SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A MATKY V TÍSNI NA ZNOJEMSKU

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A MATKY V TÍSNI NA ZNOJEMSKU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Lenka MANDUĹOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Milan VENCLÍK

Znojmo, 2011

hohlďuji že bakalářskou práci na

téma ,,Sociální služby pro seniory a matlry vtísni na

Znoje'msku'Jse'm vypracovala samostatně a veškerou použitou literatunr a dďší prameny jsem řádně oznďila a uvodla v sffinamu použíýchzdrojů.

Ve Znojmě' dne 10. dubna 20l

1

Xil*

fr,-^,

'elí,:

Lfnka MANDULOVÁ

Poděkování Děkuji Ing. Milanovi Venclíkovi za podněty a připomínky při vedení mé bakalářské práce. Děkuji také všem sociálním pracovníkům, kteří mi věnovali svůj čas a poskytli pro účel práce rozhovor. Poděkování patří také mým nejbližším za psychickou podporu a trpělivost.

soUKRoMÁ vYsorÁ

ŠrolepronolacxÁ

Z.AD ANI

Z}ůoJMo s.r.o.

Akademický

rok :

2olo DOl

l

FY

BAKALARSKE PRACE

Autor

Lenka MANDUÍ,OYÁ

Bakalářský studiiní prc$am

Ekonomika a managemeÍrt

Obor

Ekonomika veňejné spnávy a sociálních služeb

Sociální služby pro seniory a matky v tísni na

Název:

Znojemsku Název (v

angličtině): Social

services for senior citizens and mothers in disbess in Znojmo region

ZJfusaďy

pro v5rpracoviíní:

Cíl prríce: Cílem bakalářské pníce je zhodnocení souěasného stavu socirílních služeb pro seniory a matky v tísni na Znojemsku.

Postup pníce: 1. Popis systému peěe

jejich ďlzovatele.

o seniory a matky vtísni vČR, způsob financovárrí a

2. Deskripce služeb poskytovaných pro senio1y a matky v tísni na Znojemsku. 3.

Zán&ďné z.hodnocení socirálních služeb poskytovaných pro seniory a matky vtísni na Znojemsku. Použitémetody: sběr dat, amralýza dat, komparace a deskripce poznatků.

Rozsah pn{ce: Seznam odborné literatury:

l. MATOUŠEK'o. Sociótní stužby.l.vyd. halra: Portáln 2007. l85 310-9.

2.

NEŠPoRovÁ,o., svoBoDovÁ, s

3.

PoNĚŠIcKÝ,!.Ágrese,

ružsitíapsylnlogie moci.Praha: Triton"

WILDMANNOYÁ M. Srcidlní politika:

DistCIrč"lrí sttdijní

rmiverzita v Brně, 2005.128 s.

Datum lu|ání bakalářské práce:

T€rmín odeyzdání bakalářské

L€nka

duben2010

pníce: duben 201l

MAI{DUíCIvÁ autor J

T',r-t

:

ISBN

VIDovIČovÁ L.Tfrjištění potřeb

dtbuem na roli nest&níIp seboru.Praha: vÚps. zoog

7254-593-0 4.

L.,

s.

Kamil FUCHS, CSc.

978-80-7367seniorů

2W.226s.ISBN 80'

opora.l. vyd. Brno. Masarykova

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou současného stavu sociálních služeb pro seniory a matky v tísni na Znojemsku. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, jako je sociální politika, sociální služby, Domov pro matky v tísni atd. Je zde blíže charakterizována péče o seniory a matky v tísni v celé ČR, jakož i způsob financování a jejich zřizovatele. Praktická část se zaměřuje na konkrétní služby a zařízení pro seniory a matky v tísni na Znojemsku. Na tuto část navazuje analýza služeb v těchto zařízeních. Záměrem mé práce je vyhodnocení a navržení služeb, které v těchto zařízeních chybí.

Klíčová slova: sociální politika, sociální služby, senior, domov pro seniory, agrese, domov pro matky v tísni

Precis This thesis deals with the current state of social services for seniors and mothers in need in Znojmo region. The theoretical section explains basic concepts such as social policy, social services, home for mothers in need, etc. There is a closer characteristics of care for the elderly and mothers in need all over the Czech republic, as well as the method of financing and their founders. The practical part focuses on specific services and facilities for the elderly and mothers in need in Znojmo region. This part is followed by the analysis of services in these facilities. The intention of my work is to evaluate and propose services which these facilities lack. Keywords: social policy, social services, senior, retirement homes, aggression, home for mothers in need

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................................................ 8 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................................... 9 1.

SOCIÁLNÍ SLUŽBY ....................................................................................................................................... 9 1.1. Sociální pomoc......................................................................................................................................... 9 1.2. Sociální zabezpečení...........................................................................................................................................10 1.2.1 Poskytovatelé sociálních služeb .........................................................................................................................11 1.2.2 Financování sociálních služeb ...........................................................................................................................12 1.2.3 Podmínky nároku na příspěvek na péči ............................................................................................................17

1.3. Matky v tísni.......................................................................................................................................... 19 1.3.1 Azylový dům .....................................................................................................................................................19 1.3.2 Agrese ................................................................................................................................................................20 1.3.3 Domácí násilí .....................................................................................................................................................20 1.3.4 Policie ČR v případech domácího násilí ............................................................................................................22

1.4. Sociální služby pro seniory .................................................................................................................... 23 1.4.1 Stáří ...................................................................................................................................................................23 1.4.2 Stárnutí populace v České republice z pohledu demografického .......................................................................23 1.4.3 Potřeby seniorů ..................................................................................................................................................24 1.4.4 Služby pro seniory v domácí péči ......................................................................................................................26

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 27 2.

MATKY V TÍSNI NA ZNOJEMSKU ...................................................................................................... 27 2.1. Cílová skupina: ...................................................................................................................................... 27 2.2. Zaměstnanci Domova: ........................................................................................................................... 27 2.3. Financování zařízení ............................................................................................................................. 27 2.4. Plánování a průběh poskytování služeb ................................................................................................. 31 2.5. Úhrada za poskytování sociálních služeb v Domově pro matky a otce s dětmi v tísni .................. 35 2.6. Shrnutí ................................................................................................................................................... 36 3. DOMOVY PRO SENIORY NA ZNOJEMSKU .................................................................................................... 37 3.1. Na Znojemsku zajišťují služby pro seniory tato pobytová zařízení:................................................. 41 3.1.1 Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace ............................................................................42 3.1.2 Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace .........................................................................................46 3.1.3 Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace ...................................................................................49 3.1.4 Domov pro seniory Hostim, příspěvková organizace ........................................................................................51 3.1.5 Domov pro seniory Skalice, příspěvková organizace ........................................................................................53 3.1.6 Domov důchodců Božice, příspěvková organizace ...........................................................................................55

3.2 Shrnutí .................................................................................................................................................... 57 Souhrnná analýza pobytových sociálních služeb pro seniory a matky v tísni na okrese Znojmo ...............................57 Kvantifikace potřeb sociálních služeb na Znojemsku v budoucnu .............................................................................60

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 62 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................................................ 63 SEZNAM LITERATURY .................................................................................................................................. 63 Legislativa .................................................................................................................................................... 64 Seznam tabulek ...........................................................................................................................................................65 Seznam grafů ..............................................................................................................................................................65 Seznam obrázků..........................................................................................................................................................65

Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám dvěma skupinami, kterým je poskytována sociální péče, a to službami pro seniory a službami pro matky v tísni. Česká republika je jednou z evropských zemí, kde je značným problémem stárnutí obyvatelstva, jak naznačují statistická data. Česká republika má v současné době jednu pětinu populace starší šedesáti roků a v roce 2030 to bude celá jedna třetina populace, z čehož vyplývá, že senioři hrají významnou roli ve společnosti. Zajímalo mě jaké služby a zařízení na Znojemsku vlastně existují. Druhou skupinou jsou matky s dětmi, které se ocitnou v nějakém vážném životním problému, který nemohou samy řešit. V naší společnosti se snad od nepaměti vyskytuje problém domácího násilí, který je většinou důvodem, že ženy s dětmi se ocitnou v neřešitelné situaci. Dnes však již existují místa, kde se mohou takto postižené matky s dětmi obrátit o pomoc, kde jim bude poskytnuto přechodné ubytování a nezbytné rady týkající se problému domácího násilí. Od obecného popisu poskytování těchto služeb v rámci celé České republiky, kde se zabývám způsobem financování a jejich zřizovateli, přecházím ke konkrétním zařízením na Znojemsku a zabývám se konkrétními službami, které jsou v daných zařízeních poskytovány. Sama jsem všechna zařízení navštívila a bylo mi umožněno si zařízení prohlédnout a popovídat si s pracovníky jednotlivých zařízení o problematice jejich práce a o nedostatcích.

7

Cíl práce a metodika

Cílem bakalářské práce je zhodnocení současného stavu sociálních služeb poskytovaných pro seniory a matky v tísni na Znojemsku. Analyzovat sociální služby, jejichž úkolem je uspokojování potřeb příjemců. Práce by měla poukázat na to, zda je nabídka sociálních služeb v Domovech pro seniory a matky v tísni dostatečná. V teoretické části se zaměřuji na popis sociálních služeb poskytovaných v České republice, legislativní podmínky a způsob financování. Objasňuji zde některé základní pojmy související se sociálními službami. V praktické části je uvedena deskripce sociálních služeb poskytovaných v Domovech pro seniory a matky v tísni na Znojemsku. Je zde uvedena charakteristika daných zařízení. Závěrem jsou zhodnoceny služby pro seniory a matky v tísni na Znojemsku. Jsou zde zpracovány závěrečné syntézy poznatků, jež byly v práci zjištěny.

8

Teoretická část V této kapitole jsou vymezeny základní pojmy, které jsou důležité pro pochopení dalšího textu. Definovány jsou především pojmy, jako sociální pomoc a sociální služby a další s nimi související.

1. Sociální služby Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je v maximální možné míře do společnosti začlenit, nebo společnost chránit před riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli. Sociální služby, proto zohledňují jak osobu uživatele, tak jeho rodinu, skupiny, do nichž patří, případně zájmy širšího společenství, jejichž jsou tito lidé nositeli.1

1.1. Sociální pomoc2 Cílem sociální pomoci je zabezpečení základních životních potřeb občanům, kteří se nacházejí v obtížné sociální situaci a z objektivních nebo subjektivních důvodů si nejsou schopni vlastním přičiněním, ani s pomocí rodiny zabezpečit tyto potřeby. Sociální pomocí se rovněž rozumí činnosti na úseku prevence vzniku obtížných sociálních situací a celý systém poskytování informací občanům, kteří se do těchto situací dostali, dostávají nebo mohou dostat. Obtížná sociální situace je nepříznivý stav, souhrn nepříznivých podmínek a okolností, vztahujících se k určitému občanovi či skupině společně posuzovaných osob a vlivů, které se jich bezprostředně nebo zprostředkovaně dotýkají. Do obtížné sociální situace se občan dostává v důsledku tzv.: •

hmotné nouze, občan se nachází v hmotné nouzi, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním,

1

MATOUŠEK, O. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. s. 9 WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika:Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita v Brně, 2005. 128 s. s. 78 2

9

•

sociální nouze, občan se nachází v sociální nouzi, jestliže pro nezletilost, ztrátu soběstačnosti, pro nemoc, zdravotní postižení, dysfunkci rodiny, ohrožení práv a zájmů jednáním jiné osoby, nebo z jiných závažných důvodů není fakticky schopen zabezpečovat své základní životní potřeby.3

1.2. Sociální zabezpečení V nejširším pojetí si lze pod pojmem sociální zabezpečení představit péči o zdraví, zabezpečení při úrazech, nemocech, invaliditě a nezaměstnanosti, zabezpečení v případě těhotenství a mateřství, pomoc při péči o děti v rodinách, zabezpečení ve stáří a konečně zabezpečení rodinných příslušníků a pozůstalých.4 Nejčastěji je však sociální zabezpečení chápáno jako veškeré sociální instituce, které poskytují občanům poradenství, ochranu, materiální či peněžní plnění, služby a azyl, to vše za účelem uspokojení jejich sociálních (společensky uznaných) potřeb. V tomto pojetí se sociální zabezpečení dělí na následující tři typy sociálních institucí (tři pilíře):5 •

sociální pojištění – část současné spotřeby občanů je odložena na případné pokrytí případných budoucích potřeb, vzniklých následkem sociálních událostí (např. stáří, nemoc, invalidita apod.),

•

státní sociální podpora – zabezpečení občanů státem v případě státem uznané sociální události (např. rodičovství, pěstounství apod.),

•

sociální pomoc – tento pilíř je podrobněji zmíněn v předchozím pododdílu.

Sociální služby - poskytovatelé a dostupnost

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a jeho novelizace – zákon č. 206/2009 Sb. Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1 2007, poskytovány: 3

WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika:Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita v Brně, 2005. 128 s.s.78 4 WILDMANNOVÁ, M. Ekonomika sociálního zabezpečení a služeb. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 10 5 WILDMANNOVÁ, M. Ekonomika sociálního zabezpečení a služeb, s. 11 10

-

osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu,

-

osobě, které byl udělen azyl,

-

občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie,

-

cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce. Vybrané typy sociálních služeb (azylové domy, kontaktní centra, noclehárny, terénní

programy) jsou poskytovány také osobám legálně pobývajícím na území České republiky. Na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení má nárok každá osoba.

1.2.1 Poskytovatelé sociálních služeb6 Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 2007. Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci, či jiné osoby, které pečují o své blízké, či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální služby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma, nebo ubytovna). Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.

6

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 11

Graf č. 1: Počet et sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů ů služeb

Zdroj: Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování. MPSV Pracovní verze ze dne 11. 5. 2010. [online].

1.2.2 Financování sociálních služeb Sociální služby využívají tyto zdroje:7 •

Dotace ze státního rozpočtu rozpo se poskytuje na zajištění ní poskytování sociálních služeb poskytovatelům ům sociálních služeb, kteří kte jsou zapsáni v registru.

•

Dotace se poskytuje k financování běžných b výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb eb v souladu se zpracovaným střednědobým st dobým plánem rozvoje sociálních služeb.

•

Dotace ze státního rozpočtu rozpo podle odstavců 1 a 2 je poskytována prostřednictvím prost rozpočtu kraje. Činnost krajů kraj podle věty první je činností inností vykonávanou v přenesené p působnosti.

7

Zákon č.. 108/2006 Sb., o sociálních službách 12

•

Žádost o poskytnutí dotace na příslušné následující rozpočtové období předkládá krajský úřad ministerstvu. Žádost obsahuje zejména: a) název kraje, jeho sídlo, identifikační číslo a číslo účtu, b) zpracovaný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který obsahuje ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění, c) výši požadavku na dotaci.

•

Výše dotace v úhrnu za jednotlivé kraje se stanoví na základě: a) celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných v závazném ukazateli pro příslušný rozpočtový rok, b) zpracovaného střednědobého plánu rozvoje služeb kraje, c) počtu vyplácených příspěvků a jejich finančního objemu, d) počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru a jejich kapacit, e) kapacit sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.

•

Krajské úřady se podílejí na finanční kontrole využití dotací poskytnutých podle odstavců 1 až 5, vykonávané podle zvláštního právního předpisu.

•

Prováděcí právní předpis stanoví bližší podmínky pro stanovení výše dotace, účelu dotace, členění dotace a způsobu poskytování dotace.

•

Podle ustanovení odstavců 1 až 7 se postupuje do 31. prosince 2011. Na zajištění povinnosti uvedené v § 93 písm. se krajům poskytuje dotace. Dotaci

poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu. Na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. se obcím s rozšířenou působností poskytuje dotace. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu. Dotace ze státního rozpočtu je obcím s rozšířenou působností poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje; tato činnost krajů je činností vykonávanou v přenesené působnosti.8 •

Ze státního rozpočtu mohou být podle zvláštního právního předpisu poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru.

8

•

Dotace podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo.

•

Dotaci lze poskytnout:


a) na podporu sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter, b) na činnosti, které mají rozvojovou povahu, zejména na vzdělávání pracovníků v sociálních službách, na podporu kvality sociálních služeb a na zpracování střednědobých plánů krajů a plánů obcí v oblasti sociálních služeb, c) v případě mimořádných situací; mimořádnou situací se rozumí zejména živelní pohroma, požár, ekologická nebo průmyslová havárie. •

Na financování činností podle odstavce 3 v oblasti poskytování sociálních služeb se mohou podílet také programy financované v rámci Strukturálních fondů Evropských společenství a dalších programů Evropských společenství.9 Obec nebo kraj může poskytnout ze svého rozpočtu účelové dotace podle zvláštního

zákona k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Sociální služby poskytované zdarma10 o sociální poradenství, o raná péče, o telefonická krizová pomoc, o tlumočnické služby, o krizová pomoc, o služby následné péče, o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, o sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, o terénní programy, o sociální rehabilitace, o sociální služby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, o služby sociálně terapeutických dílen.

9

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

10

14

Úhrada nákladů za sociální služby 11 1) Sociální služby se poskytují osobám bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. (2) Úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby podle § 91. (3) Poskytovatel sociální služby se může dohodnout na spoluúčasti na úhradě nákladů s manželem (manželkou), rodiči nebo dětmi osoby, které je sociální služba poskytována, pokud tato osoba nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů. (4) Příjmem osoby se pro účely úhrady rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu s výjimkou příspěvku.

Sociální služby poskytované za úhradu Za pobytové služby poskytované v •

týdenních stacionářích,

•

domovech pro osoby se zdravotním postižením,

•

domovech pro seniory,

•

domovech se zvláštním režimem,

•

chráněném bydlení,

•

zdravotnických zařízeních ústavní péče,

•

centrech sociálně rehabilitačních služeb,

hradí osoba úhradu za ubytování, stravu a za péči poskytovanou ve sjednaném rozsahu. Péčí se pro účely stanovení úhrady rozumí základní činnosti uvedené v maximální výši úhrady za ubytování a stravu, to stanoví prováděcí právní předpis. Po úhradě za ubytování a stravu musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu.12 Úhrada za péči se stanoví při poskytování 13 •

pobytových služeb, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku,

•

pobytových služeb v týdenních stacionářích maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku.

11

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 13 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 12

15

Za poskytování 14 •

osobní asistence,

•

pečovatelské služby,

•

tísňové péče,

•

průvodcovských a předčitatelských služeb,

•

podpory samostatného bydlení,

•

odlehčovacích služeb,

•

služeb v centrech denních služeb,

•

služeb v denních stacionářích, hradí osoby úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou, není-li stanoveno jinak. Maximální výši úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

Pečovatelská služba se poskytuje bez úhrady 15 •

rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí, a to do 4 let věku těchto dětí,

•

účastníkům odboje,

•

osobám, které jsou účastny rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., nebo u nichž bylo odsuzující soudní rozhodnutí pro trestné činy uvedené v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., zrušeno přede dnem jeho účinnosti, anebo byly účastny rehabilitace podle § 22 písm. c) zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jestliže neoprávněný výkon vazby nebo trestu odnětí svobody činil celkem alespoň 12 měsíců,

•

osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, anebo ve vojenském táboře nucených prací, jestliže rozkaz o jeho zařazení do tohoto tábora byl zrušen podle § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.16

14

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 16 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 15

16

1.2.3 Podmínky nároku na příspěvek na péči 17 (1) Příspěvek na péči (dále jen "příspěvek") se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. (2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8. (3) Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: •

stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

•

stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

•

stupni III (těžká závislost), nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

•

stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

17


Výše příspěvku 18

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc: •

3.000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

•

5.000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

•

9.000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

•

12.000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc:

18 19

•

2.000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

•

4.000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

•

8.000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

•

12.000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).19

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 18

1.3. Matky v tísni „Je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je“. Wilhelm Von Humboldt

1.3.1 Azylový dům Azylový dům je zařízení, které slouží pro práci s lidmi bez přístřeší a lidem v nouzi a nabízí jim potřebnou pomoc. Klienty azylových domů jsou lidé, kteří z různých důvodů ztratili nebo opustili svůj domov, byt, ubytování, neumějí vyřešit komplikované problémy s tím spojené a hledají, nebo přijímají pomoc azylového domu. Azylové domy představují komplex služeb poskytujících individuální, důstojnou, nepřetržitou a koncepční pomoc osobám, které se ocitnou v krizové situaci. Plní funkci reintegračního zařízení, které zachycuje, ubytovává a za pomoci širší spolupráce pomáhá hledat další uplatnění či zakotvení pro lidi bez přístřeší a pro lidi v nouzi. Toto zařízení je určeno pro muže, ženy a matky s dětmi, převážně pro ty, kteří mají občanství ČR. Dále pomáhá, dle svých možností všem, kteří se na azylový dům obrátí. Nejedná se ovšem o běžnou ubytovnu, ani o noclehárnu. Azylový dům rovněž nesupluje funkci jiných ústavů (záchytná stanice, psychiatrická léčebna, dětský domov, domov důchodců, zdravotnické zařízení apod.). Třetí sociální službou poskytovanou v obecně prospěšných společnostech je krizová pomoc. Ta je určena především pro osoby, které jsou ohroženy na zdraví a životě. Využívat ji mohou zejména matky nebo otcové s dětmi, na kterých je například pácháno domácí násilí a nemají se před násilnickým chováním kam ukrýt. Azyl je osobám v životní krizi poskytován zdarma na sedm dní. Po tuto dobu se o klienty starají pracovnice z odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Jelikož se v této práci zabývám problematikou matek v tísni, nebudu více rozvádět ostatní sociální skupiny využívající sociální služby v azylových domech, ale budu se soustředit jen na dané téma. Azylové domy mají pomáhat řešit matkám s dětmi, těhotným ženám, ale i otcům, jejich nepříznivou situaci, ve které se ocitli a nejsou schopni ji sami řešit. Do sociální tísně se mohou dostat těhotné ženy, které jsou společností odmítány, špatné životní podmínky, ztráta zaměstnání, nedostatek finančních prostředků a s tím spojené exekuce a dluhy. Nejčastějším důvodem proč matky s dětmi do azylového domu přicházejí je domácí násilí.

19

1.3.2 Agrese Na základě neochoty přijmout skutečnost, že meziosobní vztah je vždy jen dobrovolný, oboustranně emoční, vymykající se racionálně-logické kontrole, mají takoví jedinci tendenci si jej zajistit mocí, násilím. To má různé formy: nejzřetelněji se to děje přísností, vyhrožováním, fyzickým či psychickým terorem či manipulacemi, jak to vídáváme například u jedinců s tzv. částečnými vztahy, vyžadujících od druhého bezpodmínečně komplementární chování.20

1.3.3 Domácí násilí Domácím násilím je obecně rozuměno chování, které u jednoho z partnerů způsobuje strach z druhého. Skrze užití moci, kterou tento strach poskytuje, kontroluje násilný partner chování druhého.“ Pojem domácí násilí zahrnuje fyzické, sexuální, psychické či ekonomické násilí (či např. vynucenou izolaci), k nimž dochází mezi blízkými osobami. Většinu obětí domácího násilí tvoří ženy, přičemž pachateli jsou obvykle jejich současní i bývalí partneři (dochází ale i k násilí na dětech, starých osobách, násilí žen proti mužům či k násilí v homosexuálních vztazích). Domácí násilí se objevuje mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci, rase či příslušnosti k etnickým skupinám apod. S ohledem na skutečnost, že ženy tvoří až 95% obětí partnerského násilí, je domácí násilí v řadě mezinárodních deklarací považováno za jednu z forem násilí na ženách. Podle definice OSN je násilím na ženách míněn „každý projev rodově podmíněného násilí, který má nebo by mohl mít za následek tělesnou, sexuální nebo psychickou újmu nebo utrpení žen, včetně hrozby takovými činy, zastrašování a úmyslného omezování svobody, a to jak ve veřejném či soukromém životě.“Domácí násilí je trestný čin. Nikdo nemá právo druhého ponižovat, omezovat jej, či používat fyzického násilí. Násilí je volba – ti, kteří se dopouštějí domácího násilí, se mohou rozhodnout, zda se k násilnému chování uchýlí, nebo ne.

20

PONĚŠICKÝ, J., Agrese, násilí a psychologie moci. 2. vyd. Praha: Triton, 2010. s. 51.

20

Formy násilí:

Fyzické násilí

bití, facky, kopance, škrcení, rány pěstí, či jiné fyzické útoky, ohrožování zbraní apod. Může být namířeno proti vám, či proti osobám vám blízkým, nebo např. vůči vašemu zvířeti.

Psychické násilí

nadávky, obviňování, pokořování a ponižování, zesměšňování ve společnosti, vyhrožování fyzickým násilím, zastrašování, odepírání spánku či potravy, vydírání sebevraždou, rozbíjení, či ničení Vašich věcí, vyhrožování únosem dětí, znemožněním v zaměstnání, zbavením svéprávnosti apod.

Sexuální zneužívání

znásilnění, donucení k sexu, či sexuálním praktikám, které odmítáte, ať již násilím, nebo výhružkami.

Sociální izolace

bránění v návštěvách rodiny, či přátel, sledování telefonátů, pronásledování, nečekané „kontrolní“ návštěvy, či telefonáty.

Ekonomická kontrola

omezování přístupu k penězům, neposkytování peněz na provoz domácnosti, snaha zakázat vám chodit do práce. Domácí násilí se často vyskytuje v několika formách současně, navíc má vzrůstající tendenci – psychické násilí se často vyhrotí v násilí fyzické.

Dne 14. března 2006 byl přijat zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Tento zákon umožňuje od 1. 1. 2007 vykázání pachatele domácího násilí ze společně obývaného bytu či domu na dobu 10 dnů. Předběžným opatřením bude možno požádat o prodloužení této doby a to maximálně na dobu jednoho roku. Zároveň tento zákon počítá se zřízením tzv. intervenčních center.21

21

Persefona. Výroční zprávy. [online]. 21

1.3.4 Policie ČR v případech domácího násilí Policisté zajistí především ochranu oběti a zabrání pachateli, aby v dalším násilí pokračoval. Pozornost policistů musí být v případech domácího násilí zaměřena na pomoc oběti a zastavení dalšího násilí, nikoliv na chránění domovní svobody. Policie je dle Metodického pokynu ze dne 10. 9. 2004 povinna: • Řádně přijmout a úplně zdokumentovat oznámení od volajícího. • Zajistit bezpečí na místě pro všechny zúčastněné a oddělit od sebe oběť a pachatele. • Zdokumentovat všechny informace od oběti, pachatele a svědků. • Popsat, popř. fotograficky zdokumentovat vzniklá zranění, poškození zařízení atd. • Posoudit riziko hrozby opakování se násilí po odjezdu policie. • Poskytnout oběti základní informace, kam se obrátit o další pomoc. • Zeptat se oběti, zda si přeje být informována o propuštění pachatele z vyšetřovací vazby nebo vězení. • Nabídnout oběti dle konkrétních možností asistenci při převozu do bezpečí, informovat o bezpečnostním plánu, poučit oběť o právech. • Informovat orgán sociálně právní ochrany dětí o dětech vyrůstajících v prostředí domácího násilí. • Policista je oprávněn zajistit osobu, a to na dobu nejdéle 24 hodin. Pominou-li důvody zajištění, je policista povinen ihned osobu propustit. Prioritou azylových domů je poskytnout klientkám dočasné útočiště a pomoc s doprovodnými službami. Tyto služby se v různých domovech liší, některé domovy využívají pomoci odborníků z medicínské, psychologické a právnické oblasti. Osoby, které jsou sociálně vyloučené nebo ohrožené, mají možnost zapojit se do společnosti a žít běžným životem. Služby azylových domů se různí i v tom, že někde poskytují krizové lůžko okamžitě, jinde probíhají nejdříve pohovory s klientkou, a po té je zařazena do pořadníku.

22

1.4. Sociální služby pro seniory

„Stupeň úcty ke stáří udává stupeň ušlechtilosti a pravé ceny u všech národů a kultur“. Ladislav Klíma

1.4.1 Stáří Jedinečnost je charakteristická pro každého člověka. Duševní, ale i fyzická individualita s přibývajícími léty narůstá. Každý máme jiný žebříček hodnot, preferujeme jiný způsob života a požadujeme rozdílnou péči. Odborníci se shodují na tom, že i ve stáří zůstávají duševně aktivní lidé, kteří zejména 1. neustále zaměstnávají svůj mozek, 2. mají pozitivní vztah k životu, 3. jsou pohybově aktivní, 4. dodávají tělu potravu se všemi důležitými prvky.22

1.4.2 Stárnutí populace v České republice z pohledu demografického Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob. V roce 2007 tvořily osoby starší 65 let 14,6% obyvatel České republiky. Relativně nejrychleji se přitom bude zvyšovat počet osob nejstarších. Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 124.937 v roce 2007). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy (oproti 73,7 let pro muže a 79,9 let pro ženy v roce 2007). Úhrnná plodnost po značném poklesu v devadesátých letech 20. stol. pomalu stoupá. Demografické prognózy předpovídají další růst plodnosti, která v České republice v současnosti patří23

22

Důstojné stáří. Jak stárnout důstojně. [online]. NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, L., VIDOVIČOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VUPS. 2008.

23

23

k nejnižším na světě. V roce 2007 úhrnná plodnost činila 1,44. Za úroveň plodnosti nezbytnou k přirozené obnově populace se přitom považuje plodnost 2,1. Mezi demografickými ukazateli, však existují významné regionální a místní rozdíly odrážející různé faktory.24

Tabulka č. 1: Vývoj střední délky života při narození podle Projekce obyvatelstva ČR do r. 2065 (střední varianta projekce) rok

muži

ženy

2008

74,0

80,1

2009

74,2

80,3

2010

74,5

80,6

2020

77,0

82,8

2030

79,5

85,1

2040

81,5

86,8

2050

83,5

88,4

2065

86,5

91,0

Pramen: ČSÚ. Projekce obyvatelstva České republiky do r. 2065. [online].

Tyto údaje svědčí o tom, že počet osob, které budou v následujícím období odkázány na pomoc druhé osoby, se bude v následujícím období výrazně zvyšovat. Pro kvantifikaci rozsahu této potřeby je nezbytné věnovat pozornost vývoji věkové struktury v členění podle pohlaví v pětiletých věkových intervalech. Dosavadní poznatky, totiž ukazují, že míra závislosti na potřebě péče je výrazně diferencována v závislosti na pohlaví.

1.4.3 Potřeby seniorů Ve své práci na toto téma americký psycholog Maslow definuje tyto základní potřeby: 1. fyziologické potřeby (jídlo, teplo, sex apod.); 2. potřeba bezpečí, (vzájemné) lásky, sounáležitosti a přijetí; 3. potřeba uznání (potřeba nezávislosti, svobody, síly, sebejistoty tváří v tvář světu a požadavek prestiže, respektu ze strany jiných lidí, uznání a pozornosti); 24

NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, L., VIDOVIČOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VUPS. 2008. 24

4. potřeba seberealizace (touha stát se více a více tím, čím se člověk může stát, jakým je schopen se stát); 5. kognitivní potřeba vědět/znát a rozumět/pochopit.

Obrázek č. 1: Maslowova pyramida potřeb

Zdroj: Zrcadlo.blogspot.com. Maslowova pyramida lidských potřeb. [online].

Lidské potřeby seřadil hierarchicky podle důležitosti od těch nejnaléhavějších až po nejméně naléhavé. Snažil se objasnit, proč jsou lidé taženi určitými potřebami v určitou dobu. Proč například jeden člověk vynakládá většinu svého času a energie na zajištění své osobní bezpečnosti a jiný zase usiluje o společenské uznání, jeho vysvětlení je, že lidské potřeby jsou řazeny podle určité hierarchie od těch nejnaléhavějších po ty nejméně naléhavé. Tato teorie zdůrazňuje dva základní předpoklady: uspokojená potřeba není motivátorem, a jakmile je jedna potřeba uspokojena, objevuje se jiná a také vyžaduje uspokojení. Je kladen důraz na cíle, bez ohledu na to, jakým způsobem byly dosaženy, což je v této typologii nejpodstatnější. Potřeba, jako cíl zůstává stejná s rostoucím věkem se, ale mění vynaložené úsilí, posloupnost a jakým způsobem ji naplníme.25

25

Zrcadlo.blogspot.com. Maslowova pyramida lidských potřeb. [online]. 25

Snahou každého člověka je uspokojování potřeb bez cizí pomoci. Proto, pokud je to jen trochu možné, měl by mít i starý člověk možnost uspokojovat své potřeby sám. S narůstajícím věkem se, ale starší člověk bez pomoci neobejde, nebude schopen sám uspokojit ani základní fyziologické potřeby.

1.4.4 Služby pro seniory v domácí péči

V případě, že senior je ve svém bydlišti, nebo v domácí péči, má možnost využít služby sociální péče, které mohou zvýšit kvalitu jeho života. Tyto služby také mohou pomoci rodině, starající se o své nejbližší, odlehčit jim na určitou dobu s péčí o ně. •

Pečovatelská služba - zajišťuje základní úkony péče o člověka a jeho domácnost.

•

Asistenční služba - pomoc při činnostech, které člověk potřebuje.

•

Home Care - domácí odborná zdravotní péče.

•

Denní stacionáře - denní pobyt v prostředí s dohledem, které seniora aktivizuje.

•

Rehabilitační zařízení - zdravotnické zařízení, přechodná péče nemocnice - následné péče ( LDN ) - zdravotní služba následné péče.

•

Respitní, odlehčovací pobyt - přechodná péče, umožňující pečující osobě odpočinek.

Jestliže i tyto služby jsou nedostačující a nesoběstačný senior nemůže z různých příčin zůstat v domácím prostředí, má možnost podat si žádost o umístění do pobytového zařízení sociální péče. •

Domovy pro seniory

•

Domov se zvláštním režimem

•

Gerontopsychiatrická oddělení.26

26

MAHROVA, Gabriela – VENGLAŔOVA, Martina. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008., s. 113 – 114 26

PRAKTICKÁ ČÁST 2. Matky v tísni na Znojemsku Zřizovatelem Domova pro matky s dětmi v tísni je Diecézní Charita Brno – Oblastní charita Znojmo a je to nezisková organizace. -

Posláním Domova pro matky a otce v tísni Znojmo je pomoc matkám a otcům s dětmi popř. těhotným ženám v tíživé životní situaci a podpora matek a otců k plnohodnotnému životu.

-

Domov pro matky a otce v tísni Znojmo je realizován v okrajové části města ve Znojmě – Hradišti, cca 3-4 km pěšky z centra města.

2.1. Cílová skupina: •

Matky, otci s dětmi do 18 let

•

Těhotné ženy

•

Matky, otci s dětmi a těhotné ženy, v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, oběti domácího násilí.

2.2. Zaměstnanci Domova: -

vedoucí zařízení,

-

1 sociální pracovnice,

-

4 pracovnice v soc. službách - instruktorky,

-

na zástupy 2 zaměstnanci na DP4 a 2 na DPP,

-

1 údržbář.

V zařízení pracuje celkem 11 zaměstnanců.

2.3. Financování zařízení

Dotace

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo vnitra ČR

Jihomoravský kraj 27

Úřad práce Znojmo

Dárci

Firmy (dárci od 10 000 Kč)

Atlanta a.s., Autodružstvo Znojmo, Elektrokov Znojmo, a. s., Farmtec, a.s., Wintter spol. s.r.o. Firmy (dárci do 10 000 Kč) Laufen CZ, silniční a mostní inženýrství, Dendro Blažíček, Agro Ali, spol. s.r.o., Znojemské strojírny, S-A-S spol., s.r.o.

Města a obce

Znojmo, Hodonice, Mackovice, Oslnovice, Miroslav, Šatov, Vranov nad Dyjí, Bítov, Hrušovany nad Jevišovkou, Černín, Tasovice, Slup, Hrádek, Vratěnín, Vedrovice, Žerůtky,

Fyzické osoby.

Cílem zařízení je poskytnout ubytování a pomoc matkám, otcům s dětmi, popř. těhotným ženám. Psychické zklidnění klientů a umožnění výchovy dětí v klidném prostředí, bez ztráty přirozené autority matky, otce. •

Společně najít optimální východisko ze vzniklé krizové situace.

•

Větší soběstačnost při řešení krizových situací.

•

Pomoc při prosazování práv klientů a jejich dětí.

•

Učit klienty k odpovědnému přístupu k životu, výchovu a rozvoj dětí, péče o domácnost.

•

Návrat uživatelů do společnosti – prevence sociálního vyloučení, stabilizace, převzetí zodpovědnosti za vlastní život.

Služba obsahuje tyto činnosti: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy (vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy), b) poskytnutí ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok (vytváření podmínek pro zajištění základní hygieny, možnost prát, žehlit osobní a ložní prádlo), c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších 28

aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek, doprovod), d) základní sociální poradenství, e) sociálně právní ochrana dětí. Další činnosti: -

materiální pomoc (ošacení, potraviny),

-

aktivizační (vzdělávací, pracovní rehabilitace),

-

s dětmi - rozvoj dovedností dětí, zvýšení šance na bezproblémový vstup do školského zařízení a příprava na vyučování ve vhodných podmínkách,

-

pomoci zmírnit handicap, který sociálně vyloučené děti ve svých životech prožívají,

-

pomoci dětem překonat tíživou situaci a vybudovat pocit bezpečí a klidu,

-

posilování zdravého sebevědomí dítěte,

-

začlenění dítěte mezi vrstevníky, pocit sounáležitosti, získávání pracovních dovedností a návyků,

-

naučit je žít ve společnosti, ujasnit si své role, tolerovat přátele, umět pomoci a přijmout pomoc, naučit je vážit si hodnot, dodat jim zdravou sebedůvěru a učit je s klidem a přehledem brát dané situace života,

-

pomáhat také tam, kde vlastní rodiče nestačí, kdy nedokáží poskytnout potřebné informace,

-

ženy, matky, otcové – vytváření individuálních plánů, podpora a nácvik rodičovského chování, včetně vedení hospodaření a udržování domácnosti a nácvik sociálních kompetencí v jednání na úřadech apod. •

volnočasové aktivity pro matky, otce a jejich děti,

•

Duchovní (1x týdně „duchovní chvilky“),

•

terapeutická skupina s psycholožkou (1x týdně).

Pracovníci Domova vytvářejí domácí rodinné prostředí, ve kterém klienti získávají poznatky, dovednosti, pracovní návyky, a po té i zkušenosti, které by měly být schopny dále rozvíjet, i po odchodu ze zařízení. Jedná se o rezidenční (pobytovou) sociální službu, poskytovanou na dobu zpravidla nepřesahující jeden rok. Jedná se o placenou sociální službu, uživatel se na úhradě provozních nákladů podílí částkou dle zákona o sociálních službách. Služby jsou dostupné celoročně, nepřetržitě. V Domově pro matky a otce v tísni Znojmo jsou dodržovány zásady při poskytování služby.

29

•

Uživatel služby je respektován jako partner. Tato zásada se odráží v chování pracovníků k uživatelům a žadatelům o službu.

•

Poskytovaná služba a činnosti jsou prováděny s respektem k zájmům a osobním cílům uživatele a projevům jeho svobodné vůle.

•

Služba je uživatelům poskytována na zásadě dobrovolnosti z jejich strany.

•

Všichni pracovníci, kteří se podílejí na přímém poskytování sociální služby, či jsou v přímém kontaktu s uživateli, jsou vázáni Etickým kodexem organizace.

•

Hlavní zásadou komunikace mezi pracovníky organizace a uživatelem je zásada přehlednosti a srozumitelnosti s ohledem na komunikační schopnosti uživatele.

•

Na kvalitě poskytování služby se nesmí odrážet diskriminující vliv, jakéhokoliv diferencujícího sociálního a jiného znaku uživatele (vzhled, věk, bydliště, státní příslušnost, pohlaví, sexuální orientace, etnicita, sociální status, zdravotní handicap, vyznání a další.)

•

Pracovníci Domova preventivně omezují rizika vzniku závislosti uživatele na službě, snaží se v souladu s individuálním plánem o co nejkratší dobu spolupráce, avšak bez snižování kvality poskytované služby s ohledem na uživatelovo vnímání pokroku při řešení nepříznivé sociální situace a naplnění individuálních cílů.

•

Podpora lidského života v jakékoliv formě - těhotné ženy se zde připravují na porod a mateřství, svou situaci nemusí řešit potratem.

•

Poskytovaná služba podporuje samostatnost, motivuje k činnostem, které přispívají k řešení nepříznivé situace, a posiluje sociální začleňování.

Vnitřní pravidla: •

Etický kodex Oblastní charity Znojmo

•

Provozní řád

•

Domovní řád

•

Organizační řád Diecézní charity Brno.

Závazné právní předpisy: •

Ústava ČR

•

Listina základních práv a svobod

•

Úmluva o právech dítěte

•

Etický kodex sociálních pracovníků ČR

•

Zákon č.108/2006 Sb.

•

Zákon č. 101/2000Sb. o ochraně osobních údajů 30

•

Zákon č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

•

Zákon o sociálním zabezpečení č. 100/88 Sb. v platném znění

•

Zákon o rodině 94/63 Sb. v platném znění.

Pracovníci respektují vůli, důstojnost, soukromí a další práva uživatelů služeb a jejich dětí. To vše je zaznamenáno v Individuálním plánu uživatele. Uživatel je seznámen s „Ochranou osobních údajů“, s „Právy a povinnostmi uživatelů“, s „Postupem při vyřizování stížností“. Uživatel může službu odmítnout či ukončit, aniž by pocítil změnu postoje a s tím související změnu kvality služby. Pokud o službu požádá znovu, bude mu poskytnuta ve stejné kvalitě. Domov pro matky a otce v tísni Znojmo poskytuje služby matkám, otcům v tísni, jejich dětem a těhotným ženám, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci bez ohledu na svůj původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, věk, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti (Práva a povinnosti uživatelů služeb). V případě, že se uživatelé ocitají v situaci, ve které se mohou cítit v nedůstojném postavení (bez dostatečného oblečení, bez jídla), má Domov pro tyto situace zajištěnou pomoc – šatník, potraviny, hygienické potřeby. Pro ztrátu předsudků a negativní hodnocení pořádáme různé společenské akce pro veřejnost (Den otevřených dveří, Dýňová stezka – akce pro rodiče s dětmi, Charitní ples, apod..), kde má veřejnost možnost seznámit se s prostředím Domova a jeho obyvateli. Každý pracovník Domova jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva uživatelů bez jakékoliv formy diskriminace (Etický kodex). V zařízení se jedná o této problematice na poradách a supervizích. Pracovníci jsou proškoleni v kurzech o lidských právech.

2.4. Plánování a průběh poskytování služeb Poskytování služeb vychází z osobních cílů a potřeb uživatele a je postaveno především na jeho schopnostech. Průběh služby je přiměřeně plánován. Průběh služby vychází především z vnitřních zdrojů a možností uživatele, sleduje dosažení dohodnutých osobních cílů a je plánován společně s uživatelem. Při příchodu uživatele do Domova pro matky a otce v tísni je dojednán se sociální pracovnicí (klíčovou pracovnicí)„osobní cíl,“ který je součástí Smlouvy o poskytnutí sociální služby. Průběh 31

sociální služby je plánován společně s uživatelem s ohledem na osobní cíle a jeho možnosti. Uživatel si sám určí, které služby využije, které nikoli. Sociální pracovnice domlouvá s uživatelem podmínky poskytnuté služby, naplnění jeho cílů a přání. Na individuálních plánech, kde si uživatel stanovuje krátkodobé a dlouhodobé cíle, které mu pomáhají dosáhnout vytyčeného „osobního cíle“, pracuje již s kmenovou pracovnicí (s pracovníkem soc. péče – instruktorkou), kterou si uživatel dle svého vlastního výběru zvolí sám. Pravidelné schůzky probíhají 1x za 14 dní, při kterých probíhá hodnocení splněných či nesplněných cílů a jejich další případná řešení. Toto je zaznamenáno písemně v individuálních plánech samotným uživatelem nebo pracovnicí. Tento zápis uživatel potvrdí svým podpisem. Zařízení má vytvořenou metodiku pro vypracování individuálního plánu a jeho hodnocení. Naplňování osobních cílů uživatele je v průběhu služby přehodnocováno. Uživatel má možnost měnit své osobní cíle. Změna cíle a jeho přehodnocení je přirozený jev a právo každého uživatele. Při sestavování individuálního plánu je se změnou počítáno, pokud tato změna vede k osamostatnění, pomáhá uživateli dosáhnout kvalitnějšího života, dává uživateli vyřešení nebo částečné řešení jeho dosavadní situace. Změna nesmí vést k závislosti na službě. Zařízení má vypracována písemná vnitřní pravidla, kterými se řídí plánování procesu poskytování služeb. Zařízení stanoví tato pravidla v závislosti na charakteru služeb. V závislosti na charakteru služby je stanoven způsob, jakým je zaznamenán průběh jejího poskytování (včetně termínů a způsobu, jakým může být poskytování služby přehodnoceno). Individuální plán je vytvořen uživatelem za pomocí kmenového pracovníka dle potřeb uživatele. Vede ke zlepšení situace uživatele, je průběžně aktualizován při dosahování jednotlivých cílů a především hledá různá řešení uživatele služby. Pracovník vede uživatele především k samostatnosti a podporuje ho v překonávání překážek vytyčeného cíle. Schůzky probíhají pravidelně a to 1x za 14 dní, kdy se hodnotí, čeho už bylo dosaženo a čeho je ještě možné dosáhnout. Za plánování a průběh služby pro jednotlivé uživatele odpovídají konkrétní pracovníci zařízení (klíčový pracovník, kmenový pracovník). Osobní cíl uživatele je dojednán se sociálním pracovníkem (klíčovým pracovníkem) při přijetí do zařízení (+ náplň práce sociálního pracovníka). Na individuální plány si mohou uživatelé vybrat svého kmenového pracovníka, dále je však odpovědná za průběh služby, instruktorka konající službu. Všichni zaměstnanci Domova se seznámili se základy psychologie a sociální práce, právní minimum, kurz krizové intervence, problematika domácího násilí. 32

Kmenový pracovník má za povinnost: •

pomáhat vytvořit individuální plán na základě osobních rozhovorů, naslouchání a pozorování,

•

podle potřeb a zájmů uživatele se podílí na vytyčení krátkodobých a dlouhodobých cílů,

•

vede uživatele k samostatnosti a začlenění se do běžného života,

•

pravidelně 1x za 14 dní s uživatelem konzultuje a vyhodnocuje cíle, aktualizuje vytyčené cíle,

•

směruje a motivuje klientku k uskutečnění vytyčeného cíle,

•

informuje na poradách vedoucí a ostatní pracovníky o vedení uživatele a plnění jeho osobních cílů, konzultuje s nimi další postupy.

Kmenový pracovník má pravomoc: •

nahlížet do osobního spisu uživatele,

•

změnit s uživatelem jeho vytyčené cíle, aby neodporovaly jeho růstu a poslání Domova,

•

po dohodě s klientem provést daná opatření, která vedou k uskutečnění jeho cíle.

V zařízení je uplatňován systém sdílení potřebných informací o službách, které jsou poskytovány jednotlivým uživatelům. Při příchodu do Domova je uživatel seznámen s Domovním řádem, s Právy a povinnostmi uživatelů služeb, s bezpečnostními a hygienickými předpisy, vnitřními pravidly o poskytování služeb. Dále je informován o Postupu při stížnostech. V I. podlaží jsou na nástěnce vyvěšeny plánované akce Domova a nabídka volnočasových aktivit. Každou neděli večer probíhají schůzky Domova „Co týden dal“, kde si uživatelé vzájemně sdělují své radosti a starosti, vyjadřují se k provozu a zaměstnancům Domova. Schůzka probíhá pod vedením pracovníka konajícího službu a je proveden zápis. Dále jsou pořádány mimořádné schůzky s vedoucí Domova a uživateli, kde jsou řešeny změny, stížnosti a přání uživatelů. Pracovníci si předávají ústně informace o provozních záležitostech a o uživatelích při předávání služby. Průběh služby je zaznamenám do Deníku služeb, příp. do osobních složek uživatelů. Zařízení má stanovena kritéria pro posouzení toho, zda je dosahováno osobních cílů uživatelů služeb.

33

Hodnocení individuálních plánů plán a naplňování osobních cílůů uživatelů uživatel – 1 x za 14 dnů porada zaměstnanců – případové řípadové supervize o uživatelích. uživatelích Hodnocení individuálních plánů plán a naplňování osobních cílů uživatele – 1x za měsíc schůzka uživatele s kmenovým a klíčovým klí pracovníkem, hodnocení nocení indiv. plánů a naplňování osobních cílů uživatelem. Tabulka č. 2: Poskytnutí ubytování rok

Počet matek Počet čet otců otc Dětem Narozených dětí v Domově

2009 58

1

100

1

2008 51

1

75

3

2007 29

39

2006 25

33

2005 26

38

2004 12

22

1

2003 9

11

1

2002 6

10

2001 7

5

Pramen: vlastní zdroj Graf č. 2: Počet et ubytovaných matek a otců otc s dětmi v tísni Znojmo-Hradišt Hradiště

100 90 80 70 60

matky

50 otcové

40

děti

30

nar. děti

20 10 0 2001 2002 2003 2004

2005

2006

Pramen: vlastní zdroje

34

2007

2008

2009

Při vzniku Domova pro matky a otce s dětmi v tísni v roce 1997, byly k dispozici pouze 3 pokoje. V roce 2004 byla kapacita Domova rozšířena o 1 pokoj a 1 krizový pokoj. Od roku 2007 kapacita Domova rozšířena na 12 bytů + krizový byt s 43 lůžky, proto bylo zařízení schopno poskytnout ubytování více klientkám.

Uživatelé služeb uzavírají smlouvu:

o na dobu 3 měsíců, ta se zpravidla prodlužuje na dobu 1 roku (nedojde-li k jejímu porušení ze strany uživatelky), o ubytování je poskytnuto v samostatné uzamykatelné bytové jednotce s platnou „Úhradou za poskytnutí sociální služby,“ dále musí uživatelka složit nejpozději do 1 měsíce na pokladně Domova pro matky a otce v tísni Znojmo tzv. vstupní zálohu ve výši 1500,- Kč, z níž bude hrazeno případné poškození zařízení (vyúčtovává se při ukončení ubytování).

o

2.5. Úhrada za poskytování sociálních služeb v Domově pro matky a otce s dětmi v tísni POSKYTNUTÍ UBYTOVÁNÍ V BYTOVÉ JEDNOTCE: žena :

100,- Kč/den

matka/otec:

70,- Kč/den

dítě:

40,- Kč/den

DENNÍ PLATBY matka/otec + 1 dítě

110,- Kč/den

matka/otec + 2 děti

150,- Kč/den


190,- Kč/den


230,- Kč/den

matka/otec + 5 dětí

270,- Kč/den

MĚSÍČNÍ PLATBY 28 DNÍ

30 DNÍ

31 DNÍ

Těhotná žena

1.960,-Kč

2.100,-Kč

2.170,-Kč

matka/otec + 1 dítě

3.080,-Kč

3.300,-Kč

3.410,-Kč


4.200,-Kč

4.500,-Kč

4.650,-Kč


5.320,-Kč

5.700,-Kč

5.890,-Kč

35


6.440,-Kč

6.900,-Kč

7.130,-Kč

matka/otec + 5 dětí

7.560,-Kč

8.100,-Kč

8.370,-Kč

Součástí plateb je nutné počítat s úhradami za užívání: Automatické pračky

20,- Kč / za každé praní

Televize

100,- Kč/ za měsíc

Internet

10,- Kč/ za 1 hodinu

V případě, že bude chtít uživatel/ka telefonovat ze zařízení, je možné využít pevné linky, za stanovený poplatek, který bude sdělen pracovnicí služby.

2.6. Shrnutí Zařízení není schopno vyhovět všem uchazečkám a poskytnout jim ubytování. Pro matky v tísni se na Znojemsku nachází jen jedno zařízení tohoto typu, proto není možné vyhovět všem žádostem. Domovy pro matky v tísní spolu vzájemně spolupracují, a pokud není možné klientce poskytnout ubytování v daném zařízení, je klientce poskytnuta pomoc v podobném zařízení v jiném městě. Dalším problémem je to, že klientky mohou v zařízení bydlet nejdéle rok. Na Znojemsku se nenacházejí sociální byty. Ženy nemají většinou dostatek finančních prostředků a možnost pořízení si bytu. Pokud se jim nedaří sehnat zaměstnání, potýkají se s úhradou základních potřeb, jako je strava atd. Matky, které mají děti již školou povinné, musejí čelit dalším problémům. Tím, že nemají stálé bydlení, jsou děti nuceny měnit školy, kde jsou vyčleňovány z kolektivu, ostatní děti je mezi sebe nechtějí přijímat. Často i pedagogové, nejednají s matkami dětí, ale jednají s vedoucí domova.

36

3. Domovy pro seniory na Znojemsku Posláním zařízení je poskytovat kvalitní, individuálně zaměřené, pobytové sociální a zdravotní služby osobám, které vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu nemohou žít ve svém přirozeném prostředí. Jejich situace vyžaduje nepřetržitou a pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Cílem těchto zařízení je zachovat důstojnost, rozvíjet soběstačnost, společenské návyky, dovednosti uživatele a tím uspokojit jeho potřeby. Prostřednictvím poskytujících individuálních služeb jej začlenit do společnosti, aby měl možnost žít běžným způsobem, jako ve svém domácím prostředí.

Obrázek č. 2: Obce s vyšším podílem obyvatel nad 65 let k 31. 12. 2009

Zdroj: Zpracováno podle Územně analytické podklady (1a) v obcích vybraného SO ORP. ČSÚ Poznámka: fialová pole = podíl obyvatel ve věku 65 a více let ve výši 20 až 27 %

37

Jak pěkně ukazuje obrázek, podíl seniorů (ve věku 65+) v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Znojmo se různí. Ze 111 obcí správního obvodu ORP Znojmo jich má pouze 22 podíl seniorů mezi občany 20 a více procent, maximálně však 27 % (obce Plaveč a Střelice). Tyto obce se soustřeďují především na severu a severozápadě správního obvodu – na Jevišovicku, Mikulovicku a částečně též na Vranovsku.

Graf č. 3: Charakteristika příjemců příspěvku na péči v SO ORP Znojmo podle věku a přiznaného stupně závislosti, k 1. 12. 2010

Zdroj: Oddělení sociální péče, MěÚ Znojmo

Mezi osobami 60letými a staršími platí, že čím nižší stupeň závislosti, tím větší podíl příjemců dávky. Uvedená data odrážejí odlišnost v procesu, kterým se na pomoci druhých stávají závislí děti, mladiství a dospělí na straně jedné a senioři na straně druhé. První skupina mladších 60 a zejména 18 let se stává závislou na výraznější pomoci druhých (tj. vyšší stupně závislosti) častěji tak říkajíc naráz – vlivem vrozeného postižení, úrazu nebo závažné nemoci. 38

Senioři se naopak více závislými na pomoci poskytované druhými osobami, stávají častěji postupně, tak jak jim s vyšším věkem přibývá fyzických omezení a zdravotní stav se zhoršuje.

Graf č. 4: Věk příjemců příspěvku na péči v SO ORP Znojmo podle lokality jejich bydliště, stav k 1. 12. 2010

Zdroj: Oddělení sociální péče, MěÚ Znojmo

Vranovsko a Znojemsko je typický, již dříve zmiňovaný vztah nepřímé úměry mezi stupněm závislosti a počtem osob pobírajících dávku, tedy čím nižší stupeň závislosti, tím vyšší počet příjemců dávky. Výrazně se vymyká Hrušovansko, kde je největší skupina tvořena příjemci příspěvku na péči s přiznaným III. stupněm závislosti, tj. s těžkou závislostí. Prostorové rozmístění jednotlivých typů příjemců příspěvku na péči - tj. podle přiznaného stupně a věku - je do značné míry ovlivněno i rozmístěním specifických druhů pobytových sociálních služeb, jako jsou Domovy pro seniory, Domovy se zvláštním režimem, Domovy

39

pro osoby se zdravotním postižením, Chráněné bydlení, a dále Bytů se zvláštním určením, zejména těch v Domech s pečovatelskou službou.

Graf č. 5: Prognóza zastoupení dětí, dospělých a seniorů v populaci JMK (2010-2065)

Pramen dat: ČSÚ. Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065. [online].

Z hlediska věkového složení bude pokračovat již nastolený trend. Populace jako celek zestárne o deset let – průměrný věk je pro rok 2065 odhadován na 50 let. Index stáří bude rovnoměrně růst, takže oproti roku 2009, kdy na 100 dětí připadalo v JMK 114 seniorů, jich bude v roce 2065 více než dvakrát tolik – odhadovaný počet je 274 seniorů na 100 dětí. Zatímco bude stoupat podíl seniorů, podíl dospělých v populaci bude klesat. Vývoj podílu dětí bude v podstatě stagnovat (viz graf 12). Rovněž se změní poměr mezi počtem osob v ekonomicky aktivním věku (20 až 64 let) a počtem osob ve věku, kdy se ekonomická aktivita nepředpokládá (0 až 19 let a 65 a více let) – v roce 2009 „živily“ 2 osoby v ekonomicky aktivním věku jednu osobu ve věku ekonomicky neproduktivním. Vyrovnání je třeba doplnit, že všechny níže prezentované prognózy započítávají pouze přirozenou obměnu obyvatelstva a neberou v úvahu migraci, která však může předpokládaný vývoj značným dílem ovlivnit.

40

Tabulka č. 3: Věkové složení podle pohlaví k 31. 12. 2009, SO ORP Znojmo

Absolutní četnost

Věk

Relativní četnost

ženy

muži

celkem ženy

0-14 let

6538

6 998

13 536

48,3% 51,7% 100%

15-64 let

32 101 32 919 65 020

49,4% 50,6% 100%

68 let a více celkem

7816

4 977

muži

12 793

61,1% 38,9% 100%

46 455 44 894 91 349

50,9% 49,1% 100%

Zdroj: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností (2000 – 2009). ČSÚ.

Plný starobní důchod pobíralo na Znojemsku v prosinci roku 2009 celkem 16 285 osob, a to v průměrné výši 7 263 Kč pro muže a 9 022 Kč pro ženy.27

V této části práce chci zjistit, jaké služby jednotlivé domovy pro seniory poskytují a s jakými nedostatky se potýkají.

3.1

27

Na Znojemsku zajišťují služby pro seniory tato pobytová zařízení:

-

Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace

-

Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace

-

Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace

-

Domov pro seniory Hostim, příspěvková organizace

-

Domov pro seniory Skalice, příspěvková organizace

-

Domov pro seniory Božice, příspěvková organizace.

Zdroj: Důchody a důchodci v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2009. ČSÚ. 41

3.1.1 Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace Zřizovatelem Domova pro seniory je Město Znojmo. Toto zařízení poskytuje 3 druhy služeb: -

Domov pro seniory

-


-

Domovinka – odlehčovací pobyt.

Věková struktura cílové skupiny: •

senioři starší

•

mladší senioři

•

starší senioři

60 let, od 65 do 80 let, nad 80 let.

Počet zaměstnanců v zařízení je 54. Skladba zaměstnanců: -

ředitelka,

-

přímá obslužná péče - pracovníci v sociálních službách,

-

zdravotní sestry,

-

sociální pracovnice,

-

výchovní nepedagogičtí pracovníci,

-

administrativa- ekonom, mzdová, skladní,

-

provoz- uklízečky, pradleny, kuchařky, údržbář.

Zařízení poskytuje službu pobytovou, tato služba je poskytována nepřetržitě. Provoz Domova pro seniory Znojmo je financován prostřednictvím: Dotace na provoz od zřizovatele – Město Znojmo Dotace ze státního rozpočtu Tržeb od zdravotních pojišťoven Tržeb z prodeje služeb od uživatelů Tržeb z příspěvku na péči Sponzorských darů.

Kapacita zařízení: Domov pro seniory

42 lůžek


43 lůžek

Domovinka

5 lůžek. 42

Průměrné náklady zařízení na 1 lůžko měsíčně činí v Domově pro seniory – 22 650,- Kč.

Tabulka č. 4: Úhrada služeb 1lůžkový pokoj

2lůžkový pokoj

strava strava strava

strava strava strava

norm. dietní

diabet. norm. dietní

diabet.

160

160

160

146

146

146

Celodenní strava 105

109

120

105

109

120

Denní sazba

265

269

280

251

255

266

Platba měsíčně

8061

8183

8518

7635

7757

8092

ubytování

Pramen: vlastní zdroj

Příspěvek na péči od 2 000 – 12 000 Kč.

Služby jsou klientům poskytovány v Domově pro seniory a v Domově s pečovatelskou službou. Budova je panelového typu, pětipodlažní. Domov pro seniory Znojmo byl zřizován postupně v roce 2004 z I. poschodí penzionu pro důchodce a v roce 2005 z II. poschodí. Ve městě Znojmě do této doby Domov pro seniory neexistoval.

Tabulka č. 5: Domov pro seniory Znojmo Rok

Ubytovací Celkem

z toho dotace z toho dotace počet

místa

výnosy

MPSV

města

zaměst. na mzdy

2005 70

9,158.500,-

4,531.000,-

0,-

37

6,041.800,-

2006 85

11,754.400,- 5,758.000,-

0,-

42

7,261.400,-

2007 85

15,251.500,- 4,161.000,-

400.000,-

46

8,142.400,-

2008 85

18,841.900,- 4,138.000,-

400.000,-

50

8,692.400,-

2009 85

20,614.200,- 3,760.000,-

400.000,-

56

10,409.500,-


43

náklady

Graf č. 6: Kapacita Domova pro seniory Znojmo a počet zaměstnanců 90 80 70 60 50 40 30

lůžka

20

p.zaměst.

10 0 2005

2006

2007

2008

2009


Domov pro seniory je na prvním a druhém patře, část prvního patra je vyhrazena klientům se zvláštním režimem, na třetím, čtvrtém a pátém patře je Domov s pečovatelskou službou. V zařízení je bezbariérový výtah. Pokoje jsou 1 a 2 lůžkové a každý pokoj je vybaven sociálním zařízením.

Stravování 3 hlavní jídla 2 vedlejší jídla- svačina strava dělena dle diet možnost výběru ze dvou druhů jídel.

Poskytované služby: -

poskytování celoročního ubytování,

-

poskytování stravování,

-

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,

-

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, 44

-

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

-

sociálně terapeutické činnosti,

-

aktivizační činnosti,

-

společenské programy: spol. zábava, pálení čarodějnic,

-

divadelní představení, výlety, oslavy narozenin, bohoslužby,

-

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání nutných osobních záležitostí,

-

poskytování nutné ošetřovatelské péče – 24 hodinová,

-

zprostředkování lékařské péče,

-

poskytování základního sociálního poradenství.

45

3.1.2 Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Zřizovatelem zařízení je Jihomoravký kraj. Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace je zařízením sociální péče, rozdělující svoji činnost mezi Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. Kapacita lůžek: Domov pro seniory

21


62.

Pracuje zde celkem 54 zaměstnanců. Provoz Domova pro seniory Plaveč je financován prostřednictvím: Dotace na provoz od zřizovatele – JmK Tržeb od zdravotních pojišťoven Tržeb z prodeje služeb od uživatelů Tržeb z příspěvku na péči Dotace ze státního rozpočtu. Zařízení se skládá z jedné hlavní (zde jsou je Domov se zvláštním režimem) a třech vedlejších budov, a to „Školky”(Domov pro seniory), „Podzámčí”(Domov pro seniory), a „Zátiší”(administrativa). Všechny tyto objekty jsou zasazeny do rozlehlého parku. Zařízení poskytuje celoroční ubytování v jednom a dvou lůžkových pokojích, celodenní stravování a sociální poradenství. Pomáhat nejen při zvládání běžných úkonů o osobu uživatele, ale také při osobní hygieně a ošetřovatelské péči. Zajišťovat lékařskou pomoc. Organizovat a nabízet kulturní vyžití, zájmové a aktivizační činnosti. Zabezpečovat kontakt se společenským prostředím. Pomáhat při uplatňování práv, při obstarávání osobních záležitostí uživatelů a být nápomocni při zajišťování dalších sociálních služeb jinými organizacemi. Cílová skupina (okruh osob, kterým je služba určena): -

senioři nad 65 let, kteří pobírají starobní důchod,

-

senioři se sníženou soběstačností, zejména z důvodu věku a chronického onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou ošetřovatelskou a zdravotní péči,

-

senioři, kteří potřebují pomoc druhé osoby,

-

senioři, kteří vyžadují částečnou nebo úplnou podporu při zvládání péče o vlastní osobu formou ubytování, stravování a hygieny,

-

senioři se sníženou schopností sebeobsluhy, 46

-

absence rodiny nebo její snížené schopnosti se o seniora postarat, popřípadě absence jiných blízkých osob,

-

pokud adekvátní péči nelze zajistit jiným typem sociální služby,

-

zdravotní postižení vyžadující ošetřovatelskou péči.

Domov pro seniory Plaveč, neposkytuje asistenční služby.

Poskytované služby Ubytování V Domově pro seniory Plaveč mohou být klienti ubytování v 1 až 4lůžkových pokojích. Každý klient má k dispozici polohovací lůžko, uzamykatelný noční stolek, křeslo, osobní uzamykatelnou skříň. Na vícelůžkových pokojích jsou využívány zástěny, které slouží k většímu soukromí klientů. Každý pokoj má signalizační zařízení. Na každém pokoji je společná televize. Sociální zařízení se na pokoji nenachází. Klienti využívají společné WC, koupelnu, dále také jídelnu. Klienti mají možnost po domluvě s personálem si dovybavit pokoj svým drobným nábytkem. Stravování: -

vlastní kuchyně

-

3 hlavní jídla denně

-

2 vedlejší jídla (svačina)

-

dietní strava

-

není možnost výběru jídla, pouze jeden druh.

Sociální oblast Celodenní péči klientům poskytují kvalifikovaní zaměstnanci. Personál s ohledem na zdravotní stav klientů pomáhá nebo podporuje klienty při denních činnostech, které nejsou schopni sami klienti vykonávat. Praní, žehlení a drobné opravy osobního prádla zajišťuje prádelna Domova. Veškeré požadované sociální služby jsou smluvně ošetřeny. Domov pro seniory zprostředkovává také kadeřnické služby.

Aktivizační služby V Domově pro seniory Plaveč jsou klientům nabízené různé kroužky: vaření, cvičení, kroužek jemné motoriky atd. V průběhu roku jsou pořádány různé kulturní akce, dle

47

kulturního plánu. Klienti ve volném čase využívají zámecký park, který je součástí Domova. Do Domova pro seniory Plaveč pravidelně přichází kněz.

Zdravotní péče a rehabilitace Lékařská péče v Domově pro seniory Plaveč je zajišťována praktickým lékařem, který pravidelně jedenkrát týdně ordinuje v zařízení a psychiatrem, který jedenkrát za čtrnáct dní dojíždí do zařízení. Tito lékaři předepisují klientům léky. Klienti Domova pro seniory Plaveč jsou na odborná vyšetření do jiného zdravotního zařízení, dle potřeby doprovázeni personálem. Odborná rehabilitační péče není v zařízení poskytována. Na základě individuálního plánu péče, který sestaví personál společně s klientem, je sestaven plán činností klienta. Domov pro seniory se nachází v budovách Školka a Podzámčí.

Úhrada za služby od uživatele

Úhrada za ubytování v budově Školka - B (Domov pro seniory) Pokoj

Denní úhrada

Měsíční úhrada

1 lůžkový

162,-Kč

4.928,-Kč

2 lůžkový

152,-Kč

4.624,-Kč

Úhrada za ubytování v budově Podzámčí - C (Domov pro seniory) Pokoj

Denní úhrada

Měsíční úhrada

1 lůžkový

172,-Kč

5.232,-Kč

2 lůžkový

162,-Kč

4.928,-Kč

Za stravu hradí uživatele v průměru měsíčně 3 332,-Kč. Příspěvek na péči od 2 000 – 12 000 Kč. Celkové průměrné náklady zařízení na 1 lůžko za měsíc činí pro Domov pro seniory 24 580,- Kč.

48

3.1.3 Domov pro seniory Jevišovice, příspěvková organizace Zřizovatelem zařízení je Jihomoravský kraj. Domov pro seniory Jevišovice poskytuje sociální pobytové služby a to nepřetržitě. Kapacita lůžek: •

v Domově pro seniory

60 lůžek,

•

v Domově se zvláštním režimem

45 lůžek.

Pracuje zde celkem 70 zaměstnanců. Provoz Domova pro seniory Jevišovice je financován prostřednictvím: Dotace na provoz od zřizovatele – JmK Tržeb od zdravotních pojišťoven Tržeb z prodeje služeb od uživatelů Tržeb z příspěvku na péči Dotace ze státního rozpočtu. Náklady zařízení na 1 lůžko měsíčně činí průměrně pro Domov pro seniory 23 569,- Kč. Domov pro seniory poskytuje služby sociální péče osobám, které se v důsledku svého věku a zdravotního stavu octli v nepříznivé sociální situaci, kterou nejsou schopny překonat ve vlastním prostředí, ani za pomoci jiných typů sociálních služeb a potřebují pravidelnou pomoc při zajištění svých potřeb s cílem zachovat a rozvíjet svou soběstačnost, společenské návyky a dovednosti.

Cílová skupina (okruh osob, kterým je služba určena): •

pokud osoba splňuje podmínky zákona č. 108/2006 Sb., §49 odst. 1) je možná věková hranice od 60 let,

•

jsou příjemci důchodu,

•

mají sníženou soběstačnost v důsledku svého věku a zdravotního stavu,

•

vyžadují pravidelnou podporu a pomoc druhé osoby.

Poskytované služby: -

ubytování včetně úklidu, praní a žehlení,

-

stravování s možnosti diabetické stravy,

-

obslužná a ošetřovatelská péče, pomoc při osobní hygieně,

-

zdravotní péče zajištěná odborným personálem, praktickým lékařem a psychiatrem, 49

-

v případě potřeby poskytnutí doprovodu k lékařským odborným vyšetřením,

-

základní rehabilitační péče,

-

zájmová činnost v rámci aktivizačních a terapeutické činností,

-

pomoc při vyřizování osobních záležitostí, drobných nákupů apod.,

-

zprostředkování služeb kadeřnických, holičských, pedikérských, masáží a dalších,

-

zajištění kulturní činnosti a účasti na těchto akcích, provoz knihovny,

-

prodej občerstvení, nápojový automat, stojan na vodu,

-

Telekomunikační (telefon, pošta, internet) a dopravní (fakultativní služba),

-

uspokojování biopsychosociálních, společenských a náboženských potřeb,

-

pomoc při uplatňování svých práv a zájmů.

Stravování: -

vlastní kuchyně,

-

3 hlavní jídla denně,

-

2 vedlejší jídla (svačina),

-

dietní strava,

-

není možnost výběru jídla, pouze jeden druh.

Tabulka č. 6: Úhrada od uživatelů za ubytování v zařízení jednolůžkový

dvoulůžkový

tří a vícelůžkový

denně

130 Kč

120 Kč

113 Kč

měsíčně

3955 Kč

3650 Kč

3468 Kč


Úhrada za stravu činí v průměru měsíčně 3508,-Kč. Příspěvek na péči činí od 2000-12 000 Kč.

50

3.1.4 Domov pro seniory Hostim, příspěvková organizace Zřizovatelem zařízení je Jihomoravský kraj. Kapacita lůžek v zařízení: Domov pro seniory

7 lůžek


60 lůžek.

Pokoje jsou po 6 lůžkách, což není ideální pro pohodlí klientů. Pracuje zde celkem 41 zaměstnanců. Provozu Domova pro seniory je financován prostřednictvím: Dotace na provoz od zřizovatele – JmK Tržeb od zdravotních pojišťoven Tržeb z prodeje služeb od uživatelů Tržeb z příspěvku na péči Dotace ze státního rozpočtu.

Celkové průměrné náklady zařízení na 1 lůžko za měsíc činí pro Domov pro seniory – 23 787,-Kč. Úhrada od uživatelů za ubytování na jedno lůžko v zařízení činí průměrně: denně měsíčně

135,-Kč 4104,-Kč.

Úhrada od uživatelů za stravu činí v průměru: denně měsíčně

112,-Kč 3405,-Kč.

Příspěvek na péči činí od 2000-12 000 Kč.

V zařízení jsou poskytovány klientům tyto služby: 1. poskytování celoročního ubytování 2. poskytování stravování 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu 4. pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu 5. zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 6. sociálně terapeutické činnosti 51

7. aktivizační činnosti 8. pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání nutných osobních záležitostí 9. poskytování nutné ošetřovatelské péče 10. zprostředkování lékařské péče 11. poskytování základního sociálního poradenství.

Stravování: -


-

2 vedlejší – svačina

-

dietní strava

-

bezlepková dieta

-

možnost výběru ze dvou druhů jídel.

52

3.1.5 Domov pro seniory Skalice, příspěvková organizace Zřizovatelem domova pro seniory Skalice je Jihomoravský kraj. Domov pro seniory Skalice, je zařízením sociální péče, rozdělující svoji činnost mezi Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. o Domov pro seniory - je určen pro osoby od 65-ti let věku, které v důsledku svého zdravotního stavu vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby, ne však péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. o Domov se zvláštním režimem – je určen pro osoby od 50-ti let věku, které trpí stařeckou, Alzheimerovou nebo jinou formou demence a které v důsledku svého zdravotního stavu vyžadují speciální přístup a pravidelnou pomoc jiné osoby, ne však péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Kapacita lůžek: Domov pro seniory

36 lůžek


30 lůžek.

Průměrný věk klientů: Domov pro seniory 83,7 Domov se zvláštním režimem 75,4. Domov pro seniory nabízí celoroční ubytování – 36 míst ve 14 dvoulůžkových a 8 jednolůžkových pokojích. Pracuje zde celkem 44 zaměstnanců. Provoz Domova pro seniory je financován prostřednictvím: Dotace na provoz od zřizovatele – JmK Tržby od zdravotních pojišťoven Tržby z prodeje služeb od uživatelů Tržby z příspěvku na péči Dotace ze státního rozpočtu. Domov se zvláštním režimem nabízí celoroční ubytování - 30 míst v 10 třílůžkových pokojích. jednolůžkový pokoj 150,- Kč/den x 30 dní

4.500,- Kč/měs.

dvoulůžkový pokoj

130,- Kč/den x 30 dní

3.900,- Kč/měs.

třílůžkový pokoj

120,- Kč/den x 30 dní

3.600,- Kč/měs.

53

Tabulka č. 7: Strava normální (racionální)

122, Kč/den x 30 dní 3.660,

Kč/měs

dietní

122, Kč/den x 30 dní 3.660,

Kč/měs.

diabetická

126, Kč/den x 30 dní 3.780,

Kč/měs.

diabetická (šetřící)

127, Kč/den x 30 dní 3.810,

Kč/měs.


Příspěvek na péči činí od 2000-12 000 Kč. Celkové průměrné náklady zařízení na 1 lůžko za měsíc činí pro Domov pro seniory – 23 702,- Kč.

Poskytované služby: poskytování celoročního ubytování poskytování stravování pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu zprostředkování kontaktu se společenským prostředím sociálně terapeutické činnosti aktivizační činnosti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při poskytování nutné ošetřovatelské péče zprostředkování lékařské péče.

Stravování: -

3 hlavní jídla

-

2 vedlejší jídla – svačina

-

dietní strava

-

není možnost výběru z více druhů jídel.

54

3.1.6 Domov důchodců Božice, příspěvková organizace Zřizovatelem zařízení Božice je Jihomoravský kraj. Domov pro seniory Božice je zařízením sociální péče, rozdělující svoji činnost mezi Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. Domov pro seniory poskytuje sociální služby pobytové, celoroční. Kapacita zařízení: Domov pro seniory

50 lůžek


50 lůžek.

Provoz Domova pro seniory je financován prostřednictvím: Dotace na provoz od zřizovatele – JmK Tržeb od zdravotních pojišťoven Tržeb z prodeje služeb od uživatelů Tržeb z příspěvku na péči Dotace ze státního rozpočtu. Náklady zařízení na 1 lůžko měsíčně činí průměrně pro Domov pro seniory – 23 258,- Kč. Pracuje zde celkem 81 zaměstnanců. Úhrada ubytování klienty vícelůžkový pokoj

131,-Kč/den x 30 dní

3 930,- Kč/měs.

Dvoulůžkový pokoj


4 230,-Kč/měs.

Jednolůžkový pokoj


4 530,- Kč/měs.

Příspěvek na péči od

2 000 – 12 000 Kč

Poskytované služby: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu doprovod k lékaři do zdravotnického zařízení v Brně pomoc při vyřizování osobních záležitostí pomoc při vyřizováních úředních záležitostí účast na společenských akcích pořádaných v DD procvičování paměti individuální cvičení 55

rozvoj jemné motoriky bazální stimulace dechová cvičení nácvik sebepéče nácvik chůze Bohoslužba na pokoji.

Stravování -


-

2 vedlejší jídla – svačina

-

diety

-

není možný výběr z více druhů jídel.

Úhrada stravy uživatelem činí ………103,-Kč/den x 30 dní………. 3 100,- Kč/měs.

56

3.2 Shrnutí Souhrnná analýza pobytových sociálních služeb pro seniory a matky v tísni na okrese Znojmo Závěrem chci provést souhrnnou analýzu všech zařízení, poskytující pobytové sociální služby pro seniory a matky v tísni na Znojemsku.

Jihomoravský kraj je zřizovatelem všech zařízení poskytujících pobytové služby pro seniory v okrese Znojmo. Výjimkou je Domov pro seniory a Domovinka přímo ve městě Znojmě, jehož zřizovatelem je Město Znojmo. Diecézní charita Brno je zřizovatelem Domova pro matky a otce s dětmi v tísni. Na okrese Znojmo jsou poskytovány tři sociální pobytové služby pro seniory: Domov se zvláštním režimem, Domov pro seniory, Domovinka. Pro matky v tísni je v okrese Znojmo pouze jedno zařízení, které poskytuje sociální pobytové služby pro matky s dětmi v tísni: Domov pro matky a otce s dětmi v tísni.

Domovy pro seniory jsou financovány: -

Dotací na provoz od zřizovatele

-

Dotací ze státního rozpočtu

-

Tržbami za poskytované sociální služby uživatelům

-

Tržbami od zdravotních pojišťoven

-

Tržbami z příspěvku na péči

-

Sponzorskými dary

-

Dotací ze strukturálních fondů EU (musejí podat žádost a dotaci pak mohou využít na nové projekty).

Domovy pro matky a otce s dětmi v tísni jsou financovány: Dotací od JMK Dotací ze státního rozpočtu Ministerstvem zdravotnictví ČR 57

Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR Ministerstvem vnitra ČR Úřadem práce Znojmo Sponzorskými dary. Celkové měsíční náklady zařízení na lůžko činí v průměru 23 501,-Kč. Celkové měsíční náklady za užívání sociálních služeb činí pro uživatele: •

v Domovech pro seniory 8000,-Kč

•

v Domovech pro matky a otce v tísni 4650,-Kč

•

příspěvek na péči od 2000 – 12 000,-Kč.

Tabulka č. 8: Celková kapacita sociálních zařízení pro seniory a matky v tísni na Znojemsku DPS DsZR Domovin. Matky neuspokojeno Znojmo

42

43

5

Plaveč

21

62

31

Jevišovice

60

45

118

Hostim

7

60

40

Skalice

36

30

82

Božice

50

50

60

Znojmo-Hradiště Celkem

216

290

5

45

43

16

43

392

Pramen: vlastní zdroj Vysvětlivky: DPS – Domov pro seniory DsZR – Domov pro seniory se zvláštním režimem Domovin. – Domovinka Matky – Domov pro matky a otce s dětmi v tísni Neuspok. – Počet neuspokojených žadatelů

58

Graf č. 7: Kapacita sociálních pobytových služeb pro seniory na Znojemsku 70 60 50 40 DPS 30

DsZR

20

Domovin.

10 0 Znojmo

Plaveč Jevišovice Hostim

Skalice

Božice

Pramen: vlastní zdroj Vysvětlivky: DPS – Domov pro seniory DsZR – Domov pro seniory se zvláštním režimem Domovin. – Domovinka Všechna zařízení na Znojemsku poskytují v podstatě totožné sociální služby, můžeme najít jen minimální odlišnosti. Jsou to zařízení pobytová, poskytující celoroční ubytování. o Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu o Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu o Doprovod k lékaři do zdravotnického zařízení v Brně o Pomoc při vyřizování osobních záležitostí o Pomoc při vyřizováních úředních záležitostí o Účast na společenských akcích pořádaných v DD o Procvičování paměti o Individuální cvičení o Rozvoj jemné motoriky o Bazální stimulace o Dechová cvičení o Nácvik sebepéče o Nácvik chůze 59

Kvantifikace potřeb sociálních služeb na Znojemsku v budoucnu Jak vyplývá z tabulky č. 8 v předchozí kapitole, kapacita pobytových zařízení pro seniory a matky a otce v tísni na Znojemsku, není schopna pokrýt poptávku po stávajících službách. Už nyní v okrese chybí přibližně 400 lůžek. Jak nám ukazují demografické studie, počet seniorů poroste. Bude zapotřebí vybudovat zařízení nová, která budou moderní, účelová a budou splňovat nejpřísnější kriteria. Na Znojemsku nejsou žádné soukromé společnosti, které by si mohli konkurovat, což by se mělo do budoucna zcela jistě změnit. Nové soukromé subjekty mohou zažádat o dotace na výstavbu nových Domovů – Evropské strukturální fondy. Stávající zařízení poskytují jen základní služby a v rámci konkurence, by mohla zařízení nová, soukromá, poskytovat k základní nabídce služeb i služby rozšířené, které v okrese pro seniory naprosto chybí:

-

možnost výběru s více druhů jídel

-

nutriční stravu

-

týdenní pobyty pro seniory

-

denní stacionáře

-

odlehčovací pobyty

-

volnočasové služby.

Zaměstnat odborné zaměstnance, jako je nutriční terapeut, fyzioterapeut atd. Na jednotlivých pokojích by měla být maximálně dvě lůžka. Celkový počet lůžek v zařízení 60. Průměrné měsíční náklady na lůžko se zvýší na 25 500,-Kč. Stávající způsob financování by ovšem nebyl možný. Domovy pro seniory, jejímž zřizovatelem je Jihomoravský kraj a Město Znojmo, jsou plně závislé na dotacích od zřizovatele samotného a na dotacích ze státního rozpočtu. Nová soukromá zařízení by byla financována tržbami od uživatelů, zdravotních pojišťoven a sponzorstvím. Úhrada od uživatelů sociálních služeb bude činit měsíčně v průměru 22 000,-Kč. Uživatelé těchto pobytových služeb, při výši svých starobních důchodů nejsou schopni tuto částku platit. Řešením by v budoucnu mohlo být to, že by služba byla doplácena z různých penzijních připojištění.

60

Pro matky s dětmi v tísni se na Znojemsku nachází jen jedno zařízení a taktéž není schopno pokrýt poptávku po službách. Navíc v okrese nejsou žádné sociální byty, proto by bylo vhodné tato zařízení vybudovat. Je tu možnost vstupu soukromého sektoru, který by byty spravoval a vytvořil návazné služby pro matky s dětmi.

61

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu sociálních služeb poskytovaných pro seniory a matky v tísni na Znojemsku. V teoretické části jsem se snažila objasnit základní pojmy a popsat financování sociálních služeb v ČR podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále jsem obecně popsala sociální služby pro matky v tísni a seniory na Znojemsku. V praktické části jsem provedla analýzu sociálních služeb jednotlivých zařízení, která se na Znojemsku nacházejí. Objasnila jsem, jaké služby poskytují daná zařízení jako sociální služba, způsob financování, náklady na provoz. Domy s utajenou adresou a ve výjimečných případech s veřejnou adresou jsou opravdu na místě. Tato zařízení jsou plně využívána, nemohou vyhovět všem zájemkyním, které tuto službu potřebují. Domovy pro matky v tísní spolu spolupracují, a pokud není možné klientce poskytnout ubytování v daném zařízení, snaží se pracovnice klientce zařídit dočasný azyl v jiném městě. Chybí zde návazná pomoc matkám, když po roce musejí Domov opustit. Většina žen se potýká s nedostatkem finančních prostředků, nemá možnost pořízení si bytu. Na Znojemsku nejsou, bohužel, sociální byty. Všechna zařízení pro seniory na Znojemsku poskytují podobné služby. Sociální služby jsou poskytovány neziskovými organizacemi, které spravuje stát či soukromý sektor. Vzhledem k počtu seniorů v okrese, nejsou tato zařízení schopna pokrýt poptávku po svých službách. Zařízení by měla rozšířit stávající doplňující služby. Například možnost výběru jídel z více druhů, jen dvě zařízení v celém okrese poskytují možnost výběru ze dvou jídel. Zcela zde chybí týdenní odlehčovací pobyty a stacionáře. Vzhledem k prodlužujícímu se věku populace a rostoucímu počtu seniorů, jak vyplývá z demografických studií, by měli poskytovatelé vytvořit zařízení nová. Změnou zákona o sociálních službách se ze seniorů stávají zákazníci, mohou si sami volit, jaké standardy kvality zvolí. Budou klást větší požadavky na kvalitu poskytovaných služeb, vždyť si své služby nakupují.

62

Použité zdroje Seznam literatury 1. BARTLETT, H., M. The common base of social work practice. New York: National Association of Social Workers, 1970. 224 s. ISBN 0871010542. 2. COLOROSOVÁ, Barbara. Krizové situace v rodině. Praha: Ikar, 2008. 240s. ISBN 978-80-249-1027-7. 3. MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1. vyd. Praha: Grada, 2008.168 s. ISBN 978-80-247-2138-5. 4. MATOUŠEK, O. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 185 s. ISBN 978-80-7367-310-9. 5. MÜHLPACHR, P. Úvod do studia sociální práce. Brno: MSD, 2008. 100s. ISBN 978-80-7392-070-8. 6. NEŠPOROVÁ, O., SVOBODOVÁ, L., VIDOVIČOVÁ, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VUPS. 2008. 9 s. 7. ONDRUŠOVÁ, Zlata, aj. Základy sociálnej práce. Brno: MSD, 2009. 139 s. ISBN 978-80-7392-109-5. 8. PICHAUD, K.,THAREAUOVA, I. Soužití se staršími lidmi. 1.vyd. Praha: Portal, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3. 9. PONĚŠICKÝ, J., Agrese, násilí a psychologie moci. 2. vyd. Praha: Triton, 2010. 172 s. ISBN 978-80-7387-378-3 10. SOUDKOVÁ, M. O zdravých vztazích mezi lidmi: přátelství a manželství. 1. vydání. Brno: Doplněk, 2006. 152 s. ISBN 8072391968. 11. SÝKOROVÁ, D. Prostor a věci v kontextu stáří. Sociologický časopis [online]. 2/2008. Dostupné z: . 12. VENGLAŘOVA, M., Problematické situace v péči o seniory: Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5. 13. WILDMANNOVÁ, M. Ekonomika sociálního zabezpečení a služeb. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 139 s. ISBN 80-210-1891-7. 14. WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika:Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno. Masarykova univerzita v Brně, 2005. 128 s. 63

Elektronické zdroje Český statistický úřad. Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065. [online]. Dostupné z: .

Český statistický úřad. Projekce obyvatelstva České republiky do r. 2065. [online]. Dostupné z: . Persefona. Výroční zprávy. [online]. Dostupné z: < http://www.persefona.cz/vyrocni-zpravy.php >.

Důstojné stáří. Jak stárnout důstojně. [online]. Dostupné z: .

Zrcadlo.blogspot.com. Maslowova pyramida lidských potřeb. [online]. Dostupné z: .

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby. [online]. Dostupný z: .

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pomoc v hmotné nouzi. [online]. Dostupný z: .

Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování. MPSV Pracovní verze ze dne 11. 5. 2010. Dostupný z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf.

Legislativa Vyhláška č. 505/2006 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách, v platném znění Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů

64

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj střední délky života při narození podle Projekce obyvatelstva ČR do r. 2065 (střední varianta projekce) Tabulka č. 2: Poskytnutí ubytování Tabulka č. 3: Věkové složení podle pohlaví k 31. 12. 2009, SO ORP Znojmo Tabulka č. 4: Úhrada služeb Tabulka č. 5: Domov pro seniory Znojmo Tabulka č. 6: Úhrada od uživatelů za ubytování v zařízení Tabulka č. 7: Strava Tabulka č. 8: Celková kapacita sociálních zařízení pro seniory a matky v tísni na Znojemsku

Seznam grafů Graf č. 1: Počet sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů služeb Graf č. 2: Počet ubytovaných matek a otců s dětmi v tísni Znojmo - Hradiště Graf č. 3: Charakteristika příjemců příspěvku na péči v SO ORP Znojmo podle věku a přiznaného stupně závislosti, k 1. 12. 2010 Graf č. 4: Věk příjemců příspěvku na péči v SO ORP Znojmo podle lokality jejich bydliště, stav k 1. 12. 2010 Graf č. 5: Prognóza zastoupení dětí, dospělých a seniorů v populaci JMK (2010-2065) Graf č. 6: Kapacita Domova pro seniory Znojmo a počet zaměstnanců Graf č. 7: Kapacita sociálních pobytových služeb pro seniory na Znojemsku

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Maslowova pyramida potřeb Obrázek č. 2: Obce s vyšším podílem obyvatel nad 65 let k 31. 12. 2009

65

Další zdroje Důchody a důchodci v Jihomoravském kraji v letech 2000 až 2009. ČSÚ Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností (2000 – 2009). ČSÚ. Oddělení sociální péče, MěÚ Znojmo

66

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY A MATKY V TÍSNI NA ZNOJEMSKU

Recommend Documents