Regionální rozvoj cestovního ruchu
Základní otázky - hypotézy • existuje příčinný vztah mezi jednotlivými druhy CR (DCR snižuje regionální nerovnosti x ACR) a charakterem a intenzitou územních nerovností (míra heterogenity, komplexity, geografické determinace, geografické měřítko) • dopady se budou lišit v rámci vlastního území destinace – (destinační jádro x destinační zázemí) • dopady se budou lišit podle destinačního typu (přírodně orientovaná Modrava x kulturně poznávací Č. Krumlov atd.) • dopady se budou lišit v rámci určitého “bioregionu” – v přirozeném centru (pólu rozvoje CR či v lokalitách ležících na osách rozvoje CR) a jeho okolí
Definice regionu • územní celek - společnou úrovní určitých znaků (z hlediska zastoupení, rozmístění a reprezentativních jevů) nebo společný proces (vazby) • zákl. vlastnosti - horizontální i vertikální (z hlediska míry územního vlivu) poloha a hranice (znaky a jevy fyzicko-geografických nebo sociálně-geografických systémů, tedy např. přírodní, kulturně – historické, socio-ekonomické charakteristiky a různé typy regionálních procesů a vazeb) • podle struktury regionu a výsledku vzájemné interakce přírodních složek i sociálně-geografických systémů 2 zákl. pojetí regionu: heterogenní a homogenní
Homogenní region – označován též jako přírodní, formální region – vnitřně stejnorodý územní celek, vymezený vnitřní strukturální podobností a odlišností vůči okolnímu prostředí (rovnoměrná intenzita výskytů reprezentativních jevů, homogenita vnějšího vzhledu či jinak měřitelného znaku) – uplatňován zejména při studiu přírodních krajin, ale i v socioekonomické sféře (např. zemědělský region)
Heterogenní region • označován též jako nodální, funkční, spádový, vztahový region • vnitřně různorodý celek s funkčně specializovanými dílčími částmi (např. středisko regionu a jeho zázemí) • uplatňován zejména při studiu dílčích sociálněgeografických systémů, zdůrazňujícím zejména funkční souvislosti a vazby mezi prvky systému, organické sepětí regionálního celku • např. dojížďkové či obslužné regiony (integrující regionální procesy: dojížďka obyvatel za prací či službami)
Heterogenní region • při formování struktury regionu se významněji uplatňují vnitřní podněty (potřeby efektivní regionální dělby funkcí, koncentrace prostředků atd.), dochází ke koncentraci socio-ekonomických aktivit a rozvoje řídících funkcí do regionálních jader (na dané řádovostní úrovni funkčně uzavřené regiony) • na území CR může být vymezen jak homogenní region CR (podle forem CR), tak i heterogenní region (středisko zimních sportů jako spádová oblast zejména pro rekreační formy CR)
Makroregion CR (tourist macroregion, global tourism region)
• mezinárodní region CR (pro statistické účely CR WTO) 6: Evropa, Amerika, Východní Asie a Pacifik, Afrika, Střední východ, Jižní Asie. • absolutní počty příjezdů turistů podle makroregionů– reálně v roce 1995 a předpoklad v letech 2010 a 2020 zřejmé následující trendy – rychlý celosvětový nárůst počtu příjezdů turistů v uvedeném období, stále nejvýznamnější pozice Evropy, velmi rychlý nárůst počtu příjezdů v oblasti Východní Asie/ Pacifiku
1995
2010
Amerika
Jižní Asie
Střední Východ
Evropa
Východní Asie/Pacifik
2020
0 Afrika
mil. osob 800
700
600
500
400
300
200
100
Mezoregion (mesoregion) • region velikosti mezi makroregionem a mikroregionem • z globálního hlediska představuje územní jednotku přibližně v rozmezí 100 000 až 1000 000 km2 (zpravidla několik států) • příklad: střední Evropa • v rámci určitého státu představuje územní jednotku střední velikosti, např. kraj v ČR, vojvodství v Polsku atd. • zpravidla se ve srovnání s mikroregionem a makroregionem jedná o územní jednotku s nejméně vyvinutými vnitřními vazbami (integritou)
Mikroregion (microregion) • region malého geografického měřítka • v praxi jde zpravidla o účelové mikroregiony sdružení obcí, v ČR jsou často vytvářeny za účelem získání společné podpory zejména pomocí čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU • v rámci rozvoje CR umožňují tyto mikroregiony efektivnější koordinaci rozvoje infrastruktury CR, návštěvnického managementu, regulace a marketingu CR, do mikroregionů se obce sdružují i pro možnost společného čerpání prostředků na rozvoj CR • příkladem mikroregionu orientovaného na koordinaci CR je Svaz cestovního ruchu Mikulovsko
Udržitelný rozvoj regionu CR rozvoj regionu, který je založen na takovém řízení všech zdrojů a aktivit CR, které vede k uspokojení současných i budoucích ekonomických, sociálních a zážitkových potřeb návštěvníků a obyvatel regionu CR se zachováním kulturní integrity, biodiversity, procesů a vazeb v ekosystémech a rozvíjení systému životních hodnot návštěvníků i obyvatel regionu
Regionalismus • metoda a přístup ke zkoumání a rozvoji regionů, resp. současně i regionální hnutí, kladoucí důraz na ochranu regionálních zájmů • tradiční pojetí vychází z regionální identity a loajality, více komplexní současné pojetí (neoregionalismus) zdůrazňuje ekonomický a politický rozměr problematiky • předmětem zájmu je i způsob rozvoje regionu ve vztahu k okolí – preference přístupu zdola – nahoru (bottom – up) s iniciativou místních obyvatel a přístupu zhora – dolů (top - down) s iniciativou státu
Regionalizace (regionalisation, regional differentiation) • proces členění území na regiony – vymezování přirozeným procesem (kulturně – historický vývoj, přírodní charakteristiky), na základě zvolených kritérií (nejčastěji podle administrativních, historických, fyzicko-geografických a sociálně-geografických kritérií) nebo v rámci administrativního členění • 2 zákl. přístupy – agregace (spojování menších oblastí ve větší) a rozdělení (větší oblasti na menší), administrativně vytvořený region je často využíván jako územní statistická jednotka, neboť za přirozeně vzniklý region je zpravidla velmi obtížné zjistit statistická data • v případě CR jsou v administrativních regionech sledovány výkonnostní i kapacitní ukazatele CR
Regionální operační plán (ROP) • nástroj plánovacího aparátu EU, i jako součást předvstupní politiky pro nové státy • zpracován pro 6 sektorů (jedním z nich je CR), navazuje na SOP pro všechny sektory, je zpracován pro úroveň NUTS 2, vychází z nich plány pro NUTS 3 (v ČR kraje)
Regionální plánování • plánování na úrovni regionů, zahrnující prostorové (územní) i socio-ekonomické plánování • CR se stává typickou součástí regionálních plánů, včetně významu CR pro zaměstnanost v mnoha regionech
Strukturální fondy EU • nástroje strukturální (regionální) politiky EU, slouží ke snižování regionálních rozdílů EU, podpora mj. diverzifikaci hospodářských aktivit na venkově (často prostřednictvím CR), ochrana ŽP, přírodního a kulturního dědictví • jde o 4 zdroje: – Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – Evropský sociální fond (ESF) – Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) – Řídící sekce evropského řídícího a garančního fondu pro zemědělství (EAGGF)
Strukturální fondy EU • od r. 2000 3 prioritní cíle: rozvoj nejvíce zaostalých oblastí s HDP pod 75% průměru EU s důrazem na udržitelný rozvoj a investice do výroby, rozvoj oblastí s problémy s restrukturalizací (průmysl, těžba nerostných surovin, zemědělství) a opatření na rozvoj zaměstnanosti, vzdělávání a školení • SF zpravidla vedou ke snížení interregionální nerovnosti, mohou ji však také zvýšit – chybějící kontakty, finanční a personální nevýhoda malých nebo ekonomicky slabších obcí
ISPA • předvstupní fond EU, určený zejména pro podporu rozvoje dopravní infrastruktury (cyklostezky) a zlepšování životního prostředí v kandidátských zemích EU • v ČR budování cyklostezek a cyklotras ve spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, KČT a Centra dopravního výzkumu
SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development, Support for PreAccession Measures for Agriculture and Rural Development) • předstrukturální fond EU pro finanční podporu zemědělství v přidružených zemích EU, chystajících se na vstup do EU • využívání prostředků fondu SAPARD souvisí s rozvojem agroturismu a ekoagroturismu, se zachováním a obnovou venkova a s péčí o kulturní krajinu jako významných podmínek rozvoje CR
NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic) • územní statistická jednotka, vytvořená pro území EU a kandidátských států EU Eurostatem pro statistické účely, sociální, demografické a ekonomické regionální analýzy, pro ucelené posuzování potřeb regionu, realizaci kohezní politiky EU (na úrovni NUTS II, NUTS III • 5 hierarchických skladebných úrovní s doporučenou orientační územní či populační velikostí: NUTS I (stát nebo makroregiony státu, v ČR území státu), NUTS II (střední článek územně správního členění státu, v ČR zpravidla 2 kraje), NUTS III (nejnižší územně správního celku státní správy, v ČR kraje), NUTS IV (v ČR okresy, případně mikroregiony), NUTS V (v ČR katastrální území obcí) • nejčastěji pro NUTS II (včetně ČR) sestavovány koncepce, strategie, operační plány
Regiony soudržnosti (cohesion regions) • 8 regionů na území ČR, totožných s územními statistickými jednotkami NUTS II a vymezených (Zákon č.248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje) pro potřeby spojené s koordinací a uskutečňováním politiky hospodářské a sociální soudržnosti • určeny zejména pro využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů EU
Euroregion • přeshraniční region na území členských států EU a přidružených států EU • po vzoru oblasti EUROREGIO na holandsko-německých hranicích, kde byla dohodnuta přeshraniční spolupráce již v r. 1958, euroregiony ustaveny pro podporu socioekonomického rozvoje v marginálních oblastech EU a přidružených států • vybrané euroregiony v Evropě v ČR (2001): Euroregion Krušnohoří /Erzgebirge, Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Glacensis, Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis, Euroregion Praděd, Euroregion Silesia, Euroregion Těšínské Slezsko/Slask Cieszynski, Euroregion Labe /Elbe, Euroregion Nisa – Neisse – Nysa, Euroregion Šumava – Bayerischer Wald – Mühlviertel, Euroregio Weinviertel/Südmähren/Zahorie, Bílé Karpaty, Beskydy
Push / pull regiony • faktory přitahování a vytlačování (push – pull factors, centrifugal and centripetal forces) • faktory migrace – faktory vytlačení (push) motivují rezidenty k opuštění místa bydliště (znečištěné ŽP, hluk, nezaměstnanost, politické represe, kongesce ve velkém městě aj.) • současně mohou být rezidenti přitahováni (pull) pozitivními znaky území (pracovní příležitosti, neporušené ŽP, demokracie, daňové úlevy atd.) • obdobně lze aplikovat na CR (push faktory – znečištěné ŽP, hluk, kongesce ve velkém městě, touha poznávat, nepříznivé klima atd.; pull faktory– přírodní atraktivity, kulturní atraktivity, příznivé klima atd.)
Rekreační migrace (imigrace) • jde o cirkulaci • migrace za rekreací z velkých měst do jejich okolí (extravilán) a do malých sídel (z hlediska místních obyvatel jde o imigraci) • může mít pravidelný charakter – víkendová migrace obyvatel měst do objektů individuální rekreace (OIR) • zpravidla negativní dopady na ŽP – chatařské oblasti koncentrace u vodních ploch • v případě chalupářství spíše pozitivní dopady – udržování tradiční zástavby, oživování venkova vůbec, spojení města s venkovem
Oblast CR • územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace
Osa rozvoje CR (axis of tourism development) • liniové spojení dvou nebo více významných středisek CR, mezi nimiž se podél této linie rozvíjí CR. Příklad: Berlín – Praha – Vídeň – Budapešť
Póly rozvoje CR (growth centre of tourism, growth pole of tourism)
• střediska CR, která stimulují rozvoj CR ve svém okolí a okolo něhož se postupně rozvíjí infrastruktura CR • zpravidla regionální střediska CR s vhodnou infrastrukturou, lidskými zdroji, atraktivitami CR, geografickou polohou a dostupností. Příklady: velká střediska na pobřeží moře, horská střediska, historická města
Oblast rekreačního podnikání (recreation business district)
• ta část urbanizovaného území, kde je soustředěna suprastruktura CR – ubytovací a stravovací zařízení, stánky se suvenýry, turistická informační centra, střediska zábavy atd. • oblast má často protáhlý tvar, jehož středem, součástí nebo hranicí jsou významné atraktivity (historická jádra měst, pláž, vodopád aj.)
Spouštěcí mechanismus (trigger mechanism) • soubor specifických událostí, jež vyvolávají soubor událostí jiných • v CR např. rostoucí popularita destinace vyvolá výstavbu další infrastruktury, která následně podporuje zvýšení intenzity CR na daném území
Plánování „shora dolů“ (top-down planning) • obecně přístup v regionálním plánování, kdy regionální (lokální) plány vycházejí z plánů vyšších územně správních celků, plánů celostátních, makroregionálních (nadnárodních) nebo globálních. • při tomto způsobu plánování rozvoje CR má zvláštní význam úroveň mikroregionů, která je určující při plánování rozvoje CR v jednotlivých obcích mikroregionu
Plánování „zdola nahoru“ (bottom-up planning) • obecně přístup v regionálním plánování, kdy regionální (lokální) plány a iniciativy jsou schvalovány na úrovni VÚC, resp. jsou východiskem pro plány VÚC a plány celostátní • příklady: obecní vyhlášky, schvalované na úrovni vyšších územně správních celků
Rajonizace CR • dokument direktivně plánovacího charakteru z roku 1962 (Terplan), vyhodnocující předpoklady a podmínky rozvoje cestovního ruchu na území Československa • aktualizace dokumentu v r. 1981, výsledkem rajonizace klasifikace regionů podle jejich vhodnosti pro rozvoj a realizaci CR • v současné době může tento dokument sloužit pouze jako metodický materiál
Lokální Agenda 21 • rozpracování dokumentu Agenda 21 pro využití na lokální úrovni (město/obec, destinace CR, region apod.), s důrazem na respektování místních podmínek a se zvážením externích vlivů (ovlivnitelných i neovlivnitelných, v CR především amenitní migrace) • souvislost s destinačním managementem, komunitním plánováním, kulturní identitou, externalitami
Komunitní plánování • vtažení místních obyvatel do procesu plánování rozvoje (CR) • možnost podílet se na plánování územních změn, nejen formou anket a seminářů, ale akcí přímo v terénu (např. při výstavbě naučných stezek, volba trasy a designu tabulí) • posilování vztahů uvnitř komunity, seberealizace jejich členů, nárůst zájmu o bezprostřední i vzdálenější okolí bydliště, aktivnější přístup k životu, znovuobjevování a provozování tradic
Studijní literatura • Johnston R. J., Gregory D., Smith D. M.: The Dictionary of Human Geography, Blackwill Publishers Ltd., 1994, třetí vydání, vybrané pojmy • Hall C.M.: The Geography of Tourism and Recreation • Harrison D.: Tourism in the Less Developed Countries, Belhaven Press London 1992, VŠE • BLAŽEK, J. – UHLÍŘ, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje (nástin, kritika, klasifikace), Karolinum, Praha, 211 str. • DOHNAL, V. a kol. (1981): Rajonizace cestovního ruchu ČSR - aktualizace 1981, Terplan, Praha, 68 str.
Studijní literatura • Wokoun R., Vystoupil J.: Geografie cestovního ruchu a rekreace I., skripta Univerzity J. E. Purkyně v Brně, SPN Praha 1987 • Trnková, Olga a kol.: Území a cestovní ruch, skripta VŠE, Praha 1995 • Kubeš J., Perlín R.: Územní plánování pro geografy, skripta Karolinum, 1998 • Konečná A.: Rozvoj cestovného ruchu v regióne. Koncepcia rozvoja cestovného ruchu v stredisku cestovného ruchu, Ekonóm, Bratislava 1999
Studijní literatura • CHRISTALLER, W. (1963): Some Considerations of Tourism Locations in Europe: The Peripheral Regions – Under-Developed Countries - Recreation Areas. Regional Science Association Papers, 12, s. 95-105. • MANSFELD, Y. (1990): Spatial patterns of international tourist flows: towards a theoretical framework. Progress in Human Geography, 14, Turpin Distribution Services Ltd, Letchworth, Hertfordshire s. 372-390. • MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu, Veda, Bratislava, 249 str. • RATZEL, F. (1891): Antropogeographie, J. Engelhorn, Stuttgart
Kontrolní otázky • Existuje podle Vás příčinný vztah mezi jednotlivými druhy CR a charakterem a intenzitou územních nerovností? Vysvětlete. • Jaký je rozdíl mezi homogenním a heterogenním regionem? Aplikujte pro CR. • Definujte pojmy makroregion, mezoregion a mikroregion a uveďte příklady. • Jaký je rozdíl mezi regionálním a územním plánováním? • Jaké znáte strukturální i předstrukturální fondy EU a čemu slouží?
Kontrolní otázky • Jak byste definovali push a pull regiony? Aplikujte pro CR. • Co jsou to osy a póly rozvoje CR? • Jakým způsobem se liší plánování „zdola nahoru“ od plánování „zhora dolů“? • Co je to spouštěcí mechanismus? • Co víte o dokumentu Rajonizace CR? • Co víte o dokumentu Lokální Agenda 21? • Jak byste definovali komunitní plánování?
Domácí zadání • Jaké byste uvedli příklady homogenních a heterogenních regionů CR v ČR? • Který typ plánování CR podle Vás převažuje v ČR „zhora dolů“ či „zdola nahoru“? Uveďte příklady. • Myslíte si, že jsou v v ČR dostatečně využívány SF EU? Které z nich jsou nejvíce využívány pro oblast CR? • Které z jednotek NUTS jsou podle Vás nejvhodnější pro mezinárodní propagaci CR? • Znáte nějaké příklady komunitního plánování v oblasti CR?
Související seminární práce • návrh regionalizace (vybraných druhů či forem) CR vybraného územního celku (určení regionálních jader CR a jejich zázemí na základě významu a dosahu klíčových procesů regionálního CR)
