VYUŽITÍ FONDŮ EU V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
Využití fondů EU v oblasti cestovního ruchu
Petra Dulanská
Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Mgr. Alena Štěrbová
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2009
Copyright © 2009 Petra Dulanská
Abstrakt DULANSKÁ, Petra: Využití fondů EU v oblasti cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Alena Štěrbová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009, 77 stran. Cílem práce je vytvořit projekt zaměřený na rozvoj cestovního ruchu v oblasti Beskydy. V teoretické části popisuji možnosti využití Evropských fondů pro Českou republiku a pro oblast cestovního ruchu. Zaměřuji se také na rozvoj cestovního ruchu v Evropě, České republice a v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Náplní praktické části práce bude sestavit projektovou žádost, která je nezbytná pro tvorbu projektu. Součástí práce bude také zpracování výsledků marketingového výzkumu, který bude použit jako podklad projektové žádosti. V závěru práce podám shrnutí k projektové žádosti a možnosti dalšího využití mé práce. Klíčová slova: Fondy Evropské unie. Regionální operační program. Projektová žádost. Rozvoj cestovního ruchu. Beskydy
Abstract DULANSKÁ, Petra: European funds utility in tourism. College of Polytechnics Jihlava. Department Tourism. Leader of work Mgr. Alena Štěrbová. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2009, 77 pages. Aim of the work is to create a project focused on tourism development in the area of Beskydy. In teoretical part I write about posibility to utilize of European funds in Czech Republic and in tourism. I aim at tourism development in Europe, Czech Republic and in tourist region Northern Moravia and Silesia. Aim of practical part is to compile a project request which is necessary for project creation. The next part of the work is to compile results of marketing research that will be used like project ground. Finally I present summary of project and posibilities of my work utilize. Key words: European funds. The Regional Operational Programme. Project request. Tourism development. Beskydy
5
Předmluva Vážený čtenáři, dovolte mi, abych Vám přiblížila téma své bakalářské práce, které zní „Využití fondů EU v oblasti cestovního ruchu“. Toto téma jsem si zvolila z toho důvodu, že mě tato problematika zajímala. Za účelem definování cíle práce jsem navázala kontakt s Regionální agenturou cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, která již z Evropských fondů dotace na své aktivity čerpala. Náplní práce bude zpracovat projektový záměr, který byl navržen Regionální agenturou cestovního ruchu Beskydy–Valašsko. Je zaměřen na rozvoj cestovního ruchu v oblasti Beskydy nacházející se v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Na základě projektového záměru bude sestavena projektová žádost, která je nezbytná pro žádání o dotace z Evropských fondů a je jedním z kroků, které vedou k úspěšné realizaci projektu. Při psaní bakalářské práce budu využívat především internetových zdrojů, konzultací s odborníky a také své vědomosti, které jsem získala během studia. Ráda bych vyjádřila poděkování své vedoucí práce paní Mgr. Aleně Štěrbové za cenné rady a podněty a také pracovníkům Regionální agentury cestovního ruchu Beskydy– Valašsko, se kterými jsem konzultovala obsah projektového záměru a jeho řešení.
6
Obsah Abstrakt .............................................................................................................................5 Abstract .............................................................................................................................5 Předmluva .........................................................................................................................6 Obsah.................................................................................................................................7 Seznam tabulek a diagramů v hlavní části práce ..............................................................9 Seznam použitých zkratek...............................................................................................10 1
Úvod........................................................................................................................11
2
Teoretická část ........................................................................................................12 2.1 2.1.1
Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS).................................12
2.1.2
Evropské fondy jako nástroj Politiky soudržnosti ..................................14
2.1.3
Strategické programové dokumenty politiky HSS..................................16
2.1.4
Evropské fondy a Česká republika..........................................................16
2.2
Rozvoj cestovního ruchu v EU a České republice ..........................................17
2.2.1
Cestovní ruch v EU .................................................................................17
2.2.2
Trendy v oblasti cestovního ruchu ..........................................................17
2.2.3
Cíle evropské politiky pro oblast cestovního ruchu................................18
2.2.4
Cestovní ruch v České republice.............................................................18
2.2.5
Jak zajistit podporu pro oblast cestovního ruchu? ..................................20
2.3
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji......................22
2.3.1
Charakteristika regionu Severní Morava a Slezsko ................................22
2.3.2
Geografické informace............................................................................22
2.3.3
Statistické informace Moravskoslezského kraje .....................................22
2.3.4
Organizace cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko .......24
2.3.5
SWOT analýza turistického regionu Severní Morava a Slezsko ............24
2.3.6
Vize a základní strategické cíle regionu Severní Morava a Slezsko.......26
2.3.7
Podpora cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko ............28
2.4 3
Fondy Evropské unie.......................................................................................12
Marketingový výzkum ....................................................................................30
Praktická část ..........................................................................................................37
7
3.1 3.1.1
Identifikace operačního programu ..........................................................37
3.1.2
Projekt .....................................................................................................37
3.1.3
Dopady a místa realizace ........................................................................38
3.1.4
Popis projektu..........................................................................................38
3.1.5
Zdůvodnění potřebnosti projektu včetně popisu výchozího stavu ..........38
3.1.6
Cíle projektu............................................................................................41
3.1.7
Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblast podpory ...........................41
3.1.8
Poskytovatelé služeb ...............................................................................42
3.1.9
Zaměření jednotlivých aktivit a cílové skupiny ......................................47
3.1.10
Popis aktivit v jednotlivých fázích projektu............................................50
3.1.11
Organizační zajištění realizace projektu .................................................51
3.1.12
Žadatel projektu ......................................................................................58
3.1.13
Partner projektu .......................................................................................60
3.1.14
Harmonogram projektu ...........................................................................62
3.1.15
Technické a technologické řešení projektu .............................................65
3.1.16
Rozpočet projektu ...................................................................................66
3.1.17
Přehled financování projektu ..................................................................70
3.1.18
Zajištění udržitelnosti projektu ...............................................................73
3.1.19
Rizika projektu ........................................................................................74
3.2 4
Projektová žádost ............................................................................................37
Shrnutí .............................................................................................................76
Závěr .......................................................................................................................77
Seznam citací ..................................................................................................................78 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................79
8
Seznam tabulek a diagramů v hlavní části práce Tabulka č. 1 – Statistické informace Moravskoslezského kraje…………………….. 22 Tabulka č. 2 – SWOT analýza turistického regionu Severní Morava a Slezsko……. 24 Tabulka č. 3 – Tipy pro jednotlivé skupiny návštěvníků dle jejich složení a aktivit... 48 Tabulka č. 4a-f – Popis činností jednotlivých členů týmu………………………….. 52 Tabulka č. 5a – Harmonogram projektu v provozní fázi……………………………. 62 Tabulka č. 5b – Harmonogram projektu v realizační fázi…………………………... 63 Tabulka č. 5c – Harmonogram projektu v provozní fázi……………………………. 64 Tabulka č. 6 – Rozpočet projektu…………………………………………………… 66 Tabulka č. 7 – Inzerce v denním tisku a odborných časopisech…………………….. 68 Tabulka č. 8 – Distribuce propagačních materiálů, informačních brožur a karet…… 68 Tabulka č. 9 – Osobní náklady projektového týmu…………………………………. 69 Tabulka č. 10 – Finanční plán……………………………………………………….. 71 Tabulka č. 11 – Cashflow…………………………………………………………… 72 Tabulka č. 12 – Rizika projektu……………………………………………………... 74
Diagram č. 1 – Organizační struktura projektového týmu…………………………... 51
9
Seznam použitých zkratek EU – Evropská unie HSS – Politika hospodářské a sociální soudržnosti OP – Operační program ROP – Regionální operační program SROP – Společný regionální operační program NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek ESPON – Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond FS – Fond soudržnosti EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EFF – Evropský rybářský fond EUSF – Evropský fond solidarity LLP – Program v oblasti celoživotního učení NRP – Národní rozvojový plán NSRR – Národní strategický referenční rámec TR – turistický region SMaS – Severní Morava a Slezsko MSK – Moravskoslezský kraj KOTIS MSK – Kompletní orientační turistický informační systém Moravskoslezského kraje DCR – domácí cestovní ruch ČSÚ – Český statistický úřad
10
1
Úvod
Společenství jako je Evropská unie přináší pro mnohé státy, které jsou jejími členy, nové možnosti a příležitosti, které vedou nejen ke zviditelnění dané země, ale také ke zvýšení její vyspělosti a životní úrovně. Takovéto společenství nabízí k tomuto kroku několik nástrojů, mezi které patří také Evropské fondy. Ty lze uplatnit téměř ve všech hospodářských odvětvích a oblastech, mezi které se řadí mimo jiné také cestovní ruch. Myslím si, že dotace z Evropských fondů jsou využívány stále častěji. Nutno ale podotknout, že získat finanční prostředky z těchto fondů není vždy jednoduché a je k tomu potřeba zkušeného člověka, který se v této problematice pohybuje. Jelikož jsem se i já chtěla dozvědět o tom, jaké jsou možnosti získat dotace pro oblast cestovního ruchu, zvolila jsem si téma „Využití fondů EU v oblasti cestovního ruchu“. Chtěla bych se zabývat tím, jaké fondy lze pro Českou republiku a oblast cestovního ruchu využít a na jaké aktivity se jednotlivé fondy vztahují. Popisovat ovšem pouze možnosti využití fondů v oblasti cestovního ruchu by nebylo pro obsah bakalářské práce dostačující, proto jsem se snažila najít také podnět pro praktické využití. Oslovila jsem proto Regionální agenturu cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, se kterou jsem spolupracovala v rámci mé semestrální praxe, abych získala podnět k praktické části bakalářské práce. „Podnět“ spočívá ve formě tvorby projektu vedoucí k rozvoji cestovního ruchu v oblasti Beskydy. To povede nejen ke zpracování projektové žádosti, ale také k prostudování strategie rozvoje cestovního ruchu v rámci Moravskoslezského kraje, do kterého oblast Beskydy spadá. Důležitým bodem bude také najít podklad k projektovému záměru, který je nezbytný k tvorbě projektu. Cílem teoretické části bude podat přehled o možnostech využití fondů EU v České republice a oblasti cestovního ruchu, dále bude popsat rozvoj cestovního ruchu v Evropě, České republice a v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. V praktické části bude kladen důraz na zpracování projektového podkladu, který bude výchozí pro stanovení projektového záměru. Teprve pak bude možné zpracovat projektovou žádost, ve které bude podrobně popsán cíl projektu, řešení projektového záměru, finanční a personální zajištění a v neposlední řadě také harmonogram projektu. Jako autorka této práce si kladu za cíl zpracovat projektový záměr a prokázat jeho využití v praxi. Projektová žádost bude vypracována pro Regionální agenturu cestovního ruchu Beskydy–Valašsko.
11
2
Teoretická část
2.1 Fondy Evropské unie Přestože je Evropská unie (EU) vysoce politicky i hospodářsky propojeným celkem, přetrvávají zde značné ekonomické a sociální rozdíly. O překlenutí těchto rozdílů usilují politiky EU prostřednictvím nejrůznějších fondů a programů. Ty slouží ke zlepšování hospodářství, vzdělanosti obyvatel a ke snižování nerovností mezi členskými státy, regiony a sociálními skupinami.
2.1.1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) Kohézní politika, tj. politika soudržnosti, regionální a strukturální politika, je jednou ze základních politik Evropského společenství založena na principu solidarity a soudržnosti. Cílem regionální a strukturální politiky je docílit srovnatelné životní úrovně pro všechny regiony společenství, snížit hospodářské a sociální rozdíly s ohledem na kulturní a geografické odlišnosti jednotlivých regionů. Tato politika podporuje rovněž udržitelný rozvoj v oblasti ekonomického růstu, zaměstnanosti a usiluje o zlepšení a ochranu životního prostředí. Čtvrtá zpráva o soudržnosti regionů členských států EU informuje o výsledcích minulého programovacího období 2000–2006 (pro ČR 2004–2006), ve kterém programy jasně a důkazně přispěly ke vzrůstající soudržnosti. Došlo ke zvýšení HDP, podařilo se vytvořit nová pracovní místa, zlepšila se konkurenceschopnost regionů a rovněž bylo zaznamenáno postupné vyrovnávání rozdílů mezi regiony EU. I přestože dochází ke zmenšení rozdílů mezi regiony, každé další rozšíření Evropské unie o nové členy tyto rozdíly opět prohlubuje. Proto pomoc nejméně rozvinutým regionům patří k prvenství této politiky. Rovněž i v tomto období je podporováno partnerství, územní a sociální soudržnost a zvýšení konkurenceschopnosti regionů Společenství. Nástrojem k tomu je Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost. Nové programovací období 2007–2013 se vyznačuje především zjednodušením celého systému a změnou struktury programovacích dokumentů, dochází ke snížení počtu priorit s přesnější vazbou na oblasti podpory. Důležitým bodem v novém programovacím období je podpora udržitelného rozvoje Evropského společenství, která je zajišťována pomocí Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a pomocí ostatních finančních nástrojů. Programovací období 2007–2013 se zaměřuje na oblasti podpory související s inovacemi, znalostní ekonomikou a snížením míry nezaměstnanosti. Oproti minulému období, ve kterém bylo definováno 9 cílů, jsou pro nové období 2007– 2013 stanoveny cíle 3. Tyto nové cíle jsou předmětem programového dokumentu Strategické obecné zásady Společenství. Obsahují hlavní priority a principy této politiky a ukazují, jak co nejlépe využít finanční prostředky, které byly vyčleněny pro národní a regionální programy pomoci pro období 2007–2013.
12
2.1.1.1
Hlavní priority jednotlivých cílů pro období 2007–2013
Cíl Konvergence - zmenšování rozdílů mezi členskými státy a regiony Evropského společenství - růst zaměstnanosti - podpora v oblasti rozvoje inovací a znalostní ekonomiky - ochrana životního prostředí Realizace tohoto cíle je dosahováno prostřednictvím Tématických a Regionálních operačních programů pro programovací období 2007–2013: Tématické operační programy v České republice •
OP Doprava
•
OP Životní prostředí
•
OP Podnikání a inovace
•
OP Výzkum a vývoj pro inovace
•
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
•
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
•
Integrovaný operační program
•
OP Technická pomoc [1]
Regionální operační programy v regionech soudržnosti České republiky •
ROP NUTS II Severozápad
•
ROP NUTS II Moravskoslezsko
•
ROP NUTS II Jihovýchod
•
ROP NUTS II Severovýchod
•
ROP NUTS II Střední Morava
•
ROP NUTS II Jihozápad
•
ROP NUTS II Střední Čechy [2]
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - podpora regionů z hlediska konkurenceschopnosti a jejich přitažlivosti - zajištění přizpůsobivosti pracujících a podniků - podpora rozvoje pracovních trhů se sociálním zaměřením - podpora oblastí souvisejících s inovacemi, znalostní ekonomikou a ochranou životního prostředí
13
Realizace tohoto cíle je zajišťována prostřednictvím dvou operačních programů: •
OP Praha Konkurenceschopnost
•
OP Praha Adaptabilita [3]
v programovacím
období
2007–2013
Cíl Evropská územní spolupráce - usiluje především o trvale udržitelný rozvoj území - založena na nadnárodní, meziregionální a přeshraniční spolupráci K naplnění tohoto cíle je určeno pro programovací období 2007–2013 devět operačních programů: •
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko
•
OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko)
•
OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny)
•
Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU)
•
Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) [4]
2.1.2 Evropské fondy jako nástroj Politiky soudržnosti Evropské fondy a ostatní finanční nástroje jsou určeny k realizaci Regionální politiky EU, k vyrovnání hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony. Jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony. Rozlišujeme dva strukturální fondy, kterými jsou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond, a Fond soudržnosti. •
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je vyrovnat regionální rozdíly v hospodářské a sociální oblasti. Dotace z tohoto fondu slouží k posílení infrastruktury, podporováno je malé a střední podnikání, výzkum, vývoj a inovace. V rámci regionu jde o podporu rozvoje měst a obcí. Prostřednictvím tohoto fondu lze dosáhnout také rozvoje cestovního ruchu a to zejména sociálního a ekonomického rozvoje cestovního ruchu.
14
•
Evropský sociální fond (ESF)
Evropský sociální fond přispívá ke zvyšování zaměstnanosti a kvality práce. Je zaměřen na podporu vzdělávání a odbornou rekvalifikaci především nezaměstnaných nebo jinak znevýhodněných osob. V rámci Evropského sociálního fondu je využíváno několika vzdělávacích programů. V programovacím období 2007–2013 je tento fond využíván v prvním a druhém cíli politiky soudržnosti. •
Fond soudržnosti (FS)
Fond soudržnosti je určen pro podporu chudších států, nikoli regionů jako u fondů strukturálních. Podporuje investiční projekty se zaměřením na dopravní infrastrukturu a ochranu životního prostředí. Jedná se o projekty většího rozsahu. •
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)
Tento fond zajišťuje konkurenceschopnost v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Zaměřuje se na zlepšení životního prostředí a rozvoj venkova. •
Evropský rybářský fond (EFF)
Hlavním cílem EFF je zajistit trvale udržitelný rozvoj evropského rybolovu a akvakultury. Podporovány jsou projekty týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu. •
Komunitární programy
Jedná se o specificky zaměřenou skupinu programů v oblasti vzdělávání a podpory mládeže, jež vyhlašuje Evropská komise. Zpravidla nabízejí větší finanční příležitosti za dodržení vyšší kvality a dopadu nejen na jednu zemi. V programovacím období 2007– 2013 se jedná o Program v oblasti celoživotního učení (LLP) s podprogramy Erasmus, Leonardo da Vinci, a dále např. Mládež v akci, LIFE+ ad. •
Fondy předvstupní pomoci
Fond IPA (Instrument for Pre-accession Assistance), který nahradil pět fondů z minulého období, je určen především pro nově vstupující země. Přestože není fond IPA určen pro Českou republiku, mohou se české subjekty při realizaci pomoci v přijímacích zemích do tohoto programu zapojit. •
Evropský fond solidarity (EUSF)
Jeho pomoc je určena jak stávajícím tak nově přistupujícím zemím, které byly postiženy přírodní katastrofou. Poskytuje rychlou a flexibilní pomoc, ale rovněž zajišťuje financování preventivních opatření proti těmto katastrofám. •
Finanční nástroje regionální politiky
Cílem Finančních nástrojů regionální politiky je pomoc členským státům při zavádění řízení fondů prostřednictvím programů JASPERS, JEREMIE, JESSICA.
15
2.1.3 Strategické programové dokumenty politiky HSS Nejvyšším programovým dokumentem jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady společenství. Jednotlivé členské státy využívají tento dokument k sestavování svých vlastních dokumentů, kterými jsou Národní rozvojový plán (NRP) a Národní strategický referenční rámec (NSRR). Národní rozvojový plán pro léta 2007–2013 definuje strategii rozvoje České republiky, která se stane přitažlivým místem pro investice, práci a život obyvatel. Růst zaměstnanosti a vyvážený rozvoj regionů povede ke zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Tím, že bude posilována konkurenceschopnost, bude dosahováno udržitelného růstu. Obsah Národního rozvojového plánu vychází z textů nařízení k Evropským fondům a jeho strategie se opírá o evropské a regionální strategie. Cíle tohoto plánu jsou promítnuty do jednotlivých operačních programů a do Národního strategického referenčního rámce. Národní strategický referenční rámec určuje podobu politiky HSS. Byl zpracován na základě Národního rozvojového plánu. Opírá se o důležité evropské a domácí strategické dokumenty. Český NSRR popisuje strategické cíle, silné a slabé stránky České republiky a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS.
2.1.4 Evropské fondy a Česká republika Česká republika patří k chudším státům Evropské unie a proto může i ona z fondů EU čerpat. V programovacím období 2007–2013 tak může na zlepšení životní a ekonomické úrovně získat z evropských fondů přibližně 26,7 miliard euro, což je zhruba 750 miliard korun. Podpora z fondů EU, kterou může Česká republika v tomto období čerpat, tak odpovídá 74% státního rozpočtu ČR pro rok 2007. Je nutno říci, že ačkoliv Evropská unie spolufinancuje maximálně 85% způsobilých výdajů, musí Česká republika navíc přidat zhruba 132,83 mld. korun na spolufinancování projektů. K tomu, aby mohla Česká republika čerpat z Evropských fondů, musí mít připraveny strategické programovací dokumenty a rovněž nezbytné institucionální zabezpečení. Předpokladem je také existence dostatečného množství projektů, ze kterých jsou vybírány ty, které napomáhají k odstranění problémů popsaných ve strategických dokumentech.
16
2.2 Rozvoj cestovního ruchu v EU a České republice 2.2.1 Cestovní ruch v EU Cestovní ruch patří u nás i ve světě ke stále významnějším a rozvíjejícím se odvětvím ekonomiky. Troufám si tvrdit, že v evropských zemích, které patří k nejnavštěvovanějším turistickým destinacím na světě, toto platí dvojnásobně. Cestovní ruch tak může významně přispět k dosažení cílů strategie růstu a zaměstnanosti. Evropská unie, která zaznamenává neustálý rozvoj cestovního ruchu, jeho dopad na ostatní odvětví, na naplnění cílů pro růst a zaměstnanost, se proto v rámci svých politik zabývá také politikou v oblasti cestovního ruchu. V roce 2005 dospěla Evropská komise k názoru potřeby obnovení Lisabonské strategie, ve které hraje oblast cestovního ruchu důležitou roli. V rámci obnovení Lisabonské strategie byla zdůrazněna potřeba vyššího růstu a vytváření většího počtu pracovních míst a příležitostí.
2.2.2 Trendy v oblasti cestovního ruchu Cestovní ruch vytváří v posledních letech důležitou součást našeho života. Změny v ekonomice a společnosti zaznamenáváme i v této oblasti, pro kterou je velice důležité se těmto změnám přizpůsobit. Pro rozvoj této oblasti je nutné znát budoucí trendy, které budou výchozí pro strukturu nabídky produktů a služeb cestovního ruchu. I přestože turismus ovlivňují různé katastrofy, nepříznivá politická situace či válečné konflikty v některých zemích, intenzita cestování stále stoupá. I tak je ovšem nutné zajistit bezpečnost a jistotu při cestování. Struktura nabídky se mění a mění se také chování a zájmy obyvatel. Trend směřuje od masového turismu k individuálnímu cestování, čemuž se také přizpůsobují aktéři působící v cestovním ruchu. Důležité je si také uvědomit, že v naší společnosti existují stálé protiklady. Na jedné straně lidé s vysokými příjmy a nedostatkem času na straně druhé lidé, kteří mají více času, ale méně finančních prostředků. Co se týče věkové struktury obyvatelstva, zaznamenáváme stárnutí populace. To může vyvolat větší poptávku po relaxačních pobytech především mimo sezónu, po větší bezpečnosti a pohodlí. Již dnes si lidé uvědomují důležitost zdraví, což vyvolává poptávku po nejrůznějších wellness produktech, lázeňských pobytech či po aktivní dovolené. Lázeňský turismus bude hrát v budoucnu významnou roli v oblasti cestovního ruchu. Stále více přibývá lidí, kteří mají zkušenosti s cestováním a nebojí se zorganizovat svou dovolenou sami podle svých potřeb. K tomu jim slouží nová média a komunikační technologie, které hrají v této oblasti důležitou roli. Mimo jiné dokáží ovlivnit chování zákazníka, podílí se na tvorbě reklamy čímž samozřejmě ovlivňují konečnou nabídku. K novým trendům dochází také v dopravě, která by se měla vyznačovat lepší dostupností, např. doprava vysokorychlostními vlaky či nízkonákladovými leteckými společnostmi.
17
Poptávka po kultuře a incentivním turismu se také řadí k významným trendům v oblasti cestovního ruchu.
2.2.3 Cíle evropské politiky pro oblast cestovního ruchu Jako ve všech odvětvích i v oblasti cestovního ruchu panuje silný konkurenční boj. Evropská komise tuto skutečnost akceptuje a zakotvuje do priorit pro nové období 2007–2013 posílení konkurenceschopnosti. To může mít ale negativní dopad na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu při jeho neúměrném rozvoji. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je především pro konkurenceschopný region velmi důležitý jak z hlediska zachování a rozvoje přírodního a kulturního bohatství, tak pro vytváření příznivých životních podmínek obyvatel a nových pracovních míst a příležitostí. Na základě toho byla vytvořena Komise pro udržitelný rozvoj, která spolupracuje se Světovou organizací cestovního ruchu, s Environmentálním programem OSN, Světovou radou cestovního ruchu a Světovou obchodní organizací. Na základě spolupráce těchto organizací byla vytvořena Evropská agenda 21 pro turismus stanovující priority, které vedou k udržitelnosti cestovního ruchu. Pro to aby mohly jednotlivé destinace Společenství čelit konkurenci, je potřeba podporovat propagaci těchto turistických cílů i propagaci Evropy jako turistické destinace. Je žádoucí zaměřit se a přilákat klientelu ze vzdálenějších zemí jako je Rusko, Čína nebo Indie. Evropským destinacím by to zajistilo ekonomický růst. Rovněž je důležité si uvědomit, že stále existuje málo zařízení pro náročnou klientelu, která by se zde vracela. V rámci evropské politiky cestovního ruchu by mělo dojít ke změnám právní úpravy, což povede ke zlepšení konkurenceschopnosti. Nepůjde jen o změny stávajících právních předpisů, mělo by dojít také k efektivnějšímu využívání hodnocení nových návrhů, které bude dále výchozí pro další odvětví mající vliv na oblast cestovního ruchu. K rozvoji konkurenceschopnosti by měla dopomoci také správná koordinace ostatních politik EU, které ovlivňují turismus jak přímo tak nepřímo. Důraz bude kladen také na lepší využívání finančních nástrojů EU. Aby bylo dosaženo všech cílů, které si vytyčila evropská politika cestovního ruchu, je důležité navázat partnerství na všech úrovních.
2.2.4 Cestovní ruch v České republice Česká republika se řadí mezi atraktivní evropské destinace s množstvím přírodních a kulturních lokalit a zajímavostí. S jistotou lze říci, že Česká republika patří k rozmanitým turistickým destinacím. Nabídka cestovního ruchu je v České republice opravdu bohatá, nyní je jen na nás, jak tento potenciál využít a zajistit přitom udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. V České republice tvoří cestovní ruch důležitou složku národního hospodářství, jehož další rozvoj může být z určitých nedostatků omezen. Z tohoto důvodu je žádoucí oblast cestovního ruchu podporovat na všech úrovních řízení. Na národní úrovni tuto činnost
18
zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, jež zpracovává strategické dokumenty cestovního ruchu pro Českou republiku. Jedním z nich je Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2007–2013, která kromě strategických kroků obsahuje také jednotlivé cíle a vize v oblasti turismu. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice navazuje mimo jiné také na strategické dokumenty EU, které upravují využívání finančních zdrojů z fondů EU. Jak již bylo zmíněno, Česká republika disponuje vysokým potenciálem v oblasti cestovního ruchu, který bohužel není v dnešní době dostatečně využíván. Je to způsobeno špatnou a nedostatečnou kvalitou infrastruktury, nedostatkem vedlejších a doplňkových služeb cestovního ruchu, nízkou úrovní vzdělání a kvalitou pracovní síly. Strategické cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu jsou zaměřeny především na rozvoj cestovního ruchu v odvětví národního hospodářství. Prostřednictvím rozvoje by mělo dojít ke zvýšení HDP, k růstu zaměstnanosti v cestovním ruchu a k podpoře malého a středního podnikání. Stejně jako evropská politika cestovního ruchu, také Česká republika zahrnuje do Koncepce státní politiky cestovního ruchu posílení konkurenceschopnosti v oblasti turismu. Nedílnou součástí této strategie je také zachování a udržitelnost přírodního bohatství, které může být díky nepřiměřenému rozvoji cestovního ruchu ovlivněno. Koncepce státní politiky cestovního ruchu zahrnuje do svých strategických cílů čtyři hlavní priority. První priorita spočívá v tvorbě produktů cestovního ruchu, které budou ojedinělé svou atraktivitou. Prostřednictvím produktů cestovního ruchu by mělo dojít k využívání přírodního a kulturního bohatství země a zaměření se na určitou klientelu (jde např. o nabídku pro rodiny s dětmi, pro seniory, aktivní dovolenou, incentivní a kongresový turismus apod.). K tomu aby mohla být uskutečněna první priorita, tedy tvorba produktových balíčků cestovního ruchu, je nutné zajistit dostatečnou kvalitu a rozsah základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a nabídky služeb cestovního ruchu. Je rovněž důležité, uvědomit si význam přírodního a kulturního dědictví v České republice, které přispívá k rozvoji cestovního ruchu a je magnetem nejen pro zahraniční návštěvníky. Proto je žádoucí zkvalitnit nabídku také v oblasti přírodních a kulturních hodnot České republiky. Pokud budou vytvořeny takto definované produkty cestovního ruchu, je nutné zajistit jejich prodej, což znamená zajistit propagaci, distribuci a samotný prodej. Tato priorita nezaznamenává pouze potřebu marketingu. Je prokázáno, že statistická šetření v oblasti cestovního ruchu jsou stále nedostačující. Také oblast vzdělávání v cestovním ruchu prokazuje značné rezervy. Úroveň vzdělání čerstvých absolventů nevykazuje dostatečnou kvalitu, důvodem může být nedostatečná kvalifikace pedagogů či nedostatek moderních učebních pomůcek. Hlavním problémem je podle mého názoru nedostatek kvalitní praxe a také neschopnost studentů propojit praxi s teorií. Úroveň
19
vzdělání a kvalifikace jednotlivých zaměstnanců má poté dopad na kvalitu konečných produktů a služeb cestovního ruchu. Realizace těchto kroků by měla být postavena na správné a dobře fungující organizační struktuře cestovního ruchu s jasně vymezenými pravomocemi a rozdělenými úkoly. Kompetence, které jsou jasně dány, jsou mnohdy přiděleny nesprávným organizacím, které v konečném důsledku nejsou schopny posoudit danou situaci, ve které se nepohybují a neznají ji tak. V některých případech by stačilo pověřit již existující organizace větší mírou kompetencí a nevytvářet pro to nové organizace, které se v oblasti cestovního ruchu nevyznají.
2.2.5 Jak zajistit podporu pro oblast cestovního ruchu? Cestovní ruch je v České republice podporován na několika úrovních řízení. Na národní úrovni zajišťuje podporu cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, na regionální úrovní jsou to jednotlivé kraje a na místní úrovni jsou to města a obce. Cestovní ruch je podporován do určité míry také ze soukromých zdrojů. Po vstupu České republiky do Evropské unie se nám dostává významné podpory z rozpočtu EU prostřednictvím Evropských fondů. 2.2.5.1 Tématické operační programy pro období 2007–2013 V rámci Tématických operačních programů lze žádat o podporu prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost (určen především pro soukromé subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu) a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (určen pro odborné školy). Nejvíce se na oblast podpory v cestovním ruchu zaměřuje Integrovaný OP. Integrovaný operační program je určen pro řešení společných regionálních problémů týkajících se oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, územního rozvoje, podporu informačních technologií a veřejných služeb a je zaměřen také na oblast cestovního ruchu. Obsahuje pět prioritních os, ze kterých pro oblast cestovního ruchu uvádím prioritní osu č. 4 Národní podpora cestovního ruchu. Cílem tohoto programu je podpora veřejné správy a kvality služeb a tím dosáhnout zvýšení životní úrovně obyvatel a atraktivnosti České republiky. Podporovány jsou pouze projekty na národní úrovni mající dopad na celé území České republiky. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. 2.2.5.2 Evropská územní spolupráce pro období 2007–2013 V rámci Evropské územní spolupráce je možné využit několika operačních programů. Jde o Nadnárodní operační program, zahrnující 5 prioritních os, z nichž prioritní osa Zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity měst a regionů by mohla být využívána k podpoře cestovního ruchu. Dále je možné využít OP Meziregionální spolupráce, který obsahuje 3 prioritní osy, z nichž se pro podporu cestovního ruchu nabízí prioritní osa Životní prostředí a ochrana před riziky. Nejvíce je pro oblast cestovního ruchu využíván OP přeshraniční spolupráce. Pro Českou republiku jde o možnost navázání spolupráce s Polskem, Slovenskem, Rakouskem, Bavorskem a Saskem. Jednotlivé bilaterální
20
programy jsou zaměřeny na celkové posílení rozvoje území v příhraničních regionech. Podporována je mimo jiné také oblast cestovního ruchu, v rámci níž by mělo docházet k rozvoji pěších a cyklistických tras, hipostezek a lyžařských stezek. Dále by měla pomoc směřovat ke zlepšení činnosti turistických informačních center a k rekonstrukci a ochraně kulturních památek. 2.2.5.3 Program rozvoje venkova pro období 2007–2013 Program rozvoje venkova je realizován prostřednictvím Společné zemědělské politiky Evropské unie. Řídícím orgánem v České republice je Ministerstvo zemědělství. Pro oblast cestovního ruchu je významná především 3. prioritní osa s opatřením Podpora cestovního ruchu a podopatřením Přírodní dědictví venkova. Podporovanými aktivitami v rámci tohoto opatření jsou např. výstavba rekreačních zařízení, budování pěších tras, cyklotras a hipostezek. V rámci podopatření Přírodní dědictví venkova je podpora směřována k obnově a využití kulturních památek, k místním zajímavostem pojících se s historií a také k revitalizaci muzeí a ostatních památek. 2.2.5.4 Regionální operační programy pro období 2007–2013 Pro oblast cestovního ruchu jsou z pohledu finanční podpory nejdůležitější Regionální operační programy. Dotace z těchto programů mohou žadatelé, kterými jsou veřejné či soukromé subjekty a nestátní neziskové organizace, získat na výstavbu ubytovacích prostor, budování turistických stezek a cyklotras, rekonstrukci památek, prezentaci turistických destinací či na zvýšení kvality informačních a turistických center. Pro možnost získání finančních prostředků z Regionálních operačních programů je Česká republika rozdělena do sedmi regionů soudržnosti (NUTS II), kterými jsou Severozápad, Severovýchod, Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Moravskoslezsko a Střední Morava. Pro každý z těchto regionů byl vypracován Regionální operační program, který stanovuje v jaké míře a pro jaké projekty lze finanční podporu pro oblast cestovního ruchu získat. Všechny ROP byly schváleny Evropskou komisí v prosinci roku 2007. Následně byly vyhlášeny první výzvy pro možnost čerpání podpory v cestovním ruchu. Řídícím orgánem pro jednotlivé ROP je regionální rada příslušného regionu soudržnosti. Jejím hlavním úkolem je připravit a řídit program za účelem úspěšného čerpání dotací ze strukturálních fondů EU.
21
2.3 Strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj přesně kopíruje turistický region Severní Morava a Slezsko, který má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Disponuje estetickou hodnotou kulturní krajiny, množstvím jedinečných přírodních lokalit, kulturních, historických a technických památek a rovněž tradicí pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí. Turistický region Severní Morava a Slezsko má vhodné podmínky jak pro letní tak zimní horskou turistiku v oblasti Beskyd a Jeseníků, které jsou snadno dostupné z měst a obcí regionu a také z jeho okolí. Region Severní Morava a Slezsko tvoří šest turistických oblastí, které jsou specifické svou rozmanitostí a přitažlivostí pro cestovní ruch. Jde o tyto oblasti: turistická oblast Jeseníky, Beskydy– Valašsko, Opavské Slezsko, Ostravsko, Poodří–Moravské Kravařsko a Těšínské Slezsko.
2.3.1 Charakteristika regionu Severní Morava a Slezsko Svou rozlohou (8 713 km2) a počtem obyvatel (přes 1,5 mil.) je Severní Morava a Slezsko největším a zároveň nejpestřejším turistických regionem, jehož centrem je město Ostrava (přes 310 000 obyvatel), třetí největší město České republiky. [5]
2.3.2 Geografické informace Turistický region Severní Morava a Slezsko leží v severovýchodní části České republiky. Jedná se o region, který se vyznačuje značnou pestrostí a různorodostí. Jen málokterý region může nabídnout vedle průmyslových aglomerací horské masívy s typickými vesnickými oblastmi, s folklórem a tradičními zvyky. Reliéf regionu je se svými horskými hřebeny, pahorkatinami a nížinami poměrně členitý. Nejvyšším bodem je vrchol Praděd (1492 m n. m.) nacházející se v pohoří Hrubého Jeseníku. Ten postupně přechází na jihovýchod v Nízký Jeseník a Oderské vrchy. V nejzápadnější části regionu se nacházejí Rychlebské hory. Na východě území leží Moravskoslezské Beskydy a Vsetínské vrchy. Hlavními řekami jsou Odra, Opava, Morava a Bečva.
2.3.3 Statistické informace Moravskoslezského kraje Statistické informace jsou použity z webových stránek krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které pochází ze zdrojů Českého statistického úřadu. Jsou aktuální ke dni 31.12.2006. Tabulka č. 1: Statistické informace Moravskoslezského kraje Obyvatelstvo Počet obyvatel celkem
1 249 981
Ženy
638 220
Muži
611 761
22
Podnikání a průmysl HDP kraje
337 926 mil. Kč
Průměrná míra nezaměstnanosti
10,9%
Průměrná měsíční mzda
19 928 Kč
Počet zahraničních subjektů
5 536
Doprava Délka silniční sítě
3 376,4 km
Délka železniční sítě
673 km
Počet cestujících přepravených v letecké dopravě
332 266
Kultura a sport Počet kin
55
Počet knihoven
430
Počet muzeí
84
Počet galerií
139
Počet divadel
22
Počet koupališť a bazénů
130
Počet hřišť
1 072
Počet stadionů
144
Cestovní ruch Počet ubytovacích zařízení/hotely****
465/9
Počet pokojů
9 406
Počet lůžek
25 404
Průměrná cena za os/noc
279 Kč
Počet návštěvníků za rok 2006
609 436
Česká republika
496 768
Slovensko
23 796
Polsko
17 418
Německo
16 118
Itálie
4 439
Pramen: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
23
2.3.4 Organizace cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko Organizační podpora v regionu je realizována na různých úrovních. Na národní úrovni je to Ministerstvo pro místní rozvoj a především jím zřízená agentura CzechTourism, jejímž hlavním cílem je mimo jiné také spolupráce s regiony České republiky. Na krajské úrovni se rozvojem cestovního ruchu zabývají krajské úřady, kterými jsou v tomto regionu krajský úřad Moravskoslezského kraje, Zlínského a Olomouckého kraje. Správná organizační struktura je z hlediska rozvoje cestovního ruchu velice důležitá. Řekla bych, že v regionu Severní Morava a Slezsko je na dobré úrovni. V oblasti cestovního ruchu zde působí řada profesních a zájmových institucí, jako např. Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, Sdružení cestovního ruchu Jeseníky nebo Valašské království s.r.o.
2.3.5 SWOT analýza turistického regionu Severní Morava a Slezsko SWOT analýza pochází z Marketingové strategie cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Na základě analýzy regionu, monitoringu a konzultací s odborníky byla zpracována analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v oblasti cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko. Pro potřeby bakalářské práce uvádím pouze dílčí část analýzy zaměřující se především na oblast služeb a organizaci cestovního ruchu. Tabulka č. 2: SWOT analýza turistického regionu Severní Morava a Slezsko Silné stránky
Slabé stránky
Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu.
„Nevyprofilovanost“ části regionu z pohledu nabídky pro cestovní ruch.
Největší a nejpestřejší turistický region v České republice.
Nedostatečná prezentace turistického regionu Severní Morava a Slezsko v Praze.
Vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům.
Nedostatečná marketingová podpora domácího cestovního ruchu.
Fungující společnost destinačního managementu v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Potenciál pro rekreaci a turismus celoročního charakteru.
Nedostatečná úroveň jednotného regionálního marketingu turistického regionu Severní Morava a Slezsko v cestovním ruchu. Nedostatečné informační zajištění potenciálních i skutečných turistů a návštěvníků, schází cizojazyčná propagace a informace, např. v ruštině. Nedostatečná práce s jednotlivými cílovými skupinami.
24
Nedostatečná statistika v cestovním ruchu. Kooperace a komunikace mezi klíčovými činiteli cestovního ruchu v regionu. Nedostatečná úroveň spolupráce a komunikace mezi sousedícími kraji (Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj) a mezi subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu. Absence typických (nosných) produktů cestovního ruchu turistického regionu Severní Morava a Slezsko a jednotlivých turistických oblastí. Nedostatečné značení turistických cílů a atraktivit cestovního ruchu. Příležitosti
Hrozby
Možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovacím období 2007 - 2013.
Sílící konkurence orientující se na tuzemský, polský, slovenský, německý trh a další.
Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po nových a specializovaných produktových balíčcích.
Poškozování zdrojů cestovního ruchu vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu.
Neadekvátní úroveň pravomocí Rozvíjející se Národní informační a rezervační samozvaných jednotlivců a skupin, systém cestovního ruchu na platformě Doménové umožňujících blokování jakýchkoliv koule. rozvojových záměrů. Očekávaný nárůst příjezdů turistů ze zemí bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Pobaltí) a Asie (Čína, Indie, Jižní Korea, Hongkong, Taiwan, Japonsko). Rostoucí význam e-marketingu (internet, přímé rezervace atd.). Pramen: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko – část 2
25
2.3.6 Vize a základní strategické cíle regionu Severní Morava a Slezsko Stejně tak jako v rámci celé České republiky i v tomto regionu není potenciál cestovního ruchu v současné době dostatečně využíván. Turistická oblast Severní Morava a Slezsko nás stále více přesvědčuje o tom, že má potenciálním návštěvníkům a turistům co nabídnout. Přestává převládat názor, že tato oblast spolu s hlavní metropolí je jen průmyslovou oblastí se špatnou kvalitou ovzduší. Názory turistů přijíždějících do této oblasti se mění, mění se také názory místních obyvatel na rozvoj cestovního ruchu, jehož důležitost si uvědomuje nejen veřejný sektor, ale také sektor soukromý. Podpora rozvoje cestovního ruchu se v této oblasti doslova nabízí. Je tedy žádoucí pracovat na koncepci rozvoje cestovního ruchu, stanovit strategické cíle a vize pro to, aby se rozvoj cestovního ruchu ubíral správným směrem. 2.3.6.1 Základní znění vize 2015 Severní Morava a Slezsko – dobře dostupná destinace pro domácí i zahraniční turisty s jedinečně pestrou a širokou a silným cíleným marketingem podporovanou nabídkou poznávání, relaxace, aktivního odpočinku, zábavy a profesního turismu, vycházející z řady výjimečných atraktivit, z krásné a zachovalé přírody, z kvalitních služeb a využívající široké podpory turismu a spolupráce zainteresovaných subjektů. [6] Jinými slovy, je potřeba zajistit dostatečný rozsah a kvalitu infrastruktury pro využití stávajícího potenciálu cestovního ruchu. Dostupnost této oblasti je dobrá. K dopravě může návštěvník využit několik způsobů, mezi které patří doprava silniční, železniční a letecká. Doprava pro motorizované návštěvníky je přijatelná. Po dokončení plánované dálnice D47 bude přístupnější také pro návštěvníky z ostatních regionů České republiky a také pro zahraniční turisty, především z Polska. Ostatní zahraniční návštěvníci, kteří využívají leteckou dopravu, mohou zaznamenat hrubé nedostatky v doprovodné infrastruktuře z letiště Leoše Janáčka Ostrava. Kvalita a rozsah infrastruktury je hlavní prioritou státní politiky rozvoje cestovního ruchu. Její důležitost spočívá v dalším využití nově vytvořených produktů cestovního ruchu. Strategie rozvoje cestovního ruchu by měla vytvářet nabídku založenou na poznání. Region Severní Morava a Slezsko nabízí široké spektrum atraktivit na relativně malé rozloze. Za poznáním lákají industriální památky nacházející se především na Ostravsku a Karvinsku. Turistický region Severní Morava a Slezsko má velký potenciál pro nabídku těchto památek, na jejichž dalším zpřístupnění se neustále pracuje. Pokud ale tento druh cestovního ruchu někoho nezaujme, určitě ho nezklame malebná příroda pohoří Beskyd a Jeseníků, která nabízejí možnost provozování jak letní tak zimní turistiky a dalších sportů. K poznání láká také místní folklór či odkazy místních rodáků. Za relaxací se mohou návštěvníci vydat přímo do lázní nebo do hotelů s nabídkou wellness služeb nacházejících se v pohoří Beskyd či Jeseníků. K relaxaci a podpoře agroturistiky je možné využit klid a nedotčenost venkovských oblastí. Podpora rozvoje cestovního ruchu je zaměřena také na aktivní cestovní ruch, pro který je možné využít značené cyklistické a pěší trasy, sportovní areály, golfové a vodní areály, vodní toky či
26
kluby paraglidingu a létání. Rozvoj cestovního ruchu je ve velkých městech podpořen především incentivním cestovním ruchem, jež registruje stále více hoteliérů a přizpůsobuje tak svou nabídku a služby. Region Severní Morava a Slezsko nabízí ale také řadu ojedinělých atraktivit, kterými jsou kulturní, národní či přírodní památky doplněné nejrůznějšími zábavními a vzdělávacími programy. O nedostatečné nabídce v oblasti přírodního a kulturního bohatství není pochyb, je potřeba si ale uvědomit, zda je rozsah a kvalita nabídky v této oblasti dostatečná. K využití potenciálu cestovního ruchu je potřeba zajistit určité kroky také v oblasti marketingu. K tomu, abychom přesvědčili potenciální návštěvníky, aby přijeli právě do regionu Severní Morava a Slezsko, bude potřeba zajistit efektivní propagaci, reklamu a distribuci. Atraktivita této oblasti nebude dostatečně využívána bez podpory lidského kapitálu. Potřeba kvalifikované pracovní síly a spolupráce veřejného a soukromého sektoru ovlivňující oblast cestovního ruchu je pro rozvoj cestovního ruchu neodmyslitelnou součástí. 2.3.6.2 Strategické rozvojové cíle V rámci DCR zaujmout místo v první třetině nejnavštěvovanějších turistických regionů České republiky. Způsob měření: statistické údaje (ČSÚ, satelitní účet CR), ukazatel počet českých turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. V rámci příjezdového cestovního ruchu (příjezdy zahraničních turistů) zaujmout místo v první polovině nejnavštěvovanějších turistických regionů České republiky. Způsob měření: statistické údaje (ČSÚ, satelitní účet CR), ukazatel počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Spolu s rozvojem lidských zdrojů dosáhnout proorganizovanosti destinačního managementu až na úroveň jednotlivých měst, obcí a významných podnikatelských subjektů v cestovním ruchu. Způsob měření: počet subjektů zapojených do pravidelné spolupráce destinačního managementu (formálně vytvořená partnerství), zpětná vazba od zainteresovaných subjektů. Díky rozvoji jednotného cíleného marketingu celého turistického regionu dosáhnout výrazné změny image turistického regionu SMaS. Způsob měření: marketingová šetření na národní a regionální úrovni. Dosáhnout podstatného zlepšení doplňkových služeb, a to i zkvalitněním dopravní a ubytovací infrastruktury. Způsob měření: marketingová šetření na národní a regionální úrovni. Dosáhnout zápisu dvou významných památek na území turistického regionu do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.
27
Způsob měření: památky zapsané do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. [7]
2.3.7 Podpora cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko Finanční podporu na rozvoj v oblasti cestovního ruchu lze získat z krajského rozpočtu nebo z dotací EU. Pro využití dotací z krajského rozpočtu jsou každoročně vyhlášeny dotační programy, na jejichž základě lze získat finanční prostředky. Oblast cestovního ruchu může pro tento rok využit několik dotačních programů, kterými jsou: - Úprava lyžařských běžeckých tras v Moravskoslezském kraji pro zimní sezónu 2008/2009 - Dotační program na podporu přípravy projektové dokumentace 2009 - Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2009 - Program obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí Moravskoslezského kraje na rok 2009 [8] Dotace z Evropských fondů může Moravskoslezský kraj čerpat prostřednictvím Integrovaného operačního programu, Operačního programu přeshraniční spolupráce, OP Meziregionální a Nadnárodní spolupráce a Regionálního operačního programu. Podporu ze strukturálních fondů EU lze pro region soudržnosti Moravskoslezsko čerpat výhradně z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko (ROP Moravskoslezsko), jehož hlavním cílem je přispět k celkovému rozvoji regionu. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, na rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu, regeneraci brownfields pro budoucí využití, na zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Pro období 2007–2013 je pro ROP Moravskoslezsko vyčleněno cca 20,19 mld. Kč. Z českých zdrojů má být navíc financování navýšeno o dalších 126,37 mil. €. ROP Moravskoslezsko je tématicky rozčleněn do čtyř prioritních os: Regionální infrastruktura a dostupnost, Podpora prosperity regionu, Rozvoj měst a Rozvoj venkova. [9] Každá prioritní osa pak obsahuje konkrétní oblasti podpory, které vymezují jaké typy projektů mohou být v rámci jednotlivých prioritní os podpořeny a kdo může dotaci získat. Pro podporu v oblasti cestovního ruchu nás bude zajímat především druhá prioritní osa Podpora prosperity regionu s oblastí podpory Rozvoj cestovního ruchu. Cílem podpory pro cestovní ruch je zvýšit atraktivitu regionu. Podporovány budou projekty zaměřené na cílové skupiny rodin s dětmi a na přilákání tuzemských a zahraničních návštěvníků, kteří stráví v regionu více než jeden den. Podpora bude rovněž směřována na výstavbu nebo rekonstrukci ubytovacích zařízení, na jejich doprovodné služby a dostupnost. Dále půjde o podporu rozvoje turistických informačních center, zvyšování kvality poskytovaných služeb a vznik nových informačních center především v příhraničních oblastech. Podporovány budou rovněž
28
aktivity směřující k propagaci regionu či turistické oblasti, k vytváření nových partnerství či statistickým šetřením spokojenosti návštěvníků regionu. Oblast podpory Rozvoj cestovního ruchu je rozdělena do čtyř dílčích oblastí podpory, kterými jsou: Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu, Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích služeb, Zvýšení kvality turistických informačních center, Organizace a kooperace v cestovním ruchu. [10]
29
2.4 Marketingový výzkum Pro účely bakalářské práce byl použit již existující marketingový výzkum, kterým je Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji a Monitoring a anketa pro návštěvníky Moravskoslezského kraje. Výsledky, které z tohoto průzkumu vyplývají, by měly být podkladem pro zpracování projektu s cílem vytvořit turistickou slevovou kartu. Projekt „Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji“ zahrnuje tři etapy „Monitoringu návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje“ uskutečněné v letní sezóně 2003, v mimosezónním období na podzim 2003 a v zimní sezóně 2004. Vyhodnocení za toto období monitoringu 2003/2004 se opírá o zpracování 1639 dotazníků. Srovnávací analýza je možná s rokem 2001/2002 a letní sezónou roku 2002, kdy bylo shromážděno 1959 dotazníků. Souhrnný profil návštěvníků za uplynulé tři roky tak bylo možné stanovit na bázi zpracování celkem 3598 dotazníků. Podpůrné informace doplňující profil návštěvníků se opírají o „Anketu pro návštěvníky ubytovacích zařízení a turistických atraktivit“ za rok 2003 a 1. čtvrtletí 2004. Do zpracování bylo zařazeno celkem 7203 anket. Vyhodnocení oblastí společných pro obě šetření tak může zohlednit vyjádření 10801 respondentů. [11] PROFIL A STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ Nejvýznamnějšími skupinami návštěvníků přijíždějících do kraje jsou: • Rodina s dětmi •
Návštěvník přijíždějící sám (především v mimosezónu)
•
Návštěvník přijíždějící s partnerem/partnerkou
•
Návštěvník přijíždějící s přáteli
•
60% návštěvníků tvoří místní obyvatelé
Nejobvyklejšími dopravními prostředky k cestě do kraje jsou: • Auto (které využívá přes 60% návštěvníků) •
Vlak
•
Autobus
•
Při cestě do Beskyd návštěvníci využívají více vlak než autobus
30
Délka a frekvence pobytu Z hlediska projektu, který bude zaměřen na návštěvníky, kteří v regionu stráví alespoň jednu noc, uvádím pobyty delší než jeden den. •
1–2 noclehy
•
3–6 noclehů
•
více
Z hlediska sezónnosti je situace rozdílná v letní a v zimní sezóně. V létě je zaznamenáno více týdenních pobytů, naopak v zimě více víkendových pobytů. Návštěvníci přijíždějící do Beskyd nejčastěji přenocují 3–6 nocí, méně pak stráví v dané oblasti 1–2 noclehů a jen necelých 10% přijíždí na pobyty delší než 6 noclehů. Cizinci pobývají v regionu déle než tuzemští návštěvníci. Opakovanost návštěv Opakovanost návštěv říká jak návštěvníci region znají a také to, jak oblíbený se pro ně stává, a to především u návštěvníků přijíždějících ze vzdálenějších míst. Moravskoslezský kraj se nejeví pro návštěvníky jako neznámý, jelikož více než tři čtvrtiny jej v minulosti již alespoň jednou navštívily. Dvě třetiny z nich navštívily kraj dříve minimálně čtyřikrát. Návštěvníci přijíždějící do regionu poprvé jsou mezi těmi, kteří přijíždějí do kraje z větší vzdálenosti, mezi hosty ubytovacích zařízení a mezi cizinci. Beskydy patří mezi opakovaně navštěvované oblasti v hojné míře, pouze každý pátý návštěvník přijíždí do Beskyd poprvé. Cestovní ruch se zde tedy opírá více o opakovaně přijíždějící návštěvníky. Hlavní důvody návštěvy regionu Téměř polovina návštěvníků Moravskoslezského kraje uvádí jako hlavní důvod své návštěvy relaxaci, jen o něco méně je to sportovní vyžití, mezi které patří především turistika, cykloturistika, lyžování ad. Na třetím místě je to poznání regionu (kultura, folklór, historie ad.). Dalšími důvody návštěvy, které nepřesáhly hranici 10% jsou cesta za upevněním zdravotního stavu, obchodní cesta, návštěva známých, tranzit a jiné důvody. Důvody návštěvy se ovšem liší u jednotlivých oblastí v kraji, u cílových skupin a v období sezóny. Hlavní důvody návštěvy v období sezóny: - Léto – relaxace (více než 1/3), poznání regionu, sportovní vyžití - Podzim – relaxace, poznání regionu a sportovní vyžití, komerční důvody - Zima – sportovní vyžití (až 40%), komerční důvody
31
Hlavní důvody návštěvy u jednotlivých skupin návštěvníků: - Návštěvníci ze vzdálenosti do 50 km – relaxace - Cizinci – poznání regionu (cca 30%) - Věková skupina do 29 let – sport - Věková skupina 30–49 let – relaxace - Věková skupina nad 50 let – zdraví V Beskydech byly hlavními důvody návštěvy relaxace a sport se stejným podílem, na třetím místě bylo uváděno poznání regionu. Zdroje informací Celkově návštěvníci vyhledávají spíše personální zdroje informací. Více než polovina spoléhá na své vlastní zkušenosti a poznání (především návštěvníci, kteří tráví v regionu méně času a přijíždějí z blízkého okolí). Třetina návštěvníků vyhledává informace u svých známých a příbuzných. Z nepersonálních zdrojů informací jasně vede internet. Častěji jsou informace o regionu vyhledávány pomocí internetu návštěvníky z větší vzdálenosti pobývajících v regionu delší dobu, zejména cizinci. Z dalších nepersonálních zdrojů jsou to např. propagační materiály, inzerce, průvodci apod., které využívá méně než 10% návštěvníků. Nezanedbatelné nejsou ani zdroje informací z turistických informačních center, ze kterých čerpá informace každý desátý cizinec a každý desátý turista. Využití ubytovacích služeb Celkově návštěvníci přijíždějící do Moravskoslezského kraje využívají ubytovacích služeb v soukromí, tzn. u známých či příbuzných. Na druhém místě je nejvíce využíváno ubytovací zařízení typu penzion, dále ubytovna a hotel a nejméně je návštěvníky využíváno ubytování v kempu, který má sezónní charakter. Rozdílná situace je v zimní a letní sezóně. V zimě je využíváno především ubytování hotelového typu na rozdíl v létě. V Beskydech je situace následující: stejně jako v Moravskoslezském kraji využívá nejvíce návštěvníků k přenocování ubytování v soukromí, dále ubytovnu či penzion, na předposledním místě hotel a na posledním místě stejně jako návštěvníci celého kraje kemp. Pokud se zaměříme na jednotlivé skupiny návštěvníků, lze říci, že ubytování hotelového typu (tří a více hvězdičkové hotely) využívají především cizinci, naopak skupina návštěvníků do 29 let využívá méně hotelová zařízení a ze všech skupin návštěvníků preferuje nejvíce ubytování v kempech. Segment návštěvníků nad 50 let volí ubytování v méně náročných zařízeních hotelového typu.
32
Využití stravovacích služeb Způsob a rozsah využití stravovacích služeb je závislý na příjezdové vzdálenosti a délce pobytu v dané oblasti. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více si návštěvníci tyto služby zajišťují z vlastních zdrojů. Z vlastních zdrojů se stravuje každý pátý turista, který přijíždí ze vzdálenosti nad 50 km. Dvojnásobek je to u jednodenních návštěvníků. Cizinci využívají pohostinských zařízení téměř z poloviny. Situace je rozdílná v zimní a letní sezóně, kdy v zimě je více využíváno pohostinských zařízení oproti létu. Rozdílnost ve stravování je také u jednotlivých skupin návštěvníků. Segment návštěvníků do 29 let využívá především stravování z vlastních zdrojů, naopak návštěvníci nad 50 let dávají přednost službám pohostinských zařízení. HODNOCENÍ REGIONU NÁVŠTĚVNÍKY Atraktivnost regionu Spokojenost s atraktivností regionu byla vyslovena více než polovinou dotazovaných. Čtvrtina dotazovaných uvedla, že region svou atraktivností jejich očekávání předčil. Pouze necelých 10% uvádí nižší atraktivitu regionu než jakou očekávali, zbytek dotazovaných své stanovisko neuvedlo. Celkově je region považován za atraktivnější v letním období. Jako atraktivnější se region jeví návštěvníkům, kteří pobývají v dané oblastí déle a přijíždějí ze vzdálenějších míst. Mezi nejlákavější aktivity pro návštěvníky regionu paří: •
Pěší turistika (cca 40%)
•
Cykloturistika (30%)
•
Návštěva zajímavých míst (30%)
•
Zimní a letní sporty, zábava, kultura
Co se týče nejčastěji vyhledávaných aktivit v Beskydech, patří mezi ně pěší turistika, zimní sporty a cykloturistika. Rozdíl je zřejmý také u jednotlivých skupin návštěvníků. Zatímco skupina návštěvníků do 29 let preferuje aktivní sporty a zábavu, věková skupina nad 50 let přijíždí do regionu za pěší turistikou a péči o zdraví. Co regionu schází? Následující otázka měla dopomoci k tomu, jak lépe využít stávající potenciál cestovního ruchu v regionu. Každý třetí návštěvník uvádí jako nejslabší článek regionu kvalitu a rozsah dopravní infrastruktury. Další slabou stránkou regionu je možnost navštívit společenská či zábavní centra spolu s nízkou kvalitou a rozsahem vybaveností pro sportovní aktivity. Více by se měl region podle návštěvníků věnovat také péči
33
o památky, lepší dostupnosti, zvýšení kvality poskytování informací a nabídce atrakcí pro děti. Nedostatky jsou rovněž vnímány v množství pohostinských zařízení. V letním období je méně pociťován nedostatek společenských zařízení. V zimě, kdy je více využíváno hotelových zařízení, chybí špičková zařízení a služby pro náročné. V oblasti Beskyd nejsou pociťovány nijak zvlášť velké nedostatky. Hodnocení služeb Z celkového hodnocení služeb vyplývá, že nejhůře byla hodnocena kvalita poskytování informací o dané oblasti/místu. Ještě hůře je tento faktor hodnocen v sezóně, kdy turisté vyhledávají informace ve větší míře. Ostatní služby, na které byla otázka zaměřena, byly hodnoceny dobře. Nejlépe hodnocen byl faktor přátelskost místních lidí, na druhém místě to byly ubytovací služby. Oproti minulému období (2001/2002) se nejvíce zlepšilo hodnocení čistoty a pořádku. Beskydy mají relativně nejpříznivější hodnocení infrastruktury a vybavenosti. Nejhůře je zde hodnocena příležitost pro zábavu a dopravní dostupnost. Nejlepší hodnocení zaujímá v rámci celého kraje rozsah ubytovacích a stravovacích kapacit. Cenová úroveň Co se týče cenové úrovně Moravskoslezského kraje je 70% návštěvníků považován za stejně drahý jako jiný kraj v České republice. 20% návštěvníků pokládá tento kraj za levnější než kterýkoliv jiný a pouze 10% si myslí, že je cenová úroveň v kraji vyšší než jinde. V rámci marketingového výzkumu byli osloveni také hosté v ubytovacích zařízeních za účelem zjištění přibližných nákladů na pobyt, včetně dopravy, ubytování, zábavy apod. Největší podíl respondentů (44%) utratí za svůj pobyt v regionu 200-500 Kč/os/den. O něco méně (31%) vydá za svůj pobyt 500–1000 Kč/os/den. Náklady na pobyt ve výši do 200 Kč/os/den uvádí 12% hostů, 1000–3000 Kč/os/den uvádí 10% a pouze u 3% všech dotazovaných činí náklady nad 3000 Kč/os/den. V Beskydech činí náklady na pobyt přibližně u poloviny návštěvníků přes 500,-/os/den. Hodnocení regionu hosty ubytovacích zařízení Hosté ubytovacích zařízení byli rovněž požádání o hodnocení vybavenosti regionu. Nejhorší hodnocení z nabízených faktorů získala dopravní dostupnost, dále možnost kulturního vyžití, drobný prodej a ve velké míře také nabídka atrakcí pro děti. Naopak nejvíce byli hosté spokojeni se stravovacími službami, na druhém místě se službami ubytovacími a taktéž s čistotou a pořádkem. Celkově služby lépe hodnotí starší lidé než mladší.
34
VYBRANÉ PROFILY CÍLOVÝCH SKUPIN NÁVŠTĚVNÍKŮ V analýze návštěvnosti byly popsány také vybrané skupiny návštěvníků, jejichž charakteristika je oproti ostatním odlišná. V projektu popisuji tři cílové skupiny návštěvníků zaměřené na různé aktivity. Jde o cílovou skupinu návštěvníků rodin s dětmi, cílovou skupinu návštěvníků zaměřenou na poznání a kulturu a cílovou skupinu návštěvníků zaměřenou na sport a relaxaci. Cílová skupina návštěvníků rodin s dětmi – „Rodina s dětmi“ Na tuto cílovou skupinu návštěvníků jsem se zaměřila především z toho důvodu, že právě tato skupina je uvedena v Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice, na níž je žádoucí zaměřit nabídku služeb. Z výsledků „Analýzy návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji“ vyplývají pro tuto skupinu skutečnosti, které je potřeba brát v úvahu pro sestavení správné nabídky. „Rodiny s dětmi“ přijíždějí do regionu více v letní sezóně, kdy pobývají v regionu déle než ostatní skupiny návštěvníků. K dopravě využívají především automobil. Z možností ubytování preferují ubytování u známých či příbuzných, méně využívají dražší hotelová zařízení. Důvodem návštěvy pro tuto skupinu návštěvníků je především odpočinek, poznání a návštěva příbuzných. To co těmto návštěvníkům nejvíce schází jsou atrakce pro děti. Cílová skupina návštěvníků zaměřena na sport a relaxaci – „Sport a relaxace“ Na základě konzultace s pracovníky Regionální agentury cestovního ruchu BeskydyValašsko byla vytvořena druhá skupina návštěvníků, která své aktivity zaměřuje na sport a relaxaci. Po provozování sportovních aktivit se možnost relaxace přímo nabízí. Samozřejmě relaxační služby mohou být ideální také ve spojení s aktivitami poznávání regionu. Návštěvníci preferující provozování sportovních aktivit přijíždějí do regionu především v zimním období. Nejvíce těchto návštěvníků je mezi mladými návštěvníky ve věku do 29 let a mezi těmi, kteří přijíždějí se svými přáteli. Více se také na sportovní aktivity zaměřují návštěvníci, kteří pobývají v regionu déle. Méně je naopak těch, kteří přijíždějí do regionu poprvé. Vybavenost pro sport a příležitost pro zábavu – to jsou hlavní nedostatky, které tato skupina návštěvníků uvádí. Relaxační služby nejvíce využívají návštěvníci z bližšího okolí a spíše mladší než starší návštěvníci přijíždějící do regionu. Cílová skupina návštěvníků zaměřena na poznání a kulturu – „Poznání a kultura“ Na základě konzultace byla vytvořena třetí skupina návštěvníků se zájmem o místní atraktivity, pamětihodnosti a kulturu regionu. Se zájmem o poznání regionu je spojena také možnost navštívit nejrůznější kulturní akce, výstavy, stálé expozice regionálních muzeí apod.
35
Návštěvníci se zájmem o poznání přijíždějí spíše z bližšího okolí a častěji v letní sezóně, mezi tyto návštěvníky patří také zahraniční návštěvníci. Nejvíce se na poznání zaměřují rodiny s dětmi, přičemž zájem o poznání klesá s počtem příjezdů.
36
3
Praktická část
3.1 Projektová žádost Ve spolupráci s Regionální agenturou cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, kterou jsem si vybrala pro spolupráci, byla zadána aktivita, jejíž zpracování bude obsahem praktické části. Náplní a cílem praktické části bakalářské práce bude sestavit projektovou žádost. V projektové žádosti je popsáno, prostřednictvím kterého operačního programu bude čerpána dotace na daný projekt, dále proč je projekt realizován, jaký je jeho cíl a popis aktivit v jednotlivých fázích projektu. Každý projekt má svého žadatele, kterým je v tomto případě Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko a jejíž popis je součástí projektové žádosti. Žádný projekt se neobejde bez personálního zajištění, jehož výběr je důležitým krokem ke zpracování projektu a jeho následné realizaci. Nezbytnou součástí projektové žádosti jsou finance. V žádosti je stanoven rozpočet projektu, jeho finanční plán a také finanční zajištění potřebné k financování prvotních aktivit v době, kdy žadatel ještě nebude mít dotace z operačního programu.
3.1.1 Identifikace operačního programu Dotace pro daný projekt bude čerpána prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II. Moravskoslezsko, v rámci dílčí oblasti podpory č. 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu. Projektová žádost může být podána až v době vyhlášení výzvy pro danou oblast podpory. Číslo OP: CZ.1.10. Název OP: ROP NUTS II Moravskoslezsko Číslo prioritní osy: 2 Název prioritní osy: Podpora prosperity regionu Číslo oblasti podpory: 2.2 Název oblasti podpory: Rozvoj cestovního ruchu Číslo podoblasti podpory: 2.2.4 Název podoblasti podpory: Organizace a kooperace v cestovním ruchu
3.1.2 Projekt Název projektu: Tvorba turistické slevové karty „BESKYDY CARD“ Datum zahájení projektu: 1.1.2009 Datum ukončení projektu: 31.12.2010 Doba trvání projektu: 24 měsíců Projekt počítá s výběrovým řízením:
Ano
Projekt má partnera:
Ano
37
Žadateli byly poskytnuty v dotčeném fiskálním roce i během předchozích dvou fiskálních let veřejné prostředky v režimu podpory de–minimis: Ne Žadatel má zkušenosti s přípravou a realizací obdobných typů projektů/akcí:
Ano
Bylo požádáno nebo byly poskytnuty další podpory ve vztahu k projektu z jiných veřejných zdrojů: Ne
3.1.3 Dopady a místa realizace Území dopadu Kód území dopadu:
Název území dopadu:
Spadá pod:
CZ08
Moravskoslezsko
Česká republika
CZ080
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezsko
Místo realizace NUTS5 Kód území dopadu:
Název území dopadu:
Spadá pod:
CZ0802598691
Hukvaldy
Frýdek-Místek
CZ0802598542
Ostravice
Frýdek-Místek
CZ0804
Nový Jičín
Moravskoslezský kraj
CZ0804599565
Kopřivnice
Nový Jičín
CZ0804599344
Frenštát pod Radhoštěm
Nový Jičín
CZ0804599808
Příbor
Nový Jičín
CZ0804599999
Trojanovice
Nový Jičín
3.1.4 Popis projektu Projekt je zaměřen na rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, především na území Beskyd. V rámci projektu bude vytvořen turistický produkt – turistická slevová karta. Půjde o slevovou kartu k čerpání služeb (ubytovacích, stravovacích, volnočasových) pro návštěvníky oblasti Beskydy. Tento projekt je považován za pilotní projekt. Projekt bude z 92,5% financován z prostředků EU bez zakládání veřejné podpory. Projekt bude aplikován prozatím na menší oblast v rámci Moravskoslezského kraje s cílem přilákat další potenciální subjekty, které by se do projektu zapojily. Do budoucna se počítá s rozšířením projektu do celé oblasti regionu Moravskoslezsko.
3.1.5 Zdůvodnění potřebnosti projektu včetně popisu výchozího stavu Potenciál cestovního ruchu je v regionu Moravskoslezsko opravdu obrovský. Proto je potřeba další rozvoj cestovního ruchu podporovat. Tento projekt by měl dopomoci
38
k využití stávajícího potenciálu cestovního ruchu. Měl by přilákat do regionu další potenciální návštěvníky nejen z regionu Moravskoslezsko, ale také z ostatních regionů České republiky a zahraničí. Proto byl vytvořen projekt,v jehož rámci vznikne turistická karta, v jejímž důsledku bude dosaženo všech těchto cílů. Bude se jednat o slevovou kartu, prostřednictvím které budou moci návštěvníci čerpat jak slevy na ubytovací a stravovací služby, tak na služby volného času. Součástí karty bude informační brožura, ve které turisté najdou veškeré potřebné informace o poskytovatelích služeb. Informační brožura bude obsahovat tipy zaměřené na určitou cílovou skupinu návštěvníků respektive na jejich oblíbené aktivity. Bude se jednat o zaměření aktivit pro „rodiny s dětmi“, „sport a relaxaci“ a „poznání a kulturu“. Pro každou skupinu bude navržena nabídka služeb, která přesně vyhovuje požadavkům návštěvníků na základě výsledků marketingového průzkumu. Jednotlivé cílové skupiny se tímto ale řídit nemusí, půjde pouze o tipy, které z nabízených služeb by mohly návštěvníky v dané skupině nejvíce zajímat. Když jsem se spolu s pracovníky regionální agentury zamýšlela nad tím, jak by vlastně vše mělo fungovat, bylo nejprve rozhodnuto, že se bude jednat o jednorázovou kartu. Dalo by se říci, že pro naše účely by taková karta byla dostačující, ale my jsme chtěli něco více než jen pouhou kartu, prostřednictvím které by mohli návštěvníci čerpat slevy. Myšlenka směřovala k tomu, vytvořit takovou kartu, jejímž prostřednictvím by bylo možné sledovat úspěšnost prodeje karet, využití poskytovaných služeb a rovněž návštěvnost jednotlivých objektů a zařízení, které by své služby prostřednictvím slevové karty nabízely. Získali bychom tak statistická data, která jsou jinak jak z časového tak finančního hlediska obtížně shromažďována. Projekt bude podporovat nejen stávající činnost jednotlivých poskytovatelů služeb, ale bude zaměřen také na navázání nových partnerství. Výhody budou čerpat nejen návštěvníci, kteří si kartu zakoupí, ale také jednotliví poskytovatelé služeb a prodejci, jež se do projektu zapojí. S využíváním slevových karet v oblasti cestovního ruchu se v České republice teprve začíná. Na našem území poskytují tento produkt jen některé regiony, města či turistické oblasti. V zahraničí jsou turistické karty k podpoře cestovního ruchu stále častěji využívány. V sousedním Rakousku tento produkt nabízí téměř každá spolková země. Ve většině případů jsou poskytovány služby také v oblasti dopravy. Jde zejména o volné jízdy popř. slevy v městské hromadné dopravě. Uvádím přehled a krátký popis turistických karet, které mohou návštěvníci v jednotlivých místech na území České republiky využít. Prague Card Umožňuje bezplatný vstup do hlavních památek města Prahy. Volný vstup do 55 pražských památek, slevy na služby a nákupy. Navíc turista obdrží bezplatnou publikaci „Prague card“ a má možnost si zakoupit třídenní jízdenku na městskou hromadnou dopravu. Karta je třídenní, veškeré památky je možné v rámci platné karty
39
navštěvovat opakovaně, kromě Pražského hradu. Karta je platná s vyznačením data a s podpisem turisty. Platnost karty je 4 dny. Návštěvnická turistická karta 3K Tato karta je určena návštěvníkům Severozápadních Čech. Součástí je brožura se seznamem poskytovatelů služeb a GPS navigací. Kartu je možné zakoupit také přes internet. Obecně karta poskytuje slevy popřípadě vstupy zdarma do historických objektů a dalších atraktivit regionu, aquaparků, koupališť a také slevy na další služby. Návštěvník si může vybrat z 5 druhů karet podle svých aktivit a zaměření, kterými jsou „Rodinná karta“, „Zábava, sport a zajímavosti“, „Pro individuální turisty“, „Podzimní toulky historií“, „Rodinné toulky historií“. Kartu je možné zakoupit s dvoudenní či pětidenní platností. Turistická karta BENEFIT Program Karta Benefit Program je určena návštěvníkům Severních Čech. Jde spíše o kartu, která poskytne turistům další slevy na určité služby, jde např. o slevy ve sportovních zařízeních, historických památkách či v ubytovacích zařízeních. CBCARD - karta na zážitky CBCARD je využívána ve městě České Budějovice a jeho okolí. Nabízí volné vstupy do vybraných památek, muzeí a ostatních atraktivit. Kartu je možné navíc využít k dopravě hromadnými prostředky. Rodinný pas Rodinný pas, který je platný v kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, je určen pro rodiny s dětmi. Slevy jsou poskytovány nejen v kraji Vysočina a Jihomoravském kraji, ale také v ostatních krajích ČR, na Slovensku a v Rakousku. Karta je vydávána bezplatně, podmínkou pro vydání je trvalé bydliště rodiny v kraji Vysočina či v Jihomoravském kraji, přičemž alespoň 1 dítě musí být mladší 18 let. Slevy jsou uplatňovány na vstupy do historických a kulturních objektů, dále „Rodinný pas“ poskytuje slevy na ubytování a slevy na nákup oděvů či elektrospotřebičů. Turistická karta Šumava-Český les Tato karta nabízí slevy v ubytovacích a stravovacích zařízeních, dále slevy v oblasti služeb, v historických objektech, muzeích a ve sportovních zařízeních. Návštěvníci si mohou zakoupit kartu „individuální“ nebo „rodinnou“, s platností po dobu 3 nebo 10 dnů. Výše poskytovaných slev se pohybuje v rozmezí 5 – 100%. Plzeňská karta Plzeňská karta je určena spíše lidem žijícím ve městě Plzeň. Karta je využívána jako elektronická peněženka, se kterou je možné platit v bazéně, fitness centrech, divadle, zoo apod. Dále je karta využívána v městské hromadné dopravě, slouží také jako slevová karta v různých kulturních a sportovních zařízeních města. Kartu mohou využívat také podniky, např. ve stravovacích zařízeních.
40
Krkonošská turistická karta Krkonošská turistická karta je určena pro aktivní návštěvníky Krkonoš. Poskytuje zdarma vstupy do historických památek města Vrchlabí, zdarma účast na túrách s horským průvodcem a slevy na nejrůznější programy a kurzy, které jsou v regionu každoročně pořádány. Součástí karty je také letáček s možnostmi využití aktivit, mapka a seznam míst, kde jsou slevy poskytovány. Návštěvníci si mohou zakoupit třídenní či sedmidenní kartu. Olomouc region Card Slevy, které tato karta poskytuje, mohou návštěvníci uplatnit v rámci turistického regionu Střední Morava a Jeseníky. Poskytuje nejen slevy na nejrůznější služby, ale také vstupy zdarma do historických a turistických atraktivit regionu, dále nabízí slevy v některých sportovních a kulturních zařízeních. Karta je prodávána spolu s informační brožurou o poskytovatelích slev, s fotografiemi, kontakty a tipy na výlety. Návštěvníci si mohou vybrat mezi kartou s dvoudenní či pětidenní platností. V nabídce je také karta dětská určena pro děti ve věku do 15 let. V dnešní době mohou návštěvníci Moravskoslezského kraje využit pouze turistickou kartu Olomouc region card, kterou je možné v rámci MS kraje uplatnit pouze na území Jeseníků. Pro oblast Beskydy žádná podobná nabídka zatím k dispozici není.
3.1.6 Cíle projektu Hlavním cílem projektu bude tvorba turistické slevové karty. V důsledku tvorby turistické karty dojde ke zvýšení návštěvnosti regionu. Dalším cílem je zvýšit informovanost o atraktivitách nacházejících se v regionu a rovněž zvýšit informovanost o turistické oblasti jako celku. Projekt by měl potenciálním návštěvníkům zpříjemnit cestování v této oblasti. Cílem je také zvýhodnit určité cílové skupiny návštěvníků (např. „rodiny s dětmi“). Mělo by rovněž dojít ke zlepšení spolupráce mezi subjekty vytvářející nabídku cestovního ruchu a dosáhnout tak lepšího proorganizování v oblasti cestovního ruchu. Projekt také přispěje ke zlepšení turistické nabídky v regionu Severní Morava a Slezsko. Potenciálním návštěvníkům by tato karta měla nabídnout ucelenou nabídku služeb, tzv. „balíček služeb“, který jim usnadní cestování a hledání možných cílů jejich cest. Turistická karta by měla zpříjemnit cestování především turistům z ostatních krajů České republiky. V projektu ale není opomenuto ani místní obyvatelstvo, které je této oblasti věrné a pro tyto návštěvníky je připravena speciální nabídka karet s delší lhůtou platnosti. Ta bude využívána především v letní a zimní sezóně.
3.1.7 Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblast podpory Projekt odpovídá cílům programu, prioritní osy a oblasti podpory. Tvorba turistické karty přispěje k celkovému rozvoji regionu. V rámci oblasti podpory bude dosaženo zaměření se na cílovou skupinu rodin s dětmi a na přilákání návštěvníků, kteří v regionu stráví více než jeden den. Bude rovněž podpořena propagace oblasti
41
Beskydy a dojde také k vytvoření nových partnerství. Dojde ke zlepšení organizace a kooperace v cestovním ruchu. Bude dosaženo ucelené turistické nabídky v regionu a dojde k celkovému rozšíření nabídky produktů cestovního ruchu.
3.1.8 Poskytovatelé služeb V následující kapitole je uveden popis jednotlivých poskytovatelů služeb, kteří jsou připraveni se do systému turistických slevových karet zapojit. Jednotliví poskytovatelé se zavazují, že budou nabízet co možná nejlepší služby, které budou neustále zkvalitňovat. Očekává se, že budou spolupracovat se členy projektového týmu při realizaci projektu a následně se „správcem“ systému turistických slevových karet, který bude fungování systému monitorovat a pracovat na inovativních opatřeních. Očekává se tedy, že dojde k aktivnímu zapojení se do systému ze strany poskytovatele služeb. Poskytovatelé služeb, kteří jsou v této kapitole uvedeni, byli vytipováni Regionální agenturou cestovního ruchu Beskydy-Valašsko. Z mého hlediska můžu říci, že se jedná o silné subjekty s dobrým postavením na trhu cestovního ruchu. Hotel Ráztoka Hotel Ráztoka se nachází v údolí pohoří Beskyd, pod horou Radhošť. Je umístěn v těsné blízkosti sedačkové lanovky vedoucí na Pustevny. Turisty je hojně využíván jak v letní tak v zimní sezóně. Kromě možností ubytování a stravování nabízí také služby relaxačního charakteru, k jejímž využití slouží sauna, solárium či masáže. Služby sportovního vyžití zahrnují možnost využití půjčovny horských kol a lyží, bowling, stolní tenis, kulečník nebo šipky. V těsné blízkosti hotelu se nachází lanový park Tarzánie určený pro dospělé i děti. Hotel Troyer Nově otevřený hotel Troyer je umístěn v malebném prostředí Beskyd, nedaleko sedačkové lanovky na Pustevny. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel, který kromě ubytovacích a stravovacích služeb nabízí také služby konferenčního charakteru a wellness služby. Z wellness služeb mohou návštěvníci využít relaxační bazén s whirpoolem, saunový komplex nebo venkovní bazén. Ke sportovnímu vyžití je pro hosty k dispozici fitness centrum, půjčovna kol, lyží, snowboardů a čtyřkolek. Hotel Stadion Tříhvězdičkový hotel Stadion se nachází v centru města Kopřivnice. Součástí hotelu je restaurace, pivnice, vinárna a banketní místnost.
42
Rekreační centrum Sepetná Rekreační centrum Sepetná nacházející se na úpatí Lysé Hory nabízí několik typů ubytovacích zařízení jako jsou hotel, penziony či bungalovy. Komfortní ubytování nabízí hotel Sepetná, pro rodiny s dětmi je vhodný Penzion Sluníčko nebo Bungalovy Sepetná, pro toho kdo preferuje ubytování v soukromí je určen Penzion Mazák. Rekreační centrum Sepetná nabízí také služby Relaxcentra, ve kterém se nachází krytý bazén, whirpool, sauna, solárium a parní kabina. Pro sportovní vyžití je k dispozici posilovna, bowling, swimm-cyclingový sál a další. Nedaleko Relaxcentra se nachází koupaliště Sluníčko, kde jsou další atrakce jako dohřívané koupaliště, dva tobogány, dětské brouzdaliště a dětský koutek, horolezecká stěna, tenisový kurt, basketbalové hřiště a dětský lyžařský vlek. Areál Přístav CK JUHÁSZ, Žermanická přehrada Areál Přístav se nachází v těsné blízkosti Žermanické přehrady v obci Soběšovice. Nabízí ubytovací služby ve dvou penzionech, dále nabízí služby stravovací, rehabilitační a sportovní. Rehabilitační služby nabízí možnost využití sauny, vířivé vany, solária, masáží s možností bylinné lázně a malé fitness vybavení. Ze sportovního zařízení je možné využít tenisový kurt, hřiště pro plážový volejbal, horolezeckou stěnu, bowling, hernu, půjčovnu sportovních potřeb, areál vodních sportů, dětský areál a další. V areálu Přístav se také v průběhu roku konají nejrůznější sportovní a kulturní akce. „Relax v podhůří Beskyd“ Pod značku „Relax v podhůří Beskyd“ patří několik penzionů, ubytování v soukromí, stylových kaváren, muzeí a galerií nacházejících se v podhůří Beskyd – v obcích Frýdlant nad Ostravicí, Kozlovice, Hukvaldy a Štramberk. Penzion Jaroňkova pekárna Komplex Jaroňkovy pekárny nabízí kromě ubytování v komfortních apartmánech, také možnost posezení ve stylové kavárně s nabídkou občerstvení. V prostorách se nachází také Jaroňkova galerie a podzemí Gotického sklepa. Penzion U Holubů Tato útulná vila je umístěna pod Štramberskou trúbou na levé straně Jaroňkovy uličky. Orlí hnízdo Orlí hnízdo nabízí ubytování ve stylové dřevěnici přímo pod hradbami města Štramberk. Ubytování Na dlani Jedná se o ubytování v soukromí pod Štramberskou trúbou ve stylové roubence.
43
Ubytování U čertovského úlu I, II Nabízí možnost ubytování ve dvojici roubených stavení nacházejících se pod štramberským náměstím. Penzion Letohrádek Penzion Letohrádek nabízí ubytování ve stylu architekta Dušana Jurkoviče. Penzion se nachází v obci Frýdlant nad Ostravicí. Kromě ubytovacích služeb poskytuje také služby stravovací. Areál Na mlýně Tento mlýn patří mezi nejstarší v Kozlovicích. V dnešní době areál slouží jak turistům tak místním občanům. Nachází se zde hostinec, ubytovací prostory, muzeum mlynářských artefaktů a sklípek s krbem. Kavárna U písařů Kavárna U písařů v klasicistně rustikálním stylu nabízí možnost posezení až pro 30 osob. Je umístěna na štramberském náměstí. Perníkovka Kavárna „Perníkovka“ nabízí kromě posezení u kávy také možnost shlédnout expozici tradiční výroby perníků. Je umístěna v roubené chaloupce nedalo štramberského náměstí. Muzeum cínu Hukvaldy Muzeum cínu nabízí sbírku řemeslných cínových artefaktů z 18.–19. st. Muzeum starých tisků a lidové keramiky Muzeum je umístěno na rohu štramberského náměstí ve stylové chaloupce, kde se nachází také infocentrum „Relax v podhůří Beskyd“. Areál fojtství a muzeum obecné školy Nachází se v malebné obci Kozlovice nedaleko Frýdku-Místku. Kromě stavby kozlovického fojtství je ke shlédnutí také „živý skanzen“ Obecné školy a expozice věnovaná obci Kozlovice a expozice sakrálního umění. Panoptikum V panoptiku nalezneme latexové figuríny historicky významných osobností města Štramberk. Panoptikum je umístěno v budově infocentra „Relax v podhůří Beskyd“ ve Štramberku. Jaroňkova galerie V Jaroňkově galerii je ke shlédnutí přes 30 grafik štramberského rodáka Bohumíra Jaroňka.
44
Galerie Hukvaldy Galerii najdeme spolu s informačním centrem Hukvald v rodném domě Leoše Janáčka na Hukvaldech. Galerie slouží nejrůznějším vystavovatelům z řad současných výtvarníků, žáků a studentů výtvarných škol. Galerie Beseda Galerie Beseda se nachází v centru krajského města Ostrava. Své prostory poskytuje k pořádání výstav současným výtvarným umělcům. Galerie ve vile Galerie ve vile je umístěna v budově Šustalovy vily ve městě Kopřivnice. Nyní zde mohou návštěvníci shlédnout stálou expozici věnovanou místní továrně a rodákům města Kopřivnice. Městský pivovar Štramberk Tradice vaření piva byla znovu obnovena po 150 letech. Dnes se zde návštěvníci mohou nejen osvěžit světlým ležákem „Trubač“, ale také se vydat s místním průvodcem na exkurzi pivovaru. Pivovar se nachází přímo na štramberském náměstí. Muzeum Zdeňka Buriana Původně stará tržnice, jedna z nejstarších městských budov, která od roku 1822 sloužila jako masné krámy. V roce 1959 bylo v budově zřízeno městské muzeum a v roce 1992 zde bylo otevřeno muzeum Zdeňka Buriana, který byl světoznámým malířem pravěku a dobrodružství a jenž část svého života prožil ve Štramberku. Každoročně se zde pořádají sezónní tématické expozice z díla Zdeňka Buriana. V ostatních měsících slouží muzeum jako městská galerie. Regionální muzeum v Kopřivnici Regionální muzeum v Kopřivnici, které vzniklo v roce 1997 po transformaci z původního Technického muzea Tatra, dnes nabízí čtyři různé expozice: Technické muzeum Tatra, Šustalova vila, Muzeum Fojtství a Muzeum Emila a Dany Zátopkových. Muzeum Novojičínska Muzeum Novojičínska sdružuje tyto objekty: Žerotínský zámek v Novém Jičíně, Muzeum v Kuníně, Bílovci, Frenštátě pod Radhoštěm, Klimkovicích, Příboře a Štramberku, dále Památník F. Palackého v Hodslavicích, Památník J. A. Komenského ve Fulneku, Památník J. G. Mendela v Hynčicích a Kostel sv. Josefa při kapucínském klášteře ve Fulneku. Památník Leoše Janáčka na Hukvaldech V historické části památníku mohou návštěvníci nahlédnout do tří místností v přízemí domu, kterými jsou salón, kuchyň a ložnice. Původní interiér domu je zachován včetně Janáčkova vybavení z dob jeho užívání. Naučná expozice odkazuje ke skladatelovým
45
pobytům na Hukvaldech. Nově je zřízena audiovizuální místnost, kde mohou návštěvníci shlédnout hudební filmy o Janáčkově životě nebo si poslechnout špičkové nahrávky jeho skladeb. Agentura In Agency Agentura In Agency se specializuje na organizování nejrůznějších akcí, tvorbu zážitkových programů pro firmy, rodiny s dětmi, pořádání seminářů, firemních školení a dalších kulturních a společenských akcí. SUN SKI&BOARD SCHOOL Společnost, která provozuje síť lyžařských a snowboardových škol a půjčoven v ČR. Svá střediska má na 25 místech nacházejících se v pohoří Krkonoš, Lužických, Orlických a Jizerských hor, Jeseníků, Beskyd a Hostýnských vrchů. SK skialpin Pustevny Zajišťuje provoz lanové dráhy na Pustevny, dále upravuje sjezdové a běžecké trasy na Pustevnách a v jeho okolí. Poskytuje také možnost ubytování v turistické ubytovně, která se nachází na dolní stanici staré lanové dráhy v Ráztoce. Tarzánie – horský lanový park Ráztoka Největší lanový park v České republice se nachází v obci Trojanovice, nedaleko dolní stanice sedačkové lanovky vedoucí na Pustevny. Park je určen nejen pro děti a dospělé, ale také pro různé sportovní kolektivy, zájmové kroužky a skupinové výlety. Aquapark Frenštát pod Radhoštěm Provoz aquaparku je zajišťován pouze v letních měsících. Nachází se zde plavecký a dětský bazén, tobogán, vodní skluzavka, možnost občerstvení, posezení a volejbalové hřiště.
46
3.1.9 Zaměření jednotlivých aktivit a cílové skupiny „Rodiny s dětmi“ - Ubytování: chaty a chalupy, penziony, ubytování v soukromí - Stravování: pohostinská zařízení – nekuřácká, s nabídkou dětských jídel, dětského koutku, … - Atrakce pro děti - Aquaparky a koupaliště - Lanová a zábavní centra - Hrady, zámky, muzea, rozhledny, ostatní pamětihodnosti „Sport a relaxace“ - Sportovní zařízení, lanová a zábavní centra, ski areály - Půjčovny kol a lyží - Fitness centra, solné jeskyně - Aquaparky, koupaliště, zábavní centra - Wellnes služby - Ubytovací zařízení všech typů, také nabídka chat a chalup pro skupiny „Poznání a kultura“ - Atraktivity nabízející možnost poznání regionu (muzea, hrady a zámky, rozhledny, pamětihodnosti) - Kulturní zařízení, kina, galerie - Ubytovací zařízení všech typů s převahou hotelových zařízení a penzionů nacházejících se ve městech
47
Tabulka č. 3: Tipy pro jednotlivé skupiny návštěvníků dle jejich složení a aktivit Poskytovatelé sl./Tipy pro "Rodiny s dětmi" "Sport a relaxace" "Poznání a kultura"
Ubytovací a stravovací sl. Hotel Ráztoka Hotel Troyer Hotel Stadion Rekreační centrum Sepetná Areál Přístav CK Juhász Penzion Jaroňkova pekárna Penzion U Holubů Orlí hnízdo Ubytování Na dlani Ubytování U čertovského úlu I, II Penzion Letohrádek Areál Na mlýně Kavárna U písařů Perníkovka Jaroňkova chalupa Jaroňkova pekárna Kulturní zařízení a pamětihodnosti Muzeum Novojičínska Regionální muzeum v Kopřivnici
48
Městské muzeum ve Štramberku Muzeum Zdeňka Buriana Památník Leoše Janáčka na Hukvaldech Muzeum cínu Muzeum starých tisků a lidové keramiky Městský pivovar Štramberk Panoptikum Areál fojtství a muzeum obecné školy Areál Na mlýně Jaroňkova galerie Galerie Hukvaldy Galerie Beseda Galerie ve vile Agentura In Agency Sportovní a relaxační zařízení Sun Ski&Board school SK skialpin Pustevny Lanový park Tarzánie Aquapark Frenštát p. R. Služby hotelu Troyer Služby rekreačního střediska Sepetná Služby areálu Přístav CK Juhász
49
3.1.10
Popis aktivit v jednotlivých fázích projektu
3.1.10.1 Popis aktivit v přípravné fázi Prvním bodem v přípravné fázi bylo stanovení hlavního cíle projektu, byl sestaven projektový tým a definovány aktivity v jednotlivých fázích projektu. V této fázi byl sestaven harmonogram projektu, stanoveny přibližné náklady a zajištěn zdroj financování projektu Dalším bodem přípravné fáze bylo zpracování výsledků marketingové analýzy, kterou je Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji a Monitoring a anketa pro návštěvníky Moravskoslezského kraje. Tato marketingová analýza je klíčová pro utvoření nabídky služeb, které budou moci návštěvníci využívat prostřednictvím turistické slevové karty. Na základě výsledků marketingové analýzy bude zpracována informační brožura s tipy pro jednotlivé skupiny návštěvníků/pro jejich aktivity. Dalším bodem v této fázi bylo vytipovat a oslovit potenciální poskytovatelé služeb. Je zapotřebí oslovit opravdu silné subjekty, které budou schopny se do projektu zapojit již na začátku a budou schopny projekt „nastartovat“ a zajistit tak dobře fungující systém, do kterého budou mít zájem vstoupit i další poskytovatelé služeb. Na základě kladného jednání budou s jednotlivými subjekty uzavřeny smlouvy o spolupráci. Od smluvených poskytovatelů služeb budou shromažďovány informace týkající se jejich nabídky, které budou sloužit k sestavení informačních brožur jako nedílná součást slevové karty. 3.1.10.2 Popis aktivit v realizační fázi Na základě získaných dat od poskytovatelů služeb bude vytvořena informační brožura zaměřující se na určité skupiny návštěvníků/jejich aktivity. V realizační fázi budou osloveni a následně vybráni dodavatelé tiskárenských a grafických služeb pro zpracování slevových karet, informačních brožur a propagačních materiálů. Vybraný dodavatel zpracuje grafický návrh karet, brožur a propagačních materiálů. Dojde také ke stanovení technického řešení slevových karet, což bude zajišťovat další dodavatel zabývající se výrobou a řešením plastových karet, potřebným terminálem a popř. také vhodným software. Po zpracování návrhů budou jednotlivé artikly předány k tisku a distribuci. V realizační fázi se bude pracovat také na tvorbě webových stránek podávající informace o možnostech využití a nabídce turistické karty. Projektový tým se bude v této fázi zabývat rovněž publicitou jak celého projektu tak především publicitou turistické karty. V této fázi dojde také k výběru možných prodejců karet a následně k jejich proškolení.
50
3.1.10.3 Popis aktivit v provozní fázi projektu Hlavní aktivitou v provozní fázi bude neustálé hledání dalších poskytovatelů služeb s možností zapojení do projektu. Důležitá bude také pokračující propagace karty a distribuce informačních brožur a ostatních propagačních materiálů, která by mohla být realizována např. v rámci prezentace regionu na veletrzích cestovního ruchu pod záštitou Regionální agentury cestovního ruchu Beskydy-Valašsko. Propagace a distribuce ale může probíhat také prostřednictvím partnerů projektu a jednotlivých subjektů, kteří jsou do projektu zapojeni a kteří budou mít zájem na prodeji karty. Dalším bodem provozní fáze bude sběr zpětné vazby a vyhodnocení úspěšnosti karty, ke které bude sloužit jak systém čerpání služeb v jednotlivých zařízeních, tak přímý kontakt se zapojenými poskytovateli služeb.
3.1.11
Organizační zajištění realizace projektu
Zajištění kvalifikovaného a schopného projektového týmu je jedním z klíčových faktorů vedoucí k úspěšnosti celého projektu. Personální zajištění musí být stanoveno ještě před realizací projektu. Mezi hlavní aktivity projektového týmu v čele s projektovým manažerem bude příprava projektu, definování jeho cílů, popis výstupů projektu, stanovení harmonogramu a zajištění bezproblémového průběhu realizace projektu. Diagram č. 1 – Organizační struktura projektového týmu
Projektový manažer
Finanční manažer
Manažer pro ubytovací a stravovací zařízení
Asistent projektového manažera
Manažer pro zařízení volnočasových aktivit
Manažer distribuce a propagace
51
Tabulka č. 4a: Popis činností projektového manažera Funkce v rámci projektového týmu projektový manažer svolává schůzky projektového týmu Zapojení člena týmu při přípravě projektu
řídí práci projektového týmu kontroluje plnění stanovených úkolů týmu zodpovídá za zpracování projektové žádosti a studie proveditelnosti dohlíží na aktivity v rámci projektu
Zapojení člena týmu při realizaci projektu
řídí činnosti projektového týmu svolává pravidelné schůzky zodpovídá za plnění podmínek pro získání dotace
Zapojení člena při udržitelnosti projektu
kontroluje výstupy projektu
Požadované zkušenosti
projektový manažer by měl mít zkušenosti s tvorbou projektů zaměřených na oblast cestovního ruchu, měl by být schopen řídit projektový tým a mít přehled o možnostech získání dotací pro oblast cestovního ruchu
52
Tabulka č. 4b: Popis činností finančního manažera Funkce v rámci projektového týmu finanční manažer účastní se pravidelných schůzek Zapojení člena týmu při přípravě projektu
spolupracuje s projektovým manažerem připravuje návrh smlouvy pro potenciální partnery připravuje podklady pro uzavírání smluv s partnery
Zapojení člena týmu při realizaci projektu
jedná s dodavateli dohlíží na plnění zadaných zakázek zakázky přebírá spolu s projektovým manažerem
Zapojení člena při udržitelnosti projektu
výstupy projektu využívá ke své další činnosti
Požadované zkušenosti
finanční manažer musí být především odborníkem ve svém oboru, je žádoucí, aby měl zkušenosti s tvorbou projektu, co se týče finanční stránky tvorby projektu
53
Tabulka č. 4c: Popis činností manažera pro ubytovací a stravovací zařízení Funkce v rámci projektového týmu manažer pro ubytovací a stravovací zařízení účastní se pravidelných schůzek spolupracuje s projektovým manažerem
Zapojení člena týmu při přípravě projektu
sestavuje přehled potenciálních poskytovatelů služeb v oblasti ubytovacích služeb zajišťuje předběžná jednání s jednotlivými poskytovateli služeb podílí se na sestavení návrhů smluv pro potenciální poskytovatelé služeb zajišťuje sběr potřebných informací k sestavení informační brožury spolupracuje na přípravě podkladů pro uzavírání smluv s partnery
Zapojení člena týmu při realizaci projektu
jedná s jednotlivými poskytovateli služeb v rámci ubytovacích služeb oslovuje další poskytovatelé ubytovacích služeb s cílem zapojit je do projektu
Zapojení člena při udržitelnosti projektu
Požadované zkušenosti
navrhuje další inovativní opatření podává informace a statistiky o úspěšnosti karty
manažer pro ubytovací a stravovací zařízení by měl mít dostatečné znalosti, které se týkají tvorby projektu, je požadováno, aby měl zkušenosti s projekty v oblasti cestovního ruchu, do kterých byl zapojen, měl by být také odborníkem ve svém oboru, mít organizační a prodejní schopnosti a snažit se přinášet nová inovativní opatření
54
Tabulka č. 4d: Popis činností manažera pro zařízení volnočasových aktivit Funkce v rámci projektového týmu manažer pro zařízení volnočasových aktivit účastní se pravidelných schůzek spolupracuje s projektovým manažerem
Zapojení člena týmu při přípravě projektu
sestavuje přehled potenciálních poskytovatelů služeb v oblasti volnočasových aktivit zajišťuje předběžná jednání s jednotlivými poskytovateli služeb podílí se na sestavení návrhů smluv pro potenciální poskytovatelé služeb zajišťuje sběr potřebných informací k sestavení informační brožury spolupracuje na přípravě podkladů pro uzavírání smluv s partnery
Zapojení člena týmu při realizaci projektu
jedná s jednotlivými poskytovateli služeb v rámci volnočasových aktivit oslovuje další poskytovatelé těchto služeb s cílem zapojit je do projektu
Zapojení člena při udržitelnosti projektu
Požadované zkušenosti
navrhuje další inovativní opatření podává informace a statistiky o úspěšnosti karty manažer pro zařízení volnočasových aktivit by měl mít dostatečné znalosti, které se týkají tvorby projektu, je požadováno, aby měl zkušenosti s projekty v oblasti cestovního ruchu, do kterých byl zapojen, měl by být také odborníkem ve svém oboru, mít organizační a prodejní schopnosti a snažit se přinášet nová inovativní opatření
55
Tabulka č. 4e: Popis činností manažera distribuce a propagace Funkce v rámci projektového týmu manažer distribuce a propagace účastní se pravidelných schůzek spolupracuje s projektovým manažerem sestavuje přehled možných partnerů v oblasti distribuce zajišťuje předběžná jednání s jednotlivými partnery v oblasti distribuce a propagace podílí se na sestavení návrhů smluv pro potenciální partnery v oblasti distribuce a propagace Zapojení člena týmu při přípravě projektu
spolu s projektovým manažerem vybírá nejvhodnějšího partnera k zajištění distribuce a propagace zajišťuje sběr potřebných informací k sestavení informační brožury spolupracuje na přípravě podkladů pro uzavírání smluv s partnery zajišťující distribuci a propagaci navrhuje možné způsoby propagace karty/projektu zajišťuje služby tiskárny, hledá nejvhodnějšího dodavatele a stanovuje kalkulaci na tisk karet a propagačních materiálů dohlíží na plnění zadaných zakázek
Zapojení člena týmu při realizaci projektu
jedná s konkrétními distributory a vybranými dodavateli
Zapojení člena při udržitelnosti projektu
zajišťuje pokračující propagaci a distribuci karet
Požadované zkušenosti
manažer distribuce a propagace by měl mít především zkušenosti s distribucí a propagací určitého produktu cestovního ruchu, požaduje se jeho zapojení do projektu v minulosti, má rovněž organizační a prodejní zkušenosti
56
Tabulka č. 4f: Popis činností asistenta projektového manažera Funkce v rámci projektového týmu asistent projektového manažera účastní se pravidelných schůzek Zapojení člena týmu při přípravě projektu
spolupracuje s projektovým manažerem a finančním manažerem zajišťuje administrativní práce v rámci přípravy projektu
Zapojení člena týmu při realizaci projektu
Zapojení člena při udržitelnosti projektu
Požadované zkušenosti
shromažďuje informace, které získává od ostatních členů projektového týmu získává zpětné informace od jednotlivých členů týmu zpracovává statistická data týkající se prodeje/úspěšnosti turistické karty asistent projektového manažera by měl mít částečnou praxi v oblasti cestovního ruchu a administrativy, je v úzkém kontaktu s projektovým manažerem, předpokládá se, že pro tuto funkci bude člen projektového týmu vybrán z řad studentů VŠ
57
3.1.12
Žadatel projektu
Název žadatele
BESKYDY–VALAŠSKO, Regionální agentura cestovního ruchu
IČO
67728103
DIČ
CZ67728103
Právní forma
sdružení právnických osob
Adresa
Divadelní 8, 741 01 Nový Jičín
Telefon
556 701 631
Email
[email protected]
3.1.12.1 Činnost žadatele Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko je nástupnickou organizací sdružení Region Beskydy a Region Valašsko. Regionální agentura byla založena roku 1998. Je partnerem při jednáních o problematice cestovního ruchu na všech úrovních a koordinátorem aktivit v oblasti cestovního ruchu. Zajišťuje komplexnější propagaci turistické oblasti Beskydy– Valašsko. Je garantem provozování společného informačního systému, zajišťuje aktualizaci databází informací o ubytování, stravování, kulturním a sportovním vyžití v regionu. Zpracovává a podává projekty v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Vydává propagační materiály, účastní se veletrhů a výstav cestovního ruchu, podílí se na spolupráci při pořádání konferencí, kurzů a seminářů zabývajících se problematikou cestovního ruchu. Členská města a obce: - Nový Jičín - Frenštát pod Radhoštěm - Štramberk - Hukvaldy - Kopřivnice - Trojanovice - Kunčice pod Ondřejníkem - Valašské Meziříčí - Horní Bečva - Rožnov pod Radhoštěm
58
Partneři agentury: - Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism - Asociace turistických informačních center ČR - Asociace turistických regionů ČR - Destinační management Moravsko-Slezský - Moravskoslezský kraj - Zlínský kraj 3.1.12.2 Zkušenosti žadatele Realizované projekty a vlastní produkty v oblasti cestovního ruchu Informační a rezervační systém Doménová koule (r. 2005) Informační a rezervační systém pro všechny skupiny obyvatelstva, města, obce, mikroregiony, turistické oblasti i regiony, kraje, ČR, všechna témata života, postavený na principu vzájemné pomoci a využití informací. Celý systém si lze názorně představit jako zmenšenou zeměkouli, kde všechno souvisí se vším a odkudkoliv se lze dostat kamkoliv. Uvnitř této koule je informační jádro, které udržuje informace o všem, co do koule bylo vloženo přes její povrch. Systém Doménové koule je tvořen moduly a databázemi, které spolu navzájem spolupracují. U každého modulu lze nastavit přesný rozsah načítaných informací na libovolné stránce informačního systému. Nastavení lze provést i v jazykových mutacích systému. Doménová koule vytváří vícejazyčný internetový informační a rezervační systém ČR, s jednotnou koncepcí, logikou ovládání, na platformě širokého zapojení všech zúčastněných. Zveřejněné informace jsou vizitkou práce těch, kteří je do systému vložili. [12] Projekt „Kraj mnoha barev a příležitostí“ (r. 2006-2007) Tento projekt byl realizován ze Strukturálního regionálního operačního programu (SROP) ve spolupráci s Moravskoslezským krajem. Je zaměřen na tvorbu propagačních materiálů a výstavnické aktivity. V rámci projektu byla zajištěna příprava a realizace konference cestovního ruchu Beskydy. Projekt – Tvorba modulárních programů dalšího profesního vzdělávání pro zaměstnance a zaměstnavatele v oblasti cestovního ruchu. (r. 2007) Spolu s Destinačním managementem Moravsko-Slezským agentura realizovala projekt Tvorba modulárních programů dalšího profesního vzdělávání pro zaměstnance a zaměstnavatele v oblasti cestovního ruchu. V rámci tohoto projektu byl realizován kurz Role informačních center. Kurz je určen zaměstnancům a zaměstnavatelům v oblasti cestovního ruchu, především pro pracovníky informačních center, pro
59
úředníky, kteří pracují v oblasti cestovního ruchu a dále pro pracovníky podnikající či pracující v cestovním ruchu. Projekt „Mobilní multimediální prezentační moduly systému KOTIS MSK (kompletní orientační turistický informační systém Moravskoslezského kraje) pro veletrhy a výstavy cestovního ruchu a česká centra v zahraničí“ Projekt byl financován z programu Phare 2000 Projekt webových stránek obce Hukvaldy Partnerská smlouva s Destinačním managementem Moravsko-Slezským, o.p.s.
3.1.13
Partner projektu
Partner projektu by měl zajistit distribuci karty návštěvníkům oblasti Beskydy. Cestovní kanceláře, které budou turistickou slevovou kartu distribuovat, ji mohou nabízet přímo při prodeji zájezdu do míst v oblasti Beskydy. Ostatním návštěvníkům budou kartu distribuovat jednotlivá informační centra v regionu, popř. samotní poskytovatelé služeb. Cestovní kancelář Pressburg Cestovní kancelář Pressburg působí na trhu cestovního ruchu v České republice již od roku 1993. Nabízí zájezdy a služby cestovního ruchu jak pro českou tak pro zahraniční klientelu. Svou nabídku umisťuje v turistických místech České republiky a na Slovensku. Svou nabídku rozšiřuje také do dalších destinací jako je např. Maďarsko, Chorvatsko, Polsko ad. V rámci svých služeb nabízí tato cestovní kancelář také služby kongresového charakteru, které již v minulosti Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko při organizování konference cestovního ruchu využila. Cestovní kancelář Pressburg byla vybrána jako partner z důvodu dřívější spolupráce. Jelikož se tato cestovní kancelář specializuje mimo jiné na Českou republiku, očekává se, že bude schopna turistickou slevovou kartu nabízet svým zákazníků, kteří se rozhodnou pro pobyt v oblasti Beskydy. Asociace turistických informačních center České republiky Je cechovní organizací Informačních center (kanceláří), která zajišťují činnosti v cestovním ruchu a tím pomáhají rozvoji cestovního ruchu v ČR. Asociace turistických informačních center ČR je nezávislé, dobrovolné a samostatné profesní sdružení. Hlavními cíly a posláním je být centrem informační sítě v cestovním ruchu České republiky, zvyšování odborné úrovně a informovanosti svých členů, dalším cílem je monitorovat, přenášet zkušenosti mezi členy, prosazovat zájmy svých členů v mezinárodní oblasti, zajišťovat vydavatelskou činnost ve prospěch členů a pořádat pravidelná setkání svých členů. Asociace turistických informačních center České republiky spolupracuje s orgány státní i místní správy za účelem rozvoje cestovního ruchu v dané oblasti. Sdružení také
60
napomáhá k řešení Koncepce rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých obcích, městech a regionech. Také Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko je členem Asociace turistických informačních center České republiky, která je jejím partnerem. Očekává se, že na základě partnerství bude umožněna distribuce turistické slevové karty prostřednictvím turistických informačních center především v regionu Severní Morava a Slezsko a později také v dalších regionech. Rekreační centrum Sepetná Aby byla zajištěna distribuce prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů služeb, bylo třetím partnerem vybráno Rekreační centrum Sepetná, které je rovněž připraveno se do realizace projektu zapojit. Očekává se, že bude zajišťovat také distribuci prostřednictvím dalších poskytovatelů služeb, kteří budou do systému turistických slevových karet zapojeni. (popis subjektu viz kapitola 3.1.8)
61
Harmonogram projektu 1. 1.2009 1. 3. 2009 30. 11. 2010 31. 12. 2010 24 měsíců
2009
2010
x x x x
uzavření smluv s poskytovateli
shromáždění informací k sestavení informačních brožur
stanovení nákladů a zajištění zdroje financování
x
1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q.
oslovení/jednání s možnými poskytovateli služeb
zpracování marketingových výsledků
Tabulka č. 5a: Harmonogram projektu v přípravné fázi
Datum zahájení projektu: Datum zahájení fyzické realizace projektu: Datum ukončení fyzické realizace projektu: Datum ukončení projektu: Doba trvání projektu v měsících:
3.1.14
Fáze přípravná
2011-2015
62
x
x
x
x
x
mzdové náklady
x
x
x
x
x
publicita v denním tisku a odborných časopisech
x
x
x
x
x
x
x
2. fáze tvorby webových stránek
1. fáze tvorby webových stránek
x
x
distribuce karet, informačních brožur a propagačních materiálů
výběr možných prodejců karet a jejich proškolení
x
grafický návrh a tisk informačních brožur a propagačních materiálů
x x
x
x
zpracování grafického návrhu a potisk karet
x
x
stanovení technického řešení karet x
x
oslovení a výběr dodavatele zabývající se výrobou plastových karet x
x
x
oslovení a výběr dodavatelů tiskárenských a grafických sl.
x x
výroba karet a čtecího zařízení
2010
x
x
x
1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q.
2009
překlad textu v informačních brožurách do AJ a PJ
sestavení informačních brožur
Tabulka č. 5b: Harmonogram projektu v realizační fázi
Fáze realizační
2011-2015
63
2010
x x x
sběr zpětné vazby
vyhodnocení úspěšnosti karty
pokračující propagace karty
x
2011-2015
x
1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q.
2009
distribuce informačních brožur a propagačních materiálů
zapojení dalších poskytovatelů sl.
Tabulka č. 5c: Harmonogram projektu v provozní fázi
Provozní fáze
64
3.1.15
Technické a technologické řešení projektu
Turistická slevová karta „BESKYDY CARD“ Turistická karta je navržena jako dvoudenní, sedmidenní a měsíční v barevném provedení pro snadné a rychlé rozlišení pro děti a dospělé. Dětská karta bude určena pro děti ve věku do 15 let. Karta bude opatřena ochrannými prvky pro případ zneužití. Karta bude pro tyto účely opatřena čipem, který umožní jak snadné čerpání služeb, tak zpětnou vazbu pro poskytovatelé služeb. V každém zařízení bude proto nainstalován terminál pro čtení karet. Bude se jednat o terminál, který umožní čtení dvou karet. Ta zákaznická bude odečítat body za jednotlivé služby a ta řídící bude body naopak načítat, čímž bude zajištěna zpětná vazba o čerpání služeb. Zpětnou vazbu bude moci „správce“ monitorovat průběžně pouze na požádání daného poskytovatele služeb, jinak po určitém časovém období (např. po sezóně). Karta bude vyrobena z plastu a opatřena čipem. Velikost karty bude o rozměrech 54x85 mm s barevným potiskem. Informace uvedené na kartě budou zobrazeny jak v českém tak v anglickém jazyce pro lepší porozumění zahraničních návštěvníků. Celkový návrh a potisk karty bude zajištěn grafickou firmou. Výrobu karty pak zajistí oslovený dodavatel, který bude schopen vyhovět našim požadavkům a navrhnout nejlepší řešení našeho záměru. Informační brožura Součástí turistické karty bude informační brožura. Ta bude majitelům karty předávána volně a bude sloužit také k dalším propagačním účelům. Informační brožura by měla obsahovat seznam jednotlivých poskytovatelů služeb, jejich adresu a nabídku, popř. cenu či slevu za poskytovanou službu. Služby uvedené v brožuře budou rozděleny do jednotlivých skupin podle složení účastníků cestovního ruchu nebo dle jejich aktivit („Rodina s dětmi“, „Sport a relaxace“, „Poznání a kultura“). Služby jsou rozděleny do těchto skupin pouze z důvodu poskytnout jednotlivým účastním cestovního ruchu ucelenou nabídku a usnadnit jim tak hledání v seznamu služeb. Celková nabídka služeb je přitom dostupná všem, kteří si kartu zakoupí. Informační brožura bude čtyřstranná, v barevném provedení (barevnost 4/4) na tvrdším papíru (KL 170 g), formátu A6. Veškeré údaje budou uvedeny navíc v anglickém a polském jazyce. Samotná informační brožura může sloužit také jako propagační materiál. Publicita a propagace karty O turistické kartě budou lidé informováni prostřednictvím inzerce v různých novinách, které jsou dostupné jak v Moravskoslezském kraji tak v rámci celé České republiky. Inzerce bude publikována v těchto novinách: Beskydy Tourist Info, MF Dnes, Moravskoslezský deník, Měsíčník Moravskoslezský kraj. O turistické kartě se lidé dozví také z odborných časopisů jako je COT business, Všudybyl nebo TIM.
65
Propagace karty bude zajištěna prostřednictvím nejrůznějších propagačních materiálů, mezi které budou patřit především propagační letáky a plakáty s těmito technickými parametry: leták/plakát - formát A6, barevnost 4/4, papír - KL 115g - formát A4, barevnost 4/4, papír – KL 115g - formát A3, barevnost 4/0, papír – KL 115g Prostřednictvím webových stránek bude zajištěna neustálá propagace, která umožní v případě změn nabídku aktualizovat. Pro propagaci turistické karty budou vytvořeny vlastní webové stránky karty. Turistická karta bude ovšem propagována také na dalších webových stránkách, jako jsou např. stránky Regionální agentury cestovního ruchu Beskydy–Valašsko. Mezi další možnosti propagace patří také prezentace tohoto produktu na veletrzích cestovního ruchu, kterých se Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko každoročně účastní.
3.1.16
Rozpočet projektu
Rozpočet projektu byl sestaven u jednotlivých dodavatelů služeb.
na
základě skutečných
nákladů
zjištěných
Tabulka č. 6: Rozpočet projektu Název výdaje
Počet kusů Cena/1ks
Výdaj celkem
Poptávka u firmy
Karta (grafický návrh, potisk karty)
10 000
8,-
80 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
Výroba karty (čipová karta)
10 000
40,-
400 000,-
CARDCODE s.r.o.
50
4 500,-
225 000,-
CARDCODE s.r.o.
10 000
7,-
70 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
Čtečka karet (terminál)
Informační brožura ČJ (návrh+tisk)
66
Informační brožura AJ (návrh+tisk) Informační brožura PJ (návrh+tisk)
Překladatelské služby
Inzerce v novinách a odborných časopisech Propagace karty plakáty, formát A3
5 000
7,-
35 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
5 000
7,-
35 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
4 NS
270,-
1 080,-
PIETRAS, překladatelský a tlumočnický servis
40 ks v 6 různých výtiscích
739 605,-
Mafra, Český Domov, Deník, COT business, Všudybyl, TIM
1 000
9,-
9 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
2 000
9,-
18 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
1 000
7,50,-
7 500,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
Tvorba webových stránek
50 000,-
Grafické studio Martin Fabián Rusek
Distribuce karet
247 900,-
Mediaservis s.r.o.
(návrh+tisk) Propagace karty letáky, formát A4 (návrh+tisk) Propagace karty letáky, formát A6 (návrh+tisk)
Osobní náklady projektového týmu Celkem
6 os/24 měsíců
204 000,-
2 122 085,-
67
3.1.16.1 Rozpočtové položky podrobně Tabulka č. 7: Inzerce v denním tisku a odborných časopisech Den uveřejnění Cena za Velikost/umístění inzerátu/periodicita 1 inzerát
Počet Celková cena uveřejnění
Denní tisk MF Dnes MS Deník
PO
1/8 strany (141x109mm)
62 130,-
5
310 650,-
ÚT
184x32 mm
5 197,-
5
25 985,-
PÁ
184x32 mm
5 734,-
5
28 670,-
28 800,-
10
244 800,(sleva 15%)
Měsíčník 1/8 strany Moravskoslezský měsíčník (zdarma) (141x109mm) kraj Odborné časopisy COT business Všudybyl Turistický informační magazín - TIM
měsíčník
1/6 strany (124x65 mm)
9 700,-
5
48 500,-
10 vydání/rok
1/8 strany (182x32 mm)
6 700,-
5
33 500,-
1/6 strany (63x132 mm), 9 500,navíc v anglickém jazyce
5
47 500,-
měsíčník
Celková cena
739 605,-
Tabulka č. 8: Distribuce propagačních materiálů, informačních brožur a karet Celkový počet
Počet ks v Cena/1ks Cena/1 vlna Celkem/4 vlny 1 vlně distribuce
Turistická karta
10 000 ks
2 500 ks
7,40,-
18 500,-
74 000,-
Informační brožura
20 000 ks
5 000 ks
7,20,-
36 000,-
144 000,-
Leták (A6)
1 000 ks
250 ks
7,40,-
1 850,-
7 400,-
Leták (A4)
2 000 ks
500 ks
7,40,-
3 700,-
14 800,-
Leták (A3)
1 000 ks
250 ks
7,70,-
1 925,-
7 700,-
Celkem za distribuci
247 900,-
68
Tabulka č. 9: Osobní náklady projektového týmu Funkce v rámci projektového týmu
Pracovní úvazek
Finanční odměna/měsíc
Finanční odměna/2 roky
projektový manažer
Dohoda o provedení práce
2 500,-
60 000,-
finanční manažer
Dohoda o provedení práce
1 500,-
36 000,-
manažer pro zařízení volnočasových aktivit
Dohoda o provedení práce
1 500,-
36 000,-
manažer pro ubytovací a stravovací zařízení
Dohoda o provedení práce
1 500,-
36 000,-
manažer distribuce a propagace
Dohoda o provedení práce
1 500,-
36 000,-
asistent projektového manažera
sběr informací pro praktickou část závěrečné bakalářské práce
0,-
0,-
204 000,-
69
3.1.17
Přehled financování projektu
Finanční stránka projektu musí být jasně a přesně stanovena a musí být přitom dodržovány podmínky, které jsou definovány pro každý operační program zvlášť. Pro Regionální operační program Moravskoslezsko, oblast podpory 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu se jedná především o dodržení následujících podmínek: •
Nevratná přímá dotace ve výši maximálně 92,5% všech způsobilých výdajů
•
Nutnost zajistit spolufinancování projektu z vlastních zdrojů příjemce, minimálně 7,5% (je ovšem potřeba zajistit finanční krytí již na počátku období, než žadatel získá první platbu z fondů EU)
•
Minimální výše všech způsobilých výdajů – 2 000 000 Kč
Přehled financování projektu a jeho podrobný finanční plán je uveden níže. V tabulce č. 10 je přehled všech aktivit, na které bude zapotřebí vynaložit určitou finanční částku. Náklady na danou aktivitu jsou rozděleny v některých případech do několika čtvrtletí v rámci celého období projektu. V tabulce jsou rovněž vyčísleny náklady za jednotlivá čtvrtletí, za každou aktivitu zvlášť a celkové náklady projektu. Tabulka č. 11 uvádí cashflow za dané čtvrtletí a cashflow v rámci celého projektu, důležitou položkou v této tabulce je také finanční krytí ze strany žadatele. V této tabulce je přehled podání žádostí o platbu a výše platby, o kterou bude příjemce žádat. Je zde také stanoveno, kolik finančních prostředků příjemce získá na celý projekt a jakou částku musí zaplatit ze svých zdrojů. Celkové výdaje tohoto projektu byly vyčísleny na 2 122 085 Kč. Projekt je plánován na 24 měsíců, přičemž nejvyšší výdaje jsou kalkulovány v realizační fázi. Dotace pro tento projekt bude činit 92,5% všech způsobilých výdajů (v tomto případě jde o částku 1 962 928 Kč), zbylých 7,5% výdajů bude pokryto z finančních zdrojů Regionální agentury CR Beskydy–Valašsko (v tomto případě se jedná o částku 159 156 Kč). Jak je zřetelné v tabulce finančního plánu, je ovšem zapotřebí zajistit financování projektu již na začátku realizační fáze. Je nutné si uvědomit, že o první platbu může příjemce žádat až po 3 měsících období projektu a až po dosažení průběžných výdajů 15% všech způsobilých výdajů, což v tomto případě činí 318 312,75 Kč. Finanční krytí ze strany příjemce bylo vyčísleno na 500 000 Kč. Z výstupu jednání představenstva Regionální agentury cestovního ruchu Beskydy–Valašsko se počítá se souhlasem k čerpání částky 500 000 Kč na finanční krytí projektu.
70
1 080,-
Náklady
3.Q.
20 000,-
739 605,-
204 000,- 25 500,- 25 500,-
2 122 085,- 25 500,- 326 580,- 350 500,- 330 500,- 392 900,- 335 500,- 325 105,- 35 500,-
2. fáze tvorby webových stránek
publicita
mzdové náklady
Náklady celkem
25 500,- 25 500,-
5 000,-
25 500,-
25 500,-
25 500,-
150 000,- 300 000,- 289 605,-
15 000,-
25 500,-
30 000,-
200 000,- 47 900,-
1. fáze tvorby webových stránek
10 000,-
4.Q.
247 900,-
10 000,-
3.Q.
distribuce
10 000,-
2.Q.
70 000,- 104 500,-
50 000,-
1.Q.
174 500,-
4.Q.
grafický návrh a tisk informačních brožur a propagačních materiálů
300 000,- 325 000,-
1 080,-
2.Q.
2010
30 000,-
1.Q.
2009
zpracování grafického 80 000,návrhu a potisk karet
výroba karet a čtecího 625 000,zařízení
překlad textu v informačních brožurách do AJ a PJ
Aktivita
Tabulka č. 10: Finanční plán
3.1.17.1 Finanční plán
2011-2015
71
2. Q.
3. Q.
4.Q.
1.Q.
2. Q.
3. Q.
2010 4.Q.
3.
4.
5.
500 000,- 474 500,- 147 920,- 123 094,- 116 807,- 29 619,- 57 552,- 42 784,- 7 284,- 340 844,- 340 844,- 159 156,-
0,-
1 962 928,-
Finanční krytí ze strany žadatele
333 560,-
–25 500,- –352 080,- –351 406,- –31 114,- –93 475,- –59 255,- 13 165,- –50 268,- 298 060,- 333 560,-
6.
Cashflow v období projektu
325 674,- 324 213,- 305 713,- 363 433,- 310 338,-
2.
–25 500,- –326 580,- –24 826,- –6 288,- –87 188,- 27 933,- –14 768,- –35 500,- 333 560,-
1.
25 500,- 326 580,- 350 500,- 330 500,- 392 900,- 335 500,- 325 105,- 35 500,-
1. Q.
2009
Cashflow v daném čtvrtletí
Dotace
Žádost o platbu
Náklady celkem
Tabulka č. 11: Cashflow
72
3.1.18
Zajištění udržitelnosti projektu
Zajistit udržitelnost projektu je v rámci projektování velice důležité. Udržitelnost projektu je hlavní stránkou, která je při rozhodování o přidělení dotace příslušnými orgány zkoumána a posuzována. Udržitelný projekt zajistí jeho fungování po skončení projektu. Je proto žádoucí věnovat této kapitole zvýšenou pozornost a vše důkladně promyslet a zvážit i když jsme teprve na začátku realizace projektu. V případě tvorby turistické slevové karty bude potřeba udržitelnost důkladně promyslet. Důležité především bude poskytovat kvalitní služby, které přilákají do daného místa návštěvníky. Tyto služby budou nabízet poskytovatelé služeb, kteří již byli osloveni a jsou připraveni se do projektu zapojit. Byly vybrány silné subjekty, které mají na trhu své místo a budou schopny projekt „nastartovat“ a tím přilákat také další subjekty, které budou mít zájem se do fungování slevových karet zapojit. Pokud bude tento systém fungovat, poskytovatelé služeb mohou očekávat vyšší zisky, více návštěvníků ve svých zařízeních a také možnost své služby neustále zlepšovat a čelit tak snáz konkurenci. Bude žádoucí systém fungování slevových karet rozšířit také do ostatních oblastí turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Ne ovšem na úkor ztráty již zapojených subjektů. Je tedy potřeba zajistit pro zapojené subjekty neustálou motivaci ve formě společné propagace jejich zařízení či účastí na workshopech a školení týkajících se prodeje slevových karet a jejich nabídky. V rámci udržitelnosti bude důležité zajistit také následnou propagaci karty nejen v regionu Severní Morava a Slezsko, ale také v rámci celé České republiky. Propagace karty by měla být zajišťována prostřednictvím turistických informačních center a partnerů projektu. Propagaci karty ale mohou zajistit také jednotliví poskytovatelé služeb zapojení do projektu, kteří k propagaci karty využijí své propagační materiály, které vydávají. Dohled nad fungováním systému turistických slevových karet bude mít žadatel, tedy Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko. Mělo by být zajištěno také následné sledování a vyhodnocování systému fungování slevových karet. To do jisté míry umožní technické řešení čipových karet, jejichž systém zajistí zpětnou vazbu o využívání slevové karty a návštěvnosti v jednotlivých zařízeních. Jelikož není systém fungování karet ve fázi udržitelnosti již finančně tak náročný jako při jeho realizaci, nepředpokládá se, že by bylo potřeba zajišťovat velké finanční prostředky. Finance by mohly být nutné v případě potřeby vyrobit další turistické slevové karty a k zajištění případné propagace. Finanční podpora by tedy mohla být čerpána z příspěvků členů Regionální agentury cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, od jednotlivých poskytovatelů služeb zapojených do projektu či partnerů projektu.
73
3.1.19
Rizika projektu
V každém projektovém řízení je potřeba již předem stanovit rizika projektu, která by mohla v provozní fázi projektu nastat. Cílem této kapitoly bude stanovit a popsat možná rizika, stanovit závažnost a pravděpodobnost výskytu jednotlivých rizik a podat řešení jak vzniku takových rizik zabránit. Tabulka č. 12: Rizika projektu Popis rizika
Nízká kvalita služeb
Nezapojení se dalších subjektů do systému slevových karet
Nevyhovující technické provedení systému slevových karet
Nefunkčnost systému čipových karet
Závažnost
vysoká
kritická
vysoká
vysoká
Pravděpodobnost výskytu
Eliminace
velká
Udržet kontakt s jednotlivými poskytovateli služeb, spolupracovat na inovativních opatřeních, podporovat jednotlivá zařízení v rámci celého projektu prostřednictvím společné propagace turistické slevové karty.
střední
Oslovit potenciální poskytovatelé s nabídkou, výhodami a praktickou ukázkou jak vše funguje již u zapojeného subjektu, pořádání prezentací pro jednotlivé poskytovatelé, kterým budou přednášet zapojené subjekty, nabídka propagace zařízení prostřednictvím společných propagačních materiálů.
nízká
Již předem je jasně stanoveno, jak bude celý systém fungovat, je zajištěna spolupráce s odborníky, kteří se instalací takového systému zabývají, bude vypsáno výběrového řízení pro dodavatele služby.
střední
Vybrat takového dodavatele, který nejlépe uspokojí požadavky technického řešení fungování čipových karet. Zajištění pravidelných servisních kontrol ze strany dodavatele, které umožní předcházení kolizních situací nebo na ně včas upozorní, zřízení hotlinky, na kterou se v případě problému může poskytovatel služby obrátit.
74
Nedostatečná propagace
Špatná a nefungující organizační struktura
střední
střední
nízká
Oslovit zkušeného dodavatele grafických a tiskárenských služeb, který navrhne kvalitní propagační materiály a jejich zpracování.
nízká
Předpokládá se, že žadatel má v realizaci projektu jisté zkušenosti, které by měl při podání projektové žádosti doložit, do svého týmu si rovněž hledá pracovníky, kteří se v dané oblasti pohybují a mají bohaté zkušenosti z dřívější doby, každý člen organizační struktury má také svého zástupce, který jej může v případě nutnosti plnohodnotně zastoupit.
75
3.2 Shrnutí To jak bude projektový záměr úspěšný či neúspěšný se projeví až při jeho realizaci a dále po skončení jeho realizace, kdy již nebude dotován z Evropských fondů. Teprve tehdy se ukáže, zda je projekt životaschopný a udržitelný. V tomto případě se počítá s tím, že úspěšnost projektu bude dosažena tím, že se do projektu zapojí také další poskytovatelé služeb. Proč by se tedy tento projekt měl realizovat? Určitě proto, že oblast Beskydy žádnou podobnou nabídku pro své návštěvníky neposkytuje. Jak již bylo zmíněno, oblast Beskydy, která spadá do turistického regionu Severní Morava a Slezsko nabízí spoustu atraktivit na relativně malém území. Potenciál cestovního ruchu je zde obrovský a další cestou k jeho rozvoji může být právě tvorba turistické slevové karty, která do oblasti Beskyd přiláká ještě více turistů nejen ze sousedních zemí či krajů, ale také místí obyvatelé, kteří se za krásami Beskyd opakovaně vydávají a zůstávají této oblasti věrní. Pokud se vrátím ke strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, najdu mezi slabými stránkami mimo jiné také to, že turistických produktů zaměřujících se na přilákání návštěvníků do tohoto kraje je v této oblasti nedostatek. Také Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2007–2013 uvádí jako žádoucí tvorbu produktů, které budou zaměřeny na využívání přírodního a kulturního bohatství a na určitou klientelu, kterou je např. rodina s dětmi. Právě rodina s dětmi je jednou ze tří cílových skupin návštěvníků, na kterou jsme zaměřili nabídku turistické slevové karty. Také z marketingového výzkumu, který byl použit jako podklad projektové žádosti, je zřejmé, že rodina s dětmi patří k nejvýznamnější skupině návštěvníků v regionu. Další dvě skupiny byly vytvořeny podle nejčastěji provozovaných aktivit návštěvníků. Jde o skupinu návštěvníků zaměřených na sport a relaxaci a poznání a kulturu. Tyto skupiny byly vytvořeny proto, že právě zmíněné aktivity jsou uvedeny jako nejčastější důvody návštěvy regionu. Z praxe vím, že získání statistických dat není jednoduché a je mnohdy finančně náročné. Systém turistických slevových karet, který bude fungovat prostřednictvím čipových karet, zajistí také zpětnou vazbu o využívání služeb a návštěvnosti v jednotlivých zařízeních. Na základě statistických údajů bude možné nabídku neustále zlepšovat a zaměřit ji na ty návštěvníky, kteří ji žádají. Tento projekt s působností pro oblast Beskydy je považován za pilotní. Po prokázání úspěšnosti projektu se počítá s tím, že se rozšíří také do dalších oblastí regionu Severní Morava a Slezsko, čímž se rozšíří nabídka poskytovaných služeb, která přiláká další návštěvníky do turistického regionu Severní Morava a Slezsko.
76
4
Závěr
V úvodu práce bylo stanoveno několik cílů, které bych chtěla v závěrečné části zhodnotit a podat další návrhy k využití mé práce. V teoretické části bylo popsáno jaké fondy může Česká republika ke zvýšení prosperity využít, podle jaké dokumentace se Česká republika při využívání těchto fondů řídí, co musí naopak samotná země zajistit a jaké finanční prostředky jsou pro Českou republiku z rozpočtu EU přiděleny. Kromě obecného přehledu možností využití fondů pro Českou republiku je zde uveden také přehled možností podpory pro oblast cestovního ruchu v rámci České republiky. Jelikož je práce zaměřena na oblast cestovního ruchu, nebyla v teoretické části opomenuta problematika rozvoje cestovního ruchu ať už v Evropě, České republice či v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Obsah praktické části dokazuje, že i pro oblast cestovního ruchu se nabízí možnost využití Evropských fondů. Na základě projektového záměru, ke kterému mě přivedla Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, byl navržen projekt turistické slevové karty. Sestavila jsem tedy projektovou žádost, která je jedním z kroků k realizaci projektu a získání dotace z fondů EU. Jako podklad projektové žádosti bylo navrženo využít již existujícího marketingového výzkumu. Na jeho základě byla utvořena nabídka turistické slevové karty a bylo specifikováno na jaké skupiny návštěvníků tuto nabídku zaměřit. Projektová žádost se skládá z několika kapitol, ve kterých jsem stanovila cíle projektu, řešení projektového záměru, personální zajištění, harmonogram a mimo jiné také finanční plán, rozpočet projektu a zajištění finančních zdrojů. Jak je zřejmé ze závěru praktické části, projektový záměr naplňuje strategické cíle stanovené jak v Koncepci státní politiky cestovního ruchu, tak ve Strategii rozvoje cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko. Tato skutečnost vede k tomu, že projekt může být v budoucnu velice úspěšný a vést k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko. Věřím, že má bakalářská práce bude přínosem nejen pro další studenty, ale také pro organizaci cestovního ruchu, která v budoucnu plánuje takovýto projektový záměr zrealizovat. Jelikož byl projektový záměr navržen Regionální agenturou cestovního ruchu Beskydy–Valašsko, může tato práce sloužit právě k jejímu budoucímu využití. Doufám, že i já budu moci využít nabytých poznatků v praxi, třeba při práci na podobném projektu.
77
Seznam citací [1] Strukturální fondy EU [online]. 2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW:
. [2] Strukturální fondy EU [online]. 2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: . [3] Strukturální fondy EU [online]. 2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: . [4] Strukturální fondy EU [online]. 2009 [cit. 2009-01-03]. Dostupný z WWW: . [5] Moravskoslezský kraj : Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS [online]. c2008 [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW: . [6] Moravskoslezský kraj : Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS [online]. c2008 [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW: . [7] Moravskoslezský kraj : Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS [online]. c2008 [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW: . [8] Moravskoslezský kraj [online]. c2008 [cit. 2009-03-05]. Dostupný z WWW: . [9] Regionální rada Moravskoslezsko [online]. c2007-2008 [cit. 2008-10-28]. Dostupný z WWW: . [10] Regionální rada Moravskoslezsko [online]. c2007-2008 [cit. 2008-10-28]. Dostupný z WWW: . [11] Moravskoslezský kraj : Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji [online]. c2008 [cit. 2008-11-19]. Dostupný z WWW: . [12] Beskydy-Valašsko : Projekt Doménova koule [online]. c1998-2009 [cit. 2008-1030]. Dostupný z WWW: .
78
Seznam použitých zdrojů ŠTĚRBOVÁ, Alena. Legislativní základy EU a orgány EU v oblasti CR, strukturální politiky EU. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, Institut celoživotního vzdělávání, 2007. 35 s. TITTELBACHOVÁ, Šárka. Strategie a politika dalšího rozvoje průmyslu cestovního ruchu v EU. [online]. 2006-2007, [ze dne 16.10.2008]. Dostupné z WWW: http://www.vso-praha.eu/storage/1183533036_sb_tittelbachova_text4.pdf Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. [online]. [ze dne 3.9.2008]. Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9373e4ce4900a Institut Rozvoje Podnikání s.r.o. Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring a anketa pro návštěvníky Moravskoslezského kraje. [online]. c2008, [ze dne 8.9.2008]. Dostupné z WWW: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/zip/mark_01.pdf Enterprise plc, s.r.o. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko: část 1: Analýza. [online]. c2008, [ze dne 9.10.2008]. Dostupné z WWW: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/rr_ms_03.pdf Enterprise plc, s.r.o. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko: část 2: Syntéza. [online]. c2008, [ze dne 9.10.2008]. Dostupné z WWW: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/rr_ms_04.pdf Enterprise plc, s.r.o. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko: část 3: Akční plán. [online]. c2008, [ze dne 9.10.2008]. Dostupné z WWW: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/rr_ms_05.pdf Strukturální fondy (www.old.strukturalni-fondy.cz) [ze dne 13.8.2008] Strukturální fondy (www.strukturalni-fondy.cz) [ze dne 5.5.2009] Dotace online (www.dotaceonline.cz) [ze dne 29.11.2008] Euroskop (www.euroskop.cz) [ze dne 20.10.2008] Nová generace programů (2007 – 2013) (www.msmt.cz) [ze dne 9.5.2009] Regionální rada Moravskoslezsko (www.rr-moravskoslezsko.cz) [ze dne 3.12.2008]
79
Turistické oblasti ČR (www.oblasti.cz) [ze dne 9.11.2008] Turistické regiony ČR (www.tourism.cz) [ze dne 9.11.2008] Evropská komise (www.ec.europa.eu) [ze dne 1.10.2008] Svazek obcí mikroregionu Stražiště (www.straziste.cz) [ze dne 1.10.2008] Moravskoslezský kraj (www.kr-moravskoslezsky.cz) [ze dne 21.11.2008] Ministerstvo pro místní rozvoj (www.mmr.cz) [ze dne 17.9.2008] Financování cestovního ruchu z národních, regionálních a evropských zdrojů (http://partnerstvi.kraj-jihocesky.cz/download.php?soubor=212 -) [ze dne 17.9.2008] Beskydy-Valašsko (www.beskydy-valassko.cz) [ze dne 17.9.2008] Prague Card (www.praguecard.biz) [ze dne 14.2.2008] Návštěvnická turistická karta 3K (www.3k-karta.cz) [ze dne 14.2.2008] Turistická karta BENEFIT Program (www.benefitprogram.cz) [ze dne 14.2.2008] Město České Budějovice (www.c-budejovice.cz) [ze dne 14.2.2008] Rodinný pas (www.rodinnepasy.cz) [ze dne 26.2.2008] Turistická karta Šumava – Český les (www.turisticka-karta.jz.cz) [ze dne 26.2.2008] Plzeňská karta (www.plzenskakarta.cz) [ze dne 26.2.2008] Zdravé a pohostinné Krkonoše (http://zpk.ergis.cz/cz/karta.html) [ze dne 26.2.2008] Olomoucký kraj (http://www.ok-tourism.cz/jeseniky/orc/) [ze dne 26.2.2008] Hotel Ráztoka (www.raztoka.cz) [ze dne 2.11.2008] Hotel Troyer (www.troyer.cz) [ze dne 2.11.2008] Hotel Stadion (www.hotelstadion.cz) [ze dne 2.11.2008] Rekreační centrum Sepetná (www.sepetna.cz) [ze dne 2.11.2008] Areál Přístav CK JUHÁSZ, Žermanická přehrada (www.zermanickaprehrada.cz) [ze dne 2.11.2008]
80
„Relax v podhůří Beskyd“ (www.relaxvpodhuri.cz) [ze dne 2.11.2008] Muzeum Zdeňka Buriana (www.zdenekburian.cz) [ze dne 2.11.2008] Regionální muzeum v Kopřivnici (www.tatramuseum.cz) [ze dne 2.11.2008] Muzeum Novojičínska (www.muzeum.novy-jicin.cz) [ze dne 2.11.2008] Památník Leoše Janáčka na Hukvaldech (www.janacek-nadace.cz) [ze dne 2.11.2008] Agentura In Agency (www.inagency.cz) [ze dne 2.11.2008] SUN SKI&BOARD SCHOOL (www.sunski.cz) [ze dne 2.11.2008] SK skialpin Pustevny (www.skialpin.cz) [ze dne 2.11.2008] Tarzánie – horský lanový park Ráztoka (www.tarzanie.cz) [ze dne 2.11.2008] Aquapark Frenštát p. Radhoštěm (www.frenstat.info/aquapark/index.htm) [ze dne 2.11.2008] Mediální skupina Mafra (www.sluzby.mafra.cz) [ze dne 19.12.2008] Moje inzerce (www.mojeinzerce.cz) [ze dne 19.12.2008] Český Domov (www.ceskydomov.cz) [ze dne 19.12.2008] Časopis COT business (www.cot.cz) [ze dne 19.12.2008] Časopis Všudybyl (www.e-vsudybyl.cz) [ze dne 19.12.2008] Turistický informační magazin TIM (www.czech-tim.cz) [ze dne 19.12.2008] Asociace turistických informačních center ČR (www.aticcr.cz) [ze dne 10.5.2009] Cestovní kancelář Pressburg (www.ckpressburg.cz) [ze dne 10.5.2009]
81
