VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A NA ZNOJEMSKU

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Marketing a management

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A NA ZNOJEMSKU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Martina ČURDOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Věra Plhoňová, Ph.D.

Znojmo, duben 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vývoj nezaměstnanosti v ČR a na Znojemsku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Věry Plhoňové, Ph.D. a uvedla jsem v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje, z nichž jsem čerpala.

Ve Znojmě dne 14. října 2011

…………………………………… Martina ČURDOVÁ

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, kterým přispěla k vypracování mé bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnaností na Znojemsku. Zaměřuje se zejména na zhodnocení vývoje nezaměstnanosti na Znojemsku, v návaznosti na situaci v České republice. První část nám poskytuje informace o vývoji míry nezaměstnanosti s důrazem na teritoriální rozdíly a postavení okresu v rámci celé České republiky. Další část je věnována dotazníkovému šetření provedeném na nezaměstnaných v okrese Znojmo. Významnou částí je posouzení nezaměstnanosti z několika demografických a dalších hledisek.

Klíčová slova Česká republika, okres Znojmo, trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti.

Abstract This bachelor’s thesis refers to the issue of unemployment in the Znojmo County. It is focused mainly on evaluation of unemployment progress in Znojmo County with relation to the situation on the Czech Republic. First part of the thesis provides us with information about rate of unemployment with emphasis on regional differences and situation of the county within the whole Czech Republic. Another part is devoted to questionnaire interviews created with cooperation of unemployed people in Znojmo County. Important part of this thesis belongs to evaluation of unemployment from number of demographic and other points of view.

Keywords Czech Republic, Znojmo County, employment market, unemployment, rate of unemployment

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................................ 6

2

Cíl práce a metodika ................................................................................................ 8

3

Teoretická část ....................................................................................................... 10

3.1

Trh práce ................................................................................................................ 10

3.2

Segmentace trhu práce ........................................................................................... 11

3.3

Nezaměstnanost a nezaměstnaný........................................................................... 13

3.4

Typy nezaměstnanosti ........................................................................................... 14

3.4.1

Frikční .................................................................................................................... 14

3.4.2

Strukturální ............................................................................................................ 15

3.4.3

Cyklická ................................................................................................................. 15

3.4.4

Sezónní nezaměstnanost ........................................................................................ 16

3.4.5

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ........................................................ 16

3.4.6

Dlouhodobá nezaměstnanost ................................................................................. 18

3.5

Marketinkový výzkum ........................................................................................... 19

3.5.1

Techniky marketingového výzkumu ..................................................................... 20

3.5.2

Dotazníkové šetření ............................................................................................... 20

4

Praktická část ......................................................................................................... 22

4.1

Nezaměstnanost v České republice ....................................................................... 22

4.2

Nezaměstnanost v České republice k 31. prosinci 2010 ....................................... 22

4.3

Jihomoravský kraj.................................................................................................. 24

5

Vývoj nezaměstnanosti na Znojemsku .................................................................. 29

5.1

Vývoj míry nezaměstnanosti ................................................................................. 30

5.2

Struktura nezaměstnanosti ..................................................................................... 32

5.3

Vzdělaností struktura nezaměstnanosti ................................................................. 34

5.4

Struktura uchazečů dle délky evidence ................................................................. 37

5.5

Dotazníkové šetření ............................................................................................... 38

5.6

Monitoring zaměstnavatelů ................................................................................... 44

6

Možnosti řešení nezaměstnanosti .......................................................................... 46

7

Závěr ...................................................................................................................... 49

8

Seznam použité literatury ...................................................................................... 51

9

Přílohy ................................................................................................................... 55

1

Úvod

Současná kritická situace ekonomického vývoje v globálním hledisku vytváří nové pohledy a podmínky na fungování ekonomického systému ekonomicky silných států. Spolu s ní dochází ke značnému ohrožování finančních trhů z celosvětového hlediska.

Výrazem kritické situace je v současné době velmi obtížná ekonomická situace dvou silných ekonomických subjektů, USA a zemí EU. V neposlední řadě se dnes projevuje velmi důrazně inflační růst další velmi silné ekonomiky, Číny. Na základě signálů z neoficiálních zdrojů lze konstatovat, že se dnes projevuje jedna z nejvýraznějších krizí v moderních dějinách civilizovaného světa. Nelze ani říct, že se jedná o cyklickou ekonomickou krizi. Jedná se o krizi, ke které dochází v důsledku nedodržování základních ekonomických principů, hlídání finančních a ekonomických nástrojů. Jednotlivé ekonomiky těchto silných ekonomických prostorů jsou stále víc a víc ohroženy dluhovou pastí, kterou bude možno zvládnout jen za „velkých obětí“ všech ekonomicky činných subjektů. Ať si to připouštíme nebo nepřipouštíme, důsledek této ekonomické a finanční krize jsou podstatné pro změny na trhu práce, přičemž tyto změny se musí projevit v zaměstnanosti aktivního obyvatelstva.

Současný stav v České republice nemůže být označen jako příznivý. Na jedné straně přibývají nároky na uchazeče v oblasti vzdělávání a rekvalifikace a na druhé straně přibývá nezaměstnaných, kteří na tuto nabídku nejsou schopni reagovat a pak také takoví, kteří nechtějí. Jedná se osoby bez kvalifikace, vzdělání, osoby se změněnou pracovní schopností a často lidé v předdůchodovém věku.

Míra nezaměstnanosti v daném teritoriu je samozřejmě dána fungováním ekonomických subjektů v rámci poptávky a nabídky práce. Jestliže vycházíme z toho, že nezaměstnanost je sociálním, respektive silně politickým aspektem, pak musíme vycházet z jednotlivých ukazatelů za předpokladu, že ekonomicky aktivní obyvatelstvo na Znojemsku nevykazuje tendence dojíždět za prací na větší vzdálenosti a více se váže k místu svého pobytu. Ostatně v České republice historicky není zvykem využívat migrace, tak jak je zvykem v západních státech USA, nebo kterou rovněž můžeme se zvýšenou měrou pozorovat u obyvatelstva některých sousedních států, jako jsou např. Slovensko či Polsko, a to ať už v historických souvislostech nebo během posledních desetiletích. Je to dáno tím, 6

že v naší zemi nefunguje například trh s nemovitostmi jako ve spojených státech a pravděpodobně Češi i více tíhnou k domovině.

7

2 Cíl práce a metodika Problematice jednotlivých typů nezaměstnanosti tedy jak frikční, tak i strukturální nezaměstnanost otevírá možnosti studia dané práci. Význam cyklické nezaměstnanosti se zejména

liší

od

významu

strukturální

nezaměstnanosti.

Jestliže

uvažujeme

o nezaměstnanosti v cyklech, jde o způsob uvažování, který lze předpokládat v časovém úseku. Ukazatelé výkonnosti ekonomiky se projevují v dlouhodobém časovém horizontu a lze z nich vysledovat vývoj hrubého národního produktu a vývoj v daňové oblasti. Co však nelze odvodit je, jak se tento vývoj projeví v oblasti strukturálních změn. Tato oblast je závislá výrazně na mezinárodní úrovni ekonomické spolupráce, na schopnosti udržet si dosavadní obchodní trhy, popřípadě nalézat obchodní trhy v nových teritoriích.

S tím je spojen problém ekonomické síly nového trhu, jakož i kupní síly obyvatelstva a jejich odborné úrovně. Obecně lze hovořit o kulturní a ekonomické vzdělanosti obyvatelstva, tzn. kupujících na všech trzích. Je jedno, jak velký je tento ekonomický prostor. Vývoj strukturálních změn v ekonomice se tak stává závislý na ochotě ekonomicky aktivního obyvatelstva uvědomit si, zda zboží nabízené na trhu je nutné pro nezbytnou kvalitu života, a zda přináší další významnou přidanou hodnotu. Jestliže cyklická nezaměstnanost je vázána na časový průběh dané ekonomiky, pak strukturální nezaměstnanost je dána ochotou ekonomicky aktivního obyvatelstva se podílet na změně produkce a využívat její hodnoty. V tomto směru je pak strukturální nezaměstnanost důležitější.

Hlavním cílem práce je posoudit stav ekonomiky Znojemského okresu z pohledu frikční a strukturální nezaměstnanosti. Bude vyhodnocena a analyzována nezaměstnanost zejména u osob starších 15 let, které se nacházejí ve věku, kdy je potřeba věnovat se přípravě na budoucí zaměstnání a kdy je potřeba se zejména vzdělávat. Tato část ekonomicky aktivního obyvatelstva je významná pro budoucnost a s ní související zlepšení ekonomické situace v oblasti.

Dílčím

cílem

práce

je

posoudit

nezaměstnanost

i

z jiných

hledisek,

včetně

makroekonomických souvislostí trhu práce, zaměstnanost žen obecně, se zaměřením na ženy pečující o dítě. Pro správné zhodnocení ekonomické situace na Znojemsku budou

8

využity komparační statistické metody za využití analytických nástrojů včetně logických vazeb.

Posledním cílem práce je hledání a navržení možností jak řešit sociální a ekonomické tlaky nezaměstnanosti v oblasti Znojma pokud to současná ekonomická situace vůbec umožňuje.

Podklady pro teoretickou část budou čerpány hlavně z odborné literatury, internetových zdrojů a z výročních zpráv Úřadu práce ve Znojmě. V teoretické části budou nejdříve definovány základní pojmy trhu práce a následně nezaměstnanosti. V praktické části budete seznámeni s problematikou nezaměstnanosti v České republice, v Jihomoravském kraji a posléze na Znojemsku. V praktické části bude použito dotazníkové šetření provedené mezi nezaměstnanými na Znojemsku. Bylo zvoleno písemné dotazování zprostředkované tazatelem.

Dotazníkové šetření bylo prováděno v období od 1. srpna 2011 do 3. října 2011 ve spolupráci s úřadem práce ve Znojmě v dopoledních hodinách, kdy se na úřad práce dostavuje nejvíce uchazečů o zaměstnání. V dotazníku byly použity dva základní typy otázek: otevřené a uzavřené. Dotazník jim byl zaslán e-mailem nebo předán osobně k vyplnění. Pro statistické zpracování dotazníku byl použit program MS Excel, kam byly zaznamenány odpovědi respondentů a na základě kterých bylo zpracováno grafické znázornění.

9

3 Teoretická část Vysoká nezaměstnanost tvoří problém pro hospodářství i společnost. Pro hospodářství se jedná o ztrátu cenných zdrojů, pro společnost znamená problém díky poklesu příjmu a s ním spjatými problémy. V období vysoké nezaměstnanosti se nízký výkon hospodářství navíc promítá do nálady a postojů lidí a do jejich rodinného života. Každé zvýšení nezaměstnanosti značí, že ekonomika vyhazuje oknem zboží a služby, které by nezaměstnaný člověk mohl vyrobit. Hospodářská recese představuje situaci, kdy obrovská kvanta aut, nemovitostí, oblečení a dalšího zboží mizí v černé díře.1

3.1 Trh práce Podle Holmana je trh práce charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce. Na trhu práce se setkáváme s konkurencí, ať je to na straně poptávky, tak i na straně nabídky. To znamená, že práci se po práci poptává velké množství firem a je na trhu mnoho lidí, kteří tuto práci nabízí. Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v dané ekonomice.2 Trh práce je trhem specifickým. Jeho specifika plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly, a je velmi úzce svázána s osobností člověka. Trh práce je v tržní ekonomice rozhodující v tom smyslu, že se od něj očekává, že:

zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami v požadované skladbě, kterou vyžaduje (odborové, profesní, věkové, vzdělanostní apod.) tzn., že umožní produkci statků a služeb,

zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími prostředky, především pracovním příjmy a to tak, že bude odpovídat jejich podílu na produkci.

Na trhu práce však zcela nefungují běžné tržní mechanismy vyrovnávající nabídku s poptávkou prostřednictví ceny práce, tj. mzdy. Trh práce je také výrazně ovlivněn ze strany státu. Jde zejména o pracovní zákonodárství, jako je např. délka pracovní doby, stanovování minimální mzdy, dále podmínky penzionování, délka školní docházky aj., to má jistě vliv na stranu nabídky práce. Tyto aspekty mají za následek, že mzdy se stávají nepružnými směrem dolů.3 1

SAMUELSON, Paul A., NORDHAU, William D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 680 s. ISBN 978-80-205-0590-3. str. 651 2 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6., str. 280 3 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1., str. 288 – 299

10

Ekonomie práce představuje obor nebo disciplínu ekonomie, která se zaměřuje svými studiemi na stav nabídky a poptávky práce v ekonomice.4 Obrázek č. 1: Rovnováha na trhu práce W (Kč/hod.)

S

nezaměstnanost W2 W 1.

E W1

D nedostatek práce

0

L (hod.) LE

Zdroj: HOLMAN Robert, 2005. Ekonomie, str. 280

Z obrázku č. 1 je zřejmé, že trh práce je v rovnováze při reálné mzdě WE. Při nižší mzdě (W1) by byl nedostatek práce. V případě vyšší mzdy (W2) by poptávka po práci byla vyšší než nabídka práce a dojde k nezaměstnanosti.

3.2 Segmentace trhu práce Pracovní trh není homogenní, tzn., neexistuje jen jeden trh práce, ale vlastně trhů několik. Je závislí na tom, kolik existuje geografických oblastí, odvětví a profesí. Proto hovoříme minimálně o dvou trzích označovaných jako primární a sekundární trh. I z práce je zřejmé, že trh práce v České republice a na Znojemsku je zcela odlišný, jak po profesní stránce, tak i odvětvové.

4

DRUCKER Peter F. Management: Tasks, Responsibilities, Practices. Butterworth-Heinemann Limited, 2001. 575 s. ISBN 0-7506-4389-7., str. 565

11

Primární a sekundární trh práce Na primární trh práce se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, poskytující řadu šancí, relativně dobré možnosti profesního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pro pracovníky je snazší a výhodnější si zvýšit kvalifikaci, a tím dále posílit stabilitu svého zaměstnání, popřípadě zvýšit si tak šanci udržet se na tomto privilegovaném trhu i po propuštění. To, co situuje pracovníky na tzv. primární trh, je jejich povaha, spolehlivost a lidský kapitál.

Sekundární trh práce je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a nižší mzdovou úrovní. Pracovní kariéra je málo výhodná, často narušovaná obdobími kratší či delší nezaměstnanosti. Na tomto trhu je méně stabilních pracovních příležitostí. Na druhé straně je však snazší získat nové zaměstnání. Je zde velký pohyb pracovníků, častá změna pracovního místa a malá možnosti si zvýšit kvalifikaci. Nezaměstnanost v sekundárním trhu velmi negativně ovlivňuje mzdovou hladinu.

Formální a neformální trh Formální trh je trh oficiálních pracovních příležitostí, kontrolovaný společenskými institucemi. Za neformální trh lze považovat takový trh, který je mimo kontrolu všech institucí, zejména daňových úřadu. Můžeme sem zařadit tzv. černou a šedou ekonomiku, domácí práce a samozásobitelství, sousedskou a rodinnou výpomoc.

Externí a interní trh Externí trh práce je trh, kde se setkávají pracovníci, kteří nabízejí svoji pracovní sílu a kvalifikaci, s firmami nabízejícími volná pracovní místa. Tento trh je tvořen místními, regionálními, národními trhy práce. Interní trh práce představuje obsazování pracovních míst v rámci firmy. Týká se pracovníků, které má firma k dispozici a jejich postupu ve firmě, od jejich vstupu až přes různá stádia jejich kariéry (pokud existuje) až po jejich odchod z firmy.5

5

JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9., str. 12

12

3.3 Nezaměstnanost a nezaměstnaný „Nezaměstnanost je vyjádřena počtem lidí, kteří hledají práci a nemají zaměstnání“6. Bývá označována jako projev poruchy na trhu práce. Nezaměstnanosti a její rozsah se měří ukazatelem míry nezaměstnanost. N n = --------- * 100 (%) L

Kde:

n – je míra nezaměstnanosti N – počet nezaměstnaných L – celkový počet práceschopných, kteří pracují nebo se ucházejí o pracovní místo

„Problematika nezaměstnanosti, její existence a příčiny, patří již dvě století k problémům, jimž ekonomie věnuje pozornost. Proto se i její pojetí vyvíjí. Nezaměstnanost je společností vnímána jako významná porucha představující sociální i politický problém. Proto se hospodářská politika orientuje i na cíle v oblasti zaměstnanosti. Snahou je vytvářet předpoklady pro co nejnižší úroveň ukazatele míry nezaměstnanosti.“7

Nezaměstnanost je brána za přirozený jev a znakem svobodné společnosti založené na tržním mechanismu a demokracii. Její existence je vysvětlena těmito potřebami:

Změnami ekonomiky, které vyžadují i změny v počtu pracovníků (nové technologie, špatný odbyt výrobků, platební neschopnost…).

Svobodné rozhodnutí jedinců mezi finančním ziskem ze zaměstnání potřebným k obživě a volným časem.

Nezaměstnanost je výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obživy.8

Je známo, že nezaměstnaností nejsou ohroženy všechny skupiny pracovníků stejně. K nejrizikovějším

skupinám

patří

zejména

6

ženy,

mladiství

a

absolventi

škol,

KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do Makroekonomie: Neoklasický přístup. Praha: C. H. Beck, 2003. 368 s. ISBN 80-7179-788-X. 7 FUCHS, Kamil., TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. II. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 8086119-94-7., str. 139 - 141 8 TYPOVSKÁ, Ludmila., SKOPALOVÁ, Jitka., DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2000. 49 s. ISBN 80-244-0148-7., str. 3 4

13

handicapované skupiny a pracovníci předdůchodového věku. Nezaměstnanost také častěji postihuje pracovníky s nižším vzděláním a kvalifikací. Důležitá je také doba, po kterou nezaměstnanost trvá. Čím delší, tím jsou zpravidla horší její dopady a obtížnější (i nákladnější) její řešení opatřeními politiky nezaměstnanosti.9

„Zaměstnaní a nezaměstnaní tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Z toho vyplývá, že ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou osoby mladší 15 let, důchodci, studenti, ženy v domácnosti atd.“10 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se člení na zaměstnané a nezaměstnané. Zaměstnaní jsou osoby, které jsou starší 15-ti let a mají placené zaměstnání, nebo jsou zaměstnány ve vlastním podniku. Za nezaměstnané můžeme považovat osoby starší 15-ti let, které splňují tyto tři podmínky:

nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané,

aktivně se snaží hledat práci (např. přes úřady práce, zprostředkovatelny práce, prostřednictvím inzerátu, přes internet …),

jsou schopné nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů.11

3.4 Typy nezaměstnanosti 3.4.1 Frikční Frikční nezaměstnanost se vyskytuje, když pracovníci odcházejí za lepší prací, zaměstnavatelé propouštějí pracovníky a hledají si za ně lepší zaměstnance. Spotřebitelé mění svoje chování, nakupují jiné zboží, snížení počtu pracovních míst a technologický vývoj způsobuje, že někteří pracovníci se svými stávajícími schopnostmi začínají zaostávat.12 Je spojená s životním cyklem a s hledáním lepšího pracovního místa. Nezaměstnaní lidé, kteří nově či opětovně vstupují na trh práce nebo neustále mění pracovní místo, nemají často potřebné informace a chtěná pracovní místa, jejichž nalezení

9

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1., str. 291 10 MUSIL, Petr, FUCHS, Kamil., FRANC, Aleš., GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk. 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. 11 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie, 3. vyd. Meladrium, 2007. 117 s. ISBN 80-86175-58-4. 12 WALTER, J. WESSELS. Economics. Barron´s Business Review Series, 1987. 468 s. ISBN 0-8120-35607., str. 75 - 76

14

určitou dobu trvá. Tato zaměstnanost má přechodný charakter a je považována za dobrovolnou.13

3.4.2 Strukturální Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expandují. Tyto změny způsobují to, že klesá poptávka po některých profesích, zároveň ale roste poptávka po jiných profesích, které trh nabízí. Zaměstnanci, kteří byli propuštěni v rámci zmenšování odvětví, si mohou nalézt práci tam, kde se odvětví rozšiřují, tam kde je více pracovních příležitostí. To však vyžaduje, aby se rekvalifikovali. Strukturální nezaměstnanost obvykle trvá déle, než frikční nezaměstnanost. Strukturální změny probíhají v ekonomice neustále, jelikož se neustále mění struktura poptávky.14

Strukturální nezaměstnanost vzniká, když je vážně zasaženo jedno konkrétní odvětví, zaměstnání nebo region a náklady spojené se stěhováním pracovníků za prací jsou velmi vysoké.15

3.4.3 Cyklická Cyklická nezaměstnanost souvisí s ekonomickým cyklem. Vzniká tehdy, když je celková poptávka po práci nízká. Nejedná se pouze o pokles poptávky na některém segmentu trhu. V důsledku poklesu výkonnosti ekonomiky nezaměstnanost roste všude.16

„Jestliže ekonomika plně využívá zdroje, vyznačuje se přirozenou mírou nezaměstnanosti. Můžeme ji chápat jako míru nezaměstnanosti, při které je vyčištěn trh práce. Přirozená míra nezaměstnanosti tak obsahuje i nezaměstnanost frikční a strukturální. S přirozenou mírou nezaměstnanosti je kompatibilní pojem plná zaměstnanost. Znamená to, že by

13

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1., str. 292 14 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6., str. 292 15 WALTER, J. WESSELS. Economics. Barron´s Business Review Series, 1987. 468 s. ISBN 0-8120-35607., str. 75 - 76 16 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1., str. 292

15

ekonomice neexistovali nezaměstnaní, ale tito nezaměstnaní tvoří frikční a strukturální nezaměstnanost.“17

3.4.4 Sezónní nezaměstnanost Je spojena se sezónním charakterem některých prací a činností. Nejčastěji bývají postižena odvětví zemědělství, cestovního ruchu, stavebnictví. V případě, že lidé pracují např. jako lyžařský instruktor nebo průvodce na zámcích, hradech, jedná se o práci závislou na ročním období. Tento druh práce je považován za dobrovolnou.

3.4.5 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost vzniká, když si nezaměstnaný hledá práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Proto je také velkým problém práci si najít. Výše a délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti závisí na tom, jaké momentální příležitosti mají nezaměstnaní. Obrázek č. 2: Dobrovolná nezaměstnanost W S

dobrovolná nezaměstnanost

WE

E

D 0

L ´

LE

L

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů převzatých Fuchs, Tuleja 2002. Mezi jejich alternativní příležitosti patří například podpory v nezaměstnanosti ze strany státu. Jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je 17

MUSIL, Petr, FUCHS, Kamil., FRANC, Aleš., GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk. 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7.

16

dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože jsou nezaměstnaní lidé motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání.18

U nedobrovolné zaměstnanosti nezaměstnaní hledají práci i za takovou mzdu, která na trhu práce převládá, avšak nemohou ji najít. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd. Jednou z nich jsou často odbory, pokud si jako jeden z hlavních cílů vytyčí prosazování vysokých mezd. Odbory se brání poklesu mezd často i tehdy, kdy se na trhu práce objevuje nezaměstnanost. Často si ani neuvědomují, že svými mzdovými požadavky vyvolávají nedobrovolnou nezaměstnanost, a tím poškozují zaměstnance více, než kdyby mzdy mohly poklesnout na úroveň tržní rovnováhy. Nedobrovolná nezaměstnanost má pro člověka horší důsledky než dobrovolná nezaměstnanost. Zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá místa, která nejsou placena podle jeho představ, a hledá něco lepšího, nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá, chce přijmout práci za převládající, mnohdy i nižší mzdu, a přesto ji nenachází.

Obrázek č. 3: Nedobrovolná nezaměstnanost W S nedobrovolná nezaměstnanost dobrovolně nezaměstnaní

W´

E D

0

L LA

LE

L´

LB

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů převzatých Fuchs, Tuleja 2002.

18

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6., str. 299 301

17

Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je to, že může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné. Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda. Stát stanoví určitou minimální mzdu a zaměstnavatelé jsou pak vázáni minimální mzdy, kdy pak nesmí nikomu platit nižší mzdu než tuto. Toto může vyvolat nedobrovolnou nezaměstnanost zejména u málo kvalifikovaných profesí, kde bývají mzdy nízké.19

3.4.6 Dlouhodobá nezaměstnanost „Podle Holmana je dlouhodobá nezaměstnanost pro každou ekonomiku velkým problémem. Může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty. Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti mohou být štědré podpory v nezaměstnanosti, které oslabují motivaci nezaměstnaných hledat si novou práci a přizpůsobovat se požadavkům pracovního trhu. Dlouhodobá nezaměstnanost se někdy samovolně mění z nedobrovolné na dobrovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstnání.“20

Mezi rizikové skupiny obyvatelstva z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti lze zahrnout::

Osoby s nízkou či málo žádanou kvalifikací

Osoby se sociálními a osobními handicapy

Příslušníci etnických menšin

Přistěhovalci

Zdravotně postižení

Obyvatelstvo na venkově nebo v upadajících regionech

Osoby, které brzy dosáhnou důchodového věku

Osoby pracující dlouhodobě u jednoho zaměstnavatele a na jednom místě

Mladistvé osoby

Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností ohroženy osoby s nízkou kvalifikací, tedy ti, kteří dosáhli maximálně základního vzdělání, nebo osoby, jejichž kvalifikace momentálně

19 20

HOLMAN, Robert. Ekonomie. l. vyd. Praha: C. H. Beck 1999. 726 s. ISBN 80-7179-255-1. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck. 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6., str. 306 307

18

neodpovídá současným požadavkům trhu práce. Za velmi rizikovou skupinu jsou také považovány osoby zdravotně postižení. Pozice starších osob na trhu práce, zejména v předdůchodovém věku, je též vnímána jako riziková, ale vzhledem k zřetelnému trendu stárnutí populace dochází i ke stárnutí pracovních sil a vyšší věk obecně zcela zásadní překážkou není. Velmi problematická je z hlediska věku výše nezaměstnanosti mladistvých, přičemž riziko nezaměstnanosti se s věkem postupně snižuje. Dalšími z rizikových složek jsou např. osoby se sociálními a osobními handicapy, osoby vychovávající samostatně nezletilé děti, nezanedbatelnou roli hraje i problematika migrace a přistěhovalectví či regionální disparity. Kombinací výše zmíněných faktorů se riziko nezaměstnanosti dále zvyšuje. Lidé z uvedených rizikových složek mají tendenci nejen ve stavu nezaměstnanosti setrvávat, ale pokud práci najdou, je zde vyšší riziko, že ji opět ztratí.21

Je proto snahou vlády, aby zabránila růstu nezaměstnanosti. Často je vedena k tomu, aby pomocí vládních výdajů vytvářela nebo chránila pracovními místa v soukromém sektoru.

3.5 Marketinkový výzkum Marketingový výzkum nám poskytuje informace o aktuální situaci na trhu, především o zákaznících.

Zahrnuje

plánování,

sběr

a

analýzu

dat,

která

jsou

důležitá

pro marketingové rozhodování a komunikaci, výsledků analýzy řídím pracovníkům.

Marketingový výzkum je možné rozlišit podle různých hledisek. K těm nejčastějším patří rozlišení podle úrovně společenské reality na makrospolečenský, mezospolečenský a mikrospolečenský. Dalším rozlišením je primární a sekundární výzkum, kdy primární marketingový výzkum nám zjišťuje hodnoty vlastností u samotné jednotky, formou zjišťování dat v terénu a sekundární výzkum je již doplnění a zpracování dat, které již byly někým zpracovány nebo shromážděny pro jiného zadavatele. Dále členíme marketingový výzkum na základní a aplikovaný, kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní zkoumá velký vzorek respondentů. Jeho cílem je získat co největší reprezentativní vzorek.

21

PALÁT, Milan. Marginalizace na trhu práce: Případ dlouhodobé nezaměstnanosti 2009. sv. XII, č. 2. s. 23-31. ISSN 1212-3285.

19

3.5.1 Techniky marketingového výzkumu Mezi techniky marketingové výzkumu řadíme tři základní techniky sběru dat. Jedná se o dotazování, pozorování a experiment.

Dotazování patří k rozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Provádí se pomocí dotazníků nebo záznamových archů. Dotazování lze provést písemně pomocí dotazníků, ankety nebo osobním rozhovorem. Osobní rozhovor je obtížnější, neboť je finančně, časově i organizačně náročnější, potřebované množství dat získat. Výhodou je, že respondent dostává přesné instrukce od tazatele a je částečně tazatelem ovlivněn. Nevýhodou rozhovoru je, že zachovává méně anonymity.22

3.5.2 Dotazníkové šetření Při tvorbě dotazníků je potřeba dbát na správné složení. Čím přesněji a srozumitelněji je dotazník sestaven, tím přesnější data můžeme získat. Podle Foreta, Stávkové a Váňové „by měl být dotazník naplněn těmito čtyřmi stránkami: a) celkový dojem dotazníku, b) formulací jednotlivých otázek, c) typem otázek, d) manipulací s dotazníkem“.23

Dotazník by měl na první dojem respondenta zaujmout, upoutat jeho pozornost jak jeho grafickou podobou, tak i jeho manipulací. Je to první krok, jak získat co nejvíce respondentů a mít co nejpřesnější potřebné informace.

Důležitá

je

i

formulace

otázek

použitá

v dotazníku.

Otázky

by

měly

být

co nejsrozumitelnější a nejjednodušší. Je důležité se vyvarovat takovým otázkám, které by mohly ovlivnit nebo napovědět respondentovi jeho odpověď, tzv. sugestivní otázky.

22

FORET, Miroslav., STÁVKOVÁ, Jana., VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum – distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2006. 114 s. ISBN 80-2397755-5. str. 38 23 FORET, Miroslav., STÁVKOVÁ, Jana., VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum – distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2006. 114 s. ISBN 80-239-77555. str. 26

20

V dotazníku lze použít dva základní typy otázek. Otevřené a uzavřené nebo jejich kombinace polootevřené. V otevřené otázce nepředkládáme respondentovi žádné varianty odpovědí. Tak se respondent může vyjádřit svými slovy, podle svého. Nevýhodou těchto otázek je, že jejich zpracování je velmi složité. Uzavřené otázky jsou takové, které nabízejí několik variant odpovědí. Respondent tak může rychle a snadně dotazník vyplnit. Pokud si ale respondent nemůže z vybraných odpovědí vybrat, použijí se polootevřené otázky např. jiné.

Manipulace s dotazníkem se týká především distribuce a poté vrácení zpět tazateli. Nejběžnějším způsobem, jak dotazníky mezi respondenty rozeslat je poštou, osobním předáním, elektronicky a to buď e-mailem, nebo prostřednictvím internetu. Nejrychlejší a ekonomicky nenáročným způsobem se jeví elektronická distribuce. I návratnost je mnohem rychlejší a pohodlnější pro respondenta. Dalším způsobem jak zjistit potřebná data můžou být ankety. Anketu tvoří jedna nebo několik málo otázek na dané téma, které jsou publikovány v tisku, rozdávány v nákupních střediscích, na hlavních ulicích či přímo při nákupu zboží.24

24

FORET, Miroslav., STÁVKOVÁ, Jana., VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum – distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2006. 114 s. ISBN 80-239-77555. str. 37

21

4 Praktická část Jak už bylo zmíněno v úvodu, nezaměstnanost se stala v dnešní době velkým celosvětovým problémem. Každý si moc dobře uvědomuje, že ztráta zaměstnání nebo nemožnost si najít nové vhodné zaměstnání často způsobuje nezaměstnanému nejenom ztrátu příjmu, kterou si v době zdražování nikdo nemůže dovolit, ale i nakonec kolikrát ztrátu sebedůvěry.

4.1 Nezaměstnanost v České republice V letech 2009 a 2010 bylo zaregistrováno zlepšení situace na pracovním trhu České republiky. Bohužel i přes toto zlepšení nezaměstnanost představuje dlouhodobý problém a je nutné tuto situaci sledovat a intenzivně se snažit tuto situaci zlepšit. Nadále však nevznikají pracovní místa ihned, ale postupně. K novému vytížení pracovních sil, tedy umístění uchazečů o práci, může docházet až v okamžiku, kdy jsou realizovány nové zakázky. Tedy až jsou realizovány nové zakázky, dochází k vytvoření a vytížení pracovních sil, a pak teprve dochází k poklesu nezaměstnanosti.

4.2 Nezaměstnanost v České republice k 31. prosinci 2010 Jde-li o nezaměstnanost v ČR, musíme si uvědomit, že je vázaná na ekonomickou situaci nejenom státu, ale velmi významně na plnění exportních úkolů (dodávek) v rámci celé Evropské unie a také na „sílu koruny“ ve vztahu k síle ekonomik eurozóny. ČR je silnou proexportní ekonomikou a je závislá na schopnosti eurozóny mít nadále otevřené trhy a opačně. Je také závislá na zvyšování kvality výroby a cenu práce (pracovní síly) v rámci konkurenceschopnosti v tomto prostoru. Z toho se vyvíjí vztah výsledků finančních trhů na efektivitě výroby v ČR. Jestliže v posledních letech nedocházelo ke zvyšování efektivity ekonomické výroby v ČR při srovnání s ukazateli ekonomik eurozóny, docházelo tím ke snižování zdrojů finančních prostředků pro naplňování úkolů v rámci domácí ekonomiky, případně i ve vztahu sociální politice. Jestliže tedy růst efektivity ekonomiky ČR neměl odpovídající výsledek v porovnání s již zmíněnými ekonomikami, tak se zákonitě musel projevit problém s trhem práce. Dále hraje také roli i to, že mnohé ekonomické subjekty mají nadnárodní charakter a téměř 40 % vlastníků těchto „Českých firem“ mají sídla mimo území ČR i v tzv. „daňových rájích“, čím podstatně snižují daňový výtěžek pro potřeby ČR. K nezaměstnanosti se vztahuje také rozhodování vlastníků

22

ekonomických subjektů o přesouvání výroby do ekonomických prostor s nižší cenou pracovní síly např. do Asie apod. Obrázek č. 4: Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2010

Zdroj: MPSV Na konci roku 2010 se míra registrované nezaměstnanosti v ČR vyšplhala až na 9,6 %. Celkový počet uchazečů o zaměstnání vzrostl na 561 551 a počet volných pracovních míst klesl na 30 803. Z tohoto počtu je 546 484 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. (Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené).

Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 49 okresů, nejvyšší byla zaznamenána v okresech Jeseník (19,7 %), Bruntál (17,9 %), Most (16,5 %), Hodonín (16,3 %) a Děčín (15,7 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha a Praha–západ (shodně 4,1 %), Praha-východ (4,2 %) a Mladá Boleslav (5,0 %). 23

Nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo všech 77 úřadů práce na území České republiky. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okresech Jindřichův Hradec (o 25,5 %), Chrudim (o 25,0 %), Písek (o 23,5 %), Pelhřimov (o 22,3 %), Havlíčkův Brod (o 21,3 %), Strakonice (o 20,6 %), Břeclav (o 20,5 %) a Znojmo (o 20,1 %).25

Každý region má svoje určité zvláštnosti. Někde se zvyšuje počet nezaměstnaných absolventů, jinde se zase zabývají nezaměstnaností osob ve věku padesáti a více. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s jinými institucemi nabízení nezaměstnaným účast na projektech (příloha č. 5, 10, 11), které jim umožní získat praxi, jak v soukromém sektoru, tak ve státní správě, nebo rovnou pracovní místo na jejich kvalifikaci.

4.3 Jihomoravský kraj Obrázek č. 5: Nezaměstnanost v České republice

Zdroj: MPSV

25

Ministerstvo práce a sociálních věcí – portál Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit 2011-02-15]. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt

24

Posuzujeme-li postavení Jihomoravského kraje z hlediska nezaměstnanosti je z výše uvedené mapky (obrázek č. 5) zřejmé, že se nezaměstnanost v tomto kraji pohybuje na střední úrovni v rámci celé České republiky, i když při porovnání s mírou nezaměstnanosti v okresech se jeví nejvyšší míra nezaměstnanosti právě na Znojemsku.

Je velmi obtížné analyzovat všechny důvody, proč procento nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji je tak vysoké. Je ale třeba si uvědomit, že tento kraj v sobě zahrnuje v rámci strukturálních aspektů rozsáhlý a poměrně kvalitní průmyslový potenciál, tak i širou část aspektů zemědělské výroby. Zajímavostí je, že v tomto kraji je velmi dobře zastoupena střední podnikatelská vrstva, ať již ve formě firem typu s.r.o. případně v.o.s. Z těch větších firem významnou měrou působí na procento nezaměstnanosti historicky známé společnosti např. Zetor, Zbrojovka apod., ale také i to, že kolem Brna vyrostly průmyslové zóny nebo business centra s vystavěnými pobočkami zahraničních firem. Bohužel volný trh práce zejména v zemědělské oblasti a volný obchod na druhé straně přispěl k podstatnému snížení vlastní zemědělské výroby např. i z hlediska zániku pěstování okurek apod. Toto všechno postupně vedlo k restrukturalizaci ekonomické výroby a postupnému hledání možností výskytu ekonomických subjektů s novými výrobami na nejvyšší možné technologické úrovni.

Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v listopadu 2010 dosáhla 9,7 %. Ze čtrnácti krajů je na pátém místě, co se týká nejvyšší nezaměstnanosti v České republice. K 30. prosinci 2010 úřady práce v kraji evidovaly celkem 61 873 nezaměstnaných. Evidenci na úřadech práce ukončilo 5 808 uchazečů, přičemž do nového zaměstnání jich nastoupilo 3 820, tedy přibližně dvě třetiny z nich. K okresům v rámci Jihomoravského kraje s největší nezaměstnaností se řadí okres Hodonín (14,2 %) a Znojmo (12,2 %). Dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost je v okrese Brno-venkov (7 %), Vyškov (8,1 %) a Brno-město (8,1 %).26

26

Zdroj: Statistika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

25

Obrázek č. 6: Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje k 31. 12. 2010 (počty osob v tisících za rok 2010) Zaměstnaní (531,8) Ekonomicky aktivní (576,2) Nezaměstnaní (44,4)

Celkové obyvatelstvo (ve věku 15 let a více)

(991,2) Ekonomicky neaktivní (415,0) v tom: • důchodci • studenti • rodičovská dovolená

Zdroj: ČSÚ, dostupný na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home Při hodnocení úrovně nezaměstnanosti Jihomoravského kraj je třeba vycházet i z pohledu jakým podílem se projevuje na úřadech práce podíl jednotlivých pohlaví. Tento podíl je podstatný z toho důvodu, abychom pochopili případné sociální stránky stavu nezaměstnanosti a pochopili v následující části i důvody nezaměstnanosti na teritoriu Znojemska.

Z níže uvedeného grafu č. 1 je překvapující fakt, že tendence podílu podle pohlaví je zhruba poloviční. Tento fakt může být zajímavý, zejména pokud si uvědomíme, jaký celkový podíl žen zaujímá v rámci celé ČR k podílu mužů. Postavení žen v naší společnosti je vázáno na plnění mateřských povinností, zejména ve věku do 30 let, i když se tyto hranice posouvají až do 40 let. Je potřeba si uvědomit, že za posledních 20 let došlo v naší společnosti i ke změně přístupu žen k plnění mateřské role. Mateřské povinnosti jsou ženami odsouvány na pozdější věk, mnohdy do 40 let života. Také se zvýšila konkurenceschopnost žen na trhu práce, která souvisí se získáváním vyšší kvalifikace.

26

Graf č. 1 Podíl nezaměstnaných mužů a žen evidovaných na úřadech práce k 31.12. 2010

Zdroj: Vlastní zpracování

Toto ovlivňuje strukturální nezaměstnanost, která by měla být brána v potaz dané problematiky. Strukturální nezaměstnanost z hlediska pohlaví bude pak zkoumána v jiné části této práce.

Výše uvedené hlediska jsou propojeny s celkovou nezaměstnaností a neobsazeností pracovních míst. To je rovněž ovlivněno kvalifikací, které se projevuje u aktivně činného obyvatelstva přístupem k vyhledávání pracovních míst v dané oblasti, ať už v ČR, Jihomoravském kraji nebo na Znojemsku. Tato práce je zaměřena zejména na problematiku nezaměstnanosti Znojemska. Klasifikace tříd zaměstnaných vedených ČSÚ poskytuje důležité vodítko k náhledu na sledovanou problematiku. Tato klasifikace může usměrňovat opatření ve vztahu k restrukturalizaci na jakémkoliv teritoriu v rámci ČR. Samozřejmě hraje zde roli i vzdělanostní úroveň každého jednotlivého teritoria. Jinak bude hodnocena klasifikace zaměstnání pro oblast Prahy a jinak pro Jihomoravský kraj. Z pohledu strukturální výroby se z této analýzy projevuje, že nejčastějším požadavkem na umístění na pracovní místa jsou oblasti týkající se služeb a obchodů. Druhým častým požadavkem v rámci KAZM je pak řemeslnická a kvalifikovaná výroba či zpracovávání zemědělské výroby.

27

Při zobecnění jde o pracovní činnost, která napomáhá v běžném životě zvládat požadavky jednotlivců, zejména na životní úroveň v daném regionu. Právě tyto pracovní činnosti mají perspektivu ve chvíli, kdy ekonomicky aktivní obyvatelstvo bude disponovat dostatečnými finanční zdroji. Z tohoto pohledu lze považovat nezaměstnanost v této oblasti za závažnou, také proto, že ukazuje na nedostatečnost současných opatření ke změně strukturální nezaměstnanosti. Tabulka č. 1: Analýza neobsazenosti pracovních míst podle profese v celé ČR k 31. 12. 2010 Uchazeči třída

Klasifikace zaměstnání

Volná místa

o zaměstnání dle profesí

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci Vědečtí a odborní dušení pracovníci (vědci) Techničtí, zdravotničtí, pedagog. pracovníci Nižší administrativní pracovníci Provozní pracovníci ve službách a obchodě Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

ČR

Jmk

Znojmo

Jmk

Znojmo

940

138

33

476

35

3125

371

34

2150

157

6608

537

82

4574

434

1455

223

56

4598

460

2960

612

119

6202

1024

175

302

189

787

337

6476

2362

293

5932

1230

4666

1374

177

3235

476

4390

2334

67

11437

2107

Zdroj: Vlastní pracování – údaje převzaty z Českého statistického úřadu dostupný na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/studentum_us Je potřeba si uvědomit, že k řešení o kterém bude řeč v závěru, patří i nutnost uvědomění si potřeb daného teritoria nejen z hlediska vlastního ekonomického. V tomto případě není 28

vhodné se orientovat na výrobu, která může být výrobou pro výrobu, ale hlavně na ekonomické subjekty, které budou provádět produkci za účelem uspokojení potřeb převážné části obyvatelstva na daném území a to tak, aby umožnili těmto ekonomickým subjektům jejich růst a rozšiřování do jiných teritorií. Jinak řečeno, zda vlastní výroba s mnohými technologiemi a vlastnostmi je vůbec potřebná pro život v daném teritoriu. Druhou možností je pak najít odběratele současné výroby, je její kvalita a kvantita postačují zejména pro méně náročného odběratele. Graf č. 2: Podíl nezaměstnaných v roce 2010

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ. Dostupné z: http://www.czso.cz/ csu/csu.nsf/kalendar/2010-zam

Z uvedeného grafu č. 2 je zřejmé, že v evidenci úřadů práce ke konci roku 2010 bylo evidováno 69 499 osob se zdravotním postižením, což představuje 13 % z celkového počtu nezaměstnaných a 35 357 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, kdy se na celkové nezaměstnanosti podílejí 6 %.

5 Vývoj nezaměstnanosti na Znojemsku Okres Znojmo patří k jednomu z nevětších okresů České republiky. Svoji současnou podobu získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice. Nynější podoba byla upravena 1. 1. 2007. K sousedním okresům 29

patří okres Brno-venkov, Břeclav, okres Třebíč, který je okresem kraje Vysočina. Sousedním státem je Rakousko, které má velký vliv na zaměstnanost a nezaměstnanost na Znojemsku.

5.1 Vývoj míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti na Znojemsku se již několik let umísťuje na předních pozicích tabulky. V lednu roku 2010 byla na 8. místě s mírou nezaměstnanosti 14,73 %, v roce 2009 ČR zaujímala 9. místo s mírou nezaměstnanosti 12,3 % ze 77 okresů ČR. V roce 2008 s mírou nezaměstnanosti 9,6 % zaujímala 9. místo a v roce 2007 s mírou nezaměstnanosti 11,6 % na 6 místě. Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti ČR a na Znojemsku.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistik ČSÚ.

Výše uvedený graf č. 3 zachycuje porovnání míry nezaměstnanosti vždy v měsíci červen a prosinec v letech 2005 – 2010 za ČR jako celek a míry nezaměstnanosti na Znojemsku. I z tohoto grafického znázornění je zřejmá výrazná sezónnost pracovních příležitostí na Znojemsku. Vzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, nedostatek velkých podniků a sezónnosti některých činností (cestovní ruch, kultura, zemědělství), dosahuje okres 30

Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která se prohlubuje nejčastěji v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví a službách. Trh práce je nerovnoměrný a má sezónní charakter s velkými výkyvy v zaměstnanosti. Průmysl bývá koncentrován do Znojma a jeho blízkého okolí. Nedostatek pracovních příležitostí se vyskytuje zejména v okrajových mikroregionech. V návaznosti na předchozí informace k míře nezaměstnanosti v ČR je zajímavé se podívat na trendy míry nezaměstnanosti na Znojemsku. Můžeme sice vycházet z pololetních statistik, podstatnější však je, že na Znojemsku se míra nezaměstnanosti udržuje s výjimkou let 2007 – 2009 na poměrně vysoké úrovni 14,0 % - 15,5 %. Z toho lze odvodit, že vysoká míra nezaměstnanosti na Znojemsku má dlouhodobý trend a je zřejmé, že dosavadní opatření ke zlepšení situace a ke snížení této míry nevedou. Porovnáme-li tuto skutečnost s trendem míry nezaměstnanosti v rámci celé ČR, můžeme vysledovat, že v rámci celé ČR je podstatně nižší míra nezaměstnanosti, i když i zde lze konstatovat, že od roku 2008 má stoupající charakter. Pro nás je podstatné, proč dosavadní opatření ke snížení nezaměstnanosti nemělo úspěch. V průběhu roku 2009 bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno celkem 12 563 uchazečů o zaměstnání, což je o 3 293 více než ve stejném období minulého roku.

Mezi oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Znojemska se řadí Vranovsko a Hrušovansko. Na výši míry nezaměstnanosti v těchto regionech mají nejvýraznější vliv sezónní práce. V prosinci 2009 se na Vranovsku míra nezaměstnanosti pohybovala na 22,33 % a Hrušovansku, 17,90 %. Naopak nejmenší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána na Moravsko-Krumlovsku, kde činila v prosinci 2010 12,40 %. V uplynulých letech, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menší podniky nevydržely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. Naproti tomu vznikla celá řada převážně menších podniků, které si své místo na trhu již našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se přetvářela do velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. V obchodní síti, zvláště ve městě Znojmě, vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnily vývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce.

31

5.2 Struktura nezaměstnanosti Pro pochopení situace na Znojemsku je důležité zmínit, co nabízí Znojemsko v rámci struktury nezaměstnanosti, tedy i to, jakým způsobem je možno vidět ve struktuře určitá opatření ke snížení míry nezaměstnanosti. Ze zkoumaného vzorku neobsazenosti volných pracovních míst podle profese (graf č. 4) vidíme poměrně vysoké hodnoty v kategorii pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, což má zřejmě vliv na sociální postavení těchto uchazečů, kteří nechtějí zvýšit svoje šance na trhu práce dodatečným získání kvalifikace potřebné pro Znojemsko. Zajímavé je, že z hlediska této struktury, je nejvíce volných míst u řemeslníků a kvalifikovaných výrobců a zpracovatelů. Graf č. 4: Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle profese ve vztahu k počtu uchazečů na Znojemsku k 31. 12. 2010

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistik ČSÚ.

Takže pokud se podíváme na tyto dva pohledy, potvrzuje se, že i pro sociální skupinu nekvalifikovaných by existovala šance v rámci kvalifikačních kurzů, zvýšit reálně možnosti jejich zařazení. Z toho lze usoudit, že tato neochota k rekvalifikaci je vázána na zařazení jedinců v sociální struktuře Znojemska. Důležité pro posouzení možností ve struktuře zaměstnanosti je posouzení trendů pro možnosti umístění žen na Znojemsku.

32

Tabulka č. 2: Vývoj struktury nezaměstnanosti žen dle věkových kategorií na Znojemsku 2005

2006

2007

2008

2009

2010

do 19 let

195

203

138

141

199

140

do 30 let

991

882

652

616

875

824

do 50 let

2301

2104

1834

1699

1517

1633

nad 50 let

1082

1164

1102

1009

1180

1219

věková skupina

Zdroj: Vlastní pracování – údaje převzaty ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2010

Z tabulky č. 2 je zřejmé, že 2 věkové kategorie nezaměstnanosti žen zaznamenávají nárůst. Nejhorší situace je u žen od 30-ti do 50-ti let, což pravděpodobně souvisí s plněním mateřských povinností a využíváním sociálního zabezpečení při ošetřování člena rodiny a podobně. Tomu nasvědčuje i rozdíl mezi jednotlivými věkovými kategoriemi, např. v roce 2010 ve věkové kategorii do 19-ti let a do 30-ti let je nárůst 684 žen, ve vyšší kategorii je o 809 žen. Ve smyslu výše daného tvrzení jde samozřejmě o domněnku, která se opírá o mnohá sociologická sdělení.

Graf č. 5: Vývoj struktury nezaměstnanosti žen dle věkových kategorií na Znojemsku

Zdroj: Vlastní zpracování. 33

Bez ohledu na zmíněné konstatování zůstává faktem, že se tato okolnost významně podílí na schopnosti žen najít zaměstnání, udržet si jej a mít kariérní růst. Přitom vzdělanostní a odborná úroveň žen je na poměrně vysoké úrovni. I z tohoto pohledu je třeba vycházet při přijímání opatření ke snížení nezaměstnanosti. Posoudíme-li tuto situaci ve vztahu k vzdělanostní úrovni mezi nezaměstnanými ženami, tak lze usoudit, že mladší věková kategorie žen má nižší vzdělanostní úroveň, což je logické.

5.3 Vzdělaností struktura nezaměstnanosti Úroveň nezaměstnanosti závisí na vzdělání obyvatelstva regionu, jeho věkové struktuře, podílu ekonomicky aktivních osob, poloze regionu, převažujícím sektoru ekonomiky a mnoha dalších faktorech. Tyto faktory významně ovlivňují celkovou hospodářskou situaci, a tím i vyspělost regionu jako celku. 27 Graf č. 5: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných žen na Znojemsku v letech 2005 - 2010


Z hlediska vzdělanostní struktury zjišťujeme (graf č. 5), že nejvíce nezaměstnaných žen je se středním odborným vzděláním s výučním listem, následuje se základním vzděláním a úplné střední vzdělání s maturitou, což má odezvu i v jejich postavení podle zaměstnání. 27

Český statistický úřad. Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005. Nezaměstnanost [online], 2006 [cit. 2007-3-6]. Dostupné z: .

34

Tento pohled vede k zajímavému zjištění, že mezi ženami vyšší vzdělání není až tak kladným předpokladem. Zřejmě by bylo nutné provést hlubší sociologický průzkum, proč tomu tak je. Graf č. 6: Struktura nezaměstnaných žen podle zaměstnání (KZAM) v letech 2008 – 2010 evidovaných na ÚP ve Znojmě


V rámci strukturální situace je viditelné ze statistických údajů (graf č. 6), že nezaměstnané ženy jsou nejvíce evidovány v oboru pomocných prací. Toto samo o sobě nevypovídá vzdělanostní struktuře, neboť se zde může projevovat opět aspekt plnění mateřských povinností a starostí spojených s péčí o rodinu, a tak se hledají místa nejvíce odpovídající vlastním představám žen.

Vlastní struktura nezaměstnaných žen podle klasifikace zaměstnání ukazuje značné množství zaměstnaných žen v pozici nekvalifikovaných sil a provozních pracovnic ve službách, což je dáno jak v jejich sociálním postavení, tak pravděpodobně mzdovým ohodnocením v těchto profesích. Na druhé straně tato čísla ukazují, že existují značné možnosti snížit míru nezaměstnanosti žen právě rozšiřováním a zkvalitňováním dalších služeb na Znojemsku, což ovšem je nutno posuzovat právě z již zmíněným problémem požadavků potřeb obyvatelstva Znojemska.

35

Tabulka č. 3: Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) na Znojemsku stav k 31. 12. uvedeného roku 2005

2006

2007

2008

2009

počet

počet

počet

počet

počet

40

31

28

35

55

189

197

162

157

217

518

430

405

434

554

530

584

507

460

624

1255

1273

1142

1024

1438

527

420

386

337

386

2119

1738

1343

1230

1983

508

422

422

476

665

2552

2609

2111

2107

2699

4

2

1

2

1

nezadáno

452

344

303

86

334

CELKEM

8694

8050

6810

6348

8956

třída zaměstnání

tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – Provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády


Z tabulky č. 3 vyplývá, že počet evidovaných uchazečů klesá v závislosti na výši jejich vzdělání. Nejhůře hledají zaměstnání osoby se základním vzděláním. Největší zájem na trhu práce je o kvalifikované, většinou specificky zaměřené vysokoškoláky, ale i řemeslníky všeho druhu. Lze se domnívat, že kdyby se podařilo zajistit kvalifikované technologie v nových výrobních prostředcích, tak by se objevily další možnosti i pro nekvalifikovanou či řemeslnou práci. Jedním z aspektů je vytvoření prostoru na trhu práce, kde by ekonomicky činné obyvatelstvo bylo schopno získat takové prostředky, které 36

by mohly být využitelné nad základní životní úroveň. Většinou takovým ukazatelem bývá stavební výroba.

5.4 Struktura uchazečů dle délky evidence Při hodnocení délky evidence nezaměstnaných je nutno zhodnotit možnosti umísťování pracovních sil na volná místa. Graf č. 7: Počet nezaměstnaných žen dle délky evidence na ÚP ve Znojmě v letech 2008 – 2010


Z grafu č. 7 je zřejmý trend růstu rozpětí mezi těmito dvěma sledovanými ukazateli. Lze z toho odvodit, že možnosti zvýšit zaměstnanost klesá, zejména v posledních dvou letech. Přitom je tento ukazatel významný i z hlediska sociálního zabezpečení. Tabulka č. 4: Počet nezaměstnaných žen podle délky pobytu na ÚP ve Znojmě měsíce

do 3

3-6

6-9

9-12

12-24

nad 24

2008

1675

730

337

237

597

737

2009

1476

776

449

381

573

666

2010

1310

537

299

190

395

734


37

Z tabulky č. 4 je možno dojít k úsudku, že v rámci daného teritoria existuje reálně vysoká migrace v nezaměstnanosti. Na jedné straně existuje v rámci zaevidování na ÚP do 6 měsíců vysoká šance získat požadovanou práci, ale na druhé straně po jednom roce již narůstá počet žen, které zůstávají v evidenci. I v tomto směru se odráží sociální a vzdělanostní úroveň žen. Je zřejmé, že pomocné práce u žen se základním vzděláním, což jsou většinou sociálně slabší ženy, pocházející ze sociálně slabých rodin.

5.5 Dotazníkové šetření V bakalářské práci byla použita technika marketingového výzkumu, písemné dotazování na základě „Dotazníku provedeném na nezměstnaných na Znojemsku“. Výsledky práce jsou prezentovány na základě získaných dat respondentů graficky. V dotazníku byly použity dva základní typy otázek: otevřené a uzavřené. Bylo osloveno 200 respondentů a použito 11 otázek. Dotazník jim byl zaslán e-mailem nebo předán osobně k vyplnění. Pro statistické zpracování dotazníku byl použit program MS Excel, kam byly zaznamenány odpovědi respondentů a na základě kterých bylo zpracováno grafické znázornění. První položená otázka respondentům, nám měla měla přiblížit, kolik nezaměstnaných respondentů je z okresu Znojmo. Ze 150 vrácených dotazníků 71 % respondetů uvedlo, že je z okresu Znojmo, zbylých 29 % pochází z jiného teritoria.

Z druhé položené otázky, týkající se nejvyššího dosaženého vzdělání (graf č. 8), je překvapující, že 25 % respondentů má vysokoškolské vzdělání. Buď tito respondenti nechtějí pracovat za daných jim nabízených podmínek nebo doposud nenašli uplatnění v daném oboru. V dalších 21 % a 20 % se jedná o respondenty s úplným všeobecným vzděláním s maturitou a úplně středním odborným vzděláním s maturitou. Je zarážející, že pouze v 5 % se jedná o nezaměstnané se základním vzděláním, jelikož v rámci celkové nezaměstnanosti na Znojemsku, kategorie se základním zvdělání zaujímá druhé místo s nejvyšším počtem nezaměstnaných.

38

Graf č. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání?

Zdroj: Vlastní zpracování Graf č. 9: Důvod nezaměstnanosti nebo proč jste přišli o práci?

Zdroj: Vlastní zpracování V otázce č. 3 (graf č. 9) respondenti uváděli jako důvod nezaměstnanosti nebo proč přišli o práci nejčastější odpověď, snižování stavu pracovních míst ve firmě a to v 51 %. Dalších 15 % nezaměstnaných respondentů uvedlo jiný důvod. Jedním z důvodů mohlo být i to,

39

že v důsledku celosvětové krize některé větší i menší podniky nevydržely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly. Graf č. 10: Jak dlouho jste bez práce?

Zdroj: Vlastní zpracování Na otázku č. 4 „Jak dlouho jste bez práce?“ v 38 % respondentů uvedlo, že bez práce jsou do 6 měsíců. V dalších 36 % do 3 měsíců a ve 14 % více než 6 měsíce až 12 měsíců (graf č. 10). Z toho vyplývá, že se jedná o krátkodobou nebo sezónní nezaměstnanost. Největší zájem ze strany nezaměstnaných respondentů je o administrativu, kterou uvedli v odpovědích na otázku č. 5 (graf č. 11) a to v 38 %. 22 % respondentů uvedlo jakékoliv zaměstnání a v 15 % mají zájem o obchod. To souvisí s nejvyšším dosaženým vzděláním, kdy respondenti nejvíce uvedli s úplným všeobecným vzděláním s maturitou a úplně středním odborným vzděláním s maturitou. V 7 % byla uvedena profese kuchař, číšník a práce ve stavebnictví. Nejmenší zájem je o zaměstnanost v zemědělství a o profese jako je řidič a skladník.

40

Graf č. 11: O jakou práci byste měli zájem?

Zdroj: Vlastní zpracování Graf č. 12: Nezaměstnanost v obci Znojmo vznikla podle Vašeho názoru z důvodu

Zdroj: Vlastní zpracování Z názorů respondentů, jak je znázorněno v grafu č. 12, můžeme vidět, že jako příčinu vysoké nezaměstnanosti v obci Znojmo, bylo ve 39 % uvedeno, že tato nezaměstnanost vznikla v důsledku omezení činnosti nebo likvidace velkých podniků v regionu a dalších 41

21 % vidí tento problém v zániku malých oganizací v obci a regionu. Další příčinu vzniku nezaměstnanosti lez vidět i ve změně požadavků na kvalifikaci pracovníků v organizacích nebo podnicích, na což může mít vliv znalost informačních technologií a znalost cizích jazyků. V 15 % bylo za jinou příčinu uvedna odpověď, nedostatek výstavb v dané oblasti. Pouze v 7 % bylo uvedeno snížení možnosti dojíždění za prací pomocí veřejných dopravních prostředků, na což může mít vliv zavedení integrovaného dopravního systému v Jihomoravském kraji. Graf č. 13: Nejvýznamnější důsledky nezaměstnanosti na Znojemsku vidíte?


Na otázku „Jaká jsou podle Vašeho názoru možná opatření státu vedoucí ke snížení nezaměstnanosti na Znojemsku?“ (graf č. 13) v 49 % respondentů uvedlo, že jako možnost jak snížit nezaměstnanost na Znojemsku je podpora činnosti velkých podniků v regionu ze strany státu a v dalších 25 % podporu malého a středního podnikání. V následujích 9 % si myslí, že jako možnost jak tuto nezaměstnanost snížit, zlepšit dopravu do zaměstnání veřejnými dopravními prostředky směr Brno. Jako další možnost, byla uvedena, a to v 7 %, podpora programu veřejně prospěšných prací zaměřené na projekty zřízené ve spolupráci s městkým úřadem a úřadem práce, např. práce pro město, čistota města.

42

Za zmínku stojí otázka č. 9 “Jakým způsobem by podle Vás mohla být snížena nezaměstnanost na okrese Znojmo“, která jedinná z otázek byla otázkou otevřenou.

Ze všech odevzdaných dotazníků 35 % respondentů odpovědělo, že ke snížení nezaměstnanosti na okrese Znojmo, by byla nutná větší podpora zemědělských podniků, srovnatelé s jinými členskými zeměmi EU a podpora malého a středního podnikání ze strany státu. Graf č. 14: Jaká jsou podle Vašeho názoru možná opatření státu vedoucí ke snížení nezaměstnanosti na Znojemsku?


Dalších 19 % respondentů by vidělo možnost jak snížit nezaměstnanost v nabídce pozemků, investic do infrastruktury (transit Rakousko – Česká republika), a zlepšení dopravní obslužnosti. Celkem 15 % respondentů je pro daňové úlevy pro podnikatele a pro dotace od státu. 9 % uvedlo, že podpora by měla vzejít ze samotného města či obcí, které by mohli podnikání podpořit prodejem zasíťovaných pozemků firmám za levnější cenu s tím, že daná firma zajistí zaměstnání určitého počtu nezaměstnaných z regionu na dobu např. 10-ti let. V 8 % bylo uvedeno, že ke snížení nezaměstnanosti může přispět podpora výstavby průmyslových zón, větší reklama regionu pro firmy a lepší dopravní obslužnost regionu. 6 % respondentů je pro podporu při rekvalifikacích v oborech, o které není zájem (zámečníci, kováři atd.) – kvalifikační kurzy zaměřit více na odbornost; podpora 43

pro začínající podnikatele, dotace na rozvoj nových firem, navázání spolupráce s Rakouským trhem práce s možností kurzů němčiny. Dalších 5 % respondentů je pro vytvoření nových pracovních míst a finanční motivaci nezaměstnaných, najít si práci namísto toho, aby zůstali doma na sociálních dávkách, konkrétně na Znojemsku rozšířit služby pomáhající lidem najít si práci v sousedním Rakousku a 3 % je pro budování nákupních středisek.

5.6 Monitoring zaměstnavatelů Z celkového počtu zaměstnavatelů, kdy v roce 2009 jich bylo evidováno 2 407 a v roce 2 350 je zřejmé, že zaměstnanost na okrese je kromě sezónních výkyvů ovlivněna probíhající recesí.

Při sledování vývoje nezaměstnanosti se vycházelo z toho, jaké jsou významné ekonomicky silné subjekty na Znojemsku, tedy zda vůbec existuje možnost dalšího rozvoje na potřebné technologické úrovni, tedy i v rámci konkurenceschopnosti. Tyto ekonomické subjekty jsou vázány na princip dosažení zisku, a je mnohdy jen na nich, jak jsou schopny tento zisk promítnout do rozvoje své výroby nebo investovat do služeb.

Proto je

významné, aby monitoring firem byl veden s ohledem i na ty ekonomické ukazatele a přitom se hledaly možnosti, jak je donutit k relativně správnému poměru zisku a vložení investic pro další výrobu. V tomto směru musí být tento tlak vyvážen i správnou mírou daňové povinnosti a nabídek pro dané teritorium. Jde tedy i v rámci monitoringu o schopnosti komunikace představitelů teritoria s ekonomicky činnými subjekty, které jsou schopny přinést nebo udržet výrobu a služby. Na druhé straně by měla být zkoumána i otázka jejich personální práce se zaměstnanci, zejména o správnosti využívání institutů pracovního práva.

44

Tabulka č. 5: Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelé na Znojemsku 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Autodružstvo Jevišovice

393

417

395

369

365

326

Egston elektronik, spol. s r.o.

400

465

453

377

352

585

Laufen CZ s.r.o.

308

289

290

279

167

196

Saint-Gobain Vertex a.s.

315

319

333

315

312

316

412

384

398

391

394

398

0

0

199

178

175

169

Jednota SD Moravský Krumlov FK dřevěné lišty, spol. s r.o.

Zdroj: Zpráva o situaci trhu práce za rok 2009 a 2010

V tabulce č. 5 je zaznamenán vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů na Znojemsku. Je zde vidět, že největší propouštění bylo zaznamenáno u dvou největších zaměstnavatelů na Znojemsku v roce 2007, kdy se na toto propouštění podepsala celosvětová krize. Na propouštění ve firmě Laufen CZ s.r.o. měla vliv i změna ve výrobě sortimentu a zrušení výroby užitkové keramiky na daném teritoriu. S ustálením situace na trhu v roce 2010 se opět rozjela výroba a začaly se zřizovat nová místa a profese.

Jedním z důvodů vysoké nezaměstnanosti na Znojemsku je, že zaměstnavatelé stále využívají možnosti uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Zajišťují si tak možnost propustit pracovníka v případě, že mají problémy s výrobou či odbytem výrobků. Tuto praxi dříve uplatňovali zaměstnavatelé se sezónním charakterem výroby, dnes tak postupují i další firmy. Na trhu práce se tak mění značný počet stálých pracovních příležitostí na pracovní místa sezónního či krátkodobého charakteru. Podle statistických údajů z ÚP ve Znojmě, je zaznamenán největší zájem ze strany zaměstnavatelů o profesi řidič, kuchař a lékař.

45

Graf č. 15: Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů na okrese Znojmo

Zdroj: vlastní zpracování

6 Možnosti řešení nezaměstnanosti Jak již bylo zmíněno na začátku bakalářské práce, problematika nezaměstnanosti patří k celosvětovému problému, a proto nestačí se zaměřit jen na její následky, ale také se na preventivní opatření, která by mohla přispět ke snížení míry nezaměstnanosti. Vytvořit podmínky a možnosti pro ty, kteří mohou a chtějí pracovat, což někdy se stává velkým problém. Je důležité motivovat nezaměstnané, aby pracovali za daných podmínek.

Jednou z možností, jak předejít velkému počtu nezaměstnaných je prevence již za začátku školní docházky. I školy by měly přispět k osvětě a rozvoji vědomostí, znalostí a dovedností, které by byly využity pro další rozvoj dítěte. Velký vliv mají projekty a praxe zprostředkované mezi školami a institucemi, podniky, popř. firmami. Důležité je, aby již od útlého věku byla rozvíjena jazyková gramotnost, schopnosti s výpočetní technikou a znalost cizích jazyků. Vycházíme-li z výše uvedených předpokladů, a předchozího výkladu, že významnou roli hraje státní správa. Z jejich schopnosti již lze posuzovat vlastní prostředí teritoria, možnosti, které jsou dané z hlediska vzdělanostní a strukturální úrovně a rovněž tak ve schopnosti nově pochopit ekonomickou situaci státu.

46

Rovněž nacházet rychle možnosti k dalšímu ekonomickému rozvoji, a to s ohledem na současné možnosti technologie a ekonomicky aktivního obyvatelstva. Na druhé straně musí dojít i k tomu, že ekonomické subjekty v daném teritoriu nebudou čekat, až zasáhne státní správa k řešení nezaměstnanosti. Je tedy na místě, aby tyto subjekty dopředu vytipovaly příslušné vzdělávací instituce a nabízely jim možnosti pracovního zařazení, s možností absolvování dalšího kariérního růstu. I když se tak v některých oblastech děje, můžeme se domnívat, že by tento způsob komunikace měl mít výraznější a volnější. Jde ovšem také o to, aby tyto ekonomické subjekty v daném teritoriu věděly, co ekonomicky aktivní obyvatelstvo potřebuje a čemu jsou ochotni podřídit své potřeby. Pro mladší věkovou kategorii, i z hlediska jejich přístupu ke vzdělání a práci, by se měla rozvíjet možnost práce s nejnovější technikou a technologií, případně ve formě zadávání zakázek pro práci doma, a to v rámci projektů k řešení konkrétních požadavků jednotlivého ekonomického subjektu.

Zde se otevírají možnosti i pro ženy, které by takto mohly vyplnit svůj volný časový prostor, pokud by měly podporu svých rodin, a jejich aktivita by nebyla omezena jen na plnění rodinných povinností a neztrácely by kontakt z praxí, tedy i jejich návrat na pracovní trh by byl aktivnější a vzájemně konkurenceschopnější. Měla by existovat ještě jedna věc, a to, že ekonomické subjekty budou část svého zisku investovat do svých zaměstnanců za účelem udržení kvalifikovaných pracovníků. Hledat možnosti, jak docílit co nejlepšího fungování ekonomiky. Dnes se již objevují možnosti jako např. firemní mateřské školky, závodní lékařská dětská péče, eventuelně další řešení. Lze se také domnívat, že pro ženy by mělo docházet k rozšiřování služeb zaměřených na rodinu a děti, včetně toho, že by ekonomické subjekty svojí finanční politikou přispívaly ke snížené cen těchto služeb. Přitom by ženy zčásti tyto služby platily právě svými výkony pro tento subjekt, neboť lze předpokládat zefektivnění pracovní činnosti žen na základě dobrovolnosti. Samozřejmě bylo by nutné provést taková opatření, aby tato situace nebyla zneužívána. Zde je třeba vidět velký problém, zejména u sociálně slabších rodin, ale na druhé straně by taková činnost ekonomického subjektu neměla být sociální dávkou, ale jako odměna za práci pro subjekt. I dnes existují další možnosti pro ženy v tom smyslu, že by mohly provádět samy podnikatelskou činnost, ale to souvisí s informovaností, resp. s možností zjistit, co trh práce na daném teritoriu potřebuje. Právě to je základem pochopení všech opatření, tedy vědět a znát sociální a životní potřeby ekonomicky činného obyvatelstva v daném teritoriu, což znamená vědět a znát, co každý jednotlivec potřebuje 47

pro svůj životní standard a nadstandard v každé společenské úrovni, a proč dává přednost výrobkům z jiné lokality, když „doma“ tato výroba existuje také. Tím se dostáváme k tomu, jakým způsobem podporovat „domácí výrobu nebo práci doma“ a jak přesvědčovat ekonomicky aktivní obyvatelstvo, aby podporovalo tuto výrobu.

Případně existuje i možnost, v rámci projektů, vyhlásit soutěže, výběrová řízení na řešení společensky závažných otázek za příslušnou odměnu. Měla by se zvýšit možnost, aby řemeslná výroba, včetně pomocných prací, se více projevila i v činnosti příslušného orgánu samosprávy nebo veřejné správy, např. na opravu domů, komunikací, parků, apod. Samozřejmě, jde o ekonomické propočty nákladovosti a zisku pro danou oblast. S tím souvisí podpora toho, aby tato pracovní činnost byla hodnocena jako společensky významná pro danou oblast, včetně toho, aby existovala nenáročná cesta ke vzniku podnikatelských subjektů v tomto směru.

Další možností by bylo, aby se město Znojmo snažilo o rozšíření průmyslové zóny. Přilákání nových investorů by totiž znamenalo další pracovní příležitosti pro region, a to je v dnešní složité ekonomické době jednoznačně významnou aktivitou.

48

7 Závěr Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela z teoretických poznatků získaných na Úřadu práce ve Znojmě. Okres Znojmo bývá označován jako ekonomicky slabý region s vysokou mírou nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti od roku 2008 neustále zvyšuje. K vysoké nezaměstnanosti výrazně přispívá vysoká četnost prací se sezónním charakterem, který se nejvíc projevuje na Hrušovansku a Vranovsku.

Bylo zjištěno, že trend, který je typický pro celou ČR, platí i ve Znojmě a jeho okolí. Tedy nezaměstnanost v této oblasti se pohybuje kolem cca 14,7 %, z čehož je 48 % žen a 52 % mužů, což odpovídá situaci v ČR.

Dále se potvrdilo, že převážná část nezaměstnaných, získala poměrně nízký stupeň vzdělání a to 23,7 % se základní vzdělání, 51,5 % střední odborné vzdělání a 13,1 % úplné střední s maturitou.

Dále byla posuzována nezaměstnanost žen. Nejvíce nezaměstnaných žen je v oblasti pomocných a nekvalifikovaných pracovnic. Další významnou skupinou jsou provozní pracovnice ve službách a v obchodě. Pozitivní bylo zjištění, že ženy jsou nejčastěji registrovány na úřadu práce, v období do 3 měsíců. Nejhorší situace je u žen od 30-ti do 50-ti let, což pravděpodobně souvisí s plněním mateřských povinností a využíváním sociálního zabezpečení při ošetřování člena rodiny. Zůstává faktem, že se tyto okolnosti významně podílí na schopnosti žen najít si zaměstnání, udržet si jej a mít kariérní růst.

V neposlední řadě byly navrženy možnosti řešení, které by vedly ke snížení nezaměstnanosti. Jednou z možností je rozvoj dítěte, již v předškolním věku dítěte, jak po stránce vědomostí, znalostí a dovedností, tak i po stránce jazykové gramotnosti, práce s výpočetní technikou a znalost cizích jazyků. Rovněž nacházet možnosti k dalšímu ekonomickému rozvoji, a to s ohledem na současné možnosti technologie a ekonomicky aktivního obyvatelstva. Musí dojít i k tomu, že ekonomické subjekty v daném teritoriu nebudou čekat, až zasáhne státní správa k řešení nezaměstnanosti. Bylo by tedy na místě, aby tyto subjekty dopředu vytipovaly příslušné vzdělávací instituce a nabízely jim možnosti pracovního zařazení, s možností absolvování dalšího kariérního růstu.

49

Dalším řešení, které by mohlo přispět ke snížení nezaměstnanosti, je rozvíjení možností práce s nejnovější technikou a technologií, případně ve formě zadávání zakázek pro práci doma, a to v rámci projektů k řešení konkrétních požadavků jednotlivého ekonomického subjektu. Tím se otevírají možnosti pro ženy, které by mohly vyplnit svůj volný čas, při plnění mateřských povinností. Neztrácely by kontakt z praxí, tedy i jejich návrat na pracovní trh by byl aktivnější a vzájemně konkurenceschopnější. Měla by existovat ještě jedna věc, a to, že ekonomické subjekty budou část svého zisku investovat do svých zaměstnanců za účelem udržení kvalifikovaných pracovníků. Hledat možnosti, jak docílit co nejlepšího fungování ekonomiky. Dnes se již objevují možnosti jako např. firemní mateřské školky, závodní lékařská dětská péče, eventuelně další řešení. Lze se také domnívat, že pro ženy by mělo docházet k rozšiřování služeb zaměřených na rodinu a děti, včetně toho, že by ekonomické subjekty svojí finanční politikou přispívaly ke snížení cen těchto služeb.

Případně existuje i možnost, v rámci projektů, vyhlásit soutěže, výběrová řízení na řešení společensky závažných otázek za příslušnou odměnu. Měla by se zvýšit možnost, aby řemeslná výroba, včetně pomocných prací, se více projevila i v činnosti příslušného orgánu samosprávy nebo veřejné správy, např. na opravu domů, komunikací, parků, apod. Samozřejmě, jde o ekonomické propočty nákladovosti a zisku pro danou oblast. S tím souvisí podpora toho, aby tato pracovní činnost byla hodnocena jako společensky významná pro danou oblast, včetně toho, aby existovala nenáročná cesta ke vzniku podnikatelských subjektů v tomto směru.

Další možností by bylo, aby se město Znojmo snažilo o rozšíření průmyslové zóny. Přilákání nových investorů by totiž znamenalo další pracovní příležitosti pro region, a to je v dnešní složité ekonomické době jednoznačně významnou aktivitou.

Přeměna ekonomiky na tržní ekonomiku měla velký dopad na oblast Znojemska. Jelikož Znojemsko je tradičně zejména zemědělský region, bylo velmi těžké, aby v tomto regionu vznikly nové firmy s průmyslovou výrobou. I přesto všechny tuto změny, má velký předpoklad, že zde vzniknou nové pracovní příležitosti, ať už to bude v zemědělství, v cestovním ruchu, vinařství, které má velký potencionál nebo strojírenská výroba.

50

8 Seznam použité literatury DRUCKER Peter F. Management: Tasks, Responsibilities, Practices. ButterworthHeinemann Limited, 2001. 575 s. ISBN 0-7506-4389-7. FORET, Miroslav., STÁVKOVÁ, Jana., VAŇOVÁ, Anna. Marketingový výzkum – distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2006. 114 s. ISBN 80-239-7755-5. FUCHS, Kamil., TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. II. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck 2005. 709 s. ISBN 80-7179891-6. HOLMAN, Robert. Ekonomie. l. vyd. Praha: C. H. Beck 1999. 726 s. ISBN 80-7179-2551. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9. KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do Makroekonomie: Neoklasický přístup. Praha: C. H. Beck, 2003. 368 s. ISBN 80-7179-788-X. KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 s. ISBN 97880-7357-276-1. MUSIL, Petr, FUCHS, Kamil., FRANC, Aleš., GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk. 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. PALÁT, M.: Marginalizace na trhu práce: Případ dlouhodobé nezaměstnanosti 2009. Sv. XII, č. 2, s. 23-31. ISSN 1212-3285. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie, 3. vyd. Meladrium, 2007. 117 s. ISBN 80-8617558-4. SAMUELSON, Paul A., NORDHAU, William D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 680 s. ISBN 978-80-205-0590-3.

51

TYPOVSKÁ, Ludmila, SKOPALOVÁ, Jitka, DOPITA, Miroslav. Vybrané problémy současné společnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 2000. 49 s. ISBN 80-244-0148-7. WALTER, J. WESSELS. Economics. Barron´s Business Review Series, 1987. 468 s. ISBN 0-8120-3560-7.

Internetové zdroje

Český statistický úřad. Analýza regionálních rozdílů v ČR v letech 1994 – 2005. Nezaměstnanost

[online],

2006

[cit.

2007-3-6].

Dostupné

z: . Ministerstvo práce a sociálních věcí – portál Statistiky nezaměstnanosti [online]. [cit 201102-15]. http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt Ministerstvo práce a sociálních věcí - Institut trhu práce (ITP) – podpůrný systém služeb zaměstnanosti http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/itp/info/cile Ministerstvo práce a sociálních věcí – Projekt: „Vzdělávejte se !“ http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se

Interní materiály ÚP Znojmo:

Zpráva o situaci trhu práce za rok 2009. Znojmo: ÚP Znojmo – Pracovníci oddělení trhu práce ÚP ve Znojmě, 2009.

Zpráva o situaci trhu práce za rok 2010. Znojmo: ÚP Znojmo – Pracovníci oddělení trhu práce ÚP ve Znojmě, 2010.

52

Seznam použitých zkratek APZ

aktivní politika nezaměstnanosti

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

D

poptávka

EU

Evropská unie

HDP

hrubý domácí produkt

JMK

Jihomoravský kraj

KZAM

klasifikace zaměstnání

L

celkový počet práceschopných

n

míra nezaměstnanosti

N

počet nezaměstnaných

S

nabídka

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

Tab.

Tabulka

TP

trh práce

u

skutečná míra nezaměstnanosti

U

počet nezaměstnaných

ÚP

úřad práce

VM

volné místo

v.o.s

veřejná obchodní společnost

53

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Analýza neobsazenosti pracovních míst podle profese v celé ČR k 31. 12. 2010 ..................................................................................................................................... 28 Tabulka č. 2: Vývoj struktury nezaměstnanosti žen dle věkových kategorií na Znojemsku ............................................................................................................................................. 33 Tabulka č. 3: Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) na Znojemsku ....................................................................................................................... 36 Tabulka č. 4: Počet nezaměstnaných žen podle délky pobytu na ÚP ve Znojmě................ 37 Tabulka č. 5: Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelé na Znojemsku........... 45

Seznam grafů Graf č. 1 Podíl nezaměstnaných mužů a žen evidovaných na úřadech práce k 31.12. 2010 ............................................................................................................................. 27 Graf č. 2: Podíl nezaměstnaných v roce 2010 ..................................................................... 29 Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti ČR a na Znojemsku. ........................................................ 30 Graf č. 4: Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle profese ve vztahu k počtu uchazečů na Znojemsku k 31. 12. 2010 .............................................................. 32 Graf č. 5: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných žen na Znojemsku v letech 2005 - 2010 ............................................................................................................................. 34 Graf č. 6: Struktura nezaměstnaných žen podle zaměstnání (KZAM) v letech 2008 – 2010 evidovaných na ÚP ve Znojmě ........................................................................... 35 Graf č. 7: Počet nezaměstnaných žen dle délky evidence na ÚP ve Znojmě v letech 2008 – 2010 ..................................................................................................................... 37 Graf č. 8: Nejvyšší dosažené vzdělání? ............................................................................... 38 Graf č. 9: Důvod nezaměstnanosti nebo proč jste přišli o práci? ........................................ 39 Graf č. 10: Jak dlouho jste bez práce? ................................................................................. 40 Graf č. 11: O jakou práci byste měli zájem?........................................................................ 41 Graf č. 12: Nezaměstnanost v obci Znojmo vznikla podle Vašeho názoru z důvodu ......... 41 Graf č. 13: Nejvýznamnější důsledky nezaměstnanosti na Znojemsku vidíte? ................... 42 Graf č. 14: Jaká jsou podle Vašeho názoru možná opatření státu vedoucí ke snížení nezaměstnanosti na Znojemsku? ......................................................................... 43 Graf č. 15: Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů na okrese Znojmo ........ 46 54

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Rovnováha na trhu práce ............................................................................... 11 Obrázek č. 2: Dobrovolná nezaměstnanost.......................................................................... 16 Obrázek č. 3: Nedobrovolná nezaměstnanost ...................................................................... 17 Obrázek č. 4: Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. 12. 2010 .............. 23 Obrázek č. 5: Nezaměstnanost v České republice ............................................................... 24 Obrázek č. 6: Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje k 31. 12. 2010 (počty osob v tisících za rok 2010) .................................................................................. 26

55

9 Přílohy Příloha č. 1: Nezaměstnanost na okrese Znojmo – dotazník provedený na nezaměstnaných Příloha č. 2: Počet hlášených volných míst na ÚP Znojmo podle požadavku na vzdělání Příloha č. 3: Srovnání míry nezaměstnanosti v ČR s ostatními zeměmi EU Příloha č. 4: Struktura nezaměstnaných žen podle zaměstnání (KZAM) Příloha č. 5: Realizace českých projektů ESF s účastí Úřadu práce Znojmo Příloha č. 6: Počet uchazečů na 1 pracovní místo v % Příloha č. 7: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných na Znojemsku ve srovnání s Jihomoravským krajem Příloha č. 8: Počet uchazečů a počet volných míst na Znojemsku Příloha č. 9: Mapa – Nezaměstnanost v ČR k prosinci 2010 Mapa – Mzdy v ČR k prosinci 2010 Příloha č. 10: Projekt ÚP „Vzdělávejte se!“ Příloha č. 11: Institut trhu práce podpůrný systém služeb nezaměstnanosti

56

Příloha č. 1: strana 1 - 3

Nezaměstnanost v okrese Znojmo - dotazník provedený na nezaměstnaných

Vážená respondentko, vážený respondente! Úlohou tohoto dotazníku je zjistit Váš názor a možnou příčinu vysoké nezaměstnanosti na okrese Znojmo. Domnívám se, že Vaše názory budou přínosné jak pro Úřad práce Znojmo, tak i pro další náměty jak snížit nezaměstnanost v tomto regionu. Vyplnění a odevzdání dotazníku Vyplnění dotazníku vám nezabere více než 10 – 15 minut. Prosím o vrácení dotazníku na e-mailovou adresu: [email protected] nebo zpět zadavateli na adresu U Domoviny 1, Znojmo a to nejpozději do 3. října 2011. U otázek, kde je možné vybrat jen jednu z odpovědí, zaškrtněte nebo označte tu nejvhodnější. Předkládaný dotazník je anonymní. Jakékoliv dotazy týkajících se k vyplňování dotazníku nebo účelu důvodu vyplňování dotazníku, ráda odpovím na níže uvedených kontaktech: mobil: 731 164 566 e-mail: [email protected] Martina Čurdová Všem těm, kteří chtějí, byť jen vyjádřením svých názorů nebo poznatků ke snížení nezaměstnanosti na okrese Znojmo přispět, chci poděkovat.

Nezaměstnanost v okrese Znojmo - dotazník provedený na nezaměstnaných 1) Jste z okresu Znojmo? ano

ne

2) Nejvyšší dosažené vzdělání? základní

vyučení bez maturity

úplné střední všeobecné s maturitou úplně střední odborné s maturitou vyšší

vysokoškolské

3) Důvod nezaměstnanosti nebo proč jste přišli o práci? zánik firmy snižování stavu pracovních míst ve firmě ukončení doby smlouvy na dobu určitou nesplnění kvalifikačních předpokladů mateřská dovolená jiný důvod 4) Jak dlouho jste bez práce? do 3 měsíců do 6 měsíce více než 6 měsíce až 12 měsíce více než 12 měsíce až 24 měsíce více než 24 měsíců 5) O jakou práci byste měli zájem (v jakém oboru, pozice)? administrativa

skladník

obchod

řidič

stavebnictví

v jakémkoliv

kuchař, číšník

nehledám

zemědělství jiné

6) Nezaměstnanost v obci Znojmo vznikla podle Vašeho názoru z důvodu. omezení činnosti nebo likvidace velkých podniků v regionu, zániku malých organizací v obci a regionu snížení možnosti dojíždění omezením četnosti spojení pomocí veřejných dopravních prostředků změny požadavků na kvalifikaci pracovníků v organizacích nebo podnicích jiné příčiny (uveďte jaké) ................................................................................. ……………………………………………………………………………….. 7) Nejvýznamnější důsledky nezaměstnanosti na Znojemsku vidíte: v poklesu nabídky práce ve zhoršení mezilidských vztahů v růstu kriminality jiné důsledky ........................................................................ 8) Jaká jsou podle Vašeho názoru možná opatření státu vedoucí ke snížení nezaměstnanosti na Znojemsku? (vyberte alespoň 2 odpovědi) podpora činnosti velkých podniků v regionu ze strany státu podpora malému a střednímu podnikání rekvalifikační programy zaměřené na: .............................................................. zlepšení dopravy do zaměstnání veřejnými dopravními prostředky směr …… ……………………………………………………………………………...... podpora programu veřejně prospěšných prací zaměřeného na: ........................ ……………..………………………………………………………….……... jiné (uveďte jaké) ......................................................................................…… 9) Jakým způsobem by podle Vás mohla být snížena nezaměstnanost v obci Znojmo. Uveďte konkrétní aktivity pomocí, kterých podporujete podnikatelské prostředí v obci (např., nabídka pozemků, budov, infrastruktura, daňové úlevy, snížené nájmy apod.) … …………………………………………………………………………….……………… …………………………………………………………………….……………………… 10) Jakého jste pohlaví?

muž

žena

18 – 25

26 – 30

31 – 40

41 – 50

11) Kolik je Vám let?

Příloha č. 2


Příloha č. 3


Příloha č. 4

Struktura nezaměstnaných žen podle zaměstnání (KZAM)

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

Vědečtí a odborní dušení pracovníci (vědci)

Techničtí, zdravotničtí, pedagog. pracovníci

Nižší administrativní pracovníci

Provozní pracovníci ve službách a obchodě

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví

Řemeslníci, kvalifik. výrobci, zpracovatelé

Obsluha strojů a zařízení

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

2008

25

121

275

485

1160

275

264

84

1460

2009

22

116

252

453

1145

249

327

122

1501

2010

10

83

238

351

827

216

298

132

1270


neuvedeno

164 134 40

Příloha č. 5

Realizace českých projektů ESF s účastí Úřadu práce Znojmo název projektu Najdi si práci v Jihomoravském kraji

cíl projektu zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti

vytvoření 6 okresních center psychodiagnostických služeb s cílem zvýšit pracovní a lidský potenciál kombinací vzdělávání Kombinované vzdělávání a praxe zamezit růstu pro nezaměstnané nezaměstnanosti ve v Jihomoravském kraji znojemském regionu zvýšení zaměstnatelnosti Asistenční služby a zaměstnanosti, vytvořit pro podporu nalezení tzv. Asistenční službu práce Vytvoření regionálního centra psychodiagnostických služeb

cílová skupina

vzdělávací programy

účastníci projektu

uchazeči do 25 let (evid. do 6 měs.) uchazeči nad 25 let (evid. do 12 měs.)

úvodní škol.,motivač. kurz, odb.(profesní) doškolení

ÚP BO,BM,BL, ÚP BV,HO, VY, ZN

osoby dl. nezaměstnané, uchazeči o zaměstnání

motivační kurz, bilan. diagn.,kurz os. efekt. indiv. poradenství

ÚP BO,BM,BL, ÚP HO,VY,ZN


inf.schůzka,kurzy pro řemesl. práce, služby AJ,NJ, PC,zákl. podn.

ÚP ZN

dlouhodobě nezaměstnaní do 25 let

úvodní škol., bil. diagn. kurz os. efekt.,PC, AJ,

11 okresů z krajů JM,JČ,VY

Příprava na práci v Jihomoravském kraji

začlenit dl. nezaměstnané na trh práce a zajištění 83 pracovních míst

osoby ze znevýhodněným soc. prostř. a os. sociálně vyloučené nebo tímto ohrožené

inf.schůzka+indiv.plán, nespecif. rekvalifikace, dotovaná praxe

ÚP BO,BM,BL, ÚP HO,VY,ZN

Posílení zaměstnanosti v oblasti sociálních služeb v regionu Znojmo

uplatnění na trhu práce a zvýšení úrovně poskytovaných sociálních služeb


kurz osob.efektivity,PC, pečovat. kurz, základy podnikání + poradenství

Centrum sociál služeb,DD Božice Penzion Znojmo

Zdroj: Úřad práce Znojmo, vlastní zpracování.

Příloha č. 6

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Úřadu práce ve Znojmě

Příloha č. 7

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ

Příloha č. 8

Zdroj: Vlastní zpracování - Úřad práce Znojmo.


Zdroj:http://www.penize.cz/interaktivni-grafiky/59244-jak-se-vyvijeji-v-cesku-mzdy-anezamestnanost

Zdroj:http://www.penize.cz/interaktivni-grafiky/59244-jak-se-vyvijeji-v-cesku-mzdy-anezamestnanost


Projekt: „Vzdělávejte se!“ 1. Zaměření projektu Projekt je zaměřen na zaměstnavatele, kteří v důsledku celosvětové finanční krize a hospodářské recese museli nebo budou muset omezit výrobu ve svých provozech, a jejich zaměstnance. V rámci projektu mohou zaměstnavatelé získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance, kteří jsou ohroženi negativními důsledky organizačních změn podniku v důsledku krize. Zaměstnancům se tak dostane možnosti účastnit se dalšího vzdělávání, zdokonalit si své odborné znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti tzv. obecného vzdělávání1 a zaměstnavatelé získají prostor pro efektivnější řešení personální situace podniku v období krize. Zaměstnavatelé budou žádat na úřadu práce podle místa výkonu práce (pracoviště, provozovny), nikoli podle sídla zaměstnavatele. Vztahuje se na území celé ČR, s výjimkou hlavního města Prahy.

2. Způsob realizace Zaměstnavatelé podají vyplněnou žádost o zapojení do projektu (včetně příloh, tedy i prohlášení o čerpání de minimis nebo prohlášení o velikosti podniku) na příslušném úřadu práce, který jejich žádost posoudí a schválí. Žádost bude obsahovat relevantní důvody pro zapojení se zaměstnavatele do projektu, seznam zaměstnanců účastnících se odborného rozvoje a nabídku vzdělávacích kurzů, které budou odborný rozvoj zajišťovat. Cena vzdělávání nesmí přesáhnout limity uvedené v manuálu a kalkulované ceny uvedené zaměstnavatelem v žádosti budou cenou maximální. Zaměstnavatelé dostanou příspěvek na úhradu nákladů na vzdělávání zaměstnanců a na náhradu mzdy, včetně sociálního a zdravotního pojištění a cestovních náhrad, a to po dobu, kdy se jejich zaměstnanci účastní vzdělávání. Příspěvek bude poskytnut v souladu s pravidly poskytování veřejné podpory - buď v režimu de minimis, dle dočasného rámce nebo dle blokové výjimky na vzdělávání v souladu s nařízením ES č. 800/2008. V případě blokové výjimky je možné poskytnout příspěvek v závislosti na velikosti podniku v souladu s limity pro poskytnutí veřejné podpory na obecné vzdělávání zaměstnanců. Zaměstnavatelé se budou podílet na úhradě nákladů na vzdělávání, na náhradě mzdy a sociálního a zdravotního příspěvku určitou procentní částí svými finančními prostředky.

Abyste rozuměli podrobně pravidlům, připravili jsme pro Vás návod, jak připravit žádost o příspěvek: Manuál pro zájemce z řad zaměstnavatelů.

3. Celková výše prostředků na projekt Projekt je realizován ve dvou fázích. V první fázi byly čerpány prostředky Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů - výzva byla vyhlášena na částku 500 mil. Kč (uznatelnost výdajů skončila 30. 6. 2009). Druhá fáze projektu je realizována v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost - vyčleněná částka činí již 2 mld. Kč. Předpokládaná doba trvání do 31. prosince 2010.28

28

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se

Příloha č. 11: strana 1- 2

Institut trhu práce podpůrný systém služeb zaměstnanosti

Cíle projektu a očekávaný přínos Institut trhu práce – podpůrný systém služeb zaměstnanosti je pilotní systémový projekt realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Zaměřuje se především na zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb zaměstnanosti, jejich rozšíření a prohloubení. Doba trvání projektu: 1. 7. 2006 – 31. 8. 2008 Rozpočtované náklady: 618.193.831,- Kč Rozšíření služeb zaměstnanosti se týká nejen potřebné změny obsahu služeb, které budou poskytovány uchazečům a zájemcům o zaměstnání na úřadech práce, ale především zvýšení péče o uspokojení potřeb zaměstnavatelů, zvláště malých a středních, kteří jsou v současné době na okraji zájmu služeb zaměstnanosti. Aktuální změnu veřejných služeb zaměstnanosti by měla také zajistit ověřovaná zvýšená součinnost se subjekty samosprávy, zejména krajskými úřady a jejich Radami pro rozvoj lidských zdrojů. Prohloubení veřejných služeb zaměstnanosti, které je zaměřeno na zvýšení orientace na práci s disponibilní pracovní silou tak, aby byly co nejlépe řešeny potřeby zaměstnavatelů prostřednictvím cíleného využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), především cílených rekvalifikací, cíleně směrovaných příspěvků na zapracování nových zaměstnanců atd. Mimo jiné půjde o jiný, kvalitnější, způsob práce se vstupními informacemi úřadů práce díky nově vybudovanému manažerskému informačnímu systému. Pozornost v této oblasti je zaměřena především na možnosti a způsob prognózování vývoje trhu práce v rámci ČR i jednotlivých regionů a řešení jejich vazeb na podnikatelské prostředí, možnosti a dopady na rozvoj regionů a v neposlední řadě na sektor školství a oblast celoživotního vzdělávání. Prohloubení analytické a prognostické činnosti by mělo být zaměřeno na využití biostatiky v rámci pravidelného sledování efektivity nástrojů APZ a dalších vložených prostředků v daných podmínkách jednotlivých regionů včetně jejich zobecňování pro efektivní využití nástrojů APZ a služeb zaměstnanosti. To v současné době citelně schází. V neposlední řádě je plánována analýza

spokojenosti

zaměstnavatelů

a

dalších

spolupracujících

subjektů

se

službami

zaměstnanosti, což vytvoří základ pro budování kvality v této oblasti veřejných služeb. Vedlejším efektem ověřování rozšířeného a prohloubeného přístupu k zajišťování SZ bude definování znaků kvality a základních potřebných kompetencí poradců a dalších poskytovatelů SZ, což položí základy budování kompetenčního modelu v oblasti SZ.29

29

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/itp/info/cile

VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A NA ZNOJEMSKU

Recommend Documents