Oskar Schindler a jeho význam pro regionální rozvoj cestovního ruchu

Oskar Schindler a jeho význam pro regionální rozvoj cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a

jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Zde bych chtěla poděkovat paní Mgr. Evě Horňákové za její skvělé rady, pomoc, ochotu a trpělivost při zpracování mé bakalářské práce, ať je více takových pedagogů jako jste Vy. Dále bych chtěla poděkovat starostovi obce Moravská Chrastová, Brněnec panu Mgr. Blahoslavu Kašparovi, který mi umožnil rozhovor potřebný pro mou práci. Dále velmi děkuji všem respondentům, kteří mi svými odpověďmi umožnili blíže prozkoumat danou problematiku. Největší díky, však patří mé rodině a příteli, neboť ti mi byli po celou dobu velkou pomocnou rukou a podporou. Jsem ráda, že Vás mám!

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Oskar Schindler a jeho význam pro regionální rozvoj cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Andrea Koukalová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2014

Copyright ©2014 Koukalová Andrea

Abstrakt Koukalová Andrea: Oskar Schindler a jeho význam pro regionální rozvoj cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 79 str. Oskar Schindler a jeho význam pro regionální rozvoj cestovního ruchu se zabývá významem osobnosti Oskara Schindlera pro město Svitavy z hlediska cestovního ruchu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány předpoklady cestovního ruchu města Svitav a život Oskara Schindlera. Praktická část se zaměřuje na zjištění povědomí a zájmu o Oskara Schindlera z hlediska cestovního ruchu formou dotazníkového průzkumu. Na základě výsledků je následně navrženo řešení. Toto řešení by mohlo pomoci rozvoji cestovního ruchu města.

Klíčová slova Mecenáš. Žid. Svitavy. Schindlerův seznam. Produkt cestovního ruchu.

5

Abstract Koukalová Andrea: Oskar Schindler and his importance for regional tourism development. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Eva Horňáková. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava 2014. 79 pages.

Oskar Schindler and his importance for regional tourism development deals with the importance of personality of Oskar Schindler for the city Svitavy and its inhabitants in terms of tourism. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part focuses on the assumptions of tourism in city Svitavy and life of Oskar Schindler. The practical part focuses on finding the awareness and interest of Oskar Schindler in the form of a questionnaire survey. Solutions are suggested on the basis of results. These solutions could help to develop tourism in the town.

Keywords Patron. Jew. Svitavy. Schindler's List. Tourism product.

6

Předmluva „Před tisíci lety se zde všude rozkládal rozsáhlý hvozd. Od litomyšlského hradu v sousedních Čechách províjela se jím, zářezy na stromech dobře značená a v dobrých časech vždy dobře udržovaná zemská stezka ke starému centru Moravy – k Brnu. Jen několik chat u pramenů Svitavy mohlo nabídnout unaveným poutníkům krátký odpočinek v tichém prostředí. Jednou tudy jel český kníže Vratislav se svou mladou manželkou Svatavou a celým průvodem. Rozhodl se, že zde, na místě těch několika chudých dřevařských a uhlířských chat, u pramene řeky Svitavy založí pevnější sídlo pro bezpečnost cesty i možnosti útočiště pocestných. Tak se stalo a po mladé manželce Svatavě dostalo toto místo jméno.“[Šustrová, 1996, str. 18] – Svitavy. Město Svitavy je mým rodným městem, proto byla volba tématu mé bakalářské práce, spojeného s tímto regionem, zcela jasná. Jakému jinému regionu bych měla chtít „pomoci“, z hlediska cestovního ruchu, nežli tomu, který je mi tím nejbližším? Město Svitavy není městem s památkami UNESCO či Karlštejnem, ale může se chlubit velmi příjemným prostředím, krásnou architekturou, bohatou přírodou a mnoha dalšími atraktivitami v dojezdové vzdálenosti. Tím vším se město stává ideálním místem pro strávení volného času s rodinou či přáteli, ať už procházkami po krásách města či sportovním vyžitím, které město nabízí ve velkém. V tomto malebném městě se také v minulosti narodila nejedna známá osobnost. Já jsem se ve své práci rozhodla zaměřit na místního rodáka Oskara Schindlera. Ten je, dle mého názoru, tím nejvýraznějším. Názory na tuto osobu jsou z obecního hlediska velmi rozporuplné, avšak ať jsou jakékoli, stále vzbuzují rozruch a zájem. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla Oskara Schindlera, z hlediska cestovního ruchu a přínosu pro město Svitavy, ve své práci blíže rozebrat. Neboť „Sebekrásnější krajina je mrtvý obraz, teprve lidé a jejich práce dávají mu konečný charakter.“ [Gloser, 1980, str. 17]

7

Obsah 1

Úvod a cíl práce ..................................................................................................... 13

2

Město Svitavy ........................................................................................................ 14 2.1

Základní charakteristika města ......................................................................... 14

2.2

Historie města................................................................................................... 15

2.3

Kultura města ................................................................................................... 16

2.3.1

Kulturní akce............................................................................................. 16

2.3.2

Kulturní zařízení a spolková činnost ........................................................ 16

2.3.3

Kulturní památky ...................................................................................... 16

2.3.4

Církevní památky ...................................................................................... 20

2.4 3

Oskar Schindler .................................................................................................... 23 3.1

Diskuze literatury a pramenů ........................................................................... 23

3.2

Život Oskara Schindlera ................................................................................... 24

3.2.1

Mladá léta ................................................................................................. 24

3.2.2

Zaměstnání a osobní život ........................................................................ 25

3.2.3

Abwehr...................................................................................................... 27

3.2.4

Schindler a Krakov ................................................................................... 28

3.2.5

První továrna ............................................................................................. 28

3.2.6

Plašov ........................................................................................................ 29

3.2.7

Schindlerův seznam .................................................................................. 29

3.2.8

Vězni (pracovní síla) ................................................................................. 30

3.2.9

Brněnec ..................................................................................................... 31

3.2.10

Konec války .............................................................................................. 33

3.3 4

Rozvoj cestovního ruchu města Svitav ............................................................ 21

Shrnutí o Oskaru Schindlerovi ......................................................................... 36

Projekt muzea v Brněnci ...................................................................................... 38 4.1

Představení projektu ......................................................................................... 38 8

4.2 5

6

Dotazníkový průzkum .......................................................................................... 43 5.1

Dotazník určen místním ................................................................................... 43

5.2

Dotazník určen vzorku z celé České republiky ................................................ 50

5.3

Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 55

5.3.1

Dotazník určen místním ............................................................................ 55

5.3.2

Dotazník určen vzorku z celé České republiky ........................................ 56

Návrh na vytvoření produktu cestovního ruchu ................................................ 57 6.1

7

Rozhovor se starostou obce Moravská Chrastová, Brněnec ............................ 39

Po Stopách Oskara Schindlera ......................................................................... 57

6.1.1

Naučná trasa .............................................................................................. 57

6.1.2

Turistický balíček pro školy ..................................................................... 62

Závěr ...................................................................................................................... 64

Seznam použitých zdrojů Seznam příloh

Přílohy A: Město Svitavy B: Oskar Schindler C: Schindlerova továrna v Brněnci D: Propagační leták k naučné stezce – Po stopách Oskara Schindlera

9

Seznam ilustrací Pokud není uvedeno jinak, jsou tabulky, grafy a obrázky získané vlastním průzkumem v letech 2013 a 2014.

Seznam obrázků Obrázek 1 - Pardubický kraj s vyznačením města Svitav [3] ......................................... 14 Obrázek 2 - Oskar Schindler [10] ................................................................................... 24 Obrázek 3 - Návrh areálu památníků v Brněnci dle architektonické koncepční studie .. 38 Obrázek 4 - Naučná trasa – Po stopách Oskara Schindlera ............................................ 57 Obrázek 5 - Schindlerův pomník 1 ................................................................................. 58 Obrázek 6 - Schindlerův pomník 2 ................................................................................. 58 Obrázek 7 -Schindlerův pomník 3 .................................................................................. 58 Obrázek 8 - Popisek pomníku ......................................................................................... 58 Obrázek 9 - Internetová kavárna ..................................................................................... 59 Obrázek 10 - Základní škola Svitavy .............................................................................. 59 Obrázek 11 - IV. ZŠ Svitavy [35] ................................................................................... 60 Obrázek 12 - Hotel Slavia [36] ....................................................................................... 60 Obrázek 13 - Expozice Schindlera 1 [34] ....................................................................... 61 Obrázek 14 - Expozice Schindlera 2 [34] ....................................................................... 61 Obrázek 15 - Expozice Schindlera 3 [34] ....................................................................... 61 Obrázek 16 - Expozice Schindlera 4 [34] ....................................................................... 61 Obrázek 17 - Trasa 1. dne ............................................................................................... 62 Obrázek 18 - Trasa 2. dne ............................................................................................... 63

10

Seznam grafů Graf 1 - Znáte nějakou historickou osobnost města Svitav? ......................................... 43 Graf 2 - Víte, kdo to byl Oskar Schindler? .................................................................... 44 Graf 3 - Jaký je Váš názor na Oskara Schindlera? ........................................................ 44 Graf 4 - Souhlasili byste s tím, aby bylo město Svitavy ve světě prezentováno jako "město Oskara Schindlera"? ........................................................................................... 45 Graf 5 - Myslíte si, že je dobrý nápad vytvořit ve městě produkt cestovního ruchu, spojený s osobností Oskara Schindlera, který by mohl přilákat turisty? ........................ 45 Graf 6 - Který z následujících nápadů by se Vám ve spojitosti s Oskarem Schindlerem ve městě nejvíce zalíbil? ................................................................................................. 46 Graf 7 - Navštívil/a jste někdy expozici Oskara Schindlera v městském muzeum a galerii ve Svitavách? ....................................................................................................... 47 Graf 8 - Víte, že byla v nedaleké Moravské Chrastové, Brněnci továrna Oskara Schindlera?...................................................................................................................... 47 Graf 9 - Navštívil/a byste bývalou továrnu Oskara Schindlera v Brněnci? ................... 48 Graf 10 - Co, dle Vás ve Svitavách chybí pro zlepšení podmínek cestovního ruchu? ... 48 Graf 11 - Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte ............................................ 49 Graf 12 - Z jakého kraje pocházíte?................................................................................ 50 Graf 13 - Víte, kde se nachází město Svitavy? ............................................................... 51 Graf 14 - Navštívil/a jste někdy město Svitavy? ............................................................ 51 Graf 15 - Víte, kdo to byl Oskar Schindler? ................................................................... 52 Graf 16 - Víte, že se Oskar Schindler narodil ve Svitavách? ......................................... 52 Graf 17 - Jaký je Váš názor na Oskara Schindlera? ....................................................... 53 Graf 18 - Přijeli byste se do Svitav podívat z důvodu zájmu o rodáka Oskara Schindlera?...................................................................................................................... 53 Graf 19 - Co by Vás přilákalo k navštívení města Svitav? ............................................. 54 Graf 20 - Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte ............................................ 54

Seznam tabulek Tabulka 1 - Výtažek ze swot analýzy cestovního ruchu města Svitavy ......................... 22

11

Slovník zkratek a termínů SS = Elitní bojová a bezpečnostní složka Schutzstaffel se sklony k násilnickému zastrašování Gross – Rosen = Polský koncentrační tábor založen v létě 1940 Henleinova Sudetoněmecka strana (SdP) = Německá fašistická strana v ČSR 1933-38 Abwehr = Německá vojenská zpravodajská a špionážní organizace (založena 1920) Sudety = Pohraniční oblasti ČR, v nichž v minulosti převažovalo německé obyvatelstvo Alej spravedlivých = Alej stromů vysázena na počest lidí, kteří, ač nebyli Židé, riskovali své životy při záchraně Židů během holocaustu

12

1 Úvod a cíl práce Tématem bakalářské práce bylo zjistit, zdali významná osobnost může podnítit regionální rozvoj cestovního ruchu. Cílem práce je provést výzkum a zhodnotit význam rodáka Oskara Schindlera, jako přínos pro současnou generaci města Svitav z hlediska cestovního ruchu. Práce nabídne podklad pro vytvoření produktu cestovního ruchu, a zároveň jasné vyhodnocení, zdali se do této tématiky vyplatí, vzhledem k zájmu potencionálních turistů, vůbec investovat. V teoretické části se řeší předpoklady města Svitav z hlediska cestovního ruchu. Dále teoretická část řeší problematiku týkající se osobnosti Oskara Schindlera, ve smyslu pochopení jeho celosvětového významu a potenciálu, pro účely rozvoje cestovního ruchu v dané lokalitě. Praktická část je rozdělena na několik dalších částí. První z nich hovoří o projektu rekonstrukce bývalé továrny Oskara Schindlera v nedalekém Brněnci. Zde byla užita metoda řízeného rozhovoru se starostou dané obce. V další části je užita metoda dotazníkového šetření, které se zaměřuje na zjištění názoru a zájmu o osobnost Oskara Schindlera. Výzkum je prováděn dotazníkovou formou ve dvou liniích. První je určena všem generacím svitavského obyvatelstva a druhá potenciálnímu vzorku turistů z různých částí České republiky. Závěrem budou na základě výsledků výzkumu navržena opatření, která by podpořila regionální cestovní ruch. Pro splnění výše uvedeného cíle byly stanoveny následující hypotézy, které se touto prací buďto potvrdí nebo vyvrátí. 1. hypotéza Názory místních obyvatel na osobnost Oskara Schindlera se liší dle hloubky znalosti jeho životopisu. 2. hypotéza Historická osobnost Oskar Schindler nabízí potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Svitavy. 13

Teoretická část

2 Město Svitavy 2.1 Základní charakteristika města Město Svitavy je pojmenováno dle stejnojmenné řeky Svitavy – znamenal čistou a průzračnou vodu. [2] Kolem názvu města je však tradována nejedna pověst. Město Svitavy s rozlohou 3 133 ha se nachází na hranici Moravy a Východních Čech. Řadí se do turistické oblasti Českomoravského pomezí, kam patří, mimo Svitav, také 4 další, blízká, historická města - Litomyšl, Polička, Moravská Třebová a Vysoké Mýto. Krajina Svitav je mírně zvlněná, zejména díky Svitavské pahorkatině, která se nachází v nadmořské výšce 435 m. n. m. Vzhledem ke své poloze se město nachází nedaleko samotného Moravského krasu. Město je dále také velmi důležitou spojnicí obchodních cest z hlediska ekonomického a turistického, s průměrným počtem obyvatel kolem 17 500 a s průměrným věkem 39 let. [1,2] Obrázek 1 - Pardubický kraj s vyznačením města Svitav [3]

14

2.2 Historie města První zmínka o městě se datuje do poloviny 12. století, v místě tehdejších středověkých kupeckých stezek. Právě na tomto místě, na levém břehu řeky, vznikl kostel sv. Jiljí a byly položeny základy k osadě, pojmenované Stará Svitava. Kolem opevněného kostela byly ideální podmínky pro osadníky, zejména díky obtékajícím řekám. Spolu tu žili Češi, Němci a ve staletích pozdějších také Židé. [1,2] V roce 1256 se o město začal zajímat olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka (1245–1281), který pověřil vestfálského šlechtice a svého blízkého spolupracovníka Helemberta von Thurm, založením města Svitav. Později se však začaly objevovat spory mezi litomyšlským premonstrátským konventem a olomouckým biskupstvím, ty se však vyřešily smírčí smlouvou v roce 1256. Zmiňovaná listina, napsaná biskupem Brunem ze Schauenburka, je považována za zakládající listinu města Svitav a zde se údajně také poprvé objevilo pojmenování města – Svitavy. V roce 1389 bylo téměř půl kilometrové

náměstí

obehnáno

hradbami

s branami

Pražskou,

Brněnskou

a Lanškrounskou, ty však byly později zbořeny i s velkou částí hradeb. [1,2] 16. století je do kroniky města zapsáno zlatým písmem. Dařilo se tu zejména tkalcům a soukeníkům, díky čemuž si město mohlo dovolit postavit radnici, náměstí z kamene a opravit městské hradby. V 18. století se rozvoj města, kvůli válkám o rakouské dědictví, zastavil. V roce 1781 tomu přispěl zejména obrovský požár, který ožebračil místní tkalce a soukeníky. Ti však později nahradili zničený len za bavlnu a dali vzniku věhlasnému, svitavskému bavlnářství. [1,2] Naopak 19. století přineslo do města posun. Díky nové železniční dopravě se ve městě začal rozvíjet průmysl, zejména textilní. Tento průmysl městu vtiskl velmi líbivou přezdívku „západomoravský Manchester“. honosné

rezidence

pánů

velkotovárníků,

V 19. století začaly ve městě vznikat doplňující

industriální

ráz

města.

Problematickým se stalo až století 20., kdy docházelo, díky nárůstu nacionalismu, ke změně klimatu u místní společnosti. Až do roku 1945 byla hlavním jazykem města zejména němčina a bylo nutné se učit národní toleranci. Po roce 1945 již však nebylo prostoru pro soužití Čechů a Němců. Město bylo na určitý čas vysídleno, brzy na to však znovu obydleno českými rodinami z různých částí republiky. [1,2] 15

2.3 Kultura města 2.3.1 Kulturní akce K vyhledávaným společenským akcím města patří svitavské letní slavnosti, které vrcholí, vždy první neděli v září, tradičním českým jarmarkem a poutí k místnímu kostelu sv. Jiljí. Velmi oblíbenými kulturními akcemi jsou Masopust a tzv. Vánoce ve Svitavách. Zejména v době Vánoc navštěvuje mnoho místních městské muzeum, kde se pečou perníčky a nejen děti se tak mohou seznámit se starými vánočními tradicemi. [1]

2.3.2 Kulturní zařízení a spolková činnost V současné době se město může chlubit mnoha kulturními památkami, pořádkem a péčí o místní zeleň. Obyvatelé i návštěvníci mohou využívat multifunkční budovu, nazvanou Fabrika. Jedná se o budovu poblíž náměstí, která byla přestavěna z bývalé textilní továrny, díky příspěvku z evropských fondů. Zde se koná během celého roku mnoho zajímavých akcí a výstav. Funguje tu také knihovna, kavárna, restaurace, divadelní sál a nalezlo tu útočiště i mnoho místních organizací a sdružení. [1] Dalším kulturním zařízením města je Informační centrum a kavárna Oskara Schindlera. V tomto objektu nalezneme kavárnu a příjemné posezení kousek od místního parku s ideálními podmínkami pro pravidelné kulturní akce. [4] „Spolkový život ve městě v lecčem navazuje na spolkovou činnost v období první republiky. Některé spolky již zanikly nebo ztratily opodstatnění, některé pracují pod jiným názvem, ale lze říci, že spolků ve městě neustále přibývá. K podpoře spolkového života a rozvoji života občanského byla zřízena Nadace Josefa Plívy, kterou město významně podporuje.“ [Fikejz, 2006, str. 13]

2.3.3 Kulturní památky Město Svitavy má celou řadu památek. Když se však zaměříme na ty nejvýznamnější, přesuneme se do takzvaného městského památkového okruhu. Z tohoto okruhu jsem níže uvedla, pro představu, jen některé. I když se to na první pohled nemusí zdát, město se má, z hlediska architektury, rozhodně čím pochlubit. [5]

16

Náměstí Velkým klenotem našeho města je náměstí, které má druhé nejdelší podloubí v České republice. Náměstí, postavené v původně renesančním stylu, bylo později, díky požáru v roce 1781, přestavěno do stylu barokního. Díky své délce a množství stavebních slohů, které se na náměstí nachází, se řadí mezi skvosty měšťanské architektury u nás. Náměstí prošlo v letech 1993 a 1994 rekonstrukcí, díky čemuž město, jako první v republice, získalo ocenění, od ministerstva kultury a ministerstva hospodářství, za regeneraci městského jádra. Tato skutečnost velmi pozitivně ovlivnila také myšlení místních lidí (z hlediska hrdosti na oblast, kde žijí). [5] Morový sloup V roce 1703 byl na náměstí postaven barokní morový sloup, neboť ani tomuto městu se v 16. a 17. století nevyhnula epidemie moru, cholery a tyfu. Sloup připomíná těžkou dobu, kterou si město muselo v minulosti projít. Můžeme na něm vidět sochu Panny Marie a sochy ochránců a patronů města, jimiž jsou sv. Šebastián, sv. Roch, sv. Florián, sv. Jan Nepomucký a sv. Rozálie. [5] Stará radnice a dům U Mouřenína Historickým klenotem města je Stará radnice a dům U Mouřenína, se kterým je spojováno mnoho místním pověstí. Městská radnice je propojena s domem „U Mouřenína“, který patří mezi nejstarší a nejvýznamnější domy svitavského náměstí. V tomto domě bydlely rodiny purkmistrů, později z něj byl zájezdní hostinec, kde v roce 1776 přenocoval také císař Josef II. Radniční věž však byla společně s hodinami přistavěna až po požáru v roce 1781 a finálně dokončena v roce 1849. [5,6] Městské hradby Z Městských hradeb se dochovala jen velmi malá část, měřící doslova pár metrů. Původní hradby byly postaveny v roce 1389 a měly celkem tři brány – Horní, Dolní a Prostřední. Ve druhé polovině 19. století, v době hospodářské krize, začali místní, kteří byli nezaměstnaní zasypávat obranné příkopy a bourat městské hradby, kde byly později vysázeny aleje stromů. [5]

17

Budova spořitelny Dalším architektonickým skvostem je budova městské spořitelny, která hrála v peněžnictví města velmi významnou roli, zejména v době 19. století. Díky rozrůstajícímu se bohatství, mohla být v roce 1903 otevřena budova nová, která se dnes nachází v horní části náměstí. Budova má krásné antické sloupy, čímž se řadí k dalším, významným stavbám na náměstí. [5] Městské muzeum a galerie Turisté mohou ve městě navštívit městské muzeum a galerii, která je umístěna ve vile vystavěné v přelomu 19. a 20. století. Budova byla původně v roce 1892 vystavěna pro tehdejšího starostu a podnikatele Johanna Budiga. Dnes se v muzeu mohou návštěvníci seznámit se dvěma stálými expozicemi. První z nich se zabývá historií praní. Vystaveno je tu na 50 různých typů pracích strojů. Od těch nejstarších, až po automatické, z poloviny 20. století a nejen ty. Nalezneme tu valchy, prací a pěnící zvony, dřevěné plácačky, válečkové ždímačky, vyvářecí kotle, dobové mýdlo, prací prášky apod. Druhá stálá expozice nese název“ Hledání hvězdy Davidovy – Oskar Schindler – Spravedlivý mezi národy“. Expozice mapuje osudy Židů na Českomoravském pomezí a odvíjející se příběh místního rodáka Oskara Schindlera, který v době II. světové války zachránil kolem 1200 tehdejších, pronásledovaných Židů. Galerijní sály jsou využívány pro pořádání výtvarných, historických, sběratelských a také naučných výstav z mnoha oborů. [7] Ottendorferův dům Velkou chloubou města je také zdejší Ottendorferův dům (tehdejší veřejná knihovna), který zakončuje dolní část náměstí. Dům byl postaven díky stejnojmennému rodákovi Valentinu Oswaldu Ottendorferovi, později žijícím v USA. Ottendorfer zastával vysoké politické funkce a kandidoval také na post starosty samotného New Yorku. Mecenáš města a demokratický politik nikdy nezapomněl na své rodné město a daroval tehdy městu nemocnici, sirotčinec, reálnou školu a veřejnou knihovnu. Honosná budova, byla postavena právě na místě bývalého Ottendorferova domu. Budova je velmi krásnou stavbou a každý kdo projíždí městem, si nemůže budovy nepovšimnout. Stejně tak je tomu, když si touto stranou vyberete pěší cestu na náměstí. Knihovnu navštívil také první československý prezident T. G. Masaryk a to v roce 1929. Dnes je v budově

18

veřejná čítárna s historickými přednáškami a koncertní sál. V přízemí je zpřístupněno unikátní Muzeum Esperanta, což je jediná instituce svého druhu v ČR. [8]

Wolkerova alej a Sponerova vila V roce 1848 bylo, na místě zasypaných hradebních valů, vysázeno nespočet okrasných stromů a vytvořeny zahrady. Tím zcela zanikly jakékoli stopy po původním rybníku a Panském mlýnu, který tu kdysi stával. Při Wolkerově aleji byly vystavěny továrna Heinricha Klingera a vila továrníka Sponera, doplněna okrasným parkem, zříceninou hradu i jeskyní. V roce 1866 zde probíhala mírová jednání mezi Rakouskem a Pruskem a právě ve Sponerově vile byl ubytován pruský generální štáb. Pamětní deska na tuto událost byla však v roce 1945 zničena Rudou armádou, stejně jako samotný okrasný park ve Wolkerově aleji, kde byly pěstovány věhlasné Bierovy růže. [6]

Langerova Vila Langerova Vila je dalším skvostem města. Byla vystavěna bohatým svitavským továrníkem Juliusem Langerem v roce 1891. Rodina Langerů se však v pozdějších letech dostala do finanční krize a budova se stala majetkem městské spořitelny, která ji v roce 1933 pronajala městu a dodnes tu sídlí městský úřad. [5]

Park Jana Palacha Park Jana Palacha byl vystavěn v roce 1890 a po roce 1946 byl ze soukromého vlastnictví zpřístupněn veřejnosti. V letech 1999 – 2001 došlo k výrazné revitalizaci zeleně, výsadbě květin a zlepšení i samotného posezení, čím se stal park ideálním místem na procházky a strávení volného času. V parku je dále umístěna pamětní deska Oskara Schindlera, která se nachází přímo před jeho rodným domem, který je hned u parku. Rodný dům však již dnes není nikterak odlišný od jiných domů ve městě, je obydlen jinou rodinou a nenachází se v něm téměř nic, co by osobnost Oskara Schindlera v dnešní době připomínalo. Jedinou připomínkou je již zmiňovaná pamětní deska. „Deska byla slavnostně odhalena v roce 1994.“1 Na ní je viditelně vytvořen znak židovské hvězdy. Když se skrz tuto hvězdou podíváte, spatříte již zmiňovaný rodný dům Oskara Schindlera. [5,6]

1

http://www.svitavy.cz/cs/m-113-pamatkovy-okruh/, 17.10.2013,18:10

19

2.3.4 Církevní památky Ve Svitavách můžeme najít také mnoho církevním památek. Město má hned několik kostelů a hřbitovů. Běžný, stále používaný městský hřbitov, hřbitov historický a renovovaný židovský hřbitov, který má připomínat životy posledních Izraelitů ve Svitavách. Město se může pochlubit také velmi hezkou budovou fary či kláštera. [6] Kostel sv. Jiljí Ve městě nalezneme například barokní kostel sv. Jiljí, který byl založen v polovině 12. století, v jeho blízkosti se nachází také, již výše zmiňovaný, městský hřbitov. [5,6]

Kostel sv. Josefa Dalším kostelem je Kostel sv. Josefa, jehož základní kámen byl položen 23. září roku 1894. V dnešní době je budova kláštera, jejíž součástí je i kostel, v rukou Svitavské nemocnice, která zde zřídila plicní a později i jiná oddělení.

Kostel je postaven

z červených cihel a tvoří, dominantu města, neboť je velmi hezky vidět i z větší dálky, když do města přijíždíte, zejména od Poličky. [5] Kostel Navštívení panny Marie Kostel Navštívení panny Marie se nachází na hlavním, svitavském Náměstí Míru. Jedná se o velmi zachovalý, bílý, románský kostel z roku 1250. Na stavbě jsou však zřetelně vidět také gotické prvky (pilíře, dodatečně zazděná okna, aj.). [5,6] Klášter Milosrdných sester sv. Vincence z Pauly Klášter byl založen roku 1867. Živily ho zejména výnosy z hospodaření a podpora místních mecenášů. Zdejší sestry tu ošetřovaly a pečovaly o nemocné, seniory a mimo jiné, také vychovávaly opuštěné sirotky. V dnešní době zde nalezneme Seniorcentrum a Ústav sociální péče. [9] Římskokatolická fara Římskokatolická fara je barokní budovou nacházející se pod starým městským hřbitovem, patřící ke skvostům místní architektury. [6]

20

Městský starý hřbitov První zpráva o starém hřbitovu se datuje v roce 1576. V nejstarší části hřbitova nalezneme hrobky významných obyvatel Svitav a mnoho umělecky cenných náhrobních kamenů. V těsné blízkosti hřbitova se nachází, již zmiňovaný, kostel svatého Jiljí, který je nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách. [6] Židovský hřbitov Ve Svitavách se nachází také místo připomínající životy Židů, kteří tu v minulosti žili. Je situován na konci města, směrem na vesničku Koclířov a město Moravskou Třebovou. Návštěvníci tu mohou shlédnout pietně upravené náhrobky a novodobý památník s pamětní deskou. [6] Od roku 1892 sloužil hřbitov místní židovské náboženské obci. Obec založili svitavští Židé již v roce 1890. V roce 1902 byla ve městě postavena synagoga, která však byla, během německé okupace v roce 1938, vypálena a na 150 místních Židů bylo odvlečeno do vyhlazovacích táborů. Náhrobky byly následně v letech 1938 -1945 zcela zničeny. Avšak v roce 2000, díky Židovské obci v Praze, byl hřbitov obnoven a na náklady města Svitavy pietně upraven. [5,6]

2.4 Rozvoj cestovního ruchu města Svitav Rozvojem cestovního ruchu města se dopodrobna zabývá tzv. Rozvojový plán města. Plán v sobě, mimo tématu cestovního ruchu, zahrnuje také velmi široké spektrum dalších neméně důležitých činností (bydlení, podnikání, životního prostředí, doprava, kultura, sport či energetika). Pro řešení tématu této bakalářské práce se jeví jako velmi zajímavé, ukázat shrnutí vycházející ze swot analýzy města pro oblast cestovního ruchu. Níže uvedená swot analýza vznikla rozborem koncepce rozvojového plánu města Svitav a jasně poukazuje na to, v čem město vyniká a v čem naopak, nedostatečně využívá svůj potenciál k rozvoji cestovního ruchu. Analýza dokladuje, že osobnost Oskara Schindlera může být podkladem pro vytvoření nabídek - například pro střední školy a veřejnost zajímající se o historii. Praktická část je v souladu s níže uvedenými body a cíleně se soustředí na vytvoření produktu cestovního ruchu spojeného s Oskarem Schindlerem. Lze předpokládat, že navržený produkt by, při jeho budoucí realizací, mohl městu přinést zisky. 21

Tabulka 1 - Výtažek ze swot analýzy cestovního ruchu města Svitavy

Silné stránky

Slabé stránky

1) Výhodná geografická poloha

1) Ekonomicky slabý region

na transitních komunikacích 1. tříd

nízká koupěschopnost místního obyvatelstva

dostupnost z krajských měst (Olomouc, aj.)

vysoká nezaměstnanost

v centru turistické oblasti Českomoravské 2) Nedostatečná kvalita pomezí

základních služeb a zařízení cestovního

2) Městská památková zóna

ruchu

3) Městské muzeum a galerie

nízký počet doplňkových služeb

atraktivní výstavy

malá

4) Osobnost Oskara Schindlera

(balíčky služeb a zážitků)

světoznámá osobnost narozena ve městě

3) Nedostatek ubytovacích kapacit

nabídka

produktů cestovního

ruchu

5) Příznivé podmínky pro vytváření nabídek v nižších cenových relacích pro speciální skupiny

nevyhovující skladba

školy, handicapované, páry aj.

4) Chybí cílené turistické produkty a balíčky

6) Široké spektrum zařízení pro volný čas

pro rodiny s dětmi, školy, aj.

sportoviště a volnočasová zařízení

5) Nedostatečná propagace oblasti

7) Atraktivity v dojezdové vzdálenosti

investiční síla orientovaná mimo oblast CR

Českomoravská vrchovina

nízká

Moravský kras

v cestovním ruchu

nabídka

a

profesionalita

služeb

CHKO Žďárské vrchy aj. Příležitosti

Hrozby

1) Spolupráce s okolními městy na rozvoji 1) cestovního ruchu 2)

Propagace

Nezájem

podnikatelů

o

rozšiřování

a zkvalitňování nabídky služeb oblasti

díky

dějinným 2) Odliv investorův cestovním ruchu ze

osobnostem

Svitav do okolních měst - Litomyšl, Polička,

Oskar Schindler, aj.

Moravská Třebová

3)Vytvoření příběhů coby motivační složky 3) cestovního ruchu

Konkurence

atraktivitou,

měst

v

infrastrukturní

okolí

s

větší

vybaveností

a službami a s větší organizovaností v cestovním ruchu, boj o klienta. Zdroj: Vlastní zpracování na základě rozvojového plánu města Svitav

22

3 Oskar Schindler 3.1 Diskuze literatury a pramenů Pro teoretickou část práce, popisující život Oskara Schindlera, byla použita knižní literatura od dvou autorů. Každý z nich však zastává na tuto osobnost odlišný názor. Z knihy paní doktorky Gruntové je zjevný autorčin velmi negativní postoj k Schindlerovi. Prezentuje jej, jako člověka, který jen těžil ze situace dané doby a nebyl nikterak odlišný od jiných továrníků, kteří tímto způsobem získávali jen levnou pracovní sílu. Na druhou stranu, kniha od pana magistra Fikejze je, ve vztahu k samotnému Schindlerovi, více pozitivní. V této knize autor jasně tvrdí: “Oskar Schindler se stal osobností právě tehdy, kdy dokázal převzít odpovědnost nejen sám za sebe, ale také za druhé a jeho čin vyvážil veškeré negativní stránky jeho života“.[Fikejz 1998, str. 151] Tento autor se obhajuje také slovy: “Nemyslím si, že miloval Židy, ale v okamžiku rozhodnutí se postavil na jejich stranu. To je pro mne důležité.“ [Fikjez 1998, str. 152] Paní doktorka Gruntová se ve své knize zmiňuje o samotném panu magistru Fikejzovi dosti nelichotivě, podotýká jeho nepřesnosti při zkoumání a napadá i zdroje (zejména dva rukopisy amatérského historika z Anglie Robina O´Neila), ze kterých pan Fikejz, při psaní své knihy, vycházel. Gruntová se, dle svých slov, opírá o fakta a skutečnosti, které je schopna podložit skutečnými výpověďmi. Pan Fikejz, je, dle jejího názoru, zřejmě ovlivněn tím, že pracuje ve svitavském muzeu, díky čemuž zřejmě hájí slavného rodáka jako hrdinu za každou cenu. Tato autorka také komentuje knihu Thomase Keneallyho (Schindlerova archa), ze které vyšlo filmové zpracování Schindlerův seznam. Tuto knihu autorka opět nepovažuje za příliš dobré dílo. Thomas Keneally se dosti často dopouštěl faktografických chyb zejména z důvodu, že byl příliš vzdálen evropským poměrům v době 2. světové války. Tuto skutečnost autorka dokládá větou z jeho knihy: „ Oskarovi rodné Svitavy byly malým městečkem plným uhelného prachu z nedalekého pohoří známého pod jménem Jeseníky“. [Gruntová 2002, str. 7] Měla se tedy skutečně právě tato kniha stát podmětem pro zfilmování?

23

Obě knihy jsou formulovány velmi odlišných způsobem a snad by se dalo polemizovat o tom, že autoři záměrně vybírali historické výpovědi svědků, kteří jim takříkajíc hráli do karet, k podpoře jejich názoru. Avšak právě tyto odlišnosti, z výše uvedené literatury, napomohly ke zpracování práce z vícera úhlů pohledu a tím snad i jasnějšímu porozumění dané tématice.

3.2 Život Oskara Schindlera Obrázek 2 - Oskar Schindler [10]

Celá následující kapitola vychází z knih [Fikejz, 1998] a [Gruntová, 2002]

3.2.1 Mladá léta Svitavy byly od konce 19. století převážně městem textilních podniků s převahou německého obyvatelstva a právě zde, se dne 28. dubna 1908, v domě na Předměstí čp. 870, narodil Oskar Schindler. Jeho otec Johann Schindler, běžně užívající formu jména Hans, pracoval jako pojišťovací agent.

Jeho práce spočívala v zajištění

povinného ručení, pojištění proti úrazu apod. Jeho další činností bylo zprostředkování a nákup zemědělských i průmyslových strojů – tzv. „zastoupení a komisionářský sklad veškerých zemědělských a průmyslových strojů nejlepší značky i s příslušenstvím.“ [Gruntová, 2002, str. 9] Schindlerovou matkou byla Franziska Luserová, narozena 24

15. února 1884, pocházející z Lačnova (dnes součást Svitav). Franziska pracovala jako dělnice ve svitavské tabákové firmě. S Hansem se vzali 12. října roku 1907 v Brně. Franziska byla údajně v době sňatku již v 3. měsíci těhotenství. Zanedlouho se jim narodil syn Oskar a za první světové války roku 1915 ještě holčička Elfride. Roku 1933 se však manželství Oskarových rodičů rozpadlo. Vše zřejmě z důvodu otcova zanedbávání celé rodiny. Rodina byla katolického vyznání a Oskar se již jako malý přátelil s dvěma syny liberálního židovského rabína dr. Felixe Kantera, díky čemuž možná i tato skutečnost ovlivnila jeho pozdější vnímání židovské komunity. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] V době kdy Oskar vyrůstal, začaly ve Svitavách gradovat protičeské názory, kdy místní Němci pořádali protesty proti zdejším českým školám. Oskar právě v této době dokončil německou obecnou školu. Přesněji řečeno od roku 1915 navštěvuje Měšťanskou chlapeckou školu ve Svitavách (dnešní IV. ZŠ) a později nastupuje na prestižní Vyšší reálné gymnázium ve Svitavách (dnešní II. ZŠ), kde byl ovšem v roce 1924 vyloučen, údajně z důvodu padělání školních výsledků. Jiné zdroje zase uvádějí, že byl zapsán 2x ve 4. ročníku, z čehož tedy lze usuzovat, že opakoval 4. ročník, avšak poté již ve studiu nepokračoval. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

3.2.2 Zaměstnání a osobní život Roku 1924, poté co skončil na reálné škole, začal pracovat pro svého otce. Jezdil po okolních zákaznících, díky čemuž se ve vesničce Starý Maletín, poznává i se svou budoucí ženou Emílii. Emile je dcerou místního rolníka Josefa Pelzela. Údajně v jejich rodině svatbu Emilie a Oskara uvítali. Otec byl již velmi nemocen a matka se musela starat o senilní babičku. V roce 1927 se Oskar stává obchodním zástupcem firmy MEAS Brno (Moravská elektrotechnická akciové společnosti), což mu umožnilo cestovat po celém Československu. Sňatek s Emilií se uskutečnil dne 6. března 1928. Manželé nejdříve bydleli v domě Schindlerových rodičů. Emílie dostala na tehdejší poměry poměrné veliké věno (100 000 Kč), které však údajně Oskar, díky své nerozvážnosti, rozházel za auto a bujarý život. Vše z velké části Emílie sváděla na Oskarovi rodiče. Matka prý Oskara rozmazlila a otec byl notorický alkoholik. Po svatbě roku 1928 nastoupil Oskar vojenskou prezenční službu v Československé armádě až do jara 1930, kde se mu protivilo téměř vše, krom možnosti řídit nákladní 25

automobil. Poté nastoupil zpět do firmy MEAS, než vyhlásila konkurs. Když byl bez zaměstnání, zřídil si drůbeží farmu ve Čtyřiceti Lánech (část Svitav), toto podnikání bylo však již po půl roce neúspěšné. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Rok 1931 byl pro Oskara velmi těžkým obdobím, byl přibližně rok bez zaměstnání a vše vedlo k tomu, že se mu začínal zaplňovat trestní rejstřík. Byl několikrát soudně trestán, vždy se však jednalo o drobné přestupky, za které následovala pokuta 50,- Kč či 24 hodin odnětí svobody. Jeho cesty začaly směřovat do Berlína, kde strávil několik měsíců a kde se seznámil a začal sympatizovat s komunismem. Zde přišel i k dalším záznamům do svého trestního rejstříku. V této době již přestávala být tolerantní i jeho žena Emílie. Vše dříve tolerovala zejména z důvodu, jak byla vychována. Vychovali ji v klášteře, brala proto manželství jako posvátný svazek, kdy musí vždy stát po boku svého manžela, i když věděla o jeho nedostatcích, častých nevěrách a později i dvou nemanželských dětech. Tato skutečnost pro ni musela být ještě mnohem bolestivější, neboť jejich manželství, bylo bezdětné. Roku 1933 se narodil Schindlerův prvorozený syn Oskar a roku 1935 dcera Edith. Obě děti vyrůstaly se svou matkou Aurelií Schlegelovou. V zápisech o narození dětí není uveden otec – Schindler se k nim nikdy veřejně nepřiznal, ale alimenty na ně platil. Tato měsíční částka však byla tak malá, že by nestačila ani na pokrytí přídělů na potraviny (rozhodně tato částka tedy neodpovídala jeho tehdejším příjmům). [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Teprve rok 1934 pro něj začíná být z hlediska zaměstnání úspěšnější. Získal pozici obchodního zástupce u firmy JAROSLAV ŠIMEK, kde prodával státní stavební losy. V roce 1935 se stal členem Henleinovy Sudetoněmecké strany (SdP). Od roku 1938 začal pracovat jako obchodní cestující a opět prodával státní stavební losy. V tuto dobu se mu říkalo zdrobnělinou Osi či, ne příliš lichotivými přezdívkami, Schindler Gaunera Schindler Schwindler. V letech 1931-1936 byl nejméně 6x soudně trestán (pro rvačku, vyhrožování, podvod, aj.). Dopustil se i mnoha dalších přestupků, které však nebyly zaznamenány. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

26

3.2.3 Abwehr Začátkem roku 1935 vznikla dohoda mezi zpravodajskými službami Rakouska, Německa, a Maďarska o vzájemné výměně informací a činnosti zaměřené vůči Československu. V roce 1937 byla dokonce vypracována směrnice k zesílení špionáží proti

Československu.

Různá

oddělení

Abwehru

kontrolovala

různá

místa

Československa. V roce 1938 ohlásil a obvinil Rudolf Huschka (československý policejní strážmistr německé národnosti) Schindlera ze špionáže, ze které ho již dlouhodobě podezíralo i velitelství olomouckého kraje. Díky tomuto byl 18. června 1938 Oskar zatčen v dnešním svitavském hotelu Slávie (dříve Ungar). Schindler se doznal, že byl v přímém styku s orgány říšskoněmecké vojenské zpravodajské služby (Abwehr) a podával jim utajené zprávy o skutečnostech a opatřeních pro obranu republiky. Doznal se však, pouze k tomu, o čem věděl, že mu může být dokázáno. K tomu, že zřejmě pro Abwehr pracoval i mnohem dříve, se nedoznal. Přiznal se, že jeho cílem bylo zejména vydělat peníze. Nabídka Abwehru byla pro mladého muže, který měl jen povinnou školní docházku, možností získat nemalé peníze, které potřeboval pro svůj luxusní a nákladný život. Jeho příjem se pohyboval od 6 do 10 000 měsíčně. Tehdy se jednalo skutečně o nemalé peníze, když vezmeme v potaz, že nový automobil tenkrát stál 16 000 Kč a nejvyšší platy, například poslanců, se pohybovaly kolem 5000 Kč. Lze tedy předpokládat, že stejně jako ostatní členové SdP, usiloval o rozbití Československa a tím o odtržení území od demokratické republiky a jeho připojení k nacistickému Německu. V témže roce byl, vzhledem k mnichovským událostem, odsouzen za velezradu. Téhož roku byly však Svitavy zabrány jako součást Sudet, jeho trestní spis byl skartován a Schindler se tak mohl vrátit zpět. Došlo k tomu, o co usiloval – Svitavy se staly součástí Německa. Údajně byl za svůj pobyt ve vězení i finančně odškodněn. Po propuštění z věznice byl Schindler přemístěn do Moravské Ostravy. Zajímavostí je, že pro Abwehr začala pracovat i jeho žena Emilie. Právě díky práci pro Abwehr získal Schindler cenné kontakty, které mu v budoucnu velmi pomohly. V roce 1938 se válka neúprosně blížila a pro Schindlera byl tento rok rokem plným neúspěchů. Bylo jen otázkou času, kdy nacistické Německo prosadí své mezinárodní záměry. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

27

3.2.4 Schindler a Krakov Dne 1. září 1939 byla zahájena německá válka proti Polsku. Armáda pokračovala rychlým tempem a dne 6. září byl obsazen Krakov. Do okupovaného Polska přichází také Oskar Schindler, tehdy ve svých 31 letech.

Schindler nepřijel do Krakova,

aby zachraňoval Židy, ale z důvodu, aby zde něčeho dosáhl. Z obsazené země chtěl jednoduše vytěžit a tím dokázat svou příslušnost k nadřazenému národu. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Svou ženu Emílii zanechal Oskar v Moravské Ostravě. Emílie však za krátkou dobu onemocněla a trpěla bolestmi zad. Schindler jí, díky svým kontaktům, zařídil přijetí do prominentní nemocnice v Berlíně, která byla určena jen vysoce postaveným lidem. Emílie tu strávila na léčení několik měsíců a poté byla poslána na rekonvalescenci do Rakouska. Údajně ji Oskar za celou dobu nenavštívil, ani jí nenapsal. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

3.2.5 První továrna Po dvou měsících pobytu v Krakově se stal Schindler správcem a později vlastníkem továrny Rekord. Ta měla původně židovské majitele. Jeden ze spolumajitelů Abraham Bankier, který byl touto dobou „nenáviděný“ Žid, poskytl Schindlerovi peníze ke koupi továrny na smaltované nádobí. Dále mu pomohl navázat kontakty na černém trhu a získat informace, kde sehnat levnou pracovní sílu (Židy z ghetta v Krakově). Nápad s továrnou pomohl Schindlerovi nebudit podezření mezi místními a dále mohl pokračovat v práci pro výzvědnou službu nacistického Německa. Již zmiňovaného Abrahama Bankiera určil Schindler do vedení továrny. On sám totiž o smaltovaném nádobí vůbec nic nevěděl. Svoji továrnu přejmenoval na D. E. F – DEUTSCHE EMAILWAREN FABRIK. V Krakově začal Schindler velmi rychle bohatnout, zejména díky skvělým kontaktům s významnými lidmi. Začíná také navazovat kontakty s místními Židy, díky čemuž poznává Izaka Sterna (židovský původ). Stern pracoval jako hlavní účetní židovské firmy J. L. Buchheister a spol., která spadla do vlastnictví Německa. Izak velmi dlouho nevěřil, že má Schindler dobré úmysly. Za čas však pochopil, že se Schindler snaží získat jeho důvěru (díky Schindlerovu varování, mohl Stern varovat ostatní Židy, že se má následující den zabavovat zbylý židovský majetek). Stern předal informaci dál a mnoha svým přátelům tím velmi pomohl, i když 28

mu bohužel někteří nechtěli věřit – proč by jim chtěl „němec“ (Schindler) pomáhat. Později se Stern stává důležitým účetním Schindlerovi fabriky. Je nutné si uvědomit skutečnost, že kdo pracoval v podniku důležitém pro válku, byl v té době chráněn proti deportaci do koncentračního tábora. Schindler měl tak levnou pracovní sílu a vysoké zisky. Dle všeho si Schindler myslel, že v Krakově již zůstane, neboť začal kupovat pozemky, budovat a rozšiřovat výrobu. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

3.2.6 Plašov Roku 1943 vydal Himmler (říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů) nařízení o izolaci všech židů do Osvětimi a Plašova. V srpnu 1944 byla zlikvidována i Schindlerova fabrika „Emailovna“. Všichni pracovníci byli odvezeni do Plašova. Zde se Schindler seznamuje s „vládcem“ Plašova. Byl jím Amon Goeth, který byl velmi dobře ztvárněn i ve filmu Schindlerův seznam. Byl známý tím, že se bavil střelbou na vězně. Se Schindlerem měl společný zájem v záchraně svého majetku, což opět vypovídá o Schindlerově povaze a lhostejnosti vůči povaze těch, se kterými se přátelil. Schindler se tedy musel rozhodnout, kam své Židy přemístí. Tvrdil, že založení nového pracovního tábora financoval zcela ze svých vlastních prostředků. V roce 1943 byla změněna výroby na výrobu zbrojní. Doba vyžadovala větší přísun munice a i Schindler chtěl zřejmě tímto přispět k vítězství. [Gruntová, 2002]

3.2.7 Schindlerův seznam Schindlerův seznam obsahoval jména jednoduše těch, kteří byli vlivní, zaplatili, měli se Schindlerem blízký vztah či pro něj byli z nějakého důvodu důležití. Schindlerův výběr však tvoří jen malou část tohoto seznamu. Jména se v něm průběžně obměňovala, vyškrtávala či dopisovala. Schindler samozřejmě vybíral také ty, kteří pro něj byli důležití z hlediska vyučené profese. To, že většina vězňů běžně nahlašovala jiná povolání, aby se dostali do tábora s lepšími podmínkami a měli větší šanci na přežití, byla rutina. Za tvorbou seznamu stál také tzv. Marcel Goldberg. Často se tedy na seznamu objevovali Goldbergovi kolegové, rodina, či jednoduše ti, kteří Goldbergovi zaplatili. Lidé ho začali zasypávat brilianty a zřejmě i samotný Schindler si nechával zaplatit. Dalo by se tedy hovořit o tom, že na seznam se dostal ten, kdo na to měl. Není se tedy čemu divit, že je tento seznam často nazýván také tzv. Goldbergův. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] 29

Když se našel před několika lety Schindlerův kufřík, obsahoval mnoho jeho písemností a mezi nimi i údajný Schindlerův seznam. Tento fakt však historička Jitka Gruntová popírá. Dle ní, nesouhlasí data ani doba, ve které byla daná listina vytvořena a v kufříku byl nalezen jen běžný seznam vězňů, sloužící pouze jako stravovací seznam. Tuto skutečnost a realitu však mnoho lidí vidět nechce. Seznam, jak již píši výše, nebyl konečný, mnoho vězňů bylo, dokonce i ze samotného Brněnce, posláno do koncentračního tábora v Osvětimi. Jednoduše nesplňovali požadavek práce pro továrnu. Jisté je tedy to, že Schindler nemohl zcela ovlivňovat vše. Vězni byli majetkem SS a za jejich využití musel Schindler platit stejně jako ostatní podnikatelé. Údajný Schindlerův seznam je dnes uložen v památníku Yad Washem v Jeruzalémě. [Gruntová, 2002]

3.2.8 Vězni (pracovní síla) Přesun vězňů (pracovní síly) z koncentračního tábora Plašov začal 15. října 1944. Vedl přes Gross – Rosen a 22. října dorazil transport s přibližně 700 muži do Brněnce, kde jich po následné selekci zůstalo 687. Velkou část tvořili zámečníci, obráběči kovů, nýtovači apod. Ženy byly prozatím stále v Osvětimi a dorazily do Brněnce až později. Dle slov Schindlera, to bylo s ženami mnohem těžší. O ty musel údajně bojovat čtyři týdny a mezitím byly převezeny do Osvětimi. Získal je díky své výdrži a osobním cestám do Berlína a Osvětimi. Ženy mezitím očekávající svůj osud v Osvětimi, však nebyly informovány, že byl Schindler v této době zatčen (podrobnosti o zatčení je uveden níže). Transport se 300 ženami byl nakonec do Brněnce poslán 10. 11. 1944. Ty byly oblečeny do plášťů a nahnány do vlaku, aniž by věděly, kam jedou. V koncentračním táboře v Brněnci je také prokázána přítomnost dětí a to, že se při jejich zápisu lhalo o věku, bylo běžné. Sedmiletá dívka byla zapsána jako čtrnáctiletá (do pracovních komand lze zařadit děti od 14 let). Největší počet zaujímali samozřejmě muži a lidé ve věku 20 – 39 let, tedy ti nejproduktivnější. Stále však nedošlo k naplnění plánovaného počtu vězňů na množství 2200. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] V posledních měsících války byl z Golešovského tábora poslány vagóny s přibližně 100 muži. Ten se náhle objevil jako zcela zapomenutý, kousek od Brněnce. Zde si ho pod svá „křídla“ vzal Schindler. Jelikož byly veliké mrazy, vagony nešly otevřít a z důvodu, že nikdo nejdříve nevěděl kam s nimi, tu promrzlí na kost zůstávali muži celé dny. Z vagonu později vytáhli 12 mrtvých (jiné zdroje uvádí 19) a zbylé, si vzal Schindler 30

do Brněnce (nebo spíše jeho žena Emílie, s jeho souhlasem). Emílie pomáhala v Brněnci nemocným a o ní můžeme skutečně s jistotou tvrdit, že se z její strany jednalo o nezištnou pomoc. Sama Emílie Schindlerová svými slovy: „ Nápad byl jeho, ale jinak toho pro židy moc neudělal. Jen mluvil a lhal. O to jsem se starala já, chodila k českým lidem, prosila je o jídlo a vitamíny a s jejich pomocí se pak podařilo tyto židy zachránit.“ [Gruntová 2002, str. 109] Dle dostupných informací bylo k 18. 4. 1945 vězněno v koncentračním táboře v Brněnci 1099 osob. Z toho 801 mužů, 297 žen a 1 dítě. [Gruntová, 2002]

3.2.9 Brněnec Vznik tábora Válečné podniky se začaly přesouvat na celém území Německa. Je třeba umět rozlišit mezi koncentračním táborem a vyhlazovacím koncentračním táborem. Vyhlazovací byl například v Osvětimi, kde se jednalo hlavně o mučení a zahubení, často vše spojené s otrockou prací. Odtud byli až později posílání vězni do tzv. pracovních koncentračních táborů, z důvodu nedostatku pracovních sil. V těchto táborech nebylo za cíl vyhlazení, ale vyždímání nejvyššího lidského výkonu, potřebného pro rychlou a levnou výrobu. Byla tu tedy i větší možnost přežití. Tábory patřily německým podnikům a jejich výroba byla důležitá pro chod války (výroba zbraní, apod.). [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Velmi často se podniky stěhovaly do pohraničního území Československé republiky (Sudety). Právě do těchto oblastí směřovaly i pobočky koncentračního tábora Gross – Rosen. Jednu z nich začal později využívat i samotný Schindler. Vybral si místo s názvem Brněnec. Oblast byla zcela ideální, neboť se nacházela v blízkosti města Svitav, na železniční trati Brno – Svitavy – Česká Třebová a také blízko muniční továrně v Poličce, kam se převážely nábojnice. Ideální se zdály také prostory budov. Továrny

byly

tehdy

vystavovány

velkému

nebezpečí

bombardování

a v Brněnci (Brünnlitz) bylo také možné továrnu lehce zamaskovat. Cílem Říše bylo, mimo jiné, umístit zbrojní výrobu do míst, kam nepronikne fronta. Jedinou nevýhodou byl nedostatek pracovní síly a právě chybějící síly nahrazovali vězni či zajatci. Koncentrační tábor v Brněnci existoval údajně v letech 1943 – 1945. Tábor byl zřízen 31

v tzv. bývalé Löw-Beerovy textilní továrně (bývalý židovský majetek), u řeky Svitavy za Daubkovým mlýnem. Nejednalo se o žádný ráj na zemi. Továrna byla obehnána ostnatým drátem, se strážními věžemi a ozbrojenými hlídkami SS. Za vše mluvili i nápisy vyvěšené podél tábora: „ Zákaz zastavení – střílí se bez vyzvání“. [Gruntová, 2002, str. 86] Do Brněnce přijíždí i Schindlerova přítelkyně a příslušnice německé zpravodajské služby Marta G., kde prováděla dále svou činnost. Samotný Schindler se ubytoval za řekou v Doubkově vile, a aby měl kratší cestu, nechal si postavit lávku vedoucí až k bráně tábora. Společně se Schindlerem byl do Brněnce potají přepraven také majetek Amona Goetha. Schindler se mu zavázal, že jeho majetek v Brněnci ukryje. Údajně se jednalo o celé skladiště s bednami označenými AG. Roku 1944 byl díky této události Schindler zatčen a převezen do Krakova. Za 8 dní se však vrátil zpět do Brněnce a majetek ve skladu zůstal až do konce války. Často se mezi lidmi o Schindlerovi hovořilo jako o někom, kdo má větší moc, než místní gestapo. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Práce v Brněnci V blízkosti Schindlerovy továrny se nacházela firma MEWA, která vyráběla nábojnice a Oskarova továrna na ně vyráběla tzv. plechové čepice, které poté následně putovaly v bedýnkách k naplnění do Poličky. Hodně se spekulovalo, že společnost MEWA je součástí Schindlerovy továrny, ale kde je skutečná pravda, prokázáno nebylo. Dle všeho výroba v Schindlerově továrně nic moc nevynášela, ale spíše mu přinášela vysoké náklady spojené s přepravou Židů a jak později i sám řekl, skončilo s válkou i jeho bankovní konto. Údajně byly v továrně vyráběny zmetky 24 hodin denně. Schindler nakupoval potají zboží jiných firem a jednoduše na ně nechal dávat své značky. Toto tvrzení však můžeme považovat spíše za spekulaci. Dle zjištěných fakt, zbrojní výroba v Brněnci běžela do konce války. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Podmínky vězňů Se všemi Židy nebylo zacházeno, tak jak popisuje film, tedy dobře. Takto se zacházelo jen s těmi, kteří byli Schindlerovi blízcí a byli jím osobně vybráni (teplá polévka při příjezdu apod.). Pozorností, v podobě jídla navíc, se dostávalo například hezkým ženám. Nějakou dobu po příjezdu žen do Brněnce, se u nich začaly objevovat různé nemoci (zánět močových cest, spála i tyfus) naštěstí, po nich hned ze začátku nebyla vyžadována práce, neboť se stále ještě montovaly stroje. Jakmile se v továrně začalo 32

pracovat, pracovalo se na dvě směny a pro vězně platil služební táborový řád. Pracovní doba byla 10 až 11 hodin s polední přestávkou na oběd. Za dobrou práci dostávali speciální talony, za které si poté mohli koupit v kantýně cigarety či pastu na zuby. Situace se však později zhoršovala. Po dobu ostatních měsíců panoval v továrně hlad a jednou za měsíc každého vážili. Údajně dostávali 1 bochník chleba na týden, což byl oproti jiným táborům doslova luxus. Schindler jim vytvořil snesitelné podmínky, nikoli výborné. Největší pomoci se dostávalo vězňům od lidí z vedlejšího Doubkova mlýna. Občas byla vězňům dávána potají mouka, krupice či vločky. Avšak místní lidé, kteří potají strkali chleba a jídlo vězňům, za tyto skutky nikdy oceněni nebyli. Brali pomoc jako samozřejmost, i když riskovali vlastní životy. V táboře panovala tvrdá kázeň, hovoří o tom i svědectví. Pokud vězeň potkal vojáka, musel se postavit do pozoru a pozdravit smeknutím čepice, pokud tak neučinil, byla mu dána facka, za kterou musel následně poděkovat. Mýt se, mohli vězni minimálně, a když, tak jen honem pod sprchu, bez mýdla a rychle ven. I na latrínu se chodilo hromadně a byl na ní dán čas. V zájmu největšího zisku firem SS, bylo veřejně známo, že nemocní se deportují. Obava vězňů před deportací byla tak veliká, že mnoho vězňů nemoci přecházelo. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

3.2.10 Konec války Ukončení práce Když se blížil konec války, začali se na něj vězni připravovat a organizovat podzemní hnutí. Byli velmi dobře informování o pohybu fronty z místního rozhlasu a dohodnuti, že v případě jejich vyvezení z tábora, zastřelí velitele. V továrně se pracovalo ještě 2. května 1945. V tento den přišel Schindler a oznámil dělníkům, ať již druhý den do práce nechodí. Třetího května práce v továrně zcela skončila. Dne 6. května 1945 dal Schindler svolat všechny vězně, aby jim oznámil, že je po válce. Němci měli čas do půlnoci, aby složili zbraně a vězni byli od té chvíle volní. Dle Izaka Sterna, Němci odtáhli 8. května a až 10. května přišli Rusové. Schindler mezitím obstaral zbraně a potřebné vybavení, které by bylo potřeba v případě záchrany tábora. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

33

Ve filmu darují Židé Schindlerovi při odjezdu prsten s nápisem, který v překladu znamenal: „Každý, kdo zachrání jednu duši Izraele, jako by zachránil celý svět“. [Gruntová 2002, str. 141] Jestli však Schindler skutečně tento prsten dostal, není prokázáno. Takto však musíme chápat, že Židé nahlíží na Schindlera. Nezáleží jim na tom, u kolika lidí zavinil smrt či nepomohl, ale na tom, kolik jich zachránil, i kdyby se jednalo jen o jeden jediný lidský život. [Gruntová, 2002] Konec vězňů Koncentrační tábor v Brněnci byl oficiálně rozpuštěn 8. května 1945. Brněnec, jako takový, byl osvobozen následného 9. května. Tou dobou se v táboře nacházelo cca 800 mužů a 300 žen. Tábor byl osvobozen Rusy, ale samotní vězni, kteří se v táboře schovávali na pouhé: „jsme Rusové a vy jste volní“, neslyšeli. Nevěřili tomu, že se tak skutečně stalo a oni jsou osvobozeni. Až po chvíli uvěřili, že je tomu skutečně tak. Lidé popisovali, že osvobození vězni vypadali jako kost a kůže, byli neuvěřitelně bledí a kůži na hlavě měli tak průsvitnou, že jim byla vidět skoro lebka. Jakmile poté vězni uviděli Němce, vrhli se na ně a začali je bít, strhávat z nich oblečení a boty, vše za ta léta utrpení. Rusové měli v tu chvíli nemalý problém, zjednat pořádek. Osvobození vězni odjížděli z Brněnce ve velkém. Kdo by také chtěl zůstávat na místě, kde zažil tolik utrpení. Mnozí odjeli do Krakova, Francie, Belgie, Holandska, Rumunska, Palestiny apod. Než však odjeli, rozloučili se s místními, kteří jim v těžkých chvílích pomohli. Jedním z nich byl i Heřman Kalas, dělník z mlýna, díky kterému dostávali vězni větší dávky mouky a dalších surovin, které potřebovali k přežití. Samozřejmě se našli i tací, kteří, v Brněnci či blízkých Svitavách, zůstali. V roce 1946 se konala exhumace hromadného hrobu v Bělé nad Svitavou. Zemřelí vězni nebyli pohřbeni na místním hřbitově, ale jako odpad za zdí místního hřbitova. Zde se našly 2 hromadné hroby s počtem 42 mrtvol, ale nic, co by mohlo vést k zjištění jejich totožnosti. Díky místní historičce Jitce Gruntové tu však mají dnes zemřelí umístěnou alespoň pamětní desku s nápisem: „PAMÁTCE/ŽIDOVSKÝM OBĚTEM/2. světové války.“ [Gruntová, 2002, str. 153]. S plynoucím časem však i na ně lidé zapomínají a již nechodí uctít jejich památku jako dříve. Musíme, ale věřit, že lidé přece jen na tuto část historie nezapomenou. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

34

Schindlerův útěk Schindler nebyl hloupý a musel s končící válkou počítat, že bude mezi hledanými. Přece jen se podílel na protičeské činnosti. Prchá tedy společně i se svou ženou Emílií. Neměli žádný velký majetek ani brilianty a luxusní auto, jak popisuje film. Na cestu dostali od všech vězňů podepsaný dokument, který dosvědčoval, co všechno pro ně vykonali. Toto však nebylo moc platné pro setkání s Rusy nebo Čechy, vhledem k jeho předchozí práci pro organizaci Abwehr. Podstatné písemné dokumenty sloužící jako důkaz, byly ještě před koncem války z archivu Abwehru zničeny. Zločiny, ze kterých byl Oskar obviněn, byly velice vážné. Hrozil mu těžký žalář na doživotí či dokonce trest smrti. Schindler tedy opouští Brněnec spolu s manželkou a desetičlenným doprovodem dne 7. května 1945. Následující den přišli do továrny Rusové. Cesta Schindlerových z Brněnce pokračovala do Havlíčkova Brodu (tehdejší Německý Brod), poté pokračovali vlakem do Plzně, kde je přijali američtí vojáci jako židovské uprchlíky a odtud pokračovali do Švýcarska. Na cestě je údajně doprovázela Oskarova sestra a milenka Anneliesse. Nějakou dobu žili v Kostnici na švýcarské straně a následně se přestěhovali do Bavorska a Řezna. Zde po dlouholetém manželství Emílie konečně otěhotněla. Již nemusela slýchat o Oskarových nemanželských dětech, neboť teď již mohla mít své vlastní. Bohužel osud tomu zřejmě nepřál, zanedlouho na to potratila. Schindler se dále vyskytoval nějakou dobu v Německu a po roce 1949 emigruje s Emílií do Argentiny, kam se vydali i další nacisté a zločinci dané doby. Schindlera sem tedy možná lákala i německá kolonie. Zde si našel opět další milenku jménem Gisa, která s nimi poté odjela do, již zmiňované, Argentiny. V Argentině Oskar stále zůstává v kontaktu s Židy. Společně s Emílií žil v San Vincente, blízko Buenos Aires. Zde si pořídil farmu pro chov nutrií, jelikož však stále pil, vztah s Emílií na tom byl stále hůře a nakonec i samotná farma zbankrotovala. Oskar následně opouští Emílii a vrací se do Evropy. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002] Poslední léta samoty Od roku 1958 žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se neúspěšně pokouší založit továrnu na beton. Do konce života tak žil z podpory Židů, kteří přežili. Jeho život byl v naprostých troskách, byl bez peněz, pil a zdraví se mu stále zhoršovalo. Rozhodl se tedy, že svůj životní příběh prodá nakladatelství. Ten mu vynesl 50 000 dolarů. I přes to všechno, ho Židé stále podporovali a posílali mu dary ve výši 3000 – 4000 dolarů. Schindler byl touto dobou pozván do Izraele. Na místním letišti ho přivítalo více jak 35

200 lidí. Na jeho počest bylo pořádáno mnoho recepcí, kde byly čteny jeho zásluhy. Byl mu předán údajně nový prsten, neboť ten starý se mu podařilo propít. V závěru byl Schindler prohlášen za „ Spravedlivého mezi národy“. Paradoxně jako bývalý nacista mohl zasadit strom v Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě. Život Emílie, která zůstala v Americe, byl poměrně smutný. Zejména z finančních důvodů. Avšak židovská charitativní organizace se jí rozhodla pomoci a ona tak mohla dožít svůj život v domě, který ji organizace postavila. Oskarovo zdraví podryté alkoholem došlo k samotnému konci. Umírá v Hannoveru na infarkt a problémy s funkcí jater dne 9. října 1974. Židé truchlili a jeho tělo převezli do Izraele, kde chtěl být pohřben. Rakev byla vystavena v kostele sv. Salvátora. [Fikejz, 1998] „Na jeho čestné desce v židovském památníku je uvedeno:DĚKUJEME BOHU, ŽE BYL NÁŠ.“ [ Fikejz 1998, str. 150] Konec továrny Ze samotné továrny v Brněnci se po válce stala nevyužitá budova. Strojní zařízení bylo z továrny vyvezeno, prodáno a Rudá armáda neměla o budovy zájem. Později zde byla vybudována textilní továrna VITKA, která bohužel dnes již několik let není v provozu, a budovy jsou v desolátním stavu. Ve zbytcích bývalé továrny nalezneme dnes jen malý doklad o tom, že se tu dříve nacházel koncentrační tábor - nápis „bývalá firma GofneAndel (O. Schindler)“. [Fikejz, 1998], [Gruntová, 2002]

3.3 Shrnutí o Oskaru Schindlerovi Je potřeba si uvědomit skutečnost, že Schindler potřeboval po válce alibi pro svou obhajobu, takže jeho představování sebe sama po válce, jako takzvaného ochránce Židů, je zcela pochopitelné. Skutečnost, že pracoval pro německé zpravodajství, by mu rozhodně do karet nahrála. V této době nebyl jediný tak zvaný zachránce. Těch co měli „máslo na hlavě“ bylo mnohem více a náhle se z vrahů stávali takříkajíc zachránci. Možná právě toto Schindler předpokládal a začal uskutečňovat aktivity ve prospěch židů. Mimo jiné, také za vše mluví skutečnost, že v koncentračním táboře v Brněnci zemřelo nejvíce lidí z koncentračních táborů Gross- Rosen na území Sudet. Schindler tedy rozhodně nebyl všemohoucí a určité věci, i kdyby chtěl ovlivnit, nemohl či jednoduše nechtěl. [Gruntová, 2002] 36

Jestli byly jeho záměry lidské či nikoli mohli potvrdit jen Židé, kteří mu byli velmi blízcí. Někteří lidé si Schindlera škatulkují slovy: nacista, člen Abwehru a člověk, který zbohatl využitím pronásledované části národa. Na druhou stranu to však byl také člověk, kterému zřejmě neunikla hodnota lidského života. Pokud tedy nebudeme hodnotit Schindlerův život jako celek, ale jen jeho čin, ať už k němu měl jakékoli důvody, pak se Schindler stává vzorem hrdinství i pro další generace. [Fikejz, 1998] Otázkou však zůstává fakt, že když nejsou jasné, hmatatelné důkazy, které by jeden názor zcela potvrdily či vyvrátily, jak mohl tedy Schindler získat ocenění „Spravedlivý mezi národy“? Jeho čistý záměr dnes nemůže snad již nikdo potvrdit či vyvrátit. Na druhou stranu, kdo však jsme, abychom si dovolili hodnotit lidské chování v tak těžké době?

37

Praktická část

4 Projekt muzea v Brněnci 4.1 Představení projektu Obec Moravská Chrastová, Brněnec se nachází necelých 15 km směrem na jihovýchod od Svitav, která byla vytvořena sloučením dvou dříve samostatných vsí, Brněnce a Moravské Chrastové. [11] Právě na tomto místě se nachází továrna Oskara Schindlera, pro niž vznikl tzv. Schindlerův seznam, určený k „záchraně židů“. Díky filmu Schindlerův seznam z roku 1993, začal být i samotný Brněnec více a více známý. V dnešní době však nemá turistům moc co nabídnout, vzhledem ke stavu budovy továrny. Ta je rok od roku zchátralejší a zřejmě se blíží také doba, kdy z továrny, která je jednou z nejvýznamnějších památek utrpení obětí holocaustu u nás, nezbude vůbec nic. Cílem zamýšleného projektu v Brněnci, je vytvořit památník obětem válečného bezpráví, formou kompletní rekonstrukce a vytvoření muzea. Památník by měl s expozicí tematicky navazovat na Schindlerovu továrnu v Krakově, ze které tehdy pokračoval přesun Židů. Obec již v roce 2003 vytvořila plán pro zřízení památníku. Níže uvedený návrh areálu zobrazuje jeho plánovanou podobu. Fialově jsou vyznačené jednotlivé objekty areálu (neboť továrna měla vícero budov) a červeně je vyznačena trasa, která by jednotlivé objekty spojovala. Celková délka trasy památníku je do 1 km. Obrázek 3 - Návrh areálu památníků v Brněnci dle architektonické koncepční studie

Zdroj: Poskytl starosta obce Moravská Chrastová, Brněnec - Mgr. Blahoslav Kašpar, 2013

38

4.2 Rozhovor se starostou obce Moravská Chrastová, Brněnec Níže uvedený rozhovor byl realizován pro zjištění stavu bývalé továrny a její využitelnosti z hlediska cestovního ruchu regionu. Mohl byste prosím představit zamýšlený projekt? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Chceme udělat muzeum nikoli Schindlerovi, ale těm, co zde v této době trpěli, protože tento člověk si to v žádném případě nezaslouží. Obchůzková trasa by měla mít délku tak přibližně do 1 km“. Jaký máte názor na Oskara Schindlera? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Stručně řečeno, velice negativní. Měl jsem možnost vyslechnout samotné pamětníky či děti pamětníků. Jejich reakce jsou kupodivu k samotnému Schindlerovi pozitivní. Obec ale vychází z toho, že udělal něco dobrého jako vedlejší produkt a rozhodně to neměl v úmyslu. Například, když jsme tu měli místní oslavy, zastavila mne paní, kterou vezli na vozíčku se slovy „Jak tady můžete dělat pomník někomu takovému? Je docela dost možné, že to byl právě on, který postřelil mého otce a on tak zůstal s doživotními následky“ (pozn. v danou dobu bylo na místě více mužů a mohl to z nich udělat kdokoli, ale Schindler byl zcela jistě mezi nimi). Snažil jsem se jí to vysvětlit, ale skutečnost té doby byla zcela jasná“. Kdo je autorem myšlenky projektu? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Já jsem starostou 4 roky a tento projekt jsme převzali po předešlých zastupitelích. Projekt jako takový existuje již od roku 2003 ve spolupráci s mikroregionem“. Jak bude projekt financován? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Máme připravené prameny odkud získat peníze (kraje Moravskoslezský a Pardubický), Ministerstvo kultury a Českoněmecký fond, který považuji za zásadní, díky čemuž bychom hledali na německé straně partnera a poté máme navázán kontakt na židovskou obec v naší republice, která má své pobočky prakticky po celém světě, dále Židovské 39

muzeum atd. Obec do tohoto může vložit pozemky, ale finanční prostředky úplně minimální. Tady je to odhadnuté na nějakých 24 milionů. Některé věci jako kanalizace (která zde musí být) jsou v místech díky obci již zavedeny. Myslím si, že těch cca 20 milionů by na opravu mělo postačit. A z pohledu Zeměkoule to nejsou tak strašné peníze“. Jaký je předpokládaný profil návštěvníka Brněnce? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Jednotlivci z Čech i zahraničí, školy, historici apod. Vše by se dle mého mělo ale přiblížit hlavně mladým, kteří dnes opravdu pomalu ani netuší, kdy byla první republika, zda v pravěku či před 50. lety. Takže rozhodně školy a dle mé zkušenosti také jednotlivci a nadšenci z celého světa (například minulý rok jsme tu měli Afričana, dále sem jezdí Poláci, kteří sem pokračují z Krakova). Zájem je tedy velikého spektra, ale v dnešní době a současném stavu jsou to spíše jedinci. Největší zájem byl v době filmu Schindlerův seznam, to sem jezdily autobusy zájemců. Považuji tento projekt tedy za velice důležitý zejména ke vztahu k mladým. Expozice v Krakově však končí tím, že se Židé transportují do Brněnce. K tomuto je přiložený obrázek Brněnce a tím to vše končí. Toto si myslím, že mluví za vše. Lidé si poté myslí, že je v Brněnci stejné muzeum, kde daný příběh pokračuje.“ Kdo by byl garantem a realizátorem projektu? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Rozhodně by mělo vše probíhat pod křídly obce, zde by měla probíhat dostatečná kontrola, aby toho nikdo nezneužil.“ Kdy by se daný projekt začal realizovat? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Řeknu Vám to přesně, pokud se zadaří, tak bychom měli do 15. září 2013 vědět, jak to dopadne s areálem VITKY. V okamžiku, kdy to soudkyně v Praze schválí, tak si myslím, že by vše mohlo začít okamžitě. Bud přímým prodejem nebo dražbou to získá nového majitele. Samozřejmě je to otázka i ekologie, neboť na daných místech, kde by se odehrávala stavba, je spousta chemických látek. My bychom tak začali oslovovat naše partnery jako je například právě již zmiňovaný Českoněmecký fond.“. (Poznámka: Dodnes se s opravami nezačalo) 40

Jakou očekáváte finanční návratnost z projektu? Starosta Brněnce Mgr. Blahoslav Kašpar: „Neočekáváme asi žádnou. Pokud to pokryje náklady, budeme rádi. Ale samozřejmě by nás to zpopularizovalo, což ale spíše bereme jako vedlejší produkt. Hlavní je vytvoření pracovních míst. Že by nás to ekonomicky zvedlo, to v žádném případě. Samozřejmě příjmy místních obchodů, popřípadě ubytovacích zařízení, by se v případě vyšší návštěvnosti o maličko zvedly, to však skutečně považuji za zanedbatelné částky.“ Myslíte si, že tedy nic nebrání tomu začít s opravami? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Samozřejmě vše záleží na paní soudkyni, ale důležité si uvědomit, že z hlediska ekologie, pokud zde spadne něco do Svitavy, tak to doteče do Brna, Adamova apod. Z tohoto pohledu je ta ekologie úplně zásadní.“ Existuje někdo, kdo s projektem nesouhlasí? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „Neznám své nepřátele. Nám, jako obci, záleží na tom, aby to do vlastnictví dostal někdo, kdo se bude řídit dle předem daného plánu a aby peníze, které na to budou určeny, skutečně byly použity na toto a na nic jiného. Bohužel jsou tu věci, které nesnesou odkladu, z hlediska ekologie například, tak soudkyně má právo, bez ohledu na vlastníka, nařídit prodej objektu bez souhlasu vlastníka. A až poté se budou léta ještě řešit spory s bývalými majiteli, ale to už je jiná věc, která už by nás ani zajímat nemusela.“ Jak si představujete koncept projektu? Jednalo by se čistě o muzeum, kde si následnou trasu projdou návštěvníci sami, či zde chcete mít vyškoleného průvodce? Starosta Brněnce - Mgr. Blahoslav Kašpar: „To samozřejmě chceme. Rádi bychom aby mimo památníku, zde byla i část tzv. místní (místopis), velmi podobně, jak je tomu také v Krakově. Rádi bychom ukázali, jak zde fungovalo soužití mezi Čechy, Němci a Židy. Protože si musíme uvědomit, že zdejší fabriky vlastnili hlavně Židé. Místní pán, který zažil Schindlera osobně, tvrdí, že ho nikdy neviděl střízlivého. Dostat se sem do Brněnce neznamenalo záchranu, ala větší možnost přežití (nebyly tu plynové komory apod.) Paní doktorka Gruntová však tvrdí, že 41

Brněnec samozřejmě nebylo tak růžové místo. Úmrtnost v podobných, pracovních táborech v Čechách, byla právě zde zcela nejvyšší.“ Z výše uvedeného rozhovoru jasně vyplývá, že továrna je dnes opravdu v desolátním stavu, který je nutno začít řešit. Do dnešní doby se však s opravami továrny nezačalo, neboť stále nejsou vyřešeny vlastnické rozpory a soudní pře. Z tohoto důvodu, nemůže být zatím tato bývalá továrna nabízena jako cílové turistické místo široké veřejnosti nebo zahraničí. Může se tu však uvažovat o vytvoření alespoň určitých propagačních materiálů, jako jsou například brožurky nebo zaměstnat vyškoleného profesionálního průvodce, který by mohl před danou továrnou (i kdyby jen před zbořeništěm) seznámit návštěvníky se skutečnostmi, které se tu udály. Ideálně by mohla být tato „exkurze“ zařazena jako jedna ze zastávek pro školy v rámci výuky dějepisu, spojená také s návštěvou nedalekých Schindlerových rodných Svitav apod.

42

5 Dotazníkový průzkum Dotazníkový průzkum byl prováděn dvěma typy dotazníků. První dotazník byl určen obyvatelům města Svitav a druhý vzorku potencionálních turistů z různých částí České republiky. Dotazníky byly prováděny jak formou papírových dotazníků, tak formou elektronickou.

5.1 Dotazník určen místním Dotazník určen obyvatelům města Svitav byl prováděn formou papírových dotazníků a také přes server Survio.com. Na dotazník odpovědělo celkem 152 obyvatel města Svitav. Papírový dotazník vyplnilo celkem 101 dotázaných a internetový 51 obyvatel. Tyto dva způsoby jsem zvolila z důvodu lepšího pokrytí většího množství respondentů různých věkových skupin. Otázka č. 1: Graf 1 - Znáte nějakou historickou osobnost města Svitav?

16% Ano (uveďte jakou) Ne 84%

Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu vychází, že místní dotazování z 84 % znají nějakou historickou osobnost města Svitav. Jako příklad byl nejčastěji uváděn Oskar Schindler, poté se objevovala v menší míře další jména svitavských osobností, například:Valentin Oswald Ottendorfer, Victor Felber či Julius Langer, kterého velmi často uváděly zejména děti z 9. třídy základní školy.

43

Otázka č. 2: Graf 2 - Víte, kdo to byl Oskar Schindler?

25%

Ano (blíže specifikujte) Ne 75%

Zdroj: Vlastní zpracování Na otázku, zdali místní obyvatelé vědí, kdo to byl Oskar Schindler, odpovědělo 75 % z dotázaných kladně. Zbylých 25 % z dotázaných neví, kdo to Oskar Schindler byl (zejména děti 9. tříd základní školy). Jako bližší specifikace nejčastěji uváděny následující odpovědi: zachránce židů, obchodník/továrník, člen Abwehru, svitavský rodák. Otázka č. 3: Graf 3 - Jaký je Váš názor na Oskara Schindlera?

8% Pozitivní Neurčitý 37%

55%

Negativní

Zdroj:Vlastní zpracování Dotazovaní obyvatelé mají na Oskara Schindlera z 55 % pozitivní názor. S neurčitým názorem se vyjádřilo 37 % z dotazovaných a pouhých 8 % dotázaných má na Schindlera negativní názor. Své postoje zdůvodnili následovně: pozitivní – byl ho hrdina, neurčitý – neznám detaily dané doby, negativní – Schindler Židy jen využíval jako levnou pracovní sílu. 44

Otázka č. 4: Graf 4 - Souhlasili byste s tím, aby bylo město Svitavy ve světě prezentováno jako "město Oskara Schindlera"?

32%

33%

Ano Je mi to jedno Ne

35%

Zdroj: Vlastní zpracování

Na tuto otázku odpovídali místní velmi rozdílně. Z 35 % je to dotázaným zcela jedno, 33 % z dotazovaných s tím nesouhlasí, což okomentovali následovně: Schindler pro Svitavy jako takové, neudělal nic významného, aby bylo město ve světě takto prezentováno. Z 32 % by s tím místní souhlasili z důvodu, že si myslí, že se jedná o dobrý nápad, který by město zviditelnil, a zároveň zastávají názor, že takovou poctu by si zasloužil i samotný Schindler. Otázka č. 5: Graf 5 - Myslíte si, že je dobrý nápad vytvořit ve městě produkt cestovního ruchu, spojený s osobností Oskara Schindlera, který by mohl přilákat turisty?

8%

Ano, neboť turisté přinesou více peněz městu i místním podnikatelům Je mi to jedno

6%

23% 63%

Ne,neboť nemám zájem, aby do města jezdili turisté Jiný důvod (uveďte jaký)

Zdroj:Vlastní zpracování

Místní zastávají na vytvoření produktu cestovního ruchu spojeného s Oskarem Schindlerem z 63 % pozitivní názor, neboť si uvědomují, že je to pro město příležitost k rozvoji. 23 % z dotázaných je to jedno, 8 % dotázaných s tím nesouhlasí, neboť 45

nemají zájem, aby se ve městě rozvíjela turistika a 6 % z dotázaných uvedlo jiný důvod - například: myslím si, že tato tématika nezajímá už dnes nikoho jiného než historiky nebo nesouhlasím s vytvořením produktu spojeného s touto osobou, avšak turisté mi nevadí. Otázka č. 6: Graf 6 - Který z následujících nápadů by se Vám ve spojitosti s Oskarem Schindlerem ve městě nejvíce zalíbil? (lze zaškrtnout i více odpovědí) Naučná trasa - " Po stopách Oskara Schindlera"

6%

42%

52%

Informační tabule na místech spojených s danou osobností Jiný (uveďte jaký)

Zdroj:Vlastní zpracování

U této odpovědi mohli dotazovaní zaškrtnout více možností, které se jim zalíbily. S největším zastoupením (52 %) by však dotazovaní podpořili nápad vytvořit ve Svitavách naučnou trasu Oskara Schindlera. 42 % z dotázaných by souhlasilo ve městě s vytvořením informačních tabulí, které by se s touto osobou pojily, a 6 % z dotázaných uvedlo jiný důvod – například: nesouhlasím s vytvořením produktu ve spojitosti s touto osobou, město by mohlo vytvořit sochu Oskara Schindlera, město by mohlo zavést konání pravidelného festivalu ve spojitosti s válečnou tématikou, který by byl slavnostně zahájen filmem Schindlerův seznam.

46

Otázka č. 7: Graf 7 - Navštívil/a jste někdy expozici Oskara Schindlera v městském muzeum a galerii ve Svitavách?

Ano, z vlastního zájmu

20% 34%

Ano, se školou Ne, uveďte proč 46%

Zdroj:Vlastní zpracování

46 % z dotazovaných navštívilo expozici Oskara Schindlera v místním muzeu se školou, 34 % dotázaných navštívilo expozici z vlastního zájmu a zbylých 20 % z dotázaných, expozici nikdy nenavštívilo - z následujících důvodů: tato tématika mne nezajímá, nebyl zatím čas, nevím o existenci této expozice (často uváděly děti z 9. tříd Základní školy). Otázka č. 8: Graf 8 - Víte, že byla v nedaleké Moravské Chrastové, Brněnci továrna Oskara Schindlera?

39%

Ano Ne 61%

Zdroj:Vlastní zpracování 61 % z dotázaných ví o existenci bývalé Schindlerovi továrny v nedalekém Brněnci, zbylých 39 % z dotázaných tuto skutečnost nevědělo.

47

Otázka č. 9: Graf 9 - Navštívil/a byste bývalou továrnu Oskara Schindlera v Brněnci? (lze zaškrtnout více odpovědí) Ano, v případě, že bude zrekonstruována Ano, i v případě jejího nezměněného současného stavu

20%

21%

Ano, bude-li vytvořeno v továrně plánované muzeum

5%

Ano, bude-li nabídnuto i něco navíc (občerstvení, hudba, aj.)

31%

23%

Ne (uveďte důvod)

Zdroj:Vlastní zpracování U této otázky mohli respondenti zaškrtnout vícero odpovědí. S největším úspěchem se však jevila odpověď se zájmem navštívit továrnu i v případě jejího nezměněného současného stavu. 31 % z dotázaných by bývalou Schindlerovu továrnu v nedalekém Brněnci rádo navštívilo i v případě jejího nezměněného současného stavu, 23 % z dotázaných by továrnu navštívilo jen v případě, že v ní bude vytvořeno plánované muzeum, 21 % z dotázaných nemá zájem o návštěvu z důvodů: toto téma mne nezajímá, nesdílím kladný názor na Schindlera, nemám na to čas. Dalších 20% z dotázaných uvedlo, že by továrnu navštívilo jen v případě, že bude zrekonstruována. Zbylých 5 % dotázaných by továrnu navštívilo v případě, že bude nabídnuto něco navíc (občerstvení, hudba, aj.) Otázka č. 10: Graf 10 - Co, dle Vás ve Svitavách chybí pro zlepšení podmínek cestovního ruchu? (lze zaškrtnout i více odpovědí)

Kulturní atraktivity (kulturní slavnosti, koncerty aj.)

9% 38% 35%

Sportovní atraktivity (turnaje, sportovní akce aj.) Ubytovací a stravovací zařízení (hotely, restaurace aj.)

18%

Jiné (uveďte konkrétně)

Zdroj:Vlastní zpracování 48

Zde dal vzorek z místních jasně najevo, že je jim zřejmé co ve Svitavách chybí. Respondenti mohli opět zaškrtnout vícero odpovědí. Nejčastěji uvedli, že ve Svitavách chybí kulturní atraktivity a ubytovací a stravovací zařízení. 38% z dotázaných uvedlo kulturní atraktivity, 35 % uvedlo ubytovací a stravovací zařízení (zejména na náměstí), dle dalších 18 % dotázaných ve městě chybí sportovní atraktivity a zbylých 9 % dotázaných uvedlo, že městu chybí jiné: dostatečná propagace, více možností pro využití volného času pro mladé, cyklistické trasy, dětská hřiště, konzistentní historické jádro městě (dnes samé asijské obchody). Otázka č. 11: Graf 11 - Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte

10 - 15 let

9% 7%

29%

16 - 25 26 - 30

11%

31 - 40

5% 3%

41 - 55 56 - 65

36%

66 a více

Zdroj:Vlastní zpracování Nejpočetnější zastoupení (36 %) měli respondenti věkové skupiny od 16 do 25 let, 29 % odpovědí bylo od dotazovaných ve věku 10 – 15 let, 11 % respondentů ve věku 41 -55 let, 9 % tvořili respondenti ve věku 66 a více, 7 % tvořili odpovědi od skupiny ve věku 56 – 65 let, 5 % lidé ve věku 31 – 40 let a 3 % respondentů tvořila skupina ve věku 26 – 30 let.

49

5.2 Dotazník určen vzorku z celé České republiky Tento dotazníkový průzkum byl zrealizován prostřednictvím internetového serveru survio.com. Tento způsob výzkumu jsem volila z důvodu jednoduššího a rychlého způsobu pokrytí různý částí republiky. Na tento dotazník odpovědělo celkem 224 respondentů. Otázka č. 1: Graf 12 - Z jakého kraje pocházíte? Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

10 4 6 63 50 58 4 3 4 1 1 8 8 4 0

Hlavní město Praha Plzeňský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj

10

20

30

Středočeský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

40

50

60

70

Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj

Zdroj:Vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu je zřetelné, že největší počet respondentů (63 osob), kteří vyplnili dotazník, pochází z Jihomoravského kraje. V podobném počtu 58 osob odpovídali respondenti z Pardubického kraje a v počtu 50 osob z kraje Vysočina. Velmi podobný průměr ve vyplnění dotazníku měly Moravskoslezský kraj (10 osob), Jihočeský kraj (8 osob) a Středočeský kraj (taktéž 8 osob). V menším počtu odpovídali respondenti z Olomouckého, Zlínského Královéhradeckého, Libereckého, Ústeckého a z Hlavního města Prahy, zde se pohybovaly počty respondentů od 4 do 6 osob. Nejmenší zastoupení respondentů, kteří vyplnili dotazník, pochází z Karlovarského a Plzeňského kraje v počtu jedné osoby za každý kraj. 50

Otázka č. 2: Graf 13 - Víte, kde se nachází město Svitavy?

17% Ano (uveďte konkrétněji) Ne 83%

Zdroj:Vlastní zpracování

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 83% dotázaných ví, kde se nachází město Svitavy. Při konkrétnější odpovědi uváděli nejčastěji: Mezi Moravskou Třebovou a Litomyšlí, 28 km od Jevíčka, Pardubický kraj, cca 60 km severně od Brna, u Moravské Třebové apod. Pouhých 17 % dotázaných netušilo, kde se město Svitavy v České republice nachází. Otázka č. 3: Graf 14 - Navštívil/a jste někdy město Svitavy?

Ano (uveďte z jakého důvodu)

43%

Ne

57%

Zdroj:Vlastní zpracování Na

otázku

zdali

dotazovaní

navštívili

někdy

město

Svitavy,

odpovědělo

57% dotazovaných, že navštívili. Zbylých 43 % město Svitavy nikdy nenavštívilo. Nejčastějším důvodem návštěvy bylo: návštěva příbuzných a přátel, dále škola, nákupy, rodinný výlet, chata, sport, lékař, muzeum a pouť.

51

Otázka č. 4: Graf 15 - Víte, kdo to byl Oskar Schindler?

Ano (blíže specifikujte)

42%

Ne

58%

Zdroj:Vlastní zpracování Na otázku, zdali ví, kdo to byl Oskar Schindler, odpovědělo 58 % dotazovaných, že vědí.

Konkrétněji uváděli: zachránce židů (nejčastější odpověď), obchodník,

svitavský rodák, či že ho znají díky filmu Schindlerův seznam. Zbylých 42 % dotazovaných neví, kdo Oskar Schindler byl.

Otázka č. 5: Graf 16 - Víte, že se Oskar Schindler narodil ve Svitavách?

45%

Ano Ne

55%

Zdroj:Vlastní zpracování Při položení výše uvedené otázky respondenti z 55% odpověděli, že neví, že je Oskar Schindler svitavským rodákem. Zbylých 45% respondentů tuto skutečnost ví.

52

Otázka č. 6: Graf 17 - Jaký je Váš názor na Oskara Schindlera? 2% Pozitivní 39%

Neurčitý 59%

Negativní

Zdroj:Vlastní zpracování Názor na Oskara Schindlera je z 59 % u dotazovaných respondentů pozitivní. Z 39 % odpovídali respondenti, že je jejich názor na Schindlera neurčitý a pouhá 2 % z dotázaných má na tuto osobnost negativní názor.

Otázka č. 7: Graf 18 - Přijeli byste se do Svitav podívat z důvodu zájmu o rodáka Oskara Schindlera?

16% 34%

Ano Možná Ne

50%

Zdroj:Vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu je zřetelné, že z 50 % by respondenti do Svitav možná přijeli, kvůli zájmu o rodáka Oskara Schindlera. 34 % dotazovaných by z tohoto důvodu nepřijalo vůbec a pouhých 16 % dotazovaných by vzhledem k zájmu o Oskara Schindlera do města Svitavy zavítalo.

53

Otázka č. 8: Graf 19 - Co by Vás přilákalo k navštívení města Svitav? Zajímavé kulturní akce (festivaly, koncerty, jarmarky, aj.)

14%

Zajímavé sportovní akce (sportovní turnaje aj.) 19% Historie města spojená s oběťmi holocaustu a rodák Oskar Schindler

54% 13%

Jiné (uveďte konkrétněji)

Zdroj:Vlastní zpracování Respondenty by do Svitav z 54 % přilákaly zejména kulturní akce, z 19 % historie města spojená s oběťmi holocaustu a rodák Oskar Schindler, z dalších 14 % by respondenty přilákal jiný důvod – nejčastěji uvedli: Nejspíše nic - je to pro mne daleko, město je pro mne nezajímavé, turistický pochod, památky, kdyby měly Svitavy hrad či zámek, poznání nové architektury a umění. Zbylých 13 % respondentů by do města přilákaly sportovní akce. Otázka č. 9: Graf 20 - Uveďte prosím, do které věkové skupiny patříte: 4%

1; 0%

10 - 15

6%

16 - 25

9%

26 - 30

10% 8%

31 - 40 63%

41- 55 56 - 65 66 a více

Zdroj:Vlastní zpracování Na dotazník nejčastěji (z 63 %) odpověděli respondenti patřící do věkové skupiny 16 – 25 let. 10 % respondentů byli ve věku 31 – 40 let, 9 % ve věku 41 – 55 let, 8 % respondentů ve věku 26 – 30 let, 6 % respondentů ve věku 66 a více let, 4 % ve věku 56 – 65 let a jeden respondent ve věku 10 – 15 let. 54

5.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření 5.3.1 Dotazník určen místním Z výše uvedeného dotazníku č. 1, určeného obyvatelům města Svitav, vychází, že vzorek občanů z velké části zná nějakou historickou osobnost města. Místní dokážou uvést, kdo to byl Oskar Schindler, o co se zasloužil a uvědomují si tedy jeho historickou důležitost. Vědomí občanů o Schindlerovi zřejmě vychází zejména z toho, že většina z nich navštívila expozici této osobnosti v muzeu a o dané problematice něco ví. Většina z dotazovaných také věděla, že se v blízkosti Svitav nacházela bývalá Schindlerova továrna, zájem o navštívení tohoto místa byl však z velké části podmíněn rekonstrukcí továrny či vytvoření muzea. Názor vzorku místních na Schindlera je z velké části pozitivní či neurčitý. Dotazovaní jsou si vědomi toho, co Schindler vykonal, ale také si uvědomují skutečnost, že neexistuje důkaz, který by potvrzoval, zdali to Schindler dělal díky dobrému srdci či výdělku. Na druhou stranu se však vzorek místních nedokázal jasně vyjádřit, zdali by souhlasil s prezentací města pod Schindlerovým jménem. Názory byly dosti různé a procentuálně velmi podobné. Avšak jako celek můžeme říci, že je to dotazovaným buď jedno, či s tímto způsobem prezentováním města zásadně nesouhlasí. Nikoli z důvodu negativního postoje k samotnému Schindlerovi, ale město jako celek by raději spojovali s jinými historickými momenty či osobnostmi, které se reálně podílely v historii na tvorbě města. (Felber, Ottendorfer aj.) Místní jsou z větší částí spíše proti, nežli pro, vzhledem k prezentování města pod přízviskem „ město Oskara Schindlera“. Na druhou stranu by vytvoření produktu cestovního ruchu spojeného s touto osobou ve velké míře podpořili, nejlépe pokud by se jednalo o naučnou trasu, která by posloužila k procházkám i jim samotným. Lidé si uvědomují důležitost turistiky a jejího rozvoje, který by mohl městu i místním podnikatelům velmi pomoci. Zároveň jsou místní v obraze, co městu z hlediska cestovního ruchu chybí a dokážou navrhnout nejednu variantu zlepšení. Z hlediska věku respondentů nemůžeme tvrdit, že by starší věkové kategorie měly na tuto problematiku odlišný názor od mladší. Názory byly velmi různé ve všech věkových kategoriích. 55

5.3.2 Dotazník určen vzorku z celé České republiky Z výše uvedeného dotazníku č. 2, určeného vzorku z celé České republiky, je patrné, že potenciální turisté z různých částí republiky mají přibližné povědomí o tom, kde se město Svitavy nachází. Nejvíce odpovědí pochází z Pardubického, Jihomoravského kraje a z kraje Vysočina neboť tyto regiony byly nejdostupnější. Lidé dle dotazníkového průzkumu zavítají do Svitav nejčastěji z důvodu návštěvy rodiny, přátel, lékařů či ze studijních důvodů, avšak velmi málo z důvodu zájmu o danou lokalitu z hlediska cestovního ruchu. Dalším zjištěním je, že lidé z velké části ví, kdo to byl Oskar Schindler a o co se zasloužil. Více jak polovina respondentů na něj má pozitivní názor a označuje Schindlera za židovského zachránce v době 2. světové války. Už si ho ale velmi málo lidí dokáže spojit s městem Svitavy. Lidé netuší, že se tu takto historicky významná osobnost narodila. Zjištěná skutečnost se jeví jako příležitost města k investování do propagace. V otázce zdali by respondenti přijeli, z hlediska zájmu o rodáka Oskara Schindlera, z velké části odpovídali: možná ano, což není tak špatný výsledek. Potenciální turisté s odpovědí „možná“ jsou přeci jen ovlivnitelní turisté a dá se s nimi v budoucnu pracovat. Na otázku, co by respondenty přilákalo k navštívení města, odpověděli z velké části, že zejména kulturní akce, jako jsou jarmarky, festivaly či koncerty, což je zjištění, na kterém může město opět ve velké míře zapracovat. Avšak zájem o samotnou osobnost Oskara Schindlera nemůžeme brát jako hlavní lákadlo do lokality, neboť tato osobnost a tématika s ní spojená do města láká pouhých 19 % respondentů a samotný Oskar Schindler by přilákal pouhých 16 % dotazovaných. Na druhou stranu, kdyby se podařilo těchto 16% turistů do města na Oskara Schindlera přilákat, mohli bychom to považovat za úspěch ve formě alespoň malého zlepšení regionálního cestovního ruchu. Na dotazník v nejvyšší míře, 63 %, odpovídali lidé ve věku 16 – 25 let z čehož můžeme usuzovat, že zájem cestovat za historií, spojenou s válečnou tématikou, u mladých lidí stále více klesá. 56

6 Návrh na vytvoření produktu cestovního ruchu Z hlediska již výše uvedené rozvojové analýzy a dotazníkového výzkumu jsem se rozhodla vytvořit produkt cestovního ruchu. Produkt bude určen jak místním obyvatelům, tak návštěvníkům a bude také začleněn do vzdělávacího balíčku pro školy, čímž využiji jednu z příležitostí města k rozvoji cestovního ruchu a vytvořím tak cílený turistický balíček.

6.1 Po Stopách Oskara Schindlera 6.1.1 Naučná trasa Naučná trasa bude součástí balíčku pro školy, ale může být určena k projití v podstatě komukoli, kdo má zájem o danou tématiku i třeba jen s průvodními materiály v ruce. Níže uvedené zastávky se váží na život Oskara Schindlera ve Svitavách. Naučná trasa s délkou 1,6 km zahrnuje následující zastávky: 1. Památník Oskara Schindlera v parku Jana Palacha + rodný dům osobnosti 2. Internetová kavárna Oskara Schindlera 3. 2. Základní škola Svitavy 4. Škola na Náměstí Míru 5. Hotel Slavia 6. Městské muzeum a galerie – expozice Oskara Schindlera Obrázek 4 - Naučná trasa – Po stopách Oskara Schindlera

Zdroj: Mapy.cz 57

První zastávka Trasa začíná u rodného domu a památníku Oskara Schindlera v parku Jana Palacha. Město Svitavy nechalo odhalit svému rodákovi tuto symbolickou pamětní desku při slavnostní svitavské předpremiéře filmu Schindlerův seznam v roce 1994. Když se skrz hvězdu památníku podíváte, spatříte zmiňovaný rodný dům Oskara Schindlera. Obrázek 5 - Schindlerův pomník 1

Obrázek 6 - Schindlerův pomník 2

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Obrázek 7 -Schindlerův pomník 3

Obrázek 8 - Popisek pomníku

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

58

Druhá zastávka Druhou zastávkou na trase bude Informační centrum a kavárna Oskara Schindlera. Jedná se o zrekonstruovanou bývalou stodolu se zajímavými moderními stavebními prvky. Zařízení bylo pojmenováno po místním rodákovi Oskaru Schindlerovi a poskytuje mnoho informací o produktech, službách, akcích a nabídce cestovního ruchu v oblasti Českomoravského pomezí. Záměrem rekonstrukce budovy bylo zejména zvýšit informovanost o destinaci, která doposud nebyla mnoha turisty objevena a cílem bylo napomoci její vyšší návštěvnosti.[4] Na tomto místě můžete příjemně posedět či si jen prohlédnout budovu z venčí a pokračovat v trase dále. Obrázek 9 - Internetová kavárna

Obrázek 10 - Základní škola Svitavy

Zdroj: Vlastní zpracování

Zdroj: Vlastní zpracování

Třetí zastávka Budova školy má více jak 100 letou historii. Byla postavena v době 19. století, neboť ve městě chyběla střední škola – reálka s technickým zaměřením, po níž by maturanti měli možnost studovat dále na vysoké škole. [12] Budova v novorenesančním stylu, byla postavena dle architekta Josefa Hudka z Vídně, svitavského stavitele Juliuse Randy a fasádu zajistil sochař Alfred Dresler z Brna. Učila se zde řada známých profesorů – Alois Gamroth, profesor českého a německého jazyka Bruno Hroch, matematik Franz Stenzl a mnoho dalších. [5] Školu navštěvoval i samotný Oskar Schindler do roku 1924, kdy byl však vyloučen, pravděpodobně za padělání školních výsledků. [Fikejz, 1998 ] V roce 1977/78 byla zhotovena nová šedivá fasáda, díky níž se škole začalo přezdívat „Myšárna [12] Budova byla roku 2003 zapsána do seznamu kulturních památek a v roce 2006 byla na školní fasádě odhalena pamětní deska slavného Vincenze Sagnera z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. [12] 59

Čtvrtá zastávka Čtvrtou zastávkou je dnes tzv. IV. Základní škola nacházející se na Náměstí Míru ve Svitavách. Ve škole se poprvé začalo vyučovat v roce 1873. Vzhledem k rostoucímu počtu žáků, však začaly být prostory nedostatečné. Město se proto rozhodlo pro kompletní přestavbu a na podzim roku 1878 se již opět začalo vyučovat. Tehdy se jednalo čistě o chlapeckou školu. [5] Oskar Schindler zde se svou školní docházkou začal v roce 1915. Dříve byla škola přesně nazývána - Měšťanská chlapecká škola ve Svitavách. [Fikejz, 1998] Budova školy dnes patří do seznamu kulturních památek České republiky. [5] Obrázek 11 - IV. ZŠ Svitavy [35]

Obrázek 12 - Hotel Slavia [36]

Pátá zastávka Další zastávkou na trase je hotel Slavia (dříve Ungar). Jelikož se Schindler podílel na špionážní činnosti, došlo v tomto hotelu na náměstí nakonec dne 18. června 1938 k jeho zatčení. (Fikejz, 1998). Po dlouhá léta byl hotel v desolátním stavu, v této době plánuje město jeho kompletní rekonstrukci, kde by dle plánu měl vzniknout také pardubický pivovar. [13]

60

Šestá zastávka Poslední zastávkou je Městské muzeum a galerie. Dne 29. dubna roku 2008 tu byla slavnostně otevřena stálá expozice pod názvem: Hledání hvězdy Davidovy – Oskar Schindler – Spravedlivý mezi národy. Slavnostní otevření se datuje k příležitosti stého výročí Schindlerova narození. Expozice nabízí poznatky o historii doby holocaustu, Schindlerův příběh a osudy Židů pocházejících ze Svitav, Litomyšle, Moravské Třebové, Vysokého Mýta, Poličky a Jevíčka. K vidění tu je nad 200 černobílých Schindlerových fotografií, dále projekce dokumentárních filmů o Schindlerovi a mnoho dalších předmětů zapůjčených například od Židovského muzea v Praze či od koncentračního tábora v Gross Rosen. Expozice je zaměřena především na všechny typy škol. Žáci zde mohou samostatně pracovat formou různých otázek, křížovek apod. Celou expozicí provádí historik muzea pan Mgr. Radoslav Fikejz. [15] Obrázek 13 - Expozice Schindlera 1 [34]

Obrázek 14 - Expozice Schindlera 2 [34]

Obrázek 15 - Expozice Schindlera 3 [34]

Obrázek 16 - Expozice Schindlera 4 [34]

61

6.1.2 Turistický balíček pro školy Plán 1. dne Naučná trasa „ Po stopách Oskara Schindlera“ (viz. výše) Navštívení starého židovského hřbitova ve Svitavách Oběd v místní restauraci Fabrika V odpoledních hodinách promítání filmu Schindlerův seznam Odjezd na ubytování + večeře Obrázek 17 - Trasa 1. dne

Zdroj: Mapy.cz Popis 1. dne: Turistický balíček určen školám začne po příjezdu projitím naučné trasy „ Po stopách Oskara Schindlera“ (rodný dům, pomník, internetová kavárna Oskara Schindlera, II. Základní škola, IV. Základní škola, Hotel Slavia, Svitavské muzeum s expozicí Oskara Schindlera). Dalším bodem tohoto dne bude navštívení místního židovského hřbitova, poté bude následovat oběd v místní restauraci Fabrika. V odpoledních hodinách bude zajištěno promítání filmu Schindlerův seznam v místním kině Vesmír. V podvečer odjezd na ubytování kousek za městem, které bude zajištěno v hotelu Schindlerův háj, kde bude také večeře.

62

Plán 2. dne Brněnec – továrna Oskara Schindlera Bělá nad Svitavou – pohřebiště Židů z Brněnce Svitavy – oběd v restauraci Fabrika Odjezd domů Obrázek 18 - Trasa 2. dne

Zdroj: Mapy. cz

Popis 2. dne: Od hotelu bude zajištěna doprava, která účastníky zaveze do obce Moravská Chrastová, Brněnec, kde mohou shlédnout bývalou továrnu Oskara Schindlera, jak vypadá v současném stavu. Další zastávkou bude nedaleká Bělá nad Svitavou, která z historického hlediska na továrnu přímo navazuje. Na toto místo byli odváženi mrtví Židé z továrny Oskara Schindlera v Brněnci a toto místo se tak stalo pietním místem a pohřebištěm. Poté opět návrat do Svitav, kde již účastníky bude čekat oběd a v odpoledních hodinách odjezd domů.

63

7 Závěr Cílem této práce bylo provést výzkum a zhodnotit význam rodáka Oskara Schindlera jako přínos pro současnou generaci města Svitav z hlediska cestovního ruchu. V úvodu práce byly stanoveny 2 hypotézy. 1. : Názory místních obyvatel na osobnost Oskara Schindlera se liší dle hloubky znalosti jeho životopisu. Tato hypotéza se mi potvrdila, názory místních se skutečně velmi liší, dle hloubky znalosti života samotného Schindlera a doby holocaustu. Z dotazníkového šetření vyšel následný fakt, že čím více o Schindlerově životě lidé něco ví, tím více je jejich názor neurčitý či negativní. 2. : Historická osobnost Oskar Schindler nabízí potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Svitavy. Tato hypotéza se mi potvrdila. Bylo dosaženo závěru, že osobnost Oskara Schindlera není pro české potenciální turisty nikterak výrazným lákadlem do lokality a taktéž tedy není významným přínosem pro současnou generaci města Svitav z hlediska cestovního ruchu. Na druhou stranu, však Schindler určitým potenciálem disponuje, neboť stále existuje menší počet turistů, které daná tématika velmi zajímá. Pokud se tedy městu podaří tento počet turistů do města přilákat, dá se v tomto případě hovořit o pokroku. Pořád však zůstává nezodpovězena otázka o potenciálu Oskara Schindlera, z hlediska cestovního ruchu, ze strany zahraničních turistů. Ta se stává příležitostí k dalšímu výzkumu. Na druhou stranu, pokud dojde k plánované rekonstrukci Schindlerovy továrny v nedalekém Brněnci a její dostatečné propagaci, pak i město Svitavy může pravděpodobně počítat s větším přílivem turistů. U těch se dá předpokládat, že pokud zavítají do Brněnce, následně navštíví i nedaleké Schindlerovy Svitavy. To že Schindler nenabízí příliš velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ve městě, nemůžeme svalovat na problém nedostatečné propagace. Zde si musíme uvědomit, že místní by ani nesouhlasili s tím, aby bylo město ve světě, v tak velké míře, se Schindlerem spojováno. Zachovejme tedy jeho památku, stavme mu pomníky či naučné trasy, ale nespojujme město Svitavy jen a jen s touto osobou, neboť má

64

mnoho dalších osobností a dalších atraktivit. Například právě ty, které byly zmíněny v teoretické části práce. Z výše uvedených, zjištěných důvodů, bych po následné obhajobě bakalářské práce tuto tématiku nabídla pouze v podobě cíleného turistického balíčku do škol. Ten by v terénu dětem připomenul dobu holocaustu, židovskou otázku a osud osobnosti, která v té, tehdy tak těžké době, vykonala veliké činy. Zde si musíme uvědomit skutečnost, že tato tématika je velmi citlivou záležitostí, na které by nemělo být propagačně stavěno z hlediska pohledu na celé město. Nehovořme tedy o městu Svitavy jako o městě Oskara Schindlera, ale jako o městě mnoha atraktivit, kde jednou z nich je také rodák Oskar Schindler.

65

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: GLOSER, Jaroslav. Svitavsko. 1. vyd. V Hradci Králové: Kruh, 1980. 251 s. GRUNTOV , Jitka a Jitka GRUNTOV . Legendy a fakta o Oskaru Schindlerovi. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1998, 247 p. ISBN 80-206-0607-6. FIKEJZ, Radoslav. 1. vyd. Svitavy: Městské muzeum a galerie, 1998, 165 s. ISBN 80238-2595-X. FIKEJZ, Radoslav. Svitavy: město v pohybu. Vyd. 1. Ve Svitavách: Městská knihovna, 2006, 159 s. ISBN 80-239-6859-9. ŠUSTROV , Drahomíra. Svitavské pověsti. 1. vyd. Svitavy: Městské muzeum a galerie, 1996. 97 s. Elektronické zdroje: [1] Svitavy: O městě. [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1-o-meste/ [2] Svitavy: Historie města. [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-31-historie-mesta/ [3] Mapa Pardubického kraje Svitavy. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.svitavy-izolace.cz/ [4]Svitavy: významné projekty. [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-384-informacni-centrum-a-kavarna-oskara-schindlera [5]Svitavy: Turistika. [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-113-pamatkovy-okruh/ [6] Muzeum a galerie ve Svitavách: Městský památkový okruh. [online]. [cit. 2014-0302]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovyokruh/202-1/ [7]Městské muzeum a galerie Svitavy: Stálé expozice. [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/clanek/oskar-schindler/26-1/ [8]Ottendorferův dům: Svitavy. [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/31112-ottendorfuv-dum-svitavy-architektonickazajimavost.html [9] Klášter Milosrdných sester: Historie a současnost. [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.dnrsvitavy.cz/historie-a-soucasnost/

[10] Oskar Schindler. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.hitlerschildren.com/article/1485-oskar-schindler-a-savior-to-1200 [11] Brněnec: O obci. [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://obec.brnenec.cz/Oobci/ [12] II. Základní škola Svitavy: O škole. [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.zstgm.svitavy.cz/?p=o%20skole [13] Hotel Slavia Svitavy. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://pardubickykraj.5plus2.cz/hotel-slavia-rekonstrukce-dc9-/svitavy.aspx?c=A140314_110458_ppdsvitavy_p2lat [14] Muzeum Svitavy: Oskar Schindler - Stálá expozice. [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/foto.php?id_cl=26 [15] Svitavy obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://florbalsvitavy.cz/klub/mesto-svitavy/ [16] Ottendorferův dům Svitavy. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/fotogalerie/39174/svitavy-ottendorferuv-dum--1#363129 [17] Svitavy radnice obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.panoramio.com/photo/4617536 [18] Svitavy židovský hřbitov. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/zidovskyhrbitov/81-1/ [19] Schindler v Brněnci obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.hotelsh.cz/osk_an.htm [20] Městské muzeum a galerie Svitavy obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://muzeum.esperanto.cz/cs/galerie/26-do-svitav-nejen-za-esperantem-al-svitavy-nenur-pro-esperanto.html [21] Oskar Schindler obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.pbase.com/image/66947486 [22] Oskar a Emílie Schindlerovi. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.hotelsh.cz/osk.htm [23] Schindlerův seznam. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://i3.cn.cz/14/1209028632_schindler-seznam.jpg [24] Oskar Schindler obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.inyourpocket.com/poland/krakow/Oskar-Schindler_73046f [25] Oskar Schindler obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.historyplace.com/worldwar2/holocaust/h-schindler.htm

[26] Oskar Schindler obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.jewishgen.org/yizkor/schindler/images/sch007.jpg [27] Schindler - Alej Spravedlivých obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/4_28.htm [28] Hrob Schindlera v Jeruzalémě obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.stejskal5.estranky.cz/img/picture/108/Schindler.jpg [29] Strom Schindlera v Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě - obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/images/hp/50616/42938/full_ad80bc_f_normalFile1-stromoskara-schindlera.jpg [30] Alej Spravedlivých v Jeruzalémě - obrázky. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/fotky/50616/42915/full_7d28f4_f_normalFile1-alejspravedlivych.jpg [31] Brünnlitz. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.zwittau.de/orte/bruennlitz/bruennlitz.htm [32] Továrna v Brněnci. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.patrikpat.estranky.cz/fotoalbum/vitka-brnenec/vitka-29..html [33] Továrna v Brněnci. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://pardubickykraj.5plus2.cz/tiskni.aspx?r=ppd-svitavy&c=A140228_152715_ppd-svitavy_p2lat [34] Expozice Oskara Schindlera: Expozice. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/oskar-schindler/expozice/45-1/ [35] IV. Základní škola Svitavy: Fotogalerie. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.zsmiru.svitavy.cz/Fotogalerie/Skola [36] Hotel Slavia Svitavy. [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://svitavsky.denik.cz/zpravy_region/hotel-slavia-chteji-dve-firmy-koupitspolecne.html Osobní komunikace 1. KAŠPAR, B. 2013. Obecní úřad, Obec Brněnec Moravská Chrastová 77, 22. srpna 2013. Osobní komunikace

Seznam příloh A1 Náměstí Míru [15] A2 Ottendorferův dům [16] A3 Stará městské radnice [17] A4 Městské podloubí [5] A5 Starý židovský hřbitov [18] A6 Památník obětem z Brněnce v Bělé nad Svitavou [19] A7 Městské muzeum a galerie [20] B1 Oskar Schindler v Brněnci [21] B2 Oskar a Emílie Schindlerovi [22] B3Schindlerův seznam [23] B4 Schindler [24] B5 Schindler v Polsku [25] B6 Izak Stern and Oskar Schindler [26] B7 Schindler sází olivovník v Aleji spravedlivých [27] B8 Hrob Schindlera v Jeruzalémě [28] B9 Strom Schindlera v Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě [29] B10 Alej Spravedlivých v Jeruzalémě [30] C1 Schindlerova továrna v Brněnci [31] C2 Schindlerova továrna dnes [32] C3 Továrnu dnes obývají bezdomovci [33] D1 Skládací propagační leták vnější strana D2 Skládací propagační leták vnitřní strana

Příloha A

1A1: Náměstí Míru [15]

2A2: Ottendorferův dům [16]

3A3: Stará městské radnice [17]

4A4: Městské podloubí [5]

A5 : Starý židovský hřbitov [18]

A6: Památník obětem z Brněnce v Bělé nad Svitavou [19]

A7 : Městské muzeum a galerie s expozicí Oskara Schindlera [20]

Příloha B

B1: Schindler v Brněnci [21]

B2: Oskar a Emílie Schindlerovi [22]

5B3: Schindlerův seznam [23]

B5: Schindler v Polsku [25]

6B4: Schindler [24]

B6: Izak Stern and Oskar Schindler [26]

B7: Schindler sází olivovník v Aleji spravedlivých [27]

B8: Hrob Schindlera v Jeruzalémě [28]

B9 : Strom Schindlera v Aleji Spravedlivých v Jeruzalémě [29]

B10: Alej Spravedlivých v Jeruzalém [30]

Příloha C

C1: Schindlerova továrna v Brněnci [31]

C2: Schindlerova továrna dnes [32]

C3: Továrnu dnes obývají bezdomovci [33]

D1: Skládací propagační leták vnější strana

D2: Skládací propagační leták vnitřní strana