Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti kraje Vysočina

Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti kraje Vysočina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti kraje Vysočina bakalářská práce

Autor: Lubor Göth Vedoucí práce: Mgr. Hana Vojáčková Rok: 2012

© 2012 Lubor Göth

Anotace

GÖTH, Lubor: Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti kraje Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012 Jmenuji se Lubor Göth a do rukou se Vám dostává moje bakalářská práce na téma Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti kraje Vysočina. Jelikož se geocachingu věnuje čím dál více lidí, rozhodl jsem se v této práci zjistit potenciál tohoto relativně nového fenoménu v oblasti turistiky. Práce je určena především podnikatelským subjektům provozujícím činnost spojenou s cestovním ruchem, ať už to jsou hotely, penziony, či pouze stravovací zařízení a také výrobcům satelitních navigací GPS. Dále je práce určena všem těm, kteří ještě geocaching nezkusili a hledají o tomto způsobu turistiky informace.

Klíčová slova

GPS, geocaching, turistika, cestovní ruch, Vysočina, potenciál geocachingu.

5

Annotation

GÖTH, Lubor: Utilization of GPS in tourism with focus on geocaching in Vysočina region. Bachelor thesis. College polytechnic in Jihlava. Departement of tourism. Manager of thesis Mgr. Hana Vojáčková. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012 My name is Lubor Göth and you are now reading my bachelor thesis named Utilization of GPS in tourism with focus on geocaching in Vysočina region. Because geocaching is becoming to attract more and more people I decided to find out what potencial might this new form of tourism has. This work might be useful for all who has businesses connected with tourism for example hotels, pensions, or catering facilities and of course for sat nav manufacturers. Furthermore this work might be interesting for those who haven’t tried geocaching yet and they are looking for some information about it.

Key words

GPS, geocaching, tourism, tourist industry, Vyšočina, geocaching potential.

6

Poděkování

Rád bych tímto poděkoval Mg. Haně Vojáčkové za její odborné vedení a cenné rady ohledně mé bakalářské práce a také Ing. Ivanu Bohatému, který se rozhodl pro oponenturu mé práce. Dále děkuji také rodině a přátelům za jejich podporu, kterou mi poskytli. Poděkování také patří všem respondentům, kteří vyplnili dotazník k mojí bakalářské práci a poskytli mi tak důležitá data. V neposlední řadě bych chtěl také poděkovat panu Pavlu Procházkovi, který mě praktickou ukázkou seznámil s geocachingem a byl autorem mnoha užitečných rad. 7

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: 8. května 2012 ...................................................... Podpis

8

Obsah 1 Cíle práce .................................................................................................................... 11 2 Historie navigačních systémů ................................................................................... 12 3 GPS .............................................................................................................................. 14 3.1 Historie GPS ..................................................................................................................... 15 3.2 Princip fungování GPS ..................................................................................................... 17 3.3 Typy přijímačů podle užití................................................................................................ 19 3.3.1 Přijímače pro kosmické použití ............................................................................................... 19 3.3.2 Přijímače pro leteckou navigaci .............................................................................................. 19 3.3.3 Přijímače pro lodní navigaci .................................................................................................... 20 3.3.4 Přijímače pro silniční navigaci ................................................................................................ 20 3.3.5 Turistické přijímače ................................................................................................................. 21

4 Další navigační systémy ............................................................................................. 22 4.1 GLONASS ........................................................................................................................ 22 4.2 Beidou / Compass ............................................................................................................. 23 4.3 Galileo............................................................................................................................... 23 4.3.1 Základní služba ....................................................................................................................... 24 4.3.2 Služba kritická z hlediska bezpečnosti .................................................................................... 24 4.3.3 Komerční služba ...................................................................................................................... 25 4.3.4 Veřejně regulovaná služba ...................................................................................................... 25 4.3.5 Vyhledávací a záchranná služba .............................................................................................. 25

5 Geocaching ................................................................................................................. 26 5.1 Druhy cache ...................................................................................................................... 27 5.2 Předměty v geocachingu ................................................................................................... 28 5.3 Geocaching akce ............................................................................................................... 29

6 Kraj Vysočina ............................................................................................................. 30 7 Dotazníkové šetření.................................................................................................... 32 7.1 Geocaching na Vysočině .................................................................................................. 34 7.2 Srovnání krajů................................................................................................................... 35

9

7.3 Geocaching v zahraničí..................................................................................................... 38 7.4 Ekonomický přínos geocachingu ...................................................................................... 39 7.5 Preferovaný typ ubytování ................................................................................................ 42 7.6 Nejpoužívanější GPS zařízení .......................................................................................... 43 7.7 Popularita geocachingu ..................................................................................................... 44

8 Závěr ........................................................................................................................... 47 9 Seznam grafů a obrázků............................................................................................ 50 9.1 Seznam grafů .................................................................................................................... 50 9.2 Seznam obrázků ................................................................................................................ 50

10 Informační zdroje .................................................................................................... 51 10.1 Knižní zdroje .................................................................................................................. 51 10.2 Elektronické zdroje ......................................................................................................... 51 10.3 Bakalářské práce ............................................................................................................. 53

11 Přílohy ....................................................................................................................... 54 11.1 Dotazník k bakalářské práci............................................................................................ 54

10

1 Cíle práce

Cílem bakalářské práce Využití GPS v cestovním ruchu se zaměřením na geocaching v oblasti kraje Vysočina je čtenáře seznámit se zařízením GPS, jakožto daleko častěji využívaným nástrojem pro efektivní navigaci, ať už v terénu, na silnicích nebo ve vzduchu. Čtenář se dozví informace o principech fungování, ale také o historii systému, jeho využití v mnoha oborech lidské činnosti a v neposlední řadě také o konkurenčních navigačních systémech, které jsou vyvíjeny různými státy světa. Z těchto systémů bude blíže představen evropský projekt Galileo, který bude v budoucnu hrát důležitou roli nejenom v dopravě, ale také při záchraně lidských životů v rámci záchranné služby V další části mé práce se zaměřím na vysvětlení pojmu Geocaching, stále více se rozmáhajícímu fenoménu v oblasti turistiky, kde cílem je, podle GPS souřadnic nalézt takzvanou „kešku“, čili jakýsi poklad ukrytý v přírodě. Tento druh turistiky se čím dál tím víc vymezuje a dovoluji si říct, že se stává novým druhem cestovního ruchu. Je totiž velice komplexní a existuje v něm mnoho věcí, které musí správný geocacher znát, dříve než se pustí do jeho provozování. Na stránkách věnovaných geocachingu se čtenář dozví nejen tyto hlavní zásady, ale seznámí se také s různými předměty, které dělají geocaching geocachingem. Jsou to předměty jako geocoin, travel bug, logbook a mnohé další výrazy, které člověk neznalý geocachingu vůbec nezná. V této bakalářské práci jsou také popsány různé akce, pořádané stále se rozšiřující komunitou geocacherů, které jsou určeny především k poznávání nových lidí a získávání přátel, ale také například k úklidu přírody od odpadků. V praktické části bakalářské práce se s pomocí dat získaných při dotazníkovém šetření pokusím porovnat jednotlivé kraje České republiky z hlediska oblíbenosti u geocacherů a také se pokusím zjistit kolik geocacherů provozuje geocaching v zahraničí a jaké jsou nejčastější destinace. V této práci jsou jisté kapitoly věnované ekonomickému potenciálu, který může geocaching přinášet různým subjektům podnikajícím v cestovním ruchu a budou zde předloženy určité návrhy pro tyto podnikatelské subjekty.

11

2 Historie navigačních systémů

Myšlenka globálního pozičního systému se zrodila s vypuštěním první umělé družice Sputnik 1, která byla vypuštěna do vesmíru Sovětským svazem roku 1957. Jelikož tato družice vysílala signál, který bylo možné na Zemi přijímat, došli vědci z americké Johns Hopkins University Applied Physic Laboratory zkráceně APL se zajímavým zjištěním. Když totiž využili takzvaného Dopplerova posunu signálu (změna frekvence signálu způsobená pohybem), který byl vysílán družicí a při znalosti polohy přijímače, bylo možno určit parametry oběžné dráhy družice. K tomuto postupu byla vědci vyvinuta inverzní situace, kdy při znalosti dráhy a polohy družice bylo možno určit polohu přijímače na zemi. Fakticky bylo takto možno pokrýt celý povrch zeměkoule [1]. Tento systém uvedlo do provozu námořnictvo Spojených států amerických a nesl název Transit a princip jeho fungování byl založen na již výše zmiňovaném Dopplerově posunu signálu. Byl tvořen šesti družicemi obíhajícími ve výšce zhruba 1 075 kilometrů, které vysílaly dvojici signálů. Systém dále obsahoval tři pozorovací stanice, umístěné na území Spojených států amerických, které sloužili k řízení systému. V začátcích bylo možno určit polohu s přesností zhruba 800 metrů, později bylo dosaženo zpřesnění až na hodnotu 5 metrů [1]. V roce 1967 byl tento systém uvolněn i pro civilní účely, ovšem systém jako takový měl několik nevýhod. První nevýhodou byla dostupnost signálu jen občas, to jest vždy při přeletu jednotlivé družice nad horizontem, kdy bylo možno výpočetním úkonem zjistit polohu. Další velkou nevýhodou byl fakt, že změřené souřadnice byly pouze dvourozměrné, tudíž je nebylo možno použít pro účely letecké navigace [1]. Poslední družice systému Transit byla vypuštěna v roce 1988. Za dobu své existence byla pomocí tohoto systém navigována flotila ponorek amerického námořnictva, ale také mnoho civilních plavidel. Při vývoji a provozu systému Transit bylo získáno mnoho neocenitelných zkušeností a poznatků, které pak byly využity při tvorbě dalších navigačních systémů a především pak systému GPS jak ho známe dnes [2]. Po systému Transit následoval v roce 1972 další navigační systém pocházející z USA s názvem Timation, ten pracoval na principu vysílání přesného časového signálu. Také

12

tento systém přinesl mnoho poznatků, které byly uplatněny pro projekt GPS a taktéž by vyvíjen americkým námořnictvem [1]. V roce 1973 dostal tehdy plukovník amerického letectva Bradford Parkinson se svým týmem za úkol vymyslet koncept trojrozměrného navigačního systému, který by mohl Pentagon schválit k vývoji. Spolu s dalšími dvanácti důstojníky vypracoval Parkinson, dnes označovaný jako duchovní otec GPS, principy tohoto navigačního systému, které se uplatňují až do dnešních dnů. Systém GPS byl koncipován pro zjištění trojrozměrných souřadnic, je ho tedy možné efektivně využít i v letectví. Se systémem GPS se můžeme v odborné literatuře setkat i pod názvem NAVSTAR, jak ovšem podotýká tvůrce systému, šlo pouze o vyhovění byrokratickým požadavkům vysokého státního úředníka, kterému se nelíbil název GPS [1] [3]. Družicový naváděcí systém nevymýšleli v té době jen Američané, bývalý Sovětský svaz také od sedmdesátých let pracoval na svém vlastním systému, který se nazývá GLONASS a až na některé drobné rozdíly v trajektorii oběhu družic je téměř stejný jako systém americký. V Evropě se v současné době pracuje na systému Galileo. Jedná se o výhradně civilní systém družicové navigace, která by měla být dostupná co nejširšímu okruhu uživatelů. Jeho spuštění plánované na rok 2010 se momentálně odsunulo na rok 2014. Dalším státem, který usiluje o vlastní satelitní navigaci, je Čína, která od roku 2000 začala vypouštět družice systému Beidou 1, který na rozdíl od GPS nepotřebuje tolik družic na oběžné dráze, ovšem je schopen pokrýt pouze určitou oblast, nad kterou se družice pohybuje. Nástupce systému Beidou 1 je Beidou 2, který již má schopnost pokrýt celý povrch planety Země. Tento pokročilejší systém bude tvořen 35 družicemi a signál bude moci využívat jak armáda, tak i civilní subjekty v rámci bezplatného programu Open service, který bude určovat polohu s odchylkou 10 metrů [1].

13

3 GPS

Běžně se udává, že družicový navigační systém GPS, který vytvořila armáda Spojených států amerických, byl vyvíjen pouze pro vojenské účely a až později byl zpřístupněn civilním uživatelům. Toto tvrzení není tak úplně přesné, jelikož jak již zmiňovaný Brandford Parkinson prohlašuje, systém navigace GPS vznikal již od začátku jako vojensko-civilní systém a civilisté mohli přijímat signál z družic už od samého začátku. Profesor Parkinson dokonce uvádí, že první kdo zachytil vysílání první vypuštěné družice GPS, byli studenti z anglické univerzity v Leedsu v roce 1978.[3] I když se tedy jedná o systém se dvojím využitím a to jak vojenským tak i civilním, spadá GPS pod správu americké armády. Svého času proběhla sice ve Spojených státech amerických diskuze o začlenění systému pod ministerstvo dopravy, ovšem k tomuto začlenění nedošlo a systém GPS i nadále spravuje armáda, respektive ministerstvo obrany Spojených států amerických. V dnešní době používá systém GPS obrovské množství civilních uživatelů, ať už na zemi, na moři, či ve vzduchu. GPS zaznamenalo obrovské úspěchy na všech frontách, mezi hlavní výhody patří relativně velká přesnost určení polohy s tolerancí několika metrů až po několik milimetrů. Systém dále umí určit rychlost a čas odpovídající okamžité zjištěné poloze. Velice důležitá je schopnost systému určovat polohu v trojrozměrném prostoru. Signál družic systému GPS je přístupný každému, signál je vysílán nepřetržitě 24 hodin 7 dní v týdnu a není omezen aktuálním počasím. Obrovskou výhodou je také fakt, že signál lze zachytit i za pomocí velice levného přijímacího přístroje, ať už se jedná o navigaci GPS jako takovou, nebo třeba o mobilní telefon se zabudovaným GPS přijímačem.

14

3.1 Historie GPS

Jak je již psáno v kapitole Historie navigačních systémů, tyto technologie začaly vznikat v 60. letech dvacátého století. Zprvu to byl systém Transit amerického námořnictva a později se o takovýto systém navigace začalo zajímat i letectvo Spojených států amerických. Vývoj obou těchto vojenských subjektů probíhal odděleně a až v 70. letech rozhodlo ministerstvo obrany, že hlavní iniciativu převezme letectvo. Oddělené výzkumy tedy byly sloučeny do jednoho s názvem NAVSTAR – GPS. Od roku 1973 spadal vývoj a výzkum pod společnou programovou skupinu v anglickém znění Joint Program Office, která byla zřízena v rámci kosmické divize velitelství vzdušných sil Spojených států amerických na základně v Los Angeles. Členy této operační skupiny byli zástupci letectva, námořnictva, námořní pěchoty, armády, Pobřežní stráže, Obranné mapovací služby, dále zástupci NATO a také Austrálie. V témže roce také dostala tato skupina oficiální povolení na zahájení prací systému GPS [1] [3]. Práce na systému GPS probíhaly v několika etapách: První etapa od roku 1973 do roku 1979 byla zaměřená na výzkum základních principů činnosti GPS systémů. Jako první byly provedeny pozemní testy, kdy místo družic létaly nad zemským povrchem stíhačky, tím se ověřovala funkčnost trojrozměrného zaměřování signálu ještě před tím, než byly tyto pokusy přenesené do vesmíru. První družice budoucího systému GPS byla upravená družice systému Timotion a nesla název NTS-1, vypuštěna byla v roce 1974. V roce 1978 byly do vesmíru vyslány družice s názvem Blok I, které byly prozatím čtyři a měly poskytovat možnost zaměření polohy jen na určitém území, to jest na testovacím polygonu v Arizoně, kde probíhaly testy systému GPS. Testy probíhali se čtveřicí družic, které byly později doplněny o další dvě, v konečné fázi jich bylo do vesmíru vypuštěno 11. Plánovaná životnost byla tři roky, ovšem některé fungovaly bez problémů až deset let. Signál těchto družic nebyl nějak omezen a bylo možné ho přijímat kýmkoli, kdo disponoval odpovídajícím přijímacím zařízením signálu [1]. Druhá etapa probíhala od roku 1979 do roku 1985. V této fázi byla budována řídící střediska a byl zahájen vývoj a ostré testy družic Blok II. Prototypy přijímačů prošly testy nejen na polygonu v Arizoně, ale také při některých operacích amerického námořnictva [1]. 15

Ve třetí etapě od roku 1985 až do roku 1995 byl učiněn kontrakt na 29 družic Blok II, přičemž první byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země v únoru roku 1989. Družice Bloku II byly nejprve doplňkem družic Bloku I a postupně starší družice plně nahradily. Vypouštěním družic Bloku II docházelo ke zvyšování výkonu celého systému a roku 1993 bylo již možné určit polohu v třírozměrném prostoru kdekoli na zemi, moři, či ve vzduchu a to nepřetržitě 24 hodin denně. Desátá až dvacátádevátá družice je označována jako Blok IIA. Tyto družice obsahují některé vylepšení oproti předešlým družicím z Bloku II, například jsou schopné pracovat až 180 dní bez jakéhokoli kontaktu s řídící jednotkou na zemi, v případě, že například během válečného konfliktu dojde k vyřazení, či zničení této řídící jednotky. V roce 1989 byla zadána objednávka na další, opět vylepšené družice označované názvem Blok IIR, které jsou schopny určovat i vzdálenost družic mezi sebou, což ulehčuje detekci různých anomálií. 8. prosince roku 1993 bylo již obsazeno všech 24 plánovaných pozic družicemi Bloku II popřípadě Bloku IIA a nakonec 3. března roku 1994 byl splněn předpoklad pro přechod do plného operačního stavu, což bylo dáno právě obsazením všech 24 pozic příslušnými družicemi. Jako datum přechodu systému NAVSTAR – GPS do plného operačního stavu se označuje datum 17. července 1995 [1]. Jako čtvrtou fází se označuje perioda, která trvá od 17. července 1995 až do dnes. V tomto období již signály družic GPS fungují v rámci běžného provozu, vytvářejí se nové aplikace na základě GPS a také se neustále vylepšují družice Bloku II. Tyto vylepšené družice patři do takzvaného Bloku IIF a mají například lepší odolnost proti rušení. V současné době byly na oběžnou dráhu vypuštěny dvě družice Bloku IIF a dalších deset se postupně připravuje. Družice Bloku IIF mají životnost 12 let a budou postupně nahrazovat starší družice Blok IIA, konstruované na sedm a půl let životnosti. Vzhledem k tomu, že tyto družice, které už překročily hranici své životnosti i nadále fungují, dochází ke zpožďování vypouštění družic Bloku IIF. V současné době se také mluví o družicích verze Blok III, které mají přinést úplně nové možnosti systému GPS. Půjde zejména o nové druhy signálů, kdy bude možné jednotlivé signály vypínat pouze pro určitou oblast. Toto vylepšení by bylo možné využít například při vojenské operaci na určitém území, kdy signál GPS by byl zpřístupněn pouze vojenským jednotkám Američanů, popřípadě jejich spojencům, bez nutnosti vypínat GPS signál na celém světě, což je sice možné, ale jak uvádí Brandford Parkinson, jde o záležitost v dnešní době zcela vyloučenou [1] [3] [4] [5]. 16

3.2 Princip fungování GPS

Navigační systém GPS se skládá ze tří základních částí, které jsou potřebné ke správnému fungování celého systému. Jedním z těchto částí je takzvaný kosmický segment, sestává se ze soustavy družic obíhající planetu Zemi po šesti drahách, přičemž na každou dráhu připadají alespoň 4 družice, ty se nacházejí ve výšce 20 190 km. Každá družice v této výšce oběhne Zemi dvakrát za den (jeden oběh činí 11 hodin 58 minut). Sklon jednotlivých drah je v úhlu 55° vůči rovníku. Toto schéma rozmístění zajišťuje, že v každém okamžiku, kdekoli na zemi, může být zachycen signál alespoň čtyř družic, což garantuje schopnost trojrozměrného zaměření polohy. Díky většímu počtu družic a poměrně velké výšce orbity, je většinou v dosahu více než čtyři družice. V ideálním případě jich je až dvanáct, což má za následek zpřesnění určení polohy. Velká výška orbity také zajišťuje, že systém je dlouhodobě stabilní a dá se dobře modelovat jejich dráha oběhu. Každá družice je několikrát do roka mimo provoz kvůli údržbě atomových hodin, kterými je každá družice vybavena. Údržba trvá v průměru kolem osmnácti hodin a během této doby nelze družici použít k přesnému zaměření polohy. Jednou do roka je také nutné poupravit dráhu družice, jelikož ta má tendenci se od naplánované trasy postupem času vzdalovat, vinou změn gravitačního pole Země a podobně [1]. Další součástí systému GPS je takzvaný řídící segment, který má za úkol řídit činnost družic ve vesmíru. Tato část systému GPS se skládá z pozemních monitorovacích stanic rozmístěných na amerických základnách. Hlavní základna se nachází v Colorado Springs a pro řízení je možné využít i středisko na Cape Caneveral, které normálně slouží k přípravě družic na vypuštění do vesmíru. Další částí jsou stanice pro komunikaci s družicemi, pomocí kterých je možné vysílat údaje družicím. Vysílané údaje jsou nejčastěji různé aktualizace času a navigačních drah. Prostřednictvím těchto údajů lze také družice ovládat. Co se týče monitorovacích stanic, ty jsou bezobslužné, přičemž jejich správa probíhá z hlavního řídicího centra. Monitorovací stanice jsou ve své podstatě velice přesné GPS přijímače, které jsou navíc vybaveny svými vlastními atomovými hodinami. Každá z těchto stanic neustále snímá signál ze všech právě viditelných družic a měří vzdálenost mezi družicí a monitorovací stanicí, zjištěné údaje se potom automaticky zasílají do řídicího střediska. Zde se pak údaje zpracují a na 17

základě takto zpracovaných dat se vydávají aktualizace pro atomové hodiny jednotlivých družic. Uvádí se, že v případě vojenského konfliktu je systém GPS málo zranitelný, hlavní řídicí středisko je umístěno v bunkru ve Skalistých horách a disponuje speciální obranou proti případnému útoku. Všechny družice Bloku II a novější jsou vybaveny ochranou proti elektromagnetickému impulzu v případě kosmického výbuchu jaderné nálože. Jak je také uvedeno výše, družice jsou schopny pracovat bez vnějších zásahů řízení až 180 dní. Nejzranitelnějším článkem jsou tak samotné stanice pro komunikaci s družicemi, respektive jejich antény [1]. Poslední částí systému je uživatelský segment, který se skládá z přijímačů GPS signálu a z výpočetního prostředku, který na základě přijatého signálu dokáže určit polohu, rychlost a také čas. Pro výpočet těchto veličin je potřeba přijímat signál z nejméně čtyř družic. Tyto údaje lze použít ve všech typech dopravy, ať už se jedná o silniční, námořní nebo leteckou dopravu, ale také pro turistiku a geocaching. Využívají se samozřejmě i v kosmonautice nebo při zeměměřičských a geodetických pracích a dokonce i k měření pohybu litosférických desek [1]. Systém GPS se vyznačuje také tím, že do něho byly záměrně vloženy prvky, které v případě potřeby zhorší nebo úplně zamezí zaměřování polohy. Jedním z těchto mechanismů je takzvaná selektivní dostupnost, jedná se o záměrné zavádění chyb do signálu GPS, což má za následek horší přesnost zaměření souřadnic. Těmito záměrnými chybami nejsou omezeni takzvaní autorizovaní uživatelé, kteří při znalosti dešifrovacího kódu daných záměrných chyb, nejsou těmito chybami omezováni. Těmito autorizovanými uživateli je samozřejmě armáda Spojených států amerických, dále některé americké civilní agentury a také spojenecké armády. V dnešní době se již ovšem mluví o nepodstatnosti tohoto systému, jelikož už existují i další družicové navigační systémy [1].

18

3.3 Typy přijímačů podle užití

Přijímačů GPS je na trhu nepřeberné množství, jejich výrobou se v dnešní době zabývá mnoho firem, ovšem každý GPS přijímač je specializovaný na určitý druh navigace většinou podle dopravního prostředku. Můžeme tedy na trhu nalézt navigační systémy pro automobilovou, lodní, nebo leteckou dopravu a také například pro pěší turistiku. V některých případech je dokonce možné zakoupit i navigační zařízení, které je kombinuje několik funkcí a lze jej použít například jak pro turistiku, tak i při navigaci v automobilu.

3.3.1 Přijímače pro kosmické použití Tyto GPS navigace jsou používané k navigaci družic a určení výšky letu. Oproti jiným přijímačům jsou vybaveny ochranou proti radiaci takzvaným protiradiačním obalem. Logicky se pak také vyznačují značně vyšší cenou [1].

3.3.2 Přijímače pro leteckou navigaci Opět se jedná o přijímače určující polohu a výšku letu. K dostání je velká škála těchto přijímačů, od těch nejlevnějších, které jsou přenosné a mohou být upevněny na držák v malém sportovním letadle, až po velice drahé jednotky zabudované přímo do velkých dopravních letadel. V dnešní době je již možné Obrázek 1: Letecká navigace Garmin aera 550 [6]

pomocí GPS modulu provádět bezpečná přistání bez nutnosti zásahu pilota. Letadlo je ovládáno autopilotem a právě díky údajům z GPS přijímače dokáže bezpečně přistát. Pilot – člověk je odsunut do role jakéhosi kontrolora a celý proces pouze monitoruje. Co se týče menších nebo přenosných navigací do letadla, v dnešní době je pořízení takovéto GPS navigace otázkou desítek tisíc korun. Nejlevnější letecké GPS navigace se pohybují v cenové relaci zhruba 11 000 korun a nabízí plnou podporu mapových 19

podkladů Jeppesen, databázi výškových bodů a například vnitřní paměť pro nahrávání dalších map. Existují také hybridní verze leteckých navigací jako například Garmin aera 550, která je přenosná a lze ji použít jak pro navigaci v letadle, tak i pro navigaci v silniční dopravě včetně hlasové databáze ulic a mnohými dalšími vymoženostmi. V leteckém módu se pak potlačí mapové podklady a zvýrazní se reliéf terénu. Podklady obsahují i databázi výškových bodů a systém včasného varování před překážkou, která se nachází v aktuálním letovém kurzu. Tyto a mnohé další funkce jsou dnes k dispozici pilotům sportovních letadel a samozřejmě i dalším uživatelům za cenu okolo 20 tisíc korun. Co se týče mapových podkladů pro tyto navigace, existuje jich také velké množství. Asi nejznámějším výrobcem mapových podkladů pro letectví je společnost Jeppesen, která se výrobou map a v moderní době elektronických mapových podkladů zabývá už od roku 1934. Tato americký firma je v současné době vlastněna jedním z největších výrobců letadel a zbraňových systémů na světě, společností The Boeing Company [6] [7].

3.3.3 Přijímače pro lodní navigaci Tyto přijímače pracují pouze v dvourozměrném režimu, jelikož pod hladinou přijímat signál nelze [1].

3.3.4 Přijímače pro silniční navigaci Tyto přijímače jsou v současné době jedny z nejrozšířenějších GPS zařízení, většina aut vyšších tříd už má GPS navigaci v základní výbavě, popřípadě je možno takovou navigaci dokoupit v rámci příplatků. Uživatel ovšem není omezen pouze navigacemi, které do aut instaluje výrobce. Na trhu je dnes k dostání nepřeberné množství navigací, které mohou být speciálním držákem připevněny na čelní sklo automobilu nebo přístrojovou desku a z držáku se dají vyjmout, aby přítomnost navigace nelákala případné zloděje. Největšími výrobci navigací pro silniční dopravu je firma TomTom, nebo Garmin se svojí velice populární sérií navigací Nüvi, která v ceně samotného navigačního přístroje může také obsahovat doživotní aktualizace mapových podkladů.

20

3.3.5 Turistické přijímače Turistické přijímače jsou v dnešní době bez větších finančních nákladů dostupné pro široké uživatelské spektrum. Tyto přístroje nabízí turistické mapové podklady, mapy měst, body zájmu a mnoho dalšího. Díky jejich určení, jako pomůcek pro pěší turisty, je zvýšena výdrž na baterie, které mohou být buď speciální k dané navigaci, nebo může být navigace napájena klasickými tužkovými bateriemi, které jsou k dostání téměř v každém obchodě či trafice. Výdrž takovéto navigace se může pohybovat okolo 15 hodin [8]. Právě tento typ GPS navigace se v současné době používá k takzvanému geocachingu. Jedná se o turistiku, kdy turista s pomocí GPS navigace, hledá na předem daných Obrázek 2: Turistická navigace Garmin Dakota 10 [16]

souřadnicích schovanou schránku, která se označuje jako „keška“. Jedny z nejlepších turistických navigací produkuje v současné době firma Garmin, která při výrobě přístrojů myslí už i na geocaching. Tyto navigace jsou vybaveny různými funkcemi, které slouží přímo lidem, hledajícím kešky. Mezi funkcemi můžeme nalézt například zobrazení nejbližších kešek, v závislosti na poloze uživatele, dále je možno si z internetu stáhnout celé databáze kešek pro určité oblasti. Některé GPS turistické navigace jsou také vybavené magnetickým kompasem, který není závislý na GPS signálu. Mezi některé zajímavé funkce patří také například výpočet výměry projitého území.

21

4 Další navigační systémy

Na navigačním systému nepracovaly v průběhu druhé poloviny 20. století pouze Spojené státy americké, tyto projekty realizuje také Rusko se svým systémem GLONASS nebo evropské státy s projektem Galileo. Dalším významným státem, který vlastní navigační systém je Čína se svým projektem Beidou/Compass. Ve výčtu navigačních systémů nelze zapomenout ani na projekt Indie nazývaný IRNSS a na Japonský systém s názvem Quasi-Zenith (QZSS), který ovšem nedokáže fungovat samostatně, ale slouží jako jakýsi doplněk k Americkému GPS – NAVSTAR.

4.1 GLONASS

Projekt GLONASS byl schválen roku 1976 v tehdejším Sovětském svazu. Po jeho rozpadu se vývoje jakožto nástupnická země Sovětského svazu zhostilo Rusko, které prohlašovalo, že systém bude plně funkční již v roce 1991. V tomto roce již bylo na oběžné dráze kolem země 12 satelitů systému GLONASS, ovšem tento počet nepostačoval pro maximální funkčnost a celý systém tak pracoval pouze v omezeném stavu. Do plného operačnímu statusu byl systém uveden až roku 1995. V roce 2002, vinou špatné ekonomické situace v Rusku, bylo na oběžné dráze pouze 8 družic systému GLONASS, což mělo za následek, že systém byl prakticky nepoužitelný. Díky tlaku tehdejšího Ruského prezidenta Vladimira Putina, byly na tento program uvolněny další peníze a do vesmíru byly vypuštěny další družice. Tento družicový navigační systém je v současné době řízen Ruskými kosmickými silami a slouží jak vojenským tak i civilním uživatelům. Jedná se, stejně jako u GPS, o systém schopný určit polohu v trojrozměrném prostoru a dále umožňuje určení rychlosti a času [1] [10].

22

4.2 Beidou / Compass

Také Čínská lidově demokratická republika, jakožto velice rychle expandující země, vyvíjí svůj vlastní a především nezávislý satelitní navigační systém. Projekt dostal nejprve jméno Beidou, tento název je velice výstižný jelikož odkazuje na souhvězdí, podle kterého je možné najít Severní hvězdu takzvanou Polárku. Původně se mělo jednat pouze o regionální systém, čínskou vládou bylo ale rozhodnuto, že navigační systém bude mít globální rozsah působnosti a v důsledku toho bude přejmenován na Compass. K prvnímu vypuštění satelitů systému Beidou / Compass došlo v roce 2000. Současný čínský systém nesoucí název Beidou 1 se od GPS, GLONASS, či Galileo liší v zásadní věci, kterou je orbita jejich družic. Družice čínského systému se totiž vůči planetě Zemi nepohybují, ale neustále zůstávají nad určitým místem (rychlost otáčení Země a rychlost oběhu družic je stejná a poloha družic se tím pádem vzhledem k povrchu nemění). Toto řešení má výhodu ve skutečnosti, že není třeba tolik družic, kolik potřebuje například systém NAVSTAR – GPS. Oproti tomu velkou nevýhodou je pokrytí a tudíž možnost zaměření, jen na určitém území, nad kterým jsou družice umístěny. Čína však v rámci programu Beidou / Compass plánuje vypustit další družice, které již budou schopné pokrýt celý povrch Zeměkoule, bude tedy možné zaměřit polohu kdekoli na světě a to v trojrozměrném prostoru a samozřejmě s udáním rychlosti a času, stejně jako u ostatních výše popsaných navigačních systémů [11].

4.3 Galileo

Tento evropský projekt na vytvoření globálního satelitního systému nese své jméno podle toskánského astronoma, filozofa a fyzika Galileo Galilea, který je v dnešní době uváděn jako jeden ze zakladatelů moderní astronomie. Mezi jeho počiny můžeme například zařadit vylepšení dalekohledu. Není proto divu, že evropský satelitní systém byl pojmenován právě takto. Systém Galileo je na rozdíl například od amerického NAVSTAR – GPS, nebo ruského GLONASS navržen primárně jako civilní systém, není tedy spravován armádou ale civilním sektorem. Tento projekt byl zahájen v roce 1999 a dohlíží na něj Evropská 23

komise spolu s Evropskou kosmickou agenturou. Princip fungování je prakticky totožný se systémy GPS a GLONASS, Galileo tedy po svém dokončení umožní navigaci v trojrozměrném prostoru s přesným určením času a aktuální rychlosti. Kompletní systém se bude složený z celkem třiceti satelitů, 27 bude v neustálém provozu a další 3 satelity budou sloužit jako záložní, pro případ, že by některý ze satelitů přestal pracovat. Tyto satelity budou obíhat na takzvané střední orbitě ve výšce okolo 23 222 kilometrů. Velký počet satelitů zajistí, že i při poškození některého ze satelitů bude možné určit polohu s přesností lepší než jeden metr. Očekává se, že systém se nejvíce uplatní v oblasti dopravy, ať už silniční, námořní či letecké [12] Systém Galileo bude poskytovat několik služeb, z nichž každá má svá určitá specifika a každá má specifický okruh použití.

4.3.1 Základní služba Takzvaný Open Service zkratka OS je základní službou systému Galileo, tato služba je k dispozici prakticky komukoli a to zdarma.

4.3.2 Služba kritická z hlediska bezpečnosti Anglický ekvivalent zní Safety of Life service (SoL), zde se jedná o službu, která ještě vylepšuje a zpřesňuje základní službu OS, v případě, že dojde k méně přesnému zaměření polohy, než je nastavený standart, systém je schopný uživatele varovat. Tato služba bude použita především v oblastech, kde záleží na maximální přesnosti zaměření polohy. Jedním z takových odvětví je letectví, konkrétně naváděcí systémy autopilotů a systémy automatického přistání. Tato služba by měla být certifikována podle mezinárodních standardů pro letectví, což spadá pod Mezinárodní organizaci pro civilní letectví ICAO [12].

24

4.3.3 Komerční služba Anglicky Commercial Service (CS) bude včetně základního signálu OS využívat i další signály, které budou ovšem kódované, pro používání těchto signálů bude nutné na přijímači zadat určité heslo [12].

4.3.4 Veřejně regulovaná služba Public Regulated Service (PRS) bude také využívat kódované signály, ke kterým umožní stát přístup pouze určitým subjektům. V praxi se bude jednat především o bezpečnostní složky státu [12].

4.3.5 Vyhledávací a záchranná služba Search And Rescue service (SAR) bude v rámci systému Galileo sloužit záchranným složkám. Plánuje se, že bude fungovat celosvětově v rámci systému celosvětové družicové záchranné služby COSPAS/SARSAT. Tato již existující služba, umožňuje na základě údajů z takzvané záchranné bóje, v případě nehody, lokalizovat a upozornit záchranné jednotky, které pak mohou efektivně zasáhnout. V dnešní době je na trhu několik typů těchto zařízení. Zařízení, která jsou používána pro letouny, se nazývají Emergency Localisation Transmitter (ELT) pro lodě jsou to pak Emergency Position Indicating Radio Beacons (EPIRB), posledním typem jsou zařízení pro osobní používání

s názvem

Personal

Locator

Beacons

(PLB).

V rámci

služby

COSPAS/SARSAT je povinností každého uživatele své zakoupené zařízení registrovat. Občané České republiky se mohou do systému registrovat přímo u Řízení letového provozu České republiky, v případě registrace zařízení pro letouny, nebo na Ministerstvu dopravy České republiky odbor plavby, pokud se jedná o zařízení určené lodím. Vlastníci osobních bójí se obrací na Český telekomunikační úřad. [12] [13]

25

5 Geocaching

Výraz Geocaching byl poprvé použit v roce 2000, je složen ze dvou anglických slov, jež znějí „geo“ a „cache“. První z dvojice slov poukazuje na něco co má spojitost se Zemí, cache znamená v překladu „skrýš“. Jedná se o poměrně mladou formu turistiky, v převážné většině případů k pěší, či cyklistické, ovšem samozřejmě se používají i ostatní dopravní prostředky. Geocaching jako forma turismu, se poprvé objevil ve Spojených státech amerických, krátce po tom, co byla v roce 2000 na příkaz tehdejšího prezidenta USA Billa Clintona vypnuta záměrně vložená chyba navigačního systému NAVSTAR – GPS (viz výše). Tímto krokem stoupla přesnost zaměření signálu GPS na tolik, že i civilní uživatelé mohli přesně zaměřit svou polohu. Cílem této hry je najít jakýsi poklad neboli „cache“. U nás se již vžilo české označení „keš“, nebo „keška“. Keškou je většinou nějaké pouzdro, ve kterém je uložen zápisník a popřípadě nějaké další drobné věci jako například mince, hračky, a tak podobně. Na internetu pak tvůrce kešky umístí její zeměpisnou polohu a ostatní mohou začít, na základě těchto údajů, kešku hledat. Lidem, kteří hledají kešky se v češtině říká kačeři, což vzniklo z anglického výrazu Geocacher. První kešku na světě umístil jistý Dave Ulmer v lesích nedaleko Oregonu ve Spojených státech amerických. Každý kdo tuto schránku našel, si z ní mohl něco odnést, nebo do ní něco přidat, jednalo se samozřejmě o drobné věci, například cédéčka, hračky a tak podobně. Následně umístil její zeměpisné souřadnice na internet a během několika dnů se začaly po celé Americe objevovat podobné schránky. Zároveň s tím začaly na internetu vznikat webové stránky a různá diskuzní fóra, kam lidé zapisovali souřadnice svých kešek, ale také sdílely svoje zážitky nebo zkušenosti z právě vzniklého druhu turistiky. [9] V dnešní době již existuje nepřeberné množství internetových stránek, které se zabývají právě geocachingem. Hlavním internetovým portálem je stránka Geocaching.com, kde se mohou lidé zabývající se geocachingem registrovat, zapisovat si zde své nalezené kešky, vyměňovat si informace a zkušenosti, různě soutěžit a tak podobně. V České republice existuje stránka geocaching.cz, kde může čtenář nalézt například rady pro úplně začátečníky v oblasti geocachingu, jsou zde vysvětleny určité zásady chování, kterými by se měl člověk při hledání kešek řídit a tak podobně. Začínající kačeři jsou 26

autory nabádání k ohleduplnosti k přírodě a k životnímu prostředí a jsou samozřejmě seznámeni s pravidly hry a základními pojmy a také samozřejmě s různými druhy kešek.

5.1 Druhy cache

Klasická

cache

–

jedná

se

o pouzdra různých velikostí, které jejich tvůrce skryje a souřadnice příslušného místa pak umístí na server

geocaching.com,

spolu

s údaji o kešce jako je například obtížnost terénu, velikost keše a většinou také Obrázek 3: Ukázka keše [9]

nápověda udávající jakým způsobem je keška ukrytá. Ve všech keších je umístěn takzvaný Logbook, do kterého se každý nálezce zapíše jako důkaz, že kešku ulovil. Multicache – jedná se o kešky, které nemají svoje souřadnice přesně určené. Zveřejněny jsou souřadnice míst, které musí člověk navštívit a kde jsou různé indicie obsahující souřadnice, nebo část souřadnice takzvané finální kešky. V praxi to může vypadat tak, že ten, kdo kešku hledá, dojde například k nějakému domu, zde musí spočítat okna budovy a číslo dosadit do vzorce z nápovědy a tím získá souřadnice, na kterých buď nalezne samotnou kešku, nebo zde nalezne souřadnice dalšího místa, kterým musí projít. Tímto způsobem může tvůrce kešky vytvářet jakési trasy místy, která jsou nějakým způsobem zajímavá, nicméně vždy záleží na konkrétním člověku, kam tyto body umístí. Earthcache – jsou to kešky, které se nacházejí na geologicky zajímavých místech a jejich cílem není ani tak výměna předmětů a jiných věcí, ale mají spíše za úkol ukázat lidem určité přírodní zajímavosti.

27

Virtual cache – virtuální se keška nazývá, jelikož neexistuje žádné schované pouzdro, hledač kešky pouze dojde na příslušné místo udané souřadnicemi a má za úkol například místo vyfotit, tím pak dokazuje, že kešku našel. Zřejmě díky tomuto zvláštnímu faktu, se tyto keše nezakládají a ani se nepočítají do celkového skóre kačerům, kteří si samozřejmě své ulovené keše počítají. Web cam – v tomto případě se také jedná o dnes už nepoužívaný druh kešky. Tato forma keše byla založena na existenci webových kamer například ve městech, které jsou volně přístupné z internetu. Hledač musel tuto kameru najít a pro úspěšné „odlovení“ kešky musel být někým zachycen na obrazu z příslušné kamery. V praxi to vypadalo asi tak, že hledač, který kešku našel, zatelefonoval známému či kamarádovi, který byl na internetu a příslušného hledače pomocí web kamery vyfotil. Tento obrázek pak sloužil hledači jako důkaz o nalezení kešky. Cache s podmínkou – tyto kešky se dnes již také běžně nezakládají. Jedná se v podstatě o klasické keše, ale pro dosažení zápisu musí být splněna tvůrcem stanovená podmínka. Opět záleží na fantazii, tvůrce může například vyžadovat, aby se hledač u kešky vyfotil přesně o půlnoci, nebo aby měl na sobě stanovené oblečení. Vymyslet se dají skutečně bizardní věci a to je asi jedna z příčin, proč se tyto keše již nezakládají.

5.2 Předměty v geocachingu

Ve všech dnes rozšířených keších může člověk nalézt různé předměty, některé na výměnu s ostatními, jiné předměty jsou například putovní a mají svůj určitý úkol nebo cíl. Geocoin – je to putovní předmět, který se ukládá do kešky jako jakýsi poklad. Většinou je vyroben z kovu a je na něm vyražen příslušný identifikační Obrázek 4: Ukázka geocoinu [15]

kód, pod kterým lze na internetu dohledat informace o příslušném geocoinu. Tyto předměty slouží jako putovní a kdo je najde, měl by je podle pravidel donést do nějaké 28

další kešky, kterou nalezne. Samozřejmě existují lidé, kteří tyto předměty sbírají a tak se stane, že předmět místo putování po keškách skončí v něčí sbírce. Travel bug – jedná se o předmět taktéž s vyraženým identifikačním kódem, tento předmět se velice podobá známkám, které nosí vojáci pro identifikaci, takzvané „psí známky“. Není to ovšem jejich jediná podoba, travel bug je možné udělat prakticky z čehokoli tím, že na něj nalepíte známku ve tvaru brouka s příslušným kódem, který zapíšete na geocaching.com. Tyto předměty mají svými majiteli přidělený určitý úkol, který se snaží splnit. Travel bug tak může procestovat takřka celý svět, pokud se najde někdo, kdo je ochoten ho najít a zavézt na místo určení. Takovým úkolem může být například, že travel bug navštíví všechna hlavní města sousedních států České republiky. Majitel ho tedy uloží do nějaké kešky a umístí zadání úkolu na internet nebo přímo k předmětu, nálezce potom pomocí kódu a internetu zjistí, co má travel bug za úkol a pokud jede například do Vídně, vezme předmět s sebou a umístí ho do jakékoli kešky ve Vídni, kde ho může zanechat pro další nálezce. Jelikož informace o předmětu jsou uchovávány na internetu pod kódem předmětu, může vlastník sledovat pohyb svého předmětu a může zjistit vzdálenost, kterou jeho travel bug urazil. CWG – zkratka pro Czech wood geocoin čili české dřevěné mince, jedná se o českou specialitu, která vypadá podobně jako běžná turistická známka. Geocoiny si může zakoupit každý, kdo o ně má zájem a opět záleží na fantazii člověka, jaký obrázek na ně nechá vyrazit. Tyto předměty se ukládají do keší a jsou vyhledávanými sběratelskými předměty, které si kačeři vyměňují a vytváří si z nich své sbírky.

5.3 Geocaching akce

Event cache – pod tímto názvem se skrývá označení pro setkání lidí zabývající se geocachingem tedy kačery. Na fórech jsou tyto eventy uvedeny jako jiné kešky, které jsou vytvořeny právě na místech kde se má sraz konat, v informacích ke kešce je samozřejmě datum a čas konání. Mega event cache – je v podstatě to samé jako Event cache s tím rozdílem, že se jedná o daleko větší akci o počtu pět set a víc lidí.

29

CITO – jedná se o dobrovolnou akci, kdy kačeři, ale i jiní lidé vyrážejí do přírody a uklízejí odpadky. Účelem je samozřejmě postarat se o to, aby mohl být geocaching provozován v čisté přírodě. Slovo „CITO“ je zkratka pro anglický výraz „cache in trash out“ což můžeme do češtiny přeložit jako „keše sem, odpadky pryč“. Tyto akce jsou prospěšné samozřejmě nejenom geocacherům, ale také v podstatě celé společnosti.

6 Kraj Vysočina

V této kapitole se budu snažit přiblížit kraj Vysočina jakožto území s vysokým potenciálem pro turistiku a případně i geocaching. Kraj Vysočina je samostatný kraj v rámci České republiky, jeho území přesně kopíruje turistická oblast Vysočina. Velkou část území tvoří Českomoravská vrchovina s nejvyššími vrcholy okolo 800 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je vrchol Javořice, který sahá do výšky 837 metrů nad mořem. Kraj Vysočina hraničí na jižní straně s Rakouskem. Ze západu sousedí s jižními Čechami, severní hranici potom tvoří Žďárské vrchy, které jsou vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Na východě je hranicí údolí řeky Svitavy a Dyjsko-svratecký úval [14]. Území kraje Vysočina je velice cenné pro svoje neponičené životní prostředí a velice malebnou a členitou krajinu s mnoha lesy, údolími řek a rozedranými skalisky. V kraji Vysočina panují dobré podmínky pro letní turistický cestovní ruch, v zimní sezóně je zde mnoho příležitostí pro zimní sporty a to především pro běžecké lyžování v oblasti Nového města na Moravě, kde se každoročně koná Světový pohár v běhu na lyžích, takzvaná Zlatá lyže. Dalším geomorfologickým celkem na území kraje Vysočina jsou Žďárské vrchy, které jsou rovněž chráněnou krajinnou oblastí. Žďárské vrchy jsou charakteristické střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků. Oblast Žďárských vrchů si dodnes zachovala charakter zachovalé kulturní krajiny. Součástí Žďárských vrchů je mimo jiné přírodní rezervace Radostínské rašeliniště, kde se nacházejí různé vzácné druhy rostlin. Dále sem patří

30

Ranská bahna, kde může návštěvník spatřit unikátní systém prameništních a potočních porostů jasanu a olše [14]. Mohelenská hadcová step je mezi geology jednou z nejznámějších přírodních rezervací. Její zajímavost spočívá v unikátním geologickém podkladu, který je tvořen nerostem nazývaným hadec. Hadcové podloží v této oblasti vytváří podmínky, které jsou příznivé pro výskyt kapradin a trpasličích forem stromů [14]. Dalším velice zajímavým územím je údolí řek Oslavy a Chvojnice, tyto řeky tvoří kaňony, ve kterých se nacházejí teplomilné rostliny. Toto území je jedno z mála, kde lze pozorovat přirozené meandrování řek, kdy nejsou koryta řek člověkem uměle srovnána, ale kroutí se (meandrují) podle reliéfu terénu, tak jak je to přirozené. Centrem kraje Vysočina je krajské město Jihlava, která ve středověku patřila díky těžbě stříbra mezi nejbohatší města v Českých zemích. Město bylo už odedávna chráněno mohutnými hradbami, které se částečně dochovaly až dodnes, zejména v ulici Hradební a Věžní. Součástí opevnění bylo původně i pět městských bran, z nichž se do dnešních dnů dochovala pouze jediná a to brána Matky boží ve stejnojmenné ulici. Město Jihlava se také pyšní jedním z největších náměstí v České republice a střední Evropě, spolu s komplexem historických měšťanských domů, které náměstí lemují [14]. V Jihlavě se také nachází druhý největší systém podzemních katakomb v České republice. Vůbec nejdelší podzemní chodby se pak nachází ve městě Znojmo. I když je Jihlava turistickým centrem regionu potažmo kraje Vysočina, není to zdaleka jediné turisticky zajímavé místo. Za navštívení stojí mnoho dalších měst či hradů a zámků. Jedním takovým je například gotický hrad Pernštejn, který patří mezi jedny z nejzachovalejších na našem území. Unikátní a efektivní systém opevnění se nejvíce osvědčil v průběhu třicetileté války. Další významnou památkou na území kraje Vysočina je kostelík svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Jedná se o unikátní dílo z 18. století, pod kterým je podepsán architekt Jan Blažej Santini. Kostelík je vystaven v originálním stavebním slohu zvaném barokní gotika. Pro svoji výjimečnost je kostelík jednou z českých památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO [14]. Další památkou na území kraje Vysočina je město Telč, respektive historické jádro tohoto města. Na seznam světového dědictví bylo toto místo zapsáno v roce 1992 [14]. 31

Náměstí má trojúhelníkový tvar a je lemováno měšťanskými renesančními domy s bohatě zdobenou fasádou a typickými podloubími. Přilehlý zámek rozlehlým zámeckým parkem nabízí návštěvníkům příjemnou procházku a z hlediska geocachingu také samozřejmě mnoho míst, kam je možno umístit keše. Třetí a poslední památkou UNESCO v kraji Vysočina je město Třebíč, respektive bazilika svatého Prokopa a židovská čtvrť, které jsou zapsány na seznam světového dědictví od roku 2003. Samotné město vzniklo někdy ve 13. století okolo kláštera benediktinů. Z tohoto kláštera se do dnešní doby dochovala pouze již zmiňovaná bazilika svatého Prokopa, která je významná díky monumentálnímu portálu a trojlodní kryptě. Přítomnost židovské komunity dodnes připomínají stavby v oblasti židovského města [14].

7 Dotazníkové šetření

Relativně nový druh turistiky geocaching začíná být velice rozšířený nejen po celé České republice, ale i ve světě. Na následujících stranách se budu zabývat nejen srovnáváním kraje Vysočina s ostatními kraji České republiky, co se geocachingu týče, ale také zjišťováním, kolik geocacherů provozuje geocaching v zahraničí, jaké jsou nejčastější destinace, jaké GPS přístroje geocacheři nejčastěji využívají a jaká je chuť lidí, kteří geocaching neprovozují, si tento nový druh turistiky vyzkoušet. Mnou prezentované údaje vycházejí z dotazníkového šetření, které jsem uskutečnil spolu se svým kolegou Milanem Bezděčkou, který má tudíž totožná data dotazníku, ovšem zabývá se oblastí Jihomoravského kraje. Dotazník jsme se snažili vytvořit s cílem co nejlépe zjistit potenciál a oblibu geocachingu v jednotlivých krajích České republiky. Dotazovali jsme se ale také na provozování geocachingu v zahraničí, dále na typy používaných GPS navigačních zařízení a mnohé další věci. Našim cílem bylo dále, alespoň zhruba zjistit, jak často využívají geocacheři ubytovací a stravovací zařízení, tudíž data týkající se ekonomického přínosu geocachingu pro podnikatelské subjekty, které se zabývají 32

těmito činnostmi. V závěru práce se pak budu mimo jiné snažit předložit různé návrhy a doporučení pro tyto podnikatelské subjekty. V dotazníkovém šetření odpovídalo 224 anonymních respondentů, jelikož šlo o zjišťování dat o geocachingu, bylo nejvhodnější umístit dotazník na internet, respektive na internetové fórum na webových stránkách Geocaching.cz, které je navštěvováno mnoha uživateli, kteří se geocachingu aktivně věnují. Dále byl dotazník rozeslán pomocí sociální sítě facebook, což mělo za účel, získat data i od lidí, kteří geocaching neprovozují, nebo ho vůbec neznají i těmi se totiž hodlám ve své práci zabývat, jelikož dalším cílem bylo zjistit chuť lidí si geocaching vyzkoušet, popřípadě se mu začít aktivně věnovat. Tyto data podle mého názoru dokumentují potenciál, který geocaching jako forma turismu skýtá. Po uveřejnění dotazníku jsem byl velice mile překvapen reakcí geocacherů, kteří se velmi rychle a podle ohlasů i s velkou chutí, pustili do vyplňování dotazníku. Na diskuzním fóru, kde byl odkaz na dotazník umístěn, také začali psát své názory a různé užitečné připomínky týkající se dotazníku, což bylo velice užitečné při další práci. Dotazník bylo možno vyplnit od 4. července 2011 do 1. srpna 2011, což byla podle mě dostatečná doba k získání potřebných dat pro tuto bakalářskou práci. Pokud není uvedeno jinak, zdrojem všech informací je výzkum autora.

33

7.1 Geocaching na Vysočině

Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že geocachingu v kraji Vysočina se věnuje 38 dotázaných, to jest zhruba 17 procent všech dotázaných respondentů, přičemž z tohoto počtu je 23, to jest 60,5 procent mužů a 15 žen činí 39,5 procent, jak je vidět na grafu č. 1. Dalším zajímavým faktem je, že z počtu 38 lidí provozující geocaching na Vysočině, jen 11 označilo Vysočinu jako místo svého trvalého bydliště, rozdělení muži a ženy vyšlo v tomto případě v poměru 6 mužů a 5 žen. Tento fakt tedy dokládá, že geocaching opravdu není jen lokální záležitostí, kterou lidé vykonávají pouze v místě svého bydliště, ale že je to opravdu stále rozšířenější forma turismu.

Poměr mužů a žen provozující geocaching na Vysočině 25

23

20 15 15 počet 10

5

0 muži

ženy

Graf 1: Poměr mužů a žen provozujících geocaching v kraji Vysočina

34

7.2 Srovnání krajů

Velice zajímavě také vychází srovnání jednotlivých krajů České republiky co se počtu lidí provozujících geocaching týče. Respondent mohl v dotazníku zaškrtnout více než pouze jeden kraj. Tato možnost byla poskytnuta s vědomím, že mnoho geocacherů za keškami cestuje po celé České republice a ve své snaze ulovit další a další kešky cestují i do zahraničí.

Počet lidí provozujících geocaching v jednotlivých krajích hl. m. Praha

73

Středočeský

68

Jihomoravský

47

Liberecký

42

Jihočeský

41

Pardubický

39

Vysočina

38

Ústecký

37

Moravskoslezský

37

Královéhradecký

37

Zlínský

36

Plzeňský

33

Olomoucký

33

Karlovarský

28 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Graf 2: Geocaching v jednotlivých krajích České republiky

35

Z grafu můžeme jasně vidět, že geocaching je nejčastěji provozován na území hlavního města Prahy, jako svoji odpověď uvedlo Prahu 73 dotázaných. V závěsu za Prahou je Středočeský kraj, který jako svoji odpověď zvolilo 68 dotázaných. Vyrovnané výsledky můžeme pozorovat u kraje Zlínského, Ústeckého, Moravskoslezského a kraje Vysočina, které mají v rozmezí od 36 do 39 hlasů, popřípadě ještě Jihočeský kraj, který má hlasů 41 a Liberecký 42, dále už je tendence klesající jak vidíme na grafu číslo 2. Nejméně respondentů, konkrétně 28, pak označilo jako svoji odpověď Karlovarský kraj, druhým od konce je pak Plzeňský a Olomoucký kraj s 33 odpověďmi. Z výše uvedených faktů lze usoudit, že kraj Vysočina je na tom co se množství geocacherů, kteří zde geocaching provozují, spíše průměrně. Ovšem výrazně lépe je na tom pouze oblast hlavního města Prahy a oblast Středočeského kraje, což je dle mého názoru dáno také tím, že v těchto krajích žije nejvíce obyvatel, jak to dokládá i následující graf, kde můžeme vidět počty všech respondentů kteří se geocachingu věnují podle jejich trvalého bydliště.

Počet geocacherů s bydlištěm v daném kraji hl. m. Praha

19

Středočeský

17

Jihomoravský

14

Vysočina

10

Ústecký

8

Liberecký

8

Královéhradecký

8

Moravskoslezský

7

Zlínský

6

Jihočeský

5

Olomoucký

4

Plzeňský

0

Pardubický

0

Karlovarský

0 0

5

10

15

20

Graf 3: Lidé zabývající se geocachingem podle kraje trvalého bydliště

36

Z předchozího grafu je tedy jasně vidět, že nejvíce geocacherů má trvalé bydliště v Praze 19 a ve Středočeském kraji 17 respondentů. Naopak nejméně v kraji Plzeňském, Pardubickém a Karlovarském. Další zjišťovanou věcí byly oblíbené lokality v jednotlivých krajích, například kdo jako odpověď zvolil Jihočeský kraj, mohl uvést jako oblíbenou lokalitu například okolí Lipna, cílem bylo zjistit, zda mají geocacheři určitá oblíbená místa, kde geocaching provozují. Respondenti na tuto otázku odpovídali svými slovy, což přineslo různé užitečné informace, jelikož odpovědi se neomezovaly pouze na názvy lokalit, ale velice často se jednalo o určitý vzkaz, názor, či postřehy od lidí, kteří se geocachingem skutečně pravidelně zabývají. Z odpovědí na tuto otázku je jasně patrné, že geocacheři se neomezují pouze na určitou lokalitu, jako například okolí svého bydliště, či oblíbené místo, ale loví kešky prakticky všude, kam zavítají. Nejčastějšími odpověďmi na tuto otázku bylo totiž nejčastěji: „Geocaching provozuji tam, kam přijdu a všude je něco pěkného.“, „Kam mě keše zavedou, preferuji okolí hradů, vyhlídky, hezká místa.“, „Kdekoliv, kde jsou hezké kešky.“, podle mě ale nejlépe odpověď na tuto otázku vystihovalo prohlášení: „I nejoblíbenější lokalita je z hlediska geocachingu jednou vylovena a tudíž se obliba přesouvá k jiné lokalitě.“ Tyto odpovědi na otázku nejoblíbenější lokality jsou tedy více než výmluvné. Ve většině případů tedy cacheři loví všude, kam přijdou, v dané lokalitě kam mají cestu, nebo kterou hodlají navštívit, si zjistí informace o keškách, které se v oblasti nachází a z těch si některé vyberou k odlovení. Většinou se tedy jedná o určitým způsobem zajímavé kešky, respektive o kešky, které hledače dovedou na nějaká zajímavá místa. Výjimku tvoří lidé, kterým nejde ani tak o zajímavá místa či krásy přírody, ale snaží se za den odlovit co nejvíce keší, i o tom je pro některé geocaching.

37

7.3 Geocaching v zahraničí Další informací, kterou měl dotazník za úkol zjistit, bylo, zda se geocacheři neomezují pouze na Českou republiku a zda hledání kešek provozují i v zahraničí. Na tuto otázku odpovídalo 132 respondentů, přičemž 85 zvolilo odpověď „Ano“ to činí 64,39 %. Pouze 14 respondentů, to jest 10,61 %, odpovědělo variantou „Ne“ a dalších 33 odpovídajících zatím kešky v zahraničí neloví, ale do budoucna odlov kešek mimo Českou republiku plánují.

Geocacheři provozující geocaching v zahraničí 90

85

80 70 60 50 respondenti

40

33

30 20

14

10 0 Ano

Ne

Ne, ale plánuji to

Graf 4: Geocacheři provozující geocaching v zahraničí

Jak můžeme z grafu názorně vidět, množství geocacherů, kteří loví i v zahraničí je poměrně vysoké. Tento fakt částečně souvisí s předchozím zjištěním, že totiž geocacheři loví takřka všude, kam se dostanou. Dalším faktorem, který hraje dozajista svoji roli, je fakt, že mnoho lidí bydlí v blízkosti hranic s okolními státy a v dnešní době, kdy překračovat hranice je zcela bezproblémové, pro ně není problémem hranice přejít a kešky lovit například v sousedním Rakousku či Německu, které je také jednou ze zemí, kde se geocaching těší stále větší a větší oblibě. K otázce provozování geocachingu v zahraničí se v dotazníku vázala i následující otázka, která zjišťovala, ve kterých zahraničních zemích se respondent geocachingu 38

věnoval, opět bylo možné odpovídat svými vlastními slovy. Podle očekávání se velice často v seznamu odpovědí objevovali názvy sousedních států, výjimku tvořilo pouze Polsko, které v odpovědích nebylo příliš zastoupeno. V odpovědích bylo velice často uvedeno Německo a také sousední Slovensko. Mnoho respondentů uvádělo jako svoji odpověď státy Evropské unie, ale objevovaly se i názvy států jako Egypt, Turecko, Ukrajina nebo Moldavsko. V odpovědích byly zastoupeny i Spojené státy americké jakožto světová velmoc co se geocachingu týče. Mnoho respondentů také uvádělo, že geocaching provozují kdekoli během pobytu v zahraničí, na dovolených a dokonce se objevovaly odpovědi, kde respondent uvedl, že se geocachingu v zahraničí věnuje během služební cesty. Z odpovědí také dále vyplývá, že geocacheři většinou pečlivě zkoumají danou lokalitu, do které se chystají na dovolenou a zjišťují si lokality s výskytem keší.

7.4 Ekonomický přínos geocachingu

Zřejmě nejdůležitější částí dotazníku byla otázka na respondenty, zda při provozování geocachingu využívají nějaká hostinská zařízení, popřípadě, která ubytovací zařízení preferují. Touto otázkou bylo zamýšleno zjistit, ekonomický potenciál provozovatelů geocachingu, což může být pro provozovatele ekonomických subjektů v cestovním ruchu velice zajímavé a ekonomický přínosné.

39

Jak je z níže vloženého grafu vidět zhruba polovina respondentů (48,48 %) využívá hostinských zařízení výjimečně, tuto variantu označilo 64 z dotázaných geocacherů. Dalších 43 respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně, tedy že využívají hostinských zařízení, jejich podíl činí 32,58 procent z celku. Pouze 25 lidí, což je 18,94 % odpovědělo na tuto otázku záporně, tedy že hostinských zařízení nevyužívají.

Geocacheři využívající hostinská zařízení

18,94 % 32,58 %

Využívá Výjimečně 48,48 %

Nevyužívá

Graf 5: Geocacheři využívající hostinská zařízení

Z grafu je jasně vidět, že velká většina lidí, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, využívá hostinských zařízení a tím se tedy podílí na tržbách ekonomických subjektů podnikajících v daném odvětví. Geocacheři totiž velice často provozují geocaching tím způsobem, že například dojedou autem, autobusem, či vlakem do určité lokality, která je bohatá na kešky a většinou je také nějakým způsobem zajímavá, či turisticky příhodná a z tohoto místa se pěšky vydají kešky hledat. Pokud při svém pátrání po keškách narazí na nějaké hostinské zařízení, s velkou pravděpodobností se zde zastaví, aby se občerstvili a načerpali nové síly do dalšího hledání.

40

Pro podnikatelský subjekt, který se zabývá hostinskou činností, provozuje například penzion, či turistickou chatu někde poblíž turistických tras, mohou geocacheři představovat neopomenutelný potenciální zisk. Způsobem jak geocachery do turistické lokality přilákat se jeví přímo nasnadě, provozovatel určitého hostinského zařízení může v okolí umístit atraktivní kešky, které budou schopny přilákat geocachery. Podmínkou je samozřejmě také pěkná příroda s různými zajímavostmi, ať už přírodními, nebo například kulturními, což mohou být hrady, zámky, nebo zříceniny, které jsou perfektním místem pro úkryt keše. Pokud mají keše co nejvíce zaujmout, měl by se jejich zakladatel držet určitých zásad, které zajistí, že keška je umístěna podle pravidel geocachingu. Jedním z takových základních pravidel je, že kešky od sebe musí udržovat minimální vzdálenost, která činí 0,1 míle což je v přepočtu 161 metrů. Jelikož geocaching vzniknul ve Spojených státech amerických, byla i v Evropě a vlastně celosvětově odvozena tato takzvaná ochranná vzdálenost právě ze vzdálenosti 0,1 míle. Dalším pravidlem, které je nutné brát na zřetel, pokud člověk zakládá keš, je že keš nesmí být uložena na přímo v kolejištích nebo v okolí kolejiště, na kterém probíhá železniční doprava. Dále se keše nesmí umisťovat do vojenských prostorů z důvodu bezpečnosti. Dalším tabu je umisťování keší do přísně chráněných lokalit zejména kvůli rostlinným a živočišným druhům, které se v těchto lokalitách objevují. Jednou ze zásad také je, že keš by neměla být umístěna na mostní konstrukci a když už na tomto místě umístěná je, měla by nést viditelné označení geocachingu. Toto opatření je zavedeno především proto, aby nedocházelo k planým poplachům kvůli teroristickým útokům, pouzdro keše umístěné na mostní konstrukci může totiž na první pohled vyvolat v náhodném pozorovateli dojem, že se jedná o výbušninu. Dalším již ne pravidlem, ale spíše dobrou zásadou pro tvorbu dobré keše je, že tvůrce keše při jejím umisťování, provede na místě vícero měření v různé časy. Tato zásada slouží k tomu, aby se místo, kde je keš umístěná, podařilo co nejlépe zaměřit signálem z GPS a ze zjištěných měření se pak určí průměrné souřadnice, které pak tvůrce keše umístí na server geocaching.com.

41

7.5 Preferovaný typ ubytování

Další informací, kterou měl dotazník za úkol zjistit, se úzce váže k předchozí otázce. Cílem bylo zjistit, jaký typ ubytování respondenti preferují. Tato otázka se netýkala pouze respondentů, kteří provozují geocaching, ale i ostatních, kteří neprovozují, nebo teprve hodlají z geocachingem začít, popřípadě ho vyzkoušet.

Preferovaná ubytovací zařízení Penzion

85

Kemp

52

Hotel

39

Ostatní

26

Turistická ubytovna

respondenti

16

Záleží na okolnostech

3

Motel

3 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf 6: Preferovaná ubytovací zařízení

Na grafu můžeme názorně vidět, že podle odpovědí respondentů je nejpreferovanějším ubytovacím zařízením penzion, který označilo 85 respondentů, to jest 37,95 procent čili silnější třetina všech respondentů. Druhou nejčastější odpovědí byl kemp, který jako svoji odpověď označilo 52 dotazovaných, tento počet činí 23,21 procent. Na třetím místě se umístily hotely, které označilo 39 respondentů, to jest 17,41 procent všech dotázaných. Nezanedbatelné procento lidí také zvolilo jiné způsoby ubytování v grafu označené jako „Ostatní“, jako odpovědi se zde vyskytovalo přespání ve stanech, častou odpovědí bylo také přenocování pod širákem, nebo na vlastní chatě, popřípadě chalupě, či u známých. 42

Z těchto výsledků je možné usuzovat, že většina lidí, kteří tráví svůj volný čas turistikou, popřípadě geocachingem, využívají pro přespání spíše menších ubytovacích zařízení, jako jsou právě penziony, které v dotazníku označil největší počet respondentů.

7.6 Nejpoužívanější GPS zařízení

Geocaching nemá ekonomický přínos pouze pro hostinská a ubytovací zařízení, nemalé zisky plynou i výrobcům GPS zařízení, což je logické, poněvadž bez GPS navigací by geocaching nebylo možné provozovat. Výrobci si tuto skutečnost velice dobře uvědomují a tak vyvíjí turistické GPS zařízení speciálně pro potřeby geocachingu s mnoha funkcemi, které geocacher může při hledání keší využí. Jak jsou na tom ovšem s oblíbeností u respondentů jednotliví výrobci, zjišťovala další otázka v dotazníku.

Nejpoužívanější GPS zařízení

14,375 % 5% Garmin

13,75% 66,875 %

TomTom Nokia Jiné

Graf 7: Nejpoužívanější GPS zařízení

43

Z grafu je jasně patrné, že nejvíce využívanými navigacemi jsou GPS navigace od firmy Garmin, kterou vlastní necelých 70 procent všech respondentů, což je o něco málo víc než dvě třetiny ze všech odpovědí. Na druhém místě je s velkým odstupem za navigacemi Garmin společnost TomTom, jejíž GPS navigace vlastní 13,75 procent všech dotázaných. Do grafu se také dostala společnost Nokia, která vyrábí mobilní telefony s GPS čipem, tyto telefony vlastní 5 procent všech dotázaných. Ve zbývajících necelých patnácti procentech jsou zahrnuty zbylé odpovědi, které udávaly různé další výrobce navigací jako například Dynavix a Navigon, které byli označeny každá dvěma respondenty. Do této výseče grafu dále patří navigace Mio, kterou označili tři respondenti, navigace Mo získala celkově 5 hlasů. Z výše popsaného je jasné, že navigace Garmin vévodí prodejům, co se GPS zařízení týče. Tato společnost nabízí navigace pro prakticky všechny druhy dopravy a turistiku. Garmin také přizpůsobuje svoje produkty poptávce zákazníků a pojem geocaching jí není neznámý, proto v produktovém portfoliu této značky naleznete i turistické navigace se speciálními funkcemi, které geocacheři při lovu kešek dozajista využijí. Podle tohoto průzkumu nemají ostatní výrobci navigací ani zdaleka tak vysoký tržní podíl, jako právě navigace Garmin, vylepšováním svých výrobků a zaměřením se třeba například na geocachery by dozajista mohlo i ostatním značkám vyrábějícím GPS navigace pomoci v lepších prodejích.

7.7 Popularita geocachingu

Předchozí kapitoly této práce byly většinou zaměřeny přímo na geocachery a geocaching

v jednotlivých

krajích,

v kraji

Vysočina,

nebo

seznamovaly

s potenciálními ekonomickými užitky, které z geocachingu vyplývají. Jak je to ale s popularitou a celkovým povědomím o geocachingu, se pokusí přiblížit tato kapitola. Otázka v dotazníku zněla, zda-li respondent slyšel někdy pojem geocaching. Výsledky ukazuje přiložený graf.

44

Slyšeli jste někdy o pojmu geocaching? 28

Ano Ne 196

Graf 8: Povědomí o Geocachingu

Z grafu č. 8 je jasně patrné že drtivá většina respondentů pojem geocaching již někdy slyšela, je to logické, jelikož dotazník byl umístěn na fórum geocaching.cz, kde se předpokládá, že všichni geocaching znají. Dotazník byl ovšem umístěn i na jiných místech (viz kapitola 7) tudíž odpovídalo i mnoho respondentů, kteří se třeba geocachingu nevěnují nebo nechodí na různá geocaching fóra. Pojem geocaching tedy již někdy slyšelo 196 respondentů, což činí 87,5 procenta a pouze 28 respondentů o této formě turistiky nikdy neslyšelo, jejich podíl činí 22,5 procent. S touto otázkou úzce souvisela i otázka následující, ta především zjišťovala, kolik lidí by mělo chuť si geocaching vyzkoušet viz graf na straně 46. Kromě toho že 132 respondentů geocaching již provozuje, je zde také vidět, že druhá nejpočetnější skupina respondentů jsou ti, kteří geocaching neprovozují, ale rádi by si geocaching vyzkoušeli, tudíž o něj mají nějakým způsobem zájem, tuto otázku zvolilo 55 respondentů. Poslední skupinou, která čítá 37 lidí, jsou ti, kteří o geocaching zájem nemají a vyzkoušet ho nehodlají.

45

Chuť vyzkoušet si geocaching

37

55

Již ho provozuji 132

Neprovozuji ale rád(a) bych ho vyzkoušel(a) Nemám zájem jej provozovat

Graf 9: Chuť respondentů vyzkoušet geocaching

Stále tedy existuje skupina lidí, kteří mohou být potenciálními geocachery, jelikož mají chuť si relativně novou formu turistiky, geocaching vyzkoušet. Je také zajímavé, že někteří lidé, kteří odpověděli, že geocaching vůbec neznají, v zápětí zvolili možnost, že by ho rádi vyzkoušeli. Pokud se na tyto respondenty blíže zaměříme, zjistíme, že pět z nich má bydliště v kraji Vysočina, tři z nich jsou ženy a dva muži. V rámci všech respondentů to pak bylo 18 lidí, kteří by geocaching rádi vyzkoušeli, ale přitom o něm nikdy neslyšeli, poměr můžů a žen byl v tomto případě 5 mužů a 13 žen.

46

8 Závěr

Před napsáním této práce jsem o geocachingu měl pouze skromné informace, které jsem získal při svém studiu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě v předmětu Informační a rezervační systémy, kde jsme se několik hodin věnovali zařízením GPS, mapovým podkladům, družicím a také jsme se zmínili o geocachingu. Když potom přišel čas pro výběr téma bakalářské práce a ve vypsaných tématech se objevilo využití GPS v cestovním ruchu, rozhodl jsem se toto téma zpracovat. Psát o využití GPS v cestovním ruchu bylo pro mě velice zajímavé a doufám, že stejně tomu bude i v případě čtenářů, kterým se tato práce dostane do ruky. Téma mi imponovalo zejména díky faktu, že se jedná z velké části i o technickou záležitost viz první část bakalářské práce, kde je pojednáno o principech fungování amerického navigačního systému GPS a také dalších satelitních navigačních systémů, které jsou vyvíjeny ostatními zeměmi. Neméně zajímavou pasáží je také kapitola o historii systému GPS, kde je vidět nesmírný posun techniky za posledních dejme tomu 50 let. Přiblížit technologii satelitních navigačních systémů, zejména pak amerického GPS bylo pouze jedním z cílů této bakalářské práce. V práci je také představena forma turistiky zvaná geocaching, která právě zařízení GPS využívá. S rozvojem a hlavně se stále se zvětšující dostupností zařízení GPS také stoupá počet lidí, kteří se geocachingu věnují. Tato hra, ve které zúčastněný člověk hledá krabičky s poklady, je velice chytlavá pro prakticky pro všechny věkové kategorie. Od těch nejmenších dětí, pro které je takové hledání pokladů velice vzrušující, ale také zdraví prospěšné, poněvadž se pohybují na zdravém vzduchu, až po ty úplně nejstarší, kteří mají stále chuť do života a chtějí svůj čas trávit aktivní formou. Všechny tyto věkové skupiny přicházejí díky geocachingu do kontaktu, někdy nejprve prostřednictvím internetu a různých internetových fór, ale posléze také často dochází k fyzickým setkáním, která bývají velice napínavá, jelikož každý má o tom druhém určitou představu, kterou si udělá například na základě předchozí internetové komunikace. Tento faktor neznáma přidává těmto geocacherským setkáním na zajímavosti. Už jenom samotný fakt, že geocacheři si mezi sebou navzájem tykají, ukazuje, jak je tato komunita přátelská a uvolněná, tento fakt jsem si měl možnost ověřit, když jsme 47

s kolegou umisťovali na internet dotazník k našim bakalářským pracím. Geocacheři začali okamžitě a velice spontánně reagovat, zasílali nám různé rady a postřehy a samozřejmě se okamžitě pustili do vyplňování dotazníku. Samotný geocaching je velice chytlavá záležitost, kterou pokud si člověk vyzkouší, většinou se jí začne věnovat pravidelně. Je to také prostředek pro stmelování rodiny, kdy se nudné procházky do přírody změní v zajímavý a napínavý lov za pokladem. Tento fakt uvítají rodiče dětí, které se tímto způsobem podaří dostat od televizních, nebo v dnešní době spíše od počítačových obrazovek. Děti se dostanou ven do přírody a při geocachingu mohou rozvíjet různé dovednosti, které jsou při hledání potřebné a hlavně zlepšují svoji fyzickou kondici v případě, že za keškami podnikají různé pěší nebo cyklistické výlety. V České republice se takových výletů dá realizovat velká spousta, jelikož Česká republika je co do počtu keší jednou ze světových velmocí. Co se týče geocachingu v oblasti kraje Vysočina, tak můžeme říct, že na tom není vůbec špatně. Podle výsledků dotazníkového šetření se kraj Vysočina svou oblíbeností u geocacherů umístil zhruba uprostřed. Je ale jasné, že na Vysočině je mnoho krásných míst, kde mohou být umístěny další a další keše. V oblasti tohoto kraje může podle mého názoru, počet keší dozajista ještě vzrůstat. K tomuto faktu mě vede vědomí toho, že Vysočina má v rámci České republiky jedno z nejčistších ovzduší a nejméně poničenou přírodu. Nachází se zde také mnoho kulturních a historických památek, z nichž tři jsou na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Ve své práci jsem se snažil ozřejmit, že geocaching není přínosný pouze pro lidi, kteří tento druh turistiky provozují, ale také pro ekonomické subjekty, které mají co dočinění s turismem a potažmo tedy s cestovním ruchem. Jedná se zejména o hostinská zařízení, pro která mohou geocacheři představovat zajímavý zdroj příjmů, pokud jim budou schopni nabídnout dobrý standart služeb, nezničenou přírodu a zajímavé kešky v okolí. Tyto kešky mohou být prostředkem, jak do oblasti, ve které takový ekonomický subjekt podniká, přitáhnout nové a nové geocachery a tím zvětšovat svůj zisk. Je ovšem potřeba vše dělat s mírou a podle pravidel geocachingu, která jsem se snažil ve své práci popsat. Je totiž nanejvýše důležité, aby nedocházelo ke zkažení fenoménu nazývaného geocaching a i když je nevyhnutelně jasné, že jednou dojdou všechny skrýše pro kešky a všechny schránky budou nalezeny, musí všichni geocacheři doufat, že tato chvíle leží někde daleko v budoucnosti. 48

V dnešní době si jen málo lidí dokáže představit účinnou a efektivní navigaci bez pomoci satelitních navigačních systémů jako je americké GPS. Člověk je totiž od přírody lenivé stvoření, ale je to právě lenost, která člověka žene k tomu, aby vymýšlel stále nové a nové věci, které mu usnadní práci. Není tomu tak dávno, co motoristé při hledání cesty používali mapu a ukazatele podél cest. Ani tomu není tak dávno, co kapitáni lodí a piloti letadel spoléhali na mapy a magnetické kompasy. Tyto metody slouží v dnešní době jen v případě, že navigace pomocí GPS selže, což není častým jevem. Faktem ovšem zůstává, že na GPS signálu je lidstvo v dnešní době závislé více, než by možná bylo zdrávo. Technologie satelitních navigací se během následujících let bude se stoprocentní jistotou dále rozvíjet a bude lidstvo provázet až do doby, než bude objeven nějaký lepší systém, který my ovšem dnes ještě nevidíme.

49

9 Seznam grafů a obrázků

9.1 Seznam grafů

Graf 1: Poměr mužů a žen provozujících geocaching v kraji Vysočina ......................... 34 Graf 2: Geocaching v jednotlivých krajích České republiky .......................................... 35 Graf 3: Lidé zabývající se geocachingem podle kraje trvalého bydliště ........................ 36 Graf 4: Geocacheři provozující geocaching v zahraničí ................................................. 38 Graf 5: Geocacheři využívající hostinská zařízení ......................................................... 40 Graf 6: Preferovaná ubytovací zařízení .......................................................................... 42 Graf 7: Nejpoužívanější GPS zařízení ............................................................................ 43 Graf 8: Povědomí o Geocachingu ................................................................................... 45 Graf 9: Chuť respondentů vyzkoušet geocaching ........................................................... 46

9.2 Seznam obrázků

Obrázek 1: Letecká navigace Garmin aera 550 [6] ........................................................ 19 Obrázek 2: Turistická navigace Garmin Dakota 10 [16] ................................................ 21 Obrázek 3: Ukázka keše [9] ............................................................................................ 27 Obrázek 4: Ukázka geocoinu [15] .................................................................................. 28

50

10 Informační zdroje

10.1 Knižní zdroje

[1] RAPANT, Petr. Družicové polohové systémy. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2002, 197 s. ISBN 80-248-0124-8.

10.2 Elektronické zdroje

[2] Global Positioning System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Global_Positioning_System [3] VLČKOVÁ, Eva. Vypnout GPS kvůli válce? Nesmysl, říká jeho autor profesor Parkinson. Lidovky.cz Zpravodajský server Lidových novin [online]. 20.10.2010 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/vypnout-gps-kvuli-valce-nesmyslrika-jeho-autor-profesor-parkinson-1gi-/ln_veda.asp?c=A101019_124507_ln_veda_ev [4] GPS Block II F. JOHNSON, Jeh Charles, Carter F HAM, Gerald F GOODWIN a Benjamin BRYANT. Report of the comprehensive review of the issues associated with a repeal of "Don't ask, don't tell" [online]. Washington, D.C.: Dept. of Defense, 2010 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.globalsecurity.org/space/systems/gps_2f.htm [5] PIKE, John. GPS III / GPS Block III. JOHNSON, Jeh Charles, Carter F HAM, Gerald F GOODWIN a Benjamin BRYANT. Report of the comprehensive review of the issues associated with a repeal of "Don't ask, don't tell" [online]. Washington, D.C.: Dept.

of

Defense,

2010

[cit.

2012-03-18].

Dostupné

z:

http://www.globalsecurity.org/space/systems/gps_3.htm [6] Letecká navigace GPS Garmin aera™ 550. In: Pilotshop.cz [online]. 2009-2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.pilotshop.cz/elektronika-pristroje/garmin-aera550/ 51

[7] Jeppesen. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

Dostupné

2012-03-18].

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Jeppesen [8] Montana 600 PRO Lifetime. Garmin.cz [online]. 2009 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://www.garmin.cz/produkty/outdoor/mapove-gps/montana-serie/montana-600-

pro-lifetime.html [9] LUTONSKÝ, Marek. Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS. In: Navigovat [online].

12.8.2008

[cit.

2012-03-25].

Dostupné

z:

http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasi-gps/sc3-a-1312930 [10] Odbor kosmických technologií a družicových systémů: Ruský GLONASS Ministerstvo dopravy: Spacedepartment [online]. 2011 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.spacedepartment.cz/3-sekce/gnss-systemy/gnss-mimo-evropu/ruskyglonass/ [11] Odbor kosmických technologií a družicových systémů: Čínský Beidou / Compass. Ministerstvo dopravy: Spacedepartment [online]. 2011 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.spacedepartment.cz/3-sekce/gnss-systemy/gnss-mimo-evropu/cinskybeidou---compass/ [12]Odbor kosmických technologií a družicových systémů: Galileo dopravy:

Spacedepartment

[online].

2011

[cit.

2012-03-31].

Ministerstvo Dostupné

z:

http://www.spacedepartment.cz/3-sekce/galileo/ [13] Odbor kosmických technologií a družicových systémů: Cospas – Sarsat Ministerstvo dopravy: Spacedepartment [online]. 2011 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.spacedepartment.cz/7-sekce/aktuality/registrace-nouzovych-boji-systemupatrani-a-zachrany-cospas-sarsat.html [14] Oblast Vysočina. RISY.cz [online]. 2010-2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/regionalni-informace/o-kraji/vysocinaturisticky-region/vysocina-turisticka-oblast/ [15] Geocaching. JIRE website [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.jire.cz/geocaching/geocaching.html 52

[16] Garmin Dakota 10. Probikeshop [online]. [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.probikeshop.com/garmin-dakota-10-gps/29895.html

10.3 Bakalářské práce

BEZDĚČKA, Milan. Využití GPS pro cestovní ruch: Geocaching v Jihomoravském kraji. Jihlava, 2012. 50 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Hana Vojáčková.

53

11 Přílohy

11.1 Dotazník k bakalářské práci

1) Jaký typ turistiky nejčastěji provozujete? (lze uvést více možností) a) pěší turistika b) cykloturistika c) skialpinismus d) vodní turistika e) mototuristika f) geocaching g) lyžařská turistika h) jiné uveďte: _______________________

2) Používáte k turistice zařízení GPS (Global position system)? a) Ano často b) Ano někdy c) Ne 3) Pokud „Ano“, uveďte výrobce Vašeho zařízení: a) Garmin b) TomTom c) Mio d) Dynavix e) Jiné uveďte: ___________________ 4) Slyšeli jste někdy o pojmu Geocaching? a) Ano b) Ne 5) Chtěli byste geocashing provozovat? (hra na pomezí sportu a turistiky spočívající ve využití zařízení GPS při hledání ukrytých schránek zvaných „cache“) a) Již ho provozuji b) Ne neprovozuji, ale rád(a) bych ho zkusil(a) c) Nemam zájem jej provozovat (pokračujte na otázku #12)

54

6) Vyberte kraje, v kterých geocaching provozujete a) hl. m. Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj i) Pardubický kraj j) Olomoucký kraj k) Moravskoslezský kraj l) Zlínský kraj m) Jihomoravský kraj n) Vysočina 7) U zvoleného kraje uveďte Vaši nejoblíbenější lokalitu pro geocaching. (Např. Jihočeský kraj – okolí Lipna) ______________________________________________________ 8) Provozujete geocaching i mimo území ČR? a) Ano uveďte kde:_______________ b) Ne, ale plánuji to c) Ne 9) Využíváte při geocachingu hostinských zařízení? a) Ano, často b) Výjimečně c) Nevyužívám

10) Geocachingem trávím a) jen volné chvíle (např. volné odpoledne) b) víkend c) vícedenní dovolenou d) jiné uveďte: ___________________ 11) Jak dlouho se geocachingu věnujete? a) měsíc až 1 rok b) 1 rok – 3 roky c) 3 roky – 6 let d) 6 let – 11 let

55

12) Jaký typ ubytovacího zařízení preferujete? a) kemp b) turistická ubytovna c) motel d) penzion e) hotel 13) Jsem: a) Muž b) Žena 14) Váš věk: a) do 20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 40 let d) 41 – 50 let e) 51 – 60 let f) 60 let a více 15) Uveďte kraj, ve kterém máte trvalé bydliště a) hl. m. Praha b) Středočeský kraj c) Jihočeský kraj d) Plzeňský kraj e) Karlovarský kraj f) Ústecký kraj g) Liberecký kraj h) Královéhradecký kraj i) Pardubický kraj j) Olomoucký kraj k) Moravskoslezský kraj l) Zlínský kraj m) Jihomoravský kraj n) Vysočina

56