MARKETING V MÍSTNÍM CESTOVNÍM RUCHU NA PŘÍKLADECH ZNOJMA

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Marketing a management

MARKETING V MÍSTNÍM CESTOVNÍM RUCHU NA PŘÍKLADECH ZNOJMA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Anna Ondráčková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing.Ondřej Dufek

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Anna Ondráčková

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Marketing a management

Název tématu:

MARKETING V MÍSTNÍM CESTOVNÍM RUCHU NA PŘÍKLADECH ZNOJMA

Zásady pro vypracování: 1. Úvod 2. Cíl práce - Možnosti rozvoje cestovního ruchu v městské části Znojmo Hradiště 3. Metodika - Marketingové prostředí - SWOT analýza - Segmentace trhu - Rozšířený produkt - Marketingový mix

Abstrakt Ondráčková A.: Marketing v místním cestovním ruchu na příkladech Znojma. Bakalářská práce, Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 61 s. Předmětem této bakalářské práce je zjišťování možností cestovního ruchu v městské části Znojmo – Hradiště a vytvoření programové nabídky pro místní správu. Budeme posuzovat současné podmínky turistické destinace a zaměříme se také na dosud nevyužité možnosti, které

se

v lokalitě

nacházejí.

Zmapujeme

dosavadní

spolupráci místní správy s obyvateli a podnikatelskými subjekty Hradiště. Získané informace o poskytovaných službách, nabídce atraktivit prostředí a možnosti dalšího rozvoje v oblasti cestovního ruchu v lokalitě využijeme k vytvoření programové nabídky pro místní správu. Využití nabídky produktů

cestovního

ruchu

destinace

Hradiště bude

přínosem

pro

rozvoj podnikání a zlepšení životních podmínek místních obyvatel. Klíčová slova: marketing, cestovní ruch, destinace, analýza, segmentace

Abstract Ondr. A: Marketing in the local tourist trade in Znojmo. Bachelor Thesis, The Private College of Economic Studies Znojmo, Ltd. 61 p. The main aim of this Bachelor Thesis is finding out tourist trade possibilities in the town’ s part of Znojmo – Hradiste and conceive program offers for the local government. We will critize the tourist destination actualities and we will target the unused possibilities which they are situated in this location. We will plat the actual local government cooperation with inhabitants and entrepreneurs of Hradiste. Obtained data in respect of the provided services, scenery offers and possibilities of the others development in the tourist destination part we will use to make program´s offers for the local government. The using of product offers in tourist trade will be benefit for the entrepreneurial development and for the locals´ living conditions improvement. Keywords: marketing, tourist trade, locality, analysis, segmentation.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing.Ondřeje Dufka a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě 29.dubna 2009 __________________________________ Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing.Ondřeji Dufkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Obsah: 1. ÚVOD .......................................................................................................................... 6 2. CÍL PRÁCE A METODIKA ...................................................................................... 8 3. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 10 3.1 Marketing ............................................................................................................ 10 3.1.2 Marketing cestovního ruchu ..................................................................... 11 3.1.3 Partnerství ................................................................................................... 16 3.1.4 Společné vize.............................................................................................. 16 3.1.5 Analýza marketingového prostředí.......................................................... 17 3.1.6 Segmentace trhu ........................................................................................ 18 3.1.7 Marketingový mix ....................................................................................... 19 4. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 28 4.1 Městská část Znojmo Hradiště....................................................................... 28 4.1.2 Turistické trasy............................................................................................ 29 4.1.3 Cykloturistika............................................................................................... 33 4.1.4 Lyžařská turistika........................................................................................ 35 4.1.5 Archeologické výzkumy na Hradišti ........................................................ 35 4.1.6 Vinařství na Hradišti................................................................................... 36 4.1.7 Místní obyvatelé, vybavenost obce a podnikatelské subjekty na Hradišti......................................................................................................... 37 4.1.8 Kulturní akce ............................................................................................... 39 4.2 Analýza marketingového prostředí Hradiště ................................................. 40 4.3 SWOT analýza................................................................................................... 46 Silné stránky ...................................................................................................... 46 Slabé stránky ..................................................................................................... 46 Příležitosti........................................................................................................... 47 Ohrožení.............................................................................................................. 47 4.4 Segmentace ....................................................................................................... 47 4.5 Programování..................................................................................................... 49 Programová nabídka ........................................................................................ 52 Charakteristika ................................................................................................... 52 Cílové skupiny .................................................................................................... 52 4.6 Partnerství .......................................................................................................... 53 4.7 Doporučení ......................................................................................................... 54 5. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 57 6. POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................ 59 7. SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................. 61

1. ÚVOD Tato bakalářská práce je zaměřena na téma “Marketing v místním cestovním ruchu na příkladech Znojma“. V městské části Znojmo – Hradiště budeme analyzovat místní podmínky a na jejich základě vyhotovíme doporučení pro samosprávu města k rozvoji cestovního ruchu této lokality. Využití marketingu v místním cestovním ruchu pozitivně ovlivňuje ekonomickou prosperitu území. Cestovní ruch patří v současné době mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví, je perspektivním oborem, který významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů i investiční aktivitu regionu. Vypracováním analýzy marketingového prostředí na regionální úrovni získáme přehled o turistickém potenciálu daného území a definujeme hlavní priority území. Zjistíme dosud nevyužité možnosti nabídky destinace a posoudíme jejich atraktivitu vzhledem k možnostem rozvoje turistiky dané lokality. Určíme, jak ovlivňuje místní prostředí současná ekonomická situace, demografická struktura obyvatel a vztahy místních obyvatel s podnikatelskými subjekty a samosprávou. Vypracováním uceleného přehledu kulturních a historických památek stanovíme jedinečnost lokality ve vztahu k historii místa. Jeho vznik, historický vývoj a přetrvávající tradice ovlivňují myšlení obyvatel, kdy znalost historie tvoří důležitou součást jejich života. Tradice udržované generacemi zachovávají původní zvyky a kulturu dané oblasti. Pro rozvoj turistického ruchu je důležité geografické začlenění destinace. Nabídka atraktivních míst, vhodné klimatické podmínky a přírodní rezervace jsou přínosem pro rozvoj zdravého životního stylu. Vhodné přírodní podmínky poskytují možnosti k turistice, cykloturistice, pobytům ve volné přírodě. Nabídka služeb využití volného času pro všechny věkové skupiny obyvatel je vytvářená dle druhu pobytu, nebo v ucelených programech určených cílovým skupinám, na základě jejich potřeb a možností.

-6-

Množství produktů cestovního ruchu a jeho využití ovlivňuje ekonomické prostředí destinace. Kupní síla obyvatel určuje nabídku a poptávku na trhu cestovního ruchu. Obyvatelé ekonomicky slabé oblasti

preferují nabídky méně finančně náročné,

s možností vlastního výběru. Dalším předpokladem pro perspektivní turistickou oblast je existence

kvalitního

značení

na

turistických,

cyklistických a lyžařských

trasách a vytvoření podmínek pro návštěvu kulturních památek skupinám obyvatel s tělesným postižením,

s dostatkem parkovacích míst a provozoven restauračního

zařízení s bezbariérovým přístupem. Vyhodnocením všech možností, které lokalita nabízí, vytvoříme programovou nabídku zahrnující komplexní služby pro cílové skupiny obyvatel. Při návštěvě lokality využijí turisté nabídku atraktivního přírodního prostředí, seznámí se s historickými památkami, navštíví kulturní akce a místní provozovny pohostinství s možností stravování. Využití této programové nabídky přispěje k rozvoji cestovního ruchu konkrétní destinace. Podpořením návštěvnost se zlepší podmínky pro podnikání místních podnikatelských subjektů a životní úroveň obyvatel.

-7-

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce bude zjištění možností rozvoje cestovního ruchu městské části Znojmo Hradiště a vytvoření programové nabídky pro místní správu. Při zjišťování současné situace turistické oblasti budeme posuzovat podmínky lokality z hlediska nabídky pro turistický ruch. Přírodní atraktivity, životní podmínky, umístění lokality a geografické začlenění jsou důležitými faktory pro vytvoření nabídky návštěvníkům. Jedinečnost přírodního prostředí tvořenou přírodními památkami a celkovou úrovní okolní přírody budeme zjišťovat v místě destinace, s možností využití nabídek nejbližšího okolí. Se zaměřením na cykloturistiku a turistiku budeme vyhodnocovat množství a úroveň vyznačení turistických, cyklistických a lyžařských tras, jejich návaznost na další turistické lokality, nabídku občerstvení na trasách, a služby

pro návštěvníky.

V pohostinských zařízení se zaměříme na úroveň poskytovaných služeb především turistům, možnosti úschovy kol, lyží, nabídku stravování, ubytování, prostory pro nekuřáky, zázemí pro tělesně postižené a vozíčkáře, možnost rezervace, otevírací dobu a další. V hodnocení úrovně kulturní nabídky v lokalitě budeme zjišťovat jež existující kulturní akce, jejich úroveň a atraktivitu pro návštěvníky. Teoretická část bakalářské práce definuje pojmy marketing, marketing cestovního ruchu, destinace, specifika marketingu destinace, partnerství, společné vize, komunikace, programování, analýza marketingového prostředí a segmentace trhu. Nabídku místních podnikatelských subjektů určenou návštěvníkům posoudíme z hlediska využití pro cílové skupiny obyvatel. Vhodné prostory pro bezpečný pobyt dětí, bezbariérový přístup pro vozíčkáře, kvalitu nabízených produktů a jedinečnost zážitku při využití nabídky budou hlavním kritériem našeho hodnocení. Další kulturní nabídky jako jsou slavnosti, výstavy, poutě a akce pořádané místními obyvateli ve spolupráci s podnikatelskými subjekty budeme posuzovat dle předpokládaného zájmu návštěvníků Hradiště. Na základě zjištěných podmínek pro využití lokality v oblasti turistického ruchu vytvoříme programovou nabídku se zaměřením pro konkrétní skupiny návštěvníků Hradiště. Nabídka bude zahrnovat ucelené informace pro využití segmentů vhodných pro danou cílovou skupinu, poskytované služby, možnosti rezervace, dopravní dostupnost pro pěší turisty, školní výlety, seniory a vozíčkáře,

-8-

trasy pro cykloturistiku a turistiku, možnost využití lyžařské turistiky. Zahrneme zde údaje o pořádaných kulturních akcích v lokalitě, nabídku místních pohostinských zařízení s jejich doprovodnými službami turistům a návštěvníkům. Doporučíme další možnosti rozvoje lokality pro turistický ruch a zlepšení podmínek pro činnost místních podnikatelských subjektů a obyvatel. Při zjišťování podmínek pro rozvoj turistického ruchu lokality Hradiště použijeme analýzu marketingového prostředí. Budeme analyzovat podmínky makroprostředí z geografického, demografického, ekonomického a kulturního hlediska. Při analýze interního mikroprostředí destinace budeme zjišťovat vliv místní správy a současné podmínky pro rozvoj podnikatelských záměrů místních podnikatelů. Při externí mikroanalýze budeme posuzovat konkurenční prostředí destinace. Na základě analýzy marketingového prostředí provedeme SWOT analýzu a segmentaci obyvatel. Výsledky analýz a segmentace obyvatel použijeme k vytvoření programové nabídky jednotlivých cílových skupin pro místní správu.

-9-

3. TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Marketing

„Marketing lze chápat jako souhrn postupů a nástrojů, s jejichž pomocí se snažíme zvýšit pravděpodobnost úspěšného dosažení svých cílů na trhu“ (FORET, a kol.., 2005, str.8). Trh představuje místo směny, kde se za požadovaný produkt protihodnotou poskytuje jiná náhrada, ať reálná, nebo jen symbolická, přičemž nástrojem směny jsou peníze, nebo přímo výrobky a služby. „Marketing jako vědecká disciplína zdůrazňující informační, strategické a operativní propojení podniku s jeho prostředím spočívá na respektování suverenity spotřebitele v činnosti podniku, s cílem lépe uspokojovat jeho potřeby“ (KITA, a kol., 2000, str.5). Eliminovat nebezpečí neúspěchu na trhu dokáže pouze nepatrné procento nových produktů. Požadovaného úspěchu lze dosáhnout využitím marketingu, jeho postupů a nástrojů. Zásadní odlišnost marketingu od prodeje zboží spočívá v tom, že zatímco prodej se snaží přimět zákazníky k nákupu toho zboží, které podnik již vyrobil, marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával zboží, které zákazník požaduje. „Z hlediska celospolečenského je marketing sociálním a manažerským procesem, jehož pomocí získávají lidé to, co buď potřebují, nebo po čem touží, a to na základě výroby komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze“ (FORET, a kol., 2005, str.10). Základní myšlenkou marketingu je uspokojování potřeb různých zájmových skupin i občanů států, kde jsou zboží a služby vyráběny či prodávány, tedy všech, jež mají na výsledku svůj zájem a účastní se marketingového procesu.

Potřeba je

definována jako rozdíl mezi současným stavem, v němž se spotřebitel nachází, a stavem, který je pro něj ideálním nebo alespoň žádaným. Pokud je tento rozdíl dostatečně velký, je spotřebitel motivován k tomu, aby něco pro uspokojení své potřeby udělal. Prodej produktů uspokojuje potřeby jak spotřebitelů, tak té strany, která výrobky uvádí na trh.

- 10 -

„Marketing je metodou, která zajistí, abychom lidem, jenž představují poptávku nabídli to, co právě potřebují, za cenu, kterou jsou ochotni zaplatit, způsobem, na který jsou při nákupu zvyklí“ (BERNÁTOVÁ,VAŇOVÁ, 2000, str.15).

3.1.2 Marketing cestovního ruchu Cestovní ruch se stal v posledních desetiletích významnou součástí tzv. průmyslu volného času. „Jeho ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další dopady jsou neoddiskutovatelnou součástí proměn dnešního světa. Je nepochybné, že cestovní ruch přispívá k místnímu rozvoji (vytváří pracovní a podnikatelské příležitosti, přináší potřebné, zejména zahraniční investice, zvyšuje životní úroveň)“ (FORET, FORETOVÁ, 2008, str.5). Základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu je kvalitní ubytovacích a stravovacích zařízení s potřebnou infrastrukturu, spolupráce místní správy s veřejností a vznik podpůrných projektů. Aktivním zapojením místních obyvatel a malých podnikatelů vzniká využití turisticky atraktivních míst v naší republice, která se potom zejména díky nabídce mimořádných služeb stávají přitažlivými pro zájemce a návštěvníky. „Marketing je možno aplikovat v práci komerčních a nekomerčních institucí. Stejně efektivně jej při prosazování a realizaci vlastních cílů mohou využívat samosprávy a úřady státní správy jako nástroj rozvoje a prosazení území – státu, regionu, okresu, obce, města či městské části na trhu – v soutěži s jinými územími“(BERNÁTOVÁ,VAŃOVÁ, 2000, str.16). Při plánování, a zejména při praktické realizaci by měl místní cestovní ruch vycházet z marketingových principů, aktivně využívat znalostí situace na trhu, proměn potřeb, zvyklostí a chování zákazníků, efektivně s nimi komunikovat. Tento aktivní přístup vychází ze vzájemné spolupráce místní správy, podnikatelských subjektů, místních organizací i jednotlivých občanů.

- 11 -

Klasifikace pojmů v cestovního ruchu •

V cestovním ruchu rozlišujeme: ƒ

Vnitřní cestovní ruch – zahrnuje domácí cestovní ruch tj. cestování obyvatel v rámci vlastní země a příjezdový zahraniční cestovní ruch návštěv cizinců v dané zemi.

ƒ

Národní cestovní ruch – představuje domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch, návštěvy obyvatel dané země v cizině.

ƒ

Mezinárodní cestovní ruch – rozlišuje se příjezdový zahraniční cestovní ruch a výjezdový zahraniční cestovní ruch.

•

Členění může být i v závislosti na zvolených kritériích, zejména dle motivu, charakteru a účelu: ƒ

rekreační, kulturně poznávací, náboženský, vzdělávací, společenský, zdravotní dobrodružný

(lázeňsko – léčebný), sportovní, poznávání přírody, (adrenalinové

sporty),

profesní

(zahrnující

podnikatelské, obchodní a služební cesty, účast na kongresech), politický (zahrnuje sjezdy, mítinky politických stran), nákupní, specifický (například turistika pro vozíčkáře), venkovský cestovní ruch, a také návrat ke kořenům (touha poznat rodinné kořeny, nebo místo etnického původu). •

Za cestovní ruch se považuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě (trvalý či přechodný pracovní poměr).

•

Pro toto pojetí cestovního ruchu jsou podstatné tři skutečnosti: ƒ

Jedná se o změnu místa

ƒ

Jedná se o dočasnost pobytu

ƒ

Jedná se o jiný než pracovní, výdělečný charakter pobytu v navštíveném místě

•

Podle délky pobytu potom rozlišujeme: ƒ

Návštěvník - je jím každá osoba cestující do jiného místa, v němž nemá trvalé bydliště.

ƒ

Pokud přenocuje, stává se turistou . - 12 -

ƒ

Bez přenocování se jedná o jednodenního návštěvníka považovaného za výletníka, který v novém místě pobyl méně než 24 hodin.

ƒ

Jestliže jeho pobyt překročí 24 hodin a alespoň jednou přenocuje, stává se krátkodobě pobývajícím turistou.

ƒ

při větším počtu dnů (3 a více přenocování) se jedná o turistu na dovolené.

Časová hranice tří dnů odděluje krátkodobý cestovní ruch od dlouhodobého, ale není ve všech zemích stejná. Například v Belgii, Nizozemí a Švýcarsku považují za minimum pro dlouhodobý pobyt čtyři dny a v Německu a Švédsku pět dnů.

•

Podniky primární sféry: Jsou to podniky, které působí v cestovním ruchu a poskytování těchto služeb je jejich činností. Dělíme dle vztahů na podniky: ƒ

Se vztahem k místnímu cestovnímu ruchu to jsou tradiční ubytovací objekty a doplňkové ubytování

ƒ

Se vztahem ke klientovi to jsou propagační agentury, pojišťovny, organizace zabývající se financováním pobytů

ƒ

Zprostředkovatelské podniky jako cestovní kanceláře a agentury, touroperátoři a internetový prodej

•

Podniky sekundární sféry: Jsou to podniky poskytující služby v cestovním ruchu, a které nejsou přímo cestovním ruchem ovlivněny:

•

ƒ

Pohostinské podniky

ƒ

Podniky rekreační dopravy

Podle způsobu placení hovoříme o komerčním cestovním ruchu, který je v plném rozsahu hrazen klientem, a na vázaný cestovní ruch, který si účastník hradí pouze zčásti, někdy pouze jen za symbolickou cenu (bývá vázáno členstvím v určitých organizacích).

Ekonomické aspekty cestovního ruchu „Cestovní ruch představuje z ekonomického aspektu souhrn aktivit s cílem prodeje služeb a zboží, které jsou jako výsledek promítnuté v produktu cestovního ruchu. Tento - 13 -

je realizovaný (prodávaný) za účelem spotřeby konkrétním účastníkem cestovního ruchu“ (KOLEKTIV, 1999, str.268). Souhrnné a mezinárodně stanovené informace o ekonomických výsledcích cestovního ruchu ve vztahu k ekonomice státu poskytuje Turistický satelitní účet, který jako systém národních účtů přijala v roce 1993 statistická komise OSN. Turistický satelitní účet umožňuje získat celkový přehled o vlivu cestovního ruchu na ekonomiku státu v porovnání s jinými odvětvími hospodářství. Příjmy z cestovního ruchu jsou významným ukazatelem výkonnosti daného odvětví. Příjmy z aktivního zahraničního ruchu představují devizové příjmy, které je možno opětovně využít jako devizovou rezervu, nebo použít devizové prostředky na potřeby všech hospodářských odvětví.

Cestovní ruch jako ekonomický multiplikátor V souvislosti s budováním technické základny ubytovacích a stravovacích zařízení, podniků dopravy a doplňkových služeb působí cestovní ruch jako zpětná vazba na další hospodářská odvětví. Projevují se v multiplikačním efektu vzájemným působením dodavatelů, odběratelů, podniků cestovního ruchu a účastníků cestovního ruchu. Při realizaci jednotlivých služeb buď přímo v zařízeních cestovního ruchu, nebo nepřímo u jejich dodavatelů vznikají nové pracovní příležitosti. Cestovní ruch se také stává nositelem konečné spotřeby, která

úzce souvisí s ekonomickými podmínkami

a možností účasti na cestovním ruchu. Destinace Destinací lze chápat vše od kontinentu, přes jednotlivé státy, kraje až po jednotlivé obce, města a jejich části. Marketing území se orientuje na místní obyvatele, podnikatelské subjekty a turisty. „Pojmem území rozumíme prostor specifický svými přírodními, ekologickými, demografickými, kulturními, historickými, ekonomickými, sociálními, institucionálními a spotřebitelskými charakteristikami“(BERNÁTOVÁ, VAŇOVÁ, 2000, str.18). Při hodnocení destinace bereme v úvahu dva faktory: •

Vhodnost území pro cestovní ruch (objektivní faktor) - 14 -

Hovoříme zde o valoritě území. Je to stupeň vhodnosti daného území pro cestovní ruch. Posuzujeme zde přírodní, infrastrukturální a demografická kritéria. Jako hlavní je zde přírodní prostředí. •

Atraktivnost

území,

schopnost

přitáhnout

účastníky

cestovního

ruchu

(subjektivní faktor) Využití cestovního ruchu společně se vznikem příležitostí pro podnikatelské subjekty představuje značný potenciál pro další rozvoj místního území. Specifika markertingu destinace Specifika marketingu destinace vycházejí z charakteristiky služeb, a ze specifik turistického trhu: •

Z hlediska marketingu je služba činnost, kterou jedna strana nabízí druhé, nevytváří budoucí vlastnictví a její realizace může a nemusí být spojena s fyzickým výrobkem.

•

Z hlediska managementu jsou služby ekonomickou činností, které vytvářejí hodnotu, poskytují užitek spotřebiteli v čase a místě jako výsledek žádoucí změny pro přijímatele služby.

•

Z ekonomického pohledu je služba druh produktu, jehož podstatou je činnost (výkon), vytváří hodnotu, přináší užitek spotřebiteli a nekončí vlastnictvím.

•

Služby jsou nehmotné, neoddělitelné – jejich produkce a spotřeba probíhá společně, jsou heterogenní, jejich kvalita je ovlivněna mnoha vlivy, jsou zničitelné pokud nejsou spotřebovány v době produkce a nelze je vlastnit.

•

Cestovní ruch je ovlivňován politicko-správními podmínkami země, je výrazně sezónní, je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy.

•

V cestovním ruchu je těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu).

•

Poptávka je výrazně ovlivněna důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb a celkovým způsobem života.

•

Nabídku ovlivňuje rozvoj a využívání nejnovější výpočetní a komunikační techniky a technologií.

- 15 -

3.1.3 Partnerství „Čím menší obec, tím méně finančních i lidských zdrojů má na řešení množství problémů, Ať již operativních, spojených s běžným životem obce, nebo spojených s perspektivami budoucího rozvoje obce a zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatelstva. V takových případech dochází ke spojení sil různých subjektů. Tento proces nazýváme tvorbou partnerství“(BERNÁTOVÁ,VAŇOVÁ, 2000, str.92). Z hlediska

rozvoje

cestovního

ruchu

znamená

partnerství

spolupráci

všech

zainteresovaných stran. Fyzických i právnických osob a místní veřejné správy, která zprostředkovává vzájemnou komunikaci zúčastněných stran. „Vazby, kterými jsou vzájemně jednotlivé subjekty v oblasti spojené, odůvodňují významné postavení kooperace mezi nimi. Přitom může jít o nejjednodušší formu – vzájemný dialog s výměnou zkušeností až po jednotný společný rezervační systém oblasti, společné logo, propagační aktivity apod.“ (KOLEKTIV, 1999, str.279). Veřejná správa v obci či regionu reprezentuje celou komunitu a jejím hlavním úkolem je systematické hledání společenských problémů a jejich společné řešení. Při vytváření partnerství je důležité, aby se jednotliví partneři dohodli na podmínkách a způsobech, jak budou spolupracovat. Neúspěch partnerství by mohl nastat v důsledku nekoordinované činnosti, kdy každý pracuje dle nejlepšího svědomí, ale bez společného cíle. Je proto nutné hned na počátku: •

Určit zodpovědnost dle činností

•

Rozdělit jednotlivé aktivity

•

Stanovit konkrétní přínos zúčastněných

•

Zajistit systém kontroly

•

Dohodnout způsob měření dosažených výsledků

Veřejná správa v obci či regionu reprezentuje celou komunitu a jejím hlavním úkolem je systematické hledání společenských problémů a jejich společné řešení.

3.1.4 Společné vize „Všechno to, co veřejná správa dělá pro rozvoj obce či regionu, veškerá její činnost, která není striktně dána pouze platnými zákony, by měla vycházet z obecných principů

- 16 -

marketingu obce a marketingu cestovního ruchu“(FORET, FORETOVÁ, str.16). Smyslem marketingu města je vytvořit strategii propagace oblasti nebo města pro konkrétní aktivity k životním, spotřebním a výrobním účelům Při vytváření nových pracovních míst, zvyšování prosperity místních podnikatelských subjektů, při oslovování investorů a návštěvníků formulujeme společné vize a cíle. Sjednocením jednotlivých partnerů je získáme pro společnou vizi, která bude pro všechny zainteresované jednoznačnou prioritou. “ Důležité je říci nejen to, co občanům nabízíme, ale také to, co od nich při realizaci přijatých záměrů očekáváme. Měli bychom umět sdělit, čeho chceme dosáhnout a jaký to bude mít dopad na konkrétní skupiny obyvatel“(FORET,FORETOVÁ, 2008, str.16). Naše sdělení

musí mít

srozumitelné argumenty. Přínosem pro rozvoj turistického ruchu v regionu je podporovat tvůrčí a vstřícnou atmosféru místních obyvatel. Vzájemná informovanost a spolupráce domácích obyvatel, podnikatelů a místní správy prostřednictvím společně sdílených vizí jsou předpokladem rozvoje regionu i místního cestovního ruchu.

3.1.5 Analýza marketingového prostředí V tržním prostředí je nutné sledovat a analyzovat své okolí. Marketingové prostředí tvoří různé faktory, které nás obklopují. Úspěšnost podnikání závisí na schopnosti přizpůsobit svůj marketingový mix jejich vývoji. Marketingové prostředí tvoří: •

Mikroprostředí, které charakterizují faktory, jenž mají vliv na schopnost firmy uspokojovat potřeby zákazníků: ƒ

Interní mikroprostředí tvoří složky organizační struktury podniku v čele s vrcholovým managementem, který by měl dokázat rychle reagovat na externí mikroprostředí.

ƒ

Externí mikroprostředí tvoří dodavatelé, zprostředkovatelé, zákazníci, konkurence a veřejnost.

•

Makroprostředí se skládá ze šesti základních typů: ƒ

Demografické prostředí, které charakterizuje obyvatelstvo dle počtu, hustoty osídlení, věku, rasy, zaměstnání, vzdělání, počtu členů v rodině atd. Sledování vývoje populace a jeho analýza je součástí segmentace trhu.

- 17 -

ƒ

Ekonomické prostředí se skládá z faktorů, které ovlivňují kupní sílu spotřebitelů a strukturu jejich výdajů, úspor, úvěrů, dále sleduje vývoj inflace a míru nezaměstnanosti.

ƒ

Přírodní prostředí tvoří ekologické problémy jako je znečištění vod, ovzduší, devastace prostředí způsobená těžbou a výstavbou podniků infrastruktury.

ƒ

Technologické prostředí má největší vliv na vývoj společnosti. Nové technologie vytváří nové trhy a nové možnosti podnikání.

ƒ

Politické prostředí zasahuje přímo, nebo zprostředkovaně do rozhodování podniku.

ƒ

Kulturní prostředí tvoří instituce a faktory, které ovlivňují základní hodnoty společnosti, místní specifika, tradice a náboženství.

Analýza makroprostředí odhalí firmě příležitosti na trhu, jeho nabídku, ale také nebezpečí a nástrahy. Celková souhrnná analýza vnitřních a vnějších vlivů se označuje SWOT analýza. Sestavením SWOT

analýzy hodnotíme vnitřní a vnější prostředí

sestavením silných a slabých stránek a dále identifikujeme příležitosti a hrozby.

3.1.6 Segmentace trhu Segmentace trhu vychází z nutnosti uspokojit potřeby zákazníka. V případě totální segmentace se jedná o uspokojení všech skupin obyvatel, jednotlivců a domácností, což je v praxi nemožné. Agregovaná segmentace dělí zákazníky do skupin dle určitých znaků a jejich kombinací. „Segmentace trhu představuje proces dělení trhu, na začátku kterého si musíme určit kritéria, jenž nám pomohou rozdělit trh na homogenní skupiny. Následuje zpracování profilu segmentu, výběr cílového segmentu na základě zvolených kritérií a vymezení tržní pozice. Na základě tohoto procesu je možné naplánovat marketingový mix pro zvolené cílové segmenty. (BERNÁTOVÁ,VAŇOVÁ, 2000, str.51). Segmentace trhu je prostředkem při objevování podnikatelských příležitostí. Je dobrým pomocníkem při vývoji nových produktů a při navrhování distribuční, cenové a komunikační taktiky. Napomáhá zvyšovat tržby z prodeje produktů, resp. služeb podniku. Rozčleněním trhu na menší homogenní části umožňuje pružněji reagovat na změnu tržní poptávky.

- 18 -

Segmentace trhu dle deskriptivních charakteristik obyvatelstva Používáme čtyři charakteristiky: •

Geografickou, která rozděluje trh na státy, regiony, města, obvody a městské části, dle velikosti území, přírodních atraktivit a klimatických podmínek.

•

Demografickou, ve které segmentujeme trh dle demografických proměnných (věk,

pohlaví, národnost, rasa, náboženství, vzdělání, povolání, velikost

a složení rodiny, příjem). Tato kategorie je nejpoužívanější a nejlépe měřitelná. •

Psychografickou, která rozděluje spotřebitele do různých skupin dle příslušnosti k sociální třídě, životního stylu a charakteristik osobnosti (sociální postavení, zaměstnání, trávení volného času, sport, kultura, politika). Tento způsob dělení spotřebitelů se také někdy nazývá „Consumer – Insight

(pohled do hlavy

spotřebitele)“ (KALKA, ALLGAYER, 2007, str.3) . •

Chování, kdy se kritéria spotřebitelů dělí dle užitku, jaký ze spotřeby mají: ƒ

Příležitost (zda koupě uspokojí běžné, nebo zvláštní potřeby)

ƒ

Očekávaný užitek (kvalita, úspora)

ƒ

Intenzita spotřeby (malá, stření, velká)

ƒ

Fáze připravenosti na nákup (vnímání, poznání, zájem, přání, nákup)

ƒ

Postoj k produktu (pozitivní, negativní, indiferentní)

ƒ

Metody rozhodování

ƒ

Způsob nákupu

„Častým důvodem segmentace je teze: Je lepší uspokojit část trhu, než špatně uspokojit celý trh. Skutečně je to tak. Produkt, který spotřebitelé posuzují jako průměrný ve všech jeho parametrech, má málo předpokladů být vyhledávaným. Paralelně, výběr segmentu umožňuje přizpůsobit produkt specifickým očekáváním tohoto segmentu, i na základě toho, že se ignorují očekávání jiných segmentů“ (KITA a kol., 2000, str.118). Výsledkem celého procesu segmentace je výběr správného segmentu a správného produktu tak, aby byly spokojené obě strany představující nabídku a poptávku.

3.1.7 Marketingový mix Marketingový mix je souhrn základních marketingových nástrojů potřebných k dosažení marketingových cílů. Současná literatura uvádí čtyři faktory označované jako 4p, které tvoří marketingový mix. Jsou to produkt (produkt), cena (price), místo (place) a propagace (promotion). Vedle této klasické podoby se setkáváme s rozšířeným - 19 -

marketingovým mixem, typickým zejména u cestovního ruchu. Jedná se složky lidé (people), programování (programing), balení (packing) a partnerství (partnership). Marketingový mix zahrnuje vše, čím firma ovlivňuje poptávku a umožňuje dosažení plánovaných cílů. Produkt Produkt je základní složkou marketingového mixu. Za produkt považuje vše, co slouží k uspokojení lidské potřeby a je na trhu nabízeno k pozornosti, spotřebě, získání a používání. Rozlišujeme tři části produktu : •

Jádro, které vyjadřuje užitnou hodnotu produktu. Jsou to vlastnosti produktu vyjádřené z pohledu zákazníka.

•

Vlastní, reálný produkt (obal kolem jádra), který zahrnuje pět charakteristických znaků:

•

ƒ

Kvalitu

ƒ

Provedení

ƒ

Styl, design

ƒ

Značku

ƒ

Obal

Rozšířený produkt (obal kolem reálného produktu), který obsahuje další služby jako záruky, dodací lhůty, pojištění.

Kvalita produktu Kvalita produktu určuje jeho způsobilost plnit své funkce. Vyjadřuje spokojenost zákazníků splněním jejich potřeb a očekávání. Kvalitu produktu můžeme definovat jako dodání služby na vyšší úrovni, než zákazník očekával. Kvalitu produktu měříme kvantitativně dle obecně uznávaných norem, nebo kvalitativně zjištěním spokojenosti zákazníků.

- 20 -

Životní cyklus produktu V životním cyklu produktu rozeznáváme čtyři fáze: •

Fáze zavádění, kdy je produkt uveden na trh. Příjmy z prodeje jsou malé, existuje velká míra rizika a pomalý růst objemu prodeje. Jsou nutné náklady na propagaci.

•

Fáze růstu, kdy je charakteristický nárůst objemu prodeje, tržeb a zisku. Je vhodné postupně snižovat cenu a využívat nástroje podpory prodeje.

•

Fáze zralosti, která má pro firmu rozhodující význam. Je třeba udržet si místo na trhu, začít snižovat náklady, expandovat na nové trhy.

•

Fáze poklesu přináší klesající odbyt, snížení tržeb a zisků. Při poklesu objemu prodeje o 25 – 30% je vhodné se rozhodnout, zda produkt vyprodáme za sníženou cenu, nebo jej stáhneme z prodeje.

Značka Úlohou značky je identifikovat produkt, odlišit jej na trhu od konkurence. Značka produktu vyjadřuje jeho název, znak (symbol), a barvu. Obchodní značky, loga a ochranné známky podporují u zákazníků důvěru k známým produktům. Vytvoření loga organizace, firemní barvy, doplňky a pracovní oděvy posilují pocit sounáležitosti u zaměstnanců a zvyšují důvěryhodnost podniku. Cena Cena představuje množství peněžních jednotek požadovaných za produkt. Cena je v marketingovém mixu jediný prvek, který vytváří příjmy. Ostatní složky znamenají náklady a výdaje. Stanovení ceny ovlivňují externí a interní faktory. Z externích vlivů to jsou například ceny nakupovaného materiálu, daňová politika státu a další. Interní vlivy tvoří náklady na výrobu, distribuci, prodej a propagaci. V manažerském pojetí dělíme náklady na fixní a variabilní. Fixní náklady se nemění s množstvím produkce. Zahrnují nájemné, mzdy, daně. Variabilní náklady jako je materiál či spotřeba energie rostou s objemem produkce. Je nutné znát hodnotu rovnovážného bodu (bodu zvratu), kdy se fixní i variabilní náklady dostávají do rovnováhy s výnosy, přestáváme být ztrátoví a začínáme vytvářet zisk. Další členění nákladů je dle kalkulačního vzorce:

- 21 -

•

•

Přímé náklady ƒ

Přímý materiál

ƒ

Přímé mzdy

ƒ

Ostatní přímé náklady

Nepřímé náklady ƒ

Výrobní režie

ƒ

Správní režie. Snaha o snižování nákladů na správní režii v kalkulaci celkových nákladů tvorby produktu cestovního ruchu má být co největší.

Distribuce Distribuce produktů je v cestovním ruchu velmi specifická. Jednak již zmíněnou vlastností služeb – neoddělitelností, kdy je služba realizovaná pouze v místě její produkce a také způsobem, jak dostat produkt co nejblíže k zákazníkovi, jak informovat zákazníka o nabídce. Je možno využít dva způsoby a to přímý prodej produktů a prodej přes prostředníky: •

Při přímém prodeji se dodavatel obrací sám na své zákazníky prostřednictvím zásilkových služeb, ve vlastních provozovnách, v internetových nabídkách.

•

Nepřímý prodej je realizován prostřednictvím zprostředkovatelů jako jsou cestovní

agentury,

cestovní kanceláře, organizátoři konferencí, veletrhů

a zájezdů . Nevýhodou velkého počtu odbytových míst je ztráta kontaktu se zákazníkem, poskytovatel ztrácí zpětnou vazbu. Přináší ale větší pokrytí trhu. Propagace Marketingovou propagaci tvoří tyto nástroje: reklama, podpora prodeje, public relations, osobní prodej, direkt marketing a internet: •

Reklama je placenou formou prezentací produktů v médiích. Obsahuje účelová sdělení, kterými firma komunikuje s potencionálními zákazníky. V ČR se reklama řídí kodexem vydaným Radou pro reklamu. Reklama má funkci zaváděcí, přesvědčovací a připomínací.

•

Podpora prodeje jsou aktivity, jejichž cílem je zvýšit objem prodeje. Vyžaduje aktivní spoluúčast zákazníka. Jsou to např. společné reklamní akce, výstavky

- 22 -

nabízeného zboží, pracovní schůzky, večírky, pohoštění, rauty, věcné odměny, kupony, rabaty, cenové balíčky, loterie, vzorky. •

Public relations rozvíjí dobré vztahy s veřejností za účelem vědomého kladného působení a ovlivňování. Ve volném překladu tak označujeme vztahy s veřejností, zahrnující aktivity související s budováním a udržováním vztahů s okolními subjekty. „Public relations znamená vytváření a pěstování dobrých vztahů k veřejnosti prostřednictvím publicity, organizováním různých akcí, účastí na společensky prospěšných aktivitách se záměrem budovat pozitivní image firmy a systematicky zušlechťovat vztahy k širokému okolí“(KITA, 2000, str.288). Komunikací ve vnitřním prostředí tj. směrem dovnitř působí na zaměstnance, posiluje jejich loajalitu k podniku. Komunikací s vnějším prostředím tj. směrem ven buduje firma dobré vztahy se všemi účastníky trhu. Zkratkou pro soubor nástrojů public relations je „PENCILS“, která je tvořena z počátečních písmen slov publications, events, news, community involvement activities, identity media, lobbying aktivity, social responsibility activities.

•

Osobní prodej má okamžitou účinnost. Důležitá je zde osobnost prodejce, který „tváří v tvář“ působí na spotřebitele.

•

Direkt marketing se nazývá také jako cílený, přímý. Bývá zaměřen na předem vytipovaný segment trhu. Rozeznáváme adresný přímý marketing, který je určen konkrétním osobám z databáze klientů. Neadresný přímý marketing oslovuje vybraný segment trhu.

•

Internet jako snadno dostupné médium umožňuje firmám uskutečňovat na svých stránkách propagaci, elektronický obchod a podporu prodeje. Vytvoření webových

stránek

přináší

rozšíření

pole

působnosti,

zvýšení

počtu

komunikačních kanálů a zvýšení dostupnosti informací o firmě a jeho produktu. Komunikace •

Komunikace, sdělení, kterým oslovujeme okolí, je základem našeho úspěchu. Marketingová komunikace je systematickým využíváním principů, prvků a postupů marketingu při prohlubování a upevňování vztahů mezi producenty, distributory a zákazníky. „Obvykle bývá komunikace redukována pouze na sféru informací. Zde prezentované pojetí ji však chápe v širším smyslu. Předmětem komunikace může být jakýkoli výtvor (lidský i přírodní, verbální i neverbální,

- 23 -

hmotný i duchovní) představený (prezentovaný) jednou stranou (osobou, institucí) a vnímaný stranou druhou. A právě prezentaci jedné a následnou reakci druhé strany chápeme jako komunikaci“(FORET, 1999, str.7). Je dobré si uvědomit, že prostředky vložené do marketingové komunikace jsou investicí, která se mnohonásobně vrátí. Vznik komunikace jako nástroje řízení přinesl koncem minulého století rozvoj informačních a komunikačních technologií. Komunikace je proces, který znázorňuje schéma: KDO → (říká) → CO → (jakým kanálem) → KOMU s jakým efektem

←

Dnešní, nejrozšířenější model procesu komunikace uvádí sedm podstatných ukazatelů: •

Komunikátor – ten, kdo má produkt, nápad, informaci a důvod ke komunikaci

•

Kódování – převedení, vyjádření předmětu komunikace do souboru prvků, symbolů a tvarů

•

Zpráva – jako výsledek kódovacího procesu, v marketingovém pojetí naše nabídka (produkt)

•

Kanál – nosič zprávy, distributor

•

Komunikant (příjemce) – zpráva musí být příjemcem přijata, dekódována a interpretována na základě zkušeností příjemce

•

Zpětná vazba – reakce příjemce, která umožňuje vzájemnou komunikaci

•

Šum – faktory, které mění podobu zprávy Úspěšná komunikace je založená na vzájemné důvěře partnerů, na vhodně zvoleném místě,

srozumitelnosti

sděleného

obsahu a také na volbě

komunikačního kanálu: •

V široké nabídce možností jaký komunikační kanál použít, zůstává stále účinný osobní rozhovor. Vnímáním gest, výrazu obličeje, stylu oblečení, držení těla a celkového dojmu z osobnosti partnera můžeme získat mnoho informací o jeho charakteru a smýšlení.

•

Telefonická komunikace přináší časovou úsporu a je pružnější. Také zde se můžeme podle způsobu vyjadřování a celkové úrovně probíhajícího hovoru dozvědět více o osobnosti partnera.

•

Internet přináší v procesu komunikace rychlé a lehce dostupné informace pro veřejnost.

- 24 -

•

Komunikace s médii je nejrozšířenější způsob komunikace, který ovlivňuje veřejnost a trh. „Právě pro význam, jaký v dnešní době mají sdělovací prostředky pro veškerou komunikaci, je nutné věnovat zvýšenou pozornost spolupráci s novináři

a sdělovacími prostředky (press nebo media

relations“(FORET, 2006, str.27). Vliv médií vychází z jejich schopnosti oslovit rychle a působivě široké publikum. Dobrá komunikace s médii je pro management každé firmy proto důležitá. Zejména v situaci, kdy se stane objektem pozornosti médií, je způsob podávání informací příležitostí, jak vstoupit do povědomí veřejnosti jako solidní, spolehlivá a vstřícná firma, nebo naopak snížit svou dosavadní image. •

V marketingové komunikaci je nejdůležitějším objektem zákazník. Znalost jeho potřeb a možností využíváme při vzájemné komunikací. “S rozvojem konkurenčního prostředí stojí před firmami úloha hledat na trhu dostatečný počet kupujících pro svou produkci, tím vytvářet poptávku a současně usměrňovat jeho změnu“(KITA, 2000, str.283). Oslovit zákazníka, seznámit jej s naším produktem, vzbudit jeho zájem.To jsou cíle marketingové komunikace se zákazníkem. K jejich dosažení využíváme strategii pusch a pull:

•

Strategie tlaku (push-strategie) se snaží protlačit produkt distribučními kanály ke konečnému zákazníkovi. Využívá hlavně osobní prodej a podporu prodeje. PRODUCENT

•

→ DISTRIBUTOR → ZÁKAZNÍK

Strategie tahu (pull-strategie) naopak povzbuzuje zájem zákazníka vyvolat poptávku po žádaném výrobku. Zde využívá reklamu a publicitu ve sdělovacích prostředcích. PRODUCENT ← DISTRIBUTOR ← ZÁKAZNÍK

•

Formou komunikace se zákazníkem je také podprahová, skrytá a podlinková komunikace. ƒ

Podprahová forma jako podvědomé působení na zákazníka několikasekundovými titulky např. v biografu. V současné době je zakázaná.

ƒ

Skrytá forma se objevuje v běžném zpravodajství a publicistice, ovšem mimo dobu vyhrazenou pro reklamu.

ƒ

Podlinková komunikace se označuje také jako sponzoring, osobní prodej a podpora prodeje.

- 25 -

Náklady na tuto formu komunikace se omezují pouze na drobné dárky, náklady na uspořádaní akce, výši podpory sponzorovaného týmu apod. Naproti tomu za nadlinkovou komunikaci jako je reklama, platíme velké částky médiím a agenturám. •

Každý zákazník je také občan, obyvatel města, obce. Místní veřejná správa s ním komunikuje, reaguje na jeho požadavky. Cílem této komunikace je oboustranná spokojenost. „Cíle oslovení skupin veřejnosti v případě samospráv jsou odlišné od jiných institucí. Zatímco jiné veřejné instituce, které oslovují a vybírají podle sféry svého působení, samospráva je svou podstatou předurčená k tomu, aby se při budování svých vztahů orientovala především na ty, kterým slouží, na občany“(BERNÁTOVÁ, a kol., 2003, str.12). Veřejná správa musí využívat svou vůdčí roli, přicházet s vizemi, strategiemi a plány rozvoje města. Musí koordinovat spolupráci veřejné správy, veřejnosti a podnikatelů ve svém regionu.

Lidé Lidský činitel ve službách je zastoupen na jedné straně pracovníky a na straně druhé zákazníky. Úspěšnost jejich vztahu je postavená na vzájemné spolupráci, kdy oba účastníci získávaní hodnotu ze vzájemné výměny. Cílem managementu podniků služeb je kvalitní řízení lidských zdrojů, náročnost na osobnost zaměstnance, jejich motivace, odměňování a podpora. Pojem „emocionální práce“ zahrnuje schopnost řešit interpersonální konflikty, u zaměstnanců je předpokladem vstřícného jednání se zákazníky, upřímná a přátelská komunikace. Zákazníci – hosté se na produktu cestovního ruchu podílí vytvářením atmosféry během pobytu, a svým chováním mohou působit na okolí pozitivně i negativně. Jako další lidský činitel, který ovlivňuje produkt cestovního ruchu jsou místní obyvatelé. Zde záleží na komunikaci mezi provozovateli, místní správou a občany a na vyváření dobrých partnerských vtahů všech zúčastněných. Balíčky Atraktivita nabídky sama o sobě nestačí k udržení zájmu návštěvníků. Vytvořením balíčků služeb v jeden celek s jednotnou cenou nám vznikne přitažlivá nabídka pro zákazníky. „PACKAGING představuje marketingovou techniku, jejímž výsledkem je tvorba komplexního produktu cestovního ruchu. Takový produkt je tvořen ze souboru

- 26 -

jednotlivých služeb a sestavený do konkrétního programu“ (KOLEKTIV, 1999, str.353). Vytvořením balíčků se jedná o komplex služeb, který vzniká ze spolupráce a partnerství více organizací, které své služby prezentují společně. Balíčky mají obsahovat tyto prvky: •

Poskytovat zákazníkovi výhody, nabízet něco, co by jinak nezískali

•

Nabízet trvalou kvalitu nabízených služeb

•

Pečlivým naplánováním a koordinací zajistit uspokojení potřeb zákazníků

•

Obsahovat atraktivitu

•

Poskytovat zákazníkovi určitou hodnotu

•

Postihnout všechny detaily řešení nenadálých situací

•

Vytvářet zisk

Programování Projekty vytvořených programů seznamují veřejnost s ucelenou nabídkou produktů dané

lokality.

Sdružují

informace

o

přírodním prostředí,

možností

využití

poskytovaných služeb, dopravní dostupnost, otevírací doby místních kulturních zařízení, rezervace, nabízí doplňkové programy. Vytvoření programové nabídky je podmíněno vytvořením partnerství samosprávy, podnikatelských subjektů a místních obyvatel.

- 27 -

4. PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Městská část Znojmo Hradiště

Hradiště je městskou částí Znojma, které patří k nejstarším městům České republiky. Rozkládá se na rozhraní Dyskosvrateckého úvalu a Znojemské pahorkatiny. Do roku 2002 bylo Znojmo sídlem okresního úřadu. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje, k 31.12.2006 mělo 34 902 obyvatele a jeho rozloha činí cca 6 623,3 ha. Od roku 2003 je Znojmo obcí s rozšířenou působností a jeho správní obvod zahrnuje 111 obcí včetně Znojma. Město se skládá z 9 místních částí – viz. Obr. č. 1. Obrázek č.1: Místní části města Znojma

Zdroj: www.znojmocity.cz Strategicky výhodná poloha spolu s příznivým podnebím a úrodnou půdou vytvořily příznivé podmínky pro osídlení Hradiště již ve starším paleolitu. Stálé osídlení nastává v 6.století příchodem Slovanů na Moravu. Hradiště u Znojma poskytovalo ochranu

- 28 -

slovanským obyvatelům již od 8. století, kdy také bylo po celé 9. století a 1. polovinu 10. století správním centrem západní oblasti Velkomoravské říše. V průběhu 11. století se duchovní a správní centrum přestěhovalo z Hradiště na protější nový hrad, sídlo přemyslovského knížete. Politická moc se přemístila do nově vzniklého královského města, Hradiště však zůstalo kulturním centrem. V okolí řádového kostela sv.Hypolita byli znojemští měšťané pohřbíváni do konce osmnáctého století. Hradiště, označované také jako Hradiště sv.Hypolita nebo německy Pöltenberg, se rozkládá na skalním ostrohu nad řekou Dyjí ve výšce 332 m.n.m. Hradiště je ze tří světových stran odděleno od okolí strmými svahy, které tvoří Gránické údolí, stráň spadající k přehradní nádrži Dyje, a strž s Pivovarským potokem. Přístupné je pouze severozápadním směrem, kde se rozšiřuje do zvlněného terénu směrem ke Králově stolci. Hradiště se nachází na hranici Národního parku Podyjí a jeho území je již součástí chráněné krajinné oblasti. Okolní lesy jsou vyhledávaným místem houbařů. Na zbytcích středověkých kamenných teras na jižním svahu nazývané Hradišťské terasy se dodnes vyskytují staré, dnes již vzácné odrůdy ovocných dřevin. Roste zde např. mišpule německá a fíkovník smokvoň (viz. příloha A, obrázek č.2 a č.3). Na okraji Hradiště se nachází Červený rybníček, který je přírodní památkou. Důvodem ochrany je tůňka s výskytem lupenonohých korýšů.

4.1.2 Turistické trasy Místní turistické trasy vedoucí ze Znojma na Hradiště překonávají výškový rozdíl 332 m n.m. Dle stupně obtížnosti je můžeme rozdělit na tři hlavní trasy: •

Méně náročná trasa vede z Gránického údolí vzhůru po křížové cestě. Ta vznikla na původní středověké pěší stezce a vede ke kostelu sv.Antonína, který byl oblíbeným poutním místem. Je na ní čtrnáct zastavení se zděnými poklonami. V roce 1992 byla křížová cesta obnovena a osazena moderními pašijovými výjevy (viz. příloha A, obrázek č.4)

•

Pohodlná, ale delší trasa vede od přehrady proti proudu Gránického potoka ke kamennému mostu, odkud stoupá stará vozová cesta až na Hradiště. Je vhodná pro seniory návštěvníky se sníženou zdravotní schopností.

•

Nejkratší a nejnáročnější trasa je od znojemské přehrady vzhůru serpentinami po úbočí k Eliášově kapli, která je těsně u vstupu na Hradiště. Zde je výhled na

- 29 -

město, přehradu, řeku Dyji, a rozsáhlé roviny. Za jasného počasí je možno vidět Uské vrchy, Mailberg a někdy i Rakouské Alpy (viz. příloha A, obrázek č.5). Zde, na náhorní plošině těsně před vstupem do historické části Hradiště se nachází farní kostel sv.Antonína Paduánského, který nechal v 17.století postavit křížovnický probošt Tomáš ze Šlezinu. Kostel je jednou z prvních barokních staveb ve Znojmě (příloha A, obrázek č.6). Prostranství před kostelem je místem konání svateb, Svatomartinské pouti a výletním cílem návštěvníků. Střed historické části tvoří dominantní kostel s.Hypolita, který má ve své kopuli vzácné Maulbertschovy fresky z roku 1776 (příloha A, obrázek č.7). Místní probošt Fr. Jos. Ryvolu zde působil v r. 1708 - 1734. Napsal Slovář český, podporoval český jazyk a šířil české knihy. Historická část končí Švédskou bránou, která je součástí zachovaného původního opevnění se střílnami a válcovitými věžemi a je také památkou na dobytí Hradiště Švédy roku 1645 (viz. příloha A, obrázek č.8). Na severozápadním okraji Hradiště se nachází místní hřbitov a cholerová kaple z roku 1832 (viz. příloha A, obrázek č.9). V její blízkosti se nachází Ovečky. Vystupují zde na povrch křemenné balvany připomínající stádo ovcí (příloha A, obrázek č.10). Ve vzdálenosti 100 m je malý lesní porost zvaný Hájek. Býval před r. 1918 výletním cílem znojemských spolků. Zpáteční trasa do Znojma vede serpentinami po silniční komunikaci a Gránickým údolím, nebo po turistické trase kolem studánky Samaritánka (viz. příloha A, obrázek č.11). Je považována za staré kultovní místo. Dnešní kaplička nad pramenem vznikla asi na konci 19.století. Pramen byl však uctíván dávno předtím (www.sklepniulicky.cz). Zde končí oblast Hradiště. Trasa do města pokračuje klesáním k Pivcově prameni, a dál Gránickým údolím do Znojma. Další místní turistické trasy vycházející z Hradiště : •

Neznačená cesta vedoucí k Pivovarskému potoku a nahoru kolem zahrad na méně známé vyhlídkové místo nad řekou Dyjí. Vlevo je ucelený pohled na Znojmo, Znojemskou přehradu, hrad a Mikulášský kostel s Karolíninými sady. Vpravo je rozhled na Dyji přitékající k přehradě a oblast Národního parku Podyjí. Tato vyhlídka není zaznamenaná v turistických mapách, ani webových stránkách pro návštěvníky Znojemska. Dle výsledku cílených rozhovorů s místními obyvateli je označovaná za nejatraktivnější místní vyhlídku (viz. příloha A, obrázek č.12).

•

Nejznámějším turistickým cílem v okolí Hradiště je vyhlídka Králův stolec. Nachází se na jihozápad od Hradiště. Dle pověsti sledoval z Králova stolce polský král Jan III. Sobieski přechod svého třicetitisícového vojska přes řeku - 30 -

Dyji v roce 1683 na cestě do Vídně. Vyhlídkový altán byl vybudován roku 1922 společně českými a německými turistickými spolky. V údolí řeky pod Královým stolcem stával před vybudováním znojemské přehrady Trauznický mlýn (dodnes je tato oblast označovaná jako Trauznice) a také most, který nechal postavit hradišťský probošt Tomáš ze Šlezinu v 1. polovině 17. století. Most spojoval Moravu s Rakousy a zbytky jeho pilířů jsou dosud vidět při nízkém stavu vody (příloha A, obrázek č.13). Trauznický mlýn byl roku 1931 přestavěn na vodní elektrárnu s Kaplanovou turbínou.

Elektrárna stejně jako městská plovárna

a výletní trasy kolem řeky Dyje zanikly se stavbou znojemské přehrady. Ta byla vybudovaná v letech 1962 – 1966 a jejím úkolem je vyrovnávání průtoku vody z Vranovské přehrady, zabezpečení vody pro skupinový vodovod a výroba elektrické energie (viz. příloha A, obrázek č.14). Cesta na Králův Stolec je dobře značená turistickými značkami, vede několika přístupovými cestami. Na trase je Andělský mlýn, který se nachází

jeden

kilometr východně od obce Mašovice. Byl založen v roce 1695. Jedná se o pozdně barokní stavbu, dnes je ve špatném stavu. Dalším objektem je Čertův mlýn

v Mločím údolí, přístupný pouze pro pěší turisty. Tvoří jej zbytky

kamenného zdiva v těžko přístupném terénu. Mločí údolí je tvořeno korytem mašovického potoka, který protéká národním parkem do řeky Dyje. Vyskytuje se zde mlok skvrnitý. Lokalitou Hradiště

prochází turistické trasy vedoucí Národním parkem Podyjí

a přilehlými obcemi . Turisté si mohou zvolit trasu dle svých fyzických možností. Trasa č.1 – viz. obr. č. 15 má výchozí bod v Hnanicích na žluté turistické značce, později prudším klesáním přichází k rozcestníku Pod Šobesem, po visutém mostě překračuje řeku Dyji a stoupá vinicí Šobes. Po přechodu hřebene pokračuje cesta k rozcestí Nivky, okolo bývalé mašovické střelnice, Andělského mlýna, Čertova mlýna až na Králův stolec. Odtud dále po zelené turistické značce přes Hradiště až do Znojma. Na trase je možnost občerstvení v Šatově v Moravském sklípku, v Hnanicích v restauraci Devět mlýnů, penzionu Vinohrad a na vinici Šobes. Trasa je dlouhá 20 km a prochází zvlněným terénem.

- 31 -

Obrázek č.15: Turistická trasa č.1

Zdroj: www.znojmocity.cz

Výchozím bodem trasy č.2 je Znojmo – viz. obrázek č. 16, dál pokračuje obcemi Konice, Popice, Havraníky přes Šobes, Andělský mlýn, Králův Stolec a Hradiště zpět do Znojma. Měří cca 25 km, je středně náročná. Turisté procházející územím na tomto břehu řeky Dyje mohou v obci Havraníky navštívit vinařskou uličku a Havranické vřesoviště, které je nejrozsáhlejší v národním parku Podyjí. Trasa pokračuje přes Popice, které jsou rodištěm Karla Postla, spisovatele známého pod pseudonymem Charles Sealsfield. Jeho rodný domek s pamětní deskou se nachází vedle fary. V okolí obce jsou chráněná území stepního charakteru - Popické kopečky. Na Suchém vrchu (Pustém kopci) u železniční trati je přírodní rezervace, bohatá na teplomilné rostliny. Dalším bodem na trase je obec Šobes, který se rozkládá na skalním hřebenu, po němž procházela stará obchodní stezka údajně již od římských dob. Nachází se zde vinice, kde se rodí vysoce kvalitní vinná réva, lokalita je zařazena mezi deset nejlepších vinařských poloh Evropy. Přes Hradiště pokračuje trasa do Znojma. Zde mohou turisté navštívit gotickou radniční věž, znojemské podzemí - labyrint chodeb pod středověkou částí města, hrad s románskou rotundou s ojedinělými freskami, měšťanské domy a šlechtické paláce všech stavitelských slohů, množství kostelů a klášterů. Na pravém břehu řeky Dyje se na okraji Znojma rozkládá Kraví hora se vzácnou vřesovištní flórou (vřes) a faunou (kudlanka nábožná).

- 32 -

Obrázek č.16: Turistická trasa č.2

Zdroj: www.znojmocity.cz

4.1.3 Cykloturistika Hradiště se nachází na hranici Národního parku Podyjí. Cyklisté si volí vlastní trasu, nebo využijí některou z již existujících cyklotras. Všechny jsou dobře značené, prochází atraktivním prostředím Národního parku. V nabídce služeb je také občerstvení v pohostinských zařízeních na trase a ochutnávka vín. Trasy procházející Hradištěm mají charakter nabídky ve svém označení.. Cyklisté si tak snadno mohou vybrat mezi trasami zaměřenými na atraktivní místa Národního parku Podyjí, nebo využít trasu zaměřenou na zastavení s ochutnávkou vín. Protože se celé území národního parku nachází na hranici s Rakouskem, nabízí se také návštěva trasy vedoucí územím na rakouské straně hranic. Trasa

nazvaná „ Po vyhlídkách Podyjí“ – viz. obr. č. 17 je určena pro trekingová

a horská kola, měří 31,5 km, terén je těžší, po lesních a polních cestách. Výchozím bodem rozcestník pod Znojemskou přehradou, dál stoupá přes Kraví horu, Konice a Popice, kde je možnost odbočit po zelené značce na Sealsfieldův kámen. Obě trasy se setkávají nad obcí Havraníky, odkud pokračuje cesta okolo rozcestníku Pod Šobesem, po visutém mostě přes řeku Dyji na vinici Šobes. Po prudkém stoupání je na hřebeni - 33 -

vyhlídka na meandrující řeku Dyji. Dále pokračuje trasa přes rozcestník Příčky, za obcí Podmolí odbočuje doprava a po polních a lesních cestách prochází kolem Andělského mlýna a na Králův stolec. Lesními a polními cestami vede až na Hradiště, a odtud serpentinami po silnici směrem ke Gránickému potoku k výchozímu místu pod Znojemskou přehradou. Obrázek č.17: Po vyhlídkách Podyjí

Zdroj: www.znojmocity.cz Další trasa s označením „Za zázračnou vodou a ještě lepším vínem“ – viz. obr. č. 18 měří 20 km, prochází mírně zvlněným terénem s kratším stoupáním. Výchozím místem jsou Hnanice. Odtud směřuje trasa k rozcestníku Pod Šobesem, dál po visutém mostě překračuje řeku Dyji a stoupá vinicí Šobes. Po přechodu hřebene pokračuje trasa k rozcesí Nivky, ke odbočuje k mašovické střelnici, dál kolem Andělského mlýna, Čertova mlýna až na Králův stolec. Odtud po zelené přes Hradiště směřuje do Znojma. Obrázek č.18: Za zázračnou vodou a ještě lepším vínem

Zdroj: www.znomocity.cz - 34 -

Název „Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem“ označuje trasu procházející příhraniční oblast sousedního Rakouska. Je určená pro trekingová a horská kola, měří 58 km. Je poměrně náročná, prochází kopcovitým terénem s převážně asfaltovým povrchem. Ze Znojma, které je výchozím bodem, pokračuje po silnici přes Sedlešovice do Konic, Popic až do Hnanic na hraniční přechod – viz. obr. č. 19. Obrázek č.19: Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem

Zdroj: www.znojmocity.cz Zde trasa směřuje na Helliger Stein, dál na Niederfadnitz, Merkersdorf s hradem Kaja, Hardegg s místní vyhlídkou a přes hraniční přechod zpět do ČR. Pokračuje z Čížova přes Lukov do Podmolí, dál přes Mašovice a Hradiště do Znojma.

4.1.4 Lyžařská turistika Za příznivých sněhových podmínek je Hradiště výchozím bodem lyžařských tras pro běžkaře. Mírně zvlněná krajina mezi Hradištěm, Mašovicemi a Citonicemi vytváří dobré podmínky pro

lyžařskou turistiku. Lyžaři využívají volné prostranství

zasněžených polí a lesní cesty na Králův stolec, Andělský mlýn, Čertův Mlýn, Mločí údolí a celé území Národního parku. Lyžařské trasy nejsou upravované, chybí značení pro běžkaře a nejsou uvedené na webových nabídkách pro turisty.

4.1.5 Archeologické výzkumy na Hradišti Jako první prováděl v lokalitě Hradiště sv.Hypolita svá bádání koncem devatenáctého století Jaroslav Palliardi. Po roce 1945 byl otevřen rozsáhlý archeologický výzkum pod vedením profesora Františka Kalouska z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity - 35 -

v Brně. Ukončen byl v roce 1957. V průběhu dalších tří desetiletí probíhala na Hradišti výstavba rodinných domů, kdy došlo ke zničení části archeologické lokality. V polovině osmdesátých let byla pro celou oblast přijata stavební uzávěra a v roce 1986 byly výzkumy obnoveny. Vedením výzkumu byl pověřen doc.PhDr. Bohuslav Klíma CSc. V roce 1994 vznikl Nadační fond sv.Hypolita se sídlem na katedře historie Pedagogické fakulty MU. Fond si stanovil následující cíle: •

Ochrana a záchrana památek, zejména zajištění archeologického výzkumu na velkomoravském hradišti sv.Hypolita

•

Řešení dlouhodobého vědecko-výzkumného projektu „ Počátky křesťanství na jihozápadní Moravě a historie řádu Křížovníků s červenou hvězdou“

•

Zřízení a zabezpečení provozu kulturně vzdělávacího a výzkumného centra na Hradišti sv.Hypolita

•

Pomoc při charitativní činnosti

Zřizovateli fondu byli Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou v Praze, který do něj vložil dvě budovy a zajistil tak Nadaci základnu a ubytovnu, a Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouho spolupodílela na financování brigádníků, většinou studentů fakulty. V současné době jsou zdrojem příjmů fondu dary a příspěvky fyzických a právnických osob. Z prostředků Nadačního fondu je financovaná probíhající rekonstrukce budovy areálu bývalého statku na Hradišti, která bude sloužit jako muzeum. V roce 1994 byl započat intenzívní archeologický výzkum, který potvrdil velkomoravský původ lokality. Dosud nejúspěšnější sezona za posledních 23 let byl rok 2007, kdy na pozemku určeném k hloubení základů rodinného domu odhalil docent Klíma 120 hrobů s rozsáhlým velkomoravským inventářem (viz. příloha A, obrázek č.20). V současné době je zvažován přechod od záchranného výzkumu na výzkum systematického charakteru, kdy bude Hradiště prohlášeno kulturní památkou. Výsledky archeologického výzkumu lokality a jeho historie jsou zveřejňovány v odborných publikacích a regionálním tisku (viz. příloha B). Ucelená prezentace výzkumu a jeho výsledků pro návštěvníky města Znojma dosud chybí .

4.1.6 Vinařství na Hradišti Vinařství na Hradišti má dlouholetou tradici. Na jižních svazích Hradišťských teras zvaných „lajtny“ se odedávna pěstovala vinná réva, která zde má ideální podmínky. V minulosti se zde nacházely

rozsáhlé vinohrady, patřící místnímu proboštství. - 36 -

Hradiště je členskou obcí spolku DANÍŽ -

dobrovolného svazku znojemských

vinařských obcí. Na Hradišti má sídlo místní vinařská firma Gutta Fortuna. Její majitelé Mojmír Vojtek s dcerou Šárkou provozují svou činnost od roku 1993. Hlavní produkci vína mají uloženou v archívním sklepě v Novém Šaldorfu. Technické zázemí pro zpracování hroznů a prodej vína se nachází v objektu bývalého pivovaru na Hradišti. Zde se dochovala původní šachta sloužící k uchovávání ledu. Dnes ji majitel využívá pro její výjimečné klimatické podmínky k soukromému archívu. Rozlehlý objekt je před celkovou rekonstrukcí. Majitel má vypracovaný podnikatelský záměr pro vybudování ubytovacího zařízení s pěti pokoji, stravováním a s nabídkou prodeje a ochutnávky vín a burčáku. Produkce firmy Gutta Fortuna zahrnuje výrobu odrůdových bílých vín Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Muškát moravský, Pálavu, Sauvignon, Miller-Thurgau a Veltlínské zelené. Z červených vín to je André, Frankovka, Cabernet Moravia, Dornfelder, Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. Vinařství získalo v roce 2005 na XVI. Přehlídce vín Znojemské vinařské podoblasti diplom za nejlepší víno v odrůdě Pálava, ročník 2003, pozdní sběr (viz. příloha A, obrázek č.21).

4.1.7 Místní obyvatelé, vybavenost obce a podnikatelské subjekty na Hradišti Hradiště jako místní část Znojma má v současné době cca 300 obyvatel. Většinu tvoří starousedlíci, úzce spjatí s místním prostředím. Obyvatelé Hradiště mají k dispozici prodejnu potravin Jednota, pobočku České pošty a městské knihovny. V místím kulturním domě se pořádají veřejné akce, košty a plesy. Současně slouží k pořádání větších rodinných oslav, koncertů kapel apod. Do školních a předškolních zařízení dojíždí děti do Znojma. V průběhu posledních pěti let byla na Hradišti vybudovaná nová kanalizace a místní

komunikace s veřejným osvětlením. Hradiště spojuje se

Znojmem místní komunikace dlouhá 2 km, vedoucí serpentinami Gránického údolí. Cesta z Hradiště do centra města trvá 5 – 7 minut. Dopravní spojení zajišťuje městská hromadná doprava s dvanácti spoji ve všední den a pěti ve dnech pracovního klidu. Obyvatelé mohou také využít pravidelné linkové spoje projíždějící Hradištěm. Most na komunikaci vedoucí Gránickým údolím do Znojma prochází od roku 2008 rekonstrukcí, s plánovaným datem dokončení na podzim 2009. Zlepší se tím dopravní dostupnost Hradiště omezená nosností a rozměry původního mostu.

- 37 -

Na Hradišti jsou dvě pohostinská zařízení. „Pohostinství Alena Lichá“ má kapacitu 20 míst. Venkovní terasa pro dalších 25 hostů je s výhledem do údolí. Je zde možno využít otevřené ohniště ve vyhrazeném prostoru, nebo venkovní gril, a zahrát si šipky. Pohostinství má celoroční provoz, zavírací den je úterý. V nabídce stravování jsou ohřívané uzeniny, nakládaný sýr, pivo značky Hostan, točená limonáda a další dle nápojového lístku. V letních měsících od června do září zde jednou týdně pořádají hudební akce (viz. příloha A, obrázek č.22). Druhé pohostinství „Hospůdka na Perku“ se nachází na trase hlavní komunikace. Zařízení je v provozu od roku 2008, nabízí služby po celý rok, zavírací den je pondělí. Je zde poměrně široká nabídka teplých a studených nápojů, zmrzlinové poháry, čtyři druhy pizzy. Kromě hlavní nabídky šesti teplých jídel včetně polévky, zde podávají ohřívané uzeniny a nakládaný sýr. Čepuje se zde pivo značky Krušovice, další nabídka nápojů je standardní včetně točené limonády.. Provozovna má v celém objektu bezbariérový přístup, včetně WC pro vozíčkáře. Je zde nekuřácký salonek pro 20 hostů, využívaný pro soukromé akce, přenášky a schůze spolků. Hlavní místnost s výčepem pro 30 hostů poskytuje návštěvníkům hru malý fotbálek, posezení u krbu, sledování televizních pořadů na velkoplošné obrazovce a možnost využití internetu.Venkovní terasa s 15 místy má také bezbariérový přístup. V současné době se v provozovně dokončuje rekonstrukce stylového vinného sklepa a ubytovací zařízení s 15 lůžky. Cyklisté mohou uložit svá kola do zabezpečených prostor. Stejnou službu poskytuje provozovna pro běžkaře. V letních měsících zde pořádají pro návštěvníky opékání selete na venkovním grilu, vepřové hody a turnaje ve fotbálku. Majitel má ve svém záměru otevření malé výstavní galerie, kde by byly vhodnou formou prezentovány místní archeologické nálezy (viz. příloha A, obrázek č.23). Klášter kostela sv.Hypolita na Hradišti užívá znojemský Institut pro křesťanskou kulturu. Proboštství Řádu křížovníků pronajalo klášter bezúplatně

v roce 2008

institutu za účelem vybudování mezinárodního centra pro rodinu. Po převzetí budovy a nezbytných vnitřních úpravách zahájí institut v létě 2009

realizaci svého

podnikatelského záměru (www.znoj-tyden.cz). Na Hradišti má sídlo Domov pro matky v tísni, provozovaný Oblastní charitou Znojmo. Domov poskytuje zázemí ženám, které se ocitly v tíživé životní situaci. Nabízí - 38 -

ubytování a poradenský servis. Dalším zařízením Charity Znojmo na Hradišti je Denní stacionář sv.Damiána. Poskytuje sociální služby osobám s mentálním postižením, kombinovanými vadami a rysy autismu s cílem vést je k samostatnosti a sociálnímu začlenění. Provozovna charity Ateliér Samuel umožňuje zdokonalení pracovních schopností a dovedností osobám se zdravotním postižením a nadále usilují o nalezení jejich vhodného pracovního uplatnění. Na Hradišťské ulici má sídlo pobočka firmy EIKA Brno. Tato firma se zabývá prodejem hutních materiálů a je jedním z místních sponzorů. Další firmou, jehož sídlo je přímo na Hradišti, je veterinární ordinace MVDr. Lubomíra Borkovce. Mimo svou hlavní činnost se MVDR.Borkovec významně podílí na pořádání místních kulturních akcí. Své sídlo má na Hradišti také Lesní správa Znojmo.

4.1.8 Kulturní akce Institut pro křesťanskou kulturu v posledních pěti letech využívá prostory kláštera pro pořádání pravidelných akcí. Velkou účast návštěvníků má červnová Svatoantonínská pouť po křížové cestě ke kostelu sv.Antonína Paduánského, kde je na volném prostranství sloužena mše s žehnáním koní, se slavnostním průvodem historickou částí Hradiště a volným přístupem do prostor kostela s klášterem. Atraktivní je také podzimní Slavnost Anežky české, která klášter na Hradišti založila a před 19 lety byla v Římě prohlášena za svatou. Doprovodný program v roce 2008 nabízel prohlídku kláštera se zahradou, diskuzi s proboštem a řádovými sestrami a žehnání obrazů akademické malířky Bedřišky Znojemské. Návštěvníci se mohli zúčastnit dobročinného bazaru, jehož výtěžek přispěl k obnově kláštera na Hradišti a na misiích v Brazílii. Každoroční listopadový obřad „Křtění vína“ v kostele sv.Hypolita zahajuje sezónu místních koštů. Po Martinském koštu pořádají v březnu hradiští vinaři svou ochutnávku a v dubnu probíhá Hypolitský košt. Zde se hodnotí vína místních vinařů i velkovýrobců z české republiky a Rakouska (viz. příloha A, obrázek č.24 a č.25). V kulturním domě na Hradišti pořádají místní obyvatelé ples zahrádkářů, sousedský ples a silvestrovské oslavy.

- 39 -

4.2 Analýza marketingového prostředí Hradiště Mikroprostředí destinace Hradiště je z pohledu rozvoje cestovního ruchu ovlivněno prioritami strategického plánu rozvoje města Znojma. Do oblasti rozvoje turistiky znojemského regionu není v současné době lokalita Hradiště zahrnuta. Zlepšení situace je

podmíněno aktivním přístupem

místních podnikatelských subjektů, obyvatelů

a sponzorů. Výstavba nových provozoven je omezena zónou archeologického výzkumu. Majetkově-správní řízení při prodeji pozemků Řádu Křížovníků místním podnikatelům svými průtahy oddaluje uskutečnění podnikatelských záměrů. Hradiště se nachází v silném konkurenčním prostředí, ve kterém je již vytvořená fungující nabídka pro návštěvníky Znojma. Na webových stránkách města www.znojmocity.cz jsou atraktivity Hradiště uvedeny jen částečně. Chybí ucelená nabídka produktů cestovního ruchu pro návštěvníky Hradiště a okolí. Makroprostředí z hlediska demografického, ekonomického a geografického: •

Demografické hledisko jsme analyzovali na oblasti spádového území města Znojma –viz. obr. č. 26. Z celkového počtu 35758 obyvatel je ve věkové skupině ƒ

0 – 14 let celkem 5646 obyvatel

ƒ

15 – 64 let celkem 25330 obyvatel

ƒ

65 let a víc celkem 4782 obyvatel

- 40 -

Obrázek č.26: Rozdělení obyvatel Znojma dle věku Rozdělení obyvatel ve Znojmě podle věku za rok 2005 7000

6250

6000

5300 4708

5000

5064

4143 4000 3000

2706

2542

2076 2000

1503

1466

1000 0 Věk 0-4

Věk 514

Věk 15- Věk 20- Věk 30- Věk 40- Věk 50- Věk 60- Věk 65- Věk 75 19 29 39 49 59 64 74 a více

Zdroj: www.znojmocizy.cz, vlastní práce autora. Údaje z tabulky – viz. obr. č. 26 „Rozdělení obyvatel Znojmo dle věku“ udávají vysoký počet obyvatel v produktivním věku, zejména u věkové skupiny 20 – 29 let. U obyvatel této skupiny předpokládáme zájem o kulturu, sportovní vyžití, aktivní odpočinek v přírodě, turistiku, cykloturistiku a účast na akcích poskytujících nevšední zážitek. Děti ve věku 5 – 14 let tvoří 11,58 % z celkového počtu obyvatel. Podíl školních dětí spádové oblasti Znojmo je poměrně vysoký. Součástí jejich školní výuky jsou branná cvičení, pobyt v přírodě, poznávací a školní výlety. Lze předpokládat zájem ze strany školských zařízení o možnost pořádání těchto výukových a poznávacích programů v oblasti Znojemska, včetně vhodného zázemí pro odpočinek, stravu a občerstvení žáků. Senioři ve věku 65 – 74 let převyšují počet ostatních věkových skupin obyvatel v důchodovém věku. U obyvatel této věkové skupiny očekáváme zájem o aktivní odpočinek, vhodnou turistiku na méně obtížných trasách v blízkém okolí Znojma, pobyt v přírodě spojený s odpočinkem v příjemném prostředí, návštěvy historických památek a kulturních akcí. •

Ekonomické prostředí lze charakterizovat ve srovnání s celým jihomoravským krajem jako slabé. Znojemsko patří v rámci České republiky k regionům s podprůměrnou kupní silou – viz. obr. č. 29.

- 41 -

Obrázek č.29: Index kupní síly v obcích JMK rok 2005

Legenda Index kupní síly obcí 67,2 - 72,0 72,1 - 80,0 80,1 - 87,9 88,0 - 93,0 93,1 - 98,2 98,3 - 104,0 104,1 - 112,0 112,1 - 135,0 Hranice okresů ČR 2005=100

Zdroj dat: GfK Praha a INCOMA Research 2005

0

12,5

25

50 Kilometers

Zdroj: www.znojmocity.cz V regionu je dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost. Ve Znojmě dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2007 míra nezaměstnanosti 12,5%.

- 42 -

Tabulka č.1: Vývoj míry nezaměstnanost v regionu Znojmo a její srovnání s vyššími územními celky Území

Míra nezaměstnanosti v %

Město Znojmo Okres Znojmo Jihomoravský kraj Česká republika

I/03

VI/03 I/04

VI/04 I/05

VI/05 I/06

VI/06 I/07

14,2%

12,2%

11,7%

13,0%

10,9%

12,3%

10,9%

16,5%

12,4%

12,2% 15,8%

11,6%

15,5 % 11,5 % 14,9 %

12,2%

10,6%

12,4%

10,9%

11,1%

9,7%

10,5 % 8,7 %

9,1 %

10,5%

9,5%

10,8%

9,9%

9,8%

8,6%

9,2 %

7,9 %

13,6%

16,3%

7,7 %

12,5%

Zdroj: www.znojmocity.cz, in Správa služeb zaměstnanosti, MPSV V současné době je patrný pokles nezaměstnanosti, který souvisí především s rozvojem cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Typickým rysem nabídky pracovních míst regionu Znojmo je její výrazné ovlivnění sezónním charakterem. Tvoří ji nabídka sezónních prací v zemědělství a především orientace na poskytování služeb v cestovním ruchu v letní sezóně. Umístění regionu na česko-rakouských hranicích poskytuje vytváření nových pracovních příležitostí v cestovním ruchu a ve službách. Pracovní síla se koncentruje především do oblasti průmyslu, popř. do sektoru služeb. •

Geografické prostředí lokality Hradiště poskytuje řadu možností pro aktivní využití volného času po celý rok. Pro pěší turistiku, cykloturistiku a běžky jsou zde ideální podmínky. Vysoký skalní ostroh, na kterém se Hradiště rozkládá, umožňuje rozhled z výšky 332 m n.m. na město Znojmo a Chráněnou krajinnou oblast Podyjí. Na Hradišťských terasách se vyskytují vzácné druhy dřevin, je zde také přírodní památka Červených rybníček. Pro hodnocení přírodního prostředí je významná skutečnost, že se Hradiště nachází na hranici Chráněné krajinné oblasti Podyjí s množstvím atraktivních míst jako je Andělský mlýn, Čertův mlýn, Mločí údolí, Králův Stolec, Trauznické údolí a řeka Dyje. Smíšený lesní porost je hustý, zachovalý, na náhorní plošině udržovaný lesní správou. Vytváří hluboká údolí s výskytem chráněných živočichů jako je mlok skvrnitý. Je vyhledávaným místem houbařů.

- 43 -

Z objektivního hlediska můžeme destinaci Hradiště hodnotit jako vhodnou pro cestovní ruch. Demografické ukazatele jsou předpokladem k využití zájmů cílových skupin obyvatel. Z pohledu rozvoje infrastruktury můžeme kladně hodnotit nové komunikace v obci, umožňující bezpečný pohyb návštěvníků, včetně vozíčkářů. Pohostinská zařízení s celoročním provozem poskytují své služby po celý týden (zavírací dny se nepřekrývají) a s celodenním stravováním. Hospůdka na Perku má v celém objektu bezbariérový přístup, včetně WC pro vozíčkáře. Nekuřácký salonek s 25 místy umožňuje stravování

dětí na školních výletech, rodin s dětmi a návštěvníků se

zdravotním postižením. Ubytovací zařízení v současné době chybí, jejich realizace je v horizontu jednoho roku v Hospůdce na Perku, v objektu starého pivovaru firmy Gutta Fortuna budou vybudovaná ubytovací zařízení do tří let. V objektu kláštera na Hradišti provozuje svou činnost znojemský Institut pro křesťanskou kulturu. Pořádá různé kulturní akce, výstavy a dobročinné akce. Největší podíl na dobré valoritě území má přírodní prostředí, které tvoří samotná poloha Hradiště, navazující oblast Chráněného území Podyjí a řeka Dyje. Rozloha náhorní plošiny je vhodná pro lyžařskou turistiku. Atraktivnost území dotváří koncentrace historických památek, pověsti, košty, pouť, slavnost křtění koní a akce místních obyvatel v kulturním domě. Přínosem je skutečnost, že Hradištěm prochází cyklotrasy vedoucí Národním parkem. Je jedním z mála míst znojemského regionu, umožňující provozování lyžařské turistiky. Z hlediska dopravní dostupnosti je významná rekonstrukce mostu v Gránickém údolí, kde v současné době probíhají dokončovací práce. V říjnu roku 2009 bude celá komunikace napojena na silniční síť okresu Znojmo.

- 44 -

Obrázek č.30: Silniční trať ve městě Znojmě a nejbližším okolí

Zdroj: www.znojmocity.cz

- 45 -

4.3 SWOT analýza SWOT analýzou hodnotíme vnitřní a vnější prostředí sestavením silných a slabých stránek a dále identifikujeme příležitosti a hrozby.

Silné stránky

Slabé stránky

Atraktivní geografická poloha

Lokalitou prochází pouze jedna komunikace 2.třídy Chybí ubytovací zařízení Nedostatečné propagační materiály na informačním centru Znojma Převažující sezónnost cestovního ruchu v regionu Chybějící obchodovatelné produkty a podpora prodeje Malá informovanost podnikatelů o možnosti spolufinancování projektů z veřejných zdrojů Chybí organizace, která by koordinovala marketingové plány Informace na internetových stránkách jsou nedostatečné Rozvoj turistického ruchu není v plánu města Omezení ve výstavbě objektů Průtahy v majetkově-správním řízení s Řádem křížovníků Malá prezentace vinařství na webových stránkách Malá informovanost obyvatel o kulturních akcích Možnost lyžařské turistiky je málo prezentovaná, chybí vyznačené trasy pro lyžaře V cyklotrasách je Hradiště uváděno jen jako bod na trase, neuvádí se možnost občerstvení a stravování Nedostatečné zmapování vyhlídkových míst

Malá vzdálenost od centra města Členitost terénu, četné vyhlídky Příznivé podmínky pro zimní rekreaci Dobré životní prostředí Koncentrace historických památek Pořádání kulturních a společenských akcí Přírodní památky, oblast rezervace Podyjí Výskyt vzácných dřevin a živočichů Trasa MHD Existence cyklotras Prezentace na www stránkách města Znojma Archeologické nálezy Konkurenceschopnost kulturněhistorické nabídky s okolní nabídkou Možnost regiony

spolupráce

s ostatními

Rostoucí aktivita CR v oblasti veřejné správy Zájem soukromého sektoru zapojit se Pověsti spojené s Hradištěm nejsou uceleně do marketingu CR publikované Pohostinská zařízení se stravováním Chybí muzeum archeologických nálezů Aktivity s rakouskými návštěvníky jsou málo rozvíjeny

- 46 -

Příležitosti

Ohrožení

Cílená prezentace na stránkách města Znojma

webových Zpomalení rozvoje lokality v důsledku ekonomické krize Snižování disponibilního důchodu obyvatel Zvýšení zájmu obyvatel regionu Malý zájem obyvatel regionu o nabízený rozšířením kulturní nabídky na produkt Hradišti Vybudování informačního centra pro Roztříštěnost marketingových aktivit turisty Zahájení činnosti Institutu pro Negativní přístup místních obyvatel k rozvoji křesťanskou kulturu na Hradišti CR Rozvoj spolupráce podnikatelů Neschopnost subjektů zapojit se do projektu s místní správou partnerství Vznik destinačního managementu Zapojení do jednotné prezentace regionu Znojemsko

4.4 Segmentace Pro segmentaci obyvatelstva jsme použili údaje z analýzy marketingového prostředí z demografického hlediska, kdy se zaměříme na tyto cílové skupiny: •

Předškolní a školní mládež.

Celkový počet žáků v mateřských a základních školách v regionu Znojmo vytváří silnou cílovou skupinu obyvatel. Při využití zájmů této cílové skupiny jsme vycházeli z potřeb školských zařízení, která organizují pobyty v přírodě, školní výlety a branná cvičení. Uspokojení těchto potřeb nabízí lokalita Hradiště, která se nachází v těsné blízkosti města. Je vhodná pro pěší výlety a branná cvičení školní mládeže ze Znojma, ale také pro školy z přilehlých obcí, které mohou využít dobré autobusové spojení do města a odtud pokračovat po jednotlivých trasách. U předškolních dětí je vhodné využít linku MHD vedoucí na Hradiště. Občerstvení nebo oběd je možno rezervovat v nekuřáckém salonku Hospůdky na Perku. Využití otevřeného ohniště, nebo venkovního grilu s občerstvením v Pohostinství Lichá umožňují svou polohou na okraji obce bezpečný pohyb dětí. Obě pohostinství jsou vhodným zázemím

pro školní výlety a branná cvičení v přírodě. V zimních

měsících mohou školy využít místní trasy pro lyžařskou turistiku. V Hospůdce na Perku jsou prostory pro přezutí, převlečení, úschovu lyží - 47 -

v objektu a také

občerstvení v místnosti s krbem. V letní sezóně je možné pozorovat probíhající archeologický výzkum. •

Aktivní turisté v produktivním věku.

Podíl

obyvatelstva v produktivním věku z celkového počtu obyvatel regionu

Znojmo vytváří velkou cílovou skupinu s potřebou odpočinku a relaxace ve volném čase. Nejrozšířenějším způsobem aktivního odpočinku je turistika. Místní turistické trasy na Hradišti a návštěva vyhlídek

poskytnou turistům nevšední zážitek.

Požadavky náročnějších turistů uspokojí delší turistické trasy prochází Hradištěm. Místní pohostinská zařízení zabezpečí rezervace pro skupiny a jednotlivce a zajistí vše potřebné pro zájemce o opékání a grilování. Od června do září hrají v Pohostinství Lichá country skupiny na venkovní terase. Turisté mohou navštívit vinařství GUTTA FORTUNA a po ochutnávce si zakoupit víno dle svého výběru, v burčákové sezoně také několik druhů burčáku. •

Aktivní turisté – senioři.

Cílovou skupinu aktivních turistů – seniorů tvoří obyvatelé ve věkové skupině nad 65 let. V tomto věku žijí aktivním společenským životem, zúčastňují se kulturních akcí a společných setkání. Uspokojení potřeb aktivních seniorů poskytuje Hradiště svými historickými památkami, přírodním prostředím a přilehlými vyhlídkami. V lokalitě jsou odpočinková místa, klidné prostředí, kvalitní komunikace a možnost stravování v pohostinských zařízeních. Turistickou trasu na Hradišti a okolí si senioři zvolí dle svých fyzickým možností. •

Tělesně postižení, vozíčkáři.

Tělesně postižení občané a vozíčkáři jsou začleněni dle svého zdravotního postižení do různých organizací: Sociální družstvo ZNOVOZ(www.znovoz.eu), Centrum sociálních služeb Znojmo ( www.css.euweb.cz), TyfloCentrum Brno, pracoviště Znojmo (www.tyflocentrum-bm.cz), Svaz tělesně postižených v České republice (www.svaztp.cz), Oblastní charita Znojmo (www.znojmo.caritas.cz). Cílová skupina tělesně postižených a vozíčkářů využívá služeb organizací, které sdružují obyvatele s podobným postižením. Tyto organizace pořádají pro své členy různé aktivity, návštěvy kulturních akcí a výlety. Tělesně postižení a vozíčkáři se do cílových míst přepravují většinou vlastními dopravními prostředky. Na Hradišti je dostatek parkovacích míst přímo u pohostinských zařízeních. Hospůdka na Perku má v celém objektu bezbariérový přístup včetně WC pro vozíčkáře, nekuřácký

- 48 -

salonek, obě zařízení mají venkovní terasy s přístupem pro vozíčkáře. Návštěvníci se mohou bezpečně pohybovat po místních komunikacích, navštívit památky a přilehlé vyhlídky. Mohou se bez omezení zúčastnit všech akcí pořádaných na Hradišti. •

Cykloturisti.

Cykloturistika je oblíbeným sportem pro všechny věkové kategorie. Cyklisté na svých výletech očekávají příjemné zážitky z pobytu ve volné přírodě, možnost občerstvení na trase a také nevšední zážitek, který jim daná lokalita nabídne. Cykloturisti se mohou při zastávce na trasách procházejících Hradištěm seznámit s historickými památkami, vyhlídkami, navštívit pohostinská zařízení s možností úschovy kol. Také účast na kulturních akcích a ochutnávka vín přinese cyklistům jedinečný zážitek. •

Lyžaři.

Lyžařská turistika není na Znojemsku vzhledem k místním klimatickým podmínkám příliš rozšířená. Pokud jsou příznivé sněhové podmínky pro lyžování, mohou zájemci všech věkových kategorií uspokojit své potřeby návštěvou Hradiště. Je to jedna z mála lokalit na Znojemsku, kde jsou dobré podmínky pro běžky. Lyžařské trasy mezi Hradištěm, Mašovicemi, Citonicemi a v Národním parku Podyjí jsou vhodné i pro méně zdatné lyžaře. Jako základnu mohou lyžaři využít Hospůdku na Perku s jeho službami. Zde je vhodné prostředí pro přezutí, úschovu lyží, a posezení u krbu s možností stravování.

4.5 Programování Při vytváření programové nabídky lokality Hradiště vycházíme z výsledků provedené SWOT analýzy, analýzy marketingového prostředí a segmentace obyvatel. Jednotlivé programy vytváří komplexní nabídkou služeb lokality Hradiště. Turisté mohou uspokojit své potřeby dle svých zájmů, fyzických možností a očekávaného užitku. Programovou nabídku jsme rozdělili do čtyř základních skupin: 1. Kulturně poznávací turistika nabízí návštěvu historických objektů lokality, jejich prohlídku, kulturní akce v klášteře Hypolitského kostela, výstavy, svatoantonínskou - 49 -

pouť po křížové cestě s pořádáním mše na prostranství před kostelem sv.Antonína Paduánského, žehnání koní, besedy s řádovými sestrami, účast na Slavnosti Anežky české, prohlídku objektu kostela sv.Hypolita a kláštera, svatomartinské křtění vína a akce pořádané místními obyvateli v kulturním domě na Hradišti. V letní sezóně mohou turisté sledovat práci archeologů při jejich výzkumu. Doprava na Hradiště je zajištěna místní hromadnou dopravou, nebo je možné využít dostatečné parkovací prostory pro osobní auta. Stravování a služby pro návštěvníky Hradiště zajišťují dvě pohostinská zařízení, je zde nabídka celodenního stravování a odpočinku na venkovních terasách. Pro tělesně postižené a vozíčkáře jsou v celém objektu Hradiště dobré podmínky pro bezpečný pohyb, včetně bezbariérového interiéru Hospůdky na Perku. V letních měsících mohou návštěvníci využít venkovní gril a otevřené ohniště v Pohostinství Alena Lichá, a zúčastnit se večerních hudebních akcí. Pro cílovou skupinu školní mládeže je zde možnost rezervace v nekuřáckém salonku Hospůdky na Perku s nabídkou teplých obědů, nebo lze využít prostor Pohostinství Alena Lichá s otevřeným ohništěm a venkovním grilem, kdy majitelka připraví na objednávku všechny potřebné

suroviny. Výhodou tohoto zařízení je klidné místo vhodné pro

bezpečný pohyb dětí. Tato programová nabídka je určena všem cílovým skupinám. Nabízí uspokojení potřeb návštěvníků bez rozdílu věku a zdravotního omezení. 2. Aktivní

turistika v lokalitě Hradiště

poskytne uspokojení všem

zájemcům

o poznávání turistických tras v nejbližším okolí Hradiště, a v Národním parku Podyjí s množstvím zajímavých míst, jako je Králův stolec, Andělský mlýn, Čertův mlýn, Mločí údolí, Trauznice, vyhlídku do údolí řeky Dyje a znojemskou přehradu. Při návštěvě Hradišťských teras mohou turisté na podzim ochutnat plody volně rostoucí mišpule, seznámit se s místem výskytu lupenonohých korýšů v Červeném rybníčku. Prohlédnou si staré obětní místo u kapličky zvané Eliáška, nebo navštíví „Ovečky“ s výhledem do Gránické údolí. V místě jsou dvě pohostinská zařízení s celoročním provozem,

nabídkou teplých jídel a volným přístupem k internetu. Jednotlivci

i skupiny turistů mohou v

letních měsících využít posezení na terase s grilem

a otevřeným ohništěm a poslechnout si večerní vystoupení hudebních skupin. Pro tělesně postižené a vozíčkáře je v celém areálu Hradiště neomezená možnost pohybu při prohlídkách historických památek a kostela. Vyhlídková místo u kapličky sv.Eliáše - 50 -

a kostela sv.Antonína Paduánského jsou dostupná s invalidním vozíkem a umožní zájemcům tato místa navštívit. Pohostinství Hospůdka na Perku má bezbariérový přístup a WC pro vozíčkáře. Programová nabídka „Aktivní turistika v přírodě“ poskytuje

cílovým skupinám užitek při turistice v Národním parku Podyjí, nebo

v blízkém okolí Hradiště. Svými doprovodnými službami uspokojí i tělesně postižené návštěvníky, školním dětem a vozíčkářům poskytne požadované zázemí. 3. Cykloturistika je nejrozšířenějším druhem aktivního odpočinku. Na kole překonávají cyklisté delší vzdálenosti a mohou tak navštívit víc atraktivit během jednodenní vyjížďky. Hradiště se rozkládá na hranici Národního parku Podyjí, které je nejnavštěvovanější cyklistickou oblastí. Jednotlivé cyklotrasy prochází atraktivními místy chráněného území, jako je Andělský mlýn, Čertův mlýn, Mločí údolí, vyhlídka Králův stolec,

Šobes,

Sealsfieldův

kámen, oblast

Havranického

vřesoviště,

a Hardeggská vyhlídka. Cyklisté mohou zvolit trasu vedoucí územím sousedního Rakouska spojující

Helliger Stein, Niederfadnitz, Merkersdorf s hradem Kaja

a Hardegg. Hradiště, kudy tyto cyklotrasy prochází, nabízí cyklistům odpočinek při zpáteční cestě do Znojma. V místních provozovnách pohostinství se mohou osvěžit, uložit kola do zabezpečeného prostoru a vybrat si z nabídky teplých jídel. Pokud si zvolí Hradiště jako výchozí bod vyjížďky, mohou si zde v příjemném prostředí upřesnit další trasu podle mapy, nebo využít místí internet. Cykloturistiku využívají všechny věkové skupiny, je vhodná také pro jednodenní výlety organizovaných skupin školních dětí, pro které jsou zde vytvořeny

dobré podmínky pro stravování v nekuřáckých

prostorách a s dostatkem místa pro uložení kol. 4. Lyžařská turistika na hradišti nabízí jako jedna z mála znojemských lokalit dobré podmínky pro lyžařskou turistiku. Mírně zvlněná krajina mezi Hradištěm, Mašovicemi a Citonicemi je vhodná i pro méně zdatné lyžaře. Oblast Národního parku Podyjí umožňuje v zimě lyžařům vyžít turistické trasy k projížďce zalesněným územím chráněné krajinné oblasti. Na Hradišti mají lyžaři v pohostinství Hospůdka na Perku dobré podmínky pro přezutí, uložení lyží do zabezpečeného prostoru, dostatečnou nabídkou teplých jídel, odpočinek u krbu a volný přístup k internetu. Pohostinství má dostatek parkovacích míst pro své návštěvníky. Tato programová nabídka je vhodná pro všechny věkové skupiny. Organizovaným školním skupinám poskytuje dobré zázemí při výuce lyžování. - 51 -

5. Vinařství na Hradišti nabízí návštěvníkům řadu akcí. Každoroční listopadový obřad „Křtění vína“ v kostele sv.Hypolita zahajuje sezónu místních koštů. Po Martinském koštu pořádají v únoru ochutnávku vín místní vinaři, kde hodnotí vína vlastní produkce. Nejnavštěvovanější je Hypolitský košt, pořádaný v dubnu v místním kulturním domě. Návštěvníci zde mohou hodnotit vystavované vzorky vín

z různých oblastí České

republiky a Rakouska. Jednotliví vinaři zde vystavují svá vína společně s vinařskými podniky vyhlášených vinařských oblastí. Koštu předchází degustace vín, hodnocení vzorků odbornou porotou a vyhlášení šampióna výstavy. Vystavovatelé získávají ocenění v jednotlivých kategoriích odrůdových vín. V ceně vstupenky (asi 250,- Kč) je konzumace neomezeného množství vzorků vína, bohatý raut a taneční zábava. Kromě sezónních akcí místních koštů mohou návštěvníci Hradiště celoročně využívat nabídku vinařské firmy Gutta Fortuna, která sídlí na Hradišti. V prostorách vinného sklepa na Hradišti mohou návštěvníci ochutnat odrůdová vína jako je Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Muškát moravský, Pálavu, Sauvignon, Miller-Thurgau a Veltlínské zelené. Z červených vín to je André, Frankovka, Cabernet Moravia, Dornfelder, Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. Návštěvníci si mohou víno v místě zakoupit, stejně tak několik druhů kvalitního burčáku v jeho sezoně. Firma Gutta Fortuna s úspěchem vystavuje svá vína na místních koštech, v roce 2005 získala na XVI. Přehlídce vín Znojemské vinařské podoblasti diplom za nejlepší víno v odrůdě Pálava, ročník 2003, pozdní sběr.

Programová nabídka

Charakteristika

Cílové skupiny

Historické památky, hradby

Celodenní výlety pro jednotlivce i skupiny

Předškolní a školní mládež

Křížová cesta

Stravovací služby v nekuřáckém prostředí, možnost opékání, grilování, bezbariérový přístup pro vozíčkáře

Kulturně poznávací turistika

Církevní památky Výstavy Archeologická naleziště Křtění vína

Informační služby o v pohostinských zařízeních

produktu

Sezónně možnost navštívit archeologická naleziště

Křtění koní, pouť

- 52 -

Aktivní turisté v produktivním věku Aktivní senioři

turisté

Tělesně postižení, vozíčkáři

Aktivní turistika v přírodě Na jaře, v létě a na podzim

pro jednotlivce i

Předškolní a školní mládež

Stravovací služby v nekuřáckém prostředí, možnost opékání, grilování, bezbariérový přístup pro vozíčkáře

Aktivní turisté v produktivním věku

Jednodenní výlety skupiny

Okolí Hradiště Trasy vedoucí CHKO Podyjí Vyhlídková místa na Hradišti V obci a blízkém okolí trasa pro vozíčkáře

Aktivní senioři

turisté

Hradišťské terasy Tělesně postižení, vozíčkáři

Červený rybníček Cykloturistika Cyklotrasy procházející Hradištěm

Jednodenní výlety skupiny

pro jednotlivce i

Předškolní a školní mládež

Místní cyklotrasy Stravovací služby v nekuřáckém prostředí, možnost opékání, grilování

Cykloturisti

Úschova kol v Hospůdce na Perku Lyžařská turistika Oblast CHKO

Celodenní výlety v blízkém okolí a CHKO

Náhorní plošina mezi obcemi Citonice – Makovice - Hradiště

Stravovací služby v nekuřáckém prostředí

Předškolní a školní mládež Lyžaři

Prostory pro přezutí a uschování lyží Vinařství na Hradišti Hypolitský košt

Cíl jednodenních výletů pro jednotlivce i skupiny

Aktivní turisté v produktivním věku

Stravovací služby v nekuřáckém prostředí, možnost opékání, grilování

Aktivní senioři

Na koštech je v ceně neomezená konzumace vín, pohoštění a taneční zábava

Tělesně postižení, vozíčkáři

Košty místních vinařů Vinařství GUTTA prohlídka sklepa, prodej vín a burčáku

FORTUNA, ochutnávka,

Svatomartinský košt

turisté,

Cykloturisti

4.6 Partnerství Cílevědomá spolupráce veřejné správy s podnikatelskými subjekty a obyvatelstvem Hradiště zajistí prospěch všech zúčastněných. Začlenění Hradiště do plánu rozvoje turistického ruchu a využití programové nabídky lokality Hradiště pro návštěvníky regionu umožní rychlejší rozvoj celého regionu. Vybudováním ubytovacích zařízení na Hradišti se vytvoří nová pracovní místa. Uspokojí se tak potřeby místních obyvatel, - 53 -

podnikatelů, města a zejména návštěvníků. Spolupráce místních podnikatelských subjektů Pohostinství Alena Lichá, Hospůdky na Perku, vinařství Gutta Fortuna, Nadačního fondu sv.Hypolita a Institutu pro křesťanskou kulturu právy v klášteře kostela sv.Hypolita zajistí prosperitu regionu.

4.7 Doporučení Na základě provedené analýzy marketingového prostředí a segmentace obyvatel okresu Znojmo doporučujeme místní správě města Znojma umístit vytvořenou programovou nabídku na oficiální webové stránky města www.znojmocity.cz. Tyto webové stránky jsou určené občanům města a jeho návštěvníkům, kteří se zde seznamují s nabídkou atraktivních míst, kulturních zařízení, historických památek, možností stravování v regionu, pořádání doprovodných akcí a slavností. Komplexní nabídka usnadní výběr pobytových programů jednotlivým cílovým skupinám. Informace o možnostech, které lokalita nabízí, tak nemusí návštěvníci vyhledávat v jednotlivých sekcích webových stránek. Zájemci o turistiku zde najdou na jenom místě vyhlídkových míst a

tipy na výlet s výčtem

popisem turistických tras, společně s možností oddechu

a stravování, informacemi o dopravním spojení a parkováním ve vybrané lokalitě. Návštěvníci webových stránek města získají ucelený přehled poskytovaných služeb pro cykloturisty, zájemcům o lyžařskou turistiku poskytne programová nabídka Hradiště jako jediná na webových stránkách města informace o možnostech lyžování, doprovodných službách a

parkování. Doporučujeme místní správě

prezentaci

programové nabídky pro cílovou skupinu tělesně postižených občanů a vozíčkářů. Nabídku služeb, která splňuje specifické požadavky tělesně postižených a vozíčkářů společně s dalšími doprovodnými službami přivítají jednotliví zájemci i organizace, které s tělesně postiženými spolupracují. Programová nabídka pro školní mládež pomůže pořádajícím školským zařízením při výběru místa konání akcí, způsobu dopravy, občerstvení a požadovaného zaměření výukových pobytů. Koncentrace nabídky produktů pro návštěvníky Hradiště na poměrně malé rozloze, jejich různorodost, množství historických památek, turistických a cyklistických tras je dostatečným důvodem ke zřízení informačního centra na Hradišti. V celé lokalitě lze

- 54 -

předpokládat zvýšený pohyb návštěvníků, zejména v souvislosti se zahájením činnosti Institutu pro křesťanskou

kulturu. Vybudování mezinárodního centra pro rodinu

a spolupráce kláštera s rakouskými partnery vyžaduje s předstihem vybudovat informační centrum s dostatkem informací pro zahraniční návštěvníky. Pro místní správu to je příležitost uskutečnit zásady partnerství v praxi. Ve spolupráci s místními obyvateli a podnikatelskými subjekty mohou zástupci města na společném setkání vyřešit otázky kolem zřízení informačního centra, jeho umístění, vybavení, pracovní dobu, a další záležitosti. Nové INFO CENTRUM bude poskytovat potřebné informace všem návštěvníkům Hradiště, budou zde k dispozici mapy cyklistických a turistických map, kompletní seznam kulturních akcí s možností rezervace vstupenek. Doporučujeme místní správě podpořit podnikatelské subjekty při jejich snahách rozšiřovat své provozovny o ubytovací prostory, zejména urychlení administrativního řízení. Bylo by také vhodné prosadit požadavek na rozšíření víkendových spojů MHD o čtyři spoje, zejména v odpoledních a večerních hodinách. Současný stav je nevyhovující a řadu návštěvníků od návštěvy lokality Hradiště odrazuje. Majiteli Hospůdky na Perku doporučujeme rozšíření služeb pro cykloturisty. Nabídku cyklotras a základních potřeb k opravě kol cyklisté přivítají, stejně tak obědové balíčky na cestu, cyklonápoje, ovocné a bylinné čaje jako rozšířenou nabídku jídelního lístku. Vhodná je také registrace v celostátním certifikačním systému „Cyklisté vítáni“. Provozovna označená logem projektu zaručuje cyklistům služby poskytované na úrovni celostátních standardů, srovnatelných se systémy jiných evropských zemí. Majitelce Pohostinství Alena Lichá doporučujeme rozšíření nabídky jídelního lístku. Vzhledem k omezeným možnostem provozovny navrhujeme spolupráci s provozovateli výroby pizzy. Tyto podniky mají širokou nabídku zeleninových a těstovinových salátů, různých druhů pizzy a dalších specialit včetně jejich dodávky. Nabídka jejich výrobků vhodně doplní jídelní lístek místního pohostinství. Cesta z centra města na Hradiště není delší než pět minut. Hosté si tedy mohou objednat z jídelního lístku dle svého výběru a dodávka jídel bude uskutečněná bez jakéhokoli omezení. Toto řešení je výhodné pro oba podnikatelské subjekty, neboť přispěje k propagaci výrobků firmy dodávající pizzu a Pohostinství Alena Lichá získá další spokojené zákazníky.

- 55 -

Dalším doporučením pro rozvoj cestovního ruchu v lokalitě Hradiště je rozšíření turistického značení na místních trasách a pro veřejnost dosud neznámých vyhlídkových míst. Vytvoření uceleného přehledu turistických cílů v blízkém okolí Hradiště přiláká více návštěvníků se zájmem o krátké jednodenní výlety. Cílové skupiny seniorů, tělesně postižených, školní a předškolní mládeže tuto nabídku jistě využijí. Pro rozvoj lyžařské turistiky v zimních měsících je nutné vybudovat trasy pro lyžaře s návazností na trasy procházející Národním parkem Podyjí. Velmi důležitý je rozvoj partnerství mezi podnikatelskými subjekty a místní správou. Je nutné vytvořit společné cíle a jejich jasné definování. Spolupráce místní správy jako garanta rozvoje lokality, vybudování

ubytovacích prostor a doplňkových služeb

pohostinských zařízení společně s kulturní nabídkou pořádaných akcí a zahájení činnosti s mezinárodní účastí Institutu pro křesťanskou kulturu v klášteře na Hradišti zajistí prosperitu celé oblasti.

- 56 -

5. ZÁVĚR Cílem této práce bylo zjistit možnosti rozvoje městské části Znojmo – Hradiště v oblasti rozvoje cestovního ruchu a vytvoření programové nabídky pro místní správu. Provedením analýzy marketingového prostředí a SWOT analýzy destinace Hradiště jsme zjistili, že v lokalitě je velká koncentrace historických památek, atraktivních vyhlídkových míst a turistických tras s jedinečnými cílovými místy. Cyklistické trasy procházející Hradištěm umožňují využít místní pohostinská zařízení s jejich službami pro cyklisty, oblast Národního parku Podyjí v těsné blízkosti Hradiště nabízí řadu zajímavých míst. Cyklistické trasy prochází také sousedním Rakouskem a poskytují jedinečnou možnost poznat území Podyjí v místech, které byly řadu let pro návštěvníky nedostupné. Turistické trasy jsou dobře značené, návštěvníci procházejí chráněnou krajinnou oblastí s vřesovišti, údolím řeky Dyje, vinařskou oblastí Šobes a dalšími místy s atraktivními vyhlídkami. Na Hradišti poskytují pohostinská zařízení turistům zázemí s možností stravování, mohou

zde využít návštěvy historických objektů,

ochutnávky vín a další kulturní akce. V zimních měsících jsou zde dobré podmínky pro lyžování, d ostatek parkovacích míst v blízkosti pohostinství s možností přezutí a úschovy lyží. V lokalitě Hradiště probíhá významný archeologický výzkum. Jeho prezentace je v současné době pouze v odborné literatuře a omezeně v regionálním tisku. Pronájem kláštera na Hradišti Institutu pro křesťanskou kulturu dává prostor k dohodě mezi pronajímatelem a Nadací fondu sv.Hypolita při dokončení muzea archeologie. Projekt má podporu městského zastupitelstva, Řádu rytířů červeného kříže, který je majitelem celého objektu i Institutu pro křesťanskou kulturu. V lokalitě jsou kvalitní komunikace, dostupnost MHD, vzdálenost od centra města je vhodná

pro krátké výlety. Demografické složení obyvatel umožňuje vytvoření

programové nabídky pro cílové skupiny obyvatel. Programová nabídka uspokojí potřeby účastníků školních výletů a branných cvičení, důchodců - seniorů, vozíčkářů, cykloturistů, turistů a ostatních účastníků turistického ruchu. Místní podmínky jsou vhodné pro bezproblémový pohyb vozíčkářů po celém území Hradiště, k dispozici je pohostinské zařízení s bezbariérovým interiérem a nekuřáckými prostory pro školní mládež.

Konají se zde ojedinělé kulturní akce, poutě s doprovodným programem,

Martinský a Hypolitský košt, svěcení vína v kostele sv.Hypolita a možnost ochutnávky - 57 -

vín spojené s nákupem ve vinném sklepě místní vinařské firmy. Cílové skupiny obyvatel stanovené na základě provedené segmentace mohou využít nabídku služeb lokality Hradiště jako ucelený soubor v programové nabídce s cílem uspokojit potřeby všech účastníků turistického ruchu dle jejich zájmů a možností. Vysoká nezaměstnanost a slabá kupní síla obyvatel neovlivňuje možnost využití nabídky destinace, neboť produkty místního cestovního ruchu jsou mimo komerční akce volně dostupné, včetně prohlídky historických památek. Spolupráce místních obyvatel a podnikatelů je dobrá, společně se podílejí na konání kulturních akcí, velké úsilí je zejména na straně podnikatelů, kteří budují nové ubytovací zařízení a rozšiřují své služby. Hradiště jako městská část Znojma nemá vlastní samosprávu. Investiční akce stejně jako rozvoj lokality jsou realizované v souladu s investičním plánem města Znojma. Cílevědomým uplatňováním zásad partnerství mezi

místní správou, podnikatelskými subjekty

a obyvateli na Hradišti budu vytvořeny podmínky ke společnému řešení problémů. Odstraní se nedostatky v propagaci lokality, značení turistických a lyžařských tras, v nabídce pro návštěvníky regionu budou uvedeny služby pohostinských zařízeních na Hradišti a rozšíří se přehled pořádaných kulturních akcí. Spolupráce podnikatelské a veřejné sféry přispěje k rozvoji marketingové podpory cestovního ruchu. Využití partnerství mezi subjekty místní správy, podnikateli a místními obyvateli, stanovení společných cílů s jasným rozdělením kompetencí při jejich plnění uspokojí potřeby všech zúčastněných, a zajistí rozvoj celého regionu. Přínosem této práce je vyhodnocení městské části Znojmo – Hradiště jako vhodné lokality pro rozvoj cestovního ruchu. Využití programové nabídky pro místní správu přispěje ke zlepšení podmínek při uskutečňování podnikatelských záměrů místních podnikatelů a rozšíří nabídku cestovního ruchu celé destinace.

- 58 -

6. POUŽITÉ ZDROJE BERNÁTOVÁ, M., a kol., Public relations v miestej samospráve. 1.vyd. Univerzita Mateja Bela, Ekonomická fakulta v Banském Bystrici, 2003. ISBN 80-8055-855-8. 193 s. BERNÁTOVÁ, M., VAŇOVÁ., A.,Marketing pre samosprávy I. 1.vyd. Ekonomická fakulta UMB v Banském Bystrici, 2000. ISBN 80-8050-337-8. 180 s. FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T., Marketing – základy a principy. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0790-6. 149 s. FORET, M., FORETOVÁ, V., Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. ISBN 978-80-903914-3-7. 119 s. FORET, M., Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80251-1942-6. 134 s. KALKA, J., ALLGAYER, F., Marketing podle cílových skupin. 1.vyd. Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1617-3. 270 s. KOTLER, P., Marketing v otázkách a odpovědích. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0518-0. 130 s. KOLEKTÍV, Služby a cestovný ruch. SPRINT, 1999, ISBN 80-88848-51-2. 549 s. KITA, J., a kol., Marketing, 2000, ISBN 80-88715-70-9. 363 s. SOLOMON, M.. R.., MARSHALL, G. W., STUART, E. W., Marketing. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1273-X. http:/www.znojmocity.cz http://217.69.97.9/sklepmistr/main.asp?CAST=TUR http://www.znojmocity.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=19341&id_u=1024&p1=7717

- 59 -

http://znovoz.trade.cz/ http://www.tyflocentrum-bm.cz/znojmo http://www.svaztp.cz/start/ http://www.znojmo.caritas.cz/ http://www.ekozahrady.com/ http://www.garten.cz/a/cz/3351-ficus-carica-fikovnik-smokvon/ http://www.znojmo-hradiste.wz.cz/ http://www.ovine.cz/ http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/hradiste_institut_20080411.html

- 60 -

7. SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A Obrázek.č. A2 : Mišpule německá Obrázek.č. A3: Fíkovník smokvoň Obrázek.č. A4: Zděná poklona na křížové cestě Obrázek.č. A5: Kaple sv.Eliáše Obrázek.č. A6: Kaple sv.Antonína Paduánského Obrázek.č. A7: Kostel sv.Hypolita Obrázek.č. A8: Švédská brána Obrázek.č. A9: Hřbitov Obrázek.č. A10: Ovečky Obrázek.č. A11: Samaritánka Obrázek.č. A12: Pohled na Znojmo z vyhlídky na Hradišti Obrázek.č. A13: Trauznice a mostní pilíře Obrázek.č. A14: Znojemská přehrada Obrázek.č. A 20: Archeologické nálezy na Hradišti rok 2007 Obrázek.č. A21: Dornfelder a Pálava vinařů Vojtkových Obrázek.č. A22: Pohostinství „Alena Lichá“ Obrázek.č. A23: Pohostinství „Hospůdka na Perku“ Obrázek.č. A24: Svěcení koní Obrázek.č. A25: Svěcení vína

- 61 -

Obrázek č.2: Mišpule německá, zdroj: www.ekozahrady.com

Obrázek č.3: Fíkovník smokvoň, zdroj: www.garten.cz

- 62 -

Obrázek č.4: Zděná poklona na křížové cestě, zdroj: www.znojmo-hradiště.wz.cz, autor: Petr Punčochář

Obrázek č.5: Kaple sv.Eliáše, zdroj: vlastní foto autora - 63 -

Obrázek č.6 : Kaple sv.Antonína Paduánského, zdroj: vlastní foto autora

Obrázek č.7: Kostel sv.Hypolita, zdroj: www.znojmo-hradiště.wz.cz, autor Petr Punčochář

- 64 -

Obrázek č.8: Švédská brána, zdroj: www.znojmo-hradiště.wz.cz, autor Petr Punčochář

Obrázek č.9: Hřbitov, zdroj: www.znojmo-hradiště.wz.cz, autor: Petr Punčochář

- 65 -

Obrázek č.10: Ovečky, zdroj: vlastní foto autora

Obrázek č.11: Samaritánka, zdroj: vlastní foto autora

- 66 -

Obrázek č.12: Pohled na Znojmo z vyhlídky na Hradišti, zdroj: vlastní foto autora

Obrázek č.13: Trauznice a mostní pilíře, zdroj: www.znojmo-hradiště.wz.cz, autor: Petr Punčochář

- 67 -

Obrázek č.14: znojemská přehrada, zdroj: www.znojmo-hradiště.wz.cz, autor: Petr Punčochář

Obrázek č.20: Archeologické nálezy na Hradišti rok 2007, zdroj: soukromé foto Mgr.Šoba - 68 -

Obrázek č. 21: Dornfelder a Pálava vinařů Vojtkových, zdroj: www.ovine.cz, autor: Jarda

Obrázek č.22: Pohostinství „Alena Lichá“, zdroj: vlastní foto autora - 69 -

Obrázek č.23: Pohostinství „Hospůdka na Perku“, zdroj: vlastní foto autora

Obrázek č.24: Svěcení koní, zdroj: vlastní foto autora

- 70 -

Obrázek č.25: Svěcení vína, zdroj: www.znojmo-hradiste.wz, autor: Petr Punčochář

- 71 -

Příloha B Prezentace archeologických nálezů na Hradišti v odborné literatuře a tisku: 1. Červinka, I. L.: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno, 1928. 2. Dostál, B.: Archeologický výzkum ve Znojmě - Hradišti v r. 1957. In: Podyjí I, s. 81-84. Znojmo, 1958. 3. Dostál, B.: Velkomoravské Znojemsko ve světle archeologických nálezů. In: SPFFBU E 6, s. 97-126. Brno, 1961 4. Dostál, B.: Spätburgwallzeitliche und neuzeitliche Grabstätte in Znojmo – Hradiště. In: SPFFBU E 13, s. 7-66. Brno, 1968. 5. Dostál, B.: Grabstätte in Znojmo – Hradiště. 1969. 6. Havlík, L. E.: Znojemské hradiště sv. Hypolita II, III. In: VVM 10, s. 133-138. Brno, 1955. 7. Havlík, L. E.: Znojmo, z minulosti města a jeho památek. Brno, 1956. 8. Havlík, L. E.: Dějiny královského města Znojma a znojemského kraje od nejstarších dob do sedmdesátých let 19. století. 1998. 9. Kalousek, F.: Zpráva o archeologickém výzkumu staroslovanského hradiska ve Znojmě - Hradišti v r. 1949 až 1950. In: Nálezová zpráva v AÚ AV ČR v Brně, č. 1448. 10. Kalousek, F.: Velkomoravské hradisko ve Znojmě - Hradišti na Moravě. In: SPFFBU C 2, s. 9-30. Brno, 1955. 11. Klíma, B.: Nová etapa archeologických výzkumů Znojma-Hradiště. In: Jižní Morava 25, sv. 28/1989, s. 125-144. Brno, 1990. 12. Klíma, B.: Nový výzkum na Hradišti ve Znojmě, okr. Znojmo. In: Přehled výzkumů AÚ ČSAV Brno za rok 1986, s. 53-54, tab. 4, 5. Brno: AÚ ČSAV, 1990. 13. Klíma, B.: Výsledky druhé výzkumné sezóny na velkomoravském výšinném hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, okr. Znojmo. In: Přehled výzkumů AÚ ČSAV Brno za rok 1987, s. 49 – 52. Brno: AÚ ČSAV, 1990. 14. Klíma, B.: Výsledky třetí výzkumné sezóny na velkomoravském výšinném hradišti sv. Hypolita ve Znojmě, okr. Znojmo. In: Přehled výzkumů AÚ ČSAV Brno za rok 1988, s. 39 – 41. Brno: AÚ ČSAV, 1991. 15. Klíma, B.: Znojmo – Hradiště, průvodce po lokalitě ( kongresový sborník). Brno – Nitra 1991. 16. Klíma, B.: Die Anfänge und Entwicklung des grossmährischen Burgwalles Pöltenberg. In: Chronologische Fragen des 7. – 10. Jahrhunderts, s. 106 – 110. Treismauer (Niederösterreich), 1991. 17. Klíma, B.: Čtvrtá sezóna předstihových a zachraňovacích výzkumů velkomoravského výšinného hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. In: Přehled výzkumů AÚ ČSAV Brno za rok 1989, s. 61 – 63. Brno: AÚ ČSAV, 1993. 18. Klíma, B.: The grandmoravian´s stronghold in Znojmo. Actes der XIIe congres International des Sciences Prehistoriques et Protohistoriques, s. 91 – 96. Bratislava 1994. 19. Klíma, B.: Výzkum na Hradišti sv. Hypolita v roce 1990. In: Přehled výzkumů AÚ ČSAV Brno za rok 1990, s. 90 – 92. Brno: AÚ AV ČR, 1994. 20. Klíma, B.: Výzkum ve Znojmě – Hradišti v roce 1991. In: Přehled výzkumů AÚ AV ČR Brno za rok 1991, s. 74 – 76. Brno: AÚ AV ČR, 1994. 21. Klíma, B.: Znojmo – Hradiště. Archeologický výzkum v r. 1993. Nálezová zpráva (70 stran). Brno: PdF MU, 1994. - 72 -

22. Klíma, B.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací PdF MU v Brně, řada spol. věd, č. 17, s. 3 – 65. Brno: MU, 1999. 23. Klíma, B.: Slovanské výšinné hradiště sv. Hypolita ve Znojmě – velkomoravské mocenské centrum jz. Moravy. In: Staroslovanská Morava, s. 55-70. Brno: PdF MU, 2000. 24. Klíma, B.: Znojmo – Hradiště sv. Hypolita. Záchranný i systematický archeologický výzkum v roce 2000. In: Přehled výzkumů AÚ AV ČR v Brně 42, s. 263-268. Brno: AÚ AV ČR, 2001. 25. Klíma, B.: Od počátků archeologických výzkumů MU na velkomoravském Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě k posledním objevům. In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, s. 37 – 55. Brno: MU, 2001. 26. Klíma, B.: Velkomoravská církevní architektura na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Velká Morava mezi východem a západem, s. 229 – 240. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno č. 17. Brno: AÚ AV ČR, 2001. 27. Klíma, B.: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty MU, řada společenských věd, č. 18, s. 3 – 24. Brno: MU, 2001. 28. Klíma, B.: Výsledky archeologického bádání ve velkomoravském výšinném hradišti sv. Hypolita ve Znojmě v letech 1996-1997. In: Sborník prací PdF MU, řada společenských věd. č. 19, s. 3-34. Brno: MU, 2003. 29. Klíma, B.: Archeologický výzkum a jednání velké mezinárodní komise na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: PV 2002, s. 143-149. Brno: AÚ AV ČR, 2003. 30. Klíma, B.: Jednání mezinárodní archeologické komise na výzkumu mocenského centra ve Znojmě-Hradišti. In: Sborník prací PdF MU, řada společenských věd č. 19, s. 123-131. Brno: MU, 2003. 31. Klíma, B.: Nový velmistr Křižovníků s červenou hvězdou v Praze a spolupráce řádu s katedrou historie PdF MU. In: Sborník prací PdF MU, řada společenských věd č. 19, s. 131-135. Brno: MU, 2003. 32. Klíma, B.: Výsledky letošního archeologického výzkumu na Hradišti sv. Hypolita. In: Znojemsko, 28. 8. 1991. 33. Klíma, B.: Významný archeologický objev ve Znojmě. In: Rovnost – magazín, 9. 12. 1994. 34. Klíma, B.: Archeologie znovu na Pedagogické fakultě. In: Univerzitní noviny 1/11, 6. 1994. 35. Klíma, B.: Česko – moravská nadace svatého Hypolita. In: Univerzitní noviny 1/12, 12 – 13. 1994. 36. Klíma, B.: Archeologický výzkum katedry historie Pedagogické fakulty MU. In: Univerzitní noviny II, 7-8/95, 5. 1995. 37. Klíma, B.: Znojemské hradiště sv. Hypolita vydalo jedinečné nálezy z doby Velkomoravské říše. In: Znojemsko, roč. VIII, 26. 8. 1999, 3. 38. Klíma, B.: Objev bohatého velkomoravského hrobu dítěte ve Znojmě Hradišti. In: Jihomoravský den 21. 7. 1999. 39. Klíma, B.: Úspěšná archeologická sezóna na staroslovanském výšinném hradišti ve Znojmě. In: Jihomoravský den, 30. 7. 1999. 40. Klíma, B.: Archeologové odkryli u Znojma církevní stavby. In: Katolický týdeník 8. 10. 2000.

- 73 -

41. Klíma, B.: Nejkrásnějším velkomoravským šperkem z posledních výzkumů na Hradišti je zlacená náušnice. In: Znojemsko 22. 8. 2000. 42. Klíma, B.: Hradiště u Znojma vydalo nové poklady z doby předmetodějské. In: Rovnost 30. 8. 2000. 43. Klíma, B.: Nové významné objevy archeologické expedice PdF MU ve Znojmě – Hradišti. In: Univerzitní noviny, roč. 8, 1/2001, 27 – 31. Brno: MU, 2001. 44. Klíma, B.: Archeologové v centru Hradiště. In: Den, 4. 8. 2002. 45. Klíma, B.: Archeologům začala šestnáctá sezóna výzkumů na Hradišti. In: Rovnost, 17. 7. 2002. 46. Klíma, B.: Historii bude připomínat stálá expozice. In: Rovnost, 22. 7. 2002. 47. Klíma, B.: Studna z Velké Moravy. In: MF dnes, 8. 8. 2002. 48. Klíma, B.: Archeologové chtějí na Hradišti vyčistit starobylou studnu. In: Znojemský týden, 22. 7. 2002. 49. Klíma, B.: Co nového přinesl archeologický výzkum na Hradišti. In: Znojemsko, 8.2. 2003, s. 8-9. 50. Klíma, B.: Nadace sv. Hypolita a ochrana památek. In: Sborník prací PdF MU v Brně, řada spol. věd č. 13, s. 114 – 116. Brno: MU, 1996. 51. Klíma, B.: Slavnostní zasedání archeologů PdF MU na znojemské radnici. In: UN roč. 8, 1/2001, s. 13-14, 2001. 52. Kozel, J.: Výzkum slovanského hradiště ve Znojmě - Hradišti v r. 1954. In: VVM 10, s. 112-115. Brno, 1954. 53. Palliardi, J.: Přehledný výsledek mého letošního bádání archeologického. In: ČVMSO VIII, s. 153-161. Brno, 1891. 54. Peřina, F. V.: Vlastivěda moravská, Znojemský okres. Brno, 1904. 55. Podborský, V. - Vildomec, V.: Pravěk Znojemska. Brno, 1972. 56. Sýkora, J. - Boudný, K.: Archeologické výzkumy na staroslovanském hradišti ve Znojmě - Hradišti. In: Z dávných věků II, s. 210-217. Brno, 1949. 57. Švábenský, M.: Křižovníci Znojmo. 1970. 58. Volný, Ř. T.: Die Markgrafschaft Mähren : topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. 3. Znaimer Kreis, 1846. Zdroj: www.znojmo-hradiste.wz.cz, autor: Petr Šindelář

Příloha č.P

- 74 -