area covers the administration district with 45 municipalities. The thesis analyse the microregion processes like commuting to schools, health centres, shops and in the services. Based on questionnaire survey findings the partial and complex regions were defined.

Klíčová slova Region, Telč, spádovost za službami, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, dotazníkové šetření,

Keywords Region, Telč, travel to services, medical care, education, retail, services, questionnaire survey

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Spádovost za službami ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 15. dubna 2014

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za věcné připomínky a odborné rady, kterými mi pomohl k vypracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem starostům šetřených obcí za zodpovězené dotazníky.

OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................................. 7 ÚVOD ................................................................................................................................................................... 8 1.

REGIONY A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA ................................................................................................... 9 1.1. REGION ........................................................................................................................................................ 9 1.2. HIERARCHIE REGIONŮ ................................................................................................................................ 10 1.3. METODY URČENÍ OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK ................................................................................................ 12 1.3.1. Určení obslužných středisek na základě statistických charakteristik................................................ 12 1.3.2. Určení obslužných středisek na základě dynamických charakteristik .............................................. 13 1.4. VYMEZENÍ SFÉR VLIVU OBSLUŽNÝCH STŘEDISEK ...................................................................................... 14 1.4.1. Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů ........................................................ 14 1.4.2. Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření .......................................................... 15

2.

ZKOUMANÉ ÚZEMÍ A ANKETÁRNÍ ŠETŘENÍ .................................................................................. 18 2.1. POPIS SLEDOVANÉHO REGIONU .................................................................................................................. 18 2.1.1. Geografická poloha .......................................................................................................................... 19 2.1.2. Počet obyvatel .................................................................................................................................. 20 2.1.3. Administrativní členění ..................................................................................................................... 21 2.2. ANKETÁRNÍ ŠETŘENÍ .................................................................................................................................. 21

3.

PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ............................................ 23 3.1. MIKROREGION ŠKOLSTVÍ ........................................................................................................................... 23 3.1.1. Nadlokální školský mikroregion ....................................................................................................... 23 3.1.2. Mikroregionální školský mikroregion ............................................................................................... 25 3.2. MIKROREGION ZDRAVOTNICTVÍ................................................................................................................. 26 3.2.1. Nadlokální zdravotnický mikroregion .............................................................................................. 26 3.2.2. Mikroregionální zdravotnický mikroregion ...................................................................................... 28 3.3. MIKROREGION OBCHODU A SLUŽEB ........................................................................................................... 29 3.3.1. Nadlokální mikroregion obchodu a služeb ....................................................................................... 30 3.3.2. Mikroregionální mikroregion obchodu a služeb............................................................................... 33

4.

KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY ................................................................................................... 35 4.1. 4.2.

5.

NADLOKÁLNÍ KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION................................................................................. 35 MIKROREGIONÁLNÍ KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÝ MIKROREGION ....................................................................... 36

SROVNÁNÍ S 80. LÉTY 20. STOLETÍ .................................................................................................... 38

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 40 SEZNAMU POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................................. 42 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ................................................................................................................ 43 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................ 43

ÚVOD Problematikou, kterou se budu v této své práci zabývat, je analýza procesů obslužné spádovosti ve vybrané obci s rozšířenou působností. Touto obcí je v mém případě město Telč v kraji Vysočina. Na tomto území se nachází celkem 45 obcí. Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti v obvodu ORP Telč, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Dále na základě parciálních mikroregionů školství, zdravotnictví a obchodu a služeb vymezit komplexně obslužný mikroregion. Jako poslední cíl, kterým se budu ve své práci zabývat je srovnání obslužné spádovosti v obvodu ORP Telč v současnosti a obslužné spádovosti v ORP Telč v 80. letech minulého století. Tato práce navazuje na sérii bakalářských a diplomových prací na podobné téma, kterými RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc., monitoruje spádovost za službami ve všech regionech České republiky od 80. let minulého století do současnosti. Na základě výsledků anketárního šetření, které jsem provedla mezi starosty a vedoucími pracovníky obcí, budou vymezeny nadlokální a mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu v oblasti školství, zdravotnictví, maloobchodu a služeb. Dále pak na základě těchto parciálních mikroregionů vymezím komplexní obslužná střediska na nadlokální a mikroregionální úrovni. V závěru své práce se pokusím porovnat mé výsledky s výzkumy z 80 let minulého století. Tato práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž první je věnována teoretickému vymezení pojmů. V této kapitole jsou vysvětleny základní termíny, použité v této práci a základní metody určování obslužných středisek. Následující druhá kapitola se zabývá podrobnějším popisem vlastního zkoumaného území. Vlastní praktická část mé práce je obsažena ve třetí až páté kapitole. Zde jsou vymezeny jednotlivé parciální mikroregiony, tedy zdravotnictví, školství, maloobchod a služby a komplexní region. Každá část je rozdělena podle hierarchického členění na nadlokální a mikroregionální spádovost. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky analýzy zkoumaného území a je provedeno srovnání výsledků s 80. léty minulého století.

8

1. REGIONY A OBSLUŽNÁ STŘEDISKA Tato první kapitola je zaměřená na vymezení základních teoretických pojmů, použitých v této práci, nezbytných pro pochopení zkoumané problematiky. Především pak pojmu region, několika základních typů regionů a jejich hierarchie. Následně budou popsány metody určení obslužných středisek.

1.1. Region Přesné vymezení pojmu region je v literatuře dosti obtížné. Region je jedním ze základních konceptů v geografii, který vychází z charakteru nejobecnějšího objektu studia geografie, kterým je planeta Země.1 Region má v literatuře různá vymezení. Mezi původní patří geografie, později jej zahrnují vědní obory, jako jsou například regionální věda, sociologie a ekonomie. „Region tedy může být definován jako více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na základě interakce přírodních a sociálněekonomických jevů a procesů, a který vykazuje určitý typ organizační jednotky, která jej odlišuje od ostatních regionů.“2 Regiony jsou zpravidla vymezovány dle společných znaků, dle vnitřní podobnosti jevů a taktéž dle intenzity vazeb, které propojují region s jeho různými částmi.3 Jedno z nejdůležitějších rozdělení regionů v geografii je členění podle formy, dle které se regiony dělí na dva základní typy: • homogenní (formální) regiony, • nodální (funkční) regiony4. Homogenní regiony

„Homogenní regiony jsou vymezovány na základě podobných vlastností jevů vlastních danému regionu. Jsou vnitřně stejnorodé a jejich znakem je tedy vnitřní homogenita.“5 Musíme zde však poznamenat, že o absolutní homogenitu se zde v žádném případě nemůže 1

TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 371 s. ISBN 978-80-7380-114-4 2 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 373 s. ISBN 978-80-7380-114-4 3 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 6 s. ISBN 80-7044-112-7 4 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 375 s. ISBN 978-80-7380-114-4 5 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 21 s. ISBN 80-7044-112-7

9

jednat neboť charakter geografické sféry je velmi rozmanitý. Proto tento typ regionu nazýváme relativně homogenní. „Homogenní regiony se nejčastěji vyskytují ve fyzické geografii: geologické, geomorfologické, klimatické či biogeografické prostorové jednotky. Mohou být ale vymezeny i na základě kritérií humánně geografických, například různé politické či administrativní celky, regiony založené na stejném náboženství či stejné národnosti obyvatelstva, produkční zemědělské regiony apod.“6 Obdobnou povahu mají i demografické regiony, které jsou typické jejich vnitřní stejnorodostí a zároveň velkou odlišností od ostatních regionů.

Nodální regiony Základ vymezování nodálních regionů tvoří funkční vztahy v území typicky se uskutečňující ve směru horizontálním. Nodální regiony koncepčně vycházejí z polarizace prostoru, kdy je heterogenita geografické sféry vyjádřena různými typy toků (nejčastěji lidí, informací, energie) a přitažlivých sil. Důležitou roli hraje jádro či také ohnisko, středisko, nodus, kolem kterého je nodální region organizován. Nodální regiony se nejčastěji vyskytují v humánní geografii: například regiony dojížďky do zaměstnání, regiony obslužnosti, spádové regiony nemocnic. Typickým příkladem nodálního regionu ve fyzické geografii je povodí. Na rozdíl od homogenních jsou nodální regiony vnitřně heterogenní. Nodální regiony jsou založeny na vazbách a interakcích právě mezi jádrem regionu a jeho zázemím.7 Regiony nodální jsou dynamické. Někdy jsou tyto regiony nazývány regiony spádové či funkční. Je pro ně charakteristické nerovnoměrné uspořádání jevů8.

1.2. Hierarchie regionů Hierarchií regionů se ve své práci zabývá Hampl. Hodnotí současné změny v systému osídlení v geografické organizaci vztahů. Regiony definuje jako „komplexní celky, v jejichž rámci je rozvíjena nejpodstatnější forma územní dělby práce, respektive funkce spojená

6

TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 378-9 s. ISBN 978-80-7380-114-4 7 TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. Příbram: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 379 s. ISBN 978-80-7380-114-4 8 ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 21 s. ISBN 80-7044-112-7

10

primárně s polaritou jádra a zázemí s hierarchickým uspořádáním soustav polarit tohoto druhu.“9 Hampl zpracoval sociogeografickou regionalizaci České republiky na základě dojížďky za prací a do škol. Dále si stanovil tyto zásady: • Pro vymezení mikroregionů 1. stupně je rozhodující směr vyjížďky za prací z jednotlivých obcí do vybraných středisek • Seskupování základních funkčních regionů do vyšších celků bude na základě převládajícího směru celkové vyjížďky, jak pracovní tak i školské. • Nutná územní celistvost vymezovaných regionů a vyloučení enkláv a dostatečná velikost celého regionu i samotného zázemí střediska. 10

„Na základě těchto zásad pak Hampl vymezuje čtyři základní hierarchické úrovně, které se liší velikostí a uplatňovanými procesy. Jedná se o mikroregiony 1. stupně, mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a makroregion.“11

Mikroregion 1. stupně Tyto regiony byly primárně vymezeny jako regiony pracovní dojížďky a v některých případech sekundárně upraveny podle pravděpodobné obslužné spádovosti obcí a dojížďky do škol. Při konečném výběru použil Hampl velikostní kritéria, kdy požadovaná minimální velikost celého regionu čítá 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel.12

Mikroregion 2. stupně Střediska mikroregionů 2. stupně byla vybrána dle kritéria populační velikosti. Hampl ve své práci stanovuje orientační počet obyvatelstva maximálního regionu na 40 tisíc (jako nejširší působnosti střediska). Primárně byla vybrána střediska, která si podřizovala některý mikroregion 1. stupně. Orientačně lze mikroregiony 2. stupně přirovnat ke spádovým územím okresů.13,14 9

HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 77 s. ISBN 80-86746-02-X 10 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 79-80 s. ISBN 80-86746-02-X 11 JIRÁSKOVÁ, V. Spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2012. 12 s. 12 BARTÁKOVÁ, I. Spádovost za službami na Vyškovsku (DP) Brno: Masarykova Univerzita, 2010. 14 s. 13 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 81 s. ISBN 80-86746-02-X 14 HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 131 s. ISBN 60-047-87

11

Mezoregion Mezoregion patří mezi regiony vyššího řádu. Jejich integrita na prostorové vztahy obyvatelstva je vázána jen částečně. Jedná se o přechodnou migraci obyvatelstva jako je například dojížďka do zaměstnání, dojížďka studentů na střední a vysoké školy a v neposlední řadě dojížďka do určitých druhů občanské vybavenosti. Význam zde také hrají vztahy mezi podniky a jednotlivými institucemi. 15

Makroregion Makroregion na území České republiky představuje nejvyšší úroveň. Hampl s ním ztotožňuje celou Českou republiku. Naprosto jednoznačná je i makroregionální pozice Prahy, coby makroregionálního střediska.16

1.3. Metody určení obslužných středisek Použitím metodických přístupů Dickinsona a Smailese lze určit obslužná střediska a jejich hierarchické úrovně. Těmito přístupy jsou: o „vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech“17 (jedná se o statické ukazatele) o „vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly“17 (jedná se o dynamické ukazatele)

1.3.1. Určení obslužných středisek na základě statistických charakteristik Metodické postupy, které jsou sestavené na základě statistických charakteristik, vymezují střediska dle druhů funkcí sídla, dle přebytku významnosti a v neposlední řadě dle komplexnějších ukazatelů. Podle druhů funkcí sídla určujeme střediskovost sídel na základě koncentrace druhů zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, nebo podle toho, vyskytují-li se zde nějaké

15

HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 77-99 s. ISBN 80-86746-02-X 16 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 82 s. ISBN 80-86746-02-X 17 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický stav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61. ISSN 03756122

12

specializované druhy zařízení. Tuto metodu nepovažujeme za příliš vhodnou, protože dle tohoto ukazatele nezjistíme, zda sídlo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí.18 Střediskovost sídla se může určit i podle tzv. přebytku významu, tedy dosahuje-li sídlo vyššího ukazatele na 1 obyvatele než by podle průměrných ukazatelů ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel mělo dosahovat. Opírá se o ukazatele: počet obslužných zařízení, kapacita obslužných zařízení a využití obslužných zařízení. „Střediskovost sídla určujeme i podle tzv. přebytku významu, tedy „poměru mezi poskytovanými službami v sídle a potřebami obyvatel sídla ve tvaru:

C = B – Bz Kde

C = střediskovost sídla B = poskytované služby v sídle Bz= poskytované služby v sídle spotřebované obyvateli sídla“19

1.3.2. Určení obslužných středisek na základě dynamických charakteristik „Metodické postupy založené na dynamických charakteristikách, hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením, se používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko – zázemí. Údaje o pohybu obyvatelstva za nákupy nejsou běžně statisticky zjišťovány, ale získávají se pomocí anketárních šetření.“20 Z metodického hlediska je nejpřijatelnější anketární šetření přímo prostřednictvím domácností, jak zmiňuje RNDr. Maryáš. Anketární šetření se provádí formou dotazníků rozesílaných poštou, osobního interview, nebo na školách, kde odpovídají rodiče žáků. V případě zpracovávání rozsáhlejšího území je tento postup technicky nemožný, v takovém případě je nutné použít náhradní šetření prostřednictvím obecních úřadů či učitelů na školách.

18

MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický stav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 62. ISSN 03756122 19 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 62. ISSN 03756122. 20 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 68. ISSN 03756122.

13

Ačkoliv výsledky zjištěné náhradním šetřením nemusejí být úplně přesné, jsou reálnější než v případě výsledků zjištěných při použití charakteristik statických.21

1.4. Vymezení sfér vlivu obslužných středisek „Důležitým problémem geografie maloobchodu a služeb je vymezení sfér vlivu obslužných středisek, neboť dojížďka za občanským vybavením je vedle dojížďky do zaměstnání jedním z důležitých regionotvorných procesů. Při vymezování zázemí středisek maloobchodu, resp. celé obslužné sféry, jsou používány především metodické přístupy založené jednak na využití interakčních modelů, jednak na využití údajů z anketárního šetření.“22

1.4.1. Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů Za nejpoužívanější interakční modely pro vymezení sfér vlivu středisek maloobchodu, resp. obslužné sféry, jsou považovány tyto dva modely:

-

Gravitační modely – tyto modely vycházejí z Newtonova gravitačního modelu, jehož používání bylo z počátku pouze pro demografické výzkumy. Ve 30. letech 20. století se tento zákon začal používat i pro vymezení spádových území nákupních, resp. obslužných středisek. „Původní vyjádření gravitačního zákona, „interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí počtu obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi“ (Carrothers, 1956). Později došlo k zobecnění těchto proměnných. Gravitační modely se dělí podle proměnných, které jsou k dispozici na gravitační modely bez omezení (proměnné jsou k dispozici) a gravitační modely s omezením (nejsou dány všechny proměnné, proto musíme některou zástupnou proměnou nahradit).

21

MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 68. ISSN 03756122. 22 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 68. ISSN 03756122.

14

-

Modely intervenujících příležitostí – odlišnost těchto modelů od modelů gravitačních spočívá v tom, že neměří rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale v pojmech intervenujících (možných) příležitostí.23

1.4.2. Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření Při zjišťování spádovosti za nákupy anketárním šetřením se v podstatě používají dva způsoby. Anketou ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska nebo anketou ve všech sídlech zkoumané oblasti. Většina výzkumů založených na anketárním šetření uvádí, že v podstatě v každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzivní dojížďky, zóna slabší dojížďky a přechodná zóna.

24

Ve své bakalářské práci jsem použila metodu anketárních šetření provedenou přes vedoucí obecních úřadů, kterou Maryáš

25

popisuje následovně.

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek byly odpovědi z anketárního šetření vyhodnoceny tak, že vykazované směry spádu byly kategorizovány podle intenzity spádu do tří typů: •

převážný spád:

10 bodů,

•

částečný spád:

5 bodů,

•

výjimečný spád:

1 bod.

Pro jednotlivé obce byla každému cíli „i“, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu „j“, přiřazena hodnota „Vij“. Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu: 26

Vij =

Tij PCij * PT j

*100

23

MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 68 - 75. ISSN 0375-6122. 24 MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický ústav, 1983, roč. 20, č. 3, s. 61-80. ISSN 03756122. 25 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu [Výzkumná zpráva.], Brno 1988, Geografický ústav ČSAV, 96 s. 26 MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 33 s

15

Kde: Tij

- bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném spádu j

PCij

- počet cílů v tomto typu

PTj

- součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j.

V každé obci je součet těchto hodnot Vij roven 100 % pro každý obslužný proces j. Každému obslužnému procesu byl dále přiřazen koeficient kj podle významu resp. frekvence využívání. Celkový relativní význam cvi cíle i pro danou obec za všechny hodnocené obslužné procesy byl pak roven: cvi =

∑ v *k ∑∑ v * k j ij

i

j ij

j

*100 j

Opět zde platí, že v každé obci je součet hodnot cvi roven 100 %. Podle Maryáše bylo hlavním problémem při vymezování sfér vlivu obslužných středisek ohodnocení jednotlivých obslužných procesů nadmístní úrovně z hlediska frekvence využívání a tím i určité vyjádření důležitosti procesu pro uspokojování potřeb obyvatelstva. Maryáš vycházel především z počtu uváděných cílů v ČSSR, při předpokladu, že nejvíce „cílových obcí“ je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších obslužných procesů. Na základě analýzy hlavních cílů (tj. cílů uváděných jako cíle převážných nákupů) rozlišil Maryáš pro tehdejší ČSSR čtyři podskupiny základních obslužných procesů nadlokální úrovně a pro potřeby dalšího hodnocení těmto podskupinám přiřadil rozdílný koeficient. Tento koeficient byl stanoven na základě poměrů počtů hlavních cílů uvedených v daných obslužných procesech, a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, která vykazovala nejmenší počet hlavních cílů ze zjišťovaných základních obslužných procesů nadlokální úrovně.

Poměry byly následující: speciální služby: nákupy nábytku: nákupy knih: nákupy léků: nákupy běžného průmyslového zboží: běžné služby: nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0.

16

Koeficienty byly potom stanoveny následujícím způsobem: koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží, koeficient 2 – nákupy léků, koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží, koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby.

Maryáš k vybraným střediskům přiřadil ostatní obce na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. Zbývající obce byly považovány za oscilační, protože nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku.

17

2. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ A ANKETÁRNÍ ŠETŘENÍ 2.1. Popis sledovaného regionu Do předmětu zkoumání mé bakalářské práce bylo zahrnuto území z kraje Vysočina. Jedná se o 45 obcí z ORP Telč. Do tohoto ORP spadají následující obce: Bohuslavice, Borová, Černíč, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Jindřichovice, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice, Telč, Urbanov, Vanov. Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydří, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec, Panské Dubenky, Klatovec

Obrázek 1: Vymezení zkoumaného území

Zdroj: Český statistický úřad: Administrativní mapa správního obvodu ORP Telč. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_spravniho_obvodu_orp_telc/ $File/ ORP6112.jpg

18

2.1.1. Geografická poloha27 Správní obvod Telč se rozprostírá na 291,37 km2, z toho 172,16 km2 zabírá zemědělská půda, 91,23 km2 lesní pozemky a 3,15 km2 připadá na zastavěné plochy. Hustota zalidnění je zde 45,5 obyvatel/km2. Správní obvod Telč se nachází v jihozápadní části kraje Vysočina. Jižně a západně hraničí s Jihočeským krajem, na severu sousedí s obcemi správních obvodů Jihlava a Pelhřimov a na východě se nachází správní obvody Moravské Budějovice a Třebíč. Správní území zahrnuje celkem 45 obcí, což je přibližně průměr v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí téměř třemi procenty, na území kraje přibližně čtyřmi procenty. Jediným městem je Telč, ve které žije více než čtyřicet procent obyvatel správního obvodu. Necelou třetinu území pokrývají lesní porosty a tři pětiny tvoří zemědělská půda. V severozápadní části správního obvodu se rozkládají Jihlavské vrchy, kde se nachází i nejvyšší body, tím úplně nejvyšším je Javořice (837 m), a současně je to i nevyšší místo celého kraje. Jihovýchod území patří do Křižanovské vysočiny. Povrch je zvlněný až kopcovitý. Nejníže položené místo je na jihu, kde řeka Moravská Dyje protíná hranice správního obvodu. Tato řeka je i nejvýznamnějším vodním tokem celého regionu. K ní se řadí ještě Myslůvka, Vápovka a Otvrňský potok. Ve sledované oblasti se nachází řada rybníků, z nichž k největším patří Černíčský, Olešský, Roštějnský, Smíchov, Velký pařezitý a Žibřid. Přímo v Telči se nachází tři rybníky Staroměstský, Štěpnický a Ulický, které obklopují historické jádro a zámecký areál. Z přírodních zajímavostí se zde nachází chráněné přírodní výtvory, jako jsou Údolí Prokopky, Údolí Vápovky a Olšanský potok. Vyskytují se zde ohrožené druhy rostlin jako je bledule jarní, dřípatka horská a pérovník pštrosí, současně mají rašeliniště sloužit jako biokoridor a genetická plocha pro záchranu mizejících rostlin. Kulturní památky se nacházejí především v Telči. Zdejší městská památková rezervace s převážně renesanční architekturou je tvořena protáhlým náměstím se zámeckým komplexem a kostelem. V roce 1992 byla Telč zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO, protože se zde prolínají stavební skvosty z prostředí církevního, měšťanského a šlechtického a památky různých stavebních slohů, od gotického až po klasicistní. Náměstí je charakteristické především podloubím, které je tvořené půlkruhovými arkádami na pilířích. Renesanční zámek je vybaven dobovým nábytkem a součástí areálu je muzeum a galerie Jana

27

Kapitola založená na informacích z: Český statistický úřad, časové řady ORP Telč. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/ redakce.nsf/i/casove_rady_vybrane_ukazatele_za_so_orp_telc

19

Zrzavého. Věž sv. Ducha je vybudována z poměrně velkých kvádrů a je nejstarší stavební památkou ve městě.

2.1.2. Počet obyvatel Na území správního obvodu Telč k 31. 12. 2012 žilo 13 259 obyvatel. Průměrný věk mužů zde činil 40 let a průměrný věk žen 43,3 let. Podíl obyvatel ve věku 65 a více let je zde 18,2 %. Nezaměstnanost ke konci roku 2011 byla v tomto správním obvodu 11,27 %. Tabulka 1: Vybrané údaje o obcích

Bohuslavice Borovná Černíč Dolní Vilímeč Doupě Dyjice Horní Myslová Hostětice Jindřichovice Klatovec Knínice Kostelní Myslová Krahulčí Krasonice Lhotka Markvartice Mrákotín Mysletice Mysliboř Nevcehle Nová Říše Olšany Olší

Výměra

Hustota obyvatel

km2

na km2

Počet obyvatel

3,75 5,19 7,61 5,47 5,12 14,91 3,64 4,5 3,76 6,59 10,66 5,12 3,64 11,81 2,24 6,39 18,27 2,91 7,37 7,84 7,85 7,3

32,80 17,73 20,50 19,20 15,04 8,12 25,55 32,22 25,80 10,77 19,70 15,63 147,53 18,04 39,73 32,39 48,11 45,70 30,39 29,85 108,92 10,27

123

3,61

18,01

65

92

Ořechov Panské Dubenky

156

Radkov

105

Rozseč

77

Řásná

121

Řídelov

93

Sedlatice

145

Sedlejov

97

Stará Říše

71

Strachoňovice

210 80

Svojkovice Telč

537

Urbanov

213

Vanov

89

Vanůvek

207

Vápovice

879

Volevčice

133

Vystrčenovice

224

Zadní Vydří

234

Zdeňkov

855

Zvolenovice

75

Žatec

Výměra

Hustota obyvatel

km2

na km2

2,89 3,41 6,28 8,27 13,52 6,52 3,41 7,52 17,79 4,34 3,09 20,49 3,37 4,27 2,56 1,99 3,31 3,26 3,84 4 4,06 3,15

24,57 36,66 32,01 25,51 14,79 15,18 22,29 37,23 37,04 19,82 21,36 298,24 36,80 22,48 13,28 23,12 16,62 32,52 14,06 18,25 18,97 36,51

Počet obyvatel

71 125 201 211 200 99 76 280 659 86 66 6111 124 96 34 46 55 106 54 73 77 115

Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě získaných informací dostupných z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf /i/casove_rady_vybrane_ukazatele_za_so_orp_telc

20

2.1.3. Administrativní členění Území, na kterém bylo provedeno anketární šetření se nalézá v kraji Vysočina. Tento kraj se skládá z 5 okresů a to okres Jihlava, okres Třebíč, okres Pelhřimov, okres Žďár na Sázavou a okres Havlíčkův Brod. Kraj vznikl dle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. k 1. 1. 2000. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 se jedná o statistickou jednotku NUTS III. Krajským městem je město Jihlava. Zkoumané území se nachází na jihovýchodě okresu Jihlava.

Obrázek 2: Administrativní členění kraje k 1. 1. 2005

Zdroj: Kraj Vysočina: Administrativní členění kraje Vysočina. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/administrativni-cleneni/g-2834/id_obrazky=6702&typ_sady=1&p1=30560

2.2. Anketární šetření Pro určování spádovosti obyvatel za službami v ORP Telč bylo použito anketární šetření přes internet. Vytvořený dotazník, který obsahoval převzaté otázky z dřívějších šetření, byl odeslán starostům všech obcí ve zkoumaném území.

21

Dotazník obsahoval 28 otázek, které byly rozděleny do tří subkapitol a to oblast obchodu a služeb, oblast zdravotnictví a oblast školství. V subkapitole obchodu a služeb byly uvedeny následující dotazy: denní nákupy běžného zboží, nákupy textilu a obuvi, nákupy běžného průmyslového zboží, nákup speciálního, výběrového zboží, nákupy nábytku, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, běžné služby, speciální služby, lékárna, pošta, návštěva kulturních akcí, návštěva kina, finanční instituce, návštěva restaurací, kaváren, cukráren, vináren a návštěva sportovních zařízení. V subkapitole zdravotnictví se jednalo o dotazy: praktický lékař, dětský lékař, gynekolog, odborný lékař, zubař, nemocnice a pohotovost. V poslední subkapitole školství byly uvedeny pak tyto dotazy: mateřská škola, základní škola (I. stupeň), základní škola (II. stupeň), střední škola, gymnázium, učiliště, vyšší odborná škola a vysoká škola. Starostové obcí mohli uvádět své odpovědi do tří možných odpovědí a to buď převážně, částečně nebo výjimečně. Dotazník jsem starostům obcí zkoumaného území odeslala v elektronické podobě, prostřednictvím emailu, společně se žádostí o vyplnění dotazníku. Během prvního týdne bylo procento vyplněných dotazníků dosti nízké, proto jsem po čtrnácti dnech poslala dotazník znovu. Ani po druhé výzvě jsem stále neobdržela všechny dotazníky vyplněné. Po dalších čtrnácti dnech následovala třetí prosba o vyplnění dotazníků. Ze 45 dotazovaných obcí, dotazník prostřednictvím emailu vyplnilo 38 obcí. U zbývajících 7 obcí proběhlo vyplnění dotazníků přes telefon. Nakonec se tedy podařilo získat odpovědi ze všech dotazovaných obcí ve zkoumaném území.

22

3. PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Cílem práce je vymezení parciálních obslužných mikroregionů v oblastech školství, zdravotnictví a v oblasti maloobchodu a služeb. Dále tato práce zahrnuje vymezení středisek nadlokální a mikroregionální úrovně a sféry jejich vlivu. Pro nadlokální a mikroregionální úroveň byly stanoveny parciální obslužné mikroregiony: • mikroregion školství • mikroregion zdravotnictví • mikroregion maloobchodu a služeb

Vyplněné dotazníky od starostů dotazovaných obcí, slouží jako podklady k vypracování této kapitoly.

3.1. Mikroregion školství Školský mikroregion byl vymezen podle dojížďky do škol, kde jsem provedla hodnocení na nadlokální a mikroregionální úrovni. Pro úroveň nadlokální byla hodnocena dojížďka do základních škol. Pro úroveň mikroregionální byla zkoumána dojížďka do středních škol, gymnázií a učilišť. Za nadlokální střediska byly považovány obce, v nichž se nachází základní škola, která má jak nižší tak i vyšší stupeň (1. – 9. ročník). Jestliže se v obci nacházela základní škola pouze s nižším stupněm (1. – 5. ročník), tato obec nebyla zařazena do nadlokálních středisek. 3.1.1. Nadlokální školský mikroregion Za nadlokální střediska jsou určeny obce, v nichž se nachází základní škola s vyšším stupněm (1. – 9. ročník). Na základě anketárního šetření bylo označeno 5 obcí za nadlokální střediska avšak pouze 2 obce spadají do zkoumaného území. Těmito obcemi jsou Telč a Nová Říše. Nadlokálními středisky mimo zkoumané území jsou Stonařov, Želetava a Počátky. Odpovědi z anketárního šetření pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek byly hodnoceny tímto způsobem: Ke každé obci byla vypočtena hodnota relativního významu jednotlivých cílů, které byly uvedeny v dotazníku pro oblast školství. Tato hodnota relativního významu závisí na počtu cílů, kolik jich bylo uvedeno obcí pro daný obslužný 23

proces. Na základě těchto hodnot jsem provedla přiřazení ke střediskům. Jestliže byl vedoucím obecního úřadu uveden pouze jeden cíl pro danou obec ve sledovaném nadlokálním procesu, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cílů více, byla obec přiřazena na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvou třetin celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly tyto obce označeny jako oscilační.

Obrázek 3: Nadlokální střediska školství a jejich spádovost

Zdroj: Vytvořeno autorkou dle výsledků anketárního šetření

24

3.1.2. Mikroregionální školský mikroregion Na úrovni mikroregionální jsem zkoumala dojížďku do středních škol, gymnázií a učilišť. Obce byly za mikroregionální střediska označeny, pokud se v obci nacházela střední škola a byla alespoň jednou obcí označena za hlavní cíl dojížďky. Pokud je obec označena jako mikroregionální středisko, musí být zároveň i střediskem nadlokálním. Dle dotazníkového šetření jsem za mikroregionální střediska určila tyto obce: Telč, Jihlava, Dačice, Třešť a Třebíč. Přičemž ve zkoumaném území se nachází pouze obec Telč, která byla určena jako obec s největší spádovostí. Tuto obec uvedlo jako hlavní cíl dojížďky na střední školy 23 obcí. Dále se v ORP Telč nachází poměrně hodně obcí u kterých nelze přesně určit jejich spádovost. Tyto obce byly označeny jako oscilační. Jedná se o 17 obcí. Obrázek 4: Mikroregionální střediska školství a jejich spádovost


25

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek na mikroregionální úrovni jsem odpovědi z dotazníkového šetření hodnotila stejným způsobem jako na úrovni nadlokální. A to, že ke každé obci byla opět vypočtena hodnota relativního významu jednotlivých cílů, které byly uvedeny v dotazníku v oblasti středních škol. Dle výsledných hodnot bylo provedeno přiřazení k jednotlivým střediskům. Jestliže byl vedoucím obecního úřadu uveden pouze jeden cíl pro danou obec ve sledovaném mikroregionálním procesu, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cílů více, byla obec přiřazena na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly tyto obce označeny jako oscilační.

3.2. Mikroregion zdravotnictví V případě vymezení mikroregionu zdravotnictví jsem hodnotila vymezenou oblast podle dojíždění do zdravotnických zařízení, kde jsem zkoumala dojížďku na nadlokální a mikroregionální úrovni. Pro úroveň nadlokální byla hodnocena návštěva praktického dětského lékaře, praktického lékaře pro dospělé, gynekologa a návštěva zubaře. Pro úroveň mikroregionální pak návštěva odborného lékaře – specialisty. Spádovostí obcí do nemocnic a na pohotovosti jsem se v této mé práci nezabývala. Aby bylo středisko určeno za středisko nadlokální úrovně, musely se ve středisku nacházet alespoň tři ze čtyř požadovaných typů služeb. Pro střediska úrovně mikroregionální to byla pak přítomnost odborných lékařů a zároveň muselo být středisko střediskem nadlokální úrovně.

3.2.1. Nadlokální zdravotnický mikroregion Za střediska nadlokální úrovně byla určena ta, ve kterých se nacházejí alespoň tři z výše jmenovaných lékařů pro nadlokální úroveň. Na základě anketárního šetření jsem za střediska nadlokální úrovně označila následující obce: Telč, Nová říše. Dále pak obce Želetava, Dačice a Jihlava, které jsou však mimo zkoumané území.

26

Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem hodnotila odpovědi z anketárního šetření tak, že pro každou obec jsem vypočítala hodnoty relativního významu jednotlivých cílů, které byly v dotazníku pro oblast zdravotnictví vyplněny. Pokud byly v dotazníku uvedeny cíle, které nesplňovali výše zmíněnou podmínku, nebyly dále brány v potaz. Poté dle výsledných významových hodnot všech cílů jsem provedla přiřazení ke střediskům. Jestliže byl vedoucím obecního úřadu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cílů více, přiřazení jsem provedla dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly tyto obce označeny jako oscilační.

Obrázek 5: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich spádovost


27

3.2.2. Mikroregionální zdravotnický mikroregion Na úrovni mikroregionální byla hodnocena dojížďka k odborným lékařům – specialistům. Za mikroregionální středisko byla označena ta obec, v níž se nacházejí odborní lékaři, a zároveň je tato obec střediskem nadlokálním. Dle anketárního šetření byla určena pouze jedna obec jako středisko mikroregionální úrovně ve zkoumaném území. Touto obcí je obec Telč. Mimo zkoumané území byly mikroregionálními středisky určeny další dvě obce. Jsou jimi Jihlava a Dačice. Pro pět obcí nebylo možné přesně určit jejich spádovost dojížďky k odborným lékařům. Tyto obce, jimiž jsou Mrákotín, Mysletice, Nová Říše, Urbanov a Zdeňkov byly označeny jako oscilační. Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek na mikroregionální úrovni jsem odpovědi z dotazníkového šetření hodnotila stejným způsobem jako na úrovni nadlokální. A to, že ke každé obci byla opět vypočtena hodnota relativního významu jednotlivých cílů, které byly uvedeny v dotazníku v oblasti zdravotnictví. Dle výsledných hodnot bylo provedeno přiřazení k jednotlivým střediskům. Jestliže byl v dotazníku uveden pouze jeden cíl pro danou obec ve sledovaném mikroregionálním procesu, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cílů více, byla obec přiřazena na základě převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly tyto obce označeny jako oscilační.

28

Obrázek 6: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich spádovost


3.3. Mikroregion obchodu a služeb Mikroregion obchodu a služeb jsem vyhodnocovala na základě dojížďky za nákupy a službami. Dojížďka byla opět vyhodnocena na nadlokální a mikroregionální úrovni. Mezi hodnocené procesy pro nadlokální úroveň jsem zahrnula dojížďku za nákupy textilu a obuvi, běžnými službami a návštěvu lékárny. Pro mikroregionální úroveň to je pak dojížďka za speciálními službami, nákupy běžného průmyslového zboží, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů, nákupy nábytku a bytových doplňků a nákupy speciálního a výběrového zboží.

29

Dojížďka za denními nákupy potravin zde nebyla vyhodnocena z důvodu, že dle Maryáše je tento obslužný proces hodnocen na nejnižší hierarchické úrovni a tou je úroveň lokální. Tabulka 2: Počet hlavních cílů dojížďky za nákupy a službami Obslužný proces

Hlavní cíle

kj

Nákupy nábytku

5

1

Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů

5

1

Speciální služby (např. fotograf, oprava hodinek, šití oděvů, apod.)

5

1

Lékárna

6

1,2

Nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky)

6

1,2

Nákupy textilu a obuvi

7

1,4

Nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika)

7

1,4

Běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi)

8

1,6


Váha koeficientů byla vypočtena na základě četnosti středisek u jednotlivých obslužných procesů. Jako základ pro stanovení koeficientů jsem vzala obslužný proces nákup nábytku tedy obslužný proces s nejmenší četností výskytu hlavního cíle. Podle nákupu nábytku jsem poté dopočítala koeficienty pro zbývající obslužné procesy. Poměry jednotlivých procesů jsou následující: nákupy nábytku : nákupy knih, hudebních a filmových nosičů : speciální služby : lékárna : nákup speciálního, výběrového zboží : nákupy textilu a obuvi : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby = 1 : 1 : 1 : 1,2 : 1,2 : 1,4 : 1,4 : 1,6.

3.3.1. Nadlokální mikroregion obchodu a služeb Na nadlokální úrovni pro mikroregion obchodu a služeb jsem hodnotila následující procesy: dojížďku za nákupy textilu a obuvi, běžnými službami a návštěvu lékárny.

30

Jako střediska nadlokální úrovně jsem určila ty obce, jež splňovala kritérium v poskytování alespoň dvou služeb z výše zmíněných tří, které jsou potřebné pro nadlokální úroveň. Poměry jednotlivých procesů u nadlokální úrovně jsou následující: návštěva lékárny : nákupy textilu a obuvi : běžné služby = 1,2 : 1,4 : 1,6. Ve zkoumaném území a jeho okolí podmínky pro nadlokální střediska splňují tato střediska: Telč, Nová Říše, Dačice, Jihlava, Třešť, Želetava, Třebíč, přičemž do zkoumaného území patří jen obce Telč a Nová Říše. Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem hodnotila odpovědi z anketárního šetření tak, že pro každou obec jsem vypočítala hodnoty relativního významu jednotlivých cílů, které byly v dotazníku pro oblast obchodu a služeb vyplněny. Tyto hodnoty relativního významu jsem poté vynásobila příslušným koeficientem. Poté dle výsledných významových hodnot všech cílů jsem provedla přiřazení ke střediskům. Jestliže byl vedoucím obecního úřadu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cílů více, přiřazení jsem provedla dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly tyto obce označeny jako oscilační.

31

Obrázek 7: Nadlokální střediska obchodu a služeb, a jejich spádovost


32

3.3.2. Mikroregionální mikroregion obchodu a služeb Na mikroregionální úrovni pro mikroregion obchodu a služeb byly hodnoceny následující procesy: nákupy běžného průmyslového zboží, nákup speciálního, výběrového zboží, nákupy nábytku, nákupy knih, hudebních a filmových nosičů a speciální služby. Jako střediska mikroregionální úrovně byla označena ta střediska, jež splňovala alespoň čtyři z pěti z výše zmíněných obslužných procesů a zároveň byla středisky nadlokálními.

Poměry jednotlivých procesů u mikroregionální úrovně jsou následující: nákupy nábytku : nákupy knih, hudebních a filmových nosičů : speciální služby : nákup speciálního, výběrového zboží : nákupy běžného průmyslového zboží = 1 : 1 : 1 : 1,2 : 1,4. Ve zkoumaném území a jeho okolí podmínky pro mikroregionální střediska splňují tato střediska: Telč, Jihlava, Brno, Dačice, Třebíč, přičemž do zkoumaného území patří jen obec Telč. Pro vymezení sfér vlivu obslužných středisek jsem hodnotila odpovědi z anketárního šetření stejně jako pro úroveň nadlokální. Pro každou obec jsem vypočítala hodnoty relativního významu jednotlivých cílů, které byly v dotazníku pro oblast obchodu a služeb vyplněny. Tyto hodnoty relativního významu jsem poté vynásobila příslušným koeficientem. Poté dle výsledných významových hodnot všech cílů jsem provedla přiřazení ke střediskům. Jestliže byl vedoucím obecního úřadu uveden pouze jeden cíl, byla k němu obec automaticky přiřazena. Jestliže bylo uvedeno cílů více, přiřazení jsem provedla dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly označeny jako oscilační.

33

Obrázek 8: Mikroregionální střediska obchodu a služeb, a jejich spádovost


34

4. KOMPLEXNÍ OBSLUŽNÉ REGIONY V předchozích subkapitolách na základě dotazníkového šetření byl vyhodnocen tzv. mikroregion školství, mikroregion zdravotnictví a mikroregion obchodu a služeb. Pro každý mikroregion byly určeny nadlokální a mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu. Komplexní obslužný mikroregion byl zde, dle těchto mikroregionů vymezen také na nadlokální a mikroregionální úrovni. Komplexními obslužnými středisky byly určeny ty obce, jež byly určeny středisky alespoň dvakrát ze tří možných typů parciálních mikroregionů. Jestliže byl hlavní cíl v jednom typu označen jednoznačně jako hlavní a ve zbývajících dvou typech jako oscilační, tento cíl jsem považovala za hlavní a danou obec k němu přiřadila. Pokud nebylo přiřazení ke středisku jednoznačné, použila jsem výpočtu s koeficienty, které jsem stanovila následovně. Pro mikroregion školství jsem přiřadila koeficient 0,5, protože mikroregion školství zahrnuje pouze dojížďku žáků a studentů. Naproti tomu ve zbývajících mikroregionech dojížďka zahrnuje všechny obyvatele, proto pro mikroregion zdravotnictví a mikroregion obchodu a služeb jsem přiřadila koeficient 1.

4.1. Nadlokální komplexní obslužný mikroregion Jako komplexní obslužné středisko na nadlokální úrovni, jsem určila ty obce, jež byly určeny za nadlokální střediska alespoň dvakrát ze tří parciálních mikroregionů. Tyto podmínky splňují, a tudíž za komplexní nadlokální střediska byly označeny následující obce: Telč, Nová Říše, Želetava, Dačice a Jihlava. Přičemž do zkoumaného území patří jen obce Telč a Nová Říše. Pro vymezení sfér vlivu komplexních obslužných středisek jsem hodnotila následovně. Jestliže obec patřila pod stejné středisko u všech tří regionů, byla přiřazena automaticky k tomuto středisku. Jestliže však obec nevykazovala převažující spád k jednomu středisku, pro každou obec byla počítána spádovost, a následně bylo provedeno přiřazení dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly označeny jako oscilační. .

35

Obrázek 9: Komplexní nadlokální střediska, a jejich spádovost


4.2. Mikroregionální komplexní obslužný mikroregion Pro mikroregionální úroveň byla komplexní obslužná střediska vymezena stejným způsobem jako komplexní obslužná střediska nadlokální úrovně. Jako komplexní obslužné středisko na mikroregionální úrovni, jsem určila ty obce, jež byly určeny alespoň dvakrát za mikroregionální středisko u předchozích tří parciálních mikroregionů. Ve zkoumaném území a jeho okolí podmínky pro komplexní obslužná mikroregionální střediska splňují tato střediska: Telč, Jihlava, Dačice, Třebíč a Brno, přičemž do zkoumaného území patří jen obec Telč. Při vymezování sféry vlivu jednotlivých komplexních obslužných středisek na mikroregionální úrovni jsem postupovala obdobným postupem jak při vymezování sféry 36

vlivu komplexních nadlokálních středisek. Pro všechny obce bylo určeno, k jakému mikroregionálnímu

středisku

mají

převažující

spád

v

jednotlivých

parciálních

mikroregionech, jestliže obec patřila pod stejné středisko u všech tří regionů, byla přiřazena automaticky k tomuto středisku. Jestliže však obec nevykazovala převažující spád k jednomu středisku, pro každou obec byla počítána spádovost, a následně bylo provedeno přiřazení dle převažujícího spádu, kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu nejsilnějšího střediska. Pokud obce nevykazovaly dostatečně převažující spád k žádnému středisku, byly označeny jako oscilační.

Obrázek 10: Komplexní mikroregionální střediska, a jejich spádovost


37

5. SROVNÁNÍ S 80. LÉTY 20. STOLETÍ Cílem této kapitoly je porovnání výsledků mé práce s výsledky dřívějších šetření. Protože se mi nepodařilo získat dostatečné množství historických dat pro oblast zdravotnictví a školství, zaměřím se zejména na srovnání výsledků z oblasti maloobchodu a služeb. Porovnávána byla střediska na mikroregionální úrovni a sféry jejich vlivu s prací s mapou dojížďky za službami.28 Na základě výsledků z 80. let, které jsou zaznačeny v mapě dojížďky za službami, je patrné, že téměř všechny obce vykazovaly svoji spádovost do obce Telč. Výjimku tvořily pouze obce Panské Dubenky a Klatovec, které v 80. letech vykazovaly spádovost k obci Počátky, dále pak obce Mysletice a Dolní Vilímeč, které měly spádovost k obci Dačice a obce Jindřichovice a Markvartice se svojí spádovostí k obci Jihlava. Spádovost obcí Svojkovice a Rozseč není na mapě z 80. let vyhodnocena. Naproti tomu, dle výsledků mého šetření je zjevné, že obec Telč již v dnešní době není tak silným střediskem a ve své spádovosti zahrnuje pouze 12 obcí, kterými jsou: Černíč, Borovná, Horní Myslová, Vanov, Vanůvek, Volevčice, Olšany, Ořechov, Dyjice, Zvolenovice, Vystrčenovice a pochopitelně Telč. Patrná část obcí ze zkoumaného území přesunula svoji spádovost do obce Jihlava. Těmito obcemi jsou: Řídelov, Sedlejov, Mysliboř, Olší, Zadní Vydří, Radkov, Strachoňovice, Dolní Vilímeč, Vápovice, Sedlatice, Markvartice, Svojkovice, Rozseč, Zdeňkov a Krasonice. Také větší množství obcí bylo označeno jako oscilační oproti výsledkům šetření z 80. let. U těchto obcí nebylo možné jednoznačně určit středisko spádovosti. Většina těchto obcí byla oscilační mezi Jihlavou a Telčí. Těmito obcemi jsou: Panské Dubenky, Klatovec, Lhotka, Mrákotín, Řásná, Hostětice, Krahulčí, Kostelní Myslová, Doupě, Žatec, Urbanov, Nevcehle a Stará Říše. Dále pak obce Mysletice, Nová Říše a Bohuslavice jsou oscilační mezi Telčí a Dačicemi a obec Jindřichovice, které v 80. letech měly spádovost k Jihlavě je nyní oscilační mezi Telčí a Třebíčí. Poslední obec ve zkoumaném území na mikroregionální úrovni z oblasti maloobchodu a služeb je obec Knínice, které je nyní oscilační dokonce mezi městy Jihlava a Brno. Z tohoto porovnání lze usuzovat, že vlivem rozvoje automobilové dopravy od 90. let minulého století, jsou dnes lidé schopni a ochotni dojíždět za službami i větší vzdálenosti do odlehlejších měst. 28

MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987

38

Přesto však toto srovnání, které zde popisuji, nemusí být úplně přesné, z důvodu porovnávání rozdílného počtu procesů. Spádovost na mikroregionální úrovni hodnocena mnou v současnosti zahrnuje jen 5 procesů. Naopak Maryáš do svého hodnocení z 80. let zahrnul procesy všechny, přičemž ty nadlokální měly největší váhu.

Obrázek 11: Dojížďka za službami v 80. letech 20. století

Zdroj: MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987

39

ZÁVĚR Cílem mé práce byla analýza procesů obslužné spádovosti v obvodu ORP Telč, včetně vymezení parciálních mikroregionů a vymezení komplexně obslužného mikroregionu. Toto vymezení bylo provedeno na nadlokální a mikroregionální úrovni na základě dojížďky do školských zařízení, zdravotnických zařízení a na základě dojížďky za obchodem a službami. Vymezené území ORP Telč je součástí kraje Vysočina a zahrnuje 45 obcí, ve kterých bylo provedeno anketární šetření. Na základě analýzy dat z dotazníkového šetření byla určena dojížďka v oblasti školství, zdravotnictví a obchodu a služeb a určení sféry jejich vlivu. V oblasti školství bylo na nadlokální úrovni vymezeno 5 středisek, z toho pouze 2 střediska, kterými jsou Telč a Nová Říše, patří do vymezeného území. Zbývající 3 nadlokální střediska mimo vymezené území jsou Počátky, Želetava a Stonařov. Na mikroregionální úrovni bylo také určeno 5 středisek, z toho pouze Telč patří do vymezeného území. Zbývající 4 střediska Dačice, Jihlava, Třebíč a Třešť jsou mimo ORP Telč. V oblasti zdravotnictví bylo vymezeno celkem 5 nadlokálních středisek avšak z toho opět pouze Telč a Nová Říše patří do ORP Telč. Mimo vymezené území byla na nadlokální úrovni určena střediska Dačice, Želetava a Jihlava. Pro mikroregionální úroveň splňovala požadavky ve vymezeném území pouze Telč, dále pak mimo vymezené území střediska Dačice a Jihlava. V mikroregionu obchodu a služeb bylo na nadlokální úrovni určeno 7 středisek, ve vymezeném území se jednalo o Telč a Novou Říši, mimo ORP Telč pak o Dačice, Jihlavu, Želetavu, Třebíč a Třešť. Na úrovni mikroregionální podmínky splňovalo 5 obcí. Ve zkoumaném území se jednalo pouze o Telč, mimo zkoumané území podmínky splňovala střediska Jihlava, Dačice, Třebíč a Brno. Jako druhý cíl bylo na základě parciálních mikroregionů školství, zdravotnictví a obchodu a služeb vymezit komplexně obslužný mikroregion a to jak na úrovni nadlokální tak mikroregionální. Úroveň nadlokální zahrnuje v ORP Telč střediska Nová Říše a Telč, mimo zkoumané území se pak jedná o obce Dačice, Jihlava a Želetava. Na úrovni mikroregionální vymezené území zahrnuje opět pouze obec Telč, mimo vymezené území jsou to střediska Dačice, Jihlava, Třebíč a Brno. Posledním cílem mé práce bylo srovnání obslužné spádovosti v obvodu ORP Telč současnosti a obslužné spádovosti v ORP Telč v 80. letech. Výsledky mé práce byly porovnávány s výsledky práce RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc., v níž zkoumal dojížďku za 40

službami v tehdejší ČSSR. Na základě analýzy dat bylo provedeno srovnání výsledků z oblasti maloobchodu a služeb. Z tohoto porovnání lze usoudit, že vlivem rozvoje automobilové dopravy od 90. let minulého století, došlo k přesunu spádovosti některých obcí z obce Telč ke spádovosti do středisek vzdálenějších, jako je Jihlava.

41

SEZNAMU POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 6, 21 s. ISBN 80-7044-112-7. 2. BARTÁKOVÁ, I. Spádovost za službami na Vyškovsku (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2010. 14 s. 3. HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext.1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 77 - 99 s. ISBN 80-86746-02X 4. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 131 s. ISBN 60-047-87. 5. JIRÁSKOVÁ, V. Spádovost za službami v okresu Žďár nad Sázavou (diplomová práce) Brno: Masarykova Univerzita, 2012. 12 s. 6. MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno - Praha 1987 7. MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy Geografického ústavu ČSAV. 1. vyd. Brno: Československá akademie věd Geografický stav, 1983, roč. 20, č. 3, 61-80 s. ISSN 0375-6122 8. MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 33, 96 s. 9. TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 371 - 379 s. ISBN 97880-7380-114-4. 10. Český statistický úřad [online]. c2010, [cit. 2010-05-20]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz 11. Kraj Vysočina [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z WWW: http://www.kr-vysocina.cz

42

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vybrané údaje o obcích …………………………………………………..….. 20 Tabulka č. 2: Počet hlavních cílů dojížďky za nákupy a službami ............................…….... 30

Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení zkoumaného území ………………………………………………….. 18 Obrázek 2: Administrativní členění kraje k 1. 1. 2005 ……………………………….…….. 21 Obrázek 3: Nadlokální střediska školství a jejich spádovost ………………………………. 24 Obrázek 4: Mikroregionální střediska školství a jejich spádovost ………………….……… 25 Obrázek 5: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich spádovost ……………….………… 27 Obrázek 6: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich spádovost ….……………….... 29 Obrázek 7: Nadlokální střediska obchodu a služeb, a jejich spádovost ………………...….. 32 Obrázek 8: Mikroregionální střediska obchodu a služeb, a jejich spádovost …...…….……. 34 Obrázek 9: Komplexní nadlokální střediska, a jejich spádovost ………………..……..…… 36 Obrázek 10: Komplexní mikroregionální střediska, a jejich spádovost ……………………. 37 Obrázek 11: Dojížďka za službami v 80. letech 20. Století ……………………….………. 39

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Vzor dotazníku pro starosty obcí

43

Příloha č. 1: Vzor dotazníku pro starosty obcí Obec, kam lidé směřují za danou službou Druhy potřeb, služby

Převážně

Částečně

Výjimečně

(pravidelně)

(méně často)

(velmi zřídka)

Denní nákupy běžného zboží (potraviny, drogerie) Nákupy textilu a obuvi Nákupy běžného průmyslového zboží (domácí potřeby, elektronika) Nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky) Nákupy nábytku Nákupy knih, hudebních a filmových nosičů Běžné služby (kadeřnictví, čistírna, opravna obuvi) Speciální služby (např. fotograf, oprava hodinek, šití oděvů, apod.) Lékárna Pošta Návštěva kulturních akcí (např. divadla, koncerty, apod.) Návštěva kina Finanční instituce (banka, pojišťovna, pobočky finančních ústavů) Návštěva restaurací, kaváren, cukráren, vináren Návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness)

Obec, kam lidé směřují za danou službou Zdravotnická zařízení

Převážně

Částečně

Výjimečně

(pravidelně)

(méně často)

(velmi zřídka)

Praktický lékař Dětský lékař Gynekolog Odborný lékař Zubař Nemocnice Pohotovost

Obec, kam lidé směřují za danou službou Školství Mateřská škola Základní škola (I. stupeň) Základní škola (II. stupeň) Střední škola, gymnázium, učiliště Vyšší odborná škola Vysoká škola

Převážně

Částečně

Výjimečně

(pravidelně)

(méně často)

(velmi zřídka)

SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI VE VYBRANÉM REGIONU

Recommend Documents