Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Možnosti rozvoje ekofarmy ve vybraném regionu Bakalářská práce
Vypracovala:
Alexandra Kalinová
Vedoucí práce:
Ing. Simona Miškolci, Ph.D.
Brno 2015
Poděkování
Děkuji Ing. Simoně Miškolci, Ph. D. za cenné připomínky a rady při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování také patří majitelce farmy ZERLINA, paní Hermanové, za poskytnutí informací, bez nichž by tahle práce nemohla vzniknout, a Lucii Hájkové za pomoc s šířením dotazníků. respondentům za jejich čas a ochotu zodpovědět dotazník.
Velké díky patří také
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto práci: Možnosti rozvoje ekofarmy ve vybraném regionu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 22. května 2015
_______________________________
Abstrakt Cílem bakalářské práce je analyzovat možnosti a navrhnout doporučení pro rozvoj ekofarmy za pomoci průzkumu postojů a názorů spotřebitelů. Průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření a byly získány primární informace, díky nimž bylo možno vymezit zájem a možnosti tržního zhodnocení produkce ekofarmy ZERLINA ve Zlínském kraji. S využitím analýzy dostupných sekundárních zdrojů byly popsány strategické cíle dané ekofarmy v regionu. Všechna zjištění jsou předložena v závěru práce a formou diskuze je navrženo doporučení pro další rozvoj ekofarmy. Klíčová slova Ekofarma, chov koz, tržní zhodnocení, přímý prodej, průzkum poptávky
Abstract The aim of this thesis is to analyze and propose recommendations for the development of organic farm with the help of a survey of attitudes and opinions of consumers. The survey was conducted through questionnaires and were collected primary information , making it possible to determine the interest and options of market appreciation produce of organic farm Zerlina in region.Using analysis of available secondary sources described the strategic objectives of the organic farms in the region. All findings are presented at the end of the work and in the discussion is suggested recommendations for further development of organic farm. Keywords Organic farm, breeding goats, market appreciation, direct sale, consumer research
Obsah
Obsah 1
Úvod
7
2
Cíl práce
8
3
Literární rešerše
9
3.1
Vliv malého podnikání na rozvoj regionu .................................................................. 9
3.1.1 3.2
Historie ekologického zemědělství ................................................................. 12
3.2.2
Legislativní ukotvení ekologického zemědělství v ČR ............................. 14
Způsoby tržního zhodnocení biopotravin .............................................................. 17
3.3.1
Přímý prodej ............................................................................................................ 18
3.3.2
Zprostředkovaný prodej...................................................................................... 24
3.4
Strategické plánování ..................................................................................................... 25
Metodika 4.1
5
Ekologické zemědělství jako forma podnikání ..................................................... 11
3.2.1 3.3
4
Překážky drobného podnikání .......................................................................... 10
27
Postup realizace primárního průzkumu spotřebitelské poptávky ............... 28
4.1.1
Dotazník ..................................................................................................................... 28
4.1.2
Druhy otázek ............................................................................................................ 28
4.1.3
Realizace dotazníkového šetření...................................................................... 29
4.1.4
Statistické zpracování........................................................................................... 30
4.1.5
Vyhodnocení výsledků ......................................................................................... 30
Vlastní práce
31
5.1
Základní charakteristika činnosti ekofarmy ZERLINA ...................................... 31
5.2
Zlínský kraj ......................................................................................................................... 32
5.2.1
Chov koz ve Zlínském kraji ................................................................................. 32
5.2.2
Předpokládaný vývoj ............................................................................................ 33
5.3
Strategie ekofarmy ZERLINA ....................................................................................... 34
5.3.1
Produktové portfolio ............................................................................................ 35
5.3.2
Způsoby prodeje ..................................................................................................... 37
Obsah
5.4
Výsledky průzkumu názorů a postojů obyvatel Zlínského kraje ................... 38
5.4.1
Demografické a socioekonomické ukazatele ............................................... 38
5.4.2
Postoj respondentů k bioprodukci a zájem o ni ......................................... 42
5.4.3
Postoj respondentů k produkci z kozího mléka a zájem o ni ................ 44
5.4.4
Znalost a zkušenosti s ekofarmou ZERLINOU a s konkurencí .............. 50
6
Diskuze
52
7
Závěr
59
Literatura
61
Seznam obrázků
64
Seznam tabulek
65
Seznam grafů
66
Seznam příloh
67
1 Úvod Ve druhé polovině minulého století došlo k nárůstu civilizačních chorob. Velký podíl na jejich vzniku má konzumace nekvalitních potravin a špatné stravovací návyky. Snaha o vypěstování co nejvíce plodin za co nejkratší dobu s co nejnižšími náklady, má za následek ztrátu schopnosti regenerace půdy. Proto je v zemědělství využíváno pesticidů a herbicidů ke zvýšení její úrodnosti. Tyto látky se prostřednictvím potraviny dostávají až do těla konzumentů. Biopotraviny jsou vyráběny šetrnějším způsobem k životnímu prostředí bez použití umělých hnojiv, hormonů, pesticidů, herbicidů, fungicidů a geneticky upravených organismů. Především tato skutečnost je důvodem stále rostoucí poptávky po bioprodukci. Významným rozvojem v posledních letech prošel chov ovcí a koz. Vzhledem k čím dál častěji se vyskytujícím alergiím v populaci, je konzumace ovčího a zejména kozího mléka vhodnou alternativou k mléku kravskému. Kozí sýry jsou na trhu stále více vyhledávány a rostoucí zájem o bioprodukty slibuje chovatelům velký potenciál k zhodnocení produkce. Chování koz na pastvě zvyšuje celkovou diverzitu krajiny. Zbavují porosty náletů a vzhledem k nízké hmotnosti zvířat nezpůsobují erozi půdy ani v šikmých svazích. Bioprodukce přispívá
ke zdravějšímu životnímu stylu,
k lepším životním
podmínkám zvířat, k diverzifikaci v zemědělsky využívané krajině. Biopotraviny podstupují kratší distribuční cesty, čímž se snižuje znečištění emisemi. Ekologické zemědělství zvyšuje atraktivitu venkova, podílí se na obnově krajiny a na její ochraně. Ekonomická prosperita ekologické produkce může mít pozitivní vliv i na ostatní podnikání na venkově, přispívá k vyšší aktivitě venkovských komunit, a vede ke vzniku nových pracovních příležitostí, protože vyžaduje vysoké nasazení pracovních sil.
7
2 Cíl práce Cílem předkládané bakalářské práce je vyhodnocení možností a navržení doporučení pro rozvoj ekofarmy ve vybraném regionu. V rámci řešení byla práce rozdělena na několik dílčích cílů: -
vymezit význam a překážky rozvoje drobného podnikání ve Zlínském kraji se zaměřením na ekologické zemědělství
-
popsat ekofarmu ZERLINU a její strategické zaměření
-
provést průzkum postojů a názorů spotřebitelů s cílem vymezit zájem a možnosti tržního zhodnocení produkce ekofarmy
-
diskutovat a navrhnout doporučení pro rozvoj ekofarmy v regionu
8
3 Literární rešerše 3.1 Vliv malého podnikání na rozvoj regionu Sektor malého a středního podnikání (MSP) je hybnou sílou státní ekonomiky, zaměstnanosti, ale také sociálního rozvoje státu a jeho technologické vyspělosti. V České republice MSP upravuje zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. V následující tabulce jsou vymezeny typy podniků, dle počtu zaměstnanců, obratu a majetku, na tomto rozdělení se usnesla Komise Evropského společenství.
Tab. 1: Malé a střední podniky
Počet zaměstnanců
Obrat
nebo
Majetek
Mikro podnik
< 10
< 2 000 000 EUR
< 2 000 000 EUR
Malý podnik
< 50
< 10 000 000 EUR
< 10 000 000 EUR
Střední podnik
< 250
< 50 000 000 EUR
< 43 000 000 EUR
Zdroj: zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání
Aby region prosperoval, je nutné, aby se v něm nacházely střední a zejména malé živnosti, jež s ním mají mnohem užší propojení než velké firmy či dokonce nadnárodní společnosti. Drobné podnikání na venkově má všeobecně vliv na zvyšování zaměstnanosti (zabezpečuje 62 % zaměstnanosti), a to pozitivně působí na osídlení a udržení života v malých obcích. Důraz je kladen na udržení řemesel a produkci kvalitních potravin určených ke spotřebě v regionu. Mezi obory s vysokým podílem na MSP patří obchod, pohostinské služby a z velké části i zemědělství (Veber a Srpová, 2012).
9
Malach (2005) uvádí, že existují hlavní sociální a ekonomické přínosy MSP a těmi jsou: -
zmírnění důsledků strukturálních změn,
-
MPS jsou subdodavateli větších podniků,
-
vytvoření pracovní příležitosti,
-
přizpůsobení se výkyvům trhu, zdroj inovace a technologického pokroku,
-
podíl na více než polovině HDP,
-
vyplnění okrajových částí trhu,
-
rychlejší rozvoji regionu,
-
větší individuální iniciativa.
Není typické, aby MSP byly vlastněny subjekty z jiného regionu či dokonce ze zahraničí. Všechny příznivé efekty činnosti zůstávají v daném regionu a to vede k jeho přirozenému rozvoji. Těsná vazba na region neumožňuje majiteli firmy anonymitu, osobní kontakt s výrobcem či poskytovatelem dané služby se stává častým znakem těchto podniků. Pružnost a rychlé přizpůsobení se změnám, lze považovat za silnou konkurenční výhodu, kterou tento typ podniků oproti větším firmám na trhu má. Podniky s menší zaměstnaneckou základnou mají přehlednější organizační strukturu a rozhodnutí činí zpravidla přímo podnikatel, proto je celý proces řízení podniku přizpůsoben místním podmínkám, je rychlejší a levnější (Veber a Srpová, 2012). 3.1.1
Překážky drobného podnikání
Na problematiku MSP je však potřeba nahlédnout i z druhé strany. Malé firmy jsou sice schopny přizpůsobit se regionálním podmínkám, avšak je jim předurčena také vysoká závislost na místních faktorech. Zvláště v zemědělství je tento jev patrný. Nejenom sezónnost tohoto odvětví, ale také přírodní podmínky prostředí, v němž se zemědělský podnik nachází, mohou být limitující.
10
Nutnost získat stabilní odbytiště a klientelu nejlépe z nejbližšího okolí a vypořádat se s vázaností na region, je základním předpokladem pro zdravě se vyvíjející podnik. MSP musí překonat i legislativní a finanční překážky. Přestože podniky disponují nižším majetkem oproti velkým korporacím, platí pro ně stejná pravidla, podléhají těm samým zákonům a jsou zatíženy daněmi a častými novelizacemi v daňovém systému, v němž se musí bezchybně orientovat (Malach, 2005). Nedostatek kapitálu může mít nepříznivý vliv na pracovní podmínky. V zájmu majitele je dosáhnout rozvoje podniku, proto nasazuje maximální pracovní výkony a to požaduje i od svých zaměstnanců. Další nevýhodou mohou být také státní regulace. Například při produkci potravin je nutné dbát na legislativní úpravu, dodržovat hygienické podmínky, orientovat se v možnostech legálního prodeje na trhu a správné plnění všech těchto podmínek může být pro firmu velkou zátěží, v některých případech se dodržování všech těchto zásad může pro podnik stát i likvidační (Malach, 2005).
3.2 Ekologické zemědělství jako forma podnikání Dle Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM) je za Ekologické zemědělství považován: „Zemědělský produkční systém, který zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Místo využívání vstupů s nepříznivými dopady, spoléhá na ekologické postupy, rozmanitost a koloběhy přizpůsobené místním podmínkám. Ekologické zemědělství spojuje tradice, inovace a vědecký výzkum s cílem prospívat společnému prostředí a podporovat spravedlivé vztahy a dobrou kvalitu života všech zúčastněných.“ Hospodaření
v rámci
ekologického
zemědělství
předpokládá
snížení
nezaměstnanosti na venkově. To především z důvodu, že tato forma produkce je založena na biotických procesech a proto je zde zákonitě vyšší náročnost na práci (Redlichová a kol., 2014).
11
3.2.1
Historie ekologického zemědělství
Zemědělství je, co se týče ekologické únosnosti a udržitelnosti odvětvím velmi složitým, ale velmi významným. Základní ideou zemědělství je právě trvalá udržitelnost, to dokazuje tisíciletá tradice. Dříve, pokud to bylo v jejich silách, předávali naši předkové půdu svému potomstvu v lepším stavu, než ji sami převzali (Moldan, 2003). Bohužel, moderní zemědělská výroba, která je již světová, tyto fungující tradice opouští a právě díky tomu je schopna přizpůsobit se a tím uživit rostoucí populaci. Slyšíme o nepříznivých předpovědích, že Země další přírůstek obyvatel nesnese, počet lidí na planetě v roce 2015 již překonal číslo 7 200 000 000 a toto číslo se dle předpokládaného vývoje bude nadále zvyšovat. Počátky udržitelného zemědělství se datují do 20. let minulého století, kdy rakouský vědec Rudolf Steiner položil základy biodynamickému zemědělství. Stavěl se proti industrializaci a protěžoval systém, jenž bude v harmonii s přírodními a kosmickými vlivy Inspirací k environmentálně šetrným formám zemědělství by měly být historické soustavy hospodaření, jež byly charakteristické uzavřeným koloběhem látek a nízkou náročností na dodatkovou energii (ve formě pesticidů, syntetických hnojiv apod.) (Redlichová a kol., 2014). Cílem udržitelného zemědělství by tedy v moderním a udržitelném pojetí neměla být pouze produkce potravin a dalších produktů ke spotřebě. Kromě produkce je nutno nepoškozovat základnu přírodních zdrojů, chránit půdu před erozí, pečovat o vodu, zaměřit se na ochranu rostlin bez použití pesticidů. Je nutno v krajině zachovat stabilitu a rozmanitost. Toho může být docíleno zachováním či vysazením mezí, remízů, mokřad, rybníků, břehových porostů a celkově zeleně (Moldan, 2003).
12
Tyto environmentální požadavky na udržitelné zemědělství stimulovaly rozvoj alternativních způsobů zemědělství. Velkým vývojem v posledních letech prochází ekologické zemědělství, jež návratem k přírodě usiluje o naplnění kritérií trvale udržitelného rozvoje. Český termín trvale udržitelný rozvoj je nejčastěji užívaným překladem anglického „Sustainable development“. Rovněž je možno termín zaměnit za rozvoj únosný. Zpráva Světové komise pro životní prostředí a rozvoj Naše společná budoucnost přinesla v roce 1987 definici trvale udržitelného rozvoje, dnes již považovanou za klasickou: „takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnosti plnění potřeb generací příštích. Jinými slovy: ekonomický rozvoj, který nezničí základnu přírodních zdrojů a životní prostředí.“ (Moldan, 2003, s. 79). U nás je termín trvale udržitelný rozvoj definován přímo zákonem č. 17/Sb. z roku 1992 o životním prostředí, a zní: „ Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Moldan (2003) uvádí, že pojem trvalá udržitelnost má různé významy v různých kontextech a podstatná je jejich integrace. -
Ekonomické hledisko- jde o zachování trvale udržitelného výnosu, přičemž současný objem aktiv, který poskytuje tento výnos, musí být udržen, či ještě lépe rozmnožen.
-
Sociální hledisko- snaha odstranit chudobu a propast mezi Severem a Jihem, účelem je rozvoj osobnosti, zachování nynější kultury, světový mír.
-
Etické hledisko- stanovuje, že současná generace musí zachovat i generacím budoucím důstojné podmínky pro život
-
Ekologické hledisko-
zavedení kritéria
ekologické únosnosti do
rozhodovacích procesů na všech úrovních, při všech lidských činnostech.
13
Proto i ekologické hospodaření musí být v souladu s udržitelným rozvojem s důrazem na regionální rozvoj. „Maurice Strong, generální tajemník konference v Riu de Janeiru, prosazuje „sofistikovanou skromnost“, to jsou opatření, jež nevyčerpávají příliš přírodní zdroje a nejsou producenty velkého množství odpadů. Zdůrazňuje, že je nutný etický obrat, a jistá askeze. Ačkoliv je potřeba hájit práva jednotlivců, svobodu a možnost volby, musíme chápat, že je nutno globální problémy řešit v globálním rozsahu. To se může zdát jako rozporuplná situace (Moldan, 2003). 3.2.2
Legislativní ukotvení ekologického zemědělství v ČR
Dohled nad plněním ekologických zásad mají státní instituce, ale velkou roli zde hrají i ekologická hnutí. Existují podniky, které ekologické principy dodržují z vlastní vůle. Velmi často se s ekologickou formou podnikání setkáváme v zemědělství (Synek a Kislingerová, 2015). Podniky hospodařící v ekologickém zemědělství nazýváme ekofarmy „Uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata uvedená v §4 odst. 2, sloužící ekologickému zemědělství.“ (Zákon č. 242/2000 Sb., Zákon o ekologickém zemědělství). EZ představuje v současnosti akceptovaný alternativní model zemědělského hospodaření. V rámci ČR dochází k významnému rozvoji ekologického zemědělství (Redlichová a kol., 2014). Tab. 2: Ekologické zemědělství v ČR
Rok
Počet podniků
Výměra zem. půdy v EZ
Procentuální podíl
1990
3
480 ha
-
1995
181
14 982 ha
0,35
14
2000
563
165 699 ha
3,86
2005
829
254 982 ha
5,98
2010
3 517
448 202 ha
10,55
Zdroj: (Šarapatka,2006), vlastní zpracování
„Na straně poptávky po biopotravinách se její růst setkává především s postojem spotřebitele, který je ovlivňován nejen cenou biopotraviny, ale zejména poznáním, jež formuje jeho důvěru v deklarovanou kvalitu a zdravotní efekt.“ (Redlichová a kol., 2014). Aby bylo ekologické zboží na trhu rozpoznatelné, jsou definice ekologické produkce a bioproduktů definovány v zákoně č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Bioprodukt je: „Surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená na základě osvědčení k výrobě potravin.“ Biopotravina je: „Potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na niž bylo vydáno osvědčení o biopotravině.“ Dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů Evropské unie vykonává ministerstvo. Dále nezávislá kontrolní organizace KEZ o.p.s. provádí každoročně kontrolu každého ekologického podniku. Na základě výsledků kontroly rozhoduje Certifikační výbor o udělení nebo neudělení certifikátu na produkci. (Landa, 1999). Každý produkt, který vzešel z ekologické produkce a jehož výrobce požádal o jeho certifikaci, a ta mu následně byla udělena, má ke snazší orientaci zákazníka označení, tzv. ekologickou značku.
15
Značení biopotravin s původem v České republice podléhá evropské legislativě a zákonu o EZ. Každá ekologická potravina musí být označena slovem BIO, nebo dalšími způsoby odkazujícími na způsob produkce. Na obalu musí být uveden kód organizace, která kontrolu provedla.
Kontrolu provádějí v současnosti tyto organizace: -
KEZ, o.p.s.., kód na obalu: CZ-BIO-001,
-
ABCert AG, kód na obalu: CZ-BIO-002,
-
BIOKONT CZ, kód na obalu: CZ-BIO-003.
Biopotraviny s původem v ČR jsou označeny tzv. biozebrou
Obr. 1
Biozebra
Alternativou k Českému označení biopotravin, jsou následující značení potravin pocházejících z Evropské unie: Tab. 3 Značení biopotravin napříč Evropou
Francie
Rakousko
Nizozemsko
Slovensko
Velká Británie
16
Německo
Podle Hradila (2001) jsou níže uvedeny argumenty pro biopotraviny: - jsou zdraví prospěšné, - při produkci nebylo použito agrochemikálií, při vlastní výrobě nebyly použity potravinářské chemikálie. Postupy, jež mohou mít negativní vliv na lidské zdraví (např. ozařování) jsou u biopotravin zakázány. Byl zjištěn nižší obsah dusičnanů oproti konvenčním produktům a vyšší obsah hořčíku a železa, - jsou chutné- to je zapříčiněno nižším obsahem vody, větším aroma a charakterističtější chutí, potvrzují to degustace provedené naslepo, - mají vyšší trvanlivost- to se týká především brambor a zeleniny na uskladnění, v důsledku nižšího obsahu vody a dusíku, - neobsahují genově manipulované organismy.
Následující faktory mají vliv na stanovení ceny biopotraviny: - více ruční práce (okopávání a pletí), - provoz menších zpracoven je oproti velkým továrnám dražší, - absence chemických přídavných látek, - kratší záruční lhůta, nekonzervovány chemicky (Hradil, 2001).
3.3 Způsoby tržního zhodnocení biopotravin V Evropě je 80 % nákupů bioprodukce realizováno prostřednictvím dlouhého obchodního řetězce. U evropských konzumentů biopotravin je nejpopulárnější kategorií ovoce a zelenina, následuje mléko a mléčné výrobky a maso. Jelikož v České republice jsou zastoupeny farmy rodinného typu, nabízí se zejména pro tento typ farem jako další forma zhodnocení produkce osobní prodej.
17
Osobní způsob prodeje se koná tváří v tvář, kupující i prodávající mohou reagovat na aktuální chování a ihned jsou zodpovězeny otázky z obou stran. V ČR se přímý prodej z farmy podílí na objemu trhu pouze pěti procenty. Převažuje totiž prodej zprostředkovaný. Prostřednictvím distribučních sítí (velkoobchod, maloobchod, obchodní řetězec) je prodáno více než 60% biopotravin. V bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy je prodáno přibližně 30 % produkce a 4% trhu jsou tvořena nezávislými prodejnami potravin. Zbývající procento představuje prodej přes internet a prodej v rámci klubů pro zájemce o zdravý životní styl (Moudrý a kol., 1994). 3.3.1
Přímý prodej
Ačkoliv se jedná o historicky starou obchodní metodu, která je světově rozšířená, v naší republice se znovuobjevuje až v posledním období. Omezení je zejména důsledek režimu, pod jehož vládou bylo tehdejší Československo před rokem 1989. Přímý prodej nesmí být zaměňován s podobnými obchodními praktikami, které s ním však nemají až tolik společného, jak se na první pohled zdá. Těmito způsoby prodeje jsou prodej pomocí telefonu, prodej na výstavě či veletrhu, televizní reklama a zásilkový prodej. Ani prodej stánkový nemůže v mnoha případech být nazván přímým prodejem. Je nutno rozlišit původ zboží, jelikož prodej přímý je založen na tom, že většina firem působících v tomto typu prodeje výrobky sama vyrábí a distribuuje. Jelikož dochází k osobnímu kontaktu mezi prodejcem a zákazníkem, lze jako výhodu shledat aktuální informace o nabídce, novinkách a o samotném zboží přímo od dodavatele. V případě nespokojenosti se zbožím je dosaženo maximální rychlosti ve vyřízení reklamace (Švestka, 2013). Asociace přímého prodeje uvádí, že v rámci přímého prodeje funguje nabídka spotřebitelům, jež jsou prodejci osobně známi nebo těm, jež mu byly doporučeny na základě pozitivních zkušeností stávajícími zákazníky. Přímý prodej vyžaduje relativně malé vstupní investice, je často provozován pouze jako vedlejší činnost k hlavnímu zaměstnání.
18
Dle Švestky (2013) je nutné, aby se obchodník při prodeji vyvaroval použití přímých i nepřímých donucovacích prostředků, aby byl obchod založen na dobrovolnosti. Od obchodníka je očekáváno plnění kompletního servisu, řešení veškerých proseb a dotazů. Zákazník tak získá produkty s ušetřením času a peněz. Rizika přímého prodeje: -
kritika přímého prodeje sdělovacími prostředky a regulační opatření
-
závislost na schopnosti prodejce si zboží sám přepravovat,
-
stálá klientela, v případě stěhování ztráta stávajících zákazníků,
-
výrobce nese všechna obchodní rizika i rizika spojená se ztrátami a poškozením zboží (Jakubíková, 2013),
-
nedodržení požadavků vyplývajících z platných legislativních předpisů (u syrového mléka např. riziko přenosu onemocnění jako je salmonela, staphylococcus aureus, klíšťová encefalitida).
Pokud zemědělec vezme v úvahu uvedená rizika, je přímý prodej vhodným způsobem, jak produkci ekofarmy zhodnotit. Pro zpracování produkce z ekofarem platí přísná legislativní pravidla nejen národní, ale také z evropské unie: -
Hygienický balíček EU- nařízení Rady (ES): č. 852/2004,853/2004, 854/2004 a 882/2004,
-
Veterinární zákon č. 166/1999 SB a navazující vyhlášky.
Prodej vlastní produkce mléka je možný třemi způsoby: -
prodej v mlékárně, kde bude mléko následně zpracováno,
-
ošetření a vlastní zpracování na mléčné výrobky, následuje prodej přímo v prodejně na statku,
-
přímý prodej syrového mléka a výrobků z něj zhotovených (Smetana, 2009).
19
V ČR byl prodej nepasterovaného mléka z důvodu nákazy TBC a brucelózou, zakázán od počátku padesátých let. Až od roku 1999 je možno mléko prodávat přímo v místě produkce konečnému spotřebiteli. Prodej je umožněn pouze se souhlasem krajské veterinární správy (s výjimkou ovčího a kobylího), současně však musí mléko splňovat kritéria, jež jsou určena předpisy Evropského společenství.
Veterinární a hygienické požadavky, které jsou na mléko kladeny: -
mléko musí pocházet ze zdravých zvířat,
-
zvířata nesmí vykazovat žádné příznaky nakažlivého onemocnění, které by mohlo být přeneseno na člověka,
-
mléko bylo získáno takovým způsobem, jenž dodržuje všechny hygienické požadavky stanovené zákonem,
-
přímý prodej musí být proveden v oddělené místnosti od stájí, ta musí být vybavena chladicím zařízením, na němž musí být viditelně uvedeno: „ Syrové mléko, převařit“,
-
pokud je mléko dodáváno do sběrného střediska, pak musí být místnost určená k prodeji oddělena od mléčnice,
-
syrové mléko musí být prodáno do 24 hodin od nadojení, zchlazené na 8° (Vyhláška MZe č. 289/2007).
Syrové a mlékárensky neošetřené mléko je možno prodávat pouze za těchto podmínek: -
mléko je z vlastního chovu,
-
je zpracováno nejvýše 100 l kozího mléka denně,
20
-
obchodní aktivity jsou směřovány pouze v rámci kraje nebo krajů sousedních, což plyne z charakteru přímého prodeje.
Tepelně
ošetřené
mléko
může
být
prodáváno
prostřednictvím
jiného
maloobchodního zařízení, avšak nadále platí, že musí být výrobek prodán konečnému spotřebiteli. I zde je nutno dodržet podmínku, že je prodej směřován pouze na místní trh (Smetana, 2009).
Prodej ze dvora Prodej ze dvora probíhá za denního provozu farmy a rozumí se tím prodej malého množství produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli. Prodej ze dvora nebo v maloobchodní prodejně může provozovat farma, která denně zpracovává nejvýše 500 l kravského mléka, 100 l kozího mléka, 50 l ovčího mléka. Množství dodávaného mléka a mléčných výrobků nesmí překračovat 35% zpracovaného mléka a 35% tímto podnikem vyrobených mléčných výrobků. Smysl provozovat tento způsob prodeje má pouze za podmínky, že bude veden celoročně (Drobníček, 2011).
Podklady, na jejichž základě je prodej ze dvora umožněn: -
zákon 166/1999 Sb.,
-
veterinární zákon § 27a,
-
vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.
Na webové stránce Ministerstva zemědělství (eagri.cz, 2015) je uvedeno, že ze dvora lze prodávat syrové mléko a syrovou smetanu- nesmí však být uvedeny do oběhu k přímé lidské spotřebě, výjimkou je prodej v místě výroby konečnému spotřebiteli, a to pouze v malých množstvích. Tzn. V množství, jež odpovídá
21
obvyklé denní potřebě mléka v domácnosti daného kupujícího. Mléko musí pocházet od zdravých zvířat z hospodářství prostého tuberkolózy a brucelózy (dle vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatření o předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů). Prodej prostřednictvím automatů Václavík (2008) uvádí, že za výhody tohoto prodeje lze považovat nepřítomnost prodávajícího a samoobsluha zákazníka, proto je ušetřeno na nákladech na těchto pracovnících. Automat se nemusí nacházet v místnosti a mléko v něm je uloženo v ideální teplotě a je tak zabráněno jakékoliv kontaminaci. Automat může být umístěn mimo objekt farmy a tím může být prodej mléka přístupnější zájemcům o mléko. Nevýhodou může být pořizovací cena. Automat je také nutné pravidelně čistit. Může se stát také cílem vandalů. Pokud je automat umístěn mimo farmu, je nutné vynaložit navíc náklady na dopravu, zde je také nutná častá kontrola poruchy automatu či nedostatku mléka. Stánkový prodej Můžeme se setkat s mnoha druhy stánkového prodeje. Sezónní produkty bývají prodávány na okrajích frekventovaných dopravních cest. Oblíbenou formou jsou farmářské trhy. Ty bývají součástí jarmarků a regionálních trhů a vyznačují se domáckou atmosférou. Ke koupi jsou zde výrobky přímo od zemědělců, čerstvé a kvalitní potraviny, často v bio-kvalitě, určené přímo konečnému spotřebiteli. Náklady na dopravu, balení a reklamu jsou minimální, proto jsou ceny za produkty zpravidla nižší než například v supermarketech. Oslovit zákazníky musí organizátor farmářského trhu. Negativy stánkového prodeje jsou: nabídka zboží nevyhovujícího hygienickým podmínkám a daňové úniky (Dvořáčková, 2011).
22
Rozvozová služba Václavík (2008) uvádí, že možným způsobem zhodnocení produkce ekofarmy je prodej prostřednictvím rozvozové služby, výrobky se tak dostanou přímo k odběrateli. Spolupráce s prověřenými distributory kvalitních farmářských potravin je předpokladem k úspěšnosti prodeje. Možná je i existence výdejních míst. Záleží na druhu zboží, jež je tímto způsobem prodáváno. Je možné zajistit prodej zboží poštou nebo osobním dodáním a to i v pravidelných intervalech. Nejčastěji dochází ke spolupráci několika různých farem s různou produkcí, která sortiment plní v takzvané bio-bedýnky. Objednaný balíček je placen dle předchozí domluvy. Tento způsob prodeje je limitovaný přepravními a především hygienickými podmínkami. Výhody pro zákazníky: - přístup k čerstvým, zdravým a regionálním plodinám, - osobní vztahy s certifikovanými „biopěstiteli“. Nevýhody pro zákazníky: -výběr obsahu je omezený, -pravidelný odběr. Výhody pro zemědělce -přímý kontakt se zákazníky a zpětná vazba, -kontrola nad kvalitou nabízených produktů, -prostor pro pěstování a nabídku méně známých druhů biopotravin, -finanční jistota, -maximalizace příjmu: produkce prodávána za maloobchodní ceny.
23
Nevýhody pro zemědělce -zajištění širokého spektra produktů, -omezené možnosti využití úspor z rozsahu, -potřeba skladovacích prostor (Václavík, 2008).
3.3.2
Zprostředkovaný prodej
Maloobchody V ČR existuje také řada maloobchodních zařízení specializovaných na prodej biopotravin. Jejich počet se pohybuje v řádech stovek prodejen. Ne všechny nabízejí pouze produkty ekologického zemědělství, může jít pouze o doplňkové zboží, které nabídku jistým způsobem oživí. Za nevýhodu lze považovat, že tyto prodejny jsou často zásobovány z velkoprodejen a přímo od místních zemědělců odkupují pouze malou část sortimentu (Moudry a kol., 2007). Velkoobchody Z hlediska úspory času je pro zákazníka a zájemce o bioprodukty nejvýhodnější formou nákup v super či hypermarketu. Zde jsou tlačeny ceny produktů co nejníže, proto je možnost sehnat zde bioprodukty levněji než skrze alternativní způsoby prodeje (Václavík, 2008). Je nutné si uvědomit, že zde dochází ke střetu globální nadnárodní produkce supermarketů a filozofie ekologie, jež upřednostňuje místní produkci. Velkoobchodníci mohou využívat vlastního značení bioprodukce. Tyto výrobky se vyznačují vysokou kvalitou (výjimkou může být ovoce a zelenina, u nichž nelze ovlivnit trvanlivost) a širokým výběrem (Moudry a kol. 2007).
24
3.4 Strategické plánování Strategické plánování se týká všech činností podniku, slouží k určení směrů vývoje a hledá způsoby, jak jich dosáhnout (Foret, 2013). Podnikání v zemědělství je nezastupitelné, avšak aby se zemědělec na trhu uplatnil, je potřeba být stále ve střehu a hledat nové způsoby zpeněžení výrobků, rozvíjet svou produkci a dostávat se do povědomí širšího okruhu spotřebitelů. Základními strategiemi podle Berkowitze (1997) v tomto oboru jsou: -
Strategie tržní penetrace: zemědělec má snahu zaujmout místo na trhu se svou stávající nabídkou, nejlépe s předstihem svých konkurentů,
-
Strategie rozvoje trhu: zemědělec hledá nové trhy pro svou stávající nabídku. Snaží se zaujmout nové zákazníky, nové možnosti spotřeby,
-
Strategie rozvoje produktů: zemědělec vyvíjí nové výrobky, které nabízí na stávajícím trhu. Může se jednat i o pouhé vylepšení produktu, například změnou odrůdy či plemene,
-
Strategie diverzifikace: zemědělec oslovuje nové zákazníky, na nových trzích s novým výrobkem.
„Marketing je založen na vztazích se zákazníky. Znamená uvědomělé, na trh orientované vedení firmy a organizace, kdy zákazník je do jisté míry alfou i omegou podnikatelského procesu.“ (Jakubíková, 2013). Kotler s Armstrongem (2004) poukazují na to, že marketing je založen na úsilí oslovit raději méně zákazníků, ale zato se soustředit na oslovení zákazníků, kteří přinášejí největší zisk. Hlavní marketingové cíle jsou: zisk, objem prodeje, podíl na trhu, ceny a propagace, k dosažení těchto cílů je nutno zvolit správnou strategii. Strategické plánování je zaměřeno do budoucnosti. Pomocí strategického plánu je určeno to, čeho má být dosaženo a jakými způsoby. Nutí, aby podnikatelé a manažeři firem zkoumali vnější i vnitřní prostředí firmy, partnery i konkurenci a zákazníky, ty současné i potenciální (Jakubíková, 2013). 25
Základem pro stanovení prosperity a především strategie firmy může být analýza SWOT. Jedná se o analýzu marketingového prostředí (trhu). Dle Kotlera (2001) správně vypracovaná analýza SWOT je komplexním hodnocením silných a slabých stránek podniku se zaměřením na příležitosti a hrozby. Prosperita firmy je určena její schopností uspokojovat potřeby zákazníků s přihlédnutím k síle konkurence na trhu. Avšak nejen rozpoznání příležitostí vede k úspěchu. Dalším faktorem je správné využití a uchopení této příležitosti. Proto je vhodné, aby se marketingové vedení rozhodlo, zda se zaměří na rozvíjení silných stránek, nebo na eliminaci svých slabých stránek. Jakubíková (2013) uvádí, že management či vedoucí projektu má při volbě strategie na výběr z následujících možností: MAX-MAX strategie - maximalizací silných stránek – maximalizovat příležitosti MIN-MAX strategie - minimalizací slabých stránek – maximalizovat příležitosti MAX-MIN strategie - maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby MIN-MIN strategie - minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby
26
4 Metodika Postup řešení závěrečné práce byl stanoven tak, aby byly získány základní informace o ekofarmě ZERLINĚ a příležitostech jejího rozvoje ve Zlínském kraji. V návaznosti na stanovené dílčí cíle probíhal postup v několika krocích. Teoretická část literární rešerše byla zpracována s cílem vymezit význam a překážky drobného podnikání se zaměřením na oblast ekologického zemědělství. Informace byly získány pomocí studia odborné literatury, metodou komparace dostupných poznatků a sekundárních informací. V práci jsou využity zdroje české i zahraniční odborné literatury uvedené v seznamu literatury a zdroje internetové, kdy bylo čerpáno z webových portálů s relevantními informacemi.
Praktická část zaměřená na navržení doporučení pro další rozvoj ekofarmy ZERLINY byla rozložena do dvou návazných analytických kroků: -
charakteristika
vybrané
ekofarmy
a
její
strategie.
Vzhledem
k
nedostupnosti informací bylo nutné využívat webové stránky farmy a konzultovat řešení s vedením farmy. Pomocí SWOT analýzy, která byla zpracována na základě poznatků ze sekundárních zdrojů uvedených v literární rešerši, identifikovat silné a slabé stránky společnosti a navrhnout vhodnou strategii k jejímu rozvoji, -
primární průzkum postojů a názorů spotřebitelů ve Zlínském kraji s cílem vymezit preference a zájem zákazníků o bio-potraviny a potraviny z kozího mléka. Na základě sesbíraných dat pak vyhodnotit, na jaký tip zákazníka by se mělo vedení a management farmy zaměřit.
27
4.1 Postup realizace primárního průzkumu spotřebitelské poptávky
Vzhledem k faktu, že pouze na základě sekundárních zdrojů informací nebylo možno formulovat doporučení pro rozvoj vybrané ekologické farmy zaměřené na chov koz, bylo nutné provést primární průzkum. K získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum, přesněji technika dotazníkového šetření, 4.1.1
Dotazník
Za základní soubor byl zvolen Zlínský kraj, v němž se vybraná farma ZERLINA nachází. Průzkum byl omezen na tento region z důvodu zaměření farmy na místní produkci. Úvodní text dotazníku měl dotazovaného zaujmout a probudit u něj zájem o vyplnění. V textu bylo zahrnuto oslovení respondentů, apel na vyplnění dotazníku, cíl dotazníkového šetření a doba, jež bude k vyplnění všech otázek potřebná.
Dotazník, který je součástí příloh této bakalářské práce, byl rozdělen na 4 části: 1. část – demografické a socioekonomické ukazatele (otázky 13–21) 2. část – postoj respondentů k bioprodukci a zájem o ni (otázka 1 a 2) 3. část – postoj respondentů k produkci z kozího mléka a zájem o ni (otázky 3, 7– 12) 4. část – znalost a zkušenosti s ekofarmou ZERLINOU a s konkurencí (otázky 4–6) 4.1.2
Druhy otázek
Foret (2013) uvádí, že k tomu, aby vyhodnocení dotazníku přineslo konkrétní výsledky, musí být otázky validní (ptát se skutečně na to, co potřebujeme zjistit), reliabilní (spolehlivé) a dotazující se musí vyvarovat sugestivitě otázek.
28
V dotazníku byly použity otázky uzavřené, otevřené i polootevřené. Otevřené otázky Otevřená otázka volná se v dotazníku objevuje u otázek číslo 4, 7, 12 a 21. Uzavřené otázky Uzavřené otázky jsou v dotazníku nejvíce zastoupeny. Alternativní a výběrové otázky byly použity u otázek číslo 1, 5, 8, 9, 10, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 a 20. Otázky s využitím škálování byly otázky s čísly 2, 3 a 11, tento škálovací postup (Likertova metoda) umožnil dotazovanému pružnější možnost výběru odpovědi. Respondent vyjadřuje svou míru souhlasu či nesouhlasu s uvedenými tvrzeními (Vlčková, 2010). V dotazníku byla použita 4 stupňová stupnice, u otázky 11 stupnice 5 stupňová. Polootevřené Polootevřené otázky se objevily u otázek číslo 6 a 7.
Filtrační byly otázky číslo 5 a 7, na základě odpovědi respondenta byly odkryty otázky doplňující nebo byly doplňující otázky přeskočeny a respondent byl odkázán na následující otázky.
4.1.3
Realizace dotazníkového šetření
Primární výzkum byl uskutečněn v měsíci únoru 2015 ve Zlínském kraji formou rozeslání dotazníku do e-mailových schránek, prostřednictvím webové stránky www.my-survio.com a také osobním dotazováním.
Celkově bylo rozdáno 205 dotazníků s tím, že návratnost byla 70,2%, tedy 144 navrácených dotazníků.
29
4.1.4
Statistické zpracování
Zpracování navrácených dotazníků proběhlo pomocí následujících statistických metod:
Absolutní a relativní rozdělení četností Absolutní četnost (ni) - počet hodnot v dané variantě Relativní četnost (pi) - podíl absolutní četnosti k celkovému počtu hodnot souboru. = Charakteristiky úrovně Aritmetický průměr (fiktivní hodnota, nemusí se v souboru vyskytovat)
4.1.5
-
je funkcí všech hodnot,
-
leží vždy mezi minimální a maximální hodnotou (Minařík, 2008).
Vyhodnocení výsledků
Výsledky primárního šetření byly zpracovány do tabulek a grafů, a následně došlo k jejich interpretaci. Pomocí SWOT analýzy a sekundárních informací s těmito výsledky byla odvozena doporučení pro další rozvoj ekofarmy v regionu.
30
5 Vlastní práce 5.1
Základní charakteristika činnosti ekofarmy ZERLINA
Tab. 4 Základní údaje o farmě ZERLINA
Obchodní firma:
ZERLINA s.r.o.
Sídlo společnosti:
Malá Tyršovka 375/7, Modřany, 143 00 Praha
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Základní kapitál:
200 000 Kč
Datum vzniku:
19.1.2007
Identifikační číslo:
27637883
Statistická klasifikace
živočišná výroba, chov ovcí a koz, pěstování
činností dle statistického úřadu ČR:
plodin jiných než trvalých
Zdroj: http://rejstrik-firem.kurzy.cz/27637883/zerlina-sro/
Obr. 2
Logo ekofarmy ZERLINA
Zdroj: webové stránky farmy
Farma ZERLINA je rodinná ekologická farma, která produkuje certifikované bioprodukty z kozího mléka. Obhospodařuje 45ha pozemků v obci Hážovice, v CHKO Beskydy ve Zlínském kraji.
31
5.2 Zlínský kraj
Obr. 3 Zlínský kraj Zdroj: spravnimapa.topograf.cz
Zlínský kraj vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a okresu Vsetín. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí. Obdělávání půdy je ve Zlínském kraji poměrně obtížné, jelikož terén je zde velmi svažitý. Půdní fond kraje zahrnuje 48,9 % zemědělské a 51,1 % nezemědělské půdy. V okrese Vsetín je podíl nezemědělské půdy výrazně vyšší (64,6 %), více než 80% této půdy tvoří lesy (czso.cz, 2014).
5.2.1
Chov koz ve Zlínském kraji
Údaje v této části práce vychází z údajů Českého statistického úřadu. Hlavními oblastmi ekologického zemědělství jsou méně příznivé horské a podhorské oblasti. Zlínský kraj se v počtu ekologických farem umístil na 4. místě (Za krajem Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským- údaje z roku 2011)
32
Tab. 5 Počet ekofarem v roce 2011 na území Zlínského kraje a ČR
Počet ekofarem
Výměra celkové
Výměra celkové
plochy v EZ (ha)
plochy v EZ (%)
Zlínský kraj
359
37 696,8
7,8
Celkem v ČR
3 920
482 984,4
100
Zdroj: Mze (údaje k 31. 12. daného roku)
Chov koz je v současné době ve všech krajích ČR málo rozšířen. V ČR jsou kozy chovány zejména v malých stádech. Většina podniků a hospodářství chová méně než 10 koz. Tab. 6 Počet koz v uvedených letech
Počet koz- ČR Počet koz -Zlínský kraj
2010 21 709 602
2011 23 263 927
2012 23 620 967
2013 24 042 940
2014 24 348 1030
Zdroj: Český statistický úřad
5.2.2
Předpokládaný vývoj
V ročence chovu ovcí a koz v ČR za rok 2013 je uvedeno, že pokud bude vývoj příznivý, pak nejspíše drobní chovatelé nadále budou produkovat kvalitní jedince s dobrým genetickým materiálem. Založit chov je co se týče počátečních nákladů poměrně levné. Hobby chovy se nejspíše budou rozšiřovat a budou pobírat dotace na agroturistiku. Velké společnosti se budou stabilizovat a zapojovat do obchodních řetězců. To vše je ale otázkou řádově desítky let, jelikož je potřeba oslovit velké množství nových spotřebitelů. Ve vhodných podmínkách se chov koz může stát i hlavním zdrojem příjmu ekologicky hospodařícího podniku (Fantová, 2012)
33
5.3 Strategie ekofarmy ZERLINA
Ekofarma ZERLINA se zaměřuje na chov tradičního českého plemene- koza hnědá krátkosrstá. Plemeno je zařazeno do genofondu České republiky. Zvířata se skvěle přizpůsobují podhorským podmínkám, vykazují vysokou dojivost a dobrou chuť mléka. To jsou spolu se správným tvarem vemene, těla a vysokou plodností hlavní požadavky na kozy určené k produkci mléka. (Späth, 1996)
Obr. 4
Koza hnědá krátkosrstá (zdroj: vlastní fotografie)
Tab. 7: Účetní odhad hodnoty stáda
Druh zvířat (plemeno)
Kusy
Účetní odhad hodnoty stáda (Kč)
Kozy (hnědé krátkosrsté)
50
75 000
Ovce
25
50 000
Zdroj: vlastní zpracování na základě expertních odhadů majitelky ekofarmy ZERLINA
34
Chov národního plemene a zapojení do kontroly užitkovosti, umožňuje čerpání dotací. Další využívanou podporou jsou dotace na ekologické zemědělství- postupy šetrné k životnímu prostředí a dotace na ošetřování travních porostů. Dotace, které farma využívá, pokryjí 23 % celkových nákladů. Absolutní částky jsou uvedeny v tabulce č. 8.
Tab. 8 Náklady a příjmy farmy
Náklady
Částka (Kč)
Roční investiční náklady
Příjmy
300 000 Příjmy z produkce
Částka (Kč) 1 250 000
Provozní náklady
1 800 000 Příjmy z dotací
500 000
Celkové náklady
2 100 000 Celkové příjmy
1 750 000
Zdroj: hrubý odhad na základě expertních odhadů majitele ekofarmy ZERLINA
Farma ZERLINA investovala do rozšíření faremního obchodu, který se nachází přímo v areálu. V současnosti investuje do výstavby nových budov v areálu farmy, které budou sloužit ke zpracování kozího mléka. Cílem je dosažení soběstačnosti ve všech fázích produkce.
5.3.1
Produktové portfolio
Pro přiblížení produktového portfolia ekofarmy ZERLINY byla zpracována následující tabulka č. 9. Produkty jsou rozděleny na výrobky z kozího mléka, masa a ostatní produkty. Cílem ekofarmy je vyvarovat se při výrobě použití chemických přípravků.
35
Tab. 9 Produktové portfolio
Produkt
Mléko (vše v biokvalitě)
Maso a prodej jatečných zvířat
Ostatní Celkem
Tržby (Kč)
Kozí mléko (i pasterované) Kozí sýr čerstvý Kozí sýr polotvrdý Kozí sýr zrající Kozí jogurt Kozí tvaroh Kozí syrovátka Kozí brynza
Podíl na celkových tržbách v %
1 050 000
84
50 000
4
150 000
12
1 250 000
100
Uzenářské výrobky Jatečná zvířata Seno Ubytování na farmě Exkurze x
Zdroj: webové stránky farmy
Nabídka výrobků z kozího mléka je omezena sezónností tohoto způsobu produkce. V závislosti na březosti a následné laktaci koz jsou čerstvé produkty zpracovávány v průběhu dubna až října. Dlouhozrající sýry vyžadují delší zpracování a nepodléhají rychlé zkáze, proto je jejich prodej umožněn i v zimním období. Strategickým cílem ekofarmy je zajistit vyšší tržby v zimním období. Vzhledem k omezené možnosti rozvoje produktového portfolia si farma vymezila následující cíl: specializace na ekoagroturistické aktivity s důrazem na zachování regionálních řemeslných tradic.
36
5.3.2
Způsoby prodeje
V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny formy přímého prodeje, které ekofarma využívá. Tab. 10 Způsoby přímého prodeje využívány ekofarmou ZERLINA
Způsob přímého prodeje
Podíl na celkových tržbách
Prodej ze dvora
85%
Účast na farmářských trzích
5%
Rozvozová služba
10%
Zdroj: vlastní zpracování na základě expertních odhadů majitele ekofarmy
V prostorách farmy funguje faremní obchod, který je zpřístupněn při exkurzích a v předem stanovených časových intervalech v průběhu týdne. Nabízeny jsou zde nejen výrobky z faremní produkce, ale také sortiment od spolupracujících firem z regionu Valašsko. V průběhu roku se farma v závislosti na časových možnostech farmáře zúčastňuje okolních farmářských trhů (ve městech Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm). Farma ZERLINA spolupracuje s rozvozovou službou FARMA-OBCHOD, jež má k dispozici více než 30 výdejních míst v kraji a možnost rozvozu přímo na adresu spotřebitele. Strategickým cílem je dosáhnout vyššího obratu touto formou přímého prodeje.
37
5.4 Výsledky průzkumu názorů a postojů obyvatel Zlínského kraje Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na průzkum postojů a názorů spotřebitelů s bydlištěm ve Zlínském kraji s cílem vymezit zájem a možnosti tržního zhodnocení produkce ekofarmy. 5.4.1
Demografické a socioekonomické ukazatele
Z tabulky č. 11 lze vyčíst, že výběrový soubor (n=144) se v relativním vyjádření přiblížil souboru základnímu (n=589 030), kdy data o počtu obyvatel a jejich věku byla čerpána z webových stránek ČSÚ. Tab. 11 Porovnání sociodemografických ukazatelů výběrového souboru se souborem základním Sociodemografické ukazatele
Vyběrový soubor n=144
Absolutní četnost
Základní soubor n = 589 030
Relativní Absolutní četnost
Relativní četnost
četnost
Žena
81
0,56
301069
0,51
Muž
63
0,44
287961
0,49
do 24 let
41
25- 34 let
19
35- 44 let
19
45- 54 let
17
55- 64 let
21
65 a více let
27
154 338 0,28
0,26 85 267
0,13
0,14 89 147
0,13
0,15 79072
0,12
0,13 82 336
0,15 0,19
Zdroj: výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011
38
0,14 98 870
0,17
Výběrový soubor tvoří převážně ženy (56 %), a to počtem 81 osob. Tato relativní hodnota se příliš neliší od základního vzorku všech obyvatel Zlínského kraje, zde jsou zastoupeny ženy 51 %. Odpovědi respondentů na otázku týkající se jejich bydliště, byly roztřízeny dle okresů, které dříve spadaly pod Zlínský kraj. Nejvíce dotazovaných (32%) pocházelo z okresu Zlín. Nejméně respondentů (19%) uvedlo jako své bydliště obec spadající do okresu Kroměříž. Co se týče vzdělání, největší zastoupení ve výběrovém souboru měli respondenti, kteří absolvovali střední školu s maturitou (38%). Nejméně zastoupeni byli respondenti pouze s ukončeným či neukončeným základním vzděláním (13%). Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí znázorňuje graf č. 1.
Graf 1 Vzdělání respondentů (n=144)
Domácnosti respondentů se nejčastěji skládají ze 2 osob (celkem 41%). Nejméně byly zastoupeny jednočlenné domácnosti.
39
Socioekonomické ukazatele výběrového souboru. Celkem 22% z celkového počtu 144 respondentů tvoří důchodci. Studenti jsou zastoupeni 20%.
Graf 2 Ekonomická aktivita (n=144)
Nákup biopotravin, které mohou být v některých případech dražší než produkty z konvenčního zemědělství, je ovlivněn také příjmem domácnosti. V následujících dvou grafech jsou respondenti rozděleni dle čistého měsíčního příjmu domácností a průměrných měsíčních výdajů na potraviny. Nejčastější zastoupení ve výběrovém souboru měly domácnosti s příjmem od 22 001 Kč do 30 000 Kč.
40
Graf 3 Čistý měsíční příjem domácnosti (n=144)
Respondenti s vyšším měsíčním příjmem domácnosti mají dle výsledků dotazníkového šetření vyšší průměrné měsíční výdaje za potraviny. Nejvíce respondentů (40 %) utratí v rámci domácnosti za potraviny měsíčně částku v rozmezí od 4 001 Kč až 8000 a tuto skupinu tvoří z 85% respondenti s čistým měsíčním příjmem domácnosti v rozmezí od 20 001Kč do 30 000Kč.
Graf 4 Průměrné měsíční výdaje domácností za potraviny
41
5.4.2
Postoj respondentů k bioprodukci a zájem o ni
Otázka číslo 1 zjišťovala, zda respondenti při nákupu potravin dávají přednost biopotravinám. 74% respondentů odpovědělo, že většinou bio-produktům přednost nedávají. 22% dotazovaných uvedlo, že většinou nakoupí bio-produkty. Pouze 2% tyto produkty upřednostní vždy. Nejčastěji nakupují bioprodukci ženy (68%) ve věku 35- 44 let se středoškolským vzděláním. Největší zájem o bioprodukci projevili respondenti ze skupiny úředníci a nemanuálně pracující.
Z jejich
celkového počtu 21 respondentů uvedlo 76% z nich, že většinou dávají přednost nákupu biopotravin před konvenčními potravinami. Odpovědi respondentů na otázku „Dáváte přednost bioproduktům při nákupu potravin?“ zobrazuje graf č. 5.
Graf 5 Upřednostnění biopotravin při nákupu (n=144)
V otázce č. 2 byli respondenti požádání, aby uvedli svou míru souhlasu se čtyřmi tvrzeními, týkajícími se bio-produkce. Vybrat si mohli ze čtyřstupňové škály, kdy 1 znamenala naprostý souhlas, a 4 naprostý nesouhlas s tvrzením. Velká část (96%) respondentů uvedla, že souhlasí s tvrzením, že Bio-produkty jsou kvalitnější než běžné produkty. Nejčastěji souhlasí ženy 75% (61) s čistým měsíčním příjmem domácnosti 30 001 – 40 000 Kč. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 6.
42
Graf 6
Postoj ke kvalitě bio-produkce (n=144)
Téměř 67% (97) respondentů uvedlo, že spíše nesouhlasí s tvrzením, že jsou ochotni nakoupit bioprodukty za vyšší cenu než konvenční produkty. 16% (11) z nich uvedlo, že rozhodně nesouhlasí s tímto tvrzením. Mezi těmito respondenty byli z 55% muži a z 45% ženy. 100% (4) respondentů s měsíčními výdaji domácnosti za potraviny v rozmezí 16 001- 20 000 Kč se přiklonilo k odpovědi, že je ochotno za bioprodukci zaplatit vyšší cenu, mezi nimi bylo 75% žen s vysokoškolským vzděláním.
Graf 7 Ochota nakupovat bioprodukty za vyšší cenu (n=144)
43
Pro 66% (95) respondentů je důležitý osobní kontakt s prodejcem potravin. Souhlasily spíše ženy, k odpovědím naprosto souhlasím nebo spíše souhlasím, se přiklonilo 54% (51) žen a 46% (44) mužů.
5.4.3
Postoj respondentů k produkci z kozího mléka a zájem o ni
Na základě filtrační otázky číslo 7 byli respondenti rozděleni na ty se zájmem o produkty z farmy, jež se zaměřuje na chov koz a na ty, kteří o tento sortiment zájem nemají. O produkty z kozího mléka projevilo zájem 60% dotazovaných. Vyšší zájem než muži měly ženy 59% (51), nejčastěji ve věku 25- 34 let s čistým měsíčním příjmem domácnosti 30 001- 40 000 Kč, které žijí v 3-4 členné domácnosti. Doplňující otevřenou otázkou bylo proč respondent o produkty zájem má/nemá. Důvod zájmu: -
výrobky jsou chuťově zajímavé a zdravé (uvedlo 7 respondentů),
-
mám alergii na kravské mléko, s kozím mlékem problémy nemám (uvedli 4 respondenti),
-
zájem by byl, ale neznám žádného dodavatele těchto produktů (uvedli 4 respondenti),
-
mám zájem pouze o sýry (uvedl 1 respondent),
-
výrobky mi chutnají- jsou dobře stravitelné ((uvedli 2 respondenti),
-
"kozí" kosmetika mi zabírala proti kožním onemocněním ((uvedli 3 respondenti),
-
oceňuji kosmetiku jako přírodní produkt bez alergenů (uvedl 1 respondent),
-
je to příjemná změna ((uvedlo 5 respondentů).
44
Důvod nezájmu: -
nemám zkušenost s výrobky z kozího mléka (uvedlo 7 respondentů)
-
jako dítě jsem z kozího mléka měla zdravotní problémy (uvedl 1 respondent)
-
produkty , co jsem zkusila měly charakteristický kozí zápach i chuť (uvedli 4 respondenti)
-
nemám zájem, upřednostňuji kravské mléko ((uvedli 2 respondenti)
S tvrzením, že produkty s kozího mléka mají nepříjemnou vůni a chuť, souhlasilo 20% respondentů, nejčastěji, a to z 62%, mezi nimi byli respondenti v důchodovém věku 65 let a více, kteří měli středoškolské vzdělání.
Graf 8
Produkty z kozího mléka a jejich vůně a chuť (n=144)
Z dotazovaných se 70% přiklonilo k souhlasu s tím, že upřednostňují produkty z ekologických chovů koz. Souhlasili především ženy 21%, které nakupují výrobky z kozího mléka jedenkrát měsíčně. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 9.
45
Graf 9
Upřednostnění produktů z ekologických chovů koz (n=144)
Na balení produktů z kozího mléka záleží 39 % respondentů. Mezi těmi, kteří vyjádřili souhlas s tvrzením, byli nejčastěji muži 65%, ve věku 45-54 let s vysokoškolským vzděláním. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č. 10.
Graf 10
Balení produktů z kozího mléka (n=144)
46
Z celkového počtu respondentů se zájmem o výrobky z kozího mléka pouze 6% nakupuje výrobky častěji než jedenkrát týdně. Jedenkrát měsíčně nakupuje 39% dotázaných a nejčastěji jsou to ženy s vysokoškolským vzděláním ve věku 25-34 let s čistým měsíčním příjmem domácnosti 40 001- 50 000 Kč. Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí znázorňuje graf č. 13.
Graf 11
Četnost nákupu výrobků z kozího mléka (n=87)
Nejvíce respondentů 76% (66) uvedlo, že preferuje nákup výrobků z kozího mléka na farmářském trhu, pouze 3,5 % (3) dotazovaných by tyto výrobky kupovalo nejraději v super/hypermarketu. Zájem o nákup na farmářském trhu má 60% žen a největší zájem o tento způsob nákupu mají respondenti ve věku 35- 44 let se středoškolským vzděláním.
47
Graf 12 Preferovaná místa nákupu výrobků z kozího mléka (n=87)
Téměř 75% respondentů je ochotno pro produkt cestovat pouze v místě svého bydliště nebo do vzdálenosti 10 kilometrů. Vzdálenost delší než 20 kilometrů je ochotno překonat pouze 9% respondentů, mezi nimiž jsou nejvíce zastoupeni muži, 9% z celkového poštu dotazovaných, se středoškolským vzděláním a s průměrnými měsíčními výdaji domácnosti na potraviny 8 001- 12 000 Kč.
Graf 13 Ochota pro produkt cestovat (n=87)
48
Na základě další otázky bylo zjišťováno, o jaké produkty z farmy se zaměřením na chov koz je největší zájem. Největší zájem mají respondenti (72%) o čerstvé kozí sýry, méně pak (66%) o sýry dlouhozrající. Naopak nejmenší zájem projevili dotazovaní o syrovátku (13%) a kozí maso (9%). Zájem o kozí sýry byl projeven spíše ze strany žen 62%, ve věku 25- 34 a ve věku 35-44 let se středoškolským vzděláním. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce č. 12. Tab. 12
Produkty z kozího mléka a zájem o tyto produkty
Produkt
Počet respondentů se zájmem o daný produkt (n=87) Absolutní hodnoty
%
Kozí sýry (čerstvé)
63
72
Kozí sýry (dlouho zrající)
58
66
Kozí mléko a smetana
28
32
Kosmetika z kozího mléka
25
28
Kozí maso
11
13
Syrovátka z kozího mléka
8
9
Zdroj:
vlastní zpracování na základě vyhodnocení dotazníkového šetření
V otevřené otázce, která uzavírala sektor otázek o produktech z kozího mléka, mohli respondenti navrhovat vlastní doporučení ekofarmě zaměřené na chov koz z pohledu zákazníka. Téměř 47% dotazovaných uvedlo, že se k dané problematice nemohou nebo nechtějí vyjádřit. Nejvíce respondenti doporučovali, aby farma zkvalitnila svou propagaci.
49
Nejčastěji navržená doporučení: -
zavést návštěvní dny (4 respondenti),
-
zvětšit propagaci (12 respondentů),
-
více experimentů s produkty (2 respondenti),
-
častější návštěvy farmářských trhů (4 respondenti),
-
možnost podívat se na zvířata (2 respondenti),
-
zvětšení nabídky sortimentu (6 respondentů),
-
realizovat ochutnávky (6 respondentů),
-
propagační letáky a jejich roznos (2 respondenti),
-
informace o farmě, reklama na internetu (3 respondenti),
-
celkově zvýšit přehled o farmách ve Zlínském kraji (4 respondenti),
-
účinnější koncepce obchodní a výrobní politiky firmy (1 respondent).
5.4.4
Znalost a zkušenosti s ekofarmou ZERLINOU a s konkurencí Za účelem vymezení konkurenčního prostředí ekofarmy ZERLINY v daném
regionu, byla položena otevřená otázka, zda respondet ve svém okolí zná nějakou ekologickou farmu. 32% respondentů mělo povědomí o farmách ve svém okolí. Nejčastěji to byly ženy ve věku 25-34 let. Celkem 68% dotazovaných o žádné ekologické farmě ve svém okolí neslyšelo. Jmenovány byly farmy: -
Ekologická farma Lípa u Zlína (13 respondentů),
-
Kozí farma na Lukově (není ekologická) (5 respondentů),
-
Farma Kelníky (1 respondent),
-
Biofarma- Juré v Lužkovicích (12 respondentů),
Dalších 15 respondentů uvedlo, že o nějaké farmě ví, ale nezná její název.
50
Na otázku, zda respondenti znají ekofarmu ZERLINA 83% (120) respondentů uvedlo, že o farmě nikdy neslyšeli, 17% (24) dotazovaných farmu znalo. Z těchto 24 respondentů 80% na farmě nakoupilo. Pouze 4% respondentů uvedlo, že s nákupem nebyli spokojeni a to kvůli vyšší ceně výrobku.
51
6 Diskuze Drobné podnikání na venkově pozitivně působí na udržení života v malých obcích, má vliv na osídlení a podílí se na rychlejším rozvoji regionu. Důraz je kladen na udržení tradičních řemesel a produkci kvalitních potravin. Ekologické zemědělství jako forma podnikání je v souladu s udržitelným rozvojem regionu. EZ je založeno na biotických procesech, zákonitě je zde vyšší náročnost na práci a to přispívá ke snížení nezaměstnanosti. Za přínosy ekologického zemědělství se zaměřením na chov koz je využití travních porostů, zemědělská rozmanitost, péče o krajinu, rozvoj agroturistiky, rozvoj řemesel jako je rukavičkářství a další kožedělné činnosti. Primárním přínosem je produkce biopotravin, která přispívá k soběstačnosti regionu v dané oblasti. Základními produkty jsou mléko, maso, kůže a srst, avšak poslední dvě jmenované položky v menším množství. Od pradávna je kozí mléko uplatňováno jako náhrada při alergiích na laktózu obsaženou v kravském mléce. Kozí mléko je doporučováno také při zažívacích potížích a atopických ekzémech. Samotné kozí a kůzlečí maso má vynikající chuť a je téměř bez cholesterolu. Sekundárním produktem jsou kůzlata, jejichž narození je nutné pro spuštění laktace kozy. Mladé kozičky jsou přirozeným způsobem rozšíření chovu. Na stádo 20 koz připadá jeden plemenný kozel, většina mladých kozlů je určena ke konzumaci. Celková spotřeba skopového, jehněčího a kozího masa na jednoho obyvatele u nás činí asi 0,18 kg na rok, v zemích EU – 15 je to 3,4 kg. (czso.cz, 2014) Co se týče ČR, nejvíce jsou kozy chovány ve Středočeském, Jihočeském a Libereckém kraji, naopak nejméně koz je chováno v Olomouckém a právě ve Zlínském kraji, kde bylo evidováno v roce 2014 1030 koz. Početní stavy jsou však pouze odhady, jelikož významný počet zvířat se neeviduje a jsou součástí černých chovů, u nichž je porušen zákon o šlechtění a plemenitbě (zootechnika.cz, 2014).
52
Za
poslední
dvacetiletí
došlo
k významným
změnám.
V první
polovině
devadesátých let došlo k nárůstu počtu chovaných koz. Významným aspektem byl vstup větších chovatelů na trh. Vzhledem ke stále větší poptávce po zdravých a kvalitních potravinách (nejen s certifikací bio) se postupně rozšiřuje nabídka kozích produktů do potravinářské sítě. Chovatelskou základnu však nadále představují majitelé do 3 kusů koz. Většinou je mléko zpracováváno pro vlastní potřebu, pokud vůbec (Šarapatka, 2006). Hlavní výsledky primárního průzkumu Zpráva z průzkumu agentury Median mapující problematiku nakupování biopotravin v ČR interpretuje, že se biopotraviny nakupují především v domácnostech žen středního věku, nejméně často v domácnostech starších mužů. Dotazníkové šetření provedené ve Zlínském kraji ukazuje, že ženy jsou zastoupeny 68%, nejčastěji jsou ve věku 35-44 let a mají středoškolské vzdělání. Ženy s čistým měsíčním příjmem domácnosti v rozmezí 30 001 – 40 000 Kč nejčastěji souhlasily, že bioprodukty jsou kvalitnější než ostatní produkty. Ženy také častěji než muži uváděli, že osobní kontakt s prodejcem biopotravin je pro ně důležitý. Vyšší zájem žen (59%) o bioprodukci se projevil také u výrobků z kozího mléka. Nejčastěji to byly ženy ve věku 25-34 let s čistým měsíčním příjmem domácnosti 30 001- 40 000 Kč, které žijí v 3-4 členné domácnosti. Tuto věkovou skupinu zastupují matky s dětmi, u nichž se v posledních letech zvyšuje poptávka po potravinách v biokvalitě (Kalafutová, 2014). Téměř 67% (97) respondentů uvedlo, že nejsou ochotni nakoupit bioprodukty za vyšší cenu než konvenční produkty. Respondenti, kteří nesouhlasili s připlacením vyšší ceny, byli z 55% muži a z 45% ženy. K odpovědi, že jsou ochotni připlatit, se přiklonili dotazovaní s relativně vyššími měsíčními výdaji na potraviny 16 001-
53
20 000 Kč. Dle závěrečné zprávy z výzkumu pro Ogilvy & Mather (říjen 2010), je nejčastějším důvodem, proč respondenti nekupují bioprodukci, vysoká cena. Zpráva z průzkumu agentury Median uvádí jako nejčastější místem nákupu biopotravin super/hypermarkety a farmářské trhy. V průzkumu provedeného ve Zlínském kraji respondenti nejčastěji uváděli, že preferují nákup výrobků z kozího mléka na farmářském trhu, ale pouze 3,5% dotazovaných by tyto výrobky kupovalo nejraději v super/hypermarketu. Dotazovaní preferují nákup v místě svého bydliště. Dále než 20 kilometrů od svého bydliště je ochotno cestovat pouze 9% z celkového souboru respondentů a nejčastěji jsou to muži s průměrnými měsíčními výdaji domácnosti na potraviny 8001- 12000 Kč. Na základě závěrečné zprávy z průzkumu pro Ogilvy & Mather bylo zjištěno, že 23% respondentů zná ve svém okolí nějakou biofarmu. Primární průzkum ve Zlínském kraji ukázal vyšší informovanost respondentů o biofarmách v okolí, 32% dotázaných biofarmu ve svém okolí zná. Znalost ekofarmy ZERLINA v regionu je poměrně malá, pouze 17% z dotazovaných má o farmě povědomí. 80% těchto respondentů na farmě nakoupilo a 96% bylo s nákupem spokojeno. Zbývající respondenti 4% uvedli, že s nákupem nebyli spokojeni a to kvůli vyšší ceně výrobku. To že by osoby s větším příjmem kupovali více produktů z kozího mléka, se však nepotvrdilo. Respondenti ve věku 65 let a více, se středoškolským vzděláním patřili mezi skupinu dotazovaných, která produkty z kozího mléka nemá v oblibě z důvodu nepříjemné chuti a vůně. To byl nejčastěji uváděný důvod nezájmu o tyto produkty. Jedenkrát měsíčně nakupuje výrobky z kozího mléka 39% dotázaných a nejčastěji jsou to ženy s vysokoškolským vzděláním ve věku 25-34 let s vyššími měsíčními příjmy na domácnost.
54
Ekologickou formu chovu koz upřednostňuje před konvenčním chovem 70% respondentů, mezi nimi byli především ženy, které výrobky z kozího mléka nakupují jedenkrát měsíčně. Na balení produktů záleží především můžům ve věku 45-54 let s vysokoškolským vzděláním. Z průzkumu vyplývá, že ze zájemců o výrobky z kozího mléka je nakupuje pouze 6% častěji než jedenkrát týdně. Nejvyšší zájem respondenti projevili o čerstvé kozí sýry, o sýry dlouhozrající a poté následovalo kozí mléko a smetana. Naopak nejmenší zájem projevili o syrovátku a kozí maso. Důvodem zájmu o tyto produkty je, že respondenti oceňují chuť výrobků z kozího mléka a myslí si, že jsou chutné a zdravé. Respondenti také uváděli, že dávají přednost kozímu mléku před kravským z důvodu alergie. Jako nejčastější doporučení ekofarmě z pohledu zákazníka respondenti uvedli, aby se farma více zaměřila na propagaci, zpřístupnila své prostory veřejnosti a účastnila se farmářských trhů.
55
Vnitřní prostředí
SWOT analýza Pomocné k dosažení cíle
Škodlivé k dosažení cíle
Silné stránky
Slabé stránky
- produkce kvalitních a chutných potravin
- výrobky podléhající rychlé zkáze
- prodej formou přímého prodeje
- omezený sortiment
- autentičnost
- nezájem o kozí maso
- zvyšování zaměstnanosti
- poměrně vysoké prodejní ceny
- design obalů
- malá propagace
- aktualizace webových stránek
- omezená základna zákazníků
Příležitosti
Hrozby
- větší poptávka po bioprodukci
- závislost na počasí a přírodních podmínkách
Vnější prostředí
- rozvoj faremního obchodu - zájem o regionální a řemeslné výrobky
- odbyt převážně v okolí
- rozvoj agroturistiky
- přibývající množství ekologických
- podpora propagace regionální produkce
- sezónnost produkce
farmářů
státem
- byrokratické překážky
- doprovodný program- exkurze
- pozdní odhalení nemocí
- vysoký rekreační potenciál
(encefalitida)
Vzhledem k výsledkům SWOT analýzy by bylo vhodné, aby farma ZERLINA využila strategie MIN-MAX - minimalizací slabých stránek – maximalizovat příležitosti
56
Vývoj sortimentu by měl směřovat k tomu, aby zákazník důvěřoval, že kupuje to nejlepší zboží, jež se v dané kategorii koupit dá. Dbát na to, aby v nabídce byly zastoupeny všechny produkty, o které je dle primárního průzkumu největší zájemkozí sýry čerstvé, kozí sýry dlouhozrající, kozí mléko a smetana a kosmetika z kozího mléka. Využít produkty, které jsou před expirací, jako ochutnávky na farmářských trzích i přímo na farmě při faremních exkurzích. Neprodané výrobky s krátkou trvanlivostí nabídnou před expirací se slevou přímo na farmě nebo na farmářském trhu. 76% dotazovaných uvedlo, že by výrobky kozího mléka nejraději nakupovali na farmářském trhu. Účast na farmářských trzích přispěje k propagaci farmy. Bude vhodné zaměřit se na rozšíření nabídky rozvozové služby, s přihlédnutím k výsledkům průzkumu, že pouze 9% respondentů je ochotno pro nákup produktu překonat delší vzdálenost než 20 kilometrů. Přímý prodej prostřednictvím rozvozové služby je tedy vhodnou alternativou. Zkvalitnit materiál plemenných jedinců kozy hnědé krátkosrsté v chovu a vyřadit ze stáda zvířata s nízkou dojivostí. Narozená kůzlata využít k prodeji kvalitních plemenných zvířat hobbychovatelům nebo ekologickým chovatelům koz, kteří chovného jedince využijí pro obnovu genetického materiálu svého stáda. S využitím zpracovatelských kapacit (biojatka) zavést výrobky jako vykostěné masné partie, porcované kořeněné maso, podle Bucka (2008) může kozí maso získat větší uplatnění v uzenářských výrobcích, nejhodnotnější částí je kýta. Propagovat kůzlečí maso jako ekologický produkt. Omezení portfolia výrobků z kozího mléka kompenzovat přidruženými aktivitami spojenými s fungováním farmy. Z průzkumu vyplývá vysoký zájem o exkurze a ekoagroturistické aktivity. Rozšířit nabídku možnosti podílet se na ošetřování a krmení zvířat (oslovit školky a základní školy ve Zlínském kraji s nabídkou exkurze).
57
V zimním období, kdy je produkce omezena kvůli březosti koz, se zaměřit na doprovodný program spojený s Vánocemi, nabízet ve faremním obchodě rozšířenou nabídku řemeslných výrobků. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že postoj k bioproduktům z kozího mléka je pozitivní, 60% respondentů má zájem o tuto produkci, avšak ne všichni mají dostačující informace o biofarmách v okolí. Pro oslovení těchto potenciálních zákazníků a pro podporu návštěvnosti lze využít místní informační centra a cestovní kanceláře. Zde může být farma prezentována jako místo aktivního odpočinku s ochutnávkou a možností nákupu regionální produkce. Nabídnout spolupráci studentům, kteří mohou na farmě vykonat školní praxi. Účastnit se regionálních soutěží- Biopotravina roku, Farma roku, Nejlepší ekologický zemědělec roku a tím budovat značku ZERLINA s účelem zvýšit povědomí potenciálních zákazníků v regionu o biofarmě. Z analýzy konkurenčního prostředí vyplývá, že ekologických farem se zaměřením na chov koz je ve Zlínském kraji poměrně málo, proto bude vhodná strategie spíše s těmito farmami spolupracovat, než s nimi vést konkurenční boj. Docílí se tak účelné reklamy a farma se dostane do povědomí většího okruhu možných zákazníků. Díky pozitivnímu přístupu k zákazníkům, který spočívá v kvalitě nabízených produktů, má farma ZERLINA vysoký potenciál vybudovat si v regionu dobrou pověst a rozšířit základnu pravidelných odběratelů produktů. K rozšíření zákaznické základny bude vhodné zaměřit se na skupinu zákazníků, kteří mají největší zájem o produkci z kozího mléka. Podle výsledků primárního šetření do této skupiny patří ženy ve věku 25-34 let s čistým měsíčním příjmem domácnosti 30 001- 40 000 Kč, které žijí v 3-4 členné domácnosti. Tyto ženy reprezentují matky s dětmi, proto by v nabídce měli být zařazeny výrobky pro děti (například jogurty ochucené bioovocem z jiné biofarmy).
58
7 Závěr Cílem této práce bylo posoudit možnosti tržního zhodnocení produkce ekologické farmy a navrhnout doporučení pro její další rozvoj. U spotřebitelů dochází ke zvyšování poptávky po produktech z kozího mléka, především z důvodu přiklonění k ekologičtějšímu způsobu života a stále většího zájmu o kvalitní, zdraví prospěšné potraviny. Ekofarmy s chovem koz mají všestrannou užitkovost a plní nejen funkci produkční, ale i mimoprodukční (eliminují plevele, udržují krajinu). Této funkce se využívá především v hůře přístupných oblastech, těmi jsou například horské pastviny. Je to celospolečensky prospěšná činnost a je tedy podporována dotacemi z národních zásob ale také z unijních prostředků. Praktikovány jsou především extenzivní způsoby pastvy, kde je minimalizace vstupů a zásahů do přirozeného chování stáda a jeho jedinců (Šarapatka, 2006). Vybraná farma ZERLINA obhospodařuje 45ha pozemků v CHKO Beskydy, z nichž v rámci ekologického koloběhu získává krmivo. Jedná se o rodinnou ekologickou farmu, která produkuje certifikované bioprodukty z kozího mléka. Z primárního průzkumu provedeného ve Zlínském kraji vyplývá, že pro další rozvoj ekofarmy bude vhodné zaměřit se na zákazníky s největším zájmem o bioprodukci. Těmi jsou ženy ve středním věku, s čistým měsíčním příjmem domácnosti v rozmezí 30 001 – 40 000 Kč, které nejčastěji souhlasily, že bioprodukty jsou kvalitnější než ostatní produkty. Vyšší zájem žen (59%) o bioprodukci se projevil také u výrobků z kozího mléka. Nejčastěji to byly ženy ve věku 25-34 let s čistým měsíčním příjmem domácnosti 30 001- 40 000 Kč, které žijí v 3-4 členné domácnosti. Respondenti uváděli, že dávají přednost bioprodukci z důvodu alergií. Proto bude vhodné prezentovat výrobky z kozího mléka jako vhodnou alternativu kravského mléka.
59
Na základě průzkumu bylo zjištěno, že největší zájem je o čerstvé kozí sýry, o sýry dlouhozrající a nejmenší zájem je o kozí maso a syrovátku, proto rozšiřovat nabídku těch produktů, které mezi zákazníky najdou největší uplatnění. Dle respondentů by se ekologická farma měla více zaměřit na propagaci a účastnit se více farmářských trhů. Tento způsob prodeje výrobků z kozího mléka dotazovaní upřednostňují. Z provedeného průzkumu, vyplývá, že ekologická farma ZERLINA reaguje na změny v tržním prostředí a velmi rychle se jim přizpůsobuje. Bohužel je však omezena portfoliem výrobků z kozího mléka, jejichž skladbu již nelze příliš rozšiřovat. Zaměřit by se tak farma měla na přidružené aktivity spojené s jejím fungováním. Těmi jsou exkurze pro školky a školy, tematicky zaměřené doprovodné programy v zimním období, kdy je produkce mléka omezena (např. rozšířená nabídka řemeslných výrobků ve faremním obchůdku). Vzhledem k neochotě zákazníků nakupovat bioprodukty z kozího mléka ve větší vzdálenosti od bydliště, bude vhodné oslovovat nové zákazníky s nejvyšším zájmem o bioprodukci, těmi jsou ženy ve středním věku. S přihlédnutím ke skutečnosti, že poptávka po bioprodukci stále roste, má farma velký potenciál se rozvíjet v souladu se strategiemi udržitelného rozvoje České republiky.
60
Literatura Asociace osobního prodeje. 2015. Co znamená pojem přímý prodej? Primy-prodej [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.osobniprodej.cz/primy-prodej BARKER, J. Agricultural marketing. 2. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1989. 250 s. ISBN 0-19-859493-3. BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělství v agrobyznysu. Základy agrární ekonomiky a politiky. Brno: MZLU v Brně, 2005. 62 s. 1. ISBN 80-7157-891-6. BERKOWITZ, Eric N. Marketing. 5th ed. Boston: Irwin, 1997, xxxii, 736 s. Irwin Series in Marketing. ISBN 0-256-18968-4. BUCEK, Pavel. Aktuální situace v chovu koz v ČR. Cmsch.cz [online]. 2008 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/store/2008-aktualni-situace-v-chovu-koz.pdf ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č.47 z roku 2002 o podpoře malého a středního podnikání. In: Sbírka zákonů české republiky. Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-47 Chov
koz
obecně. Zootechnika.cz [online].
2009
[cit.
2015-04-21]. Dostupné
z:
http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-koz/chov-koz-obecne-/chov-koz-obecne.html DROBNÍČEK, Ladislav, Jaroslav PEŠÁN a Pavel SMETANA. Jak na-- faremní prodej ze dvora. 2., dopl. vyd. Klatovy: Úhlava, 2011, 102 s. ISBN 978-80-903851-9-1. DVOŘÁČKOVÁ, Tereza. Ministerstvo iniciovalo přípravu pravidel pro farmářské trhy. Eagri.cz [online].
2011
[cit.
2015-04-21].
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2011_ministerstvoiniciovalo-pripravu.html FANTOVÁ, Milena. Chov koz. 3. vyd. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakl. Brázda, 2012, 231 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-209-0393-8. FORET, Miroslav a Silvia MEGYESIOVÁ. Marketingový výzkum v regionálním rozvoji. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 121 s. ISBN 978-80-7375-773-1. HRADIL, Radomil. Manuál pro prodejce biopotravin. Šumperk: Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, c2001, 40 s.
61
Charakteristika kraje: Zlínský kraj. 2014. Https://www.czso.cz/ [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xz/charakteristika_kraje JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: strategie a trendy. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 362 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4670-8. KALAFUTOVÁ, Lucie. Biomatky. Psychologie.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://psychologie.cz/biomatky/ KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 80-2470513-3LANDA, I. Legislativa ekologického zemědělství v ČR. Praha: ČZU, 1999. MALACH, Antonín. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 524 s. Expert (Grada). ISBN 80-247-0906-6. MOLDAN, Bedřich. (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. V Praze: Karolinum, 2003, 141 s. ISBN 80-246-0769-7. MOUDRÝ, Jan. České biopotraviny. Praha: Agrospoj, 1994, 197 s. MOUDRÝ, J. -- PRUGAR, J. Biopotraviny : hodnocení kvality, zpracování a marketing. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002. 34 s. Příručka ekologického zemědělce. ISBN 80-7271-111-3. MOUDRý, Jan; Moudry, Jan (Jr.); Konvalina, Petr and Kalinova, Jana (2007) Marketing bioprodukce. [Marketing of organic production.] Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, ediční středisko. PADEL, Susanne a Wolfgang NEUERBURG. Ročenka organického zemědělství. Praha: Agrospoj, 1994, 476 s. Prodej ze dvora. 2015. , Ministerstvo zemědělství. Eagri [online]. [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/prodej-ze-dvora/ REDLICHOVÁ, Radka, Věra BEČVÁŘOVÁ a Karel VINOHRADSKÝ. Vývoj ekologického zemědělství ČR v ekonomických souvislostech. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014, 91 s. ISBN 978-80-7509-173-4. RHODES, V. The Agricultural Marketing System. 4. vyd. Scottsdale: Gorsuch Scarisbrick Publishers, 1993. 10 s. ISBN 0-89787-130-8.
62
SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 6., přeprac. a dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015, xxviii, 526 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400274-8. SMETANA, P. a kol. Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství : kvalita mléka, hygienické požadavky na jeho zpracování, přímý prodej mléka : zásady ekologického chovu skotu, ovcí a koz. Olomouc: Bioinstitut, 2009. 62 s. ISBN 978-80-904174-5-8. SPÄTH, Hans a Otto THUME. Chováme kozy. Ostrava: Blesk, 1996, 189 s. ISBN 80-8560681-x) ŠARAPATKA, Bořivoj a Jiří URBAN. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PRO-BIO, 2006, 502 s. ISBN 80-87080-00-9. ŠVESTKA, Jiří. Přímý prodej: diamant mezi obchody. [Praha: J. Švestka, 2013?], 47 s. ISBN 978-80-904869-5-9. VÁCLAVÍK,
Tomáš.
Jak
„biobedýnek. Eagri.cz [online].
úspěšně 2011
vytvořit [cit.
a
provozovat
2015-04-21].
systém
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/file/38610/Jak_vytvorit_a_uspesne_provozovat_system_biobe dynek.pdf VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6.
63
Seznam obrázků Obr. 3
Biozebra
Obr. 4
Logo ekofarmy ZERLINA
Obr. 5
Zlínský kraj
Obr. 4
Koza hnědá krátkosrstá
64
Seznam tabulek Tab. 1: Malé a střední podniky Tab. 2: Ekologické zemědělství v ČR Tab. 3 Značení biopotravin napříč Evropou Tab. 4 Základní údaje o farmě ZERLINA Tab. 5: Počet ekofarem v roce 2011 na území Zlínského kraje a ČR Tab. 6 Počet koz v uvedených letech Tab. 7 Účetní odhad hodnoty stáda Tab. 8 Náklady a příjmy farmy Tab. 9 Produktové portfolio Tab. 10 Způsoby přímého prodeje využívány ekofarmou ZERLINA Tab. 11 Porovnání sociodemografických ukazatelů výběrového souboru se souborem základním Tab. 12 Produkty z kozího mléka a zájem o tyto produkty
65
Seznam grafů Graf 1
Vzdělání respondentů (n=144)
Graf 2
Ekonomická aktivita (n=144)
Graf 3
Čistý měsíční příjem domácnosti (n=144)
Graf 4
Průměrné měsíční výdaje dmácnosti za potraviny (n=144)
Graf 5
Upřednostnění biopotravin při nákupu (n=144)
Graf 6
Postoj ke kvalitě bio-produkce (n=144)
Graf 7
Ochota nakupovat bioprodukty za vyšší cenu (n=144)
Graf 8
Produkty z kozího mléka a jejich vůně a chuť (n=144)
Graf 9
Upřednostnění produktů z ekologických chovů koz (n=144)
Graf 10
Balení produktů z kozího mléka (n=144)
Graf 11
Četnost nákupu výrobků z kozího mléka (n=87)
Graf 12
Preferovaná místa nákupu výrobků z kozího mléka (n=87)
Graf 13
Ochota pro produkt cestovat (n=87)
66
Seznam příloh Příloha č. 1: Fotografie z ekofarmy ZERLINA Příloha č. 2: Dotazník
67
Přílohy
68
Přílohy
Příloha č. 1 : Fotografie z ekofarmy ZERLINA (vlastní)
Svolání stáda k dojení
BIO sýr z produkce farmy ZERLINA
Dojení pomocí automatického dojicího zařízení
Stáj
Proces dojení
Stáj a krmení
Příloha č. 2 : Dotazník
Dobrý den, jmenuji se Alexandra Kalinová a jsem studentkou Mendelovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku, který poslouží jako podklad pro bakalářskou práci. Dotazník je anonymní a je zaměřen na průzkum postoje obyvatel Zlínského kraje k regionálním produktům a k výrobkům z kozího mléka. Vyplnění nezabere více než 5 minut.
1) Dáváte přednost bio-produktům při nákupu potravin? Vždy Většinou ano Většinou ne Nikdy
2) Do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními týkajícími se Vašich postojů k nákupu produktů organického zemědělství? Naprosto souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Naprosto nesouhlasím
Bio produkty jsou kvalitnější než běžné produkty
1
2
3
4
Jsem ochoten/na nakupovat bio-produkty za vyšší cenu
1
2
3
4
Nákupem biopotravin chci podporovat místního zemědělce a ochranu ŽP
1
2
3
4
Osobní kontakt s producentem bio-potravin je pro mě důležitý
1
2
3
4
3) Do jaké míry souhlasíte s následujícími tvrzeními týkajícími se Vašich postojů k nákupu produktů z kozího mléka? Naprosto souhlasím
Spíše souhlasím
Spíše nesouhlasím
Naprosto nesouhlasím
1
2
3
4
Jsem ochoten/na nakupovat produkty z kozího mléka pouze v supermarketech/hypermarketech
1
2
3
4
Upřednostňuji produkty z ekologických chovů koz
1
2
3
4
Záleží mi na balení produktů z kozího mléka
1
2
3
4
Produkty z kozího mléka nepříjemnou vůni a chuť
mají
4) Znáte ve Vašem okolí nějakou ekologickou farmu? (Napište její název)
5)
Znáte ekologickou farmu ZERLINU, jež nabízí bio produkty z kozího mléka v CHKO Beskydy v obci Hážovice?
Ano
Ne
6) V případě, že jste zde nakoupil/a produkty z kozího mléka, jak jste byl/a spokojen/a? (Pokud jste zde nenakoupil/a, otázku přeskočte) Spokojen/a Nespokojen/a Proč?...................................................................................
7) Máte zájem o produkty z kozího mléka (čerstvé mléko, sýry, kosmetika…)?
Ano. Proč?........................................................................................ Ne. Proč?........................................................................................
Pokud odpovíte „Ano“ pokračujte na následující otázku č. 8 V případě odpovědi „Ne“ přejděte k otázce č. 13
8) Jak často nakupujete produkty z kozího mléka? 1 X týdně a více 1 X měsíčně 1X ročně a méně Nikdy 9) Označte prosím, Kde byste nejraději nakupovali výrobky z kozího mléka (Možnost výběru více odpovědí) o Přímo na farmě (ze dvora) o Využil/a bych rozvozové služby přímo domů (bio-bedýnky) o V bio-obchodě ve větším městě (Sklizeno, Z DĚDINY, apod.) o Na farmářském trhu o V supermarketu 10) Jak daleko jste ochotni pro produkt cestovat? Pouze v místě svého bydliště 5-10km 10-20km 20 i více km 11) O které produkty z ekologického chovu koz máte zájem? 1= žádný zájem, 5= největší zájem Žádný zájem
Spíše malý zájem
Střední zájem
Spíše velký zájem
Největší zájem
Kozí mléko a smetana
1
2
3
4
5
Kozí sýry (čerstvé)
1
2
3
4
5
Kozí sýry (dlouho zrající)
1
2
3
4
5
Kozí maso
1
2
3
4
5
Syrovátka z kozího mléka (např. k léčbě
1
2
3
4
5
kožních onemocnění)
Kosmetika z kozího mléka
1
2
3
4
5
12) Co byste z pohledu zákazníka doporučili eko-farmě zaměřené na chov koz ke zkvalitnění služeb? …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 13) Jste: žena muž
14) Vaše ekonomická aktivita: vysoce kvalifikovaní odborníci, top management střední řídící pracovníci, majitelé menších firem úředníci, nemanuálně pracující manuálně pracující studenti důchodci osoby v domácnosti nezaměstnaní
15) Nejvyšší dosažené vzdělání: ZŠ vč. nedokončeného ÚSO, vyučen/a SŠ s maturitou VŠ/ vyšší odborné 16) Váš věk: do 24 let 25- 34 35- 44 45- 54 55- 64 65 a více
17) Typ domácnosti: jednočlenná domácnost bezdětná domácnost rodina s dětmi trojgenerační domácnost jiný typ domácnosti ............................................ 18) Počet osob v domácnosti: 1 2 3-4 5 a více 19) Čistý měsíční příjem domácnosti: do 16 000 Kč b) 16 001 – 22 000 Kč c) 22 001 – 30 000 Kč d) 30 001 – 40 000 Kč e) 40 001 – 50 000 Kč f) 50 001 – 60 000 Kč g) 60 001 – 70 000 Kč h) nad 70 000 Kč 20) Prosím odhadněte průměrné měsíční výdaje domácnosti za potraviny v Kč: 0- 4 000 Kč 4 001 – 8000 Kč 8 001 – 12 000 Kč 12 001 – 16 000 Kč 16 001 – 20 000 Kč 20 001 – 30 000 Kč nad 30 000 Kč 21) Vaše bydliště (obec): …………………………………………………… Děkuji za Vaši ochotu vyplnit dotazník, Vaší pomoci si velmi vážím. Příjemný den.
