MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA FINANCE A ŘÍZENÍ

MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

AUTORKA PRÁCE: Miloslava Jirků VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Stanislava Pachrová

Jihlava 2009

Poděkování Na

tomto

místě

bych

velice

ráda

poděkovala

vedoucí

bakalářské

práce

Mgr. Stanislavě Pachrové za cenné rady, odborné vedení a trpělivost při vytváření práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Marketing cestovního ruchu zpracovala samostatně. Veškerou literaturu a informace, které jsem při práci použila, uvádím v seznamu literatury.

V Jihlavě, dne 10. května 2009

………………………………… Miloslava Jirků

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá marketingem cestovního ruchu. Cílem práce je zmapovat možné informační a finanční zdroje potřebné k realizaci poznávacího zájezdu a dále poukázat na to, jak cestovní kanceláře propagují zájezdy.

První část se zabývá teoretickými poznatky z oblasti marketingu a jeho odlišnostmi ve sféře cestovního ruchu. Jsou zde uvedeny potřebné definice a charakteristiky. V praktické části studentka vytvoří poznávací zájezd pro potenciální cestovní kancelář, kde navrhne obsahovou i finanční náplň. Marketingovou propagaci řeší formou marketingového výzkumu, kde svou pozornost zaměří na dva dotazníky, ze kterých vyhodnotí, jak klienti reagují na nabídky zájezdů a naopak, jak cestovní kanceláře propagují své zájezdy.

Klíčová slova: marketing cestovního ruchu, marketingový mix, marketingový výzkum.

ANNOTATION Die Bakkalaureatsarbeit befasst sich mit dem Marketing des Tourismus. Das Ziel der Arbeit ist, mögliche Informations- und Finanzierungsquellen, die zur Realisierung der Erkenntnisexkursion nötig sind, zu beurteilen und weiter hinweisen darauf, wie die Reisebüros Ihre Gruppenreisen propagieren.

Im ersten Teil der Arbeit sind theoretische Erkenntnisse aus dem Marketing erwähnt und seinen Unterschieden im Sektor Tourismus. Es gibt hier die notwendigen Definitionen und Charakteristiken. Im praktischen Teil schlagt Studentin die Erkenntnisexkursion für

potentielles

Reisebüro aus Sicht der Finanzen und des Inhalts vor. Marketing der Propagation macht die Form Marketing Forschung, wer richtet sie ihre Aufmerksamteit auf zwei Fragebogen, aus denen sie folgend wertet aus, wie Klientel der Reisebüros auf Aufgebote der Gruppenreisen reagieren und auch umgekehrt, wie die Reisebüros Ihre Gruppenreisen propagieren.

Die Schlüsselwörter: Marketing des Tourismus, Marketing Mix, Marketing Forschung.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST.................................................................................................... 9 1

2

Definice marketingu ............................................................................................... 9 1.1

Odlišnosti marketingu v cestovním ruchu........................................................ 10

1.2

Marketing v sektoru cestovních kanceláří........................................................ 12

Marketingový mix služeb ..................................................................................... 13 2.1

Produkt ............................................................................................................. 14

2.1.1

Tři úrovně produktu .................................................................................. 15

2.1.2

Produkt z pohledu cestovních kanceláří ................................................... 16

2.2

Cena.................................................................................................................. 16

2.2.1 2.3

Marketingová komunikace............................................................................... 19

2.3.1

Reklama .................................................................................................... 21

2.3.2

Podpora prodeje ........................................................................................ 22

2.3.3

Osobní prodej............................................................................................ 22

2.3.4

Public Relations ........................................................................................ 23

2.3.5

Propagace z pohledu cestovních kanceláří ............................................... 23

2.4

Místo na trhu .................................................................................................... 24

2.4.1

Nové distribuční systémy.......................................................................... 24

2.4.2

Distribuce z pohledu cestovní kanceláře .................................................. 24

2.5

Vnější prostředí ................................................................................................ 25

2.5.1 3

Cena z pohledu cestovních kanceláří........................................................ 18

Vnější prostředí z pohledu cestovních kanceláří ...................................... 25

Marketingový výzkum.......................................................................................... 26

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 29 4

Poznávací zájezd - Maďarsko.............................................................................. 29 4.1

Organizačně-technická část zájezdu ................................................................ 30

4.1.1

Trasování zájezdu ..................................................................................... 30

4.1.2

Program..................................................................................................... 31

4.1.3

Popis jednotlivých atraktivit zájezdu........................................................ 32

5

Vlastní výzkum ...................................................................................................... 44 5.1

Dotazník 1 ........................................................................................................ 44

5.2

Dotazník 2 ........................................................................................................ 50

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ........................................... 57 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................ 59 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 60 PŘÍLOHY

ÚVOD „Marketing je umění nacházet příležitosti, rozvíjet je a výnosně jich využívat.“ PHILIP KOTLER

Tématem mé bakalářské práce je Marketing cestovního ruchu. Cestovní ruch je jedním z největších průmyslů světa. Dá se říci, že je cestování stále více neodmyslitelnou součástí našeho života a cestovní ruch je odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí, proto jsem se ve své bakalářské práci na tuto oblast zaměřila.

Toto téma jsem si zvolila také proto, že sféra cestovního ruchu je jedna z nejvýznamnějších hospodářských odvětví a spojení s marketingem je pro ni samozřejmostí. Než se budeme zabývat marketingem jako sociálním a manažerským procesem, chtěla bych upozornit na některé názory marketingových specialistů, se kterými souhlasím. Vyplývá z nich nutnost využívání marketingu jako předpokladu pro moderní řízení veřejného i soukromého sektoru a především pro úspěšnost podnikání. Vedoucí pracovníci by se měli snažit o zařazení marketingu k základním funkcím firmy a považovat jej za běžnou součást života firem. Firma bez marketingového oddělení, či alespoň bez pracovníka zaměřeného na marketingovou činnost, není v podvědomí zákazníka tak známa jako firma, která tyto prvky má. [1]

Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. První je část teoretická, ve které se podrobně zabývám marketingem v oblasti cestovního ruchu. Z této části mohu jmenovat například marketingový mix, marketingový výzkum a samozřejmě vysvětlení základních pojmů a definicí z této oblasti. V praktické části se věnuji tvorbě zájezdu a vlastnímu marketingovému výzkumu. Vytvořila jsem dva druhy dotazníků, první na téma: „Jak obyvatelé reagují na cestovní kanceláře, nabídky zájezdů a jejich propagaci?“. Druhý dotazník je určen odborné veřejnosti, tzn. manažerům v oblasti cestovního ruchu a je nazván: „Propagace cestovních kanceláří a jejich zájezdů.“.

Doufám, že moje práce bude přínosem pro všechny, kteří si najdou čas, aby si ji přečetli a dozvěděli se tak něco o této problematice. Práce bude zaslána všem cestovním kancelářím, které spolupracovaly na marketingovém výzkumu, projevily zájem a zaslaly mi zpět dotazník. 8

TEORETICKÁ ČÁST Podstatou marketingu je nalézat rovnováhu mezi prioritami zákazníků a zájmů organizace. Hlavním a základním cílem organizací cestovního ruchu by mělo být vypracování takové nabídky, která uspokojí potřeby a požadavky vybraných skupin zákazníků a následně umožní dosažení zisku organizaci. [5]

1 Definice marketingu Stejnorodá definice marketingu neexistuje, z důvodu neustálého vyvíjení a snad i zlepšování marketingu, či z důvodu odlišných přístupů odborníků. Proto uvedu definice od předních vědců zajímajících se o tento obor. • Philip Kotler, významný vědec a autorita v marketingu působící v USA, definuje marketing jako:

„Společenský a řídící proces, jehož pomocí jednotlivci a skupiny získávají to, co chtějí a potřebují, prostřednictvím vytváření a výměny výrobků a hodnot s druhými.“ [1] • Steve Levitt, profesor na univerzitě v Chicagu hovoří o marketingu: „Poctivě a solidně pojatý marketing se snaží vytvořit hodnotné, uspokojivé zboží a služby, které zákazníci budou kupovat.“ [1] • Peter Drucker, americký vědec především v oblasti managementu, se o marketingu vyjádřil následovně:

„Marketing je mnohem širší záležitostí než prodej, ale není vůbec žádnou specializovanou aktivitou. Je přítomen v celém podniku. Je to celý podnik viděný z pohledu konečného výsledku, tedy z pohledu zákazníka. Zájem o marketing a odpovědnost za něj tedy musí prostupovat všemi oblastmi podniku.“ [1]

9

1.1 Odlišnosti marketingu v cestovním ruchu Marketing jako podnikatelská filosofie, která vychází z podmínek na trhu a je na trh orientována, se v cestovním ruchu začal uplatňovat až v 60. letech minulého století. Jednu z prvních souborných prací o marketingu cestovního ruchu publikoval v roce 1971 J. Krippendorf.

V této souvislosti marketing cestovního ruchu definuje jako:

„systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni na co nejlepší uspokojování potřeb určitých skupin zákazníků při dosažení přiměřeného zisku.“ [3]

A. M. Morrison definuje marketing cestovního ruchu jako:

„plynulý proces plánování, zkoumání, naplňování, kontroly a vyhodnocování činností potřebných k zajištění jak zákazníkových potřeb a požadavků, tak i cílů organizace. K dosažení největší účinnosti vyžaduje marketing úsilí každého jednotlivce a jeho účinnost se dále může zvýšit či snížit činností dalších komplementárních organizací.“[3]

Při aplikaci marketingu v cestovním ruchu je nutné vycházet především z následujících specifik cestovního ruchu: • cestovní ruch je výrazně závislý na geografickém (rekreačním) prostředí; • danosti geografického prostředí jsou předpokladem pro výběr vhodné cílové skupiny, která bude své potřeby v uvedeném prostředí účastí na cestovním ruchu uspokojovat; • v cestovním ruchu vystupují jako subjekty trhu, kromě podniků cestovního ruchu, i destinace cestovního ruchu – světadíl, stát, region, středisko (obec) – rozvoj cestovního ruchu je podmíněn vhodným politicko-správním prostředím; • podstatou cestovního ruchu je uspokojování specifických potřeb člověka;

10

• potřeby se v cestovním ruchu uspokojují zbožím a službami různých odvětví činností (například hostinské služby, doprava, obchodní služby apod.), které na sebe navazují, často na sobě závisí a jsou tudíž vnímány jako komplex služeb; • poznání uvedených potřeb umožňuje co nejvíc přizpůsobit produkt potřebám a požadavkům vybrané cílové skupiny; • produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad; • v cestovním ruchu se projevuje, především v důsledku sezónnosti, ale i v souvislosti s módností, tradicemi a dalšími nepředvídatelnými faktory, zvýšená kolísavost mezi poptávkou a nabídkou; • poptávka je v cestovním ruchu výrazně ovlivňována fondem volného času, disponibilními příjmy potenciálních účastníků cestovního ruchu, cenovou hladinou nabízených služeb, životním stylem, rozvojem techniky apod.; • těsný vztah mezi nabídkou a poptávkou se projevuje především při změně cen nabídky a při změně objemu disponibilních příjmů potenciálních účastníků cestovního ruchu; • pro cestovní ruch je charakteristický vysoký podíl živé práce.[3] Velmi důležitou roli v cestovním ruchu sehrávají služby. Podle A. Payne je služba činnost, která má v sobě určitý prvek nehmatatelnosti a vyžaduje určitou interakci se zákazníkem nebo s jeho majetkem. Výsledkem služby není převod vlastnictví. Služba může vést ke změně podmínek a její produkce může či nemusí být úzce spojena s fyzickým produktem. [2]

Pro služby jsou charakteristické následující vlastnosti: •

nehmatatelnost (intangibility);

•

proměnlivost (inconsistency);

•

nedělitelnost (inseparability);

•

pomíjivost (inventory).

11

Služby cestovního ruchu jsou natolik specifické, že jsou charakterizovány následujícími zvláštnostmi, které se vážou na jejich poskytování a koupi, a to především: • zvýšenou mírou emociálních a iracionálních faktorů při koupi (prestiž, móda, následování idolů, vůdcovské osobnosti apod.); • důrazem na ústní reklamu (tzv. word-of-mouth advertising); • rostoucími nároky na jejich jedinečnost (luxus, nutnost překonat určitou bariéru v zájmu koupi a spotřeby služeb – například vesmírná turistika apod.); • důležitostí image při koupi (například při výběru destinace, restaurace, ubytovacího zařízení apod.); • důležitostí zprostředkovatelů prodeje vyplývající z časového nesouladu mezi koupí a spotřebou služby (pobyty v destinacích si návštěvníci častěji kupují mimo destinaci i několik měsíců před cestou apod.); • zvýšenou potřebou kvalitních podpůrných materiálů (vzhledem k jejich nehmatatelnosti a nemožnosti si je před koupí vyzkoušet); • prudkým nárůstem využívání informačních technologií při porovnávání konkurenčních nabídek a následném rozhodování o koupi, což motivuje poskytovatele k stále novým aktivitám podpory prodeje (například virtuální návštěvy hotelu, audiovizuální programy apod.); • zvláštním důrazem na komunikační dovednosti poskytovatelů služeb (interpersonální komunikace, argumentace, přesvědčování, ale i jazykové znalosti apod.);[3] • větší závislost na dodavatelských firmách; • možnost snadnějšího kopírování služeb; • větší důraz na propagaci v období mimo hlavní sezónu.[4]

1.2 Marketing v sektoru cestovních kanceláří K jednomu z dílčích sektorů marketingu cestovního ruchu patří i cestovní kanceláře, tzv. touroperátoři. Pouze ony mají oprávnění zájezd realizovat a prodávat, cestovní agentury mohou pouze zprostředkovávat prodej cestovním kancelářím.

12

Dle zákona 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu je cestovní kancelář povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku touroperátora.

Organizování zájezdů je pro cestovní kancelář hlavní činností. Dle již zmiňovaného zákona je zájezd definován jako:

„Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování, c) jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu.“[9]

Cestovní kanceláře se často označují za velkoobchody, které v systému cestovního ruchu stojí mezi producentem primárního produktu a maloobchodním prodejcem. Můžeme je však také považovat za producenty, zpracovávající „suroviny“, například místa v hotelích a letadlech, na produkt, který následně prodávají. Touroperátoři představují jediný pravý průmysl cestovního ruchu, který není pouhou podskupinou jiného průmyslu. Mají specifickou funkci v systému cestovního ruchu.[1]

2 Marketingový mix služeb Základním nástrojem marketingu je marketingový mix. Ten zahrnuje především faktory, které se dají kontrolovat a zároveň slouží k dosažení vytyčených cílů organizace. Tradiční „4P“ klasifikované pro hmotné výrobky jsou doplněny o faktory, které jsou ovlivněny vnějším prostředím.

13

Jedná se tedy o tzv.: „8P“ jež se odráží od anglické terminologie a těmi jsou: • výrobek, či služba – product; • cena – price; • propagace – promotion; • místo na trhu – place; • lidé, zákazníci - people; • spolupráce – partnership; • sestavení balíku služeb zákazníkovi – packaging; • programování nabídky služeb – programming.

2.1 Produkt Produktem cestovního ruchu je vše, co je nabízeno organizacemi na trhu cestovního ruchu. Produkt má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit tak komplexní soubor zážitků či zkušeností. Vytvoření a dodání produktu klientům je hlavní činností všech organizací zabývajícím se cestovním ruchem. Produkt můžeme definovat podle P. Kotlera následovně:

„Produkt je cokoli, co lze nabídnout trhu k prozkoumání, získání, užívání nebo ke spotřebě a co může uspokojit nějakou potřebu nebo požadavek. Mohou to být hmotné předměty, služby, osoby, místa, organizace, myšlenky.“ [1]

Skutečnosti posledních let vedly k novému pojetí produktu a vznikl nový pojem „mix výrobek/služba“ (anglický výraz „product/service mix“). Tento pojem definovali nejvýstižněji američtí specialisté na marketing S. Dibb, L. Simkin, W. M. Pride a O. C. Ferell jako:

„Produkt je všechno, jak výhodné, tak nevýhodné, co získáváme nějakou výměnou. Je to složitá kombinace hmotných a nehmotných prvků, včetně funkčních, sociálních a psychologických užitných hodnot. Produktem může být myšlenka, služba, zboží nebo jakákoli kombinace těchto tří kategorií.“ [1] 14

Produkty cestovního ruchu obsahují ve svém mixu výrobek/služba prvky hmotného a nehmotného charakteru, které mají měnící se charakter. Tyto produkty jsou tvořeny širokou škálou, ať už se jedná o zboží, tj. mapy, knižní průvodci, suvenýry či o služby, tj. doprava, ubytování, stravování, služby průvodců aj. Souhrnně řečeno - veškeré nabídky od subjektů, které se cestovním ruchem zabývají nebo jsou jakkoli spojeni s cestovním ruchem můžeme hromadně nazvat produkty cestovního ruchu.

Na kvalitní produkt nejenom v cestovním ruchu by měl být uplatňován koncept tří úrovní produktu.

2.1.1 Tři úrovně produktu

Typickým rysem marketingu je komplexní chápání produktu. Marketing vychází z předpokladu, že produkt není pouze to, co si zákazník koupí pro svoji základní funkci, ale dále má produkt celou řadu dalších vlastností (značka, obal, vzhled, záruka aj.).

„Mimořádně důležitým úkolem pro marketing je tedy poznat, které vlastnosti produktu motivují k nákupu, s jakou intenzitou a v jaké posloupnosti. Tak vzniká klíčový marketingový termín – komplexní, resp. totální výrobek, který bývá zobrazován různými schématy. Nejznámější je Kotlerův přístup.“ [5]

Tříúrovňový model obsahuje: • základní produkt - jádro produktu. Představuje to, co zákazník skutečně koupí, obsahuje v sobě užitné hodnoty; • reálný produkt - zahrnuje především provedení, tzn. značka, kvalita, obal; • rozšířený produkt - skládá se z dalších služeb. Podle názorů mnohých specialistů na marketing vyplývá, že konkurenční boj mezi subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu probíhá převážně v rovině rozšířených služeb. Základní služby dokáže nabídnout každý, ale právě to, co se zákazníkovi nabídne daleko pečlivěji, odvážněji a na větší úrovni, je pro daný subjekt konkurenčně odlišné. [1] 15

2.1.2 Produkt z pohledu cestovních kanceláří

Produkty, které nabízejí cestovní kanceláře, se mohou lišit v mnoha směrech. Například: • některé cestovní kanceláře nabízejí balíčky složené pouze z produktů tuzemských destinací, některé naopak pouze z produktů zahraničních destinací; • některé cestovní kanceláře nabízejí podrobně naplánované zájezdy, kde jsou všechny služby již předplacené, jiné cestovní kanceláře vycházejí vstříc zákazníkům, kteří dávají přednost volnějším balíčkům, například ubytování bez dopravy a stravování nebo zájezdům s kombinací letadlo-auto s volným cestováním v destinaci; • mnohé cestovní kanceláře nabízejí jako součást svého produktu také služby svých zástupců v rekreačních střediscích. Kvalita takového zástupce bývá jedním z významných dojmů zákazníka z dovolené; • cestovní kanceláře jsou jako velkoobchody totálně závislé na dodavatelích konečného

produktu

zprostředkovatelích

z hlediska

z hlediska

jeho

sdělení

kvality o

a

na

produktech,

marketingových které

předávají

zákazníkům; • některé cestovní kanceláře nabízejí široké portfolio produktů určených pro celou řadu trhů, zatímco jiné se soustřeďují pouze buď na specifické typy zájezdů (například lyžařských nebo cykloturistických), nebo na zájezdy do určité země.

A konečně snad nejzajímavějším aspektem produktu cestovních kanceláří je skutečnost, že jde o produkt složený z celé řady prvků (destinace, atraktivity, hotely, doprava atd.). Dalo by se tvrdit, že nejde o konečný produkt, ale spíše o soubor příležitostí pro zákazníky vytvořit si produkt podle vlastní volby. Zájezd nabízí turistům nesčetné množství možných zážitků, z nichž si každý turista vybírá podle svých zájmů. [1]

2.2 Cena Cena je rozhodujícím prvkem marketingového mixu. Organizace cestovního ruchu zaměřené na prodej s cílem vytvářet zisk, vnímají dobře nastavenou cenovou politiku 16

jako klíč k úspěchu. Za silnou stránku organizace lze také považovat důležitost ceny při propagaci nebo ceny při vstupu na trh s novým produktem. Stanovení ceny v sektoru cestovního ruchu je ovlivněno zvláštnostmi služeb, které mají následný vliv na cenu. Proto jsou tvůrci ceny nuceny v mnohem větší míře využívat při tvorbě

cen

různé

taktické

možnosti.

V oblasti

služeb

k nejznámějším

a nejvyužívanějším se řadí zejména uplatňování cen segmentačních pro různé tržní segmenty, elastických a flexibilních cen reagujících rychle na měnící se podmínky na trhu a na sezonní výkyvy.

Profesor ekonomie F. Cowell uvedl vlastnosti služeb a jejich vliv na ceny služeb, kam patří: • netrvanlivost služeb znamená, že jejich ceny musí pokrýt kolísání poptávky; • zákazníci mohou zdržovat nebo odkládat použití služeb nebo se mohou rozhodnout provést si je sami. To vede k ostré konkurenci mezi poskytovateli služeb; • z nehmotnosti služeb plyne mnoho důsledků pro jejich ceny. Čím větší podíl materiálu služba obsahuje, tím větší je tendence standardizovat ceny. Výše ceny se často sjednává mezi kupujícím a prodávajícím; • jsou-li služby homogenní, cena je vysoce konkurenční. Čím jedinečnější je služba, tím větší je volnost stanovení ceny. Cena je ukazatelem kvality a pověsti organizace; • neoddělitelnost služby od osoby, která ji poskytuje, vytváří hranici trhu, kterému lze službu poskytnout. Míra konkurence uvnitř těchto hranic ovlivňuje služby.

Nejdůležitější činitele, které ovlivňují rozhodování o cenách, shrnuli Dibb, Simkin, Pride a Ferrell a jsou to: •

cíle cenové politiky;

•

náklady;

•

ostatní prvky marketingové skladby;

•

zákony a předpisy;

•

konkurence;

17

•

pohled zákazníka;

•

představy členů distribučních kanálů;

•

cíle organizace a marketingu. [1]

Tvorba cen vždy vychází z cílů, kterých chce organizace dosáhnout. Může se jednat: • o pokrytí nákladů spojených s produktem, a tím o dosažení vyrovnaného hospodářského výsledku, tj. hraniční rentability; • o dosažení maximálního využití kapacit relativně nízkými cenami; • o maximalizaci zisku dosažením nejvyšších cen, jaké je cílový segment ochoten zaplatit (především zvyšováním cen v případě organizovaných akcí); • o zavádění produktu na trh pomocí velmi nízkých cen (především kdy cílový segment není ochoten platit vysoké ceny a nízké ceny umožní zlikvidovat existující, resp. potenciální konkurenci a zvýšit podíl na trhu) apod. [3]

2.2.1 Cena z pohledu cestovních kanceláří

Cestovní kanceláře se specializují především na levné zájezdy s nízkými obchodními přirážkami,

u

nichž

zisk

pochází

s objemu

prodeje.

Naproti

tomu

menší

a specializované cestovní kanceláře spíše nasazují takové ceny, které jim přináší vyšší marže, což je při malém objemu odbytu pro ně životní nutností. Součástí nabídek od cestovních kanceláří se staly slevy na poslední chvíli, tzv. „last minute“. Zákazníci čekají až téměř do doby odjezdu (cestovní kanceláře je začínají nabízet cca 14 dní před datem začátku zájezdu) a potom využívají slev (až 20 % z původní ceny), nabízených pořadateli zájezdu, kteří nechtějí nechat nevyužité pokud možno žádné kapacity. Tyto slevy změnily trh do té míry, že mnozí zákazníci dnes objednávají zájezdy až několik dnů před termínem odjezdu, který jim vyhovuje. Tento jev ovlivňuje zisky cestovních kanceláří a velmi jim znesnadňuje dlouhodobé plánování kapacit. [1]

Dalším typem ceny nabízené od cestovních kanceláří jsou slevy za včasný nákup zájezdu, tzv. „first minute“. Na otázku co znamená tento výraz, odpovídá mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur pan Tomio Okamura následovně: 18

„Prodej zájezdů first minute začíná každoročně už v lednu. V loňském roce se tímto způsobem prodalo asi devětset tisíc zájezdů, tedy 40 % všech prodaných zájezdů. Cestovní kanceláře formou first minute poskytují cca 10 % slevu ze standardní ceny zájezdů a snaží se tak od začátku prodat základní množství zájezdů. To jim umožní, aby pak měly větší jistotu a klid, že nasmlouvané kapacity v letních letoviscích a charterových letech naplní. Cenově výhodný včasný nákup zájezdu je vhodný především pro lidi, kteří mají na dovolenou určité požadavky, dokáží fixovat termín dovolené dlouho dopředu, chtějí ušetřit nebo si prostě jen vybrat to nejlepší z kompletní nabídky zájezdů. Výhodná nabídka cestovních kanceláří formou „first minute“ trvá přibližně do března, od dubna již začíná běžný prodej zájezdů za standardní ceny.“ [8]

2.3 Marketingová komunikace „Vím, že polovinu prostředků, které vynakládám na reklamu, vyhazuji oknem, pouze nevím, která je ta polovina.“ HENRY FORD

Za marketingovou komunikaci se považuje každá forma řízené komunikace, kterou firma

používá

k informování,

přesvědčování

nebo

ovlivňování

spotřebitelů,

prostředníků i určitých skupin veřejnosti. Je to záměrné a cílené vytváření informací, které jsou určeny pro trh, a to ve formě, která je pro cílovou skupinu přijatelná.

Pro marketingovou komunikaci je charakteristické, že jde o komunikaci primární, jejím smyslem je především komunikovat, něco sdělovat, jejím úkolem je stimulovat a podpořit prodej výrobků a působit v souladu s ostatními složkami marketingového mixu. [5] Pod pojmem marketingová komunikace se skrývá souhrn metod, kterými se efektivně komunikuje s cílovými zákazníky. Pro převážnou část lidí znamená marketing pouze propagaci, protože právě propagace je nejviditelnější částí marketingu. Nutno podotknout, že je i jednou z nejdůležitějších složek marketingové komunikace.

19

Definici propagace vyřkl Coulson-Thomas a zní následovně:

„Úlohou propagace je komunikovat s jednotlivci, skupinami nebo organizacemi za účelem

přímého

i

nepřímého

usnadnění

obchodních

výměn

informováním

a přesvědčením jednoho nebo více posluchačů, aby přijali produkty nějaké organizace.“ [1]

K typickým způsobům propagace v oblasti cestovního ruchu patří: •

brožury (katalogy);

•

sponzorování;

•

využití nejmodernější technologie, například virtuální procházky městy, prezentace atraktivit historických památek aj.

Jednotlivé fáze propagace musí vyvolat pozornost, zájem, hodnocení, touhu a následnou reakci, tzn. koupi. K tomu pomáhají složky komunikačního mixu, kterými jsou: • reklama; • podpora prodeje; • osobní prodej; • public relations; • přímý marketing. Přímý marketing se jako samostatná složka komunikačního mixu začal uvádět teprve v posledních letech. Každá z uvedených složek plní určitou specifickou funkci a vzájemně se společně doplňují. Organizace cestovního ruchu se prostřednictvím komunikačního mixu snaží využít možnosti na trhu, ovlivnit a stimulovat vybrané segmenty k nákupu produktu.

20

2.3.1 Reklama

Philip Kotler definoval reklamu následovně:

"jakákoli placená forma neosobní komunikace a propagace myšlenek o zboží nebo službách konkrétním zadavatelem.“ [1]

Chce-li organizace vytvořit účinnou reklamní kampaň, musí se rozhodovat jaké zvolí reklamní prostředky, kterými mohou být např. televize, rádio, noviny, jiná periodika, průvodce a ročenky, www stránky, plakáty a reklamní tabule – častěji značené anglickým výrazem outdoor advertising. V dnešní době si tuto náročnou práci organizace nechávají vyhotovit od specializovaných reklamních agentur. Volba uvedených reklamních prostředků je samozřejmě ovlivněna výší finančních prostředků, které je organizace schopna na reklamní kampaň uvolnit.

Výhody: • reklama je velmi pružná a dokáže se zaměřit na velké obecenstvo nebo na přesné tržní segmenty; • reklama může být efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, jestliže cílovou skupinu tvoří velký počet lidí; • sdělení lze pravidelně opakovat a prostřednictvím různých médií, např. televize, časopisů, reklamních tabulí, atd.

Nevýhody: • návrh a provedení jsou drahé, obzvláště v televizi v hlavním vysílacím čase; • je relativně nesnadné sledovat její účinnost, zejména proto, že její cíle bývají dlouhodobé. [1]

21

2.3.2 Podpora prodeje

Definice podpory prodeje podle P. Kotlera zní:

„Soubor

různých

motivačních

nástrojů,

převážně

krátkodobého

charakteru,

vytvářených pro stimulování rychlejších nebo větších nákupů určitých výrobků či služeb.“ [5]

Další definice podle G. J. Tellise označuje podporu prodeje jako:

„Jakýkoli časově omezený program prodejce, snažícího se učinit svou nabídku atraktivnější pro spotřebitele, přičemž vyžaduje jejich spoluúčast formou okamžité koupě či jiné činnosti.“ [5]

Tato forma propagace je tedy, jak už vyznělo z jednotlivých definic, většinou využívána nepravidelně, zejména v případech sezónnosti trhu. Podpora prodeje úzce doplňuje reklamu. V současnosti výdaje na podporu prodeje v některých vyspělých zemích překračují celkové výdaje na reklamu. Mezi tři hlavní cílové skupiny podpory prodeje patří zákazníci jako koneční spotřebitelé, prodejci a trh. Formy mohou být například výhodné cenové nabídky, spotřebitelské soutěže, dárky, kupóny, ale také pravidelná školení či veletrhy.

2.3.3 Osobní prodej

Osobním prodejem máme na mysli oboustrannou komunikaci „tváří v tvář“ mezi kupujícím a prodávajícím s cílem prodat výrobek nebo poskytnout službu a zároveň se snažit o vytváření žádoucího image firmy. Má význam především tam, kde jde o prodej výrobků či služeb se specifickými vlastnostmi, tzn. prodejce se snaží vysvětlit funkce, způsoby používání atd. Z charakteru produktů cestovního ruchu je zřejmé si uvědomit, že člověk, který obsluhuje zákazníka například v restauraci nebo v cestovní kanceláři, prodává. A proto je důležité, aby všichni prodávající vysílali zákazníkům správné signály. 22

U této složky marketingové komunikace je nanejvýš zřejmé, jak se složky vzájemně doplňují. Osobní prodej je velmi usnadněn, když ho provází reklama. Ta zvyšuje povědomí o výrobku a poskytuje zákazníkovi informace, které by prodejce při osobním prodeji musel definovat. Rovněž tak komplexní podpora prodeje v kamenné cestovní kanceláři, kde lze postup osobního prodeje modifikovat podle typu a přání zákazníka.

2.3.4 Public Relations

Definice této složky marketingové komunikace, která by se dala volně přeložit jako „vztahy s veřejností“ nebo „práce s veřejností“, podle Public Relations Society of America říká, že:

„Public relations v pluralistické společnosti přispívají k vzájemnému porozumění mezi skupinami a institucemi a tím pomáhají v rozhodování a účinnějším jednání. Public Relations umožňují slaďovat soukromé a veřejné zájmy a slouží četným institucím. Aby dosáhly svých cílů, musí tyto instituce rozvinout dobré vztahy s nejrůznějšími cílovými skupinami: spolupracovníky, zákazníky, novináři, jinými společnostmi a společností jako celkem.“ [5]

Public Relations se od reklamy liší tím, že neformuluje nikdy a nikde žádnou přímou nabídku ke koupi, pouze informuje takovým způsobem, který by zákazníka nabádal ke koupi. Tisk a Public Relations jsou důležitými činiteli pro všechny typy organizací cestovního ruchu. Pomáhají jim udržet dobrý obraz firmy na veřejnosti a řešit závažné události, které by jej mohly dlouhodobě poškodit.

2.3.5 Propagace z pohledu cestovních kanceláří

Co se týče propagace cestovní kanceláře stále převážně spoléhají na své katalogy, které bývají obsáhlé, na lesklém papíru, s barevnými snímky, vše v takové úpravě, aby nabízené zájezdy byly pro zákazníky co nejpřitažlivější. V poslední době se objevil trend nahradit jediný univerzální katalog několika dílčími, obsahujícími různé produkty.

23

Ve velkém měřítku se také využívá reklamy v různých médiích, zejména na počátku roku, kdy se lidé rozhodují o svých dovolených. Mnoho cestovních kanceláří využívá televizi, zejména ty, které mají vedoucí postavení na trhu. Menší z nich, které operují pouze na určitých tržních segmentech, se soustřeďují na tiskovou reklamu ve specializovaných publikacích, které jsou populární na cílových trzích. [1]

2.4 Místo na trhu Distribuce je velmi důležitým nástrojem v sektoru cestovního ruchu, představuje způsob, jakým se produkt dostává k cílovému segmentu. Pokud se zákazníkovi líbí produkt a je ochoten za něj zaplatit, prodej se uskuteční prostřednictvím distribučních cest, kterými jsou: • přímý prodej – přímo od producenta ke konečnému spotřebiteli. Nevyužívá se zde zprostředkovatel. Jedná se například o informační kanceláře cestovního ruchu, restaurace, recepce hotelů apod.; • nepřímá cesta – tento způsob využívají organizace cestovního ruchu nejčastěji. Dle zákona 159/1999 Sb. jsou definovány dvě základní kategorie nepřímých distributorů v cestovním ruchu, a to cestovní kanceláře a cestovní agentury. 2.4.1 Nové distribuční systémy

Distribuce a prodej produktů cestovního ruchu prošla revolučním rozvojem díky rychlému nástupu elektronických databází, které lze využívat v telekomunikačních systémech. Budoucnost distribuce na těchto trzích bude záviset na elektronických kanálech multimediálního marketingu. Pokrokem v kanálech nepřímého marketingu se v poslední době staly počítačové rezervační systémy (CRS) a globální distribuční systémy (GDS). [1] 2.4.2 Distribuce z pohledu cestovní kanceláře

Distribuce produktů cestovních kanceláří se tradičně děje prostřednictvím cestovních agentur = provizních prodejců. Roste však počet těch, které směřují k přímému prodeji zákazníkům, aby tak ušetřily za provize agenturám. Přímou komunikaci se zákazníky jim umožňují technologické inovace komunikační techniky. [1] 24

2.5 Vnější prostředí • lidé (people), • spolupráce (partnership), • vytváření „balíků služeb“ (packaging), • programování nabídky (programming). V cestovním ruchu kvalita lidského faktoru hraje důležitou roli. Na jedné straně působí pracovníci (např. zprostředkovatelé, organizátoři, komunita nebo i samospráva), kteří službu poskytují a na druhé straně zákazníci jako spotřebitelé. Nedělitelnost služeb je hlavním důvodem zařazení lidí do marketingového mixu, neboť v poskytování služeb dochází ke kontaktu a následné spolupráci mezi zákazníkem a poskytovatelem služby nejvíce. „Balík“ služeb cestovního ruchu je termín používaný pro dvě nebo více služby (tzv. kombinaci služeb) podle přání a požadavků zákazníka za jednu souhrnnou cenu. Klienti dostávají možnost vybrat si službu, takové vytváření balíčků je výraznou tendencí ovlivňující rozvoj cestovního ruchu. Kombinace přání a požadavků zákazníka by měla tvořit komplexní nabídku, na kterou velmi úzce navazuje i obsahová specifikace programů. Programy jsou již přímo určené různým typům klientů, neměly by být ale zaměňovány s vytvářením package, neboť u programování se primárně jedná o vytváření časově a místně propojené nabídky.

2.5.1 Vnější prostředí z pohledu cestovních kanceláří

Mezi nejčastější package patří poznávací zájezdy a pobytové zájezdy (moře, hory). Vytváření balíčků služeb je nástrojem pro vyrovnávání sezónnosti (víkendové package, mimosezónní package za výhodnou cenu) nebo pro prodej obtížně samostatně uplatnitelných služeb. [7] Cestovní kanceláře poukazují programem na náplň poznávacího zájezdu, na náplň pobytového zájezdu i s možností individuálně jej modifikovat zákazníkovou volbou - fakultativních zájezdů atd.

25

3 Marketingový výzkum Co je marketingový výzkum? Můžeme stručně odpovědět, že se jedná o sběr, analýzu a zobecnění informací o trhu produktů (výrobku, služeb, idejí) sloužících k marketingovému rozhodování.

Klíčovými prvky systému výzkumu trhu jsou: • spotřebitel, zákazník, • produkt, • prostředí (konkurence, ekonomika, technický rozvoj, moderní trendy). Pouze systematicky a pravidelně prováděný marketingový výzkum trhu je zárukou, že podnik má o trhu dostatek informací, s nimiž lze dobře marketingově pracovat. Sběr informací a jejich následná analýza má řadu podob, z nichž každá charakter informací podmiňuje a dokresluje. Podkladové materiály, z nichž výzkum čerpá, lze rozdělit podle několika hledisek. Nejčastější je dělení na podklady: • interní (podnikové) a externí, • sekundární a primární, • vyčerpávající a výběrové. [5] Metodu získávání primárních informací pomocí dotazníkového šetření jsem využila v praktické části bakalářské práce, proto se nyní na tuto metodu zaměřím.

Kdo se nezeptá, nic se nedozví – to platí i ve výzkumu trhu. Dotazování je jednou z nejdéle a pravděpodobně stále nejvíce používaných metod výzkumu trhu. Dotazování se provádí různými technikami, dotazovány jsou různé segmenty. Jejich odpovědi se také různými způsoby zaznamenávají a následně analyzují.

26

Techniky dotazování

Mezi základní techniky dotazování patří: • ústní (face-to-face) – vyžadují tazatele, který předčítá a zaznamenává otázky; o způsoby záznamu jsou: do tištěného dotazníku (paper-pencil), do notebooku (CAPI) nebo na audiozáznam (spíše výjimečně), o výhody: vysoká návratnost vyplněných dotazníků, dané pořadí otázek – umožňuje gradaci dotazníku, možnost předkládání vzorků apod., o nevýhody: vyžaduje tazatele, resp. síť tazatelů, relativně drahé. • písemné – dotazník může být zaslán poštou (poštovní), nebo doručen osobou (zástupcem agentury); o výhody: relativně levné, o nevýhody: vyžaduje seznam adres dotazovaných (anonymní není validní, nevhodné pro výzkum trhu), dotazovaný pozná pořadí otázek – neumožňuje gradaci, nízká návratnost vyplněných dotazníků, ztráta validity. • telefonické – CATI je speciálně centrálně prováděné telefonické dotazování, jde o kombinaci telefonu a PC se speciálním programem; o výhody: rychlé, dobrá dostupnost i problematických jedinců, možnost průběžné kontroly, o nevýhody: vyžaduje odpovídající infrastrukturu, vysoké vstupní investice. • on-line – výzkum pomocí Internetu, relativně v počátcích, ale s velkou dynamikou růstu; o výhody: rychlé, variabilní, o nevýhody: omezený přístup k PC, k Internetu, omezené na specifický segment. • kombinované – kombinace některých předchozích technik. Kombinací se negují nevýhody některé techniky; o telefon + písemné = zašle vzorek, k němuž se dotazuje, o ústní + písemné = ústní a následné písemné při home use testu, o řada dalších kombinací. [5]

27

V éře takzvaného marketingu orientovaného na zákazníka by marketingový výzkum samozřejmě měl být nejaktuálnější otázkou. Marketingový výzkum v sektoru cestovního ruchu je ve srovnání s jinými průmyslovými odvětvími relativně méně rozvinutý. Může to být důsledek skutečnosti, že tento sektor je moderní a řadí se mezi významně uznávané odvětví v relativně nedávné době. [1]

Specifika marketingového výzkumu v oblasti cestovního ruchu s ohledem na to, že v oblasti cestovního ruchu vystupuje současně velké množství podnikatelských i nepodnikatelských subjektů, je obtížné říci, kdo by měl marketingový výzkum provádět, kdo by ho měl zadat, financovat a kdo by tedy měl mít přínos ze zjištěných poznatků. Jen výjimečně provede nějaký subjekt na základě výsledků výzkumu nějaké marketingové rozhodnutí, které by vedlo ke zlepšení jeho postavení na trhu. Jeho zadání nemá často za cíl provést konkrétní marketingové rozhodnutí a proto má často charakter sociologického výzkumu v oblasti cestování a trávení dovolené obyvatel pro určité oblasti nebo regiony a zadavatelem jsou orgány územní správy. V cestovním ruchu je obtížné stanovit cílovou skupinu, které se výzkum bude týkat (např. návštěvníci určitého místa, kteří přijeli do daného místa skutečně jako turisté, zákazníci nebo potenciální zákazníci určité cestovní kanceláře, zákazníci daného dopravního prostředku nebo hosté či potenciální hosté určitého ubytovacího zařízení atd.). Stejně obtížné je stanovit v případě průzkumu mezi návštěvníky velikost základního souboru, neboť neexistují přesné statistiky počtu návštěvníků, kteří navštívili určitou destinaci. Problematické je i stanovení okruhu otázek, které budou položeny respondentům, neboť každý subjekt, který působí v cestovním ruchu, má jiný okruh zájmů.[6]

28

PRAKTICKÁ ČÁST Poznámka: Není-li uvedeno jinak, tabulky a grafy jsou vytvořené autorkou.

4 Poznávací zájezd - Maďarsko „Odpočinek ve vyhlášených maďarských lázních, krásy hlavního města Budapešti, výlety lodí či koupání v Balatonu, gastronomické speciality, návštěva vinných sklípků – ANO, to všechno je Maďarsko. Proč se tato země stává hitem číslo jedna mezi destinacemi pro nejlepší dovolenou? Je to totiž neuvěřitelně pestrá země, kde si každý najde to své.“ [9]

Zájezd do Maďarska jsem si zvolila z důvodu velkého potenciálu této země. Nabízí nádhernou přírodu - hory, národní parky, vinné oblasti, vyhlášené termální lázně, historická města a oblasti a v neposlední řadě také „moře“, jak Maďaři často nazývají největší jezero ve Střední Evropě - Balaton. Návštěvníků z České republiky neustále přibývá a to je dobré znamení pro cestovní ruch, ať už formou pobytových nebo poznávacích zájezdů. Mapa Maďarska s vyznačením trasy zájezdu je k nahlédnutí v Příloze 1.

Základní informace

„Poznávací zájezd do Maďarska s návštěvou termálních lázní a vinných sklípků“ • Cíl: Maďarsko (vybrané oblasti a města) • Termín: 1. – 5. 7. 2009 • Délka pobytu: 5 dní • Doprava: autobus Karosa LC 956 • Max. počet účastníků: 51 • Strava: bez stravy

29

4.1 Organizačně-technická část zájezdu 4.1.1 Trasování zájezdu Tabulka 1: Itinerář Datum

1. den ST 1. 7.

Země

Čas

odkud

kam

příjezd

odjezd

CZ

Jihlava

Brno

2:00

3:15

CZ/SK

Brno

Břeclav Kúty

3:25

4:25

SK

Břeclav Kúty

Bratislava

4:30

5:25

SK/H

Bratislava

Rusovce Rajka

5:40

6:05

H

2. den ČT 2. 7.

Popis místa

H

Rusovce Budapešť Rajka Budapešt - prohlídka města Miskolc Budapešt Tapolca

6:05

8:40

10:00

18:00

7:00

9:15

Miskolctapolca

9:30

14:00

15:00

16:00

Miskolc Tapolca

Aggtelek

Ujeté km

Průběžné km

Typ

Poznámka

D1; nástupní místo E65 D2; hraniční 75 160 E65 přechod CZ/SK D2; čerpací stanice 64 224 E65 odpočinek M1; hraniční 26 250 E60 přechod SK/H M1; 205 455 E60 • prohlídka historických památek, ubytování M3; 185 640 E71 85

85

• návštěva termálních lázní 55

695

26, 27, 2603

• Aggtelek – návštěva jeskyní (16:00 – 18:00) Aggtelek

Tokaj

18:00

19:00

111

806

ubytování

Tokaj – individuální prohlídka (cca 8:00 – 12:00) 3. den PÁ 3. 7.

4. den SO 4. 7.

H

H

Tokaj

Debrecen

12:00

13:15

87

893

E573

Debrecen

Budapešť

13:15

16:15

223

1116

E60

čerpací stanice odpočinek

Budapešť

Zalakaros

16:30

19:10

215

1331

M7, E71

ubytování

Zalakaros - celodenní volný program, termální lázně, relaxace

7, E71 Keszthely – prohlídka městečka a paláce, koupání v Balatonu (9:40 – 15:00) H 71, Keszthely Györ 15:00 17:30 157 1531 73, 82 Rajka M1, hraniční přechod Györ 17:30 18:15 65 1596 H/SK Rusovce E75 H/SK Rajka D2, čerpací stanice SK Bratislava 18:15 18:40 26 1622 Rusovce E75 odpočinek Kúty D2, hraniční přechod SK/CZ Bratislava 18:50 19:50 64 1686 Břeclav E65 SK/CZ Břeclav D2, Brno 19:50 21:00 75 1761 výstupní místo Kúty E65 CZ D1, cíl Brno Jihlava 21:10 22:25 85 1845 E65 Zalakaros

5. den NE 5. 7.

Keszthely

9:00

30

9:40

43

1374

4.1.2 Program • Středa – 1. den (1. 7. 2009) Odjezd z Jihlavy ve 2 hod. ráno, Brno (nástupní místo) cca 3.15 hod., pokračování ve směru Bratislava-Budapešť. Předpokládaný ranní příjezd do Budapešti je v 9 hod..

Celodenní prohlídka historického jádra Budapešti: o Matyášův chrám, o Rybářská bašta, o Královský palác, o Parlament, o Bazilika sv. Štěpána. Obrázek 1: Budapešť[12]

(Mapa historické části Budapešti je k nahlédnutí v Příloze 2)

Navečer odjezd na ubytování. Večerní projížďka parníkem po Dunaji (možnost výběru odjezdu v 19.00, 20.30 a 21.30 hod.). •

Čtvrtek – 2. den (2. 7. 2009)

Ráno přejezd na severovýchod Maďarska do městečka Miskolctapolca, relaxační část dne v termálních lázních ve skále. Poté návštěva Národního parku Aggtelek s prohlídkou jeskyň Baradla-Domica. Večerní přejezd na místo ubytování do městečka Tokaj s návštěvou vinného sklípku. Obrázek 2: Miskolctapolca [15]

• Pátek – 3. den (3. 7. 2009) Dopolední individuální prohlídka po pěších zónách Tokaje. Poté přejezd k Balatonu přes Debrecen až k termálnímu městečku Zalakaros. Ubytování, volný program. Obrázek 3: vinný sklípek [28]

31

• Sobota – 4. den (4. 7. 2009) Celodenní volný program, využití termálních lázní Zalakaros, které jsou jedny z nejnovějších maďarských středisek. Termální koupaliště obsahuje tři bazény pod širým nebem a vanové koupele pro veřejnost. Obrázek 4: termální lázně [17]

• Neděle – 5. den (5. 7. 2009) Pojedeme se podívat k Balatonu do městečka Keszthely, jež zaujímá první místo na západním konci Balatonu. Návštěva paláce Festeticsů a poté možnost koupání na Městské pláži, odkud je krásný výhled jak na severní, tak na jižní břeh jezera. Cca v 15 hodin odjezd směr Bratislava-Brno-Jihlava. Předpokládaný příjezd v 22.30 hodin. Obrázek 5: Keszthely [18]

4.1.3 Popis jednotlivých atraktivit zájezdu

Maďarsko (Magyarország) • Oficiální název: Maďarská republika; • Rozloha v km2: 93 030; • Počet obyvatel (k 31. 12. 2005): 10 222 530; • Hlavní město: Budapešť; • Politický systém: republika; • Měna: 1 forint = 100 fillérů; • Národní jazyk: maďarština; • Podnebí: kontinentální; průměrná teplota v Budapešti od 0° C v lednu do 22° C v červenci; • Čas: SEČ 0. [26]

32

Budapešť „Snoubí se v ní francouzský šarm, vídeňská noblesa i osmanská divokost. Právě Paříž či Vídeň připomíná druhé největší město na Dunaji nejvíc. ANO, je to Budapešť – královna na Dunaji.“[8]

Příběh Budapešti začal roku 1873, kdy se hornatá, značně obydlená Buda (Budín) a historická Óbuda (Starý Budín) na západním břehu Dunaje spojily s rovinatou průmyslovou Peští na břehu východním a utvořily město nazývané nejprve Pešť-Budín. V současnosti je Budapešť hlavním městem Maďarska s 23 obvody (tzv. kerüle) a 2,1 mil. obyvateli. Je považována za architektonický klenot - barokní, klasicistní stavby, řecký amfiteátr, turecké lázně, secesní čtvrti i hojně zastoupena architektura moderního světa. Budapešť leží 105 m n. m. na severu střední části Maďarska, asi 250 km jihovýchodně od Vídně. Přes řeku Dunaj, historickou tepnu města, se klene devět mostů, které spojují hornatý, historický Budín s uspěchanou, hospodářskou a rovinatou Peští.[10]

Budín • Hradní vrch (Várhegy) Na Hradním vrchu, který se tyčí 170 m nad řekou Dunaj, jsou budapešťské nejdůležitější středověké památníky a muzea a celý Hradní vrch je na seznamu světového kulturního dědictvím UNESCO. Pod jeho plošinou je 28 km dlouhá síť jeskyň vyhloubená termálními prameny. Hradbami obklopená oblast se skládá ze Starého města (Vár) a z Královského paláce (Budavári Palota).

Prohlídku začneme středověkou Vídeňskou bránou (Bécsi kapu) považovanou za hlavní vchod do starého města. Ta byla v roce 1936 přestavěna na počest oslavy 250. výročí od převzetí hradu od Turků. Není nijak obrovská, přesto se na ni může vystoupit kdykoli.

Projdeme kolem středověké židovské modlitebny a domu maďarských vín, kde se konají prohlídky i s ochutnávkou až 55 druhů vín. Maďarské vinařství zde poukazuje na 700 vín z 22 vinařských oblastí celého Maďarska. Tato prohlídka stojí 3 800 HUF (cca 350,- Kč). 33

Na blízkém náměstí „Szentháromság tér“ najdeme dvě významné památky: Matyášův chrám (Mátyás templom) jehož název je dle Matyáše Korvína, který se zde v roce 1474 oženil. Jedná se o neogotický chrám s barevnou střechou, vnitřek je zajímavý oknem z barevných skel a freskami. Rybářská bašta (Halászbástya) je další neogotickou budovou. Vypadá však jako středověké opevnění, přestože byla postavena až roku 1905 jako vyhlídková terasa. Nabízí výhledy, které patří mezi nejkrásnější v Budapešti. Její jméno pochází od spolku rybářů, kteří byli ve středověku odpovědni za hlídání tohoto úseku opevnění. Sedm bílých zářících věžiček reprezentuje maďarské kmeny, které přišli v 9. století do Karpatské pánve. Poté nahlédneme do historické Lékárny u Zlatého orla (vstup je zdarma), která vypadá pravděpodobně právě tak, jak byla na Budínském hradě zařízena v 17. století, i když na současné místo byla přestěhována o sto let později. Nyní se zde nachází muzeum, kde jsou neobvyklé ukázky středověkých lektvarů, včetně modelu alchymistické laboratoře. Dále projdeme přes náměstí „Szent György tér“, kde se nachází socha turula. Tato socha je považována za jakýsi totem středověkých Maďarů, podobný orlovi. Nedaleké habsburské schodiště nás dovede ke Královskému paláci (Budavári Palota). K tomuto komplexu lze využít i druhý vchod a to Korvínovu bránu, na níž nechybí velký černý havran symbolizující krále Matyáše. Původní Královský palác byl během posledních sedmi století spálen, bombardován, srovnán se zemí, přestavěn a rekonstruován nejméně dvanáctkrát. Dnes už Královský palác není sídlem králů, ale dvou muzeí: Maďarské národní galerie a Muzea budapešťské historie a Národní knihovny Széchenei. [10]

Pešť • Vnitřní město V obvodu zvaném také Lipótvárós, česky Leopoldovo město se zaměříme především na vládní budovy, a to budovy parlamentu (Országház). Po vzniku Budapešti byla potřeba postavit nová reprezentativní vládní budova. Stavba začala v roce 1885 a skončila v roce 1904 podle návrhu architekta Imreho Steidla, který se částečně inspiroval budovami parlamentu v Londýně. Pracovalo na ní přes tisíc dělníků a bylo použito půl milionu kamení a přes 40 kg zlata. Bílá budova novorománského, novogotického ale i novobarokního stylu s oblouky a věžičkami je nejvýznamnější památkou Budapešti. Jedinečný design interiéru zahrnuje obrovské haly, dlouhé chodby a téměř sedmset přepychově zdobených místností. Pro veřejnost jsou otevřeny pouze 34

tři, které lze vidět za přítomnosti průvodce při prohlídce severního křídla. Vstupné činí 900 HUF pro dospělé a 500 HUF pro studenty, prohlídka trvá přibližně 50 minut v anglickém jazyce. Bazilika svatého Štěpána (Szent István Bazilika) bude poslední prohlídka v historické části města. Stavba v klasicistním slohu trvala více než půl století, byla dokončena v roce 1905. Vnitřní prostory baziliky jsou dost temné a ponuré, ale je zde možnost vystoupat na vrchol kopule (kam jezdí výtah), nabízí se zde nezapomenutelně krásný pohled na město. [10]

Organizovaný výlet lodí Okružní plavba po Dunaji, kdy budeme plout od Vidágo tér až k Markétinu mostu (Margit hid) a zpět. Vstupenka stojí 2 990 HUF (280,- Kč) a zahrnuje přípitek na uvítanou při okružní plavbě Budapeští. [13]

Miskolctapolca Nedaleko třetího největšího města Maďarska Miskolce a v blízkosti Bukových hor leží termální lázně Miskolctapolca, které patří mezi nejúčinnější v Maďarsku. Jedinečná přitažlivost těchto lázní je dána tím, že v témž místě jsou termální koupele, jezero a jeskynní lázně. Podzemní jezero Várhegy je zásobováno mírně teplými prameny, které jsou nasyceny plynem. Podle lékařského výzkumu má vzduch v jeskyni mimořádně příznivý vliv na dýchací potíže. Jako koupelová kúra se doporučuje při chorobách vegetativního nervového systému, při neurotických potížích spojených s funkcí srdce, při vysokém krevním tlaku a při neurotických žaludečních potížích a vyčerpání. Voda je vápenino-hydrogenuhličitanového typu (zemino-vápenitá směs obsahující jód, bróm a vápník).

Rekreační komplex termálních lázní zahrnuje: • jeskynní lázně (Barlangfürdö) s otesanými skalami, lehce „radioaktivní vodou“ a prudkou sprchou na konci byly otevřeny v roce 1959. V jeskynních chodbách vyvěrá voda s 30° C. V lázních je možné využít i masáží či vstup do sauny. Skupinové vstupné na 3 hodiny činí 2 300 HUF (220,- Kč). • plážové lázně (Strandfürdö) v centru městského parku mají též venkovní bazény.[14]

35

Aggtelek Pod tímto názvem se skrývá pohoří, malinké městečko, ale především Národní park Aggtelek - kopcovitá krasová oblast o rozloze 200 m2 a největší krápníkové jeskyně. Městečko Aggtelek je hlavní branou do jeskyní Baradla-Domica, což je labyrint asi 25 km chodeb (6 km z nich je na Slovensku). Tato síť jeskyní byla v roce 1995 zapsána na seznam světového dědictvím UNESCO jako přírodní památka patřící oběma státům. Krápníkové jeskyně se pyšní řadou výjimečných červenočerných stalaktitů (= krasový jev, který vyrůstá od stropu jeskyně dolů) a pyramidálních stalagmitů (= krasový jev, který vyrůstá od podlahy jeskyně nahoru). Nejznámější z nich - stalagmit „Hvězdárna“ je se svou výškou 25 m a průměrem základny 8 m údajně druhým největším na světě. Prohlídka trvá cca 2 hodiny, při níž ujdeme 2-3 km, teplota v jeskyních je + 10° C. [16]

Tokaj Víno z tohoto malebného městečka vinohradů a hnízdících čápů je známé už po staletí. Tokaj je tak vyhlášené svým jantarovým mokem, že je o něm i zmínka v národní hymně. O tokajských vínech se od dob Ludvíka XIV. prohlašuje, že to je „Víno králů, král vín“. Je ale jen jedním z 28 měst a vesnic oblasti Tokaj-Hegyalja o celkové rozloze 66 km2 vinohradů, rozkládajících se po jižní a východní hraně Zemplínských vrchů. V roce 2002 byla tato oblast zapsána na seznam světového dědictvím UNESCO. Mezi nejznámější místa ochutnávek patří 600 let starý sklep Rákócziů (Rákóczi Pince), kde v dlouhých chodbách zraje víno v láhvích (jedna chodba má 28 m na délku a 10 m na šířku). Ochutnávka šesti tokajských vín (např.: Furmint, suché Szamorodni, sladké Szamorodni a pak vína Aszú) stojí 2 500 HUF (232,- Kč). [10]

Zalakaros 750 let staré léčebné místo Zalakaros leží pouhých 30 km od Balatonu a zaujímá tím jedno z míst jihozápadního Maďarska, které navštívíme. Toto městečko je proslaveno termálními prameny, které byly objeveny v roce 1962 při průzkumných vrtech během vyhledávání ložisek nafty. Prameny, jejichž voda má teplotu 85 - 99° C byly objeveny během průzkumů ropných ložisek, poskytují léčivou vodu jódového a brómového charakteru a mají ze všech maďarských lázeňských vod nejvyšší obsah fluoru. Ve formě koupelí je „zalakarošská“ voda vhodná pro léčení pooperačních stavů, pro léčení nemocí pohybového ústrojí, pro rehabilitace a je účinná při léčení chronických gynekologických potíží. Celodenní vstupné na koupaliště a do krytého bazénu činí 36

1 500 HUF (140,- Kč). Je možné zakoupit si doplňkové služby jako masáže, uhličité koupele, sauny, solárium, solní jeskyně atd. [17]

Keszthely Poslední návštěva bude patřit příjemnému městu Keszthely. Jeho úzké uličky dodnes věrně odrážejí náladu maloměsta u břehu Balatonu. V polovině 18. století přešlo Keszthely a jeho okolí do vlastnictví rodiny Festeticsů a právě palác této rodiny navštívíme (Festeticskastély). Byl vystavěn v roce 1745 a o 150 let později rozšířen, nyní má přes sto místností ve dvou rozevírajících se křídlech. V severním křídle z 19. století sídlí hudební škola, městská knihovna a konferenční centrum; v jižním křídle sídlí muzeum Helikon (Helikon Kastélymúzeum) a největší poklad tohoto paláce, renomovaná knihovna Helikon (Helikon Könyvtár). Vstupné činí 1 300 HUF (120,- Kč). [10] [18]

Balaton Jezero Balaton, často nazývané „maďarské moře“ se rozprostírá na ploše 600 km2 a jeho pobřeží je dlouhé 195 km, kdy v nejširším místě měří 15 km. Jezero opálově žlutozelené barvy je jedním z největších přírodních pokladů Maďarska. Je také největší evropskou zásobárnou sladké vody a zároveň vodní rekreační oblastí. [9]

37

4.1.4 Zajištění služeb u dodavatelů

Doprava

Dopravce: Jaroslav Uchytil, autobusová doprava Rudíkov 172 675 05 Rudíkov E-mail: [email protected] Web: www.uchytil.cz Tel.: + 420 568 878 153 IČO: 634 30 339 DIČ: CZ 430320427 Obrázek 6: autobus (přední pohled) [25]

Autobus: Karosa LC 956 • 51 + 1 + 1 • EURO 3 • klimatizace • kávovar, lednička • video, TV • polohovací sedadla s odskokem • retardér, ABS, ASR

Obrázek 7: autobus (zadní pohled) [25]

Nádrž: 350 l Spotřeba: 22 l/100 km Cena za 1km (bez DPH): 23,- Kč, tzn. + 19 % DPH = 27,37 Kč Cena za 1 hodinu čekání (bez DPH): 130,- Kč, tzn. + 19 % DPH = 154,70 Kč [25]

38

Ubytování Fotografie následujících ubytování je možné shlédnout v Příloze 3.

Budapešť Drive Inn Hotel ∗∗ Chcete Utcta 1. 2045, Törökbálint Tel.: + 36 23 337 736 E-mail: [email protected]

Hotel se nachází u dálnice M1 (exit 14) pouhých 15 minut od Budapešti. Ubytování nabízí trojlůžkové pokoje se sprchou, klimatizací, rádiem, toaletními potřebami, satelitní TV a pracovním stolem. Cena za pokoj je 39€/noc, tzn. 13€/osobu/noc, za příplatek 5€ je možné objednat snídani. [19]

Tokaj Huli Panzió Rákóczi út. 16 3910, Tokaj Tel.: + 36 06 47 352 741 E-mail: [email protected]

V penzionu se nachází dvojlůžkové, trojlůžkové a čtyřlůžkové pokoje. Celková kapacita je 32 osob. V pokoji je k dispozici sprchový kout + WC a kabelová televize. Cena na 1 osobu činí 14€. Je zde možnost přiobjednání snídaně za 2,60€, kdy si hosté mohou vybrat ze dvou variant. [20]

Vaskó Panzió Rákóczi út. 12 3910, Tokaj Tel.: + 36 47 352 107 E-mail: [email protected]

39

Penzion má 11 pokojů (kapacita 33 hostů), kde je výběr ze dvojlůžkových a trojlůžkových pokojů a několika apartmánů. Každý pokoj má vlastní koupelnu (sprchový kout + WC) a televizi. Součástí penzionu je restaurace, terasa s krbem a vinný sklípek. Cena na 1 osobu činí 14€, možnost přiobjednat snídani za 2,10€. [21]

Zalakaros Friskó Panzió Szölö út. 4 8749, Zalakaros Tel.: + 36 93 340 064 E-mail: [email protected]

Penzion se nachází v klidné části na okraji městečka. Má k dispozici dvojlůžkové pokoje a apartmány, celková kapacita 28 osob. Pokoj s televizí a vybavenou kuchyňkou, koupelna a WC. Některé pokoje mají terasu. Snídani je možno přiobjednat za 6€. Součástí penzionu je útulná restaurace. Cena na 1 osobu činí 18€/noc. [22]

Franz Panzió Szanyi Ferenc Liget út. 35 8749, Zalakaros Tel.: + 36 30 597 27 71 E-mail: [email protected]

Penzion disponuje dvojlůžkovými, trojlůžkovými a čtyřlůžkovými pokoji se sprchou a WC, malou kuchyňkou, satelitní televizí a klimatizací. Horní pokoje s balkonem, hosté mohou využívat terasu s krbem. Celková kapacita penzionu je 28 hostů, cena na osobu je 12€/noc. [23]

40

4.2 Ekonomická část Kurzy (k 22. 4. 2009, dle České spořitelny, a. s.): 1€ = 28,- Kč 100 HUF = 9,24 Kč [29]

I.

Přímé náklady na 1 účastníka • ubytování (Budapešť 1x, Tokaj 1x, Zalakaros 2x)

=>(13€ + 14€ + 2 ∗ 15€) ∗ 28,- Kč = 1 596,- Kč • pojištění – zajišťuje si každý účastník sám • vstupné (projížďka parníkem, jeskynní lázně, vinný sklípek, termální lázně) =>(250,- Kč + 220,- Kč + 240,- Kč + 140,-Kč) = 850,- Kč CELKOVÉ přímé náklady na 1 účastníka = 2 446,- Kč CELKOVÉ náklady při plné kapacitě (tzn. 51 osob) = 124 746,- Kč

II.

Nepřímé náklady A) Kalkulace nákladů na dopravu • náhrada za ujeté km (plánované km + neplánované km 10% + přístavné km) ∗ sazba

=>(1 845 km + 184,5 km + 54 km) ∗ 27,37 Kč = 2 083,5 km ∗ 27,37 Kč = 57 025,- Kč • náhrada za čekání 1. den = 8 hodin 2. den = 7 hodin 30 minut 3. den = 6 hodin 4. den = 12 hodin 5. den = 8 hodin 20 minut =>celkem 41 hodin 50 minut ∗ 38,70 Kč (každá započatá ¼ hod.) ∗ 4 = 6 501,60 Kč • stravné a ubytování řidiče (sazba stravného pro Maďarsko činí 35€/den) =>stravné: 1. – 5. den = 100% stravného: 35€ ∗ 1 řidič ∗ 5 dní ∗ 28,- Kč = 4 900,- Kč =>ubytování: (13€ + 14€ + 2 ∗ 15€) ∗ 28,- Kč = 1 596,- Kč Celkem = 6 496,- Kč

41

• rozdíl v ceně nafty (průměrný dojezd na 1 nádrž je 800 km) =>(2 083,50 km – 800 km)/100 ∗ 22 = 282,37 l nafty v zahraničí + doplatek 15,- Kč/l = 282,37 ∗ 15,- Kč =4 235,55 Kč • dálniční poplatky =>Slovensko = 2 ∗ 1denní á 320,- Kč = 640,- Kč =>Maďarsko = 10denní dálniční známka á 13 200 HUF = 1 220,- Kč Celkem = 1 860,- Kč • parkovné (centrum Budapeště, Miskolctapolca, Aggtelek, Keszthely) =>cca 30€ ∗ 28,- Kč = 840,- Kč CELKOVÉ náklady na dopravu = 76 958,15 Kč (u zahraničních zájezdů 0 % DPH)

B) Kalkulace nákladů na průvodce • odměna (mzda) =>paušální částka 1 000,- = 5 dní ∗ 1 000,- Kč = 5 000,- Kč • ubytování =>(13€ + 14€ + 2 ∗ 15€) ∗ 28,- Kč = 1 596,- Kč • stravné stravné: 1. – 5. den = 100% stravného: 35€ ∗ 1 řidič ∗ 5 dní ∗ 28,- Kč = 4 900,- Kč • vstupné (projížďka parníkem, jeskynní lázně, vinný sklípek, termální lázně) =>(250,- Kč + 220,- Kč + 240,- Kč + 140,-) = 850,- Kč CELKOVÉ náklady na průvodce = 12 346,- Kč

III.

Výpočet celkové ceny • celkové náklady

214 050,15 Kč

• marže 30%

64 215,05 Kč

• + 19 % DPH z marže

12 200,86 Kč

CELKEM

290 466,06 Kč

• riziko neobsazenosti 10%, tzn. počet účastníků 51 ∗ 90 % = 45 účastníků CELKOVÁ cena na 1 účastníka = 290 466,06 / 45 = 6 455,- Kč 42

V ceně je zahrnuto: •

doprava luxusním autobusem značky Karosa s klimatizací;

•

4 x ubytování;

•

večerní projížďka parníkem po Dunaji;

•

vstupné - jeskynní lázně Miskolctapolca;

•

návštěva vinného sklípku v Tokaji s ochutnávkou;

•

vstupné - termální lázně Zalakaros;

•

pojištění cestovní kanceláře podle zákona č. 159/1999 Sb., v pozdějším znění;

•

průvodcovská činnost.

SHRNUTÍ Navrhnutý 5 denní autokarový zájezd je programově velice nabytý a pestrý. Hodí se pro náročnější klientelu, která má zájem poznávat, ochutnávat, ale i odpočívat. Turista si prohlédne nejstarší část historické Budapešti a další zajímavá místa, relaxovat bude v termálních lázních a připravená je i degustace maďarských vín ve světoznámé vinařské oblasti. Hlavním mým záměrem bylo sestavit zájezd tak, aby byl atraktivní pro zákazníky a také použitelný v praxi, tj. pro cestovní kanceláře. Náplň programu a s nimi spojené služby odpovídají ceně, která je srovnatelná s cenami podobných zájezdů nabízených na trhu.

43

5 Vlastní výzkum Z důvodu zjištění informací a individuálních názorů ohledně cestovních kanceláří, zájezdů a jejich propagace, jsem zvolila jako metodu marketingového průzkumu dotazníkové šetření formou osobního a písemného (e-mail) dotazování.

Vytvořila jsem 2 typy dotazníků. První dotazník je určen obyvatelům vybrané lokality České republiky a druhý dotazník je pro odborníky, tzn. manažery v oblasti cestovního ruchu. S tímto dotazníkem jsem se obrátila přímo na cestovní kanceláře, a to prostřednictvím osobního setkání, nebo v převážné většině pomocí e-mailové korespondence.

5.1 Dotazník 1 Téma: „Jak obyvatelé reagují na cestovní kanceláře, nabídky zájezdů a jejich propagaci?“

Tento výzkum se skládá z dotazníku kladeného náhodným respondentům, který můžeme najít v Příloze 4. Cílem dotazníku bylo zjistit chování obyvatel vůči cestovním kancelářím, dále jejich reakci na nabízené zájezdy a jejich propagaci. Výzkum byl zaměřen na trávení hlavní dovolené, kdy převážná část respondentů uvažovala o využití služeb cestovních kanceláří spíše v létě nežli v zimě. V dotazníku používám termínu „cestovní kancelář“, a to z důvodu převážné neznalosti základního rozdílu mezi cestovní kanceláří a agenturou mezi klienty.

Otázka 1: Preferujete raději dovolenou…?

51%

49%

s cestovní kanceláří

ve vlastní režii

Graf 1: Preference při výběru dovolené

44

Z grafu vyplývá, že 51 % respondentů, převážně mužů, preferuje raději dovolenou ve vlastní režii. Jedná se nejčastěji o mladé lidi do 25 let a potom rodiny s malými dětmi. Služeb cestovních kanceláří využívá 49 % dotázaných respondentů, ve složení od 25 do 35 let a dále skupina od 45 do 60 let věku. Za hlavní faktory můžeme považovat dobrou finanční situaci či předpoklad, že tito zákazníci zatím nemají děti, nebo jsou naopak již jejich děti samostatné.

Otázka 2: Pokud dáváte přednost dovolené ve vlastní režii, z jakého důvodu? Hlavním důvodem byla jednoznačně (92 %) uvedena přednost individuálnímu cestování. Lidé v sobě začínají objevovat touhu po dobrodružství, chtějí zažít něco nečekaného či neobvyklého a neplánovaného. Na druhé straně zde hrají svou roli finanční prostředky, kdy lidé raději cestují sami, než by platily za služby cestovním kancelářím.

Otázka 3: Pokud využíváte služeb CK, jaký důvod Vás motivuje k jejich výběru? Pokud si klienti vybírají cestovní kancelář, nejčastěji dávají přednost vlastním zkušenostem s cestovní kanceláří (36 %), dále si vybírají podle doporučení od přátel (25 %), a také zvažují jistotu velkých cestovních kanceláří (20 %), zbylá procenta patří cestovním kancelářím, které vytvoří přesně, co klient požaduje.

Tabulka 2: Spokojenost s CK a zájezdem

Otázka

Odpověď

Otázka 4: Využíváte služeb stále stejné

ano, využívám

ne, nevyužívám

cestovní kanceláře?

28 %

72 %

Otázka č. 5: Byli jste vždy spokojeni s vybraným zájezdem?

ano 35 %

spíše ano 50 %

ne 2%

spíše ne 13 %

Z tabulky 2 plyne, že klienti i přesto, že jsou s vybraným zájezdem od cestovní kanceláře spíše spokojeni, nezůstávají příliš věrni jedné cestovní kanceláři. Podle mého názoru se zde jedná o klienty, kteří svou dovolenou vybírají dlouho před začátkem sezóny, mohou proto srovnávat nabídky lokalit, termínů i cen. Další z důvodů může být situace, kdy klienti vyčkávají na nabídky „last minute“, vyberou si atraktivní místo za nižší cenu a je jim v podstatě jedno, od jaké cestovní kanceláře daná nabídka je. 45

Otázka 6: Pokud ne, uveďte prosím důvod: Za důvody nespokojenosti uvádějí v převážné většině (53 %) nekvalitní ubytování, kdy klienti byli ubytováni jinde, než bylo sjednáno, nebo bylo ubytování z pohledu dotazovaných nekvalitní.

Tabulka 3: Lokalizace dovolené, výběr zájezdu

Otázka

Odpověď v České

střídavě v ČR a

republice

zahraničí

36 %

22 %

42 %

pobyty u

poznávací

tuzemské

moře

zájezdy

pobyty

49 %

18 %

11 %

22 %

Chorvatsko

Itálie

jiná

ostatní

dovolené nejvíce?

27 %

22 %

16 %

35 %

Otázka 10: V které zemi byste

Řecko

jiná

Španělsko

ostatní

24 %

22 %

16 %

38 %

cena

termín

znalost CK

29 %

20 %

2%

Otázka 7: Kde obvykle trávíte Vaši hlavní dovolenou?

Otázka 8: Jaké zájezdy upřednostňujete nejvíce? Otázka 9: Jakou destinaci jste

v zahraničí

ostatní

navštívili při Vaší hlavní

chtěli strávit Vaší příští hlavní dovolenou?

atraktivita

Otázka 14: Co je pro Vás důležité při výběru zájezdu?

místa 49 %

Odpovědi na dalších 5 otázek týkajících se místa a výběru dovolené jsou shrnuty v tabulce 3. Nejvíce občanů tráví svou hlavní dovolenou střídavě v České republice a v zahraničí. Samozřejmě tato otázka souvisí s množstvím finančních prostředků, s počtem dní dovolené nebo osobní preferencí dané lokality. Na otázku „Jaké zájezdy upřednostňujete

nejvíce?“

odpověděla

téměř

polovina

dotázaných

pobyty

u moře, dále téměř pětina dotázaných označila poznávací zájezdy a zbylá procenta patří tuzemským zájezdům. Do kategorie ostatní jsem zařadila především zájezdy lázeňské, lyžařské a speciální, například lovecké či rybářské. Z další otázky „ Jakou destinaci jste navštívili při Vaší hlavní dovolené nejvíce?“ plyne, že s 27 % je to Chorvatsko (respondenti velmi často uváděli státy bývalé Jugoslávie), dále s 22 % Itálie a v kategorii jiná s 16 % byla zmíněna Česká republika, Bulharsko a potom severské 46

země jako Norsko a Švédsko. Do ostatních zemí jsem shrnula země se zanedbatelnými procenty, je to Švýcarsko, Rakousko a Francie. Tyto země ovšem byly brány jako destinace pro lyžování a zimní radovánky. Další otázkou jsem chtěla zjistit, jakou zemi by chtěli a plánují respondenti navštívit v příštím roce. Na prvním místě se objevilo Řecko s 24 % a dále Španělsko, které mělo 16 %. V kategorii ostatní s dohromady 22 % se dotazovaní plánují podívat do Francie, Chorvatska a Itálie. Jiné než evropské země se zbylými procenty jsou Maledivy, Kanárské ostrovy nebo Thajsko. Při výběru zájezdu zákazníci považují za nejvíce důležité atraktivitu místa (49 %). Zákazníkovi tedy záleží na lokalitě své dovolené. Dalším důležitým momentem při výběru zájezdu potenciálním zákazníkem je samozřejmě cena (29 %), a to je důvod, proč cestovní kanceláře nabízejí různé druhy podpory prodeje, zejména slevy za včasný nákup, slevy pro stálé zákazníky, slevy pro novomanžele atd. Dotazovaní dále uvedli za důležité při výběru dovolené je termín (20 %), který je úzce spojen s cenou. Za méně důležitou roli přisuzuje zákazník znalost cestovní kanceláře.

Otázka 11: Jakou částku na osobu jste ochotni investovat do Vaší dovolené?

8%

6%

do 5 tisíc Kč od 10 do 15 tisíc Kč 27%

od 15 do 20 tisíc Kč 35%

od 20 do 25 tisíc Kč od 5 do 10 tisíc Kč 17% 7%

více jak 25 tisíc Kč

Graf 2: Investice do dovolené

Jaké částky jsou dotazovaní ochotni investovat do své dovolené, vidíme v grafu nahoře. Do 5 000,- Kč odpověděli ti cestovatelé, kteří se věnují výhradně České republice.

47

Využívají tábořiště, campy či chatové osady. Jedná se o vodácké zájezdy, horskou turistiku nebo cykloturistiku. Nejvíce a to 35 % dotazovaných je ochotno utratit za dovolenou od 5 000,- do 10 000,- Kč. Za tuto cenu lze zakoupit zahraniční zájezdy do nejbližších destinací, např.: Slovensko, Chorvatsko a Itálie. Letecké zájezdy jako Řecko, Španělsko aj. jsou již mnohem dražší a to také díky letištním poplatkům a palivovým příplatkům. Částku od 10 000,- do 15 000,- Kč je ochotno utratit 27 % respondentů a částka od 15 000,- do 20 000,- Kč je se 17 % na třetím místě v hodnocení.

Tabulka 4: Informační zdroje, reklama, Internet a CK

Otázka

Odpověď

Otázka 12: Z jakých informačních zdrojů si vybíráte zájezd?

z

z

internetu katalogu 47 %

37 %

z prospektů a letáků 16 %

Otázka 15: Necháte se ovlivnit reklamou na

ano

ne

zájezd?

35 %

65 %

Otázka 17: Navštěvujete webové stránky

ano

ne

samotných CK?

66 %

34 %

Další otázky, uvedené v tabulce 4, směřují k zjištění, jak klienti reagují na nabídky zájezdů a jejich propagaci. Shrnutí je popsáno v následujících otázkách, které s nimi souvisí.

Otázka 13: Pokud z internetu, na jaké webové stránce hledáte nejčastěji? Z otázky 12 vyplynulo, že více než polovina klientů si zájezd vybírá z internetu, a to nejvíce na webových stránkách www.invia.cz, www.zajezdy.cz a www.levnezajezdy.cz Z tištěných katalogů si své zájezdy vybírá třetina dotazovaných a ostatní dávají přednost prospektům a letákům. Dalo by se ale také říci, že klienti si vybírají z katalogů jednotlivých cestovních kanceláří a zároveň porovnávají na internetových portálech.

Otázka 16: Pokud ano, z jakých reklamních prostředků nejčastěji? Prvním impulsem k výběru zájezdu může být reklama, z dotazníků ovšem vyplynulo, že více než polovina respondentů se reklamou ovlivnit nenechá. Ti, kteří se nechají

48

ovlivnit reklamou (35 %), označují ve svých odpovědích nejčastěji reklamu na internetu a v novinách/časopisech.

Otázka 18: Pokud ano, jak často? Z otázky „Navštěvujete webové stránky samotných cestovních kanceláří?“ plyne, že 66 % navštěvuje tyto stránky, ovšem pouze před výběrem dovolené.

SHRNUTÍ Dotazník byl předložen 100 respondentům z regionu Vysočina, kteří nejčastěji uvedli trvalé bydliště ve městě do 20 000 obyvatel. Z toho vyplývá, že v takových městech nejsou pobočky velkých cestovních kanceláří (např. Exim Tours, FIRO-tour, Blue Style), ale spíše střední a malé cestovní kanceláře. Ze 100 dotazovaných občanů bylo 58 % žen a 42 % mužů všech věkových kategorií. Především se jednalo o středoškolsky vzdělané obyvatele, kteří jsou zaměstnáni převážně v soukromém sektoru.

Dotazník ze statistického pohledu lze zhodnotit následovně: Služeb cestovních kanceláří nevyužívá více než polovina dotazovaných, kteří buď necestují, nebo si mnohem častěji organizují dovolenou individuálně. Ostatní respondenti využívají cestovní kanceláře pravidelně nebo občas, spíše při příležitosti zahraniční dovolené. Služeb cestovních kanceláří relativně nejméně využívá skupina obyvatel starší 60 let. Tato kategorie činí v mém průzkumu pouhé 3 %, ale přesto se domnívám, že právě senioři objevili v posledních letech atraktivnost lázeňství a hojně navštěvují termální lázně a koupaliště, zejména na Slovensku či Maďarsku. Hlavním motivem při výběru cestovní kanceláře jsou vlastní zkušenosti nebo zkušenosti přátel a známých. Důležitou roli při výběru zájezdu hraje atraktivita místa. Spokojenost s vybraným

zájezdem

vyslovila

polovina

dotázaných.

Nejčastější

důvody

nespokojenosti jsou ubytování jinde, než bylo slíbeno, nekvalitní ubytování a špatné služby delegáta. Při výběru zájezdu dotazovaní nejčastěji využívají Internet a až potom katalogy. Téměř třičtvrtě respondentů navštěvuje internetové stránky samotných cestovních kanceláří, ale pouhé 3 %, aby byli pravidelně informování.

49

5.2 Dotazník 2 Téma: „Propagace cestovních kanceláří a jejich zájezdů.“

Počet cestovních kanceláří se za poslední rok zvýšil o 39. Zatímco loni v dubnu jich bylo 946, nyní jich je evidovaných 985 (k 31. 3. 2009), jak uvedla Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. [27] Z celkového počtu 350 oslovených cestovních kanceláří byla procentní úspěšnost 14 %, tj. 50 vrácených dotazníků. Seznam cestovních kanceláří, které se účastnily tohoto marketingového průzkumu, najdeme v Příloze 6. V Příloze 5 se nachází dotazník, ve kterém jsem se zaměřila pouze na cestovní kanceláře, protože ony mohou vytvářet a realizovat zájezdy, kdežto cestovní agentury pouze zprostředkovávat. A také jsem se orientovala výhradně na výjezdový cestovní ruch (outgoing).

Otázka 1: Jak dlouho je Vaše CK na trhu?

8%

4%

10% méně než 5 let

od 5 do 10 let

od 10 do 20 let

20 let a více

78%

Graf 3: Počet let na trhu

Z uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce dotazovaných cestovních kanceláří, tj. 78 % bylo založeno po roce 1989, kdy se otevřel trh a s ním i větší možnosti v oblasti cestovního ruchu.

50

Tabulka 5: Specializace zájezdů

Otázka

Odpověď poznávací

lázeňské

zájezdy

pobyty

23 %

12 %

Chorvatsko, Itálie,

Francie, Velká

Slovensko,

Řecko, Španělsko

Británie

Maďarsko

Otázka 2: Na jaké zájezdy se

pobyty u moře

specializuje CK nejvíce?

56 %

Otázka 3: Do jako destinace vozí CK své klienty nejvíce?

Otázky týkající se specializace zájezdů a destinace země jsem vyhodnotila v tabulce 5. Ukazuje nám, že nejvíce cestovních kanceláří se zaměřuje na pobyty u moře 56 %, přičemž obvyklá letoviska se nachází v Chorvatsku, Itálii, Řecku a Španělsku. Pokud bychom se ohlédli k dotazníku 1, vyplývá z něho, že klienti právě tyto destinace preferují nejvíce. Poznávacím zájezdům dává přednost 23 % cestovních kanceláří. Ovšem existuje celá řada touroperátorů, co své poznávací zájezdy zaměřují na tzv. okruhy více států, tím pádem nelze říci, na které se zaměřují nejvíce. Nemalá část oslovených cestovních kanceláří se orientuje na lázeňské pobyty. Opomenuto nebylo ani české lázeňství. Ostatní procenta patřila školním zájezdům, zájezdami na míru, lyžařským a sportovním zájezdům, například vodácké expedice nebo rybolov.

Otázka 4: Z jakých informačních zdrojů nejvíce informujete klienty o Vašich zájezdech? Nepochybně skoro 95 % cestovních kanceláří informuje své klienty pomocí katalogů a zároveň nabídkami na Internetu. Menší cestovní kanceláře, informují své klienty také pomocí letáčků, které mají například ve výlohách provozovny. Pokud bychom se podívali opět k dotazníku 1, zjistíme, že zde existuje stoprocentní zpětná vazba mezi klientem a cestovní kanceláří.

51

Otázka 5. Pokud nabízíte různé typy „výhodných slev“, které jsou využívány nejvíce? slevy pro stálé klienty 17% 29%

slevy za včasné rezervace

3% slevy pro handicapované 12% slevy pro rodiny s dětmi 2% slevy pro novomanžele 37%

slevy pro seniory

Graf 4: Nabídka výhodných slev

V grafu je přehledně ukázáno, že se nejvíce jedná o slevy za včasné rezervace, takové slevy mohou činit až 15 % z ceny zájezdu, záleží na termínu rezervace. Zde je ovšem větší riziko, že klient z nepředvídatelných důvodů může zájezd stornovat. Při takovýchto rezervací je výhodné sjednat si pojištění právě proti stornování zájezdu, které cestovní kanceláře nabízejí. Také bych se chtěla zmínit o zajímavých slevách pro rodiny z dětmi. Cestovní kanceláře nabízejí například: děti do 6 let zdarma nebo dokonce obě děti zdarma, zde je ovšem zadán limit věkem prvního i druhého dítěte. Přesto jsou takové nabídky velice výhodné. Slevy pro seniory využívají převážně cestovní kanceláře specializující se na lázeňské pobyty. Dá se také říci, že čím větší cestovní kancelář, tím větší má nabídky „výhodných slev“.

52

Otázka 6: Jakou formou propagujete Vaši CK?

17% inzeráty v novinách 36% reklama na internetu 15% reklama v propagačních brožůrách reklama v TV, rádiu

32%

Graf 5: Forma informačního zdroje propagace CK

Co patří k nejvíce používané formě informačního zdroje pro propagaci cestovní kanceláře? Na tuto otázku je velice těžké odpovědět, právě z toho důvodu, že výdaje na propagaci by měly být proporcionálně rozděleny mezi všechny média. Další forma, která nebyla uvedena v dotazníku a velmi často se vyskytovala mezi odpovědmi byla tzv. outdoor reklama nebo reklama ve specializovaných časopisech (např. Snow nebo Ski). Tabulka 6: Reklama na Internetu

Otázka

Odpověď

Otázka 7: Máte reklamu na

ano

ne

internetovém portálu?

20 %

80 %

Otázka 8: Máte webové stránky cestovní

ano

ne

kanceláře?

100 %

0%

1x do

1x do

měsíce 1/2 roku

Otázka 9: Jak častá je aktualizace?

15 %

53

7%

1x do roku 26 %

vždy při nové nabídce zájezdu 52 %

Odpověď na otázku 7 zodpovědělo pouze 20 % dotazovaných cestovních kanceláří. Příčina by mohla být ze špatně kladené otázky, měla jsem namysli například následující stránky, které byli i nejčastěji uváděny: www.inform.cz, www.e-cestovnikancelar.cz, www.ck.cz a www.svetadily.cz. Domnívám se, že ostatní cestovní kanceláře tuto otázku braly z pohledu vlastní webové stránky. Převážně větší cestovní kanceláře mají reklamu na portálech jako www.idnes.cz, www.seznam.cz nebo na www.novinky.cz. Vlastní webové stránky jsou v dnešní době naprostou samozřejmostí, zajímalo mne spíše, jak často je prováděna jejich aktualizace. Mnohé cestovní kanceláře, mají aktualizaci stránek nastavenou automaticky. Ostatní si hlídají termíny, ceny i místa sami.

Tabulka 7: Propagace CK na veletrzích

Otázka

Odpověď

Otázka 10: Prezentuje se CK na

ano

ne

veletrzích cestovního ruchu?

65 %

35 %

Otázka 11: Pokud ano, na kterém se

Go

Regiontour

Madi

obvykle prezentujete?

26 %

17 %

32 %

Holiday World 25 %

Otázka 12: Pokud ne, účastníte se

ano

ne

některého jako odborná veřejnost?

72 %

28 %

Otázky 10 až 12 se zabývají propagací cestovních kanceláří na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu. Do dotazníku jsem zahrnula nejvýznamnější veletrhy v České republice. Top cestovní kanceláře České republiky (Exim Tours, Sunny Days Blue Style, Eso Travel aj.) se účastní, jako odborná veřejnost i veletrhů v Berlíně, Londýně, Moskvě, Banghoku nebo v Hong Kongu.

Dále se zástupci cestovních

kanceláří účastní veletrhů v České republice, uvedu zejména Regiony České republiky, For Travel, Tourism Expo aj., nebo specializovaných veletrhů např. Víno & Destiláty či Infotour a cykloturistika.

54

Otázka 13. Jakou cca částku dáváte ročně na propagaci Vaší CK? Poslední otázka je znázorněna v následujícím grafu. Částky samozřejmě odpovídají velikosti cestovních kanceláří, ovšem je patrné, že propagace je velice důležitá, a tak i tomu jednotlivé částky odpovídají.

18% do 20 tisíc Kč 36% od 20 do 50 tisíc Kč od 50 do 100 tisíc Kč 32%

od 100 tisíc Kč

14%

Graf 6: Částka za propagaci

SHRNUTÍ Cílem dotazníku s tématem: „Jak cestovní kanceláře propagují zájezdy?“ bylo vyhodnotit nejčastější propagační formy. Jednotlivé formy se nikterak neliší, každá cestovní kancelář prezentuje své zájezdy pomocí katalogu, který využije při osobním kontaktu s klientem, anebo si naopak klient sám doma vyhodnotí aktuální nabídky na Internetu. Na českém trhu působí mnoho cestovních kanceláří, je důležité být lepší než konkurence, něčím se odlišovat a upozornit na to, právě proto existují veletrhy cestovního ruchu, buď na regionální nebo mezinárodní úrovni, o které je třeba se zajímat. Cestovní kancelář by měla být viděna, samozřejmě k tomu slouží reklama na Internetu, inzeráty v novinách a časopisech a v neposlední řadě i ústní reference od spokojených zákazníků. A právě spokojení zákazníci by měli být hlavní motivací všech cestovních kanceláří.

55

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vytvořit nový produkt pro cestovní kancelář a jeho marketingovou propagaci.

Teoretickou část bakalářské práce jsem rozdělila na tři kapitoly, ve kterých jsem se zabývala marketingem a jeho odlišnostmi v odvětví cestovního ruchu. K definicím obecného marketingu uvádím příklady z cestovního ruchu. Dále jsem se snažila jednotlivé nástroje marketingového mixu aplikovat z pohledu cestovních kanceláří. Nezbytnou součástí práce bylo vysvětlení pojmů a definic, které s touto problematikou úzce souvisí. Cestovní ruch se samozřejmě opírá o legislativu v podobě zákonů, uvedu zákon 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.

V praktické části jsem se zabývala tvorbou poznávacího zájezdu. Za turistickou destinaci jsem zvolila Maďarsko z důvodu stále se rozšiřující obliby programů wellness a spa - Maďarsko se může pyšnit bohatstvím termálních pramenů. Také jsem chtěla upozornit na tamější památky světového dědictví UNESCO. Program zájezdu je tedy vytvořen pro klientelu, která chce poznávat nové věci, ale také chce odpočívat a příjemně relaxovat. Při tvorbě zájezdu jsem čerpala informace z již napsaných průvodců, studijních materiálů z předmětu Management cestovních kanceláří a agentur na VŠPJ, propagačních materiálů a také katalogů cestovních kanceláří. Dále jsem chtěla zjistit, jak funguje propagace z obou stran – tzn. klienti jako spotřebitelé versus cestovní kanceláře jako výrobci produktu. Z výsledků je patrné, že nejlepší reklamou pro cestovní kancelář jsou reference nebo vlastní zkušenosti zákazníků, což se odráží na dobře nastaveném marketingu cestovní kanceláře. Touroperátoři mají velké možnosti v oblasti marketingu, kterých ale ne vždy využívají. V současné době mohou být velkým přínosem pro cestovní kanceláře například moderní informační technologie.

Doufám, že všichni, kteří si našli chvilku volného času na přečtení mé práce, se dozvěděli spoustu zajímavých věcí z této oblasti. Věřím, že práce bude přínosem i pro cestovní kanceláře při tvorbě a propagaci jejich nových produktů. A možná se moje práce stane pro několik lidí inspirací a udělají si radost zájezdem do Maďarska.

56

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Literatura [1]

HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha, Grada Publishing,2003. ISNB 80-247-0202-9.

[2]

PAYNE, A. Marketing služeb. Praha, Grada, 1996. ISNB 80-7169-276-X.

[3]

KIRÁL’OVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha, EKOPRESS, 2003. ISNB 80-86119-56-4.

[4]

PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha, IDEA SERVIS, 1999. ISNB 80-85970-29-5.

[5]

BOUČKOVÁ, J. a kol. Marketing. Praha, C.H.Beck, 2003. ISNB 80-7179-57-1.

[6]

VANÍČEK, J., Cestovní ruch – marketingový nebo sociologický výzkum? Marketing & Komunikace, Ročník XVII. 2007. ISSN 1211-5622.

[7]

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA. J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002.

[8]

Kolektiv autorů, Travel Digest, únor 2009, Týnec nad Sázavou, Rock Media.

[9]

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu.[online]. [cit. 2009-04-30]. Dostupné z www: .

[10]

HORVÁTHOVÁ, T., JELÍNEK, J. Maďarsko. Praha. Svojka & Co. 2007. ISNB 978-80-7352-475-3.

Internetové zdroje [11]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[12]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[13]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[14]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[15]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[16]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[17]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[18]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[19]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[20]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22] 57

[21]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[22]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[23]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[24]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[25]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[26]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[27]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-29]

[28]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

[29]

[cit. z on-line zdroj 2009-04-22]

58

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1: Itinerář Tabulka 2: Spokojenost s CK a zájezdem Tabulka 3: Lokalizace dovolené, výběr zájezdu Tabulka 4: Informační zdroje, reklama, Internet a CK Tabulka 5: Specializace zájezdů Tabulka 6: Reklama na Internetu Tabulka 7: Propagace CK na veletrzích

Graf 1: Preference při výběru dovolené Graf 2: Investice do dovolené Graf 3: Počet let na trhu Graf 4: Nabídka výhodných slev Graf 5: Forma informačního zdroje propagace CK Graf 6: Částka za propagaci

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Mapa Maďarska Příloha 2: Mapa historické části Budapešti Příloha 3: Fotografie ubytování Příloha 4: Dotazník 1 Příloha 5: Dotazník 2 Příloha 6: Seznam cestovních kanceláří učastnících se dotazníku 2

60

PŘÍLOHY

Příloha 3 Fotografie ubytování Budapešť – Hotel Inn Drive ∗∗

Obrázek 8: Pohled na hotel [19]

Obrázek 9: Pokoj [19]

Obrázek 10: Hygienický kout [19]

Tokaj – Huli Panzió

Obrázek 11: Pohled na penzion Huli [20] Obrázek 12: Pokoj [20]

Tokaj – Vaskó Panzió

Obrázek 13: Pohled na penzion Vasko [21]

Obrázek 14: Pokoj [21]

Zalakaros – Friskó Panzió

Obrázek 15: Pohled na penzion Frisko [22]

Obrázek 16: Pokoj [22]

Zalakaros – Franz Penzió

Obrázek 17: Pohled na penzion Franz [23]

Obrázek 18: Pokoj [23]

Obrázek 19: Kuchyňský kout [23]

Obrázek 20: Sprchový kout [23]

Příloha 4 Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a provádím průzkum „Jak obyvatelé reagují na cestovní kanceláře, nabídky zájezdů a jejich propagaci?“ Tento dotazník bude jeden z klíčových materiálů pro přípravu mé bakalářské práce. Prosím o vyplnění několika následujících otázek, a to zakřížkováním vždy jedné nejčastější odpovědi. Tento dotazník je anonymní. Děkuji za věnovaný čas a ochotu ke spolupráci. 1. Preferujete raději dovolenou…: s cestovní kanceláří

ve vlastní režii

2. Pokud dáváte přednost dovolené ve vlastní režii, z jakého důvodu? přednost individuálnímu cestování jiný důvod

finanční prostředky Jaký?

3. Pokud využíváte služeb CK, jaký důvod Vás motivuje k jejich výběru? jistota velké CK

vlastní zkušenosti s CK

CK, která vytvoří přesně, co požaduji

CK na doporučení od přátel

4. Využíváte služeb stále stejné CK? ano, využívám

ne, nevyužívám

5. Byli jste vždy spokojeni s vybraným zájezdem? ano

spíše ano

ne

spíše ne

6. Pokud ne, uveďte prosím důvod: nespokojenost s dopravou

jiné ubytování, než bylo sjednáno

nespokojenost s ubytováním

špatné služby delegáta

nespokojenost se stravováním

změna termínu zájezdu

7. Kde obvykle trávíte Vaši hlavní dovolenou? v zahraničí střídavě v ČR a v zahraničí

v České republice

8. Jaké zájezdy upřednostňujete nejvíce? pobyty u moře

lázeňské pobyty

tuzemské pobyty

sportovní zájezdy (cyklistika, potápění aj….)

poznávací zájezdy

eurovíkendy

lyžařské zájezdy

jiné Jaké?

9. Jakou destinaci jste navštívili při Vaší hlavní dovolené nejvíce? Chorvatsko

Řecko

Slovensko

Španělsko

Itálie

Francie

Bulharsko

jiná Jaká?

10. V které zemi byste chtěli strávit Vaši příští hlavní dovolenou? Chorvatsko

Řecko

Slovensko

Španělsko

Itálie

Francie

Bulharsko

jiná Jaká?

11. Jakou částku na osobu jste ochotni investovat do Vaší dovolené? do 5 tisíc Kč

od 15 do 20 tisíc Kč

od 5 do 10 tisíc Kč

od 20 do 25 tisíc Kč

od 10 do 15 tisíc Kč

více jak 25 tisíc Kč

12. Z jakých informačních zdrojů si vybíráte zájezd? z katalogu

z internetu

z prospektů a letáků

jinak Jak?

13. Pokud z internetu, na jaké webové stránce hledáte nejčastěji? www.invia.cz

www.last.cz

www.zajezdy.cz

www.levnezajezdy.cz

www.holidaybeach.cz

jiná Jaká?

14. Co je pro Vás důležité při výběru zájezdu? termín

cena

atraktivita místa

znalost CK

15. Necháte se ovlivnit reklamou na zájezd? ano

ne

16. Pokud ano, z jakých reklamních prostředků nejčastěji? inzerát v novinách/časopisech

reklama v propagačních brožurách

reklama na internetu

reklama v TV, rádiu

17. Navštěvujete webové stránky samotných CK? ano

ne

18. Pokud ano, jak často? pravidelně, abych byl/a informován/a

pouze před výběrem dovolené

Sociodemografické údaje:

19. Pohlaví: žena

muž

20. Věk: do 25 let

od 25 do 35 let

od 35 do 45 let

od 45 do 60 let

60 a více let

21. Nejvyšší dosažené vzdělání: základní

SŠ

vyučen/a

VOŠ

vyučen/a s maturitou

VŠ

22. Vaše současná ekonomická aktivita: zaměstnanec – státní sektor

student

zaměstnanec – soukromý sektor

důchodce

OSVČ

nezaměstnaný

jinak ekonomicky aktivní Jak?

23. Místo Vašeho trvalého bydliště je? obec

město od 10 do 20 tisíc obyvatel

město do 5 tisíc obyvatel

město od 20 do 50 tisíc obyvatel

město od 5 do 10 tisíc obyvatel

město s více než 50 tisíc obyvatel

Příloha 5 Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a provádím průzkum na téma „ Propagace cestovních kanceláří a jejich zájezdů“. Tento dotazník bude

jeden

z klíčových

materiálů

pro

přípravu

mé

bakalářské

práce.

Prosím o vyplnění několika následujících otázek týkajících se Vaší CK, a to zakřížkováním vždy jedné nejčastější odpovědi. Tento dotazník je anonymní. V případě zájmu Vám mohu poslat jeho vyhodnocení. Děkuji za věnovaný čas a ochotu ke spolupráci.

1. Jak dlouho je Vaše CK na trhu? méně než 5 let

od 10 do 20 let

od 5 do 10 let

20 a více let

2. Na jaké zájezdy se specializujete nejvíce? pobyty u moře

lázeňské pobyty

tuzemské pobyty

školní zájezdy

poznávací zájezdy

sportovní zájezdy (cyklistika, potápění aj.)

lyžařské zájezdy

jiné Jaké?

3. Do jaké destinace vozíte své klienty nejvíce? Chorvatsko

Řecko

Slovensko

Španělsko

Itálie

Francie

Bulharsko

jiná? Jaká?

4. Z jakých informačních zdrojů nejvíce informujete klienty o Vašich zájezdech? informační letáčky ve výlohách

nabídky na internetu

katalogy

jinak Jak?

5. Pokud nabízíte různé typy „výhodných slev“, které jsou využívány nejvíce? slevy pro stále klienty

slevy pro rodiny s dětmi

slevy za včasné rezervace

slevy pro novomanžele

slevy pro handicapované

slevy pro seniory

6. Jakou formou propagujete Vaši CK? inzeráty v novinách

reklama v propagačních brožurách (Zlaté stránky, regionální mapy, turist. materiály)

reklama na internetu

reklama v TV, rádiu

7. Pokud máte reklamu na internetu, na jaké www stránce? www.svetadily.cz

www.e-cestovnikancelar.cz

www.cestovni-kancelare.orbion.cz

www.inform.cz

www.ck.cz

jiné? Jaké?

8. Má Vaše CK vlastní webové stránky? ano

ne

9. Pokud ano, jak často jsou aktualizovány? 1x do měsíce 1x do ½ roku

1x do roku vždy při nové nabídce zájezdu

10. Prezentuje se Vaše CK na veletrzích cestovního ruchu? ano

ne

11. Pokud ano, na kterém obvykle? mezinárodní veletrh HOLIDAY WORLD

mezinárodní veletrh MADI

mezinárodní veletrh REGIONTOUR

mezinárodní veletrh GO

jiný

Jaký?

12. Pokud ne, navštěvujete některý, jako odborní návštěvníci? ano

ne

Jaký?

13. Jakou cca částku dáváte ročně na propagaci Vaší CK? do 20 tisíc Kč

od 50 do 100 tisíc Kč

od 20 do 50 tisíc Kč

100 tisíc a více Kč

14. Zde napište město, ve kterém sídlí Vaše CK.

15. Prosím, uveďte pozici, jakou zastáváte v CK.

Příloha 6 Seznam cestovních kanceláří účastnících se dotazníku 2 Název CK

Sídlo CK

Pozice osoby v CK, která vyplnila dotazník

1. Alena Tour

Pelhřimov

majitelka cestovní kanceláře

2. Alexandria

Praha

marketingový ředitel

3. AlfaZet

Šumperk

majitel cestovní kanceláře

4. Amazonia

Ostrava

referent prodeje

5. Atlantika

Přerov

referent prodeje

6. B2B Travel

Praha

referent prodeje

7. Balneola

Pardubice

majitel cestovní kanceláře

8. Bonton

Hranice

vedoucí cestovní kanceláře

9. Czech Holidays

Praha

jednatel

10. Čedok

Pelhřimov

vedoucí pobočky

11. Dery

Opava

manažer

12. Erli Klimkovice

Ostrava

jednatel

13. Eso Travel

Praha

předseda představenstva,

14. Flora Tour

Praha

majitel cestovní kanceláře

15. Had

Praha

sales manager

16. Hellas Tour

Prostějov

vedoucí cestovní kanceláře

17. Ing. Markéta Borisová

Pelhřimov

majitelka cestovní kanceláře

18. Janeta

Písek

jednatel

19. Jokra Tour

Rožnov p. Radhoš. referent prodeje

20. Kellner

Písek

referent prodeje

21. Kudrna

Brno

marketing manager

22. Latino Travel

Písek

majitel cestovní kanceláře

23. Luna Tour

Trutnov

vedoucí cestovní kanceláře

24. MaCek

Nasavrky

majitel cestovní kanceláře

25. Marko

Hodonín

majitelka cestovní kanceláře

26. Marted

Třinec

ředitel

27. Mráz

Tábor

majitel cestovní kanceláře

28. Natour

Brno

pracovník cestovní kanceláře

29. Niktour

Děčín

produkt manager

30. Nomád

Žďár nad Sázavou

referent prodeje

31. Novalja

Brno

prodejce, ekonom

32. Pet-Tour

Benešov

pracovník cestovní kanceláře

33. Povoda - Jan Holub

Kolín

majitel cestovní kanceláře

34. Pressburg

Olomouc

referent prodeje

35. Prive Tour

Písek

majitel cestovní kanceláře

36. Pro Travel

Plzeň

ředitel

37. Quick Tour

České Budějovice

majitel cestovní kanceláře

38. Rajbas - outdoor Travel Boskovice

majitel cestovní kanceláře

39. Redok Travel

Svitavy

referent prodeje

40. Sally Tour

České Budějovice

majitel cestovní kanceláře

41. Settour Bohemia

Plzeň

referent prodeje

42. Skol

Praha

ředitel

43. Sole

Praha

vedoucí pobočky

44. Sunny Days

Praha

marketing executive

45. Teplická Rekrea

Teplice

vedoucí cestovní kanceláře

46. Theseus

Ústí nad Labem

majitel cestovní kanceláře

47. Tina

Kroměříž

referent prodeje

48. Venus Trade and Tours Praha

pracovník obchodního oddělení

49. Vítkovice Tours

Ostrava

obchodní referent

50. Zdraví

Kladno

jednatel