SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Marketing a management
PODNIKATEL JAKO ZAMĚSTNAVATEL NA ZNOJEMSKU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Jitka DRDOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Věra PLHOŇOVÁ, Ph.D.
Znojmo, 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podnikatel jako zaměstnavatel na Znojemsku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Věry Plhoňové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Ve Znojmě, dne 30. 4. 2010
………………………… podpis autora
Poděkování Nejprve bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za její ochotný přístup, rady a znalosti použité k vypracování této práce. Další poděkování bych chtěla věnovat Mgr. Leoši Falcovi, majiteli firmy Leoš Falc - IMEX a Liboru Suchému, majiteli firmy Libor Suchý, autoprodejna. Oba pánové mi poskytli potřebné informace pro zpracování této práce. V neposlední řadě děkuji i své rodině, která mě celou dobu podporovala a věřila mi.
Abstrakt Tématem této bakalářské práce je „Podnikatel jako zaměstnavatel na Znojemsku“. Mezi subjekty, které dané téma reprezentují, byli zvoleni dva podnikatelé s názvy firem: Libor Suchý, autoprodejna a Leoš Falc - IMEX. Oba působí ve Znojmě již poměrně dlouhou dobu. Práce studuje jejich činnost po stránce podnikání i managementu a také se věnuje pracovně právním vztahům podnikatelů vůči zaměstnancům. Dále se zabývá analýzou podnikatele z pohledu vlastních zaměstnanců. Názory na zaměstnavatele jsou získány za pomocí dotazníkového šetření. Na základě tohoto vyhodnocení jsou navrhnuta určitá doporučení a možné změny v podnicích.
Klíčová slova: podnikání, podnikatel, zaměstnavatel, dotazníkové šetření
Abstract The theme of this Bachelor thesis is „An Entrepreneur as an Employer in Znojmo Region“. As subjects, which represent the specified topic, two entrepreneurs were chosen: Libor Suchý, the owner of a car salesroom and Leoš Falc – from IMEX company. They both have been working in Znojmo for quite a long time. The thesis studies the entrepreneurs’ activities both from the enterprise and management points of view and it also deals with labour-law relations of the entrepreneurs and their employees. Next it deals with analysis of an entrepreneur from the view of his employees. The opinions about the employer were received with the help of a questionnaire investigation. On the basis of this evaluation, particular recommendations are proposed and possible changes in the companies are suggested.
Key words: enterprise, entrepreneur, employer, questionnaire investigation
Obsah 1
Úvod ............................................................................................................................... 8
2
Cíl a metodika práce ....................................................................................................... 9
3
Teoretická část .............................................................................................................. 10 3.1
Management .......................................................................................................... 10
3.1.1 3.2
Podnik ................................................................................................................... 10
3.2.1 3.3
SWOT analýza ............................................................................................... 10
Podnikání............................................................................................................... 11
3.3.1
Proč je podnikání důležité.............................................................................. 11
3.3.2
Výhody a nevýhody podnikání ...................................................................... 13
3.3.3
Právní formy podnikání ................................................................................. 14
3.4
Podnikatel .............................................................................................................. 14
3.4.1
Nejslavnější podnikatelé ................................................................................ 15
3.4.2
Obecné rysy podnikatele ................................................................................ 15
3.4.3
Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet................................................. 16
3.4.4
Zápis do obchodního rejstříku ....................................................................... 17
3.4.5
Získání živnostenského oprávnění ................................................................. 17
3.5
Řízení lidských zdrojů........................................................................................... 19
3.6
Zaměstnavatel ....................................................................................................... 23
3.6.1
Povinnosti zaměstnavatelů vůči zaměstnancům ............................................ 23
3.6.2
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením .............................................. 25
3.6.3
Diskriminace zaměstnanců ............................................................................ 26
3.7
Aktivní politika zaměstnanosti .............................................................................. 27
3.8
Podnikatel jako zaměstnavatel .............................................................................. 27
3.8.1 4
Manažer ......................................................................................................... 10
Povinnosti vůči orgánům státní správy .......................................................... 28
Praktická část ................................................................................................................ 30 4.1
Charakteristika firmy Libor Suchý, autoprodejna ................................................. 30
4.1.1
Historie........................................................................................................... 30
4.1.2
Činnost firmy ................................................................................................. 30
4.1.3
SWOT analýza ............................................................................................... 31
4.1.4
Dotazník pro zaměstnance ............................................................................. 32
4.1.5
Výsledky dotazníkového šetření .................................................................... 32
4.2
Charakteristika firmy Leoš Falc - IMEX .............................................................. 41
4.2.1
Historie........................................................................................................... 41
4.2.2
Činnost firmy ................................................................................................. 42
4.2.3
SWOT analýza ............................................................................................... 42
4.2.4
Dotazník pro zaměstnance ............................................................................. 43
4.2.5
Výsledky dotazníkového šetření .................................................................... 44
4.3
Srovnání a zhodnocení obou podnikatelů ............................................................. 53
4.3.1 4.4
Testování hypotéz .......................................................................................... 56
Doporučení a možné návrhy na zlepšení .............................................................. 56
4.4.1
Firma Libor Suchý, autoprodejna .................................................................. 56
4.4.2
Firma Leoš Falc – IMEX ............................................................................... 58
5
Závěr ............................................................................................................................. 60
6
Pužité zdroje ................................................................................................................. 62
Seznam tabulek, grafů a příloh ............................................................................................ 65 Přílohy
1 Úvod Nespokojení, dotčení či nedocenění zaměstnanci se často obracejí k samostatné podnikatelské činnosti. Je pravdou, že období krize znepříjemňuje situaci zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů nejen v ČR, právě kvůli tomu spousta lidí přichází o práci, a tak se snaží alespoň svépomoci vydělávat peníze. Založí si vlastní společnost, začnou podnikat nebo vycestují z naší země za lepšími pracovními podmínkami. Podnikání v zahraničí je jednou z variant, ale začínající čeští podnikatelé nejsou připraveni a neznají dostatečně podmínky onoho cizího prostředí. To často bývá jednou z příčin, kdy se opět vracejí do své země a zkoušejí podnikat zde, a to i přes překážky, které na ně “číhají“. Mezi hlavní překážky podnikání ČR v posledních letech patří složitý daňový systém, sociální a politické prostředí a některé další aspekty.
Podnikání se i přesto stává velkým fenoménem dnešní doby. Přináší spoustu výhod pro oblast, ve které je uskutečňováno. Zviditelní ji a celkově přispívá k hospodářskému růstu země. Přivádí nové, zvídavé turisty a posiluje stávající faktory související s kvalitou života. Významně snižuje nezaměstnanost jednotlivých regionů a dopomáhá udržovat jisté pracovní návyky. Podnikání by mělo být podporováno v každé zemi a v každém kraji jednotlivých zemí. Jihomoravský kraj v rámci ČR patří mezi kraje s velkým potenciálem pro rozvoj podnikatelských subjektů. I ve Znojmě dochází v posledních letech k velkému boomu podnikatelského prostředí. Množství výhod přináší společná hranice s Rakouskem, které je významným obchodním partnerem několika našich podnikatelských subjektů. Pokud se podnikatelská činnost nezabývá něčím, co by podnikatelé zvládali sami, musejí zaměstnávat pracovní sílu. Téma této práce je velmi zajímavé, a to jak pro samotné podnikatele, kteří díky němu zjistí názory vlastních zaměstnanců na sebe, tak pro širokou veřejnost, jež se bude někdy v budoucnu zajímat o zaměstnání. Je nutné tedy posoudit podnikatele v roli zaměstnavatele. Jako dva příklady ze Znojma, na něž je vše aplikováno, jsou vybráni podnikatelé Libor Suchý a Leoš Falc.
Bakalářská práce bude zaměřena na analýzu těchto vybraných podnikatelských subjektů. Zaměří se na jednání a postoje podnikatele jako zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům. Zanalyzuje povinnosti, které musí plnit a práva, která zaměstnancům náleží a na základě této analýzy se pokusí navrhnout možná zlepšení či případná doporučení. 8
2 Cíl a metodika práce Dílčí cíle bakalářské práce jsou stanoveny v zásadách pro vypracování. Hlavním cílem však je porovnat podnikatelské subjekty Libor Suchý, autoprodejna a Leoš Falc – IMEX z pohledu vlastních zaměstnanců. Zjistit jakými zaměstnavateli jsou tito podnikatelé. Libor Suchý je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku, Leoš Falc podniká na základě živnostenského oprávnění. Avšak oba začínali podnikat na živnostenský list. Podnikatel Suchý se díky svému ročnímu obratu přesahujícímu určitou výši stanovenou zákonem musel nechat zapsat do obchodního rejstříku. Oba jsou velikáni podnikatelské činnosti ve Znojmě. Podnikají stejně dlouhou dobu, od roku 1992. Počet jejich zaměstnanců je sice rozdílný, ale na základě toho lze posoudit, zda jsou nějaké markantní rozdíly ve velikosti firmy a pracovní morálce nebo přístupu zaměstnavatele k zaměstnancům.
Potřebné
informace
budou
získány
prostřednictvím
dotazníkového
šetření
a nestandardizovaného rozhovoru s oběma podnikateli. Další údaje a základní informace budou získány z živnostenského rejstříku a internetových stránek jednotlivých firem.
V dotazníku se nachází tři polootevřené a jedna otevřená otázka, zbytek tvoří otázky uzavřené. Celkem obsahuje osmnáct otázek a dvě otázky identifikační. Dotazníkové šetření proběhne ve firmách výše uvedených podnikatelů. Dotazníky budou předány zaměstnancům k vyplnění, a to na základě souhlasu vedení. Šetření bude probíhat u podnikatele Suchého v měsíci lednu a Falce v měsíci únoru. Předpokládá se, že budou dotazníky vyplněny všemi zaměstnanci, celkem tedy 31 dotazníků, z toho 24 u podnikatele Suchého a 7 u podnikatele Falce. V přibližně stejném termínu, jaký je stanoven pro dotazníkové šetření, budou vedeny nestandardizované rozhovory s podnikateli. Všechny získané informace budou následně zpracovány a vyhodnoceny. Jednotlivé otázky dotazníkového šetření budou doprovázeny vypracovanými tabulkami nebo grafy pro názornější ukázku. Pomocí kontingenčních tabulek budou ukázány závislosti vybraných otázek. K bližšímu seznámení s jednotlivými firmami bude vytvořena jejich SWOT analýza a popis základních informací týkajících se činnosti společnosti a jejich kontaktních údajů. Na základě jednotlivých shrnutí a vyhodnocení všech získaných informací budou navrhnuta možná doporučení s případnými výpočty. Tyto návrhy mohou přispět nejen ke zlepšení stávající situace v přístupech podnikatelů k zaměstnancům, ale i k upevnění pozice firmy na trhu a vklínění se do hlubokého povědomí zákazníků. 9
3 Teoretická část 3.1 Management Managementem neboli řízením rozumíme usměrňování činností a výrobních faktorů tak, aby byly zajištěny všechny činnosti podniku a dosaženo určitých cílů. [10, s. 109]
3.1.1 Manažer Manažer pochází z anglického slova „manager“ a volně se překládá jako ředitel, vedoucí pracovník, správce. Zodpovídá za plnění stanovených cílů a k tomu využívá odborníků a zaměstnanců z podniku. [16, s. 16]
Manažer a podnikatel (tedy majitel podniku) nutně nemusí být jedna a tatáž osoba. U malých podniků tomu tak však je, vlastník je zároveň ředitelem, sám podnik řídí. [10, s. 111]
3.2 Podnik Podnik (ekonomicko-právní subjekt) je seskupení výrobních činitelů za určitým hospodářským účelem, který vede k trvalému dosahování zisku. Uspokojuje cizí potřeby a podnikateli poskytuje důchod. [15, s. 181]
Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. [27, s. 6]
3.2.1 SWOT analýza SWOT analýza je charakterizována jako analýza vnitřní síly a slabosti (SW) a vnějšího ohrožení a příležitostí (OT). SW analýzou lze sledovat vnitřní prostředí firmy, které jsme schopni ovlivnit, ale OT analýzou vnější prostředí firmy, které ovlivňujeme těžko nebo vůbec. Díky této analýze posoudíme silné a slabé stránky podniku. Můžeme tak zjistit, kde je výhoda oproti konkurenci, případně nevýhoda, kterou je nutné odstranit. [12, s. 40]
10
3.3 Podnikání Pojem „podnikání“ [enterprise] v posledních patnácti letech zcela zdomácněl v běžném slovníku, nicméně jeho interpretace není tak jednoduchá: Ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty. [24, s. 15] Psychologické pojetí – podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod. [24, s. 15] Sociologické pojetí – podnikání je vytvářením blahobytu pro všechny zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příležitostí. [24, s. 15] Právnické pojetí – podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. [27, s. 6] Podnikání lze chápat i jako proces vytváření čehosi jiného, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychologických a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení. [7, s. 10]
K obecným rysům všech pojetí podnikání patří [24, s. 15]: cílevědomá činnost; iniciativní, kreativní přístupy; organizování a řízení transformačních procesů; praktický přínos, užitek, přidaná hodnota; převzetí a zakalkulování rizika neúspěchu; opakování, cyklický proces.
3.3.1 Proč je podnikání důležité Pro národní ekonomiky má rozvoj podnikání, jehož důsledkem je vznik nových firem a samostatných živností, zcela zásadní přínosy [13, s. 22-23]:
11
Podnikání přispívá k hospodářskému růstu Velkým přínosem pro ekonomiku jsou firmy založené na základě identifikace podnikatelské příležitosti, a to zejména podniky rychle rostoucí. Podnikání pozitivně přispívá k ekonomickému růstu, i když růst HDP je rovněž ovlivňován i mnoha dalšími faktory.
Podnikání je klíčové pro konkurenceschopnost Podnikáním jsou vytvářeny inovace a technologická změna, proto nové podnikatelské iniciativy zvyšují produktivitu. Prostřednictvím podnikání nabývají nové znalosti formy výrobků a služeb. Zvyšují konkurenční tlak a nutí ostatní firmy reagovat zlepšením účinnosti nebo zavedením inovací. Působí proti monopolním tendencím, zajišťují zákazníkům možnost volby ve spotřebě a přispívají k optimalizaci cen. Větší efektivnost a inovace v rámci firem, ať už v organizaci, procesech, produktech, službách nebo trzích, zvětšuje konkurenční sílu ekonomiky jako celku.
Podnikatelé přispívají k tvorbě pracovních míst Nové malé firmy jsou ve stále větší míře hlavními tvůrci nových pracovních míst. Země s větším nárůstem míry podnikání měly tendenci vykazovat větší následné poklesy míry nezaměstnanosti. Malé firmy jsou velmi důležité, neboť „absorbují“ pracovníky propuštěné při špatném vývoji ekonomiky či odvětví. Nejenže zaměstnávají jinak nezaměstnané pracovníky, ale i sami podnikatelé – živnostníci často volí cestu samostatného podnikání právě proto, že nemohou nalézt žádné vhodné pracovní místo. Tento typ sice nevytváří velké množství nových pracovních míst ani výrazně nepřispívá k růstu HDP, přesto je dobré, že takové podniky vznikají, neboť podnikání drží nezaměstnanost na uzdě a zároveň pěstuje v lidech vhodné pracovní návyky.
Podnikání pomáhá vytvářet lidský a intelektuální kapitál a tento kapitál využít Aktivita, nutná k přijetí rizik a odpovědnosti a učení se novým poznatkům a způsobům myšlení a jednání, přispívá k rozvoji jedinců, kteří se do podnikání pustí. Pomáhá jim lépe pochopit to, co tvoří tržní příležitosti a jakými způsoby je potřeba je využít. To zvyšuje pravděpodobnost úspěšného rozpoznání a využití tržních příležitostí v budoucnosti.
12
Podnikání a zájmy společnosti Podnikatelé jsou hnací silou tržní ekonomiky, jsou zdrojem blahobytu, pracovních příležitostí i spotřebitelské nabídky. Mnoho firem se začíná v poslední době hlásit programově k sociální odpovědnosti. Malé a střední podniky demonstrují tuto odpovědnost obvykle méně oficiálním způsobem, ale pro mnoho obcí či komunit jsou pojítkem v jejich životě, protože sponzorují či jinak zaštiťují místní společenské aktivity. Tím, že je malé a střední podnikání často realizováno v blízkosti bydliště podnikatele, přirozeně napomáhá rozvoji regionů a velkých organizací. Podnikání rovněž může přispívat k podpoře sociální a ekonomické soudržnosti regionů.
Podnikání uspokojuje nenaplněné potřeby lidí Podnikání je proces, jehož prostřednictvím se vyrovnává poptávka a nabídka. Poptávka po výrobcích a službách, která by jinak zůstala nerozpoznána, dochází prostřednictvím podnikání svého naplnění.
3.3.2 Výhody a nevýhody podnikání Existuje mnoho důvodu proč přemýšlet o podnikání/zaměstnání sebe sama. Ovšem jako každá činnost a profese má i podnikání své nevýhody. [20]
Výčet základních výhod a nevýhod podnikání [20]: Výhody: možnost vymanit se z nerovného vztahu v zaměstnání; příležitost vlastního příjmu, odměna dle vlastních schopností; možnost zvolit si vlastní pracovní dobu; možnost vybrat si vlastní pracovní kolektiv; možnost rozhodovat sám o sobě, samostatnost; možnost seberealizace; svoboda ve výběru toho, co budete dělat, jak si zorganizujete čas. Nevýhody: vyžaduje více úsilí než zaměstnanecký poměr; časová náročnost; nejistota; odpovědnost za veškeré aktivity a s nimi spojená rizika; 13
vysoké pracovní vytížení; pochopení nejbližšího okolí; administrativní zátěž.
3.3.3 Právní formy podnikání V současnosti je stav podnikatelského prostředí v České republice plně srovnatelný s úrovní běžnou v ostatních zemích Evropské unie, s níž od 1. května 2004 sdílí ČR společný vnitřní trh. Úspěšně se rozvinulo jak živnostenské podnikání, tak i podnikání velkých společností. V České republice je v zásadě možné podnikat jako fyzická osoba – podnikatel nebo jako uměle vytvořený subjekt – právnická osoba. [3] Osobou fyzickou (FO) je každý člověk, jemuž právo dává schopnost svými činy se zavazovat a tedy něco získat, ale také mu dává povinnost něco strpět nebo za své činy určitým dovoleným způsobem přijímat právem stanovený trest. [2, s. 7]
Způsobilost FO mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. [26, s. 136]
Způsobilost FO vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí. [26, s. 137]
Právnickou osobou je určité seskupení fyzických nebo i právnických osob. Tomuto seskupení dává právo stejnou kvalitu jako osobě fyzické, tedy schopnost se svými skutky zavazovat nebo i za své nedobré a nepoctivé skutky trpět. [2, s. 7]
3.4 Podnikatel Podnikatelem podle [27, s. 6] je: osoba zapsaná v obchodním rejstříku; osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění; osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
14
Naopak [7, s. 9] definuje podnikatele jako někoho, kdo kombinuje zdroje, pracovní sílu, materiál a ostatní aktiva, které společně dělají svoji hodnotu vyšší, než byla předtím a také jako někoho, kdo představuje změny, inovace a nový pořádek. Názory na to, co dělá podnikatel, se různí, ale je možné zmínit alespoň některé činnosti, které podnikatel vykonává [8, s. 172]: 1. buduje a vytváří organizace; 2. kombinuje věci novými způsoby; 3. aktivně zkoumá možnosti; 4. vypořádává se s nejistotou; 5. zařizuje, že prvky při výrobě spolu navzájem fungují; 6. určuje a činí opatření vzhledem k nedostatkům nebo mezerám na trhu.
3.4.1 Nejslavnější podnikatelé Je pravdou, že ne všichni slavní podnikatelé vystudovali patřičné školy. Stačila jim odvaha, znalosti a píle začít podnikat. Dnes jsou jejich jména známá po celém světě.
Mezi nejslavnější podnikatele, kteří nedokončili školu, patří například Thomas Edison, zakladatel firmy General Electric; Henry Ford, zakladatel automobilky Ford Motor Company; Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft; Richard Branson, zakladatel firmy Virgin; Michael Dell, zakladatel společnosti Dell Computers; Steven Jobs, zakladatel společnosti Apple Computers a Pixar a Ted Turner, zakladatel rozhlasové stanice CNN. Samozřejmě existují i podnikatelé, kteří měli ve škole dobrý prospěch, ale jen málokterý z nich je tak úspěšný, jako ti, kteří byli jmenováni. [9, s. 10]
3.4.2 Obecné rysy podnikatele Pokud má podnikatel vymyšlený podnikatelský záměr, je potřeba umět tento záměr zavést do praxe. Již zde je potřeba mít pro podnikání určité dispozice a osobní vlastnosti [17]: Dispozice Představují jakési know-how každého člověka – schopnosti (organizační, rozumová inteligence, schopnost jednat s lidmi,…), vědomosti (odborné znalosti daného oboru, znalosti např. z oblasti marketingu, podnikání, legislativy,….) a dovednosti (to co se člověk naučil, převádí do praxe, např. nabyté znalosti využívá při řešení nejrůznějších problémů). 15
Osobní vlastnosti Charakterizují samotnou osobnost podnikatele – např. důvěryhodnost, čestnost, samostatnost, zodpovědnost, svědomitost, vytrvalost, jeho vztah k práci a k druhým lidem, nápaditost, apod. Podnikatel by měl být [17]:
aktivní – nečekat, až mu něco spadne do klína, vymýšlet stále nové a nové věci, nelpět na starých a „zaručených“ systémech, „jít s dobou“ apod.;
dostatečně motivovaný - mít v sobě jakousi hnací sílu, která ho vede k vytyčenému cíli. Je spojena s určitými představami a touhami. Co se týče podnikání, tak je to např. touha něčeho dosáhnout, něco dokázat, být úspěšný, apod.;
umět rozhodovat – bez rozhodování se člověk neobejde ani v běžném životě (zda si vzít hypotéku, byt nebo dům, kam na dovolenou apod.), během podnikání přibude nutností rozhodnout se ještě více, navíc mnohem zásadnějších rozhodnutí;
umět získávat a využívat informace - známé přísloví říká „štěstí přeje připraveným“, u podnikatelů to platí dvojnásobně, kdo má lepší informace, může se i lépe rozhodovat;
obklopovat se správnými lidmi – v dnešní době je spíše problém správné lidi vůbec najít.
3.4.3 Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet Podnikatel by si měl nejprve uvědomit a stanovit poslání své činnosti. Dalo by se říci, že posláním podnikatele je uspokojovat cizí potřeby (posláním Tomáše Bati bylo „obout svět“) a jeho základním cílem je dosáhnout přitom co největší zisk. Z toho vyplývá, že základním prostředkem k naplnění poslání jsou většinou peníze. [5, s. 142-143] Nedílnou součástí přípravných prací spojených se založením firmy je zpracování zakladatelského rozpočtu a podnikatelského plánu. Podnikatel uvažující o založení firmy si musí klást otázku, v čem a jak bude podnikat (těžiště podnikatelského plánu), a následně tyto úvahy promítnout do finanční podoby (zakladatelský rozpočet). [24, s. 95]
Podnikatelský plán Podnikatelský plán je písemný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti
16
či fungováním existující firmy. Měl by usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat, jak se tam dostaneme. Konkretizuje záměry podnikatele do budoucna. Jeho zpracování vyžaduje invenci, odvahu a flexibilitu. [24, s. 97-98]
Zakladatelský rozpočet Úkolem zakladatelského rozpočtu je specifikovat a kvalifikovat finanční prostředky potřebné k zahájení podnikání. [24, s. 95]
3.4.4 Zápis do obchodního rejstříku Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku buď na vlastní žádost, nebo povinně, podle podmínek stanovených obchodním zákoníkem, jestliže [24, s. 74]: výše jejího čistého obratu zjištěná podle zákona o účetnictví dosáhla nebo překročila v posledních dvou účetních obdobích částku, která zakládá povinnost ověření účetní závěrky auditorem; provozuje živnost průmyslovým způsobem; stanoví tak zvláštní předpis.
3.4.5 Získání živnostenského oprávnění Postup získání živnostenského oprávnění [24, s. 81-83]: 1.
ověřit, zda činnost, v níž chce podnikatel podnikat, vykazuje znaky živnosti;
2.
ověřit, zda podnikatel splňuje všeobecné a případně i zvláštní podmínky pro provozování živnosti;
Všeobecné podmínky pro provozování živnosti jsou: dosažení věku 18 let; způsobilost k právním úkonům; bezúhonnost – prokazuje se výpisem z rejstříku trestů; předložení dokladu o tom, že FO nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky.
Zvláštní podmínky pro provozování živnosti jsou: odborná nebo jiná způsobilost.
17
Způsobilost se prokazuje u řemeslných živnostní dokladem o vyučení a praxí, u vázaných živnostní dokladem o zvláštní odborné způsobilosti (osvědčení, autorizace), o dosaženém středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání a odborné praxi.
K provozování koncesovaných živností je nutno prokázat odbornou způsobilost a splnění podmínek podle zvláštního zákona. Podnikatel, který je FO a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, je povinen ustanovit odpovědného zástupce.
3.
zjistit do jaké skupiny živností patří činnost, kterou chce podnikatel vykonávat.
Živnosti se dělí podle požadavků na odbornou způsobilost a podle rozsahu oprávnění.
Podle předmětu podnikání a rozsahu oprávnění se živnosti dělí na: obchodní – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod, velkoobchod), provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy, provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí; výrobní – nejsou zákonem podrobně vyjmenovány; poskytující služby – poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb.
Podle požadavků na odbornou způsobilost se živnosti dělí na: ohlašovací – mohou být provozovány při splnění stanovených všeobecných a případně i zvláštních podmínek na základě ohlášení na živnostenském úřadě; koncesované – lze provádět na základě nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
Ohlašovací živnosti se dále dělí na: volné – vyžadují pouze splnění všeobecných podmínek; řemeslné a vázané – pro získání živnostenského listu je nutno prokázat také odbornou způsobilost.
Vydání živnostenského oprávnění [24, s. 83-84]: Živnostenské oprávnění vydává místně příslušný živnostenský úřad podle bydliště FO nebo podle sídla u právnické osoby. 18
Na příslušném živnostenském úřadě se podá ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi. Zpravidla se jedná o předtištěné formuláře, které je nutno vyplnit. K formuláři se musí přiložit požadované dokumenty, nejčastěji jsou to: výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců; občanský průkaz pro ověření totožnosti a plnoletosti; doklady prokazující odbornou či jinou způsobilost; doklady o právu užívání prostor uvedených jako místo podnikání; případně výpis z obchodního rejstříku; prohlášení odpovědného zástupce se souhlasem ustanovení do funkce; potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích. FO a PO již zapsané v obchodním rejstříku mohou začít provozovat živnost ohlašovací dnem ohlášení, živnostenský list by měl být vydán do 15 dnů ode dne ohlášení.
Koncesované živnosti lze začít provozovat až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. K rozhodnutí o udělení koncese má živnostenský úřad 60 dnů, koncesní listina by měla být vydána do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení.
3.5 Řízení lidských zdrojů Řízení lidských zdrojů, resp. personální management, představuje proces, ve kterém se přijímají rozhodnutí v oblasti zaměstnaneckých vztahů a který ovlivňuje výkonnost zaměstnanců i organizací. [23, s. 70]
Předmětem personálního managementu (řízení) je podle [22, s. 174]: plánování pracovníků; získávání, výběr a rozmisťování pracovníků; hodnocení pracovníků; hodnocení práce a popis pracovních míst; podnikové vzdělávání; odměňování; pracovní vztahy a kolektivní vyjednávání; bezpečnost práce, ochrana zdraví a pracovní podmínky; sociální péče a aktivity volného času; personální informační systém. 19
Plánování pracovníků Plánování lidských zdrojů (pracovníků) stanovuje potřebu lidských zdrojů požadovanou organizací v zájmu dosažení jejích strategických cílů. [1, s. 329]
Zaměřuje se na kvantitativní a kvalitativní stránku potřeby lidských zdrojů. Tedy musí odpovídat na dvě základní otázky [1, s. 329]: 1. Kolik lidí? 2. Jaké lidi?
Získávání a výběr pracovníků Obecným cílem získávání a výběru pracovníků by mělo být získat s vynaložením minimálních nákladů takové množství a takovou kvalitu pracovníků, které jsou žádoucí pro uspokojení podnikové potřeby lidských zdrojů. [1, s. 353] Nábor a výběrové řízení jsou koncipovány jako procesy, při kterých organizace žádají, kontaktují a vzbuzují zájem u potenciálních kandidátů a potom určují, zda je vhodné někoho z nich jmenovat. [19, s. 185]
Hodnocení pracovníků a jejich výkonu Hodnocení pracovníků a jejich výkonu je důležitou složkou motivačního systému každé organizace. [22, s. 177]
Systematické a pravidelné hodnocení výkonu a pracovního chování patří k základním pilířům personálního managementu. Pojetí personálního managementu vychází z toho, že kvalitní systém hodnocení je nástrojem zkvalitňování personálu firmy, dosahování vyššího výkonu, vyšší kvality všech činností a rozvoje schopností pracovníků. [22, s. 183]
Hodnocení práce a popis pracovních míst Hodnocení práce představuje systematický proces stanovování relativní hodnoty prací v organizaci. Jeho účelem je [1, s. 567]: poskytnout racionální základnu pro vytvoření a uplatňování spravedlivé a obhajitelné mzdové struktury; pomáhat v řízení relací existujících mezi pracemi v rámci organizace;
20
umožnit přijímat důsledná a logická rozhodnutí o mzdových tarifech a tarifních stupních; stanovit, nakolik je hodnota prací navzájem srovnatelná, aby bylo možné zajistit, aby za práce stejné hodnoty byla vyplácena stejná odměna.
Podnikové vzdělávání Formování pracovních schopností zaměstnanců musí být součástí reakce organizace na neustále se měnící nároky ekonomického okolí. Vzhledem ke změnám charakteru práce se vzdělávání stává celoživotním procesem a ve stále větší míře překračuje úzký rámec dřívější profesní kvalifikační přípravy. [22, s. 177]
Odměňování Systém odměňování firmy je tvořen především mzdovou strukturou, tj. všemi subsystémy a nástroji, s jejichž pomocí se realizují zásady mzdové politiky. Zahrnuje i celou oblast používání podnětů mimomzdového charakteru. Cílem mzdového systému je stanovit spravedlivou mzdu za vykonanou práci. Mzdový systém přispívá k realizaci několika cílů, čímž spolupůsobí na prosazení personálních záměrů firmy. [22, s. 178]
Bezpečnost práce, ochrana zdraví a pracovní podmínky Zaměstnavateli je uložena povinnost provádět opatření, jejichž cílem je odstranit příčiny ohrožení života a zdraví pracovníků a vytvořit bezpečné pracovní podmínky. Tato povinnost je kontrolována. Dozorem nad bezpečností práce je u nás pověřeno ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému je podřízen Český úřad bezpečnosti práce. Výkonnými složkami jsou inspektoráty bezpečnosti práce. V oblasti hygieny práce provádí dozor i hygienická služba. Orgány státního dozoru jsou při výkonu své činnosti oprávněny kdykoliv vstupovat do prostorů organizací a vyžadovat potřebné doklady a informace, nařizovat, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny zjištěné závady, zakázat užívání prostorů a technologií, které ohrožují život nebo zdraví pracovníků, ukládat pokuty apod. Právo provádět kontrolu v oblasti bezpečnosti práce mají i odborové orgány, které také mohou od zaměstnavatelů vyžadovat zprávy o tom, jaká opatření byla učiněna k odstranění zjištěných závad. [11, s. 355]
21
Zaměstnavatelé jsou povinni podle [11, s. 355-356]: 1. vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, informovat o nich zaměstnance a činit opatření k jejich ochraně; 2. provozovat stroje a zařízení odpovídající požadavkům bezpečnosti práce; 3. zřizovat, udržovat a zlepšovat potřebná ochranná zařízení; 4. nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž vykonávání by neodpovídalo jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti; 5. seznamovat zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce, pravidelně ověřovat znalosti předpisů a kontrolovat jejich dodržování; 6. bezodkladně zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání, vést jejich evidenci, oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření; 7. nahrazovat fyzicky namáhavé práce a práce ve ztížených pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními postupy; 8. organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních v dohodě s příslušným odborovým orgánem, zjištěné nedostatky odstraňovat, plánovat potřebná opatření investičního charakteru a zahrnovat je do kolektivních smluv.
Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o nevyhnutelných rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Řešením otázek souvisejících s bezpečností práce a ochranou zdraví při práci se účastní prostřednictvím odborové organizace. Jsou oprávněni odmítnout práci, u níž mají důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožuje jejich život a zdraví, popřípadě život a zdraví jiných osob. [11, s. 356]
Zaměstnanci jsou povinni podle [11, s. 356]: 1. dodržovat bezpečnostní předpisy; 2. používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení; 3. zúčastňovat se školení a výcviku, podrobit se zkouškám z bezpečnostních předpisů a lékařským prohlídkám; 4. nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat návykové látky na pracovištích, nenastupovat pod jejich vlivem do práce a dodržovat stanovený zákaz kouření; 5. oznamovat nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností se účastnit na jejich odstraňování; 22
6. podrobit se vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Významným faktorem utváření pocitu spokojenosti s prací a tím i ovlivňování výkonu pracovníků je úroveň zabezpečování sociálních potřeb pracovníků. Jejich uspokojování pozitivně ovlivňuje nejen pracovní motivaci, ale napomáhá i rozvoji osobnosti člověka. [22, s. 179]
3.6 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem se pro účely zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. [6] Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku. [6]
3.6.1 Povinnosti zaměstnavatelů vůči zaměstnancům Zákonné povinnosti uložené zaměstnavateli podle [6]:
nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance;
musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců, jakož i fyzických osob ucházejících se o zaměstnání;
musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty;
musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním;
musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy;
nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá,
nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu;
23
může dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen podle § 2 odst. 5, s výjimkou případů prohlubování nebo zvyšování kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 230 odst. 5 a § 231 odst. 3);
projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů, tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu;
zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání;
nahradit zaměstnanci škodu vzniklou následkem neplatného právního úkonu, pokud neplatnost nezpůsobil zaměstnanec výlučně sám;
seznámit zaměstnance s obsahem kolektivní smlouvy nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření;
informovat předem zaměstnance o předpokládané době trvání vyslání a o měně, ve které mu bude vyplácena mzda nebo plat, je-li zaměstnanec vysílán k výkonu práce na území jiného státu;
přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem;
vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce;
zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání;
nahradit zaměstnanci škodu, a to v penězích, pokud ji neodčiní uvedením v předešlý stav;
doručit zaměstnanci do vlastních rukou, na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, a není-li to možné prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru.
24
3.6.2 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Osobou se zdravotním postižením je občan, který byl uznán [25]:
plně invalidním;
částečně invalidním;
zdravotně znevýhodněným.
Povinnost, zaměstnávat osoby se zdravotním postižením má každý zaměstnavatel ve výši povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl u zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci činí 4%. [25] Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním postižením plní zaměstnavatel [25]:
zaměstnáváním v pracovním poměru;
odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných
občanským
sdružením,
státem
registrovanou
církví
nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou
společností,
nebo
zadáváním
zakázek
těmto
subjektům
nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám;
odvodem do státního rozpočtu; výše odvodu do státního rozpočtu činí od roku 2005 za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí příslušného kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla.
Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního roku písemně oznámit příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Pokud zaměstnavatel nesplní povinný podíl fyzickými silami, nebo odebíráním výrobků, odvede do státního rozpočtu na účet, který mu sdělí příslušný úřad práce nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku finanční plnění. [25]
25
3.6.3 Diskriminace zaměstnanců Slovo diskriminace pochází z latinského slova discriminare, což znamená rozdělovat, rozlišovat. Právní věda není jediným oborem, který s tímto pojmem pracuje. Například v matematice se používá pojem diskriminant pro znak odlišující jednu množinu od druhé.
V jaké oblasti života může dojít k diskriminaci [4]:
při hledání zaměstnání;
v zaměstnání;
v povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti;
sociální zabezpečení;
přiznání a poskytování sociálních výhod;
zdravotní péče;
vzdělání;
přístup ke zboží a službám;
přístup k bydlení.
Z jakého důvodu může být člověk diskriminován [4]:
rasa nebo etnický původ;
pohlaví;
věk;
zdravotní postižení;
sexuální orientace;
náboženství nebo víra;
národnost;
politická příslušnost;
a další.
V pracovněprávních vztazích se diskriminace dělí na přímou a nepřímou [21, s. 210]: 1. k přímé diskriminaci dochází, když na základě pohlaví, rodinného stavu či rasy je s danou osobou zacházeno méně příznivě než s osobou jiného pohlaví, rodinného stavu nebo rasy; 2. k nepřímé diskriminace dochází, když nějaký zaměstnavatel uplatní nějaký požadavek nebo podmínku, které lze uplatnit ve stejné míře u všech skupin,
26
ale které mohou příslušníci jedné skupiny splnit v daleko menší míře, než příslušníci jiné skupiny.
Při získávání a výběru pracovníků je nezákonné diskriminovat v postupu zvoleném pro získávání
a
výběr,
v nabízených
podmínkách,
nebo
v tom,
že
manažer
nebo zaměstnavatel odmítá nabídnout zaměstnání určitým, pro toto zaměstnání způsobilým osobám. Objevuje se spousta problematických praktik, v nichž může dojít i k odmítnutí zaměstnávat např. ty, kteří žijí v určité geografické oblasti. [21, s. 210]
Nicméně, za určitých okolností může být diskriminace zcela legální, například tehdy, je-li pohlaví nebo rasa opravdovou kvalifikací, opravdovým předpokladem pro danou práci, popřípadě tehdy, kdy je diskriminace nezbytná, aby se vyhovělo zákonu, například předpisům týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [21, s. 211]
3.7 Aktivní politika zaměstnanosti Evropská unie podporuje rozvoj firem svých členských zemí. Mezi významné programy v rámci této podpory patří poskytování školení a rekvalifikací stávajícím zaměstnancům a dotování mzdových nákladů u nových pracovních míst. Tyto programy jsou určeny pro přímou finanční pomoc českým firmám i živnostníkům, kteří mají v úmyslu zvyšovat kvalifikaci svých zaměstnanců nebo vytvářet nová pracovní místa. [18] Jedná se o projekt, který zajistí zaměstnavatelům i fyzickým osobám [18]:
zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace zaměstnanců;
rekvalifikaci vybraných pracovníků;
účinnou pomoc pro pracovníky, ohrožené ztrátou zaměstnání;
vyhledání nových zaměstnanců s požadovanými profesemi;
proškolení a motivování vytipovaných pracovníků;
dotaci na mzdu zaměstnanců na nových pracovních místech.
3.8 Podnikatel jako zaměstnavatel Jedná se o fyzické osoby, které získaly živnostenské oprávnění od živnostenského úřadu, tj. buď živnostenský list, nebo koncesi, a nejsou zapsané v obchodním rejstříku. Tyto osoby jsou evidovány u živnostenského úřadu v živnostenském rejstříku a v rámci své činnosti zaměstnávají jiné osoby. 27
3.8.1 Povinnosti vůči orgánům státní správy Povinnosti zaměstnavatele u SSZ [14]: registrace podnikatele – zaměstnavatele; povinnost registrace musí být splněna do 8 dnů od přijetí prvního zaměstnance; registrace se provádí na předepsaném tiskopise - přihláška zaměstnance k pojištění příslušné správy sociálního zabezpečení; podnikatel k přihlášce přikládá: kopii zápočtového listu pracovníka od předchozího zaměstnavatele a kopii pracovní smlouvy.
Malá organizace je povinna rovněž se přihlásit do 8 dnů od svého vzniku do rejstříku malých organizací, ve stejném termínu je povinna hlásit také veškeré změny údajů uvedených na přihlášce zaměstnance. [14]
Placení a odvod pojistného [14]: pojistné se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období a zaměstnavatel má povinnost vypočítat jeho výši sám; vypočtené pojistné musí podnikatel nejpozději ve výplatním termínu odvést příslušné SSZ; nejpozději v den výplaty je podnikatel povinen předložit SSZ přehled o vyměřovacích základech jednotlivých zaměstnanců za rozhodné období a údaj o úhrnné výši pojistného s uvedením dne platby a čísla účtu, z něhož platba byla provedena.
Povinnosti zaměstnavatele u zdravotní pojišťovny [14]: podnikatel se musí registrovat jako zaměstnavatel u každé zdravotní pojišťovny, u které jsou jeho zaměstnanci pojištěni (pokud není již u pojišťovny zaregistrován), a to v termínu do 8 dnů ode dne nástupu pracovníka do zaměstnání; registrace se provádí na tiskopise přihláška zaměstnavatele; k registračnímu formuláři se přikládá pouze identifikační doklad podnikatele (živnostenský list); registrace zaměstnance se provádí na tzv. hromadném oznámení zaměstnavatele.
28
Placení a odvod zdravotního pojištění [14]: je povinen odvádět pojistné za své zaměstnance; současně musí odvádět i pojistné, které je povinen hradit zaměstnanec srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance; zaměstnanec platí 1/3 = 4,5%; zaměstnavatel platí 2/3 = 9,0%; nejpozději v den výplaty musí zaměstnavatel zaslat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou zaměstnanci pojištěni přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů pro výpočet pojistného; má-li pojištěnec více příjmů, odvádí pojistné za všech těchto příjmů. Registrace u finančního úřadu [14]: podnikatel se zaregistruje jako plátce daně ze závislé činnosti, popř. k dani vybírané zvláštní sazbou, pokud není k těmto daním již registrován; registrace se provede nejpozději do 15 dnů ode dne povinnosti srážet daň - ode dne výplaty; pro registraci vyplní podnikatel tiskopis oznámení změn, k němuž musí přiložit originál osvědčení o registraci.
Povinné úrazové pojištění [14]: organizace, která zaměstnává alespoň jednoho pracovníka, má povinnost platit povinné úrazové pojištění za zaměstnance; pojistná smlouva se nesjednává, povinnost platit pojistné plyne ze zákona; pojištění je provozováno pojišťovnami určenými státem (Česká pojišťovna, Kooperativa); na základě tohoto pojištění má organizace právo, aby za ni pojišťovna hradila škodu, která vznikla pracovníkovi při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání organizace se podílí na plnění z každé škodné události 10%; pojistné zaměstnavatel musí vypočítat sám a odvádět je předem za následující čtvrtletí; základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnával; sazby úrazového pojištění jsou rozdílné pro různé činnosti; sazby jsou udávány v promile. 29
4 Praktická část Podnikatel jako zaměstnavatel je pojmenování, kterému nastává v současnosti obrovský boom. Mnoho lidí v pracovněprávním poměru je zaměstnáno právě u podnikatelů. Proto nejlepšími, kdo je mohou popsat a posoudit jejich chování jsou jejich zaměstnanci. Tato část bude věnována analýze dvou podnikatelských subjektů ze Znojemska, popíše jejich činnost a porovná je z pohledu vlastních zaměstnanců. Na základě dotazníkového šetření doloží jejich názory na svého zaměstnavatele. Výstupem budou nalezené rozdíly dokládající odlišnosti ve způsobu jednání se zaměstnanci a navržené změny.
4.1 Charakteristika firmy Libor Suchý, autoprodejna Tehdejší sídlo podnikání:
Současné sídlo podnikání:
Libor Suchý
Libor Suchý, autoprodejna
Nový Šaldorf 34,
Nový Šaldorf 81,
671 81 Znojmo
671 81 Znojmo IČO: 10108556, DIČ: CZ 6211041496
4.1.1 Historie Libor Suchý se stal podnikatelem roku 1992, kdy zahájil svoji podnikatelskou kariéru žádostí o živnostenské oprávnění. Po ohlášení začal podnikat ve dvou navzájem velmi blízkých oblastech. Na základě živnosti ohlašovací řemeslné prováděl podnikatelskou činnost s názvem Opravy motorových vozidel. Živnost ohlašovací volná ho opravňovala k předmětu podnikání s názvem Koupě vozů, autopříslušenství a zboží za účelem dalšího prodeje, mimo zboží vyhrazeného zvláštními předpisy. Od 13. července 2001 můžeme podnikatele najít v obchodním rejstříku pod názvem firmy Libor Suchý, autoprodejna, a to s týmiž
předměty
podnikání.
Avšak
navíc
roku
2004
byl
opět
zapsán
do živnostenského rejstříku v oblasti živnosti volné s názvy činnosti Velkoobchod a maloobchod a Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě.
4.1.2 Činnost firmy Firma Libor Suchý, autoprodejna je autorizovaným prodejcem nových vozů značky ŠKODA a SEAT. Zprostředkovává autorizovaný servis osobních a užitkových vozů ŠKODA, SEAT a Volkswagen. Dále se zabývá prodejem ojetých vozů a prodejem 30
a půjčováním čtyřkolek, skútrů a přívěsných vozíků. Prodává originální náhradní díly a příslušenství značky ŠKODA, SEAT, VW a Audi. Zajišťuje veškeré náležitosti spojené s vyřízením pojistné události. V rámci prodeje nových vozů poskytuje zákazníkům kompletní služby včetně zprostředkování registrace vozů, sepsání pojistné smlouvy na povinné ručení nebo havarijní pojištění, popř. výkup starého vozu formou protihodnoty. Tyto činnosti zabezpečuje celkem 24 zaměstnanců.
4.1.3 SWOT analýza SWOT analýza nám přiblíží vnitřní prostředí firmy, její silné a slabé stránky, které lze ovlivnit. A na druhé straně příležitosti, kterých je třeba využít nebo hrozby, které číhají vně podniku a jsou jen těžko ovlivnitelné. Tab. č. 1: SWOT analýza firmy Libor Suchý, autoprodejna SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
příjemné prostředí firmy
žádné směrovky k firmě
moderně vybavené prostory
neposkytuje slevy na materiál
neposkytuje slevy na práci
specializovaný a ochotný tým prodejců prodej na leasing firma je držitelem certifikátu kvality ISO 9001 aktualizované webové stránky, přehledné zapůjčení náhradního vozu po dobu opravy vlastního vozu komplexní služby (povinné ručení, přihlášení automobilu…) elektronický formulář na objednání do servisu a objednání předváděcí jízdy vhodné umístění pro orientaci na rakouské zákazníky dostatečný počet parkovacích míst pro zákazníky, snadná přístupnost 31
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY zvyšující se počet konkurence
rostoucí počet zákazníků, rakouská klientela
klesající počet zákazníků
lepší ekonomická situace
pokračující ekonomická krize
zvyšující se požadavky zákazníků
nepříznivá změna legislativy
na výbavu automobilu
růst nezaměstnanosti
zlepšení obchodních vztahů se
růst inflace
svými dodavateli Zdroj: Práce autora
4.1.4 Dotazník pro zaměstnance Ke zjištění postojů a názorů na chování svého zaměstnavatele bylo využito techniky písemného dotazování. Dotazník tvoří zejména otázky uzavřené. Dále se v něm nachází tři otázky polootevřené a jedna otevřená. Celkem tedy obsahuje sedmnáct otázek plus tři otázky identifikační. Sestavený dotazník je možné shlédnout v příloze č. 1.
Dotazníkové šetření bylo provedeno 28. ledna 2010, kde byly dotazníky předány zaměstnancům k vyplnění. V rámci dosažení maximální návratnosti dotazníků, bylo předem zjištěno, kolik zaměstnanců chybí, kdy se vrátí z dovolených a nemocenských neschopností. Nakonec se šetření uskutečnilo v den, kdy byli všichni přítomni. Došlo tedy k vyplnění všech dotazníků. Návratnost činila celých 100 %.
4.1.5 Výsledky dotazníkového šetření Pomocí identifikační otázky týkající se pohlaví bylo zjištěno, že firma zaměstnává 22 mužů a 2 ženy. Což dokládá také fakt, že ženám není v resortu automobilového průmyslu přikládána taková důvěra jako mužům nebo je možné, že tento obor není ženám příliš blízký. Faktem pravděpodobně zůstává, že fyzicky namáhavou práci v servisu muži zvládají lépe a často se v technických parametrech orientují lépe.
Identifikační otázka týkající se věkového rozložení pouze dokládá fakt, že firma zaměstnává především mladé lidi. Největší skupinu zaměstnanců tvoří lidé od 26 – 35 let. Na druhém místě jsou lidé od 36 – 45 let. Naopak nenajdete ve firmě zaměstnance, kterému by bylo více jak 55 let.
32
Graf č. 1: Relativní četnost struktury zaměstnanců dle věku
Struktura zaměstnanců dle věku do 25 let
26 - 35 let
36 - 45 let
46 - 55 let
56 a více let
4% 0% 8% 25%
63%
Zdroj: Práce autora
Další identifikační otázkou byly zjištěny jednotlivé profese zaměstnanců firmy. Libor Suchý, autoprodejna zaměstnává na základě tohoto zjištění: sekretářku, 4 prodejce, 2 servisní poradce, 2 servisní techniky, 5 automechaniků, 4 mechaniky, 2 skladníky, 2 lakýrníky a 2 karosáře.
1.
Jak dlouho jste u podnikatele zaměstnán/a?
Tab. č. 2: Délka zaměstnání u podnikatele VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Do 5 let
9
37,5 %
6 – 10 let
9
37,5 %
11 – 15 let
3
12,5 %
16 – 20 let
3
12,5 %
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Převážná většina zaměstnanců zde pracuje kratší dobu než 10 let. Tuto skupinu tvoří 18 zaměstnanců, v podstatě tedy 75 % zaměstnanců firmy. Pouhých 6 zaměstnanců je u zaměstnavatele déle jak 10 let.
33
2.
Jaký je postoj zaměstnavatele, když řešíte nějaký osobní problém?
Tab. č. 3: Postoj zaměstnavatele k řešení osobních problémů zaměstnanců VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Vstřícný
24
100 %
Nevím
0
0%
Laxní
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora Všichni zaměstnanci hodnotili podnikatele kladně. Je zřejmé, že při řešení osobních problémů nepostrádá soucit ani ochotné jednání. Zde se opravdu ukázal v tom nejlepším světle a zaměstnanci za takovéhoto zaměstnavatele mohou být jedině rádi. Vstřícný přístup bohužel postrádá hodně zaměstnavatelů, ale přeci jen jsou světlé výjimky, jako tato.
3.
Jaký je postoj zaměstnavatele, když řešíte nějaký problém v práci?
Tab. č. 4: Postoj zaměstnavatele k řešení pracovních problémů zaměstnanců VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Vstřícný
24
100 %
Nevím
0
0%
Laxní
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Vyhodnocení odpovědí je totožné s předchozí otázkou. Opět zaměstnanci hodnotili postoj podnikatele kladně. Nenašel se ani jeden, který by zaváhal, natož se přiklonil k negativní odpovědi. Podnikatel se k problémům staví čelem a je oporou celému kolektivu zaměstnanců.
34
4.
Poskytuje Vám zaměstnavatel nějaké výhody?
Ani u této otázky se neobjevila jediná negace. V následujícím grafu č. 2, můžeme vidět, které výhody zaměstnavatel poskytuje. Zaměstnanci měli možnost vybrat z pěti variant plus variantu jiné, kterou mohli sami doplnit. Bylo možné odpovědět více možnostmi. Graf č. 2: Absolutní četnost jednotlivých výhod pro zaměstnance
Četnost
Jednotlivé výhody pro zaměstnance 25 20 15 10 5 0
24 0
24 0
14 0
5 dní stravenky kurzy slevy na poznávací dovolené (jazykové, zboží zájezdy PC)
jiné
Výhody
Zdroj: Práce autora
Podnikatel poskytuje svým zaměstnancům navíc stravenky a slevy na zboží. Mezi 14 zaměstnanci, kteří odpověděli variantou jiné, jich pouze 9 uvedlo konkrétní příklady. Dalšími položkami, které zaměstnanci považují za výhody, jsou podle 4 z nich pracovní oděv a podle 5 firemní večírky.
5.
Poskytuje Vám zaměstnavatel dostatek informací souvisejících s výkonem práce?
Tab. č. 5: Dostatečné množství informací souvisejících s výkonem práce VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Určitě ano
23
96 %
Spíše ano
1
4%
Nevím
0
0%
Spíše ne
0
0%
Vůbec ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora 35
Dostatek informací v pracovním vztahu je nezbytný pro správné fungování pracovního procesu a vzájemnou důvěru zaměstnance a zaměstnavatele. Z tabulky č. 5 vyplývá, že Libor Suchý poskytuje dostatek informací svým zaměstnancům.
6.
Dochází u Vás na pracovišti k nějaké diskriminaci ze strany zaměstnavatele?
Ze získaných odpovědí vyplývá, že zaměstnanci nejsou žádným způsobem diskriminováni svým zaměstnavatelem. Doba a místo, v němž žijeme, dýchá demokracií, tedy svobodou ve všech možných směrech. Ať už se jedná o zaměstnání nebo jinou část našeho života, neměl by nikdo být za nic diskriminován.
7.
Jak jste se dostali k tomuto zaměstnání?
Graf č. 3: Absolutní četnost jednotlivých způsobů jak získat zaměstnání
Četnost
Jednotlivé způsoby jak získat zaměstnání 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
9 7 5 2 0 doporučení úřad práce personální známých agentura
inzerát v tisku
1 internetové portály
jiné
Možné způsoby
Zdroj: Práce autora
Nejvíce zaměstnanců se o zaměstnání dozvědělo na popud známých. Je pravdou, že doporučení známých je nejsilnějších faktorem, který může ovlivnit naše rozhodování. Dále pak volná místa firma uvádí na úřadu práce, díky kterému zaměstnavatel obsadil 7 pracovních míst. Třetí nejvíce odpovídanou variantou se stala varianta jiné. Zde 2 zaměstnanci uvedli, že se dozvěděli a poté ucházeli o místo na základě vyhlášení konkurzu, další 2 zaměstnanci se informovali sami osobně. Poslední jedinec, který uvedl variantu jiné, ji nespecifikoval. Dále 2 zaměstnanci si práci našli v tisku a 1 na internetu. Pouze personální agenturu nevyužil žádný z nich.
36
8.
Bere zaměstnavatel v úvahu Vaše názory a přikládá jim váhu?
Tab. č. 6: Zvažování návrhů zaměstnanců VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Určitě ano
20
83 %
Spíše ano
4
17 %
Nevím
0
0%
Spíše ne
0
0%
Vůbec ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Zaměstnavatel se radí se svými zaměstnanci. Bere v úvahu jejich názory a uvažuje nad možnými variantami, které mu byly ze stran zaměstnanců navrženy. Můžeme zde říci, že se jedná o demokratický styl vedení lidí. Pouhých 17 % zaměstnanců mírně zaváhalo nad perfektní odpovědí, ale přesto zvolili kladnou variantu. 9.
Musíte se účastnit nějakých školení nebo kurzů souvisejících s Vaším zaměstnáním?
Tab. č. 7: Povinnost účastnit se školení či kurzů VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
21
87,5 %
Ne
3
12,5 %
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora Někteří zaměstnanci jsou povinni účastnit se školení či kurzů. Podle zjištěných odpovědí je právě 87,5 % z nich posíláno na různá školení a kurzy rozvíjející jejich pracovní schopnosti. Pouze 3 z nich nejsou nuceni se žádných kurzů ani školení účastnit. Jednotlivé frekvence účasti kurzů můžete vidět na následujícím grafu č. 4.
37
Graf č. 4: Absolutní četnost frekvence povinné účasti na kurzech či školeních
Zdroj: Práce autora Pravidelně se školení či kurzu účastní 11 zaměstnanců. Zřídka se vzdělává dalších 10 zaměstnanců.
10. Jste spokojeni s vybavením svého pracoviště? Tab. č. 8: Spokojenost s výbavou pracoviště VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Určitě ano
24
100 %
Spíše ano
0
0%
Nevím
0
0%
Spíše ne
0
0%
Vůbec ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Opět se všechny odpovědi shodují na kladné variantě. Výbava pracoviště je skutečně dostačující a moderní. Je patrné, že se podnikatel snaží zpříjemnit a zabezpečit plynulé fungování svého podnikání, a to výbavou všech nezbytných a kvalitních pomůcek. Zaměstnanci se v prostředí podniku cítí velmi příjemně a vše co potřebují ke své práci, mají k dispozici.
38
11. Myslíte si, že je zaměstnání v soukromém sektoru lepší než ve státním? Tab. č. 9: Výhodnost zaměstnání v soukromém sektoru VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
18
75 %
Nevím
6
25 %
Ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora Tři čtvrtiny dotazovaných si myslí, že je výhodnější být zaměstnancem soukromého sektoru nežli státního. Čtvrtina zaměstnanců se naopak nemohla vůbec rozhodnout nebo posoudit, která varianta je ta správná. Avšak žádný ze zaměstnanců neodpověděl záporně. 12. Jakými vlastnostmi můžete svého zaměstnavatele charakterizovat? Graf. č. 5: Absolutní četnost osobních vlastností zaměstnavatele
Četnost
Osobní vlastnosti zaměstnavatele 25 20 15 10 5 0
22 14
16
14 5
0
0
0
0
0
0
Osobní vlastnosti zaměstnavatele
Zdroj: Práce autora
Zaměstnanci měli možnost vybrat z těchto 11 variant 3 varianty. Všichni této příležitosti využili a označili příslušnou vlastností svého zaměstnavatele. Nejvíce dle vyplněných odpovědí se zdá být Libor Suchý jako zodpovědný. Druhé místo zabírá vlastnost důvěryhodný a dále se objevují 2 vlastnosti s týmž počtem odpovědí a jsou to čestný 39
a nápaditý. Poslední, avšak také kladnou vlastností, kterou ohodnotilo zaměstnavatele 5 zaměstnanců, je vytrvalost. Žádný z dotazovaných neodpověděl zápornou možností.
13. Je podle Vás dostatečně zajištěna bezpečnost na pracovišti? Tab. č. 10: Zajištění bezpečnosti na pracovišti VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
18
75 %
Nejsem schopen posoudit
6
25 %
Ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Podle 18 zaměstnanců je dostatečně zajištěna bezpečnost na pracovišti, avšak jsou zde i ti, kteří nevědí jak danou situaci posoudit. Tuto část tvoří čtvrtina z celku.
14. Seznamuje Vás zaměstnavatel dostatečně s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce? Z odpovědí dotazovaných vyplývá pouze jedna možná varianta, a to taková, že jsou dostatečně informováni o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce. Tudíž všech 24 zaměstnanců odpovědělo kladně. Pravdou je, že každý zaměstnanec by měl vědět o tom, jak je zabezpečeno jeho pracoviště a měl by pracovat v jistotě, že tomu tak je.
15. Víte, jak často Váš zaměstnavatel organizuje prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Tab. č. 11: Informovanost o prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
6
25 %
Ne
18
75 %
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora 40
Pouze 25 % zaměstnanců ví o tom, kdy jsou organizovány prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Není podstatné, aby zaměstnanci o tomto druhu kontroly věděli. Ti co o nich ví, mohou být při této prověrce nějakým způsobem nápomocni. Ale valná většina zaměstnanců, celých 75 %, o těchto prověrkách vůbec neví. 16. Patří mezi Vaše spolupracovníky osoby se zdravotním postižením? Nejen z dotazníkového šetření, ale z již známého počtu zaměstnanců plyne fakt, že zaměstnavatel není povinen zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Ze zákona vyplývá povinnost zaměstnávat tyto osoby nad 25 zaměstnanců společnosti, pokud firma takový počet zaměstnanců nemá, nemusí tyto osoby zaměstnávat.
17. Informuje Vás zaměstnavatel o dění ve společnosti? Tab. č. 12: Informovanost o dění ve společnosti VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
23
96 %
Nevím
1
4%
Ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Téměř všichni zaměstnanci jsou dle dotazníkového šetření informováni o dění ve společnosti, tuto většinu tvoří 96 % z nich. Zbylé 4 % zastupují jedince, který neví, zda je o dění informován.
4.2 Charakteristika firmy Leoš Falc - IMEX Tehdejší sídlo podnikání:
Současné sídlo podnikání:
Leoš Falc – IMEX
Leoš Falc – IMEX
Leoš Falc - IMEX
Dyjákovice 289,
Větrná 14,
Horní Česká 22,
671 26 Dyjákovice
669 04 Znojmo - Přímětice
669 02 Znojmo
4.2.1 Historie Mgr. Leoš Falc zahájil svoji podnikatelskou činnost na základě živnosti ohlašovací volné, a to roku 1992. Získal živnostenské oprávnění v předmětu činnosti Obchodní činnost 41
vyjma zboží vymezené zvláštními předpisy. V roce 1994 se k této živnosti přidaly další dvě s názvem Kopírování tiskovin a Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb. Jeho podnikatelská činnost se nadále rozvíjela a roku 1998 si přidal do živnostenského rejstříku další živnostenské oprávnění, nazvané Distribuce tiskovin. Od roku 2004 provozuje cestovní agenturu, která je na rozdíl od ostatních živností zařazena do živností ohlašovacích vázaných. Dnes jsou tyto předměty podnikání seskupeny do jednoho živnostenského oprávnění, kde zmiňované živnosti tvoří jednotlivé obory činnosti. Ty jsou nazvány takto: Velkoobchod a maloobchod, Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu, Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce a Zprostředkování obchodu a služeb, kam mimo jiné patří i ona distribuce tiskovin.
4.2.2 Činnost firmy Firma IMEX má stálé a proškolené zaměstnance spravující prodejní místa a zajišťující distribuci reklamních tiskovin ve znojemském regionu. Mezi hlavní firemní činnosti patří prodej a servis telekomunikační techniky (mobilní telefony, bezdrátové telefony, příslušenství k mobilním telefonům...), distribuční činnost a prodej kartonů. Firma je dynamická a snaží se pružně reagovat na potřeby zákazníků. Kromě mobilní a telefonní komunikace firma obchoduje s digitálními fotoaparáty a počítačovým hardwarem. Poskytuje tedy veškeré informace a pomoc všem svým zákazníkům v těchto oblastech. Firma nejdříve působila na 5 prodejních místech. Ještě do nedávna bylo možné prodejnu IMEX najít alespoň na 3 z nich. Bohužel dnes existují pouze 2 prodejní místa, a to na ulici Horní Česká 22 a v prostorách hypermarketu Albert na ulici Vídeňská 69. Do podnikatelské činnosti Mgr. Falce patří také cestovní agentura, nazvaná IMEX Tour. Ta poskytuje svým zákazníkům poznávací a pobytové zájezdy v tuzemském, ale i zahraničním prostředí. Dále se zabývá směnárenskou činností a prodejem vstupenek přes TicketPortal. Můžeme ji od 25. ledna 2010 najít na ulici Dr. Milady Horákové, doposud však sídlila v hypermarketu Interspar na ulici Brněnská 25. Všechny tyto činnosti podnikání zajišťuje 7 zaměstnanců.
4.2.3 SWOT analýza Podnik identifikuje pomocí SWOT analýzy svůj skutečný stav, potřebné změny, případná rizika a nezbytné kroky pro změnu slabých stránek na silné. 42
Tab. č. 13: SWOT analýza firmy Leoš Falc - IMEX SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY neaktualizované webové stránky
příjemné prostředí firmy
není bezbariérový přístup
mladý a ochotný tým prodejců a distributorů prodej na splátky vhodné umístění prodejen, velká kumulace potenciálních zákazníků 5 % sleva na zboží stálým zákazníkům rychlý servis PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
rostoucí počet zákazníků
zvyšující se počet konkurence
lepší ekonomická situace
pokles poptávky v důsledku
zvyšující se nároky zákazníků na
ekonomické krize
funkce mobilních telefonů
zlepšení obchodních vztahů se
růst nezaměstnanosti
svými dodavateli a cestovními
nepříznivá změna legislativy růst inflace
kancelářemi
větší zájem o kulturní dění
Zdroj: Práce autora
4.2.4 Dotazník pro zaměstnance Stejným způsobem, tedy písemným dotazováním, jako u předchozího subjektu byly zjištěny názory zaměstnanců na podnikatele, jakožto jejich zaměstnavatele. Dotazník má tu samou podobu a formu. Otázky jsou zejména uzavřené. Obsahuje pouze tři otázky polootevřené a jednu otevřenou. Celkem obsahuje sedmnáct otázek a tři otázky identifikační. Jako v předešlém případě je možné ho najít v příloze č. 1.
Dotazníkové šetření se uskutečnilo 4. února 2010. Dotazníky byly předány zaměstnancům k vyplnění. Jako v předchozím případě byla prioritou jejich maximální návratnosti. Nejprve bylo zjištěno, kolik zaměstnanců chybí a kdy se předpokládá jejich návrat. Termín šetření se nakonec uskutečnil v době přítomnosti všech zaměstnanců. Došlo k vyplnění plného počtu dotazníků. Návratnost opět činila 100 %. 43
4.2.5 Výsledky dotazníkového šetření Identifikační otázka týkající se pohlaví nás informuje o jednotlivých počtech žen a můžu ve firmě. Firma tedy na základě tohoto zjištění zaměstnává 5 mužů a 2 ženy. Jako v předešlém případě se jedná o stejný počet žen. Nejspíš je to zapříčiněno technickou stránkou věci a potřebou fyzické zdatnosti, která je nutná při distribuci reklamních tiskovin.
Další otázkou přibližující identifikaci dotazovaného je věkové rozpětí. Zjištěná data odpovídají opět faktu, že skupinu zaměstnanců tvoří samí mladí lidé. Téměř všichni jsou ve skupině 26 – 35 let a dokonce jeden zaměstnanec patří do skupiny do 25 let. Relativní rozpoložení této struktury lze vidět na následujícím grafu č. 6. Graf č. 6: Relativní četnost struktury zaměstnanců dle věku
Struktura zaměstnanců dle věku do 25 let
26 - 35 let
36 - 45 let
46 - 55 let
56 a více let
0% 0% 0% 14%
86%
Zdroj: Práce autora
Následující identifikační otázka vytříbila jednotlivé profese zaměstnanců spadajících pod činnost podnikatele. Ten zaměstnává: vedoucího distribuce tiskovin, jenž je zároveň i prodavačem, 2 vedoucí prodejny (též jsou prodavači), vedoucí cestovní agentury, administrativní pracovnici a ještě jednoho prodavače bez vedoucí funkce.
44
1.
Jak dlouho jste u podnikatele zaměstnán/a?
Tab. č. 14: Délka zaměstnání u podnikatele VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Do 5 let
4
57 %
6 – 10 let
2
29 %
11 – 15 let
1
14 %
16 – 20 let
0
0%
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Nadpoloviční většina pracuje u zaměstnavatele velmi krátkou dobu. Tuto skupinku lidí tvoří 4 zaměstnanci, tedy 57 % z celku. 2 zaměstnanci se řadí do skupiny 6 – 10 let. Pouze jeden překročil hranici 10 let. Je zde tedy patrná jistá míra fluktuace zaměstnanců.
2.
Jaký je postoj zaměstnavatele, když řešíte nějaký osobní problém?
Tab. č. 15: Postoj zaměstnavatele k řešení osobních problémů zaměstnanců VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Vstřícný
7
100 %
Nevím
0
0%
Laxní
0
0%
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Všichni dotazovaní i u tohoto podnikatele odpověděli kladně. Žádný ze zaměstnanců si nemyslí, že by se k nim podnikatel choval lhostejně. Naopak, Leoš Falc je vstřícný při řešení problémů, neotáčí se ke svým zaměstnancům zády a snaží se jim být oporou v situacích nepříliš životně jednoduchých.
45
3.
Jaký je postoj zaměstnavatele, když řešíte nějaký problém v práci?
Tab. č. 16: Postoj zaměstnavatele k řešení pracovních problémů zaměstnanců VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Vstřícný
7
100 %
Nevím
0
0%
Laxní
0
0%
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Jako u předešlé otázky i zde vyplývá z grafu pouze kladné hodnocení zaměstnavatele. Co se týká pracovních problémů, jedná opět velmi zodpovědně. K jakémukoliv problému se zaměstnavatel staví čelem a je vstřícný k názorům či námitkám svých zaměstnanců.
4.
Poskytuje Vám zaměstnavatel nějaké výhody?
Ani zde se neobjevila žádná záporná odpověď. Zaměstnavatel poskytuje všem zaměstnancům nějaké výhody či benefity navíc k platu. Tím, že všichni odpověděli kladně, bylo možné vybrat z 5 různých výhod anebo zaškrtnout variantu jiné, k níž se dala opomenutá výhoda doplnit. Které výhody zaměstnavatel poskytuje, můžeme vidět v následujícím grafu č. 7. Graf č. 7: Absolutní četnost jednotlivých výhod pro zaměstnance
Zdroj: Práce autora
46
Podnikatel poskytuje svým zaměstnancům navíc slevy na zboží a vedoucí cestovní agentury poznávací zájezdy. Pouze jeden vybral variantu jiné, u které uvedl jako výhodu příspěvek na životní pojištění.
5.
Poskytuje Vám zaměstnavatel dostatek informací souvisejících s výkonem práce?
Tab. č. 17: Dostatečné množství informací souvisejících s výkonem práce VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Určitě ano
4
57 %
Spíše ano
3
43 %
Nevím
0
0%
Spíše ne
0
0%
Vůbec ne
0
0%
CELKEM
24
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Opravdu přesvědčeno o dostatečném množství informací je 57 % zaměstnanců, tedy nadpoloviční většina. Zbylí zaměstnanci se přiklání k možnosti spíše ano. Nejsou si teda zcela jisti, zda jsou jim všechny potřebné informace sdělovány. Pravdou je, že by všichni zaměstnanci měli být jasně a dostatečně informování a žádný z nich by pak neměl nad touto otázkou zaváhat. Odpověď by měla být jasná.
6.
Dochází u Vás na pracovišti k nějaké diskriminaci ze strany zaměstnavatele?
Podle získaných odpovědí nedochází ani u tohoto zaměstnavatele k žádnému druhu diskriminace. Je pravdou, že by se neměla nikde projevovat. Bohužel i přes dnešní moderní dobu, která v sobě zahrnuje velké množství různých lidí zastávající rozdílná náboženství, přiklánějící se k odlišným politickým stranám a patřící ke skupině dnes již početných homosexuálů, pořád existují ti, kteří nedokážou akceptovat soukromí těchto lidí. Leoš Falc však patří mezi ty, jež to respektují.
47
7.
Jak jste se dostali k tomuto zaměstnání?
Graf č. 8: Absolutní četnost jednotlivých způsobů jak získat zaměstnání
Zdroj: Práce autora
Kromě jednoho zaměstnance se všichni dostali k tomuto zaměstnání na doporučení známých. Ti jim poskytli prvotní informace o nabídce práce a pak záleželo pouze na tom, jak uspějí u přijímacího pohovoru. Akorát jeden ze současných zaměstnanců se o práci dozvěděl pomocí internetu. Z čehož opět vyplývá skutečnost, že doporučení známých lidí je tím nejsilnějším impulsem, a to nejen při hledání zaměstnání.
8.
Bere zaměstnavatel v úvahu Vaše názory a přikládá jim váhu?
Tab. č. 18: Zvažování návrhů zaměstnanců VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Určitě ano
2
29 %
Spíše ano
5
71 %
Nevím
0
0%
Spíše ne
0
0%
Vůbec ne
0
0%
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
48
Všichni dotazovaní odpověděli kladně, i když ne zcela přesvědčivě. 5 zaměstnanců se přiklonilo k variantě spíše ano. Ta není tak přesvědčivá a jasná, jak by měla jejich odpověď jednoznačně být, ale i tak spíše inkriminuje k té lepší variantě a poukazuje na zaměstnavatele jako člověka otevřeného nápadům a názorům svých zaměstnanců.
9.
Musíte se účastnit nějakých školení nebo kurzů souvisejících s Vaším zaměstnáním?
Tab. č. 19: Povinnost účastnit se školení či kurzů VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
6
86 %
Ne
1
14 %
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora Navštěvovat školení či kurzy je povinno 86 % zaměstnanců. Zbylých 14 % tvoří jedinec, který vybral zápornou variantu a nemusí se žádných školení nebo kurzů účastnit. S jakou pravidelností se jednotliví zaměstnanci těchto aktivit účastní, můžeme vidět v následujícím grafu č. 9. Graf č. 9: Absolutní četnost frekvence povinné účasti na kurzech či školeních
Frekvence účasti kurzů či školení povinných pro zaměstnance
Četnost
6 4 2
5 1
0 pravidelně
zřídka
Frekvence účasti
Zdroj: Práce autora
Pravidelně se účastní kurzů nebo školení pouze jeden ze zaměstnanců. Dalších 5 se vzdělává jen zřídka. 49
10. Jste spokojeni s vybavením svého pracoviště? Tab. č. 20: Spokojenost s výbavou pracoviště VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Určitě ano
2
29 %
Spíše ano
5
71 %
Nevím
0
0%
Spíše ne
0
0%
Vůbec ne
0
0%
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Jasnou odpověď zvolilo pouze 29 % zaměstnanců. Zbývající se přiklání k variantě spíše ano, která taktéž vypovídá o spokojenosti s výbavou pracoviště. Zřejmě ale nejsou tito dotázaní až tak přesvědčeni jako ti, co zvolili variantu první.
11. Myslíte si, že je zaměstnání v soukromém sektoru lepší než ve státním? Tab. č. 21: Výhodnost zaměstnání v soukromém sektoru VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
2
28,5 %
Nevím
2
28,5 %
Ne
3
43 %
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Zaměstnání v soukromém sektoru považují za výhodnější pouze 2 zaměstnanci ze 7. Další 2 si nejsou jisti správnou odpovědí, proto se přiklání k variantě nevím. Jasně zápornou odpověď zastávají 3 zaměstnanci.
50
12. Jakými vlastnostmi můžete svého zaměstnavatele charakterizovat? Graf. č. 10: Absolutní četnost osobních vlastností zaměstnavatele
Četnost
Osobní vlastnosti zaměstnavatele 7 6 5 4 3 2 1 0
7 3
4
3
2 0
0
0
0
0
0
Osobní vlastnosti zaměstnavatele
Zdroj: Práce autora
Zaměstnanci vybírali z 11 variant osobní vlastnosti, které charakterizují jejich zaměstnavatele. Každý měl možnost vybrat 3 vlastnosti. Využili toho všichni až na jednoho, který uvedl pouze jednu. Nejvýraznější vlastností, které si zaměstnanci cení je důvěryhodnost. Na druhém místě je čestnost a poté na stejné příčce zodpovědnost s vytrvalostí. Poslední vybranou vlastností je nápaditost. Žádný z dotazovaných nevybral zápornou variantu, což svědčí o dobrém charakteru a přístupu podnikatele.
13. Je podle Vás dostatečně zajištěna bezpečnost na pracovišti? Tab. č. 22: Zajištění bezpečnosti na pracovišti VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
6
86 %
Nejsem schopen posoudit
1
14 %
Ne
0
0%
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
51
Valná většina zaměstnanců je toho názoru, že bezpečnost na pracovišti je dostatečně zajištěna. Pouze jediný zaměstnanec neví jak danou situaci posoudit.
14. Seznamuje Vás zaměstnavatel dostatečně s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce? Všechny odpovědi na tuto otázku jsou kladné. Jasně tedy vyplývá dostatečná informovanost zaměstnanců o právních a ostatních předpisech zajišťující bezpečnost práce. Zaměstnanci mají právo být včasně, aktuálně a jasně informování o náležitostech k zajištění bezpečnosti.
15. Víte, jak často Váš zaměstnavatel organizuje prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? Tab. č. 23: Informovanost o prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci VARIANTY
ABSOLUTNÍ ČETNOST
RELATIVNÍ ČETNOST
Ano
3
43 %
Ne
4
57 %
CELKEM
7
100 %
ODPOVĚDÍ
Zdroj: Práce autora
Není podmínkou, aby zaměstnanci věděli o pravidelnosti konání prověrek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Přesto však 3 z nich tyto informace mají. Mohou být při těchto prověrkách nápomocni. Zbylí 4 zaměstnanci o této aktivitě nic nevědí.
16. Patří mezi Vaše spolupracovníky osoby se zdravotním postižením? Jako u předchozího podnikatele, tak i zde je samozřejmé, že zaměstnavatel není povinen zaměstnávat osoby zdravotně postižené. Jeho počet zaměstnanců nepřesahuje 25 osob, tudíž jeho povinnost zaměstnávat zdravotně postižené osoby zde nevzniká.
17. Informuje Vás zaměstnavatel o dění ve společnosti? Všichni zaměstnanci jsou dle dotazníkového šetření informováni o dění ve společnosti. Žádný z nich nezaváhal ani neodpověděl zápornou variantou. Proto není nutné zobrazovat
52
jednotlivé četnosti odpovědí. Zaměstnavatel své zaměstnance seznamuje dostatečně a včas se změnami a inovacemi týkajících se samotné firmy i jejího chodu.
4.3 Srovnání a zhodnocení obou podnikatelů Oba podnikatelé zaměstnávají shodný počet žen, v jednom případě se jedná o mikrofirmu tvořenou 7 zaměstnanci, z toho 2 ženami a 5 muži. Druhá firma zaměstnává také 2 ženy a navíc ještě 22 mužů, v takovém případě hovoříme o firmě malé. Věková struktura zaměstnanců obou firem je tvořena zejména lidmi ve věku 26 – 35 let. Podnikatelé zajišťují svoji činnost schopnými, vstřícnými a zejména mladými zaměstnanci.
Podnikání obou subjektů má počátky roku 1992, nejdéle vytrvalými pracovníky, jsou ti, kteří vydrželi u firmy Falc přibližně 5 let a u firmy Suchý 10 let. Je možné, že tento pohyb zaměstnanců je zapříčiněn ekonomickou krizí a stále narůstajícími nabídkami v jiných zemích, zejména v blízkém Rakousku. Mnoho bývalých zaměstnanců začíná i svoji samostatnou podnikatelskou činnost. Počet zaměstnanců propuštěný z důvodu krize je znám pouze u firmy Falc, který ještě před nedávnem zaměstnával o 2 lidi více. Podnikatel Suchý nechtěl tento údaj uvést. Co se týče vstřícnosti zaměstnavatelů, pokud zaměstnanci řeší ať už osobní či pracovní problém, nelze ani u jednoho z nich říci, že by se ke svým lidem otočili zády. Jako podnikatelé, kteří jsou v podstatě manažery, se chovají ke svým zaměstnancům s úctou a pochopením. Bičují je k lepším výkonům, samozřejmě v rámci určitých mezí, radí jim a motivují jejich přístup k práci. Jsou odměňováni navíc k platu různými benefity. Nejčastějšími jsou slevy na zboží, které poskytují oba podnikatelé a stravenky, které poskytuje navíc Suchý. Někdo považuje za výhodu navíc pracovní oděv, příspěvek na životní pojištění či firemní akce. Zaměstnanci dostávají různé služby či předměty, které jim poskytuje zaměstnavatel navíc a mnohokrát některé z nich se ani k benefitům neřadí. Přesto si jich zaměstnanci váží a berou je jako formu jakési odměny k platu.
Zaměstnanci jsou přesvědčeni o dostatečné informovanosti týkající se výkonu práce a jsou seznámeni se všemi potřebnými údaji k výkonu práce. Zaměstnavatelé jim nezatajují žádné důležité informace. Podle zákona je seznamují s tím, co je v něm uvedeno jako povinnost zaměstnanců a s tím na co mají nárok. Taktéž jsou zaměstnanci informováni o chodu a inovacích ve společnosti. Styl vedení obou podnikatelů lze charakterizovat jako demokratický. Berou v úvahu návrhy a názory svých zaměstnanců, přikládají jím váhu 53
a jsou rádi za každý nový nápad. Projednávají společně určité situace a domlouvají se na různých variantách. Vztah mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci je loajální a tolerantní.
Nedochází
ani
v
nejmenším
k žádnému
neetickému
utlačování
nebo omezování svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé neprojevují náznaky diskriminačních sklonů k žádnému ze svých zaměstnanců, tolerují jejich soukromí a nezahrnují tyto věci do pracovního procesu. Falc je hodnocen především jako důvěryhodný zaměstnavatel s čestným jednáním vůči svým zaměstnancům. Oplývá potřebnou mírou zodpovědnosti a vytrvalosti a nechybí mu ani nápaditost. Oproti němu Suchý je na prvním místě hodnocen jako zodpovědný zaměstnavatel, důvěryhodný člověk s jistou dávkou zdravých nápadů. Čestný svým jednáním a vytrvalý ve svých cílech. Vlastnosti, kterými je zaměstnanci charakterizovali, vypovídají s vysokou pravděpodobností o tom, jací skutečně jsou. Zaměstnanci je znají v klidných, vypjatých i obyčejných situacích své podnikatelské činnosti a právě chování v těchto situacích je nejlépe charakterizuje.
Jednotlivé způsoby jak se dostat k zaměstnání v těchto firmách jsou různé. Většina pracovníků objevila tuto práci díky informacím známých a příbuzných. Je to nejvýznamnější faktor jak ovlivnit jedince. Patří mezi nejdůvěryhodnější zdroje a první kroky při hledání práce. Dalším shromaždištěm informací o volných pracovních místech je úřad práce, který na druhém místě využili zejména pracovníci Libora Suchého. Tisk a internet zde hrál velmi malou roli, nepatrné procento zaměstnanců jej využilo.
Podnikatelé jako všichni zaměstnavatelé se snaží udržovat vzdělání a orientaci ve světě novinek daného oboru. Platí svým zaměstnancům různé kurzy a školení na rozvíjení nebo získávání znalostí a schopností. U Libora Suchého je 87,5 % zaměstnanců, kteří se účastní pravidelně kurzů či školení. Je pravda, že automobily a jejich technika jdou stále dopředu, mimochodem jako vše v dnešní době. Je nutné udržovat znalosti s nově nastupujícími trendy a technologiemi, aby se zákazníci mohli cítit bezpečně a mohli být kvalitně obslouženi. U Falce je skoro tatáž část zaměstnanců, tvořících 86 % celku, která se musí účastnit školení, ale jen nepravidelných, tudíž konaných zřídka. Frekvence školení vzhledem k předmětu podnikání obou společností je pochopitelná.
Obě firmy disponují moderně vybavenými prostory. Zaměstnanci hodnotí výbavu pracoviště kladně. Cítí se spokojeni a ztotožněni s tímto prostředím. Jsou jeho součástí, mají zde své místo, na které jsou zvyklí. Více spokojeni a přesvědčeni o tom, se cítí 54
zaměstnanci Suchého, méně přesvědčivé ano zaznělo z řad zaměstnanců Falce. Přes tyto připomínky se dle laického názoru zdají moderní obě firmy, jsou bezvadně situovány a působí příjemným dojmem. Budovy jsou zajištěny před mimořádnými situacemi, splňují určitá pravidla bezpečnosti a jsou vybaveny potřebnými prostředky na ochranu zdraví zaměstnanců. Ti se cítí být dostatečně seznámeni s právními a ostatními předpisy zajišťující bezpečnost práce.
Lze velmi těžko stanovit, zda zaměstnání v soukromém sektoru je lepší než ve státním. V některých sférách státní sektor nabízí větší jistotu a stabilitu. Soukromé firmy se snaží získat zaměstnance příslibem nefinančních benefitů jako je mobilní telefon, notebook, automobil, to vše i k soukromému užívání. Velké soukromé společnosti se svým zaměstnancům stále častěji podílejí i na penzijním připojištění, mohou také nabízet možnost speciální lékařské péče. Státní sektor má v této oblasti omezenější možnosti, svým zaměstnancům přilepšuje především speciálními příplatky, bonusy a odměnami za práci nad rámec stanovené pracovní náplně na dané pozici.
Téměř všichni zaměstnanci Suchého, kromě několika málo z nich co se nemohli rozhodnout, si myslí, že zaměstnání v soukromém sektoru je výhodnější než ve státním. U Falce situaci neposoudilo více zaměstnanců. Těžko říct, jak danou situaci vidí, jestli si na vlastní kůži vyzkoušeli práci ve státním sektoru a pak přešli do soukromého, nebo zatím vším stojí něco úplně jiného. Třeba jen obyčejný přístup zaměstnavatele a výhody, které zaměstnancům poskytuje. Proto následuje zjištění vztahu mezi jednotlivými podnikateli a zaměstnanci dle pohlaví, pohlížející na výhodnost zaměstnání v soukromém sektoru. Výpočet nám ukáže, zda přístup podnikatele Suchého nebo Falce neovlivňuje názor na zaměstnání v daném sektoru. Je možné, že jejich postoje zkreslují pohled zaměstnanců na tuto otázku. Pomocí Pearsonova koeficientu lze vypočítat vztah proměnných figurujících v této otázce. Kontingenční tabulky, které slouží k výpočtu závislosti, lze nalézt v příloze č 2. Pearsonův koeficient vyšel 0,57. Značí to dobrý vztah závislosti mezi jednotlivými podnikateli a zaměstnanci z hlediska pohlaví, kteří určují své stanovisko k výhodnosti zaměstnání v soukromém sektoru.
Ani jeden z podnikatelů není povinen zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Nenaplňují totiž počet zaměstnanců, při kterém je povinnost tyto osoby zaměstnávat, a to ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Dalo by se 55
skoro říct, že u firmy Libor Suchý, autoprodejna je počet zaměstnanců přesně stanoven tak, aby tato povinnost nevznikala. Může jít jen o náhodu, že Suchý zaměstnává 24 lidí v pracovním poměru, tedy o jednoho méně, než je počet, při kterém vzniká povinnost zdravotně postižené zaměstnávat.
4.3.1 Testování hypotéz Při zpracovávání tohoto dotazníkového šetření byla stanovena hypotéza. Při jejím testování bude brána v úvahu hladinu významnosti α = 0,05.
1H0: Fakt, že podnikatel nemá vliv na názory mužů/žen na otázku výhodnosti zaměstnání v soukromém sektoru 1HA: Fakt, že podnikatel má vliv na názory mužů/žen na otázku výhodnosti zaměstnání v soukromém sektoru Za testové kritérium je považován χ2. Jeho velikost je získána pomocí propočtů kontingenčních tabulek v příloze a je rovna hodnotě 15,11. Překračuje tak mez vymezující kritický obor, jejíž hodnota je 11,07. Vyplývá z toho fakt, že nulová hypotéza je nepravdivá a tudíž může být zamítnuta ve prospěch hypotézy alternativní.
Již výše bylo uvedeno, že Pearsonův koeficient vyšel 0,57. Svědčí to o trochu lepší než střední závislosti mezi jednotlivými podnikateli a názory mužů a žen na výhodnost zaměstnání soukromého sektoru.
4.4 Doporučení a možné návrhy na zlepšení V následujících odstavcích budou navržena možná zlepšení a změny v podnicích, které by mohly zlepšit vztahy a více přiblížit zaměstnavatele ke svým zaměstnancům. Obecně tím zlepšit i některé nedostatky firmy a snažit se ji dostat do kladného povědomí zaměstnanců i zákazníků.
4.4.1 Firma Libor Suchý, autoprodejna Určitou nevýhodou je, že někteří zaměstnanci firmy neovládají světový jazyk na konverzační úrovni. Vzhledem k sídlu společnosti je to ale důležité. Do budoucna se může množství zahraničních klientů rozšířit a bude třeba s nimi komunikovat i v profesní rovině. Alespoň základní fráze by měli umět i technici, kteří vysvětlí zákazníkovi, co je na jejich automobilu třeba opravit a nějaké bližší technické parametry. Proto jedním 56
návrhem na zlepšení je zajištění jazykových kurzů svým zaměstnancům. Sami dojdou zvýšení vlastní kvalifikace a tím vzroste jejich cena na trhu práce. Zaměstnanci ušetří na dani z příjmů a sociálním pojištění a zaměstnavatel si zaplacenou cenu zahrne do daňových nákladů. Je tedy výhodná i pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Znalost světového jazyka by pro takovouto renomovanou firmu měla být téměř podmínkou. Je mnoho jazykových škol, které učí jen individuální studenty, ale i firmy, tedy poskytuje skupinové
hodiny.
Přizpůsobují
se
požadavkům
týkající
se
času
(dopolední
výuka/odpolední výuka), místa (požadavek na dojezd lektorů na pracoviště, zajištění i jiných vhodných prostor), tematickému zaměření výuky (učební texty dle oboru činnosti), navrhnou výukový plán a dodají potřebné materiály. Nastíní tedy komplexní řešení jazykového vzdělávání. Velmi známým je například Institut vzdělávání SOKRATES. Cena výuky se pohybuje od 290 Kč/hod. Každý zaměstnanec se musí na pracovišti cítit bezpečně. Čtvrtina zaměstnanců není schopna posoudit, zda je bezpečnost zajištěna. Zaměstnavatel je však seznamuje s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce. Což představuje jen teorii. Nejsou tedy plně přesvědčeni o tom, zda tomu tak je. I když budova a její výbava zajišťuje bezpečnost. Zaměstnavatel by tedy měl svým nedůvěřivým zaměstnancům předvést prakticky použití všech bezpečností prvků a ukázat zabezpečení budovy. Sami zaměstnanci by měli vědět jak se v případě hrozícího nebezpečí zachovat a jak použít případné prvky na ochranu majetku i sebe sama.
I když jsou zaměstnanci s otevřeností svého zaměstnavatele a s jeho vlídným přístupem spokojeni, není příliš snadné jít za ním s nějakým problémem nebo připomínkami. Můžeme být poškozeni nakonec právě i my sami. Proto by mohlo dalším návrhem na zlepšení vzájemných vztahů být pořádání schůzí se zaměstnanci. Pravidelné sezení se svým zaměstnavatelem by upevnilo ještě více vzájemnou loajalitu. Na těchto schůzích by se zaměstnanci mohli vyjádřit k současné situaci. Mohli by zde také probírat to, co je trápí v souvislosti se zaměstnáním, případné nedostatky nebo nesoulady vztahů mezi sebou. Sezení by se mohli konat 1x měsíčně. V podstatě by jejich cílem bylo vyřešit nějaký spor, a to v co nejkratším časovém období. Mnohokrát je obtížné vyjít s nějakými připomínkami nebo nesouhlasem na povrch a řešit je přímo. Proto další možností je, že by zaměstnavatel zavedl jakousi sběrnou urnu, kam by 57
zaměstnanci házeli své připomínky a nedostatky, které je ve firmě tíží. Byla by tím zabezpečena anonymita, zaměstnanec by se nemusel bát, že bude odhalen a přesto by se k zaměstnavateli ony stížnosti a případné nesouhlasy dostaly. Co se týče obecného zlepšení podnikatelské činnosti, mohl by Libor Suchý více upozornit veřejnost na svoji firmu. Měl by do města nainstalovat plakáty nebo nějaké cedule, které budou informovat o poloze firmy včetně zbývající vzdálenosti. A hlavně budou obsahovat ty nejlepší akční nabídky, které přilákají zákazníkovu pozornost.
4.4.2 Firma Leoš Falc – IMEX Ten samý problém jako u předchozího podnikatele se týká i Leoše Falce. Jeho zaměstnanci nejsou všichni vybaveni znalostí světového jazyka. Je známo, že Znojmo leží v blízkosti rakouských hranic, jezdí sem mnoho turistů, obchodníků nebo jen projíždějících, kteří míří někam dál. Zvyšuje se počet zahraničních klientů ve všech oblastech poskytujících služby i zprostředkování obchodu. Proto platí stejný návrh na řešení dané situace jako u předchozího podnikatele. Kurzy by byly brány za jakousi výhodu navíc, kterou by zaměstnavatel rozvíjel dovednosti svých zaměstnanců a rozšířil komunikační schopnosti v jiném jazyce než je mateřský.
Zaměstnanci nejsou přesvědčeni zcela jistě, že by zaměstnavatel bral v úvahu jejich názory a přikládal jim nějakou váhu. Jejich názory nezní přesvědčivě, i když se blíží spíše kladné variantě. I přesto by se zaměstnavatel měl více otevřít jejich nápadům. Měl by s nimi probírat možné varianty. V případě, že jsou jejich návrhy nerealizovatelné, vysvětlit jim proč tomu tak je. A tím je navést na realizovatelné nápady pro zlepšení efektivnosti celé společnosti. Dát jim příležitost seberealizace. Může se stát, že zaměstnanec dojde k lepšímu nebo schůdnějšímu řešení dané situace, proto by měl mít možnost se vyjádřit. Je důležitá rovnocenná spolupráce, vůbec v malém podniku, kde jsou zaměstnanci se zaměstnavatelem jako rodinní příslušníci. Pracovněprávní vztahy jsou všechny o důvěře a vzájemné podpoře, ať už zaměstnanců k zaměstnavateli nebo naopak. To je základním pilířem jak může společnost perspektivně fungovat a rozvíjet se dál.
Vzhledem k velikosti firmy nemají zaměstnanci možnost stravování se v žádné podnikové jídelně. Bylo by dobré, kdyby jim zaměstnavatel zprostředkovával za zvýhodněnou cenu stravenky. Mají své výhody pro všechny zúčastněné strany. Pro firmu vydávající stravenky 58
je to dobrý obchod, protože je zaměstnavatel nakoupí s navýšením o provizi, restaurace a obchody tak získají zákazníky, kteří by k nim jinak než s hotovými penězi nezavítali, pro zaměstnavatele je příspěvek až do výše 55 % hodnoty stravenky daňově uznatelným nákladem a zaměstnanec tak získá příjem nepodléhající dani z příjmu ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Nominální hodnota stravenky není však limitována a zaměstnavatel může zaměstnancům přispívat i víc než stanovených 55 % hodnoty stravenky, ale už jen ze svého zisku po zdanění.
Konkrétní nabídkou by mohly být stravenky Gastro Pass. Lze díky nim ušetřit až 48 % v porovnání se mzdou. Uspořené prostředky pak mohou být použity na pořízení jiných věcí, které jsou nezbytné pro firmu k jejímu dalšímu rozvoji. Výhodou je také to, že jsou administrativně nenáročným řešením stravování zaměstnanců. V příloze č. 3 je uveden výpočet výhodnosti stravenek, jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele.
Ke zlepšení chodu firmy by také mohlo přispět aktualizování 7 let starých internetových stránek. Propagace je přeci jen prvním krokem, jak se dozvědět něco o firmě. Aktualizované internetové stránky dnes mají i ty nejmenší firmy s jedním zaměstnancem. Patří již k takovému standardu. Firma zaměstnává mnoho zručných zaměstnanců v oblasti moderní technologie, tedy i počítačů. Některý ze zaměstnanců by jistě stránky mohl aktualizovat. Zaměstnavatel by mu za to mohl poskytnout nějakou výhodu nebo jednorázovou finanční odměnu. Pokud nejsou zaměstnanci v této oblasti až tak zkušení, nevadí, existují různé programy, jsou ke stažení zdarma a pomohou vytvořit webové stránky i úplnému laikovi.
59
5 Závěr V bakalářské práci bylo dosaženo všech stanovených cílů. Nejdříve byl zpracován literární přehled týkající se daného tématu a pojmů souvisejících s ním, dále byly vybrány dva podnikatelské subjekty a vypsány jejich charakteristické znaky, sestaveno dotazníkové šetření pro zaměstnance obou subjektů a nakonec srovnány rozdíly a navrhnuta možná řešení.
Za jedny z největších podnikatelů byli vybráni Libor Suchý a Leoš Falc. Fima Libor Suchý, autoprodejna byla blíže specifikována pomocí SWOT analýzy, kde silné stránky silně předčily ty slabé. Patří mezi ně např. příjemné prostředí firmy, vhodné umístění pro orientaci na rakouské zákazníky a samozřejmě, a to v prvé řadě ochotný a specializovaný tým prodejců. Ve vnějším prostředí firmy převažují spíše hrozby. Existuje mnoho aspektů, které mohou zvenčí ovlivnit chod firmy. Mezi největší jistě patří růst inflace, nezaměstnanosti a obava pokračující ekonomické krize. Stejně tak firma Leoš Falc – IMEX byla blíže identifikována pomocí SWOT analýzy. V ní rovněž převažovaly silné stránky nad slabými. Mezi ty silné lze zařadit, stejně jako u předchozího podnikatele, ochotný tým prodejců, ale zde navíc ještě distributorů, 5% slevy stálým zákazníkům a výborné umístění prodejen s velkou kumulací zákazníků. Ve vnějším prostředí se příležitosti a hrozby téměř vyrovnávají. Mezi příležitosti lze zařadit zlepšení obchodních vztahů se svými dodavateli, zvyšující se zájem o kulturní dění a rostoucí nároky zákazníků na funkce mobilních telefonů. Na druhé straně za hrozby lze považovat například zvyšující se počet konkurence a nepříznivou změnu legislativy.
Dotazníková šetření dospěla ke zjištění, že oba podnikatelé jsou oblíbenými zaměstnavateli. Svým zaměstnancům vychází vstříc v obtížných situacích osobního života. Pracovní konflikty a problémy s nimi řeší a pomáhají najít východiska. Zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům určité výhody navíc k platu. U firmy podnikatele Suchého jsou to zejména stravenky a slevy na zboží, u podnikatele Falce pouze slevy na zboží a v případě vedoucí cestovní agentury poznávací zájezdy. V obou případech se zaměstnanci shodují, že je jejich zaměstnavatel důvěryhodný člověk, ve kterém mají oporu. Zaměstnavatelé jsou demokratickým vzorem vedení lidí. Zaměstnanci mohou vymýšlet nové nápady a konzultovat je se svým zaměstnavatelem. Ten jejich názor bere v potaz a rozhoduje mnohokrát za pomocí jejich nápadů. 60
U otázek dotazníkového šetření byly pro názornější ukázku vytvořeny tabulky nebo grafy četností. Kontingenční tabulky napomohly k výpočtu Pearsonova koeficientu, kde se zjišťovala závislost mezi názory žen a mužů u jednotlivých podnikatelů na výhodnost zaměstnání v soukromém sektoru. Výsledkem byla hodnota 0,57. Vypovídá o trochu lepší než střední závislosti mezi zmiňovanými proměnnými.
Jako návrhy na zlepšení byly navrhnuty u obou podnikatelů jazykové kurzy zaměstnancům. Ti by mohli využívat služeb jazykové výuky jak soukromých, tak státních škol. Také by mohli do společností docházet lektoři. Tyto služby jsou obvykle nabízeny v každém větším městě.
U podnikatele Suchého se v dotazníkovém šetření objevily nejasnosti v zajištění dostatečné bezpečnosti na pracovišti. Aby si zaměstnavatel zasloužil jejich důvěru ohledně bezpečí, bylo by dalším návrhem názorné předvedení dostupných bezpečnostních prvků a ukázka bezpečnostního vybavení budovy. Pak už by nikdo neměl mít pochyby o jeho dostatečném zajištění. Tím, že se objevují čas od času nějaké konflikty či nesouhlasy by se mohly zabývat určené schůze, kde by se o problému diskutovalo. Tyto schůze by měly být konány pravidelně, alespoň 1 krát měsíčně. Jedná se relativně o velkou firmu a ne všichni chtějí se svým nesouhlasem či problémem vystoupit veřejně, proto dalším návrhem bylo zabudování urny na vhazování anonymních stížností či nesouhlasů. K obecnému zlepšení povědomí firmy by přispěly nainstalované letáky či nějaké cedule ve městě.
Podnikatel Falc bere v úvahu nápady a názory svých zaměstnanců, i když z dotazníků to nevyplývá zcela přesvědčivě. Z čehož je jasné, že by se měl zaměstnavatel ještě více otevřít svým zaměstnancům, dát jim větší prostor vyjádřit se. Lepší vztahy by mohly být zajištěny nějakou výhodou navíc, a to např. poskytováním stravenek zaměstnancům. Nemají totiž možnost stravování v podnikové jídelně, což souvisí s velikostí firmy, pro niž je vlastní jídelna nemožná. Konkrétním řešením bylo navrhnuto používání stravenek Gastro Pass, jejichž propočty obsažené v příloze práce dokazují, jak jsou výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Internetové stránky s údaji starými několik let by potřebovaly nutnou aktualizaci. Zaměstnanci jsou v převážné většině mladí lidé a vyskytují se mezi i tací, kteří rozumí počítačům. Mohli by tedy za nějakou odměnu stránky vytvořit. Jistě disponují dostatečnými znalostmi a volně dostupný software jim tuto činnost umožní. 61
6 Pužité zdroje [1] ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. 8. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 856 s. ISBN 80-247-0469-2. [2] BLAŽEK, Z., ČARŇANSKÝ, V., POHL, T. Podnikatel bez průšvihů. 1. vyd. Praha: Vera, 1996. 223 s. ISBN 80-901931-8-8.
[3] Business Info. Podnikatelské prostředí v ČR [online]. 2008 [cit. 2009-07-17]. Dostupné
z:
cr/podnikatelske-prostredi-v-cr/1001738/49084/>.
[4] Diskriminace.cz. Diskriminace [online]. c2001-2007 [cit. 2009-08-29]. Dostupné z:
. [5] EISLER, J. Výkladový ekonomický slovník podnikatele. Český Těšín: Poradce, 2002. 192 s. ISBN 80-86344-95-9. [6] Finance ČR. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. [online]. c2006-2009 [cit. 200907-30]. Dostupné z:
.
[7] HISRICH, R. D., PETERS, R. Entrepreneurship: Starting, Developing, and Managing a New Enterprise. 2nd ed. Homewood, Boston: BPI IRWIN, 1989. 574 s. ISBN 0-25603543-1.
[8] KARLÖF, B., LÖVINGSSON, F., H. Management od A do Z. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 309 s. ISBN 80-251-1001-X.
[9] KIYOSAKI, R., T., LECHTER, S., L. Co máte vědět než začnete podnikat. 1. vyd. Praha: Pragma, 2005. 296 s. ISBN 80-7349-009-9.
[10] KLÍNSKÝ, P., MÜNCH, O. Ekonomika 4 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2003. 200 s. ISBN 80-7168-862-2. 62
[11] KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: Základy moderní personalistiky. 4. vyd. Praha: Management Press, 2007. 400 s. ISBN 978-80-7261-168-3.
[12] KUNZ, V., KOZLER, J. Maturujeme z marketingu a managementu: Základy znalostí každého podnikatele. 1 vyd. Ostrava: Mirago, 1998. 82 s. ISBN 80-85922-52-5.
[13] LUKEŠ, M., NOVÝ, I. a kol. Psychologie podnikání: Osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. 1. vyd. Praha: Management Press, 2005. 261 s. ISBN 807261-125-9.
[14] Mks_zp-Podnikatel-zamestnavatel. Podnikatel-zaměstnavatel. [online]. 2007 [cit. 2009-09-04].
Dostupné z: < http://80.83.66.190:8003/uploads/mks_zp-Podnikatel-
zamestnavatel.pdf>.
[15] NOVOTNÝ, Z. a kol. Podniková ekonomika 3. 5 vyd. Břeclav: Moraviapress, 2004. 316 s. ISBN 80-86181-65-0.
[16] NULLOVÁ, M., KONEČNÝ M. Management: Distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. 2006. 267 s. ISBN 80-7248-240-8.
[17] Podnikatel.cz. Rysy podnikatele. [online]. c2007-2009 [cit. 2009-07-29]. Dostupné z: < http://www.podnikatel.cz/zivnosti/zivnostnici/rysy-podnikatele/>.
[18] Soledpro s. r. o. Aktivní politika zaměstnanosti. [online]. 2009 [cit. 2009-11-02]. Dostupné z: .
[19] SISSON, K. Personnel Management: A Comprehensive Guide to Theory & Practice in Britain. 2nd ed. Oxford: Blackwell Publishers Limited, 1994. 747 s. ISBN 0-631-188215.
[20] Start Business Centrum. Výhody a nevýhody podnikání. [online]. 2007 [cit. 2009-0721]. Dostupné z: < http://www.krokzakrokem.cz/index_nevim.php?page=3>.
63
[21] THOMSON, R. Řízení lidí. 3. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2007. 252 s. ISBN 978-807357-267-9.
[22] VEBER, J. a kol. Management: základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006. 700 s. ISBN 80-7261-029-5.
[23] VEBER, J. a kol. Základy managementu pro střední školy. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1999. 136 s. ISBN 80-7168-654-9.
[24] VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.
[25] Výplata. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [online]. c2002-2009 [cit. 2009-0928]. Dostupné z: . [26] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In Zákon II/2009: sborník úplných znění zákonů obchodního, občanského a trestního práva a souvisejících předpisů platných k 1.1. 2009. Český Těšín: Poradce, 2009. s.136 – 198. ISSN 1802-8276. [27] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In Zákon II/2009: sborník úplných znění zákonů obchodního, občanského a trestního práva a souvisejících předpisů platných k 1.1. 2009. Český Těšín: Poradce, 2009. s.6 – 132. ISSN 1802-8276.
64
Seznam tabulek, grafů a příloh Seznam tabulek: Tab. č. 1: SWOT analýza firmy Libor Suchý, autoprodejna .............................................. 31 Tab. č. 2: Délka zaměstnání u podnikatele ......................................................................... 33 Tab. č. 3: Postoj zaměstnavatele k řešení osobních problémů zaměstnanců ...................... 34 Tab. č. 4: Postoj zaměstnavatele k řešení pracovních problémů zaměstnanců................... 34 Tab. č. 5: Dostatečné množství informací souvisejících s výkonem práce ........................ 35 Tab. č. 6: Zvažování návrhů zaměstnanců .......................................................................... 37 Tab. č. 7: Povinnost účastnit se školení či kurzů ................................................................ 37 Tab. č. 8: Spokojenost s výbavou pracoviště ...................................................................... 38 Tab. č. 9: Výhodnost zaměstnání v soukromém sektoru .................................................... 39 Tab. č. 10: Zajištění bezpečnosti na pracovišti ................................................................... 40 Tab. č. 11: Informovanost o prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ............... 40 Tab. č. 12: Informovanost o dění ve společnosti ................................................................ 41 Tab. č. 13: SWOT analýza firmy Leoš Falc – IMEX ......................................................... 43 Tab. č. 14: Délka zaměstnání u podnikatele ....................................................................... 45 Tab. č. 15: Postoj zaměstnavatele k řešení osobních problémů zaměstnanců .................... 45 Tab. č. 16: Postoj zaměstnavatele k řešení pracovních problémů zaměstnanců................. 46 Tab. č. 17: Dostatečné množství informací souvisejících s výkonem práce ...................... 47 Tab. č. 18: Zvažování návrhů zaměstnanců ........................................................................ 48 Tab. č. 19: Povinnost účastnit se školení či kurzů .............................................................. 49 Tab. č. 20: Spokojenost s výbavou pracoviště .................................................................... 50 Tab. č. 21: Výhodnost zaměstnání v soukromém sektoru .................................................. 50 Tab. č. 22: Zajištění bezpečnosti na pracovišti ................................................................... 51 Tab. č. 23: Informovanost o prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ............... 52
Seznam grafů: Graf č. 1: Relativní četnost struktury zaměstnanců dle věku ............................................. 33 Graf č. 2: Absolutní četnost jednotlivých výhod pro zaměstnance .................................... 35 Graf č. 3: Absolutní četnost jednotlivých způsobů jak získat zaměstnání.......................... 36 Graf č. 4: Absolutní četnost frekvence povinné účasti na kurzech či školeních................. 38 Graf č. 5: Absolutní četnost osobních vlastností zaměstnavatele ....................................... 39 65
Graf č. 6: Relativní četnost struktury zaměstnanců dle věku ............................................. 44 Graf č. 7: Absolutní četnost jednotlivých výhod pro zaměstnance .................................... 46 Graf č. 8: Absolutní četnost jednotlivých způsobů jak získat zaměstnání.......................... 48 Graf č. 9: Absolutní četnost frekvence povinné účasti na kurzech či školeních................. 49 Graf č. 10: Absolutní četnost osobních vlastností zaměstnavatele ..................................... 51
Seznam příloh: Příloha č. 1: Dotazník pro zaměstnance Příloha č. 2: Kontingenční tabulky 1H Příloha č. 3: Výpočet výhodnosti při použití stravenek u firmy Leoš Falc - IMEX
66
Příloha č. 1: Dotazník pro zaměstnance Vážený pane, vážená paní, jmenuji se Jitka Drdová a jsem studentkou 3. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který slouží ke zhodnocení podnikatele jako zaměstnavatele. Dotazník je anonymní. Obsahuje 17 otázek. Vámi vybranou odpověď prosím zakroužkujte. Děkuji za Váš čas a ochotu.
1. Jak dlouho jste u podnikatele zaměstnán/a? a) do 5 let
b) 6 - 10
c) 11 - 15
d) 16 – 20
e) více jak 20 let
2. Jaký je postoj zaměstnavatele, když řešíte nějaký osobní problém (častá neschopnost, ošetřování člena rodiny, dřívější odchod z práce)? a) vstřícný
b) nevím
c) laxní
3. Jaký je postoj zaměstnavatele, když řešíte nějaký problém v práci? a) vstřícný
b) nevím
c) laxní
4. Poskytuje Vám zaměstnavatel nějaké výhody? a) ano
b) ne
Pokud jste odpověděli ano, vyberte z uvedených. Můžete vybrat i více možností. a) 5 dní dovolené navíc
b) stravenky
c) kurzy (jazykové, PC)
d) slevy na zboží
e) poznávací zájezdy f) jiné ………………………
5. Poskytuje Vám zaměstnavatel dostatek informací souvisejících s výkonem práce? a) určitě ano b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e) vůbec ne
6. Dochází u Vás na pracovišti k nějaké diskriminaci ze strany zaměstnavatele? a) ano
b) ne
Pokud jste odpověděli ano, vyberte důvod diskriminace z uvedených. a) rasa
b) pohlaví
c) věk
d) zdravotní postižení
e) sexuální orientace
f) náboženství
g) národnost
h) politická příslušnost
i) jiný ……………………………………….
7. Jak jste se dostali k tomuto zaměstnání? a) na doporučení známých
b) úřad práce
c) personální agentury
b) inzerát v tisku
d) internetové portály
e) jiné ………………
8. Bere zaměstnavatel v úvahu Vaše návrhy a přikládá jim váhu? a) určitě ano b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e) vůbec ne
9. Musíte se účastnit nějakých školení nebo kurzů souvisejících s Vaším zaměstnáním? a) ano
b) ne
Pokud jste odpověděli ano, vyberte frekvenci jednotlivých školení či kurzů. a) pravidelně b) zřídka
10. Jste spokojeni s vybavením svého pracoviště? a) určitě ano b) spíše ano
c) nevím
d) spíše ne
e) vůbec ne
11. Myslíte si, že je zaměstnání v soukromém sektoru lepší než ve státním? a)ano
b) nevím
c) ne
12. Jakými osobními vlastnostmi můžete svého zaměstnavatele charakterizovat? Můžete vybrat maximálně 3 možnosti. a) zodpovědný
b) čestný
c) důvěryhodný
d) vytrvalý
e) nápaditý
f) nevím
g) nezodpovědný
h) nečestný
i) nedůvěryhodný
j) nevytrvalý
k) bez nápadů
13. Je podle Vás dostatečně zajištěna bezpečnost na pracovišti? a) ano
b) nejsem schopen posoudit
c) ne
14. Seznamuje Vás zaměstnavatel dostatečně s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce? a) ano
b) nevím
c) ne
15. Víte, jak často Váš zaměstnavatel organizuje prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci? a) ano
b) ne
16. Patří mezi Vaše spolupracovníky osoby se zdravotním postižením? a) ano
b) ne
Pokud jste odpověděli ano, uveďte jejich počet. a) 1
b) 2
c) 3
d) více než 3
17. Informuje Vás zaměstnavatel o dění ve společnosti? a) ano
b) nevím
c) ne
IDENTIFIKAČNÍ OTÁZKY: Jaké jste pohlaví: a) muž
b) žena
Do které věkové kategorie patříte: a)do 25 let
b) 26 – 35
b) 36 – 45
c) 46 – 55
d) 56 a více
Na jaké pozici jste zaměstnán/a? ………………………………………………………………………………………
Příloha č. 2: Kontingenční tabulky 1H Tab. č. 1: Kontingenční tabulka absolutních četností Je lepší zaměstnání v soukromém sektoru nežli ve státním? ANO
PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY
NEVÍM
NE
CELKEM
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
MiŽ
Falc
1
1
1
1
3
0
7
Suchý
17
1
5
1
0
0
24
CELKEM
18
2
6
2
3
0
31
Zdroj: Práce autora Tab. č. 2: Kontingenční tabulka relativních řádkových četností Je lepší zaměstnání v soukromém sektoru nežli ve státním? PODNIKATELSKÉ
ANO
NEVÍM
NE
CELKEM
SUBJEKTY
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
MiŽ
Falc
14 %
14 %
14 %
14 %
44 %
0%
100 %
Suchý
71 %
4%
21 %
4%
0%
0%
100 %
CELKEM
58 %
6%
20 %
6%
10 %
0%
100 %
Zdroj: Práce autora Tab. č. 3: Kontingenční tabulka výpočtů teoretických (očekávaných) četností Je lepší zaměstnání v soukromém sektoru nežli ve státním? PODNIKATELSKÉ
ANO
NEVÍM
NE
CELKEM
SUBJEKTY
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
MiŽ
Falc
4,06
0,45
1,35
0,45
0,68
0,00
7,00
Suchý
13,94
1,55
4,65
1,55
2,32
0,00
24,00
CELKEM
18,00
2,00
6,00
2,00
3,00
0,00
31,00
Zdroj: Práce autora
Tab. č. 4: Kontingenční tabulka pro výpočet čtvercové kontingence (χ2) Je lepší zaměstnání v soukromém sektoru nežli ve státním? ANO
PODNIKATELSKÉ
NEVÍM
NE
CELKEM
SUBJEKTY
Muži
Ženy
Muži
Ženy
Muži
Ženy
MiŽ
Falc
2,31
0,67
0,09
0,67
7,96
0,00
11,70
Suchý
0,67
0,19
0,03
0,19
2,32
0,00
3,41
CELKEM
2,98
0,86
0,12
0,86
10,29
0,00
15,11
Zdroj: Práce autora Čtvercová kontigence χ 2= 15,11 Stupeň volnosti = 5 Pearsonův koeficient kontingence = 0,57 Čtvercová kontingence je definována jako: l
k
(nij – n’ij)2
χ2 = ∑ ∑ = ----------n’ij proměnná nij představuje vypočtenou teoretickou (očekávanou) četnost, ta se vypočítá: (ni * nj)
nij = ----------------n
Pearsonův koeficient kontingence se nachází v mezích 0 ≤ P < 1 a je definován vztahem: χ2
P = √ -----------χ2+n
Stupeň volnosti se vypočítá:
v = (počet řádků – 1) * (počet sloupců – 1) Hodnota kritického oboru je následně zjištěna ze statistické tabulky.
Příloha č. 3: Výpočet výhodnosti při použití stravenek u firmy Leoš Falc - IMEX Tab. č. 5: Výpočet výhodnosti při použití stravenek z pohledu zaměstnance
Z POHLEDU ZAMĚSTNANCE
MZDA
MZDA + PENĚŽNÍ ODMĚNA
MZDA + STRAVENKY
Počet odpracovaných dní
22 dní
Nominální hodnota stravenky
90 Kč
Hodnota finanční odměny / stravenky 55 %
1 089 Kč
1 089 Kč
11 000 Kč
12 089 Kč
11 000 Kč
Sociální pojištění (6,5 %)
715 Kč
786 Kč
715 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %)
495 Kč
544 Kč
495 Kč
Sociální pojištění (25 %) – zaměstnavatel
2 750 Kč
3 022 Kč
2 750 Kč
Zdravotní pojištění (9 %) – zaměstnavatel
990 K
1 088 Kč
990 Kč
Měsíční zdanitelná mzda
14 740 Kč
16 199 Kč
14 740 Kč
Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda
14 800 Kč
16 200 Kč
14 800 Kč
Zálohová daň (15 %)
2 220 Kč
2 430 Kč
2 220 Kč
Sleva na dani
2 070 Kč
2 070 Kč
2 070 Kč
Čistá mzda
9 640 Kč
10 399 Kč
10 729 Kč
759 Kč
1 089 Kč
Hrubá mzda
Skutečný užitek zaměstnance Při použití poukázek je reálný příjem
43,48 %
zaměstnance vyšší o: Zdroj: Práce autora
Jako základní údaj pro výpočet je zadána průměrná hrubá mzda zaměstnanců ve výši 11 000 Kč a jako měsíc pro výpočet je stanoven červen.
Mzda + peněžní odměna Hodnota finanční odměny / stravenky 55 % : (22 dní * 90 Kč) * 0,55 = 1 089 Kč Hrubá mzda: 11 000 Kč + 1 089 Kč = 12 089 Kč
Peněžní odměna v hodnotě stravenek se započítává do hrubé mzdy, a tudíž podléhá i všem srážkám.
Sociální pojištění – zaměstnanec: 12 089 Kč * 0,065 = 786 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnanec: 12 089 Kč * 0,045 = 544 Kč Sociální pojištění – zaměstnavatel: 12 089 Kč * 0,25 = 3 022 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnavatel: 12 089 Kč * 0,09 = 1 088 Kč Měsíční zdanitelná mzda: 12 089 Kč + 3 022 Kč + 1 088 Kč = 16 199 Kč Zálohová daň: 16 200 Kč * 0,15 = 2 430 Kč Čistá mzda: 12 089 Kč – 786 Kč – 544 Kč – 2 430 Kč + 2 070 Kč = 10 399 Kč Skutečný užitek zaměstnance: 10 399 Kč – 9 640 Kč = 759 Kč.
Mzda + stravenky Hodnota finanční odměny / stravenky 55 % : (22 dní * 90 Kč) * 0,55 = 1 089 Kč Hrubá mzda: 11 000 Kč + 1 089 Kč = 12 089 Kč Peněžní odměna v hodnotě stravenek se nezapočítává do hrubé mzdy, a tudíž podléhá žádným srážkám jako hrubá mzda.
Sociální pojištění – zaměstnanec: 11 000 Kč * 0,065 = 715 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnanec: 11 000 Kč * 0,045 = 495 Kč Sociální pojištění – zaměstnavatel: 11 000 Kč * 0,25 = 2 750 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnavatel: 11 000 Kč * 0,09 = 990 Kč Měsíční zdanitelná mzda: 11 000 Kč + 2 750 Kč + 990 Kč = 14 740 Kč Zálohová daň: 14 800 Kč * 0,15 = 2 220 Kč Čistá mzda: 11 000 Kč + 1 089 Kč – 715 Kč – 495 Kč – 2 220 Kč + 2 070 Kč = 10 729 Kč Skutečný užitek zaměstnance: 10 729 Kč – 9 640 Kč = 1 089 Kč.
Reálný příjem zaměstnance je tedy navýšen o 43,48 % při použití stravenek oproti peněžní odměně v té samé hodnotě. Částka 1 089 Kč je o toto procento větší než částka 759 Kč.
Tab. č. 6: Výpočet výhodnosti při použití stravenek z pohledu zaměstnavatele
Z POHLEDU ZAMĚSTNANCE
MZDA
MZDA + PENĚŽNÍ ODMĚNA
MZDA + STRAVENKY
Počet odpracovaných dní
22 dní
Nominální hodnota stravenky
90 Kč
Hodnota finanční odměny / stravenky 55 %
1 089 Kč
1 089 Kč
11 000 Kč
12 578 Kč
11 000 Kč
Sociální pojištění (6,5 %)
715 Kč
818 Kč
715 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %)
495 Kč
566 Kč
495 Kč
Sociální pojištění (25 %) – zaměstnavatel
2 750 Kč
3 145 Kč
2 750 Kč
Zdravotní pojištění (9 %) – zaměstnavatel
990 K
1 132 Kč
990 Kč
Měsíční zdanitelná mzda
14 740 Kč
16 855 Kč
14 740 Kč
Zaokrouhlená měsíční zdanitelná mzda
14 800 Kč
16 900 Kč
14 800 Kč
Zálohová daň (15 %)
2 220 Kč
2 535 Kč
2 220 Kč
Sleva na dani
2 070 Kč
2 070 Kč
2 070 Kč
Čistá mzda
9 640 Kč
10 729 Kč
10 729 Kč
2 115 Kč
1 089 Kč
Hrubá mzda
Navýšení daňových nákladů na 1 zaměst. Při použití poukázek je reálný příjem
94,21 %
zaměstnance vyšší o: Zdroj: Práce autora
Jako základní údaj pro výpočet je zadána průměrná hrubá mzda zaměstnanců ve výši 11 000 Kč a jako měsíc pro výpočet je stanoven červen.
Mzda + peněžní odměna Hodnota finanční odměny / stravenky 55 % : (22 dní * 90 Kč) * 0,55 = 1 089 Kč Hrubá mzda se stanoví v takové výši, aby bylo dosaženo částky 10 729 Kč. Ta tvoří čistou mzdu v předchozím případě počítaném při použití stravenek, v tabulce z pohledu zaměstnance. Na základě této částky lze zjistit kolik prostředků musí zaměstnavatel vynaložit navíc ve formě peněžní odměny, aby zaměstnanec dostat stejnou výši čisté mzdy.
V tomto případě musí zaměstnavatel navýšit hrubou mzdu o 1 578 Kč, tedy na částku 12 578 Kč. Sociální pojištění – zaměstnanec: 12 578 Kč * 0,065 = 818 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnanec: 12 578 Kč * 0,045 = 566 Kč Sociální pojištění – zaměstnavatel: 12 578 Kč * 0,25 = 3 145 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnavatel: 12 578 Kč * 0,09 = 1 132 Kč Měsíční zdanitelná mzda: 12 578 Kč + 3 145 Kč + 1 132 Kč = 16 855 Kč Zálohová daň: 16 900 Kč * 0,15 = 2 535 Kč Čistá mzda: 12 578 Kč – 818 Kč – 566 Kč – 2 535 Kč + 2 070 Kč = 10 729 Kč Navýšení daňových nákladů na 1 zaměstnance: 1 578 Kč + (1 578 Kč * 0,09) + (1 578 Kč * 0,25) = 2 115 Kč. Mzda + stravenky Hodnota finanční odměny / stravenky 55 % : (22 dní * 90 Kč) * 0,55 = 1 089 Kč Hrubá mzda: 11 000 Kč + 1 089 Kč = 12 089 Kč Peněžní odměna v hodnotě stravenek se nezapočítává do hrubé mzdy, a tudíž nepodléhá žádným srážkám jako hrubá mzda. Sociální pojištění – zaměstnanec: 11 000 Kč * 0,065 = 715 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnanec: 11 000 Kč * 0,045 = 495 Kč Sociální pojištění – zaměstnavatel: 11 000 Kč * 0,25 = 2 750 Kč Zdravotní pojištění – zaměstnavatel: 11 000 Kč * 0,09 = 990 Kč Měsíční zdanitelná mzda: 11 000 Kč + 2 750 Kč + 990 Kč = 14 740 Kč Zálohová daň: 14 800 Kč * 0,15 = 2 220 Kč Čistá mzda: 11 000 Kč + 1 089 Kč – 715 Kč – 495 Kč – 2 220 Kč + 2 070 Kč = 10 729 Kč Navýšení daňových nákladů na 1 zaměstnance: 10 729 Kč – 9 640 Kč = 1 089 Kč. Reálný příjem zaměstnance je tedy navýšen o 94,21 % při použití stravenek oproti peněžní odměně v odpovídající hodnotě. Částka 2 115 Kč je o toto procento větší než částka 1 089 Kč.
Daňové náklady zaměstnavatele na 7 zaměstnanců: Mzda + peněžní odměna: 2 115 Kč * 7 = 14 805 Kč Mzda + stravenky: 1 089 * 7 = 7 623 Kč
