Degustace vína na Znojemsku

Degustace vína na Znojemsku

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 27. 4. 2015 ...................................................... Alexandr Tokár

Poděkování Na tomto místě věnuji poděkování své vedoucímu práce, paní Ing. Martině Chalupové za odborné vedení, poskytování cenných rad, skvělý přístup a trpělivost. Následně děkuji vedení z organizací VOC Znojmo a Beseda Znojmo, za cenné konzultace a přístup k informacím. V neposlední řadě děkuji své rodině a přítelkyni za velkou podporu během studií a při práci na tomto díle. Dále všem, kteří se ochotně podíleli na poskytnutí informací potřebných ke zpracování práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

D e g u s t a c e v í n a n a Zn o j e m s k u bakalářská práce

Autor: Alexandr Tokár Vedoucí práce: Ing. Martina Chalupová Jihlava 2015

Copyright © 2015Alexandr Tokár

Abstrakt TOKÁR, Alexandr: Degustace vína na Znojemsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce. Ing. Martina Chalupová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 61 stran. Bakalářská práce se zabývá degustacemi vína na Znojemsku. Teoretická část představuje specifické oblasti gastronomické turistiky, včetně jednotlivých typů degustací, charakteristikou vinařských podoblastí, zejména Znojemské podoblasti, vinařskými sdruţeními a pojmem Znojemsko. Praktická část přináší vyhodnocení vlastního výzkumu, jehoţ výsledky podávají informace o postoji respondentů k degustacím a vínům. Zjištěné poznatky vedly k navrţení doporučení, které by mohly směřovat ke zlepšení a zkvalitnění sluţeb pro návštěvníky zkoumané vinařské oblasti.

Klíčová slova: Cestovní ruch, enoturismus, vinařství, degustace, Znojemsko

Abstract TOKÁR, Alexandr: Wine tasting in the Znojmo region. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis Ing. Martina Chalupová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 61 pages.

The bachelor thesis deals with wine tastings in the Znojmo region. The theoretical part presents specific areas of culinary tourism, including particular types of tasting, characteristics of wine regions, especially Znojmo subregion, wine guilds and deals with term of Znojemsko as the Znojmo region. The practical part contains a survey, thanks which results, that has been evaluated, provides information about the respondents' attitudes towards wine and wine tasting. The findings led to the proposal of recommendations that would lead to the improvement of services for visitors.

Keywords: Tourism, enoturism, viticulture, wine tasting, sub-region Znojemsko

8

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 Teoretická část ................................................................................................................ 12 1 Cestovní ruch ............................................................................................................... 12 1.1 Rozdělení cestovního ruchu – formy a druhy ....................................................... 12 1.2 Specifické formy cestovního ruchu ...................................................................... 13 Gastronomický cestovní ruch ................................................................................. 14 Vinařský cestovní ruch/Enoturismus ...................................................................... 14 Venkovský cestovní ruch ........................................................................................ 15 Ekologický cestovní ruch........................................................................................ 15 2 Degustace vín ............................................................................................................... 16 2.1 Dělení degustací vín.............................................................................................. 16 Veřejné degustace ................................................................................................... 17 Uzavřené degustace ................................................................................................ 17 Řízené degustace..................................................................................................... 18 Záţitkové degustace ................................................................................................ 18 Odborné degustace .................................................................................................. 19 Slepá degustace ....................................................................................................... 19 Praktická část .................................................................................................................. 20 3 Vinařství v Čechách a na Moravě ................................................................................ 20 3.1 Oblast Česká ......................................................................................................... 21 Podoblast Mělnická................................................................................................. 21 Podoblast Litoměřická ............................................................................................ 21 3.2 Oblast Moravská ................................................................................................... 22 Podoblast Mikulovská............................................................................................. 22 Podoblast Velkopavlovická .................................................................................... 23 Podoblast Slovácká ................................................................................................. 23 Podoblast Znojemská .............................................................................................. 24 4 Znojmo a Znojemsko ................................................................................................... 26 5 Sdruţení spjatá s vínem na Znojemsku........................................................................ 26 5.1 VOC Znojmo ........................................................................................................ 27 5.2 Vinařské stezky a Vinobus ................................................................................... 28 Vinařské cyklostezky .............................................................................................. 28 9

Vinobus ................................................................................................................... 28 6 Ochutnávky vín na Znojemsku ................................................................................ 29 7 Metodika ...................................................................................................................... 30 8 Interpretace výsledků ................................................................................................... 31 Diskuse............................................................................................................................ 42 Závěr ............................................................................................................................... 44 Pouţité zdroje ................................................................................................................. 46 Kniţní zdroje............................................................................................................... 46 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 48 Seznám Grafů ............................................................................................................. 52 Seznam Obrázků ......................................................................................................... 52 Seznam Tabulek .......................................................................................................... 52 Přílohy............................................................................................................................. 54

10

Úvod Propojení vína a cestovního ruchu je jiţ od pradávna známé, stejně jako spojení vína a jiţní Moravy. Zejména na Znojemsku je spojení vína, cestování a kultury něčím přirozeným a historicky doloţeným. Víno zde hraje důleţitou ekonomickou roli v současnosti, tak i v historii. Cestování za vínem je ve světě trendem, v České republice se tato specifická oblast cestovního ruchu zatím pomalu rozvíjí, nabírá ale na obrátkách. Znojemsko, kde je víno spojováno s kaţdodenním ţivotem místních lidí, má velký potenciál, který je třeba rozvíjet. Pocházím právě ze Znojma, místní dění kolem cestování a vína, i práce s ním spojené, je mi blízké a mám k němu osobní vztah, neboť se jím zabývám jiţ několik let, a to od začátku studií na střední škole. Toto spojení se mi podařilo rozvíjet i díky několika absolvovaným praxím ve sdruţení, který je přímo s vínem spjato. Dále mě zaujalo, ţe se tomuto tématu nikdo přímo nevěnoval a i to byl důvod, proč jsem se toho chopil a vypracuji něco nového, abych nastínil, jaký je momentální stav s ochutnávkami v mikroregionu, a jaké moţnosti ještě dále nabízejí. Teoretická část přináší základní informace o cestovním ruchu a jeho specifických formách, dále poznatky o rozdělení degustací, jejich formách a průběhu, které jsou důleţité pro pochopení jejich fungování a pozici v cestovním ruchu. V praktické části je nejprve představeno město Znojmo, historie vína v naší kultuře a vinařské oblasti v České republice. Dále přináší informace o podoblasti Znojemské, která je pro práci stěţejní, a představeny jsou i charakteristické odrůdy vína, které jsou pro oblast typické. Následně přináší vyhodnocení kvantitativního dotazníkového šetření, které bylo provedeno na degustačních akcích na Znojemsku. Závěr přináší pohled na ochutnávky, jejich další moţnosti rozvoje a jak by bylo moţné zaujmout více návštěvníků.

11

Teoretická část 1 Cestovní ruch Podle Ryglové (Ryglová, 2011) je nalezení přesné a jednotné definice pojmu „cestovní ruch“ velmi sloţitou záleţitostí, protoţe proces cestovního ruchu je průřezem mnoha oborů, je tedy spojován s různými významy. Evidentní je, ţe se úzce propojuje s volným časem člověka a cestováním. Zatímco UNWTO (1995) uvádí, ţe se jedná o osoby, které cestují na přechodnou dobu do míst mimo jejich běţné ţivotní prostředí, a to na dobu kratší, neţ je stanoveno, a zároveň hlavní účel cesty je jiný, neţli vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Je moţné tedy říci, ţe cestovní ruch je aktivitou, která je zaloţená na přemisťování osob, jeţ trvá pouze omezená čas (nikoliv více jak rok) a cílem cestovatele není výdělek. Nejedná se o cesty za prací nebo dlouhodobou migraci, tedy stěhování, ani o všechny cesty v rámci bydliště. Gúčík (2010) dodává, ţe aktivity účastníků cestovní ruchu probíhají v jejich volném čase a jejich cíl je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyţití, sluţební cesty, tedy jde o získání komplexního záţitku. Podle mého názoru přidáním Gúčíkova aspektu o volném čase je velmi důleţitý, neboť přesně vymezuje moţný časový prostor pro tyto aktivity a opět mluví o motivaci k cestování, která je zvláště důleţitá, nejen v mé práci, neboť ukazuje, ţe primárně nejde pouze o odpočinek, ale o kombinaci odpočinku, poznání a kulturního vyţití. Ačkoliv na to můţe být nahlíţeno z více pohledů.

1.1 Rozdělení cestovního ruchu – formy a druhy Cestovní ruch (CR) je moţné dělit na formy a druhy, kde formy vyjadřují motivaci nebo důvod cestování lidí, a na základě místa realizace sluţeb je moţné rozdělit CR na různé druhy. Jak uvádí Pásková a Zelenka (2002), druhy se dělí podle místa CR na domácí, příhraniční a zahraniční. Dále je moţné podle časového kritéria identifikovat krátkodobý a dlouhodobý nebo celoroční a sezónní CR. Podle mnoţství účastníků se dělí na kolektivní a individuální CR. Podle dopadu CR na ţivotní prostředí na tvrdý a měkký. 12

Měkký CR, nebo také trvale udrţitelný cestovní ruch (TUCR) je podle WTO ve zkratce takový cestovní ruch, který bere maximální ohled na současné i budoucí ekonomické, sociální a environmentální kroky a dopady, řešení potřeb návštěvníků, průmyslu, ţivotního prostředí a hostitelské komunity"[1]. Právě tento trend CR lze spatřovat ve sloučení vinařského cestovního ruchu s pěší turistikou a hipoturistikou, které zajisté patří mezi měkký cestovní ruch. Dalším krokem pro dodrţování zásad dle WTO přispívá u vinařů i fakt, ţe omezují chemické postřiky, začínají se orientovat na bio a více ekologicky směřovanou pěstbu, a svou prací spolu s produkcí respektují místní a kulturní zvyky a sami jim napomáhají k udrţení. O formách hovoří Ryglová (Ryglová, 2011), podle které patří mezi základní formy CR rekreační, kulturně poznávací, sportovně-turistický a léčebně lázeňský. Vinařský CR lze zařadit podle úhlu pohledu do kulturně poznávacího CR, stejně tak do sportovně – turistického CR. Cestovní ruch je tak rozdělen s ohledem na potřeby člověka v historii i v současnosti. Neboť první doloţené zmínky o cestování z antického Řecka pochází za cestou na Olympijské hry (sportovně turistický CR, kulturně poznávací CR), dále lze s jistotou vidět spojitost při cestách movité vrstvy v Anglii do lázní v 18. století (léčebně lázeňský CR) [2]

1.2Specifické formy cestovního ruchu Ryglová (Ryglová 2011) dále uvádí, ţe stejně jako kaţdé odvětví ekonomiky, se i cestovní ruch vyvíjí a reaguje na potřeby návštěvníků. Nové oblasti CR tak mohou být odvozeny od specifických činností lidí, reflektovat změny v ţivotním stylu lidí. Je tak zřejmé, ţe jich můţe být nepřeberné mnoţství, uvádím proto pouze ty, které se vztahují k mé práci. 

Gastronomický/Gurmánský CR



Vinařský CR / Enoturismus



Venkovský CR



Ekologický CR

13

Gastronomický cestovní ruch Pásková a Zelenka (2002) chápou gastronomický CR jako formu cestovního ruchu, při které jsou účastníci motivováni buďto přímo poţitkem z konzumace, kulturního stolování, testováním a poznáváním vybraných pokrmů či konzumací nápojů; typické je např. pivo, víno či whisky. Jídlo a nápoje jsou v gastronomickém CR hlavními motivátory celkové přitaţlivosti konkrétního místa a turistických záţitků a stejně tak jejich konzumace (Hall a Mitchell, 2005).

Vinařský cestovní ruch/Enoturismus Ryglová (2011) vinařský CR nijak nespecifikuje, zatímco Pásková a Zelenka (2002) uvádí, ţe jde o formu CR, kde hlavní motiv účastníků je poznávání způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinařských sklípků, vináren, vinoték a nákupem archivních i nových vín. Vinařský cestovní ruch je tudíţ primárně spojen s návštěvou vinných sklepů, vinařů a ochutnávkami vína, spojené s výkladem sommeliéra. Není to ale jediná spjatost, např. Hall a Sharples (2003)chápou vinařský CR jako "návštěvu vinohradů, vinných sklepů, vinařských závodů, festivalů, ochutnávání vín a dalších atributů vinařských regionů."Nabízí se tak propojení vinařského CR s návštěvou místních přírodních a kulturních památek, vyuţitím viničních cyklostezek, dále moţnost pěších prohlídek vinic, v dobrých podmínkách i k hipoturistice. Koch (2012) ve své práci uvádí, ţe vinařský CR je klíčovým prvkem pro sektor vinařství. Nicméně, tyto odvětví mají různé cíle: cestovní ruch má za cíl, nabídnou turistům záţitek v různé podobě, přičemţ hlavním cílem většiny vinařů je vyrábět a prodat své víno. Ovšem vinaři mají tendenci být vzdělaní v oboru vinařství a kultury vína a nikoliv v řízení cestovního ruchu. Proto můţe být toto spojení zprvu těţší. Synková (2008) dále mluví o enoturismu, který chápe jako turismus, který je spojený s poznáním vína, jeho tradičních vinařských oblastí, stejně tak místní kultury a lidí, jeţ spojili svůj ţivot s pěstováním a výrobou vína. Chlumská (2013) se přiklání k tomu, ţe definice, se kterou by bylo moţné plně souhlasit, vysvětluje enoturismus jako úkaz, „ve kterém se světy vinařství a cestovního ruchu spojují, aby nabídly kombinaci jejich kultury, magie a atraktivit.“

14

Na druhou stranu uvádí Koch (2012), ţe je zde jasná potřeba pro více výzkumů a hlubší zájem odborníků o toto téma, neboť mnoţství publikací je v porovnání s ostatními disciplínami velmi nízké. Jak z textu vyplývá, enoturismus propojuje vinařství a celkovou nabídku turistických příleţitostí ve zkoumaném regionu. Ve své práci se budu věnovat pouze vinařskému CR.

Venkovský cestovní ruch Výkladový slovník cestovního ruchu (Pásková, Zelenka 2002) popisuje venkovský cestovní ruch jako vícedenní pobyt spojen s rekreačními aktivitami na venkově. Přitaţlivost venkovského CR je zaloţena na některých faktech skutečného nebo vymyšleného venkovského ţivotního stylu, jako jsou rozsáhlá, tichá, klidná krajina, čisté ovzduší, pracovní aktivity, zvyky, tradice a folklór, souţití lidí s krajinou a zvířaty. Jak je dále popsáno v dokumentu z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, z anglického Organization for Economic Co-operation and Development, (OECD, 1994), není jednoduché definovat, co vlastně venkovská oblast je a kritéria, která jednotlivé státy pouţívají, se velmi odlišují. Je pak jasné, ţe ne kaţdá turistika, jeţ se odehrává ve venkovských prostorech, je ihned „venkovskou“, můţe se jednat i o městskou, pouze je do venkovské oblasti zasazena.

Ekologický cestovní ruch Pásková a Zelenka (2002) přibliţují ekologický CR jako formu, při které jsou její účastníci motivováni vyuţitím chráněných výtvorů přírody, přírodních rezervací, národních parků a celkově přírodních atraktivit a biosféry tak, aby nebyli cestovním ruchem nadměrně narušováni, a já se k tomuto kloním. U ekologického turismu jsou typické takové aktivity, které mají relativně malý vlivem na ekosystémy (například pěší turistika, fotografování, pozorování volně ţijících ţivočichů, planě rostoucích rostlin, cykloturistika dílny, survival, aj. Jedná se tedy o měkký cestovní ruch, který má minimální dopady na ţivotní prostředí.

15

2 Degustace vín Samotný výraz degustace je synonymem ochutnávání, zaţitým českým termínem je ochutnávka. Slovo pochází z latinského slovesa degustare, které je sloţeno z části gustus znamenající chuť a předpony de- znamenající od-. Spojením těchto částí získáváme tedy doslova význam ve smyslu odkrýt chuť.“ [4] Degustovat ovšem neznamená jen pít. Smyslem degustace vína je analýza vína pomocí smyslů; poznání a zhodnocení jeho charakteru a kvality; popřípadě porovnání kvality několika vín mezi sebou. Proto lze říci, ţe degustace a konzumace vína jsou dvě odlišné věci. Degustaci můţe člověk provádět samostatně, ale je vţdy je lepší víno hodnotit v okruhu přátel – ono víno je přece nápoj společenský a o víně, stejně jako při něm, je nutno hovořit.[5] Rozdělení a pojmenování událostí na ochutnávky nebo degustace je přímo na pořadateli, není nijak dáno zákonem a jde spíše o zvyklosti. V praxi se setkáváme s pouţitím obou slov v jednom souvětí, aby nedocházelo k opakování jednoho výrazu. Jediný moţný fakt, který by stál za povšimnutí, je rozdělení označení při rozlišení události spojené s jídlem a pitím. Z osobní zkušenosti mohu uvést, ţe častěji se setkávám s označením „ochutnávka sýrů“, coby zástupce jídla, a „degustace vín“. Ale ani toto není pravidlem.

2.1 Dělení degustací vín V praxi je moţné degustace vín rozdělit do několika kategorií, které je lze kombinovat (viz Obr. 1). Obrázek č. 1 Degustace a jejich rozloţení

Zdroj: Vlastní zpracování

16

Schéma bylo vytvořeno na základě konzultace se sommeliérem, protoţe dostupná literatura se kategorizací degustací nezabývá. Jak je patrné z Obr. 1, dělí se na tři základní typy: 

Veřejnou,



uzavřenou,



pro odbornou veřejnost.

Veřejné a uzavřené degustace se dále rozlišují podle práce sommeliéra nebo spojení s pokrmy. U degustací pro odbornou veřejnost je moţné rozlišit, zdali se jedná o soutěţe, nebo jde-li o zařazování vín do soutěţí, nabídek apod. Samostatnou kapitolu tvoří slepé degustace, které mohou nabývat forem kteréhokoliv typu. Více bude ke kaţdému typu a formě rozvedeno níţe.

Veřejné degustace Na veřejných degustacích sommeliér nabízí vybraná vína přímo účastníkům akce u pultu, k němuţ si návštěvníci události sami chodí. V tomto případě nás odborník seznamuje s původem a vlastnostmi vína nebo odpovídá na konkrétní dotazy, [6] ale informace nejsou příliš obsáhlé, neboť veřejné degustace jsou navštěvovány velkým mnoţstvím lidí, které musí být řádně obslouţeno. K výkladu s vínem nám slouţí právě řízené degustace. Kaţdý návštěvník má vlastní sklenici a vybírá si pouze ty vína, která chce sám ochutnat. Proto je tato forma téměř vţdy neřízenou degustací, neboť pro velké mnoţství by bylo aţ nemoţné uspořádat jí řízenou. Je pořádána různými spolky a soukromými subjekty, tzv. za placené bločky, lidé degustují volně (Znojemský košt, Znovínský košt, Jarovín Rosé, Tasovický košt apod.)

Uzavřené degustace Uzavřené degustace se liší od těch veřejných pouze v mnoţství návštěvníků, které je omezeno několika způsoby. Obecně můţe jít o limitovaný prodej vstupenek před konáním akce, ale častější je konání této formy jako firemní akce pro zaměstnance či obchodní partnery, tedy na objednávku, na klíč. Zdali bude dále degustace řízená, či nikoliv, rozhoduje pořadatel.[7]

17

Řízené degustace Tento typ degustace se často koná přímo ve vinařství, vinném sklípku či vinotéce, kde sommeliér, nebo téţ vinař, představí hostům nachystané vzorky vína a podá k nim odborný výklad. Není ale výjimkou, jde-li o prostory hotelu či dalších míst, k tomuto účelu pronajatých. Průběh degustace popisujeme jako odhalování chutě a vůně nápojů z vinné révy, jeţ bývá prováděna většinou v menších skupinkách hostů, které odborník nejprve seznámí s programem večera. Optimální ochutnávka se skládá z deseti aţ dvanácti vzorků jednotlivých vín. Limit není nijak přesně stanovený, při počtu vín je ale vţdy ohlíţeno na moţnosti konzumace návštěvníky. Víno jsou vybrána sommeliérem podle předem daného klíče – nejčastěji se jedná o výrobky jednoho vinaře, jedné odrůdy, vína z jedné podoblasti či jednoho ročníku. Můţe se téţ ale jednat o průřez charakteristických odrůd v oblasti. Vše je ovlivněno směrem, kterým se chce ochutnávka ubírat a podle toho informovat účastníky. Průběh z pohledu hosta vypadá tak, ţe jednotliví návštěvníci mají vlastní skleničku, ze které postupně ochutnávají kaţdý vzorek z nabídky. Většinou se nalévá skutečně degustační míra sklenice tak, aby vynikla barva, konzistence a aromatické vlastnosti vína. Jedná se o 0,1dcl u speciálních vín jako jsou ledová a slámová, neboť tato vína jsou velmi aromatická a sladká. U ostatních vín je běţná míra vzorku 0,5dcl. Host nemusí vypít celý příděl, pouze ochutnává a případný zbytek můţe odlívat do připravené nádoby.[7]

Zážitkové degustace V současné době dochází ke skloubení práce sommeliéra a šéfkuchaře, kdy vzniká prostor pro záţitek z celého menu, ve kterém se snoubí víno a pokrmy. Vhodně vybrané víno totiţ dává gastronomii zcela jiný rozměr[8]. Vína mohou ladit s ať uţ typickými jídly pro region nebo specialitami. Tato forma je častější při uzavřené společnosti.

18

Odborné degustace Jedná se o hodnocení vín odborníky před veřejnou degustací, kdy odborníci nabodují a ocení vína dle kvality a veřejnost se tak lépe orientuje při následném výběru na veřejné ochutnávce. Tyto degustace mají svá specifická pravidla dle jednotlivých soutěţí, které se řídí podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), jednotlivých VOC spolků (VOC, nebo téţ V. O. C. – vína originální certifikace), podle pravidel Mezinárodní

asociace

sommeliérů

a

Mezinárodního

organizace

pro

víno.

[9][10][11]12][13]

Slepá degustace Zajímavým typem k tradiční řízené degustaci je u laické veřejnosti slepá varianta, kde se hosté dozvědí veškeré informace o víně aţ během konce samotné ochutnávky a je jen na nich, jaký si vytvoří názor bez předsudků. Zároveň i poznají, jaké to je nápoj smyslově poznávat a vychutnávat.[14] Práce sommeliéra je zde minimalizována aţ na konec akce a maximální nasazení návštěvníka akce vyţaduje, aby zapojil své smysly při konzumaci vína.

19

Praktická část 3 Vinařství v Čechách a na Moravě Z historie je známé, ţe víno a vinařství mají na Moravě dlouho historii, sahající aţ zhruba do třetího století našeho letopočtu, kde můţeme najít první zmínky o pěstování vinné révy římskými legiemi na úpatí několika kopců. Od té doby pěstování a zpracování vinné révy urazilo dlouho cestu, která zaţila vzestupy díky vývoje společenství lidí, tak i pády kvůli válkám. V současnosti obliba vína u českých konzumentů opět roste a stejně tak i celé odvětví (Pelánková, 2012). Více pozornosti, kterou přitahují naše vína na světových soutěţích, jen dokazuje, jak velký kus vývoje urazil vinařský průmysl od začátku 90. let 1 . Ačkoliv severnější poloha České republiky, není zcela typickou oblastí pro pěstování vína, výrobci se snaţí tento fakt vyuţít ve svůj prospěch tím, ţe se zaměřují na výrobu méně tradičních, ale vysoce oceňovaných vín. Třebaţe vinařský průmysl v naší zemi není významný co do objemu produkce vína, současný vývoj naznačuje pozitivní budoucnost tohoto odvětví. Důleţitým faktem je, ţe rozloha našich vinic činí 17668 ha2, a ţe v ČR je rozdělena na dvě

základní vinařské oblasti. Vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Jednotlivé vinařské obce jsou pak součástmi vinařských podoblastí, viz obrázek č. 1. Obrázek č. 1 Vinařské oblasti

Zdroj: Vinařské oblasti; Wikipedie

1

2011; Vinařství Líbal získalo zlatou medaili a ocenění „Nejlepší víno z České republiky“ v San Francisku 2013; Znovín Znomo se stal vinařstvím roku 2012 2015; Vinařství rodiny Špalkovy se stalo vinařstvím roku 2014 2 Údaj z roku 2014 od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského

20

3.1 Oblast Česká Zdejší oblasti jsou jedny z nejsevernějších ve vinohradnictví v Evropě. Nyní je nejvíce vinic na okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Rozdílem oproti Moravské oblasti je, ţe zdejší vinice nejsou velmi souvislé a rozsáhlé ale naopak. Řádky vinné révy najdeme na chráněných jiţních svazích kolem řek Vltavy, Labe, Ohře a Berounky. V historii, kdy byla sídlem panovníkům Praha, bychom je našli i v jejím okolí, kdy je takovou oblastí osamocená Trója, kde máme malý vinohrad. [15]. Velká proměnlivost počasí v ročních obdobích vedla česká vinaře odjakţiva k uchovávání a zrání vína na sudech, díky čemuţ jsou zde vína více kyselá ale i voňavější.[16]Oblast se zde dělí na dvě podoblasti.

Podoblast Mělnická Zdejší oblast má výměru 343 ha vinic, zahrnuje 37 vinařských obcí a zaujímá pouze jednotkové procento vinic v ČR. Zdejší vinice kolem Roudnice nad Labem a Mělníků v historii zásobovaly hlavně Prahu, kde v 16. století byla jejich vína ceněna. Mělnická vinařská podoblast leţí na soutoku českých řek Vltavy a Labe a patří sem vinice z oblastí Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska, které leţí zejména na lehkých půdách s vápenitým podloţím nebo na štěrkopískových náplavech. Teplé výpary z řeky Labe dodávají hroznům na podzim zvláštní chuť a buket a vytváří tak dobré podmínky k pěstování modrých odrůd jako Rulandské modré a Modrý Portugal. Z bílých vín se v oblasti nejvíce pěstuje Rulandské šedé a Müller-Thurgau. [17][18][19]

Podoblast Litoměřická Litoměřická podoblast má vinice o rozloze 288 h, zahrnuje 29 vinařských obcí a zaujímá 1,5 % z vinic ČR, čímţ je nejmenší vinařskou podoblastí v republice. Od historie patřila k přímé konkurenci Mělníku v obchodě s vínem v Praze. Jedna zmínka z roku 1057 poukazuje na darování vinic i s vinaři ke kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích. A z roku 1251 se dozvídáme o zaloţení vinice i se sklepy v Ţernosekách cisterciáty, kde se především pěstoval Ryzlink rýnský a Rulandské bílé i šedé. Patří k ní i mostecké vinice s čedičovým podloţím a v okolí Roudnice nad Labem se v podloţí nachází hlavně pískovec i opuka a zdejší vína tak jsou bohatá na minerály. Nyní

mezi

nejrozšířenější

odrůdy

patří

Müller-Thurgau,

Ryzlink

rýnský,

Svatovavřinecké a Modrý Portugal. [20][21][22] 21

3.2 Oblast Moravská Právě zde vznikají skvělá bílá vína se širokým spektrem vůni a kořenitosti, doprovázená ovocným charakterem patrným ve vůni i chuti. Zdejší vína jsou díky moderním technologiím jemná a harmonická a díky pozdnímu vyzrávání hroznů také více aromatická. Ve vinařské oblasti Morava se nachází téměř 96% všech viničních ploch registrovaných v ČR a rozprostírají se na území od jiţního cípu Moravy aţ po polohy na západě od Brna. Právě na jiţní Moravě je 80 % ročníků hodnoceno jako s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína. [23] Obrázek č. 2 Podoblasti Moravské oblasti

Zdroj: Vinaři Znojmo

Podoblast Mikulovská Tato vinařská podoblast se rozkládá na 4737 ha vinic, zahrnuje 30 vinařských obcí a zaujímá 25,3 % z vinic ČR. Jedná se o největší a nejteplejší vinařskou podoblast pod svahy Pálavy. Díky prohřátým svahům a rozšíření zeminy o vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje, dává hlavně bílým vínům nezaměnitelnou chuť a aroma. Mikulovská podoblast je jedním z center vinařství v České republice.

22

Město Mikulov přitom tvoří její přirozené středisko. Důleţitou pozici mezi ostatními městy v podoblasti získaly především Valtice. Ve sklepeních Valtického zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice Národní soutěţe vín Salon vín České republiky. Ve Valticích je i nejstarší vinařská škola. Na zdejších svazích a půdách se daří mnoha odrůdám jako Ryzlinku vlašskému, Chardonnay, Pálavě, která je zde jako doma, nezvyklé Neuburské a další. Mikulovská vinařská podoblast je mimo jiné oblíbeným turistickým cílem. Silně navštěvovaná je především Pálava - výběţek stepí Panonie, vápencových Alp, vsazený na okraj luţních lesů dolního Podyjí – a Lednicko-valtický areál, od roku 1996 zapsaný na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.[24][25]

Podoblast Velkopavlovická Zdejší podoblast zaujímá 5143 ha vinic, zahrnuje 75 vinařských obcí a má podíl 27,5 % z vinic ČR. V severní oblasti jsou svahy z vápenitých jílů, slíny i pískovce, které dávají hlavně bílým vínům z této oblasti dostatek minerality, ovocného tónu výraznou svěţí vůní a vysoký obsah kyselin. Jako doma jsou tu zejména modré odrůdy a díky příznivému podnebí s teplými fénickými větry, které urychlují zrání hroznů, a půdě s vysokým obsahem hořčíku se zde rodí velmi dobré odrůdy červeného vína, jako Frankovka, Modrý Portugal, Zweigeltrebe nebo Neuburské. Tato krajina je tedy jasným srdcem produkce červených vín na Moravě. [26][27]

Podoblast Slovácká Slovácká vinařská podoblast má viniční rozlohu 4514 ha, zahrnuje 115 vinařských obcí a zaujímá 24,1 % z vinic ČR. Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat a dál se hranice táhne od Břeclavi podél hranic se Slovenskem aţ k Uherskému Hradišti. Oproti jiným moravským vinařským podoblastem je zde velké mnoţství vinic vysázeno na těţkých půdách z původních jílů. Jsou to tedy půdy dobře udrţující vláhu, ze které réva čerpá výţivu i v suchých létech. Severně nad Podluţím je členitý kopcovitý terén s vinicemi, které jsou výše poloţena, a jiţ není tak patrný vliv teplého jiţního proudění v období zrání hroznů. Díky tomu zde vína vznikají plná a se svěţím charakterem.

23

Leţí tu dvě významná vinařská centra - Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna nejrozšířenější domácí odrůda; Muškát moravský. Zajímavou pro cestovní ruch je také obec Petrov, kde bychom našli chráněnou lokalitu zajímavých staveb vinných sklepů zvaná "Plţe" (viz Obr. 3).[28][29] Obrázek č. 3Vinné sklepy „Plţe“

Zdroj: Sdruţení znojemských vinařů

Podoblast Znojemská Zdejší podoblast se rozprostírá na 3530 ha vinic, dále zahrnuje 91 vinařských obcí a zaujímá 19,2 % z vinic ČR. Zdejší vinice jsou vyhlášeny hlavně pro pěstováním bílých a aromatických vín. Díky chladnějšímu klima, které je zapříčiněno dešťovým stínem Českomoravské vysočiny a větry odtud vanoucími, spolu s kamenitou půdou, střídáním teplých dnů a chladnějších nocí spolu s termoregulačním vlivem řeky Dyje, tak daly vzniknout velmi zajímavým odrůdám jako Veltlínské zelené, které je zde bezkonkurenční, Ryzlinku rýnskému, Sauvignonu, Rulandskému šedému a jiným. V blízkosti města Znojma se táhnou prvotřídní viniční polohy se štěrkovým podloţím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Tyto vinice se nalézají v pásu od Kraví hory směrem na Hnánice, kde bychom hledali i ikonu vinařství na jiţní Moravě, viniční vrch Šobes.

24

Město Znojmo bylo od historie vţdy význačným vinařským střediskem, coţ nám dokládá i spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem, které se později sloučily v jeden obrovský systém podzemí, které bylo později vyuţíváno i jako úkryt, a dnes slouţí hlavně jako turistická atrakce. Dále bychom v Příměticích u Znojma nalezli největší kříţový sklep na světě a v Jaroslavicích zase jedinečný archiv vín s nejstaršími vzorky v České republice.[30][31][32] Obrázek č. 4 Znojemská podoblast

Zdroj: Vinotéka Vínečko a vlastní doplnění o měřítko mapy

25

4 Znojmo a Znojemsko Znojmo je historicky doloţeno jako velmi staré a významné město na Moravě, spolu s Brnem a Olomoucí, které si dodnes zachovalo status důleţité křiţovatky mezi Prahou a Vídní. Z pohledu cestovního ruchu má od pradávna velmi příznivé podmínky pro jeho rozvoj a vyuţití. Nejen díky soustředění památek, historicky nejdůleţitější je rotunda sv. Kateřiny (dříve Panny Marie)[40], ale i barokních, renesančních a gotických kostelů, hradu, historickému jádru města a na jihu od něj komplex Loucký klášter. Ale i díky pěstování vinné révy, která se na Moravě datuje od 2. století [41]. V moderní historii i díky této kombinaci upoutává zrak mnoha návštěvníků, kteří sem cestují mnohdy i z velkých dálek a víno z této oblasti se prodává de facto po celé Evropě i mimo ní. Na oblast Znojemska je moţné nahlíţet z několika úhlů. Lze za ním sledovat územní celek, který vykazuje určitou produkci, nebo jej můţeme vidět jako území okresu Znojmo. Znojemsko jako vinařská oblast zahrnuje Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice, Hrušovany nad Jevišovkou, Tasovice, Hodonice, Těšetice, Lechovice a Borotice [42]. Peřinka (1904) popisuje Znojemsko jako územní celek se 75 obcemi sousedící s Vranovským, Krumlovským a Dolnorakouským okresem.

5 Sdružení spjatá s vínem na Znojemsku V dnešní době je na Znojemsku viditelné několik sdruţení spjatých s vínem, pro příklad jmenuji Sdruţení znojemských vinařů, MAS Znojemské vinařství, Svazek Daníţ, Cech vinařů Nový Šaldorf – Sedlešovice, Modré sklepy, Cech vinařů Vrbovec, Spolek Šaldorfské sklepy, Sdruţení vinařů Šatov, Sdruţení dobšických vinařů a v neposlední řadě VOC Znojmo. Těchto spolků existuje jistě více, ale výše jmenované jsou nejvíce prezentované. Více představím VOC Znojmo, které svojí aktivitou vystihuje přednosti regionu a prezentuje charakteristické odrůdy a vinaře všech velkostí, nejen na regionální úrovni, ale i na republikové a světové.

26

5.1 VOC Znojmo Na úvod je třeba vysvětlit, ţe zkratka VOC (někdy téţ psáno V. O. C.) znamená „ Vína Originální Certifikace“. Z historie, která se píše od roku 2004, lze uvést myšlenku pro zlepšení a posílení marketingové propagace oblasti. Sdruţení právě ve Znojmě zavedlo jako první v České republice apelační systém pro hodnocení vín, který měl poukázat na jasný původ vína a kvalitu.[33] Tento systém byl dovršen v roce 2009 a tímto krokem se Česká republika zařadila mezi světově významné trhy, které praktikují marketing kontrolovaného původu[34] Sdruţení se zasadilo o zpřístupnění Vlkovy věţe (původní věţ opevnění města), ve které turistům dává moţnost prohlídky spojené s ochutnávkami vín, ale slouţí i jako informační centrum pro VOC Znojmo a podává informace o akcích ve Znojmě a okolí propojené s vínem. Na tom samém místě nabízí k prodeji i vína od vinařů ze sdruţení, kterých je nyní 17. Šestiletou historii má festival, který sdruţení pořádá a letošnímu ročníku dělá záštitu sám ministr zemědělství, a snahou sdruţení je festival znám a navštěvován turisty z celé republiky, ale i okolí. Mezi další z řady úspěchů uvádím, ţe v letošní soutěţi o „Vinařství roku“ tvořili třetinu soutěţících právě vinaři ze Znojma, a vítězem se v roce 2012 stal Znovín Znojmo, který je členem sdruţení. Obecně vína pod známkou VOC Znojmo jsou velmi vysoce ceněna, neboť k jejich výběru je náročná a přísná cesta hodnocení před zařazením do nabídky. Letos byl také v Praze otevřen vinařský bar, který prezentuje vína ze sdruţení přímo v hlavním městě pod dohledem sommeliérky z města Znojma a návštěvníkům se tak dostává moţnost si tato vína nejen zakoupit, ale i ochutnat kus jiţní Moravy, aniţ by opustili hranice Prahy. To je ukázka toho, jak se sdruţení snaţí o celkovou prezentaci nejen vína a regionu na více místech a pomocí mnoha způsobů, ale i o propojení vína s turismem.[35][36]

27

5.2 Vinařské stezky a Vinobus Vinařské cyklostezky Od roku 1999 [37] je v rámci podpory a rozvoje vinařské turistiky realizován projekt Moravské vinařské stezky, na kterém společně spolupracují vinařské obce a partneři, aby podle slov autorů, dopřáli kaţdému malebná městečka se sklepními uličkami, historické a přírodní památky. [38]Trasy jednotlivých stezek se táhnou od Znojma po Uherské hradiště a čítají kolem 1200 kilometrů, které jsou naplánovány skrze přírodu, vinice i města. Nabídka tras je rozsáhlá, tedy je otevřené širokému vyuţití, ať uţ rodin s dětmi, nebo sportovněji orientovaným jedincům a skupinám. Trasy jsou také rozlišeny podle hustoty motorové dopravy a kvality povrchu. Cyklisté se ovšem musí vyvarovat konzumací vína, která je trestána stejně jako u řidičů motorových vozidel.

Vinobus Od poloviny letní sezóny 2015, přesněji od 1. srpna [39]bude uţ také pro turisty a návštěvníky připraven speciální autobus od sdruţení VOC Znojmo, který je bude dopravovat v okruhu přes 60 kilometrů od centra města Znojma. Bude vybaven nosiči na kolo pro cyklisty a na 19 zastávkách bude zastavovat u vinařství, v blízkosti vinic a dalších zajímavých místech, spojených s vínem.

Jedná se tak o velmi zajímavou

alternativu pro lidi, kteří mohou putovat a ochutnávat víno a odpadá jím nutnost starat se o bezpečnou dopravu.

28

6 Ochutnávky vín na Znojemsku Nejvíce ochutnávek probíhá obecně na jaře, kdy je práce vinařů z minulého roku hotová a začíná se otevírání mladých vín. Méně ochutnávek je pak na podzim, v zimě a v létě téměř minimálně, neboť práce vinařů ve vinohradech a posléze zpracování vína je časově náročná záleţitost a ta se promítá i do mnoţství degustací. V přílohách uvádím přehled výstav vín na Znojemsku spojených s degustacemi v roce 2014 a 2015. Stojí za povšimnutí, ţe velká část ochutnávek má dlouholetou historii a nijak razantně se nemění ani jejich počet.

29

7 Metodika První částí bylo stanovení plánu šetření, následně vytvoření vlastních otázek. Jejích počet, typy a texty pro konkrétní odpovědi a jejich pořadí v dotazníku. Další fází prošel dotazník při ověření pomocí několika nezávislých osob, které představovaly respondenty a poté poskytly zpětnou vazbu o pocitech z odpovídání na dotazník. Po objevených nedostatcích proběhla korektura a finální dotazník byl pouţit při šetření jako záznamové medium. Výzkum měl kvantitativní charakter s osobním dotazováním za pomoci tištěných dotazníků a dotazníků sbíraných elektronicky do tabletu. Celkem se do výzkumu zapojilo 219 respondentů, kteří navštívili degustace na Znojemsku v době od května 2014 do března 2015. Přesný výčet ochutnávek, na kterých byl výzkum prováděn, zahrnuje degustace konané v roce 2014; Vrbovecký košt, Den otevřených sklepů Hnanice, Den otevřených sklepů Vrbovec, Otevřené sklepy Chvalovice, Festival vína VOC Znojmo, Ochuntávka vín VOC Znojmo a 3. Mikulášský košt Znojmo. V roce 2015 následně šetření proběhlo na Putování po dobšických sklípcích, Znovínském koštu vín a 26. Znojemském koštu. Přesné datumy jsou k nalezení v první příloze (Příloha 2 a 3). Dotazník obsahoval 20 otázek, první část byla zaměřena na ochutnávky a spokojenosti s nimi, spokojenost návštěvníků s programem a konáním akce, jejich nákupu vína a druhou část tvořily otázky sociodemografické (viz Příloha 1). Sběr dat v terénu probíhal podle data konaných akcí a zabíral několik hodin za den. Všichni návštěvníci jednotlivých akcí byli dotázáni, zdali by poskytli anonymní odpovědi a po souhlasu s nimi byl navázán krátký rozhovor, který se skládal z otázek dotazníku. Bohuţel, velmi velké procento návštěvníků odmítlo účast ve výzkumu, a to z neuvedených důvodů.

30

8 Interpretace výsledků Na začátku vyhodnocování šetření, představuji soubor respondentů, kteří na otázky výzkumu odpovídali, a jak lze sledovat v tabulce č. 1, převáţnou část dotázaných tak tvořili muţi a to v 67,6% případů a ţeny byly zastoupeny v 32,4% dotázaných. Tabulka č. 1: Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Muž

148

67,60%

Žena

71

32,40%


Jak je dále moţné vidět v tabulce č. 2, největší zastoupení, při dotazování respondentů, měla skupiny 26-35 let a druhá největší skupina byla ve věku 36-45 let. Právě i zastoupení většiny dotázaných do skupiny 18-45, 86,7%, poukazuje na skutečnost, ţe tyto akce jsou navštěvovány mladými lidmi. Tabulka č. 2: Věková kategorie

do 17 let

18 - 25 let

26 - 35 let

36 - 45 let

46 - 55 let

56 - 65 let

66 - 75 let

Absolutní četnost

0

35

87

68

12

11

6

Relativní četnost

0

31,10%

5,50%

5,00%

2,74%

15,90% 39,70%


Největší zastoupení v řadách respondentů má Znojemský okres s téměř 85% odpovědí. Coţ je logické, neboť místní návštěvníci tvoří většinu na podobných akcích. Dalším okres s velkou návštěvností účastníků je okres Třebíčský. Následují Brněnský a Břeclavský. Respondenti, kteří uvedli jiný okres, uváděli nejčastěji okres Praha. Data zobrazuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Trvalé bydliště respondentů

Okres Absolutní četnost Relativní četnost

Znojemský 185 84,47%

Břeclavský 3 1,37%

Třebíčský 13 5,94%

Brněnský 12 5,48%

Jiný okres 6 2,74%


31

V otázce, která navazovala v dotazování se respondentů na jejich trvalé bydliště, bylo zjišťováno, u návštěvníků s mimo Znojemským okresem jako trvalým bydlištěm, kolik času ve Znojmě a okolí tráví. Tato otázka byla dobrovolná a moţná i proto se zde vyskytly odpovědi s nelogickými hodnotami. Ve výsledku se ukázalo, ţe nejčastěji by zde návštěvníci z jiných oblastí trávili v průměru 18 dní. Toto zjištění tedy pokládám za nesmyslné. Další tabulka č. 4 ukazuje hodnoty, z jak velkých obcí pocházejí návštěvníci. Původní otázka slouţila k porovnání návštěvnosti respondentů z menší a větších obcí. Jak je v tabulce vidno, největší zastoupení 47% má kategorie s obyvateli mezi 21-50 tisíci a hned za ní je druhá kategorie s odpovědí do 5 tisíc obyvatel s 45,66% odpovědí. Tabulka č. 4: Počet obyvatel v bydlišti respondentů

Kategorie Absolutní četnost Relativní četnost

do 5 tisíc

5 – 10 tisíc

11 – 20 tisíc

21 – 50 tisíc

51 – 100 tisíc

více jak 101 tisíc

100

5

3

103

0

8

45,66%

2,28%

1,37%

47%

0%

3,65%


Na dotaz, nejvyššího ukončeného vzdělání, který byl poloţen, jsou odpovědi zaznamenány v tabulce č. 5. Nejvíce respondentů uvedlo za nejvyšší vzdělání středoškolské s maturitou, v 64,38% případů, dále bylo vysokoškolské s 23,28% odpovědí a předposlední s 9,59% odpovědí bylo středoškolské s výučním listem. Jako odpověď s nejmenší četností odpovědí bylo vzdělání základní s 2,74% odpovědí. Tabulka č. 5: Nejvýše dosaţená vzdělání u respondentů

Vzdělání

Základní

Absolutní četnost

6

Relativní četnost

2,74%

Středoškolské s Středoškolské s výučním listem maturitou 21 141 9,59%

64,38%

Vysokoškolské 51 23,28%


V další otázce, která byla zaměřená na sektor zaměstnání, uváděli návštěvníci, kde pracují. Z výsledků lze vidět, ţe nejvíce dotázaných pracuje v soukromém sektoru a to 46,58%, další část jako podnikatelé nebo ţivnostníci. Významnou část odpovědí také tvořili dotázání s odpovědí, ţe jsou studenti s četnosti 16,43% ze všech respondentů. Více v tabulce č. 6. 32

Tabulka č. 6: Seznam zaměstnání dotazovaných

Zaměstnání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zaměstnanec veřejné služby

18

8,21%

Zaměstnanec soukromý sektor

102

46,58%

Podnikatel/živnostník

49

22,37%

Bez práce Student

2 36

0,91% 16,43%

V domácnosti/mateřská

3

1,37%

Důchodce

9

4,11%


Další skladba otázek byla zaměřená na samotné ochutnávky a v první otázka se dotazovala, jak často lidé navštěvují ochutnávky. Na grafu č. 1 lze vidět relativní četnosti odpovědí, které dále budou interpretovány. S odpovědí, ţe degustace zhruba navštíví jedenkrát za rok, přišlo 73 respondentů, kaţdý půlrok navštíví ochutnávky 36 respondentů. Jedenkrát za čtvrt roku přijde 28 respondentů a kaţdý druhý měsíc jich chodí 6. Zajímavé je, ţe kaţdý měsíc jde 21 respondentů na ochutnávku, ale dalších 40 jich bylo jen jedenkrát. V jiné četnosti odpovědělo 15 dotazovaných, ţe chodí velmi nárazově, jednou za pět let, nebo ţe byl respondent dvakrát v ţivotě, dále některý chodí i vícekrát za měsíc, naskytne-li se moţnost. Graf č. 1: Jak často respondenti navštěvují ochutnávky 35

33%

30 25 20

18%

17%

15

12% 10%

10

7%

5

3%

0 První ochutnávka

1x měsíc

1x za dva měsíce

1x za čtvrt roku

1x za půl roku

1x ročně

Jiná četnost


33

Druhá otázka zjišťovala, s kým respondenti navštěvují degustace. Na otázku mohli návštěvníci vybrat aţ tři moţné odpovědi a je zřetelně vidět, které to byly. Jak je vidno z grafu č. 2, největší četnost, 41% všech odpovědí bylo, ţe ochutnávku navštěvují s přáteli. Druhá nejvyšší četnost, 27,6% procent, odpovědí byla s partnerkou a třetí největší mnoţství odpovědělo, ţe navštěvuje s rodinou a toto mnoţství tvořilo 21,6% odpovědí. Sami navštěvují ochutnávky lidé v 5,2% dotázaných a naprosto nízká čísla jsou spjata se zájezdy, ta činí 2,2%. Jinak odpovídalo 1,5% lidí, které uvádělo, ţe navštěvují s kolegy z práce, v rámci teambuildingu, nebo konferencí, kde následně byla degustace jako forma záţitku. Graf č. 2: S kým nejčastěji navštěvují respondenti ochutnávky 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

41%

27,6% 21,6%

5,2%

2,2%

1,49%


V řadě třetí otázce jsem se dotazoval, kde získali dotazovaní informace o konání konkrétní ochutnávky. Na to se mi dostalo odpovědí, ţe u 125 respondentů tomu bylo díky referenci od přátel, coţ činí více jak polovinu odpovědí. Dalších 50 z celkového počtu uvedlo, ţe díky vlastní zkušenosti z minulého ročníku. Tisk upozornil na ochutnávku 24 lidí a informační centrum 3 návštěvníky. Mezi jiné odpovědi se nejčastěji dostalo oznámení z Facebooku, pozvánka emailem a cílené hledání na internetu. Překvapením bylo, ţe nikdo se o ochutnávkách nedozvěděl z rozhlasu nebo televize, jak lze vidět na grafu č. 3.

34

Graf č. 3: Informace o konané ochutnávce 60

57%

50 40 30

22%

20 11%

8%

10 0%

1%

Rozhlas a televize

Incformační centrum

0 Reference od příbuzných

Tištěné inforamce

Z minulé/vlastní zkušenosti

Jiný


Graf č. 4 znázorňuje odpovědi, které byly zjištěny během dotazování se, kdy respondenti navštěvují nejvíce ochutnávky a na odpověď měli aţ dvě moţné odpovědi. Z tohoto vyplynulo, ţe nejnavštěvovanějším obdobím je podzim, dále bylo nejčastěji uváděno jaro. Tyto dvě odpovědi byly očekávaný i z důvodu mnoţství ochutnávek, které se v daných obdobích konají. Zima, jako nejméně navštěvovaná, měla pouze přes 9% odpovědí. Graf č. 4: Ve kterém ročním období jsou ochutnávky navštěvovány nejvíce 70 60 50

58,3% 51,4%

Jaro

44,4%

Léto

40

Podzim

30 20 10

Zima 9,7%

0


35

Během páté otázky jsem poţádal respondenty, aby mi odhadli čas, který tráví na ochutnávkách. Výsledné odpovědi jsem zpracoval do kontingenční tabulky pro lepší přehlednost a seřadil čas postupně. Z údajů je patrné, ţe delší čas (více jak 3 hodiny včetně) zde trávilo více jak 70% účastníků, coţ je velmi pozitivní zpráva pro pořadatele ochutnávek a výsledky si lze prohlédnout v tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Čas strávený na ochutnávce

Čas v hodinách 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 Součet

Absolutní četnost 9 45 43 53 27 12 4 12 3 9 2 219

Relativní četnost 4,11% 20,55% 19,63% 24,20% 12,33% 5,48% 1,83% 5,48% 1,37% 4,11% 0,91% 100%


Důleţitou otázkou bylo, zdali by doporučili ochutnávku svým přátelům, nebo rodině. Odpovědi jsou velmi kladného charakteru. Je moţné sledovat, ţe 77% dotázaných odpovědělo, ţe určitě ano, coţ je 169 respondentů, kteří by jí okamţitě doporučili. Dalších 39 odpovědělo, ţe spíše ano, coţ je 18% a zbylá 3% neví. Odpověď, ţe by spíše, nebo určitě, nedoporučili, nebyla ani jedna. Výsledek této otázky je velmi kladný jak můţeme vidět i na grafu č. 5, stejně tak pro další organizování ochutnávek, neboť jasně dokazuje, ţe snaha při organizování ochutnávek se vrací v podobě návštěvnosti, kterou účastníci vřele doporučují.

36

Graf č. 5: Jak by doporučili respondenti návštěvu ochutnávky 90 80

79%

70 60 50 40 30 18%

20 10

3%

0%

0%

Spíše ne

Určitě ne

0 Určitě ano

Spíše ano

Nevím


V sedmé otázce v pořadí jsem se návštěvníků dotazoval, zdali jezdí na ochutnávky i do jiných měst a obcí, mimo své nejbliţší okolí. Jak lze vidět na grafu, odpovědělo 63 dotázaných, ţe navštěvují, kdykoliv mají moţnost a čas, ale zároveň stejně velká část odpověděla, ţe velmi zřídka. Obě tyto odpovědi mají tedy 29%, jak je uvedeno na grafu č. 6. Dle finančních moţností chodí občas 22% návštěvníků, coţ je 48 respondentů. Zbylých 20%, tedy 45 dotázaných chodí jen na místní ochutnávky. Graf č. 6: Návštěvnost ochutnávek v cizích obcích 35 30

29

25

29 22

20

20 15 10 5 0 Ano, kdykoliv mám možnost a čas

Jen občas, dle finančních možností

Velmi zřídka

Chodím jen na místní


37

V osmé otázce měli respondenti moţnost pomocí matice zhodnotit, jak byli spokojeni s výčtem aktivit, které byly v seznamu, který lze vidět níţe. Jak je spatřit v tabulkách číslo 8 a 9, drtivá většina byla alespoň spokojená, ovšem převládala naprostá spokojenost, jak dokazují vysoká čísla. Nejméně byli respondenti spokojeni s organizací konané akce, ovšem ani zde nepřevládal negativní postoj. Tabulky č. 8 a č. 9: Vyhodnocení spokojenosti se sluţbami a programem Absolutní četnost

Spokojenost s; Personálem Čistotou skla Výběr místa konání Mnoţství pitné vody pro Vás a čištění sklenky Nabídkou vín Doprovodným programem Organizací akce

ANO

SPÍŠE SPÍŠE NEVÍM ANO NE

NE

135 123 126

75 78 84

6 6 3

0 12 6

3 0 0

108 159 78 93

75 48 78 84

18 9 33 21

18 3 27 12

0 0 3 9

Relativní četnost

Spokojenost s; Personálem Čistotou skla Výběr místa konání Mnoţství pitné vody pro Vás a čištění sklenky Nabídkou vín Doprovodným programem Organizací akce

SPÍŠE SPÍŠE NEVÍM NE ANO NE 61,6% 34,2% 2,74% 0% 1,4% 56,2% 35,6% 2,74% 5,5% 0% 57,5% 38,4% 1,37% 2,7% 0% ANO

49,3% 34,2%

8,22%

8,2%

0%

72,6% 21,9% 35,6% 35,6% 42,5% 38,4%

4,11% 15,1% 9,59%

1,4% 0% 12% 1,4% 5,5% 4,1%


V navazující otázce jsem zjišťoval, zdali je výše vstupného na ochutnávku podle respondentů přiměřená. Na výběr měli ze škály pěti odpovědí, aby co nejlépe vyjádřily své odpovědi. Na grafu č. 7 je moţné pozorovat, ţe 101 účastníků ochutnávek bez váhání říká, ţe ano, bylo přiměřené. Dalších 94 respondentů říká, ţe se jim zdá přiměřené, coţ dává dohromady 89% odpovědí, které s cenou souhlasí.

38

Graf č. 7: Spokojenost s výší vstupného 50 45

46% 43%

40 35 30 25 20 15 10

6%

4%

5

1%

0 Ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Ne


Předmětem dotazu, jehoţ vyhodnocení je vidět v grafu č. 8, bylo, jak často si kupují respondenti láhev vína domů. Je patrné, ţe jednou do týdne si pořídí láhev vína 42 dotazovaných a dalších 39 si jí koupí jedno za dva týdny. 63 respondentů si láhev kupuje jednou do měsíce a 54 si ji dopřeje pouze na speciální události. S četností jinak často bylo uvedeno, ţe víno dostávají, nebo kupují i vícekrát do týdne. Graf č. 8: Jak často si kupují respondenti láhev vína domů 35 29%

30

25% 25 20%

18%

20 15 10 5

4%

4%

Domů si nekupuji

Jinak často

0 Alespoň jednou do týdne

Jednou za dva týdny

Alespoň jednou do měsíce

Jen na speciální události


39

Jedenáctá otázka se vázala k té předešlá, neboť se soustředila na ochotu respondenta zaplatit určitou částku za láhev vína. Z výsledků v grafu č. 9 je patrné, ţe nejvíce jsou odpovídající ochotní zaplatit do 200 korun, celých 66 lidí. Druhá největší skupina je ochotná si připlatit i do 250 korun, 54 respondentů. Třetí největší skupina odpovídajících zaplatí za láhev vína i do 300 korun. Nejmenší skupinu tvoří odpovědi, kde ochota zaplatit za jednu láhev vína je i přes 400 korun, zde je 18 odpovědí. Graf č. 9: Maximální cena láhve 35 30,13% 30 23,74%

25

18,26%

20 15 10

9,58%

9,58%

8,21%

5 0 do 150,-

do 200,-

do 250,-

do 300,-

do 400,-

přes 400,-


V otázkách ceny jsem pokračoval i v dvanácté otázce. Ta byla poloţena za účelem zjištění, zdali je cena vzorků adekvátní, nebo mají-li respondenti jinou představu. Jak je vidět na níţe uvedeném grafu č. 10, celých 41% tedy 90 odpovídajících je ochotno platit maximálně do 10 korun, dalších 66 dotázaných (30%) je ochotná platit i do 15 korun. Do 20 korun za vzorek si zaplatí 48 lidí, tedy celých 22%. Tato otázka slouţila k zjištění, zdali není potřebné regulovat cenu vzorků na ochutnávkách, ale jak se ukázalo, toto opatření není nutné, neboť cena se obvykle pohybuje v rozmezí 5-15 korun za vzorek.

40

Graf č. 10: Maximální cena vzorku 45

41,1%

40 35

30,14%

30 25

22%

20 15 10

6,85%

5 0 do 5,-

do 10,-

do 15,-

do 20,-


Poslední částí dotazníku byl prostor, kde jsem se zjišťoval, zdali by měli respondenti své návrhy, případně připomínky a komentáře k ochutnávkám. Odpovědí se vyskytlo jen několik. Pochvalné komentáře záměrně neuvádím, předkládám pouze ty, které uváděly připomínku Od těch, kde je spíše drobnost, zde cituji první komentář: „Mám ráda organizované věci, proto velmi oceňuji možnost hodnocení a dalších komentářů pro svou potřebu na vlastní papír. Je dobré nechávat místo pro dotazy, ač při prezentaci je o konkrétním vzorku řečeno téměř vše, občas se člověk chce zeptat na něco vlastního. Cením si malého občerstvení, které se k vínu hodí.“ Kde respondentka uvádí, ţe má ráda, má-li si na co dělat poznámky, a těší jí, můţe-li najít občerstvení. V dalším komentáři bylo uvedeno, co se respondentovi nelíbilo. Zde cituji druhou odpověď: Zmodernizovat - udělat to víc pro mladé lidi, naláká to víc mladých, nepřemýšlet pořád jen ve stylu - kroje, cimbál atd.“ Zde respondent vidí cestu do dalších let tím, ţe by rád modernizoval. Třetí odpověď: „Více slámových nebo ledových vín“ je spíše přáním účastníka, ale také jsem jej zahrnul do práce, neboť poukazuje na jeho preference, které se mohou střetnout s uvítáním od organizátorů, bude-li takových odpovědí více. 3 Poslední vybraný komentář spíše předurčuje, co si respondent myslí, zde opět cituji: „snoubení s pokrmy, to je cesta v dalších letech.“

Zde se jedná o velmi trefný

komentář, který poukazuje na to, kam by se mohla cesta vinařství a gastronomie ubírat. 3

Poznámka: Ochutnávky pouze slámových a ledových vín jsou výjimka, neboť jsou pro běţné konzumenty příliš aromatické, sladké a konzumace více vzorků je velmi náročná.

41

Diskuse Překvapivým zjištěním bylo, ţe reklama v rádiu nebo televizi nebyla pro návštěvníky ochutnávek impulzem (zdrojem informace) k návštěvě ochutnávky vína. Pořadatelé akcí by tak měli zhodnotit svou komunikační kampaň a její efektivnost. Tvorba turistického programu - vytvoření zájezdu v době největší koncentrace ochutnávek, tedy zhruba pozdní jaro/raný podzim, kdy by určitá cestovní kancelář pořádala zájezdy po Znojemsku, které by byli naplněné nejen památkami, zdejší přírodou, ale i prohlídkou vinic, kde některé se nacházejí v krásných částech přírody, jmenovitě třeba Šobes, nebo Kraví hora, a stejně tak by byli provázány s vinaři, ochutnávkami a nocleh by byl zajištěn přímo u vinařů (někteří touto moţnosti disponují), nebo v jejich těsné blízkosti. Tato koncepce zde evidentně chybí, protoţe nikdo nepřijel se zájezdem a ani o takových zájezdech mi není známo. Tyto zájezdy by mohlo řídit přímo město přes vlastní cestovní kancelář, nebo takový návrh vytvořit a spolupodílet se na něm s nějakou místní CK tak, aby byl podpořen region a místní lidé. Z dalších otázek a komentářů, které měli účastníci šetření moţnost uvést, byla patrná skutečnost, ţe degustace navštěvuje silná skupiny mladších lidí. V komentářích se objevil výrok, ţe by bylo dobré nedrţet se zaţitého spojení ochutnávek a cimbálové muziky, popřípadě prezentování krojů a lidových tanců, ale snaţit se o usměrnění, popřípadě zorganizování ochutnávky pro mladší ročníky. Dle mého názoru jsou ale tato spojení zaţitá, prezentují region a zvyky, bylo by kontraproduktivní je násilně měnit. Za pozornost jistě stojí moţnost větší provázanosti vína a jídla. Tedy snoubení vína s pokrmy. Opět se právě v komentářích objevila zmínka, která toto spojení podporuje a vidí jako cestu dál. Osobně si nemyslím, ţe události pro více jak sto návštěvníků ochutnávky, daného typu, jsou vhodné a v podstatě ani moţné zabezpečit z důvodu obsáhlého zázemí. Naopak lze vidět cestu v komornějších událostech, které by dopřávali lidem moţnost poznání a ochutnání, jeţ by se mohli konat na několika místech zároveň, nebo naopak častěji. Podobné akce se konají převáţně v restauracích a hotelech, které mají potřebné zabezpečení obsluhy a přípravy jídla. První vlaštovky uţ zde jsou a je vidět, ţe mají úspěch. Nápad jak se stát nezávislým na potřebě zázemí v restauraci spatřuji v podobě pikniků spojených i se studenou kuchyní, které by mohli být organizovány například v parcích, centrech měst, nebo v prostorách památek.

42

Vypracování potřebného nápadu by ale vydalo na několik dalších stránek, proto zde uvádím pouze návrh. Posledním, ovšem neméně důleţitým faktem, je spojení vinaři s regionem. Podpora jednotlivých vinařů je zajímavá moţnost, ale osobně v ní nespatřuji smysl, pokud je jeho prezentace opomíjena při ukázce regionu. Ačkoliv si mnoho lidí dodnes spojuje město Znojmo a jeho okolí právě s vyhlášeným vínem a okurkami, jejichţ současnost není znojemská vůbec, nevšímám si, ţe by prezentování města kladlo právě na víno důraz. Ano, existuje slogan „Znojmo – město s přívlastkem“, ve kterém je moţné spatřovat odkaz na víno, existuje také dvojstránka v broţuře, která informuje návštěvníky o vinařství v regionu, ale zaměřuje se pouze na základní informace a dále výčet vinařských obcí. Naprosto postrádám jakoukoliv zmínku o vinařích, jejích nabídce ubytování nebo prohlídek vinných sklípků, moţnosti navštívit výrazné akce spojené s vínem (zde je z výčtu záměrně vynecháno Znojemské historické Vinobraní, které je masovou akcí, která na spojení s vínem spíše uţ jen odkazuje. Poslední roky se toto spojení snaţí obnovit sdruţení VOC Znojmo, které pořádá hromadnou ochutnávku v prostorách kolem Rotundy sv. Kateřiny) nebo jakékoliv spojení, které by jasně říkalo, Znojmo je město spojené s vínem v mnoha směrech a stavělo i právě na něm svojí pověst a jedinečnost. Která je právě to, co odlišuje nabídku od konkurence a činí tak město atraktivnější. V poslední době jsou známy snahy o zlepšení této prezentace, které budou uvedeny v praxi, velmi jim fandím a doufám, ţe pozdvihnout pomyslnou laťku města, okolí a jejich prezentace opět o kus dále.

43

Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na ochutnávky vín na Znojemsku, jejím cílem bylo přinést rozhled v typech degustace pro běţného návštěvníka a pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak si stojí místní ochutnávky s návštěvností turistů. Odpovědi byly vyhodnoceny pomocí grafického zpracování. Začátek práce věnuji popisu cestovního ruchu, jeho specifickým formám a rozlišení vinařského cestovního ruchu a enoturismu jako zvláštní formy cestovního ruchu. Dále předkládám základní informace o vinařských oblastech a podoblastech a více se věnuji Znojemské podoblasti, jejím spolkům vinařů a vína, a také vinařským stezkám a vinobusu. V další části se zaměřuji na rozdělení a popis jednotlivých typů degustací vín, které, jak jsem během psaní práce a dělání výzkumu zjistil, nejsou popsány v ţádné odborné literatuře a v jejich přípravách se vychází pouze z praktických poznatků, které se vzájemně předávají hlavně ústní formou. U odborných částí těchto akcí se pak vychází podle zákona, stanov mezinárodních společenství a podle stanov jednolitých spolků. Je tedy zřejmé, ţe odborná publikace by v této problematice byla vítaná nejen pro laickou veřejnost, ale i například pro studenty odborných škol, kterým jsou tyto poznatky předávány pouze praktickými zkušenostmi. Na začátku praktické části jsem se jako první věci věnoval otázce Znojemska jako místa, které je chápáno v mnoha významech. Rád bych se nejen této problematice věnoval i v dalších pracích. Dále pak v průřezu popisuji město Znojmo, aby bylo dosaţeno kontrastu, který je potřebný pro pochopení daných míst. V samotném pilíři praktické části, dotazníkové šetření a v jeho vyhodnocování, jsem se zabýval několika otázkami, které byly poloţeny návštěvníkům ochutnávek vína. A to, zdali jsou ochutnávky vína vůbec navštěvovány turisty mimo Znojemského regionu, zdali jsou návštěvníci těchto akcí spokojeni se servisem, který jim je nabízen a poskytován během průběhu jednotlivých akcí, a část průzkumu se také týkala propagace ochutnávek, zdali jsou správně propagovány mezi lidmi. I díky této otázce vzešel závěr, ţe nejlepší propagací u sluţeb, jak uţ to tak často bývá, je nejlépe osobní zkušenost, popřípadě zkušenost blízké osoby. Tyto pozitivní reakce se pak šíří mnohem lépe a účinněji jak velké reklamy, a i proto by mělo dále docházet k inovacím a k zlepšování sluţeb a programu během akcí, neboť tím je dosaţeno efektu u návštěvníků, kteří pak dále tyto informace předají mnohem spolehlivěji. Ověření, zdali se ochutnávky konají 44

v přátelské atmosféře, přinesly otázky směřované na společnost, se kterou dotazovaní navštěvují právě tyto akce. Právě zde se potvrdilo, ţe víno se nejlépe vychutnává, je-li konzumováno v okruhu nejbliţších. Následují otázky, které se dotazuji respondentů, kupují-li si lahvová vína domů a jak často. Neboť ona ochutnávka je místo, kde člověk můţe bez ostychu víno vyzkoušet, poznamenat si jeho údaje a dále pak jej nakoupit u samotného vinaře bez obav, ţe by mu nechutnalo. A jak podle vyhodnocení vidno, lidé si víno nakupují domů poměrně často a nebojí se za něj utrácet i více peněz. Moţná i právě díky tomu, ţe si vína ochutnali v menších doušcích na podobných degustacích. Poslední z řad otázek se týkali sociodemografického výzkumu, který nám ukázal nejen, ţe dominantní postavení stále drţí muţi, ale i ţen je velká část mezi návštěvníky, ale také to, jak jsou na tom dotazovaní se vzděláním a z jak velkých obcí pochází, neboť i tyto faktory hrají roli při hodnocení ochutnávky návštěvníky. Celkově hodnotím výsledky dotazníku jako zajímavé a velmi vhodné pro další práci s nimi, neboť ukazují výsledky, které by pomohli zvýšení návštěvnosti a správné orientace na turisty i zákazníky. Můţu-li tedy shrnout celkové reakce, které se mi dostali právě skrze dotazníky a přímé rozhovory s návštěvníky, ochutnávky jsou na velmi vysoké úrovni, mají mnoho, co nabídnou díky vinařům z okolí a jejich produktům, ale určitě mají také hodně k nabízení v propojení s okolím, kam neodmyslitelně tyto akce zapadají a dobarvují ráz jiţní Moravy. Právě proto je důleţité, aby nejen vinaři, ale i jejich vína a ochutnávky byli nabízeni a prezentováni nejen samostatně, ale aby se docílilo toho, ţe budou prezentování ve spojení s regionem, kam patří od nepaměti po stovky let, kde jsou v jedinečném spojení s unikátní přírodou, mnoha památkami s republikovým a světovým významem, kam za nimi jezdí mnoho návštěvníků z celé republiky, a kteří se také významně podílejí na prezentaci regionu svým jménem a činností, aby i právě oni byli podporování v rámci místa, které se můţe pyšnit, ţe má k širokému seznamu primární nabídky v regionu i další, neobyčejnou a po staletí ověřenou, kterou se nemůţe chválit lecjaké místo nejen u nás, ale i v Evropě, kde je víno nedílnou součásti ţivota mnoha lidí po velmi dlouhou dobu.

45

Použité zdroje Knižní zdroje GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. Kniţnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-808-9090-808 CHLUMSKÁ, Michaela. Komparace produktů udržitelného cestovního ruchu v oblasti vinařství na příkladu Španělska a České republiky. Diplomová práce Vysoká škola hotelová. Praha 8, 2013 HALL, C. M., MITCHELL, R. Gastronomic tourism. Comparing food and wine tourism experiences v Niche Tourism. Contemporary Issues. Trends and Cases, Elsevier, Oxford, 2005 HALL, C. M., SHARPLES, L. Wine Tourism Around the World. Elsevier Butterworth – Heinemann, KOCH, Jasmine. Overview of perceptions of German wine tourism from the winery perspective. Overview of perceptions of German wine tourism from the winery perspective. 2012, s. 26. Dostupné z: www.emeraldinsight.com/1751-1062.html Burlingon, 2003 PELÁNKOVÁ, Zuzana. Vinařský průmysl a vinařský cestovní ruch v České republice [online].

Brno,

2012

[cit.

2015-03-17].

https://theses.cz/id/r3h00r/?furl=%2Fid%2Fr3h00r%2F;lang=en.

Dostupné

z:

Diplomová

práce.

Mendelova Univerzita RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 1. ISBN 9788024740393. STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, c2005, 65 s. ISBN 80-867-2614-2. SYNKOVÁ, Veronika. Enoturistika ve vybraných státech Evropy. Bakalářská práce. Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze, 2008

46

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu: úvod do štúdia. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. Kniţnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-80-7201-880-2.

47

Elektronické zdroje [1]

UNWTO.

O

nás

[online].

2000

[cit.

2015-03-17].

Dostupné

z:

http://sdt.unwto.org/content/about-us-5 [2] The History of British Tourism: Historie turismu v Británii. [online]. [cit. 2015-0317]. Dostupné z: http://www.history.uk.com/history/history-british-tourism-british-tou/ [3] Agroturistika a venkovská turistika. MENDELU [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=46474 [4] Ampelos: Degustace vín. Ampelos [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.ampelos.cz/rizena-degustace-vin/ [5] Vína z Moravy, vín z Čech: Degustace a skladování. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/degustace-a-skladovani/degustace-vina.html [6] Ampelos: Degustace vín. Ampelos [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.ampelos.cz/rizena-degustace-vin/ [7] Ampelos: Degustace vín. Ampelos [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.ampelos.cz/rizena-degustace-vin/ [8] Víno a bobule. Víno a bobule [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.vinoabobule.cz/snoubeni-pokrmu-a-vina.html [9] MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. EAGRI [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/100048438.html [10] VOC Znojmo. VOC Znojmo [online]. 201 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/zpusoby-znaceni-vin/ [11] ASSOCIATION DE LA SOMMELLERIE INTERNATIONALE. Mezinárodní asociace

sommeliérů

[online].

2011

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.sommellerie-internationale.com/en/

48

[12] INTERNATIONAL ORGANISATION OF VINE AND WINE. Mezinárodní organizace

révy

a

vína

[online].

2015

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z:

http://www.oiv.int/oiv/cms/index?lang=en [13] VINAŘSKÝ INSTITUT. Vinařský institut České republiky [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: www.vinarskyinstitut.cz [14] Ampelos: Degustace vín. Ampelos [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.ampelos.cz/rizena-degustace-vin/ [15] Víno a vinařské oblasti v České republice. [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/98915-vino-a-vinarske-oblasti-v-ceske-republice [16] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [17] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [18] Víno a vinařské oblasti v České republice. [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/98915-vino-a-vinarske-oblasti-v-ceske-republice [19] Vína z Moravy, vína z Čech: Mělnická podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy/melnicka-podoblast.html [20]Víno a vinařské oblasti v České republice. [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/98915-vino-a-vinarske-oblasti-v-ceske-republice [21] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [22] Vína z Moravy, vína z Čech: Litoměřická podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online].

[cit.

2015-03-17].

Dostupné

z:

www.wineofczechrepublic.cz/nase-

vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy/litomericka-podoblast.html [23] Vína z Moravy, vína z Čech: Vinařské regiony. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava.html 49

[24] Vína z Moravy, vína z Čech: Mikulovská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/mikulovska-podoblast.html¨ [25] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [26] Vína z Moravy, vína z Čech: Velkopavlovická podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/velkopavlovicka-podoblast.html [27] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [28] Vína z Moravy, vína z Čech: Slovácká podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/slovacka-podoblast.html [29] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [30] VOC Znojmo: Znojemská vína jsou více aromatická. VOC Znojmo [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/informace-o-sdruzeni/vina-zeznojemska-jsou-vice-aromaticka/] [31] Vína z Moravy, vína z Čech: Znojemská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/znojemska-podoblast.html [32] Vinařské oblasti, podoblasti a vinařské obce Moravy a Čech. Evinice [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.evinice.cz/o-vine/vinarske-oblasti-cr] [33] Znovín Znojmo. Znovín Znojmo [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.znovin.cz/voc-znojmo-vina-originalni-certifikace-prvni-apelacni-system-vceske-republice [34] VOC Znojmo. Informace o sdružení [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/informace-o-sdruzeni/]

50

[35] VOC ZNOJMO. VOC Znojmo [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz [36] ZNOVÍN ZNOJMO. Znovín Znojmo [online]. 2011 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.znovin.cz/] [37] Cyklistika Krnov. Moravské vinařské stezky [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné

z:

http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/stezky-vinarske-

moravske.html [38] Moravské vinařské stezky. Moravské vinařské stezky [online]. 2015 [cit. 2015-0404]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/Uvod.aspx [39] VOC Znojmo. Novinka Vinobus [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/aktuality/v-lete-chystame-dalsi-novinku-vinobus-ktery-budebrazdit-vinicemi-znojemska-85/] [40] Jihomoravské muzeum Znojmo: Rotunda svaté kateřiny. Jihomoravské muzeum Znojmo [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.znojmuz.cz/rotunda.htm [41] Vinařský a vinohradnický server: Historie pěstované révy. Vinařský a vinohradnický

server

[online].

[cit.

2015-03-17].

Dostupné

z:

http://czechwines.cz/lide/histvin.htm [42] Vína z Moravy, vína z Čech: Vinařské regiony. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nasevina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava/znojemska-podoblast.html [43] Znojemsko info. Znojemsko info [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.znojemsko.info [44] Výstavy vín ve Znojemské vinařské podoblasti. Znojemské vinařství: MAS Znojemské

vinařství,

z.

s.

[online].

2014

[cit.

2015-04-19].

Dostupné

z:

http://www.znojemskevinarstvi.cz/mas-193/pozvanky-a-vystavy-vin/ [45] Výstavy vín ve Znojemské vinařské podoblasti. Znojemské vinařství: MAS Znojemské

vinařství,

z.

s.

[online].

2015

[cit.

2015-04-19].

Dostupné

z:

http://www.znojemskevinarstvi.cz/mas-193/pozvanky-a-vystavy-vin/

51

Seznám Grafů Graf č. 1: Jak často respondenti navštěvují ochutnávky Graf č. 2: S kým nejčastěji navštěvují respondenti ochutnávky Graf č. 3: Informace o konané ochutnávce Graf č. 4: Ve kterém ročním období jsou ochutnávky navštěvovány nejvíce Graf č. 5: Jak by doporučili respondenti návštěvu ochutnávky Graf č. 6: Návštěvnost ochutnávek v cizích obcích Graf č. 7: Spokojenost s výší vstupného Graf č. 8: Jak často si kupují respondenti láhev vína domů Graf č. 9: Maximální cena láhve Graf č. 10: Maximální cena vzorku

Seznam Obrázků Obrázek č. 1 Vinařské oblasti Obrázek č. 2 Podoblasti Moravské oblasti Obrázek č. 3 Plţe Obrázek č. 4 Znojemská podoblast

Seznam Tabulek Tabulka č. 1: Pohlaví Tabulka č. 2: Věková kategorie Tabulka č. 3: Trvalé bydliště respondentů Tabulka č. 4: Počet obyvatel v bydlišti respondentů Tabulka č. 5: Nejvýše dosaţená vzdělání u respondentů 52

Tabulka č. 6: Seznam zaměstnání dotazovaných Tabulka č. 7: Čas strávený na ochutnávce Tabulky č. 8 a č. 9: Vyhodnocení spokojenosti se sluţbami a programem

53

Přílohy Dotazník Váţení respondenti, jmenuji se Alexandr Tokár a jsem studentem cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a Vaše vyplnění dotazníku mi velmi pomůţe při mé bakalářské práci, kde se zabývám tématem s názvem "Vinařství v cestovním ruchu na Znojemsku", přesněji řečeno, ochutnávkami vín. Věnujte tedy prosím několik málo minut Vašeho času k zodpovězení těchto otázek a odměnou Vám budiţ dobrý pocit z pomoci studentovi. Děkuji za váš čas 1. Jak často navštěvujete tento typ akce - ochutnávku vín? a) b) c) d) e) f) g)

Je to má první ochutnávka 1x za měsíc 1x za dva měsíce 1x za čtvrt roku 1x za půl roku 1x ročně Jiná četnost

2. S kým nejčastěji navštěvujete ochutnávku? Možné až tři odpovědi. a) b) c) d) e) f)

Sám/sama S rodinou S kamarády, známými S partnerem/ partnerkou Se skupinou/zájezdem Jiná odpověď

3. Kde se nejčastěji doslechnete/dozvíte o ochutnávce? a) b) c) d) e) f)

Reference od známých Rozhlas, televize Informační centrum Tištěné informace Z minulé/vlastní zkušenosti Jiný

54

4. Ve kterém ročním období ochutnávky nejčastěji navštěvujete? Možné až dvě odpovědi. a) b) c) d)

Jaro Léto Podzim Zima

5. Odhadněte čas v hodinách, prosím, který zhruba trávíte na ochutnávce __________________________ 6. Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu ochutnávky? a) b) c) d) e)

Určitě ano Spíše ano Nevím Spíše ne Určitě ne

7. Navštěvujete ochutnávky v jiných městech? a) b) c) d)

Ano, kdykoliv mám moţnost a čas Jen občas, dle finančních moţností Velmi zřídka Chodím jen na místní

8. Byl/a jste spokojen/a s; a) Personálem b) Čistotou skla c) Výběr místa konání d) Mnoţství pitné vody pro Vás a čištění sklenky e) Nabídkou vín f) Doprovodným programem g) Organizací akcí

ANO

Spíše ANO

NEVÍM

Spíše NE

NE

ANO

Spíše ANO

NEVÍM

Spíše NE

NE

9. Zdálo se vám vstupné na akci přiměřené?

55

10. Jak často si kupujete láhev vína domů? a) b) c) d) e) f)

Alespoň jednou do týdne Jednou za dva týdny Alespoň jednou do měsíce Jen na speciální události (narozeniny, svátky) Domů si nekupuji Jinak často

11. Kolik jste ochoten/na dát za láhev vína, která Vám chutná? a) b) c) d) e) f)

do 150,do 200,do 250,do 300,do 400,přes 400,-

12. Kolik je pro Vás přiměřená cena za vzorek při ochutnávce? (V korunách českých; vzorek 0,5 dcl) a) b) c) d)

do 5,do 10,do 15,do 20,-

13. Pohlaví a) Muţ b) Ţena 14. Váš věk a) b) c) d) e) f) g) h)

do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 - 65 let 66 - 75 let 76 a více let

56

15. Vaše trvalé bydliště je na okrese; a) b) c) d) e)

Znojemském Břeclavském Třebíčském Brněnském Jiný okres

16. Počet obyvatel Vašeho bydliště a) b) c) d) e) f)

do 5 tisíc 5 – 10 tisíc 11 – 20 tisíc 21 – 50 tisíc 51 – 100 tisíc více jak 101 tisíc

17. Pokud nejste obyvatel města Znojma, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě)? ◌ Několik hodin (bez přenocování) - počet hodin ………………………………………… ◌ Několik dní – počet dní …………………………………………… 18. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) b) c) d)

Základní Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

19. Vaše zaměstnání Zaměstnanec veřejné sluţby Zaměstnanec soukromý sektor Podnikatel/ţivnostník Nezaměstnaný Student V domácnosti/mateřská g) Důchodce a) b) c) d) e) f)

20. Zde je místo pro Vaše návrhy a komentáře:

57

Výstavy vín ve Znojemské vinařské podoblasti – 2014 Dle SZV Znojmo – orientační termíny

15. 2. 22. 2. 1. 3. 7. – 8. 3. 8. 3. 8. 3. 15. 3. 15. 3. 22. 3. 22. 3. 29. 3. 19. 4. 19. 4. 20. 4. 20. 4. 20. 4. 20. 4. 26. 4. 26. 4. 26. 4. 3. 5. 3. 5. 3. 5. 7. 5. 8. 5. 9. 5. 9. 5. 17. 5. 6. 6. 7. 6.

Putování po Sdružení dobšických vinařů dobšických a OU Dobšice sklípcích Sedlešovice Ochutnávka vín Skupina vinařů Sedlešovice 19. Miroslavský KD Miroslav SMV Miroslav + MěÚ Miroslav košt Znojmo Znovínský košt Znovín Znojmo, a.s. Loucký klášter vín KD Hodonice 45. Výstava vín Spolek vinařů Tasovice Těšetice 11.Těšetický košt Skupina vinařů Těšetice Rakšice - Orlovna 7. Josefský košt Sk. vinařů M.Krumlova+Rakšic Znojmo 25. Znojemský Sdruţení znojemských vinařů Loucký klášter košt KD H.Dunajovice Výstava vín Spolek vinařů H.Dunajovice 20. Práčská KD Práče ČZS ZO Práče výstava ZŠ Vrbovec Vrbovecký košt Cech vinařů Vrbovec KD Šatov 31. Šatovský košt SV Šatov + Znovín Znojmo KD Hrádek 27. Výstava vín ČZS ZO Hrádek Velikonoční Cech vinařů N.ŠaldorfNový Šaldorf výstava Sedlešovice KD Višňové 36. Výstava vín Skupina vinařů + OU Višňové KD Boţice 13. Boţický košt DBV Boţice Hrušovanský Hrušovany n. J Hotel Central – SHV Hrušovany košt Dobšice 25. Výstava vín ČZS Dobšice Jaroslavice 41. Výstava vín JV + OU Jaroslavice hostinec Bohutice - zámek Bohunický košt SV Bohutice + OU Bohutice Den otevřených Vinař. Kořínek + Vinice Hnanice sklepů Hnanice Tasovice Putování po SV + OU Tasovice Hodonice sklepích Kuchařovice 24. Výstava vín SV + OU Kuchařovice Znojmo – radnice Jarovín Rosé SDV Dobšice + Blackt Point Znojmo Hor. Festival vín VOC Sdruţení VOC Znojmo nám. KD Slup 8.Čulský košt Skupina vinařů Slup OD Olbramovice 33. Výstava vín Vinařský spolek Olbramovice Modré sklepy Májové otevření Cech vinařů Nový Šaldorf sklepů Nový Šaldorf-Sedlešovice Putování za Znojemsko Sdruţení znojemských vinařů Veltlínem Putování za Znojemsko Sdruţení znojemských vinařů Veltlínem Dobšice

58

7. 6. 21. 6.

Šatov Chvalovice

12. 7.

Dobšice

26. 7.

Jevišovice

2. 8.

Jaroslavice

23. 8.

ZŠ Vrbovec

11. – 14.9.

Znojmo Loucký klášter

12. - 13. 9.

Znojmo – hrad

12. – 13. 9.

Znojmo - město Zn. Loucký klášter Dobšice Nový Šaldorf Modré sklepy

26. – 27.9. 14. 11. 14. 11. 27. 11.

Nový Šaldorf

5. 12.

Znojmo Dům umění

Otevřené sklepy SV Šatov Otevřené sklepy Vinař.Waldberg,Lahofer+SCHV Dobývání dobš. SDV + OU Dobšice sklepů Zámecká SV + MěÚ Jevišovice vinařská romance Otevřené sklepy SJV Jaroslavice II. Oblastní Cech vinařů Vrbovec výstava vín Terroir znojem. Sdruţení znojemských vinařů, Vín + Zahrada Agentura Znojemi, SOŠ Znojmo Moravy Ochutnávka vín Sdruţení VOC Znojmo, o. s. VOC ZHV Znojmo ZB města Znojma Burčákfest

Znovín Znojmo, a.s.

Svěcení vína Slavnosti sv. Martina Naučná degustace mladých vín 3. Mikulášský košt

SDV + OU Dobšice Cech vinařů Nový Šaldorf – Sedlešovice a OU Sdruţení znojemských vinařů + Cech vinařů N.Šaldorf Sdruţení znojemských vinařů

[44]

59

Výstavy vín ve Znojemské vinařské podoblasti – 2015 Dle SZV Znojmo – orientační termíny

14. 2.

Dobšice

28. 2. 28. 2.

Sedlešovice KD Chvalovice

7. 3.

KD Miroslav

6. – 7. 3. 14. 3. 14. 3. 14. 3. 21. 3. 28. 3. 28. 3. 4. 4. 4. 4. 5. 4. 5. 4. 5. 4. 11. 4. 18. 4. 25. 4. 25. 4. 25. 4. 2. 5. 4. 5. 7. 5. 8. 5. 9. 5. 9. 5. 9. 5. 9. 5. 16. 5. 23. 5.

Putování po dobšických sklípcích Ochutnávka vín 26. Chutnání vín 19. Miroslavský košt Znovínský košt vín

Sdružení dobšických vinařů a OU Dobšice Skupina vinařů Sedlešovice ČZS ZO + OU Chvalovice SMV Miroslav + MěÚ Miroslav

Znojmo Znovín Znojmo, a.s. Loucký klášter Těšetice 12.Těšetický košt Skupina vinařů Těšetice hostinec Rakšice - Orlovna 8. Josefský košt Sk. vinařů M.Krumlova+Rakšic KD H.Dunajovice Výstava vín Spolek vinařů H.Dunajovice Znojmo 26. Znojemský Sdruţení znojemských vinařů Loucký klášter košt KD Hodonice 46. Výstava vín Spolek vinařů Tasovice Mir.Knínice Výstava vín Vinařský spolek Mir.Knínice KD Šatov 32. Šatovský košt SV Šatov + Znovín Znojmo KD Hrádek 28. Výstava vín ČZS ZO Hrádek Velikonoční Cech vinařů N.ŠaldorfNový Šaldorf výstava Sedlešovice KD Višňové 37. Výstava vín Skupina vinařů + OU Višňové KD Boţice 14. Boţický košt DBV Boţice ZŠ Vrbovec Vrbovecký košt Cech vinařů Vrbovec 21. Práčská KD Práče ČZS ZO Práče výstava Hrušovanský Hrušovany n. J. Hotel Central – SHV Hrušovany košt Dobšice 26. Výstava vín ČZS Dobšice Bohutice - zámek Bohunický košt SV Bohutice + OU Bohutice Den otevřených Vinař. Kořínek + Vinice Hnanice sklepů Hnanice Jaroslavice 42. Výstava vín JV + OU Jaroslavice hostinec Znojmo – radnice 15.Jarovín Rosé SDV Dobšice + Blackt Point Znojmo Hor. Festival vín VOC Sdruţení VOC Znojmo nám. Tasovice Putování po SV + OU Tasovice Hodonice sklepích Kuchařovice 25. Výstava vín SV + OU Kuchařovice KD Slup 9.Čulský košt Skupina vinařů Slup OD Olbramovice 34. Výstava vín Vinařský spolek Olbramovice Modré sklepy Májové otevření Cech vinařů Nový Šaldorf sklepů Nový Šaldorf-Sedlešovice Vrbovec Den otevřených Cech vinařů Vrbovec 60

5. 6.

Znojemsko

6. 6.

Znojemsko

6. 6. 20. 6. 4. 7.

Šatov Chvalovice Vítonice

11. 7.

Dobšice

25. 7.

Jevišovice

1. 8. 22. 8.

Jaroslavice ZŠ Vrbovec

10. – 13.9.

Znojmo Loucký klášter

11. - 12. 9.

Znojmo – hrad

11. – 12. 9.

Znojmo - město Zn. Loucký klášter Dobšice - náves Nový Šaldorf Modré sklepy

25. – 26.9. 13. 11. 14. 11. 26. 11.

Nový Šaldorf

4. 12.

Znojmo Dům umění

sklepů Putování za Sdruţení znojemských vinařů Veltlínem Putování za Sdruţení znojemských vinařů Veltlínem Otevřené sklepy SV Šatov Otevřené sklepy Vinař.Waldberg,Lahofer+SCHV Otevřené sklepy SV + OU Vítonice Dobývání dobš. SDV + OU Dobšice sklepů Zámecká SV + MěÚ Jevišovice vinařská romance Otevřené sklepy SJV Jaroslavice II. Výstava vín Cech vinařů Vrbovec Terroir znojem. Sdruţení znojemských vinařů, Vín + Zahrada Agentura Znojemi, SOŠ Znojmo Moravy Ochutnávka vín Sdruţení VOC Znojmo, o. s. VOC ZHV Znojmo ZB města Znojma Burčákfest

Znovín Znojmo, a.s.

Svěcení vína Slavnosti sv. Martina Naučná degustace mladých vín 4. Mikulášský košt

SDV + OU Dobšice Cech vinařů Nový Šaldorf – Sedlešovice a OU Sdruţení znojemských vinařů + Cech vinařů N.Šaldorf Sdruţení znojemských vinařů

[45]

61

Degustace vína na Znojemsku

Recommend Documents