Analýza potenciálu města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Analýza potenciálu města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu Bakalářská práce

BRNO 2009

Luboš Knoflíček

1

Zadaní

2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza potenciálu města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu“ vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu literatury v závěru práce. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se tímto zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 30. dubna 2009

………………………………………….

3

Poděkování Děkuji Ing. Jiřímu Schneiderovi, vedoucímu bakalářské práce, za odborné vedení a pomoc poskytnutou při zpracování bakalářské práce.

4

ABSTRAKT Luboš Knoflíček: Analýza potenciálu města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu Luboš Knoflíček: Analysis of potential in town Znojmo for travel movement

Tématem mé bakalářské práce je Analýza potenciálu města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu. V úvodní části jsou vymezeny jednotlivé pojmy související s cestovním ruchem (jeho vývoj, členění a rajonizace), marketingem cestovního ruchu, volným časem, krajinným rázem, službami v cestovním ruchu a SWOT analýzou. V následující části této bakalářské práce je lokalizováno a charakterizováno město Znojmo a jeho současný turistický potenciál. V závěru práce je provedena SWOT analýza cestovního ruchu ve Znojmě a na základě výsledku této analýzy navrhnuta opatření po rozvoj cestovního ruchu ve městě Znojmo. Klíčová slova: město Znojmo,cestovní ruch, turistický potenciál, SWOT analýza.

The matter of the bachelor’s thesis is Analysis on tourism potential of the city Znojmo. In the first part individual terms related with tourism (its development, segmentation and regionalization), marketing of tourism, leisure activities, scenery, tourism services and SWOT analysis are defined. The city Znojmo and its current tourism potential is localized and defined in following part. In conclusion of thesis SWOT analysis is presented and based on it some arrangements for tourism development in Znojmo are proposed Keywords: town Znojmo, travel movement, tourist potential, SWOT analyse.

5

OBSAH 1

ÚVOD.................................................................................................................. 7

2

VOLNÝ ČAS ...................................................................................................... 8

3 3.1 3.2

CESTOVNÍ RUCH ........................................................................................... 9 Vymezení pojmu cestovní ruch ........................................................................... 9 Vývoj cestovního ruchu ....................................................................................... 9 3.2.1 Prvopočátky cestovního ruchu................................................................. 9 3.2.2 Začátky moderního cestovního ruchu.................................................... 10 3.2.3 Novodobý cestovní ruch ........................................................................ 10 3.2.4 Současné období .................................................................................... 11 Členění cestovního ruchu 12

3.3 4

SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU .............................................................. 14

5 5.1 5.2

HODNOCENÍ PŘEDPOKLADŮ CESTOVNÍCHO RUCHU.................... 16 Hodnocení lokalizačních předpokladů dle Mariota ........................................... 16 Hodnocení lokalizačních předpokladů dle Bíny................................................ 16

6

SWOT ANALÝZA........................................................................................... 18

7

CÍL A METODICKÝ POSTUP PRÁCE ...................................................... 19

8 8.1 8.2 8.3

CHARAKTERISTIKA MĚSTA .................................................................... 20 Charakteristika Jihomoravského kraje............................................................... 20 Charakteristika okresu Znojmo.......................................................................... 20 Charakteristika města Znojmo ........................................................................... 20

9 9.1

9.3 9.4 9.5

VÝSLEDKY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ......................................................... 22 Podmínky pro cestovní ruch ve Znojmě ............................................................ 22 9.1.1 Přírodní atraktivity ................................................................................. 22 9.1.2 Kulturně-historické pamětihodnosti....................................................... 23 9.1.3 Jiné turistické atraktivity........................................................................ 28 9.1.4 Ubytovací kapacity a stravovací služby................................................. 29 9.1.5 Doplňková infrastruktura cestovního ruchu........................................... 32 9.1.6 Turistická informační centra .................................................................. 32 9.1.7 Internetové informační služby ............................................................... 33 9.1.8 Významné kulturní a společenské akce ................................................. 34 9.1.9 Produkty cestovního ruchu .................................................................... 35 SWOT analýza ................................................................................................... 36 9.2.1 Silné stránky........................................................................................... 36 9.2.2 Slabé stránky.......................................................................................... 37 9.2.3 Příležitosti .............................................................................................. 39 9.2.4 Hrozby.................................................................................................... 40 Shrnutí SWOT analýzy ...................................................................................... 41 Diskuse............................................................................................................... 42 Optimalizace využití potenciálu cestovního ruchu pro město Znojmo ............. 42

10

ZÁVĚR.............................................................................................................. 43

9.2

SUMMARY .................................................................................................................. 45 POUŽITÁ LITERATURA.......................................................................................... 46 PŘÍLOHY..................................................................................................................... 47

6

1

ÚVOD V současné době patří cestovní ruch k největším a nejrychleji se rozvíjejícím

odvětvím světového hospodářství, řadící se svým objemem tržeb na třetí místo za automobilový a petrochemický průmysl. Cestovní ruch je ekonomické odvětví, které významně ovlivňuje platební bilanci, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, ovlivňuje nabídku pracovních míst a má značný vliv na příjmy místních rozpočtů. Výrazný narůst cestovního ruchu můžeme zaznamenat v druhé polovině 19. století a po 2. světové válce a to zejména díky projevu dvou lidských potřeb – potřeby poznávání (poznávací typy dovolené – pobyty s výlety, expedice aj.) a potřeby odpočinku a rekreace (pobytové a sportovní typy dovolené – pobyty u moře, v přírodě, v metropolích, lyžařské, vodařské a trekkingové pobyty aj.). V České republice můžeme sledovat nárůst cestovního ruchu po roce 1989, kdy došlo k otevření hranic. Bylo tak umožněno občanům naší republiky vycestovat za hranice a naopak také občanům ostatních zemí navštívit naši republiku. Začátky nebyly pro naši republiku lehké, nebyla připravena infrastruktura, chyběl dostatek personálu mluvícího zahraničními jazyky, ubytovací kapacity neodpovídaly zahraničnímu standardu. Situace se ale za posledních 20 let výrazně zlepšila a naše republika je v oblasti poskytování služeb spojených s cestovním ruchem srovnatelná s mezinárodním standardem Bohužel i cestovní ruch je ovlivněn několika faktory a v poslední době zejména dvěma hlavními – a to množství volného času a množství finančních prostředků jednotlivců. Pro zpracování své bakalářské práce jsem si vybral své rodné město Znojmo, které se nachází v blízkosti rakouských hranic a patří mezi města s vysokým potenciálem cestovního ruchu s ohledem na množství kulturních a přírodních atraktivit, avšak stále s nevhodnou, resp. nedostačující infrastrukturou. Hlavním cílem mé bakalářské práce je na základě všech dostupných dat analyzovat potenciál města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu pomocí SWOT analýzy a na základě výsledků této analýzy navrhnout možná opatření pro optimalizaci využití potenciálu cestovního ruchu.

7

2

VOLNÝ ČAS Volný čas definujeme jako část mimopracovní doby, v níž člen společnosti

nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti. Jeho rozsah a úroveň využití závisí na komplexu sociálně ekonomických vztahů v daném stupni vývoje společnosti a na úrovni duševního a fyzického rozvoje každého jednotlivce. Hranice volného času lze určit tak, že se z mimopracovní doby vyčlení čas nezbytný pro přepravu do zaměstnání, nákupy, nezbytné domácí práce, čas věnovaný k uspokojení potřeby jídla, spánku atd. Důležitým rysem volného času je jeho relativní stálost; společnost má zájem na zvětšování volného času na vzdělání, rozvoj duševních a tělesných schopností člověka a na naplňování jeho sociálních funkcí. Celkovou strukturu využití volného času tvoří oblasti: vzdělávání a společenská činnost, aktivní odpočinek (četba, poslech rozhlasu a televize, návštěva kina), zájmová činnost, výchova dětí, tělesná výchova a sport, pasivní odpočinek. [2] Odpočinku věnujeme zpravidla volný čas. Teoreticky by jsme měli mít volného času dostatek: 1/3 dne volný čas, 1/3 dne pracovní povinnosti, 1/3 dne spánek [4] tj.: 8 + 8 + 8 = 24 hod

8

CESTOVNÍ RUCH

3

Cestovní ruch je velice úzce spjat s volným časem, zejména s jeho množstvím. Lidé se cestovnímu ruchu totiž nejvíce věnují ve svém volném čase.

3.1

Vymezení pojmu cestovní ruch Podle Světové organizace cestovního ruchu můžeme cestovní ruch definovat

jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě (trvalý či přechodný pracovní poměr). Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy. Pro toto pojetí cestovního ruchu jsou podstatné tři skutečnosti: jedná se o změnu místa, o dočasnost pobytu a o jiný než pracovní, nevýdělečný charakter pobytu v navštíveném místě. [1]

3.2

Vývoj cestovního ruchu V dřívějších dobách docházelo k cestování nejčastěji z důvodů obchodních,

vojenských, poznávacích i prestižních. V současnosti je cestovní ruch orientován do oblasti volnočasových aktivit, poznávání a rekreace. Vývoj cestovního ruchu bývá obvykle rozdělován do následujících skupin:


prvopočátky cestovního ruchu: 480-425 př. n. l.,




začátky moderního cestovního ruchu: 17. století – 19. století,




novodobý cestovního ruchu: po I. Světové válce – do roku 1989,




současné období: po roce 1990.

3.2.1

Prvopočátky cestovního ruchu Za nejstarší cestovatele jsou považování Řekové, Egypťané a Římané. První

doložené popisy z cest jsou od řeckého dějepisce z roku 480-425 př. n. l. Ve středověku je cestovní ruch spojován především s bohatými mladými šlechtici, syny bohatých kupců a měšťanů a z této doby se dochovaly tištění průvodci a popisy cest pro obchodníky.

9

Ve 13. století nastává počátek obchodních, objevitelských a kolonizačních cest do zámoří (Indie, Čína, Indonésie). Nejznámějším cestovatelem byl Marco Polo, který strávil sedmnáct let v Číně na dvoře císaře Kublajchána. V 15. století došlo k rozmachu zámořských objevů, z nich nejvýznamnější byly portugalské a španělské námořní plavby. Mezi nejznámější mořeplavce patřili: Krištof Kolumbus, Bartolomeo Diaz, Vasco da Gama či Amerigo Vespucci. 3.2.2

Začátky moderního cestovního ruchu Většina autorů se shoduje, že počátky moderního cestovního ruchu je třeba

hledat v 17. a 18. století, kdy existovalo právo volného pohybu po cizích územích pro šlechtice

a kupce. Cestování bylo reprezentováno především cestami šlechticů

a tovaryšů za získáváním zkušeností. Cestování na konci 17. století je výrazně ovlivněno průmyslovou revolucí. Potřeba nových pracovních sil vyvolává tlaky na zrušení omezení pohybu, rovněž i technický pokrok přináší tlaky na vzdělání a získávání odborných zkušeností. Organizovaný cestovní ruch je nejčastěji spojován se jménem Angličana Thomase Cooka, který v roce 1841 založil první cestovní kancelář a uspořádal první organizovaný výlet osobním vlakem po anglickém venkově a první zahraniční zájezd na Světovou výstavu do Paříže. Mnoho Cookových metod se využívá dodnes (smysl pro kvalitu, spolehlivost, odpovědnost a odborné znalosti, pozornost každému detailu přípravy zájezdu apod.) V roce 1827 vydal Němec Karl Baedeker prvního knižního průvodce s cílem usnadnit a zpřístupnit cestování i středním vrstvám obyvatelstva. 3.2.3

Novodobý cestovní ruch Vývoj cestovního ruchu lze samostatně sledovat mezi dvěma světovými válkami

a v období po druhé světové válce, kdy rozvoj cestovního ruchu probíhal diametrálně odlišně v obou politických blocích. V období do první světové války se všeobecně uplatňoval liberalismus, stát nezasahoval do oblasti cestovního ruchu a lidé mohli cestovat bez vážnějších administrativních omezení ze strany jednotlivých států.

10

Období mezi dvěma světovými válkami výrazně ovlivnila první světová válka a světová hospodářská krize ve třicátých letech. Řada států přistoupila k ochranářským opatřením (celní, pasová a vízová oblast). Naopak rozvoji cestovního ruchu napomohl rozvoj dopravy (služby a zařízení pro motoristy), dopravních prostředků a některé státy si již uvědomily ekonomický význam zahraničního obchodu, a proto ho začaly sami podporovat. V období po druhé světové válce dochází k hromadnému rozvoji cestovního ruchu. K tomuto vývoji výrazně přispěl rozvoj civilního letectví a výstavba dálničních sítí. Po celé období bylo typické nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu. Nejnavštěvovanějším regionem byla Evropa (Francie, V. Británie, Itálie), Amerika (včetně Kanady a Mexika), dále Východní Asie, Pacifik a Latinská Amerika. Cestovní ruch se stal jedním ze tří nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky v poválečném období. V České republice největší rozmach nastal v období hospodářské konjunktury v roce 1937. Zvláštní rozmach zaznamenal v Čechách tramping. Materiálně technickou základnu u nás představovalo 10 271 ubytovacích zařízení s 189 664 veřejnými lůžky a 344 956 lůžky v soukromých domácích ubytovacích prostorách. Československo navštívilo cca půl milionu zahraničních návštěvníků s průměrnou délkou pobytu osm dnů. Cestovní ruch po druhé světové válce byl výrazně ovlivněn hospodářskopolitickými poměry. V důsledku nepřijetí Marshallova plánu a vzniku studené války se cestovní ruch vyvíjel v obou blocích odlišně. V socialistických státech byly v zásadě potlačeny základní předpoklady vzniku cestovního ruchu, tj. svoboda pohybu a dostatek volných finančních prostředků. 3.2.4 Současné období V České republice se po roce 1989 významně zlepšily podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a to především z důvodů zrušení vízové povinnosti a uzavřením bezdevizového styku s většinou turistických destinací. Cestovní ruch se stal nedomyslitelnou součástí životního stylu a potřeb lidí. V desetiletí 1989/1999 vzrostly příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu o 55,8%, tj. průměrně ročně o 4, 5%, příjmy

11

dokonce o 106%. Tato čísla dokumentují odolnost cestovního ruchu vůči ekonomickým recesím a různým krizím, jenž se projevily snad jen lokálně ve vývoji příslušného regionu. [5] 3.3

Členění cestovního ruchu Druhů (typů) cestovního ruchu může být v závislosti na zvolených kritériích

celá řada, např.:


cestovní ruch dle původu účastníků – domácí a zahraniční cestovní ruch,




cestovní ruch dle počtu účastníků – individuální, kolektivní, masový,




cestovní ruch dle věku účastníků – mládežnický, seniorský,




cestovní ruch dle délky trvání – krátkodobý, dlouhodobý,




cestovní ruch dle převahy místa pobytu – městský, venkovský,




cestovní ruch dle ročního období – letní, zimní, v hlavní sezóně, mimosezónní,




cestovní ruch dle způsobu ubytování – hotelový, parahotelový,




cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci – aktivní, pasivní,




cestovní ruch dle způsobu cestování (organizace) – organizovaný, neorganizovaný,




cestovní ruch dle způsobu financování – komerční, sociální. Za základní kriterium se ovšem považuje klasifikace podle účelu:




rekreační – realizovaný ve vhodném přírodním prostředí s cílem odpočinku, reprodukce a zlepšení fyzické a psychické kondice. Zahrnuje také příměstskou rekreaci,

zpravidla

krátkodobější

(víkendovou)

na

chatách,

chalupách

a zahradách.


kulturně-poznávací – zaměřený na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Základem jsou sakrální i světské stavební a architektonické památky, umělecká díla, přírodní zajímavosti, společenské události atd.




náboženský – zde můžeme zahrnout poutní výpravy, návštěvy poutních míst a církevních památek a účast na církevních obřadech a oslavách.




vzdělávací – jehož cílem je něco nového se naučit (jazyky, sporty, umělecké a řemeslné dovednosti, odborné profesní znalosti).

12




společenský – kdy jde o setkávání s příbuznými, vytváření přátelských vztahů a známostí lidí se stejnými zájmy a zálibami, o společenský život. Do této kategorie můžeme zařadit i různé akce pro veterány a pamětníky.




zdravotní (lázeňsko-léčebný) – zahrnujícím nejen prevenci, rehabilitaci, rekonvalescenci i léčení následků nemocí v lázních či jiných zdravotně příznivých prostředích, ale i v poslední době stále častěji kondiční a relaxační pobyty.




sportovní – kdy jde nejen o vlastní sportovní aktivity, včetně tzv. lovecké turistiky, ale i pasivní diváctví na sportovních akcích.




poznávání přírody – v podobě návštěv přírodních rezervací a národních parků. Specifickým typem je ekoturistika, vedoucí k takovému chování v přírodním prostředí, jež ho co nejméně ohrožuje.




dobrodružný – spojený s adrenalinovými sporty a testováním fyzických a psychických sil účastníků.




profesní – zahrnující podnikatelské, obchodní služební cesty, účast na kongresech, účast na veletrzích a výstavách atd. Je to cestovní ruch, který má zlepšit vztahy se zaměstnanci, případně i se zákazníky.




politický – cestovní ruch zahrnuje sjezdy, mítinky politických stran atd.




nákupní – cestovní ruch představující cesty za nákupy.




specifický – jako je například turistika pro vozíčkáře.

13

4

SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU Vymezení pojmu „služba“ je rozdílné dle přístupu ekonomů v minulosti. Adam

Smith v roce 1776 pospal službu jako statky, které neprodukují žádnou hodnotu. V současnosti však služby nejlépe popisují autoři Kottler a Armstrong, kteří říkají, že „Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem.“ [6] Pro cestovní ruch existuje speciální oblast služeb a integrovaných produktů. Pro současnou společnost je charakteristický nárůst služeb. Služby v cestovním ruchu mají oproti ostatním službám svá specifika, která by měla být při přípravě nabízených integrovaných produktů respektována a která kladou vysoké nároky jak na přípravu nabízených produktů a předcházení možným problémům, tak i na zajišťování zpětné vazby a kontrolu efektivity dosažených výsledků. Mezi hlavní stránky služeb cestovního ruchu patří:


krátkodobost a přechodnost působení produktu na zákazníka,




zvýšená míra emocionálních, iracionálních faktorů při výběru zájezdu, místa pobytu, trávení dovolené, rostoucí nároky na jedinečnost a sílu prožitku,




větší význam vnějších stránek jako určujících faktorů pro vnímání kvality poskytovaných služeb,




prvořadá úloha image daného místa,




význam zprostředkovatelů a jejich spolupráce,




význam dvoustupňové komunikace, kdy tzv. názorový vůdce v osobním kontaktu nejpůsobivěji, nejpřesvědčivěji informuje o zajímavé nabídce, kterou nejčastěji zná ze sdělovacích prostředků, od známých či dokonce z vlastní zkušenosti,




snadná napodobitelnost osvědčených postupů mezi konkurenty, která tlačí na vymýšlení stále nových zlepšení a inovované nabídky,




projevují se masové módní vlny představující oblíbená a preferovaná turistická místa, programy trávení dovolené, způsoby dopravy, ubytování a stravování. Může však nastat i opačná reakce v chování zákazníků, kteří vyhledávají

14

a upřednostňují jiné formy cestovního ruchu, jako je např. venkovský cestovní ruch, agroturistika nebo ekologický cestovní ruch,


od prvních výprav cestovatelů a mořeplavců s sebou cestovní ruch nese taky celou řadu negativních sociálních a ekologických dopadů (nemoci, loupeže, ničení přírody aj.), rovněž to může být hluk nebo velké množství odpadků, přeplněné restaurace a dopravní kolapsy. Proto by se měli ti, kteří z cestovního ruchu profitují, starat o to, aby tyto negativní projevy co nejméně ohrožovaly místní rozvoj.




rozšířený marketingový mix přináší právě v oblasti cestovního ruchu mimořádně přínosný přístup v podobě partnerství. [7]

15

5

HODNOCENÍ PŘEDPOKLADŮ CESTOVNÍCHO RUCHU Metoda hodnocení předpokladů cestovního ruchu není dodnes přesně vymezena

a neexistuje její obecná formulace. Podrobně tuto problematiku zpracovali dva autoři – Mariot a Bína, každý odlišným způsobem.

5.1

Hodnocení lokalizačních předpokladů dle Mariota Při hodnocení se vychází z analýz jednotlivých komponentů lokalizačních

předpokladů. Mariot [9] doporučuje vzhledem k odlišnostem v charakteru a vztazích přírodních a kulturně-správních předpokladů vytvořit hodnocení zvlášť z každé oblasti a výsledky potom syntetizovat. Ve své analýze se zaměřuje na tyto oblasti:





5.2

přírodní předpoklady •

reliéf

•

klima

•

vodstvo

•

rostlinstvo

•

živočišstvo

kulturně správní předpoklady •

kulturní památky

•

centrální instituce.

Hodnocení lokalizačních předpokladů dle Bíny Bína označuje lokalizační předpoklady jako potenciál cestovního ruchu. Tvrdí,

že předpoklady lze členit na lokalizační a realizační, přičemž realizační pouze odrážejí vhodnost určitého území pro cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu představuje výsledek zhodnocení komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další rozvoj cestovního ruchu. Pro zkoumání označují za nezbytné rozdělení na segmenty – aktivity cestovního ruchu. Bína rozlišuje tři formy lokalizačních podmínek:


vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu




určitá relativní fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky




kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou pořádány v daném místě.

16

Ve svém hodnocení stejně jako Mariot užívá rozdělení na přírodní a kulturní subsystém. Při analýze jednotlivých složek potenciálu využívá tříbodovou stupnici vhodnosti lokalizačních podmínek pro cestovní ruch:


stupeň 1 – podmínky na základní úrovni, jev je registrovatelný




stupeň 2 – podmínky na zvýšené úrovni, jev je výrazný




stupeň 3 – podmínky na vysoké úrovni, jev je dominantní. Bína hodnotí dle výše uvedené stupnice zvolené složky potenciálu cestovního

ruchu a jednotlivým stupňům přiděluje body dle tab.1 podle míry významu pro účastníky cestovního ruchu. Tab. č. 1: Vyjádření diferencované významnosti dílčích složek potenciálu cestovního ruchu a stupňů jejich lokalizačních podmínek počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek složka potenciálu cestovního ruchu přírodní pozoruhodnosti vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku

1

2

3

10

20

45

5

10

15

10

15

20

vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty

7

15

30

vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku

3

15

10

10

20

40

vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku

7

13

20

vhodnost krajiny pro vodní turistiku

3

7

10

vhodnost krajiny pro horolezectví

3

7

15

vhodnost krajiny pro cykloturistiku

vhodnost krajiny pro rekreaci u vody

vhodnost krajiny pro závěsné létání

2

vhodnost krajiny pro sportovní myslivost

2

vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

2

vhodnost krajiny pro poznávání vodních ptáků

1

kulturně historické památky a soubory

10

25

50

skanzeny a muzea

5

15

35

lázeňská funkce

5

15

35

kongresy a konference

2

10

20

10

20

40

sportovní akce

2

7

20

církevní akce

2

4

10

veletrhy a tématické trhy

5

20

40

místní produkty

5

10

25

příhraniční specifika

2

5

10

kulturní akce

17

6

SWOT ANALÝZA SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky

společnosti, hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) spojené s podnikatelským záměrem, projektem, strategii nebo i restrukturalizací procesů. Díky ní dokážeme komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. SWOT je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. SWOT analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym ze Stanfordovy univerzity. V šedesátých letech vedl výzkumný projekt, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu firmy (vnitřní prostředí) a současné situace okolí firmy (vnější prostředí). Ve vnitřním prostředí hledá a klasifikuje silné a slabé stránky firmy. Ve vnějším prostředí hledá a klasifikuje příležitosti a hrozby pro firmu. Pro vyspecifikování jednotlivých např. silných stránek bývá využit brainstorming s managementem firmy a specialisty na oblast, kterých se SWOT analýza týká. Po brainstormingu se vše roztřídí podle relevantnosti k záměru použití SWOT. Následně nastupuje kvantifikované hodnocení jednotlivých položek všemi zúčastněnými. Po zhodnocení a spočítání váhy jednotlivých např. silných stránek celým týmem se seřadí dle důležitosti. Dále musí proběhnout jasné rozhodnutí managementu, jak s výsledky analýzy naloží a co bude realizovat. V rámci SWOT analýzy je vhodné hledat vzájemné synergie mezi silnými a slabými stránkami, příležitostmi a silnými stránkami apod. Tyto synergie pak v zápětí mohou být použity pro stanovení strategie a rozvoje firmy. Tab. č. 2: SWOT analýza

Vnější Vnitřní prostředí prostředí

SWOT analýza Silné stránky (Strenghts)

Příležitosti (Opportunities)

Slabé stránky (Weaknesses)

Hrozby (Threats)

18

7

CÍL A METODICKÝ POSTUP PRÁCE Hlavním cílem mé bakalářské práce je na základě všech dostupných dat a dle

zvoleného metodického postupu analyzovat potenciál města Znojma pro rozvoj cestovního ruchu pomocí SWOT analýzy a na základě výsledků této analýzy navrhnout možná opatření pro optimalizaci využití potenciálu cestovního ruchu. Tento hlavní cíl bude rozpracován do několika dílčích cílů:


poskytnout

základní

informace

o

městu

Znojmu

(charakteristika

Jihomoravského kraje, charakteristika okresu Znojmo a charakteristika samostatného města Znojmo),


poskytnout základní přehled nabídkové strany cestovního ruchu města Znojma,




na základě sestavení nabídkové strany cestovního ruchu zjistit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby města Znojma ve vztahu k cestovnímu ruchu,




na základě zjištěných výsledků SWOT analýzy navrhnout možná opatření pro optimalizaci využití potenciálu cestovního ruchu ve městě Znojmo. Metodický postup řešení se bude sestávat z následujících, na sebe navazujících

etap:


zjistit silné stránky města Znojma v cestovním ruchu,




zjistit slabé stránky města Znojma v cestovním ruchu,




zjistit příležitosti města Znojma v cestovním ruchu,




zjistil hrozby města Znojma v cestovním ruchu,




na základě zjištěných informací celkově zhodnotit současný potenciál města Znojma. Při zjišťování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb města Znojma

v cestovním ruchu jsem vycházel na základě zkušeností zaměstnanců informačního centra a také jsem měl možnost promluvit si s několika návštěvníky města, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí.

19

8

CHARAKTERISTIKA MĚSTA Město Znojmo se nachází v Jihomoravském kraji v jižní části okresu Znojmo.

Dle agentury CzechTourism spadá město Znojmo pod turistický region Jižní Morava, turistickou oblast Podyjí. 8.1

Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov,

Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V Jihomoravském kraji je 673 obcí. Rozlohou 719 630 ha a počtem obyvatel 1 133 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci EU kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem, v rámci republiky s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmý vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě. 8.2

Charakteristika okresu Znojmo Okres Znojmo patří rozlohou 159 039 ha mezi největší okresy České republiky.

Základní podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice. Současná podoba byla upravena k 1. lednu 2007 zesouladěním hranic okresu se správním územím obcí s rozšířenou působností. Okres Znojmo sousedí s okresy Břeclav, Brno-venkov, Třebíč a Jindřichův Hradec. V délce 105 km sousedí svou jižní hranicí s Rakouskem. 8.3

Charakteristika města Znojmo Město Znojmo patří k nejstarším městům České republiky. Výhodná poloha

spolu s teplým podnebím a úrodnou půdou vytvářely odedávna ty nejpříznivější podmínky pro osídlení. Na tomto území žil člověk již ve starším paleolitu. Nepřetržitě je pak místo osídleno od příchodů Slovanů na Moravu v 6. století. Slovanské osídlení nacházelo svou ochranu již od 8. století na výšinné fortifikaci na Hradišti u Znojma, která byla po celé 9. a 1. polovinu 10. století správním centrem západních oblastí Velkomoravské říše. V průběhu 11.století se stěhuje duchovní a správní centrum z Hradiště na protější ostroh, kde vzniká nový hrad, sídlo přemyslovského knížete,

20

s reprezentativním románským svatostánkem – rotundou sv. Kateřiny. Na pláních před hradem se postupně konstituuje raně středověká sídelní aglomerace, která je krátce před rokem 1226 povýšena králem Přemyslem Otakarem I. na královské město. Do nově vytyčeného města byli zváni němečtí kolonisté, svoji obec tady vytvářeli i židé. V průběhu 13. století přicházejí do města zástupci církevních řádů minorité, dominikáni a klarisky, na jih od města při brodu Dyje je v roce 1190 založen premonstrátský klášter. Areál města je stále důkladněji opevňován systémem hradeb a věží. Podobu pevnosti si zachovalo město až do přelomu 18. a 19. století, kdy byly části hradeb zrušeny a město se začalo rozvíjet i mimo středověký půdorys. Stavební činnost v 19. století ovlivnil velkolepý regulační plán na rozšíření města z let 1870/1871. Byla založena okružní třída s parkovou úpravou a kruhové náměstí, z něhož paprskovitě vybíhá sedm ulic postupně obestavěných bloky obytných domů. Historickému jádru se tak vyhnuly rozsáhlé demolice a nová zástavba vznikla na místech starých vinic a sadů. Díky tomu se v historickém jádru zachovalo nesčetné množství stavebních památek všech stavebních stylů. Daleko více než kterékoli jiné město v České republice je Znojmo živoucí ukázkou skvělého života v období renesance: měšťanských domů z tohoto období se dochovaly ve městě desítky. Území historického jádra bylo v roce 1971 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Její rozloha je více než 70 ha, na jejím území je 163 kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu. Historickému jádru dominuje štíhlá gotická radniční věž a věže tří kostelů – kostela sv. Mikuláše, kostela sv. Michala a kostela sv. Kříže. Nejvíce ceněnou stavbou je románská rotunda sv. Kateřiny, která je národní kulturní památkou.

21

9

VÝSLEDKY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

9.1

Podmínky pro cestovní ruch ve Znojmě Město Znojmo s městskou památkovou rezervací, polohou ve vinařské oblasti

a v bezprostředním

kontaktu

s

Národním

parkem

Podyjí

představuje

jednu

z nevýznamnějších turistických destinací v regionu Jižní Moravy. V rámci svých kapacit rozvíjí ubytovací služby středního standardu, stravovací služby, krytá sportoviště a bazény, jejichž působnost mnohdy zahrnuje celé Znojemsko. Turistickou nabídku lze rozčlenit na přírodní atraktivity, kulturně-historické pamětihodnosti, základní a doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu a produkty cestovního ruchu. 9.1.1

Přírodní atraktivity Na městské jádro Znojma navazuje lesopark Gránické údolí, Karolíniny sady,

které skýtají množství rekreačních možností pro občany. Odpočinkovou zónu představuje i městský lesík.


Národní park Podyjí Národní park Podyjí je jedinečným přírodním celkem, který si i díky poloze v bývalém hraničním pásmu zachoval člověkem téměř nedotčenou přírodu. Předmětem ochrany je přirozený úsek hluboce zaklesnutého toku Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Říční údolí o celkové délce asi 42 km je, s výjimkou zde ležícího rakouského městečka Hardegg, zcela neobydlené. Řeka, zaklesající do plochého profilu jihovýchodního okraje Českomoravské vysočiny až o 200 metrů, zde tvoří místy až kaňonovitý údolní zářez ve velmi starých vyvřelých a metamorfovaných horninách Českého masivu. Díky jedinečné geomorfologii oplývá park mimořádnými přírodními scenériemi, zejména hluboce zaříznutými meandry, skalními stěnami, bizarními skalními útvary a rozsáhlými suťovými poli. Obtížně přístupný reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubovo-habrovými, v oblasti Vranova nad Dyjí původními bučinami. Pro východní část jižně od Znojma jsou typické rozsáhlé plochy vřesovišť vzniklé dřívější pastvou. Pro území tohoto národního parku je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů na relativně malé ploše. Počet ohrožených a chráněných rostlinných druhů se blíží stovce, k nejzajímavějším patří například brambořík nachový, koniklec

22

velkokvětý, lilie zlatohlavá a další. Na území národního parku bylo zjištěno 57 druhů savců, 165 druhů ptáků a 8 druhů plazů. Národní park Podyjí má přibližnou rozlohu 62 km2 a jeho území je podle kvality přírodního prostředí rozděleno do tří zón se zvláštní ochranným režimem pro každou z nich. Území národního parku je zpřístupněno sítí turisticky značených cest o celkové délce přibližně 76 km. Cyklistické trasy, částečně souběžné s turistickými, měří 27 km. Komunikačně jsou napojeny na systém příslušných cest jak u nás, tak i v rakouské části Podyjí. Tato síť je dostatečně hustá, takže návštěvník má možnost navštívit téměř všechny reprezentativní ukázky přírodního bohatství národního parku bez konfliktu se zájmy ochrany přírody, které v tak cenném území jako je národní park musí být respektovány. Pro informovanost návštěvníků jsou na celé řadě míst na turistických trasách zřízeny panely s vysvětlujícími texty a mapami. Kompletní informace o národním parku lze obdržet v Návštěvnickém středisku Správy Národního parku Podyjí, které se nachází v obci Čížov.


Vinice Šobes Vinice leží v Národním parku Podyjí. Je orientována k jihu a meandrující řeka Dyje kolem ní vytváří poloostrov s jedinečným mikroklimatem. Je to jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh založená již římskými legionáři. Vinice je osázena nejkvalitnějšími odrůdami, zejména Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého, Rulandského šedého a Ryzlinku vlašského. Vinice je přístupná pěšky i na kole.




Přírodní park Gránice Rozkládá se mezi Znojmem a Hradištěm v údolí potoka Gránice. Park začal vytvářet v roce 1880 Okrašlovací spolek ve Znojmě. Součástí je i "křížová cesta" s kapličkami na Hradiště.

9.1.2


Kulturně-historické pamětihodnosti Rotunda svaté Kateřiny – národní kulturní památka Románská rotunda svaté Kateřiny je jednoznačně nejvýznamnější památka ve Znojmě a rozhodně patří mezi nejvýznamnější historické památky nejen Jihomoravského kraje, ale i celé České republiky. Původní stavba pochází pravděpodobně z poloviny 11. století. K jejímu zaklenutí a unikátní výmalbě

23

došlo podle nejnovějších zjištění již za vlády Konráda Brněnského kolem roku 1090 (podle starší teorie došlo k výmalbě až v roce 1134). Malířská výzdoba představuje vedle biblických témat i panteon českých knížat králů. Právě pro jedinečnost těchto fresek je rotunda středem pozornosti nejen českých historiků a archeologů. Pro provedených rekonstrukčních pracích v minulých letech je tato památka přístupná veřejnosti, ovšem vzhledem k potřebě zachování mikroklimatu pouze omezenému počtu návštěvníků.


Znojemské podzemí Jedná se o složitou a spletitou soustavu podzemních chodeb v několika úrovních budovaných od 13. až do 17. století nejprve jako hospodářské zázemí bohatnoucího města, později snad i k obranným účelům. Dosavadní známá délka všech chodeb je cca 25 km, z nichž je pro veřejnost přístupný necelý kilometr.




Radniční věž Radniční věž představuje znojemskou dominantu. Byla vystavena po polovině 15. století jako náhrada za shořelou hlásnou věž u kostela sv. Mikuláše. Její výška dosahuje téměř 80 metrů a z jejího ochozu je výhled do širokého okolí – na Českomoravskou vrchovinu, Pálavu a v případě velmi příznivého počasí i vrcholky Alp.




Znojemský hrad Původní sídlo znojemských údělných knížat založené v 1. polovině 11. století knížetem Břetislavem, v 18. století byl přestavěn na barokní zámek. V současné době sídlí v jeho prostorách Jihomoravské muzeum ve Znojmě, které zde umístilo stálou expozici Z dějin Znojemska. V hradním příkopu je expozice dravých ptáků s občasnou ukázkou sokolnické činnosti.




Hradiště svatého Hypolita Jde o jednu z nejcennějších archeologických lokalit na území Znojma, Slované zde sídlili již v sedmém století. Hlavní rozkvět Hradiště nastal v období Velkomoravské říše. Zaniklo pravděpodobně v první polovině 10. století, pravděpodobně v souvislosti s maďarskými nájezdy do střední Evropy. Ve 13. století zde byl postaven kostel svatého Hypolita, který byl později vyzdoben barokními freskami.

24




Minoritský klášter Minoritský klášter byl založen v první polovině 13. století. V letech 1279 až 1297 zde byly uloženy ostatky českého krále Přemysla Otakara II. Od roku 1954 se zde nachází Jihomoravské muzeum.




Loucký klášter Premonstrátský klášter v Louce založil roku 1190 znojemský údělný kníže Konrád Ota se svojí matkou Marií. Po roce 1745 byla zahájena velká barokní přestavba, která však byla vlivem josefínských reforem zastavena. Část vybavení interiéru byla rozprodána a část odvezena do strahovského kláštera v Praze, kam byla též převezena i slavná knihovna. Klášter byl přeměněn na kasárna a v roce 1802-21 sloužil jako továrna na výrobu tabáku. V letech 185169 zde byla umístěna c.k. vojenská ženijní akademie. Jako kasárna byl klášter využíván nepřetržitě až do roku 1993. V centru klášterního komplexu se nachází bazilika sv. Václava a Panny Marie, která patří k nejzajímavějším pozdně románským kostelům v českých zemích. Trojlodní kostel s dlouhým kněžištěm má dodnes původní půdorys. Zajímavostí jsou také nejstarší funkční varhany na Moravě z roku 1675.




Městské divadlo Znojmo Městské divadlo se nachází na náměstí Republiky. Budova byla postavena v letech 1899 až 1900 vídeňským architektem Alexandrem Grafem. Interiér divadla je vybudován v duchu vídeňského baroka, exteriér je neorenesanční. V roce 2000 prošlo divadlo rozsáhlou rekonstrukcí hlediště a foyer, která je přiblížila původnímu návrhu architekta A. Grafa. Okolí divadla bylo nově upraveno v roce 2002. V současné době představuje divadlo kulturní stánek pro 278 diváků.




Vlkova věž Od srpna 2002 patří mezi přístupné památky ve Znojmě gotická Vlkova věž. Věž byla vybudována jako ochranná pevná věž jižní přístupové brány. Zmínky o ní se objevují již ve 14. století. V roce 1574 byla opravována a o dvě desítky let později byla opatřena dřevěnými schody. V roce 1847 byly zbourány hradby, které umožňovaly vstup do věže. Teprve v roce 2002 se věž dočkala nového schodiště, které umožnilo její zpřístupnění pro turisty. V přízemní části věže

25

byly provedeny stavební úpravy a bylo zde vybudováno Turistické informační centrum.


Kostel sv. Mikuláše Původní románský kostel byl pravděpodobně založen již roku 1100, původní stavba se však nedochovala a v roce 1338 bylo započato s novou stavbou. Významný podíl na stavbě měl v polovině 15. století místní stavitel Mikuláš ze Sedlešovic. Dnešní novogotická věž byla postavena v letech 1845-50. Interiér kostela má převážně barokní výzdobu. K vrcholům barokní plastiky ve Znojmě patří kazatelna v podobě zeměkoule od Josefa Winterhaldera z roku 1760. K nejstarší

části

interiéru patří severní předsíň s osmidílnou

klenbou

z předhusitské doby.


Svatováclavská kaple V těsné blízkosti kostela sv. Mikuláše se nachází pozdně gotická dvoupodlažní kaple s ochozem – Svatováclavská kaple s gotickou sochou světce na průčelí. Existenci karneru (středověké kostnice) připomíná faksimilie pískovcové desky na stěně věžičky kaple, která v překladu znamená „Zde je karner, modlete se za naše duše”. Spodní podlaží bylo zasvěceno sv. Martinovi, horní pak sv. Anně.




Kostel sv. Michala Původně románský kostel se nachází na nejvyšším bodě historického jádra města. Jedná se o kostel jezuitský, jehož presbytář se štukovými žebry pochází z doby před rokem 1508. Raně barokní loď byla vystavěna kolem poloviny 17.století. Hodnotný je barokní inventář kostela, kde vynikají zejména sochařské a řezbářské práce. Původní věž kostela se zřítila a novostavba věže byla provedena jako samostatná stavba stojící opodál.




Kostel Nalezení sv. Kříže Dominikánský kostel sv. Kříže je původně gotický chrám. V průběhu 17. a 18. století byla provedena celková přestavba. V barokním interiéru kostela je hlavní oltář s obrazem Vidění svatého Norberta z roku 1765. Oltář je dílem mistra A. Jungnikla z roku 1855.

26




Památník Prokopa Diviše V Příměticích působil Prokop Diviš, který žil na zdejší faře v letech 1745 až 1759. Zde postavil první uzemněný bleskosvod na světě, jehož funkční model je umístěn před místním kostelem sv. Markéty.




Křížový sklep Další zajímavostí Přímětic je křížový vinný sklep. Byl postaven jezuity v 18. století a patří k největším ve střední Evropě.




Hradby Městské hradby vznikly v dobách ještě před založením města. Opevnění města bylo velmi rozsáhlé, pouze srázný svah k řece Dyji a do Gránického údolí poskytoval přirozenou ochranu. V době největšího rozvoje mělo městské opevnění pozoruhodnou rozlohu - skládalo se ze tří pásů hradebních zdí a dvou pásů vodních příkopů napájených vydatnými vodními prameny z prostoru Horního předměstí. Dnešní zachované zbytky hradebního zdiva patří k nejlépe dochovaným ukázkám městských fortifikací v rámci celé České republiky.




Masarykovo náměstí Masarykovo náměstí je hlavním městským náměstím. Vzniklo po založení města v podobě lichoběžníku, lemovaného měšťanskými paláci. Na náměstí je umístěn Morový sloup z roku 1682. Dolní část náměstí uzavírá komplex kapucínského kláštera s kostelem sv. Jana Křtitele. Významnou stavbou na náměstí je tzv. Daunův palác (dům č. 23). Raně klasicistní fasáda překrývá starší stavbu z poloviny 18. století, jádro budovy na nároží však tvoří raně gotický dům s věží. Neorenesanční Beseda Znojemská (dům č. 22) byla postavena na místě barokního hostince roku 1881. K nejhezčím palácům na náměstí patří dům č. 11, dnešní Dům umění, stavěný od roku 1549 na základech dvou starších gotických domů. Dvoupatrová budova s raně renesanční fasádou vrcholí atikou s volutami a delfíny.




Horní náměstí Trojúhelníkový půdorys náměstí připomíná průběh cest, rozdělujících se zde od hradu směrem na Prahu a Brno. Dům č. 3 – Althanský palác byl postaven šlechtickým rodem Starhembergů, později patřil majitelům vranovského zámku. V roce 1632 zde pobýval Albrecht z Valdštejna. V 18. století zde bylo umístěno

27

krajské hejtmanství. Dům U Zlatého vola (dům č. 6) má na fasádě znamení z roku 1550. Palác Ugartů bylo postaven koncem 16. století. V roce 1805 zde před slavkovskou bitvou pobýval císař Napoleon. Dům č. 10 s pozdně barokní fasádou vznikl sloučením dvou středověkých domů koncem 16. století. V pravém dolním křídle je skryt raně gotický dům z doby kolem 1300 s křížovými žebrovými klenbami.


Václavské náměstí Náměstí má raně středověký trojúhelníkový půdorys. Na místě kašny sv. Václava stával kostelík sv. Petra a Pavla. Kostelík byl zbourán roku 1841. V domě č. 3 bývala pekárna, kde se učil řemeslu svatý Klement Maria Hofbauer, rodák z Tasovic u Znojma. Působil ve Varšavě a ve Vídni. V roce 1875 byl prohlášen za svatého a patrona Vídně. Ze znojemských pamětihodností a kulturních atraktivit patří mezi nejvíce

navštěvované podzemí, následované radniční věží, hradem, Domem

umění,

Minoritským klášterem, rotundou a Vlkovou věží. 9.1.3


Jiné turistické atraktivity Vyhlídkový kolový vláček V červnu 2004 město v návaznosti na provozování Městské plovárny Louka zahájilo provoz atraktivního vyhlídkového kolového vláčku, který umožní návštěvníkům poznat zajímavosti a historické památky města během okružní jízdy. Začátek asi 10 km dlouhé trasy je u Louckého kláštera. Vláček je doplněn ozvučným zařízením pro výklad historie a zajímavostí, nosičem jízdních kol a chladícím boxem pro možnost občerstvení.




Pivovar Hostan V pivovaru je možnost prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem (je možno objednat i v německém jazyce), posezení v pivovarském výčepu pro skupiny od 15-20 osob. Prohlídka i s posezením trvá 1,5-2 hodiny.




Bednářské a vinařské muzeum v Louckém klášteře Návštěva muzea je zahrnuta v prohlídkovém okruhu, který zahrnuje štukové sály, sklep Znovínu, galerii a kryptu kostela.

28




Jihomoravské muzeum Původně klášter minoritů byl postaven v gotickém slohu v první polovině 13. století. V letech 1279-97 byl v kryptě dnes již neexistujícího klášterního kostela pohřben Přemysl Otakar II. po bitvě na Moravském poli. Roku 1534 tu vystřídali minority františkáni, kteří zde setrvali až do zrušení kláštera r. 1784. Stálé expozice: Neživá a živá příroda Znojemska - Archeologie na Znojemsku Černé řemeslo - Orientální zbraně, příležitostné výstavy.




Muzeum K.M.Hofbauera V expozici je 6 panelů s fotografiemi a historickými materiály mapující život K.M.Hofbauera, exponáty popisující pekařské řemeslo, církevní předměty, informace k řádu redemptoristů.




Městská plovárna Městská plovárna Louka se nachází v atraktivním prostředí v blízkosti Louckého kláštera v jižní části města Znojma. Kapacita plovárny je 2800 návštěvníků.

9.1.4

Ubytovací kapacity a stravovací služby Jedním ze základních předpokladů pro rozvoj pobytového cestovního ruchu je

poskytování ubytovacích služeb. Jejich úkolem je umožnit přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo místo jejich trvalého bydliště, včetně uspokojení dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným ubytováním souvisejí. Ubytovací kapacity poskytují ve městě hotely převážně střední a nižší kategorie, penziony a ubytovny. Mezi hotely vyšší kategorie se řadí především Hotel Prestige na Pražské ulici. Stravovací služby, zastoupené množstvím stylových restaurací a vináren, jsou poskytovány na střední úrovni. Obecně lze konstatovat, že nabídka stávajících kapacit ne vždy vyhovuje parametrům poptávky.

29

Tabulka č.3: Penziony ve Znojmě

Penzion 17 Vinohrady 17, 669 02 Znojmo 4 lůžka + 3 přistýlky

Penzion a restaurace Jezuitská ul. Jezuitská 5, 669 02 Znojmo 9 lůžek + 3 přistýlky

Penzion Archa *** Vlkova 4, 669 02 Znojmo 7 lůžek Penzion Austis Václavské nám. 5, 669 02 Znojmo 17 lůžek + 6 přistýlek Penzion Ida M. Kudeříkové 16, 669 02 Znojmo 8 lůžek

Penzion Arco Načeratice 42, Znojmo 669 02 20 lůžek Penzion Garni Suchohrdelská 7, 669 02 Znojmo 20 lůžek Penzion Inka Jarošova 27, 669 02 Znojmo 9 lůžek + 1 přistýlka

Penzion Kaplanka U Branky 6, 669 02 Znojmo 31 lůžek Penzion Morava Hakenova 16, 669 02 Znojmo 76 lůžek Penzion Zita Na Hrázi 28, 671 81 Znojmo 14 lůžek Ubytování Pecina Na Hrázi 36, 669 02 Znojmo 11 lůžek Penzion U Mikuláše Mikulášské nám. 8, 669 02 Znojmo 22 lůžek

Penzion KIM-EX Marie Kovaljová Vinohrady 26, 669 02 Znojmo 12 lůžek Penzion U Parku Žižkovo nám. 3, 669 02 Znojmo 19 lůžek Penzion Zlatá muška Pražská 25 (zahrádky), 669 02 Znojmo 12 lůžek Penzion M Znojmo - Kasárna 44 12 lůžek Penzion Znojmo Hakenova 29, 669 02 Znojmo 14 lůžek

Penzion Dana Jarošova 23, 669 02 Znojmo 12 lůžek + 2 přistýlky Penzion Linda Vídeňská 44, 669 02 Znojmo 9 lůžek

Penzion Havelka Mikulášské nám. 3, 669 02 Znojmo 6 lůžek Penzion Na Hrázi Na Hrázi 39, 669 02 Znojmo 6 lůžek

Tabulka č. 4: Motoresty ve Znojmě

Motorest E59 Oblekovice 349, 671 81 Znojmo 27 lůžek

Motorest U Benziny Pražská 94, 669 02 Znojmo 30 lůžek

30

Tabulka č. 5: Hotely ve Znojmě

Hotel Dukla*** Holandská 5, 671 81 Znojmo 273 lůžek

Hotel Kárník*** Zelenářská 25, 669 02 Znojmo 45 lůžek

Hotel Morava*** Horní náměstí 16, 669 02 Znojmo 8 lůžek

Hotel N**** Přímětice, 669 04 Znojmo 70 lůžek

Hotel Kateřina**** Na Valech 7, 669 02 Znojmo 21 lůžek

Hotel U divadla** náměstí Republiky 16, 669 02 Znojmo 16 lůžek

Hotel Prestige**** Pražská 100, 669 02 Znojmo 167 lůžek

Hotel Althanský palác Horní náměstí 3, 669 02 Znojmo 65 lůžek

Z uvedeného výčtu vyplývá, že ve Znojmě je relativní dostatek ubytovacích kapacit ve všech kategoriích – cca 950 lůžek, což při odhadované vytíženosti lůžkové kapacity cca 40 % činí cca 138 700 lůžkodní, z čehož plyne, že město navštíví minimálně 40 000 nocujících návštěvníků ročně. Převedeno do rozpočtových příjmů města by tato lůžka měla generovat cca 500 000 Kč výnosů z poplatku z ubytovací kapacity a dalších cca 100 000 Kč výnosů z rekreačního poplatku. Ubytovací kapacity vykazují vysokou letní sezonalitu a poddimenzovanost při nejvýznamnějších akcích např. při Znojemském historickém vinobraní. Podmínkou rozvoje cestovního ruchu je také poskytování stravovacích služeb, neboť umožňují uspokojování základních potřeb účastníků cestovního ruchu během jejich přepravy i pobytu v cílovém místě. Při hodnocení stravovacích služeb, které přímo ovlivňují cestovní ruch ve městě, je nutno se zaměřit na stravovací zařízení, která se nacházejí přímo v historickém centru, případně jeho blízkém okolí. Počet restaurací, které se v tomto území nachází, je cca 30. Vináren a vinných sklepů se v historickém centru města nachází sedm. Jedná se například o Lechovickou vinotéku, či specializovanou prodejnu Znovínu Znojmo, a.s. Otevření Hradní restaurace bylo významným krokem k oživení společenského života 31

v dané lokalitě. Ve Znojmě se dále nachází tři čajovny a více než deset kaváren a cukráren. V centru města se nacházejí rovněž stravovací zařízení typu bufet či bistro. Problém spočívá v podobě otvírací doby stravovacích provozoven – restaurací i cukráren, která je během víkendu nedostatečná. Cukrárny v centru mají otevřeno pouze v sobotu dopoledne a mnohé restaurace nemají otevřeno v neděli vůbec. Celková kapacita restauračních a jiných stravovacích zařízení mnohonásobně přesahuje poptávku jednotlivých turistů. Problém spočívá v nedostatečné kapacitě jednotlivých restaurací v případě potřeby obsluhy autobusového zájezdu. Pouze čtyři restaurace v centru města mají dostatečnou kapacitu. Jsou to restaurace M-centrum, dále Restaurace na České, restaurace Morava a Althanský palác. 9.1.5

Doplňková infrastruktura cestovního ruchu Pod pojmem doplňková infrastruktura cestovního ruchu rozumíme všechno to,

co lze turistům nabídnout kromě ubytování a stravování s cílem pozdržet návštěvníka co nejdéle v destinaci. Významným fenoménem posledních let se stala cykloturistika. Město Znojmo je napojeno na dálkové tématické cyklotrasy, jmenovitě se jedná o trasu Moravskou vinnou, spojující Znojmo s Uherským Hradištěm, Znojemskou vinařskou stezku a trasu Vinicemi Znojemska. Cykloturistika se v regionu rozvíjí také díky iniciativám firmy Znovín Znojmo a Cyklo Klubu Kučera. Znovín Znojmo již několik let představuje “Vinařský turistický program”, který cykloturisty upozorňuje na zajímavosti Znojemska, které jsou s pěstováním, či výrobou vína významně spojené. Cyklo Klub Kučera v roce 2003 směřoval své aktivity do oblasti vybudování “pomocných stanic” pro cyklisty, kde je uložena lékárnička a pomůcky nezbytné k opravě jízdního kola. V centru města chybí úschovna a půjčovna kol. 8.2.6

Turistická informační centra Město Znojmo provozuje Turistické informační centrum - v prostorách

Městského úřadu na adrese Obroková 10 a jeho dvě pobočky na Jižní přístupové cestě k hradu a ve Vlkově věži na Kollárově ulici, internetová adresa: http://tic.znojmocity.cz – informace o možnostech, nabídce a subjektech cestovního ruchu.

32

Náplní jejich činností je především:


infoservis: turistické zajímavosti regionu - ubytovací a restaurační zařízení kulturní, společenské a sportovní akce - rekreační možnosti




měsíční zpravodaj kulturních pořadů




předprodej vstupenek na vybrané kulturní pořady ve Znojmě i mimo Znojmo




internet pro veřejnost




prodej průvodců, map, cyklistických map, turistických publikací, videokazet, aj.




kopírování




faxová služba




dopravní spojení.

9.1.7


Internetové informační služby www.znojmocity.cz Na oficiálních stránkách města Znojma najde uživatel základní informace

o městě, především o běžném životě ve městě, o činnosti městského úřadu a o aktuálních kulturních a sportovních akcích. Na této stránce návštěvník nalezne nejenom množství odkazů na informační služby týkající se cestovního ruchu a rekreace, ale i samotné informace o možnostech, nabídce a subjektech cestovního ruchu. Stránky jsou v české, anglické a německé jazykové mutaci.


www.znojmo.cz a www.znojemsko.info Tyto internetové stránky (provozované agenturou Bravissimo) jsou určeny

především pro turisty a návštěvníky města Znojmo a znojemského regionu. Obsahují informace o regionu jako takovém, o možnostech ubytování, stravování, o kulturních památkách a podobně. Jejich součástí jsou také tipy na výlety a pozvánky na kulturní a společenské akce. Pro turisty je také určena sekce s popisem pěších i cykloturistických tras. Stránky jsou k dispozici v češtině, němčině a angličtině. Mezi další internetové stránky propagující cestovní ruch na Znojemsku patří např. www.znojemskyrozvoj.cz, www.znojmo.biz, www.znovin.cz, www.stezky.cz, www.nppodyji.cz.

33

9.1.8


Významné kulturní a společenské akce Znojemské historické vinobraní Znojemské vinobraní je kulturně společenskou akcí nadregionálního charakteru,

která symbolizuje oslavu sklizně vinné révy, ale je také zaměřena na setkávání lidí, poznávání tradic, historie a také soudobé kultury. Znojemské vinobraní, které navštěvuje několik desítek tisíc lidí, se v posledních deseti letech rozvinulo v programově bohatou stylovou přehlídku hudby, tance a zábavy. Jeho dějištěm je takřka celé centrum města, respektive velká část městské památkové rezervace a její okolí. Program je rozdělen do dvou částí, které se časově i prostorově prolínají. Historické části dominuje slavnostní průvod městem v pátek večer a v sobotu odpoledne. Tvoří jej na čtyři sta postav v dobových kostýmech, nechybějí pochopitelně koně a řada atrakcí. Zlatým hřebem je manželský královský pár - Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou. Průvod je zakončen slavnostní scénou na hlavním pódiu. Velký zájem mají každoročně návštěvníci o rytířské turnaje, procházejí historickým tržištěm s řemeslníky a prodejci, ale i vojenským ležením. Návštěvníkům se nabízí také kulturní program, který vrcholí v sobotu večer tradičním ohňostrojem. V rámci Znojemského vinobraní se také pořádá Jubilejní zemská výstava Znojemsko - zahrada Moravy a Hospodářská výstava. Nezapomíná se ani na duchovní program v kostelech sv. Michala, sv. Mikuláše a sv. Jana Křtitele. Nedílnou součástí Znojemského vinobraní je vinařský program, kde producenti vína prezentují své produkty a pořádají naučné degustace a ochutnávky vín. Hlavním pořadatelem této významné akce je od roku 1997 Město Znojmo.


Mezinárodní televizní a rozhlasový festival Znojemský hrozen V zařízeních Města Znojma, v prostorách městské památkové rezervace, se od

roku 1999 koná Mezinárodní televizní a rozhlasový festival Znojemský hrozen, zaměřený na gastronomii. Festival pořádá Znojemský hrozen o. p. s. ve spolupráci s Městem Znojmem. Účastní se ho renomovaní světoví producenti, jako jsou BBC, TF1,

34

RAI, ORF a další. Například pro jubilejní 5. ročník bylo připraveno 114 televizních a 27 rozhlasových pořadů z 15 států. Při festivalu, který je časově propojen se Znojemským vinobraním, probíhá řada doprovodných kulturních akcií, jako jsou výstava Gastronomické grotesky, různé tématické výstavy v Domě umění, výstava dětských kreseb Plný talíř malování ve vestibulu znojemské radnice, koncerty v Městském divadle a jiné.


Další pravidelné kulturní akce: •

leden: plesy

•

únor: šibřinky, masopust – pestrý průvod centrem města Znojma

•

březen: Znojemský košt – přehlídka vín Znojemské vinařské oblasti

•

buben: Jarní znojemský automotosalon, Pálení čarodějnic

•

květen: Majáles, Znojemský strom pohádek, udělování Ceny Okrašlovacího spolku ve Znojmě

•

červen: Slavnosti piva Hostan – kulturní akce pořádána na nádvoří pivovaru a v areálu znojemského hradu, Den dětí, Přehlídka dechových hudeb, Rockový festival Wake up

•

červenec – srpen: Znojemské kulturní léto, Hudební festival Znojmo

•

září: Znojemský hrozen, Znojemské vinobraní, Burčákfest – tradiční akce s bohatým kulturním programem a burčákem

9.1.9

•

říjen: Velká cena města Znojma v plavání

•

listopad: Národní přehlídka seniorského divadla

•

prosinec: Znojemský advent

Produkty cestovního ruchu Pro současný cestovní ruch již není nutné disponovat investičně náročnými

atraktivitami, ale je nutné vytvářet tzv. produkty. V rámci Znojma se pochopitelně uplatňuje vinařský produkt formou vinařského turistického programu.


Vinařský turistický program Vinařský turistický program je dílem společnosti Znovín Znojmo, a.s., která

sestavila jednotlivé atraktivity spojené s vinařstvím. Je zaměřen do šesti hlavních aktivit: •

Loucký klášter

•

Moravský sklípek v Šatově 35

9.2

•

Malovaný sklep v Šatově

•

Křížový sklep ve Znojmě-Příměticích

•

Vinice Šobes v NP Podyjí

•

Ochutnávkový stánek Staré vinice – Havraníky

SWOT analýza Swot analýza (zejména oblast silných a slabých stránek) byla vypracována na

základě zkušeností a poznatků zaměstnanců informačních center ve Znojmě a na základě názorů návštěvníků města Znojma, se kterými jsem měl možnost si promluvit. Příležitosti a hrozby pro město Znojmo byly vypracovány na základě vyhodnocení silných a slabých stránek, tj. příležitosti by měly napomoci upevnění silných stránek a eliminaci slabých stránek, kdežto hrozby poukazují jak slabé stránky v případě jejich neřešení mohou negativně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu ve Znojmě. 9.2.1


Silné stránky Velké množství významných kulturních památek ve Znojmě i v blízkém okolí – velký potenciál pro další rozvoj turistiky. Ve Znojmě najdeme památky většiny umělecných slohů (románský, gotický, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, realismus, historismus, secese, funkcionalismus)




Poloha města na hranicích s Rakouskem – rozvoj přeshraniční turistiky. Město Znojmo si oblíbili hlavně občané Rakouska, kteří využívají hlavně restauračních služeb.




Rozvíjející se vinařská turistika – zejména turisty láká tzv. Putování za vínem, které je pořádáno každý rok v květnu. Během letních měsíců jsou přístupné tzv. vinařské cyklostezky, kde cyklisté mají možnost ochutnat víno z příslušné viniční tratě.




Kvalitní a rozvinutá síť cykloturistických stezek a tras s napojením do Rakouska – sousedící část Rakouska Weinviertel je stejně jako okolí Znojma lákavé svojí přírodou.




Významné kulturní akce – především Znojemské historické vinobraní, které láká návštěvníky z celé České republiky. V poslední době jsou v oblibě i Pivní slavnosti, koncerty pořádané na nádvoří Znojemského hradu a výstavy vín.

36




Příznivé turistické image města a jeho okolí - zachovalá a nepoškozená příroda, zdravý vzduch, historické a kulturní město atd. Od toho se odvyjí i vyšší zájem o cykloturistiku v městě Znojmě a okolí.




Dobře fungující turistické informační centrum – dobrá připravenost na návštěvníky různých národností. Informační materiály jsou dostupné v několika jazycích (v češtině, angličtině, němčině, španělštině, francouzštině)




Spolupráce s regionem Weinviertel




Silné podnikatelské zázemí v oblasti cestovního ruchu




Velké množství kulturních a společenských institucí




Značné množství zájmových organizací v oblastech kultury a sportu – najdeme zde řadu amatérských divadelních spolků, pěvecké sbory, amatérské hudební skupiny. Co se týče sportů je zde řada fotbalových, volejbalových, bowlingových družstev hrajících v různých úrovních našich lig.




Nově vybudovaná městská plovárna v blízkosti kláštera Louka – láká k návštěvě řadu lidí. Navíc voda v bazénu je vyhřívaná. Je zde i tzv. večerní provoz.




Silné sportovní zázemí na vrcholové úrovni (lední hokej, plavání) – i když Znojmo přišlo o extraligu, bude nadále ve Znojmě fungovat hokejový klub hrající první ligu. Ze Znojma pochází i řada plavců, kteří se prosadili i na světové úrovni. V posledních letech narůsta zájem o florbal.




Nízká

cena

pracovní

síly

ve

srovnání

s Rakouskem

–

vyšší

konkurenceschopnost. Některé rakouské firmy si otevřely pobočky ve Znojmě (např. Egston). Na druhou stranu je zde velký odliv pracovní síly do Rakouska. 9.2.2


Slabé stránky Výrazný sezónní charakter turistických služeb, chybí nabídka služeb v cestovním ruchu i pro zimní období. Město stejně jako ostatní města jižní Moravy mají co nabídnout v létě (cykloturistika, památky aj.).




Omezená nabídka služeb v cestovním ruchu v případě nepříznivého počasí – památky se dají projít během jednoho dne. Kulturní nabídka znojemského kina je značně omezena




Chybějící doprovodné služby v cestovním ruchu

37




Špatná nabídka obchodů v centru města – zaplavení obchody s textilem zejména asijského původu. Bohužel se lidé naučili v těchto obchodech nakupovat a ti, kteří si chtějí koupit kvalitní oblečení, volí nakupování v Brně či Freeportu.




Negativní image plynoucí z množství poskytovatelů erotických služeb ve Znojmě a okolí – už při příjezdu do Znojma od hraničního přechodu Hatě můžeme potkat slečny nabízející tyto služby a bilboardy upozorňující na výhodné ceny a množství podniků ve městě Znojmo a okolí.




Špatné napojení města na železniční dopravní síť – v současné době probíhá elektrifikace české sítě a tak by v budoucnu mělo být lepší spojení s Rakouskem.




Nedostatek ubytovacích zařízení vyšších kategorií – ve Znojmě najdeme jen pár hotelů zajišťující ubytování vyšší kategorie (např. hotel Prestige)




Nedostatečná ubytovací kapacita a kapacita jednotlivých restaurací v případě potřeby ubytování a obsluhy autobusového zájezdu v centru města




Nedostatečné zainteresování podnikatelů v cestovním ruchu na jeho dalším rozvoji – zejména majitelé restaurací. Spoléhají na vysokou návštěvnost Rakouských návštěvníků.




Nedostatečná nabídka služeb v cestovním ruchu pro cestovní kanceláře - pokud zkusíme na www vyhledat nějaký zájezd do Znojma a okolí, tak máme velmi malou šanci, že nějaký najdeme.




Nedostatečná infrastruktura pro návštěvníky (např. WC apod.) – mělo by dojít ke zlepšení situace rekonstrukcí středu města Znojmo.




Nedostatečný počet parkovacích ploch v širším centru města (centrum je městská památková rezervace, zřizování parkovacích míst je omezeno)




Málo produktů cestovního ruchu – nejrozšířenější je cykloturistika a nabídka pamětihodností. Bohužel Znojmo nepatří mezi zimní rekreační střediska, takže jediná možnost jak rozšířit nabídku v zimě by bylo vybudování umělých lyžařských sjezdovek. Bohužel je to nákladné a v blízkosti Znojma nenajdeme kopec, na kterém by se sjezdovka mohla vybudovat. Navíc v Národním parku Podyjí by toto vybudování ani nebylo možné.




Nevyhovující informační zařízení v ulicích města.

38

9.2.3

Příležitosti




Postavení Znojma jako turistického centra celého regionu (včetně Rakouska).




Využití polohy Znojma v blízkosti státní hranice k získání prostředků z evropských fondů na přeshraniční a mezinárodní spolupráci. Rozšíření spolupráce mezi regionem Znojmo a Weinviertel.




Vstup do EU znamená zvýšení povědomí o městě v zahraničí. Město by se mohlo pokusit o zapsání do seznamu UNESCO.




Elektrifikace trati Znojmo – Retz – zrychlení dopravy do Rakouska.




Další využívání zelených ploch ve městě pro odpočinek a rekreaci – vybudování dětských hřišť a odpočinkových míst, např. jak město Vsetín provedlo rekonstrukci svého parku, kde najdeme různé lanové prolézačky, prostor pro venkovní kulturní představení aj.




Prohloubení spolupráce s ostatními městy a regiony při organizování společenských a kulturních aktivit.




Zlepšení turistického image prostřednictvím cílené propagace a zavedeného systému certifikace služeb.




Zvýšení podílu pobytové zahraniční návštěvnosti na základě efektivního využití nejvýznamnějších atraktivit cestovního ruchu s pozitivními dopady na rozvoj zaměstnanosti.




Další zvýrazňování image města jako turistického centra; zvyšování obecného povědomí o kulturních aktivitách.




Rozvoj

nabídky

v cestovním

ruchu

(např.

zpřístupnění

dalších

částí

znojemského podzemí), využití rostoucího potenciálu pro cestovní ruch v Národním parku Podyjí a oblasti Vranovska


Vytvoření motivačního programu pro podnikatele v cestovním ruchu.




Využití areálu Louckého kláštera pro další rozvoj cestovního ruchu – tento areál je dominantou Znojma a bohužel už několik let chátrá. Část kláštera využívá Znovín Znojmo pro své podnikatelské účely a část město Znojmo pro výstavy a kulturní akce. Bylo by dobré, kdyby město už našlo uplatnění pro využití a sehnalo prostředky na opravu této kulturní památky.

39




Vypracování balíčků služeb pro cestovní ruch využívajících blízkosti významných turistických cílů (Vranovská přehrada, Bítov, Vranov nad Dyjí, NP Podyjí, vinařství, Rakousko - Waldviertel atd.) a jejich prosazení do katalogu cestovních kanceláří




Vyšší využití potenciálu Znojemska jako vinařské oblasti; zvýšení povědomí o znojemském víně v zahraničí.

9.2.4 Hrozby


Nedostatek veřejných zdrojů na dofinancovávání možných podpor/dotací z programů/fondů nebo jejich těžké získání. Přestože Česká republika v rámci rozpočtu Evropské Unie získává prostředky na opravu a údržbu historických památek, podporu rozvoje cestovního ruchu aj., díky byrokracii českých úřadů na tyto dotace dosáhne minimum žadatelů a nevyužité dotace jsou pak navráceny.




Velká konkurence při žádostech o dotace na projekty rozvoje cestovního ruchu – nutná kvalitní příprava a trpělivost při jednání s úředníky.




Podcenění propagace města a regionu – dalo by se říci, že město Znojmo a subjekty pohybující se v cestovním ruchu ve Znojmě spoléhají na image vytvořené v předcházejících letech. Dalo by se říci, že každý, kdo zavítá do Znojma, navštíví znojemské podzemí a rotundu svaté Kateřiny. Propagace těchto památek už pak podle místních není nutná.




Podcenění rozvoje cestovního ruchu a rekreace mimo vlastní Znojmo – v okolí Znojma najdeme jen pár míst, kam bychom mohli turisty nalákat.




Vysoká cena za železniční přepravu ve směru do Rakouska




Podcenění rozvoje doprovodných služeb pro turisty




Postupné srovnání cenové základny u nás a v Rakousku – snížení konkurenceschopnosti a snížení počtu zahraničních návštěvníků.




Nedostatek ubytovacích kapacit se vzrůstajícím cestovním ruchem – i když ve Znojmě je řada ubytovacích zařízení, zejména v letním období je těžké sehnat ubytování na víkend.

40

9.3

Shrnutí SWOT analýzy Jak z předcházející SWOT analýzy vyplývá, město Znojmo má v současné době

co nabídnout svým návštěvníkům co se týče zejména pamětihodností a přírodních atraktivit. V poslední době se zde velice příznivě začíná rozvíjet i kulturní nabídka. Město Znojmo investuje i do opravy svého centra města – v současné době probíhá rekonstrukce Horního náměstí a Václavského náměstí. Zde by mělo být vybudováno odpočinkové centrum a nově i veřejné toalety, které městu prozatím chybí. Městu ale stále bohužel chybí dostatečné množství tzv. zahrádek, kde by si mohli nejen návštěvníci, ale i občané města Znojma v letním období posedět nad dobrým jídlem a pitím. Centrum města (zejména Masarykovo náměstí) díky tomuto faktu „nežije“ a v neděli je ve městě prázdno. Bohužel za tento fakt může vyhláška města Znojma, která zakazovala využívat veřejné prostranství pro tento účel podnikání. V letošním roce by ale mělo dojít ke změně a město Znojmo po vzoru ostatních měst povolila majitelům restaurací a kaváren si zřídit letní zahrádky. Důležitá pro rozvoj cestovního ruchu je také poloha Znojma nedaleko hranice s Rakouskem – Znojmo se tak v blízké budoucnosti může stát přirozeným turistickým centrem pro obě strany státní hranice. Pro další rozvoj cestovního ruchu je důležitá i podpora dalšího rozvoje cykloturistiky prostřednictvím propojování cyklostezek ve městě a v jeho okolí. V letošním roce město Znojmo investovalo do nákupu motokol, aby umožnila i lidem, kteří nejsou fyzicky zdatní projet si znojemské viniční cyklostezky. Ovšem bez patřičné propagace Znojma i celého regionu nelze očekávat další rozvoj turistických služeb. Město by mělo dále posilovat povědomí o možnostech trávení dovolené ve Znojmě a okolí. I proto by město mělo spojit své síly při propagaci regionu a poskytování informací s ostatními městy či mikroregiony, a to jak v České republice, tak i v příhraničním rakouském regionu. Znojmo stále vykazuje několik nedostatků v oblasti zajištění požadovaného standardu služeb pro návštěvníky města. Problematické, resp. někdy i skoro nemožné je parkování osobních vozidel u hotelů v centru města. Situace se nezměnila ani po obnovení možnosti bezpoplatkového vjezdu automobilů do centra města (stálý nedostatek parkovacích míst, je tak možno pouze městem projet).

41

9.4

Diskuse Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral analýzu potenciálu cestovního ruchu

ve Znojmě na základě SWOT analýzy. I když SWOT analýzy byla vytvořena spíše na analýzu ekonomické situace podnikatelských subjektů, hodí se na analýzu města Znojma (jako jednoho celku) lépe než např. analýza podle Bíny. Analýza podle Bíny je sice vytvořena na detailní zhodnocení cestovního ruchu, ale její výsledky spíše poslouží pro srovnání a porovnání několika hodnocených měst, oblastí a krajů mezi sebou. Výsledek hodnocení pro jednu lokalitu je zatížen subjektivní chybou, kdy chybí srovnání s jinými lokalitami, např. z hlediska historické hodnoty lokality (může být významná lokálně, v celorepublikovém měřítku již méně). SWOT analýza umožňuje detailně rozebrat jednu lokalitu a na základě výsledků vyhodnotit jak optimalizovat využití potenciálu cestovního ruchu právě v dané oblasti.

9.5

Optimalizace využití potenciálu cestovního ruchu pro město Znojmo Cestovní ruch má pro město Znojmo velký význam, a to bohužel v současné

době zejména jako zdroj finančních prostředků nejen pro město, ale i pro řadu podnikatelských subjektů. Proto by se město Znojmo mělo snažit o optimalizaci potenciálu cestovního ruchu. Zejména by se mělo zaměřit na:


Využití potenciálu rostoucího zájmu o cykloturistiku (vinařské cyklostezky, cyklostezky v národním parku Podyjí).




Využití množství kulturních památek ve městě, zpřístupnit další památky či stávající nabídku zatraktivnit něčím novým (např. v městském podzemí aktuálně probíhá výstava loutek, historka o trpaslících bydlících zde – líbí se zejména malým dětem).




Využití a rozšíření spolupráce se sousedními městy a kulturně zajímavými oblastmi nejen v České republice, ale i v sousedním Rakousku (hrad Hardegg, oblast Vranovska a Bítovska, vinařské oblasti v okolí města).




Rozšířit nabídku kulturního vyžití pro návštěvníky zejména ve večerních hodinách (večerní kino, kulturní představení aj.).

42

10

ZÁVĚR Cestovní ruch je ekonomické odvětví, které má značný vliv na příjmy místních

rozpočtů, proto by jednotlivé obce a města měly věnovat více pozornosti právě rozvoji cestovního ruchu na svém území. Nestačí se pouze spoléhat na to, že město má dostatek pamětihodností, ale je nutné, aby návštěvník měl při své návštěvě vytvořen a zajištěn kvalitní servis. Pro návštěvníky by měly být připraveny komplexní pobytové programy tak, aby byly přizpůsobeny věku návštěvníků, velikosti skupiny, délky pobytu, počasí či zájmu návštěvníků. Město Znojmo by mohlo začít spolupracovat se sousedními obcemi, ve kterých se nachází zajímavá pamětihodnost a např. tak jako ve Skotsku nabídnout systém slevových karet či rodinných pasů v návaznosti na vstup do památek. Právě ve Skotsku se můžeme setkat s možností zakoupení si výhodné vstupenky do šesti nejzajímavějších pamětihodností (hrad v Edinburku, hrad ve Stirlingu, vyhlídková věž ve Stirlingu a další). K zakoupené zvýhodněné vstupence jsou k dispozici informační materiály zdarma. Tento systém pak efektivně přispívá k informovanosti o další možnosti cestování v dané oblasti a spolupráci mezi jednotlivými městy. Dalším nezbytným krokem k rozvoji turistického ruchu a propagace města Znojma je revitalizace historického jádra města Znojma. Nebytové prostory v centru města by se měly více využívat pro provoz restaurací, kaváren, vináren, vinoték, galerií aj. a ne k prodeji textilu, tak jak je to v současné době. Vlastníci soukromých objektů v centru města by měli být motivováni např. účelovými dotacemi na opravu objektů. Město Znojmo by se mohlo více podílet a to buď přímo nebo podporou na organizování různých společenských a kulturních akcí. Znojemské historické vinobraní je jasným důkazem toho, že město Znojmo je atraktivní pro turisty. Proto by se zde mohly pořádat podobné akce menšího rozsah, ale ve větším počtu (festivaly, slavnosti, trhy) a využít tak tradic města (zejména vinařství). Neboť kohokoliv se zeptáme, co si představí pod slovem Znojmo, je nám odpovědí „víno a okurky“. Město Znojmo by mělo taky zhodnotit, zda jedno informační centrum v centru města je dostačující. I když pracovní doba je od PO do NE, nebylo by na škodu umístnit informační centrum ještě do objektu Louckého kláštera (v blízkosti je nově vybudováno městské koupaliště a mohlo by se tak využít množství návštěvníků, kteří sem zavítají) či na Náměstí Svobody (neb právě zde se nachází dvě velká parkoviště a je zde jeden

43

z hlavních vstupů do historického jádra města). Město by mělo investovat do vytvoření lepších propagačních materiálů, neb propagační letáky poskytované v současné době jsou nedostačující. Personál informačních center by měl být více proškolen a hlavně dobře jazykově vybaven. Město Znojmo by se mělo pokusit o zařazení na seznam UNESCO neb turisté z celého světa taková místa navštěvují v podstatně hojnějším počtu a město by si tak zajistilo další finanční prostředky na opravu a údržbu města. V současné době má město Znojmo co nabídnout svým návštěvníkům, ale mělo by se snažit přivést na své území větší množství turistů a to zejména lépe propracovaným marketingem a kvalitní propagací neboť konkurence v oblasti turistického ruchu je nejen v České republice značná. Uspějí jen ta města a obce, která své přednosti umí dobře „prodat“ a nabídnou k tomu komplexní servis.

44

SUMMARY For city Znojmo tourism is key economic activity with significant role in financial resources of the city. The resources are connected not only with direct income to Municipal budget but also with tax income from tourism business. In such circumstances the city Znojmo should more aim at tourism optimalization and development. To assess tourism potentials in Znojmo, SWOT analysis method has been chosen. Although the method is primarily used for analysis of economic subjects, it is more suitable than other methods (as analysis of Mr. Bína). SWOT analysis has determined strong and weak points of tourism in Znojmo and consequently its potential and threats. Based on analysis results I would recommend


turn profit from increasing cycling popularity by expanding bike routes and by connecting routes between Znojmo and Austria




developing cooperation with other neighbor cities and with tourist attractive locations in Czech and Austria territory (castle Hardegg, area of Vranov and Bítov, wine yard area in surroundings of Znojmo)




widening culture and entertainment activities namely in evening hours (wider offer musical and theater performances, cinemas, swimming sports and sport activities in general). At the same time there would be beneficial achieving UNESCO status due to

increasing awareness of the city between tourists; basically such places are more preferred tourism destination.

45

POUŽITÁ LITERATURA 1)

FORET, M., TURČÍNKOVÁ, J., 2005. Cestovní ruch. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 80–7157–838-X

2)

Encyklopedie Co je co: Volný čas, část mimopracovní doby, v níž nevykonáváme žádnou nutnou činnost [online] citováno 15. dubna 2009. Dostupné na World Wide Web:.

3)

Wikipedia, otevřená encyklopedie: Krajinný ráz [online] citováno 15. dubna 2009. Dostupné na World Wide Web:.

4)

MUNI: rekre_002_odpocinek.pdf [online] citováno 15. dubna 2009. Dostupné na World Wide Web:.

5)

RYGLOVÁ, K., 2003. Cestovní ruch. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 80-86575-92-6

6)

PAYNE, A., 2000. Marketing služeb. Praha, Grada Publishing, 195s. ISBN 80-7161-276-X

7)

FORET,M., FORETOVÁ, V., 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, Grada Publishing, 180s. ISBN 80-247-0207-X

8)

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P., 2007. Marketing cestovního ruchu. Brno, Masarykova univerzita, 134s., ISBN 978-80210-4240-7

9)

MARIOT, P.,1983. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: VEDA, 252s.

46

PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Celkový potenciál cestovního ruchu v České republice Příloha č. 2: Typy celkového potenciálu cestovního ruchu Příloha č. 3: Turistické destinace Jihomoravského kraje Příloha č. 4: Atraktivita krajiny pro cykloturisty Příloha č. 5: Koncentrace informačních mapových tabulí na 10 km2 Obrázková galerie Informační materiály nabízené informačním centrem ve Znojmě

47

Příloha č. 1: Celkový potenciál cestovního ruchu v České republice

Zdroj: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf

48

Příloha č. 2: Typy celkového potenciálu cestovního ruchu

Zdroj: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf

49

Příloha č. 3: Turistické destinace Jihomoravského kraje

Zdroj: www.czso.cz

50

Příloha č. 4: Atraktivita krajiny pro cykloturisty

Zdroj: www.czso.cz

51

Příloha č. 5: Koncentrace informačních mapových tabulí na 10 km2

Zdroj: www.czso.cz

52

OBRÁZKOVÁ GALERIE Rotunda sv. Kateřiny

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ZnojmoRotundaKateriny.jpg

Chrám sv. Mikuláše

Zdroj: http://www.topvylet.cz/index.php?detail=1368

53

OBRÁZKOVÁ GALERIE (pokračování) Znojemský zámek

Zdroj: http://www.castles.cz/zamek-znojemsky-hrad/galerie-obrazky.html

Radniční věž

Zdroj: http://www.hotelhappystar.cz/img/znojmo-radnice.jpg

54

OBRÁZKOVÁ GALERIE (pokračování) Znojemské podzemí

Zdroj: http://www.znojmo.biz/pamatky-turisticke-cile/podzemi.html

Loucký klášter

Zdroj: http://www.hotelhappystar.cz/data/loucky-klaster.jpg

55

OBRÁZKOVÁ GALERIE (pokračování) Hrad Hardegg

Zdroj: http://www.ceskehory.cz/morava/img-n-hardegg-2.html

Národní park Podyjí

Zdroj: http://www.hotelhappystar.cz/okoli-hotelu/podyji/

56

OBRÁZKOVÁ GALERIE (pokračování) Zámek Vranov nad Dyjí

Zdroj: http://www.hotelhappystar.cz/img/vranov-zamek.jpg

Viniční trať Šobes

Zdroj: http://www.vinovin.cz/userfiles/image/Znovin/vinice_sobes_web.jpg

57

OBRÁZKOVÁ GALERIE (pokračování) Malovaný sklep

Zdroj: http://www.hotelhappystar.cz/data/malovany_sklep.jpg

Vodní mlýn ve Slupi

Zdroj: http://data.czechtourism.com/aktivity/foto/2009-02-03-2217-za-poznanim-pesi-turistikajaroslavice/Vodnx_mlxn_ve_Slupi.jpg

58