Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti Orlicka a Podorlicka

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti Orlicka a Podorlicka bakalářská práce

Autor: Filip Ureš Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Filip Ureš

Abstrakt UREŠ, Filip: Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti Orlicka a Podorlicka. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 84 stran.

Bakalářská práce „Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti Orlicka a Podorlicka“ se zaměřuje na geocaching v oblasti Orlicka a Podorlicka. Vysvětluje pojmy používané v geocachingu. Obsahuje návrh možné geotour v oblasti, kalkulaci nákladů na její zřízení a první rok provozu. Dále je zde uveden průzkum mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu, prostřednictvím kterého byl zjišťován jejich zájem o investici do geotour. Klíčová slova: Geocaching, Geocacher, Geocache, Geotour, Orlicko a Podorlicko, Cestovní ruch.

Abstract UREŠ, Filip: The Use of GPS in Tourism with a Focus on Geocaching in the Area of Orlicko and Podorlicko. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Mgr. Hana Vojáčková, Ph.D.. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 84 pages. Bachelor thesis „The Use of GPS in Tourism with a Focus on Geocaching in the Area of Orlicko and Podorlicko“ is focused on geocaching in the area of Orlicko and Podorlicko. Explains the concepts used in geocaching. Contains proposal of the project geotour in the area and calculation of costs on foundation and first year of operation. Performs a research among service providers focused on tourism, examines their interest in investment to geotour. Key words: Geocaching, Geocacher, Geocache, Geotour, Orlicko a Podorlicko, Tourism

Poděkování Chtěl bych poděkovat především vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Haně Vojáčkové, Ph.D. za její vedení a cenné rady. Dále chci poděkovat všem subjektům, které si udělaly chvíli času a vyplnily dotazník k této práci. Také chci poděkovat Ing. Petře Smrčkové z destinační

společnosti

Orlické hory a Podorlicko za

poskytnutí

kontaktů

na respondenty. V neposlední řadě děkuji své přítelkyni za její morální podporu a trpělivost.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 12. 2014 ...................................................... Podpis

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 10 1 GPS .............................................................................................................................. 11 1.1 ZÁKLADNÍ METODY URČOVÁNÍ POLOHY S GPS ..................................................... 12 1.2 HISTORIE VÝVOJE NAVIGACE ................................................................................. 12 1.3 SOUČASNOST ......................................................................................................... 14 2 GEOCACHING ........................................................................................................... 15 2.1 VYSVĚTLENÍ POJMŮ ............................................................................................... 15 2.2 HISTORIE ................................................................................................................ 16 2.3 PRINCIP GEOCACHINGU .......................................................................................... 17 2.4 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA GEOCACHINGU ..................................................................... 18 2.5 TYPY KEŠÍ .............................................................................................................. 19 2.6 DALŠÍ ROZDĚLENÍ KEŠÍ .......................................................................................... 21 2.6.1 Terén .............................................................................................................. 21 2.6.2 Obtížnost ........................................................................................................ 21 2.7 GEOTOUR ............................................................................................................... 22 3 DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ GPS V CESTOVNÍM RUCHU ............................... 24 3.1 AUTOMOBILOVÁ NAVIGACE ................................................................................... 24 3.2 OPENCACHING ....................................................................................................... 24 3.3 GEOFUN ................................................................................................................. 25 4 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO ......................................................................... 27 4.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ............................................................................... 27 5 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ........................................................................ 29 6 NÁVRH GEOTOUR V ORLICKÝCH HORÁCH A PODORLICKU ...................... 31 6.1 UMÍSTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH CACHÍ............................................................................ 32 6.1.1 Startovací cache – Deštné v Orlických horách .............................................. 33 6.1.2 Startovací cache – Opočno ............................................................................ 34 6.1.3 Startovací cache - Rychnov nad Kněžnou..................................................... 35 6.1.4 Startovací cache – Choceň ............................................................................ 36 6.1.5 Startovací cache - Lanškroun ........................................................................ 37 8

6.1.6 Cache - Sport Profi Deštné v Orlických horách ............................................ 38 6.1.7 Cache – Dobruška ......................................................................................... 39 6.1.8 Cache – Orlické Záhoří ................................................................................. 40 6.1.9 Cache – Ski centrum Zdobnice ...................................................................... 41 6.1.10 Cache – Ski centrum Říčky .......................................................................... 42 6.1.11 Cache – Hotel Panorama – Rychnovské Panorama .................................... 43 6.1.12 Cache – Ski Areál Farák Rokytnice v Orlických horách ............................. 44 6.1.13 Cache – Hotel Studánka .............................................................................. 45 6.1.14 Cache - Zámek Častolovice ......................................................................... 46 6.1.15 Cache – Kostelec nad Orlicí ........................................................................ 47 6.1.16 Cache – Ski areál České Petrovice .............................................................. 48 6.1.17 Cache - Vrbice – Rozhledna ........................................................................ 49 6.1.18 Cache – Kramářova chata na Suchém vrchu .............................................. 50 6.1.19 Cache – Letohrad......................................................................................... 51 6.1.20 Cache – Tvrz Orlice ..................................................................................... 52 6.1.21 Cache – Skiregion Buková hora .................................................................. 53 6.1.22 Cache – Ski areál Přívrat ............................................................................ 54 6.2 KALKULACE NÁKLADŮ NA ZŘÍZENÍ A PRVNÍ ROK PROVOZU GEOTOUR ................... 55 7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ....................................................................................... 56 7.1 POTENCIÁLNÍ SUBJEKTY ......................................................................................... 56 7.2 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................... 58 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 68 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ .................................................................... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ............................................................ 76 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 76 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 76 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 77 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................ 78 PŘÍLOHA A: DOTAZNÍK ................................................................................................ 79 PŘILOHY B: OBRÁZKY A FOTOGRAFIE ......................................................................... 83

9

Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybral z důvodu osobní záliby tohoto sportu. Sám jsem geocacher a zároveň i členem České asociace geocachingu, do které bych rád touto prací přispěl. Navíc se v dnešní době geocaching řadí mezi velmi aktuální a oblíbené sporty. Geocaching je rychle se rozvíjející odvětví a výborný nástroj pro přilákání návštěvníků. V poslední době je stále diskutovanější téma geotour, které jsou velmi populární především v Americe. I do Evropy však trend geotour začíná postupně pronikat. Geotour představuje první propojení bezplatného geocachingu s komerční sférou. Rozděluje geocachery na dvě skupiny. Jedna strana tvrdí, že by měl geocaching zůstat nekomerční. Naopak druhá strana zastává názor, že komercializace je přirozená cesta, kterou by se měl geocaching ubírat. V teoretické části práce je popsána funkce GPS a její využití v cestovním ruchu. Dále jsou vysvětleny pojmy týkající se geocachingu a GPS samotného. Dále práce seznamuje čtenáře s oblastí Orlicko a Podorlicko. Poslední kapitola se zabývá analýzou současného stavu dané problematiky. Praktická část práce je zaměřena na samotný návrh geotour. Konkrétněji se zabývá jednotlivým rozmístěním cachí, jejich popisem, kalkulací nákladů na první rok provozu. V neposlední řadě bylo provedeno dotazníkové šetření s konkrétními subjekty, kde byl zjišťován zájem o zapojení do financování potenciální geotour.

10

1 GPS Global positioning systems ve zkratce GPS, lze do češtiny přeložit jako Globální zaměřovací systém. Jedná se o systém, který pomocí satelitů a vhodných přijímačů dokáže určit přesnou polohu na zemi. [1] Systém GPS můžeme rozdělit do tří důležitých segmentů. Segmentu uživatelského, kosmického a řídícího segmentu. [1] Uživatelský segment tvoří antény a procesory přijímačů, které slouží uživatelům k určení polohy, přesného času a rychlosti. [1] Kosmický segment tvoři soustava družic obíhajících okolo Země po určitých oběžných dráhách. Rozlišuje se šest typů oběžných drah - nízké, střední, vysoké, geostacionární, eliptické a kruhové. Také záleží na sklonu, výšce a počtu oběžných drah a na počtu a rozmístění družic. [1] Řídící segment je mezi uživateli GPS nejméně znám. Tvoří ho pozemní stanice, které mají na svědomí mnoho úkolů. Jedná se především o řízení celého systému, monitorování signálů družic kosmického segmentu, manévry a údržbu družic, sledování a vyhodnocování stavu družic. Ve zkratce se řídící segment stará o chod celého systému na Zemi. [1] V řídícím neboli pozemním segmentu se rozlišují tři typy stanic. Stanice monitorovací, hlavní řídící stanice a stanice pro komunikaci s družicemi. [1] Monitorovací stanice sledují co možná největší počet družic tak dlouho, jak je to možné. Z toho důvodu musejí být vhodně rozmístěny. Monitorují signály z družic, které poté přenášejí do řídících stanic. [1] Hlavní řídící stanice bývá většinou pouze jedna. Někdy se využívá rovněž jedna záložní. Hlavní řídící stanice má za úkol zpracovat všechny signály z monitorovacích stanic. Určuje parametry oběžných drah a provádí jejich korekce. Výsledky dále předá stanicím pro komunikaci s družicemi. [1] 11

Stanice pro komunikaci s družicemi jsou často totožné s monitorovacími stanicemi. Data získaná z hlavní řídící stanice jsou s jejich pomocí přenesena do družic. [1]

1.1 Základní metody určování polohy s GPS Existují tři metody, jak je možné určit vzdálenost přijímače od družic. Metoda kódových měření, metoda fázových měření a metoda Dopplerovských měření. [1] Metoda kódových měření zjistí vzdálenost mezi přijímačem a družicemi tak, že využívá takzvaných dálkoměrných kódů. Tyto kódy jsou časové značky, které přesně určí, kdy byl daný kód odvysílán. Přijímač poté zjistí, kdy byl kód odvysílán a následně přijat a podle toho určí vzdálenost od družice. Metoda je běžně používána v turistických a navigačních přijímačích. [1] Metoda fázových měření využívá nosné vlny signálů vysílaných družicemi. Metoda spočítá celé vlny signálu, jejichž délka je přesně známá, které proběhly mezi přijímačem a družicí a poté snadno zjistí zbývající kousek poslední nedokončené vlny podle intenzity signálu a výchylky. Nevýhoda této metody spočívá ve složitém zjišťování počtu celých vln a v případě, kdy vypadne signál, nutnosti zjišťování počtu opakovat. Její výhoda oproti metodě kódových měření spočívá především v tom, že je výrazně přesnější. Proto se používá převážně pro geodetické účely. [1] Dopplerovská měření jsou založena na fyzikálním principu Dopplerova jevu. Jako příklad Dopplerova jevu lze uvést změnu frekvence tónu vydávaných sirénou projíždějícího vozu kolem pozorovatele. Tato metoda se v praxi příliš nepoužívá. Je využívána hlavně při stanovení rychlosti pohybu přijímače.[1]

1.2 Historie vývoje navigace Kdysi, když člověk neznal elektřinu, pohyboval se ve svém okolí pouze na základě empirických znalostí, podle určitých bodů v krajině. Jak vývoj postupoval, rostla i potřeba člověka cestovat do neznámých míst. Lidstvo začalo využívat k určení pohybu a polohy slunce a hvězdy. Velkým milníkem byl vynález magnetického kompasu

12

k určení světových směrů. S rozvojem dopravy námořní, však ani kompas nebyl dostačující. Bylo potřeba určit současnou polohu. Proto vzniklo umění navigace. [1] Ze začátku byly pro určení současné polohy stále používány hvězdy, slunce a body na zemi. Tyto metody však byly zdokonaleny používáním úhlových měření. Další skok zaznamenala navigace s vynálezem rádiových vysílačů. Začaly se budovat navigační systémy, které používaly vysílání a příjem radiových signálů. [1] Systémy na bázi rádiových signálů fungují tak, že měří vzdálenost k několika vysílačům se známou polohou, takzvaný dálkoměrný princip. Vysílače rádiových navigačních systému byly nejprve rozmísťovány na zemi. Až s nástupem kosmického věku se ve formě družic přesunuly do vesmíru. A tak, postupně, v několika generacích vznikly družicové navigační systémy, které jsou dnes známé jako globální systémy - GPS. [1] Rádiová navigace a rádiové určování polohy jsou nejmladší odvětví radiotechniky. GPS bylo ve svých počátcích výhradně budováno pro vojenské účely. Až později proniklo i do komerční sféry. [2] Jako RDSS (Radio determination satellite systems) jsou označovány družicové rádiové systémy neboli družicové navigační systémy. [2] Ke vzniku družicové navigace došlo nedlouho po vypuštění první družice Země. Systémy TRANSIT a CIKAD byly první družicové navigační systémy, které začaly pracovat v šedesátých letech minulého století. [2] Americký systém NAVSTAR – GPS je nejspíš nejdokonalejší systém, který pracuje již od konce sedmdesátých let a od dubna roku 1995 je plném provozu. [2] Ruský systém GLONASS, který se začal budovat v roce 1982, je v provozu od roku 1993. Není však tak masově využíván jako americký systém, a to z důvodu malého počtu komerčně dostupných zařízení, které jsou schopné s tímto systémem komunikovat. [2]

13

1.3 Současnost V současné době jsou v provozu dva družicové navigační systémy. Ruský GLONASS, který není tak rozšířený z důvodů malé podpory komerčních přijímačů. To se však možná brzy změní, protože Rusko znovu dobudovalo systém v roce 2010. GLONASS má 24 funkčních družic. [2], [8] Druhý je NAVSTAR GPS, který je u nás běžně používán, a podporují ho běžně používané druhy přijímačů. Systém disponuje 24 funkčními družicemi. [2], [8] Přijímač však může v jednu chvíli přijímat signál pouze od 12 družic, protože ostatní jsou v tu chvíli na druhé straně Země. Jak družice obíhají, přijímač postupně obměňuje družice, od kterých přijímá signál. Pokud však máme přijímač, který je schopný pracovat s oběma systémy, je možné v jednu chvíli přijímat signál až z 24 různých družic - 12 GLONASS a 12 NAVSTAR GPS. To vede k přesnějšímu určení polohy a lepší dostupnosti družicového signálu. [2], [8] Navigační systém Evropské unie s názvem GALILEO je stále ve fázi vývoje a není úplně jasné, kdy bude spuštěn. V roce 2010 byla vypuštěna první družice. Odhadované dokončení je mezi lety 2014 - 2018. [2], [8]

14

2 Geocaching Geocaching je složenina z anglických slov geo = země a cache = skrýš. Geocache by se tak dala volně přeložit jako skrýš v zemi a geocaching potom jako aktivita spojená s hledáním těchto skrýší. Geocaching je rapidně se rozvíjející aktivita na hranici hry a turistiky. Někdo geocaching dokonce nazývá i sportem. Tato hra využívá navigačního systému GPS. Pomocí přijímače signálu z GPS se hledají skrýše, které jsou schované pod určitými souřadnicemi. [1]

2.1 Vysvětlení pojmů Geocacher, cacher česky geokešer, kešer nebo kačer, je osoba provozující geocaching. Označují se tak hledači skrýší i zakladatelé skrýší. Mudla je osoba, která geocaching neprovozuje. Slovo mudla, vzniklo z anglického slova mugle z románů o Harry Potterovi, kde toto slovo označovalo ne kouzelnický lid. Cache, česky keš, keška nebo jen poklad, je krabička, kterou cacher schová na poznamenaných souřadnicích. Rozlišují se různé druhy a velikosti krabiček. Nejrozšířenější jsou 4 základní velikosti. Micro – nejčastěji velikosti filmové krabičky. Dále pak malé, střední a také velké, které už dosahují velikosti kýblu. Speciální velikosti jsou například nano cache, které mají velikost jako náprstek. Co se týká druhů krabiček, většinou se používají uzavíratelné plastové boxy, které jsou odolné proti vlhkosti. Dále jsou to různé ammoboxy nebo již zmiňované krabičky od filmů. Cache musí obsahovat logbook, do kterého se cacheři zapisují. Dále cache obvykle obsahuje tužku, kartu s pravidly hry pro náhodné nálezce a začínající cachery a různé věci vhodné na výměnu. Také může obsahovat předměty vyrobené a používané konkrétně pro hru geocaching. Jsou jimi různé dřevěně a kovové geocoiny, travel bugy nebo CWG. Listing je popis cache, nebo návod jak cache nalézt. Tento popis nalezneme na internetovém portále www.geocaching.com, kde se nám zobrazí mapa světa se všemi existujícími cachemi. Po kliknutí na určitou cache na mapě se zobrazí listing, kde nalezneme popis samotné cache a popis místa, kde se cache nachází. 15

Logbook je deníček uvnitř cache, kam se cacheři zapisují pod svými přezdívkami, které si sami zvolili na portálu www.geocaching.com. Dále je zde obvykle uváděn i datum a hodina nálezu a malý vzkaz s poděkováním pro zakladatele cache. Geocoin je speciální mince, na které je vyražen kód, takzvaný tracking number. Tyto mince putují z cache do cache a jednotliví cacheři na oficiálních stránkách zapisují její pohyb, případně jaké cache s ní pouze navštívili. [1] Travel bug funguje na podobném principu jako geocoin. Je to také putovní předmět, který cacheři stejným způsobem zapisují na svých profilech. Rozdíl je pouze ve tvaru předmětu. Travel bug je štítek s unikátním kódem, který je připevněn k předmětu menší velikosti jako je přívěšek na klíče. Dále může mít travel bug na své stránce popis a instrukce, co je cílem zakladatele travel bugu. Většina z nich má za cíl pouze lidově řečeno cestovat z cache do cache. Některé však mají více specifické cíle jako například cestovat pouze na sever nebo do konkrétní země. Poté co splní svůj cíl, by se měly vrátit zpět majiteli. [1] CWG neboli czech wood geocoin je speciální česká dřevěná mince, kterou si nechávají cacheři vyrobit na zakázku. Na minci je obvykle vyznačena cacherova přezdívka a kresba vlastního návrhu. Tyto mince jsou umístěné v jednotlivých cachích a jsou směnitelné pouze za jiné CWG ostatních hráčů. Cílem výměny CWG je jejich sběr a vytváření vlastních kolekcí. Groundspeak je název hlavního ředitelství internetového portálu www.geocaching.com v Seattlu. Spravuje hlavní stránky geocachingu a řídí chod a rozvoj hry.

2.2 Historie Aby mohl geocaching vzniknout a zařízení pro příjem signálu GPS se mohla začít používat veřejností, musel 1. května 2000 tehdejší prezident USA Bill Clinton zrušit takzvanou selektivní dostupnost neboli záměrné znepřesňování signálu GPS. Výsledkem vypnutí selektivní dostupnosti bylo zpřesnění polohy ze stovek na jednotky metrů. Dne 2. května byla selektivní odchylka skutečně vypnuta a ještě téhož dne

16

publikoval Dave Ulmer na Usenetu poznámku o potencionální celosvětové hře Stash Game. Dne 3. května 2000 Dave umístil první cache hry GPS Stash Hunt - Stash #1 na souřadnicích N 45 17.460, W 122 24.800. Den poté nalezl tuto keš první nálezce Bob Perschau, který o hře psal jako o GGPSSH – Great GPS Stash Hunt. První cache založená mimo USA byla ukryta na Novém Zélandu dne 12. května 2000. V pořadí třetí zemí, kde byla cache ukryta, se stala Chile dne 15. května roku 2000. [1], [32] Dne 1. června 2000 byl přijat oficiální název hry - geocaching. Stash hunting zůstal názvem neoficiálním. První cache na Evropském kontinentu byla umístěna dne 3. června v Irsku. Od té doby bylo během prvního měsíce založeno dalších 21 cachí. První cache v České republice byla zřízena dne 1. června 2001 v přírodní rezervaci u města Štramberk. V červnu roku 2005 bylo v celkem 215 zemích založeno více než 171 000 cachí. Z toho přes 700 cachí v České republice. V dalším roce se již v 222 zemích nacházelo přesně 295 640 cachí. V České republice se jejich počet vyšplhal až na 1 959 cachí. V roce 2007 už celkový počet dosahoval k číslu 421 549, z toho v Čechách se nacházelo 4 550 cachí. Téměř aktuální počet cachí ke dni 9. října 2014 je přesně 2 509 644.[1], [15], [32]

2.3 Princip geocachingu Hra je vhodná pro všechny věkové kategorie a z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že se jí opravdu všechny věkové kategorie věnují. Je také vhodná pro všechny, kdo rádi řeší různé hlavolamy a hádanky, které listing některých cachí obsahuje. Rozdílností jednotlivých cachí se budu zabývat v další podkapitole práce. V geocachingu je na každém, kam se vydá, jakou hádanku či kvíz chce řešit a jakou cache chce nalézt. Ačkoli je v geocachingu velká svoboda v rozhodování, několik obecných pravidel musí hráči dodržovat. Cacheři by například neměli při hledání cachí ničit přírodu a odhazovat odpadky. Dále by se při hledání především ve městech měli chovat nenápadně, aby neodhalili místo cache lidem, kteří geocaching neprovozují. Cache by měli vždy ukládat zpět na místo ve stejném, nebo lepším stavu, v jakém ji našli. [1]

17

Základní princip hry geocaching není příliš složitý. Zakladatel ukryje cache na místo, jehož souřadnice si zapíše. K souřadnicím poté do listingu přidá popis cache a vloží takto „připravenou“ cache na internetový portál. Nejčastěji se jedná o hlavní a oficiální stránky

geocachingu

www.geocaching.com.

Jakmile

je

cache

schválena

na internetových stránkách, zobrazí se i ostatním uživatelům a ti získají přístup k jejím souřadnicím. Souřadnice zadají do přístroje GPS a poté ji mohou začít hledat. Po úspěšném nalezení schránky si mohou vzít některou z věcí v ní schovaných a vložit místo ní něco svého. Po nalezení a zapsání se do logbooku vrátí cache na původní místo, aby ji mohl najít další cacher. Po návratu domů si cache mohou po přihlášení na portál „zalogovat“, to znamená, že cache označí za nalezenou. Od této chvíle se schránka řadí mezi úspěšně nalezené cache. Tyto cache se poté nálezci na mapě zobrazují ve formě symbolu smajlíku. [1] Přestože tento základní princip se zdá být jednoduchý, v praxi tomu tak mnohdy není. GPS přijímač není vždy přesný a převážně v kopcovitém a lesnatém terénu může přijímač zaznamenávat i odchylku 20 metrů. V některých případech nastává rovněž problém v odhalení skrýše cache z důvodu jejího propracovaného úkrytu. [1]

2.4 Základní pravidla geocachingu Jak už bylo výše zmíněno, hra geocaching má několik základních pravidel. První pravidlo se týká výměny předmětů v cachích. Pokud si chce nálezce z cache odnést některý z předmětů, musí do ní vložit předmět stejné, nebo vyšší hodnoty. Není vhodné vkládat předměty poškozené nebo příliš opotřebované. Mezi další věci, které není dovoleno vkládat, patří potraviny, zapalovače, sirky, nože a spreje. Také není dovoleno vkládat vyloženě předměty bez určité estetické hodnoty, jako jsou například označené jízdenky, prošlé vstupenky, věci organického původy, kameny a podobně. Tyto předměty jsou pro další nálezce bezcenné a pouze zabírají místo ve schránce. [1] Dalším pravidlem je zapsat se do logbooku nalezené cache. Do těch nejmenších logbooků se obvykle uvádí pouze datum a přezdívka, pod kterou je cacher zaregistrován. Do větších je možné zapsat i čas nálezu, popřípadě vložený a odebraný předmět, krátký popis hledání cache, vzkaz zakladateli a podobně. [1] 18

Třetím pravidlem je oznámení o špatném stavu cache nebo chybějící části cache zakladateli. [1] Čtvrté pravidlo se zabývá umístěním cache na stejné místo a ukrytím ji tak, jak byla, nebo lépe. [1] Páté pravidlo připomíná označení cache po jejím nalezení na internetovém portálu www.geocaching.com. [1] Šesté a poslední pravidlo je pravidlem pro zakladatele. Pokud cacher založí schránku, je jeho povinností se o ni starat. Má odpovědnost za její stav a je doporučeno ji pravidelně kontrolovat, jestli se do ní nedostala voda nebo jestli není zaplněný logbook. Místo pro cache musí být pečlivě vybráno. Pokud ji umisťuje na soukromém pozemku, je potřeba minimálně ústní povolení majitele. Dále se pro umístění schránky nedoporučují chráněné lokality, kde by větší příval cacherů mohl přinést negativní následky. [1]

2.5 Typy keší Další ozvláštnění hry spočívá ve větším počtu typů keší. Rozlišujeme několik základních typů schránek. [1] Tradiční cache je nejčastějším a ve většině případů nejjednodušším typem cachí. Na mapě všech cachí na hlavním portále www.geocaching.com jsou značeny zelenou barvou. Tuto schránku hráči naleznou přímo pod souřadnicemi uvedenými v listingu cache. [1] Multi-cache je typ cache, u které jsou na hlavních internetových stránkách zobrazeny pouze počáteční souřadnice. V místě na těchto souřadnicích je třeba podle autorových indicií vypočítat souřadnice dalšího místa. Stejným způsobem se postupuje i na dalších místech. Nakonec hráči naleznou místo, kde je schránka opravdu ukryta. Délka této trasy může být různě dlouhá, záleží pouze na autorovi. Jednotlivé části této trasy jsou označovány jako „stage“. Další možností multi-cache může být případ, kdy souřadnice jednotlivých stagí na trase jsou zveřejněny. Na těchto místech hráči sbírají indicie, 19

podle kterých vypočítají finální souřadnice, které je dovedou k ukryté cachi. Na mapě jsou označeny žlutě. [1] Mystery cache je cache, kde nejsou uvedeny žádné souřadnice. Ty musí cacher získat výpočtem, popřípadě vyhledáním informací na internetu. V jedné takové cachi dostali hráči k dispozici části map s různými křižovatkami v České republice a jejich úkolem bylo zjistit, kde se tyto křižovatky nacházejí. Správné odpovědi je poté navedli na výpočet finálních souřadnic cache. Na mapě jsou označeny modrým otazníkem. [1] Toto jsou tři nejvíce používané typy cachí. Těchto typů je však mnohem více. Následující typy cachí nejsou příliš obvyklé. Virtuální cache není, jak už sám název napovídá, skutečná ukrytá schránka. Na souřadnicích cache je potřeba zjistit určitou informaci a zaslat ji přes email autorovi. Ten podle správnosti odpovědi nález cache uzná, nebo naopak neuzná. [1] Earth cache je podobným typem cache, jako cache virtuální. Princip je stejný, avšak zjištěné informace se týkají například geologické stavby podloží a také se vždy na mapě nachází u určitého geologického útvaru. Letterbox cache je typ cache, kdy při jejím hledání cacher postupuje přesně podle návodu (popisu trasy) uvedeného v listingu. Webcam cache je zvláštní typ cache, kde musí hráč ve městě vyhledat webkameru, prostřednictvím které se nechá od dalšího hráče vyfotit a poté zašle fotografii společně s logem zakladateli cache. Wherigo je obdoba multi nebo mystery cache. Zde jsou však do hledání cache zapojeny i herní prvky. Jde o vytváření a hraní dobrodružných her s využitím GPS přímo v reálném světě namísto počítače. [33] Event cache je zvláštní typ cache, která nemá žádnou schránku. Hráči ji získají pouze účastí na události zprostředkované kterýmkoliv z cacherů. Těchto událostí je také více typů. Event, Mega-Event, Giga-Event, GPS Adventures nebo takzvaný CITO-Event,

20

což znamená Cache in Trash out. Jedná se o událost, při které cacheři sbírají odpadky v místě uložení cachí.

2.6 Další rozdělení keší Další rozdělení cachí je podle obtížnosti nalezení schránky a podle obtížnosti pohybu cachera v terénu. Obě kategorie se dělí do 5 stupňů. Stupně jsou označeny na stránce každé cache za pomocí hvězdiček. Více hvězdiček značí vyšší obtížnost.

2.6.1 Terén Terén s hodnotou 1 značí nejsnazší terén. Jedná se o silnice, chodníky, zpevněné cesty, cesty v parku a značené turistické nebo lesní cesty. Jde o všechny typy cest, po kterých se mohou pohybovat všichni včetně maminek s kočárky. [1] Terén s hodnotou 2 značí nezpevněné cesty v libovolném terénu. Například jednoduchý lesní nebo polní terén a luční cesty. Jde o terén, ve kterém se mohou pohybovat zdraví jedinci a děti. [1] Terén s hodnotou 3 je terén bez cest s obtížnějším pohybem. Jedná se například o strmý terén, houštinu, hustou vegetaci, smrčinu, kopřivy a potoky. Jedná se o takový terén, který zvládne převážná většina lidí, ale už s menšími potížemi jako jsou odřeniny nebo zadýchání. [1] Terén s hodnotou 4 je terén přístupný sportovně zdatným jedincům. Řadí se do něj velmi strmé svahy, skály, bažiny a močály a schůdné horolezecké terény. Dále brodění řeky nebo cache, pro které se musí vylézt na strom nebo zeď. [1] Terén s hodnotou 5 je jen pro velmi otrlé cachery. Jedná se o velmi náročný terén, který vyžaduje použití speciálního vybavení, například horolezeckého nebo potápěčského. [1]

2.6.2 Obtížnost Obtížnost vyjadřuje, jak snadné nebo nesnadné je objevit cache v jejím úkrytu nebo jak obtížný je už pouhý výpočet souřadnic. 21

Obtížnost s hodnotou 1 jsou cache snadno identifikovatelné díky popisu nebo nápovědě. Jsou vhodné pro úplné začátečníky, a s dobrou domácí přípravou se dají najít i bez GPS. Jedná se například o úkryt v kořenech solitérního stromu nebo cache s nápovědou typu druhý sloup od brány a tak dále. Do této obtížnosti spadají pouze tradiční cache. [1] Cache s obtížností 2 jsou jednoduché multi-cache nebo tradiční cache se standartním ukrytím ve stromu, nebo v pařezu mimo lesní cesty. [1] Obtížnost s hodnotou 3 mají složitější multi-keše, které jsou dlouhé s velkým množstvím bodů nebo náročným výpočtem. Dále všechny cache, které vyžadují kvalitní domácí přípravu. Především tedy mystery cache nebo tradiční cache s důmyslným úkrytem. [1] Obtížnost s hodnotou 4 jsou časově náročné cache a obtížné mystery-cache s velmi těžko objevitelnými úkryty v běžném terénu se složitými šiframi. Řadí se sem i velmi dlouhé multi-cache. [1] Do obtížnosti s hodnotou 5 se řadí nejtěžší mystery-cache a cache s velmi velkou časovou náročností a velkou náročností na intelekt cachera. [1]

2.7 Geotour Ještě do nedávna byl geocaching naprosto nekomerční hrou. Pouze poskytovatelům služeb nepřímo plynuly peníze v případě, že cacheři navštívili jejich lokalitu za účelem nalezení cache. Poskytovatelé služeb se proto rozhodli, že by se mohli propagovat prostřednictvím hry geocaching, a tak vznikla geotour. Geotour je tedy první spojení geocachingu s komerční sférou. Geotour jsou zřizovány výhradně přes Groundspeak. Geotour je tedy série libovolných typů cachí libovolného počtu propagovaná na portálu www.geocaching.com. Je financovaná jedním, nebo více investory za účelem přilákání turistů a tím způsobeným zvýšením zisku. Cache jsou umístěny ve specifické oblasti. Mohou být okolo trati, u historických památek a mohou zahrnovat rodinné aktivity, zajímavá fakta a příběhy. [28]

22

Je užitečné vytvořit takzvaný geotour pas, který umožňuje hráčům sledovat plnění úkolů při jejich cestě. Za získání určitého množství cachí ze série získávají cacheři různé odměny. Odměny mohou mít různé formy. Jednou z nich je finanční odměna, památeční mince geocoin, nebo prakticky cokoli související s geocachingem. [28] Více se o geotour rozepisuji v dalších kapitolách mé práce.

23

3 Další možnosti využití GPS v cestovním ruchu 3.1 Automobilová navigace GPS navigace jsou nezastupitelným pomocníkem na cestách. Ještě před několika desítkami let bylo plánování výletu za hranice známých oblastí vlastním autem značně náročné. Byl to téměř nadlidský výkon najít v knihkupectví vhodné autoatlasy a různé mapy jak tranzitních, tak cílových destinací, které by navíc byly v dost podrobném měřítku, aby se podle nich dalo řídit. Také celková cena byla značná a samotná část plánování trasy zabrala ještě více času, než vybírání map. Tato situace se však zásadně změnila s příchodem GPS navigací. Většina GPS přijímačů pro automobilovou navigaci je řešena velmi jednoduše. Stačí zadat pouze cíl a nastavit určité parametry. [1] Automobilové navigace můžeme rozdělit na navigace vestavěné, které jsou zabudované napevno v autě a navigace přenosné, které můžeme používat pro více aut. Přenosné navigace vyrábí například firma Garmin, Geosat, Mio nebo TomTom. [1] Automobilová navigace má opravdu zásadní využití v cestovním ruchu. Díky ní je cestování snazší a rychlejší, což šetří čas i finance. Ovšem je nutno brát v potaz fakt, že ani nejdražší navigace není neomylná.

3.2 Opencaching Opencaching je komunita cacherů, kteří prosazují motto, že geocaching by měl být vždy zdarma a každý by měl mít právo založit vlastní cache bez registrace nebo placení jakéhokoliv poplatku. Není však natolik rozvinutá jako www.geocaching.com. Provozují

vlastní

stránky

i

s mapou

cachí

na

internetových

portálech

www.opencaching.cz a www.opencaching.com. Mají i vlastní mobilní aplikaci pro chytré telefony. Cache založené členy této komunity nemusí být v databázi www.geocaching.com a naopak. [38]

24

3.3 Geofun Geofun je mobilní aplikace pro chytré telefony s operačními systémy Android a iOS. Cílem hry je provést soutěžní formou po zajímavých místech v regionech. Ačkoli hra vychází z geocachingu, je podle tvůrců akčnější a dobrodružnější, než samotný geocaching. Jedná se také o geolokační hru, kde však není cílem pouze najít úkryt cache, ale i v průběhu hledání plnit různé úkoly, o kterých se hráč dozvídá až během hry prostřednictvím virtuálního průvodce. Průvodcem bývá vždy někdo místní, kdo dané město, nebo region zná a poradí. Hra není provozována po celé České republice, ale jen v několika uměle vytvořených georegionech jako jsou Česká inspirace, kterou tvoří dobrovolný svazek obcí Jindřichův Hradec, Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Třeboň a Cheb. Dalšími georegiony jsou Českomoravské pomezí, Hradec Králové, Karlovy Vary nebo Starobrno. [31] Co se týče jednotlivých úkolů, jejich znění není nikdy dopředu jasné. Aktivují se v momentě, kdy hráč dojde na určené místo. Obsah úkolu značí tzv. faktory geosrandy. Existují celkem čtyři typy - fyzický, mentální, trapnosti a zábavy. Bodování je podobné jako u geocachingu, od 1 do 5, kde 5 značí nejtěžší úroveň. Celkový součet faktorů se vynásobí pěti a výsledek udává celkovou bodovou hodnotu geosrandy. Pokud je geosranda bez váhání splněna na 100%, je tato plná bodová hodnota převedena na účet hráče v podobě tzv. geonek. Geonky lze získat i takovým způsobem, kdy je u geosrandy úkolem nahrát video, audio nebo fotografii a poté vytvořit záznam podle zadání a odeslat na web. Za splnění tohoto úkolu získá hráč 25 geonek. Dále existují bonusové úkoly, které také přidávají počet geokonek. Bohužel při neúspěšných pokusech a chybách při plnění úkolů se množství geonek procentuálně snižuje. Za určitý počet geonek je možné vyhrát různé ceny. V tuto chvíli mohou hráči získat sud piva nebo vstupenky na zajímavé kulturní akce. [31] I v geofunu platí několik pravidel. Nesmí se používat aplikace na simulování GPS polohy. Dále platí obecné pravidlo udržování pořádku, které by mělo platit i za normální situace. Dále nesmí být ničeno nic v místě úkolů a jejich okolí, nic nedemolovat a nedemontovat, pokud to není třeba ke splnění úkolů. Také je zakázáno pokoušet se o různé podvody jako zakládání dvou a více herních účtů pro jednoho hráče nebo hraní hry jedním hráčem na více telefonech zároveň. Za tyto aktivity hrozí 25

vyloučení ze hry. Naopak se musí plnit pokyny geoprůvodce, respektovat pravidla hry, chovat se slušně, dbát na svoji bezpečnost i ostatních osob, podat co nejlepší výkon a nasbírat co nejvíce geonek. [31]

26

4 Orlické hory a Podorlicko 4.1 Základní charakteristika Orlické hory a Podorlicko se rozkládá na území Královehradeckého kraje a Pardubického kraje. V Královehradeckém kraji se rozkládá v okresu Rychnov nad Kněžnou a v Pardubickém kraji v okresu Ústí nad Orlicí. [39] Orlické hory se nachází na hranicích s Polskou republikou. Na polské straně mají výrazný sklon, zatímco na české straně se volně snižují až do Polabí, které je tvořeno Východolabskou a Orlickou tabulí. Nejvyšším vrcholem Orlických hor je Velká Deštná (1115 m n. m.), dále pak od severu tvoří hřeben Vrchmezí (1084 m n. m.), Šerlich (1027 m n. m.), Malá Deštná (1090 m n. m.), již zmíněná Velká Deštná (1115 m n. m.), Jelenka (1097 m n. m.), Koruna (1099 m n. m.), Homole (1001 m n. m.), Tetřevec (1043 m n. m.), Kunštátská kaple (1035 m n. m.) a Anenský vrch (995 m n. m.). [39] Hřbet Orlických hor protíná řeka Divoká Orlice, která protéká romantickým údolím tzv. Zemské brány a Tichá Orlice v blízkosti Studenské skály. Orlické hory mají také sourozence na Polské straně - Bystřické hory (Góry Bystrzyckie). [39] Podorlicko, je mnohem rozsáhlejší než samotné pohoří, což je dáno geologickým vývojem. Na západě se postupně snižuje až k Týništi nad Orlicí a k Třebechovicím. Podorlicko začíná vrchem Dobrošov u Náchoda a jeho směr je zhruba určen linií Dobrošov - Nové Město nad Metují - Slavětín nad Metují - České Meziříčí Třebechovice pod Orebem - Týniště nad Orlicí - Borohrádek - Choceň - Ústí nad Orlicí - Letohrad - Jablonné nad Orlicí – Lichkov. [39] Celý region si i přes staletí osídlení zachoval svůj původní přírodní ráz, a proto zde vedle bukového pralesa a chráněné krajinné oblasti najdete i zámecké a městské parky, udržované venkovské zahrady či přírodní parky a rezervace, jimiž prochází spousta naučných stezek. Kopce a hory jsou protkané hustou sítí cyklotras a cyklostezkami a také pěšími trasami, které vedou podél řek. Tyto atraktivity vítají hlavně rodiny s dětmi, senioři a rekreační turisté. Adrenalinové sporty zde snadno objeví i milovníci napětí a sportovního vyžití. [40] 27

Pro romantiky se zde nacházejí zákoutí ve vyšších polohách hor, v bohatých lesích, v meandrujících řekách, které se vinou údolími, na lodičkách na rybnících a přehradách a v neposlední řadě i na zříceninách starých hradů. Říká se, že pokud v horských lesích zabloudíte, správnou cestu Vám možná ukáže vládkyně Orlických hor princezna Kačenka a v zimě Vás ze závějí vytáhne Rampušák [40]

28

5 Analýza současného stavu V tuto chvíli existuje po celém světě 49 geotour. Největší zastoupení mají v Severní Americe, kde se nachází celkem 37 geotour. Další z nich je v Jižní Americe, konkrétně v Peru. Další dvě se nacházejí na Bermudách a v Nové Kaledonii. V Evropě bylo prozatím vytvořeno pouhých osm geotour, z nichž dvě jsou ve Skotsku, jedna z nich je na Shetlandských ostrovech, dvě jsou umístěny ve Francii a dvě v Německu. Po jedné má také Rakousko a Česká republika. Jelikož není u geotour počet cachí jinak omezen, pohybují se počty cachí v jednotlivých geotour v rozmezí od 9 až do 150 schránek. [14] Každá geotour má jiné zaměření podle toho, v jaké oblasti se nachází a jaký typ organizace ji založil. Například geotour v peruánských Andách se skládá ze 44 cachí. Založili ji lidé Yanamarského údolí společně s místními mírovými sbory a je zaměřena na archeologii, kulturu a přírodní zdroje málo známého údolí vysoko v Andách. [10] Geotour na Shetlandských ostrovech s názvem Po stopách Vikingů zahrnuje více států. Jejích 29 cachí je rozmístěno na místech dřívějšího výskytu Vikingů. Jednotlivé cache se nachází ve Skotsku na ostrově Man u Velké Británie, dále na Shetlandských ostrovech, Orknejských a Faerských ostrovech, na Islandu a v Norsku. [13] Geotour ve Francii v Alsasku vznikla teprve na jaře roku 2014. Do jejích 40 cachí byly zařazeny i cache, které vznikly již dříve. K nim byly přiřazeny nové cache vzniklé za účelem zřízení geotour. Hráče provází po známé vinařské cestě, přivede je k branám středověkých hradů, představí důležitá historická místa a předvede místní skláře a hrnčíře. [9] Nyní podrobněji představím prozatím jedinou geotour v České republice, která vznikla v září

roku

2014,

abych

vysvětlil,

jak

může

geotour

vypadat.

Geotour

se nachází na letišti Václava Havla v Praze. Obsahuje 10 cachí, které jsou rozmístěny na různých místech po letišti. Je zaměřena především na samotná letadla a provoz na letišti. Listing obsahuje vyprávění o Petrovi, který je velký nadšenec do létání a dostal od rodičů k narozeninám jako dárek letecký výlet do Anglie. Hráčovým i Petrovým prvním úkolem, a zároveň první cachí, je dojít k letištnímu infostánku a sdělit obsluze, že by se rád vypravil na geotour. Personál hráčům předá 29

knihu, do které se hráč zapíše („zaloguje“) a obdrží hrací kartu. Další cache provází hráče například historickou budovou, zúčastní se exkurze po letišti, půjdou se podívat na paralelní dráhu nebo do kina. Jelikož je geotour skutečně komerčně zaměřená, musí si hráči opatřit letenku a kamkoliv odletět. Toto je jediný způsob, jak mohou hráči získat poslední cache, které se nacházejí za bezpečnostní kontrolou. K otevření poslední cache je potřeba kód, který hráči sestavili podle nálezů z přechozích cachí. [22] Podle České asociace geocachingu se prozatím neplánuje realizace geotour v Orlických horách a Podorlicku, ani jinde v České republice.

30

6 Návrh geotour v Orlických horách a Podorlicku Všechny cache v této geotour by měly být ve formě tradičních cachí. To znamená, že cacher bude přesně podle souřadnic vědět, kde schránku hledat. Lišit se budou pouze velikostí, hodnotou náročnosti objevení, hodnotou terénu a umístěním. V některých místech už cache založeny jsou, a protože není cílem geocachingu založit co nejvíce cachí, ale měly by být také kvalitní, rozhodl jsem se zařadit některé již existující cache do geotour. Dalším důvodem, který přispěl k tomuto rozhodnutí, je minimální povolená vzdálenost jednotlivých schránek od sebe. Minimální vzdálenost je 0,1 míle (161 metrů), a proto by umístění mnou navržených schránek v některých případech nemělo smysl z důvodu vzdálenosti od místa zájmu. Také jsem bral v potaz finanční náročnost založení geotour. Geotour by se měla skládat z 22 cachí rozmístěných po oblasti Orlicko a Podorlicko. Pět z těchto cachí by měly mít funkci takzvaných startovacích cachí. To znamená, že pokud by cacheři chtěli začít geotour a dostat geotour pas, museli by dojít nejprve pro jednu z těchto cachí. Tyto cache by se měly nacházet v určitých turistických informačních centrech. Účastník geotour by měl vyhledat příslušné informační centrum a tam pracovníkovi oznámit, že by se rád zúčastnil geotour. Obsluha by mu měla předat geotour pas, do kterého by si hráč měl zapisovat indicie z jednotlivých cachí, které nalezne. Nakonec by se měl hráč v informačním centru zapsat (zalogovat). Indicie jsou navrženy v podobě unikátního čísla pro každou cache. Po nalezení požadovaného počtu cachí, kterých by v tomto případě mělo být 15, se hráč vrátí s vyplněným geotour pasem do některého z pověřených informačních center, kde by měl dostat odměnu. Startovací cache by měly být k nalezení v informačních centrech v Opočně, Deštném v Orlických horách, Rychnově nad Kněžnou, Lanškrouně a Chocni. Opočno je výchozí bod ze severozápadu, Deštné ze severovýchodu a z Polska, Lanškroun z jihovýchodu a Choceň z jihozápadu. Do Rychnova nad Kněžnou bych startovací cache umístil proto, že je největším městem a přirozeným centrem oblasti.

31

Obrázek 1: Mapa – rozmístění cachí v Orlicku a Podorlicku

6.1 Umístění jednotlivých cachí V následujících řádcích nejprve představuji startovací cache seřazené podle mapy sestupně od severu k jihu. Za nimi jsou popsány ostatní cache podle stejného řazení. U cache vždy uvádím přesné souřadnice, na kterých by cache měla být umístěna, dále pak velikost cache, místo jejího úkrytu, formu jejího úkrytu a informace o daném místě nebo městě, které by spolu s dalšími informacemi měl obsahovat listing. Mezi formy jejich úkrytu jsem zvolil falešnou ptačí budku a falešnou větev stromu. Falešná ptačí budka vypadá na první pohled jako opravdová. Její vchod je však uzavřený a ve spodní části lze budku jednoduše otevřít. Tyto budky jsou nápadné pouze díky jejich umístění ve výšce přibližně 2 m nad zemí, aby na ni téměř každý cacher dosáhl. Z tohoto důvodu je tato skrýš umístěna vždy na takovém místě, aby nebyla značně vidět. Falešná větev by na první pohled měla vypadat jako opravdová. Bohužel v některých případech to tak není. Pokud se ovšem člověk nezaměří přímo na dané místo, obvykle 32

si jí ani nepovšimne. Instalace této skrýše může mít několik podob. Existuje uchycení větve na panty, na hřebíky nebo se pouze nasadí na strom. To záleží vždy na nápaditosti zakladatele. V této větvi je vyvrtán otvor, ve kterém je cache ukryta.

6.1.1 Startovací cache – Deštné v Orlických horách První bod, odkud by mělo být možné začít geotour, bude turistické informační středisko v Deštném v Orlických horách, kde by měl být k dispozici deník s logy a účastníci by zde měli dostat geotour pas. Informační středisko se nachází na souřadnicích N 50°18.053, E 16°21.509. Mimo jiné zde dostanete informace o možnostech ubytování a trávení volného času v okolí. Ubytovat se je možné v hotelu Alfa resort Deštné, apartmánech Sněženka, v Ubytování U Krejčích nebo v penzionu Kozí Chlívek. Všichni tito poskytovatelé ubytování odpověděli na dotazník, který je součástí této práce, a to je také jeden z důvodů, proč jsem si Deštné vybral jako místo pro jednu ze startovacích cachí. Dalším důvodem je vysoká turistická návštěvnost obce. O obci se dále zmiňuji v rámci cache v areálu Sport Profi.

Obrázek 2: Mapa – umístění startovací cache - TIC Deštné v Orlických horách

33

6.1.2 Startovací cache – Opočno Další startovací keš by měla být umístěna v informačním centru v Opočně na Kupkově náměstí. Informační centrum se nachází v budově městského úřadu na souřadnicích N 50°16.047, E 16°6.903. Opět by zde měla být možnost zapsat se do logbooku a obdržet geotour pas. Město Opočno má přes tři tisíce obyvatel a protéká jím Zlatý potok. První písemná zmínka o Opočně pochází už z roku 1068, kdy bylo město zmíněno v Kosmově Kronice české. Kolem roku 1350 získali Opočno pánové z Dobrušky, kteří nad údolím Zlatého potoka vybudovali gotický hrad. Roku 1495 přechází hrad do majetku Trčků z Lípy. Trčkové nechali v druhé polovině 16. století přestavět hrad na renesanční zámek, jehož podoba se dochovala dodnes. Trčkové drželi zámek až do roku 1634, kdy přešel do

majetku

Colloredů,

později

Colloredo-Mannsfeldů,

kterým

patřil

zámek

až do konfiskace v roce 1942. Dnes je ve správě Národního památkového úřadu, který o něj od roku 1991 vede dlouholeté spory s dědičkou Colloredo-Mannsfeldů, Kristýnou. [51]

Obrázek 3: Mapa – umístění startovací cache - TIC Opočno

34

6.1.3 Startovací cache - Rychnov nad Kněžnou Cache v Rychnově nad Kněžnou je jednou z takzvaných startovacích cachí. Tato cache by měla být umístěna v informačním centru v Rychnově nad Kněžnou na souřadnicích N 50°09.818, E 16°16.454. Rychnov nad Kněžnou je okresní město s jedenácti tisíci obyvateli. Městem protéká řeka Kněžná a historickým jádrem města je městská památková zóna. Město Rychnov nad Kněžnou bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří Orlických hor. První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. Heřman si prý postavil dřevěný hrad a bylo obydleno podhradí i údolí u řeky. Rychnovem v dávných dobách procházela i jedna z významných obchodních stezek, po níž proudili do města obchodníci. Rychnovské panství pak až do počátku 15. století bez problémů drželi potomci Heřmana z Rychnova, kteří patřili mezi významné české rody. Dalším panovníkem byl poté Jan mladší a po něm jeho synové a synovci, kteří byli posledními majiteli z rodu Rychnovských. Dále městu vládl Vilém z Pernštejna, po něm se město dostalo do držení Trčků z Lípy a následně Kryštofu Betenglovi z Neuenperka. Posledním člen rodu byl poté Kryštof mladší. [54]

Obrázek 4: Mapa – umístění startovací cache – TIC Rychnov nad Kněžnou

35

6.1.4 Startovací cache – Choceň Do Chocně bych rovněž umístil startovací cache, protože město má výhodnou polohu od jihozápadu. Cache by měla být umístěna v turistickém informačním centru na souřadnicích N 50°0.056, E 16°13.470. Město Choceň je významný železniční uzel. Rozprostírá se na obou březích Tiché Orlice. Město je složeno ze sedmi částí – Choceň, Dvořisko, Hemže, Březenice, Podrážek, Nová Ves a Plchůvky. Počet obyvatel je necelých devět tisíc. První zmínka o městě je zaznamenaná v roce 1227. Mezi známé majitele Chocně patřili Mikuláš z Potštejna, pánové ze Žampachu a Pernštejnové. V pozdějším období vlastnil Choceň Albrecht z Valdštejna a rod Kinských. V Chocni je možnost navštívit Orlické muzeum umístěné v Choceňském zámku. Dále je zde k vidění Mariánský sloup na Tyršově náměstí, Kostel svatého Františka Serafinského nebo místní špitál. [47]

Obrázek 5: Mapa – umístění startovací cache – TIC Choceň

36

6.1.5 Startovací cache - Lanškroun Cache v Lanškrouně je poslední ze série startovacích keší. Lanškroun se nachází na jihu oblasti Orlických hor a Podorlicka. Z tohoto důvodu bych zařadil jednu ze startovacích cachí právě do tohoto města. Cache by se měla nacházet v informačním centru na souřadnicích N 49°54.773, E 16°36.693. Nedaleko informačního centra je možné navštívit Lanškrounský zámek. V roce 1371 založil biskup Petr Jelito augustiniánský klášter. Východní křídlo tohoto kláštera tvoří dnes západní křídlo zámku. Poté se objekt přestavoval až do doby, kdy se o něm v 16. století začalo mluvit jako o zámku. V roce 1432 získal Lankšroun Vilém Kostka z Postupic. Jeho rodina vlastnila zámek až do 16. století, kdy sňatkem Markéty Kostkové a Vojtěcha Pernštejna přechází pod rod Pernštejnů. Dále zámek střídal různé majitele. Mezi ně patřili například Petr Bohdanecký z Hodkova, Adam Hrzán z Harasova, který zámek nechal renesančně přestavět, nebo páni z Lichtenštejna. Dnes má město přes deset tisíc obyvatel. V Lanškrouně nalezneme další památky, mezi něž patří renesanční radnice nebo kostely sv. Václava, sv. Anny a sv. Máří Magdalény. [34], [49], [56]

Obrázek 6: Mapa – umístění startovací cache – TIC Lanškroun

37

6.1.6 Cache - Sport Profi Deštné v Orlických horách V Deštném v Orlických horách už se nyní cache nachází a to přímo mezi sjezdovkami v areálu Sport Profi na souřadnicích N 50°17.913 E 016°21.768. Jedná se o tradiční mikro cache s názvem Bříza – památný strom. Listing je v tomto případě poněkud chudý. Obsahuje pouze informace o bříze a tipy na další cache týkající se památných stromů v obci Deštné. [12] Deštné v Orlických horách je nejnavštěvovanější středisko turistiky a zimních sportů v Orlických horách. Na severovýchodě od obce se táhne hřeben Orlických hor s Velkou a Malou Deštnou a na západě leží vrch Špičák. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1362. V obci žije přes 600 obyvatel. Nacházejí se zde památky jako Kostel sv. Máří Magdalény, křížová cesta s kaplí na Dříši a na vrcholu nad obcí známá Jiráskova chata. [45]

Obrázek 7: Mapa – umístění cache Bříza – památný strom

38

6.1.7 Cache – Dobruška Cache by se měla nacházet v Archlebových sadech naproti kulturnímu domu. Mělo by se jednat o malou krabičku ukrytou na stromě ve falešné ptačí budce na souřadnicích N 50°17.394, E 16°09.300. Dobruška leží v podhůří Orlických hor. Často je město přezdíváno jako brána Orlických hor. Město má přibližně sedm tisíc obyvatel. První zmínka o Dobrušce je z roku 1320. Bohatá historie zanechala v Dobrušce mnoho památek nacházejících se většinou v jejím jádru. Přímo v centru náměstí se tyčí 45 metrů vysoká radniční věž. Ve věži je stálá muzejní expozice mapující historii města. Pár metrů od náměstí je možnost navštívit domek slavného dobrušského rodáka F. L. Věka, který má rovněž na náměstí sochu. Tomuto rodákovi je věnována i další cache nacházející se v Dobrušce. Dalším památným domem je bývalý rabínský dům, ve kterém je výstava věnována historii dobrušské židovské obce.[6], [46]

Obrázek 8: Mapa – umístění cache v Dobrušce

39

6.1.8 Cache – Orlické Záhoří Cache

by

měla

být

umístěna

v

obci

Orlické

Záhoří

na

souřadnicích

N 50°16.654, E 16°28.457. Velikost krabičky je malá a měla by být ukryta rovněž ve falešné ptačí budce. Obec Orlické Záhoří se nalézá několik kilometrů za Deštným v Orlických horách při hranici s Polskem. Obec zahrnuje několik osad mezi hřebeny Orlických a Bystřických hor a leží na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Na jejím území se nachází několik maloplošných chráněných území např. Komáří vrch, U Kunštátské kaple, přírodní rezervace Bedřichovka a Hraniční louka. Obec je rozdělena na 6 částí. V části Kunštát se nachází kostel sv. Jana Křtitele. V roce 2006 měla obec 212 obyvatel. Umístění obce je dobrým výchozím bodem pro turistiku, cyklistiku. V zimním období je možnost využití místních lyžařských areálů a upravovaných běžkařských tratí. [5], [52]

Obrázek 9: Mapa – umístění cache v Orlickém Záhoří

40

6.1.9 Cache – Ski centrum Zdobnice Cache by se měla nacházet necelých 100 metrů od konce lyžařského vleku v lese ve falešné ptačí budce. Velikostně by měla být malá a k nalezení by měla být na souřadnicích N 50°14.045, E 16°23.867. Zdobnice leží na stejnojmenné říčce mezi lyžařskými středisky Říčky v Orlických horách a Deštné v Orlických horách. V zimě jsou zde v provozu 3 vleky. První písemná zmínka o obci sahá až do roku 1550. Obec v minulosti vlastnil císař Rudolf I. nebo Norbert z Kolowrat. Obec má necelých 200 obyvatel. Leží v nadmořské výšce 605 m n. m. Větší, rekreační část obce leží v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Rozkládá se v dojezdové vzdálenosti zámků v Opočně, Častolovicích, Rychnově nad Kněžnou nebo předválečných objektů těžkého opevnění Dobrošov a Hanička. Obec má dobré podmínky pro turistiku a cykloturistiku. [59]

Obrázek 10: Mapa – umístění cache u Ski centra Zdobnice

41

6.1.10 Cache – Ski centrum Říčky Ve ski areálu se již založená cache nachází. Jedná se o jednu z cachí ze série Zakleté Říčky VI – SKI. Cache je malá krabička ležící asi 100 metrů od sjezdovky na souřadnicích N 50° 13.624 E 016° 27.635. Dle listingu byla cache založena k výročí 50. ročníku mezinárodních závodů žactva v alpských disciplínách SKIINTERKRITERIUM. První ročník se konal v Říčkách v roce 1963. [30] Říčky v Orlických horách leží na soutoku potoka Říčka a Hlubokého potoka. Poprvé byla obec zmíněna v roce 1654, kdy nesla označení dřevorubecká osada. Dnes v ní žije asi 100 obyvatel. V obci se nachází kostel Nejsvětější trojice z roku 1792. Nedaleko obce se tyčí Anenský vrch, Komáří vrch a Kunštátský vrch. Horská služba byla založena v roce 1963 a roku 1967 bylo postaveno lyžařské středisko za částku jeden milion korun. [37]

Obrázek 11: Mapa – umístění cache Zakleté Říčky VI - SKI

42

6.1.11 Cache – Hotel Panorama – Rychnovské Panorama U wellness hotelu Panorama se kdysi cache nacházela. Nyní je archivovaná. Jednalo se o micro krabičku ukrytou v dutině stromu. Cache se nacházela na souřadnicích N 50° 10.207 E 016° 17.232, necelých 200 metrů od hotelu. Novou cache bych umístil na stejném místě, protože se zde nachází malá vyhlídka na údolí řeky Kněžné, Javornického potoka a část Rychnova nad Kněžnou. Hotel Panorama je čtyřhvězdičkový hotel nabízející wellness služby, ležící v okrajové části Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou je okresní a největší město oblasti. Více se o městě zmiňuji v popisu startovací cache v Rychnově nad Kněžnou.

Obrázek 12: Mapa – umístění cache Rychnovské Panorama

43

6.1.12 Cache – Ski Areál Farák Rokytnice v Orlických horách Cache by se měla nacházet v menším lese vedle sjezdovky v malém lyžařském areálu Farák. Keš by měla mít malou velikost a ukryta by měla být ve falešné ptačí budce na souřadnicích N 50°10.136, E16°28.466. Rokytnice v Orlických horách je někdy přezdívána jako hlavní město Orlických hor. Leží ve východní části Orlických hor a žije zde přes dva tisíce obyvatel. Protéká jím řeka Rokytenka. První zmínka o městě pochází z roku 1318, kdy tehdejší osadu založili páni z Rychnova. Od roku 2003 je historické jádro vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi pamětihodnosti patří zámek na náměstí, zámecký kostel Nejsvětější trojice z roku 1604 nebo kostel všech svatých. Dále se zde nachází nově založené interaktivní muzeum Sýpka. [57]

Obrázek 13: Mapa – umístění cache u Ski areálu Farák

44

6.1.13 Cache – Hotel Studánka Jako další z cachí pro geotour bych zařadil již existující cache s názvem Studánka. Cache se nachází přibližně 100 metrů nad Hotelem Studánka na souřadnicích N 50°10.057 E 016°19.245. Krabička o střední velikosti se nachází na místě původního pramene. Listing keše popisuje historii lázní a uvádí pověst o tomto místě. [26] Hotel Studánka je čtyřhvězdičkový wellness hotel ležící 2 km od Rychnova nad Kněžnou v lese Včelném v letovisku Studánka. V lese Včelném je možnost navštívit Ivanské jezero nebo sluj poustevníka Ivana. Také je tu možnost odlovu několika dalších cachí a pravidelně se zde pořádají různé geocacherské eventy.

Obrázek 14: Mapa – umístění cache Studánka

45

6.1.14 Cache - Zámek Častolovice Cache by se měla nalézat v zámeckém parku u zámku v Častolovicích. Mělo by se jednat o micro krabičku ukrytou ve falešné větvi na stromě na souřadnicích N 50°07.744, E 16°11.424. V místech, kde nyní zámek Častolovice stojí, stávala od 13. století vodní tvrz. Renesanční zámek dal vystavit Jan Bedřich z Oppersdorfu na konci 16. století. Ve druhé polovině 19. století byla část zámku přestavěna do novogotického stylu a byl vybudován zámecký park. Novogotické prvky byly na počátku 20. století odstraněny. Nyní je zámek od roku 1992 v rukou právoplatné dědičky rodiny Sternbergových. V zámeckém parku se mimo jiné nachází i malý zvěřinec. První zmínka o Častolovicích pochází z roku 1342. Městys Častolovice má přibližně 1600 obyvatel. Mezi další památky v Častolovicích patří kostel sv. Víta a kaple Máří Magdalény. [41], [58]

Obrázek 15: Mapa – umístění cache u zámku v Častolovicích

46

6.1.15 Cache – Kostelec nad Orlicí Cache by měla být, vzhledem k umístění na náměstí, velikosti micro ve formátu micropet krabičky umístěné pomocí magnetu na lavičku u kašny na souřadnicích N 50°07.368, E 16°12.734. Kostelec nad Orlicí je město, které leží 7 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou. Město má více jak šest tisíc obyvatel a najdeme v něm několik památek. Přímo na náměstí u cache je vidět empírová kašna. Kousek od kašny se nachází mariánský sloup a sloup nejsvětější trojice. Nedaleko náměstí stojí Starý zámek, kde sídlili Kinští, než nechali kolem roku 1830 postavit nový zámek v empírovém slohu, který se společně se zámeckým parkem, ve kterém je postaven, stal symbolem Kostelce. Novým zámkem provede návštěvníky sám hrabě František Kinský, který jim představí expozici nazvanou Život v biedermeieru. [3], [48]

Obrázek 16: Mapa – umístění cache v Kostelci nad Orlicí

47

6.1.16 Cache – Ski areál České Petrovice V blízkosti Ski areálu v Českých Petrovicích se také nachází již založená cache. Je nazvaná Kaple na Adamu a nalézá se v menším lese přibližně 50 metrů od sjezdovky ve ski areálu na souřadnicích N 50°07.008 E 016°36.158. Jedná se o středně velkou tradiční krabičku. Listing cache uvádí informace a kapli i historii jejího vzniku. V listingu je také uvedeno, že se v ní někdy objevují slevy na služby poskytované v areálu, takže majitel areálu tuto cache opravdu využívá k reklamě. [16] České Petrovice je obec nacházející se v okrese Ústí nad Orlicí. V obci žije asi 150 obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1568, kdy obec patřila panství Kyšperskému. V obci se nachází barokní kostel z 18. století, před kterým stojí sousoší Kalvárie. Na kopci Adam stojí kaple Nanebevzetí Panny Marie a řada objektů pohraničního opevnění. [44]

Obrázek 17: Mapa – umístění cache Kaple na Adamu

48

6.1.17 Cache - Vrbice – Rozhledna Cache u rozhledny ve Vrbicích již také existuje. Leží asi 400 metrů od rozhledny a nese jednoduchý název Vrbice. Listing je věnován hlavně rozhledně, její historii, popisu a otevírací době. Cache o velikosti micro, se nachází na souřadnicích N 50° 05.667 E 016° 14.578. [29] Obec Vrbice leží 3 kilometry jižně od Doudleb nad Orlicí, kde stojí renesanční zámek. První písemná zmínka pochází z roku 1544. Obec má asi 130 obyvatel. Ubytovat se v obci je možné v nově vybudovaném wellness Penzionu Pod Rozhlednou. Rozhledna u obce je dřevěná stavba, tyčící se v nadmořské výšce 439 na návrší Kastel. Je v provozu od roku 2006 má 118 schodů a měří 30 metrů. Je z ní výhled na část Českomoravské vrchoviny, Královéhradecko, Pardubicko, a za dobré viditelnosti i na Jeseníky. [55]

Obrázek 18: Mapa – umístění cache Vrbice

49

6.1.18 Cache – Kramářova chata na Suchém vrchu Další cache, kterou bych zařadil do geotour, je rovněž stávající cache tentokrát u Kramářovy chaty. Nachází se necelých 100 metrů od chaty na cestě mezi chatou a Suchým vrchem. Cache Suchý vrch je velikosti střední a nalézá se na souřadnicích N 50° 03.112 E 016° 41.522. V listingu cache se dočteme, že Suchý vrch je nejvyšší horou Bukovohorské hornatiny a měří 995 m n. m. Tento vrchol se stal velmi populární ve 20. letech minulého století, kdy přes něj byla vyznačena hřebenová turistická stezka – Jiráskova cesta. Z vrcholu je rozhled na Kralický Sněžník, Praděd, Jeseník a za příznivých podmínek je vidět i Sněžka. V roce 1928 byla na vrcholu otevřena chata Klubu československých turistů a v roce 1933 k ní byla přistavěna rozhledna vysoká 33 metrů. V blízkosti se nachází několik objektů těžkého opevnění fungujících jako muzea. Muzea se nacházejí v objektech tvrz Bouda, Vysoký kámen, objekt K-S 32, objekt K-S 5, objekt K-S 46. [27]

Obrázek 19: Mapa – umístění cache Suchý vrch

50

6.1.19 Cache – Letohrad Cache v Letohradu by měla být umístěna v zámeckém parku ve falešné větvi na stromě na souřadnicích N 50°02.081, E 16°29.805. Podle velikosti větve by se mělo nejspíš jednat o micro krabičku. Město Letohrad se nachází v Pardubickém kraji konkrétněji v okrese Ústí nad Orlicí. Má přes šest tisíc obyvatel. Město vzniklo až v roce 1950 po spojení čtyř samostatných obcí - Kyšperka, Orlice, Kunčic a Rotneka a od té doby nese název Letohrad. Historické jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi dominanty historického centra můžeme zařadit zámek a barokní kostel sv. Václava. Dále se v Letohradu nachází Tvrz Orlice, u které by měla být další cache z geotour. Nejstarší zmínka o hradu Kyšperk pochází z roku 1308 a o městě až z roku 1513. [35], [50]

Obrázek 20: Mapa – umístění cache v Letohradu

51

6.1.20 Cache – Tvrz Orlice Cache by měla být malá krabička schovaná ve falešné ptačí budce na stromě na souřadnicích N 50°01.312, E 16°32.002 nedaleko Tvrze Orlice. Tvrz Orlice je hotel na kraji Letohradu. Tvrz byla postavena ve 13. století a v 16. století byla přestavěna na renesanční zámek. Na konci 20. století byly v areálu postaveny autodílny a samotná tvrz 40 let chátrala. Společnost Eywan s.r.o., koupila tvrz v roce 2008 a ihned začala s celkovou rekonstrukcí. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2012 a tím vznikl nový turistický cíl. Tvrz nenabízí pouze ubytování a stravování v restauraci, ale i ve středověké krčmě a návštěvníci si mohou prohlédnout originální gotické a renesanční sklepení, sbírku zbraní, funkční historickou knihtiskařskou dílnou a další expozice. Hotel nabízí i další služby jako wellness a fitness. [43]

Obrázek 21: Mapa – umístění cache u Tvrze Orlice

52

6.1.21 Cache – Skiregion Buková hora Cache v tomto místě již také existuje. Byla založena příznivcem Skiparku u Červené vody. Cache nese název SKIREGION Buková hora a leží na souřadnicích N 50°00.390 E 016°43.970. Jedná se o malou tradiční krabičku a její listing obsahuje informace o ski areálu Buková hora a ve své podstatě tak už určitou reklamu vytváří. [25] Obec Červená voda má přes 3 200 obyvatel. Leží v nejjižnějším údolí Kladské kotliny takzvané Kralické brázdě. Západní okraj brázdy tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní vystupují Suchý vrch a Buková hora. Mezi nimi se nachází sníženina Čevenohorské sedlo. Červenou vodou protéká Červenohorský potok, který dal vzniknout názvu vsi podle jeho červenohnědé vody. Poblíž obce se tyčí vrchy Suchý vrch a Buková hora. V části obce nazývané Mlýnický dvůr se nachází zámek. [4]

Obrázek 22: Mapa – umístění cache SKIREGION Buková hora

53

6.1.22 Cache – Ski areál Přívrat Ve Ski areálu Přívrat již cache existuje. Nazývá se Přívrat – sportovní a dětský areál a leží ve stráni hned nad areálem na souřadnicích N 49° 55.450 E 016° 23.297. Jedná se o malou krabičku. Listing obsahuje informace o areálu a o aktivitách, které je zde možno provozovat v létě i zimě, takže už svým způsobem areál propaguje. Obsahuje i několik typů na cache v blízkém okolí. [24] Obec Přívrat má asi 400 obyvatel. Leží 3 km od České Třebové. Vesnice nejspíše vznikla ke konci 12. století v období rané kolonizace nižší šlechty. První zmínka však pochází až z roku 1455. V obci je možnost prohlédnout si Kapli svatého Františka Xaverského a křížek v části obce zvané Líbánky. Jméno Přívrat vzniklo ze slova převrat, které ve staré češtině znamenalo sedlo nebo průsmyk v horském hřbetu. [53]

Obrázek 23: Mapa – umístění cache Přívrat – sportovní a dětský areál

54

6.2 Kalkulace nákladů na zřízení a první rok provozu geotour V následující tabulce jsou vyčísleny přibližné částky pro zřízení a první rok provozu navrhované geotour v oblasti Orlicko a Podorlicko.

3000 USD

67 080 Kč1

Logbook velký

9 ks

225 Kč

Logbook malý

5 ks

75 Kč

Krabička Lock & Lock

4 ks

236 Kč

Krabička PET keš

5 ks

25 Kč

14 ks

42 Kč

Magnet

1 ks

4 Kč

Falešná ptačí budka

4 ks

800 Kč

Falešná větev

3 ks

240 Kč

Samolepka - odměna pro nálezce

100 ks

1 800 Kč

Geotour pas

100 ks

553 Kč

Zakládací poplatek

Kartička s pravidly hry

Celkem

71 080 Kč

Tabulka 1: Kalkulace nákladů na zřízení a první rok provozu geotour [7], [11], [17], [18], [19], [20], [21], [23], [42]

1

informace získána od člena České asociace geocachingu Jiřího Ledahudce v mailové korespondenci ze dne 21. 10. 2013

55

7 Dotazníkové šetření 7.1 Potenciální subjekty Se svým dotazníkem jsem oslovil celkem 38 subjektů podnikajících na území Orlických hor a Podorlicka. Od 38 dotázaných subjektů se mi vrátilo 31 vyplněných dotazníku. Za potencionální subjekt považuji každého dotázaného, od kterého se mi dotazník vrátil bez ohledu na odpovědi. Kontakty na subjekty cestovního ruchu mi poskytla destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, kde jsem vykonával svou 14 týdenní praxi. Společnost mi poskytla kontakty na subjekty, o kterých věděla, že spolupracují. Z tohoto důvodu mi převážná část z nich byla ochotna dotazník vyplnit. Odpovědi na dotazníky jsem dostal od turistických informačních center z Orlického záhoří, Kostelce nad Orlicí, Dobrušky, Chocně, Letohradu, Rychnova nad Kněžnou, Opočna, Deštného v Orlických horách, a Lanškrounu. Dalším subjektem je firma CVS Žamberk, která vlastní a provozuje ubytování na Kramářově chatě. Chata se nachází v Orličkách, obci v okresu Ústí nad Orlicí nedaleko Suchého vrchu. Koučink akademie z Horních Libchav se rovněž řadí mezi subjekty, od kterých jsem dotazník získal. Je to firma, která pomáhá jednotlivcům i firmám rozvíjet svůj vnitřní potenciál metodou koučinku. Dalším dotazovaným byla Místní akční skupina Orlicko. Mezi její členy patří například AGROVENKOV, o.p.s. - obecně prospěšná společnost, příspěvková organizace Domov pod hradem Žampach, svazek obcí Mikroregion Severo-Lanškrounsko, svazek obcí Region Orlicko – Třebovsko, dobrovolný svazek obcí Rozvoj regionu obcí Pod Zemskou branou, dobrovolný svaz obcí Sdružení obcí Orlicko, Správa sportovišť Dlouhoňovice s.r.o. a mnoho dalších. [36]

56

Dotazník mi vyplnili i na oddělení cestovního ruchu pro kraje Královehradecký a Pardubický. Odpovědi jsem získal také ze zámků v Lanškrouně a Častolovicích. Další dotazníky mi vyplnilo rovněž několik hotelů. Jedním z nich je čtyřhvězdičkový Hotel Panorama v Rychnově nad Kněžnou s restaurací a wellness službami. Další dotazník

mi

vyplnila

Tvrz

Orlice,

hotel

na

kraji

Letohradu.

Dalším

je tříhvězdičkový Hotel Havel, který se nachází rovněž v Rychnově nad Kněžnou. Čtvrtým hotelem je Hotel Studánka, který se nachází v klidné zalesněné lokalitě za Rychnovem nad Kněžnou. Tento čtyřhvězdičkový hotel je zaměřený především na wellness služby. Posledním je Hotel Alfa resort nedaleko Deštného v Orlických horách, který je zaměřen na kongresové služby a firemní akce. Mezi dalšími oslovenými bylo i několik poskytovatelů ubytování, z nichž čtyři byly ochotni vyplnit dotazník. Penzion Kozí chlívek se nachází v Deštném v Orlických horách a mimo ubytování provozuje i restauraci. Penzion pod Rozhlednou se nalézá v obci Vrbice nedaleko od Doudleb nad Orlicí a kromě restaurace nabízí i wellness služby. Ubytování u Krejčích je rodinný penzion v Deštném v Orlických horách. Jako poslední se dotazníkového šetření zúčastnilo ubytování Apartmány Sněženka rovněž v Deštném v Orlických horách. Nakonec se mi vrátilo několik dotazníku od provozovatelů sportovních zařízení převážně Ski resortů. Mezi dotazované patřil Ski park Červená voda, Sport areál České Petrovice, Ski areál Farák v Rokytnici v Orlických horách, Ski centrum Říčky v Orlických horách, Ski centrum Zdobnice, Ski areál Přívrat a Ski centrum Deštné v Orlických horách.

57

7.2 Výsledky dotazníkového šetření První otázka zjišťovala povědomí subjektů o hře geocaching. Dvanáct z dotázaných zná pojem geocaching velmi dobře, patnáct z nich o něm už někdy slyšelo a pouze čtyři subjekty nevědí, o co se jedná. 1. Znáte pojem geocaching?

13% 39%

Ano, velmi dobře Něco jsem o tom zaslechl

48%

Vůbec nevím, o co se jedná

Graf 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1

Druhá otázka měla za úkol zjistit, zda subjekty vnímají geocaching jako jednu z komerčních forem, které jsou schopné přilákat turisty do jejich oblasti. Patnáct z nich na tuto otázku nemělo žádný názor, nebo nevědělo. Dalších osm subjektů si myslí, že geocaching komerční potenciál má a zbylých osm naopak, že nemá. 2. Domníváte se, že geocaching má pro Vás komerční potenciál, případně dokáže přitáhnout návštěvníky?

26% 48%

Ano, má Ne, nemá 26%

Nevím

Graf 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2

58

U třetí otázky jsem zjišťoval, jestli oslovené subjekty znají pojem geotour. Pouhé čtyři subjekty věděly, co tento pojem znamená. Čtrnáct subjektů odpovědělo, že o tomto pojmu už něco slyšelo a třináct subjektů o něm nikdy neslyšelo. 3. Znáte pojem geotour?

13% 42% Ano, vím o co se jedná 45%

Něco jsem o tom zaslechl Vůbec nevím, o co se jedná

Graf 3 : Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3

Další otázka zkoumala zájem subjektů o propagaci prostřednictvím geotour. Osm z celkových jednatřiceti subjektů by mělo o zřízení geotour zájem. Šest subjektů by zájem nemělo a většina, což v tomto případě činí sedmnáct subjektů, si nebylo jistých, protože o této problematice nemělo dostatek informací. 4. Měli byste zájem o propagaci prostřednictvím geotour?

26% Ano

55% 19%

Ne Nemám dostatek informací

Graf 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4

59

Pátá otázka zjišťovala ochotu subjektů o uložení cache a její následnou údržbu. Devatenáct subjektů odpovědělo, že by se o uložení a údržbu starat nechtělo. Šest z nich by se o ně staralo prostřednictvím cacherů a šest by se o ně postaralo i samo. 5. Byli byste ochotni se postarat o uložení kešek a jejich údržbu?

20% Ano, prostřednictvím vlastní organizace 19%

61%

Ano, prostřednictvím geocacherů Ne

Graf 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5

Další otázka zkoumala objem peněž, který by byly subjekty ochotny investovat do zřízení geotour. Bohužel osmnáct z nich by nebylo ochotno investovat nic. Dále by pět subjektů investovalo 1 000 Kč, dva subjekty 3 000 Kč, pět subjektů 5 000 Kč a jeden subjekt by investoval dokonce 10 000 Kč. Celkem by tedy subjekty v Orlicku a Podorlicku byly ochotny investovat 46 000 Kč. 6. Kolik byste byli ochotni maximálně investovat do zřízení geotour? Nic 3% 0%

0%

0%

1 000

16%

3 000

7% 16%

5 000 58%

10 000 20 000 40 000 Moje společnost pokryje všechny náklady

Graf 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6

60

Sedmá otázka se týkala rovněž financí a zjišťovala ochotu subjektů financovat odměny pro cachery po absolvování geotour. Žádný ze subjektů by nebyl ochoten financovat odměny pro cachery sám. Devět subjektů by se podílelo na financování odměn a dvaadvacet by odměny nechtělo financovat vůbec. 7. Byli byste ochotni financovat odměny pro geocachery po absolvování geotour? 0% 29%

Ano, odměny jsem ochoten financovat sám Ano, budu se podílet na financování

71%

Ne, odměny financovat nebudu

Graf 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7

Z osmé otázky jsem získal informace, čím se jednotlivé subjekty zabývají. Nejvíce subjektů, celkem jedenáct, podnikalo v oblasti ubytování a stravování. V devíti případech se jednalo o informační centra, sedm dotazníků se mi vrátilo od provozovatelů sportovních areálů. Dotazník také vyplnily dvě správy zámků a dva subjekty podnikající v oblasti destinačního managementu. 8. Čím se Vaše společnost zabývá? Ubytování, stravování 23%

36% Destinační management

29%

6% 6%

Správa CHKO, parků, zámků, hradů, vojenských památek apod. Informační centra Provozovatel sportovních areálů

Graf 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8

61

Na mé dotazníky odpovídaly především menší společnosti. Šestnáct společností mělo mezi 1 až 5 zaměstnanci, třináct společností mělo 6 až 15 zaměstnanců a dvě společnosti měly 16 až 30 zaměstnanců. Společnosti s více zaměstnanci se na mém dotazníkovém šetření nepodílely.

9. Kolik má Vaše společnost zaměstnanců? 0%

0%

6% 1 až 5 52%

42%

6 až 15 16 až 30 31 až 50 50 a více

Graf 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9

Subjekty nejčastěji sídlily v obcích s menším počtem obyvatel. Třináct oslovených má sídlo v obci s méně než 1 000 obyvateli. Pět subjektů sídlí v obci do 5 000 obyvatel, osm v obci do 10 000 obyvatel, čtyři v obci do 15 000 obyvatel a jeden subjekt sídlí v obci nad 15 000 obyvatel. 10. Kolik obyvatel má obec/město, ve které Vaše společnost sídlí? 3% 13% 42%

do 1000 1001 až 5000

26%

5001 až 10000 16%

10001 až 15000 15001 a více

Graf 10: Vyhodnocení odpovědi na otázku č. 10

62

Poslední otázka se týkala jejich osobních zkušeností s geocachingem. Pouze dva zástupci subjektů, kteří dotazník vyplňovali, provozují geocaching jako svůj koníček. Dalších devět zástupců tuto hru již vyzkoušelo, ale aktivně se jí neúčastní a dvacet z nich tento sport neprovozuje. 11. Máte osobní zkušenosti s geocachingem?

6% 29% 65%

Ano, provozuji tento sport Pouze jsem to zkusil Ne, neprovozuji tento sport

Graf 11: Vyhodnocení odpovědi na otázku č. 11

V následujících řádcích jsou otázky vyhodnoceny za pomoci kontingenčních tabulek, které nám uvádějí lepší přehlednost a návaznost jednotlivých otázek na sebe. První graf se skládá z odpovědí na otázky č. 1 a 3. První otázka zjišťovala povědomí subjektů o hře geocaching a třetí otázka o pojmu geotour. Z dvanácti subjektů, které hru geocaching znají, pouhé čtyři vědí, co je to geotour. Sedm z nich o geotour něco zaslechlo a pouhý jeden o ní nikdy předtím neslyšel. Patnácti zástupcům subjektů není pojem geocaching neznámý. Sedm z nich má povědomí i o geotour a zbylých osm o ní nikdy neslyšelo. Celkem čtyři subjekty, které neznají pojem geocaching, zároveň neznají ani pojem geotour.

63

9 8 7 6 5

Ano, vím o co se jedná

4

Něco jsem o tom zaslechl

3

Vůbec nevím, o co se jedná

2 1 0 Ano, velmi dobře

Něco jsem o tom Vůbec nevím, o co se zaslechl jedná

Graf 12: Kontingenční graf odpovědí na otázky 1 a 3

Druhý graf zaznamenává vyhodnocení otázek č. 2 a 6. Druhá otázka zjišťuje, zda má geocaching pro subjekty komerční potenciál a šestá otázka zkoumá, jaký objem peněž by byly subjekty ochotny investovat do zřízení a na provoz geotour. Každý subjekt, který si myslí, že pro něj geocaching má komerční potenciál, by na zřízení geotour přispěl. Dva subjekty by přispěly 1 000 Kč a dva 3 000 Kč. Další tři by přispěly 5 000 Kč a jeden z nich by investoval 10 000 Kč. Jeden subjekt, který si myslí, že pro něj geocaching nemá komerční potenciál, by i přesto přispěl částkou 1 000 Kč. Sedm subjektů by peníze neinvestovali. Ze subjektů, které si nebyly jisté komerčním potenciálem geocachingu by jedenáct neinvestovalo žádnou částku, dva by investovaly 1 000 Kč a dva subjekty 5 000 Kč.

64

12 10 nic

8

1 000 Kč 6 3 000 Kč 4

5 000 Kč 10 000 Kč

2 0 Ano, má

Ne, nemá

Nevím

Graf 13: Kontingenční graf odpovědí na otázky 2 a 6

Další kontingenční graf je složený z otázek č. 8 a 9. Otázka č. 8 zjišťovala, čím se každá se společností zabývá a v 9. otázce bylo zjišťováno, kolik zaměstnanců zaměstnává každý ze subjektů. Čtyři

poskytovatelé

ubytování

a

stravování

mají

1

až

5

zaměstnanců,

šest dalších zaměstnává 6 až 15 a jeden subjekt má 16 až 30 zaměstnanců. Oba subjekty zabývající se destinačním managementem mají 1 až 5 zaměstnanců. Jedna společnost správ zámků má 6 až 15 zaměstnanců a druhá 16 až 30 zaměstnanců. Všech devět informační center zaměstnává 1 až 5 zaměstnanců. Jeden

provozovatel

sportovních

areálů

má

1

až

5

zaměstnanců

a

šest

má 6 až 15 zaměstnanců.

65

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

1 až 5 6 až 15 16 až 30 Ubytování, stravování

Destinační management

Správa CHKO, parků, zámků, hradů, vojenských památek apod.

Informační centra

Provozovatel sportovních areálů

Graf 14: Kontingenční graf odpovědí na otázky 9 a 10

Poslední kontingenční graf se skládá z otázky č. 8 a otázky č. 10. V 8. otázce bylo zjišťováno, čím se daný subjekt zabývá a 10. Otázka zjišťovala, kolik obyvatel má obec, v níž subjekt sídlí. Z jedenácti poskytovatelů ubytování a stravování jich šest sídlí v obci s méně než 1 000 obyvateli. Jeden subjekt sídlí v obci do 5000 obyvatel, jeden sídlí v obci do 10 000 obyvatel a zbylé tři subjekty se nachází v obci do 15 000 obyvatel. Jeden ze subjektů zabývajících se destinačním managementem sídlí v obci do 10 000 obyvatel a druhý v obci s více než 15 000 obyvateli. Jeden subjekt ze správ zámků sídlí v obci do 5000 obyvatel a druhý v obci do 10 000 obyvatel. Nejvíce informačních center, celkem 5 se nachází v obci do 10 000 obyvatel. Dva subjekty leží v obcích s méně než 1 000 obyvateli, jeden subjekt se nachází v obci do 5 000 obyvatel a jeden v obci do 15 000 obyvatel. Pět provozovatelů sportovních areálů se nachází v obcích s méně než 1 000 obyvateli a dva v obcích do 5 000 obyvatel.

66

7 6 5 4

do 1 000

3

1 001 - 5 000

2

5 001 - 10 000

1

10 001 - 15 000

0

15 001 a více Ubytování, stravování

Destinační Správa CHKO, Informační management parků, zámků, centra hradů, vojenských památek apod.

Provozovatel sportovních areálů

Graf 15: Kontingenční graf odpovědí na otázky 8 a 10

67

Závěr Cílem práce bylo ověřit vhodnost konceptu geotours v podmínkách Orlických hor a Podorlicka. Dále vymyslet vhodný model realizace a způsob financování geotours, nalézt vhodný subjekt nebo subjekty, které by financovaly realizaci geotour v oblasti a vytvořit kalkulaci nákladů na realizaci a údržbu projektu. V teoretické části své práce se zabývám navigačními systémy jako takovými. Popisuji jejich historii a současnost. Dále se zabývám využitím GPS v cestovním ruchu. Zaměřuji se hlavně na geocaching, snažím se vysvětlit princip, pravidla a cíle geocachingu. Vysvětluji i zcela nové termíny, které jsou s geocachingem spojeny, hlavně tedy pojem geotour. Nezapomínám však i na ostatní možnosti využití GPS v cestovním ruchu jako automobilovou navigaci nebo další hry používající GPS. Dále popisuji oblast, ve které si kladu za cíl navrhnout geotour. V neposlední řadě analyzuji současný stav dané problematiky. V praktické části již navrhuji možnou podobu geotour v oblasti Orlicko a Podorlicko. Cache jsem se snažil umístit poblíž subjektů, které vyplnily můj dotazník a to i v případě, že jejich odpovědi byly převážně záporné, protože jejich názory se mohou časem změnit. Cache jsou umístěny rovnoměrně po celé oblasti a v listingu každé z nich by neměly chybět zajímavosti v jejich okolí. Na závěr návrhové části nechybí kalkulace nákladů na založení a první rok provozu geotour. Z dotazníkového šetření vyplývá, že v tuto chvíli by se na založení geotour vybralo 46 000 Kč. Tato částka by však nepokryla ani zakládací poplatek pro Groundspeak. Tento poplatek však představuje více jak 90 % z celkových nákladů. Neochota investovat do projektu geotour má zřejmě více důvodů. Jak je patrno z výsledků dotazníkového šetření, geocaching zná, nebo o něm alespoň slyšelo, 87 % dotazovaných. Avšak pouhých 26 % si myslí, že má pro ně geocaching komerční využití a dokáže přilákat turisty. Ostatní neví, nebo se domnívá, že geocaching komerční využití nemá. Navíc pouhých 35 % dotázaných tuto hru provozují, nebo ji alespoň zkusili.

68

U pojmu geotour je situace horší. Nejvíce dotazovaných tento pojem pouze zaslechlo a velká část o něm ještě nikdy neslyšela. Z toho vyplývají odpovědi na další otázku, jestli by subjekty měly zájem o zřízení geotour. Většina respondentů odpověděla, že nemá dostatek informací, aby se mohla rozhodnout. Pouhých 26 % by zájem mělo. Jak už jsem psal výše, v tuto chvíli by se na zřízení geotour vybralo 46 000 Kč, kterými by přispělo různým dílem celkem 13 subjektů. Jak je patrné z kontingenčního grafu, nejvíce by přispěly subjekty, které si myslí, že pro ně má geocaching komerční potenciál. Tyto subjekty by investovaly celkem 33 000 Kč. I mezi subjekty, které si nebyly jisté, zda pro ně má geocaching komerční význam, jsou čtyři subjekty ochotné přispět určitými finančními prostředky. Ty by dohromady investovaly 12 000 Kč. Jeden subjekt, který odpověděl, že pro něj geocaching nemá komerční význam, byl ochoten investovat 1 000 Kč. Neochota investovat, nebo investovat větší částku tak zřejmě pramení ze strachu z návratnosti investice. Ten je způsobený tím, že respondenti nemají dostatek informací o geocachingu a geotour. Domnívám se tedy, že pokud by se subjektům poskytlo více informací, za předpokladu, že o ně budou mít zájem, jejich názor na investici do geotour by se mohl změnit. Geocaching je rychle a stále se rozvíjejícím odvětvím. Tudíž není vyloučené, že za nedlouho budou samy subjekty tyto informace vyhledávat. Pro cestovní ruch by bylo zřízení geotour jistě přínosem. Přilákalo by více turistů do oblasti a zvýšily by se tak tržby jednotlivých subjektů. Kolik návštěvníku by se však zúčastnilo geotour mohu pouze odhadovat. Podle sledování fungujících geotour je můj hrubý odhad přibližně 100 lidí ročně. Toto číslo se nejspíše bude postupem let zvedat, jelikož se geocaching a geotour budou stávat stále známějšími pojmy.

69

Soupis bibliografických citací Knižní zdroje [1] HOJGR, Radek a Jan STANKOVIČ. GPS: praktická uživatelská příručka. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 221 s. ISBN 978-80-251-1734-7. [2] HRDINA, Zdeněk a Jan STANKOVIČ. Rádiové určování polohy: Družicový systém GPS. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 1999, 259 s. ISBN 80-010-1386-3.

Elektronické zdroje [3] Častolovice: Kostelec nad Orlicí - Nový zámek [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.castolovice.info/kostelec-nad-orlici.php [4] Červená voda: Obec Červená voda [online]. Obec Červená Voda, © 2010, 3. listopad 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.cervenavoda.cz/obec-cervenavoda [5] České hory: Orlické Záhoří [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://orlickezahori.ceskehory.cz/ [6] Dobruška: O historii Dobrušky [online]. ACT Plus, s.r.o [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://www.dobruska.cz/homepage.html [7] Dřevovýrobky: Ceníky [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.drevovyrobky.wz.cz/page14.html [8] Garmin: Aktuálně [online]. Garmin Czech, © 2009-2013 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.garmin.cz/aktualne/nove-produkty/gps-nebo-glonass.html [9] Geocaching: Alsace [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000–2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/adventures/geotours/alsace

70

[10] Geocaching: Andes of Peru [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000–2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/adventures/geotours/andesof-peru [11] Geocaching: Autosamolepka [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/84-autosamolepka-ještěrka-černá/ [12] Geocaching: Bříza - památný strom [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC4R6EK_brizapamatny-strom [13] Geocaching: Follow in the footsteps of the Vikings [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000–2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/adventures/geotours/thingsites [14] Geocaching: GeoTours [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000–2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/adventures/geotours [15] Geocaching: Hlavní strana [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000-2014, 9.10.2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/ [16] Geocaching: Kaple na Adamu [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC21N1B_kaple-naadamu [17] Geocaching: Lock & Lock keš [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/48-lock-lock-keš-350-ml/ [18] Geocaching: Logbook malý [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/164-logbook-geofashion/ [19] Geocaching: Logbook velký [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/355-logbook-geofashion-velký/ [20] Geocaching: Magnet [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/292-neodymový-kulatý-magnet-10-x-15mm/ 71

[21] Geocaching: PET keš [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/47-pet-keš/ [22] Geocaching: Praque Airport [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000–2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/adventures/geotours/pragueairport [23] Geocaching: Pravidla hry [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/obchod/product/44-pravidla-hry-czen-vizitka/ [24] Geocaching: Přívrat - sportovní a dětský areál [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC1XG38_privrat-sportovni-a-detsky-areal [25] Geocaching: SKIREGION Buková hora [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC2KVFM_skiregion-bukova-hora [26] Geocaching: Studánka [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-1030]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC51Y92_studanka [27] Geocaching: Suchý vrch [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000-2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC12MJ5_suchy-vrch [28] Geocaching: Travel [online]. Groundspeak, Inc., Copyright © 2000-2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/travel/default.aspx [29] Geocaching: Vrbice [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GCYC6N_vrbice [30] Geocaching: Zakleté Říčky VI - SKI [online]. Groundspeak, Inc., © 2000-2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/geocache/GC3PFEZ_zakletericky-vi-ski [31] Geofun: O Geofunu [online]. World Media Partners, s.r.o. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.geofun.cz/o-geofunu/

72

[32] GeoWiki: Historie [online]. 2012, 1. 2. 2012 [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Historie [33] GeoWiki: Wherigo cache [online]. 2008, 14. 4. 2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Wherigo_Cache [34] Lanškroun: Zámek Lanškroun [online]. 2009, 30.07.2012 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/historie/pamatky/zamkyhradiste/zamek-lanskroun.html [35] Letohrad: Město ve faktech [online]. Město Letohrad, © 2006-2012 [cit. 2014-1029]. Dostupné z: http://www.letohrad.eu/?nadpis=Vc%F8cjne_zakazky&ids=964 [36] MAS Orlicko: členové [online]. Místní akční skupina Orlicko, © 2006 - 2011 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.mas.orlicko.cz/index.php?IdS=5 [37] Obec Říčky: Stručné dějiny Říček [online]. 30.9.2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.obecricky.cz/strucne-dejiny-ricek/ [38] Opencaching: Co je to Opencaching.com [online]. Garmin Ltd. nebo její dceřiné společnosti, © 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.opencaching.com/cs/#!guide/what-is-opencaching [39] Orlické hory: Charakteristika. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.orlickehory.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=231&Ite mid=226&lang=cs [40] Orlické hory: Moje Orlické hory. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.mojeorlickehory.cz/ [41] OÚ - Častolovice: Základní informace [online]. © 2011 - 2013, 24.10. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.ou-castolovice.cz/mestys-castolovice.html [42] Tisk letáků [online]. [cit. 2014-11-22]. Dostupné z: http://print24.com/cz/product/letaky/

73

[43] Tvrz Orlice [online]. RedWeb s.r.o., © 2010 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.tvrzorlice.cz/ [44] Wikipedia: České Petrovice [online]. 2014, 1. 11. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/České_Petrovice [45] Wikipedia: Deštné v Orlických horách [online]. 2014, 5. 11. 2014 [cit. 2014-1105]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Deštné_v_Orlických_horách [46] Wikipedia: Dobruška [online]. 2014, 25. 8. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobruška [47] Wikipedia: Choceň [online]. 2014, 15. 10. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Choceň [48] Wikipedia: Kostelec nad Orlicí [online]. 2014, 2. 7. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostelec_nad_Orlicí [49] Wikipedia: Lanškroun [online]. 2014, 15. 9. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lanškroun [50] Wikipedia: Letohrad [online]. 2014, 8. 10. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Letohrad [51] Wikipedia: Opočno [online]. 2014, 2. 11. 2014 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opočno [52] Wikipedia: Orlické Záhoří [online]. 2014, 3. 7. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Orlické_Záhoří [53] Wikipedia: Přívrat [online]. 2014, 20. 6. 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Přívrat [54] Wikipedia: Rychnov nad Kněžnou [online]. 2014, 26. 10. 2014 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychnov_nad_Kněžnou [55] Wikipedia: Vrbice [online]. 2014, 2. 11. 2014 [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrbice_(okres_Rychnov_nad_Kněžnou) 74

[56] Wikipedia: Zámek Lanškroun [online]. 2014, 15. 9. 2014 [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lanškroun_(zámek) [57] Wikipedie: Rokytnice v Orlických horách [online]. 2014, 2. 11. 2014 [cit. 2014-1104]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rokytnice_v_Orlických_horách [58] Zámek Častolovice: Historie [online]. [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.zamek-castolovice.cz/historie.html [59] Zdobnice: Úvod [online]. Obec Zdobnice, © 2013-2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.zdobnice.com/

75

Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa – rozmístění cachí v Orlicku a Podorlicku .................................. 32 Obrázek 2: Mapa - umístění startovací cache - TIC Deštné v Orlických horách .... 33 Obrázek 3: Mapa - umístění startovací cache - TIC Opočno .................................. 34 Obrázek 4: Mapa - umístění startovací cache – TIC Rychnov nad Kněžnou .......... 35 Obrázek 5: Mapa – umístění startovací cache – TIC Choceň.................................. 36 Obrázek 6: Mapa – umístění startovací cache – TIC Lanškroun ............................. 37 Obrázek 7: Mapa – umístění cache Bříza – památný strom .................................... 38 Obrázek 8: Mapa – umístění cache v Dobrušce ...................................................... 39 Obrázek 9: Mapa – umístění cache v Orlickém Záhoří ........................................... 40 Obrázek 10: Mapa – umístění cache u Ski centra Zdobnice.................................... 41 Obrázek 11: Mapa – umístění cache Zakleté Říčky VI – SKI................................. 42 Obrázek 12: Mapa – umístění cache Rychnovské Panorama .................................. 43 Obrázek 13: Mapa – umístění cache u Ski areálu Farák.......................................... 44 Obrázek 14: Mapa – umístění cache Studánka ........................................................ 45 Obrázek 15: Mapa – umístění cache u zámku v Častolovicích ............................... 46 Obrázek 16: Mapa – umístění cache v Kostelci nad Orlicí ..................................... 47 Obrázek 17: Mapa – umístění cache Kaple na Adamu ............................................ 48 Obrázek 18: Mapa – umístění cache Vrbice ............................................................ 49 Obrázek 19: Mapa – umístění cache Suchý vrch ..................................................... 50 Obrázek 20: Mapa – umístění cache v Letohradu ................................................... 51 Obrázek 21: Mapa – umístění cache u Tvrze Orlice ............................................... 52 Obrázek 22: Mapa – umístění cache SKIREGION Buková hora ............................ 53 Obrázek 23: Mapa – umístění cache Přívrat – sportovní a dětský areál .................. 54

Seznam tabulek Tabulka 1: Kalkulace nákladů na zřízení a první rok provozu geotour [7], [11], [17], [18], [19], [20], [21], [23], [42] ............................................................................... 55

76

Seznam grafů Graf 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 ...................................................... 58 Graf 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 ...................................................... 58 Graf 3 : Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 ..................................................... 59 Graf 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 ...................................................... 59 Graf 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 ...................................................... 60 Graf 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 ...................................................... 60 Graf 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 ...................................................... 61 Graf 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 ...................................................... 61 Graf 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 ...................................................... 62 Graf 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 .................................................. 62 Graf 11: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 .................................................. 63 Graf 12: Kontingenční graf odpovědí na otázky 1 a 3 ........................................... 64 Graf 13: Kontingenční graf odpovědí na otázky 2 a 6 ........................................... 65 Graf 14: Kontingenční graf odpovědí na otázky 9 a 10 ......................................... 66 Graf 15: Kontingenční graf odpovědí na otázky 8 a 10 ......................................... 67

77

Seznam příloh Příloha A: Dotazník Dotazník ................................................................................................................. 79

Přílohy B: Obrázky a fotografie Příloha B1- ukázka malé geocache krabičky Lock & Lock s logbookem ............. 83 Příloha B2 – PET cache ukrytá ve falešné větvi .................................................... 83 Příloha B3 – Micro PET cache .............................................................................. 83 Příloha B4 – falešná větev ..................................................................................... 83 Příloha B5 – cache ukryta ve falešné ptačí budce ................................................. 84 Příloha B6 – falešná ptačí budka ........................................................................... 84

78

Příloha A: Dotazník

Dotazník pro subjekty cestovního ruchu 1. Znáte pojem geocaching? Vysvětlení pojmu: Geocaching je celosvětová hra využívající GPS zařízení. Geocacheři (česky kačeři) jsou lidé provozující tuto hru. Geocacheři zakládají cache (česky kešky), které se s pomocí GPS souřadnic hledají. Cache jsou krabičky s pokladem, které v každém případě obsahují logbook (deník), do kterého si cacheři zapisují nález. Více informací na www.geocaching.com nebo www.geocaching.cz . a) Ano, velmi dobře

b) Něco jsem o tom zaslechl

c) Vůbec nevím, o co se

jedná 2. Domníváte se, že geocaching má pro Vás komerční potenciál, případně dokáže přitáhnout návštěvníky? a) Ano, má

b) Ne, nemá

c) Nevím

3. Znáte pojem geotour? Vysvětlení pojmu: Geotour představuje pro subjekty cestovního ruchu možnost propagace. Ve Vaší lokalitě je zřízena speciální série cachí s označením geotour. Geotour

spojuje

geocaching

s komerční

sférou.

Více

informací

na

www.geocaching.com/adventures/geotours . a) Ano, vím o co se jedná b) Něco jsem o tom zaslechl c) Vůbec nevím, o co se jedná 4. Měli byste zájem o propagaci prostřednictvím geotour? a) Ano

b) Ne

c) Nemám dostatek informací

79

5. Byli byste ochotni se postarat o uložení cachí a jejich údržbu? Jak už to tak u geocachingu bývá, i u geotour je potřeba aby cache někdo uložil, zodpovídal za jejich kvalitu a jejich údržbu. V případě geotour jsou dvě možnosti. 1. Subjekt prostřednictvím vlastního zástupce založí cache sám a bude za ně zodpovídat. 2. Subjekt najme geocachera nebo skupinu geocacherů, které cache založí a budou dbát o jejich údržbu. a) Ano, prostřednictvím vlastní organizace b) Ano, prostřednictvím geocacherů

c) Ne

6. Kolik byste byli ochotni maximálně investovat do zřízení geotour? Jelikož je geotour pro geocachery poměrně prestižní záležitost, která je do Vaší destinace přiláká, její zřízení a provoz není zadarmo. Zřízení a první rok provozu stojí 3 000 USD. Další roky je udržovací poplatek 1 500 USD. Plus náklady spojené s rozmístěním a údržbou keší samotných. Propagace probíhá přímo přes stránky: http://www.geocaching.com/adventures/geotours,

které

jako

hlavní

stránky

geocachingu mají vysokou návštěvnost. Za své mluví příklad geotour v Brenhamu a okolí ve státě Texas v Americe. Geotour byla spuštěna 18. prosince 2013. Od té doby ji navštívilo více než 160 geocacherů, kteří v oblasti utratili přes 3000 USD za ubytování, stravování a nákupy. Více o této konkrétní geotour na: http://www.geocaching.com/adventures/geotours/birthplace-oftexas. Další příklad je geotour u jezera Ontario v Kanadě. Založena byla 1. května 2013 a od té doby se počet osob, které našli jednotlivé keše, pohybují od 376 do 537. Zprávu ohledně

fungování

geotour

za

sedm

měsíců

si

můžete

přečíst

zde:

http://tourismnorthernontario.com/files/provincial-tourism-reports/hhsgeotour2013report-e.pdf. a) nic b) 1 000 Kč

80

c) 3 000 Kč d) 5 000 Kč e) 10 000 Kč f) 20 000 Kč g) 40 000 Kč h) Moje společnost pokryje všechny náklady 7. Byli byste ochotni financovat odměny pro geocachery po absolvování geotour? Po absolvování geotour bývá zvykem cachera (česky kačera) odměnit. Odměny mohou být mnohých forem, jak třeba finanční odměna, tak památeční mince geocoin nebo prakticky cokoli související s geocachingem. a) Ano, odměny jsem ochoten financovat sám b) Ano, budu se podílet na financování c) Ne, odměny financovat nebudu 8. Čím se Vaše společnost zabývá? a) Ubytování, stravování b) Destinační management c) Správa CHKO, parků, zámků, hradů, vojenských památek apod. d) Informační centra e) Provozovatel sportovních areálů

81

9. Kolik má Vaše společnost zaměstnanců? a) 1-5 b) 6-15 c) 16-30 d) 31-50 e) 50 a více 10. Kolik obyvatel má obec/město, ve které Vaše společnost sídlí? a) do 1 000 b) 1 001 – 5 000 c) 5 001 – 10 000 d) 10 001 – 15 000 e) 15 001 a více 11. Máte osobní zkušenosti s geocachingem? a) Ano, provozoji tento sport b) Pouze jsem to zkusil c) Ne, neprovozuji tento sport

82

Přilohy B: Obrázky a fotografie Fotografie pocházejí z vlastního zdroje.

Příloha B2 – PET cache ukrytá ve falešné větvi

Příloha B1 – ukázka malé geocache krabičky Lock & Lock s logbookem

Příloha B3 – Micro PET cache

Příloha B4 – falešná větev

83

Příloha B5 – cache ukryta ve falešné ptačí

Příloha B6 – falešná ptačí budka

budce

84