Význam suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy

Význam suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy

Bakalářská práce

Alena Karlíková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-14 E-mail: [email protected]

Plzeň 2016

Bachelor´s Dissertation

Importance of tourism superstructure for development of the Town of Plasy

Alena Karlíková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-14 E-mail: [email protected]

Pilsen 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Význam suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

...........……………………………….. Alena Karlíková V Plzni dne 14. 04. 2016

Poděkování

Ráda bych poděkovala především Ing. Petru Studničkovi, Ph.D. za trpělivost, cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi věnovali svůj čas a poskytli mi odpovědi na mé otázky. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat rodině za jejich podporu a trpělivost při mém studiu.

Abstrakt KARLÍKOVÁ, Alena. Význam suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy. *Bakalářská práce+ Vysoká škola hotelová, Praha : 2016. 75 s. Bakalářská práce se zabývá významem suprastruktury pro rozvoj města. Cílem práce je zjistit pomocí analýzy a místního šetření stávající vliv suprastrukrury a její vliv na rozvoj města a kvalitu poskytovaných služeb. Práce je rozdělena na tři základní části: teoretická, analytickou a návrhovou. Každá část je dělena na kapitoly a subkapitoly. V první teoretickou část se zaměřuje na definici základních pojmů, členění suprastruktury a historický vývoj v oblasti cestovního ruchu. Druhá analytická část popisuje stávající ubytovací a stravovací zařízení a prezentuje poznatky z průzkumu ve městě. V poslední návrhové části jsou uvedeny návrhy a doporučení na vylepšení stávajícího stavu a rozšíření nabídky pro rozvoj města. Jsou zde shrnuty poznatky vyplývající z analytické část. Z místního šetření vyplynulo, že stávající provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení nemají svou činností vliv na rozvoj města Plasy a nepřináší výrazné finanční prostředky do příjmů města. Dále pak průzkumem bylo zjištěno, že velký podíl na ubytovacích a stravovacích službách spadá pod jednoho provozovatele, který má majoritní podíl v daném městě. Vylepšení vlivu suprastruktury na rozvoj města spatřují ve spolupráci města s některým zahraničním městem a rozšířením stávající nabídky místního pivovaru o pivní lázně.

Klíčová slova: Plasy, stravovací zařízení, suprastruktura, ubytovací zařízení.

Abstract KARLÍKOVÁ, Alena. Importance of Tourism Superstructure for Development of the Town of Plasy.. *Bachelor´s Dissertation+ The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague : 2016. 75 s. The bachelor dissertation deals with the importance of superstructure for development of the town. The aim of the work is to analyse and survey existing superstructure and its influence on the development of the town and quality of provided services. The work is divided into three basic parts: theoretical, analytical and proposal. Each part is divided into chapters and subheads. The first theoretical part is focused on definitions of basic terms, division of superstructures and historical development of tourism. The second analytical part describes existing accommodation and catering opportunities and it presents the survey results. The last proposal part contains proposals and suggestions for improving of existing situation and extension of tourist opportunities in the town. Summary of the survey is provided in this part. The local survey shows that the existing operators of accommodation and catering services do not influence development of the town and do not bring distinct financial benefit for the town income. Further, it was found out there is a majority market share of one operator of restaurant and catering services. Improvement of superstructure for development of the town is seen in the cooperation with a foreign town and extension of existing brewery with a beer spa.

Key words: accommodation, catering services, Plasy, superstructures.

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 10 1. Teoretická část ................................................................................................................. 12 1.1 Vývoj cestovního ruchu.............................................................................................. 12 1.2 Definice cestovního ruchu ......................................................................................... 13 1.3 Faktory ovlivňující cestovní ruch ............................................................................... 13 1.3.1 Selektivní (stimulační) předpoklady.................................................................... 13 1.3.2 Lokalizační předpoklady...................................................................................... 14 1.3.3 Realizační předpoklady ....................................................................................... 14 1.4 Trh cestovního ruchu ................................................................................................. 15 1.4.1 Nabídka v cestovním ruchu ................................................................................ 16 1.4.2 Poptávka v cestovním ruchu ............................................................................... 16 1.5 Destinace cestovního ruchu....................................................................................... 17 1.5.1 Infrastruktura cestovního ruchu ......................................................................... 18 1.5.2 Suprastruktura cestovního ruchu ....................................................................... 19 1.5.3 Doprovodná infrastruktura ................................................................................. 25 2. Analytická část ................................................................................................................. 27 2.1 Město Plasy ................................................................................................................ 27 2.2 Charakteristika stravovacích zařízení ve městě ......................................................... 28 2.2.1 Průzkum stravovacího zařízení ve městě ............................................................ 30 2.2.2 Závěr průzkumu stravovacích zařízení ............................................................... 35 2.3 Charakteristika ubytovacích zařízení ve městě .......................................................... 35 2.3.1 Průzkum ubytovacího zařízení ve městě ............................................................ 38 2.3.2 Závěr průzkumu ubytovacích zařízení ................................................................ 39 2.4 Příjmy rozpočtu města ze suprastruktury................................................................... 40 2.4.1 Pronájem ............................................................................................................. 40 2.4.2 Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity .............................................................. 41 2.4.3 Příjmy z místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt ........................... 42 2.4.4 Vyhodnocení grafů ............................................................................................. 42 2.5 Program rozvoje města Plasy v oblasti cestovního ruchu.......................................... 43 2.5.1 Akční plán ........................................................................................................... 44

2.5.2 Prioritní aktivity v působnosti města Plasy v oblasti cestovního ruchu v letech 2016 - 2019 .................................................................................................................. 44 2.6. Dostupnost města ...................................................................................................... 46 2.7 Konkurenční města .................................................................................................... 47 3. Návrhová část .................................................................................................................. 49 Závěr .................................................................................................................................... 52 Literatura .............................................................................................................................. 54 Přílohy .................................................................................................................................. 58

Seznam ilustrací, tabulek a grafů

Graf 1

Příjmy z pronájmu stravovacího zařízení

Graf 2

Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity

Graf 3

Příjmy z poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt

Schéma 1

Členění dopravy

Tabulka 1

Kategorie ubytovacích zařízení

Tabulka 2

Třídy ubytovacích zařízení

Tabulka 3

Typy ubytovacích jednotek a jejich charakteristika

Tabulka 4

Členění stravovacích zařízení

Tabulka 5

Stravovací zařízení města Plasy

Tabulka 6

Rozpočet prioritních projektů města

Tabulka 7

Srovnávací tabulka celoročního ubytování

Úvod Téma bakalářské práce "Význam suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy" jsem si zvolila z toho důvodu, že mě váže vztah k danému místu a zajímá mne, jak se dané místo rozvíjí a jak se vylepšuje jeho pozice v cestovním ruchu. Cestovní ruch je stále se rozvíjející odvětví, které je důležitou a neodmyslitelnou součástí moderní společnosti. Propojuje mnoho oborů jako je ekonomika, životní prostředí, kultura i politika. V cestovním ruchu je zaměstnáno stále více obyvatel a přispívá k rozvoji měst a regionů. Zlepšující se kvalita v cestovním ruchu kladně přispívá do místních rozpočtů. Základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu kromě primárních atraktivit je také úroveň suprastruktury v dané oblasti s nabízenými službami a doprovodné infrastruktury. Úkolem suprastruktury je uspokojování potřeb zákazníků.

Nabídku

suprastruktury,

kterou tvoří zejména ubytovací a stravovací služby je potřeba přizpůsobit potřebám zákazníků, trendům dnešní doby a dané lokalitě. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit význam suprastrukty cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy. Na základě analýzy stávající suprastrukty v daném městě navrhnout její vylepšení nebo rozšíření. Dílčím cílem je komparace a descripce nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována teoretické části, kde je charakterizován vývoj a vymezení pojmů ohledně cestovního ruchu a dále je zde popsána infrastruktura a suprastruktura cestovního ruchu spolu s jejím členěním. Druhá - analytická část - se zaměřuje na konkrétní oblast a na její suprastrukturu. Začátek je věnován charakteristice a průzkumu stravovacího a ubytovacího zařízení. Následně je analyzován příjem ze suprastruktury do příjmu města a rozbor zajímavých projektů města ve vývoji cestovního ruchu. Třetí - návrhová část - vyplývá z předchozí analytické části a obsahuje vlastní návrhy na možnost rozvoje tak, aby se dané město mohlo stát atraktivní a konkurenceschopnou turistickou destinací, která uspokojuje nároky dnešních návštěvníků. 10

Hypotéza č.1: Předpokládám, že stávající suprastruktura nemá významný vliv na rozvoj města. Hypotéza č.2: Domnívám se, že nabídka a kvalita ubytovacích a stravovacích služeb by se mohla rozšířit a zlepšit. V bakalářské práci jsou především využity základní vědecké metody, kterými jsou komparace a analýza. Analýza

ubytovacích a stravovacích zařízení byla provedena

na základě osobní návštěvy s využitím informací z webových stránek, od majitelů zařízení a z kroniky města. Bakalářská práce čerpá z několika informačních zdrojů - zejména z odborné literatury, z informací poskytnutých Městským úřadem Plasy, z kroniky města Plasy, a dále byly využity informace přímo od některých provozovatelů a z webových stránek.

11

1. Teoretická část

Teoretická část je dělena do pěti částí, které se zaměřují na vysvětlení pojemu cestovní ruch, na jeho vývoj, infrastrukturu a suprastrukturu cestovního ruchu a na zařízení působící v tomto odvětví. Přibližuje ubytovací a stravovací zařízení, jejich dělení a kategorizaci včetně poptávky a nabídky v cestovním ruchu.

1.1 Vývoj cestovního ruchu Počátky cestovního ruchu můžeme vysledovat již v období Řecka, Říma a Egypta. První doložený záznam o cestování pochází od řeckého dějepisce Hérodotose kolem roku 480 př.n.l..

Ve středověku byl cestovní ruch záležitostí pro bohaté vrstvy obyvatel a obchodníky. Století 13. přináší průlom v obchodních a objevitelských cestách. Začínají kolonizační cesty do Indie, Číny a Indonésie a nejznámějším cestovatelem této doby se stal Marco Polo. Následně v 15.století dochází k rozmachu zámořských cest a jsou spojeny s významnými mořeplavci jako Amerigo Vespucci, Vasco de Gama a Kryštofem Kolumbusem a jeho nejvýznamnějším objevem Ameriky v roce 1492 n.l..

Začátek 17. století je vnímán jako počátek moderního cestovního ruchu, kdy měla šlechta a kupci umožněný volný pohyb osob po cizích územích. Konec 17.století byl výrazně ovlivněn průmyslovou revolucí. Prvenství v organizovaném cestovním ruchu je připisováno Angličanovi Thomasovi Cookovi, který v roce 1841 založil první cestovní kancelář a uspořádal první organizovaný výlet vlakem a zahraniční zájezd. V první polovině 19.století se především začíná rozvíjet lázeňství, jež přispělo k dalšímu rozvoji cestovního ruchu.

Cestovní ruch se nezadržitelným tempem rozrůstá společně s technickým pokrokem jako je železniční doprava a s důležitými politickými změnami jako bylo zrušení nevolnictví.

12

V druhé polovině 19.století se rozvíjí horská a pěší turistika, vznikají alpské spolky a lázeňství je na svém vrcholu. Průlom v cestování nastává s motorovou silniční dopravou v 80.letech 19.století a s leteckou dopravou na počátku 20.století. Podíl lidí na účasti v cestovním ruchu stále stoupá.

1.2 Definice cestovního ruchu Kniha Nové trendy v nabídce cestovního ruchu (Kotlíková, 2013, s.16) definuje cestovní ruch takto: "Cestovní ruch představuje činnost lidí, spočívající v cestování a pohybu mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely."

Cestovní ruch byl původně odvozen od slova cestování, ale v definicích se stále více zohledňují i ekonomické aspekty cestovního ruchu. Nejde jen o pohyb osob, které chtějí uspokojit své potřeby, ale zejména o finanční přínos z cestovního ruchu, jak uvádí definici F.W. Ogilvia Ryglová v knize Cestovní ruch (2009, str.9) "ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště."

1.3 Faktory ovlivňující cestovní ruch Faktory ovlivňující cestovní ruch můžeme rozdělit na selektivní (stimulační) faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky.

1.3.1 Selektivní (stimulační) předpoklady Faktory stimulující vznik a rozvoj cestovního ruchu v oblasti poptávky a rozlišujeme zde faktory objektivní a subjektivní.

Objektivní faktory: Pro objektivní faktory je nejdůležitější podmínkou mírový způsob života. Mimo to je mnoho dalších objektivních faktorů ovlivňující cestovní ruch: 13

politické (skutečnosti světového i místního významu jako mír, válečné konflikty, stabilita), ekonomické (cestovní ruch ovlivňuje měna, výše reálné mzdy podpora podnikání v cestovním ruchu), demografické (počet obyvatel, délka života, urbanizace), ekologické (kvalita životního prostředí), administrativní (právní předpisy, zákony a vyhlášky o cestovním ruchu), sociální (životní styl a úroveň, volný čas), materiálně - technické (informační technologie, doprava, ubytování apod.).

Subjektivní faktory: Do těchto faktorů patří mnoho různých psychologických faktorů ovlivňující daného jedince např. reklama, kulturní úroveň obyvatel aj. Spotřebitelské chování ovlivňují základní faktory - motivace, vnímání, učení a postoj.

1.3.2 Lokalizační předpoklady Lokalizační podmínky rozhodují o využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch a zohledňují jejich přírodní možnosti, charakter oblasti, společenské podmínky a atraktivitu. Lokalizační podmínky můžeme rozdělit do dvou částí: přírodního charakteru (reliéfy, klimatické a hydrologické poměry, flóra, fauna), společenského charakteru: (kultura, památky, sport).

1.3.3 Realizační předpoklady Mají hlavní postavení na konečné fázi cestovního ruchu a umožňují využívat materiálně technickou základnu cestovního ruchu: suprastrukturu (stravovací a ubytovací zařízení), infrastrukturu (dopravu, dostupnost), všeobecnou infrastrukturu (komunikační - letecké a železniční koridory, aj., technickou - vodovody, plynovody aj.).

14

1.4 Trh cestovního ruchu Trh cestovního ruchu představuje významnou část ekonomiky, ve které dochází ke směně zboží a služeb. Můžeme ho označit také za trh služeb. Služby se vyznačují několika specifiky jako je různorodost (i u služeb stejné povahy dochází k různým způsobům provedení s různými výsledky), nehmotná povaha (služby není možné vyrobit na sklad a dopředu je vyzkoušet), krátká doba užívání (jsou vázány na konkrétní čas a místo a jsou spotřebovány za krátkou dobu), neoddělitelnost od výroby a spotřeby (spotřebitel musí jít za výrobcem). Tvořen je subjekty a objekty.

Subjekty cestovního ruchu jsou: kupující - účastníci cestovního ruchu, kteří uspokojují své potřeby, prodávající - poskytovatelé služeb v cestovním ruchu (hotely, restaurace, aj.), zprostředkovatelé - cestovní kanceláře, cestovní agentury apod.

Objekty cestovního ruchu jsou hmotné a nehmotné statky nabízené prodávajícími kupujícím. Patří sem produkty cestovního ruchu. "Produkt je jakýkoliv statek, který lze nabídnout na trhu ke směně, aby uspokojil poptávku, touhu, přání nebo řešil problém zákazníka (výrobek, služba, myšlenka, místo, osoba, zážitek, organizace, umělecký výtvor, aj.), a tím firmě napomohl dosáhnout stanovených cílů." (Jakubíková, 2012, s.53)

"Trh je

v

ekonomice

prostor,

kde

dochází

ke

směně

statků

a

služeb."

(https://cs.wikipedia.org/wiki/Trh_(ekonomie)).

Formy trhu: Trh kupujícího - nabídka převyšuje poptávku a na straně nabídky dochází ke konkurenci. Trh prodávajícího - poptávka převyšuje nabídku a prodávající může využít této příležitosti k navyšování cen.

15

1.4.1 Nabídka v cestovním ruchu "Nabídka v cestovním ruchu je souhrn zboží a služeb, které se snaží prodávající realizovat na trhu cestovního ruchu." (http://www.mmr.cz/getmedia/7e3ddbdf-ccb7-4ef2-8633a99b05b1eb1b/GetFile9_3.pdf?ext=.pdf). Nabídka v cestovním ruchu má charakteristické rysy jako různorodost, komplexnost, vázanost nabídky na investice, závislost na klimatických podmínkách (sezónnost) a vyžaduje velkou účast lidského faktoru.

Nabídka v cestovním ruchu je členěna do dvou částí: Primární nabídka Primární nabídka představuje atraktivity cestovního ruchu, které motivují k cestě do destinace. Jedná se o prostor vymezený přírodními nebo uměle vytvořenými podmínkami, které uspokojují primární motivy účasti na cestovním ruchu: přírodní atraktivity: klima, přírodní léčebné zdroje, fauna, flora aj., kulturně - historické atraktivity: hrady, zámky, galerie, muzea aj., kulturně - společenské atraktivity: gastronomie, tradice, zvyky aj., organizované atraktivity: festivaly, veletrhy, trhy apod.

Sekundární nabídka Sekundární nabídka zahrnuje vybavenost destinace službami a zařízeními cestovního ruchu. Uspokojuje sekundární potřeby klientů. Je tvořena turistickou suprastrukturou, infrastrukturou a všeobecnou infrastrukturou. Sekundární nabídka vytváří podmínky pro

využití primární nabídky, od které je odvozená a musí respektovat charakter

produktu destinace (typ staveb, kapacita...).

1.4.2 Poptávka v cestovním ruchu "Poptávka je založena na kupní síle zákazníků. Pokud jsou přání podložena schopností zaplatit, přání se změní v poptávku..." (Jakubíková,2012, s.48). Poptávka v cestovním ruchu odráží uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Nejčastějšími potřebami bývá odpočinek, relaxace, poznávání a další. Poptávku ovlivňují různí faktory a obvykle je můžeme rozdělit do tří skupin:

16

ekonomické -životní náklady, disponibilní příjmy HDP, sociálně - psychologické - preference, demografické faktory, motivace, vnější - existence nabídky, politické prostředí, sociální prostředí.

Poptávka v cestovním ruchu může mít různou podobu: agregátní - poptávka všech účastníků cestovního ruchu v daném prostoru a čase, individuální - poptávka jednoho individuálního účastníka cestovního ruchu nebo poptávka po produkci jednoho tvůrce produktu, dílčí - poptávka po jedné službě, koupěschopná - poptávka podložená koupěschopností, destinační poptávky.

Poptávka v cestovním ruchu vždy obsahuje motiv účasti vycházející z potřeb účastníka cestovního ruchu, služby a zboží nezbytné pro naplnění motivace a potřeb účastníka cestovního ruchu a požadavky na místo a prostředí, v němž dochází k uspokojování potřeb.

1.5 Destinace cestovního ruchu Destinace neboli cíl cesty je cílová oblast v daném regionu se specifickou nabídkou, kterou si účastník cestovního ruchu vybírá a kterou poskytovatelé přinášení na daný trh.

"Cíl cesty je zeměpisná oblast skládající se ze všech služeb infrastruktury nezbytných pro pobyt konkrétního turisty nebo turistického odvětví. Destinace jsou konkurenční jednotky pro příjezdový cestovní ruch. Destinace jsou proto důležitou součástí cestovního ruchu jako produktu." (http://etourism.economia.unitn.it/documents/3.pdf)

Destinaci cestovního ruchu utváří několik faktorů. Záleží

na politické stabilitě,

na bezpečnosti, ale i na nabídce daného místa a na jeho materiálně technickém zázemí. Produkt destinace je vše, co nám daný region může nabídnout jako obyvatelům, 17

investorům a návštěvníkům a co uspokojuje naše potřeby. Účastník přichází do vybrané destinace za účelem uspokojení svých potřeb a k tomu využívá infrastrukturu a suprastrukturu cestovního ruchu.

1.5.1 Infrastruktura cestovního ruchu Účastník cestovního ruchu nejdříve využívá infrastrukturu (letiště, silnice...) spolu s dopravními prostředky při cestě do dané destinace a v cílové destinaci využívá jak infrastrukturu, tak všeobecnou infrastrukturu (rozvody vody, elektřiny...), která je velice důležitá pro budování suprastrukury.

Schéma 1: Členění dopravy pozemní (železniční, silniční)

letecká dle použitého dopravního prostředku

vodní ostatní (lanovky...)

Doprava

vnitrostátní podle oblasti dopravy mezinárodní

podle jízdního řádu

Zdroj: Vlastní zpracování.

18

služby pravidelné dopravy služby nepravidelní dopravy

1.5.2 Suprastruktura cestovního ruchu Suprastruktura cestovního ruchu je nejvýznamnější částí při uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Tvoří ji ubytovací a stravovací zařízení.

Ubytovací služby Ubytovací služby jsou významné především pro pobytový cestovní ruch a jejím posláním je nabídnout přenocování nebo přechodné ubytování účastníkům cestovního ruchu mimo jejich trvalé bydliště. Ubytovací služby jsou často spojeny i s uspokojováním dalších potřeb, které s přenocováním souvisejí, především potřeby stravování.

Vztah mezi ubytovatelem a ubytovaným upravuje občanský zákoník (§ 754 - 759 a další). Na jeho základě tohoto má host právo, aby mu poskytovatel ubytovacího zařízení poskytl přenocování nebo přechodné ubytování v zařízení, jež je k tomu určené. K podrobnějším upřesněním mezi oběma stranami slouží ubytovací řád a občanský zákoník jeho existenci předpokládá.

Veřejně přístupné ubytovací zařízení jsou tzv. komerční zařízení sloužící k vytváření zisku a dále zařízení na neziskovém principu (zařízení občanských sdružení, podniková zařízení apod.). Mimo tato ubytovací zařízení mohou hosté využít ubytování v soukromí (byt, chata aj.) nebo ubytovací prostředky, které také vytvářejí podmínky pro přechodné ubytování či přenocování (stan, obytný přívěs, člun aj.).

Základem ubytovacího zařízení je ubytovací jednotka. Ubytovací jednotka je samostatný pokoj nebo několik místností, které svým uspořádáním a vybaveností splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomu určeny. Typy ubytovacích jednotek jsou uvedeny v české technické normě ČSN EN ISO 18513 Služby cestovního ruchu - Hotely a ostatní kategorie turistického ubytování

- Terminologie, která je normou Evropské unie

přizpůsobená pro podmínky České republiky.

Tabulka 1: Kategorie ubytovacích zařízení Název zařízení

Charakteristika Ubytovací zařízení nejméně s 10 pokoji pro hosty a se službami s tím spojených

Hotel

19

(zejména stravovací). Člení se do pěti tříd. Má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (pouze snídaně) a člení se do čtyř tříd. Je ubytovací zařízení nejméně s 10 pokoji poskytující ubytování a služby s tím spojené (zejména pro motoristy) a člení se do čtyř tříd. Nachází se v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Je ubytovací zařízení nejméně s 5 a maximálně s 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Člení se do čtyř tříd. Penzion může mít absenci restaurace ale musí disponovat minimálně místností pro stravování, která může zároveň sloužit k dennímu odpočinku hostů. Je ubytovací zařízení umístěné v trvale ukotvené lodi. Zařazuje se nejvýše do čtyř tříd. Na botely se vztahují stejná kritéria a požadavky, jako na hotely příslušné třídy kromě toho, že u botelu není možné do obytné kajuty umístit příležitostné lůžko a minimální rozměry matrace v botelu činí 85x195cm. Minimální obytná plocha se určuje podle tabulky pro botely dle třídy. Např.: Lázeňský / Spa Hotel - ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statusem lázeňského místa dle zákona (Zákon č. 164/2001 Sb.) v aktuálním znění , které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel a které zajišťují lázeňskou péči dle § 33.zák. č. 48/1997 Sb. aj. Je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně propojená s hlavním ubytovacím zařízením, které zajišťuje komplexní rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více něž 500m. - kemp - chatová osada - turistická ubytovna Pet friendly hotel aj.

Hotel garni

Motel

Penzion

Botel

Specifická hotelová zařízení

Depandance

Ostatní ubytovací zařízení

Ostatní druhy hotelů

Zdroj: Vlastní s využitím www.hotelstars.cz - Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Klasifikace ubytovacích zařízení

20

Třída ubytovacích zařízení slouží k určení počtu hvězdiček a řídí se povinnými znaky a nepovinnými znaky. Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení hvězdičkami navíc ještě označení superior.

Tabulka 2: Třídy ubytovacích zařízení * Tourist ** Economy *** Standard **** First Class ***** Luxury 1/2 * Superior Zdroj: Vlastní s využitím www.hotelstars.cz - Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Dělení ubytovacích zařízení: a) podle způsobu výstavby pevné - hotely, motely apod. částečně pevné - montované chaty přenosné - stany pohyblivé - přívěsy, lůžkové vozy apod. b) podle doby provozu celoroční sezónní - dvousezónní, jednosezónní c) podle druhu ubytovacího zařízení tradiční - zejména hotely, penziony apod. doplňková - chaty, bungalovy, kempy a další sezónní zařízení ostatní -ubytování ve studentských kolejích, domovy mládeže apod. d) podle umístění městské lázeňské horské přímořské rekreační 21

e) podle velikosti malé (do 100 pokojů) střední (100 - 250 pokojů) velké (250 - 500 pokojů) mega (nad 500 pokojů)

Tabulka 3: Typy ubytovacích jednotek a jejich charakteristika Typy ubytovacích jednotek Jednolůžkový pokoj Dvoulůžkový pokoj

Charakteristika Pokoj s lůžkem pro jednu osobu. Pokoj se dvěma lůžky ve formě dvoulůžka nebo dvou lůžek umístěných vedle sebe.

Dvoulůžkový pokoj twin Vícelůžkový pokoj

Pokoj se dvěma oddělenými lůžky. Pokoj se třemi a více lůžky.

Rodinný pokoj

Pokoj se třemi a více lůžky, z nichž alespoň dvě jsou vhodná pro dospělé osoby.

Společná ložnice

Vícelůžkový pokoj nabízející lůžka pro osoby, které mohou nebo nemusí patřit k určité skupině. Junior suite Ubytování se zvláštním místem pro sezení v jednom pokoji. Suite Ubytování ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžkem (ložnicí) a sedací soupravou (obývacím pokojem). Apartmá Ubytování poskytující oddělenou místnost pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem. Studio Ubytování v jednom pokoji s kuchyňským koutem. Spojené pokoje Pokoje s lůžky propojené spojovacími dveřmi. Duplex Ubytování ve více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží. Zdroj: Vlastní s využitím ORIEŠKA, J. 2010. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010. ISBN 978-80-85970-68-5. Stravovací služby

22

Stravovací služby uspokojují základní potřeby výživy účastníků cestovního ruchu. Jedná se o služby základního stravování, doplňkového stravování, občerstvení a společenskozábavní služby. Stravovací služby společné poskytují hostinské zařízení nebo individuální stravování, které je obvykle spojeno s ubytováním ve vlastním zařízení, vycházkami a túrami, kde není hostinské zařízení nebo ubytování vybavené kuchyní poskytující možnost vlastního stravování.

Individuální stravování je časově náročnější, ale je relativně levnější. Mnohdy je využitá sušená nebo konzervovaná strava, která má nízkou úroveň výživových potřeb. Díky moderním technologiím uvedená negativita odstraňuje v posledních letech potravinářský průmysl výrobou tzv. konveniencí. Jedná se o produkty polotovarů nebo hotových jídel.

V cílových místech poskytují stravovací služby zejména stravovací zařízení. Stravovací zařízení může být součást ubytovacích zařízení (hotelů, motelů, penzionů) nebo se vyskytují jako samostatné objekty, které uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu, ale také místního obyvatelstva. Zařízení pro stravování může být stabilní (mají své stálé místo), pohyblivé (kiosek, pojízdná prodejna např. na pláži, ve vlaku apod.), celoroční, sezónní.

Tabulka 4: Členění stravovacích zařízení Členění stravovacích zařízení Podle jejich funkce

zařízení převážně se stravovací funkcí (restaurace, motorest aj.) zařízení s funkcí doplňkového stravování a občerstvení (bistro aj.) zařízení se společensko-zábavní funkcí (noční bar apod.) veřejné stravování institucionální stravování provozované fyzickou osobou provozované právní osobou vlastněné v užívání (v nájmu) provozovna nezávislá provozovna patřící do restauračního řetězce (frachising)

Podle formu společného stravování Podle právní formy Podle vlastnického vztahu Podle postavení v síti provozoven

23

Podle lokality

městské venkovské lázeňské horské provozovny v nákupních centrech apod. Podle zaměření vyvařující nevyvařující Podle formy obsluhy s obsluhou bez obsluhy Podle velikosti (počtu pracovníků) malé (0-19 pracovníků) střední (20-100 pracovníků) velké (100 a více pracovníků) Podle počtu odbytových středisek s jedním odbytovým střediskem s více odbytovými středisky Podle vztahu k ubytovacím službám jako součást ubytovacího zařízení jako samostatná provozovna, která není součástí ubytovacího zařízení Zdroj: Vlastní zpracování s využitím BUREŠOVÁ, P., ZIMÁKOVÁ, B., ČERTÍK, M., HÁN, J., Vybrané kapitoly z hotelnictví a gastronomie. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 156 s. Kategorizace hostinských zařízení V hostinských zařízení je značná různorodost a z tohoto důvodu se v roce 1994 rozhodlo tehdejší Ministerstvo hospodářství ČR ve spolupráci s dalšími subjekty vypracovat Doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení. Tato zpracovaná metodická pomůcka obsahovala minimální standardizaci služeb těchto zařízení a byla reakcí na doporučení Statistické kanceláře Evropské unie (Eurostat) a Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Doporučení se snažilo akceptovat tradiční zavedené názvy a vztahovalo se k sjednocení připravovaných statistických výkazů o ubytovacích a stravovacích zařízeních.

Členění hostinských zařízení restauračního typu: a) Restaurace - dominantní je prodej pokrmů a nápojů s možností různých forem společenské zábavy. b) Bary - pro tuto kategorii je dominantní prodej nápojů s možností různých forem společenské zábavy. Mohou se zde prodávat výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky, podle místních podmínek také teplé pokrmy (zejména minutky). 24

Hostinské zařízení má být ve smyslu živnostenského zákona na vhodném, viditelném místě u vstupu označeno kategorií, jménem a názvem provozovatele, jeho IČ, adresou, jménem odpovědného vedoucího a provozní dobou. Do kategorie si zařazuje zařízení provozovatel sám. Všechny hostinské provozovny s výjimkou občerstvení a kiosků mají pro hosty toalety, které jsou oddělené pro ženy a pro muže. U jednotlivých kategorií také můžeme zřizovat příležitostné odbytové části jako např. terasy, předzahrádky, salónky apod., které jsou součástí provozovny.

Nabídka stravovacího zařízení Stravovací zařízení nabízí určitý objem a sortiment výrobků a služeb určených k uspokojení poptávky. Nabídka koresponduje vždy s poptávkou. Nabídka obsahuje sortiment pokrmů a nápojů, které jsou klienti ochotní nakoupit a zaplatit za ně finanční částku, která je uváděná jako cena. Poptávka závisí na několika faktorech, a to zejména na úrovni poskytovaných služeb, cenách, na příjmu potencionálních zákazníků. Nabídku sortimentu a služeb ovlivňuje charakter stravovacího zařízení, sezóna, nabídka konkurence, kapacita podniku apod.

Konkrétní prezentací nabídky je nabídkový list, který je individuální prezentací odbornosti majitele a příslušného managementu podniku. Nabídkový list, resp. jídelní a nápojový lístek jsou zároveň ceníkem jídel a nápojů.

Při řazení a psaní chodů na jídelním

a nápojovém lístku je vhodné zachovávat gastronomické pořadí a je důležité dbát na přehlednost, formální a grafickou úpravu bez pravopisných chyb. Uvádíme vždy správný název nápoje či pokrmu a při jeho překladu do cizího jazyka je nezbytné používat odborné terminologie, aby nápoje a pokrmy byly správně definovány. Jídelní a nápojový lístek je estetická záležitost a překládá se vždy rozevřený.

1.5.3 Doprovodná infrastruktura Sportovně-rekreační služby Sportovně-rekreační služby jsou jedny z nejvýznamnějších služeb a umožňují aktivně využívat přírodní i uměle vytvořené podmínky pro sport, rekreaci a turistiku. Sportovní aktivity jsou oblíbené v létě i v zimně a s rostoucím zájmem o zdravý životní styl stoupá i poptávka po sportovních aktivitách. Oblíbené aktivity bývají vodní sporty, plavání, 25

koupání, turistika, golf, tenis, lyžování, bruslení apod. Sportovní zařízení neslouží jen účastníkům cestovního ruchu, ale i místním obyvatelům a přispívají tak k životní úrovni obyvatelstva a rozšíření nabídky trávení volného času.

Kulturně-společenské služby Kulturně-společenské služby jsou hlavním motivem kulturního a městského cestovního ruch . Typickými aktivitami jsou zejména poznávání památek a přírody, návštěva kulturních a společenských zařízení apod. Tyto aktivity mají vliv na poznávání, zábavu a rozvíjejí duchovní stránky života. V cílové destinaci představují kulturně- společenská zařízení jako např. divadla, kina, muzea, zábavní parky aj. důležitou složku. Poptávka po těchto zařízení do značné míry ovlivňuje délku pobytu. Mezi kulturní cestovní ruch řadíme i náboženský cestovní ruch spojený s tradicemi světových náboženství, jejichž nejvýznamnějším projevem jsou pouti.

Cyklostezky, lyžařské vleky, naučné stezky aj. Jedná se o nejjednodušší a nejdostupnější možnost aktivně využívat volný čas. Podporují zdravý a aktivní životní styl účastníků všech generací.

26

2. Analytická část Analytická část se skládá ze sedmi kapitol. První kapitola se věnuje městu Plasy. Druhá a třetí kapitola je věnována charakteristice stravovacího a ubytovacího zařízení a její dvě subkapitoly obsahují průzkum stravovacího a ubytovacího zařízení a jeho vyhodnocení. Čtvrtá kapitola se věnuje příjmům města ze suprastruktury. Následující pátá kapitola mapuje projekt města pro rozvoj cestovního ruchu ve městě a jeho důsledky. V šesté kapitole se nachází informace o dostupnosti města a závěrečná sedmá kapitola se zaměřuje na konkurenci města z pohledu suprastruktury.

2.1 Město Plasy Město Plasy se leží na západě Čech v Plzeňském kraji, v okrese Plzeň - sever a protéká jím řeka Střela. Nachází se přibližně 25km severně od města Plzně a žije zde podle Českého statistického úřadu k 31.12.2014 2 611 obyvatel.

Město Plasy se rozkládá mezi stráněmi v kotlině vytvořené činností řeky Střely. Dno kotliny tvoří rovnou údolní nivu, která je podélného tvaru podél toku řeky. Městem prochází dva důležité tahy silnice z Plzně na Most I/27 a železniční trať č. 160 Plzeň Žatec. Uprostřed se rozprostírá velký rybník s lavičkami a nově vybudované parkoviště. Podél hlavní silnice ve středu města se nachází veškerá občanská vybavenost, restaurace a penzion Rudolf II. se zábavním golf parkem, historická památka Klášter Plasy, Knížecí pivovar Plasy a Národní technické muzeum Plasy s turistickým informačním centrem. První zmínky o městě se vážou k založení kláštera, který svou existencí dává celému městu zvláštní ráz. Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II. a o rok později do Plas přišli první mniši. Slibný rozvoj kláštera, který byl největší za krále Václava I., byl přerušen roku 1421. Celé 15. a 16. století je ve znamení velkého úpadku. Začátkem 17. století dochází k nové výstavbě a přestavbě dalších objektů. Stavitelům se podařilo ojediněle začlenit stavbu do Plaské kotliny a hodnota tohoto barokního areálu je evropsky ojedinělá. Roku 1826 koupil celý areál kancléř K.L. Metternich z Winneuburgu. 27

V této době zaznamenávají Plasy největší nárůst obyvatel a oživuje se kulturní i společenský život ve městě. Z města se stává kulturní a historické centrum celého regionu. Úpravou říční nivy vznikla volná plocha, která byla přeměněna na anglický park, který až dodnes nese název Velká louka. Na ní se v dnešní době pořádají různé kulturní a společenské akce. Celý majetek vlastnili Metternichové do roku 1945. Dnes jsou jednotlivé budovy kláštera v rukou státu, obce a soukromých vlastníků. Po druhé světové válce se město výrazně rozrostlo a v jeho částech došlo k výstavbě rodinných domků. Plasy se staly významným rekreačním, kulturním a školským střediskem v celé oblasti.

2.2 Charakteristika stravovacích zařízení ve městě Lovecký restaurant Rudolf II. Lovecká restaurace Rudolf II. se nachází v komplexu, ke kterému náleží také penzion, gotický sklípek Palírna U Rytíře, korunovační sál pro oslavy, fantasy golf park a wellness s fitness centrem. Celý objekt se skládá z několika budov. Restaurace se nachází v budově, která je u hlavní silnice. Disponuje vydlážděným parkovištěm lemovaným zelení, dětským venkovním koutkem a místem na sezónní předzahrádku. Budova, v které se restaurace nachází, pochází z 18.století a byla vybudována jako vrchnostenská vinopalna. V roce 1826, kdy panství Plasy koupil kníže Metternich, byla budova využívána jako lesovna s nadlesním Rudolfem Plockem. Před rokem 1989, v době komunistického režimu byla, budova ve vlastnictví a užívání Školního statku. Na podzim roku 2000 byl objekt zakoupen majitelem a provozovatelem panem Petrem Neumanem a po důkladné rekonstrukci mohla být 1.6.2002 restaurace slavnostně otevřena. K restauraci patří samostatná budova, která byla rekonstruována za velmi krátký čas - od 1.4.2011 do 30.6.2011. Přestavbou zničené budovy stodoly vznikl korunovační sál v gotickém stylu, vhodný pro pořádání oslav a svateb.

Palírna U Rytíře Palírna U Rytíře je gotický sklípek nacházející se v podzemí stejného objektu jako restaurace U Rudolfa II. Bar je kuřácký a je vhodný pro zábavu do pozdních nočních hodin. 28

Majitelem a provozovatelem baru je, jako u výše uvedené restaurace, pan Petr Neuman. Vznik tohoto baru začal rekonstrukcí v roce 2003. Sklep byl poškozen v období, kdy objekt vlastnil Školní statek. Po řádné rekonstrukci se zde odkryl prostor s barokními klenbami. Celá rekonstrukce trvala rok a po jejím dokončení vznikla Palírna U Rytíře.

Pizzerie Na Barrandově Restaurace Na Barrandově vznikla z původního rekreačního střediska, které se skládalo z restaurace, dvou správcovských budov a patnácti chatek rozprostřených na mírnm svahu na louce. Původní majitel tohoto objektu byl pan Pavel Seidler z Kaznějova. Nynější majitel a provozovatel pan Jaroslav Maur zakoupil plaské rekreační středisko od správce konkurzní podstaty 17.8. 2003. Následně zde otevřel pizzerii Na Barrandově v původní budově restaurace.

Restaurace Na Hřišti - sportovní areál Majitelem restaurace Na Hřišti, která je spojená se sportovním areálem, je TJ Sokol Plasy. Provozovatelem restaurace je

paní Vlasta Slachová. Majitel objektu nechal areál

i restauraci projít částečnou rekonstrukcí přesahující 1mil. Kč v roce 2006. Kromě rekonstrukce sportovního zázemí prošla zásadní změnou i restaurace. Od léta do podzimu roku 2006 byla provedena přístavba k objektu restaurace, kam se umístilo WC pro zaměstnance, úklidová místnost, sklad nápojů a došlo i na úpravu kuchyně. Restaurace je v těsné blízkosti sportovních ploch, nabízí venkovní sezónní posezení a dětské prolézačky.

Hostinec U Suku Majitel a provozovatel pan Jiří Šiml podniká v této restauraci od roku 1992. Restaurace se nachází mimo hlavní komunikaci v samostatném objektu rodinného domu s venkovním posezením. V okolí restaurace je možné parkování.

Restaurace Zámecká pivnice Majitelem objektu je město Plasy a pivnici provozují společně pan Jiří Podlena a paní Alena Bechyňová. Pivnice sousedí s klášterem, kde v letní sezóně v areálu najdeme

29

i zahrádku. Několik metrů od restaurace leží

hlavní silnice Plzeň - Most. V okolí

je možnost bezplatného parkování.

Knížecí pivovar Plasy - Pivovarský šenk Společnost Knížecí pivovar s.r.o. byla založena se záměrem obnovit pivovarnictví v Plasích a vařit pivo dle původních receptur z kvalitních surovin a bez chemických přísad. Knížecí pivovar Plasy je v soukromém vlastnictví provozovatele restaurace Rudolf II. Tento nově vybudovaný šenk byl otevřen 15. srpna 2015. Společnost Knížecí pivovar s.r.o. vznikla v roce 2013 a svoji první várku piva připravila v červenci 2015 - 50 let od poslední uvařené várky piva na tomto místě. Pivovarský šenk je nově zrekonstruovaná restaurace v areálu pivovaru. V letních měsících nabízí pivovar posezení na zahrádce.

2.2.1 Průzkum stravovacího zařízení ve městě Místní šetření stravovacího zařízení jsem prováděla osobně koncem února a začátkem března. Jednalo se celkem o čtyři návštěvy. Dvě návštěvy byly v pracovním týdnu, jedna ve čtvrtek v poledne a druhá v úterý v podvečer. Zbylé dvě návštěvy jsem absolvovala o víkendu v neděli odpoledne a v sobotu podvečer. Některé specifické informace o stravovacích zařízeních jsem zjistila pohovorem s provozovateli a místními majiteli rekreačních chat, kteří se v této lokalitě dlouhodobě rekreují i mimo sezónu a s místním obyvatelstvem mají přátelské vztahy. V příloze 1 nalezneme satelitní mapu s vyznačenými body komerčních a veřejných služeb ve městě.

Návštěvu stravovacích zařízení jsem začala v nekuřácké restauraci u Rudolfa II.. V pracovním týdnu během poledne nabízí restaurace polední menu a bývá téměř plná. Mimo dobu poledního menu nebývá restaurace tak vytížená. Vybrat si můžeme i z běžného jídelního lístku, který se snaží tematicky přizpůsobit vzhledu restaurace. Nabízí pokrmy ze zvěřiny, známá minutková jídla jako kuřecí a vepřový řízek, pokrmy z italské kuchyně a nabídku rybích specialit, saláty, dětská menu a moučníky. Sestava jídelního lístku se mi v některých částech líbila a hodila se do stylového prostředí vyzdobeného loveckými trofejemi, ale v některých částech mi přišlo, že se snaží zaujmout široké spektrum zákazníků moderní kuchyní, i když se to k tomuto stylu restaurace vůbec nehodí (např.: pangas, losos a italské těstoviny). 30

Nápojový lístek se skládá z nealkoholických nápojů ve skle a točené Kofoly, teplých nápojů, nabídky vín, alkoholických nápojů a místního piva z Knížecího pivovaru. V jídelním i nápojovém lístku najdeme názvy pokrmů a nápojů, jak v klasickém znění, tak upravené do formy připomínající staročeštinu. Osobně se spíše přikláním k jasným a přehledným názvům pokrmů a nápojů.

Obsluha restaurace byla příjemná a upravená. Nedostatečnou kapacitu parkoviště před restaurací řeší bezplatné parkování na velkém nově vybudovaném parkovišti města Plasy, které leží u hlavní silnice naproti restauraci. Při podvečerní návštěvě nám byla na stole zapálena svíčka a prostředí bylo značně tišší. Vždy jsme obdrželi vytištěnou účtenku a účtovaná částka odpovídala objednávce a cenám v jídelním a nápojovém lístku. Ve stejném objektu jako je restaurace u Rudolfa II. se nachází Palírna U Rytíře. Do palírny se vchází ze zadní strany budovy přes zahradu, kde můžeme v létě využít stolní tenis nebo petanque. Na zahradě je zastřešený gril. Palírna má zmenšené vstupní dveře evokující vchod do suterénu. Tento bar se otevírá v odpoledních hodinách a slouží k posezení a zábavě do nočních hodin. Bar má cihlové zdi a klenby. Uprostřed hlavní místnosti se nachází menší bar s barovými židličkami. U obvodních zdí se nachází polstrované kožené lavice se stolem a stylovou lampičkou. Celková kapacita je 50 osob. Celé místnosti, kromě baru, dominují také dvě ploché televize, které přehrávají videoklipy. Bar je kuřácký a nabízí nealkoholické (kromě točené Kofoly) a alkoholické nápoje stejné jako restaurace u Rudolfa II., pizzy ze zmražených polotovarů značky Gladiátor a slané pochutiny. Nápojový lístek je jednoduše zpracován v podobě listu o velikosti A5 a položen na stole. V menší místnosti oddělené přes chodbu se nacházejí čtyři herní automaty. Návštěvnost baru při naší návštěvě byla velice malá. Dle mého názoru je ovlivňována několik měsíců nově otevřeným pivovarským šenkem Knížecího pivovaru, který se nachází nedaleko, je nekuřácký a pro místní obyvatele neokoukaný a pro turisty atraktivní.

Další zastávkou byl právě Knížecí pivovar Plasy a jeho pivovarský šenk. Pivovarský šenk nabízí v základu vlastní čtyři druhy piva - jedná se o Vašnostu 10° výčepní světlé pivo, Vidláka 11° pšeničného ležáka, Metternicha 12° světlého ležáka, Felčara 13° polotmavého speciála a různě se obměňující limitovanou nabídku piv. Nyní mají v nabídce Zázvoráka 13° světlého speciála s příchutí zázvoru a dva velikonoční speciály Zelenáče 10° výčepní 31

světlé pivo s příchutí kopřiv a Velikonočního Bocka 16° svrchně kvašeného polotmavého speciála. Šenk je nekuřácký a má posezení na stylových dlouhých masivních lavicích s masivním dlouhým stolem. Béžovo-šedivé stěny jsou ozdobeny zajímavými freskami, které celkově utvářejí příjemnou atmosféru. Šenk je rozdělen na dvě části. První hlavní místnost s barem má kapacitu 56 osob a tvar místnosti je do velkého T. Dolní část je vhodná k oslavám, má kapacitu 60 osob. Uprostřed je velké ohniště s grilem a malá kuchyňka s výdejním okénkem v rohu místnosti. Pivovarský šenk je nejvíce využívaný v odpoledních a podvečerních hodinách, kdy bývá často téměř plný. Kolem doby obědů je šenk téměř prázdný. Kromě vlastního piva nabízí i nealkoholické nápoje a teplé nápoje. K dispozici je omezený výběr jídel převážně studené kuchyně. Pivo si zde můžeme zakoupit domů. Šenk nabízí vlastní PET láhev za cenu 5,-Kč s originál etiketou dle výběru piva, která představuje zajímavý podnikatelský nápad v podobě netradičního suvenýru.

Několik kroků od Knížecího pivovaru směrem k hlavní silnici se nachází restaurace Zámecká pivnice. Název restaurace je zavádějící. Jedná se o kuřáckou pivnici s nabídkou studené kuchyně o velikosti 25 míst. Pivnice se nachází v přízemním starším domku spojeného s areálem Kláštera Plasy. Naproti vchodu je velké prostranství, které je možné využít k bezplatnému parkování. Pivnice je tvořena jednou místností s barem po pravé straně a starším dřevěným interiérem. Pivnice je spíše zaměřena na stálou klientelu, která vyhledává posezení u piva s možností kouření, a nevadí ji silně zakouřené prostředí. Při dotazování na uspořádání srazu nebo rezervaci k posezení s přáteli jsme byli odkázáni do restaurace u Rudolfa II. nebo do nové pivnice Knížecího pivovaru. V letní sezóně je k dispozici zahrádka, která je umístěná v zahradě areálu Kláštera Plasy. V blízkosti letní zahrádky se nachází dětský venkovní koutek.

V těsné blízkosti centra obce se nachází ještě hostinec U Suku. Hostinec je umístěný v dvoupodlažním samostatně stojícím domě při silnici na obec Babina. Hostinec je kuřácký a specializuje se čistě na stálou a převážně mužskou klientelu, která sem chodí pravidelně na pivo. Specifický je hostinec výdejním okénkem, které ústní jak do hlavní místnosti, kde se nachází starý dřevěný nábytek k sezení, tak do malé chodbičky sloužící jako dvojitý vchod. Vchod do hostince tvoří hlavní dveře, malá chodbička s nalevo umístěným výdejním okénkem a dalšími vstupními dveřmi vedoucími do hlavní místnosti. Nabídku 32

tvoří alkoholické a nealkoholické nápoje a studená kuchyně. V hostinci se také nachází dva hrací automaty. V okolí hostince je možné parkování, naproti vchodu se nachází malá zděná trafika a napravo od hostince je točna autobusu.

Na okraji města směrem na Horní Hradiště se nachází pizzerie Na Barrandově. Jedná se o restauraci původně sloužící starému rekreačnímu areálu. Za restaurací se na louce nalézá několik zděných chatek, které nyní prochází úpravami. Pizzerie prošla částečnou rekonstrukcí v roce 2003. Pizzerie je v samostatné větší budově s letní zahrádkou vytvořenou na terase. Celý areál je zasazený na menším kopci nad silnicí. Parkování u restaurace je obtížné. Parkovat je možné na příjezdové štěrkové cestě vedoucí k restauraci, která slouží také rekreantům, kteří mají v této lokalitě v okolí restaurace chaty. Dle mého názoru je zde prostor pro parkování tří osobních automobilů. Vchod do restaurace tvoří několik schodů k hlavním dveřím, malá chodbička a dveře do hlavní místnosti, kde se nachází vpravo menší bar s vystaveným alkoholem a čtyřmi barovými židličkami. Celé místnosti vévodí uprostřed umístěný proutěný koš s vyskládanou nabídkou limonád Koli v PET lahvích. Nábytek je starší, ale zachovalý, a v každém rohu místnosti najdeme vzrostlejší rostliny. Majitel je vstřícný - nabízí možnost uspořádání různých oslav, srazů a svateb. Kromě minutkové kuchyně, která je k dispozici pro běžné klienty restaurace, nabízí také hotová jídla dle přání a výrobu chlebíčků a obložených mís. Pří větším počtu osob je rezervace celé restaurace bez poplatku. Kapacita restaurace je 50 míst a letní zahrádka má také kapacitu 50 míst. Restaurace je kuřácká bez salonku.

U fotbalového hřiště ve sportovním areálu v blízkosti centra města se nachází restaurace Na Hřišti. Název restaurace, kterou zmiňují webové stránky města Plasy je hodně zavádějící. Jedná se spíše o občerstvení soužící při sportovních akcích v areálu. Nabízí nealkoholické a alkoholické nápoje a slané pochutiny. Není zde žádná nabídka teplé ani studené kuchyně. Provozovatelé občerstvení jsou manželé Slachovi a pan Slach je i správcem areálu. Od pana Slacha jsem po telefonu dostala informaci, že otevírací doba je dle sportovních akcí v areálu nebo dle akcí města Plasy jako je pouť či hudební festivaly. Také je možné se domluvit na soukromé oslavě. Venkovní posezení, které je k dispozici v letních měsících, je variabilní a kapacitu určuje počet umístěných lavic.

33

Tabulka 5: Stravovací zařízení města Plasy Název

Adresa

provozovny

Otevírací

Počet

Letní

Cena

Cena 0,5l

doba

míst

zahrádka

kávy/druh

piva/značka

Cena vody

Teplá / studená kuchyně

Lovecký

Plzeňská

Po - Ne

45 +

restaurant U

37

11 - 22

sál

Rudolfa II.

Ano

Espresso

Metternich

Toma

40,-

12° 33,-

natura sklo

100

Ano /Ano

0,3l 21,-

(nekuřácká) Palírna U

Plzeňská

Po - Ne

Rytíře

37

16 - 24

50

Ano

Espresso

Metternich

Toma

40,-

12° 33,-

natura sklo

(kuřácká)

Pizza

0,3l 21,-

Knížecí

Pivovarská

Po - Čt

56 +

pivovar Plasy

34

12 - 22

60

Pivovarský

Pá 11 -23

šenk

So - Ne 11

(nekuřácká)

- 23

Restaurace

Pivovarská

Po -Čt 10-

Zámecká

3

22

pivnice

Pá 10-24

(kuřácká)

So 16-24

Ano

Espresso

Metternich

Voda

30,-

12° 33,-

rozlévaná

Ne / Ano

0,3l 20,-

25

Ano

Espresso

Pilsner

Mattoni

30,-

Urquell 12°

0,33l sklo

31,-

30,-

Káva

Pilsner

Mattoni

turecká

Urquell 12°

0,33l sklo

12,-

30,-

15,-

Espresso

Pilsner

Jemně

25,-

Urquell 12°

perlivá

30,-

voda PET

Ne /Ano

Ne zavřeno Hostinec U

Babinská

Po - Ne

Suku

83

11-22

20

Ano

(kuřácká)

Ne / Ano

Káva instantní 15,Pizzerie Na

Hutní 395

Barrandově

Červenec

50

Ano

- Srpen Po zavřeno

Ano / Ano

Koli 20,-

Út - Ne 11-22 Září Červen Po zavřeno Út - Ne 16 - 22 Restaurace

Ke Hřišti

Otevírací

20

Ano

34

Káva

Pilsner

Rozlévaná

Ne / Ne

Na Hřišti

doba dle

turecká

Urquell 12°

z PET

pouze

akcí

15,-

30,-

0,2l 10,-

slané pochutiny

Zdroj: vlastní zpracování

2.2.2 Závěr průzkumu stravovacích zařízení Z návštěvy stravovacích zařízení města Plasy vyplynulo, že se ve městě nachází sedm stravovacích zařízení z toho pouze dvě nekuřácké.

Jedno stravovací zařízení se

po pohovoru s majitelem a místními rekreanty vyprofilovalo jako občerstvení. Nabídku teplých pokrmů tedy zajišťují ve městě pouze dvě restaurace. Jedná se o restauraci U Rudolfa II. a pizzerii Na Barrandově, která má otevírací dobu přizpůsobenou sezóně. Restaurace Zámecká pivnice a hostinec U Suku jsou kuřácké a nabízejí pouze studenou kuchyni nejčastěji v podobě utopenců a nakládaného hermelínu. Na základě tohoto zjištění bych rozdělila stravovací zřízení na dvě skupiny. První z nich je pro turisty neatraktivní stravovací zařízení, které starším interiérem, omezenou nabídkou a kuřáckým prostředím nepřinese žádný zážitek. Druhá skupina je pro turisty atraktivní a nabízí tři zařízení. Pizzerii Na Barrandově, která je interiérově starší, ale udržovaná a kuřácká. Nabízí sezónní venkovní terasu a teplou kuchyň v podobě minutek. Pivovarský šenk Knížecího pivovaru v Plasích, který je nekuřácký, má nový zajímavý interiér s výhledem na pivovarské varny a nabízí speciality hodící se k nabídce piv ve formě studené kuchyně. Restaurace U Rudolfa II., která je nekuřácká, nabízí teplou i studenou kuchyni, polední menu a dětské menu v interiéru zdobeného loveckými trofejemi.

2.3 Charakteristika ubytovacích zařízení ve městě Penzion Rudolf II. Penzion vlastní a provozuje stejný majitel jako restauraci Rudolf II. pan Petr Neuman. Část penzionu se nachází v rekonstruovaných půdních prostorech nad restaurací. Rekonstrukce začala začátkem roku 2005. Půda měla unikátní krov, který se podařilo zachránit a podle památkářů má i významnou historickou hodnotu. Půdní vestavbou vzniklo pět pokojů pro hosty s vlastním sociálním zařízením. V letech 2006 až 2007 byla přestavěna budova, 35

která se nachází v těsné blízkosti hlavní budovy s restaurací a penzionem. V budově původních školních učeben statku se podařilo zhotovit dvanáct pokojů s vlastním sociálním zařízením a dvě společné kuchyňky pro potřeby klientů. Celková kapacita ubytovacího zařízení je 17 pokojů a 45 lůžek.

Chata Plasy V údolí řeky Střely směrem na Horní Hradiště v blízkosti města Plasy je k rekreačnímu pronájmu chata. Ubytovací objekt je dřevěná chata s dvěma samostatnými bytovými jednotkami o velikosti šest osob a čtyři osoby. Celková kapacita chaty je tedy 10 osob a každá jednotka má vlastní vybavenou kuchyň, obývací pokoj a ložnici. Obě ubytovací jednotky mají společnou verandu s posezením a sociální zařízení. Před chatou se nachází možnost parkování. Majitel a pronajímatel chaty (pan David Prödl) v případě pronájmu pouze jedné poloviny chaty druhou polovinu, z důvodu pohodlí klientů, neobsazuje.

K+K Plasy s.r.o. Ubytovací zařízení K+k Plasy s.r.o. disponuje třemi pokoji s vlastní TV. Jeden dvoulůžkový pokoj disponuje vlastním sociálním zařízením, jeden jednolůžkový a jeden trojlůžkový mají sociální zařízení společné. Všechny pokoje mohou využívat plně vybavenou společnou kuchyňku. Klienti mohou využívat Wi-Fi a parkování zdarma. Společnost K+K Plasy s.r.o. vznikla v roce 2012 jako spojení dvou podnikatelů - fyzických osob - a to pana Jaroslava Krále a paní Andrey Králové, kteří se podnikání věnovali samostatně od roku 1991. Ze začátku se věnovali převážně kamionové dopravě a postupem času se jejich nabídka rozrostla až na ubytovací služby. Celková kapacita ubytovacího zařízení činí tři pokoje a šest lůžek.

Rekreační středisko Máj Rekreační středisko provozuje od podzimu 2010 pan Ing. Marek Hanuš majitel a zakladatel agentury Haul, která se specializuje od roku 1992 na pořádání dětských táborů a akcí pro děti a mládež. Středisko prošlo kompletní rekonstrukcí a na vylepšování střediska se stále pracuje, aby se rekreanti mohli těšit pokaždé na něco nového. Pod agenturu spadá více rekreačních středisek v různých lokalitách po celé České republice.

36

Areál rekreačního střediska Máj nabízí širokou nabídku. Věnuje se školním pobytům a školám v přírodě, dětským táborům, letním táborům, sportovním soustředěním, akcím pro mládež i dospělé, firemním a teambuldingovým akcím a oslavám. Kromě stravovacích a ubytovacích služeb nabízí areál střediska i zábavní a sportovní program na míru.

Ubytování se nachází mimo centrum města v přírodě poblíž řeky Střely a Lomanského potoka. Několik minut chůze od areálu se nachází koupaliště. Celková kapacita ubytovacího zařízení je 350 lůžek a skládá se ze čtyř zděných budov, čtyřiceti chatek a čtrnácti nově postavených chat od sezóny 2014. V případě potřeby jde kapacita navýšit pomocí dvoulůžkových stanů.

Rekreační středisko Zátiší Rekreační středisko provozuje rodinná firma a mají kromě rekreačního střediska Zátiší v nabídce ještě další tři v různých částech České republiky. Na počátku rodinné firmy stála zakladatelka Vlasta Chválová, v tomto oboru začala podnikat v roce 1990. S rozšiřující se nabídkou a rostoucí kvalitou služeb, začala podnikat ve vlastních objektech. Prvním bylo právě v roce 1995 rekreační středisko Zátiší. Nyní se objektům kromě zakladatelky věnuje celá její rodina a osvědčený tým zaměstnanců.

Rekreační středisko se nachází v přírodě v blízkosti řeky Střely a je vhodné pro školy v přírodě, dětské tábory, sportovní soustředění, oslavy, svatby a firemní akce. Areál nabízí ubytování ve dvou budovách a celková ubytovací kapacita je 70 lůžek. Hlavní budova má 45 lůžek se společným sociálním zařízením na chodbě a vedlejší budova má 25 lůžek se společným sociálním zařízením, které je přístupné z venku v hlavní budově.

Areál nabízí ubytování včetně stravování, ale i pronájem střediska pro skupiny s možností vlastního stravování. K dispozici je vybavení pro sportovní aktivity včetně bazénu provozovaného v letních měsících.

Rekreační středisko ZO ECHO Energetika Ústí nad Labem Rekreační středisko se nachází za viaduktem v Lomanské ulici směrem na Hvozd asi 1km od Plas na rozcestí silnic na Pláně a k rekreačnímu středisku Máj a Zátiší. Středisko 37

sloužilo k rekreaci zaměstnanců Severočeských energetických závodů a.s. Děčín. Nyní tento areál provozuje Základní organizace odborového svazu ECHO Energetika Ústí nad Labem a je využíván jak členy základní organizace Ústí nad Labem, kteří mohou využívat slevy, tak běžnými rekreanty.

Areál se skládá ze sedmi velkých chatek pro čtyři osoby a pěti malých - také pro čtyři osoby. Dohromady je celková kapacita areálu 48 lůžek. Chatky jsou vybaveny nádobím, chladničkou, elektrickým dvouvařičem a elektrickým přímotopem. Společné sociální zařízení je vybaveno sprchami a dřezy na nádobí. Rekreační středisko nabízí možnost sportovního využití v areálu a cyklisté mohou využít možnost výletů po okolí. Parkování je zdarma u každé chatky. Rekreace a objednávky vyřizuje pan Švach z Děčína a o areál se stará správce.

Ubytování Plasy Sadílkovi Manželé Sadílkovi

nabízí ubytování v samostatné zděné budově sousedící s jejich

rodinným domem od roku 1990. Jedná se o ubytování ve dvou samostatných jednotkách s vlastním vchodem s možností parkování před objektem, které v roce 1998 prošlo rekonstrukcí. V první ubytovací jednotce se nachází dva pokoje se dvěma lůžky, které jsou odděleny pouze závěsem, plně vybavený kuchyňský kout, sociální zařízení se sprchovým koutem. V druhé ubytovací jednotce je jeden menší pokoj se dvěma lůžky, plně vybavený kuchyňský kout a sociální zařízení jen s toaletou a umyvadlem.

2.3.1 Průzkum ubytovacího zařízení ve městě Ubytovací zařízení jsem navštívila v pracovním týdnu a jednalo se pouze o prohlídku okolí, a vyhodnocení přístupnosti zařízení, zjištění adresy zařízení a celkovou pohledovou část zvenčí. Vnitřní prostory ubytovacího zařízení jsem nenavštívila a další informace o těchto objektech jsem čerpala osobním pohovorem na Městském úřadě v Plasích a přes webové stránky objektů.

Rekreační střediska Máj, Zátiší a ZO ECHO Energetika Ústí nad Labem měly uzavřené areály a prohlédnout si je bylo možné jen přes plot. Vzhled areálů souhlasil se zobrazením na webových stránkách (kromě ZO ECHO Energetika Ústí nad Labem, která 38

nemá vlastní webové stránky a nikde neprezentuje fotografie zařízení). Přístupnost areálů osobním automobilem je bezproblémová. Dle předchozího nastudování adresy a mapy se areály snadno našly.

Penzion U Rudolfa II. má velice snadnou dostupnost. Nachází se nad restaurací U Rudolfa II. na hlavní silnici. Objekt je dobře značený a viditelný. V blízkosti se nachází zastávka autobusu.

K+K Plasy s.r.o. se nachází v areálu pro kamionovou dopravu. Jedná se rozlehlý areál s budovou a velkou plochou pro parkování osobních i nákladních automobilů. Ubytování je dobře dostupné. Z hlavní silnice se odbočí k penzionu a restauraci U Rudolfa II. a pokračuje se ulicí V Aleji téměř na její konec.

Ubytování u manželů Sadílkových je v části mezi rodinnými domy. Ulice je klidná a tichá. Jedná se o přidruženou stavbu u rodinného domu využívanou k ubytování. Ubytování je v blízkosti centra města. Parkování je možné bezplatně na ulici.

Chata Plasy se nachází v rekreační osadě u břehu řeky Střely v Horním Hradišti. Vzdálená je do deseti minut jízdy autem od Plas. Horní Hradiště je přidružená obec pod město Plasy. Název tedy úplně zcela neodpovídá lokalitě chaty. Rekreanti mohou využít blízkou vlakovou zastávku Horní Hradiště, která je dopraví do Plas jednu zastávku nebo výlet pěšky po turistických trasách. Chata Plasy má reklamní poutač na plotě domu v zatáčce při příjezdu do Plas z Plzně na Plzeňské ulici (viditelnější je při odjezdu z Plas na Plzeň).

2.3.2 Závěr průzkumu ubytovacích zařízení Na území města Plasy se nachází tři rekreační střediska, jedno ubytování v soukromí, jedno ubytování v areálu firmy zabývající se kamionovou dopravou, jedna rekreační chata k pronájmu, která svoji lokalitou spadá pod Horní Hradiště a nejvýznamnější ubytovací zařízení penzion U Rudolfa II.. Z průzkumu webových stránek a osobní návštěvy hodnotím tento penzion jako ubytovací zařízení s nejkvalitnější nabídkou služeb. Penzion je nově zrekonstruovaný a nabízí celoroční zázemí pro turisty v podobě vlastního sociálního

39

zařízení a nového nábytku. Jako jediný nabízí své služby i přes portál booking.com, kde má průměrné hodnocení 8 z 10 od 51 návštěvníků ubytování.

2.4 Příjmy rozpočtu města ze suprastruktury Příjmy rozpočtu města, na kterých se podílí suprastruktura, jsou z pronájmu vlastního majetku pro účely stravovacího zařízení, výnosy z místního poplatku z ubytovací kapacity a výnosy z místního poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.

"Sazbu poplatků a další podrobnosti (splatnost, ohlašovací povinnost, úlevy, osvobození atp.) stanovují obce v rámci jejich samostatné působnosti prostřednictvím obecně závazné vyhlášky." (Plzáková, Studnička, 2014, s. 35)

2.4.1 Pronájem Obec pronajímá jeden vlastní objekt za účelem provozování stravovacího zařízení. Na níže ukázaném Grafu 1 je znázorněno, kolik ročně město na nájemném vybere.

Graf 1: Příjmy z pronájmu stravovacího zařízení

Příjmy z pronájmu stravovacího zařízení 2015

106845

2014

106845

2013

105261

2012

103000

2011

103000

2010

103000

Příjmy z pronájmu

101000 102000 103000 104000 105000 106000 107000 108000

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat z Městského úřadu

40

2.4.2 Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity "Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v zařízeních určeným k přechodnému ubytování za úplatu; poplatku jsou zproštěna zařízení zajišťující přechodné ubytování studentů a žáků, zdravotnická a lázeňská zařízení (pokud neposkytují hotelové služby), sociální a charitativní zařízení." (Plzáková, Studnička, 2014, s. 35)

Město Plasy mělo do 1.1.2015 platnou vyhlášku č.5-2010 (viz. příloha 2) o místních poplatcích, kde ubytovací poplatek z ubytovací kapacity činil za každé využité lůžko a den 4,-Kč. Tato vyhláška byla od 1.1.2015 nahrazena vyhláškou č.5/2014 (viz. příloha 3), kde sazba z ubytovací kapacity zůstala nezměněna a platí nadále sazba 4,-Kč za každé lůžko a den. Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity znázorňuje následující Graf 2.

Poplatek z ubytovací kapacity platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje přechodné ubytování. Přesné znění upravující povinnosti poskytovatelů přechodných ubytování najdeme v zákonu o místních poplatcích č. 565/1990 Sb.

Graf 2: Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity

Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity 30000 25520 25000 20000 15000

13710

13270

10000

11016

11624

2013

2014

Příjmy z poplatků z ubytovací kapacity

7850

5000 0 2010

2011

2012

2015

Zdroj: vlastní zpracování s využitím www.rozpocetobce.cz a dat z Městského úřadu

41

2.4.3 Příjmy z místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt Vyhláška č.5/2010 s platností do 1.1. 2015 stanovovala poplatek za osobu a den pobytu 10,-Kč. Vyhláška č.2/2014 (viz. příloha 4), která nahradila předešlou vyhlášku, je v platnosti od 1.1.2015 a stanovuje sazbu také na 10,-Kč za osobu a den. Celkové roční příjmy z poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt ukazuje graf 3. Poplatek jsou povinny zaplatit fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají na území obce za účelem léčení nebo rekreace, pokud neprokáží jiný způsob pobytu, který je stanovený v § 3 odst. 1 zákona o místních poplatcích č. 565/1990 Sb.

Graf 3: Příjmy z poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt

Příjmy z poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt 12000 10140 10000

9040

9500

9990

9920

8000 6000 4000

Příjmy z poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt

3820

2000 0 2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: vlastní zpracování s využitím www.rozpocetobce.cz a dat z Městského úřadu

2.4.4 Vyhodnocení grafů Na základě výše uvedených grafů můžeme na příkladu ukázat, že vybrané nájemné od provozovatele stravovacího zařízení, místní poplatky z ubytovací kapacity a poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt nejsou pro příjem města Plasy zásadní.

V roce 2013 mělo město příjmy 50 275 945,-Kč. Na těchto příjmech se podílel roční pronájem stravovacího zařízení částkou 105 261,-Kč, poplatky z ubytovací kapacity částkou 11 016,-Kč a poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt částkou 9 500,-Kč. 42

Z tohoto zjištění vyplývá, že součet výše uvedených částek za pronájem a místní poplatky tvoří v celkových příjmech města pouhých 0,25%.

2.5 Program rozvoje města Plasy v oblasti cestovního ruchu Město Plasy připravuje zajímavý plán s názvem Program rozvoje města Plasy 2015 ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, o.p.s. a Centrem pro komunitní práci západní Čechy. Program má určit, jakým směrem se město bude ubírat do roku 2022. Dokument by měl sloužit jako důležitá opora městské správy při rozhodování o vývoji města.

Hlavním cílem programu do roku 2022 v oblasti cestovního ruchu je využití nových atraktivit k rozvoji města a zlepšení podmínek života obyvatel ve městě.

Z mého pohledu má město mnoho zajímavých možností rozvíjet se v ekonomické oblasti v odvětví služeb, které na sebe vážou rostoucí zájem návštěvníků a přináší také možnosti nového pracovního uplatnění pro místní obyvatele. Strategickým cílem v tomto programu je rozšíření a zkvalitnění nabídky cestovního ruchu.

První cíl programu se týká především zlepšení stavu památek a navazující infrastruktury a má zpestřit nabídku pro návštěvníky města.

Druhý cíl se týká zefektivnění fungování nově vybudovaného informačního centra a doplňkové nabídky infrastruktury zahrnující turistické a naučné trasy, které by měly oproti stávajícímu stavu charakter tematických okruhů

a propojily by

město

s přidruženými obcemi.

Náplní strategického třetího cíle je posílení destinačního managementu. Jeho úloha spočívá v zajišťování aktivit a podpoře cestovního ruchu, na které nemá v současné době město dostatek personálních kapacit. Posílení proběhne formou obsazení nových pracovních pozic v informačním centru. 43

Čtvrtý specifický cíl je zaměřen na rozšíření nabídky pro návštěvníky města a vychází ze stále rostoucí atraktivity města, jež je podporována pořádáním pestrých kulturních a společenských akcí, založených například na spojení živé hudby a památek s nabídkou tradičních akcí. Strategie se také zaměřuje na posílení stability provozovatelů služeb a na nabídky služeb nových. Zvýšenému zájmu ze strany návštěvníků neodpovídají ubytovací kapacity, a proto je jejich posílení v zájmu města. Dále se usiluje o rozvoj veřejné dopravy, kterou ocení nejen návštěvníci, ale také místní obyvatelstvo.

2.5.1 Akční plán Akční plán je pracovní nástroj pro realizaci Programu rozvoje města Plasy a je zpracován na období 3 až 4 let a předpokládá se, že součástí vyhodnocování programu bude jeho každoroční aktualizace, aby mohl sloužit k realizaci prioritních aktivit programu.

Akční plán je složený ze dvou částí. První část tvoří aktivity města Plasy a aktivity nejvýznamnějších subjektů, jež mohou přispět k rozvoji. Druhá část je tvořena rámcovým finančním plánem aktivit města spolu s informacemi o finančních prostředcích, kterými může město disponovat na realizaci projektů v následujících letech.

2.5.2 Prioritní aktivity v působnosti města Plasy v oblasti cestovního ruchu v letech 2016 - 2019 Priority, na které se chce město zaměřit v letech 2016 - 2019 jsou rozdělené na část koncepční a na projektovou přípravu, která bude základem pro investice města v oblasti cestovního ruchu.

V koncepční a projektové přípravě připravuje program strategickou koncepci rozvoje cestovního ruchu města Plasy. Základem je vytvoření řídící struktury cestovního ruchu volbou radního zodpovědného za cestovní ruch a vybudování samostatného pracoviště destinačního managementu při informačním centru. Po zřízení této struktury bude v programu spolupráce na úrovni koordinovaného marketingu města a kláštera, rozvoj vztahů s partnery a školami, spolupráce s organizacemi cestovního ruchu a zřízení a uvedení integrované vstupenky. Současně je v přípravě vypracování marketingového plánu města a jednotná prezentace města spolu s úpravou webových stránek, aby město 44

mělo celkovou jednotnou "image". K prezentaci a propagaci města chce město vyhledat vhodné nové distribuční kanály. V závěru je v plánu jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic o umístění směrové tabule Národní kulturní památka Plasy na silnici R6 v rámci budoucí výstavby obchvatu města pro snadnou orientaci turistů směřujících do města.

Investice města budou ze začátku vloženy do projektu úprav webových stránek a do vytvoření informačního centra s řídící strukturou cestovního ruchu. Následovat bude vytvoření jednotného stylu města jako vhodné destinace k návštěvě a v závěru investičního období dojde k zaměření na jednotný informační a navigační systém ve městě.

Město má v plánu větší podporu akcí významných pro cestovní ruch např.: pouť, Den ve vzduchu, Open Air Festival na Velké louce a současně rozvoj spolupráce s Ministerstvem kultury České republiky, Národním technickým muzeem, Plzeňským krajem a dalšími. Při těchto akcích bývají hodně využívány jak ubytovací kapacity, tak především kapacity stravovacích služeb. Důležitý bod v programu je také komunikace mezi správou města a poskytovateli služeb. Jasná a přehledná komunikace a spolupráce usnadňuje poskytovatelům a provozovatelům služeb jejich podnikání v této oblasti. Za nejzajímavější části v Programu rozvoje města Plasy bychom označili aktivní podporu nabídek a propagaci atraktivit a služeb ve městě (např.: pivovar, letiště, klášter), získávání certifikátů kvality pro ubytovací a stravovací zařízení, poskytování propagačních materiálů, zahrnutí poskytovatelů služeb do informačního systému města, prodej lokálních produktů v restauracích, nabídku a podporu služeb pro sociálně znevýhodněné skupiny (pro nevidomé, bezbariérovost apod.), informovanost. Především oceňujeme koordinaci města s poskytovateli služeb ve využívání kapacity služeb při konání akcí pořádaných městem.

S rozšířením zájmu turistů o město je v Programu rozvoje města Plasy do budoucna zpracován projekt rozšíření kapacit ubytování, které nebudou postačovat. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje o.p.s. navrhuje městu Plasy rozšíření stávající ubytovací kapacity o nabídku ubytování v soukromí a jeho nabídku zprostředkovávat pomocí internetu přes portál www.airbnb.com, který nabízí možnost vydělávání peněz za 45

poskytování ubytování v soukromí. Z těchto realizovaných ubytování si Airbnb bere poplatek 3% za potvrzenou rezervaci. Toto by mohlo vážně ohrozit stávající nabídku ubytování, která musí splňovat všechny legislativní požadavky potřebné k provozování ubytování a je pravidelně kontrolována vnějšími subjekty, provádějícími kontrolní činnost. Oproti tomu objekty pronajímané přes Airbnb nejsou zatíženy požadavky na turistické ubytování. Tímto bodem by spíše mohlo stávající ubytování zaniknout, než se rozvíjet. Konkurenčně by spíše mělo město podporovat další subjekty, které by chtěly rozšířit nabídku ubytování ve městě a podporovat a motivovat provozovatele na zvyšování služeb a jejich kvality, aby se suprastruktura stala zajímavou součástí destinace.

Finanční rozpočet prioritních projektů města Plasy (stav k 30.11.2015) Tabulka 6: Rozpočet prioritních projektů města Prioritní aktivity v oblasti cestovního ruchu

Období realizace

Koncepční a projektová příprava města

Náklady města (tis. Kč vč. DPH) Celkem 250

150 150

Strategická koncepce rozvoje cestovního ruchu

2016

150

Marketingový plán města

2017

100

Investice města

2016

2017

2018

100

100

1150

300

Úprava a inovace webových stránek

2016

250

250

Vytvoření společného informačního centra

2016

50

50

Jednotný styl prezentace města

2017

150

Jednotný informační a navigační systém ve městě

2018

700

150

150

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, o.p.s. poskytnuté Městským úřadem Plasy

2.6. Dostupnost města Silniční doprava do města je zajištěna silnicí I/27 Dubí - Most - Plzeň - Železná Ruda Státní hranice. Silnice prochází středem města a na výjezd z města na Plzeň má výškový rozdíl cca 100m a na výjezdu na Most má výškový rozdíl cca 200m bez stoupacích pruhů

46

700

700

s nebezpečnými zatáčkami s omezenou možností předjíždění. Silnice je značně vytížena jak osobní, tak nákladní dopravou.

Veřejná doprava je tvořena železniční a autobusovou dopravou. Na kopici, v jihozápadní části obce v blízkosti centra města se nachází vlakové nádraží s tratí č.160 Plzeň - Žatec. Osobní vlaky jezdí do Plas z Plzně cca každou hodinu a cesta trvá kolem 50 minut. Rychlík z Plzně hl.n. do Mostu, který má v Plasích zastávku, jezdí přibližně každé dvě hodiny a cesta trvá okolo 35 minut. Autobusová zastávka je přímo v centru města. Linka Kralovice - Plasy - Plzeň má 23 párů spojů v pracovní den a současně s železniční dopravou bez koordinace jezdí do města ještě autobusy Plzeň - Plasy.

2.7 Konkurenční města V blízkosti města Plasy se nacházejí dvě konkurenční města, Kralovice a Kaznějov na silnici I/27, které jsou názorně zakreslené v příloze 5.

Na základě osobního průzkumu můžu vyhodnotit jako největší konkurenční město Kralovice. Nabízí kulturní památky, z nichž je největší Mariánská Týnice, kde se nachází muzeum a galerie severního Plzeňska. Kralovice nabízí větší a lepší nabídku celoročního ubytování v podobě dvou hotelů a dvou penzionů, jak ukazuje níže uvedená srovnávací Tabulka 7. V sezónní nabídce ubytování lze využít kemp. Pestřejší výběr nabízí i ve stravovacích zařízení s nabídkou teplé kuchyně. Kromě restaurací, nacházejících se v hotelech a penzionech, můžou návštěvníci využít i několik restaurací, pizzerii a k posezení vinárnu, kavárnu a několik místních pivnic.

Tabulka 7: Srovnávací tabulka celoročního ubytování Název Penzion U Rudolfa II.

Adresa Plzeňská 37, Plasy

Cena za osobu/pokoj bez snídaně Hlavní budova: od 800,-Kč/ 1 os. od 1 400,-Kč/ 2 os. Vedlejší budova: od 400,-Kč/os.

Penzion Na Výsluní

Na Výsluní 940, Kralovice

47

od 350,-Kč/os.

Penzion Kateřina

Nám. Osvobození 88, Kralovice

400,-Kč/os.

Hotel Prusík

Markova 27, Kralovice

Jednolůžkový pokoj: 300,-Kč Dvoulůžkový pokoj: 1 0200,-Kč

Hotel Bílý Beránek

Nám. Osvobození 43, Kralovice

Jednolůžkový pokoj: 750,-Kč Dvoulůžkový pokoj: 1 300,-Kč

Zdroj: vlastní zpracování s využitím ceníku ubytovacích zařízení

Kaznějov je vzdálený od Plas cca šest kilometrů směrem na Plzeň a jeho středem také vede silnic I/27, na které můžeme najít dvě stravovací zařízení. Restaurace Modrý Hrozen a Pizzerie La Roccia jsou od sebe vzdálené několik málo kroků a nabízejí teplou i studenou kuchyni. Na základně osobního průzkumu není město velkou konkurencí pro Plasy. Město má ještě kavárnu, na okraji města směrem na Plzeň, spojenou s pekařstvím a v centru města pivnici. Ubytovací zařízení ve městě není.

48

3. Návrhová část Poslední část bakalářské práce je věnována návrhům a závěrům vyplývajících z analytické části práce zabývající se zkoumáním suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města. Druhá a třetí kapitola mé práce se věnuje charakteristice stravovacího a ubytovacího zařízení ve městě. V obou případech se domnívám, že tato zařízení mají jen dvě strany a žádnou střední cestu. Stravovací zařízení je možné rozdělit v první řadě na kuřácké a nekuřácké. V druhé řadě na turisticky atraktivní místa vhodná k návštěvě a na turisticky nevyhledávané podniky zaměřené na místní stálou klientelu s omezenou nabídkou. Ubytovací služby ve městě zajišťuje především penzion U Rudolfa, který nabízí dobré a moderní zázemí pro turisty. Oproti tomu se zde nacházejí sezónní rekreační střediska vhodná spíše pro tábory a školy v přírodě, na které se z větší části zaměřují, dále zde najdeme ubytování v soukromí, které má zastaralé zázemí a nenabízí stejný komfort jako výše zmíněný penzion. Nejvíce navštěvované stravovací zařízení ve městě jsou dle mého osobního průzkumu restaurace U Rudolfa II. a nově vybudovaný Pivovarský šenk Knížecího pivovaru Plasy. Jeden z mých návrhů, jak výrazně ovlivnit suprastrukturou rozvoj města v oblasti cestovního ruchu, je zaměřen na nově vybudovaný pivovar. Po vzoru menších pivovarů, jako je Chodová planá nebo Minipivovar Purkmistr v Plzni v Černicích, můj návrh směřuje k vybudování pivních lázní v Knížecím pivovaru Plasy . Tím, že Knížecí pivovar a restaurace a penzion U Rudolfa II. spadají pod jednoho majitele, může nabízet kompletní wellness balíček obsahující ochutnávku místního piva, relaxaci v lázní, gastronomii a ubytování. Pivní lázně by se mohly stát cílem turistů směřující přímo za tímto typem relaxace. Celkovou nabídku pivních lázní může doplňovat speciálně sestavené menu propojené s místním pivem a stylem restaurace U Rudolfa II. Dnešní turisté vyhledávají kromě odpočinku na dovolené také zážitky a možnosti aktivního odpočinku. Aktivní dovolenou může penzion podpořit půjčovnou kol k ubytování zdarma. Jedná se o zcela běžnou nabídku v zahraničí.

Pivní lázně nejsou sezónní záležitostí a jejich provoz funguje

celoročně. Ve dnech volna je mohou využívat klienti v produktivním věku a v pracovních dnech mohou lázně přilákat klientelu z řad seniorů. O produkty pivovarů projevují velký zájem i naši sousedé z Německa. Vzhledem ke každoročnímu nárůstu zájmu o Plzeňský 49

Prazdroj ze strany německých turistů a dobré dostupnosti Plas z Plzně, by se mohl zájem o Knížecí pivovar a jeho produkty rozšířit i na zahraniční klientelu. Zaměření na zahraniční klientelu by mohlo ovlivnit samotné město Plasy. Kapitola pět je zaměřena na projekt rozvoje města, který v jedné z oblastí, na které se celý projekt zaměřuje, podporuje cestovní ruch ve městě. Město Plasy na podporu cestovního ruchu a většího využití stávajících kapacit suprastruktury a jejího rozšíření může po vzoru Plzně vytvořit spolupráci se zahraničním městem. Město Plzeň spolupracuje aktivně s německým městem Regensburg od roku 1993.

Pravidelně město Regensburg

prezentuje svoji nabídku v předvánočním čase pomocí letáků, které roznáší Česká pošta do schránek. Podobná propagace zajímavých akcí obdobným způsobem v partnerském městě by napomohla rozšířit podvědomí o městě Plasy jako o zajímavé destinaci vhodné k návštěvě, ochutnávce piva, aktivní dovolené na kole a návštěvou kulturních památek a muzea. Poptávka zahraničních turistů využije stávající ubytovací kapacity a přispěje k jejich zlepšení a rozšíření.

Při průzkumu stravovacích a ubytovacích zařízení jsem se zaměřila i na průzkum přes jejich webové stránky. Ubytovací zařízení mají vcelku přehledné webové stránky obsahující základní informace a fotografie, kromě ZO ECHO Energetika Ústí nad Labem, která má těžko dohledatelné informace a vyskytují se pouze na jednoduchém facebookovém profilu. Většina stravovacího zařízení nemá webové stránky kromě restaurace U Rudolfa II., palírny U Rytíře a Knížecího pivovaru Plasy. Zámecká pivnice a hostinec U Suku webové stránky k prezentaci z větší části nepotřebují. Navštěvují je stálí zákazníci z okolí, ale pizzerie Na Barrandově se profiluje jako restaurace s teplou kuchyní s možností pořádání oslav - zde by webové stránky byly přínosem. Informace o této restauraci si potencionální klienti musí zjistit osobně nebo přes telefonní kontakt uvedený na webových stránkách města Plasy. Město Plasy má na svých webových stránkách seznam stravovacích a ubytovacích zařízení, ale není aktualizovaný. Město potřebuje tyto jednoduché stránky vylepšit a hlavně pravidelně aktualizovat, kvůli přehlednější orientaci turistů.

50

Závěrem si nemyslím, že je ve městě nutné vybudovat další stravovacího zařízení. Spíše bych se u všech stravovacích zařízení zaměřila na kvalitu a lokální produkty. Zaměření a nabídka restaurací má odpovídat interiéru a stylu podniku. U pizzerie Na Barrandově bych se zaměřila na opravu stávajících chatek náležících k hlavní budově s pizzerií a dokončení celého areálu tak, aby mohl sloužit jako ubytovací i stravovací zařízení.

51

Závěr Zpracování bakalářské práce na téma "Význam suprastruktury cestovního ruchu pro rozvoj města Plasy" pro mě bylo přínosem. Díky této práci jsem měla možnost zmapovat aktuální nabídku suprastruktury ve městě, které znám dlouhá léta jako rekreant a dozvědět se více nejen o zkoumané problematice, ale i o vývoji zdejších ubytovacích a stravovacích zařízení. Cílem mé práce bylo zhodnotit význam stávající suprastruktury pro rozvoj města Plasy, a proto jsem práci rozdělila na tři části. První teoretická část popisovala základní informace o ubytovacích a stravovacích zařízeních. První kapitola se věnovala historii cestovního ruchu, na kterou navazovala kapitola druhá s definicí cestovního ruchu. Ve třetí kapitole, která byla členěna na další subkapitoly, byly popsány faktory ovlivňující cestovní ruch. Trhu cestovního ruchu a jeho nabídce a poptávce, která byla rozdělena do několika subkapitol pro lepší orientaci, se věnovala kapitola čtvrtá. Následující pátá kapitola se věnuje realizačním předpokladům cestovního ruchu a je rozdělena na subkapitoly obsahující infrastrukturu a suprastrukturu s její kategorizací a členěním. Druhá - analytická část - se hlavně věnovala průzkumu. Na začátku jsem se věnovala popisu města a jeho stručné historii. Druhá a třetí kapitola obsahovala charakteristiku stravovacího a ubytovacího zařízení se subkapitolami věnující se průzkumu těchto zařízení a následně jejich hodnocení. Ve čtvrté kapitole je zhodnocení příjmů města ze suprastruktury pomocí grafů. Navazuje na ni kapitola pátá s aktuálním projektem města - Programem na rozvoj města Plasy a jeho zacílení na cestovní ruch a podporu suprastruktury. Šestá kapitola je zaměřena na dopravní dostupnost, která spolu se sedmou kapitolou mapuje okolní konkurenční města z pohledu suprastruktury. Třetí návrhová část je věnována závěrům návrhů na základě předchozí analytické části. Bylo zjištěno, že celoroční ubytovací zařízení ve městě je zajištěno převážně ubytovací kapacitou penzionu U Rudolfa II, který také vlastní převážnou část turisticky atraktivních stravovacích zařízení. Příjmy ze suprastruktury do příjmů města Plasy nejsou významné a nepřináší žádný rozvoj. Oproti tomu však město zpracovalo velice zajímavou strategii, 52

která v následujících letech má podporovat cestovní ruch a podpořit rozvoj stravovacích a ubytovacích zařízení a jejich rozšíření. V neposlední řadě i na základě osobního průzkumu bylo zjištěno, že dostupnost z Plzně do Plas je dobrá, ale hlavní tah je silně vytížen osobní a zejména nákladní dopravou.

Na začátku byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza č.1: Předpokládám, že stávající suprastruktura nemá významný vliv na rozvoj města. Tato hypotéza se potvrdila. Příjmy ze suprastruktury do příjmů města jsou nepatrné a turisté primárně navštěvují město kvůli kulturním památkám. Samozřejmě je možné najít výjimky v podobě cílené návštěvy nového pivovaru za ochutnávkou piv.

Hypotéza č.2: Domnívám se, že nabídka a kvalita ubytovacích a stravovacích služeb by se mohla rozšířit a vylepšit. Tato hypotéza se z části potvrdila. Knížecí pivovar Plasy a restaurace a penzion Rudolf II. nabízí kvalitní služby v přiměřeném rozsahu. Nepatrně by se mohl jídelní lístek v restauraci U Rudolfa II. vylepšit, ale kvalita jídla byla dobrá a v zásadě těmto zařízením není co vytýkat. Ostatní ubytovací a stravovací zařízení v nabídce a kvalitě svých služeb mají prostor pro vylepšování a to zejména - Zámecká pivnice, hostinec U Suku a ubytování v soukromí Sadílkovi.

Při zpracování své bakalářské práce jsem se setkala s několika málo těžkostmi, které se daly vždy vyřešit. Příjemně překvapena jsem byla vstřícností Městského úřadu v Plasích při žádosti o spolupráci.

53

Literatura [1] ABBEY, James R. Hospitality sales and marketing. 4th. ed. Lansing, Michigan: Educational Institute, American Hotel & Lodging Association, 2003. 561 s. ISBN 086612-253-2. [2] Airbnb. [online]. [cit. 2016-03-21+. Dostupné na internetu: https://www.airbnb.cz/ [3] ATTL, P., STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6. [4] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [5] BERITELLI, P. Social network analysis in destination management. Universität St. Gallen: 2009. 7 s. [online]. [cit. 2015-11-23+. Dostupné na internetu: http://etourism.economia.unitn.it/documents/3.pdf [6] BUREŠOVÁ, P., ZIMÁKOVÁ, B. Gastronomické služby. Praha: VŠH, 2010. 155 s. ISBN 978-80-87411-06-3. [7] BUREŠOVÁ, P., ZIMÁKOVÁ, B., ČERTÍK, M., HÁN, J. Vybrané kapitoly z hotelnictví a gastronomie. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 156 s. ISBN 978-80-7478-498-9. [8] Český statistický úřad. [online]. [cit. 2016-04-04+. Dostupné na internetu: https://www.czso.cz/ [9] Determinants of Demand and Supply in Tourism. [online]. 2014. [cit. 2016-03-03]. Dostupné na internetu: http://www.slideshare.net/chinmoysaikia779/determinantsof-demand-and-supply-in-tourism [10] HESKOVÁ, M. 2006. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. [11] Hotel Bílý Beránek. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://www.bilyberanek.kralovice.cz/ [12] Hotel Prusík. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://hotelprusik.cz/ [13] Chata Plasy. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: http://www.chataplasy.cz/ [14] Chodovar. [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné na internetu: http://www.chodovar.cz/

54

[15] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0. [16] Jízdní řády. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/ [17] K+K Plasy s.r.o. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: http://kkplasy.cz/ [18] Knížecí pivovar Plasy. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: http://www.pivovarplasy.cz/ [19] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2013. 207 s. ISBN 978-80-247-4603-6. [20] Kronika 2006. [online]. 2006. 27 s. [cit. 2016-03-16+. Dostupné na internetu: http://www.plasy.cz/e_download.php?file=data/editor/8cs_4.pdf&original=kronika+ 2006+V..pdf [21] Kronika 2007. [online]. 2007. 30 s. [cit. 2016-03-16+. Dostupné na internetu: http://www.plasy.cz/e_download.php?file=data/editor/8cs_6.pdf&original=Kronika+ 2007.pdf [22] Město Kaznějov. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://www.kaznejov.cz/ [23] Město Kralovice. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://www.kralovice.cz/ [24] Město Plasy historie. [online]. [cit. 2016-03-16+. Dostupné na internetu: http://www.plasy.cz/mesto/historie/ [25] Město Plasy. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://www.plasy.cz/ [26] NĚMEC, V. Pojmy, význam a úloha historie. [online]. [cit. 2015-11-23+. Dostupné na internetu: http://www.dejepis.com/ucebnice/pojmy-vyznam-a-uloha-historie2/ [27] Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015-2020.[online]. 20 s. [cit. 2015-12-05+. Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/resources/files/1.9.2015_metodika.pdf [28] ORIEŠKA, J. Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea servis, 2010. 405 s. ISBN 978-8085970-68-5. [29] PALATKOVA, M. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Metodika a odpovědnost za aktualizaci dat v destinačním managementu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, *online+. 2007. 123 s. *online+ *cit. 2016-03-03]. 55

Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/7e3ddbdf-ccb7-4ef2-8633a99b05b1eb1b/GetFile9_3.pdf?ext=.pdf [30] PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 264 s. ISBN 978-80-247-3643-3. [31] Palírna U Rytíře. [online]. [cit. 2016-02-20+. Dostupné na internetu: http://www.rudolf-ll.cz/ [32] Penzion Kateřina. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://www.penzionkaterina.wz.cz/ [33] Penzion Na Výsluní. [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné na internetu: http://www.penzionnavysluni.wz.cz/ [34] PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P. Řízení cestovního ruchu v České republice - minulost, současnost, budoucnost. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 204 s. ISBN 978-80-7478-5931. [35] Popis Plas aneb město Plasy na počátku 3. tisíciletí. [online]. 26 s. [cit. 2016-03-16]. Dostupné na internetu: http://www.plasy.cz/e_download.php?file=data/editor/8cs_10.pdf&original=%C5%B Divot+Plas.def.pdf [36] Program rozvoje města Plasy. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z interních zdrojů Města Plasy. [37] Purkmistr Pivovarský dvůr Plzeň. [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné na internetu: http://www.purkmistr.cz/ [38] Regionalkooperation. [online]. 2016 [cit. 2016-03-26+. Dostupné z internetu: http://www.regierung.oberpfalz.bayern.de/wfs/rkopf/ziele.htm [39] Rekreační středisko Máj. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: http://rekreace-maj.haul.cz/ [40] Rekreační středisko Zátiší. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: http://www.rekreace-deti.cz/ [41] Rekreační středisko ZO ECHO Energetika Ústí nad Labem. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: https://www.facebook.com/Odbory-Energetika%C3%9Ast%C3%AD-n-L-100984509966551/info/?tab=page_info [42] Restaurace a penzion U Rudolfa II. [online]. [cit. 2016-02-20+. Dostupné na internetu: http://www.rudolf-ll.cz/ 56

[43] Restaurace v Plasích. [online]. [cit. 2016-03-16+. Dostupné z internetu: http://www.plasy.cz/sluzby/restaurace/ [44] Route Planner. [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné na internetu: http://www.viamichelin.com/ [45] Rozpočet obce. [online]. [cit. 2016-04-04+. Dostupné na internetu: http://www.rozpocetobce.cz/ [46] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. [47] SLOMAN, J. Essentials of economics. 4th. ed. Harlow: Financial Times Prentice Hall, 2007. ISBN 0-273-70881-3. [48] Trh (ekonomie). [online]. [cit. 2016-1-29+. Dostupné na internetu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trh_(ekonomie) [49] Turistické trasy plzeňského Prazdroje lámou rekordy v návštěvnosti. V roce 2015 je navštívilo více než 880 tisíc lidí. [online]. 2016. [cit. 2016-03-29]. Dostupné na internetu: http://www.prazdroj.cz/cz/media/archiv-tiskovych-zprav/1591-turisticktrasy-plze-sk-ho-prazdroje-l-mou-rekordy-v-n-vit-vnosti-v-roce-2015-je-navit-vilo-vce-net-880-tis-c-lid [50] Über 25 Jahre gute Nachbarschaft zwischen Bayer und Böhmen, der Partnerstädte Regensburg und Pilsen. [online]. [cit. 2016-03-26+. Dostupné z internetu: https://www.regensburg.de/kultur/aktuelles/prag-praesentation [51] Ubytování Plasy Sadílková. [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné na internetu: http://chalupakpronajmu.webnode.cz/ [52] Ubytování v Plasích. [online]. [cit. 2016-03-16+. Dostupné z internetu: http://www.plasy.cz/sluzby/ubytovani/ [53] Vyhledání podnikatelského subjektu. [online]. [cit. 2016-03-16+. Dostupné z internetu: https://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND [54] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

57

Přílohy Příloha 1

Satelitní mapa s vyznačenými body komerčních a veřejných služeb ve městě

Příloha 2

Obecně závazná vyhláška č.5 -2010 o místních poplatcích

Příloha 3

Obecně závazná vyhláška č.5/2014 o místním poplatku z ubytovací kapacity

Příloha 4

Obecně závazná vyhláška č.2/2014 o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt

Příloha 5

Mapa konkurenčních měst

58

Příloha 1: Satelitní mapa s vyznačenými body komerčních a veřejných služeb ve městě

Zdroj: Městský úřad Plasy, mapa zpracovaná Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje o.p.s

59

Příloha 2A: Obecně závazná vyhláška č.5 -2010 o místních poplatcích

60

Příloha 2B:

61

Příloha 2C:

62

Příloha 2D:

63

Příloha 2E:

64

Příloha 2F:

65

Příloha 2G:

66

Příloha 2H:

67

Příloha 2I:

Zdroj: Městský úřad Plasy

68

Příloha 3A: Obecně závazná vyhláška č.5/2014 o místním poplatku z ubytovací kapacity

69

Příloha 3B:

70

Příloha 3C:

Zdroj: Městský úřad Plasy

71

Příloha 4A: Obecně závazná vyhláška č.2/2014 o místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt

72

Příloha 4B:

73

Příloha 4C:

Zdroj: Městský úřad Plasy

74

Příloha 5: Mapa konkurenčních měst

Zdroj: Městský úřad Plasy, mapa zpracovaná Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje o.p.s

75