PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE 2007-2013

Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb.,ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., včetně hodnocení vlivu na území NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Předkladatel:

Liberecký kraj U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

Zpracovatel koncepce:

GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3, 602 00 Brno

Zpracovatel posouzení:

CITYPLAN, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

Spolupráce na posouzení:

Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6

Praha

2007

CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice, dopravě a životním prostředí Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224 922 989, fax: 224 922 072, e-mail: [email protected]

Obsah: 1

Obsah a cíle aktualizace koncepce, její vztah k jiným koncepcím......................................................5 1.1

Cíl aktualizace koncepce ...................................................................................................................................... 5

1.2

Obsah aktualizace koncepce................................................................................................................................. 5

1.2.1

Bližší specifikace ........................................................................................................................................ 6

1.2.2

Vztah k jiným koncepcím ........................................................................................................................... 6

2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce ..................................................................................................................................9 2.1

Vymezení dotčeného území ................................................................................................................................. 9

2.2

Ovzduší a klima.................................................................................................................................................... 9

2.2.1

Klimatická charakteristika .......................................................................................................................... 9

2.2.2

Ovzduší ..................................................................................................................................................... 11

2.3

Geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje ....................................................................... 14

2.3.1

Geologické poměry................................................................................................................................... 14

2.3.2

Geomorfologie území ............................................................................................................................... 15

2.3.3

Radonové riziko ........................................................................................................................................ 16

2.3.4

Nerostné suroviny ..................................................................................................................................... 17

2.3.5

Sesuvy, seizmicita..................................................................................................................................... 18

2.4

Skládky a odpady ............................................................................................................................................... 18

2.5

Hydrologická charakteristika.............................................................................................................................. 21

2.5.1

Povrchové vody ........................................................................................................................................ 21

2.5.2

Podzemní vody ......................................................................................................................................... 22

2.5.3

Ochranná pásma vodních zdrojů............................................................................................................... 23

2.5.4

Znečištění vod........................................................................................................................................... 23

2.6

Půda.................................................................................................................................................................... 24

2.6.1

Půdy posuzovaného území........................................................................................................................ 24

2.6.2

Znečištění půd........................................................................................................................................... 24

2.6.3

Eroze půd .................................................................................................................................................. 24

2.6.4

Využití půdy ............................................................................................................................................. 26

2.7

Fauna, flóra......................................................................................................................................................... 28

2.7.1

Biogeografická charakteristika ................................................................................................................. 28

2.7.2

Flóra zájmového území............................................................................................................................. 29

2.7.3

Fauna zájmového území ........................................................................................................................... 33

2.8

Způsoby ochrany životního prostředí ................................................................................................................. 33

2.8.1

Krajina a krajinný ráz................................................................................................................................ 34

2.8.2

Územní systém ekologické stability (ÚSES) ............................................................................................ 35

2.8.3

Ochrana přírody ........................................................................................................................................ 36

2.8.4

Invazní druhy ............................................................................................................................................ 38

2.9

Hluk.................................................................................................................................................................... 39

2.10 Obyvatelstvo....................................................................................................................................................... 39 2.11 Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky ........................................................................................ 40 Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 1


2.11.1

Historický vývoj, bydlení.......................................................................................................................... 40

2.11.2

Kulturní památky ...................................................................................................................................... 40

2.11.3

Archeologické památky ............................................................................................................................ 41

2.12 Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez realizace změny koncepce......................................................... 42

3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením změny koncepce významně zasaženy........................................................................................................................................44 4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí ...................................................46 4.1

Problémy současného stavu životního prostředí v Libereckém kraji ................................................................. 46

4.2

Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 .................................................................. 49

5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení ..................................................................................................51 5.1

Postavení Libereckého kraje v Evropské Unii – České republice ...................................................................... 51

5.2

Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím.................................................................... 51

6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí .....................................................................54 6.1 Hodnocení strategických cílů a opatření aktualizace PR CR LK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí.......................................................................................................................................... 55 6.2 Hodnocení opatření aktualizované návrhové části PR CR LK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí........................................................................................................................................................................ 59 6.3

Slovní vyjádření negativních vlivů..................................................................................................................... 63

6.3.1

PRIORITA 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE ......................................... 63

6.3.2

PRIORITA 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU ................................................. 64

6.3.3

PRIORITA 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU ..................... 66

6.4

Charakter vlivů a jejich kumulace ...................................................................................................................... 67

6.5

Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000..................................................................................... 71

7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce ..........................................................................72 7.1.1

PRIORITA 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE ......................................... 72

7.1.2

PRIORITA 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU ................................................. 73

7.1.3

PRIORITA 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU ..................... 73

8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know–how) ..............................................................................................................................75 9 Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.................76 10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce...............................................................................................................80 11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu.......................................................................81 12 Vlivy změny koncepce na veřejné zdraví .......................................................................................83 12.1 Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví ..................................................................................... 84 12.2 Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví........................................................................ 88 12.3 Identifikace škodlivin a jejich možné dopady na lidské zdraví .......................................................................... 90 12.4 Emise, imisní zátěž............................................................................................................................................. 93 12.5 Hluková zátěž ..................................................................................................................................................... 94

13

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ...................................................................................96 Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 2


14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.............................................................................................................................98 14.1 Zjišťovací řízení ................................................................................................................................................. 98 14.2 Souhrnné vypořádání připomínek ...................................................................................................................... 98

15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke změně koncepce.........................................101 Seznam osob podílejících se na posouzení.................................................................................................106 Použité podklady .........................................................................................................................................107 Seznam zkratek............................................................................................................................................109 Seznam příloh ..............................................................................................................................................112 Seznam obrázků: Obrázek č. 1 Mapa klimatických regionů ......................................................................................................................... 10 Obrázek č. 2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm] ....................................................................... 10 Obrázek č. 3 Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v µg.m-3 (rok 2004)...................................................................... 13 Obrázek č. 4 Převažující kategorie radonového rizika z podloží...................................................................................... 17 Obrázek č. 5 Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover 1990-2000 ................................................. 26 Obrázek č. 6 Biogeografické členění Libereckého kraje .................................................................................................. 28 Obrázek č. 7 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability .................................................................................. 34 Obrázek č. 8 Oblasti krajinného rázu s naznačením vnitřního členění a vyznačené přírodní parky Libereckého kraje – Peklo, Maloskalsko, Ještěd...................................................................................................................................... 35 Obrázek č. 9 Křídlatka japonská....................................................................................................................................... 38 Obrázek č. 10 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ekosystémy/vegetaci, překračování limitu včetně AOT40, 2005 .......................................................................................................................................................... 46 Obrázek č. 11 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (2005) ........................................................................................... 48 Obrázek č. 12 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu, 2005............................................................................................................................................................. 48 Obrázek č. 13 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, se zahrnutím ozonu, 2005............................................................................................................................................................. 48 Obrázek č. 14 Území, na kterém došlo v roce 2005 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozonu ............. 94

Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Charakteristiky klimatických oblastí.............................................................................................................. 9 Tabulka č. 2 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok).................................................................................................................................................................. 12 Tabulka č. 3 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění kraje, vývoj 2003 - 2005 [t]............................................................................................................................................................................. 18 Tabulka č. 4 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let 2000/2001 a s roky 2004/2005 (t/rok) .................................................................................................................................................... 19 Tabulka č. 5 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ................................................................................................. 22 Tabulka č. 6 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005) ............................................................................... 22 Tabulka č. 7 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2005) ............................................................................................................................................................ 23 Tabulka č. 8 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR ............................................................... 25 Tabulka č. 9 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2 ...................................................... 25 Tabulka č. 10 Bilance půdy a podíly z celkové výměry – vývoj 2002 - 2005 (poslední stav k 31.12.2005).................... 27 Tabulka č. 11 Bioregiony v Libereckém kraji .................................................................................................................. 28 Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 3


Tabulka č. 12 Přehled PLO v Libereckém kraji................................................................................................................ 30 Tabulka č. 13 Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2005) ...................................................................................... 31 Tabulka č. 14 Základní údaje o stavu lesa podle kategorií a subkategorií (rok 2000) ...................................................... 32 Tabulka č. 15 Funkce a ekosystémové schopnosti/účinky lesů ........................................................................................ 32 Tabulka č. 16 Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2005) .. 33 Tabulka č. 17 Nadregionální biocentra............................................................................................................................. 35 Tabulka č. 18 Nadregionální biokoridory......................................................................................................................... 36 Tabulka č. 19 Zvláště chráněná území (stav k 31.12.2005).............................................................................................. 37 Tabulka č. 20 Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji.................................................................................. 38 Tabulka č. 21 Kulturní památky Libereckého kraje ......................................................................................................... 40 Tabulka č. 22 Vyhlášená ochranná pásma v Libereckém kraji......................................................................................... 41 Tabulka č. 23 Archeologické lokality Libereckého kraje ................................................................................................. 42 Tabulka č. 24 Charakteristika území a jeho environmentální zranitelnost podle oblastí.................................................. 44 Tabulka č. 25 Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (rok 2005) ....................... 46 Tabulka č. 26 Překročení hodnoty cílového imisního limitu v území, 2005..................................................................... 47 Tabulka č. 27 Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů .......................................................................................... 55 Tabulka č. 28 Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí ............................................................................ 56 Tabulka č. 29 Stupnice hodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí........................................................... 59 Tabulka č. 30 Vyhodnocení vlivů podle stanovených složek životního prostředí ............................................................ 60 Tabulka č. 31 Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí............................................................. 67 Tabulka č. 32 Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí ........................................................................... 69 Tabulka č. 33 Monitorovací indikátory realizace APR CR LK ........................................................................................ 76 Tabulka č. 34 Monitorovací indikátory stavu jednotlivých složek životního prostředí .................................................... 78 Tabulka č. 35 Kriteria pro výběr projektu ........................................................................................................................ 81 Tabulka č. 36 Determinanty vlivu na zdraví..................................................................................................................... 83 Tabulka č. 37 Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje .................................................................................. 85 Tabulka č. 38 Stupnice hodnocení ovlivnění environmentálních faktorů z hlediska veřejného zdraví ............................ 89 Tabulka č. 39 Ovlivněné environmentální faktory z hlediska veřejného zdraví............................................................... 89 Tabulka č. 40 Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) .............................................. 94

Seznam grafů: Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech 2001-2005....................................... 11 Graf č. 2 Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k 31.12.2004).................................................... 27

Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 4


1

Obsah a cíle aktualizace koncepce, její vztah k jiným koncepcím

1.1

Cíl aktualizace koncepce

S nově nadcházejícím dotačním obdobím 2007 – 2013 je nutné aktualizovat resortní koncepční dokumenty krajů, jejichž platnost končí se začátkem tohoto období, které budou nadále podporovat aktivní regionální politiku Libereckého kraje. Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje vychází (PR CR LK) ze současně platného Programu, zpracovaného pro návrhové období 2003 – 2007. Snahou aktualizace je především reflektování současných potřeb a trendů do podoby nově definovaných priorit a opatření v řešené oblasti cestovního ruchu. Ten je pro Liberecký kraj jedním z klíčových hospodářských odvětví. Aktualizovaný PR CR LK je také základním podkladem pro alokaci finančních zdrojů do cestovního ruchu v Libereckém kraji, jehož potřeby budou zohledněny i v Programu rozvoje Libereckého kraje. Soulad s PR CR LK je rovněž neopominutelnou podmínkou pro podávání žádostí o dotace pro všechny sektory týkající se problematicky cestovního ruchu. Ve zpracované návrhové části jsou zohledněny převládající trendy a zkušenosti z naplňování Programu z minulého období a zjištěné současné potřeby a nároky cestovního ruchu v jednotlivých regionech Libereckého kraje. Protože je cestovní ruch, mimo jiné, oblastí, jež přímo ovlivňuje a využívá přírodní a kulturní potenciál kraje, jedním z cílů je i zaměření na zlepšení stavu a směřování k udržitelnému využívání přírodních a kulturních hodnot s cílem zvýšení turistické atraktivity regionu. Hlavním cíli aktualizace je promítnutí nastalých změn stavu, nároků a potřeb turistických regionů za období platnosti stávajícího Programu (data z let 2003 – 2006) a jejich následné relevantní zohlednění v návrhové části PR CR LK, a to na základě zhodnocení navrhovaných a uskutečněných projektů v minulém období a s přihlédnutím k současné databázi projektů.

1.2

Obsah aktualizace koncepce

Strukturní členění návrhové části vychází z původního Programu a mění ho ve smyslu adekvátního vypuštění, navržení či přeformulování některých priorit a opatření na základě výsledků z provedených průzkumů a šetření. Od původní pracovní verze se struktura koncepce o některé části rozšířila nebo přesunula do jiných kapitol z důvodu zlepšení logické návaznosti, výstupů šetření a navázání na návrhovou část. Větší změnou je vypuštění kategorizace Libereckého kraje na turistické regiony, oblasti a podoblasti, jež byla prezentována v počátečních pracovních verzích aktualizace PR CR LK, podle původního dokumentu. Důvod vypuštění vychází ze zjištění zpracovatele koncepce, který shledal členění jako neefektivní , protože podle nastavené kategorizace se nepřistupovalo k řešení problematiky cestovního ruchu ani ke vzniku turistických center nebo organizací na příslušných správních úrovních. Za efektivní lze označit pouze ty organizace, jež vznikly samostatně na základě vlastní iniciativy a součinnosti dotčených subjektů. Úvod Průběh prací 1

Vyhodnocení plnění programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje

1.1 Obsahové naplnění priorit a opatření původního Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje za dobu jeho platnosti (7/2003 – 12/2006) 1.2 Analýza a vyhodnocení projektů cestovního ruchu s veřejnou finanční podporou 2

Východiska pro formulaci návrhové části programu – shrnutí hlavních poznatků

2.1 Vymezení řešeného území (rámcová charakteristika Libereckého kraje) 2.2 Organizační struktury cestovního ruchu 2.3 Aktualizace SWOT analýzy cestovního ruchu pro Liberecký kraj



3

Návrh rozvojové strategie

3.1 Návrh strategické vize a struktury cílů rozvoje pro oblast cestovního ruchu v Libereckém kraji 2007 – 2013 4

Konkretizace navržené strategie – struktura priorit a opatření programu a jejich věcná specifikace

4.1 Revize původní struktury priorit a opatření pro oblast cestovního ruchu Libereckého kraje 4.2 Věcné vymezení priorit a rozpis jednotlivých opatření PRIORITA 1: Organizační struktura cestovního ruchu, lidské zdroje PRIORITA 2: Podpora marketingu a produktů v cestovním ruchu PRIORITA 3: Podpora budování základní a doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu 5

Akční plán rozvoje ( 2007 – 2008 )

5.1 Výběr prioritních opatření 5.2 Návrh implementace programu PŘÍLOHY 1.2.1

Bližší specifikace

Jako základní východisko pro aktualizaci návrhové části bylo provedeno vyhodnocení naplnění priorit a opatření původního PR CR LK a realizace finančních podpor předkládaných projektů včetně zhodnocení množství projektů zařazených do jednotlivých priorit a opatření. K dalším hlavním podkladům pro návrhovou část patří přehodnocení kategorizace turistických regionů (a nižších jednotek) podle stávajících potřeb a funkčnosti. Vlastní definování navrhovaných priorit a opatření vychází z aktualizované SWOT analýzy a výsledků šetření a průzkumů provedených v dotčeném území Libereckého kraje během sledovaného období. Návrhová část je dále věcně vymezena podle navržených priorit a návazně konkrétně upřesněna podle jednotlivých opatření a uvažovaných aktivit. Nejaktuálnější částí APR CR LK je zahrnutý Akční plán na období 2007 – 2008, jež byl vytvořen na základě průzkumu aktuálnosti potřeb a nároků turistických regionů, z nichž vyplynuly vybrané priority a opatření. K němu se vztahuje i následný návrh implementace PR CR LK a přílohová část s příklady projektů, vazbami na dokumenty vyššího řádu, s uvedením finančních zdrojů pro realizaci a s indikátory naplňování akčního plánu. 1.2.2

Vztah k jiným koncepcím

Již v samotné příloze APR CR LK jsou vyznačeny vazby navrženého Akčního plánu s dokumenty vyššího významu. Jedná se především o koncepce a politiky na národní a krajské úrovni jež se vztahují k oblasti strategických rozvojových koncepcí a dokumentů z resortu cestovního ruchu. Z pohledu posouzení vlivů APR CR LK na životní prostředí a veřejné zdraví je uvažován soulad s dalšími relevantními dokumenty především na evropské, národní a krajské úrovni, dále pak s dalšími adekvátními regionálními dokumenty. Evropské/nadnárodní dokumenty: • Rámcová úmluva o změně klimatu • Evropská úmluva o krajině • Lisabonská strategie • Strategické obecné zásady Společenství Národní koncepce: • Operační programy • Strategie udržitelného rozvoje ČR • Státní politika životního prostředí ČR Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 6


• • • • • • • • • • • • • • • • •

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Program rozvoje venkova ČR Koncepce státní politiky cestovního ruchu Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Národní program snižování emisí ČR Integrovaný národní program snižování emisí ČR (včetně Národního programu ke zlepšování kvality ovzduší) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21.století Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR Národní lesnický program Plán odpadového hospodářství ČR Vodohospodářské koncepce – Plán hlavních povodí ČR Surovinová politika ČR Strategie rozvoje dopravních sítí ČR

Krajské a regionální dokumenty: • Strategie rozvoje Libereckého kraje (2006-2020) • Program rozvoje Libereckého kraje (2004-2006) • ÚP VÚC Liberecký kraj • Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje • Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje • Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje • Strategie rozvoje dopravní infrastruktury Libereckého kraje • Koncepce ochrany přírody a krajiny libereckého kraje • Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Libereckého kraje • Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje • Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje • Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje • Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji • Zdravotní politika Libereckého kraje • Koncepce účinnější podpory rozvoje památkové péče v Libereckém kraji • Koncepce kultury Libereckého kraje • Koncepce ochrany před povodněmi • Povodňový plán Libereckého kraje • Krajský lesnický program • Koncepce rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Českolipsko • Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory • Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu Český ráj • Program rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 7


• • •

Integrovaný operační program Regionální operační program NUTS II Severovýchod Plány péče (dotčené CHKO)

Navrhovaná koncepce APR CR LK je vzhledem ke svému jednostrannému zaměření do oblasti cestovního ruchu zpracována většinou v souladu s relevantními koncepcemi, jež jsou uvedeny výše. Z důvodu jednoznačného zaměření nelze však očekávat, že by se navrhované priority a opatření přímo zabývaly jednotlivými cíli vyjmenovaných dokumentů, které sloužily spíše jako výchozí podklad pro nasměrování celé návrhové části aktualizované koncepce. Podrobné vyhodnocení souladu koncepce s vybranými dokumenty dle závěru zjišťovacího řízení a zabývajících se ochranou životního prostředí je zpracováno v kapitole 5.2.



2 Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce 2.1

Vymezení dotčeného území

Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje „APR CR LK“ je zpracována pro celé území Libereckého kraje, tj pro plochu o velikosti 3 163 km2. Kraj je tvořen 4 okresy (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily) které zahrnují celkem 214 obcí, z nichž 38 má statut města. Liberecký kraj společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří podle nomenklatury EU – NUTS, na základě Usnesení vlády ČR č. 707 ze dne 28.11.1998 NUTS II Severovýchod. Ten je rozlohou i počtem obyvatel největší v ČR. Ze správního hlediska je Liberecký kraj rozdělen na celkem 10 ORP, tj. obcí s rozšířenou působností (Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod). Dle údajů z ČSÚ žilo k 31.12.2005 v Libereckém kraji 429 031 obyvatel, což činí hustotu 136 obyv./km2. Seznam všech obcí podle správního rozdělení je uveden v příloze č.1.

2.2 2.2.1

Ovzduší a klima Klimatická charakteristika

Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu. Dle Quitta [1] se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických regionů – tří chladných (CH4, CH6 a CH7) a šesti mírně teplých (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Asi 4/5 území spadají do mírně teplé oblasti (MT11-MT2), zbytek území odpovídá horským oblastem Jizerských hor a Krkonoš, jež jsou součástí chladné klimatické oblasti (CH7-CH4). Průměrné roční srážky se pohybují od 600-900 mm v podhorských oblastech až po 1200 mm v nejvyšších částech území (roční úhrn v Jizerských horách > 1 600 mm). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (450 mm za rok, 7,3°C) je Liberecký kraj srážkově velmi nadprůměrný a teplotně podprůměrný. Z uvedených informací vyplývá mimořádná klimatická pestrost Libereckého kraje, která je způsobena velmi členitým, geomorfologicky výjimečným územím. Tato diferencovanost spočívá zejména v rozložení ročního úhrnu srážek a poměru charakteristických dnů – viz. tabulka č. 1 a obrázek č. 1. Tabulka č. 1 Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden (°C) Průměrná teplota měsíce Červenec (°C) Srážkový úhrn za vegetační období (mm) Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou

CH4 0-20 80-120 160-180 60-70 -6 až-7 12 až 14 600-700 400-500 140-160

CH6 10-30 120-140 140-160 60-70 -4 až-5 14 až 15 600-700 400-500 120-140

CH7 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 až-4 15 až 16 500-600 350-400 100-120

MT2 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až-4 16 až 17 450-500 250-300 80-100

Klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce Leden (°C) Průměrná teplota měsíce Červenec (°C) Srážkový úhrn za vegetační období (mm)

MT7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 až -3 16 až 17 400-450

MT9 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 400-450

MT10 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 400-450

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 až -3 17 až 18 350-400


MT4 20-30 140-160 110-130 40-50 -3 až -4 16 až 17 350-450 250-300 60-80


Srážkový úhrn za zimní období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou

250-300 60-80

250-300 60-80

200-250 50-60

200-250 50-60

Zdroj: [1]

Obrázek č. 1 Mapa klimatických regionů

Zdroj: [3]

Nejteplejší části – Českolipsko a jihozápad Semilska (Český ráj a okolí Lomnice nad Popelkou), spadají do mírně teplých oblastí, kde je téměř vyrovnaný poměr letních dnů (40-50) a dnů se sněhovou pokrývkou (50-60), při průměrné roční teplotě 6-8 °C a ročním průměrným úhrnem srážek 600-700 mm. Východní část zahrnující Jizerské hory, část Krkonoš a dále Ještědský hřbet spadají do chladných klimatických oblastí, charakteristických zejména velkým počtem mrazových dnů za rok (140-160, vrcholové partie Jizerských hor a Krkonoš až 180 dní) a počtem dnů se sněhovou pokrývkou (100-140), při velmi malém počtu letních dnů (10-30, případně až 0 – vrcholky hor). V této části kraje jsou průměrné roční teploty 4-5 °C a průměrný roční úhrn srážek 900-1 200 mm. Obrázek č. 2 Průměrný úhrn srážek v České republice za rok 2004 [mm]

Zdroj: [3]

Území je typické četnými teplotními inverzemi, zejména v zimním a podzimním období (např. v Podkrkonošské pahorkatině v okolí Semil a samozřejmě v Liberecké kotlině). Časté jsou také lokální teplotní inverze v horských údolích, ale i mnohem rozsáhlejší inverze postihující jižní (povodí Jizery a Ploučnice) a severní (Frýdlantsko) části regionu. Tyto povětrnostní situace v nižších polohách úzce korelují se zhoršenými rozptylovými podmínkami, nízkými teplotami a četnými mlhami resp. kouřem. Tyto faktory značně zapříčiňující snížený „klimatický komfort“ proti podmínkám ve vyšších polohách. Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 10


2.2.2

Ovzduší

Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m/s) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m/s). Nejnižší hodnoty se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru 1,2 až 1,7 m/s). Bezvětří je nejčastější v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku), v okolí Frýdlantu a podhůří Jizerských hor. Vrcholové partie Ještědského hřbetu, Jizerských hor a Krkonoš patří v ČR mezi území s vysokou hustotou výkonu větru ve 40 m nad povrchem (450-1200 W/m2, resp. i více – v nejvyšších částech), což je podstatný parametr pro úvahy nad využitím větrné energie v území. Emise Na území Libereckého kraje je široké spektrum výrobních procesů. Do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší je řazeno 168 provozovatelů a do kategorie středních zdrojů je zařazeno 825 zdrojů znečišťování ovzduší (rok 2003). Kategorie malých zdrojů se týká především spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb. Největší podíl na znečištění ovzduší TZL (tuhými znečišťujícími látkami) mají v Libereckém kraji malé zdroje (51,7 %), které jsou rovněž největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3 (57,4 %). Na produkci emisí SO2 se vedle malých zdrojů (48,1 %) významně podílejí velké a velmi velké zdroje (41,3 %). Největšími producenty emisí jsou Teplárna Liberec, a.s., Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Slezan Frýdek-Místek, a.s. (závod Frýdlant), Falkon Mimoň a United Energy Ralsko, a.s. [30, 35]. Mobilní zdroje (evidované v REZZO 4) jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu znečištění ovzduší amoniakem, u ostatních znečišťujících látek (TZL, SO2, CO) došlo k mírnému poklesu. Malé zdroje a doprava se tak bezesporu dají označit za nejvýznamnější problém znečišťování ovzduší. [30] Nárůst dopravních intenzit je nutné respektovat jako objektivní realitu, vyplývající z dané úrovně společenského rozvoje. S tímto trendem je spojen mírný nárůst emisí škodlivin z automobilové dopravy (zejména oxidů dusíku, uhlovodíků, oxidů uhlíku, ozónu a polétavého prachu), jejich krátkodobých imisních koncentrací a hlukové zátěže v blízkosti komunikací. Mírný nárůst emisí škodlivin je způsoben poměrem nárůstu počtu motorových vozidel a snižováním průměrné úrovně jejich emisních hodnot. Graf č. 1 Podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx [t/rok] v letech 2001-2005 podíl jednotlivých zdrojů znečišťování na produkci NOx

2005

1260

740

2004

1279

673,2

6027,5

2003

1205,9

704,8

6360

1942,6

2002

1691,7

2001 0

1000

4790

644

5723,4

760,2

6153,9

2000

3000

4000

5000

6000

REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 7000

8000

9000

t/rok

Zdroj: [30, 35] Vytvořeno CityPlan

Specifickým znečišťovatelem byla v minulých letech společnost Ornela a. s., a to emisemi těžkých kovů As, Cd a Pb. Zejména se jednalo o emise ze závodu Desná a Polubný (28,7 kg As, 15,2 kg Cd, 223,9 kg Pb Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 11


za rok 2004) a závodu Horní huť (152 kg As, 89,9 kg Cd, 262,3 kg Pb za rok 2004). Po instalaci filtrů sklářských pecí je vykazováno podstatné snížení emisí těchto znečišťujících látek. [35] Tabulka č. 2 Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (tis.t/rok)

Stacionární zdroje

Emise celkem

Zvl.velké a velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje

Mobilní zdroje

Rok 2003

REZZO 1–4

TZL 3,07

SO2 4,69

NOx 8,46

CO 19,41

VOC 8,18

2004

1–4

2,77

4,31

8,17

18,89

7,90

2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005 2003 2004 2005

1–4 1 1 1 2 2 2 3 3 3 4 4 4

2,79 0,14 0,14 0,12 0,31 0,22 0,16 1,63 1,52 1,61 0,99 0,90 0,91

4,30 1,95 1,67 1,65 0,33 0,30 0,27 2,19 2,15 2,31 0,21 0,19 0,07

6,96 1,21 1,28 1,26 0,19 0,19 0,18 0,7 0,67 0,74 6,36 6,03 4,79

18,22 0,28 0,40 0,40 0,36 0,34 0,25 6,44 6,22 6,85 12,32 11,93 10,72

7,30 0,37 0,30 0,17 0,12 4,82 4,65 2,58 2,54 2,21

NH3 1,10 1,14 (0,94)* 0,93 0,21 0,26 0,21 0,16 0,14 0,14 0,66 0,66 0,48 0,08 0,08 0,10

* odborný odhad z ČHMÚ Pozn.: U mobilních zdrojů jsou zahrnuty emise z otěrů pneumatik, brzd a vozovek. Zdroj: [27,47 – data za rok 2005 a pro NH3;30 – všechna ostatní data]

V Libereckém kraji probíhá kontinuální plynofikace obcí a měst i velkých stacionárních zdrojů znečišťování, čímž dochází ke snižování emisí SO2 a tuhých látek. Všechna větší sídla jsou dnes již plynofikována, stejně jako velké zdroje – průmyslové areály (Preciosa, Ateso, městské kotelny, kotelny výrobních podniků, apod.). Hodnoty oxidů dusíku stagnují, neboť z jedné strany dochází ke snižování emisí plynofikací stacionárních zdrojů, z druhé strany však dochází k nárůstu automobilové dopravy. V průběhu roku 2004 byly zvláště velkým spalovacím zdrojům (Teplárna Liberec a Jablonecká a teplárenská realitní, a.s.) stanoveny emisní stropy pro hlavní znečišťující látky. Tento postup byl stanoven nařízením vlády č. 112/2004 Sb. Správní orgán má za úkol kontrolovat, aby v žádném případě nedocházelo k navyšování emisí, resp. projednávat s provozovateli postupné snižování emisí. Po instalaci filtrů sklářských pecí v provozech akciové společnosti Ornela se předpokládá v oblasti Tanvaldska snížení emisí TZL a zároveň imisní zátěže těžkými kovy. Imise V rámci vyhodnocení údajů imisního monitoringu, pravidelně prováděném ČHMÚ, byla zpracována data z jednotlivých měřicích stanic umístěných v Libereckém kraji [5]. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Nejvíce jich provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – 16 stanic. Dalšími provozovateli je Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV), Hygienická stanice 2 a společnost Ekotoxa. Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší [12], vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Na Tanvaldsku je dlouhodobě překračován imisní limit kadmia a arsenu. Aktuální hodnocení kvality ovzduší bylo zpracováno na základě dat za rok 2004 [5] a dalších aktuálních dostupných údajů za rok 2005 [27, 34]. V lokalitách Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa byly v roce 2005 překročeny imisní limity pro tuhé látky jako důsledek dopravní situace v centru měst a dále v Radimovicích jako důsledek dálničního provozu.[27] Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 12


Dle údajů ČHMÚ, týkajících se roční depozice síry (SO42-) za rok 2004, jsou zejména vrcholové části Jizerských hor postiženy zvýšeným depozičním tokem této znečišťující látky v rozmezí 1,0-1,5 g.m-2.rok-1 (mokrá depozice) resp. 0,5-1,0 g.m-2.rok-1 (suchá depozice). [5] Kadmium je možné na základě imisních údajů v území LK za rok 2004 označit za významný ekologický problém v rámci celé ČR. Na východě území bylo v roce 2004 dosaženo zcela mimořádných hodnot průměrné koncentrace kadmia v ovzduší (více než 6 ng.m-3 při celostátním průměru menším než 2 ng.m-3). Klíčovou roli zde měly místní zdroje emisí – zpracovatelské závody společnosti Ornela a.s. v Lučanech nad Nisou, ve Smržovce a v Desné. Dle dlouhodobého (1992-2004) měření koncentrace kadmia na stanici Souš (ČHMÚ) je zřejmé, že v této oblasti byly nadprůměrné koncentrace této znečišťující látky dosahovány téměř permanentně. Zvýšenou depozicí bylo postiženo celé území kraje, na východě se depoziční toky pohybovaly na maximu v intervalu 1,0-1,5 mg.m-2.rok-1 při celostátním průměru cca 0,1 mg.m-2.rok-1. Podobná, ale již méně výrazná byla v roce 2004 situace s průměrnou roční koncentrací arsenu [6]. V roce 2003 bylo dokončeno zpracování Krajského programu snižování emisí Libereckého kraje a Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Poměrně velkým problémem je na území Libereckého kraje v případě znečišťování ovzduší přeshraniční vliv průmyslových aktivit. Konkrétně se jedná o průmyslovou oblast města Bogatynia (Polsko), jehož vliv se projevuje na Frýdlantsku. Jde o staré hornické město (Bogatynia je dodnes nejdůležitějším hornickým a energetickým městem Polska), kde se těží hnědé uhlí. Znečištění způsobuje tepelná elektrárna Turów (spalující hnědé uhlí z místních povrchových dolů) o instalovaném výkonu 2 027 MW (produkce elektrické energie v roce 2004: 11 478 GWh), a to přesto, že ve srovnání s emisemi produkovanými v roce 1994 došlo do roku 2004 k jejich snížení: TZL o 96 %, SO2 o 84 %, NO2 o 42 %. [6] Vliv tohoto přeshraničního znečištění na celkovou imisní situaci kraje dokládají následující obrázky zachycující průměrnou roční koncentraci SO2 a NO2 v µg.m-3. Obrázek č. 3 Průměrná roční koncentrace SO2 a NO2 v µg.m-3 (rok 2004)



L40 µg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci NO2 v ovzduší (40 µg.m-3); L350 µg.m-3 - limit pro průměrnou roční koncentraci SO2 v ovzduší (350 µg.m-3) Zdroj: [38]

Na území Libereckého kraje nebyla v roce 2004 ani 2005 uplatněna žádná regulační opatření, imisní situace nebyly vyhodnocovány jako smogové. V roce 2005 bylo do provozu uvedeno několik zařízení na snižování emisí tuhých znečišťujících látek, především těžkých kovů ve sklářských provozech, a proto se očekává jejich výrazné snížení.

2.3 2.3.1

Geologie, geomorfologie, horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické poměry

Pestrá geologická stavba je příčinou velké výškové členitosti území, která společně s bohatým spektrem tvarů jeho reliéfu podstatně ovlivňuje půdní a biogeografické poměry. Oblast je rozdělena do dvou přibližně stejně velkých, zásadně odlišných celků. Západní část území představují převážně druhohorní usazené horniny křídy, prorážené četnými tělesy třetihorních vulkanických hornin, východní část je staršího původu. Výrazným předělem je tzv. lužická porucha – geologický zlom, jehož průběh se na povrchu projevuje jako Ještědsko-kozákovský hřbet. Ta dělí území do dvou zřetelně odlišných částí: západní, která je částí severního zakončení české křídové pánve s převládajícími usazenými horninami svrchní křídy, proráženými četnými průniky vulkanických hornin třetihorního stáří; východní, tvořenou převážně starými, v různém stupni přeměněnými horninami a žulami krkonošsko-jizerského krystalinika. Území se řadí k lugické (lužické) oblasti Českého masivu (lugikum). Hlavními jednotkami geologické stavby této oblasti jsou lužický pluton, krkonošsko-jizerské krystalinikum a krkonošsko-jizerský masiv. Lužický pluton je jedním z největších těles hlubinných magmatických hornin v Evropě. Zasahuje na Frýdlantsko a vystupuje i u Hrádku nad Nisou a Chrastavy. Tvoří ho převážně tzv. rumburská žula hrubozrnná nebo porfyricko-biotitická s typickými modravými křemeny a východolužický typ lužické žuly – střednězrnitý biotitický granodiorit. Krkonošsko-jizerské krystalinikum v důsledku své tektonické a morfologické pozice a významného podílu pevnějších hornin buduje především výše položené horské části regionu. Stavba a zastoupení horninových typů jsou značně různorodé od ortoruly přes svorové horniny a fylity na severním kontaktu jizersko-krkonošského masivu až po granodiorit a porfyrickou hrubozrnnou biotitickou žulu. Ta obsahuje velký podíl draselných živců oranžové až červené barvy a bílého plagioklasu, které hornině dávají narůžovělou barvu, což umožňuje její využití jako vynikajícího stavebního a dekoračního kamene, těženého zejména v okolí Liberce (liberecká žula). Charakteristickou složkou železnobrodského krystalinika jsou grafititické fylity s vyšším obsahem karbonátů a krystalické vápence a dolomity, které daly vzniknout známým krasovým jeskyním u Bozkova (severně od Semil). [10] Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 14


Charakteristickými geologickými podmínkami jižní části území (na Českolipsku a v jižní části okresu Semily) jsou kvádrové pískovce, které v této části území daly vzniknout velmi charakteristické krajině. Právě tyto horniny jsou v lužické i jizerské oblasti české křídové pánve příčinou mimořádné krajinné přitažlivosti Českého ráje, Kokořínska, Lužických hor, Dubska a Dokeska. Nacházejí se v nich také ložiska sklářských písků, jejichž těžba však narušuje přirozený ráz krajiny. 2.3.2

Geomorfologie území

Území je součástí provincie Česká vysočina a dělí se do tří soustav: Krušnohorská soustava (okraj západní části území), Krkonošsko-jesenická soustava (sever), Česká tabule (jih). Pestrý a mimořádně atraktivní reliéf ukazuje sám na příslušnost jeho jednotlivých částí k dílčím geomorfologickým jednotkám České vysočiny. Pro dané území je charakteristická výrazná výšková členitost. Nejvyšší nadmořskou výšku má vrchol Kotel – 1435 m.n.m. (severovýchod okresu Semily), nejníže položeným místem kraje je hladina řeky Smědá na hranici s Polskem (208 m.n.m) na severu okresu Liberec. Reliéf má většinou charakter členitých pahorkatin, vrchovin a hornatin. Nejvíce dynamické – co se týče krajinného rázu – je území prudkých svahů severozápadního okraje Jizerských hor, jižních svahů Krkonoš, obou úbočí Ještědsko-kozákovského hřbetu a celé území Lužických hor. Pro vrcholové polohy Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu jsou pak charakteristické tvary vzniklé působením ledovců a následného zvětrávání, dalšími hlavními modelačními činiteli v horském a podhorském terénu jsou působení mrazu, vodní eroze a svahové sesuvy. Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý je výrazný, silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují i mohutné skalní stěny. Na severu je soustava vymezena Lužickými horami, které jsou výrazně ohraničeny zlomovým svahem. Tvoří je vyzdvižená kra s nejvyšším vrcholem Luž (792 m.n.m.). Jako celek představují plochou hornatinu se silně rozčleněným erozně-denudačním reliéfem s charakteristickými vulkanickými suky (Luž, Hvozd). Na Lužické hory navazuje Ještědsko-kozákovský hřbet, výrazný geomorfologický krajinný prvek probíhající v SZ-JV směru v délce asi 60 km. Největší výšky (1012 m.n.m.) dosahuje v Ještědském hřbetu křemencový vrchol Ještěd. Na hřbetu se vyskytují skalní tvary, modelované kryogenními procesy v pleistocénu a rovněž jeskyně v krystalických vápencích. Frýdlantský výběžek vyplňuje Frýdlantská pahorkatina, jejímiž výraznými dominantami jsou osamělé čedičové nebo znělcové vrchy Větrný (510 m.n.m.), Hradiště (493 m.n.m.), Andělský vrch (572 m.n.m.). Jizerské hory tvoří geologicky jeden celek s Krkonošemi, odlišují se však tvářností povrchu. V Jizerských horách dominují rozsáhlé plošiny s širokými údolními depresemi. Nejvyšší část – Smrk (1124 m.n.m.), Jizera (1122 m.n.m.), tvoří členitá hornatina, od které se zřetelně odlišují okrajové oblasti s příkře ukloněnými tektonickými svahy s erozními údolími. Severní zlomový svah je vysoký, strmý, s roklemi a vodopády (Velký Štolpich, vodopády na Černém potoce). Mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem je sevřena Žitavská pánev – protáhlá (šířka 3-7 km, délka asi 30 km, orientace SZ-JV) tektonická sníženina na horním toku Lužické Nisy. Východní okraj území tvoří nejvyšší pohoří České republiky – Krkonoše. Od Jizerských hor jsou odděleny Novosvětským sedlem. Ačkoli podstatná část leží mimo území Libereckého kraje, projevují se i v relevantní západní části všechny charakteristické rysy tohoto pohoří. V nejvyšší části se zachovaly zbytky etchplénu (starého zarovnaného povrchu) – okolí Kotle (1435 m.n.m.), Lysé hory (1343 m.n.m.), Vysokého kola (1502 m.n.m.) a Violíku (1471 m.n.m.). V pleistocénu byla některá údolí Krkonoš zaledněna horským ledovcem, jehož existenci dokládají kary, trogy a ledovcové a fluvioglaciální sedimenty. Mimořádným je pak dvojitý kar Malá a Velká Kotelní jáma. V okolí Vilémova a Rokytnice nad Jizerou se vyskytují krasové jevy. Krkonošské podhůří má podobu ploché vrchoviny až členité pahorkatiny a leží mezi Krkonošemi, Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem. Na území zasahuje jeho západnější část členitějším vrchovinným reliéfem s kernou stavbou a hluboce zaříznutými údolími pravoúhlé říční sítě Jizery. Soustava Česká tabule zasahuje do území částmi dvou geomorfologických oblastí – Severočeská tabule a Středočeská tabule. Ve středu se nachází Ralská pahorkatina, která je tvořena kotlinami, akumulačními rovinami, pahorkatinami a vrchovinami (Bezdězská a Kotelská). Dominantami jsou četné neovulkanické suky (Ralsko – 696 m.n.m.). Ze skalních měst je zde Sloup a na jihu území Českodubsko a Turnovsko (Klokočské skály). Mimořádně a nejen krajinářsky hodnotná jsou pískovcová skalní města na Hruboskalsku Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 15


a v Prachovské pahorkatině. Tato se vizuálně podporují s vulkanickými suky, kterým dominují Trosky (514 m.n.m.). Soustava Krušnohorská má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů. Zasahuje do území jen okrajem Českého středohoří – západně od Nového Boru (Dvorský kopec, Kozlí, Vlčí hora, Česká skála). [10] 2.3.3

Radonové riziko

Podle údajů UNSCEAR (United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation) dosahuje podíl radonu na celkovém ozáření lidského organismu až 55 %. Na celkovém ozáření se podílejí i další zdroje (např. kosmické záření či lékařské procedury), a proto je zřejmé, že se hodnoty pro jednotlivé země budou lišit. Ve všech případech však radon z geologického podloží zůstává jako hlavní zdroj. Charakter geologického podloží má proto výrazný vliv na množství uvolňovaného radonu, a tím i na radonové riziko příslušného území. Primárním zdrojem radonu v geologickém prostředí je uran 235U v horninách. Uran tvoří samostatné minerály (např. uraninit, uranové slídy) nebo je přítomen v horninotvorných minerálech jako biotit, zirkon a apatit. Jednotlivé skupiny hornin dělené podle způsobu vzniku (vyvřelé, přeměněné-metamorfované, usazené-sedimentární) se liší průměrným obsahem uranu. Obecně lze říci, že v průměru nejvyšší obsahy uranu jsou v horninách vyvřelých (např. v durbachitech, žulách), střední obsahy jsou v metamorfovaných horninách (např. pararulách) a nejnižší v sedimentárních horninách (např. pískovcích, jílovcích). Protože horninové podloží České republiky je z velké části tvořeno právě vyvřelými a metamorfovanými horninami, je zřejmé, že podíl přírodní radioaktivity z geologického podloží hraje významnou roli v celkovém ozáření organismu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy jsou v objektech na území České republiky zjišťovány jedny z nejvyšších koncentrací radonu (díky její geologické stavbě). V rámci ČR vyniká Liberecký kraj, jehož značná část (oblast Jizerských hor) se řadí do kategorie s nejvyšším radonovým rizikem (viz obrázek č. 4). Radonové riziko z geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v určité geologické jednotce. Protože hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby, je možno na základě většího množství měření radonu v určitém typu horniny odhadnout přibližný rozsah hodnot objemové aktivity radonu v půdním plynu. Vyšší kategorie radonového rizika z podloží v určité geologické jednotce proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (ekvivalentní objemová aktivita radonu). Zároveň indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Tento odhad se však týká standardních geologických podmínek, tzn. že měřená plocha reprezentuje horninový typ v homogenním vývoji, bez příměsí ostatních hornin, bez významného ovlivnění tektonickými poruchami, drcením vlivem tlaku při vzniku horniny, apod. I vysoké radonové riziko v geologickém podloží však neznamená, že v objektu na něm situovaném musí být naměřeny vysoké hodnoty radonu. Velmi záleží na stavebně-technickém stavu objektu. [8] Radonové riziko tedy těsně odpovídá geologické stavbě území. Nejvyšší radonové riziko v území Libereckého kraje je vázáno na podloží se staršími horninami Českého masivu, které jsou zastoupeny na východě a severovýchodě území (Jizerské hory, Krkonoše). Zde dosahuje převažující radonový index hodnoty 4 (vysoké riziko). V Žitavské pánvi, Krkonošském podhůří a na Frýdlantsku (kromě nižších poloh, kde je index = 2) klesá na 3 a na zbytku území se pohybuje na úrovni 1-2. [35] Radonové riziko z podloží obvykle vzrůstá i v místech tektonických poruch, zlomů (např. na linii obcí Rozstání-Kotel-Těšnov vzrůstá na hodnotu 2 proti 1 v okolí). Detailnější zobrazení je patrné z obrázku č. 3 – oblast Libereckého kraje je zvýrazněna obdélníkem.



Obrázek č. 4 Převažující kategorie radonového rizika z podloží

Zdroj: [39]

2.3.4

Nerostné suroviny

Na území LK se vyskytuje poměrně široká škála nerostných surovin. V současnosti se těžba zaměřuje zejména na slévárenské písky (Českolipsko) a štěrkopísky (Liberecko). Na Liberecku se těží i cihlářské hlíny. V kraji je tradice těžby a zpracování dekoračních a stavebních kamenů, těží se především čedič (okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a žula (okres Liberec, Jablonec nad Nisou). V Libereckém kraji je v současnosti vymezeno celkem 57 dobývacích prostorů o celkové ploše 49,1 km2, z nichž je 29 těženo (povolena hornická činnost). Z evidovaných nevýhradních ložisek (celkem 27) je využíváno 10 lokalit. Výhradních ložisek je celkem vymezeno 87, z nichž je nejvíce zastoupen stavební kámen (25), dekorační kámen (17) a štěrkopísek (17 ložisek). Celorepublikově významnými jsou kromě nalezišť uranových rud 4 ložiska sklářských a slévárenských písků. [27] Významný je výskyt nízkoobsahových uranových rud. V okrese Česká Lípa se nachází několik (5) samostatných ložisek uranu: Hamr na Jezeře – těženo hlubinně, probíhá sanace; Stráž pod Ralskem – těženo chemicky, probíhá sanace; Osečná-Kotel a Holičky – netěžena z důvodu vysokého zvodnění; Křižany – hlubinná těžba, probíhá sanace; doly Křižany a Břevniště – vytěženy probíhá sanace. V Novém Městě pod Smrkem se vyskytuje výhradní ložisko cínových rud. Obsah cínu je však malý, a proto je ložisko považováno za neekonomické. V Žitavské pánvi se vyskytuje ložisko hnědého uhlí a v Syřenově na Semilsku ložisko černého uhlí, obě ložiska jsou netěžitelná. Ložiska lignitu se vyskytují v oblastech Frýdlant – Višňová a Hrádek nad Nisou – Kristýna. Obě tyto oblasti mají relativně nízký rozsah zásob. Ložisko Kristýna je zatopeno a využívá se jako rekreační plocha. Na svazích Ještědského hřbetu se vyskytují ložiska vápenců a dolomitických vápenců s mocností 40-80 m. Na všech ložiscích bylo ověřeno velké množství zásob suroviny. Ložiska se nacházejí na území přírodního parku a není je proto možné průmyslově využívat. Na Semilsku jsou ložiska vápenců a dolomitických vápenců: CHLÚ Jesenný I-V – těženo pouze jedno ložisko; CHLÚ Horní Štěpanice – zrušeno; CHLÚ Rokytno – netěženo; CHLÚ Roztoky u Semil – netěženo. Na Českolipsku se těží především čedič a melafyr (Tachov, Žandov, Tlustec), jsou zde čtyři výhradní ložiska slévárenských písků (Provodín, Srní, připravuje se otevření Okřešice) a stavebních štěrkopísků (Dubnice, Velký Grunov).



Na Liberecku se nachází 11 výhradních ložisek štěrkopísků, z nichž pouze tři jsou těžena (Horní Řasnice, Grábštejn, Chotyně). Dále se zde těží stavební kámen – čedič (Krásný les), žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Liberec - Ruprechtice), cihlářská surovina (Český Dub, Hrádek nad Nisou). Na Jablonecku se těží žula – hrubá a ušlechtilá kamenická výroba (Hraničná, Horní Černá Studnice), fylitická břidlice (Loužnice - Bratříkov), melafyr a čedič (Bezděčín). Na Semilsku se těží stavební kámen – čedič (Smrčí, Záhoří, Chuchelna, Košťálov). [10] 2.3.5

Sesuvy, seizmicita

Na území Libereckého kraje se nacházejí 2 oblasti s vysokou četností výskytu sesuvů, bodových i plošných. První oblastí je CHKO Český ráj, kde je zvláště na jejím severním a severovýchodním okraji značné množství větších sesuvných území (např. okolí i intravilán obce Všeň, intravilán městských částí Turnova – Mašov, Podhájí, dále okolí Hrubé Skály). Druhou oblastí je pak pás táhnoucí se od Stráže pod Ralskem na západ až do Ústeckého kraje a je tak vázán na České středohoří, Cvikovskou pahorkatinu a Podještědskou pahorkatinu. V rámci tohoto území je významnější úsek mezi Českou Lípou a Cvikovem. [35]

2.4

Skládky a odpady

Dle údajů uvedených v tabulce č. 3 bylo v roce 2004 v území vyprodukováno 931 tisíc tun odpadů, z toho 81 tisíc tun nebezpečného (což činí 8,7 % z celkového množství – lze označit za nadprůměrné v porovnání s celorepublikovým průměrem 4,4, %). Ve vztahu k celkové produkci se jedná o relativně menší množství. To je způsobeno zejména nižším zastoupením stavebních odpadů (10,0 %) a odpadů z energetiky (0,2 %) oproti průměru ČR (23,7 %, resp. 13,7 %). Naopak velký podíl na celkové produkci mají průmyslové odpady (38,8 % – téměř dvojnásobek průměru ČR), které představují i ¾ produkce nebezpečných odpadů v kraji. [37] Tabulka č. 3 Produkce odpadů z hlediska původu podle OKEČ a kategorie v územním členění kraje, vývoj 2003 - 2005 [t] Odvětví Celková produkce [ t ] z toho: 01 Zemědělství, myslivost a související činnosti 02 Lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 14 Těžba a úprava ostatních nerostných surovin 15 Výroba potravin a nápojů 17 Výroba textilií a textilních výrobků 18 Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin Činění a úprava usní; výroba brašnářských a sedlářských 19 výrobků a obuvi Zprac. dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a 20 slaměných výrobků kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků 21 z papíru Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových 22 nahrávek 24 Výroba chemických výrobků 25 Výroba pryžových a plastových produktů 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 27 Výroba základ. kovů a hutních výrobků Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě 28 výroby strojů a zařízení 29 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu

2003 303 174

2004 414 995

2005 528 124

4 181 . 1 718 6 282 6 155 i.d.

5 432 . 2 063 4 958 5 348 .

1 600 25 . 2 414 3 689 3 868 .

.

.

26

2 694

4 224

6 088

1 496

2 654

3 644

242

390

464

653 10 908 42 595 9 734

643 11 720 28 212 5 784

900 161 371 31 375 6 331

6 263

7 631

10 503

5 194

12 719

12 914



31 Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a 33 časoměrných přístrojů Výroba dvoustopých motor. vozidel (kromě motocyklů), 34 přívěsů a návěsů 36 Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl 37 Recyklace druhotných surovin

12 660

12 983

15 225

3 277

249

289

42 872

51 608

27 375

8 221 .

8 539 464

7 707 4 489

6 224

4 059

5 300

81 614

104 125

120 724

166

245

301

55 Ubytování a stravování 60 Doprava, skladování a spoje 74 Služby převážně pro podniky

406 1 046 232

395 14 035 .

337 1 199 129

85 Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti

1 924

3 135

3 463

26 774

42 416

57 611

.

.

i.d.

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a teplé vody 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží

90 Odstraňování odpadů; čištění města 93 Ostatní služby Zdroj: [37]

V oblasti nakládání s odpady je pro území charakteristické nižší zastoupení skládkování (17,1 %) – hlavními skládkami jsou Košťálov, Chotyně a Svébořice, proti průměru ČR (29,2 %), což je způsobeno především významným podílem (13,2 %) spalování a termického zneškodnění s využitím tepla (průměr ČR – 2,0 %). Nejvýznamnějším subjektem v této oblasti je spalovna komunálního odpadu společnosti TERMIZO, a.s., v Liberci o roční kapacitě 96 000 tun (v roce 2001 bylo množství spáleného odpadu 82 940 t, tj. asi 90 % podíl na tomto způsobu nakládání v kraji; v roce 2005 pak 93 063 t). Dalšími spalovnami jsou SPL Jablonec nad Nisou, spol. s r.o., (1 640 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), NELI servis, s.r.o., (321 t/rok 2005 – nebezpečný odpad), SAP Mimoň, spol. s r.o., v Ralsku (1 473 t/rok 2005 – spoluspalování kafilérního tuku). Zastoupení využívání odpadů jako druhotné suroviny je poměrně malé – proti průměru ČR poloviční. [9, 25, 37] Zařízení k úpravě odpadů biodegradací funguje v Rynolticích, Lomnici nad Popelkou. V Mimoni (kaly z ČOV), České Lípě, Stráži pod Ralskem (v rámci Diamo, s.p.), Krásné Studánce a Václavicích jsou kompostárny. V následující tabulce je uveden přehled monitorovaných indikátorů v rámci odpadového hospodářství Libereckého kraje a porovnání jejich vývoje z let 2000/2001 a 2004/2005 podle výroční zprávy plnění POH LK. [31] Tabulka č. 4 Sledování vývoje monitorovaných indikátorů POH LK podle kategorií, porovnání let 2000/2001 a s roky 2004/2005 (t/rok) Základní indikátor Celková produkce odpadů Celková produkce ostatních odpadů Celková produkce nebezpečných odpadů Celková produkce odpadů na jednotku HDP Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů Produkce odpadu na obyvatele Produkce nebezpečných odpadů na

Jednotka 1000 t/rok 1000 t/rok 1000 t/rok t/1 000 EUR/rok % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů kg/obyvatel.rok kg/obyvatel.rok

Rok 2000 * 369,30 153,213

Rok 2001 748,53 630,30 118,22

Rok 2004 935,35 850,95 84,40

Rok 2005 1 155,35 636,32 519,03

-

-

-

-

-

84,21

90,71

55,08

41,52

15,79

9,29

44,92

1191,00 216,00

1750,68 276,51

2 187,63 197,39

2 692,93 1 209,78



obyvatele Podíl využitých odpadů Podíl materiálově využitých odpadů Podíl energeticky využitých odpadů Podíl odpadů odstraněných skládkováním Podíl odpadů odstraněných jiným uložením Podíl odpadů odstraněných spalováním Podíl nebezpeč. odpadů odstraněných spalováním Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů Celková kapacita zařízení pro materiálové využívání odpadů Celková kapacita zařízení pro energetické využívání odpadů Celková kapacita na spalování odpadů Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů Celková kapacita zařízení pro jiné uložení odpadů Doplňkové indikátory

% z cel.prod. odpadů % z cel. prod. odpadů % z cel. prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů % z cel.prod. odpadů

-

-

155,78

201,44

-

-

143,34

192,61

-

-

12,44

8,83

-

16,00

16,37

13,74

-

-

-

-

-

-

0,1

0,06

-

-

0,40

0,06

t/rok

-

-

309 457

344 688

t/rok

-

-

165 557

200 788

t/rok

-

-

143 900

143 900

t/rok

-

-

-

m3

-

-

2 923 835

5 010 364

m3

-

-

-

jednotka

Množství sběrových míst nebezpečných odpadů Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 (100 % - 63 383 t = 148 kg x 428 268 osob) Specifické indikátory

jednotka

Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové produkci odpadů Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných skládkováním Podíl stavebních a demoličních odpadů odstraněných jiným uložením

Rok 2000

Rok 2001

Rok 2004

Rok 2005

počet

-

-

-

-

%

-

-

97,19

93,91

kg/obyvatele.ro k

-

-

434,87

397,46

%

-

-

-

69

% z celkové produkce odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a demoličních odpadů % ze stavebních a

Rok 2000

Rok 2001

Rok 2004

28,4

-

18,11

16,70

-

-

-

50,52

-

-

15,23

19,72

-

-

-

-


Rok 2005


Celková produkce odpadů s obsahem PCB Celková produkce odpadních olejů Celková produkce odpadních baterií a akumulátorů Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod Podíl kalů z produkce čistíren odpadních vod použitých na zemědělské půdě Celková produkce odpadů azbestu Celková produkce autovraků Komunální odpady Celková produkce komunálních odpadů Podíl na celkové produkci odpadů Produkce na obyvatele Podíl využitých odpadů Podíl materiálově využitých odpadů Podíl energeticky využitých odpadů Podíl odpadů odstraněných skládkováním Podíl odpadů odstraněných spalováním

demoličních odpadů t/rok t/rok

14,11 2 722,45

-

5,81 -

1,24 814,068

t/rok

370,13

-

788,75

4853,34

t/rok

1 097, 64

-

7 857,49

8 212,20

-

-

0

0

0,11

-

% t/rok t/rok jednotka 1000 t/rok % z celkové produkce kg/obyvatel.rok % z celkové produkce % z celkové produkce % z celkové produkce % z celkové produkce % z celkové produkce

92,30 Rok Rok 2000 2001 144,59 180,13

2 197,36 474,38 727,41 606,18 Rok Rok 2004 2005 197,84 150,75

39,15

24,00

21,00

13,05

294,00

421,30

462,73

307,64

-

-

51,17

67,91

-

-

2,62

13,89

-

-

48,55

54,02

-

28,00

46,87

40,32

-

-

48,55

54,02

Poznámka: * zdroj KOH Libereckého kraje, 10/2002, ISES, s.r.o. Zdroj: [37]

V posledních letech roste podíl tříděného odpadu. Probíhá osvětová kampaň, obce jsou dotovány sběrovými nádobami a coby původci komunálního odpadu začínají zřizovat sběrné dvory vytříděných složek komunálního odpadu (v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Využití tříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. Významné zařízení (celková projektovaná kapacita 20 000 t/rok) na odstraňování nebezpečného odpadu, konkrétně na sběr, výkup a zpracování chladicích zařízení a ostatního elektrošrotu včetně získávání regulovaných látek, provozuje společnost Praktik Liberec, s.r.o., ve Stráži pod Ralskem. [41] Staré ekologické zátěže (SEZ) ohrožují zejména kvalitu podzemní vody. Nejvýznamnější ekologickou zátěž v LK tvoří bývalý vojenský prostor Ralsko a odkaliště z těžby a úpravy uranu ve Stráži pod Ralskem (celkem řádově stovky objektů zanesených do databáze SEZ). Kromě toho jsou sanovány menší zátěže v areálech některých průmyslových podniků – významné lokality se SEZ se nacházejí v Liberci (např. areál distribučních skladů Benzina a.s.) a Jablonci nad Nisou (např. areál ELEKTRO-PRAGA Jablonec, s.p.). Řada skládek průmyslového i komunálního odpadu ohrožuje životní prostředí výluhy s obsahem těžkých kovů.

2.5 2.5.1

Hydrologická charakteristika Povrchové vody

Celé území Libereckého kraje náleží povodím k Labi (tj. úmoří Severního moře) a Odři (tj. úmoří Baltského moře) a rozděluje se na dílčí povodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v území se považují: Smědá, Lužická Nisa (povodí Odry), Ploučnice, Mohelka a Jizera (povodí Labe). Velmi významným faktorem je, že oblast Jizerských hor patří v rámci ČR k územím s nejvyšším množstvím srážek (roční úhrn až > 1 600 mm). Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 21


Jizera opouští území kraje s Qa=18,7 m3.s-1 (Qa – průměrný roční průtok), Ploučnice s Qa=8,2 m3.s-1 a Lužická Nisa s Qa=4,7 m3.s-1 [10, 12]. Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským. Některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (povodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). 2.5.2

Podzemní vody

Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Na území kraje zasahují celkem tři CHOPAV (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) (viz tabulka č. 5). Tabulka č. 5 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Plocha [km2] 1 585,0 370,7 98,0

Název CHOPAV Severočeská křída Jizerské hory Krkonoše

Podíl z LK [%] 50,1 11,7 3,1

Zdroj: [27]

Hydrogeologické podmínky území jsou podmíněny jeho geologickou stavbou a složením hornin, které budují jeho území. Severní a severovýchodní část území je tvořena převážně slabě propustnými horninami krystalinika a permu, menší jižní a jihozápadní část je budována vesměs dobře puklinově a průlinově propustnými pískovci křídy. Malá severozápadní oblast při státní hranici je tvořena průlinově propustnými glacifluviálními sedimenty v povodí Lužické Nisy a Smědé. Největší zásoby převážně průlinových podzemních vod jsou zejména v pískovcích svrchní křídy v povodí Ploučnice a Jizery (CHOPAV Severočeská křída). Tabulka č. 6 Vybrané ukazatele jakosti podzemních vod (rok 2005) Počet vzorků

Ukazatel Berylium Bor Hliník Celkem

Počet objektů > B nebo všech < MS > B > C všech > B > C C [%] 96 93 0 2 48 0 1 2,1 96 65 2 0 48 1 0 2,1 96 10 0 2 48 0 1 2,1 96 2 2 48 1 1 4,2

Normativ B

C

jednotky

0,001 0,5 0,25 -

0,0025 5 0,4 -

mg.l-1 mg.l-1 mg.l-1 -

Zdroj: [27]

Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob podzemních vod. Vymezit lze tři oblasti s různými časovými úseky nejvyšších průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod. Oblast Frýdlantské pahorkatiny a Hrádecké a Liberecké kotliny se nachází v regionu II B 5 charakterizovaném nejvyššími stavy v období březen–duben a nejnižšími v období září–listopad a průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 1,51–2,00 l.s-1.km-2. Oblast Lužických hor, jejich podhůří, včetně severní a severovýchodní části Ralské pahorkatiny, Jizerské hory a Krkonoše se nachází v regionu II G 6 (nejvyšší partie Jizerských hor a Krkonoš v regionu II G 7). Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období prosinec–únor a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 2,01–5,00 l.s-1.km-2 a více. Zbývající část Libereckého kraje se nachází v regionu II E s nejvyššími stavy v období květen–červen a nejnižšími v období září–listopad [10, 12]. V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod – Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k.ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou, které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou.



2.5.3

Ochranná pásma vodních zdrojů

Na území Libereckého kraje se nacházejí dvě vodárenské nádrže (dle vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů): Josefův Důl na Kamenici a Souš na Černé Desné, s ochrannými pásmy I. stupně. Největší rozlohu zabírají ochranná pásma vodních zdrojů na území okresu Česká Lípa. Zde se jedná vesměs o pásma hygienické ochrany (PHO) II. stupně (např. okolí Břehyňského rybníka, Máchova jezera, okolí Mimoně a Stráže pod Ralskem, území západně od Dubé (jižní část CHKO Kokořínsko), oblast severně od Nového Boru a Kamenického Šenova (PHO I. a II. stupně). Menší ochranná pásma II. stupně se pak nacházejí jihozápadně od Chrastavy a jihovýchodně od Jablonce nad Nisou. 2.5.4

Znečištění vod

Nejvýznamnější zátěží v oblasti vodního hospodářství jsou staré ekologické zátěže. Jde především o území s těžbou uranové rudy v sousedství bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko – Mimoň, kde jsou v podzemních vodách přítomny nepolární extrahovatelné látky (NEL), chlorované uhlovodíky a těžké kovy. V území po těžbě uranu v okrese Česká Lípa v současnosti probíhá sanace. Sanace rozsáhlého znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky probíhá také v areálu SAP, s.r.o., Mimoň. Dále probíhají sanace v bývalém vojenském újezdu Ralsko, v lokalitě Hradčany, v lokalitě Kuřivody, v Benzině, a.s., v Liberci-Rochlicích a dlouhodobým problémem je kontaminace troji šestimocným chromem a fenoly v areálu firmy TANEX, s.r.o., Hrádek nad Nisou. Sanace pokračuje v areálu společnosti LUCAS Autobrzdy, s.r.o. v Jablonci nad Nisou a v areálu závodu 12 firmy Preciosa, a.s., v Turnově (sanace podzemních vod). Liberecký kraj je významná pramenná oblast (Jizera, Lužická Nisa, Smědá, Ploučnice, atd.), a proto se kvalita povrchové vody výrazně mění se vzdáleností od pramene, v důsledku kumulace ovlivnění různými místními zdroji znečištění (plošnými i bodovými). Zejména zřetelný je tento fakt v případě Lužické Nisy, která po průtoku Jabloncem nad Nisou a Libercem opouští území kraje jako silně znečištěná voda (třída IV. dle ČSN 75 7221) [11]. Plošný původ znečištění je způsobován zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků (kontaminace průmyslovými hnojivy, herbicidy a pesticidy; znečištění a eutrofizace povrchových vod). V případě horských oblastí Krkonoš a Jizerských hor přistupuje eroze z poškozených lesních ploch, která dále přispívá ke znečištění povrchových vod a zvyšování podílu sedimentů zejména v nádržích. Bodovými původci znečištění jsou kanalizační výusti, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. Možné je i znečištění drenážními vodami z nezajištěných skládek. Podíl čištěných odpadních vod bez vod srážkových dosahuje v kraji 99,6 % (průměr ČR – 94,6 %), podíl počtu obyvatel bydlících v domech připojených na veřejnou kanalizaci činí 68,5 % (3. nejnižší v ČR, průměr ČR – 79,1 %) a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV činí 61,8 % (průměr ČR – 71,1 %). Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod je 88,3 % při průměru za ČR 91,6 % (údaje za rok 2005) [11, 27]. V posledních letech jsou postupně realizována nápravná opatření (výstavba ČOV u obcí s větším počtem obyvatel, opatření k účinné likvidaci průmyslových vod, zajišťování a rekultivace skládek). Důležitá opatření jsou také realizována pro podporu samočisticího procesu vody (úpravy a revitalizace vodních toků). V Libereckém kraji je sledováno 9 profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Nisa, Kamenice a Smědá. Ukazatele jakosti povrchových vod uvádí tabulka č. 7. Tabulka č. 7 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů (údaje za rok 2005) Skupiny ukazatelů Počet měřených profilů Třída jakosti I II III

A 9

B 4

0 0 44

0 75 25

C 9

D 9

0 33 44

0 22 44

%



IV V

22 33

0 0

11 11

22 11

Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické a biologické ukazatele. Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda. Zdroj: [27]

2.6

Půda

V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Určujícím faktorem je v severní a střední části kraje převaha podložních kyselých hornin, na západě je půdní kryt ovlivněn především georeliéfem – tabule a pahorkatiny s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty. [10] 2.6.1

Půdy posuzovaného území

Značné zastoupení má skupina hnědozemí, kambizemí a luvizemí, a to včetně zkulturněných zemědělských forem, nacházející se na substrátech eolického původu (spraše a sprašové hlíny) i na smíšených svahových sedimentech. V Liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nacházejí ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Velmi rozsáhlou oblast pokrývají arenické podzoly v Ralské pahorkatině. Tyto půdy se vyvinuly na extrémně chudých písčitých substrátech (pískovcích, navátých píscích), na zvětralinách pískovců i terasových štěrkopíscích s borovými doubravami. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce 800-900 m přecházející do podzolové půdy a v nejvyšších partiích Krkonoš se vyskytují alpinské půdní formy (podzol a kryptopodzol kambizemní). Kryptopodzoly (rezivé půdy) tvoří přechodnou jednotku mezi podzoly a hnědými lesními půdami a dominují v nejvyšších částech Jizerských hor (v kombinaci s gleji a rašelinnými půdami), na svazích Krkonoš a na Ještědském hřbetu. Nejtypičtějšími půdami sníženin (v depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami) a nižších pahorkatin jsou pseudogleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. [10] 2.6.2

Znečištění půd

Škodlivé látky se do půdy dostávají jako spad škodlivin z ovzduší, jako hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, škodliviny ze skládek tuhých odpadů, aj. Půdy v Libereckém kraji jsou zatíženy depozicemi škodlivin a znečišťujících látek z ovzduší, které mění chemismus půd (degradace lesních půd), a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Významným problémem je také zatížení půd nadměrnými dávkami hnojiv ze zemědělské výroby a jejich splach do vodních toků a nádrží, i do podzemních vod. I přes výrazný pokles používání průmyslových hnojiv je setrvačnost procesu značná a následky se projevují dodnes. Na Liberecku se projevují vyšší hodnoty obsahu rizikových prvků v půdách v oblasti Jizerských hor, čehož je zřejmě příčinou větší objem atmosférické depozice ve vyšších polohách. Plošné zátěže půd cizorodými látkami souvisejí se starými ekologickými zátěžemi, se špatně sanovanými nebo založenými skládkami a s následky využívání vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko – okolí bývalého letiště. 2.6.3

Eroze půd

Lidská činnost může dramaticky akcelerovat přirozeně pozvolně probíhající proces eroze, který je za normálních podmínek kompenzován zvětráváním substrátu a tvorbou nové půdy. Erozní ohroženost pozemků je obecně ovlivněna půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 24


ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována orniční vrstva i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních vod. Snižuje se retence vody a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze – jedná se o zanášení toků a nádrží, obohacování vody živinami, atd. V ČR je potenciálně ohroženo přes 50 % rozlohy ZPF vodní erozí (viz tabulka č.8). Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. Ztráty materiálu humusového horizontu vlivem vodní nebo větrné eroze jsou na značné rozloze ZPF nejvýznamnějším negativním činitelem. Tabulka č. 8 Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR Stupeň ohrožení vodní erozí [t.ha.r-1] Velmi slabé ohrožení Méně než 1,6 Slabé ohrožení 1,6 – 3,0 Střední ohrožení 3,1 – 4,5 Silné ohrožení 4,6 – 6,0 Velmi silné ohrožení 6,1 -7,5 Extrémní ohrožení Více než 7,5 Celkem

Plocha zemědělské půdy [ha] 134 041 1 094 507 1 054 905 728 972 484 365 782 601 4 279 391

% 3 26 25 17 11 18 100

Zdroj: [46]

Pozemky ohrožené erozí se nacházejí zejména ve svažitých částech území Libereckého kraje a v exponovaných lokalitách bez zpevňujícího vegetačního krytu. Erozně nejvíce jsou ohroženy pozemky v pahorkatinném reliéfu, kde se v důsledku intenzifikace zemědělství a zcelování pozemků z území vytratily přirozené protierozní bariéry (remízky, příkopy, meze, větrolamy, aj.). Změnami v podílu orné půdy a s klesající intenzitou využívání zemědělských pozemků klesá jejich celková erozní ohroženost. Pro zranitelné oblasti (dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., příloha č. 1) jsou v § 11 stanovena protierozní opatření: vhodná agrotechnická protierozní opatření ve zranitelných oblastech, která odpovídají stanovištním podmínkám, se provádějí na půdách ohrožených erozí, jejichž skupiny jsou uvedeny v tabulce č. 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, z důvodů ochrany půd před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonitostí nad 7 (č. číslice kódu BPEJ je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru. Tabulka č. 9 Skupiny půd ohrožených erozí podle NV č. 103/2003 Sb., příloha č. 2 Skupina půd ohrožených erozí Klimatický region (KR) Hlavní půdní jednotka (HPJ) 08, 14, 15, 19, 24, 25, 26, 43, 47, 0–9 48, 49 0–9

40, 41

0–9

40, 41

0–9

77, 78

Účelová charakteristika Půdy se sklonitostí 7-12°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 4–5 Půdy se sklonitostí 12-17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 6-7 Půdy se sklonitostí > 17°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9 Strže, půdy se sklonitostí > 25°, čtvrtá číslice kódu BPEJ je 8-9

Zdroj: [46]

Lesní půdy zpravidla nejsou ohroženy větrnou erozí. Vodní erozí jsou ohroženy výjimečně v případě vysokých srážek, na prudkých svazích nebo pokud je narušen vegetační kryt. Mimořádně ohroženy jsou suťové svahy a balvaniska především introskeletovou erozí. Ta posunuje organické i minerální částice především vertikálně mezi balvany a kameny do spodiny. Pokud zmizí stromový kryt, může být následkem eroze úplné odhalení skeletu. Návrat lesa v původní kvalitě na taková stanoviště je otázkou staletí. Význam má dále eroze vznikající podél sítě cest a eroze při rozrušení půdního povrchu těžbou a přibližováním dřeva. Ochrana lesní půdy před erozí je možná jen ochranou stability lesních ekosystémů. [27, 45]



2.6.4

Využití půdy

V současné době zaujímá zemědělská půda cca 45 % z celkové rozlohy kraje. Nejvíce je zemědělská půda zastoupena v okresu Semily (54 %), nejmenší podíl je v okresu Jablonec nad Nisou (32 %). Přibližně polovinu zemědělské plochy tvoří orná půda; podíl orné půdy na celkové rozloze je hluboko pod celostátním průměrem. Oblast Libereckého kraje patří k nadprůměrně zalesněným oblastem. Lesy zaujímají 44,2 % plochy kraje, kdy republikový průměr činí 33,4 %. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55,4 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době (viz tabulka č. 13), kdy jsou velké lesní plochy zařazeny do pásem ohrožení A a B a spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Z tohoto důvodu také kraj disponuje druhým nejmenším objemem těžby a produkuje čtvrtý nejmenší výnos mezi ostatními kraji. Liberecký kraj kopíruje trend úbytku zemědělské půdy, pozorovaný obecně v celé ČR – orná půda je zatravňována (nebo leží ladem), zemědělská půda obecně zalesňována a také (avšak v mnohem menším měřítku) převáděna na nezemědělskou půdu za účelem využití pro stavební aktivity (viz obrázek č. 5). Vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků (v Libereckém kraji je tento vysoký podíl patrný zejména v příhraničních oblastech - Frýdlantsko a v oblastech, svými podmínkami, méně příznivých pro zemědělství, kde současná produktivita zemědělské výroby spolu s nízkými státními dotacemi zajišťuje pouze minimální ziskovost), které nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami, a stávají se tak zdroji šíření invazních a alergenních rostlinných druhů, jsou potenciálně velkým ekologickým i zdravotním problémem. Obrázek č. 5 Plochy orné půdy a jejich změny podle CORINE Land Cover 1990-2000

Zdroj: [30]

Na konci roku 2004 tvořily trvalé travní porosty (TTP) téměř pětinu rozlohy kraje (19,7 %), přitom orná půda pokrývala jen o 2,2 % více. Takto vyrovnaný poměr OP/TTP je jedním ze specifik Libereckého kraje (podobně je tomu již pouze v Karlovarském kraji). V okrese Semily je největší zastoupení zemědělské půdy (53,7 % rozlohy okresu), orné půdy (25,0 %) a TTP (25,1 %). Naopak nejnižší podíl zemědělské (32,2 %) i orné půdy (8,0 %) je v okrese Jablonec nad Nisou. Relativně malá plocha zemědělské půdy koresponduje s nejvyšším zastoupením lesních ploch, které zaujímají více než polovinu rozlohy okresu (55,4 %). Zastavěných ploch na území je ve všech okresech mezi 1,5 % (Semily) a 2,0 % (Jablonec nad Nisou).



Graf č. 2 Způsob využití půdy [%] v okresech Libereckého kraje (stav k 31.12.2004) Semily 100%

Liberec

80%

Jablonec nad Nisou Česká Lípa

60% 40%

ostatní

zast.plochy

vodní

les

nezem.půd

TTP

zahrady

OP

0%

zem.půda

20%

Zdroj: [3]

K 31.12.2002 bylo v kraji evidováno 140 880 ha zemědělské půdy, roku 2003 to bylo 140 792 ha, a v roce 2004 již 140 682 ha. Jak už bylo uvedeno, ke změnám dochází i uvnitř zemědělského půdního fondu; vývoj výměry zemědělské půdy v Libereckém kraji sleduje (přes nárůst ploch TTP) stejný trend jako vývoj rozlohy orné půdy – stálý pokles. Její snižování od roku 1990 patří v rámci ČR mezi nejvýraznější vůbec. V porovnání roku 2004 s rokem 2002 došlo ke snížení výměry orné půdy o 1 145 ha ze 70 519 ha na 69 374 ha a naopak ke zvýšení ploch trvalých travních porostů o 930 ha ze 61 415 ha na 62 345. [12] Na území LK došlo v minulosti vlivem dlouhodobého působení imisí (zejména SO2) k degradaci půd, jež vzniká vyplavením kationtů Mg, Ca, K, Na a dalších bazických prvků z půdy, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem nově založených lesních porostů. Hlavním problémem je předchozí imisní zatížení SO2 a působení NOx, jehož hlavním zdrojem je silniční doprava. V případě, že by došlo k synergii negativních vlivů, například s klimatickými, může dojít i k odumření mlazin a mladších porostů. Tato situace nastala např. v nedávné minulosti v Krušných i Orlických horách. Podíl ekologického zemědělství je v Libereckém kraji nízký. Z celkového počtu uvedených 1 679 zpravodajských jednotek ekologicky hospodařilo (k roku 2005) 49 subjektů, z toho 42 subjektů pak hospodařilo výhradně ekologicky. V Libereckém kraji bylo tak ekologicky obhospodařováno 11 049 ha zemědělské půdy, z toho 658 ha tvořila půda orná. Dalších 7 718 ha zemědělské půdy (z toho 293 ha orné půdy) se na přechod k ekologickému zemědělství v roce 2005 připravovalo. Ekologický chov zvířat u všech chovů uplatňovalo 42 zpravodajských jednotek. [47] Tabulka č. 10 Bilance půdy a podíly z celkové výměry – vývoj 2002 - 2005 (poslední stav k 31.12.2005) Způsob využití Celková výměra Zemědělská půda v tom: orná půda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty chmelnice vinice Nezemědělská půda v tom: lesní plochy vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

2002 316 289 140 880 70 519 7 458 1 439 61 415 49 175 409 139 711 4 767 5 030 25 901

2003 316 296 140 792 69 776 7 463 1 434 62 070 49 175 504 139 827 4 775 5 030 25 872

2004 316 300 140 682 69 374 7 503 1 415 62 345 45 175 618 139 890 4 787 5 037 25 904

2005 316 302 140 578 68 812 7 522 1 388 62 811 45 175 724 139 923 4 788 5 020 25 993

Zdroj: [3 (2002-4); 27 (2005)] Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 27


Z tabulky je zřetelný pokračující trend mírného zvyšování rozlohy nezemědělské půdy na úkor ploch půdy zemědělské.

2.7 2.7.1

Fauna, flóra Biogeografická charakteristika

Dle biogeografického členění ČR [2] náleží celé území Libereckého kraje do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je na území kraje vymezeno 11 bioregionů. Obrázek č. 6 Biogeografické členění Libereckého kraje

Zdroj: [2]

Tabulka č. 11 Bioregiony v Libereckém kraji Označení bioregionu 1.15 1.33 1.34 1.35 1.36 1.37 1.56 1.66 1.67 1.68 1.6

Název Verneřický Kokořínský Ralský Hruboskalský Železnobrodský Podkrkonošský Žitavský Lužickohorský Jizerský Krkonošský Mladoboleslavský

Celková výměra [ha] 65 000 40 600 108 100 31 400 38 600 102 100 43 900 21 300 51 000 44 700 116 900

Z toho v LK [ha] 9 950 20 551 92 744 13 467 37 750 16 914 40 830 11 993 51 000 13 606 7 378

Zdroj: [2]

1.15 VERNEŘICKÝ BIOREGION – neovulkanické plošiny s květnatými bučinami a okrajovými údolními výraznými svahy, na nichž se uplatňují i dubohabřiny. 1.33 KOKOŘÍNSKÝ BIOREGION – kyselé kvádrové pískovce rozčleněné v kaňony s kyselými doubravami a ostrůvky dubohabrových hájů na malých plošinách mezi kaňony; reprezentativní jsou i malé výchozy neovulkanitů s ostrůvky květnatých bučin. 1.34 RALSKÝ BIOREGION – pískovcové plošiny s borovými doubravami, rašeliništi, luhy, olšinami a neovulkanickými suky s květnatými bučinami; nereprezentativní část bioregionu má pokryv spraší a vegetačně je charakterizována dubohabrovými háji.



1.35 HRUBOSKALSKÝ BIOREGION – pískovcová skalní města s borovými doubravami a ostrůvky květnatých bučin na neovulkanických sucích. 1.36 ŽELEZNOBRODSKÝ BIOREGION – členitý reliéf údolí Jizery a jejích přítoků s bikovými bučinami na plochých vršcích a s květnatými bučinami a suťovými lesy v údolích; nereprezentativní část tvoří jihovýchodní výběžek bez údolních zářezů, tvořící přechod k ploššímu Podkrkonošskému bioregionu (1.37). 1.37 PODKRKONOŠSKÝ BIOREGION – pahorkatina na permu a karbonu s monotónně rozšířenými bikovými bučinami a liniemi luhů, na jižním okraji i s acidofilními doubravami, ostrovy květnatých bučin a malými výskyty olšin. 1.56 ŽITAVSKÝ BIOREGION – členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů a s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bikovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. 1.66 LUŽICKOHORSKÝ BIOREGION – měkké křídové sedimenty s měkkým reliéfem proraženým kyselými neovulkanity tvořícími vysoké kupy. Převažující vegetační jednotkou jsou květnaté bučiny; nereprezentativní část je tvořena kyselými křídovými pískovci se skalními městy a s bikovými bučinami a okraji s acidofilními doubravami. 1.67 JIZERSKÝ BIOREGION – centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity. 1.68 KRKONOŠSKÝ BIOREGION – vysoké hřbety a pláně s ledovcovými kary a hlubokými údolími. Potenciální vegetací jsou květnaté bučiny, horské suťové lesy, acidofilní horské bučiny, horské a podmáčené smrčiny, subalpinská nelesní společenstva a vrchoviště. Nereprezentativními částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří, zahrnující zpravidla pouze květnaté bučiny, nanejvýš s ostrovy acidofilních bučin. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím hercynské podprovincie a jako jediné z této podprovincie mají široce rozvinutý subalpinský vegetační stupeň, navíc s bohatými porosty autochtonní kosodřeviny a s enklávami alpinského stupně. Mezi nejvýznamnější fenomény patří i dobře vyvinuté ledovcové kary s unikátní květenou. 1.6 MLADOBOLESLAVSKÝ BIOREGION – nižší reliéf tvořený Mrlinskou tabulí, východní částí Jizerské tabule a jižní částí Turnovské pahorkatiny, v Libereckém kraji leží pouze nereprezentativní přechodné území bioregionu. 2.7.2

Flóra zájmového území

Současnou vegetaci na území Libereckého kraje charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Největším problémem lesního hospodářství je nevhodná druhová skladba porostů a jejich nízká odolnost vůči imisnímu poškození, nemocem, parazitům atd. Místní lesy jsou také velmi zatíženy civilizačními faktory a velké plochy jsou zařazeny do pásem ohrožení A, B – spolu s Ústeckým krajem patří k nejohroženějším lesům v ČR. Množí se snahy o zalesňování méně produktivních, komerčně nezajímavých zemědělských pozemků, neboť na realizaci záměru lze čerpat dotaci. Tyto akce však mohou mít negativní dopady na krajinný ráz i biotu, zvláště v případě střetu s lokalitami chráněných druhů rostlin nebo živočichů. Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem 139 890 ha (44,2 % celkové rozlohy kraje) a 135 103 ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33 %) a současně o největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Se zvyšující nadmořskou výškou a změnou klimatických podmínek se postupně mění i druhové složení lesních porostů, jež kategorizujeme na lesní vegetační stupně (LVS). V Libereckém kraji se jedná o kontinuální přechod od 1. LVS v nízkých polohách až do 8. LVS (popis LVS viz. příloha č. 3). V nízkých polohách řešeného území převládá 3. LVS (dubobukový), ve vyšších polohách převládá 6. LVS (smrkobukový). Důležitá jsou v Libereckém kraji rozšířená borová stanoviště, která jdou napříč lesními vegetačními stupni. Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 29


Hospodaření v lesích musí být prováděno v souladu s požadavky ochrany přírody, přičemž podíl lesů zahrnutých ve velkoplošných zvláště chráněných územích je největší v ČR. Z toho vyplývá, že kraj má jeden z největších podílů státního lesního majetku a nejmenší podíl majetků obecních. Rovněž podíl soukromých majetků je podprůměrný. V kraji je zastoupeno celkem 7 přírodních lesních oblastí (PLO) s významnými rozdíly v přírodních a porostních poměrech. Tabulka č. 12 Přehled PLO v Libereckém kraji PLO číslo 5 17 18 19 20 21 22 23

PUPFL

název České středohoří Polabí Svč. Pískovcová plošina a Český Ráj Lužická pískovcová vrchovina Lužická pahorkatina Jizerské hory, Ještěd Krkonoše Podkrkonoší Celkem

ha 4 161 14 52 346 8 519 7 300 39 301 9 556 18 915 140 112

% 2,97 0,01 37,37 6,08 5,21 28,05 6,82 13,5 100

Zdroj: [13]

Charakteristika jednotlivých PLO: PLO 5 – ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ Oblast je geomorfologicky velmi členitá. Mezi různě velkými lesními komplexy jsou menší sídelní útvary obklopeny zemědělskou půdou, povětšinou podél vodního toku, a přístup k lesu vede často po polních cestách. Západní okraj oblasti (již mimo Liberecký kraj) tvoří menší lesíky a obsahuje místa povrchové těžby uhlí a rekultivované výsypky. Zpřístupnění prudkých svahů a vrcholových partií četných kopců a okolí kamenolomů, které se nacházejí na celém území PLO, je obtížné. PLO 18 A,B – SEVEROČESKÁ PÍSKOVCOVÁ PLOŠINA A ČESKÝ RÁJ Velmi diferencovaná oblast. Západní část je skalnatá (CHKO Kokořínsko a prostor mezi obcemi Dubá a Želízy) s výškovými rozdíly a nepřístupnými částmi lesních komplexů. Část vojenských lesů s přilehlými okraji ve správě LČR, LS Česká Lípa je plošší, tvoří lesnatější, relativně souvislý lesní komplex. Jihozápadní okraj oblasti je tvořen lesními částmi v podobě různě dlouhých údolí s krátkými prudkými svahy, ve východním okraji (Českodubsko) jsou lesní komplexy fragmentované sídelními útvary, zemědělskou půdou a náleží mnoha drobným vlastníkům lesa. Oblast je ohrožena lesními požáry. Podoblast 18b – Český Ráj je velmi skalnatá, a to spolu se členitostí terénu značně omezuje provozní obhospodařování lesů. PLO 19 – LUŽICKÁ PÍSKOVCOVÁ VRCHOVINA Na území Libereckého kraje zaujímá pohraniční oblast se SRN od Hrádku n.N. směrem na západ, po hranici kraje. Prakticky celá je na území CHKO Lužické hory. Za hranicí kraje přechází ve velmi členitou a skalnatou oblast Českosaského Švýcarska. V Libereckém kraji však má charakter poměrně ploché hornatiny na křídových pískovcích s jednotlivými neovulkanickými vrchy. Je porostlá souvislými, převážně smrkovými porosty. PLO 20 – LUŽICKÁ PAHORKATINA Na území Libereckého kraje zaujímá tato oblast Frýdlantský výběžek a území východně od Liberce (mezi Libercem a Hrádkem nad Nisou). Pohraniční část má větší souvislé lesní komplexy, menší část se nachází se na sever od Liberce (část LS Frýdlant a Ještěd) a převažuje v ní zemědělská půda. V okolí Chlumu u Raspenavy je vojenský prostor ve správě VLS, s. p., Divize Mimoň. PLO 21 – JIZERSKÉ HORY A JEŠTĚD Centrální část Jizerských hor tvoří zaoblené vrcholy a ploché hřbety a široká údolí s malým převýšením. Po imisní kalamitě z 80. let převažují ve vyšších polohách této centrální části mladé porostní skupiny. Jizerské hory jsou chráněnou oblastí přirozené akumulace vod s častým výskytem vodních nádrží Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 30


a podzemních vodních zdrojů, okolo kterých vedou obvodové komunikace. Ve vrchních partiích se nachází mnoho, většinou chráněných, rašelinišť. PLO 22 – KRKONOŠE Nejvyšší české pohoří, celé je vyhlášeno národním parkem. Tyto 2 aspekty značí výrazné odlišnosti od zbývajících PLO. Reliéf má typický charakter hornatiny s hlubokými erozními údolími a oblastmi zarovnaného povrchu na temenech pohoří (Labská louka). Kryt je tvořen smrkovými monokulturami, přecházející v kosodřevinu a horské louky nad horní hranicí lesa. V PLO se nachází nejvyšší bod Libereckého kraje – Kotel (1 435 m.n.m.). PLO 23 – PODKRKONOŠÍ Oblast je tvořena pahorkatinou, jejíž svahové partie často přecházejí do hlubokých zářezů vodních toků.Vysoká lesnatost území odráží přírodní podmínky, které jsou většinou nevyhovující pro intenzivnější zemědělskou výrobu. Rozsáhlé zastoupení mají lesní porosty různých typů, především horských smrčin a bučin a rozsáhlých borových monokultur zejména v pískovcových oblastech Českolipska a Českého ráje. Významným fenoménem ovlivňujícím druhovou rozmanitost je přítomnost poměrně rozsáhlých mokřadů a vodních ploch, zejména na Českolipsku. Častý je také výskyt rašelinišť a slatinišť. Lesním porostům lze přidělit i kategorie vyjadřující účel jeho pěstování a údržby, stejně tak z ní vyplývá i určitý postup hospodaření a omezení činností. Tabulka č. 13 Kategorizace lesů v Libereckém kraji (rok 2005) Kategorie lesů Hospodářské Ochranné Zvláštního určení Celkem

ha 77 743 10 688 46 672 135 103

% 57,54 7,91 34,55 100,00

Zdroj: [27]

Podrobněji lze lesy zvláštního určení rozdělit do dalších subkategorií – zde uvádíme tři možné přístupy k členění, jež vyplynuly ze specifických potřeb: 1.

Zákon č. 289/1995 Sb., v pozdějším znění, o lesích a o změně a doplnění některých zákonů blíže rozlišuje lesy zvláštního určení podle specifických funkcí v §8:

(1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy : a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. 2.

V lesních hospodářských osnovách a plánech je uváděno členění, jež částečně vychází z platného lesního zákona a z dalších potřeb v oblasti řízení a plánování lesa – zde je uveden přehled a zastoupení jednotlivých kategorií pro rok 2000, kdy nebyla dostupná současná data.



Tabulka č. 14 Základní údaje o stavu lesa podle kategorií a subkategorií (rok 2000)

kategorie

porostní plocha [ha]

subkategorie

lesy hospodářské lesy ochranné

lesy zvláštního určení

mimořádně nepříznivá stanoviště vysokohorské lesy lesy v klečovém lesním vegetačním stupni Celkem pásma ochrany vodních zdrojů I.stupně území nár. parků a nár.přírodních rezervací 1.zóny CHKO, přír. rezervace, přírodní památky příměstské a rekreační lesy lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, voda, klima, krajina) lesy významné pro uchování biodiverzity uznané obory a samostatné bažantnice jiný veřejný zájem Celkem

Úhrnem

zásoba 1000[m3]b.k.

[m3/ha]

93 219,95 3 743,71 1 162,90 784,09 5 690,70 1 627,67 7 014,49

17 960,22 765,26

192,66 204,41

141,94 12,42 919,62 304,77

122,06 15,83 161,6 187,24

1 482,34

211,33

440,86

106,83

242,32

436,74

102,78

235,34

1 046,59

242,47

231,68

1 805,92 87,82 23 993,55 36 453,64 135 364,29

401,39 22,96 5 375,19 8 038,73 26 918,56

222,26 261,47 224,03 220,52 198,86

Zdroj: [36]

3.

Z pohledu ekosystémového pojetí funkce a služeb lesa jsou lesním porostům přiřazovány určité produkované naturální funkce (viz.Tabulka č.16), které působí vždy synergicky a neodtržitě v každém lesním ekosystému. Jejich účelové schopnosti a preference jsou vždy relativní a subjektivní. Odrazem jejich funkčnosti je působení vnitřních a vnějších faktorů ekosystému. [28]

Tabulka č. 15 Funkce a ekosystémové schopnosti/účinky lesů funkční účinky klimatické

hydrické edafické

fytobiotické (zoobiotické)

krajinotvorné

ekosystémové schopnosti - účinky lesů aerotechnické - antiradiační filtrační - hygienické izolační vodní režim vodní bilance půdotvorné - protisesuvné půdoochranné - protilavinové primární produkce diverzita ekosystémů stabilita ekosystémů ekologická rovnováha krajinně-stabilizační krajinně - kreativní

Zdroj: [28] Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 32


Tabulka č. 16 Přehled vývoje poškození lesních porostů (komplexní poškození dle družicových snímků) (rok 2005) Plochy porostů v jednotlivých stupních poškození a mortality [%] 0. 0.,/I. I. Jehličnaté porosty II. III.a III.b – IV. 0. 0.,/I. Listnaté porosty I. II. III.a – IV.

2004

2005

5,0 24,3 37,0 20,5 7,9 5,3 1,9 16,1 29,2 25,7 27,2

4,3 27,1 36,9 19,4 6,7 5,6 1,3 12,0 28,8 28,5 29,4

0. – Zdravé porosty, 0./I. – První známky poškození, I. – Mírné, II. – Střední, III.a – Silné, III.b – Velmi silné, IV. – Odumírající porosty Zdroj: [3(2004); 27 (2005)]

Z tabulky č. 16 je patrné relativně vyšší zastoupení více poškozených porostů v případě listnatých dřevin. Tato skutečnost souvisí s celkovým vývojem zdravotního stavu listnatých porostů, který má trvale zhoršující tendenci v důsledku dlouhodobého kumulativního působení s nepříznivým stavem půdy v dotčených lokalitách. Dle údajů ÚHÚL [36] byl průměrný stupeň poškození a mortality listnatých porostů v Libereckém kraji v roce 1995 0,96 (O: 1,0 %, O/I: 45,1 %, I: 38,7 %, II: 12,4 %, IIIa-IV: 2,8 %), v roce 1999 již 1,71 (O: 0,3 %, O/I: 10,5 %, I: 40,7 %, II: 29,6 %, IIIa-IV: 18,9 %) a v roce 2004 byl stupeň poškození 1,77 (O: 0,8 %, O/I: 15,8 %, I: 34,4 %, II: 24,5, IIIa-IV: 24,4 %). Dle mapových zdrojů ÚHÚL [36] se listnaté porosty s nejvyššími stupni poškození a mortality nachází ve vrcholových partiích kraje a v severní části Jizerských hor. Z pohledu prostorového rozmístění se nabízí jako zjevná příčina znečištění ovzduší pocházející z hnědouhelné elektrárny Turów. Nicméně, značně poškozené porosty se nachází například i jižně od České Lípy, východně od Doks a jižně od Stráže pod Ralskem. Tyto tři oblasti silného a velmi silného poškození se ale týkají spíše jehličnatých porostů. Průměrný stupeň poškození a mortality jehličnatých porostů se v období 1995-2004 nezměnil tak výrazně jako u listnatých porostů – 1995: 1,02, 1999: 1,31, 2004: 1,23. 2.7.3

Fauna zájmového území

Území Libereckého kraje je velmi různorodé a členité, což se významně projevuje i ve složení jeho fauny. Značná pestrost geologické stavby, půdního a vegetačního krytu dává předpoklad k výskytu bohatého druhového spektra živočichů od teplomilných druhů nížin a stepních biotopů na kontaktu s termofytikem v západní a jižní části území až po severské druhy subalpinského stupně Krkonoš (např. arktoalpinní druhy pěvuška podhorní, slavík modráček tundrový, kulík hnědý) a montánního pásma ostatních pohoří (např. vrchovišť Jizerských hor). Výrazné je zastoupení lesních živočišných společenstev. Na četných rašeliništích a slatiništích se vyskytují významná živočišná společenstva bezobratlých. Reliktní faunu hostí též rozsáhlé sutě v jednotlivých pohořích, na pískovcových půdách se vyskytují vzácné psamofilní druhy. Významnými refugii fauny jsou zachovalé říční nivy s neregulovanými úseky, např. na Jizeře, Kamenici, Ploučnici nebo Smědé. Největší koncentrace ptactva je v okolí velkých rybničních soustav na Českolipsku. Rybníky se každoročně od října do dubna stávají zimovištěm vodních ptáků a mnoha dalším druhům slouží jako důležitá zastávka při tahu. Počet druhů zaznamenaných v této oblasti se blíží 270 (jsou mezi nimi i např. orel mořský, jeřáb popelavý). [3, 10]

2.8

Způsoby ochrany životního prostředí

Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové, musí vycházet také z biogeografických poznatků. Jejich základem je biogeografické členění území, které je Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 33


podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). 2.8.1

Krajina a krajinný ráz

Krajinný ráz je tvořen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou místa či oblasti a je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Pro ochranu krajinného rázuje možno vyhlásit přírodní park. Krajinu Libereckého kraje lze charakterizovat pomocí krajinných typů. Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická), zatímco do typu A (krajina plně antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové a těžební (pískovny, kamenolomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy. Celková rozloha antropogenizované krajiny je méně než 15 %. Do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením, rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy. Tyto plochy tvoří 15-20 % území kraje a lze je nalézt ve velké části Lužických hor, souvisle v Jizerských horách, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, v ose Holanské rybníkyNovozámecký rybník-Hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny. Pro vymezení krajinných typů lze využít tzv. koeficient ekologické stability (zkratka KES), který vyjadřuje podíl relativně přírodních kultur (lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky a ostatní vodní plochy) vůči kulturám výrazně antropogenním (orná půda, chmelnice, zastavěné plochy) (viz obrázek č. 7). Obrázek č. 7 Krajinné typy podle koeficientu ekologické stability

Zdroj: [14]

Mimo krajinné typy lze na území vyčlenit oblasti krajinného rázu (též krajinné celky), které se skládají z jednotlivých míst krajinného rázu (příp. krajinných prostor). Zatímco oblast krajinného rázu může být značně rozsáhlá a nepřehlédnutelná a současně může představovat mozaiku různorodých dílčích území, tak místa krajinného rázu již tvoří pohledově poměrně uzavřený celek s relativně homogenními charakteristikami. Pro potřeby Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje [14] bylo autory tohoto dokumentu provedeno přibližné vymezení oblastí krajinného rázu (viz obrázek č. 8)



Obrázek č. 8 Oblasti krajinného rázu s naznačením vnitřního členění a vyznačené přírodní parky Libereckého kraje – Peklo, Maloskalsko, Ještěd

Oblasti krajinného rázu: 1 – Verneřické středohoří, 2 – Lužické hory, 3 – Podještědí, 4 – Okolí České Lípy, sever, 5 – Okolí České Lípy, jih, 6 – Severní Kokořínsko, 7 – Ralsko, 8 – Českodubsko, 9 – Ještědský hřbet, 10 – Žitavská pánev, 11 – Frýdlantsko, 12 – Jizerské hory, 13 – Předhůří Jizerských hor, 14 – Krkonoše, 15 – Předhůří Krkonoš, 16 – Železnobrodsko-Semilsko, 17 – Jilemnicko, 18 – Český ráj, 19 – Střední Pojizeří.

Zdroj: [14]

Na území se nacházejí 3 přírodní parky: PP Maloskalsko, PP Peklo a PP Ještěd (viz obrázek č. 8), které se překrývají s významnými oblastmi krajinného rázu. Činností člověka se charakter krajiny neustále mění, byť s různou intenzitou. V současné době lze zaznamenat jako hlavní vlivy člověka na krajinu: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), b) nová zástavba (expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinných kvalit území, estetická otázka vysílačů GSM a větrných elektráren), c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály). 2.8.2

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

ÚSES je dle zákona vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení ÚSES má zajistit uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální územní systém ekologické stability. Skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory jednotlivých úrovní, příp. interakční prvky. Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí (viz tabulka č. 17) a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory. Převážná většina prvků regionálního systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev. Regionální a nadregionální ÚSES jsou podrobně graficky zpracovány v příloze č. 2. Tabulka č. 17 Nadregionální biocentra Kód Název 42

44 68

Ekosystémy mezofilní bučinné mezofilní hájové Břehyně – Pecopala nivní rašelinné borové Údolí Jizery a mezofilní bučinné Kamenice mezofilní bučinné Poustecká obora mezofilní hájové borové

Ekotopy Pískovcové plošiny a skály, podmáčené sníženiny a rašeniliště, neovulkanické suky, rybníky vlhké vrchoviny na úpatí hor s hlubokými zářezy řek pahorkatiny na kyselém krystaliníku s pokryvy neogenních a kvartérních (glaciálních) sedimentů


Výměra [ha] 2 807

1 585 1 063


82

Studený vrch

mezofilní bučinné

vrchovina na křídě, z níž vystupují výrazné znělcové kužely

110

83

Rašeniliště Jizery (Jizerské louky)

mezofilní bučinné horské rašelinné

ploché vrcholové části s rašenilišti

2 319

84

Poledník (Jizerskohorské bučiny)

mezofilní bučinné

výrazné skalnaté okrajové svahy

2 714

Zdroj: [15]

Tabulka č. 18 Nadregionální biokoridory Kód K5 K 18 K 19 K 19 K 22 K 23 K 23 K 24 K 25 K 26 K 27 K 27 K 30 K 30 K 31 K 31 K 31 K 31 K 33 K 34 K 35

Název Stříbrný roh – Studený vrch Kokořínský důl – Břehyně Pepocala Studený vrch – Poledník Studený vrch – Poledník K 19 – Prameny Úpy Poledník – Rašeniliště Jizery Poledník – Rašeniliště Jizery Poledník – Poustecká obora Poustecká obora – hranice ČR Poustecká obora – hranice ČR Rašeniliště Jizery – Prameny Úpy Rašeniliště Jizery – Prameny Úpy Rašeniliště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery Rašeniliště Jizery – Údolí Kamenice a Jizery Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Údolí Kamenice a Jizery – Příhrazské skály Břehyně, Pecopala – Příhrazské skály Břehyně, Pecopala – K 19 Příhrazské skály – Les Království

Vegetační typ osy MB B H MB MB H MB MB MH MH H V MB V B MB N V B B B

Délka [km] 39,5 16,9 30,0 76,0 42,7 0,9 6,0 6,0 11,0 7,0 20,0 11,0 41,5 41,5 13,0 12,5 16,5 0,0 36,0 42,4 20,5

Vegetační tyty: MB – mezofilní bučinný, MH – mezofilní horský, B - borový, V - vodní, N – nivní. Zdroj: [15]

Evropská ekologická síť – EECONET Součástí této sítě je u nás výše zmíněná soustava ÚSES, především na nadregionální úrovni. Také EECONET tvoří dva typy skladebných částí – klíčová území (keystone areas) odpovídající našim biocentrům, která jsou propojena biokoridory evropského významu. 2.8.3

Ochrana přírody

Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody zahrnuje ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před vymizením nebo poškozením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich stanovišť a ekosystému), dále i ochranu významných přírodních jevů (např. jeskyně, paleontologické nálezy, naleziště nerostů, apod.). Obecná ochrana se vztahuje i na územní systémy ekologické stability a významné krajinné prvky, na krajinný ráz. Obecná ochrana a její podmínky jsou specifikovány v příslušné české legislativě (např. zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o ochraně ZPF, horní zákon a další). Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se objevuje jejich provázanost související s implementací soustavy NATURA 2000.



Zvláštní ochrana vymezuje podle velikosti chráněného území velkoplošná (2 kategorie: NP a CHKO) a maloplošná (4 kategorie: NPR, PR, NPP, PP) zvláště chráněná území. Další typem chráněných území jsou lokality soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti). Zvláštní ochrana přírody zahrnuje i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, vyhlášené památné stromy, zvláštní ochranu nerostů, ochranu jeskyní aj. V Libereckém kraji se nachází 6 velkoplošných zvláště chráněných území, a to 5 chráněných krajinných oblastí – CHKO Lužické hory (část), CHKO České středohoří (část), CHKO Kokořínsko (část), CHKO Jizerské hory, CHKO Český ráj (část) a část Krkonošského národního parku. V kraji je vyhlášeno 111 maloplošných zvláště chráněných území (z toho 4 leží ve dvou krajích a jsou započítané pro každý kraj zvlášť). Nejmladší je přírodní památka Panský lom, jež byla vyhlášena v roce 2005. Tabulka č. 19 Zvláště chráněná území (stav k 31.12.2005) Kategorie Národní park 1) (NP) Chráněná krajinná oblast 2) (CHKO) Národní přírodní rezervace (NPR) Národní přírodní památka (NPP) Přírodní rezervace (PR) Přírodní památka (PP) Přírodní park 1) 2)

Celkem 1 5 7 8 36 60 3

Výměra [ha] 11 676 84 930 2 626,94 259,32 1 795,03 1 441,67 13 135

Krkonošský národní park – část CHKO Jizerské hory, Český ráj – část, Lužické hory – část, Kokořínsko – část, České středohoří – část

Zdroj: [27]

Zvláště chráněná území (ZCHÚ) tvoří téměř třetinu rozlohy LK. Maloplošná ZCHÚ zaujímají přibližně 2 % rozlohy kraje, jejich počet je v mezikrajském srovnání silně podprůměrný.

Ostatní ochrana Na území kraje se dále nacházejí 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km2, jež zajišťují ochranu krajinného rázu vymezeného území. K roku 2005 bylo na území kraje registrováno 220 významných krajinných prvků (VKP) a vyhlášeno 269 památných stromů. [27, 31] NATURA 2000 Celkem bylo na území Libereckého kraje vybráno a navrženo 47 evropsky významných lokalit o výměře 316 356 ha a 3 ptačí oblasti o rozloze 34 167 ha (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše; ty jsou již vyhlášeny příslušnými nařízeními vlády). Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí 60 350 ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní – alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Biogenetické rezervace Ze souboru zvláště chráněných území České republiky byly experty Rady Evropy vybrány jako reprezentativní vzorky rozmanitých typů ekosystémů a stanovišť vzácných a ohrožených druhů rostlin či živočichů Národní přírodní památka Blanice a Národní přírodní rezervace Břehyně–Pecopala. Mokřady Ramsarské úmluvy Na území Libereckého kraje se nacházejí tři evidované ramsarské mokřady (Ramsar sites). Jsou to Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky a Krkonošská rašeliniště.



Významná ptačí území (IBA – Important Bird Areas) Jedná se o ornitologicky významné lokality, které jsou zařazeny do evropského projektu BirdLife International. V Libereckém kraji se nachází jediná – IBA Krkonoše. CORINE Na území Libereckého kraje se nachází 9 CORINE biotopů (programu EU „COoRdination of Information on the Environment“): Novozámecký a Břehyňský rybník, Karlovské bučiny, Jestřebská blata, Rašeliniště Jizery, Rašeliniště Vidlák, Arkticko-alpinská tundra Krkonoše – západní část, Mokřady Liběchovky a Pšovky, Krkonoše, Dokeské pískovce a mokřady. 2.8.4

Invazní druhy

V rámci kraje byl v roce 2003 zaveden monitoring invazních druhů rostlin, jejichž rozšíření a zásahy proti nim jsou průběžně sledovány a vyhodnocovány. V současné době je evidován výskyt křídlatek, netýkavky žlaznaté a třapatky, významným je i celík kanadský a lokálně i bolševník velkolepý. Tabulka č. 20 Sledované invazní druhy rostlin v Libereckém kraji Reynoutria sachalinensis Křídlatka sachalinská Reynoutria japonica Křídlatka japonská Reynoutria bohemica Křídlatka česká Impatiens glandulifera Netýkavka žlaznatá Heracleum mantegazzianum Bolševník velkolepý Solidago gigantea Celík obrovský Solidago canadensis Celík kanadský Helianthus tuberosus Topinambur hlíznatý Telekia speciosa Kolotočník ozdobný Aster novi-belgii Hvězdnice novobelgická Rudbeckia laciniata Třapatka dřípená Pinus strobus Borovice vejmutovka Robinia pseudacacia Trnovník akát Zdroj: [31, 38]

Nejvýznamnějším invazním druhem v Libereckém kraji je křídlatka, která se na území vykytuje ve 2 druzích se společným křížencem podél všech hlavních vodních toků - křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica – Polygonum cuspidatum), kříženec křídlatka česká (Reynoutria x bohemica). K účinné likvidaci je nutná kombinace chemického a mechanického zásahu 2 × ročně po dobu 3-5 let. [38] Obrázek č. 9 Křídlatka japonská

Zdroj: [38]



2.9

Hluk

Hluk jako průvodní rys přírodních jevů i lidských aktivit je ta část akustických signálů v prostředí, která člověka ruší, obtěžuje a jeho zvýšená úroveň poškozuje. Vzhledem ke skutečnosti, že hluku se nelze přizpůsobit, ani mu nelze přivyknout a že v současnosti mají jeho hodnoty v prostředí neustále zvyšující tendenci, je nutné v souladu s možnostmi ovlivňování hluku v prostředí adekvátně reagovat přijímáním nezbytných globálních a lokálních opatření. Hlavním zdrojem hluku v Libereckém kraji je doprava. Na území je hustá silniční dopravní síť, která je značně zatížena. Problémem jsou především chybějící obchvaty měst a obcí, ve kterých tak dochází k enormní zátěži obytných území hlukem. Některé silnice I. a II. třídy jsou zatíženy průjezdem 16 až 20 tisíci aut během 24 hodin, což znamená zátěž kolem 70 dB, tedy dosažení hlukového limitu (50 dB) s korekcí (+20 dB) pro „starou hlukovou zátěž“ (historicky vzniklá zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy). Přitom limit 55 dB (tj. limit bez korekce na „starou hlukovou zátěž“) je stanoven s ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem a odpovídá např. doporučení Světové zdravotnické organizace pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před hlukem. Možnost navýšení limitu o korekci na „starou zátěž“ je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných opatření ke snížení hluku), jedná se ale o kompromis na úkor občanů, kteří v postižených lokalitách bydlí. [7] Hlukovou zátěž způsobuje rovněž železniční doprava. Hustota železniční sítě v Libereckém kraji přesahuje o 34 % celostátní průměr, avšak po provozní stránce již neodpovídá současným dopravním nárokům, a proto je využití železniční dopravy spíše v útlumu.

2.10 Obyvatelstvo Liberecký kraj je počtem obyvatel druhým nejmenším krajem v ČR (po Karlovarském kraji) – na konci roku 2005 měl celkem 429 031 obyvatel (4,2 % ČR). Mezi lety 1970 a 1990 došlo na území kraje k výraznému nárůstu počtu obyvatel (o více než 10 %), ale od 90. let roste jen mírně a od roku 2001 kolísá. Trendy ve vývoji charakteristik obyvatelstva se po roce 1990 radikálně změnily (na úrovni ČR i kraje). Významně se snížila sňatečnost i počet narozených dětí, zvyšuje se průměrný věk matek, poklesla kojenecká a novorozenecká úmrtnost, snížila se také úmrtnost v poproduktivním věku; obyvatelstvo začalo přirozenou měnou ubývat. Tento trend se však již podařilo překonat. I přes pokles v 90. letech je v LK stále vysoká porodnost (10,0 ‰ v roce 2005, tj. druhá nejvyšší mezi kraji ČR). Poměrně vysoká je i míra imigrace (počet přistěhovalých na 1 000 obyvatel) – 12,5 ‰. Míry úmrtnosti a emigrace jsou nižší, a proto byl v kraji zaznamenán přírůstek obyvatel přirozenou měnou (což je v ČR řídký jev), i přírůstek migrací. Na úrovni ORP (obce s rozšířenou působností) ovšem existují značné rozdíly. Obecně lze říci, že počet obyvatel na východě kraje klesá (zejména ORP Semily a Tanvald), naproti tomu v západní a severní části obyvatelé přibývají (ORP Česká Lípa, Nový Bor, Frýdlant). Migračně nejatraktivnějšími obvody jsou Liberecko a Jablonecko, neboli obvody s největší nabídkou pracovních míst a občanské vybavenosti, které současně nabízejí také atraktivní plochy pro bydlení. Obyvatelstvo LK má proti republikovému průměru mladší věkovou strukturu (podíl osob do 15 let je v rámci ČR nadprůměrný – 15,5 %, podíl osob nad 65 let je podprůměrný, 13,0 %; údaje k 1.7.2005); věková skladba je ovšem v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku a Turnovsku je jednou z nejstarších. V důsledku nízké úrovně porodnosti postupně dochází ke stárnutí populace, což povede k růstu nákladů na zdravotní a sociální péči a k tlaku na růst kapacity příslušných zařízení. U porodnosti je však očekáváno zvýšení v důsledku dorůstání silných populačních ročníků. Vzdělanostní struktura obyvatel Libereckého kraje je o něco méně příznivá než je průměr ČR [12]. Rozdílem je mírně vyšší podíl osob se základním vzděláním a bez maturity (dohromady 64,4 % v LK, 61,5 % v ČR) a nižší podíl osob se vzděláním vysokoškolským (6,9 % v LK, 8,9 % v ČR). Od roku 1991 však došlo ke zvýšení vzdělanosti obyvatel – podíl osob s nižším než maturitním vzděláním tehdy na území LK činil 72,0 % a podíl vysokoškolsky vzdělaných pouze 5,6 %. Méně příznivá struktura vzdělanosti souvisí mj. s nabídkou pracovních míst, v níž převažují méně kvalifikované pozice, dále s dostupností vzdělání, sociální situací rodin atd. Nižší vzdělanost obyvatel většinou vede k nárůstu nezaměstnanosti, růstu podílu osob závislých na sociálních dávkách a k dalším sociálně patologickým jevům (kriminalita apod.). [12]



2.11 Bydlení, kulturní, historické, archeologické památky 2.11.1 Historický vývoj, bydlení Z historického pohledu byl Liberecký kraj v období před 2. světovou válkou jedním z významných průmyslových center celé republiky. To platí především pro pás osídlení Tanvald – Jablonec nad Nisou – Liberec – Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším, již tradičním výrobním odvětvím byl textilní a sklářský průmysl. Vývojem po 2. světové válce začal textilní průmysl ztrácet na významu a do popředí se dostávala odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství a těžba uranových rud. Nepřerušená zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroby bižuterie (Jablonecko). Po roce 1990 došlo v průmyslu k významným odvětvovým změnám. Nedokončenými a spornými privatizacemi bohužel často docházelo k zachování neperspektivních, nekonkurenceschopných podniků, což ještě nyní způsobuje strukturální problémy včetně např. nedobrovolné nezaměstnanosti (zejména pracovníků tradičních textilních a strojírenských výrob). Reakcí na nové podmínky byl zároveň značný rozvoj malého a středního podnikání, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Nově vzniklé firmy výrazně zredukovaly nezaměstnanost. Převážně v 2. pol. 90. let byl zřejmý příliv zahraničních firem. Bytový fond v LK je poměrně starý (průměrně 44,1 let v roce 2001), proto je nutné vynakládat poměrně značné finanční prostředky na jeho modernizaci (zejména na regeneraci panelové výstavby). Přesto se však stavební práce zaměřují téměř výhradně na novou bytovou výstavbu – i přes nárůst podílu od roku 2002 se modernizace bytového fondu týká pouze přibližně 7 % bytů (rok 2004). V současné době převažuje výstavba bytů v rodinných domech (přibližně 60 % bytů). Průměrná obytná plocha bytu v LK (61,4 m2) je druhá nejnižší mezi kraji ČR. Zvyšuje se poptávka po bydlení v zázemí větších měst. Suburbanizace s sebou však v některých případech nese např. narušení rázu krajiny nevhodnými stavbami, zvýšenou zátěž vodovodní sítě a kanalizace. 2.11.2 Kulturní památky Mezi nejznámější a nejvýznamnější kulturní památky patří hrad Bezděz, zámek Frýdlant, Lemberk, Sychrov, Zákupy a Hrubý Rohozec, zřícenina hradu Trosky. Dále se na území nachází 15 městských památkových zón, 8 vesnických památkových rezervací, 10 vesnických památkových zón a 2 krajinné památkové zóny (Zahrádecko, Lembersko)- tabulka č. 21. Tabulka č. 21 Kulturní památky Libereckého kraje okres

vesnické památkové rezervace

název Janovice

od roku 1995

Česká Lípa

Lhota Rané

1995 1995

Jablonec nad Nisou

Žďár Jizerka (Kořenov) Železný Brod - Trávníky Horní Štěpanice

1995 1995 1995 1995

Lomnice nad Popelkou - Karlov Bukovec Kravaře Kruh Sloup Tubož Velenice Vojetín

1995 1995 1995 2004 1995 1995 1995 2004

Železný Brod

2004

Semily vesnické památkové zóny Česká Lípa

Jablonec nad Nisou



Liberec Semily

Česká Lípa

městské památkové zóny

Jablonec nad Nisou

Liberec Semily krajinné památkové zóny

Česká Lípa

Česká Lípa národní kulturní památky

Liberec

Semily

Kryštofovo Údolí Újezdec Česká Lípa

2004 2004 1992

Dubá Jablonné v Podještědí

1992 1992

Kamenický Šenov Nový Bor

1992 1992

Zákupy Jablonec nad Nisou

2003 1992

Český Dub Frýdlant v Čechách

1992 1992

Hodkovice nad Mohelkou Hrádek nad Nisou Liberec Jilemnice Lomnice nad Popelkou Turnov

1995 2003 1992 1990 2003 1990 1996

Lembersko Zahrádecko Bezděz, hrad Lvová, zámek Lemberk Zákupy, zámek Zákupy Frýdlant, zámek Frýdlant

1996 1978 2001 2001 2001

Liberec, horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce Sychrov, areál zámku Daliměřice, zámek Hrubý Rohozec

1995 2001

Troskovice, zřícenina hradu Trosky

2001

2006

Zdroj: [31, 44]

V rámci některých chráněných objektů byla vymezena i ochranná pásma a podmínky jejich ochrany: Tabulka č. 22 Vyhlášená ochranná pásma v Libereckém kraji Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8

Ochranné pásmo památky OP domu č.p. 23 v Příšovicích OP Hradu a Zámku Frýdlant OP Hradu Grabštejn OP kamenného kříže v Hodkovicích nad Mohelkou OP souboru nemovitých kulturních památek Lomnice nad Popelkou OP Zříceniny hradu Bezděz OP Zámku Sychrov OP Zříceniny hradu Trosky

Zdroj: [31, 44]

2.11.3 Archeologické památky Archeologické lokality prohlášené za kulturní památky na území Libereckého kraje jsou tyto: Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 41


Tabulka č. 23 Archeologické lokality Libereckého kraje Číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Sídelní útvar Dolní Prysk Holany Hostíkovice Mařenice Pihel Velenice Zahrádky Frýdštejn Hradčany Kobyly Loučná Pěnčín Pěnčín Předlánce Svijany Svijany Svijany Svijany Kundratice Mříčná Mříčná Žďár

Památka hrad Pustý zámek, zřícenina a archeologické stopy tvrz Rybnov, archeologické stopy tvrz Milčany, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště Frýdlant, archeologické stopy hrad - strážní hrádek Drábovna, zřícenina a archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy pohřebiště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Na skalce, archeologické stopy rovinné neopevněné sídliště Slezsko, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy tvrz Smiřično, archeologické stopy tvrz, archeologické stopy

Zdroj: [31]

2.12 Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez realizace změny koncepce Pro identifikaci předpokládaného vývoje životního prostředí bez realizace aktualizace PR CR LK byl zpracovatelem SEA definován pravděpodobný vývoj životního prostředí v případě neprovedení koncepce (referenční scénář „bez opatření“), kdy pozitivní i negativní trendy identifikované v analýze dále pokračují, přičemž příležitosti (O) nejsou využity a hrozby (T) se naplní (viz SWOT analýza posuzované koncepce). Vyhovění vytrvalé poptávce po rozšiřování areálů sloužících pro potřeby a rozvoj cestovního ruchu povede k převážení tvrdých forem cestovního ruchu, které se budou nekoordinovaně rozšiřovat bez respektování únosnosti území, pro které nebudou jednoznačně formulovány limity. Rozvoj výstavby bude investory směřován dále do volné krajiny, namísto cílené podpory nevyužívaných ploch brownfields, jež jsou zároveň často územími se starými ekologickými zátěžemi. Takto neregulovanou výstavbou budou narušeny i další kulturní a historické hodnoty krajiny, především bude ohrožen a narušen krajinný ráz, kdy tlak investorů a hospodářského růstu převýší požadavky na zachování nebo zlepšování stavu přírody a krajiny. Možnost dalšího odlesňování exponovaných ploch povede ke zvýšení vodní i větrné eroze, degradaci půdy a možnosti svahových sesuvů. Cíleně nebude podporována spolupráce subjektů cestovního ruchu, profesní příprava pracovníků ani jejich kvalifikační příprava. Důsledkem bude špatná provázanost potřeb kvalifikovaných pracovníků, a tím i snížená kvalita řízení a provozu podnikatelských, ale i státních subjektů. Dále budou přicházet od vyšších správních celků minimální finanční dotace na obnovu, zlepšení stavu a přístupnosti kulturních, historických a přírodních památek. V oblasti dopravní infrastruktury nedojde ke kvalitativnímu zlepšení stavu silniční ani železniční sítě, což podpoří stávající trend nadměrné návštěvnosti dobře dostupných, turisticky atraktivních lokalit. Bude pokračovat tendence nerovnoměrného rozložení návštěvnosti s opomíjením špatně obslužných lokalit. Nedojde ani k vyššímu využití hromadné, železniční či autobusové dopravy, která nedosáhne dostatečného standardu obsluhy a organizace podle současné poptávky, což povede k opětovnému navýšení automobilové dopravy. Toto zvýšení může vést, v případě špatného dopravního značení a technického stavu vozovek, k nárůstu nehodovosti a zátěže pro životní prostředí. Některá území mohou dospět i do etapy snižování atraktivity a celkové návštěvnosti z důvodu zastaralé či nedostatečné turistické infrastruktury. Průvodním jevem nekvalitní infrastruktury a služeb je odliv návštěvníků i investic do dotčených lokalit, včetně jejich Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 42


kulturních, historických a přírodních památek. Menší příjem finančních podpor může být rovněž výsledkem nedostatečné informovanosti a kvalifikace pracovníků veřejné správy, který může vyústit v další nekoordinované aktivity, jež mohou negativně ovlivnit životní prostředí zmíněných lokalit a regionů. Nezlepšením organizovaného rozšíření zaměření turistické nabídky na širší škálu návštěvníků by vyústilo u zahraničních turistů pouze v tzv. nákupní turistiku a podporu klientely pouze z pražské aglomerace a Libereckého kraje. Zlepšení řízení, organizace a informovanosti návštěvníků o atraktivitách, nabídkách a dalších možnostech využití služeb cestovního ruchu závisí na kvalitě, propojenosti a koordinaci turistických informačních center (TIC) a jejich kvalifikovaných pracovnících a managementu. Ke zlepšení kvality i kvantity TIC a všech zmíněných činností by bez implementace APR CR LK nedošlo. Pokud nedojde k cílenému a koordinovanému rozvoji v oblasti cestovního ruchu, jeho jednotné propagaci a prezentaci, lze konstatovat, že může dojít k odlivu určitého typu návštěvníků, k prohlubování nechtěné vnitřní i vnější konkurence a především k postupnému chátrání a zhoršování stavu některých kulturních, historických a přírodních památek. Z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví nedojde ke zlepšení stavu jednotlivých složek životného prostředí, naopak budou posilovány současné negativní tendence v cestovním ruchu. Ty povedou ke zvyšování intenzit automobilové dopravy z důvodu nerovnoměrnosti kvalitní obslužnosti a přístupnosti všech turisticky atraktivních míst, nezlepšení technického stavu vozovek a železniční sítě, slabé propagace využití hromadné dopravy a jiných dopravních podporovaných v rámci cestovního ruchu (ekobusy, skibusy aj.) atd. Rovněž může být poškozen krajinný ráz a jiné hodnoty území, pokud nebude koordinován a příslušně regulován rozvoj výstavby nejen bytů, ale i turistických, vzdělávacích a informačních center. Nejvíce však mohou být dotčeny samotné předměty a území ochrany přírody a krajiny, a to nejen výstavbou, ale zvyšujícím tlakem návštěvnosti do již v současnosti přístupných a navštěvovaných lokalit, zvláště pokud nebude doplněna či zkvalitněna turistická i související dopravní infrastruktura a především pokud nebudou poskytovány dostatečné a adekvátní informace o území.



3 Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením změny koncepce významně zasaženy Priority, cíle a opatření APR CR LK jsou vesměs formulovány bez vztahu na konkrétní území či lokalitu. Je tedy nutné předpokládat jejich vliv na celém území kraje nebo na velkou část regionu. Pro bližší identifikaci možných vlivů na konkrétní oblasti bylo zpracovatelem SEA území Libereckého kraje rozčleněno do následujících oblastí v pořadí klesající environmentální hodnoty. Každá oblast je charakterizována a jsou u ní identifikována ohrožení a posléze jejich hodnota a zranitelnost. Tabulka č. 24 Charakteristika území a jeho environmentální zranitelnost podle oblastí

Typ oblasti

Charakteristika oblasti // identifikovaná ohrožení

Vysoká biodiverzita, zbytky původní krajiny s nízkým antropogenním ovlivněním. // Možnost uplatnění všech Chráněná negativních vlivů. území Maloplošná Velmi významné přírodní celky menšího zvláště chráněná rozsahu, často v blízkosti sídel. // Možnost uplatnění všech negativních vlivů. území Vysoká biodiverzita. Stabilní ekosystémy *) Horské oblasti výše velmi citlivé na vnější vlivy. // Eroze půdy, nezahrnuté imise, znečištění odpadky. Krajinářsky hodnotná území. // Zejména zábor ploch, ale možnost uplatnění všech Přírodní parky negativních vlivů. Významná biodiverzita, stabilní jiné než ekosystémy. // Zejména imise, tlak na Lesy dle produkční změnu ve využívání. funkce Velmi nízká biodiversita. // Vysoká produkční zranitelnost kalamitami (škůdci, počasí). Zemědělské plodiny a chov hospodářských zvířat. // Eutrofizace povrchových vod, Zemědělsky obdělávaná půda vodní eroze, pesticidy. Kulturní krajina neprůmyslového charakteru, tj. včetně příměstských rekreačních oblastí, lázeňských oblastí, Sídla lesoparků. Vysoká hustota osídlení, umělé prvky. // Při ochraně životního prostředí především redukce zdravotních rizik. Převládá ruderální, nepůvodní a nežádoucí Průmyslové plochy, dopravní biotická složka (invazní druhy, hlodavci). Zdroje emisí a průmyslových odpadů. // infrastruktura Hluk, emise do ovzduší, vody, půdy, příčiny vzniku přízemního ozónu. Skládky, nerekultivovaná území po těžbě (povrchové těžební útvary, s těžbou související plochy, poddolovaná území), ad. Ostatní silně pozměněná Území téměř zbavená biotické složky, často a devastovaná území s narušeným vodním režimem. // Imise, vlivy dopravy, problémová geologie z hlediska výstavby.

Velkoplošná zvláště chráněná území

*)

Environmentální hodnota/zranitelnost extrémně vysoká/ extrémně vysoká extrémně vysoká/extrémně vysoká extrémně vysoká/extrémně vysoká vysoká/vysoká vysoká/vysoká střední/vysoká nízká/střední-vysoká

nízká-střední/střední

záporná**)/nulová

Nulová-nízká/nulová-nízká

Horskými oblastmi se míní území s nadmořskou výškou nad 600 m. n. m. Jedná se o zdroj znečištění.

**)

V hodnocení uvedeném v tabulce se odráží skutečnost, že zranitelnost území odpovídá jeho environmentální hodnotě. Na území Libereckého kraje jsou identifikovány oblasti s extrémně vysokou environmentální hodnotou. Jedná se o území s přírodě blízkými ekosystémy – jako jsou území chráněná dle zvláštních předpisů (NP, Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 44


CHKO, NATURA 2000, CHOPAV, apod.) a území s převládající přírodní složkou (např. horské oblasti). Tyto oblasti lze označit rovněž za extrémně zranitelné, a proto by měly být při stanovování priorit, cílů a opatření maximálně respektovány. Pokud tyto oblasti nejsou chráněny v rámci zvláštní nebo obecné ochrany přírody a krajiny a jsou v blízkosti potenciálního (současného nebo budoucího) zdroje rušivého vlivu (průmysl, zemědělské plochy, komunikace vyšších tříd, apod.), jsou oblastmi nejvýznamněji ohroženými. V případě lesních monokultur spočívá ohrožení v jejich poměrně nízké environmentální stabilitě, velmi nízké biodiversitě a vysoké zranitelnosti kalamitami (způsobovanými škůdci nebo extrémními povětrnostními jevy). Na území LK jsou ohrožené oblasti částečně vymezeny oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu ekosystémů a vegetace, které jsou každoročně vyhlašovány MŽP (viz dále). V případě lidských sídel a zemědělských oblastí, jsou velmi reálná mnohá environmentální ohrožení, a to jak působením vnějších, tak i vnitřních činitelů. Tímto způsobem mohou být tyto oblasti zdrojem environmentálně negativních vlivů směřovaných do okolí i dovnitř. Lidská sídla jsou například významným zdrojem odpadů, jejichž řešení a s tím spojená značná zátěž je lokalizována do sousedících ekosystémů. Zemědělské oblasti s chovem hospodářských zvířat a plochami ohroženými důsledky vodní eroze a používáním pesticidů a ze stejných důvodů ohrožujícími své okolí – splachy půdy zanášející koryta vodních toků (snižování průtočné kapacity – větší náchylnost k povodním), pesticidy transportované do všech složek ekosystému – mají rovněž významný potenciál negativních vlivů na životní prostředí svého okolí. Přes neudržitelnost takového stavu se soustředí pozornost zatím spíše na omezení akutních problémů a jejich projevů, tj. na redukci zdravotních rizik pro člověka. Průmyslová území, území s rozsáhlými obslužnými plochami, komunikacemi a povrchovou těžbou jsou oblastmi zbavenými biotické složky nebo s převládající ruderální skladbou bioty s hojným výskytem invazních druhů. Jedná se o typ krajiny poměrně stabilní, což je dáno jeho nulovou nebo zápornou environmentální hodnotou. Jedná se o oblasti s výrazným negativním vlivem na své okolí – emise znečišťujících látek do ovzduší, závadných látek do vody, hluku, odpadů, dále jsou druhotnými zdroji šíření nežádoucí složky bioty a narušují krajinný ráz. Složkami životního prostředí, které by mohly být APR CR LK významně ovlivněny, jsou převážně půda, biota, hluková zátěž, ovzduší, krajinný ráz, obyvatelstvo a kulturní a historické hodnoty území.



4 Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí 4.1

Problémy současného stavu životního prostředí v Libereckém kraji

Imisní limity V oblasti ovzduší existují dva srovnávací ukazatele pro posouzení prostorového rozložení kvality ovzduší na území ČR. První z nich je založen na imisních limitech pro ochranu ekosystémů a vegetace, které se aplikují pouze na specificky vymezené oblasti (EKO zóny; CHUEV). Druhým srovnávacím ukazatelem je vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vztažené k ochraně zdraví obyvatel, které se vyhlašují pro území, na nichž byly překročeny sledované ukazatele. Sleduje přitom překročení krátkodobých i dlouhodobých limitních hodnot. Ochrana ekosystémů a vegetace Vedle imisních limitů pro ochranu zdraví (blíže zhodnoceno v kapitole 12) zavádí národní legislativa, v souladu se směrnicemi EU, i imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace – nařízení vlády č. 350/2002 Sb. (prováděcí vyhláška č. 356/2002 Sb.). Sledovány jsou hodnoty SO2, NOx, O3. Území, na nichž musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou:

území národních parků a chráněných krajinných oblastí,

území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší,

ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP.

Významná část území LK spadá do těchto zón – viz obrázek č. 10. Obrázek č. 10 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ekosystémy/vegetaci, překračování limitu včetně AOT40, 2005

Zdroj: [30, 43] Tabulka č. 25 Překročení limitní hodnoty (LV) AOT40 pro ochranu ekosystémů a vegetace (rok 2005)

CHUEV Mimo NP a CHKO CHKO České Středohoří CHKO Český ráj CHKO Jizerské hory

Podíl plochy ZCHÚ na CHUEV [%]

O3 [% plochy území, kde AOT40 > 18000 µg.m-3]

0,4 11,3 5,0 37,0

100,0 67,0 40,0 86,5



CHKO Kokořínsko CHKO Lužické hory KRNAP Celkem CHUEV

12,0 15,5 10,5 -

75,1 84,4 80,1 77,8

CHUEV – chráněné území z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace; zahrnuje 33,2 % plochy kraje.

Zdroj: [30, 43] Tabulka č. 25 vztahující se k překročení limitních hodnot pro ochranu ekosystémů a vegetace ukazuje na rozsáhlé zasažení oblastí CHUEV nadlimitními hodnotami ozónu (ukazatel AOT40). Porovnáním s obrázkem č. 10 lze však konstatovat, že se na území LK ani zdaleka nejedná o výjimečný jev – obdobná situace je i v dalších oblastech CHUEV v celé ČR. Zasažení CHUEV nadlimitními hodnotami je v rozsahu celé ČR z tohoto hlediska mimořádné a vyžaduje řešení. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (ochrana zdraví) Důležitým ukazatelem pro stav čistoty ovzduší je rovněž vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) definovaných v § 7 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb.: „Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.“. Sledovány jsou následující ukazatele: SO2, NO2, PM10, CO, benzen, O3, NH3, Pb, Cd, As, Ni, Hg, benzo(a)pyren (B(a)P), a to krátkodobé i dlouhodobé imisní hodnoty. Závazné vymezení OZKO podle § 7 odst. 4 zákona je stanoveno sdělením MŽP, kterým se hodnotí kvalita ovzduší a vymezují OZKO na územním principu podle jednotlivých krajů v souladu s § 7 odst. 6 zákona. K OZKO náleží vždy uzemí obcí, resp. stavebních úřadů, které jsou výslovně uvedeny. Situaci v oblasti imisí kadmia v roce 2001 dokumentuje tabulka č. 26, kde jsou uvedeny obce tří okresů Libereckého kraje, jejich rozloha a podíly na jejich území, na kterém došlo k překročení limitní hodnoty pro imise kadmia (Cd), niklu (Ni) a arsenu (As). Jedná se o důsledek činnosti zdejšího průmyslu – sklářství, těžba a spalování hnědého uhlí (viz dále - oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší). V následující tabulce č. 26 jsou uvedena data za rok 2005. Jedná se o podíl na ploše působnosti příslušného stavebního úřadu, na které byla překročena limitní hodnota pro imise arsenu, kadmia a benzo(a)pyrenu. Pro srovnání jsou u kadmia uvedeny hodnoty za roky 2001, 2004. Toto srovnání ukazuje, jakého zlepšení imisní situace bylo za období 2001-2005 dosaženo, když podíl rozlohy území s překročenými limity u kadmia klesl z cca 70-90 % na cca 1-30 %. Nejvíce jsou limity CIL (cílový imisní limit) překračovány v územní působnosti stavebního úřadu Smržovka (31,8 %) a Tanvald (28,4 %). Tabulka č. 26 Překročení hodnoty cílového imisního limitu v území, 2005 Stavební úřad Městský úřad Desná Městský úřad Smržovka Městský úřad Tanvald Městský úřad Velké Hamry Magistrát města Liberce *)

Cd*) [%]

As*) [%]

2001**)

2004**)

2005

B(a)P*) [%]

0,9 27,2 18,1 4,0 -

71,4 81,8 88,9 69,8 -

12,8 75,5 35,9 21,9 -

1,4 23,8 28,4 0,5 -

9,5

Souhrn překročení CIL*) [%] 1,4 31,8 28,4 4,0 9,5

hodnota uvádí v % plochu území LK, na kterém byly překročeny imisní limity As, Cd, B(a)P, resp. CIL údaje uvedeny pro srovnání s rokem 2005, nejsou zohledněny v hodnotě souhrnu překročení CIL Vysvětlivky: As – arsen, Cd – kadmium, B(a)P – benzo(a)pyren, CIL - cílový imisní limit. **)

Zdroj: [43]

Na následujícím obrázku je přehledněji vyobrazeno vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2004.



Obrázek č. 11 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (2005)

Zdroj: [27, 43]

Situaci na území celé ČR dokumentují následující obrázky (území s překročenými limity s ozonem a bez). Obrázek č. 12 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu, 2005

Zdroj: [43]

Obrázek č. 13 Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, se zahrnutím ozonu, 2005

Zdroj: [43]

Střety se ZCHÚ a lesními ekosystémy V předchozí kapitole vyhodnocení vlivů aktualizace koncepce PR CR LK byly identifikovány jako nejzranitelnější a environmentálně nejhodnotnější části Libereckého kraje zvláště chráněná území a horské Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 48


a lesní ekosystémy. Vzhledem k povaze cestovního ruchu, zvláště pak turistického ruchu, kdy směřování cílů jednotlivých opatření a jejich aktivit je logicky nastaveno na propagaci a využívání nejhodnotnějších částí regionu, dochází zde á priori ke střetům s požadavky na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Při vytváření souboru aktivit programu rozvoje je proto nutné respektovat zájmy ochrany přírody. V následujících kapitolách tohoto vyhodnocení jsou rozebrána jednotlivá opatření a popsány jejich možné negativní vlivy, společně s vyjmenovanými opatřeními pro jejich snížení, eliminaci, kompenzaci. Pro citlivé a cenné ekosystémy lze mezi problémové aktivity zařadit takové, které mají negativní vlivy zejména na biotu, hlukovou situaci, půdu a krajinný ráz. Protože se tedy bude jednat zejména o velkou část možných pohybových aktivit, jejichž umístění do těchto území je pochopitelné, bude zapotřebí přinejmenším přijmout navržená kompenzační opatření. Specifika každého plánovaného záměru však samozřejmě budou vyžadovat samostatné pečlivé vyhodnocení. Prioritní problémy životního prostředí v dotčeném území Zpracovatel vyhodnocení SEA APR CR LK vyhodnotil prioritní okruhy environmentálních problémů relevantních pro Liberecký kraj a pro oblast cestovního ruchu. Tyto okruhy vytvořené na základě analýzy stavu životního prostředí v Libereckém kraji (viz výše) jsou následující:

4.2

•

přes výrazné zlepšení během posledních několika let stále poměrně vysoké emise a depozice těžkých kovů (As, Cd),

•

vyšší emise CO (doprava), TZL (malé zdroje) a zvýšená depozice síry (SO42-) v některých částech území (velká města, Frýdlantsko – přeshraniční vliv),

•

zvýšení emisí (zejména TZL, SO2) v důsledku přechodu na spalování méně kvalitních tuhých paliv v lokálních topeništích z důvodu zdražování ušlechtilých paliv,

•

vysoká dopravní zátěž a z ní vyplývající zvýšená imisní a hluková zátěž, snížená bezpečnost a plynulost provozu; chybějící obchvaty měst, nedokončená silniční síť, místně naddimenzovaná síť železnic,

•

aktivity necitlivě zasahující do krajinného rázu (např. suburbanizace, plánovaná elektrická vedení – např. Nový Bor-Varnsdorf přes CHKO Lužické hory),

•

požadavky na stavby na zelené louce včetně průmyslových zón namísto revitalizace brownfields, vyjímání půdy ze ZPF, vysoký podíl dlouhodobě ladem ležících zemědělských pozemků,

•

požadavky na těžbu kamene a písků (vč. těžby nevýhradních nerostů),

•

nedostatečná péče drobných vlastníků lesa a zemědělské půdy (neobhospodařování rozsáhlých zemědělských ploch s následným šířením plevelných druhů a snižováním biodiverzity), přetrvávající důsledky nezákonných těžeb,

•

rekonstrukce lesních porostů v horských oblastech Krkonoš, Jizerských hor, Ještědského hřebene a Lužických hor,

•

nevhodná druhová skladba lesních porostů,

•

zastaralý kanalizační systém ve většině obcí, nízký podíl počtu obyvatel připojených na kanalizaci, resp. na kanalizaci s koncovou ČOV,

•

přetrvávající znečištění některých toků (III. až V. jakostní třída),

•

velké množství nerekultivovaných starých ekologických zátěží (Ralsko, Mimoň, Boreček, Hradčany, Robeč, Liberec-Rochlice, atd.),

•

nutná rekultivace starých a nevyhovujících skládek,

•

nedostatečné materiálové a energetické využívání odpadů včetně biologicky rozložitelných.

Vyhodnocení vlivu koncepce na lokality soustavy NATURA 2000

Dalšími oblastmi se zvláštním významem pro životní prostředí jsou lokality soustavy NATURA 2000, jež jsou ošetřeny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 49


Novelizace zákona č. 114/1992 Sb. z roku 2004 (zákon č. 218/2004 Sb.) proto zavedla do našeho právního řádu nové nástroje, postupy a opatření a některé nové pojmy: NATURA 2000 Je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území ČR je soustava NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14). Evropsky významná lokalita (EVL) EVL je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst.1, která: byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území ČR, splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne ČR s Komisí nebo do rozhodnutí Rady EU („sporná lokalita“). Ptačí oblast (PO) Jako ptačí oblasti byla vymezena území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území ČR a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanovila vláda nařízeními. (dle § 45e zákona). Na základě stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody a závěru zjišťovacího řízení bylo zpracováno vyhodnocení vlivu aktualizace koncepce PR CR LK na lokality soustavy NATURA 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kompletní vyhodnocení vlivu aktualizace koncepce PR CR LK na lokality soustavy NATURA 2000 je zařazeno do přílohy č. 4 a v kapitole 6.5 je uveden stručný souhrn z kompletního vyhodnocení vlivu aktualizace koncepce PR CR LK na lokality soustavy NATURA 2000.



5 Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Posuzovaná koncepce byla zpracována jako invariantní, proto nebylo možno provést porovnání a výběr variant řešení. 5.1

Postavení Libereckého kraje v Evropské Unii – České republice

V rámci Evropské unie je v současné době vytvořena jedna výrazná větší zóna globální ekonomické integrace – ústřední oblast EU – pětiúhelník definovaný metropolemi Londýnem, Paříží, Milánem, Mnichovem a Hamburkem. V rámci integrace usiluje Berlín i Praha se svými metropolitními oblastmi o lepší zapojení do evropských struktur. Liberecký kraj může využít pro svůj rozvoj svou výhodnou geografickou polohu, blízkost Prahy a dopravních koridorů. Města a obce okresů Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, které byly začleněny do Libereckého kraje, a severní části okresu Děčín (Šluknovský výběžek) spolu s územím v SRN (část Saska) a Polsku (část Dolnoslezského vojvodství) se spojily za účelem řešení společných problémů a koncem roku 1991 ustanovily dobrovolné zájmové sdružení měst a obcí – Euroregion NISA, nejstarší přeshraniční sdružení v novodobé historii ČR. V rámci aktivit Euroregionu NISA byla realizována prostřednictvím programu Phare CBC celá řada významných přeshraničních projektů, zejména v oblasti dopravní infrastruktury (hraniční přechody, komunikace, atd.) a životního prostředí (ČOV a kanalizační sběrače, atd.), ale i „lidských zdrojů“ (školství, kultura, sport, atd.), které napomohly k zintenzivnění přeshraniční spolupráce. V souladu s novým zněním zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje vznikl nový právní subjekt - Regionální rada regionu soudržnosti (NUTS II) Severovýchod, který sdružuje Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj, který je řídícím orgánem Regionálního operačního programu pro NUTS II Severovýchod a má za úkol administrovat finanční prostředky strukturálních fondů EU v rámci tohoto programu v letech 2007 – 2013. 5.2

Cíle ochrany životního prostředí ve vztahu k ostatním koncepcím

Strategické a dílčí cíle Strategie udržitelného rozvoje ČR Jednotlivé cíle SUR ČR jsou v navrhované koncepci nepřímo zohledněny. V příloze č. 5, tabulka č. 1, je provedeno odhadové posouzení souladu. Cíle a opatření Státní politiky životního prostředí Výchozí cíle na celostátní úrovni, jež se dotýkající problematiky ochrany a zlepšování stavu životního prostředí, jsou definovány Státní politikou životního prostředí. Posuzovaná koncepce tyto cíle částečně nepřímo zohledňuje některými svými aktivitami, která naplňují daná jednotlivá opatření. V příloze č. 5, tabulka č. 2, je provedeno odhadové posouzení souladu. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Závěr zjišťovacího řízení požaduje posouzení souladu Strategie ochrany biologické rozmanitosti s posuzovanou koncepcí APR CR LK. Vzhledem k vysokému stupni konkrétnosti a podrobnosti Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR lze velmi těžko posoudit soulad s navrhovanou koncepcí. Přesto v příloze č. 5, tabulka č. 3, je provedeno odhadové posouzení souladu. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Strategické cíle ochrany přírody a krajiny SPOPK jsou v navrhované koncepci naplňovány jen některými aktivitami, které naplňují daná jednotlivá opatření. Pro přehled naplnění cílů SPOPK je v příloze č. 5, tabulka č. 4, provedeno odhadové posouzení souladu.



Integrovaný národní program snižování emisí ČR Soulad INPSE s navrhovanou koncepcí lze spatřit pouze v realizaci opatření 3.2., konkrétně její aktivitou: Podpora ekologické dopravy, kdy lze přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země a k dosažení národních emisních stropů. V příloze č. 5, tabulce č. 5, je provedeno odhadové posouzení souladu. Plán hlavních povodí ČR Vodohospodářská politika je v ČR zohledněna v Plánu hlavních povodí ČR. Plán hlavních povodí ČR je dokument tvořící strategii státní politiky v oblasti vodního hospodářství pro období 2007 - 2012, který Česká republika musí přijmout v rámci závazků pramenících z našeho členství v EU. V současné době je pracovní verze Plánu hlavních povodí ČR k projednání se spolupořizovateli v rámci Komise pro plánování v oblasti vod. PHP ČR má tři hlavní opatření (ochrana vod jako složky životního prostředí, ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod a plnění požadavků na vodohospodářské služby). APR CR LK nepřímo první cíl, a to realizací opatření 3.3., aktivitou: Podpora revitalizace vodních ploch. V příloze č. 5, tabulka č. 6, je provedeno odhadové posouzení souladu. Státní surovinová politika ČR Dostupná Státní surovinová politika stanovuje dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé cíle. Pro zhodnocení souladu byly vybrány střednědobé cíle, které jsou na porovnatelné úrovni s cíli posuzované koncepce (neadekvátní však zůstává spojitost střednědobého naplnění cílů, které je v Surovinové politice definováno vstupem ČR do EU). I přes porovnatelnou úroveň cílů Surovinové politiky je posouzení souladu velice obtížné. Důvodem je zaměření surovinové politiky na výsledky praktické realizace konkrétních opatření v rámci celého státu. Konstatování, zda jsou cíle naplňovány pomocí navržených opatření APR CR LK, je tudíž spíše hypotetickým odhadem. Přesto je v příloze č. 5, tabulka č. 7, provedeno přibližné posouzení souladu. Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje Pro velkou obecnost Strategie udržitelného rozvoje na národní úrovni jsme uvedli návazně i posouzení souladu s koncepcí na krajské úrovni. I přes skutečnost, že strategické cíle národní strategie jsou rámcově naplňovány, jedná se o soulad spíše nepřímý, který je podepřen respektováním a sledováním cílů sektorových dokumentů. Některé cíle jsou, shodně jako u Státní politiky životního prostředí, nepřímým odrazem naplňování náležitých opatření posuzované koncepce. V příloze č. 5, tabulka č. 8, je provedeno přibližné posouzení souladu. Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek ovzduší Libereckého kraje KSEIZLO LK byla vytvořena v roce 2003 a aktualizována v roce 2006. Její cíle jsou rozděleny do dvou skupin - hlavní a vedlejší cíle. K naplnění těchto cílů přispívá pouze opatření 3.2, v jehož rámci je aktivita: Podpora ekologické dopravy. V příloze č. 5, tabulka č. 9, je provedeno přibližné posouzení souladu. Plány péče o zvláště chráněná území Zohlednění Plánů péče o zvláště chráněná území se předpokládá již ve vlastní koncepci APR CR LK. Všechna zvláště chráněná území spadají pod legislativní ochranu, a proto SEA zpracovatel předpokládá jejich dostatečné zohlednění plněním národní legislativy. Evropská úmluva o krajině Evropská úmluva o krajině byla podepsána 20.10.2000. Jejím cílem je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti. Členské státy Rady Evropy, které podepsaly tuto úmluvu, berou na vědomí, že krajina hraje významnou úlohu z hlediska veřejného zájmu v oblasti kultury, ekologie, životního prostředí a v sociální oblasti a představuje zdroj příznivý pro hospodářskou činnost, a její ochrana, správa a plánování mohou přispívat k vytváření pracovních příležitostí, ad. Cíle úmluvy jsou v APR CR LK částečně zohledněny a to zejména zvyšováním povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a veřejných orgánů o hodnotě krajin, jejich úloze a jejich změnách. V příloze č. 5, tabulka č. 10, je provedeno odhadové posouzení souladu. Některé další relevantní strategie jsou popsány a komentovány již ve vlastní koncepci APR CR LK – v příloze souladu PŘÍLOHA III. Jedná se konkrétně o tyto koncepce: Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 52


• • • • • • • • • • • • •

PRV – Program rozvoje venkova, KSP – Koncepce státní politiky cestovního ruchu, SRLK – Strategie rozvoje Libereckého kraje (2006-2020), PRK – Program rozvoje Libereckého kraje (2004-2006), SUR LK – Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje, SRHK – Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje, PRÚOSK – Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, KRCR-CL – Koncepce rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Českolipsko, SRCR-JH – Strategie rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Jizerské hory, PRCR-Čr – Program trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu Český ráj, PRCR-K – Program rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše, IOP – Integrovaný operační program, ROP – Regionální operační program NUTS II Severovýchod.

Závěr: Naplnění cílů jednotlivých vyjmenovaných koncepcí v koncepci APR CR LK je vzhledem k obecnosti a jednostrannému zaměření dokumentu APR CR LK velmi omezené, avšak v několika případech lze konstatovat, že rámcové naplnění cílů jednotlivých koncepcí (evropských, celostátních i krajských) je v některých případech buď přímo, či nepřímo splněno. V případech, kde je možné soulad s jednotlivými koncepcemi kladně vyhodnotit, není navrhovaná koncepce APR CR LK v rozporu s hlavními cíli a prioritami těchto strategických dokumentů.



6 Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí Hlavním cílem posouzení SEA je vyhodnocení míry a charakteru vlivů, jež mohou nastat při naplňování koncepce APR CR LK. Hlavním předmětem posouzení SEA byla aktualizovaná návrhová část (kapitola 4. APR CR LK). Navazující Akční Plán 2007 – 2008 (kapitola 5) a přehled projektů (Příloha I.) nebyly samostatně blíže posuzovány. Důvodem je shodné věcné vymezení opatření a aktivit v Akčním plánu a aktualizovanou návrhovou částí, a proto je možné odkázat na shodné vyhodnocení vlivů a doporučená opatření. Přehled projektů v této fázi hodnocení není možné blíže posoudit, hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví záměrů je předmětem procesu EIA podle zákona č.100/2001 Sb. V následujících kapitolách jsou vyhodnoceny vlivy z několika hledisek: •

zda a jak jsou naplňovány stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí jednotlivými opatřeními;

•

zda a jaké negativní či pozitivní vlivy mohou vyplynout z realizace navržených opatření a aktivit

•

jaké další charakteristiky vyplývají z navržených opatření – jejich potenciální významnost; pravděpodobnost výskytu, charakter působení, frekvence a délka trvání vlivu a možnost přeshraničního působení.

Pro jednoznačné určení je v kapitole 6.3 upřesněno a popsáno působení vlivů pomocí slovního vyjádření. Důležitým hlediskem vyhodnocení je i zohlednění možnosti kumulace vlivů. Některá opatření či aktivity mohou vést k přímému nebo sekundárnímu působení na jednotlivé složky životního prostředí, jež mohou návazně ovlivnit další složky ŽP a přispět tak k ovlivnění míry změn prostředí. Dopady se při součinnosti několika faktorů mohou stát nadlimitními, zatěžujícími blízké i širší okolí. Na základě zkušeností a realistických hypotéz je možné odhadnout a vzorově nastínit potenciální vlivy různých záměrů na jednotlivé složky životního prostředí a porovnáním s územním rozmístěním chráněných oblastí vysledovat potenciální střety s ochranou přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. V návaznosti na blíže určené negativní vlivy jsou v kapitole 7 navržena doporučená opatření k jejich eliminaci, minimalizaci a případně kompenzaci . Součástí kapitoly 6 je i vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Vzhledem ke skutečnosti, že je Liberecký kraj je jednou z oblastí České republiky, která má největší zastoupení území se zvláštní ochranou, je krajem velmi atraktivním pro cestovní ruch. Nalezneme zde část národního parku, několik chráněných krajinných oblastí, mnoho přírodních rezervací a památek, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, ale i mnoho prvků kostry ekologické stability, chráněné kulturní a historické památky atd. Všechny vyjmenované oblasti a objekty jsou velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a vysoké návštěvnosti LK. Negativem však zůstávají časté střety progresivních rozvojových aktivit nárokující a ovlivňující přírodně hodnotné oblasti. Uvádějí je tak do ohrožení a působí často negativně vzhledem k předmětům ochrany daných segmentů přírody a krajiny. Velmi citlivým tématem je i otázka možnosti narušení krajinného rázu. Tuto problematiku však nelze konkrétněji specifikovat a vyhodnotit kvůli obecnému zaměření APR CR LK. Preventivním nástrojem pro zajištění zachování krajinného rázu je dodržení dále definovaných opatření a kritérií pro výběr projektů v kapitole 7 a 11. Ty by měly být plně respektovány především v případech nově vznikajících objektů v území, kde může dojít k výraznému narušení krajinného rázu; nejvíce pak u výstavby kapacitních liniových staveb. Ochraně krajinného rázu by pak měla být připisována velká váha při posuzování konkrétních záměrů na území Libereckého kraje, který je díky pestrému zastoupení krajinných typů a přírodních atraktivit pokládán za jeden z nejhodnotnějších v ČR. Jako SEA zpracovatel tedy předpokládáme, že v chráněných územích (NP, CHKO apod.) nebudou navrhovány projekty, které by významně mohly narušit krajinný ráz. V souvislosti s vysokým zastoupením chráněných území v Libereckém kraji lze poukázat i na nedostatek zpracované APR CR LK ( nebylo ani předmětem zakázky a povinnosti zpracovatele). Pro potřeby vlastní Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 54


koncepce APR CR LK a pro podrobné posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, nebyla vymezena a rozlišena území vhodná a nevhodná pro rozvoj cestovního ruchu. Pokud by byly předem stanoveny a specifikovány určité územní limity a omezení vyplývající z velkého podílu ZCHÚ, nedocházelo by k nevyhnutelným územním střetům navržených aktivit s chráněnými územími (CHKO, NP). Protože nejsou blíže vymezena území pro rozvoj cestovního ruchu, je návrhová část APR CR LK platná pro celý Liberecký kraj, z čehož vyplývá, že v určitých případech navržených opatření a aktivit se může zdát, že jsou navrhována do zcela nevhodných území a nejsou v daných podmínkách reálná.Vhodnost lokalizace konkrétních záměrů v daném území bude posouzena v rámci procesu EIA podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění, a podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Rozvoj cestovního ruchu je proto nutné z hlediska potenciálních negativních vlivů koordinovat s určitými zásadami, preventivními i jinými opatřeními, jež povedou k vyváženému rozvoji území. Takový hospodářský rozvoj zvýší konkurenceschopnost území za podmínek minimalizace negativních dopadů do životního prostředí a na veřejné zdraví. Preference výběru a podpory projektů by proto měly směřovat k těm, které zohledňují ekologickou proveditelnost, referenční cíle ochrany životního prostředí a další environmentální kriteria. Od těchto projektů lze očekávat, že budou přínosem pro zlepšení stavu přírody a krajiny, namísto záboru nových ploch a produkce nových škodlivin či cizorodých látek do prostředí.

6.1

Hodnocení strategických cílů a opatření aktualizace PR CR LK ve vztahu ke stanoveným referenčním cílům ochrany životního prostředí

Jelikož je APR CR LK krajskou koncepcí, jedním z předpokladů její věcné i obsahové náplně je respektování a harmonizace podmínek a požadavků vyplývajících z relevantních politik, strategických plánů a koncepcí schválených na vyšších administrativních úrovních.V souvislosti s nastavením mezinárodních a národních cílů v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje byly definovány referenční cíle ochrany životního prostředí, jež rámcově pokrývají celou tuto problematiku. Stanovené referenční cíle vycházejí především ze Státní politiky životního prostředí ČR, SEA Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje a Národního rozvojového plánu ČR, jež byly vytvářeny v souladu s dalšími mezinárodně kladenými požadavky např. Kjótského protokolu, Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR, Rámcové směrnice o vodách, Národní strategie biologické rozmanitosti, Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu ČR aj. Hodnocení navržených priorit bylo provedeno na základě dostupných metodik [18,19]. Tabulka č. 27 Stupnice posouzení naplnění referenčních cílů Charakter vlivu

Symbol

významnost vlivu

Popis

+

Cíl je naplněn (alespoň rámcově)

0

Naplnění cíle je diskutabilní (často působí jako následný nebo průvodní jev jiného opatření)

/

Cíl není daným opatřením naplněn



Tabulka č. 28 Naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí

P1: Organizační struktura cestovního ruchu, lidské zdroje

P2: Podpora marketingu a produktů v cestovním ruchu

P3: Základní a doprovodná infrastruktura a služby cestovního ruchu

Priority

1. Zastavení poklesu biodiverzity, ochrana význačných biotopů, omezení fragmentace krajiny

/

/

/

2. Zastavit zhoršování zdravotního stavu lesů a jejich věkové a druhové skladby

/

/

/

3. Omezit zásahy, obnovit a chránit krajinný ráz a lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

/

0

0

4. Environmentálně příznivé využívání krajiny s upřednostňováním environmentálně šetrných technologií ve všech hospodářských odvětvích

/

0

/

5. Snižovat zábor půdy

/

/

/

6. Zamezit ztrátám přirozených vlastností půd

/

/

/

7. Zlepšovat stav zastavěných území (protipovodňová ochrana, přírodní prvky, snížení intenzity dopravy)

/

0

+

8. Zlepšovat retenční funkci krajiny

/

/

/

9. Dosáhnout zlepšení ekologického stavu povrchových a podzemních vod, včetně vodních a mokřadních ekosystémů

/

/

+

10. Ochrana množství a jakosti povrchových a podzemních vod jako zdroje pitné vody

/

/

/

11. Omezovat vstupy hlavních environmentálních toxikantů do prostředí a hledat náhradní řešení

/

0

/

12. Dosažení národních emisních a imisních stropů

/

/

/

13. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů

/

/

/

14. Využívání obnovitelných zdrojů

/

/

/

15. Prevence vzniku, upřednostnění recyklace a využití odpadů včetně odpovědného nakládání s nebezpečnými odpady

/

/

/

Referenční cíle ochrany životního prostředí



16. Podporovat využívání ploch brownfields

/

/

+

17. Podporovat environmentálně šetrné formy dopravy, včetně organizačních opatření

/

/

+

18. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem

/

/

/

19. Omezování a ochrana před antropogenními a přírodními riziky a krizovými situacemi

/

/

/

20. Povzbudit poptávku a nabídku výrobků šetrných k životnímu prostředí, a tím stimulovat potenciál pro neustálé, trhem řízené environmentální zlepšování

+

+

/

21. Podpora povědomí o environmentálních hodnotách a problémech, EVVO

+

+

+

22. Zapojit široké spektrum partnerů do ochrany životního prostředí a navázat partnerství veřejného, nevládního a soukromého sektoru

+

0

/

23. Zvýšení pořízených investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny.

+

0

/

Z vyhodnocení naplňování stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí aktualizovanou návrhovou částí PR CR LK vyplývá, že všechny cíle nejsou koncepcí naplňovány. Důvodem však není negativní postoj koncepce k problematice životního prostředí, ale její věcná náplň a účelové zaměření do oblasti cestovního ruchu. Z vize rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji – Využití přírodního a kulturního potenciálu regionu ke zvýšení jeho turistické atraktivity, k růstu konkurenceschopnosti a ekonomického, sociálního a kulturního přínosu odvětví cestovního ruchu. To vše s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj - je však patrné, že již při vytváření koncepce a formulaci opatření bylo vzato v úvahu hledisko životního prostředí a udržitelného rozvoje a s tímto ohledem bylo ke koncepci při celé době jejího zpracování přistupováno. Navrženými opatřeními bylo splněno i očekávání zpracovatele SEA, kdy je všemi naplňován především cíl zahrnující zvýšení povědomí o environmentálních hodnotách kraje, nutnosti a způsobech jejich ochrany. PRIORITA 1 je definována aktivitami, jež přímo pokrývají oblast EVVO, finanční zajištění aktivit APR CR LK a především zapojení a spolupráci všech dotčených subjektů cestovního ruchu. Rámcově je naplňována i podpora zvýšení poptávky a nabídky výrobků šetrných k životnímu prostředí, a to nejen poskytováním informačních služeb nebo posilováním znalostí společnosti o environmentálních hodnotách kraje, ale i zvýšením propagace produktů a programů cestovního ruchu, jež budou šetrné k životnímu prostředí. U PRIORITY 2 je naplnění referenčních cílů diskutabilní z důvodu převažující obecnosti formulovaných aktivit. V rámci opatření 2.2 jsou navrženy programy a produkty, ze kterých je patrné, že budou nutně vyžadovat a používat takové přístupy, které povedou i k nepřímému naplňování referenčních cílů 3, 4, 7, 11. Jedná se především o podporu venkovské (šetrné) turistiky a turistiky zaměřené na poznávání přírodních atraktivit. Také některé další referenční cíle mohou být v rámci opatření 2.2 respektovány. Jejich naplňování však není podstatou daných opatření a jsou naplňovány jen částečně a/nebo nepřímo (viz cíle 22, 23). Referenční cíl 21 lze označit jako naplněný v rámci aktivity programy a produkty zaměřené na poznávání přírodních atraktivit. Přímo jsou v PRIORITĚ 3 obsaženy referenční cíle 7, 9, 16, 17 a rámcově i 21, a to např. cíli a aktivitami – podpora ekologické dopravy (Opatření 3.2); snížení podílu environmentálně škodlivé individuální silniční dopravy ve městech (Opatření 3.2), minimalizace negativního vlivu cyklistické dopravy na životní prostředí (Opatření 3.2); revitalizace ploch a objektů brownfields a jejich využití pro cestovní ruch (Priorita 3); podpora revitalizace vodních ploch, zejména vhodných pro turistické využití (Opatření 3.3) a rámcově všemi aktivitami Opatření 3.4. Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 57


Závěrem lze konstatovat, že aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, v rámci svých možností, naplňuje určité stanovené referenční cíle, jež vycházejí z národně a mezinárodně platných koncepcí a úmluv zabývajících se problematikou životního prostředí a udržitelného rozvoje. Pro daný charakter koncepce je naplnění referenčních cílů dostačující. SEA zpracovatel dále předpokládá, že sledováním a dodržováním navržených opatření (kapitola 7) a kritérií pro výběr projektů (kapitola 11) budou konkrétní záměry ještě více splňovat a podporovat principy udržitelného rozvoje i ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí.



6.2

Hodnocení opatření aktualizované návrhové části PR CR LK ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí

V této kapitole – tabulce č.28 je přehledně stanovena míra potenciálních vlivů na stanovené složky životního prostředí. V následující kapitole 6.3 jsou upřesněna východiska a nedostatky při stanovení jejich hodnot, především v souvislosti s nejednoznačným určením, a vztah jednotlivých opatření a aktivit k implementaci s přihlédnutím na databázi projektů, jež je součástí APR CR LK – Příloha I. Nejednoznačné stanovení hodnot vychází často ze sekundárního působení opatření nebo ze skutečnosti, že navrhované opatření dosahuje v celém svém rozsahu určité - jednoznačné hodnoty, která se však vymyká danému stanovení, např. pouze u jedné problematické aktivity se specifickým zaměřením. Jinou možností je protichůdné působení jednotlivých opatření nebo aktivit, které mohou svým naplněním působit současně pozitivně i na negativně na vybrané složky životního prostředí. Jak je patrné z tabulky vyhodnocení vlivů (tab.č.30), většině opatření byla podle stanovené stupnice přidělena hodnota 0. Důvodem však není skutečnost, že realizace daného opatření a následných aktivit by nijak neovlivnily jednotlivé složky životního prostředí, ale v této fázi rozpracování a obecné úrovně definování návrhové části APR CR LK ještě nelze blíže definovat charakter a působení konkrétních záměrů a jejich průvodní dopady do prostředí. Vlivy se budou odvíjet především až od konkrétních projektů, blíže specifikovaného způsobu realizace, účelu a lokalizace záměrů, jež budou naplňovány v rámci navržených opatření a aktivit. Takto konkretizované záměry budou dále podléhat procesu EIA podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Stupnice hodnocení vychází z dostupných metodik a zkušeností zpracovatele SEA. Tabulka č. 29 Stupnice hodnocení vlivů na stanovené složky životního prostředí Charakter vlivu významnost vlivu

Symbol

--

Popis významný nebo velmi negativní vliv málo významný negativní vliv

0

je irelevantní/není možné v této fázi návrhu posoudit působení vlivu, popř. nemá žádný vliv

+

mírně pozitivní vliv

++

velmi pozitivní vliv



Tabulka č. 30 Vyhodnocení vlivů podle stanovených složek životního prostředí

hluk

obyvatelstvo

kulturní a historické hodnoty území

0

0

0

0

+/0

+/0

0/-

0/-

0/-

0

0

0/-

0/-

0/-

+/0

+/0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/0

+/0

0

0

0

0

0

0

0

0

+/0

+/0

0

0

0/-

0/-

0

0/-

0/-

0

+/0

+/0

+/0

+/0

+/-

+/0

+/0

+/-

+/-

+/0

++

0

biota

0

horninové prostředí

0

lesy

0

půda

0

voda

Oblasti navržených opatření

ovzduší

Opatření

krajinný ráz

Složka životního prostředí

P1: Organizační struktura cestovního ruchu, lidské zdroje Místní (lokální) organizace cestovního ruchu Regionální organizace cestovního O 1.1: Podpora činnosti ruchu organizací CR * Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji Krajský úřad Libereckého kraje O 1.2: Turistická informační centra (TIC) O 1.3: Příprava lidských zdrojů

P2: Podpora marketingu a produktů v cestovním ruchu

O 2.1: Marketing a propagace

Turistická nabídka

0

0

0/-

0/-

0

0/-

0

0

0

+

Propagace a reklama

0

0

0/-

+/-

0

+/-

0/+

0

+

0/+

Ostatní marketingová podpora

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0/+



O 2.2: Tematicky zaměřené programy a produkty

Programy a produkty aktivní turistiky

0

0

-

0/-

0

-

0/--

0/-

0

0

Programy a produkty venkovské turistiky

0

0

0

0

0

0

0/+

0

+

+

Programy a produkty zaměřené na poznávání přírodních atraktivit

0

0

0

0/-

0

-

0

-

0

0

Programy a produkty zaměřené spojené s poznáváním kulturních, historických, církevních a technických památek, pobyty ve městech

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+

Programy a produkty spojené s lázeňskou turistikou, wellness a ozdravnými pobyty

0

0

0

0

0

0

+/-

0

+

+

-

0

0

0

0

0

0

-

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Programy a produkty spojené s veletržní a kongresovou turistikou Programy a produkty spojené s gastroturistikou Programy a produkty se specifickou tematikou Programy a produkty s přeshraničním efektem O 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity

P3: Základní a doprovodná infrastruktura a služby cestovního ruchu O 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení O 3.2: Turistická dopravní infrastruktura

-

0

-

0

0

0

-

0

+

0

++/--

0

-

0

0

0

0

-

+

0



O 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení

O 3.4: Kulturně historické a technické památky, přírodní atraktivity

Pěší turistika

0

0

0/-

0/-

0

0/-

0

0

0

0

Cykloturistika

0

0

--

-

0

0/-

0

0/-

+

0

Lyžování a ostatní zimní sporty

0/-

-

--

--

0

0/-

-

0/-

0

0

Vodní turistika a aktivity

0/-

--

-

0

0

0

0/-

0/-

+

0

Ostatní sportovní a kulturní infrastruktura

0/-

0/-

-

0

0

0

0/-

0/-

+

+

0

0

0/-

0

0

0

0/-

0

+

++

* U Opatření 1.1 SEA zpracovatel předpokládá, že programy a produkty spojené s naplňováním opatřením budou převážně organizačního nebo administrativního charakteru vycházející z vlastní definice opatření.


CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice, dopravě a životním prostředí Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224922989, fax: 224922072, e-mail: [email protected]

6.3

Slovní vyjádření negativních vlivů

Slovní vyjádření potenciálních negativních vlivů na životní prostředí je vztaženo k předchozí kapitole 6.2 a tabulce č.30, která přehledně vyjadřuje míru a charakter možného dopadu na stanovené složky životního prostředí. Navzdory skutečnosti, že je koncepce a současná aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu zpracována s ohledem na udržitelnost rozvoje Libereckého kraje, obsahuje mnoho aktivit, které mohou jednotlivě nebo v součinnosti s dalšími působit negativně na určité složky životního prostředí Avšak vzhledem k obecné rovině PR CR LK, není možné ve většině případů jednoznačně určit negativní či pozitivní působení samotných aktivit, jež nejsou blíže specifikovány a lokalizovány. Proto navrhovaná opatření působí v některých případech kontroverzně a nemůže být tak zcela jednoznačně určena míra potenciálního vlivu. Slovní vyjádření proto tyto nedostatky blíže definuje a upozorňuje na konkrétnější možnosti charakteru ovlivnění životního prostředí dotčeného implementací navržených opatření a aktivit. 6.3.1

PRIORITA 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE

Náplní opatření je především snaha o zlepšení stávající nedostatečné koordinace aktivit a komunikace všech dotčených subjektů v Libereckém kraji v oblasti cestovního ruchu – místní sdružení a organizace, podnikatelé, státní správa, neziskové organizace, turistická informační centra a další. Navržená opatření vycházejí ze současných pozitivních snah podílejících se na zlepšení řešené problematiky a zaměřují se tak na jejich další podporu. Blíže jsou specifikovány aktivity, které detailně řeší dlouhodobé příčiny pomalého nebo stagnujícího rozvoje cestovního ruchu z hlediska organizačních struktur, odpovídající profesní úrovně lidských zdrojů, dostupnosti a provázanosti informací aj. Opatření 1.1: Podpora činnosti organizací CR Opatření 1.1 je členěno na 4 oblasti: •

Místní (lokální) organizace cestovního ruchu;

•

Regionální organizace cestovního ruchu;

•

Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji;

•

Krajský úřad Libereckého kraje.

Aktivity s vyhodnocenou mírou vlivu (+/0) značí takové zvýšení a zlepšení spolupráce a propagace v regionu, v jejichž důsledku se mohou mírně zlepšit podmínky využití přírodních atraktivit a lze předpokládat navýšení povědomí o jejich kulturních a historických hodnotách. Předpokladem výsledného vyhodnocení je, že navržené aktivity typu regionální a specifické turistické produkty, programy a projekty; podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury CR; podpora a rozvoj turistických možností v turistických oblastech, regionech a v celém LK apod. jsou zaměřeny pouze na produkty, programy a projekty související s organizační strukturou, marketingovou propagací a prezentací turistických oblastí a atraktivit. V oblasti Regionální organizace cestovního ruchu je potenciálně problematickou (0/-) aktivita podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury CR ( podnikatelské inkubátory, centra pro transfer technologií sítě business angels, …). V případě, že by byla aktivita naplňována projekty zabývající se výstavbou logistických nebo obdobných rozsáhlých center, jednalo by se o záměry, které by měly významný negativní vliv (podle stanovené stupnice by bylo hodnoceno jako --) na téměř všechny sledované složky životního prostředí. Velikost negativního vlivu a jeho charakter by se odvíjel od způsobu realizace a lokalizace záměru. V současné fázi však nelze posoudit, zda bude navržená aktivita naplňována podobnými projekty nebo pouze podporou podnikatelské infrastruktury z hlediska organizace, koordinace subjektů či marketingové podpory. Podle PŘÍLOHY I posuzované koncepce APR CR LK – Příklady projektů a projektových záměrů lze usoudit, že daná oblast opatření se týká v podnikatelské sféře projektů typu marketingového průzkumu, zavedení orientačního a informačního systému, profesionalizace managementu nebo zavedení společné ochranné známky. Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 63


Obdobně je tomu i u aktivity zpracování a realizace komplexních projektů na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci s regionálními organizacemi CR k využití možnosti evropských a domácích zdrojů v oblasti Krajský úřad Libereckého kraje. Zde SEA zpracovatel opět předpokládá, že hlavní náplní aktivity je profesní podpora ze strany krajského úřadu ke zpracování projektů a dohlížení při jejich realizaci, nikoliv však jejich komplexní realizace, která by věcně obsáhla všechna opatření a aktivity posuzované koncepce APR CR LK. Protože je aktivita velmi obecně formulována, míra hodnocení je ponechána na hodnotě 0 na základě daného předpokladu. Opatření 1.2: Turistická informační centra (TIC) Všechny navrhované cíle daného opatření zaměřené na koordinaci a spolupráci TIC, zkvalitnění dostupných informací a nabídky turistického ruchu, přispějí (+/0) k rozšíření možností využívání turistických atraktivit a zvýšení povědomí o kulturních a historických hodnotách území, případně i přírodních hodnotách, předmětech a způsobech jejich ochrany. Při podpoře vybudování regionálních turistických informačních a návštěvnických center v turistických regionech však může, podle způsobu realizace a lokalizace záměru, dojít ke střetu se zájmy ochrany přírody a krajiny (0/-). V případě nově vybudovaných center mohou být nárokovány i zábory nových ploch ZPF nebo narušení krajinného rázu novou, popř. architektonicky nevhodnou, výstavbou (0/-). Opatření 1.3: Příprava lidských zdrojů Poslední opatření priority 1 je zaměřeno na rozvoj lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu, s jedním definovaným cílem - zvyšování kvalifikace a vzdělávání lidských zdrojů. Realizací této aktivity bude velmi pozitivně ovlivněno obyvatelstvo (++) a potenciálně i všechny další složky životního prostředí (+/0; +/-). Důvodem je cílené zaměření vzdělávání obyvatel na oblast EVVO a na kurzy, které budou rozšiřovat znalosti o možnostech snižování dopadů turismu na životní prostředí a o principech a zásadách udržitelného rozvoje. Potenciálně negativní může být realizace aktivity podporování vzniku a činnost center vzdělávání v cestovním ruchu, jejichž očekávaným výstupem je vznik vzdělávacího centra. Pokud vznikne centrum výstavbou nového objektu nebo rozsáhlejší rekonstrukcí, je míra negativního vlivu otázkou především lokalizace (+/-) a způsobu provedení stavby. 6.3.2

PRIORITA 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU

Opatření 2.1: Marketing Opatření 2.1 je dále rozděleno do tří oblastí: •


•

Propagace a reklama

• Ostatní marketingová podpora Turistická nabídka Tato část opatření spočívá ve vytvoření kvalitního destinačního a návštěvnického managementu. Veškeré aktivity jsou směřovány do oblasti vývoje, tvorby, distribuce a podpory turistických produktů. Negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví lze uvažovat pouze nepřímé, a to v případech směřování nevhodných forem turistiky do jednotlivých oblastí (půda, biota). Pozitivní vlivy budou nepřímé, a to na kulturní a historické hodnoty území, na jejichž údržbu, obnovu a rozvoj bude vyvíjen větší tlak, jako na zdroj příjmů. Propagace a reklama Propagace a reklama je naplňována produkcí příslušných informací na všech úrovních – od jednoduchých tištěných letáků přes brožury, noviny až po mediální propagaci. Další oblastí je distribuce propagačních dárků a suvenýrů a image management. V této oblasti je velký potenciál pozitivních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, spočívající v usměrněné propagaci zohledňující požadavky ochrany životního prostředí, které lze i vhodně využívat v reklamě. Negativní vlivy jsou opět pouze potenciální a nepřímé na jednotlivé přírodní Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 64


složky v nesprávném zacílení aktivit do specificky citlivých oblastí (např. cykloturistika do vrcholových partií horských ekosystémů). Ostatní marketingová podpora Tato podpora spočívá ve vytvoření kvalitních statistických dat coby podkladů pro zodpovědné rozhodování, ve vybudování klubových výhod a v jiné propagaci. Negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví nelze předpokládat. Aktivity by mohly mít nepřímý pozitivní vliv spoluvytvářením atmosféry žádoucí ochrany přírody v místech, kam je cestovní ruch směřován. Opatření 2.2: Tématicky zaměřené programy a produkty Toto opatření bylo tematicky rozděleno na 9 oblastí zabývajících se specifickými programy a produkty cestovního ruchu. Programy a produkty aktivní turistiky Opatření naplňují letní a zimní sportovní aktivity, zahrnující prakticky všechny sporty. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů je propagace sportovních aktivit i „v místech méně exponovaných, ale pro sportovní využití obdobně vhodných“, a jedním z očekávaných výstupů je vybudování sportovišť a doprovodných zařízení, je zde pravděpodobný výskyt negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Tyto vlivy budou dány záborem nezastavěného území, negativního vlivu na ekosystémy (případně i v chráněných, resp. jiných velmi cenných územích) a dle případu více či méně významným zásahem do krajinného rázu. Programy a produkty venkovské turistiky Agroturistika a ekoturistika spojená s propagací specifické formy aktivního trávení volného času. Z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví se jedná v zásadě o významně pozitivní směr rozvoje cestovního ruchu, který má mnoho žádoucích vedlejších přímých i nepřímých vlivů. Programy a produkty zaměřené na poznávání přírodních atraktivit Opatření směřuje k šetrnému využívání přírodních dominant kraje. Východiskem je mimo jiné nutnost dbát na zachování přírodních hodnot území a přiměřená míra jejich využívání a ochrany. S ohledem na tyto údaje lze negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví označit jen jako potenciální, spočívající v možném narušení ekosystémů (odpady, hluk, sešlapávání vegetace, ad.). Programy a produkty spojené s poznáváním kulturních, historických, církevních a technických památek, pobyty ve městech Využití pestré škály památek spolu s doprovodnými akcemi včetně specifika nočního aspektu je předmětem tohoto opatření. Aktivity jsou směřovány do městského prostoru památek a do krajiny s archeologickými nebo geologickými zajímavostmi. Nepříjemným aspektem snah o širší zpřístupnění, resp. propagace takovýchto míst je riziko jejich poškozování a rabování. Proto je naprosto nezbytné přijmout příslušná preventivní opatření. Negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví nelze předpokládat. Pozitivní vlivy lze očekávat v postupné obnově památek a rozvoje místní kultury, které budou podporovány zvýšeným zájmem turistů. Programy a produkty spojené s lázeňskou turistikou, wellness a ozdravnými pobyty Lázeňská turistika a wellness pobyty omezené na pobyt v místě nebo spojená s aktivitami převážně turistického rázu v přírodě. Potenciální negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví se skrývají pod jedním z cílů – rozvoj stávajících lázeňských míst a iniciativa vzniku nových. Vždy bude záležet na přiměřeném způsobu rozvoje dané přirozenou kapacitou místa vzhledem k uvažovaným pohybovým aktivitám v bezprostřední okolní přírodě. Toto odvětví cestovního ruchu je obecně spojeno s pozitivními vlivy na kulturní a historické hodnoty území a na obyvatelstvo, kdy vytvořená lázeňská infrastruktura se stává centrem kultury. Krajinný ráz může být ovlivněn jak pozitivně, tak negativně.



Programy a produkty spojené s veletržní a kongresovou turistikou Veletržní, kongresové a doprovodné akce. Tyto aktivity budou mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví pravděpodobně pouze nepřímo zvýšením dopravních intenzit zřejmě převážně v místech s již nyní vysokými úrovněmi emisí škodlivin a hluku z dopravy. Programy a produkty spojené s gastroturistikou Programy a produkty založené na nabídce gastronomických specialit, ukázkách tradic ve výrobě potravin atd. V této oblasti nelze usuzovat na negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Programy a produkty se specifickou tematikou Jedná se o způsob zvýšení atraktivity kraje s použitím různých blíže neidentifikovaných prostředků využívajících originality a zvláštnosti regionu a schopností účastníků dle jejich zařazení do zájmových skupin (senioři, hasiči, myslivci, skauti, hudebníci, ad.). Jedním z cílů tohoto svým způsobem průřezového opatření je prodloužení délky pobytu návštěvníků. Negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví nejsou identifikovány. Programy a produkty s přeshraničním efektem Soubor opatření, které mají společný prvek přeshraniční vazby nejen v rámci Euroregionu NISA. U navrhovaných aktivit nejsou identifikovány negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity Liberecký kraj má navázanou spolupráci se zahraničními regiony jak v rámci Euroregionu NISA (Dolní Sasko, Dolnoslezské vojvodství), tak i s nesousedními regiony – švýcarským kantonem St. Gallen a norským krajem Møre og Romsdal. Vazby s regiony jsou realizovány na úrovni prohlubování povědomí o regionu v zahraničí, které mají napomoci zvýšit množství turistů. Aktivity spočívají i v jazykovém vzdělávání, výměnných pobytech, atd. U opatření není identifikován negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. 6.3.3

PRIORITA RUCHU

3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO

Poslední navržená priorita je rozdělena do 4 opatření, z nichž opatření 3.3 je dále členěno na 5 oblastí. Opatření 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení Opatření počítá s výstavbou, rekonstrukcí a rozšířením ubytovacích a gastronomických zařízení, podporou vybavenosti a bezbariérovosti zařízení a podporuje klasifikaci, kategorizaci a certifikaci zařízení. Možné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví lze spatřit ve výstavbě, rekonstrukci a rozšiřováním příslušných zařízení a to zejména v záboru půdy, produkci odpadů, ohrožení kvality ovzduší a změny krajinného rázu. Opatření 3.2: Turistická dopravní infrastruktura Aktivity tohoto opatření mají za cíl zlepšení turistické infrastruktury jako je podpora sezónní turistické dopravy, zvýšení možnosti parkování, navigační a informační systém pro motorová vozidla, zlepšení technického stavu komunikací, podpora ekologické dopravy, využití železnice, zvýšení prostupnosti státní hranice, ad. Možné negativní vlivy přinese nárůst dopravy zvýšením návštěvnosti, nárůst emisí a hluku z dopravy, budování parkovacích míst, a to zejména záborem půdy. Opatření 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení Pěší turistika Realizace aktivit tohoto opatření nepřináší významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, možné negativní vlivy lze spatřit v nárůstu návštěvnosti turistických tras a naučných stezek, zejména v citlivých územích. Další možný negativní vliv na životní prostředí mohou mít aktivity spojené s budováním mobiliářů a informačních panelů.



Cykloturistika Hlavním cílem tohoto opatření je zejména budování a zvyšování kvality cyklostezek a hipostezek, údržba stávající sítě cyklotras, budování doplňkové infrastruktury. Negativní vlivy na životní prostředí lze spatřit zejména u aktivity spojené s budováním nových cyklistických tras a budování doplňkové infrastruktury. Jedná se zejména o negativní vlivy na životní prostředí spojené se záborem půdy, vlivem na ekosystémy. Podpora cyklistické dopravy přinese snížení emisní a hlukové zátěže na stávajících dopravní síti. Opatření přispívá k naplnění referenčního cíle: podpora environmentálně šetrné formy dopravy. Lyžování a ostatní zimní sporty Opatření počítá především s podporou investic do zařízení pro sjezdové lyžování, podporou budování nových lyžařských areálů a investicemi do infrastruktury pro běžecké lyžování. Uvedené aktivity mohou přinášet ohrožení oblastí s ochranou přírody a krajiny, mohou mít významné negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí, zejména na půdu, lesy, vodu, biotu a krajinný ráz. Vodní turistika a aktivita Aktivity tohoto opatření, zejména výstavba zařízení pro rekreaci u vody a budování krytých bazénů, aquaparků a dalších vodních atrakcí, budou mít významný negativní vliv na životní prostředí nároky na zábor půdy, spotřebu vodu a produkci odpadních vod. Ostatní sportovní a kulturní infrastruktura Aktivity tohoto opatření, zejména výstavba a rekonstrukce sportovních a kulturních zařízení, bude mít negativní vliv na životní prostředí a to zejména v záboru půdy, ohrožení kvality ovzduší, změny krajinného rázu a produkce odpadů. Opatření 3.4: Kulturně – historické a technické památky, přírodní atraktivity Aktivity naplňující opatření mají za cíl zlepšení technického stavu kulturně-historických a technických památek; budování nových objektů (skanzeny, muzea, technické památky, opevnění, rozhledny, rodné domy, apod.), zlepšování vzhledu obcí, péči o drobné památky a zlepšování stavu přírodních zajímavostí a atraktivit. Realizací aktivit může dojít k záboru půdy a narušení krajinného rázu. Lze předpokládat především pozitivní vlivy.

6.4

Charakter vlivů a jejich kumulace

Na možné kumulativní působení musí být brán zřetel především v oblastech a lokalitách, v nichž by mohly být realizovány záměry, jejichž působením by návazně narůstaly negativní vlivy až k překročení daných hodnot limitních. Proto by již v přípravné a rozhodovací fázi záměru, jež může mít potenciální negativní vlivy na životní prostředí, měly být zohledněny veškeré stávající, budoucí, dočasné a trvalé negativní dopady, jež se vznikem nového zdroje znečištění znásobí a mohou lokálně způsobit narušení ekologické rovnováhy nebo přesažení stanovených limitních hodnot. Stupnice hodnocení, včetně symboliky, byla zvolena na základě české a evropské metodiky pro posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví [18, 19] a dále byla adekvátně doplněna na základě uvážení SEA posuzovatele. Tabulka č. 31 Stupnice dalších atributů hodnocených vlivů na životní prostředí Charakter vlivu významnost vlivu

Symbol

Popis

--

významný nebo velmi negativní vliv

-

málo významný negativní vliv

0

nemá žádný vliv, popř. je irelevantní

+

mírně pozitivní vliv



++

velmi pozitivní vliv

pravděpodobnost/ působení

!!/P

velmi pravděpodobný/primární (přímé působení)

!/S

pravděpodobný/ sekundární (nepřímé působení)

frekvence/trvání

>>

průběžné/dlouhodobé až trvalé

>

příležitostné/krátkodobé

přeshraniční dimenze

TR

možný přeshraniční vliv (zk. - přeshraniční vzájemné nebo jednostranné působení v rámci předávání zkušeností, informací; vni. - spolupráce vnitrostátní - mezikrajská, regionální, mezi obcemi, meziresortní)

Rámcově lze kumulaci potenciálních vlivů APR CR LK vyčíst z tabulky č. 30 (kapitola 6.2) Vyhodnocení vlivů podle stanovených složek životního prostředí. Vzhledem ke spolupůsobení jednotlivých dopadů do území způsobených realizací konkrétních záměrů naplňujících navržená opatření a aktivity, lze kumulativní negativní vliv předpokládat zejména u opatření O 2.2, O 3.1, O 3.2, O 3.3 spolu s vybranými aktivitami O 1.1, O 1.2 , která zahrnují možnou výstavbu nových objektů, infrastruktury či dalších zařízení podporující rozvoj cestovního ruchu. Aktivity zahrnuté v rámci těchto opatření ovlivní krajinný ráz výstavbou liniových (koridory dopravní a technické infrastruktury pro posílení cestovního ruchu a komunikace mezi jednotlivými oblastmi) nebo bodových staveb, areálů či zón (centra pro transfer, podnikatelské inkubátory – aktivita podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury). Bližší rozbor charakteru navržených opatření s přihlédnutím k definovaným aktivitám, je vyhodnocen v následující tabulce č. 32. V úvahu byly vzaty tyto atributy potencionálních vlivů: významnost, pravděpodobnost, přímost působení, trvání a přeshraniční dimenze. Vyhodnocení charakteru vlivů je posuzováno ve vztahu k životnímu prostředí a jeho složkám. Největší důraz je kladen na velmi pravděpodobný výskyt dopadu, který je spojen s přímým/primárním působením rozvojového opatření a souvisejících aktivit [!!/P]. Podle specifik jednotlivých opatření a aktivit je posouzena možná délka trvání vlivu na složky ŽP. U většiny aktivit se nelze jednoznačně přiklonit pouze k trvalému nebo krátkodobému působení z důvodu stejné důležitosti [>/>>]. Pokud to charakter opatření umožňuje, je zdůrazněn pouze jeden časový horizont. Typickým příkladem je nová výstavba, ať již individuální nebo pro průmyslové účely, která v období realizace přinese rozličné (dočasné) negativní vlivy - jiné, než-li vlastní postavené objekty a areály. Ty budou v dlouhodobějším horizontu svou existencí v prostoru a svým provozem ovlivňovat krajinný ráz, zastavěnou půdu (a tím její půdní vlastnosti a retenci krajiny), emisní, hlukové, světelné, energetické i materiálové zatížení území. U některých opatření a aktivit, zabývajících se především lidskými zdroji, organizační strukturou, komunikací, marketingem a další propagací regionu, nepředpokládáme přímé vlivy na životní prostředí. Nelze však vyloučit, že se jejich realizace může stát hybnou silou pro další projekty, jež v budoucnu závažně ovlivní kvalitu životního prostředí dotčeného území. Snahy o zvýšení zaměstnanosti v regionu v podobě cíleného vzdělávání v určitých oborech, rekvalifikace a posílení spolupráce s pracovním trhem nebudou ovlivňovat složky ŽP, avšak mohou zvýšit poptávku po zvýšení aktivity takových průmyslových nebo hospodářských odvětví, jež následně ovlivní stav životního prostředí. U tohoto typu nepřímého vlivu lze očekávat dlouhodobý vývoj i působení a vzhledem k postavení kraje jako významného příhraničního regionu i pravděpodobné přeshraniční působení, alespoň v oblasti komunikace a předávání zkušeností. U určení přeshraničního vlivu (viz. tabulka č.32) je za základní hranici považována hranice státu – tedy cílené překročení působení vlivů do sousedních států - Polska nebo Německa [TR]. Pokud se jedná zároveň o přeshraniční ovlivnění na úrovni zkušeností nebo na nižších správních úrovních (kraje, regiony, katastrální území, sídla, apod.), je zde připojena poznámka [+zk, vni.]. Mnoho opatření se však týká výhradně krajské úrovně [TR vni.] nebo mezistátního předávání znalostí Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 68


a zkušeností [TR zk.]. U některých opatření, kde není uveden žádný přeshraniční dopad nebo pouze velmi potenciální v rámci kraje (TR vni.), předpokládáme působení záměru pouze v lokalitě jeho realizace. Ta může v některých případech překročit hranice nižších administrativních celků v rámci kraje, což bude přímo ovlivněno konkrétní lokalizací a účelem realizace záměru. Tabulka č. 32 Vyhodnocení dalších atributů vlivů na životní prostředí

Opatření

Oblasti

Významnost

Pravděp./ působení

Frekvence/ Přeshraniční trvání dimenze

P1: Organizační struktura cestovního ruchu, lidské zdroje Místní (lokální) organizace cestovního ruchu O 1.1: Podpora činnosti organizací CR

0

!/S

>>

TR zk.

Regionální organizace cestovního ruchu Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji

+/-

!/S

>>

TR zk.

0

!/S

>>

TR zk.

Krajský úřad Libereckého kraje

0

!/S

>>

TR zk.

+/-

!!/P

>>

TR zk.

++/-

!!/P

>>

TR zk.

O 1.2: Turistická informační centra (TIC) O 1.3: Příprava lidských zdrojů

P2: Podpora marketingu a produktů v cestovním ruchu O 2.1: Marketing a propagace

O 2.2: Tematicky zaměřené programy a produkty


0/-

!/S

>>

TR (+zk.,vni.)

Propagace a reklama

+/-

!/S

>/>>

TR zk.,vni.

Ostatní marketingová podpora

0

!/S

>/>>

TR zk.,vni.

Programy a produkty aktivní turistiky

0/-

!!/P+S

>/>>

(TR vni.)

Programy a produkty venkovské turistiky Programy a produkty zaměřené na poznávání přírodních atraktivit Programy a produkty zaměřené spojené s poznáváním kulturních, historických, církevních a technických památek, pobyty ve městech

+/-

!!/P+S

>/>>

(TR vni.)

0

!!/P+S

>/>>

0

!!/P+S

>/>>



Programy a produkty spojené s lázeňskou turistikou, wellness a ozdravnými pobyty Programy a produkty spojené s veletržní a kongresovou turistikou Programy a produkty spojené s gastroturistikou Programy a produkty se specifickou tematikou Programy a produkty s přeshraničním efektem O 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity

0/+

!!/P+S

>/>>

-/0

!!/P+S

>/>>

0

!!/P+S

>/>>

0

!!/P+S

>/>>

(TR vni.)

0

!!/P+S

>/>>

TR (+zk.,vni.)

0

!/S

>>

TR (+zk.,vni.)

TR zk.,vni.

P3: Základní a doprovodná infrastruktura a služby cestovního ruchu O 3.1: Ubytovací a gatronomická zařízení O 3.2: Turistická dopravní infrastruktura

O 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení

-/+

!!/P

>>

++/--

!!/P+S

>>

TR

Pěší turistika

0/-

!!/P+S

>/>>

TR vni.

Cykloturistika

--/+

!!/P+S

>/>>

TR vni.

Lyžování a ostatní zimní sporty

--

!!/P+S

>/>>

(TR vni.)

Vodní turistika a aktivity Ostatní sportovní a kulturní infrastruktura

--/+

!!/P+S

>/>>

(TR vni.)

-/++

!!/P+S

>/>>

TR vni.

++/-

!!/P+S

>/>>

O 3.4: Kulturně historické a technické památky, přírodní atraktivity

Z daného vyhodnocení doplňkových atributů posuzovaných vlivů na životní prostředí vyplývá, že nejrizikovější aktivity budou vycházet z naplňování Opatření 3.2 a 3.3., jež mohou dále synergicky a kumulativně působit s aktivitami v rámci dalších opatření s možným negativním dopadem do území.



6.5

Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000

Nezbytnost posouzení vlivů na lokality soustava NATURA 2000 vychází z požadavků závěru zjišťovacího řízení a stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Stanoviska příslušných orgánů ochrany přírody dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. byla přílohou oznámení koncepce. Požadavek posouzení vlivu koncepce na jednotlivé lokality soustavy NATURA 2000 vychází ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny. Podrobné posouzení je uvedeno samostatně v příloze č. 4. Při hodnocení byly brány v úvahu pouze potenciální vlivy na lokality soustavy NATURA 2000 a jejich předměty ochrany. Jako „bez vlivu“ byla tak hodnocena řada opatření, která mají jednoznačně pozitivní vliv na různé složky životního prostředí, předměty ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 však bezprostředně neovlivní. Souhrnné vyhodnocení a doporučená opatření Celkem 15 návrhů možných opatření by mohlo představovat potenciálně negativní vlivy na předměty ochrany lokalit soustavy NATURA 2000. V tomto stádiu rozpracování koncepce nelze ovšem jejich vliv objektivně vyhodnotit, a to vzhledem k nejasné lokalizaci či jejich příliš obecné specifikaci. Tyto jednotlivé, potenciálně negativní vlivy je nutno eliminovat nebo minimalizovat v průběhu dalšího upřesňování lokalizace, rozsahu a konkretizace opatření. Koncepce obsahuje zároveň 2 navrhovaná opatření, která budou mít pozitivní vliv na lokality soustavy NATURA 2000 a zároveň neobsahuje opatření, které by jednoznačně významným negativním způsobem ovlivnily předměty ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 v území. Koncepce není proto v konfliktu s ustanovením odst. 8 § 45i zákona a je z hlediska dalšího zachování integrity soustavy lokalit N2000 a ochrany stanovišť a druhů akceptovatelná.

Realizací APR CR LK na léta 2007 – 2013 nedojde k závažnému nebo nevratnému poškození přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti na území kraje určeny, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena (§ 45g zákona č. 114/1992 Sb.), pokud budou dodržena všechna doporučená opatření. V tomto ohledu koncepce nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL a PO v území. Pro snížení negativních vlivů na předměty ochrany lokalit při realizaci APR CR LK navrhuji provést tato doporučená opatření k vyloučení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů: •

nekonkrétní opatření, obsažená v koncepci a vyhodnocená jako potenciálně negativní musí být vyhodnocena dle § 45i ZOPK na úrovni záměru



7 Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce Doporučená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů jsou formulována v podobě podmínek pro realizaci navržených opatření, podložených na základě formulace konkrétnějších aktivit, jež mají pokrýt veškeré možné budoucí projekty a činnosti naplňující daná opatření a aktivity. Základním východiskem a předpokladem SEA zpracovatele při provádění koncepce je dodržení podmínek a požadavků na ochranu životního prostředí, jež vyplývají z platné legislativy, včetně limitů a nároků kladených kompetentními orgány ochrany přírody a krajiny. Protože je splnění a respektování daných podmínek samozřejmé, není dále jednotlivě zmiňováno jako opatření nebo kritérium při výběru projektů. SEA zpracovatel na tomto základě dále předpokládá vyloučení realizace projektů, které by nedodržely podmínky nebo ohrozily předměty ochrany v dotčeném území. Přírodně a krajinářsky cenné hodnoty Libereckého kraje jsou jedním ze základních pilířů rozvoje cestovního ruchu regionu. Proto by mělo být hledisko ochrany životního prostředí ve fázi projekčních příprav a výběrů projektů pro realizaci chápáno nikoli jako překážka, ale jako vodítko rozvoje území. 7.1.1

PRIORITA 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE

Opatření 1.1: Podpora činnosti organizací CR Oblast Regionální organizace cestovního ruchu, aktivita podpora rozvoje podnikatelské infrastruktury CR – v případě, že aktivita bude naplňována budováním rozsáhlých center pro transfer technologií (předpokládané velkosklady, překladiště zboží, intermodální a dopravní terminály apod.) a podnikatelských inkubátorů (předpokládané poradní a informační centra, projektová střediska apod.) je nutné zohlednit minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí vhodným umístěním těchto center tak, aby navazovaly na zastavěné plochy a měly co nejmenší dopad na krajinný ráz v dotčené lokalitě. SEA zpracovatel doporučuje preferovat využití ploch brownfields a minimalizovat zábor nových ploch ZPF. Opatření 1.2: Turistická informační centra (TIC) Doporučená opatření pro budování informačních a návštěvnických center se týkají v případě rekonstrukcí či rozšiřování zohlednění návaznosti na stávající urbanistickou a architektonickou strukturu okolí tak, aby byl zachován nebo obnoven krajinný ráz území, případně místní kulturní a historické hodnoty. V případě výstavby nových objektů se minimalizují vlivy na zábor ploch a krajinný ráz upřednostněním možnosti umístění objektů v rámci hranic zastavěného území, případně zastavitelného území či přímé návaznosti na něj. Obecně se při výstavbě doporučuje preferovat plochy brownfields, pokud jsou v lokalitě vhodné k danému účelu, a pokud je nevyhnutelný zábor ZPF, upřednostnit méně kvalitní půdy. Opatření 1.3: Příprava lidských zdrojů Pouze při realizaci vzdělávacího centra je možnost negativního vlivu, především při výstavbě nového objektu. Doporučená opatření jsou shodná s předešlými – minimalizace záboru nových ploch ZPF, případně zábor méně kvalitních půd; návaznost na stávající zástavbu; respektování urbanistické struktury, architektonických hodnot sídla; zachování nebo přispění k obnově krajinného rázu; upřednostnění ploch brownfield. Předpokladem při všech rekonstrukcích a výstavbě nových objektů je použití technologií a infrastrukturních zařízení na úrovni BAT technologií, OZE a minimalizace nepříznivých dopadů na ŽP a VZ (prevence vzniku a minimalizace množství produkovaných odpadů, optimalizovaná a minimální materiální a energetická náročnost výstavby i provozu, napojení na dostupnou technickou i dopravní infrastrukturu apod.).



7.1.2

PRIORITA 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU

Opatření 2.1: Marketing Využít potenciál, který marketing produktů cestovního ruchu pro pozitivní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví nabízí, a spoluvytvářet atmosféru žádoucí ochrany přírody. Opatření 2.2: Tématicky zaměřené programy a produkty Zásadním opatřením v této oblasti je striktně zamezit pronikání masových forem i nevhodných druhů cestovního ruchu do chráněných a významně hodnotných částí přírody. To se týká např. cykloturistiky, sjezdového lyžování a snowboardingu a vodního motorismu a turistiky, motokrosových areálů a pod., v oblastech, kde se to neslučuje se zájmy ochrany přírody. Z uvedeného výčtu nelze vyjmout ani okrajové aktivity, které jsou provozovány sice velmi malými skupinami příznivců, nicméně se soustředí do specifických, často velmi cenných lokalit. Takto lze poukázat například na paraglading, který bez vymezení vhodných oblastí může poškozovat přírodu a vrcholové partie kopců a hor. V lokalitách, kde již takové aktivity existují, bude nutné jednotlivě posoudit vhodnost jejich umístění v dané lokalitě a případně navrhnout a realizovat opatření, která vyloučí nebo zmírní dosavadní nepříznivé dopady na dané území, ostatní složky životního prostředí a veřejné zdraví. Opatření v případě rozvoje lázeňské turistiky a wellness pobytů by měla spočívat v logickém udržení rovnováhy mezi efektivním využitím podmínek přírodního prostředí a zachováním dostatečné atraktivity místa, kdy podmínky ochrany přírody by neměly být chápány jako překážka, ale spíše jako vodítko vhodného rozvoje. Opatření 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity Vzhledem k tomu, že opatření spočívá v aktivitách a cílech, které nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, nejsou navržena opatření k jejich prevenci, snížení, eliminaci nebo kompenzaci. 7.1.3

PRIORITA RUCHU

3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO

Opatření 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení Při realizaci aktivit tohoto opatření je nutno směřovat novou výstavbu ubytovacích a gastronomických zařízení do zastavěného nebo zastavitelného území obcí, aktivity výstavby realizovat mimo volnou krajinu, využívat lokality brownfields, napojovat zařízení na stávající technickou infrastrukturu a využívat BAT technologie pro vytápění zařízení.zohlednit minimalizaci negativních vlivů vyvolané dopravy. Nepodporovat další rozvoj tzv. "tvrdých" turistických aktivit, které jsou doprovázeny terénními úpravami a zásahy v krajině. Nepodporovat další výstavbu ubytovacích objektů v lokalitách s již velmi vysokou hustotou těchto objektů a upřednostňovat výstavbu zařízení s menší kapacitou a architektonicky v souladu s krajinným rázem. Opatření 3.2: Turistická dopravní infrastruktura U realizace tohoto opatření a jeho aktivit je nutno respektovat pravidla ochrany přírody a krajiny i dalších složek životního prostředí, a to zejména u aktivity podporující výstavbu parkovišť a zlepšování technického stavu komunikací. Dále tato aktivita povede ke zvýšení intenzity dopravy, proto je nutné podporovat ekologickou dopravu a využití železniční dopravy, navrhovaný turistický rozvoj, budování základní a doprovodné infrastruktury je nutno směřovat do oblastí se současně nižším zastoupením turistické infrastruktury, v oblastech s vysokou návštěvností a rozvinutou infrastrukturou usilovat pouze o zkvalitňování současných služeb, novou dopravní infrastrukturu situovat spíše do míst, která nejsou již v současné době nadměrně zatížena dopravou.



Opatření 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení Pěší turistika Při realizaci aktivit opatření je nutno respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, doporučujeme budování odpočinkových míst, mobiliářů a značení turistických tras z přírodních materiálů s nízkou náročností na údržbu. Cykloturistika Budování nových cyklostezek je nutno směřovat mimo cenné přírodní lokality (zejména zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000, atd.) a je nutno respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, je vhodné vyhýbat se citlivým oblastem kvůli možnosti ohrožení některých druhů a zmenšení jejich přirozených stanovišť, při budování doplňkové infrastruktury jako jsou odpočinková místa, lavičky a informační stojany, doporučujeme tuto infrastrukturu realizovat s ohledem na respektování požadavků na ochranu přírody a krajiny, budovat ji z přírodních materiálů a pro údržbu preferovat mechanické prostředky před chemickými. Lyžování a ostatní zimní sporty Konkrétní projekty v konkrétních lokalitách na budování nových lyžařských areálů pro sjezdové lyžování a infrastruktury pro běžecké lyžování a ostatní zimní sporty, které s sebou nesou riziko významného ovlivnění životního prostředí v mnoha jeho složkách, budou posuzovány samostatně nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi konkrétních záměrů. Při realizaci konkrétních projektů se doporučuje variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. Vodní turistika a aktivita Konkrétní záměry v konkrétních lokalitách na budování zařízení pro rekreaci u vody, budování krytých bazénů, aquaparků a dalších vodních atrakcí, které s sebou nesou riziko významného ovlivnění životního prostředí, budou posuzovány samostatně nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi konkrétních záměrů. Při realizaci konkrétních projektů se doporučuje variantní řešení, výběr nejšetrnější varianty ve vztahu k životnímu prostředí a dbát na ekologickou proveditelnost projektu. Novou výstavbu směřovat do zastavěného nebo zastavitelného území obcí a aktivity nové výstavby realizovat mimo volnou krajinu a dále vybavovat objekty zařízeními na úrovni BAT technologií. Ostatní sportovní a kulturní infrastruktura Konkrétní záměry v konkrétních lokalitách na budování sportovních a kulturních zařízení, které sebou nesou riziko ovlivnění životního prostředí, budou posuzovány samostatně nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi konkrétních záměrů. Při realizaci aktivit tohoto opatření je nutno směřovat novou výstavbu do zastavěného nebo zastavitelného území a dále vybavovat objekty zařízeními na úrovni BAT technologií. Opatření 3.4: Kulturně – historické a technické památky, přírodní atraktivity Budování nových objektů (skanzeny, muzea, technické památky, opevnění, rozhledny, rodné domy,…) realizovat s ohledem na respektování požadavků na ochranu přírody a krajiny i ochranu těchto památek. Dále k tomu využívat, i novým způsobem pro účely cestovního ruchu, stávající objekty (hrady a zámky, staré přehrady, úzkokolejné železniční tratě, historické statky, přírodně atraktivní místa: skalní města, jeskyně, atd.). Konkrétní projekty budou posuzovány samostatně nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí ve fázi konkrétních záměrů.



8 Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know–how) Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje nebyla zpracována ve více variantách. Vzhledem k návaznosti na původní PR CR, k obecnému charakteru a širokému zaměření se ani neočekávalo variantní zpracování. Interaktivním způsobem vytváření návrhové části a akčního plánu byly zohledněny průběžné návrhy, nároky a expertní odhady všech dotčených aktérů posuzované oblasti a návrh koncepce zajišťuje tak splnění a kompromis mezi všemi kladenými požadavky a podmínkami. Za dílčí varianty lze považovat různé pracovní verze aktualizace PR CR LK s jejich postupnými změnami, výsledná podoba dokumentu je tedy výsledkem součinnosti všech subjektů, kteří se podíleli na jeho zpracování. Postupné pracovní verze koncepce byly metodou ex-ante rámcově hodnoceny z hlediska svých dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví a na základě doporučení zpracovatelů SEA provést některé úpravy, minimalizující negativní vlivy nebo zvyšující pozitivní vlivy návrhu koncepce, postupně optimalizovány z hlediska dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Variantní řešení může dále nastat při řešení konkrétních projektů již navržených v rámci projektové databáze nebo nových, jež budou sledovat navržená opatření a aktivity. Posouzení vlivů těchto záměrů by bylo dále předmětem procesu EIA podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Při realizaci všech projektů, které budou součástí implementace APR CR LK, je nutné vzít v úvahu kritéria pro výběr projektu (viz. kapitola 11). Posouzení koncepce bylo provedeno v souladu s platnou legislativou, a to zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a ve znění zákona č. 163/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Významným podkladem byla i Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví [20], včetně předcházejících základních metodických doporučení. Platnou součástí posouzení je i vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000, jež bylo provedeno k tomu autorizovanou osobou podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, a jehož povinnost vyplynula ze závěru zjišťovacího řízení. Dokumentace SEA byla zpracována standardním postupem sledující zákonné členění podle přílohy č. 9., a to metodou ex-ante. Postupně byly vytvářeny pracovní verze. Pro možnost připomínkování veškeré veřejnosti a dotčených subjektů byla zveřejněná ucelená pracovní verze, která byla rovněž podkladem pro dílčí posouzení SEA. Konečným podkladem pro vyhodnocení SEA se stala konečná podoba APR CR LK se zapracovanými připomínkami, jež byla detailně posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a lokality soustavy NATURA 2000. Základními liniemi hodnocení bylo sledování naplnění stanovených referenčních cílů ochrany životního prostředí, dále pak působení, kumulace a určení charakteru vlivů na jednotlivé složky životního prostředí podle navržených priorit, opatření a aktivit. Pro stanovená opatření a aktivity – s přihlédnutím na již definované projekty, jež budou a mohou být v jejich rámci naplňovány, byla navržena opatření v podobě doporučených podmínek pro jejich realizaci. Při shromažďování podkladů se nevyskytly žádné zásadní problémy ani kvalitativní nedostatky. V případě shledání nutnosti doplnění neopominutelných skutečností byly kontaktovány nebo upozorněny příslušné úřady a zpracovatel.



9 Stanovení monitorovacích ukazatelů koncepce na životní prostředí

(indikátorů)

vlivu

Aktualizace koncepce Programu rozvoje cestovního ruchu stanovuje monitorovací indikátory pro plnění Akčního plánu (2007-2008), jež se v převážné většině týkají ekonomické a sociální oblasti. Pro potřeby sledování vlivů implementace APR CR LK, jednotlivých opatření a aktivit na životní prostředí byly SEA zpracovatelem stanoveny sady indikátorů měřitelnosti (tabulka č.33, 34). V tabulce č.33 jsou uvedeny vybrané ukazatele, jež byly stanoveny jako očekávané výstupy v APR CR LK a jež mají vztah ke sledovaným složkám ŽP. Pomocí těchto bude sledována realizace a změny nastalé naplňováním jednotlivých opatření a aktivit. Monitorovací indikátory v tabulce č. 34 jsou obecné ukazatele indikující změny v životním prostředí, jež mohou nastat během a při provádění APR CR LK. K definovaným indikátorům by mělo být přistupováno z hlediska důsledků rozvoje cestovního ruchu - např. data o odběru a spotřebě vody, roční spotřebě a výrobě energie, celkové a měrné produkce odpadu atd. by měly být měřeny a analyzovány jako zvýšení nebo podíl v důsledku rozvoje cestovního ruchu. Jednotlivé indikátory byly navrženy na základě zkušenosti SEA zpracovatele. Vycházejí nejen z referenčních cílů ochrany životního prostředí, ale sledují i provázanost s indikátory sledovanými v rámci dalších krajských koncepcí (POH LK, SUR LK) z důvodu níže uvedených obecných kritérií kladených na indikátory. Pokud se vyskytnou další skutečnosti, je možné tyto indikátory operativně doplnit a rozšířit o nové. Pro efektivnost plnění účelu monitorovacích indikátorů je nutné, aby splňovaly několik obecných kritérií: • vztah k opatřením a aktivitám, • přesnost a správnost, • citlivost, • dostupnost. Dále je možné doporučit co nejširší využití mezinárodně i národně přijatých indikátorů v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, u kterých je většinou dostupná i metodika výpočtu (měření). To je samozřejmě důležité nejen z hlediska relevance a citlivosti, ale zejména přesnosti a správnosti. Konečně je nutno vzít v úvahu i dostupnost, vzhledem ke skutečnosti, že celá řada dat je již měřená v rámci stávajícího statistického šetření na krajské úrovni. V takovém případě je lépe využít alternativní ukazatel a nezvyšovat náklady na získávání primárních dat (měření, statistické šetření). Dostupnost znamená, že data k indikátorům, umožňující jejich vyhodnocení, by měla být měřitelná a dostupná v relativně krátkém časovém intervalu, aby bylo možné je uplatnit jako nástroj při rozhodování a jako poklad pro případnou revizi koncepce. Tabulka č. 33 Monitorovací indikátory realizace APR CR LK

Vybrané indikátory realizace APR CR LK s potenciálním vlivem na ŽP a VZ počet programů a produktů zaměřených na zlepšení stavu jednotlivých složek životního prostředí nebo chráněných území počet vybudovaných regionálních turistických a návštěvnických center v turistických regionech LK počet TIC zařazených do nejvyšší kategorie počet nových vzdělávacích center cestovního ruchu zvýšení celkové návštěvnosti, především v chráněných přírodních oblastech počet vytvořených programů a produktů podle jednotlivých oblastí turistiky - např.: počet vybudovaných sportovišť, doprovodných zařízení a služeb využitelných pro tvorbu programů a produktů aktivní turistiky



počet vytvořených programů a produktů spojených s poznáváním přírodních atraktivit počet zpřístupněných dalších pamětihodností pro jejich využití v cestovním ruchu počet nových lázeňských a relaxačních míst v LK celkový růst kapacity a kvality ubytovacích zařízení počet nově otevřených, rekonstruovaných nebo rozšířených ubytovacích zařízení podle jednotlivých typů počet nově otevřených, rekonstruovaných nebo rozšířených gastronomických zařízení dle jednotlivých typů počet ubytovacích a gastronomických zařízení zapojených do programu certifikace počet parkovišť zařazených do systému záchytných parkovišť (počet nově zřízených parkovacích míst) délka silnic zařazených mezi značené mototuristické trasy (v km) zvýšení využití železniční dopravy a infrastruktury pro potřeby cestovního ruchu zvýšení počtu cestujících ve veřejné dopravě po zavedení integrovaného dopravního systému, „zelených“ autobusových linek a RegioTramu Nisa (počet cestujících v ks, zvýšené tržby v Kč) zvýšení prostupnosti státní hranice s Německem a Polskem (počet nově zřízených hraničních přechodů jednotlivých typů, počet odbavených osob) počet zpracovaných koncepčních a strategických dokumentů týkajících se problematiky dopravy a cestovního ruchu délka nově vyznačených nebo obnovených turistických tras (v km) délka nově vybudovaných nebo obnovených naučných stezek (v km) počet nově vytvořených odpočinkových míst a počet instalovaných zařízení doplňkové infrastruktury značených tras (v ks) délka nově vybudovaných cyklotras, cyklostezek a cykloturistických tras (počet úseků, délka v km) počet a délka tzv. tematických koridorů cyklotras (v ks a v km) počet opravených technických a bezpečnostních závad ve vedení cyklotras (v ks, v množství investovaných finančních prostředků v Kč, snížení počtu nehod a zranění) množství instalovaných zařízení doprovodné infrastruktury (počet instalovaných odpočívadel, laviček, informačních panelů apod. v ks) nově vybudovaná a rekonstruovaná infrastrukturní zařízení pro sjezdové lyžování (počet zařízení, délka v m, počet odbavených klientů) vyznačené a potřebným mobiliářem vybavené pravidelně upravované lyžařské běžecké trasy (v km) nově vybudovaná a rekonstruovaná infrastrukturní zařízení pro běžecké lyžování (počet zařízení) nově vybudovaná a rekonstruovaná infrastrukturní zařízení pro ostatní zimní sporty (počet zařízení, počet odbavených klientů) nově zřízené a rekonstruované koupaliště a bazény (v ks, nárůst počtu klientů) množství vybudovaných infrastrukturních prvků a zařízení umožňujících vodní rekreaci, vodní sporty, vodní turistiku a vodní vyžití jakožto doplňkovou aktivitu cestovního ruchu počet vybudovaných a rekonstruovaných zařízení sportovní infrastruktury (v ks, výše investovaných finančních prostředků v Kč, počet klientů) zpracované celokrajské koncepční a marketingové studie, zabývající se problematikou lokalizace nových sportovních zařízení s větším regionálním dosahem počet rekonstruovaných kulturně-historických a technických památkových objektů počet nově vybudovaných respektive zpřístupněných objektů přispívajících k rozvoji cestovního ruchu počet přírodních zajímavostí a atraktivit, u kterých došlo ke zlepšení nebo obnově původního stavu počet upravených a rekonstruovaných veřejných prostranství Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 77


Tabulka č. 34 Monitorovací indikátory stavu jednotlivých složek životního prostředí

Oblast vlivu

Indikátor

Kvalita ovzduší

Kvalita vody

Zemědělské a lesní pozemky

Nakládání s odpady

Péče o přírodu a krajinu

Péče o urbanizovaná území

Zdroj

Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z celkové rozlohy kraje Měrné emise skleníkových plynů a dalších sledovaných látek

MŽP ČHMÚ, ČSÚ LK

Emise tuhých znečišťujících látek

ČHMÚ, ČSÚ LK

Kvalita vody (dle kategorií) ve vybraných tocích a profilech LK, především v oblastech určených pro vodní rekreaci

ČSÚ LK

Podíl obcí nebo obyvatel napojených na základní veřejné druhy technické infrastruktury (elektrická síť, plynofikace, vodovod, kanalizace)

ČSÚ LK

Odběr a spotřeba vody

ČSÚ LK

Fosfor a dusík v povrchových vodách Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách

ČSÚ LK ČSÚ LK

Roční spotřeba a výroba energie Podíl výroby elektřiny z OZE

ČSÚ LK MPO, ERÚ

Rozloha zemědělské půdy

KÚLK

Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy

KÚLK

Podíl ekologického zemědělství Počet ekofarem a agrofarem sloužících pro potřeby turistiky

MZE, ČSÚ LK MZE, ČSÚ LK

Podíl jednotlivých kategorií lesa (hospodářské, ochranné a zvláštního určení)

ÚHUL

Lesnatost

ÚHUL

Celková a měrná produkce odpadů

ISOH, VÚV T.G.M

Produkce odpadu na obyvatele Podíl energeticky využitých komunálních odpadů Podíl materiálově využitých komunálních odpadů Podíl odpadů ukládaných na skládky Podíl recyklovaných a znovuvyužitých odpadů Celkové pořízené investice na ochranu životního prostředí

ČSÚ LK KIS KIS KIS KÚLK ČSÚ LK

Celkové roční neinvestiční náklady vynaložené na prevenci, ochranu a tvorbu životního prostředí

ČSÚ LK

Podíl zrevitalizovaných ploch krajiny z celkové rozlohy LK Zvýšení návštěvnosti na územích ZCHÚ

KÚLK KÚLK

Podíl ploch se zvýšenou hlukovou zátěží z celkové plochy LK (s lokalizací oblastí s hlukovou zátěží z dopravy)

KÚLK

Podíl obcí zapojených do Programu obnovy venkova

KÚLK

Podíl obcí s platnými územními plány příp. regulačními plány s definovanou funkční, plošnou a prostorovou regulací

KÚLK, ÚÚR

Zastavěná plocha Investice do protipovodňových opatření

ČSÚ LK KÚLK



Kulturní a historické památky

Doprava

Podíl zeleně v sídlech Počet a plocha revitalizovaných brownfields

KÚLK KÚLK

Podíl sanovaných starých zátěží z celkového počtu SEZ

SZÚ

Počet zrekonstruovaných kult./hist. památek

KÚLK

Pořízené investice do obnovy kult./hist. památek

KÚLK

Navýšení podílu ekologické dopravy v kraji v důsledku rozvoje cestovního ruchu

KÚLK

Rekonstrukce a zlepšení technického stavu komunikací v důsledku rozvoje cestovního ruchu

KÚLK

Délka nových nebo optimalizovaných úseků turistických tras, cyklotras, cyklostezek, běžeckých tratí pro veřejnost a vybudovaných hipostezek

KÚLK

Nově vzniklé turistické trasy (pěší, cyklostezky aj.) v rámci ZCHÚ

KÚLK

ČSÚ LK - Český statistický úřad Libereckého kraje, ČR, KÚLK - Krajský úřad Libereckého kraje, KORID LK KORID LK, s.r.o., MŽP - Ministerstvo životního prostředí ČR, ÚÚR - Ústav územního rozvoje, ISOH Informační systém odpadového hospodářství , VÚV T.G.M - Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, MZE - Ministerstvo zemědělství, MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ - Energetický regulační úřad, GEOFOND ČR - Česká geologická služba, ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav, KIS - Krajský informační systém o odpadech, evidence a ohlašování odpadů a zařízení, SZÚ - Existující databáze SZÚ a aktualizační průzkum.

Účelem monitorování stavu životního prostředí pomocí navržených indikátorů je průběžné sledování dopadů realizovaných projektů v rámci APR CR LK. V případě zjištění negativních vlivů realizace záměrů je nutné zohlednit a dodržet adekvátní doporučovaná opatření pro eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci těchto negativních vlivů na životní prostředí.



10 Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce Již při vytváření aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého byly vztahy v úvahu požadavky udržitelnosti rozvoje území, což odráží i samotná vize rozvoje cestovního ruchu, která je podmíněna zohledněním zájmů místních obyvatel a udržitelného rozvoje při implementaci APR CR LK, včetně aktuálního Akčního plánu. V dalších kapitolách (kap.7 a kap.11) byly dále identifikovány možné negativní i pozitivní dopady do posuzovaného území a na jejich základě byla dále definována relevantní opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů. Za nejpříznivější a nejefektivnější ochranu životního prostředí a veřejného zdraví lze však pokládat preventivní opatření a preferování těch typů projektů, jež budou svým účelem, charakterem nebo způsobem provedení minimalizovat negativní dopady na jednotlivé složky životního prostředí nebo přímo přispívat ke zlepšení stavu ŽP a VZ. Z posouzení koncepce i ze zákona dále vyplývá nutnost průběžného sledování změn, které může odhalit možné negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí v důsledku naplňování stanovených cílů koncepce. Prostřednictvím monitorování vytyčených indikátorů se bude provádět kontrola stavu životního prostředí a v případě, že dojde k prokázání negativních dopadů na ŽP v průběhu nebo realizací navržených opatření a aktivit, musí se přistoupit k postupu sledujícímu adekvátní opatření a doporučené podmínky realizace popsané v kapitole 7. Další konkrétní a specifická opatření budou operativně řešena při projektových přípravách a realizaci projektů a dále mohou být stanovena přísnější opatření v rámci procesu EIA, pokud tak vyplyne ze zákona č.100/2001 Sb., v platném znění.



11 Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu Kriteria pro výběr projektů nejsou součástí koncepce APR CR LK, a proto je není možné z hlediska negativních vlivů a pozitivních přínosů na ŽP a VZ vyhodnotit. SEA zpracovatel proto navrhuje systém kritérií, která lze uplatnit spolu se stanovenými referenčními cíli ochrany životního prostředí (kapitola 6.1) při výběru projektů, kde budou představovat jednu z možností preventivní ochrany ŽP a VZ. Výběr předkládaných projektů podle adekvátních stanovených kritérií a referenčních cílů by měl být nedílnou součástí rozhodovacího a schvalovacího procesu nebo udělení dotace konkrétním projektům v rámci implementace APR CR LK, včetně Akčního plánu. Na základě výsledků hodnocení splnění kritérií by měly být následně doporučovány ty projekty, které budou z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví působit nejpříznivěji. Při hodnocení konkrétních projektů je nutné vybrat pouze ta kriteria, která jsou relevantní k danému projektu, případně je doplnit o referenční cíle jež zastřešují celou oblast ochrany životního prostředí v souladu s národními dokumenty. Tabulka č. 35 Kriteria pro výběr projektu Zohlednění minimalizace negativních vlivů nebo pozitivních přínosů projektů pro životní prostřední a veřejné zdraví Ekologická proveditelnost projektů a jejich soulad se zásadami udržitelného rozvoje Udržitelnost daného záměru v území

Komplexní environmentální kriteria

Míra efektivity a přínosu pro zlepšení kvality životního prostředí Míra zlepšení životního prostředí (stupeň znečišťujících látek v ovzduší) Používání BAT technologií Technická, ekologická a ekonomická úroveň projektů a komplexnost řešení Přínos nositele projektu k řešení ekologické problematiky území (pyrotechnická sanace, odstranění „černých“ skládek a objektů, zachování biodiverzity a údržba krajiny, ...)

Regionální kriteria

Pozitivní dopad na region vzhledem ke zvyšování ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje Návaznost a soulad s koncepcemi okolních území v širších vztazích Přeshraniční efekt projektu (upřednostnění řešení ekologických problémů v rámci přírodních hranic, nikoli administrativních) Význam projektu v daném i širším řešeném území (lokální, regionální, nadregionální význam) Vazba projektu na související rozvojové programy a komunikační projekty vně mikroregionu Doplňkové aktivity projektu a/nebo nositele projektu při řešení rozvoje území Stupeň připravenosti rozvojových ploch Respektování a podpora funkčnosti vymezených prvků ÚSES Již do projektové přípravy zahrnout plán ozelenění - sadovnické úpravy Nepoškozování, minimalizace narušení, obnova krajinného rázu a s ní spojená minimalizace fragmentace krajiny (především u liniových staveb) Maximální omezení vodní a větrné eroze Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 81


Využití možnosti maximálního zasakování dešťových vod a zvýšení retence krajiny Nezvyšování eutrofizace vod Nevnášení cizorodých látek do prostředí, nepoužívání GMO v chráněných nebo jinak citlivých územích Nezvyšování stávající hlukové zátěže území, případně její snížení, dodržení stanovených limitů Minimalizace záborů ZPF a kvalitnějších půd s vyšším stupněm ochrany Maximální omezení vnášení nadměrného emisního zatížení do území (škodliviny, světelná zátěž) Nesnižování, popř. zvyšování, stávající biologické diverzity Používání autochtonních druhů dřevin a rostlin nejen ve volné krajině, ale i pro sadovnické úpravy a veřejnou zeleň Likvidace a použití opatření pro zamezení šíření invazních, popř.neofytních, druhů Garance zajištění snížení koncentrací škodlivin v ovzduší (zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku) Záruka vzniku úspor energií realizací projektu (vyšší podíl nízkoenergetických domů, ekologického vytápění) Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie Kvalita, spolehlivost a energetická náročnost Infrastrukturní zajištění rozvojových ploch - napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, včetně řešení odstraňování produkovaných odpadů z nově vzniklých turistických objektů a areálů se specifickými požadavky Řešení odstraňování odpadů již v přípravných projekčních fázích, s preferencí možností recyklace a znovuvyužití odpadu; sledování cílů POH LK Snížení kontaminace půdy Snížení kontaminace podzemních vod Velikost sanovaného území Snížení hlukové zátěže

Zlepšení kvality životního prostředí

Komplexnost řešení sanace, rekultivace či revitalizace Zaměření podnikatelských aktivit do lokality typu brownfields (preferovat) před greenfields Přednost územím s nadměrným výskytem nevyužívaných pozemků TTP Zaměření projektů na budování a rekonstrukci přístupových cest k pozemkům a rozčlenění nadměrných honů zemědělské půdy Oživení činnosti zemědělských subjektů Zlepšení podmínek pro život obyvatel obcí, zlepšení dopravní dostupnosti

Sociální kriteria, urbanizované plochy

Reference a odbornost zpracovatele projektových dokumentací a realizací (rekultivace, odpadové hospodářství atd.) Potřeba a bezpečnost protipovodňových opatření v souvislosti s vyššími finančními náklady na odstraňování škod z povodní nežli na realizaci preventivních opatření



12 Vlivy změny koncepce na veřejné zdraví Veřejné zdraví je definováno v zákoně č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života“ (zdroj: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Hodnocení vlivu na veřejné zdraví v rámci procesu SEA splňuje dva hlavní cíle ochrany veřejného zdraví: • prevenci poškození zdraví (zabránění efektu negativně působícího faktoru), • podporu zdraví (posílení efektu pozitivně působícího faktoru). HIA (Health Impact Assessment, Hodnocení vlivů na zdraví) a její zahrnutí do procesu SEA vychází z požadavků Konvence EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničním kontextu (1991, Espoo), Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (1998, Aarhus), Protokolu SEA k Espoo konvenci (2003, Kyjev), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES a zákona č. 93/2004 Sb. Pro zpracovatele hodnocení vlivu koncepcí na zdraví byl ve spolupráci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního zdravotního ústavu vytvořen metodický dokument [29], který byl, mimo jiné, podkladem pro zpracování této kapitoly. Při popisu vlivu na zdraví se uvažují determinanty uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 36 Determinanty vlivu na zdraví Oblast

Kategorie

Příklady determinant

Individuální

Fyziologické

věk, výživový stav, invalidita, imunita

Behaviorální

rizikové chování, zaměstnání, vzdělání, vnímání rizika

Socioekonomické

chudoba, nezaměstnanost

Fyzikální, chemické, biologické

ovzduší, voda, půda, infrastruktura, bydlení, energie, využití půdy, znečištění prostředí, úroda, potraviny

Sociální

struktura rodiny a společnosti, kultura, kriminalita

Finanční

zaměstnanost, investice

Organizace zdravotní péče

primární péče, specializované služby, zdravotní ústavy

Ostatní instituce

policie, doprava, veřejné stavby, úřady, samospráva, místní společenské organizace, nevládní organizace, spolky, organizace havarijní pomoci, centra tísňového volání

Politika

zákonné předpisy, judikáty, cíle, priority, limity

Environmentální

Institucionální

Zdroj: [29]

Výstupem HIA je zpráva, která obsahuje: cíle ochrany zdraví, popis vlivů, indikátory, zdroje, monitoring, podmínky, úpravu cílů politiky. HIA se liší například od podobného procesu HRA (Health Risk Assessment, Hodnocení zdravotních rizik) tím, že HRA se v praxi ČR nejčastěji týká jedné existující a známé determinanty zdraví (např. obsah dusičnanů ve vodě), zatímco HIA je mnohem širší, komplexnější a zahrnuje hodnocení všech aktivit. HIA je pak úkolem, ve kterém musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí na základě informací často obecného rázu. Další základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány například Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Agenturou pro ochranu životního prostředí USA (US EPA). Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 83


Metodickými podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice jsou i Metodický pokyn odboru ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR k hodnocení rizik č.j. 1138/OER/94, vyhláška č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka, Manuál prevence v lékařské praxi, díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydané v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha a metodické materiály Hygienické služby k hodnocení zdravotních rizik v ČR. Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích: • Identifikace nebezpečnosti • Charakterizace nebezpečnosti • Hodnocení expozice • Charakterizace rizika Finální fáze se dá označit jako stěžejní, kdy jsou shrnuty informace získané během předchozích etap a vyjadřuje se míra reálného zdravotního rizika, která posléze slouží jako podklad pro rozhodování o opatření, tedy pro řízení rizika. V souladu s legislativou pro kvalitu ovzduší EU stanovuje česká legislativa imisní limity cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. Znečišťující látky, které je třeba v souladu s právními předpisy (vyhláška č. 356/2002 Sb., nařízení vlády 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, nařízení vlády č. 429/2005 Sb., na základě evropského práva směrnice Rady 96/62/ES, 1999/30/ES, 2002/3/ES) sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou: •

oxid siřičitý (SO2)

•

kadmium (Cd)

•

suspendované částice frakce (PM10)

•

arsen (As)

•

oxid dusičitý (NO2)

•

nikl (Ni)

•

olovo (Pb)

•

rtuť (Hg)

•

oxid uhelnatý (CO)

•

benzo(a)pyren (BaP)

•

benzen

•

amoniak (NH3).

•

ozon (O3)

12.1 Vazba na koncepce v oblasti ochrany veřejného zdraví Obdobně jako u posuzování vlivů na životní prostředí, i HIA musí být provázáno s cíli koncepcí na vyšších úrovních týkajících se dané problematiky. Pro posuzování v oblasti veřejného zdraví v rámci SEA PR CR LK se vyhodnocují vazby se 3 relevantními dokumenty (2 národní koncepce, 1 krajská koncepce): •

Národní akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (NEHAP – National Environmental Health Action Plan) – předkládá ucelené informace o stavu a interakci mezi znečišťujícími látkami a lidském zdraví, založené na dlouhodobém výzkumu a monitoringu. Získané poznatky jsou využity ke stanovení relevantních opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí i zdravotního stavu lidské populace.

•

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století („Zdraví 21“) – je meziresortním koncepčním programem vycházejícím z principů WHO. Vytyčuje úkoly pro snížení počtu neinfekčních i infekčních onemocnění, zaměřuje se však i na oblast prevence, péče o duševní zdraví, změny životního stylu a klade důraz na vazbu se zdravým životním prostředím. Velký význam je kladen na kooperaci všech složek společnosti a resortů spojených společnou odpovědností v dané problematice. Často se jedná o zásadní rozhodnutí v energetice, dopravě, zemědělství, vzdělávání a legislativě, jež nepopiratelně ovlivní oblast veřejného zdraví.


CityPlan spol. s r.o., ČSN EN ISO 9001, Poskytování služeb v energetice a dopravě Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel.: 224922989, fax: 224922072, e-mail: [email protected]

Zdravotní politika Libereckého kraje – zohledňuje požadavky národních dokumentů. Vychází a dále rozpracovává cíle národního dokumentu Zdraví 21.

•

Dalšími koncepcemi, jež vyžadují zohlednění priorit je Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí (CEHAPE – Children´s Environment and Health Action Plan for Europe; přijat v Budapešti v roce 2004 stanovující cíle pro zdraví senzitivní skupiny dětí) a Akční plán zdraví a životního prostředí 2004-2010 EU (EHAPE – The European Health Action Plan for Europe 20042010, přijat v Budapešti 2004 zaměřující se na snižování nepříznivých zdravotních dopadů způsobených znečištěním ŽP) na nadnárodní úrovni. Při vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví APR CR LK se vychází z předpokladu, že cíle a priority stanovené na národní a mezinárodní úrovni ve výše zmíněných dokumentech jsou v souladu s krajskou Zdravotní politikou. Zda jsou dále adekvátně promítnuty do návrhové části posuzované koncepce je vyhodnoceno níže. Tabulka č. 37 Naplnění cílů Zdravotní politiky Libereckého kraje Cíl

Dílčí úkol

Naplnění v APR CR LK

1.1 Udržení a zlepšení současné úrovně prenatální a perinatální péče. 1.2 Snížení míry kojenecké úmrtnosti. 1.3 Na úmrtnosti živě narozených zvýšit podíl bez VVV nebo postižení. 1. Zdravý start do života

1.4 Zvýšení podílu kojených dětí do 6 měsíců života a zavedení statutu "Baby Friendly Hospital" pro všechna porodnická a novorozenecká oddělení v Libereckém kraji.

Není relevantní.

1.5 Nehody a násilí na dětech mladších 5ti let. 1.6 Stabilizace systému poskytování zdravotní péče dětem a mladistvým. 2.1 Počet úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod.

Realizace opatření 2.2 Tématicky zaměřené programy a produkty (aktivní turistika) může nepřímo přispět k naplnění cíle; snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na škodlivých formách chování.

2. Zdraví mladých

2.2 Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku a alkoholu.

3. Zdravé stárnutí

3.1Střední délka života a pravděpodobná délka života Realizace opatření 2.2 bez invalidity u 65letých by se měla prodloužit Tématicky zaměřené alespoň o 20 %. programy a produkty 3.2 Nejméně o 50% by se měl zvýšit podíl osob nad (podpora lázeňství) může 80 let, které dosahují v domácím prostředí takovou nepřímo přispět úroveň zdraví, která jim umožní uchovat k naplnění cíle. si autonomii, sebeúctu a své místo ve společnosti.

4.1Omezit výskyt a nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch a posílit schopnost vyrovnávat se 4. Zlepšení duševního zdraví stresujícími životními okamžiky. 4.2 Snížit počet sebevražd.

Není relevantní.



Cíl

Dílčí úkol


5.1Eliminovat z území evropského regionu SZO případy dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit. 5.2 Eliminovat novorozenecký tetanus. 5.3 Nejpozději do roku 2007 eliminovat spalničky.

5. Prevence infekčních onemocnění

5.4 Nejpozději do roku 2010 dosáhnout:výskyt záškrtu pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, pokles nově zjištěných nosičů viru hepatitidy B nejméně o 80 %, méně než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle a invazivních chorob vyvolaných Haemophilem influenzae b, výskyt vrozené syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, vrozeného zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě narozených dětí.

Není relevantní.

5.5 Nejpozději do roku 2015: omezit výskyt malárie pod 5 případů na 100 000 obyvatel, zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob, tuberkulózy, akutních respiračních a průjmových onemocnění. 5.6 Omezit výskyt virové hepatitidy B a hepatitidy C v Libereckém kraji. 6.1 Snížit počet úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 %.

6. Snížení výskytu neinfekčních nemocí

6.2 Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic snížit o 25 %. 6.3 Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské Není relevantní. komplikace a další závažné zdravotní komplikace související s cukrovkou snížit o jednu třetinu. 6.4 Zlepšení orálního zdraví dětí a mládeže – dosáhnout, aby alespoň 80% dětí ve věku do 6 let bylo bez zubního kazu a ve věku do 12 let, měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů (zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub). 7.1 Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod snížit alespoň o 30%.

7. Snížení 7.2 Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma výskytu poranění a při rekreaci snížit nejméně o 50%. způsobených 7.3 Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí násilím a úrazy orientovaného na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní důsledky takto vzniklých zranění snížit alespoň o 25 %.

Realizace O 2.2 Tematicky zaměřené programy a produkty O 3.2 Turistická dopravní infrastruktura a O 3.3 Sportovně rekreační a kulturní zařízení může přispět ke snížení počtu úrazů při rekreaci.



Cíl

Dílčí úkol

8. Zdravé a bezpečné životní prostředí

8.1Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí.

8.2 Zajistit obyvatelstvu univerzální přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality.

9.1 Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu. 9. Zdravější životní styl

9.2 Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin).

10. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem

Naplnění v APR CR LK Koncepce není přímo zaměřena na zlepšování jednotlivých složek životního prostředí. Realizací O 3.3 - aktivity podpora revitalizace vodních ploch, zejména vhodných pro turistické využití a péče o hygienickou nezávadnost vody ke koupání, může přispět ke zlepšení jakosti vody v území. Realizace O 2.2 Tematicky zaměřené programy a produkty O 3.2 Turistická dopravní infrastru-ktura a O 3.3 Sportovně rekreační a kulturní zařízení může přispět ke zvýšení tělesné aktivity.

10.1Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100%. 10.2 Spotřeba alkoholu na hlavu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být téměř nulová.

Není relevantní.

10.3 Snížit užívání drog alespoň o 25 %. 10.4 Zajistit součinnost všech složek vstupujících do problematiky tabáku, alkoholu a drog. 11.1 Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví, tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících v domácnostech.

11. Zdravé místní životní podmínky v Libereckém kraji

11.2 Zajistit, aby nejméně 50% dětí mělo příležitost zařadit se do mateřských škol podporující zdraví a 95% do základních škol podporující zdraví.

Není relevantní.

11.3 Dosáhnout, aby nejméně 50% měst, městských oblastí a komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit. 11.4 Zavázat alespoň 30% středních a velkých firem k dodržování principů zdravé společnosti/firmy.



Cíl

Dílčí úkol

12. Integrovaný zdravotnický sektor


12.1 Vytvoření uceleného systému primárních zdravotních služeb, který zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury, vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními službami. 12.2 Prioritní postavení práce praktických lékařů a zdravotních sester v rámci integrované primární zdravotní péče.

Není relevantní.

12.3 Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a respektovat i podporovat jejich roli jako spolutvůrců péče o zdraví. Zdroj: vypracoval CityPlan na základě [17]

12.2 Ovlivněné environmentální faktory z pohledu veřejného zdraví Při hodnocení ovlivněných environmentálních faktorů z pohledu veřejného zdraví byla použita metodika k HIA [20], kterou společně vypracoval SZÚ, MZe a MŽP. V této metodice uvedený seznam determinantů vlivu na zdraví byl zpracovatelem SEA upraven pro účely tohoto posouzení (viz dále – seznam faktorů). Posouzení bylo provedeno v přehledné tabelární formě, kdy u každého opatření APR CR LK byly vyčleněny dva způsoby ovlivnění (pozitivní a negativní) faktoru veřejného zdraví. V případě, že ovlivnění daného faktoru bylo vyhodnoceno jako nejisté, nepřímé nebo potenciální, je tento faktor uveden v závorce. Součástí vyhodnocení je celkové vyhodnocení vlivu na veřejné zdraví, které kromě výsledného vlivu ukazuje i případnou kontroverznost opatření. Seznam uvažovaných ovlivněných faktorů (hledisek veřejného zdraví) Ovlivněné faktory použité pro vyhodnocení vlivu na veřejné zdraví lze rozdělit do dvou skupin: 1. Fyzikální, chemické a biologické faktory: kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, přítomnost toxických látek v prostředí, kvalita prvků potravního řetězce, úrazy. 2. Sociální a jiné faktory: krajinný ráz, výskyt krizových situací, kvalita výživy, rizikové chování, zaměstnanost, vzdělání, kvalita infrastruktury, kvalita bydlení, kulturní prostředí, negativní sociální jevy, kvalita a dostupnost zdravotnických služeb.



Tabulka č. 38 Stupnice hodnocení ovlivnění environmentálních faktorů z hlediska veřejného zdraví Charakter vlivu

Symbol

významnost vlivu

Popis

-

negativně ovlivněný faktor

+

pozitivně ovlivněný faktor

( . . . ) mírně pozitivní vliv Tabulka č. 39 Ovlivněné environmentální faktory z hlediska veřejného zdraví

Ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví)

Opatření

Výsledný vliv na veřejné zdraví

P 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE O 1.1: Podpora činnosti organizací CR O 1.2: Turistická Informační centra (TIC) O 1.3: Příprava lidských zdrojů

+

Žádný

-

Žádný

+ -

kvalita infrastruktury

+

vzdělání

-

Žádný

0

Žádný

+ +

P 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU O 2.1: Marketing a propagace

O 2.2: Tematicky zaměřené programy a produkty O 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity

+

Žádný

-

Žádný Zlepšení kvality infrastruktury, snížení počtu úrazů Znečištění ovzduší a hluk v důsledku rozšiřování sportovních areálů a vyvolané dopravy

+ +

Žádný

-

Žádný

0

+/-

0

P 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU O 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení O 3.2: Turistická dopravní infrastruktura

+


-

kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, krajinný ráz

+

kvalita infrastruktury, kvalita vody

-

kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, krajinný ráz


+/-

+/-


Ovlivněný faktor (hledisko veřejného zdraví)

Opatření

O 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení O 3.4: Kulturně historické a technické památky, přírodní atraktivity

+


-

kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, krajinný ráz kvalita infrastruktury, krajinný ráz (kvalita vody, půdy, ovzduší) kvalita ovzduší, kvalita vody, kvalita půdy, hluk v prostředí, krajinný ráz

+ -

Výsledný vliv na veřejné zdraví

+/-

+/-

12.3 Identifikace škodlivin a jejich možné dopady na lidské zdraví Při realizaci APR CR LK může dojít k produkci následujících škodlivin. Vznikat mohou zejména při výstavbě a vytápění nových, respektive rekonstruovaných objektů CR. Dalším významným zdrojem škodlivin může být doprava vyvolaná cestovním ruchem. Množství produkovaných škodlivin není možné v této fázi koncepce kvantifikovat a je nutné je posuzovat ve fázi přípravy konkrétních projektů. Oxid siřičitý (SO2) je toxický při vdechování a může způsobit poleptání. Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m-3 oxid siřičitý dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m-3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m-3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k poškození očí, poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu), při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. V České republice platí pro koncentrace SO2 hodinový imisní limit 350 µg/m3 a 24 hodinový imisní limit 125 µg/m3, bez stanovené meze tolerance. [30, 48] Suspendované částice (PM10) jako takové, bez specifikace chemického složení mohou způsobovat změnu funkce i kvality řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, mohou vyvolávat zvýšenou produkci hlenu v dolních dýchacích cestách a snížit samočisticí schopnosti dýchacího ústrojí. Tyto změny usnadňují vznik infekce. Častá zánětlivá onemocnění mohou vést až ke vzniku chronického onemocnění. Účinek prachových částic závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Větší částice jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, obvykle se dostanou do trávicího ústrojí a tvoří součást expozice požitím. Částice menší než 10 µm se dostávají do dolních cest dýchacích. Efekt zvýšených koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se může projevit na zvýšení nemocnosti, symptomů u astmatiků i úmrtnosti. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Největší podíl prachu se ukládá v plicích při velikosti částic mezi 1 až 2 µm (to je také důvod pro zavedení samostatného sledování frakce PM2,5). S dalším zmenšováním částic jejich retence v plicích klesá, protože se začínají chovat jako plynné molekuly. Částice menší než 0,001 µm jsou téměř všechny zase vydechovány. V ČR je stanoven 24hodinový imisní limit 50 µg/m3 a roční imisní limit 40 µg/m3. [30, 48] Oxid dusičitý (NO2) proniká díky své malé rozpustnosti do plicní periferie. Pokud jde o krátkodobou expozici, predikuje zdravotní riziko zvýšeného výskytu astmatických obtíží u citlivých jedinců, protože zdraví jedinci snesou bez následků koncentrace kolem 2 000 µg/m3. Překročení krátkodobé imisní koncentrace 200 µg/m3 nevylučuje, při spolupůsobení dalších faktorů (chlad, námaha, ad.), zvýšení rizika zhoršení zdravotního stavu pro některé zvláště citlivé osoby s astmatickými obtížemi a chronickou obstrukční bronchitidou. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 90


onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Koncentrace 380 až 570 µg/m3 je považována za nejnižší účinnou pro 1-2 hodinovou expozici pro velmi citlivé osoby. V ČR je stanoven cílový hodinový imisní limit 200 µg/m3 (s mezí tolerance 40 µg/m3 na rok 2006) a cílový roční imisní limit 40 µg/m3 (s mezí tolerance 8 µg/m3 na rok 2006), kterých má být dosaženo k roku 2010. [30, 48] Olovo (Pb) je škodlivé při vdechování nebo požití a vysoce toxické pro vodní organismy. Nadměrné expozice mohou způsobit onemocnění mozku u dětí nebo plodu v těle matky. Do půdy se olovo dostává emisemi z hutí zpracovávajících olověnou rudu, z výfukových plynů a aplikací čistírenských kalů a průmyslových kompostů do půdy, do ovzduší se dostává i při výrobě a zpracování akumulátorů. Antropogenní zdroje jsou až 100× významnější než zdroje přírodní (zvětrávání hornin, hlavně galenitu). Olovo má vysoký akumulační koeficient a významně se proto hromadí nejenom v sedimentech a kalech, ale i v biomase organismů tudíž se může dostat i do potravin. V nich se může objevit i v důsledku kontaminace z obalů (konzervy, smalt, olovnaté sklo) nebo použitím kontaminované vody při přípravě. Expozice vede k poškození celé řady orgánů – ledvin, jater, nervového systému, červených krvinek, cév a svalstva. Akutní poškození nervové soustavy nastává při koncentraci olova v krvi v rozsahu 0,5-3 mg/l. Poškození nervové soustavy se projevuje podrážděním, poruchami pozornosti a paměti, bolestmi hlavy, svalovým třesem, halucinacemi, prodloužením reakčního času, poklesem IQ a rychlosti vedení nervového vzruchu. U dětí může již nižší koncentrace způsobit závažné poruchy, dokonce smrt. Také je pravděpodobné, že poškozuje reprodukční systém a nepříznivě ovlivňuje imunitní systém. Olovo je klasifikováno jako lidský karcinogen plic a ledvin. V ČR je stanoven roční imisní limit 0,5 µg/m3. [30, 48] Oxid uhelnatý (CO) zbavuje tělo kyslíku (místo něj se na červené krvinky váže CO, a to mnohem pevněji), což způsobuje zpomalení reflexů, bolesti hlavy a při dlouhodobé expozici a vysoké koncentraci smrt udušením. Z jeho základních vlastností vyniká extrémní hořlavost, toxicita při vdechování a možnost poškození plodu v těle matky. Zdroji emisí CO jsou spalovací procesy, koksárenství, rafinerie olejů a zemního plynu, hutnictví a kovoprůmysl, cementárny, sklárny, výroba keramiky, tavení nerostných materiálů, zpracování celulózy atd. Fotochemické reakce, jež se CO účastní v atmosféře, zapříčiňují zvýšené koncentrace methanu a škodlivého přízemního ozónu (fotochemický smog). Malé koncentrace CO, vyskytující se běžně v ovzduší ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. Při vyšších koncentracích (výjimečné situace) je oxid uhelnatý jedovatý. V ČR je stanoven roční imisní limit 10 000 µg/m3. [30, 48] AOT40 – přízemní ozón (O3) je označován za sekundární znečišťující látku v ovzduší. Nemá totiž vlastní významný zdroj emisí, ale vzniká v ovzduší celou řadou chemických reakcí z tzv. prekursorů, kterými jsou oxidy dusíku a těkavé organické látky (VOC), za účinku slunečního záření a spolupůsobení O2. Koncentrace ozonu roste se zvyšující se teplotou. V noci i ve dne dochází k rozkladu molekul ozonu chemickými reakcemi s redukujícími složkami ovzduší. Chemické reakce vedoucí ke vzniku ozonu mají za následek roční chod ozonu s nejvyššími koncentracemi na jaře a v létě. Nejnižší koncentrace ozonu jsou pozorovány v zimě. V závislosti na koncentraci může dojít k poškození všech částí respiračního traktu. Charakteristickým příznakem expozice je poškození plicních funkcí, obvykle doprovázené dechovými a jinými symptomy. Toxicita působí spojitě, přičemž vyšší koncentrace způsobují větší účinky. Krátkodobé akutní účinky ozonu, počínaje drážděním očí působením oxidantů jiných než ozonu, jsou postřehnutelné při 200 µg/m3 (0,1 ppm) nebo při nižších. Po hodinových expozicích při 1000 µg/m3 (0,5 ppm) již dochází k vážným akutním škodlivým účinkům. V ČR je stanovena hodnota cílového imisního limitu 120 µg/m3 (max.denní 8hod. klouzavý průměr) s dosažením do roku 2010. [30, 48] Benzen je těkavá organická látka, kterou lze označit jako karcinogenního činitele. Nejvýznamnějšími plošně se vyskytujícími zdroji benzenu jsou emise výfukových plynů z automobilů a manipulace s pohonnými hmotami. Hlavní cestou vstupu do organismu je inhalace. Benzen má při dlouhodobé Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 91


expozici účinky hematotoxické, genotoxické, imunotoxické a karcinogenní. Poškozuje kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Karcinogenní působení je jedním z nejzávažnějších účinků působení benzenu. Byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie. WHO definovala pro benzen, na základě zhodnocení řady studií, jednotku karcinogenního rizika pro celoživotní expozici koncentraci 1 µg/m3 v rozmezí 4,4-7,5 E-6. To znamená, že při celoživotní expozici benzenu v koncentraci 1 µg/m3 se zvýší pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění o 4,4-7,5 osob na 1 milion exponovaných. Jde však o horní mez odhadu rizika, které pravděpodobně nadhodnocuje skutečné působení. V ČR je stanoven roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4-5 µg/m3 (pro rok 2006). [30, 48] Kadmium (Cd) je zdraví škodlivé při požití a při vdechování může působit až karcinogenně. Mezi hlavní antropogenní emise kadmia patří: těžba a zpracování Cd, spalování fosilních paliv a odpadů, hnojení fosfátovými hnojivy s obsahem Cd, využití čistírenských kalů (spalování, aplikace na půdy), galvanické pokovování a výroba Ni-Cd akumulátorů (do vodních ekosystémů). Pro lidský organismus je kadmium toxické, poškození se může projevit zejména na ledvinách. Má velmi vysoký akumulační koeficient, detoxikace je proto pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Je řazena do kategorie karcinogenů (rakovina plic a prostaty) a teratogenů (poškozuje plod). Z dalších účinků je významné poškození jater, kostí, plic, gastrointestinálního traktu, srdce a imunitního systému. Kromě výše zmíněného zesiluje toxické účinky jiných kovů, například zinku a mědi. Liberecký kraj je v důsledku specifického tradičního průmyslu oblastí s nejvyššími koncentracemi kadmia v ČR. Pro Českou republiku je vyhláškou stanoven cílový roční imisní limit 5 µg/m3 s mezí tolerance 4 µg/m3 který má být naplněn do roku 2010. [30, 48] Arsen (As) je vysoce toxický při požití (především ve vodním prostředí, kde může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky), způsobuje poleptání a má karcinogenní účinky. V zemědělství se používá pro výrobu pesticidů, jeho sloučeniny se používají rovněž ve sklářském průmyslu, což je tradiční odvětví Libereckého kraje. Do ovzduší se dostává pouze lidskou činností (spalování fosilních paliv a dřeva konzervovaného přípravky obsahujícími arsen). Vysoké koncentrace se mohou vyskytnout v okolí metalurgických závodů. Jeho sloučeniny se mohou dostat do půdy a následně do povrchových i podzemních vod přírodními procesy (zvětrávání hornin) nebo jako následky lidské činnosti (nezabezpečené skládky odpadu, výluhy elektrárenských popílků, nadměrné používání pesticidů apod.). Člověk přijímá arsen ze 70 % v potravě, 29 % v pitné vodě a 1 % ze vzduchu. Většina arsenu v potravě je však přítomna ve formě organických komplexů, které jsou méně toxické. Nadměrná expozice vede ke zdravotním rizikům zažívacího a centrálního nervového systému, srdce a ledvin. Arsen je karcinogen, způsobuje rakovinu plic a kůže, zvyšuje pravděpodobnost nádorů jater, ledvin a močového měchýře. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,006 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [30, 48] Nikl (Ni) je pravděpodobně karcinogen, může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží a nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Přirozeným zdrojem niklu jsou aerosoly z mořské hladiny, půdní prachy, sopečný popel a z antropogenních zdrojů můžeme vyjmenovat těžbu a zpracování niklu, spalování fosilních paliv a odpadů, rafinerie ropy a plynu, aplikace čistírenských kalů do půdy. Při kontaktu s pokožkou způsobuje nikl vznik kožní dermatitidy, dále je podezřelým karcinogenem – rakovina plic, nosní přepážky a vzácněji hltanu. Akutní otrava má za následek poškození zažívacího traktu, cév, ledvin, srdce a centrální nervové soustavy. V ČR je stanoven cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [30, 48] Benzo(a)pyren (BaP) spadá pod látky označované jako polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). BaP je všudypřítomný produkt nedokonalého spalování a jako takový je běžně uvolňován do prostředí. Je karcinogenní, teratogenní, může způsobit poškození reprodukční schopnosti a dědičných vlastností. Je vysoce toxický pro vodní organismy. Do těla se dostává vdechnutím, ale může prostoupit i přes pokožku. Expozice může vést k různým rizikům: ohrožení zdravého vývoje plodu, riziko onemocnění rakovinou, podráždění až popálení kůže. Koncentrace, ve kterých se vyskytuje, jsou nejvyšší u zdroje znečištění, ale může být prokázán i ve značných vzdálenostech, protože je relativně velmi stálý.



V ČR je stanoven pro BaP cílový roční imisní limit 0,001 µg/m3, který má být naplněn do roku 2012. [30, 48] Amoniak (NH3) je hořlavou a toxickou látkou (vysoce pro vodní organismy), která může způsobit i poleptání. Hlavním podílem emisí jsou rozklady živočišných odpadů (až 74 %), ostatní zdroje se tedy podílejí na produkci škodliviny jen v menší míře (výroba hnojiv, používání dusíkatých hnojiv, průmyslové chlazení, splaškové odpadní vody atd.). Soli vytvořené v atmosféře za součinnosti amoniaku se lehčeji uvolňují ve formě kyselých dešťů a dostávají se tak do půd a do vodních ekosystémů (vysoká toxicity díky rozpustnosti, možnost eutrofizace). Krátkodobá expozice může dráždit i popálit kůži a oči s rizikem trvalých následků. Dráždit může rovněž nosní sliznice, ústa, hltan a způsobuje kašel a dýchací potíže. V koncentraci vyšší než 0,5 % obj. (asi 3,5 g/m3) je i krátkodobá expozice smrtelná. Čichové vnímání nastává již při nízkých koncentracích od 0,02 ppm. [30, 48] Fluoridy jsou toxické při vdechování, při styku s kůží, při požití, uvolňují velice toxický plyn při styku s kyselinami a dráždí oči a kůži. Přirozené zdroje nepředstavují pro životní prostředí významnější riziko, oproti antropogenním, jehož nejvýznamnějším představitelem je spalování uhlí. Dalšími zdroji jsou průmyslové procesy (výroba oceli hliníku, mědi, niklu, fosfátové rudy, výroba a používání hnojiv, výroba skla, cihel, keramiky, pesticidů tmelů, lepidel apod.), využívání pro fluorování vody nebo ve formě pesticidů, úniky ze špatně zajištěných skládek odpadů a úložišť elektrárenských popílků. Stopová množství fluoridů jsou nezbytná pro život mnoha organismů, avšak vyšší množství způsobuje negativní vlivy. Expozice vede k podráždění kůže a očí, nosu, dýchacích cest a plic. Fluoridy mohou mít i teratogenní účinek. [30, 48] Uran (U) je radioaktivní prvek, kov. Je označována jako nebezpečná závadná látka, toxická pro vodní prostředí. Mezi nejvýznamnější zdroje patří vnos uranu do povrchových vod způsobený uranovou těžbou. Sloučeniny uranu se mohou používat i jako přísada do sklářského kmene. Emisní standardy jsou upraveny nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Přípustná hodnota pro těžbu a zpracování jsou 0,3 mg/l. S přihlédnutím k místním vodohospodářským podmínkám může vodoprávní úřad stanovit limity pro vypouštění přísněji. Imisní limity jsou upraveny tímtéž NV. Přípustná hodnota znečištění povrchových vod je pro uran 50 µg/l. Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q365, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %. [30, 48]

12.4 Emise, imisní zátěž Emise Kvalita ovzduší je ovlivňována všemi kategoriemi zdrojů znečišťování, tzn. velkými, středními, malými i mobilními zdroji, ale z pohledu jednotlivých znečišťujících látek jsou nejvýznamnějšími emise oxidů dusíku z mobilních zdrojů a SO2 u malých zdrojů. Mobilní zdroje jsou největšími producenty emisí NOx (76,7 %) a CO (64,3 %). Trvalým zdrojem znečištění ovzduší je silniční motorová doprava a sezónně individuální vytápění domácností a ostatních provozů, případně technologické zdroje znečištění ovzduší ve výrobních podnicích. Z dopravních emisí jsou nejvýznamnějšími škodlivinami oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), polyaromatické uhlovodíky, suspendované částice (zejména frakce PM10) a velký počet organických látek jako je benzen, aldehydy a řada dalších. Při hodnocení potenciálního vlivu dopravy jsou pro hodnocení nepříznivých zdravotních vlivů liniových zdrojů používány jako indikátory oxidy dusíku resp. oxid dusičitý, reprezentující skupinu látek se systémovým působením, společně s benzenem jako reprezentantem karcinogenních látek. Suspendované částice, které jsou emitovány převážně z dieselových motorů, představují frakci jemných částic, která je vzhledem ke svému složení také významná z hlediska působení na zdraví. Nejvýznamnějším zdrojem emisí z hlediska dopadů APR CR LK na lidské zdraví je doprava vyvolaná cestovním ruchem. Jak již bylo výše uvedeno není v této fázi zpracování koncepce možné kvantifikovat množství a přesněji lokalizovat zdroje emisí.



Imisní zátěž Na území Libereckého kraje se nachází celkem 22 stanic pro sledování kvality ovzduší. Na základě dostupných údajů je možné předpokládat, že realizace APR CR LK nepřispěje ke zhoršení imisní situace v Libereckém kraji. Obrázek č. 14 Území, na kterém došlo v roce 2005 k překročení imisního limitu (LV) nebo imisního limitu navýšeného o mez tolerance (LV + MT) pro alespoň jednu ze sledovaných znečišťujících látek, bez zahrnutí ozonu

Zdroj: [27]

12.5 Hluková zátěž Zvýšená hluková zátěž je nepříjemným až rušivým jevem. Dlouhodobé působení má škodlivý účinek na lidské zdraví. Pozemní hluk pochází ze tří zdrojů. Nejvyšší zastoupení má tzv. hluk mechanický (doprava, průmysl), který tvoří až 69 %, následuje hluk kulturní (sdělovací prostředky, hudby, hovory, zpěv) - až 29 %, a nejmenší podíl hluku je přírodní (2 %). Z hlediska intenzity hluku platí tzv. Lehmanovo schéma, které dělí hluk do následujících kategorií: > 30 dB nebezpečí pro nervový systém > 55 dB negativní ovlivnění vegetativního systému > 90 dB nebezpečí pro sluchový orgán > 120 dB nevratné poškození buněčných struktur a tkání. Při charakteristice možných zdravotních účinků hluku je možné orientačně vycházet z níže uvedené tabulky, ve které jsou uvedeny prahové hodnoty hlukové expozice pro nepříznivé účinky nočního hluku ve venkovním prostředí, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro větší část populace s průměrnou citlivostí vůči účinkům hluku. Tabulka č. 40 Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) nepříznivý účinek

prahová hodnota prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) – dB(A)

zhoršená nálada následující den

a

výkonnost 60 – 65

subjektivně vnímaná horší kvalita 40 – 45 spánku Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 94


nepříznivý účinek

prahová hodnota prokázaných účinků hlukové expozice – noc (LAeq, 22-6 h) – dB(A)

zvýšené užívání sedativ

40 – 45

obtěžování hlukem

40 – 45

zvýšená nemocnost

40 – 45

Ochranu obyvatelstva a území před nadměrných hlukem legislativně upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Tímto nařízením se stanoví nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací pro pracoviště, pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb, dále způsob jejich měření a hodnocení. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou podle zákona č. 258/2001 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, stanoveny jako nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku součtem základní hodnoty hluku LAeq T, = 50 dB ve venkovním prostoru a příslušných korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Na základě dostupných údajů se dá předpokládat, že realizace APR CR LK může lokálně přispět ke zhoršení hlukové zátěže, a to především v důsledku dopravy vyvolané cestovním ruchem, zlepšením obslužnosti a přístupnosti marginálních oblastí a nově vystavěných objektů cestovního ruchu.



13 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (APR CR LK) vychází ze současně platného Programu, zpracovaného pro návrhové období 2003 – 2007 a je doplněn o aktuální část Akčního plánu na následující roky 2007-2008. Snahou aktualizace je především reflektování současných potřeb a trendů do podoby nově definovaných priorit a opatření v oblasti cestovního ruchu. Ten je pro Liberecký kraj jedním z klíčových hospodářských odvětví. Aktualizovaný PR CR LK je také základním podkladem pro alokaci finančních zdrojů do cestovního ruchu v Libereckém kraji, jehož potřeby budou zohledněny i v Programu rozvoje Libereckého kraje. Soulad s PR CR LK je rovněž neopominutelnou podmínkou pro podávání žádostí o dotace pro všechny sektory týkající se problematicky cestovního ruchu. APR CR LK je členěna na několik částí, podkladových studií a příloh, které se staly východiskem pro aktualizovanou SWOT analýzu, na níž adekvátně reaguje aktualizovaná návrhová část. Ta je složena ze tří priorit, jež sledují zastřešující vizi koncepce - Využití přírodního a kulturního potenciálu regionu ke zvýšení jeho turistické atraktivity, k růstu konkurenceschopnosti a ekonomického, sociálního a kulturního přínosu odvětví cestovního ruchu. To vše s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj. Návrhová část byla hlavním předmětem posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví koncepce, které bylo provedeno podle přílohy č.9 zákona č. 100/2001 Sb., v pozdějším znění, na základě závěrů zjišťovacího řízení a dle dostupných doporučených metodik. Ze shrnutí současného stavu životního prostředí v Libereckém kraji a aktualizované SWOT analýzy vyplynuly veškeré současné problémy životního prostředí. Na ně byl brán zřetel při posouzení naplnění referenčních cílů, při vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a při definování doporučených opatření pro eliminaci a minimalizaci dopadů realizace koncepce na životního prostředí. Za preventivní opatření je pokládáno dodržování a respektování všech podmínek nárokovaných platnou legislativou, zohlednění kritérií při výběru projektu a naplnění stanovených referenčních cílů. Závěrem lze konstatovat, že i přes to, že byla celá aktualizace návrhové části PR CR LK koncipována s ohledem na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj, nelze se u některých záměrů vyhnout negativním vlivům, a to hlavně v oblasti veškeré nové výstavby. V případě APR CR LK se jedná především o výstavbu nových informačních, vzdělávacích a turistických center, turistické infrastruktury a zařízení. S výstavbou nových objektů je vždy spojeno zajištění dostatečné dopravní a technické infrastruktury, jež se neobejde bez navýšení produkovaných emisí, hlukové zátěže, množství odpadních vod, odpadu, potřeby pitné vody, energetické a surovinové náročnosti, atd. Nadto je dopravní infrastruktura cizorodým krajinným elementem dlouhodobě narušujícím a působícím na všechny složky životního prostředí. Podle rozsahu záměru (délka, kategorie komunikace) zabere určitou plochu nové půdy pro vlastní stavbu a pro doprovodné technické vybavení. Dále může významně narušit krajinný ráz a způsobit fragmentaci krajiny, což má za následek omezení migrace některých živočišných druhů a zmenšení velikosti jejich ekologických stanovišť/areálů, především v územích se zvláštní ochranou. Související emisní, hlukové a případně světelné zatížení rovněž naruší stávající stav dotčeného území. Oblast cestovního ruchu je v Libereckém kraji mnohem více rizikovější rozvojovou oblastí než v jiných regionech. Důvodem je rozsáhlé pokrytí kraje územími se zvláštní ochranou (NP, CHKO) a výskyt mnohých dalších přírodních atraktivit, jež se stávají hlavním lákadlem a cílem vysoké návštěvnosti specifických regionů. Protože je hospodářský rozvoj LK blízce spjat i s rozvojem cestovního ruchu, je nutné nalézt rovnováhu nezadržitelného rozvoje, a to koordinací a regulací při důsledném respektování udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Závěrem lze říci, že míra a závažnost výskytu výrazně negativních, stejně jako pozitivních, vlivů na životní prostředí se bude odvíjet především od způsobu, charakteru a lokalizace realizovaných záměrů Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 96


a od jejich podpory – finanční i strategické. Vybrané projekty by měly sledovat APR CR LK a měly by být upřednostňovány ty, jež splňují stanovená kritéria pro výběr projektu a zohledňují doporučená opatření. V případě rozsáhlejších záměrů se předpokládá, že se stanou předmětem procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.



14 Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke změně koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 14.1 Zjišťovací řízení Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynuly konkrétní požadavky na SEA zpracovatele, jež má zohlednit v rámci posouzení koncepce APR CR LK. Níže je shrnuto vypořádání připomínek příslušného úřadu ve 13 bodech, ve shodné struktuře jako v závěru zjišťovacího řízení. 1. Posouzení, zda APR CR LK zohledňuje strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR. •

Soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5.2 Na jejím podkladě byly navíc stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí. Strategické cíle národní strategie jsou rámcově naplňovány. I přes tuto skutečnost se jedná o soulad spíše nepřímý, který je podepřen respektováním a sledováním cílů sektorových dokumentů.

2. Posouzení, zda APR CR LK je v souladu s cíli a opatřeními Státní politiky životního prostředí ČR a dalších celostátních koncepcí (např. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, program snižování emisí, vodohospodářské koncepce, surovinové politiky) a relevantních koncepcí na území kraje, popř. sousedních krajů. •

Posouzení a soulad s cíli zmíněných koncepcí je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5.2. Cíle koncepcí jsou naplňovány pouze částečně a nepřímo, vzhledem k cílenému jednoznačnému zaměření APR CR LK na oblast cestovního ruchu.

3. Posouzení, zda APR CR LK je v souladu s Plány péče o zvláště chráněná území, která leží, nebo zasahují na území Libereckého kraje. •

Zohlednění Plánů péče o zvláště chráněná území se předpokládá již ve vlastní koncepci APR CR LK. Všechna zvláště chráněná území spadají pod legislativní ochranu, a proto SEA zpracovatel předpokládá jejich dostatečné zohlednění plněním národní legislativy.

4. Posouzení, zda a jak APR CR LK zohledňuje cíle Evropské úmluvy o krajině. •

Posouzení a soulad s cíli zmíněné koncepce je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 5.2 Cíle mezinárodní úmluvy jsou částečně naplňovány, a to především v oblasti zvyšování povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a veřejných orgánů o hodnotě krajin, jejich úloze a jejich změnách.

5. Posouzení, zda APR CR R LK je v souladu se schválenou Zdravotní politikou Libereckého kraje. •

Soulad s cíli zmíněné Zdravotní politiky Libereckého kraje je součástí vyhodnocení SEA v kapitole 12.1. Z důvodu cíleného zaměření koncepce na oblast cestovního ruchu jsou okrajově naplňovány pouze některé cíle.

6. Posouzení, zda a jak APR CR LK podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy a vyhodnocení vlivů rozvoje dopravy na životní prostředí. •

Stanovený referenční cíl č.17 sleduje soulad s oblastí ekologické dopravy, jež je naplňována opatřením 3.2 Turistická dopravní infrastruktura , a to především aktivitou podpora ekologické dopravy (integrovaný dopravní systém, zimní turistické autobusy, CYKLO busy, RegioTram Nisa, ekobusy). Zmíněné opatření dále přispívá ke zlepšení stavu ŽP podporou veřejné dopravy a železničních sítí. Vyhodnocení vlivů dopravy na životní prostředí je součástí kapitoly 6.

7. Posouzení, vzhledem ke vlivu cestovního ruchu na zvýšení produkce odpadů, zda a jak APR CR LK přispívá k zavedení komplexního systému nakládání s odpady, který by řešil uzavřený cyklus



separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů v souladu s Plánem odpadového hospodářství Libereckého kraje. •

APR CR LK neřeší problematiku odpadového hospodářství. Vzhledem k celkové vizi aktualizované části APR CR LK zohledňující udržitelný rozvoj území lze předpokládat, že součástí realizace projektů sledujících jednotlivá opatření a aktivity bude řešení odstraňování odpadů, s podporou prevence a minimalizace produkce, separace , recyklace a znovuvyužití produkovaného odpadu. Tyto předpoklady jsou zároveň kritérii pro výběr projektů navrhované zpracovatelem SEA.

8. Vyhodnocení, jaké dopady může mít APR CR LK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, krajinný ráz, územní systémy ekologické stability a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, zranitelné biotopy (např. rašeliniště, mokřady, prameniště, biotopy s nízkým podílem zastoupení v krajině, biotopy vázané na kyselé horniny, oligotrofní stanoviště). •

Respektování ochrany životního prostředí je zhodnoceno v kapitole 4 (typové oblasti), kapitole 5 (naplnění a soulad s cíli Státní politiky životního prostředí) a v kapitole 6 (naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí; vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí). Posouzení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 bylo vyhodnoceno odděleně autorizovanou osobou; jako součást vyhodnocení je zmíněno v kapitole 4.7, v kapitole 6.5 a podrobné posouzení je uvedeno samostatně v příloze č. 4.

9. Posouzení, zda a jaký vliv má APR CR LK na ochranu PUPFL, zejména s ohledem plnění ostatních funkcí lesa (ekologicko-stabilizační, edaficko-půdoochranná, hydrickovodohospodářská, sociálně- rekreační a zdravotně-hygienická). •

Navrhovaná koncepce se přímo nezabývá ochranou PUPFL. Vlastní vyhodnocení vlivů navrhované koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví se touto složkou životního prostředí zabývá v kapitole 6, z vyhodnocení vyplývá, že PUPFL může být nejvíce potenciálně ovlivněn naplňováním opatření 2.2 Tematicky zaměřené programy a produkty a opatřením 3.3 Sportovně rekreační a kulturní zařízení.

10. Posouzení, zda jsou v APR CR LK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry APR CR LK vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny. •

Navrhovaná koncepce se přímo nezabývá ochranou ZPF. Vlastní vyhodnocení SEA v kapitole 6 potencionální vlivy na ZPF, z vyhodnocení vyplývá, že ZPF může být nejvíce potenciálně ovlivněn naplňováním opatření 3.1 Ubytovací a gastronomická zařízení a 3.3 Sportovně rekreační a kulturní zařízení. V rámci kapitoly 7 vyhodnocení SEA jsou navržena opatření pro ochranu ZPF.

11. Při stanovení kritérií pro výběr projektů maximálně zohlednit, podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields. •

Tyto podmínky pro výběr projektů (podpora ochrany přírody a krajiny, ochrana lidského zdraví a přednostní využívání brownfields) jsou mezi stanovenými kritérii pro výběr projektů, které jsou přehledně zpracovány v kapitole 11, tabulce č. 35: Kritéria pro výběr projektu vyhodnocení SEA.

12. Porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení koncepce ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny. •

Navrhovaná koncepce APR CR LK je zpracována invariantně, na základě průběžných úprav zohledňující návrhy a podněty všech zúčastněných subjektů. Z tohoto důvodu nelze provést porovnání variant.

13. Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení APR CR LK vypořádat.



•

Všechna vyjádření, které MŽP obdrželo, jsou ve vyhodnocení SEA vlivu koncepce APR CR LK na životní prostředí a veřejné zdraví zohledněna, konkrétní vypořádání všech vyjádření ke koncepci je zařazeno do kapitoly 14.2. (resp. do přílohy č. 6).

14.2 Souhrnné vypořádání připomínek V příloze č. 6 je v přehledné tabulce uvedeno vypořádání se všemi připomínkami ke koncepci APR CR LK všech dotčených subjektů, které byly zaslány ve fázi oznámení koncepce a připomínkového řízení.



15 Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke změně koncepce Již při vytváření aktualizované návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu bylo ke koncepci přistupováno s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj území a byly vzaty v úvahu relevantní koncepce na mezinárodní, národní, krajské i nižší regionální úrovni. SEA zpracovatelem byly dále stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí vycházející z mezinárodních, národních či krajských cílů vztahujících se k životnímu prostředí podle specifických zaměření ochrany. Koncepce je vzhledem k účelu a charakteru zaměření v souladu s cíli relevantních dokumentů, jež mohou být v oblasti cestovního ruchu obsaženy. Všechny stanovené referenční cíle však nejsou koncepcí naplňovány, což je způsobeno úzkým zaměřením APR CR LK pouze na problematiku rozvoje cestovního ruchu. Některé z aktivit se však přímo zabývají zlepšením stavu přírodních hodnot území nebo posílením a upřednostněním ekologické dopravy pro turistické využití. Dále byly vyhodnoceny vlivy na stanovené složky životního prostředí, včetně dalších charakteristik a možné kumulace. Na základě závěru zjišťovacího řízení a stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny (podle §45i zákona č.114/1992 Sb., v platném znění) bylo zpracováno vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Rámcově bylo provedeno i posouzení na veřejné zdraví, včetně odhadu ovlivnění jednotlivých faktorů životního prostředí vázaných na možná zdravotní rizika. Na základě potenciálně negativních vlivů byly definovány doporučená opatření pro přecházení a minimalizaci vlivů, přičemž za preventivní opatření lze pokládat snahu o naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí, kritéria pro výběr projektu a rovněž dodržování podmínek vyplývajících z platných právních předpisů. Rizikovými aktivitami z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví jsou ty, jejichž výsledkem bude realizace nových stavebních objektů, dopravní nebo technické infrastruktury včetně zařízení, dále rozsáhlé nebo specifické změny ve funkčním využití území, jež mohou zasáhnout do charakteru a rázu krajiny. U záměrů s již konkrétně definovaným účelem a lokalizací, které sledující rozsah navržených priorit, opatření a aktivit, a jež by mohly mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví nebo by docházelo k dalším střetům s předměty ochrany přírody a krajiny, lze předpokládat, že budou podléhat procesu EIA podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění.

Na základě závěrů lze APR CR LK za podmínky dodržení doporučených opatření doporučit ke schválení se souhlasným stanoviskem.



Návrh stanoviska ke koncepci: STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., k návrhu koncepce „AKTUALIZACE NÁVRHOVÉ ČÁSTI PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE 2007-2013“ (dále pouze „APR CR LK“) verze z 2.4.2007 Předkladatel koncepce:

Liberecký kraj

Zpracovatel koncepce:

GaREP, spol. s r.o.

Zpracovatel posouzení:

CityPlan, spol.s r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, IČ: 47307218 ve spolupráci s: Ing. Zuzana Toniková, ENVI-TON (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 2826/316/OPVŽP/94, vydáno 31.5.1994; č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 8.8.2006) RNDr. Oldřich Bušek (autorizace č.j. 630/3245/04 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 15.12.2006. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 4.1.2007 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 8.2.2007 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ………….. , po kontrole náležitostí byl dne ………….. zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání „Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje“ včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ………….. v …………. . Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne …………. . Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje je základním koncepčním dokumentem k podpoře rozvoje cestovního ruchu v rámci aktivní regionální politiky Libereckého kraje. Strategická vize rozvoje cestovního ruchu byla ponechána v původní podobě, pouze byla rozšířena o některé aspekty. Dle strategické vize dokument APR CR LK stanovuje strategické cíle rozvoje cestovního ruchu a hlavní cesty k jejich dosažení (priority, opatření, aktivity naplňující opatření a akční plán). Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 102


Strategické cíle, které vycházejí ze strategické vize, jsou platné pro celé území Libereckého kraje i pro jeho jednotlivé části (turistické regiony a turistické oblasti). Tyto cíle je možné shrnout do tří hlavních oblastí: •

dopady do ekonomiky regionu: zvýšení hospodářského významu cestovního ruchu, růst konkurenceschopnosti turistické nabídky, růst počtu pracovních příležitostí, podpora malého a středního podnikání, růst příjmů veřejných rozpočtů,

•

zázemí pro cestovní ruch: růst kvality služeb a základní i doprovodné infrastruktury (včetně turistických tras, cyklotras a cyklostezek, hipostezek), tvorba turistických programů a produktů, vytvoření organizačních struktur, efektivní a průběžné vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, zkvalitnění turistického informačního systému, vybudování turistického dopravního systému, zvýšení a zefektivnění využití lůžkové kapacity, péče o přírodní a kulturní bohatství a využití kulturních památek pro cestovní ruch, uchování a zvyšování kvality životního prostředí,

•

související aktivity: koordinace aktivit, spolupráce subjektů působících v cestovním ruchu (z veřejné i soukromé sféry), rozvoj mimosezónních aktivit, snížení náporu na nejvýznamnější turistická centra zatraktivněním všech částí kraje, zvýšení bezpečnosti návštěvníků i obyvatel, posílení sounáležitosti a přiblížení obyvatel regionu, respektování a podpora místní kultury a tradic.

Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje je finálně zakončena Akčním plánem rozvoje. Akční plán je vytvořen na období let 2007 – 2008. Shrnuje a prezentuje podstatné výsledky z doposud provedených prací na Aktualizaci Programu tím, že vytyčuje nejdůležitější priority rozvoje a aktivity, vedoucí k jejich naplnění a současně předkládá návrh jejich organizačního zajištění. V tomto směru uzavírá komplex návrhové části Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Dokument APR CR LK je tvořen návrhovou částí Programu rozvoje cestovního Libereckého kraje a 6 přílohami. STRUČNÝ POPIS POSOUZENÍ: Posouzení vlivů koncepce “Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje” na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001Sb., v platném znění. Dílčí posuzování jednotlivých verzí koncepce bylo prováděno průběžně se zpracováním koncepce, čímž byla zajištěna průběžná optimalizace koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí, a to pomocí upřesňování formulace cílů, opatření a aktivit. Nakonec bylo provedeno celkové posouzení konečné verze koncepce z 2.4.2007. Koncepce byla, na základě plnění požadavků zadavatele – Libereckého kraje, průběžně optimalizována. Zpracovatelé koncepce ve velké většině akceptovali doporučení zpracovatele SEA a v dokumentu je zohlednili. Dílčí doporučení nebo doplnění některých částí koncepce (např. opatření k minimalizaci vlivů při realizaci koncepce, apod.) jsou uvedena v příslušných kapitolách vyhodnocení SEA. Pro vyhodnocení vlivů koncepce byl zvolen systém vyhodnocení vlivů podle jednotlivých navržených priorit a opatření APR CR LK, ale i podle stanovených složek životního prostředí a referenčních cílů ochrany životního prostředí. Vzhledem k charakteru koncepce, tj. zpracování na obecné úrovni, mohlo být vyhodnocení vlivů koncepce provedeno pouze na obdobné obecné úrovni. Současně bylo provedeno i samostatné kompletní vyhodnocení vlivů koncepce APR CR LK na lokality soustavy NATURA 2000, které je součástí vyhodnocení SEA. Již při vytváření aktualizované návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu bylo ke koncepci přistupováno s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj území a byly vzaty v úvahu relevantní koncepce na mezinárodní, národní, krajské i nižší regionální úrovni.



SEA zpracovatelem byly dále stanoveny referenční cíle ochrany životního prostředí vycházející z mezinárodních, národních či krajských cílů vztahujících se k životnímu prostředí podle specifických zaměření ochrany. Některé z aktivit se přímo zabývají zlepšením stavu přírodních hodnot území nebo posílením a upřednostněním ekologické dopravy pro turistické využití. Dále byly vyhodnoceny vlivy na stanovené složky životního prostředí, včetně dalších charakteristik a možné kumulace. Na základě závěru zjišťovacího řízení a stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny bylo zpracováno vyhodnocení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000. Rámcově bylo provedeno i posouzení na veřejné zdraví, včetně odhadu ovlivnění jednotlivých faktorů životního prostředí vázaných na možná zdravotní rizika. Na základě potenciálně negativních vlivů byly definovány doporučená opatření pro přecházení a minimalizaci vlivů, přičemž za preventivní opatření lze pokládat snahu o naplnění referenčních cílů ochrany životního prostředí, kritéria pro výběr projektu a rovněž dodržování podmínek vyplývajících z platných právních předpisů. Rizikovými aktivitami z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví jsou ty, jejichž výsledkem bude realizace nových stavebních objektů, dopravní nebo technické infrastruktury včetně zařízení, dále rozsáhlé nebo specifické změny ve funkčním využití území, jež mohou zasáhnout do charakteru a rázu krajiny. U záměrů s již konkrétně definovaným účelem a lokalizací, které sledující rozsah navržených priorit, opatření a aktivit, a jež by mohly mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví nebo by docházelo k dalším střetům s předměty ochrany přírody a krajiny, lze předpokládat, že budou podléhat procesu EIA podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Koncepce APR CR LK je koncipována v souladu s relevantními schválenými koncepčními dokumenty na úrovni EU, ČR a Libereckého kraje a s některými referenčními cíli, jež umožňuje daný rozsah posuzované koncepce. Předloženou koncepci lze za podmínky dodržování navržených opatření pro eliminaci a minimalizaci působení negativních vlivů doporučit k realizaci a vydat souhlasné stanovisko. ZÁVĚRY POSOUZENÍ: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává: SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce „AKTUALIZACE NÁVRHOVÉ ČÁSTI PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE 2007-2013“, verze z 2.4.2007, za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska. Za předpokladu splnění níže uvedených podmínek je možno konstatovat, že Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje nemá významný negativní vliv na dotčené území: A. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví: Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 104


1. Při realizaci opatření a aktivit navržených v koncepci budou respektována či dodržována opatření k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, uvedené v kapitole 7 a 12 vyhodnocení SEA. 2. Při výběru projektů pro realizaci záměrů sledujících navržená opatření a aktivity koncepce APR CR LK budou zohledněna navržená kritéria pro výběr projektu, popř. stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. 3. Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy NATURA 2000: 1. Nekonkrétní opatření, obsažená v koncepci a vyhodnocená jako potenciálně negativní, musí být vyhodnocena dle § 45i ZOPK na úrovni záměru. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

……………………………………………………….. Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC



Seznam osob podílejících se na posouzení CityPlan, spol. s r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 IČO: 47307218 Ing. Hana Koryntová, [email protected] Ing. Monika Měchurová, [email protected] Ing. David Jindra, [email protected] Mgr. Pavel Frolka, [email protected] Ing. Zuzana Toniková – ENVI-TON, autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., [email protected], osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2826/316/OPVŽP/94 ze dne 31.5.1994, autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., č.j. 4532/OPVŽP/02, ze dne 18.9.2002, prodloužení autorizace č.j. 45585/ENV/06, ze dne 7.7.2006, Nám. Interbrigády 3, 160 00 Praha 6, IČO: 40827526 RNDr. Oldřich Bušek - autorizovaná osoba podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro hodnocení vlivů koncepcí a záměrů na území soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti) – autorizaci vydalo MŽP, č.j. 630/3245/04 dne 30.11.2004, [email protected], Pod Jelením skokem 5, 361 01 Karlovy Vary, IČO: 46872990

Praha, 16.4. 2007



Použité podklady Literatura: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24]

[25] [26] [27]

Quitt, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. Culek, M. et.al. Biogeografické členění České republiky. Praha: MŽP, ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. Tesařová, J. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2004. Liberecký kraj. Praha: MŽP ČR, 2005. 38 s. ISBN 80-7212-370-X. Hodnocení kvality ovzduší v roce 2004, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. MŽP ČR, 2005. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004. Praha: ČHMÚ, 2005. Ochrana atmosféry. CIRE.PL, Elektrownia Turów S.A., 2002. Fadrný, M. Kdo nás ochrání před hlukem? Via Iuris. Barnet, I., Mikšová, J., Procházka, J. Mapa radonového rizika z geologického podloží Praha: ČGÚ, 1998. Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje. Praha, Liberec: ISES, s.r.o., Liberecký kraj, 2004. Mackovčin P., Sedláček M., Kuncová J. et al. Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR. 3.díl. Praha, Brno: AOPK ČR, EkoCentrum, 2002. Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2005. Praha: MZe ČR, MŽP ČR, 2006. Statistická ročenka Libereckého kraje 2005. Liberec: ČSÚ, Krajský úřad Liberec, 2005. 374 s. ISBN 80-250-1125-9. Oliva & kol. Krajský lesnický program Libereckého kraje. Liberec: ČZU, Liberecký kraj, 2005. Hromek, J. et al. Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje. Část A. Liberec: Jan Hromek – Lesprojekt, lesnické a parkové úpravy, Liberecký kraj, 2004. Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje – Průzkumy a rozbory. Liberec: SAUL s.r.o., Liberecký kraj, 2001. Smutný, M. et al.: Vyhodnocení Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pro období 2005-2020. Praha, Liberec: Regionální environmentální centrum ČR, Liberecký kraj, 2005. Valenta, V. et al. Zdravotní politika Libereckého kraje. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, 2005. Svobodová, J.: Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2004. Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. GRDP, 2006. Hodnocení vlivů na zdraví Health Impact Assessment (HIA) pro strategické hodnocení vlivů na životního prostředí (SEA). Praha: MŽP ČR, MZd ČR, SZÚ, 2006. Pracovní návrh Plánu hlavních povodí ČR. Praha: MZe ČR, 2006. Evropská úmluva o krajině. Florencie: Rada Evropy, 2000. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, Mze ČR, Hydroprojekt CZ a.s., 2004. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., 2003. Územně energetická koncepce Libereckého kraje. Praha, Liberec: Liberecký kraj, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Tebodin Czech Republic s.r.o., SCES – Group s.r.o., 2006. Koncepce odpadového hospodářství. ISES, s.r.o., 2002. Vrtišková,L. et.al. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2005. Liberecký kraj. Praha, Liberec: CENIA, MŽP, KúLK. Listopad 2006. Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 107


[28] Vyskot, I. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha: MŽP, 2003. 193 Str. ISBN 80 – 7212 – 264 – 9. [29] Volf, J., Janout, V.: Hodnocení vlivu na zdraví v hygienické službě. In: Hygiena, 2001, vol. 46, no. 3, p. 148-156. Elektronické zdroje: [30] www.chmi.cz [31] www.kraj-lbc.cz; http://www.kraj-lbc.cz/?page=511; http://www.krajlbc.cz/?page=1457; http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=508 [32] www.portal.gov.cz [33] www.isu.cz/pov/ [34] www.cenia.cz [35] http://geoportal.cenia.cz [36] www.uhul.cz; http://212.158.143.149/index.php [37] www.czso.cz [38] https://195.113.196.19/mapserv/php/maps.php - mapový server životního prostředí Libereckého kraje [39] http://nts5.cgu.cz/website/new_radon/ - mapová aplikace radonového rizika na území České republiky [40] http://www.suro.cz/cz/prirodnioz/rnmapy/geolprogncr - geologická prognózní mapa radonového rizika [41] http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Informacni_systemy/CeHO_Produkce_OKEC_02_az _04_2000.doc - tabulka: Produkce odpadů z hlediska původu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností a kategorie v územním členění na kraje, 2002– 2004. [42] http://www.env.cz/ippc [43] Hodnocení kvality ovzduší v roce 2005, vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Praha: MŽP, 2006. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPJAFCDLGTZ [44] Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php [45] http://www.vulhm.cz/docs/24/Zpravodaj/ZOL-Suppl-2005.pdf [46] www.mze.cz [47] http://www.liberec.czso.cz/xl/edicniplan.nsf/kapitola/13-5102-06-za_rok_2006-0965: Výsledky Strukturálního šetření v zemědělství 2005 v Libereckém kraji [48] www.irz.cz Legislativa:

Zákon č. 86/2002 Sb., v pozdějším znění, o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 114/1992 Sb., v pozdějším znění, o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., v pozdějším znění, o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon č. 289/1995 Sb., v pozdějším znění, o ochraně lesa (lesní zákon)



Seznam zkratek AOT40

přízemní ozón - kritická úroveň kumulativní expozice nad prahovou hodnotu 40 ppb (z angl. Accumulated exposure over a threshold of 40 ppb)

APR CR LK

aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje

ARO

akutní respirační onemocnění

AVG

aritmetický průměr

BPEJ

bonitované půdně ekologické jednotky

CBA

Cost Benefit Analysis

CEHAPE

Children´s Environment and Health Action Plan for Europe

CO

oxid uhelnatý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

DCE

dichlorethan

EHAPE

The European Health Action Plan for Europe

EIA

posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO

ekvivalentní obyvatel

ES

ekologická stabilita

EU

Evropská Unie

EVVO

environmentální výchova, vzdělávání a osvěta

GEOM

geometrický průměr

HIA

posuzování vlivů na veřejné zdraví (Health Impact Assessment)

HPJ

hlavní půdní jednotka

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

INPSE

Integrovaný národní plán snižování emisí

KES

koeficient ekologické stability

KOH LK

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje

KPE

kaz, plomba, extrakce zubu

KSEI

Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší

KÚ

krajský úřad

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

LFA

Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami)

LK

Liberecký kraj

LV

imisní limit Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 109


LVS

lesní vegetační stupeň

LV+MT

imisní limit zvýšený o toleranční mez

MONARO

monitoring akutních respiračních onemocnění

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MT

mez tolerance

MZSO

monitorování zdravotního stavu obyvatel

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

NEHAP

Národní akční plán zdraví a životního prostředí (National Environmental Health Action Plan)

NOx

oxidy dusíku

NP

národní park

NPK-P

nejvyšší přípustné koncentrace (škodlivin)

NV

nařízení vlády

OHRR

odbor regionálního a hospodářského rozvoje

OP

ochranné pásmo

OÚ

obecní úřad

OZKO

oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

PAU

polycyklické aromatické uhlovodíky

PEL

přípustný expoziční limit

PER

tetrachlorethylen

PHO

pásmo hygienické ochrany

PLO

přírodní lesní oblast

PM10

suspendované částice (částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře) frakce PM10, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µg odlučovací účinnost 50 %

POH

plán odpadového hospodářství

ppm

jednotka koncentrace (parts per million; jedna miliontina celku)

PPO

protipovodňová opatření

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

RD

rodinné domy

SEA

hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SEZ

staré ekologické zátěže

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

SPOPK

Státní program ochrany přírody a krajiny

SZO

Světová zdravotnická organizace (= WHO – World Health Organization)

TTP

trvalé travní porosty

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace Vyhodnocení SEA aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje 110


ÚPNSÚ

územní plán sídelního útvaru (návrh)

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VLS ČR

Vojenské lesy a statky

VOC

těkavé organické látky

VTL

vysokotlaké vedení zemního plynu

VÚRV

Výzkumný ústav rostlinné výroby

VVP

vojenský výcvikový prostor

VVV

vrozené vývojové vady

WHO

World Health Organization (= SZO – Světová zdravotnická organizace)

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZP LK

Zdravotní politika Libereckého kraje

ŽP

životní prostředí



Seznam příloh 1.

Administrativní vymezení LK a přehled obcí LK

2.

Grafické vymezení ochrany přírody a krajiny v LK

2a Mapa zvláště chráněných území LK

2b Mapa územních systémů ekologické aktivity LK

2c Mapa lokalit soustavy NATURA 2000 LK

3.

Lesní vegetační stupně

4.

Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy NATURA 2000 v LK

5.

Posouzení souladu APR CR LK s relevantními koncepcemi

6.

Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví


PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE

Recommend Documents