Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na území Českého krasu

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na území Českého krasu Finální verze

Zpracoval:

Ing. Tomáš Kažmierski Regionální environmentální centrum Česká republika ve spolupráci se Správou CHKO Český kras a Agenturou Koniklec

Praha, říjen 2002

-1-


Obsah Úvod.................................................................................................................................................................... 1

Vymezení regionu ................................................................................................................................................ 2 Poloha, dostupnost a charakteristika území ......................................................................................................... 4 Analýza současného stavu .................................................................................................................................... 5 Slabé stránky .......................................................................................................................................... 5 Silné stránky ........................................................................................................................................... 5 Ohrožení ................................................................................................................................................. 6 Příležitosti............................................................................................................................................... 6

Přehled strategických cílů a opatření k jejich naplňování ................................................................................... 7 Strategický cíl 1 - Usměrnění návštěvnosti a dalšího rozvoje cestovního ruchu v území ................................................. 9 Strategický cíl 2 - Vybudování fungujícího informačního servisu pro návštěvníky regionu a účinné propagace v oblasti CR ........................................................................................................................................................ 13 Strategický cíl 3 - Rozvoj venkovských forem turistického ruchu.................................................................................. 16 Strategický cíl 4 - Zvyšování odbornosti lidských zdrojů a kapacit ................................................................................ 18

Zúčastněné strany a výhody pro ně .................................................................................................................... 20 Harmonogram implementace studie ................................................................................................................... 21 Harmonogram realizace jednotlivých opatření................................................................................................... 22 Použité zkratky ................................................................................................................................................... 23

-2-


1. Úvod

Turistický ruch může být za příznivých okolností velmi lukrativním a prosperujícím segmentem domácího trhu. V současné době však toto pravidlo naplňuje pouze Praha, neboť ta se stává ve většině případů hlavním cílem návštěvy zahraničních turistů. V České republice je již jen málo míst, které mohou jen stěží konkurovat obdobnému zájmu návštěvníků se svými turistickými lákadly a zajímavostmi. V regionech tak zatím zůstává nevyužitý potenciál turistických zařízení, služeb, kulturních památek a zajímavostí, které pozornosti cestovních kanceláří a touroperátorům z mnoha důvodů unikají.

V současnosti Agentura Koniklec ve spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti Český kras a sdružením Přátelé Českého krasu připravují Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu. Jedná se o dokument, který se snaží nastínit řadu směrů a vizí, a to v různých oblastech - sociální, ekonomické, životním prostředí, rozvoji místní komunity. Jedna z řešených kapitol se též věnuje rozvoji turistického ruchu, jehož význam pro oblast se může sehrát v budoucnu nezastupitelnou roli při zajištění příjmů regionu. V rámci zmíněné Strategie se její zpracovatelé rozhodli na počátku roku 2002 oslovit Regionální environmentální centrum (REC) - Kancelář pro Českou republiku s žádostí o vypracování podrobnější studie rozvoje turistického ruchu v Českém krasu za dodržení principů trvalé udržitelnosti a zároveň podpory takových forem turistiky, která je šetrná vůči životnímu prostředí. Způsobů, jak podpořit rozvoj turismu v oblasti je mnoho, avšak problém nastává při jeho usměrňování a financování, které je třeba hledat především ve spolupráci s místními podnikateli, institucemi a nevládními organizacemi.

Tato studie je tedy jedním z návrhů, jak uchopit problematiku cestovního ruchu v oblasti a jak směřovat k jejímu využití ve prospěch rozvoje obcí, lepším pracovním příležitostem obyvatel a celkovému zlepšení úrovně poskytovaných služeb v regionu. Smyslem tohoto projektu je též nelezení společných zájmů mezi významnými incomingovými cestovními kancelářemi a poskytovateli služeb v regionu, s cílem otevřít turistům nové možnosti využití a nabídnout jim k dosud tradičně preferovaným oblastem též jinou zajímavou regionální alternativu. Výsledkem by měl být přesun zájmu turistů k netradičním formám turistického ruchu, k agroturistice, cykloturistice, kulturní turistice. Též by mělo dojít k prosazování šetrnějších způsobů turistiky vzhledem k charakteru ochrany přírody a krajiny v CHKO, ke zvýšení prosperity malých a středních podnikatelů v oblasti služeb.

2. Vymezení regionu

Území Českého krasu se rozkládá na ploše cca. 128 km2 ve Středočeském kraji, v okresech Beroun a Praha západ. Lesy zaujímají přibližně 38 % celkové rozlohy oblasti, další plochu zaujímá zemědělská půda (50 %), travnaté porosty (8 %) a ostatní plochy (lomy, vodní plocha a zastavěná území - celkem 4 %).

Nejbližším správním centrem oblasti je město Beroun, které se nachází na západní hranici oblasti. Beroun bylo okresním městem s počtem obyvatel přesahujícím 17.000. Oblast sousedí též s hlavním městem Prahou, které se jí dotýká na severovýchodní hranici. Přirozeným spádovým centrem oblasti je obec Karlštejn, kde je též sídlo Správy CHKO Český kras. Dalšími většími obcemi v území jsou Liteň, Tuchlovice, a další

Nejcennější přírodní lokality v území byly zařazeny mezi tzv. maloplošná chráněná území a spadají pod přísnější režim ochrany. V oblasti se nachází celkem 18 takových území o celkové rozloze 27 km2, přičemž nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Karlštejn (rozloha 15,9 km2), která získala v roce 2000 ocenění Rady Evropy, a NPR Koda (rozloha 5,0 km2). Jedná se o území hodnotné z hlediska výskytu mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují především v teplejších geografických oblastech. V roce 1972 bylo území vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Český kras (CHKO). Hranice tohoto velkoplošně chráněného území se téměř shodují s popisovaným územím, proto i řada opatření a aktivit vztahujících se k rozvoji cestovního ruchu musí respektovat pravidla ochrany přírody a krajiny a nenarušovat přírodní ráz neuváženou činností a zásahy.

Míra citlivosti vůči zásahům do cenných přírodních společenstev je vyjádřena celkem 4 zónami ochrany přírody, které vymezují oblasti s velmi cennými přírodními společenstvy a hodnotnou krajinou (1. zóna), zónu nárazníkovou s možností šetrného lesního a zemědělského hospodaření (2. zóna), územím s možností hospodářské činnosti (3. zóna) a plochou zastavenou nebo využívanou k průmyslovým účelům (4. zóna). -3-

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu Zonace Chráněné krajinné oblasti Český kras (zdroj: Správa CHKO ČR)

3. Poloha, dostupnost a charakteristika území

Český kras se rozkládá ve Středočeském kraji na území okresů Praha – západ a Beroun (JZ od Prahy).

Území je velice dostupné z hlediska dopravy návštěvníků dopravními prostředky (automobily, autobusy, apod.). K tomu jednak přispívá dálnice D5, která se nachází při jihozápadní hranici území a kde se nacházejí tři dálniční sjezdy (EXIT na 18 km Beroun – Centrum; EXIT na 14 km Beroun – východ; EXIT na 10 km u obce Loděnice), z nichž je možné se dostat přímo do území Českého krasu. Dalšími příjezdovými komunikacemi jsou silnice č. 116, která vstupuje do území v obci Zadní Třebáň a prochází dále obcemi Karlštejn, Srbsko, Hostím dále do Berouna. Poměrně rozsáhlá síť vedlejších komunikací 2. a 3. třídy vytváří dobré podmínky pro dopravní spojení mezi jednotlivými turistickými cíly. Český kras je jedinou oblastí v České republice, kde se na poměrně velké ploše rozkládá vápencové podloží. Geologický podklad má významný vliv na charakter celého území včetně výskytu řady přírodních zajímavostí, maloplošných chráněných území a krasových jevů. Vedle vápenců silurského a devonského stáří geologické složení ještě doplňují souvrství břidlic a diabasových vyvřelin.

Území se rozkládá na dolním toku řeky Berounky a tvoří oválný tvar ve směru od jihozápadu k severovýchodu, od Zdic až po jižní okraj Prahy. Střední a jihozápadní část Českého krasu se označuje jako Karlštejnská pahorkatina, v severovýchodní části území jsou vápence vystřídány křídovými usazeninami Pražské plošiny. Na jihu, jihozápadě a jihovýchodě je území Českého krasu poměrně výrazně ohraničeno Hořovickou brázdou, která odděluje vápencové území od sousedních Hřebenů Brd, Křivoklátské vrchoviny i Lánské pahorkatiny. Český kras je víceméně plošinou, která byla rozčleněna údolními zářezy vodních toků včetně kaňonovitého údolí řeky Berounky. Často velice členité území má poměrně malé výškové rozdíly (208 – 499 m n. m.), avšak morfologie terénu umožnila rozvoj velmi pestré rozmanitosti flóry a fauny. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 350 m n. m.

Klimaticky se Český kras vyznačuje v rámci středočeských pahorkatin velmi suchým a relativně i teplým podnebím. Srážky se pohybují kolem 500 mm ročně, průměrná roční teplota kolísá v rozmezí 8 – 9 °C. Suchému a teplému podnebí odpovídá původní vegetace, která se dochovala na řadě míst v území. Na území současné CHKO Český kras se nachází celkem 15 obcí a dalších 22 obcí leží na její hranici.

-4-


4. Analýza současného stavu 4.1. Slabé stránky

to, co je pod přímou kontrolou, ale co zabraňuje dosažení cílů -

nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro aktivní formy turistiky

-

absence dlouhodobé a cílené propagace regionu

-

negativní postoj místních obyvatel k rozvoji turistického ruchu

nedostatek tvorby regionálních turistických produktů vytvářených přímo v regionu špatná komunikace mezi poskytovateli služeb a ostatními subjekty

nedostatek zkušenosti a profesionality v provozování cestovního ruchu nedostatek prostředků na nutná opatření

nedostatek kapacit cestovního ruchu v letní sezóně slabé využití kapacit CR mimo hlavní sezónu

nízká jazyková vybavenost poskytovatelů služeb

nedostatečný a nekoordinovaný informační systém špatný stav místních komunikací

absence kulturních a společenských akcí v regionu

4. 2. Silné stránky

to, co je pod přímou kontrolou a co Vám pomáhá dosahovat cílů a plánů +

klidné a zdravé přírodní prostředí

+

ochrana území před zásadními negativními vlivy a činnostmi (statut CHKO)

+ + + + + + + + +

poloha regionu vůči Praze

velký počet přírodních a historických zajímavostí lokálního až celonárodního významu (Karlštejn, Koněpruské jeskyně) síť dobře značených tras pro pěší turistiku

řeka Berounka a její využití pro aktivní turistiku (vodáctví, rybářství, koupání) dobrá dopravní síť

množství zajímavých lokalit v blízkém okolí (okruh cca. do 30 km - Chrustenice, Beroun, Dobříš, Křivoklát, Hořovice, Žebrák, Točník, Praha) unikátní (tradiční) výroby ( víno v Karlštejně, keramika, medovina, apod.)

iniciativa představitelů správy CHKO, samospráv a podnikatelů (Sdružení Přátele Českého krasu) tradice turistických spolků

-5-


4. 3. Ohrožení

věci mimo přímou kontrolu, které brání dosažení cílů a splnění plánů -

nedostatek oboustranné systematické komunikace mezi veřejným a soukromým sektorem

-

malý příliv investic

-

poškozování a nadměrná zátěž krajiny těžbou vápence

poškozování přírodních a kulturních hodnot nadměrnou návštěvností klíčových destinací nedostatek lidských zdrojů

nezájem některých obcí (a měst) o rozvoj cestovního ruchu a z toho vyplývající nedostatek finančních prostředků plýtvání finančních prostředků na neúčinnou propagaci

přetváření charakteru místních obcí na satelitní sídla pražské aglomerace s velmi nízkým zastoupením služeb

4. 4. Příležitosti

věci mimo přímou kontrolu, které však podporují dosažení cílů a plánů +

fungující informační sítě mimo území

+

tradice vodáctví

+ + + + + +

přirozená spádová turistická oblast pro obyvatele a návštěvníky Prahy vysoká návštěvnost a oblíbenost území

podmínky vymezující rozvoj turismu (např. národní strategie rozvoje cyklistické dopravy a evropských projektů, potenciál rozvoje cestovního ruchu, apod.) vysoký potenciál pro individuální turistiku rozvoj agroturistiky a cykloturistiky

rozvinutá občanská společnost (asociace, sdružení,…) využitelná pro oblast cestovního ruchu

-6-


5. Přehled strategických cílů a opatření k jejich naplňování Hlavním záměrem je urychlit a podpořit rozvoj aktivit cestovního ruchu v území, které má dobré předpoklady k dalšímu rozvoji, a to především prostřednictvím organizovaného turistického ruchu, který bude jedním z hlavních zdrojů příjmů regionu. S tím bude spojeno vytváření dostatku pracovních příležitostí pro místní obyvatele a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu. Turistika a cestovní ruch v území by měla být budována a rozvíjena na základě principů trvale udržitelného rozvoje vzhledem ke podmínkám ochrany přírody a krajiny v Chráněné krajinné oblasti Český kras.

Strategický cíl 1

Usměrnění návštěvnosti a dalšího rozvoje cestovního ruchu v území Opatření:

1.1 Definování hranic zájmového území a nástupnických míst, hlavních destinací a rozvoj (doplnění) dalších turistických lokalit včetně možností jejich turistické zatíženosti.

1.2 Udržení sítě pěších turistických stezek, cyklostezek a cyklotras, případně dobudování stezek v oblastech menší návštěvností. 1.3 Dobudování sítě cyklostezek a cyklotras s ohledem na vytíženost lokalit.

1.4 Podpora rozvoje služeb cestovního ruchu při dodržování běžných standardů kvality. 1.5 Dobudování infrastruktury zaměřené na cykloturistiku a autoturistiku.

Strategický cíl 2

Vybudování fungujícího informačního servisu pro návštěvníky regionu a účinné propagace v oblasti cestovního ruchu Opatření:

2.1 Vytvoření uceleného souboru vnějších znaků regionu a realizace účinné propagace území

2.2 Vybudování jednotného informačního sytému (síť informačních bodů - poskytovatelé služeb CR, informační střediska, terénní informační systém, apod.)

2.3 Vytvoření motivačních pobídek pro návštěvníky území (pro opakovanou návštěvu, např. formou sběru kupónů při nákupu služeb, apod.)

Strategický cíl 3

Rozvoj venkovských forem turistického ruchu Opatření:

3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu na venkově a místních služeb 3.2 Rozvoj tradičních řemesel a výrob

-7-

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu Strategický cíl 4

Zvyšování odbornosti lidských zdrojů a kapacit

Opatření: 4.1 Vytváření systému školení pro místní samosprávu a podnikatele v oblasti cestovního ruchu 4.1 Rozvíjení spolupráce mezi krajem, samosprávou, podnikatelskými subjekty, správou CHKO, nevládními organizacemi, a dalšími zainteresovanými subjekty

-8-


6. Výstupy pro dosažení cílů Jednotlivé výstupy mají zajistit naplňování cílů, které byly definovány zpracovatelem a následně předloženy k připomínkování zástupcům místních zastupitelů, nevládních organizací a podnikatelů na setkání v Srbsku počátkem dubna 2002.

Strategický cíl 1

Usměrnění návštěvnosti a dalšího rozvoje cestovního ruchu v území

Cílem strategického cíle je snížit návštěvnost těch částí regionu, které jsou v současné době nejvíce navštěvované, popř. tuto návštěvnost sezónně diverzifikovat.

Jako alternativní nabídka pro návštěvníky a turisty bude sloužit nová síť zajímavostí a atraktivit území, které splňují požadavky ochrany přírody a krajiny a zájmy ochrany kulturního dědictví. Turistický ruch se tímto způsobem může rozptýlit na větší území regionu při zachování stávající návštěvnosti celého území. Příjmy z cestovního ruchu by měly zůstat zachovány, což může znamenat rozšíření možností podnikání a zvýšení zaměstnanosti v těch částech regionu, které doposud nebyly turisty vyhledávány. VÝSTUPY PRO DOSAŽENÍ CÍLE: 1.1 Definování hranic zájmového území, nástupnických míst, hlavních destinací a rozvoj (doplnění) dalších turistických lokalit včetně možností jejich turistické zatíženosti

Definování hranice území Českého krasu je nezbytným krokem pro další rozvoj aktivit v tomto území. Hranice se mohou do budoucna rozšiřovat, ale neměly by přesáhnout geografické území charakteristické svým přírodními a kulturně-historickými souvislostmi. V současné době je území chápáno vymezením hranice Chráněné krajinné oblasti Český kras. Definování hranic regionu by mělo projít veřejnou diskusí zástupců místní samosprávy, NNO a institucí se vztahem k cestovnímu ruchu (Správa CHKO, PÚSČ, ČCCR, KČT, apod.) Nástupnickými místy jsou myšleny takové lokality, které jsou vstupními místy pro návštěvníky území. Mohou to být nejen hraniční obce Českého krasu, ale i sídla uvnitř území, která mají dobře zajištěno vlakové či autobusové spojení a turisté tyto spoje často využívají. Tak tomu je u obcí Karlštejn a Srbsko.

Hlavní destinace jsou taková místa, kde je velké soustředění turistů a která nabízejí více možností v rámci trávení času z pozice návštěvníka. Je zde dostatek historických či přírodní zajímavostí a často je taková lokalita doprovázena službami cestovního ruchu (ubytování, stravování). Mezi takové destinace patří obec Karlštejn, Koněpruské jeskyně, Svatý Jan pod Skalou, apod.

Mezi lokality, které by se v budoucnu mohly stát turistickými cíli, je možné zařadit jakoukoliv vhodnou lokalitu v Českém krasu, která bude mít zajištěny fungující služby pro turisty (ubytovací kapacity, možnost stravování, apod.). Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5

Souhlasné stanovisko zainteresovaných stran v regionu k vymezení zájmového území Českého krasu. Kategorizace přírodních a kulturních zajímavostí v regionu pomocí hodnotové stupnice. Seznam návrhů na nová nástupnická místa.

Koncept rozšíření stávajících turistických destinací v Českém krasu.

Zahrnutí „nových“ lokalit do propagačních aktivit regionu (letáky, katalog, mapa, veletrhy, apod.)

-9-

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu Prostředky sledování naplňování výstupu (indikátory): a)

Odsouhlasený návrh ze strany zainteresovaných stran s vymezením hranic zájmového území Českého krasu.

b) Počet nových destinací a nástupnických míst za rok. c)

Počet návštěvníků nových destinací v hlavní letní sezóně (období květen – září) se meziročně zvyšuje.

d) Podíl počtu návštěvníků letošního roku v hlavních turistických destinacích oproti předcházejícímu období (předchozímu roku). Implementace a odpovědnosti (kdo bude zajišťovat): Občanské sdružení

Správa CHKO Český kras Termín:

Nejpozději do března 2003. 1.2 Udržení sítě pěších turistických stezek, případně dobudování stezek v oblastech menší návštěvností Poměrně rozsáhlá síť pěších turistických tras na území Českého krasu je jednou ze silných stránek tohoto území z hlediska rozvoje šetrné turistiky. Pěší turistika se tak může stát jedním z hlavních pilířů turistického ruchu v území v kombinaci s cykloturistikou či hippoturistikou. Tato forma je ve většině případů šetrná vůči přírodě a životnímu prostředí. Možná rizika pěší turistiky jsou ve velkém zatížení oblíbených turistických tras (např. Beroun - Srbsko - Karlštejn) a tím v možném vytváření erozních rýh v některých úsecích. Předcházení problémům s možným ohrožením přírody je možné zavedením systému kontroly a udržování stávajících turistických pěšin. V místech, kde již v současné době dochází k nadměrnému zatížení ze strany turistů, vytvořit náhradní turistickou trasu.

Dalším doplněním turistických stezek se může přispět ke zvýšení zájmu o lokality, které v současnosti turisty nejsou vyhledávané. Turistické trasy však jsou pouze jedním z podpůrných prostředků, pro zvýšení zájmu návštěvníků je potřeba místo zatraktivnit zpřístupněním některé přírodní či historické památky v dané lokalitě, popř. postavit příběh na místní legendě, tradici. Velice dobrou příležitostí pro propagaci daného místa jsou tradiční turistické pochody (popř. založit novou tradici), kulturní události nebo tradiční festivaly. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 1.2.1

Revize pěších turistických tras – plán oprav, údržby a rozvoje na období 10 let.

1.2.3

Sledování návštěvnosti na hlavních turistických trasách každé 2 roky a hodnocení stavu zatíženosti turistických tras.

1.2.2 1.2.4 1.2.5

Definování mezní hranice návštěvnosti na pěších turistických trasách.

Předložní návrhů nových turistických pěších a cyklistických tras do března 2003.

Vybudování odpočinkových míst pro turisty na turistických trasách včetně napojení na vlakové, autobusové zastávky a parkoviště (Park and Bike, zkr. P + B).

Prostředky sledování naplňování aktivity (indikátory): a)

Délka nových a opravených (rekonstruovaných) pěších turistických tras v km za rok.

b) Výše finančních prostředků investovaná do údržby stávajících turistických stezek za rok. - 10 -


Implementace a odpovědnosti (kdo bude zajišťovat): OS

Správa CHKO Český kras

Mikroregiony ve spolupráci s krajským úřadem a ČCCR Termín:

Průběžně. 1.3 Dobudování sítě cyklostezek a cyklotras s ohledem na vytíženost lokalit

V posledních letech byl na území CHKO Český kras zaznamenán velký vzestup cykloturistiky. Tento fakt je dán několika okolnostmi. Jednak k tomu přispívá poměrně málo členité území vhodné pro aktivní formy turistiky, jednak prostředí s málo frekventovanou dopravou na většině místních komunikací. Proto se v posledních letech začalo z iniciativy různých organizací (Správa CHKO, OS, apod.) a za spolupráce s obcemi s budování systému cyklistických tras a stezek. Nejznámější a nejfrekventovanější trasou je cyklostezka z Berouna – Závodí do Srbska. Vzhledem k jejímu rovinatému profilu je často využívána nejen návštěvníky a turisty, ale i obyvateli místních obcí a měst (např. města Berouna), a to i ve všední den v pozdně odpoledních hodinách.

Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na bezpečnost na trase (trasa je též značena jako pěší turistická stezka) bude do budoucna nutné konkrétně k této lokalitě navrhnout alternativní cykloturistické okruhy či trasy, a tím zamezit dalšímu nárůstu cyklistů. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 1.3.1 1.3.2 1.3.3

Zmapování stávajících cyklotras a cyklostezek vnitřních i vnějších s napojením na regionální síť Předložení návrhů nových cyklotras (cyklostezek) s jejich napojením na odstavná parkoviště P+B. Vybudování sítě odpočívadel pro cyklisty.


Délka nových cykloturistických tras v km za rok.

c)

Počet nových odpočívadel pro cykloturisty.

b) Výše finančních prostředků investovaná do údržby stávajících turistických stezek za rok.



Spolupráce s KČT, mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR, MMR. 1.4 Podpora rozvoje služeb cestovního ruchu při dodržování tradičních standardů kvality.

Současné struktura a počet poskytovatelů služeb cestovního ruchu je v území nedostatečná. Hlavnímu důvody jsou sezónní charakter návštěvnosti. Tam kde je počet služeb dostatečný (obec Karlštejn) je zájem turistů o poskytované služby omezen otevírací dobou. Např. většina restaurací má zavírací dobu kolem 22. hodiny. - 11 -

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu Pro zajištění dobré kvality poskytovaných služeb, a tím i dobré pohody návštěvníků regionu je do budoucna nezbytné zavést certifikaci poskytovaných služeb. Dodržování standardů služeb by se mělo stát součástí rozvoje sítě poskytovatelů služeb, kteří dobrovolně se zavážou k dodržování oficiálních standardů. Standardizace by měla vycházet z doporučení Ministerstva pro místní rozvoj, popř. dalších profesních svazů a sdružení (sdružení HO-RE-KA, Bohemia Centralis, apod.) Pro následné sledování dodržování kvalitativních standardů bude vypracován systém kontroly standardů služeb smluvních partnerů. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 1.4.1

Vypracování smluv pro vytvoření sítě poskytovatelů „autorizovaných“ místních služeb

1.4.3

Zajištění podmínek právní ochrany know-how.

1.4.2 1.4.4 1.4.5

Uzavření vzájemné dohody o poskytování služeb mezi provozovateli služeb, informačními centry a zpracovatelem projektu Vytvoření podmínek pro udílení a odnímání licencí

Stanovení právního rámce přerozdělování zisku a financování grantových projektů pro poskytovatele služeb CR.


Počet nových smluv (licencí) s poskytovateli služeb v regionu za rok.

c)

Počet odejmutých licencí poskytovatelům za 1 rok.

b) Výše poskytnutých grantových příspěvků pro poskytovatele CR ročně.

Implementace a odpovědnosti (kdo bude zajišťovat): 1.

OS

3.

Spolupráce s HOREKA, Bohemia Centralis, MMR, mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR

2.


1.5 Dobudování infrastruktury zaměřené na cykloturistiku a autoturistiku

Cílem udržitelného rozvoje turistiky v regionu je další snižování užívání motorizovaných dopravních prostředků a naopak využití husté dopravní sítě pro cyklistickou dopravu nebo pro užívání místní hromadné dopravy. Pro turisty přijíždějící do území automobily je v současnosti velice obtížné se tímto způsobem v území pohybovat. Proto je nezbytné postupné budování sítě záchytných parkovišť Park and Bike (P + B), které využívají systém zaparkování osobního vozidla s možností dále se po území pohybovat na vlastním kole. Pro fungování takového systému musí být systém cyklostezek a cyklotras napojen právě na tato parkoviště, a to způsobem, že si návštěvníci mohou vytvářet vlastní okruhy s možností návratu na počáteční bod. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 1.5.1

Průzkum počtu návštěvníků využívajících automobilovou dopravu k příjezdu do území.

1.5.3

Spolupráce na přípravě, realizaci a financování záchytných parkovišť P+B s partnery (krajským úřadem, ČCCR a místními podnikateli).

1.5.2

1.5.4

Návrh záchytných parkovišť P+B s ohledem na možnou kapacitu návštěvníků v území a získaných dat z předchozího průzkumu. Postupná realizace parkovišť P+B s napojením na cykloturistické stezky a trasy.

- 12 -

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu Prostředky sledování naplňování aktivity (indikátory): a)

Počet finančních prostředků získaných na realizaci parkovišť P+B za rok.

c)

Počet vybudovaných nových parkovišť P+B za rok.

b) Počet získaných partnerů pro budování parkovišť P+B ročně.

d) Počet cyklostezek a cyklotras napojených na parkoviště P+B během 1 roku. Implementace a odpovědnosti (kdo bude zajišťovat): 1.

OS

3.

Spolupráce s mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR, Bohemia Centralis, MMR, KČT, MDS

2.


Strategický cíl 2

Vybudování fungujícího informačního servisu pro návštěvníky regionu a účinné propagace v oblasti cestovního ruchu Účelem tohoto strategického cíle je zvýšit obecnou povědomost o turistických cílech (destinacích) v regionů, zvýšit návštěvnost méně vytížených lokalit a zabránit tak nekontrolovanému pohybu turistů. Základem je vybudování kvalitní informační databáze a servisu pro návštěvníky území. Důležitou součástí při šíření informací o Českém krasu má účinná propagace, která by měla být zaměřena na zvýšení zájmu o doposud méně atraktivní lokality regionu.

VÝSTUPY PRO DOSAŽENÍ CÍLE: 2.1 Vytvoření uceleného souboru vnějších znaků regionu a realizace účinné propagace území

Jednoduchá identifikace regionu, jeho turistických produktů a služeb je pro návštěvníka velice důležitou součástí jeho vnímání daného území. Jednoduchý opakující se symbol (v různých obměnách) může být důležitý nejen pro samotného návštěvníka, který hned pozná, kde se nachází, ale i pro samotné místní obyvatele a poskytovatele služeb. Vytváří se dojem příslušnosti k danému regionu, jeho kvalitám a nabídce služeb. Avšak nezbytným předpokladem pro dobré vnímání označení regionu je jeho spojení s dodržování standardů kvality. Proto by se značka měla objevovat pouze na skutečně kvalitních produktech či službách, které se návštěvníkům území nabízejí.

Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 2.1.1

Vytvoření jednotných grafických znaků regionu

I.

Vytvoření loga regionu

III.

Ošetření právního rámce – registrace značky, spolupráce s partnery při užívání značky

II. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5.

Manuál pro užívání grafických prvků včetně loga

Prezentace na výstavách na veletrzích cestovního ruchu

Propagace v médiích – mediální plán a public relation (PR)

Soustavná (dlouhodobá) spolupráce s incomingovými společnostmi a touroperátory Vydávání reklamních materiálů I.

mapa regionu

III.

informační tématické letáky

II.

katalog cestovního ruchu

- 13 -

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu IV. 2.1.6.

infokarty – kartičky s uvedením služeb cestovního ruchu v regionu, památek, přírody, apod.

Propagace regionu z hlediska investičních příležitostí


Počet prezentací na výstavách a veletrzích cestovního ruchu.

c)

Počet objednaných návštěv památek a turistických lokalit včetně počtu rezervací ubytování v regionu před zahájením turistické sezóny.

b) Počet realizovaných informačních materiálů.

d) Počet realizovaných smluv s incomingovými společnostmi (popř. cestovními kancelářemi a agenturami). e) f)

Počet článků v tisku.

Počet zpětných vazeb od návštěvníků území (knihy návštěv apod.)


OS

3.

Spolupráce s mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR, RRA.

2.


2.1 Vybudování jednotného informačního sytému

Informování veřejnosti a návštěvníků v současné době probíhá nekoordinovaně a většinou je závislé na institucích, které vykonávají správu v kulturně –historických zařízeních či v samotném území (např. PÚSČ – správa hradu Karlštejna, Správa CHKO Český kras) nebo na podnikatelích, kteří v regionu provozují turistická či sportovní „lákadla” (Golf Klub Karlštejn, Muzeum voskových figurín Karlštejn). K docílení jednotného postupu, a tím i více efektivního s relativně nižšími náklady, je nezbytné oslovit stávající nejbližší informační centra vně Českého krasu (MIC Beroun, IC Dobříš, IC Rakovník, IC Kladno a IC Příbram) včetně jejich zřizovatelů a provozovatelů.

V současné době se na území Českého krasu nachází několik typů značení, které nemají jednotný grafický podklad a nenesou shodné označení regionu. Jedná se především o 4 naučné stezky (Vodácká, Karlštejn, Zlatý kůň a Svatojánský okruh), které jsou budovány v různém stylu zpracování a formátu tabulí. V území se též nachází několik informačních tabulí, které nejsou jednotné v grafickém pojetí a obsahovém zaměření. Na základě vytvoření nového loga území a grafického manuálu by jednotlivé subjekty měly dodržovat tato pravidla a sjednotit všechny prvky terénního informačního systému v území. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 2.2.1

Zapojení stávajících informačních center do poskytování informací o regionu, vzájemné propojení I.

2.2.2

2.2.3

II.

Pravidelné doplňování informačních materiálů

Zřízení samostatného informačního panelu o území

Zřízení informačních bodů na území regionu

I.

II.

Smlouvy s poskytovateli služeb o šíření informací o regionu Informační pult s infokartami

Vytvoření terénního informačního systému

I.

Vnější – sjednocení designu informačních tabulí a dalšího značení - 14 -

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu i. Značení při příjezdu do regionu (hraniční tabule), nástupnická místa ii. Naučné stezky, cyklostezky, zastávková a odpočinková místa II.

iii.

Značení kulturních a přírodních turistických zajímavostí

Vnitřní – v rámci jednotlivých obcí Českého krasu

i. Směrovky k turistickým cílům

ii. Směrovky k službám turistického ruchu Prostředky sledování naplňování aktivity (indikátory): a)

Počet zodpovězených dotazů návštěvníkům území vztahujících se k službám cestovního ruchu

c)

Počet nových informačních bodů (poskytovatelů informací) za rok

b) Počet realizovaných informačních tabulí (značení) za rok


OS

3.

Spolupráce s mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR

2.


2.2 Vytvoření motivační pobídky (MP) pro návštěvníky území

Motivační pobídky (zkr. MP) pro návštěvníky regionu jsou v současné době velmi rozšířeným prostředkem pro zajištění opakované návštěvy území na základě např. možnosti obdržení slev na služby či zboží v dané turistické oblasti. Návštěvník oblasti je motivován pro návštěvu jednotlivých turistických lokalit v regionu a snaží se tak aktivně vyhledávat možnosti pro trávení volného času a zároveň tím získávat určitou výhodu (službu), která je mu zaručena při této návštěvě. Motivační pobídka na území Českého krasu by se měla skládat z následujících prvků:

Turistická známka (kupón) – známky budou určeny pro sbírání ze strany návštěvníků regionu. Známky budou mít hodnotu od 1 do 5 bodů. Při dosažení určitého počtu bodů obdrží návštěvník pas Českého krasu. Známky budou udělovány smluvními partnery podle výše tržby návštěvníka nebo počtu objednaných služeb. Hodnota známky poskytovaná smluvním partnerem bude závislá na dvou složkách: kvalitě poskytované služby (podle dosaženého standardu služeb nebo certifikace) a doporučení návštěvníka (zjišťování na základě dotazníkového průzkumu při předávání pasu). Turistický průvodce (TP) – bude prodejný na informačních střediscích , knihkupectvích, muzeích a turistických zařízeních. TP bude obsahovat regionální informace o Českém krasu, o turistických lokalitách, otevíracích dobách, návštěvním řádu, apod. Konzulát – informační středisko nebo jiné smluvní místo (např. smluvní partneři).

Pas – bude přenosný a bude opravňovat k čerpání slev ve službách a prodejních místech, vstupném, apod. Návštěvník musí mít pro daný rok udělené vízum Českého krasu, který uděluje konzulát za drobný poplatek nebo formou slevy z prodaného zboží. Jeho prostřednictvím budou návštěvníci sbírat známky – konzulát při určitém počtu známek udělí bonus ve formě zboží nebo slevy na službu (mapa regionu, pohlednice, vstupné do hradu apod.). Smluvní partneři – místní podnikatelé poskytující služby v CR, prodejci suvenýrů, provozovatelé atrakcí a sportovišť, správci historických objektů, muzeí, galerií, správa jeskyň, apod. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: - 15 -

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu 2.3.1

Vytvoření konkrétních a transparentních pravidel pro udílení známek.

2.3.3

Smluvní zajištění poskytovatelů služeb za účelem zařazení do sítě MP.

2.3.2 2.3.4 2.3.5

Seznámení partnerů (provozovatelé IC, podnikatelé, apod.) s principy fungování motivační pobídky (MP) pro návštěvníky regionu. Zajištění výroby a distribuce kupónů, průvodců, a dalších složek MP smluvním partnerům. Vytvoření průběžného systému sledování návštěvnosti území prostřednictvím prodaných kupónů a poskytnutých výhod.


Počet reakcí (zpětné vazby) na vytvořená pravidla

c)

Počet distribučních míst

b) Počet uzavřených smluv s provozovateli služeb

d) Počet vydaných a distribuovaných známek, průvodců, pasů za rok Implementace a odpovědnosti (kdo bude zajišťovat): 1.

OS

3.

Spolupráce s mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR, Bohemia Centralis, MMR, KČT, MDS

2.


Strategický cíl 3

Rozvoj venkovských forem turistického ruchu

Účelem naplňování tohoto strategického cíle je rozšířit nabídku služeb cestovního ruchu v Českém krasu o formy, které jsou šetrné vůči životnímu prostředí a které posilují vztah mezi návštěvníkem oblasti a přírodním prostředím (krajinou). Mezi vhodné formy turistiky bývá zahrnuta především agroturistika, představovaná nabídkou komplexních služeb přímo na farmách (včetně ubytování, stravování, půjčovny kol, apod.), dále pak hipoturistika a další příležitostná nabídka trávení volného času v prostředí venkova.

VÝSTUPY PRO DOSAŽENÍ CÍLE: 3.1 Rozvoj služeb venkovské turistiky

Venkovská turistika je jednou z příležitostí, jak oživit venkovský prostor a využít venkovských sídel a zemědělských usedlostí k jinému účelu než byl jejich původní účel užívání, tj. bydlení a zemědělské hospodaření. Celkový rozvoj nabídky venkovské turistiky v regionu bude zaměřen na rozvoj dlouhodobých pobytů návštěvníků. Tento dlouhodobý záměr musí být podpořen vybudováním standardních služeb ubytování a stravování v těchto objektech. Vlastníci nebo pronajímatelé potenciálních objektů pro venkovskou turistiku musí mít potřebné znalosti a dovednosti s touto formou podnikání, aby byl zajištěna dlouhodobá ekonomická stabilita poskytovaných služeb. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 4.1.1

Zmapování funkčních a potencionálních služeb venkovské turistiky

4.1.1

Zpracování Příručky o venkovské turistice pro místní podnikatele

4.1.1

Stanovení standardů služeb pro poskytovatele ubytovacích služeb v rámci venkovské turistiky

- 16 -



Počet distribuovaných Příruček

c)

Mapa současné a potenciální nabídky venkovské turistiky v Českém krase

b) Počet reakcí na standardy ubytování


OS

3.

Spolupráce s mikroregiony

2.


3.2 Rozvoj tradičních řemesel a výrob

Tradiční místní výrobky jsou velice významným turistickým lákadlem, které je pro návštěvníka zajímavé právě v tom, že se jedná o místní produkty, které nejsou v jiných oblastech dostupné. Pokud tradiční výrobky a řemeslné produkty budou splňovat též nároky kvalitativní, pak se jich může využít i k účinné propagaci území a mohou být též součástí motivační pobídky. Tradiční výrobky a řemesla mohou mít jednak kořeny v historickém vývoji území a některé z nich v současné době skutečně existují (např. Karlštejnské víno) nebo se může jednat o tradice nové, které se právě vytvářejí. Ovšem nezbytnou podmínkou pro vytvoření nové tradice, výrobku či produktu musí být, že musí mít základ v místních zdrojích (a to jak surovinových, tak lidských). Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 4.1.1

Zmapování tradičních řemesel a výrob

4.1.1

Lokální produkty do všech restauračních zařízení a obchodů (slevy při umisťování prodejních stánků, apod.)

4.1.1 4.1.1

Zahrnutí ukázky tradičních výrob do nabídky turistických produktů Udělování certifikátu „Tradiční výrobek Českého krasu“


Počet certifikovaných tradičních výrob za rok

b) Počet prodejních míst nabízejících tradiční a místní řemeslné výrobky za rok Implementace a odpovědnosti (kdo bude zajišťovat): 1.

OS

3.

Spolupráce s místními podnikateli, řemeslníky

2.


- 17 -


Strategický cíl 4

Zvyšování odbornosti lidských zdrojů a kapacit

Tento strategický cíl se zaměřuje na zvyšování kapacity místních podnikatelů ve znalostech fungování cestovního ruchu. Vyšší povědomost o cestovním ruchu může přinést zkvalitnění stávajících služeb, dále přispěje k vytváření nových podnikatelských záměrů a přispěje tak částečně ke zvyšování zaměstnanosti místních obyvatel.

VÝSTUPY PRO DOSAŽENÍ CÍLE: 4.1 Vytváření systému školení pro místní samosprávu a podnikatele v oblasti cestovního ruchu

Důležitou skupinou, která bude mít významný podíl na rozvoji udržitelné turistiky v Českém krasu, jsou především místní podnikatelé a reprezentanti obcí. Zástupci obou skupin musí mít dostatečné znalosti a informace o možnostech rozvoje cestovního ruchu v území. Tyto zkušenosti pak mohou načerpat jednak zprostředkovaně prostřednictvím školení a seminářů, anebo přímo v území, kde obdobný projekt již funguje a přináší positivní výsledky. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: 4.1.1 4.1.2

Vytvoření systému vzdělávání pro místní podnikatele (přednášky, exkurze, workshopy, apod.) Realizace výjezdních zasedání do jiných turistických regionů a oblastí

Prostředky sledování naplňování aktivity (indikátory): 1.

Počet vzdělávacích akcí za rok.

3.

Průměr počtu nových účastníků na jednu vzdělávací akci během roku.

2. 4. 5.

Meziroční poměr průměrného počtu účastníků na jednu vzdělávacích akcí. Počet výjezdních zasedání ročně.

Počet přednášejících (lektorů) z odborných institucí či organizací zabývajících se cestovním ruchem za rok.



Spolupráce s mikroregiony, krajským úřadem, ČCCR, MMR, odborné instituce a profesní svazy. 4.2 Rozvíjení spolupráce mezi krajem, samosprávou, podnikatelskými subjekty, správou CHKO, nevládními organizacemi, a dalšími zainteresovanými subjekty

Vytváření partnerských vazeb mezi jednotlivými subjekty regionu je jednou ze zásadních podmínek pro úspěšnou realizaci strategie rozvoje regionu a dosažení rozvoje území. V rámci jednotlivých navržených opatření a aktivit se mohou jednotlivé subjekty podílet na jejich řízení, přípravě a implementaci. Vzájemná spolupráce vytváří též vhodné předpoklady pro získávání finančních zdrojů z České republiky a je jednou z podmínek při případné žádosti o financování ze zdrojů Evropské unie. Návrhy doplňujících aktivit pro realizaci výstupu: - 18 -

Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území Českého krasu 4.2.2

Spolupráce na společných projektech v rámci naplňování Strategie rozvoje území Českého krasu


Počet realizovaných projektů.

c)

Objem finančních prostředků získaných na společné projekty (z fondů Phare, ISPA, SAPARD, strukturálních fondů EU, grantových kol ČCCR, apod.)

b) Počet partnerských subjektů podílejících se na přípravě a realizace projektu.


- 19 -


7. Zúčastněné strany a výhody pro ně

Studie předpokládá nastavení smluvních pravidel, na základě kterých by zainteresované strany získaly řadu zajímavých výhod: Sdružení Přátelé Českého krasu (nebo Agentura Koniklec)

Vznik konkrétních námětů pro další rozvoj turistického ruchu v území. Tím se bude naplňovat jedno ze základních deklarovaných cílů sdružení - podpora regionálních rozvojových aktivit.

Získání finančních zdrojů, ze kterých může sdružení nakládat v duchu svých priorit - pravidelné vypisování grantových řízení na přidělení takto získaných prostředků pro podporu nekomerčních aktivit spojených s cestovním ruchem a propagací regionu, s kulturní náplní návštěvníků regionu, s obnovou a údržbou památek, s ochranou přírody a krajiny vystavené vlivům jejího turistického využívání, s netradičními formami turistického ruchu. Získání účinného nástroje pro kladné ovlivňování povědomí o regionu, pro publicitu a mediální prezentaci činnosti sdružení a rozvoje regionu.

Regionální poskytovatelé služeb (malí a střední podnikatelé)

Zvýšení obratu a rozšíření zákaznické klientely, které by nenastalo bez aktivit spojených se vznikem Strategický plán udržitelného rozvoje širšího regionu Českého krasu a studie Udržitelného rozvoje turistiky na území Českého krasu. Zařazení do prestižního výběru smluvně vázaných poskytovatelů služeb v regionu.

Zvýšení obecné informovanosti díky zařazení do informačních materiálů a katalogů.

Obce a sdružení obcí (mikroregiony)

Zlepšení rozpočtů obcí prostřednictvím pronájmu nevyužívaných nemovitostí či daňovou výtěžností

Posílení významu obce a mikroregionu vůči kraji a státu

Zlepšení povědomí o obci prostřednictvím dlouhodobé propagace území

Cestovní kancelář a cestovní agentura

Rozšíření spektra nabídky služeb pro své klienty o zajímavé nové lokality a o dosud málo frekventované turistické cíle. Získání ekonomických výhod podle čerpaného objemu nabízených služeb. Zajištění informačního a doplňkového servisu přímo v regionech. Garance standardů kvality u požadovaných služeb.

Úspory režijních nákladů a času při zajišťování regionálních turistických programů.

Turista

Garance kvality poskytovaných služeb.

Ekonomické výhody při čerpání služeb u smluvních poskytovatelů a u nabídky zařazené v turistickém katalogu.

Rozšíření informovanosti o službách v regionu a širší spektrum netradičních turistických příležitostí.

- 20 -


8. Harmonogram implementace studie

Na základě níže uvedeného návrhu postupu budou realizovány jednotlivé části studie. Rychlost jejich realizace bude závislá na výši finančních prostředků a dostatku lidských zdrojů. Důležitou součásti proveditelnosti celé studie je stanovení odpovědnosti za realizaci projektu, jejích jednotlivých částí a nalezení kompetentní osoby (koordinátora), která bude řídit celý projekt. Implementační postup

Zadavatel (hlavní koordinační centrum projektu) rozhodne o zpracování detailního realizačního plánu projektu, pověří tím renomovaného zpracovatele a ekonomicky zajistí vypracování studie

Studii včetně jejího realizačního plánu předloží nezávislému odborníkovi k posouzení. Studie tak bude doplněna o ekonomickou analýzu regionu, stanovení konkrétních standardů služeb, rozbor financování jednotlivých opatření a aktivit. Po schválení postupu při realizaci studie sdružení zaregistruje a autorsky ochrání obchodní jméno, značku a know-how projektu.

Vypsání výběrového řízení na provozovatele know-how. Podmínky tendru by měly zahrnovat vlastní investici provozovatele do počáteční fáze projektu (rozjezd by neměl sdružení finančně zatížit) a další možnosti financování (dotační tituly, podpora ČCCR, apod.), povinnost pravidelného předkládání ekonomické bilance, stanovení ekonomických pravidel rozdělení zisku a zodpovědnost za ztrátu a vypořádání v případě neshody. Sdružení může fungovat jako dozorčí rada nad výkonným provozovatelem.

Po výběru provozovatele začne vítězný subjekt uzavírat smlouvy se smluvními partnery na základě splnění standardů kvality a sdružení začne propůjčovat „licence” pro používání symboliky s platností na dobu určitou. Provozovatel začne uzavírat dohody s třetími subjekty o spolupráci (krajský úřad, RRA, ČCCR, MMR, apod.) Provozovatel začne naplňovat jednotlivá opatření uvedená ve studii.

Začne probíhat příprava propagačních materiálů, motivační pobídky pro turisty, realizace počátečních kontaktů s cestovními kancelářemi a agenturami, příprava první turistické sezóny. Vybavení smluvních provozovatelů služeb CR symbolikou označení regionu.

Průběžně bude realizována mediální strategie a průběžně během turistické sezóny bude probíhat kontrola kvality služeb smluvních partnerů.

- 21 -


Harmonogram realizace jednotlivých opatření 1g]HYRSDWÐHQm

'HILQRYgQmKUDQLF]gMPRYkKRr]HPm QgVWXSQLFN®FKPmVWKODYQmFKGHVWLQDFmDUR]YRM GDO¨mFKWXULVWLFN®FKORNDOLW 8GUªHQmVmWÂSÂ¨mFKWXULVWLFN®FKVWH]HN GREXGRYgQmVWH]HNY REODVWHFKV PHQ¨mQgY¨WÂYQRVWm

,9

,

,,

,,, ,9

,

'REXGRYgQmVmWÂF\NORVWH]HNDF\NORWUDV V RKOHGHPQDY\WmªHQRVWORNDOLW

3RGSRUDUR]YRMHVOXªHE&5SÐLGRGUªRYgQm VWDQGDUGØNYDOLW\ 'REXGRYgQmLQIUDVWUXNWXU\]DPÂÐHQkQD F\NORWXULVWLNXDDXWRWXULVWLNX

9\WYRÐHQmXFHOHQkKRVRXERUXYQÂM¨mFK]QDNØ UHJLRQXDUHDOL]DFHrµLQQkSURSDJDFHr]HPm

9\EXGRYgQmMHGQRWQkKRLQIRUPDµQmKRV\VWkPX 9\WYRÐHQmPRWLYDµQmSREmGN\SURQgY¨WÂYQmN\ r]HPm 5R]YRMVOXªHEYHQNRYVNkWXULVWLN\

5R]YRMWUDGLµQmFKÐHPHVHODY®URE 9\WYgÐHQmV\VWkPX¨NROHQmSURPmVWQmVDPRVSUgYX DSRGQLNDWHOHY REODVWLFHVWRYQmKRUXFKX 5R]YmMHQmVSROXSUgFHPH]LNUDMHPVDPRVSUgYRX SRGQLNDWHOVN®PLVXEMHNW\VSUgYRX&+.2QHYOgGQmPL RUJDQL]DFHPLDGDO¨mPL]DLQWHUHVRYDQ®PLVXEMHNW\

- 22 -

,,

,,, ,9

,

,,

,,, ,9

,

,,

,,, ,9


9. Použité zkratky NNO

CHKO PÚSČ

ČCCR KČT

MMR MDS RRA MP

Nestátní nezisková organizace (většinou se jedná o organizace se statutem občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti, účelového zařízení církví, apod.). Chráněná krajinná oblast

Památkový ústav Středních Čech Česká centrála cestovního ruchu Klub českých turistů

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo dopravy a spojů České republiky Regionální rozvojová agentura Motivační pobídka

- 23 -

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na území Českého krasu

Recommend Documents