Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a jeho okolí

Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a jeho okolí

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………. ......................................................

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní PhDr. Vlastě Novotné za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytovala při zpracování práce. Dále bych také ráda poděkovala panu Karlu Chmelovi, za poskytnutí cenných informací a fotografií z archivu obce Ţeliv. Zvláštní poděkování patří i mé rodině za podporu během studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a okolí

Bakalářská práce

Autor: Aneta Nováková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2012

© Copyright 2012 Aneta Nováková

Abstrakt NOVÁKOVÁ, Aneta: Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 78 stran. Bakalářská práce analyzuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a okolí. První část práce vymezuje danou oblast, její historii a analyzuje sluţby cestovního ruchu. Druhá část se věnuje marketingovému průzkumu a jsou zde uvedeny podklady pro vytvoření informační broţury pro obec Ţeliv. Cílem je zanalyzovat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a okolí a zpracovat podklady pro vytvoření informační broţury pro návštěvníky této obce. Tvorba informační broţury vznikala ve spolupráci s obecním úřadem Ţeliv. Klíčová slova: cestovní ruch, obec Ţeliv, klášter, národní kulturní památka, bakalářská práce

7

Abstract NOVÁKOVÁ, Aneta: Conditions for tourism development in the area of Ţeliv and its surroundings. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Level of the professional qualification: bachelor. Jihlava 2011. 78 pages. This bachelor thesis analyzes conditions for tourism development in the area of Ţeliv and its surroundings. First part deal with the demarcation of the area, history and analyzes of tourism services. Second part deal with marketing research and the documents for the information brochure for the visitors of this area are listed here. The goal of my bachelor thesis is analysis of conditions for tourism development in the area of Ţeliv and its surrounding and create the documents for the information brochure for the visitors of this area. Keywords: tourism, community Ţeliv, monastery, national historic monument, bachelor thesis.

8

Předmluva Bakalářská práce se zabývá předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a jeho okolí. Cílem této práce je analyzovat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, následně sestavit podklady pro vytvoření informační broţury pro obec Ţeliv a také navrhnout opatření, jak do této oblasti přilákat více turistů. Výše uvedené téma jsem si zvolila z toho důvodu, ţe se jím nikdo přede mnou ještě nezabýval a nepodal ucelený pohled na rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a jeho okolí. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje vymezení obce Ţeliv a charakterizuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. V praktické části jsou uvedeny výsledky marketingového průzkumu, podklady pro vytvoření informační broţury a návrhy na zlepšení propagace obce. Podklady pro vytvoření informační broţury vznikaly ve spolupráci s obecním úřadem Ţeliv. Adresátem práce je Obecní úřad Ţeliv.

9

Obsah: Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 9 Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam grafů .................................................................................................................. 12 Zkratky v textu ................................................................................................................ 13 Slovník termínů............................................................................................................... 13 Úvod................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1

2

Vymezení oblasti a její historie .............................................................................. 15 1.1

Obec Ţeliv ........................................................................................................ 15

1.2

Historie Ţeliva .................................................................................................. 16

1.3

Přírodní podmínky ........................................................................................... 17

1.3.1

Klima ........................................................................................................ 17

1.3.2

Reliéf ......................................................................................................... 17

1.3.3

Vodní nádrţe ............................................................................................. 18

1.4

Přírodní atraktivity ........................................................................................... 20

1.5

Kulturní a historické památky .......................................................................... 21

1.5.1

Premonstrátský klášter .............................................................................. 21

1.5.2

Kostel sv. Petra a Pavla............................................................................. 24

Analýza sluţeb ........................................................................................................ 24 2.1

Dopravní dostupnost ........................................................................................ 24

2.2

Ubytovací a stravovací sluţby ......................................................................... 26

2.3

Volnočasové aktivity........................................................................................ 29

2.3.1

Letní sezóna .............................................................................................. 29

2.3.2

Zimní sezóna ............................................................................................. 34

2.4

Informační sluţby............................................................................................. 35 10

2.5

Kulturní vyţití a akce pořádané v obci ............................................................ 37

Praktická část .................................................................................................................. 40 3

Marketingový průzkum a jeho vyhodnocení .......................................................... 40 3.1

Vyhodnocení dotazníků ................................................................................... 40

3.1.1 3.2

Shrnutí marketingového průzkumu .................................................................. 47

3.3

Podklady pro vytvoření informační broţury .................................................... 48

3.3.1 3.4 4

Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku ............................................ 40

Text informační broţury ........................................................................... 48

Problémy obce a návrhy jejich řešení .............................................................. 55

Závěr ....................................................................................................................... 57

Seznam pouţité a související literatury .......................................................................... 58 Seznam příloh ................................................................................................................. 64

11

Seznam obrázků Obr. 1: Obec Ţeliv na mapě v měřítku 1 : 200 000 ........................................................ 15 (Zdroj: http://mapy.1188.cz/#pos=49.529875;15.219317@sc=25000@m=katastralni) Obr. 2: Znak obce ........................................................................................................... 16 Obr. 3: Vodní nádrţe v okolí Ţeliva ............................................................................... 18 (Zdroj: http://www.pvl.cz/files/download/sedlice.pdf) Obr. 4: Turistické trasy vedoucí přes Ţeliv .................................................................... 30 (Zdroj: http://extranet.kr-vysocina.cz/download/pdf/edice/tipynavylety/tur18.pdf)

Seznam grafů Graf 1: Sloţení respondentů podle pohlaví..................................................................... 41 Graf 2: Věkové kategorie respondentů ........................................................................... 41 Graf 3: Zdroje informací při výběru dovolené v ČR ...................................................... 42 Graf 4: Návštěvnost turistických informačních center ................................................... 42 Graf 5: Základní informace o navštívených místech ...................................................... 43 Graf 6: Informace v propagačních materiálech .............................................................. 44 Graf 7: Doplňující podklady propagačních materiálů .................................................... 44 Graf 8: Vhodný druh reklamy k propagaci obce ............................................................ 45 Graf 9: Dopravní dostupnost obce .................................................................................. 46 Graf 10: Vyuţití sluţeb průvodce ................................................................................... 46 Graf 11: Přehlednost webových stránek obce................................................................. 47

12

Zkratky v textu CR – cestovní ruch ČR – Česká republika IC – informační centrum TIC – turistické informační centrum

Slovník termínů Konvent – název pro celé společenství mnichů v klášteře nebo stavba, v níţ se konají shromáţdění příslušníků kláštera Refektář – společná jídelna mnichů v klášteře Prelatura – obydlí opata v klášteře Sgrafita – ozdoba stěny, která vzniká škrábáním ve vlhké omítce Arkády – řady oblouků, které jsou odděleny sloupy nebo pilíři Luneta – polokruhovitá výseč stěny pod klenbou Presbytář – část prostoru kostela nebo katedrály, která je vyhrazena kněţím

13

Úvod Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech obrovský boom. Přispívá k rozvoji státu, měst, ale i obcí. Vytváří pracovní příleţitosti a přináší jak zahraniční, tak tuzemský kapitál. Česká republika je turisticky atraktivní hlavně díky výborným předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu a také pro svou výhodnou polohu v srdci Evropy. Tato bakalářská práce se bude věnovat předpokladům pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a okolí. Je to velmi zajímavá oblast, která má turistům co nabídnout, ale podle mého názoru není z hlediska cestovního ruchu dostatečně vyuţita. Bakalářskou práci spojenou s obcí Ţeliv jsem si zvolila nejen z toho důvodu, ţe bydlím nedaleko, ale i pro nádhernou krajinu, která Ţeliv obklopuje a nabízí celou řadu moţností, jak vyuţít volný čas. Cílem mé práce bude analyzovat předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v této obci a následně zpracovat podklady pro vytvoření informační broţury, kterou by obec mohla vydat. Broţura by mohla být turistům k dispozici na obecním úřadu v Ţelivě a na turisticky zajímavých místech v okolí této obce. Dále pak navrhnu řešení, jak přilákat turisty do této oblasti. Adresátem práce bude Obecní úřad Ţeliv. Po konzultaci se starostou obce panem Karlem Chmelem jsem zjistila, ţe největší slabinou obce je nedostatečná propagace. Proto v rámci této práce vytvořím podklady pro informační broţuru pro turisty, kteří zavítají do obce, a zároveň se pokusím navrhnout, jak nejlépe oslovit potenciální návštěvníky pomocí reklamy. Svou bakalářskou práci rozdělím na dvě části: část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budu věnovat vymezení oblasti, její historii a dále pak analýze sluţeb spojených s cestovním ruchem v obci Ţeliv a okolí. V praktické části bude uveden marketingový průzkum, jeho vyhodnocení a podklady pro vytvoření informační broţury. Jak jsem jiţ uvedla výše, při konzultaci se starostou obce panem Karlem Chmelem jsem zjistila, ţe má obec problémy s propagací. Proto vytvořím dotazníkové šetření, které se bude skládat z 11 otázek. Toto šetření mi pomůţe zjistit, jaké informace by podle turistů měly být uvedeny v informační broţuře a také jak nejlépe propagovat obec.

14

Teoretická část Teoretická část mé práce vychází z prostudování odborné literatury, která se vztahuje k danému tématu. Vymezuji zde oblast obce Ţeliv, její historii a následně analyzuji sluţby spojené s cestovním ruchem.

1 Vymezení oblasti a její historie 1.1 Obec Ţeliv Obec Ţeliv se nachází v kraji Vysočina a leţí na soutoku dvou řek – Ţelivky a Trnavy. Pod správu obce náleţí sedm místních částí: Bolechov, Brtná, Lhotice, Lískovice, Miletín, Vitice a Vřesník. Ţeliv spadá do obce s rozšířenou působností Humpolec a zároveň

je

členem

mikroregionu

Zálesí.

Největší

pamětihodností

obce

je

premonstrátský klášter, který je zapsán na seznamu národních kulturních památek. Díky své poloze v lesnaté krajině je obec vhodná k rekreaci. Na jejím území nalezneme vodní nádrţe, veřejné pláţe na koupání, rekreační objekty, ubytovací a stravovací zařízení a další sluţby pro občany a turisty. Zmíněná oblast nabízí také celou řadu vycházek do okolí.

Obr. 1: Obec Ţeliv na mapě v měřítku 1 : 200 000

15

Ve znaku obce najdeme klíč s vidlemi, které jsou umístěny na podkladu ze dvou barevných polí. Klíč ve znaku symbolizuje křesťanství, přesněji papeţský stolec ve Vatikánu. Vidle měl ve znaku rod Leskovců z Leskovce. Ti byli spřízněni s rodem Trčků z Lípy, kteří v Ţelivě pobývali v 15. století, proto se jejich symbol dostal do znaku obce. Zkříţení klíče a vidlí poukazuje na propojení světské moci s církevní. Zelené pole Obr. 1: Znak obce

zde znázorňuje lesy, které Ţeliv obklopují. Modrá barva je symbolem pro vodu, jelikoţ se obec nachází na soutoku dvou

řek a v okolí jsou poměrně velké vodní plochy.

1.2 Historie Ţeliva Jméno obce se postupně vyvinulo ze staročeského Ţelevo – Ţalov. Zdejší početné nálezy hrobů svědčí o tom, ţe zde bývalo pohřebiště. Historie Ţeliva je velmi rozmanitá a bohatá. První osídlení tohoto místa se pojí se střední dobou kamennou (přibliţně 8000–5000 let před naším letopočtem), coţ dokazují nálezy pazourkových nástrojů. Archeologické výzkumy, které ve zdejším klášteře probíhaly v roce 1995, vedly k nalezení sídlištních vrstev pocházejících z let 700–500 před naším letopočtem. Na území kláštera byla nalezena i zlatá keltská mince. Jedná se o velmi důleţitý objev, protoţe se mince vyskytla mimo známou oblast osídlení Keltů na českém území. Nalezeno bylo také pohřebiště, ve kterém se objevily esovité náušnice a údajně přes obec vedla i zemská stezka z Prahy na Moravu. [Pleva, 2003, str. 24] Historie obce je úzce spjatá s klášterem, který byl na soutoku dvou řek vybudován v roce 1139. Zaloţení tohoto kláštera se připisuje praţskému biskupovi Ottovi a českému kníţeti Soběslavovi v roce 1139 (svůj podíl na vzniku kláštera měla i manţelka Soběslava Adleta). Klášter byl nejdříve vyuţíván benediktiny z opatství v Sázavě, ale ti byli z kláštera vyhnáni a klášterní budovy byly znovu zaplněny aţ premonstráty z porýnského Steinfeldu v roce 1149. Klášter byl často stíhán ţivelnými pohromami a pleněn, proto byl často opravován a přestavován.

16

S obcí Ţeliv je často spojován premonstrát, kazatel a také vůdce praţské chudiny Jan Ţelivský. Jako kazatel působil v praţském kostele Panny Marie Sněţné. Tohoto významného kazatele připomíná v Ţelivě nejen bronzová socha, ale i busta, která se nachází před budovou základní školy. Bronzová socha, kterou vytvořila akademická sochařka Jaroslava Lukešová, je umístěna v ţelivském parku a byla obci věnována magistrátem hlavního města Prahy v roce 2003. V současné době má obec Ţeliv necelých 1100 obyvatel. Obecní úřad sídlí v nově zrekonstruované budově, ve které nalezneme i zdravotní středisko a místní knihovnu. V jejím přízemí je také vystavena pamětní deska Josefa Čapka, která připomíná, jak zde byl tento malíř roku 1939 zatčen a odvezen do koncentračního tábora. Místní obyvatelé zde mají k dispozici mateřskou i základní školu a mohou vyuţít sluţeb pošty, leţící nedaleko od obecního úřadu. Po více neţ dvanáct let udrţuje obec Ţeliv partnerství se švýcarskou obcí Kiesen. [7]

1.3 Přírodní podmínky 1.3.1 Klima Česká republika má kontinentální charakter podnebí a pravidelně se zde střídají čtyři roční období. Kraj Vysočina patří k jejím chladnějším regionům a obec Ţeliv náleţí do mírně teplé podnebné oblasti. Průměrný roční úhrn sráţek je zde 800 milimetrů a průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7 °C. [24]

1.3.2 Reliéf Z hlediska geomorfologického členění spadá obec do Hercynského systému a leţí v Česko-moravské

subprovincii,

jejíţ

součástí

je

Českomoravská

vrchovina.

Českomoravská vrchovina se dále dělí na jednotlivé celky. Ţeliv spadá do celku, který se nazývá Křemešnická vrchovina. Obec je vzdálena přibliţně 10 kilometrů od města Humpolec a leţí v nadmořské výšce 406 metrů. Nadmořská výška, která je pro Křemešnickou vrchovinu typická, se pohybuje v rozmezí 600-765 metrů. Jelikoţ Ţeliv leţí v níţině, má niţší nadmořskou výšku neţ je typické. Pro zdejší oblast je charakteristická málo dotčená krajina a málo turisticky prozkoumané území. Do vymezené oblasti nezasahují ţádná chráněná území, 17

avšak nachází se zde menší přírodní památky. K vidění jsou i meandry řeky Trnavy a Ţelivky. Většina území je pokryta lesy nebo je vyuţívána pro zemědělské účely. Lesy jsou zde převáţně smrkové a jsou vhodné pro houbaření. Borové nebo listnaté lesy se objevují jen výjimečně. Díky výborný přírodním podmínkám, je zdejší fauna velice bohatá. Ve větším počtu se tu objevuje divoká zvěř, převáţně divoká prasata, srnky a zajíci. [27]

1.3.3 Vodní nádrţe Zdejší část regionu je odvodňována řekou Ţelivkou a jejími přítoky – řekou Trnavou, Hejlovkou a Bělou. Odvodňovány jsou směrem k řece Sázavě a dále pak k Vltavě. Řeka

Obr. 2: Vodní nádrţe v okolí Ţeliva

Ţelivka je vhodná pro vodáctví téměř po celý rok. Oblast je turisticky velmi atraktivní, a to převáţně díky koncentraci vodních nádrţí, které můţeme v okolí nalézt tři – Trnávku, Vřesník a Sedlici. Tato vodní díla spadají do správy státního podniku Povodí Vltavy, přesněji do povodí Dolní Vltavy. [23] Trnávka Vodní nádrţ Trnávka leţí na řece Trnava nad obcí Ţeliv, přibliţně dva kilometry nad soutokem řeky Trnavy a Ţelivky. Jak uvádí Broţa [2005], stavba tohoto díla trvala čtyři roky (1977–1981) a společně se sedlickou nádrţí spadá do vodohospodářského komplexu. Tento komplex má za úkol zachytit všechny naplaveniny, které by znečišťovaly vodárenskou nádrţ Ţelivka (známá je také pod názvem Švihov), která slouţí jako zásobárna pitné vody pro Prahu a je také největší nádrţí v České republice.

18

Výška hráze trnavské nádrţe nad terénem údolí je devatenáct metrů a její celková délka je dvě stě metrů. Pro širokou veřejnost je hráz uzavřena. Plocha hladiny nádrţe je 98 hektarů a její objem je 6,7 mil. m3. Na konci nádrţe můţeme najít ponořený stupeň, jehoţ úkolem je ustálit horní část nádrţe. Do objektu patří spodní výpusti, odpadní štola a bezpečnostní přeliv. Spodní výpusti slouţí k vypouštění vody buď ode dna, nebo ze šesti metrů nad dnem nádrţe. Bezpečností přeliv nádrţe je tvořen přímými přelivnými hranami, které mají čtyři pole o celkové délce čtyřicet šest metrů. Pod Trnávkou byla vybudována menší vodní elektrárna, která vyuţívá průtoku. Postavena byla v roce 1997 a nachází se ve spojovací chodbě. Slalomová dráha Součástí nádrţe Trnávka je také slalomová dráha, která patří k jedné z nejobtíţnější ve střední Evropě a je umístěna na levé straně hráze. Její délka je 700 metrů a má celkový spád jedenáct metrů. Hloubka kanálu se pohybuje přibliţně kolem 1,2 m a šířka je 10-12 metrů. Umělé překáţky jsou tvořeny dřevěnými i betonovými prahy. Ve stěnách kanálu je zapuštěno přesně 44 dřevěných vrat. Vodní nádrţ Trnávka slouţí nejen pro rekreační účely, turistiku a rybolov, ale také pro vodní turistiku. [36] Sedlice Přibliţně deset kilometrů od Humpolce, na řece Ţelivce, se nalézá vodní nádrţ Sedlice. Postavena byla v letech 1921–1927, podle vzorů obdobných staveb ze zahraničí (převáţně ze Švýcarska). Důvodem

stavby byla výroba elektrické energie

z akumulované vody. Stejně jako nádrţ Trnávka, Sedlice také slouţí k zachycení splavenin, které by znečišťovaly vodárenskou nádrţ Ţelivka. Sedlice obsahuje dva nezávislé objekty – vodní elektrárnu s přivaděčem (vyrovnávací nádrţ Vřesník) a hráz. [23] Výška hráze nad terénem dosahuje 22,7 metrů, její celková délka je 118 metrů a dosahuje hloubky aţ 15 metrů. Nádrţ Sedlice má celkový objem 2,32 mil. m3, plochu hladiny tvoří 38 hektarů. Bezpečnostní přepad této nádrţe se skládá z deseti

19

nehrazených polí a voda, která zde přepadává, je tlumena tzv. vývarem (objekt, který tlumí energii rychle padající vody) nebo pomocí kaskádovitých stupňů. [23] Vodní elektrárna, která odebírá vodu z nádrţe Sedlice, se nachází na levém břehu, přibliţně půl kilometru nad hrází. Vřesník Vodní dílo Vřesník, které bylo postaveno v letech 1925–1928 nad obcí Ţeliv slouţí jako vyrovnávací nádrţ. Úkolem této nádrţe je vyrovnávat nepravidelné průtoky vody pod vodní elektrárnou Sedlice. Od roku 1983 je vodní spád Vřesníku energeticky vyuţíván pro malou vodní elektrárnu. Výška hráze nad terénem je 9,5 metrů a její délka je 78,7 m. Plocha hladiny této nádrţe má 17 hektarů a objem nádrţe je 0,37 mil. m3. Bezpečnostní přepad hráze tvoří šest přelivných nehrazených polí, které mají přímou přelivnou hranu. Jejich celková délka je 32,7 metrů. [23]

1.4 Přírodní atraktivity Ţiţkův dub Pod areálem kláštera ve směru na Červenou Řečici roste památný strom, tzv. Ţiţkův dub. Památným stromem byl tento dub letní vyhlášen 17.8. 1994 a je starý přibliţně 500 let. Podle měření z roku 2001 měl dub obvod 696 centimetrů a jeho výška byla 24 metrů. Dub má ošetřený dutý kmen, který se ve výšce pěti metrů dělí na dvě části. Koruna stromu má průměr 24 metrů a je vysoká 19 metrů. Pověst o nejstarším stromu v obci je spojována s Janem Ţiţkou, proto se nazývá Ţiţkův dub. Pověst říká, ţe na místě, kde dub stojí, v roce 1424 tábořili husité, kdyţ obléhali místní klášter. [Němec, 2003, str. 73], [1] Paní skála Tuto dvaceti metrovou skálu najdeme u vyrovnávací nádrţe Vřesník, přibliţně jeden kilometr nad obcí Ţeliv. Svůj název má tato skála uţ odpradávna. Pověst vypráví, ţe šlechtičně z nedalekého hradu Orlík nad Humpolcem se u skály splašili koně a vůz se zřítil do řeky. Povídá se, ţe na skále prý leţí balvan, který má být zkamenělým kolem

20

z povozu. V okolí Ţeliva můţeme objevit ještě jednu menší skálu – na Valše. Nachází se dva kilometry proti proudu od nádrţe Vřesník. [11]

1.5 Kulturní a historické památky 1.5.1 Premonstrátský klášter Největší dominantou obce je bezesporu premonstrátský klášter, který byl díky svému architektonickému dědictví v roce 2010 vyhlášen národní kulturní památkou. Troufám si říci, ţe tento areál patří mezi skvosty kraje Vysočina a práce, kterou na kostele provedl architekt Jan Blaţej Santini ve stylu barokní gotiky, je opravdu pozoruhodná. Areál kláštera je spravován a obýván kanonií premonstrátů. Areál kláštera Jak jsem jiţ zmínila v historii Ţeliva, zaloţení kláštera se připisuje praţskému biskupovi Ottovi a českému kníţeti Soběslavovi. Klášter byl vyuţíván benediktiny z opatství v Sázavě. Po vyhnání benediktinů, v roce 1149, přišli do kláštera premonstráti. Klášter byl často suţován ničivými poţáry, proto musel být mnohokrát opravován a přestavován, a to v různých architektonických slozích. Nejvýznamnějším architektem, který se podílel na opravách a přestavbách kláštera, byl Jan Blaţej Santini. Vypracoval projekt pro opravu a dostavbu kostela po poţáru v roce 1712 a aţ do roku 1720 stavební práce dozoroval. Dalším významným stavitelem, který se podílel na opravě kostela a stavbě konventu, byl Giacomo Antonio de Maggi. V průběhu 18. století byl klášter dále rozšiřován a zdoben. Znovu však vyhořel v roce 1907, poté byl opraven pseudobarokně, a to za účasti architekta Bóţa Dvořáka z Pardubic. V období druhé světové války byl areál zabrán německou správou a slouţil pro potřeby německých škol a jako ubytovna pro německé vojsko. V letech 1950–1956 byl klášter přeměněn na internační tábor pro kněze a řeholníky. Roku 1956 se budovy kláštera staly sídlem Státní psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod, která zde vytvořila léčebnu pro psychicky nemocné. Od roku 1991 byly objekty kláštera postupně předávány zpět řádu premonstrátů. [Pleva, 2003, str. 30], [16]

21

Ţelivský klášterní areál má výborné podmínky pro pořádání svateb, a to církevních, ale i civilních. Dá se říci, ţe především svatba Evy Aichmajerové ve zdejším kostele odstartovala rozmach svatební turistiky v obci. Přístup do kláštera zajišťují dvě cesty. Jedna od severu po mostě přes řeku Ţelivku, která klášter chrání a druhá od východu směrem od rybníka. Hlavní část kláštera je natočena směrem k severu, směrem k východu je vysunut konvent, který je z jiţní strany spojen s kostelem. Západním směrem je kostel spojen s budovami prelatury a opatství, na které dále navazuje Trčkův hrad. Za Trčkovým hradem najdeme hospodářské budovy, které také náleţí areálu kláštera (stodoly, stáje, bývalá mydlárna, atd.) a zahradu. Nádvoří z východní strany uzavírá budova konventu, průčelí kostela a hřbitovní zeď. Na jiţní straně se potom nachází úřednický dům a zahradnický domek. [Poche, 1982, str. 412] Kostel Narození Panny Marie Původní kostel byl postaven ve 12. století v románském slohu. V polovině 13. století vyhořel, a proto byl přestaven na trojlodní baziliku se třemi chóry a dvěma věţemi v průčelí. V době přestavby byla nalezena zděná hrobka, která je označována jako kultiště. Kultiště bylo místo pro vykonávání určitého rituálu či liturgie. Zděná hrobka byla pravděpodobně postavena na místě staršího románského hrobu, ostatky v ní nalezené byly přemístěny do chóru a byl k nim opatřen oltář. Kultiště bylo upraveno tak, aby dovolovalo kontakt s ostatky v něm uloţených. Takových poct se mohlo dostat pouze některému z prvních opatů z Ţeliva. [Pleva, 2003, str. 30-34] Během husitských válek v letech 1420 a 1424 byl kostel několikrát vypleněn a také velmi poškozen. Obnova kostela byla dokončena aţ v roce 1462, kdy byl obnoven chór a vztyčen hlavní oltář. Trojlodí a věţe byly obnoveny aţ v roce 1630. Roku 1712 poţár zničil konvent i kostel, ale jiţ v roce 1714 začala obnova kostela, na které se podílel Jan Blaţej Santini ve stylu barokní gotiky. Osa kostela byla opticky prodlouţena předsunutou předsíňkou a bočními věţemi. Prostorová koncepce interiéru je komplikovaně řešena, je rozdělena do tří lodí a strop je typickou ukázkou barokní gotiky. Velký význam kladený na světlo zde dokazují velká okna v bočních lodích, která jsou zastíněna visutými svorníky na balkonech, takţe návštěvník je v lodi ve stínu a světlo k němu přichází z chóru. Je to modelace vnitřního prostoru kostela světlem a stínem. Během poţáru Trčkova hradu a opatství v roce 1907 shořela jiţní věţ v průčelí 22

kostela, ale díky rychlému zásahu místních obyvatel byl oheň uhašen a do kostela se nerozšířil. Poslední úpravy kostela proběhly v letech 2006-2008. [Poche, 1982, str. 412-415], [21] Konvent Raně barokní jednopatrový konvent (stavitel G. A. de Maggi) pochází ze 17. století a má čtvercový půdorys, v jehoţ středu se nachází rajský dvůr. Okolo rajského dvora vede kříţová chodba, která je otevřená do prostoru pomocí zasklených arkád. V severní části konventu se nachází refektář, který je bohatě ozdoben freskami Jana Kaliny z let 1726-1729 (Poslední večeře, Zaloţení kláštera, Příchod premonstrátů, apod.) [Poche, 1982, str. 416] Opatství Opatství je tvořeno dvoukřídlou, pravoúhlou, jednopatrovou budovou. Architekt B. Dvořák upravil severní část opatství pseudobarokně kolem roku 1912. Jiţní průčelí je také opraveno pseudobarokně – štít má předloţené dvouramenné točité schodiště. Uvnitř budovy nad schodištěm se nachází velký barokní dřevěný znak kláštera, který přeţil poţár kláštera v roce 1700. Ve velkém sálu je strop vyzdoben freskou České nebe od malíře Antonína Häuslera. [Pleva, 2003, str. 34-37] Trčkův hrad Majitelé zdejšího kláštera se často měnili. List z roku 1467 dokazuje, ţe byl klášter po dobu delší neţ sto let v drţení Trčků z Lípy. Trčkové si ze západní části budov kláštera vybudovali tzv. Trčkův Hrad. Hrad je dvoupatrový a přízemí je tvořeno z neomítnutého lomového kamene. Tato pozdně gotická stavba prošla renesanční úpravou, z venkovní strany je hrad ozdoben sgrafity z 15. století (postavy hudebníků a vojáků). Východní část hradu je zdobena kazetovým stropem a také zde najdeme malby A. Häuslera z roku 1914 a malbou B. Dvořáka Narození Páně (předlohou malba M. Alše). Obě patra jsou z venku zdobena renesančními psaníčky a sgrafity. Okna jsou jednotlivá, ale i sdruţená. Na jednom z oken v prvním patře je umístěna mříţ, která se datuje do roku 1799. [Pleva, 2003, str. 37,38]

23

Klášterní pivovar Ke klášternímu areálu patří také klášterní pivovar. První zmínky o vaření piva v těchto prostorách se datují do 14. století. Pivovarnictví se věnovali jak Trčkové z Lípy, kteří v klášteře pobývali od poloviny 15. století, tak jejich následovníci. Po navrácení kláštera premonstrátům mniši ve vaření piva pokračovali. Tuto tradici však byli nuceni přerušit v roce 1907, kdy byl klášter zachvácen poţárem a shořela budova opatství, ale i pivovar, který byl umístěn (stejně jako dnes) ve sklepeních opatství. K znovuzahájení pivovarnictví došlo aţ v roce 2003, kdy premonstráti spolu se dvěma společníky zaloţili Klášterní pivovar Ţeliv. Pivovaru se kvůli špatné technologii moc nedařilo, proto svou činnost roku 2009 ukončil. Avšak v roce 2010 proběhla rekonstrukce pivovaru. Díky novým technologiím a stavebním úpravám mohli premonstráti zaloţit nový pivovar, který nese název Ţelivský klášterní pivovar. [37]

1.5.2 Kostel sv. Petra a Pavla Východně od ţelivského kláštera byl v roce 1139 postaven kostel sv. Petra a Pavla. Jedná se o stavbu postavenou v románském slohu, ke které patří i místní hřbitov. Kostel byl za husitských válek velmi poničen. Opravy kostela začaly aţ v roce 1712, pravděpodobně je řídil Jan Blaţej Santini. Během těchto oprav byla přistavena sakristie. Jednolodní kostel má uzavřená okna a je barokně omítnutý. Presbytář je překlenut kříţovou klenbou s lunetami a loď kostela je pokryta kazetovým stropem podle návrhu architekta B. Dvořáka (prováděl rekonstrukci kostela kolem roku 1930). Na hlavním oltáři jsou vystaveny obrazy malíře Jana Vysekala z roku 1902. [Poche, 1982, str. 417]

2 Analýza sluţeb 2.1 Dopravní dostupnost V této části práce věnuji pozornost dopravní dostupnosti obce. Zaměřím se především na dostupnost z velkých měst, jako je hlavní město Praha a také na města krajská. Obec není napojena na ţelezniční síť a vodní doprava po vodních nádrţích zde není k dispozici, proto se věnuji pouze silniční dopravě.

24

Silniční doprava Ţeliv se nachází v okrese Pelhřimov, deset kilometrů od města Humpolec. Hlavní dopravní tah, vhodný pro dostupnost obce ze všech větších měst, je dálnice D1. Pro zmapování dopravní dostupnosti, jsem si zvolila dva záchytné body – města Pelhřimov a Humpolec. Z těchto dvou měst je moţné se velmi rychle a snadno dopravit do Ţeliva, a to díky dopravním ukazatelům, které jsou umístěny u hlavních silnic a přímo navádí motoristy do obce Ţeliv. Níţe uvedené silnice jsou rozděleny podle jednotlivých typů dopravních tříd. Rychlostní komunikace Dálnice D1, která leţí v těsné blízkosti města Humpolec, je důleţitou dopravní komunikací, která umoţňuje snadnou dopravu do obce Ţeliv. Tento významný tah propojuje Humpolec s Prahou a Brnem. Silnice I. třídy Silnice I/34, významná pro dostupnosti obce z jiţních Čech (Svitavy – Polička – Hlinsko – Havlíčkův Brod – Humpolec – Pelhřimov - Jindřichův Hradec – Třeboň - Č. Budějovice). Silnice I/19, spojuje obec se západními Čechami (Plzeň – Březnice – Tábor – Pelhřimov) Silnice II. třídy Silnice II/129 zabezpečuje dopravu mezi městy: Pacov – Ţeliv – Humpolec. Silnice II/112, tato silnice propojuje Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Ţeletava Silnice III. třídy Tento typ silnic je vhodný především pro cykloturistku. Silnice III/1211 Autobusová spojení Podle jízdního řádu pro rok 2011/2012, obcí projede denně třináct autobusů, které jedou převáţně do měst Humpolec a Pelhřimov. Dopravní dostupnost hlavního města je 25

z obce celkem dobrá. Denně Ţelivem projedou tři autobusy, kterými je moţné se dopravit do (z) Prahy. Musíme však počítat s přestupy a prodleva mezi autobusy je obvykle jen kolem deseti minut. Pro obec je výhodou, ţe se nachází v blízkosti dobře dostupných měst. Důleţité autobusové linky: Ţeliv – Pacov – Tábor, 350290 5 Ţeliv – Pelhřimov, 350110 Pacov – Ţeliv – Humpolec, 350290 2 Ţeliv – Humpolec – Jihlava, s přestupem 350290 4, 760740 2 Ţeliv – Humpolec – Brno, s přestupem 350280, 350450 Praha – Humpolec – Ţeliv, s přestupem 183102 1, 350410 5 Světlá nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Humpolec – Ţeliv, s přestupem 600650 7, 350030 14, 350410 5 Autobusovou přepravu na těchto linkách zajišťují společnosti Icom transpor, ČAD Blansko a Veolia transport Praha. [8]

2.2 Ubytovací a stravovací sluţby Ve vybrané oblasti a okolí je dostatečné mnoţství ubytovacích a stravovacích zařízení. Turisté si mohou vybrat z více druhů ubytovacích zařízení, ve kterých chtějí přenocovat. K dispozici zde mají hotel, penzion, ubytovny, kemp, hostel a také rekreační chaty. Mým cílem je zpracovat všechna dostupná ubytovací a stravovací zařízení, nabízené doplňkové sluţby, které mohou turisté při svém pobytu nebo návštěvě obce vyuţít. K uvedeným zařízením připojuji i kontakty, které vyuţiji při zpracování podkladů pro vytvoření informační broţury. Hotel Na Kocandě Hotel Na Kocandě se nachází přímo v Ţelivě. Součástí hotelu je restaurace (v provozu je celoročně), salonek, letní terasa, zahradní areál se zastřešeným pódiem a sál, který je vhodný pro svatby, teambuilding, koncerty, večírky, přednášky a celou řadu dalších akcí. Celková kapacita hotelu je 63 lůţek a nabízí ubytování ve dvou, tří a čtyřlůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením.

26

Kapacita restaurace v tomto hotelu je 30-40 míst a nabízí snídaní, plnou penzi, polopenzi, minutky a hotovky. Restaurace má k dispozici i vybavení pro venkovní grilování. Kontaktní osoba: Pavel Mička, telefonní číslo: 603 236 551 nebo 565 581 229. [31] Opatství Ţeliv hostel Hostel Opatství Ţeliv se nachází v klášteře Ţeliv. Klášter je vhodný pro konání celé řady konferencí (učebny a sály s kapacitou 300 lidí), školení, firemní a rodinné akce, dětské tábory atd. V klášteře se pořádá celá řada kulturních akcí, kterých se mohou návštěvníci zařízení zúčastnit. Klášterní hostel poskytuje i zvláštní sluţby pro občany, kteří si potřebují odpočinout od kaţdodenního shonu (tito lidé mohou strávit nějaký čas s bratry premonstráty v rozjímání a modlitbách). Hostel má kapacitu aţ 120 lůţek, které jsou rozděleny do dvou a vícelůţkových pokojů. K opatství náleţí také klášterní pivovar, který nabízí 6 druhů piva (světlý leţák, tmavý leţák, polotmavý leţák, kvasnicové, nepasterizované, speciální pivo z ječného sladu). Pro účastníky konferencí je zajišťováno občerstvení (coffee break a catering podle dohody) a pro návštěvníky hostelu je k dispozici celodenní stravování. Kontakt: Opatství Ţeliv je 731 598 985 nebo 565 381 259. [32] Obecní restaurace a Kulturní dům Ţeliv Obecní restaurace Ţeliv se nachází přímo v obci a nabízí pouze stravovací sluţby. Je vhodná pro pořádání plesů, svateb, rodinných oslav, firemní akce atd. V tomto zařízení je k dispozici restaurace s 60 místy, terasa s 50 místy, salonek pro 20 osob a velký sál, který pojme aţ 500 osob. Kontaktní osoba: Miroslav Siblík, telefonní číslo 736 732 870. Penzion Trnávka Penzion leţí na břehu vodní nádrţe Trnávka, kousek před obcí Ţeliv. Tento penzion je vhodný pro rodinné rekreace a oslavy, ale i pro školení, semináře, školy v přírodě a pobyty seniorů. Poloha penzionu je výhodná také z hlediska rybolovu. V budově nalezneme školící místnost, klubovnu s kulečníkem a barem, dvě terasy a samostatnou pláţ. Přímo u objektu je k dispozici parkoviště. Pro své klienty mají v penzionu 27

k dispozici půjčovnu sportovních pomůcek (lodě, šlapadla, horská kola, atd.) a také nabízejí letní sportovní aktivity, jako aquazorbing. Celková kapacita tohoto ubytovacího zařízení je 9 pokojů s 32 lůţky. Pokoje jsou 2, 3 a 4 lůţkové s vlastním sociálním zařízením. Klienti penzionu se mohou stravovat přímo v místní restauraci. Po předchozí domluvě si zde mohou objednat speciality z grilu nebo udírny a cateringové sluţby. Kontaktní osoba: Pavel Vejmělek, telefonní číslo: 777 267 630. [33] Rekreační středisko Trnávka Rekreační středisko Trnávka je umístěno v lese přibliţně jeden kilometr od obce Ţeliv a má velký rozsah poskytovaných sluţeb. Z důvodu vysoké lůţkové kapacity se orientuje především na pobyty škol (např. vstupní kurzy Vysoké školy polytechnické Jihlava) a školek v přírodě a také na kongresovou turistiku. Středisko se zaměřuje také na jednorázové akce v podobě svateb, školení, rodinné oslavy, atd. Pro své klienty má k dispozici bar, venkovní terasu s krbem, tělocvičnu, saunu, fitness, masáţe, hřiště, půjčovnu sportovních potřeb a parkoviště v areálu. Celková kapacita je 100 lůţek. Návštěvníci střediska mohou být ubytováni přímo v hotelu (2, 3 a 4 lůţkové) nebo v chatkách a okálech. Sociální zařízení pro osoby ubytované v chatkách a okálech jsou společná. Co se týče stravovacích sluţeb, zákazníkům nabízí polopenzi, která je podávána v jídelně s 68 místy. Kontaktní osoba: Jindřich Müller, telefonní číslo: 565 581 139. [35] Veřejné tábořiště ,,Na Ţelivce“ Tábořiště se nachází na pravém břehu řeky Ţelivky, kousek před obcí Ţeliv (směrem od Humpolce). V tábořišti je moţnost ubytování v malých a velkých chatkách nebo ve stanech. Kapacita chatek je 36 lůţek (9 chatek po 4 lůţcích) a jsou v nich k dispozici lednice. Osoby ubytované mimo chatky, si mohou za poplatek vyţádat elektrickou přípojku. Sociální zařízení se nachází vedle hlavní budovy, v areálu tábořiště. Obyvatelé tábořiště se mohou stravovat v místním kiosku nebo menší restauraci, kde jsou podávána teplá jídla nebo minutky.

28

Kontaktní osoba: Jana Behinová, Ţeliv 246, telefonní číslo: 565 581 239. [26] Rekreační středisko PETRAČKA Středisko se nachází na břehu nádrţe Trnávka mezi Brtnou a Ţelivem. Návštěvníci mohou

být

ubytováni

ve

čtyřlůţkových

pokojích

v hlavní

budově

nebo

v osmilůţkových v chatkách. V hlavní budově se nachází 8 čtyřlůţkových pokojů. Kaţdý pokoj je vybaven toaletou a sprchovým koutem, k dispozici je zde i lednice a sada nádobí (kuchyň je společná pro celou budovu). Osmilůţkové chatky jsou v rekreačním středisku čtyři a mají vlastní sociální zařízení a kuchyňku. Kaţdá chata má televizor a venkovní posezení. V areálu mají rekreanti k dispozici loděnici s vlastním molem, travnatou pláţ, volejbalové hřiště, dětské hřiště, pískoviště, ohniště s udírnou a stanoviště vhodná pro rybaření. Z hlediska stravování je v objektu denně otevřena provozovna s výčepem a je moţné si zde nakoupit potraviny, ze kterých si návštěvníci vaří sami. Kontaktní osoba: Radka Bloudková, telefonní číslo: 723 728 161. [34]

2.3 Volnočasové aktivity V této kapitole shrnu veškeré aktivity, které mohou turisté, ale i stálí obyvatelé provozovat ve volném čase. Zaměřím se na letní i zimní sezónu. Do této kapitoly zahrnu také typy na výlety.

2.3.1 Letní sezóna V letní sezóně je nabídka pro volnočasové aktivity větší neţ v sezóně zimní. V nově zrekonstruovaném areálu školy v Ţelivě (Základní škola Ţeliv, Ţeliv 220) jsou k dispozici venkovní hřiště - tenisové kurty, fotbalové, basketbalové hřiště a zastřešená tělocvična. V obci je ještě jedno venkovní sportoviště, které je vhodné na volejbal a nohejbal (Ţeliv 246). Všechna hřiště jsou volně přístupná veřejnosti po předchozí domluvě se zaměstnanci ţelivské školy nebo obecního úřadu. Jedním z největších lákadel pro turisty je vodní nádrţ Trnávka. U nádrţe se nachází celá řada menších i větších pláţí, které jsou vhodné pro trávení volného času u vody. V okolí těchto pláţí si mohou návštěvníci zapůjčit lodě a šlapadla.

29

Pěší turistika Zdejší prostředí má ideální podmínky pro pěší turistiku. Kolem Ţeliva vedou turistické trasy, které jsou značeny třemi barvami – červenou, ţlutou a zelenou. Červená trasa – vede přes Pelhřimov, Krasíkovice, Kojčice, Dehtáře, Sedlici a Ţeliv do Červené Řečice. Ţlutá trasa – vede přes Červenou Řečici, Brtnou, Sedlici, Záhoří a Vystrkov do Humpolce Zelená trasa – propojuje Pelhřimov, Bácovice, Svépravice, Brtnou, Haštal, Ţeliv, Vřesník, Močidla a Humpolec

Obr. 3: Turistické trasy vedoucí přes Ţeliv

30

Cyklotrasy Oblast v okolí Ţeliva je také vhodná pro cykloturistiku. Nachází se zde velké mnoţství cyklotras, které většinou vedou po výše uvedených značených turistických trasách a po silnicích třetí třídy. Přímo obcí prochází cyklotrasy číslo 161 a 1218. Na Pelhřimovsku si mohou cyklisté vytvářet trasy sami prostřednictvím internetových stránek turistického informačního centra Pelhřimov, kde je umístěn plánovač výletů. Pro představu uvedu jen několik cyklotras. Všechny níţe uvedené cyklotrasy se dají upravovat podle potřeb a poţadavků cyklistů. Malý Ţelivský okruh – cyklotrasa dlouhá 10 km je nenáročná a vhodná především pro rodiny s dětmi. Tento okruh vede přes lesní cesty a klidné silnice III. třídy. Trasa začíná na nádvoří kláštera v Ţelivě, kde se napojíme na cyklotrasu č. 161, která vede do Sedlice. Na návsi v Sedlici poté pojedeme po cyklotrase č. 161b (červená turistická značka), která nás zavede zpět do Ţeliva. Všem cyklistů se doporučuje popojet ještě půl kilometru ke kamenné hrázy Sedlické přehrady, prohlédnout si ji a aţ poté se napojit na cyklotrasu 161b. Při zpáteční cestě pojedeme okolo elektrárny Sedlice a také okolo vyrovnávací přehrady Vřesník. Okolí této vyrovnávací přehrady je ideálním místem na odpočinek a také koupání. [5] Velký Ţelivský okruh – trasa je dlouhá 36 km a vede po silnicích III. třídy. Trasa začíná v obci Ţeliv, odkud se vydáme po zelené turistické značce do Mokřin, odtud pokračujeme (stále po zeleném značení) do Svépravic a poté k Hodějovickému mlýnu. Zelená značka nás dovede aţ do Pelhřimova. Ve městě si můţeme odpočinout a také si ho prohlédnout (atraktivity města viz Typy na výlety). Poté budeme pokračovat po červené turistické značce. Ta nás vyvede z Pelhřimova přes městské sady (zde se nachází naučná stezka) a Radětín do Krasíkovic. Dále pak do Kojčic, Sedlice a okolo vyrovnávací nádrţe zpět do Ţeliva. [30] Okruh po trase č. 161, 1220, 1218 – okruh je dlouhý 45, 9 km a vede po silnicích III. třídy. Okruh začíná v obci Ţeliv, odkud se vydáme po cyklotrase č. 161 směrem na Křelovice. Těsně před obcí odbočíme vpravo směrem na obec Senoţaty. Pořád pojedeme po trase č. 161, která nás přivede do Košetic. V obci se nachází starý ţidovský hřbitov, který si můţeme prohlédnout. Poté pokračujeme stále po trase č. 161 aţ do Buřenic, kde odbočíme vlevo na 31

cyklotrasu č. 1220, která nás zavede do Hořepníku. V této obci se také nachází přístupný ţidovský hřbitov a v letních měsících se zde konají pravidelné letní parkety pod širým nebem. Z cyklotrasy 1220 odbočíme vlevo a pojedeme po trase č. 1218 do Červené Řečice, kde v areálu zámku probíhá kaţdý rok v srpnu tzv. Slámování. Zpět do obce Ţeliv se dostaneme pořád po stejné trase (červená turistická značka). Cyklotrasa do Humpolce a zpět – trasa je dlouhá 36 km, vede po cyklotrase č. 161 a po silnicích III. třídy. Zavede nás přes obce Sedlice a Hněvkovice do města Humpolec, kde mohou turisté celou řadu zajímavých míst (viz typy na výlety). Z Humpolce budeme pokračovat stále po cyklotrase č. 161, která nás zavede do Bystré. Zde se napojíme na trasu č. 5211, po které se dostaneme do obce Mladé Bříště. V této obci se přímo na návsi nachází krásný kostel svatého Jana Křtitele a kousek od obce se nachází vedlejší přítok řeky Ţelivky, Jankovský potok. Tento potok byl vyhlášen národní přírodní památkou z důvodu přirozené rašelinné vegetace a také kvůli výskytu perlorodky říční. Z Mladých Bříšť pojedeme do obce Velký rybník. Zde najdeme kostel svatého Jana Nepomuckého a také se zde nachází památník, který připomíná občany obce, kteří zemřeli za 1. světové války. Poté pojedeme stále po cyklotrase č. 5211 a dorazíme do obce Kletečná, kde se kousek za obcí napojíme zase na trasu č. 161, která nás zavede přes Sedlici zpět do Ţeliva. Hipoturistika Necelé dva kilometry od Ţeliva, ve Viticích, sídlí Stáje Capriola. Jedná se o farmu rodinného typu, která má pro hipoturistiku k dispozici pět koní. V těchto stájích poskytují výcvik jízdy na koni jak pro děti, tak pro dospělé a svým klientům mohou poskytnout vyjíţďky po okolí s průvodcem. Horolezectví Paní Skála má pouze pár horolezeckých tras, ale zato všechny obtíţnosti. Na masivu místy rostou stromy, ale ty lezení vůbec nepřekáţí. Skála je vhodná jak pro začátečníky, kteří si spustí lano ze shora (na vrchol skály se dá dojít z opačné strany, neţ se leze), tak pro sportovní horolezce (v převisech jsou umístěny nýty). [11]

32

Další skála, která se nachází nedaleko Vřesníku je skála Na Valše, ale k horolezectví je vyuţívána jen zřídka. Sjíţdění řeky Ţelivky Řeka Ţelivka je sjízdná téměř celý rok, ale jen ve střední části. Horní úsek bývá často z důvodu nízké hladiny nesjízdný. Splouvání dolního úseku řeky je pro vodáky zakázáno úplně. Sjízdných je tedy pouze sedm kilometrů řeky, a to od vyrovnávací přehrady Vřesník (necelé 2 kilometry od Ţeliva) do Tuklek. V Tuklekách jiţ začíná ochranné pásmo, které se snaţí zajišťovat čistou pitnou vodu. Voda není z vyrovnávací přehrady upouštěna pravidelně, ale skokově a ne vţdy po celý den. Nicméně oba jezy, objevující se ve střední části, jsou sjízdné. Koryto je na této trase široké od 9 do 15 metrů a je obklopeno lesy, skálami a údolím. Celý úsek se dá přejet za dvě hodiny a je v hodný pro začátečníky. [25] Rybaření Vodní nádrţ skýtá také výborné podmínky pro rybaření, ale je nutné si zakoupit povolenku (v Ţelivě je moţné si zakoupit povolenku u místní organizace Českého rybářského svazu – Ţeliv 258). Na Trnávce je povolen lov ryb z vodních plavidel, hlubinná přívlač (taţení nástrahy za jedoucí loďkou) a noční rybolov od 16. června do 31. srpna. Cena povolenek je závislá na počtu dní, kdy chcete rybařit a také na tom, zda je rybář dospělí nebo dítě. [6] Typy na výlety V této části práce nejdříve uvedu typy na výlety v blízkém okolí Ţeliva a následně zmíním zajímavá místa, která jsou umístěna ve vzdálenosti do dvaceti kilometrů od obce. Červená Řečice – dominantou obce je původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem, který byl přestavěn v 16. století na renesanční zámek. Další zajímavostí je kostel sv. Marie Magdaleny. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Kaţdý rok, třetí víkend v srpnu, zde probíhá akce Slámování (tvoření objektů ze slámy). [10] Lhotice – v obci se nachází kostel sv. Jiří, jenţ je chráněnou památkou. Další zajímavostí je dřevěná zvonice se šestibokým půdorysem. Stavba původně měla dva zvony, ale byl k nim přidán malý třetí zvonek, který je připojen zvenku a 33

tím došlo k vytvoření nepravidelného tvaru této stavby. Na zdejším hřbitově se nachází náhrobek Oldřicha Škroupa, syna tvůrce české národní hymny Františka Škroupa. [22] Výlet ke kapličkám – v okolí Ţeliva se nachází celá řada premonstrátských kapliček a boţích muk, ke kterým se vztahují různé pověsti. Mezi nejvýznamnější stavby tohoto druhy patří: kaple na Ošťavku, Kalvárie, Svatý Haštal a sv. Antonín. Část zdejších boţích muk je nazvána podle toho, jaké jsou na nich vyobrazené scény utrpení Krista. [16] Pelhřimov – toto královské město je známe především jako ,,Město rekordů a kuriozit“, kaţdoročně v červnu se na pelhřimovském náměstí koná Festival rekordů a kuriozit. Hlavní atraktivity města jsou: vyhlídková věţ kostela sv. Bartoloměje, expozice Zlaté české ručičky, Pelhřimovské krematorium, stezka po stavebních slozích, Síň Lipských (vzdává hold slavným pelhřimovským rodákům Lubomíru a Oldřichu Lipským a jejich rodině) a Dům dobrých dnů. Ve městě se nachází několik muzeí. [30] Humpolec – město nabízí turistům celou řadu moţností, jak vyuţít volný čas. Ve městě můţeme navštívit například: vyhlídkovou věţ kostela sv. Mikuláše, HLINÍKárium, muzeum Dr. Aleše Hrdličky, naučnou stezku „Po stopách historie“, naučnou stezku Březinka nebo včelařský skanzen. Lákadlem pro turisty je také letní festival BERNARD FEST a jezdecké závody Zlatá podkova. [29] Hrad Orlík – jedná se o zříceninu hradu z 14. století. Nachází se nedaleko od města Humpolec. Z původní stavby se zachovala hranolovitá věţ, brána a část paláce se zbytky hradeb. [17] Kaliště – tato obec je rodištěm světově proslulého skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. V obci byl postaven rodný dům Gustava Mahlera, který slouţí jako penzion. Kaţdoročně zde začíná festival Hudba tisíců. [12]

2.3.2 Zimní sezóna Ve vymezené oblasti nejsou vhodné podmínky pro sjezdové lyţování, ale v okolí Humpolce nalezneme aţ 70 kilometrů běţeckých tras, upravovaných sněţným skútrem v závislosti na vhodných sněhových podmínkách. Trasy jsou upravovány především o víkendech a běţecké stopy jsou značeny běţným označením pro běţecké trasy, které je 34

jednotné v celé České republice (oranţové značky s černým písmem). Běţkaři si mohou jednotlivé trasy individuálně zkracovat a upravovat podle vlastních potřeb. [29] Běţecké trasy na Humpolecku Trasa A – měří aţ 40 km, cesty lesem bývají často prohrnuté nebo posypané a nachází se v nich menší vrstva sněhu. Trasa vede přes Humpolec – areál školního statku – Čejov – Kejţlice – Lipnice nad Sázavou – Loskoty – Bratroňov – Kojkovičky – Jedouchov – Leština – Panský les – Rozkoš – Humpolec. Trasa B – její délka je 29 km, co se týče sněhových podmínek, je to ideální trasa s větším

mnoţstvím

sněhu. Vede přes

Humpolec –

sportovní

areál v Okruţní ulici – U sv. Václava – Plačkov – Mikulášov – Krasoňov – St.Bříště – Lipovky – Krásná vyhlídka – Humpolec Trasa C – délka trasy je také 29 km, jedná se o trasu, která je zatím jen doplňková a slouţí pro nadšené běţkaře, proto se můţe lišit od uvedené mapy. Obvykle trasa vede přes Humpolec – Radostín – Německo (Háj) – Kaliště – Proseč – Pustolhotsko – Záběhlic – Proseč – Kaliště – Německo – Brunka – Humpolec Trasa D – tato trasa je dlouhá 11 km, sněhové podmínky zde nejsou vţdy ideální, proto se tato trasa upravuje méně často neţ zbylé trasy. Vede přes Humpolec – Brunka – Radostín – Lhotka – Vitice – Ţeliv – Petrovice – Jiřice – Humpolec. Bruslení V zimních měsících je sice moţné bruslit na 6 km dlouhé nádrţi Trnávka, ale vzhledem k bezpečnosti se turistům doporučuje bruslit raději na ţelivském rybníku. Další moţností je navštívit jedno z nejbliţších měst (Humpolec, Pelhřimov), kde se nachází zimní stadiony.

2.4 Informační sluţby Na tomto místě se budu věnovat informačním sluţbám, kde je moţné nalézt informace o obci Ţeliv. Tyto informace můţeme získat přímo v obci, ale i v okolních městech. Jedná se o informace týkající se kulturních událostí pořádaných v této obci (koncerty, 35

divadelní představení, program letního kina, sluţby knihovny, akce pro děti, apod.), ubytovacích a stravovacích zařízeních, atd. Informační centra Obec Ţeliv nemá své vlastní informační centrum (IC), ale poţadované informace sdělí turistům pracovnice místního obecního úřadu (Ţeliv č. p. 320), poskytnou také zajímavé údaje a materiály (letáky, pohledy, obrázkové skládací kníţky, apod.). Turistická informační centra (TIC), která poskytují informace o obci Ţeliv, se nachází v nedalekých městech – Humpolec, Pelhřimov. Tato TIC poskytují obdobné sluţby. Služby IC: turistický servis pro návštěvníky, prodej propagačních materiálů, předprodej vstupenek na akce konané v okolí, zajišťování průvodcovské sluţby, prodej turistických známek, vyhledávání spojení (autobusové), úschova zavazadel, veřejný přístup na internet, kopírování, skenování, tisk. Městské kulturní a informační středisko v Humpolci se nachází na adrese Havlíčkovo náměstí 91, bylo zaloţeno v roce 2000 a zajišťuje chod turistického informačního centra. Turistické informační centrum v Pelhřimově spadá pod kulturní zařízení města Pelhřimov a nalezneme ho na Masarykově náměstí 10. Ţelivské ozvěny Ţelivské ozvěny jsou čtvrtletním zpravodajem, který vydává Obecní úřad Ţeliv. Hlavním úkolem tohoto zpravodaje je přiblíţit ţivot v obci jak domácím obyvatelům, tak návštěvníkům. Ţelivský zpravodaj má své stále rubriky, kde jsou zveřejňovány informace z obecního úřadu, místní školy, kultury, kroniky a sportu. Tento čtvrtletník je vydáván jiţ 12 let a kaţdé jeho číslo je dostupné i v elektronické podobě na

36

internetových stránkách obce. Svými příspěvky, názory a náměty mohou do zpravodaje přispět i obyvatelé obce. [22] Internetové stránky Občané mají moţnost nalézt informace o Ţelivě na internetových stránkách obce http://www.obeczeliv.cz/. Tyto stránky jsou však podle mého názoru pro turisty dosti nepřehledné, neúplné a některé údaje, které jsou zde uvedeny, jsou zastaralé. Stránky obce jsou rozčleněny do patnácti kategorií. Podle mého mínění nejsou vhodně uspořádané, jsou nepřehledné a informací pro turisty na tomto webu najdeme pomálu. Na stránkách je umístěn pouze odkaz na internetové stránky kláštera Ţeliv a názvy ubytovacích a stravovacích zařízení, které jsou doplněné o telefonní čísla na provozovatele těchto zařízení. Odkazy na internetové stránky jsou uvedeny pouze u tří ubytovacích zařízení, ale bohuţel nejsou umístěny v sekci ubytování, takţe si jich návštěvník tohoto portálu všimne aţ při důkladném prozkoumávání stránek. Podle mého názoru, by měly být odkazy na internetové stránky jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení uvedeny v sekci ubytování, tím by došlo k částečnému zpřehlednění stránek. Myslím si, ţe webové stránky jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení jsou velmi dobře propracované a přehledné, a proto by bylo vhodné doplnit k jejich názvům také odkazy na tyto stránky. Také by bylo dobré, kdyby se návštěvníci webových stránek obce mohli dozvědět i o dalších atraktivitách této lokality (jako například vodní nádrţe, kapličky, atd.). Informace o obci mohou občané nalézt také na internetových stránkách ţelivského kláštera: http://zeliv.eu/. Stránky jsou rozděleny do pěti kategorií, jedná se o nově vytvořené, velmi zdařilé a přehledné stránky, které poskytují informace nejen o kanonii premonstrátů v Ţelivě. Návštěvníci těchto stránek zde mohou velice snadno najít celou řadu důleţitých a potřebných informací.

2.5 Kulturní vyţití a akce pořádané v obci Festival Musica figurata Hudební festival Musica figurata byl zaloţen v roce 2010. Podnětem pro jeho zaloţení bylo vyhlášení ţelivského kláštera národní kulturní památkou. Cílem tohoto festivalu je navázat na kulturní aktivity, které se v klášteře nebo v obci Ţeliv odehrávaly dříve, a 37

zároveň tyto aktivity dále rozvíjet. Festival trvá zpravidla 2 měsíce a koncerty jsou naplánovány vţdy na víkend. Odehrávají v areálu kláštera, nejčastěji v kostele Narození Panny Marie nebo v budovách opatství (malovaný refektář, sál České nebe). Ceny vstupenek na koncerty se pohybují v rozmezí od 100 do 190 korun pro dospělé. Důchodci, děti, drţitelé průkazu ZTP a početnější skupiny mají nárok na slevy. V ceně kaţdé vstupenky je zahrnuta noční prohlídka kláštera s výkladem. Z vlastní zkušenosti mohu návštěvníkům koncertu vřele doporučit, aby si na prohlídku kláštera po koncertu počkali. Noční prohlídka je opravdu nezapomenutelným záţitkem. [9] Novoroční koncerty Agrární komory ČR Tento koncert, který uţ podruhé zorganizovala Agrární komora ČR společně s agenturou Agrotom marketing a Opatstvím v Ţelivě je určený pro majitele a manaţery podniků, které se zabývají zemědělskou výrobou a také pro firmy, které s těmito podniky spolupracují. Celé akce se účastní přibliţně 500 lidí a je doprovázena koncerty chrámového pěveckého sboru B-dur. Letní kino pana Čáslavského Vţdy v průběhu prázdnin se na jeden týden venkovní prostory hotelu Na Kocandě promění v letní kino. Promítání začíná vţdy po setmění, nejdříve ve 20:30 hodin. Lístek do kina pro jednu osobu vyjde na 60 Kč a děti v doprovodu rodičů platí vstupné 30 Kč. Při zakoupení permanentky na 5 filmů obdrţí návštěvník zdarma poukázku na občerstvení dle aktuální nabídky (rybí speciality, kuřecí speciality, atd.). Po celou dobu promítání a také po něm je k dispozici občerstvení v hotelové zahradě. [31] Masopust Masopustní průvody mají v Ţelivě dlouhodobou tradici. Zpravidla se konají v únoru a průvody zde pokaţdé začínají symbolickým předáním moci nad obcí maskám (starosta obce předá maskám pomyslné ţezlo). Poté masky s kapelou obchází celou obec, zpívají, tancují a večer se schází na zábavu v místní hospodě. Poutě Tradiční ţelivské poutě mají dlouholetou tradici a konají se vţdy v září. Doprovázeny jsou bohatým církevním programem a také různými pouťovými atrakcemi, jakou jsou

38

kolotoče, stánky s občerstvením, sladkostmi a textilem. Hlavní církevní program se odehrává v neděli a to v kostele Narození Panny Marie. Setkání auto moto veteránů a vozů Škoda Tyto akce jsou pořádány autoklubem Ţeliv, jsou určeny pro auto i moto veterány do roku výroby 1980 a pro vozy typu Škoda není rok výroby omezen. Setkání se konají obvykle v květnu nebo červnu a trvají od pátku do neděle. Během těchto tří dnů je vyhlášeno 10 nejhezčích aut nebo motorek srazu. Všechna vozidla v rámci této akce vyjíţdí na tzv. spanilou jízdu, během které navštěvují nedaleká města (Pacov, Pelhřimov, apod.). [26] Sjíţdění slalomové dráhy Kaţdý rok se na této dráze konají závody ve sjezdu, raftingu a slalomu (na ukázku uvádím závody z roku 2010 – Český pohár v kanoistice, Český pohár čtyřmístných raftů, mezinárodní závod v raftingu, Evropský pohár šestimístných raftů). Turisté se mohou zúčastnit sjezdu kanálem pouze v pár vybraných víkendech a to po dohodě se správcem kanálu. Tento kanál je znevýhodněný z toho důvodu, ţe je postaven na vodní nádrţi, která slouţí jako zásobárna pitné vody. Kanál je proto moţné spustit jen několikrát ročně. [36] Odemykání / zamykání řeky Ţelivky K zamykání řeky Ţelivky dochází většinou koncem října a odemykání probíhá zpravidla v měsíci březnu. Tato tradiční vodácká akce je většinou doprovázena večerním programem v hotelu Na Kocandě (odemykání řeky 24.3. 2012 – večerní Country bál). Jedná se o místní tradici, kdy se sjíţdí řeka od vyrovnávací nádrţe Vřesník aţ k Tukleckému mlýnu. [25]

39

Praktická část 3 Marketingový průzkum a jeho vyhodnocení Cílem marketingového průzkumu je zjistit, jaké informace by měla obsahovat informační broţura, jaká je vhodná propagace pro tuto obec, a to podle názoru respondentů, kteří vesnici navštívili nebo se ji teprve chystají navštívit. Ze získaných výsledků a po konzultaci se starostou obce Ţeliv poté vyhodnotím, jaké údaje budou zahrnuty do informační broţury o Ţelivě. Dále se pokusím navrhnout opatření, jak přilákat do obce více turistů. Pro výzkum jsem pouţila dotazníkové šetření, které bylo sloţeno z 11 otázek (viz. příloha C). Dotazník zodpovědělo 100 respondentů. Pouze jedna otázka v dotazníku byla polozavřená, ostatní byly uzavřené a dotazník byl zcela anonymní. Dotazování probíhalo osobně nebo přes e-mail.

3.1 Vyhodnocení dotazníků Výsledná data dotazníkového šetření jsou vyhodnocena pomocí četností a nejčastěji se vyskytující hodnotou. Vzhledem k tomu, ţe dotazník vyplnilo sto respondentů, jsou data uváděna v procentech. Pro přehlednost jsou všechny výsledky zpracovány do grafů.

3.1.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku Na grafu číslo 1 můţeme vidět, ţe se dotazníkového šetření zúčastnilo 51 ţen a 49 muţů. Tito respondenti byli rozděleni do čtyř věkových kategorií (viz. graf číslo 2). Nejvíce zúčastněných osob patří do věkové kategorie do 25 let, která je tvořena 42 % podílem. Druhou nejpočetnější kategorii tvoří lidé v rozmezí 26 a 40 let, coţ je 33 %. Poté následuje kategorie mezi 41 a 60 lety (19 %) a s podílem 9 % je zastoupena kategorie poslední, a to nad 61 let.

40

Otázka číslo 1: Jaké je Vaše pohlaví?

Jaké je Vaše pohlaví?

51%

49%

muž

žena

Graf 1: Sloţení respondentů podle pohlaví

Otázka číslo 2: Jaký je Váš věk?

Jaký je Váš věk? 19%

6% 42%

33%

do 25

26 - 40

41 - 60

61 a více

Graf 2: Věkové kategorie respondentů

41

Otázka číslo 3: Z jakých zdrojů čerpáte informace pro výběr dovolené v ČR?

Z jakých zdrojů čerpáte informace pro výběr dovolené v ČR? 50 40 30 20 10 0 webové stránky

CK a CA

info centra od známých

jiné

Graf 3: Zdroje informací při výběru dovolené v ČR

Třetí graf znázorňuje odpovědi na otázku číslo 3. Návštěvníci jako nejčastější odpověď uvádějí, ţe čerpají informace pro výběr dovolené z webových stránek a na doporučení svých známých. Cestovní kanceláře a agentury nevyuţívají aţ tak často a informační centra vyuţívají jen minimálně. Nikdo z respondentů neuvedl, ţe čerpá informace z jiných informačních zdrojů, neţ z těch, které byly uvedeny. Otázka číslo 4: Navštěvujete turistická informační centra v místech, kde trávíte svoji dovolenou?

Navštěvujete TIC v místě, kde trávíte svoji dovolenou?

51%

49%

ano

ne

Graf 4: Návštěvnost turistických informačních center

42

Co se týče čtvrté otázky, 51 % dotazovaných uvedlo, ţe nenavštěvují turistická informační centra v místech, kde tráví svoji dovolenou.

Otázka číslo 5: Pokud chcete navštívit určité místo (město, obec) v ČR, zajímají Vás základní informace o těchto místech?

Zajímají Vás základní informace o místech, které navštěvujete? 42% 58%

ano

ne

Graf 5: Základní informace o navštívených místech

Na otázku číslo pět odpovědělo 58 % respondentů kladně, tedy ţe se zajímají o základní informace (zaloţení obce, počet obyvatel, atd.) o místech, které v České republice navštěvují.

43

Otázka číslo 6: Které informace by podle Vás v ţádném případě neměly v propagačních materiálech chybět?

Jaké informace nemají v propagačních materiálech chybět? 70 60 50 40 30 20 10 0 historické přírodní památky zajímavosti

kulturní akce

sportovní ubytování a akce stravování

Graf 6: Informace v propagačních materiálech

Mezi tři nejčastěji uváděné odpovědi na otázku číslo 6 patří přírodní zajímavosti, historické památky a podle respondentů by v propagačních materiálech neměly chybět ani informace o ubytování a stravování. O kulturní a sportovní akce respondenti neprojevili aţ tak velký zájem. Otázka číslo 7: Je podle Vašeho názoru vhodné doplnit propagační materiály fotografiemi, obrázky, mapami, atd.?

Je vhodné doplnit propagační materiály fotografiemi, obrázky, atd.? 2%

98%

ano

ne

Graf 7: Doplňující podklady propagačních materiálů

44

Z grafu číslo 7 jasně vyplývá, ţe podle názoru většiny dotázaných, je vhodné doplnit propagační materiály o fotografie, obrázky, mapy apod.

Otázka číslo 8: Jaký druh reklamy je nejvhodnější k propagaci menšího města nebo obce?

Jaký druh reklamy je nejvhodnější k propagaci obce? 7%

7%

20% 11%

47% televizní v rozhlasu propagační materiály

8% v tisku na internetu venkovní reklama

Graf 8: Vhodný druh reklamy k propagaci obce

Z grafu číslo 8 vyplývá, ţe podle názoru respondentů je nejvhodnější způsob propagace na internetu, coţ si myslí 47 % dotázaných. Druhý nejvhodnější způsob propagace je reklama v televizi (20 %). Poté s 11 % následuje reklama v tisku, 8 % dotázaných preferuje reklamu v rozhlasu a 7 % je zastoupena jak venkovní reklama, tak propagační materiály.

45

Otázka číslo 9: Je pro Vás důleţitá dopravní dostupnost obce od dálnice nebo jiné rychlostní komunikace?

Je pro Vás důležité označení dopravní dostupnosti obce či města od dálnice nebo jiné rychlostní silnice? 44% 56%

ano

ne

Graf 9: Dopravní dostupnost obce

Pro 56 % respondentů je označení dopravní dostupnosti obce od dálnice nebo jiné rychlostní silnice důleţité.

Otázka číslo 10: Vyuţíváte během své dovolené sluţeb průvodce?

Využíváte během své dovolené služeb průvodce? 30% 70%

ano

ne

Graf 10: Vyuţití sluţeb průvodce

46

Jak vyplývá z grafu číslo 10, ze sta respondentů vyuţívá během své dovolené v ČR sluţeb průvodce pouze 30 % dotázaných.

Otázka číslo 11: Jak hodnotíte webové stránky obce Ţeliv?

Jak hodnotíte webové stránky obce Želiv? 16% 13% 37%

34%

přehledné

spíše přehledné

nepřehledné

spíše nepřehledné

Graf 11: Přehlednost webových stránek obce

Pro 13 % dotázaných jsou webové stránky obce přehledné a 37 % si myslí, ţe jsou spíše přehledné. Tedy přesně polovina ze všech dotázaných hodnotí stránky kladně. Naopak podle 34 % respondentů jsou webové stránky nepřehledné a pro 16 % dotázaných jsou spíše nepřehledné.

3.2 Shrnutí marketingového průzkumu Marketingového průzkumu se zúčastnilo 100 respondentů, z nichţ bylo 51 ţenského a 49 muţského pohlaví. Co se týče věku, nejpočetnější věková kategorie byla do 25 let. Návštěvníci obce nejčastěji čerpají informace při výběru své dovolené na internetu nebo od svých známých, turistická informační centra v místech své dovolené většina dotázaných nenavštěvuje a ani nevyuţívá sluţeb průvodce. Nejvhodnějším způsobem, jak propagovat obec, je podle dotazovaných osob reklama na internetu, v televizi a v tisku.

47

O místech, kde tráví svoji dovolenou, chtějí respondenti vědět základní informace, jako je počet obyvatel, zaloţení obce, atd. V propagačních materiálech se nejvíce zajímají o přírodní zajímavosti, historické památky a moţnosti ubytování a stravování. Je pro ně důleţité dopravní označení od dálnice nebo jiné rychlostní silnice. Co se týče webových stránek obce, polovina dotázaných hodnotí stránky kladně a druhá polovina záporně.

3.3 Podklady pro vytvoření informační broţury Tato kapitola obsahuje podklady pro vytvoření informační broţury, které jsem sestavila na základě poţadavků starosty obce Ţeliv a následně z výsledků dotazníkového šetření. Tyto materiály by mohla obec zuţitkovat při tvorbě informační broţury. Nutná je však ještě konečná úprava těchto podkladů. Vloţení doplňujících materiálů (obrázky, mapy, fotografie, apod.) a celkovou grafickou úpravu by mohl mít na starosti odborník najatý obecním úřadem. Obec by si mohla nechat vydat přibliţně 1 000 kůsu těchto propagačních broţur. Informace v broţuře rozdělím do sedmi částí. První část bude obsahovat obecné informace o obci, ve druhé se zaměřím na památky a zajímavosti v obci a okolí, a to jak historické, tak přírodní. Podrobnější informace o premonstrátském klášteře vynechám z toho důvodu, ţe klášter má svojí vlastní informační broţuru, která byla vytvořena z projektu spolufinancovaného Evropskou unií. Třetí část se bude týkat vodních nádrţí v okolí obce. Do čtvrté části zahrnu volnočasové aktivity a typy na výlety pro návštěvníky obce. Dopravní dostupnost obce zahrnu do páté části a poslední dva oddíly broţury věnuji podrobným kontaktům na ubytovací a stravovací zařízení a na turistická informační centra v okolí Ţeliva.

3.3.1 Text informační broţury Milí návštěvníci, vítejte v Ţelivě, který se rozkládá na soutoku řeky Trnavy a Ţelivky v malebné krajině Českomoravské vrchoviny. Obec Ţeliv, leţící v nadmořské výšce 406 m, se nachází přibliţně 10 km od města Humpolec, v kraji Vysočina. Historie obce je velmi bohatá a

48

rozmanitá. Její název se postupně vyvinul ze staročeského Ţelevo – Ţalov. Nejstarší doklady o osídlení vesnice sahají aţ do 3. a 4. století našeho letopočtu. V současné době má obec Ţeliv necelých 1100 obyvatel. Obecní úřad sídlí v nově zrekonstruované budově, ve které se nachází i zdravotní středisko a místní knihovna. V jejím přízemí je také vystavena pamětní deska Josefa Čapka, která připomíná, jak zde byl tento malíř roku 1939 zatčen a odvezen do koncentračního tábora. Obyvatelé mají v obci k dispozici mateřskou školu, základní školu a mohou vyuţít sluţeb pošty, leţící nedaleko od obecního úřadu. Po více neţ dvanáct let udrţuje obec Ţeliv partnerství se švýcarskou obcí Kiesen. Památky a zajímavosti Premonstrátský klášter Největší dominantou obce je premonstrátský klášter, který byl zaloţen roku 1139. V roce 2010 byl areál klášter vyhlášen národní kulturní památkou. Více informací o klášteře najdete v informační broţuře kláštera. Kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla společně s místním hřbitovem se nachází východně od ţelivského kláštera. Tento románský kostel byl postaven roku 1139, je jednolodní a je barokně omítnutý. Během husitských válek byl kostel velmi poničen, avšak jeho opravy započaly aţ v roce 1712 a údajně se na nich podílel Jan Blaţej Santini. Kolem roku 1930 byla provedena rekonstrukce kostela podle návrhu architekta Bóţi Dvořáka. Jan Želivský S obcí Ţeliv je často spojován premonstrát, kazatel a také vůdce praţské chudiny Jan Ţelivský. Tohoto významného kazatele připomíná v Ţelivě bronzová socha, kterou vytvořila akademická sochařka Jaroslava Lukešová. Socha byla obci věnována magistrátem hlavního města Prahy v roce 2003 a nachází se v ţelivském parku. Před budovou místní základní školy můţeme vidět ještě bustu Jana Ţelivského. Žižkův dub Přímo pod areálem kláštera, vedle klášterního rybníka, roste památný strom Ţiţkův dub, který je starý přibliţně 500 let. Tento dub byl vyhlášen památným stromem v roce 1994, 49

je vysoký asi 24 metrů a má obvod 696 centimetrů. Pověst o tomto stromu je spojována s Janem Ţiţkou, který s husity při obléhání místního kláštera v roce 1424 tábořil v místech, kde dub stojí. Paní skála Tato dvacetimetrová skála leţí u vyrovnávací nádrţe Vřesník, přibliţně jeden kilometr nad obcí Ţeliv. Svůj název má tato skála uţ odpradávna. Pověst vypráví, ţe šlechtičně z nedalekého hradu Orlík nad Humpolcem se u skály splašili koně a vůz se zřítil do řeky. Povídá se, ţe na skále prý leţí balvan, který má být zkamenělým kolem z povozu. Vodní nádrţe Zdejší část regionu je odvodňována řekou Ţelivkou a jejími přítoky – řekou Trnavou, Hejlovkou a Bělou. Odvodňovány jsou směrem k řece Sázavě a dále pak k Vltavě. Díky koncentraci vodních nádrţí, je zdejší oblast turisticky atraktivní. Vodní nádrţe můţeme v okolí nalézt tři – Trnávku, Vřesník a Sedlici. Tato vodní díla spadají do správy státního podniku Povodí Vlatavy. [23] Trnávka Vodní nádrţ Trnávka (98 ha) leţí na řece Trnavě u obce Ţeliv, přibliţně dva kilometry nad soutokem řeky Trnavy a Ţelivky. Stavba tohoto díla trvala čtyři roky (1977–1981) a společně se sedlickou nádrţí spadá do vodohospodářského komplexu. Tento komplex má za úkol zachytit všechny naplaveniny, které by znečišťovaly vodárenskou nádrţ Ţelivka (známá je také pod názvem Švihov), slouţící jako zásobárna pitné vody pro Prahu. Výška hráze trnavské nádrţe nad terénem údolí je devatenáct metrů a její celková délka je dvě stě metrů. Pro širokou veřejnost je hráz uzavřena. Součástí nádrţe Trnávka je také slalomová dráha, která patří k jedné z nejobtíţnější ve střední Evropě. Je umístěna na levé straně hráze, její délka je 700 metrů a má celkový spád jedenáct metrů. Na slalomové dráze se kaţdoročně koná celá řada závodů (Český pohár v kanoistice, Mistrovství ČR ve slalomu, Evropský pohár šestimístných raftů a další závody). [36]

50

Vřesník Vodní dílo Vřesník, postavené v letech 1925–1928 nad obcí Ţeliv, slouţí jako vyrovnávací nádrţ. Úkolem této nádrţe je vyrovnávat nepravidelné průtoky vody pod vodní elektrárnou Sedlice. Od roku 1983 je vodní spád Vřesníku energeticky vyuţíván pro malou vodní elektrárnu. [23] Sedlice Přibliţně deset kilometrů od Humpolce se na řece Ţelivce nalézá vodní nádrţ Sedlice (38,3 ha). Postavena byla v letech 1921–1927, podle vzorů obdobných staveb ze zahraničí (převáţně ze Švýcarska). Důvodem stavby byla výroba elektrické energie z akumulované vody a stejně jako nádrţ Trnávka, má Sedlice za úkol zachytit splaveniny znečišťující vodárenskou nádrţ Ţelivka. [23] Bezpečnostní přepad této nádrţe se skládá z deseti nehrazených polí a voda, která zde přepadává, je tlumena tzv. vývarem (objekt, který tlumí energii rychle padající vody) nebo pomocí kaskádovitých stupňů. Vodní elektrárna, odebírající vodu z nádrţe Sedlice, se nachází na levém břehu, přibliţně půl kilometru nad hrází. Volný čas Okolí Ţeliva má ideální podmínky pro trávení volného času. Zdejší nenarušená lesní krajina společně s vodními plochami přímo láká k provozování cykloturistiky, pěší turistiky, horolezectví ale také k rybolovu nebo k rekreaci. Obec protíná několik turistických tras, které jsou vhodné jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku. Tyto trasy vedou po téměř opuštěných silnicích třetí třídy nebo po polních cestách. V nově zrekonstruovaném areálu základní školy v Ţelivě jsou k dispozici venkovní hřiště (tenisové kurty, fotbalové, basketbalové hřiště) a zastřešená tělocvična. Veřejnosti jsou tyto prostory volně přístupné po dohodě s vedením školy. V okolí Ţeliva jsou v zimních měsících vhodné podmínky pro běţecké lyţování. Nalezneme zde aţ 70 km běţeckých tras, které jsou upravovány sněţným skútrem převáţně o víkendech.

51

Typy na výlety Lhotice – v obci se nachází kostel sv. Jiří, jenţ je chráněnou památkou. Další zajímavostí je dřevěná zvonice se šestibokým půdorysem. Stavba původně měla dva zvony, ale byl k nim přidán malý třetí zvonek, který je připojen zvenku a tím došlo k vytvoření nepravidelného tvaru této stavby. Na zdejším hřbitově se nachází náhrobek Oldřicha Škroupa, syna tvůrce české národní hymny Františka Škroupa. [22] Výlet ke kapličkám – v okolí Ţeliva se nachází celá řada premonstrátských kapliček a boţích muk, ke kterým se vztahují různé pověsti. Mezi nejvýznamnější stavby tohoto druhy patří: kaple na Ošťavku, Kalvárie, Svatý Haštal a sv. Antonín. Část zdejších boţích muk je nazvána podle toho, jaké jsou na nich vyobrazené scény utrpení Krista. [16] Červená Řečice – dominantou obce je původně arcibiskupský hrad s vodním příkopem, který byl přestavěn v 16. století na renesanční zámek. Další zajímavostí je kostel sv. Marie Magdaleny. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Kaţdý rok, třetí víkend v srpnu, zde probíhá akce Slámování (tvoření objektů ze slámy). [10] Humpolec – město nabízí turistům celou řadu moţností, jak vyuţít volný čas. Ve městě můţeme navštívit například: vyhlídkovou věţ kostela sv. Mikuláše, HLINÍKárium, muzeum Dr. Aleše Hrdličky, naučnou stezku „Po stopách historie“, naučnou stezku Březinka nebo včelařský skanzen. Lákadlem pro turisty je také letní festival BERNARD FEST a jezdecké závody Zlatá podkova. [29] Kaliště – tato obec je rodištěm světově proslulého skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. V obci byl postaven rodný dům Gustava Mahlera, který slouţí jako penzion. Kaţdoročně zde začíná festival Hudba tisíců. [12] Hrad Orlík – jedná se o zříceninu hradu z 14. století. Nachází se nedaleko od města Humpolec. Z původní stavby se zachovala hranolovitá věţ, brána a část paláce se zbytky hradeb. [17] Pelhřimov – toto královské město je známe především jako ,,Město rekordů a kuriozit“, kaţdoročně v červnu se na pelhřimovském náměstí koná Festival rekordů a kuriozit. Hlavní atraktivity města jsou: vyhlídková věţ kostela sv. Bartoloměje, expozice Zlaté české ručičky, Pelhřimovské krematorium, stezka 52

po stavebních slozích, Síň Lipských (vzdává hold slavným pelhřimovským rodákům Lubomíru a Oldřichu Lipským a jejich rodině) a Dům dobrých dnů. Ve městě se nachází několik muzeí. [30] Křemešník – s nadmořskou výškou 746 metrů je nejvyšším vrcholem Pelhřimovska a jeho nejvýše poloţené části byly v roce 1985 vyhlášeny přírodní rezervací Křemešník. Atraktivitami tohoto vrcholu jsou kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici a rozhledna Pípalka. V okolí tohoto kopce jsou ideální podmínky pro sjezdové i běţkové lyţování a od jarních měsíců je v provozu i lanové centrum. Hrad Kámen – tento gotický hrad byl postaven ve 13. století na rozsáhlé skále, proto také dostal název Kámen. Na hradě jsou k vidění tři expozice, a to: historická jednostopá vozidla, staré paláce, bydlení a ţivotní styl v devatenáctém a na počátku dvacátého století. K areálu hradu patří také rozsáhlejší zahradní park. Ubytování Hotel Na Kocandě Ţeliv 4 Tel.: 565 581 229, 603 236 551 www.kocanda.cz Opatství Ţeliv hostel Ţeliv 122 Tel.: 565 381 259, 731 598 985 www.zeliv.eu Veřejné tábořiště ,,Na Ţelivce“ Ţeliv 246 Tel.: 565 581 239 www.taboriste-zeliv.cz

53

Penzion Trnávka Ţeliv 64 Tel.: 585 581 217, 777 267 630 www.penzion-trnavka.cz Rekreační středisko Trnávka Ţeliv 52 Tel.: 565 581 139 www.rekreacni-stredisko-trnavka-zeliv.rs-ubytovani.eu Rekreační středisko PETRAČKA Brtná 8 Tel.: 723 728 161, 728 038 478 www.petracka.cz Dopravní dostupnost Nejjednodušší způsob dopravy do Ţeliva je z měst Humpolec, který leţí u dálnice D1 (exit 90) a Pelhřimov. Podrobné informace o autobusových spojích naleznete na www.idos.cz Kontakty Obecní úřad Ţeliv Adresa: Ţeliv 320, 394 44 Ţeliv Tel.: 565 581 164 Fax: 565 581 133 Web: www.obeczeliv.cz Email: [email protected]

54

Městské kulturní a informační středisko Humpolec Adresa: Havlíčkovo náměstí 91, 396 01 Humpolec Tel.: 565 532 479 Fax: 565 532 479 Web: www.infohumpolec.cz Email.: [email protected] Turistické informační centrum Pelhřimov Adresa: Masarykovo náměstí 10, 393 01 Pelhřimov Tel.: 565 326 924 Web: www.pelhrimovsko.cz Email: [email protected]

3.4 Problémy obce a návrhy jejich řešení Hlavním problémem Ţeliva je jeho nedostatečná propagace. Z toho důvodu jsem se rozhodla, po konzultaci se starostou obce, sestavit podklady pro tvorbu informační broţury, která by mohla být umístěna na obecním úřadu v obci, kde by byla k dispozici pro návštěvníky. Jak vyplývá z

marketingového průzkumu, informační centra

navštěvuje 49 % dotázaných, vzhledem k tomu bych doporučila umístit informační broţuru k pokladně v areálu kláštera, na poštu a do místních obchodů. Dále pak na informační centra vzdálenějších měst (Humpolec, Pelhřimov, Pacov, Jihlava, apod.), ale i na turisticky zajímavá místa v okolí (Kaliště, Červená Řečice, Hrad Kámen, Křemešník, atd.). Důleţitá je propagace obce v rámci celé České republiky. Proto je však důleţité získat nebo vyčlenit finanční prostředky, které by pokryly náklady spojené s reklamou. Z marketingového průzkumu vyplývá, ţe nejvhodnější způsob propagace obce je pomocí reklamy na internetu, v televizi a v tisku. Na tyto druhy reklamy by se obec měla zaměřit. Myslím si, ţe cenově přijatelným způsobem propagace by byla spolupráce s regionálním tiskem, například inzerce konaných akcí, články o obci, apod. 55

Jak ukázal marketingový průzkum, problémem je nepřehlednost webových stránek obce Ţeliv. Myslím si, ţe většina mladých lidí se na stránkách dokáţe relativně rychle zorientovat, ale starším spoluobčanům to můţe činit nemalé problémy. Proto by bylo vhodné, kdyby obec svoje stránky upravila. Tím myslím především zpřehlednění, doplnění informací (například o obci, o způsobu, jak vyuţít volný čas v okolí) a aktualizaci údajů uvedených na těchto stránkách. Bylo by vhodné vytvořit novou kategorii s názvem ubytování, kde by byly uvedeny informace o ubytování a odkazy na internetové stránky jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení, tím by došlo k částečnému zpřehlednění stránek. Webové stránky jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení jsou velmi dobře propracované a přehledné, proto by bylo vhodné doplnit jejich odkazy na internetové stránky obce. Také by bylo dobré, kdyby se návštěvníci webových stránek obce mohli dozvědět i o dalších atraktivitách této lokality (jako například vodní nádrţe, kapličky, atd.). Obec by se dále měla snaţit udrţet a rozšiřovat nabídku kulturních akcí, které se zde konají, a tím přilákat více turistů. Další moţností, jak upoutat pozornost více turistů by mohla být podpora hippoturistiky i agroturistiky. Tyto druhy cestovního ruchu jsou v současnosti velmi ţádané a okolí obce je pro jejich provozování vhodné. Pozornost by na sebe mohla obec také upoutat pořádáním podobných akcí jako je sjezd Agrární komory ČR. Opatství Ţeliv má dostatečně velké prostory a má také potřebné technické vybavení pro uskutečnění takovýchto akcí (semináře, školení, konference). Z marketingového průzkumu vyplývá, ţe návštěvníci obce si velmi často vybírají místo své dovolené na doporučení svých známých. Proto je důleţité, aby se turisté v obci cítili dobře a byly jim poskytovány kvalitní sluţby i výrobky. Nutností je zdvořilé chování nejen všech osob pracujících v zařízeních cestovního ruchu, ale i rezidentů. Vhodné by bylo připravit pro všechny tyto osoby přednášku, která by pojednávala o přínosech cestovního ruchu pro obec.

56

4 Závěr Tato bakalářská práce analyzuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Ţeliv a jeho okolí. Obsahuje podklady pro vytvoření informační broţury o obci a vznikla ve spolupráci s Obecním úřadem Ţeliv. K analýze vymezené oblasti jsem vyuţívala informace dostupné na internetových stránkách, v publikacích o Ţelivě a v turistických informačních centrech. Teoretickou část této práce jsem věnovala vymezení dané oblasti, obecným informacím o obci Ţeliv, jeho historii a také analýze sluţeb, které jsou spojeny s cestovním ruchem. Z práce vyplývá, ţe vymezená oblast má dostatečné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, hlavně díky výborným přírodním podmínkám a historickým památkám. Mezi největší atraktivity daného území patří premonstrátský klášter a vodní nádrţe v okolí obce. Zdejší oblast je obzvláště vhodná pro provozování pěší turistiky a cykloturistiky. V oblasti se podle mého názoru nachází dostatečné mnoţství kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení. Velkou výhodou je velmi dobrá dopravní dostupnost Ţeliva, především díky tomu, ţe se obec nachází v blízkosti dálnice D1 a místní komunikace jsou v relativně dobrém stavu. V praktické části práce jsem se věnovala marketingovému průzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a tvorbě informační broţury. Jak uvedl starosta Chmel, největším problémem Ţeliva je nedostatečná propagace obce, proto jsem se v dotazníkovém šetření zaměřila především na obsah propagačních materiálů a propagaci obce. Výsledky průzkumu jsem pro přehlednost zpracovala do grafů a následně jsem je vyuţila při tvorbě textu informační broţury. Informační broţura by mohla rozšířit povědomí o obci Ţeliv především v širším okolí. Do praktického úseku práce jsem také zahrnula své návrhy, jak řešit nejpodstatnější problémy obce a jak do tohoto místa přilákat co nejvíce turistů. Obec Ţeliv nabízí široké spektrum moţností, jak vyuţít volný čas a je ideálním místem pro trávení dovolené. Nutné je zvýšení propagace obce v rámci České republiky. Propagace je však závislá na finančních moţnostech obce. Domnívám se, ţe jedním z nejvhodnějších a také cenově přijatelných způsobů propagace je spolupráce obce s regionálními deníky. Díky sestavení podkladů pro tvorbu informační broţury, kterou by si obec mohla nechat vydat a díky dalším opatřením, které jsou v této práci uvedeny, by se současný stav mohl do budoucna zlepšit. 57

Seznam pouţité a související literatury Tištěné zdroje: BROŢA, Vojtěch. Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Liberec: Knihy 555, 2005. 251 s. ISBN 80-86660-11-7. HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80901020-3-4. Kapitola Leskovcové z Leskovce, s. 87-88. HAMARNEHOVÁ,

Iveta.

Geografie

cestovního

ruchu:

Evropa.

Plzeň:

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. uprav. vyd. Praha: Idea servis, 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8. CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Oživené dědictví: Premonstrátský Želiv včera a dnes. Ţeliv: Kanonie premonstrátů, 1995. 63 s., fot. NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Jiţní Čechy, s. 74, 75. PETRŮ, Václav. Klášter Želiv: Cestopisná črta. Praha: Cyrillo-methodějská knihtiskárna, 1898. 101 s., fot. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. Praha: Idea servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5. PLEVA, František. Želivka naše řeka. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2003. 275 s.: il. ISBN 80-86559-22-X. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 4. díl, T-Ţ. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 636 s., obr., fot. ŠTYRSKÝ, Jiří; ŠÍPEK, Jiří. Geografie turismu Evropy a světa s důrazem na působení genia loci a zážitkovou turistiku: Úvod do geografie, geografie světového hospodářství, geografie cestovního ruchu Evropy a světa, komparativní geografie a ekonomika. 5. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 215 s. ISBN 978-80-7435007-8.

58

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380340-7. Internetové zdroje: [1]

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. Památný dub [cit. 2012-23]. Dostupné z WWW: .

[2]

Akce konané v Ţelivě [online]. Srazy aut [cit. 2012-3-15]. Dostupné z WWW: .

[3]

Bernard [online]. Bernard fest [cit. 2012-2-26]. Dostupné z WWW: .

[4]

Czech tourism [online]. Charakteristika a význam CR v Česku [cit. 2012-214]. Dostupné z WWW: .

[5]

Cyklotrasy [online]. Malý Ţelivský okruh [cit. 2012-3-5]. Dostupné z WWW: .

[6]

Český rybářský svaz [online]. Rybářské povolenky [cit. 2012-2-24]. Dostupné z WWW: .

[7]

Český statistický úřad [online]. Databáze demografických údajů za obce ČR [cit. 2012-2-1]. Dostupné z WWW: . 59

[8]

Dopravní dostupnost [online]. Jízdní řád 2011/2012 [cit. 2012-2-23]. Dostupné z WWW: .

[9]

Festival Musica Figurata [online]. Historie města [cit. 2012-3-13]. Dostupné z WWW: .

[10]

Historie Červené Řečice [online]. Historie města [cit. 2012-2-24]. Dostupné z WWW: .

[11]

Horolezectví na Vysočině [online]. Paní skála u Ţeliva [cit. 2012-2-4]. Dostupné z WWW: .

[12]

Kaliště u Humpolce [online]. Penzion Mahler [cit. 2012-2-26]. Dostupné z WWW: < http://www.mahler-penzion.cz/>.

[13]

Kanonie premonstrátu Ţeliv [online]. Historie kláštera [cit. 2012-2-13]. Dostupné z WWW: < http://zeliv.eu/>.

[14]

Katastrální mapa [online]. Mapa obce Ţeliv [cit. 2012-2-1]. Dostupné z WWW: .

[15]

Kempy [online]. Tábořiště na Ţelivce [cit. 2012-2-28]. Dostupné z WWW: .

60

[16]

Klášter Ţeliv [online]. Historie kláštera [cit. 2012-3-13]. Dostupné z WWW: .

[17]

Kudy z nudy [online]. Zřícenina hradu Orlík [cit. 2012-2-26]. Dostupné z WWW: .

[18]

Mapy [online]. Katastrální mapa obce Ţeliv [cit. 2012-2-16]. Dostupné z WWW: .

[19]

Město Pelhřimov [online]. Atraktivity města [cit. 2012-2-26]. Dostupné z WWW: .

[20]

Ministerstvo kultury ČR [online]. Zákon o památkové péči [cit. 2012-2-9]. Dostupné z WWW: .

[21]

Národní památkový ústav [online]. Národní kulturní památky [cit. 2012-29]. Dostupné z WWW: .

[22]

Obec Ţeliv [online]. Informace o obci [cit. 2012-2-16]. Dostupné z WWW: .

61

[23]

Povodí Vltavy [online]. Vodní nádrţe [cit. 2012-1-26]. Dostupné z WWW: .

[24]

Regiony Leader [online]. Klimatické podmínky na Humpolecku [cit. 2012-216]. Dostupné z WWW: < http://leader.isu.cz/regiony_detail.aspx?kodsdru=523>.

[25]

Řeka Ţelivka [online]. Sjízdnost řeky Ţelivky [cit. 2012-2-28]. Dostupné z WWW: < http://www.raft.cz/cechy/zelivka.aspx>.

[26]

Tábořiště Ţeliv [online]. Tábořiště ,,Na Ţelivce“ [cit. 2012-3-14]. Dostupné z WWW: .

[27]

Trasovník [online]. Popis Pelhřimovska [cit. 2012-2-16]. Dostupné z WWW: .

[28]

Treking [online]. Geomorfologické členění ČR [cit. 2012-2-16]. Dostupné z WWW: .

[29]

Turistické informační centrum Humpolec [online]. Kam ve městě [cit. 20122-26]. Dostupné z WWW: .

[30]

Turistické informační centrum Pelhřimov [online]. Cyklotrasy [cit. 2012-126]. Dostupné z WWW: .

62

[31]

Ubytovací sluţby [online]. Hotel Na Kocandě [cit. 2012-2-4]. Dostupné z WWW: .

[32]

Ubytovací sluţby [online]. Opatství Ţeliv hostel [cit. 2012-2-4]. Dostupné z WWW: .

[33]

Ubytovací sluţby [online]. Penzion Trnávka [cit. 2012-2-4]. Dostupné z WWW: .

[34]

Ubytovací sluţby [online]. Rekreační středisko PETRAČKA [cit. 2012-228]. Dostupné z WWW: .

[35]

Ubytovací sluţby [online]. Rekreační středisko Trnávka [cit. 2012-2-4]. Dostupné z WWW: .

[36]

Umělé kanály [online]. Umělý kanál Trnávka [cit. 2012-1-26]. Dostupné z WWW: .

[37]

Ţelivský klášterní pivovar [online]. Umělý kanál Trnávka [cit. 2012-3-16]. Dostupné z WWW: .

63

Seznam příloh Příloha A Fotografie zajímavost, přírodních a kulturních památek v obci Ţeliv Příloha A. 1 Obrázek sochy Jana Ţelivského v parku (foto archiv Ţeliv) .............. 65 Příloha A. 2 Obrázek průzkumu hrobek v klášterním kostele (foto archiv Ţeliv) .. 65 Příloha A. 3 Obrázek závodů na slalomové dráze (foto archiv Ţeliv) .................... 65 Příloha A. 4 Obrázek vodní nádrţe Trnávka........................................................... 65 Příloha A. 5 Obrázek vodní nádrţe Sedlice ............................................................. 65 Příloha A. 6 Obrázek Paní skály u nádrţe Vřesník ................................................. 65 Příloha A. 7 Obrázek památného stromu ................................................................ 65 Příloha A. 8 Obrázek areálu ţelivského kláštera (foto archiv Ţeliv) ...................... 65 Příloha A. 9 Obrázek kostela Narození Panny Marie (foto archiv Ţeliv)............... 65 Příloha A. 10 Obrázek půdorysu kostela (archiv Ţeliv) ......................................... 65 Příloha A. 11 Obrázek následků poţáru z roku 1907 (foto archiv obce Ţeliv) ...... 65 Příloha A. 12 Obrázek horolezců na Paní skále ...................................................... 65 Příloha A. 13 Obrázek dřevěné zvonice ve Lhoticích (foto archiv Ţeliv) .............. 65 Příloha A. 14 Obrázek masopustního průvodu v obci (foto archiv Ţeliv) .............. 65 Příloha A. 15 Obrázek z festivalu Musica figurata (J. Svěcený) ............................ 65 Příloha B Tabulky s doplňujícími informacemi Příloha B. 1 Tabulka se vzdálenostmi krajských měst od obce Ţeliv ..................... 65 Příloha B. 2 Tabulka ubytovacích zařízení v obci a okolí ...................................... 65 Příloha B. 3 Tabulka s ceníkem rybářských povolenek .......................................... 65 Příloha C Dotazník Příloha D Informační broţury premonstrátského kláštera (viz kapsa na přílohy)

64

Příloha A Fotografie zajímavostí, přírodních a kulturních památek v obci Ţeliv

Příloha A. 1 Obrázek sochy Jana Ţelivského v parku

Příloha A. 2 Obrázek průzkumu hrobek v klášterním kostele

65

Příloha A. 4 Obrázek závodů na slalomové dráze

Příloha A. 3 Obrázek vodní nádrţe Trnávka

66

Příloha A. 6 Obrázek vodní nádrţe Sedlice

Příloha A. 5 Obrázek Paní skály u nádrţe Vřesník

67

Příloha A. 8 Obrázek památného stromu

Příloha A. 7 Obrázek areálu ţelivského kláštera

68

Příloha A. 9 Obrázek kostela Narození Panny Marie

69

Příloha A. 10 Obrázek půdorysu kostela

70

Příloha A. 11 Obrázek následků poţáru z roku 1907

71

Příloha A. 12 Obrázek horolezců na Paní skále

72

Příloha A. 13 Obrázek dřevěné zvonice ve Lhoticích

73

Příloha A. 15 Obrázek masopustního průvodu v obci

Příloha A. 14 Obrázek z festivalu Musica figurata (J. Svěcený)

74

Příloha B Tabulky s doplňujícími informacemi Krajské město

Vzdálenost (km)

Praha

101

Brno

123

České Budějovice

101

Hradec Králové

117

Jihlava

41

Karlovy Vary

227

Liberec

198

Olomouc

198

Ostrava

291

Pardubice

94

Plzeň

187

Ústí nad Labem

183

Zlín

216

Příloha B. 1 Tabulka se vzdálenostmi krajských měst od obce Ţeliv

Název

Druh

Typ

Sociální zařízení

Stravování

Kapacita

Na Kocandě

hotel

2, 3, 4 lůžkové

vlastní

v restauraci (výborná kvalita)

63

Opatství Želiv

hostel

2 a více lůžkové

společné

po dohodě přímo v hostelu

120

Trnávka

penzion

2, 3, 4 lůžkové

vlastní

v restauraci (výborná kvalita)

32

Rekreační středisko Trnávka

hotel, chaty

2, 3, 4 lůžkové

společné

polopenze

100

Tábořiště Na Želivce

chaty, stany

4 lůžkové

společné

kiosek - minutky nebo vlastní

36

Petračka

chaty

4, 8 lůžkové

vlastní

vlastní

64

Příloha B. 2 Tabulka ubytovacích zařízení v obci a okolí

75

Druh

Mimopstruhový revír

Kategorie

1 denní

2 denní

7 denní 14 denní

roční

Dospělí

200 Kč

300 Kč

500 Kč

700 Kč

1 300 Kč

Mládež od 16 do 18 let

-

-

-

-

750 Kč

ZTP/P

-

-

-

-

650 Kč

Děti do 15 let - 1 prut

-

-

-

-

300 Kč

Děti do 15 let - 2 pruty

50 Kč

-

200 Kč

-

400 Kč

Příloha B. 3 Tabulka s ceníkem rybářských povolenek

76

Příloha C Dotazník

DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Aneta Nováková a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické Jihlava. Ráda bych Vás touto cestou poţádala o vyplnění níţe uvedeného dotazníkového šetření, které realizuji v souvislosti se svou bakalářskou prací na téma: ,,Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v obci Želiv a okolí“. Děkuji Vám za čas, který budete vyplňování dotazníku věnovat.

1. Vaše pohlaví je: a) ţena b) muţ 2. Jaký je Vás věk? a) do 25 let b) 26 – 40 let c) 41 – 60 let d) 61 a více 3. Z jakých zdrojů čerpáte informace pro výběr dovolené v ČR? (uveďte max. 2) a) webové stránky zaměřené na turistiku (turistické portály - kudy z nudy.cz, turistika.cz a jiné) b) cestovní kanceláře a agentury c) informační centra d) doporučení od známých e) jiné:………………………………………………………………… 4. Navštěvujete turistická informační centra v místech, kde trávíte svoji dovolenou? a) ano b) ne 5. Pokud chcete navštívit určité místo (město, obec) v ČR, zajímají Vás základní informace (zaloţení obce, počet obyvatel, atd.) o těchto místech? a) ano 77

b) ne 6. Které informace by podle Vás v ţádném případě neměly v propagačních materiálech (leták, informační broţura) chybět? (uveďte max. 3) a) historické památky b) přírodní zajímavosti c) kulturní akce d) sportovní aktivity e) ubytování a stravování 7. Je podle Vašeho názoru vhodné doplnit propagační materiály fotografiemi, obrázky, mapami, atd.? a) ano b) ne 8. Jaký druh reklamy je nejvhodnější k propagaci menšího města nebo obce? a) televizní b) v tisku (inzerát) c) v rozhlasu d) na internetu e) propagační materiály (trička s logem, informační broţury, …) f) venkovní reklama (billboardy, plakáty) 9. Je pro Vás důleţité označení dopravní dostupnosti města či obce od dálnice nebo rychlostní silnice? a) ano b) ne 10. Vyuţíváte během své dovolené sluţeb průvodce? a) ano b) ne 11. Jak hodnotíte webové stránky obce Ţeliv (www.obeczeliv.cz)? a) přehledné b) spíše přehledné c) nepřehledné d) spíše nepřehledné 78