Analýza produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu na Znojemsku

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Marketing a management

Analýza produktů a sluţeb v oblasti cestovního ruchu na Znojemsku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Lucie Urbánková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Jitka Krulová

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza produktů a služeb v oblasti cestovního ruchu na Znojemsku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jitky Krulové a všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje jsem řádně uvedla v seznamu pouţité literatury.

Ve Znojmě dne 26.11.2013

…………………………………… Lucie URBÁNKOVÁ

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Jitce Krulové za cenné rady a odborné připomínky, které mi poskytla během vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Cílem práce je zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí. Teoretická část se zabývá vysvětlením základních pojmů cestovního ruchu, geografických činitelů, marketingem cestovního ruchu a marketingovým výzkumem. V praktické části je proveden marketingový průzkum a na základě jeho výsledků jsou navrhnuta moţná zlepšení v cestovním ruchu na Vranově nad Dyjí. Klíčová slova: Cestovní ruch, Vranov nad Dyjí, dotazník

Abstract

The objective of the bachelor thesis is the evaluation of tourism in the town of Vranov nad Dyjí. The theoretical part deals with explanation of basic terms of tourism, geographical indicators, tourism marketing and marketing research. In the practical part the marketing research is worked out and on this basis possible improvements in tourism in Vranov nad Dyjí are proposed.

Key expressions: Tourism, Vranov nad Dyjí, questionnaire

OBSAH 1 ÚVOD…………………………………………………………………………

9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA……………………………………………….

10

3 TEORETICKÁ ČÁST………………………………………………………

12

3.1 Cestovní ruch…………………………………………………………..……

12

3.1.1 Definice cestovního ruchu……………………………………………….... 12 3.1.2 Základní pojmy k oblasti cestovního ruchu……………………………. 13 3.1.3 Typologie cestovního ruchu……………………………………………. 14 3.1.3.1 Formy cestovního ruchu…………………………………………. 14 3.1.3.2 Druhy cestovního ruchu…………………………………………. 15 3.1.4 Specifika trhu cestovního ruchu……………………………………….. 16 3.2. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu…………………………………… 17 3.2.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu…………………… 17 3.2.2 Selektivní předpoklady………………………………………………… 19 3.2.3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu…………………….. 19 3.3 Význam cestovního ruchu v národním hospodářství……………………… 20 3.3.1 Satelitní účet…………………………………………………………… 21 3.3.2 Ekonomické efekty cestovního ruchu………………………………….. 22 3.4 Marketing cestovního ruchu……………………………………………….. 23 3.4.1 Definice marketingu……………………………………………………

24

3.4.2 Marketingový mix v cestovním ruchu…………………………………

24

3.4.3 Produkt…………………………………………………………………

25

3.4.4 Cena……………………………………………………………………. 25 3.4.5 Místo, distribuce, dostupnost…………………………………………... 26 3.4.6 Propagace………………………………………………………………. 26 3.4.7 Lidé…………………………………………………………………….. 27 3.4.8 Tvorba balíčků…………………………………………………………. 28 3.4.9. Programování………………………………………………………….. 28 3.4.10 Partnerství…………………………………………………………….. 29 3.5 Marketingový výzkum v cestovním ruchu………………………………… 29 3.5.1 Základní definice marketingového výzkumu…………………………... 30 3.5.2 Systémový přístup z hlediska marketingového výzkumu……………… 30 3.5.3 Dotazník………………………………………………………………... 30

3.5.4 Objekt výzkumu a výběr respondentů…………………………………. 31 3.5.5 Druhy marketingového výzkumu…………………………………….... 31 3.5.6 Výzkum spokojenosti zákazníků………………………………………. 31 3.6 SWOT analýza…………………………………………………………….. 32 4 PRAKTICKÁ ČÁST………………………………………………………..

34

4.1 Charakteristika oblasti Vranova nad Dyjí…………………………………. 34 4.2 Metoda průzkumu…………………………………………………………. 34 4.3 Výsledky průzkumu……………………………………………………….. 35 4.3.1 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí…………………………….

35

4.3.2 Který měsíc patří mezi nejvíce navštěvované………………………….

36

4.3.3 Jaký je převaţující důvod Vaší návštěvy……………………………....

36

4.3.4 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí……… 37 4.3.5 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu……………… 38 4.3.6 Nedostatek sluţeb ve Vranově nad Dyjí……………………………….

40

4.3.7 Na základě jakých zdrojů se respondenti rozhodli pro návštěvu Vranova nad Dyjí…………………………………………………….... 41 4.3.8 Opakovaná návštěva dotazovaných turistů…………………………….

43

4.3.9 Bydliště respondentů…………………………………………………… 43 4.3.10 Pohlaví respondentů…………………………………………………... 44 4.3.11 Věk respondentů…………………………………………………….... 45 4.3.12 Zhodnocení kvality sluţeb a cestovního ruchu respondenty…………. 45 4.4 Zhodnocení potencionálu Vranova nad Dyjí z hlediska cestovního ruchu... 47 4.5. SWOT analýza cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí………………….. 47 4.6 Návrhy na zlepšení……………………………………………………….... 49 4.6.1 Bankomat………………………………………………………………. 49 4.6.1.1 Současný stav provozu bankomatu…………………………….... 49 4.6.1.2 Návrhy na zlepšení………………………………………………. 49 4.6.1.3 Shrnutí…………………………………………………………… 50 4.6.2 Bezhotovostní platby platební kartou………………………………….. 51 4.6.2.1 Současný stav……………………………………………………. 52 4.6.2.2 Návrhy na zlepšení …………………………………………….... 53 4.6.2.3 Shrnutí………………………………………………………….... 54 4.6.3 Veřejné toalety………………………………………………………..... 55 4.6.3.1 Současný stav…………………………………………………..... 55

4.6.3.2 Návrhy na zlepšení……………………………………………… 55 4.6.3.3 Shrnutí…………………………………………………………...

59

4.6.4 Zábava a sluţby pro děti……………………………………………….. 59 4.6.4.1 Současný stav……………………………………………………

59

4.6.4.2 Návrhy na zlepšení……………………………………………… 60 4.6.4.3 Shrnutí…………………………………………………………...

61

4.6.5 Obchod s potravinami………………………………………………….

62

4.6.5.1 Současný stav……………………………………………………

62

4.6.5.2 Návrh na zlepšení……………………………………………….. 63 4.6.5.3 Shrnutí…………………………………………………………...

64

4.6.6 Parkoviště………………………………………………………………

64

4.6.6.1 Současný stav……………………………………………………

64

4.6.6.2 Shrnutí…………………………………………………………...

65

4.6.7 Propagace Vranova nad Dyjí…………………………………………..

65

4.6.7.1 Současný stav……………………………………………………

65

4.6.7.2 Návrhy na zlepšení……………………………………………… 65 4.6.7.3 Shrnutí…………………………………………………………...

69

4.6.8 Ekonomické zhodnocení navrţených doporučení……………………...

69

5 ZÁVĚR……………………………………………………………………….

71

6 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY……………………………….……… 73 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK…………………………………………….

76

PŘÍLOHY………………………………………………………………………

78

1 ÚVOD Cestovní ruch představuje v současné době významnou oblast hospodářství vyspělých států a je jedním z nejrychleji se rozvíjejících průmyslových odvětví. Má podíl na zvyšování ţivotní úrovně obyvatelstva a je nedílnou součástí spotřeby obyvatel. Pod pojmem cestovní ruch si obecně můţeme představit soubor sluţeb cestovního ruchu v konkrétním prostředí, jehoţ prioritním cílem je uspokojování potřeb zákazníků. Sluţby zahrnují zejména dopravu, stravování, ubytování, provoz turistických zařízení a informačních center anebo sluţby cestovních kanceláří. Ve velké nabídce a konkurenci výše zmíněných sluţeb se ţádné turisticky zajímavé místo neobejde bez kvalitního marketingového řízení. To zahrnuje analýzu prostřední, průzkum trhu a ze získaných poznatků sestavení efektivní marketingové strategie, která by měla pouţít veškeré dostupné marketingové nástroje, maximálně vyuţít potenciálu daného místa a v neposlední řadě přinést jeho producentovi zisk v podobě prodaných sluţeb a zboţí. Tématem této bakalářské práce je analýza produktů a sluţeb cestovního ruchu v městysi Vranov nad Dyjí. V práci je popsán, analyzován a vyhodnocen současný stav a podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v obci a na základě zjištěných skutečností je navrţeno optimální řešení k podpoře a rozvoji tohoto odvětví.

9

2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je zhodnocení současného stavu v cestovním ruchu ve Vranově nad Dyjí na základě geografických činitelů a dále navrhnutí opatření vyplývající z výsledků provedeného marketingového průzkumu, které by vedly ke zlepšení současných podmínek. Pro zpracování této bakalářské práce je zvolena turistická oblast městyse Vranova nad Dyjí. K výběru tohoto malebného Jihomoravského města mě vedla okolnost a domněnka, ţe má daná oblast velký potenciál v rámci rozvoje cestovního ruchu, např. po stránce kulturních, sportovních, relaxačních a přírodních atraktivit. Oblast Vranov nad Dyjí je rovněţ součástí turistického regionu Znojemska a patří k významným faktorům této oblasti. Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, a to teoretické a praktické. V první části jsou popsána teoretická východiska, formy a druhy cestovního ruchu, jeho specifika a předpoklady jeho rozvoje. Třetí kapitola zmiňuje cestovního ruchu v národním hospodářství. Dále je specifikován marketing cestovního ruchu včetně jednotlivých prvků jeho marketingového mixu. Pátá kapitola se věnuje marketingovému výzkumu. Praktická část je rozdělena do několika kapitol. První krátce charakterizuje Vranov nad Dyjí, druhá se zabývá průběhem výzkumu. Třetí kapitola se věnuje výsledkům marketingového výzkumu, který byl realizován ve Vranově nad Dyjí v období květen – září 2013. Doplněna SWOT analýzou. Po ní následují návrhy a doporučení k vytvoření marketingové strategie vycházející ze závěrů získaných výzkumem. V praktické části bakalářské práce bude cílem zjistit, jak návštěvníci regionu Vranova nad Dyjí vnímají a hodnotí kvalitu cestovního ruchu. Zda poskytované sluţby v oblasti cestovního ruchu nabízejí poţadovanou kvalitu a odpovídají nynějším poţadavkům, které jsou vyţadovány ze strany turistů, těchto sluţeb, zda tyto sluţby splňují to, co je od nich poţadováno, jako např. dostupnost, obsluţnost, čistota atd. Dalším z cílů bude také zjistit, zda lidé vnímají nabízené aktivity a sluţby v oblasti cestovního ruchu 10

ve Vranově nad Dyjí jako hodnotné, nebo naopak co zde chybí, co vyţaduje určité zlepšení. Poté, co budou analyzována data, která budou vyplývat z výsledků dotazníků, navrhnu moţný způsob řešení. Jako metoda výzkumu bude zvolena forma dotazníku, který bude obsahovat 11 otázek. V dotazníkovém výzkumu budou pouţity otázky uzavřené i otázky otevřené s moţností volné odpovědi. Otázky budou cíleně zaměřeny na oblast turistického ruchu. Dotazníkový výzkum a sběr dat bude prováděn v hlavní turistické sezóně – květen aţ září 2013, na základě kvantitativního výzkumu oslovených respondentů, kteří v tomto období navštívili Vranov nad Dyjí. Celá metodika dotazníkového výzkumu bude následně vysvětlena a popsána v praktické části závěrečné práce. Správně vyplněné a vrácené dotazníky budou zpracovány, analyzovány a poté vyhodnoceny.

11

3 Teoretická část 3.1 Cestovní ruch Pod pojmem cestovní ruch nebo také turismus si můţeme představit cestování lidí mimo jejich stálé bydliště. Jejich pobyt v cílové destinaci je potom spojený s poznáváním, odpočinkem a vyuţíváním sluţeb cestovního ruchu. Cestovní ruch tvoří významnou součást hospodářství kaţdé ekonomicky vyspělé země a patří také mezi oblíbené způsoby trávení volného času člověka.

3.1.1 Definice cestovního ruchu Vzhledem k tomu, ţe cestování patří k běţnému ţivotu člověka, existuje obrovské mnoţství definic pojmu cestovní ruch. Pro představu uvedu několik nejzajímavějších: Cestovní ruch (CR) je moţno podle Jiřího Vystoupila definovat jako ,,souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemţ místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání.“1 Hans Poser uvádí, ţe cestovním ruchem se rozumí ,,lokální nebo územní nahromadění

cizinců

s přechodným

pobytem,

které

podmiňuje

vznik

vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, městem a jeho územím na straně druhé.“2 Na základě těchto myšlenek tedy můţeme říci, ţe podstatou turistického ruchu je dočasné opuštění místa svého trvalého pobytu nebo zaměstnání, spojené s návštěvou zajímavých míst určených k poznávání, odpočinku, nakupování, sportování a podobnými aktivitami. Tyto činnosti jsou spojeny s vyuţíváním specifických sluţeb (ubytování, stravování, památky, sportovní zařízení, atd).

1

VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80210-4205-2. s. 16. 2 POSER, Hans In VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4205-2. s. 18.

12

3.1.2 Základní pojmy k oblasti cestovního ruchu K pochopení podstaty cestovního ruchu je nezbytné charakterizovat základní prvky: Cestovní ruch – jedná se o souhrn přechodných pobytů osob v cílových destinacích a o sluţby, které organizují cestování, ubytování a stravování. 3 Produkt cestovního ruchu – veškeré nehmotné i hmotné produkty, které jsou nabízeny na trhu cestovního ruchu.4 Turistické informační centrum – jedná se o účelové zařízení, které poskytuje informace a případně i sluţby související s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů.5 Výletník – neboli jednodenní návštěvník, který se zdrţí v navštívené zemi pouze jeden den, aniţ by přenocoval. 6 Návštěvník – osoba, která cestuje do jiné destinace za účelem pobytu na dobu kratší neţ jeden kalendářní rok.7 Turista – turistu definujeme jako ,,osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.“8 Resort – je místo nebo menší oblast navštěvovaná s cílem trávení volného času, odpočinku, zábavy a dalších aktivit (např. lyţařský resort, zábavní resort, resort vodních sportů, apod.).9

3

PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. s. 15 4 HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3., s. 96. 5 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. v. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80247-4209-0. s. 40. 6 ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9. s. 19. 7 GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. s. 18. 8 UNWTO – The World Tourism Organisation of the United Nations [online]. [cit. 2012-10-24]. http://www.unwto.org/. 9 DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Pro střední školy a pro veřejnost. 2. Praha: Fortuna, 2004. 142 s. ISBN 978-80-7373-079-6. s. 15.

13

3.1.3 Typologie cestovního ruchu Určování formy cestovního ruchu se řídí především motivy lidí k cestování a charakterizují samotný způsob trávení průběhu cestování. Druhy poté podrobněji vypovídají o vlastním průběhu a realizaci aktivit spadajících do tohoto odvětví. 10 3.1.3.1 Formy cestovního ruchu Motivace lidí k cestování a způsob realizace všech aktivit s tím souvisejících rozdělil cestovní ruch přirozeně na dvě kategorie. První z nich má označení základní a zahrnuje primární podněty člověka k cestování. Druhá kategorie je nazývána specifická a patří do ní individuální potřeby jednotlivých spotřebitelů, které se s vývojem společnosti a způsobem ţivota průběţně rozšiřují a jsou rozmanitější. 11 Je důleţité podotknout, ţe odborníci mají na uspořádání jednotlivých kategorií odlišné pohledy. Dělení forem cestovního ruchu: ,,Základní formy cestovního ruchu: rekreační cestovní ruch – zaměřuje se na odpočinek a regeneraci, kulturně-poznávací cestovní ruch - poznávání cizí kultury, historie, tradic apod., sportovně-turistický cestovní ruch – zaměřený na sportovní program, lázeňsko-léčebný cestovní ruch – slouţí k léčbě nebo prevenci zdravotních problémů.“12 ,,Specifické formy cestovního ruchu: cestovní ruch mládeţe, kongresový cestovní ruch, lovecký cestovní ruch, mototuristický cestovní ruch a další (např. agroturistika).“13 10

GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. s. 31. 11 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 12. 12 PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. s. 27.

14

3.1.3.2 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu rozdělujeme podle různých vnějších podmínek cestování, a to především podle konkrétních vlastností cílových oblastí. V této souvislosti hovoříme o geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách, které budu krátce charakterizovat.14 Podle geografických podmínek rozlišujeme: Domácí cestovní ruch – cestování občanů na území jejich vlastního státu. Zahraniční cestovní ruch – cestování, při kterém jsou překračovány státní hranice. Výjezdový cestovní ruch (pasivní) – cestování občanů dané země do zahraničí. Příjezdový cestovní ruch (aktivní) – cestování cizinců v dané zemi. Tranzitní cestovní ruch – průjezd cizích státních příslušníků územím státu, jejichţ cílem je jiná destinace neţ projíţděná země.15 Podle délky pobytu rozlišujeme: Krátkodobý cestovní ruch – obecně znamená pobyt maximálně tři noci. Dlouhodobý cestovní ruch – pobyt má délku od tří nocí do šesti měsíců (v případě domácího cestování), při cestování do zahraničí aţ do jednoho kalendářního roku.16 Podle vlivu na platební bilanci státu rozlišujeme: Aktivní cestovní ruch –přináší devizové prostředky do platební bilance státu. Pasivní cestovní ruch – odčerpává devizové prostředky své země.17 Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu rozlišujeme: Organizovaný cestovní ruch – způsob dopravy, ubytování a program pobytu jsou dopředu

zajištěny prostřednictvím

cestovní

13

kanceláře

nebo

jiného

subjektu.

PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. s. 27. 14 GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. s. 28. 15 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 16 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 17 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15.

15

Neorganizovaný cestovní ruch – zajištění dopravy, ubytování i programu cesty i pobytu je čistě v reţii samotného cestovatele. 18 Podle příslušnosti účastníků ke skupinám rozlišujeme: Individuální cestovní ruch – člověk cestuje sám nebo s rodinou nebo přáteli. Skupinový cestovní ruch – cestování větší skupiny lidí, kteří se znají nebo jsou součástí kolektivu (například podnik, školní třída, sdruţení, klub turistů).19 Podle zdroje financování cestovního ruchu rozlišujeme: Komerční (volný) cestovní ruch – cestovatel si hradí cestovní výdaje ze svých zdrojů. Sociální (vázaný) cestovní ruch – část cestovních výdajů je hrazeno jinou organizací (např. zaměstnavatelem). Podmínkou je splnění určitých kritérií. 20 Podle dopadu na ţivotní prostředí rozlišujeme: Měkký cestovní ruch – cestování, které minimálně narušuje přirozený ţivot a ţivotní prostředí. Návštěvník se snaţí respektovat tradiční způsob ţivota v oblasti. Tvrdý cestovní ruch – způsob cestování, který výrazně narušuje a mění především ţivotní prostředí, tradiční způsob ţivota obyvatel v cílové destinaci.21

3.1.4 Specifika trhu cestovního ruchu Jako zásadní se jeví především to, ţe základ fungování tohoto trhu je postaven na poskytování nejrůznějších sluţeb klientům. Sluţby mají několik odlišných vlastností na rozdíl od hmotných produktů, a to nehmotnost, neoddělitelnost od svého producenta, variabilitu ve smyslu poskytované kvality sluţby, zničitelnost (nelze je skladovat, znovu prodávat nebo vracet) a zákazník je nevlastní, pouze si kupuje právo je vyuţít. 22

18

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 19 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 20 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 21 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. s. 14-15. 22 VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. s. 19 – 24.

16

Ke specifickým rysům cestovního ruchu dále patří: 1. ,,rozvoj cestovního ruchu je podmíněný politicko – správními podmínkami, 2. produkt cestovního ruchu není moţné vyrábět do zásoby, 3. sezónnost, 4. podnikání v cestovním ruchu není záleţitostí jednoho roku, 5. osobní charakter tohoto podnikání, 6. trh cestovního ruchu je významně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy, 7. těsný vztah nabídky a poptávky (změny v příjmech a cenách se projeví obvykle bezprostředně na trhu cestovního ruchu), 8. cestovní ruch je odvětvím s výraznou nabídkou sluţeb, 9. nabídka silně ovlivňuje rozvoj a vyuţívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systém).“23

3.2. Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Existenci a rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých oblastech nebo místech ovlivňují vnější předpoklady, které jsou rozděleny na lokalizační, selektivní a realizační. Jednotlivě budou v následujících podkapitolách charakterizovány.

3.2.1 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu je moţno definovat jako ,,lokalizaci aktivit cestovního ruchu do určité oblasti.“24 Jde o hodnocení přirozeného potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu, to znamená najít moţnosti pro její nejlepší vyuţití k rekreačním účelům. Dále tyto předpoklady umoţňují umístění a rozvíjení aktivit a sluţeb cestovního ruchu na určitém území na základě charakteristik a nabídky tohoto území. 25

23

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80247-4209-0. s. 21. 24 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 14. 25 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 15.

17

Lokalizační předpoklady můţeme rozdělit na dvě skupiny: Přírodní lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Tyto předpoklady souvisejí se samotnou rozmanitostí přírodního prostředí dané povrchem území. Mají relativně neměnnou povahu, trvalý charakter a exotika jednotlivých míst můţe udělat určitou oblast pro cestovní ruch atraktivnější a přitaţlivější. Za nejzajímavější reliéf můţeme povaţovat území s větší členitostí (hory, skály), sopečné jevy (činné i nečinné sopky, gejzíry, krasové jevy, jako jsou propasti a jeskyně). Jednou z hlavních podmínek realizace cestovního ruchu je podnebí. Svými prvky (teplota, mnoţství sráţek a jejich rozdělení, délka slunečního svitu, vlhkost vzduchu apod.) ovlivňuje celkový charakter denního, sezónního i ročního průběhu počasí. Klimatické podmínky určité oblasti jsou pak dány polohou v některém z klimatických pásů. Důleţitým předpokladem cestovního ruchu jsou také hydrologické poměry. Jedná se o povrchové vody (oceány, moře, jezera, přehradní nádrţe, vodní toky a rybníky), které jsou vyuţívány ke koupání a k různým vodním sportům. Významnou úlohu mají podzemní vody, minerální prameny a termální prameny s léčebnými účinky. Cestovní ruch do jisté míry ovlivňuje i výskyt rostlin a ţivočichů. Rozmanitá vegetace (lesy, pralesy) a přítomnost zvířat ve volné přírodě, případně chráněné a lovné zvěře, můţe zvýšit atraktivitu území pro turisty. 26 Kulturní lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Kulturní předpoklady bezprostředně souvisejí s historickým vývojem daného území. Vliv kulturně historických památek na cestovní ruch je dán jejich zvláštností, uměleckou nebo historickou hodnotou. Mezi nejpřitaţlivější pro účastníky cestovního ruchu patří architektonická díla jednotlivých historických slohů, muzea, galerie, archeologické lokality, technické památky, významné parky i památky lidové architektury. Masový zájem o kulturní a historické památky se následně projevuje v koncentraci cestovního ruchu do určitých oblastí. 27

26

HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-368. s. 70. 27 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-368. s. 72.

18

3.2.2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Znamenají ,,způsobilost dané země podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu.“ 28 Do skupiny selektivních předpokladů se řadí ty prvky, které z různých aspektů určují, kdo a jak často se účastní cestovního ruchu. Podmiňují tak kvalitativní a kvantitativní selekci v řadách obyvatel a dokumentují způsobilost společnosti cestovat. Tyto předpoklady se dále dělí na objektivní a subjektivní. 29 Objektivní selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu Objektivní předpoklady zahrnují: 1. politické podmínky (vnitropolitické a bezpečnostní situace oblasti), 2. ekonomické předpoklady země (dosaţená ţivotní úroveň, fond volného času, kvalita ţivotního prostředí), 3. demografické předpoklady (hustota zalidnění, věková struktura obyvatelstva), 4.

jiné.30 Subjektivní selektivní předpoklady rozvoje cestovního ruchu

Mezi subjektivní předpoklady patří psychologické pohnutky cestovatelů ovlivněné módními trendy, reklamou, propagaci cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu, znalosti jazyků a dalšími motivy ovlivňující rozhodování lidí. 31

3.2.3 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Realizační předpoklady zaujímají rozhodující postavení v konečné fázi vlastního cestování. Umoţňují co nejlépe vyuţít dané oblasti cestovního ruchu k pobytu, rekreaci 28

POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 15. 29 HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-368. s. 72. 30 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80247-4209-0. s. 42. 31 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 15.

19

a dalším aktivitám. Realizační podmínky cestovního ruchu mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami niţší výpovědní hodnotu. Jsou dány především lidským faktorem, iniciativou vlastních provozovatelů zařízení a nabídkou produktů s přímou i nepřímou vazbou na cestovní ruch.32 Realizační předpoklady se dělí na: Dopravní předpoklady Doprava patří mezi základní prvky cestovního ruchu, které mohou podpořit jeho rozšíření. Podle dostupnosti a časové dosaţitelnosti území je důleţitá zejména hustota, kvalita a bezpečnost dopravní sítě (silnic, ţeleznic, leteckých spojů, vodních toků) a dopravních zařízení (mostů, viaduktů, tunelů, lanovek, vleků apod.).33 Materiálně-technické předpoklady Tuto oblast tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a jiná zařízení. Limitujícím faktorem vyuţití konkrétních středisek je jejich kapacita a úroveň. Neméně důleţitá je i kvalita poskytovaných sluţeb včetně poskytování dalších doplňkových sluţeb, propagace, rezervace, informačních sluţeb apod.34

3.3 Význam cestovního ruchu v národním hospodářství Podstatným faktorem, který souvisí s cestovním ruchem a jeho rozvojem je moţnost člověka cestovat dle vlastní volby. Cestovní ruch se dynamicky rozvíjí od druhé poloviny dvacátého století a v současnosti patří k jednou z nejrychleji se rozvíjejících hospodářských odvětví na světě. Rozvoj cestovního ruchu závisí na jeho svobodě volby a dostatku volných finančních prostředků, které ovlivňují a umoţňují rozvíjet i jiné sloţky hospodářství. Cestovní ruch svým rozsahem rozvíjí velice široký komplex činností a umoţňuje se na něm podílet a ekonomicky participovat celé řadě subjektů. Cílem kvalitního a pestrého rozvinutého cestovního ruchu je umoţnit, organizovat

32

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80247-4209-0. s. 16. 33 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80247-4209-0. s. 44. 34 POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. s. 15.

20

a zpříjemnit lidem cestování, ať jiţ v souvislosti s rekreačními či poznávacími aktivitami. Hlavní a klíčový subjekt pro národní hospodářství v oblasti cestovního ruchu je kaţdý člověk, který vyuţívá moţností, zaměření a sluţeb cestovního ruchu. K uspokojení jeho potřeb a přání se vytváří celá řada oborů, profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Z tohoto hlediska šíře odvětví cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný hospodářský přínos. 35 Cestovní ruch je v rámci národního hospodářství široká oblast, která zahrnuje, např. infrastrukturu, oblast dopravy, má významný vliv na pracovní trh, podnikání, ubytovací a stravovací kapacity, činnost cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, informační systémy a další sluţby významné pro rozvoj a kvalitu cestovního ruchu. Oblast cestovního ruchu patří v současnosti mezi velice významnou součást národní i světové ekonomiky. Svým ekonomickým významem se v současnosti srovnává s obchodem s ropou nebo automobilovým průmyslem. Patří tak mezi tři nejvýznamnější oblasti současné světové ekonomiky. Z toho úhlu je moţné konstatovat, ţe pro mnoho zemí je zcela zásadní, jako např. Dominikánská republika, Egypt, Maledivy. 36

3.3.1 Satelitní účet Z výše uvedeného vyplývá, ţe sounáleţitost a provázanost i s jinými sektory ekonomiky v národním hospodářství má za následek a způsobuje, ţe měření reálného dopadu vlivu cestovního ruchu na oblast národního hospodářství je docela obtíţné. V současné době se v rámci měření ekonomických ukazatelů a přínosů cestovního ruchu vyuţívá metoda tzv. satelitního účtu cestovního ruchu označována – TSA (Tourism Satellite Account). Tato metodika byla vytvořena celou řadou mezinárodních organizací, jako např. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC) a další. Dále byla schválena Komisí pro statistiku Organizace spojených národů (OSN).37

35

HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. 36 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Podpora regionů a cestovní ruch. [online]. [cit. 201212-23].http:// www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovní-ruch. 37 CZECHTOURISM. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. [cit. 2012-12-23]. http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr.

21

Satelitní účet cestovního ruchu vymezuje řadu globálních standardů, podle nichţ lze měřit reálný přínos plynoucí z cestovního ruchu pro národní hospodářství. Zaměřuje se především na: procentní podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP (hrubý domácí produkt), podíl cestovního ruchu na pracovní trh a nová pracovní místa, objem kapitálových investic ovlivněné cestovním ruchem, daňové příjmy plynoucí z aktivit cestovního ruchu, vlivy cestovního ruchu na platební bilanci státu.38 Uplatněním satelitního účtu cestovního ruchu lze zjistit a vyčíslit objem hrubého domácího produktu. To znamená, ţe je moţno vyčíslit to, co bylo vytvořeno vlivem cestovního ruchu a těmi oblastmi, které se přímo podílejí na sluţbách a zboţí pro konkrétní klienty cestovního ruchu, dále efekty vyvolané cestovním ruchem ve všech dalších odvětvích ekonomiky, např. ve stavebnictví, průmyslu apod. Na základě doporučení OSN (organizace spojených národů) by satelitní účet cestovního ruchu měl být veden současně s národními účty tak, aby dával mezinárodně srovnatelné údaje. Podklady pro toto srovnávání budou zpracovávat a vytvářet národní statistické úřady. Úkol vytvářet satelitní účet cestovního ruchu byl Statistickému úřadu uloţen v roce 1999, kdy vláda ČR přijala usnesení k návrhu Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky. První šetření potřebných dat v domácnosti proběhlo v roce 2003.39

3.3.2 Ekonomické efekty cestovního ruchu Jestliţe se budeme orientovat na ekonomický vliv cestovního ruchu na současnou ekonomiku, je nezbytné si uvědomit jednotlivé aspekty, která odvětví cestovního ruchu zasahují

do

postavení

národního

hospodářství.

Dopady

cestovního

ruchu

na ekonomiku označujeme jako přímé nebo nepřímé, pozitivní nebo negativní. Přímé efekty jsou uskutečňovány v odvětvích, které jsou přímo svázané s turismem, mají spolu spojitost. Jsou tvořeny ze skutečných a konkrétních výdajů spotřebitelů (turistů) v určité

38

CZECHTOURISM. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. [cit. 2012-12-23]. http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr. 39 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Metodika satelitního účtu České republiky.[online] s. 22 [cit 2012-1225]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky-satelitniho-uctu-cestovniho-ruchu.

22

destinaci. Jedná se, např. o zakoupení ubytování v turistické ubytovně, campu, hotelu, poznávacího zájezdu u cestovní kanceláře nebo letenky atd.40 Nepřímé efekty nejsou realizovány v přímé spojitosti klienta turismu a poskytovatele turistických sluţeb, ale jedná se o směnu a její efekty v oblasti např. dodavatelskoodběratelských vztahů. 41 Cestovní ruch je velice významný a má jiţ mnoho let nemalý vliv na českou ekonomiku a podstatnou měrou se významně podílí na velikosti makro i mikroekonomických ukazatelů. Mezi nejvíce významné ekonomické aspekty v rámci zhodnocení postavení a ekonomického vlivu cestovního ruchu v současné ekonomice označujeme podíl cestovního ruchu na celkovém HDP (hrubý domácí produkt) a HNP (hrubý národní produkt), vnější ekonomickou rovnováhu, pracovní trh a zaměstnanost, příjmy státního a místních rozpočtů, inflaci. 42

3.4 Marketing cestovního ruchu Lidé a média vytvářejí obraz tohoto světa bleskovým šířením informací. V oblasti marketingu se jedná o komerční komunikaci, která je součástí výroby a sluţeb. Tato komunikace je zaměřena na produkt – zboţí, kterého se snaţí co nejvíce prodat potencionálnímu zákazníkovi. Dnešní svět marketingu si nevystačí s pouhou univerzálností, ale dle nejnovějších trendů jej musíme segmentovat a vytvořit v těchto souvislostech nové přístupy a formy komunikace. V současnosti je charakteristickým trendem v rámci cestovního ruchu prodej destinací, jinak řečeno geografický marketing, který našel obrovskou odezvu a velkou příleţitost u privátní i u veřejné sféry turisticky zaměřených regionů a zemí. K tomu, aby se turistický ruch úspěšně vyvíjel a dosahovalo se poţadovaných ekonomických efektů, je nutné tuto oblast řídit a zaloţit na marketingových principech.43 40

PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. Praha: Grada Publishing, 2011. 105 s. ISBN 978-80-247-3748-5. 41 MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: VŠE v Praze, 1999. 83 s. ISBN 8070794437. s. 47 42 PALATKOVÁ Monika; ZICHOVÁ Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 112. ISBN 978-80-247-3748-5. 43 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Příspěvek pro Mezinárodní konferenci – Region. Služeb. Cestovní ruch. Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2001.

23

3.4.1 Definice marketingu Marketing je zaměřen k uspokojování potřeb a přání potencionálních zákazníků. Je to specifická komunikace, činnost a řídící proces po sobě následujících kroků, vycházejících z cíleného marketingového výzkumu. Ti, kdo se podílejí na trhu, mají konkrétní vytyčené cíle a snaţí se jich různými strategiemi dosáhnout.44 Miroslava Vaštíková definuje pojem následovně: ,,Marketing je manaţerský proces, zodpovídající za identifikaci, předvídání a uspokojování poţadavků zákazníků při dosahování zisku.“45 Jiné vymezení dle Jiřího Vystoupila a Martina Šauera: ,,marketing má cíleně učinit potencionálního zákazníka hlavním těţištěm podnikání a utváření jeho příjemného dojmu z nabízených sluţeb či zboţí. Je specificky cílenou metodou, kterou se rozvíjí trhy, organizuje se podniková kultura, která má zaměřit podnik na určitý specifický trh a na zákazníka.“46

3.4.2 Marketingový mix v cestovním ruchu Marketingový mix lze charakterizovat jako soubor taktických nástrojů, které můţe poskytovatel konkrétních sluţeb vyuţívat z hlediska získávání konkurenceschopnosti svého produktu a prosazení se na trhu. Jedná se zejména o čtyři skupiny charakteristik, nazývaných v marketingu jako tzv. ,,čtyři P“, mezi které patří: produkt (product), cena (price), místo (place), 44

HORÁKOVÁ, Iveta. Marketing v současné světové praxi. Praha: Grada, 1992. 365 s. ISBN 80-8542483-5. s. 45. 45 VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. s. 24. 46 VYSTOUPIL, Jiří.; ŠAUER Martin.; HOLEŠINSKÁ Andrea.; METELKOVÁ Petra. Marketing cestovního ruchu – Distanční studijní opora Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7.

24

propagace (promotion).47 Marketing cestovního ruchu však rozšiřuje tuto základní, v marketingu moţno říci obvyklou, podobu marketingového mixu o další ,,4P“, mezi které patří: people (lidé), packing (tvoření balíčků), programming (programování, tvorba projektů), partnership (spolupráce, kooperace).48

3.4.3 Produkt Produktem je obecně vnímáno cokoliv, co je a můţe být nabídnuto na trhu a slouţí k uspokojení přání a potřeby zákazníků. V oblasti cestovního ruchu je produktem sluţba, kterou mohou poskytovat např. dodavatelé a poskytovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení, dopravci. Dále sem lze zařadit zprostředkovatele, cestovní kanceláře a agentury, organizátory kongresové turistiky, manaţery a agentury sluţeb cestovního ruchu, marketingové organizace měst a regionů atd.49

3.4.4 Cena Cena a samotná cenová politika je bezesporu základním fundamentem úspěšného marketingu všech výrobků nebo nabízených sluţeb. Cena, kterou konkrétní společnost poţaduje, musí být vyváţená tak, aby ji spotřebitelé byli ochotni zaplatit a organizace dosáhla přiměřeného zisku. Cena na rozdíl od ostatních tří sloţek marketingového mixu produkujících náklady produkuje výnosy. V oblasti destinačního marketingu určitá společnost přímo nestanovuje úroveň ceny nabízených produktů, řada z nich nepracuje s cenou vůbec, nemá přehled o cenách v konkrétní a v konkurenční destinaci. 50

47

FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-9. s. 77. 48 FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-9. s. 77. 49 ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. s. 71. 50 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. s. 71.

25

Spotřebitelé sluţeb nechápou změny cen zcela jednoznačně. Ohled na jejich vnímání stanovené ceny je z hlediska marketingového pojetí sice důleţitý, ale pochopitelně nemusí být v tomto ohledu rozhodující. 51

3.4.5 Místo, distribuce, dostupnost Rozhodnutí a volba o tom, jakou cestou se konkrétní produkt dostane na trh a ke spotřebitelům, patří z hlediska zisku mezi nejvýznamnější a následně pozitivně ovlivňuje pouţití ostatních marketingových nástrojů.52 V oblasti cestovního ruchu je moţno otázku místa a s ním související distribuce rozumět minimálně v třech formách: jedná se o atraktivní místa – destinace, určitá destinace nebo místo můţe být zajímavé svojí polohou, zajištění snadné a přijatelné dopravní dostupnosti místa. 53 V oblasti sluţeb je distribuce spojená se zvláštnostmi sluţeb, jak jiţ bylo výše napsáno, kterými jsou nehmotnost, pomíjivost, neoddělitelnost od osoby poskytovatele a také módnost a proměnlivost, ale také se musí často zákazník dostavit na místo jejího poskytování.

3.4.6 Propagace I ty nejlepší sluţby poskytované v oblasti cestovního ruchu nejsou zárukou toho, ţe budou snadno a vţdycky prodány. Nástrojem komunikace s potenciálními spotřebiteli je účinný systém marketingové komunikace neboli propagace. Propagací sluţeb se zabývají na jedné straně samotní pracovníci v cestovním ruchu, na druhé straně pracovníci profesionálních organizací neboli profesionální reklamní agentury. 54 51

FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 45. 52 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. s. 80. 53 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-247-0202-9. s. 80. 54 ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. s. 72 - 73.

26

Pojetí marketingu z hlediska propagace se také vnímá a označuje za komunikační mix, který se opírá v současnosti o šest hlavních nástrojů, kterými jsou: účinná reklama jako placená forma neosobní prezentace produktu v různých médiích, podpora prodeje sluţeb, která představuje podněty pro zvýšení nákupu nebo prodeje v oblasti nabízených sluţeb, public relations vytváří a rozvíjí pozitivní vztahy se spotřebiteli a veřejností. V současnosti se jeví jako klíčový profesionální přístup a ochota např. zaměstnanců firem, kteří zajišťují letenky, ubytování nebo sluţební cesty manaţerů atd., osobní prodej reprezentovaný přímou osobní komunikací s jedním nebo i několika potenciálními spotřebiteli, direkt marketing, internet, sociální sítě - tyto nástroje mohou být pouţité jako neosobní, internetová, telefonická média, pošta, jeţ povzbuzují zájem o nákup produktů.55 Cílem komunikačního mixu v oblasti marketingu je přiblíţit cílové skupině spotřebitelů konkrétní produkci firmy, jejich výrobky či poskytované sluţby. 56

3.4.7 Lidé U velké části sluţeb v oblasti cestovního ruchu jsou lidé základním fundamentem při produkci a distribuci sluţeb. Lidé jako klíčový faktor se stávají význačnou součástí diferenciace nabídky. S jejich pomocí mohou všichni, kdo vyvíjejí podnikatelskou činnost v oblasti sluţeb, zvýšit hodnotu nabízených produktů a tím také získat konkurenční výhodu na trhu.57 Ve sluţbách cestovního ruchu a jejich zkvalitňování je velice podstatné, jak jiţ bylo výše zmíněno, i samotná profesionalita, výběr a způsob řízení lidských zdrojů

55

FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 75. 56 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 288s. ISBN 978-80-247-3247-3. s 96. 57 PAYNE, Adrian. Marketing služeb. 1. Praha: Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 80-7169-276-7. s. 147.

27

(pracovníků). V současnosti by hlavní pozornost měla být směřována k vytváření podnikové komunikace, identity a neposledně také firemní kultury. 58

3.4.8 Tvorba balíčků V oblasti cestovního ruchu je balíček určité sestavení vzájemně se doplňujících a moţné provázání sluţeb do celkové nabídky sluţeb, a to většinou za jednotnou cenu. Přitaţlivost a atraktivita nabídky sluţeb zahrnuje více podob. Zřídka je jedna sloţka např. přírodní scenérie, zajímavost, památka atd. pro spotřebitele významná, ţe dokáţe v delším horizontu přitahovat zájemce a návštěvníky určité destinace. Z těchto důvodů je pro zvýšení atraktivity a zajímavosti nutno vytvořit něco neobyčejného, je nutno svoji nabídku pojmout jako komplex sluţeb, které se vzájemně doplňují, rozšiřují a podporují. Lze hovořit o komplexu sluţeb vznikající ze spolupráce a partnerství více organizací, jenţ své sluţby prezentují společně. 59 Produktové balíčky jsou v současnosti mezi návštěvníky destinací velice oblíbené především proto, ţe: šetří čas při plánování pobytu v určité destinaci, cena balíčku je obvykle niţší neţ součet cen všech poloţek, které obsahují, v případě balíčků all-inclusive zaplatí návštěvník za všechno, např. za dopravu, ubytování, stravování, výlety předem a nemusí mít obavy z dalších výdajů, kupují produktový balíček s garancí přiměřené kvality a určitého standardu, je moţnost zakoupit konkrétní balíčky dle svých zájmů a atraktivity, např. kultura, sport, poznávací aktivity atd.60

3.4.9. Programování Tvorba balíčků, jak jiţ bylo zmíněno, vytváří komplex určitých nabídek, které jsou v návaznosti s obsahovou stránkou a specifikací programů. Tyto programy jsou určeny 58

FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 stran. ISBN 80-2470207-9. s. 142. 59 FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 127. 60 ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. s. 83 – 84.

28

a zaměřeny různým spotřebitelům neboli různým trţním segmentům. Vznik partnerství a následně i vznik společných jednotně ucelených a provázaných projektů bývá nastartován vyhlášením a spoluprací na zajímavých projektech, jejichţ cílem je ujednotit a vytvořit určitou propojenost společného úsilí více organizací, coţ ve svém důsledku dá naději všem, kdo mohou a mají zájem se do těchto společných programů zapojit a následně profitovat. Projekty v oblasti rozvoje cestovního ruchu mohou oslovit a seznámit širokou veřejnost s tím, co se chystá, a posílit účinnost snahy těch, kdo participují na turismu. 61

3.4.10 Partnerství Za spolupráci je moţno povaţovat účinnou kooperaci dvou a více subjektů participujících na kvantitativním a kvalitativním rozvoji cestovního ruchu. Současný na moderních principech zaloţený cestovní ruch je oblastí, které je v přímé závislosti na dobré spolupráci všech zainteresovaných subjektů. Z těchto uvedených důvodů je spokojenost zákazníků v cestovním ruchu závislá na partnersko – dodavatelských vztazích, kde často ani nemusí působit ve stejném místě. Je však nutné, aby spolu komunikovali a efektivně spolupracovali. Jsou totiţ na sobě navzájem existenčně závislí, neboť spotřebitel chápe a hodnotí svůj pobyt v dané destinaci jako komplex, balíček. Jestliţe nebude s nějakou částí spokojen, jiţ znovu se s určitostí nevrátí. 62

3.5 Marketingový výzkum v cestovním ruchu Pokud se má cestovní ruch rozvíjet, je nutné tuto oblast důkladně analyticky zhodnotit. V těchto souvislostech je nutno vyslovit základní myšlenku, ţe v rámci tohoto odvětví pracovat s hodnověrnými informacemi a základními daty, na jejichţ základě lze správně usuzovat a následně rozhodovat. Základem správného rozhodování je okolnost, ţe se musí jednat o kvalitní a ověřené informace, ne o informace a údaje, které jsou neúplné nebo dokonce klamné.

61

FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. s. 130. 62 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. 288s. ISBN 978-80-247-3247-3. s 125 – 126.

29

3.5.1 Základní definice marketingového výzkumu V současnosti lze nalézt mnoho odborných definic marketingového výzkumu, např. Philip Kotler uvádí: ,,marketingový výzkum jako systematicky prováděný sběr, úprava, zpracování, analýza, interpretace a prezentace informací, které slouţí k identifikaci a řešení různých marketingových situací v podniku nebo organizaci.“63 Jinou definici uvádí ve svých poznatcích Kamil Zbořil, kde uvádí, ţe ,,marketingový výzkum ve vymezení, shromaţďování, analýze a interpretaci získaných informací, které hrají úlohu jako podklad pro rozhodování v rámci procesu marketingového řízení.“64 Shrneme-li uvedené citace, lze tedy konstatovat, ţe marketingový výzkum na svých principech specifikuje poţadované důleţité informace, stanovuje metody jejich sbírání, řídí, stanovuje a uskutečňuje proces sbírání dat, umoţňuje jejich analýzy, interpretaci výsledků a jejich následnou implementaci do oblasti cestovního ruchu.

3.5.2 Systémový přístup z hlediska marketingového výzkumu Současný marketingový výzkum je zaloţen na těchto krocích: určení základních problémů a cílů výzkumu, sestavení strategického plánu výzkumu, sběr informací, statistické vyhodnocení a analýza získaných informací, interpretace výsledků a následné praktické doporučení. 65

3.5.3 Dotazník Klíčovou rolí zvoleného dotazníku je získání informací od respondentů. Základním kritériem dotazování je pokládat všem zúčastněným respondentům stejné otázky. 66 63

Kotler, Philip. Marketing Management, Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. Praha: Grada Publishing, 1998. 710 s. ISBN 80-7169-600-5. s. 279. 64 ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: metodologie a aplikace. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 171 s. ISBN 80-7079-394-5. s. 135. 65 FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. s. 85.

30

Kvalitně vypracovaný dotazník má být sestaven a otázky formulovány tak, aby mohl respondent co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá. Důleţité je také vytvoření odpovídajících podmínek, vhodného prostředí, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby byl pro získávání dat jednoduchý, pro respondenta nezatěţující a pro nás ţádoucí.

67

Výhodným nástrojem pro měření názorů a postojů je škálování. Zde nezjišťujeme pouze, zda jev nastal či nenastal, ale i míru respondentova vnímání zkoumaného jevu. 68

3.5.4 Objekt výzkumu a výběr respondentů Další nezastupitelnou sloţkou v oblasti marketingového výzkumu je výběrový soubor respondentů neboli stanovení počtu zkoumaných jednotek, to znamená jedinců, skupin, domácností, podnikatelských subjektů atd. Jako první krok je nutné vymezit základní soubor jednotek, které nás v rámci cíleného výzkumu zajímají.69

3.5.5 Druhy marketingového výzkumu Oblast současného marketingového výzkumu je moţno rozlišit na primární a sekundární výzkum. Primární marketingový výzkum obsahuje vlastní zjištění hodnot vlastností u samotných jednotek. Zde se jedná o tzv. terénní sběr informací. Naopak sekundární výzkum znamená obvykle dodatečné, další vyuţití dat, která jiţ dříve byla shromáţděna někým jiným a následně také dle různé metodiky zpracována. 70

3.5.6 Výzkum spokojenosti zákazníků Pro oblast sluţeb působících v cestovním ruchu je důleţitý výzkum jejich spokojenosti. Takovýto výzkum se zaměřuje na získávání kvalitativních a kvantitativních informací, 66

HAGUE, Paul. Průzkum trhu. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8. s. 134 – 135. 67 FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo: Soukromá vysoká škola Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. s. 87. 68 FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. s. 87. 69 Management marketing [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2013-11-8]. http://managementmarketing.studentske.eu/2009/08/velmi-dleitou-slokoukadho.html 70 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. 1. Brno: Computer Press 2008. 124 s., ISBN 978-80-2512183-2. s. 78.

31

které dávají odpověď na to, jak je spotřebitel s konkrétními produkty či sluţbami spokojen. Míru spokojenosti charakterizujeme jako subjektivní pocit člověka o tom, jak byly naplněny jeho potřeby a přání.

3.6 SWOT analýza Tabulka č. 1 SWAT analýza Strenghs - silné stránky jsou kladné vnitřní podmínky, které

Weaknesses - slabé stránky záporné nepříznivé vnitřní podmínky,

umoţňují získat náskok a převahu nad

které ve svých důsledcích vedou k niţší

konkurencí, jako např. jeho výhodná

produktivnosti a tím také efektivnosti

poloha, moţnost získat lepší vstupy do

firmy, např. problémy se získáním vstupů,

podnikání, kvalitativně lepší lidské zdroje

nemoderní výrobní trendy,

atd.

nekvalifikované lidské zdroje atd.

Opportunities - příleţitosti příleţitosti ve vnějším prostředí – lze

Threats - hrozby hrozby z vnějšího prostředí – lze

charakterizovat jako současné nebo

klasifikovat jako nepříznivé vyhlídky, jako

budoucí pozitivní podmínky, např.

např. z hlediska získávání vstupů, otázky

v podnikání, v prodeji, ve výhodném

spojené s problematikou prodeje,

získání vstupů, moderních technologií a

poklesem kupní síly atd.

přístupů. Pramen: HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1. s. 74 – 7571 ,,Úkolem analýzy je vymezit silné a slabé stránky podniku. Díky této analýze lze vyhodnotit celkové fungování podniku, zjistit problémy nebo najít nové směry a moţnosti kvalitativního růstu. Lze ji vyuţít v rámci stanovení a optimalizace strategie konkrétního podniku, cíleně zaměřeného projektu, v rámci zlepšování stávajícího stavu nebo procesů.

71

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-2470447-1. s. 74 – 75.

32

Varianty pouţitých strategií umoţňují řídícím sloţkám firmy, aby rozhodly, která je z hlediska dosaţení zisku nejvhodnější: maximalizací silných stránek – maximalizovat příleţitosti, minimalizací slabých stránek – maximalizovat příleţitosti, maximalizací silných stránek - minimalizovat hrozby, minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby.“72

72

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing – Strategie a trendy. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 272 s. ISBN 978-80247-2690-8. s. 201 - 202.

33

4 Praktická část 4.1 Charakteristika oblasti Vranova nad Dyjí V úvodu praktické části je důleţité ve stručnosti charakterizovat oblast Vranova nad Dyjí. Jeho okolí kaţdoročně láká a navštěvuje mnoho turistů k rekreaci. Tato turistická oblast představuje velice atraktivní a zajímavou rekreační destinaci. Návštěvníci zde najdou a mohou navštívit nádhernou přírodu Národního parku Podyjí, který zasahuje do tohoto malebného místa svým nejzápadnějším výběţkem. Dále zde mohou navštívit historické památky, z nichţ bezesporu nejznámější je barokní vranovský zámek a gotický hrad Bítov. Vyznavači vodních sportů neodolají Vranovské přehradě s moţností vyhlídkových plaveb. Rybáře zde rovněţ čekají velice kapitální úlovky. Oblast Vranovska je protkána poměrně širokou sítí cyklostezek i turisticky značených tras, které přivedou zájemce do nejhezčích a zajímavých míst této oblasti. Víno a Vranovská přehrada mají k sobě rovněţ blízko. Jako atrakce se nabízí romantické vyjíţďky na lodích, které jsou spojeny s ochutnávkou moravských vín. Rovněţ zde kaţdoročně probíhá velká kulturní akce – výlov sektu ze dna Vranovské přehrady.

4.2 Metoda průzkumu Pro zjištění potřebných dat jsem vyuţila dotazníkovou metodu. Data byla sbírána v měsíci květnu aţ září 2013 v regionu Vranov nad Dyjí. Distribuovala jsem celkem 400 dotazníků, z toho bylo vráceno a správně vyplněno 253. Dotazník se skládá celkem z 11 různě formulovaných otázek. V dotazníkovém výzkumu jsou pouţity otázky uzavřené i škálové. Uzavřené se týkaly otázek pod číselnou řadou 1, 8, 9, 10,11. Čísla 2, 3, 6, 7, jsou otázky polozavřené a odpovědi pod číselnou poloţkou 4 a 5 se týkaly škálových otázek a jejich hodnocení, ve kterých má respondent moţnost hodnotit z pětibodové hodnotící škály a tím zpřesnit cíle dotazníkového výzkumu.

34

Základním úkolem bylo sestavit a vyhotovit poţadované mnoţství dotazníků. Dalším důleţitým krokem bylo oslovit, vysvětlit a informovat např. správce, provozovatele a vedoucí ubytovacích, restauračních a rekreačních sluţeb ve Vranově nad Dyjí o záměru provést v těchto zařízeních zmiňovaný dotazníkový výzkum, zda k této formě nebudou námitky a pokud to výrazně nezasáhne do struktury jejich provozních činností. Následoval výběr vyplněných dotazníků od oslovených respondentů. Poté došlo k třídění, zpracování a vyhodnocování výsledků dotazníkového výzkumu. Co se týkalo samotných

provozovatelů

rekreačních

sluţeb

a

zařízení,

spolupráci

na dotazníkovém výzkumu ocenili, neboť se domnívají, ţe výsledky vyplývající z výzkumu mohou v rámci své činnosti vyuţít ve svůj rozvoj a prospěch. Po zpracování získaných dat následovalo statistické vyhodnocování. Výsledky výzkumu zahrnují závěry, které vyplývají ze získaných dat, které byly učiněny na základě vyplnění distribuovaných dotazníků a tvůrčí spolupráce mezi respondenty a tazatelem.

4.3 Výsledky průzkumu V této části bakalářské práce prezentuji výsledky dotazníkového průzkumu, který se týkal hodnocení cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí.

4.3.1 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí Otázka č. 1 se zabývá délkou pobytu ve výše uvedené oblasti. Z tabulky vyplývá, ţe ji turisté vyhledávali zejména pro 3 – 7 denní rekreaci, coţ svědčí o její atraktivnosti. Tabulka č. 2 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí Délka pobytu

Počet turistů v %

jednodenní (bez noclehu)

5,10 %

1 -2 noclehy

28,10 %

3 - 7 noclehů

56,50 %

Delší Pramen: Vlastní zpracování

10,30 %

35

Z hlediska délky pobytu návštěvníci nejvíce vyuţívali pobyty v délce 3 - 7 dnů, coţ činí 56,50 %. Dále bylo zjištěno, ţe druhou největší skupinu tvoří pobyty v délce trvání 1 – 2 dny nebo tzv. víkendové pobyty, které jsou celkově zastoupeny 28,10 %. Co se týká dlouhodobějších pobytů, činí celkové zastoupení 10,30 %. Nejméně jsou zastoupeny jednodenní pobyty, celkově 5,10 %.

4.3.2 Který měsíc patří mezi nejvíce navštěvované Druhá otázka je zaměřena na zjištění nejnavštěvovanějšího období v hlavní sezóně, která trvá od června do září. V mém případě se jedná o rok 2013. Tabulka č. 3 Měsíce, které patří mezi nejvíce navštěvované v roce 2013 Měsíce

Počet návštěvníků v %

Květen

7,30 %

Červen

17,50 %

Červenec

35,90 %

Srpen

26,40 %

Září Pramen: Vlastní zpracování

12,90 %

Z tabulky je patrno, ţe nejvíce turistů navštívilo Vranov nad Dyjí v měsíci červenci, celkově 35,90 %. Dále v měsíci srpnu 26,40 %. V červnu byli návštěvníci zastoupeni 17,50 %. V září 12,90 % a v květnu 7,30 %. Pokud se otázka návštěvnosti týkala jiných měsíců v roce, tak oslovení návštěvníci neuvedli nic. Z uvedených zjištěných dat tedy vyplývá, ţe byl nejvíce Vranov nad Dyjí navštěvován v období letních prázdnin, z hlediska návštěvnosti nejméně pak v měsíci květnu. Je to dáno zejména sezónností, na které je Vranov závislý.

4.3.3 Jaký je převaţující důvod Vaší návštěvy V níţe uvedené tabulce jsou zpracovány důvody, které lákají návštěvníky do Vranova nad Dyjí.

36

Tabulka č. 4 Hlavní důvody návštěvy Vranova nad Dyjí Hlavní důvody

Počet odpovědí návštěvníků v %

relaxace a zdraví (odpočinek, koupání…)

50,20 %

turistika a sport (pěší, cyklistika,….)

23,50 %

poznávání (památky, kultura….)

18,40 %

návštěva příbuzných

4,00 %

komerční důvody (pracovní jednání, obchod)

2,70 %

pouze tudy projíţdím

1,20 %

Jiné Pramen: Vlastní zpracování

0%

Z dat uvedených v dotazníku vyplývá, ţe hlavní důvod návštěvy respondenti uvedli relaxaci a zdraví a to 50,20 %. Dalším důvodem návštěvy byla turistika a sport, celkově ve 23,50 %. Dále následoval důvod s poznávacími aktivitami 18,40 %. Návštěva u příbuzných 4,00 %. Cesty za obchodem a komerční důvody byly zastoupeny celkově v 2,70 %. Část návštěvníků městysem pouze projíţděla, přesto vyuţili některou sluţbu v rámci turistického ruchu 1,20 %.

4.3.4 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí V této podkapitole se zabývám hodnocením sluţeb, které jsou poskytované ve Vranově nad Dyjí, a to v jednotlivých rekreačních střediscích, campu a chatách. Tabulka č. 5 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí Poskytované sluţby

Velmi dobře

Spíše špatně

Velmi špatně

Neumím posoudit

ubytovací sluţby

33,50 % 60,20 % 4,10 %

2,20 %

0%

úroveň veřejného stravování

10,20 % 58,80 % 25,50 % 5,50 %

0%

úroveň personálu

8,50 %

61,50 % 20,20 % 9,80 %

0%

poskytování informací o regionu

7,30 %

68,10 % 20,10 % 4,50 %

0%

péče o čistotu a pořádek

18,30 % 70,80 % 9,70 %

1,20 %

0%

21,7 %

0%

30,80 %

přátelskost místních lidí Pramen: Vlastní zpracování

Spíše dobře

37

46,30 % 1,20 %

Tabulka vystihuje celkové hodnocení úrovně poskytovaných sluţeb, kterou respondenti subjektivně zhodnotili zatrţením v škálové hodnotící stupnici. Z tabulky vyplývá, ţe 93,70 % návštěvníků bylo s kvalitou ubytovacích sluţeb spokojeno, pouze 6,30 % návštěvníků hodnotilo úroveň sluţeb spíše špatně nebo velmi špatně. Z hodnocení úrovně veřejného stravování lze z tabulky vypozorovat, ţe 69,00 % návštěvníků bylo s kvalitou spokojeno. Opačný hodnotící názor zastává 31,00 % dotazovaných respondentů. Z hlediska úrovně personálu lze vidět, ţe 70,00 % respondentů je s jejich úrovní a mírou profesionality spokojeno. Naopak negativně ohodnotilo úroveň personálu 30,00 %. Ohledně poskytování informací z tabulky vyplývá, ţe celkově 75,40 % respondentů bylo mírou informační problematiky spokojeno velmi dobře nebo spíše dobře. Hodnotící názor z hlediska nespokojenosti vyslovilo 24,60 % respondentů. Respondenti hodnotili také čistotu a pořádek. Z tabulky vyplývá, ţe 89,10 % respondentů byli s úrovní čistoty a pořádku spokojeni. Negativní názor zastávalo 10,90 %. Z hlediska přátelskosti místních lidí bylo 68 % respondentů s přístupem k návštěvníkům spokojeno a 1,20 % dotazovaných zastávalo negativní stanovisko. Z tohoto měření rovněţ také vyplynulo, ţe 30,80 % respondentů na to nemá ţádný názor.

4.3.5 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu V této otázce hodnotím, jak jsou turisté spokojeni s vybaveností regionu, značením tras, kapacitou ubytování a s dalším vybavením, které uvádím v tabulce níţe. Otázka tedy zněla, jak celkově respondenti hodnotí infrastrukturu a vybavenost regionu v těchto oblastech.

38

Tabulka č. 6 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu

rozsah ubytovacích kapacit

Velmi Spíše Spíše Velmi dobře dobře špatně špatně 20,50 % 58,10 % 19,10 % 2,30 %

Neumím posoudit 0%

rozsah stravovacích kapacit

24,20 % 60,80 % 12,80 % 2,20 %

0%

dopravní dostupnost regionu

10,30 % 57,60 % 28,80 % 3,30 %

0%

značení turistických tras

16,40 % 27,80 % 53,10 % 2,70 %

0%

místní značení pamětihodností

20,10 % 40,30 % 37,60 % 2,00 %

0%

sportovní aktivity - vybavenost

10,10 % 38,20 % 44,70 % 4,80 %

2,20 %

drobný prodej

27,60 % 33,70 % 28,20 % 10,50 % 0 %

příleţitosti pro zábavu

10,20 % 64,20 % 20,70 % 1,80 %

Infrastruktura a vybavenost

3,10 %

Pramen: Vlastní zpracování Z hlediska dostupnosti ubytovacích kapacit lze zhodnotit, ţe více jak 78,60 % respondentů bylo se současnou situací spokojeno. Opačný názor zastává 21,40 % respondentů, kteří hodnotí ubytovací zařízení špatně. Dle 85 % respondentů byl rozsah stravovacích kapacit na dobré úrovni. Zbylých 15 % vnímali situaci negativně. Z výzkumu vyplývá, ţe 67,90 % respondentů bylo s dopravní dostupností Vranova nad Dyjí velmi spokojeno nebo spíše spokojeno. Naopak v 32,10 % byli nespokojeni. Zde je vidět, ţe dostupnost, hustota a kvalita pozemních komunikací hrála jistě svou roli. Z tabulky vyplývá, ţe 44,20 % respondentů bylo s kvalitou turistických tras spokojeno. Negativní hodnocení zastává 55,80 % respondentů, kteří se vyslovili k názoru, ţe značení turistických tras bylo nedostačující. Z hlediska místního značení pamětihodnosti vyplývá, ţe 60,40 % respondentů bylo s rozsahem a kvalitou značení velmi spokojeno, naopak negativně je hodnotilo 39,60 %. Z hlediska vybavenosti regionu pro sportovní aktivity vyplývá, ţe 48,30 % respondentů bylo s kvalitou sportovní vybavenosti velmi spokojeno nebo spíše spokojeno. 39

Z výzkumu rovněţ vyplynulo, ţe 49,50 % respondentů bylo spíše nebo velmi nespokojeno. Ve výzkumu byla zastoupena skupina, která neumí situaci posoudit 2,20 %. Z hlediska drobného prodeje, jako je např. občerstvení, potraviny, suvenýry atd., bylo celkem 61,30 % respondentů velmi spokojeno nebo nespokojeno a 38,70 % spíše nebo velmi nespokojeno. V turistické sezóně byla většina respondentů spokojena, i kdyţ skupina nespokojených respondentů není nezanedbatelná. Tento vliv lze vysvětlit sezónností sluţeb a poměrně malým městem. Z tabulky lze vidět, ţe dotazovaní byli v oblasti zábavy spokojeni, celkem 74,40 % velmi nebo spíše spokojeni oproti 22,50 %, kteří uvedli, ţe jsou spíše nebo velmi nespokojeni a 3,10 % respondentů neumějí situaci posoudit.

4.3.6 Nedostatek sluţeb ve Vranově nad Dyjí Zde je uvedeno, jaké sluţby ve výše uvedené oblasti chybí. Graf. č. 1 Sluţby, které turisti postrádají 3,00 % 8,10 % 27,20 % 17,00 %

nonstop bankomat zábava a sluţby pro děti veřveřejé záchody

11,70 %

15,00 %

parkoviště obchody s potravinami

18,00 %

placení za sluţby kartou jiné

Pramen: Vlastní zpracování Z hlediska návštěvníků byla nejvíce kritizována moţnost výběru hotovosti z bankomatu v kteroukoliv dobu. Z odpovědí respondentů vyplynulo, ţe ze stávajícího bankomatu, 40

který je umístěný v prostorách informačního centra, lze vybrat finanční hotovost pouze v pracovní době. Často kladli otázku, proč nemůţe být volně přístupný. Toto hodnocení získalo od respondentů 27,20 %. Dále následoval poţadavek z hlediska veřejných toalet celkově v 18,00 %, dále byl zmíněn určitý nedostatek obchodů s potravinami, celkově to bylo hodnoceno v 17,00 %. V těchto souvislostech dále následovala problematika parkovacích míst v 15,00 %, poté sluţby pro děti a jejich zábavu celkově v 11,70 %. Určitou kritiku sklidilo hodnocení placení platební kartou, které uvedlo 8,10 %. V rámci sluţeb, které ve městě návštěvníci postrádají, byla i otázka ,,jiné“. Otevřená otázka byla zastoupena 3,00 %. Uváděli tyto chybějící sluţby - autobus do Bítova o víkendu, bazén, wellnes, internetová kavárna, stojany na kola, cukrárna, cykloservis, více cyklostezek, zlepšit infrastrukturu a estetiku okolí, více doprovodných sluţeb, lepší silnice a značení na zámek, kadeřnictví, značný zápach z kanalizace.

4.3.7 Na základě jakých zdrojů se respondenti rozhodli pro návštěvu Vranova nad Dyjí Tato otázka slouţí ke zjištění zdrojů, ze kterých se turisté dozvídají o této rekreační oblasti a od koho získávají doporučení k návštěvě. Graf. č. 2 Na základě jakých zdrojů se uchazeči rozhodli pro návštěvu Vranova nad Dyjí

2,30 %

1,00 % doporučení od přátel a známích z reklami v rádiu

39,00 %

tisk

47,40 %

cestovní kanceláře z internetových stránek z reklamních cedulí 1,20 % 5,10 %

4,00 %

Pramen: Vlastní zpracování 41

jiné,

Z hlediska propagace je velice důleţité zjistit, z jakých zdrojů se respondenti dozvěděli o této rekreační oblasti. V rámci dotazníkového výzkumu měli vyjádřit, jaké okolnosti je vedly k tomu, aby navštívili Vranov nad Dyjí. Dotazovaní se přikláněli především k tomu, ţe si tuto rekreační destinaci vybírali pomocí internetu, a to v 47,40 %. Z tohoto zjištění můţeme soudit, ţe informace, které jsou zveřejněny na webu http://www.ouvranov.cz/ a http://www.vranovnaddyji.cz/ jsou dostačující. Internetové stránky http://www.ouvranov.cz/ informují turisty o chystaných i ukončených akcích, obsahují bohatou fotogalerii, základní informace o dostupnosti Policie ČR, Zdravotního střediska, České pošty a Informačního centra ve Vranově nad Dyjí. Portál je velice přehledně zpracován a rozdělen do tří částí, a to informace pro úřad městyse, informace pro občany a pro turisty. Další uvedená stránka http://www.vranovnaddyji.cz/ poskytuje informace zejména o penzionu Relax, který se díky kladným hlasům návštěvníků zařadil mezi 25 nejoblíbenějších penzionů. v anketě "Penzion roku 2013". Dále informuje turisty o Vranově nad Dyjí a jeho okolí. Klade důraz na historii, památky a další kulturní vyţití jako jsou např. doprovodné historické programy u prohlídek Vranovského zámku a hradu Bítov, ubytování, rekreace, o Národním parku Podyjí atd. Poskytovaná data jsou dostačující a pro turisty lákavé, zejména památky a tradiční akce jako jsou Vranovské léto nebo výlov sektu ze dna Vranovské přehrady, které mají dlouholetou tradici. Jedná se o jedinečné akce v oblasti rekreačních zařízení. Doporučení od přátel dostalo 39,00 % respondentů, coţ poukazuje na spokojenost předešlých návštěvníků a dává podnikatelům, kteří působí v této oblasti, nový impulz ke zlepšování svých sluţeb, a to z důvodu získání nových spokojených zákazníků, kteří budou jejich zařízení a tuto oblast dále doporučovat. Doporučení od přátel je nejlepší doporučení jaké můţeme dostat. Dále získávali informace z cestovní kanceláře 5,10 %, tisku 4,00 %, reklamní cedule v 2,30 % a z reklam v rádiu 1,20 % dotazovaných. Tento výsledek není zrovna příznivý. Měli bychom zapracovat na vytvoření lepších reklamních materiálů a letáků, které budou poskytovány cestovním kancelářím a agenturám, efektivnějšímu umístění reklamních cedulí, které jsou pouze ve Vranově nad Dyjí, a to pouze při pořádání kulturních akcí. Co se týká reklam v tisku, najdeme informace pouze ve Vranovském 42

zpravodaji, coţ je informační čtvrtletník nebo v časopise Milujte se! s podtitulem Časopis pro novou evangelizaci. Chybí zde reklama v regionálních novinách, která by informovala širší veřejnost. Důleţité je i období, ve kterém jsou informace poskytovány. Propagace v rádiu především zve na kulturní, společenské a sportovní akce Vranova, např. na Vranovské léto a výlov sektu . V rámci poloţené otázky ,,jiné“ 1 % respondentů uvedlo činnost spojenou s prací, rodinou, samostudiem, meditací.

4.3.8 Opakovaná návštěva dotazovaných turistů Otázka číslo 8 vypovídá, jak se turistům v této oblasti líbilo a zda ji hodlají navštívit v budoucnosti znovu. Tabulka č. 7 Uvaţujete o opakované návštěvě Vranova nad Dyjí? Odpovědi respondentů spíše ano

Zpracování v % 60,40 %

určitě ano

30,90 %

spíše ne

5,10 %

nevím, nedokáţu říci

2,80 %

určitě ne

0,80 %

Pramen: Vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky lze vypozorovat, ţe většina z dotazovaných se hodlá do Vranov nad Dyjí vrátit. Opakovanou návštěvu by volilo celkem 91,30 %. Dále vidíme, ţe 5,10 % respondentů volilo spíše ne, 2,80 % neví, nedokáţu říci, 0,80 % volilo variantu určitě ne.

4.3.9 Bydliště respondentů Otázka číslo devět nám dává odpověď na to, odkud dotazovaný pochází, coţ vypovídá o délce cesty, kterou respondent musel absolvovat. Tedy jaké vyvinul úsilí, aby se do této oblasti dostal. Dotazování uváděli, zda jsou z České republiky a z jakého kraje. Z České 43

republiky bylo 98,40 % návštěvníků a 1,60 % ze Slovenska. U zahraničních návštěvníků nebyl uveden kraj. Tabulka č. 8 Bydliště respondentů Kraj Jihomoravský

Počet dotazovaných v % 29,40 %

Moravskoslezský

15,40 %

Praha

8,30 %

Pardubický

6,40 %

Středočeský

5,90 %

Plzeňský

5,60 %

Olomoucký

5,20 %

Vysočina

5,10 %

Jihočeský

4,80 %

Zlínský

4,70 %

Ústecký

2,90 %

Liberecký

2,70 %

Karlovarský Pramen: Vlastní zpracování

2,00 %

Výše uvedená tabulka nám dává nahlédnout, ţe nejvíce návštěvníků pochází z Jihomoravského kraje, celkově 29,40 % a menší počet ze vzdálenějších krajů.

4.3.10 Pohlaví respondentů Tato kapitola nám udává pohlaví jednotlivých respondentů. Tabulka č. 9 Pohlaví respondentů Věk respondentů

Počet odpovědí v %

Muţi

47,00 %

Ţeny Pramen: Vlastní zpracování

53,00 %

44

Z výzkumu cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí se z celkového počtu 253 dotazovaných respondentů zúčastnilo 53,00 % ţen a 47,00 % muţů.

4.3.10 Věk respondentů Poslední otázkou v dotazníku byl zjišťován věk dotazovaných návštěvníků Tabulka č. 10 Věk respondentů Věk respondentů

Počet odpovědí v %

do 18 let

9,50 %

19 – 24 let

17,90 %

25 – 34 let

15,30 %

35 – 59 let

51,80 %

60 let a více Pramen: Vlastní zpracování

5,50 %

Nejvíce návštěvníků tvoří věková skupina 35 – 59 let - 51,80 %, následuje 19 – 24 let 17,90 %, 25 - 34 let - 15,30 % dále následuje věková hranice do 18 let – 9,50 %. Neméně zastoupenou věkovou skupinou návštěvníků je 60 let a více – 5,50 %.

4.3.12 Zhodnocení kvality sluţeb a cestovního ruchu respondenty Aby se turistický ruch mohl po kvalitativní stránce rozvíjet, bylo nutné v rámci této práce provést dotazníkový výzkum na kvalitu sluţeb a cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí. Na základě tohoto šetření bylo zjištěno, ţe návštěvníci více upřednostňují týdenní a víkendové pobyty. Poněkud v menší míře preferují pobyty delší více jak deset dní. O jednodenní pobyty mají návštěvníci nejmenší zájem. V rámci výzkumu se však objevili i návštěvníci, kteří sdělili, ţe jednodenní návštěva této oblasti jim plně dostačuje, neboť poznají okolí a jedou zase dále poznávat něco jiného. Nejvíce rekreantů do Vranova nad Dyjí zavítalo v období letních prázdnin a nejméně v měsíci květnu. Návštěvníci Vranovska nejvíce přijíţděli z důvodu odpočinku po celoroční práci. Tyto návštěvy jsou spojovány s tělesnou a duševní regenerací. 45

V malé

míře,

z hlediska

dotazníkového

výzkumu,

spojovali

svou

návštěvu

s komerčními a jinými důvody. Co se týká úrovně restaurací a sluţeb ve stravování, vyplynul výsledek z hlediska hodnocení jako lepší průměr. Z dotazníku vyplynulo, ţe profesionalita personálu je průměrná a mohla by mít lepší přístup k zákazníkům. Rovněţ se jako průměrný jevil výsledek ohledně kvality poskytovaných informací v regionu. Zde návštěvníci vyslovili nedostatky jako např. v restauracích a penzionech často chybí informační letáky, na některých turistických trasách jsou špatně udrţované značky a některé informační tabule jsou posprejované. Převáţná většina návštěvníků hodnotí kladně krásné okolí a kladný přístup ze strany místních obyvatel. Největší nedostatek byl z pohledu návštěvníků vnímán ohledně bankomatů, respektive k jejich omezenému provoznímu času. Návštěvníci sice vnímali, ţe je ve Vranově nad Dyjí funkční bankomat, ale vzhledem k tomu, ţe se nachází v prostorách informačního centra, je jeho provoz omezen pracovní dobou v informačním centru. Po pracovní době si z bankomatu hotovost nelze vybrat. Návštěvníkům pak nezbývá nic jiného, neţ počkat s výběrem hotovosti do druhého dne nebo navštívit nedaleké město Znojmo. Dále jako určitou problematiku ve městě vnímají nedostatek veřejných toalet, někdy jim nezbývá nic jiného, neţ poprosit obsluhu některé restaurace nebo zvolit jinou méně vhodnou alternativu. Kriticky také vnímají nedostatečné mnoţství parkovacích míst a také cenu poplatků za parkování. Rovněţ byla kritizována horší kvalita pozemních komunikací v okolí, někdy i jejich špatné značení. Turisté by rovněţ uvítali více obchodů s potravinami a širším sortimentem. Zde je však pravdou, ţe Vranov nad Dyjí je malé město a více obchodů by se mimo sezónu neuţivilo. Často byla kritizována dopravní obsluţnost hromadné dopravy, zvláště četnost a kapacita dopravních spojů. Z výzkumu dále vyplynulo, ţe by stála za úvahu moţnost platit za sluţby platební kartou. Propagace je velice důleţitá součást rozvoje turistického ruchu. Z toho důvodu bylo jedním z cílů zjistit, na základě jakých zdrojů se lidé rozhodli uskutečnit návštěvu 46

Vranova nad Dyjí. Nejvíce návštěvníků se o této rekreační oblasti dozvědělo z internetových stránek nebo internetových prezentací. Zajímavě také vyplynul výsledek, ţe mnoho návštěvníků dalo na doporučení svých známých. Zde se potvrzuje pravidlo, ţe spokojený host se rovná další zákazník. Jiţ menší význam hrála úloha tisku a cestovních kanceláří a jiné reklamy. Většina návštěvníků se ve Vranově nad Dyjí cítí spokojeně a znovu by si návštěvu této lokality dokázali představit, zvláště pro krásnou přírodu a poměrně čistou vodu v přehradě. Vranov nad Dyjí a jeho okolí je navštěvován rekreanty z celé republiky, nejvíce však z Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje a Prahy. Z pohledu věkového rozloţení jsou nejvíce zastoupeni návštěvníci ve věkové hranici 35 -59 let, nejméně návštěvníků je mladých lidí a studentů do 18ti let.

4.4 Zhodnocení potencionálu Vranova nad Dyjí z hlediska cestovního ruchu V této bakalářské práci jsou zahrnuta základní kritéria cestovního ruchu a výsledky výzkumu. V této souvislosti kromě odpovědí respondentů na úroveň sluţeb a na moţnost poţadavků, které se týkají sluţeb v oblasti cestovního ruchu, je dle mého názoru důleţité uvést příznivé, ale i nepříznivé faktory, které mohou ovlivňovat cestovní ruch v této rekreační oblasti. Tato analýza byla vytvořena na základě primárních dat, které jsem získala při vlastním dotazníkovém výzkumu, dále na základě sekundárních dat, které vycházeli od provozovatelů sluţeb, obyvatel Vranova a dále také z vlastního usouzení.

4.5. SWOT analýza cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí Na základě získaných a vyhodnocených dat byla sestavena SWOT analýza.

47

Tabulka č. 11 SWOT analýza Vranova nad Dyjí Strenghs - silné stránky • blízkost státních hranic s Rakouskem,

Weaknesses - slabé stránky • nevýhodná dopravní dostupnost,

• blízkost Národního parku Podyjí,

• horší kvalita dopravních komunikací,

• krásná okolní krajina,

• chybějící programy pro děti,

• dostupnost vinařských oblastí, vinařská

• sezónní charakter sluţeb,

turistika,

• omezený počet parkovacích míst a

• výborná kvalita ţivotního prostředí,

jejich dostupnost,

• krásné památky,

• málo hvězdičkových ubytovacích

• dobrý potenciál kvalitních ubytovacích

zařízení,

kapacit a výběr dle různých cenových relací, • velké mnoţství stánků s asijským • v sezóně dobrý potenciál kvalitních

zboţím,

stravovacích kapacit,

• nedostatek veřejných WC,

• mnoho zajímavých turistických cílů,

• špatná návaznost na cestovní agentury a

• kaţdoroční pořádání významných

cestovní kanceláře,

kulturních akcí,

• malá návštěvnost ze vzdálených krajů,

• ráj rybářů.

• nemoţnost si kdykoliv vybrat hotovost z bankomatu.

Opportunities – příleţitosti • zvýšení potencionálu sportovního vyţití,

Threats – hrozby • nedostatek finančních prostředků,

• program pro dlouhodobé pobyty,

• nezaměstnanost,

• rozšířit a zkvalitnit turistické cyklotrasy,

• zhoršení stavu dopravní infrastruktury,

• větší prezentace na internetu,

• konkurence – vodní svět Pálava atd.

• zlepšit profesionalitu personálu, • zlepšit čistotu města, • vybudovat a rozšířit zeleň ve městě, • zkvalitnit a více prezentovat kulturní akce, • moţnost čerpání dotací, • výhodná geografická poloha z hlediska zahraničního cestovního ruchu. Pramen: Vlastní zpracování

48

4.6 Návrhy na zlepšení Vzhledem k provedenému výzkumu cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí bych byla velmi ráda, kdyby se tato závěrečná bakalářská práce dostala do rukou těm, kteří mají rozvoj Vranova nad Dyjí a jeho okolí na starost a mohla jim tak přispět při tvorbě budoucí marketingové strategie, která povede k zlepšení komplexu cestovního ruchu.

4.6.1 Bankomat Časté připomínky ve výzkumu byly okolo nonstop bankomatu. Otázka na zřízení bankomatu je i mezi místními lidmi ve Vranově nad Dyjí velice diskutovaná. Je však pravdou, dle představitelů obce, ţe zatím konkrétní řešení nemají. 4.6.1.1 Současný stav provozu bankomatu Bankomat je umístěný v turistickém informačním centru, provoz je uveden v tabulce. Tabulka č. 12 Provozní doba bankomatu ve Vranově nad Dyjí Den

Sezóna otevírací doba

Mimosezóna otevírací doba

pondělí

8:30 - 11:30

12:00 - 17:00

7:00 - 11:30

12:00 - 15:30

úterý

8:30 - 11:30

12:00 - 17:00

7:00 - 11:30

12:00 - 15:30

středa

8:30 - 11:30

12:00 - 17:00

7:00 - 11:30

12:00 - 15:30

čtvrtek

8:30 - 11:30

12:00 - 17:00

7:00 - 11:30

12:00 - 15:30

pátek

8:30 - 11:30

12:00 - 17:00

7:00 - 11:30

12:00 - 15:30

sobota

8:30 - 11:30

12:00 - 17:00

zavřeno

neděle 8:30 - 11:30 12:00 - 17:00 zavřeno Pramen: http://www.ouvranov.cz/informacni-centrum 4.6.1.2 Návrhy na zlepšení Provozní náklady bankomatu Kromě ceny za pořízení vlastních bankomatů stojí banky ještě finanční prostředky

49

samotný provoz sítě např. servis, dotace hotovosti do bankomatů a telekomunikační poplatky nebo pojištění. V této souvislosti by dle představitelů obce byla Česká spořitelna ochotna tuto sluţbu provozovat, pokud přistoupí na následující podmínky: obec koupí bankomat, postaví pro něj odpovídající prostory, zajistí transport, osazení, instalaci, zabezpečení celého zařízení. Výše uvedené poţadavky byly vyčísleny celkově na 600 000 Kč bez DPH. V této souvislosti to pro obec jako neplátce DPH znamená finanční částku ve výši 726 000 Kč. Dále je nutné připočítat provozní náklady bankomatu, které jsou vyčísleny na částku 180 000 Kč bez DPH za rok, celkem tedy 217 800 Kč za rok. Na základě těchto vyčíslených ukazatelů, by obec Vranov nad Dyjí první rok musela zaplatit 943 800 Kč. Poznámka V dnešní době se naše zavedené a známé banky brání více investovat do zařízení, které jim nebude přinášet očekávaný zisk. Banky v ČR umísťují své bankomaty i do malých měst, ve kterých však nedochází k většímu mnoţství výběrů. Z těchto důvodů jsou náklady přepočteny na transakci vyšší, neţ např. u bankomatu v centru Prahy, Brna atd., kde je na rozdíl od malých měst provedeno za měsíc v řádech stovek tisíc korun. 4.6.1.3 Shrnutí Aby byly v této souvislosti uspokojeny potřeby návštěvníků, představitelé obce uvaţovali, zda lze vyuţít i např. nějakou formu leasingu nebo splátkový prodej. Z celé diskuse s představiteli obce vyplynul poznatek, aby si kaţdý dle svého rozumu zváţil, zda za těchto podmínek je pořízení bankomatu výhrou. Rada obce i zastupitelstvo se však zřízení bankomatu nikterak nebrání a usilovně pracuje na tom, aby vzniklou situaci vyřešili jak v zájmu obyvatel obce, tak v zájmu rekreantů. V současnosti byl v informačním centru instalován bankomat FIO banky. Za tento bankomat obec neplatila. Zajistila to smluvní firma banky. Obec pouze poskytla prostory. Zmíněný

50

bankomat je pouze z pohledu banky ve zkušebním provozu, tudíţ není moţná jeho instalace, aby byl přístupný kdykoliv. Bankomat je přístupný v otevírací době Informačního centra. V této souvislosti pak banka vyhodnotí, zda bude dostatečné mnoţství výběrů. Provozovatel bankomatu sleduje jeho vyuţívání a obec musí splnit limity v počtech výběrů.

4.6.2 Bezhotovostní platby platební kartou Zřídit platební terminály umoţňuje v České republice pět finančních domů – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Bezplatný provoz platebního terminálu, to znamená provoz bez poplatků pro koncového provozovatele, bývá podmíněn určitým obratem při platbách kartou, kde cena závisí na typu a výše transakcí. Tato částka se pohybuje okolo 100 tisíc korun za měsíc. V těchto ohledech z hlediska platebních terminálů jsou pro obchodníka procenta, která konkrétní banka účtuje těmto obchodníkům a strhává je z plateb za zboţí či sluţby. Na základě informací od tří z oslovených finančních domů, které provozují svou činnost v ČR, se pohybují od 1,90 % aţ do 3,50 % z provedené platební transakce zákazníkem. Sazby se ale nastavují individuálně a banky v těchto souvislostech nechtějí tato interní data zveřejňovat. Proto vycházím z běţných dostupných statistik, kde procentuální výše se odvíjí od odvětví a místa podnikání, typu platebního terminálu, výše obratu, průměrné částky za transakci. Z hlediska platebních terminálů a dostupných informací také závisí na tom, zda má klient širší vazbu s bankou, tedy zřízený účet či úvěr. Zájemce o platební terminál má na výběr dva typy těchto zařízení: nepřenosný, přenosný platební terminál. První typ je vhodný pro tzv. kamenné obchody s připojením na pevnou linku či internet. Druhý typ, tedy přenosné zařízení, se hodí do restaurací, kde host můţe platit přímo u stolu, nebo do vozů taxisluţby. Oba komunikují prostřednictvím technologie GSM či bluetooth.

51

Klady platebního terminálu šance na vyšší obrat, moţnost nabízet nové sluţby – dobíjení kreditu na mobil nebo cashback, instalace platebního terminálu a zaškolení obsluhujícího personálu zdarma, garance z hlediska plateb, o rychlá bezhotovostní platba od občana evidovaná bankou, o platba garantována Komerční bankou, a. s., a mezinárodními karetními systémy, zvýšení prestiţe podnikatelského subjektu, o přijímání platebních karet zvyšuje prestiţ municipality, o umoţňuje maximální komfort občanů, zvýšení bezpečnosti, o sníţení objemu hotovosti v provozovně a pokladnách v úřadech, o omezení manipulace s hotovostí, bezpečnější placení, sníţení nákladů, o úspora nákladů a času se spravováním a vkládáním hotovosti na běţný účet, přehlednost, o lepší kontrola provedených plateb, o jednoduchá identifikace plátce a identifikace účelu platby, efektivita, o moţnost zadat specifický symbol pro kaţdou platební transakci pomocí kláves platebního terminálu umoţní jednoduché párování plateb a plátců, popř. plateb a pohledávek. Zápory platebního terminálu odvádění stanovených procent z plateb, náklady na pronájem zařízení. 4.6.2.1 Současný stav Moţnost placení platební kartou ve Vranově nad Dyjí neodpovídá současnému modernímu trendu. Subjekty, které se nacházejí v regionu jako, např. drogerie, obchod

52

s potravinami, penziony tuto moţnost neumoţňují. Hotel pod zámkem a Zámecký hotel je touto sluţbou vybaven. 4.6.2.2 Návrhy na zlepšení Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka: Tabulka č. 13 - Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka Měsíční obrat firmy

Přenosný terminál

Nepřenosný terminal

0 – 25 000 Kč

800 Kč

600 Kč

25 000 – 50 000 Kč

300 Kč

200 Kč

nad 50 000 Kč Zdarma Pramen: Interní data Komerční banky

zdarma

ČSOB: Finanční obrat do 30 000 Kč nebo průměrná transakce do 300 Kč: 4 800 Kč ročně. UniCredit Bank: Obrat do 30 000 Kč: podmínky banka nechce zveřejnit, nabízí však moţnost odkupu platebního terminálu, obrat nad 30 000 Kč: zdarma, v případě nesplnění podmínek nabízí klientovi odkup terminálu, nebo jeho bezplatné vrácení. Raiffeisenbank a Česká spořitelna: Informace s poplatky a provozem platebních terminálů banky neposkytly. Zřízení terminálu Na základě výše uvedených dat jsme se rozhodli pro terminál u Komerční banky, která nám poskytla všechny potřebné informace ke zřízení platebního terminálu. Viz tabulka č. 13 - Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka. 53

a) Měsíční obrat obchodu 15 000 Kč. Poplatek za přenosný terminál 800Kč. 800 Kč x 12 = 9 600Kč Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 9 600Kč. b) Měsíční obrat obchodu 15 000 Kč. Poplatek za nepřenosný terminál 600Kč. 600 Kč x 12 = 7 200 Kč Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 7 200 Kč. c) Měsíční obrat obchodu 45 000 Kč. Poplatek za přenosný terminál 300 Kč. 300 Kč x 12 = 3 600 Kč Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 3 600 Kč. d) Měsíční obrat obchodu 45 000 Kč. Poplatek za nepřenosný terminál 200 Kč. 200 Kč x 12 = 2 400 Kč Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 2 400 Kč. e) Měsíční obrat obchodu 60 000 Kč. Poplatek za přenosný terminál je zdarma. Poplatek za nepřenosný terminál je zdarma. Vzhledem k výši obratu obchodu, který je vyšší neţ 50 000 Kč, tak poplatek za přenosný i nepřenosný terminál činí 0 Kč. Roční výdaje za nájem terminálu na přenosný terminál by činily 0 Kč. Roční výdaje za nájem terminálu na nepřenosný terminál by činily 0 Kč. 4.6.2.3 Shrnutí Na základě četných dotazů s podnikateli ve Vranově nad Dyjí jsem zjistila jejich stanoviska ohledně platebních terminálů. Podnikatelé se zřízení platebních terminálů nebrání, za předpokladu výhodné nabídky z pozice banky. Problém se týká hlavně odvádění procent z plateb a nákladů na pronájem zařízení. Dalším důvodem je 54

sezónnost, která vyplývá z podstaty podnikání v cestovním ruchu. Mnohými bylo sděleno, ţe na turistickou sezónu se vzhledem k její délce nechtějí zavazovat a pořizovat tyto terminály vzhledem k tomu, ţe neví, zda budou v následující sezóně podnikat.

4.6.3 Veřejné toalety Jako jeden z nedostatků Vranova nad Dyjí byl uveden nedostatek veřejných toalet. 4.6.3.1 Současný stav V současnosti i na základě provedeného výzkumu a vlastního šetření lze konstatovat, ţe ve Vranově nad Dyjí nejsou v provozu ani zde nejsou umístěny ţádné veřejné toalety. 4.6.3.2 Návrhy na zlepšení Na základě těchto skutečností jsem spolupracovala s firmou DAKO Brno, spol. s.r.o., která se technologicky, vybavením a projekčně zaměřuje na výrobu a umísťování veřejných toalet. Počáteční investice jsou z některých hledisek dosti vysoké, ale je to investice do budoucnosti a zlepší to úroveň sluţeb. Z těchto důvodů jsem vypracovala tři návrhy na vybudování veřejných toalet. Tyto návrhy se týkají umístění veřejné toalety na tzv. volném prostranství k tomu vhodné lokalitě, uvnitř budovy a v podzemí. 1. varianta - technologický typ - Buňka CWC – R 210B viz příloha č. 2, obrázek č. 1 Umístění vedle stánku PNS (poštovní novinová sluţba) vedle náměstí. Tato buňka zahrnuje následující parametry: pánská toaleta s pisoárem, dámská toaleta speciálně upravena pro uţívání osob s omezenou schopností orientace a pohybu dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. ministerstva pro místní rozvoj, technické prostory, které slouţí k údrţbě toalet, bezobsluţný kaţdodenní provoz 24 hodin denně za poplatek např. 5 Kč.

55

Náklady na umístění veřejné toalety Tabulka č. 14 - Náklady na umístění buňky CWC – R 210 B Výdaje Popis

Cena bez DPH

Cena s DPH

buňka CWC – R 210 B

1 860 100 Kč

2 250 721 Kč

doprava, autojeřáb, základová deska, inţenýrské sítě, dokumentace pro SP, prováděcí dokumentace

537 821 Kč

650 800 Kč

Voda

41 320 Kč

50 000 Kč

elektrika (topení)

74 376 Kč

90 000 Kč

čistící prostředky

16 528 Kč

20 000 Kč

mincovní automat

13 430 Kč

16 250 Kč

rozcestník - sloup

213 Kč

258 Kč

směrová šipka z recyklátu pro rozcestník – pro 2 plastové piktogramy

160 Kč

194 Kč

Celkem 2 543 948 Kč 3 078 223 Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat DAKO Brno, spol. s.r.o. K nákladům na pořízení buňky je nutno připočítat náklady spojené s úklidem. Mzda jednoho zaměstnance, který pracuje 14 hodin týdně (2 hod. denně), 55 hod. měsíčně za 45 Kč/hod., činí 30 240 Kč za rok. Celkové počáteční náklady na vybudování a údrţbu veřejné toalety – buňky tedy činí 3 108 463 Kč za první rok. 2. varianta - Toalety zřízené v budově viz příloha č. 2, obrázek č. 2 Pokud jde o vhodnou budovu na umístění veřejné toalety ve Vranově nad Dyjí, bylo vysloveno několik kritérií. Musí jít o majetek města, být zabezpečen vhodný volný přístup a vyřešení problematiky provozních moţností. Jako vhodná budova se jevila budova čp. 256. Je to nevyuţitý prostor, který se dá po stavebních úpravách vyuţít.

56

Provozní doba: Tabulka č. 15 – Provozní doba veřejných toalet červen – září pondělí – pátek 7:00 - 20:00 sobota – neděle 8:00 - 20:00 Pramen: Vlastní zpracování

říjen – květen pondělí – pátek 7:00 - 18:00 sobota – neděle 8:00 - 18:00

Náklady na umístění veřejné toalety uvnitř budovy Tabulka č. 16 - Náklady spojené s umístěním veřejné toalety Výdaje Popis

Cena bez DPH

Cena s DPH

stavební práce

537 160 Kč

650 000 Kč

nerez předměty

41 320 Kč

50 000 Kč

nábytek

2 982 Kč

3 500 Kč

potřeby (toaletní papír…)

992 Kč

1 200 Kč

voda

41 320 Kč

50 000 Kč

elektrika (topení)

74 376 Kč

90 000 Kč

čistící prostředky

16 528 Kč

20 000 Kč

rozcestník - sloup –

213 Kč

258 Kč

směrová šipka z recyklátu pro rozcestník – pro 2 plastové 160 Kč piktogramy piktogram řady 01–05 – modrobílá 74 Kč samolepka 12 × 12 cm(2x) Celkem

715 125 Kč

194 Kč 90 Kč 863 242 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat DAKO Brno, spol. s.r.o. K nákladům na umístění veřejné toalety je nutno připočítat náklady na mzdy dvou pracovníků, kteří pracují ve střídavých směnách 42 hodin týdně, kaţdý z nich 168 hod. měsíčně a na hodinu mají mzdu 55 Kč. Tyto náklady činí 221 760 Kč za rok. Celkové náklady na vybudování veřejné toalety umístěné uvnitř budovy ve Vranově nad Dyjí činí 1 085 002 Kč za první rok.

57

3. varianta – Toalety zřízené v podzemní viz příloha č. 2, obrázek č. 3 Jedna z moderních variant výstavby sociálního zařízení s vysokými náklady, ale i s mnoha výhodami. Vzhledem k umístění v podzemní nenarušuje ráz, vzhled a architekturu okolí. Pokud se rozhodneme pro tuto variantu, musíme počítat s problémy se spodní vodou, jelikoţ nejvhodnější místa pro vybudování leţí v blízkosti řeky Dyje. Provozní doba: Tabulka č. 17 – Provozní doba podzemních toalet červen – září pondělí – pátek 7:00 - 20:00 sobota – neděle 8:00 - 20:00 Pramen: Vlastní zpracování

říjen – květen pondělí – pátek 7:00 - 18:00 sobota – neděle 8:00 - 18:00

Náklady na umístění podzemních toalet Tabulka č. 18 - Náklady na umístění podzemní toalety Výdaje Cena bez DPH

Cena s DPH

stavební práce

2 537 160 Kč

3 069 964 Kč

nerez předměty

41 320 Kč

50 000 Kč

Nábytek

2 982 Kč

3 500 Kč

potřeby (toaletní papír atd.)

992 Kč

1 200 Kč

voda

41 320 Kč

50 000 Kč

elektrika (topení)

74 376 Kč

90 000 Kč

čistící prostředky

16 528 Kč

20 000 Kč

rozcestník - sloup –

213 Kč

258 Kč

160 Kč

194 Kč

74 Kč

90 Kč

2 715 125 Kč

3 285 206 Kč

směrová šipka z recyklátu pro rozcestník – pro 2 plastové piktogramy piktogram řady 01–05 – modrobílá samolepka 12 × 12 cm(2x) Celkem

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat DAKO Brno, spol. s.r.o.

58

Musíme připočítat náklady na mzdy dvou pracovníků, které jsou spojeny s úklidem. Pracují ve střídavých směnách 42 hodin týdně, kaţdý z nich 168 hod. měsíčně za 55 Kč/hod. Náklady a roční výdaje na dva zaměstnance za rok činí 221 760 Kč za rok. Celkové náklady na vybudování podzemní veřejné toalety ve Vranově nad Dyjí činí 3 506 966 Kč za první rok. 4.6.3.3 Shrnutí Při posouzení a výběru toalet jsme byli nuceni přihlédnout k určitým parametrům a moţnostem výstavby. U první varianty technologický typ buňka musíme konstatovat, ţe i při výběru vhodného místa by tato stavba nezapadla do charakteru architektury města a náklady na její provedení jsou vysoké. K vybudování podzemních toalet máme zamítavé stanovisko vzhledem k náročnosti výstavby a tomu odpovídající nejvyšší ceně všech nabídek. Z mého pohledu se jeví jako nejschůdnější varianta toalety umístěné v budově, která náleţí městu Vranov, kde by nebylo nutné velkých stavebních úprav. Také cena je pro rozpočet města výhodnější.

4.6.4 Zábava a sluţby pro děti Kapitola nám dává odpověď na to, jak vnímají rekreaci v této oblasti rodiny s dětmi. 4.6.4.1 Současný stav Vzhledem k tomu, ţe tuto rekreační oblast navštěvují také rodiny s dětmi, tak bych při tvorbě nové strategie např. pro provozovatele rekreačních areálů, vycházela především z jejich poţadavků. Dle názoru návštěvníků mohu jiţ nyní říci, ţe v této oblasti by stálo za úvahu moderní dětské hřiště s prolézačkami, pískovištěm a lavičkami pro rodiče. Tato zařízení by mohla být i někde v centru Vranova. Dále by návštěvníci uvítali, např. animační akce pro děti, jako např. dětské odpoledne plné her a soutěţí, dětské diskotéky atd. Dětmi hodně oblíbený by byl jistě i nějaký objekt s různými hračkami, televizí s pohádkami atd. Za úvahu by stály, např. i dětské tajuplné prohlídky zámku Vranova, hradu Bítov, nebo zříceniny hradu Cornštejna.

59

4.6.4.2 Návrhy na zlepšení Byly osloveny tři firmy: Zábavná zahrada, firma DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. a společnost Prolemax s.r.o., které nám vypracovaly ukázky dětských hřišť a cenovou nabídku. Vhodné umístění dětského hřiště na zatravněnou plochu na nábřeţí u splavu viz příloha č. 2 obrázek č. 2. 1. nabídka - Firma Zábavná zahrada se výhradně specializuje na prodej a montáţ dětských hracích sestav. Udělala mi cenovou kalkulaci na dětské hřiště, kde jsem si jednotlivé prvky zvolila sama vzhledem ke zkušenostem k nejvyuţívanějším prvkům. Jednotlivé poloţky (ceny jsou uvedeny jiţ s DPH). Tabulka č. 19 Cenová nabídka na hřiště od firmy Zábavná zahrada Popis dětské hřiště Variant

Mnoţství 1 ks

Cena celkem s DPH 19 327 Kč

dětské hřiště Jungle Swing

1 ks

6 808 Kč

pískoviště Monkey´s Home

1 ks

1 000 Kč

písek a zemní práce

-

5 000 Kč

kolotoč Monkey´s Tajfun

1 ks

17 250 Kč

pruţinová houpačka Pony

1 ks

9 000 Kč

opičák - houpadlo pruţinové pro 2

1 ks

19 565 Kč

lavička s opěradlem

3 ks

9 690 Kč

odpadkový koš

1 ks

3 072 Kč

návštěvní řád

1 ks

4 598 Kč

stojan na kola 4místný

1 ks

3 073 Kč

Oplocení

35 m

13 400 Kč

Montáţ

-

33 700 Kč

Cena celkem 145 483 Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy Zábavná zahrada Celkové náklady na vybudování dětského hřiště jsou 145 483 Kč. 2. nabídka – Poţádala jsem firmu DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. o vypracování nabídky dětského hřiště.

60

Bylo mi předloţeno několik variant dětského hřiště s různými prvky a z mnoha nabídek jsem vybrala níţe uvedenou. Tabulka č. 20 Cenová nabídka na hřiště od firmy DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. Popis

Mnoţství

Cena prvku vč. montáţe bez DPH

Cena prvku celkem vč. DPH

MAX herní věţová sestava se skluzavkou, lezeckou stěnou, lanovou sítí a šikmou rampou

1 ks

56 610 Kč

68 135 Kč

Pryţ

1 m²

1 669 Kč

2 020 Kč

kolotoč na sezení

1 ks

45 590 Kč

55 164 Kč

pruţinové houpadlo Oslík pruţinové houpadlo Vulcano 2místné vahadlová houpačka

1 ks

10 950 Kč

13 250 Kč

1 ks

17 310 Kč

20 945 Kč

1 ks

15 990 Kč

19 348 Kč

Pískoviště

1 ks

14 580 Kč

17 642 Kč

4 132 Kč

5 000 Kč

písek a zemní práce lavice pro dospělé

3 ks

3 290 Kč

11 943 Kč

odpadkový koš

1 ks

2 440 Kč

2 952 Kč

stojan na kola 4 místný

1ks

2 540 Kč

3 073 Kč

oplocení modřínové

25 m

13 400 Kč

16 214 Kč

vstupní branka

1 ks

4 500 Kč

5 445Kč

návštěvní řád

1 ks

3 800 Kč

4 598 Kč

Celkem 196 801 Kč 245 729 Kč Pramen: Vlastní zpracování základě dat firmy DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o. Montáţí se rozumí kompletace prvků na místě realizace, příprava děr pro betonové patky a kotvení, usazení prvků na vybrané místo a zabetonování konzol. Celkové náklady na vybudování dětského hřiště jsou 245 729 Kč. 3. nabídka - Další nabídka na dětské hřiště od firmy Prolemax s.r.o., která se téţ specializuje na výrobu dětských hřišť.

61

Vybrala jsem sestavu viz příloha č. 3, obr. 7 a následně mi byla zaslána cenová kalkulace, která je 322 394 Kč (cena bez DPH), 390 097 Kč (cena s DPH). Kdyby byly připočteny další prvky např. houpačka, pískoviště, montáţ, byly by náklady neakceptovatelné. Všechny oslovené firmy nabízejí při objednávce nad 5000 Kč dopravu zdarma, včetně povinné roční kontroly a systém řízené bezpečnosti dětských hřišť dle platné normy ČSN EN 1176-7 včetně servisu a údrţby herních prvků. 4.6.4.3 Shrnutí Ze tří moţných nabídek se nám jeví nejlepší od firmy Zábavná zahrada. U druhé varianty jsme museli téţ obměnit některé prvky, firma některé prvky či materiál vyrábí mimo svoji provozovnu, tudíţ cena pak stoupá. Třetí nabídka je velmi atraktivní, ale rozpočet nám neumoţňuje ji akceptovat. Spolupracují se dvěma americkými společnostmi, které dbají na kvalitu. K jejich přednostem patří dlouhá ţivotnost. Pro jeho výstavbu jsme vybrali nejvhodnější moţné místo na nábřeţí u jezu pod zámkem, kde je nádherný výhled na krásy přírody. S výběrem dobrého místa je předpoklad, ţe hřiště bude slouţit svému účelu a mnoho dětí zde stráví zábavné chvíle.

4.6.5 Obchod s potravinami Zde

hodnotím

současný

stav

obchodů

s potravinami

(smíšeným

zboţím)

a drogerií ve Vranově nad Dyjí. 4.6.5.1 Současný stav Kdyţ se podíváme na město Vranov, zjistíme, ţe zde situace v nákupních moţnostech není příznivá. V současnosti je zde v provozu jeden ochod s potravinami (smíšené zboţí) a jedna drogerie, a to je z hlediska obchodních sluţeb vše. V minulosti zde byly v provozu dvě prodejny a jedna masna. Časem z důvodu prosperity jedna prodejna i masna byly uzavřeny.

62

Z výsledků průzkumu jsem zjistila, ţe turisté, kteří strávili dovolenou ve Vranově, by měli zájem o zkvalitnění obchodních sluţeb formou vybudování obchodu typu supermarket, který by měl širší sortiment zboţí a prodlouţení provozní doby. Potraviny Pavel Šrámek Obchod potraviny Pavel Šrámek viz příloha č. 4, obrázek č. 8 se nachází na náměstí v soukromém rohovém domě staré původní zástavy. Prodejna včetně malých skladů je umístěna v celém přízemí domu. Najdeme zde základní sortiment zboţí, např. pečivo, cukrovinky, ovoce a zelenina, mléčné výrobky. Tabulka č. 21 Provozní doba obchodu Pavel Šrámek Provozní doba pondělí – pátek

7:00 - 12:00

13:30 - 17:00

Sobota

7:00 - 11:00

zavřeno

zavřeno

zavřeno

Neděle Pramen: Vlastní zpracování

Drogerie Drogerie je součástí objektu, kde je umístěna restaurace Formosa viz příloha č. 2, obr. č. 9. Vedle obchodu je vyhrazen prostor slouţící jako čekárna autobusové dopravy s několika parkovacími místy. Vzhledem k velikosti obchodu zde najdeme úzký sortiment drogistického zboţí. Tabulka č. 22 Provozní doba drogerie Provozní doba pondělí – pátek

7:00 - 12:00

13:30 - 17:00

Sobota

7:00 - 11:00

zavřeno

zavřeno

zavřeno

Neděle Pramen: Vlastní zpracování 4.6.5.2 Návrh na zlepšení

Z výsledku průzkumu o současné provozní době (viz tabulka č. 22) místního obchodu nám vyšlo jednoznačné stanovisko. Mimo sezónu místním občanům vyhovuje, ale 63

v plné sezóně je nutné tuto dobu prodlouţit ve všední dny o 2 hodiny tj. do 19:00 hod., v sobotu do 17:00 hod. a vzhledem k tomu, ţe tento den je dnem střídání turnusů je vhodné nově otevřít i v neděli alespoň od 7:00 do 13:00 hod. 4.6.5.3 Shrnutí Mimo sezónu je prodejna pro místní obyvatele dostačující se stávajícím sortimentem zboţí, ale v plné sezóně, kdy se hotely, penziony, chaty a chalupy naplní turisty, prodejna tohoto typu není schopna uspokojit všechny zákazníky. Místní prodejna vyuţila veškeré prostory daného objektu. Je tu však moţnost rozšíření sortimentu výměnou zastaralých regálů za modernější, vyšší a s větším počtem poloţení. To by znamenalo rozsáhlou rekonstrukci s velkou investicí. Poţadavek respondentů k výstavbě supermarketu není vzhledem k sezónnosti a výši obratu reálný, navíc chybí zájem obchodních řetězců.

4.6.6 Parkoviště V této kapitole zhodnotím moţnosti, které se týkají parkování ve Vranově nad Dyjí. 4.6.6.1 Současný stav Vzhledem k poloze rekreační oblasti, která se nachází na pokraji Národního parku Podyjí v chráněné krajinné oblasti, vyplývá problém s prostorem, který by byl vhodný pro jakoukoliv výstavbu. Pokud se podíváme na problém s parkováním, lze konstatovat, ţe město by potřebovalo další parkovací plochy pro turisty, kteří navštíví, např. turistické centrum, poštu, restaurace nebo jedou na nákupy. Stávající velká záchytná parkoviště slouţí pro návštěvníky vranovského zámku a pro turisty, kteří pokračující na Vranovskou přehradu a pak na pláţ. Přímo ve Vranově jsou parkovací místa situována tak, ţe jsou součástí průtahové komunikace nebo jsou umístěna do úzkých uliček. Majitelé hotelů, penzionů a chat parkují na svých pozemcích k tomu určených nebo ve svých objektech. Mezi dostupná parkovací místa patří parkoviště v centru města, u zámku a před přehradní hrází.

64

4.6.6.2 Shrnutí Po zváţení situace bylo odpovědnými pracovníky konstatováno, ţe přímo ve městě není vhodný prostor pro vybudování dalších parkovacích míst a ţe je nutné vyuţívat stávající parkoviště, parkovací plochy a volná místa tak, jak je tomu v současnosti.

4.6.7 Propagace Vranova nad Dyjí Vranovsko je velmi rozsáhlá rekreační oblast, kam se sjíţdí velké mnoţství turistů, cykloturistů a rekreantů. Někteří sem přijedou za rekreací, jiní za turistikou, cykloturistikou nebo odpočinkem. Právě proto je nutné zabezpečit větší dostupnost informací a tím zlepšit jejich orientaci v daném regionu. 4.6.7.1 Současný stav Informace a propagační materiály jsou dostupné v informačním centru, které je zřízeno na náměstí ve Vranově nad Dyjí. Ke zvýšení propagace a orientace jsme se rozhodli pro zvýšení počtu informačních tabulí, vitrín popřípadě plakátnic. Informační tabule budou rozmístěny na místech, kde dochází k největší koncentraci turistů, musí být zabudovány na pozemcích města nebo jejich umístění nesmí být spojeno s náklady na nájemné. Dle výběru místa budou vybrány příslušné typy a počet těchto tabulí, které budou uvedeny v cenové kalkulaci. Abychom dosáhli sníţení nákladů, provedou jejich instalaci v rámci pracovní náplně zaměstnanci města. Aktualizaci informací bude provádět turistické informační centrum a budou osloveny reklamní agentury, které zde budou moci vyvěšovat plakáty a informace o konání kulturních, sportovních a společenských akcí. 4.6.7.2 Návrhy na zlepšení Oslovila jsem několik firem, které se specializují na výrobu a prodej propagačních a informačních skříní a plakátnic. Z velkého počtu nabídek jsem se rozhodla pro tři firmy, od kterých jsem obdrţela katalog s fotodokumentací a cenami.

65

1. nabídka – firma HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. Tabulka č. 23 Cenová kalkulace od firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. Popis

Cena bez DPH

Cena s DPH

plákátnice bez stříšky

9 880 Kč

11 955 Kč

plákátnice se stříškou

11 880 Kč

14 375 Kč

34 250 Kč

41 443 Kč

2 490 Kč

3 013 Kč

36 740 Kč

44 456 Kč

přírodní hliníková eloxovaná s moţností osvětlení rozměr 1280x1000mm

16 360 Kč

19 796 Kč

osvětlení pro rozměr 1280x1000x110mm

2 200 Kč

2 662 Kč

horní plastová lišta s nápisem

310 Kč

375 Kč

krajní hliníkový jeklový profil 2,75 m (2 ks)

2 110 Kč

2 553 Kč

Cena celkem

20 980 Kč

25 386 Kč

plakátnice

informační skříňky (vitríny) - ALU CASE oboustrané přírodní hliníková eloxovaná s rozměrem 2120x1500mm Sloupek Cena celkem informační skříňky (vitríny) - H CASE

zastávka s informační tabulí zastávka 3-segmentová, rozměr 3930 x 1464 x 76 900 Kč 93 049 Kč 2430 mm Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. 2. nabídka – firma PILA HERZIG ZNOJMO Tabulka č. 24 Cenová kalkulace od firmy PILA HERZIG ZNOJMO Dřevěné vitríny sestava hliníkové informační vitríny a dřevěných sloupků bez stříšky s rozměrem 200 cm/100 cm stylová sestava hliníkové informační vitríny a dřevěných sloupků se stříškou s rozměrem 200 cm/100cm

Cena bez DPH

Cena s DPH

14 728 Kč

17 821 Kč

16 728 Kč

20 241 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy PILA HERZIG ZNOJMO 66

3. nabídka - firma PONTTE (http://www.mestsky-mobiliar.pontte.eu/), - uspokojí i nejnáročnější zájemce, tomu také odpovídá i cenová nabídka Tabulka č. 25 Cenová kalkulace od firmy Pontte Popis

Cena bez DPH Cena s DPH

informační světelná tabule CP informační oboustranný světelný panel

87 975 Kč

106 450 Kč

92 386 Kč

111 788 Kč

87 108 Kč

105 401 Kč

rozměr:1760x1160(panel) informační světelná tabule "Flag" informační oboustranný světelný panel provedení "Vlajka" rozměr: 1760x1160(panel) informační světelná tabule TSP . informační oboustranný světelný panel

rozměr: 1760x1200mm (panel) Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy PONTTE Vybrané výrobky a jejich cenová kalkulace: a) Plakátnice se stříškou (2ks) od firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. viz příloha č. 5, obr. č. 10 Umístění:

1ks – parkoviště pod zámkem 1ks – v blízkosti záchytného parkoviště na hlavní pěší komunikaci směrem na přehradu, kde je soustředěno několik restaurací

Tabulka č. 26- Cenová kalkulace plakátnice se stříškou Název

Cena bez DPH

Cena s DPH

plákátnice se s tříškou 2ks

23 760 Kč

28 750 Kč

Doprava

3 370 Kč

4 078 Kč

materiál (beton, kamenivo)

3 260 kč

3 945 Kč

Celková cena

30 390 Kč

36 773 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. b) Informační skříňky (vitríny) - H CASE (2ks) od firmy HOSTÁLEK WERBUNG spol. s.r.o. viz příloha č. 5, obr. č. 11 Umístění:

1 ks – při hlavní komunikaci u Hotelu pod zámkem 67

1 ks – na volném prostranství před obchodem s potravinami Tabulka č. 27 – Cenová kalkulace informační skříňky (vitríny) – H CASE Název

Cena bez DPH

Cena s DPH

informační skříňky (vitríny) - H CASE (2ks)

37 560 Kč

45 448 Kč

Doprava

4 270 Kč

5 167 kč

materiál (beton, kamenivo)

2 830 Kč

3 424 Kč

Celková cena

44 660 Kč

54 039 Kč

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. c) Informační světelná tabule CP (1ks) od firmy Pontte, příloha č. 5, obr. č. 12 Umístění:

1 ks – při hlavní komunikaci v blízkosti TIC, bude panel napojen na veřejné osvětlení, které má samospouštěcí systém

Tabulka č. 28 – Cenová kalkulace informačního oboustranného světelného panelu Název

Cena bez DPH

Cena s DPH

informační oboustranný světelný panel (1ks)

87 975 Kč

106 450 Kč

Doprava

3 860 Kč

4 671 Kč

materiál (beton, kamenivo)

1 326 Kč

1 605 kč

připojení k el. síti včetně materiálu

5 280 Kč

6 389 Kč

Celková cena 98 441 Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firmy PONTTE

111 115 Kč

d) Celkové náklady na pořízení informačních tabulí Tabulka č. 29 – Celková kalkulace informačních tabulí Název

Cena bez DPH

Cena s DPH

plákátnice se s tříškou 2ks

30 390 Kč

36 773 Kč

informační skříňky (vitríny) - H CASE (2ks)

44 660 Kč

54 039 Kč

informační oboustranný světelný panel (1ks)

98 441 Kč

111 115 Kč

Celková cena 173 491 Kč 201 927 Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat firma HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o. Náklady na pořízení plakátnic, vitrín a světelné tabule činí 201 927 Kč (s DPH). 68

4.6.7.3 Shrnutí Z vypočtené částky je zřejmé, ţe je hodně vysoká, ale je to investice do informačního systému, který je nutné neustále vylepšovat. Vybrané výrobky jsou zhotoveny z kvalitních materiálů s moderním designem, takţe je předpoklad zlepšení informovanosti a orientace v této rekreačně-turistické oblasti na delší čas.

4.6.8 Ekonomické zhodnocení navrţených doporučení Jak vyplývá z dotazníkového šetření, chybí zde návštěvníkům bankomat, platební terminály, veřejné toalety, dětské hřiště, více obchodů a parkovacích míst. Dále uváděli nedostatek propagačního materiálu, špatnou informovanost ohledně kulturních, sportovních a společenských akcí. Proto jsem se na výše jmenované nedostatky zaměřila a s pomocí kompetentních firem a institucí vytvořila návrhy a kalkulace, které by mohly dané problémy odstranit nebo aspoň částečně eliminovat. Co se týká problémů s bankomatem, který by měl být dle respondentů v provozu nonstop, oslovila jsem bankovní instituce. Ve většině institucí mi bylo řečeno, ţe poţadované informace ohledně zřízení bankomatu z důvodu ochrany osobních dat, nesdělují. Jedinou bankou, která mi poskytla informace, byla Česká spořitelna, která vyčíslila instalaci a provoz bankomatu na 943 800 Kč na první rok. Z důvodu vysokých provozních nákladů obec toto zřízení pouze zvaţuje a prozatím bude ponechán stávající bankomat FIO banky v informačním centru, který je dostupný dle provozní doby. Další nedostatek se také týká finančních prostředků, tentokrát nedostatku platebních terminálů, coţ je v dnešní době samozřejmostí, především u větších platebních obnosů. V tomto ohledu poskytla nejvíce informací Komerční banka. Z šetření vyplývá, ţe je zřízení a provoz terminálu pro podnikatele méně výhodný neţ platba v hotovosti, a to z důvodu odvodu procent z provedené platební transakce zákazníkem, dále záleţí na výši obratu, od toho se odvíjí poplatky za terminál. Proto o zřízení v současné době místní podnikatelé neuvaţují.

69

Ve Vranově nad Dyjí nejsou pro turisty zřízeny ţádné veřejné toalety. Obec má zájem o vybudování toalet, ale čeká na uvolnění finančních prostředků z rozpočtu obce. S pomocí firmy DAKO Brno, spol. s.r.o. jsem vytvořila 3 kalkulace různých typů veřejných toalet. Nejvýhodnější by bylo umístění toalety v budově obce. Náklady na zřízení a provoz by byly 1 085 002 Kč. Vzhledem k tomu, ţe obec vlastní budovu, která by byla po drobných stavebních úpravách vhodná, jeví se mi tento návrh jako nejvhodnější. Pro sestavení kalkulací na dětské hřiště jsem spolupracovala se třemi firmami. V poměru, kvalita a cena byla nejvýhodnější nabídka od firmy Zábavná zahrada, kde jsem mohla jednotlivé prvky např. houpačka, pískoviště apod. vybrat podle nejčastějšího uţívání. Celkové náklady na pořízení dětského hřiště jsou 145 483 Kč. Doprava zdarma, povinné roční kontroly jsou samozřejmostí u všech firem. Co se týká obchodů v této oblasti, je zde jediný, a to Potraviny Pavel Šrámek. Jeden z problémů jeho provozu je nedostačující otevírací, doba, kterou ale majitel nehodlá měnit z důvodu sezónnosti. Uvaţoval by o změně pouze v období letních prázdnin. Problém s parkováním je bohuţel neřešitelný, jelikoţ je ve Vranově nad Dyjí malá kapacita parkovacích míst a chybí volné plochy k vybudování nového parkoviště. Posledním problémem je nedostatečná propagace místního cestovního ruchu, proto jsem navrhla, ţe by bylo vhodné umístit více informačních tabulí o pořádaných akcích ve Vranově nad Dyjí a okolí. V okolí jsou tři firmy, které mi byly ochotny poskytnout informace o nákladech na propagaci. Po srovnání kalkulací jsem si od kaţdé firmy vybrala nejvýhodnější nabídku jednotlivých informačních tabulí, vitrín a plakátnic, jejichţ celková cena vyšla na 201 927 Kč.

70

5 Závěr Bakalářská práce charakterizuje cestovní ruch a jeho potenciál v národním hospodářství. Vranov nad Dyjí byl v této souvislosti v dotazníkovém výzkumu, aţ na dílčí nedostatky, pozitivně hodnocen. Vranov nad Dyjí a jeho okolí nabízí turistům velké mnoţství kulturně-historických památek a přírodních atraktivit. Největším lákadlem je jednoznačně Vranovský zámek, Vranovská přehrada, krásná příroda, Národní park Podyjí, v nedalekém okolí hrad Bítov s hradní zahradou a zalesněné skalnaté údolí řeky Dyje. Návštěvníky také láká síť cyklostezek a tras pro pěší turistiku, které by chtěly zmodernizovat a některé rozšířit. Turisté si mohou vybrat z poměrně široké škály ubytovacích kapacit. V těchto souvislostech je moţné se ubytovat, např. v hotelech, penzionech, v chatách, karavanech, ve stanech, nebo v rodinných domech k tomu uzpůsobených. Také stravovacích zařízení je zde dostatek. V těchto intencích ve Vranově a okolí je moţné nalézt velice hezké restaurace i tradiční hospůdky s českou kuchyní a stánky s rychlým občerstvením. Za povšimnutí stojí okolnost k míře profesionality personálu, která by mohla být kvalitnější. Dle dotazníkového šetření jsou ubytovací i stravovací sluţby na velmi dobré úrovni. Vranovsko je, co se dopravních sluţeb týče, poměrně hůře dostupné. Má zde velký význam především silniční doprava. Vlakem se lze dostat pouze do okolních obcí a města Znojma, proto je zde nutná koordinace a kombinace vlakové a autobusové dopravy. Návštěvníci vyslovili největší nedostatek a nejvíce se vyjadřovali k problematice, která se týkala absence nonstop bankomatu, placení platební kartou, veřejných toalet, zábava pro děti, parkoviště a propagace. Vranov nad Dyjí a jeho okolí navštěvují nejvíce lidé od 19 do 59 let, z nichţ převáţnou skupinu tvořily ţeny. Tráví zde volný čas s rodinou nebo s přáteli, nejvíce preferovali týdenní pobyty v měsíci červenci. Mezi hlavní důvody návštěvy přisuzovali návštěvu 71

památek, pěší turistiku, relaxace a sportovní aktivity. Většina návštěvníků by se do Vranova nad Dyjí zase v budoucnu vrátila. Jezdí sem převáţně rekreanti z Jihomoravského kraje, Moravskoslezského kraje a Prahy. Velkým nedostatkem je nízká návštěvnost zahraničních turistů. Ze SWOT analýzy, která byla vytvořena za pomocí primárních a sekundárních dat, vyplynulo, ţe Vranov má z pohledu turistického ruchu velkou část silných stránek, coţ pro tuto oblast znamená, ţe má při plánování marketingové strategie velmi dobrou pozici na konkurenčním trhu. Na druhé straně nepatří ani slabé stránky, mezi zanedbatelné. Proto je důleţité zapracovat na jejich eliminaci, protoţe by se do budoucna mohly stát velkým problémem pro správné fungování cestovního ruchu v této oblasti. Příleţitosti jsou pro Vranov rovněţ zřetelné a v některých případech by nebylo aţ tak nákladné těchto moţností vyuţít. Naopak některé uvedené hrozby jsou pro Vranov jen těţko ovlivnitelné, např. ekonomické situace. Závěrem bych chtěla říci, ţe i přes některé nedostatky je Vranov nad Dyjí a jeho krásné okolí jako turistická destinace velmi oblíbená. To nakonec vyplynulo i ze samotného výzkumu, jelikoţ jak uvedli mnozí návštěvníci, rádi se opět vrátí. Sepsané návrhy na zvýšení návštěvnosti mohou z mého pohledu přilákat více turistů. K tomuto názoru mě vedla i okolnost, která pramení z toho, ţe kvalita sluţeb, které jsou poskytované ve Vranově, se za poslední roky znatelně zlepšila a i přes některé nedostatky jsou dostačující pro spokojenost návštěvníků.

72

6 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ČERTÍK, Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Pro střední školy a pro veřejnost. 2. Praha: Fortuna, 2004. 142 s. ISBN 978-80-7373-079-6. HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum. 1. Brno: Computer Press 2008. 124 s., ISBN 978-80-251-2183-2. FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-9. FORET, Miroslav; TURČÍNKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. Brno: Mendelova zemědělska lesnická univerzita v Brně, 2005. 180 s. ISBN 80-7157-838-6. FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana; VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum. 1. Znojmo: Soukromá vysoká škola Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5. GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. HAGUE, Paul. Průzkum trhu. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2003. 234 s. ISBN 807226-917-8. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-2470447-1.

HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Překlad, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 86 s. ISBN 80-2470202-9. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 176 s. ISBN 80-85970-36-8. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 2. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing – Strategie a trendy. 1. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 272 s. ISBN 978-80247-2690-8. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Příspěvek pro Mezinárodní konferenci – Region. Služeb. Cestovní ruch. Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Ostrava 2001. 73

KOTLER, Philip. Marketing Management, Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. Praha: Grada Publishing, 1998. 710 s. ISBN 80-7169-600-5. KOTLER, Philip. Jak vyrábět a ovládnout nové trhy. 1. Praha: Management Press., 2006. 258 s. ISBN 80-7261-010-4. MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). Praha: VŠE v Praze, 1999. 83 s. ISBN 8070794437. PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky., 1. Praha: Grada Publishing, 2011. 105 s. ISBN 978-80-247-3748-5. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. PAYNE, Adrian. Marketing služeb. 1. Praha: Grada Publishing, 1996. 248 s. ISBN 807169-276-7. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. POSER, Hans In VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4205-2. POUROVÁ, Marie. Marketing a management cestovního ruchu. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 252 s. ISBN 978-80-254-7787-8. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. 3. KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 878-80-7418-028-6. ŠTĚPÁNEK, Vít; KOPAČKA, Ludvík; ŠÍP, Jiří. Geografie cestovního ruchu. 1. Praha: Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4205-2. VYSTOUPIL, Jiří.; ŠAUER Martin.; HOLEŠINSKÁ Andrea.; METELKOVÁ Petra. Marketing cestovního ruchu – Distanční studijní opora Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 134 s. ISBN 978-80-210-4240-7. ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: metodologie a aplikace. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 171 s. ISBN 80-7079-394-5.

74

Internetové zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Metodika satelitního účtu České republiky.[online] s. 22 [cit 2012-12-25]. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky-satelitniho-uctucestovniho-ruchu. CZECHTOURISM. Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR [online]. [cit. 201212-23]. http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladni-data-a-fakta-ocestovnim-ruchu-v-cr. Management marketing [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2013-11-8]. http://management-marketing.studentske.eu/2009/08/velmi-dleitou-slokoukadho.html MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, Podpora regionů a cestovní ruch. [online]. [cit. 2012-12-23].http:// www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovní-ruch. UNWTO – The World Tourism Organisation of the United Nations [online]. [cit. 201210-24]. http://www.unwto.org/.

75

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Grafy Graf. č. 1 Sluţby, které turisti postrádají, str. 40 Graf. č. 2 Na základě jakých zdrojů se uchazeči rozhodli pro návštěvu Vranova nad Dyjí, str. 41

Tabulky Tabulka č. 1 SWAT analýza, str. 32 Tabulka č. 2 Délka pobytu turistů ve Vranově nad Dyjí, str. 35 Tabulka č. 3 Měsíce, které patří mezi nejvíce navštěvované v roce 2013, str. 36 Tabulka č. 4 Hlavní důvody návštěvy Vranova nad Dyjí, str. 37 Tabulka č. 5 Celkové hodnocení sluţeb poskytovaných ve Vranově nad Dyjí, str. 37 Tabulka č. 6 Celkové hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu, str. 39 Tabulka č. 7 Uvaţujete o opakované návštěvě Vranova nad Dyjí?, str. 43 Tabulka č. 8 Bydliště respondentů, str. 44 Tabulka č. 9 Pohlaví respondentů, str. 44 Tabulka č. 10 Věk respondentů, str. 45 Tabulka č. 11 SWOT analýza Vranova nad Dyjí, str. 48 Tabulka č. 12 Provozní doba bankomatu ve Vranově nad Dyjí, str. 49 Tabulka č. 13 Měsíční poplatky za nájem terminálu - Komerční banka, str. 53 Tabulka č. 14 Náklady na umístění buňky CWC – R 210 B, str. 56 Tabulka č. 15 Provozní doba veřejných toalet, str. 57 Tabulka č. 16 Náklady spojené s umístěním veřejné toalety, str. 57 Tabulka č. 17 Provozní doba podzemních toalet, str. 58 Tabulka č. 18 Náklady na umístění podzemní toalety, str. 58 Tabulka č. 19 Cenová nabídka na hřiště od firmy Zábavná zahrada, str. 60 Tabulka č. 20 Cenová nabídka na hřiště od firmy DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o., str. 61 Tabulka č. 21 Provozní doba obchodu Pavel Šrámek, str. 63 Tabulka č. 22 Provozní doba drogerie, str. 63 Tabulka č. 23 cenová kalkulace od firmy HOSTÁLEK - WERBUNG spol. s.r.o., str. 66 Tabulka č. 24 Cenová kalkulace od firmy PILA HERZIG ZNOJMO, str. 66 Tabulka č. 25 Cenová kalkulace od firmy PONTTE, str.67 76

Tabulka č. 26 Cenová kalkulace plakátnice se stříškou, str. 67 Tabulka č. 27 Cenová kalkulace informační skříňky (vitríny) – H CASE, str. 68 Tabulka č. 28 Cenová kalkulace informačního oboustranného světelného panelu, str. 68 Tabulka č. 29 – Celková kalkulace informačních tabulí, str. 68

77

7 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Veřejné toalety Příloha č. 3 Dětské hřiště Příloha č. 4 Potraviny Pavel Šrámek, drogerie Příloha č. 5 Propagace Vranova nad Dyjí Příloha č. 6 Vranov nad Dyjí a jeho památky

78

Příloha č. 1 Dotazník pro návštěvníky Vranova nad Dyjí Váţení návštěvníci, v zájmu zlepšení nabídky sluţeb pro turisty uskutečňujeme průzkum zaměřený na analýzu sluţeb v rámci cestovního ruchu v městysi Vranov nad Dyjí. Získané informace budou pouţity výhradně pro vypracování bakalářské práce. Cílem dotazů je monitorovat stav a změny týkající se cestovního ruchu z Vašeho pohledu a Vašich postřehů z pobytu v městyse Vranov nad Dyjí. Odpovídejte prosím zaškrtnutím té moţnosti, která nejlépe odpovídá Vaší situaci nebo vyjadřuje Váš názor. Tento dotazník je anonymní a bude slouţit jako podklad pro vypracování závěrečné bakalářské práce. Budeme rádi za Vaše upřímné odpovědi. V tomto dotazníku stačí z nabízených variant odpovědí zakříţkovat tu variantu, která nejlépe odpovídá Vašemu názoru či situaci. Velice děkujeme za spolupráci. U otázek zvolenou odpověď označte. Děkuji. 1. Jak dlouhý bude Váš pobyt?

2. V kterém měsíci jezdíte na Vranov nad Dyjí?

□

jednodenní (bez noclehu)

□

květen

□ červen

□ 1 aţ 2 noclehy (víkendový)

□

červenec

□ srpen

□ 3 aţ 7 noclehů (týdenní)

□

září

□ jiné, uveďte

□ delší 3. Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy je (vyberte pouze 2 odpovědi)? □

poznání (návštěva turistických atraktivit, kultura, folklór, historie, architektura)

□

turistika a sport (pěší tůry, cykloturistika, tenis, golf apod.)

□

relaxace a zdraví (odpočinek, procházky, koupání, zábava, léčení, lázně, rehabilitace)

□

komerční důvody (nákupy, obchod, pracovní jednání, konference)

□

návštěva příbuzných nebo známých

□

pouze tudy projíţdím

□

jiné:

4. Jak celkově hodnotíte následující sluţby poskytované ve Vranově nad Dyjí? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - ubytovací sluţby (pokud jste zde ubytováni)

1

2

3

4

5

2 - úroveň veřejného stravování

1

2

3

4

5

3 - úroveň personálu ve sluţbách cest. ruchu

1

2

3

4

5

4 - poskytování informací o regionu (kvalita IC)

1

2

3

4

5

5 - péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid)

1

2

3

4

5

6 - přátelskost místních lidí k návštěvníkům

1

2

3

4

5

5. Jak celkově hodnotíte infrastrukturu a vybavenost regionu v těchto oblastech? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - rozsah ubytovacích kapacit

1

2

3

4

5

2 - rozsah stravovacích kapacit

1

2

3

4

5

3 - dopravní dostupnost regionu

1

2

3

4

5

2

3

4

5

2

3

4

5

2

3

4

5

4 - značení turistických / 1 cykloturistických tras 5 - místní značení pamětihodností 1 a atraktivit 6 - vybavení regionu pro sportovní 1 aktivity 7 - drobný prodej (občerstvení, suvenýry, stánky)

1

2

3

4

5

8 - příleţitosti pro zábavu

1

2

3

4

5

6. Jaké sluţby ve městě postrádáte?(vyberte pouze 2 odpovědi) □

nonstop bankomat

□ obchody s potravinami

□

parkoviště

□

veřejné záchody

□

zábava a sluţby pro děti

□

placení za sluţby platebními kartami

□ jiné: 7. Na základě jakých zdrojů jste se rozhodl pro návštěvu Vranova nad Dyjí? □

doporučení od přátel a známých

□ z internetových stránek

□

z cestovní kanceláře

□

tisk

□

z reklamních cedulí

□

z reklamy v rádiu

□

jiné, uveďte……………..

8. Uvaţujete o opakované návštěvě? □

určitě ano

□

□

nevím, nedokáţu říci

spíše ano

□

spíše ne

□

určitě ne

9. Pocházíte z České republiky (vypište) □

Ano - kraj:

□

Karlovarský

□

Plzeňský

□

Ústecký

□

Jihočeský

□

Středočeský

□

Praha

□

Liberecký

□

Královehradecký

□

Pardubický

□

Vysočina

□

Jihomoravský

□

Olomoucký

□

Zlínský

□

Moravskoslezský

10. Pohlaví

□ NE – uveďte název státu:

□

muţ

□

ţena

□

25 – 34 let

11. Věk □

do 18 let

□

19 – 24 let

□

35 – 59 let

□

60 let a více

Děkuji za spolupráci a přeji příjemný pobyt.

Příloha č. 2 Veřejné toalety Obrázek č. 1 Technologický typ - Buňka CWC – R 210 B

Pramen: http://www.dakobrno.cz/vyroba-a-montaz/verejne-toalety.html#typy Obrázek č. 2 Toalety zřízené v budově čp. 256

Pramen: Vlastní zpracování Obrázek č. 3 Umístění podzemních toalet

Pramen:Vlastní zpracování

Příloha č. 3 Dětské hřiště Obrázek č. 4 Umístění dětského hřiště

Obrázek č. 5 Dětské hřiště od firmy Zábavná zahrada

Pramen: Vlastní zpracování

Pramen:http://www.zabavnazahrada.cz/ Detska-hriste/detska-hriste-variant/ HEROLD-Variant-150-D-

Obrázek č. 6 Dětské hřiště od firmy

Obrázek č. 7 Dětské hřiště od firmy

DŘEVOARTIKL, spol. s.r.o.

Prolemax

Pramen: http://www.drevoartikl.cz/detska-

Pramen: http://www.prolemax.cz/detska-

hriste/items/81-vezove-sestavy-max

hriste-littletikes/playbuilders-g96/pb1002-2558

Příloha č. 4 Potraviny Pavel Šrámek, drogerie Obrázek č. 8 Potraviny Pavel Šrámek

Pramen: Vlastní zpracování Obrázek č. 9 Drogerie

Pramen: Vlastní zpracování

Příloha č. 5 Propagace Vranova nad Dyjí Obrázek č. 10 Plakátnice se stříškou

Pramen: http://www.hostalek.cz/mestsky-mobiliar/plakatnice.html

Obrázek č. 11 Informační skříňky (vitríny) – H CASE

Obrázek č. 12 Informační světelný panel

Pramen:http://www.hostalek.cz/mestsky-

Pramen:http://www.mestsky-

mobiliar/informacni-skrinky.html

mobiliar.pontte.eu/mestske-informacnitabule-osvetlene.aspx?Prod=52

Příloha č. 6 Vranov nad Dyjí a jeho památky Obrázek č. 13 Městys Vranov nad Dyjí

Obrázek č. 14 Turistické informační centrum

Pramen: http://www.ouvranov.cz/

Pramen:http://www.firmy.cz/detail/26304turisticke-informacni-centrum-vranovnad-dyji-vranov-nad-dyji.html

Obrázek č. 15 Turistické informační

Obrázek č. 16 Vyhlídka zamilovaných

centrum

Pramen: http://www.firmy.cz/detail/2638904- Pramen:http://www.ouvranov.cz/vyhlidka turisticke-informacni-centrum-vranov-naddyji-vranov-nad-dyji.html

-zamilovanych

Obrázek č. 17 Vranovský zámek

Obrázek č. 18 Hráz Vranovské přehrady

Pramen:http://www.ouvranov.cz/pamatky-

Pramen: http://www.zamek-vranov.cz

vranova-nad-dyji

/pamatky-okoli/mestys-vranov/

Obrázek č. 19 Vranovská pláţ

Pramen: http://www.ouvranov.cz/vyhledavani?q=vranovsk%C3%A1+p%C5%99ehrada Obrázek č. 20 Státní hrad Bítov

Obrázek č. 21 Zřícenina Cornštejn

Pramen: http://www.zamek-vranov.cz/

Pramen: http://www.zamek-vranov.cz/

pamatky-okoli/pamatky-podyji/

pamatky-okoli/pamatky-podyji