Kulturně historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu města Brna

Kulturně – historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu města Brna

2

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

……………………………….. Podpis

3

Na tomto místě bych chtěla především poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní PhDr. Vlastě Novotné, která mi vždy radila a která napomohla k tomu, aby tato práce mohla vůbec vzniknout. Díky také patří Všem respondentům, kteří věnovali svůj čas mému výzkumu. Dále chci poděkovat fotografovi působící pod jménem Miroslav Brno, že mi zapůjčil své fotografie a také děkuji Všem blízkým za podporu, při psaní.

4

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Kulturně – historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu města Brna bakalářská práce

Autor: Martina Málková Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2014

5

Copyright © 2014 Martina Málková 6

Abstrakt MÁLKOVÁ, Martina: Kulturně – historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu města Brna. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Počet stran: 107

Tato práce se zabývá vytvořením ojedinělé prohlídkové trasy ve městě Brně, s cílem návštěvníkům poskytnout hlubší poznání charakteru města a nových doposud nepoznaných míst. Teoretická část stručně charakterizuje kulturně – historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, výčet všech těchto předpokladů, vyskytujících se ve městě Brně, včetně historie tohoto města. Praktická část je věnována výzkumu, který napomohl k vytvoření ojedinělé prohlídky po moravské metropoli. Obsahuje výpovědi obyvatelů Brna a jejich názory na kulturní nabídku města a SWOT analýzu daných výsledků. Na závěr samotná prezentace vytvořené prohlídky.

Klíčová slova Brno. Kultura. Historie města. Pamětihodnosti. Pozoruhodná místa. Trasa. Prohlídka města. Hlubší poznání. Charakter města. Výhledy.

7

Abstract MÁLKOVÁ, Martina: Cultural and historical dispositions for development of tourism in Brno City. Bachelor Thesis. College of Polytechnics of Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: PhDr. Vlasta Novotná. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2014. Pages: 107

This work deals with creating a unique sightseeing tour in the city of Brno aiming to provide deeper knowledge of the nature of the city and of new unknown places to the visitors. The theoretical part briefly characterises the cultural and historical prerequisites for the development of tourism, a list of these prerequisites occurring in the city of Brno including the history of this city. The practical part is dedicated to the research, which helped to create the unique tour around the Moravian metropolis. It contains utterances of Brno inhabitants and their opinions on the cultural offer of the city and a SWOT analysis of the given results. In conclusion, the presentation of the created tour itself.

Keywords Brno. History of the city. Attractions. Remarkable places. Itinerary. City tour. Deeper recognition. Character of the city. View.

8

Předmluva Vždy jsem se zajímala o městskou architekturu, památky a všeobecně o kulturu vůbec. Jelikož pocházím z města situovaného blízko u Brna, rozhodla jsem se tento svůj zájem skloubit s místem, které znám velmi dobře. Ráda bych, prostřednictvím své práce, přiblížila celkový charakter města Brna. Zdá se mi, že povědomí lidí o moravské metropoli není zcela dobré a správné a mým cílem je tuto skutečnost svou bakalářskou prací změnit. Ráda bych je přesvědčila, jak zajímavé město právě Brno je. K poznání krás je zapotřebí jen více všímavosti.

9

Úvod ............................................................................................................................... 13 1. Teoretická část .......................................................................................................... 15 1.1 Kulturně – historické předpoklady ....................................................................... 15 1.2 Obecné INFO o Brně ............................................................................................ 15 1.3 Historie města Brna .............................................................................................. 15 1.4 Pamětihodnosti Brna ............................................................................................. 22 1.5 Památky za centrem .............................................................................................. 28 1.6. Pozoruhodná místa ............................................................................................... 30 1.7. Zajímavosti .......................................................................................................... 31 1.8. Zábava v Brně ...................................................................................................... 33 1.9. Brněnský STREET ART ..................................................................................... 34 2. Praktická část ............................................................................................................ 36 2.1. Metodika tvorby dotazníku .................................................................................. 37 2.1.1 Rozbor jednotlivých otázek dotazníkového šetření ............................................... 37 2.1.2 Věková struktura respondentů ............................................................................... 40 2.2 Vyhodnocení výzkumu ......................................................................................... 41 2.2.1 Analyzování výsledků výzkumu ............................................................................ 59 2.3 Vytvoření unikátních prohlídkových tras ............................................................. 61 2.3.1 Po stopách městských hradeb ................................................................................ 64 2.3.2 Brno jinudy 1/1 ...................................................................................................... 68 2.3.3 Brno jinudy 1/2 ...................................................................................................... 71 3. Závěr .......................................................................................................................... 74 4. Seznam použitých informačních zdrojů ................................................................. 76

10

Seznam grafů Graf č. 1: Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Brno? ...................................... 41 Graf č. 2: Které akce, byste doporučili návštěvníkům, směřujícím do Brna? ................ 43 Graf č. 3: Místa, která návštěvníci nesmí minout v Brně ............................................... 45 Graf č. 4: O kterém místě v Brně, jste nikdy neslyšeli? ................................................. 49 Graf č. 5: Z jakých zdrojů čerpáte informace o kulturním dění v Brně .......................... 49 Graf č. 6: Jste spokojeni s kulturní scénou v Brně? ........................................................ 50 Graf č. 7: Které místo či památka je podle Vás nejvíce navštěvovaná turisty? .............. 51 Graf č. 8: Které z muzeí v Brně, byste návštěvníkům doporučili? ................................. 52 Graf č. 9: Navštěvujete menší brněnská kina jako ART, LUCERNA, SCALA? ........... 53 Graf č. 10: Jaké průvodcovské služby, byste využili? .................................................... 54 Graf č. 11: Připadá Vám, že je Brno přesycené turisty? ................................................. 55 Graf č. 12: Co je důležitější při poznávání města Brna? ................................................ 55 Graf č. 13: Jak se Vám zamlouvá Brněnský orloj?......................................................... 57 Graf č. 14: Věková struktura respondentů ...................................................................... 57 Graf č. 15: Struktura pohlaví u respondentů ................................................................... 58

11

Seznam tabulek Tabulka 1: Místa, která návštěvníci nesmí minout v historickém středu ....................... 44 Tabulka 2: Místa, která návštěvníci nesmí minout mimo centrum................................. 44 Tabulka 3: Místa, která místní rádi navštěvují v Brně 1. celek odpovědí ...................... 47 Tabulka 4: Místa, která místní rádi navštěvují v Brně 3. celek odpovědí ...................... 47 Tabulka 5: Jste spokojeni s kulturní scénou v Brně? ...................................................... 50 Tabulka 6: Matice SWOT analýzy ................................................................................. 59 Tabulka 7: Stanovení ceny prohlídkové trasy Po stopách městských hradeb ................ 67 Tabulka 8: Stanovení ceny prohlídkové trasy Brno jinudy 1/1 ...................................... 70 Tabulka 9: Stanovení ceny prohlídkové trasy Brno jinudy 1/2 ......................................70

Seznam map Mapa 1: Trasa prohlídky Po stopách městských hradeb, zdroj: Google Earth ............... 64 Mapa 2: Trasa prohlídky Brno jinudy 1/1, zdroj: Google Earth ..................................... 68 Mapa 3: Trasa prohlídky Brno jinudy 1/2, zdroj: Google Earth ..................................... 71

12

Úvod Téma Brno a především jeho kulturní předpoklady, zpracovává několik odborných publikací. Tato bakalářská práce, čerpá především z knih Brno: procházka dějinami a architekturou města. Jedná se o fotografickou publikaci, která přibližuje historii Brna a architektonický vznik jednotlivých staveb. Odborný text doplňuje svými fotografiemi sám autor Libor Teplý. Dalším zdrojem jsou knihy Památky Brna. Jeho autor Karel Kuča v knize podává podrobný popis a historii jednotlivých brněnských pamětihodností i s fotografiemi a půdorysy. Brněnské kostely, uvádějící historii vzniku a popis všech brněnských kostelů a katedrály sv. Petra Pavla. Kniha Brno: historické zajímavosti města, která krom historie Brna a výčtu pamětihodností, vyzdvihuje především krásy města, které jsou každodenním očím většinou skryté. Kniha obsahuje i jazykové mutace informací a to v angličtině a němčině. Jeho autor Otakar Tučka, napsal několik odborných knih o městě Brně, nejvhodnějším však do bakalářské práce byla právě tato publikace. Ojedinělým zdrojem byly knihy Brněnské maličkosti: historické centrum, Brněnské maličkosti: za okružní třídou od tvůrce Viktora Slivy. Publikace pojednávají o drobných architektonických detailech v ulicích Brna. Informační zdrojem hlavně pro praktickou část a pro vytvoření výzkumu, byla marketingová publikace Marketing kulturního dědictví a umění, která seznamuje s pojmem Art marketing, který označuje marketing v oblastech kultury, umění, muzeí a galerií. Práce také využívá informace uvedené v turistickém průvodci, vydávaným Magistrátem města Brna, magazínu Kam v Brně, informační brožura Brno v číslech a hlavně turistická mapa Brna z projektu USE-IT, která je vytvořena místními obyvateli pro mladé turisty, zahrnující veškeré informace, zajímavosti, ojedinělá místa a typické znaky města Brna. Hlavním cíl bakalářské práce zní: Na základě kulturních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu města Brna a zjištění názorů obyvatel moravské metropole, bude navržena nová prohlídková trasa, která umožní návštěvníkům hlouběji poznat charakter města a objevení nových, doposud nepoznaných míst. V současnosti průvodcovské služby a prohlídkové trasy po městě Brně, nabízí především Turistické informační centrum města a několik soukromníků. Většina těchto 13

prohlídek je situována především v historickém středu s různou tématikou související s historií Brna, či brněnskými pověstmi a památkami. Cílem bakalářské práce Kulturně – historické předpoklady pro rozvoj CR města Brna je vytvoření nové prohlídkové trasy, která by se měla od současně nabízených prohlídek, významně diferencovat. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na vymezení pojmu kulturně – historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, základní údaje o Brně a jeho historii, analýza kulturních památek a kulturních akcí konaných v tomto městě. Součástí jsou také zajímavosti a sekce věnovaná tzv. street art – umění vytvářené na veřejných místech. Hlavní cíl praktické části je provést výzkum mezi obyvateli města Brna, zjistit jejich názory na kulturní vzezření města. Na základě takto zjištěných údajů a kulturních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, následně vytvořit novou, zcela jedinečnou prohlídkovou trasu, umožňující návštěvníkům poznat základní znaky města Brna a objevení unikátních míst. Na základě těchto dvou faktů, by mělo být návštěvníkům předán hlubší charakter města Brna. Fotodokumentace použitá v této práci, je z mých vlastních zdrojů, což znamená, že jsem veškeré památky, místa prošla a sama nafotila. Pouze 8 fotografií mám zapůjčené od fotografa, působícího pod jménem Miroslav Brno.

14

1. Teoretická část 1.1 Kulturně – historické předpoklady Cestovní ruch se za poslední dobu stal významnou složkou společenské, kulturní a zejména ekonomické sféry. Na cestování se každoročně podílí významná část světové populace. Podmínky či předpoklady ovlivňující existenci a rozvoj cestovního ruchu členíme na lokalizační, selektivní a realizační. Do odvětví lokalizačních faktorů patří právě kulturně – historické předpoklady. Tímto pojmem rozumíme podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, které vznikly činností člověka a souvisejí s historií daného místa. Předmětem jsou kulturní památky (architektonické, technické, lidová architektura, pomníky, památky výtvarného umění, užité umění), kulturní zařízení (muzea, galerie, divadla) a kulturní akce (divadelní představení, koncerty, festivaly, folklórní akce, náboženské slavnosti). [1]

1.2 Obecné INFO o Brně Brno leží na soutoku dvou řek Svratky a Svitavy v centru Jižní Moravy. Se svými 400 000 obyvateli se řadí jako druhé největší město v republice. Je krajským městem Jihomoravského kraje a centrem soudní moci České republiky. Leží v nadmořské výšce 190 – 479 m s rozlohou o 231 km². Brno je také městem univerzitním. Je zde dohromady šest vysokých veřejných škol se sedmadvaceti fakultami a šest soukromých vysokých škol. Počet studujících v Brně přesahuje 80 tisíc. Brno je centrem vědy, výzkumu a inovací a zároveň významným městem kongresů a veletrhů. Působí zde řada divadel, muzeí a galerií. [2] Každým rokem jsou zde pořádány festivaly, kulturní akce (např. přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis) a významné sportovní podniky (Grand Prix). V Brně se také nacházejí moderní nákupní a zábavní centra jako Vaňkovka, OC Olympia, OC Futurum rodinný a zábavní park Bongo a další. Významné jsou také pasáže, kterých je v Brně velké množství. [3]

1.3 Historie města Brna Místo, kde je situované dnešní Brno bychom mohli popsat jako pánev, uzavřená vápencovými svahy Moravského krasu na severozápadě a otevírající se do podunajských nížin na jihu. K tomu přidáme široké údolí na soutoku dvou řek a máme velmi vhodné místo pro založení domova již od pradávna. Před více než 100 000 lety 15

sem přicházelo lidstvo za zvěří. Tento fakt dokazuje nález zlomku pěstního klínu lovců medvědů na Žlutém kopci. Po několik dalších staletí, v blízkém okolí Brna, žili lidé ve skupinách takřka nepřetržitě. V 8. až v 5. století př. n. l. zde vznikla silně opevněná hradiště např. Hradisko u Obřan, Zámky u Líšně. Přibližně v 5. až 7. století n. l., slovanské kmeny osídlily Moravu a od nich vede přímý vývoj až k nám. Název města Brna pochází z 11. až 12. století. Mělo několik tvarů od Brnen, Brnno, německé Brünn ale také latinská odnož Bruna. Původ názvu Brno můžeme najít ve staroslovanském slově „brn“, což je označení pro bláto nebo jíl. Toto pojmenování mohlo popisovat blátivé místo u brodu přes řeku na Starém Brně, kudy kdysi vedla kupecká stezka. Tento název neslo i původní panovnické opevněné sídlo, vybudované v 11. století knížetem Břetislavem. Dodnes se, ale neví, kde přesně tento knížecí hrad stál. V roce 1017 Přemyslovci připojili Moravu k českému státu a tu rozdělili do tří tzv. údělů (Olomouc, Znojmo, Brno). Vladci těchto údělů, se většinou stávali mladší synové českých knížat. Již v 11. století, si údělná knížata razila vlastní minci, díky níž se Brno začínalo velmi rychle rozvíjet. Zrodil se zde trh, který byl hojně navštěvovaný, jak místními obyvateli, tak i kupci ze vzdálenějších míst. Na předhradí byl zbudován kostel sv. Michala, který tu, ovšem ve změněné podobě, stojí dodnes. V poslední čtvrtině 12. století, byla vybudována na skalnatém ostrohu jedna z dominant dnešního města – kostel sv. Petra a Pavla. V dnešních ulicích Pekařská, Josefská, Kopečná a Zelném trhu bylo slovanské osídlení, což dokazují archeologické nálezy z doby 12. století. Na místech, kde dnes leží ulice Běhounská a Česká si ve 13. století, zbudovávali osady kolonisté z cizích zemí (zejména z Německa a Itálie). Centrem života se v této době stalo tržiště v místě dnešního náměstí Svobody. Vévodil mu dnes už zaniklý kostel sv. Mikuláše, vybudovaný od první čtvrtiny 13. století. Přibližně v této době se ujalo pojmenování „burgus Brunensis“ neboli brněnská trhová ves. Vedle sebe tedy v této době existovaly dvě. Pro rozlišení se dříve založené trhové vsi (v místech ulic Pekářské, Josefské, Kopečné a Zelného trhu) začalo říkat Staré Brno. V lednu roku 1243 schválil český král Václav I. výstavbu hradeb, čímž se brněnské trhové vsi pomalu začaly proměňovat v město. Obranné zdi vedly po dnešní Husové třídě, pak Solniční ulicí po okraji Moravského náměstí, odkud dále vedly ulicí

16

Rooseveltovou podél konce Kobližné a Orlí ulice. Potom Benešovou třídou k dnešnímu vlakovému nádraží. Tam zabočily do Denisových sadů, obklopily kostel sv. Petra a Pavla a vyústili na Šilingrovo náměstí, kde se zpátky napojily na Husovu ulici. Do města se mohlo vstoupit pěti branami, z kterých se dodnes zachovala pouze brána Měnínská na Orlí ulici (příloha A, obrázek č. 1). Hradby naprosto změnily život ve městě a omezily volný pohyb obyvatel. Byly rozděleny původní osady a tak se stalo, že někteří obyvatelé se přestěhovávali za hradby. Tam se teprve postupně začalo vyvíjet vlastní město Brno. Významnost, tohoto území za hradbami, zvyšovalo vybudování hradu Špilberk, datující se k roku 1277. Bouřlivě se rozvíjející město přitahovalo církev a tak zde začaly vznikat kláštery. Dominikánský klášter, klášter Minoritů, Augustiniánský klášter, Premonstrátský klášter. V období vlády Přemyslovců se Brno stalo prosperující dominantou Moravy. Za vlády Václava I., v roce 1243, získalo město právo mílové, právo hradeb a právo konat na sv. Ducha výroční trhy. Václav II. udělil Brnu právo svobodné volby konšelů, právo těžit kovy v okolí šesti mil od hradeb a na sv. Havla se mohl konat druhý výroční trh. Brno se tedy stalo významným místem obchodu. Vedle Dolního trhu (náměstí Svobody), zde vznikly Horní trh (Zelný trh) a Rybný trh (Dominikánské náměstí). Na místech dnešního Justičního paláce se prodávali koně, v horní části Pekařské ulice hovězí dobytek a uhlí na Kapucínském náměstí. Za vlády Lucemburského krále Jana získalo město nový znak: trojúhelníkový štít, dělený třemi vodorovnými čárami na čtyři bílá a červená pole. Jeho první zmínka sahá do roku 1315. Karel IV. vytvořil z Moravy jeden správní celek – Markrabství moravské, jehož vládci od roku 1349 sídlili právě v Brně. Nařídil, že každý kupec projíždějící Moravou musel povinně jezdit přes Brno. Dále udělil roku 1357 třetí výroční trh a to před Velikonocemi. Tímto se Brno stalo mezinárodní křižovatkou obchodu a místní výrobky začaly prostupovat do zahraničí. Brno se stalo bohatým městem. Roku 1389 zde žilo 10 000 lidí v 999 domech. Velkým problémem města Brna byl na pomezí 14. a 15. století nedostatek pitné vody, která byla čerpána ze studní na veřejných prostranstvích a na soukromých dvorech. Často však byla znečištěna splašky. Václav IV. roku 1416 nechal postavit první vodovod, vedený od Svratky přes Denisovy sady.

17

Vývoj města Brna negativně ovlivnily husitské války. Reformní myšlenky Mistra Jana Husa se nepodařilo prosadit a tak se brněnští měšťané, postavili na stranu katolické církve a tehdejšího císaře Zikmunda. V letech 1428 – 1430 bylo Brno obléháno kališnickými vojsky, ale dokázalo se proti nim ubránit. Na základě těchto bojů, ale město postihl hospodářský úpadek stejně jako celý český stát. Dřívější pozice v mezinárodním obchodě a zemědělství se dost obtížně vracela a už nikdy nebyla na stejné vysoké úrovni. V 16. století Brno postihlo několik tragédií. Byl to především velký požár roku 1515, který značně poškodil kostel sv. Jakuba. Dále pak zásadní morové epidemie v letech 1571, 1584 a 1597. Město se díky udělení pátého, výročního trhu (pořádaný na sv. Lucii), dostalo z nejhorších problémů a místní řemesla a výrobky opět začaly vzkvétat. Roku 1569 se Brno stalo oficiálním majitelem hradu Špilberk. Poklidný vývoj, trvající téměř sto let, roku 1618 skončil. Došlo k povstání proti vládnoucím Habsburkům. Lidem se nelíbil stálý rekatolizační tlak, který panující rod neustále vyvíjel. Následný rok došlo k převratu, kdy se k moci dostala nekatolická, moravská šlechta. Jmenována byla nová městská rada, skládající se ze dvou třetin z nekatolíků. Pod dozor byli postaveni katoličtí měšťané. Vzbouření ovšem odčerpávalo finance z městské pokladny, a proto sláblo i revoluční nadšení. Povstání se nakonec Brnu zle vymstilo. Vůdčí osobnosti revolty skončili ve vězení a nekatolíci přišli téměř o celý svůj majetek. Kdo odmítl přestoupit ke katolické víře, musel zdejší kraj opustit navždy. Císař roku 1624 zabral Špilberk, do nějž město tolik investovalo. Městská rada se musela vypořádat s ohromnými požadavky vlády a tak si Brno muselo půjčovat peníze. Brzy se stalo jedním z nejzadluženějších měst té doby. V roce 1645 došlo k opakovaným útokům švédskými vojsky. Ti, město již po druhé obléhaly, ale Brno stále silně vzdorovalo. Raduita de Souches, velitel, jmenován císařem Ferdinandem III., chtěl Brno uchránit před Švédy za každou cenu, a to i přesto, že měli dvacetinásobnou převahu. Po náročných 16 týdnech se Brno nevzdalo a dokázalo se ubránit. Švédi odtáhli s nepořízenou. Na základě vojenského vítězství, byly Brnu uděleny výhody a pomoc, které měli změnit špatnou situaci města. Císař změnil povědomí Brna a to se stalo sídlem zemských sněmů, soudu a fakticky hlavním městem země. Moravská metropole, z rozhodnutí nejvyšších kruhů monarchie, se začala přeměňovat v mohutnou zemskou pevnost. Okolo města byly vybudovány mohutné

18

hradby s baštami a širokým příkopem. Špilberk, jenž byl důležitou součástí opevnění, se proměnil v nedobytnou pevnost. Velký vliv pro rozvoj školství v moravské metropoli měl rok 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Vznikaly tzv. triviální školy, kde se vyučovaly základní znalosti – psaní, čtení, počítání. Dále jezuitská gymnázia, filozofická učiliště a evangelické školy. Hlavním vyučovacím jazykem byla tehdy němčina. S rozvojem vzdělání se město stalo i důležitým centrem vědeckého života. V roce 1806 se tehdejší soukromé vědecké společnosti sloučily v Moravskoslezskou společnost, která začala vyvíjet intenzivní vědeckou a popularizační činnost. Jedním z jejich významných počinů bylo založení Františkova zemského muzea v roce 1817. K dispozici získalo prostory renesančního Biskupského dvora. Svoji činnost vyvíjí pod názvem Moravské zemské muzeum dodnes. Brno, ať už na kratší či delší dobu, se stalo domovem pro významné osobnosti z vědeckého a přírodovědného kruhu. Z těch nejvýznamnějších jmenujme alespoň Christiana Karla Andrého, vůdčí osobnost Moravskoslezské společnosti. Světově známého Jana Gregora Mendela, jenž dosáhl úspěchu v oboru genetiky, dále zemědělský odborník František Diebl, brněnští filozofové František Matouš Kácel, František Tomáš Bratránek a mnoho dalších. Rozvoj průmyslu na přelomu 18. a 19. století, silně ovlivnil i moravskou metropoli. Rozvíjely se manufaktury a to především zásluhou Pavla Hynka Morgenthallera. Podle jeho plánů měly Čechy a Morava vyrábět vlněnou přízi a jemná sukna. Počáteční neúspěchy vystřídalo štěstí několika podnikatelů, které zajistilo vznik mnoha textilních manufaktur a továren. Brno se tak stalo středoevropské centrum textilní výroby. Důležitým faktorem pro další rozvoj textilní výroby a to především do okolního světa bylo vybudování cest. Díky vybudování císařských silnic získalo Brno spojení s předními evropskými tržišti, kam mohli udávat své výrobky a posílat je do námořních přístavů a odtud dál do světa. Velkým průlomem pro město, bylo napojení na železnici v červenci roku 1839, kdy byla zahájena pravidelná železniční doprava mezi Brnem a Vídní. Tehdy byl zahájen spolehlivý převoz výrobků brněnských továren z města a přeprava osob. Brněnské hlavní nádraží bylo postaveno v secesním slohu mezi lety 1902 – 1905.

19

Pro rozvoj brněnského průmyslu byly zásadní překážkou městské hradby a opevnění. V roce 1831 byla zničena vnitřní městská zeď a začalo postupné boření městských bran. Během 40. let 19. století došlo k přeměně hradebních ochozů na dnešním Kolišti, v park. Celkově se podoba brněnských ulic začala měnit a to zejména pokrytím kamennou dlažbou. Velký posun vpřed bylo zavedení plynových lamp do osvětlení v roce 1846. Podstatný předěl v životě města Brna a habsburské monarchie byl revoluční rok 1848. Velké demonstrace přispěly k silné demokratizaci veřejného života a skončil nástupem císaře Františka Josefa I. Během jeho vlády dostalo Brno nový statut, které upravovalo jeho místo v zemi, obvod působnosti i vnitřní správu. Městská rada se starostou v čele nyní řídila chod moravského hlavního města. Počet obyvatel opět narůstal, roku 1880 to bylo již 82 660. Poprvé se zjišťoval „dorozumívací jazyk“. K češtině se tehdy přihlásilo až 40% obyvatelstva. Zbytek představovalo především německý jazyk. Roku 1900 se Brno řadilo na šesté největší město v západní části Rakouska – Uherska. V roce 1878 vznikla Brněnská matice školská, na jejímž základě došlo ke zrodu 6 škol s českým vyučovacím jazykem. Německé školy vzkvétaly, a tudíž měly výraznější převahu. Teprve roku 1899 vydal císař František Josef I. souhlas, k založení České vysoké školy technické, sídlící na ulici Veveří. Pro studenty byly vybudovány koleje, dotované z nadace Václava hraběte Kounice. Přelom 19. a 20. století byl ve znamení zlepšování infrastruktury. Stálý nedostatek pitné vody se vyřešil vybudováním březovského vodovodu a výstavba kanalizace výrazně zlepšila hygienické podmínky. Roku 1869 byla založena koňská tramvaj z Králova Pole do Pisárek a v roce 1900 byla nahrazena elektrickou tramvajovou dopravou. Elektřina také pronikla do městského osvětlení. Poprvé to v Brně bylo roku 1882 v německém městském divadle. Ve stejné době vzniklo několik strojírenský podniků např. strojírna německého podnikatele Friedricha Wanniecka, dnes technická památka a sídlo obchodního centra Vaňkovka. Česká a německá společnost žila v Brně v nepřátelských vztazích. Společenský i politický život se značně odděloval. Napětí mezi oběma národy vyvrcholilo krvavým střetem brněnských Čechů a Němců v roce 1905, při němž zemřel český dělník František Pavlík. Německá nadvláda nad Brnem skončila 29. října 1918, kdy čeští vlastenci provedli i v hlavním městě Moravy politický převrat a přihlásili se

20

k samostatnému Československu. V dubnu roku 1919 došlo k připojení okolních obcí k Brnu a začalo vznikat velká moravská metropole s 210 000 obyvateli. V období první republiky, jejich počet neustále vzrůstal. V tomto období postupně vznikaly také významné vysoké školy a Brno se stálo centrem vzdělání. Nové vzdělávací instituce přilákalo do Brna mnoho tvůrčích osobností, díky nimž vrostla kulturní úroveň města. Hospodářská krize v třicátých letech postihla i Brno, ale to se z ní dokázalo rychle vzpamatovat. Po ní nastal prudký rozmach hospodářského života. Přispěl k tomu i vznik největšího a zároveň nejvýznamnějšího brněnského závodu Československé Zbrojovky v Zábrdovicích. Roku 1926 byl zahájen provoz brněnského letiště. Druhá světová válka poznamenala Brno velmi negativním způsobem. Do vedení se dostala německá správa, kulturní instituce jako divadlo či Moravské zemské muzeum, převzali Němci, české vysoké školy byly zavřeny, Kounicovy studentské koleje byly změněny na vězení a jejich nádvoří sloužilo jako popraviště. 20. listopadu 1944 došlo k bombardování města, při němž zemřelo 377 obětí. Vysvobození Brna Rudou armádou roku 1945 se zdálo být začátkem lepšího života. Silná nenávist vůči Němcům, znásobená staletou zkušeností z česko-německých konfliktů, směřovala k násilnému vystěhování brněnských německých okupantů z města. Češi se ihned zapojili do odstraňování válečných škod. Nejdříve chtěli obnovit výrobu brněnských závodů, otevřít české vysoké školy a postavit nové byty. Roku 1948 nastal politický převrat, jímž se KSČ chopila moci také v Brně, pro moravskou metropoli začalo jedno z nejhorších období. Komunisté zrušili zemské zřízení, čímž Brno snížili na úroveň jednoho z mnoha krajských měst. Počet obyvatel klesl. Centrálním rozdělováním byl omezen přísun peněz a z Brna se stávalo šedivé, zaprášené město. Zrušena byla i právnická fakulta Masarykovy univerzity a celkově byl snižován význam kdysi význačného města. V 60. letech přece jenom komunistický režim dal Brnu něco pozitivního. Zisk městu přinesl zejména pořádání mezinárodních veletrhů na výstavišti v Pisárkách. Vyrostly zde nové pavilony Z a C a administrativní budovy. V roce 1962 byl postaven hotel International a poté hotel Continental. Rok 1963 dal vzniknout Janáčkovu divadlu, především určený pro operu. V průběhu 60. let vyrostla sídliště Lesná a Juliánov. Autoři těchto sídlišť ještě zdánlivě usilovali o satelitní města s kulturou bydlení.

21

V 70. a 80. letech město chátralo. Podstatný, vynikající průmysl zastarával a zaostával oproti

zahraničním

konkurentům.

V tomto

období

došlo

k realizaci

sídlišť

v Bohunicích, Bystrci a Lískovci. Bohužel tyto stavby byly vybudovány s myšlenkou zajistit, co nejvíce lidem bydlení a to za každou cenu. Staly se tak nevábnými, šedými prostory a tzv. městskými „džunglemi“. [4]

1.4 Pamětihodnosti Brna Na území města Brna můžeme nalézt obdivuhodné soustředění památek, od všech stavebních i uměleckých slohů. Ať už to jsou památky románské, gotické, renesanční, barokní, klasicistní, empírové, tak i modernějšího rázu secesní, historizující a především funkcionalistické. O bohaté kulturní dědictví tedy není pochyb. Důkazem je i prohlášení historického jádra Brna za městskou památkovou rezervaci a to v roce 1989. [5] Většina památek se tedy nachází v historickém jádru, ale i za hranicí městské památkové rezervace je umístěna spousta významných architektonických objektů. Příkladem je funkcionalistická Vila Tugendhat, jediná brněnská památka zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Katedrála sv. Petra a Pavla Obrázky č. 2 a 3

Na místě dnešní katedrály, stála původně románská bazilika, což dokazují pozůstatky románské krypty a románských základů, nalezené při opravách chrámu. Původní románská podoba dómu je již v nenávratnu. Stavba v průběhu století prošla množstvím oprav. V polovině 13. století došlo k raně gotické přestavbě. V této době vznikl také název chrám svatých Petra a Pavla a stává se chrámem obyvatel města. V průběhu švédských válek, byl těžce poškozen požárem a zasažen střelbou z děl. V letech 1647 – 1653 byly provedeny nejnutnější opravy. Opraven byl presbytář, nově postavena jižní kaple P. Marie i severní a dokončena stavba věže. Rozsáhlou obnovu prodělal kostel v 18. století a to do barokní podoby. Plán zpracoval brněnský architekt Mořic Grimm, podle kterého postupoval stavitel František Benedikt Klíčník. Kněžiště a kaple byly v letech 1879–1891 zbaveny barokní výzdoby a přestavěny na novogotickou podobu. Hlavní oltář byl v této době také postaven do novogotického stylu vídeňským řezbářem Josefem Leimerem. Na oltáři pod velkým křížem jsou umístěny polychromované sochy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Dřevořezby představující výjevy z Bible a

22

zdobí oltářní stůl. Barevná okna za hlavním oltářem, vzniklá v roce 1891, znázorňují výjevy ze života svatého Petra a Pavla. V roce 1901 byla vyhlášena soutěž na restaurování chrámu. Vítězem se stal vídeňský architekt Augustin Kirstein. Jeho návrh obsahoval myšlenku, postavit po bocích chrámové lodě dvě věže, místo jedné. Tato rekonstrukce proběhla v letech 1904–1905. Výška věží činí 81 metrů a zdobí nejen kostel. Staly se charakteristickou dominantou města Brna. V katedrále je 5 zvonů. Největším z nich zasvěcený Panně Marii má 40 centů. Petrovské zvony jsou unikátní tím, že zvoní již v 11 hodin. K tomu se váže pověst z dob obléhání Brna Švédy. Generál Torstenson, který byl znechucen dlouhým obléháním města, prohlásil před svými důstojníky, že pokud ho nedobude 15. srpna 1645 do poledního zvonění, opustí ho se všemi vojsky a již nebude nadále obléhat Brno. Podle legendy petrovský zvoník sledoval z věže průběh boje. Když byl kostel zasažen dělostřelbou v nejistotě, jestli se vůbec dočkají dvanácté hodiny, odzvonil polední modlitbu již v 11 hodin. Torstenson pod tíhou svých slov, přerušil obléhání a 23. srpna odtáhl od Brna. [6]

Denisovy sady Obrázek č. 4

Oblíbené místo nejen rodilých Brňanů, ale i návštěvníků, bývá označován jako nejstarší veřejný park v České republice. Pod názvem Františkov, byl park oficiálně otevřen roku 1818, při příležitosti odhalení obelisku císaře Františka I. Následně byl v parku vybudován empírová studánka Fons Salutis (Pramen zdraví), kolonáda a hudební pavilon. Františkov byl přejmenován na Denisovy sady v roce 1919, po francouzském historikovi Ernstu Denisovi. Začátkem 21. století došlo k rozsáhlé rekonstrukci parku do dnešní podoby. Park je rozsáhlý, začíná mezi ulicí Bašty u hlavního nádraží, pokračuje po bývalých hradbách pod Petrovem až k ulici Husova. Patří k němu i dvě terasy Kapucínských zahrad. [7]

Hrad Špilberk Obrázek č. 6

Tato brněnská dominanta byla založena na skalnatém ostrohu, tkvějící nad centrem města, přibližně v polovině 13. století. Zakladatelem byl český král a moravský markrabě Přemysl Otakar II. První zmínka o Špilberku pochází z let 1277 – 1279 v souvislosti konání sněmu v jeho prostorách, dále ve spojení se jménem kopce, které 23

dalo následně i jméno samotnému hradu. [8] Původ názvu Špilberk pochází z německého výrazu „Spigelberk“, které označuje vyvýšené místo či kopec, odkud stráž upozorňovala na nebezpečí. [9] Národní kulturní památka Špilberk má bohatou historii. Přes 7. století plnil svůj význam jako nedobytná pevnost a královský hrad. V18. a 19. století sloužil jako vězení, kde v jeho kobkách trpěli kriminální zločinci a mj. i příslušníci hnutí revolucionářů, za své snahy o získání národní samostatnosti. Proto získal svou přezdívku „žalář národů“. Za druhé světové války, zde byli také vězněni odpůrci nacismu. Dnes zde sídlí Muzeum města Brna, které návštěvníkům poskytuje informace o historii hradu i města. [10]

Stará radnice Nádvoří původní radnice si prošlo několika přestavbami od gotiky, přes renesanci až do barokního stylu. Areál je dnes využíván převážně ke kulturním účelům a patří mezi nejnavštěvovanější místa v Brně. V průchodu poutají pozornost brněnské symboly drak a kolo, ke kterým se váže pověst (obrázek č. 7). Radniční budova plnila svůj význam od roku 1341 až do roku 1935. Věž radnice leží na gotických základech a nabízí působivý výhled na historické jádro města. Nejvýznamnější je však portál staré radnice (obrázek č. 5), který je pověstný svoji zahnutou věžičkou nad sochou Spravedlnosti. Jde o ukázku bohatě zdobeného pozdně gotického sochařství, kterou vytvořil Antonín Pilgram v letech 1510 – 1511.

Nová Radnice Dnešní vzhled nové radnice (dřívější budova moravské zemské správy), vznikl přestavbou v 18. století zásluhou Mořice Grimma. Hlavni dominantou areálu je věž s hodinami, s členitou lucernou. Další zajímavostí jsou sluneční hodiny od premonstráta Ferdinanda Čadeckého a kašna s alegorickými postavami dvanácti měsíců. Nová radnice, umístěná na Dominikánském náměstí, patří mezi nejvýznačnější barokní stavby města. [5]

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně Obrázek č. 8

Pravděpodobně ve 12. století vznikl na Starém Brně románský kostel Panny Marie, vybudovaný na základech rotundy. O novou gotickou podobu dnešní baziliky se zasloužila královna Eliška Rejčka, která od roku 1320 působila v Brně. Bazilika sloužila

24

klášteru cisterciaček (zvaný Aula Sactae Mariae), který zde založila sama královna. Chrám Nanebevzetí Panny Marie je skvostem gotické architektury nejen na Moravě. Stavba probíhala přibližně v letech 1324 – 1364. Jeho půdorys je ve tvaru kříže a je postaven z režného neomítnutého cihelného zdiva. V chrámu na dlažbě pod presbytářem je umístěna dlaždice s písmenem „E“. Ta poukazuje na místo odpočinku královny Elišky, která zemřela v roce 1335. Je pochovaná v kryptě pod dlažbou kostela. Dalšími osobnostmi spojenými s touto stavbou jsou Johann Gregor Mendel, který zde působil jako augustiniánský opat a Leoš Janáček, který zde prožíval své umělecké začátky. Za zmínku stojí i cenná knihovna, která zde shromažďuje knihy od 14. století. Od roku 1987 vlastní kostel Panny Marie na Starém Brně titul BAZILIKA MINOR. Dnes kostel slouží jako sídlo Augustiniánů v České republice a jejich opata.

Kostel svatého Jakuba Obrázek č. 9

Původní kostel na místě dnešního svatojakubského kostela je zmiňovaný v roce 1228 v románském stylu. Ten byl ve 14. století postupně přestavován na trojlodní gotický kostel a patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky u nás. Nad kaplí Panny Marie Bolestné je umístěn nápis s letopočtem 1502, který udává dobu dokončení této přestavby. O výstavbu se zasloužil výborný brněnský sochař a architekt Antonín Pilgram. Chrámová věž je vysoká 92 metrů. [6] V roce 2001 byla v podzemí pod kostelem objevena rozsáhlá kostnice, která je také zpřístupněna veřejnosti. Nalezené podzemní prostory byly až po klenbu zaplněny obrovským množstvím kostí. Počet ostatků se odhaduje na více než 50 000. Z výsledků antropologických výzkumů vyplývá, že jsou zde pochované oběti z třicetileté války, švédského obléhání, morových a cholerových ran. [11]

Kostel sv. Michala Dominikánská ulice, na které leží kostel sv. Michala, patří k nejstarším ulicím v Brně. Kostel je spojený se založením řádu dominikánů ve 13. století, moravským markrabětem Přemyslem. Tento kostel byl zničen v období obléhání Brna Švédy a následně získal barokní přestavbu v 17. století. Autorem návrhu byl Jan Křtitel Erna. Zajímavostí je změněná orientace chrámu, jehož průčelí směřuje na východ.

25

Kapucínské zahrady V historickém středu Brna v úzkém sousedství Dietrichsteinského paláce, se nacházejí zahrady, které jsou součástí areálu kapucínského kláštera. Nabízí prostor k odpočinku a relaxaci s výhledem na chrám sv. Petra a Pavla.

Kostel Nalezení svatého Kříže Obrázek č. 10

Kapucínský kostel a klášter umístěný na stejnojmenném náměstí, o jehož postavení se zasloužil brněnský stavitel Ondřej Erna, vznikl v letech 1648 – 1651. Jednoduché průčelí kostela krášlí mozaika Kázání svatého Františka, jejímž autorem je malíř Vokolka. Původní fresku zničily povětrnostní vlivy. Před vchodem do chrámu stojí šest soch kapucínských světců, vytvořené sochařem Nesmannem roku 1756. Pozoruhodností kostela je kapucínská hrobka, kde jsou uloženy ostatky mnichů, členů starých šlechtických rodin, architekt František Antonín Grimm a další. Odpočívá zde také baron František Trenck, který byl dokonce vězněn v kasematech na Špilberku a kde také zemřel. Za života se velmi spřátelil s brněnskými kapucíny a odkázal jim značnou sumu peněz. Za ni kapucíni postavili Trenckův dům, kde dnes sídlí kapucínská knihovna, vyzdobená freskami od Josefa Sterna.

Zelný trh „Zelňák“ – náměstí známé především z dochované tradice trhů se zemědělskými produkty, ovocem, zeleninou a květinami, vzniklo přibližně ve 13. století. Tehdy neslo název Horní náměstí a sloužilo jako spojnice Brněnské a Měnínské brány. Stánky překypující pestrým zbožím, oživují střed města. Dominantou je barokní kašna Parnas (obrázek č. 11) vytvořená v 17. století Fisherem z Erlachu. Kašna je vystavěna v podobě jeskyně, v jejímž středu drží Herkules spoutaného psa Kerbera, strážce podsvětí. Sochy alegorických postav symbolizují dávné říše a na vrcholu stojí žena jako znak Evropy. Měšťanské domy, které původně stály po obvodu náměstí, byly během 19. a 20. století, vesměs nahrazeny novou zástavbou. Původní historické jádro si zachoval blok domů pod názvem „Špalíček“. Nalezneme zde také budovu Moravského zemského muzea, jedno z největších a nejstarších muzejních institucí v České republice, založené Františkem I. v roce 1818. MZM má pod záštitou několik objektů: Pavilon Anthropos, Biskupsky dvůr, Palác Šlechtičen, Památník Leoše Janáčka a nejznámnější ranně

26

barokní Ditrichštejnský palác, postavený v letech 1614 – 1620. Mimo Brno dále spravuje Památník Bible Kralické, Starý zámek v Jevišovicích a Zámek Budišov. Nově rekonstruované divadlo Reduta, nacházející se také na Zelném trhu, patří k nejstarším divadelním sálům v Evropě. V roce 1767 zde měl svůj koncert mladý W. A. Mozart. Před divadlem stojí socha připomínající tuto událost vytvořená Kurtem Gebauerem. (obrázek č. 12)

Náměstí Svobody Nejstarší a nejfrekventovanější náměstí v Brně, původně nazývané Dolní trh, je situované v samém srdci historického středu. Náměstí je spojením jak historických tak i moderních staveb. V letech 1930 – 1931 zde byla postavena budova Komerční banky (dříve Kounicův palác). Autorem byli architekti Bohuslav Fuchs a Arnošt Wiesner, kteří použili jako materiál ke stavbě železobeton a sklo. Morový sloup ze 17. století, se sochou Panny Marie na vrcholu, navrhoval Jan Křtitel Erna. [5] Okolo „Svoboďáku“ se nachází několik pozoruhodných domů. Z těch starších jmenujme Schwanzův palác, také nazývaný jako Dům panů z Lipé (viz obr. 13). V roce 1587 koupil velmi majetný brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu gotický dům, který patřil Čeňkovi z Lipé. Tento dům nechal zbořit a nahradil ho novou renesanční stavbou. Dnes patří mezi nejkrásnější brněnské renesanční domy. Dále Dům u 4 mamlasů, Herringův palác a Palác Šlechtičen, kde se pod záštitou Moravského zemského muzea konají výstavy. Mezi novější, tedy z 20. století pocházejí prosklené budovy Rozkvět a Omega. [12] Pozornost přitahuje nové architektonické dílo – brněnský orloj (viz obr. 14), umístěný na náměstí Svobody v roce 2010. Inspirací pro vytvoření tohoto díla byla doba obléhání Brna Švédy. Tvarem připomíná orloj kulku a je vyroben z černé žuly dovezené z Afriky. V 11 hodin z orloje vypadává skleněná koule, které je možné zachytit. Brněnský orloj je a bude předmětem diskuzí, některým se velmi líbí, oceňujíc moderní umění a netradičnost díla, jiní ho naopak zesměšňují.[13]

Janáčkovo divadlo Hlavními architekty moderní budovy Janáčkova divadla byli Otakar Oplatek, Vilém Zavřel, Ivan Ruller, Boleslav Pisařik a vznikala v letech 1960 – 1965. Hlediště pojme 1380 návštěvníků. Momentálně je v přestavbách prostor před divadlem, z kterého postupně vznikne parkoviště a park. 27

Mahenovo divadlo Mnohem tradičnější budova Mahenova divadla, stojí na místě původních hradeb. Mezi architekty spolupracujících na plánech divadla patří Ferdinand Fellner a Hermann Hellner. Zahájení proběhlo v roce 1882 jako první divadlo v Evropě, které bylo osvětleno elektřinou.[5]

Divadlo Husa na Provázku Jedno z nejvýznačnějších divadelních prostor a Centrum experimentálního divadla je umístěné na Zelném trhu, v paláci Hausperských z Fanálu. Tento palác prošel v 18. století barokní přestavbou a další mohutnou rekonstrukci prodělal v letech 1986 – 1992, kdy byl přizpůsoben potřebám divadla. Jako celek Husa na Provázku spojuje tradiční i nové prvky architektury a tím se stává neobyčejnou stavbou. Kromě divadelních představení pořádá i různé výstavy, výzkumné projekty a zapůjčuje prostory festivalům. Letos legendární divadlo Husa na Provázku slaví 45. výročí. [14]

1.5 Památky za centrem Vila Tugendhat Jedná se o velmi významnou stavbu moderní architektury, zapsanou jako jedinou brněnskou památku na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Autorem je německý architekt Ludwig Miese van den Rohe, který projekt vytvořil na přání majetných manželů Tugendhatových. Stavba je ryzí ukázkou funkcionalistického stylu a byla dokončena v roce 1930. Vila umístěna v Černopolní ulici, má tři podlaží, které jsou často nečleněné, otevřené nebo členěné například skleněno-onyxovou či ebenovou stěnou. Hlavní stěny jsou prosklené, a tak poskytují krásný výhled do zahrady i na Brno. Vila tak působí velice vzdušným a lehkým dojmem. Manželé Tugendhatovy zde žili pouze do roku 1938, kdy kvůli židovskému původu museli emigrovat. [15]

Pavilon Anthropos Muzeum založené v roce 1928 profesorem Karlem Absolonem, umístěné v pisáreckém parku. Jeho expozice se zaměřují na nejstarší dějiny lidstva, vzniku a vývoji člověka a rozvoji jeho kultury. Díky rekonstrukci v letech 2003 – 2006 se Anthropos může chlubit novými expozicemi rozšiřující program muzea o další historická, antropologická a etnologická témata. Na modernizaci muzea se podíleli naši přední odborníci. Anthropos

28

patří mezi výjimečná muzea dosahující evropského významu. Anthropos se může chlubit modelem Mamuta (viz obr. 15) v životní velikosti.

Letohrádek Mitrovských Kouzelná klasicistní stavba umístěná na Veletržní ulici, pochází z 18. století. Byla postavena jako součást zahradního areálu, kde se scházela brněnská aristokratická společnost. Tento letohrádek, navštívil v roce 1805 i sám Napoleon. Momentálně je po rekonstrukci a využívá se na kulturní akce, jako jsou vernisáže, bankety, přednášky, koncerty a další.

Brněnské Výstaviště Jeden z nejkrásnějších výstavních areálů v Evropě, byl vybudovaný v letech 1926 – 1928. První zahajovací výstava nesla název Výstava soudobé kultury v Československu a trvala 5 dní, v září roku 1928. Dokládala 10 let existence Československé republiky a propagovala ji i pro zahraniční země. K nejvýznamnějším stavbám brněnského výstaviště patří Průmyslový palác, nebo-li Pavilon A. Je postaven ze železobetonu ve tvaru rotundy a autoři jsou Jaroslav Valenta a Josef Kalous. Po druhé světové válce začaly postupně vznikat další pavilony a dnes se zde každoročně konají specializované výstavy různých zaměření. V roce 2012 se zde poprvé konal studentský festival Majáles.[10] Za zmínku také stojí Brněnská přehrada, která byla vybudována v letech 1936 – 1940. „Brněnské moře“ měří 10 km a je hojně využíváno k rekraci a odpočinku. Provozována je zde lodní doprava, která Vás doveze například ke státnímu hradu Veveří, které bylo sídlem moravských markrabat. Projížďku si můžete užít na šesti parnících pojmenovaných – Brno, Praha, Bratislava, Veveří, Dallas, Pionýr. Přístavišť je zde celkem také šest a to Bystrc, odkud je nedaleko brněnská ZOO, Sokolské koupaliště, kde si můžete zahrát plážový volejbal, Osada, Rokle, jedno z nejhezčích míst přehrady, U kotvy a Kozí horka. Prigl, patří mezi nejvýznamnější rekreační oblasti v blízkosti moravské metropole. Každoročně se zde pořádá přehlídka ohňostrojů z celého světa – Brno město uprostřed Evropy.[16]

29

1.6. Pozoruhodná místa Bílá hora Bílá hora je nepříliš vysoký vrch, tyčící se v části Brno Židenice, z něhož se naskýtá výjimečný výhled (viz obr. 16,17) na celé Brno. Je vyhledávaná jako místo odpočinku a rozjímání, nejen mezi Brňany. Zcela na vrchu nalezneme památník dělnického hnutí. Dělnické hnutí nabývalo velikosti a Bílá hora jim sloužívala jako místo shledání. Největší manifestaci zažila v roce 1893. Zúčastnilo se jí přes deset tisíc lidí, s cílem podpořit požadavek všeobecného volebního práva. Okolo kopce se nachází lesopark, vhodný pro procházky se spoustou větších i menších zelených ploch. Údajně se v nitru kopce nacházejí tajné chodby, jestli se tato informace zakládá na pravdě, můžeme jen spekulovat. Bílá hora je od roku 1991 přírodní památkou. [17]

Lamacentrum Hády Cílem malého Lamacentra, nacházejícího se v bývalém lomu na Hádech, je spojit lidí z Brna a okolí s přírodou prostřednictvím krásných a na Moravě unikátních zvířat – lam. Po předchozí domluvě můžete navštívit prostředí vápencových skal a seznámit se celkem s osmi Lamami Alpakami. Centrum nabízí několik zážitkových a výukových programů pro školy, rodiny ale i jednotlivce. Možný je také pronájem prostor v romantickém prostředí tohoto vápencového lomu. S vlastním stanem je zde možné i přenocovat. [18]

Kamenná čtvrť Jedná se o jedinou uměleckou čtvrť v českých zemích, kterou naleznete na vrcholu Červeného kopce. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století, zde vyrostla vesnička se dvěma úzkými ulicemi a desítkami domů. Své domovy zde budovali tehdejší dělníci, kteří ale v 60. letech kamennou kolonii postupně opouštěli. „Kamenka“ se dnes stala ideálním místem pro místní bohémy, umělce a taky pro ty, kteří spíše než pohodlí hledají romantiku. Kamenná čtvrť oplývá neuvěřitelnou atmosférou. Konají se zde festivaly, koncerty a jako jediné v Brně i podzimní hody. Je zde i malá galerie Sixty Stone Space. [19]

Tramvajová štola V 70. a 80. letech minulého století, se výrazně řešila otázka, související se zkvalitněním městské dopravy v Brně. Pro zlepšení stavu dopravy na ulici Pekařské, byl vytvořen 30

projekt, jehož účelem bylo vybudování tunelu skrz špilberský masiv. Tunel měl zrychlit a především zjednodušit tramvajovou cestu a vyústit na Joštové ulici. V místě plánované trasy, byla vytvořena štola, jejímž cílem bylo prozkoumat geologickou strukturu kopce. Tento projekt, se však nikdy nedočkal dokončení, kvůli technickým problémům. Štola dosahuje délky 510 m, s čtvercovým profilem o straně 3 m. Je přístupná z Pekařské ulice, ovšem vchod uzavírají dřevěné desky. [20]

Wilsonův les Tento rozsáhlý lesopark, který své jméno získal po americkém prezidentovi Woodrova Wilsona, se rozkládá na levém břehu řeky Svitavy v městské části Brno-Žabovřesky. Vybudován byl v 19. století na svahu skalnatého kopce a dnes disponuje rozlohou o 34 m². Dříve byla jeho součástí lyžařská sjezdovka, která ale zanikla. Na jejím vrchu dnes stojí altánek, který umožňuje pěkný výhled na město.

[21]

V jeho těsné blízkosti stojí

skvost secesní architektury Jurkovičova vila, která zde byla postavena v roce 1906. Autorem je architekt Dušan Jurkovič, který nejprve prostory vily používal k výstavním účelům a později i k bydlení se svou rodinou. Mezi hlavní atraktivity patří ojedinělé řešení interiéru s centrální schodišťovou halou, kamenná vstupní lodžie, dřevěná řezbovaná brána a skleněná mozaika. Dnes je Jurkovičova vila ve správě Moravské galerie.[22]

1.7. Zajímavosti Modrý lev Na křižovatkách ulic Václavská a Křížová, se nachází budova, na které je vyobrazen modrý lev. Mozaika připomíná jeden z nejstarších brněnských hostinců U Modrého lva, jehož vznik spadá až do 13. století. Ve vlastnictví ho původně měl klášter starobrněnských cisterciaček. Ty, hostinec pronajímaly různým provozovatelům. Hospoda zastávala svou funkci i na přelomu 17. a 18. století, kdy byl přestavěn, ovšem symbol lva stále zůstal. Spolu s hospodou zde bylo ještě šest obchodů a žilo zde 15 nájemníků.

Bohužel v roce 1934 nechal tehdejší majitel – město Brno, hostinec

zbourat. Jako připomínku na tento slavný hostinec vytvořil malíř a výtvarník Milan Klvaňa mozaiku modrého lva. (viz obr. 20) [23]

31

Čáp u sv. Anny Na Pekařské ulici poblíž nemocnice u svaté Anny vznikla v roce 1999 netypická, mozaiková socha čápa. Autorem je výtvarník Libor Havlíček, který stavbu zamýšlel jako lavičku a také jako ukázku své práce. Socha je vyrobena ze železobetonu a keramiky a jak sám autor o díle řekl, nemá hlubší význam. Svým projektem však zvelebil a zkulturnil veřejný prostor a to na vlastní náklady. Momentálně se, ale jedná o zničení této stavby, která měla povolení na umístění pouze do roku 2004. Na tomto místě se plánuje výstavba domu s kancelářemi. (viz obr. 21) [24]

Brněnský Blob Na stanici Loosová v městské části Brno - Lesná, stojí od roku 2011 zastávka ve tvaru blobu. Jedná se o zmenšeninu návrhu kontroverzní výstavby Národní knihovny v Praze od Jana Kaplického, která byla zamítnuta. S nápadem vytvořit napodobeninu ve formě autobusové zastávky přišel student práv Martin Felgr. Podporu tohoto projektu vyjádřila i Eliška Kaplicky, která je zároveň i patronkou této stavby. [25]

Pilíř Hitlerovy dálnice V blízkosti brněnské přehrady se nachází pozůstatek Hitlerovy dálnice a to dvacetimetrový pilíř. Návrh byl vytvořen v roce 1938 samotným Adolfem Hitlerem a zveřejněn v Mnichovské dohodě. Cílem bylo spojit dvě hospodářsky významná města Vídeň a Wroclaw, které tehdy byly součástí německé říše. Stavba pokračovala až do roku 1942. [26]

Hotel Avion Jeden z nejužších hotelů v Evropě s šířkou pouze 8 metrů se nachází na frekventované ulici Česká a byl vybudován ve 20 letech minulého století. Autorem je funkcionalistický genius-architekt Bohuslav Fuchs, který k výstavbě využil železobetonového skeletu, vytvářející nevšední interiér ale i exteriér. Hotel nabízel 50 pokojů a dvoupatrovou kavárnu. V současné době je tento skvost bohužel uzavřen a určen k prodeji. V současnosti navrhla architektka Eva Jiřičná plán k rekonstrukci a my můžeme jen doufat, že dojde i k jeho realizaci. [27] K charakteristice moravské metropole patří také místní slang zvaný Hantec. Jedná se o směsici výrazů z německého a českého jazyka. V dnešní době ale tímto způsobem mluví, již málokterý Brňan, ovšem některé ustálené výrazy se používají dodnes. Jsou to např. šalina – tramvaj, prýgl/prígl – přehrada, hokna – práce, betelný – výborný, krigl – 32

sklenice na pivo, lochec - smích, šufánek – naběračka, čumkarta – pohlednice, hafo – hodně a mnohé další. Skvostné jsou také přezdívky pro určité části Brna: Kraví hora – Monte Bů, Česká ulice – Čára, Bystrc - Bástr, Maloměřice- Majlont, Žabovřesky – Žabiny. [28]

1.8. Zábava v Brně Mezi každoroční akce, konané v moravské metropoli patří Mezinárodní hudební festival, zaměřený na vážnou hudbu, který je jeden z nejstarších brněnských událostí. Součástí je akce nazvaná Expozice nové hudby orientovaná na netradiční spojení hudby a prostředí. Z hudebních akcí je také významný Moravský podzim oslavující klasickou hudbu. Turnaj České hokejové hry je oblíbenou událostí uskutečňované v brněnském Rondu, kde nesmí chybět žádný příznivec hokejového týmu Brna – Komety. V době akce je téměř nemožné nepotkat fanouška Komety bez hlasitého pokřiku a oslav. Další soutěžní události

je

Velká

cena

Brna

silničních

motocyklů

–

Grand

Prix,

jedna

z nejnavštěvovanějších sportovních událostí v České republice. Umístěna je na Masarykově okruhu, které pojme přes 200 tisíc diváků. Zdarma do brněnských muzeí můžete zavítat o Muzejní noci. V jeden den jsou expozice ve vybraných objektech otevřeny až do pozdních nočních hodin např. Hvězdárna a planetárium Miloše Koperníka na Kraví hoře, která momentálně prošla modernizací. Nyní zde můžeme nalézt hybridní planetárium, které má vytvořit dokonalou iluzi vesmíru, čímž získalo Brno nejmodernější hvězdárnu ve Střední Evropě. Z festivalů můžeme zmínit studentskou akci Majáles, letos konanou na Brněnském výstavišti, či proslulý „fesťák“ Mezi Ploty, konaný v areálu psychiatrické léčebny. Představena je zde hudební a divadelní tvorba místních pacientů, společně se známými muzikanty a divadelními soubory. Nejznámější brněnská událost je přehlídka ohňostrojů na brněnské přehradě Ignis Brunensis (Brno – město uprostřed Evropy), kterého se každoročně zúčastní odborníci na světelné show z celého světa. [29] Hojně navštěvované jsou i Letní Shakespearovské slavnosti, konané na Špilberku pod širým nebem. V inscenacích můžeme vidět spoustu známých a výborných českých herců a hereček. Každý rok se představení obměňují, čímž se stávají stále lákavým zážitkem. Tradiční jsou v Brně také trhy, ať už nejklasičtější vánoční na náměstí 33

Svobody, Zelném trhu a Moravském náměstí, tak oslavy vína a piva, většinou spojené s koncertními akcemi. Vzhledem k tomu, že je Brno městem studentským, klubová scéna je zde velmi pestrá. Se statusem největší disponuje Fléda, která nabízí různorodou škálu hudebních akcí, ale i promítání filmů či bleší trhy. V roce 2013 to s Flédou vypadalo špatně. Jednalo se o její zrušení kvůli petici, kterou vydala skupina lidí, bydlících v okolí hudebního klubu. Těm převážně vadil hluk, šířící se v nočních hodinách. Naštěstí byla Fléda zachráněna a nyní po letní rekonstrukci se může chlubit dostatečně odhlučněným prostorem. Dále Favál Music Circus, který nabízí akce různých hudebních žánrů od rocku, metalu, punku, reggae, dnb až po studentské akce. Velmi oblíbený je také Metro Music Bar, umístěný přímo v centru Brna. V Brně můžete do kina vyrazit do multiplexů ve Velkém Špalíčku či Olympii. Pro milovníky klasických kin jsou v nabídce Lucerna, kino Art či nově otevřené Univerzitní kino Scala, které má nejkvalitnější projekci ve městě. Z divadel, která jsem v práci ještě nezmínila, komerční Městské divadlo, nabízející nejen muzikálová představení, Hadivadlo, Divadlo Bolka Polívky, Buranteatr – nejmladší divadelní scéna v Brně, Divadlo Radost, určené především pro děti a také alternativní nezávislé divadelní soubory, sdruženy pod záštitou uspořádání ProNeSou.

1.9. Brněnský STREET ART STREET ART, umění vytvářené v ulicích je součástí každého kulturního vzezření města. Jedná se o umělecké vyjádření nebo projevení vlastních názorů. Tímto pojmem nemám na mysli graffiti jako nápisy či tagy sprejerů, které ničí stavby. Street art vyjadřuje umělecké zkrášlení a zkulturnění veřejného prostoru, ve kterém žijeme. Nejznámějším propagátorem této myšlenky je umělec zvaný Timo. Poeta, který vytváří z fádních míst, místa s duchem. Své životní postřehy transformuje ve formě nápisů, básní i zajímavých maleb. Je to způsob, jak v lidech v dnešní uspěchané době vyvolat určitou reakci, ať už je to úsměv či vnuknutí myšlenky a následné zamyšlení. Jeho tvorbu můžeme například najít v pisáreckém parku nedaleko Pavilonu Anthropos, kde svými postřehy zvelebil pilíře silničního mostu. Po městě Brně můžeme nalézt několik povedených maleb. Velmi kreativně vzbudily ducha ve vlakovém podchodu Brno-Židenice, kde ztvárnily pěkným způsobem symboly Brna. Ze zdí tak vykukuje brněnský drak, orloj, znak, ale i zpodobnění slavného 34

„blázna“ hlavního brněnského nádraží. Dalším zajímavým projektem Vysokého učení technického v Brně je Galerie Myšina. Nachází se v nejfrekventovanějším podchodu směřující na brněnské hlavní nádraží, kde přes den přejde tisíce lidí. V něm jsou umístěný výstavní plochy, kde umělci za běžného provozu vytvářejí svá díla. Autorem projektu je malíř Petr Kvíčala. Na vystavení svého díla má právo každý umělec, stačí se jen přihlásit do veřejné soutěže na webových stránkách www.galeriemysina.cz. Zde komise vybere nejlepší návrhy, které budou umístěny přímo v galerii. Další krásnou ukázkou je malba u Vozovny Komín, která vykresluje brněnské legendy jako Boleslav Polívka, Jiří Pecha, Miroslav Donutil, Vladimír Menšík, Arnošt Goldflam. Osobně se mi myšlenka a způsob Street Artu zamlouvá, samozřejmě musí být vytvářena inteligentním a vkusným způsobem. Tomuto typu umění by se mělo dát větší prostor a Brno již postupuje velmi slibným směrem. V příloze své bakalářské práce uvádím ukázky tohoto způsobu umění v Brně.

35

2. Praktická část Hlavním účelem praktické části je zjištění názorů obyvatel města Brna, na jeho kulturně – historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, jednodušeji řečeno jeho kulturní nabídku (památky, zajímavá místa, kulturní akce, kulturní instituce tj. muzea, kina, divadla, galerie). Výzkumem jsem chtěla poodhalit postoje občanů k jejich sídelnímu městu. Na základě takto zjištěných údajů jsem vytvořila prohlídku, jejímž smyslem je Brno poznat více do hloubky, poznat celkový charakter tohoto města a ne jenom si projít centrum a odjet. Poznat jeho typické atributy, jak ty dobré, tak i ty méně dobré. Poznat netradiční a pozoruhodná místa, umístěné mimo střed jako Lamacentrum, Bílá hora, Kamenná čtvrť, Wilsonův les a další. V rámci tras mnou vytvořené prohlídky je důležité vyzdvihnout to zajímavé a unikátní a tím změnit velice častý a mylný pohled na moravskou metropoli. Krásy Brna, nejsou zřejmé na první pohled, je potřeba mu věnovat svůj čas a trpělivost na prozkoumání, o to více je toto město unikátnější. Dle mého názoru je totiž podstatné si najít v prostoru, kde žijeme příjemné a krásné věci a ne jen přijímat ty negativní. Po trasách prohlídky se bude pohybovat pěšky a s využitím místní městské hromadné dopravy, což opět přispívá k ucelenějšímu poznání charakteru města. Na prohlídkách poskytovaných ve městě Brně je škoda, že většina z nich ukáže návštěvníkům jen centrum s hlavními památkami a tudíž ho poznají jen velmi povrchově a neúplně. Právě tuto skutečnost bych „mojí“ prohlídkou chtěla změnit. Dostat do povědomí lidí, tu podstatu hlubšího poznávání daného místa či destinace. Celková prohlídka je časově a fyzicky náročnější, proto je určena klientům, kteří jsou zvídavější povahy a rádi prozkoumávají místa. Počet zákazníků by měl být nižší (max. 5 lidí), aby docházelo při realizaci prohlídky k osobnějšímu přístupu a harmonické atmosféře. Malý počet, je také vhodnější pro případnou přepravu městskou hromadnou dopravou. Prohlídka bude vždy spojena s návštěvou akce, která se v době realizace zrovna koná – návštěva kina, muzea, galerie, koncertu, představení v divadle, workshopu. Při každé prohlídce bude do programu zařazena akce jiného charakteru.

36

2.1. Metodika tvorby dotazníku Hlavním účelem dotazníku je zjištění základních atribut města Brna s jeho zajímavostmi podle názorů místních obyvatel. Další problematikou, na kterou je dotazník zaměřený, je nalézt místa mimo historický střed, které občanům připadají natolik přitažlivé, aby přilákaly turisty. Během výzkumu jsem vycházela z předpokladů, že samotní obyvatelé Brna znají místo lépe než nerezidenti. Jejich názory jsou proto nezbytné pro vytvoření nové prohlídkové trasy. Z tohoto důvodu jsem pro výzkum použila pouze odpovědi těch respondentů, kteří mají trvalé bydliště v moravské metropoli. Průzkum jsem prováděla přímým dotazováním respondentů ve středu Brna. Především to bylo na ulicích Masarykova, Radnická, Orlí, Starobrněnská, Dominikánská, Husova, Joštova, Česká, Běhounská, Kobližná a na náměstí Svobody, Zelném trhu, Šilingrově náměstí, Komenského náměstí, Moravské náměstí, Malinovské náměstí. Tyto místa nejsou tolik frekventované jako např. prostory hlavního nádraží a podchodů, ovšem v těchto místech jsou lidé zvyklí vyhnout se podobnému zkoumání, díky časté přítomnosti tazatelů z nejrůznější tématikou prováděných výzkumů. Z těchto důvodů jsem zvolila ulice a náměstí již zmiňovaná, která se mi zdála pro sběr informací vhodnější. Otázek do dotazníkového šetření jsem zvolila 19, tento počet je plně dostačující pro potřeby výzkumu a dotazník není tolik rozsáhlý, aby respondenta odradil. Dotazník je rozdělen do 3 částí. První je úvod a seznámení s jeho cílem a také členící otázka, která by měla pomoci získat vhodné respondenty tj. obyvatele města Brna. Druhá část je samotné tělo dotazníku, obsahující 6 otevřených otázek a 11 uzavřených. Třetí část je pak věnována informacím o samotném respondentovi, které poslouží k lepšímu přehledu o charakteru odpovídajících.

2.1.1 Rozbor jednotlivých otázek dotazníkového šetření V této části bych ráda osvětlila, jakým způsobem mi mnou vytvořený dotazník napomůže k vytvoření nové prohlídkové trasy. Z jakého důvodu jsem si vybrala zrovna otázky tohoto typu a co jsem jejich pomocí chtěla zjistit. 1. Jste obyvatelem města Brna? Otázka je klíčovou pro celý výzkum. Vybírá takové respondenty, kteří plně vyhovují požadavkům průzkumu, což v tomto případě jsou obyvatelé města Brna.

37

2. Bez delšího přemýšlení: Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Brno? Otázka napomáhá zjistit, s čím mají obyvatelé spojené Brno. 3. Které akce, byste doporučili návštěvníkům, kteří se chystají do Brna? 4. Kdybyste měli doporučit návštěvníkům směřujícím do Brna, místa, která rozhodně nesmí minout, která by to byla? A) uveďte místa v centru města B) uveďte místa mimo střed 5. Která místa v Brně rádi navštěvujete? Tyto otázky zjišťují, které akce a místa jsou podle respondentů natolik atraktivní, aby zajímaly i případné návštěvníky. Jestli jimi navrhnutá místa směřují spíše do centra nebo také doporučí místa i mimo střed města. 6. Co se Vám na Brně nelíbí, jaké podmínky podle Vás, nepříznivě ovlivňují cestovní ruch v moravské metropoli? Pro celkové poznání charakteru města je dle mého názoru důležité poznat základní atributy, jak ty dobré, tak i ty méně dobré, z tohoto důvodu jsem zařadila tuto otázku. 7. O kterém místě nacházejícím se v Brně, jste NIKDY neslyšeli? Odhaluje, zda mají občané města Brna povědomí o místech uvedených v odpovědích. Jsou to místa mimo historický střed, které jsou podle mě přitažlivé a unikátní a které bych chtěla umístit do prohlídkové trasy. Dále rozšiřuje moje povědomí o místech, které by se případně ještě hodily, do prohlídkových tras. 8. Z jakých zdrojů čerpáte informace o kulturním dění v Brně? Součástí prohlídkových tras bude i navštívení určité akce, z tohoto důvodu mě zajímá, z jakých zdrojů čerpají obyvatelé informace o kulturním dění. 9. Jste spokojeni s kulturní scénou v Brně? Na základě získaných odpovědí na tuto otázku posuzuji, zda je Brno atraktivní z hlediska kulturního vyžití pro návštěvníky. 10. Které místo či památka je podle Vás nejvíce navštěvovaná turisty? Zkoumá, zda občané vědí, která jejich památka či místo je nejnavštěvovanější. Odpovědi se srovnají se statistickými údaji, vedenými za rok 2012. 11. Které z muzejních institucí v Brně, byste návštěvníkům doporučili? 38

Nám ukazuje, které muzejní instituce připadají občanům natolik zajímavé, že by je doporučili návštěvníkům. 12. Navštěvujete menší brněnská kina jako ART, LUCERNA, SCALA? Zjišťuje, jestli místní navštěvují i menší nekomerční kina nebo jen multiplexy. V širším slova smyslu by se touto otázkou dalo zjistit, zda jejich kulturní zájem směřuje i mimo mainstream. 13. Pokud byste chtěli zajistit prohlídku po Brně pro svého známého, které průvodcovské služby byste využili? Zjišťuje, jaké formy průvodcovských služeb by využili. Především zda je zájem o využití průvodcovských služeb od soukromníků. 14. Připadá Vám, že je Brno přesycené turisty? Zde mě zajímá, zda je podle místních Brno přesycené turisty, jako je tomu například u Prahy, Českého Krumlova nebo je toto město poklidnější a tudíž z mého pohledu i vhodnější pro poznávání. 15. Co je dle Vašeho názoru důležitější při poznávání města Brna? Uvádí, co je podle místních důležitější, zda poznat město jen povrchově, čili vidět jen hlavní památky a centrum nebo více do hloubky tj. celkový charakter města. 16. Co byste uvedli jako brněnskou zajímavost, která by byla přitažlivá pro turisty? Otázka zjišťuje, co obyvatelé považují za zajímavost v jejich rodném městě. Napomůže mi tak k vytvoření povědomí o netradičnostech města Brna. Nebo naopak napomůže ke zjištění, že občané neznají zajímavosti jejich města. 17. Jak se Vám zamlouvá Brněnský orloj, umístěný na náměstí Svobody? je bonusovou otázkou, kterou jsem zařadila z ryze osobních důvodů. Zajímal mne totiž názor, na tuto neobvyklou a velmi diskutovanou stavbu, umístěnou na náměstí Svobody. 18. Váš Věk? 19. Vaše pohlaví? Jsou osobními otázkami na respondenta, díky kterým lze získat přehled o profilu respondentů.

39

2.1.2 Věková struktura respondentů Podle údajů Českého statistického úřadu je věková struktura obyvatelstva v okresu Brno – město, jehož celkový počet činí 378 327, k 31. 12. 2012 následující: Do 15 let 15% z celkového počtu obyvatel 16 – 20 let 4% z celkového počtu 21 – 30 let 14% z celkového počtu 31 – 40 let 17% z celkového počtu 41 – 50 let 13% z celkového počtu 51 – 60 let 12% z celkového počtu 61 a více let 25 % z celkového počtu Struktura pohlaví u občanů města Brna je z celkového počtu obyvatel 48% mužů, 52 % žen. [30] Do výzkumu se mi podařilo získat 150 respondentů, jejichž počet, jsem rozdělila tak, aby vyhovoval účelům průzkumu, s ohledem na údaje českého statistického úřadu. Počet odpovídajících ve věkových kategoriích 16 – 20 let, 21 – 30 let a 61 a více let jsem poupravila, takovým způsobem, aby celkový počet byl v rámci ostatních věkových kategorií vyváženější. Podle níže uvedených údajů jsem oslovila daný počet z každé věkové kategorie. Do 15 let 23 respondentů (15% ze 150 respondentů) 16 – 20 let 13 respondentů (9% ze 150) 21 – 30 let 22 respondentů (15% ze 150) 31 – 40 let 26 respondentů (17% ze 150) 41 – 50 let 20 respondentů (13% ze 150) 51 – 60 let 18 respondentů (12% ze 150) 61 a více let 28 respondentů (19% ze 150) Z hlediska pohlaví u respondentů bylo osloveno celkem 72 mužů a 78 žen.

40

2.2 Vyhodnocení výzkumu Pro účely výzkumu, bylo osloveno 150 respondentů. Všichni z nich jsou občany města Brna, a proto jsou nejvhodnějšími kandidáty pro tento typ studie. První otázkou „Jste obyvatelem města Brna?“, jsem rozlišovala dané dotazující. Pokud byla odpověď záporná, dále jsem v průzkumu nepokračovala. Z tohoto důvodu jsou všechny odpovědi na první otázku kladné, čili odpověď Ano má 100%. 2. Bez delšího přemýšlení: Když se řekne Brno, co se Vám jako první vybaví? Tuto otázku jsem zvolila jako otevřenou. Odpovědi jsou tedy velmi rozmanité, a proto jsem je vyhodnotila i z různých hledisek.

přehrada, Prígl

6

noční život

9

nakupování

9

Petrov

27

Špilberk -5

39 5

15

25

35

45

Graf č. 1: Nejčastější odpovědi na otázku č. 2 Nejčastěji respondenti odpovídali Špilberk. Z celkového počtu odpovídajících si zvolilo tuto odpověď 39 osob. Je to zřejmé, protože Špilberk je dominantou tohoto města a je také velmi dobře vidět, když do jihomoravské metropole přijíždíte. Další častou odpovědí byl Petrov. Je to ustálený název pro Denisovy sady, ležící pod katedrálou sv. Petra a Pavla. Umístěné jsou v centru a při pěkném počasí jsou hojně navštěvované. Proto mě tato odpověď nepřekvapuje. Tuto variantu zvolilo k odpovědi 27 občanů z celkového počtu dotazovaných. Dalším místem, často zmiňovaným u této otázky je brněnská přehrada či po brněnském slangu Prígl. Mezi častými volbami patří také nakupování, noční život. V Brně nalezneme spoustu nákupních středisek, nejčastěji však byla zmiňovaná Galerie Vaňkovka, umístěná tzv. v centru dění a nejrychleji dostupná. Brno je také město pasáží, čili pro nakupování velmi vyhovující. Odpověď noční život, značí různorodost kulturních nočních zařízení. 41

Odpovědi jsem dále shrnula z hlediska pozitivních a negativních reakcí. Jasně pozitivních reakcí, se mi podařilo nashromáždit z celkového počtu respondentů 30. Je z nich znát, že občané jsou ve svém městě spokojení nebo mají město spojené s něčím příjemným. Jako příklad uvádím: Mejdan v jakýkoliv den a sport. Město s krásným okolím. Město, kde je vše v dosahu a lze vše zařídit a obstarat. Brno je zlatá loď. Vybaví se mi to, že jsem tam spokojená. Noční scenérie nasvíceného Špilberku a Petrova. Negativních reakcí se mi nastřádalo z celkového počtu respondentů 12. Tyto odpovědi poukazují na nedostatky města Brna, nebo celkovou nespokojenost občana jihomoravské metropole. Těchto odpovědí je rapidně méně, než pozitivních. Jako příklad uvádím: Moc lidí. Chaos. Stres. Špinavé město se špatným vzduchem. Jako zajímavou reakci uvádím Šedé město s malebnými kavárnami. Tato odpověď je velmi trefná, z hlediska toho, že ji respondent uvedl jako první věc, která se mu vybaví, když se řekne Brno. Je na pomezí pozitivní a negativní stránky a je z ní patrné, že respondent vidí jak ty dobré, tak i ty horší znaky svého města. Zbývající reakce (18) se týkají dalších brněnských míst jako náměstí Svobody (Svoboďák), katedrála sv. Petra a Pavla, Vila Tugendhat, hlavní nádraží (hlavas), brněnských pověstí a typičností jako tramvaje (šalina), brněnský drak, dále odpovědi přímo související s životem respondenta škola, domov, přátelé, rodina, studentský život, vysoká škola. Odpovědi, nikam nezařazené: Starobrno, prostě Brno, 2. největší město v České republice, pivo, párty, obléhání Brna Švédy. 3. Kdybyste měli doporučit návštěvníkům, směřujícím do Brna místa, která rozhodně nesmí minout, která by to byla? 42

a) uveďte místa v centru b) uveďte místa mimo střed města Jelikož jsem tuto otázku zvolila jako otevřenou, response na ni byly velmi rozmanité. Její vyhodnocení můžete být tedy bráno z několika hledisek. Zaměřila jsem se tedy na nejčastější a časté odpovědi.

30

Vila Tugendhat

Přehrada

84

Petrov

87

Špilberk

114

0

20

40

60

80

100

120

Graf č. 2: Nejčastěji se vyskytující odpovědi na otázku č. 3 Mezi nejčastěji volená místa, která by obyvatelé města doporučili v centru, byly Špilberk, který se celkově v odpovědích objevil 114x a Petrov tedy Denisovy sady s počtem 87. Mimo historický střed města občané nejčastěji doporučili brněnskou přehradu (84x) a Vilu Tugendhat (30x).

43

Přehled dalších častých odpovědí nám ukazuje tabulka č. 2 a 3. A. Náměstí Svobody Stará radnice Zelný trh Lužánky Mahenovo divadlo Kostnice Denisovy sady kavárny kostel sv. Jakuba Labyrint pod Zelným trhem cyklostezka Křídl. - Olympie Fléda Hlavní nádraží Kapucínská hrobka kostely

36 27 24 24 12 12 9 9 9 9 6 6 6 6 6

Tabulka 1: časté odpovědi na otázku 3a) B. hrad Veveří Kraví Hora Zoo Mariánské údolí Anthropos Hády Hvězdárna Kamenná čtvrť

6 6 6 5 3 2 2 2

Tabulka 2: časté odpovědi na otázku č. 3b) Odpovědi, související s centrem města, se také týkali tradičních brněnských míst a památek např. Botanická zahrada, Kapucínské zahrady, Katedrála sv. Petra a Pavla, Mendlovo náměstí, Moravské náměstí, Dům pánů z Lipé – vyhlídka, brněnský orloj, staré Brno, terasy pod Špilberkem, Tyršův sad, Ulička Václava Havla, Radnická ulice, uličky v centru. Dále byly odpovědi spojené s divadly, muzei a galeriemi např. Husa na provázku, Kino Art, Městské divadlo, Moravské zemské muzeum a také s restauracemi, kavárnami a kluby např. restaurace u Všech čertů, Živá voda, Potrefená Husa, stánek Kofi-Kofi, kavárna Spolek, Mezzanine, Podnebí, Růžová slepička, Trojka, klub Metro Music Bar.

44

Odpovědi, směřující mimo historický střed, pro příklad uvádím: Bílá hora, Brněnské výstaviště, koupaliště Dobrák, Masarykův okruh, nákupní centra, Pisárecký park, Riviéra, Soběšická rozhledna, Stránská skála, Technické muzeum, Wilsonův les, Židovský hřbitov. Mezi zajímavé typy, zařazuji Masarykův okruh, vybudovaný v 80. letech 20. století pro automobilové a motocyklové závody, Stránskou skálu, ležící v městské části BrnoSlatina, Soběšickou rozhlednu a Židovský hřbitov, umístěný v Židenicích, které má bohatou historii v souvislosti s židovskou komunitou. 4. Které akce byste doporučili návštěvníkům, kteří se chystají do Brna?

Jiné

36

Brněnská muzejní noc

72

Grand Prix

75

Předvánoční trhy

87

Brněnský majáles

54

Hokejový zápas Komety

48

Letní shakespearovské slavnosti

78

Ignis Brunensis

126 0

20

40

60

80

100

120

140

Graf č. 3 odpovědi na otázku č. 4 Tato uzavřená otázka měla na výběr z více možností k odpovědi. Nejčastěji zvolená akce byla Ignis Brunensis, přehlídka ohňostrojů (126x). Jedná se o každoročně konanou událost, mezinárodního charakteru, situovaná nejen na brněnské přehradě, ale i na brněnském výstavišti nebo nad katedrálou sv. Petra a Pavla. Druhou nejčastější odpovědí byly Předvánoční trhy (87x), které disponují velmi tradiční atmosférou a k vánočnímu Brnu neodmyslitelně patří. Třetí nejčastější reakcí byly Letní shakespearovské slavnosti (78x), konané každé letní měsíce červenec, srpen na nádvoří Špilberku. Nejméně zmiňovanou akcí je hokejový zápas Komety (48x), což mne samotnou překvapilo, vzhledem k zarytým brněnským fanouškům. Možnost Jiné, se objevili 36x a jako příklad uvádím: Jarní koncerty v kostelech, koncert Filharmonie, divadelní představení, pivní slavnosti na Svoboďáku, ostatní slavnosti spojené s vínem, jídlem a kulturou, které se konají od září do listopadu, různá improvizovaná divadla, 45

komentované prohlídky Brna, Ghetto fest, Vegan fest. 9x byla zmiňovaná Noc kostelů. A jednou byl vyjádřen názor na Brněnský Majáles: Májáles je „hrůza“, program dobrý, ale příliš mnoho lidí, velmi chaotická organizace. 5. Která místa rádi v Brně navštěvujete? Tuto otázku jsem opět zvolila jako otevřenou, z toho důvodu jsou odpovědi velmi rozsáhlé. Všechny reakce jsem rozdělila do 3 celků. 1. celek obsahuje response, které jsou typické pro Brno a převážně situovány v historickém centru (vyjma brněnské přehrady). 1. celek nám ukazuje tabulka č. 4. Místa, památky jsou seřazeny podle abecedy a je zde uvedeno číslo, které znamená, kolikrát se celkově v odpovědích objevily. Šedou barvou, jsou vyznačeny ty nejčastější. Druhým celkem jsou shrnuty odpovědi, které souvisejí s kulturními nebo jinými zařízeními jako např. divadla (zmiňovány 15x), muzea (zmiňovány 6x), galerie, letní kina, čajovny, bary, kluby, diskotéky, hospody, kavárny. Konkrétněji se objevili podniky okolo náměstí svobody, Metro music bar, terasa pivovaru na Mendlově náměstí. Jednou zazněla odpověď: Bary, kluby, diskotéky – obecně je zde široký výběr. Třetí celek obsahuje response, převážně související s místy, situovány mimo historický střed (vyjma parku na Obilním trhu). A dalším jejím znakem je jejich ojedinělost. Objevily se tedy pouze jednou a některé nejsou ani tolik známé. Tento celek nám ukazuje tabulka č. 5. Místa jsou opět seřazeny dle abecedy.

46

Besední dům Botanická zahrada Brněnská přehrada centrum Denisovy sady kostel sv. Jakuba Lužánky Mariánské údolí Masarykova čtvrť Mendlovo náměstí Náměstí svobody park pod Špilberkem parky Petrov stadiony střed města Špilberk Tyršův sad Zelný trh

3 6 24 12 21 3 15 3 3 3 24 9 9 30 3 3 21 3 9

Tabulka 3: 1. celek odpovědí na otázku č. 5 Akce na BVV Anthropos Bílá hora Kamenný vrch koniklece na kamenném vrchu Kraví hora Líšeň okolí řeky svitavy Palackého vrch park na Obilním trhu Pisárecký park Riviéra Růženin lom Stránská skála Velká klajdovka Wilsonův les Zoo Žebětínský rybník

Tabulka 4: 3. celek odpovědí na otázku č. 5 Odpovědi, které mne potěšili nebo mají pozitivní náboj: Lužánky, místo klidu uprostřed Brna, Rád navštěvuji všechna místa v Brně, především přehradu. Těch je příliš, od podniků, až po místa na vycházku, jsou jich tisíce. 47

Objevila se i odpověď se negativním nábojem, avšak tímto způsobem odpověděl pouze jeden respondent z celkového počtu 150: Nemám Brno ráda, proto nenavštěvuji ráda, žádná místa. 6. Co se Vám na Brně nelíbí, jaké podmínky, podle Vás, nepříznivě ovlivňují cestovní ruch v moravské metropoli? Z odpovědí je zřejmé, že nedostatkem jihomoravské metropole, podle jejich občanů, je hlavní vlakové nádraží a jeho blízké okolí. Tato možnost odpovědi se objevila celkem 66x. Respondenti si stěžovali především na přeplněné prostory hlavního nádraží, nedostatečnou čistotu, sociálně slabší spoluobčany, potulujících se v těchto místech v hojném počtu. Zmiňovali také prostory kolem tramvajových zastávek, které mají obdobné problémy jako prostory nádraží. Je to skutečnost, která opravdu může zkazit první dojem o Brnu. Jedna odpověď tento problém vystihla zcela jasně: Velmi se mi nelíbí okolí hlavního nádraží. Budova sama o sobě je krásná, ale v tomto prostředí plné sociálně slabších spoluobčanů, neupravených tramvajových zastávek a zanedbané budovy pošty, nemá stavba jak vyniknout. Lidé, kteří do Brna poprvé vstupují přes nádraží, musí být rozhodně zklamaní. Další věc, kterou obyvatelé Brna vyslovovali, se týkala dopravy: přeplněná městská hromadná doprava, drahé jízdenky, vysoká hustota provozu, příliš mnoho aut, špatná infrastruktura, chybějící obchvat Brna, nevzhledné autobusové nádraží, velký dopravní ruch v centru města, tramvaje často jezdící po Masarykově ulici, velice málo parkovacích míst, nedostačující řešení silniční dopravy, nezajištění bezpečných a snadných cyklostezek a další. Celkem se responsí, týkajících se dopravy sešlo kolem 25%. Konkrétněji občané zmiňovali: Brněnský orloj, hlavní třída směřující na náměstí Svobody (Masarykova ulice), která celkově kazí první dojem, Cejl, některé zničené budovy, které jsou umístěné v jinak hezké části, kazí celkový dojem, moderní stavby nevhodně usazené do historického středu. Poslední zmiňovaná odpověď, je ale podle mne otázka vkusu. S cestovním ruchem souvisely reakce: nedostatečná propagace Brna, nedostatečné značení cest k památkám (což si osobně nemyslím), zaměstnanci pracující v oblasti cestovního ruchu, neovládají cizí jazyky, nevyužívá se skutečnost, že se v Brně vyskytuje soutok dvou řek Svratky a Svitavy, jako lákadlo pro turisty. 48

7. O kterém místě, nacházejícím se v Brně, jste NIKDY neslyšeli? Znám některé z nich

72

Znám všechny

9

Wilsonův les

12

Tramvajová štola

18

Kamenná čtvrť

6

Bílá hora

6

Lamacentrum

27 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Graf č. 4: výsledek otázky č. 7 Z grafu je patrné, že nejvíce, občané Brna, neslyšeli o Lamacentru na Hádech. Toto místo jsem osobně navštívila a musím uznat, že je dost schované. Proto z mého pohledu, by Lamacentrum, mělo zvýšit prostředky na svou propagaci. Tramvajovou štolu zvolilo 18 respondentů. Osobně jsem o tomto místě dlouho neměla ani zdání, dozvěděla jsem se o něm až na přednášce o brněnském podzemí. Většina respondentů však zná aspoň některé z uvedených míst, což beru za pozitivní skutečnost. Místa, uvedená v grafu, nejsou tolik známá, a proto je dobré, že občané mají o nich aspoň nějaké povědomí. Znamená to, že většina svoje rodné město zná a zajímá se o místo, ve kterém žije. Možnost Znám Všechny, zvolilo pouze 9 osob z celkového počtu respondentů. 8. Z jakých zdrojů čerpáte informace o kulturním dění v Brně? Jiné

6

Internet

72

Plakátovací plochy

39

Turistická informační centra

0

Tiskoviny

33 0

20

40

60

80

Graf č. 5: Výsledky otázky č. 8

49

Graf nám ukazuje, že k získání informací o kulturním dění v Brně, občané nejvíce využívají internet, což je v dnešní době, celkem zřejmé. Je to jeden z nejúčinnějších propagačních prostředků. Dalším zdrojem jsou potom plakátovací plochy a tiskoviny. Překvapující je skutečnost, že možnost Turistické informační centrum nezvolil, ani jeden z odpovídajících. Většina osob totiž zapomíná, že to jsou především také informační centra, a nejsou určená jen pro turisty. Probíhá, zde také předprodej vstupenek na různé akce, tudíž mohou poradit s jejich výběrem. 9. Jste spokojeni s kulturní scénou v Brně? 1=velmi spokojený, 4=velmi nespokojený Odpovědi na tuto otázku byly rozděleny do škálové stupnice. 1 znamenala velmi spokojený, 2 spokojený, 3 nespokojený, 4 velmi nespokojený. Ohodnotit měli respondenti 6 položek a to rozmanitost nočních klubů, počet kulturních akcí, nabídka divadel, nabídka muzeí, nabídka galerií a nabídka kin. Škály 1 a 2 jsou pozitivními reakcemi. V tabulce a grafu jsou označeny žlutou barvou. Škály 3 a 4 jsou negativními reakcemi. V tabulce a grafu jsou označeny šedou barvou.

rozmanitost nočních klubů počet kulturních akcí nabídka divadel nabídka muzeí nabídka galerií nabídka kin

1 60 69 78 33 24 60

2 60 63 51 102 114 75

3 24 18 18 12 9 15

4 6 0 3 3 3 0

 150 150 150 150 150 150

Tabulka 5: výčet odpovědí na otázku č. 9 nabídka kin nabídka galerií nabídka muzeí

10%

90% 92%

8% 10%

nabídka divadel počet kulturních akcí rozmanitost nočních klubů

14% 12% 20%

90% 86%

pozitivní reakce negativní reakce

88% 80%

Graf č. 6: Výsledek otázky č. 9 50

Z tabulky a grafu je patrné, že většina respondentů je s kulturní scénou v Brně spokojena. Znamená to, že je Brno velmi přitažlivé i z hlediska kulturního vyžití. Rozmanitost nočních klubů, zvolilo možnost velmi spokojený 60 odpovídajících, spokojený 60 tj. dohromady 80%. Nespokojený 24 a velmi nespokojený 4 tj. dohromady 20%. Počet kulturních akcí ohodnotilo odpovědí velmi spokojený 69 osob, spokojený 63, což nám dává dohromady 88% pozitivních responsí. Nespokojený zvolilo 18 občanů a variantu velmi nespokojený nezvolil nikdo. Značí nám to 12% negativních reakcí. S nabídkou divadel je velmi spokojeno 78 respondentů a spokojeno 18. Pozitivní ohlas tedy činí 86%. Nespokojeno bylo 18 lidí, velmi nespokojeno 3. Negativní ohlas tedy činí 14%. Na nabídku muzeí pozitivně reagovalo 90%. Negativní reakce tedy činí 10%. S nabídkou galerií je velmi spokojeno a spokojeno 92% ze 150 respondentů. Nespokojeno a velmi nespokojeno 8% ze 150 respondentů. Na nabídku kin 90% respondentů volilo pozitivní možnosti odpovědi, 10% volilo negativní možnosti odpovědi. 10. Které místo, či památka, je podle Vás, nejvíce navštěvovaná turisty? Stará radnice (portál s šikmou věžičkou, drak)

21

Katedrála sv. Petra a Pavla

9

Vila Tugendhat

21

Svoboďák/ náměstí Svobody

45

Zelňák/Zelný trh

0

Petrov/Denisovy sady

12

Špilas/Špilberk

39

Prigl/přehrada

3 0

5

10 15 20 25 30 35 40 45 50

Graf č. 7: Výsledek otázky č. 10 Graf nám ukazuje, že podle brněnských občanů, je nejnavštěvovanějším místem náměstí Svobody, dále dominanta hrad Špilberk. Následně se stejným počtem odpovědí

51

je hojně navštěvovaná Stará radnice a Vila Tugendhat. Nejméně respondentů zvolilo brněnskou přehradu a Zelný trh nezvolil nikdo z odpovídajících. Podle údajů CzechTourism, je v žebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR za rok 2012, brněnská Katedrála sv. Petra a Pavla na 15. místě. Za tento rok ji navštívilo celkem 326 800 tis. turistů.[32] S tímto počtem můžeme prohlásit, že je místní katedrála nejnavštěvovanějším objektem v Brně. Pro srovnání uvádím Hvězdárnu a planetárium, která disponuje, za rok 2012, návštěvností 127 508 tis. V turistických informačních centrech byly za tento rok poskytnuty služby pro 238 888 osob. [33] Je tedy zřejmé, že výsledky výzkumu, nemusí vždy souhlasit s realitou a statistickými údaji. Podle brněnských občanů je právě Katedrála sv. Petra a Pavla nejméně navštěvovanou památkou v jihomoravské metropoli. 11. Které z muzeí v Brně, byste návštěvníkům doporučili? Tuto otázku, jsem zvolila jako otevřenou. Většina respondentů nedoporučila pouze jedno muzeum, ale zvolila jich více. Proto se odpovědi opakovali vícekrát, a počet responsí je tudíž větší, než je stanovený počet odpovídajících. Muzeum romské kultury

3

Palác Šlechtičen

3

Uměleckoprůmyslové muzeum

3

Dům umění města Brna

6

Labyrint pod Zelným trhem

6

Dietrichsteinský palác

9

Moravské zemské muzeum

12

Pavilon Anthropos

30

Hvězdárna a planetárium

30

Technické muzeum

48 0

10

20

30

40

50

60

Graf č. 8: Výsledek otázky č. 11 Nejčastěji v odpovědích zaznělo Technické muzeum (48x), umístěné v městské části Brno Královo pole. Po té Pavilon Anthropos (30x), Hvězdárna a planetárium (30x). S možnostmi Moravské zemské muzeum (12x) a Dietrichsteinský palác (9x) vzniká trochu problém. Celkově pod MZM patří celkem 5 objektů umístěných v Brně. Avšak 52

většina odpovídajících, má pod tímto názvem na mysli Dietrichsteinský palác, umístěný na Zelném trhu. Je to z toho důvodu, že tato budova má na sobě, velký nápis Moravské zemské muzeum. Proto jsou tyto dvě varianty odpovědi sporné. Méně často byli zmiňované Dům umění města Brna (6x), Uměleckoprůmyslový palác (3x) a Muzeum romské kultury, které se snaží přiblížit romskou identitu a přispívat k toleranci a interkulturnímu myšlení. Mezi další odpovědi, které souvisely s neznalostí brněnský muzejních institucí nebo neochotou respondenta se nad touto otázkou zamyslet, uvádím jako příklad: Muzea v Brně nenavštěvuji. Žádné, neznám je. Nelze říci, každý si vybere podle svého zájmu (historie, technika) Moc jsem jich nenavštívila, takže nevím. Nevím (6x) Responsí tohoto typu, bylo cca kolem 15% z celkového počtu odpovídajících. Celkově z výsledku otázky č. 12 vypovídá, že většina občanů jihomoravské metropole muzejní instituce navštěvuje a zná, tudíž by je mohla dále doporučit i potenciálním návštěvníkům. 12. Navštěvujete menší brněnská kina jako ART, LUCERNA, SCALA?

Ne

54%

Ano

46%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 9: Výsledek otázky č. 12

53

Z grafu vyplývá, že respondenti převážně navštěvují velké multiplexy jako Velký Špalíček, či velká kina umístěná v obchodním centru Olympia. V těchto kinech je větší výběr z filmových žánrů a také lepší harmonogram promítání jednotlivých snímků. Filmy promítají několikrát denně a také se zaměřují na ty, které vstupují do kin, čili převážně komerční a mainstreamové trháky. Lákadlem jsou také pro návštěvníky 3D projekce jednotlivých filmů, čímž se odlišují od ostatních kin. Dle mého názoru, ovšem není zase až tak o moc stát, ale samozřejmě záleží na každém jednotlivci, co mu připadá atraktivní a zajímavé. 46% však upřednostňuje klasická kina, nabyté tradičnější atmosférou. V těchto kinech promítají jak filmy právě přicházející na plátna, tak i ty starší či tematicky zaměřené. Nevýhodou jsou však časy promítání, které nejsou tolik flexibilní jako u multiplexů. Rozdíl ale mezi těmito možnostmi není tak veliký, čímž vyplývá, že návštěvnost těchto odlišných druhů kinematografických prostor je vyvážená. 13. Pokud byste chtěli zajistit prohlídku po Brně pro svého známého, které průvodcovské služby využijete?

Svého známého bych provedl sám

82%

Průvodcovské služby od soukromníků

6%

Průvodcovské služby TIC

12%

0%

20%

40%

60%

80% 100%

Graf č. 10: Výsledek otázky č. 13 Graf nám zcela jasně naznačuje, že by většina respondentů (82%) průvodcovské služby nevyužili a provedli by svého známého sami. Myslím, že opodstatnění to má v tom, že obyvatelé města, většinou nemají zkušenost s průvodcovskými službami. Dobře znají své město a místa, které mají rádi a tam by svého známého zavedli a nepotřebují k tomu využít jiných služeb. Z hlediska cestovního ruchu a podnikání v tomto oboru, to není úplně příznivá skutečnost. Turistická informační centra a soukromí průvodci se zajisté zaměřují spíše na turisty, kteří město neznají, zahraniční návštěvníky, ale pokud by 54

průvodcovské prohlídky po následné zkušenosti mohli doporučit i místní obyvatelé, určitě by se i zvedla poptávka po tomto typu služeb. Dále je z grafu zřejmé, že jen 6% by využili průvodcovských služeb od soukromníků. Znamená to, že turistická informační centra mají větší důvěryhodnost. 14. Připadá Vám, že je Brno přesycené turisty?

Ne

90%

Ano

10% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 11: Výsledek otázky č. 14 Z grafu vyplývá, že podle dotázaných občanů Brna, není toto město přesycené turisty. Může tedy vyrukovat s větší poklidností k poznávání a lepšímu prozkoumání. Místa, která jsou atraktivní, nejsou tolik přelidněná zahraničními turisty, a tudíž je z tohoto pohledu Brno velmi vhodným městem pro navštívení. 15. Co je dle Vašeho názoru, důležitější při poznávání města Brna?

Obojí

60%

Poznat celkový charakter města

24%

Poznat centrum a hlavní památky

16%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 12: Výsledek otázky č. 15 Občané města Brna shledávají z 60%, že při poznávání jejich města je důležité jak poznat centrum a hlavní památky, tak poznat i jeho celkový charakter. 24% získalo 55

tvrzení, že je důležité poznat celkový charakter města. Tyto možnosti odpovědí opodstatňují i mojí filozofii o poznávání daných míst. Pro 16% z dotazovaných, je důležité poznat jen hlavní památky a centrum. Takhle podle mého názoru, by poznali návštěvníci Brno jen povrchově, bez jeho důležitých znaků. Ale tento názor zastává pouze malý počet z respondentů. 16. Co byste uvedli jako brněnskou zajímavost, která by byla přitažlivá pro turisty? Tato otázka nebyla povinná, a proto se mi neshromáždilo přesně 150 odpovědí. Většina (cca 70%) z dotazovaných však tuto otázku zodpověděla. Většina reakcí, se týkala charakteristických znaků města Brna: Brněnský drak, který se objevil v odpovědích 21x, brněnský orloj 12x, ohňostroje na přehradě 12x, brněnské podzemí 12x, Vánoční trhy 6x, Špilberk 2x a jednou s dovětkem je zajímavý jak architektonicky, tak i umístěním, Kostnice u sv. Jakuba, Petrov, Vila Tugendhat. Mezi zajímavější odpovědi jsem zařadila AZ Tower, nový brněnský mrakodrap, pivovar na Mendlově náměstí, Kamenná čtvrť, Židovský hřbitov, obchodní centrum Letmo, architektonicky velmi netradiční objekt, umístěný na Nádražní ulici, Klajdovka, brněnské pověsti, noční rozjezdy, osvícení Petrova a Špilberku, hokejový zápas Komety. Mezi response, které mají hlubší vypovídající hodnotu, jsem zařadila: Zvonění věže v 11 hodin, což se v odpovědích objevilo celkem 9x. Mužíček na kostele sv. Jakuba, který vystrkuje své pozadí, provázanost památek s pověstmi, Jurkovičova vila, rozkvetlá koniklecová louka na Kamenném vrchu, soutok řek Svratky a Svitavy, blízko do nákupního centra ale i do přírody, Hotel Pegas, hotel a restaurace s vlastním pivovarem. 3 respondenti zhodnotili jako zajímavost, samotné město Brno: město Brno jako takové je lákadlo samo o sobě, Brno je zajímavé celkově, a jednou odpověď zněla zcela jednoduše Brno. Odpověď, která mne nejvíce zaujala: Ze začátku jsem objevování míst řešila tak, že jsem nastoupila na první dopravní prostředek, který uvidím a vystoupila jsem po 5 zastávkách. Takto jsem se svými přáteli objevila v Brně spoustu krásných míst. Tato reakce značí, že daný respondent rád objevoval město Brno, netradičním způsobem.

56

17. Jak se Vám zamlouvá Brněnský orloj, umístěný na náměstí Svobody?

Nemám na něj vyhraněný názor

40%

Nelíbí se mi vůbec

54%

Líbí se mi, moderního umění je třeba

6%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 13:Výsledek otázky č. 17 Brněnský orloj umístěný na náměstí Svobody od roku 2010 se z 54% daným odpovídajícím nelíbí. Většina lidí, co znám, má na tento objekt negativní názor, čímž se stává dost častým tématem k diskutování. 40% z dotazovaných na brněnský orloj nemá vyhraněný názor. A pouze 6% občanů se tato stavba zamlouvá. Myslím, že pouze tato hrstka osob, zná podstatu tohoto díla a co svým tvarem má objekt připomínat. Případně oceňují netradičnosti a moderní umění. 18. Váš věk? 61 let a více

28

51 - 60 let

18

41 - 50 let

20

31 - 40 let

26

21 - 30 let

22

16 - 20 let

13

do 15 let

23 0

5

10

15

20

25

30

Graf č. 14: Věková struktura respondentů

57

19. Vaše pohlaví?

Žena

52%

Muž

48%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf č. 15: Struktura pohlaví u respondentů Pro účely výzkumu bylo osloveno 52% žen a 48% mužů. Z celkového počtu 150 respondentů je to 78 žen a 72 mužů.

58

2.2.1 Analyzování výsledků výzkumu Pro vyhodnocování výsledků výzkumu jsem využila Analýzu SWOT, která se běžně využívá pro marketingové plánování. Zkratka SWOT je odvozena z anglických slov STRENGTHS (silné stránky), WEAKNESSES (slabé stránky), OPPORTUNITIES (příležitosti), THREATHS (hrozby). Při analyzování silných a slabých stránek, vyjadřujeme interní prostředí, které můžeme nějakým způsobem ovlivnit. Při analyzování příležitostí a hrozeb, popisujeme externí prostředí a to, jako takové nemůžeme ovlivnit. Silné stránky a příležitosti představují pozitivní znaky, které jsou příznivé pro podnikání. Naopak slabé stránky a hrozby jsou skutečnostmi negativními, které je důležité zpracovat, potlačit, či se z nich snažit vytvořit přednost.

interní

STRENGTHS

WEAKNESSES

externí

OPPORTUNITIES

THREATHS

SWOT

pozitivní

negativní

Tabulka 6: Matice SWOT analýzy Marketingový audit, jak se také nazývá tato analýza, stanovuje všechny faktory, které jsou rozhodující před počátkem podnikání. Dále umožňuje uvědomit si a případně omezit veškeré nedostatky, které SWOT analýza zjistila s ohledem na příležitosti a možná ohrožení.[31] Na základě výsledků výzkumu jsem zhodnotila jednotlivé kvadranty SWOT analýzy: Silné stránky – STRENGTHS Co použít  Vysoký počet atraktivních míst a památek na relativně malém prostoru  Široký výběr kulturních zařízení na relativně malém prostoru  Široký výběr kulturního vyžití  Město není přesyceno turisty  „blízko do nákupního centra, ale i do přírody“ 59

 Přitažlivé jak umístěním, tak i architektonicky  Ojedinělost – Brno není jen místem, Brno je životní styl Slabé stránky – WEAKNESSES Co potlačit  Hlavní vlakové nádraží a jeho blízké okolí  Nevzhledné autobusové nádraží  Menší přitažlivost pro turisty oproti jiným metropolím (Praha, Český Krumlov)  Špatná dopravní infrastruktura  Špatné ovzduší  Ulice Cejl a špatné chování některých spoluobčanů na veřejných místech  Častý provoz tramvají po hlavní třídě v centru Příležitosti – OPPORTUNITIES Co využít ku prospěchu  Brno jako takové, by mohlo přilákat turisty zvídavějšího charakteru  Brno, by mohlo přilákat návštěvníky, kteří raději poznávají daná místa v poklidnějším duchu, bez většího počtu turistů  Soutok dvou řek Svratky a Svitavy, by mohl být zapojen do prohlídkové trasy  Skutečnost, že je zde blízko jak do nákupního centra, tak do přírody, by mohla přilákat návštěvníky s odlišnými zájmy (jak návštěvníky, kteří jedou do Brna s cílem nakoupit, tak návštěvníky, jež touží po přírodě)  Různorodost kulturního vyžití, může napomoci k propojení různých aktivit při návštěvě Brna Hrozby – THREATS Na co si dávat pozor  Hlavní nádraží a jeho blízké okolí, by mohlo zkazit, první dojem z města  Mohlo by dojít ke střetu návštěvníků a nevhodným chováním sociálně slabších občanů v okolí hlavního nádraží  Město by nemuselo být tolik přitažlivé pro ty, kteří se zaměřují na hlavní turistické destinace  Špatná dopravní situace, především ve špičce a přeplněné prostory městské hromadné dopravy by mohli vést k zošklivení tohoto města  Malebnost některých míst, by mohla vést ke zklamání návštěvníků, mající rádi velká prostranství, velkolepé památky apod. 60

2.3 Vytvoření unikátních prohlídkových tras K tomu, aby bylo poskytnuto návštěvníkům jihomoravského metropole Brna hlubší poznání charakteru tohoto města, je zapotřebí si uvědomit základní znaky a také neobvyklá a o to více zajímavá místa. Mezi základní znaky, typické pro Brno, uvádím: Hrad Špilberk jako hlavní dominanta města Katedrála sv. Petra a Pavla a okolí s ním spojené tj. Petrov Brněnská přehrada a s ním související přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis Noční život a různorodé kulturní vyžití Skvost funkcionalismu Vila Tugendhat Malebné kavárny „Střed středu“ náměstí Svobody, spolu s brněnským orlojem Zelný trh, typický pro svou tradici trhů, se zemědělskými produkty Rozkvetlá louka Koniklece na Kamenném vrchu Soutok dvou řek Svratky a Svitavy Brněnský drak Zvonění věže v 11 hodin Hokejový klub Kometa a bujaří fanoušci Noční rozjezdy

61

Místa ojedinělého charakteru: Kraví hora (Monte Bů) a s ní Hvězdárna a planetárium Miloše Koperníka Vrch Hády s Lamacentrem, Růženiným lomem Bohémská čtvrť Kamenná kolonie Bíla hora v městské části Brno – Židenice Stránská skála Lesopark Wilsonův les a s ním Jurkovičova vila Pisárecký park a s ním Pavilon Anthropos

Výzkum nám pomohl analyzovat tyto základní brněnské znaky a místa ojedinělého charakteru. Zároveň mi vnuknul myšlenku, že místa jedinečné povahy, mají jednu věc společnou a to vyhlídková místa. Na každém uvedeném místě ojedinělého charakteru, se naskýtá překrásný výhled na město Brno, které daná místa svým specifickým způsobem zatraktivňují. Jednotlivá vyhlídková místa, nabízejí celkový pohled na Brno, a tím také upevňují hlubší poznání tohoto města. Návštěvník si jimi může vytvořit úplnou představu o celkovém vzhledu moravské metropole. Zmiňované tři faktory tedy základní znaky, místa ojedinělého charakteru a výhledy, spolu dohromady tvoří celkový charakter města Brna. Je tedy nezbytné, tyto faktory umístit do prohlídkových tras, aby bylo návštěvníkům poskytnuto ideální poznání charakteru města Brna. Nejvíce jsem se však zaměřila na vyhlídková místa, kterých je na území města Brna nespočet a která jsou pro celkový charakter význačná. Na prohlídku tohoto typu jsem nikde nenarazila, čímž se zvyšuje její jedinečnost. Součástí prohlídkových tras bude vždy navštívení akce, právě konané v Brně. Při každé prohlídce to bude akce jiného typu – koncert, přednáška, workshop, divadelní představení a další. Tyto akce by měli být proměnlivého charakteru. Tímto rysem by se vytvořila určitá odlišnost mezi prohlídkami a ojedinělý zážitek. Samozřejmě konkrétní typ akce, by se lišil v závislosti na období realizace dané prohlídky. Plánování těchto prohlídek, se konalo v měsíci dubnu, a tak všechno kulturní vyžití se týká měsíce května. V následujícím popisu prohlídkových tras, jsou konkrétní akce uvedeny pro

62

příklad. Při skutečné realizaci těchto prohlídkových tras, by se akce týkali konkrétního období.

63

2.3.1 Po stopách městských hradeb Tato prohlídková trasa po městě Brně, využívá některé z jeho základních znaků a pátrá po místech, kde se dříve nacházely městské hradby a brány, poprvé zmiňované v roce 1243. Je určená pro širokou veřejnost všech věkových kategorií od studentů, až po aktivnější seniory. Počet osob je maximálně 5.

Mapa 1: Trasa prohlídky Po stopách městských hradeb, zdroj: Google Earth

Popis: Celková trasa dosahuje cca 4 km a je tudíž poměrně nenáročná, určená pro všechny věkové kategorie, zajímajíc se o tuto tématiku, či o Brno jako takové. Prohlídka by měla zabrat cca 2 – 2,5 hodiny. Čistý čas pěší chůze po této prohlídce je zhruba 60 minut. Do časového hlediska jsou brány v potaz i prohlídka Špilberku a Katedrály sv. Petra a Pavla. Trasa přesně kopíruje místa, kde kdysi středověké hradby opravdu stály. Vede přes ulice Nádražní, Denisovy sady, Šilingrovo náměstí, Husovu, Solniční, okraj Moravského náměstí, Rooseveltovu a Benešovu třídu. Trasa bude začínat na Nádražní ulici, kde je možné vidět krásnou secesní budovu hlavního nádraží, poté bude pokračovat přes Denisovy sady, kde je možné vidět jeden z impozantních výhledů na Brno a dochovanou část středověkých hradeb. Prohlídka bude pokračovat ke Katedrále sv. Petra a Pavla, kterou i navštívíme a vystoupáme na věž Petrova. Doba návštěvy katedrály by měla být naplánována na jedenáctou hodinu, aby návštěvníci řádně slyšeli, zvonění věže katedrály v tento netypický čas. Po té 64

zamíříme přes Šilingrovo náměstí k Husové ulici, kde je umístěný pozůstatek městské hradby. Po té vystoupáme na Špilberský kopec, projdeme si kasematy a z rozhledny spatříme další výhled na metropoli. Pokračovat se bude po Solniční ulici, směrem k Moravskému náměstí, dále projdeme Rooseveltovou ulicí, kde můžeme vidět nejprve Janáčkovo a potom Mahenovo divadlo. Na Malinovském náměstí přejdeme podél Kobližné ulice, na ulici Orlí, kde se nachází jediná dochovaná městská brána a to Měnínská. Prohlídkovou trasu zakončíme skrz Benešovou třídou, kde se vrátíme na začátek, tedy na Nádražní ulici. Vhodnou akcí použitou k této prohlídce by mohl být koncert Čechomor v Mahenově divadle (lístek 299,-Kč). Tuto akci jsem vybrala z toho důvodu, že daná divadla uvidíme po trase a bylo by na místě je i navštívit v rámci kulturního vyžití. Prohlídková trasa zahrnuje služby průvodce a jeho odborný výklad o historii středověkých hradeb, o městských bránách, jedinečnostech na trase. Jeho výklad by měl být jasný a výstižný, neměl by být příliš dlouhý a obsáhlý, aby případné klienty nenudil. Na všech navštívených místech prohlídkové trasy, by měli mít návštěvníci Brna, dostatečný čas na prozkoumání. Neměla by to být poznávací prohlídka typu „vidět toho, co nejvíc, za co nejmenší čas“. Měla by být poklidná, pokud překročí stanovený časový limit, vůbec nevadí. Cena prohlídky zahrnuje vstupné na věž Petrova, vstupné Kasemat hradu Špilberk, vstupné na rozhlednu hradu, vstupné na večerní akci. Jedinečnosti na trase: Reliéf židovské brány Na rohu Masarykovy a Nádražní ulice je vyobrazen, nad vchodem do budovy, reliéf Židovské brány, která na tomto místě stála až do roku 1835. Byla součástí středověkého opevnění města a vznikla ve 13. století. Na bráně byl umístěný latinský nápis hlásající „Šťastná je obec, která v míru pomýšlí na válku“. Reliéf vykresluje skutečnou podobu brány. Obelisk v Denisových sadech Mírový pomník umístěný v sadech pod katedrálou sv. Petra a Pavla, byl vystaven na památku ukončení napoleonských válek v roce 1818. Památník je postaven z kamene vylámaného na Šumběrové skále na Hádech. Má podobu čtyřbokého jehlanu, který

65

nesou čtyři pozlacení lvi. Obelisk byl v té době význačným elementem brněnského panoramatu. V roce 1887 do vrcholu obelisku udeřil blesk a rozštípl několik kvádrů. Včelín Na rohu Kobližné a Rooseveltovy ulice se nachází dům, jehož fasáda nese mnoho přírodních dekoračních prvků. Málokdo však ví, že úplně na vrchu budovy (ve výšce 25 metrů) je umístěna kovová včela, sedící na velkolepém včelím úlu. [34]

66

Kalkulace prohlídky:

mzda průvodci vstupné kasematy vstupné rozhledna Špilberk vstupné věž Petrova lístek na koncert Čechomor

cena 160 90 50 35 299



634

Tabulka 7: Stanovení ceny prohlídkové trasy Po stopách městských hradeb Mzda průvodci je stanovená na 800 Kč za den. Vzhledem k počtu 5 osob, které se dané prohlídky zúčastní, byla tato částka rozdělena mezi ně. Průvodce pracuje pro turistické informační centrum, které, jak nám udává výzkum, má větší důvěryhodnost. Koncert Čechomor je akce jednorázového charakteru a je uvedena pro příklad. Z hlediska kulturního vyžití je cílem prohlídky pokaždé využít akci jiné povahy. Z pohledu celkové kalkulace a přípravy trasy, bude prohlídka náročnější, ale o to originálnější. V příloze C uvádím, jak by mohl vypadat propagační leták prohlídkové trasy Po stopách městských hradeb, který zároveň shrnuje nejdůležitější informace o této prohlídce. Cenu jsem zaokrouhlila na 640,-Kč.

67

2.3.2 Brno jinudy 1/1 Tato prohlídková trasa využívá neobvyklá místa jedinečného charakteru v Brně, přírodní prvky a zahrnuje výhledy na toto město. Název Brno jinudy, jsem vytvořila z důvodu toho, že většina nabízených prohlídkových tras je umístěna pouze v historickém centru Brna. Tato trasa prochází místy mimo centrum. Trasa je určená pro širokou veřejnost, preferující pěší turistiku a cykloturistiku a disponující lepší fyzickou zdatností.

Mapa 2: Trasa prohlídky Brno jinudy 1/1, zdroj: Google Earth Popis: Celková délka této prohlídkové trasy je 9 km. Je tím pádem fyzicky náročnějšího charakteru a určena pro milovníky pěší turistiky, cyklistiky (trasa je vhodná pro obě varianty) a hlavně přírody. Trasa povede:Poříčí – Kamenná kolonie – skrz lesem do Pisáreckého parku – Žabovřeskou ulicí – Wilsonův les – Krondlova ulice – Kraví hora Trasa by měla zabrat 2,5 hodiny čistého času přímé chůze, ovšem musíme brát v potaz veškeré zastávky, které budou v Kamenné čtvrti, pavilonu Anthropos, spojené s jeho prohlídkou a návštěva Jurkovičovy vily. Celkový čas by se měl pohybovat mezi 5,5 – 6 hodinami. Trasa začne na ulici Poříčí, kam se dopravíme městkou hromadnou dopravou z hlavního nádraží, „šalinou“ č. 2 (cca 6 minut), po té se přesuneme podél řeky na Kamennou 68

kolonii, kde navštívíme místní bohémské centrum Duck Bar, vystoupáme nad Kamennou čtvrť, kde se nám naskytne pozoruhodný výhled na brněnské výstaviště, které bude pod námi jako na dlani. Pokračovat budeme příjemnou lesní stezkou do Pisáreckého parku, kde podél řeky dojdeme k Pavilonu Anthropos, který si také celý prohlédneme. Po té se vydáme Žabovřeskou ulicí do Wilsonova lesa, kterým budeme směřovat ke dvěma zastávkám. První bývalá lyžařská sjezdovka, z níž se naskýtá krásný výhled na Brno. Druhá unikátní Jurkovičova vila, kde absolvujeme i její prohlídku. Pokračovat v cestě budeme směrem ke Kraví hoře, kde sídlí Hvězdárna a planetárium Miloše Koperníka, kde navštívíme projekci Cesta za miliardou hvězd. Prohlídková trasa zahrnuje služby průvodce, jehož výklad, by neměl být příliš náročný. Pouze podá základní informace o místech, jedinečnostech na trase a poukáže na ojedinělé výhledy, co přesně z nich můžeme vidět. Jeho důležitou úlohou bude především znalost celkové trasy. Jeho dispozicí by měla být lepší fyzická kondice a kladný vztah k přírodě. Dále trasa obsahuje vstupné do Pavilonu Anthropos, vstupné do Jurkovičovy vily, vstupné na projekci ve Hvězdárně a planetáriu. Jedinečnosti na trase: Timova tvorba Na pilířích silničního mostu, pod Pisáreckým tunelem, můžeme shlédnout značnou část tvorby známého českého street artisty Tima. Své životní postřehy transformuje ve formě nápisů, básní a zajímavých maleb. Tímto způsobem vytváří z fádních míst, místa s duchem. Tato „galerie“ se nachází nedaleko Pavilonu Anthropos v Pisáreckém parku. Fotografie těchto děl uvádím v příloze B, konkrétně obrázky 38, 39, 40. Bývalá sjezdovka V prostorách lesoparku Wilsonův les, byla v 70. letech vybudována sjezdovka. Pro její účely byl vykácen 150 metrů plochy parku. Dnes je tento svah mimo provoz. Uprostřed sjezdovky je postavený most, který návštěvníkům usnadňuje přejít celý prostor a z něhož naskýtá výjimečný pohled na Brno. Z tohoto důvodu, zůstává sjezdovka nezalesněná, připomínající tak lyžařské sezóny v jihomoravské metropoli.

69

Kalkulace trasy:

mzda průvodci vstupné Anthropos vstupné Jurkovičova vila vstupné Hvězdárna 

cena 160 150 100 125

535

Tabulka 8: Stanovení ceny prohlídkové trasy Brno jinudy 1/1 Mzda průvodci je stanovená na 800 Kč za den. Vzhledem k počtu 5 osob, které se dané prohlídky zúčastní, byla tato částka rozdělena mezi ně. Průvodce pracuje pro turistické informační centrum, které, jak nám udává výzkum, má větší důvěryhodnost. V příloze C, uvádím vzor propagačního letáku, který zároveň shrnuje všechny důležité informace o prohlídkové trasy Brno jinudy 1/1. Cenu jsem zaokrouhlila na 540,- Kč.

70

2.3.3 Brno jinudy 1/2 Tato prohlídková trasa využívá pozoruhodná místa, umístěná mimo centrum Brna, z nichž se naskýtají jedinečné výhledy na město. Jedná se o druhou prohlídkovou trasu se stejným názvem Brno jinudy. Je to z toho důvodu, že vlastní stejné rysy jako předešlá prohlídka. Trasa je určená pro širokou veřejnost se zájmem o pěší turistiku, přírodu a disponující lepší fyzickou kondicí. Maximální počet účastníků je 5.

Mapa 3: Trasa prohlídky Brno jinudy 1/2, zdroj: Google Earth Popis: Celková trasa této prohlídky je 7,5 km, a proto je náročnějšího charakteru. Určená je především pro milovníky pěší turistiky, se zájmem o přírodu, zvířata a scenérie. Trasa povede od Stránské skály – Andrýskova ulice – Bílá hora – Malá Klajdovka – Velká Klajdovka – Hády – Lamacentrum – Růženin lom. Po trase se budeme přesunovat pěšky, pouze 2x využijeme městskou hromadnou dopravu (tramvaj z Hlavního nádraží na Stránskou skálu, autobus z Malé na Velkou Klajdovku). Prohlídková trasa by měla zabrat cca 4,5 – 5 hodin, započítáno se všemi zastávkami. Cílem trasy je pozvolná chůze a vychutnávání navštívených míst. Proto je důležité nikam nespěchat. Pokud trasa překročí stanovený limit, vůbec nevadí. Začátek trasy bude na hlavním nádraží, odkud se svezeme „šalinou“ č. 10 na zastávku Stránská skála smyčka. Cesta tramvají zabere 12 minut. Ze zastávky dojdeme ke zmiňované skále, kterou si prohlédneme a vylezeme na ní. Stránská skála je prvním z vyhlídkových míst na prohlídkové trase. Dále se pěšky přesuneme, cestičkou podél 71

silnice a po Andrýskově ulici směrem k Bílé hoře. Cesta napříč lesoparkem, nás zavede ke druhému vyhlídkovému místu, které je oblíbeným místem nejen Brňanů. Naskýtá se z něj unikátní výhled (obrázek 16,17 v příloze A) na jihomoravskou metropoli. Cesta bude pokračovat z Bílé hory na zastávku Malá Klajdovka, autobusem č. 78 si zkrátíme cestu na další zastávku Velká Klajdovka. Odtud, se dostaneme lesní cestou k vrchu Hády. Na vršku je vybudovaná malá silnice, z níž je překrásný pohled na město. Po ní se přesuneme do Lamacentra, umístěného v bývalém vápencovém lomu, které chová 8 Lam Alpak. Pokud by byl zájem ze strany návštěvníků, v Lamacentru by se mohlo přenocovat, ovšem s vlastním stanem. Přenocování v tomto krásném, uschovaném prostředí by bylo jedinečným a unikátním zážitkem. Dále uvidíme Růženin lom, umístěný nedaleko. Akce pro tuto prohlídkovou trasu, by mohl být výukový program – Znáte Alpaky, konaný v Lamacentru. Návštěvníkům poskytuje základní informace o lamách, jejich chovu a také mohou samotné lamy nakrmit a přijít s nimi do kontaktu. Program probíhá přímo ve výběhu lam a účastnící si pak mohou nabyté informace ověřit v pracovních listech. Cena programu je 50,-Kč. Dalším výukovým programem, poskytovaným lamacentrem by do prohlídky mohl být zapojen – Geologická minulost Hádů. Při procházce po Hádeckém lomu se účastníci dozvědí informace o geologické struktuře Hádů, jak vznikly a další pozoruhodné údaje. Cena program je 50,-Kč. [35] Prohlídka trasa zahrnuje služby průvodce, jehož výklad, by neměl být příliš náročný. Pouze podá základní informace o místech, jedinečnostech na trase a poukáže na ojedinělé výhledy, co přesně z nich můžeme vidět. Jeho důležitou úlohou bude především znalost celkové trasy. Jeho dispozicí by měla být lepší fyzická kondice a kladný vztah k přírodě. Jedinečnosti na trase: Stránská skála Přírodní

památka,

nacházející

se

v městské

části

Juliánov,

je

jedinečným

paleontologickým i biologickým územím. Dosahuje více než 300 metrů do výšky a svou strukturou jurského vápence, patří mezi významné evropské rarity. Stáří vápencové stěny, se odhaduje na více než 156 milionů let. Stránská skála je oblíbeným místem k navštívení, nejen kvůli své ojedinělosti, ale především pro svůj výhled na město Brno. [36]

72

Láskyplné vzkazy Přímo z vrchu Hády, se nabízí výhled na lom Velké Klajdovky, kde místní zamilovaní, zanechávají romantické vzkazy obřích rozměrů. Na ploše 5x15 metrů se vyjímají poetické zprávy, vytvořené především pomocí velkých kamenů. [37] Kalkulace trasy: mzda průvodci vstupné Lamacentrum Znáte Alpaky? Geologická historie Hádů jízdenky na MHD 

160 30 50 50 40

330 Tabulka 9: Stanovení ceny prohlídkové trasy Brno jinudy 1/2 Mzda průvodci je stanovená na 800 Kč za den. Vzhledem k počtu 5 osob, které se dané prohlídky zúčastní, byla tato částka rozdělena mezi ně. Průvodce pracuje pro turistické informační centrum, které, jak nám udává výzkum, má větší důvěryhodnost. V příloze C, uvádím ukázku propagačního letáku, shrnující důležité informace.

73

3. Závěr Záměrem bakalářské práce bylo vytvoření nové prohlídkové trasy, která by umožnila hlouběji poznat charakter města Brna, a která by se významným způsobem diferencovala od současné nabídky prohlídkových tras. Tento cíl byl za pomocí výzkumu mezi obyvateli města Brna a analýzou kulturně – historických předpokladů svědomitě splněn. Výzkum nám pomohl analyzovat základní brněnské znaky (Hrad Špilberk jako hlavní dominanta města, Katedrála sv. Petra a Pavla a okolí s ním spojené tj. Petrov, Brněnská přehrada a s ním související přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, noční život a různorodé kulturní vyžití, skvost funkcionalismu Vila Tugendhat, malebné kavárny, náměstí Svobody a orloj, Zelný trh, Koniklecová louka na Kamenném vrchu, soutok řek Svratky a Svitavy, brněnský drak, zvonění věže katedrály v 11 hodin, hokejový klub Kometa a bujaří fanoušci, noční rozjezdy) a místa ojedinělého charakteru (Stránská skála, Wilsonův les, Kamenná čtvrť, Růženin lom, Hády, Wilsonův les a další). Výzkum napomohl ke zjištění, že místa jedinečné povahy, mají jednu věc společnou a to vyhlídková místa. Jednotlivá, vyhlídková místa, nabízejí celkový pohled na Brno a tím také upevňují hlubší poznání tohoto města. Návštěvník si jimi může vytvořit úplnou představu o celkovém vzhledu moravské metropole. Zmiňované tři faktory, tedy základní znaky, místa ojedinělého charakteru a výhledy, spolu dohromady tvoří celkový charakter města Brna. Vytvořeno bylo hned několik prohlídkových tras (celkem 3). Po stopách městských hradeb, které přesně kopíruje místa, kde se dříve nacházely městské hradby. Brno jinudy 1/1 a Brno jinudy 1/2, využívající místa originálního charakteru, umístěná mimo historické centrum. Základním rysem prohlídkových tras, je využití vyhlídkových míst v Brně, které utváří návštěvníkům celkový pohled na toto města. Zařazeny do tras jsou výhledy z Denisových sadů, Špilberku, věže katedrály sv. Petra a Pavla, Kamenné kolonie, bývalé sjezdovky Wilsonova lesa, Kraví hory, Stránské skály, Bílé hory a vrchu zvaného Hády. Zpracování bakalářské práce tohoto typu, bylo pro mne nesmírně obohacující a zajímavé. Jejím prostřednictvím jsem se o městě, vedle kterého vyrůstám od malička, dozvěděla spoustu nových a pro mne užitečných informací, které nadále využiji při jeho dalším prozkoumávání. Údaje, poskytnuté v této práci, by mohly dále sloužit pro

74

průvodcovské služby a svým způsobem je obohatit. Práce průvodce, jako taková, mě osobně vždy zajímala, především ta skutečnost, předávat dalším lidem své znalosti a rozšiřovat jim tak vědomosti. Díky mnou vytvořené fotodokumentaci jednotlivých míst a památek v Brně, jsem si všechny místa prošla a nabyla tak další znalosti, ohledně různých přístupových cest, což je skutečnost, kterou by každý průvodce měl disponovat. Psaní této bakalářské práce bylo pro mne takovou teoretickou přípravou na případné budoucí zaměstnání v průvodcovských službách. Proto vědomosti, které jsem nabyla pomocí zpracovávání bakalářské práce, mohu využít pro práci průvodce a samotné vytvořené prohlídkové trasy se pokusit uvést na „trh“.

75

4. Seznam použitých informačních zdrojů Odborná literatura BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. 4. doplněné vyd. Brno: Jiří Bílek, 2000, 167 s. [6] DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. [1] JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80247-2724-0.[31] KUČA, Pavel. Památky Brna. 1. vyd. Brno: Národní výbor, 1989, 183 s. [5] TEPLÝ, Libor a Jiří PERNES. Brno: procházka dějinami a architekturou města. Vyd. 1. Brno: FOTEP, 2002, 127 s. ISBN 80-902-9213-5 [4] TUČKA, Otakar a Miroslava MENŠÍKOVÁ. Brno: historické zajímavosti města. Brno: Littera, 2008, 143 s. ISBN 978-80-85763-43-0. [10] SLIVA, Viktor. Brněnské maličkosti: za okružní třídou. 1. vyd. Brno: Vakát, 2009, 85 s. ISBN 978-8087317-037. [23] SLIVA, Viktor. Brněnské maličkosti: historické centrum. 2., opr. vyd. Brno: Vakát, 2010, 77 s. ISBN 978-80-87317-07-5. [34]

Další publikace: 1. [2] Průvodce městem Brno. 2. vydání. Statutární město Brno, 2010. 2. [3] Město Brno - správný směr. Statutární město Brno, 2012. 3. [33] Brno v číslech. 13. vydání. Brno: Magistrát města Brna, květen 2013.

Internetové zdroje 1. [7] Denisovy sady: oáza klidu v centru Brna. Kudy z nudy [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Denisovy-Sady---oaza-klidu-v-centru-Brna.aspx 2. [8] Historie hradu. Hrad Špilberk: brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.spilberk.cz/index.php?pg=zobraz&co=historie-hradu 3. [9] První brněnský hrad. ŽĎÁRSKÝ, Robert. Portál pro Brno: www.kamvbrně.cz [online]. [cit. 201310-02]. Dostupné z: http://www.kamvbrne.cz/zajimavosti-brno/prvni-hrad.php 4. [11] Kostnice u sv. Jakuba. Turistické informační centrum [online]. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.ticbrno.cz/cz/podzemi/kostnice-u-sv-jakuba

76

5. [12] Brněnská náměstí – historický střed města: náměstí Svobody – "Dolní trh". MojeBRNO [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-namesti-namesti-svobody.html 6. [13] Brněnský orloj. Brněnský orloj - umělecké dílo uprostřed Brna [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.brnenskyorloj.info/ 7.

[14]

Divadla: Divadlo Husa na provázku. Brnoweb.eu [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z:

http://brnoweb.webnode.cz/zajimava-mista/divadlo-husa-na-provazku/ 8. [15] Ostatní zajímavá místa: Víla Tugendhat. Brnoweb.eu [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://brnoweb.webnode.cz/zajimava-mista/vila-tugendhat/ 9. [16] Brněnská přehrada. MojeBrno.wz.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-nadrze-brnenska-prehrada.html 10. [17] Bílá hora v Brně. MojeBrno.wz.cz [online]. 2013 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.mojebrno.wz.cz/inka--brno-kopce-bila-hora.html 11. [18] Lamacentrum Hády. Lamacentrum Hády [online]. 2013 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.lamacentrum.cz 12. [19] Kamenná kolonie: jediná umělecká čtvrť v Česku. Poznej Brno [online]. 2011 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://poznejbrno.cz/kamenka/ 13. [20] Tramvajovka. Kafélanka - tajemná místa v Brně [online]. 2011 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.kafelanka.cz/mista/trstola.php 14. [21] Wilsonův les. Veřejná zeleň města Brna [online]. 2009 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.vzmb.cz/fotogalerie/wilsonuv-les/ 15. [22] Historie vily. Moravská galerie v Brně [online]. 2010 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/jurkovicova-vila/architekt-a-jeho-vila/historie-vily.aspx 16. [24] Čáp u nemocnice má posloužit unaveným. Brněnský deník [online]. 2007 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/serialy/chodec_cap_pekarska_brno_20070.html 17. [25] Oko nad Brnem: Kaplického blob už stojí. Brněnský deník [online]. 2011 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-kaplickeho-blob-na-lesne-uzstoji20110920.html 18. [26] Pilíř mostu - "Hitlerova dálnice". Turistika.cz [online]. [cit. 2013-10-28]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/pilir-mostu-hitlerova-dalnice 19. [27] Hotel Avion 1926 - 1927. Brněnský architektonický manuál [online]. 2011 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c092-hotel-avion?filter=code 20. [28] Hantec: mýtus nebo realita. Poznej Brno [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://poznejbrno.cz/hantec-mytus-nebo-realita/ 21. [29] Brno - Kalendář akcí. Atlas Česka [online]. 2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/brno/

77

22. [30] Věkové složení obyvatelstva v okrese Brno-město. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatel_v_okrese_brno_mesto 23. [32] Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism. CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/653/navstevnost-turistickych-cilu 24.

[35]

Zážitkové programy. Lamacentrum Hády - malá farma se stádem lam alpak [online]. 2011 [cit.

2014-04-15]. Dostupné z: http://www.lamacentrum.cz/Zazitkove-programy.html 25.

[36]

Stránská skála, Brno. MojeBrno [online]. 2007-2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:

http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-kopce-stranska-skala.html 26. [37] Brněnské haluze: Kaplického blob i císař cestovatel. Poznej Brno [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://poznejbrno.cz/haluze/

78