Potenciál cestovního ruchu na Znojemsku
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. února 2013 ...................................................... Podpis
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odbornou pomoc, rady a připomínky při vedení práce a také za čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat vedoucí oddělení cestovního ruchu ve Znojmě paní Marcele Knotkové a v neposlední řadě všem respondentům, kteří si našli čas a podíleli se na dotazníkovém šetření. Děkuji také své rodině za podporu a pomoc při vypracování bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu na Znojemsku bakalářská práce
Autor: Hana Havlíková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Hana Havlíková
Abstrakt HAVLÍKOVÁ, Hana: Potenciál cestovního ruchu na Znojemsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 60 stran. Tato bakalářská práce je zaměřena na potenciál cestovního ruchu na Znojemsku. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje oblast Znojemska a zjišťuje předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření návštěvníků Znojemska za účelem zjištění potenciálu a zlepšení možností návštěvníků pro další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu.
Klíčová slova cestovní ruch, návštěvníci, potenciál, předpoklady rozvoje, Znojemsko
Abstract HAVLÍKOVÁ, Hana: Potential of tourism in Znojmo region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 60 pages. This thesis is focused on the potential of tourism in the Znojmo region. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part defines area of Znojmo region and determines the conditions for the development of tourism in this area. The practical part contains the results of a questionnaire research of visitors in Znojmo region for the purpose of determination potential and improvement opportunities of visitors for the further development of tourism in this region.
Keywords condition of development, potential, tourism, visitors, Znojmo region 7
Předmluva Tématem mojí bakalářce práce je „Potenciál cestovního ruchu na Znojemsku“. O výběru tohoto tématu jsem nemusela moc dlouho přemýšlet. Jedním z důvodů, proč jsem si ho vybrala, bylo to, že se týká mého rodného města Znojma, ve kterém už dlouhá léta žiji a mám k němu velmi blízký vztah. Zároveň se ale také vztahuje na cestovní ruch, který je v této oblasti velmi dobře rozvinut. Nachází se zde spoustu přírodních a kulturních památek, za kterými přijíždějí návštěvníci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Ideální poloha Znojemska ležícího na jižní Moravě předurčuje oblast k významnému vinařství a ovocnářství. Mimořádné scenérie a bohatou flóru a faunu ocení nejen milovníci přírody díky existenci nejmenšího národního parku České republiky, Podyjí, který se zde rozkládá na relativně malé ploše. Teoretická část bakalářské práce bude zaměřena na vymezení a přiblížení oblasti Znojemska a na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. Praktická část bude obsahovat vyhodnocení kvantitativního výzkumu názorů návštěvníků Znojemského regionu na cestovní ruch pomocí dotazníkového šetření. Cílem praktické části je zjištění celkového potenciálu cestovního ruchu a jeho zlepšení pro další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu. Cílem mé bakalářské práce je zjištění celkového potenciálu cestovního ruchu na Znojemsku pomocí všech předpokladů rozvoje cestovního ruchu a také názorů návštěvníků z dotazníkového šetření. Důležité je šetřením poznat, co turisty přitahuje zrovna na Znojemsku. Na základě zhodnocení provedených zjištění se pokusím navrhnout opatření pro další rozvoj a zvýšení návštěvnosti cestovního ruchu v této oblasti.
8
Obsah Abstrakt .......................................................................................................................... 7 Klíčová slova .................................................................................................................. 7 Abstract .......................................................................................................................... 7 Keywords ....................................................................................................................... 7 Předmluva ..................................................................................................................... 8 Obsah............................................................................................................................. 9 Seznam ilustrací........................................................................................................... 11 Seznam obrázků....................................................................................................... 11 Seznam grafů ........................................................................................................... 11 Seznam tabulek ........................................................................................................ 12 Úvod ............................................................................................................................ 13 1
Teoretická část...................................................................................................... 15 1.1
Základní informace o městě.......................................................................... 15
1.2
Historie města................................................................................................ 16
1.3
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu .......................................................... 18
1.4
Přírodní lokalizační předpoklady ................................................................. 19
1.4.1
Reliéf krajiny......................................................................................... 19
1.4.2
Hydrologické poměry............................................................................ 19
1.4.3
Klima ..................................................................................................... 19
1.4.4
Biosféra ................................................................................................. 20
1.4.5
Národní park Podyjí .............................................................................. 20
1.4.6
Vinařství a pěstování vinné révy ........................................................... 21
1.4.7
Znojemské okurky................................................................................. 22
1.5
Kulturně-municipální lokalizační předpoklady ............................................. 23
1.5.1
Kulturní památky Znojma ..................................................................... 23 9
2
3
1.5.2
Kulturní památky v okolí ...................................................................... 24
1.5.3
Kulturní zařízení.................................................................................... 26
1.5.4
Sportovní a zábavní zařízení ................................................................. 26
1.5.5
Kulturní akce ......................................................................................... 27
1.6
Selektivní předpoklady.................................................................................. 27
1.7
Komunikační realizační předpoklady ............................................................ 28
1.8
Materiálně-technické realizační předpoklady ................................................ 28
1.9
Plány do budoucna ....................................................................................... 29
Praktická část ....................................................................................................... 30 2.1
Návštěvnost památkových objektů Znojma................................................... 30
2.2
Dotazníkové šetření ....................................................................................... 31
2.3
Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................. 32
SWOT analýza ..................................................................................................... 50 3.1
Silné stránky Znojemska ............................................................................... 50
3.2
Slabé stránky Znojemska .............................................................................. 51
3.3
Příležitosti Znojemska ................................................................................... 51
3.4
Ohrožení Znojemska ..................................................................................... 51
Závěr ........................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury ............................................................................................ 54 Tištěné zdroje ........................................................................................................... 54 Elektronické zdroje .................................................................................................. 55 Ostatní zdroje ........................................................................................................... 56 Přílohy ......................................................................................................................... 57 Příloha 1: Dotazník .................................................................................................. 57
10
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha regionu Znojemska ……………………………………………14 Zdroj: http://www.trasovnik.cz/k_jihom/znojmo/znojmo.asp Obrázek 2: Pohled na město Znojmo………………………………………………15 Zdroj: http://www.fotodoma.cz/fotka/Gig_4031463.php Obrázek 3: Vinice Šobes…………...……………………………………………....22 Zdroj: http://www.znovin.cz/sobes-ikona-moravskeho-vinarstvi Obrázek 4: Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny.….……………………………....23 Zdroj: http://www.ubytovani-znojmo.cz/okoli-s-tipy/pamatky-mesta-znojma/ Obrázek 5: Státní zámek Vranov nad Dyjí.….……………………………..............25 Zdroj: http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=1432
Seznam grafů Graf 1: Informace o Znojemsku jste získali prostřednictvím?...................................33 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 2: Za jakým účelem jste navštívili Znojemsko?.................................................34 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 3: Jaký je typ Vašeho ubytování?.......................................................................35 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 4: Jakou dobu se chystáte strávit na Znojemsku?...............................................36 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 5: Jaký dopravní prostředek jste použili?............................................................37 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 6: S kým jste navštívili tuto oblast?....................................................................38 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 11
Graf 7: Jaké kulturní akce byste rádi navštívili?........................................................39 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 8: Jaké kulturní památky plánujete navštívit?...................................................40 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 9: Domníváte se, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit CR?..........41 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 10: Je podle Vás cestovní ruch na Znojemsku dostatečně propagován?...........42 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 11: Jak často navštěvujete Znojemsko?.............................................................45 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 12: Chystáte se sem vrátit?................................................................................46 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 13: Odkud jste přijeli do města Znojma?...........................................................47 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 14: Jaké je Vaše pohlaví?...................................................................................48 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 15: Jaký je Váš věk?...........................................................................................48 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf 16: Jaké je Vaše dosažené vzdělání?..................................................................49 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
Seznam tabulek Tabulka 1: Návštěvnost památkových objektů Znojma.…………………................30 Zdroj: Znojemská Beseda, 2012 Tabulka 2: Zhodnocení služeb na Znojemsku………...…………………................44 Zdroj: Vlastní zpracování, 2013
12
Úvod Cestovní ruch patří mezi největší a nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví naší ekonomiky. V současné době mu náleží třetí místo objemu tržeb po ropném a automobilovém průmyslu. Hlavní podstatou je poskytování služeb jeho účastníkům v určité destinaci. Aby se dané území mohlo stát cílem cestovního ruchu, musí pro to mít nějaké předpoklady. Nejčastějšími předpoklady jsou lokalizační a realizační faktory. [1] [2] Pojmu potenciál cestovního ruchu můžeme rozumět způsobem, že se jedná o soubor územních podmínek a předpokladů cestovního ruchu pro jeho další možný rozvoj. Je to také vyjádření možností, které na určitém území existují pro provozování aktivit cestovního ruchu (Rux, 2004, 48). Celkový potenciál je potom chápán jako souhrn dílčích možností provozování aktivit cestovního ruchu na daném území, mezi které patří atraktivity cestovního ruchu jako hrady, zámky, přírodní pozoruhodnosti, historická města, vinařské obce, městské památkové rezervace a mnohé další. Znojemsko nebo také Znojemský region je oblast dobrého vína, architektonických skvostů a přírodních krás, která se nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje, přesněji řečeno na jihovýchodě republiky při státní hranici České republiky s Rakouskem. Na severovýchodě sousedí s okresem Brno-venkov, na východě s okresem Břeclav, na severozápadě s okresem Třebíč, který už ale patří do Kraje Vysočina, a na západě s okresem Jindřichův Hradec, jenž je součástí Jihočeského kraje. (Soukup, Ludvík, David, 1998, 136-141) Okres Znojmo patří mezi největší okresy v České republice díky své rozloze, jenž činí 1 590 km2. Základní podoby dosáhl v roce 1961, kdy došlo ke sloučení okresu Znojma s Moravským Krumlovem a také s částí okresu Moravské Budějovice. V současné době zde žije přes 113 000 obyvatel v celkovém počtu 144 obcí, což vyjadřuje hustotu zalidnění 71 obyvatel na km2. Pět obcí má status města (Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovice, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo) a třináct status městyse (Běhařovice, Blížkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Šatov, Štítary, Vémyslice, Višňové, Vranov nad Dyjí). [3] 13
Česká centrála cestovního ruchu neboli agentura CzechTourism vymezila sedmnáct turistických regionů a čtyřicet tři turistických oblastí, podle kterých se okres Znojmo řadí mezi turistický region Jižní Morava a turistickou oblast Podyjí podle stejnojmenného názvu Národního parku Podyjí, jenž se v okrese nachází. [4] Vymezení oblasti Znojemska zachycuje následující mapa se všemi obcemi a sousedícími okresy, která je podle mého názoru vhodná pro vytyčení hranic této oblasti. Měřítko této mapy je 1 : 640 000. [5]
Obrázek 1: Poloha regionu Znojemska [5]
14
1 Teoretická část Teoretická část mojí bakalářské práce se zaměřuje na komplexní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Znojemského regionu. Seznamuje nás se samotným městem Znojmem, s jeho bohatou historií a přírodními i kulturními atraktivitami, které napomáhají rozvoji cestovního ruchu.
1.1 Základní informace o městě Město Znojmo patří mezi přitažlivá města díky své jedinečné poloze na jihu Moravy a bohatství historických památek, zásluhou kterých se historické jádro města stalo městskou památkovou rezervací. Znojmo je městem s rozšířenou působností a také je považováno za jedno z nejstarších českých měst. Leží na posledních výběžcích Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 290 m, která zde přechází do úrodných rovin kolem řeky Dyje. V dnešní době zde žije přes 36 000 obyvatel. Příznivé teplé a suché podnebí prospívá nejen vinařství, ale i ovocnářství, kde hraje roli pěstování meruněk. Podél hraničního toku řeky Dyje se rozkládá velkoplošné chráněné území - Národní park Podyjí. Z důvodu velké a pestré turistické nabídky ročně přiláká město tisíce návštěvníků. (Bartoněk, Beneš, 1999, 337-339)
Obrázek 2: Pohled na město Znojmo [6] 15
1.2 Historie města Název města Znojma má slovanský původ, jenž pochází ze slova znojit neboli vypálit. Vypáleným místem bylo myšleno území dnešního Hradiště, které bylo osídlené od 6. století Slovany, jejichž příchodem byl položen základ našich dějin. Na začátku 11. století, kdy se Morava stala součástí českého státu, vznikl břetislavský hrad Znojmo. Na východ od hradu, v jehož středu vynikala stavba farního kostela Panny Marie a sv. Kateřiny, se v průběhu 11. a 12. století rozrůstalo podhradí. Znojemský hrad nebyl izolovaný, jelikož dále trvalo osídlení na slovanském Hradišti s významným kostelem sv. Hipolyta. V místech dnešního Horního náměstí se nacházelo podhradí s tržištěm, ke kterému patřil i kostel sv. Mikuláše. Roku 1190 byl u řeky založen premonstrátský klášter Konrádem Otou. Louckému klášteru náleželo patronátní právo kostela sv. Mikuláše. Roku 1226 došlo k povýšení králem Přemyslem Otakarem I. na královské město a ohrazení hradebními zdmi. S přílivem obyvatelstva z Německa a usídlováním Židů vznikaly i další církevní řády jako minorité, dominikáni a klarisky. Ekonomickou základnu zde tvořila jeho poloha, úrodné okolí s množstvím vinic a ovocných sadů, díky nimž došlo ve 14. století k nebývalému rozkvětu. V roce 1404 se Znojmo ubránilo vojskům uherského krále Zikmunda a rakouského vévody Albrechta. V době husitských válek město stálo na straně Zikmunda. Znojmo razilo vlastní kruhový peníz s městským znakem, na němž byla orlice s písmenem zet. V roce 1490 došlo k ničivému požáru, jenž s sebou přinesl etapu renesanční přestavby, při které byly vystavěny městské paláce se sgrafitovou výzdobou až do doby třicetileté války. V roce 1628 se sešel zemský sněm za přítomnosti krále Ferdinanda II., kde bylo vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu s přísahou věčné věrnosti Habsburkům. V následujících letech se město těžko vypořádávalo s ničivým morem. Významnější událost nastala v polovině 18. století, kdy se duchovním centrem stal premonstrátský klášter v Louce, jenž byl za několik let zrušen i s ostatními kláštery na základě Josefínských reforem. Poté se odehrálo několik bitev, které ale nezabránily tomu, aby si Znojmo zachovalo svoji historickou podobu.
16
Projekt na novou zástavbu města na místech starých vinic a sadů z roku 1870 ovlivnil stavební činnost v následujících letech. Stavba železnice zajistila spojení s Brnem, Prahou i s Vídní. Průmysl se podílel na zpracování pěstovaných okurek na Znojemsku a na keramické výrobě. Ve druhé polovině 19. století docházelo k národnostním problémům, kdy se německý magistrát zřekl titulu královského města a zakázal úřadování v českém jazyce. V roce 1918 byla vyhlášena tzv. „Německá jižní Morava“ s hlavním městem
Znojmem.
Po
obsazení
města
československými
vojsky
došlo
k definitivnímu připojení k Československu, které velmi ovlivnilo život ve městě Znojmě stejně jako následující dvě světové války. Plánovitá obnova města, těžce poškozeného válečnými událostmi z roku 1945, vycházela z pochopení jeho historického významu. Hodnota Znojma jako stavebního celku nebyla neznámá, proto bylo Znojmo roku 1971 pro své kulturněhistorické a umělecké kvality zařazeno mezi městské památkové rezervace a jeho nejvzácnější památka, rotunda, byla prohlášena za národní kulturní památku. Koncem 30. let 20. století město pronásledovaly útoky sudetoněmeckého hnutí a následný odsun poražených Němců po skončené válce. Po roce 1948 následovalo spoustu let, kdy byly zpřetrhány staré vazby, a pohraniční město se ocitlo na pokraji zájmu společnosti. Výstavba znojemské údolní přehrady v letech 1964 až 1966 také zničila jeden z návštěvnických míst města – věhlasnou přírodní říční plovárnu. I přes vyhlášení města památkovou rezervací nebyla spoustě historických a architektonických památek věnována dostatečná pozornost. Změna nastala až po roce 1990, kdy byla obnovena tradice každoročního konání Znojemského historického vinobraní, které vždy přilákalo do města Znojma velké množství návštěvníků. Při této slavnosti turisté přijíždějí nejen ochutnat víno a burčák, ale i shlédnout historické scény z období kralování Jana Lucemburského, kdy se obyvatelé města Znojma převlékají do historických kostýmů, aby divákům dostatečně vytvořili středověkou atmosféru. (Krob, 1974, 9-13), (Soukup, Ludvík, David, 1998, 12-14)
17
1.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu „Předpoklady cestovního ruchu tvoří souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně-chronologického členění (podle P. Mariota) je lze členit v rámci základní klasifikace na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a realizační předpoklady cestovního ruchu.“ „Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zahrnují obvykle (podle P. Mariota) přírodní předpoklady (reliéf, struktura, přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna a kvalita vzduchu) a kulturně-municipální předpoklady neboli lidmi vytvoření atraktivity (lidové tradice, folklór, umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy).“ „Selektivní předpoklady cestovního ruchu zahrnují předpoklady demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), předpoklady
politické
(politická
stabilita/nestabilita,
válka,
terorismus,
fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpečnostní situace atd.), předpoklady sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, životní styl, xenofobie). Mnohé jevy klasifikované ve společnosti (demografické, sociální, politické apod.) se vzájemně ovlivňují a není mezi nimi pevná hranice. Dalšími předpoklady jsou předpoklady urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), předpoklady ekologické (nejen aktuální kvalita životního prostředí, ale také trendy vývoje jeho kvality, minulá kvalita – setrvačnost myšlení). Ekologické předpoklady souvisí úzce s lokalizačními předpoklady. Posledními jsou předpoklady personální (profesionalita ve službách, managementu).“ „Realizační předpoklady cestovního ruchu zahrnují komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a materiálně-technické předpoklady (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení, dopravní zařízení, další zařízení infrastruktury cestovního ruchu).“ (Pásková, Zelenka, 2002, 164-262) 18
Pro hodnocení potenciálu cestovního ruchu se nejčastěji využívají lokalizační a realizační podmínky rozvoje cestovního ruchu. Méně bývá kladen důraz na selektivní předpoklady, proto se jimi v bakalářské práci nebudu dlouho zabývat, a zaměřím se raději na podstatnější faktory.
1.4 Přírodní lokalizační předpoklady Lokalizační faktory cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu na daném území na základě toho, co nám daná oblast nabízí. Tyto předpoklady jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a také místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Přírodní lokalizační předpoklady zahrnují reliéf krajiny, hydrologické poměry, klimatické poměry, biosféru a přírodní atraktivity.
1.4.1 Reliéf krajiny Reliéf krajiny Znojemska tvoří dvě výrazně odlišné oblasti, jejichž hranice se nachází mezi městy Retz a Znojmo. Na západní části se jedná o Jevišovickou pahorkatinu a na východní části o Dyjsko-svratecký úval. Jevišovická pahorkatina leží v nadmořské výšce od 350 do 550 metrů nad mořem a zahrnuje rozlehlé lesy a hluboká, místy až kaňonovitá údolí řek. V Dyjsko-svrateckém úvalu najdeme rovinatou, převážně zemědělsky využívanou krajinu s minimálním počtem lesů, zato s četnými vinicemi a sady. Podle nadmořské výšky řadíme oblast mezi nížinu a z hlediska výškové členitosti mezi vrchovinu. [5]
1.4.2 Hydrologické poměry V rámci hydrologických poměrů je nejvýznamnějším vodním tokem Znojemska řeka Dyje, jež má dva prameny – Moravskou Dyji a Rakouskou Dyji. Ke spojení těchto dvou pramenů dochází u města Raabs v Rakousku. Na Znojemsku se nachází jeden z největších rybníků na Moravě, kterým je Zámecký rybník u Jaroslavic. Tato oblast je také bohatá na vodní nádrže, z nichž nejznámější je Vranovská na Dyji či Znojemská na Dyji, sloužící jako zásobárna vody oblasti.
1.4.3 Klima Klima je teplé a suché, jak již název města Znojma napovídá (znoj neboli pot).
19
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 až 8,5°C. Roční úhrn srážek dosahuje 300 až 550 mm. S Moravskými úvaly patří Znojemsko mezi nejsušší oblasti České republiky, způsobené srážkovým stínem Českomoravské vrchoviny. Zároveň je oblast jedna z nejteplejších v celé republice. [3]
1.4.4 Biosféra Biosféra zahrnuje faunu a flóru, která je nejlépe pozorovatelná v Národním parku Podyjí s typickým a velmi pestrým rostlinstvem a živočišstvem, jejichž velká koncentrace se vyskytuje na relativně malé ploše. Nachází se zde 77 druhů chráněných rostlin a mnohých vzácných dřevin, ale také i endemický jeřáb muk hardeggský. Ze živočichů je zde 65 druhů savců, 152 druhů ptáků, 7 druhů plazů, 12 chráněných druhů motýlů a mnoho dalších. Stromem roku 2012 se staly topoly v Olbramovicích. (Kos, Lazárek, 2011, 12-19)
1.4.5 Národní park Podyjí Národní park Podyjí je nejmenším národním parkem v České republice a zároveň jediným národním parkem na Moravě, který byl založen v roce 1991 a rozkládá se na ploše 63 km2. Na rakouské straně na Národní park Podyjí navazuje Národní park Thayatal s rozlohou 13,3 km2, založený v roce 2000, se kterým tvoří bilaterální ochranu a podílí se na spolupráci. Osa Národního parku Podyjí je tvořena 40 km dlouhým 220 metrů hlubokým údolím řeky Dyje s četnými meandry a skalnatými svahy porostlými lesem. Z 84% je národní park zalesněn, 9% tvoří zemědělská půda. Evropským unikátem jsou zde plochy teplých a suchým vřesovišť a stepních lad, která vznikla vlivem dlouhodobé pastvy dobytka jako náhradní společenstva po kyselých a teplomilných doubravách. Geologický podklad národního parku tvoří převážně metamorfované horniny. Území národního parku je rozděleno do tří zón ochrany přírody, z nichž první zóna je jádrová a striktně přírodní. Zahrnuje totiž nejcennější část území, ve které je nejkvalitnější příroda. V první zóně je omezen vstup, aby se nenarušila ochrana krajiny, proto se zde můžeme pohybovat pouze po značených cestách. Druhá zóna je řízená přírodní a obsahuje velký podíl lesního komplexu, louky a vřesoviště. Třetí zóna je okrajová, jelikož obsahuje pole a okolí vesnic. Také je nejvíce ovlivněná lidským zásahem. (Kos, Lazárek, 2011, 3-7), (Richter, 1990, 4-9)
20
1.4.6 Vinařství a pěstování vinné révy Mezi další přírodní předpoklad této oblasti patří vinařství a pěstování vinné révy, které je na Znojemsku velmi proslulé. Pěstování vinné révy začalo až v období Velkomoravské říše. Na konci 13. století byl ve Znojmě založen vinařský cech a od té doby se vinařství dařilo po celou dobu na velmi vysoké úrovni s výjimkou třicetileté války, kdy došlo k úpadku vinařství. V září 2002 byly na Znojemsku vyznačeny vinařské stezky. Znojemská vinařská stezka měří 165 km, spojuje 55 vinařských obcí a navazuje na Moravskou vinnou stezku, spojující město Znojmo a Uherské Hradiště. Největší koncentrace vinných sklepů na Znojemsku se nachází v tzv. sklepních uličkách v obcích Dobšice, Dyjákovičky, Havraníky, Hnanice, Chvalovice, Nový Šaldorf, Šatov, Tasovice a mnoha dalších. Například Křížový sklep v Příměticích byl vybudován jezuity v 18. století a patří mezi jeden z největších na světě. Je jedinečný díky zdejšímu klimatu, jelikož stěny a stropy Křížového sklepa pokrývá silná vrstva ušlechtilé sklepní plísně, jež je dokonalým regulátorem vlhkosti, a proto již není potřeba žádné klimatizační zařízení. Dalším známým vinným sklepem je Malovaný sklep v Šatově, tvořený naivním uměním na pískovcových stěnách z let 1934 až 1968. Zámecký sklep v Lechovicích je jeden z největších vinných sklepů v regionu s vyřezávanými sudy z počátku 20. století. Vinice Šobes je jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic Evropských vinařských poloh. Zároveň je nejznámějších turistickým cílem Znojemska v Národním parku Podyjí. Za své vynikající vlastnosti vděčí ideální poloze na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Zvláštní význam má řeka Dyje, která vinici obtéká, dále teplé dny, chladnější noci, mlhy, kamenitá kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Ve vinici se na 12 hektarech z celkové plochy 16 hektarů pěstují především odrůdy bílého vína jako Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Ryzlink vlašský. Nejznámějšími firmami, které se věnují výrobě a distribuci vína na Znojemsku jsou Znovín Znojmo se sídlem v Šatově, Vinařství Lahofer, Vino Hort, Vinařství Kořínek, Vinné sklepy Lechovice a Modré sklepy v Novém Šaldorfě. 21
Nejznámější odrůdy bílého vína, kterým se na Znojemsku velmi dobře daří, tvoří Aurelius, Chardonnay, Irsay Oliver, Müller Thurgau, Muškát moravský a Sauvignon. Na druhé straně nejznámější odrůdy červeného vína jsou André, Cabernet Sauvignon, Frankovka, Rulandské modré a Svatovavřinecké. (Obůrková, 2012, 2-15), (propagační materiály TIC ve Znojmě)
Obrázek 3: Vinice Šobes [7]
1.4.7 Znojemské okurky Fenoménem Znojemska se staly také Znojemské okurky, jež tvořily rozhodující hospodářský faktor až od roku 1850, kdy došlo k přechodu rolníků na pěstování zeleniny na velkých polích, a vznikl tak okurkářský průmysl. V oblasti Thayaboden jižně od Znojma byl objeven zvláštní druh okurek s jedinečnou kvalitou, který se stal bezkonkurenčním. Od té doby začalo nakládání okurek do slaného nálevu připravovaného podle upravených starých receptur ze Znojemska. Průlom přinesla znojemská firma Zeisel v roce 1867, kdy se okurky nakládaly s nakrájenou zeleninou na kolečka v pětilitrových sklenicích, a od té doby došlo k velkému exportu znojemských okurek do evropských zemí. V roce 1934 byly znojemské okurky poprvé v sudech a sklenicích vyváženy do Indie, která je jejich pravou vlastí. Za světové uznání znojemské okurky vděčí teplé, vodou propustné a na živiny bohaté půdě, dále ideálnímu klimatu, pečlivosti svědomitých malorolníků a profesionálním
obchodním
schopnostem
a
mezinárodním
kontaktům
konzervárenského průmyslu. Nejznámější firmou, vyrábějící znojemské okurky, byla Fruta, kterou po své zániku převzala firma Hamé u Uherského Hradiště. [8]
22
1.5 Kulturně-municipální lokalizační předpoklady Oblast Znojemska zahrnuje velké množství kulturních památek (architektonické, technické, lidová architektura, památníky, pomníky, památky výtvarného umění, užité umění), dále pak kulturního zařízení (muzea, galerie, divadla, operní domy), sportovní zařízení, zábavní zařízení, zábavní parky a v neposlední řadě kulturní akce (divadelní představení, koncerty, festivaly, náboženské slavnosti). Podstatu kulturního potenciálu tvoří historické jádro města Znojma, které bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací v roce 1971. „Perla jižní Moravy“ – tak bývá označováno královské město Znojmo vystavěné na mohutné skále nad řekou Dyjí. Bohatá historie dýchá z každého jeho koutu.
1.5.1 Kulturní památky Znojma Znojmo se může pyšnit mnohými skvosty sakrální architektury. Nejvzácnější památkou je bezpochyby románská rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny. Mohutná románská rotunda se vzácnými freskami stojí na nejvyšším bodě skály uprostřed přemyslovského hradu. Význam rotundy spočívá v její unikátní malířské výzdobě z konce 11. století. Díky unikátnímu cyklu románských fresek byla rotunda prohlášena 30. března 1962 za národní kulturní památku.
Obrázek 4: Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny [9]
23
V blízkosti románské rotundy se nachází znojemský hrad, jenž od roku 1055 sloužil jako sídlo moravských markrabí Konráda Oty a Vladislava Jindřicha z rodu Přemyslovců, kteří hrad přestavěli do kamenné podoby a zpevnili silnými zdmi a netradiční osmibokou věží, která se ale roku 1892 zřítila. Unikátem hradu je překrásný výhled na město Znojmo a do údolí řeky Dyje. Od roku 1910 hrad využívá Jihomoravské muzeum ve Znojmě. V horkých letních měsících přijde vhod stín a chlad unikátního 27 km dlouhého labyrintu znojemského podzemí. Rozlehlé, někde i trojpodlažní, bludiště podzemních chodeb a sálů vzniklo v průběhu 14. a 15. století propojením sklepních prostor jednotlivých měšťanských domů a paláců. Kromě zajímavé prohlídky čeká na návštěvníky v podzemí také ochutnávka vín, pohádková expozice a nově od roku 2013 také adrenalinové trasy, které budou mít tři úrovně obtížnosti. Historickému jádru města dominují věže tří kostelů – jezuitského kostela sv. Michala, dominikánského kostela sv. Kříže a známého gotického děkanského chrámu sv. Mikuláše. V těsné blízkosti chrámu nalezneme unikátní dvoupatrovou kapli sv. Václava. V historickém centru města najdeme i vyhlídkovou radniční věž vysokou 79,5 metrů, z které je krásný výhled na město i široké okolí. Další významnou památkou je Vlkova věž ze 14. století, která je vysoká 32 metrů a slouží jako informační centrum vín originální certifikace (VOC) Znojmo. Svojí monumentálností jistě ohromí také obrovitý komplex budov premonstrátského kláštera v Louce, který slouží v dnešní době jako návštěvnické centrum vinařství Znovín Znojmo. (propagační materiály TIC ve Znojmě a Znojemské Besedy)
1.5.2 Kulturní památky v okolí Památník Prokopa Diviše v Příměticích zahrnuje expozici českého vynálezce bleskosvodu, jehož replika je umístěna naproti u kostela sv. Markéty v Příměticích. Památník je symbolickým připomenutím života a díla významného badatele v oboru elektřiny, který spravoval farnost v Příměticích v polovině 18. století. Státní zámek Vranov nad Dyjí je národní kulturní památkou. Působivá „barokní perla Podyjí“ vyrůstá z vysoké skály nad řekou Dyjí. Zámek byl založen 24
Přemyslovci v 11. století. Michal Jan II. z Althannu nechal vystavět monumentální Sál předků, největší zámecký sál na Moravě, a také novou zámeckou kapli s dvouvěžím. Dnes je zámek v péči Národního památkového ústavu.
Obrázek 5: Státní zámek Vranov nad Dyjí [10]
Státní hrad Bítov je další národní kulturní památkou. Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země. Leží na skalním výběžku nad soutokem řek Dyje a Želetavky na konci Vranovské přehrady. Dnes je zde nejznámější sbírka 50 vycpaných psů nejrůznějších ras, která je zapsaná v Guinessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší na světě. Hrad Cornštejn u Bítova vyjadřuje svým jménem sílu a pevnost hradu. Jedná se o zříceninu středověkého hradu nad Vranovskou přehradou. Před pár lety zde proběhla realizace projektu, který zajistil vyšší komfort a bezpečnost pro návštěvníky hradu a také zvýšil atraktivitu prohlídkových tras na Cornštejně. Kousek od rakouských hranic v Uherčicích, nedaleko Vratěnína, leží zámek, který zatím nepatří do skupiny těch nejznámějších. Jedná se o velký renesanční zámek, který byl v 16. století přestavěn z tvrze. Dnes se rekonstruuje a dává do původního stavu. Od roku 1996 je přístupný pro návštěvníky zámecký areál se 4 nádvořími a zahradami a rozlehlý anglický park s romantickými stavbami.
25
Vodní mlýn ve Slupi je další zajímavostí Znojemska. Jedná se o renesanční technickou památku. Je jedna z mála přístupných vodních mlýnů v České republice a zároveň je jeden z největších na Moravě. Nachází se zde expozice mlynářství a vývoje mlynářské techniky. (Urban, 2007, 8-19), (propagační materiály TIC ve Znojmě a Znojemské Besedy)
1.5.3 Kulturní zařízení Minoritský klášter je součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě. Jedná se o původně gotický klášter z poloviny 13. století.
Nachází se zde stálé expozice
orientálních zbraní, archeologie na Znojemsku, kovářských výrobků (černé řemeslo), živé a neživé přírody Znojemska a nakonec také geologická expozice. Dům umění Jihomoravského muzea ve Znojmě má sídlo v jednom z nejstarších a nejkrásnějších paláců města. Nachází se zde stálé expozice medailéra J. T. Fischera, numismatická expozice Mince Zemí Koruny české ze sbírky Josefa Květoně, Staré umění Znojemska, která zahrnuje soubor gotických, renesančních a barokních plastik a maleb. Poté se zde konají příležitostné a sezónní výstavy. Velkou chloubou města je bezpochyby i pseudorenesanční budova Městského divadla ve Znojmě, která byla dokončená v roce 1900. Jedná se o zdařilou zmenšeninu Národní opery ve Vídni. Exteriér divadla je ze stylu německé renesance, zatímco interiér je ve vídeňském baroku. (propagační materiály TIC a Jihomoravského muzea ve Znojmě)
1.5.4 Sportovní a zábavní zařízení Městskou plovárnu najdeme v atraktivním prostředí v blízkosti Louckého kláštera v jižní části města Znojma. Kapacita plovárny je 2 450 návštěvníků. V areálu je několik bazénů s vyhřívanou vodou a s různou hloubkou, ale i skluzavky, vířivky a protiproudy. Hostům je k dispozici i restaurace s kuželnou. Turistický
vyhlídkový
vláček
proveze
návštěvníky
během
85
minut
nejzajímavějšími částmi města. Projedeme středověkými uličkami, spatříme významné památky a užijeme si výhled z historických hradeb. Nástup je možný na jedné z osmi zastávek, na kterékoli je možno jízdu přerušit a pak příštím spojem okruh dokončit. Vláček jezdí v turistické sezóně pravidelně.
26
1.5.5 Kulturní akce Znojmo je městem kultury. Každoročně se zde pořádá několik festivalů, v celoročním provozu je Městské divadlo a Jihomoravské muzeum. Řada kulturních akcí si získala oblibu návštěvníků a koná se pravidelně. V únoru je to Putování po dobšických sklepích. V březnu se koná Znojemský košt vín znojemské vinařské oblasti v Louckém klášteře. V dubnu se pořádají Velikonoční trhy ve městě Znojmě. Muzejní noc se koná v květnu, kdy se návštěvníkům zdarma otevřou všechny objekty Jihomoravského muzea. Velkolepý studentský průvod městem, volba krále a královny a mnoho dalších se koná v květnu na každoročním Majálesu. Rocková hudbu najdeme na hudebním festivalu Wake Up, který se koná v červnu. Červenec se nese ve znamení mezinárodního Hudebního festivalu Znojmo, který je každoročně věnován velké hvězdě vážné hudby. V srpnu se konají Slavnosti okurek, kde nechybí soutěž o nejlepší zavařené okurky a nejlepší rychlokvašky. Největší kulturní akcí tohoto regionu je Znojemské historické vinobraní, konané každoročně o víkendu na začátku září. Dějištěm oslavy vína bývá celé centrum města a okolí. Kulturnímu programu dominuje slavnostní historický průvod v čele s králem Janem Lucemburským. Součástí jsou rytířské turnaje a historická tržiště, ohňostroj a mnohé další. Na vinobraní navazují další akce spojená s vínem, mezi které patří Znojemský hrozen a Znojemský burčákový festival neboli Burčákfest. První adventní neděli v prosinci je na Horním náměstí slavnostně rozsvícen vánoční strom a posvěcen adventní věnec. Tím začíná Znojemský advent, který pokračuje denním kulturním programem až do samotných Vánoc. Návštěvníci se mohou těšit na vyzdobené stánky s občerstvením a vánočními dárky. (propagační materiály TIC ve Znojmě a Znojemské Besedy)
1.6 Selektivní předpoklady Selektivní
podmínky
cestovního
ruchu
zahrnují
demografické,
politické,
sociologické, urbanizační, ekologické, administrativní a personální faktory. Z demografického hlediska můžeme říct, že více než 65% obyvatelstva tvoří lidé v produktivním věku. Mírně převažují ženy nad muži. Přirozený přírůstek, který značí vyšší porodnost než úmrtnost, a přirozený úbytek je také vyrovnaný. Podle 27
náboženského složení zde převažují ateisté a poté katolíci, protože se zde nachází Římskokatolická farnost sv. Mikuláše. [11] Z hospodářského hlediska je Znojemsko zemědělsko-průmyslovým regionem. Znojmo je zaměřeno spíše na odvětví lehkého průmyslu, protože je známé textilním a potravinářským průmyslem, ale také například keramickými závody. Typické jsou zde i fotovoltaické elektrárny, které fungují pomocí solárních panelů. Z oblasti zemědělství se nejvíce daří vinařství a ovocnářství. [3] Starostou obce je v současné době Ing. Vlastimil Gabrhel, člen České strany sociálně demokratické (ČSSD), který zastává funkci od 17. října 2010. Místostarosty obce jsou Jan Grois také z ČSSD a Ing. Pavel Balík, člen Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL). [12]
1.7 Komunikační realizační předpoklady Komunikační realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňování vlastních nároků účastníků cestovního ruchu. Tvoří je dopravní předpoklady, zahrnující časovou dosažitelnost a dostupnost území. Dopravní infrastruktura byla vybudována ve 20. století. V dopravě zde převažuje silniční doprava, a to převážně silnice I. třídy ve směru Znojmo – Jihlava a Znojmo Brno. Od roku 2010 je město Znojmo součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Dále se zde nachází železniční doprava, vedoucí převážně do rakouských měst Retz a Vídeň. Dostupnost území je optimální, jelikož se město Znojmo nachází blízko u hranic s Rakouskem a zhruba na půli cesty mezi Brnem a Vídní. [3] [13]
1.8 Materiálně-technické realizační předpoklady Materiálně-technické realizační předpoklady vyjadřují soubor uměle vytvořených zařízení neboli vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovnímu, zábavními, kulturními a dalšími zařízeními, které umožňují rekreační využívání oblasti účastníky cestovního ruchu. Kapacita těchto zařízení je velmi důležitá pro množství návštěvníků dané oblasti. 28
Na Znojemsku se nachází velké množství hotelů, penzionů, motorestů, campů a ubytoven. Ve městě Znojmě najdeme Hotel Bermuda, Hotel Dukla, Hotel Lahofer, Hotel Morava, Hotel Prestige, Hotel U Divadla. V okolí města Znojma je také Hotel Savannah na Hatích, Hotel N v Příměticích, Hotel Weiss v Lechovicích, Hotel Happy Star v Hnanicích, Hotel Dyje u Vranovské přehrady, Hotel Pod Zámkem ve Vranově nad Dyjí, Hotel Club ve Vranovské vsi, Pension a restaurace Blanka v Novém Šaldorfě a mnoho dalších. [14] Stravovací zařízení je zastoupeno mnoha restauracemi, kavárnami, bary, kluby a vinařstvími, mezi které můžeme zařadit například Cafe Cappuccino, Cafe Muzeum, Cafe Restaurant Phoenix, Cafe U Michala, Dům na Věčnosti, Illegal Bar, Kavárna Žlutá ponorka, Pizzerie Contessa, Pizzerie Corso, Pohostinství Polehňa, Restaurace a pizzerie Praha, Restaurace Diana, Restaurace Na České, Restaurace Styl, Restaurace U Radnice, Restaurace U Zlaté konve a několik dalších. [15] Potřebné informace účastníci cestovního ruchu najdou v Turistickém informačním centru na Obrokové ulici ve Znojmě, ve Znojemské Besedě, která vznikla již v roce 1870 notářem Janem Vlkem, kde se nachází odbor cestovního ruchu, a také v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
1.9 Plány do budoucna Plány do budoucna o cestování na Znojemsku jsou obsaženy v strategickém plánu rozvoje města Znojma, který se dělí na analytickou část, návrhovou část a akční plán. Strategický plán obsahuje základní orientaci rozvoje města Znojma od roku 2008 do roku 2015. Tímto dokumentem bude zabezpečována koordinace strategických aktivit v rámci samosprávy města, které významným způsobem ovlivňují život obyvatel města Znojma. Strategický plán rozvoje podporuje image města a je výhodou při vytváření nabídek pro možné investory. Je výsledkem souhlasu hlavních cílových skupin, a tím je i zárukou stability rozvoje města Znojma. Akční plán se týká realizace projektů z oblasti dopravní a technické infrastruktury, kvality životního prostředí, konkurenceschopnosti ekonomiky, cestovního ruchu, sociálních služeb a řízení a správy města Znojma. [16] 29
2 Praktická část Cílem praktické části mé
bakalářské práce je zjištění a vyhodnocení
kvantitativního výzkumu názorů návštěvníků Znojemského regionu na potenciál cestovního ruchu v této oblasti. Ke zjištění názorů návštěvníků jsem použila dotazníkové šetření, pomocí kterého je podle mého názoru důležité zjistit, co turisty přitahuje zrovna v oblasti Znojemska. V praktické části se na základě zhodnocení provedených zjištění pokusím také navrhnout opatření pro další rozvoj a zvýšení návštěvnosti cestovního ruchu v této oblasti.
2.1 Návštěvnost památkových objektů Znojma Než se ale dostanu k samotnému dotazníkovému šetření, chtěla bych v následující tabulce uvést údaje o návštěvnosti jednotlivých památkových objektů ve městě Znojmě od roku 2007 do roku 2011, které jsem získala na oddělení cestovního ruchu ve Znojemské Besedě od paní Marcely Knotkové. Chybějící údaje, které jsou označené pomlčkou, nejsou k dispozici, protože daný památkový objekt měl jiný provozovatel. 2007
2008
2009
2010
2011
Znojemské podzemí
28 456
28 029
50 618
46 817
47 576
Radniční věž
15 829
8 238
9 546
-
14 183
Vlkova věž
2 160
528
724
-
2 073
Rotunda sv. Kateřiny
4 722
5 241
3 814
2 677
3 666
Znojemský hrad
10 410
13 390
4 071
6 059
7 746
Dům umění
5 590
8 486
8 298
9 745
11 130
Památník P. Diviše
748
1 130
650
707
788
Minoritský klášter
8 355
12 013
6 227
9 026
9 333
Loucký klášter
-
3 647
4 158
4 666
3 706
Tabulka 1: Návštěvnost památkových objektů Znojma (Zdroj: Znojemská Beseda, 2012)
30
Z následující tabulky vyplývá, že s přibývajícím rokem velmi roste zájem návštěvníků o jednotlivé památkové objekty ve městě Znojmě. Mezi nejvíce navštěvované památkové objekty patří znojemské podzemí, vyhlídková radniční věž a znojemský hrad. Románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny patří mezi další často navštěvovanou památku města Znojma, ovšem z důvodů zvláštního návštěvnického režimu podle aktuálních klimatických podmínek, který umožňuje navštívit tento památkový objekt ve skupinkách po maximálně 10 lidech, nedosahuje takového počtu návštěvnosti jako například znojemské podzemí, kde se provází prohlídky o minimálně 40 návštěvnících. Nesmíme také opomenout, že návštěvnost památkových objektů města Znojma ovlivňují opravy a rekonstrukce, jež probíhají skoro každý rok na některém z památkových objektů, tudíž jsou na letní sezónu návštěvníkům nedostupné. Například v roce 2012 byla uzavřena Vlkova věž v letních měsících, kdy ji navštěvuje většina turistů. Špatnou zprávou pro návštěvníky románské rotundy Panny Marie a sv. Kateřiny je, že v letošní letní sezóně bude vyloučena z návštěvnického programu, právě pro restaurační práce. [17]
2.2 Dotazníkové šetření Kvantitativní výzkum neboli dotazníkové šetření jsem uskutečnila pomocí vytvořeného dotazníku na téma mé bakalářské práce – Potenciál cestovního ruchu na Znojemsku, kterým jsem chtěla zjistit analýzu návštěvníků v oblasti Znojemska. Dotazník se skládal z 18 otázek a byl určený návštěvníkům ve Znojemském regionu. Dotazník byl zcela anonymní a sloužil pouze pro účely zpracování mé bakalářské práce. Vyplnění dotazníku netrvalo příliš dlouho, průměrná doba vyplňování se pohybovala kolem 5 minut. Pro získání analýzy návštěvníků jsem dotazníky umístila nejen do Turistického informačního centra ve Znojmě, ale i do Jihomoravského muzea ve Znojmě a do návštěvnického centra vinařství Znovín Znojmo v budově premonstrátského Louckého kláštera. Dotazníky jsem také rozeslala i přes e-mailové adresy některým mým známým, kteří nebydlí ve zkoumané lokalitě, ale občas navštěvují Znojemsko. 31
2.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření V rámci dotazníkového šetření, které nebylo zrovna jednoduché, jsem nakonec získala odpovědi od celkem 150 oslovených respondentů. 120 vyplněných dotazníků
pocházelo
z Turistického
informačního
centra
ve
Znojmě,
Jihomoravského muzea ve Znojmě i návštěvnického centra vinařství Znovín Znojmo v budově premonstrátského Louckého kláštera. Dotazování bylo časově náročné a také zde hrálo velkou roli to, jak byli návštěvníci ochotni předložený dotazník vyplnit. Zbývajících 30 vyplněných dotazníků jsem obdržela elektronickou formou z emailových adres mých známých, kteří také navštěvují Znojemský region. Toto dotazování bylo jednodušší a nebylo tolik časově náročné jako dotazování pomocí vytištěných dotazníků, které byly umístěny v Turistickém informační centrum ve Znojmě a na dalších místech. Ze 150 vyplněných dotazníků jsem udělala vyhodnocení a vytvořila jsem grafy na získané odpovědi jednotlivých otázek. Některé odpovědi na otázky jsem zpracovala do výsečového grafu s prostorovým efektem, některé do prostorového sloupcového grafu. Ostatní odpovědi jsem zpracovala do tabulky. Na každou otázku jsem vytvořila samostatný graf s přehledným barevným odlišením a procentuálním vyjádřením jednotlivých odpovědí. Zpracování jednotlivých odpovědí do samostatných grafů a následné detailnější vyjádření toho, co daný graf znázorňuje, mi umožnilo zjištění názorů návštěvníků Znojemského regionu na potenciál cestovního ruchu v této oblasti, které je cílem této praktické části bakalářské práce.
32
Otázka číslo 1: Informace o Znojemsku jste získali prostřednictvím? První otázka se týkala zjištění, odkud návštěvníci znají oblast Znojemska, která mohla zároveň i pomoci propagaci této oblasti. Na výběr bylo 6 možností a jedna s vlastní odpovědí. Z celkového počtu odpovědělo nejvíce, tedy 46% dotazovaných respondentů, že znají oblast Znojemska od příbuzných, známých či rodiny. 33% zná tuto lokalitu prostřednictvím internetu, 8% z médií a 7% z propagačních materiálů, kterými jsou například letáky či různé brožury. Ostatní dotazovaní zvolili z 3% možnost turistického informačního centra nebo cestovní kanceláře či cestovní agentury, díky kterým se dozvěděli o této oblasti. Zvolené odpovědi jsou zaznamenány do následujícího grafu, který jsem zpracovala podle odpovědí respondentů.
Otázka číslo 1: Informace o Znojemsku jste získali prostřednictvím? příbuzní/známí/rodina 3% 3% 8%
internet
7% 46%
média 33% propagační materiály
turistické informační centrum cestovní kancelář/agentura
Graf 1: Informace o Znojemsku jste získali prostřednictvím? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
33
Otázka číslo 2: Za jakým účelem jste navštívili Znojemsko? Následující otázka byla zaměřena na zjištění důvodu návštěvy oblasti Znojemského regionu. Respondenti si mohli zvolit jako v předchozí otázce z 6 odpovědí nebo si zvolit svou vlastní odpověď. Největší počet odpovědí zaujala možnost turistiky a vína (27%) a také přírodních či kulturních památek (25%). Tuto nejvíce zvolenou odpověď jsem předpokládala z toho důvodu, že tato oblast je bohatá na historii a přírodní a kulturní atraktivity, které zde velmi napomáhají rozvoji cestovního ruchu. Znojemsko navštěvuje 17% respondentů za účelem návštěvy příbuzných či známých. 15% je zde kvůli rekreaci a dovolené a 12% navštěvuje hlavně organizované akce, mezi které patří například Znojemské historické vinobraní. Pouze 4% návštěvníků přijíždějí na Znojemsko kvůli pracovním záležitostem.
Otázka číslo 2: Za jakým účelem jste navštívili Znojemsko? turistika a víno 4% 12%
27%
přírodní/kulturní památky
15% 17%
25%
návštěva příbuzných/známých rekreace, dovolená
organizované akce
práce
Graf 2: Za jakým účelem jste navštívili Znojemsko? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
34
Otázka číslo 3: Jaký je typ Vašeho ubytování? Další otázka se zabývala tím, jaký typ ubytování zvolí návštěvníci, kteří přijedou na Znojemsko. V této otázce bylo na výběr 5 možností nebo zase vlastní volitelná odpověď. Po vyhodnocení dotazníku bylo zjištěno, že 34% oslovených dává přednost ubytování v penzionu a 30% v hotelu, kterých je v dané oblasti opravdu velké množství. Pouhých 16% respondentů se ubytovává u známých a příbuzných a 12% ve stanu či na chatě. Ubytování v soukromí využívá 7% návštěvníků. V rámci vlastní odpovědi se vyjádřilo 1% respondentů, že nevyužívá žádné ubytování, protože zde nechtěli přenocovat, když se zúčastnili například jenom jednodenní kulturní akce.
Otázka číslo 3: Jaký je typ Vašeho ubytování?
1% 12%
penzion
7% 34%
16%
hotel u příbuzných/známých
30%
chata/stan ubytování v soukromí jiné
Graf 3: Jaký je typ Vašeho ubytování? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
35
Otázka číslo 4: Jakou dobu se chystáte strávit na Znojemsku? Čtvrtá otázka směřovala k posouzení, jakou dobu se zde návštěvníci Znojemského regionu chystají strávit. Respondenti si mohli zvolit už jen z 5 nabízených možností, které byly rozděleny podle počtu přenocování. Největší počet odpovědí, kterým byla 2-3 přenocování, dosáhlo 35%. Toto zjištění mě velmi potěšilo z toho důvodu, že turisty tato oblast opravdu láká a rádi zde zůstanou i delší počet dní. 20% respondentů na Znojemsku stráví jen jedno přenocování a 19% oslovených zde stráví jeden den bez přenocování, což znamená, že nevyužijí žádné ubytování. Zbylých 13% dotazovaných se ve Znojmě a v okolí zdrží na 4-5 přenocování nebo více než 5 přenocování.
Otázka číslo 4: Jakou dobu se chystáte strávit na Znojemsku? 2-3 přenocování 13% 35%
13%
1 přenocování 1 den bez přenocování
19% 20%
4-5 přenocování více přenocování
Graf 4: Jakou dobu se chystáte strávit na Znojemsku? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
36
Otázka číslo 5: Jaký dopravní prostředek jste použili? V pořadí pátá otázka hodnotí schopnosti, jak se návštěvníci Znojemska do této oblasti dostali, tudíž jaký dopravní prostředek použili. Na výběr bylo ze 4 možností nebo existovala možnost i vlastní odpovědi. Většina (53%) dotazovaných si z nabízených odpovědí vybrala za dopravní prostředek osobní automobil, jak jsem již předem předpokládala. 27% oslovených respondentů si zvolilo možnost dopravení se autobusem a 13% vlakem. Pouhá 4% dotazovaných přijíždí na Znojemsko na kole. Za jiný dopravní prostředek zvolila necelá 3% respondentů možnost kombinace dvou dopravních prostředků, kterými uvedli hlavně autobus a vlak.
Otázka číslo 5: Jaký dopravní prostředek jste použili?
4%
3%
osobní automobil
13%
autobus 53%
27%
vlak kolo jiný
Graf 5: Jaký dopravní prostředek jste použili? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
37
Otázka číslo 6: S kým jste navštívili tuto oblast? Šestá otázka sloužila k posouzení, s kým turisté navštěvují oblast Znojemska. Respondenti si mohli zvolit stejně jako ve čtvrté otázce z celkem 5 odpovědí. Nejčastější volbou z 40% byla možnost s přítelem, s přítelkyní nebo s manželem či manželkou, což se také dalo předpokládat, že nejvíce lidí zvolí právě tuto možnost. 27% navštívilo Znojemsko se svými známými a přáteli a 23% s rodinou a dětmi. Ne příliš mnoho dotazovaných se do této oblasti dostalo se zájezdem, bylo to jen pouhých 7%. Zbylá 3% účastníků cestovního ruchu na Znojemsku se vydala do této oblasti sama, což je celkem pochopitelné, protože málo kdo by chtěl zřejmě cestovat sám.
Otázka číslo 6: S kým jste navštívili tuto oblast?
s přítelem/s přítelkyní
3% 7% 40%
23%
s přáteli/známými s rodinou
27% se zájezdem sám/sama
Graf 6: S kým jste navštívili tuto oblast? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
38
Otázka číslo 7: Jaké kulturní akce byste rádi navštívili? Další sedmá otázka se týkala konkrétního zjištění návštěvníků, které kulturní akce je zde lákají, které by chtěli rádi navštívit. V následujících dvou otázkách bylo na výběr hned několik možných odpovědí, ze kterých byla akceptovatelná minimálně jedna odpověď a maximálně pět odpovědí. Po vyhodnocení bylo zjištěno, že 37% oslovených respondentů navštěvuje Znojemské historické vinobraní, které se každoročně uskutečňuje na začátku září. 18% se účastní Znojemského burčákového festivalu neboli Burčákfestu, což je další akce spojená s vínem navazující na vinobraní. Můžeme říci, že skoro na stejné úrovni návštěvnosti je festival pro mladé - Majáles (11%), mezinárodní Hudební festival Znojmo (10%) a také Znojemský advent (9%) a srpnové Slavnosti okurek (9%). Pouhá 3% účastníků navštěvuje Velikonoční trhy a další kulturní akce, mezi které patří Pivní slavnosti Hostan, konané 8. června. Další kulturní akcí je například festival vína VOC, který se koná 8. května. Dále sem patří Slavnosti chleba ve Slupi, kde se nachází i historický vodní mlýn, a také Odemykání a Zamykání řeky Dyje vodáckého oddílu Neptun.
Otázka číslo 7: Jaké kulturní akce byste rádi navštívili? vinobraní
3% 3%
burčákfest
9% 37%
9% 10%
Majáles hudební festival
11%
Znojemský advent 18% Slavnosti okurek Velikonoční trhy jiné
Graf 7: Jaké kulturní akce byste rádi navštívili? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013) 39
Otázka číslo 8: Jaké kulturní památky plánujete navštívit? Na sedmou otázku navazuje osmá otázka, týkající se zkoumání, na které kulturní památky na Znojemsku se návštěvníci plánují podívat. Nejvíce respondentů odpovědělo z 22%, že plánuje navštívit znojemské podzemí, které patří mezi nejvíce navštěvovanou památku. 19% oslovených respondentů odpovědělo, že by se rádo podívalo na znojemský hrad a také na jeho nádvoří, kde se nachází románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny. Na dalším místě se z 8% umístila vyhlídková radniční věž a premonstrátský klášter v Louce, za kterými následovalo z 7% Městské divadlo a z 6% Minoritský klášter, který je součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě, a také Památník Prokopa Diviše, jenž se nachází nedaleko města Znojma v Příměticích. Zbývající 4% respondentů plánují navštívit Vlkovu věž nebo jiné kulturní památky, mezi které řadí například gotický děkanský chrám sv. Mikuláše nebo dominikánský kostel sv. Kříže.
Otázka číslo 8: Jaké kulturní památky plánujete navštívit? Znojemské podzemí Znojemský hrad
4% 1% 6%
6%
Rotunda sv. Kateřiny
22%
Radniční věž
7% 8%
19% 8%
Loucký klášter Městské divadlo
19% Minoritský klášter Památník Prokopa Diviše v Příměticích Vlkova věž jiné
Graf 8: Jaké kulturní památky plánujete navštívit? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013) 40
Otázka číslo 9: Domníváte se, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit cestovního ruchu? Cílem deváté otázky bylo zjistit, jestli město Znojmo a jeho okolí nabízí dostatečné množství přírodních či kulturních atraktivit cestovního ruchu. Na tuto otázku existovaly jen tři možnosti, ze kterých většina z 73% odpověděla, že Znojmo opravdu nabízí dostatečné množství atraktivit, které napomáhají rozvoji cestovního ruchu. Tato odpověď mě v rámci dotazníkového šetření velmi potěšila, protože jen 7% oslovených respondentů odpovědělo negativně. Zbývajících 20% se vyjádřilo s tím, že neví, jestli město Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit, vedoucích k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti.
Otázka číslo 9: Domníváte se, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit cestovního ruchu? 20% 7%
ano ne 73%
nevím
Graf 9: Domníváte se, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit CR? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
41
Otázka číslo 10: Je podle Vás cestovní ruch na Znojemsku dostatečně propagován? Smyslem desáté otázky bylo se přesvědčit o tom, jestli je cestovní ruch na Znojemsku dostatečně propagován, což podle mého názoru opravdu je. Stejně jako v deváté otázce byly na výběr jen tři možnosti, z nichž nejvíce respondentů z 67% odpovědělo pozitivně, že cestovní ruch na Znojemsku opravdu má dostatečnou propagaci. 20% oslovených respondentů se domnívá, že cestovní ruch v této oblasti není až tak zdaleka propagován a zbylých 13% si není jisto, proto na tuto otázku odpověděli slovy „nevím“. Důvody, které respondenty vedly k negativní odpovědi, souvisí s následující otázkou, která se týká toho, co by návštěvníci rádi změnili či zlepšili v dané oblasti.
Otázka číslo 10: Je podle Vás cestovní ruch na Znojemsku dostatečně propagován? 13% 20%
ano 67%
ne nevím
Graf 10: Je podle Vás cestovní ruch na Znojemsku dostatečně propagován? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
42
Otázka číslo 11: Co byste v souvislosti s Vaší návštěvou zlepšili či uvítali v dané oblasti? Otázka v pořadí jedenáctá se zabývala cílem praktické části mé bakalářské práce, kterým bylo nejen zjištění názorů návštěvníků na potenciál cestovního ruchu na Znojemsku, ale také i pokusit se navrhnout opatření na zlepšení a další rozvoj cestovního ruchu pro návštěvníky tohoto regionu. Ze 150 vyplněných dotazníků jsem se dozvěděla spoustu osobitých návrhů, týkajících se zlepšení cestovního ruchu na Znojemsku. Respondenti se vyjádřili, že by byli rádi, aby bylo Znojemsko více známo a aby tam polovina nápisů nebyla jenom v německém jazyce. Dalším návrhem bylo, aby se Znojemsko více zabývalo propagací cestovního ruchu v regionu na internetu. Neopomenutelným a zároveň pravdivým návrhem bylo zlepšení dopravní infrastruktury, chybí zde i větší počet parkovacích míst v centru města. Některým osloveným zde ze všech nabízených atraktivit ještě chybí zoologická zahrada, která se v dané oblasti opravdu nenachází, ale najdete zde například krokodýlí farmu v Jevišovicích. Další oslovení se vyjádřili, že by zde rádi zažili více lepších divadelních představení a větší informovanost o plánovaných akcích. Několik stejných odpovědí se týkalo informačních tabulí v centru města, které by měly lépe značit dané místo. Návštěvníkům chybí i různé balíčky služeb, které by zahrnovaly například ubytování spojené s posezením ve vinném sklípku a návštěvou kulturních památek. Podobné odpovědi se sešly i u otázky, týkající se stravovacích služeb, které by chtěli trochu zlepšit a zavést i více restaurací. Našli se i respondenti, kterým se nelíbí nižší kvalita nabízených služeb. Oslovení by byli rádi, kdyby se podařilo obnovit pivovar Hostan, jehož výroba byla ukončena ke konci roku 2009. Někteří respondenti by chtěli přemístit zpět kulturní akce na Masarykovo náměstí z Horního náměstí a také by uvítali více stánků se suvenýry, což podle mě není zrovna špatný nápad. Také by bylo dobré, kdyby ve městě existovalo nějaké zábavní centrum jako například Merlin´s Kinderwelt v Hatích u Znojma. Velice mě potěšily odpovědi, které se zmiňovaly o tom, že zde není potřeba nic zlepšovat, protože tato oblast je skvělá se vším všudy a lidé jsou zde spokojeni. Ale samozřejmě se našli i ti respondenti, které žádné návrhy nenapadly.
43
Otázka číslo 12: Jak byste zhodnotili následující služby? Dvanáctá otázka měla za úkol zjistit, jak návštěvníci hodnotí následujících sedm služeb ve městě Znojmě a jeho okolí, které jsou uvedené v tabulce. Zprůměrované vyjádření všech sedmi služeb, ke kterým se oslovení respondenti vyslovili, je označeno v následující tabulce křížkem. Po vyhodnocení bylo zjištěno, že ubytování, stravování i veškeré možnosti sportovních aktivit jsou na dobré úrovni a výběr z celkového kulturního vyžití je dokonce na vynikající úrovni. Informační servis a ceny nabízených služeb jsou podle oslovených respondentů zcela průměrné. Jedinými dvěma negativními službami v nabídce všech ostatních služeb jsou dopravní infrastruktura a možnosti parkování, které jsou spojené s nedostatkem parkovacích míst v centru města Znojma.
vynikající dobré průměrné podprůměrné nevyhovující ubytování
x
stravování
x
sportovní aktivity
x
kulturní vyžití informační servis
x x
doprava
x
parkování
x
ceny služeb
x
Tabulka 2: Zhodnocení služeb na Znojemsku (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
44
Otázka číslo 13: Jak často navštěvujete Znojemsko? V pořadí již třináctá otázka se týkala zjištění, jak často turisté navštěvují oblast Znojemska. Na výběr bylo z pěti možností. Nejčastější a nejvíce pozitivní odpovědí bylo, že 47% oslovených respondentů navštěvuje oblast Znojemska vícekrát ročně, z čehož se dá říci, že respondenti se do této oblasti rádi vracejí. Dalších 20% návštěvníků se vyjádřilo s názorem, že navštěvují Znojemsko jen jednou ročně, ale ani tato odpověď není nijak špatná. Poprvé sem zavítalo 17% respondentů a podruhé celkem 15% respondentů. Zbývající jedno procento návštěvníků nám prozradilo skutečnost, že už prý tuto oblast nenavštěvuje, protože zde nebyli spokojeni.
Otázka číslo 13: Jak často navštěvujete Znojemsko? navštěvuji vícekrát ročně
1% 15% 47%
17%
navštěvuji jednou ročně jsem tu poprvé
20%
jsem tu podruhé jiné
Graf 11: Jak často navštěvujete Znojemsko? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
45
Otázka číslo 14: Chystáte se sem vrátit? Následující otázka, která se zaměřuje na vyhodnocení odpovědí respondentů na otázku, jestli se do této oblasti chystají zase vrátit, navazuje na předchozí otázku, která se týkala zjištění, jak často respondenti navštěvují Znojemsko. Oslovení si mohli zvolit ze čtyř možností, z nichž největší počet se po vyhodnocení vyjádřil s tím, že by se z 62% rádi vrátili do Znojemského regionu, z čehož se dá předpokládat, že se jim zde pořád líbí. Odpověď „spíše ano“ si vybralo 26% oslovených respondentů. Zbývajících 7% zvolilo neutrální cestu a odpovědělo, že ještě neví, jestli se sem chtějí vracet. A pouhých 5% respondentů se sem spíše nevrátí. Jasnou odpověď „ne“ nezvolil žádný z dotazovaných.
Otázka číslo 14: Chystáte se sem vrátit? 0% 7%
5% ano
26%
spíše ano 62%
nevím spíše ne ne
Graf 12: Chystáte se sem vrátit? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
46
Otázka číslo 15: Odkud jste přijeli do města Znojma? Otázka zkoumala kraje České republiky, ze kterých návštěvníci přijíždějí do Znojemského regionu. Volba se skládala ze šesti možných odpovědí. Po vyhodnocení bylo zřejmé, že 34% respondentů přijelo do Znojma z Kraje Vysočina a 27% z Jihomoravského kraje. Také se našli ti, kteří přijeli i z jiných krajů České republiky, mezi které patří například Jihočeský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj a další. Respondenty z jiných krajů tvořilo 20% oslovených. Z Prahy přijelo 13% dotazovaných a ze Středočeského kraje už jen 3%. Zbylá 3% návštěvníků přijela ze zahraničí, konkrétně se jednalo o Slovensko a také Rakousko.
Otázka číslo 15: Odkud jste přijeli do města Znojma? 3%
3% Kraj Vysočina
13%
34%
Jhomoravský kraj jiný kraj v ČR
20% 27%
Praha Středočeský kraj zahraničí
Graf 13: Odkud jste přijeli do města Znojma? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
47
Otázka číslo 16: Jaké je Vaše pohlaví? Poslední tři otázky se zaměřily na demografická data, tedy na pohlaví, věk a dosažené vzdělání. V rámci pohlaví dotazník vyplnilo 53% žen a 47% mužů.
Otázka číslo 16: Jaké je Vaše pohlaví? 47% 53%
žena muž
Graf 14: Jaké je Vaše pohlaví? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
Otázka číslo 17: Jaký je Váš věk? Předposlední otázka se týkala zjištění věku respondentů, který jsem rozdělila do pěti věkových skupin. Nejvíce respondentů (33%) bylo ve věku od 31 do 40 let a nejméně dotazovaných (7%) patřilo do věkové skupiny od 51 let a více.
Otázka číslo 17: Jaký je Váš věk? 33%
35 28%
30
24%
25 20 15 10
8%
7%
5 0 do 20 let
21-30 let
31-40 let
41-50 let
51 a více let
Graf 15: Jaký je Váš věk? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
48
Otázka číslo 18: Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Poslední osmnáctá otázka směřovala ke zjištění dosaženého vzdělání oslovených respondentů, které jsem rozdělila na pět možných variant. Po vyhodnocení bylo zjištěno, že nejčastějším vzděláním dotazovaných respondentů je středoškolské vzdělání s maturitou. Tohoto vzdělání dosáhlo celých 50% dotazovaných. 20% oslovených se přihlásilo k vysokoškolskému vzdělání a 16% k vyššímu odbornému vzdělání. Středoškolské vzdělání bez maturity neboli vyučení v oboru dosáhlo 10% respondentů a pouhá 4% dotazovaných odpověděla, že mají dosažené jen základní vzdělání.
Otázka číslo 18: Jaké je Vaše dosažené vzdělání?
60
50% 50
40
30 20% 20
16% 10%
10 4% 0 základní
středoškolské středoškolské s vyšší odborné vysokoškolské bez maturity maturitou
Graf 16: Jaké je Vaše dosažené vzdělání? (Zdroj: Vlastní zpracování, 2013)
49
3 SWOT analýza SWOT analýza je metoda marketingového řízení v různých oblastech, která umožňuje utřídit klíčové poznatky a závěry. Je nazvaná podle počátečních písmen anglických slov Strenghts (síly), Weaknesses (slabosti), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). Analýza vnitřního (interního) prostředí oblasti se zaměřuje na hodnocení stávajících silných a slabých stránek. Analýza mikroprostředí by měla odhalit silné a slabé stránky oblasti a pomoci zjistit výhody a nevýhody, přednosti a slabiny dalšího rozvoje regionu a uvědomit si postavení na trhu vůči konkurenci. Analýza je určitým porovnáváním ukazatelů zařazení sledovaného území do širšího kontextu. Vlastní postup analýzy vychází i ze zkoumání vnějšího (externího) prostředí, které oblast obklopuje. Strukturu tohoto vnějšího prostředí tvoří blízké okolí oblasti, mezi které patří jeho konkurence. Cílem analýzy vnějšího prostředí je určení možných příležitostí pro uplatnění oblasti a identifikace možných rizik a ohrožení. Analýza je analýzou trendů ovlivňujících oblast i organizace v ní působící zvenčí. (Foret, Foretová, 2001, 76-80), (Janečková, Vaštíková, 2001, 74-82)
3.1 Silné stránky Znojemska
Jedná se o oblast dobrého vína, architektonických skvostů a přírodních krás.
Znojmo je považováno za historické město roku 2010.
Historické jádro bylo v roce 1971 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Město je považováno za jedno z nejstarších českých měst.
Město je označováno jako „Perla jižní Moravy“.
Ideální geografická poloha a dostupnost území na jižní Moravě a poblíž rakouských hranic je další silnou stránkou oblasti.
Příznivé podnebí prospívá pěstování vinařství a ovocnářství.
Existuje zde nejmenší národní park České republiky – NP Podyjí.
Nachází se zde velké bohatství přírodních, kulturních a technických památek.
Románská rotunda byla vyhlášena národní kulturní památkou.
Největší kulturní akcí je pořádání Znojemského historického vinobraní, které každoročně láká velké množství návštěvníků. 50
Nachází se zde velké množství vinařství, vinných stezek a vinných sklepů.
Najdeme zde také dostatečné množství ubytovacích zařízení.
3.2 Slabé stránky Znojemska
Je zde vyvinuta nedostatečná dopravní infrastruktura.
V centru města chybí parkovací místa.
Nachází se zde nízký počet stravovacích zařízení.
K nedostatečné informovanosti dochází prostřednictvím nekonkrétnímu značení v centru města.
Různé vinařské firmy si vzájemně konkurují.
Památkové objekty jsou nepřístupné z důvodu rekonstrukce v letní sezóně.
Další slabou stránkou je nedostatečná propagace oblasti.
3.3 Příležitosti Znojemska
Příležitostí může být posílení postavení Znojemska na trhu cestovního ruchu.
Pomoci může rozšiřování spolupráce okolních regionů v oblasti cestovního ruchu.
Vhodné je i vytvoření balíčků služeb pro návštěvníky (například ubytování spojené s posezením ve vinném sklípku a návštěvou kulturních atraktivit).
Návštěvníci požadují pořádání mnoha dalších zajímavých kulturních akcí.
Příležitost tvoří větší propagace cestovního ruchu v regionu.
Zlepšení dopravní infrastruktury také může pomoci v rozvoji regionu.
Vybudování stravovacích zařízení v dostatečné kvalitě je dalším nápadem.
Návštěvníci by uvítali i obnovení výroby v pivovaru Hostan.
3.4 Ohrožení Znojemska
Ohrožením se může stát výstavba nových kulturních zařízení mimo oblast Znojemska.
Nabídka lepších služeb v jiném regionu nás také může omezit.
Nezájem návštěvníků o oblast Znojemska povede k další hrozbě v oblasti.
Hrozbou je i nedostatek finančních prostředků na další rozvoj cestovního ruchu.
Podcenění významu kvality služeb v oblasti nás také může ohrozit.
51
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit celkový potenciál cestovního ruchu v oblasti Znojemska pomocí předpokladů rozvoje cestovního ruchu a také pomocí názorů návštěvníků této oblasti z dotazníkového šetření, kterým bylo důležité poznat, co návštěvníky přitahuje zrovna do oblasti Znojemského regionu. Dalším cílem bylo na základě zhodnocení provedených zjištění navrhnout opatření pro další rozvoj a zvýšení návštěvnosti cestovního ruchu v této oblasti. V teoretické části bakalářské práce jsem se nejdříve zabývala vymezením a přiblížením oblasti Znojemska a detailnějším popisem města Znojma s jeho bohatou historií. Poté jsem směřovala ke konkrétnímu vyjádření potenciálu cestovního ruchu. Zjistila jsem, že se jedná o komplex územních podmínek a lokalizačních, selektivních i realizačních předpokladů pro jeho další možný rozvoj, mezi které patří přírodní a kulturní atraktivity cestovního ruchu jako přírodní pozoruhodnosti, vinařské obce, kulturní památky, zařízení a akce. Dále sem patří demografické, politické a ekonomické podmínky oblasti a nakonec zjištění dostupnosti území, dopravní infrastruktury a materiálně-technické základny poskytovaných zařízení, které umožňují rekreační využívání oblasti účastníky cestovního ruchu. Praktickou část bakalářské práce tvořilo klíčové zjištění potenciálu, který návštěvníky láká do této oblasti pomocí výsledků z dotazníkového šetření pro návštěvníky Znojemska, a následné návrhy na zlepšení možností návštěvníků pro další rozvoj cestovního ruchu v tomto regionu. Nedílnou součástí praktické části bylo i vytvoření SWOT analýzy Znojemska, sestávající ze silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení Znojemského regionu. Z vyhodnocení kvantitativního výzkumu bylo patrné, že návštěvníky nejvíce láká do oblasti Znojemska vinařství, turistika a široká škála přírodních a kulturních atraktivit, díky kterým zde rádi stráví hned několik dní se svými známými, přáteli či rodinou. Jak již bylo zmíněno, největší kulturní akcí na Znojemsku je pořádání každoročního Znojemského historického vinobraní, kde návštěvníci mohou nejen ochutnat výborné víno a také kvalitní burčák, ale i shlédnout historické scény z období kralování Jana Lucemburského, kdy se obyvatelé města Znojma převlékají do historických kostýmů, aby divákům dostatečně vytvořili středověkou atmosféru.
52
Mezi nejvíce navštěvované kulturní památky patří znojemské podzemí, znojemský hrad a románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny, která byla vyhlášena národní kulturní památkou. Většina oslovených respondentů se domnívá, že Znojmo opravdu nabízí dostatečné množství atraktivit cestovního ruchu a také, že cestovní ruch je na Znojemsku dostatečně propagován, i když někteří si myslí, že by bylo vhodnější zvýšit propagaci Znojemského regionu, která by mohla přilákat ještě další návštěvníky do této oblasti. Návrhy na zlepšení cestovního ruchu na Znojemsku se týkaly zvýšení propagace cestovního ruchu, vytvoření většího množství stravovacích zařízení, zlepšení dopravní infrastruktury a vytvoření většího množství parkovacích míst v centru města. Návrhy se týkaly také lepšího značení informačních tabulí k jednotlivým památkovým objektům a možností obnovení výroby v pivovaru Hostan. Nejvíce potěšující odpovědi byly ty, které se zmiňovaly o tom, že zde není potřeba nic zlepšovat, protože tato oblast je skvělá se vším všudy a lidé jsou zde spokojeni. Po vyhodnocení dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že největší počet respondentů navštěvuje oblast Znojemska vícekrát ročně a návštěvníci se sem opravdu rádi vracejí. SWOT analýza Znojemska odhaluje mnoho silných stránek, díky kterým se cestovní ruch v této oblasti stále rozvíjí a vede k velkému množství návštěvníků za přírodními i kulturními atraktivitami regionu. Při tvorbě analýzy byly zjištěny i jisté slabé stránky, mezi které patří asi nejvíce nedostatečně vytvořená dopravní infrastruktura a také nedostatečná obeznámenost prostřednictvím informačních tabulí v centru města Znojma. Pro zlepšení cestovního ruchu na Znojemsku bych i doporučila zvýšení propagace a posílení postavení Znojemska na českém trhu cestovního ruchu. Po splnění cíle bakalářské práce budu doufat, že se tato práce stane přínosem pro další návštěvníky cestovního ruchu, kteří ještě neměli tu možnost, aby poznali přírodní krásu a bohatou kulturní historii Znojemského regionu.
53
Seznam použité literatury Tištěné zdroje BARTONĚK, Antonín. BENEŠ, Bohuslav. Průvodce krajem a jeho kulturou, Waldviertel, Weinviertel – Jižní Morava. Břeclav: Moraviapress, 1999. 384 s. ISBN 80-86181-15-4. FORET, Miroslav. FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. JANEČKOVÁ, Lidmila. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-7169-995-0. KOS, Jan. LAZÁREK, Petr. NÁRODNÍ PARK PODYJÍ – Základní fakta o nejmenším
národním
parku
České
republiky.
Znojmo:
Schneider
CZ
graphic&design s.r.o., 2011. 72 s. KROB, Miroslav. Znojmo – město památek. 1. vydání Brno: Blok, 1974. 156 s. ISBN 47-002-74. OBŮRKOVÁ, Eva. Vinařský turistický program – Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově. Znojmo: Bravissimo, 2012. 33 s. PÁSKOVÁ, Martina. ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 431 s. RICHTER, Karel. Národní park Podyjí - National park Thayatal. Znojmo: Tisk Blansko, 1990. 16 s. RUX, Jaromír. Vybrané kapitoly z cestovního ruchu II. 1. vydání Jihlava:Vyšší odborná škola Jihlava, 2004. 76 s. SOUKUP, Vladimír. LUDVÍK, Marcel. DAVID, Petr: Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku: Podyjí - Znojemsko. Svazek 16 Praha: nakladatelství Soukup & David, 1998. 176 s. ISBN 80-86050-14-9. URBAN, Vítek. Kam na víkend: Jižní Morava. 1. vydání Brno: Computer Press, 2007. 134 s. ISBN 978-80-251-1566-4. ZELENKA, Josef. CHYLÍKOVÁ, Ivana. NUNVÁŘ, Libor. Informační a komunikační technologie v cestovním ruchu. 1. vydání Hradec Králové: Gaudeamus Univerzity Hradec Králové, 2002. 256 s. ISBN 80-7041-473-1.
54
Elektronické zdroje [1] Proč je cestovní ruch prvním odvětvím na světě, které má mezinárodní standardy. Časopis COT Business [online]. 2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:
. [2] Nové směry v nabídce cestovního ruchu. Časopis COT Business [online]. 2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: . [3] Charakteristika okresu Znojmo. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 201303-06]. Dostupné z: . [4] Turistické oblasti ČR. Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: . [5] Znojemsko - popis regionu. Trasovník [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: . [6] Znojmo, pohled na město. www.fotodoma.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: . [7] Šobes – ikona moravského vinařství. Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . [8] Znojemská okurka. www.znoj-tyden.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . [9] Znojemská rotunda Panny Marie a svaté Kateřiny. www.ubytovaniznojmo.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . [10] Státní zámek Vranov nad Dyjí. Http://www.jizni-morava.cz/ [online]. 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: . [11] Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: . 55
[12] Znojmo – Zastupitelstvo. Deník politika [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: . [13] Znojmo - turistické informace, zajímavosti. TripZone.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: . [14] Ubytování ve Znojmě a regionu Znojemska. Znojemsko.info [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: . [15] Gastronomické zařízení ve Znojmě a regionu Znojemska. Znojemsko.info [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: . [16] Strategický plán rozvoje města Znojma. Znojmo - město s přívlastkem [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: . [17] Uzavření Rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě. Vranovsko.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: . [18] Znojemsko a Znojmo. Vranovsko.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: . [19] Statistiky návštěvnosti. Portalznojmo.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: . [20] Znojemsko a Podyjí. Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava [online]. 2010 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: .
Ostatní zdroje Dále bylo využito propagačních materiálů Turistického informačního centra ve Znojmě, Znojemské Besedy a Jihomoravského muzea ve Znojmě a také firemních materiálů vinařství Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově.
56
Přílohy Příloha 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Hana Havlíková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor cestovní ruch. Ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který mi pomůže při zpracování bakalářské práce na téma Potenciál cestovního ruchu na Znojemsku. Dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere pár minut. Předem Vám děkuji za vyplnění tohoto dotazníku. 1. Informace o Znojemsku jste získali prostřednictvím? a) internet b) příbuzní/známí/rodina c) propagační materiály d) média e) turistické informační centrum f) cestovní kancelář/agentura g) jiné…………………………. 2. Za jakým účelem jste navštívili Znojemsko? a) rekreace, dovolená b) návštěva příbuzných/známých c) přírodní/kulturní památky d) turistika a víno e) práce f) organizované akce g) jiné…………………………. 3. Jaký je typ Vašeho ubytování? a) hotel b) penzion c) chata/stan d) u příbuzných/známých e) ubytování v soukromí f) jiné………………………….
57
4. Jakou dobu se chystáte strávit na Znojemsku? a) 1 den bez přenocování b) 1 přenocování c) 2-3 přenocování d) 4-5 přenocování e) více přenocování 5. Jaký dopravní prostředek jste použili? a) osobní automobil b) autobus c) vlak d) kolo e) jiný…………………………. 6. S kým jste navštívili tuto oblast? a) sám/sama b) s přítelem/s přítelkyní c) s rodinou d) se zájezdem e) s přáteli/známými 7. Jaké kulturní akce byste rádi navštívili? (zvolte min. 1, max. 5 možností) a) vinobraní b) burčákfest c) hudební festival d) Velikonoční trhy e) Majáles f) Slavnosti okurek g) Znojemský advent h) jiné………………………… 8. Jaké kulturní památky plánujete navštívit? (zvolte min. 1,max. 5 možností) a) Znojemský hrad b) Rotunda sv. Kateřiny c) Znojemské podzemí d) Vlkova věž e) Radniční věž f) Loucký klášter
58
g) Památník Prokopa Diviše v Příměticích h) Městské divadlo i) Minoritský klášter j) jiné………………………….. 9. Domníváte se, že Znojmo nabízí dostatečné množství atraktivit cestovního ruchu? a) ano b) ne c) nevím 10. Je podle Vás cestovní ruch na Znojemsku dostatečně propagován? a) ano b) ne c) nevím 11. Co byste v souvislosti s Vaší návštěvou zlepšili/uvítali v dané oblasti? ………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………….. 12. Jak byste zhodnotili následující služby? vynikající dobré průměrné podprůměrné
nevyhovující
ubytování stravování sportovní aktivity kulturní vyžití informační servis doprava parkování ceny služeb
13. Jak často navštěvujete Znojemsko? a) jsem tu poprvé b) jsem tu podruhé c) navštěvuji jednou ročně d) navštěvuji vícekrát ročně e) jiné………………………… 14. Chystáte se sem vrátit? a) spíše ano b) ano
59
c) spíše ne d) ne e) nevím 15. Odkud jste přijeli do města Znojma? a) Jihomoravský kraj b) Kraj Vysočina c) Praha d) Středočeský kraj e) jiný kraj v ČR f) zahraničí 16. Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 17. Jaký je Váš věk? a) do 20 let b) 21-30 let c) 31-40 let d) 41-50 let e) 51 a více let 18. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské Děkuji Vám za Váš čas a přeji příjemný zbytek dne.
60
