Mikroregion Balkán a jeho potenciál cestovního ruchu

Mikroregion Balkán a jeho potenciál cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. 4. 2012 ..................................................... Podpis

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi za odbornou pomoc při vedení mé práce a za čas, který mi věnoval. Rovněž bych rád vyjádřil své díky panu PhDr. Ladislavu Čepičkovi a panu Ing. Petru Čechovi, kteří mě obohatili o praktické zkušenosti, které jsem zužitkoval ve své bakalářské práci a kteří mi poskytli potřebné materiály, bez kterých bych tuto práci nikdy nemohl napsat. Velké díky Vám všem!

Ve Slabcích dne 24. Dubna 2012

Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Mikroregion Balkán a jeho potenciál cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Tomáš Bárt Vedoucí práce: akademický malíř Vladimír Netolička Jihlava 2012

Copyright © 2012 Tomáš Bárt

Abstrakt

BÁRT, Tomáš: Mikroregion Balkán a jeho potenciál cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce akademický malíř Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 66 stran.

Tato bakalářská práce je zaměřená na Mikroregion Balkán a jeho potenciál cestovního ruchu. Práce shrnuje všechny typy památek a zajímavostí, které utvářejí celkový potenciál cestovního ruchu v oblasti.

První teoretická část charakterizuje Mikroregion Balkán. Rovněž tvoří přehled všech typů památek, které mají největší podíl na tvorbě potenciálu. Druhá praktická část hodnotí potenciál oblasti pomocí SWOT analýzy a řízených rozhovorů s odborníky.

Cílem praktické části je konkrétní návrh na zlepšení, které by vedlo k efektivnějšímu využití potenciálu oblasti. Z tohoto hlediska bude konkrétním výstupem mé praktické části návrh na vybudování nové tematické cyklostezky. Tím bude dosáhnuto efektivního propojení mikroregionu a využití dosud nevyužitého potenciálu, což pozvedne celkovou důležitost oblasti.

Klíčová slova: mikroregion, potenciál, MVE(malá vodní elektrárna), cyklostezka, rezident, kulturní centrum, trilobit

7

Abstract

BÁRT, Tomáš: Microregion Balkán and its potential of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work scholastic artist Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 66 pages.

This bachelor work is aimed to Microregion Balkán and its potential of tourism. The work summarizes all types of sights and attractions that make up the full potential of tourism in the area.

The first theoretical part describes Microregion Balkan. It also consists of an overview of all types of monuments that have the largest share of production of potential. The second part evaluates the potential of using SWOT analysis and structured interviews with experts.

Aim of the work is a concrete proposal to improve, which would lead to more efficient use of the potential field. From this perspective, the result has the practical part of my proposal to build a new themed cycle routes. This will be attained effectively link micro and use untapped potential, which will enhance the overall importance of the area.

Key words: microregion, potential, MVE(small water plant), cyclo route, resdent, cultural centre, trilobit

8

Předmluva

Mikroregion Balkán je prozatím relativně neznámá oblast, která má z hlediska cestovního ruchu co nabídnout. Celých 23 let svého života žiji v této oblasti, ke které mám velmi vřelý vztah a právě tato skutečnost je hlavním důvodem výběru mé bakalářské práce. I přesto, že se jedná o bakalářskou práci, tak bych byl moc rád, kdyby následující řádky měly i praktický přínos pro regionální rozvoj v oblasti, která není jen tématem bakalářské práce, ale je hlavně i mým domovem, o jehož budoucnost by se měl zasloužit v rámci možností každý, kdo zde žije a kdo chce, aby i následující generace měly možnost poznat krásy, které znali již naši předkové. Proto je důležité poznat minulost a budovat přítomnost abychom vůbec mohli přemýšlet o světlé budoucnosti oblasti, která je nejen našim domovem, ale i našim odkazem.

Tato bakalářská práce je zaměřená na Mikroregion Balkán a jeho potenciál cestovního ruchu. Práce shrnuje všechny typy památek a zajímavostí, které utvářejí celkový potenciál cestovního ruchu v oblasti.

První teoretická část charakterizuje Mikroregion Balkán. Rovněž tvoří přehled všech typů památek, které mají největší podíl na tvorbě potenciálu. Druhá praktická část hodnotí potenciál oblasti pomocí SWOT analýzy a řízených rozhovorů s odborníky.

Cílem praktické části je konkrétní návrh na zlepšení, které by vedlo k efektivnějšímu využití potenciálu oblasti. Z tohoto hlediska bude konkrétním výstupem mé praktické části návrh na vybudování nové tematické cyklostezky. Tím bude dosáhnuto efektivního propojení mikroregionu a využití dosud nevyužitého potenciálu, což pozvedne celkovou důležitost oblasti.

9

Obsah

Abstrakt ...................................................................................................................................... 7 Abstract ...................................................................................................................................... 8 Předmluva................................................................................................................................... 9 Obsah ........................................................................................................................................ 10 Seznam ilustrací ....................................................................................................................... 11 Úvod ......................................................................................................................................... 13 1 Mikroregion Balkán ......................................................................................................... 15 1.1 Charakteristika oblasti ............................................................................................... 17 1.2 Dopravní dostupnost .................................................................................................. 17 2 Lokalizační předpoklady .................................................................................................. 19 2.1 Přírodní památky ....................................................................................................... 19 3 Kulturně-historické předpoklady...................................................................................... 23 3.1 Historické památky .................................................................................................... 23 3.2 Technické památky .................................................................................................... 31 3.3 Kulturní události ........................................................................................................ 33 4 Praktická část .................................................................................................................... 34 4.1 Řízené rozhovory s odborníky ................................................................................ 34 4.2 SWOT analýza ........................................................................................................... 36 4.3 Návrhy na změny vedoucí k lepšímu využití potenciálu dané oblasti ...................... 40 4.4 Čechova cyklostezka ................................................................................................. 42 4.4.1 Technické parametry .......................................................................................... 43 4.4.2 Trasa cyklostezky ............................................................................................... 46 5 Realizační předpoklady .................................................................................................... 56 5.1 Dopravní dostupnost cyklostezky.............................................................................. 56 5.2 Ubytování na trase ..................................................................................................... 56 5.3 Stravování na trase..................................................................................................... 58 6 Celkové shrnutí cyklostezky ............................................................................................ 60 7 Závěr................................................................................................................................. 62 8 Seznam použité literatury ................................................................................................. 64

10

Seznam ilustrací

Obrázek č. 1: Mapa CHKO Křivoklátsko…………………………………………… 18 (Zdroj:http://www.casopis.ochranaprirody.cz/ data/004/000634_05_002621.jpg?seek=1235116544) Obrázek č. 2: Mapa cyklostezek mikroregionu Balkán……………………………… 20 (Zdroj:http://mapy.cz/#x=13.824252&y=50.012259&z=11&t=s&q=slabce&qp=13.679089_50.02868 6_13.779353_50.061156_12&l=2&c=c-t)

Obrázek č. 3: Skryjská jezírka………………………………………………...………. 21 (Zdroj:http://www.jablib.cz/big/_MG_2311.jpg)

Obrázek č. 4 Čertova skála…………………………………………………………..... 22 (Zdroj:http://www.mesto-beroun.cz/data/editor/658cs_17_big.jpg)

Obrázek č. 5 Řeka Berounka………………………………………………………...…24 (Zdroj:http://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/Krivoklatsko/img/krivoklatsko_2.jpg)

Obrázek č. 6 Hrad Krakovec…………………………………………………...……... 26 (Zdroj: http://www.pojdmenavylet.cz/wp-content/uploads/2012/02/krak2.jpg) Obrázek č. 7 Hrad Týřov……………………………………………………………… 28 (Zdroj: http://www.rakovnicko.cz/files/articles/full/a_hrad_tyrov_M0ruR.jpg) Obrázek č. 8 Zámek Slabce…………………………………………………………… 29 (Zdroj: http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekslabce.html) Obrázek č. 9 Židovský hřbitov Rousínov……………………………………………... 31 (Zdroj: http://www.atlasceska.cz/images/galerie_kat/stredni/s24481_atlasceska.jpg Obrázek č. 10 Trilobit……………………………………………………………..….. 32 (Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Trilobit_5.jpg) 11

Obrázek č. 11 Čechův Mlýn…………………………………………………………... 34 (Zdroj: http://nd03.jxs.cz/077/534/b6bc14eb2c_64844271_o2.jpg) Obrázek č. 12 Trasa cyklostezky v areálu Čechova Mlýna…………........................... 55 (Zdroj: http://www.rakovnicko.cz/files/articles/full/a_elektroskanzen_slovice2_2bwZT.jpg) Obrázek upraven se souhlasem autora. Obrázek č. 13 Vítova skála……………………………………………………………. 57 (Zdroj: http://www.gymjil.cz/wp-content/uploads/2011/06/berounka_skála-300x225.jpg)

Tabulka 1: Legenda k obrázku………………………………………………………... 56 Tabulka 2: Kilometrovník…………………………………………………………….. 62 Tabulka 3: Technický přehled………………………………………………………… 63

Tabulky jsou vlastní tvorby vytvořeny v programu MS Office Excell 2007.

12

Úvod

Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl věnovat se oblasti, která má pro mě velký osobní význam. Již téměř 23 let zde žiji a mám zde zapuštěny kořeny. Jedná se o oblast v okolí městyse Slabce, v okresu Rakovník, která je známa jako Mikroregion Balkán. Hlavním motivem výběru mé bakalářské práce není jen místo bydliště, ale také skutečnost, že cítím dluh vůči tomuto místu, které mi mnohé dalo, a tak bych se rád podílel na jeho dalším rozvoji, čím bych rád tento osobní dluh rád alespoň částečně splatil. Z toho důvodu vznikla tato bakalářská práce, která by v budoucnu mohla posloužit jako potencionální podklad k dalšímu rozvoji mého kraje.

Hlavním cílem mé práce je obecné zhodnocení potenciálu oblasti. K tomuto závěru mi pomohou nejen elektronické a tištěné prameny, ale i řízené rozhovory s odborníky a lidi, kteří jsou zainteresováni v této oblasti a jejichž činnost souvisí s cestovním ruchem a regionálním rozvojem. Všechny výše uvedené prameny by měly vést k takovým závěrům, ze kterých budu schopen vyvodit konkrétní návrh na lepší využití potenciálu oblasti.

V teoretické části se zaměřím na obecné poznatky, které charakterizují mikroregion jak z funkčního hlediska, tak i z hlediska geografického. Mým snažením bude vystihnout funkci mikroregionu a jeho činnost jako organizace, jako spolku obcí se společnou regionální politikou. Hlavní náplní této části bude přehled nejdůležitějších kulturněhistorických památek, přírodních památek a také technických památek. Památky a ostatní monumenty zde budou prezentovány tak, aby zaujaly potencionálního návštěvníka. V tomto přehledu budu vycházet z funkčního rozdělení potenciálu dle Mariotta. V teoretické části se zaměřím hlavně na lokalizační a kulturně-historické předpoklady. S realizačními a selektivními předpoklady bude zacházeno až v praktické části a to hlavně z důvodu zachování logické struktury práce. Tato problematika zde bude jen popsána velmi stručně a bude sloužit jako pojítko mezi teoretickou a praktickou částí, kde bude tématem podrobnější analýzy.

13

V praktické části bude mým cílem analyzovat potenciál cestovního ruchu v oblasti a navrhnout několik možných změn, které by znamenaly jeho efektivnější využití. Z těchto návrhů pak vznikne na základě rozhovorů s odborníky, SWOT analýzy a vlastních poznatků konkrétní realizovatelný návrh, který by znamenal lepší využití potenciálu a velký přínos pro mikroregion Balkán. V rámci tvorby konkrétního projektu zde budou představeny realizační a okrajově selektivní předpoklady regionu, které s ním úzce souvisí, a bylo by nelogické je prezentovat v teoretické části. Zaměřím se hlavně na dopravní dostupnost regionu a propojení s ostatními dopravními sítěmi a na materiálně technickou základnu oblasti. Vzhledem k cestovnímu ruchu se bude jednat hlavně o ubytování, stravování a další doplňkové služby pro potencionální návštěvníky. Hlavními prameny v tomto snažení mi bude nejen literatura a řízené rozhovory s odborníky, ale i vlastní zkušenosti a dobrá znalost regionu, které jsem načerpal při vlastních turistických a cyklistických toulkách regionem.

Toto celkové snažení povede k závěru, který bude mít formu návrhu na realizaci efektivního projektu, který dokáže využít potenciál oblasti lepším způsobem, než tomu bylo dodnes a tím tak celkově zvýší atraktivitu mikroregionu Balkán v očích potenciálních návštěvníků, kteří se dosud pro návštěvu nerozhodli.

14

1

Mikroregion Balkán

Mikroregion Balkán je politický svazek 8 obcí, které zahrnují celkem 22 místních částí. Už samotný název „Balkán“ je velmi zajímavý. Místní rodák František Novák se během první světové války stal legionářem na jihovýchodní balkánské frontě. Válku přežil a po návratu domů se ho všichni ptali, jak to tam vypadá. „Kopce, kopečky, pole, hájky, lesnatá údolí.“ A po chvíli dodal: „Jako tady u nás doma…“ [1] Již od počátku roku 1994 se všichni starostové obcí scházeli k pravidelným poradám, které se týkaly společného postupu v místní a regionální politice. Mikroregion vznikl oficiálně 17. září 1994 a to přímo v takové podobě, jakou známe dnes. Primární funkcí mikroregionu byla vzájemná spolupráce mezi jednotlivými obcemi a předávání zkušeností ve vedení obce a obecních zastupitelstev mezi jejími zastupiteli. V praxi se jednalo o zaučování služebně mladších starostů od těch zkušenějších tak, aby se politika všech obcí sjednotila a šla stejnou společnou cestou, která by měla ve finální podobě přinášet větší pokroky a úspěchy, než cesta individuální. Tímto prozíravým krokem se tak z politiky jednotlivých obcí stala politika regionálního charakteru. Hlavním centrem mikroregionu je Městys Slabce, kde je oficiálně registrované sídlo mikroregionu. Zde také na místním zámku v rámci obecního úřadu sídlí předseda mikroregionu. V současné době je jím pan Pavel Souček ze Skryjí, který nahradil v roce 2004 bývalého starostu a předsedu mikroregionu pana Ing. Filipa Celbu. [7] Celkově nejvyšším orgánem mikroregionu, který rozhoduje o dalších krocích celého politického uskupení je členská schůze, která je tvořena starosty jednotlivých obcí. V mocenské hierarchii je níže předseda sdružení a pod ním, ještě níže je místopředseda sdružení, který ho zastupuje. V rámci fungování mikroregionu jsou zde obsazeny ještě další dvě funkce, a to jsou manažer sdružení a účetní. Manažer má na starost propagaci a komunikaci mezi jednotlivými obcemi, která povede k co nejefektivnějšímu a nejsnazšímu společnému postupu v rámci regionu. Manažerem je zároveň současný předseda sdružení pan Pavel Souček. Za dobu existence tohoto svazku obcí se díky společné politice a společnému postupu v řadě věcí podařilo dosáhnout výrazných úspěchů. Vzhledem k tomu, že rozpočet mikroregionu je převážně dán rozpočty jednotlivých obcí, bylo velmi zásadní skutečností získávání peněz z fondů Evropské Unie. Jak se říká: „V jednotě je síla.“ A v duchu tohoto přísloví se chová i celý Mikroregion Balkán. Díky své jednotnosti se 15

podařilo získat více peněz z evropských fondů, než by byly jednotlivé obce schopny získat samostatně. Paralelně s touto skutečností bylo také možno investovat společně peníze do větších projektů, které by si obce v rámci svých obecních rozpočtů vůbec nemohly dovolit. Jen pro příklad vzniklo několik společných projektů. V prvním projektu byly v rámci sociálně ekonomického rozvoje nakoupeny počítače a kopírky včetně dalšího příslušenství na všechny obecní úřady. Na druhý projekt bylo v rámci zlepšení dopravní obslužnosti získáno z evropských fondů více jak 2,5 mil. Kč. Za tyto prostředky byla nakoupena dvě víceúčelová středně velká vozidla, která jsou k dispozici všem spolkům z mikroregionu a také jednotlivým obcím. Ve třetím a zatím posledním realizovaném projektu se podařilo získat velký automobil pro údržbu obcí, v hodnotě 4,5 mil. Kč, který je momentálně ve správě obce Pavlíkov. Poslední zatím nerealizovaný projekt je plánované dokončení kanalizací, popřípadě rekonstrukce ve všech obcích mikroregionu a vybudování 5 čistíren odpadních vod, které by z velké části vyřešili problematiku odpadů v oblasti. [8]

Obrázek č. 1: Mapa CHKO Křivoklátsko

16

1.1 Charakteristika oblasti

Mikroregion Balkán je v současné době sdruženi tvořené 11 obcemi o celkové rozloze 13 429 ha a s 3 071 obyvateli. Nachází se v jihozápadní a západní části okresu Rakovníka a zároveň téměř 2/3 rozlohy zasahuje do CHKO Křivoklátsko. Členskými obcemi mikroregionu Balkán jsou Městys Pavlíkov (s místními částmi Chlum, Ryšín, Skřivaň, Tytry), Městys Slabce (s místními částmi Malé Slabce, Skupá, Svinařov, Kostelík, Modřejovice, Rousínov, Nová Ves), Obec Všetaty, Obec Panoší Újezd, Obec Hřebečníky (s místními částmi Novosedly, Šlovice, Týřovice), Obec Hvozd, Obec Malinová a Obec Krakov.

[2]

Celá oblast mikroregionu se nachází na

pomezí Rakovnické pahorkatiny a Křivoklátské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem mikroregionu je Holý vrch s 523 m. n. m. v katastru obce Skryje. Mikroregionem protéká střední tok řeky Berounky v délce přibližně 10 km a to od Zvíkovce z kilometru 81,8 až pod Týřovice na říční kilometr 71. Dalším velmi významným tokem je Javornice, která ústí do Berounky na říčním kilometru 81,3. Tok Berounky a spodní tok Javornice tvoří pomyslnou hranici mikroregionu z jihu a jihozápadu. Ostatní hranice mikroregionu je tvořena hranicemi katastrů obcí mikroregionu. Jedná se o obce Hřebečníky a Všetaty z východu. Pavlíkov, Hvozd, Malinová a Krakov ze severu a západní hranici tvoří obec Krakovec a říčka Javornice až po ústí do Berounky. [HARTL, KRŮTA, 2005, s. 17]

1.2 Dopravní dostupnost

Celá oblast mikroregionu Balkán je velmi dobře dopravně dostupná. Po celém regionu je hustá síť silnic třetí třídy. Páteří silniční dopravy v mikroregionu je silnice druhé třídy číslo 233 vedoucí z Rakovníka do Plzně. Celý mikroregion je rovněž velmi dobře přístupný ze všech světových stran. To znamená od Prahy, Rakovníka, Berouna, Rokycan i Plzně. O komunikace se stará Správa a údržba silnic Rakovník. V letním období jsou silnice velmi dobře udržované, ale v zimě je situace mnohem horší. Často jsou zde problémy se sněhovou pokrývkou a sněhovými jazyky.

17

V oblasti je úplná absence železniční dopravy až na stanici Chlum (Rakovník Beroun), která je na hranici mikroregionu a nemá žádný význam. V historii, se v 19. století uvažovalo o koněspřežné trati z Lán do Plzně, ale nakonec z trati sešlo. I přes tento neúspěch měla neuskutečněná koněspřežná dráha velký vliv na region, protože geologický průzkum prováděl Joachim Barrande, který zde objevil zkameněliny trilobitů a dalších živočichů a rostlin z prvohor. Nakonec místo trati vzniklo velmi ceněné geologické naleziště světového významu. V rámci letecké dopravy můžeme hovořit pouze o malém, dnes už nepoužívaném, účelovém letišti ve Slabcích, které rovněž nemá zatím žádný význam, ani civilní využití. Z hlediska turismu jsou velmi významné cyklostezky. Oblastí prochází dvě důležité cyklostezky a to 0044, 0045 a 0046 v celkové délce (včetně zásahu mimo region) 65,5 km. Tyto cyklostezky spojují Zvíkovec, Skryje, Slabce, Krakovec a navazují na další cyklostezky vně regionu. Cyklostezka údolím Javornice je poslední, která je součástí mikroregionu a tvoří i jeho hranici. Cyklostezky jsou velmi důležité z hlediska rekreační dopravy. Spojují téměř všechna významná místa, která stojí za navštívení.

Obrázek č. 2: Mapa cyklostezek mikroregionu Balkán

18

2 Lokalizační předpoklady 2.1 Přírodní památky Skryjská jezírka

Tato jezírka jsou chráněnou přírodní památkou, která se nachází přibližně 3 km proti proudu Zbirožského potoka od ústí do Berounky. Jedná se o unikátní přírodní památku, která i v rámci CHKO Křivoklátsko má speciální režim ochrany. Jedná se o dvě zcela přírodní jezírka ležící na toku Zbirožského potoka, která jsou sevřená dacitovými skalami v hlubokých Křivoklátských lesích. Tato oblast není unikátní jen svým geologickým původem a vzhledem, ale je i domovem mnohých velmi vzácných rostlin a zvířat. V křišťálově průzračné vodě žijí nejen pstruzi potoční, ale i vzácné vranky obecné nebo raci říční. Na březích porostlých kapradinami a vraními oky lze také zahlédnout konipasy bíle nebo skorce vodní, pro něž je tato lokalita velmi charakteristická. Celá oblast Skryjských jezírek je s omezeními týkající se ochrany přírody celoročně přístupná a je jednou z hlavních turistických atrakcí mikroregionu.

Obrázek č. 3: Skryjská jezírka

19

Čertova skála

Tento skalní útvar se tyčí do výše téměř 100 m. n. m. nad řeku Berounku na říčním kilometru 71. Tento skalní masiv je tvořen vyvřelými horninami a to převážně spilitem. Tato skála je nejznámější a nejvyhledávanější vyhlídkou mikroregionu i přesto, že k ní nevede žádná značená stezka. Je velmi významným hnízdištěm chráněných ptáků, jakož i orla mořského nebo výra velkého. I z tohoto ornitologického důvodu je od roku 1949 národní přírodní památkou. Na tomto místě si přijdou na své i milovníci tajemna, protože skála je známá svoji pověsti o vstupu do pekla a o čertovi, který se snažil dostat duše všech místních, včetně převozníka, kterému stavěl most na druhý břeh a kterého zachránilo kaní kuropění. Nejlepší přístupová cesta ke skále je lesní cestou od obce Hracholusky lesem kolem hájovny Na Kříništi. Skála je přístupná celoročně, ale na vlastní nebezpečí. [9]

Obrázek č. 4: Čertova skála

20

Řeka Berounka

Mikroregionem Balkán protéká jedna z našich nejstarších řek v délce okolo 10 km. Tento úsek je ohraničen Zvíkoveckým mostem na říčním kilometru 81,8 a končí přibližně pod Čertovou skálou na říčním kilometru 71. [10] Řeka je velmi oblíbeným cílem vodáků a turistů a to převážně díky romantickému a překrásnému údolí, které je mezi mnohými označováno za nejkrásnější v České republice. Dalším velmi pádným důvodem je bohatá historie a přírodní rozmanitost po celé délce úseku protékajícího oblastí mikroregionu. To vše je začleněno do Vodácké naučné stezky Berounka, která pak pokračuje ještě dále až do Karlštejna. Přímo z kánoe lze obdivovat přírodní rezervace plné leknínů, nádherné přírodní meandry, jednu z prvních vodních elektráren vyrábějící střídavý proud, malebné týřovské skály s nalezišti trilobitů, zříceninu hradu Týřov, v jehož okolí se dříve proháněli na lovu čeští králové nebo starou Kouřimeckou rybárnu, která je již legendou mezi místními. Z pohledu vodáka se jedná o lehce sjízdnou řeku vhodnou i pro začátečníky. Je to řeka odpočinku, a tak si na své přijdou i biologové, fotografové, trampové a hlavně rybáři. Jména jako Karel Prošek, Ota Pavel nebo Jan Vyčítal mluví za své. Není zde náhodou pozorovat vzácné ptáky jako je ledňáček říční, skorec vodní, orel mořský. Pokud jste rybářem, tak je možné, že na vaši udici uvízne pstruh potoční, jelec proudník nebo úhoř říční, kteří jsou velmi náchylní na čistotu vody a vodní režim. Pro milovníky flory je to pravé místo pro vyfotografování si a obdivování rostlin jako je blatouch bahenní, leknín bílý nebo kyčelnice devítilistá. Po celém úseku řeky najdeme jak klid a souznění s přírodou, tak i několik citlivě rozmístěných kempů a chatových osad, které připomínají slavné časy českého trampování, které má na Berounce obrovskou tradici. Berounka je sama o sobě fenoménem a zároveň největším lákadlem pro návštěvníky mikroregionu Balkán a vlastně i celého Rakovnicka a Křivoklátska. Kraj Oty Pavla a zlatých úhořů nezklame ani toho nejnáročnějšího návštěvníka, protože tady i ve 21. století dýchá panenská příroda s historií a tradicí stále jedním dechem.

21

Obrázek č. 5: Řeka Berounka

České Lurdy ve Šlovicích

Přibližně 100 m od Šlovického mlýna se nachází místo, které je označováno jako České Lurdy. Na tomto místě, se nachází skála, která vyzařuje zvláštní energii, která údajně léčí. Mnoho lidí chodí na toto místo a potvrzují, že cítí energii, která některé z nich zbavila problémů. Na toto místo zavítal i štáb České televize nebo zpěvák a textař Jan Vyčítal. Co je pravdy na magické energii Šlovických Lurd si musí asi každý zkusit sám, a proto jistě stojí za návštěvu toto místo s magickým géniem loci.

Jeskyně Valachov

Velmi zajímavým místem je volně přístupná jeskyně nedaleko Hájovny Valachov u obce Hracholusky. Jedná se uměle vytvořenou jeskyni, která vznikla těžbou břidlic. V jeskyni se druhotně vytváří velké množství síry a v některých částech tvoří až 14% masivu. Z toho důvodu je jeskyně velmi ceněna a je považována za přírodní památku.

22

3 Kulturně-historické předpoklady

3.1 Historické památky

Hrad Krakovec

Krakovec neboli Červený hrádek, je zřícenina starého hradu vystavěného v gotickém slohu mezi roky 1381 až 1383. Hrad se nachází v obci Krakovec, přibližně 15 km od Rakovníka. V okolí hradu se rozprostírá CHKO Křivoklátsko a taká biosferická rezervace Unesco. Hrad velmi unikátní a to hned z několika aspektů. Je často označován jako první zámek na našem území, i když to není tak úplně pravda. Jedná se o hrad pozdně gotického slohu, ve kterém jsou zařazeny mnohé prvky, které jsou typické pro zámky francouzského typu. Dnes se na kamenném ostrohu na kraji obce nachází pouze velmi zachovalá zřícenina hradu, který byl ve své době jeden z nejluxusnějších. Nechal jej postavit král Václav IV. hlavně jako reprezentativní sídlo, což dokumentuje i skutečnost, že hrad měl minimální fortifikaci. Na hradě se ve své době nacházelo 27 komnat, které byly velmi dobře a pohodlně zařízeny, což je i zdokumentováno kronikářem Jírou z Roztok, který jej sám nazýval „Chalúpka“. „Roku 1410 jej kupuje Jindřich Lefl z Lažan, roku 1414 zde pobýval a zde i kázal Mistr Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1447 Kolovratové celých 100 let, roku 1548 patří Lobkovicům. Dnes hrad vlastní Česká republika.“ [2] Hrad díky častým změnám majitelů často měnil svoji podobu, což se projevuje například renesančními klenbami v hradní kapli. Ani válečné dění v letech 1618 až 1648 hrad neušetřilo. Procházející vojska objekt velmi zpustošila. Na sklonku 17. století se hrad dočkal rekonstrukce. Jeho tehdejší majitel Karel Hildprant nechal hradní věž osadit keramickou střechou z pálených tašek a hrad tak dostal novou podobu a šanci, že bude opět obýván. Avšak kola osudu se zatočila opačným směrem, když po letní bouřce roku 1783 hrad zasáhl blesk a vyhořel. Od té doby jen chátral a stal se postupně zříceninou v podobě, v jaké známe objekt dnes. 23

Až teprve v roce 1915 se Klub českých turistů rozhodl hrad zajistit alespoň ve stávající podobě, tak aby mohl být zpřístupněn návštěvníkům. [BEDNAŘÍK,2008,s. 67-72] Tento proces pokračuje až dodnes. Za zmínku stojí ručně tesaný hradní most, který je celý z akátového dřeva a byl dokončen na místě stávajícího zchátralého mostu v roce 2005. A to vše za použití středověkých technik zářezů a klínů bez použití jediného hřebu! Dnes je hrad národním majetkem a je pod správou Národního památkového úřadu.

Hrad je velmi významným místem nejen z historického hlediska, ale i z kulturního. Byl roku 1414 posledním místem kázání mistra Jana Husa před odchodem do Kostnice, kde byl upálen. Každoročně se na památku této události koná na hradě Husova pouť. Každoročně se zde pořádají hudební večery, divadelní představení nebo besedy s umělci. Hrad je rovněž velmi oblíbeným místem svateb a oslav různých výročí. Dvakrát se dokonce objevil na stříbrném plátně, a to když tvořil hlavní kulisu ve filmu pro děti „Ať žijí duchové“ a v pohádce „ Princ a večernice“.

Hrad je velmi dobře přístupný a je od dubna do října otevřen široké veřejnosti bez zpoplatnění. Je zde také možnost ve stanovených hodinách využít služeb průvodce, který za minimální poplatek každého návštěvníka rád s hradem seznámí.

24

Obrázek č. 6: Hrad Krakovec

Hrad Týřov

Je další hradní zříceninou v regionu. Ve své době se na místě zříceniny nacházel gotický hrad bastionového typu, který byl jeden z nejvýznamnějších v celém království. Nachází se v Národní přírodní rezervaci Týřov, spadající do CHKO Křivoklátsko, přibližně 3 km po proudu Berounky od obce Skryje. Hrad byl nejspíš postaven na sklonku vlády Václava I., ačkoliv první písemná zmínka pochází až z roku 1250. Oproti nedalekému hradu Krakovec, měl Týřov obranou funkci, a tak se nelze divit velmi silnému opevnění včetně střeleckých věží. Hrad vešel do dějin hlavně díky pobytu Jindřicha z Lipé, který byl část roku 1315 na hradě vězněn díky mocenským sporům se samotným králem Janem Lucemburským. V kraji je také velmi známá legenda o útěku rytíře Paška z hradního vězení tajnou chodbou, která měla ústit pod balvanem v řece Berounce. Archeologický průzkum z let 1976-1984 dokazuje, že ona slavná chodba není jen legendou, ale v dnešní době je již zavalená a nepřístupná. Hrad je rovněž spjat s legendou o dvanácti zakletých pannách, které čekají na vysvobození v hradní studni v podobě zlatých rybek. Hrad měl podobně divokou historii stejně jako Krakovec. Majitelé se střídali jako na běžícím pásu. Vystřídali se zde Přemyslovci, Lucemburkové, Valdekové a Šternberkové. Hrad postupně chátral a roku 1575 se již uvádí, že je neobydlený a pustý. [DVOŘÁK, 2010, s. 152-158]

Hrad je relativně špatně přístupný. Nachází se na skále zaklíněné toky Berounky a Úpořského potoka. Jediná přístupnější cesta vede od Skryjského luhu takzvanou „Opičí stezkou“. Jedná se o skalní pěšinu vysoko nad řekou, která je v některých místech velmi úzká a nebezpečná, což dokumentují i dva kříže, které patří nešťastníkům, kteří na hrad nedošli. To vše se změnilo roku 2008, kde byla stezka zpevněna a opatřena zábradlím na rizikových místech. Tímto krokem se hrad stal mnohem přístupnějším. Tok Úpořského potoka, který musel být broděn, byl překlenut malou lávkou pro pěší, a tak se lze ze Skryjského luhu dostat pohodlně na hrad jak pěšky, tak i na kole. Samotná zřícenina je celoročně volně přístupná a kromě krásných panoramat řeky Berounky nabízí také velké množství informací na zrenovovaných informačních tabulích přímo v areálu hradu. [DAVID, 2007] 25

Obrázek č. 7: Hrad Týřov

Zámek Slabce

Přímo v centru obce Slabce se nachází empírový zámek anglického stylu. Dříve na místě zámku stála tvrz, která se v průběhu přibližně 600- ti let změnila až na barokní zámek, který známe v dnešní empírové podobě. Samotný zámek se začal stavět roku 1542 z peněz tehdejšího vlastníka Buriana z Vahanče. „V roce 1757 při dalších úpravách byla dostavěna věž. K zámku náleží ještě velký park obklopující zámek o rozloze 12,5 ha. Východně od zámku při okraji parku stojí bývalá oranžérie z 1. poloviny 18. stol. s průchodným středem, zaklenutým kopulí, obě její křídla jsou otevřená do parku.“ [3] Dodnes si dochovala svůj klasicistní vzhled. Krom toho ještě k zámku náleží bývalé konírny, které dnes využívá k rekreačním účelům princ von Croy, který je potomkem rodu, který byl vyhnán na základě Benešových dekretů. V dnešní době je zámek využíván převážně Úřadem městyse Slabce, který zde sídlí. Je zde rovněž obecní knihovna a 3 byty pronajímané občanům městyse. Ve spodních patrech se nachází zasedací místnost a obřadní síň, která hostí mnohé svatby a oslavy. 26

Největším tahákem celého zámku je věž, která byla včetně schodiště zrenovována a od roku července 2010 je využívána jako vyhlídková věž s expozicí, která poukazuje na dřívější život na Slabecku.

Obrázek č. 8: Zámek Slabce

Kostel sv. Mikuláše ve Slabcích

Tento kostel pochází ze 12. století a stojí v centru obce na místě bývalého hřbitova, který byl roku 1757 zrušen. Na místě dřívějšího kostela stávala románská rotunda, kterou připomíná zazděný portál na jižní straně. Kostel byl bohatě zdoben, ale byl několikrát vykraden, a tak dnes můžeme jen obdivovat jeho architektonickou krásu, která vzhledem ke svému stáří je na vysoké úrovni. Kostel je dodnes využíván pro církevní účely rakovnickou diecézí. Ke kostelu ještě patří fara, která je však v soukromém vlastnictví a není volně přístupná. Nachází se přibližně 100m od zámku a tak lze návštěvu těchto dvou míst velmi snadno spojit.

Dřevěný kříž ve Slabcích Replika dřevěného kříže původně z 11. století se nachází na návrší u hřbitova u silnice do Újezdce. Jedná se o modřínový, ručně tesaný kříž, na něž bylo dřevo podle starých tradic káceno za prvního lednového úplňku. Celou rekonstrukci starého kříže, který již spadl, provedl a financoval v roce 2007 pan Josef Mrázek z Újezdce. Od kříže je nádherný výhled na Slabce a do celého lesnatého kraje. 27

Kaple sv. Máří Magdalény v Kostelíku

Kaple sv. Máří Magdalény v Kostelíku se připomíná už v polovině 14. století, ale nemáme o tom přesné informace. Kaple několikrát zanikla a byla obnovena, nynější stavba barokní kaple vznikla v roce 1871 z podnětu Mikuláše Karlacha, faráře ve Slabcích. Nachází se přímo na návsi v Kostelíku při silnici na Plzeň, kde je i vedena cyklostezka.

Kostel sv. Michaela Archanděla ve Skryjích

Samotný kostelíček se nachází přímo na návsi na místě bývalého skryjského hřbitova. Pochází z roku 1350 a byl několikrát přestavěn a restaurován až do dnešní zachovalé barokní podoby. Za třicetileté války byl vypálen a až roku 1696 byl znovu opraven a otevřen.

Kostel Narození Panny Marie v Rousínově a náves

Barokní kostel pochází ze 14. století a je vystavěn na místě původní kaple. Nynější podobu získal až v 18. století za Karla Josefa Hildeprandta. Podle pověsti nechala kostel vystavět Rosína ze Zhoře, která tím děkovala pánubohu za záchranu před medvědem, kterého potkala v lese. Kostel dotváří atmosféru pravé vesnické návsi, která je lemována původní lidovou architekturou. Uprostřed návsi vedle kostela se nachází rybník, na jehož břehu roste starý dub, který je pod ochranou státu národní přírodní památka. Celek rousínovské návsi je zapsán jako vesnická památková rezervace a je chráněn státem.

28

Rodný dům operního pěvce Karla Buriana v Rousínově

Karel Burian byl jedním z největších operních pěvců všech dob. Žil v letech 1870 1924 a byl současníkem takových pěvců, jako byl například Enrico Carusso, nad kterého byl vyzdvihován nebo Gustav Mahler, se kterým pracoval v Metropolitní opeře v New Yorku. Sám Carusso prohlásil: „Já dokážu jen něco, on všechno.“ [4] V Rousínově můžeme na domu čp. 40 vidět pamětní desku, která vystihuje všechny důležité mezníky Burianova života.

Židovský hřbitov Rousínov

Zajímavá památka se nachází přibližně 2km jihozápadně od Rousínova. Na kraji lesa, který se svažuje do údolí, se nachází zchátralý židovský hřbitov. Byl zřízen roku 1830 židovskou komunitou žijící ve Slabcích a Svinařově. Poslední čitelný náhrobek je z roku 1928 a od té doby je hřbitov nepoužívaný. Místo má velmi specifické genius loci a jistě stojí za to ho navštívit.

Obrázek č. 9: Židovský hřbitov

29

Muzeum T. G. Masaryka ve Skryjích

Jedná se o malé detašované pracoviště okresního muzea T. G. Masaryka v Rakovníku. Nachází se v centru obce Skryje, kde sídlí v budově bývalé Kampeličky. Muzeum je rozděleno na dvě části. První, ta hlavní, se zabývá dílem a životem Joachima Barranda na Rakovnicku. Ten zde působil jako stavební inženýr a měl za úkol zmapovat potencionální oblast pro stavbu koněspěžné železnice z Prahy přes Plzeň do Rakouska. Během své studie podloží, však odkryl prvohorní kambrické usazeniny a zkameněliny, které dočista změnily jeho život. Stal se badatelem a v oblasti kolem Skryj a Týřovic našel tisíce dalších vzorků, které dál zkoumal a dal tak základ moderní paleontologii. Díky Joachimu Barrande je dnes potvrzena myšlenka, že území dnešní České republiky se nacházelo v prvohorách na dně pravěkého oceánu. V muzeu najdeme Barrandovy osobní věcí a zápisky, které mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu. Mimo osobních věcí je zde součástí paleontologické expozice velké množství vzorků, které monitorují geologický vývoj našeho území. Obrázek č. 10: Trilobit

V druhé části expozice, která je věnována venkovskému životu ve středních Čechách v 19. století, můžeme obdivovat prosté vybavení světnic našich předků. Jsou zde předmět denní potřeby za všech možných odvětví. Vše je pečlivě a odborně naaranžováno ve starých světnicích, které vás při návštěvě vrátí o 200 let zpět do minulosti. Muzeum je otevřeno od května do září mimo pondělí každý den od 9:00 do 17:00. Mimo tuto dobu je možná také prohlídka po domluvě se správcem muzea. Vstupné je velmi lidové, což pro dospělého činí jen 30 Kč, za které můžete spatřit fantastické kousky, které tomuto regionu závidí celý svět. [11]

30

3.2

Technické památky

Elektroskanzen a MVE Čechův Mlýn

Na levém břehu Berounky pod obcí Šlovice, se nachází dle mého názoru asi nejzajímavější a nejhodnotnější památka mikroregionu a celého kraje vůbec. Soubor budov bývalého mlýna a dnes ještě funkční malé vodní elektrárny jsou od roku 2009 prohlášeny za kulturní památku a to zcela po právu. Historie mlýna sahá až do 16. Století V roce 1549 je v zemských knihách záznam o právu lovu ryb, které náleželo k mlýnu. Mouka se zde mlela až do roku 1919, kdy byla mlýnská soustava demontována a odvezena do jiného mlýna. V té době však byla již od roku 1916 dostavěna malá vodní elektrárna. Mlynář Václav Čech dostal povolení užívat tohoto díla a zapsal se tak nesmazatelným písmem do historie rané elektrifikace českého venkova. V elektrárně se začal té doby vyrábět střídavý elektrický proud, což bylo toho času obrovské riziko, protože se nevědělo, zda se natrvalo prosadí. Byl zahájen zkušební provoz a střídavým proudem byl poháněn válcový mlýn ve Slabcích. Roku 1920 se elektrická síť natolik rozrostla, že elektrárna zásobovala Slabce a 8 přilehlých vesnic, kamenolom Bílý kámen a ještě další přilehlé chaty. Elektrárna se tak stala jednou z prvních v celém Československu, která dodávala střídavý elektrický proud do odběratelské sítě a zařadila se v historii po bok Holešovické elektrárny nebo dokonce elektrárny na Niagarských vodopádech. Nutno podotknout, že ve své době byly mnohem menší energetické ztráty než třeba v Holešovicích nebo jinde. Elektrárna se stala špičkou své doby a legendou té naší. V dnešní době můžeme obdivovat expozici, která je umístěna ve mlýnici. Mimo informačních tabulí se zde nachází i originální technické skvosty, které najdete jen zde. Je možnost si také prohlédnout Kolbenovu síň, která je zasvěcena životu a dílu rodiny Kolbenů, kteří měli velký podíl na rozvoji elektrifikace našich zemí. Čechův mlýn je místo, které by neměl žádný návštěvník regionu opomenout. Majitel pan Ing. Petr Čech je velmi vstřícný a vzdělaný člověk, který každému rád povypráví o historii a současnosti elektrárny, o mlynářském řemesle a o zdejším kraji, který si získá každého. Stačí se jen domluvit a navštívit místo, které se podílelo na technickém rozvoji jak u nás, tak i ve světě, místo které by měl každý člověk poznat, aby dokázal poznat i svět, ve kterém dnes žijeme. [14] 31

Obrázek č. 11: Čechův Mlýn

Válcový mlýn ve Slabcích

Nachází se přímo v obci Slabce a je jedním z prvních mlýnů, které využívaly střídavý elektrický proud jako pohon a v tomto směru byl úplně prvním v celém Československu. Byl vybudován v letech 1918-1919 Václavem Čechem ze Šlovic. Na mlýně je památeční záslužná deska mlynáři Josefu Čechovi, který za druhé světové války i přes zákaz mlel obilí a zásoboval místní obyvatele. V dnešní době je mlýn nepřístupný, ale pracuje se na jeho částečné rekonstrukci, aby mohl být otevřen pro veřejnost. Ve mlýně by se měla rovněž vybudovat i malá galerie.

Muzeum motocyklů Pavlíkov

Malé muzeum vzniklo roku 2007 z iniciativy klubu veteránů v Pavlíkově a pana Ivo Šarlingra, který si tímto počinem splnil sen. K vidění je mnoho motocyklů domácí i zahraniční výroby, v expozici doplněné o hospodářské stroje používané do roku 1950. Zkrátka je na co se dívat, a proto návštěvu doporučuji každému. 32

3.3 Kulturní události

Dobře utajená country

Přímo v zámeckém parku ve Slabcích, kterým prochází 50tá rovnoběžka, se koná již od roku 1995 známý open air country festival. Festival je největší kulturní akcí regionu, a tak každou druhou sobotu v srpnu je ve Slabcích velmi rušno. Organizátorem festivalu je občanské sdružení Country Slabce pod patronátem pana Vladimíra Škrlanta. Za 16 let festivalu zde vystupovala velká jména českého folku a country, jako byli bratři Nedvědi, Wabi Daněk, Pavel Bobek a zahráli zde slavné kapely jako Rangers, Pacifik nebo Hop Trop. Dobře utajená country si udělala velmi dobré jméno a každoročně vítá tisíce návštěvníků, kteří ji již odhalili a další stále přibývají.

Husova pouť

Roku 1414 přišel Mistr Jan Hus na Hrad Krakovec, kde se na čas usadil a pokračoval ve svém kázání i přes uvalenou klatbu. Mistr zde zůstal až do jara 1415 a před svým odchodem odsloužil mnohé mše a kázání pod starým dubem u hradu. Poté se vydal na cestu do Kostnice, kde měl být hostem koncilu. Byl však uvězněn, souzen jako kacíř a 6. 7. 1415 upálen. Tuto událost připomíná každoroční Husova pouť. Každý rok se scházejí lidé, aby absolvovali stejnou pouť do Kostnice stejně jako Mistr Jan Hus. Poutníci za 6 dnů urazí přibližně 140 km až do hornofalckého města Bärnau. Jedná se akci mezinárodního charakteru, protože poutníci jsou pravidelně nejen z České republiky, ale i z Německa, Itálie, Švýcarska a Rakouska. Celá akce je navíc sponzorována Česko-německým fondem budoucnosti v Praze. [12]

Skotsko v Kostelíku Již třetím rokem se na návsi v Kostelíku konají skotské slavnosti. Jedná se o festival skotské hudby spojený s ochutnávkou pravé skotské whisky. Celá akce je doplněna cestovatelskou výstavou z cest místních občanů po Skotsku, Irsku a Walesu. Celá akce má skvělou atmosféru a každý zde v sobě může objevit své malé Skotsko.

33

4 Praktická část 4.1 Řízené rozhovory s odborníky

Vzhledem k tomu, že cílem mé praktické části je navrhnout zlepšení nebo návrh, které by vedly k efektivnějšímu využití potenciálu oblasti, tak jsem se po konzultaci se svým vedoucím bakalářské práce rozhodl, že v tomto případě není pro zjištění stávajícího potenciálu regionu vhodné použití dotazníků zpracovaných laickou veřejností. Jako efektivnější prostředek zjištění stávajícího potenciálu a možných konkrétních návrhů na zlepšení se jeví řízené rozhovory s odborníky v oblasti regionálního rozvoje, památkové péče a s provozovateli místních infrastrukturních zařízení. Po zpracování teoretické části, která má spíše kompilační charakter, jsem přistoupil k těmto rozhovorům, které v souvislosti s mou teoretickou částí povedou ke konkrétnímu návrhu na využití regionálního potenciálu tak, aby má bakalářská práce byla potenciálně využita jako myšlenkový podklad k realizaci skutečného projektu, který by mohl být realizován již v dalším programovacím období 2014-2020. Proto jsem kontaktoval několik lidí, kteří jsou velmi zainteresováni v regionu a mají vysoký stupeň praktických i teoretických znalostí, které se dají využít k efektivnímu rozvoji regionu. Rozhodl jsem se kontaktovat pana Ing. Petra Čecha, který je vlastníkem a provozovatelem MVE Čechův mlýn a Elektroskanzenu Šlovice, ve kterém je již na první pohled evidentní velmi vysoký potenciál, který není dosud naplno využit. Pan Čech je pokračovatelem slavného mlynářského rodu Čechů, kteří se velmi zasloužili o technický rozvoj regionu, potažmo celého Československa, což se později promítlo i na celosvětovém technickém rozvoji. Jedná se o člověka s vysokoškolským technickým vzděláním a dlouholetými zahraničními pracovními zkušenostmi, které velmi efektivně zužitkovává na rekonstrukci a provozu areálu Čechova mlýna, který je dnes hlavně jeho zásluhou uznávanou kulturní památkou. K regionu ho pojí nejen příslušnost ke slavnému rodu Čechů, ale i láska k řece Berounce a k celému okolí, na jehož rozvoji a propagaci má velké zásluhy. Právě hlavní myšlenka na potencionálním zlepšení vznikla po konzultaci s ním, kdy jsme došli k závěru, že by se měla lépe využít a propagovat významná kulturní památka Čechova Mlýna. Na základě tohoto poznatku přišla i myšlenka na vybudování tematické Čechovy cyklostezky, která by mohla naplnit 34

očekávání a cíle nejen mé bakalářské práce, ale i ostatních lidí zainteresovaných v regionálním rozvoji. Pan Čech má velký zájem na tom, aby se této technické památce dostalo oprávněného uznání a také na tom, aby si každý návštěvník uvědomil obrovské úsilí a nápady našich předků, ze kterých těží celý svět dodnes. Rozhovory s ním pro mě byly velkou ctí a daly mi mnoho poznatků, díky kterým je možno smysluplně a efektivně dosáhnout cílů, které převyšují pouhé dopsání bakalářské práce. Druhým, velmi významným odborníkem, který mi svými poznatky velmi pomohl ke konkrétnímu realizovatelnému návrhu, je pan PhDr. Ladislav Čepička. Pan Čepička je velmi vzdělaný člověk s dlouholetými zkušenostmi nejen v oboru historie, ale hlavně v oblasti regionálního rozvoje. Dlouhá léta bydlel v obci Lhota, která se nachází v Mikroregionu Křivoklátsko, kde se velmi významně a aktivně podílel v rámci působení Centra rozvoje společnosti a českého venkova a sdružení obcí v rámci Mikroregionu Křivoklátsko, na rozvoji a zlepšení vedoucím k lepšímu využití potenciálu mikroregionu nejen z pohledu návštěvníka, ale i z pohledu rezidentů. Je člověkem, který má mnohé zkušenosti v oblasti regionálního rozvoje i mimo Křivoklátsko, a po rozhovoru s ním jsem přesvědčen, že se jedná o správného člověka na správném místě, který má chuť a je schopen ve spolupráci s dalšími zainteresovanými lidmi dát návrhu konkrétní podobu a podílet se na jeho realizaci. Pan Čepička již několik let žije v mém bydlišti ve Slabcích na staré faře, kde založil občanské sdružení fara Slabce, které se aktivně snaží o zlepšení kulturního života v obci, které rovněž přispívá k rozvoji. Nyní jeho činnost směřuje k částečné rekonstrukci Válcového mlýna ve Slabcích, který patří panu Ing. Petru Čechovi, kterého jsem taky oslovil. Má zde v úmyslu vybudovat Regionální muzeum a galerii a Centrum tradičních řemesel Křivoklátska, které by se mělo stát kulturním centrem regionu. Na tento projekt poskytl pan Ing. Čech prostory svého mlýna, který bude hrát rovněž důležitou roli v mém návrhu na využití potenciálu oblasti a rozvoj regionu. Kontaktoval jsem rovněž několik lidí z oblasti gastronomie a hotelnictví, kteří mi pomohli zanalyzovat situaci v oboru, tak abych byl schopen po dalších konzultacích a rozhovorech s výše zmiňovanými lidmi, zhodnotit úroveň těchto služeb v rámci regionu a ve vztahu na můj návrh na vybudování Čechovy cyklostezky. Velmi přínosné pro mě byly hlavně poznatky pana Jaromíra Čermáka, který je dlouholetým provozovatelem rekreačního střediska ve Šlovicích, které by mohlo být páteří ubytovacích služeb na nové cyklostezce.

35

4.2 SWOT analýza

Na základě konzultace s odborníky a zasvěcenými lidmi do regionálního rozvoje, studie podpůrných materiálů o cestovním ruchu na Rakovnicku a zpracování mé teoretické části vypracuji SWOT analýzu pro mikroregion Balkán, která by měla přinést důležité poznatky jak o slabých a silných stránkách mikroregionu jako celku, tak i o příležitostech a hrozbách, které se zde vyskytují. Na základě toho budu moci zpracovat takový návrh, který bude šitý na míru pro cílovou oblast.

Silné stránky

- bohatý kulturně-historický potenciál

-velká historická hodnota památek

-vysoká hustota památek

-proslulost oblasti díky slavným osobnostem

-velmi zachovalý a bohatý přírodní potenciál oblasti

-velká členitost terénu

-různorodost krajiny určuje oblast jako vhodnou pro trávení volného času

-existence CHKO Křivoklátsko znamená příznivé prostředí pro rozvoj ekologických forem cestovního ruchu

-významná oblast pro vodáckou a pěší turistiku

-velmi dobře značená a hustá síť pěších tras doplněná o cyklostezky

-dobrá dopravní dostupnost 36

-blízkost větších měst jako Praha, Plzeň, Rokycany, Rakovník, Beroun -existující regionální spolupráce

-již realizované projekty s finanční podporou Evropské Unie

-relativně nízké náklady na služby v porovnání s většími městy

Slabé stránky

-nedostatečná infrastruktura

-minimální spolupráce mezi obcemi a podnikateli v cestovním ruchu

-nedostatečná propagace a marketing

-upřednostňování některých památek na úkor ostatních a s tím související chátrání

-minimum regionálních produktů jako prostředků propagace

-nedostatek nových produktů v oblasti cestovního ruchu

-špatný stav dopravních cest

-nedostatek financí v obecních rozpočtech

-nedostatek kvalifikovaných pracovních sil

-častý nezájem o kulturu a rozvoj regionu ze strany místních obyvatel

-velký vliv sezonnosti a nedostatečná snaha o její překlenutí 37

Příležitosti

-větší investice v rámci možností do infrastruktury

-výstavba dalších cyklostezek a hipostezek

-budování dalších tematických naučných stezek

-efektivnější využívání evropských dotací

-zajistit lepší kvalifikovanost pracovních sil v cestovním ruchu

-zlepšit propagaci regionu všemi možnými prostředky, využití webu

-tvorba regionálních produktů

-podpora malého a středního podnikání

-využití kulturních akcí k překlenutí sezonnosti

-vznik NP Křivoklátsko

-podpora ekologicky šetrných forem cestovního ruchu

-vznik samostatného regionálního infocentra

- větší města znamenající potencionální příliv návštěvníků

-účast na veletrzích cestovního ruchu v rámci propagace regionu

38

Hrozby

-nedostatek financí v obecních pokladnách

-nezájem místních obyvatel o kulturní dědictví v regionu

-chátrání památek

-nezájem místních o cestovní ruch a o podnikání v něm

-nedostatečná kooperace mezi úřady státní správy a obcemi

-korupce

-úpadek tradic a zanikání vztahu místních ke kultuře místa

-stěhování obyvatel z vesnic do měst za účelem lepšího výdělku

-únik mozků

-stárnutí obyvatelstva

-negativní přístup k inovacím

-silná konkurence od jiných turistických destinací

39

4.3 Návrhy na změny vedoucí k lepšímu využití potenciálu dané oblasti

Po vypracování SWOT analýzy oblasti Mikroregionu Balkán je zřejmé, že tato destinace má obrovský potenciál cestovního ruchu a to hlavně díky své geografické poloze v rámci CHKO Křivoklátsko a také díky velké četnosti kulturně-historických památek, které mají v regionální i národní historii obrovskou hodnotu. Velmi významným činitelem je rovněž pořádání některých výše zmíněných kulturních akcí, které mají dobrý zvuk a napomáhají lepší propagaci regionu. To vše je doplněno dobrou dopravní dostupností z okolních větších měst včetně hlavního města Prahy. Všechny výše zmíněné silné stránky oblasti mají velký vliv na vysokou hodnotu potenciálu oblasti, ale bohužel tento potenciál není ani zdaleka naplňován díky působení slabých stránek. V tomto ohledu mluvíme hlavně o nedostatečné infrastruktuře oblasti, neefektivní propagaci regionu a nedostatečnému přílivu financí. Informovanost a edukovanost místního obyvatelstva v oblasti cestovního ruchu a relativní nezájem o kulturu a změny v této oblasti rovněž přispívají velmi negativně k regionálnímu rozvoji. Jak se ale říká lidově, tak chyby jsou od toho, aby se napravovaly a aby se z nich lidé poučili. Vzhledem k vysokému potenciálu oblasti, která velké množství nedostatků, jsou zde skýtány i relativně velké příležitosti k postupnému zlepšení v efektivitě využití stávajícího potenciálu. I přes mnohé nedostatky má tedy velký smysl snaha o využívání stávajících příležitostí, které by eventuelně svým úspěšným zařazením do široké nabídky portfolia cestovního ruchu mohly v budoucnu vyvolat další příležitosti, které by mohly oblast ještě více zatraktivnit jak pro návštěvníky, tak i pro místní obyvatele z hlediska životní úrovně. Z mé studie vyplývá, že místní obyvatelé jsou velmi důležitým prvkem mikroregionu a jedině jejich zapojení do procesu budování struktury cestovního ruchu v regionu by mohlo znamenat klíč k úspěchu na cestě k co nejlepšímu využívání potenciálu cestovního ruchu, který znamená mnohé výhody pro všechny zúčastněné strany. V tomto směru je velmi důležitá osvěta, která by vzbudila zájem i u nezasvěcených lidí. Z mého pohledu se jedná především o pořádání menších kulturních akcí, které by byly vedeny zábavnou formou a to hlavně pro lidi, kteří jsou skeptičtí a nezasvěcení v této problematice. Rovněž jsem názoru, že by bylo i vhodné zapojit nenásilnou formou her a 40

workshopů ty nejmenší. Děti by si tak mohly relativně zábavnou a nenásilnou formou udělat pozitivní vztah k regionu, což by mohlo mít i dobrý vliv na pohled rodičů na celý proces zkulturnění regionu. Pro tyto účely by bylo dobré, aby vniklo nějaké kulturní centrum mikroregionu. Po konzultaci s panem Čepičkou jsem se dozvěděl, že se takové centrum již plánuje a pomalu vniká. K tomuto tématu se vrátím ještě později v rámci konkrétního návrhu. Velmi významným prvkem v rámci propagace regionu by mohlo být zlepšení webových stránek Mikroregionu Balkán, které nejsou na první pohled velmi nepřehledné a nezajímavé. Stejně tak by neuškodila častější aktualizace s nabídkami kulturních akcí doplněných o foto- a videogalerii. Stejně tak jako efektivní formu propagace by bylo dobré využít tisku a hlavně vytvořit stánek, který by byl schopen efektivně propagovat Mikroregion Balkán jako turistickou destinaci na veletrzích cestovního ruchu. Vzhledem k tomu že většina oblasti spadá do současné CHKO Křivoklátsko, na jehož místě by měl v nejbližší budoucnosti vzniknout Národní park Křivoklátsko, by byla velmi přínosná orientace na ekologicky šetrné formy cestovního ruchu. Dala by se zde velmi dobře provozovat ekoagroturistika, což by si ale vyžádalo větší finanční obnos na realizaci a hlavně zapojení soukromého sektoru do této potencionální regionální koncepce. S tím by souviselo i vybudování hustší sítě hipostezek, které by byly vzhledem k členitosti a bohatství oblasti velkým lákadlem. V současné době se v regionu nachází tři větší cyklostezky, což by se dalo ještě rozšířit a další nové cyklostezky, které by mohly propojit zajímavá místa a památky velkého významu. Potencionální vybudování nových cyklostezek by mohlo mít i tematický charakter, což by v praxi znamenalo větší zapojení do cestovního ruchu pro památky, které nejsou na hlavních turistických trasách, a tím by se využil jejich potenciál, který by celkově zvedl atraktivitu celé oblasti. Společně s novou cyklostezkou by se daly vybudovat další informační tabule o jednotlivých památkách a kraji, kterým by cyklostezka vedla. Tento počin by cyklostezce mohl dát i vzdělávací a informační charakter, což by mohlo přilákat více návštěvníků. Pokud by se v okolí zapracovalo i na zlepšení celkové infrastruktury, tak by se mohlo dosáhnout i reálného vybudování této cyklostezky, která by byla velkým přínosem. Z tohoto důvodu bude jádrem mé praktické části návrh na vybudování této cyklostezky, která by mohla využít místního potenciálu z více oblastí působení a rovněž by mohla znamenat první krok na celkovém zvýšení atraktivity. 41

4.4 Čechova cyklostezka

Po vypracování SWOT analýzy a stanovení všech silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, se jako optimální a realizovatelný návrh na lepší využití potenciálu oblasti jeví návrh na vybudování tematické cyklostezky. Tato stezka pro cyklisty by primárně měla usnadnit dostupnost památek cyklistům v oblasti mikroregionu, kde se nenacházejí žádné cyklistické stezky. Znamenala by důležité propojení s ostatními cyklostezkami v okolí, které navazují na systém cyklostezek v Plzeňském kraji. Cyklostezka by měla tematický charakter s hlavním zaměřením na působení mlynářského rodu Čechů v oblasti. Tento mlynářský rod je v oblasti velmi významný a to nejen díky provozu klasických mlýnů poháněných vodní silou. Díky zavedení MVE v Čechově mlýně na řece Berounce, se stali průkopníky výroby a využití střídavého elektrického proudu. Díky tomuto počinu se začala oblast mirkoregionu elektrifikovat, a stala se tak jednou z prvních oblastí v celém Československu, která dokázala využít pravého potenciálu elektrické energie. Díky tomuto rodu střední Evropa pochopila možnost využití elektrické energie k pohánění mlýnů a tím tak Čechové posunuli technický vývoj a další stupínek výše. Dnes, i díky inovátorským a odvážným krokům tohoto slavnému rodu, je technologická úroveň po celém světě na tak vysoké úrovni. Právě díky této skutečnosti celosvětového významu, je téměř nutností, aby se široká veřejnost dozvěděla o pokladech nevyčíslitelné hodnoty, které se nacházejí téměř za humny. Rovněž by se tato cyklostezka stala i jakýmsi, oslavným pomníkem uznání pro všechny Čechy, díky kterým můžeme být opravdu hrdi na to, že jsme Češi. Osou cyklostezky by se měl stát Válcový mlýn ve Slabcích s kulturním centrem a Elektroskanzen ve Šlovicích. To vše by bylo po celé délce trasy doplněno dalšími důležitými památkami, které by byly představeny prostřednictvím informačních tabulí. Jednalo by se tedy o tematickou cyklostezku s technicko-historickým zaměřením, která by byla ještě doplněna o kulturní a přírodní prvky. Tím pádem by se stala více obecnou a měla by potenciál k přilákání návštěvníků širšího zaměření.

42

4.4.1 Technické parametry

Cyklostezka jako taková, je pozemní komunikace, nebo její jízdní pás vyhrazené dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Často může být součástí jiné pozemní komunikace určené i pro automobilovou dopravu. Je vymezena speciálními dopravními značkami včetně kilometráže a rozcestníků. Technickou úpravu a parametry cyklostezek zajišťuje ČSN 73 6110, která definuje druhy cyklostezek a jejich podobu. Podle této normy jsou cyklostezky rozděleny do čtyř základních tříd podle stupně důležitosti a návaznosti na další cyklistické trasy. Jedná se o cyklostezky místní, regionální, dálkové a mezinárodní. Dále je zde uvedeno dělení na typy cyklostezek dle povahy komunikace. V tomto případě je dělení následující. [16]

„Samostatná cyklistická stezka Samostatná stezka pro cyklisty (vyznačena dopravní značkou C 8a). Šířka cyklistického pásu pro obousměrný provoz je 300cm, šířku zpevněné části redukovat až na 200cm s tím, že v místě bočních bezpečnostních odstupů již není provedeno zpevnění. Z hlediska jejího zvýraznění a zvýšení bezpečnosti provozu je účelné její barevné odlišení (červenou barvou).

Nedělená stezka pro pěší a cyklisty Společná stezka pro chodce a cyklisty, obousměrná, nedělená (vyznačená dopravní značkou C 9a). Nejmenší šířka stezky je doporučována 300cm. Tato šířka zajistí v případě setkání jednoho cyklisty a dvou pěších v jediném profilu nezbytný prostor 100cm pro cyklistu, 2x75cm pro pěší a zbývajících 50cm lze pokládat za bezpečnostní odstup cyklisty a pěších. Vyznačení cyklistické trasy po chodníku dopravní značkou č. C 9a, jako společné stezky pro chodce a cyklisty (s ohledem na dostatečnou šířku chodníku, intenzitu chodců, příčné překážky v provozu, např. vchody a vjezdy do objektů, zastávky MHD, prodejní místa, městský mobiliář a podobně).

Dělená stezka pro pěší a cyklisty Společná stezka pro chodce a cyklisty, obousměrná, dělená vodorovným dopravním značením (vyznačená dopravní značkou C 10a). Minimální šířka stezky je 400cm, přičemž je navrhováno dělení 200cm + 200cm. V případě, že je navrhována cyklistická 43

trasa jako dvě jednostranné stezky vyznačené na chodnících po obou stranách komunikace, je doporučena jako minimální šířka cyklistického pruhu 100cm, existuje-li pravděpodobnost zvýšeného využívání jednosměrné stezky i k jízdě v protisměru, je navrhováno zohlednit tento předpoklad návrhem šířky jízdního pruhu v šířce 160cm.

Cyklistická trasa na dopravně zklidněné komunikaci (pěší zóna, obytná ulice a jiné) Cyklista využívá spolu s ostatními účastníky provozu dopravní prostor, v němž je povolena jízda pouze rychlostí do 20km/hod.

Cyklistické pruhy na vozovce Jednosměrný cyklistický pruh na vozovce nebo podél vozovky (vyznačen dopravní značkou V 14). Doporučená šířka pruhu vyznačeného na vozovce je 150cm (+25cm vodící proužek)

Cyklistická trasa na polní a lesní cestě Pro cyklistický provoz jsou využívány málo frekventované účelové komunikace, jejichž šířka bývá obvykle v rozpětí 2,5-5m

Cyklistická trasa vedená společně s motorovou dopravou na obslužné komunikaci Pro cyklistický provoz je využívaná komunikace s malou intenzitou dopravy (Cyklistická trasa vedena po silnici II. nebo III. třídy nebo po místní obslužné nebo sběrné komunikaci“. [5] Každá cyklostezka může být budována kombinovaně z výše uvedených typů komunikací. V případě Mikroregionu Balkán by bylo adekvátní využití čtyř posledních typů. V případě Čechovy cyklostezky by se dalo uvažovat o vedení cyklistické trasy převážně po polních cestách, místních komunikacích se sníženou frekvencí provozu vedené společně s motorovou dopravou po silnicích III. třídy. Místy by bylo nutné cyklostezku vést i místy pro takzvanou zklidněnou dopravu, což v praxi znamená přes obytnou zónu. Celá cyklostezka by musela být z hlediska technické normy ČSN 73 6110 opatřena speciálním značením pro cyklistické trasy včetně označení začátek a konec cyklostezky. Cyklostezka musí mít požadované velikostní parametry určené průjezdním profilem cyklisty. V závislosti na typu cyklostezky se parametry liší a musí být hlavně z hlediska bezpečnosti striktně dodrženy. [15] 44

Trasa cyklostezky

K potencionální cyklostezce, která by protnula jih mikroregionu, se nabízí několik hned několik alternativních tras. Záměrně jsem zvolil takovou trasu, která bude kopírovat památky co největšího významu, které jsou spojeny s činností mlynářského rodu Čechů a které rovněž budou dostatečně demonstrovat bohatství zdejšího kraje. To vše bude doplněno o několik historických památek, které se nacházejí na potencionální trase vedoucí překrásnou a bohatou přírodou CHKO Křivoklátsko. To jen doplní různorodost cyklostezky, což v praxi přiláká širší spektrum návštěvníků dle zaměření.

Jako výchozí bod celé cyklostezky připadá v úvahu centrum mikroregionu, obec Slabce. Hlavním důvodem tohoto výběru je výskyt několika důležitých památek, které budou tvořit osu cyklostezky a také dopravní návaznost na další cyklostezky, se kterými by v budoucnu mohla být vytvořena komplexní síť. Cílovým bodem cyklostezky by byl Čechův mlýn s Elektroskanzenem a MVE, odkud by cyklostezka měla dvě alternativní napojení na další systémy cyklostezek ve Středočeském a Plzeňském kraji a tím by bylo dokončeno komplexní propojení mezi cyklostezkami v okrese Rakovník a Plzeň sever přes Mikroregion Balkán.

Základní trasa nové tematické cyklostezky by částečně kopírovala pěší turistickou trasu ze Slabec do Skryjí a byla by vedena následovně:

Slabce – Újezdec – Hřebečníky – Šlovice – Čechův Mlýn – napojení na cyklostezku 0045 u Skryjského mostu přes Berounku na řk. 75.

Od Čechova mlýna by bylo možné provést alternativní napojení v opačném směru, a to proti proudu řeky Berounky, kolem Bartoňova statku a bývalého Kočkova mlýna až ke Zvíkoveckému mostu, kde by se napojila na cyklostezku 0043 spadající už do okresu Plzeň sever. Tím pádem by nová cyklostezka měla i dvojí propojení s dalším systémem cyklostezek v Plzeňském kraji a tím pádem by znamenala větší lákadlo pro návštěvníky, kteří by si mohli při vícedenním pobytu vybrat z většího množství cílů.

45

4.4.2 Trasa cyklostezky

Slabce

V obci Slabce byl stanoven začátek cyklostezky přímo u Válcového mlýna, který by byl rovněž první zastávkou velkého významu. V tomto místě by byla cyklostezka označena značením „začátek cyklostezky“, což by bylo ještě doplněno směrovými ukazateli na napojení na cyklostezky 0044 a navazující 0046. Trasa cyklostezky by zde byla vedena postranním pásem podél komunikace II. třídy, tak aby byla zajištěna maximální bezpečnost pro cyklisty.

Zastávka č. 1 -Válcový mlýn ve Slabcích

Nachází se přímo v obci Slabce a je jedním z prvních mlýnů, které využívaly střídavý elektrický proud jako pohon a v tomto směru byl úplně prvním v celém Československu. Byl vybudován v letech 1918-1919 Václavem Čechem ze Šlovic. Na mlýně je památeční záslužná deska mlynáři Josefu Čechovi, který za druhé světové války i přes zákaz mlel obilí a zásoboval místní obyvatele. V dnešní době je mlýn nepřístupný, ale pracuje se na jeho částečné rekonstrukci, aby mohl být otevřen pro veřejnost. Ve mlýně by se měla rovněž vybudovat i malé regionální centrum s galerií a kulturní centrum tradičních řemesel Křivoklátska.

„V roce 2012 chceme formou výstav, hudebních a kulturních akcí, přednášek, výtvarných a řemeslných workshopů, soutěží a sochařského symposia výtvarníků pracujících s keramickou hlínou upozornit na existenci tohoto unikátního objektu, upoutat pozornost široké veřejnosti na tuto lokalitu a vytvořit tak nové návštěvnické a turistické centrum na Křivoklátsku. V rámci projektu bude zřízen keramický ateliér a ve spolupráci s občanským sdružením Český kovář kovářská dílna. V letních měsících proběhnou v areálu mlýna tvořivé víkendy, spojené s předváděním hrnčířského a kovářského řemesla, pletení košíků, výroba předmětů ze šustí, ze slámy, pletení z pedigu, výroba smaltů, šperků apod. s možností zapojení široké veřejnosti, včetně dětí a mládeže a spojené s vystoupením 46

hudebních skupin, divadelních představení pro děti, soutěžemi o nejlepší výrobek příchozí veřejnosti, experimentální výpaly keramiky v přírodním prostředí - keltské hrnčířské pece, středověké pece, pece z papíru atd. Součástí projektu bude i cílená marketingová a PR kampaň, spojená s propagací Prvního elektrického mlýna a aktivit v jeho areálu. V posledním třetím patře mlýna vznikne galerie pro výtvarné výstavy. V rámci výstav budou představeni významní bývalí i žijící výtvarníci z regionu - např. Václav Nováček, Jan Vlček, Jan Kohout, Jaroslav Houba, i renomovaní tvůrci jako Bedřich Glaser, František Koudelka, členové skupiny Brány. Výtvarné výstavy doprovodí i výstavy fotografií. Ve druhém patře mlýna připravíme prozatím panelovou výstavu o historických a uměleckých památkách našeho regionu (historické fotografie, kresby, publikace) a výstavu o významných osobnostech regionu, stejně jako o výstavu o šlechtických rodech s jejich erby. V prvním patře mlýna budou ve spolupráci s restaurátorem varhan Ing. Vítem Češpírou instalovány varhany, určené původně ve čtyřicátých letech pro koncertní síň v pražském Rudolfinu, k jejichž instalaci nedošlo a které vlastní právě Ing. Češpíro. Rekonstrukce těchto varhan bude probíhat za účasti širokého publika během tvořivých víkendů a postupně zde bude vybudována koncertní síň spojená s mezinárodní školou hry na varhany. V rámci hudebních vystoupení počítáme s vystoupením skupin Brass Band, Hradní duo, Křivoklátští hudci, Letouni soumraku, Jiří Šlupka Svěrák a další. V rámci přednášek budeme pokračovat v cyklu Kulturní osobnosti regionu a Významné památky Křivoklátska, doplněné o přednášky z regionální i české historie, ve spolupráci s předními historiky a historiky umění. Součástí projektu bude i vytvoření webové prezentace Prvního elektrického mlýna v Československu v návaznosti na obdobné památky u nás i v zahraničí. Během léta a podzimu proběhne výtvarná soutěž dětí ze slabecké školy na téma Co se děje ve mlýně, nejlepší díla budou vystavena na Vánoce v mlýnské galerii. Po celý rok bude fungovat pro děti i dospělé keramický kroužek, který povede renomovaná výtvarnice Pavlína Čepičková Šůsová, mimo jiné autorka sošky Múzy - trofeje Státní ceny muzeí České republiky Gloria Musaealis. Také počítáme s jarní a podzimní výstavou těchto keramických výtvorů.

47

Pro děti bude také připravena soutěž "Poznej a chraň památky svého regionu", spojená s návštěvou významným památek v okolí a plněním zadaných úkolů. V okolí se nachází řada významných objektů: hrady Křivoklát, Krakovec, Týřov, zámky ve Slabcích, Skřivani, Všetatech, Hřebečníkách, tvrze Sadlno, Hracholusky, Modřejovice, Zhoř, řada kostelů, volně stojích soch, božích muk, smírčích kamenů a křížů. V rámci marketingových aktivit připravíme propagační brožury o mlýně a o historii mikroregionu Balkán.“ [6]

Od mlýna by cyklostezka vedla po krátkém postraním pásu podél komunikace, směrem do zámeckého parku, kde by byla vedena po zpevněné cestě, která by byla společná pro pěší i cyklisty a vedla by dále k Slabeckému zámku.

Zastávka č. 2 – Slabecký zámek

Již výše zmíněný zámek je klasicistní budovou, která se nachází v centru obce, obklopena nádherným zámeckým parkem. Nabízí nejen nádherný pohled na zrekonstruované exteriéry, ale i výstup na vyhlídkovou věž, která poskytuje nádherné výhledy do okolí. U zámku se již nachází informační tabule o mikroregionu a historii zámku a jeho okolí. Rovněž jsou zde umístěny lavičky ve stínu stromů a s výhledem na zámek.

Od zámku se dostaneme po zpevněné cestě kolem kostela sv. Mikuláše, až k pomníku padlým hrdinům z první světové války.

Zastávka č. 3 – Pomník u kostela sv. Mikuláše

U pomníku padlým hrdinům první světové války, který se nachází v centru obce jen několik kroků od kostela sv. Mikuláše, se nachází velmi přehledné turistické mapy, které jsou zde umístěny formou vzhledných informačních tabulí. Zde je možno shlédnout celkovou povahu okolí, výskyt památek a celkovou návaznost na další dopravní cesty. To úpravě tabulí a zanesení nové cyklostezky do systému, by se mohlo jednat o jakýsi výchozí rozcestník, kde by právě formou výše zmíněných tabulí byly poskytnuty hlavní informace o celé cyklostezce. 48

Dále by cyklostezka pokračovala po místní komunikaci vedoucí přes obytnou zónu do Újezdce. V tomto úseku je velmi členitý teren a jednalo by se o náročnější část cyklostezky. Po krátkém stoupání lesem, míjí slabecký hřbitov s kaplí, která je vidět už zdaleka a je dobrým orientačním bodem. Po několika stech metrech ve stejném směru se dostáváme na volné prostranství, kde by mohla být další zastávka.

Zastávka č. 4 – Dřevěný kříž mezi Slabcemi a Újezdcem

Replika dřevěného kříže původně z 11. století se nachází na návrší u hřbitova u silnice do Újezdce. Jedná se o modřínový, ručně tesaný kříž, na něž bylo dřevo podle starých tradic káceno za prvního lednového úplňku. Celou rekonstrukci starého kříže, který již spadl, provedl a financoval v roce 2007 pan Josef Mrázek z Újezdce. Od kříže je nádherný výhled na Slabce a do celého lesnatého kraje. Zde by mohla vyrůst informační tabule o původním a současném kříži a o jejich významu. Rovněž by zde byl prostor pro malý dřevěný přístřešek s lavičkami, který by v nepříznivém počasí sloužil i jako úkryt, protože v okolí se jinak není kde schovat.

Po stejné cestě by cyklostezka pokračovala až do Újezdce. V tomto úseku by bylo potřeba překonat malé údolí a delší stoupání až do Újezdce. V centru obce u požární nádrže se nachází turistický rozcestník, který by se doplnil o cyklistické značení. Rovněž i zde by mohla být umístěna informační tabule, popřípadě mapa oblasti. Z újezdecké návsi by cyklostezka pokračovala polní cestou na Hřebečníky, která je známá mezi místními jako „Švestková alej“. Jedná se o polní cestu bez provozu, která přibližně po dvou kilometrech ústí v Hřebečníkách. Přibližně po 500m za obcí Újezdec se nachází památný strom, od kterého je krásný výhled do kraje. Zde by mohla vzniknout další zastávka.

49

Zastávka č. 5 – Vyhlídka s památným stromem

Jednalo by se o lavice s dřevěným přístřeškem, který by chránil cyklisty před povětrnostními vlivy v oblasti, kde je relativně volné prostranství a není se kam schovat. Zde by si mohli vychutnat nádherné panorama obce Hřebečníky a v dálce se týčících Týřovických skal, posvačit a třeba se dozvědět něco nového z další informační tabule umístěné u památného stromu. Od zastávky č. 5 by cyklostezka pokračovala po polní cestě až do Hřebečník, kde se v centru obce u silnice směrem na Šlovice nachází další zajímavé místo. Jedná se o budovu starého zámku, který stojí hned vedle Hostince „U Globusu“. U lípy naproti hostinci se nachází další turistický rozcestník, který by se doplnil o další směrové značení.

Zastávka č. 6 Zámek Hřebečníky

Zde by se návštěvníci mohli dozvědět něco o historii zámku a obce, která spadá do nejstarší doby osídlení našich zemí a také se v sousedním hostinci občerstvit. Zámek je dnes sice ve zchátralém stavu a čeká na rekonstrukci, ale jistě stojí za pozornost. Zámek, na jehož místě se již roku 1395 připomíná tvrz, má velmi pohnutou historii. Během své historie mnohokrát změnil majitele a ten poslední se na jeho současném stavu podepsal nejvíce. V roce 1948 byl znárodněn a využíván JZD Slabce. Dnes je v soukromém vlastnictví a jsou zde snahy o rekonstrukci, která by mohla zpřístupnit unikátní schodiště nebo sedm dobových místností s původní hřebínkovou klenbou. I přes to, že se jedná o malý vesnický zámek, který dříve jen zemanskou tvrzí, tak má co nabídnout a pokud by byl skutečně opraven a zpřístupněn, tak by se mohl stát jednou z důležitých zastávek na této cyklotrase. [13]

Od zámku s hostincem by vedla cyklostezka dále po místní komunikaci III. třídy 20117 s minimálním provozem, která končí až v dalším našem cíli, ve Šlovicích.

50

Zastávka č. 7 Šlovice

Přibližně po třech kilometrech příjemné cesty lesy se cyklostezka dostává do Šlovic, které jsou známé tím, že oba dědové bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše pocházeli právě odsud a prezident Beneš zde byl často na návštěvě. V této malé vesničce lze obdivovat i některé zachovalé prvky lidové architektury, které dělají obraz o zdejším životě zemědělců a sedláků 19. a 20. Století. Na kraji vesničky, na křižovatce ke stavením a k rekreačním zařízením, se nachází turistický rozcestník, který by byl doplněn o cyklistické značení. Zde by mohla vzniknout další informační tabule, která by se mohla zabývat působením Edvarda Beneše ve Šlovicích a jeho vazbami k místním obyvatelům, včetně rodu Čechů. Ze Šlovic už není daleká cesta do cíle cyklostezky. Přibližně po půl kilometru po účelové místní komunikaci vedoucí k rekreačním zařízením se cyklostezka dostává na malé rozcestí, kde by bylo potřeba umístit směrovku pro cyklisty, který by je vedla do Čechova Mlýna. Po dalším půl kilometrovém jízdy po místní účelové komunikaci z kopce dolů lesem, se dostává trasa do překrásného údolí řeky Berounky, kde v tomto místě vévodí areál Čechova Mlýna s elektroskanzenem a malou vodní elektrárnou.

Zastávka č. 8 Čechův Mlýn

Osmá zastávka cyklostezky znamená hlavní cíl. Výše popsaný areál Čechova Mlýna má obrovský potenciál pro návštěvníky. Nabízí nejen pohled na architekturu 19. Století, ale i na činnost mlynářského rodu Čechů. S tímto rodem je spojený obrovský technický pokrok mezinárodní úrovně, který je zde v rámci expozice Elektroskanzenu a poutavému vyprávění pana Ing. Petra Čecha představován světu. V areálu se nachází síň, která je věnována rodině Kolbenů, kteří byli velikány své doby a zasloužili se o velké věci, ze kterých ještě dnes těžíme. Do budoucna se počítá i s vybudováním síně, která by měla být zasvěcena dalšímu velikánovi a tím je přezdívaný „král blesků“ Nikola Tesla, jehož historie se protnula s cestami našich elektrotechnických velikánů při jeho studiích v Praze a později i při jeho bádání.

Tesla se ve své době narodil

v Rakousko-Uherské monarchii, tím pádem se dá považovat za „našeho“ vynálezce. V mlýně se pořádají rovněž semináře, přednášky a konference, kterých se účastní kapacity oboru a další významní hosté. Letos bude Čechův Mlýn místem oslav 150let od narození Emila Kolbena, který byl jedním z našich největších vědců a průkopníku 51

v oblasti elektrotechniky. Hlavně díky jeho propagaci střídavého trojfázového proudu dnes svítíme a užíváme elektrické spotřebiče tak, jak jsme zvyklí a proto je potřeba si připomenout muže, který žil v době kdy to samozřejmostí nebylo a rozhodl se udělat riskantní kroky vstříc světlu a pokroku. Čechův Mlýn není jen kulturní památkou a místem minulosti, které by měl každý znát, ale i místem budoucnosti, kterou tvoříme sami a abychom ji mohli smysluplně tvořit, musíme se vracet do dob našich předků a poučit se z jejich úspěchů i nezdarů. [14]

K tomuto velmi bohatému místu nás cyklostezka dovede bez větších problémů, ale aby byl splněn účel cyklostezky, je nutné zajistit vhodné napojení na další dopravní cesty. Od Čechova mlýna se nabízejí hned dvě alternativy, které by tento požadavek splnily.

Pokračování cyklostezky- Prioritní napojení tzv. „Dolní cestou“

Z Čechova Mlýna by bylo optimální vytvořit napojení na již existující cyklostezku číslo 0045 vedoucí ze Skryjí na Křivoklát. Nejbližší bod této cyklostezky, který by byl vhodný k napojení nově vznikající trasy, je vzdálen přibližně 2,5 km po proudu řeky Berounky. V tomto případě by byl pro napojení ideální Skryjský most, kde se již nachází existující rozcestník, na který by se dalo navázat. Toto propojení by znamenalo i dobrou dostupnost, protože u Skryjského mostu se nachází zastávka autobusové dopravy. To by znamenalo dobrou dostupnost pro využití opačného směru cyklostezky s větším převýšením pro náročnější návštěvníky. Toto propojení by vedlo překrásným prostředím lesa podél řeky Berounky a využilo by již existující, hojně využívané turistické stezky, která by po rozšíření a drobných úpravách splňovala všechny požadavky cyklostezky vedené po vedlejší cestě místního významu se společným užíváním cyklisty a pěšími turisty. Jediným problémem tohoto řešení by bylo vedení cyklostezky v areálu Čechova mlýna. Mlýn se nachází na levém břehu řeky Berounky a je spojen s přilehlým ostrovem malým mostem, který je jedinou přístupovou cestou na ostrov. Ostrov je od mlýna oddělen náhonem, který je nutný pro provoz MVE. Areál mlýna je soukromým pozemkem a po dohodě s majitelem je průchozí pro pěší. To by však nebylo optimálním řešením plně funkční cyklostezky ani z hlediska provozu, ani z hlediska pohodlí 52

majitelů, kteří jsou na mlýně rezidenty. V tomto případě by bylo optimálním řešením vedení cyklotrasy přes ostrov. Trasa by se tak neprocházela přímo areálem, ale okolo něj, což by v praxi znamenalo menší negativní dopady na kvalitu života v Čechově Mlýně a neomezenou možnost užívání cyklostezky bez ohledu na majetkové poměry.

Toto řešení by v praxi znamenalo vybudovat lávku, což by vyžadovalo v poměrech cyklostezky větší investici. Po rozhovoru s panem Ing. Petrem Čechem mi bylo řečeno, že on sám má na tomto propojení zájem z hlediska návštěvnosti Elektroskanzenu, a tak pokud by došlo v budoucnosti k realizaci tohoto nápadu, tak by byl ochoten se finančně podílet na stavbě lávky přes odpadovou strouhu vedoucí z mlýna. Z neoficiálních zdrojů mám informace, že vybudování takové malé lávky přes odpadovou strouhu stojí okolo 200 000 Kč v závislosti na použité technologii, materiálu a délce lávky. Lávka by vyřešila všechny problémy spojené s vedením cyklostezky areálem Čechova Mlýna, a tím pádem by zlepšila dostupnost a dala možnost lepšímu využití potenciálu oblasti. V praxi by řešení lávky v areálu mohlo vypadat následovně.

Obrázek č. 12: Trasa cyklostezky v areálu Čechova mlýna

53

Popis obrázku:

Červená linie znamená trasu cyklostezky vedoucí přes bod 1. Šlovice do bodu 2. Čechův Mlýn, přes bod 3. ostrov u Čechova mlýna. Modře je značeno přemostění již existující přemostění náhonu. Žlutým kruhem je označené místo, kde by mělo vzniknout druhé přemostění, které by zpřístupnilo Čechův Mlýn i ostrov z obou směrů.

Tabulka 1: Legenda k obrázku

legenda

význam

1.

Šlovice

2.

Čechův Mlýn

3.

ostrov u mlýna

červená linie

trasa cyklostezky

modrá linie

místo přemostění

modrá linie ve žlutém kruhu

místo nového přemostění

Po překonání odpadové strouhy MVE Čechův Mlýn by cyklostezka pokračovala po proudu řeky Berounky po upravené turistické pěšině, která by v budoucnu byla zároveň i cyklostezkou. Délka této spojnice, která by byla stále součástí nové cyklostezky, by byla 2,5 km a končila by napojením na 0045 u Skryjského mostu. Celý úsek je veden lesem a je spíše oddechovým, protože se celou cestu mírně svažuje. Jen v jediném bodě, u tzv. Vítovy skály, by bylo nutné na několik metrů kamenitého terénu kolo přenést, což bych neviděl ani tolik jako nedostatek, spíše jako zpestření na konci trasy. Po tomto malém přerušení by nás dělilo od cíle jen několik set metrů a dojeli bychom k napojení na 0045 u rozcestníku „U Skryjského mostu“. Tím by končila trasa tematické „Čechovy cyklostezky“, která jistě osloví každého návštěvníka.

54

Obrázek č. 13: Vítova skála

Pokračování cyklostezky- Alternativní napojení tzv. „Horní cestou“

Od Čechova mlýna by se dalo také pokračovat opačným směrem proti proudu s cílovým napojením na cyklostezku 0016 u Zvíkoveckého mostu. Toto napojení by vedlo po zpevněné cestě místního významu, která spojuje chatovou oblast se silnicemi III. tříd v okolí. Tento úsek by rovněž nevyžadoval žádnou investici na přemostění, ale není zdaleka tak zajímavý. Měřil by přibližně 4,5 km a vedl by kromě krásné přírody i chatovou oblastí, což není zdaleka tak zajímavé jako kratší prioritní úsek, který by vedl panenskou přírodou. Rovněž je v tomto případě komplikovanější dopravní dostupnost pomocí veřejné dopravy. Pokud by byl realizován prioritní úsek napojení na 0045, tak by se v budoucnu dalo uvažovat i o realizaci alternativního napojení, které by mohlo znamenat díky propojení Čechovy cyklostezky, cyklostezky 0045 a cyklostezky 0016 vytvoření místní mikrosíť cyklostezek, které by propojovaly celé okolí řeky Berounky spadající do katastrů obcí v mikroregionu Balkán. [17] Dalo by se tak teoreticky mluvit například o „Říční cyklostezce“, která by byla tvořena těmito samostatnými cyklostezkami.

55

5

Realizační předpoklady

5.1 Dopravní dostupnost cyklostezky

Celé cyklostezka je velmi dobře dostupná díky napojení na sousední cyklostezky 0044, 0045 a 0016. Celý region je velmi dobře a hustě pokryt silnicemi III. tříd a místními účelovými komunikacemi. Osou silničních cest v regionu je silnice 233 z Rakovníka do Plzně. Velmi dobře funguje autobusová doprava, která je zajištěna skočností Anexia Rakovník s. r. o. Existuje zde i možnost omezené přepravy kol autobusy v závislosti na množství přepravovaných osob. Cyklostezka je dobře dosažitelná ze zastávek SlabceReforma, Slabce-Pošta, Újezdec-rozcestí, Hřebečníky a Skryje- U mostu. [18] Cyklostezka se nachází mimo dosah železničních tratí, které díky členitému povrchu nemají v regionu význam. Rovněž některá místa cyklostezky jsou velmi dobře dosažitelná i po vodě. Řeka Berounka je velmi oblíbenou vodáckou řekou a byla zde dokonce vybudována Naučná stezka Berounka. Při sjíždění řeky je možnost navštívit Šlovice, Čechův Mlýn, Šlovické Lurdy a není to daleko ani do Skryjí, které mají také co nabídnout. Rovněž lze z vodní hladiny obdivovat velké množství přírodních památek, kolem kterých vede i cyklostezka. Podle mého názoru je dopravní dostupnost více než dostačující a nemá na provoz cyklostezky žádný negativní vliv.

5.2 Ubytování na trase

Hlavní ubytovací kapacity na trase cyklostezky skýtají ubytovací zařízení ve Šlovicích. Jedná se o RS Nad starým mlýnem a o Zotavovnu Šlovice. V prvním případě se jedná o velmi dobře vybavené RS, které má stálá přísun hostů a udržuje si svůj standard. Často je i domovem pro školy v přírodě nebo dočasným útočištěm sportovních týmů v době soustředění. Toto rekreační středisko má kapacitu 31 pokojů a jako dependanci nabízí 4 velké dřevěné chaty. Celkově může pojmout až 250 lidí, což je pro oblast dostačující. Je zde rovněž možnost celodenního stravování, k čemuž slouží velká jídelna. RS má vlastní sportovní zázemí, včetně hřiště na fotbal, nohejbal, tenis nebo beachvolejbal. 56

V dubnu 2012 začne být v provozu vyhřívaný bazén s mořskou vodou. Na večery je zde připraven bar s diskotékou. Rovněž zde najdeme i wellness, umístěné v dřevěném domečku vně střediska. [19] Zdejší RS by mělo být hlavní ubytovací kapacitou na cyklostezce. Druhá ubytovací kapacita, Zotavovana Šlovice, slouží jako školící centrum s možností ubytování. Jedná se o něco starší zařízení, ale i tak je pěkně vybavené. Nabízí ubytování ve dvou- a třílůžkových pokojí, s možností celodenního stravování. Zotavovna je vybavena bazénem a tenisovým kurtem s možností využití na nohejbal. Celkově lze říci, že je pro přechodné ubytování cyklistů také vhodnou ubytovací kapacitou, ale v porovnání s RS Nad starým mlýnem, které je vzdáleno jen asi 500m, velmi zaostává v úrovni vybavení a v množství poskytovaných služeb. [20]

Další možné ubytovací kapacity se nacházejí až na konci cyklostezky, což znamená, že po jejím projetí mohou hlavně dálkoví cyklisté někde strávit noc a pak se napojit na další systém cyklostezek a pokračovat v jízdě. Jedná se hlavně o Hospodu Obecná škola v Týřovicích a další ubytování v nedalekých Skryjích. Přes léto je možné si v Týřovicích pronajmout dvoulůžkový pokoj za 300 Kč/ den se základní výbavou. To vše v budově bývalé Obecní školy, kde se dnes nachází Hospoda s ubytováním.

Ve Skryjích se nachází Penzion U Trilobita, který je známý svojí dominantní polohou v obci. V tomto penzionu jsou zřízeny i ubytovací kapacity, které jsou využívané hlavně přes léto. Penzion je vybaven všemi klasickými prvky, které odpovídají 3*** standartu. Kromě toho je zde i úschovna a půjčovna kol, připojení k internetu, parkoviště a terasa s posezením. [21] Kromě hotelů a penzionů se v okolí Skryjí nachází také další formy ubytovacích zařízení. V kempu Na Slapnici, který je vzdálen přibližně 2 km od obce v údolí Zbirožského potoka, je možnost ubytování v dřevěných chatách pro 4 až 8 osob. Kromě toho je zde možnost rozložení stanu jako v klasickém kempu. Stravování je zde možné v restauraci v hlavní budově, kde jsou nabízeny základní pokrmy a minutky. Kemp je vybaven rovněž sociálním zařízením se sprchami. Přístupnost je po asfaltové účelové komunikaci a cesta do kempu je z obce velmi dobře značena. Posledním místem vhodným k ubytování je vodácký kemp „Ahoj“, který místní znají pod názvem „Vydra“. Jedná se o stanový kemp se společnými záchodky a umývárnou. Přímo v kempu se nachází pivnice se základním občerstvením. Každý všední den dopoledne zde funguje i malý konzum, kde se dají dokoupit základní potraviny. Kemp je vhodný pro vodáky a pro cyklisty se jedná spíše o alternativní ubytování. 57

5.3 Stravování na trase

Velmi důležitým prvkem každé turistické trasy, potažmo cyklostezky, je možnost stravování a dalších doplňkových služeb. Bez těchto prvků by cyklostezka nemohla existovat, protože i cyklisté jsou lidé, kteří mají své potřeby k uspokojení a to i na výletě. Na začátku trasy, ve střediskové obci Slabce, se nachází hned několik důležitých míst. Nalezneme zde čerpací stanici, která je spojena s malým obchodem a občerstvením. Dají se zde koupit základní potřeby pro cyklisty, které se dají použít jako rychloservis hned na cestě. V obchůdku se dají nakoupit nejmožnější potraviny všech druhů, včetně chlazených nápojů a zmrzliny. V bufetu se lze občerstvit točeným pivem nebo limonádou a posvačit ohřívané uzeniny nebo klasická hospodská jídla jako je nakládaný hermelín či utopenci. Kousek níže po hlavní silnici se nachází obchod s potravinami, kde se dají sehnat potraviny a základní drogerie. Spektrum nabízeného zboží je zde mnohem širší než na čerpací stanici, která má zaveden spíše doplňkový prodej. Ve Slabcích funguje rovněž hospoda, která má však jen víkendový provoz. Je umístěna v patře kulturního domu a nabízí kromě nápojů také základní hospodská jídla a vepřové speciality jako uzený bůček, uzená kolena nebo guláš. Dříve fungovala také Restaurace Reforma, která však často mění majitele a dnes je zavřená. Dá se však očekávat sezonní otevření. Jedná se o restauraci s velmi krásným interiérem a v poslední době i s dobrou kuchyní, tak nezbývá než doufat, že bude znovu otevřena a to celosezónně. Další služby, které lze ve Slabcích využít, je lékař, knihovna a kadeřnictví, které sídlí v dolních patrech zámku. Je zde i jízdárna, kde si lze za poplatek ozkoušet pohled na svět z koňského sedla. Slabce jako takové nabízejí docela široké spektrum služeb, které však v minulosti bývalo ještě širším a dnes je jen pamětí. V areálu dnešní prodejny Jednota fungovaly ještě rybářské potřeby, železářství, drogerie a hospoda. V dalším průběhu trasy se další občerstvení a hostince nacházejí až v 5 km vzdálených Hřebečníkách. Zde je k dispozici prodejna Jednoty, která nabízí všechny možné základní potraviny, které jsou jistě dostačující pro každého cyklistu na cestě. Mnohem zajímavějším místem je hned vedle zámku stojící Hostinec „U Globusu“. Jedná se o klasický hostinec s omezenou nabídkou stravování. Jsou zde nabízeny klasické nápoje, 58

ke kterým si lze objednat běžná hospodská jídla doplněná o polévku, guláš nebo smažené minutky.

Na další nabídku služeb narazíme až ve Šlovicích, kde nedaleko odbočky do Čechova Mlýna stojí dvě rekreační zařízení. Obě nabízejí závodní stravování a základní minutky, které se dají za poplatek čerpat i když host není ubytován. Je zde možnost základního občerstvení v podobě alkoholických i nealkoholických nápojů a zmrzlin. Z vlastní zkušenosti ale vím, že je mnohem lepší vydržet a počkat si na Skryje, které toho nabízejí mnohem více. Přímo na cyklostezce se nachází pod Skryjským mostem malý stánek s pivem a limem, který je v provozu jen v sezoně. Naproti přes řeku se ve vodáckém kempu „Ahoj“ lze také občerstvit. Kromě nápojů je k dispozici i široká nabídka ohřívaných uzenin a studená nakládaná jídla jako saláty, hermelíny nebo utopenci. Na pořádné jídlo, které by bylo odměnou za absolvovanou trasu, je dobré se vydat do Týřovic nebo do Skryjí.

V Týřovicích v Hospodě“Obecná škola“ se nachází paradoxně asijská restaurace, která v sezoně nabízí klasická asijská jídla všech možných druhů. Specialitou je křupavá smažená kachna s rýžovými nudlemi, kterou je dobré spláchnout třeba poctivým svijanským pivem. Pokud by po hladu přišla únava, není problém se hned zde ubytovat v útulném pokojíčku za lidovou cenu a vychutnat si nefalšovaný venkovský klid. Nejlepší stravování v okolí cyklostezky, ale i v celém regionu nabízejí Skryje. Od napojení na cyklotrasu 0045 u mostu je to do Skryjí přibližně 2,2 km. Po vyšlapání obtížného kopce čeká nahoře ve vsi ta nejlepší odměna. Kromě Pensionu U Trilobita, kde se dá také průměrně najíst a následně ubytovat, se nachází přímo na návsi renomovaná Hospoda U Grillů. Tato rodinná hospoda je široko daleko známá hlavně kvůli své výtečné kuchyni a příjemné obsluze. Dá se zde vybrat jak z českých tak zahraničních jídel upravených jak na klasické způsoby, tak i na různé variace. Při výběru nápojů rovněž není jednoduché zvolit ten pravý z tak široké nabídky. Když ke kvalitnímu produktu připočteme i nové a stylové prostředí s venkovní terasou a lokalizaci v centru obce, tak nám vzniká obraz jedné z nejlepších hospod v celém regionu. Z vlastní zkušenosti mohu vřele doporučit.

59

6

Celkové shrnutí cyklostezky

Přibližná délka plánované cyklostezky je přibližně 12 km (průměr vlastního měření cyklistickým tachometrem a údajů z map) a propojí střediskovou obec Slabce s jižní oblastí mikroregionu, a tím pádem bude umožněna návštěvníkům lepší dostupnost do této oblasti, což v praxi znamená efektivnější využití místního potenciálu z hlediska cestovního ruchu. Na celé trase bude 8 hlavních zastávek na místech, kde se nacházejí důležité památky nebo významná místa oblasti. Každá zastávka bude vybavena tak, aby posloužila cyklistům k odpočinku a relaxaci, popřípadě k ochraně před povětrnostními vlivy. V rámci každé zastávky bude umístěna informační tabule, která bude informovat o historii a významu míst, která budou cyklisté navštěvovat. Na několika strategických místech, většinou velkých rozcestích, budou kromě informačních tabulí nainstalovány mapy oblasti a rozcestníky tak, aby měli cyklisté dobrý přehled o současné a budoucí pozici v oblasti.

Tabulka2: Kilometrovník celkem km

průběžné kilometry

zastávka

0 km

0 km

Válcový mlýn Slabce, kulturní centrum

0,5 km

0,5 km

0,7 km

0,2 km

Zámek Slabce, vyhlídka Pomník u kostela sv. Mikuláše

1,5 km

0,8 km

Dřevěný kříž mezi Slabcemi a Újezdcem

3,5 km

2 km

Vyhlídka s památným stromem

4,8 km

1,3 km

Zámek Hřebečníky

7,8 km

3 km

Šlovice

9,3 km

1,5 km

11,8 km

2,5 km

Čechův Mlýn napojení na 0045, Skryjský most

60

vybavení zastávky lavičky, informační tabule lavičky, informační tabule informační tabule, mapa informační tabule, lavičky přístřešek informační tabule, lavičky přístřešek informační tabule, lavičky informační tabule, lavičky informační tabule, lavičky informační tabule, mapa

Tabulka 3: Technický přehled místo

úsek

vedení cyklostezky

zámek-pomník

postraní pás společná stezka s pěšími společná stezka s pěšími

povrch asfalt, štěrk asfalt, štěrk asfalt, štěrk

Slabce

mlýn-zámecký park

Slabce

zámecký park-zámek

Slabce Újezdec

pomník- dřevěný kříž

komunikace s malým provozem

asfalt

Újezdec Hřebečníky

kříž- památný strom památný stromzámek

Šlovice

zámek- Šlovice

Šlovice

Skryje

zpevněno kamenem

Šlovice- Čechův Mlýn

zpevněná polní cesta komunikace s malým provozem komunikace s malým provozem místní účelová komunikace

asfalt

Čechův Mlýn – most, 0045

společná stezka s pěšími

zpevněno kamenem

asfalt asfalt

Tyto parametry by splnily cíl návrhu cyklostezky, která by propojila centrum mikroregionu Balkán a jeho jižní část. Cyklostezka by tak doplnila již existující síť regionálních cyklostezek a tím pádem by se dotvořilo komplexní propojení regionu ve směru sever-jih. V praxi by to znamenalo i napojení na okolní cyklostezky 0044, 0044 a 0016, které poskytují spojení s dalšími turistickými mikroregiony. [17] Čechova cyklostezka by spojila relativně velké množství památek, pro které by to znamenalo větší publicitu a návštěvnost. Díky této skutečnosti by byl dosud nevyužitý potenciál této oblasti více využit a tím pádem by byl splněn prioritní cíl mé bakalářské práce.

61

7 Závěr

Tato bakalářská práce charakterizuje oblast mikroregionu Balkán. Je důkazem o vysokém potenciálu oblasti, která má skutečně co nabídnout. V překrásném přírodním prostředí CHKO Křivoklátsko se nachází velké množství památek a zajímavých míst, jejichž lepší propagace a efektivnější zapojení do oblasti cestovního ruchu by znamenalo příležitost pro zvýšení životní úrovně místních obyvatel a pro návštěvníky novou možnost pro trávení příjemné dovolené za nízkou cenu.

Během psaní této práce jsem měl možnost dozvědět se velké množství nových informací o této velmi zajímavé oblasti, ve které žiji a o které jsem si doposud myslel, že znám vše. Bohudíky tomu tak nebylo a já teď s radostí mohu konstatovat, že jsem si velmi rozšířil obzory, což pro mě v budoucnu může znamenat lepší uplatnění v průmyslu cestovního ruchu.

Před vypracováním vlastní bakalářské práce jsem se setkal s lidmi, kteří by se dali označit za odborníky ve svém oboru. Řízené rozhovory s těmito vzdělanými a zainteresovanými lidmi mi daly hlavní myšlenkový směr, kterým tato práce jde. Po nastudování potřebné literatury a zužitkování vlastních zkušeností, jsem měl všechny potřebné podklady k tvorbě bakalářské práce. I přesto všechno jsem se rozhodl v rámci praktické části pro několik cest do terénu, abych si byl jistý, že má moje bakalářská práce smysl a že by mohla být v budoucnu zužitkována jako myšlenkový podklad k dalšímu rozvoje mikroregionu Balkán.

Abych si dokázal udělat co nejlepší přehled o potenciálu oblasti a stávající situaci a dokázal přehledně vše zhodnotit, tak jsem se rozhodl pro využití klasické SWOT analýzy. Díky této analýze jsem byl schopen určit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. V této souvislosti je dobré propojit silné stránky s příležitostmi tak, aby byly minimalizovány negativní dopady v podobě hrozeb a aby se postupně zredukovaly slabé stránky, v ideálním případě transformovaly až do pozice silných stránek, což je v tomto případě během na dlouhou trať.

62

Jako nejsilnější stránky mikroregionu Balkán jsou bezesporu kulturně-historická bohatost, rozmanitá a zachovalá příroda a dobrá dopravní dostupnost. Jako nejslabší stránky hodnotím nedostatečnou propagaci regionu, v některých směrech nedostatečně rozvinutá materiálně technická základna a přístup místních k regionálnímu rozvoji a cestovnímu ruchu. I přes to oblast skýtá mnohé příležitosti. K postupnému rozvoji by bylo dobré zapojit místní obyvatele zábavnou a zároveň vzdělávací formou do rozvoje mikroregionu. To vše by bylo možné učinit prostřednictvím kulturních akcí, které by mohly být již brzy realizovány v nově vznikajícím regionálním centru ve Slabcích. Dalším významným krokem by mohla být podpora návštěvnosti v částech mikroregionu, které neleží na hlavních dopravních tazích. To je realizovatelné za předpokladu vybudování nových cyklostezek a hipotras, které by tyto části propojily s ostatními a tím by tak nejen vzniklo spojení s okolními regiony, ale znamenalo by to i šanci na efektivnější využití dokud nevyužitého potenciálu, což by v důsledku mělo pozitivní vliv na celý region. S tím by souvisela i další příležitost. Vybudovat dostatečné množství kvalitních informačních tabulí, které by pozdvihly úroveň turistických a cyklistický tras, což by znamenalo jejich vyšší atraktivitu. Celkově vzato, efektivní snahy o využívání příležitostí a tím související využívání potenciálu oblasti, by mohlo přinést i nová pracovní místa v cestovním ruchu, což by mohlo zlepšit i celkovou životní úroveň místního obyvatelstva. Tím by se i částečně mohlo omezit působení hrozeb v podobě stěhování obyvatel z venkova do měst a s tím spojený únik mozků.

Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodl v rámci své praktické části vypracovat návrh na vybudování nové tematické cyklostezky, která by propojila hlavně jižní a jihozápadní část mikroregionu, kde se nachází velké množství cenných památek. Tento projekt by znamenal nejen lepší dostupnost a propojení, ale i splnění mého hlavního cíle celé bakalářské práce a to lepší využití potenciálu cestovního ruchu.

Nejen že tímto návrhem splním cíl své bakalářské práce, ale dosáhnu tím i možná opravdového smyslu těchto řádků. V budoucnu by tato práce mohla sloužit jako potencionální myšlenkový podklad ke vzniku reálné cyklostezky, která by znamenala krok kupředu v rozvoji oblastí, která pro mě není jen pouhým tématem, ale je mým domovem, o který je potřeba se starat tak, aby i další generace s jistotou věděly to, co se my v dnešní době snažíme zatím jen pochopit.

63

8 Seznam použité literatury BEDNAŘÍK, Tomáš. Rakovnicko. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2008, 98 s. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-908-6.

DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Knižní Klub, 2007. ISBN 978-802-4219-325.

DVOŘÁK, Otomar. Křivoklátským královským hvozdem. Praha: Regia, 2010, 207 s. Tajemné stezky. ISBN 978-80-86367-79-8.

HARTL, Roman a Václav KRŮTA. Slabce a Rakovnický Balkán. Vyd. 1. Slabce: Mikroregion Balkán, 2005, 103 s. ISBN 80-239-5406-7.

POHORECKÝ, Vladimír. Po rozhlednách a starých hradech. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2000. ISBN 80-86212-10-6.

[1] Mikroregion Balkán [online] 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupný z WWW: [2] Hrad Krakovec [online] 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupný z WWW:

[3] Zámek Slabce [online] 2012 [cit. 2012-04-10] Dostupný z WWW: [4] Karel Burian [online] 2012 [cit. 2012-04-10] Dostupný z WWW: < http://www.slabce.cz/karel-burian/ >

[5] Technické parametry [online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW:

[6] PhDr. Ladislav Čepička 2012 [cit. 2012-04-02] Mlýn Slabce, dokument MS Word

64

Související zdroje BEDNAŘÍK, Tomáš, Historie mlýnů na Rakovnicku. Nezabudický mlýn III, Raport 16/49,5. 12. 2006, s. 7 ELZNICOVÁ, Jana, Šlovický mlýn skrývá technické unikáty, Rakovnický deník 8/84, 11. 4. 2005, s. 3

[7] Mikroregion Balkán[online] 2012 [cit. 2012-04-04] Dostupný z WWW: .

[8] Rakovnický Balkán [online] 2012 [cit. 2012-04-04] Dostupný z WWW: .

[9] Přírodní památky[online] 2012 [cit. 2012-04-08] Dostupný z WWW: < http://www.rakovnicko.info/turistika/turistika/vylety/>.

[10] Berounka-kilometráž[online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW: . [11] Kulturně historické památky[online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW: .

[12] Husova pouť[online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW: < http://www.husitskamesta.net/www/spolecneprojekty/putovani-po-stopach-jana-husa.html>.

[13] Zámek Hřebečníky[online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW: .

65

[14] Čechův Mlýn[online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW: .

[15] Technické parametry[online] 2012 [cit. 2012-04-16] Dostupný z WWW:

[16] Budování cyklostezek [online] 2012 [cit. 2012-04-11] Dostupný z WWW: < http://cestovani.idnes.cz/budovani-cyklostezek-po-cesku-kdyzpredrazeny-asfalt-tece-krajinou-11x-/ig_kolo.aspx?c=A070327_114655_ig_kolo_tom>.

[17] Cyklostezky v oblasti[online] 2012 [cit. 2012-04-19] Dostupný z WWW: .

[18] Jízdní řád[online] 2012 [cit. 2012-04-16] Dostupný z WWW: .

[19] RS Nad starým mlýnem[online] 2012 [cit. 2012-04-19] Dostupný z WWW: .

[20] Zotavovna Šlovice[online] 2012 [cit. 2012-04-19] Dostupný z WWW: .

[21] Penzion Trilobit[online] 2012 [cit. 2012-04-19] Dostupný z WWW: .

66

67