PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA

Zadavatel: Statutární město Brno Magistrát města Brna

www.brno.cz

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA

2010 - 2015

ANALYTICKÁ ČÁST

Zpracovatel:

Kolektiv autorů: Mgr. Martina Pacasová, Ing. MgA. Barbora Hrdinová, Ing. Helena Piskovská, Mgr. Jakub Trojan

Datum zpracování: červenec – prosinec 2009 Počet stran: 91

Program rozvoje cestovního ruchu města Brna – ANALYTICKÁ ČÁST

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................................ 4 1. ANALÝZA PŘEDCHOZÍCH DOKUMENTŮ (SOUHRN PROBLEMATIK) .................................................................. 5 1.1 NÁRODNÍ KONCEPCE .................................................................................................................................................. 6 1.1.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 ................................... 6 1.2 REGIONÁLNÍ KONCEPCE .............................................................................................................................................. 6 1.2.1 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013 ........................................... 6 1.2.2 Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava 2007 – 2010............................................. 7 1.3 LOKÁLNÍ KONCEPCE.................................................................................................................................................... 8 1.3.1 Strategie pro Brno............................................................................................................................................. 8 1.3.2 Integrovaný plán rozvoje města Brna ............................................................................................................... 9 1.3.3 Marketingová studie cestovního ruchu města Brna........................................................................................ 10 1.3.4 Lokální studie, generely a plány ..................................................................................................................... 11 1.3.5 Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM) .......................................................................................... 11 1.4 SHRNUTÍ PODNĚTŮ ZE STUDOVANÝCH DOKUMENTŮ .................................................................................................... 12 2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................ 14 U

2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................................... 14 2.2 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ .......................................................................................................................................... 14 2.3 STRUKTURA MĚSTA .................................................................................................................................................. 15 2.4 ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÉ ÚDAJE SE VZTAHEM K OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................... 16 2.5 DOPRAVA................................................................................................................................................................. 17 2.5.1 Individuální automobilová doprava ................................................................................................................. 18 2.5.2 Brněnská nádraží............................................................................................................................................ 18 2.5.3 Letiště Brno..................................................................................................................................................... 20 2.5.4 Nemotorová doprava ...................................................................................................................................... 24 2.6 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY .......................................................................................................................................... 26 2.6.1 Památky, kulturní a sportovní možnosti.......................................................................................................... 26 2.7 PODMÍNKY PRO TURISTIKU ........................................................................................................................................ 28 2.7.1 Brno jako výchozí destinace ........................................................................................................................... 28 2.7.2 Brno jako město a podmínky pro turistiku ...................................................................................................... 29 U

3. ANALÝZA NABÍDKY.................................................................................................................................................. 31 3.1 TURISTICKÉ CÍLE ...................................................................................................................................................... 31 3.1.1 Přírodní cíle..................................................................................................................................................... 31 3.1.2 Architektonické atraktivity ............................................................................................................................... 32 3.1.3 Kulturně-zábavní objekty ................................................................................................................................ 33 3.2 TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA .................................................................................................................................. 35 3.3 ANALÝZA UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH KAPACIT .................................................................................................... 37 3.4 PODMÍNKY PRO ROZVOJ KONGRESOVÉ A INCENTIVNÍ TURISTIKY .................................................................................. 40 4. ANALÝZA POPTÁVKY VČ. STATISTIK NÁVŠTĚVNOSTI JEDNOTLIVÝCH ATRAKTIVIT CR............................. 44 4.1 4.2 4.3 4.4

VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHODNÍ A HOTELOVÉ (VŠOH) ................................................. 44 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA – ANALÝZA DAT CZECHTOURISM ............................................................................................... 51 ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT ................................................................................................... 54 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA – SHRNUTÍ ............................................................................................................................... 58

5. ANALÝZA ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................... 59 5.1 SOUČASNÝ SYSTÉM A ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU – VYMEZENÍ KOMPETENCÍ A PRIORIT JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ 59 5.1.1 Veřejný sektor ................................................................................................................................................. 59 5.1.2 Podnikatelský sektor....................................................................................................................................... 62 5.1.3 Vzdělávání v cestovním ruchu........................................................................................................................ 64 5.1.4 Neziskový sektor............................................................................................................................................. 65 5.2 SPOLUPRÁCE SUBJEKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ .................................................................................. 66 5.3 PŘEKRYV ČINNOSTÍ SUBJEKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ ......................................................................... 68 5.4 NEPOKRYTÉ OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ BRNĚ ........................................................................................ 68 5.5 ZMĚNY V ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ ............................................................................................................................. 70 5.6 VZTAH MĚSTA BRNA A OSTATNÍCH TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT V OKOLÍ......................................................................... 70 2


5.7 VZTAH A MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE S ČESKOU CENTRÁLOU CESTOVNÍHO RUCHU - CZECHTOURISM ............................... 71 6. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU MARKETINGU, PROPAGACE A PREZENTACE .................................... 73 6.1 CITY IDENTITY A JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL (JVS) ....................................................................................................... 73 6.2 PROPAGAČNÍ MATERIÁLY A INFORMAČNÍ BODY ........................................................................................................... 74 6.2.1 Rozmístění propagačních materiálů a informačních bodů ............................................................................. 74 6.3 SUVENÝRY A UPOMÍNKOVÉ PŘEDMĚTY ....................................................................................................................... 75 6.4 VELETRHY CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................................................ 76 6.5 INZERCE .................................................................................................................................................................. 77 6.6 WEBOVÁ PREZENTACE MĚSTA ................................................................................................................................... 77 6.7 MULTIMEDIÁLNÍ PREZENTACE MĚSTA ......................................................................................................................... 78 6.7.1 Promovideo o městě Brně .............................................................................................................................. 78 6.7.2 DVD o městě Brně.......................................................................................................................................... 78 6.7.3 Virtuální prohlídka........................................................................................................................................... 79 6.8 BRNO V NOVÝCH MÉDIÍCH ......................................................................................................................................... 79 6.9 MARKETINGOVÁ RADA .............................................................................................................................................. 80 6.10 HODNOCENÍ MARKETINGOVÝCH AKTIVIT MĚSTA BRNA Z POHLEDU KANCELÁŘE STRATEGIE MĚSTA ................................ 80 7. ANALÝZA KONKURENCE ........................................................................................................................................ 82 7.1 7.2 7.3 7.4

OSTRAVA ................................................................................................................................................................. 82 ZNOJMO – MĚSTO S PŘÍVLASTKEM ............................................................................................................................. 83 OLOMOUC REGION CARD ..................................................................................................................................... 84 KULTURNÍ A UNIVERZITNÍ CENTRUM ZLÍN .................................................................................................................... 84

8. SWOT ANALÝZA ....................................................................................................................................................... 86 9. SYNTÉZA.................................................................................................................................................................... 89

3


ÚVOD

Předkládaný dokument je součástí plnění veřejné zakázky na zhotovení díla „Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 ‐ 2015“ (dále jen Program). Účelem vzniku tohoto dokumentu je podpořit rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně, určit jasnou profilaci města Brna v oblasti cestovního ruchu a jasně definovat kroky vedoucí k naplnění cílů vytyčených v tomto dokumentu. Analytická část Programu představuje první krok na této cestě. V následujících kapitolách bude obsažena nejprve analýza předchozích dokumentů, ze kterých je třeba vycházet, charakteristika území města Brna z hlediska cestovního ruchu, analýza nabídky a poptávky po cílech a atraktivitách cestovního ruchu včetně vyhodnocení jejich návštěvnosti. Nedílnou součástí tohoto dokumentu je také analýza organizace cestovního ruchu ve městě Brně (jejího nastavení a efektivity fungování) a zhodnocení současného stavu marketingu, propagace a prezentace města Brna. V závěru této části dokumentu je uvedena stručná analýza konkurence pomocí možného přenosu best practices a následně provedeno celkové vyhodnocení všech poznatků z jednotlivých kapitol prostřednictvím jejich syntézy a sestavení dnes již standardní expertní SWOT analýzy. Veškeré poznatky, obsažené v tomto dokumentu, byly shromážděny na základě studia dostupných podkladových materiálů, informací a dat jak z veřejných zdrojů, tak ze zdrojů poskytnutých jednotlivými subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně, a ze společných jednání expertní pracovní skupiny pro přípravu tohoto Programu (na základě diskusí a podnětů jejích členů). V rámci přípravy analytické části proběhla dvě společná jednání pracovní skupiny, jejímž členům bychom touto cestou velmi rádi srdečně poděkovali za jejich aktivní přístup k rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně.

Autoři

4


1. Analýza předchozích dokumentů (souhrn problematik) Nedílnou součástí přípravy nového strategického dokumentu a zároveň prvním nezbytným krokem je studium již existujících obdobných koncepcí, které se k novému strategickému dokumentu vztahují (ať už tématicky či prostorově). Existující dokumenty definují problémové výstupy, které by měly být reflektovány v dokumentech nižší (i vyšší) řádovostní úrovně. Úkolem této kapitoly však není jejich detailní rozbor (ten byl již parciálně proveden např. ve studii Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu z roku 2007, J. Vystoupil a kol. 2007), ale zmapování pozice města Brna v těchto dokumentech, zejména pak ve formě upozornění na problémové výstupy a zjištěné nedostatky, strategické cíle a úkoly, které se určitým způsobem dotýkají města Brna. Pro svoji obecnost, generalizaci a široký záběr nevstupovaly do provedené analýzy dokumenty evropského významu (většinou reprezentovány Sděleními Komise). Mezi klíčové dokumenty však bezesporu patří výstupy Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 a Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013 coby dokumentů nadregionálního významu. Regionální význam pro rozvoj cestovního ruchu mají dokumenty vztahující se přímo k městu Brnu, konkrétně se jedná o Strategii pro Brno, Marketingovou studii cestovního ruchu města Brna, Integrovaný plán rozvoje města Brna a dílčí generely související s cestovním ruchem (např. generel sportovních zařízení ve městě Brně). Zohledněny jsou také výstupy pracovní skupiny Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM). V současnosti se také připravuje Studie aglomeračních vazeb města Brna, která však v době sestavování tohoto dokumentu ještě není finalizována. Diagram níže znázorňuje hierarchickou posloupnost analyzovaných dokumentů. Koncepce nadnárodního významu (zelená barva) jsou rozhodující pro utváření rámcových (ideových) předpokladů pro jejich konkretizaci v regionálních (popř. lokálních) dokumentech.

Obr. 1: Schéma hierarchie analyzovaných koncepčních dokumentů Zdroj: autoři, 2009 5


V diagramu na obr. 1 jsou u koncepčních dokumentů na úrovni města barevně odlišeny obecné dokumenty (tmavší červená barva) od dokumentů tematicky zaměřených (světlejší červená barva) a dokumentů úzce specializovaných (nejsvětlejší červená barva). Centrála cestovního ruchu ‐ Jižní Morava je na rozhraní dokumentů úrovně kraje a města.

1.1 Národní koncepce 1.1.1

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (schválená Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2007) definuje 5 základních tematických oblastí cestovního ruchu, které jsou pro Českou republiku z hlediska svého významu nejdůležitější. Na prvním místě je jmenován městský a kulturní cestovní ruch, který je z hlediska prostředí cestovního ruchu v České republice klíčový. Mezi pěti hlavními tematickými oblastmi se objevuje také kongresový a incentivní cestovní ruch, který významným způsobem generuje příjmy z cestovního ruchu a je tudíž po ekonomické stránce nezastupitelný. Město Brno disponuje předpoklady pro oba zmiňované tematické okruhy a tyto by měly být také výrazně reflektovány a akcentovány v Programu rozvoje cestovního ruchu. Koncepce státní politiky cestovního ruchu také zmiňuje klesající význam devizových příjmů z cestovního ruchu na základních makroekonomických veličinách a právě zmiňované tematické oblasti CR devizové příjmy zvyšují. Základní problémy jsou v tomto dokumentu definovány jednak ve SWOT analýze a jednak samostatně ve vlastní kapitole, pro město Brno jsou důležité následující problémové oblasti: absence aktuálních marketingových koncepcí, efektivní propagace nízká úroveň partnerství mezi NNO, podnikatelskými subjekty, obcemi, kraji a státem nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy na stranách poptávky a nabídky Koncepce kromě problémových oblastí upozorňuje také na příležitosti, z nichž je pro město Brno nejdůležitější akcentace podpory soukromých investic do oblasti cestovního ruchu a podpora vybraných příměstských zón. Zajímavou (a doporučovanou) formou rozvoje cestovního ruchu je také vznik klastrů (tento se úspěšně prosadil např. v jiných odvětvích národního hospodářství). Velmi výrazný důraz je kladen na partnerství, které je považováno za moderní nástroj v podpoře cestovního ruchu na všech regionálních úrovních. Partnerstvím se rozumí spolupráce veřejnoprávního, neziskového a soukromého sektoru s občany regionu. Partnerství je akcentováno proto, že systém spolupráce všech zainteresovaných sektorů je nejefektivnějším nástrojem při tvorbě produktových nabídek – z pohledu návštěvníků jsou totiž služby v cestovním ruchu zajišťované soukromými a veřejnými subjekty komplementární, pročež by měly tyto více kooperovat na jejich optimalizované distribuci.

1.2 Regionální koncepce 1.2.1

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013 je konkrétnějším dokumentem priorit rozvoje cestovního ruchu na území definovaném na úrovni NUTS 3 Jihomoravským krajem. Přestože byl tento dokument podroben v komparativní analýze kritickému zhodnocení 1 , 1

Viz Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu z roku, J. Vystoupil a kol. 2007

6


obsahuje všechny 3 základní části (analytickou a návrhovou část + akční plán). Pro koncepční dokumenty nižší řádovostní úrovně jsou důležité informace uvedené zejména v návrhové části a akčním plánu. Návrhová část definuje hlavní obsahové směry rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, z nichž je pro Brno důležité soustředit se zejména na kongresovou, veletržní a incentivní turistiku. Díky svým předpokladům se však může významně podílet také na oblasti folkloru, festivalů a kulturních akcí (zejména využití Brna jako přirozeného centra sloužícího pro pravidelné pořádání velkých kulturních akcí), zajímavý je i gastronomický cestovní ruch a tematické poznávání regionu. Městská turistika sama o sobě nevystupuje jako prioritní oblast, je však obsažena v dílčích částech zmiňovaných priorit (zejména u kongresové turistiky). Pro turistickou oblast Brna a okolí. Dokument Program dále poukazuje na rozvinutý kulturně a historicko‐poznávací cestovní ruch, přičemž jako doprovodné formy jsou zde zmiňovány nákupní turistika (jejíž intenzita je zvyšována rostoucím životním standardem a usměrňována ekonomickými fluktuacemi hospodářství), golfová turistika a cykloturistika. Jako jeden ze tří problémových okruhů rozvoje cestovního ruchu je v Programu zmiňováno rozdělení kompetencí mezi subjekty cestovního ruchu (řeší samostatná kapitola) a návrh jejich optimálního rozložení. Mezi zainteresované subjekty (mezi něž mají být kompetence rozděleny) však nejsou zahrnuty sektory neziskového a soukromého charakteru (výčet se omezil na kraj, CCR JM a oblastní destinační agentury). Zefektivnění koordinace řízení cestovního ruchu je jednou z priorit v rámci návrhové části Programu. Součástí návrhové části je také nezbytný finanční rámec s odkazem na podporované aktivity v rámci grantových schémat EU. Do podrobnosti konkrétních projektů je finanční rámec rozveden v akčním plánu, který je třetí integrální součástí Programu. Zde jsou pro město Brno zmiňovány následující projekty (vybráno ze zásobníku projektů s nejvyšší prioritou, tj. s významným nadregionálním dopadem): - Congress in Brno = All in one (realizátor Veletrhy Brno, a.s.) - Rehabilitace a restaurování vily Tugendhat (Statutární město Brno) - Zpřístupnění brněnského podzemí (Statutární město Brno) - Výstavba přístavu lodní dopravy (Dopravní podnik města Brna, a.s.) - Dostavba bezpečných úseků cyklotrasy Brno – Vídeň na území ČR (Cyklistická stezka Brno – Vídeň) - Obnova židovských památek na území JmK a kraje Vysočina (Židovská obec, Brno) - Obnova Moravského židovského muzea v Brně (Židovská obec, Brno) - Kurz pro specializované průvodce cestovního ruchu na jižní Moravě (Akademie J. A. Komenského Brno) - Turistický portál včetně online přístupu na internet pro turisty v centru města (Statutární město Brno) ‐ částečně již realizováno Brněnským kulturním centrem formou informačních kiosků - Mobilní navigační systém – digitální GPS průvodce pro turisty (Statutární město Brno, popř. zapojení soukromého subjektu)

1.2.2

Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava 2007 – 2010

Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava 2007 – 2010 již nepatří mezi dokumenty tvořené správami územních celků. Strategie určuje hlavní směry, jimiž se mají ubírat aktivity destinační společnosti CCR JM v oblasti cestovního ruchu turistického regionu Jižní Morava. V části vizí je na prvním místě zmiňována veletržní, kongresová a incentivní turistika (objevuje se také jako hlavní marketingový produkt), což lze považovat za prioritu pro region Brna. Důležité je také 7


upozornění na architektonické atraktivity Brna (památka UNESCO, funkcionalismus v Brně) coby nevšední a zajímavé turistické atraktivity. V přehledu vizí se poprvé objevuje také zážitková turistika, pro niž má Brno v mnoha ohledech také předpoklady (zejména po kulturní a sportovní stránce – festivaly, koncerty, sportovní akce a soutěže atp.). Důraz je také kladen na koordinovanou spolupráci s regionálními TIC s akcentací TIC Brno. Město Brno je ve Strategii identifikováno také jako hlavní centrum, z něhož mají být difúzním způsobem šířeny inovace v produktech cestovního ruchu jako je např. jednotný rezervační systém, vzdělávání zaměstnanců subjektů působících v CR, propagace regionu a tvorba turistických balíčků atp. Marketingová analýza ve svém závěru také zmiňuje velmi důležitou orientaci na kvalitu služeb, certifikaci, management kvality a systémy doporučení. Pro město Brno by právě orientace na kvalitu služeb měla být stěžejní – v tomto smyslu není konkurenceschopné nabízet velké množství „dobrých“ produktů, ale raději menší množství „excelentních“ produktů cestovního ruchu. Dokument předkládá širokou škálu komunikačních toků, jimiž se má propagace destinace coby klíčový nástroj informovanosti turistů o možnostech a vybavenosti regionu řídit. Jelikož je CCR JM sdružením právnických osob, přenáší velkou část kompetencí na své partnery (vč. propagačních aktivit). Právě v partnerství (je‐li efektivně nastaveno) je velká přidaná hodnota synergické spolupráce všech zainteresovaných subjektů.

1.3 Lokální koncepce 1.3.1

Strategie pro Brno

Strategie pro Brno je oficiálním strategickým dokumentem rozvoje statutárního města Brna. Vznikla v roce 2002 a v roce 2005 rozhodla Rada města Brna o její aktualizaci. Aktualizovaná Strategie pro Brno byla schválena Zastupitelstvem města Brna v roce 2007. Dokument vychází ze základních rozvojových směrů definovaných ve Strategii pro Brno z roku 2002 a jednoznačně akcentuje priority rozvoje města. Vychází z ní Akční plán (příp. Integrovaný plán rozvoje města), jehož prostřednictvím je strategie realizována. Přestože není primárně cílena na rozvoje cestovního ruchu, je tomuto tématu s ohledem na jeho význam věnována velká pozornost. Strategie však také na mnohých místech diskutuje fakta, která nepřímo cestovní ruch ovlivňují – např. stávající dopravní řešení, formy komunikace a PR města s okolím (jak s občany města tak s návštěvníky), řízení a správu města, ekonomiku současného Brna, prostorový vývoj (vč. navržených rozvojových zón), životní prostřední města atp. Pilíře Strategie jsou vybrány z definovaných priorit a jsou jimi 1) Místní ekonomický rozvoj (zde je podrobněji rozvedena složka cestovního ruchu), 2) Kvalita života a 3) Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání. Mezi priority, které tvoří výše uvedené pilíře, jsou: - Image města a vnitřní/vnější vztahy (diskutovány předpoklady kongresové turistiky) - Místní ekonomický rozvoj - Kvalita života (vč. ŽP) - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání - Doprava a technická infrastruktura Strategie zmiňuje fakt, že předpoklady města Brna pro intenzivnější rozvoj klasické pobytové a poznávací turistiky jsou pouze průměrné. Na druhou stranu má Brno vysoký potenciál v městské a kulturní turistice a specializovaných turistických aktivitách (již mnohokrát zmiňovaná kongresová, veletržní a incentivní turistika). Zacílení turistické nabídky směřuje také do městské golfové turistiky a nákupní turistiky. 8


Jednotlivé roztříštěné nabídky však nejsou nabízeny v uceleném balíčku, což dle Strategie negativně ovlivňuje možnost koordinovaného marketingu a provázání dílčích nabídek. Vzhledem k územní podrobnosti Strategie se tato věnuje konkrétním problémům, které detailně rozebírá (např. nedostatek kvalitních a rozsáhlých parků, absence rekreační vybavenosti v brněnských rekreačních oblastech 2 , zanedbaná veřejná sportoviště, omezené finanční zdroje na hostování významných mimobrněnských uměleckých osobností, nevyhovující parkovací plochy v centru města a zastaralost infrastruktury, bariéry pěšího a cyklistického pohybu po městě). V rámci návrhové části Strategie jsou pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Brně klíčové následující vytyčené strategické cíle: - Priorita 1: Image města a vnitřní/vnější vztahy o Získání pozitivního a dynamického profilu města - Priorita 2: Místní ekonomický rozvoj o Příprava Brna k rozvoji podnikání - Priorita 3: Kvalita života o Dosažení vyšší atraktivity života ve městě - Priorita 4: Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání o Vytvoření podmínek pro příchod a udržení elit ve městě - Priorita 5: Doprava a technická infrastruktura: o Zlepšení kvality vnitřní a vnější dostupnosti města o Zajištění komplexního hospodaření s energiemi, s povrchovými a odpadními vodami

1.3.2

Integrovaný plán rozvoje města Brna

Integrovaný plán rozvoje města Brna (IPRM) je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí v souladu s čerpáním financí ze strukturálních fondů Evropské unie. Město Brno mělo v roce 2009 zpracovány celkem 3 IPRM – dva pro Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod a jeden pro Integrovaný operační program. Aktivity směřující k podpoře rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu jsou obsaženy v prvním IPRM pro ROP NUTS 2 Jihovýchod. Tento IPRM nese název Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch. Globálním cílem IPRM v oblasti cestovního ruchu (IPRM 1) je komplexní regenerace historického jádra, jeho revitalizace a podpora dalšího rozvoje formou investic do veřejného prostranství a podporou nových produktů a služeb v cestovním ruchu. IPRM 1 je však omezeno pouze na zónu Městské památkové rezervace. Vize IPRM 1 je v takto vymezeném areálu dosáhnout kvalitativně a funkčně ucelenou centrální část města s čistým prostředím, možnosti pěší turistiky, vymístěním individuální automobilové dopravy, příjemnými parkovými „oázami klidu“ a atraktivními památkami. K dosažení této vize jsou stanoveny 3 oblasti podpory: - Regenerace veřejných prostranství a výstavba parkovacích objektů - Revitalizace městských parků - Podpora produktů a služeb pro cestovní ruch

2

Brněnská přehrada, Ponávka, Holedná.

9


IPRM pro jednotlivé oblasti podpory definuje konkrétní projekty, jejich finanční a časový rámec i ve vazbě na management projektu. V polovině roku 2009 byly připravovány, schváleny nebo realizovány následující projekty (spadající do IPRM): - Zpřístupnění brněnského podzemí - Brno – město budoucnosti – Informační a propagační materiály města Brna - Rekonstrukce jižního křídla hradu Špilberk - Vybudování nového Informačního centra na Běhounské ulici v Brně - Divadelní svět Brno - Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2010 1.3.3

Marketingová studie cestovního ruchu města Brna

Marketingová studie cestovního ruchu města Brna z přelomu roku 2001/2002 je ve své plné verzi velmi rozsáhlý a podrobný aplikační dokument, který zmiňuje konkrétní aktivity pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Studie již však z časového hlediska pozbývá na platnosti a měla by být do jisté míry nahrazena právě Programem rozvoje cestovního ruchu města Brna. Jako jediná na základě sociologických průzkumů utváří relativně objektivní profil návštěvníků města a navrhované aktivity tomuto zjištění přizpůsobuje. Navrhované aktivity jsou ve formě projektových fiší strukturovaně obsaženy v 5 strategických oblastech (které se dále člení na dílčí opatření). Mezi tyto oblasti patří: - Vybudování organizační struktury cestovního ruchu města Brna - Tvorba turistických produktů, programů a balíčků pro město Brno; spolupráce na vytváření kooperativních produktů a programů pro různé cílové skupiny - Marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu (realizace produktu) města Brna - Podpora (management) kvality základních a turistických služeb - Podpora budování a revitalizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Studie obsahuje také návrhy na okamžitá opatření, které řeší odstranění aktuálních slabých stránek, z nichž však ne všechny byly realizovány (např. návrh řešení integrovaného veřejného – terénního informačního systému nebo řešení statistiky). Otázka naplnění doporučených aktivit je vhledem k časovému odstupu od tvorby studie aktuální a v rámci evaluace je třeba se zabývat konkrétními dopady výstupů studie. Revize plánovaných aktivit v rámci marketingové studie V rámci marketingové studie zde bylo zařazeno i stručné zhodnocení plánovaných aktivit a jejich stavu (zda byly či nebyly realizovány) na základě konzultace pracovníků Referátu marketingu města Brna, kteří měli implementaci marketingové studie na starost. Vzhledem k tomu, že tato studie je bezprostředním předchůdcem tohoto Programu rozvoje cestovního ruchu, bylo na rozdíl od jiných zmiňovaných dokumentů nezbytné, zařadit do přehledu také krátkou evaluaci této studie tak, aby byl zřejmý jasný výchozí bod pro přípravu dalších návrhů. V rámci bodu vybudování organizační struktury je největším pokrokem vytvoření destinační společnosti se stávajícím názvem Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava ve spolupráci s JMK a SOCR ČR, která převzala řadu aktivit v oblasti projektů rozvoje CR. V rámci TIC došlo k jeho významnému rozšíření a rekonstrukci a v návaznosti na standardizaci jeho činnosti také k zapojení do sítě TIC. Navrhovaná 10


organizační struktura cestovního ruchu v rámci Magistrátu města Brna byla realizována pouze částečně a není kapacitně naplněna. Pokud jde o tvorbu turistických produktů, ta stále ještě není adekvátně dotažena, pro některá navržená témata byly zpracovány projekty, do kterých se Brno zapojilo. Řada navržených produktů ale závisí spíše než na městě Brně na podnikatelské sféře, která by se jich ve spolupráci s městem či Centrálou měla chopit. K marketingové podpoře cestovního ruchu z plánovaných aktivit výrazně přispěl jednotný vizuální styl města v čele s logem, každý rok také vzniká plán marketingových aktivit, předkládaný marketingové radě. Neprobíhá naopak pravidelný systematický monitoring konkurence a stále také přetrvává problém s datovou základnou v cestovním ruchu ve městě Brně (oproti tomu JMK má pravidelný monitoring návštěvnosti). Stále také neexistuje turistický informační server s přehledem cílů, služeb a aktivit, rezervační systém v rámci regionu v současnosti řeší CCR JM a do jeho přípravy se zapojuje i Turistické informační centrum (TIC). V oblasti podpory kvality služeb je přímá role města obtížná, jde o oblast, ve které by měly aktivněji vystupovat jednotlivá sdružení subjektů v cestovním ruchu či vzdělávací instituce, nedořešen stále zůstává projekt klubových výhod pro návštěvníky města – plánovaný Brno Card 3 . Posledním velkým bodem je podpora budování a revitalizace infrastruktury CR, kde byla navržena řada aktivit, které postupně realizují jiné subjekty, v jejichž kompetenci dané aktivity jsou a z navržených velkých investic v oblasti multifunkčních / kongresových center či muzeí se v současnosti nerealizuje žádná významnější, na které by se město podílelo.

1.3.4

Lokální studie, generely a plány

Mezi analyzované dokumenty patřily také lokální studie, generely a plány, které se dotýkají cestovního ruchu specifickou formou – ať již orientací na podle jasných pravidel vymezené území (např. Regulační plán Městské památkové rezervace) nebo na specifickou formu cestovního ruchu (Generel sportovních zařízení ve městě Brně, Koncepce kultury v působnosti města Brna, Generel pěší dopravy pro Brno) nebo specifickou formu vyjádření prostorového rozvoje (Územní plán města Brna, Územně analytické podklady ORP Brno, Rozbory udržitelného rozvoje území). Pro svoji podrobnost a úzké zacílení byly zmiňované dokumenty využity v dalších kapitolách analytické části Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna.

1.3.5

Koncepce ekonomického rozvoje města (KERM)

KERM je pracovní dokument, kterým město zpřesňuje již zahájenou diskuzi o strategických opatřeních v oblasti zlepšování a podpory místního ekonomického rozvoje. Hledá ověřená projektová řešení a krátkodobá i dlouhodobá opatření, jejichž pomocí chce město stimulovat ekonomický růst a zvyšovat konkurenceschopnost. Konkurenceschopnost byla přijata jako základní koncept KERM, který tak provazuje zejména 1. a 3. pilíř strategické vize rozvoje města. Prostřednictvím KERMU chce město nalézt podporu a argumentaci pro budoucí alokaci zdrojů a přesnější zaměření veřejných intervencí. KERM je tedy zejména 3

Existují sice Rodinné pasy, ty však nejsou zaměřeny na cílovou skupinu turistů. Soukromý subjekt se v roce 2008 pokusil realizovat projekt Brno Card. Od města získal pouze nefinanční podporu a v současné době projekt není funkční.

11


strategickým pohledem dopředu. Tím se odlišuje např. od výstupů iniciativ NERV (národní úroveň) a MOZEK (JMK), které mají více rozpočtově‐operativní než strategickou povahu. V rámci členů pracovní skupiny KERM proběhlo rozklíčování předem vytipovaných problémových oblastí v rámci rozvoje města – prostřednictvím hlasování byly rozděleny do skupin, které odpovídaly jednotlivým podskupinám v rámci KERM. Pro oblast cestovního ruchu byla vytvořena Skupina III. Hospodářský marketing města, cestovní ruch, kongresový průmysl, která se jednotlivým problémům a jejich řešením věnovala v rámci dalších jednání. Následující tabulka představuje jejich přehled, spolu s počty hlasů členů celé pracovní skupiny KERM. Tab. 1: Výčet problémových oblastí coby výstupů jednání KERM Problémové oblasti Počet hlasů 4 Absence nabídky atraktivit pro typické návštěvníky kongresů a veletrhů 35 Nedostatečná nabídka produktů pro cestovní ruch 35 Stagnace a pokles veletržního průmyslu 34 Nevyužitý potenciál kongresového průmyslu 32 Absence systému pravidelného ročního marketingového plánu (včetně 27 schváleného rozpočtu) se zaměřením na hospodářský marketing Nevyužitý potenciál letiště Brno – Tuřany 25 Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit, které jsou klíčové pro rozvoj 23 metropolitní oblasti Nevyhovující dostupnost Brna z globálních center (Paříž, Mnichov, Frankfurt 20 nad Mohanem) Nedostatečná propagace města jako centra vědy, výzkumu a vzdělávání 19 Nízká kvalita služeb v pohostinství a hotelnictví Nedostatečná aktivita podnikatelských subjektů při tvorbě ucelených "balíčků" Absence řízení cestovního ruchu (absence odboru CR v rámci MMB) Zdroj: KERM, 2009 Dále se už jednotlivé pracovní skupiny věnovaly přípravě a rozpracování návrhů, jak přidělené problémy řešit, a to s preferencí lehce realizovatelných opatření, která může město zvládnout samo, brzy a s nízkými náklady tak, aby byly výsledky vidět. Důležitá témata mají při realizaci přednost před méně závažnými problémy. Výsledky těchto jednání budou zveřejněny v prosinci 2009, kdy bude prezentována závěrečná zpráva KERM a její výstupy budou v mezích možností zohledněny v návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna.

1.4 Shrnutí podnětů ze studovaných dokumentů Následující tabulka shrnuje výše uvedené poznatky z analyzovaných dokumentů, přičemž jsou zdůrazněny priority ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a zmíněny jen takové priority, které mají bezprostřední dopad na utváření cestovního ruchu na území statutárního města Brna. 4

Počet hlasů neznamená míru závažnosti daného problému, počet členů pracovní skupiny, kteří toto téma zařazují do kategorie Hospodářský marketing města, cestovní ruch, kongresový průmysl. Kurzívou uvedené tři závěrečné body byly přidány následně, hlasy jsou pro ně tedy nerelevantní.

12


Tab. 2: Shrnutí podnětů studovaných dokumentů Název dokumentu Vybraná doporučení pro rozvoj CR Koncepce státní politiky ‐ cílení na městský a kulturní cestovní ruch cestovního ruchu v České ‐ rozvoj kongresového a incentivního cestovního ruchu republice ‐ podpora soukromých investic do oblasti cestovního ruchu ‐ podpora vybraných příměstských zón ‐ partnerství při tvorbě produktových nabídek Program rozvoje cestovního ‐ rozvoj kongresové, incentivní a veletržní turistiky ruchu Jihomoravského kraje ‐ podpora folkloru, festivalů a kulturních akcí ‐ podpora gastronomického cestovního ruchu a tematického poznávání regionu ‐ cílení na kulturně a historicko‐poznávací cestovní ruch ‐ využití nákupní turistiky ‐ podpora a rozvoj golfové turistiky a cykloturistiky Marketingová strategie ‐ rozvoj kongresové, incentivní a veletržní turistiky Centrály cestovního ruchu – ‐ zážitková turistika Jižní Morava ‐ realizace velkých kulturních a sportovních akcí ‐ koordinovaná spolupráce s TIC a partnerství ‐ orientace na kvalitu služeb Strategie pro Brno ‐ zlepšení vnitřní komunikace ‐ efektivní vnější komunikace ‐ propagace strategického profilu města jako centra vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací a podnikání ve vyspělých technologiích ‐ obecná podpora rozvoje cestovního ruchu s důrazem na kongresovou turistiku Integrovaný plán rozvoje ‐ regenerace veřejných prostranství a výstavba parkovacích objektů města Brna ‐ revitalizace městských parků ‐ podpora produktů a služeb pro cestovní ruch Marketingová studie ‐ vybudování organizační struktury cestovního ruchu města Brna cestovního ruchu města Brna ‐ tvorba turistických produktů, programů a balíčků pro město Brno; spolupráce na vytváření kooperativních produktů a programů pro různé cílové skupiny ‐ marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu (realizace produktu) města Brna ‐ podpora (management) kvality základních a turistických služeb ‐ podpora budování a revitalizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Zdroj: Autoři, 2009

13


2. Charakteristika území z hlediska cestovního ruchu Tato kapitola se zaměřuje na geografické vymezení, základní socioekonomické údaje, podmínky pro turistiku, atraktivity, památky, kulturní a sportovní možnosti a specifika území města Brna. Na základě statistických údajů jsou zde předkládány tabulky, grafy, mapové kompozice znázorňující např. četnost jednotlivých prvků cestovního ruchu (např. památky, sportovní areály) na podkladu mapy Brna.

2.1 Základní údaje Souhrnnou charakteristiku základních informací charakterizující město Brno uvádějí např. již zmiňované dokumenty Strategie pro Brno a Marketingová studie cestovního ruchu. Jelikož se většinou jedná o údaje dynamicky se měnící, není možné na ně pouze odkázat a jsou přiblíženy v Tab. 3. Podrobnější informace ohledně jednotlivých subjektů v cestovním ruchu jsou pak předmětem pasáže věnující se turistické nabídce. Tab. 3: Vybrané charakteristiky města Brna se vztahem k CR k 31. 12. 2008 Rozloha 230,2 km2 Počet ubytovacích zařízení 89 Rozpětí nadmořské výšky [min – max] Počet pokojů 187 – 424 4 451 uvedená v m n.m. Počet městských částí / katastrů / Počet lůžek 29 / 48 / 278 9 243 urbanistických obvodů Počet obyvatel 370 592 Počet hostů 483 797 Počet podnikatelských subjektů 115 849 Počet návštěvníků TIC 190 421 Míra nezaměstnanosti 5,7 % Počet přenocování 848 142 Míra registrované nezaměstnanosti Průměrná délka strávených 7,9 % 1,75 k listopadu 2009 podle MPSV nocí / návštěvníka Zdroj: Český statistický úřad, 2009

2.2 Geografické vymezení Na geografické vymezení studované oblasti je možné nahlížet z několika pohledů. Samotné území města Brna s 370 592 obyvateli (ČSÚ, stav k 31. 12. 2008) je přirozeným centrem Jihomoravského kraje, přičemž jeho význam má nadregionální charakter (postavení v rámci trojúhelníku Brno – Vídeň (Bratislava) – Budapešť, charakterizovaného regionem CENTROPE). Z hlediska marketingového vymezení turistických regionů, využívaného při propagaci cestovního ruchu Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR) Czechtourism Brno patří do turistického regionu Jižní Morava a je jeho přirozeným centrem. Další variantou vymezení území je v cestovním ruchu běžně využívaná metoda rajonizace 5 . Rajonizace cestovního ruchu byla novelizována v letech 1979‐1980, nejnovější návrh pochází z roku 2007 (autorský kolektiv J. Vystoupila). Z tohoto nového návrhu vychází Brno jako významné regionální středisko (zasazené do souvislé urbanizované plochy) s kulturně ‐ historickým potenciálem. Tento potenciál je z poloviny tvořen kulturními památkami a z více než jedné třetiny společenskými událostmi. Zbylou menší část potenciálu (do 20 %) tvoří kulturní zařízení. Z hlediska funkční typologie středisek patří Brno do kategorie historických měst a středisek mezinárodního a národního významu. Klasická turisticko ‐ rekreační funkce Brna je relativně malá, významnou roli zde však sehrává podnikatelská složka 5

Právě tato metoda je z hlediska cestovního ruchu reprezentativnějším vymezením než taxativní členění dle užitých geografických standardů (aplikovaných např. v ostatních koncepčních dokumentech nezabývajících se prioritně cestovním ruchem).

14


návštěvníků města. Přepočet rekreačních a turistických lůžek vychází velmi vysoce a přesahuje 50 lůžek na km2, což je obdobná úroveň jako u významných turistických destinací nebo měst se srovnatelnou velikostí.

Obr. 2: Vymezení statutárního města Brna (podkladová data ZABAGED, 2006) Zdroj: autoři, 2009

2.3 Struktura města Přirozeným centrem města je jeho historické jádro, které následně přechází v obytnou funkční plochu, která je na východním a jižním cípu ovlivněna starou průmyslovou zástavbou doplněnou o významný prvek železnice. Zatímco ze severu je rozvoj města určen především fyzicko‐geografickými podmínkami a dochází zde spíše k bytové výstavbě, jižní část města zaznamenává v posledních letech značný prostorový rozvoj zejména komerčních aktivit, který plynule přechází i v ostatní obce ležící jižním směrem (tzv. urban sprawl). Z hlediska cestovního ruchu je významným faktorem zejména rozsáhlá expanze nákupních center (komerční suburbanizace v lokalitě „Nákupní zóna Brno jih“). Lokalizace velkých nákupních center na jižním okraji Brna (plynule přecházející do oblasti Modřic) generuje proudové přesuny lidí (jak domácích obyvatel, tak turistů) směrem na jih, což má však následně negativní vliv na značné vytížení dopravních komunikací. Na důležitost příjmů z nákupní turistiky upozorňuje mj. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Důležitou rozvojovou lokalitou města je také tzv. „Jižní centrum Brno“, které v sobě integruje potřebu rozvoje území v těsném sousedství historického jádra. Součástí projektu Jižní centrum Brno je především výstavba nového železničního uzlu Europoint Brno, dále příprava ploch pro bydlení a komerční sféru. Prostorově lépe řešené železniční nádraží umožní zkapacitnění dopravy a efektivnější multimodální propojení na jiné druhy dopravy (zejména autobusovou). Prvotním a dosud nejlépe viditelným výstupem byla revitalizace areálu Vaňkova a jeho proměna na obchodní, kulturní a společenské centrum (na nějž 15


navazuje polyfunkční objekt Triniti). Celý projekt z hlediska cestovního ruchu představuje významný zásah do prostorového uspořádání jižní části Brna a formuje zejména nové vstupní brány do města. Město Brno disponuje významnými městotvornými funkcemi, které z něj činí přirozené středisko regionu. Centralita Brna je zvýrazněna polohou na důležitých dopravních křižovatkách (silniční i železniční osobní/nákladní dopravy), které významným způsobem zvyšují transferabilitu osob, kapitálu a v neposlední řadě také informací jak ve směru z města, tak směrem do něj.

2.4 Základní socioekonomické údaje se vztahem k oblasti cestovního ruchu Klíčovým údajem, majícím přímý vztah k problematice cestovního ruchu, je hodnocení ekonomické významnosti cestovního ruchu. To lze doložit hodnocením podílu produktů cestovního ruchu na tvorbě HDP, popř. exportu a bilanci služeb. Předpokladem k efektivnímu zhodnocení těchto ukazatelů je existence satelitního účtu cestovního ruchu. Vzhledem k malé územní podrobnosti satelitního účtu cestovního ruchu však tato data nejsou na území města relevantní, proto je hlavním hodnoceným měřitelným ukazatelem zaměstnanost v cestovním ruchu. Data z Českého statistického úřadu poskytují informace pouze o zaměstnanosti agregované v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Nepočítáme‐li data z Městské a obecní statistiky (jejichž přesnost je zkreslena využitím různě podrobných zdrojů s různými metodikami sběru), pak zatím nejpřesnější informace poskytuje ČSÚ ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Vzhledem k datu pořízení těchto dat je však nutná jejich střídmá interpretace. Tab. 4: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v roce 2001 [v %] Brno JmK Ekonomicky aktivní [%]

51,7

50,4

51,4

zemědělství, lesnictví, rybolov

1,0

5,0

4,4

průmysl

18,9

27,6

29,0

stavebnictví

9,6 13,0 4,1 6,3 2,3 9,9 6,3 15,2 6,6

10,1 11,0 3,6 6,3 1,8 5,9 6,0 11,9 4,8

8,7 10,6 3,8 6,7 2,1 5,2 6,1 10,9 5,0

obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů, 2001 (ČSÚ) Z toho

ČR

16


Obr. 3: Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva dle odvětví mezi městem Brnem, Jihomoravským krajem a Českou republikou (zdroj dat: SLDB, 2001) Z dat uvedených v Tab. 4 je zřejmé, že vzhledem k jejich struktuře není možné přesně určit zaměstnanost, resp. ekonomickou aktivitu v sektoru cestovního ruchu, který v rámci šetření není specificky vymezen. Je však možná implikace na základě procentuálního zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva v odvětví označeném jako pohostinství a ubytování. Tyto hodnoty jsou v Brně nadprůměrně významně zastoupeny a to jak při porovnání s Jihomoravským krajem, tak zejména při celostátním srovnání. V rámci Marketingové studie cestovního ruchu města Brna a zejména v novější obecně zaměřené Strategii pro Brno jsou detailněji rozebírány další socioekonomické aspekty, které však mají větší vliv na regionální rozvoj obecně než na cestovní ruch jako komponentu (např. dynamika obyvatelstva, detailní rozbor trhu práce, průmysl a zemědělství, terciérní a kvartérní aktivity typu školství‐věda‐ výzkum atp.). Aby nedocházelo ke zbytečnému dublování informací, nejsou v tomto dokumentu již podrobněji zmiňovány. Fyzicko‐geografická charakteristika (zejména klimatické podmínky, geomorfologická struktura, ochrana a tvorba ŽP, využití země) je součástí následující kapitoly.

2.5 Doprava V rámci této kapitoly je kladen zvýšený důraz na složku dopravy. Ta je z hlediska utváření podmínek pro dostupnost produktů cestovního ruchu klíčová a pro město Brno obzvláště dlouhodobě diskutovaná problematika Železničního uzlu Brno, klidové dopravy v centru města či role mezinárodního letiště). Doprava, jako jeden z mála aspektů rozvoje cestovního ruchu, také nebyla detailněji konfrontována v dřívějším strategickém dokumentu vztahujícím se k cestovnímu ruchu v Brně. Doprava patří mezi nejvýraznější socioekonomické faktory mající přímý vliv na cestovní ruch. Dopravní infrastruktura poskytuje základní pevnou platformu pro realizaci mobility turistů a dopravní terminály fungují jako vstupní brány města. Z hlediska dopravní dostupnosti má Brno velmi dobrou polohu – zmiňované výhodné postavení v rámci regionu CENTROPE (Brno – Vídeň – Bratislava ‐ Budapcešť), leží na průsečíku důležitých silničních i železničních dopravních tahů, problémem však zůstává chybějící moderní infrastruktura, která by odpovídala významu tohoto klíčového dopravního uzlu 17


středoevropského regionu a v některých případech také četnost a struktura spojů, která by odpovídala potřebám města. 2.5.1

Individuální automobilová doprava

Tranzitní silniční doprava je vzhledem k existenci dálničních přivaděčů (D1 a D2) a rychlostních komunikací řešena relativně uspokojivě, nedostatečné je však stále propojení sever – jih prostřednictvím diskutovaných komunikací R43 / R52. Problémy jsou při průjezdu centrem města (městské okruhy) a zejména při parkování (tzv. dopravě v klidu). Nedostatek parkovacích ploch a jejich značení je považováno za jeden z klíčových problémů bránících lepší dostupnosti městského centra a dopravních terminálů jak pro jeho obyvatele, tak pro turisty. Tento nevyhovující stav je zachycen již v Marketingové studii cestovního ruchu města Brna, stručněji shrnut ve Strategii pro Brno a podrobněji rozveden v dopravních generelech či graficky v územním plánu města Brna. V Brně chybí zejména oficiální záchytná parkoviště typu Park and Ride (P+R), navázaná na služby veřejné hromadné dopravy. Problémem je také parkování v centru města, kdy nedostatek parkovacích míst a mnohdy nevhodně dimenzované parkovací domy ústí v historické centrum přeplněné parkujícími automobily (což má za následek také omezování pěších turistů v centru a další negativní externality typu znečištění ovzduší emisemi a hlukem a zvýšení dopravní nehodovosti). Nesouhlas se stávající kapacitou parkovacích ploch byl vyjádřen také členy expertní pracovní skupiny při diskusi nad analytickou částí Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna. 2.5.2

Brněnská nádraží

Dálková autobusová doprava je převážně řešena ústředním autobusovým nádražím Zvonařka a pro vybrané spoje také nádražím u Hotelu Grand na Benešově třídě. Autobusové nádraží Zvonařka je zcela nevhodně umístěno ve vztahu k ostatním přestupním uzlům – jak od vlakového nádraží, tak od zastávky MHD jej dělí nutný pěší přesun odpovídající jednotkám minut. Tato situace by se však měla změnit v souvislosti s projektem výstavby železničního uzlu Brno – tzv. Europointem. Autobusové nádraží u Hotelu Grand sice leží blíže zastávkám MHD, je však kapacitně nedostačující (zejména pro množství a frekvenci autobusů) a postrádá důstojné funkční zázemí (veřejné WC, dostatečné parkoviště, kryté čekárny, možnost občerstvení pro cestující atp.). Doprava po městě je řešena systémem městské hromadné dopravy (MHD), který je plně navázán na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK). Tento systém provozuje, organizuje akoordinuje organizace KORDIS JMK (společnost s ručením omezeným, založená Jihomoravským krajem a statutárním městem Brnem v roce 2002). IDS JMK prozatím nepokrývá území celého kraje, pokrytí se však významně rozrůstá a kromě samotného Brna a okolí je do systému integrováno Blanensko (vč. Boskovicka), Vyškovsko, Hodonínsko (vč. Kyjovska), Břeclavsko (vč. Mikulovska). Napojení chybí především na Znojemsku. Propojení MHD s IDS umožňuje efektivní kombinace různých způsobů dopravy a firma KORDIS pomocí svých tipů na výlet s využitím IDS JMK přispívá také k rozvoji cestovního ruchu jižní Moravy. Slabiny IDS jsou prozatím v železniční dopravě na území města Brna, kdy některé regionální vlaky z kapacitních důvodů stávajícího vlakového nádraží nemohou obsloužit dostatečný počet cestujících. Železniční doprava má pro město Brno zásadní význam. Poloha na hlavním železničním koridoru (město je napojeno na spojnici 2 z celkem 30 evropských dopravních projektů TEN‐T (Trans‐European Transport Network, konkrétně se jedná o trasy Gdaňsk‐Varšava‐Brno/Bratislava‐Vídeň a Atény–Sofie–Budapešť– Vídeň–Praha–Norimberk/Drážďany, což v návaznosti na množství dalších tratí dělá z Brna hlavní železniční uzel osobní dopravy na jižní Moravě. 18


Zásadní je projekt přestavby železničního uzlu. Současná poloha hlavního nádraží ve stávajících podmínkách nevyhovuje běžnému pulznímu provozu železničního uzlu. Stávající řešení železniční dopravy je nevyhovující, přičemž nedostačuje jak kapacitně (nedokáže např. v plné míře uspokojovat cestující využívající regionálních vlaků v rámci IDS JMK), tak z hlediska organizačně‐bezpečnostního zázemí (neúměrně velká zátěž okolí nádraží spojená s vysokou kumulací osob, což mnohdy vede k sociálně patologickým jevům a negativním externalitám spojeným s nadužíváním prostoru). Přestavba železničního uzlu Brno, označovaná jako Europoint Brno, je součástí vládního programu na modernizaci významných železničních uzlů a stanic v tranzitním koridoru, které se řadí mezi priority v rozvoji železniční dopravy v ČR (a město Brno s ním počítá také v rámci investiční výstavby Jižního centra). Myšlenka výstavby nového železničního nádraží spadá historicky až do 20. let 20. století, přičemž její podoba se neustále měnila. Poslední schválená varianta přestavby má být realizována v 5 etapách rozdělených do 6 staveb (5 železničních a 1 infrastrukturní města Brna). 1. stavba je realizována od října 2007 a jedná se o 1. část odstavného nádraží. K dokončení stavby by mělo dojít v květnu 2010. Na zbývající stavby, které byly pro zjednodušení sloučeny do modernizace průjezdu uzlem a nového osobního nádraží, se připravuje dokumentace v obnoveném územním řízení. Předpokládané ukončení a převedení provozu do nové podoby je konec roku 2015. Náklady na celkovou akci dosahují 24,5 mld. Kč, přičemž jsou diverzifikovány mezi 3 subjekty: Správa železniční dopravní cesty, s.o. (zde jsou náklady ve výši 20,5 mld. Kč, jedná se o samotnou železniční stavbu), statutární město Brno (3 mld., náklady na městskou infrastrukturu) a Jihomoravský kraj (1 mld., realizace přestupních terminálů IDS).

Obr. 4: Vizualizace železničního uzlu Brno a „Jižního centra“ Zdroj: Europoint.brno.cz, 2009

19


Obr. 5: Liniová dopravní infrastruktura města Brna (podkladová data: ZABAGED, 2006, ortofoto ČÚZK 2006) Zdroj: autoři, 2009

2.5.3

Letiště Brno

Letecká doprava je reprezentována mezinárodním civilním letištěm v Brně – Tuřanech. Letiště je v provozu od roku 1954. S výjimkou desetileté pauzy, kdy sloužilo pouze armádě, představuje pozici druhého komerčně nejvyužívanějšího letiště v ČR. Letiště za dobu své existence prošlo několika rekonstrukcemi a dostavbami. Nejnovější změnou je výstavba moderní a architektonicky pozoruhodné odbavovací haly, která byla dokončena v roce 2006.

20


Obr. 6: Nový odbavovací terminál Letiště Brno – Tuřany Zdroj: Airport‐brno.cz, 2009 Letiště Brno je ve vlastnictví Jihomoravského kraje od 1. 7. 2004 (do té doby bylo majetkem státu), přičemž provozovatelem je společnost LETIŠTĚ BRNO, a.s. Tato společnost byla založena právě za účelem provozování a rozvoje letiště Brno ‐ Tuřany a zahájila svůj provoz 1. 7. 2002. V současnosti lze využít 3 pravidelné linky (Praha, Londýn, Moskva) a turistické lety směřující do 27 destinací zejména ve Středomoří (viz. Tab. 5, resp. Obr. 7). Za rok 2008 bylo na letišti odbaveno celkem přes půl milionu cestujících a bylo zaznamenáno 6 801 komerčních letů. Přehled nejvýznamnějších pravidelných linek: - Do Londýna se pravidelné létá od března roku 2005. o Od té doby do září 2009 bylo přepraveno 523 912 osob. V prosinci 2009 vzlétalo průměrně 4 lety týdně. - Do Mnichova se pravidelně létalo od listopadu 2005 do března 2007. o Bylo přepraveno 10 753 osob. - Do Prahy se pravidelně létá od prosince 2005. o Od té doby do září 2009 bylo přepraveno 139 594 osob. V prosinci 2009 vzlétalo průměrně 25 letů týdně. - Do Moskvy se pravidelně létá od července 2007. o Od té doby do září 2009 bylo přepraveno 41 302 osob. V prosinci 2009 vzlétaly průměrně 2 lety týdně. - Do Barcelony / Girona se létalo od října 2007 do září 2008. o Bylo přepraveno 50 069 osob. Diskutovaná linka do Barcelony, kterou provozovala společnost Ryanair, byla zrušena z ekonomických důvodů (rostoucí vstupní náklady pro low‐costové aerolinie znamenala nerentabilitu tohoto spoje). Ryanair však omezil spoje i v jiných letištích (např. v Londýně – Stanstedu a v Dublinu).

21


Tab. 5: Přehled destinací a leteckých dopravců obsluhujících cestující Letiště Brno – Tuřany k 6. 5. 2009 Přímé lety Letečtí dopravci – Charterové lety Letečtí dopravci – přímé lety charterové lety Londýn/Stansted České aerolinie Athény Djerba Bulgarian Air Charter Moskva/Vnukovo Ryanair Corfu Monastir Karthago Airlines Praha Smart Wings Heraklion Tabarka Montenegro Airlines Travel Service Chania Tunis Nouvelair Kavala Antalya Tunis Air Kafalánie Burgas Kos Podgorica Preveza Hurgada Rhodos Sharm El Sheikh Soluň Dubrovník Zakintos Agadir Barcelona Mallorca Zdroj: Czechtourism, 2009 Od roku 2003 do roku 2008 bylo tuřanské letiště také místem konání leteckých dnů CIAF (Czech International Air Fest), které dokázalo do Brna přilákat nezvykle velké množství lidí (v roce 2008 se jednalo o cca 30 000 osob). Letecké dny CIAF byly následně přesunuty do Hradce Králové (kde již byly dříve konány). Oficiální důvody hovoří o vzrůstajícím vytížení brněnského letiště. CIAF v Hradci Králové má velkou podporu pořadatelského města i kraje s politickou záštitou. Současně by měl nabídnout také větší spektrum předváděné techniky (top class akrobatické skupiny, proudové stroje apod.). Letiště zaznamenává po střídmém růstu v polovině devadesátých let od roku 2000 jak nárůst počtu odbavených cestujících, tak růst pohybu letadel. Zlom je patrný zejména po roce 2000 (pouze mírně oslaben po 11. září 2001). Za růstem dynamiky letiště je kromě samotných investicí do rozvoje letiště nutné vidět i růst počtu nízkonákladových aerolinek spojujících Brno s hlavními destinacemi (Londýn, Moskva) a také klesající ceny letenek.

Obr. 7: Vývoj počtu odbavených cestujících a pohybu letadel na letišti v Brně ‐ Tuřanech (zdroj dat: Letiště Brno, 2009) V dlouhodobější časové řadě zaměřené pouze na počet cestujících / pasažérů je konec časové řady v září 2009, přičemž tento indikuje menší zájem o letiště (ne však výrazně nižší). Rozdíl také roste mezi využíváním pravidelných a nepravidelných (charterových) linek. Přibližující se trend byl zastaven 22


zrušením mnichovské a barcelonské linky a od roku 2009 diferenciace opět roste. V porovnání časové řady počtu cestujících v jednotlivých druzích leteckého spojení (pravidelné vs. nepravidelné linky) je také patrná fluktuace hodnot – zatímco pravidelné linky jsou využívány rovnoměrně v průběhu celého roku, nepravidelné linky vykazují logicky jasnou sezónnost.

Obr. 8: Porovnání výkonnosti letecké dopravy mezi pravidelnými a leteckými linkami do září 2009, vč. datové sady odbavených cestujících od r. 1995 (zdroj dat: Letiště Brno, 2009)

Obr. 9: Srovnání vývoje využití pravidelných/nepravidelných linek dle počtu cestujících v časové řadě vč. sezónních výkyvů (zdroj dat: Letiště Brno, 2009) Počet cestujících dle jednotlivých destinací je uveden na Obr. 10. Z něj je patrná jasná dominance londýnské linky a poměrně stabilní využití letecké linky do Prahy. Graf také jasně ukazuje na nevyužívanou linku do Mnichova. Z dat však překvapivě vystupuje linka do Barcelony (Girony). Vzhledem k faktu, že byla otevřena v říjnu 2007 a uzavřena v září 2008, přepravila velké množství pasažérů. V roce 2008 byla druhou nejvyužívanější pravidelnou linkou (a přitom bylo konečného čísla dosaženo teprve v říjnu).

23


Obr. 10: Počet cestujících odbavených na letišti Brno‐Tuřany dle jednotlivých destinací v časové řadě do září 2009 (zdroj dat: Letiště Brno, 2009) Letiště Brno vzhledem k výstavbě nové odbavovací haly značně zvýšilo svoji odbavovací kapacitu a dokáže efektivněji organizovat letový provoz. Jeho potenciál je však nevyužitý, což je doloženo také klesajícím počtem pravidelných linek a absencí leteckého propojení s hlavními globálními centry (Paříž, Frankfurt, Mnichov). Letiště Tuřany má také nízkou výtěžnost současných vnitrostátních leteckých spojení, což lze při vnitrostátní letecké dopravě vysvětlit existencí dálniční sítě a neefektivitou leteckého spojení a stále více konkurenceschopnějšího železničního spojení.

2.5.4

Nemotorová doprava

Nemotorová doprava (pěší, cyklistická) je v samotném městě řešena nevyhovující formou, přičemž zejména cyklistická doprava není v centru města téměř možná. Návrhy pěší dopravy řeší nový generel cyklistické dopravy (v současnosti zpracováván), síť cyklotras je budována v okrajových částech města a je řešena také generelem cyklistické dopravy. Tento také definuje základní (páteřní) trasy, které by takto měly tvořit ucelenou síť cyklotras na území Brna. Jedná se o trasy s názvy Svratecká, Svitavská, Studentská, Průmyslová, Starobrněnská. Trasy jsou však po stavebně ‐ technické stránce realizovány průběžně a v současnosti neodpovídají kvalitativně ani kvantitativně rozsahu uvedeném a citovaném v generelu (souvislá cyklostezka je prozatím pouze v segmentu Svratecká). Absenci cyklistických tras ve městě zmiňovali i členové expertní pracovní skupiny přípravy Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna. Na již existujících cyklistických úsecích (cyklotras, resp. cyklostezek) dochází vzhledem k místy neudržovanému značení ke kolizím s chodci, kteří mnohdy ani nevědí, že se nacházejí na cyklotrase. Značení cyklistických úseků je tak potřeba více zdůrazňovat, čímž se předejde možným střetům s ostatními účastníky dopravy. Nedostatky jsou také ve značení v parcích a na existujících vozovkách (resp. cyklistických koridorech).

24


Obr. 11: Návrh cyklistických tras ve městě Brně (zdroj: Brnonakole.cz, 2009) Nedokončená síť cyklotras znamená také nemožnost plynulého průjezdu města, trasy nejsou ani výrazně značeny na silnicích (což by vedlo k omezení automobilového provozu a větší bezpečnosti cyklistů). Faktická neexistence cyklotras také znemožňuje aktivity v oblasti komerčního pronájmu kol v centru města jako nástroje rozvoje bezmotorové dopravy. Infrastruktura pro cyklisty není řešena ani v případě parkovacích míst (a to jak v rámci velkého parkoviště, tak v rámci stojanů na kola před jednotlivými objekty). Pěší doprava je z hlediska cestovního ruchu pro turisty velmi důležitá. Klíčové je především značení tras – v tomto směru má Brno ucelený, přehledný a jednotně zpracovaný soubor ukazatelů (informačních panelů) umístěných u jednotlivých objektů (turistických cílů). Provázanost těchto ukazatelů je prostorově dobře řešena, nicméně neodpovídá značení v turistických materiálech (průvodcích, letácích). Koheze s informačními letáky je přitom základním předpokladem pro úspěšnou orientaci turistů mezi objekty ve městě (v současnosti však existuje několik rozdílných řad číslování turistickýh atraktivit ve městě Brně dle jednotlivých tištěných materiálů, které navíc neodpovídá číslům orientačních panelů). TIC a město Brno vydávají mapy pro pěší turistiku, v nichž jsou doporučeny okruhy po nejzajímavějších turistických cílech (malý a velký okruh centrem města, okruh po architektonických památkách či po brněnských pověstech a legendách). Pěší trasy však často narážejí na neprůchodnost zpravidla danou rekonstrukcí základní infrastruktury (která je vzhledem k dynamice aktivit v Brně situována nejčastěji do prázdninových měsíců). 25


Obr. 12: Maloplošná chráněná území města Brna (podkladová data: ZABAGED, 2006, ortofoto ČÚZK 2006) Zdroj: autoři, 2009

2.6 Turistické atraktivity 2.6.1

Památky, kulturní a sportovní možnosti

Četnost jednotlivých významných prvků cestovního ruchu je pochopitelně velmi vysoká zejména v historickém jádru města. Zde se nacházejí nejvýznamnější a také nejnavštěvovanější památky – hrad Špilberk, vrch Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, obklopený Denisovými sady, Stará radnice či Měnínská brána. Velkým turistickým lákadlem bude také vstup do Brněnského podzemí, jehož zpřístupnění je v současnosti realizováno v rámci projektu spolufinancovaného z ROP Jihovýchod. V rámci historického jádra se také nacházejí sídla řady klíčových kulturních institucí – muzeí, galerií či divadel. Pro svoji jedinečnost a vysoký turistický potenciál je historické centrum zařazeno jako jedna z priorit Integrovaného programu rozvoje města Brna a na jeho revitalizaci jsou prostřednictvím 26


specifických os 2.1 (Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch), 2.2 (Rozvoj služeb v cestovním ruchu) a 3.1 (Rozvoj urbanizačních center) systematicky čerpány finanční prostředky z ROP Jihovýchod. Mimo centrum jsou dominantními navštěvovanými objekty Vila Tugendhat zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, dále Brněnská přehrada (využívaná také jako lodní tranzit na hrad Veveří), Zoologická zahrada či Technické muzeum. Vysoký počet návštěvníků (avšak nepravidelně sezónně rozvrstven) zaznamenávají také brněnské výstaviště a Masarykův okruh. Právě výrazná složka sezónnosti hlavních akcí, probíhajících ve městě Brně, přispívá k nevyrovnanému počtu návštěvníků během celkové turistické sezóny. To má pak za následek fluktuaci příjmů z cestovního ruchu, nárazové využívání specifické infrastruktury a bezpečnostních složek (při konání větších akcí) a v neposlední řadě také nepravidelné vytížení dopravní infrastruktury. Sezónnost se projevuje také v cenové politice provozovatelů restauračních a především ubytovacích zařízení. Pozornost turistů ve stále rostoucí míře zaujímají také církevní a architektonické památky, kromě zmiňovaných atraktivit v centru města se dále jedná např. o Kapucínskou hrobku, Starobrněnský klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Tomáše, Červený kostel a židovské památky (hřbitov a synagoga). Architektonicky Brno nabízí největší skvosty z funkcionalistické architektury, kdy kromě Vily Tugendhat turisté mohou projít trasu lemující objekty tzv. Brněnské avantgardy (např. domy a vily na ulicích Klácelova, Kaplanova, Barvičova, Preslova, Lipová, Vinařská). Dům umění v současnosti také realizuje projekt Architektonické stezky, který se dále zabývá brněnskou funkcionalistickou architekturou a jejím představením turistům. Specifické jsou kulturní akce pořádané na území města Brna v průběhu celé turistické sezóny – velmi populární je festival Brno ‐ město uprostřed Evropy 6 , jehož součástí je přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis (realizovaný od roku 1997), Brněnská muzejní (kostelní) noc, Týden kejklířů, Lidové hradní slavnosti apod. Populární je také Den Brna a Letní shakespearovské slavnosti. Velký počet návštěvníků každoročně přilákají také vánoční trhy a genius loci vánočního Náměstí Svobody – toto však nelze samo o sobě považovat za objekt cestovního ruchu, pouze za terciární konstrukt spojený s místem centra města a časem Vánoc (prožití „Brněnských Vánoc“). Možnosti kulturního vyžití jsou v Brně nadprůměrně vysoké, přičemž vzhledem k velkému počtu studentů jsou velmi populární zejména hudební kluby. Pro studenty přijíždějící do Brna za kulturou (koncerty atp.), však chybí dostatečné navázání levných ubytovacích zařízení typu hostel, kterých existuje v Brně pouze velmi omezené množství, přičemž pouze Hostel Fléda je otevřen celoročně. Kulturně vysokého významu také dosahují brněnské divadelní scény – zejména Národní divadlo Brno a Městské divadlo Brno. Velké popularitě se dostává však i komorním divadlům a nezávislým (alternativním) divadelním scénám, které svoji oblibu získávají především v řadách studentů. Kulturní možnosti pestře doplňují i četné muzejní objekty – Moravské zemské muzeum (hlavním lákadlem je zde Pavilon Anthropos), Technické muzeum v Brně a Muzeum města Brna. Poměrně vysokou návštěvností disponují také brněnská kina. Zatímco starší kina v centru města (Kino Art, Scala, Lucerna) se v konkurenci multikin přeorientovala na alternativní produkci a festivaly (čímž si udržely relativně stabilní návštěvnost), nejnovější filmovou produkci nabízejí multikina v nákupních centrech (Špalíček, 6

Součástí festivalu Brno ‐ město uprostřed Evropy byly v roce 2009 mj. následující akce: ‐ Ignis Brunensis ‐ Noc kejklířů (v rámci tdne kejklířů) ‐ Slavnost masek (od roku 2010 bude součástí festivalu Divadelní svět realizovaného Brněnským kulturním centrem) ‐ Muzejní noc ‐ Oslava výročí 140 let městské hromadné dopravy vč. přehlídky historických vozů v rámci akce Dopravní nostalgie ‐ Fiesta Balloon Jam ‐ Výstava Sochy v ulicích ‐ Brno Art Open ‐ Zábava pod hradbami a Lidové hradní slavnosti ‐ Autosalon Brno 2009 a Autosalon Night ‐ Výstaviště Open ‐ Český pohár dračích lodí

27


Olympia). Kulturní možnosti včetně centrálního předprodeje vstupenek zajišťuje Brněnské kulturní centrum, které je také provozovatelem Turistického informačního centra. Sportovní možnosti lze rozdělit na profesionální zázemí pro vrcholový sport (a tedy vesměs pasivní návštěvnost) a na možnosti aktivního sportovního vyžití obyvatel a návštěvníků Brna. Zatímco místní sportoviště pro Brňany generují příjmy většinou jen od místních návštěvníků, vrcholový sport dokáže přilákat větší množství turistů a je tedy z hlediska cestovního ruchu významnější. Ve městě Brně patří mezi hraná vrcholová utkání ženský basketbal (Frisco Sika Brno – návštěvnost ligových utkání se pohybuje v řádu stovek osob, při euroligových a finálových zápasech dosahuje běžně 1 500 osob), extraligový hokej (HC Kometa Brno s návštěvností nad 7 000 osob / zápas) a prvoligový fotbal (1. FC Brno – v průměru přes 6 000 osob na zápas v první polovině soutěže, což je cca o 2 tis. vyšší návštěvnost jak v předchozím roce). Vrcholový sport je ze známějších disciplín hraný také v baseballu (AVG Draci Brno) a florbalu (Bulldogs Brno – návštěvnost v průměru 400 diváků). Možnosti volnočasových aktivit se v úzkých souvislostech překrývají se sportovními možnostmi (pro občany) a sportovní infrastrukturou. Statistiky neuvádějí využívání volnočasových facilit turisty. Předpokládá se však, že jsou tyto nejvíce využity právě místními občany a tudíž z nich neplynou přímé implikace pro cestovní ruch. Tyto organizace se však na tvorbě cestovního ruchu podílejí nepřímo a to zapojením do kulturní nabídky statutárního města Brna. Jedná se především o organizace dětí a mládeže (Asociace turistických oddílů mládeže ČR, Junák, střediska volného času atp.), lze zde však zařadit i provozy koupališť a vnitřních a venkovních bazénů (Kraví hora, Riviéra, Koupaliště Brno, Královopolská, Za Lužánkami, Tesla, Lázně města Brna a Městské lázně Zábrdovice), lanových center (Proud, Jungle Park, Bongo park Brno, Fun‐Park), Zoologickou zahradu (která se na cestovním ruchu podílí nejvíce – podle statistik České centrály cestovního ruchu – CzechTourism je 19. nejnavštěvovanější atraktivitou v ČR, přičemž v roce 2008 činila návštěvnost 327 tisíc osob). Zoologická zahrada je také jedinou atraktivitou cestovního ruchu na území Brna, která se dle statistik CzechTourism dostala mezi TOP 5 nejnavštěvovanějších míst Jihomoravského kraje.

2.7 Podmínky pro turistiku 2.7.1

Brno jako výchozí destinace

Město Brno figuruje vzhledem k lokalizaci významných dopravních nódů jako vstupní brána do Jihomoravského kraje, resp. turistického regionu Jižní Morava. Liniová dopravní infrastruktura návštěvníky regionu může dovést např. do 30 km vzdáleného Moravského krasu s atraktivními jeskyněmi a bohatým turistickým programem, dále na Slavkovské bojiště s historickou tradicí napoleonských válek a tradičními rekonstrukcemi bitev. Významné je napojení na Lednicko‐Valtický areál (LVA), který jako součást přírodního a kulturního dědictví UNESCO a jako takový se těší vysoké návštěvnosti. Napojení na LVA, které má být zajišťováno rychlostní komunikací R52, která však doposud není dokončena. Napojení v severojižním směru (tedy rovněž silnice R43 směrem na Svitavy míjející Moravský kras) patří z dopravního hlediska mezi problémová (kapacitně nedostačující) dopravní řešení. Dále od Brna (avšak stále v dosahu) se nachází Znojemsko s bohatou historickou tradicí (gradující při slavnostech vinobraní), dochovanou historickou infrastrukturou (rozsáhlé katakomby a historická náměstí), nedalekým národním parkem (NP Podyjí) a množstvím vinic (ideální pro vinařskou turistiku a vzhledem k rovnému terénu také pro cykloturistiku).

28


Známá města s ucelenou turistickou nabídkou v dosahu Brna zasahují také do vinařské oblasti okolo města Strážnice (kde se pořádají časté vinařské výlety). Navštěvováno je také Hodonínsko s přesahem do Zlínského kraje (Baťův kanál, Kroměříž).

2.7.2

Brno jako město a podmínky pro turistiku

Podmínky pro turistiku jsou určeny několika faktory. Jednotlivé fyzickogeografické charakteristiky jsou z časového hlediska nejméně proměnlivou popisnou složkou turistických předpokladů a opakují se jak ve Strategii pro Brno, tak v Marketingové studii cestovního ruchu města Brna. Zmíněny jsou samozřejmě i v jednotlivých nadregionálních koncepcích (např. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje). Hranice mezi Českým masivem a Západními Karpaty určuje charakter městského reliéfu, který je tvořen mnoha prolomy (např. Řečkovicko‐kuřimský nebo Jinačovický). Tento také předurčuje rozpětí nadmořské výšky, které je pro relativně malé území velmi vysoké a dosahuje 250 m. Převážná část města Brna leží v Brněnské vrchovině, která je vnitřně dělená na Bobravskou a Drahanskou vrchovinu a Boskovickou brázdu. Objektivně nejlepší podmínky pro rekreaci má Bobravská vrchovina, v níž jsou lokalizovány také příměstské brněnské rekreační oblasti Brněnská přehrada a klidová oblast Bobrava. Město Brno leží v poměrně teplé klimatické oblasti, jejíž léto (coby vrchol turistické sezóny) je dlouhé, teplé a suché. Sušší podmínky se projevují podprůměrnými srážkami a jsou dány zejména srážkovým stínem Českomoravské vrchoviny. Z hydrologického hlediska i z hlediska rozvoje aktivit spojených s vodními sporty je pro město Brno důležitá řeka Svratka, která Brnem protéká v jihovýchodním směru. Z významných vodních toků se k ní dále připojují Svitava, Ponávka a Bobrava. Ze stojatých vod svým významem vyniká Brněnská přehrada na řece Svratce s pravidelnou lodní dopravou. Konstantním problémem Brněnské přehrady jsou dlouholeté problémy s čistotou vody (závisí již na kvalitě vody ve Svratce) a jsou podnikány kroky k jejímu kompletnímu vyčištění 7 . Poměrně teplá klimatická oblast a geomorfologické podmínky (nadmořská výška, orientace svahů atp.) neumožňují rozsáhlejší využití zimní turistiky. Potenciál je možný pro běžkařské aktivity (sever Brna) a bruslení na zamrzlých stojatých vodách, není však v porovnání s jinými destinacemi příliš atraktivní. Vyšší potenciál však mají rozsáhlé příměstské lesy, které tvoří klidové zóny a vyhledávaná místa odpočinku Brňanů. Brněnská přehrada je jedním z nejvýznamnějších rekreačních areálů Brna, přičemž od roku 1946 je na ní provozována lodní doprava, kterou je možné využít (mj. v rámci systému IDS JMK) k dopravě na vyhledávaný turistický objekt hradu Veveří (vzhledem k odpuštění přehrady souvisejícím s projektem Čistá Svratka je však mezi lety 2009 ‐ 2010 lodní doprava pozastavena). Samotný gotický hrad Veveří slouží jako místo častých kulturních a společenských akcí. Brněnská přehrada slouží také jako místo velké každoroční ohňostrojové akce Ignis Brunensis (tato nebyla revitalizací přehrady dotčena a její kontinuita je zachována). Předpoklady pro turistiku podmiňují také unikátní přírodní atraktivity, které pro svoji konzervaci bývají chráněny. Nejvyšší stupeň ochrany dosahují národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. 7

Konkrétně se jedná o projekt Čistá Svratka, jehož realizátory jsou Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Povodí Moravy a okrajově také Pardubický kraj a kraj Vysočina. Aktivity na Brněnské přehradě zahrnují postupné zbavení sinic z dnových sedimentů po odpuštění velké části nádrže. Projekt začal v roce 2003 (s odpouštěním přehrady se začalo v červnu 2009) a je financován z fondů Evropské unie (finanční podpora činila cca 160 mil. Kč). Pro úpravy Brněnské přehrady byla využita žádost z Operačního programu Životní prostředí ‐ Prioritní Osa 1. ‐ Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizik povodní, oblast podpory – 1.1. – Snížení znečištění vod, podoblast podpory – 1.1.3. – Snížení znečištění způsobující eutrofizaci), konkrétně na projekt s názvem „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži“.

29


Národní přírodní památky jsou v Brně dvě – Stránská skála a Červený kopec, národní přírodní rezervace přímo v Brně není, nicméně v jejím okolí se nacházejí 2 národní přírodní rezervace (NPR Hádecká planinka a NPR Josefovské údolí) a v blízkosti je také významná CHKO Moravský kras. Koncentrace maloplošných chráněných území v Brně je relativně vysoká (nejznámějšími jsou Kamenný vrch, Černovický hájek, Bosonožský hájek, Holásecká jezera, Údolí Kohoutovického potoka, Bílá hora), což jednak představuje pozitivní možnosti pro cestovní ruch a jednak znamená určitou bariéru rozvoje (vzhledem k udržení vysoké hodnoty chráněné krajiny a přírodního dědictví). Uvedené lokality, s výjimkou CHKO Moravský kras jsou však využívány spíše místními obyvateli než turisty. Z předchozí analýzy témat řešených v kapitole č. 2 jasně vyplývají základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou výborná poloha, významná regionální střediskovost a kulturně‐ historický potenciál. Z analýzy však vyplývají také bariéry rozvoje, kterými jsou především nedostatečně řešené vstupní brány do města, nevyužitý potenciál letiště a brněnských nádraží a nedostatečně řešená nemotorová doprava a dopravní infrastruktura pro cyklisty.

30


3. Analýza nabídky V této kapitole se jedná o analýzu cílů a atraktivit cestovního ruchu (přírodních, technických, historických, zábavních, aj.), analýzu turistické infrastruktury, ubytovacích a stravovacích kapacit, dopravních možností, podmínek pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky, analýza jejich četnosti a šíře nabízených služeb. V rámci popisu podmínek pro turistiku, kulturních a sportovních možností a specifik území v předcházející kapitole, věnující se charakteristice území z hlediska cestovního ruchu, již byly identifikovány nejčastěji vyhledávané turistické objekty. Z toho důvodu je tato část již zaměřena na širší nabídku jednotlivých objektů. Detailní statistická kvantifikace turistické nabídky se objevuje každoročně v publikaci Brno v číslech, dostupných v časové řadě od roku 2000.

3.1 Turistické cíle 3.1.1

Přírodní cíle

Přírodní cíle a turistické atraktivity jsou spojeny s klidovým prostředím a „uklidňujícími“ zelenými prvky. Nepočítáme‐li chráněná maloplošná území (které jsou vyhledávaným turistickým cílem pro svoji přírodní zachovalost a zakonzervovanost), pak mezi nejnavštěvovanější městské přírodní atraktivity patří Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Arboretum Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Součástí těchto zahrad bývají různé výstavy a zahrady mají také výrazný vnitřní estetický prvek. Vyhledávány jsou zejména rodinami s dětmi a osobami za účelem poznání (žáci škol, studenti atp.). Důležitým místem setkávání a odpočinku jsou také v historickém centru a jeho bezprostřední blízkosti umístěné městské parky. Za účelem správy, rekonstrukce a údržby městské zeleně (do níž patří i městské parky) byla v roce 1995 zřízena příspěvková organizace Veřejná zeleň města Brna. Mezi její nejvýraznější projekty patří rekonstrukce parků Koliště, Tyršův sad, Špilberk, Denisovy sady a obnova parku Lužánky. Veřejná zeleň města Brna připravila a od roku 2005 také organizuje Koncepci rozvoje mobilní zeleně v Městské památkové rezervaci. Velmi populární jsou Denisovy sady terasovitě vedoucí až na vrchol Petrova (zrekonstruovány v roce 2005). Jejich dominantou je mramorový obelisk, připomínající ukončení napoleonských válek, kolonáda a v parku je také pramen. Organizují se zde také četné kulturní akce – např. Nedělní koncerty (pravidelně každou neděli od května do září). Poblíž Denisových sadů je umístěn další park – Sady pod Špilberkem. Sady pod Špilberkem velmi často slouží pro kulturní a společenské akce (např. Shakespearovské slavnosti) a také pro rekreační sportování Brňanů. Druhová skladba dřevin je také výborným ukázkovým „arboretem“ přímo v centru města. Parkem anglického typu jsou Lužánky, které s architektonicky cennou budovou uprostřed parku sloužící jako centrum volného času patří opět mezi oblíbená relaxační místa. Park Koliště byl předmětem rekonstrukce od roku 1995. Park Koliště je významným příkladem okružního parku. V jeho centru stojí architektonicky velmi zajímavá budova Zemanovy kavárny. Důležitost městských parků a zelených ploch v centru města nejen pro místní obyvatele, ale také z hlediska cestovního ruchu jako místo pro odpočinek a relaxaci turistů zdůraznila také expertní skupina. Vedle parků jsou také navštěvovanými místy přirozené lesní porosty ve městě. Nejnavštěvovanější (a přírodně cenné) jsou prostory v okolí městských částí Bystrc, Jundrov a Kohoutovice (zalesněná oblast 31


zvaná Holedná a Hobrtenky). V MČ Jundrov slouží tato oblast také jako obora. Příměstské lesy skýtají potenciál (byť ne příliš vysoký) pro zimní sporty ‐ např. běžkování. Přechodem k Moravskému krasu a zároveň navštěvovaným relaxačním místem je Mariánské údolí s velkými rybníky a díky charakteru reliéfu také četnými vápencovými útvary. Pro turisty směřující do Moravského krasu se Mariánské údolí jeví jako ideální výchozí bod z městského prostředí (lokalizace v MČ Brno – Líšeň). Nejvýznamnější a největší rekreační areál založený na přírodní bázi je Brněnská přehrada, jejíž detailnější popis je zmíněn v předcházející kapitole. Brněnská přehrada (dříve nazývaná Kníničská) se nachází na severozápadním okraji Brna a je vyhledávanou destinací zejména samotných Brňanů. 3.1.2

Architektonické atraktivity

Specifické architektonické atraktivity souvisí s významnými díly funkcionalistických architektů v Brně, v čele s vilou Tugendhat, zařazenou na seznamu památek UNESCO. Brněnská architektonická avantgarda je navzdory svým všeobecně známým hodnotám propagována až v současných informačních materiálech města Brna a je předmětem nyní realizovaného projektu Stezky dědictví, jehož realizátorem je Dům umění. Velmi lákavou historickou technickou památkou bezesporu bude také Brněnské podzemí, které prochází rozsáhlou rekonstrukcí vedoucí ke zpřístupnění tohoto technického unikátu. Zpřístupnění brněnského podzemí je náplní projektu spadajícího do oblasti podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch zařazené v prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Celkové náklady činí 92 281 912 Kč, Výborem regionální rady byla schválena dotace ve výši 62 000 000 Kč. Konkrétní náplní projektu je sanace historicky cenných podzemních prostor a jejich otevření veřejnosti. K otevření by mělo dojít na podzim 2010. Brněnské podzemí představuje z hlediska cestovního ruchu novou možnost využití potenciálu historického centra města. Na území města Brna patří mezi nejdůležitější a nejnavštěvovanější atraktivity následující objekty, pro přehlednost strukturovány na památky historické (vč. technických a architektonických), kulturně‐ zábavní (vč. sportovních a ostatních). Jejich seznam vychází z oficiálních propagačních materiálů města Brna vydaných v roce 2008 a 2009. V tabulce je kromě názvu a stručného popisu uvedena také poloha památky a napojení na některou z doporučených turistických tras v oficiálních informačních materiálech města (jako referenční byl brán leták s názvem „město Brno – turistické trasy“, vydaný městem Brnem v roce 2009). Tab. 6: Historické památky (vč. technických a architektonických) Název Hrad Veveří Hrad Špilberk Kostel J. A. Komenského ‐ Červený kostel Kostel sv. Jakuba Kostel sv. Tomáše Katedrála sv. Petra a Pavla

Stručný popis Gotický hrad nad Brněnskou přehradou Původně královský hrad přestavený na barokní pevnost Dominantní evangelický chrám v novogotickém slohu Gotický kostel v centru města Barokní kostel v centru města Bazilika chrámového typu na vrchu Petrov

Poloha

Poloha na tur. trase

Vnější město

Ne

Vnitřní město

Ano

Vnitřní město

Ano

Vnitřní město Vnitřní město

Ano Ano

Vnitřní město

Ano 32


Židovská synagoga a hřbitov Kapucínská hrobka Starobrněnský klášter Náměstí Svobody Zelný trh Měnínská brána Nová radnice Stará radnice

Vila Tugendhat

Jedna z největších moravských židovských synagog s unikátním hřbitovem Krypta mnichů z kláštera Kapucínů Klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie Centrální brněnské náměstí s kašnou a historickými budovami po obvodu Tradiční konání trhů, dominanta kašny Parnas a okolní významné budovy (např. Reduta) Městská středověká brána Sídlo zastupitelstva a primátora, bývalý dominikánský klášter Nejstarší světská brněnská stavba s legendárním brněnským drakem a kolem Funkcionalistická vila zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO

Vnější město

Ne

Vnitřní město

Ano Ano (doplňkově)

Vnější město Vnitřní město

Ano

Vnitřní město

Ano

Vnitřní město

Ano

Vnitřní město

Ano

Vnitřní město

Ano

Vnější město

Ano (doplňkově)

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že většina památek je současně napojena na turistické trasy prezentované v materiálech města Brna. Nenapojenými památkami jsou objekty ve vnějším Brně, k Starobrněnskému klášteru a Vile Tugendhat je možné se dostat doplňkovou trasou (která však po cestě nemíjí žádné atraktivnější objekty). Z hlediska napojení na turistické trasy jsou okrajovou záležitostí nejvzdálenější památky – židovský hřbitov a synagoga + hrad Veveří. 3.1.3

Kulturně-zábavní objekty

Součástí přehledu těchto objektů jsou atraktivity uvedené v Tab. 7. Diskutovaná je sportovní infrastruktura, kromě již dříve zmíněných prostor pro sportovní vyžití jsou v Brně 4 koupaliště (Kraví hora, Riviéra, Koupaliště Brno na ulici Dobrovského, Koupaliště Královopolská), 2 lázně (Lázně města Brna, Městské lázně Zábrdovice) a 2 plavecké bazény (Za Lužánkami, Tesla). V Brně není aquapark (nejbližší se nachází ve Vyškově) a je otázkou, zda je takováto plavecká infrastruktura pro město velikosti regionální metropole dostatečná. Tab. 7: Kulturně‐zábavní objekty (uvedeny objekty zmíněné na propagačních materiálech Brna z roku 2008 a 2009) Název Divadlo Bolka Polívky Divadlo Husa na provázku Loutkové divadlo Radost Národní divadlo v Brně (Mahenovo, Janáčkovo, Reduta) Městské divadlo Brno Mendelovo muzeum genetiky Moravské zemské muzeum Muzeum města Brna Technické muzeum v Brně Dům umění města Brna

Druh Divadlo Divadlo Divadlo Divadlo Divadlo Muzeum Muzeum Muzeum Muzeum Ostatní umění

Poloha Vnitřní město Vnitřní město Vnitřní město Vnitřní město Vnitřní město Vnější město Vnitřní město Vnitřní město Vnější město Vnitřní město 33


Filharmonie Brno Ostatní umění Vnitřní město Galerie mladých, Galerie Kabinet, Galerie U dobrého Ostatní umění Vnitřní město pastýře Moravská galerie v Brně Ostatní umění Vnitřní město Wannieck Gallery Ostatní umění Vnitřní město Hvězdárna a planetárium Ostatní Vnější město Ve výše uvedeném seznamu nejsou uvedeny hudební kluby a kina, neboť je zde odůvodněný předpoklad, že tyto v nepoměrně větší míře přitahují domácí obyvatelstvo než turisty. V tabulce chybí také významné objekty coby atraktivity cestovního ruchu ‐ např. pavilon Anthropos (součást Moravského zemského muzea), stálá akvarijní výstava na ulici Radnická (součást ZOO Brno) a nebo výstavní hala na ulici Heršpická vedle M‐Paláce (např. výstavy Tutanchamon, Leonardo da Vinci, Titanic apod.). Pravidelně jsou kulturní události v Brně pořádány v rámci festivalů a společenských událostí. Mezi nejznámější patří Mezinárodní hudební festival Brno (pořadatelem je město Brno), Brno‐město uprostřed Evropy (jehož součástí je i Ignis Brunensis) s návštěvností všech festivalových akcí přes 1,5 mil. návštěvníků (z toho Ignis Brunensis a Muzejní noc vždy více jak 150 tis.), Brněnské kulturní léto, jehož součástí jsou i Brněnské shakespearovské dny a Brněnské lidové slavnosti, Festival Janáček Brno (pořadatelem je město Brno a Národní divadlo Brno, návštěvnost cca 9 tis. diváků) a Mezinárodní hudební festival Špilberk (pořadatelem je Filharmonie Brno). Festival Brno‐město uprostřed Evropy pořádá společnost SNIP&CO, město Brno s Jihomoravským krajem působí jako partneři projektu, Brněnské kulturní léto pořádá zejména Brněnské kulturní centrum a Filharmonie Brno (celková návštěvnost cca 80 tis.). Ve výčtu nejsou také uvedeny objekty již zmíněné v předchozích kapitolách – Zoologická zahrada Brno, Botanická zahrada Masarykovy univerzity a Arboretem Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity, objekty Brněnské přehrady. Speciální turistickou atraktivitou je Automotodrom Brno – tento objekt do Brna nárazově láká velké množství návštěvníků. Mezi nejnavštěvovanější akce patří: - Cardion ab Grand Prix ČR ‐ mistrovství světa silničních motocyklů – návštěvnost v roce 2009: 217 907 návštěvníků - FIA WTCC – mistrovství světa cestovních vozů – návštěvnost v roce 2009: cca 50 000 návštěvníků - WSBK – mistrovství světa superbike – návštěvnost v roce 2009: cca 70 000 návštěvníků - FIA GT – mistrovství světa vozů Grand Tourismo – průměrná návštěvnost cca 50 000 návštěvníků - Aktivity pro širokou veřejnost (v závorce prodejnost k 31. 9. 2009): - jízdy veřejnosti na dráze – motocykly (3 763 prodaných jízd), auta (721 prodaných jízd) - in‐line jízdy veřejnosti na dráze (1 168 prodaných jízd) - motoškola – kurz bezpečné jízdy na motocyklu ‐ pro veřejnost (700 absolventů) a pro Policii ČR (180 absolventů) Specifický a zároveň pro budoucí rozvoj města Brna klíčový prvek (jak z hlediska příjmů z cestovního ruchu, tak z hlediska četných multiplikačních efektů) je kongresová a incentivní turistika. Aktivity kongresové turistiky jsou lokalizovány do okolí brněnského výstaviště, kde navazuje zázemí ubytovacích a stravovacích kapacit. Kongresové a incentivní turistice je věnována samostatná kapitola v rámci tématu analýzy nabídky.

34


3.2 Turistická infrastruktura Turistická infrastruktura představuje pevnou platformu pro realizaci aktivit spojených s cestovním ruchem. Nejčastěji se jedná o ubytovací a stravovací objekty, dále o objekty poskytující volnočasové aktivity, rekreační objekty, kulturní centra a jiné hmotné objekty (např. půjčovny kol, parkoviště, hřiště atp.). Základním orientačním bodem, poskytujícím návštěvníkům města Brna komplexní informace o turistické infrastruktuře a produktech cestovního ruchu, jsou turistická informační centra (TIC). Ta lze označit vzhledem k jejich funkci za metastruktury, neboť představují uzlový bod, kde se jednak scházejí veškeré informace od jednotlivých subjektů působících v cestovním ruchu a jsou dále šířeny k cílovým skupinám – návštěvníkům města. Jejich reakce jsou pak v rámci zpětné vazby důležité zejména při modelování poptávky po turistických produktech. V Brně je TIC zaštiťováno Brněnským kulturním centrem (o kompetencích jednotlivých institucí viz příslušná kapitola analýzy organizace cestovního ruchu), které provozuje tři informační centra: - Radnická 8 – Stará radnice - Nádražní 8 - Areál výstaviště (otevřeno jen v době konání veletrhů) K těmto centrům vzniklo v Brně také nové regionální turistické centrum – Informační centrum Jižní Morava (Radnická 2) spravované Centrálou cestovního ruchu – Jižní Morava.

Obr. 13: Mapa prostorového rozmístění TIC (podkladová data: ČÚZK, 2006) 35


Návštěvnost TIC města Brna za rok 2008 je uvedena pro ilustraci v následující tabulce. Analýzy návštěvnosti TIC nemohou být přeceňovány z důvodu jejich menší vypovídací hodnoty – jedná se totiž pouze o turisty, kteří využili služeb TIC (nikoliv tedy o sumu turistů v Brně v jednotlivých měsících). Rozkolísanost návštěvnosti TIC je značná, nejvyrovnanější je u TIC na Nádražní ulici. V hlavním TIC v prostorách Staré Radnice je vrchol pozorovaný u letních měsíců, prvek sezónnosti se nejvýrazněji projevuje u TIC na Výstavišti, kde koresponduje s pořádáním veletrhů a kongresů. Statistika návštěvnosti TIC je monitorována a pravidelně zveřejňována v ročence Brno v číslech od roku 2006. V časové řadě celkové návštěvnosti TIC s klesající tendencí nelze a priori usuzovat na menší počet turistů v Brně. Vliv na menší počet návštěvníků TIC může mít vyšší informovanost turistů (nové propagační materiály, více již „informovaných“ turistů – např. prostřednictvím internetu atp.). Tab. 8: Návštěvnost objektů TIC v roce 2008 2008 Radnická 8 Nádražní 8 Výstaviště Celkem tuzemští cizinci tuzemští cizinci tuzemští cizinci tuzemští cizinci Leden 5 781 4 732 1 050 415 9 4 6 840 5 151 Únor 6 938 2 943 927 450 10 4 7875 3 397 březen 5 552 3 123 1 020 294 38 12 6 610 3 429 Duben 7 625 5 687 1 195 461 72 21 8 892 6 169 Květen 10 406 7 785 984 547 0 0 11 390 8 332 červen 9 719 7 897 1 260 583 47 2 11 026 8 482 červenec 10 346 9 434 1635 728 0 0 11 981 10 162 Srpen 10 234 10 369 1 030 555 12 2 11 276 10 926 Září 7 553 7 091 1 460 232 49 21 9 062 7 344 Říjen 8 418 6 460 1 295 157 12 7 9 725 6 624 listopad 6 640 5 014 860 247 19 3 7 519 5 264 prosinec 6 853 5 202 730 160 0 0 7 583 5 362 Celkem 96 065 75 737 13 446 4 829 268 76 109 779 80 642 Zdroj: Brno v číslech, 2008 Tab. 9: Vývoj počtu návštěvníků TIC Radnická 8 Nádražní 8 Výstaviště Celkem 2006 182 901 21 379 754 205 034 2007 173 029 22 783 547 196 359 2008 171 802 18 275 344 190 421 Zdroj: Brno v číslech, 2006 ‐ 2009 Turistické informační centrum nabízí ucelené informace pro turisty, poskytuje také specifické konzultace k turistickým atraktivitám na území města Brna. Součástí jeho činnosti je také prodej upomínkových předmětů turistům (mapy, pohlednice, knihy atp.), centrální prodej vstupenek (více vázáno na Brněnské kulturní centrum), zprostředkovatelská činnost (ubytování, stravování, doprava apod.) a průvodcovská činnost. Z hlediska nabídky je pro rozvoj cestovního ruchu důležitá spolupráce s průvodci. TIC spolupracuje dle interních informací TIC (k 22. 12. 2008) s 66 průvodci, jejichž portfolio jazyků obsahuje (kromě běžné češtiny) angličtinu, němčinu, francouzštinu, ruštinu, italštinu, španělštinu, polštinu, holandštinu, chorvatštinu, bulharštinu, ukrajinštinu, maďarštinu, slovinštinu a japonštinu. Nejfrekventovanějšími jazyky jsou angličtina (32x), němčina (30x) a ruština (19x), naopak pouze 1x se objevuje chorvatština, 36


bulharština, ukrajinština, maďarština, slovinština a japonština. Vzhledem k rostoucímu počtu turistů z východní Asie je počet průvodců v japonštině, resp. čínštině velmi malý.

3.3 Analýza ubytovacích a stravovacích kapacit Turistická infrastruktura z hlediska navštěvovaných atraktivit a nabídky TIC byla popsána výše, zmíněny však zatím nebyly možnosti ubytovacích a stravovacích kapacit. Ubytování a stravování je nejpodstatnější složkou turistické infrastruktury, neboť toto umožňuje turistům komfortní zázemí jejich cesty (pobyt). Veřejné statistiky hromadných ubytovacích zařízení jsou vedeny jen v obecné rovině a statistiky pohostinské činnosti rovněž. Vzhledem k poměrně vysoké penetraci pohostinských objektů různé cenové skupiny jak v samotném městě, tak v jeho okrajových částech, jsou stravovací potřeby turistů dobře saturovány. Počet stravovacích zařízení nemá ČSÚ k dispozici (do r. 2005 evidoval alespoň počet služeb poskytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních), avšak ze Statistického bulletinu Jihomoravského kraje vyplývá, že k 30. 6. 2009 (do té doby zveřejňováno stravování společně s ubytováním) bylo v okresu Brno ‐ město evidováno celkově 4 239 ekonomických subjektů působících v pohostinství a stravování. V posledních letech se výrazně zlepšuje kvalita služeb v pohostinství a ve městě Brně vznikla řada kvalitních podniků všech cenových úrovní, včetně řady rušných kaváren v centru, které oživují prostor jádra města. O nezávislé hodnocení restauračních zařízení se pokouší Průvodce Grand Restaurant, který zveřejňuje také žebříček TOP 100 restaurací v ČR. Mezi 10 nejlepšími se objevují 2 brněnské restaurace – Rialto Ristorante se specializací na italskou a mezinárodní kuchyni (ulice Veveří) a restaurace U Kastelána se specializací na francouzskou a mezinárodní kuchyni (ulice Kotlářská). V první stovce se pak již vyskytuje pouze restaurace Valoria především s českou kuchyní. Hromadná ubytovací zařízení na území města Brna vykazují dlouhodobě relativně stabilní absolutní počet s mírným výkyvem mezi lety 2004 – 2007 (viz tab. 10). Tento výkyv však znamenal změnu (postupný přechod) od ubytovacích zařízení nižší střední kategorie po ubytovací zařízení vyššího standardu. Brno se tímto začíná více orientovat na solventnější klientelu a podnikatelský sektor (který je nutné za nárůstem luxusnějších ubytovacích zařízení vidět) a začíná využívat komplementárních výhod plynoucích z lokalizace brněnského výstaviště a návazné infrastruktury (orientace Brna na kongresovou a incentivní turistiku). Orientace na ubytovací zařízení vyšší cenové kategorie však znamenají nedostatek hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) nižších standardů (absence turistických ubytoven) nebo studentského typu (např. již dříve diskutované hostely). Relativně nejvyšší nárůst je zaznamenán v kategorii hotelů 3*, naopak největší pokles (nepočítáme‐li s vymizením kategorie turistická ubytovna) zaznamenaly hotely 2* a 1*.

37


Tab. 10: HUZ na území města Brna 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 HUZ v okr. Brno‐město k 31.12. Hromadná ubytovací zařízení celkem 86 90 89 89 82 82 82 82 89 Hotel ***** ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ 1 1 1 Hotel, motel, botel **** 7 9 8 8 8 8 7 7 8 Hotel, motel, botel *** 16 16 17 17 18 18 19 19 24 Hotel, motel, botel ** 9 8 11 11 9 8 7 7 3 Hotel, motel, botel * 6 6 2 3 2 2 1 2 2 Hotel garni ****,***,**,* 1 1 2 3 2 2 2 2 3 v tom Penzion 17 18 23 22 20 21 21 21 23 Kemp 3 3 2 2 2 2 2 3 3 Chatová osada 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Turistická ubytovna ‐ ‐ ‐ 1 1 1 ‐ ‐ ‐ Ostatní HUZ 26 28 23 21 19 19 21 19 21 Zdroj: ČSÚ, 2009 Vývoj počtu pokojů a lůžek představuje agregovaný počet kapacity všech HUZ v Brně. Signifikance tohoto ukazatele je tímto snížena, nicméně identifikuje celkový trend vývoje kapacity HUZ v Brně. V porovnání s tab. 10 je zde patrné, že růst počtu HUZ znamenal jen nepatrný růst kapacity (relativně vysoký koeficient determinace lineárně klesajícího trendu značí stálý pokles).

Obr. 14: Graf vývoje počtu pokojů a lůžek v HUZ ve městě Brně (zdroj dat: ČSÚ, 2009) 8 Evidence návštěvnosti HUZ (a z ní plynoucí vytíženosti lůžek) z hlediska ČSÚ není kompletní, k územní velikosti obcí jsou k dispozici jen údaje do roku 2004. Vývoj návštěvnosti je uveden v relativních číslech a to pomocí indexu změny, který vyjadřuje stav vzhledem k předchozímu roku (Tab. 11 a Tab. 12). Pro srovnání byly zahrnuty i vyšší územní celky (Jihomoravský kraj, ČR) a také město Praha. Výsledky jsou jak v případě přenocování, tak v případě počtu ubytovaných hostů nejednoznačné a vykazují velmi nízkou variabilitu (rozdíl je pouze v řádu jednotek procentních bodů, resp. setin indexu změny). Růst vykazuje pouze hlavní město Praha, Brno mezi lety 2007 a 2008 vykázalo zanedbatelnou ztrátu (která ovšem nekoreluje s růstem počtu HUZ mezi lety 2007 a 2008 – míra korelace je v dlouhodobém 8

R2 značí koeficient determinance a vyjadřuje sílu lineární závislosti.

38


měřítku nevypovídající). Pokles počtu hostů a přenocování je mezi sebou porovnatelný, neboť vzájemná korelace představuje velmi těsnou závislost (0,99). Tab. 11: Vývoj počtu hostů a přenocování v HUZ ve vybraných územních celcích v absolutních číslech Přenocování Praha Brno JmK ČR 2005 11 204 950 820 107 2 321 628 40 320 477 2006 11 277 671 832 584 2 342 743 41 447 797 2007 12 200 291 853 212 2 353 525 40 831 072 2008 12 201 580 848 142 2 299 328 39 264 924 Hosté Praha Brno JmK ČR 2005 4 108 565 427 452 1 056 307 12 361 793 2006 4 142 538 452 543 1 069 258 12 724 926 2007 4 485 372 485 475 1 178 114 12 960 921 2008 4 597 867 483 797 1 183 430 12 837 971 Zdroj: ČSÚ, 2009 Tab. 12: Vývoj počtu hostů hodnocený indexem změny Index Praha Brno JmK ČR změny Přenocování 2006 1,01 1,02 1,01 1,03 2007 1,08 1,02 1,00 0,99 2008 1,00 0,99 0,98 0,96 Počet hostů 2006 1,01 1,06 1,01 1,03 2007 1,08 1,07 1,10 1,02 2008 1,03 1,00 1,00 0,99 Zdroj: ČSÚ, 2009 Hromadná ubytovací zařízení v Brně vykazující mírný absolutní růst po období stagnace (2004‐2007). Avšak v případě poměru počtu strávených nocí a počtu ubytovacích hostů v komparaci s Prahou nebo vyššími územní celky vykazují klesající trend. Poměr je v porovnání s Jihomoravským krajem nižší, v celorepublikovém srovnání nebo ve srovnání s Prahou je rozdíl již značný. Znamená to, že návštěvníci v Brně stráví velmi nízký počet nocí. Je otázkou, zda je to v souvislosti s krátkým pobytem incentivních a kongresových turistů nebo s nízkou schopností Brna udržet turisty ve městě. Tab. 13: Poměr počtu strávených nocí k počtu hostů (průměrný počet přenocování na 1 návštěvníka) Přenocování/Hosté

Praha

2005 2,73 2006 2,72 2007 2,72 2008 2,65 Zdroj podkladových dat: ČSÚ, 2009

Brno

JmK

ČR

1,92 1,84 1,76 1,75

2,20 2,19 2,00 1,94

3,26 3,26 3,15 3,06

39


3.4 Podmínky pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky Analýzu trhu pro potřeby rozvoje kongresové a veletržní turistiky si nechává pravidelně zpracovávat Společenstvo organizátorů veletrhů a výstav v ČR. V této zprávě jsou jak analýzy makroprostředí, tak detailnější informace o jednotlivých veletrzích. Ze závěrů zprávy vyplývá, že z velikostního hlediska (počtu vystavovatelů a počtu pořádaných akcí) nedochází na české veletržní a výstavní scéně k razantnějším změnám. Tento závěr však zcela neodpovídá současné situaci, která se vyznačuje klesajícím počtem vystavovatelů a obdobně také klesajícím počtem návštěvníků, což má za následek rušení/transformaci/spojování některých veletržních akcí. Veletržní turistika má v Brně dlouholetou a velmi silnou tradici (provoz výstaviště se datuje od roku 1928) podpořenou vybudovanou expoziční infrastrukturou, která je největší v České republice (celková rozloha areálu je cca 65 ha). Veletrhy Brno svým významem převyšují nadregionální měřítko a jsou považovány za nejdůležitější veletrhy ve střední Evropě. Součástí areálu je také Kongresové centrum. Veletrhy Brno nabízejí v souvislosti s veletržními aktivitami také celou řadu doplňkových aktivit (zajištění tlumočnické a průvodcovské činnosti, fakultativní výlety pro účastníky veletrhů, tematické večery, zajištění logistiky či ubytování/stravování na veletrzích) a spolupracují s hlavními subjekty cestovního ruchu na území města Brna (součástí areálu je např. TIC, vstupenku na veletrh lze využít v MHD apod.), chybí však koordinovanější provázanost s distribucí informačních materiálů přímo při registraci návštěvníků či výraznější propagace města jako takového a jeho dalších atraktivit, což je při více než 30 % podílu města Brna ve společnosti provozující brněnské výstaviště nedostatek, který je potřeba odstranit. V komparaci auditovaných veletrhů (zahrnuty jsou největší veletržní subjekty v ČR) mají Veletrhy Brno (dále jen BVV) velmi silné postavení. Z konkurenčních veletrhů je pro BVV přímým konkurenčním subjektem INCHEBA Praha (co do rozsahu a počtu veletrhů). V případě jednorázové návštěvnosti je podle auditovaných statistik vůdčím veletrhem Země živitelka (Výstaviště České Budějovice) a FOR ARCH (ABF Praha) s návštěvností oscilující okolo hodnoty 100 tis. Srovnatelné veletrhy v zahraničí (např. ve Vídni) vykazují nejvyšší návštěvnosti také přes 100 tis. (např. 105 tis. návštěvníků na Ferien‐ Messe Wien v lednu 2009). Nejnavštěvovanějšími veletrhy jsou pravidelně Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV, pravidelně navštěvován cca 97 000 návštěvníky), Mezinárodní stavební veletrh IBF (návštěvnost v roce 2008 činila 95 tis. osob, v roce 2006 a 2007 cca 91 tis. osob) a veletrh TECHAGRO (návštěvnost ovlivněna konáním jednou za dva roky, v roce 2008 dosáhla 93 tis osob). Do statistik nárazově zasahovaly s vysokou návštěvností také Autosalon a Invex/Digitex (ještě před transformací Invexu na Invex fórum v roce 2009). Z hlediska počtu vystavovatelů je nejvýznamnější MSV (pravidelně více než 1400 vystavovatelů, v roce 2007 vystavovalo 1700 subjektů) a IBF (cca 800 vystavovatelů). Výstavní plochu využívá nejvíce veletrh AUTOTEC (přes 70 tis. m2). Trendy je možné vypozorovat prostřednictvím vývoje výstavních ploch, počtu vystavovatelů anávštěvníků u dvou nejvíce největších a nejstabilnějších trhů – MSV a IBF. Zatímco MSV zaznamenal snížení počtu vystavovatelů i plochy v roce 2008 (při zachování vysoké návštěvnosti), IBF zvyšuje jak počet vystavovatelů, tak především výstavní plochu (za relativně stabilního počtu návštěvníků). Tyto ukazatele jasně poukazují na silné povědomí obou veletrhů u profesionální veřejnosti, která i přes omezení veletrhy velmi významně navštěvuje. Negativním trendem je pokles počtu vystavovatelů u většiny veletržních akcí. V roce 2007 zaznamenaly mezi 10 nejnavštěvovanějšími veletrhy nárůst pouze MSV, Sportlife a Mobitex, v roce 2008 je mezi TOP 10 nejnavštěvovanějšími veletrhy byl z hlediska vystavovatelů ziskový pouze IBF, AUTOTEC a TECHAGRO (porovnávány pouze veletrhy, které patřily mezi 10 nejnavštěvovanějších ve všech sledovaných referenčních letech – tedy 2006, 2007, 2008). Počet vystavovatelů znamenal impuls pro transformaci některých veletržních akcí (např. Invex) a slučování veletrhů. 40


Veletrhy Brno mají na další roky prioritizovány veletrhy dle jejich významu. V lichých letech patří mezi nejdůležitější veletrhy IBF, IDET, Watenvi (z pozice cílové skupiny, kterou tvoří zástupci samospráv měst a obcí), Autosalon, MSV, Woodtec a SportLife. V sudých letech jsou z hlediska BVV nejvýznamnějšími Salima, Techagro, IBF, Watenvi, Autotec a Autosalon, MSV, SportLife. Ve vybraných měřitelných ukazatelích (plocha, počet vystavovatelů, počet návštěvníků) si Brno drží první pozici v rámci ČR, přičemž celková plocha a počet vystavovatelů má rostoucí tendenci, což ovšem neplatí pro agregovaný počet návštěvníků. Pokles návštěvníků však zaznamenaly také druhý a třetí největší organizátor veletrhů v ČR (Výstaviště České Budějovice a INCHEBA Praha). Otázkou zůstává, zda by v rámci republiky i v širším evropském kontextu nemělo proběhnout rozdělení trhu a větší specializace jednotlivých výstavních areálů na určité obory či typy veletrhů. Tab. 14: Přehled největších veletrhů Organizátor 2007 2008 Plocha

VELETRHY BRNO VÝSTAVIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE

460 391

485 885

96 526

102 745

INCHEBA PRAHA 94 030 87 132 Vystavovatelé VELETRHY BRNO 9 631 10 687 INCHEBA PRAHA 3 733 3 615 VÝSTAVIŠTĚ ČESKÉ 1 741 1 638 BUDĚJOVICE Návštěvníci VELETRHY BRNO 940 035 878 636 VÝSTAVIŠTĚ ČESKÉ 307 566 260 023 BUDĚJOVICE INCHEBA PRAHA 339 618 250 935 Zdroj: Společenstvo organizátorů veletrhů a výstav v ČR, 2008 Z hlediska cestovního ruchu je velmi podstatná také propagace a marketing. Ten lze nepřímo vypozorovat také z počtu akreditovaných novinářů jednotlivých veletrhů. Novináři informacemi o konaných veletrzích a přidružených akcích latentně motivují potenciální návštěvníky. Publicita veletrhu je velmi důležitá také pro zájem vystavovatelů. V ukazateli počtu novinářů je zaznamenaný mírný pokles, který Společenstvo organizátorů veletrhů a výstav v ČR vysvětluje malým zájmem organizátorů a jejich malé péče o novináře (přičemž náklady na novináře patří v porovnání s ostatními nástroji marketingové komunikace mezi minimální). Tab. 15: Počet novinářů dle informací organizátorů veletrhů Organizátor 2006 2007 2008 VELETRHY BRNO 4 726 5 266 5 241 INCHEBA EXPO PRAHA

1 961

2 492

2 376

ABF PRAHA ‐ 478 468 Zdroj: Společenstvo organizátorů veletrhů a výstav v ČR, 2008 Nabídku veletržních možností je možné pozorovat také z hlediska jejich mezinárodního významu – Veletrhy Brno jako jediné v ČR dynamicky zvýšily počet mezinárodních akcí mezi lety 2007 (z 27 na 37) – např. INCHEBA Praha zůstala na 10 mezinárodních akcích, ostatní výstaviště mají mezinárodní akce pouze v jednotkách. 41


Z hlediska cestovního ruchu je velmi zajímavým ukazatelem podíl zahraničních vystavovatelů, resp. návštěvníků jednotlivých veletrhů. Zde je deficit BVV již významný, dokonce v porovnání s výstavišti v Praze (např. INCHEBA) je nižší (na čemž má velký podíl mezinárodní ‐ zejména letecká ‐ dopravní dostupnost). Z hlediska zahraničních vystavovatelů je v Brně nejvýznamnějším veletrhem MSV (jediný má více než 50 % zahraničních vystavovatelů). Z hlediska zahraničních návštěvníků jsou nejvýznamnějšími veletrhy Fondex, Plastex, Profintech (shodně 20 %). Zajímavé je srovnání veletrhů zaměřených na cestovní ruch. Veletrh GO zaznamenal 16 % zahraničních vystavovatelů (a méně než 5 % zahraničních návštěvníků), veletrh REGIONTOUR vykázal 15 % zahraničních vystavovatelů (rovněž méně než 5 % zahraničních návštěvníků). Pro srovnání veletrh HOLIDAY WORLD zaznamenal v roce 2008 více než 49 % zahraničních vystavovatelů (tj. téměř 3x více než veletrhy GO/REGIONTOUR). Kongresová turistika na rozdíl od veletržní v Brně nemá tak silné postavení (v komparaci s Prahou nebo jinými veletržními a kongresovými městy). Dominantní nabídkou kongresové infrastruktury disponují Veletrhy Brno s kapacitou až 5 000 osob a vlastním business centrem. Celkem mají Veletrhy Brno 9 sálů s celkovou plochou cca 4 500 m2. Ubytování je řešeno nejčastěji spoluprací se sousedním hotelem Holiday Inn Brno, který nabízí také konferenční prostory (sál o rozloze 3 250m2 a celkovou kapacitu cca 100 osob). V blízkosti BVV jsou k dispozici také konferenční prostory hotelu Voroněž (Voroněž 1 a Voroněž 2). Velké a zároveň moderní kongresové centrum s vysokou kapacitou návštěvníků však Brnu chybí. Statistika kongresů není exaktně evidována a za menší akce (pod 100 osob) se prakticky systematicky nesleduje. V Tab. 16 je evidována velikost kongresů konaných v rámci Kongresového centra BVV. V tomto přehledu však nejsou započítány akce konané v průběhu veletrhů (jedná se pouze o akce, pro něž BVV pronajímaly prostory). Většina kongresů, jejichž účast je nad 300 osob, je věnována lékařským tématům (medicínské kongresy). Tab. 16: Kongres organizované v rámci Kongresového centra v areálu BVV Počet návštěvníků 2005 2006 2007 2008 2009 Do 100 osob 65 cca 100 cca 130 cca 150 cca 130 Do 300 osob 55 Do 600 osob 17 0 1 1 2 Do 1 000 osob 3 1 2 3 2 Do 1 500 osob 2 1 0 0 0 Do 2 000 osob 1 0 0 0 0 Do 2 500 osob 1 0 1 0 0 Nad 2 500 osob 1 1 1 2 2 Zdroj: BVV, 2009 Veletržní a kongresové aktivity jsou v Brně lokalizovány velmi úzce do místa, v jehož centru leží Veletrhy Brno a radius odpovídá řádově stovkám metrů. Koncentrace aktivit na takto malém území umožňuje využití komparativních výhod jednotlivých subjektů, na druhou stranu koncentruje aktivity do jedné části města tak, že návštěvník nemá potřebu poznávat jiná místa. K tomu je nezbytná synergie s TIC, které by mělo účelně návštěvníkům poskytovat informace o možnostech v jiných částech města a dostat tak turisty i mimo radius kongresového centra. Kongresový cestovní ruch je podporován také projektovými aktivitami Centrály cestovního ruchu Jižní morava (CCR JM) a Jihomoravského kraje. Projekt CCR JM s názvem Moravia Convention Bureau byl schválen k financování z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod a je realizován v období 4/2008 ‐ 4/ 2010. CCR JM prostřednictvím projektu vytvořila interaktivní centrum informací pro kongresovou turistiku pro Jižní Moravu pod značkou „Moravia Convention Bureau“ 42


(www.moraviaconvention.cz). Rozpočet projektu dosahuje 10,8 mil. Kč. Partnery projektu jsou ostatní subjekty zainteresované v rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně ‐ Jihomoravský kraj, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Veletrhy Brno a.s. Na zmiňovaný projekt navazuje projekt realizovaný Jihomoravským krajem (s partnery, kterými jsou Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, statutární město Brno a Centrála cestovního ruchu JM) s názvem „Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %!“. Projekt s rozpočtem cca 10 mil. Kč je zaměřený na samotnou propagaci kongresové a incentivní turistiky (formou dodatečné propagace v médiích, na billboardech, v prostředcích veřejné dopravy, na odborných veletrzích apod.). Organizátory kongresové a incentivní turistiky prozatím nejsou ve větší míře cestovní kanceláře nebo touroperátoři. Převažují „single“ nabídky hotelů k pronájmu konferenčních místností (přehledně např. na webu http://www.moraviaconvention.cz), které také zprostředkovávají doprovodné služby. O zaštiťování kongresové a incentivní turistiky (z hlediska propagace a marketingu) se stará Jihomoravský kraj a CCR JM (viz. realizace dvou projektů) a méně také samotné město Brno. Investice do turistické infrastruktury z velké části směřují z řad soukromých subjektů (ubytovací a stravovací zařízení), v případě veřejných služeb také často z řad veřejných a neziskových subjektů. Investicím do turistické infrastruktury se podrobněji věnuje např. ROP Jihovýchod (oblast podpory 2.1), vzhledem k existenci IPRM Brna je možné zařadit projekty také do prioritní osy 3.1 (Rozvoj urbanizačních center).

43


4. Analýza poptávky vč. statistik návštěvnosti jednotlivých atraktivit CR Cílem této kapitoly je popsat profil návštěvníka města, analyzovat druhy a formy cestovního ruchu a cílové skupiny s nimi spojené. Součástí kapitoly jsou i výstupy terénního dotazníkového šetření profesních skupin, které denně pracují s návštěvníky města Brna (jak domácími, tak zahraničními) – zejména cestovní kanceláře a ubytovací zařízení. Zjištění typického profilu návštěvníka představuje složitý proces sběru dat, který lze realizovat pomocí terénního průzkumu na minimálně definovaném vzorku respondentů 9 a nebo na základě zkušeností subjektů působících v cestovním ruchu (lze využít i metodu nepřímých dedukcí na základě analýz návštěvnosti a jiných dat, ta je ovšem značně zpochybnitelná). V rámci Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna byla primárně využita analýza profilu návštěvníka z dotazníkového šetření, realizovaného mezi ubytovacími zařízeními a cestovními kancelářemi. Tento primární výzkum byl realizován ve spolupráci s Vysokou školou obchodní a hotelovou, s.r.o., v říjnu a listopadu 2009, kdy bylo v rámci dotazníkového šetření osloveno celkem 44 subjektů, od nichž byly získány odpovědi k další analýze (návratností dotazníků 100 %). Využito dále bylo i sekundárních dat terénního šetření profilu návštěvníka realizovaného společností STEM/MARK a.s. pro agenturu CzechTourism z roku 2006. Tento detailní výzkum zahrnuje na území města Brna 6 lokalit (Brněnskou přehradu, centrum města, TIC, BVV, ZOO, Špilberk a doplňkově pak Předklášteří). Metodou náhodného výběru bylo osloveno v zimním a letním období celkem 1 312 respondentů (v turistickém regionu Jižní Moravy pak celkem 13 393 respondentů a v celé ČR 106 582 respondentů). Další sekundární data pro vytvoření profilu návštěvníka města poskytuje také Jihomoravský kraj, jenž provádí šetření spokojenosti návštěvníků. Tato data jsou k dispozici společně s monitoringem návštěvnosti turistického regionu Jižní Morava na oficiálních internetových stránkách Jihomoravského kraje. Vzhledem k tomu, že data jsou vztažena k celému velkému územnímu celku regionu, nejsou však implikace pro Brno jako město dostatečně prokazatelné (což je dáno také faktem, že počet oslovených návštěvníků v Brně tvoří jen nepatrnou část celkového výběrového vzorku), nejsou zde proto dále využita.

4.1 Výstupy dotazníkového šetření Vysoké školy obchodní a hotelové (VŠOH) Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 44 subjektů působících v cestovním ruchu ve městě Brně, z toho 39 podniků poskytujících ubytovací služby v následující struktuře: - Kategorie hotel 5 ‫٭‬ a hotel, motel, botel 4*: 8 podniků (tj. 18,18 %) - Kategorie hotel, motel, botel 3 ‫٭‬: 11 podniků (tj. 25,00 %) - Kategorie hotel, motel, botel 2 ‫٭‬: 2 podniky (tj. 4,55 %) - Kategorie hotel, motel, botel 1‫٭‬: 1 podnik (tj. 2,27 %) - Kategorie garni 10 hotel: 1 podnik (tj. 2,27 %) - Kategorie penzion: 13 podniků (tj. 29,55 %) - Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedené: 3 podniky (tj. 6,82 %) - Podniky nabízející služby v oblasti incomingu (označeny jako CK): 5 podniků (11,36 %) Velikostní struktura dotazovaných podniků je vzhledem k počtu jejich zaměstnanců následující: 11 % podniků nemá žádné zaměstnance, jelikož podnik je provozován osobou samostatně výdělečně činnou (jde o 3 subjekty nabízejících incoming a 2 penziony); 25 % podniků patří do kategorie mikropodnik 9

Tento přístup byl zvolen např. při analytickém dokumentu Průzkum návštěvnosti města Brna v roce 2004 realizovaný Výzkumným centrem regionálního rozvoje Masarykovy univerzity. Garni hotel má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd.

10

44


(tj. do 9 zaměstnanců včetně), 46 % podniků spadá do kategorie malý podnik (od 10 do 49 zaměstnanců), 9 % podniků do kategorie střední podnik (od 50 do 99 zaměstnanců) a jeden subjekt (2 %) patří do kategorie velký podnik (nad 100 zaměstnanců). 7 % podniků ze souboru neuvedlo počet zaměstnanců. Z Tab. 17 je patrnější rozdělení podniků, které byly součástí průzkumu. Z průzkumu dále vyplývá, že ubytovací zařízení vyšších kategorií mají více zaměstnanců. Tab. 17: Počet zaměstnanců v jednotlivých kategoriích ubytovacích zařízení Počet zaměstnanců v jednotlivých kategoriích

počet

%

5

11,4

5 a 4‫٭‬

8

18,2

3‫٭‬

11

25,0

2‫٭‬

2

4,5

1‫٭‬

1

2,3

garni

1

2,3

penzion

13

29,5

ostatní

3

6,8

44

100,0

CK

Kategorie

celkem

Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Z dotazníkového šetření vyplynulo, že celkem 95 % podniků má klienty z ČR, ovšem ne pro všechny dotazované subjekty jsou domácí klienti nejpočetnější nebo nejčastější skupinou zákazníků. Domácí klientela je nejpočetnější skupinou pro 77 % podniků. Pro zbývající subjekty platí, že jejich klienti pochází převážně z dalších zemí a to v následujícím pořadí četnosti: Rakousko (11 % podniků), Německo (9 % podniků), Polsko, USA a Velká Británie (po jednom podniku, tedy 2 procentních bodech). Na druhém místě v pořadí převažující země klientů má nejvíce dotazovaných subjektů cestovního ruchu klienty z Německa (36 % podniků), ze Slovenska (32 % podniků) a již výrazně méně oslovených podniků má klienty z Velké Británie (7 % podniků), Itálie, Francie a Ruska (5 % podniků). Ani na třetí a čtvrté příčce v početnosti klientů z určité země se nevyskytují další, nejmenované, země; výjimkou jsou dva podniky, jejichž klienti pocházejí také z Nizozemí a jeden podnik má klienty z Litvy (vedle dále uvedených zemí Ukrajina a Bulharsko). Několik oslovených subjektů nedokázalo posoudit převažující země svých hostů nebo zákazníků. Pět ubytovacích zařízení také uvedlo jiné země původu klientů, mezi které patří Japonsko, Korea, Maďarsko, Ukrajina a Bulharsko. Obě poslední země původu se ovšem týkají ubytoven poskytujících ubytování dlouhodobějšího charakteru (pro v České republice pracující klienty). Podíly zemí, ze kterých pochází převážná část zákazníků, ukazuje Obr. 15 (vypočteno na základě součtu četností prvních tří uvedených zemí).

45


Obr. 15: Podíl zemí podle převažující části klientů z daných zemí Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Při porovnání zemí původu převážné části klientů ubytovacích zařízení a klientů cestovních kanceláří nejsou zřejmé žádné výrazné rozdíly. Výjimku tvoří skutečnost, že klienti z USA a Velké Británie navštěvují pouze hotely vyšších kategorií. Bližší údaje jsou uvedeny v Tab. 18. Tab. 18: Četnosti zemí klientů u jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení u incomingových cestovních kanceláří Četnosti zemí klientů u jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení a u incomingových cestovních kanceláří Kategorie ubytování Země [%] a CK Velká ČR Slovensko Německo Rakousko Itálie USA Británie 7,1 7,1 6,9 25,0 0,0 14,3 12,5 CK 5 a 4‫٭‬

19,0

14,3

20,7

8,3

25,0

0,0

50,0

3‫٭‬

26,2

7,1

34,5

8,3

50,0

28,6

37,5

2‫٭‬

2,4

7,1

6,9

8,3

0,0

0,0

0,0

1‫٭‬

2,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

garni

2,4

7,1

0,0

0,0

0,0

14,3

0,0

penzion

33,3

50,0

31,0

41,7

25,0

42,9

0,0

ostatní

4,8

7,1

0,0

8,3

0,0

0,0

0,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 celkem Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Jazyky klientů oslovených podniků převážně kopírují oficiální jazyky zemí, odkud klienti přijíždějí, resp. odkud pocházejí, tj. nejčastěji uváděným jazykem je čeština (86 %), dále němčina (75 %), angličtina (70 %), slovenština (25 %), již méně italština (11 %), francouzština (9 %) nebo ruština (7 %), v jednom případě také španělština a nizozemština. Klienti za služby při hotovostním styku nejčastěji platí v českých korunách (89 %), z toho pouze českými korunami platí klienti 31 podniků (tj. 70 %). V kombinaci s českou korunou, resp. i americkým dolarem platí klienti také eurem (23 %), pouze eurem platí zákazníci 7 % oslovených podniků. Americký dolar 46


používají klienti (v obou případech v kombinaci s českou korunou a eurem) pouze 5 % oslovených podniků. Převážnou část klientů oslovených podniků tvoří lidé ve věku mezi 26 až 50 lety (při součtu hodnot dvou věkových kategorií nejčastěji uváděných). Třetí věkovou kategorii představují klienti ve věku od 51 do 60 let. Nejnižší součet byl dosažen u škály 4 a 5 u věkové kategorie do 25 let (11 % odpovědí), poslední věková kategorie – nad 60 let – byla uvedena pouze u 14 % odpovědí. Vzhledem k relativně malému celkovému počtu dotazovaných podniků (a následně v rozdělení podle kritérií věkové struktury a kategorií ubytování včetně incomingových cestovních kanceláří) nelze naznačené výsledky generalizovat. Nicméně jak je možné vidět z Tab. 19, incomingové cestovní kanceláře mají klienty spíše ze středních a vyšších věkových skupin, hotely nejvyšších dvou kategorií obsluhují klienty spíše ve věkové kategorii od 36 do 60 let, zatímco tříhvězdičkové hotely častěji hostí věkové kategorie od 26 do 50 let a penziony převážně věkovou kategorii od 26 do 35 let. Tab. 19: Věková struktura klientů podle frekvence využívání nabízených služeb v jednotlivých kategoriích ubytovacích zařízení a v cestovních kancelářích Věková struktura klientů podle frekvence využívání nabízených služeb v jednotlivých kategoriích ubytovacích zařízení a v cestovních kancelářích (součty hodnot u odpovědí škály 4 a 5, tedy „nejčastější“) věk klientů [%] Kategorie 26‐35 36‐50 let 51‐60 nad 60 ubytování a CK do 25 let let let let Incomingové 20,0 0,0 7,4 21,4 33,3 CK 5 a 4‫٭‬ 0,0 19,2 25,9 14,3 16,7 3‫٭‬

20,0

30,8

29,6

28,6

16,7

2*

0,0

3,8

3,7

7,1

16,7

1‫٭‬

0,0

0,0

3,7

7,1

0,0

garni

0,0

0,0

3,7

7,1

16,7

penzion

60,0

34,6

18,5

7,1

0,0

ostatní

0,0

11,5

7,4

7,1

0,0

celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Polovina oslovených podniků nezná dosažené vzdělání svých klientů. Druhá polovina oslovených subjektů identifikuje vzdělání zákazníků následovně: 23 % podniků uvedlo jako dosažené vzdělání svých klientů „vysokoškolské“ a 27 % „středoškolské“ (v součtu s maturitou a bez maturity). Naprosté převahy v rozdělení klientů podle pohlaví dosahují muži (tuto odpověď uvedlo až 55 %), ženy převažují pouze u 14 % respondentů, odpověď „obě pohlaví rovnoměrně“ byla označena 30 % podniků. Na základě dotazníkového šetření lze konstatovat, že penziony a hotely dvou nejvyšších kategorií nejčastěji neznají vzdělání svých klientů, naopak vzdělání nejlépe zná personál hotelů tříhvězdičkových, u kterých jsou muži jako převažující pohlaví ve struktuře klientů výrazně dominantně zastoupeni, podobně jako u penzionů. Nejrovnoměrněji jsou z hlediska pohlaví zastoupeni muži a ženy v případě nejvyšších kategorií ubytovacích služeb. Klienti oslovených subjektů pro svou dopravu do Brna nejčastěji využívají osobní automobil (80 % odpovědí), z toho až u 55 % případů jde o výlučný způsob dopravy. Druhým nejvíce využívaným dopravním prostředkem je vlak (25 % odpovědí), ovšem v tomto případě se jednalo vždy o další typ 47


dopravy vedle jiného již zmíněného (zejména osobního automobilu). Linkový autobus je využíván jen v malé míře – kladnou odpověď uvedlo 11 % podniků a i v tomto případě se jednalo vždy o jeden ze dvou či více druhů nejčastějšího způsobu dopravy. Podíl dopravy zájezdovými autobusy je relativně vyšší, četnost odpovědí odpovídala hodnotě 16 % (z toho u 9 % subjektů jde o výlučný způsob dopravy klientů). Mezi jiné způsoby dopravy patří také doprava letecká, zmiňovaná 14 % podniků, z toho jako jediný způsob dopravy svých zákazníků uvedly leteckou dopravu 2 podniky (tj. 5 %). Tento druh dopravy byl zmiňován subjekty z nejvyšších kategorií ubytování včetně jednoho luxusního penzionu. Jeden dotazovaný podnik uvedl jako způsob dopravy taxi, jeden tramvaj a jeden neodpověděl. U 32 % podniků klienti využívají spíše dva a více způsobů dopravy. Klienti dotazovaných podniků tráví v Brně nejčastěji 1‐2 dny (77 %), pouze 14 % respondentů (tj. podniků) uvedlo pobyt v délce od 3 do 7 dnů, delší než 7 dnů byl uveden pouze jedním osloveným subjektem a pobyt bez přenocování byl zmíněn 5 % podniků. Opakované návštěvy klientů uvádí až 80 % podniků, nesouhlas s opakovaným pobytem klientů vyjádřilo 14 % podniků a odpověď nebylo možno uvést (např. nově otevřené zařízení) u 7 % dotazovaných subjektů. Rozdělení četností podle délky pobytu a opakovanosti návštěv u jednotlivých kategorií ubytování je patrné z Tab. 20. Z dotazníkového šetření lze učinit závěr, že penziony jsou místem pobytu spíše velmi krátkodobého – téměř všechny oslovené podniky z této skupiny uvedly délku pobytu 1‐2 dny a podobná situace panuje také u tříhvězdičkových hotelů, které lze považovat za přímé konkurenty penzionů (s ohledem na vybavenost zařízení). Stoprocentní uvedení délky pobytu v rozmezí jednoho až dvou dnů u incomingových cestovních kanceláří pouze potvrzuje skutečnost velmi krátkých a rychlých návštěv Jihomoravského kraje a města Brna turisty a jinými návštěvníky. Tab. 20: Struktura klientů podle délky pobytu a opakovanosti návštěvy u jednotlivých kategorií ubytovacích služeb a incomingových cestovních kanceláří Struktura klientů podle délky pobytu a opakovanosti návštěvy u jednotlivých kategorií ubytovacích služeb a incomingových cestovních kanceláří délka pobytu [%] 1‐2 dny

3 ‐ 7 dnů

Incomingové CK

100,0

0,0

delší než 7 dnů 0,0

5 a 4‫٭‬

57,1

42,9

0,0

‫٭‬3

80,0

10,0

10,0

‫٭‬2

100,0

0,0

0,0

‫٭‬1

100,0

0,0

0,0

garni

0,0

100,0

0,0

penzion

92,3

7,7

0,0

Kategorie a CK

100,0 0,0 0,0 ostatní Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Převážná část klientů se stravuje v restauračních zařízeních (odpovědělo souhlasně 57 %), odpověď „částečně se stravuje“ uvedlo 32 % dotazovaných subjektů), pouze 5 % podniků se vyjádřilo záporně u otázky stravování a stejné množství subjektů nebylo schopno odpovědět. Odpověď „částečně“ byla uvedena u 4 z 5 podniků u incomingových cestovních kanceláří a dále byla uvedena u 4 ze 13 subjektů 48


ze skupiny penzionů. Stravování více využívají klienti vyšších kategorií ubytovacích zařízení (od tříhvězdičkových výše) a také klienti penzionů. Hlavním a dominantním důvodem návštěvy Brna je práce. Tuto odpověď uvedlo až 61 % dotazovaných subjektů s váhou nejvyššího významu a dalších 20 % podniků s druhou nejvyšší váhou. Žádný jiný důvod návštěvy nemá takovou četnost odpovědí, ostatní důvody (v případě soustředění se na váhy 4 a 5) jsou zastoupeny již výrazně méně. Mezi takové důvody patří tranzit (12 odpovědí), poznávání (7 odpovědí), zábava (6 odpovědí). Do Brna klienti respondentů nejezdí za nákupy (odpověď u obou hodnotových škál č. 4 a 5 uvedly pouze 2 podniky) 11 . Do Brna se taktéž jezdí velice málo za sportem, turistikou, relaxací a zdravím a taktéž z důvodu návštěvy (v každém případě pouze 4 odpovědi). Jiný než uvedený důvod ve výčtu odpovědí byl zmíněn třemi podniky a to důvod vzdělávání/školení. Analýza důvodů pro jednotlivé kategorie ubytovacích služeb a incomingové cestovní kanceláře ukazuje na následující skutečnosti: - Stěžejním důvodem pro klienty incomingových cestovních kanceláří je dle očekávání poznávání (uvedli 4 z celkových 5 oslovených podniků), nicméně poněkud překvapivě byl uveden také důvod práce a tranzit (jedním zástupcem). - Klienti penzionů jezdí do města Brna nejčastěji za prací, podobně i klienti hotelů vyšších kategorií od tříhvězdičkových včetně. - Klienti nejvyšších kategorií hotelů (4 a 5 hvězdiček) nejčastěji (3 odpovědí) jezdí do Brna za zábavou a tyto hotely jsou rovněž jediné podniky, které uvedly jako důvod návštěvy nákup (2 odpovědi). - Další hodnoty jsou uvedeny v Tab. 21. Tab. 21: Struktura důvodů návštěvy Brna pro jednotlivé kategorie ubytovacích služeb a pro incomingové cestovní kanceláře Struktura důvodů návštěvy Brna pro jednotlivé kategorie ubytovacích služeb a pro incomingové cestovní kanceláře (součty hodnot u škály č. 4 a 5 při odpovědích) důvody návštěvy Brna kategorie a relaxace turistika CK práce zábava nákupy návštěva tranzit jiné poznávání a zdraví a sport Incomingové 4 1 0 1 0 0 0 1 1 CK 5 a 4‫٭‬ 0 0 0 8 3 2 1 2 1 3‫٭‬ 1 0 1 9 1 0 2 3 2 2‫٭‬ 0 1 0 2 0 0 0 0 1 1‫٭‬ 0 0 0 1 0 0 0 1 0 garni 0 0 0 1 0 0 0 0 0 penzion 2 1 2 12 1 0 1 3 0 ostatní 0 1 1 2 1 0 0 2 0 celkem 7 4 4 36 6 2 4 12 5 Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Z Obr. 16 vyplývá velmi vysoká sezónnost návštěvnosti v HUZ a využití incomingových cestovních kanceláří. Nejpočetněji zastoupenými měsíci jsou duben ‐ červen a září + říjen (do značné míry korespondují s rozložením hlavních veletržních a kongresových akcí ve městě Brně). Velmi slabě jsou zastoupeny zimní měsíce a období letních prázdnin.

11

Což je v rozporu se zjištěními v rámci průzkumu návštěvnosti z CzechTourism v roce 2006.

49


Obr. 16: Sezónnost klientů dotazovaných subjektů Zdroj: Dotazníkové šetření, VŠOH 2009 Částky, které respondenti uváděli při otázce týkající se výše denní průměrné útraty za poskytované služby přepočtené na české koruny, byly převedeny do 6 kategorií a to: - kategorie 1 – do 200 Kč, - kategorie 2 od 201 do 400 Kč, - kategorie 3 od 401 do 600 Kč, - kategorie 4 od 601 do 800 Kč, - kategorie 5 od 801 do 1000 Kč a - kategorie 6 od 1001 Kč výše. Celkem 27 % podniků neuvedlo žádnou odpověď (z toho 4 incomingové cestovní kanceláře a 5 penzionů z celkem 13) a žádný z dotazovaných podniků neuvedl částku spadající do kategorie 1. Dle vypočtených četností nejvíce podniků uvedlo částku od 801 do 1000 Kč (20 %), 18 % podniků částku od 601 do 800 Kč (z toho polovina z řad tříhvězdičkových hotelů), 14 % podniků částku vyšší než 1000 Kč a částky v kategoriích 2 a 3 uvedlo shodně 9 % podniků. Nejvyšší částky byly zmíněny podniky z nejvyšších kategorií a luxusním penzionem. Ani jeden z oslovených podniků neuvedl, že by průměrná útrata klientů byla ve srovnání s loňskou sezonou vyšší. Kromě tří podniků, jež nemohly vývoj posoudit kvůli existenci kratší než jeden rok, a dále 14 % subjektů, které neměly dostatek informací pro posouzení, se všechny ostatní subjekty (tj. 77 % podniků) vyjádřily záporně (ve smyslu klesající útraty klientů). Z hlediska vývoje zisku je počet nesouhlasných odpovědí s růstem zisku stejný – tedy 77 % odpovědí. 18 % podniků opětovně nebylo schopno vývoj posoudit, ale u jednoho podniku byl zaznamenán nárůst zisku (u jednoho zástupce z řad incomingových cestovních kanceláří). Na otázku pozorovaných trendů v chování klientů za poslední tři roky byl nejčastěji zmiňovaným trendem fakt zvyšování nároků na kvalitu, resp. tlak na poměr vyšší kvalita za nižší cenu, který uvedlo 16 podniků (tj. 36 %). Zvýšený tlak na snižování ceny uvedlo 11 % podniků a zkracování délky pobytu uvedlo 16 % podniků. Naopak prodlužování délky pobytu a požadavky na rozšíření nebo poskytování dalších doprovodných služeb uvedl pouze jeden podnik. 18 % subjektů nepozoruje žádný výrazně odlišný trend – zákazníci se dle jejich názoru chovají stejně. 11 % subjektů nedokázalo změny v chování klientů posoudit (například z důvodu kratší existence podniku). 20 % podniků neuvedlo žádnou odpověď. 50


Známkou „1“, tedy výborně, se ohodnotilo 34 % podniků (více z řad hotelů vyšších kategorií od tříhvězdičkových výše) a více také penziony, známkou „2“, tj. velmi dobře, 41 % podniků včetně 4 z 5 incomingových cestovních kanceláří. V souboru jsou však zastoupeny i podniky, které samy sebe hodnotily i hůře a to známkou „3“. 4 podniky (dva hotely nejvyšší kategorie, 1 tříhvězdičkový hotel a jeden penzion), známkou „4“ (penzion) a známkou „5“ (tříhvězdičkový hotel) vždy jeden podnik. 43 % podniků nezprostředkovává svým klientům žádné služby jiných subjektů. Ostatní podniky (kromě dvou, které se k otázce nevyjádřily) tedy služby zprostředkovávají, přičemž nejčastěji jde o služby prodeje jízdenek, výletů, kulturních a sportovních akcí, taxislužby, služby jiných ubytovacích zařízení mimo Brno a podobně.

4.2 Profil návštěvníka – analýza dat CzechTourism Profil návštěvníka zjišťovaný na základě terénního šetření poskytuje v tabelované formě agentura CzechTourism z roku 2006 (šetření společnosti STEM/MARK). Reprezentativní vzorek v tomto případě činil 1 312 respondentů. Vzorek respondentů oslovených v Brně z hlediska věkové kategorie odpovídal třetinovému zastoupení osob do 25 let, 27 % respondentů bylo ve věku 26 ‐ 34 let, 23 % ve věku 35 ‐ 49 let a 16 % nad 50 let. Z hlediska vzdělání bylo 11 % respondentů bez maturity, 488 % s maturitou a VŠ vzdělání dosáhlo 40 všech dotazovaných. Zastoupení podle pohlaví bylo rovnoměrné. Komparace odpovědí zmiňovaného vzorku respondentů je dále v textu provedena vždy na základě srovnání s turistickým regionem Jižní Morava a Českou republikou. Statistika návštěvnosti cizinců má vypovídací hodnotu vyšší jen při větší šíři výběrového souboru. Podle statistik CzechTourism je Brno navštěvováno z 1/3 cizinci (v komparaci s turistickým regionem Jižní Morava – 17 % i s ČR – 21 % je to značně více). Nejvíce cizinců je koncentrováno v centru města a v okolí hradu Špilberk (více než 65 %), naopak nejméně u ZOO (19 %). Cizinci jsou tedy více orientováni na centrální město a nejvýznamnější památky. V případě efektivní distribuce turistických materiálů tedy jasně vyplývají místa, kde je potřeba soustředit větší počet cizojazyčných materiálů. Trvalý pobyt oslovených cizinců je v porovnání s Jižní Moravou nebo ČR daleko více diverzifikovaný. Převládá Slovenská republika (21 %), následuje Německo, Rakousko, Polsko a USA. 53 % cizinců, kteří přijeli do Brna, v ČR navštívili také Prahu, 57 % dále cestovalo i jinde po Jižní Moravě. Domácí turisté (návštěvníci) nejčastěji pocházeli z okresu Praha, Prostějov a Zlín (nepočítáme‐li sousední jihomoravské okresy Brno‐venkov a Blansko). Nejvíce Čechů ‐ turistů je ze vzdálenosti nad 100 km (41 %), vzdálenosti v intervalu 21‐50 a 51‐100 km jsou shodně zastoupeny 21 % podílem. Největší vzdálenost jezdí Češi za veletrhy na BVV (59 % českých návštěvníků má bydliště ve vzdálenosti delší než 100 km), naopak nejvíce českých návštěvníků s bydlištěm do 20 km jezdí k Brněnské přehradě a hradu Veveří (33 %). Tento fakt vypovídá o rozložení funkcí jednotlivých částí Brna – zatímco „kongresové a veletržní“ okolí BVV je soustředěno především na vzdálenější turisty a specializovanou klientelu, okolí severní části Brna slouží jako vyhledávaný rekreační areál nejen pro Brňany, ale také pro turisty z blízkého okolí (většinou z Jihomoravského kraje). Z hlediska využitého dopravního prostředku se turisté do Brna nejčastěji dostávají autem (37 %), tato forma dopravy je však v porovnání s regionem Jižní Moravy významně nižší (62 %), stejně tak při komparaci s ČR (60 %). Nadprůměrně vysoce je zastoupena doprava vlakem (28 % vzhledem k 15 %, resp. 13 % v Jižní Moravě, resp. ČR). Využití dopravního prostředku ve zmíněném pořadí potvrdilo také dotazníkové šetření u subjektů provozujících ubytovací zařízení, resp. poskytujících incomingové služby. Využití dopravního prostředku indikuje možnosti cílené propagace dle jednotlivých vstupních bran do města. Zároveň nízké zastoupení automobilu (které příliš nekoresponduje s dopravními možnostmi Brna – chybějícími záchytnými parkovišti typu P+R, nevyhovující parkovací kapacity) značí fakt, 51


že dopravní řešení centra Brna je důležité více pro autobusovou dopravu, resp. Individuální automobilovou dopravu (IAD) místních Brňanů. Využití dopravního prostředku koresponduje s hodnocením služeb vztahujících se k dopravě – služby pro motoristy jsou podle respondentů ve srovnání s Jižní Moravou nebo ČR na nižší úrovni (řádově o jednotky procentních bodů), totéž platí o hodnocení služeb pro cykloturisty (zde je však v komparaci s vyššími územními celky hodnocení ještě výrazněji horší). Celkové hodnocení dopravní infrastruktury vychází v porovnání s ČR, resp. Jižní Moravou také více negativně (přestože je více než 50 % respondentů ji hodnotí jako veledobrou nebo dobrou). Naopak pozitivně je hodnocena městská hromadná doprava, spokojeno je více než 2/3 oslovených turistů (spokojenost s MHD v Jižní Moravě nebo v ČR nedosahuje ani 50 %). Relativně dobře vychází statistika délky pobytu. Zatímco dle výzkumu 44 % turistů v ČR (45 % v Jižní Moravě) ani nepřespí (tj. jedná se pouze o tranzitní cestovní ruch), v Brně je jednodenních turistů pouze 37 %. I tak je to stále vysoké číslo. Pozitivně vychází také srovnání počtu turistů zůstávajících déle než týden – v Brně je to 14 %, v Jižní Moravě 8 % a v celé ČR 10 %. Nejméně turisté zůstávají v Brně při návštěvě Brněnské přehrady (což potvrzuje rekreační oblast regionálního významu v dojížďkové vzdálenosti), nejdéle zůstávají návštěvníci dotazovaní v centru města a v okolí hradu Špilberk. Data hovořící o zvoleném druhu ubytování korespondují s délkou strávených nocí v odpovědi „nejsem zde ubytován“ (převažující odpověď 35 % případů). 14 % přespává u známých (průměr v ČR je shodný). Z hromadných ubytovacích zařízení nejvíce návštěvníků využívá Hotely *** a více (13 %), přestože hodnoty za Jižní Moravu a ČR favorizují více penziony (13 %). Penziony jsou v Brně využívány pouze v 6 %. Zkreslující je však zařazení kategorie nejvyšších hotelů (čtyř/pěti hvězdičkových HUZ vyššího standardu). Polarita odpovědí je logicky patrná mezi návštěvníky BVV (40 % v hotelech vyšší kategorie) a návštěvníky Brněnské přehrady a ZOO (pouze 3 % v hotelech vyšší kategorie). Spokojenost s hodnocením ubytovacích služeb je velmi dobrá až dobrá (dohromady v 51 % případů) stejně jako spokojenost s vybavením ubytovacích kapacit. Odpovědi hodnotící spokojenost byly velmi podobné i v turistickém regionu Jižní Morava a v celé ČR. Turisté však nejsou příliš spokojeni s cenovou úrovní služeb (zde jsou však započítány všechny služby obecně) a v porovnání s ČR nebo Jižní Moravou jsou také méně spokojeni s úrovní personálu ve službách cestovního ruchu. V souvislosti s ubytováním je řešena také návštěvnost restauračních zařízení. Pravidelně je navštěvuje 29 % turistů, což je o 4 procentní body méně než průměr v Jižní Moravě, resp. ČR. Významný (a v neregionálním srovnání vyšší) je však podíl občasných návštěvníků restaurací, který dosahuje 51 %. Spokojenost s veřejným stravováním je na velmi vysoké úrovni a koresponduje s hodnotami zjištěnými jak v Jižní Moravě, tak v rámci celé České republiky (platí rovněž pro hodnocení vybavenosti stravovacích kapacit). Další důležitou charakteristikou jsou opakované návštěvy. Většina návštěvníků Brna se vrací, tj. jezdí opakovaně (58 %), což je ve srovnání s Jižní Moravou i ČR vyšší poměr o cca 20 procentních bodů. Vícenásobnou návštěvu potvrzují respondenti u Brněnské přehrady, BVV a ZOO. Naopak téměř 52 % respondentů v okolí hradu Špilberk zde bylo poprvé (svědčí o významnosti dominanty města a faktu, že se jedná o první objekt, kam turisté při své první návštěvě směřují). Obdobné výsledky (diference pouze v řádu jednotek procentních bodů) vykazuje také šetření záměru návštěvu znovu zopakovat, tj. přijet do Brna coby turistické destinace znovu. Trend cestování s partnerem/partnerkou, známými nebo přáteli je evidentní jak v ČR, tak na Jižní Moravě a také v Brně. Tuto formu návštěvy volí 51 % turistů a je nejpopulárnější ve všech zkoumaných místech (vyjma Zoologické zahrady Brno, kde s 69 % převažuje individuální návštěva – zde se ovšem 52


promítá metodická chyba výzkumu, který do individuální návštěvy zahrnuje pravděpodobně i skupinové výlety, které nejsou samostatnou kategorií). Nejčastějším důvodem návštěvy Brna je pro 39 % respondentů pracovní důvod (což je v porovnání s ČR i s Jižní Moravou o 20 procentních bodů více – v těchto regionech převládá jako hlavní důvod návštěvy poznání). Vysoké procento pracovních návštěv svědčí o orientaci na business segment v rámci cestovního ruchu. V porovnání s vyššími územními celky jsou nadprůměrně zastoupeny také faktory zábavy a nákupy. Naopak velmi málo turistů jezdí do Brna za relaxací, turistikou a sportem. Důvod návštěvy se však velmi značně liší v závislosti na místě dotazu – zatímco u BVV je pracovní návštěva zastoupena v 72 procentech případů, u Brněnské přehrady pouze ve 22 % (zde dominuje poznání a relaxace). Zaměříme‐li se na atraktivity cestovního ruchu, pak mezi respondenty převažuje společenský život a zábava, poznávací turistika a návštěvy kulturních akcí. Poznávací turistika je hlavní atraktivitou i v turistickém regionu Jižní Moravy a potažmo také v celé České republice. V nadregionálním kontextu však (na rozdíl od Jižní Moravy a ČR) však ztrácí pěší turistika a cykloturistika, což je však vzhledem k městskému prostředí zcela očekávaný výsledek. Poměrně špatně je hodnocena péče o čistotu a pořádek. Nespokojeno je více než 38 % turistů, což je o 10 procentních bodů více než v Jižní Moravě nebo v ČR. Obdobné výsledky vycházejí také z otázky týkající se péče o životní prostředí – nespokojenost turistů s přístupem Brna je dvakrát větší než v celém turistickém regionu Jižní Moravy a ČR. Spokojenost návštěvníků s „nehmotnými“ atraktivitami cestovního ruchu města Brna je poměrně vysoká, nejvíce ji lze pozorovat u kategorie „nákupní možnosti“ a kategorie „zábava a společenské vyžití“ (zde je spokojenost více než 80 %, což je u městského prostředí běžným jevem). Návštěvníci jsou spokojeni také se sportovními možnostmi (zde již není spokojenost tak výrazná a osciluje okolo 50 % (obdobně jako v Jižní Moravě nebo ČR). Týká se to také spokojenosti s atrakcemi pro dětské návštěvníky – zde je téměř ¼ turistů spokojena obdobně jako při komparaci s vyššími územními celky (zde je nutné podotknout, že více než 50 % respondentů však nedokáže kvalifikovaně posoudit nabídky atraktivit pro dětské návštěvníky). Relativně špatně je hodnoceno poskytování turistických informací. Přestože je spokojeno více než 70 % respondentů, je to stále o 5 procentních bodů méně, než je průměr v Jižní Moravě nebo ČR. Zcela nespokojeno je však pouze 1 % respondentů (což je méně u obou zmiňovaných vyšších územních celků). V průzkumu vychází také relativně hůře výsledky spokojenosti s turistickým značením – spokojeno je 65 % respondentů, což je téměř o 15 % méně než v Jižní Moravě nebo ČR. Toto hodnocení je však zřejmě zkresleno faktem, že podrobný navigační systém a turistické informační panely v centru města byly instalovány v roce 2007, šetření přitom probíhalo o rok dříve, kdy tyto prvky nebyly k dispozici. Přestože je většina návštěvníků v Brně z hlediska informovanosti spokojena, stále není dosaženo tak vysoké spokojenosti jako v turistickém regionu Jižní Moravy nebo v celé ČR. Poskytování informací může být také mírně ovlivněna přátelskostí místních lidí (kteří mohou být namátkově osloveni s prosbou o radu), která je hodnocena obdobně jak na úrovni celé ČR (cca 75 %), ovšem v regionálním kontextu turistického regionu Jižní Moravy je to o 10 % méně. Rozdílné je také pořadí zdrojů, které preferují návštěvníci při získávání informací. Informace o Brně nejvíce turistům poskytly internetové zdroje a příbuzní, popř. propagační materiály. Turisté v Jižní Moravě mají také nejvíce informací z internetových zdrojů a od příbuzných, výrazně zastoupena jsou však také TIC. Totéž lze konstatovat na úrovni ČR.

53


4.3 Analýza návštěvnosti turistických atraktivit Návštěvnost jednotlivých turistických atraktivit již byla zmíněna v předchozích kapitolách (hlouběji diskutována byla především návštěvnost z pohledu veletržní turistiky, doplňkově byla rozebrána návštěvnost HUZ coby základní turistické infrastruktury). Z jednotlivých subjektů, působících v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně, poskytuje nejucelenější statistiky návštěvnosti Muzeum města Brna, které zahrnuje současně nejvíce navštěvované atraktivity z kategorie kulturních (historických) objektů. Patří sem expozice, výstavy a kasematy hradu Špilberk, Vila Tugendhat a Měnínská brána a další menší objekty (např. dětská dílna a dětský ateliér). Poptávka po jednotlivých objektech Muzea města Brna je detailněji vyjádřena návštěvností v časové řadě od roku 1998. Vrchol návštěvnosti je z roku 2001 (dáno především velmi vysokou návštěvností objektu Špilberk), v posledních letech je stabilní a dosahuje hodnoty v rozmezí 130 – 150 tis. návštěvníků za rok.

Obr. 17: Návštěvnost všech objektů Muzea města Brna Zdroj dat: Muzeum města Brna, 2009 Jednotlivé vnitřní členění návštěvnosti na konkrétní objekty vykazuje vyšší míru vnitřní variability. U objektů hradu Špilberk byla vždy dominantní poptávka vyjádřena u kasemat, rozdíly se stírají od roku 2001 a v roce 2007 zavítalo dokonce více turistů na expozice a výstavy než do špilberských kasemat.

Obr. 18: Návštěvnost objektů Špilberka Zdroj dat: Muzeum města Brna, 2009

54


Vysoká variabilita poptávky je také u objektu Měnínské brány a vily Tugendhat. Zatímco vila Tugendhat má stabilně rostoucí návštěvnost (související s její větší medializací), poptávka po Měnínské bráně je nejvíce rozkolísaným jevem celé analýzy návštěvnosti objektů Muzea města Brna. Vzhledem k tomu, že připravovaná rekonstrukce Vily Tugendhat (s rozpočtem cca 170 mil. Kč, částečně financováno ze strukturálních fondů EU), spojená s jejím uzavřením pro veřejnost, bude znamenat razantní snížení celkové návštěvnosti Muzea města Brna, lze očekávat částečný přesun poptávky na jiné objekty a možný je také pokles zahraničních turistů (kteří jezdí výhradně za návštěvou Vily Tugendhat). V tomto směru je třeba uspokojit poptávku turistů zaměřených na kulturně‐architektonickou stránku – např. větší propagací turistických tras po brněnské avantgardě a architektonických památkách. Po opětovném zpřístupnění Vily Tugendhat veřejnosti (bude uzavřena od 1. 1. 2010) se také uvažuje s omezením návštěvnosti (částečně i vzhledem k plánované instalaci drahého luxusního nábytku ve vile). Druhým brněnským hradem s vysokou návštěvností je ‐ po Špilberku ‐ Státní hrad Veveří. Hradní expozice navštíví ročně přes 65 tis. návštěvníků, doprovodné programy zaznamenávají návštěvnost v rozsahu 10 – 15 tis. návštěvníků. V roce 2009 je však zaznamenán pokles (návštěvnost hradní expozice jen cca 50 tis. osob, programů pouze 10 tis. osob). Pokles návštěvnosti je zjevně daný vypuštěnou Brněnskou přehradou a tím pádem výpadek lodní dopravy (která v rámci balíčku nabízela kombinaci palubní jízdenky a vstupenky na hrad).

Obr. 19: Návštěvnost Vily Tugendhat a Měnínské brány Zdroj dat: Muzeum města Brna, 2009 Dalšími velmi významnými turistickými atraktivitami jsou objekty Moravského zemského muzea, které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Mezi objekty MZM v rámci Brna patří Dietrichstejnský palác, Biskupský dvůr, Anthropos, Mendelianum, Památník Leoše Janáčka a Dětské muzeum. Návštěvníkům je k dispozici také Etnografický ústav nebo Houbařská poradna. Statistiky jsou do značné míry zkresleny častými uzavírkami objektů (z rekonstrukčních důvodů), popř. nedostatkem místa pro expozice (týká se např. Dětského muzea).

55


Tab. 22: Návštěvnost objektů MZM k 31.10.2009 2007 2008

2009 (do 31.10. 2009)

Dietrich.palác 54 714 35 160 39 613 Biskup. dvůr 16 722 12 733 zavřeno Etnograf. ústav 16 391 39 338 16 217 Anthropos 51 236 53 534 58 109 Mendelianum 1 539 205 N/A Pam. L. Janáčka 954 1 460 1 040 Houb.poradna 655 932 96 Dětské muzeum 50 635 17 372 22 031 CELKEM 205 604 172 682 149 533 Zdroj: Statistiky MZM, 2009 Ze statistik návštěvnosti lze vypozorovat celkový mírně klesající trend (je však nutné si uvědomit, že se jedná o data za velmi krátké časové období, ze kterých je obtížné určit dlouhodobý trend a také zmíněný fakt, že část objektu byla uzavřena – týká se např. Mendeliana či Biskupského dvora). Stabilně nejvyšší návštěvnost má pavilon Anthropos. Pozornost si však zasluhuje také Dětské muzeum, které přes velmi malé prostory Dietrichstejnského paláce pořádá velké množství expozic a putovních výstav. Dětské muzeum kapacitně nedokáže uspokojit poptávku a funguje jako jediné specializované dětské muzeum v České republice. V tomto ohledu je třeba zmínit projektový záměr výstavby Centra muzejní pedagogiky v Pisáreckém údolí (v blízkosti pavilonu Anthropos), které by poskytlo dostatečné zázemí pro stále rostoucí poptávku dětských návštěvníků (zejména školních zájezdů a exkurzí). Detailní pohled na sezónní výkyvy návštěvnosti ukazuje poměrně rozloženou návštěvnost během roku s minimy v letních měsících (netýká se Dětského muzea, jehož poptávka je stabilně vysoká celoročně). Tyto subjekty tak představují typické cíle návštěvníků mimo hlavní turistickou sezónu. Z hlediska turistické atraktivity je jistě významným objektem také Moravská galerie (MG). Její návštěvnost je v časové (měsíční) řadě vizualizována na grafu níže. Měsíční přehled umožňuje pozorovat jasnou sezónní výkyvnost návštěvníků galerie, která je nejpatrnější v květnu. Zbytek roku má relativně vyrovnanou návštěvnost. Celková roční návštěvnost všech objektů Moravské galerie přesahuje 110 tis. osob.

Obr. 20: Statistika návštěvnosti objektů MG podle měsíců v letech 2007‐2009 (s údaji k 30. 9. 2009) 56


Zdroj: Moravská galerie, 2009 Dalšími významnými institucemi vytvářejícími nabídku v oblasti cestovního ruchu je Dům umění (s objekty samotného Domu umění a Domu pánů z Kunštátu) a Brněnská zoologická zahrada. Návštěvnost objektů Domu umění je značně ovlivněna rekonstrukcemi (Dům pánů z Kunštátu do roku 2002, Dům umění od roku 2008). I přes rozsáhlé rekonstrukce je pozorována stabilně vysoká návštěvnost přesahující při provozu obou objektů 80 tis. návštěvníků.

Obr. 21: Statistika návštěvnosti objektů Domu umění Zdroj: Dům umění, 2009 Zoo Brno eviduje statistiku návštěvnosti již od roku 1953. Pro účely trendu v poslední době je prezentován vývoj za posledních 10 let (tedy od roku 1998).

Obr. 22: Návštěvnost Zoologické zahrady Brno mezi lety 1998 – 2008 Zdroj: Zoo Brno Zoologická zahrada Brno dosahuje stabilní návštěvnosti okolo 250 tis. návštěvníků (a je tak jedním z nejnavštěvovanějších objektů evidujících návštěvnost pomocí vstupenky v Jihomoravské kraji vůbec), 57


v posledním roce přesáhla hranici 300 tis. návštěvníků. Významného cíle – návštěvníka s pořadím 15 mil. – dosáhla Zoo Brno 15. 3. 2008. Suverénně nejvyšší návštěvnost měla Zoo Brno v sedmdesátých letech 20. století (mezi lety 1974‐1984), kdy ji ročně navštěvovalo přes 350 tis. návštěvníků.

4.4 Profil návštěvníka – shrnutí Detailní rozbor profilu návštěvníka byl proveden v podkapitolách 4.1 a 4.2. Z dat nasbíraných dotazníkovým šetřením a dat poskytnutých agenturou CzechTourism vyplývá následující charakteristika typického návštěvníka Brna: Do Brna jezdí častěji čeští turisté než cizinci. Zastoupení pohlaví je rovnoměrné (mírně převažují muži), nejvíce je zastoupena věková kategorie do 25 let (dle informací z dat CzechTourism) a kategorie 25 – 36 let (data z dotazníkového šetření). Vzdělání návštěvníka je nejčastěji středoškolské s maturitou, ovšem je zde v porovnání s Českou republikou a turistickým regionem Jižní Morava vysoké procentuální zastoupení vysokoškoláků (40 %). Nejčastějším důvodem návštěvy Brna jsou pracovní záležitosti. Podle dat agentury CzechTourism jezdí kromě pracovních záležitostí typický návštěvník do Brna především s přáteli a s rodinou. Délka pobytu odpovídá 1‐2 dnům a méně (velmi často zde turista ani nepřespí). Průměrná denní útrata se pohybuje v rozmezí 800 – 1000 Kč za den a typický návštěvník je ubytován ve 3* hotelu nebo u známých (pokud vůbec přespí). Turisté jsou s ubytovacími zařízeními spokojeni a občas využívají také restauračních služeb. Turisté jsou rovněž velmi spokojeni s kulturními možnostmi a se šíří nabídky v oblasti nákupních služeb. Většina návštěvníků jezdí do Brna opakovaně a prvotním zdrojem informací o městě pro ně byly internetové stránky, avšak v porovnání s jinými regiony není návštěvník Brna tak výrazně spokojený se službami týkajícími se poskytování informací. Dopravní prostředek, kterým typický turista do Brna přijel, je osobní automobil.

58


5. Analýza organizace cestovního ruchu Analýza obsažená v této kapitole má za cíl konkretizovat současný systém a organizaci cestovního ruchu – popsat vymezení kompetencí a priorit jednotlivých subjektů (MMB, CCR JM, KrÚ JMK a dalších subjektů), vztah města Brna a ostatních turistických atraktivit v okolí – JMK, vztah a možnosti spolupráce s agenturou cestovního ruchu CzechTourism a případně nastínit možnosti realizace společných projektů. Synergie výše zmíněných subjektů je nezbytně nutná pro koordinovaný rozvoj cestovního ruchu nejen ve městě Brně, ale v celém Jihomoravském kraji, jehož je Brno přirozeným centrem.

5.1 Současný systém a organizace cestovního ruchu – vymezení kompetencí a priorit jednotlivých subjektů Pro úvodní ilustraci předkládáme jednoduché schéma, zachycující přehled klíčových subjektů působících v oblasti cestovního ruchu na území města Brna, které bylo podrobně konzultováno se členy expertní pracovní skupiny tohoto Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna. Subjekty jsou rozděleny do čtyř základních kategorií na veřejný, podnikatelský a neziskový sektor a oblast vzdělávání v cestovním ruchu. Každá z těchto kategorií má v rámci rozvoje cestovního ruchu města Brna svoji nezastupitelnou roli, své kompetence a priority, jejichž naplňování se v rámci svých činností věnuje.

VEŘEJNÝ SEKTOR

PODNIKATELSKÝ SEKTOR

Kancelář strategie města Brna MMB

Turistické cíle (MZM, MG, apod.)

AHR ČR

BVV

Oddělení cestovního ruchu JMK

Hrad Špilberk

SOCR ČR

Automotodrom

Odbor kultury MMB

Biskupství

KHK JM

Letiště Brno

Asociace průvodců

Student Agency

Veveří,

CCR JM TIC / BKC

NEZISKOVÝ SEKTOR

VZDĚLÁVÁNÍ V CR

Klub českých turistů

Občanské sdružení Vaňkovka

Nadace Partnerství

Brnopolis

SŠ a VŠ obchodí a hotelová

Ekonomicko správní fakulta MU Ústav marketingu a obchodu PEF MZLU

Zdroj: autoři, 2009 Obr. 23: Schéma subjektů působících v CR s relevancí na území města Brna Zdroj: autoři, 2009

5.1.1

Veřejný sektor

Klíčovými subjekty v rámci organizace cestovního ruchu v rámci veřejného sektoru jsou na úrovni města Brna zejména Referát marketingu města, spadající pod oddělení Kancelář strategie města Odboru Kancelář primátora města Brna, na krajské úrovni pak oddělení cestovního ruchu Odboru regionálního rozvoje. Tyto subjekty, společně se Svazem obchodu a cestovního ruchu, založily v roce 2005 destinační společnost, která v současnosti působí pod názvem Centrála cestovního ruchu ‐ Jižní Morava. Pod město Brno a jeho Odbor kultury (OK MMB) dále metodicky spadá klíčový subjekt cestovního ruchu 59


zajišťující přímý kontakt s turisty ve městě ‐ Turistické informační centrum, které je součástí Brněnského kulturního centra (BKC). Dále se budeme podrobněji věnovat těmto jednotlivým subjektům (a řadě dalších) ‐ jejich kompetencím a aktivitám, vzájemnému prolínání a překrývání a případným „bílým místům“ (tedy oblastem v cestovním ruchu, které dosud žádný subjekt neřeší, i když by řešeny být měly). Město Brno nemá samostatný odbor či oddělení, které by se věnovalo cestovnímu ruchu. Tato oblast je v kompetenci Referátu marketingu města, který v rámci členění spadá pod oddělení Kancelář strategie města, jejímž úkolem je mj. také koncepčně podporovat rozvoj cestovního ruchu. Spolu s Jihomoravským krajem a Svazem však statutární město Brno založilo Centrálu cestovního ruchu Jižní Morava, která by měla roli odboru či oddělení cestovního ruchu plnohodnotně zastat.

Referát marketingu města Referát marketingu města zajišťuje v oblasti cestovního ruchu na úrovni města Brna následující činnosti: - Zajišťuje a koncepčně podporuje cestovní ruch s cílem zvýšit turistickou atraktivitu města Brna. - Úzce spolupracuje s Centrálou cestovního ruchu ‐ Jižní Morava a Jihomoravským krajem v oblasti rozvoje cestovního ruchu. - Zajišťuje spolupráci statutárního města Brna s Brněnským kulturním centrem, příspěvkovou organizací, (BKC) v oblasti cestovního ruchu a marketingu. - Spolupracuje úzce s OK MMB ve vztahu k BKC, resp. jeho divizi Turistické informační centrum (TIC) na rozvoji cestovního ruchu a marketingu města a na rozvoji a zkvalitnění služeb TIC. - V oblasti rozvoje cestovního ruchu v ČR spolupracuje s národní agenturou CzechTourism. - Spolupracuje s podnikatelskými subjekty z oblasti cestovního ruchu (viz Prezentace Referátu marketingu města, www.brno.cz) Dle vlastního hodnocení klíčových aktivit města Brna v cestovním ruchu z pohledu pracovníků Referátu marketingu města jsou mezi nejdůležitějšími činnostmi zajištění a implementace Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna, projektová činnost v oblasti cestovního ruchu, účast na veletrzích cestovního ruchu a akcích souvisejících s propagací města a posílení distribuce informačních materiálů a informací na důležitých distribučních místech. Do oblasti širší propagace města nejen pro potřeby cestovního ruchu pak spadá implementace jednotného vizuálního stylu města a loga vč. zajištění City Identity města a vstupních bran do města (na těchto aktivitách se v současnosti intenzivně pracuje). Do rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně se částečně zapojuje také Odbor kultury, pod který jednak spadá řada institucí, které jsou zároveň turistickými atraktivitami (muzea, galerie, divadla apod.) a jednak je v jeho gesci Brněnské kulturní centrum, jehož součástí je nyní také Turistické informační centrum, které bude ale níže zmíněno podrobněji samostatně. Oddělení cestovního ruchu Odboru regionálního rozvoje JMK Pro komplexní obraz o rozdělení aktivit a kompetencí uvádíme také informace týkající se problematiky cestovního ruchu na úrovni Jihomoravského kraje, kterou koordinuje Oddělení cestovního ruchu Odboru regionálního rozvoje. Činnost tohoto oddělení je podrobně popsána v Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, kde je uvedeno, že „Kraj má koordinační, řídicí a rozhodovací roli, podporuje společnou propagaci a mediální prezentaci, organizuje semináře a vzdělávací akce a podporuje rozvoj cestovního ruchu svou dotační politikou. Oddělení cestovního ruchu zajišťuje tvorbu a aktualizaci koncepčních materiálu, podporuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu vč. informačního a naváděcího systému.“ (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, str. 23) 60


Dle vlastního hodnocení klíčových aktivit Jihomoravského kraje v cestovním ruchu z pohledu pracovníků Oddělení cestovního ruchu lze činnosti JMK v této oblasti rozdělit do tří základních bloků – programovací aktivity, podpora – dotační aktivity a prezentace a propagace. Centrála cestovního ruchu ‐ Jižní Morava (CCR JM) Klíčovou organizací, propojující v sobě obě roviny rozvoje cestovního ruchu v regionu – jak města Brna, tak Jihomoravského kraje, je právě CCR JM 12 . Díky zapojení Svazu obchodu a cestovního ruchu CR, který je spolu s městem Brnem a Jihomoravským krajem třetím zakládajícím subjektem, představuje také důležité propojení s podnikatelskou sférou v oblasti cestovního ruchu. Tato destinační společnost má formu sdružení právnických osob a její provoz je financován zejména z rozpočtu statutárního města Brna a Jihomoravského kraje, řada aktivit je také financována formou projektů, spolufinancovaných ze Strukturálních fondů. Dle vlastního hodnocení klíčových aktivit CCR JM v cestovním ruchu z pohledu pracovníků Centrály se jedná o rozvoj a využití turistického potenciálu regionu, komunikaci, koordinaci a spolupráci s dalšími subjekty v oblasti cestovního ruchu, ediční činnost (tvorba propagačních materiálů a prezentace turistického potenciálu regionu se zaměřením na cílové skupiny), propagace a public relations, poskytování informací (portál www.ccrjm.cz, turistický portál www.jizni‐morava.cz) a projektová činnost v oblasti cestovního ruchu, vč. tvorby produktů cestovního ruchu a vytváření společné turistické nabídky jižní Moravy. Centrála cestovního ruchu v současnosti působí v pětičlenném týmu složeném z finančního a projektového manažera, marketing a PR manažera a dvou projektových manažerů v prostorách na Radnické 2. Dalšími orgány Centrály kromě ředitele je valná hromada a dozorčí rada. Turistické informační centrum ‐ TIC Turistické informační centrum ve městě Brně v současnosti funguje jako divize Brněnského kulturního centra. TIC poskytuje návštěvníkům Brna komplexní informace o městě a jeho okolí a zprostředkovává služby spojené s cestovním ruchem. „Turistické informační centrum poskytuje informace o městě Brně, sportovních a kulturních akcích, vlakových a autobusových spojích, databázi firem a podniků. Zprostředkovává rezervaci krátkodobého ubytování v Brně a okolí, rezervaci a prodej vstupenek na vybrané akce konané v Brně a jiné specifické služby (např. seskok padákem v tandemu i samostatně, vyhlídkové lety letadlem, horkovzdušným balonem, apod.) Turistické informační centrum je schopné zajistit průvodcovské služby po městě Brně i v jiných lokalitách Moravy (např. Moravský kras, Slavkov u Brna včetně Napoleonova bojiště, Mohyla míru, Lednicko‐valtický areál atd.)“ (www.jizni‐morava.cz). Ve svých informačních centrech poskytuje TIC zdarma informační a propagační materiály a v prodeji má suvenýry vztahující se k městu Brnu, průvodce, mapy, pohlednice, jízdenky atd. TIC je v rámci města lokalizováno jednak v komplexu Staré radnice na Radnické 8 (7 pracovníků), jednak naproti vlakovému nádraží na adrese Nádražní 8 (1 pracovník). V době konání veletrhů je informační centrum TIC otevřeno také na brněnském výstavišti v pavilónu E. TIC se také účastní různých akcí konaných v Brně a jeho okolí se svým mobilním infocentrem (viz www.ticbrno.cz). Společně s předprodejem vstupenek je na Běhounské 17 umístěn také drobný obchod se suvenýry (1 pracovník), který rovněž spadá pod TIC. Středisko TIC je pak umístěno na Radnické 2, kde působí celkem 9 pracovníků ve složení vedoucí střediska TIC a zároveň zástupce ředitele BKC projektový manager, vedoucí informační pracovník, vedoucí služeb a obchodu, písemné objednávky výlepu plakátů, správce informační databáze, obchodní referent, příjem plakátů, dva pracovníci ubytovacích, stravovacích 12

Vznik destinační společnosti byl navrhován již v rámci Marketingové studie cestovního ruchu z roku 2001 / 2002.

61


a průvodcovských služeb a ekonomicko‐informační pracovník. Toto pracoviště na rozdíl od samotných TIC pochopitelně není přístupné turistům. Další významní aktéři v rámci veřejného sektoru Důležitými aktéry v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně jsou dále jednotlivé turistické atraktivity a cíle, kterým však již byla věnována pozornost v rámci předešlých kapitol. Jedná se např. o hrad Špilberk a Veveří, řadu kulturních institucí v čele s Moravskou galerií a Moravským zemským muzeem a v neposlední řadě také Biskupství brněnské, zaštiťující řadu sakrálních staveb ve městě Brně včetně katedrály svatého Petra a Pavla. Tyto instituce se zejména v posledních letech aktivně zapojují do podpory rozvoje cestovního ruchu organizováním populárních akcí jako je např. Muzejní noc a od roku 2009 také Noc kostelů či pořádáním řady kulturních a společenských akcí. Tyto instituce a turistické cíle jsou důležitými partnery výše uvedených subjektů zejména v oblasti sestavování programové nabídky pro turisty v podobě produktových balíčků. 5.1.2

Podnikatelský sektor

Důležitými aktéry, sdružujícími jednotlivé podnikatelské subjekty působící v oblasti cestovního ruchu, jsou jednotlivé asociace. Prostřednictvím těchto asociací je možné přistupovat ke skupinám podnikatelů a ne pouze k jednotlivcům. Představují tak důležité uzlové body v jednání s podnikateli, jejichž kolektivní zájmy zastupují. Asociace hotelů a restaurací – Krajská sekce AHR ČR Jihomoravského kraje Asociace hotelů a restaurací (AHR) je sdružením profesních zástupců v oblasti hotelnictví a gastronomie. AHR vznikla sloučením Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu HO.RE.KA ČR spolu s Národní federací hotelů a restaurací České republiky v roce 2006. V současné době asociace zastupuje ubytovací a gastronomická zařízení přibližně s 20 mld. obratem, 39 tis. pokoji a přes 50 tis. místy u stolu (www.ahrcr.cz). AHR se vnitřně člení do sekcí a jednou z nich je také krajské sekce AHR ČR Jihomoravského kraje, sdružující významné podnikatele v oblasti hotelnictví a gastro v tomto regionu. Hlavními aktivitami AHR v oblasti cestovního ruchu je spolupráce se státní správou, asociacemi působícími v cestovním ruchu a CzechTourismem, optimalizace podnikatelského prostředí pro hotelnictví a gastro, společné marketingové aktivity, mediální spolupráce a prezentace, rozvoj permanentních vzdělávacích aktivit a v neposlední řadě pak také podpora kvality služeb a produktů v CR. AHR je také důležitou lobbistickou organizací v sektoru hotelnictví. Asociace průvodců ČR „Asociace průvodců ČR vznikla na podzim roku 2001 jako občanské sdružení průvodců v oblasti cestovního ruchu. Členy asociace jsou kvalifikovaní průvodci doprovázející zájezdy cizích i domácích turistů, … místní odborní průvodci, ale i průvodci v památkových objektech …. Předmětem činnosti asociace je zejména hájit profesní zájmy členů, společensky sdružovat průvodce, podílet se na kvalifikačních zkouškách a dalším vzdělávání průvodců, všestranně propagovat a prezentovat služby svých členů.“ (www.asociacepruvodcu.cz) Podle místopředsedkyně Asociace průvodců ČR patří mezi klíčové aktivity v oblasti cestovního ruchu na území města Brna zejména představování města Brna a jeho okolí zahraničním turistům, dále pak organizace Mezinárodního dne průvodců (1x ročně), účast na veletrhu GO/Regiontour, spolupráce s jinými organizacemi při školení nových průvodců a doškolování současných průvodců a zajištění zpětné vazby a poukázání na možnost zlepšení cestovního ruchu z pohledu průvodců. 62


Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Regionální kancelář SOCR JMK Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) je sdružením zaměstnavatelů, působících v těchto sektorech. Úkolem Regionální kanceláře SOCR JMK je prosazování zájmů subjektů obchodu a cestovním ruchu v RHSD JMK (tzv. tripartitě) vč. regionální podpory Jihomoravského kraje, projektová činnost a partnerství v rozvojových projektech cestovního ruchu, podpora znalostní báze (společné databáze, příručky apod.) a vzdělávání v obchodu a cestovním ruchu, podpora marketingových a propagačních aktivit a v neposlední řadě také podpora kvality služeb a produktů v obchodě a CR. Krajská hospodářská komora jižní Moravy Krajská hospodářská komora jižní Moravy (KHK JM) není oborově vymezeným sdružením, přesto je v ní řada podnikatelských subjektů ze sféry cestovního ruchu a je důležitým partnerem města Brna a Jihomoravského kraje v hospodářském rozvoji regionu, jehož je cestovní ruch nedílnou součástí. KHK JM je zájmové sdružení komor v regionech jednotlivých okresů Jihomoravského kraje. Jejím hlavním úkolem je zastupovat zájmy svých členů vůči orgánům státní správy a samosprávy, jejich návrhům a opatřením z hlediska jejich ekonomických dopadů na podnikatelskou sféru. Podílí se také na rozvoji podmínek pro podnikaní regionálních podnikatelských subjektů. (www.khkjm.cz) Významní individuální aktéři Významnými hráči v oblasti cestovního ruchu ve městě Brně jsou jeho dvě výrazná specifika – rozsáhlý areál výstaviště a brněnský automotodrom. Tyto subjekty zajišťují pravidelně velký přísun návštěvníků ve spojení s pořádáním významných veletrhů a výstav a motoristických podniků. Ve vybraných obdobích se tak nárazově výrazně zvýší počet turistů ve městě a dle slov hoteliérů se jedná o jediná období v roce, kdy jsou jejich kapacity plně vytíženy. Veletrhy Brno, a. s. Významným specifikem Brna je jeho dlouholetá tradice v pořádání veletrhů a výstav v prostředí rozsáhlého funkcionalistického veletržního areálu v Pisárkách (první výstava se zde uskutečnila v roce 1928). Společnost Veletrhy Brno, a. s., jsou nyní nejvýznamnější veletržní správou ve střední Evropě. V současné době je hlavním akcionářem společnosti Veletrhy Brno německá společnost Messe Düsseldorf s vlastnictvím 60,4 %, v partnerství s městem Brnem, které vlastní 33,8 % akcií, o zbytek se pak dělí drobní akcionáři. Hlavní činností společnosti Veletrhy Brno je pořádání veletrhů a výstav. K dalším aktivitám patří výstavba veletržních expozic, pronájem všech prostor brněnského výstaviště, pořádání doprovodných programů k veletrhům a zajištění veškerých služeb, které s realizací veletrhů souvisí. Výstavní areál je vhodný nejen pro pořádání veletrhů a kongresů, ale i sportovních akcí nebo koncertů. Ročně se na brněnském výstavišti uskuteční zhruba 50 veletrhů, které navštíví přes 1 milion návštěvníků. (www.bvv.cz) V současnosti Veletrhy Brno pracují na vytvoření nového webu, komplexněji prezentujícím nejen veletrhy, ale i město Brno a jeho okolí. Automotodrom Brno Kromě veletrhů a výstav je brněnský automotodrom další specifickou klíčovou atraktivitou města. Hlavními podniky v průběhu roku jsou zejména Cardion ab Grand Prix ČR ‐ mistrovství světa silničních motocyklů, FIA WTCC – mistrovství světa cestovních vozů, WSBK – mistrovství světa superbike, FIA GT – mistrovství světa vozů Grand Tourismo a v poslední době také Automotodrom Brno posiluje aktivity pro širokou veřejnost, které spočívají jak v jízdách pro veřejnost (vč. možnosti využití motokola), tak v populárním in‐line bruslení (v souvislosti s novým povrchem automotodromu). 63


Z hlediska cestovního ruchu mají velký význam také subjekty, které zajišťují transfer návštěvníků do města Brna. Nejvýznamnějšími hráči na trhu jsou vedle Českých drah, zajišťujících vlakové spojení, zejména Letiště Brno, mající na starosti letecké napojení města, a společnost Student Agency, zajišťující významné autobusové linky. Letiště Brno Důležitým aktérem v oblasti rozvoje cestovního ruchu je z hlediska dopravy také letiště Brno, kterému však již byla věnována detailní pozornost v rámci předešlých kapitol. Student Agency Společnost Student Agency je důležitým subjektem v autobusové dopravě spojující Brno s ostatními destinacemi, dále se zabývá organizací a zajišťováním poznávacích zájezdů a výletů a vlastní ediční činností (vydávání kulturních aj. tipů v autobusovém časopisu – např. časopis Žlutý s turistickými tipy). Ve spolupráci s partnery (nejen) z oblasti cestovního ruchu připravuje také různé produktové slevové „balíčky“ (např. využití jízdenky jako jednorázové slevy v restauracích, při vstupu do brněnských památek apod.). SNIP & CO, reklamní společnost, s.r.o. Významným podnikatelským subjektem, aktivně se zapojujícím do oblasti cestovního ruchu ve městě Brně, je také reklamní společnost SNIP & CO, která je spolu s městem Brnem a Jihomoravským krajem hlavním organizátorem festivalu Brno – město uprostřed Evropy (BMUE). Součástí tohoto festivalu je řada událostí v čele s tradiční přehlídkou ohňostrojů Ignis Brunensis. Dalšími body programu jsou např. Týden kejklířů, Slavnost masek, Muzejní noc, akce Sochy v ulicích či Lidové hradní slavnosti.

5.1.3

Vzdělávání v cestovním ruchu

Hotelová škola Brno a Vysoká škola obchodní a hotelová Hotelová škola Brno (Bosonožská 9) poskytuje střední vzdělávání v oblasti hotelnictví a turismu ve formě čtyřletého denního studia, zkráceného dvouletého studia (pro absolventy jiných oborů) a pětileté dálkové studium. (www.hotskolabrno.cz/nindexSS.html) Vysoká škola obchodní a hotelová (VŠOH), působící také v prostorách na Bosonožské 9, je soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, jejíž absolventi by měli být kvalifikovaní pro výkon manažerských funkcí v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu. Škola má v současnosti akreditovaný bakalářský studijní program Gastronomie, hotelnictví a turismus se studijními obory Management hotelnictví a Management cestovního ruchu v prezenční i kombinované formě. Absolventi oboru Management hotelnictví jsou připraveni pro výkon vyšších odborných funkcí v hotelích, hotelových řetězcích a dalších ubytovacích zařízeních i v samostatném podnikání. Absolventi oboru Management cestovního ruchu jsou pak zaměřeni na pozice v cestovním ruchu na úrovni vyššího managementu, který bude schopen organizovat, plánovat a zajišťovat soubory služeb cestovního ruchu. Ke stěžejním předmětům oborů patří mikroekonomie, makroekonomie, management hotelů, informační a rezervační systémy, mezinárodní marketing, food and beverage management, animace, management 64


cestovního ruchu, distribuční systémy, cizí jazyky aj. Teoretické poznatky studentů jsou doplňovány zkušenostmi z praxí, které probíhají v rámci studia. (www.hotskolabrno.cz/indexVS.html) Jak střední Hotelová škola Brno, tak Vysoká škola obchodní a hotelová jsou velmi činnými institucemi v oblasti vlastních rozvojových aktivit a pro rozvoj studijního zázemí připravují (a realizují) projekty pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů. Další možnosti vzdělávání v oblasti cestovního ruchu Dalšími školami, v nichž je možné v Brně získat odborné znalosti z oblasti cestovního ruchu, jsou Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, kde jsou v rámci Ústavu marketingu a obchodu Provozně ekonomické fakulty vyučovány předměty Cestovní ruch, Destinační management, Geografie cestovního ruchu a Podnikání v cestovním ruchu a Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko správní fakulty Masarykovy univerzity, kde je možné studovat předměty Marketing cestovního ruchu, Cestovní ruch, Geografie cestovního ruchu a Informační a rezervační technologie v cestovním ruchu. Provozně ekonomická fakulta MZLU otevřela od září 2008 nově akreditovaný bakalářský obor Cestovní ruch a je tak jednou z mála veřejných vysokých škol v České republice nabízejících vzdělání v této oblasti. V rámci Ekonomicko‐správní fakulty MU je připravován studijní směr Regionální rozvoj a cestovní ruch, který je zaměřen na zavedení a rozšíření kombinovaných forem studia v oblasti problematiky regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Hlavním výstupem této aktivity je zpracování 9 učebních pomůcek pro jednotlivé předměty studijního směru Regionální rozvoj a cestovní ruch. Hlavními aktivitami výše uvedených institucí je kromě vzdělávání také vědeckovýzkumná činnost a spolupráce s dalšími subjekty, působícími v oblasti cestovního ruchu. Důležitý je zejména systém praxí studentů, který jim poskytuje vhled do reálného provozu a školám zároveň důležitou zpětnou vazbu vzhledem k potřebným úpravám a inovacím výuky v souladu s požadavky praxe. Jsou to právě odborné školy v oblasti cestovního ruchu, jejichž úkolem je zajistit kvalitní odbornou přípravu pracovníků v této sféře, kteří budou následně v praxi schopni zajistit dostatečnou úroveň a kvalitu poskytovaných služeb, která i přes značné zlepšení bývá stále předmětem kritiky. Situaci však ve značné míře komplikuje fakt, že řada odborně kvalifikovaných absolventů si následně zvolí zaměstnání v jiném sektoru, který je schopen poskytnout jim lepší finanční podmínky a v oblasti gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu se neustále pohybuje značné množství pracovníků bez odborné kvalifikace. Vědecko‐výzkumná činnost obou zmíněných univerzitních pracovišť patří (vedle Vysoké školy ekonomické v Praze) v rámci České republiky ke špičce v oboru cestovního ruchu – zejména Katedra regionální ekonomie a správy ESF MU má výrazný podíl při návrhu nové rajonizace cestovního ruchu a při tvorbě Atlasu cestovního ruchu.

5.1.4

Neziskový sektor

V oblasti neziskových organizací, majících vliv na rozvoj cestovního ruchu, je situace komplikovanější kvůli skutečnosti, že jen velmi málo těchto institucí má cestovní ruch jako hlavní oblast své působnosti a klíčoví aktéři se tak v této sféře obtížněji vymezují. Jednou z výjimek v tomto směru je Klub českých turistů, který se zabývá pořádáním turistických akcí pro své členy i veřejnost, značením pěších a cykloturistických tras, spolupracuje při vydávání turistických map pro pěší a cykloturisty a turistických průvodců a vydává vlastní materiály. Mezi již známé organizace, realizující řadu projektů i v rámci rozvoje cestovního ruchu, také patří Nadace Partnerství. Dále existuje řada organizací či sdružení, jejichž hlavním tématem není cestovní ruch, svým způsobem se však jeho rozvoje dotýkají. Příkladem takového sdružení je např. O.S. Vaňkovka, které založilo centrum 65


pro nevládní neziskové organizace Jihomoravského kraje. Zabývá se pronájmem prostor pro kulturní a společenské akce, poskytováním základních informací o Brně, kulturních akcí ve městě a možnostmi studia, samo vybrané kulturní a společenské akce organizuje (např. v Cafe Práh) a systematicky se zapojuje do snahy o zlepšování kvality veřejných prostor v Brně. Dalším příkladem může být také společenství Brnopolis, zahrnující české i zahraniční obyvatele Brna, kteří „nabízejí svoje zkušenosti a kontakty pro mezinárodní rozvoj města a místní autentické kultury.“ (www.brnopolis.eu) Aktivity tohoto společenství zahrnují výměnu názorů prostřednictvím blogu, dále rozvíjených při společných neformálních setkáváních. Právě obdobná seskupení mohou Brnu přinést tolik potřebný pohled na místní prostředí „z venku“, v kontextu jiných evropských měst, ze kterých sem cizinci přicházejí.

5.2 Spolupráce subjektů v cestovním ruchu ve městě Brně Jednotlivým subjektům, jejichž zástupci se účastnili jednání expertní pracovní skupiny k Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna, byly položeny otázky, zda si myslí, že se jejich aktivity doplňují s činností jiných subjektů (realizují nějaké aktivity, na které jiný subjekt v cestovním ruchu ve městě Brně navazuje, či oni navazují na aktivity jiného subjektu). Velmi pozitivním zjištěním je existence dobrých vztahů a spolupráce mezi Referátem marketingu města Brna, Oddělením cestovního ruchu JMK a Centrálou cestovního ruchu – Jižní Morava, mezi kterými probíhá spolupráce zejména v oblasti marketingu a propagace, kde si subjekty mezi sebe dle svých finančních možností dělí účast na veletrzích, prezentačních akcích, koordinují inzerci a spolupracují v oblasti vytváření propagačních materiálů. Subjekty se také společně účastní valné hromady a grémia CCR JM a podílí se na jejím směřování. Spolupráce Referátu marketingu města Brna s BKC a TIC probíhá zejména v praktické rovině tisku a zásobování těchto subjektů propagačními materiály města a příležitostné spolupráce na propagačních akcích (např. Dny Brna v Senátu, účast pracovníků TIC na veletrzích). Je nezbytné zintenzivnit metodickou spolupráci a zvýšit podíl města Brna na celkovém směřování TIC a BKC ve spolupráci s Odborem kultury také v koncepční rovině. Prostřednictvím distribuce propagačních materiálů, informací a dat (která jsou však v oblasti cestovního ruchu k dispozici pouze ve velmi omezeném množství a struktuře) spolupracuje město Brno také s podnikatelskými subjekty v hotelnictví a dalších oblastech, spojených s cestovním ruchem. Většina subjektů však postrádá ze strany institucí aktivnější přístup k nabízení propagačních materiálů, informací a novinek. Podrobněji se této problematice věnuje kapitola zaměřená na marketingové aktivity. Město Brno také spolupracuje s vybranými subjekty v oblasti projektových činností v cestovním ruchu (propagace kongresové turistiky prostřednictvím CCR JM či vznik architektonických stezek ve městě Brně, které realizuje Dům umění). Centrála cestovního ruchu kromě výše uvedené provázanosti na Referát marketingu a Oddělení cestovního ruchu navazuje na aktivity BKC/TIC v oblasti informační činnosti (např. webové portály) a realizace akcí, spolu s poskytovateli služeb v oblasti cestovního ruchu a turistickými atraktivitami vytváří společnou turistickou nabídku, produktové balíčky a podílí se na jejich propagaci (např. v oblasti propagace kongresové turistiky se prolínají činnosti Centrály a BVV). CCR JM také spolupracuje s Asociací průvodců v oblasti jejich školení. 66


BKC/TIC v rámci svých aktivit nejčastěji spolupracuje s průvodci (Asociací průvodců) a poskytovateli služeb v oblasti cestovního ruchu jako jsou zejména jednotlivá ubytovací zařízení a cestovní kanceláře. Tyto subjekty, zaměřené na určitou konkrétní činnost v cestovním ruchu, pak nejčastěji spolupracují a doplňují se s činností dalších podnikatelských subjektů, poskytujících navazující či doplňkové služby. S podnikatelskými subjekty v CR (nejčastěji s hotely, restauracemi a cestovními kancelářemi) také nejčastěji spolupracují odborné školy v tomto sektoru (zejména v oblasti praxí, mapování potřeb zaměstnavatelů a nových trendů v oboru). Neziskové organizace pak nejčastěji spolupracují a doplňují se vzájemně, případně se podílejí na vytváření strategických dokumentů a aktivit města. Následující schéma shrnuje výsledky dotazování jednotlivých subjektů ohledně jejich spolupráce s dalšími subjekty v cestovním ruchu ve městě Brně a následné diskuse na toto téma v rámci expertní pracovní skupiny.

Brnopolis

Občanské Vaňkovka

sdružení

Klub českých turistů

Nadace Partnerství

Automotodrom

Kancelář strategie města Brna Referát marketingu města

Letiště Brno

Oddělení ruchu JMK

Student Agency

Ekonomicko fakulta MU

cestovního

správní

Ústav marketingu obchodu PEF MZLU

CCR JM

a

Odbor kultury města Brna SŠ a VŠ obchodí a hotelová Asociace průvodců ČR

TIC / BKC

Turistické cíle (MZM, MG, apod.)

AHR ČR

SOCR ČR

KHK JM

Hrad Veveří, Špilberk BVV

Biskupství brněnské

Legenda subjekty jsou ve vzájemném kontaktu / spolupracují subjekty jsou v častém vzájemném kontaktu / intenzivně spolupracují subjekty spolu dosud příliš nespolupracují, ale měly by Obr. 24: Schéma spolupráce subjektů v CR ve městě Brně Zdroj: autoři, 2009

67


5.3 Překryv činností subjektů v cestovním ruchu ve městě Brně Další důležitou řešenou oblastí v rámci rozdělení kompetencí je případný překryv činností jednotlivých subjektů v cestovním ruchu ve městě Brně (tj. dublování činností). Zjištění těchto případů je klíčem k zefektivnění rozdělení kompetencí a aktivit jednotlivých subjektů v návrhové části Programu. V rámci veřejného sektoru a rozdělení aktivit mezi Referátem marketingu, CCR JM a Oddělením cestovního ruchu JMK dochází spíše než k dublování aktivit k situaci, že některým typům činností se věnují všechny tři subjekty, každý z nich částečně a svým způsobem a tyto aktivity vzájemně koordinují tak, aby se v rámci možností doplňovaly (viz účasti na veletrzích, propagační materiály, inzerce apod.). Praktickým příkladem je realizace dvou projektů, zaměřených na rozvoj kongresové turistiky, jeden realizovaný CCR JM, druhý pak Odborem vnějších vztahů JMK. Tyto projekty jsou vytvořeny tak, aby se aktivity nedublovaly, ale vzájemně doplňovaly. Přesto není ideálním řešením, pokud se totožnou problematikou zabývají dva subjekty. Z jednání expertní pracovní skupiny i z paralelních jednání pracovní skupiny KERM (Koncepce ekonomického rozvoje města) vyplývá nutnost posílení jednoho koordinačního subjektu v oblasti cestovního ruchu za město Brno a Jihomoravský kraj, kterým je Centrála cestovního ruchu 13 . Sama CCR JM velmi pozitivně vnímá možnost posílení své role, ke které je však třeba jak větších lidských, tak finančních kapacit. V oblasti produktových balíčků se svým způsobem „dublují“ BKC/TIC, CCR JM a podnikatelské subjekty – cestovní kanceláře či hotely, které vytvářejí pro své klienty vlastní nabídky. V tomto případě však nejde o nevhodný případ překryvu činností jednotlivých subjektů, protože prostřednictvím veřejných subjektů se návštěvníci mohou dozvědět o existenci řady poskytovatelů služeb, jejichž specifickou nabídku by jinak nenašli. Vhodná by však byla větší koordinace přípravy produktových balíčků a intenzivní vzájemná spolupráce mezi veřejnými subjekty a jednotlivými podnikateli, kteří jsou finálním poskytovatelem těchto služeb. Podrobnější vymezení pozic a zapojení jednotlivých typů subjektů do těchto aktivit bude součástí návrhové části Programu.

5.4 Nepokryté oblasti cestovního ruchu ve městě Brně Důležitým bodem pro navazující návrhovou část je také vymezení oblastí, které nepokrývá žádný ze subjektů cestovního ruchu ve městě Brně a je třeba je řešit nebo je potřeba stávající aktivity rozšířit. Asociace průvodců postrádá přímou spolupráci mezi jednotlivými subjekty působícími v cestovním ruchu a průvodci, kteří tak nemají širší povědomí o aktuálních činnostech a aktivitách MMB, BKC/TIC, CCR JM a KrÚ JMK v cestovním ruchu. Obdobně také Veletrhům Brno chybí ve městě jeden komplexní garant za cestovní ruch (např. za historické zajímavosti města, trávení volného času atp.), na kterého je možné se obracet. Chybí také jednota regionu v podobně větší soudržnosti subjektů působících v cestovním ruchu ve městě Brně. V oblasti cestovního ruchu působí řada subjektů, které řeší různé činnosti, neexistuje však o nich koordinované a proaktivní poskytování informací, které ostatním subjektům výrazně chybí. V diskusi již padaly první návrhy na odstranění tohoto nedostatku, např. formou centrální rozesílky informací či systematických školení / setkávání pracovníků TIC a průvodců. Výrazně posílit je třeba spolupráci jednoho z klíčových subjektů v cestovním ruchu – BVV a to jak s CCR JM, tak s BKC/TIC 14 . Veletrhy a výstavy představují ideální prostor pro představení a komplexní 13

Zřízení samostatného odboru cestovního ruchu v rámci Magistrátu města Brna, který navrhují někteří účastníci jednání ke KERM, se nezdá být optimálním řešením, odpovědný subjekt zde existuje (CCR JM), nemá však dosud dostatečně pevné postavení. Tento požadavek mj. vzešel i z jednání Marketingové rady města.

14

68


propagaci města a regionu jako celku a jejich účastníci zároveň tyto aktivity očekávají jako součást doprovodného programu. Bílými místy, která se v současnosti již řeší a na jejichž pokrytí se pracuje, je komplexní rezervační systém, který má na starosti CCR JM, a téma zajištění odpovídajících vstupních bran do města, kterým se zabývá Referát marketingu města Brna. Nedostatky jsou stále patrné i v rámci „virtuálních bran“ do města – webových portálů města i TIC. V případě TIC je také velmi důležitá odborná kvalifikace a orientace jeho pracovníků, kteří musí být znalci města i regionu a udržovat vysoký standard poskytovaných informací a služeb. CCR JM také postupně pracuje na dalším nedostatečně řešeném bodě ‐ produktových balíčcích (i když dosud spíše pro region Jižní Morava a ne specificky pro město Brno). Tyto balíčky je třeba strukturovat dle cílových skupin návštěvníků (business, rodiny s dětmi, senioři, mladí návštěvníci) města i z dalších hledisek jako jsou tematické zaměření (sport, relaxace, poznávání apod.) či délka pobytu (půldenní, jednodenní, víkendové, týdenní) – nabídku je třeba vhodně segmentovat. V případě produktových balíčků je také velmi důležitá invence a zapojení podnikatelských subjektů, role Centrály je pak zejména koordinační (propojení jednotlivých subjektů) a spolu s TIC zejména propagační. Právě sféra produktových balíčků může představovat zajímavý impuls pro řadu nových podnikatelských záměrů v cestovním ruchu. Důležitým dosud ne zcela využitým potenciálem v oblasti cestovního ruchu jsou vysokoškolští studenti včetně jejich rodinných příslušníků, kteří představují specifickou cílovou skupinu v rámci brněnského cestovního ruchu. Brnu také chybí produkt typu „turistická karta“. Existují sice dobře fungující rodinné pasy, ty však nejsou zaměřeny primárně na návštěvníky regionu z řad turistů (a jsou selektivně určeny pro rodiny s dětmi). Turistická karta představuje zajímavý a často užívaný prostředek, jak návštěvníky udržet v místě či regionu déle (představit mu více míst, která jsou do systému zapojena) a návštěvu udělat pohodlnější (kombinace dopravy, vstupenek do turistických atraktivit, slev na služby). Jako slabou stránku BKC/TIC zmiňuje také prodej upomínkových předmětů a suvenýrů z Brna a okolí, který nezajišťuje žádný jiný subjekt kromě drobného obchodu fungujícího společně s předprodejem vstupenek. Pro O.S. Vaňkovka je důležitá lepší péče o veřejná prostranství a historické jádro města celkově. Problém také vidí v neexistenci vhodného ubytování pro návštěvníky ze strany studentů či vnímání názorů cizinců na možnosti rozvoje města a potřebných změn. Malá pozornost věnovaná těmto dvěma skupinám je pro město handicapem nejen z hlediska cestovního ruchu, ale profilace města jako takového, které se snaží stát se moderním centrem vědy a výzkumu s mezinárodním renomé. Právě mladí lidé a zahraniční návštěvníci, ať už turisté či ti, kteří se zde usazují na delší či kratší dobu, jsou pro budoucí rozvoj města a jeho prezentaci v širším kontextu velmi důležití. Kromě „chtěných“ návštěvníků města je však třeba počítat také s přítomností méně pozitivně vnímaných skupin, kam typicky spadají návštěvníci sportovních utkání (zejména fotbalových utkání, kterých se účastní i tvrdé formy tzv. „hooligans“), se kterými dosud pracují pouze bezpečnostní a pořádkové složky a není s nimi pracováno v pozitivní rovině propagace města a regionu. Závěrečným „bílým místem“ stále zůstává nedostatek statistických dat o cestovním ruchu ve městě Brně, jak celkově, tak za jednotlivé speciální segmenty jako je kongresová a incentivní turistika. Tento problém je však pozorován také ve výrazně nadregionálním měřítku, přičemž tvorba kvalitní datové základny naráží na mnohé překážky (např. nejednotná metodika, nakládání s individuálními daty, problémy validity dat atp.). 69


5.5 Změny v rozdělení kompetencí Obdobně důležité je pro návrhovou část také případná potřeba změny rozdělení kompetencí mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu ve městě Brně. V tomto ohledu vyplynula z diskuse jasná potřeba posílit roli a pozici CCR JM, která je subjektem, jenž by měl v oblasti cestovního ruchu reprezentovat jak Jihomoravský kraj, tak město Brno (vzhledem k tomu, že oba tyto subjekty jsou jedním z jejích zřizovatelů). Část kompetencí těchto subjektů by pak mohla včetně potřebných finančních prostředků pro jejich zajištění přejít právě na Centrálu, která by tak i pro další aktéry v cestovním ruchu představovala silnějšího a jednoznačnějšího partnera pro oblast spolupráce v cestovním ruchu, po kterém volají. Posílena by mohla být i role BKC/TIC jak v rovině propagace produktových balíčků, tak v rovině zajištění a koordinace distribuce propagačních materiálů jednotlivým subjektům.

5.6 Vztah města Brna a ostatních turistických atraktivit v okolí Regionální Turistické informační centrum ‐ Jižní Morava V průběhu letní turistické sezóny 2009 bylo slavnostně otevřeno regionální Turistické informační centrum ‐ Jižní Morava (TIC ‐ JM), které v rámci společného projektu připravila Centrála cestovního ruchu ‐ Jižní Morava ve spolupráci s Brněnským kulturním centrem. Vedle Turistického informačního centra města Brna umístěného ve Staré radnici, je tak od 1. srpna 2009 pilotně otevřeno další informační centrum (Regionální turistické informační centrum – Jižní Morava), které nabízí návštěvníkům informace z regionu a doplňuje tak nabídku stávajícího TIC, zaměřeného zejména na město Brno. V TIC ‐ JM jsou prezentovány informace a materiály o významných turistických oblastech v regionu jako jsou Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko‐valtický areál (LVA), Slovácko, Západní a Východní Brněnsko, Moravský kras a okolí. K dispozici jsou zde propagační materiály i informace o samotných turistických cílech, o významných turistických akcích v regionu a dalších zajímavých programových nabídkách. Personál TIC ‐ JM bude připraven návštěvníkům poskytnout informace, doporučit ubytování v regionu, nabídnout turistické balíčky nebo navrhnout program dle zájmu návštěvníka. Materiály, zahrnující kompletní informace o regionu, bude v rámci svých činností zajišťovat CCR JM. Jihomoravská města a turistická místa tak získala příležitost motivovat k návštěvě jak obyvatele Brna, tak jeho návštěvníky, město Brno naopak recipročně příležitost propagovat svoji turistikou nabídku v TIC po celém regionu Jižní Moravy. Aktivity projektu jsou pak dále zaměřeny i na vzájemnou výměnu informací mezi pracovníky jednotlivých TIC v regionu. Otázkou zůstává lokalizace TIC – JM a překrývání materiálů s TIC, které je situováno na stejné ulici jako TIC – JM. Propojení webových aplikací cestovního ruchu za účelem posílení webové prezentace a zvýšení informovanosti o turistickém potenciálu jižní Moravy Další důležitou aktivitou v rámci propojení turistických atraktivit ve městě Brně a v regionu je projekt CCR JM, jehož cílem bylo zhotovení informačního systému propojujícího zainteresované subjekty cestovního ruchu, který zajistí efektivní sdílení a shromažďování dat o místech a akcích zajímavých z hlediska cestovního ruchu a zjednodušení každodenní práce při vkládání dat na internetové portály a jejich aktualizaci.

70


5.7 Vztah a možnosti spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism CzechTourism je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, zřízenou v roce 1993 za účelem propagace. „Významnými partnery agentury při … propagaci České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. CzechTourism se v rámci podpory příjezdového a domácího cestovního ruchu zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika, ale i další témata: bohatství historie, zážitková a aktivní dovolená.“ (www.czechtourism.cz) Město Brno spolupracuje s CzechTourismem např. v oblasti účasti na veletrzích cestovního ruchu, kde pokud není Brno zastoupeno přímo nebo prostřednictvím JMK či CCR JM, může své materiály prezentovat na stáncích CzechTourism. Dále se Brno prezentuje svými materiály i v rámci zahraničních zastoupení CzechTourism v jednotlivých zemích, kde však ne vždy funguje doplňování či aktualizace distribuovaných materiálů. Jedním z problémů CzechTourism, který má reprezentovat celou republiku a její turistické regiony, je velký důraz, který je v propagaci kladen na Prahu a okolí. CzechTourism spolupracuje kromě města Brna také s CCR JM, která v poslední době např. realizovala projekt Ochutnejte Moravu, zaměřený na regionální gastronomii, provázaný na projekt CzechTourismu Czech Special – Ochutnejte Českou republiku. CzechTourism nabízí městům a regionům řadu zajímavých možností, jak spolupracovat na propagaci dané destinace. Jednou z možností je např. spolupráce při přípravě a realizaci press tripů a fam tripů (v roce 2009 uspořádal CzechTourism spolu s regionálními partnery 14 presstripů a famtripů do různý oblastí České republiky). Dále pořádá CzechTourism od roku 2005 semináře pro průvodce a profesionály v cestovním ruchu nazvané „Poznejte regiony České republiky“, které jsou připravovány ve spolupráci s Asociací průvodců České republiky, Pražskou informační službou a Asociací cestovních kanceláří České republiky a jsou zaměřené na představení turistických regionů. CzechTourism také metodicky zaštiťuje jednotné značení významných turistických a kulturních cílů. Do těchto aktivit se ve spolupráci s CzechTourismem zapojuje spíše než město Brno Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, která se zabývá mj. také organizací press a fam tripů či prezentací regionu Jižní Morava jako zajímavé turistické destinace. Z mezinárodních aktivit na podporu cestovního ruchu lze jmenovat festivaly TOURFILM 2009 a TOURREGIONFILM 2009 – mezinárodní a regionální filmové festivaly, festival tištěných amultimediálních map a průvodců TOURMAP (spolupráce s veletrhem ‐ Svět knihy 2009 v Praze) či mezinárodní incomingové workshopy pro odbornou veřejnost, pořádané v roce 2009. Brno je přímo reprezentováno zejména v projektu CzechTourismu Kudy z nudy, který je zaměřen na podporu tuzemského cestovního ruchu prostřednictvím elektronického katalogu na internetových stránkách www.kudyznudy.cz. V tomto katalogu se soukromým podnikatelům v cestovním ruchu nabízí možnost bezplatně prezentovat své aktivity. Další formou propagace je také kalendář akcí, který je součástí portálu Kudy z nudy. Tento kalendář „přináší přehled nejzajímavějších akcí v oblasti cestovního ruchu připravovaných v České republice. Patří sem například městské a historické slavnosti, historické bitvy, poutě, trhy, jarmarky, noční a oživené prohlídky památek, parní vlaky, vinobraní, pivní a gurmánské slavnosti, festivaly, sportovní akce, kulturní události a mnohé další. … Akce mohou vkládat turistická informační centra, regionální subjekty a pořadatelé.“ (http:// www.czechtourism.cz/marketingove‐projekty/kalendar‐akci/). Na portálu Kudy z nudy se již prezentuje řada brněnských subjektů, jak prezentace jednotlivých turistických atraktivit, tak pořádaných akcí by však mohla být ze strany brněnských subjektů využívána ještě intenzivněji. 71


Aktivitou, zaměřenou na propagaci, tentokrát novinek v oblasti cestovního ruchu (např. nově otevřených hotelů, sportovišť, hradů a zámků a další turistické infrastruktury je portál 133 premiér, spuštěný v roce 2008. „Návštěvníci portálu si mohou svou premiéru najít jak podle typu (památky a historie, zábava, pohodlí měst, sport), tak podle turistického regionu.“ (http://www.czechtourism.cz/marketingove‐ projekty/projekt‐133‐premier/). Informace mají již také svoji tištěnou podobu ve formě brožury, která slouží zejména cestovním kancelářím a agenturám. Obdobně jako pro využití Kudy z nudy, i pro 133 premiér platí poznámka o možném větším využití této možnosti propagace brněnskými subjekty cestovního ruchu. Z tematických oblastí se CzechTourism podrobněji zaměřuje na tři klíčové segmenty – kongresovou, lázeňskou a golfovou turistiku a propagační aktivity s těmito oblastmi spojenými. Jak kongresová, tak golfová turistika jsou v centru zájmu města Brna a bylo by možné v této oblasti spolupracovat s CzechTourismem intenzivněji. Zejména v oblasti kongresové turistiky se zdá, že prezentace možností v rámci ČR se zaměřuje téměř specificky na možnosti v Praze a okolí. Užší spolupráci by bylo možné navázat také s vybranými zahraničními zastoupeními CzechTourismu, kde by mohla být prezentaci Brna a Jižní Moravy věnována větší pozornost, případně by bylo možné ve spolupráci s těmito zastoupeními pořádat specifické propagační akce. Blíže se těmto možnostem rozvoje spolupráce budeme věnovat v Návrhové části Programu.

72


6. Zhodnocení současného stavu marketingu, propagace a prezentace Smyslem této kapitoly je shrnout, zda je rozsah prezentace města Brna jako turistické destinace dostatečný, zda nechybí ve významných lokalitách či médiích a zda je pro návštěvníky dostatečně srozumitelný a efektivní. V úvodu je pozornost zaměřena na celkovou myšlenku jednotné a cílené propagace města ‐ tzv. city identity, image města a s tím spojenou implementaci jednotného vizuálního stylu (JVS) města Brna. Dále jsou v této kapitole popsány a zhodnoceny jednotlivé současné způsoby prezentace města, kterých je využíváno, uvedeno v jakých lokalitách je město převážně prezentováno (zahraniční, regionální, místní), jejich četnost a efektivita. Zhodnocení současného stavu marketingu, propagace a prezentace města bylo vytvořeno na základě hodnocení členů expertní pracovní skupiny, konzultací s pracovníky Referátu marketingu města Brna, Oddělení cestovního ruchu JMK a CCR JM.

6.1 City identity a jednotný vizuální styl (JVS) Město Brno si je v současnosti plně vědomo, že pro efektivní prezentaci a propagaci je třeba mít jasnou koncepci ‐ pouze ve chvíli, kdy vím, co chci propagovat, lze úspěšně přejít k dalšímu kroku, kterým je pak volba konkrétních prostředků a formy propagace. Proto je nyní na úrovni Magistrátu města Brna připravována zadávací dokumentace pro zpracování zakázky na vytvoření tzv. city identity, klíčových oblastí, kterými se má město prezentovat veřejnosti. Tato identita města souvisí s jeho celkovou strategickou koncepcí rozvoje a směřováním města v budoucnosti a pochopitelně také s rozvojem cestovního ruchu. Čím budeme turisty motivovat, aby do Brna vůbec zamířili? A jako město „čeho“ chceme, aby si návštěvníci Brno pamatovali? Je velkým dluhem města, že toto dosud není zřejmé, doufejme však, že bude v co nejbližší době splacen. Žijeme v době, kdy je klíčové mít jasnou, snadno zapamatovatelnou a dobře odlišitelnou „značku“, která městu zatím oficiálně chybí. Výrazně lepší situace panuje nyní v oblasti jednotného vizuálního stylu města, který je v Brně od roku 2004 úspěšně používán, významnou měrou se projevuje také v oblasti cestovního ruchu ve městě a jeho podoba i implementace je oceňována řadou odborníků jako velký přínos k propagaci města, jeho jasné a ucelené prezentaci 15 . Ve druhé polovině roku 2003 byla vypsána veřejná anonymní soutěž na návrh Jednotného vizuálního stylu pro město Brno, ve které byl z celkového počtu osmdesáti dvou soutěžících s 224 návrhy vybrán návrh Věry Marešové 16 , který nyní můžeme vidět v praxi téměř na všech formách propagace města od tištěných propagačních materiálů, přes webovou prezentaci až po navigační systém ve městě (směrníky) a informační tabule 17 u významných turistických cílů. JVS barevně i tvarově vychází z jednoduchosti brněnského městského znaku, který dále rozvíjí v horizontální rovině. Dle slov autorky „výrazná horizontální proporce loga evokuje rozlehlost brněnské městské aglomerace. Svislé grafické linie, dynamicky sílící ve směru vývoje, sledují rostoucí význam a dynamický rozvoj města. Jsou to nejen odkazy na avantgardní architekturu, která Brnu přinesla světový ohlas, ale i historické předěly, symbolizující etapy, jimiž moravská metropole prošla a které se před ní otvírají. Logo je otevřené, dynamické, se vstřícným pohledem do budoucnosti. Barevnost vychází z heraldiky města, je jednoznačná a pozitivní.“ (BRNO BUSINESS 2/2004)

15

Jeho neexistence byla mj. předmětem kritiky v rámci Marketingové studie cestovního ruchu města Brna z roku 2001/2002. Autorkou vítězného návrhu je brněnská rodačka Věra Marešová, absolventka Střední školy uměleckých řemesel a vyšší odborné školy uměleckých řemesel v Brně, v době vytvoření návrhu JVS studentka Vysoké školy uměleckoprůmyslové Praha, obor grafický design a vizuální komunikace. 17 Informační tabule obsahují texty o daném místě, náměstí, objektu a jeho nejbližším okolí v češtině, angličtině a němčině. Obsahují také přibližnou mapku s vyznačením dalších tabulí. Součástí tohoto systému jsou i zmíněné směrníky, které navigují k těmto cílům (tabulím). 16

73


6.2 Propagační materiály a informační body Základní informační materiál o Brně – brožura „Brno je správný směr“ vč. základní mapky centra města je k dispozici v 10 různých jazykových verzích (k dispozici Č, A, N, Fr, It, Šp, Ru, Hol, Pl i esperanto jazyková mutace). Brožura obsahuje přehled základních turistických atraktivit města vč. základních informací o nich, kontakty na kulturní a sportovní zařízení, odkazy na vhodná místa pro stravování a nákupy a informace o místech a provozu TIC. Existuje také informační materiál v japonštině ve formátu A4. K dispozici je také mapa širšího centra města a brožura Ubytování, poskytující přehled většiny ubytovacích zařízení v dělení dle kategorie. Nejnovějším propagačním materiálem města Brna (a experty také nejlépe hodnoceným) je obsahově i graficky velmi kvalitně zpracovaný 116 stránkový Průvodce městem, který má pro turisty velmi pohodlný kapesní formát A5 a v současnosti existuje v české, anglické, německé a ruské verzi. Jeho jediným nedostatkem je vyšší cena tisku oproti základním letákům, jde ale o velmi zdařilý materiál, pozitivně hodnocený také členy expertní pracovní skupiny Programu. Tento materiál je jedním z výstupů projektu „Brno – město budoucnosti – Informační a propagační materiály města Brna“, který tvoří tato publikace a z tištěných materiálů také Informační materiál k turistické trase, dále pak informační DVD o městě Brně a soubor virtuálních prohlídek po nejvýznamnějších místech města Brna, které budou zmíněny v rámci oddílu multimediální prezentace města. Jak již bylo řečeno, v současnosti existuje také skládaný leták s turistickými trasami městem Brnem (velký a malý okruh, brněnská avantgarda a brněnské pověsti a legendy) spolu s přehlednou mapou těchto tras. K části Brněnské pověsti a legendy se nyní připravuje podrobnější turistická brožura, k části Brněnská avantgarda se podrobnější propagační materiál s bližšími informacemi k jednotlivým objektům (vzhledem k jejich soukromému vlastnictví) „z dílny magistrátu“ bohužel nepřipravuje. K moderní brněnské architektuře existuje ještě podrobnější mapa s vyznačením významných objektů v rámci celého města a jejich dobovou i současnou fotodokumentací, funkcí, jménem architekta a letopočtem stavby. Dále by měl v rámci projektu Stezky dědictví Domu umění města Brna vzniknout audioprůvodce po klíčových stavbách brněnské moderní architektury, který bude pro turisty volně ke stažení na webu, doplněný o brožuru a mapu. Město Brno má k dispozici také malou brožuru věnovanou kongresové turistice (Č, A), která se však nyní vzhledem k existenci obsáhlého katalogu pro kongresovou a incentivní turistiku, který připravila CCR JM, již nepoužívá. Propagační materiály města Brna se vhodně doplňují s materiály dalších subjektů – CCR JM a JMK. V současnosti např. existuje oboustranná mapa města a Jihomoravského kraje či nová brožura Slavných osobností, kterou vytvořila CCR JM, obsahující informace o řadě významných brněnských rodáků či osobností, které v Brně a okolí působily. Koordinace a spolupráce na přípravě propagačních materiálů sice nefunguje vždy perfektně (zejména z časových důvodů, kdy častá společná jednání zpomalují proces tvorby), vzhledem k výsledkům se však zdá být dostatečná. 6.2.1

Rozmístění propagačních materiálů a informačních bodů

Hlavním místem distribuce tištěných propagačních materiálů nejen města Brna, ale také CCR JM a Jihomoravského kraje spojených s cestovním ruchem, je pochopitelně TIC Brno a jeho jednotlivé pobočky. V současnosti se také v souvislosti se vznikem regionálního TIC v Brně, kde jsou umístěny propagační materiály dalších turistických cílů, pracuje na rozmístění brněnských propagačních materiálů v dalších TIC v regionu. Materiály jsou k dispozici také zahraničním zastoupením CzechTourism. Město 74


Brno, JMK či CCR JM jsou jimi pochopitelně vybaveny také při účasti na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu i v rámci hospodářské propagace města. Propagační materiály jsou dále k dispozici v recepcích některých hotelů, které je dále případně VIP hostům vkládají do balíčků materiálů umisťovaných na pokoj, což ovšem nebývá pravidlem. Propagační materiály jsou většinou hostům k dispozici na vyžádání, nejsou jim poskytovány automaticky. Obdobně je tomu také v případě propagace města v rámci veletrhů a výstav, pořádaných v areálu BVV. Zde je v případě významných akcí v provozu mobilní TIC města Brna, materiály by však mohly být návštěvníkům distribuovány přímo se vstupenkou. Velkým problémem v případě distribuce propagačních materiálů je jejich absence u vstupních bran do města, kterými jsou nyní myšlena zejména nádraží (ať už vlakové či autobusové). Návštěvníci, přijíždějící vlakem či autobusem, jsou tak v situaci, kdy potřebují rychle získat základní informace a orientaci ve městě, odkázáni na TIC. Jedno z TIC je sice umístěno přímo proti budově hlavního nádraží na Nádražní 8, je však zvenku velmi špatně vizuálně označeno, o čemž svědčí i fakt, že sami Brňané o jeho existenci málokdy vědí, natož aby jej zaregistroval turista. Pro jednoduchou orientaci není ideální ani poloha hlavního TIC v prostorách Staré radnice. Návštěvník, který by intuitivně očekával, že pokud základní potřebné informace nenalezne přímo v prostorách nádraží, budou k dispozici na hlavním náměstí, je tak opět zklamán. Jedinou vstupní branou do města, která je v oblasti poskytování základních propagačních a informačních materiálů alespoň částečně zajištěna, je brněnské letiště. Stojan s propagačními materiály je umístěn v rámci příletové haly brněnského letiště, ani zde však situace není ideální – materiály nebývají pravidelně doplňovány a jejich umístění v průchodu mezi novou a starou odbavovací halou také není zcela vhodné. Všechny propagační materiály města Brna jsou také k dispozici k nahlédnutí v elektronické formě na webu města, v rámci webové prezentace TIC však chybí.

6.3 Suvenýry a upomínkové předměty TIC Brno a drobný obchod se suvenýry umístěný v rámci předprodeje vstupenek na ulici Běhounské v současnosti nabízí suvenýry s motivy Brna, sběratelské předměty (zejména mince) a další běžný sortiment jako jsou průvodci, mapy, pohlednice, brožury, knihy či předměty lidové tvorby. Jak samo BKC/TIC zmiňuje, tyto suvenýry neprodává žádný další subjekt, působící v cestovním ruchu (např. hotely, turistické cíle). Sortiment nabízených materiálů však tento fakt částečně vysvětluje. K dispozici jsou batikované obrázky či kachlíky s motivem Brna (zejména Petrov), hrnky, čajáky a korbely s motivem Brna, brněnští krokodýli v různém provedení, kšiltovka s logem města či pro děti kvarteto města Brna nebo jojo s motivem Brna. V rámci implementace jednotného vizuálního stylu byla vytvořena řada zdařilých propagačních předmětů (hrnek Brna, tričko, puzzle, propisky apod.), tyto předměty jsou však v prodeji TIC nedostatkovým zbožím. Na webových stránkách TIC je k dispozici také internetový obchod s těmito předměty, který však není plně funkční – jednotlivé kategorie nejsou naplněny a na stránkách je dlouhodobě nápis informující o rekonstrukci webu. Brnu v každém případě chybí reprezentativní série suvenýrů a upomínkových předmětů, v optimálním případě provázaných s dosud neexistující city identity, zaměřených na jednotlivé cílové skupiny návštěvníků města. Suvenýry nejsou řešeny koncepčně na odpovídající estetické úrovni a budí dojem, že Brnu je vlastně jedno, co si s sebou návštěvník jako upomínku odveze. Suvenýry a upomínkové předměty jsou součástí image města a představují jeho vizitku. Ve chvíli, kdy bude k dispozici reprezentativní kolekce těchto předmětů, budou je jistě rády svým návštěvníkům či klientům nabízet i další subjekty cestovního ruchu. 75


Ilustrační typy suvenýrů města Brna, nabízených BKC/TIC

Zdroj: www.ticbrno.cz

6.4 Veletrhy cestovního ruchu Účast zástupců města Brna na veletrzích cestovního ruchu je pravidelně konzultována společně se zástupci JMK a CCR MJ a je v posledních letech výsledkem společné dohody (zejména vzhledem k rozpočtovým možnostem jednotlivých subjektů na každý rok), kterých veletrhů se zástupci těchto subjektů účastní a nepřítomné v rámci své expozice zastupují. Níže uvedená tabulka předkládá přehled veletrhů cestovního ruchu, kterých se město Brno zúčastnilo v roce 2009. Tab. 23: Přehled veletrhů cestovního ruchu Akce Země Termín Vlastní stánek Brna Vakantie Utrecht Nizozemí 14. 1. – 18. 1. Regiontour Brno ČR 15. 1. – 18. 1. Vacances Brusel Belgie 5. 2. – 9. 2. TC Lipsko Německo 11/09 Účast JMK Slovakiatour Bratislava Slovensko 22. 1. – 25. 1. Holiday World Praha ČR 5. 2. – 8. 2. ITB Berlín Německo 11. 3. – 15. 3. MITT Moskva Rusko 18. 3. – 21. 3. Tour Trawel Varšava Polsko 10/09 Ferienmesse Vídeň Rakousko 15. ‐ 18. 1. Reisemarkt Dresden Německo 30. 1. ‐ 1. 2. BIT Milán Itálie 19. ‐ 22. 2. Hradec Králové ČR březen Ostrava ČR duben SITC Barcelona Španělsko 7. ‐ 10. 5. Inwetex Petrohrad Rusko říjen WTM Londýn Velká Británie listopad Účast CCR JM CBR Mnichov Německo 26. 2. – 2. 3. MITF Moskva Rusko 14. 5. – 17. 5. Utrecht Nizozemí 13. 1. ‐ 18. 1. ACTB Vídeň Rakousko Fitur Madrid Španělsko 28. 1. ‐ 1. 2. Reisen Hamburk Německo 4. 2. ‐ 8. 2. Klagenfurt Rakousko 76


Kurzívou jsou vyznačeny veletrhy, u kterých nebyla zmíněna spoluúčast Brna Město Brno má tímto způsobem pokrytu většinu významných veletrhů v cestovním ruchu, které jsou pro město z hlediska původu zahraničních návštěvníků a s ohledem na partnerská města významné. Objevují se zde veletrhy v sousedních zemích (Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko), na stále rostoucích východních trzích (Rusko) či v Holandsku a Španělsku a pochopitelně nelze zapomenout na významnou prezentaci na českých akcích. Velkou výhodou koordinace prezentací na veletrzích a vzájemného zastupování města Brna, JMK a CCR JM je značná úspora finančních i lidských kapacit, ke které tímto způsobem dochází.

6.5 Inzerce Město Brno pravidelně inzeruje v řadě zejména českých, ale i zahraničních časopisů a tiskovin, zaměřených jak přímo na turisty, tak na profesionály působící v oblasti cestovního ruchu. Nejčastějšími tématy jsou obecné prezentace, prezentace sezónních možností (léto, zima), představení klíčových projektů v cestovním ruchu či v posledních letech také propagace spojená s kongresovou turistikou. Mezi tradiční tituly, ve kterých město Brno inzeruje, dlouhodobě patří Turistický informační magazín (TIM, česko‐anglický), distribuovaný zdarma především na infocentrech širokému okruhu turistů, Travel in the Czech Republic ‐ česko‐anglický dvouměsíčník s širokou distribucí, TTG (Travel Trade Gazette) zaměřený na odborníky v cestovním ruchu (český, speciál anglický), obdobně jako COT business (čeští profesionálové v CR) či Czech Travelogue (zahraniční profesionálové v CR). Brno dále pravidelně inzeruje v řadě průvodců, katalogů či programů akcí (př. Průvodce Prahou a českými městy, průvodce Jižní Morava a Brno, katalog Eurobeds, program Moto GP atd.), v denním tisku (MF Dnes Brno, Rovnost ‐ příloha Cestování) a v časopisech, které nejsou specificky zaměřeny na cestovní ruch (česko – anglický Brno Business), anglický Development news či v brněnském Metropolitanu. Brněnská inzerce je také zařazována do informačních brožur o (nejen) kulturních akcích, konaných v Brně – KAM, KULT. Propagace jednorázových akcí jsou pak příležitostně zařazovány v domácím i zahraničním tisku (např. FDI, ABTA, Prager Zeitung, ruský tisk). Od roku 2008 přibyl k výše uvedeným titulům časopis Meždunarodnyje Mosty, určený pro ruský trh a veletrhy v Rusku (půlročník) a propagace v OREA hotel revue (česko‐anglicko‐německý půlročník), která je k dispozici na pokojích hotelů OREA (v Brně 2x – Voroněž, Santon). Dlouhodobým záměrem v inzertní prezentaci města Brna z pohledu cestovního ruchu je větší zaměření na vytváření vícestránkových vkládaných tématických příloh o regionu (ve spolupráci s JMK, CCR JM), než pouze jednostránkových inzercí. Zatím se však jedná opravdu spíše o záměr než realizovanou skutečnost.

6.6 Webová prezentace města Dlouhodobou slabou stránkou města Brna, na kterou se trvale snáší kritika uživatelů a které si je samo Brno dobře vědomo, je jeho prezentace prostřednictvím webových stránek. Magistrát města Brna kontinuálně pracuje na jejich zpřehlednění a modernizaci jejich grafické i funkční stránky. V současnosti je realizována veřejná zakázka na grafickou podobu nových webových stránek města Brna, které by měly být výrazně přehlednější a celou strukturu dělit do profilů, z nichž je jedním také profil „Turista / Volný čas“, který by měl zobrazovat informace adekvátní pro tuto cílovou skupinu. Hodnocení tohoto typu propagace tedy bude aktuální až ve chvíli, kdy bude v provozu nová webová stránka města s daným profilem, v současnosti by šlo o zbytečnou kritiku stavu, který bude mít v brzké době novou podobu. Je třeba pouze zdůraznit, že by se mělo zamezit zbytečnému dublování informací nebo nekompletním či neaktuálním informacím na oficiálních webových portálech, zaměřených na turisty. Pokud by byla 77


vhodně členěna a naplněna webová stránka TIC, bylo by možné celý profil „Turista / Volný čas“ řešit proklikem na výrazně rozšířený web Turistického informačního centra (např. pod názvem www.visitbrno.cz) či portál www.jizni‐morava.cz, který by měl kromě sekce pro Jižní Moravu jako region také velkou samostatnou sekci pro Brno. Právě web TIC Brno je logickým uzlovým bodem pro turisty a další návštěvníky města, hledající potřebné informace. Obdobně jako webové stránky města Brna i tento webový portál vyžaduje výraznou modernizaci, jak v oblasti grafiky, tak funkcí a přehlednější struktury poskytovaných informací. Aktualizace webu je však potřeba i po obsahové stránce. Už to, že v přímých odkazech uvedených na tomto webu není odkaz na CCR JM či portál www.jizni‐morava.cz, je chyba. Návrh modernizace a restrukturalizace webu TIC Brno by měl představovat jeden z důležitých bodů návrhové části, i vzhledem k tomu, že pro řadu turistů je dnes právě tato forma prezentace nejdůležitějším zdrojem informací o dané destinaci.

6.7 Multimediální prezentace města 6.7.1

Promovideo o městě Brně

Propagační video bylo vytvořeno v roce 2006 v rámci projektu Informační a propagační materiály města Brna, spolufinancovaného ze Strukturálních fondů EU. Video existuje ve dvou verzích – třináctiminutová verze s komentářem v české, německé, anglická, francouzské, ruské, japonské, italské, španělské a polské jazykové mutaci a dvouminutové verze bez slovního komentáře, pouze s doprovodnou hudbou. Krátká dvouminutová verze videa získala zvláštní cenu poroty v rámci mezinárodního festivalu turistických filmů a videí TOURFILM 2006 18 . Video je k dispozici ke zhlédnutí či volnému stažení na webu města pod odkazem www.brno.cz/video, vzhledem k nepřehlednosti webu, která zde již byla zmiňována, však není snadné jej vůbec najít. Není na něj ani odkaz na webových stránkách TIC. O jeho existenci neví ani řada subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, které by jej v rámci svých služeb mohly využít (př. jako smyčka v halách hotelů, při konferencích či veletrzích). Město Brno má k dispozici také další krátké video o festivalu Ignis Brunensis. Toto druhé video není k dispozici k nahlédnutí či stažení ani na webu Brna, ani TIC. 6.7.2

DVD o městě Brně

Tato forma propagace vznikla v rámci již zmiňovaného projektu Brno – město budoucnosti, zaměřeného na propagaci města Brna. Jejím obsahem je v podstatě off line verze budoucích webových stránek pod profilem „Turista“. Velmi povedený je po grafické stránce obal a potisk vlastního DVD, který představuje siluetu Špilberku a Petrova v duchu jednotného vizuálního stylu. Pracuje tak s typickými vizuálními dominantami města, které jsou pojaty v moderním stylu. Obsah DVD je členěn do 4 bloků – informace a zajímavosti o městě, památky a kultura, příroda, volný čas a sport a kongresová a incentivní turistika. Sekce informace a zajímavosti o městě obsahuje mj. také kompletní sadu turistických propagačních materiálů o městě, videoprohlídku či bohatou fotogalerii. Sekce památky a kultura pak kromě očekávaných informací obsahuje i sadu virtuálních procházek po městě. Sekce volný čas pak obsahuje kromě přehledu brněnských atraktivit také informace o dalších turisticky zajímavých oblastech na Jižní Moravě. Sekce kongresová a incentivní turistika pak využívá elektronické verze katalogu Moravia Convention Bureau, vytvořeného v rámci projektu CCR JM. 18

TOURFILM je nejstarším a také jedním z nejprestižnějších festivalů turistických filmů na světě. Uvádí a hodnotí filmy, audiovizuální pořady a multimédia, která přispívají k rozvoji domácího i zahraničního cestovního ruchu. Zvláštní cenu poroty (Prix Jury) získalo brněnské promovideo v 1. kategorii soutěže, v níž soupeřily kraje, regiony, města či obce s prezentacemi v délce do 30 minut.

78


Dvd Brno – město budoucnosti je komplexním, po obsahové i grafické stránce dobře zpracovaným materiálem, který bude dobře sloužit jak tuzemským, tak zahraničním návštěvníkům (dvd má kromě české také anglickou, německou a ruskou jazykovou mutaci). Pokud budou obdobným způsobem vytvořeny i webové stránky města v profilu turista, posune tato prezentace stávající nevyhovující stav o třídu výše. 6.7.3

Virtuální prohlídka

Novinkou roku 2009 v oblasti multimediální prezentace města jsou Virtuální procházky Brnem, které (obdobně jako předešlé DVD) vznikly v rámci projektu financovaného s přispěním Strukturálních fondů EU. Tuto prohlídku lze na webu města snadno najít v odkazu na pravé straně portálu (www.virtual.brno.cz), na stránkách TIC však opět chybí (není zde uveden ani odkaz). Pohledy na klíčové turistické cíle ve městě jsou doplněny základními informacemi v textové i zvukové formě. V budoucnu by se dalo uvažovat o dalším rozvinutí tohoto produktu formou volně stažitelných informací k jednotlivým místům, které by turisté mohli mít pak ve svých kapesních (např. MP3) přehrávačích či ve formě mobilního průvodce s GPS navigací při procházení dané trasy.

6.8 Brno v nových médiích Propagační video o Brně je v současnosti k dispozici jak na webovém portále Youtube.com, tak na Stream.cz, kam jej vložili soukromí uživatelé. Na Youtube je ke shlédnutí mírně zkrácená (9,5 min.) varianta dlouhého videa s anglickým komentářem, nelogicky uvedená pod názvem „Brno city full of student“, přitom v celém videu nepadne o brněnských univerzitách ani slovo. Následující graf zobrazuje vývoj počtu zhlédnutí tohoto videa od chvíle jeho umístění na portál 28. 2. 2008 do listopadu 2009, kdy jej již vidělo celkem 18 354 diváků.

Obr. 25: Graf sledovanosti propagačního videa na YouTube.com Zdroj: Youtube.com Na Youtube je zveřejněna i krátká dvouminutová prezentace pod titulem Brno – City of Brno (od 16. 10. 2007 do listopadu 2009 celkem 5 854 diváků). Dlouhá verze videa s českým komentářem je pak k vidění na Stream.cz. Stojí jistě za uvážení umístit na Youtube oficiální nezkrácenou verzi jak v anglické, tak dalších jazykových mutacích. Na největší sociální síti Facebook v současnosti neexistuje žádná oficiální skupina Brna a město by tuto příležitost, zejména při zaměření na mladší generaci, mělo využít. Brnu se naopak v současnosti podařilo úspěšně dořešit aktualizaci hesla Brno na Wikipedii, kde jsou již k dispozici správné a aktuální informace o městě (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Brno).

79


6.9 Marketingová rada Marketingová rada (MR) města Brna funguje od roku 2001. Její základní myšlenkou je spolupráce města a soukromých subjektů v oblasti propagace a prezentace města, její fungování v současnosti ovšem není zcela optimální a efektivní. MR by mohla být aktivnější v přípravě podkladů a konkrétních návrhů řešení, projednávaných témat. Podklady pro jednání připravuje Referát marketingu města, které následně členové MR schvalují. Vůči tomuto způsobu fungování MR existují výhrady z řad jejích členů i pracovníků Magistrátu města. V roce 2009 byl proto zpracován návrh nového statutu MR, který by jednak odpovídal jejím skutečným či cílovým aktivitám, jednak by z ní učinil akceschopnější těleso prostřednictvím zvýšení jejích kompetencí, což by mohlo představovat potřebný motivační faktor pro její aktivnější zapojení.

6.10 Hodnocení marketingových aktivit města Brna z pohledu Kanceláře primátora města Brna/Kanceláře strategie města Pracovníci Kanceláře strategie města, zodpovědní za propagaci a prezentaci města Brna v oblasti cestovního ruchu, byli požádáni o zhodnocení úspěšnosti a neúspěšnosti aktivit, realizovaných v posledních letech tímto odborem. Mezi jednoznačně úspěšné aktivity města Brna bezesporu patří zavedení jednotného vizuálního stylu, který je ve větší míře implementován od roku 2005. Ve stejném roce bylo také otevřeno Urban centrum města Brna, kde pravidelně probíhají prezentace strategických projektů města Brna, a bylo by jej možno ve větší míře využít i pro potřeby rozvoje cestovního ruchu. V roce 2006 pak proběhla modernizace TIC (jejich vnitřního vybavení, v souladu s JVS města) a jeho certifikace a členství v A.T.I.C. Byly vytvořeny nové materiály, informační brožury a mapy (brožura „Brno je správný směr“, vše v JVS), vzniklo propagační video o Brně (realizováno ze SROP 2.2). V roce 2007 byla realizována turistická trasa po významných atraktivitách města Brna s 38 směrníky a 20 informačními panely, jejíž slavnostní odhalení proběhlo v lednu 2008. V tomto roce byl také zpracován projekt na podporu marketingu města Brna „Brno – město budoucnosti – Informační a propagační materiály města Brna“ v rámci ROP Jihovýchod, oblast podpory 2.2. V následujícím roce byl tento projekt úspěšně realizován (s celkovými náklady 2 150 977 Kč, z toho dotace 1 704 539 Kč). Zároveň v roce 2009 proběhly v Brně z mezinárodního hlediska dvě významné akce ‐ v souvislosti s předsednictvím ČR EU se zde konalo ve dnech 31.5 – 2.6. Neformální zasedání ministrů zemědělství a rybářství EU, na podzim 27. 9. 2009 pak návštěva papeže Benedikta XVI. Obě akce byly organizačně a ve spolupráci s Jihomoravským krajem a dalšími subjekty dobře zvládnuté a mohou tak představovat dobré reference pro případnou realizaci dalších akcí obdobného typu. Naopak mezi kritičtěji vnímané akce z hlediska cestovního ruchu je vnímána změna organizační struktury BKC/TIC, kdy se TIC stalo součástí BKC a oba tyto subjekty spadají pod odbor kultury MMB. Jako neúspěšnou lze také hodnotit snahu provozovat v Brně turistický vláček, jehož provoz byl po dvou letech z důvodu ztrátovosti opět zastaven. 19 Další nedotaženou aktivitou je projekt BrnoCard – slevové karty pro návštěvníky města, zahrnující slevy na vstupy do památek, muzeí, slevy v restauracích, hotelech, obchodech, na dopravu atd. Jak neexistence turistického vláčku, tak absence slevových karet jsou kriticky vnímány také jednotlivými subjekty v oblasti cestovního ruchu v Brně, zapojenými do pracovní skupiny pro přípravu tohoto 19

V roce 2006 byla do života uvedena myšlenka turistického vláčku, kdy ve výběrovém řízení zvítězila firma AVAL, tento produkt však nedokázala správně marketingově uchopit a vzhledem ke ztrátovému provozu následně tuto aktivitu v následujícím roce ukončila. Myšlenka oživení této aktivity je určitým „kostlivcem ve skříni“ – neustále probíhají jednání a pokusy stanovit, jakým způsobem a kým by tato činnost měla být zajišťována (zda městem, dopravním podnikem či soukromým investorem) a jak se postavit k její případné dotaci. V současnosti byla tato problematika předána do kompetence BKC.

80


Programu, které by uvítaly jejich dotažení a realizaci. Stažena byla také kandidatura města Brna na Evropské hlavní město kultury, do které se naopak aktivně zapojila města Ostrava a Plzeň. Jeden z problémů aktivnějšího přístupu k rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně a jeho propagaci představuje také fakt, že v rámci politické reprezentace města není mnoho představitelů, kteří by tuto oblast měli za svou jednoznačnou prioritu.

81


7. Analýza konkurence Tato kapitola je věnována krátkému přehledu a určité inspiraci v oblasti rozvoje cestovního ruchu, konkurenčních produktů a možných způsobů prezentace turistických atraktivit tak, jak jsou realizovány v jiných městech. Přímé srovnání vybraných parametrů v oblasti cestovního ruchu mezi jednotlivými městy se nejeví jako efektivní přístup ke zhodnocení konkurence, která by spíše než z pohledu soutěžení kdo má více turistických atraktivit, návštěvníku apod. měla být vnímána jako zdroj inspirace a dobrých myšlenek, ze kterých je možné čerpat nápady. Jedná se z velké části o příklady, které jsou odborníkům z praxe v oblasti cestovního ruchu známé („mluví se o nich“ a často bývají uváděny jako příklady, které je možné následovat v rámci přenosu best practices mezi jednotlivými městy). Cíleně byly také zvoleny příklady aktivit, realizovaných v rámci České republiky, které dokládají, že projekty obdobného typu jsou v našem prostředí zcela realizovatelné, reálně fungující a že jsou schopny s nimi přijít i města menší než Brno. To také znamená, že by si Brno v tomto směru rozhodně nemělo nechat ujet vlak. Následující pasáž je vyňata z analytické části Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy z roku 2004 a představuje užitečný obrázek o tom, jak je z pohledu jiných měst vnímána v kontextu cestovního ruchu pozice města Brna. Brno ‐ turistická nabídka: - Veletrhy - Významné osobnosti z oblasti: architektury, hudby, literatury a žurnalistiky, divadla a filmu, vědy a techniky, politiky a podnikání, výtvarného umění, sportu, školství a výchovy - Historické pamětihodnosti a architektura města - Sakrální památky - Podzemí - Významné kulturní a společenské akce - Památky UNESCO Asociace: Mezinárodní veletrhy a výstavy, metropole jižní Moravy, pivovar Starobrno a Pegas, historická i moderní architektura města, letiště Brno Tuřany, strojírenství, Masarykův okruh (autodrom), Špilberk, znak krokodýla (draka). Image: Moderní dynamické město s výraznou historií a s řadou příležitostí v oblasti podnikání, VŠ studií, zábavy a společenského života, město s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti, město spojované se zdravým stylem života a celkově i s vyšším životním standardem svých obyvatel, je považováno také za významné centrum umění a vědy s řadou příležitostí dobré zábavy a městem s „dobrosrdečnými lidmi“.“ (Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy, Analytická část, str. 182) Nyní je třeba, aby si město Brno tuto svoji pozici v porovnání se současnou „akční“ Ostravou, Znojmem, Olomoucí či Zlínem udrželo a dále ji posílilo, a to také prostřednictvím načerpání inspirace.

7.1 Ostrava Ostrava je v současné době v oblasti rozvoje nejen cestovního ruchu, ale v rámci snahy o komplexní přeměnu image města velmi vidět, a to nejen díky svému novému jednotnému vizuálnímu stylu!!! Město Ostrava má v současnosti graficky i obsahově atraktivní

webové

stránky

pro

turisty 82


(www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista), kde jim nabízí řadu tématických tras městem, které je seznamují s klíčovými turistickými atraktivitami (Od radnice k radnici (Moravská Ostrava), Z Moravy za rozpálenou Emou a tygry (Slezská Ostrava), Městem komínů a potrubí (Ostrava‐Vítkovice, Ostrava‐Mariánské Hory), Cestou utopických snů (Ostrava‐Poruba)). Ostrava má dále pro své návštěvníky připraveny produktových balíčků (adrenalin, sport, pohoda, gastronomie, krása a wellness) pro klíčové cílové skupiny, k nim zpracovaný katalog a tyto služby na svém webu aktivně propaguje. Od září také Ostrava vydává elektronický Cestování Newsletter!!!, který „každý měsíc představuje aktuality a zajímavé informace o volnočasových aktivitách, kulturních a sportovních akcích, festivalech a novinky, které se na poli turismu v Ostravě připravují či již byly zrealizovány.“ To zajišťuje, že všechny subjekty i jednotlivci, kteří se zajímají o oblast cestovního ruchu ve městě jsou pravidelně informování o všech významných aktivitách. Řada těchto aktivit je také spojena s kandidaturou Ostravy na Evropské město kultury 2015. Tato kandidatura může být sice z hlediska přímého přínosu pro rozvoj cestovního ruchu sporná (např. z hlediska počtu návštěvníků, kteří proto v následujících letech po realizaci do města dorazí), představuje však jasný motivační prvek a zastřešující faktor řady aktivit, rozvíjejících cestovní ruch celkově. Zdá se, že v Ostravě v současnosti panuje v dobrém smyslu skutečně „budovatelský duch“, pro který je klíčová jednota zapojených subjektů, aktivní a kreativní přístup k problémům, charakteristický tím, že se Ostrava ze své z pohledu cestovního ruchu ne příliš atraktivní pozice snaží prostřednictvím postihnutí svých specifik a jejich správné prezentace vytvořit přednost.

7.2 Znojmo – město s přívlastkem Také město Znojmo může představovat pro Brno důležitý zdroj inspirace, a to hned ve dvou bodech. Znojmo velmi dobře zvládlo úlohu vytvoření své city identity prostřednictvím vytvoření značky Znojmo – město s přívlastkem i jejím grafickým řešením. Tento slogan vystihuje identitu města, je snadno zapamatovatelný a zároveň dává Znojmu punc destinace „na úrovni“. Vzhledem k tomu, že je Brno právě ve fázi přípravy na hledání vlastní city identity, může Znojmo sloužit jako příklad města, které se s tímto úkolem již se ctí vypořádalo – ví, jak se chce prezentovat a také čím. Zdroj: www.znojmocity.cz Kromě výše uvedeného má totiž město Znojmo v současnosti také velmi povedeným způsobem zpracovánu prezentaci turistických atraktivit města pod sloganem „77 divů Znojma“ včetně jejich interaktivní mapy, roztříděných do následujících 9 kategorií. V rámci každé kategorie jsou pak turistům k dispozici základní informace o atraktivitách, které sem spadají, včetně jejich fotodokumentace. Zdroj: www.znojmocity.cz

83


7.3 OLOMOUC region CARD Další aktivitou, z jejíhož provedení a fungování si může město Brno vzít příklad je fungující projekt OLOMOUC region CARD. Jde o turistickou kartu, která opravňuje držitele v Olomouci, na Střední Moravě a v Jeseníkách navštívit zdarma 70 nejzajímavějších míst (hrady, zámky, muzea, zoo a další místa) a získat slevu pří návštěvě dalších 116 míst regionu. Olomouc region Card existuje ve dvou variantách, buď na 48 hod. (180 Kč dospělý / 90 Kč dítě do 15 let) nebo na 5 dní (360 Kč / 180 Kč. Karta se dále prodává také jako součást balíčků spolu s ubytováním / tenisovým lázeňským či památkově‐ poznávacím programem vč. ubytování / lodní plavbou. Tato karta funguje ve spolupráci města, Olomouckého kraje a Agentury m‐ARK, která ji provozuje. Na rozdíl od brněnské City Card se jedná o úspěšně realizovaný záměr slevové karty, která funguje nejen pro město, ale pro celý region. (www.olomoucregioncard.cz)

7.4 Kulturní a univerzitní centrum Zlín Kulturní a univerzitní centrum Zlín „je situováno v centru města a skládá se ze dvou samostatně funkčních celků: budovy Kongresové centrum Zlín (KUC), jehož investorem je statutární město Zlín a budovy Univerzitní centrum ve Zlíně, jehož investorem je Univerzita Tomáše Bati. Mezi městem a univerzitou byla v roce 2003 uzavřena dohoda o spolupráci "při vybudování areálu KUC Zlín". Potřeba vybudování tohoto centra byla dána nutností vybudovat kvalitní infrastrukturu pro pořádání kulturních a společenských akcí a také poskytnout odpovídající zázemí pro působení zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů.“ (www.zlin.eu/page/77308.kulturni‐a‐univerzitni‐centrum‐zlin) Komplex, skládající se ze 4 samostatných staveb (podzemního parkoviště, objektu Univerzitního centra, restaurace a objektu polyfunkční budovy ‐ tzv. Kongresového centra Zlín) navrhla světoznámá architektka Eva Jiřičná a celý komplex svým provedením aspiruje na to, stát se významnou stavbou nejen města, ale celého regionu (tzv. landmark). Projekt je spolufinancován z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (ROP), v rámci kterého byla v srpnu 2009 městu Zlín schválena žádost o dotaci. Fyzická realizace projektu byla zahájena již v červenci 2009 a dokončení celé stavby se předpokládá v listopadu roku 2010. „V současné době je již zrealizováno podzemní parkoviště, objekt Univerzitního centra a část "Spodní stavba" objektu kongresového centra. Zbývá zrealizovat ještě 2 samostatné části horní stavby ‐ budovu "Restaurace" a "Polyfunkční budovu" se dvěma společenskými sály pro pořádání kulturních a společenských akcí.“ ((www.zlin.eu/page/77308.kulturni‐a‐univerzitni‐centrum‐zlin)

84


Obr. 26: Vizualizace budoucího multifunkčního komplexu kulturního a univerzitního centra Zlín Zdroj: www.zlin.eu/page/77308.kulturni‐a‐univerzitni‐centrum‐zlin Ve Zlíně se tedy povedlo uvést do pohybu to, co v Brně zatím ne – uvést do života velký infrastrukturní projekt ve spolupráci města a univerzity, jehož výstupem bude moderní reprezentativní polyfunkční areál, využitelný jak pro potřeby kulturních akcí, tak pro potřeby kongresového cestovního ruchu.

85


8. SWOT analýza Jde o kvalitativní zhodnocení úrovně rozvoje vymezených oblastí, posouzení jejich dostatečnosti či nedostatečnosti. Nejedná se však o pouhé zhodnocení „plusů“ a „mínusů“. Klíčovou část SWOT analýzy představuje zejména vymezení příležitostí – tedy oblastí, které by mohly potenciálně tvořit důležité pilíře dalšího rozvoje města, a hrozeb – odhad budoucích komplikací v případě, že by se některé ze slabých míst neřešily. Jedná se tedy o rozbor silných a slabých stránek, zhodnocení možných příležitostí a hrozeb v jednotlivých oblastech. Tab. 24: SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

Turistické cíle a atraktivity • Velké množství známých i méně známých turistických atraktivit (pestrá nabídka) a bohaté kulturní dění ve městě • Výrazná Brněnská specifika – areál brněnského výstaviště, Masarykův okruh, brněnský funkcionalismus v čele s vilou Tugendhat (UNESCO) Produkty CR • Vytvoření turistických tras po městě Brně • Instalace orientačních tabulí a naváděcího systému k turistickým cílům a atraktivitám ve městě Marketing a propagace • Vytvoření a důsledná implementace jednotného vizuálního stylu, který se líbí • Vytvoření sady nových příznivě hodnocených propagačních materiálů města • Systematické marketingové aktivity v návaznosti na každoroční marketingový plán

SLABÉ STRÁNKY Turistické cíle a atraktivity • Absence velkého multifunkčního (kongresového) centra ve městě • Nedostatek rekreačních areálů či jejich špatná kvalita (viz. Brněnská přehrada) • Špatný stav sportovišť, nedostatek bazénů • Nedokončená síť cyklistických tras, chybějící infrastruktura pro cyklisty • Chybí velké infrastrukturní projekty v CR Produkty CR • Málo produktů zaměřených na konkrétní cílové skupiny • Neexistuje systematická nabídka kombinovaných služeb v oblasti CR ve městě Brně (tzv. produktové balíčky) • Vysoká cenová hladina ubytovacích služeb a nízké využití lůžek • Přes dílčí zlepšení kvality poskytovaných služeb je třeba dále zlepšovat • Neexistuje komplexní systém slev pro návštěvníky Marketing a propagace, sdílení informací • Chybí moderní a inovativní formy marketingu a propagace • Marketing a propagace nejsou zaměřeny na konkrétní cílové skupiny (chybí jasná segmentace) • Web města Brna i TIC neodpovídá potřebám návštěvníků 86


Spolupráce • Spolupráce v oblasti marketingu a propagace mezi statutárním městem Brnem, JMK a CCR JM (vzájemné zastupování a podpora) Veřejné služby • Postupná rekonstrukce veřejných prostranství a městských parků • Sochy ve městě Doprava a spoje • Dobrý systém MHD a IDS JMK • Nová odbavovací hala Letiště Brno • Zahájení prací na EUROPOINT Brno

• Nevhodné umístění TIC • Nevhodné suvenýry Spolupráce • Roztříštěnost aktivit mezi subjekty ‐ nutnost posílení jednoho koordinačního subjektu CR za město Brno a JMK ‐ CCR JM jako „garant“ cestovního ruchu v regionu • Není subjekt systematicky pečující o veřejná prostranství • Není subjekt zastřešující přípravu a realizaci velkých infrastrukturních projektů • Realizuje se řada projektů a aktivit, o kterých ale nejsou jednotlivé subjekty v CR dostatečně informovány • Nedostatek relevantních dat o CR v Brně, není systematický sběr, pravidelná šetření Veřejné služby • Neutěšený stav a nedostatek veřejných WC • Výrazné rezervy v čistotě a úklidu města Doprava a spoje • Nevyužitý potenciál letiště • Nevyhovující kapacita parkovacích míst • Nedostatečná globální dostupnost města • Neřešené vstupní brány do města

PŘÍLEŽITOSTI Turistické cíle a atraktivity • Vybudování velkého multifunkčního (kongresového) centra ve městě • Revitalizace rekreačního areálu Brněnská přehrada • Vybudování aqvaparku, rekonstrukce a rozšíření bazénu za Lužánkami • Podpora cyklistické infrastruktury ve městě

HROZBY Turistické cíle a atraktivity • Naplnění potřeb turistů (ale i Brňanů) v jiných destinacích v případě, že nebudou uspokojivě řešeny rekreační areály (vč. možnosti koupání atp.) • Útlumem veletržních aktivit bez náhrady bude areál výstaviště méně využit, než je vhodné • Bez systematické péče se nám mohou brněnská specifika začít rozpadat pod rukama (viz průtahy rekonstrukce vily 87


Produkty CR • Vznik produktových balíčků pro vybrané konkrétní cílové skupiny vč. odpovídajících tras po městě • Vznik tematických produktových balíčků vč. odpovídajících tras po městě • Vytvoření přehledů „doporučených“ služeb, atraktivit pro jednotlivé cílové skupiny Marketing a propagace • Moderní a inovativní formy marketingu a propagace – nové informační kanály, multimediální propagace v návaznosti na cílové skupiny • Nový web Brna a TIC • Nová místa pro TIC • Nová moderní řada suvenýrů navázaná na cílové skupiny Spolupráce • CCR JM jako „garant“ cestovního ruchu v Brně i v regionu Jižní Morava • Vytvoření subjektu pro City Centre Management • Vytvoření subjektu pro přípravu a realizaci velkých infrastrukturních projektů • Zlepšení vzájemné informovanosti subjektů – newsletter, pravidelná setkávání • Systematický sběr dat, který zastřešuje jeden subjekt Veřejné služby • V garanci City Centre Management – mobiliář veřejných prostranství, dohled nad úklidem apod. Doprava a spoje • Péče o brány do města (již zadána studie) • Intenzivnější spolupráce mezi JMK, městem Brnem a Letištěm Brno • Studie proveditelnosti globální dostupnosti města a možnosti jejího zlepšení

Tugendhat) Produkty CR • Pokud nevznikne segmentovaná nabídka, nevyužijí návštěvníci všech možností, které Brno reálně nabízí Marketing a propagace • To, co máme, je vždy potřeba aktivně propagovat a dávat návštěvníkům najevo, že to tu je – kdo o sobě nedává správně vědět, jako by nebyl (turista není objevitel) • Pokud nebude Brno aktivní, předběhnou ho jiná města, která mají „dobře našlápnuto“ Spolupráce • roztříštěnost je neefektivní, řada témat je průřezových (viz veřejná prostranství) a jako taková je potřeba je řešit • bez sdílení informací nebude spolupráce nikdy dobře fungovat Veřejné služby • Pokud nebude řešeno, budou si návštěvníci odnášet nepříjemný pocit z pobytu v ulicích, nebudou se v nich rádi zdržovat Doprava a spoje • Globální dostupnost města je základním předpokladem přítomnosti turistů • Pomalá realizace projektu EUROPOINT Brno a jeho negativní image Zdroj: autoři, 2009 88


9. Syntéza Tato závěrečná kapitola shrnuje výsledná zjištění z analytické části a slouží tak jako přehledný podklad pro definici strategických cílů města v oblasti rozvoje cestovního ruchu v Návrhové části Programu. Na základě výše zmíněných zjištění bylo stanoveno, že návrhová část se bude zabývat čtyřmi hlavními okruhy: 1) REKONSTRUKCE A BUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V CR 2) PRODUKTOVÉ BALÍČKY 3) MARKETING A PROPAGACE BRNA V OBLASTI CR 4) ROZVOJ STÁVAJÍCÍ SPOLUPRÁCE MEZI SUBJEKTY V OBLASTI CR Infrastruktura cestovního ruchu ve městě Brně má přes její neustálý rozvoj stále značné mezery a v Brně citelně chybí akcent na velké infrastrukturní projekty v tomto směru. Je realizována řada dílčích rekonstrukcí, město (případně ve spolupráci s dalšími subjekty) však dlouhodobě není schopno uskutečnit větší investiční akci typu multifunkčního kongresového centra či aquaparku. Trvalým problémem, který je potřeba koncepčně řešit je také neutěšený stav rekreačního areálu brněnské přehrady a dalších ploch, využitelných k rekreačním účelům. Kromě úrovně velkých projektů je v Brně třeba také řada „drobnějších“ projektů, zaměřených na mobiliář města, zpříjemňující návštěvníkům pobyt v jeho ulicích. Produktové balíčky jsou zastřešujícím termínem pro soubor tzv. měkkých projektů, potřebných k dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve městě Brně. Infrastruktura sama o sobě není dostatečná, pro návštěvníky je třeba připravit dostatečně atraktivní možnosti jejího využití a vzájemných kombinací služeb, které poskytuje. Je tedy třeba sestavit pestrou segmentovanou nabídku, umožňující návštěvníkům odnést si z Brna ty nejlepší zážitky, šité jednotlivým cílovým skupinám „na míru“ dle jejich potřeb a zájmů. Důležitý je také neustálý důraz na kvalitu poskytovaných služeb a podpora zvyšování jejich standardu. Marketing a propagace představují důležitý prvek úspěšného rozvoje cestovního ruchu ve městě Brně, kterého bychom chtěli dosáhnout. Přes značné zlepšení marketingu a propagace města nejen v oblasti cestovního ruchu je třeba v této oblasti intenzivně pracovat dále, soustředit se na moderní a inovativní způsoby propagace, zaměřené na konkrétní cílové skupiny v návaznosti na produktové balíčky. Pro zvolené cílové skupiny je třeba vybrat adekvátní informační kanály a k celé marketingové kampani přistupovat kreativně, tak aby se Brno stalo dobře zapamatovatelnou a odlišitelnou značkou. Rozvoj stávající spolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu je průřezovým tématem, které se svým způsobem prolíná všemi třemi předešlými okruhy. Jak v rámci infrastrukturních projektů, tak v oblasti produktových balíčků či propagace je třeba intenzivní spolupráce mezi subjekty veřejného i soukromého sektoru. Oblast cestovní ruchu by však měla mít jasného garanta, kterým by jak pro město, tak pro region Jižní Moravy, měla být CCR JM. Jedním z jejích úkolů by pak mělo být také zajištění lepšího sdílení informací mezi všemi dalšími subjekty v CR. Vzhledem k tomu, že některé z oblastí klíčových (nejen) pro rozvoj cestovního ruchu jako jsou péče o veřejná prostranství a jejich život či velké infrastrukturní projekty jsou parciálně řešeny řadou subjektů, nemají však jednoho jasného koordinátora, nejsou výstupy v těchto oblastech dostatečně uspokojivé. Kromě posílení role CCR JM by tak měly v ideálním případě vzniknout také dva nové subjekty, které by tyto oblasti zastřešily.

89


Seznam tabulek a obrázků TAB. 1: VÝČET PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ COBY VÝSTUPŮ JEDNÁNÍ KERM........................................................ 12 TAB. 2: SHRNUTÍ PODNĚTŮ STUDOVANÝCH DOKUMENTŮ ................................................................................. 13 TAB. 3: VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY MĚSTA BRNA SE VZTAHEM K CR K 31. 12. 2008 ...................................... 14 TAB. 4: STRUKTURA EKONOMICKY AKTIVNÍHO OBYVATELSTVA (EAO) V ROCE 2001 [V %] ................................. 16 TAB. 5: PŘEHLED DESTINACÍ A LETECKÝCH DOPRAVCŮ OBSLUHUJÍCÍCH CESTUJÍCÍ LETIŠTĚ BRNO – TUŘANY K 6. 5. 2009..................................................................................................................................................... 22 TAB. 6: HISTORICKÉ PAMÁTKY (VČ. TECHNICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH) ...................................................... 32 TAB. 7: KULTURNĚ-ZÁBAVNÍ OBJEKTY (UVEDENY OBJEKTY ZMÍNĚNÉ NA PROPAGAČNÍCH MATERIÁLECH BRNA Z ROKU 2008 A 2009)............................................................................................................................... 33 TAB. 8: NÁVŠTĚVNOST OBJEKTŮ TIC V ROCE 2008 ........................................................................................ 36 TAB. 9: VÝVOJ POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ TIC ....................................................................................................... 36 TAB. 10: HUZ NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA ............................................................................................................ 37 TAB. 11: VÝVOJ POČTU HOSTŮ A PŘENOCOVÁNÍ V HUZ VE VYBRANÝCH ÚZEMNÍCH CELCÍCH V ABSOLUTNÍCH ČÍSLECH ................................................................................................................................................ 39 TAB. 12: VÝVOJ POČTU HOSTŮ HODNOCENÝ INDEXEM ZMĚNY.......................................................................... 39 TAB. 13: POMĚR POČTU STRÁVENÝCH NOCÍ K POČTU HOSTŮ (PRŮMĚRNÝ POČET PŘENOCOVÁNÍ NA 1 NÁVŠTĚVNÍKA) ....................................................................................................................................... 39 TAB. 14: PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH VELETRHŮ ..................................................................................................... 41 TAB. 15: POČET NOVINÁŘŮ DLE INFORMACÍ ORGANIZÁTORŮ VELETRHŮ............................................................ 41 TAB. 16: KONGRES ORGANIZOVANÉ V RÁMCI KONGRESOVÉHO CENTRA V AREÁLU BVV .................................... 42 TAB. 17: POČET ZAMĚSTNANCŮ V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ................................... 45 TAB. 18: ČETNOSTI ZEMÍ KLIENTŮ U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ U INCOMINGOVÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ ........................................................................................................................ 46 TAB. 19: VĚKOVÁ STRUKTURA KLIENTŮ PODLE FREKVENCE VYUŽÍVÁNÍ NABÍZENÝCH SLUŽEB V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ A V CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍCH ...................................................... 47 TAB. 20: STRUKTURA KLIENTŮ PODLE DÉLKY POBYTU A OPAKOVANOSTI NÁVŠTĚVY U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ UBYTOVACÍCH SLUŽEB A INCOMINGOVÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ .......................................................... 48 TAB. 21: STRUKTURA DŮVODŮ NÁVŠTĚVY BRNA PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE UBYTOVACÍCH SLUŽEB A PRO INCOMINGOVÉ CESTOVNÍ KANCELÁŘE ...................................................................................................... 49 TAB. 22: NÁVŠTĚVNOST OBJEKTŮ MZM K 31.10.2009 ................................................................................... 56 TAB. 23: PŘEHLED VELETRHŮ CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................................ 76 TAB. 24: SWOT ANALÝZA ............................................................................................................................. 86 OBR. 1: SCHÉMA HIERARCHIE ANALYZOVANÝCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ ...................................................... 5 OBR. 2: VYMEZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA (PODKLADOVÁ DATA ZABAGED, 2006)................................. 15 OBR. 3: SROVNÁNÍ EKONOMICKÉ AKTIVITY OBYVATELSTVA DLE ODVĚTVÍ MEZI MĚSTEM BRNEM, JIHOMORAVSKÝM KRAJEM A ČESKOU REPUBLIKOU (ZDROJ DAT: SLDB, 2001) .................................................................... 17 OBR. 4: VIZUALIZACE ŽELEZNIČNÍHO UZLU BRNO A „JIŽNÍHO CENTRA“.............................................................. 19 OBR. 5: LINIOVÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA MĚSTA BRNA (PODKLADOVÁ DATA: ZABAGED, 2006, ORTOFOTO ČÚZK 2006)......................................................................................................................................... 20 OBR. 6: NOVÝ ODBAVOVACÍ TERMINÁL LETIŠTĚ BRNO – TUŘANY..................................................................... 21 OBR. 7: VÝVOJ POČTU ODBAVENÝCH CESTUJÍCÍCH A POHYBU LETADEL NA LETIŠTI V BRNĚ - TUŘANECH (ZDROJ DAT: LETIŠTĚ BRNO, 2009) .................................................................................................................... 22 OBR. 8: POROVNÁNÍ VÝKONNOSTI LETECKÉ DOPRAVY MEZI PRAVIDELNÝMI A LETECKÝMI LINKAMI DO ZÁŘÍ 2009, VČ. DATOVÉ SADY ODBAVENÝCH CESTUJÍCÍCH OD R. 1995 (ZDROJ DAT: LETIŠTĚ BRNO, 2009) .................. 23 OBR. 9: SROVNÁNÍ VÝVOJE VYUŽITÍ PRAVIDELNÝCH/NEPRAVIDELNÝCH LINEK DLE POČTU CESTUJÍCÍCH V ČASOVÉ ŘADĚ VČ. SEZÓNNÍCH VÝKYVŮ (ZDROJ DAT: LETIŠTĚ BRNO, 2009) ........................................................... 23 OBR. 10: POČET CESTUJÍCÍCH ODBAVENÝCH NA LETIŠTI BRNO-TUŘANY DLE JEDNOTLIVÝCH DESTINACÍ V ČASOVÉ ŘADĚ DO ZÁŘÍ 2009 (ZDROJ DAT: LETIŠTĚ BRNO, 2009) .......................................................................... 24 OBR. 11: NÁVRH CYKLISTICKÝCH TRAS VE MĚSTĚ BRNĚ (ZDROJ: BRNONAKOLE.CZ, 2009) ............................... 25 OBR. 12: MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ MĚSTA BRNA (PODKLADOVÁ DATA: ZABAGED, 2006, ORTOFOTO ČÚZK 2006)......................................................................................................................................... 26 OBR. 13: MAPA PROSTOROVÉHO ROZMÍSTĚNÍ TIC (PODKLADOVÁ DATA: ČÚZK, 2006) .................................... 35 OBR. 14: GRAF VÝVOJE POČTU POKOJŮ A LŮŽEK V HUZ VE MĚSTĚ BRNĚ (ZDROJ DAT: ČSÚ, 2009) ................. 38 OBR. 15: PODÍL ZEMÍ PODLE PŘEVAŽUJÍCÍ ČÁSTI KLIENTŮ Z DANÝCH ZEMÍ ........................................................ 46 OBR. 16: SEZÓNNOST KLIENTŮ DOTAZOVANÝCH SUBJEKTŮ ............................................................................. 50 OBR. 17: NÁVŠTĚVNOST VŠECH OBJEKTŮ MUZEA MĚSTA BRNA....................................................................... 54 OBR. 18: NÁVŠTĚVNOST OBJEKTŮ ŠPILBERKA ................................................................................................ 54 OBR. 19: NÁVŠTĚVNOST VILY TUGENDHAT A MĚNÍNSKÉ BRÁNY ...................................................................... 55 90


OBR. 20: STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI OBJEKTŮ MORAVSKÉ GALERIE PODLE MĚSÍCŮ V LETECH 2007-2009 (S ÚDAJI K 30. 9. 2009) ......................................................................................................................................... 1 OBR. 21: STATISTIKA NÁVŠTĚVNOSTI OBJEKTŮ DOMU UMĚNÍ........................................................................... 57 OBR. 22: NÁVŠTĚVNOST ZOOLOGICKÉ ZAHRADY BRNO MEZI LETY 1998 – 2008 .............................................. 57 OBR. 23: SCHÉMA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH V CR S RELEVANCÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA ........................................ 1 OBR. 24: SCHÉMA SPOLUPRÁCE SUBJEKTŮ V CR VE MĚSTĚ BRNĚ .................................................................. 67 OBR. 25: GRAF SLEDOVANOSTI PROPAGAČNÍHO VIDEA NA YOUTUBE.COM ....................................................... 79 OBR. 26: VIZUALIZACE BUDOUCÍHO MULTIFUNKČNÍHO KOMPLEXU KULTURNÍHO A UNIVERZITNÍHO CENTRA ZLÍN .. 85

91


PŘÍLOHA 1

SEZNAM ZKRATEK AHR ČR

Asociace hotelů a restaurací České republiky

A.T.I.C.

Asociace turistických informačních center

BKC

Brněnské kulturní centrum

BKC/TIC

Brněnské kulturní centrum/Turistické informační centrum

BMUE

Brno ‐ město uprostřed Evropy

BVV

Veletrhy Brno, a.s. (zkratka Brněnské výstavy a veletrhy)

CCR JM

Centrála cestovního ruchu ‐ Jižní Morava

CR

cestovní ruch

ČCCR

Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism)

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

EAO

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EU

Evropská unie

HDP

hrubý domácí produkt

HUZ

hromadná ubytovací zařízení

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IBF

Mezinárodní stavební veletrh

IDS

integrovaný dopravní systém

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

JMK

Jihomoravský kraj (rovněž v použití KrÚ JMK = Krajský úřad Jihomoravského kraje)

JVS

jednotný vizuální styl

KERM

Koncepce ekonomického rozvoje města

KHK JM

Krajská hospodářská komora Jižní Moravy

KPMB/KSM

Kancelář primátora města Brna/Kancelář strategie města (MMB)

KUC

Kulturní a univerzitní centrum


LVA

Lednicko‐valtický areál

MČ

městská část

MG

Moravská galerie

MHD

městská hromadná doprava

MMB

Magistrát města Brna

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MOZEK

Moravská záchranná ekonomická komise

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MR

Marketingová rada

MSV

Mezinárodní strojírenský veletrh

MU

Masarykova univerzita (rovněž ve spojení ESF MU = Ekonomicko‐správní fakulta Masarykovy univerzity)

MZLU

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (rovněž ve spojení PEF MZLU = Provozně ekonomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně)

MZM

Moravské zemské muzeum

NPR

Národní přírodní rezervace

NERV

Národní ekonomická rada vlády

NNO

nestátní nezisková organizace

NUTS

nomenklatura územních statistických jednotek

OD

Odbor dopravy (MMB)

OIEF

Oddělení implementace evropských fondů (MMB)

OK

Odbor kultury (MMB)

ORP

obec s rozšířenou působností (rovněž v použití SO ORP = správní obvod obce s rozšířenou působností)

OSB

Odbor správy budov ((MMB)

OÚPR

Odbor územního plánování a rozvoje (MMB)

RHSD JMK

Rada hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje (tzv. tripartita)

ROP

Regionální operační program

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SROP

Společný regionální operační program

SŠ

střední škola


SWOT

Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats

SOCR ČR

Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky

TEN‐T

Trans‐European Transport Network

TIC

turistické informační centrum

TIM

Turistický informační magazín

TTG

Travel Trade Gazette

ÚH

Úsek hospodářský (MMB)

ÚRM

Úsek rozvoje města (MMB)

ÚSK

Úsek sociálně‐kulturní (MMB)

ÚT

Úsek technický (MMB)

VŠ

vysoká škola

VŠOH

Vysoká škola obchodní a hotelová

ZABAGED

Základní báze geografických dat

ŽP

životní prostředí


PŘÍLOHA 2

PŘEHLED VYBRANÝCH TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT MĚSTA BRNA MUZEA A PAMÁTNÍKY MUZEA A PAMÁTNÍKY MUZEUM MĚSTA BRNA Hrad Špilberk Severní a západní křídlo hradu Kasematy Rozhledna Barokní lékárna Lapidárium Barokní kaple MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM Dietrichsteinský palác Dětské muzeum Biskupský dvůr Pavilon Anthropos Mendelianum Památník Leoše Janáčka Technické muzeum v Brně Mendel museum Muzeum romské kultury Veřejně přístupný depozitář MHD v Brně – Líšni GALERIE GALERIE MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ Pražákův palác Uměleckoprůmyslové muzeum Místodržitelský palác Dům umění města Brna Palác šlechtičen (Etnografický ústav) Wannieck gallery Galerie architektury Galerie Ambrosiana Urban centrum Brno Bakala galerie Galerie za vraty Nonstop galerie Inez Galerie mladých Galerie U Dobrého pastýře Galerie „10“

ADRESA Špilberk 1

Zelný trh 8 Muzejní 1 Pisárecká 5 Údolní 39 Smetanova 14 Purkyňova 105 Mendlovo nám. 1a Bratislavská 67 Holzova 4

ADRESA Husova 14 Husova 18 Moravské nám. 1 Malinovského nám. 2 Kobližná 1 Ve Vaňkovce 2 Starobrněnská 16/18 Jezuitská 11 Mečová 5, Makovského sál, Stará radnice, Brno Žerotínovo nám. 6 foyer sálu Břetislava Bakaly Petrov 1 Hybešova 51 Radnická 4 Radnická 4 Radnická 10


Galerie Kabinet Galerie G99 Dům pánů z Kunštátu Měnínská brána Vila Tugendhat KOSTELY A SAKRÁLNÍ STAVBY ŘÍMSKOKATOLICKÉ KOSTELY Katedrála svatého Petra a Pavla Kostel svatého Jakuba Kostel svatého Michala Kostel svatého Josefa Kostel svaté Máří Magdalény Kostel Nalezení svatého Kříže („Kapucínský kostel“) Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola Bazilika Nanebevzetí Panny Marie JINÁ VYZNÁNÍ Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského („Červený kostel“) Pravoslavný kostel svatého Václava Synagoga Agudas Achim Brněnská mešita SPECIFICKÉ TURISTICKÉ ATRAKTIVITY Vila Tugendhat Jurkovičova vila 1 Kapucínská hrobka Letohrádek Mitrovských Zelný trh ZOO Brno Pobočka Akvárium Botanická zahrada PřF MU Botanická zahrada a arboretum MZLU DIVADLA DIVADLO Mahenovo divadlo Malá scéna Mahenova divadla Janáčkovo divadlo

Radnická 4 Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9 Dominikánská 9 Měnínská 7 Černopolní 45

ADRESA Petrov 9 Jakubské náměstí Dominikánské náměstí Josefská Františkánská Kapucínské náměstí 303/5 Jezuitská Moravské náměstí Mendlovo náměstí 1 ADRESA Komenského náměstí Úvoz 62 Skořepka 13 Vídeňská 38a

Černopolní 45 Jana Nečase 2 Kapucínské náměstí 303/5 Veletržní 19 Zelný trh U Zoologické zahrady 46 Radnická 367/6 Kotlářská 2 Třída generála Píky

ADRESA Rooseveltova 17 Rooseveltova 7

1

Jurkovičova vila v současné době není běžně přístupna veřejnosti. „Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.“ (http://www.moravska‐galerie.cz/cs/o‐nas/budovy/jurkovicova‐vila/)


Reduta MĚSTSKÉ DIVADLO BRNO Činoherní scéna Městského divadla HudEbní scéna Městského divadla Divadelní studio "V" DIVADLO BOLKA POLÍVKY DIVADLO HUSA NA PROVÁZKU HADIVADLO DIVADLO V 7 A PŮL ‐ Kabinet múz DIVADLO G ‐ STUDIO / DIVADLO SLAWJENA DIVADLO U STOLU BEZBARIÉROVÉ DIVADLO BARKA STUDIO MARTA DIVADELNÍ STUDIO DIALOG II DIVADLO NESLYŠÍM DIVADLO KVELB DĚTSKÁ DIVADLA Divadlo Bedruňka Divadlo Polárka Loutkové divadlo Radost Divadlo Vaňkovka pro děti KINA

Zelný trh 4 Lidická 16

KINO Kino Scala Kino Art Kino Lucerna Fléda Kinokavárna Jasmín Studentské kino Magnet Palace Cinemas Olympia Palace Cinemas Velký Špalíček KOUPALIŠTĚ KOUPALIŠTĚ Koupaliště Brno Koupaliště Juliánov Koupaliště Královo Pole Koupaliště Kraví Hora Koupaliště Riviéra Koupaliště Starý Lískovec Koupaliště Zábrdovice PLAVECKÉ BAZÉNY BAZÉN

ADRESA Moravské nám. 3 Cihlářská 19 Minská 13 Štefánikova 24 Kotlanova 7 VŠ koleje Pod Palackým vrchem, Kolejní 2 U Dálnice 777 Mečová 2

ADRESA Dobrovského 29 Julianovské nám. 1 Křižíkova 9d Kraví hora 947/1 Bauerova 7 Klobásova 79 Zábrdovická 13

ADRESA

Veveří 133 Jakubské nám. 5 Zelný trh 9 Poštovská 8d – ALFA Pasáž Sukova 4 Kounicova 22 Zelný trh 9 Svatopluka Čecha 35a Bayerova 5 Mečová 5/7, 3. patro Cejl 87 www.kvelb.com ADRESA Foerstrova 2, Žabovřesky Tučkova 34 Cejl 29, Bratislavská 32 Ve Vaňkovce 1, Brno


Plavecký stadion KOMETA Brno TJ TESLA Brno Sportovní a rekreační areál Kraví hora Ponávka Lázně města Brna KLUZIŠTĚ KLUZIŠTĚ Ice arena Olympia Kluziště hala Vodova Kluziště v Žabovřeskách Sportovní a rekreační areál Kraví hora Kluziště Nové sady Kluziště za Lužánkami

Kluziště na Moravském náměstí POHYBOVÉ ATRAKTIVITY (NEJEN) PRO DĚTI POHYBOVÉ ATRAKTIVITY Lanové centrum Proud Brno Rodinné zábavní centrum Bongo Brno (pro děti) Lanové centrum Junglepark (pro děti) FunPark ‐ Koupaliště Brno (pro děti) DALŠÍ ATRAKTIVITY GOLF Golfový simulátor Golf resort Brno CZ, a.s. Hřiště GKAB (Golfový klub Automotodrom Brno) Indoor golf Areál Kaskáda VODNÍ SPORTY NA BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ Lodní sporty Brno TJ Rapid Brno TJ Jachtklub Brno TJ Námořní jachting VYHLÍDKOVÉ LETY Vyhlídkové lety Pronájem letounu KP‐2U SOVA

Sportovní 4 Halasovo nám. 7 Kraví hora, Dominikánská 2 Ponávka 3a Rašínova 12

ADRESA U Dálnice 777, v provozu od začátku prosince Vodova 108, v provozu od půlky listopadu Tenisový klub Classic, zast.Petřvaldská, V provozu podle počasí Dominikánská 2 Nové sady, v provozu od začátku prosince Sportovní, v provozu od prosince, pokud nebudou výrazně sluneční dny, bruslí se až do dubna

ADRESA Milénova 13 Pražákova 51 Bauerova 5 Dobrovského 29 (v areálu koupaliště)

ADRESA Žabovřeská 2 Hřiště v areálu Masarykova okruhu v Žebětíně Gorkého 45 Jinačovice u Brna ADRESA Rakovecká 30 Hrázní 875 Přístavní ulice Rakovec ADRESA Aeroklub Brno‐Slatina, Olomoucká 164


Vyhlídkové lety Vyhlídkové lety Akrobatické lety Vyhlídkové lety balonem Vyhlídkové lety motorovým letounem Vyhlídkové lety kluzákem Lety na historických kluzácích Vyhlídkové lety balónem Vyhlídkové lety balónem AUTOMOTODROM BRNO Jízdy veřejnosti In‐ line bruslení MOTOKÁRY Kart Arena Brno, Motokáry Modřice BOBYCENTRUM SEGWAY SEG AGENCY ALTEST PŮJČOVNA IN‐LINE BRUSLÍ Lyžárna.cz Pobočka Bruslárna Dan Krajčír Půjčovna kol Libor Matoušek PAINTBALL PAINT ALL s.r.o. Paintball Brno AZP trade s r.o. EXKURZE DO PIVOVARU STAROBRNO, a.s.

Letecká škola Brno, Letiště Brno‐Tuřany Blue Sky Service, s.r.o., Letiště Brno‐Tuřany Aeroklub Brno ‐ Medlánky

AVIATIK SERVIS s.r.o., Šeránkova 4 MADAIR (Ing. Miroslav Mader), Ulrychova 38 ADRESA Automotodrom Brno, a.s., Ostrovačice 201 ADRESA M‐Palác, Heršpická 5a Nám. Svobody 6, Modřice Sportovní 2a ADRESA Masarykova 25 Jugoslávská 124a ADRESA Křenová 89/19 Pěstitelská 155/24 Kotlanova 2519/1 Podolská 1173/24 ADRESA Botanická 24 [email protected] Terénní hřiště Soběšice ADRESA Hlinky 160/12

HLAVNÍ BRNĚNSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ LESY OBLAST Okolí Brněnské přehrady Soběšice, Ořešín, Útěchov Líšeň Kohoutovice, Jundrov, Pisárky Žebětín Jehnice Komín, Medlánky

Podkomorské lesy účelové lesy MZLU v Brně Mariánské údolí a Hornek obora Holedná a okolí hotelu Myslivna Pekárna údolí Ponávky Baba

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU MĚSTA BRNA

Recommend Documents