Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020
ZÁKLADNÍ STRUKTURA PRCR JMK 2014+ A. B. C. D. E. F. G. H.
ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 ANALYTICKÁ ČÁST PROGRAMOVÁ ČÁST FINANČNÍ RÁMEC IMPLEMENTACE PŘÍLOHY HODNOCENÍ EX-ANTE POSOUZENÍ VLIVU PROGRAMU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (TZV. HODNOCENÍ SEA)
A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 — Hodnoceny projekty z AP – 82 projektů ze skupiny 1 a 64 projektů ze skupiny 2 (na základě monitoringu AP) — Realizovány projekty ze všech tří priorit PRCR JMK 2007– 2013, ale nejvíce projektů realizovalo prioritu č. 1 (rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury) — Již zrealizováno nebo v realizaci dvě třetiny projektů z AP — V letech 2007–2013 bylo do projektů na rozvoj cestovního ruchu investováno několik miliard korun!
A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 Nejvýznamnější veřejné finanční zdroje v období 2007–2013: — Strukturální fondy EU:
Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (250) Integrovaný operační program (4) PRV, Přeshraniční spolupráce, OP ŽP, OP D … — Stát, kraj, obce, DSO, Norské fondy, různé nadace …
A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 Nejvýznamnější krajské finance na CR v období 2007–2013: — Dotační programy: Podpora zkvalitnění služeb TIC
Podpora rozvoje cyklodopravy a údržba komunikací (2 DP) Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče — Finance přímo z rozpočtu JMK (např. podpora CCR JM) — Spolufinancování projektů z dotačního programu ROP JV — Příspěvkové a další organizace JMK (např. muzea)
B. ANALYTICKÁ ČÁST PRCR JMK 2007–2013 Struktura analytické části: — Zhodnocení rozvoje JMK ve vztahu ke strategickým investicím včetně využití dotačních programů — Socioekonomické podmínky pro rozvoj CR v kraji — Analýza nabídky CR: Analýza cílů a atraktivit CR Analýza turistické infrastruktury Analýza dopravních možností — Analýza poptávky cestovního ruchu — Analýza konkurence — Hlavní problémy rozvoje cestovního ruchu — SWOT analýza
Socioekonomické podmínky pro rozvoj CR — Administrativní vymezení kraje zároveň odpovídá vymezení marketingového turistického regionu Jižní Morava (s dělením na 5 TO) — Výhodná geografická poloha v rámci střední Evropy — Dobrá vybavenost dopravní infrastrukturou (dálnice, koridory, letiště…) — Velký počet obyvatel kraje s druhým největším městem ČR — Nadprůměrná vzdělanost obyvatelstva (vliv brněnských univerzit) — Mírně nadprůměrná nezaměstnanost (nejvyšší čísla v příhraničních okresech – Znojmo, Břeclav, Hodonín) — 60 % lidí (323 tis.) zaměstnaných ve službách (dlouhodobě necelých 30 tis. pracuje přímo v CR, což tvoří cca 5 – 5,5 % všech zaměstnaných) — Dominance kraje v pěstování vinné révy — Velké množství turistických atraktivit s mezinárodním významem (např. UNESCO)
Analýza nabídky: Analýza cílů a atraktivit CR — Přírodní potenciál UNESCO: biosférické rezervace Dolní Morava a Bílé Karpaty Národní park: Podyjí (společně s Thayatalem na rakouské straně) CHKO: Moravský kras, Pálava, Bílé Karpaty Další významná území: vodní plochy a toky, krajina vinohradů, hraniční pásmo s Rakouskem, ZOO — Kulturní potenciál UNESCO: vila Tugendhat a LVA (hmotné dědictví), verbuňk a jízda králů (nehmotné dědictví) Památky: zámky, hrady, církevní stavby, kulturně-historické areály Akce: jihomoravský folklór, vinařské akce, veletrhy, moto akce — Významnost atraktivit
Střediska nadregionálního významu (národního a mezinárodního) Brno, Mikulov, Znojmo, Slavkovské bojiště, Lednicko-valtický areál, Vranovská přehrada, Novomlýnské nádrže, Moravský kras, NP Podyjí, Lednice
Střediska regionálního významu (krajského) Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Bzenec, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Letovice, Sloup, Modřice, Moravský Krumlov, Doubravník, Nedvědice, Pohořelice, Rosice, Strážnice, Tišnov, Veselí n. Moravou, Vyškov, Olešnice, Jedovnice, Suchý, Bítov, Štítary, Vranov nad Dyjí, Pasohlávky, Lančov, Oslnovice, Kněždub, Chvalovice, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pavlovské vrchy, Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice + další vybrané vinařské obce
Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, ESF MU, 2009, 2013
Analýza nabídky: Analýza turistické infrastruktury — Celkový počet HUZ (i počet pokojů a lůžek) v JMK postupně roste
Analýza nabídky: Analýza turistické infrastruktury — Druhová skladba HUZ se postupně časem proměňuje směrem k vyšší kvalitě (např. růst 4* hotelů ze 13 na 23 zařízení v letech 2007–2012) — Kvalitativní změny spočívají i v nových typech cestovního ruchu (zejména v souvislosti s rozvojem sportovních nebo vzdělávacích aktivit) — Roste spektrum poskytovaných služeb (např. v oblasti vinařství , cykloturistiky, wellness nebo lázeňství) — Stabilizace kongresové turistiky (vznik celokrajského koordinátora MCB) — Sestupná tendence veletržní turistiky — Nekoncepčnost v oblasti marketingu: 2 organizace s celokrajským marketingem (JMK a CCRJM) velké počty dotačních projektů na podporu marketingových aktivit (neefektivnost investic – konkurence aktérů převládá nad spoluprací) chybí zpětná vazba a sledování efektů marketingových aktivit
Analýza nabídky: Analýza dopravních možností — Doprava do kraje: — Výborná dopravní dostupnost kraje (ČR vs. zahraničí) — Mezinárodní veřejné letiště Brno-Tuřany (druhé největší v ČR) — Dálniční infrastruktura s přirozenou křižovatkou v Brně — Mezinárodní železniční napojení (uzel Brno a Břeclav) — Turistická doprava uvnitř kraje: — Různorodá dostupnost vybraných turistických oblastí kraje — Několik cyklobusů v letní sezóně (nepokrytí celého kraje) — Speciální druhy turistické železniční dopravy (cyklovlaky, speciální jízdy, turistické vláčky apod.) — Lodní doprava (vybrané přehrady, Baťův kanál…) — IDS, dostupnost turistických atraktivit, koordinace rozvoje …
Analýza poptávky — Jihomoravský kraj patří mezi nejnavštěvovanější kraje v České republice! — 1,1 mil. návštěvníků (z toho 36,5 % zahraniční), 2,15 mil. přenocování — Základní ukazatele návštěvnosti jsou v posledních 5 letech stabilní. — V souvislosti s ekonomickou recesí se začaly projevovat nové trendy v chování návštěvníků (zkracující se pobyty, tlak na poměr cena-výkon, větší poptávka po kvalitnější infrastruktuře a službách, …) — Převažující sezónnost kraje (zejména rekreace u vody nebo cykloturistika) — Trendy v geografické struktuře zdrojových zemí příjezdového CR: — Stabilizace prvních dvou nejvýznamnějších zemí – Polsko a Slovensko — Dlouhodobý pokles návštěvnosti z Německa a Nizozemí (země s průměrně vyšším počtem dnů pobytu návštěvníků v kraji) — Razantní růst návštěvnosti z Ruska
Analýza poptávky — Shrnující závěry z monitoringu domácího CR (CzechTourism): — Více než polovina návštěvníků přijede pouze na 1 den, (bez noclehu) — Polovina dotazovaných již byla na Jižní Moravě více než 3x a skoro všichni se plánují vrátit — Mezi preferované regiony jej řadí 60 % z nich — Nejčastější důvod příjezdu je dlouhodobě za poznáním a relaxací, postupně roste atraktivita kulturních akcí a společenského života — Spokojenost návštěvníků je zejména s přátelskostí místních občanů, orientačním značením a péčí o ŽP a pořádek v obcích — Nespokojenost návštěvníci projevovali nejčastěji u dopravní infrastruktury a cenové úrovně služeb — Celková spokojenost návštěvníků s Jižní Moravou je velmi vysoká a hlavně v průběhu sledovaných let stále roste!
Analytické závěry jako východiska pro návrhovou část — Absence zákona o podpoře a řízení CR – významný dopad na oblast koordinace a řízení CR a marketingových aktivit — Existence etablované marketingová instituce s krajským dosahem vs. absence OCR v jednotlivých turistických oblastech kraje (vyjma Slovácka) — Významná střediska a akce CR v kraji vs. ostatní lokality menšího významu — Počínající diference mezi nabídkou a poptávkou po HUZ — Změny v chování návštěvníků kraje
— Absence koordinace a zpětné vazby u marketingových aktivit veřejných institucí v kraji — Vliv rozvoje mnoha dalších tematických oblastí na rozvoj CR
Nové výzvy pro období 2014–2020 — Schválená státní politika cestovního ruchu ČR
— Připravovaný zákon o podpoře a řízení rozvoje CR — Nová podoba strukturálních fondů EU a jejich forma podpory (zejména nově plánovaný Integrovaný regionální operační program) — Přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Slovenskem — Udržitelnost projektů a jejich aktivit
STRATEGICKÁ VIZE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Atraktivní region s bohatou nabídkou a kvalitními službami
KOORDINACE A SPOLUPRÁCE
SEGMENTACE
EFEKTIVITA
KVALITA
Priorita – opatření – aktivita (1) PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech —
OPATŘENÍ 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu (CCR JM) Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM
—
OPATŘENÍ 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech JMK Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu
—
OPATŘENÍ 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v CR Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu
Priorita – opatření – aktivita (2) PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby —
OPATŘENÍ 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Zvyšování standardu ubytovacích zařízení Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch
—
OPATŘENÍ 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje Pravidelný monitoring a hodnocení služeb
Priorita – opatření – aktivita (3) PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu —
OPATŘENÍ 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti JMK Vytváření image/značky regionu a jeho turistických oblastí Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti
—
OPATŘENÍ 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů CR Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR
Priorita – opatření – aktivita (4) PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch —
OPATŘENÍ 4.1: Udržitelné životní prostředí Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného CR s důrazem na přírodní dědictví kraje Monitoring a šetření udržitelného rozvoje CR JMK
—
OPATŘENÍ 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách
Priorita – opatření – aktivita (4) PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch —
OPATŘENÍ 4.3: Rozvoj kultury a památek Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu
—
OPATŘENÍ 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu
D. Finanční rámec programu —
—
—
—
Priorita č. 1 – je sice „nejlevnější“, ale co se týče smyslu rozdělované podpory v rámci dalších priorit a budoucí efektivity realizovaných aktivit, tak je to priorita nejdůležitější! Priorita č. 2 – základní a doprovodná turistická infrastruktura bude hrát v dalším období opět hlavní a zásadní roli, i když způsob její finanční podpory bude diverzifikován (dotace, úvěry). Priorita č. 3 – Marketing CR a tvorba produktů bude dodávat turistické infrastruktuře přidanou hodnotu, tudíž bude nutné na tyto aktivity vynakládat adekvátní prostředky, které by ale měly být doplněny promyšlenou strategií a následnou zpětnou vazbou. Priorita č. 4 – V rámci poslední priority jsou definovány spíše aktivity, které se rozvoje cestovního ruchu dotýkají sekundárně, ale do celkového systému rozvoje CR v kraji bezpodmínečně patří. I z toho důvodu je jejich rozpočet v realitě řádově několikrát vyšší (např. u dopravních staveb) než v uváděném finančním rámci.
Možnosti financování programu —
z rozpočtu kraje: — — —
—
z operačních programů EU: — — — —
—
Integrovaný regionální operačních programy Program rozvoje venkova Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko a ČR – Slovensko Životní prostředí, Doprava, Zaměstnanost …
ze státního rozpočtu: — — —
—
přímá finanční investice dotační granty prostřednictvím zřízených organizací kraje
přímá finanční investice státní programy prostřednictvím zřízených organizací kraje
z dalších zdrojů: domácí (obce, podnikatelé …) a zahraniční (Švýcarské fondy, Norské fondy)
E. Implementace programu — Vymezení odpovědnosti zainteresovaných subjektů — Řízení a monitoring cílů a opatření včetně sestavené indikátorové soustavy — Způsoby aktualizace programu — Závěrečná doporučení pro implementaci
Základní podmínky realizace programu — Hlavním koordinátorem PRCR JMK 2014–2020 je oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK. — Vymezit úkoly a kompetence jednotlivých orgánů uvnitř kraje i navenek vůči hlavním aktérům CR a rozdělit jim odpovědnosti za naplňování PRCR JMK 2014–2020. — Dodržovat věcný systém a časový harmonogram vyhodnocování prováděných opatření (aktivit) dle realizátorů za Jihomoravský kraj, — Provazovat naplňování PRCR JMK 2014–2020 s ročními rozpočty a rozpočtovým výhledem kraje. — Pravidelně provádět kontrolu časového a věcného plnění PRCR JMK 2014–2020. — Každoročně sledovat naplňování definovaných indikátorů, které sledují plnění cílů PRCR JMK 2014–2020.
G. EX-ANTE hodnocení Provázanost PRCR JMK 2014–2020 s dalšími relevantními dokumenty a programy: — Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020
— Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 — Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020 — Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 — Integrovaný regionální operační program
PRCR JMK je koncipován v úzké vazbě na nadřazené koncepční dokumenty, a to jak průřezové, tak sektorové. Stejně tak PRCR JMK rozvíjí priority stanovené v příslušných krajských dokumentech. Program rozvoje CR JMK 2014–2020
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014– 2020
Priorita č. 1 Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Priorita č. 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita č. 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Priorita č. 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Opatření 4.3 Opatření 4.4
X
X X X X X X X X X X X X
Koncepce státní politiky CR 2014– 2020 X X X X X X X X X X X X X X X X
Strategie rozvoje JMK 2020
Program rozvoje JMK 2014–2017
X X X X X X X X X X X X X X
X
X X X X X X X X X X X X
IROP X X X X X X X X X X X X X
Děkuji za pozornost!
