Rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Marketing a management

Rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Jitka HYKLOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jitka KRULOVÁ

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu použité literatury.

Ve Znojmě dne 11. března 2013

______________________________ Jitka Hyklová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Jitce Krulové za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce na téma „Rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku“ se zabývá analýzou a zhodnocením současného stavu cestovního ruchu ve zmiňované oblasti. V teoretické části jsou vymezeny hlavní pojmy, které souvisí se zkoumanou problematikou. V následující praktické části je charakterizováno město Znojmo, jeho nejbližší okolí, přírodní a zejména kulturní zajímavosti města. Rovněž jsou vyhodnoceny nejdůležitější body primárního výzkumu pomocí dotazníků, na jejichž základě je navržen nový produkt v oblasti cestovního ruchu. Na závěr je celková situace zhodnocena a navrženo několik doporučení pro zkvalitnění úrovně poskytovaných služeb cestovního ruchu ve znojemské oblasti. Klíčová slova: cestovní ruch, Znojemsko, dotazníkové šetření, nový produkt

ABSTRACT The bachelor thesis on topic “Development of tourist industry in Znojmo region” focuses on analysis and evaluation of current situation of tourist industry in the region. In the theoretical part the key terms related to the research are specified. In the following practical part the town of Znojmo, its surroundings, and the natural and, above all, cultural points of interest are described. The key points of primary questionnaire survey are evaluated and on this basis a new product in the field of tourist industry is suggested. In the end the overall situation is evaluated and several recommendations are made to improve the tourist service level in Znojmo area. Key terms: tourist industry, Znojmo region, questionnaire survey, new product

OBSAH 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

CÍL A METODIKA ................................................................................................ 11

3

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12 3.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 12

3.1.1

Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu .............................................. 12

3.1.2

Typologie cestovního ruchu...................................................................... 13

3.1.3

Formy cestovního ruchu ........................................................................... 13

3.1.4

Druhy cestovního ruchu ............................................................................ 15

3.1.5

Destinace cestovního ruchu ...................................................................... 16

3.1.6

Organizace cestovního ruchu v České republice ...................................... 18

3.2

Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu ....................................... 21

3.2.1

Předmět geografie cestovního ruchu......................................................... 21

3.2.2

Činitelé rozvoje a rozmístění cestovního ruchu ........................................ 21

3.2.3

Selektivní faktory ...................................................................................... 21

3.2.4

Lokalizační podmínky .............................................................................. 22

3.2.5

Realizační podmínky ................................................................................ 22

3.3

Kulturní památky ............................................................................................. 23

3.3.1

Druhy kulturních památek ........................................................................ 23

3.3.2

Památková péče ........................................................................................ 24

3.4

Marketing ......................................................................................................... 24

3.4.1 3.5

Marketingové strategie ..................................................................................... 27

3.5.1

Strategie integračního růstu ...................................................................... 27

3.5.2

Strategie intenzivního růstu ...................................................................... 27

3.5.3

Strategie diverzifikačního růstu ................................................................ 28

3.5.4

Strategie útočná......................................................................................... 28

3.5.5

Strategie pull a push .................................................................................. 28

3.6

4

Marketing v cestovním ruchu ................................................................... 25

Marketingový výzkum ..................................................................................... 29

3.6.1

Kvalitativní výzkum ................................................................................. 29

3.6.2

Kvantitativní výzkum ............................................................................... 30

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 32 4.1

Charakteristika oblasti Znojemsko ................................................................... 32

4.2

Kulturní a přírodní zajímavosti Znojemska ..................................................... 33

4.2.1

Kulturní památky ...................................................................................... 33

4.2.2

Kulturní akce............................................................................................. 36

4.2.3

Přírodní dědictví ....................................................................................... 38

4.2.4

Turistický vyhlídkový vláček ................................................................... 38

4.2.5

Znojemská muzea ..................................................................................... 39

4.3

Terénní výzkum ............................................................................................... 39

4.4

Vyhodnocení primárního výzkumu .................................................................. 40

4.5

Návrh nového produktu v oblasti cestovního ruchu ........................................ 44

4.5.1

Slevová karta pro dvě osoby na jeden den ................................................ 45

4.5.2

Slevová karta pro dvě osoby na dva až tři dny ......................................... 46

4.5.3

Slevová karta pro rodinu na dva až tři dny ............................................... 47

4.6

Kalkulace nákladů na nový produkt ................................................................. 49

4.7

Fungování nového produktu ............................................................................ 51

4.8

Hodnocení služeb cestovního ruchu respondenty ............................................ 53

4.9

Zhodnocení potenciálu Znojma z hlediska cestovního ruchu .......................... 54

4.9.1

Kladně působící faktory ............................................................................ 54

4.9.2

Záporně působící faktory .......................................................................... 55

5

ZÁVĚR .................................................................................................................... 57

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 59

7

PŘÍLOHY ................................................................................................................ 68

1 ÚVOD Cestovní ruch patří jako součást služeb k jednomu z největších a nejrychleji se rozvíjejících hospodářských odvětví. Je nedílnou součástí nejen ekonomiky jednotlivých států, ale i ekonomiky světové. V posledních letech se stal významným zdrojem finančních příjmů, neboť se značně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu, zvyšování konkurenceschopnosti a životní úrovně v daných turistických destinacích. Svým rozvojem přispívá k tvorbě nových pracovních míst nejen v odvětvích majících přímou souvislost s cestovním ruchem, tak i v odvětvích, která s cestovním ruchem souvisí nepřímo. Rozvoj cestovního ruchu vede ke zlepšování kvality infrastruktury a materiálně-technické základny cestovního ruchu. Zvyšuje rovněž devizové příjmy státu nebo slouží k oživení a udržování tradic a zvyků v dané lokalitě. V rámci cestovního ruchu se dává každým rokem do pohybu velká masa lidí, pro mnohé z nichž, se cestování stalo součástí běžného života a určitým měřítkem hladiny životní úrovně. Podíl účasti na cestovním ruchu je determinován řadou faktorů, zejména fondem volného času, množstvím peněžních prostředků, jež mají návštěvníci k dispozici, cenovou hladinou nabízených služeb, přitažlivostí a dostupností jednotlivých destinací. Lidé se stávají účastníky cestovního ruchu z mnoha důvodů; za účelem regenerace fyzických a psychických sil, poznání nových krajin a kultur, sportovního vyžití, dobrodružství, zábavy nebo třeba za účelem vzdělávání se. Cestovní ruch je velice všestranné odvětví, v rámci něhož dochází ke spolupráci řady jiných subjektů hospodářství, jako jsou dopravní, ubytovací a stravovací služby, služby cestovních kanceláří a agentur, jakož i služby informačních center, směnáren a mnoha dalších, jež zajišťují fungování cestovního ruchu jako celku. U cestovního ruchu lze pozorovat zřejmý sezonní charakter, jehož stupňující se rozvoj má vedle svého pozitivního vlivu i negativní dopady a to zejména na životní a sociální prostředí. Neregulovaný cestovní ruch může vést ve svém důsledku k znečišťování vod, půd a ovzduší, ničení fauny a flóry, tvorbě nadměrného množství odpadů, rozvoji kriminality, rasových konfliktů nebo k narušování vzhledu krajiny výstavbou nových zařízení cestovního ruchu. Přes tyto negativní stránky cestovního ruchu převládají ve značné míře stránky pozitivní.

9

Téma bakalářské práce „Rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku“ jsem si vybrala především z důvodu mého velkého zájmu o cestovní ruch a obliby znojemského regionu. Tato oblast je díky své poloze v těsné blízkosti rakouských hranic velice zajímavá a přitažlivá, nejen pro návštěvníky z České republiky, ale i pro příslušníky cizích zemí, čímž dochází k rozvoji jak pasivního, tak i aktivního cestovního ruchu. Mikroregion Znojemsko je díky svým příznivým klimatickým a geografickým podmínkám oblíbenou letní turistickou destinací. Znojmo a jeho blízké okolí láká každoročně návštěvníky nejen velkým množstvím pořádaných kulturních akcí, ale i přírodními krásami, mezi nimiž je nutno zmínit Národní park Podyjí, jakož i řadou historických památek, neboť samotné město Znojmo, označováno také jako „Perla jižní Moravy“ bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Ke zvyšování atraktivity znojemského regionu jako oblasti pro cestovní ruch přispívají také různé vinné stezky a cyklostezky. Město Znojmo má v současné době i svých „77 divů“, jež zahrnují nejrůznější zákoutí, která by návštěvníci města zajisté neměli přehlédnout.

10

2 CÍL A METODIKA Cílem této bakalářské práce je na základě tří geografických činitelů; selektivních, lokalizačních a realizačních zhodnotit současný stav v oblasti cestovního ruchu na Znojemsku a na základě zjištěných výsledků provedeného marketingového výzkumu navrhnout opatření, jež by vedla ke zlepšení současné situace. K dosažení stanovených cílů je nutno posoudit také strukturu účastníků cestovního ruchu, jejich důvody k návštěvě města Znojma a jeho nejbližšího okolí a dobu jejich plánovaného pobytu. Bakalářská práce je rozdělena do několika kapitol, z nichž stěžejní je praktická část. V této kapitole se na základě analýzy a vyhodnocení získaných dat provedeného marketingového výzkumu zaměřím na navržení nového produktu pro návštěvníky Znojemska, který by po uplatnění v praxi představoval rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu. Vyhodnocené informace budou pro lepší přehlednost a orientaci v textu prezentovány rovněž ve formě grafů a tabulek. Součástí praktické části bude rovněž kalkulace finančních nákladů nutných k zavedení nového produktu. V rámci provádění terénního marketingového výzkumu, který probíhal během června, až srpna 2012 ve Znojmě byla zvolena metoda písemného dotazování, jež se jevila pro zvolené téma bakalářské práce jako nejvhodnější. Důvodem provádění výzkumu již v letních měsících je právě sezónnost poptávky po službách cestovního ruchu na Znojemsku, která dosahuje nejvyšší hladiny právě v rozmezí měsíců června až září. Otázky dotazníku, jenž byl umístěn v Turistickém informačním centru na Obrokově ulici, v Turistickém informačním centru na Hradní ulici a v Informačním centru společnosti Znovín Znojmo a.s. se zaměřují na návštěvníky města Znojma a jeho blízkého okolí. K zajištění návratnosti dostatečného počtu dotazníků nezbytných k řádné vypovídací hodnotě marketingového výzkumu byla část dotazníků vyplněna i prostřednictvím osobního dotazování návštěvníků města Znojma před informačními centry. Dotazník obsahuje celkem jedenáct otázek, z toho sedm otázek uzavřených, tři polootevřené a jednu otázku otevřenou. Informace pro vypracování praktické části budou čerpány z vydaných propagačních materiálů a z internetových zdrojů. Informace nutné k vypracování teoretické části, jež budou sloužit jako podklad k vypracování praktické části, budou získány na základě studia a zhodnocení odborné tištěné literatury a odborných internetových zdrojů.

11

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je významné odvětví ekonomiky, které má již poměrně dlouhou historii. Přesto však dodnes neexistuje jednotná a oficiálně stanovená definice, jež by tuto aktivitu vymezovala. Lze jej definovat například jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo trvalé bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního vyžití a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest.“ (Orieška, 1999, s. 5) Jelikož definic pojmu cestovní ruch existovala a dosud i stále existuje celá řada, organizovala v kanadské Ottawě roku 1991 Světová organizace cestovního ruchu (WTO) konferenci s cílem sjednotit názory na definování předmětu cestovního ruchu z hlediska statistiky. Účastníci přijali návrh, že jako cestovní ruch je chápána „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí, a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.” Za stanovenou dobu je v domácím cestovním ruchu považováno šest měsíců a v mezinárodním cestovním ruchu jeden rok (Hesková, 2006, s. 11).

3.1.1 Základní pojmy v oblasti cestovního ruchu V souvislosti s definováním pojmu cestovní ruch vymezila Světová organizace cestovního ruchu pojmy, které detailněji rozlišují jednotlivé účastníky jak domácího, tak i mezinárodního cestovního ruchu. Jedná se o následující pojmy: Stálý obyvatel (rezident) je v mezinárodním cestovním ruchu „osoba, která v zemi žije alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku”. V domácím cestovním ruchu je doba omezena maximálně na šest měsíců. Návštěvník (visitor) je v mezinárodním cestovním ruchu chápán jako osoba, jež cestuje na dobu nepřekračující jeden rok do země, v níž nemá trvalé bydliště. Účelem její cesty nesmí být výdělečná činnost v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu je doba pobytu omezena na dobu kratší než šest měsíců. (Indrová, 2007, s. 13)

12

Za turistu (tourist) je v mezinárodním cestovním ruchu považována osoba cestující do jiné země, v níž má stálé bydliště za jiným účelem než je výkon placené činnosti. V zemi se zdrží alespoň dvacet čtyři hodin, ne však déle než jeden rok. V domácím cestovním ruchu je délka pobytu zkrácena z jednoho roku na šest měsíců. Výletník (excurcionist) je jak v mezinárodním, tak i domácím cestovním ruchu chápán jako osoba cestující do jiné země, než je její trvalé bydliště za jiným než výdělečným účelem. „V navštívené zemi se zdrží pouze jeden den, aniž by přenocovala.“ (Hesková, 1999, s. 12) K pochopení cestovního ruchu jako „otevřeného a dynamického systému” je nutné dále vymezit dva podsystémy, kterými jsou subjekt a objekt cestovního ruchu, jež jej tvoří. (Hesková, 2006, s. 12) Subjektem je člověk, který hledá uspokojení svých zájmů a potřeb spotřebou statků cestovního ruchu v rámci svého cestování. Využívá širokou nabídku všech zařízení a je tedy nositelem poptávky (Šprincová, 1981, s. 22). „Objekt je nositelem nabídky a je jím všechno, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Tvoří ho cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu” (czechtourism.cz)

3.1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch se neustále vyvíjí a v praxi se objevuje v různých druzích a formách. Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace účasti na cestovním ruchu. Jde o členění založené na vnitřních faktorech (czechtourism.cz) Oproti tomu druhy cestovního ruchu „zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách. Jde o členění založené na vnějších faktorech.” (GaREP, spol. s. r. o., 2008, s. 28)

3.1.3 Formy cestovního ruchu Na základě forem můžeme členit cestovní ruch do několika skupin, které se ovšem v praxi nevyskytují samostatně, nýbrž se různě kombinují. Jeden z nich mívá však téměř vždy převládající úlohu. Jelikož se cestovní ruch neustále mění a vyvíjí, nebylo dodnes

13

oficiálně stanoveno, kolik forem cestovního ruchu existuje. K nejčastěji uváděným formám můžeme zařadit následující: Cílem rekreační cestovního ruchu je obnova fyzických a psychických sil účastníka při pasivním, ale i aktivním odpočinku ve vhodném prostředí. Specifickým typem rekreačního cestovního ruchu je chataření a chalupaření. (Indrová, 2007, s. 18). Kulturní (kulturně poznávací) cestovní ruch se orientuje na poznávání historie, tradic, zvyků, náboženství a způsobu života cizích národů, ale i národa vlastního (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 35) Hlavním a nejdůležitějším motivem na účasti vzdělávacího cestovního ruchu je touha po dalším vzdělávání se. Mezi cestovní ruch se vzdělávacími motivy autoři zařazují zájezdy s výukou cizích jazyků, jízdy na koních nebo zájezdy do významných historických, archeologických a vědeckých míst. (Indrová, 2007, s. 19). Dobrodružný cestovní ruch je výsledek touhy po neznámém a je spojen s nebezpečím nebo otestováním svých fyzických a psychických sil při výkonu rozmanitých aktivit jako je např. rafting nebo cestování do odlehlých částí světa (Hesková, 2006, s. 23-24) Společensky orientovaný cestovní ruch se soustřeďuje především na návštěvu příbuzných a známých, při níž účastníci navštíví např. výstavu. Mezi společenský cestovní ruch bývá mnoha autory zařazován i klubový cestovní ruch, který lze definovat jako: „vědomě utvořenou skupinu lidí, kteří jsou spojeni zájmy nebo zálibami, případně obdobným stylem trávení volného času.” (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 35–36). Účastníci cestovního ruchu orientovaného na přírodní poznání se během svého pobytu zaměřují hlavně na poznání přírody, fauny a flóry, ale i na pozorování panenské přírody. Mnozí autoři sem řadí i ekoturistiku, jež splňuje zmiňovaná kritéria s důrazem na „vysokou míru pochopení, odpovědnosti a etiky k přírodě a její ochraně.” Poslední nejvýznamnější formou cestovního ruchu je ekonomicky (profesně) orientovaný cestovní ruch, jež „probíhá v pracovní době účastníka a je spojen s jeho ekonomickými aktivitami.” Stěžejními typy ekonomického cestovního ruchu jsou obchodní cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav a incentivní cestovní ruch, který „využívá zaměstnavatel jako stimul k pracovnímu výkonu, k setkání pracovníků či jako odměnu.” (GaREP, spol.s.r.o., 2008, s. 31) 14

Na základě teoretického členění cestovního ruchu podle forem uvádí odborníci celou řadu jiných zajímavých forem, mezi něž lze zařadit např. kulinářskou turistiku, dark tourism, filmový cestovní ruch, voluntary tourism (czechtourism.cz), náboženský, zdravotní, nákupní, vojenský, politický a sportovní cestovní ruch. (Indrová, 2007, s. 22)

3.1.4 Druhy cestovního ruchu S rozvojem a vývojem cestovního ruchu neustále přibývá řada kritérií, podle kterých můžeme toto odvětví terciární sféry kategorizovat. Vývoj postihuje i členění cestovního ruchu podle druhů, proto ani odborníky není stanoven konečný počet skupin členění. Nejčastěji autoři uvádějí následující rozdělení: 3.1.4.1 Cestovní ruch dle místa realizace Na základě zmiňované kategorie se cestovní ruch člení podle místa, kde probíhá na: domácí cestovní ruch – při němž nedochází k překročení hranic domovské země zahraniční cestovní ruch – při než jsou účastníky státní hranice domovské země vždy překročeny. Zahraniční cestovní ruch může mít dvojí hlavní charakter: 

výjezdový (pasivní) cestovní ruch neboli outgoing – občasné dané země vyjíždí do zahraničí



příjezdový (aktivní) cestovní ruch neboli incoming – zahraniční návštěvníci přijíždí do dané země (Indrová, 2007, s. 22)

3.1.4.2 Cestovní ruch podle počtu účastníků Na základě počtu účastníků rozlišují odborníci: Individuální cestovní ruch – zahrnuje cesty jednotlivců nebo rodin Kolektivní cestovní ruch – představuje cestování a pobyty větších skupin Masový cestovní ruch - „je charakteristický masovou účastí turistů. Přináší negativní dopady na prostředí.” (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 38) 3.1.4.3 Cestovní ruch podle způsobu organizování Organizované cestování – účastník přenechává zajištění svého pobytu profesionálům, jako jsou např. cestovní kanceláře (Hesková, 2006, s. 29) Neorganizované cestování – jednotlivé služby si zajišťuje účastník sám (Vystoupil, Šauer, 2006, s. 40)

15

3.1.4.4 Cestovní ruch podle délky pobytu Krátkodobý cestovní ruch – zahrnuje zpravidla tři přenocování v rámci cesty, jehož speciální formou je víkendový cestovní ruch Střednědobý cestovní ruch – zahrnuje pobyt účastníka v rozmezí tří až sedmi dnů Dlouhodobý cestovní ruch - zahrnuje více jak sedm přenocování, ne však více než šest měsíců v domácím cestovním ruchu a více než rok v cestovním ruchu zahraničním (Šprincová, 1981, s. 9) 3.1.4.5 Cestovní ruch podle věku účastníků Cestovní ruch dětí – orientuje se na „děti ve věku do 15 let, které se zúčastňují organizovaných pobytů a výletů bez účasti rodičů.“ Mládežnický cestovní ruch - „je spojený s cestováním mladých lidí ve věku 15 až 25 let.”, kteří necestují již se svými rodiči, ale ještě ne s vlastní rodinou. Rodinný cestovní ruch – je zaměřen na mladé rodiče ve věku 25 až 44 let s dětmi. Seniorský cestovní ruch – soustředí pozornost na účastníky v postproduktivním věku s dostatkem volného času (Hesková, 2006, s. 30–31) 3.1.4.6 Cestovní ruch podle vztahu k platební bilanci státu Příjezdový cestovní ruch (aktivní cestovní ruch) – zahrnuje aktivity spojené s příjezdem osob ze zahraničí do dané země, čímž dochází k dovozu devizových prostředků Výjezdový cestovní ruch (pasivní cestovní ruch) – zahrnuje aktivity spojené s výjezdem osob do zahraničí, přičemž dochází k vývozu platebních prostředků (czechtourism.cz) Autoři publikací se shodují na rozlišení dalších druhů cestovního ruchu, jako je např. převažující prostředí pobytu, způsob financování, roční období, použitý dopravní prostředek, způsob ubytování a mnoho dalších kritérií.

3.1.5 Destinace cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu je dán existencí atraktivního místa spojeného s materiálnětechnickou základnou a širokou nabídkou služeb cestovního ruchu. Zmiňovaným místem je turistická destinace, která bývá definována jako: systém složený z cestovních organizací, aktivit a zajímavostí, jehož podoba utváří základy pro motivaci účastníka na cestovním ruchu a na nichž záleží jeho spokojenost. (Laws, 1992, s. 131) Na destinaci může být nahlíženo z užšího pohledu, kdy je za destinaci považována 16

v daném regionu menší cílová oblast nebo v širším slova smyslu, přičemž se jedná o celé státy, velké regiony nebo lidská sídla. (Lacina, 2010, s. 51) Pro každou destinaci cestovního ruchu jsou typické následující složky, jež bývají dle počátečních písmen anglických výrazů označované jako „šest A“ 

attraction – základní nabídka cestovního ruchu, jež vyvolává návštěvnost množstvím, kvalitou a přitažlivostí; tzv. přírodní a kulturně-historický potenciál



accessibility a ancillary services – infrastruktura umožňující přístup do destinace, pohyb za zajímavostmi destinace, např. telekomunikace a banky



amenities – materiálně-technická základna umožňující pobyt v destinaci a využití jejích atraktivit např. ubytovací, sportovně-rekreační zařízení



„available packages – připravené produktové balíčky



activities“ – činnosti provozované na území destinace (Kiráľová, 2003, s. 16)

3.1.5.1 Marketing destinací Jelikož jsou destinace na trhu nabízeny různým segmentům s odlišnými očekáváními je nutné tyto oblasti rozčlenit dle aktivit a atraktivit na následující typy: „lázeňský, přírodní, u vodní plochy, venkovský, kulturně-poznávací, historický, zimních sportů, náboženský, rekreační, příhraniční, atrakční.“ (Kiráľová, 2003 s. 17) Všechny zmiňované destinační typy je nutné co nejlépe prezentovat, udržovat a činit zajímavé pro současné, ale i potenciální návštěvníky. K tomuto účelu slouží marketing destinací, jež je „významným nástrojem pronikání destinací na mezinárodní i domácí trh turismu na regionální, lokální i národní úrovni.“ (Palatková, 2006, s. 76) Marketing destinací provádějí orgány veřejného sektoru za účelem dosažení určitých cílů, k nimž patří: 

zlepšení pověsti oblasti s cílem přilákat investory



rozšíření počtu a vybavení zařízení, která mohou využívat místní občané, ale i turisté např. místní obchody, restaurace, divadla, infrastruktura



vyvolání hrdosti v občanech na svou oblast, jež přispívá k projevu zájmu turistů o oblast



zisk finančních prostředků pro zlepšení místního životního prostředí



snaha zlepšit politickou přijatelnost destinace pro občany z cizích zemí (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 290-291) 17

3.1.5.2 Propagace destinace Cestovní ruch je řazen mezi služby a je svým charakterem nehmotné povahy. Proto je nutné věnovat jemu, jako celku, ale i propagaci destinace zvýšenou pozornost. Propagace slouží k „dosažení požadované úrovně poptávky po destinaci pomocí doručení správných zpráv, správnými cestami, ve správný čas, cílovým skupinám“ v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu (Palatková, 2011, s. 60) K hlavním nástrojům propagačního mixu destinace patří brožury, reklama, public relations, přímý prodej, podpora prodeje a veletrhy a výstavy. Brožury se vydávají k propagačním účelům, jež zajišťují fotografie a texty za účelem přilákat klienty a informačním účelům, které plní např. adresáře služeb v destinaci. Reklama zdůrazňuje přednosti destinace a bývá umístěna nejčastěji v tiskových médiích. Tento způsob propagace má ve většině případů sezonní charakter. Public relations je velmi levná forma propagace, jež je významná v činnosti marketingových organizací. Novinářům a televizním reportérům nabízí např. zdarma seznamovací výlety do destinace za účelem zlepšení pověsti oblasti u veřejnosti. Přímý prodej je relativně málo využíván. Podpora prodeje se díky nedostatečné kontrole nad produktem a cenami v marketingu destinací také zřídka vyskytuje. Tento způsob propagace lze použít například v situaci, kdy místní správa vlastní muzeum a v určitém období roku sníží ceny vstupného. Účelem veletrhů a výstav je rozšiřovat produkty přímo nejen mezi turisty, ale i mezi firmy podnikajícími v cestovním ruchu. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 292-293)

3.1.6 Organizace cestovního ruchu v České republice Vznik a rozvoj cestovního ruchu si vyžádal existenci zařízení, která by na základě využití různých technik, nástrojů a opatření pomáhala účastníkům cestovního ruchu uspokojit jejich potřeby a nabízela jim služby různých vzájemných kombinací. Takovými zařízeními jsou zejména cestovní kanceláře a cestovní agentury. 3.1.6.1 Cestovní kanceláře Předmětem činnosti je „poskytování služeb cestovního ruchu, zejména organizování rekreačních, turistických, tematických a jiných pobytů, poskytování a zprostředkování dopravy účastníků cestovního ruchu, zajišťování služeb veřejného stravování, ubytování, průvodcovských a dalších služeb.“ (Petrů, Holubová, 1994, s. 52) 18

Cestovní kanceláře jsou významnými obchodními partnery leteckých společností a ubytovacích zařízení, přes něž se realizují podstatné objemy těchto dodavatelských služeb. Výsledkem jejich činnosti je produkt neboli balík služeb (package), který je nabízen klientům cestovní kanceláře. (Jakubíková, Ježek, Pavlák, 1995, s. 240) Cestovní kanceláře lze klasifikovat dle několika hledisek. Podle rozsahu a charakteru poskytovaných služeb se rozlišují základní a specializované cestovní kanceláře. Základní kancelář poskytuje služby v plném rozsahu. Vedle hlavních služeb, jako je ubytování, doprava a stravování nabízí i služby specifické, např. kongresy. (Jakubíková, Ježek, Pavlák, 1995, s. 244). Specializované kanceláře se orientují „na určitý druh a rozsah služeb ve vztahu k určitému segmentu trhu.“ Z územního hlediska se člení cestovní kanceláře na vysílající, jež působí „v místě bydliště účastníka cestovního ruchu” a přijímající, které se nachází v místě pobytu neboli středisku cestovního ruchu. (Orieška, 1999, s. 79) Na základě časového hlediska se dělí cestovní kanceláře na cestovní kanceláře s celoročním provozem a kanceláře s provozem omezeným na určité období tzv. dočasné. (Jakubíková, Ježek, Pavlák, 1995, s. 244) Cestovní kanceláře lze klasifikovat například i dle „velikosti, počtu pracovníků, dosahovaného objemu tržeb nebo počtu zákazníků“. Rozlišují se rovněž na ty, jež působí v příjezdovém nebo výjezdovém cestovním ruchu. (Orieška, 1999, s. 79) 3.1.6.2 Cestovní agentury Zatímco cestovní kancelář bývá často označována jako touroperátor nebo organizátor cest, cestovní agentura je nazývána také jako dealer nebo smluvní provozní prodejce. Agentura je na rozdíl do cestovní kanceláře „dodavatelem pouze jednotlivých služeb cestovního ruchu, které sama přímo sjednává bez účasti cestovní kanceláře“ (accka.cz) Téměř všechny agentury nabízejí v rámci své činnosti podobný sortiment produktů, mezi něž patří: 

prodej standardních zájezdů cestovních kanceláří



obstarávání a prodej ubytování a dopravních cenin



prodej lázeňských pobytů, výletů, exkurzí, transferů, vstupenek



prodej map a průvodců (Francová, 2003, s. 95)



prodej a rezervace produktů hotelů, dopravců nebo divadel 19



informační služby týkající se nabízených produktů, ale i měnových kurzů a víz



příjem plateb od zákazníků a jejich předání producentům služby



nabídka směnárenských služeb (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 322)

3.1.6.3 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur V souvislosti s organizací cestovního ruchu v České republice je nutné zmínit se o Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), jež je „českým profesním sdružením subjektů cestovního ruchu.“ Byla založena roku 1991 za účelem „zastupování zájmů svých členů, podpory jejich informovanosti, rozvíjení jejich činnosti a profesní prestiže.“ Členy AČCKA se mohou stát cestovní kanceláře a agentury zabývající se výjezdovým a příjezdovým cestovním ruchem. Dnes má 250 členů. Pro své členy pořádá dvakrát ročně setkání nazvané Dny kontaktů, vydává měsíčník Aktuality s informacemi o situaci na trhu cestovního ruchu, připravuje pro své členy vzdělávací kurzy, poskytuje poradenské služby, organizuje účast členů na veletrzích a výstavách a mnoho dalších služeb. Asociace klade důraz na etiku podnikání, proto se členové při vstupu musí zavázat k dodržování etického kodexu. (accka.cz) 3.1.6.4 CzechTourism Z hlediska organizace cestovního ruchu má své nezastupitelné postavení i Česká centrála cestovního ruchu neboli CzechTourism, jež byla zřízena roku 1993 „za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a domácím trhu.“ CzechTourism je pod správou Ministerstva pro místní rozvoj a jeho partnery jsou domácí turistické destinace, města, obce, ale i podnikatelské subjekty. Organizace má po celém světě dvacet šest zahraničních poboček. K dosažení stanovených cílů musí CzechTourism plnit řadu úkolů zejména: zajišťovat marketingové aktivity na domácím a místním trhu, spolupracovat s orgány státní správy a samosprávy, provádět vzdělávání v oblasti cestovního ruchu, vytvářet příznivou image České republiky jako turistické destinace, zabezpečovat informační servis pro průmysl cestovního ruchu. Stanovené úkoly se snaží CzechTourism uskutečnit pomocí propagačních, reklamních a on-line aktivit, výstav, workshopů, road show, sběrem a vyhodnocováním informací, přednáškových a poradenských činností, výroby audiovizuálních nosičů a jiných činností. (czechtourism.cz)

20

3.2 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu 3.2.1 Předmět geografie cestovního ruchu Na rozvoj a rozmístění středisek cestovního ruchu po celém světě má vliv řada faktorů, jejichž studiem se zabývá mnoho vědeckých odvětví. Nejvýznamnějším z nich je geografie cestovního ruchu, která se „zabývá studiem zákonitostí a činitelů a faktickým rozmístěním cestovního ruchu v oblastech rozličné velikosti a ekonomické váhy.” (Hrala, 2001, s. 8) „Geografie cestovního ruchu se především orientuje na: 

vyhodnocování faktorů a podmínek obecně i v konkrétních oblastech



analýzu cestovního ruchu jako specifické formy migrace obyvatelstva



vliv cestovního ruchu na změny ve struktuře a rozmístění hospodářství



vyhodnocování oblastí pro různé formy cestovního ruchu” (Hamarnehová, 2008, s. 12)

3.2.2 Činitelé rozvoje a rozmístění cestovního ruchu Činitelé ovlivňující rozvoj a rozmístění cestovního ruchu se z ekonomického a geografického hlediska dělí na: 

„činitele, které stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky a klasifikují se jako selektivní (stimulační) faktory



činitele, které vytvářejí možnost pro jeho lokalizaci ve vztahu nabídky teritoria a klasifikují se jako lokalizační podmínky



činitele, které umožňují faktickou realizaci, tj. realizační podmínky” (Hesková, 1999, s. 21)

3.2.3 Selektivní faktory Tyto faktory mají v rozvoji turismu stěžejní postavení a jen díky nim lze využít podmínky pro cestovní ruch ve specifických oblastech. Selektivní faktory rozdělují odborníci na objektivní a subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory bývají řazeny: „základní politické skutečnosti světového charakteru i místního významu, vnitropolitická situace odvozená z politické struktury, ekonomické předpoklady (dosažená životní úroveň, fond volného času), demografické 21

skutečnosti ve spojení s procesem urbanizace, kvalita životního prostředí.” (Hrala, 2001, s. 9–10) K subjektivním faktorům náleží: psychologické a další pohnutky např. „příslušnost k sociální a profesní skupině, rodinné poměry, znalost jazyků, kulturní úroveň obyvatel” (Hamarnehová, 2008, s. 21), ale i reklama a módnost určitých středisek a oblastí (Hrala, 2001, s. 12)

3.2.4 Lokalizační podmínky Lokalizační podmínky mají sekundární význam v rámci rozvoje cestovního ruchu. „Rozhodující postavení zaujímají při konkrétním umístění realizace činností cestovního ruchu, bez ohledu na to zda jsou přírodního nebo společenského charakteru” (Hesková, 1999, s. 26) Přírodní podmínky rozmístění cestovního ruchu lze považovat za relativně stabilní a vyskytující se na rozsáhlých územích. Vytváří předpoklady pro „jeho konkrétní formy i případnou rajonizaci.“. Mezi podmínky přírodního charakteru bývají zahrnovány: klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf, horizontální a vertikální morfologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo (Hrala, 2001, s. 13–19) Společenské podmínky ovlivňující rozmístění cestovního ruchu „uspokojují hlavně poptávku po poučení, vzdělání a zábavě”, přičemž berou v úvahu rozličné zájmy účastníků. (Hamarnehová, 2008, s. 29) Pro rozmístění těchto faktorů je typická „značná územní koncentrace, převažuje bodové rozmístění (Hrala, 2001, s. 20). Společenské podmínky a atraktivity se dělí na: „kulturně-historické památky, kulturní zařízení a akce, sportovní či zábavní akce.“ (Hamarnehová, 2008, s. 29)

3.2.5 Realizační podmínky „Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu”. Pomocí dopravy (automobilové, železniční, letecké, vodní vnitrozemské, námořní, vertikální) umožňují dosáhnout a využívat oblasti cestovního ruchu (prostřednictvím ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení). (Hrala, 2001. s. 25–28)

22

3.3 Kulturní památky Termín památka je poměrně mladý, neboť se v odborné literatuře objevil až v 19. století a během různých dob vystřídal celou řadu názvů jako například starožitnost nebo archeologická památka. (Herout, 1986, s. 11) Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vymezuje v § 2 kulturní památky jako „nemovité a movité věci, popřípadě soubory, která jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické” a jako „movité a nemovité věci, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ (aplikace.mvcr.cz)

3.3.1 Druhy kulturních památek Kulturní památky lze dělit podle řady faktorů; k nejčastěji autory uváděným patří členění dle: 

„uměleckých slohů – pravěký, románský, gotický, renesanční, barokní, klasicistní, empírový, romantický, historizující, secesní, styl art - deco aj.



místa vzniku – orientální, severské



druhů“ (Indrová, 2007, s. 66)

Na základě posledního zmiňovaného kritéria bývají nejčastěji rozlišovány následující druhy památek: Archeologické památky, mezi něž patří hradiště výšinná (ostrožná), hradiště nížinná (blatná), mohyly, mohylová pohřebiště, kultovní kameny (menhiry), ale i keramické nádoby a jejich zbytky, ozdobné předměty a zbraně (Herout, 1986, s. 14–15) K architektonickým památkám jsou řazeny památky profánní a památky sakrální. Profánní památky jsou světské stavby a předměty, zahrnující „hrady, zámky, tvrze, paláce, domy, městská opevnění a podobné civilní stavby či movité předměty“. Stavby a předměty církevního charakteru jsou památky sakrální, k nimž náleží kostely, kaple, kláštery a ostatní stavby a předměty liturgické povahy. (Indrová, 2007, s. 67)

23

Mezi památky lidové architektury neboli památky lidového stavitelství řadí autoři venkovské chalupy a skanzeny. (Herout, 1986, s. 26–27). K technickým památkám neboli památkám výroby a technické práce náleží hlavně mlýnská vodní kola, mosty, tunely, přehrady, větrné mlýny, doly, rozhledny, hamry, pily, bunkry a tovární haly (Heřmánková, Chromý a kol., 2009, s. 236–238). Další skupinu tvoří památky historické, kulturně historické a vojenské zahrnující zejména rodné domy významných osobností, místa spojená s pobytem a tvorbou významných osobností, bojiště, památníky, hroby a hrobky. (Herout, 1986, s. 25–26) Za kulturní památky označují odborníci rovněž sochy, sousoší, kašny, pamětní kříže, boží muka nebo historické zahrady a parky, které jsou součástí zámků, městských paláců, klášterů a lázeňských středisek. (Indrová, 2007, s. 68–69)

3.3.2 Památková péče Kulturní památky je nutné nejen prezentovat veřejnosti a využívat je k rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti, ale především chránit. Z tohoto důvodu byl přijat zákon č. 20/1987 Sb, jenž ustanovuje památkovou péči na území České republiky. (Heřmánková, Chromý a kol., 2009, s. 165). „Památkovou péči můžeme definovat jako soustavu činností a opatření směřujících k ochraně, obnově a využívání památkového fondu.“ (Indrová, 2007, s. 70) Po celém světě existuje nepřeberné množství organizací a institucí, jejichž hlavním cílem je péče o kulturní památky a kulturní dědictví. Na území ČR působí zejména tyto instituce: Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu, Ministerstvo kultury ČR, Národní památkový ústav, Archeologický ústav Akademie věd ČR, Mezinárodní rada pro památky a sídla, Mezinárodní ústředí pro studium ochrany a restaurování kulturních památek. (Heřmáková, Chromý a kol., 2009, s. 165–167)

3.4 Marketing Marketing je v současnosti velice frekventovaným výrazem, s nímž se často setkáváme a který do jisté míry ovlivňuje každodenní život řady jedinců. Mnohokrát bývá nesprávně spojován se slovy prodej nebo reklama, přestože jsou jeho součástí. (McCarthy, Perreault, 1995, s. 23). Marketing pochází z anglického slova market, což 24

v překladu znamená trh. Definice marketingu je poněkud komplikovaná, neboť ze strany autorů, odborných publikací, ale i renomovaných institucí existuje řada definic. Světlík uvádí, že marketing je „proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace.“ (Světlík, 2005, s. 10) Dle Weise je marketing výrazem pro obsáhlou filozofii a koncepci plánování a obchodování, s jejichž pomocí lze systematicky získat informace o aktivitách všech podniků a zároveň se přizpůsobit současným a budoucím požadavkům trhu s cílem uspokojit potřeby trhu a individuální cíle. (Weis, 1995, s. 19) Nejčastěji uváděnou a mnoha autory přijímanou je ale definice Americké marketingové asociace, kterou ve své knize cituje i Kotler. „Marketing je funkcí organizace a souborem procesů k vytváření, sdělování a poskytování hodnoty zákazníkům a rozvíjení vztahů se zákazníky takovým způsobem, aby z nich měla prospěch firma a držitelé jejích akcií.“ (Kotler, Keller, 2007, s. 43)

3.4.1 Marketing v cestovním ruchu Cestovní ruch je odvětví ekonomiky, které lze zařadit mezi služby. Služby jsou velice heterogenní činností, a proto neexistuje jejich jednotná definice. Kotler definuje službu jako: „jakýkoliv akt nebo výkon, který může jedna strana nabídnout jiné straně a který je svou podstatou nehmotný a nevede ke změně vlastnictví čehokoliv. Příprava služby může, ale nemusí být spojena s fyzickým výrobkem.“ (Kotler, Keller, 2007, s. 440) Základní odlišnosti mezi službou a výrobkem označuje pět vlastností, jakými jsou: nehmotnost, neoddělitelnost, heterogenita, zničitelnost a nemožnost vlastnictví. (Janečková, 1996, s. 9). Služby se od produktů liší rovněž počtem prvků, řazených do tzv. marketingového mixu, jež je „soubor marketingových nástrojů, které využívá destinace“ nebo organizace „k prosazení své strategie a splnění cílů.“ (Palatková, 2011, s. 24). Klasická podoba marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky tzv. 4P, k nimž náleží product (produkt), price (cena), place (místo), promotion (propagace). V oblasti služeb cestovního ruchu jsou k základním prvkům mixu přiřazeny další čtyři prvky a to: people (lidé), packaging (tvorba balíčků služeb), programming (programování) a partnership (spolupráce). (Jakubíková, 2009, s. 182-183) 25

3.4.1.1 Rozšířený marketingový mix (8P) Jak již bylo zmíněno, v oblasti služeb netvoří marketingový mix tzv. 4P, nýbrž tzv. 8P, jež budou nyní blíže vysvětlena. Produkt - je vše „co lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k používání nebo ke spotřebě, co má schopnost uspokojit přání nebo potřebu daných lid.“ Z tohoto důvodu bývají mezi produkt řazeny nejen fyzické předměty, nýbrž i služby, osoby, místa, organizace apod. Na produktu bývají rozlišovány tři následující úrovně: 

jádro vyjadřuje základní užitek; proč si zákazníci produkt kupují



vlastní (reálný) produkt zahrnuje kvalitu, provedení, styl, značku a obal



rozšířený produkt obsahuje dodatečné služby a výhody, jež zákazník dostává

Cena – „představuje množství peněžních jednotek, požadovaných za produkt. Je jediným prvkem mixu, který vytváří příjmy.“ (Foret, Foretová, 2008, s. 35-36) Organizace využívají různé metody tvorby cen, jež se dělí do tří hlavních skupin: tvorba cen podle nákladů, podle poptávky a podle konkurence. Místo – umístění organizací produkujících výrobky nebo poskytujících služby je důležité, neboť produkt jsou klienti ochotni kupovat pouze tehdy, je-li pro ně dostupný. (Janečková, 1996, s. 31) Propagace – „označuje prostředky, jimiž se firmy snaží informovat spotřebitele, přesvědčovat je a připomínat jim produkty“ a služby, které nabízí. Nástroje propagce neboli komunikačního mixu se dělí na: nadlinkovou komunikaci zahrnující reklamu a podlinkovou komunikaci obsahující public relations, podporu prodeje, direkt marketing, osobní prodej a internet. (Lacina, 2010, s. 73) Lidé – jsou v oblasti cestovního ruchu velmi důležití, neboť turismus je odvětví založené na „osobním poskytování služeb a kontaktu lidí.“ Úroveň poskytnuté služby ovlivňuje celkově vnímanou kvalitu produktu klientem. (Palatková, 2006, s. 135) Proto je nutné zaměstnance pečlivě vybírat, motivovat a kontrolovat (Janečková, 1996, s. 31) Tvorba balíčků – představuje soubor vzájemně se doplňujících služeb za účelem zvýšení přitažlivosti místa pobytu účastníka cestovního ruchu obvykle za jednotnou cenu. (Lacina, 2010, s. 74)

26

Programování – rozšiřuje nabízený produkt v rámci „kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů.“ Spolu s využitím zajímavých činností a událostí má docházet ke zvyšování objemu prodeje, např. dny otevřených dveří. (Palatková, 2006, s. 134) Spolupráce – je v cestovním ruchu velmi důležitá, neboť spokojenost klientů je závislá na spoustě partnerů, kteří se neznají a nepůsobí na stejném místě, ale musí o sobě vědět, komunikovat spolu a spolupracovat. (Foret, Foretová, 2008, s. 42)

3.5 Marketingové strategie Předchozí část bakalářské práce je věnována destinaci cestovního ruchu a marketingu destinací, proto se bude tato kapitola v návaznosti na předchozí část zabývat nejvýznamnějšími marketingovými strategiemi vývoje a rozvoje destinací. Pro pojem strategie, rovněž jako pro jiné pojmy platí, že neexistuje jejich jednotná definice. Obecně lze strategii definovat jako „dlouhodobý záměr činnosti k dosažení určitého cíle“ nebo jako „prostředek k dosažení určitého výsledku“, či jako „metodu získání konkurenční výhody.“ (COT business, únor 2012, s. 74) V rámci tvorby jednotlivých typů strategií je nutné rozdělit si trh na menší homogenní části, neboli segmenty a na ně se poté začít více soustředit. Znaky cílových skupin lze rozdělit na znaky geografické (země, okres, město), demografické (pohlaví, věk, rodinný stav, povolání, příjem), psychografické (osobnost, názory, chování, očekávání), behaviorální (vzory chování, nakupování, životní styl, zvyky). (Weis, 1995, s. 59)

3.5.1 Strategie integračního růstu Tato strategie zahrnuje tři možné typy integrace: 

zpětná integrace – při níž dochází ke spojení prodejce s dodavateli



integrace vpřed – při níž se producent spojí s maloobchodními články



horizontální integrace – při níž dochází ke spojení navzájem si konkurujících subjektů (Johnová, 2008, s. 265–266)

3.5.2 Strategie intenzivního růstu Destinace se může v budoucnu vyvíjet několika směry. Jedním z nich je intenzivní růst, přičemž strategie intenzivního růstu může mít charakter: 27



strategie penetrace trhu – jedná se o snahu zvýšit spotřebu produktu na současných trzích



strategie rozvoje trhu – jedná se o vyhledávání pro nás nových trhů



strategie rozvoje produktu – jedná se o vytváření nových výrobků a služeb pro potenciální zákazníky na stávajících trzích (Johnová, 2008, s. 265)



strategie diverzifikační – jedná se o tvorbu nových produktů pro nové trhy (Kiráľová, 2003, s. 80)

3.5.3 Strategie diverzifikačního růstu Tato strategie se využívá tehdy, kdy lze nalézt dobré příležitosti k podnikání i mimo současné aktivity. Existuje několik strategií diverzifikačního růstu 

koncentrická strategie – vyjadřuje soustředění se na nové produkty s marketingovou nebo technologickou příbuzností na stávající činnost



horizontální strategie – vyjadřuje koncentrování se na produkty, jež nesouvisí s dosavadní činností, ale klienti by o ně mohli mít zájem



konglomerátní strategie – vyjadřuje orientování se na zcela nové produkty, které nemají žádný vztah k současným trhům a klientům (Kotler, Keller, 2007, s. 87)

3.5.4 Strategie útočná Zmiňovaná strategie se využívá u organizací, jež nemají na trhu dominantní postavení. V takovém případě lze aplikovat: 

strategii za účelem dosažení vyššího podílu na trhu – destinace se soustředí na zákazníky se specifickými požadavky, které konkurence neuspokojuje



strategii spolupráce destinace s jinými destinacemi – obvykle v těsné blízkosti za účelem „společného postupu vůči konkurenci“



strategii ovládnutí trhu malých destinací – větší destinace přebírá zákazníky menším za účelem dosažení dominantního postavení na trhu (Kiráľová, 2003, s. 81)

3.5.5 Strategie pull a push Pull strategii neboli strategii tahu využívá organizace v případě, kdy „se jedná o novou nabídku na trhu, kterou zprostředkovatelé nenabízejí dostatečně.“ V turistech má být 28

vyvolána touha po navštívení destinace. Push strategie zvaná též strategie tlaku je používána

za

účelem

„přenosu

informací

o

destinaci

k návštěvníkům,

zprostředkovatelům a akce na podporu prodeje.“ (Kiráľová, 2003, s. 82) V rámci marketingu existuje celá řada dalších strategií, jako jsou např. strategie obranná, strategie diskriminačního oceňování, strategie psychologické ceny, strategie smetanové ceny, strategie garantovaných cen, strategie rychlého průniku na trh a mnoho dalších. Výběr jednotlivých strategií záleží na jasně a zřetelně stanovených cílech, jež chce organizace na trhu dosáhnout. (Kiráľová, 2003, s. 81-83)

3.6 Marketingový výzkum Každá organizace potřebuje ke svému rozhodování získat informace o aktuální situaci na trhu, nákupních preferencích a zvyklostech svých zákazníků, jakož i o svých nejvýznamnějších konkurentech a mnoha dalších prvcích mikro a makroprostředí. Právě k tomuto účelu slouží marketingový výzkum, jenž „zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (Foret, 2008, s. 6) Nejzákladnější rozdělení marketingového výzkumu je na primární a sekundární. V rámci sekundárního výzkumu vycházíme z již zjištěných dat, která ale nemusela být získána pro účely marketingového výzkumu, což je jeho velkou nevýhodou. Naopak předností tohoto výzkumu je snadná dostupnost dat a nízké náklady při sběru údajů. (Kretter et al, 2010, s. 115) Pokud nelze v rámci sekundárního výzkumu získat informace pro účely organizace, musí být proveden

výzkum primární zahrnující

„zjištění hodnot vlastností

u samotných jednotek.“ (Foret, 2008, s. 10). Primární výzkum označovaný také jako výzkum v terénu lze členit na kvantitativní a kvalitativní výzkum.

3.6.1 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum je ve srovnání s výzkumem kvantitativním „rychlejší, méně nákladný a méně náročný na realizaci.“ Jeho omezení spočívá v nereprezentativnosti, neboť zkoumaný vzorek respondentů je příliš malý.

29

„Základními technikami kvalitativního výzkumu jsou individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory.“ (Foret, 2008, s. 14) Individuální hloubkový rozhovor je delší nestrukturovaný rozhovor, při němž jsou určité názory nebo způsoby chování rozebrány do hloubky. Používají se zejména při debatách o citlivých tématech. Při hloubkových rozhovorech mají respondenti možnost mluvit prakticky po celou dobu trvání, přičemž u skupinových rozhovorů je čas rozdělen mezi respondenty a moderátora diskuze. (Hague, 2003, s. 70-71) „Při skupinových rozhovorech (focus group) probíhá moderátorem řízená diskuze ve skupině 10 až 20 lidí, vybraných s ohledem na cílovou populaci. Jde zejména o sledování procesu skupinového působení na formování a konfrontaci individuálních názorů.“ (Foret, 2008, s. 14)

3.6.2 Kvantitativní výzkum Při zjišťování informací kvantitativními metodami jsou zkoumány rozsáhlé vzorky sta až tisíců dotazovaných, jež „chtějí postihnout dostatečně velký a reprezentativní vzorek a zachytit názory a chování lidí co nejvíc standardizovaně.“ K technikám kvantitativního výzkumu patří zejména osobní rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování. (Foret, 2003, s. 14) 3.6.2.1 Osobní rozhovor V rámci osobního rozhovoru probíhá interview pouze mezi tazatelem a respondentem, přičemž tazatel čte respondentovi otázky případně i možnosti odpovědí sestavené organizací, pro niž je výzkum realizován. 3.6.2.2 Pozorování Pozorování je cílevědomé a plánované smyslové zachycení vizuálně registrovaných skutečností ve chvíli jejich vzniku jinou osobou – pozorovatelem nebo videotechnikou. (Kretter et al, 2010, s. 131). Lze rozlišit pozorování zjevné, při němž se pozorovatel nachází mezi pozorovanými účastníky a skryté, kdy pozorovatel sleduje pozorované osoby nebo jevy přes kamerový systém, neprůhledné sklo aj. 3.6.2.3 Experiment Experiment se využívá při studiu vztahů mezi různými proměnnými. Touto metodou lze sledovat například reakci zákazníků na změny jednotlivých složek marketingového 30

mixu. Experiment lze rozdělit na experiment laboratorní probírající v umělém prostředí laboratoří a experiment přírodní, který probíhá v reálném prostředí například hypermarketu. (Hadraba, 2004, s. 50–51) 3.6.2.4 Písemné dotazování Písemné dotazování je velice častým způsobem sběru potřebných dat, kdy je dotazník respondentům zaslán poštou nebo doručen přímo domů jiným způsobem. Může být rovněž vložen do obalu výrobků, rozdáván v prodejnách nebo prostřednictvím masmédií. (Hadraba, 2004, s. 50). Každý písemný dotazník by měl obsahovat úvodní text, jenž by měl respondentovi sdělit účel výzkumu a tím vyvolat jeho zájem k vyplnění, dále stanovit způsob vyplnění dotazníku, určit způsob odevzdání a ujistit respondenty o zachování anonymity. (Foret, 2003, s. 43–44) Při tvorbě dotazníku bývají rozlišovány tři druhy otázek, a to otázky otevřené, uzavřené a polootevřené. Otázky otevřené nenabízí žádné varianty odpovědí. Odpověď respondenta je svobodně vyjádřitelná, ale rovněž i náročná na pozdější vyhodnocení. Uzavřené odpovědi obsahují již dopředu stanovené kategorie, z kterých si respondent musí vybrat. Nejčastěji se objevují následující tři typy otázek: 

otázka s možností výběru ano – ne



otázka s možností výběru z více alternativ



otázky s určením pořadí nabízených možností (Kretter et al, 2010, s. 122)

Kombinací otevřené a uzavřené otázky je otázka polootevřená, jež na konci uvedených možností obsahuje i variantu „jiné“. (Foret, 2003, s. 56) Dalším způsobem při dotazování je možnost volby mezi přímou a nepřímou otázkou. Přímá otázka je bezprostředně směřovaná k respondentovi s konkrétním věcným dotazem na objekt zkoumání. Naopak otázka nepřímá je vhodně položený dotaz, u něhož respondent nemá tušení, jaký je cíl dotazování. Nepřímé otázky bývají využívány při výzkumu citlivých nebo tabuizovaných témat. (Kretter et al, 2010, s. 122) Nejdůležitější je ovšem při sestavování dotazníku dodržovat čtyři pravidla a to: „úspornost dotazníku, snadnost orientace a vyplnění, celková promyšlenost jeho koncepce, na první pohled patrná zajímavost a přitažlivost. (Foret, 2003, s. 49)

31

4 PRAKTICKÁ ČÁST Při zpracovávání následujících kapitol jsem využila informace dostupné v brožuře 77 divů Znojma, kterou vydala Znojemská Beseda. Rovněž jsem čerpala z internetových zdrojů, konkrétně ze strany znojmocity.cz a oficiálních internetových stran historických památek a kulturních akcí, o nichž se ve své práci zmiňuji.

4.1 Charakteristika oblasti Znojemsko Znojmo, bývalé královské město, je jedno z nejstarších měst České republiky. Díky své výhodné poloze na rozhraní Dyjskosvrateckého úvalu a Znojemské pahorkatiny a teplému podnebí spolu s úrodnou půdou vytvářelo velmi příznivé podmínky pro osídlení již v nejstarších dobách lidské civilizace. V současné době je Znojmo obcí s rozšířenou působností a jeho nedílnou součástí jsou i někdejší obce Starý Šaldorf, Louka, Hradiště, Přímětice, Kasárna, Oblekovice, Bohumilice, Nesachleby, Konice, Popice, Načeratice, Derflice a Mramotice, jež tvoří oblast Znojemsko. Město se po celé České republice proslavilo výrobou nakládaných okurek a pěstováním ovoce, zejména vinné révy. Znojmo představuje atraktivní turistickou destinaci a to z několika důvodů. Ve městě nalezneme nejen řadu architektonických památek všech stavebních stylů, ale Znojmo je také jakousi vstupní branou do Národního parku Podyjí. Pro návštěvníky je díky Znojemské Besedě připraveno každoročně nepřeberné množství kulturních akcí, které lákají tisíce obyvatel z širokých koutů naší vlasti. Velice důležitým faktorem přispívajícím k rozvoji cestovního ruchu je také příznivá dopravní poloha města, neboť je silnicemi napojeno na Brno, Prahu a Vídeň. Znojemské historické centrum o rozloze více než 70 ha bylo vyhlášeno roku 1971 městskou památkovou rezervací.

32

Obrázek č. 1 Místní části Znojemska

Zdroj: www.znojmocity.cz

4.2 Kulturní a přírodní zajímavosti Znojemska Následující památky, o nichž se zmíním, patří mezi nejznámější znojemské památky a jsou součástí 77 divů města Znojma. Rovněž se ve své práci zaměřím na nejznámější kulturní akce, které město každoročně pořádá, na Národní park Podyjí a turistický vyhlídkový vláček, neboť byly také předmětem mého výzkumu ve snaze zjistit, zda je i turisté považují za atraktivní a měli by zájem o jejich zhlédnutí a návštěvu.

4.2.1 Kulturní památky Rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny Nejvzácnější památka města Znojma byla postavena v románském období kolem poloviny 11. století. Její význam spočívá ve freskové výzdobě. Kromě biblických motivů zobrazujících zejména Kristovo mládí, ale i Útěk z Egypta a Zvěstování se velká část maleb věnuje českému přemyslovskému rodu, jehož ústředním motivem je Povolání Přemysla Oráče na trůn. Následován je portréty 27 knížat, mezi nimiž dominuje první český král Vratislav. Rotunda byla roku 1962 vyhlášena za národní kulturní památku.

33

Loucký klášter Tento premonstrátský klášter byl založen roku 1190. Po zboření během husitských válek byl opět vystavěn v pozdně gotickém stylu. Jeho přestavbu v 18. století ukončil Josef II., jenž klášter zrušil. Poté sloužil objekt jako továrna na zpracování tabáku a jako kasárna. Dnes využívá asi 1/25 celkového prostoru firma Znovín, která zde provozuje prohlídky bednářského a vinařského muzea, štukových sálů a sklepů, románské krypty kostela a obrazové galerie, které jsou zakončené ochutnávkou pěti vzorků vína. Chrám svatého Mikuláše Chrám byl pojmenován podle patrona obchodníků, neboť se v minulosti v jeho okolí vyskytovala kupecká osada. V historii bylo v chrámu vystaveno mrtvé tělo Zikmunda Lucemburského. Hlavní část kostela má podobu trojlodní síně rozdělené válcovými sloupy. Pozoruhodné jsou gotické fresky a plastika bičovaného Krista v kněžišti, jakož i dvoupatrová sakristie nebo barokní kazatelna v podobě zeměkoule a novogotické varhany na kúru. Vlkova věž Tato památka byla postavená v polovině 13. století ve stylu gotiky jako součást hlavního pásu hradeb kolem města. Na věž vysokou 32 metrů vede 123 schodů a z jejího dřevěného ochozu ve výšce 22 metrů se návštěvníkům nabízí nádherný výhled na Znojmo a jeho blízké okolí. Minoritský klášter Klášter postavený v gotickém stylu je zajímavý tím, že zde byl v kryptě klášterního kostela, jenž v současnosti již neexistuje, pohřben po bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II. a také dodnes dochovanou původní křížovou klenbou. Fungoval téměř až do konce 18. století, kdy byl zrušen. V současnosti využívá prostory kláštera Jihomoravské muzeum pro uložení svých přírodovědných, archeologických a historických sbírek. Znojemský hrad Hrad vznikl v 11. století a původně zde sídlila přemyslovská knížata. Roku 1710 jej získali pánové z Deblínu, kteří hrad přestavěli dle barokního stylu a vstupní sál vyzdobili freskami. Přední část hradu získali znojemští měšťané, kteří zde vybudovali pivovar. V oknech hradu mohou návštěvníci vidět portréty českých panovníků a pod kopulí portréty habsburských panovníků. V současnosti slouží jako muzeum se stálou

34

expozicí Z dějin Znojemska. V hradím příkopu je v letních měsících k vidění Expozice dravých ptáků. Chrám svatého Hippolyta na Hradišti Chrám pochází z 9. století a byl první církevní stavbou ve Znojmě. V 18. století dostal svou současnou podobu. Od roku 1240 až dodnes jej mají ve vlastnictví křížovníci s červenou hvězdou. V chrámu se nachází vzácná freska Nalezení sv. Kříže od malíře F. A. Maulbertsche. Svatováclavská dvojkaple Kaple se nachází v těsné blízkosti chrámu sv. Mikuláše a její dominantou je gotická plastika sv. Václava na vstupním průčelí. V horní kapli je k vidění gotická kroužená klenba, jediná na Moravě. V současnosti je kaple místem pro pořádání uměleckých koncertů a výstav. Městské divadlo Pseudorenesanční divadlo bylo postaveno roku 1900 dle projektu vídeňského architekta Grafa, jenž použil při návrhu exteriéru řadu prvků z divadla ve Vídni (dnešní Volksoper). Pseudorokokový interiér se štukovou výzdobou je situován do bílé, zlaté a červené barvy s hledištěm s jedním balkonem a čtyřmi postranními lóžemi. Divadlo má tři opony, z nichž nejkrásnější je malovaná opona s tématem U pramene poezie. Kapacita divadla je 278 míst. Památník Prokopa Diviše v Příměticích Autorem památníku s modelem prvního bleskosvodu v Evropě je Bohuslav Fuchs a připomíná objevitele Diviše, který roku 1754 první bleskosvod sestrojil. V památníku, jemuž dominuje Divišova busta, se nachází mini expozice připomínající život objevitele a jeho objevy v oblasti fyziky, lékařství a hudby. Radniční věž Gotická věž s měděnou střechou byla postavena Mikulášem ze Sedlešovic a pro svůj netypický hranolovitý tvar se stala symbolem města. Věž vysoká 68,6 metrů má dvě úrovně ochozů, přístupný je pouze dolní. Je zdobena osmi malými vížkami a vysokým jehlanem uprostřed se zlatými báněmi na konci.

35

Znojemské podzemí Čtyřpatrový labyrint chodeb dlouhý cca 30 km vznikl během 14. a 15. století a je situován pod celou středověkou částí města. Vznikl za účelem chránit obyvatele Znojma při obléhání města. Bylo vybaveno studnou, větracími šachtami, sklepním ohništěm a krby, které byly spojeny s komíny domů ve městě. V současnosti zpestřuje jeden kilometr dlouhou prohlídku Tajemná podzemní expozice s pohádkovými postavami, alchymistickou dílnou, oživlými skálami nebo ukázkou vězeňských kobek.

4.2.2 Kulturní akce Velikonoční trhy Centrum dění trhů trvajících sedm dnů je Horní a Masarykovo náměstí spolu s Obrokovou ulicí. Trhy nabízí stánky s ukázkou práce řemeslníků, velikonoční tématikou a pochutinami, ohradu se živými a slaměnými zvířaty, výstavy a speciální prohlídku podzemí. Po celou dobu je pro návštěvníky připraven program, o který se starají děti ze škol, vystoupení více či méně známých zpěváků a pro děti řada soutěží. Majáles Tato kulturní akce určená studentům se koná v květnu. Studenti oblečeni v barvách dle svých škol připraví zajímavý průvod, stánek, kde prezentují své aktivity nebo volí krále a královnu Majálesu. V nabídce je rovněž celodenní program na Horním náměstí s vystoupením hudebních skupin, kouzelníka nebo třeba barmanská show. Dny partnerských měst Konají se v květnu a trvají dva dny, během nichž zavítají do Znojma představitelé všech zahraničních partnerských měst – Strzegom v Polsku, Retz v Rakousku, Nové Zámky a Bratislava na Slovensku, Trento a Pontassieve v Itálii a Torgau v Německu. Pro návštěvníky je připravena ochutnávka místní kuchyně a vystoupení kulturních souborů z jednotlivých měst. Muzejní noc Probíhá na konci května v Minoritském klášteře, na nádvoří Jihomoravského muzea, na Znojemském hradě a v Domě umění. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzejní a soukromé sbírky, expozice nebo šermířské a hudební vystoupení spojené s ochutnávkou vín a řadou soutěží. Také lze využít turistický vyhlídkový vláček, který jezdí mezi objekty. 36

Wake up Tento hudební festival se koná v červnu během víkendových dnů a je určen pro příznivce různých hudebních žánrů – rocku, popu, hip-hopu a taneční muzice. Návštěvníkům se představí zpěváci a skupiny s České republiky i cizích zemí. Hudební festival Znojmo Festival, jehož patronem je umělec Pavel Šporcl se koná v červenci již do roku 2005 a každým rokem je věnován jinému skladateli vážné hudby. Je zahájen slavnostním průvodem. Pro návštěvníky je připraven bohatý hudební program zahrnující koncerty a představení na mnoha místech Znojma spojené s ochutnávkami vín. Slavnosti okurek Návštěvníci této srpnové kulturní akce mohou ochutnat okurky zavařené, kvašené syrové, ale i nejrůznější okurkové speciality. Dále jsou pro ně připraveny řemeslné trhy, ochutnávka vín a tradičních českých koláčů, doprovodný hudební program, projížďka bryčkou taženou koňmi a řada soutěží a atrakcí nejen pro dospělé, ale i pro malé děti. Znojemské historické vinobraní Vinobraní se koná dva dny v září a každoročně přiláká tisíce návštěvníků. Je s ním spjatý historický průvod s dobovými kostýmy v čele s Janem Lucemburským, rytířské turnaje, dobové tance a hudba, středověká tržiště, kejklíři, ohňová show, mázhauzy, ale i vystoupení českých, moravských a znojemských kapel, souborů a zpěváků. Pro děti je připraven program v hradním příkopu. Vinobraní je zakončeno ohňostrojem. Ochutnávka vín VOC Znojmo Koná se ve stejné dny jako vinobraní u rotundy sv. Kateřiny. Pro degustátory je připravena řada vzorků vín z místních vinařství a také soutěžní anketa o atraktivní ceny spojené s vínem. Ochutnávka je doprovázena hudbou cimbálové skupiny. Burčákfest Burčákový festival je pořádán v září v areálu Louckého kláštera. Připraven je kulturní program spolu s ochutnávkou vín, burčáku, masových i sladkých specialit a prohlídka štukových sálů a sklepení kláštera. Lákavá je rovněž soutěž družstvem „Šlapání hroznů bosýma dívčíma nohama“, za účelem výroby vína s názvem Šlapané. Jména soutěžících ve vítězném týmu jsou uvedena na zadní etiketě vína.

37

Znojemský advent Dění adventu, jenž začíná rozsvěcením stromu, je situováno do centra města, kde jsou otevřeny vánoční trhy doprovázené kulturním programem zahrnujícím vystoupení zpěváků, skupin, ale i dětí z místních škol. Připravena je také ohrada se zvířaty a kolotočem, zdobené stromečky a soutěže pro děti. Během adventu jezdí centrem turistický vyhlídkový vláček. Silvestr Pro návštěvníky, kteří přijdou oslavit konec roku do Znojma je připraveno hudební vystoupení řady zpěváků a skupin. Celý večer moderuje známá osobnost. Silvestr je zakončen ohňostrojem. K dispozici jsou připraveny stánky s občerstvením a vyhřátý stan, kde si lze odpočinout.

4.2.3 Přírodní dědictví Národní park Podyjí Nejmenší národní park České republiky se rozprostírá na ploše 63 km² a jeho osu tvoří hluboký kaňon řeky Dyje s četnými meandry, skalními tvary, kamennými moři a hlubokými roklinami. Většina plochy je zalesněná dubohabrovým porostem, ale nachází se zde i plochy vřesovišť a stepí. Na území parku nalezneme pestré druhové složení rostlin, zvířat, hmyzu, řadu endemitů a chráněných organismů. Součástí parku je i velmi známá a turisty vyhledávaná vinice Šobes. Na rakouské straně poblíž Znojma se nachází obec Hardegg s jedním z nejstarších hradů v Podyjí.

4.2.4 Turistický vyhlídkový vláček Cesta vláčkem trvá 85 minut. Během ní mají cestující možnost projet se středověkými uličkami a náměstími, vidět významné historické památky a zhlédnout Znojmo z údolí řeky Dyje. Do vláčku lze nastoupit na jedné z devíti zastávek, cestu lze kdykoliv přerušit a po prohlídce zajímavých objektů lze opět v cestě pokračovat. Vláček, jenž má 2 vagony celkově o kapacitě 64 osob je možné rezervovat i pro soukromé účely.

38

4.2.5 Znojemská muzea Jihomoravské muzeum Sídlem Jihomoravského muzea je Minoritský klášter. Návštěvníci mohou v současnosti zhlédnout několik stálých expozic, k nimž patří Živá příroda Znojemska, Neživá příroda Znojemska, Archeologie na Znojemsku, Černé řemeslo a Orientální zbraně a řadu výstav dočasného charakteru. K muzeu náleží i prostory na Znojemském hradě, kde lze vidět stálou expozici Z dějin Znojemska. Dům umění Dům umění sídlí v renesančním paláci na Masarykově náměstí a v současnosti se zde nachází galerie a několik stálých expozic. Mezi ně patří Staré umění Znojemska, Medailér Jan Tomáš Fischer a Mince zemí Koruny české. Prostory slouží rovněž k pořádání příležitostných výstav, přednášek a konferencí. V přízemí Domu umění se nachází prodejna suvenýrů a útulná kavárna. Muzeum motocyklů Expozice muzea nabízí návštěvníkům téměř 40 automobilů, 15 motocyklů a 35 starých bicyklů včetně doplňujících exponátů o motorismu - benzínové a olejové výdejní stojany, smaltované reklamní cedule, rozcestníky, směrové cedule, sbírku heverů, olejniček, zapalovacích svíček, plechovek od olejů a mnoho dalších předmětů o motorismu třicátých let. V muzeu jsou také k vidění figuríny v dobovém oblečení, ale i dobové prospekty, řidičské a technické průkazy a fotografie.

4.3 Terénní výzkum Stěžejní částí mé bakalářské práce je primární výzkum pomocí dotazníků realizovaný v hlavní turistické sezóně, tedy v měsících červen, červenec a srpen roku 2012. Výsledky výzkumu budou využity pro návrh nového produktu, který bude nabídnut Informačnímu centru Znojmo a v případě zájmu i uveden do praxe. Celkově bylo vytištěno 420 dotazníků. Po spolupráci se třemi informačními centry a na základě mého osobního dotazování se nakonec podařilo získat odpovědi od 334 respondentů. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny v programu Microsoft Word Excel pomocí výsečových, sloupcových a plošných grafů, dle konkrétního typu otázky, aby byla zajištěna jejich dle mého názoru nejpřehlednější a nejsrozumitelnější vypovídací 39

hodnota. Otázky, které mají největší význam pro tvorbu mnou navrženého nového produktu a jež budou využity jako doporučení pro město Znojmo v oblasti zlepšení úrovně služeb cestovního ruchu, jsou uvedeny v následující podkapitole a také krátce okomentovány. Grafické vyhodnocení ostatních otázek je uvedeno v přílohách, zde již však bez bližšího vysvětlení.

4.4 Vyhodnocení primárního výzkumu Pro návrh nového produktu je nejdůležitějších následujících pět otázek, které jsou součástí vytvořeného dotazníku. Poslední šestá otázka, jejíž výsledky jsou rovněž blíže vysvětleny, hodnotí vnímání úrovně služeb cestovního ruchu návštěvníky města Znojma. Některé odpovědi respondentů budou v závěru práce rovněž využity jako doporučení pro zaměstnance Znojma v cestovním ruchu za účelem zkvalitnění poskytovaných služeb. Procentní vyhodnocení jednotlivých otázek je pro lepší orientaci zaokrouhleno na celá čísla, dle pravidel matematiky. Graf č. 1 S kým jste přijeli do města Znojma?

9%

9%

1%1%

sami

12 %

partner rodina (1 dítě) rodina (2 děti)

17 %

rodina (3 děti) 33 % 18 %

vícečlenná rodina kamarád škola

Zdroj: vlastní zpracování Z grafu vyplývá, že nejvíce respondentů navštívilo město Znojmo se svým partnerem. Z celkového počtu 334 dotázaných se jednalo konkrétně o 109 návštěvníků. K významným ukazatelům lze zařadit rovněž odpovědi s podílem 18 %, tedy to, že 61 dotázaných přijelo do Znojma se svým partnerem a jedním dítětem a odpověď, jež se na celku podílí 17 %, kdy 58 respondentů navštívilo město se svým partnerem a dvěma dětmi. Ostatní odpovědi nejsou pro další účely využití významné. Respondenti také odpověděli, že do Znojma přijeli se svým kamarádem/kamarádkou a se školní třídou. Konkrétně se jednalo o 3 dotázané za každou otázku. Tato možnost však nebyla 40

v návrhu dotazníku vůbec zahrnuta, a tak se jednalo o odpověď mimo stanovenou nabídku. Graf č. 2 Kolik dnů plánujete strávit ve městě Znojmě? 1 den 24 %

10 %

8%

2-3 dny 4-5 dnů

21 %

6-7 dnů více dnů

37 %

Zdroj: vlastní zpracování Pro návrh nového produktu bylo také velice důležité zjistit, jak dlouho by respondenti chtěli zůstat ve městě Znojmě. V této otázce jsou rovněž stěžejní tři odpovědi, zejména to, že 37 % dotázaných, konkrétně 122 respondentů, plánuje strávit ve Znojmě 2–3 dny. Rovněž je nutno brát v potaz odpovědi 81 návštěvníků, kteří mají v plánu zůstat pouze 1 den a tvoří 24% podíl na celku a případně i odpovědi 70 respondentů, tedy 21 %, jež chtějí zůstat ve Znojmě 4-5 dnů.

Graf č. 3 Jaké kulturní památky plánujete navštívit? 227 171

218

200 157

152

140 56

73

79

93

69 15

Zdroj: vlastní zpracování Pro vyhodnocení této otázky jsem zvolila sloupcový graf, neboť graf výsečový se jevil jako velice nepřehledný. Tento graf neumožňuje procentní vyjádření odpovědí, ale 41

i přesto je vyjádření v absolutních číslech dostatečně vypovídající. Také součet odpovědí u jednotlivých kulturních památek neodpovídá počtu 334 respondentů, jelikož návštěvníci mohli u této otázky uvést více možností. Z uvedeného grafu lze vyčíst, že nejvíce respondentů by mělo zájem o návštěvu Rotundy sv. Kateřiny a Panny Marie, celkově se jednalo o 227 dotázaných z celkového počtu 334, dále o Znojemské podzemí; na tuto otázku odpovědělo 218 návštěvníků. Mezi nezanedbatelné odpovědi je nutné zmínit také následující kulturní památky: Znojemský hrad – celkově 200 respondentů, Loucký klášter – 171 dotázaných, Chrám sv. Mikuláše – 157 návštěvníků. Dále bude nutné zahrnout do nově připravovaného produktu také Radniční věž, již by rádo navštívilo 152 respondentů a případně i Vlkovu věž se 140 odpověďmi. Odpovědi na ostatní otázky nebyly příliš významné.

Graf č. 4 Plánujete ve Znojmě navštívit muzeum/galerii? 118 101

96

86

Jihomoravské muzeum

Dům umění

Muzeum motocyklů

Neplánuji

Zdroj: vlastní zpracování Rovněž u této otázky měli respondenti možnost uvést více odpovědí, a proto i zde nejsou k vyhodnocení použita procenta, neboť by správně neodpovídala procentnímu vyjádření celku, nýbrž absolutní hodnoty. Odpovědi respondentů na otázku, zda by ve Znojmě rádi navštívili muzeum nebo galerii, byly vyrovnané. Nepatrné rozdíly se však objevují. Celkem 118 respondentů by chtělo navštívit Muzeum motocyklů a 101 dotázaných má zájem o návštěvu Jihomoravského muzea. Tyto odpovědi budou dále v práci zohledněny.

42

Graf č. 5 Plánujete při návštěvě Znojma využít turistický vyhlídkový vláček?

určitě ano

10 %

16 %

34 % spíše ano

11 %

spíše ne určitě ne 29 %

nevím

Zdroj: vlastní zpracování Cílem mého výzkumu bylo také zjistit, zda by respondenti měli zájem při své návštěvě využít turistický vyhlídkový vláček. Bylo zjištěno, že pro dotazované je vláček lákavý, neboť 34 % odpovědělo, že určitě vláček při své návštěvě Znojma určitě využijí a 29 % jej spíše využije. Tato skutečnost je dle mého názoru velice příznivá pro rozvoj cestovního ruchu ve Znojmě. Graf č. 6 Je něco, co byste v souvislosti s Vaší návštěvou ve Znojmě změnili? více památek

6

levnější vstupné do rotundy

7

zavést slevy pro studenty

9

více parkovacích míst neplacené WC

15 5

zavést slevy pro rodiny s dětmi lépe značené cyklostezky

24 7

přístup zaměstnanců TIC

13

levnější parkování v centru

14

více stojanů na kola pro cyklisty levnější vstupné do památek

21 12

nic

210

Zdroj: vlastní zpracování Otázka je vyhodnocena pomocí absolutních čísel, ne dle procent, neboť někteří dotazovaní odpověděli, že by ve Znojmě změnili více věcí souvisejících s jejich návštěvou, a tudíž součet hodnot neodpovídá počtu 334 respondentů. V tomto případě 43

byl k vyhodnocení otázky zvolen pruhový graf, neboť graf sloupcový a výsečový se jevil v tomto případě jako velice nevhodný z důvodu nepřehlednosti. Z grafu vyplývá, že většina respondentů byla ve Znojmě spokojena. Pokud by však návštěvníci něco změnili, zavedli by zejména slevy pro rodiny s dětmi, vybudovali více stojanů na kola pro cyklisty a více parkovacích míst pro osobní automobily, zlevnili parkování v centru města a zkvalitnili služby turistického informačního centra (TIC).

4.5 Návrh nového produktu v oblasti cestovního ruchu Na základě provedeného výzkumu a vyhodnocení nejdůležitějších odpovědí dotazníkového šetření, jsem se rozhodla ve své práci vytvořit návrh nového produktu pro město Znojmo, kterým budou tři slevové karty zahrnující vstup do památek, muzeí, městskou plovárnu Louka a projížďku turistickým vyhlídkovým vláčkem. První karta bude určena pro návštěvníky, jež přijeli do Znojma se svým partnerem a stráví zde 1 den, druhá pro návštěvníky, kteří přijeli se svým partnerem a stráví zde 2–3 dny a třetí karta bude vytvořena pro rodiče, jež přijeli do Znojma s jedním dítětem a ve Znojmě chtějí zůstat 2–3 dny. Přestože v dotazníkovém šetření odpovědělo 21 % respondentů, že mají v plánu zůstat ve městě 4–5 dnů, nebude pro tuto možnost vytvořena slevová karta, neboť dotazovaní nemají zajisté v úmyslu navštívit během této doby pouze Znojmo, ale i jeho široké okolí, což není předmětem mé bakalářské práce. V následujících kapitolách bude zobrazen návrh tří slevových karet včetně všech vstupů, které by mohly zahrnovat. Při zobrazení původních cen vstupů, jsem vycházela z cen aktuálních v měsících červen až srpen, neboť právě v tomto období výzkum probíhal a ve Znojmě je rovněž největší koncentrace návštěvníků. Pro lepší přehlednost jsou údaje zobrazeny v tabulce, pod níž jsou krátce vysvětleny. Památky a muzea, které mají slevové karty společné a jsou blíže popsány, jsou komentovány pouze jednou a to vždy u té karty, kde se objeví prvně. Opakující se vysvětlování stejných věcí, se totiž jeví jako zbytečné. Rovněž jsem vypracovala grafický návrh všech tří slevových karet, jenž je uveden v přílohách. Jedná se však pouze o návrh, který by mohl být zajisté v případě skutečné realizace navrhovaného produktu grafikem upraven nebo zcela změněn. Na každé kartě je uvedeno logo Znojma, fotografie Národního parku Podyjí a jedna ze znojemských památek. Právě touto památkou jsou jednotlivé návrhy od sebe navzájem odlišeny. Na 44

kartě pro partnery, kteří chtějí ve městě strávit 1 den je uveden Chrám sv. Mikuláše, pro partnery, jenž přijeli do Znojma na 2-3 dny Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny a pro rodinu s jedním dítětem, která plánuje zůstat ve městě 2-3 dny je zobrazeno podzemí.

4.5.1 Slevová karta pro dvě osoby na jeden den První turistická slevová karta zahrnuje vstupy do několika památek pro dvě dospělé osoby, které přijely do Znojma jako pár a chtějí zde strávit jeden den. Původní cena vstupu zahrnuje poplatek za vstupné do památek pro jednu dospělou osobu. Výslednou sníženou cenu bude tedy nutné vynásobit dvěma, neboť navrhovaná slevová karta je určena pro dvě dospělé osoby. Sleva byla zvolena 25 %, neboť se domnívám, že řada návštěvníků nevyužije vstupy do všech památek na slevové kartě a tak by pro ně zakoupení karty s nižší sníženou slevovou sazbou nemuselo být výhodné. Tabulka č. 1 Slevová karta pro dvě dospělé osoby na jeden den Název objektu

Původní cena vstupu

Snížená cena vstupu sleva 25 %

Doba trvání

Rotunda sv. Kateřiny

90 Kč

67, 50 Kč

15 minut

Znojemské podzemí

95 Kč

71, 25 Kč

60 minut

Znojemský hrad

40 Kč

30 Kč

45 minut

Loucký klášter

70 Kč

52, 50 Kč

90 minut

Chrám sv. Mikuláše

45 Kč

33, 75 Kč

30 minut

Radniční věž

30 Kč

22, 50 Kč

30 minut

Celkem

370 Kč

277, 50 Kč

270 minut

Cena pro dvě osoby

740 Kč

555 Kč

-----

Zdroj: vlastní zpracování Cena vstupného do Louckého kláštera zahrnuje degustaci pěti vzorků vín spolu s obdržením suvenýru koštovačky vína. V současnosti je ve Znojmě prohlídka Chrámu sv. Mikuláše individuální a zdarma. Zjistila jsem však, že je možné domluvit se s místním kastelánem, který zájemcům poskytne bližší výklad o historii chrámu a jeho nejvýznamnějších stavebních prvcích. Navrhovala bych proto, aby město zvážilo, zda by nebylo vhodné zavést placenou skupinovou prohlídku chrámu s výkladem kastelána popřípadě jiného průvodce, jež by mohla být v délce cca 30 minut. Vstupné pro dospělé bych navrhovala ve výši 45 Kč. 45

Děti, senioři a držitelé karty ZTP by platili snížené vstupné 25 Kč. Toto snížené vstupné bude využito u návrhu třetí slevové karty. Důležitý je však fakt, zda by byli představitelé Znojma ochotni na můj návrh přistoupit a v praxi ho realizovat. Doba výstupu a prohlídky okolí z radniční věže je zcela individuální dle jednotlivých návštěvníků. Odhaduji však, že prohlídka bude trvat přibližně 30 minut. Do této slevové karty jsem nezahrnovala více památek, neboť se domnívám, že návštěvník by si jich z časového hlediska 1 den nestihl více prohlédnout. Doba všech prohlídek by činila 270 minut, což je 4, 5 hodiny. Rovněž je nutno zohlednit potřebný čas k přesunu mezi jednotlivými památkami a jejich otevírací dobu, které je u téměř všech uvedených památek v letní sezóně od 9:00 do 17:00.

4.5.2 Slevová karta pro dvě osoby na dva až tři dny Druhá turistická slevová karta zahrnuje vstupy do několika památek, muzea a projížďku turistickým vyhlídkovým vláčkem pro dvě dospělé osoby, které přijely do Znojma jako pár a plánují ve městě strávit 2–3 dny. Původní cena vstupu zahrnuje jako předchozí slevová karta poplatek za vstupné pro jednu dospělou osobu. Výslednou sníženou cenu, tvořící 75 % původní ceny bude tedy opět nutno vynásobit dvěma, neboť navrhovaná slevová karta je určena pro dvě dospělé osoby. Tabulka č. 2 Slevová karta pro dvě dospělé osoby na dva až tři dny Název objektu

Původní cena vstupu

Snížená cena vstupu sleva 25 %

Doba trvání

Rotunda sv. Kateřiny

90 Kč

67, 50 Kč

15 minut

Znojemské podzemí

95 Kč

71, 25 Kč

60 minut

Znojemský hrad

40 Kč

30 Kč

45 minut

Loucký klášter

70 Kč

52, 50 Kč

90 minut

Chrám sv. Mikuláše

45 Kč

33, 75 Kč

30 minut

Radniční věž

30 Kč

22, 50 Kč

30 minut

Turistický vláček

50 Kč

37, 50 Kč

85 minut

Muzeum motocyklů

50 Kč

37, 50 Kč

30 minut

Celkem

470 Kč

352, 50 Kč

385 minut

Cena pro dvě osoby

940 Kč

705 Kč

-----

Zdroj: vlastní zpracování 46

Druhá turistická slevová karta je rozšířena ve srovnání s první kartou o projížďku turistickým vyhlídkovým vláčkem a návštěvu Muzea motocyklů. Jako problém by se mohlo jevit to, že muzeum není ve vlastnictví Znojma, nýbrž soukromého subjektu. Pokud by bylo město ochotno návrh slevových karet využít v praxi, záleželo by na tom, zda by byl i majitel Muzea motocyklů ochoten zapojit své muzeum do tohoto nově vzniklého produktu v oblasti cestovního ruchu. Celková doba prohlídky památek, návštěvy muzea a vyjížďky vláčkem by činila 385 minut, tedy přibližně 6, 5 hodiny. Jako v případě předchozí slevové karty je nutné uvažovat čas nezbytný pro přesun mezi jednotlivými památkami i muzeem. Více jiných historických objektů a muzeí jsem do karty nezahrnovala z toho důvodu, že 62 % respondentů odpovědělo, že mají zájem o návštěvu Národního parku Podyjí. Jelikož mezi těmito dotazovanými převládali zejména ti, kteří přijeli se svým partnerem, je velmi pravděpodobné, že dobu dvou až tří dnů strávenou ve Znojmě využijí také k návštěvě Podyjí. Vstup do Národního parku je samozřejmě zdarma a nebyl tudíž do slevové karty zahrnut.

4.5.3 Slevová karta pro rodinu na dva až tři dny Poslední navrhovaná slevová karta je zaměřena na ty návštěvníky, kteří přijeli do města se svým partnerem a jedním nedospělým dítětem tzn. pro rodinu a jedno dítě a mají v úmyslu strávit ve Znojmě 2–3 dny. U této slevové karty je tabulka pro lepší názornost rozdělena na vstupné pro jednu dospělou osobu a na vstupné pro jedno dítě. Snížená cena vstupu je poté vypočtena jako 25 % ze součtu vstupného pro dvě dospělé osoby a jedno dítě. V tabulce ovšem není uvedena celková cena pro dvě dospělé osoby a jedno dítě. Je to z toho důvodu, že u některých objektů je možno zakoupit již v současnosti rodinné vstupné a výpočet rozdělený na vstup pro dvě dospělé osoby a jedno dítě by neměl dle níže uvedené tabulky správnou vypovídací hodnotu. Srovnání vstupného pro rodinu s jedním dítětem bez využití slevové karty a s jejím využitím je uvedeno v tabulce č. 4.

47

Tabulka č. 3 Slevová karta pro rodinu na dva až tři dny Původní cena vstupu pro dospělého

Původní cena vstupu pro dítě

Snížená cena vstupu pro rodinu - sleva 25 %

Doba trvání

90 Kč

90 Kč

202, 50 Kč

15 minut

210 Kč

-----

157, 50 Kč

60 minut

Znojemský hrad

40 Kč

20 Kč

75 Kč

45 minut

Loucký klášter

70 Kč

45 Kč

138, 75 Kč

90 minut

45 Kč

25 Kč

86, 25 Kč

30 minut

30 Kč

20 Kč

60 Kč

30 minut

120 Kč

-----

90 Kč

85 minut

50 Kč

30 Kč

97, 50 Kč

30 minut

40 Kč

20 Kč

75 Kč

60 minut

Plovárna Louka

90 Kč

70 Kč

187, 50 Kč

600 minut

Celkem

-----

-----

Název objektu Rotunda sv. Kateřiny Znojemské podzemí

Chrám sv. Mikuláše Radniční věž Turistický vláček Muzeum motocyklů Jihomoravské muzeum

-----

1 045 minut

Zdroj: vlastní zpracování U vstupného do Znojemského podzemí je uvedena cena 210 Kč, neboť je možno za tuto cenu zakoupit rodinné vstupné pro dvě dospělé osoby a maximálně tři děti. Rovněž je návštěvníkům k dispozici i zvýhodněné rodinné vstupné pro dvě dospělé osoby a maximálně dvě děti za jednotnou cenu 120 Kč, jež nabízí provozovatel vyhlídkového vláčku. Doba trvání prohlídky vystavených exponátů v Jihomoravském muzeu je individuální. Odhaduji však, že prohlídka všech pěti stálých a několika dočasných expozic bude návštěvníkům trvat přibližně jednu hodinu. Do třetí slevové karty byl zahrnut také vstup do Jihomoravského muzea. Přestože v odpovědích respondentů se toto muzeum vyskytovalo až na druhém místě, domnívám se, že význam odpovědi je velký, a je proto nutné je do jedné z nabízených slevových karet zahrnout. 48

Do rodinné slevové karty by bylo také zahrnuto celodenní vstupné na Městskou plovárnu Louka, přestože součástí dotazníku nebyla otázka, zda respondenti mají o její návštěvu zájem. Plovárna je zahrnuta z toho důvodu, že v období horkých letních měsíců jsou koupaliště rodinami velmi často vyhledávaná a městská plovárna patří navíc k velice oblíbeným. Zde by opět záleželo na tom, zda by bylo město Znojmo ochotno návštěvu plovárny zahrnout do nového navrhovaného produktu. Celková doba prohlídky památek, návštěvy muzeí, plovárny a vyjížďky vyhlídkovým vláčkem by činila 1 045 minut; z toho zahrnuje plovárna Louka 600 minut, tedy 10 hodin a památky, muzea a vláček 445 minut, tedy přibližně 7, 5 hodiny. Je také nutné uvažovat čas nezbytný pro přesun mezi jednotlivými objekty. Tabulka č. 4 Vstupné bez využití a s využitím slevové karty

Jeden dospělý

Celkem cena původního vstupného 550 Kč

Celkem cena sníženého vstupného 413 Kč

Dva dospělí

1 100 Kč

825 Kč

Rodina s jedním dítětem

1 560 Kč

1 170 Kč

Návštěvník

Zdroj: vlastní zpracování Údaje v tabulce jsou získány jako součet vstupného z tabulky č. 3, přičemž pokud je možnost u objektu využít rodinné vstupné; jedná se o podzemí a vyhlídkový vláček, je tato možnost do kalkulace zahnuta. Pokud by rodina s jedním dítětem chtěla navštívit všechny objekty, které zahrnuje třetí karta a projet se i turistickým vláčkem, zaplatila by 1 560 Kč. Při využití slevové karty, kde je cena snížena o 25 %, by však zaplatila 1 170 Kč. Rozdíl tedy činí 390 Kč.

4.6 Kalkulace nákladů na nový produkt Při kalkulaci nákladů na nový produkt, bude nejprve nutné zjistit, kolik slevových karet bude potřeba vytisknout. K tomu jsem využila údaje o návštěvnosti znojemských památek a muzeí, jež mi poskytla zaměstnankyně Znojemské besedy. Počty návštěvníků v jednotlivých objektech, které jsou zahrnuty do slevové karty, jsou zobrazeny v tabulce. Chybí však údaje o návštěvnosti chrámu sv. Mikuláše, plovárny Louka a využití turistického vláčku, neboť mi bylo sděleno, že tyto nejsou k dispozici.

49

Tabulka č. 5 Návštěvnost znojemských památek v letech 2009-2011 Název objektu

2009

2010

2011

Průměr

Rotunda sv. Kateřiny

3 814

2 677

3 666

3 850

Znojemské podzemí

50 618

46 817

47 576

43 260

Znojemský hrad

4 071

6 059

7 746

7 817

Loucký klášter

4 158

4 666

3 706

4 044

Radniční věž

9 546

-----

41 836

14 905

Muzeum motocyklů

5 500

5 500

5 500

5 500

Jihomoravské muzeum

6 227

9 026

9 333

9 150

Celkem

-----

-----

-----

88 526

Zdroj: vlastní zpracování – údaje převzaty z materiálů Znojemské besedy V tabulce je uvedena návštěvnost za roky 2009–2011. Rok 2012 chybí, neboť všechny potřebné údaje nejsou zatím k dispozici. Návštěvnost Radniční věže za rok 2010 není zobrazena, neboť v tomto roce byla provozována jiným subjektem, ne Znojemskou besedou. Návštěvnost v roce 2011 pak odpovídá součtu za tento i předchozí rok 2010, jelikož údaje byly zpětně zjištěny. Počet osob, jež navštíví Muzeu motorismu, se pohybuje mezi 5000–6000, proto byla zvolena průměrná hodnota 5 500 osob. Průměrný počet návštěvníků byl vypočten jako součet hodnot u každého subjektu za všechny tři roky a následně vydělen třemi. Výsledkem tedy je, že ročně navštíví uvedené památky a muzea přibližně 88 526 osob. Dle výzkumu přijelo do Znojma 33 % návštěvníků s partnerem, což je z průměrné hodnoty vypočteno jako 29 214 osob a s rodinou a jedním dítětem přijelo 18 % návštěvníků, tedy asi 15 935 osob. Pokud by si v ideálním případě každý z uvedeného segmentu zakoupil slevovou kartu, bylo by nutno vytisknout 45 149 karet. Při kalkulaci se ale předpokládá, že ne každý z dotazovaných by si slevovou kartu zakoupil. Je však také nutno zohlednit, že v tabulce chybí údaje o využití vláčku a návštěvnosti plovárny a chrámu sv. Mikuláše. Proto bylo rozhodnuto, že bude počítáno s vytištěním 40 % slevových karet z „celkového počtu“ 45 149 návštěvníků, tedy zaokrouhleně 18 000 karet. Je zcela možné, že slevové karty nebudou během jednoho roku využity, neboť výzkum probíhal v období hlavní turistické sezóny a evidovaná návštěvnost se vztahuje na celou dobu, kdy je vstup do objektů umožněn.

50

V tom případě by zbylé slevové karty byly převedeny do následujícího roku, neboť ceny za vstupy zůstávají již po několik let konstantní. Před samotným vytištěním slevových karet bude rovněž nutné vypočítat, jak bude tisk finančně nákladný. K tomu jsem využila údaje, jež mi poskytl grafik Tiskárny Kuchařovice a které jsou pro lepší přehlednost zobrazeny v tabulce. Tabulka č. 6 Informace o slevové kartě Formát

54×85 mm

Papír

350 g/m² křída matná

Barevnost

4/4 – oboustranně plnobarevné

Úprava

malé kulaté rohy

Počet kusů

18 000

Cena za tisk bez DPH

6 400 Kč

Cena za tisk včetně 15 % DPH

7 360 Kč

Zdroj: vlastní zpracování – údaje převzaty z materiálů Tiskárny Kuchařovice Za výše uvedených podmínek by vytištění slevových karet v nákladu 18 000 kusů stálo přibližně 7 360 Kč. Náklady na vytištění jedné slevové karty by tedy činily 0, 40 Kč. Pokud by však slevových karet bylo vytištěno větší množství, byla by cena za jeden výtisk nižší, neboť by tiskárna poskytla vyšší množstevní slevu.

4.7 Fungování nového produktu Slevové karty by byly ve Znojmě novým produktem v oblasti cestovního ruchu. Aby se návštěvníci dozvěděli o jejich existenci, doporučovala bych, aby město Znojmo, umístilo na své oficiální webové stránky www.znojmocity.cz informaci o tom, že slevové karty existují, pro koho jsou určeny a jaké výhody přináší. Tato reklama by nebyla po finanční stránce vůbec nákladná, neboť město by prezentovalo produkt na svých vlastních stránkách. Dále by bylo alespoň zpočátku vhodné, aby také pracovníci informačních center ve Znojmě návštěvníky na existenci těchto slevových karet upozornili. Poté, co si návštěvník zakoupí slevovou kartu, buď v informačním centru, nebo v některém z objektů, který je do slevové karty zahrnut, bude mu umožněn vstup do historických památek, muzeí, plovárnu Louka nebo projížďka turistickým vláčkem za 51

zvýhodněnou cenu. Aby se však zabránilo tomu, že návštěvníci uplatní vstup do některého z objektů uvedených na slevové kartě více než jednou, bude potřeba před vstupem do tohoto objektu slevovou kartu označit, a tím tomuto vícenásobnému vstupu zabránit. Jednou z možností by bylo nainstalovat před každou památku a muzeum uvedených na slevové kartě, jakož i do turistického vláčku zařízení, jež by snímalo čárové kódy umístěné na každé z karet. Před plovárnou Louka, je již čtečka čárových kódů umístěna, a proto by byla její instalace zbytečná. Tato varianta je ale dle mého názoru finančně příliš nákladná. Lepší variantou označování slevových karet alespoň v prvních letech jejich uvedení, o níž si myslím, že by mohla být zpočátku v praxi spíše uplatněna, je následující způsob. Ten sice po estetické stránce není moc vhodný, ale po stránce finanční zajisté ano. Zadní stranu každé slevové karty bych rozdělila na určitý počet polí, jichž by bylo přesně tolik, kolik objektů lze díky kartě navštívit na zvýhodněnou cenu. V jednotlivých polích by byl umístěn název památky, muzea popř. turistického vláčku nebo plovárny dle druhu zakoupené slevové karty. Karta pro pár, jenž přijel do Znojma na 1 den, by byla rozdělena na šest polí, pro pár, který chce ve městě strávit 2–3 dny na osm polí a pro rodinu s jedním dítětem, jež přijela do Znojma na 2–3 dny na deset polí. Konkrétní grafické zpracování zadní strany karet je zobrazeno v přílohách. Názvy některých objektů byly zkráceny, neboť vzhledem k malému formátu karty by jejich úplné názvy působily nepřehledně. Před vstupem do památky by průvodce propiskou, lihovým fixem nebo jiným druhem psací potřeby proškrtnul pole s názvem navštíveného objektu a tím zabránil jeho opětovné návštěvě. Byla uvažována i možnost proděravět pole pomocí kleštiček na papír, ta však byla zamítnuta, neboť řada návštěvníků si vstupenky odnáší domů jako jakýsi suvenýr a proděravěním vstupenky na několika by místech, by došlo k jejímu znehodnocení. Pokud by se však slevové karty po uvedení do praxe během prvních let osvědčily a návštěvníci by o jejich zakoupení jevili zájem, bylo by vhodné, aby město Znojmo začalo uvažovat o jiné variantě označování slevových karet. V tomto případě by se dle mého názoru vyplatilo investovat do zařízení, jež by sloužila ke čtení čárových kódů umístěných na každé slevové kartě. Bylo by také ovšem potřeba změnit grafický vzhled 52

zadní strany slevové karty a umístit na ni čárový kód. S tím by souvisela i změna nákladů na vytištění jedné slevové karty, neboť dle informací tiskárny je vytištění vstupenek obsahujících čárový kód finančně nákladnější.

4.8 Hodnocení služeb cestovního ruchu respondenty Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že většina návštěvníků je s úrovní poskytovaných služeb v oblasti cestovního ruchu ve Znojmě spokojena a nemá ke svému pobytu žádné námitky. Objevili se však i návštěvníci, jež se domnívají, že ve městě by bylo možné úroveň těchto služeb ještě zkvalitnit. Turisté, kteří v současnosti město Znojmo navštíví, spatřují jako hlavní nedostatek absenci slev pro rodiny s dětmi. Tato zvýhodnění skutečně nejsou ve městě dodnes zavedena. Pouze provozovatel Znojemského podzemí a Turistického vyhlídkového vláčku nabízí možnost uplatnit zvýhodněné rodinné a skupinové vstupné. Vstupy do ostatních historických objektů jsou pouze na úrovni plného a sníženého polovičního vstupného pro děti do 15 let, seniory, popř. studenty, dle jednotlivých památek nebo muzeí. Dle mínění návštěvníků je ve Znojmě nedostatek stojanů na kola pro cyklisty. Tato připomínka je dle mého názoru oprávněná, neboť kromě několika stojanů umístěných v centru města na Horním náměstní, před znojemskými hotely, penziony a několika institucemi se stojany na kola ve Znojmě nenachází, což spatřuji zejména v období hlavní turistické sezóny jako nedostatek. Turisté rovněž nebyli spokojeni s nedostatkem parkovacích míst v centru města a poplatky za parkování, které jsou podle nich příliš vysoké. Sazby za placené parkování se pohybují v rozmezí od 10 Kč do 40 Kč za každou další započatou hodinu, která přesahuje limit tří hodin dle tarifu, do něhož je parkoviště zařazeno. Znojmo by podle mého názoru výši parkovného v centru mělo zachovat, neboť nejen že je v této oblasti možnost vzniku nových parkovacích míst značně omezena z toho důvodu, že centrum je městská památková rezervace, je placené parkování v centru ostatních měst zcela běžné. Návštěvník má také možnost zaparkovat své vozidlo v okrajových částech Znojma, kde již parkování zpoplatněno není.

53

Přestože po odborné stránce jsou služby dvou turistických informačních center na velmi vysoké úrovni, nebylo několik návštěvníků spokojeno s osobním přístupem zaměstnanců. Ti sice byli schopni odpovědět na jejich dotazy, ale dle respondentů s nimi jednali mnohdy nepřátelsky, odměřeně a nebyli příliš ochotní. Mezi dalšími připomínkami v rámci poskytování služeb cestovního ruchu se objevila stížnost na vysoké vstupné do památek, zejména do Rotundy Panny Marie a sv. Kateřiny. Výše poplatků za vstupné je podle mého mínění na přiměřené úrovni, na niž bych jej i nadále zachovala, ovšem vstupné do rotundy, které činí 90 Kč/osoba je opravdu příliš vysoké. Dle analýzy návštěvnosti znojemských památek patří i přesto znojemská rotunda k velice navštěvovaným památkám. Podle provedeného výzkumu bylo rovněž několik návštěvníků nespokojeno s nedostatečně značenými cyklostezkami, nutností zaplatit poplatek na využití WC v centru města, absencí zvýhodněného vstupného pro studenty a nedostatkem památek, což je ovšem problém, který není město Znojmo schopno vyřešit. Tyto odpovědi se však vyskytovaly ze všech možných návrhů na zkvalitnění úrovně služeb cestovního ruchu nejméně. Nad zavedením zvýhodněného vstupného do historických památek a muzeí by se měli provozovatelé, jež chtějí tyto objekty učinit atraktivnějšími pro větší množství návštěvníků, zamyslet, neboť v současné době nabízí tuto možnost pouze Znojemské podzemí a Turistický vyhlídkový vláček. Studenti starší 18 let, platí při vstupu do ostatních objektů plné vstupné.

4.9 Zhodnocení potenciálu Znojma z hlediska cestovního ruchu Kromě odpovědí návštěvníků na možnost vylepšení úrovně služeb cestovního ruchu existuje dle mého názoru řada dalších respondenty však neuváděných příznivých, ale i nepříznivých faktorů, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu v této oblasti.

4.9.1 Kladně působící faktory Mezi faktory, které působí kladně na rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku, bych zařadila zejména velké množství významných kulturních památek nejen v samotném městě, ale i v jeho blízkém okolí, přestože několik návštěvníků by uvítalo památek ještě více. Pozitivně rovněž působí i pořádání významných kulturních akcí, z nichž řada je

54

známá po celé České republice. Jedná se zejména o Znojemské historické vinobraní a Hudební festival Znojmo. Příznivá a na rozvoj cestovního ruchu mající vliv je zajisté i poloha Znojma, které se nachází v těsné blízkosti u rakouských hranic, což nabízí možnost rozvoje přeshraničního cestovního ruchu a spolupráce s rakouskými městy. Národní park Podyjí, přesto, že je nejmenší z národních parků v České republice, je rovněž velice navštěvovaný, zejména těmi turisty, jež vyhledají panenskou a dodnes zachovalou přírodu. Podyjí, ale i široké znojemské okolí je protkáno rozvinutou sítí cyklostezek vedoucích až do sousedního Rakouska jmenovitě například do rakouské části Podyjí, označované jako Thayatal. Na cestovní ruch má pozitivní vliv také rozvoj vinařské turistiky v širokém znojemském okolí, která je zejména spojená s pořádáním dvou významných kulturních akcí, v jejichž středu stojí víno. Jsou jimi Znojemské historické vinobraní, v jehož rámci se koná Ochutnávka vín VOC a Burčákfest. Znojmo již také po několik let spolupracuje s rakouským vinařským regionem Weinviertel. Mezi kladné faktory rozvoje cestovního ruchu ve Znojmě by mohla být zařazena i v letech 2003-2004 vybudovaná plovárna Louka, která patří v horkých letních měsících k nejvyhledávanějším v okolí a také dle mého názoru pozitivní vnímání města ze strany návštěvníků. Znojmo a okolí je typické nejen historickými památkami, kulturními akcemi, nepoškozenou přírodou, ale je známé i jako město okurek, město královské, městská památková rezervace, nebo „Perla jižní Moravy“ Oficiální webové stránky Znojma především část zaměřená na cestovní ruch je rovněž na velmi vysoké úrovni. Turisté mají před svou návštěvou města možnost například dozvědět se řadu zajímavostí o 77 divech Znojma, zhlédnout propagační film o Znojmě, dozvědět se informace o plánovaných kulturních akcích nebo učinit virtuální prohlídku města.

4.9.2 Záporně působící faktory Spolu s řadou skutečností, jež každoročně přilákají do Znojma tisíce návštěvníků, existují i takové faktory, které mohou naopak řadu turistů od návštěvy města odradit.

55

K nejvýraznějším záporně působícím faktorům lze dle mého mínění zařadit výrazný sezónní charakter služeb v cestovním ruchu, neboť kromě několika málo kulturních akcí, jako je Znojemský advent nebo Silvestr, chybí zcela nabídka pro návštěvníky v zimní sezóně. V období letní sezóny, během níž je ve městě nejvyšší koncentrace návštěvníků za celý rok, je rovněž v případě nepříznivého počasí nabídka služeb cestovního ruchu omezená. Na rozvoj cestovního ruchu ve Znojmě může mít negativní vliv také omezený počet parkovacích míst v centru města a jeho okolí, na což upozornili i někteří návštěvníci během prováděného výzkumu. Vybudovat nové plochy pro parkování osobních automobilů je však v širokém centru Znojma problém, jelikož střed města byl vyhlášen městskou památkovou rezervací, což je skutečnost, která výstavbu parkovišť značně omezuje. Co se týká materiálně – technické základny, chybí ve Znojmě ubytovací zařízení, jež by dosahovala vyšších úrovní. Ve Znojmě a jeho okolí do 15 km se nachází pouze tři čtyřhvězdičková ubytovací zařízení – Hotel Prestige, Penzion Eden a Hotel Savannah. V samotném městě se toto zařízení vyskytuje pouze jednou a to Hotel Prestige. Ostatní ubytovací zařízení dosahují úrovně tří, dvou nebo jedné hvězdičky a pětihvězdičkové se ve Znojmě a jeho širokém okolí vůbec nenachází. Mezi další faktory, které by mohly odradit turisty od návštěvy Znojma, bych zařadila obrovské množství obchodů s textilem ve vlastnictví vietnamských občanů, jež se nachází zejména v centru a okolí. Po estetické stránce nevyhlíží vůbec lákavě a ve spojení s historickou částí města působí rušivě. V centru města a jeho okolí je rovněž nedostatek veřejných WC. Nachází se zde pouze tři a to na Horním náměstí, na Radniční ulici a v Husových sadech. Další nejbližší veřejná toaleta je pro návštěvníky k dispozici až v hale na znojemském nádraží. Tak jako si někteří turisté spojují Znojmo s historickými památkami a panenskou přírodou Národního parku Podyjí, může být město řadou občanů vnímáno spíše negativně a to především kvůli poskytovatelům erotických služeb v širokém znojemském okolí, což může být dalším faktorem, který řadu turistů od návštěvy Znojma odradí.

56

5 ZÁVĚR Oblast Znojemsko je z hlediska cestovního ruchu velice významná a přitažlivá destinace nadregionálního charakteru. Samotné město Znojmo je proslulé velkým množstvím historických památek, mezi nimiž dominuje Rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny pocházející již z doby románské. Rozvoji cestovního ruchu rovněž napomáhá řada kulturních akcí pořádaných během celého roku, zejména však v měsících květen až září, což je období hlavní turistické sezóny ve městě. Znojemské okolí má také velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu především díky jednomu z národních parků České republiky, Podyjí, jež svou rozlohou zasahuje nejen na území našeho státu, ale i do sousedního Rakouska. Znojmo je rovněž proslulé díky rozvíjející se vinařské turistice, která každoročně vrcholí v měsíci září během oslav Znojemského historického vinobraní a v poslední době stálé známějšího Burčákfestu. Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá také rozvinutá síť cyklostezek spojujících město Znojmo nejen se sousedními vesnicemi, ale vedoucími i Národním parkem Podyjí až do Rakouska. Relativně nová městská plovárna Louka se také do určité míry podílí na zvýšení přitažlivosti Znojemska jako letní turistické destinace. Znojmo má však jako turistické centrum celé oblasti rovněž několik nedostatků. Mezi nimi má dominantní roli výrazný sezónní charakter služeb cestovního ruchu, omezený počet parkovacích míst ve střední historické části města a ubytovací zařízení, jichž je sice ve Znojmě velké množství, ale jejich úroveň dosahuje pouze nižších kategorií. Přesto, že Znojmo patří v letních měsících k turisty často vyhledávaným městům, neměli by ani v budoucnu jeho představitelé zapomínat na propagaci Znojma a okolí, zlepšovaní úrovně služeb cestovního ruchu a rozšiřování nabídky cestovního ruchu o nové produkty. Právě za tímto účelem byly v mé práci na základě výsledků dotazníkového šetření navrženy tři druhy slevových turistických karet, jež zahrnují vstupy do znojemských památek, muzeí, projížďku turistickým vyhlídkovým vláčkem a vstup na městskou plovárnu Louka. Kombinace vstupů do zmiňovaných objektů se u každé slevové karty mírně odlišuje dle jednotlivého segmentu návštěvníků, pro které je slevová karta určena. První slevová karta se zaměřuje na dvě dospělé osoby, které přijely do Znojma na jeden den, druhá karta je určena rovněž dvěma dospělým osobám, jež chtějí ve městě a okolí strávit dva až tři dny a třetí se soustředí na dvě dospělé osoby a jedno dítě, kteří ve 57

Znojmě stráví rovněž dva až tři dny. Navržené slevové karty bych nabídla informačním centrům ve Znojmě a v případě zájmu by se mohly zařadit mezi nové produkty cestovního ruchu, které bude město nabízet. Znojmo by mělo na své oficiální webové stránky umístit informaci tom, že slevové karty existují, pro koho jsou určeny a finanční výhody, jež návštěvníkům přináší. Zpočátku by bylo rovněž vhodné, aby i pracovníci informačních center návštěvníkům slevové karty nabídli. Rozšířená nabídka služeb cestovního ruchu ve Znojmě o nový produkt, by mohla v období letní sezóny přilákat do města ještě více turistů, neboť právě pro toto období byly slevové karty navrhovány a sami návštěvníci při výzkumu uvedli, že by určitá slevová zvýhodnění při vstupu do památek uvítali.

58

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KNIŽNÍ ZDROJE FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: Poznávat svoje zákazníky. 1. Praha: Computer Press, a.s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Marketing místního rozvoje a místního cestovního ruchu. 1. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická s.r.o., 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7. FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 119 s. ISBN 80-244-0719-1. GaREP, spol. s.r.o. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 264 s. ISBN 978-80-87147-06-. HADRABA, Jaroslav. Marketing. Produktový mix a tvorba inovací produktů. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2004. 215 s. ISBN 80-86473-89-5. HAGUE, Paul. Průzkum trhu. 1. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226917-8. HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2. HEROUT, Jaroslav. Jak poznávat kulturní památky. 1. Praha: Mladá fronta, 1986. 336 s. HEŘMANOVÁ, Eva; CHROMÝ, Pavel et al. Kulturní regiony a geografické kultury. 1. Praha: ASPI a.s., 2009. 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3. HESKOVÁ, Marie et al. Cestovní ruch. 1. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 807168948-3. HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická Praha, 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4.

59

HORNER, Susan, SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, a.s., 488 s. ISBN 80-247-0202-9. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. Praha: ČTK Repro, a.s., 2001. 168 s. ISBN 80-85970-36-8. INDROVÁ, Jarmila et al. Cestovní ruch (základy). 1. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar; JEŽEK, Jiří; PAVLÁK, Miroslav. Cestovní ruch. 1. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 1995. 281 s. ISBN 80-7082-185-X. JANEČKOVÁ, Lidmila. Marketing služeb. 1. Karviná: Slezská univerzita, 1996. 155 s. ISBN 80-85879-34-4 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. 1. Praha: Grada Publishing, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, Philip; KELLER, Kevin Lane. Marketing management. 12. Praha: Grada Publishing, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5. KRETTER, Anton et al. Marketing. 4. Nitra: Slovenská polnohospodářská univerzita, 2010. 287 s. ISBN 978-80-552-0355-3. LACINA, Karel. Management a marketing cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2010. 82 s. ISBN 978-80-7408-035-7. LAWS, Eric. Tourism marketing: service and quality management perspectives. Cheltenham: Stanley Thornes, 1992. 270 p. ISBN 0-7487-0428-0. MCCARTHY, Jerome, E.; PERREAULT, William, D., Jr. Základy marketingu. 1. Praha: Victoria Publishing, 1995. 509 s. ISBN 80-85605-29-5.

60

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS konsorcium, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3749-2. PETRŮ, Zdenka; HOLUBOVÁ, Jaromíra. Ekonomika cestovního ruchu. 3. Praha: IDEA SERVIS konsorcium, 1994. 94 s. ISBN 80-901462-5-2. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketing – cesta k trhu. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. 340 s. ISBN 80-86898-48-2. ŠAUER, Martin; VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. ŠPRINCOVÁ, Stanislava. Úvod do geografie cestovního ruchu. 2. Olomouc: Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1981. 86 s. WAHLA, Arnošt. Obecná geografie cestovního ruchu. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 103 s. ISBN 978-80-7375-381-8. WEIS, Hans Christian. Marketing. 9. Ludwigshafen: Fiedrich Kiehl Verlag GmbH, 1995. 588 s. ISBN 3-470-70559-3.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE Česko. Zákon č. 20 ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči. In Sbírka zákonů, Česká

republika.

1987,

částka

6,

s.

214-226.

Dostupné

také

z:

Den otevřených dveří Památníku Prokopa Diviše v Příměticích a křížového sklepa. FATYM

[online].

2011

[cit.

2013-01-01].



61

Dostupné

z:

Dům

umění.

Znojmocity

[online].

2012

[cit.

2013-01-01].

Dostupné

z:

http://www.znojmocity.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=3863&n=dumumeni&p1=1002&vol_stavzobrazeni=2 Foto. Městská plovárna Louka [online]. 2008 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: Fotogalerie. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: Fotogalerie. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: Fotografie Radnice - Znojmo (radnice). Krásné Česko [online]. 2003-2012 [cit. 201212-31]. Dostupné z: Hradiště sv. Hypolita. Wikipedia [online]. 2012 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: Hudební festival Znojmo. Akce Česka [online]. 2007-2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. 2005-2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: Informace o CzechTourism. CzechTourism [online]. 2005-2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: Kostel sv. Mikuláše. Znojmocity [online]. 2001 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: Kostel svatého Mikuláše. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-31]. Dostupné z:

62

Listárna. Českých cestovních kanceláří a agentur [online]. 2008 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: Loucký klášter ve Znojmě. Znovín Znojmo a.s. [online]. 2011-2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: Loucký klášter ve Znojmě. Znovín Znojmo a.s. [online]. 2011-2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: Loucký klášter.

Znojmocity

[online].

2008

[cit.

2012-12-31].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Majáles

2012.

Znojmocity

[online].

2012

[cit.

2012-12-30].

Májové slavnosti 6. – 12. května. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Město Znojmo a Znojemská Beseda Vás zve na Silvestr 2011. Znojmocity [online]. 2011 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Městské divadlo ve Znojmě. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Minoritský klášter. Jihomoravské muzeum [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: Minoritský klášter-Jihomoravské muzeum. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: Muzejní noc - Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Atlas Česka [online]. 2007-2012 [cit. 2012-12-30].

Dostupné

z:


jihomoravske-muzeum-ve-znojme-3169>

63

Okružní jízda turistickým vyhlídkovým vláčkem městem Znojmem. Znovín Znojmo a.s. [online].

2011-2012

[cit.

2012-12-31].

Dostupné

z:

Památky v okolí Vranova. Státní zámek Vranov nad Dyjí [online]. 2007-2011 [cit. 201302-06]. Dostupné z: Památník Prokopa Diviše. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Premonstrátský klášter v Louce. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z:


3858/query=louck%C3%BD+kl%C3%A1%C5%A1ter&p1=4894> Přijede nový kolový vláček. Znojemsko [online]. 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: Příroda a péče o území. Správa Národního parku Podyjí [online]. 2012 [cit. 2012-1231]. Dostupné z: Radniční věž-Obroková ulice. Znojmocity [online]. 2001 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Rotunda sv. Kateřiny. Jihomoravské muzeum ve Znojmě [online]. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: Slavnosti okurek 2011. Znojmocity [online]. 2011 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Statut.

CzechTourism

[online].

2005-2012

[cit.

2012-11-10].

Dostupné

z:

Sv. Kateřiny-národní kulturní památka. Znojmocity [online]. 2001 [cit. 2012-12-27]. Dostupné

z:



64

Svatováclavská dvojkaple. Znojmocity [online]. 2008 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: Šobes.

Krásné

Čechy

[online].

2013

[cit.

2013-02-06].

Dostupné

z:

Tisková zpráva: Ochutnávka vín VOC Znojmo-rotunda sv. Kateřiny. VOC Znojmo [online]. [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: Úvod.

Muzeum

motorismu

[online].

[cit.

2013-01-01].

Dostupné

z:

http://www.muzeum-motorismu.cz/info.htm Velikonoční trhy od 2. dubna. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: Vlkova

věž.

Znojmocity

[online].

2012

[cit.

2012-12-30].

Dostupné

z:

Vztah místních obyvatel k návštěvníkům. CzechTourism [online]. 2005-2012 [cit. 201210-18].

Dostupné

z:


mistnich-obyvatel-k-navstevnikum/> Základní informace o AČCKA. Asociace českých cestovních kanceláří a agentur [online].

2008

[cit.

2012-11-04].

Dostupné

z:

Znojemské historické vinobraní 2012, největší slavnost vína v České republice. Znojmocity

[online].

2012

[cit.

2012-12-31].

Dostupné

z:

Znojemské podzemí. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: 65

Znojemský advent 2012. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: Znojemský burčákový festival BURČÁKFEST 2012. Znovín Znojmo a.s. [online]. 2011 - 2012 [cit. 2012-12-31]. Dostupné z: Znojemský hrad je otevřen po rekonstrukci. Jihomoravské novinky [online]. 2011 - 2012 [cit.

2013-01-01].

Dostupné

z:


regionu/znojemsky-hrad-je-otevren-po-rekonstrukci/> Znojemský hrad. Jihomoravské muzeum [online]. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: Znojemský hudební festival WAKE UP se blíží. Znojmocity [online]. 2012 [cit. 201212-30]. Dostupné z:

OSTATNÍ ZDROJE KACETL, Jiří. 77 divů Znojma. Znojmo: Znojemská Beseda, 2008. 51 s. MERHAUT, Marek. Strategické řízení hotelového provozu – krizová strategie při globálním oteplování planety. COT business, únor 2012, s. 74-75. ISSN 1212-4281.

66

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Slevová karta pro dvě dospělé osoby na jeden den Tabulka č. 2 Slevová karta pro dvě dospělé osoby na dva až tři dny Tabulka č. 3 Slevová karta pro rodinu na dva až tři dny Tabulka č. 4 Vstupné bez využití a s využitím slevové karty Tabulka č. 5 Návštěvnost znojemských památek v letech 2009–2011 Tabulka č. 6 Informace o slevové kartě

Seznam grafů Graf č. 1 S kým jste přijeli do města Znojma? Graf č. 2 Kolik dnů plánujete strávit ve městě Znojmě? Graf č. 3 Jaké kulturní památky plánujete navštívit? Graf č. 4 Plánujete ve Znojmě navštívit muzeum/galerii? Graf č. 5 Plánujete při návštěvě Znojma využít turistický vyhlídkový vláček? Graf č. 6 Je něco, co byste v souvislosti s Vaší návštěvou ve Znojmě změnili?

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Místní části Znojemska

67

7 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Kulturní památky Znojemska Příloha č. 2 – Národní park Podyjí Příloha č. 3 – Turistický vláček Znojmo Příloha č. 4 - Mapa trasy turistického vyhlídkového vláčku Příloha č. 5 – Městská plovárna Louka Příloha č. 6 - Dotazník Příloha č. 7 – Grafické vyhodnocení dotazníkového šetření Příloha č. 8 – Grafický návrh slevových karet

68

Příloha č. 1 - Kulturní památky Znojemska Rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny

Chrám svatého Mikuláše

Zdroj: www.znojmuz.cz

Zdroj: www.znojmocity.cz

Loucký klášter

Zdroj: www.znojmocity.cz

Minoritský klášter

Zdroj: www.znojmuz.cz

Vlkova věž

Radniční věž

Zdroj: www.znojmocity.cz

Zdroj: www.krasnecesko.cz

Znojemský hrad

Znojemské podzemí

Zdroj: www.jihomoravskenovinky.cz

Zdroj: www.znojmocity.cz

Městské divadlo

Svatováclavská dvojkaple

Zdroj: www.znojmocity.cz

Zdroj: www.znojmocity.cz

Chrám sv. Hippolyta

Památník Prokopa Diviše

Zdroj: www.wikipedia.cz

Zdroj: www.fatym.com

Příloha č. 2 – Národní park Podyjí

Vinice Šobes

Hrad Hardegg

Zdroj: www.krasnecechy.cz

Zdroj: www.zamekvranov.cz

Kaňonovité údolí řeky Dyje

Ledové sluje v Podyjí

Zdroj: www.nppodyji.cz

Zdroj: www.nppodyji.cz

Příloha č. 3 – Turistický vyhlídkový vláček Znojmo

Původní turistický vyhlídkový vláček

Zdroj: www.znojemsko.cz

Současný turistický vyhlídkový vláček

Zdroj: www.znovin.cz

Příloha č. 4 - Mapa trasy turistického vyhlídkového vláčku

Zdroj: www.znovin.cz

Příloha č. 5 – Městská plovárna Louka

Zdroj: www.plovarnalouka-znojmo.cz

Zdroj: www.plovarnalouka-znojmo.cz

Zdroj: www.plovarnalouka-znojmo.cz

Příloha č. 6 – Dotazník Vážení návštěvníci města Znojma, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, který bude sloužit jako podklad k vypracování mé bakalářské práce na téma Rozvoj cestovního ruchu na Znojemsku. Prosím Vás proto, abyste věnovali několik minut svého času k zodpovězení následujících deseti otázek. Dotazník je anonymní a zjištěné údaje budou sloužit pouze jako zdroj informací pro mou práci. Odpovědi prosím označte křížkem nebo vypište. Předem děkuji za spolupráci a ochotu. 1) Jakým způsobem jste se dopravili do města Znojma?

□ auto

□ autobus

□ vlak

□ pěšky

□ jízdní kolo

□jiné…………………........................................................................................................

2) S kým jste přijeli do města Znojma?

□ sami

□ s partnerem

□ s rodinou (2 děti) □ s rodinou (3 děti)

□ s rodinou (1 dítě) □ s vícečlennou rodinou

3) Kolik dnů plánujete strávit ve městě Znojmě?

□ 1 den

□ 2 -3 dny

□ 4 – 5 dnů

□ 6 – 7 dnů

□ více než týden

4) Jaké kulturní akce byste ve Znojmě rádi navštívili? (můžete uvést více možností)

□ Velikonoční trhy □ Majáles □ Wake up

□ Dny partnerských měst □ Muzejní noc

□ Hudební festival Znojmo

□ Znojemské historické vinobraní □ Ochutnávka vín VOC Znojmo

□ Slavnosti okurek □ Burčákfest

□ Silvestr

□ Znojemský advent

□jiné………………………………………………………………………………………

5) Jaké kulturní památky plánujete navštívit? (můžete uvést více možností)

□ Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny

□ Loucký klášter

□ Chrám sv. Mikuláše

□ Vlkova věž

□ Minoritský klášter

□ Znojemský hrad

□ Kostel sv. Hippolyta na Hradišti

□ Svatováclavská kaple

□ Znojemské podzemí

□ Radniční věž

□ Městské divadlo

□ Památník Prokopa Diviše v Příměticích

□jiné………………………………………………………………………………………

6) Plánujete ve Znojmě navštívit muzeum/galerii? Pokud ano, jaké?

□ Jihomoravské muzeum

□ Dům umění □ Muzeum motorismu □ neplánuji

7) Upřednostňujete spíše přírodní krásy nebo kulturní památky?

□ přírodní krásy

□ kulturní památky

8) Zamýšlíte navštívit Národní park Podyjí?

□ určitě ano

□ spíše ano

□ určitě ne

□ nevím

□ spíše ne

9) Plánujete při návštěvě Znojma využít turistický vyhlídkový vláček?

□ určitě ano

□ spíše ano

□ určitě ne

□ nevím

□ spíše ne

10) Odkud jste přijeli do města Znojma?

□ Jihomoravský kraj

□ jiný kraj v ČR

□ Praha

□ zahraničí

11) Je něco, co byste v souvislosti s Vaší návštěvou ve Znojmě změnili? Pokud ano, uveďte, prosím co. ……………………………………………………………………………………………. ……..……………………………………………………………………………………...

Příloha č. 7 – Grafické vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1 – Jaký způsobem jste se dopravili do města Znojma?

auto 7%

12 %

3%

autobus

40 %

vlak pěšky

20 %

jízdní kolo jiné 18 %

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 4 – Jaké kulturní akce byste ve Znojmě rádi navštívili? (můžete uvést více možností) 222

141

72

89

148

104

106 78

72 40

Zdroj: vlastní zpracování

139

79 43

Otázka č. 7 – Upřednostňujete spíše přírodní krásy nebo kulturní památky?

41 % 59 % přírodní krásy kulturní památky

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 8 – Zamýšlíte navštívit Národní park Podyjí?

určitě ano 14 %

36 % spíše ano

12 %

spíše ne 12 %

určitě ne nevím 26 %

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 10 – Odkud jste přijeli do města Znojma?

9%

4%

30 %

Jihomoravský kraj jiný kraj v ČR Praha zahraničí

57 %

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha č. 8 – Grafický návrh slevových karet

Slevová karta pro pár, který přijel na 1 den

Přední strana

Zdroj: vlastní zpracování

Zdroj: vlastní zpracování

Znojemský

hrad

Loucký

klášter

Podzemí Mikuláše

Chrám sv.

Kateřiny

sv.

věž

Radniční

Rotunda

Zadní strana

Slevová karta pro pár, který přijel na 2–3 dny

Přední strana

Zdroj: vlastní zpracování

Znojemský

hrad

Loucký

klášter

Chrám sv.

Mikuláše

Muzeum

motocyklů

Podzemí

Zdroj: vlastní zpracování

vláček

Turistický

věž

Radniční

Rotunda sv. Kateřiny

Zadní strana

Slevová karta pro rodinu s 1 dítětem, která přijela na 2–3 dny

Přední strana

Zdroj: vlastní zpracování

Zdroj: vlastní zpracování

Znojemský

hrad

Loucký

klášter

Chrám sv.

Mikuláše

JM

muzeum

Muzeum

motocyklů

Plovárna

Louka

Podzemí vláček

Kateřiny věž

Turistický

Rotunda sv. Radniční

Zadní strana