Masarykova univerzita Ekonomicko- správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
Význam cestovního ruchu pro rozvoj vybrané oblasti Significance of tourism for development of the chosen area Bakalářská práce
Jiřina Bízová Vedoucí práce: Ing. Ondřej Petr Brno, květen 2010 Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
BÍZOVÁ Jiřina
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU PRO ROZVOJ VYBRANÉ OBLASTI Significance of tourism for development of the chosen area
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Socioekonomická charakteristika, SWOT analýza, rozvojový potenciál, význam cestovního ruchu. Cíl práce: Cílem práce je zpracovat socioekonomickou charakteristiku vybrané oblasti, která bude následně shrnuta ve SWOT analýze, přičemţ zvláštní pozornost bude věnována odvětví cestovního ruchu. Dále zhodnocení předpokladů a moţností rozvoje cestovního ruchu a jeho významu pro celkový rozvoj oblasti. Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podloţena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou vyuţity metody analýzy a syntézy jakoţto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze uţít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Krishna B. Ghimire. Regional tourism and south-south economic cooperation. The Geographical Journal, VOL. 167, No. 2, 2001: 99-110. KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2007.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Ondřej Petr
Datum zadání bakalářské práce:
23. 11. 2009
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 23. 11. 2009
………………………………………… děkan
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Jiřina Bízová
Ná z e v bakal ář ské pr áce:
Význam cestovního ruchu pro rozvoj vybrané oblasti
Ná z e v pr áce v angli čt i ně:
Significance of tourism for development of the chosen area
Ka t e dr a:
regionální ekonomie a správy
Ve doucí bakal ář ské pr áce:
Ing. Ondřej Petr
Rok obhaj oby:
2010
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá významem cestovního ruchu pro rozvoj okresu Hodonín. Cílem práce bylo zhodnocení předpokladů a moţností rozvoje cestovního ruchu v oblasti. V úvodní části je teoreticky definován pojem cestovní ruch a je zde obsaţeno jeho základní členění. Další část obsahuje socioekonomickou charakteristiku okresu. Následující kapitola se zabývá zhodnocením potenciálu cestovního ruchu v oblasti. Závěry těchto dvou části jsou dále shrnuty ve SWOT analýze. Pátá kapitola je věnována strategickým dokumentům a jejich vizím se zaměřením na cestovní ruch. Poslední část práce je zaměřena na priority rozvoje cestovního ruchu a obsahuje vlastní návrhy na moţnosti dalšího rozvoje.
Annotation: This bachelor thesis deals with the issue of significance of tourism for development of the region Hodonín. The goal of the thesis was evaluation of potency and opportunities of development of tourism in region. There is theoretically defined the term tourism in the introductory part and there is the basic structuring. Next part includes socioecomic characteristics of the region. Following chapter deals with evaluation of tourism potency in the area. The findings of these two parts are farther summarized in the SWOT analyse. The fifth part is devoted to strategic documents a their visions with the focus on tourism. The last part of this thesis is focused on the priorities of tourism development and includes own concepts for opportunities of next development.
Klíčová slova cestovní ruch, předpoklady cestovního ruchu, socioekonomická charakteristika, SWOT analýza, okres Hodonín
Keywords tourism, supposition of tourism, socioeconomic characteristics, SWOT analyse, Hodonín region
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Význam cestovního ruchu pro rozvoj vybrané oblasti vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Petra a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21.května 2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Petrovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat za cenné rady paní Ing. Vlastě Pospíšilové a panu Mgr. Josefu Hapákovi.
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................10 1 VYMEZENÍ POJMU A CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU ....................11 1.1 Definice cestovního ruchu a jeho předpoklady .........................................................11 1.2 Trh cestovního ruchu ............................................................................................12 1.3 Typologie cestovního ruchu ..................................................................................13 1.3.1 Formy cestovního ruchu......................................................................................13 1.3.2 Druhy cestovního ruchu ................................................................................14 2 SOCIOKEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU HODONÍN .........................16 2.1 Charakteristika oblasti Hodonínska ..........................................................................16 2.2 Správní členění .............................................................................................................17 2.3 Obyvatelstvo .................................................................................................................17 2.4 Trh práce ......................................................................................................................18 2.5 Odvětvová struktura ekonomických činností ...........................................................19 2.6 Sociální a kulturní infrastruktura ..............................................................................20 2.7 Dopravní infrastruktura .............................................................................................20 2.7.1 Silniční doprava ....................................................................................................20 2.7.2 Železniční doprava................................................................................................21 2.7.3 Letecká doprava....................................................................................................21 2.8 Význam cestovního ruchu v návaznosti na socioekonomickou charakteristiku okresu ..................................................................................................................................21 3 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE HODONÍN .....................................25 3.1 Kulturně-historické předpoklady...............................................................................26 3.1.1 Kulturně-historické památky ..............................................................................27 3.1.2 Technické památky ...............................................................................................28 3.1.3 Lidové památky ....................................................................................................28 3.1.4 Muzea a galerie .....................................................................................................28 3.1.5 Kulturní akce ........................................................................................................29 3.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu ....................................................................30 3.2.1 Podnebí ..................................................................................................................30 3.2.2 Vodstvo ..................................................................................................................30 3.2.3 Chráněná území ....................................................................................................31 3.3 Materiálně-technické předpoklady ............................................................................32 3.4 Zhodnocení potenciálu ................................................................................................32 4 SWOT ANALÝZA ................................................................................................................34 5 STRATEGICKÉ DOKUMENTY OBLASTI HODONÍNSKA A JEHO MIKROREGIONŮ .................................................................................................................................................37 5. 1 Strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu na národní úrovni .................38 5.2 Strategické dokumenty na regionální úrovni ............................................................38 5.3 Strategické vize oblasti Hodonínska ..........................................................................39 6 PRIORITY CESTOVNÍHO RUCHU V OBLASTI HODONÍNSKA A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ .............................................................................................................................42 ZÁVĚR ....................................................................................................................................49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ...................................................................................50
POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE: ................................................................................ 50 OSTATNÍ POUŽITÉ ZDROJE: ........................................................................................... 52 SEZNAM ZKRATEK: ........................................................................................................... 53 SEZNAM GRAFŮ: ................................................................................................................ 53 SEZNAM OBRÁZKŮ: ........................................................................................................... 53 SEZNAM TABULEK: ........................................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 54
ÚVOD Cestovní ruch je součástí lidských ţivotů odnepaměti. Nikdo z nás si asi svůj ţivot bez cestovního ruchu nedokáţe představit. Uspokojuje naše potřeby, které se projevují touhou poznávat nová místa, učit se nové jazyky, setkávat se s přáteli nebo prostě jenom odpočinout si od starostí kaţdodenního ţivota. Jeho prostřednictvím máme moţnost navštívit exotická místa naší planety, pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí, vyzkoušet si přeţití v extrémních podmínkách. Cestovní ruch je také nedílnou součástí hospodářství států, a to zejména v posledních letech. Odvětví cestovního ruchu zaměstnává stále více obyvatel a pomáhá rozvíjet méně rozvinuté oblasti a zkvalitňovat sluţby. Hlavním důvodem pro výběr tématu „ Význam cestovního ruchu pro rozvoj vybrané oblasti“ byl můj zájem o cestovní ruch. Ten je totiţ fenoménem dnešní doby a je spojen s pozitivními pocity a záţitky. Oblast, kterou jsem si vybrala, je Hodonínsko, protoţe je mým domovem. Stále častěji se mluví o cestovním ruchu jako o segmentu národního hospodářství, který by mohl Hodonínsku přinést nové investice, vytvořit nová pracovní místa, zvýšit kvalitu ţivota obyvatel a zvýšit jeho povědomí mezi tuzemskými i zahraničními návštěvníky. Proto jsem se snaţila ve své práci dospět k odpovědi na otázku, jestli má tato oblast potenciál stát se vyhledávaným turistickým cílem s dostatečně vybavenou infrastrukturou a být tak konkurenceschopným okolním regionům. Cílem práce bylo zpracovat socioekonomickou charakteristiku vybrané oblasti, která byla shrnuta ve SWOT analýze. Díky tomu bylo moţné provést zhodnocení předpokladů a moţností rozvoje cestovního ruchu a jeho význam pro rozvoj vybrané oblasti. Bakalářská práce je rozdělena na šest kapitol. Obsahem první kapitoly je nezbytné vymezení pojmu cestovní ruch a jeho obecná charakteristika. Ve druhé časti práce se zabývám socioekonomickou charakteristikou okresu Hodonín a cestovním ruchem v návaznosti na tuto charakteristiku. Třetí část obsahuje zhodnocení potenciálu Hodonínska jako vhodné turistické oblasti. To znamená, ţe jsou zde hodnoceny kulturně-historické, přírodní či materiálně-technické předpoklady. Poznatky ze socioekonomické charakteristiky a zhodnocení potenciálu Hodonínska jako vhodné turistické destinace jsou shrnuty ve SWOT analýze, ve které se nacházejí prvky, které patří k silným stránkám oblasti, na druhou stranu i ty, které se řadí ke slabým stránkám. Pátá část obsahuje zhodnocení relevantních strategických dokumentů a jejich vizí, kde je kladen důraz na cestovní ruch. Jsou zde zmíněny také strategické dokumenty vyšších územních celků, na které jsou strategické dokumenty navázány. Poslední část je souhrnem priorit, kterými je třeba se zabývat. V kapitole jsou obsaţeny také vlastní návrhy na moţnost rozvoje Hodonínska tak, aby se mohl stát atraktivní a konkurenceschopnou turistickou destinací, která uspokojí nároky všech návštěvníků, nabídne jim dostatečné zázemí a poskytne kvalitní informace o moţnostech realizace cestovního ruchu.
- 10 -
1 VYMEZENÍ POJMU A CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU 1.1 Definice cestovního ruchu a jeho předpoklady Vymezit pojem „cestovní ruch“ není snadné. Definic existuje velké mnoţství. Obecně se tímto pojmem označuje1 změna místa a cestování, přičemţ musí platit, ţe toto místo není trvalým bydlištěm. Vzhledem k tomu, ţe cestovní ruch je objektem zkoumání jiţ velmi dlouho, jsou vymezeny základní charakteristiky, které by kaţdá definice měla obsahovat. Jednou z obecně uznávaných definic je definice WTO2, podle níţ lze cestovní ruch charakterizovat jako „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a jinými účely“. Na utváření a intenzitu cestovního ruchu má vliv několik faktorů. Mezi ně patří geografická poloha destinace3, kterou turisté navštěvují. Důleţitým faktorem je také charakteristika místa, rozvinutost infrastruktury. Tyto faktory je moţné nazvat jako materiálně-technické. Demografickými podmínkami rozvoje jsou věk, zdravotní stav obyvatelstva nebo hustota obyvatelstva. Důleţitá je politická situace v zemi, rozvoj cestovního ruchu závisí také na moţnostech obyvatelstva z hlediska jejich příjmů a v neposlední řadě na marketingu a celkové propagaci turistických destinací. Určitou nevýhodou cestovního ruchu je, ţe je citlivý na negativní politické a přírodní vlivy. Ve válkou zasaţených oblastech, v oblastech postiţených častými povodněmi se cestovní ruch rozvíjí jen velmi těţce a pomalu. Obecně je moţné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu rozdělit na4:
Přírodní předpoklady Kulturně-historické předpoklady Sociálně-ekonomické předpoklady Materiálně-technické předpoklady Politické předpoklady Ekologické předpoklady Personální předpoklady
1
KOPŠO, E.: Ekonomika cestovního ruchu. 1.vyd., Bratislava, Slovenské pedagogické nakladatelství, 1985, 412 s., ISBN 67-188-85, str.15 2
WTO - World Tourism Organization- mezivládní organizace, jejímţ úkolem je podpora a rozvoj turismu. Má také chránit ţivotní prostředí a historické památky. 3 v uţším smyslu cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků 4 ČERTÍK, M., a kol.: Cestovní ruch. 1. vyd. Praha : nakladatelství OFF, s.r.o., 2000, 352 + 16 s. ISBN 80-2386275-8- str. 25
- 11 -
Administrativní předpoklady Demografické předpoklady
Sociálně-ekonomické, politické, personální, administrativní a demografické předpoklady se dají označit jako selektivní předpoklady5. Ty určují, kdo se cestovního ruchu účastní a také to, v jak velké míře se ho účastní. Přírodní, kulturně-historické a ekologické předpoklady se řadí do lokalizačních faktorů. Materiálně-technické předpoklady zastupují realizační předpoklady, které představují nabídkovou stranu cestovního ruchu. Je samozřejmé, ţe jednotlivé státy se snaţí vytvářet co nejvíce předpokladů k rozvoji cestovního ruchu a tím přispět také ke kladné platební bilanci státu. Proto se státy snaţí udrţovat mírové klima, existují různé programy, které poskytují dotace na rozvoj segmentů cestovního ruchu, pomáhají investičním projektům, chrání kulturní památky, usnadňují cestování a přestup hranic. Nejdůleţitějším cílem je uspokojování lidských potřeb. Ty se v průběhu let měnily. V dnešní době je hlavním účelem cestování relaxace a rekreace. Dalšími motivy jsou poznávání nových míst, zábava, obnova zdraví. Potřeby v cestovním ruchu se liší tím, ţe nejsou nezbytné. To znamená, ţe jejich neuspokojení obvykle nemá negativní důsledky pro ţivot člověka. V jednotlivých zemích se potřeby obyvatel liší. Lidé ze Spojených států pociťují jiné potřeby v cestovním ruchu neţ lidé z Nigérie. To je způsobeno zejména tím, ţe moţnosti kaţdého z nich jsou naprosto odlišné. Podle Heskové6 mohou být potřeby rozděleny na primární a sekundární. Primární potřeby jsou motivem pro cestování, účast na cestovním ruchu. Jejich uspokojení je podmíněno navštívením destinací. Sekundární potřeby jsou uspokojovány v závislosti na existenci ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení a jejich kvalitě. Obvykle závisí na účelu cesty. Potřeby člověka, který se účastní cestovního ruchu orientovaného na přírodní prostředí se liší od potřeb člověka, který se účastní zdravotně orientovaného cestovního ruchu. Díky tomu je moţné také cestovní ruch definovat podle Bormana jako „cesty, jeţ se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin, při nichţ dochází k dočasné změně místa bydliště“.
1.2 Trh cestovního ruchu Cestovní ruch by měl být chápán jako vztah nabídky a poptávky. Za stranu nabídky lze povaţovat cílovou destinaci se svými předpoklady. Nabídku lze rozlišit na primární (přírodní, kulturní památky) a sekundární (infrastruktura). Poptávku potom tvoří účastníci cestovního ruchu neboli také domácnosti. Rozlišuje se několik typů účastníků7:
5
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P.: Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno : ESF MU, 2006, 121 + 13 s. ISBN 80-210-4167-6, str.39-45 6 HESKOVÁ, M.: Základní problémy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, 142 s., ISBN 80-7079-047-4 7 MALÁ, V. a kol.: Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 100s. ISBN 80245-0439-1, str. 11-12
- 12 -
Návštěvník je osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší neţ šest měsíců. V mezinárodním měřítku je to osoba, která cestuje do jiné země, neţ v níţ má své trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok. Nezbytným předpokladem je, ţe účel cesty návštěvníka je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti. Návštěvníkem tedy můţe být buď turista nebo výletník. Turista je osoba, jejímţ trvalým bydlištěm je území jedné země a tato osoba cestuje do jiného místa v téţe zemi na dobu minimálně jednoho přenocování. Tato doba však nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců. V mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která cestuje mimo svoji zemi na dobu minimálně jednoho přenocování a maximálně dobu jednoho roku. I zde je podmínka, ţe turista cestuje za jiným účelem neţ výdělečným. Výletník je osoba, která cestuje na dobu kratší jednoho dne mimo místo svého trvalého bydliště. Také výletník z mezinárodního hlediska je osoba, která cestuje mimo své trvalé bydliště. Rozdíl je v tom, ţe z mezinárodního hlediska výletník cestuje mimo svoji zemi. I zde je podmínka nevýdělečných účelů podnikané cesty. Stejně tak jako v modelu ekonomiky se na trhu cestovního ruchu objevuje tok zboţí a sluţeb, který se pohybuje od nabízejících (cestovní kanceláře) k poptávajícím (domácnosti, jednotlivci) a tok financí za toto zboţí a sluţby. Z hlediska národního hospodářství plní cestovní ruch nezastupitelnou roli. Působí v několika významných oblastech; sniţuje nezaměstnanost, přispívá k rozvoji méně rozvinutých oblastí, tvoří součást hrubého domácího produktu, podporuje investiční aktivity. Podle Českého statistického úřadu v roce 2008 dosáhl podíl na HDP v ČR 2,8%8, v odvětvích cestovního ruchu bylo v roce 2006 zaměstnáno 235 744 osob.
1.3 Typologie cestovního ruchu Úkolem typologie je konkrétněji vymezit a členit cestovní ruch. Nejčastěji dochází k vymezení forem a druhů cestovního ruchu. Ani zde však nepanuje shoda všech autorů a typů členění existuje celá řada.
1.3.1 Formy cestovního ruchu Toto členění vychází z různorodé motivace účastníků k cestovnímu ruchu a z jeho touhy uspokojovat nejrůznější potřeby. Proto se mezi hlavní formy řadí9:
Rekreační cestovní ruch - tvoří největší část; jeho cílem je odpočinek a načerpání nových sil, bývá spojen s oblíbenými zálibami a koníčky Kulturně-poznávací cestovní ruch - cílem je získávání nových informací z oblasti kultury, historie
8
ČSÚ-http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr MALÁ, V. a kol.: Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 100s. ISBN 80-245-0439-1, str.16-20 9
- 13 -
Cestovní ruch se společenskými motivy - zaměřuje se na udrţování společenských kontaktů, zejména mezi přáteli a rodinou Zdravotně orientovaný cestovní ruch - jeho účastníci se zaměřují na rehabilitaci a léčbu zdravotních potíţí, nejčastějším cílem zdravotně orientovaného cestovního ruchu jsou lázeňská zařízení Sportovně orientovaný cestovní ruch - jeho účelem je udrţování fyzické kondice, ale i zábava; jsou jimi například turistika (pěší i cykloturistika), rybolov Cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí - zahrnuje poznávání rostlin a zvířat v jejich přirozeném prostředí; součástí tohoto typu je také stále více oblíbená ekoturistika Cestovní ruch s dobrodruţnými motivy - tento typ by bylo moţné také nazvat jako cestovní ruch s motivy adrenalinových záţitků; cílem je zkusit nové, nevšední záţitky, které jsou většinou doprovázeny i moţností nebezpečí Cestovní ruch s profesními motivy - řadí se sem obchodní, kongresový, incentivní cestovní ruch a cestovní ruch veletrhů a výstav; jejich společnými znaky jsou profesní motivy
Jiným členěním forem cestovního ruchu je členění na základní a specifické formy10. Mezi základní formy se řadí cestovní ruch rekreační, kulturně-poznávací, sportovně-turistický, lázeňsko-léčebný. Do specifických forem se řadí cestovní ruch mládeţe, třetí generace, rodin s dětmi, kongresový, lovecký, incentivní, mototuristický, ale také záţitkový nebo agroturistika.
1.3.2 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu na rozdíl od forem nevyjadřují motivaci k cestování, ale spíše zohledňují vnější faktory. Jsou zde totiţ znatelné rozdíly mezi tím, kdyţ lidé cestují s cestovní kanceláří nebo „na vlastní pěst“, rozdílné jsou i cesty rodin s dětmi a seniorů. Podle tohoto rozdělení se potom mohou také specializovat nabídkové strany a mohou tak nabídnout to nejlepší v závislosti na poţadavcích poptávajících. Druhy se dělí podle několika kritérií11:
Podle počtu účastníků - bývá dále členěn na individuální a skupinový (někdy se objevuje rozdělení na kolektivní a masový); individuální je představován jednotlivci, zatímco skupinový větším počtem lidí; při masovém počtu účastníků bývají často zdůrazňovány negativní důsledky pro okolní prostředí Podle původu účastníků - dělí se na domácí a zahraniční; domácí cestovní ruch se realizuje v rámci jedné země, při zahraničním dochází k překročení hranic
10
PETRŮ, Z.: Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2001, 108s., ISBN 80-85970-295, str.30 11 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P.: Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno : ESF MU, 2006, 121 + 13 s. ISBN 80-210-4167-6., str. 22-25
- 14 -
Podle věku účastníků - základní členění je na mládeţnický a seniorský cestovní ruch, často se však dělí na cestovní ruch dětí, mládeţe, rodin s dětmi, seniorů; mládeţnický je omezen věkem 15–24 let, seniorský je tvořen postproduktivní sloţkou obyvatelstva (bývá také označován jako šedá turistika) Podle délky trvání (délky pobytu) - krátkodobý a dlouhodobý; krátkodobý se vyznačuje délkou trvání do 3-4 přenocování, dlouhodobý je delší, nesmí však překročit 6 měsíců (popřípadě 12 měsíců, pokud se jedná o zahraniční cestovní ruch) Podle převahy místa pobytu - městský (většinou krátkodobý), venkovský (agroturistika, ekoturistika), lázeňský, horský, přímořský Podle způsobu zabezpečení cesty - organizovaný, neorganizovaný; při organizovaném způsobu zařizuje všechno cestovní kancelář, při neorganizovaném způsobu si cestu i ubytování zajišťuje účastník sám Podle způsobu financování - rozdělení na komerční a sociální cestovní ruch; při vyuţití komerčního jsou všechny výdaje hrazeny samotným účastníkem, u sociálního určitá instituce hradí část nákladů Podle vztahu k platební bilanci - zahraniční cestovní ruch aktivní a pasivní; aktivní cestovní ruch představuje příjezdy do určité země a má kladný vliv na platební bilanci, bývá nazýván také příjezdový cestovní ruch (incoming tourism); pasivní zahrnuje výjezdy účastníků do zahraničí a má pasivní vliv na platební bilanci, nazýván jako výjezdový cestovní ruch (outgoing tourism)
- 15 -
2 SOCIOEKONOMICKÁ HODONÍN
CHARAKTERISTIKA
OKRESU
2.1 Charakteristika oblasti Hodonínska Hodonínsko je jednou ze čtyř turistických oblastí Slovácka, které se nachází na Jiţní a Jihovýchodní Moravě. Vymezení regionu Slovácko a dalších turistických oblastí je uvedeno v Příloze 1. Dalšími oblastmi jsou Břeclavsko, Zlínsko a Uherskohradišťsko. Všechny obce v okrese Hodonín patří do některého ze zdejších mikroregionů. Okres Hodonín měl v roce 2009 celkovou rozlohu 1 099 km2 a 156 894 obyvatel12. Podle počtu obyvatel je okres Hodonín třetí největší v Jihomoravském kraji. Srovnání počtu obyvatel v okresech Jihomoravského kraje zachycuje graf č.1. Hustota osídlení je 143 obyv./km2. Řešené území je zobrazeno na obr. č. 1. Graf č. 1: Srovnání počtu obyvatel v okresech Jihomoravského kraje
počet obyvatel
Srovnání počtu obyvatel v okresech Jihomoravského kraje 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Blansko
Brnoměsto
Brnovenkov
Břeclav Hodonín Vyškov
Znojmo
Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
Obrázek č. 1: Vymezení řešeného území
Pramen: http://www.slovacko.cz
12
http://czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/641302-09-za_rok_2009-04
- 16 -
2.2 Správní členění Ze správního hlediska se okres Hodonín dělí na 82 obcí, z nichţ statut města má 8 obcí. Městy jsou Bzenec, Dubňany Hodonín, Kyjov, Stráţnice, Veselí nad Moravou, Vracov a Ţdánice. Obcemi s rozšířenou působností jsou Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou, Bzenec, Stráţnice, Velká nad Veličkou a Ţdánice jsou obcemi s pověřeným obecním úřadem. Všech dvanáct zdejších mikroregionů, které jsou zobrazeny na obr. č. 2, má několik společných znaků. Celá oblast Hodonínska je známá svými vinicemi, kterými prochází většina tras Moravských vinných stezek. Téměř kaţdá obec má svou oblast, kde se nachází vinné sklepy rozmanitých stylů. S vínem je spojena také řada dalších tradic, kterými jsou tradiční výstavy vín, svěcení vína, otevírání svatomartinských vín. Obce i města se snaţí udrţovat staré zvyky, tradice, ale také rozvíjet nové zvyky. Nejvýznamnějšími tradicemi je pořádání krojových hodů, které oslavují výročí vysvěcení kostela. V některých vesnicích se dochovalo dodnes umění vyšívání krojů, které se v jednotlivých obcích liší. Dalšími lidovými zvyky jsou oslava fašaňku nebo Velikonoc. Obrázek č. 2: Mikroregiony okresu Hodonín
Pramen: Strategický dokument mikroregionu Hodonínsko
2.3 Obyvatelstvo Podle dat Českého statistického úřadu měl k 31.12.2009 okres Hodonín 156 894 obyvatel, z nichţ větší zastoupení měly ţeny s rozdílem o necelé 3 000 obyvatel. Průměrný věk obyvatel činil 40,8 let. Z celkového počtu obyvatel tvoří lidé v produktivním věku 71 %. Pro okres Hodonín je také charakteristické větší zastoupení obyvatelstva nad 64 let ve srovnání s počtem obyvatel v předproduktivním věku. Přirozený přírůstek činil -0,4 ‰, a to kvůli většímu počtu zemřelých vzhledem k ţivě narozeným. To znamená, ţe tento ukazatel je - 17 -
v okrese Hodonín výrazně pod průměrem Jihomoravského kraje (1,7 ‰) i celorepublikovým průměrem (1,4 ‰). Základní demografické údaje okresu Hodonín obsahuje také tabulka v Příloze 2. Jednou ze základních charakteristik obyvatelstva je vzdělanost. Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů byl počet obyvatel ve věku 15 let a více se základním nebo neukončeným vzděláním v Jihomoravském kraji 224 014, z toho 17 % bylo obyvateli okresu Hodonín. Z této statistiky je moţno vyčíst, ţe z celkového počtu obyvatel Hodonínska byl podíl učňovských a středních odborných škol bez maturity 41 % , úplného středoškolského vzděláním s maturitou dosáhlo 22 % obyvatel. Jihomoravský kraj se vyznačoval druhým nejvyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí, a to téměř 13 % (97 824 obyvatel) z celkového počtu obyvatel starších 15 let s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší podíl, a to 25 % (190 373 obyvatel), má Hlavní město Praha. Podíl vysokoškolsky vzdělaných z celkového počtu obyvatel starších 15 let v okrese Hodonín činil 7 % . Pozitivní zprávou je, ţe v posledních letech dochází k nárůstu počtu lidí s vysokoškolským vzděláním a se středoškolským vzděláním s maturitou.
2.4 Trh práce Stejně tak jako v ostatních regionech zde docházelo k úbytku zaměstnanosti v primární sféře a vyššímu nárůstu počtu pracovních míst ve sluţbách. Podle údajů z SLDB z roku 200113 bylo v odvětví zemědělství a lesnictví zaměstnáno 6,2 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, v odvětví průmyslu bylo zaměstnáno 35 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Okres Hodonín se vyznačuje vyšší mírou nezaměstnanosti oproti průměru kraje a celé ČR. Míra registrované nezaměstnanosti na Hodonínsku činila na konci roku 2008 10,92 %, necelých 8 % z celkového počtu 8 892 tvořili absolventi škol. Na konci února roku 201014 dosáhla hranice nezaměstnanosti jiţ 17 %. Zvýšení hranice přispěla zejména hospodářská krize. Nejvyšší nezaměstnanost registrují15 obce Ostrovánky (32,56 %), dále jsou to obce Labuty a Hýsly. Naopak nejniţší nezaměstnanost je v Kyjově (12,88 %), Hroznové Lhotě a Ţarošicích. Míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích s pověřeným obecním úřadem obsahuje Příloha 3. Míra nezaměstnanosti má na Hodonínsku sezónní výkyvy. Průměrná délka nezaměstnanosti je 438 dnů. Zatímco nejvyšší počet nezaměstnaných je zde v zimních měsících, s nástupem jarních a letních měsíců se nezaměstnanost sniţuje díky sezónním pracím v zemědělství a stavebnictví. Obecně vysoká nezaměstnanost patří ke zdejším největším problémům regionální politiky, které je třeba řešit.
13
Pro Jihomoravský kraj jsou dostupná data za rok 2007; v odvětví zemědělství, myslivosti, lesnictví a rybářství bylo zaměstnáno 16 300 osob, v odvětví průmyslu bylo zaměstnáno 137 000 osob 14 míra nezaměstnanosti se důsledkem hospodářské krize zvýšila během posledního roku nejen v okrese Hodonín, ale i v Jihomoravském kraji a celé České republice 15 Statistiky úřadu práce Hodonín dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/stat_up
- 18 -
2.5 Odvětvová struktura ekonomických činností Podle převaţující činnosti OKEČ16 je nejvíce ekonomických subjektů zapojeno do odvětví obchodu, ubytování a stravování. Druhým nejvýznamnějším odvětvím je průmysl. Pro okres je charakteristický významný podíl ekonomický subjektů v odvětví stavebnictví a zemědělství. Naopak nejniţší podíl ekonomických subjektů je zapojeno do odvětví veřejné správy a obrany. Počty ekonomických subjektů podle okresů jsou uvedeny v Příloze 4. V případě průmyslu je v okrese v dnešní době zastoupena většina průmyslových odvětví. Významný je strojírenský průmysl. Mezi největší podniky patří17 Jihomoravská armaturka s.r.o., Unikov s.r.o. (výroba zahradního a interiérového kovového nábytku), Šroubárna Ţdánice a.s. (výroba spojovacího materiálu). Dalšími odvětvími jsou elektrotechnický průmysl (GAS a.s. - výroba měřící a regulační techniky), textilní průmysl (Kordárna a.s. výroba technických tkanin), dřevařský a dřevozpracující průmysl (Lignum Holz s.r.o., Ploma a.s.). Samozřejmostí je také potravinářský průmysl, který se zaměřuje hlavně na zpracování a výrobu vína (LIVI s.r.o., Templářské sklepy Čejkovice). Na území okresu také dochází k těţbě lignitu a surovin pro výrobu cihel. Zemědělství zaujímá i díky klimatickým podmínkám v okrese důleţité postavení. Zemědělská půda tvoří18 63,2 % celkové rozlohy okresu Hodonín. Do této rozlohy jsou započítány orné plochy, vinice a sady, lesy, vodní plochy, zahrady. Více neţ 77 % zemědělské půdy tvoří orná půda. Do zemědělství, lesnictví a rybářství je zapojeno více neţ19 3 339 ekonomických subjektů. Z velké části převaţují menší podniky s rozlohou zemědělské půdy do 5 ha, podle právní formy převaţují podniky fyzických osob. Do rostlinné výroby se zde dá zahrnout zvláště vinná réva, obiloviny, slunečnice a řepka. Ţivočišnou výrobu zastupuje nejvíce chov prasat, i kdyţ jejich počet postupně klesá. V rámci Jihomoravského kraje má okres také vysoký podíl na chovu drůbeţe. Významný je také chov ovcí, koz a včel. Chovu těchto uţitkových zvířat se věnují spíše fyzické osoby. Zajímavým ukazatelem je věkové sloţení osob, které se zemědělstvím zabývají, coţ je vidět na grafu č. 2. Zemědělství zaměstnává spíše osoby starší 35 let, zatímco pro mladší jedince jiţ není příliš atraktivní.
16
OKEČ- odvětvová klasifikace ekonomických odvětví Podle Okresní hospodářské komory Hodonín 18 ČSÚ- http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_hodonin 19 Strukturální výsledky za zemědělství v Jihomoravském kraji v roce 2007http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/strukturalni_vysledky_za_zemedelstvi_v_jihomoravskem_kraji_v_roce_200 7 17
- 19 -
Graf č. 2: Věkové složení pracovníků v zemědělství v okrese Hodonín Věkové složení pracovníků v zemědělství v okrese Hodonín
do 24 let 25-34 let 35-44 let 45-54 let 55-64 let 65 let a více
Pramen: vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ
2.6 Sociální a kulturní infrastruktura Pro obyvatelstvo je existence sociální a kulturní infrastruktury nezbytná, rozvíjí vzdělanost obyvatel, jejich kulturní ţivot a poskytuje jim záruku bezpečí v podobě zdravotnických zařízení. Tato infrastruktura by měla být dostupná lidem z celého okresu, ale zvláště pro fungování větších měst je ţivotně důleţitá. Do sociální infrastruktury20 se řadí školská zařízení, zdravotnická zařízení, sportovní a kulturní zařízení. Podle posledních údajů se v okrese Hodonín nachází 75 mateřských škol, 62 základních škol, 19 středních odborných škol a středních odborných učilišť, 3 gymnázia a 2 vyšší odborné školy. Nejbliţší vysoké školy se nachází v Brně a Zlíně. V okrese se nachází dvě nemocnice, a to v Kyjově s 565 lůţky a nemocnice T.G.M. v Hodoníně s 224 lůţky. Nejdůleţitějšími zdejšími odděleními jsou oddělení ARO, dětské, infekční, interna, gynekologické, oční nebo koţní. Počet lékařů na 10 000 zdejších obyvatel je 30, v celém Jihomoravském kraji je to pak 45 lékařů. V okrese jsou umístěny také 4 dětské domovy a 1 kojenecký ústav. Pro kulturní a sportovní vyţití jsou důleţitá sportovní a kulturní zařízení. Na Hodonínsku mohou obyvatelé vyuţívat celkem 299 sportovních zařízení, a to 137 hřišť, 17 koupališť, 4 kryté bazény, 1 zimní stadion nebo 86 tělocvičen. Pro milovníky kultury je zde vybudováno 15 muzeí, 12 galerií a expozic, 85 knihoven.
2.7 Dopravní infrastruktura 2.7.1 Silniční doprava Okres Hodonín je charakteristický vysokou intenzitou silniční dopravy. Velmi významnou je trasa Hodonín–Čejč-Brno, kterou spojuje silnice č.380. Důleţitou spojnicí je i silnice E55, která vede do Uherského Hradiště. Nejbliţší dálnicí je dálnice D2, která je od města Hodonín 20
Data jsou čerpána z webových stránek Regionálního informačního servisu na: http://www.risy.cz/
- 20 -
vzdálena 20 km a významně zkracuje cestu jak do Brna, tak do Bratislavy. V Hodoníně se také nachází hraniční přechod se Slovenskem. Celkem je na území okresu vystavěno 115 km silnic 1.třídy a 435 km silnic niţších tříd.
2.7.2 Železniční doprava Významnými ţelezničními tratěmi, které prochází Hodonínskem, jsou ţelezniční trasa Přerov-Břeclav, kde se nachází důleţité mezinárodní ţelezniční centrum a také trasa HodonínZaječí. Této lince hrozilo úplné zrušení z důvodu její ztrátovosti. Po sepsání petice bylo od tohoto záměru upuštěno. Důleţité je také vlakové spojení Brna a Uherského Hradiště, které vede přes Kyjov, Bzenec a Veselí nad Moravou.
2.7.3 Letecká doprava Nejbliţším letištěm je mezinárodní letiště v Brně - Tuřanech, odkud létají pravidelné linky do Prahy a Londýna. Ale také další letiště jsou pro turisty časově dostupná. Jsou jimi letiště Praha, letiště v Bratislavě (z Hodonína cca 96 km) a ve Vídni (z Hodonína cca 105 km).
2.8 Význam cestovního ruchu v návaznosti na socioekonomickou charakteristiku okresu Stejně jako je cestovní ruch důleţitý z hlediska národního hospodářství a jeho podílu na HDP pro celou Českou republiku, je stále více objektem zájmu i na regionální úrovni. Také na Hodonínsku se významně podílí na rozvoji území a přináší příjmy do místních rozpočtů. V okrese Hodonín je moţné realizovat různé formy cestovního ruchu. Významný je zvláště kulturně-poznávací cestovní ruch, v rámci něhoţ lidé navštěvují kulturní a historické památky. Dalšími, často realizovanými formami CR jsou cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí (agroturistika), rekreační cestovní ruch. V posledních letech mají turisté zvýšený zájem také o zdravotně orientovaný cestovní ruch, kdy navštěvují lázeňská a rehabilitační centra a sportovně orientovaný cestovní ruch, v okrese Hodonín se jedná zejména o cykloturistiku. Pro loňský rok byl charakteristický pokles počtu turistů. Pro Jihomoravský kraj byl tento propad nejvýraznější ze všech krajů ČR. Ve 4. čtvrtletí dosáhl počet přenocování hostů 323 tisíc, to znamená pokles o 11,2 % oproti předchozímu roku. Zajímavým ukazatelem je návštěvnost jednotlivých památek, jejichţ počet návštěvníků se paradoxně rok od roku zvyšuje. Například v ZOO Hodonín byl počet návštěvníků v roce 2007 134 695, v roce 2008 se jejich počet zvýšil na 146 28121. Zvýšenou návštěvnost zaznamenal také zámek Milotice. V roce 2009 jej navštívilo za prvních deset měsíců 24 000 turistů (o 4 000 více neţ v předchozím roce). Stále většímu zájmu se můţe těšit také Slovanské 21
údaje za rok 2009 nejsou doposud k dispozici
- 21 -
muzeum v Mikulčicích (v roce 2008 zde bylo zaznamenáno 16 050 návštěvníků, v roce 2009 to bylo jiţ 17 500 návštěvníků). Z analýzy profilu návštěvníka Jihomoravského kraje22 je zřejmé, ţe nejčastějším důvodem návštěvy kraje je u domácích i zahraničních návštěvníků poznání kraje a jeho památek, dále pak relaxace a turistika a sport. Nejčastějším zdrojem informací byl pro české i zahraniční návštěvníky internet, neméně významnými zdroji informací byly také informace od známých a propagační materiály. Nejlákavějšími aktivitami jsou pro návštěvníky poznávací turistika, pěší turistika a cykloturistika. Významný rozdíl mezi zahraničními a českými návštěvníky je v délce pobytu. Zatímco u českých návštěvníků převaţovala jednodenní návštěva, délka pobytu zahraničních návštěvníků se pohybovala nejčastěji mezi 3-7 dny. Mezi nejčastější formy ubytování se řadilo ubytování v kempech, penzionech a hotelech.
Cestovní ruch a zaměstnanost Cestovní ruch má příznivý vliv na vývoj zaměstnanosti v dané oblasti. Čím více je zde CR realizován, tím více lidí je nutných k zajištění fungování infrastruktury, která se na cestovní ruch váţe. Cestovní ruch je ale také spojen s mnoha dalšími odvětvími, kterými jsou například stavebnictví, doprava a výstavba nových komunikací, kultura, telekomunikace, sport23. Pro zaměstnanost v cestovním ruchu je charakteristické, ţe24 velkou část pracovních míst vytváří malé a střední podniky, růst zaměstnanosti je indikátorem také růstu průmyslu cestovního ruchu, vyšším počtem vytváření pracovních míst v sezóně (červenec a srpen v letní sezóně a prosinec, leden, únor v zimní sezóně), vytvářením pracovních příleţitostí pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele i nekvalifikované obyvatele. Pro odvětví CR je také typické, ţe je zde vzhledem k jiným odvětvím vyšší počet ţivnostníků, v roce 2006 také činil podíl ţen na zaměstnanosti v CR 52 %, tedy o 10 % více neţ v jiných odvětvích. Podle OKEČ bylo v odvětví ubytování a stravování v Jihomoravském kraji za rok 2007 zaměstnáno 12 300 fyzických osob. Další pracovní místa jsou vytvářena v TIC, v cestovních kancelářích nebo v průvodcovských sluţbách.
Cestovní ruch a turistická infrastruktura Při rozvoji cestovního ruchu je důleţité budování turistické infrastruktury. Do základní turistické infrastruktury patří ubytovací a stravovací zařízení. Neméně důleţitá je ale také doprovodná infrastruktura - turistická informační centra, přístaviště, plavební komory, sociální zařízení, odpočívadla, lyţařská střediska. Zejména v posledních letech dochází k budování nových ubytovacích zařízení a zvětšování jejich kapacit. To je způsobeno hlavně
22
http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=123087&TypeID=2 Podle Modulu zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR 2003-2006 (vydáno ČSÚ) se odhaduje, ţe kaţdé deváté pracovní místo má spojitost s cestovním ruchem, podle agentury MAG tak vytváří cestovní ruch v ČR 460470 000 pracovních příleţitostí 24 Modul zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR 2003-2006 23
- 22 -
díky velkému zájmu o oblast Jiţní Moravy a novějších forem cestovního ruchu, jako je například cykloturistika a agroturistika. V okrese Hodonín se podle ČSÚ25 v roce 2008 nacházelo 61 hromadných ubytovacích zařízení se 4 231 lůţky. V tabulce Přílohy 5 se nacházejí počty ubytovacích zařízení v jednotlivých krajích za rok 2008. Pokud jde o návštěvnost těchto zařízení, zaznamenal okres Hodonín 130 767 příjezdů hostů. Turisté si mohou vybrat z různých typů ubytovacích zařízení. Nachází se zde hotely, penziony, ubytovny, ale také kempy a rekreační střediska. Jejich struktura je patrná z grafu č.3. Je nezbytné dodat, ţe tyto ubytovny mají často formu rodinných penzionů, které nabízí svým klientům nejen ubytování, ale také moţnost stravování, úschovy nebo vypůjčení kol. Velkou část nových ubytovacích zařízení tvoří zařízení vybudovaná v jednotlivých obcích Hodonínska. Turisté mohou tedy vyuţít nejen poměrně levné ubytování, ale i rad místních obyvatel na vhodné turistické stezky a zajímavá místa. Graf č. 3: Struktura hromadných ubytovacích zařízení v okrese Hodonín Struktura hromadných ubytovacích zařízení v okrese Hodonín
hotely chatové osady
penziony turistické ubytovny
kempy ostatní typy HUZ
Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
V roce 2008 byl počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení v celé oblasti Slovácka 199 60326, z nichţ nejvíce upřednostňovalo ubytování v hotelu. Téměř ¾ těchto návštěvníků tvořili rezidenti, z nerezidentů byli nejčastějšími návštěvníky turisté ze Slovenska (8 012) a Německa (4 365). I kdyţ se počet hromadných ubytovacích zařízení neustále zvyšuje, v rámci Jihomoravského kraje patří okres Hodonín k okresům s niţším počtem těchto zařízení. Jejich další výstavba je proto velmi důleţitá, stejně tak jako jejich rozmístění v oblasti v závislosti na přítomnosti kulturních či přírodních památek a zájmu turistů. Infrastrukturu cestovního ruchu tvoří také stravovací zařízení. Největší část zastupují restaurace, doplněné o pivnice, bary nebo rychlá občerstvení. V oblasti Hodonínska návštěvníci naleznou v kaţdé vesnici minimálně jedno stravovací zařízení. Podle dostupných informací27 se v okrese Hodonín nachází 280 stravovacích zařízení. Většinu z nich tvoří 25
http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/ubytovaci_zarizeni_a_jejich_navstevnost_v_jihomoravskem_kraji _v_letech_2000_az_2008 26 http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cestovni_ruch_v_turistickych_oblastech_za_rok_2008 27 http://www.slovacko.cz/search/stravovani/
- 23 -
restaurace (109), druhou největší skupinou jsou vinárny a vinné sklepy. Mnoho z nich se zaměřuje na typická moravská jídla, čímţ se snaţí zvýšit atraktivitu svých restaurací. Proto lze na zdejších jídelníčcích nalézt jídla typu „pečená kačena s dušeným zelím, špekovú a bramborovú šiškú“ nebo „pálivá slovácká šabla se zelňákama“. Nejrychleji rozvíjejícím se typem stravovacích zařízení jsou ovšem vinárny a vinné sklepy, kde jsou součástí nabídky nejen degustace zdejšího vína, ale jsou zde podávána také moravská jídla. Velkou oblibu si například získalo ochutnávání Svatomartinského vína, u kterého nesmí chybět ani Svatomartinská husa. Tyto vinné sklepy neustále svou nabídku rozšiřují, proto je zde dnes moţné uspořádat svatbu, oslavit narozeniny, vše za doprovodu cimbálové hudby. Kvalita stravovacích zařízení je velmi různá, jen několik málo restaurací má své webové stránky. Zákazník má tedy moţnost seznámit se s prostředím restaurace a jeho nabídkou aţ na místě. Stále větší význam získává budování turistických informačních center28, kterou dokládá také zvyšující se počet návštěvníků, a to hlavně během letních měsíců. Návštěvnost TIC Hodonín ilustruje graf č. 4. Graf č. 4: Návštěvnost TIC v Hodoníně v roce 200929
počet návštěvníků
Návštěvnost TIC v Hodoníně v roce 2009 leden
5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
únor březen duben květen červen červenec srpen září 1
říjen
měsíc
listopad
Pramen: vlastní zpracování na základě dat z TIC v Hodoníně
Hlavním úkolem informačních center je poskytování relevantních informací o městě a jeho okolí, zajímavých místech a budovách, ubytovacích a stravovacích zařízení, o pořádaných kulturních akcích. V okrese Hodonín bylo vybudováno deset informačních center, a to v Hodoníně, Kyjově, Veselí nad Moravou, Stráţnici a Ţdánicích. Tyto sluţby jsou poskytovány zdarma a města tím chtějí zvýšit počet turistů. Zaměstnanci obvykle ovládají i cizí jazyky (angličtina, němčina, francouzština), čímţ se snaţí zpřístupnit důleţité informace i zahraničním turistům. Kaţdý návštěvník má moţnost vyuţít sluţeb Czech POINTu nebo vyhledat si doplňující informace na internetu. Informační centra jsou vyhledávaná nejvíce v letní sezóně, proto bývá otevírací doba v měsících června aţ září od pondělí do neděle.
28 29
http://atic.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=2,93,144,173,319&lng=&menu= data za prosinec 2009 nebyla dosud zpracována
- 24 -
3 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE HODONÍN Při posuzování potenciálu cestovního ruchu v oblasti je důleţité zohlednit předpoklady cestovního ruchu, jejich mnoţství a kvalitu. Dostatečný potenciál je základním předpokladem pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu. Potenciálem cestovního ruchu se zabývá několik autorů. Například Hamarnehová30 rozlišuje přírodní podmínky, kam se řadí reliéf krajiny, klimatické podmínky, vodstvo, fauna a flóra. Dalšími předpoklady jsou kulturně-historické podmínky. Nezbytné je také vytvoření společenských podmínek a tedy materiálně-technické základny. Velkou část území Hodonínska pokrývá venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro CR. To je dáno zejména zemědělským charakterem území. Nachází se zde ale i krajina s příznivými předpoklady pro CR. Území s příznivějšími předpoklady se rozléhá v okolí měst Bzenec a Stráţnice a také na území, které je pokryto pohořím Bílých Karpat. V tabulce č. 1 jsou vypsány nejvýznamnější turistické cíle v okrese. Tab. č. 1: Nejvýznamnější turistické cíle v okrese Hodonín
Nejvýznamnější turistické cíle v okrese Hodonín kulturně-historické památky historické stavby
muzea a galerie
technické památky
zámek Milotice zámek Stráţnice zámek Bzenec zámek Ţdánice zámek Veselí nad Moravou zámeček Kyjov templářská tvrz Čejkovice Galerie výtvarného umění v Hodoníně Masarykovo muzeum Hodonín Vlastivědné muzeum Kyjov Slovanské hradiště Mikulčice Městské muzeum Veselí nad Moravou Muzeum ve vagonu Templářské vinné sklepy Baťův kanál Výklopník Sudoměřice
přírodní památky CHKO národní přírodní rezervace
Bílé Karpaty Čertoryje Jazevčí Zahrady pod Hájem
30
HAMARNEHOVÁ, I.: Geografie cestovního ruchu: Evropa. 1.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 271 s., ISBN 978-80-7380-093-2 str.23
- 25 -
národní přirodní památky
přírodní rezervace
přírodní památky
zoologické zahrady lázeňská a léčebná zařízení
Poráţky Váté písky Na Adámcích Búrová Hovoranské louky Moravanské lúky Ostovec Sovince Stupava Špidláky Borky Hloţí Horky Ochozy Ţerotín zoo Hodonín lázně Hodonín
Pramen: vlastní zpracování
3.1 Kulturně-historické předpoklady Kulturně-historické předpoklady se dělí31 na kulturně-historické památky, kulturní zařízení, kulturní akce a jiné společenské akce. Protoţe oblast Slovácka je známá svými lidovými tradicemi a vinařskými slavnostmi, zvyšuje se tím atraktivnost oblasti. V okrese se nachází 383 nemovitých památek32. Nejčastějšími typy památek jsou vinné sklepy, církevní památky a venkovské usedlosti. Do národních kulturních památek byl zařazen zámek Milotice, velkomoravská sídelní aglomerace Mikulčice a soubor movitých archeologických nálezů z hradiště Mikulčice z období Velké Moravy. Rozmístění kulturně-historických předpokladů v okrese je vidět na obr. č. 3. Obr. č. 3: Mapa kulturně-historických předpokladů okresu Hodonín
Pramen: http://www.kudyznudy.cz/cs/mapa.html?ap=/cs/regiony/jizni-morava/index.html 31
VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P.: Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno : ESF MU, 2006, 121 + 13 s. ISBN 80-210-4167-6. str.44 32 podle dostupných informací Národního památkového ústavu na www.npu.cz
- 26 -
3.1.1 Kulturně-historické památky Největší pozornost přitahují kulturně- historické památky, a to zvláště architektonické stavby. Na území Hodonínska se nachází 7 zámků, které lze zařadit do kulturně-historických památek přispívajících cestovnímu ruchu. Řadí se mezi ně Státní zámek Milotice, zámek Stráţnice, zámky ve Bzenci, Ţdánicích, Veselí nad Moravou, zámeček v Kyjově a templářská tvrz v Čejkovicích. Nejznámější a nejvíce navštěvovanou památkou je zámek v Miloticích, naopak některé z nich nejsou veřejnosti vůbec přístupny. Templářská tvrz v Čejkovicích dnes slouţí jako hotel a restaurace. Další známé památky jsou Bukovanský mlýn nebo renesanční radnice v Kyjově.
Státní zámek Milotice33 Státní zámek Milotice byl vybudován v 16. století. Dodnes není jisté, kdo přesně byl architektem milotického zámku. Mezi moţné autory patří Domenico Martinelli nebo Josef Emanuel Fischer z Erlachu. Nynější podoba zámku vznikla po stavebních úpravách v 18.století, kdy bylo postaveno východní křídlo, skleník a přístupový most. Na pracích v interiéru zámku se podíleli Jan Kristián Pröbstel, který vytvořil zámecké schodiště nebo Giovanni Michael Fontana, jehoţ dílem jsou stropy v knihovně a jídelně. V další fázi přestavby byla vytvořena freska nad hlavním schodištěm a v kapli. Vedle zámku byla postavena konírna a jízdárna. Posledním majitelem byl Ladislav Seilern, kterému byl zámek po jeho přihlášení k německé státní příslušnosti zabaven a zestátněn. V dnešní době je zámek mezi turisty velmi oblíben. Zámek je veřejnosti otevřen od dubna do října. Turisté mohou navštívit překrásné zámecké zahrady. Je zde moţné také konat svatební obřady. V bývalé konírně je umístěna expozice krojové kultury Mikroregionu Nový Dvůr. Expozice nabízí návštěvníkům podívat se na tradiční předměty, dobové oblečení a řemesla.
Zámek Strážnice34 Státní zámek Stráţnice byl původně majetkem pánů z Kravař, kteří provedli první přestavbudostavbu západního křídla. Východní křídlo bylo přistavěno na počátku 16. století, kdy zámek získali Ţerotínové. Od té doby má zámek tří křídla tvořící písmeno U. Turisté mohou zámek navštívit od května do října. Je pro ně otevřená historická knihovna ze 16. století se 13 000 svazky knih. V prostorách zámeckých salonků se pořádají koncerty váţné hudby. Je zde také umístěná expozice „Nástroje lidové hudby v České republice“, která je ve střední Evropě unikátní. V zámeckém parku se kaţdý rok koná největší a nejstarší folklorní festival na našem území, Mezinárodní folklorní festival.
33 34
http://www.zamekmilotice.cz/ http://www.hrady.cz/index.php?OID=1722
- 27 -
3.1.2 Technické památky Technické památky tvoří jednu z podskupin kulturně-historických památek. Jejich účelem bylo uspokojování lidských potřeb a zejména usnadnění práce. Dělí se na několik typůpamátky hornictví a hutnictví, zpracování zemědělských produktů, vodního nebo komunikačního stavitelství. V Jihomoravském kraji je druhá největší koncentrace technických památek na našem území, proto ani okres Hodonín není výjimkou. Známými jsou Výklopník Sudoměřice, Větrný mlýn Kuţelov, Baťův kanál.
Baťův kanál35 Původní vnitrozemský kanál, který vedl z Otrokovic do Rohatce, vznikl roku 1938. O 22 let později byl tento kanál uzavřen z důvodu nedostatečného vyuţití. V 90.letech okolní obce zaloţily nadační fond- Agenturu pro rozvoj turistiky na Baťově kanále. Díky spolupráci s EU a dalšími organizacemi došlo k obnově vodní cesty, rekonstrukci přístavišť. Délka Baťova kanálu je 60 km. Pokud by byl splavný celý kanál, cesta by vedla od Kroměříţe aţ do Hodonína. Hloubka kanálu je asi 1,5 metru, proto zde nemohou plout lodě s velkým ponorem, šířka je 12 metrů. Na trase je celkem 13 zdymadel. V dnešní době uţ Baťův kanál funguje jen pro turisty. Nákladní plavba, coţ byl v minulosti hlavní účel výstavby kanálu, uţ dnes nefunguje. Plavební sezóna je od května aţ do října. Během roku se zde koná spousta kulturních akcí.
Výklopník Sudoměřice36 Tato technická památka se nachází na Baťově kanále. Výklopník slouţil k překládání přivezeného lignitu z Ratíškovic do lodi. Zařízení pracovalo tak, ţe se celý vagon vtáhnul pomocí navijáku do budovy, kde se nacházela kolébka s výsypkou. Pomocí kladkostroje byla celá kolébka i s vagonem překlopena a lignit mohl napadat do lodi. Výklopník je i v dnešní době otevřen veřejnosti.
3.1.3 Lidové památky V poslední době jsou také častým turistickým cílem obydlí, která reprezentují ţivot obyvatel v různých historických obdobích. Proto jsou turistům otevřeny staré usedlosti a chalupy, kde jsou k vidění typické světnice, obvykle i s jejich vybavením. Příkladem takové památky na Hodonínsku je Slovácká jizba ve Skoronicích.
3.1.4 Muzea a galerie Součástí turistické nabídky oblasti jsou muzea a galerie, které se řadí do kulturně-historických předpokladů. Častým tématem jsou lidové tradice, tradiční kroje, ale také slovanská historie. 35 36
http://www.batacanal.cz/2007/index.htm http://www.vyklopnik.er.cz/
- 28 -
Významnou galerií je Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Masarykovo muzeum, Slovanské hradiště v Mikulčicích, Vlastivědné muzeum v Kyjově, Military muzeum ve Vlkoši.
Galerie výtvarného umění v Hodoníně37 Hodonínská galerie je umístěna v budově postavené na počátku 20. století. Budova patří k významným památkám ve městě a jejím architektem byl Antonín Blaţek. Samotná galerie byla zaloţena roku 1960. Základ sbírek tvoří činnost a díla členů Sdruţení výtvarných umělců moravských. Významnými členy byli bratři Joţa a Franta Úprkovi, Stanislav Lolek či Alfons Mucha. Kromě stálé expozice malířství a sochařství 20. století se pravidelně konají přehlídky mladých výtvarníků nebo výstavy jednotlivých autorů. Budova je také sídlem Klubu přátel galerie.
Masarykovo muzeum v Hodoníně38 Muzeum T.G.Masaryka je umístěno do budovy barokního zámečku. Je zde umístěna expozice týkající se samotného 1. československého prezidenta, ale i jeho rodiště. Výstava poskytuje informace o dětství, studiu, rodinném ţivotě i politickém působení Masaryka. Kaţdá místnost zde představuje jedno z období prezidentova ţivota. Nachází se zde jak předměty z kaţdodenního ţivota, tak důleţité dokumenty. Součástí expozice je i film, který zachycuje Masarykův ţivot. V muzeu se konají i různé jiné tématické výstavy. Ty jsou umístěny do ostatních výstavních sálů zámečku.
Slovanské hradiště v Mikulčicích39 Rozloha celého areálu památníku je více neţ 7 ha. Expozice v provizorní budově byla otevřena roku 1960 a roku 1962 se stal areál Národní kulturní památkou. Roku 1963 byl vybudován pavilon, který měl za úkol chránit kostelní základy. Od roku 1970 je otevřena expozice archeologických nálezů. Později byl sál doplněn výstavou Archeologický výzkum v Mikulčicích - jeho ohlas ve vědě a veřejnosti. Prostor výstavní místnosti představuje řečiště Moravy i se čluny a mosty. V celém areálu je moţno vidět kníţecí palác a 8 sakrálních staveb. Areál hradiště je součástí přírodního parku „Mikulčický luh“. Do budoucnosti se zde plánuje vybudování archeoparku.
3.1.5 Kulturní akce Kulturních akcí, konaných na území okresu, je během roku hned několik. Většina obcí slaví tradiční krojované hody. Mezinárodní charakter má akce Slovácký rok, která se koná v Kyjově. Je zde k vidění přehlídka krojů celého regionu a je to zároveň nejstarší folklorní 37
http://gvuhodonin.cz/uvod/aktuality http://www.masaryk.info/ 39 http://www.masaryk.info/default.asp?cont=35 38
- 29 -
slavnost v České republice. Častými jsou akce spojené s tradicí vinařství, jako je například košt vín nebo Den otevřených sklepů.
3.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu Oblast Hodonínska má poměrně jednotvárný reliéf krajiny, coţ příliš nepřispívá k atraktivitě území. Cestovní ruch tedy ovlivňuje nadmořská výška území, výšková členitost území a jeho estetická hodnota. Obecně se předpokládá, ţe čím je vyšší členitost v území, tím lepší potenciál pro cestovní ruch oblast má. Hodonínsko můţe svým návštěvníkům nabídnout hned několik zajímavých přírodních památek, které jsou typické svou faunou i flórou. Nacházejí se zde luţní lesy v okolí řeky Moravy. Část Hodonínska, ale i velkou oblast ostatních částí Slovácka zaujímají Bílé Karpaty a Chřiby. Výhodou pro turistický ruch bylo také vybudování několika naučných stezek.
3.2.1 Podnebí Cestovní ruch ovlivňuje teplota vzduchu, sráţky, větrnost či sněhová pokrývka. Okres Hodonín je nejteplejší a nejsušší oblastí České republiky. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9,5 °C. Oproti celorepublikovému průměru je zde méně dešťových i sněhových sráţek. Díky vysokým teplotám a počtu letních dní má Hodonínsko velmi dobrý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zejména v letních měsících. Na druhou stranu je tím značně omezena zimní turistická sezóna, kdy okres registruje niţší počet návštěvníků. Vzhledem k teplejšímu podnebí jsou zde vhodné podmínky k pěstování mnoha plodin, pro turisty nejzajímavější je pěstování vinné révy.
3.2.2 Vodstvo Vodstvo a vodní plochy tvoří důleţitou součást cestovního ruchu a jeho potenciál pro další rozvoj. Vodní plochy se v našich podmínkách dají dělit na rybníky, jezera, přehradní nádrţe, řeky a podzemní vody. U vodstva se posuzuje kvalita a čistota vody, teplota vody, důleţitá je také doprovodná infrastruktura, tzn. ubytovací a stravovací zařízení. Vodní plochy v okrese tvoří celkovou rozlohu 2 197 ha. Pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Hodonín je velmi významná řeka Morava. Řeka je oblíbeným místem vodáků, ale především zde byl vybudován Baťův kanál, jeden z nejčastěji navštěvovaných turistických cílů. Pro provoz lázeňského zařízení v Hodoníně je nezbytná přítomnost podzemních vod. Ke koupání jsou vhodná některá zdejší přírodní koupaliště. Největšími zdejšími rybníky jsou Jarohněvický, Písečenský a Novodvorský rybník.
- 30 -
3.2.3 Chráněná území40 Chráněná území v Česku se dělí na velkoplošná zvláštně chráněná území, a to národní parky a chráněné krajinné oblasti. Ty se dají charakterizovat jako41 rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. V okrese Hodonín se nachází jedna chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Maloplošná zvláště chráněná území se dělí na národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Národní přírodní rezervace je charakterizována jako menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Národní přírodní památka je podle zákona menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní rezervace je na rozdíl od národní přírodní rezervace regionálního významu. Podobně se dá odlišit přírodní památka. Na území okresu lze nalézt národní přírodní rezervace Čertoryje, Jezevčí, Poráţky a Zahrady pod Hájem. Mezi národní přírodní památky patří Váté písky, Búrová, Na Adamcích. Nachází se zde 15 přírodních rezervací: Špidláky nebo Moravanské lúky. Mezi 15 přírodních památek patří například Vojenské cvičiště Bzenec. Chráněná území jsou známa svým rostlinstvem a ţivočišstvem. Vegetace výrazně ovlivňuje ráz krajiny. Důleţitá je rozmanitost rostlinstva nebo rozloha, na které se rozléhá. Pro rozvoj CR je určující i rozmístění ţivočišných druhů. Řadí se sem nejen volně ţijící zvířata, ale i zoologické zahrady a oblíbený rybolov.
Bílé Karpaty42 Bílé Karpaty se rozkládají na území tří okresů - Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina. Území oblasti náleţí k úmoří Černého moře. Nacházejí se zde také prameny minerálních vod, z nichţ nejznámější jsou luhačovická zřídla. Karpaty se staly chráněnou krajinnou oblastí roku 1980. Bílé Karpaty byly organizací UNESCO zařazeny mezi biosférické rezervace. V minulosti zde došlo k rozsáhlým odlesněním, které byly cílem krajinářských úprav. Dnes se na těchto místech nachází květnaté louky, typické pro Bílé Karpaty. Na území Kněţdubu, Tvaroţné Lhotě, Hrubé Vrbce se rozkládá Národní přírodní rezervace Čertoryje. Území bylo rezervací vyhlášeno roku 1987, jeho výměra území je více neţ 300 ha. Mezi nejvýznamnější rostliny patří tořič čmelákovitý, kruštík bahenní, lilie zlatohlávek, kosatec trávovitý. Významnými zvířaty jsou sklípkan černý, řada denních i nočních motýlů. 40
podle dostupných informací Ústředního seznamu ochrany přírody na www.drusop.nature.cz dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb. ze dne 19.2.1992 o ochraně přírody a krajiny 42 http://www.bilekarpaty.cz/ 41
- 31 -
3.3 Materiálně-technické předpoklady Nezbytnou součást cestovního ruchu tvoří ubytovací a stravovací zařízení, sportovněrekreační zařízení, turistická informační centra a dopravní infrastruktura. Turisté jejich přítomnost povaţují za samozřejmost, je ale jisté, ţe bez nich by se cestovní ruch dal realizovat jen velmi těţko a k významnému rozvoji by zde nedocházelo. Je tedy důleţité, aby docházelo k budování jak základní, tak doprovodné turistické infrastruktury v dané oblasti. Co se týká ubytovacích zařízení, jejich počet v roce 2008 byl 61. Nejčastějším typem ubytovacích zařízení byly penziony a turistické ubytovny. V okrese mohou turisté navštívit některé z 280 stravovacích zařízení, mezi nimiţ převládají restaurace, z nichţ některé se začínají více orientovat na regionální kuchyni. Významná jsou také zdejší turistická informační centra poskytující základní informace jejich návštěvníkům. V okrese Hodonín se nachází Infocentrum Stráţnicka, Informační centrum v Hodoníně, Informační centrum a CK IRRA ve Stráţnici, Informační centrum Baťova kanálu, Informační centrum Hodonín, Informační centrum Radějov, Informační centrum Stráţnice, Informační centrum Veselí nad Moravou, Turistické informační centrum Kyjov, Informační centrum Ţdánice a Vzdělávací a informační středisko CHKO Bílé Karpaty o.p.s. ve Veselí nad Moravou.
3.4 Zhodnocení potenciálu Po posouzení stávající infrastruktury a přírodních a kulturních památek je moţné konstatovat, ţe oblast Hodonínska má potenciál k rozvoji cestovního ruchu. Nachází se zde totiţ dostatek kulturně-historických památek, které jsou na území okresu poměrně rovnoměrně rozmístěny. Významná je téţ snaha o zachovávání lidových tradic, která je častým lákadlem pro turisty, kteří se chtějí dozvědět více o tradičním ţivotě v této oblasti. Dalším vhodným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je dobrá dopravní dostupnost území. Vzhledem k blízkosti rakouských a především slovenských hranic je okres dostupný i pro zahraniční turisty. Výhodou je i blízkost městských center jako je Brno, Bratislava a Vídeň. S oblastí Hodonínska je také spojeno několik významných jmen, a to především T.G.Masaryk, J.G.Mendel, J.A.Komenský. Díky vytvoření vhodných programů je moţné nalákat k navštívení oblasti ty turisty, kteří se zajímají o historii. Zejména v posledních letech se začíná zvyšovat význam vinařství a s ním spojených vinařských cyklostezek. Další, novější formou cestovního ruchu, která má potenciál se v oblasti rozvinou, je agroturistika. Rozvoj agroturistiky je moţný díky zájmu turistů o poznání místní krajiny a ţivota zdejších obyvatel. Tento důleţitý fakt je zmíněn i ve strategických dokumentech jednotlivých mikroregionů. S agroturistikou je moţné spojit také ekoturistiku, jejíţ účastníci se snaţí zachovávat ţivotní prostředí a chránit kulturní dědictví. Výhodou je také rozvoj infrastruktury, mezi niţ se řadí budování nových ubytovacích zařízení různých typů, budování kulturních a sportovních zařízení, zpevňování důleţitých komunikací, - 32 -
zřizování nových turistických stezek. Díky tomu dochází také k celkovému rozvoji okresu a jeho moţné zvýšené atraktivitě. Budování infrastruktury a jejich dostupnost je důleţitá nejen pro potenciální návštěvníky, ale také pro místní obyvatele, kteří ji vyuţívají. Na druhou stranu je nutné zmínit také několik stinných stránek. Jednou z nich je nedostatečná propagace mikroregionů. Povědomí turistů o moţnostech vyuţití cestovního ruchu v okrese je nízké. Ztráty mohou plynout také z existence sousední oblasti Lednicko-valtický areál, která je pro návštěvníky Jihomoravského kraje větším lákadlem. Na druhou stranu mohou být turisté motivováni k prodlouţení svého pobytu a navštívením i památek okresu Hodonín. Problémem je také vyuţití celoročního turistického potenciálu. V letních měsících je tato oblast častým cílem turistů, zatímco v zimním období počet turistů významně klesá. Při srovnání s ostatními oblastmi regionu Slovácka se můţe zdát Hodonínsko jako nejméně atraktivní vzhledem k méně známým památkám a městům. Sousední Břeclavsko se můţe pyšnit Lednicko-valtickým areálem, který je kaţdoročně jednou z nejnavštěvovanějších památek celé České republiky. V roce 2009 ho navštívilo 340 000 lidí, zatímco asi nejznámější zámek na Hodonínsku, zámek Milotice, navštívilo za prvních deset měsíců loňského roku 24 000 lidí. Pro okres Břeclav jsou významné i zámky v Mikulově a Valticích, které svou návštěvnosti převyšují návštěvnost milotického zámku. Pro Uherskohradišťsko jsou významnými turistickými cíly Státní hrad Buchlov a Státní zámek Buchlovice, Lapidárium Velehrad, Staré Město, Uherské Hradiště. Na území okresu se nachází také významná část pohoří Chřibů. Na Zlínsku jsou situovány zřejmě nejznámější moravské lázně Luhačovice se svými léčivými prameny. Stále větší význam ze strany turistů získává ZOO Lešná, kterou za rok 2009 navštívilo více neţ 507 000 lidí, čímţ se stala 3. nejnavštěvovanější zoologickou zahradou České republiky 43. I kdyţ se v okrese nenachází příliš významné památky a zdejší krajina je spíše méně členitá, určitě má svým návštěvníkům co nabídnout. Zejména je to jedna z nejúrodnějších oblastí vinné révy a je povaţována za kraj vína. Jednotlivé mikroregiony mají svůj typický charakter v podobě krojů a zvyků, na které jsou náleţitě hrdí. Stále větší význam má turistické vyuţití zdejšího Baťova kanálu a lázeňského zařízení. Pozitivním aspektem je také to, ţe se zde nachází turistické vyţití téměř pro všechny věkové kategorie. Rodiny s dětmi mohou navštívit některé ze zdejších zámků, muzeí nebo zoologickou zahradu v Hodoníně. Mladí lidé mohou procestovat místní kraj prostřednictvím cyklostezek, zaţít zábavu v paintballparku Hodonín, absolvovat vyhlídkový let na letišti v Kyjově. Senioři mohou strávit dny v lázních Hodonín s případnými návštěvami blízkého okolí. Aby ale návštěvníci mohli tyto aktivity proţít a měli vůbec motivaci okres navštívit, je důleţitá jeho propagace jako regionu, který stojí za to navštívit a strávit v něm aktivní dovolenou, kdy budou moct ochutnat zdejší víno, poznat jeho historii a ţivot a budou mít moţnost navštívit některé zajímavé turistické cíle.
43
Na 1.místě v počtu návštěvníků byla zoologická zahrada v Praze (1 296 579), na druhém místě byla zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem (552 167).
- 33 -
4 SWOT ANALÝZA Úkolem SWOT analýzy je identifikace silných a slabých stránek regionu ve vztahu k příleţitostem a hrozbám, které se objevují ve vnějším prostředí. Výstup SWOT analýzy můţe pomoci při koncipování cílů a strategií budoucího rozvoje území. Obsahem SWOT analýzy je tedy identifikace: Strenghts- silné stránky Weaknesses- slabé stránky Opportunities- příleţitosti Threats- hrozby SWOT analýza se zaměřením na cestovní ruch byla zpracována na základě vyuţití poznatků současné situace okresu Hodonín, jeho geografické polohy, rekreačního potenciálu a dostupné infrastruktury. Vyuţity byly také výstupy zpracovaných strategických dokumentů jednotlivých mikroregionů. Silné stránky -
pozitivní image regionu Slovácka, kde se okres Hodonín nachází
-
blízkost slovenských a rakouských hranic
-
blízkost městských center- Brna, Bratislavy a Vídně
-
blízkost mezinárodních letišť - Brno, Bratislava, Vídeň
-
dobrá dopravní dostupnost
-
dobrá vybavenost školskými zařízeními
-
snaha o zachovávání lidových tradic
-
dostatek moţností sportovního a kulturního vyţití
-
dobrý potenciál cestovního ruchu
-
velké mnoţství turistických cílů
-
existence několika folklórních souborů
-
na většině míst zachovalé přírodní dědictví
-
dostatek turistických informačních center
-
kvalitní vinařství s potenciálem dalšího rozvoje
-
rozvoj Moravských vinařských stezek
-
existence organizací s orientací na cestovní ruch
-
přítomnost lázeňského zařízení
-
dobrá dostupnost zdravotnických zařízení
-
vhodné rekreační oblasti pro chataření - 34 -
-
dobré podmínky pro zemědělství a zemědělskou výrobu
-
existence různých odvětví průmyslové výroby
Slabé stránky -
vysoká míra nezaměstnanosti
-
nedostatek nových pracovních míst
-
nedostatečná technická vybavenost některých podniků
-
špatný stav komunikací v silniční dopravě
-
malá zapojenost občanů do rozvoje cestovního ruchu
-
různá úroveň turistických cílů
-
nedostatek propagačních materiálů
-
nedostatek informací o moţnostech stravování a ubytování
-
nedostatečná nabídka turistických cílů pro některé skupiny účastníků cestovního ruchu
-
převaţující krátkodobý pobyt návštěvníků
-
závislost cestovního ruchu na sezóně
-
nízká marketingová propagace mikroregionů
-
nevyhovující technický stav některých sportovních a kulturních zařízení
-
nízké povědomí o regionu
-
nedostatečná jazyková vybavenost při realizaci mezinárodních projektů
Příležitosti -
rozvíjení tradic a jeho následné vyuţití v cestovním ruchu
-
moţnost čerpání dotací z EU
-
zvyšování vzdělanosti obyvatel
-
výstavba nových bytů a rodinných domů
-
podpora obyvatel zaměstnaných v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství, včelařství)
-
příprava a realizace propojení webových stránek
-
vznik nových projektů podporujících CR
-
spolupráce sousedních obcí
-
vytváření spolků obcí
-
vyuţití potenciálu geografické polohy regionu
-
rozšiřující se přeshraniční spolupráce
-
vznik a rozvoj nových forem CR - 35 -
-
budování nových infrastrukturních zařízení
-
propagace turistických cílů na internetu
-
zvyšující se zájem o venkovskou turistiku
-
podpora šetrnějších forem CR
-
vznik nových pracovních míst
Hrozby -
zvyšující se průměrný věk obyvatel
-
zvyšující se věk EAO zaměstnaných v zemědělství
-
dovoz dotovaných zemědělských produktů z jiných zemí
-
zhoršující se stav některých kulturně-historických památek
-
neschopnost vyuţít všechny moţnosti dotací
-
nedostatečná podpora státu při rozvoji mezinárodní spolupráce
-
konkurence okolních regionů
-
podcenění významu marketingu sluţeb v regionu
-
cestovním ruchem znečištěné ţivotní prostředí
-
nevěnování pozornosti stavu infrastruktury na některých místech regionu
-
zhoršující se situace na trhu práce
- 36 -
5 STRATEGICKÉ DOKUMENTY OBLASTI HODONÍNSKA A JEHO MIKROREGIONŮ Strategický plán je významným dokumentem, který nabízí celkový pohled na řešené území a jeho rozvoj. Definují se zde cíle, kterých by město nebo region rád dosáhl. Je moţné v něm navrhnout opatření, strategie nebo přímo určité projekty. Dokumenty jsou vypracovány pro různé úrovně území. Proto se člení na44: Strategické plánování na mezinárodní úrovni Strategické plánování na úrovni státu Strategické plánování na úrovni krajů Strategické plánování na úrovni obcí Strategický plán má několik částí. Obsahem strategického plánu by měla být podrobná analýza řešeného území a jeho vývoje. Druhou částí je SWOT analýza, na kterou navazují priority a cíle, které řeší slabé stránky SWOT analýzy, přičemţ cíle musí zároveň respektovat principy udrţitelného rozvoje. Dále jsou obsahem konkrétní opatření a odborný odhad předpokládaných nákladů na jejich realizaci. Také by zde měl být uveden přehled finančních zdrojů na jednotlivá opatření. Poslední částí strategického plánu je část monitorovací, jejímţ úkolem je sledování a vyhodnocování průběhu realizace. Obecně se rozlišují dva typy metod45 zpracování strategického dokumentu. Prvním z nich je expertní metoda, druhou metodou je tzv. komunitní metoda. Kaţdá z nich má své specifické rysy. Jak název samotný napovídá, expertní metoda zpracování je zaloţena na vypracování dokumentu odborníkem. Důleţitou charakteristikou je jejich přesnost a někdy nadbytečnost analytické části. Komunitní způsob zpracování je typická tím, ţe je zpracována místními obyvateli a experty, kteří znají oblast a její problémy či nedostatky, kterých se dokument týká. Zabývají se tedy konkrétními problémovými oblastmi. Strategický plán je také charakteristický: Systematičností - dokument se musí zabývat všemi potenciálními oblastmi, které mohou ovlivnit vývoj území Soustavností - neustálé vyhodnocování výsledků Dlouhodobostí - min. 4 roky Reálností - provádění na základě daných podmínek Selektivností - vybrání nejdůleţitějších oblastí ke zpracování
44
45
http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=1921880 PERLÍN, R.: Strategický plán mikroregionu. 1.vyd., Praha, AgAkcent, s.r.o., 2002, 52 s., ISBN 80-903093-0-
5
- 37 -
5. 1 Strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu na národní úrovni Strategickým dokumentem pro oblast cestovního ruchu na národní úrovni je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-201346, která je střednědobým dokumentem a jeho úkolem je vytvořit podklad pro formování vhodných podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Obsahem dokumentu je analýza významu cestovního ruchu pro národní ekonomiku, vymezení základních problémů rozvoje CR. Těmi jsou například marketingová propagace ČR na národní i nadnárodní úrovni, koordinace řízení na národní a regionální úrovni. Hlavními strategickými cíly Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 20072013 jsou47: 1. 2. 3. 4.
Posílení postavení cestovního ruchu v národním hospodářství Růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru Růst objemu pobytového cestovního ruchu v České republice Zachování kvality přírodního prostředí a sloţek ţivotního prostředí, jeţ jsou v oblasti cestovního ruchu vyuţívány a mohou být rozvojem cestovního ovlivněny
Byly zde formulovány 4 priority, které mají dopomoci k dosaţení strategických cílů: 1. 2. 3. 4.
Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Vytváření organizační struktury cestovního ruchu
5.2 Strategické dokumenty na regionální úrovni Na úrovni Jihomoravského kraje byla vypracována Strategie rozvoje Jihomoravského kraje48, která se zabývá také segmentem cestovního ruchu, který je významným faktorem ovlivňující regionální rozvoj. Globálním cílem, který byl ve strategii definován, je „vyuţívání potenciálu pro rozvoj (udrţitelného) cestovního ruchu a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu a lázeňství v Jihomoravském kraji. Specifickými cíly jsou „Zkvalitnění sluţeb a infrastruktury pro podporu rozvoje CR“ a „Vytvoření konkurenceschopných produktů cestovního ruchu a jejich produktů.“
46
schválena usnesením č.1239 z dne 7.listopadu 2007 zpracováno podle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, dostupné na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj- www.mmr.cz 48 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje je dostupná na portálu Jihomoravského kraje- http://www.krjihomoravsky.cz/ 47
- 38 -
Pro region Slovácko, do kterého okres Hodonín patří, byla vytvořena Strategie rozvoje šetrného cestovního ruchu. Tento dokument navazuje na jiţ zpracované strategie vyšších územních celků, okresů a mikroregionů. Do strategického dokumentu bylo zařazeno 7 strategických oblastí, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu důleţité: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Vybudování standardní organizační struktury CR, zajištění koordinace aktivit Podpora budování a revitalizace základní a doprovodné turistické infrastruktury Budování turistické infrastruktury potřebné pro realizaci turistických produktů Zavedení nové regionální značky a budování image „přátelské turistické destinace“ Koncepční a marketingová podpora rozvoje CR a realizace produktů Tvorba regionálních produktů; spolupráce na vytváření kooperativních produktů a programů pro různé cílové skupiny 7. Podpora kvality základních a turistických sluţeb, příprava lidských zdrojů
5.3 Strategické vize oblasti Hodonínska Strategické plány rozvoje navazují na jiţ zpracované strategické dokumenty (na úrovni Jihomoravského kraje, regionu Slovácko) a respektují jejich výstupy. V oblasti Hodonínska jsou ve většině případů vypracovány strategické dokumenty na úrovni mikroregionů. Ty jsou tvořeny dobrovolnými svazky obcí. Jednotlivé dokumenty mají obvykle podobnou strukturu. V úvodní části je popsána situační analýza mikroregionu, která se věnuje základní charakteristice území, geografické poloze, demografické situaci a jednotlivým hospodářským odvětvím. Těmi jsou struktura bydlení, zemědělství, trh práce, školství, doprava, zdravotnictví, cestovní ruch. Součástí některých strategických dokumentů je stručná charakteristika členských obcí mikroregionu. Poznatky jsou poté vyhodnoceny ve SWOT analýze, jejímţ cílem je nejen zhodnocení, ale také určité nasměrování vývoje, kterým by bylo vhodné se ubírat a které problémy je třeba řešit. Díky tomu je moţné zpracovat část, zabývající se strategickými cíli a vizemi do budoucnosti. Dokument obsahuje určení priorit, na které se bude mikroregion soustředit a které bude podporovat. Je důleţité, aby strategický plán navazoval na územní plán. Je také nezbytné, aby strategický dokument reflektoval vnější podmínky, které by mohly ovlivnit jeho realizaci. Jak uvádí Perlín (2002), dobře vymezený mikroregion by měl existovat okolo přirozeného regionálního centra(existence základních sluţeb). Je důleţité vzít při koncipování strategických cílů v úvahu jak pozitiva, tak negativa, která toto území má. Neméně důleţitým principem u zpracování je zahrnutí principu trvale udrţitelného rozvoje49. Vzhledem k tomu, ţe mikroregiony okresu Hodonín jsou typově podobné, také jednotlivé strategické dokumenty zmiňují ve velké většině stejné předpoklady pro rozvoj cestovního 49
Trvale udrţitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniţ by oslaboval moţnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby
- 39 -
ruchu. Díky tomu mohou být strategické cíle shrnuty do několika bodů. V případě strategických dokumentů na úrovni měst je strategie také ovlivněna jejich polohou, ve velké většině případů obklopených menšími vesnicemi se zaměřením na vinařskou turistiku, agroturistiku a poznávání přírodních krás s nenarušeným ţivotním prostředím. Proto je častým cílem nejenom zvýšení počtu turistů a návštěvníků, ale i propojení cestovního ruchu ve městě s celým regionem. Primárním strategickým cílem, kterého by mělo být v oblasti cestovního ruchu dosaţeno, je celková podpora cestovního ruchu, propagace oblasti Hodonínska a budování potřebné infrastruktury. V důsledku by poté mělo dojít zvýšení zájmu o návštěvu oblasti. Dosaţení strategického cíle bude moţné na základě stanovení a realizaci několika priorit. V okrese Hodonín jsou těmito prioritami především50: 1. Vytvoření vhodných podmínek pro cestovní ruch Cílem je, aby zapojené subjekty budovaly dostatečnou infrastrukturu pro rozvoj CR a vytvářely adekvátní nabídku turistických sluţeb. Zapojenými subjekty jsou všechny obce, mikroregiony, svazky obcí, města, Jihomoravský kraj, Ministerstvo pro místní rozvoj. Také financování této priority má probíhat jak na místní úrovni, tak na úrovni krajské, případně státní. Do této priority je zařazeno: - vybudování turistické infrastruktury - dopravní dostupnost k významným turistickým cílům, výstavba, příp. modernizace stravovacích a ubytovacích zařízení s ohledem na poptávku turistů, investice do kulturně-historických památek, sportovních zařízení, budování turistických informačních center, rozvoj lodní dopravy na Baťově kanálu - péče o životní prostředí a krajinu - obnova přírodních památek, obnova míst, zasaţených negativně cestovním ruchem, rekultivace zeleně, prevence před negativními vlivy cestovního ruchu(značení stezek apod.) - podpora kulturního dědictví - obnova kulturně-historických památek, udrţování tradic, zvyků, budování muzeí s lidovou tématikou, podpora kulturních akcí -podpora rozvoje cykloturistiky - zapojování obcí do cyklistických stezek, budování nových cyklistických stezek, obnova značení, dostatečná nabídka doplňkových sluţeb + doprovodné infrastruktury 2. Rozvoj specifických forem cestovního ruchu Tato priorita se dá vymezit jako rozvoj zejména těch forem cestovního ruchu, které jsou vyuţitelné v tomto typu krajiny a u nichţ je předpoklad dalšího rozvoje. I zde se předpokládá angaţovanost obcí, podnikatelů, orgánů na krajské a státní úrovni.Do této priority je zařazeno: 50
Při zpracování byly vyuţity strategické dokumenty okresu Hodonín- Strategický plán mikroregionu Hodonínsko, Strategická studie rozvoje MR Hovoransko, Integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu Nový Dvůr, Integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu Bzenecko
- 40 -
- podpora lázeňské turistiky - vyuţití léčivých pramenů, výstavba lázeňského zařízení, podpora léčebných terapií - podpora vinařské turistiky - budování vinařských středisek, obnova tradičních lokalit, výstavba nových turistických stezek, pořádání akcí spojených s vinařstvím(ochutnávka Svatomartinského vína, výstavy vín) - podpora jednotlivých projektů - pořádání kulturních akcí (hody), podpora sportovních akcí, rozvoj tradičních řemesel 3. Propagace jednotlivých mikroregionů Poslední, velmi významnou prioritou je propagace mikroregionů. Ta je důleţitá vzhledem k malému povědomí turistů o jednotlivých mikroregionech. Většina zdejších mikroregionů má podobný ráz krajiny a podobnou nabídku sluţeb, tudíţ si vzájemně konkurují jako cíl návštěvy turistů. Proto je důleţité představit nabídku turistických cílů, zajímavá místa, doprovodná turistická zařízení. V dnešní době je neméně důleţitým krokem zpřístupnění informací turistům na internetu. Pro zvýšení turistické návštěvnosti oblasti je tedy důleţité: - vytvoření propagačních materiálů -vytvoření turistických balíčků - prezentace na veletrzích - podpora podnikatelských subjektů v CR - vytvoření jednotného informačního systému - spolupráce jednotlivých mikroregionů
- 41 -
6 PRIORITY CESTOVNÍHO RUCHU V OBLASTI HODONÍNSKA A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Priority, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu důleţité, vycházejí ze zpracovaných strategických dokumentů okresu Hodonín. Při koncipování návrhů na rozvoj a zlepšení postavení cestovního ruchu v okrese Hodonín je důleţité vzít v úvahu silné a slabé stránky regionu, ale také řídit se současnými trendy v cestovním ruchu a nabídnout co moţná nejlepší program pro potenciální turisty. Tím se můţe stát Hodonínsko konkurenceschopnější a zároveň tím můţe zlepšit ekonomickou situaci celé oblasti.
1. Propagace okresu Hodonín Niţší povědomí o mikroregionech a vůbec celém okrese je jednou ze slabých stránek Hodonínska. Mnoho turistů navštíví jen nejvýznamnější památky Slovácka, např. Baťův kanál, Uherské Hradiště, Lednicko-valtický areál. Ale na mnohem menší rozloze se zde nachází různá zajímavá místa a pamětihodnosti, která lze během návštěvy Jiţní Moravy poznat. I kdyţ jiţ mají větší města své propagační materiály, většina menších mikroregionů ţádné propagační letáky s důleţitými informacemi nemá a tím se připravuje o turisty, kteří by dané místo navštívili a cestu spojili i s případným vyuţitím stravovacích a ubytovacích zařízení, coţ přináší finance do místních rozpočtů. Tyto propagační materiály by měly být k dispozici ve všech turistických informačních centrech. V menších obcích, kde se TIC nenacházejí, by měly být alespoň na místních obecních úřadech, kde by si je mohli turisté vyzvednout. Moţností je také umístění těchto informačních broţur do místních restaurací, které jsou častým cílem turistů a obvykle se nacházejí také na trasách Moravských vinařských stezek. Tento krok je významný proto, ţe podle posledních trendů lidé na rozdíl od minulých let častěji cestují individuálně, a proto potřebují dostatek informací. Pro propagaci je důleţitá prezentace okresu na různých veletrzích, které se cestovního ruchu týkají a zpřístupnění důleţitých informací na internetu. I přesto, ţe v dnešní době má jiţ téměř kaţdý k internetu přístup a je velmi vyuţívaný při vyhledávání turistických cílů, mnoho zdejších obcí má své webové stránky ve fázi rozpracování a člověk se nedozví potřebné informace, které by ho v souvislosti s návštěvou místa mohly zajímat. Paradoxem je, ţe většina mikroregionů má ve svých strategických dokumentech propagaci mikroregionu jako jednu z největších priorit.
- 42 -
2. Zlepšování turistické infrastruktury Přítomnost ubytovacích a stravovacích zařízení, turistických informačních center a přístup k turistickým cílům po místních komunikacích nebo cyklistických stezkách je dnes základem pro rozvoj cestovního ruchu. Někdy ale kvalita ani počet neodpovídá nárokům turistů. Pro provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení je důleţité zvyšovat kvalitu svých poskytovaných sluţeb. Turisté si vzhledem k vyšším platům a všeobecně vyššímu vzdělání ţádají adekvátní ubytování. Samozřejmostí je umístění informací o dané restauraci, penzionu na internetu. Kaţdý provozovatel tohoto zařízení si určitě zvýší počet návštěvníků tím, kdyţ na své webové stránky umístí nejen informace o svém penzionu, ale i moţné turistické cíle v okolí, vypíše informace o moţnostech koupání v létě, zajímavých kulturních akcích, cyklistických stezkách, které daným místem prochází. Kaţdý návštěvník totiţ musí mít nejprve nějaký záměr a motivaci, aby se v ubytovacím zařízení na několik dní zastavil. Pokud se jedná o počet zařízení doprovodné turistické infrastruktury, je toto číslo hlavně v letních měsících nedostatečné. Zájem turistů o tuto oblast je rok od roku větší. Hlavně v posledních letech, kdy se rozšířila cykloturistika, roste zájem o ubytování v soukromí v menších vesnicích okresu. Proto není ţádnou výjimkou, kdyţ se zde ve větší míře začínají objevovat rodinné penziony, jejichţ typickým znakem je hlavně klid a spíše rodinná atmosféra. Mnoho turistů si tato zařízení oblíbí natolik, ţe se do nich vrací kaţdý rok. Neméně důleţité je zpevnění důleţitých komunikací a výstavba silnic vedoucích k turistickým cílům. U mnohých památek jsou parkoviště s nedostatečnou kapacitou, častou připomínkou je nedostatek toalet nebo jejich katastrofální stav. Zpevnění cest by mělo být také prioritou na trasách cyklistických a naučných stezek. Lidé by měli mít moţnost navštívit místo i za méně příhodného počasí. Na těchto stezkách by mělo být dostatečné značení, aby se předcházelo chozením turistů mimo vyznačené trasy a tak ničení okolní krajiny. K prevenci znečištění krajiny by na významných místech (např. rozcestí, tábořiště) měly být umístěny odpadkové koše. Zničená a znečištěná krajina je totiţ hrozbou, která cestovní ruch potlačuje.
3. Propojení webových stránek jednotlivých portálů týkajících se CR Dostupnost informací na internetu je jedním z nejdůleţitějších předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Aby byly jednotlivé webové stránky nápomocny, musí zde být nejen dostatek informací, ale zejména by měly být přehledné a srozumitelné. Pro hledání zajímavostí na Hodonínsku jsou velmi vhodné webové stránky regionu Slovácka. Ty by se mohly stát inspirací pro jiné organizace. Webové stránky jsou psány nejen v češtině, ale také v němčině, angličtině a polštině. Vícejazyčné internetové stránky jsou asi největším nedostatkem, co se týče dostupnosti informací pro zahraniční návštěvníky. Jiným problémem
- 43 -
je aktualizace stránek. Mnoho z nich je aktualizováno jen zhruba třikrát ročně a informace, zvláště pak termíny pořádaných akcí jsou neaktuální. Stránky regionu Slovácka nabízí také moţnost zvolit si turistickou nabídku pro jednotlivé skupiny turistů. Tvůrci tak nabízejí specifické produkty pro mladé lidi, rodiny s dětmi, seniory, ale i pro firmy a jejich zaměstnance. Ti, kdo tyto stránky navštíví, si mohou zvolit oblast, kterou chtějí navštívit. Poté si jiţ mohou vybrat, jestli chtějí navštívit historickou památku, zúčastnit se kulturní akce, ochutnat místní víno. Nezbytností jsou odkazy na jednotlivá zařízení či kompetentní orgány. Pro lepší orientaci a moţnost získání více informací by bylo vhodné portály propojit odkazy na jednotlivé webové stránky. Za prvé tím člověk získá mnohem více podrobných informací (ceny, otevírací doba, mapa, moţnost parkování), za druhé se tím zvýší přehlednost stránek a zamezí se tím zbytečné zahlcování informacemi.
4. Udržování lidových tradic a tradic spojených s vinařstvím Trendem v cestovním ruchu je poznávání různých kultur a tradičního ţivota místních občanů. Díky typické kultuře Jiţní Moravy a Slovácka má tato oblast velký potenciál dalšího rozvoje a cestovního ruchu v něm. Místní obce by se tedy měly snaţit udrţovat lidové tradice, které jsou charakteristické pro jednotlivé oblasti. Jednou z nejdůleţitějších jsou místní krojované hody. Pro turisty jsou ale lákadlem i další slavnosti. Je to například oslava fašaňku nebo jízda králů ve Vlčnově a Kyjově. Mezinárodní význam má Slovácký rok, který se koná jednou za čtyři roky. Je důleţité, aby si tyto tradice udrţovaly svůj typický charakter, který si turisté budou spojovat s lidovými kroji, tanci, písněmi. Aby mohli návštěvníci poznat typický ţivot na vesnici se všemi domácími a zemědělskými pracemi, jsou na několika místech otevřeny staré hospodářské budovy i domy samotné. Bohuţel se jich na území okresu nalézá jen pár, i kdyţ zájem o ně se stále zvyšuje. S lidovými tradicemi jsou spojeny také tradice, které se týkají vinařství. Na jaře se ve většině obcí koná výstava vín. Ta má většinou jen místní charakter. Proto se začínají pořádat výstavy vín celých mikroregionů, které mají za úkol přilákat více návštěvníků. V létě se pořádají dny otevřených sklepů, kdy mají turisté moţnost navštívit jednotlivé sklepy, ochutnat víno a večer poslouchat a tančit při oblíbených písních za doprovodu cimbálové hudby. Význam těchto akcí se neustále zvyšuje. Z akce, které byla prvním rokem zvláště pro místní obyvatele, se po pár letech stala akce, kam míří i lidé ze zahraničí. Je proto důleţité pořádat podobné akce, z nichţ se mohou stát významná turistická lákadla. Mnoho turistů by jistě mělo zájem vyzkoušet si samotnou práci ve vinohradě. Bylo by určitě přínosné, kdyby zde existovala nabídka programů, kde by si mohli zájemci vyzkoušet, co práce ve vinohradě obnáší. Vţdyť záţitková turistika je jedním z nejvýznamnějších segmentů cestovního ruchu dnešní doby. - 44 -
5. Vytvoření turistické nabídky pro jednotlivé skupiny turistů při využití místního potenciálu Protoţe je dnes mnoho faktorů, které ovlivní další vývoj cestovního ruchu, musí vzít turistické destinace tyto faktory v potaz a podle toho orientovat svou nabídku. Vzhledem k tomu, ţe se celkově zvyšuje vzdělání lidí a lidé se také více zajímají o historii, umění, vědu, roste zájem o zájezdy, které se specializují např. na poznávání určitých stavebních slohů, historických dějin. Moţností rozvoje je tedy vytvoření vhodných turistických balíčků, v tomto případě poznávání místní historie. V okrese Hodonín by tímto způsobem mohlo být vyuţito existence Velkomoravské říše, na jejímţ místě je dnes moţno navštívit muzeum a naučnou stezku. Pro rozvoj cestovního ruchu by bylo vhodné také vyuţít významných jmen, se kterými je Hodonínsko spojeno. Hned několik míst je spojeno se jménem prvního československého prezidenta T.G.Masaryka. Dalším turistickým balíčkem by tedy mohl být balíček s názvem: „Po stopách významných osobností“. Dalším důleţitým prvkem je, ţe lidé se více snaţí dbát na své zdraví a vyuţívají léčebných pobytů spojených s návštěvou okolních přírodních i historických památek. Díky vytvoření balíčku by se propojila rekreace v léčebných zařízeních s poznáním okolí. I kdyţ se na území Hodonínska nachází jen jedno lázeňské zařízení, kterému navíc konkurují lázně Lednice a lázně Luhačovice, je toto zařízení čím dál častěji vyhledávaným cílem. Vzhledem k tomu, ţe i stav ţivotního prostředí hraje důleţitou roli, snaţí se mikroregiony o výrazné zlepšení jeho stavu a tento fakt je často začleněn do strategických plánů mikroregionů. Slovácko je také typické svou kuchyní. Toho začínají vyuţívat některé ze zdejších restaurací, na jejichţ jídelních lístcích se objevují jídla jako „pečená kačena s dušeným zelím“, „bramborové šišky plněné uzeným masem“, „pálivá slovácká šabla se zelňákama“. Díky všudypřítomným úrodným vinicím mají turisté moţnost ochutnat velké mnoţství různých odrůd vín. Vinařství a s ním spojené aktivity jsou tedy do budoucna velkým potenciálem pro cestovní ruch na Hodonínsku. Pro přilákání nových turistů je ale důleţité udrţovat nejen tradice spojené s vínem, ale také zatraktivnit samotné vinařské oblasti. Vţdyť i samotná architektura vinných sklepů je pro vinařské obce jedinečná a můţe být lákadlem. Nevýznamnější sklepní oblasti jsou Dubňanská hora v Dubňanech, Zlatý kopeček v Čejkovicích, Pod Búdama v Čejči a Plţe v Petrově. Význam má i podpora agroturistiky, která je vhodná pro krajinu, která je pro Hodonínsko typická. Lidé zde mají moţnost strávit dovolenou typickým vesnickým ţivotem se zapojením do běţných prací a s klidným okolím.
- 45 -
6. Zapojení občanů do rozvoje cestovního ruchu Nízké zapojení občanů do rozvoje cestovního ruchu je problémem na většině míst. Jedním z příkladů můţe být zpracování strategických plánů. Místní obyvatelé mají moţnost se s návrhy seznámit, konzultovat je a mít k nim připomínky. Lidé mají právo podílet se na výběru prioritních oblastí, jichţ se bude plán týkat, mají také moţnost ovlivnit pořadí jejich plnění. Procesu strategického plánování se ale zúčastní jen velmi malá část občanů. Ti počítají s tím, ţe jejich zvolení zástupci v obecních zastupitelstvech vyřeší tyto problémy za ně. Přitom se jich řešené problémy mohou osobně dotýkat. Výsledkem pak často bývá nespokojenost s výsledným řešením strategického plánu. Vhodné by tedy bylo informovat místní občany o důleţitosti zpracování strategického plánu, moţnostech podílení se na jejich vypracování. Moţným způsobem, jak získat názory na zpracovávaná témata od občanů, by bylo zpracování ankety, na kterou by bylo moţné odpovídat elektronicky prostřednictvím internetu nebo dotazníků, který by lidé vyplnili. Tento způsob ale není příliš častý. Výsledky přitom mohou přispět k rozkvětu obce, zlepšení stavu ţivotního prostředí, podpoře výstavby nových zařízení, které by mohly obci přilákat nové turisty a tím přinést zisky obcím i samotným občanům. Další stinnou stránkou je malá motivace občanů při poskytování turistické nabídky. Problémem, se kterým se setkávají lidé na Moravských vinařských stezkách, jehoţ logo je zobrazeno v Příloze 6 je, ţe na mnohých místech jsou pro ně místní sklepy uzavřeny a jejich majitelé návštěvou turistů nejsou příliš nadšeni. Z jejich pohledu by se jim ale nikdo neměl divit. Pro dobrou kvalitu svého vína toho hodně udělali a nyní by ho měli nabídnout lidem, kteří tuto práci ani kvalitu vína příliš neocení. Majitelé vinných sklepů by si ale měli uvědomit, ţe by těchto návštěv mohli také vyuţít. Někteří z nich se jiţ chopili příleţitosti a svá „vinařská království“ upravili tak, aby zde bylo moţné i přespání. Nabízí tak svým hostům prohlédnout si vinný sklep, degustaci různých odrůd vína, pohoštění s typickým slováckým jídlem a také moţnost zakoupení vína. Některé vinné sklepy dnes mají tolik hostů, ţe je zde nutná rezervace. Tato zařízení jsou úspěšná zejména proto, ţe vychází vstříc poţadavkům svých hostů a neustále rozšiřují svou nabídku.
7. Vytváření vhodných programů a projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu Jednou z moţností, jak posílit cestovní ruch v okrese Hodonín, je vytváření programů a projektů, kterých by se mohli lidé zúčastnit a poznat tak blíţe tento kraj. Tyto projekty by se mohly týkat jak zdejší krajiny, tak místní kuchyně nebo významných jmen, se kterými je Slovácko spojeno. Proto je nezbytné udrţovat stávající a budovat nové naučné stezky, které by mohly vést krajinou Bílých Karpat, Chřibů nebo luţních lesů. Pro poznání tradiční kuchyně by bylo vhodné vytvoření projektu, který by mapoval restaurace, kde je moţné jednotlivá jídla ochutnat. Určitě by také turisté ocenili, kdyby - 46 -
se dozvěděli více o původu těchto pochutin a jejich moţných úprav. Důleţité je také umístění těchto informací na internet. Podobným projektem, který se týká představení kuchyně Jiţní Moravy, je projekt Ochutnejte Moravu. Součástí projektu je také vytvoření kuchařské knihy, v níţ by se objevily recepty jídel, vytvořených ze surovin Jiţní Moravy. Zájem turistů o poznávání historie by mohl být impulsem pro vytvoření turistických programů, které by se zabývaly historii Velké Moravy nebo by se vydali po stopách T.G.Masaryka, jehoţ ţivot je spjat s okresem Hodonín. . Tyto programy se mohou realizovat pod záštitou Jihomoravského kraje, Evropské unie, stále většího významu ale nabývají také organizace, jejichţ hlavním cílem je právě rozvoj cestovního ruchu. Mezi nejvýznamnější organizace patří agentura CzechTourism, která podporuje a spolupracuje s jednotlivými regiony. Úkolem agentury je nejen podpora cestovního ruchu, ale také zpracování statistik cestovního ruchu. Pro Jihomoravský kraj je významná Centrála cestovního ruchu-Jiţní Morava, jejímţ předmětem sluţeb je koordinace sluţeb, vyuţívání potenciálu CR na Jiţní Moravě. Strategickým cílem je vytvořit z kraje konkurenceschopnou destinaci a zvýšení výnosnosti z CR, podílí se na přípravě důleţitých projektů. O rozvoj cestovního ruchu na Hodonínsku se stará zejména sdruţení Region Slovácko, jehoţ cílem je zvýšení návštěvnosti na Slovácku. Logo regionu Slovácko je zobrazeno v Příloze 7. V okrese Hodonín existuje také organizace, specializující se na podporu podnikatelů v CR a propagaci jejich firem a produktů. Touto organizací je Společenstvo podnikatelů v cestovním ruchu okresu Hodonín. Je důleţité si uvědomit, ţe bez těchto organizací by byl rozvoj cestovního ruchu mnohem obtíţnější, a to z toho důvodu, ţe se podílejí na přípravě projektů, koordinaci poskytovaných sluţeb a propagaci regionů.
8. Spolupráce obcí v mikroregionech Mikroregion se dá charakterizovat jako sdruţení několika obcí za účelem dosaţení určitého cíle. Jedním z hlavních cílů mikroregionů je i podpora cestovního ruchu vytváření vhodných podmínek pro jeho rozvoj. Tento cíl je obvykle definován také ve strategických dokumentech. I kdyţ je zde mnoho oblastí, kterým přikládají důraz všechny mikroregiony (propagace, zachování folklórních tradic), členské obce jednotlivých mikroregionů jsou charakteristické tím, ţe obce jsou si v mnoha ohledech podobné a většinou řeší také stejné problémy, které by rády společnými silami vyřešily. Při vytváření strategie pro rozvoj cestovního ruchu se tak mohou více soustředit na konkrétní problémy. Slabou stránkou některých vesnic můţe být špatná dopravní dostupnost, jiné mají problémy s nedostatečným informačním servisem. Důleţitá je téţ identita mikroregionu tak, aby se dokázal odlišit od ostatních. Proto se například mikroregion Horňácko můţe orientovat na vytváření naučných stezek, které by vedly pohořím Bílých Karpat, mikroregion Hodonínsko můţe lákat turisty na své lázeňské zařízení, zatímco mikroregion Hovoransko můţe postavit svou marketingovou strategii na prezentaci oblasti jako kraji kvalitního vína.
- 47 -
9. Mezinárodní spolupráce regionů Stejně tak jako je důleţitá spolupráce obcí v mikroregionech, na významu nabývá také přeshraniční spolupráce a vytváření společných projektů. Pro okres Hodonín by měla být tím samozřejmější, protoţe přímo sousedí se Slovenskem a hranice Rakouska jsou od města Hodonín vzdálena jen 30 km. S určitou formou spolupráce má zkušenost většina měst a obcí okresu Hodonín. Rozdílná je forma spolupráce. Hlavními tématy jsou pořádané akce (sportovní, kulturní) a rozvoj cestovního ruchu. Jednou z moţných forem realizace CR jsou cyklistické stezky se zastávkami u významných kulturních a přírodních památek. Největší překáţkou je nízká jazyková vybavenost. Pro vznik nových projektů je neméně důleţité finanční zajištění. Partnerskými městy jsou tedy města ze Slovenska (Holíč) i Rakouska (Hollabrunn, Zistersdorf). Pro další rozvoj je důleţité navazování kontaktů také s dalšími státy. Není tedy výjimkou spolupráce na projektech s městy z Německa, Francie, Itálie nebo Polska. Výsledky těchto společných projektů mohou mít výrazný vliv na rozvoj turistiky v budoucích letech.
- 48 -
ZÁVĚR Cestovní ruch je významným aspektem, který přispívá k rozvoji regionů. Stejně je tomu i v okrese Hodonín. Jeho realizace má vliv na ţivoty lidí, kteří se ho aktivně účastní i na obyvatele, kteří ţijí v blízkosti turistických cílů. Důleţitý je také jeho dopad na ţivotní prostředí. Cestovní ruch ovlivňuje socioekonomickou charakteristiku okresu. Jeho význam je patrný ve vytváření nových pracovních míst, jejichţ nedostatek je pro okres Hodonín charakteristický. V únoru činila míra nezaměstnanosti v okrese 17 %. Předpokládá se ale, ţe se začátkem letních měsíců se toto číslo bude sniţovat. V příštích letech, které by měly být pro rozvoj cestovního ruchu příznivé, by tedy měla vznikat nová pracovní místa, a to zejména v odvětví pohostinství a ubytování. Odvětví cestovního ruchu je také charakteristické vyšším podílem ţivnostníků a podílem ţen na zaměstnanosti v CR, coţ je jistě dobrým předpokladem pro příznivý vývoj zaměstnanosti. Pro Hodonínsko je dalším pozitivním faktem budování nových infrastrukturních zařízení, která mají zvýšit kapacity ubytovacích zařízení a zpřístupnit turistické cíle svým návštěvníkům. Pro strukturu ubytovacích zařízení v okrese je charakteristický vysoký podíl penzionů a turistických ubytoven. V posledních letech se zvyšuje počet ubytoven ve formě rodinných penzionů. Je jasné, ţe budování některých infrastrukturních zařízení, jako například kulturních nebo sportovních center, je investicí nejen do zvýšení atraktivnosti pro cestovní ruch, ale vede také ke zvýšení kvality ţivota zdejších obyvatel. To, co motivuje k cestování, je především dostatek a rozmanitost turistických cílů. V okrese Hodonín se nachází historické památky představované zdejšími zámky a technické památky, z nichţ nejznámější je Baťův kanál. Samozřejmostí je přítomnost několika muzeí s různorodou tématikou. Hodonínsko má co nabídnout také milovníkům přírody. Ti mohou navštívit luţní lesy v blízkosti řeky Moravy nebo pohoří Bílých Karpat. Významné jsou zdejší lidové památky a také dodrţování tradic, které mohou návštěvníkům představit typický charakter zdejší krajiny. Potenciál k rozvoji cestovního ruchu tedy okres Hodonín má. Je ale důleţité umět ho „prodat.“ Je proto nezbytné zaměřit se na priority, které by mohly pomoci v rozvoji cestovního ruchu a přilákání nových turistů. Těmito prioritami se tak do budoucna stává spolupráce na místní i mezinárodní úrovni, začlenění cestovního ruchu a jeho rozvoje do strategických dokumentů, propagace oblasti jako vhodné turistické destinace, rozšiřování turistické infrastruktury a zlepšení kvality poskytovaných sluţeb, vyuţití potenciálu místní krajiny a vytváření relevantní turistické nabídky. Neméně důleţitou je také ochrana ţivotního prostředí a zachování charakteru oblasti. Za předpokladu podpory těchto priorit má okres potenciál stát se konkurenceschopnou turistickou oblastí s rozvinutou infrastrukturou a zachovalým ţivotním prostředím.
- 49 -
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: 1. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P.: Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno : ESF MU, 2006, 121 + 13 s. ISBN 80-210-4167-6. 2. PETRŮ, Z., HOLUBOVÁ, J.: Ekonomika cestovního ruchu. 3. upravené vyd. Praha : Idea servis, 2003, 94 s. ISBN 80-901462-5-2. 3. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch – výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 4. ČERTÍK, M., a kol.: Cestovní ruch. 1.vyd. Praha : nakladatelství OFF, s.r.o., 2000, 352 + 16 s., ISBN 80-238-6275-8 5. HAMARNEHOVÁ, I.: Geografie cestovního ruchu: Evropa. 1.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 271 s., ISBN 978-80-7380-093-2 6. MALÁ, V. a kol.: Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 100 s., ISBN 80-245-0439-1 7. KIRÁL´OVÁ, A.: Marketing: destinace cestovního ruchu. 1.vyd. Praha : Ekopress, 2003, 173 s., ISBN 80-86119-56-4. 8. PETRŮ, Z.: Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Idea servis, 2001, 108 s., ISBN 80-85970-29-5 9. KUČEROVÁ, I.: Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. 1.vyd. Praha: Idea servis, 1997, 153 s., ISBN 1866-037-97 10. HESKOVÁ, M.: Základní problémy cestovního ruchu.
1.vyd. Praha, Vysoká škola
ekonomická v Praze, 1999, 142 s., ISBN 80-7079-047-4 11. KOPŠO, E.: Ekonomika cestovního ruchu. 1.vyd., Bratislava, Slovenské pedagogické nakladatelství, 1985, 412 s., ISBN 67-188-85 12. VYSTOUPIL, J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s., ISBN 80-239-7256-1 13. PERLÍN, R.: Strategický plán mikroregionu. 1.vyd., Praha, AgAkcent, s.r.o., 2002, 52 s., ISBN 80-903093-0-5
POUŢITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE: - 50 -
ČSÚ, Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR (on-line 12.1.2010), dostupné na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi _a_cestovniho_ruchu_v_cr ČSÚ, Počet obyvatel v Jihomoravském kraji a jeho okresech (on-line 14.1.2010), dostupné na: http://czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/641302-09-za_rok_2009-04 Region Slovácko, Mapa okresu Hodonín (on-line 20.12.2009), dostupné na: http://www.slovacko.cz/lokalita/6475/ Mikroregion Hodonínsko, Mapa mikroregionů okresu Hodonín (on-line 20.12.2009), dostupné na: http://www.hodoninsko.info/files/Strategie_MR_Hodoninsko.pdf Úřad práce Hodonín, Aktuální soubor statistik nezaměstnanosti (on-line 15.3.2010), dostupné na: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info/stat_up ČSÚ, Charakteristika okresu Hodonín (on-line 10.2.2010), dostupné na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_hodonin ČSÚ, Strukturální výsledky za zemědělství v Jihomoravském kraji v roce 2007 (on-line 17.3.2010), dostupné na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/strukturalni_vysledky_za_zemedelstvi_v_jihomoravske m_kraji_v_roce_2007 Portál Jihomoravského kraje, Monitoring návštěvnosti v turistickém regionu jižní Morava (online 15.4.2010), dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz /Default.aspx?PubID=123087&TypeID=2 ČSÚ, Ubytovací zařízení a jejich návštěvnost v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2008 (on-line 15.4.2010), dostupné na: http://www.brno.czso.cz /xb/redakce.nsf/i/ubytovaci_zarizeni_a_jejich_navstevnost_v_jihomoravskem_kraji_v_letech _2000_az_2008 ČSÚ, Cestovní ruch v turistických oblastech (on-line 7.4.2010), dostupné na: http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cestovni_ruch_v_turistickych_oblastech_za_rok_20 08 Region Slovácko (on-line 18.1.2010), dostupné na: http://www.slovacko.cz/ search/stravovani/ Kudy z nudy (on-line 3.5.2010), dostupné na: http://www.kudyznudy.cz/ cs/mapa.html?ap=/cs/regiony/jizni-morava/index.html Asociace turistických informačních center, Informační centra okresu Hodonín (on-line 10.3.2010), dostupné na: http://atic.cz/encyklopedie/seznam.phtml?typ=2,93,144, 173,319&lng=&menu= Národní památkový ústav, Nemovité památky okresu Hodonín (on-line 10.3.2010), dostupné na: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=Ok&HiZe=&sNazSidOb= &Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=20.4 .2010&KodOk=6205 MMR, Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 (on-line 5.3.2010), dostupné na: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepcestatni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-naPortál Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (on-line 17.4.2010), dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=16119&TypeID=2 - 51 -
Mikroregion Hodonínsko, Strategický dokument mikroregionu Hodonínsko (on-line 14.1.2010), dostupné na: http://www.hodoninsko.info/default.asp?cont=88 Mikroregion Bzenecko, Integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu (on-line 14.1.2010), dostupné na: http://www.bzenecko.cz/dokument/strabz02.htm Občanská společnost-informační server (on-line 11.5.2010), dostupné na: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=1921880 Regionální informační servis (on-line 11.5.2010), dostupné na: http://www.risy.cz Agentura CzechTourism (on-line 15.1.2010), dostupné na: www.czechtourism.cz Moravské vinařské stezky (on-line 17.1.2010), dostupné na: www.stezky.cz Zámek Milotice (on-line 8.1.2010), dostupné na: http://www.zamekmilotice.cz/ stavebni_historie.php Zámek Stráţnice (on-line 8.1.2010), dostupné na: http://www.hrady.cz /index.php?OID=1722 Baťův kanál (on-line 8.1.2010), dostupné na: http://www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/indexf.htm Technická památka Výklopník Sudoměřice (on-line 9.1.2010), dostupné na: http://www.vyklopnik.er.cz/ Galerie výtvarného umění v Hodoníně (on-line 9.1.2010), dostupné na: http://gvuhodonin.cz/uvod/aktuality Masarykovo muzeum v Hodoníně (on-line 9.1.2010), dostupné na: http://www.masaryk.info/ Slovanské hradiště v Mikulčicích (on-line 12.1.2010), dostupné na: http://www.masaryk.info/default.asp?cont=35 Ústřední seznam ochrany přírody (on-line 20.3.2010), dostupné na: www.drusop.nature.cz Pohoří Bílé Karpaty (on-line 18.1.2010), dostupné na: http://www.bilekarpaty.cz/
OSTATNÍ POUŢITÉ ZDROJE: AKČNÍ PLÁN ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉ OBLASTI SLOVÁCKO, Sdruţení Region Slovácko, 2007 STRATEGIE ROZVOJE ŠETRNÉHO CESTOVNÍHO RUCHUDefinování marketingových cílů regionu Slovácko, ARC Mikulov, 2002 KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ 2007-2013, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008, Zoo Hodonín, 2008 GHIMIRE, Krishna: Regional Tourism and South-South economic cooperation. The Geographical Journal, Vol. 167, No. 2, June 2001, pp. 99-110, ISSN 0016-7398/01/00020099/00.20/0 STRATEGICKÝ PLÁN MIKROREGIONU HODONÍNSKO, Regionální poradenská agentura, 2006 INTEGROVANÁ ROZVOJOVÁ STRATEGIE VENKOVSKÉHO MIKROREGIONUMIKROREGION BZENECKO, Partnerství, o.p.s., 2002 INTEGROVANÁ ROZVOJOVÁ STRATEGIE VENKOVSKÉHO MIKROREGIONUMIKROREGION HOVORANSKO, Partnerství, o.p.s., 2002 - 52 -
ZÁKON Č. 114/1992 Sb., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY
SEZNAM ZKRATEK: CR- Cestovní ruch MMR- Ministerstvo pro místní rozvoj WTO- World Tourism Organisation SLDB- Sčítání lidu, domů a bytů OKEČ- Odvětvová klasifikace ekonomických odvětví ČSÚ- Český statistický úřad TIC- Turistické informační centrum CHKO- Chráněná krajinná oblast EAO- Ekonomicky aktivní obyvatelé EU- Evropská unie ČR- Česká republika
SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1: Srovnání počtu obyvatel v okresech Jihomoravského kraje ........................... 16 Graf č. 2: Věkové složení pracovníků v zemědělství v okrese Hodonín........................... 20 Graf č. 3: Struktura hromadných ubytovacích zařízení v okrese Hodonín .................... 23 Graf č. 4: Návštěvnost TIC v Hodoníně v roce 2009 ......................................................... 24
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obrázek č. 1: Vymezení řešeného území ............................................................................ 16 Obrázek č. 2: Mikroregiony okresu Hodonín .................................................................... 17 Obr. č. 3: Mapa kulturně-historických předpokladů okresu Hodonín ........................... 26
SEZNAM TABULEK: Tab. č. 1: Nejvýznamnější turistické cíle v okrese Hodonín ............................................. 25
- 53 -
SEZNAM PŘÍLOH: Příloha 1: Vymezení turistických oblastí v ČR Příloha 2: Základní demografické údaje okresu Hodonín Příloha 3: Míra nezaměstnanosti v okrese Hodonín k 28.2.2010 Příloha 4: Ekonomické subjekty podle okresů k 31.12.2008 Příloha 5: Hromadná ubytovací zařízení podle krajů v roce 2008 Příloha 6: Logo projektu Moravské vinařské stezky Příloha 7: Logo turistického regionu Slovácko
- 54 -
PŘÍLOHA Příloha 1: Vymezení turistických oblastí v ČR
Pramen: http://www.oblast.cz/mapa/mapa.phtml?id=27
Příloha 2: Základní demografické údaje okresu Hodonín
Pramen: http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/0c6887de3c21a5fbc1256e2f00325860/39d71be5a4337464c12574dc004415 cf/$FILE/CZ0645.pdf Příloha 3: Míra nezaměstnanosti v okrese Hodonín k 28.2.2010 EAO/PS*
EUoZ 31.1.10
EUoZ 28.2.10
DUoZ 28.2.10
MN (%) 28.2.10
Obvod POÚ Hodonín
31798
5938
5975
5818
18,30
Obvod POÚ Kyjov
17038
2876
2903
2867
16,83
Obvod POÚ Ţdánice
3905
605
602
595
15,24
Obvod POÚ Stráţnice
3682
610
608
595
16,16
Správní území
5991
924
947
939
15,67
Obvod POÚ Veselí n.M.
11995
1869
1870
1843
15,36
Obvod POÚ Velká n.V. Obvod ORP Hodonín
4219
825
828
807
19,13
31798
5938
5975
5818
18,30
Obvod ORP Kyjov
26934
4405
4452
4401
16,34
Obvod ORP Veselí n.M.
19896
3304
3306
3245
16,31
Obvod POÚ Bzenec
Ostatní
xxxxx
109
100
96
xxxxx
Okres Hodonín
79621
13756
13833
13560
17,03
Jihomoravský kraj Česká republika
617159
71044
71884
70421
11,41
5719850
574226
583135
568486
9,94
POÚ
obec s pověřeným obecním úřadem
ORP
obec s rozšířenou působností
EAO
ekonomicky aktivní obyvatelstvo ze SLDB 2001
PS
pracovní síla pro aktuální čtvrtletí
EUoZ
evidovaní uchazeči o zaměstnání, tj. všichni uchazeči
DUoZ
dosaţitelní uchazeči o zaměstnání
MN
míra nezaměstnanosti
Pramen: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ho_info Příloha 4: Ekonomické subjekty podle okresů k 31.12.2008
Pramen: http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/kapitola/641011-09-2009-07
Příloha 5: Hromadná ubytovací zařízení podle krajů v roce 2008
Pramen: http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/ubytovaci_zarizeni_a_jejich_navstevnost_v_jihomoravskem_kraji_v_l etech_2000_az_2008
Příloha 6: Logo projektu Moravské vinařské stezky
Pramen: http://www.stezky.cz/ Příloha 7: Logo turistického regionu Slovácko
Pramen: Interní materiál- Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Slovácko
