Současný stav venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Současný stav venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Libor Sládek, Ph.D.

Aneta Trochtová

Brno 2013

Mendelova univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Ústav chovu a šlechtění zvířat

2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autorka práce :

Aneta Trochtová

Studijní obor:

Agrobiologie

Obor:

Všeobecné zemědělství

Název tématu:

Současný stav venkovské turistiky a agroturistiky na

Znojemsku Rozsah práce:

30-40 stran

Zásady pro zpracování: 1. Studentka vypracuje studii současného stavu venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku. 2. V úvodu studentka bude charakterizovat venkovskou turistiku a agroturistiku. Dále se zaměří na charakter regionu Znojemska. 3. V bakalářské práci budou uvedeny možnosti využití venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku jako např. vinné stezky, cyklostezky, popř. farmy zabývající se agroturistikou apod. 4. V závěru studentka vyhodnotí a navrhne možnosti využití venkovské turistiky a agroturistiky v daném regionu.

Seznam odborné literatury:

1. 2. 3. 4. 5.

STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Prah: Profi Press, s.r.o., 2005. 65 s. ISBN 80-8672614-2. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika - specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: Střední odborná škola cestovního ruchu s.r.o., 1999. 108 s. POUROVÁ, M. Agroturistika. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 s. ISBN 80-213-0965-2. POUROVÁ, M. Agroturistika : Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vyd. Praha: ČZU, 2000. 113 s. ISBN 80-213-0672-6. SZNAJDER, M. -- PRZEZBORSKA, L. -- SCRIMGEOUR, F. Agritourism. Wallingford, UK: CABI, 2009. 301 s. ISBN 978-1-84593-482-8.

Datum zadání bakalářské práce:

říjen 2011

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2013

Aneta Trochtová Autorka práce

Ing. Libor Sládek, Ph.D. Vedoucí práce

prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Současný stav venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne ………. ………………………….. Aneta Trochtová

PODĚKOVÁNÍ Děkuji především Ing. Liboru Sládkovi, Ph.D. za podnětné rady a za odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala rodičům a partnerovi, za podporu při studiu. …………………………… Aneta Trochtová

Anotace V současné době můžeme stále častěji slyšet pojmy jako agroturistika a venkovská turistika. Zájem o tento druh cestovního ruchu stále stoupá. Hlavním z cílů mé bakalářské práce je seznámení se s městem Znojmo a jeho okolím. Mezi atraktivní využití agroturistiky v této oblasti je vinařský turistický programu, který stále láka mnoho návštěvníku. Součástí práce je zpracovaný přehled firem, které provozují agroturistiku anebo se na ní alespoň podílejí. Závěrem bych zhodnotila současný stav agroturistiky a venkovské turistiky na Znojemsku a navrhla tak dalších možnosti jejich rozvoje.

Annotation Currently, we increasingly hear terms such as 0061gricurtural tourism and country tourism. The interest in this kind of tourism is still growing. The main objective of my bachelor´s thesis is getting to know the city Znojmo and its surroundings. Among the attractive use of agricurtural tourism in this area is wine tourism program, which still attracts many visitors. The work is made of those companies that operate agritourism or at the least involved. Finally, I assess the current state of agricurtural tourism and country tourism in the Znojmo region and suggested that other possibilities for their development.

Klíčová slova Agroturistika, venkovská turistika, Znojmo

KeyWords Agricurtural tourism, country tourism, Znojmo

Obsah 1.

ÚVOD............................................................................................... 8

2.

CÍL PRÁCE .................................................................................... 9

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................. 10 3.1

ZNOJEMSKÝ REGION ............................................................................... 10

3.1.1 Charakteristika lokality ............................................................................... 10 3.1.2 Geografické a přírodní podmínky ............................................................... 11 3.1.3 Zajímavosti Znojma .................................................................................... 12 3.2

Venkovská turistika ....................................................................................... 13

3.2.1 Venkovská turistika v České republice ....................................................... 14 3.2.2 Organizace řízení venkovské turistiky ........................................................ 15 3.2.3 Specifika venkovské turistiky ..................................................................... 16 3.3

Agroturistika................................................................................................... 17

3.3.1 Historie agroturistiky .................................................................................. 18 3.3.2 Pozitiva a negativa agroturistiky ................................................................. 19 3.3.3 Potenciál rozvoje agroturistiky v České republice...................................... 20 3.4

Agroturistika a venkovská turistika na Znojemsku ................................... 21

3.5

Vinařská turistika na Jižní Moravě .............................................................. 22

3.5.1 Historie vinařství na Znojemsku ................................................................. 22 3.5.2 Znojemská vinařská podoblast .................................................................... 22 3.5.3 Současná nabídka vinařské turistiky na Jižní Moravě ................................ 23 3.6

Znovín Znojmo s.r.o., se sídlem v Šatově ..................................................... 25

3.7

Vinné sklepy Lechovice .................................................................................. 27

3.8

Cyklostezky ..................................................................................................... 29

3.8.1 Současná situace ve vývoji cyklostezek ..................................................... 29 3.8.2 Cyklotrasy v Národním parku Podyjí ......................................................... 29 3.8.3 Cyklisté vítáni ............................................................................................. 31 3.8.4 Cyklistické trasy v okolí Znojma ................................................................ 32 3.9

Agroturistické podniky na Znojemsku ........................................................ 37

3.9.1 Osada havranů ............................................................................................. 37 3.9.2 Horse Farm Lechovice ................................................................................ 40 3.10 Možnosti dalšího rozvoje agroturistiky a venkovské turistiky na Znojemsku....................................................................................................... 43

4.

ZÁVĚR .......................................................................................... 44

5.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................ 45

6.

SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................. 49

1. ÚVOD Venkovský cestovní ruch a agroturistika jsou bezprostředně spojovaný s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. V poslední době jsou tyto formy cestovního ruchu stále více vyhledávány ze stran obyvatelstva jak už z městské části tak i z okrajových částí měst. I přesto, že je tento druh turistiky relativně nový, tak je stále žádanější a mnohdy více preferovaný než známá turistická letoviska. Splynutí s přírodou je tedy pro mnoho lidí důležité a spíše dávají přednost pobyt v klidných částech a prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch je ideální možností pro menší rodinné farmy. Je zdrojem příjmů, nabízí byť už menší pracovní příležitosti nezaměstnaným a pomáhá obnovovat, rozvíjet region a jeho tradice. Hlavním cílem této práce bylo krátce nahlédnout na stav venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku a předložit konkrétní vlastní doporučení na případné zlepšení situace. Seznámit se okresem Znojmo a jeho možnostmi v oblasti agroturistiky a venkovské turistiky. Znojmo a jeho okolí je velmi rozmanitou oblastí z pohledu pěstování vinné révy a doprovodných činností blíže popisujících výrobu a zpracování révy vinné atd. Budu tedy také blíže popisovat vinařskou turistikou, která je konkrétně na Znojemsku velmi aktuálním trendem a její atraktivita stále stoupá. Dále se částečně zmiňuji o cyklostezkách na Znojemsku, jelikož Jižní Morava je protkána řadou cyklostezek, které jsou také neodmyslitelně spojovány s vinařskými stezkami a vinařským turistickým programem, jež nabízí Znojemsko. Práce obsahuje také částečný popis hlavních producentů vína ve Znojmě a okolí. Kde se i tyto firmy zapojují do vinařské turistiky a neodmyslitelně se podílejí na tvorbě struktury agroturistiky a venkovské turistiky na Znojemsku. Při studiu Znojemského regionu z různých hledisek jsem využíval odborné literatury z oblasti agroturistiky a venkovského cestovního ruchu, dokumentů a map Znojemské oblasti a v neposlední řadě internetových zdrojů.

8

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je: 1. Seznámení se s městem Znojmo, okolím a jeho zajímavostmi. 2. Vymezení pojmu agroturistiky a posléze současný stav agroturistiky na Znojemsku. 3. Blíže specifikovat pojem venkovská turistika a jeho následného zhodnocení na Znojemsku. 4. Charakteristika vinařského turistického programu a znojemské vinařské podoblasti. 5. Představení dvou agroturistických podniků na Znojemsku a souhrn jejich poskytovaných služeb. 6. Přehled cyklotras a cyklostezek ve okolí Znojma. 7. Osobní návrh možného dalšího rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku.

9

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Znojemský region 3.1.1 Charakteristika lokality Znojmo je město s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji na levém břehu řeky Dyje, 55 km jihozápadně od Brna a 75 km severozápadně od Vídně. Hranice Rakouska probíhá osm km od města. V roce 2011 zde žilo 34 tisíc obyvatel. Je druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní Moravy. Až do roku 2000 bylo Znojmo okresním městem správního okresu Znojmo. Za Rakouska-Uherska a za první Československé republiky bylo do roku 1928 také město statutární.(Kuča, 2011) Okres Znojmo s rozlohou 1590 km2 (k 1. čtvrtletí 2012) pokrývá největší část Jihomoravského kraje (22 %) a svou rozlohou patří mezi největší okresy České republiky. Při srovnání velikosti rozlohy okresu se všemi dalšími okresy České republiky zaujímal třetí místo (k 31. 12. 2011). Podle poctu obyvatel je v meziokresním srovnání JMK až na 33. místě. V rámci meziokresního srovnání patří okres Znojmo mezi velmi řídce osídlená území( 70 obyvatel na 1 km2– stav k 31. 12. 2011).(www.czso.cz)

Zdroj: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/okresy (ze dne 23. 3. 2013)

Obrázek 1 - Okresy Jihomoravského kraje

10

3.1.2 Geografické a přírodní podmínky Geologické a přírodní podmínky předurčují krajině způsob, jakým bude využívána a mají také vliv na způsob života v ní. Ovlivňuje lidské aktivity a determinují možnosti využití krajiny a nabízí případné rozvojové šance určitého území. Jsou tedy jedním z rozhodujících faktorů, jenž mají výrazný vliv na rozvojových možnostech a příležitostech daného území. Mezi obecné přírodní vlastnosti mající zásadní vliv na charakter krajiny a její využití patří například: úrodnost a možnost využití půdy pro zemědělství a lesnictví, zdroje pitné a užitkové vody, nerostné bohatství, dopravní prostupnost, upřednostňované dopravní tahy, obytnost, reakční přitažlivost území a přírodní ráz krajiny. Vyjmenované přírodní vlastnosti ovlivňují lidské aktivity zejména v těch oblastech: intenzita zaměření prvovýroby, vodohospodářsky náročná výroba, těžební a surovinový náročný průmysl, trasy hlavních silničních a železničních dopravních tahů, urbanizace území, reakce a cestovní ruch. 3.1.2.1 Geografické podmínky Na území okresu Znojmo se nachází dva geomorfologické celky. V západní části okresu je to Český masiv, východní část okresu je naopak tvořena Karpatskou soustavou. Předěl mezi Českým masivem a Karpatskou soustavou prochází z Rakouska přibližně přes obec Šatov, Znojmo a táhne se až k Moravskému Krumlovu. Oba geomorfologické celky mají odlišnou geologickou stavbu, což je patrné i v morfologii krajiny. Krajina západní části je charakteristická výběžky a pahorky předhůří náležející Českomoravské vrchovině, jež je tvořeno převážně krystalickými horninami vzniklými v prvohorách. Naproti tomu krajiny ve východní části okresu je složena ze sedimentálních hornin třetihorního moře, jenž vytváří nížinu Jaroslavické tabule. Zmíněné geologické podloží zapříčinilo vznik dvou základních druhu půd- západní část okresu pokrývají hnědozemě, východní černozemě a nivní půdy. 3.1.2.2 Přírodní podmínky Pro charakteristiku podnebí okresu Znojmo je příznačné spíše suché klima s velmi teplým mezoklimatem a s vlivem dešťového stínu z Českomoravské vrchoviny; odkud občas sestupuje chladný vrchovinný vzduch a zpomaluje vegetace, což přináší pomalé zrání hroznu, a znamená větší množství aromatických látek v hroznech. Průměrná roční teplota se v dlouhodobém časovém normálu pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7 až 8,5 °C. Roční úhrn srážek kolísá mezi 300-550 mm a je ovlivněn srážkovým stínem Českomoravské vrchoviny. 11

Území okresu Znojmo patří do povodí řeky Dyje, která tak představuje nejvýznamnější řeku okresu. Na jejím horním toku byla ve třicátých letech minulého století vybudována Vranovská údolní nádrž. Tato slouží nejen jako zásobárna vody, ale kromě výroby elektrické energie, vyrovnává průtok na střední části toku a stala se také hlavním letním reakčním centrem. Vůbec nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě se nachází na řece Jevišovce. Výrovická přehrada, která byla vybudována jako závlahová, postupem času začala sloužit také k reakci. 3.1.3 Zajímavosti Znojma Hrad Bítov–novogotický hrad s jedinečnou kolekcí iluzivních maleb a legendární zbrojnicí. Sbírka vycpaných psů zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejrozsáhlejší na světě. Hradní ZOO, výstava strašidel, vinotéka. Hrad Cornštejn- romantická zřícenina středověkého hradu nad Vranovskou přehradou, původně královská pevnost v linii hradů chránících jižní hranici českého státu. Z věží a teras působivé výhledy do okolí. Hluboké Mašůvky - pozoruhodný přírodní poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie. Lurdská jeskyně se svatou studnou, kaple Křížové cesty k Božímu hrobu a Kalvárii. Jevišovice - renesanční zámek se sbírkami malovaného lidového nábytku a starých klávesových nástrojů. V blízkosti archeologické naleziště a jedna z nejstarších přehrad ve střední

Evropě,

postavená

roku

1897

na

řece

Jevišovce.

Národní park Podyjí- hluboké romantické údolí meandrující řeky Dyje se skalnatými svahy, jedno z nejkrásnějších průlomových údolí střední Evropy. Nejzápadněji položené útočiště mnoha panonských rostlinných druhů. Křížový sklep v Příměticích - největší vinný sklep svého druhu na světě, vybudovaný jezuity v polovině 18. století ve tvaru kříže. Památník Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu. Malovaný sklep v Šatově- vinný sklep vyzdobený unikátními barevnými plastickými reliéfy a naučná vinice, součást vinařského turistického programu s ochutnávkou vín znojemské vinařské podoblasti. Zámek Vranov nad Dyjí - nádherné barokní sídlo na vysoké skále, nejcennější částí areálu je zámecká kaple a Sál předků. Vyhlídková terasa, bohatě vybavené stylové interiéry, vinotéka a park, pozoruhodný umístěním na strmých svazích.

12

Nový Hrádek - romantická zřícenina gotického hrádku a torzo renesančního loveckého zámečku v lesích nad hlubokým kaňonem meandrující řeky Dyje, z vyhlídkových ochozů atraktivní vyhlídka na členité moravsko-rakouské Podyjí. Šobes- vinice na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje, odborníky řazená mezi deset nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. V letních měsících ochutnávky zdejších vín přímo na vinici. (www.mesta.obce.cz)

3.2 Venkovská turistika Venkov je specifickým prostředím, které ovlivňuje charakter celé České republiky. Žije zde sice méně než třetina obyvatel země, jeho význam je však výrazně vyšší. (Binek, 2009) Cílem venkovské turistiky je především : 1. Stimulovat rozvoj dalších podnikatelských aktivit na venkově 2. Odlehčit přetížené infrastruktuře měst 3. Omezit migraci venkovského obyvatelstva do měst a stabilizovat venkovský prostor 4. Respektovat přirozené přírodní prostředí, udržovat ho a rozvíjet 5. Přispívat ke krajinotvorbě a celkové péči o životní prostředí 6. Popularizovat místní krásy, zvláštnosti a tradice a přispívat k jejich udržení a rozvoji 7. Vrátit člověka do přírody (Čertík a kol. 2000) Venkovská turistika souvisí především s nízkou hustotou obyvatelstva a otevřeným prostorem a s malými sídly obvykle méně než s deseti tisíci obyvateli. Využívání půdy souvisí především se zemědělstvím, lesnictvím a ochranou přírodních lokalit. Společnost má sklon k tradicionalizmu (vliv tradičních zvyklostí je často velmi silný).

13

Venkovská turistika se svými specifickými by tedy měla být: Umístěna do venkovských oblastí Funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictvím minulosti, tradiční zvyky a způsoby) Venkovská ve svém měřítku, tj. malé budovy, malá sídla a podobně Tradiční ve svém charakteru, což znamená, že poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami. Často bude řízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti Trvale udržitelná, tzn., že její rozvoj by měl pomáhat udržovat zvláštní venkovský charakter dané oblasti a neměl by likvidovat místní zdroje. Na venkovskou turistiku by se mělo hledět jako na potencionální nástroj ochrany přírody a krajiny a trvale udržitelného rozvoje spíše než jako na urbanizační a rozvojový nástroj Složena z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomika a historie

3.2.1 Venkovská turistika v České republice V dnešní společnosti již téměř nenajdeme člověka, který by nechápal pojem cestovní ruch. Někomu se vybaví dovolená u moře, příjemný pobyt na horách, prohlídka muzeí a galerií ve vybraném městě anebo dovolená na venkově. Z tohoto hlediska chápeme cestovní ruch jako jednu z možností uspokojování potřeb obyvatelstva – jde tedy o součást spotřeby, která po určitou dobu probíhá mimo místo trvalého bydliště. Uspokojováním potřeb obyvatelstva v oblasti cestovního ruchu se zabývá řada organizací a podniků, které poskytují různé služby pro účastníky cestovního ruchu, až již jde o služby zprostředkovatelské, stravovací, dopravní či ubytovací. Z tohoto hlediska cestovní ruch vstupuje jako komplex ekonomických činností a představuje významnou oblast podnikatelské činnosti, která přináší ekonomický přínos jak pro podnikatele, tak i pro národní hospodářství. Předpokladem úspěšného rozvoje odvětví je samozřejmě respektování zásad trvale udržitelného rozvoje, které je úzce spojeno se stavem a potřebami konkrétního území.

14

Venkovská turistika může také přispět k zachování a zlepšování životního prostředí, protože závisí na jeho atraktivitě. (Turtureanu, 2006) Česká republika má ve všech směrech vhodné podmínky pro rozvoj agroturistiky. Domácí cestovní ruch je mezi obyvateli stále velmi rozšířený a po „boomu“ levných zájezdu do zahraničí z devadesátých let, se lidé opět začali vracet k trávení volného času ve známém prostředí v rámci domácího cestovního ruchu. Ustálený model pro českou domácnost je jeden rok dovolené v zahraničí, druhá rok v Čechách. Je tak jen na poskytovatelích služeb, aby uzpůsobili svou nabídku poptávce a vyšli vstříc všem zájemců o strávení dovolené na českém venkově. Dle výzkumu agentury CzechTourism hodnotí lidé podmínky České republiky pro tradiční aktivity volného času (vycházky, turistika, cykloturistika, běžkaření atd.) jako velmi příznivé. Studie podporuje i tvrzení, že čeští turisté stále častěji vyhledávají tuzemské lokality, a to nejen k uskutečňování „krátkých“ výletů, ale i delších letních a zimních dovolených. Dvě třetiny provozovatelů podniku cestovního ruchu pak potvrdili, že v jejich provozech ubývá zahraničních a naopak přibývá počet domácích návštěvníků. Zároveň roste kupní síla obyvatelstva a to je ochotno vydávat přebytečné finanční prostředky na volnočasové aktivity. Všechny tyto faktory potvrzují zvyšující se význam domácího obyvatelstva jako potenciálního klienta podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice. (Stříbrná 2005)

3.2.2 Organizace řízení venkovské turistiky Aby byla venkovská turistika vůbec mezi námi a fungovala, je nutné ji nějakým způsobem propagovat a podporovat její rozvoj. Existuje několik sdružení, která se venkovskou turistikou zabývají a podporují její rozvoj. Mezi hlavní sdružení patří Svaz venkovské turistiky a dále pro ECEAT-CZ neboli Sdružení Evropského centra pro ekoagroturistiku. Svaz venkovské turistiky je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu. Svaz byl založen v roce 1997 pod názvem Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. Sdružení je členem Svazu obchodu a cestovního ruchu a dále pak členem mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky EuroGites.19. Úkolem tohoto sdružení je nejen podporovat rozvoj venkova, obnovovat jeho tradice, udržovat čistotou prostředí, ale také vzdělávat podnikatele tohoto sektoru a v neposlední řadě také prezentovat venkovskou turistiku, jak v České republice, tak v zahraničí. Sdružení plně 15

prosazuje a hájí zájmy svých členů, tedy venkovských podnikatelů, kteří se na něj mohou obrátit s případnými dotazy. (www.svazvt.cz) V dnešní době je ze strany zákazníků kladen důraz na kvalitu poskytovaných služeb. Dobře a kvalitně poskytovaná služba je úspěchem podnikatelů, kteří se na něj mohou obrátit s případnými dotazy. V dnešní době je ze strany zákazníků kladen důraz na kvalitu poskytovaných služeb. Dobře a kvalitně poskytovaná služba je úspěchem podnikatele. Ubytovací zařízení na venkově nemá předem stanovené kvalitativní parametry. Z tohoto důvodu připravil Svaz venkovské turistiky společně s jiným profesními sdruženími a za pomocí Ministerstva pro místní rozvoj jednotný certifikační systém. Cílem tohoto systému je sjednotit ubytovací zařízení venkovské turistiky, které bude odpovídat evropským standardům a zajistí jeho kontrolu. Svaz venkovské turistiky provozuje webový server Prázdniny na venkově. Jedná se o nabídku ubytovacích zařízení ve venkovském prostředí České republiky. Prostřednictvím tohoto serveru si mohou jak domácí, tak zahraniční návštěvníci rezervovat a platit ubytování online, tedy z pohodlí domova. ECEAT CZ (Evropské centrum pro ekoagroturistiku) je občanským sdružením. Tato nezisková organizace je členem ECEAT International a spolupracuje se Svazem venkovské turistiky. Cílem tohoto sdružení je podporovat rozvoj a obnovu venkova pomocí šetrné turistiky, odborně vzdělávat venkovské podnikatele pomocí vzdělávacích programů a poskytovat poradenské služby. Dnes se ECEAT věnuje především systém hodnotící kvalitu ubytovacích zařízení tzv. ECEAT QUALITY LABEL a projektu Stezku dědictví Czech Tourism (Česká centrála cestovního ruchu) je další důležitou organizací, jejím úkolem je propagace České republiky, a to jak doma, tak i v zahraničí. (www.eceat.cz)

3.2.3 Specifika venkovské turistiky Venkovská turistika není zaměřena jen na přírodu, ale využívá kulturní, společenský a materiální potenciál venkova. Obyvatelé měst utíkají na venkov krátkodobě za čistou přírodou, za rekreací, anebo někdy vyhledávají kvalitu venkova i k trvalému bydlení (Perlín, Hupková, 2010) V České republice by se za specifikum venkovského cestovního ruchu dalo považovat typické české chataření a chalupaření. Jedná se o formu masového cestovního ruchu, která má pozitiva i negativní důsledky. Mezi aspekty, které působí pozitivně, patří: přispívání k udržení 16

kulturního vzhledu krajiny ve vysídlených obcích a oblastech nebo oživení maloobchodního obratu. Negativními dopady jsou pak především ne-citlivost k původní venkovské zástavbě, problémy s odpadem a sezonní nápor na území překračující jeho únosnost. Dalším specifikem je typická decentralizace ubytovacích služeb a vůbec forma a charakter poskytovaných služeb. Cílem je odlehčení přetížené infrastruktuře měst, omezení migrace venkovského obyvatelstva do měst, stabilizování venkovského prostoru a přispívání ke krajino-tvorbě a celkové péči o životní prostředí. Venkovská turistika popularizuje místní krásy, zvláštnosti a tradice a přispívá k jejich udržení a rozvoji(Kolektiv autorů, 2007)

3.3 Agroturistika Agroturistika je definována jako specifická forma venkovské turistiky, která využívá přírody a krajiny venkova a má bezprostřední vztah k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Agroturistika je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě (zákon c.105/1990 Sb. O soukromém podnikání občanů), kteří jsou zapsání na obecním úřadě jako vedlejší doplňková činnost, sloužící k získání dodatečných finančních prostředků, s tím že zemědělská činnost je dominantní (minimálně 51% celkových tržeb by mělo pocházet ze zemědělské výroby). (Kolektiv autorů, 2007). Podnikatelé v agroturistice tak mohou získávat finanční zdroje, za jejíchž pomoci budou schopni udržet nebo rozšířit svou stávající zemědělskou činnost. Díky tomu se jim otevírá možnost snížit dopady špatných klimatických podmínek na úrodu a nejsou nuceni spoléhat se v takovém případě pouze na dotace od státu. Jak již v definici vyplývá, jedná se v případě agroturistiky o cestovní ruch provozovaný na zemědělských farmách či statcích v komorním, až rodinné prostředí. Návštěvník takové farmy má šanci seznámit se s celou řadou domácích a hospodářských zvířat a poskytovatel služeb má navíc možnost nabízet klientům své domácí produkty, což přispívá k atraktivit jeho služeb. Ojedinělý není ani zájem klientu o eventuální možnost podílet se na zemědělské výrobě. Takový zájemce si může vyzkoušet např. dojení krávy, hřebelcování koní nebo projížďku na některém ze zemědělských strojů. V případě poskytování služeb zmíněného charakteru je vhodné, aby poskytovatel služeb zvážil případné pojištění a vyhnul se tak nechtěným soudním sporům s klienty, kteří při některé z těchto aktivit utrpěli újmu. V rámci agroturistiky mohou podnikatelé nabízet i řadu specifických a unikátních služeb, které podpoří dojem souznění s přírodou, zemědělským prostředím a vesnickým 17

folklórem. Základem nabídky zůstává stravování a ubytování. Strava nabízená hostům by měla být typicky venkovská, měla by odpovídat místním tradicím, a pokud lze splnit přísné hygienické předpisy, pak by alespoň některé suroviny měly procházet přímo z farmy nebo statku, kde je návštěvník ubytovaný. Co se týče ubytování, je venkovská atmosféra podpořena už samostatným ubytováním klienta přímo v hospodářském stavení, a tak využívají přilehlých domků, srubů nebo chat. Při jejich vybavování by měli myslet na zachování dojmu jednotnosti a přírodní vesnické atmosféry. Další typické doplňkové služby nabízené podnikateli v agroturistice jsou: Účast na zemědělských aktivitách Pomoc při výrobě domácích produktů Možnosti kontaktu s domácími a hospodářskými zvířaty Projížďky na koních nebo ponících (výjimkou dnes nejsou ani exotičtí tvorové jako lamy, velbloudi nebo pštrosi) Sběr bylin, hub, lesních plodů Rybaření a lov zvěře (s potřebným povolením) Účast na zabijačkách, dožínkách nebo vinobraní a jiných krajových událostech (Stříbrná, 2005) Nezanedbatelnou výhodou agroturistiky je také její relativní finanční nenáročnost a edukativní složky. Klienti mají možnost seznámit se s procesem zemědělské výroby, který jim při životě ve městě bývá skryt. Rodiny s dětmi mohou své ratolesti při této příležitosti seznamovat se zvířaty, se kterými dnešní děti běžně nepřichází do styku a dočítají se o nich pouze v knihách. V neposlední řadě pak agroturistika posilu vztah obyvatel k venkovu, který je z velké části nositelem národních tradic. 3.3.1 Historie agroturistiky V České republice začalo k postupnému rozvoji agroturistiky (a ekologického zemědělství, které je základem ekoagroturistiky) docházet krátce po revoluci. Ubytování tvoří ve většině případů pouze doplňkový příjem, hlavní finanční zdroje přicházejí ze zemědělské výroby, resp. z práce vázané na hospodářství. Přes relativně příznivý ekonomický vývoj a rozvoj turismu byl však nárůst nabídky v uplynulých dvou desetiletích poměrně malý. Přesný počet agrofarem u nás není zatím znám a v současné době se odhaduje na několik stovek. V řadě sousedních států (Německu, Rakousku, ale i například Polsku) je agroturistika výrazně více rozšířená. Například v Německu můžeme první podoby agroturistiky sledovat 18

počátkem dvacátého století, kdy byla dovolená umožněna již nejen šlechtě, ale i vyšším a středním vrstvám. Venkované, především dřevaři, rybáři a sedláci, u sebe doma ubytovali návštěvníky z města, mezi nimiž byli často jejich příbuzní. Finanční zisk proto tehdy ještě nebyl prioritou, zároveň však nebylo třeba kvůli hostům investovat do vybavení ubytovacích prostor. Intenzivněji se agroturistika začala rozvíjet brzy po druhé světové válce. V roce 1955 byla založena centrála pro dovolenou na venkově a dnes je zde agroturistika plnohodnotným odvětvím cestovního ruchu. Ubytování tu nabízí zhruba 20 000 agrofarem a 400 ekofarem a jejich počet stále pomalu stoupá. (www.agroturistika.thoendel.cz) 3.3.2 Pozitiva a negativa agroturistiky Agroturistika má řadu pozitiv: Jedná se o významné a rozrůstající se odvětví, které může výrazně přispět k řešení některých sociálních i ekonomických problémů venkova, jako je například migrace venkovského obyvatelstva do měst, nezaměstnanost a závislost venkova na městě. Velká část peněz z turistické činnosti zůstává v rukou ubytovatele a získané prostředky jsou buď reinvestovány, nebo slouží farmáři jako vedlejší finanční zdroj. Také zátěž ekologických systémů je ve srovnání s jinými typy turismu minimální: Ubytování pro turisty nevyžaduje stavbu nových objektů, využívá se již stojících budov, které jsou situovány do venkovského prostředí mimo uměle vybudovaná střediska. Vše je přizpůsobeno malým měřítkům: Relativně malá četnost a samotné parametry stavení ani nedovolují větší počty turistů. Velké pozitivum je i ve způsobu hospodaření v krajině a částečném samozásobitelství. Přirozeně můžeme najít některá negativa: Vzhledem k tomu, že hlavní turistická sezóna se z velké části kryje s hlavní sezónou v zemědělství, dostávají se zemědělci, zejména ženy, v tomto období do časových tlaků. Může se objevit i obecný problém turismu: stres pro místní obyvatelstvo, zejména pro samotné provozovatele, neboť nastává kontrast v tom, že dovolená hostů znamená vlastně pro domácí další práci a povinnosti. Někdy se také uvádí negativní dopad na životní prostředí (poškozené polní cesty, rušení zvěře a stád apod.)Tento výčet pozitivních a negativních aspektů rozhodně není vyčerpávající ani definitivní, slouží spíše pro představu, jakými způsoby lze na agroturistiku pohlížet. (Pourová, 2000)

19

3.3.3 Potenciál rozvoje agroturistiky v České republice V roce 2007 provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj šetření v oblasti možností rozvoje venkovské turistiky a agroturistiky na území České republiky. Výzkum ukázal, že Česká republika splňuje základní přírodní, historické a kulturní předpoklady pro rozvoj agroturistiky, které byly popsány následovně: Jednotlivé regiony se od sebe liší jak přírodním, tak kulturně-historickým vývojem, Je protkána hustou sítí kulturních památek, ke kterým jsou zabudovány přístupové komunikace, Má poměrně velkou lůžkovou kapacitu, jak v soukromých farmách, tak ve venkovských chalupách, kterou lze rychle pro potřeby agroturistiky využít, Má zachovalou venkovskou architekturu, která vytváří příjemné prostředí, Působením nových podnikatelských subjektů může být vytvářen systém služeb a atrakcí obnovením místních tradic Samozřejmě lze v rámci republiky najít oblasti, kde by bylo provozování agroturistiky nemožné nebo jen těžce realizovatelné. Mezi takové lokality patří zejména místa silně postižená rozsáhlou těžební činností a těžkým průmyslem, v důsledku čehož místní krajina silně utrpěla. Na druhé straně však stojí množství regionů, které jsou pro rozvoj agroturistiky zcela ideální.

Zdroj : http://www.agroturistika.thoendel.cz/o-agroturistice.html

Obrázek 2- Turistické oblasti České republiky

20

3.4 Agroturistika a venkovská turistika na Znojemsku Aby bylo možné hovořit o agroturistice a venkovské turistice, je nutné splnit několik podmínek. Jedná se o naplnění několika bodů. U objektu musí být venkovní využití, jako je například rybolov, lov, jízda na koni nebo jiné poznávání přírody. Na farmě nebo v bezprostřední blízkosti by se měli provozovat vzdělávací aktivity. K těmto aktivitám se řadí např. pěstování a výroba vína, naučná stezka, kurzy vaření atd. Musí být splněna také určitá kritéria péče o hosty, kteří jsou ubytováni přímo na farmě. Dále se pak zaměřuje přímý prodej faremních výrobků, produktů, které si návštěvníci sami vyrobí nebo nasbírají. Součástí je i nabídka tradiční zábavy, slavnosti vinobraní, dožínek či jiných kulturních festivalů. Co se týče nabídky na jižní Moravě, konkrétně na Znojemsku, jsou tato kritéria splněna ve všech bodech. Na dobré úrovni se nabízí síť Moravských vinařských stezek o kterých bude pojednáno níže, vznikají speciální hipostezky pro jízdu na koni, spoustu hospodářství (podle propagačních materiálů zatím nabízí účast u výroby vína nebo práci na farmě s dobytkem. Na jižní Moravě se nachází také několik ekofarem, kde je možné si pořídit čerstvé a kvalitní potraviny přímo od pěstitele. Je ale zřejmé, že nejvíce rozšířenou formou agroturistiky na jihu Moravy je vinařská turistika, pro kterou jsou zde vyhovující podmínky. Stejně jako na území celé České republiky se i na území Jihomoravského kraje stará o agroturistiku ECEAT a Svaz venkovské turistiky. Postupně ECEAT předvádí svůj projekt Prázdniny na venkově (Country side Holidays) do rukou Svazu venkovské turistiky, ab se mohl věnovat svému původnímu poslání a to je rozvoj udržitelného (šetrného) cestovního ruchu a příbuzných oborů.

21

3.5 Vinařská turistika na Jižní Moravě 3.5.1 Historie vinařství na Znojemsku Podobně jako jiné evropské vinařské oblasti i Znojemsko může za svou novodobou slávu poděkovat Římanům. První vinice v bohem požehnaném vinařském kraji založili možná již Římané. Ve skalách nad slavnou viniční tratí Šobes jsou dodnes patrné vyježděné koleje od těžkých římských povozů, které tudy jezdily po obchodní stezce. Nejstaršími svědky historie znojemského vinařství jsou vedle archeologických nálezů klášterní kroniky a listiny českých panovníků. Jedním ze vzácných dokumentů je listina z 25. dubna 1326 z Bacharachu, v níž český král Jan Lucemburský povolil městu Znojmu obchod se solí a vínem, tedy stejná práva prodeje vína, jaké již několik desítek let mělo město Brno. Během následujících staletí se Znojmo rozvíjelo, bohatlo a díky stálé přízni vládnoucích královských rodů získalo řadu dalších privilegií. Díky skvělým společenským kontaktům se znojemská vína pravidelně objevovala na hodovních tabulích českých králů. Ještě v 19. století bylo Veltlínské zelené ze Znojemska s vůní po lipovému květu a kořenitou hořkomandlovou chutí jedním z nejoblíbenějších vín u habsburského císařského dvora ve Vídni. (www.wineofczechrepublic.cz) 3.5.2 Znojemská vinařská podoblast Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského. Veltlínského zeleného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky Město Znojmo patří snad již od nepaměti k významným vinařským centrum Čech a Moravy. Tuto skutečnost dokazuje početné množství dlouhých chodeb tvořících vinné sklepy, jež se rozprostírají přímo pod městem. Velmi kvalitní viniční polohy se rozprostírají nejen v blízkosti města Znojma (směrem od Kraví hory na Hnánice), ale i v jeho okolních obcích. Jižním směrem od města Znojma je podélná hranice s Rakouskem lemována množstvím známých viničních tratí vedoucích přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Na východní straně znojemské vinařské podoblasti se kolem řeky Dyje nachází viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Mezi významné vinařské obce rozprostírající se ve střední části Znojemska patří obce Těšetice, Lechovice, Borovice, Hostěradice a Miroslav. Znojemská vinařská podoblast je známá především jako oblast bílých vín, kdy ústřední odrůdou je Veltlínské zelené, ale vhodné 22

podmínky jsou zde i pro odrůdy Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský, Pálava. Výborná kvalita je v této podoblasti dosahována i u odrůd Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. Dlouhé spletité chodby vinných sklepů přímo pod městem dokládají, že Znojmo bylo vždy střediskem vína a vinařství. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční tratě s kamenitou půdou, která je přikryta sprašemi nebo jílem. Nejznámějšími vinařskými obcemi jsou město Miroslav,

Hrušovany

nad

Jevišovkou,

Lechovice

a

Šatov

s

vinicí

Šobes.

(www.wineofczechrepublic.cz)

Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/5-3-krajem-vina-cz.html

Obrázek 3 – Moravské vinařské podoblasti

3.5.3 Současná nabídka vinařské turistiky na Jižní Moravě Ing. Petr Gondáš, projektový manažer Národního vinařského centra tvrdí, že v oblasti vinařské turistiky je na viditelném vzestupu turistika pobídková či motivační. Nejčastěji se realizuje v podobě zájezdů zaměstnanců organizovaných podnikatelem za odměnu nebo v souvislosti s posílením vztahu zaměstnanců k vlastní organizaci. Nabídka vinařských zařízení se tudíž musí specializovat a zaměřit se i na poskytování služeb turistům, kteří se zajímají o víno a od dění kolem něj. Nejedná se tedy jenom o konzumaci vína, ale také o poznávání a vzdělávání se v této oblasti. Mezi služby, které jsou do vinařské turistiky zahrnovány, patří možnost vyzkoušet si některé činnosti a práce kolem pěstování hroznů a výroby vína, degustování vín, exkurze do vinařství, posezení ve vinném sklípku, terénní prohlídka vinic, výlety, ale i vinařské akce, stravování, ubytování průvodcovství a další. Dále pak pan Gondáš zmiňuje, ze z kapacitních důvodů je trochu v pozadí vinařská turistika lázeňsko-léčebná a kongresová. 23

Jak je patrné, nabídka vinařské turistiky se dá rozdělit na dvě významné části z hlediska přínosu pro cestovní ruch. První částí je přirozená nabídka, která vychází z tradic vinařského roku, tou druhou je uměle vytvořená nabídka cestovními kancelářemi různými organizacemi anebo samotnými vinaři. Do tradiční nabídky se řadí degustace a výstava vín, vinobraní a svatomartinské slavnosti. Do uměle vytvořené nabídky se pak řadí zájezdy za vínem, incentivní akce, certifikovaná ubytovací zařízení vinařské turistiky, moravské vinařské stezky, festival otevřených sklepů a další. (Gondáš, Krška, 2010) 3.5.3.1 Degustace a výstava vín Každoročně v období od ledna do března se snad v každé vinařské obci koná alespoň jedna degustace, nebo-li košt vín. Jedná se o vína z předešlé vinařské sezóny. Vzorky jsou hodnoceny odbornou komisí a je určen vítěz, tzv. šampión výstavy. Nabídka je tvořena místními vinaři, popř. výrobci vín z nejbližšího okolí. Výjimku tvoří tzv. regionální výstavy, kde je možnost okoštovat vína vždy z celého regionu, nebo výstavy vín a soutěže celooblastní, kdy si každá vinařská podoblast pořadí vlastní degustace. Návštěvníky těchto akcí jsou především odborníci z oboru vinařství a místní obyvatelé, proto tyto akce nejsou pro cestovní ruch moc přínosné. 3.5.3.2 Vinobraní Vinobraní je bezpochyby nejdůležitější období ve vinařově roce. Stejně tak se jedná o nejvýznamnější a nejrozšířenější slavnost ve vinařské turistice. Původně šlo o ochutnávání burčáků z nasbíraných hroznů. Postupně během druhé poloviny 20. století se z této akce stávala společenská událost velkého rozsahu. K ochutnávání burčáku se přidal doprovodný kulturní program v podobě alegorických a krojovaných průvodů, tradičních trhů, vystoupení cimbálových muzik a folklorních souborů a taneční zábavy s dechovou hudbou. Z přirozených oslav se tak stal uměle vytvořený produkt pro podporu vinařské turistiky. Nejznámější jsou tři slavnosti vinobraní, které se konají vždy na začátku září. První Znojemské vinobraní se uskutečnilo v roce 1966, jeho konání bylo však v roce 1974 komunistickým režimem přerušeno a znovu se začalo pořádat až v 90. letech minulého století. Ústřední historickou postavou na tomto vinobraní se stal král Jan Lucemburský, který do Znojma zavítal roku 1327. Pro diváky je připravena scéna, kdy král po boku se svou ženou Eliškou Přemyslovnou, předává právo do rukou konšelů. Vinobraní je charakteristické množstvím doprovodných akcí. Mezi ty nejoblíbenější patří rytířské souboje, historické tržnice, ukázky řemesel a vojenské ležení. Ani zde nechybí bůh vína a dobré nálady Backhus. 24

Oficiální část vinobraní je ve večerních hodinách zakončena velkolepým ohňostrojem. Novinkou bude orientální družina, která se připojí k tradičnímu průvodu a interaktivnost ukázek tradičních řemesel, kdy si návštěvníci všechna řemesla budou moci vyzkoušet, nebo také zažít život ve vojenském tábořišti. Znojemské historické vinobraní každoročně navštěvují desítky tisíc návštěvníků. (www.znojemskevinobrani.cz)

3.6 Znovín Znojmo s.r.o., se sídlem v Šatově Společnost Znovín Znojmo a.s. patří ke stálicím moravského vinařství. Svou velikostí i produkcí patří v českých poměrech ke středním podnikům. Pro představu se uvádí, že Znovín denně prodá 17.000 lahví. Pokud si představíte graf typu koláče, pak Znovínu patří segment 3,5 % všech vín, která se vypijí v České republice. Znovín mnohokrát udával a stále udává trendy českému vinařství. Byl například první společností, která zahájila výrobu tzv.řízeného kvašení v 90.letech, první uvedl do života dnes již běžnou a oblíbenou zásilkovou službu. Zapůsobil aktivitami spojující víno a umění v Louckém klášteře, dobře propojil víno a sport. Spoluorganizoval několik tzv. přelomových vinařských výstav. Jako první uvedl do života velmi dobře organizovaná a stále více populární Vinařská putování atd. Je známý také svým propracovaným Vinařským turistickým programem. Společnost je rozhodně nejvýznamnějším představitelem ze soukromého sektoru na podporu a rozvoj nejen města, ale celého regionu Znojemska. Nyní bych ráda uvedla některé z produktů, služeb a akcí, které organizují během celého roku. Produktem společnosti Znovín je tzv. „ Znovínský vinařský turistický program“, tento program je zaměřen do několika hlavních aktivit: 1. Loucký klášter Znojmo 2. „Cyklistické vítání“ 3. Moravský sklípek Šatově 4. Malovaný sklep v Šatově 5. Vinic Šobes v NP Podyjí 6. Ochutnávkový stánek na viniční trati Staré vinice, Havraníky 7. Ochutnávkový stánek na viniční trati Staré vinice, Havraníky 8. Křížový sklep Přímětice 25

9. Tematické putování za vínem 10. Putování po sklepích a vinicích 11. Hnánice – tajemná obec u Národního parku Podyjí 12. Královské město Znojmo – dosud nedoceněný skvost České republiky 13. Národní park Podyjí – pohlazení nedotčené přírody 14. Hrady a zámky na Dyji (www.znovin.cz) Podrobněji popíši pouze nejznámější, tj. program v Louckém klášteře. Zde na vás čeká Návštěvnické centrum, obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavosti. Cesta za znojemskými víny proto začíná právě tady. Návštěvnické centrum s ochutnávkou vín v klášteře – centrum sídlí v přízemních prostorách kláštera. V turistické sezóně otevřeno denně včetně sobot a nedělí, mimo sezónu pouze na základě objednávky. Půjčovna a úschovna kol v Louckém klášteře- ideální nástupiště na cyklotrasy – funguje od roku 2004 ve spolupráci s firmou Cyklo Kučera. Prohlídka Louckého kláštera- organizované prohlídky kláštera, obrazové galérie, románské krypty, bednářského a vinařského muzea, štukových sálů a sklepů. Prohlídka je zakončena ochutnávkou pěti vzorků vína. Každý návštěvník získá stylový suvenýr – „koštovačku“, pro dětské hosty jsou připraveny speciální dárky. Konference, firemní prezentace a ochutnávky vín v Louckém klášteře – organizace různých oslav v prostorách kláštera včetně cateringových služeb a ochutnávky vín. Vše nabízeno celoročně. Specializovaná prodejna vín v Louckém klášteře – v turistické sezóně otevřeno denně. Loucký klášter je hlavní zastávkou okružního historicko-vinařského vláčku. Základem této části produktu je samotná budova Louckého kláštera. Klášter je významným centrem společenského dění ve městě, za to vděčí právě iniciativně společnosti Znovín, která získala částečné prostory kláštera ke svému užívání do dlouhodobého pronájmu v roce 2002, které díky tomu byly zrekonstruovány. Perlou bylo otevření Terroir salonku v roce 2005. Tento prostor vznikl za pomocí Vinařského fondu. Ten si vzal za úkol charakterizovat Moravu jako vinařskou oblast a porovnat ji s jinými oblastmi nejen v rámci ČR. Terroir salónek seznamuje návštěvníky s jednotlivými vinařskými podoblastmi Moravy, není součásti programu výše uvedeného. (www.znovin.cz)

26

3.7 Vinné sklepy Lechovice Vinné sklepy Lechovice patří k tradičním výrobcům kvalitních přírodních vín ve Znojemské vinařské podoblasti, kde pěstování révy má hluboké kořeny. Dochované záznamy o největším rozvoji vinařství jsou spojovány s Louckým klášterem ve Znojmě. Roku 1723 bylo Lechovicích povoleno v zámeckém parku hloubení sklepa, který je v současné době využíván na výrobu těch nejkvalitnějších vín. Sklep byl dokončen o 114 let později, roku 1837. Technické řešení sklepních prostor, které si můžete prohlédnout, zajišťuje stabilní teplotu 12 stupňů Celsia a prostředí ideální pro výrobu a zrání vína v sudech. Nynější společnosti vzniká v roce 1993 a navazuje na dlouholetou tradici lechovického vinařství. Celková plocha společnosti, jejichž poloha je zachována již po staletí, je 230 ha vinic. Vinice spadají do katastru vinařských obci Borotice, Božice, Oleksovice a Lechovice. V této oblasti jsou v popředí především aromatická vína. Hrozny díky pomalému zrání a redukované sklizni hroznů dosahují vysoké kvality a aromatičnosti typickou pro severní vinařské oblasti. Zvláště vysoce jsou u nás ceněny odrůdy Sauvignon, Pálava a Tramín, čehož důkazem jsou častá ocenění i na mezinárodních výstavách. Vinné sklepy Lechovice získaly certifikát Integrované produkce hroznů a vína. Základní snahou společnosti je používání biologických způsobů ochrany ve vinici. Společnost byla v lednu roku 2006 certifikována podle normy ISO 9001, která zajišťuje dodržování požadavků tak, aby se jakost výrobků, které firma dodává na trh, stále zlepšovala a byla kontrolována. Dále pak podle normy ISO 14001, která zajišťuje zavedení a udržování takových postupů, které jsou šetrné k přírodě a životnímu prostředí. Od roku 2011 je firma také držitelem certifikátu bezpečnosti potravin podle ISO 22000. Vinné sklepy Lechovice jsou největší výrobci vína z vlastních vinic ve Znojemské vinařské podoblasti, což jim umožňuje produkci kvalitních vín s označením plněno vinohradníkem. Při výrobě vína se využívá jak klasické technologie výroby v dřevěných sudech, tak i moderní zpracování ve velkoobjemových nerezových nádržích za pomoci nových technologií, odstřeďování moštů, čistých kultur kvasinek a řízeného průběhu kvašení. Kvalitní způsob lahvování zajišťuje moderní plnící linka. Jsou zde i velkokapacitní klimatizované sklady umožňující dozrávání vína v lahvích ještě před expedicí. Vinné sklepy Lechovice se nezabývají pouze výrobou vína, ale zajišťují také některé veřejně přístupné akce, jako je například na Znojemsku nejznámější výlov sektu ze dna Vranovské přehrady.( www.vslechovice.cz) 27

Sekt ze dna Vranovské přehrady Ukládáním sektu na dno přehrady vinařství vstoupilo na neznámou půdu. Pro sekt je nutné zajistit bezchybné uzavření lahví pro zrání a také technicky vyřešit jejich nedotknutelnost. Sekt ukládaný na dno Vranovské přehrady je již tradičně vyráběn z odrůd Veltlínské zelené, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Takto vytvořené víno je již ověřenou kombinací pro výrobu lechovického sektu, při jehož výrobě se využívá metod tradičního kvašení v lahvi. Sekt zraje na dně přehrady vždy jeden rok v hloubce 40m, při teplotě 5°C a tlaku 5 atmosfér. Podle odborníků dává právě volba odrůd a uložení při stabilní teplotě a tlaku tomuto sektu nezaměnitelnou chuť. Sekt byl tedy poprvé potopen ke slavnostnímu výročí 900 let od založení Vranova nad Dyjí. Tehdy bylo uloženo přesně 900 lahví tohoto výjimečného nápoje. Každým rokem počet potopených lahví narůstá přesně o jednu láhev, jako roků Vranova nad Dyjí. Výlov sektu je tedy mezi příznivci lechovického vína vždy příjemnou příležitostí se sejít u sklenky dobrého vína a společně sledovat, jak potápěči slavnostně vyzdvihnou ze dna Vranovské přehrady ocelové klece, ve kterých je uložen všemi očekávaný Sekt Lechovice. Galavečer sektu je vítaným setkáním všech gurmánů, pro něž se tento zvláštní sekt již stal pojmem. Sekt na dně pro nás hlídá sumec Lech, s kterým se můžeme při výlovu sektu setkat alespoň prostřednictvím velkoplošné projekce, na které nám sumec vypráví o výrobě tohoto šumivého pokladu, ale i o tom, co se děje pod hladinou po dobu, co ho střeží. Sekt Lechovice by však nemohl existovat bez lidí velkého srdce, kteří sem každoročně přicházejí s vědomím, že získané peníze půjdou ve prospěch centra Paraple, na pomoc lidem s postižením míchy.

28

3.8 Cyklostezky Cykloturistika představuje aktivní cestování zaměřené na poznávání přírodních a společenských zajímavosti v určité oblasti na kole, nejčastěji pomocí speciálně upraveného (trekingového nebo horského) cestovního kola. Pro účely cestovního ruchu dochází často ke kombinaci dopravy (vlak, jízda na kole), pro cyklisty jsou poskytovány speciální servisní služby a podobně. Cyklistika je podporována budováním nových cyklotras a cyklostezek (Pásková, Zelenka,2002) Znojemský region je pro cykloturistiku téměř všech obtížností jako stvořený. Jsou tu rozsáhlé nenáročné roviny, těžší vlnité pahorkatiny i strmé kopce. Zvláště také v oblasti Národního parku Podyjí se nachází mnoho cykloturistických tras s obtížnějšími stoupáními a adrenalinovými sjezdy. Další perlou Znojemska jsou bezesporu jeho vinice a viniční tratě, které se táhnou podél hranic. Cyklistům jsou k dispozici servisní místa, penziony, jejichž součástí jsou i úschovny kol. 3.8.1 Současná situace ve vývoji cyklostezek Shrnuto k 1. 1. 2010 bylo na území ČR evidováno celkem 1 601 km nově vzniklých cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty (v intravilánu je jich 821 km a v extravilánu 780 km). V roce 2009 bylo vybudováno 221 km nových cyklostezek. Oproti roku 2008 činí tedy navýšení více než 16 % km. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek se v rámci ČR nachází na území hlavního města Prahy (168 km) a také ve Zlínském kraji (166 km). Po těchto dvou následuje kraj Olomoucký s délkou 158 km, kraj Moravskoslezský (148 km), Pardubický kraj (144 km), kraj Středočeský (137 km), Královéhradecký (129 km) a kraj Jihomoravský se 128 km,

který jako poslední

má celkovou

délku

cyklostezek ještě nad 100 km.

(www.cyklostrategie.cz) 3.8.2 Cyklotrasy v Národním parku Podyjí Na české straně Podyjí je jízda na kole možná pouze po značných cykloturistických stezkách, které jsou vymezeny známým standardním pásovým značením a směrovkami Klubu českých turistů. Cyklisté cestují v národním parku převážně po lesních i polních cestách a po bývalé asfaltové obslužné komunikaci, která do začátku roku 1990 vedla podél železné opony. Proto je vhodné v Podyjí používat horská či trekingová kola. Na straně rakouské je jízda na kolech možná jen po stávajících silnicích a cestách mimo vlastní území národního parku. Trasy prochází malebnou krajinou s množstvím lesů. Pestré 29

zemědělské enklávy oddělené mezemi upomínají na českou krajinu před obdobím kolektivizace. Okresní silnice jsou ve velmi dobrém stavu, motoristů je poskromnu a na rozdíl od mnohých našich řidičů jsou k cyklistům velmi ohleduplní. K jízdě zde postačí pouze silniční kolo. (www.cykloturistika.vranovnaddyji.cz) 3.8.2.1 Tematické cyklotrasy v Národním parku Podyjí Na území NP Podyjí / NP Thayatal byly zřízeny i speciální cyklistické trasy s následujícím tematickým zaměřením. Národním parkem(střední až těžká) Ságy a mýty(středně náročná) Značení tematických cyklotras

Šest měst(středně náročná)

v terénu je šipkami s jednotlivými

Vinařským krajem(lehká až středně těžká)

Trasa

symboly.

Celková délka

Průběh trasy

Délka v Délka Rakousku v ČR

z toho v NP

Národním parkem(střední až těžká) 36

17

19

15

122

82

40

7

95

55

40

4

97

65

32

1

350

219

131

27

Hnanice - Devět mlýnů - Lukov - Čížov Hardegg - Niederfladnitz - Retz - Hnanice Ságy a mýty(středně náročná) Znojmo - Havraníky - Retz - Pulkau Waschbach - Felling - Hardegg - Čížov - Horní Břečkov - Plenkovice - Přímětice - Znojmo Šest měst(středně náročná) 1. Znojmo - Horní Břečkov - Hardegg Retz Hnanice Znojmo 2. Horní Břečkov - Vranov n/D - přehrada Lesná - Horní Břečkov Vinařským krajem(lehká až středně těžká) Znojmo - Konice - Havraníky - Hnanice Retz - Pulkau - Retz - Dyjákovičky - Oblekovice - Znojmo Celkem:

30

Obrázek 4 – Cyklistické trasy na území NP Podyjí Zdroj: http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/Mapy/cyklmapa_web.jpg

3.8.3 Cyklisté vítáni Cyklistika patří k nejpopulárnějším formám turistiky v ČR. K rozvoji této formy šetrné turistiky má Česko dobré geografické podmínky a poměrně hustou síť jednotně značených cyklistických tras. Překážkou ve zvýšení konkurenceschopnosti cykloturistických produktů vůči sousedním státům jako Rakousko a Německo, je nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu. Cyklistické trasy obsahují malý podíl bezpečných cyklistických stezek a informační systém o cílech a službách pro cyklisty je nedokonalý. Nejslabší stránkou zůstává nízká kvalita hlavních a doplňkových služeb. Pro další rozvoj cykloturistiky v Česku je nezbytné přijmout opatření pro zvýšení kvality služeb a pro dosažení srovnatelné úrovně služeb se sousedními státy v rámci EU. Jedním z kroků je zavedení certifikace Cyklisté vítáni, jako národního standardu kvality služeb cestovního ruchu pro cyklisty a cykloturisty. Certifikace Cyklisté vítáni spustila Nadace Partnerství v roce 2006. Certifikovaná ubytovací a stravovací zařízení, kempy a turistické cíle označuje v terénu symbolem usmívajícího se zeleného kola na bílém pozadí. Tým deseti akreditovaných hodnotitelů prověřuje v sezoně plnění podmínek certifikace ve více než tisícovce zařízení.

31

3.8.4 Cyklistické trasy v okolí Znojma Trasa 1: Po vyhlídkách Podyjí Trasa 2: Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem Trasa 3: Ze Znojma na sever Trasa 4: Hrady a zámky Trasa 5: Za tajemstvím vína Trasa 1: Po vyhlídkách Podyjí Znojmo – Kraví hora – Sealsfieldův kámen – Devět mlýnů – vinice Šobes – Podmolí – Králův stolec – Hradiště – Znojmo

Obrázek 5 – Cyklotrasa 1 : Po vyhlídkách Podyjí Zdroj: http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php?trasa=trasa-1-po-vyhlidkach-podyji

Výchozí místo: Znojmo, rozcestník pod Znojemskou přehradou Určeno: pro trekingová a horská kola Délka trasy: 31,5km (zajížďka na Sealsfieldův kámen + 4km) Obtížnost trasy: těžší, lesní a polní cesty, méně asfaltových úseků Občerstvení: vinice Šobes, U Obří hlavy Celou trasu absolvujeme po modré cykloturistické trase č. 5000. Od rozcestníku pod Znojemskou přehradou stoupáme přes Kraví horu, Konice a Popice (možnost odbočit po zelené cykloturistické značce na Sealsfieldův kámen (foto) – cykloturistická trasa č. 5001). Obě trasy se setkávají nad obcí Havraníky, odkud pokračuje cesta okolo rozcestníku Pod Šobesem, po visutém mostě přes řeku Dyji na vinici Šobes. Po prudkém stoupání je na hřebeni vyhlídka na meandrující Dyji. Dále pokračujeme přes rozcestník U Milíře, před obcí 32

Podmolí odbočíme doprava a po polních a lesních cestách dojedeme k Andělskému mlýnu a na Králův stolec. Lesními, později polními cestami až na Hradiště, odtud serpentinami po silnici směrem na Znojmo ke Gránickému potoku a po jeho toku k výchozímu místu pod Znojemskou přehradou. (www.znojemsko.info/turisticke-trasy) Trasa 2: Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem Znojmo – Hnanice – Niederfladnitz – Hardegg – Čížov – Lukov – Hradiště – Znojmo

Obrázek 6 – Cyklotrasa 2: Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem Zdroj: http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php?trasa=trasa-2-do-kopce-a-z-kopce-rakouskem-aceskem

Výchozí místo: Znojmo Určeno: pro trekingová a horská kola Délka trasy: 58km (zajížďka na Hardeggskou vyhlídku +1km, zajížďka na Nový Hrádek + 4km) Obtížnost trasy: těžší, kopcovitá, převážně asfaltový povrch, menší část lesní a polní cesty Ze Znojma jedeme po silnici přes Sedlešovice až za Nový Šaldorf, kde na rozcestí odbočíme na Konice a dále do Popic. Po polní cestě pokračujeme po modré cyklistické značce (trasa č. 5000) okolo Popické kaple na asfaltovou cestu, kde opouštíme značku a odbočíme vlevo do Hnanic (foto). Za hraničním přechodem odbočíme po polní cestě doprava na Heiliger Stein, sjedeme na silnici a pokračujeme vpravo na Niederfladnitz, Merkersdorf (hrad Kaja), Hardegg a přes hraniční přechod do ČR. Cestou do Čížova – cykloturistická trasa č. 5003 – můžeme navštívit Hardeggskou vyhlídku – odbočka vlevo. Z Čížova pokračujeme po červené cykloturistické značce (cyklotrasa č. 48 GreenwayPraha–Wien) okolo Čížovského 33

rybníka – Dehťáku (koupání) přes Lukov – odbočka na Nový Hrádek (foto), (zelená cykloturistická trasa č. 5002) k rozcestníku U Milíře (zde opouštíme červenou cykloturistickou značku)a po lesní silnici dojedeme do Podmolí, odkud pokračujeme po silnici přes Mašovice a Hradiště až do Znojma. (www.znojemsko.info/turisticke-trasy)

Trasa 3: Ze Znojma na sever Znojmo – Kuchařovice – Tvořihráz – Žerotice – Želetice – Horní Dunajovice – Višňové – Mikulovice – Plaveč – Hluboké Mašůvky – Znojmo

Obrázek 7 – Cyklotrasa 3: Ze Znojma na sever Zdroj: http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php?trasa=trasa-3-ze-znojma-na-sever

Výchozí místo: Znojmo Určeno: pro trekingová a horská kola Délka trasy: 45km Obtížnost trasy: středně těžká, místy krátká prudší stoupání Občerstvení: Hluboké Mašůvky – Lázeňský hostinec Pod Lipami Na kruhovém objezdu u horního Kauflandu ve Znojmě se dáme komunikací z kopce přes železniční přejezd a dále po silnici do Kuchařovic (cyklotrasa 5006). V Kuchařovicích stoupáme do kopce, mineme meteorologickou stanici a sjíždíme z kopce (stále 5006) a dále v mírně zvlněném terénu až k říčce Únanovce, kterou přejedeme a pokračujeme po cyklostezce do Tvořihráze. Odbočíme na Žerotice a Želetice a pokračujeme do Horních Dunajovic (proti toku potoka se nachází Lurdská jeskyně – zajížďka 1 km). Další cesta vede na Višňové, kde 34

odbočíme doleva na Znojemskou cyklostezku vedoucí do kopce k lesu. Následně sjíždíme lesem až k nádrži Horní Dunajovice. U hráze odbočíme vpravo a silničkou stoupáme po okraji lesa, posléze lesem k silnici, po které přijedeme do Mikulovic. Pokračujeme a záhy se napojíme na cyklostezku 481 (povede nás až do Znojma). Sjedeme do Plavče a pak po stoupání na rovince odbočíme na cestou doprava, která nás dovede do Hlubokých Mašůvek. Odtud pokračujeme až do Znojma. (www.znojemsko.info/turisticke-trasy) Trasa 4: Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí Vranov n. D. – Nový Petřín – Šafov – Podhradí n. D. – Uherčice – Korolupy – Svobodův mlýn – Zblovice – Bítov – Lančov – Vranov nad Dyjí

Obrázek 8 – Cyklotrasa 4: Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí Zdroj: http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php?trasa=trasa-4-hrady-a-zamky

Výchozí místo: Vranov n. D. Určeno: pro všechny druhy kol Délka trasy: 53km Obtížnost trasy: těžší, asfaltový povrch, místy prudší stoupání Z Vranova n. D. vyjíždíme po cykloturistické trase č. 48 (Greenways Praha–Wien) směrem na Podhradí n. D., odbočíme vlevo a okolo čerpací stanice stoupáme do prudkého kopce okolo zámku. Na křižovatce neodbočujeme po cestě Greenways, ale pokračujeme rovně do Šafova. Odtud jedeme přes Starý Petřín (napojení na cyklotrasu č. 48) do Podhradí 35

n. D. (možnost koupání) se zříceninou hradu Frejštejn. Po silnici proti toku Dyje, později prudkým stoupáním okolo dvora Mitrov dojedeme do Uherčic, kde opouštíme cyklotrasu č. 48. Z Uherčic pokračujeme směrem na Lubnici (cyklotrasa 5007, ale na první křižovatce odbočíme vpravo na Korolupy a přes Oslnovice a Vysočany směrem na Dešov (cyklotrasa č. 5011). Sjíždíme z kopce do údolí Želetavky k Svobodovu mlýnu a záhy odbočíme vpravo na Zblovice a na křižovatce se dáme vpravo k hradu Bítov. Stejnou cestou se vracíme zpět na křižovatku, projedeme Bítov a sjíždíme k Vranovské přehradě. Za mostem odbočíme v ostrém úhlu vlevo a stoupáme k zřícenině hradu Cornštejn. Odtud dále lesní asfaltovou silničkou do Lančova, kde odbočíme vlevo a pokračujeme až do Vranova. Druhá, rakouská varianta trasy (celkem 64?km) je z Uherčic do Vratěnína přes hraniční přechod Unterthürnau do Drossendorfu, přes Langau do Riegersburgu, dále přes Felling, Hardegg, Čížov do Vranova n. D. (www.znojemsko.info/turisticke-trasy) Trasa 5: Za tajemstvím vína Znojmo – Strachotice – Slup – Jaroslavice – Chvalovice – Šatov – Havraníky – Znojmo

Obrázek 9 – Cyklotrasa 5: Za tajemstvím vína Zdroj: http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php?trasa=trasa-5-za-tajemstvim-vina

Výchozí místo: Znojmo Určeno: pro trekingová a horská kola Délka trasy: 53km Obtížnost trasy: lehká, převážně asfaltové cesty, část polní a lesní cesty 36

Ze Znojma po silnici do Oblekovic (směr Vídeň), kde odbočíme vlevo na Jaroslavice, jedeme přes Načeratice, Derflice a Strachotice do Slupi. Za Slupí odbočíme vlevo na Oleksovičky, před mostem přes náhon se dáme vpravo a po cestě přejedeme další most a pokračujeme přímo, okolo domů pak zatáčkou vpravo. Po několika stech metrech nás cesta přivede na břeh Jaroslavického rybníka, který objedeme až do Jaroslavic. Po silnici směrem na Znojmo za sklepním hospodářstvím Znovínu Znojmo odbočíme po cykloturistické trase č. 5007 vlevo a okolo Kočičího, Ovčího a Vinného vrchu dojedeme do Dyjákoviček a Chvalovic. Zde odbočíme vlevo a vzápětí vpravo na silnici směrem do Šatova. Pod kostelem odbočíme po silnici vpravo na Havraníky, v Novém Šaldorfě u kaple zahneme vlevo a za Sedlešovicemi po přejezdu mostu přes Dyji opět vlevo a okolo Louckého kláštera dojedeme do Znojma.

3.9 Agroturistické podniky na Znojemsku 3.9.1 Osada havranů Osada havranů je rodinný podnik, který již od roku 1999 nabízí pro své návštěvníky degustace vín ve vlastním vinném sklípku, projížďky na koních a od roku 2011 také stylové ubytování ve vlastním penzionu. V Osadě havranů máme skvělé zázemí pro pořádání firemních akcí, spojených především s degustací vína a projížďkami na koních. Na své si ovšem přijdou i jednotlivci nebo skupiny, kteří touží po neopakovatelném zážitku Ubytovací kapacita penzionu je 24 pevných lůžek, pokoje disponují vlastním sociálním zařízením. Součástí penzionu je také místnost pro obchodní jednání s kapacitou 24 osob. Parkování a připojení k Internetu je k dispozici zdarma. Pronájem koní 1kůň s vodičem

400 Kč/ hod

Výuka v jízdárně

400 Kč/ 45 min.

Osadnický dostavník

2500 Kč/ hod.

Vyjížďka do okolí

350 Kč/ hod.

Za nepřízně počasí se nabízí k vodění koní vytápěná krytá hala.

37

Jezdecká „ŠKOLKA“ Určené pro: děti, rekreační příznivce koní, začátečníky jízdy na koni, zájemce o nevšední

formu

relaxace

-

uvolnění

a

zároveň

posílení

zádových

svalů.

Jedná se o vodění osob na koni, kdy sedíte v sedle, „vodič“ vede koně. cena: 420 Kč / 1 hodina Vinný sklep V klidném a příjemném prostředí vinného sklepa pro Vás připraví degustaci vín současně s prohlídkou těchto sklepních prostor a výkladem. Následuje hodování a to dle přání a výběru. Na stolech jsou zastoupena všechna spektra chuti, tedy od kyselého až k sladkému, od ovoce, zeleniny až k masu. Dle přání zákazníka připraví i mnoho dalších specialit, např. pečená kachna s jablky nakládaná pečená kolena grilované sele (postupné ořezávání masa) Degustace vína degustace 7. vzorků vín sýrové talíře přímo v prostorách vinného sklepa Délka trvání : cca 60 minut Skupina od 10.osob : 270,- Kč/osoba

Obrázek 10 – Vinný sklep, Osada Havranů Zdroj: www.osadahavranu.cz

38

Obrázek 11 – Prostory vstupu do penzionu Zdroj: www.osadahavranu.cz

Penzion Penzion nabízí ubytování ve dvoulůžkových pokojích. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením (sprcha, WC, TV, Wifi). Ubytovací kapacita je 24 pevných lůžek. Budova nabízí rovněž atypickou místnost pro obchodní jednání s kapacitou do 24 osob. Penzion má vlastní parkoviště. Zajišťují úschovu jízdních kol, posezení, za nepřízně počasí můžete využít tenisový stůl, badminton, vodění na koni v kryté, vytápěné hale. Ceník ubytovacích služeb: Dvoulůžkový pokoj Při obsazení 1.osobou

1.250 Kč (včetně snídaně) 840 Kč (včetně snídaně)

Areál Osady Havranů nově nabízí velký, krytý, vytápěný prostor - uzpůsobený i pro upořádání velkých společenských akcí. Před sklepem lze po domluvě uspořádat soutěžně zábavný program. Před samotným programem, který začíná degustací vín ve sklepě, můžete využít "podprogramu" na uvolnění atmosféry a stmelení kolektivu.

39

Soutěže Teplá uzenina z udírny Svařené nebo sudové víno (dle ročního období) Další informace: Pronájem prostor – sklep

300 Kč/ hod

Pronájem prostor – konferenční místnost

500 Kč/ hod

Účastnická sklenička s nosičkou a logem Osady havranů

60 Kč/ks

(www.osadahavranu.cz) 3.9.2 Horse Farm Lechovice Vnuk Františka Dlabky, současný majitel Jaroslav Kroutilík disponuje řadou zkušeností s chovem a výcvikem dostihových koní z jeho působení v JZD Slušovice a též cenné zkušenosti ze svého působení v Kanadě. Budovy byly po 40 letém "hospodaření" JZD zdevastovány a bylo třeba rozsáhlé obnovy. Celý statek byl z vlastních zdrojů přestavěn do dnešní podoby, kdy slouží jako tréninkové centrum koní, ubytovna pro hosty a restaurace. Restaurace V soukromém středisku chovu koní v Lechovicích naleznete posezení ve stylové country restauraci s barem a letní terasou s výhledem na koně. Nabízíme uspořádání společenských firemních akcí a školení, narozeninových oslav a svateb. Penzion Součástí restaurace je penzion s možností ubytování ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s přistýlkou, koupelnou a WC. Celková kapacita čítá 54 lůžek v 18 pokojích. K dispozici je i společenská místnost s televizí. Společenská místnost může být využita i pro školení do počtu 30 osob. Ubytování 1 os.

500 Kč

(22 €)

2 os.

825 Kč

(36 €)

3 os.

1.100 Kč

(47 €)

4 os.

1.380 Kč

(59 €)

40

Obrázek 12 – Prostory HorseFarm, Lechovice Zdroj: http://www.portalznojmo.cz/horse-farm-lechovice-1/

Koně HorseFarm se věnuje chovu koní plemene anglického plnokrevníka, se kterými se účastní dostihů. Na HorseFarm sídlí přibližně 30 koní. Někteří jsou v majetku HorseFarm, někteří patří majitelům. Koně využívají hojné prostory farmy jako jsou výběhy a přístup do volné přírody. Lidé si na farmě mohou jak zajezdit, tak si zde ustájit vlastního koně. Dlouholetá tradice chovu anglických plnokrevníků s profesionálním tréninkem. Příjemné zázemí pro ustájení Vašich koní, velké výběhy, prostorné boxy, jízdárna s výukou jízdy na koních. Jízda na koni 30 min. 180,- Kč 1 ho.

300,- Kč Jízda na koni je na vlastní nebezpečí jezdce. Doporučuje se používat ochrannou přilbu,

která je k dispozici i v sedlovně stáje a bezpečnou obuv s hladkou podrážkou.

41

Ceník ustájení sportovního koně 1 měsíc : 5 000,- Kč ( 212€ ) Ustájení koně zahrnuje: každodenní místování boxu krmení 2x denně seno přístup do sprchového boxu pro koně možnost využití kolotoče (pro koně, kteří jsou schopni chodit v kolotoči a neničit jej) možnost využití výběhů po šestnácté hodině Ustájení sportovního koně zahrnuje: krmení 3x denně seno využití kolotoče a lonžovacích prostor kovář a podkování. Cena tréninku dostihového koně - 1 měsíc: 9 000,- Kč (www.horsefarmkroutilik.cz)

42

3.10 Možnosti dalšího rozvoje agroturistiky a venkovské turistiky na Znojemsku Jak už jsem již v nadcházejících kapitolách několikrát zmínila, tak Znojemsko je vinařskou velmocí a s tím také souvisí možnosti využití venkovské turistiky a agroturistiky. I přesto, že je vysoká poptávka po takovém cestovním ruchu jsou na Znojemsku určité mezery, které by mohli mít do budoucna zaplněny. Na úkor vinařské turistiky se zde částečně zastavil vývoj farem s rozmanitým způsobem chovu zvířat, s poskytováním služeb na výpomoc zemědělci a spousty dalšího. V některých koutech České republiky je tento způsob provozováni agroturistiky preferovanější, ať už kvůli obtížným podmínkám pro pěstování vinné révy a následné vinařské turistiky, jsou nuceni lidé z těchto oblastí nabízet služby charakteristické pro jejich kraj. Avšak na Znojemsku jsou podmínky snad pro všechny druhy cestovního ruchu. A proto bych ve Znojmě nebo jeho blízkém okolí vybudovala farmu, která by zahrnovala snad všechny složky, které jsou v souvislosti s agroturistikou a venkovskou turistikou spojovány. Osobně bych navrhovala farmu, která by disponovala širokým spektrem hospodářských zvířat, od skotu až po ovce, kozy, králíky a ostatních zvířat.

Většina

agroturistický podniku vlastní pouze několik koní, s možností vyjížděk, lekcí jízdy na koni, ale na ostatní zvířata zapomínají i přesto, že jsou rodinami s dětmi aktivně vyhledávány. Majitel farmy by také neměl zapomenout na možnost aktivní účasti návštěvníka na zemědělských pracích či výrobě domácích produktů. Když už píši o domácích produktech, mnoho farmářů na Znojemsku nemá vlastní výrobu, což je nemalou nevýhodou pro jeho další zviditelnění. Samozřejmě bychom neměli zapomenout ani vinný sklep, který neodmyslitelně patří k Znojemské vinařské podoblasti. Návštěvník by, tak mohl nahlédnout anebo se podílet na výrobě vína, což je v dnešní době také velmi žádané. Hlavně z řad návštěvníků, kteří pocházejí z míst, kde jen stěží mohou pěstovat vinou révu. Věřím, že brzy přijde doba, kdy bude i tento potenciál Znojemska plně využit a bude stále poukazovat na skrytá místa úspěchu v oblasti venkovské turistiky a agroturistiky.

43

4. ZÁVĚR Tato práce měla poukázat na možnosti spojení volného času tráveného v přírodních podmínkách ve Znojmě a jeho okolí. Znojemsko představuje mnoho možností jak využit agroturistiku a venkovskou turistiku v této oblasti. Významnou roli zde také hraje vinařství a programy, stezky s nimi spojené. Ve Znojmě se toto spojení týká především společnosti Znovín Znojmo a jeho dvou produktů pro cestovní ruch – Vinařského turistického programu a Znovín walking. Tato vinařská turistika přiláká každoročně tisíce obyvatel z různých koutů České republiky, ale také okolních zemí. Také bych ráda vyzdvihla infrastrukturu pro cyklisty, která se takto každoročně rozrůstá a díky rozmanitému reliéfu představuje Znojemsko oblast pro rekreační i náročné příznivce tohoto sportu. Závěrem práce jsem navrhla možnosti pro zlepšení venkovské turistiky a agroturistiky na Znojemsku. A přispěla tak k možnému rozvoji v této oblasti cestovního ruchu.

44

5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Citace monografie 1. Janotka, Karel.Venkovská turistika a agroturistika - specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice : Střední odborná škola cestovního ruchu s.r.o., 1999. 108 str.

2. Michal Sznajder. Lucyna Przezborska a Frank Scrimgeour..Agritourism. Wallingford : UK: CABI, 2009. ISBN 978-1-84593-482-8. 293 p. 3. Pourová, Marie.Agroturistika . 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita : Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002. 123 str. ISBN 978-80-247-4039-3 4. Pourová, Marie.Agroturistika : Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vyd. Praha : ČZU, 2000. 113 str. ISBN 80-213-0672-6. 5. Stříbrná, Marie.Venkovská turistika a agroturistika. Praha : Profi Press, s.r.o. 2005. 65 str. ISBN 80-86726-14-2. 6. Kuča, Karel.Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri,2011. 896 str. ISBN 978-80-7277-410-4. 7. Binek, Jan. Synergie ve venkovském prostoru: aktéři a nástroje rozvoje venkova, Brno : GaREP.2009. 94 s. ISBN 978-80-904308-0-8 8. Kolektiv autorů- Katedra cestovního ruchu VŠE Praha.Venkovský cestovní ruch -jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha,2007. 9. Kolektiv autorů. Turistika na venkově. Ministerstvo zemědělství ČR. 1994. 122 str. ISBN 80-245-1159-2 10. Gondáš, Petr; Krška, Pavel.Úspěšně pokračuje projekt Certifikace vinařské turistiky. In Vinařský obzor : Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod s vínem. Velké Bílovice : MORAVAPRINT, s.r.o. Břeclav. 2010. ISSN 1212-7884. 45

11. Burian, Michal.První průvodce venkovskou turistikou a agroturistikou aneb jedou k nám hosté. ECEAT Brno,1999 .52 str. ISBN 80-902640 - 0. 12. Němčanský, Milan.Agroturistika. Karviná: OPF, SLU.1995. 158 str. ISBN 80-8587936-0. 13. Perlín, Radim; Hupková, Martina.Venkovy a venkované : doprovodná publikace k výstavě. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,2010. 11 str. ISBN 978-80-8714727-6 14. Pásková, Martina; Zelenka, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 str. ISBN 80-245-0858-3 15. Čertík, Miroslav.2001. Cestovní ruch : vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF. 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8

Citace internetu: The contribution of rural tourism to the sustainable development of the rural areas. [online] Turtureanu, Anca. Acta Universitatis Danubius Oeconomica., vol. 2, no. 1..

2006. [cit. 2013-01-24] Dostupné z:http://www.journals.univdanubius.ro/index.php/oeconomica/article/view/31 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD : Rozloha území ČR, počet obyvatel, hustota obyvatelstva na 1 km2 a počet obcí podle okresů k 31. 12. 2006 . [online] [cit. 2013-0104] Dostupné z : http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/FE003FE48E/$File/0001070203.xls ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD : Charakteristika okresu Znojmo . [online] [cit. 2013-0217] Dostupné z : http://notes.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_znojmo

EUROPEAN CENTRE FOR ECOLOGICAL AND AGRICULTURAL TOURISM. [online] [cit. 2013-01-24] Dostupné z: http://www.eceat.cz/

46

Agroturistika a agrofarmy v České republice [online]. [cit. 2013-02-10] Dostupné z: http://www.agroturistika.thoendel.cz/o-agroturistice.html Cyklotrasy a cyklostezky - Vranovsko, NP Podyjí, Vranov nad Dyjí [online]. [cit. 2013-0210] Dostupné z: http://www.vranovnaddyji.cz/cykloturistika/cyklotrasy.html HorseFarm Kroutilík [online]. [cit. 2013-01-26] Dostupné z: http://horsefarmkroutilik.cz/ Informace pro turisty- NP Podyjí, Vranovsko [online]. [cit. 2013-02-18] Dostupné z : http://www.cykloturistika.vranovnaddyji.cz/ MĚSTA A OBCE. Znojmo - zajímavosti, turistické atrakce [online]. [cit. 2013-02-07] Dostupné z: http://mesta.obce.cz/mool-vol/o_utvar.asp?id_org=19341&id_u=3876 NADACE PARTNERSTVÍ. Greenways [online]. [cit. 2013-02-03] Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways Osada havranů [online]. [cit. 2012-12-10] Dostupné z: http://www.osadahavranu.cz/ Po moravské vinné stezce Znojemskem [online]. [cit. 2013-01-06] Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/tipy-na-vylety?page=3 SVAZ VENKOVSKÉ TURISTIKY. Poslání svazu [online]. [cit. 2013-01-20] Dostupné z: http://www.svazvt.cz/ Turistické trasy na Znojemsku [online] . [cit. 2013-02-10] Dostupné z: http://www.znojemsko.info/turisticke-trasy.php VÍNA Z MORAVY, VÍNA Z ČECH. Charakter a přednosti moravských vín [online]. [cit. 2013-01-20] Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-3-2-453_charakter_a_prednosti_moravskych_vin_cz.html

47

VÍNA Z MORAVY, VÍNA Z ČECH. Vinařská podoblast znojemská [online]. [cit. 201301-08] Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-1-54-vinarska-podoblastznojemska-cz.html VINNÉ SKLEPY LECHOVICE [online]. [cit. 2013-01-26] Dostupné z: http://www.vslechovice.cz/o-nas Znojemské vinobraní [online]. [cit. 2013-01-24] Dostupné z: http://www.znojemskevinobrani.cz/historie ZNOVÍN. O společnosti [online]. [cit. 2012-12-14] Dostupné z: http://www.znovin.cz/ospolecnosti

48

6. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Okresy Jihomoravského kraje ..................................................................... 10 Obrázek 2- Turistické oblasti České republiky............................................................... 20 Obrázek 3 – Moravské vinařské podoblasti .................................................................... 23 Obrázek 4 – Cyklistické trasy na území NP Podyjí ........................................................ 31 Obrázek 5 – Cyklotrasa 1 : Po vyhlídkách Podyjí .......................................................... 32 Obrázek 6 – Cyklotrasa 2: Do kopce a z kopce Rakouskem a Českem ......................... 33 Obrázek 7 – Cyklotrasa 3: Ze Znojma na sever.............................................................. 34 Obrázek 8 – Cyklotrasa 4: Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí....................... 35 Obrázek 9 – Cyklotrasa 5: Za tajemstvím vína............................................................... 36 Obrázek 10 – Vinný sklep, Osada Havranů .................................................................... 38 Obrázek 11 – Prostory vstupu do penzionu .................................................................... 39 Obrázek 12 – Prostory Horse Farm, Lechovice .............................................................. 41

49