Rozvoj cestovního ruchu na Plumlovské přehradě

Rozvoj cestovního ruchu na Plumlovské přehradě

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace předloţených pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, téţ dále „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a jejím vyuţitím k výuce nebo vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení, apod..) Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne …………………… podpis

Ráda bych poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při zpracování mé bakalářské práce. Mé díky patří zejména vedoucímu bakalářské práce RNDr. Milanu Kameníkovi za jeho cenné rady, názory a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Městské knihovny v Prostějově, především panu Ing. Gamberskému, se kterým jsme dali dohromady většinu potřebné literatury k vypracování bakalářské práce. Mé díky patří pracovníkům okresního archivu v Prostějově za poskytnuté materiály z kroniky Mostkovic. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině a přátelům za podporu a trpělivost.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu na Plumlovské přehradě bakalářská práce

Autor: Anna Rozsívalová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

Copyright © 2012 Anna Rozsívalová

Abstrakt ROZSÍVALOVÁ, Anna: Rozvoj cestovního ruchu na Plumlovské přehradě. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2012. 91 stran. Bakalářská práce popisuje Plumlovskou přehradu na Prostějovsku a její předpokládaný rozvoj v cestovním ruchu. Teoretická část se zabývá základními informacemi o Plumlovské přehradě, turistickým ruchem v minulosti a současnosti. Praktická část je zaměřena na výsledky dotazníku, které byly získány od obyvatel regionu Prostějovska. V práci jsou navrţena řešení, která vyplynula z dotazníkového šetření. Klíčová slova: Plumlovská přehrada, Prostějov, Mostkovice, Plumlov, revitalizace, ubytování, rekreace, sinice.

Abstract: ROZSIVALOVA, Anna: Development of tourism on the dam of Plumlov. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work RNDr. Milan Kamenik. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 91 pages. Bachelor´s thesis describes Plumlov´s dam in the region of Prostějov and supposed development in tourism. Theoretical part deals with basic information about Plumlov´s dam, tourism in the past and future. Practical part is oriented on results of questionnaires, which were gotten from inhabitants of region Prostějov. There are proposed resolutions, which follows from survey.

Keywords:

Plumlov´s

dam,

Prostějov,

Mostkovice,

Plumlov,

revitalization,

accommodation, recreation, cyanobacteria.

1

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 4

2

Teoretická část ......................................................................................................... 6 2.1

Plumlovská přehrada ....................................................................................... 6

2.1.1

Proč přehrada?............................................................................................. 6

2.1.2

Stavba přehrady........................................................................................... 8

2.1.3

Technické údaje .......................................................................................... 9

2.1.4

Účel Plumlovské přehrady ........................................................................ 10

2.2

Rekreační oblast Plumlov .............................................................................. 11

2.2.1

Začátky rekreační oblasti .......................................................................... 11

2.2.2

Materiálně technická základna.................................................................. 12

2.2.3

Ubytování na Plumlovské přehradě .......................................................... 13

2.2.3.1

Autokemping u Ţraloka ..................................................................... 13

2.2.3.2

Autokemp Přehrada Mostkovice ....................................................... 14

2.2.3.3

Hotel Zlechov .................................................................................... 16

2.2.3.4

Další ubytování .................................................................................. 17

2.2.4

Stravování ................................................................................................. 18

2.2.5

Kulturní a sportovní vyţití v rekreační oblasti ......................................... 21

2.2.5.1

Koupaliště pod hrází .......................................................................... 21

2.2.5.2

Sport a zábava .................................................................................... 21

2.2.5.3

Památky v okolí přehrady .................................................................. 22

2.2.5.4

Kultura ............................................................................................... 23

2.2.6 2.3

Konkurence ............................................................................................... 25

Revitalizace Plumlovské přehrady ............................................................... 26

2.3.1

Pokles návštěvnosti přehrady.................................................................... 26

2.3.2

Diagnóza problému ................................................................................... 27 2

2.3.3

První návrhy na uzdravení přehrady ......................................................... 29

2.3.4

Letní sezóny bez lidí ................................................................................. 29

2.3.5

Osud přehrady přestává být lhostejný ....................................................... 31

2.3.6

Projekt Čistá Hloučela a vodní nádrţ Plumlov ......................................... 32

2.3.6.1

Začíná čištění přehrady - Krátkodobé řešení ..................................... 33

2.3.6.2

Dlouhodobé řešení ............................................................................. 35

2.3.7

3

2.3.7.1

Vypouštění ......................................................................................... 36

2.3.7.2

Výlov a záchranný transfer ryb.......................................................... 37

2.3.7.3

Bagrování........................................................................................... 38

Praktická část ......................................................................................................... 41 3.1

4

Vypouštění přehrady a odbahnění............................................................. 36

Metodika ......................................................................................................... 41

3.1.1

Nabídka ubytování na Plumlovské přehradě ............................................ 41

3.1.2

Katalogy CK a CA .................................................................................... 42

3.1.3

Nabídka prostřednictvím internetového vyhledávače............................... 43

3.1.3.1

Penziony.cz ........................................................................................ 44

3.1.3.2

Turistika.cz ........................................................................................ 44

3.1.3.3

Ceskemsnami.cz ................................................................................ 44

3.1.3.4

Ubytovani.kamsi.cz ........................................................................... 45

3.2

Výzkum ........................................................................................................... 46

3.3

Shrnutí výsledků a návrhy řešení ................................................................. 60

Závěr ....................................................................................................................... 64

Seznam použité lite ratury a elektronických zdrojů ................................................... 66 Seznam obrázků, grafů a příloh ................................. Chyba! Záloţka není definována. Příloha - dotazník......................................................... Chyba! Záloţka není definována. Příloha – fotogalerie ..................................................... Chyba! Záloţka není definována.

3

1 Úvod Plumlovská přehrada určitě nepatří mezi známé přehrady v České republice. I přesto si ale zaslouţí jedna tato z nejstarších přehrad v povodí řeky Moravy trochu pozornosti. Přehrada se nachází v místě mého bydliště, v okolí města Prostějova. Od roku 1936, kdy byla Plumlovská přehrada dostavěna a uvedena do provozu, byla oblíbeným místem turistů z okolí Prostějova i celé Moravy. 1 V polovině 90.let 20.století ale došlo k úpadku rekreační oblasti z důvodu postupného znečišťování vody, hlavně fosforem ze zdrojů v povodí a sinicemi. Proto město Prostějov a Povodí Moravy dospělo k závěru, ţe přehrada potřebuje akutně vyčistit. V roce 2008 byl spuštěn projekt Čištění vodního díla Plumlov, který se teď nachází v jedné z posledních fází. 2 Téma mé bakalářské práce jsem si vyprala proto, ţe je mi velice blízké. Jako malá si pamatuji, ţe jsem s rodiči na Plumlov často jezdila. Plné pláţe lidí, otevřené stánky a občerstvení, krásná příroda, večerní diskotéky u vody. To vše k přehradě patřilo. Za posledních 10 let se ale tento pohled změnil – všude je pusto, restaurace a rekreační chaty chátrají a lidé přehradu vyuţívají jen k procházkám. Cíle m mé bakalářské práce je představit Plumlovskou pře hradu jako velice atraktivní místo pro trávení dovolené nejen v Olomouckém kraji, ale i na celé Moravě. Ráda bych čtenáře provedla historií přehrady a průřezem důleţitých časových období 20. století aţ po současnost. V teoretické části jsem se dosti zaměřila na průběh posledních 10-ti let Plumlovské přehrady, kdy se konečně začala řešit špinavá přehrada a její revitalizace. V dalších kapitolách jsem se zabývala materiálně – technickou základnou přehrady ve srovnání doby současné s dobou minulou. Za důleţitý pokládám zlom a postupný pokles návštěvnosti Plumlovské přehrady. Pomocí dostupných materiálů jsem se pokusila tuto problematiku co nejlépe popsat. Praktická část zahrnuje výzkum, který má zjistit, jak si lidé z okolí Prostějova představují novou Plumlovskou přehradu a co od ní čekají.

1

ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32. Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on-line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.p mo.cz/c z/uzitecne/vodni-dila/plu mlov/. 2

4

Revitalizace přehrady se nyní chýlí ke konci, a jiţ v roce 2013 je nám obyvatelům slíbeno, ţe se konečně budeme moci koupat v čisté přehradě. 3 Zda k tomu dojde podle plánu, nejde s jistotou říci. Ani tento projekt se neobešel bez problémů, zejména administrativní úkony celý proces čištění zdrţovaly.

Obr. č. 1 – Mapa ČR

Obr. č. 2 – Mapa Olo mouckého kraje

3

Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on-line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.p mo.cz/c z/uzitecne/vodni-dila/plu mlov/.

5

Obr. č. 3 – Mapa Prostějova a Plu mlovské přehrady

2 Teoretická část 2.1 Plumlovská přehrada Plumlovská přehrada se nachází v Olomouckém kraji a je vzdálená asi 7 km západně od města Prostějova u obce Plumlov, podle které je také pojmenována. Leţí na řece Hloučele, vodním toku pramenícím v Drahanské vysočině. Přehrada je jednou z nejstarších v celém povodí řeky Moravy. 4

2.1.1 Proč přehrada? O vodním díle Plumlov se začalo uvaţovat jiţ na přelomu 19. a 20.století. Hlavním důvodem, proč přehradu postavit, byla řeka Okluka, která svůj název mění pod vyústěním z Podhradského rybníka na řeku Hloučelu. Okluka je řeka klidná, ale v dřívějších dobách tomu zdaleka tak nebylo. Při jarním tání nebo silných sráţkách docházelo k častým povodním. Naopak v letních měsících protékalo korytem řeky nepatrné mnoţství vody. To mělo nepříznivý vliv na fungování místních vodních mlýnů, elektráren i pro ţivot samotný ve městě Prostějov. Právě řeka Okluka dala vzniknout soustavě tří rybníků – nejniţší Stichovský (Valchovský), Zlechovský a

4

Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on-line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.p mo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/plu mlov/.

6

nejvýše poloţený Plumlovský (Podhradský). 5 Ty ale nestačily k tomu, aby zachytily přívalovou vodu z povodní, stejně tak těţko vyrovnávaly průtoky v letním období. Proto prostějovská městská rada podala petici na zřízení přehrady, a 19. října 1908 byl tento návrh přijat. 6 Ne všichni ale byli pro stavbu přehrady. Obecní výbory obcí Plumlov a Stichovice podali své negativní stanovisko písemně k okresnímu hejtmanství v Prostějově. Ve své petici vyjmenovali všechny námitky a doporučili prohloubení dvou rybníků spolu se zvýšením a zpevněním hráze. Tento návrh byl ale zamítnut a 22. prosince 1911 povolilo prostějovské hejtmanství vybudování retenční hráze. 7 Stavba započala v roce 1912, ale zbrzdila ji 1. světová válka a skutečná výstavba se rozběhla aţ v letech 1922 – 1933. 8 V tomto období vznikla na místě Stichovského a Zlechovského rybníka údolní přehrada, která je propojena s rybníkem Plumlovským (Podhradským). Plumlovská, původním názvem Stichovská přehrada podle vesnice Stichov, byla dokončena v roce 1932, roku 1933 napuštěna a 1936 zkolaudována. 9

5

ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32. HRUBÁ, Dana. Přehrada píše téměř stoletou historii : spojila dva rybníky a zaměstnala Italy. Týdeník Prostějovska, 2.9.2009, Roč. 2, č. 35, s. 6. 7 Plu mlovská přehrada blog:Údolní nádrž u Plumlova. [online]. © 2005. [cit.2012-03-17]. Dostupné z WWW: http://plumlovskaprehrada.blog.cz/0511/udolni-nadrz-u-plu mlova 8 BROŢA, Vo jtěch. Přehrady Čech,Moravy a Slezska. 2005. s.251.Terminologický slovník. ISBN 8086660-11-7. 9 ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32. 6

7

Obr. č. 4 – Plu mlovská přehrada

2.1.2 Stavba přehrady Rozpočet na stavbu přehrady uvaţoval v roce 1911 o částce 2 405 000 Kč. Konečný rozpočet přehrady se vyšplhal na téměř šestinásobek původního odhadu, na celých 14 000 114 Kč. Tato suma zahrnovala i neočekávané práce a rekonstrukce, se kterými se před stavbou nepočítalo. 10 Hráz byla postavena zvýšením úrovně původní hráze Stichovského rybníka z výšky 5 m na 17 m nad terénem. Tím byly zatopeny oba původní rybníky. Hladina se zvedla aţ po výtok z třetího Podhradského rybníka. Místo, na kterém leţí přehradní hráz, je geologicky sloţeno z drobových pískovců a břidlice. Do tohoto podloţí je zaloţená betonová opěrná zeď a samotný násyp hráze se skládá ze tří částí: těsnící vrstvy návodní, střední výplně a propustné vzdušné části.

11

V místě výstavby byl

snadno dostupný hlinitojílovitý materiál, z něhoţ byla hráz postavena. Sypaná válená hráz je francouzského typu, v základech má šířku 70 m, v koruně 6 m a je 17 m vysoká. Délka hráze činí 465 m. Návodní strana hráze je z kamenné spárované dlaţby v betonu, 10 11

ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32. ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32.

8

vzdušní svah je oset trávou. 12 Po hrázi vede komunikace, na které platí zákaz vjezdu automobilových vozidel. Zajímavostí při stavbě přehrady bylo, ţe mezi dělníky byli z velké části italští vězňové. Z toho důvodu se lomu nad bývalým Zlechovským rybníkem říká ,,Talijánská skála“ a propustná věţ je známá jako ,,Talijánská věţ“. 13 Práci na přehradě bylo kvůli těţkým mechanismům moţno provádět pouze za suchého počasí. Podle hydrologického pozorování v letech 1923 – 1929 bylo pouhých 892 dnů vhodných k práci. To odpovídá práci nepřetrţitě 2 a půl roku ze 7. 14

Obr. č. 5 – Nákres řezu h ráze přehrady

2.1.3 Technické údaje Plumlovská přehrada se nachází na území dvou obcí – Mostkovice a Plumlov. Přehradní hráz pak v obci Mostkovice, v katastrálním území Stichovice. Správcem přehrady je Povodí Moravy. Objem nádrţe pro střední přepad je 1,9 milionu m3 na kótě 271,75 m.n.m., pro volný přepad na kótě 276,85 m.n.m.n je objem 4,8 milionu m3 a maximální mnoţství vody je 5,6 milionů m3 na kótě 278 m.n.m. 15 Rozloha zaplavené

12

BROŢA, Vojtěch. Přehrady Čech,Moravy a Slezska. 2005. s.251.Terminologický slovník. ISBN 8086660-11-7. 13 HRUBÁ, Dana. Přehrada píše téměř stoletou historii : spojila dva rybníky a zaměstnala Italy. Týdeník Prostějovska, 2009, Roč. 2, č. 35, s. 6. 14 KÜHNDEL, Jan. KRÁ L, František. Prostějov, město a okres. Brno : Národohospodářská propagace Československa, 1940. 176 s. 15 ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32.

9

plochy činí 68 ha. Projektantem přehrady byl Ing. A. Smrček.

16

Výpustná zařízení jsou

tvořena dvěma základními potrubími o průměru 120 cm a jedno uţitkové o průměru 50 cm. Ovládací prvky těchto výpustí se nacházejí v ovládací věţi na pravém břehu a samotné potrubí vede 36 m dlouhou šachtou v tělese hráze. Potrubí jsou ovládána stavidly a šoupátky. Minimální odtok nádrţe je 0,009 m3 /s, neškodný odtok 12,000 m3 /s.

17

Dlouhodobý průměrný průtok je 0,58 m3 . 18 Elektrárna přehrady má 1 turbínu

typu Banki – Cink. Výkon elektrárny je 0,031 MW a provozovatelem je Povodí Moravy. 19

2.1.4 Účel Plumlovské přehrady Hlavní účel, proč byla přehrada postavena, bylo zadrţování přívalových hod, sniţování povodňových průtoků na řece Hloučele a nadlepšování minimálních průtoků pod hrází v období sucha. 20 Kromě toho byla přehrada v počátcích svého fungování potřebná vodohospodářským zájemcům, např. cukrovaru Bedihošť, TJ Gala – koupaliště v Krasicích, soukromým elektrárnám i samotnému městu Prostějovu, kdy jej posilovala v přechodném období nedostatku pitnou vodou.

21

Po dostavění přehrady se

začala v okolí nádrţe rozvíjet rekreace, lidé tu provozovali vodní sporty, na své si přišli i vášniví rybáři. Okolí přehrady přímo vybízí k procházkám či cyklistice. Za pozornost rozhodně stojí i barokní zámek v obci Plumlov, který se tyčí nad Podhradským rybníkem.

16

ŠEBELA, Ladislav. Plu mlovskou přehradu stavěli i italští váleční zajatci. , Prostějovský týden. 2009, Roč. 19, č. 3, s. 8. 17 Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on-line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.p mo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/plu mlov/. 18 Povodí Moravy: Kompletní informace o revitalizaci a opravě vodního díla [on-line]. 2010-2012. aktualizováno 13. ledna 2012. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.p mo.cz/cz/projekty/rekonstrukce-a-cisteni-vodnich-nadrzi/plu mlov-ko mp letni-informace-orevitalizaci-a-oprave-vodniho-dila/ 19 Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on-line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.p mo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/plu mlov/. 20 Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on-line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.p mo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/plu mlov/. 21 ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32.

10

Obr. č. 6 – Podhradský rybník a zámek Plu mlov

Kvalita vody v nádrţi hraje velice důleţitou roli z hlediska rekreačního, ačkoli rekreace není prioritou přehrady. V 60. aţ 80. letech 20. století byly prováděny výzkumy vody, které potvrdily, ţe voda v nádrţi je biologicky velice produktivní. Zejména pak vysoký přísun ţivin, hlavně fosforu a dusíku, má za následek zvýšený nárůst vodního květu.

22

Právě v tomto období se pro zachování turistické sezóny řešil

problém vodního květu chemií. Do přehrady se kaţdoročně sypala modrá skalice, která řasy vyhubila. Tato krátkodobá řešení ale po letech vyústila v závaţný problém. Tomuto tématu se ale budu věnovat v jiných kapitolách.

2.2 Rekreační oblast Plumlov 2.2.1 Začátky rekreační oblasti Kolaudace Plumlovské přehrady byla provedena v červenci 1936 Zemským úřadem v Brně. Nyní nic nebránilo tomu, aby si obyvatelé okolních obcí, města Prostějova či firmy postavili chaty v blízkosti Plumlovské přehrady. Bohuţel, tři roky po kolaudaci přehrady přišla válka, která rozvoj této oblasti zbrzdila. Dokumentů z tohoto období není mnoho. Po uvedení přehrady do provozu se chopili příleţitosti bratři Josef a Miroslav Kompoštovi z Prostějova a začali na přehradě podnikat. Díky nim přehradu brázdila pravidelná lodní doprava. Jejich půjčovna loděk zajišťovala přívoz ze staré hráze ke 22

ZÍMA, Karel. Plu mlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32.

11

zlechovskému břehu. Postupem času se lodní doprava rozrostla o jednu výletní motorovou loď pro dvacet osob.

23

Začátkem 50. let Místní národní výbor Mostkovice zaznamenal na stovky ţádostí o povolení stavby rekreačních chat, ţádosti o odprodeji části nebo celého pozemku, ţádosti o pronájem pozemku, ţádosti na odkup chaty s pozemkem a další. Tyto ţádosti posílali jak obyvatelé z Prostějova a okolí, tak i z celé Moravy a Čech. Velký zájem byl ze strany firem o stavby rekreačních chat pro zaměstnance podniku, a to z celé České republiky (Olomouc, Moravská Třebová, Beroun, Třinec, Ostrava, a 24

další).

Většina těchto ţádostí se setkala s kladnou odpovědí a výstavba chatové oblasti mohla začít. Vznikaly tu soukromé a podnikové rekreační chaty a střediska. V roce 1965 představovala chatová zástavba 320 chat. K roku 1969 se rozrostla na 543 chat, z toho 442 soukromých a 101 podnikatelských. 25 V současnosti se v okolí Plumlovské přehrady nachází asi 1 600 chat, z nichţ ¾ leţí ve Stichovském katastru Mostkovice a zbylá ⅓ v katastru města Plumlov.

2.2.2 Materiálně technická základna Zároveň se stavbou rekreačních chat bylo zapotřebí nabídnout budoucím návštěvníkům i jinou, hlavně levnější alternativu ubytování neţ jsou pouze chaty a hotely, které se tu postupně během 50. let budovaly. Touto alternativou je autokemp Mostkovice, kemp u Ţraloka, pionýrský tábor, tábor mladých či chaty a stany na koupalištích. Tyto kempy se začaly stavět koncem 50. let a postupně se rozrůstaly tak, aţ bylo vytvořeno takové prostředí, které nabízelo návštěvníkům kromě kvalitního ubytování i stravovací sluţby v podobě restaurací, stánků či kiosků. O zábavu turistů se starala loděnice GALA, letní kino Mostkovice či samotná koupaliště na přehradě.

23

HRUBÁ, Dana. Letité vodní d ílo,které si zaslouţí pozornost: Bagrovat se začne kaţdým dnem. Týdeník Prostějovska. 2010, roč. 3, č. 47, s. 3. 24 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1060), sign. Pozemky na stavby rekreačních chat, inv.č.73, kart. č. 166,167 25 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 74

12

2.2.3 Ubytování na Plumlovské přehradě 2.2.3.1 Autokemping u Žraloka V roce 1963 vznikl u Podhradského rybníka dodnes velice oblíbený autokempink Ţralok pod správou Svazarmu Plumlov. 26 Kemp byl zařízen jednoduše. Nabízel ubytování v chatkách, stanech a noclehárně. V počátcích nebyla kapacita nijak veliká – 2 chatky dohromady s osmi lůţky, stany s padesáti lůţky a noclehárna s deseti. Stany stály na dřevěných podsadách a vevnitř byly vybaveny dřevěnou podlahou, stolečkem a zavedeným elektrickým světlem. Návštěvníkům byla k dispozici půjčovna různých tábornických věcí, například lehátka, gumová matrace či spací pytle.

27

Kromě toho měl

autokemping prostor pro návštěvníky s vlastními stany s kapacitou asi 80 stanů. Samozřejmostí bylo postavení recepční místností a sociálního zařízení. V roce 1966 jiţ na začátku sezóny bylo v knize ubytovaných zapsáno přes tisíc účastníků, z toho i několik set cizinců. O rok později jiţ bylo uvedeno ve statistikách, ţe v kempu bylo ubytováno celkem 5 761 osob, z toho 771 cizinců. Roku 1968 se autokemping rozrostl na 7 chat, a pro milovníky sportu zde bylo upraveno hřiště pro odbíjenou. Roku 1968 přijelo podstatně méně návštěvníků. V kempu bylo ubytováno pouze 3 443 osob, z toho 778 cizinců. Stejně tak i koupaliště na Plumlovské přehradě zaznamenalo niţší trţby o 25,5 % neţ v roce 1967. Další 2 roky, 1969 a 1970 nebyly pro autokemping tolik úspěšnými jako v roce 1967, i přesto se dá povaţovat za příznivý.

28

Ale aţ rok 1971 zaznamenal vysoký příliv turistů – v autokempu bylo

ubytováno 10 643 osob, z toho 224 cizinců. 29 Tato sezóna byla úspěšná i pro ostatní podnikatelské subjekty na přehradě. Tento vysoký stav návštěvníků přetrvával s menšími výkyvy bezmála 25 let. Autokemping u Ţraloka prošel za ta léta dalšími změnami. Počet chatek se rozrostl na 12, po dvou a čtyřech lůţkách. Staré stany s podsadou jiţ v kempu nenajdeme. Zato se zvětšil prostor pro stany návštěvníků. Kapacita je 150 stanů a 50 automobilů, kromě toho další moţností ubytování je ve vlastních karavanech či obytných vozech. Dalším zlepšením je vybudování jídelny a kuchyně s elektrickým 26

KOŠŤÁ L, Jiří. Máme tady "Ţraloka". Stráž lidu, 1966, Roč. 14, č. 30, s. 1 KOŠŤÁ L, Jiří. Máme tady "Ţralo ka". Stráž lidu, 1966, Roč. 14, č. 30, s. 1 28 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 143 29 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 39 27

13

sporákem, ledničkou a automatem na kávu. Tyto prostory volně slouţí ubytovaným stejně jako sociální zařízení se 16 toaletami a sprchami s teplou vodou.

30

Obr. č. 7 – Autokemp u Ţraloka

2.2.3.2 Autokemp Přehrada Mostkovice Autokemp a stanový tábor Mostkovice se nachází nad hrází Plumlovské přehrady, nad domem hrázného. Od svého počátku koncem 50. let je provozován MNV Mostkovice. Zpočátku autokemp nedisponoval ţádnými stany. Návštěvníci sta novali ve vlastních přinesených, jejichţ maximální kapacita bylo 300 stanů. Prostor tábořiště byl rozdělen na dvě části – levá byla vyhrazena školní mládeţi a pionýrům, pravá ostatním návštěvníkům. Ještě roku 1962 se nedal kemp naplno vyuţívat – byl neupravený, bez hygienického zařízení a pitné vody. Na těchto nedostatcích se začalo pracovat v roce 1963, kdy v kempu bylo vybudováno nové sociální zařízení a veřejné osvětlení. V roce 1964 byla v kempu zavedena pitná voda. Všechna tato vylepšení byla odměněna vysokou návštěvností, které mimo jiné pomohlo i vydařené počasí. V 750 stanech se vystřídalo 5 500 osob, coţ znamenalo stoprocentní nárůst oproti roku 1963. 31 V roce 1965 uţ stanový tábor obsadilo za sezónu 1 132 stanů, přestoţe počasí nebylo tak příznivé. V dalších letech bylo zřízeno hřiště na odbíjenou a chatky.

32

30

Autokemping Ţralok [on-line]. ©1999 – 2012. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.camp-zralo k.cz/kemp .php. 31 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 240 32 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951-1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 209

14

V současnosti je v kempu k dispozici 13 chatek dvoulůţkových, 16 chatek třílůţkových, 9 chatek čtyřlůţkových a 3 chatky pětilůţkové.

33

V letech 1967 – 1969 bylo v kempu ubytováno dohromady téměř 12 tisíc osob, z toho přes 200 cizinců a průměrná délka pobytu v tábořišti byla asi 2,5 dne.

34

Roku

1969 bylo zavedeno elektrické osvětlení do všech ubytovacích chatek, postaveny nové lavičky, otevřeny prodejny potravin v areálu tábořiště, výstavba stromků, a další. V následujících dvou letech se v kempu ubytovalo 11 220 osob, coţ byl velký úspěch a jen to potvrdilo to, ţe návštěvnost v této oblasti kaţdým rokem stoupá. 35 Zájem o ubytování ve stanech upadal a povaţovalo se spíše za nouzové ubytování. Lidé stále více upřednostňovali ubytování v pohodlnějších chatkách bez ohledu na ceny. Větší zájem byl i o týdenní pobyty. V letech 1972 a 1973 počet návštěvníků vzrostl o celou třetinu, v tábořišti bylo ubytováno 18 546 osob. Zájem o Plumlovskou přehradu vzrostl i u zahraničních turistů, kterých přijelo 710. 36

V roce 1973 bylo tábořiště nově oploceno, čímţ se zvýšila

bezpečnost ubytovaných. Společenská místnost byla vybavena pro potřeby návštěvníků televizorem a cestovní literaturou. V areálu byly vybudovány chodníky a další lavičky. Autokemp byl čím dál více vyuţíván i mimo sezónu, zejména na jaře a na podzim mládeţnickými organizacemi. Konaly se zde branné a tělocvičné závody, výcviky hasičů či tělovýchovná školení.

Obr. č. 8 – Autokemp Přehrada Mostkovice

33

Autokemp Přehrada Mostkovice. [on-line]. .[cit.2012-03-28]. Dostupné z WWW:

http://www.autokemp mostkovice.cz/vis mo/dokumenty2.asp?id_org=600578&id=1001&p1=52 34

Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č.79 35 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 37 36 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č.22

15

2.2.3.3 Hotel Zlechov Mezi nejznámější hotely na Plumlovské přehradě patří bezpochyby Hotel Zlechov, který se nachází asi 100 metrů od koupaliště u hráze. Po první světové válce postavil u Zlechovského rybníka Alois Vojáček výletní hospodu a rázem se stala oblíbeným místem nejen místních rybářů, ale i obyvatel Prostějova. Za okupace byly prostory této restaurace uvolněny potřebám nacistické mládeţnické organizace HitlerJugend. V roce 1942 budova do základu vyhořela. Za pár let zde postavili Robert Víšek se stavitelem Páclem z Plumlova uţ známý hotel Zlechov, který byl veřejnosti otevřen od roku 1948. 37 Hotel nabízel ubytování v jedenácti dvoulůţkových pokojích, dále pak restauraci, kavárnu, výčep a vinárnu. Do hotelu se sjíţděla celá prostějovská společenská smetánka, místo bylo hojně vyuţíváno k různým veselícím, svatbám a zvěřinovým hodům. Hotel nechyběl v ţádném katalogu o ubytování. Jeho provoz byl celoroční. V roce 1956 došlo ke znárodnění a hotel převzala Jednota Prostějov, která ho provozovala téměř 40 let. V roce 1992 se o Zlechov přihlásili dědicové prvního majitele, Ivo a Richard Víškovi, kteří jej do roku 1999 pronajímali. 38 Poté se rozhodli hotel prodat. Nabízeli ho v dobrém stavu. Bohuţel jeho další majitel, podvody prolezlý Karel Došlý, nechal hotel zchátrat a nyní kdysi slavný hotel Zlechov vypadá jako po válce. Byl obydlován bezdomovci, vandalové vybili okna a počmárali zdi. Ke své původní podobě má hotel hodně daleko. V roce 2007 se hotelu vyskytla kapka naděje. Hotel Zlechov koupil mladý Prostějovan, jistého času fotbalový brankář Slavie Praha Jindřich Skácel. 39 Jeho cílem bylo hotel zrekonstruovat a do deseti let opět otevřít. Jak uvedl, s rekonstrukcí neplánuje začít hned a z velké části bude záviset na tom, jak bude probíhat čištění přehrady. Podle posledních informací Lenky Skácelové, matky Jindřicha Skácela, na projektu rodina pracuje. Rekonstrukce je vázaná na projekt revitalizace Plumlovské přehrady, která momentálně probíhá. 40

37

Smutná historie hotelu Zlechov. Prostějovský večerník , 2005, Roč. 9, č. 50, s. 7. Smutná historie hotelu Zlechov. Prostějovský večerník , 2005, Roč. 9, č. 50, s. 7. 39 KADLEC, M ichal. Zlechov koupil fotbalista. Prostějovský večerník , 2007, Roč. 11, č. 31, s. 3. 40 HA VLÍK, Radim. Obnova přehrady vábí turisty. Prostějovský deník . 2010, roč. 21, č. 107, s. 1. 38

16

Obr. č. 9 – Současná podoba hotelu Zlechov

2.2.3.4 Další ubytování Na Plumlovské přehradě byly mimo jiné postaveny další ubytovny a hotely slouţící rekreantům k přechodnému ubytování. Roku 1971 byla uvedena do provozu Turistická základna SSM Prostějov, jejíţ ubytovna nabízela 6 místností se 48 lůţky, jídelnu, společenskou místnost, kuchyni, hygienickou budovu se sprchami a WC. Kromě toho byl vedle budovy k dispozici prostor pro postavení 40 stanů. 41 Toto zařízení slouţilo především aktivitám mládeţe, ale v hlavní sezoně se nabízel i individuálním návštěvníkům. Tato turistická základna slouţí dodnes. Návštěvníkům je k dispozici od dubna do září jako Rekreační areál Pod hrází, nacházející se v Mostkovicích. 42 Areál nabízí ubytování ve dvou aţ čtyřlůţkových pokojích s celkovou kapacitou 48 míst. Tento areál je hojně vyuţíván školami z Prostějova pro pořádání sportovních týdnů, školy v přírodě, seznamovacích kurzů apod.

Je totiţ

vybaven hřištěm pro volejbal a nohejbal, hrami petanque, ruské kuţelky, stolní tenis, badminton či freesbee. Díky své výborné poloze byl velice vyhledávaný a známý penzion Valášek. Nachází se na opačné straně hráze a ze své terasy se tak návštěvníkovi naskytne krásný rozhled na přehradu a okolí. Penzion Valášek stojí na svém místě více jak půl století a za tu dobu uţ vystřídal několik majitelů. V současné době penzion provozuje Eva 41

Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951 -1978), sign. Re kreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č. 40 42 Seznam levného ubytování: Rekreační areál pod hrází. [on-line]. ©2000 – 2012. [cit.2012-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.levneubytovani.net/ubytovani/areal-pod-hrazi.ht m

17

Milarová. Penzion za ta léta prošel řadou vylepšení. Kromě dvou a třílůţkových pokojů má penzion menší kongresový sál, restauraci, bar, terasu s krásným výhledem, a další. Penzion je vhodným objektem pro pořádání společenských akcí – oslavy, svatby, školení, … Ubytování dále poskytovalo koupaliště TJ OP Prostějov. Návštěvníci si mohli přivést vlastní stan, nebo vyuţít chatek v areálu. Ubytování v soukromí provozovala i Jednota Prostějov a jiné společenské organizace. Ubytování na přehradě je dodnes zajištěno dvěma autokempy, jedním rekreačním areálem a několika ubytováními v soukromí, zejména penziony, např. Penzion Na splávku, Penzion U Kláštěra, Penzion Ve mlýně, Chata Carmen, Penzion u Kuncků, Penzion U Svozilů či Penzion Piňos. Parkování pro ubytované je zajištěno na 5 hlídaných parkovištích u kempů.

2.2.4 Stravování Spolu se stavbou ubytovacích kapacit probíhala i stavba restauračních zařízení a obchodů. Prvními restauracemi v okolí přehrady byly Panelová restaurace a Hotel Zlechov. Na koupališti byla postavena prodejna potravin, stejně tak i nad stanovým táborem. Dva kiosky byly otevřeny u přehradní hráze a v autokempignu Ţralok. Na koupališti byl otevřen výčep, ale neměl pravidelnou otevírací dobu. Provozovatelem všech těchto stravovacích podniků na přehradě byla Jednota Prostějov. 43 Toto monopolní postavení organizace na přehradě mělo za následek, ţe prodávající často zavírali stánky a obchody dříve či byli neochotní. Do sluţeb na přehradě se zapojila další organizace otevřením tří stánků na koupališti, ve stanovém táboře a u loděnice. Nová konkurence zapříčinila zkvalitnění sluţeb a došlo i ke větší spokojenosti zákazníků. V současné době jsou v okolí přehrady zachovány vesměs stejné restaurace a stánky, které fungovaly dříve. Během sezóny je stále otevřená Restaurace Panel, která se nachází v blízkosti Pláţe U Vrbiček, kde je i občerstvení U Vrbiček. Na protější straně je otevřen Penzion U Valáška, který funguje i jako restaurace. Za ním je Hotel a restaurace Oáza. U letního kina a minigolfu pod hrází jsou taktéţ občerstvení. V blízkých Mostkovicích je vyhlášené Koliba u Čápa, které nabízí výborné speciality na 43

Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (1951-1978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plu mlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č.40

18

grilu. V obci Plumlov leţí restaurace a pizzerie Pácl, která je oblíbená pro pořádání svatebních hostin či oslav.

Obr. č. 10 – Panelová restaurace v 70. letech

Obr. č. 11 – Panelová restaurace v roce 2012

19

Obr. č. 12 – Plu mlovská přehrada – popis

20

2.2.5 Kulturní a sportovní vyžití v rekreační oblasti 2.2.5.1 Koupaliště pod hrází Koupaliště, respektive pláţ pod hrází začala pro veřejnost fungovat hned po kolaudaci Plumlovské přehrady roku 1936. Koupaliště bylo pod správou sdruţení Sokol Jiskra, ale vzhledem k tomu, ţe s ním špatně hospodařilo, podal v roce 1956 MNV Mostkovice návrh na zrušení nájemní smlouvy Sokolu Jiskra. Po ţádném větším zlepšení na koupališti bylo Sokolu koupaliště odebráno a novým nájemcem se stala Tělocvičná jednota OP Prostějov. Na koupališti byly návštěvníkům k dispozici jedny společné šatny pro asi 3000 osob, 6 oddělených kójí na odkládání šatů, 16 samostatných šatních kabinek, 2 veřejné WC, 1 sprcha, 1 montovaný bazén pro malé děti a hřiště na volejbal. Návštěvníkům bylo k zapůjčení poskytnuto 180 lehátek, 28 loděk různých typů a 3 šlapací kola. Na koupališti se vybíralo vstupné, které se měnilo v závislosti na tom, jak se koupaliště upravovalo. V dobách největšího přílivu turistů na Plumlovské přehradě v 70. a 80. letech nestačilo koupaliště zejména o sobotách a nedělích pojmout tak velké mnoţství návštěvníků a pláţ bývala přeplněná. Za sezónu koupaliště, podle odhadů, průměrně navštívilo 60 000 osob. V posledních letech je koupaliště známo pod názvem Pláţ U Vrbiček, a to podle stromů, které jsou zakořeněny ve vodě pár metrů od břehu. Koupaliště pod hrází bylo jediné placené koupaliště na přehradě. Na protější straně, tzv. levém břehu se neplatilo. Oblíbeným místem pro koupání byla pláţ u hotelu Valášek, kde se v letních měsících konaly večerní diskotéky. V současnosti pláţe pronajímají Mostkovice soukromníkům, kteří jsou zodpovědní za jejich údrţbu (Pláţ u Vrbiček, Pláţ u Lázničku,…). 2.2.5.2 Sport a zábava Pokud se počasí nevydaří tak, aby bylo moţné trávit čas u vody, je na Plumlovské přehradě mnoho dalších míst, kam se mohou turisté uchýlit za zábavou. Od roku 1977 je v provozu minigolf v Mostkovicích, který se nachází pod hrází. Hřiště má 18 drah s políčky, návštěvník si za nízké vstupné půjčí míčky a hole. Minigolf v Mostkovicích má na Prostějovsku dlouholetou tradici, lidé se sem pravidelně sjíţdějí 21

uţ desítky let a jsou zde spokojeni. Kromě minigolfu je zde otevřený jednoduchý stánek s občerstvením. Vedle stánku se nacházejí dvě písčitá volejbalová hřiště. U přehrady působí Jezdecký oddíl HELIOS Mostkovice, který nabízí dětem i dospělým jízdu na koních. Kromě vyjíţděk po okolí si návštěvník můţe zaplatit hiporehabilitaci, rekondiční jízdy nebo individuální lekce v jízdárně. Na pláţi U Vrbiček je půjčovna plavidel TJ OP Prostějov. K zapůjčení si mohou návštěvníci vybrat velké vodní tříkolky, šlapadla, loďky či kánoe. Kromě toho jsou na pláţi vybudované průlezky pro menší děti, hřiště na volejbal či jiné hry. Okolí Plumlovské přehrady je skvělým místem pro cyklistiku. Objet přehradu na kole není nikterak náročné a terén to dovoluje.

Obr. č. 13 – Pláţ na koupališti v 70. letech

2.2.5.3 Památky v okolí přehrady Nejzajímavější historickou památkou u přehrady je bezpochyby Plumlovský zámek, který se nachází v obci Plumlov nad Podhradským rybníkem. Byl postaven v letech 1680 – 1690. Vedle něj dříve stával i Plumlovský hrad, který byl postaven jiţ ve 13. století. Roku 1801 ale byl hrad dosti poničen vichřicí, a proto se jeho tehdejší majitel Alois z Lichtenštejna rozhodl nechat hrad zbourat a ponechat na Plumlově pouze zámek. Plumlovský zámek si v posledních dvaceti letech prošel nutnými opravami. Veřejnosti je zpřístupněn hlavně v červenci a srpnu, kdy je kromě pondělka 22

otevřeno kaţdý den. Na jaře a na podzim je zámek otevřen o víkendech a svátcích. Zámek pořádá během roku nejrůznější akce, např. festivaly, noční prohlídky zámku, Halloween na zámku a v posledních pár letech je tu vyhlášený silvestrovský ohňostroj, pořádaný na nádvoří zámku. Město Prostějov leţí 5 km od Plumlovské přehrady, a rozhodně má z památek co nabídnout. Mezi významné budovy města patří Národní dům, který je postaven ve stylu české secese a momentálně slouţí jako městské divadlo, spolkový dům a v jeho prostorách najdeme i oblíbenou restauraci a kavárnu. Stará radnice na náměstí pochází ze 16. století, a od roku 1905 slouţí jako sídlo Muzea Prostějovska. Nová radnice byla postavena v letech 1909 – 1914 a dominantně přihlíţí, se svou 66 metrů vysokou věţí, náměstí Tomáše G. Masaryka. V minulosti bylo historické centrum Prostějova obestavěno hradbami, jehoţ zbylé zdi můţe návštěvník vidět u městského parčíku Smetanovy sady. Poslední důleţitou památkou nacházející se v centru města je Prostějovský zámek, který nechali v letech 1922 – 1926 vybudovat Perštejnové. V posledních letech nenašel zámek vyuţití, pouze nádvoří slouţilo ke konání menších hudebních a divadelních představení, a pár místností zámku slouţí regionálnímu informačnímu centru.

V budoucnosti chtějí radní z místa vybudovat kulturně

společenské centrum. Za návštěvu rozhodně stojí i vesnice Čechy pod Kosířem, kde se nachází kulturní památka Zámek Čechy pod Kosířem. K zámku neodmyslitelně patří i rozlehlý park se dvěma rybníky a mnoha exotickými stromy. Zámek dnešní podoby byl postaven roku 1843. Jednu dobu na zámku pobýval i známý malíř Josef Mánes a vytvořil zde téměř sto svých děl. Právě altán nedaleko zámku slouţil malíři jako ateliér. V zámku je provozována Pamětní síň Josefa Mánesa. Kromě zámku v Čechách pod Kosířem můţeme navštívit Muzeum historických kočárů. Expozice s odborným výkladem je zajisté nezapomenutelným záţitkem. Můţete se těšit na nejrůznější smuteční kočáry, biskupské kočáry a sáně či na největší sbírku kočárových luceren ve střední Evropě. 2.2.5.4 Kultura Plumlovská přehrada se kaţdým rokem stává dějištěm mnohých kulturních akcí, které mají svůj začátek jiţ v 60. letech 20. století. Mezi první akce pořádané na přehradě bývala červencová Přehlídka festivalových filmů. Filmy byly poskytnuty 23

Krajským filmovým podnikem v Brně. Návštěvnost byla veliká. Filmy se promítaly v letním kině v Mostkovicích. To se začalo budovat koncem 60. let na začátku hráze při levém břehu. Zpočátku do areálu kina vjíţděla pojízdná promítací maringotka, zatímco se pracovalo na tom, aby byl areál kompletní. K tomu došlo v polovině 70. let, kdy začalo být letní kino plně funkční a je tomu tak dodnes. Letní kino k Plumlovské přehradě uţ neodmyslitelně patří, a ačkoli si zaţilo i špatné sezóny v podobě prázdného hlediště, lidé se stále rádi vrací. Kdyţ je večer teplé počasí a dobrý film, vysoká návštěvnost je zaručená. Letní kino promítá jiţ 22. rokem i v zimě, a to na Silvestra, kdy je vstupné zdarma. Mnohaletou tradici na Plumlovské přehradě má i mezinárodní hudební festival Keltská noc, který se v letošním roce bude konat jiţ pojedenácté. Keltská noc je festival pořádaný pro všechny příznivce hudby vycházející z keltských tradic, tradičního irského tance, starého keltského řemesla, bojového umění a pravé keltské spirituality. Keltské noci se účastní umělci z mnoha zemí, např. Česka, Irska, Velké Británie, Španělska, Slovenska, a dalších. Od roku 2009 se koná Léto U Vrbiček, které je pořádáno, jak uţ název napovídá, na Pláţi u Vrbiček. Od června do srpna patří pódium kaţdý druhý víkend známým českým zpěvákům a skupinám. Mezi nejznámější vystupující patří Olympic, Harlej, Arakain, Čechomor, Eva a Vašek, Mig 21, Děda Mládek Illegal Band, Support Lesbiens, Michal David, Věra Špinarová, a další. Letos na pláţi vystoupí Aleš Brichta a AB Band, Mandrage, Xindl X či Václav Neckář a Bacily. Akce jsou lidmi velice vítané, a kaţdým rokem je návštěvnost vysoká. V areálu Autokempu Ţralok se od roku 1996 pravidelně konal Mezinárodní hudební festival pro děti a mládeţ se zdravotním postiţením Písničkou ke slunci. Program zahrnoval hudební nebo taneční vystoupení škol, ústavů, speciálních zařízení a dětských domovů z celé České republiky. Akce se v minulosti účastnili známé osobnosti české hudební scény, např. Maxim Turbulenc, Sámer Issa. Letošní rok nejsou ţádné zprávy o tom, ţe by se měl festival konat, coţ by byla velká škoda. Spousta dětí i dospělých si festival vţdy moc uţila, kolikrát i přes nepřízeň počasí. Nováčkem mezi moravskými festivaly je letní open-air festival Plumlove, který se poprvé konal v červenci 2007 a byl velice úspěšný. Akce probíhá na nádvoří Plumlovského zámku, který mu dodává dobovou atmosféru. Tento multiţánrový

24

festival hostí jiţ tradičně známé prostějovské kapely Zion Squad, Douny and DJ Fudja, Splitter & Karl, Něco mezi či Laxemberk, …

2.2.6 Konkurence Plumlovská přehrada bývala sice oblíbenou oblastí ke koupání, ale pokud voda není čistá, turisté raději vyuţijí umělá koupaliště v okolí města Prostějova. Vyhlášené je pro prostějovské obyvatele koupaliště ve Vrahovicích, které jsou součástí města Prostějova. Nabízí velký bazén pro dospělé a jeden menší pro děti. Občerstvení, volejbalové hřiště, lehátka či kuţelky jsou součástí velkého areálu. V minulosti se zde pořádaly oblíbené diskotéky pro mládeţ. Na opačné straně města dříve bývalo koupaliště Koupelky, které se město rozhodlo přestavět na Aquapark. V současnosti je aquapark lidmi velice oblíbený a jeho kapacity za krásného letního počasí jsou maximální. Momentálně restaurované se v Prostějově nachází třetí koupaliště na Kostelecké ulici. Co se týče vybavení, na rozdíl od svých konkurentů je skromnější. Ale pro potřeby plavání bohatě vystačí. Posledním místem, kde si mohou lidé zaplavat, jsou prostějovské lázně. Ty ale v létě nejsou návštěvníky tolik vyuţívány. V okolí Prostějova se nenachází ţádné větší přírodní koupaliště či nádrţ neţ je Plumlovská přehrada. Ti, co vyhledávají přírodní koupaliště, si musí zajet za hranice prostějovského okresu. V blízkosti Olomouce se nachází přírodní nádrţ Náklo, směrem na město Hranice se lidé jezdí koupat do zatopeného lomu Výkleky, který nabízí křišťálově čistou vodu. Koupání zde je na vlastní nebezpečí. V blízkosti Tovačova se nachází jezera, která v současnosti slouţí k těţbě štěrkopísku. Někdo by si mohl myslet, ţe jezera jsou ideální místa k vodní rekreaci, ale opak je pravdou. Na jezerech platí přísný zákaz koupání. Tovačovské rybníky jsou zase vyhlášené chovem ryb, a na podzim je tu kaţdým rokem pořádán výlov rybníka. Rybníky tedy taktéţ neslouţí k rekreaci.

25

Obr. č. 14 – Aquapark Prostějov

2.3 Revitalizace Plumlovské přehrady 2.3.1 Pokles návštěvnosti přehrady Jak jsem jiţ zmínila v úvodu, Plumlovská přehrada se v posledních letech potýká s velkými problémy s nekvalitní vodou, která je zanesena sinicemi. Tyto problémy vznikaly postupně několik desítek let, ale důsledky se projevily aţ v posledních 10-ti letech. Za poslední úspěšnou sezónu bychom mohli povaţovat léto v roce 2001. Kempy byly plně obsazené, stejně tak jako pláţe. Lidé jezdili na přehradu z celé České republiky, ze zahraničních turistů převládali Holanďané, Dánové a Belgičané. Pracovníci okresní hygienické stanice pravidelně kaţdým rokem před zahájením sezóny prováděli kontrolu kvality vody. V roce 2002 ale přišli s varováním – v přehradě se tento rok zvýšil výskyt řas, sinic a jiných organismů a jejich hodnoty jsou mírně nadlimitní. Koupání je tak na vlastní nebezpečí. Voda by mohla ublíţit především lidem s alergií či přecitlivělou pokoţkou a mohlo by dojít k jistým zdravotním komplikacím.44 Návštěvníkům přehrady bylo doporučeno, aby se po kaţdém vykoupání osprchovali. Kdo bude ale problém řešit a změnit situaci k lepšímu? Nájemci pláţí a přilehlé obce nemají dostatek financí na čištění. Problém by mělo vyřešit Povodí Moravy, které přehradu vlastní. Ale tato instituce upozorňuje, ţe nádrţ je především retenční a slouţí k regulaci průtoků řeky Hloučely. Koupání a rekreace není prioritou, naopak se nachází na posledních pozicích. Tato první varování měla za následek, ţe přehrada se doslova vyprázdnila.

44

OUJEZDSKÁ, Blanka. Hygien ici věnují Plu mlovské přehradě zvláštní pozornost. Olomoucký deník. 2002, roč. 2, č. 118, s. 13.

26

Nakonec se ale zjistilo, ţe voda ke koupání není tolik nebezpečná. Zpráva v novinách o koupání na vlastní nebezpečí byla spíše poplašná. Někteří činitelé vidí příčinu úbytku turistů v silné koruně a ve výhodném cestování do zahraničí. Většina lidí viní noviny s jejich poplašnými zprávami. V polovině letních prázdnin bylo na přehradě liduprázdno, pláţe navštívili jen ti nejvěrnější. Bylo jasné, ţe sezó nu v roce 2002 se jiţ nepodaří zachránit.

Obr. č. 15 – Sinice v přeh radě

2.3.2 Diagnóza problému Léto 2002 bylo pro Plumlovskou přehradu katastrofální. Mnozí podnikatelé, kteří mají v podnájmu pláţe, restaurace či chatky, byli velice zklamáni. Báli se, ţe nadcházející sezóna bude ještě horší a oni budou muset ukončit svou ţivnost. Všichni si poté začali uvědomovat zásadní problém – do přehrady se ročně dostane mnoho tun dusíku a fosforu, které vytvářejí ideální prostředí pro ţivot cyanobakterií neboli sinic. V minulosti se do přehrady kaţdoročně sypalo asi 800 kg modré skalice. 45 Toto opatření mělo sinice během sezóny vymítit. Dlouhodobě se jich ale přehrada

nezbavila, a šlo pouze o krátkodobé řešení.

Kaţdoročním uţíváním skalice se zkracuje lhůta jejího účinku. Modrá skalice je navíc sloučenina, která se časem můţe změnit v nebezpečný odpad.

45

Skalikce skončila, koupání zůstalo na vlastní nebezpečí. Prostějovský týden. 2002, roč. 12, č. 48, s. 4.

27

Obec Mostkovice se rozhodla dát udělat rozbor vody od odborné firmy Flos Aquae Team. Výsledek byl alarmující – z přehrady se pomalu stává smetiště a není vůbec jisté, zdali se podaří ji vyčistit. 46 Začátkem letní sezóny 2003 všichni netrpělivě vyčkávali, jak to bude s vodou vypadat tento rok. Největší obavy se bohuţel naplnily. Plumlovská přehrada opět rozkvetla a platí zde koupání na vlastní nebezpečí. Prostějovské noviny varovaly turisty před sinicemi zamořenou vodou. Sinice jsou nebezpečné zejména pro alergiky, neboť usazené sinice na kůţi uvolňují alergeny.

47

Později ale hygienici varovali, ţe sinice jsou

nebezpečné všem, kteří se ve vodě vykoupou. Hrozí jim alergická reakce očí a spojivek, bolesti hlavy, při polknutí je tu riziko střevních a ţaludečních potíţí. Hygienici prováděli kaţdých 14 dní testy vody, které zjišťova ly mnoţství sinic ve vodě. Tento ukazatel závisel na počasí. Zejména za slunečného a teplého letního počasí se vodnímu květu dařilo nejvíce.

Obr. č. 16 – Pláţ u Vrbiček

46

GORČÍK, Jiří. Ro zbory potvrdily kritický stav Plumlovské přehrady. Prostějovský týden. 2002, roč. 12, č. 48, s. 1. 47 Přehrada rozkvetla, p lavci mají utru m. Prostějovský večerník . 2003, roč. 7, č. 29, s. 2.

28

2.3.3 První návrhy na uzdravení přehrady Špatná sezóna v roce 2003 byla prvním impulsem k tomu, aby se váţně začalo uvaţovat o sanaci přehrady. Město Prostějov si uvědomilo, ţe právě jeho obyvatelé tvoří většinu návštěvníků Plumlovské přehrady a rozhodlo se finančně podpořit její čištění. Tehdejší starosta města Jan Tesař uvedl, ţe je důleţité, aby se této akce účastnili všichni zainteresovaní, tedy vlastník přehrady Povodí Moravy, Olomoucký kraj, okolní obce Plumlov a Mostkovice a i Prostějov.

48

V lednu 2004 zaloţily obce Mostkovice,

Prostějovičky, Krumsín, Ohrozim, Plumlov, Vícov a Stínava Mikroregion Plumlovsko. Zástupci obcí se pravidelně scházeli a řešili společné problémy. Jedním z nich byla právě Plumlovská přehrada. Roku 2004 se ale nic nevyřešilo, vše zůstalo jen u slibů.

2.3.4 Letní sezóny bez lidí V létě 2004 byla voda v přehradě vyhlášená hygieniky za zdravotně nezávadnou. Kvalita vody se od června do srpna prakticky nezměnila a bylo moţné vodu bez problémů vyuţívat ke koupání. Tento stav byl zapříčiněn z velké části počasím, které bylo po celé prázdniny teplotně spíše podprůměrné. Tato situace ale neměnila nic na tom, ţe lidé uţ na přehradu zanevřeli a koupat se jezdili raději jinam. Ostatně ţádné samovolné zlepšení stavu vody nenastalo. Situace zůstávala i nadále kritická, i kdyţ tento rok byly zaznamenány menší hodnoty znečištění. Před nadcházející sezónou roku 2005 se opět dostávala do popředí zájmu kvalita vody na Plumlovské přehradě. Všichni byli netrpěliví, jaká bude letošní sezóna, ale hlavně, jaký postoj k čistotě vody zaujmou příslušné orgány. V minulých letech se do přehrady sypala modrá skalice, která pomohla během sezóny vodní květ zničit. V roce 2005 se ale rozhodli zástupci obce Mostkovice zaměřit na prevenci a najali odbornou firmu, která zmapovala povodí řeky Hloučely. Tato studie měla přinést nové poznatky a stanovit tak postup při ozdravění přehrady. 49 Mezitím se kempy a jiná ubytovací zařízení připravovali na sezónu. Mizivé procento turistů jezdilo na přehradu kvůli vodě. Valná většina ji navštěvovala kvůli turistice, cykloturistice, památkám, a dalším aktivitám. Plumlovská přehrada vzhledem ke kaţdoročnímu problému se sinicemi ztratila své dobré jméno.

48 49

Město chce pomoci se záchranou znečištěné přehrady. Prostějovský týden. 2003, roč. 13, č. 92, s.5. Jaká asi bude letošní sezona na přehradě?. Prostějovský deník . 2005, roč. 16, č. 84, s. 3.

29

V polovině července 2005 přišli hygienici s vcelku očekávanou zprávou, ţe přehrada není vhodná ke koupání. Nařídili zde zákaz koupání. Podnikatelé na přehradě byli ze sezóny opět zklamaní a někteří uvaţovali i o tom, ţe svou ţivnosti ukončí. Majitelé pláţí si stěţovali na chování města Prostějova. Město místo toho, aby finančně pomohlo Plumlovské přehradě, jak slibovalo, nechalo raději přestavět prostějovské koupaliště Koupelky na nový aquapark. Ten stál desítky milionů korun. Provozovatel pláţe U Valáška Miloš Láznička mimo jiné pořádal letní diskotéky, které byly mezi prostějovskou mládeţí vyhlášené. Kdyţ uţ se v posledních letech nemohl uţivit z provozu pláţe, pomáhalo mu alespoň organizování těchto diskoték. Dostal se však do sporu s místními chataři, podle jejichţ názoru Láznička porušoval noční klid. Po několika domluvách omezil podnikatel diskotéky pouze na jednu v týdnu. Navíc vybudoval desetimetrovou protihlukovou zeď, zastřešil parket a vysázel ţivý plot. Na jaře porušil stanovení vyhlášky, a hrál dva dny v týdnu. Musel tedy zaplatit pokutu. Někteří chataři byli ze situace zoufalí, a tvrdili, ţe je na přehradě v noci nesnesitelný hluk. Druzí měli na podnikání pana Lázničky ale zcela jiný názor, s tím souhlasím i já. Ve skomírající rekreační oblasti, kde se jiţ málo podnikatelů obstojně uţiví, by měli být rekreanti rádi, ţe se alespoň nějakému subjektu daří a ţe tu vytváří prostředí pro mladé lidi. V současnosti se na přehradě diskotéky jiţ neprovozují. Co bude v budoucnu, záleţí na obcích. Budovat zde oblíbenou rekreační oblast a zároveň vydávat přísné vyhlášky se zdá kontraproduktivní.

30

Obr. č. 17 – Letecký snímek Plu mlovské přehrady

2.3.5 Osud přehrady přestává být lhostejný Posledních pár let se o přehradě pouze spekulovalo a všichni pověření činitelé měli sloţené ruce. Podnikatelé na přehradě, okolní obce i samotní obyvatelé Prostějova začali být skeptičtí k tomu, zdali se někdo odhodlá přehradu vyčistit. Všichni si uvědomovali jádro problému – povodí říčky Hloučely, která protéká vesnicemi a pak vtéká do přehrady, je plné splašků a jiných komunálních odpadů. Konkrétně si můţeme představit, ţe se do řeky vlévají odpady v podobě lidských exkrementů, pracích prášků, přípravků do myček na nádobí, saponátů a veškeré další domácí chemikálie. Chemikálie se dostávají do řeky také prostřednictvím hnojiv z okolních polí a pastvin, i kdyţ v menším mnoţtví. Do přehrady se tak dostává především fosfor a dusík. Cyanobakterie, neboli sinice, ţijí jako bakterie usazeny v sedimentech na dně, kde je tma. Jakmile se ale dostanou na světlo, začnou se chovat jako rostliny. A rostliny, jak známo, ke svému růstu potřebují mimo jiné právě fosfor a dusík. Řešení problému spočívá v tom, ţe by se měly ve všech obcích povodí nechat vybudovat biologické čistírny odpadních vod a tyto odpadní vody pak odvést mimo

31

přehradu. A dále by bylo třeba zamezit splavování zemědělských hnojiv do potoků vysazením pásů zeleně, které by působily jako ochranný pás.

50

Roku 2006 lidé z okolí přehrady a podnikatelé doufali, ţe letošní sezóna bude zachráněna, jak uţ ostatně zastupitelé obcí a města Prostějova slíbili. Tentokrát se do vody nic nesypalo. Místo toho se vyčlenily peníze na podrobný rozbor vody, jehoţ výsledek měl slouţit ke zpracování studie a projektu na obnovu Plumlovské přehrady. Projekt provedlo Výzkumné centrum pro chemii ţivotního prostředí v Brně pod vedením evropského odborníka z oblasti hydrobiologie pana Blahoslava Maršálka. 51 Na projekt uvolnil Olomoucký kraj milion korun, město Prostějov 250 000 Kč a obce Mostkovice a Plumlov po 25 000 Kč.

52

Tato studie byla přijata kladně, ale objevily se i

záporné reakce. Někteří byli pro to, aby se peníze vyuţily na koupi modré skalice či jiného přípravku na hubení sinic, stejně jako tomu bylo v minulých letech. Jiní si ale zase uvědomovali, ţe modrá skalice přehradě dlouhodobě nepomohla. Její časté uţívání se ukázalo být škodlivé. Letní sezóna 2006 byla nakonec stejně špatná jako poslední roky. Autokempy byly obsazeny stěţí z jedné šestiny. 53 Ale přesto se našlo pár odváţlivců, kteří si zákazem nenechali zkazit dovolenou a za pěkného počasí se ve vodě koupali.

2.3.6 Projekt Čistá Hloučela a vodní nádrž Plumlov V rámci projektu Čistá Hloučela a vodní nádrţ Plumlov, na kterém se finančně podílel Olomoucký kraj, Prostějov a obce v okolí přehrady, vznikl komplexní plán prací, které měly vést k nutné revitalizaci Plumlovské přehrady. Na projekt bylo z celkového účtu 1 300 000 Kč vyčleněno 835 000 Kč. Z toho 140 000 Kč bylo pouţito k analýze sedimentů na dně přehrady, coţ bylo nutné vzhledem k plánovaným krátkodobým opatřením.

54

50

Osud přehrady není niko mu lhostejný. Prostějovský den. 2006, roč. 17, č. 15, s. 4. POSPÍŠILOVÁ, Jarmila a Olga KATOLICKÁ. Otazníky kolem budoucnosti Plu mlovské přehrady trvají. Prostějovský týden. 2006, roč. 16, č. 34, s. 3. 52 Plu mlov: Vzali jste nám sezonu. Mladá fronta Dnes. 2006, roč. 17, č. 167, s. 2. 53 Z turistické oblasti zmizeli rekreanti. Prostějovský týden. 2006, roč. 16, č. 31, s. 9. 54 SEHNA LOVÁ, Len ka. Plu mlovská přehrada: Na řadě je pro jekt. Prostějovská deník . 2006, roč. 17, č. 301. 51

32

V květnu 2007 se jiţ projekt pomalu chýlil ke konci. Na přehradě se testovalo 5 látek. Na základě biologického hodnocení měla být jedna z nich pouţita proti sinicím. V červenci 2007 jiţ byly známy výsledky projektu. Byly navrţeny různá opatření, jeţ měly zabránit dalšímu šíření sinic na přehradě. Podle studie byly největším problémem znečištěné přítoky. Náklady na vyčištění přehrady se měly pohybovat v řádu stovek milionů korun. Celá akce si měla vyţádá práci na asi 10 aţ 15 let. Kromě zabezpečení všech přítoků do přehrady a tím obnovení ekologické stability celého povodí Hloučely si program ţádal další práce. K nim náleţelo vypuštění přehrady na dobu dvou let a její vybagrování. Prováděná analýza potvrdila, ţe v sedimentech nebyly obsaţeny těţké kovy. Proto se s nimi při jejich odtěţení nemuselo nenakládat jako s nebezpečným odpadem. Dalšími body navrhovaných opatření byly například ukončení chovu ryb v Podhradském rybníku, odkanalizování okolních obcí, pozemkové úpravy a změny v hnojení. 2.3.6.1 Začíná čištění přehrady - Krátkodobé řešení Při testování odborníci konečně našli látku, kterou bylo moţno v nejbliţších dnech nasypat do přehrady. Byla to látka PAX–18, která je zdravotně nezávadná. Toto opatření provedlo na své náklady Povodí Moravy. 55 Účinek látky byl viditelný po několika hodinách. Princip je jednoduchý: uvedené látky sinice obalí a ty při své hmotnosti klesnou ke dnu, aniţ by uvolňovaly škodlivé toxiny.

56

Začátkem srpna 2007 se na přehradě začalo s aplikací látky PAX-18. Bylo pouţito celkové mnoţství 150 tun uvedené látky, coţ odpovídá 6-ti miligramům na litr. Zárukou rovnoměrného pouţití látky byla metoda měření pomocí druţicového určení polohy.

57

Při aplikaci látky neplatil ţádný zákaz koupání. Starostové obcí jen plavce poţádali, aby byli opatrní a nekříţili cestu plavidlům vodohospodářů. Po nalití látky PAX-18 do přehrady sinice viditelně zmizely. Několik rodin s dětmi se ve vodě bez problémů koupalo. Sami podnikatelé byli překvapení, jaký narůst turistů přehrada po vyčištění zaznamenala a jen litovali, ţe se látka aplikovala tak pozdě. Sezóna mohla být zachráněna celá.

55

KADLEC, Michal. Chemie do přehrady: Kraj schválil aplikaci látky PA X-18. Prostějovský večerník. 2007, roč. 11, č. 29, s. 1. 56 ŠVERDÍK, M ichal. Čistíme Plu mlov. Koupejte se. Mladá fronta Dnes. 2007, roč. 18, č. 176, s. 1. 57 SLOUKOVÁ, Kateřina a Rad im HA VLÍK. Mnoţství chemikálií ve vodě je polovičn í. Prostějovský týden. 2007, roč. 17, č. 31, s. 1.

33

Dalším krokem v boji proti sinicím byla červnová instalace speciálního hladinového sběrače, který strhává vodní horní vrstvu hladiny od pěti do sedmi centimetrů. Tímto způsobem se vodní květ odstraňuje a odplavuje dolů pod vodní nádrţ. 58 Provoz tohoto čističe bude nepřetrţitý. 8. září 2007 se konal Den Plumlovské přehrady, jehoţ součástí byly country vystoupení a soutěţe pro děti i dospělé. Akce se zúčastnil poslanec Radim Fiala za ODS, který má velkou zásluhu na čištění přehrady. Občanská demokratická strana měla mimo jiné záchranu Plumlovské přehrady ve svém regionálním volebním programu. Dalšími významnými lidmi na přehradě byl tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, ministr zemědělství Petr Gandalovič, hejtman Olomouckého kraje Ivan Kostík a generální ředitel Povodí Moravy pan Miroslav Duda. 59 Právě zde byla představena další čistící metoda, tzv. aerace neboli provzdušňování. Na dno přehrady se bude prostřednictvím trubiček pouštět ozon, který bude vytvářet bublinky a ty budou následně vířit sedimenty, ve kterých jsou obsaţeny sinice. Povodí Moravy, které tyto akce financují, přijde aerace na necelých 40 miliónů korun.

60

Tato tři opatření – PAX-18, instalace filtru a aerace – jsou chápána jako krátkodobá opatření s cílem udrţet vodní plochu pro rekreaci a podnikání.

Obr. č. 18 – Čištění přehrady lát kou PAX 18

58

KADLEC, M ichal. Povodí Moravy zahájilo čištění přehrady: Speciální filtr by měl odstranit vodní květ z h ladiny. Prostějovský večerník . 2007, roč. 11, č. 26, s. 2. 59 KADLEC, Michal. Na Plu mlovskou přehradu se sjely politické celebrity: Vodní nádrţ čeká provzdušňování formou aerace. Prostějovský večerník . 2007, roč. 11, č. 26, s. 4. 60 KADLEC, Michal. Na Plu mlovskou přehradu se sjely politické celebrity: Vodní nádrţ čeká provzdušňování formou aerace. Prostějovský večerník . 2007, roč. 11, č. 26, s. 4.

34

2.3.6.2 Dlouhodobé řešení S příchodem jara roku 2008 bylo opět třeba kaţdý rok, řešit problém Plumlovské přehrady. Původní nadšení z aerace opadlo. Tato metoda čištění je finančně náročná a nedalo se s jistotou říci, zda bude i úspěšná. Přesto nebyla zcela vyloučena a její pouţití bylo jen posunuto na další rok. Zato látka PAX-18, která byla do přehrady nalita minulé léto, se osvědčila. Proto se Povodí Moravy rozhodlo pouţít ji i pro daný rok. Začátkem června se tedy začalo s aplikací. Pouţilo se celkové mnoţství 125 tun chemikálie. Výsledky se projevily téměř okamţitě a výrazně se zlepšila průhlednost vody. Specialisté po celou dobu pravidelně měřili obsah sinic a toxinů v nádrţi, stejně tak i kyselost vody. Jakmile byla přehrada čistá, rekreanti začali jezdit na Plumlovskou přehradu a uţívat si prázdnin. Vstupné na pláţích bylo zdarma, ale podle odhadů ji navštívilo přes tisíc návštěvníků. Byly otevřeny stánky a kiosky v okolí. Zájem o přehradu byl veliký. Později bylo do přehrady nalito ještě dalších 150 tun chemikálie PAX-18. Bohuţel se stalo něco, co málokdo očekával. Celkové mnoţství látky PAX-18 275 tun sinice zničit nedokázalo. Na přelomu prázdnin přišlo varování pro plavce, ţe koupání můţe způsobit zdravotní komplikace. Sinic po aplikaci látky skutečně ubylo, ale ne tolik, aby bylo koupání v nádrţi zdravotně nezávadné. Specialista na hydrobiologii pan Blahoslav Maršálek byl ale s účinností látky PAX-18 spokojený a problém viděl zcela jinde. Upozornil na to, ţe Podhradský rybník, který leţí v plumlovském katastru u autokempu Ţralok, je plný cyanobakterií. Ty zde nejsou ničeny a zejména při deštivém počasí se vlévají do přehrady. 61 Kromě toho obě nádrţe byly plné nánosů bahna a tím se sníţila jejich hloubka. Voda v nich se tak přehřívala, coţ sinicím jedině prospívalo. Po tomto neúspěchu přišel pokus o řešení. Plumlovské přehrady byla vypuštěna a následně vybagrována. V sobotu 13. září 2008 se opět konal Den Plumlovské přehrady, kde se veřejnost dozvěděla o plánech, které má Povodí Moravy s Plumlovskou přehradou. Na rok 2009 bylo naplánováno vypuštění přehrady. Po určité době, aţ přehrada vyschne, se mělo začít s odtěţováním sedimentů na dně.

61

HA VLÍK, Radim. Sin ice v Plu mlově chemikáliím odolaly. Olomoucký deník . 2008, roč. 3, č. 174, s. 7

35

2.3.7 Vypouštění přehrady a odbahnění 2.3.7.1 Vypouštění Povodí Moravy, Olomoucký kraj i město Prostějov konečně dospěly do fáze, kdy bylo potřeba řešit čistotu přehrady důkladněji. Podle prvních představ měly veškeré práce vypuštění přehrady, vybagrování a její následné napouštění skončit v roce 2012. Dopředu je moţno říci, ţe původní plán nebyl dodrţen. Letní sezóna vlastně ani nezačala, protoţe hned na začátku prázdnin byl vydán zákaz koupání. Kempy byly téměř prázdné, stejně tak i okolní pláţe. Všichni uţ jen čekali na to, kdy se přehrada začne vypouštět a s tím budou pokračovat i další plánované akce. I přes tyto špatné podmínky ale byl Autokemp Přehrada Mostkovice vyhlášen nejoblíbenějším kempem v Olomouckém kraji pro rok 2009. Anketu uspořádal internetový portál Dokempu.cz. Do první desítky nejoblíbenějších kempů v republice se uţ ale nedostal.

62

14. září 2009 bylo za účasti generálního ředitele Povodí Moravy Libora Dostála, poslanců Radima Fialy, Zdeňka Boháče a Ivana Langera spolu se starosty obcí Mostkovice a Plumlov zahájeno vypouštění Plumlovské přehrady. Vypouštění začalo na kótě 271,70 a kóta dna byla 264. Podle odhadů se měla voda vypouštět rychlostí 400 litrů za sekundu. Rychlost vypouštění byla závisla i na sběru škeblí a záchranném transferu ryb. 63 Podle plánu měl být v polovině listopadu uskutečněn výlov ryb. Ale tento plán byl kvůli počasí a z důvodu bezpečnosti posunut a výlov se uskutečnil aţ na jaře 2010. Hrozilo totiţ zamrznutí přehrady a vysoký úhyn ryb. Vypouštění přehrady se proto aţ do jara zastavilo. Během vypouštění byl zachován průtok řekou Hloučelou, který je domovem různých ţivočichů, zejména pak chráněného raka říčního. Vypouštění přehrady přilákalo stovky lidí, kteří se v jejím okolí procházeli. Navíc lidé mohli přejít suchou nohou z jedné strany nádrţe na druhou po staré sypané hrázi, která se nachází asi v půlce nádrţe. Místní podnikatelé byli spokojení, neboť se jim díky vysoké návštěvnosti zvýšily trţby. Na jaře byla situace ještě lepší. Jarní teplé počasí přilákalo lidi z celé Moravy.

62 63

Nejoblíbenějším kempem v kraji je ten mostkovický. Mladá fronta Dnes. 2009, roč. 20, č. 229, s. 4 HRUBÁ, Dana. Vypouštění přehrady úspěšně zahájeno. Týdeník Prostějovska. 2009, roč. 2, č.174, s. 3.

36

Obr. č. 19 – Vypouštění přehrady

2.3.7.2 Výlov a záchranný transfer ryb Koncem března bylo obnoveno vypouštění P lumlovské přehrady. Hladina klesala v průměru o 10 centimetrů za den.

64

S blíţícím se koncem vypouštění se

chystaly přípravy na výlov ryb. Jejich očekávané mnoţství bylo asi 30 tun. Lovily se pomocí elektrických agregátů, velkých čeřenů a sítí. Délka prací se odhadovala na dva aţ tři týdny. Výlov ryb zajišťoval Moravský rybářský svaz, který ryby vysadil do vlastních revírů a při napuštění přehrady je má opět vrátit do nádrţe. V sobotu 24. dubna 2010 začali rybáři vybírat hejna ryb. Očekávalo se, ţe bude vyloveno mnoho sumců či tolstolobiků. Většinu ryb ale tvořili cejni, zbytek candáti, amuři, štiky, kapři, úhoři a boleni. 65 Vzhledem ke špatným klimatickým podmínkám se výlov protáhl aţ do letního období, kdy se podle původního plánu mělo uţ dávno bagrovat. Celkem se odlovilo 22,444 tun ryb. Uhynulo jich přibliţně 2,5 tuny. Počet posbíraných velevrubů a škeblí dosáhl 19 tisíc kusů. 66

64

Poloprázdná přehrada láká turisty. Prostějovský deník . 2010, roč. 21, č. 229, s. 2. HA VLÍK, Rad im. Na výlov byly o v íkendu zvědavé tisíce lidí. Prostějovský týden. 2010, roč. 19, č. 17, s. 5. 66 HRUBÁ, Dana. Bagrování p řehrady vázne. Týdeník Prostějovska. 2010, roč. 3, č. 17, s. 7. 65

37

Obr. č. 20 – Bagrování přehrady

2.3.7.3 Bagrování Podle původního plánu se s odbahněním přehrady mělo začít v červnu 2010. Prostějov a okolní obce se ale pozastavovaly nad tím, proč se na přehradě uţ dávno nepracuje. Zdrţení zavinil zdlouhavý výběr firmy, která bagrování posléze prováděla. Úřad na ochranu hospodářské soutěţe obdrţel návrh na přezkoumání výsledků výběrového řízení. Proto se práce na přehradě posunuly. Další zdrţení způsobilo čekání, aţ bude povoleno nakládat vytěţené sedimenty na vybraném místě. Všechno tedy vázlo na administrativních procesech. Výběrové řízení vyhrálo sdruţení firem Strabag, a.s. a Kavyl, spol. s r.o. Práce byly zahájeny 30. listopadu 2010. Předpokládané mnoţství odtěţených sedimentů se odhadovalo na 224 000 m3 . 67 Tyto sedimenty buly odváţeny na okolní pozemky v katastrálním území obcí O hrozim a Lešany. Sedimenty nebyly toxické, proto s nimi nemuselo být nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Celkové náklady bagrování činily přibliţně 92 milionů korun. 68 Ukončení bagrování bylo plánováno na březen 2011. Ale vlivem nepříznivých klimatických a hydrologických podmínek se práce oddálily. Ke konci března bylo celkové mnoţství odtěţených sedimentů 120 tisíc m3 .69 Jak uţ bylo u této akce běţné, plán se opět nedodrţel. Konec odtěţování se protáhl aţ do listopadu 2011.

67

Ko mpletní in formace o průběhu prací na vodním d íle Plu mlov. Radniční listy. 2011, roč. 12, č. 3, s. 6-7 Ko mpletní informace o průběhu prací na vodním díle Plu mlov. Radniční listy. 2011, roč. 12, č. 3, s. 6-7. 69 Ko mpletní informace o průběhu prací na vodním díle Plu mlov. Radniční listy. 2011, roč. 12, č. 3, s. 6-7. 68

38

Celou akci finančně zajišťuje povodí Moravy, které je zodpovědné ministerstvu zemědělství. Původně se počítalo s finančním příspěvkem z fondů Evropské unie, ale protoţe ministerstvo zemědělství připravilo program na odstranění sinic z nádrţí, byla tím finanční situace vyřešena. Plumlovská přehrada, ačkoli nemá takovou publicitu jako jiné známé přehrady, byla na prvním místě tohoto programu. Za ní následovaly přehrady Luhačovická, Brněnská či Hracholusky, které na čištění tepr ve čekají. 70 Koncem roku 2010 bylo zahájeno vypouštění i Podhradského rybníka, který byl stejně jako Plumlovská nádrţ zbaven sedimentů. Práce provedla firma D.I.S. Brno a celkově se z rybníka odtěţilo 59 tisíc m3 sedimentů. 71 Po odbahnění následovalo povápnění a promrznutí dna. Tyto práce stály téměř 24 milionů korun. 14. dubna 2012 bylo zahájeno napouštění Podhradského rybníka.

72

Vypuštěné přehrady se rozhodlo Povodí Moravy vyuţít k rekonstrukci hráze, která zahrnuje opravy návodního líce a koruny hráze. Oprava hráze je projekt, se kterým se stoprocentně nepočítalo, neboť nebylo jisté, jestli ho ministerstvo zemědělství schválí a finančně zajistí. V březnu 2011 byl naštěstí projekt schválen. Hráz ovšem není v havarijním stavu, opravy se provádějí proto, aby se zamezilo nákladnějším opravám v budoucnu. Rekonstrukce hráze bude stát téměř 150 milionů korun. Půjde o největší opravu hráze u nás. V současnosti probíhá výběrové řízení na firmu, která stavbu bude zhotovovat. 73 Kdy se začne s pracemi, se neví. Jisté jé, ţe se tímto napuštění přehrady opět oddaluje, a to nejdřív na jaro 2013.

70

PETRLOVÁ , Monika. Čistá Plu mlovská přehrada: Pohádka n ebo blízká budoucnost? Týdeník Prostějovska. 2010, roč. 3, č. 47, s. 5. 71 Týdeník Prostějovska: Zpravodajství. [on-line]. © 2011. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://itydenik.cz/zp ravodajstvi/zpravy/na-radu-prisel-podhradsky-rybnik.-i-ten-se-zacne-v-pondeliodbahnovat 72 Povodí Moravy: Média: Tiskové správy. [on-line] © 2010-2012. A ktualizováno 14.2.2012. [cit. 201204-15]. Dostupné z WWW: http://www.p mo.cz/cz/ media/tiskove-zpravy/do-vycisteneho-podhradskehorybniku-bude-opet-proudit-voda/ 73 Povodí Moravy: Projekty: Rekonstrukce a čištění vodních nádrží. [on-line]. © 2010-2012. Aktualizováno 15.1.2012.[cit.2012-04-15].Dostupnéz WWW: http://www.p mo.cz/cz/projekty/rekonstrukce-a-cisteni-vodnich-nadrzi/vodni-dilo-plu mlov-mapripravenu-rekonstrukci-hraze/

39

Obr. č. 21 – Bagrování Podhradského rybníka

Obr. č. 22 – Bagry na pláţi u Valáška

40

3 Praktická část 3.1 Metodika Studiem odborné literatury získané v knihovně a okresním archivu, elektronických zdrojů, místních zpravodajských a společenských týdeníků a ve finále i díky svým osobním zkušenostem a poznatkům jsem v teoretické části popsala důleţité momenty turistického ruchu na Plumlovské přehradě v minulosti aţ po současnost. Praktickou část jsem zaměřila na obyvatele v okolí přehrady a míru jejich zájmu o Plumlovskou přehradu. Přehrada je v posledních letech na Prostějovsku téma číslo jedna a proces jejího čištění lidé vnímají různě. Díky mnohým zpoţděním jsou lidé k programu velice nedůvěřiví. Dotazník jsem vytvořila tak, aby mi výsledky šetření přinesly odpověď na mou nejdůleţitější otázku – budou lidé v budoucnu vnímat Plumlovskou přehradu jako turistickou oblast, kde by rádi strávili dovolenou? Otázky jsem vyhodnotila jednotlivě kaţdou zvlášť spolu s grafickým znázorněním a komentářem. Na závěr jsem šetření dotazníků zhodnotila jako celek a podala řešení problému. Kromě dotazníkového šetření jsem se zaměřila na dostupnost informací o ubytování na Plumlovské přehradě. V cestovní kanceláři Hellas Tour Prostějov mi byly poskytnuty tři katalogy s nabídkou ubytování a cestování v České republice. Další informace jsem hledala prostřednictvím internetového vyhledávače a nejznámějších portálů nabízejících ubytování.

3.1.1 Nabídka ubytování na Plumlovské přehradě Česká republika je z pohledu zahraničních turistů levná destinace, kde se dá trávit letní i zimní dovolená. Ubytování v České republice se určitě v mnohém liší od ubytování v přímořských destinacích. Pokud budeme hovořit o průměrné, cenově dostupné letní dovolené u moře, jsou lidé ubytováváni v hotelech s různými programy stravování, penzionech, apartmánech či studiích. Jsou jim nabídnuty různé druhy doplňkových sluţeb. Přímořská letoviska jsou připravená na nápor turistů. V České republice je lidem v oblíbených turistických oblastech nabídnuto ubytování skromnější. Tím není myšleno menší komfort a sluţby, ale spíše více soukromí. U nás nenajdeme pásy hotelů či apartmánů postavených blízko sebe. Právě 41

v lokalitách, kde je lidem k dispozici přírodní koupaliště či větší přehrada, jsou v okolí vystavěny chatky, chalupy, menší penziony, hotýlky a kempy. Samozřejmě jsou místa, kde jsou tato ubytování četněji zastoupeny ved le sebe na jednom místě. Zejména pak v kempu, kde jsou stany a karavany jeden za druhým. Přesto se dá říci, ţe dovolená v České republice platí za tu klidnější a i lidé ze zahraničí, zejména z Nizozemska, Německa a Polska jsou našimi častými návštěvníky. Češi jsou zvyklí si v na letní dovolenou hledat ubytování především v chatkách, chalupách či kempech.

3.1.2 Katalogy CK a CA Katalogy českých cestovních kanceláří nabízí ubytování po celé České republice. Oblasti nejsou rozděleny podle krajů, ale oblíbených turistických oblastí. Samostatnými rekreačními oblastmi jsou téměř všechna horská území, například Krkonoše, Jeseníky či Šumava. Známá místa oplývající krásnými přírodními památkami mají rovněţ svou oblast. Tato místa jsou většinou známá za hranicemi repub liky, například České Švýcarsko, Český Ráj či hlavní město Praha. Místa s velikou návštěvností turistů jsou například Lipno, Slapská přehrada, Pálava či Orlík. Méně známější místa uţ většinou spadají pod název území, kde leţí. Například Jiţní Čechy, Vysočina nebo Polabí.

Obr. č. 23 – Turistické oblasti ČR

42

Plumlovská přehrada není známá tolik jako výše uvedená místa, proto ji ve většině katalogů najdeme v oblasti Střední Morava, Severní Morava a Slezsko, Jeseníky či Drahanská vrchovina. Právě na Plumlovské přehradě se lze ubytovat hlavně v chatkách, penzionech, hotýlku nebo v soukromí. Jsem si vědoma, ţe Plumlovská přehrada není v popředí zájmu českých turistů, a rozhodla jsem se tedy zjistit, jaká je nabídka ubytování cestovních ka nceláří na Plumlovské přehradě prostřednictvím katalogů. K dispozici jsem měla tři katalogy: BK Tour – Léto 2012 – Chaty, chalupy, rekreační areály, hotely, lázně, apartmány v ČR a jiných zemích Atis – Dovolená 2012 – Česko a Slovensko CA Chatař – Léto 2012 - Chaty a chalupy V katalogu cestovní kanceláře BK Tour nebylo v okolí Plumlovské přehrady nabídnuto ţádné ubytování. Katalog CK Atis neměl Plumlovskou přehradu taktéţ v nabídce. Nejbliţší nabízené ubytování bylo v okolí Blanska, které je vzdálené od Plumlovské přehrady 40 km. Jediná cestovní agentura Chatař nabízela na přehradě jedno ubytování v chatě pro 4 osoby. Špatná nabídka katalogů CK je zřejmá. Plumlovská přehrada má minimální zastoupení u cestovních kanceláří a agentur. Situace je pravděpodobně daná tím, ţe je přehrada momentálně vypuštěná a není tak o přehradu zájem. Majitelé ubytování na přehradě nemají s cestovními kancelářemi a agenturami v této době prodlouţené smlouvy. Pravděpodobně jim to přijde zbytečné. Nicméně je oblast zajímavá pro cyklistiku a pěší turistiku, proto je škoda tuto oblast nenabízet. Turisté se mohou věnovat jiným aktivitám, neţ je rekreace u vody.

3.1.3 Nabídka prostřednictvím internetového vyhledávače V současné době dává větší procento lidí při výběru dovolené a ubytování přednost internetu před katalogem či osobním kontaktem s pracovníky CK a CA. Výhod internetového vyhledávání je hned několik. Informace o zájezdu jsou neustále aktualizované, je moţné si okamţitě zkontrolovat obsazenost zájezdu či vybraného ubytování, prostřednictvím e-mailu či telefonu je moţné být v kontaktu a zjistit si podmínky či cenu. Poslední dobou se rozvíjí i sdělování recenzí na daný produkt. Lidé 43

rádi vítají osobní zkušenosti ostatních a často se nechají ve výběru dovolené ovlivnit. Dobré internetové stránky s nabídkou ubytování navíc obsahují generátor, který vyfiltruje podle zadaných poţadavků ubytování na míru. Nejčastějšími poţadavky jsou počet osob, druh ubytování (hotel, pension, chata, …), druh stravování, lokalita či cena. Rozšířený filtr zahrnuje uţ téměř vše, co člověka napadne – wifi připojení, ubytování s bazénem, televize, vlastní koupelna, wellnes, … Při svém zkoumání jsem pouţila lidmi nejčastěji vyuţívaný internetový vyhledávač na portálu Seznam.cz. Poprvé jsem do vyhledávače zadala ,,Ubytování Střední Morava“ . 3.1.3.1 Penziony.cz Jako čtvrtý odkaz jsem otevřela stránku penziony.cz. Tato stránka nabízela ubytování v Penzionu u Svozilů, Penzion u Kláštera, Penzion Piňos a Penzion ve Mlýně. Všechny tyto penziony se nacházejí v blízkosti nádrţe. Stránka jako jedna z mála byla přehledná a nabízela odkaz Plumlov, který vyfiltroval ubytování na přehradě. 3.1.3.2 Turistika.cz Pátý odkaz na stránku turistika.cz vyhledal ubytování v Autokempu Přehrada Mostkovice. Stránka byla pro mne nepřehledná v tom, ţe pod sebou byly zobrazeny pouze názvy a fotky ubytování. Pro bliţší informace a hlavně konkrétní místo, kde se ubytování nachází, jsem musela odkaz ,rozkliknout´. Hledání se tak zbytečně prodluţuje, neboť je na stránce zobrazeno ubytování z celé střední Moravy, které zahrnuje různé regiony. 3.1.3.3 Ceskemsnami.cz Osmý odkaz hodnotím nejlépe, neboť stránka ceskemsnami.cz je přehledná a nabízí podrobné vyhledávání. Po kliknutí na odkaz Střední Morava – Haná se vyfiltrovalo několik obcí v okolí Prostějova, včetně Plumlova. Zde je v nabídce Penzion U Kláštera a Penzion Ve Mlýně.

44

3.1.3.4 Ubytovani.kamsi.cz Posledním odkazem byly stránky ubytovani.kamsi.cz, které jsou přehledné a nabízí troje ubytování na Plumlově - Autokemp Přehrada Mostkovice, Penzion U Kláštera a Rekreační středisko U Kuncků. Tento portál je i na Slovensku, se stejnou nabídkou ubytování v česku. Výše uvedené internetové odkazy se mi zobrazily na první stránce prohlíţeče a jsou to tedy ty, které se při zadání slov ,,Ubytování Střední Morava“ zobrazí kaţdému. Touto metodou jsem si vyzkoušela, jaká je pravděpodobnost, ţe člověk chtějící strávit dovolenou na střední Moravě, najde ubytování na Plumlovské přehradě. Zobrazené odkazy jsou nejnavštěvovanější, a tím pádem by měly obsahovat i nejvíce informací a zajistit ubytování téměř všude po republice. Z deseti vyhovovaly čtyři odkazy, které měly Plumlovskou přehradu v nabídce. Internetových odkazů zprostředkujících ubytování je samozřejmě mnohem více, ale přijde mi zbytečné hledat dále. Zajisté se na nějakém portálu ještě ubytování na Plumlovské přehradě objeví. Pro mne bylo stěţejní, jak si přehrada vede na předních internetových stránkách. Podruhé jsem do vyhledávače napsala ,,Ubytování Plumlovská přehrada“. Zde jsem si konkrétně zadala poţadavek, kterému vyhledávač vyhověl a zobrazil mi všechna ubytování na Plumlovské přehradě, která jsou na internetu zveřejněna. Internetové stránky nabízející ubytování na Plumlově: e-chalupy.cz,

levneubytovani.cz,

ubytovani.net,

ubytovani.kamsi.cz,

penziony.cz,

ubytovani-prostejov.cz, hotel-ubytovani.com,… Dle mého názoru je pro výběr dovolené na Plumlovské přehradě lepší zvolit vyhledávání na internetu. Penziony a hotýlky mají zajištěnou reklamu na určitých portálech, kterou dokud platí, je zde k vidění. Internet je v tomto ohledu flexibilní a lidé mohou vyhledávat ubytování tak dlouho, dokud nejsou splněny všechny jejich poţadavky. Mnozí lidé stále nedají dopustit na katalogy, kde si pohodlně prolistují nabídku a pak jednoduše zajdou do cestovní kanceláře si produkt objednat. U Plumlovské přehrady se mi katalog příliš neosvědčil. Cestovní kanceláře a agentury pravděpodobně v tuto chvíli ubytování na Plumlově nenabízejí z důvodu revitalizace 45

přehrady. Právě majitelé oněch penzionů a jiných ubytování nevidí smysl v placení reklamy u CK a CA, kdyţ je z oblasti momentálně turisticky mrtvá zóna a jejich výdělky jsou malé. Předpokládám ale, ţe v budoucnu, kdy dojde k napuštění přehrady, se nabídka velice rozšíří a cestovní kanceláře a agentury ve svých katalozích a na internetových stránkách začnou nabízet všechny moţnosti ubytování na přehradě.

3.2 Výzkum Primární výzkum jsem prováděla formou dotazníkového šetření. Dotazování probíhalo osobním kontaktem s dotazovanými a rozesláním e- mailů, které se šířily dál. Soubor dotazovaných jsem zhledem k tématu, které je blízké pouze obyvatelům z okolí přehrady, omezila na okres Prostějov. Právě Prostějované a obyvatelé okolních obcí byli v minulosti nejčastějšími návštěvníky Plumlovské přehrady. Celkový počet dotázaných činil 86. 1. Jezdili jste v minulosti na Plumlovskou přehradu trávit letní dovolenou? Pokud ano, jak často?

37% ANO NE 63%

Graf. č. 1 – Trávení dovolené na přehradě v minulosti

46

Odpovědi Ano

13

20,4 1x za sezónu

24 42,6

Několikrát za sezónu Podle počasí a nálady Za pěkněho počasí pořád

Graf. č. 2 – Kladné odpovědi

Podle odpovědí na první otázku, více jak třetina dotázaných se v létě nejezdila koupat na přehradu. Ti, co odpověděli kladně, byli zároveň poţádáni, aby specifikovali, jak často přehradu k rekreaci vyuţívali. Téměř polovina dotázaných jezdila na přehradu několikrát za sezónu. Podle počasí a nálady ji navštívilo 25% dotázaných, jednou za sezónu zase 20% respondentů. Téměř pravidelně se jezdilo na přehradu koupat pouhých 13%. Z těchto čísel je znát, ţe lidé na přehradu jezdili, ať uţ ve větší nebo menší míře. Ti, co odpověděli na první otázku záporně, byli i přesto vedeni k ostatním otázkám. Jak jsem popsala v teoretické části, přehrada nyní prochází revitalizací a v posledních letech se v ní nedalo koupat. Pro některé dotázané to tak mohl být důvod, proč zde netrávili letní dovolenou. Nemusí to ale znamenat, ţe v budoucnu o přehradu zájem nemají či se nezajímají o její rozvoj.

47

2. Co se vám na přehradě líbilo? U této otázky bylo moţné zaškrtnout ţádnou nebo aţ všechny odpovědi.

Co se vám na přehradě líbilo? Koupání u vody 2% 0% Procházky

4%

18% 13%

Cyklistika Zábava v okolí(minigolf,loďky,letní kino,..) Posezení v bistrech a stáncích

15%

17%

Letní akce a festivaly Rybaření

19%

12%

Jiné (bruslení)

Graf. č. 3 – Co se na přehradě líb ilo

Právě díky moţnosti zaškrtnout libovolný počet odpovědí, vyskočil jejich celkový počet na 252. V grafu lze pak procentuálně vidět, kterých aktivit se lidé nejčastěji účastnili. Přehrada jako koupaliště si oblíbilo pouhých 18% dotázaných. Dokonce zábava v okolí přehrady jako letní kino či minigolf je oblíbenější neţ samotné koupání, a to z 19%. 17% dotázaných vyuţívá přehradu k procházkám a tím spojeným posezením v místních bistrech a stáncích, a to z 15%. V posledních letech je přehrada vyuţívána k pořádání mnohých letních kulturních akcí. Ty si oblíbilo 13% dotázaných. Okolí přehrady pro cyklistiku vyuţilo 12% respondentů. K dalším, jiţ méně oblíbeným aktivitám na přehradě, patří rybaření a v zimním období bruslení.

48

3. Co se vám na přehradě naopak nelíbilo? U této otázky bylo moţné zaškrtnout ţádnou nebo aţ všechny odpovědi.

1%

8% 11% Koupání v nekvalitní vodě

Stánky a bistra v okolí

13% 67%

Málo sportovního vyžití Málo zábavy Jiné (toalety a převlékárny)

Graf. č. 4 – Co se na přehradě nelíbilo

Jak se dalo očekávat, nejvíce dotázaných, celkem 67%, mělo problém se špinavou vodou, která bránila koupání v nádrţi. 13% dotázaných bylo nespokojených s místními stánky rychlého občerstvení. 11% respondentů vadí, ţe na přehradě je málo sportovního vyžití a 8% si myslí, ţe v okolí přehrady bylo málo míst, kde se zabavit. Poslední odpověď nabízela moţnost napsat individuální odpověď. Zde jeden respondent uvedl, ţe byl nespokojený s toaletami a převlékárnami na pláži, které byly opravdu ve špatném stavu.

49

4. Zajímáte se o průběh čištění Plumlovské přehrady?

17%

20%

Ano,hodně se zajímám Ano,ale jen okrajově Ne,nezajímám 63%

Graf. č. 5 – Zájem o čištění přehrady

Téměř dvě třetiny dotázaných odpovědělo, ţe se o průběh čištění Plumlovské přehrady zajímá okrajově. 20% se zajímá hodně, z čehoţ vyplívá, ţe velká většina obyvatel Prostějovského okresu má alespoň nějaký přehled. Nejvíce informací se lidé dozvídají z místního tisku - Prostějovského večerníku, Prostějovského týdeníku či Prostějovského dne. 17% respondentů se o obnovu Plumlovské přehrady nezajímá.

50

5. Jaký máte názor na čištění Plumlovské přehrady?

Vše se splní podle plánu-v roce 2013 se již budeme moci koupat. 4,6

10,5 Plán se nedodrží - koupat se budeme moci až za pár let.

33,7

51,2

Přehradu se nepodaří vyčistit tak,aby byla vhodná ke koupání. Čištění bude na delší dobu,než se předpokládalo. Žádný, nesleduji to.

Graf. č. 6 – Názor na čištění přehrady

Plánované dokončení revitalizace přehrady, včetně posledních prací na její hrázi, je slibováno k létu 2013. Ale vzhledem k tomu, ţe se všechny práce na přehradě neustále protahovaly, a to i její původní plán dokončení v létě 2011, zajímalo mne, jaký mají obyvatelé okresu Prostějova názor na slíbený konec prací. Výsledek mne samozřejmě ani moc nepřekvapil. Pouhých 10,5 % dotázaných si myslí, ţe se vše splní podle plánu a ţe se lidé budou v létě 2013 jiţ moci koupat v nádrţi. 4,6 % odpovědělo, ţe na danou situaci nemají ţádný názor. Nutno podotknout, ţe těchto dvou odpovědí se dostalo hlavně od respondentů, kteří u předchozí otázky odpověděli, ţe se o průběh nezajímají. Polovina dotázaných je přesvědčena, ţe se plán nedodrţí a opět se zpozdí, jak uţ tomu bylo několikrát. A 33,7% je toho názoru, ţe kroky, které nyní vedou k revitalizaci přehrady, jsou zbytečné a přehradu se nepodaří vyčistit tak, aby se tu dále netvořily sinice. Bude to tedy běh na dlouhou trať. Z výsledků lze usoudit, ţe lidé výsledky čištění vnímají spíše negativně. Jak jsem uvedla výše, tyto pochybnosti jsou zapříčiněny uţ několikaletým zpoţďováním s pracemi, sliby apod. Na tyto odpovědi ostatně navazuje má da lší otázka z dotazníku.

51

6. Myslíte si, že Plumlovská přehrada mohla být už dávno čistá, kdyby se okolní města, Povodí Moravy a Olomoucký kraj aktivně ji podíleli na řešení problé mu?

14%

6%

Ne,myslím si,že udělali,co mohli. Čištění je náročný a dlouhodobý proces.

Ano,dlouho se přešlapovalo na místě a nic se nedělo. 80%

Nemám na to žádný názor.

Graf. č. 7 – Názor na postupy čištění

Zde se mi opět potvrdilo to, co jsem si jiţ delší dobu myslela. 80% dotázaných je toho názoru, ţe se dlouho přešlapovalo na místě. Lidé, kteří se ani nemuseli nijak zvlášť zajímat o průběh revitalizace přehrady, zajisté vnímali novinové titulky místních deníků (Bagrování přerušeno! Výlov ryb se protahuje. Přispěje město na obnovu Plumlovské přehrady? Z přehrady se stává mrtvá zóna. Aplikace látky PAX 18 sinice nezničilo,…) a právě i to stačilo k ovlivnění názoru na celé čištění. Pouhých 6% si myslí opak, a to ţe všichni zainteresovaní udělali maximum pro to, aby byla přehrada čistá. 14% dotázaných bylo neutrálních bez názoru.

52

7. Uvažujete v budoucnu o letní rekreaci na nově vyčištěné Plumlovské přehradě?

11%

10%

Ano, už se nemohu dočkat

15% Asi ano.Záleží na tom,jestli bude přehrada opravdu čistá

64%

Asi ne.Nikdy jsem se tam nekoupal/a. Určitě ne.

Graf č. 8 – Zájem o letní rekreaci v budoucnu

I přes většinově negativní názory k průběhu revitalizace Plumlovské přehrady, 64% dotázaných odpovědělo kladně na otázku, zdali uvaţují o letní rekreaci na přehradě. Podmínkou ale je, pokud se přehrada opravdu vyčistí. 10% odpovědělo, ţe se nemohou dočkat, aţ bude nádrţ opět napuštěná. 15% o rekreaci spíše neuvažuje a 11% to zásadně zamítlo. Zajímalo mne, v čem je problém toho, ţe se lidé nechtějí na přehradě koupat. Negativně odpověděla čtvrtina dotázaných,a právě pro ty byla vytvořena otázka č.8

53

8. Pokud neuvažujete o koupání v Plumlovské přehradě, jaký máte důvod? (neodpovídejte, pokud jste u otázky č.7 odpověděli kladně)

4% 28%

32%

Chodím na koupaliště/do aquaparku v Prostějově Máme vlastní bazén

Jezdím se koupat zcela mimo Prostějov

36%

Prostě nechci

Graf. č. 9 – Důvody záporných odpovědí

Během těch pár let, kdy se přehrada nedala uţívat v létě ke koupání, si lidé museli najít jiné místo k letní rekreaci. Odpovědi na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří v předchozí otázce odpověděli záporně na to, zdali uvaţují o koupání na Plumlovské přehradě. 36% odpovědělo, ţe se jezdí koupat zcela mimo Prostějov. 32% dotázaných vyuţívá vlastní bazén a 4% chodí na prostějovská koupaliště či do aquaparku. 28% uvedlo, ţe o přehradu zkrátka nemají zájem. Je vcelku pochopitelné, ţe se najde procento lidí, kteří se na přehradě koupat nechtějí. Jsou lidé, kteří přírodním koupalištím zrovna neholdují, jiní mohou být neplavci. Pokud se cestovní ruch na Plumlovské přehradě opět rozběhne, lidé zvyklí jezdit se koupat mimo Prostějov, si třeba najdou cestu zpět na přehradu.

54

9. Co by podle vás nemělo na nové Plumlovské přehradě chybět?

Více penzionů a menších hotelů Nové restaurace,stánky a kiosky -1% 8%

1% 3%

5%

Půjčovna nových loděk 16%

Diskotéka

17%

Cyklostezka okolo přehrady

23% Více pláží ke koupání 23% Dětský bazének na pláži pro malé děti 4%

Výletní parník

Jiné (golfové hřiště,nová hráz) Jiné (větší plocha pro stany,oprava chatek)

Obr. č. 10 – Návrhy pro novou Plu mlovskou přehradu

Povaţuji za důleţité, aby se i veřejnost podílela na tom, co očekává od nové Plumlovské přehrady. Z otázky č. 3 víme, co se lidem na Plumlovské přehradě nelíbilo. Kdyţ nepočítám kvalitu vody v přehrady, lidem chyběly lepší stánky s rychlým občerstvením, více sportovního vyţití a zábavy. Na otázku, co by na přehradě v budoucnosti uvítali, se tu tak jasně projevil zájem o více zábavy a sport. Lidem jsem dala na výběr z několika moţností, a poslední odpověď jsem nechala otevřenou pro jejich individuální nápady. 23% dotázaných by byli rádi, aby se kolem přehrady vybudovala cyklostezka. Podle slibů zástupců města Prostějova se jedná o tom, ţe cyklostezka bude vést z města na přehradu. Ale okolo přehrady se zatím neuvaţuje. Jisté jé, ţe lidé by ji hodně uvítali. 55

Pamětníci zlatých časů na Plumlovské přehradě si ještě vybaví loděnici, která byla hojně uţívána turisty. Proto 23% dotázaných odpovědělo, ţe by si na přehradě přálo půjčovnu nových loděk. 17% by uvítalo více pláží ke koupání. 16% odpovědělo, ţe na přehradě by neměly chybět nové restaurace, stánky a kiosky. Menší počet odpovědí si pak ţádalo dětský bazének na pláži, dříve hojně navštěvované diskotéky, výletní parník a v malé míře větší plochu pro stanování, opravu chatek a dokonce výstavbu golfového hřiště. 10. Jakému ubytování na přehradě byste dali přednost?

5%

1% 7%

12%

stan chatka

15%

karavan penzion 1%

59%

hotel ubytování v soukromí máme na přehradě chatu

Graf. č. 11 – Mo ţnosti ubytování

Uvědomuji si, ţe obyvatelé Prostějova a okolí si aţ na výjimky nebudou platit ubytování na přehradě, kdyţ bydlí do několika kilometrů od ní. Ale právě proto, ţe přehradu znají, mohou mít i názor na místní ubytování. Proto jsem tuto otázku podala, abych zjistila, o jaký druh ubytování by mohl být všeobecně největší zájem. Téměř 60% dotázaných by strávilo dovolenou v chatkách, které jsou poskytnuty místními autokempy. 15% by vyuţilo ubytování v penzionech v okolí přehrady. Stan by nevadil 12% dotázaných. Obyvatelé v okolí v minulosti nabízeli rekreantům ubytování v jejich domácnostech. Této moţnosti by vyuţilo 7% respondentů. 5% má na přehradě vlastní chatu a malý počet dotázaných by se ubytovalo v karavanu nebo hotelu. 56

11. Jak vysoké vstupné by podle vás mělo být na plážích Plumlovské přehrady?

16%

1%

49%

Do 30 Kč 30 - 70 Kč

34%

70 - 100 Kč Nemám představu

Graf. č. 12 – Vstupné na pláţích

Po dokončení všech prací na přehradě, dojde k jejímu napuštění a otevření minimálně dvou pláţí, které v minulosti fungovaly, a to především Pláţ U Vrbiček a Pláţ Valášek. Pokud se upraví i jiná místa a najdou se podnikatelé, kteří budou chtít novou pláţ provozovat, je ve hvězdách. Cílem 11. otázky bylo zjistit, jaká je představa budoucích rekreantů na zpoplatnění pláţí. 2 respondenti se ohradili, ţe nechápou, proč by se mělo na pláţích platit. Prvně mě napadlo, ţe jsem mohla tuto otázku poupravit a do moţností zahrnout i odpověď, ţe by se nemělo na pláţi platit. Ale vzhledem k tomu, ţe uţ v 60 letech bývala pláţ zpoplatněna a nájemci pláţí z něčeho přece musí ţít, doplnění této odpovědi jsem zavrhla. Je přece logické, ţe se o čistotu pláţe někdo starat musí, a rozhodně to nebude dělat zadarmo. Polovina dotázaných odmítá platit více neţ 30 Kč vstupného. 34% respondentů by bylo ochotných zaplatit vstupné v rozmezí 30 – 70 Kč. Nad 70 Kč by nechtěl platit téměř nikdo, tuto moţnost uvedl pouze jeden dotázaný. Pro ty, co na otázku nedokázali odpovědět, byla k zaškrtnutí odpověď Nemám představu. Té vyuţilo 16% dotázaných.

57

12. Pohlaví

45% 55%

muž žena

Graf. č. 13 – Pohlaví respondentů

Celkový počet dotázaných byl 86 osob. 55% tvořily ţeny, zbylých 45% muţi. 13. Věková skupina

0% 15% 34% Do 18 let

20%

18 - 30 let 31 - 50 let 51 - 60 let

31%

Nad 60 let

Graf. č. 14 – Věková skupina respondentů

58

Odpovědi na otázku věku respondentů jsem rozdělila do pěti skupin. První skupina do 18 let byla zaměřena na děti a mladistvé. Tato skupina vyuţívá Plumlovskou přehradu dá se říci povinně, neboť prostějovské základní a střední školy vyuţívají prostředí Plumlovské

přehrady

k pořádání

sportovních

akcí,

ať

uţ jednodenních

či

několikadenních. V mém dotazníku se nenašel ţádný respondent mladší 18 let. Druhou skupinu tvořili vesměs studenti a mladí lidé v zaměstnání v rozmezí 18 – 30 let. Od této skupiny se dá očekávat, ţe jako mladí mají touhu cestovat a dají přednost dovolené u moře. Ale k tomu jim můţe bránit nedostatek financí nebo větší skupina lidí, kteří chtějí trávit dovolenou společně. Těţko tedy odhadnout, v jak velkém zastoupení bude tato skupina v budoucnu navštěvovat Plumlovskou přehradu. V mém dotazníku byla tato skupina zastoupena nejvíce, a to z 34%. Třetí skupina zahrnovala osoby déle pracující, ve věku 31 – 50 let. Lidé v tomto věku uţ jsou většinou dlouhodobě zaměstnaní, a mají rodiny. Dovolenou v zahraničí lidé volí zejména kvůli dětem, kterým chtějí ukázat moře atd. Pro někoho uţ je rodinná dovolená v zahraničí draţší koníček a bude tedy volit dovolenou v tuzemsku. Lidé, kteří jsou bezdětní, si pravděpodobně naopak uţijí moţnosti jet do zahraničí. Druhá nejvíce zastoupená skupina měla 31% dotázaných. Další skupinou byla věková hranice 51 – 60 let. Jsou to lidé, kteří by ještě stále mohli mít své cestovatelské touhy a volit dovolenou v zahraničí před tou tuzemskou. Na druhou stranu uţ jsou v této kategorii lidé ve věku dědečků a babiček, kteří se jiţ více upírají na svá vnoučata a představu o letní dovolené nepřesahují ani hranice okresu Prostějov. Lidé předdůchodového věku byli zastoupeni z 20%. Poslední skupinou dotázaných jsou lidé starší 60 let, tedy vesměs lidé v důchodu. V naší zemi zrovna není zvykem, aţ na výjimky, aby lidé v důchodu jezdili na dovolené v zahraničí. Mimo to lidé ve vyšším věku na dovolenou v zahraničí většinou nepomýšlí, proto by tato skupina, která tvořila 15 dotázaných, mohla být častými návštěvníky přehrady.

59

14. Kde se nachází vaše bydliště?

2% 2% Prostějov město 18%

34%

Do 5 km od Prostějova 5-15 km od Prostějova

44%

Nad 15 km od Prostějova Bydlím mimo Prostějovský okres

Graf. č. 15 – M ísto bydliště respondentů

V odpovědích na otázku bydliště respondentů jsem se zaměřila pouze na prostějovský okres. Plumlovská přehrada nepatří mezi známé přehrady u nás, a kdybych poloţila otázky například pro své spoluţáky z Jihlavy, nikdo by mi nedokázal dotazník vyplnit. Nejvíce dotázaných, 44% bylo z vesnic vzdálených 5 km od Prostějova. 34% tvořili obyvatelé města Prostějova. Lidí bydlících v rozmezí 5 až 15 km od Prostějova bylo 18%. 2% dotázaných bydlelo ve vzdálenosti nad 15 km a 2% bydleli zcela mimo Prostějovský okres.

3.3 Shrnutí výsledků a návrhy řešení Výsledky dotazníkové šetření mne nijak zvláště nepřekvapily. Naopak jsem si pouze ověřila mé odhady. Otázky v dotazníku byly zaměřeny tak, aby lidé mohli sami přijít s návrhy na zlepšení. Ačkoli je v posledních letech situace na přehradě lidmi vnímána spíše negativně, nezanevřeli na ni a většina jich do budoucna plánuje jezdit se sem rekreovat. V minulosti jim samozřejmě vadila špinavá voda, ve které se nedalo koupat. Lidé si i přesto cestu k přehradě našli a navštěvovali ji kvůli jiným aktivitám. Právě díky tomu mohli hodnotit její okolí a navrhnout zlepšení. 60

Aţ bude přehrada napuštěná, je očekáván velký boom. Lidé se budou těšit na první koupání ve vyčištěné přehradě. V 50. letech byly na přehradě spravovány dvě pláţe – dnešní pláţ U Vrbiček a Pláţ U Valáška. Dříve byly pláţe doslova přeplněné. Můţe se tato doba vrátit zpět? Dle mého názoru ne. V dobách komunismu lidé nemohli cestovat, kam se jim zachtělo. Cestování bylo omezeno pouze do východního bloku. Spousta lidí tak bylo zvyklých trávit dovolenou v České republice. Dnešní doba je ale jiná. Trh je přeplněn zájezdy do zahraničí a ceny jsou vcelku přijatelné. Mnoho lidí tráví část letní dovolené za hranicemi. Tímto bych tak c htěla odpovědět na otázku, zde je nutné vybudovat na přehradě další pláţ ke koupání. Myslím si, ţe není potřeba. Kapacita dvou pláţí pro přehradu stačí. Lidé v dotaznících hojně zaškrtávali odpověď, aby byla na přehradě vybudována nová loděnice a pořízeny nové moderní loďky. Tento návrh jedině podporuji. Ţádná přehrada se neobejde bez půjčovny šlapadel, kánoí či loděk. Téměř všude se půjčovny loděk osvědčily. Výlety na loďce jsou brány jako forma procházky, proto je úspěch zaručen i za chladnějšího počasí. Naopak výletní parník podpořilo mizivé procento lidí. Přehrada je malá, proto by asi měly výlety na parníku malou návštěvnost. Parník by ani nemohl slouţit jako pravidelný dopravní prostředek pro převoz, jak to bývá u větších přehrad v České republice. Přehrada neleţí v místě, kde by byla tato dopravní výpomoc potřebná a platná. Pro dobré fungování turistického ruchu na přehradě je zapotřebí vybudovat kvalitní síť stravovacích a ubytovacích zařízení. Stravování je zajištěno několika restauracemi, stánky a kiosky u břehů přehrady. Další se nacházejí přímo v kempech. Myslím si, ţe není třeba přehradu přehlcovat dalšími restauračními zařízeními. Moţná jen na místě, kde se nachází bývalý hotel Zlechov. Na této straně je cesta, která je spojnicí k autokempu Ţralok. Cesta je tu neupravovaná a zarostlá. V budoucnu by bylo na místě cestu opravit a zprůchodnit. Na půli cesty by mohlo být vybudováno ubytovací zařízení s restaurací. Vzhledem k tomu, ţe je ale tento břeh zalesněný, vidím řešení jinde. O Hotelu Zlechov jsem se zmínila v teoretické části. Tento zchátralý hotel by byl skvělou investicí. Mohl by zde být vybudován kvalitní hotel s vyhlášenou restaurací, jak tomu bylo dříve po několik desítek let. Vlastníci hotelu dříve uvedli, ţe s hotelem mají plány, ale ty jsou závislé na revitalizaci přehrady. Co se týče ubytování, Plumlovská přehrada má dobrou základnu v místních dvou autokempech – U Ţraloka a Přehrada Mostkovice. Díky chatkám a velkým 61

prostorám ke stanování kempy pojmou několik stovek turistů. Penziony na přehradě uţ takové kapacity nemají. Podle dotazníkového šetření, nejvíce dotázaných by trávilo dovolenou v chatkách a ve stanu. Dle mého názoru by měl být vybudován ještě jeden menší kemp, který by poskytoval ubytování v chatkách a zároveň nabízel pozemek ke stanování. Ideální je ten, co leţí vedle pláţe U Valáška přímo naproti přehradní hráze. Pozemek je ale v rukou soukromého vlastníka, který by k tomu tak musel svolit. Nevýhodu tohoto území vidím v tom, ţe tuto parcelu těsně objíţdí hlavní komunikace, coţ by z důvodu bezpečnosti nebylo nejlepší. Na území Plumlovské přehrady je i několik soukromých penzionů, které doplňují celkovou základnu ubytování v lokalitě. Nedokáţu říci, jak byli tito soukromníci úspěšní v minulosti, ale lze očekávat, ţe je do budoucna čekají úspěšné sezóny plné lidí. Na přehradě těchto soukromých ubytování není moc. Za pár let se ukáţe, jestli jejich počet stačí k uspokojení potřeb turistů. V dotaznících byli lidé nespokojení i s místní nabídkou sportů a zábavy. Plumlovská přehrada nabízí volejbalová hřiště v kempech, na pláţi či pod hrází, minigolf či projíţďky na koni. Kempy pak mají k zapůjčení různá sportovní vybavení. Oblast je oblíbená cyklisty. Proto by nebylo špatné zde vybudovat půjčovnu cyklistických kol, a to v kempu nebo samostatně. Moderní je jezdit na kolečkových bruslích, jízdu na nich ale terén okolo přehrady bohuţel nedovoluje. Proto si myslím, ţe nejlepší volba je spravit cestu od konce hráze vedoucí kolem Restaurace na Panelu, hotelu Zlechov aţ po autokemp u Ţraloka. Níţe je k dispozici obrázek, kudy by měla cesta vézt.

Obr. č. 24 – Navrhovaná trasa cyklostezky

62

Silnice slouţí i automobilům a je jednosměrná k autokempu u Ţraloka. Do kempu vedou dvě cesty – tato Prostějovská a z druhé strany plumlovská. Tím, ţe by se tu vytvořila cyklostezka, by znamenalo zákaz vjezdu automobilových vozidel. Veškerý provoz z kempu u Ţraloka by se odklonil jen na cestu do Plumlova, coţ by se nemuselo líbit místním obyvatelům. Zajištění zábavy na Plumlovské přehradě je myslím si dostačující. Kromě letního kina jsou na Pláţi U Vrbiček kaţdoročně pořádány letní akce a festivaly, které baví lidi z okolí jiţ od května a pak intenzivněji po celou dobu prázdnin. Na Pláţi u Lázničků dříve fungovaly oblíbené diskotéky, které byl podnikatel Láznička nucen po mnohých neshodách zrušit. V budoucnu snad opět oţijí. Posledních pár let zde byly v květnu k vidění závody na dračích lodích. O prázdninách pak oţívá i Plumlovský zámek s festivalem Plumlove či festivaly a menší koncerty v kempu u Ţraloka. Alespoň tyto akce lákaly lidi z Prostějova a okolí na přehradu. Díky schopným organizátorům se tak na přehradě vytvořily zábavné akce, které se kaţdoročně s úspěchem opakují.

63

4 Závěr Cílem práce bylo popsat Plumlovskou přehradu jako atraktivní místo pro strávení letní dovolené. Cíl práce byl splněn. Teoretická část popisuje dobu, kdy Plumlovská přehrada byla významným místem turistického ruchu na Prostějovsku, a současnost, kdy probíhá čištění přehrady v rámci programu Čistá Hloučela a vodní nádrţ Plumlov. V praktické části jsou graficky i s komentářem podány výsledky dotazníkového šetření, a zhodnocen trh nabídky ubytování na Plumlovské přehradě prostřednictvím katalogů CK a internetových portálů. Za oběma výzkumy jsem uvedla návrhy na zlepšení a své vlastní názory. Oblast střední Moravy, pod kterou Plumlovská přehrada spadá, nenabízí téměř ţádnou rekreační oblast podobnou přehradě na Plumlově. V okolních regionech se nachází jen nádrţ pískovny u obce Náklo. Ta v létě sice slouţí lidem ke koupání, ale v okolí nejsou poskytovány ţádné ubytovací sluţby. Pokládám za důleţité, aby Plumlovská přehrada byla více prezentována v turistických časopisech, v katalozích cestovních kanceláří či na internetu. Nově vyčištěná Plumlovská přehrada by se měla dostat do povědomí rekreantů stejně, jako tomu bylo před více jak čtyřiceti lety. Z mého výzkumu, kdy jsem si obstarala tři náhodné katalogy CK, jsem se přesvědčila, ţe propagace přehrady je velice špatná. Lépe obstál dnes častěji vyuţívaný internet. Špatná dostupnost informací je pravděpodobně nejvíce zapříčiněna momentálním stavem přehrady, která je vypuštěná. Výzkum jsem prováděla z toho důvodu, ţe přehrada není známá. Zajímalo mne, jaká je šance, ţe na ni potenciální turista, narazí‘. Místní podnikatelé před sebou mají těţký úkol - připravit se na to, ţe nejpozději do dvou let tu konečně opět oţije cestovní ruch. Plánované napuštění přehrady připadá na léto 2013. Myslím, ţe přehrada je na budoucí rekreanty dobře připravena. Samozřejmě jsou věci, které se na přehradě dají zlepšit. Mé návrhy jsem uvedla v poslední kapitole. Jde zejména o návrhy získané z vyplněných dotazníků. Právě dotazníky mi byly obrazem toho, jaký názor na přehradu mezi lidmi všeobecně panuje. Obyvatelé Prostějovska jsou z minulých let na přehradě pochopitelně zklamaní, ale rozhodně na přehradu nezanevřeli, a v budoucnu plánují sem pravidelně jezdit. V létě 2013 by měly skončit plánované opravy hráze a mělo by dojít k napuštění přehrady. Tím skončí jedna část programu Čistá Hloučela a vodní dílo Plumlov. Jeho druhou částí je kompletní zajištění povodí řeky Hloučely a zamezení splavování nečistot do řeky Hloučely a do přehrady. Na tomto projektu záleţí nejvíce. Pokud nebude 64

úspěšný, veškeré bagrování a čištění přehrady b y bylo bývalo zbytečné. To představuje pro přehradu největší riziko. V budoucnu by se mohla opakovat stejná situace, jako před pár lety. Přehrada by byla plná sinic a nepřístupná plavcům. Zajímavá by byla zejména otázka peněz. Je malá pravděpodobnost, ţe by byl stejný projektu v tak blízkém časovém horizontu financován.

65

Seznam použité literatury a elektronických zdrojů BROŢA, Vojtěch. Přehrady Čech,Moravy a Slezska. 2005. s.251.Terminologický slovník. ISBN 80-86660-11-7. JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská : II. Místopis ; 2. díl, Okres Plumlovský, Olomoucký kraj, okres Olomoucký. Brno : Musejní spolek, 1933. s. 242. KÜHNDEL, Jan. KRÁL, František. Prostějov, město a okres. Brno : Národohospodářská propagace Československa, 1940. 176 s. Muzeum Prostějovska (Prostějov, Česko). Přírodovědné studie Muzea Prostějovska : Svazek 4. Prostějov. 2001. s. 128., ISBN 80-86276-07-4. SIMON, Josef., JAROLÍMEK, Josef. Turistický průvodce po Prostějovsku, Plumlovsku a vysočině Drahanské. napsali Prostějov : Klub československých turistů, 1933. s. 127 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (19511978), sign. Rekreační oblast Mostkovice a Plumlovská přehrada, inv.č. 65, kart. č.143 Zemský archiv v Opavě, pobočka Prostějov, fond MNV Mostkovice (19511060), sign. Pozemky na stavby rekreačních chat, inv.č.73, kart. č. 166,167 ZÍMA, Karel. Plumlovská přehrada. Štafeta, 1989, Č. 1, s. 30-32.

Novinové články GORČÍK,

Jiří.Rozbory

potvrdily

kritický

stav

Plumlovské

přehrady.

Prostějovský týden. 2002, roč. 12, č. 48, s.1. HAVLÍK, Radim. Na výlov byly o víkendu zvědavé tisíce lidí. Prostějovský týden. 2010, roč. 19, č. 17, s. 5. HAVLÍK, Radim. Obnova přehrady vábí turisty. Prostějovský deník. 2010, roč. 21, č. 107, s. 1. HAVLÍK, Radim. Sinice v Plumlově chemikáliím odolaly. Olomoucký deník. 2008, roč. 3, č. 174, s. 7 HRUBÁ, Dana. Bagrování přehrady vázne. Týdeník Prostějovska. 2010, roč. 3, č. 17, s. 7.

66

HRUBÁ, Dana. Letité vodní dílo,které si zaslouţí pozornost: Bagrovat se začne kaţdým dnem. Týdeník Prostějovska. 2010, roč. 3, č. 47, s. 3. HRUBÁ, Dana. Přehrada píše téměř stoletou historii : spojila dva rybníky a zaměstnala Italy. Týdeník Prostějovska,2009, Roč. 2, č. 35, s. 6. HRUBÁ, Dana. Vypouštění přehrady úspěšně zahájeno. Týdeník Prostějovska. 2009, roč. 2, č. 174, s.3. Jaká asi bude letošní sezona na přehradě?. Prostějovský deník. 2005, roč. 16, č. 84, s. 3. KADLEC, Michal. Chemie do přehrady: Kraj schválil aplikaci látky PAX-18. Prostějovský večerník. 2007, roč. 11, č. 29, s. 1. KADLEC, Michal. Na Plumlovskou přehradu se sjely politické celebrity: Vodní nádrţ čeká provzdušňování formou aerace. Prostějovský večerník. 2007, roč. 11, č. 26, s. 4. KADLEC, Michal. Povodí Moravy zahájilo čištění přehrady: Speciální filtr b y měl odstranit vodní květ z hladiny. Prostějovský večerník. 2007, roč. 11, č. 26, s. 2. KADLEC, Michal. Zlechov koupil fotbalista. Prostějovský večerník, 2007, Roč. 11, č. 31, s. 3. Kompletní informace o průběhu prací na vodním díle Plumlov. Radniční listy. 2011, roč. 12, č. 3, s. 6-7. KOŠŤÁL, Jiří. Máme tady "Ţraloka". Stráž lidu, 1966, Roč. 14, č. 30, s. 1 Město chce pomoci se záchranou znečištěné přehrady. Prostějovský týden. 2003, roč. 13, č. 92, s.5. Nejoblíbenějším kempem v kraji je ten mostkovický. Mladá fronta Dnes. 2009, roč. 20, č. 229, s. 4 Osud přehrady není nikomu lhostejný. Prostějovský den. 2006, roč. 17, č. 15, s. 4. OUJEZDSKÁ,

Blanka. Hygienici věnují Plumlovské přehradě zvláštní

pozornost. Olomoucký deník. 2002, roč. 2, č. 118, s. 13. PETRLOVÁ, Monika. Čistá Plumlovská přehrada: Pohádka nebo blízká budoucnost? Týdeník Prostějovska. 2010, roč. 3, č. 47, s. 5. Plumlov: Vzali jste nám sezonu. Mladá fronta Dnes. 2006, roč. 17, č. 167, s. 2. Poloprázdná přehrada láká turisty. Prostějovský deník. 2010, roč. 21, č. 229, s. 2. 67

POSPÍŠILOVÁ, Jarmila a Olga KATOLICKÁ. Otazníky kolem budoucnosti Plumlovské přehrady trvají. Prostějovský týden. 2006, roč. 16, č. 34, s. 3. Přehrada rozkvetla, plavci mají utrum. Prostějovský večerník. 2003, roč. 7, č. 29, s. 2. SEHNALOVÁ, Lenka. Plumlovská přehrada: Na řadě je projekt. Prostějovská deník. 2006, roč. 17, č. 301. SLOUKOVÁ, Kateřina a Radim HAVLÍK. Mnoţství chemikálií ve vodě je poloviční. Prostějovský týden. 2007, roč. 17, č. 31, s. 1. Smutná historie hotelu Zlechov. Prostějovský večerník, 2005, Roč. 9, č. 50, s. 7. ŠEBELA, Ladislav. Plumlovskou přehradu stavěli i italští váleční zajatci. Prostějovský týden. 2009, Roč. 19, č. 3, s. 8. ŠVERDÍK, Michal. Čistíme Plumlov. Koupejte se. Mladá fronta Dnes. 2007, roč. 18, č. 176, s. 1. Skalikce skončila, koupání zůstalo na vlastní nebezpečí. Prostějovský týden. 2002, roč. 12, č. 48, s. 4. Z turistické oblasti zmizeli rekreanti. Prostějovský týden. 2006, roč. 16, č. 31, s. 9.

Elektronické zdroje Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on- line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/plumlov/. Plumlovská přehrada blog:Údolní nádrž u Plumlova. [online]. © 2005. [cit.2012-03-17].

Dostupné

z WWW:

http://plumlovskaprehrada.blog.cz/0511/udolni- nadrz- u-plumlova Povodí Moravy: Vodní dílo Plumlov [on- line]. 2010 - 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: Http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/plumlov/. Povodí Moravy: Kompletní informace o revitalizaci a opravě vodního díla [online]. 2010-2012. aktualizováno 13. ledna 2012. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW:http://www.pmo.cz/cz/projekty/rekonstrukce-a-cisteni- vodnichnadrzi/plumlov-kompletni- informace-o-revitalizaci-a-oprave- vodniho-dila/ Autokemping Ţralok [on-line]. ©1999 – 2012. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.camp- zralok.cz/kemp.php. 68

Autokemp

Přehrada Mostkovice.

[on-line].

.[cit.2012-03-28].

Dostupné

z WWW:http://www.autokempmostkovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6 00578&id=1001&p1=52 Seznam levného ubytování: Rekreační areál pod hrází. [on- line]. ©2000 – 2012. [cit.2012-03-28].Dostupnéz WWW: http://www.levneubytovani.net/ubytovani/areal-pod-hrazi.htm Týdeník Prostějovska: Zpravodajství. [on- line]. © 2011. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://itydenik.cz/zpravodajstvi/zpravy/na-radu-priselpodhradsky-rybnik.- i-ten-se- zacne-v-pondeli-odbahnovat Povodí Moravy: Média: Tiskové správy. [on-line] © 2010-2012. Aktualizováno 14.2.2012.[cit.2012-04-15].Dostupné z WWW: http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/do-vycisteneho-podhradskehorybniku-bude-opet-proudit-voda/ Povodí Moravy: Projekty: Rekonstrukce a čištění vodních nádrží. [on- line]. © 2010-2012.

Aktualizováno

15.1.2012.[cit.2012-04-15].Dostupnéz WWW:

http://www.pmo.cz/cz/projekty/rekonstrukce-a-cisteni- vodnich-nadrzi/vodnidilo-plumlov-ma-pripravenu-rekonstrukci- hraze/

69

70