Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020

ZÁKLADNÍ STRUKTURA PRCR JMK 2014+ A. B. C. D. E. F. G. H.

ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 ANALYTICKÁ ČÁST PROGRAMOVÁ ČÁST FINANČNÍ RÁMEC IMPLEMENTACE PŘÍLOHY HODNOCENÍ EX-ANTE POSOUZENÍ VLIVU PROGRAMU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (TZV. HODNOCENÍ SEA)

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 — Hodnoceny projekty z AP – 82 projektů ze skupiny 1 a 64 projektů ze skupiny 2 (na základě monitoringu AP) — Realizovány projekty ze všech tří priorit PRCR JMK 2007– 2013, ale nejvíce projektů realizovalo prioritu č. 1 (rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury) — Již zrealizováno nebo v realizaci dvě třetiny projektů z AP — V letech 2007–2013 bylo do projektů na rozvoj cestovního ruchu investováno několik miliard korun!

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 Nejvýznamnější veřejné finanční zdroje v období 2007–2013: — Strukturální fondy EU:

 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (250)  Integrovaný operační program (4)  PRV, Přeshraniční spolupráce, OP ŽP, OP D … — Stát, kraj, obce, DSO, Norské fondy, různé nadace …

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 Nejvýznamnější krajské finance na CR v období 2007–2013: — Dotační programy:  Podpora zkvalitnění služeb TIC

 Podpora rozvoje cyklodopravy a údržba komunikací (2 DP)  Podpora rozvoje v oblasti kultury a památkové péče — Finance přímo z rozpočtu JMK (např. podpora CCR JM) — Spolufinancování projektů z dotačního programu ROP JV — Příspěvkové a další organizace JMK (např. muzea)

B. ANALYTICKÁ ČÁST PRCR JMK 2007–2013 Struktura analytické části: — Zhodnocení rozvoje JMK ve vztahu ke strategickým investicím včetně využití dotačních programů — Socioekonomické podmínky pro rozvoj CR v kraji — Analýza nabídky CR:  Analýza cílů a atraktivit CR  Analýza turistické infrastruktury  Analýza dopravních možností — Analýza poptávky cestovního ruchu — Analýza konkurence — Hlavní problémy rozvoje cestovního ruchu — SWOT analýza

Socioekonomické podmínky pro rozvoj CR — Administrativní vymezení kraje zároveň odpovídá vymezení marketingového turistického regionu Jižní Morava (s dělením na 5 TO) — Výhodná geografická poloha v rámci střední Evropy — Dobrá vybavenost dopravní infrastrukturou (dálnice, koridory, letiště…) — Velký počet obyvatel kraje s druhým největším městem ČR — Nadprůměrná vzdělanost obyvatelstva (vliv brněnských univerzit) — Mírně nadprůměrná nezaměstnanost (nejvyšší čísla v příhraničních okresech – Znojmo, Břeclav, Hodonín) — 60 % lidí (323 tis.) zaměstnaných ve službách (dlouhodobě necelých 30 tis. pracuje přímo v CR, což tvoří cca 5 – 5,5 % všech zaměstnaných) — Dominance kraje v pěstování vinné révy — Velké množství turistických atraktivit s mezinárodním významem (např. UNESCO)

Analýza nabídky: Analýza cílů a atraktivit CR — Přírodní potenciál  UNESCO: biosférické rezervace Dolní Morava a Bílé Karpaty  Národní park: Podyjí (společně s Thayatalem na rakouské straně)  CHKO: Moravský kras, Pálava, Bílé Karpaty  Další významná území: vodní plochy a toky, krajina vinohradů, hraniční pásmo s Rakouskem, ZOO — Kulturní potenciál  UNESCO: vila Tugendhat a LVA (hmotné dědictví), verbuňk a jízda králů (nehmotné dědictví)  Památky: zámky, hrady, církevní stavby, kulturně-historické areály  Akce: jihomoravský folklór, vinařské akce, veletrhy, moto akce — Významnost atraktivit

Střediska nadregionálního významu (národního a mezinárodního) Brno, Mikulov, Znojmo, Slavkovské bojiště, Lednicko-valtický areál, Vranovská přehrada, Novomlýnské nádrže, Moravský kras, NP Podyjí, Lednice

Střediska regionálního významu (krajského) Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Bzenec, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Letovice, Sloup, Modřice, Moravský Krumlov, Doubravník, Nedvědice, Pohořelice, Rosice, Strážnice, Tišnov, Veselí n. Moravou, Vyškov, Olešnice, Jedovnice, Suchý, Bítov, Štítary, Vranov nad Dyjí, Pasohlávky, Lančov, Oslnovice, Kněždub, Chvalovice, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pavlovské vrchy, Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice + další vybrané vinařské obce

Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, ESF MU, 2009, 2013

Analýza nabídky: Analýza turistické infrastruktury — Celkový počet HUZ (i počet pokojů a lůžek) v JMK postupně roste

Analýza nabídky: Analýza turistické infrastruktury — Druhová skladba HUZ se postupně časem proměňuje směrem k vyšší kvalitě (např. růst 4* hotelů ze 13 na 23 zařízení v letech 2007–2012) — Kvalitativní změny spočívají i v nových typech cestovního ruchu (zejména v souvislosti s rozvojem sportovních nebo vzdělávacích aktivit) — Roste spektrum poskytovaných služeb (např. v oblasti vinařství , cykloturistiky, wellness nebo lázeňství) — Stabilizace kongresové turistiky (vznik celokrajského koordinátora MCB) — Sestupná tendence veletržní turistiky — Nekoncepčnost v oblasti marketingu:  2 organizace s celokrajským marketingem (JMK a CCRJM)  velké počty dotačních projektů na podporu marketingových aktivit (neefektivnost investic – konkurence aktérů převládá nad spoluprací)  chybí zpětná vazba a sledování efektů marketingových aktivit

Analýza nabídky: Analýza dopravních možností — Doprava do kraje: — Výborná dopravní dostupnost kraje (ČR vs. zahraničí) — Mezinárodní veřejné letiště Brno-Tuřany (druhé největší v ČR) — Dálniční infrastruktura s přirozenou křižovatkou v Brně — Mezinárodní železniční napojení (uzel Brno a Břeclav) — Turistická doprava uvnitř kraje: — Různorodá dostupnost vybraných turistických oblastí kraje — Několik cyklobusů v letní sezóně (nepokrytí celého kraje) — Speciální druhy turistické železniční dopravy (cyklovlaky, speciální jízdy, turistické vláčky apod.) — Lodní doprava (vybrané přehrady, Baťův kanál…) — IDS, dostupnost turistických atraktivit, koordinace rozvoje …

Analýza poptávky — Jihomoravský kraj patří mezi nejnavštěvovanější kraje v České republice! — 1,1 mil. návštěvníků (z toho 36,5 % zahraniční), 2,15 mil. přenocování — Základní ukazatele návštěvnosti jsou v posledních 5 letech stabilní. — V souvislosti s ekonomickou recesí se začaly projevovat nové trendy v chování návštěvníků (zkracující se pobyty, tlak na poměr cena-výkon, větší poptávka po kvalitnější infrastruktuře a službách, …) — Převažující sezónnost kraje (zejména rekreace u vody nebo cykloturistika) — Trendy v geografické struktuře zdrojových zemí příjezdového CR: — Stabilizace prvních dvou nejvýznamnějších zemí – Polsko a Slovensko — Dlouhodobý pokles návštěvnosti z Německa a Nizozemí (země s průměrně vyšším počtem dnů pobytu návštěvníků v kraji) — Razantní růst návštěvnosti z Ruska

Analýza poptávky — Shrnující závěry z monitoringu domácího CR (CzechTourism): — Více než polovina návštěvníků přijede pouze na 1 den, (bez noclehu) — Polovina dotazovaných již byla na Jižní Moravě více než 3x a skoro všichni se plánují vrátit — Mezi preferované regiony jej řadí 60 % z nich — Nejčastější důvod příjezdu je dlouhodobě za poznáním a relaxací, postupně roste atraktivita kulturních akcí a společenského života — Spokojenost návštěvníků je zejména s přátelskostí místních občanů, orientačním značením a péčí o ŽP a pořádek v obcích — Nespokojenost návštěvníci projevovali nejčastěji u dopravní infrastruktury a cenové úrovně služeb — Celková spokojenost návštěvníků s Jižní Moravou je velmi vysoká a hlavně v průběhu sledovaných let stále roste!

Analytické závěry jako východiska pro návrhovou část — Absence zákona o podpoře a řízení CR – významný dopad na oblast koordinace a řízení CR a marketingových aktivit — Existence etablované marketingová instituce s krajským dosahem vs. absence OCR v jednotlivých turistických oblastech kraje (vyjma Slovácka) — Významná střediska a akce CR v kraji vs. ostatní lokality menšího významu — Počínající diference mezi nabídkou a poptávkou po HUZ — Změny v chování návštěvníků kraje

— Absence koordinace a zpětné vazby u marketingových aktivit veřejných institucí v kraji — Vliv rozvoje mnoha dalších tematických oblastí na rozvoj CR

Nové výzvy pro období 2014–2020 — Schválená státní politika cestovního ruchu ČR

— Připravovaný zákon o podpoře a řízení rozvoje CR — Nová podoba strukturálních fondů EU a jejich forma podpory (zejména nově plánovaný Integrovaný regionální operační program) — Přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Slovenskem — Udržitelnost projektů a jejich aktivit

STRATEGICKÁ VIZE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Atraktivní region s bohatou nabídkou a kvalitními službami

KOORDINACE A SPOLUPRÁCE

SEGMENTACE

EFEKTIVITA

KVALITA

Priorita – opatření – aktivita (1) PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech —

OPATŘENÍ 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu (CCR JM) Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM

—

OPATŘENÍ 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech JMK

Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu

—

OPATŘENÍ 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v CR

Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu

Priorita – opatření – aktivita (2) PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby —

OPATŘENÍ 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Zvyšování standardu ubytovacích zařízení Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch

—

OPATŘENÍ 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje Pravidelný monitoring a hodnocení služeb

Priorita – opatření – aktivita (3) PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu —

OPATŘENÍ 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti JMK Vytváření image/značky regionu a jeho turistických oblastí Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti

—

OPATŘENÍ 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů CR Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR

Priorita – opatření – aktivita (4) PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch —

OPATŘENÍ 4.1: Udržitelné životní prostředí

Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného CR s důrazem na přírodní dědictví kraje Monitoring a šetření udržitelného rozvoje CR JMK

—

OPATŘENÍ 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách

Priorita – opatření – aktivita (4) PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch —

OPATŘENÍ 4.3: Rozvoj kultury a památek

Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu

—

OPATŘENÍ 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu

D. Finanční rámec programu —

—

—

—

Priorita č. 1 – je sice „nejlevnější“, ale co se týče smyslu rozdělované podpory v rámci dalších priorit a budoucí efektivity realizovaných aktivit, tak je to priorita nejdůležitější! Priorita č. 2 – základní a doprovodná turistická infrastruktura bude hrát v dalším období opět hlavní a zásadní roli, i když způsob její finanční podpory bude diverzifikován (dotace, úvěry). Priorita č. 3 – Marketing CR a tvorba produktů bude dodávat turistické infrastruktuře přidanou hodnotu, tudíž bude nutné na tyto aktivity vynakládat adekvátní prostředky, které by ale měly být doplněny promyšlenou strategií a následnou zpětnou vazbou. Priorita č. 4 – V rámci poslední priority jsou definovány spíše aktivity, které se rozvoje cestovního ruchu dotýkají sekundárně, ale do celkového systému rozvoje CR v kraji bezpodmínečně patří. I z toho důvodu je jejich rozpočet v realitě řádově několikrát vyšší (např. u dopravních staveb) než v uváděném finančním rámci.

Možnosti financování programu —

z rozpočtu kraje: — — —

—

z operačních programů EU: — — — —

—

Integrovaný regionální operačních programy Program rozvoje venkova Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko a ČR – Slovensko Životní prostředí, Doprava, Zaměstnanost …

ze státního rozpočtu: — — —

—

přímá finanční investice dotační granty prostřednictvím zřízených organizací kraje

přímá finanční investice státní programy prostřednictvím zřízených organizací kraje

z dalších zdrojů: domácí (obce, podnikatelé …) a zahraniční (Švýcarské fondy, Norské fondy)

E. Implementace programu — Vymezení odpovědnosti zainteresovaných subjektů — Řízení a monitoring cílů a opatření včetně sestavené indikátorové soustavy — Způsoby aktualizace programu — Závěrečná doporučení pro implementaci

Základní podmínky realizace programu — Hlavním koordinátorem PRCR JMK 2014–2020 je oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK. — Vymezit úkoly a kompetence jednotlivých orgánů uvnitř kraje i navenek vůči hlavním aktérům CR a rozdělit jim odpovědnosti za naplňování PRCR JMK 2014–2020. — Dodržovat věcný systém a časový harmonogram vyhodnocování prováděných opatření (aktivit) dle realizátorů za Jihomoravský kraj, — Provazovat naplňování PRCR JMK 2014–2020 s ročními rozpočty a rozpočtovým výhledem kraje. — Pravidelně provádět kontrolu časového a věcného plnění PRCR JMK 2014–2020. — Každoročně sledovat naplňování definovaných indikátorů, které sledují plnění cílů PRCR JMK 2014–2020.

G. EX-ANTE hodnocení Provázanost PRCR JMK 2014–2020 s dalšími relevantními dokumenty a programy: — Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020

— Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 — Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020 — Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 — Integrovaný regionální operační program

PRCR JMK je koncipován v úzké vazbě na nadřazené koncepční dokumenty, a to jak průřezové, tak sektorové. Stejně tak PRCR JMK rozvíjí priority stanovené v příslušných krajských dokumentech. Program rozvoje CR JMK 2014–2020

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014– 2020

Priorita č. 1 Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Priorita č. 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita č. 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Priorita č. 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Opatření 4.3 Opatření 4.4

X

X X X X X X X X X X X X

Koncepce státní politiky CR 2014– 2020 X X X X X X X X X X X X X X X X

Strategie rozvoje JMK 2020

Program rozvoje JMK 2014–2017

X X X X X X X X X X X X X X

X

X X X X X X X X X X X X

IROP X X X X X X X X X X X X X

Děkuji za pozornost!

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020

ANALYTICKÁ ČÁST (části A + B)

Brno 2013 1

ZPRACOVATEL: GaREP, spol. s r.o. Nám. 28. října č. 3 Brno 602 00

ŘEŠITELSKÝ TÝM: Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Bc. Ing. Roman Chmelař 2

OBSAH

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2007–2013 ZA OBDOBÍ LET 2007–2012.................................. 4 A.1 Souhrnné vyhodnocení plnění jednotlivých priorit a opatření, naplnění vize, obecného cíle ...........................................................................................................12 A.2 Shrnutí zhodnocení PRCR JMK 2007–2013 a doporučení pro tvorbu PRCR JMK 2014–2020 ................................................................................................................17 B. ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 18 B.1 Zhodnocení rozvoje území Jihomoravského kraje za období let 2007–2013 z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu v Jihomoravském kraji s důrazem na plnění projektů z akčního plánu PRCR ..................................................18 B.2 Zhodnocení současných dotačních programů Jihomoravského kraje a jejich provázanost na naplňování PRCR JMK 2007–2013 .....................................................22 B.3 Základní socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji ..............................................................................................25 B.4 Analýza nabídky cestovního ruchu ......................................................................30 4.a Analýza cílů a atraktivit cestovního ruchu .............................................................. 30 4.b Analýza turistické infrastruktury ............................................................................. 35 4.c Analýza dopravních možností ................................................................................. 42 B.5 Analýza poptávky cestovního ruchu ....................................................................46 B.6 Analýza konkurence ............................................................................................52 B.7 Hlavní problémy rozvoje cestovního ruchu ..........................................................55 B.8 SWOT analýza .....................................................................................................57

3

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2007–2013 ZA OBDOBÍ LET 2007–2012 Tato úvodní kapitola Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (dále jen PRCR JMK) na období 2014–2020 je kapitolou, která hodnotí naplňování v současnosti platného PRCR JMK s důrazem na jeho akční plán za období 2007–2012 z pohledu klíčových výstupů a stanovených parametrů/kritérií pro jednotlivé priority a opatření. V PRCR JMK 2007–2013 byla definována kapitola s názvem „Monitoring a hodnocení realizace Akčního plánu“, ve které byly určeny zodpovědné subjekty za každoroční monitoring a vyhodnocení plánovaných aktivit a projektů. Na základě takto získaných poznatků z oddělení cestovního ruchu Jihomoravského kraje byla sestavena celá kapitola, která obsahuje zejména: popis stavu plnění jednotlivých priorit a opatření (co bylo vykonáno, co je rozpracováno), souhrnné vyhodnocení plnění jednotlivých priorit a opatření, shrnutí zhodnocení PRCR JMK a doporučení pro tvorbu PRCR JMK 2014+. Program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 a jeho akční plán, který byl později aktualizován, obsahuje: 82 projektových záměrů v oblasti cestovního ruchu spadajících do skupiny 1, což jsou projektové záměry, které naplňují priority a cíle stanovené Programem rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje a mají významný dopad na rozvoj cestovního ruchu v kraji či regionu; 253 projektových záměrů v oblasti cestovního ruchu spadajících do skupiny 2, což jsou projektové záměry, které naplňují priority a cíle stanovené Programem rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje a mají významný dopad na rozvoj cestovního ruchu v místě, případně nemají významnější dopad na rozvoj cestovního ruchu. Vyhodnocení realizace projektů bylo provedeno pouze jednou – v roce 2010 ze strany Oddělení cestovního ruchu JMK (OCR), a to v počtu 82 projektových záměrů v oblasti cestovního ruchu spadajících do skupiny 1 a v počtu 64 projektových záměrů v oblasti cestovního ruchu spadajících do skupiny 2 (Pramen: Informativní zpráva k plnění a aktualizaci Akčního plánu PRCR JMK 2007–2013 k 31. 12. 2010). Z toho důvodu bylo hodnocení provedeno na základě takto dodaných podkladů a v nich uvedených údajů, které byly hodnoceny expertně. Dle tohoto hodnocení byly projekty rozděleny do tří skupin: 1. projekty, které byly do poloviny roku 2013 již zrealizovány (v seznamu projektů bylo uvedeno buď zrealizováno, nebo že plánované ukončení je očekáváno v letech 2011– 2012), 2. projekty, jejichž realizace probíhá (v seznamu projektů bylo uvedeno, že realizace projektů bude zahájena v letech 2012 nebo 2013, případně že potrvá i v následujících letech),

4

3. projekty, které se nerealizují (v seznamu projektů bylo uvedeno, že projekt se bude realizovat později než v roce 2013 nebo že byla jeho realizaci odložena nebo zrušena). Z 1. skupiny bylo v polovině roku 2013 dokončeno 39 projektů z celkových 82, což je téměř polovina ze všech plánovaných projektů, v realizaci je 21, realizováno nebylo 22 projektů. Nerealizována tedy byla více než čtvrtina projektů. Nejčastějšími důvody nerealizace projektů je nedostatek finančních prostředků (převážně z dotačních zdrojů) nebo odložení na následující roky. Několik projektů nebylo realizováno proto, že nebyla podána projektová žádost, nebyly vyřešeny pozemky pro realizaci, z technických nebo jiných důvodů.

V PRCR JMK 2007–2013 byly vymezeny tři základní priority: 1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu 2. Vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu 3. Zefektivnění a koordinace marketingu a řízení cestovního ruchu Rozložení projektů v rámci tři priorit není rovnoměrné, což souvisí s jejich charakterem, kdy většina projektů z AP byly identifikovány v rámci priorit č.1 a č. 2. Realizace nejvíce projektů byla plánovaná v rámci první priority, proto není hodnocení příliš vypovídající. Z hlediska plnění stanovených tří priorit je nejvyšší podíl projektů plněn v rámci priority 2 – Vytváření a zkvalitňování turistických produktu a posilování jejich marketingu, kde je však nejnižší počet projektů. Nejvyšší podíl nerealizovaných projektů je v prioritě 1 – Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu.

5

Při hodnocení realizace projektů podle oblastí podpory je jasná dominance projektů v oblasti 1.5 Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch. V této oblasti bylo realizováno 14 projektů, v realizaci je dalších 6 a pouze 3 nebyly uskutečněny. Deset a více projektů bylo plánováno v rámci oblasti podpory 1.1 Infrastruktura pro cykloturistiku, ovšem dokončeny jsou pouze tři a pět v realizaci a 1.3 Infrastruktura pro pobyt u vody a rekreační plavbu, kde jsou dokončeny čtyři projekty a v realizaci dva. Ze všech oblastí podpory stanovených v Programu rozvoje cestovního ruchu jsou pouze čtyři oblasti podpory z 11, u kterých byly realizovány nebo jsou v realizaci všechny projekty.

Nejpodrobnější analýzu poskytuje hodnocení opatření, kterých bylo v rámci PRCR celkem 20, z toho pět projektů lze zařadit do více aktivit (priorit i oblastí podpory). Při rozložení opatření 6

v grafu je patrná nerovnoměrnost rozložení projektů do jednotlivých aktivit, kdy deset opatření obsahuje pouze 1 projekt, dvě opatření obsahují dva projekty. Nejvyšší počet projektů byl plánován v opatření 1.5.2 Úprava infrastruktury pro turistiku zaměřenou na poznávání regionálních specifik, z nichž se podařilo 10 realizovat, realizace tří projektů probíhá a pouze dva projekty se nepodařilo uskutečnit. 10 projektů bylo plánovaných u opatření 1.1.1 Dobudování páteřních cyklistických tras a stezek, kde se také 80 % projektů podařilo realizovat, nebo se realizují. Na třetím místě z hlediska počtu projektů bylo opatření 1.3.2 Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro rekreační plavbu, kde byly zrealizovány čtyři projekty a dva jsou v realizaci.

Zajímavé je rozložení projektů dle jejich realizátora. Nejvíce projektů (celkem 20) měly realizovat obce, ovšem podařilo se dokončit pouze sedm projektů a tři jsou v realizaci, 10 jich však realizováno nebylo. 16 projektů měly realizovat různá sdružení, která byla relativně úspěšná – pouze dva projekty se nepodařilo uskutečnit. Z hlediska úspěšnosti realizace projektů je na tom nejlépe kraj, který měl realizovat tři projekty a toto splnil, ovšem zde se 7

jedná o velmi nízký počet projektů (druhý nejnižší po OSS, které měly realizovat pouze dva projekty).

Finanční náklady odpovídaly množství plánovaných projektů a také jejich územnímu dopadu. Celkově tedy za skupinu 1 bylo profinancováno 2,5 mld. Kč a je čerpáno dalších 1,7 ml. Kč. Celkové finanční náklady po dokončení aktuálně běžících projektů dosáhnou 4,2 mld. Kč. Finanční náklady ne/realizace projektů skupiny 1 (v Kč) zrealizováno 2 528 481 222

v realizaci 1 724 247 619

celkem 4 252 728 841

nerealizuje se 3 747 294 000

* náklady v EUR byly předvedeny v poměru 1 EUR = 25 Kč

Z 2. skupiny bylo v polovině roku 2013 dokončeno 25 projektů z celkových 64 projektů, v realizaci 9, realizováno nebylo 30 projektů. Nerealizována tedy byla téměř polovina projektů. Nejčastějšími důvody nerealizace projektů je nedostatek finančních prostředků (převážně z dotačních zdrojů) nebo odložení na následující roky. Několik projektů nebylo realizováno proto, že nebyly podány, nejsou vhodné technické podmínky, nebyly dořešeny majetkoprávní vztahy nebo projekt není považován za dostatečně důležitý.

8

Také u projektů skupiny 2 jich převážná většina spadá do priority 1 Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu, kde bylo 22 projektů již dokončeno a 9 je v realizaci. Celých 20 se však nerealizuje, což je téměř 40 % plánovaných projektů. Z priority 3 Zefektivnění a koordinace řízení cestovního ruchu se nerealizuje ze čtyř plánovaných projektů žádný.

Analýza realizace projektů začleněných do jednotlivých oblastí podpory ukazuje, že nejvíce projektů spadá do oblasti podpory 1.1 Infrastruktura pro cykloturistiku, kde bylo realizováno 15 projektů, a další čtyři probíhají. Více než 10 projektů bylo plánováno v rámci oblasti podpory 1.5 Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch, stejně jako u projektů skupiny 1, avšak více než polovina jich není realizována. 9

U rozložení projektů do opatření je jasně patrná převaha opatření 1.1.1 Dobudování páteřních cyklistických tras a stezek, kde se podařilo realizovat 15 projektů a realizace čtyř dalších probíhá. Projekty jsou v dalších opatřeních zastoupeny mnohem méně, jejich realizace také nebyla příliš úspěšná (viz graf).

10

Jelikož projekty skupiny 2 mají spíše lokální dopad, měly být nejčastějším realizátorem obce, což se také podařilo ve více než polovině případů splnit. Druhým nejčetnějším realizátorem měly být svazky obcí, kde realizace vyššího počtu projektů zatím probíhá. Celkově však obce a svazky obcí nenaplnily cca 45 % projektů.

11

Finanční náklady na realizaci projektů skupiny 2 je výrazně nižší než u skupiny 1. Jsou dokončeny projekty za 313 mil. Kč, v realizaci jsou projekty za 134 mil. Kč, celkově tedy bude na realizaci všech projektů vynaloženo 447 mil. Kč. Finanční náklady ne/realizace projektů skupiny 2 (v Kč) zrealizováno 313 116 442

v realizaci 134 000 000

celkem 447 116 442

nerealizuje se 402 016 335

* náklady v EUR byly předvedeny v poměru 1 EUR = 25 Kč

A.1 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ, NAPLNĚNÍ VIZE, OBECNÉHO CÍLE Pilíře vize Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007–2013 byly stanoveny následovně: 1. Jihomoravský kraj – delší pobyty pestrého spektra domácích i zahraničních turistů 2. Jihomoravský kraj – kvalitní a různorodá nabídka 3. Jihomoravský kraj – efektivní řízení a marketing na krajské i regionální úrovni 4. Jihomoravský kraj – využívané a zachované přírodní a kulturní hodnoty Jelikož podle předaných podkladových materiálů (Informativní zpráva k plnění a aktualizaci Akčního plánu PRCR JMK 2007–2013 k 31. 12. 2010), kde je pouze název projektu nelze podrobně vyhodnotit naplnění vize, je u pilíře č. 1 považován za přínosný takový projekt, který může vést k návštěvě určitého místa za účelem poznávání, sportovní či kulturní činnosti nebo pracovní cesty (kongres), na kterou by jinak cesta nebyla pravděpodobně vykonána. Z tohoto hlediska vedla necelá třetina projektů k naplnění prvního pilíře vize. U druhého pilíře jsou považovány za přínosné takové projekty, které vedly ke zkvalitnění infrastruktury či služeb. Za takové projekty lze považovat všechny projektu skupiny 1 i 2, nicméně řada projektu nebyla realizována. Proto lze považovat naplnění druhé pilíře za 12

relativně dobré, cca na úrovni 70 %. V nabídce služeb i budování infrastruktury v kraji jsou i nadále značné rezervy. Plnění prvních dvou pilířů vize odpovídá i plnění prvních dvou priorit PRCR JMK. Řízení a marketingu se věnovalo maximálně 13 projektů, které byly nebo jsou realizovány. Proto lze považovat naplnění třetího bodu vize za nedostatečné, čemuž odpovídá i realizace projektů priority 3. Čtvrtého pilíře vize se týkalo cca 30 projektů obou skupin, což je relativně vysoký počet, ovšem řada dalších nebyla realizována. Nicméně je možné hodnotit plnění tohoto pilíře pozitivně. Pozn. Během období plnění PRCR JMK také Jihomoravský kraj, CCR JM nebo různé další subjekty (např. TIC, obce, podnikatelské subjekty) realizovala mnoho dalších projektů zaměřených na rozvoj jednotlivých segmentů CR, které jsou součástí PRCR. Tyto projekty ale nebyly uvedeny v akčním plánu, proto nebyly v tomto případě detailně hodnoceny. Hodnocení plnění obecného cíle Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013, který zní: „zvýšit příjmy subjektů působících na území Jihomoravského kraje plynoucí z cestovního ruchu a posílit roli cestovního ruchu jako progresivního ekonomického odvětví, jehož rozvoj je v souladu se sociálním a kulturním rozvojem a ochranou životního prostředí a veřejného zdraví“, není na základě dodaných podkladů možné. Z podkladů totiž není patrné, jaké dopady mají projekty na rozvoj cestovního ruchu, zvýšení návštěvnosti či nárůst zisků subjektů působících v cestovním ruchu. Lze však konstatovat, že jednoznačně za sedmileté období došlo k rozvoji sítě cyklostezek a cyklotras i rozvoji říční plavby, byla obnovena řada památek, které mohou být pro danou obec/území atraktivitou lákající turisty a v řadě případů došlo k dobudování nebo úpravě nezbytné infrastruktury (parkoviště, informační místa…). Co se týče celkové realizace projektů skupiny 1 a 2, v polovině roku 2013 nebyla více než třetina projektů realizována – nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. V realizaci je pětina projektů, více než 40 % projektů je již realizováno. Celkem by tedy mělo být po dokončení rozpracovaných projektů realizováno 64 % plánovaných projektů.

13

Priorita 11 obsahuje nejvíce projektů, v nichž bylo nebo je téměř 67 % zrealizovaných. U priorit 2 je tento podíl mírně nižší – splněno bude 58 % projektů a u priority 3 je to 66 %.

Také rozložení projektů do jednotlivých oblastí podpory je poměrně nerovnoměrné – nejvíce projektů spadá do oblastí podpory 1.1 Infrastruktura pro cykloturistiku a 1.5 Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch, naopak oblast podpory 2.2 Cykloturistika a 2.3 Produkty dalších forem cestovního ruchu jsou zastoupeny nejméně.

1

Přehled názvů priorit je uveden na str. 5.

14

Celkové finanční náklady na realizaci projektů dosáhly téměř 4,7 mld. Kč, z toho více než 2,8 mld. Kč bylo již proplaceno, a 1,9 mld. Kč. je čerpáno na projekty, které jsou v realizaci. Projekty skupiny 1 tvoří 89 % z celkových nákladů, projekty skupiny 2 zhruba 11 %. V plánu byla realizace dalších projektů, na jejichž realizaci bylo počítáno s náklady 4,1 mld. Kč, finance na tyto projekty se však nepodařilo získat (nejčastěji u dotačních zdrojů) nebo byly projekty odloženy nebo zrušeny z jiných důvodů. Finanční náklady ne/realizace projektů skupiny 1 a 2 (v Kč) typ projektu skupina 1 skupina 2 celkem

zrealizováno

v realizaci

celkem

nerealizuje se

2 528 481 222 313 116 442 2 841 597 664

1 724 247 619 134 000 000 1 858 247 619

4 252 728 841 447 116 442 4 699 845 283

3 747 294 000 402 016 335 4 149 310 335

* náklady v EUR byly předvedeny v poměru 1 EUR = 25 Kč

Nejvýznamnějším nástrojem, který pomohl k realizaci mnoha naplánovaných projektů a aktivit, je dotační titul Regionální operační program regionu NUTS II Jihovýchod, kam spadá Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. V rámci tohoto programu je vymezena prioritní osa 2, která se zaměřuje na podporu projektů na realizace infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Díky tomuto dotačnímu titulu bylo od roku 2007 do října 2013 již podpořeno nebo schváleno k podpoře v Jihomoravském kraji 144 projektů za cca 2,2 mld. Kč. Z Akčního plánu PRCR JMK 2007–2013 nelze zcela jednoznačně určit věcné plnění plánovaných záměrů (např. kolik bylo vybudováno lůžek, kolik bylo postaveno kilometrů cyklostezek nebo na jaké cílové skupiny návštěvníků byly zaměřeny marketingové kampaně). Z toho důvodu je zde představeno plnění vybraných monitorovacích indikátorů z oblasti 15

cestovního ruchu, které jsou identifikovány pro období 2007–2013 právě v Regionálním operačním programu regionu NUTS II Jihovýchod (dále jen ROP JV) dohromady pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina: U téměř všech indikátorů bude jejich plánovaná hodnota překročena více než 2x, největší překročení bude zaznamenáno u vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek a u vytvořených propagačních a marketingových produktů. Je předpoklad, že díky dotační podpoře z ROP JV bude vytvořeno za období 2007– 2013 cca 500 nových pracovních míst v oboru cestovního ruchu. Bude vybudováno cca 1 000 km nově vybudovaných stezek pro hipo a pěší. Vznikne více než 2 000 (cca 3,5 % celkové lůžkové kapacity obou krajů) nových nebo rekonstruovaných lůžek v ubytovacích zařízeních. V ROP JV byla v letech 2007–2010 poskytnuta diskutabilní podpora největšímu počtu ubytovacích zařízení v největším objemu finančních prostředků ze všech ROP v České republice. Bude zrekonstruováno 30 památkových objektů. Více než 1 400 zcela nově vytvořených propagačních a marketingových produktů bude aplikováno na podporu rozvoje cestovního ruchu.

Dotační podpora v jednotlivých krajích České republiky z oblasti cestovního ruchu poskytnutých v rámci regionálních operačních programů od roku 2007 do poloviny roku 2010 Pramen: Vystoupil J., Šauer M., Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, 2011

16

A.2 SHRNUTÍ ZHODNOCENÍ PRCR JMK 2007–2013 A DOPORUČENÍ PRO TVORBU PRCR JMK 2014–2020 Základem pro hodnocení realizace programů je monitoring, jehož podoba byla definována v PRCR JMK 2007–2013, a který byl v případě realizace daného dokumentu uskutečněn pouze jednou, a to v polovině období jeho platnosti (v roce 2010). Proto zpracovatel použil expertní hodnocení, které nepracuje pouze s uskutečněnými fakty, ale spíše s trendy vývoje a znalostmi dané problematiky. Přesto lze konstatovat, že 64 % plánovaných projektů je nebo bude zrealizováno, což vzhledem k počtu naplánovaných projektů je velmi pozitivní údaj. Častým důvodem pro neuskutečnění projektu je nedostatek financí nebo technické problémy, některé projekty byly v průběhu realizace PRCR odloženy nebo zrušeny, protože se ukázalo, že nejsou dostatečně relevantní pro realizaci. Proto by měla být příprava projektů pečlivější a měly by být předem vyřešeny technické náležitosti (uskutečnitelnost) daného projektu. Z hlediska realizátora projektů, které byly nebo budou splněny, převládají obecní projekty a dále projekty svazků obcí nebo různých sdružení. Relativně vysoký počet projektů realizují firmy. Naopak kraj a TIC realizovaly velmi nízký počet projektů a nabízela by se tak větší spolupráce např. s firmami, obcemi nebo sdruženími. Mezi realizátory není vůbec uvedena Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, neboť se v tuto dobu teprve zakládala. Rozložení projektů do jednotlivých priorit a opatření je velmi nerovnoměrné – zatímco pro prioritu 1 bylo plánováno 107 projektů, v prioritě 2 se jednalo o 17 projektů a v prioritě 3 pouze 15 projektů. Z hlediska rozložení do jednotlivých opatření patří: Nejvíce projektů do oblastí podpory 1.1 Infrastruktura pro cykloturistiku a 1.5 Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch, a to z obou skupin projektů. Oblast podpory 2.2 Cykloturistika a 2.3 Produkty dalších forem cestovního ruchu jsou zastoupeny nejméně, navíc u oblasti podpory 2.2 se více než polovina projektů nerealizuje. Podrobné hodnocení realizace projektů např. dle jejich témat nebo nositelů nelze udělat. U plánovaných projektů navíc nebyly vůbec hodnoceny indikátory dopadu, dle kterých už lze identifikovat hlavní dosažený význam daného projektu pro území. Z toho důvodu ani nelze provazovat jednotlivé charakteristiky projektů a vzájemně je porovnávat. Proto je důležité správné nastavení monitoringu, včetně monitorovacích indikátorů a důsledně jej každoročně realizovat.

17

B. ANALYTICKÁ ČÁST B.1 ZHODNOCENÍ ROZVOJE ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZA OBDOBÍ LET 2007–2013 Z POHLEDU STRATEGICKÝCH AKTIVIT A INVESTIC DO CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI S DŮRAZEM NA PLNĚNÍ PROJEKTŮ Z AKČNÍHO PLÁNU PRCR V období let 2007–2013 bylo nebo je realizováno 82 projektů z vymezené skupiny č. 1 (mají významný dopad na rozvoj cestovního ruchu v kraji či regionu) a 64 projektů z vymezené skupiny č. 2 (mají významný dopad na rozvoj cestovního ruchu v místě, případně nemají významnější dopad na rozvoj cestovního ruchu), které byly navrženy v rámci akčního plánu Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2007–2013. Z hlediska místa realizace se 17 projektů skupiny 1 dotklo území celého kraje, z toho 7 projektů se týkalo mezinárodní spolupráce (5 s Rakouskem a 2 se Slovenskem). Území okresu pokrývaly 2 projekty ze skupiny 1. Mikroregiony či sdružení obcí realizovaly 11 projektů ze skupiny 1 a 6 projektů ze skupiny 2. Na území obcí bylo realizováno 31 projektů ze skupiny 1 a 24 projektů ze skupiny 2.

Více než jeden projekt ze skupiny 1 realizoval Hodonín, Veselí nad Moravou a přilehlé obce – konkrétně se jednalo o vybudování cyklostezky a rozvoj turistické plavby na Baťově kanálu a dalších opatření nutných pro plavbu (vybudování mola, revitalizace přístaviště apod.). Několik významných projektů realizovalo město Brno, z toho minimálně restaurování vily Tugendhat (dotace z IOP) lze považovat za projekt mezinárodního významu, avšak i ostatní projekty významně přispívají k zvýšení atraktivnosti města (kostnice, brněnské podzemí, hvězdárna a planetárium, Špilberk, expozice v ZOO…). Sedm projektů realizovaných na k. ú. Suchdol (obec Křtiny) přispělo ke zlepšení vybavenosti spojené s návštěvami jeskyní 18

v Moravském krasu. Dva projekty byly realizovány na území města Kuřim (jedná se o rozšíření služeb v areálu golfového resortu KASKÁDA) a v Boskovicích (westernové městečko a židovské památky). Také některé projekty ze skupiny 2 se týkaly výše zmíněných projektů. Podrobné rozložení projektů na území Jihomoravského kraje a v jednotlivých obcích znázorňuje následující mapa.

Obr. 1: Území a obce, které byly dotčeny realizací projektů z PRCR JMK 2007–2014 Pramen: Podklady Jihomoravského kraje, vlastní úprava GaREP, 2013

Finančně nejnáročnější projekt ze skupiny 1 je jednoznačně výstavba komplexu Moravia THERMAL k.ú. Mušov (1,25 mld. Kč) a vybudování lázeňské a rekreační zóny Pasohlávky (537 mil. Kč), jejichž investorem je soukromý sektor. Finančně náročné bylo rovněž budování cyklostezek, které patřily k nejčastěji realizovaným projektům. Vybrané projekty podpořené ze strukturálních fondů EU Vedle toho existuje velká část projektů, které byly realizovány v období platnosti PRCR JMK 2007–2013, ale nebyly uvedeny v jeho AP. Přesto tyto projekty měly významný vliv na další rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Tyto projekty byly velmi často podpořeny dotačními zdroji Evropské unie (nejvýznamněji z ROP JV nebo dále z IOP, Programu rozvoje venkova nebo v rámci Přeshraniční spolupráce). Z ROP Jihovýchod bylo podpořeno několik celokrajských marketingových projektů. Jedná se například o 6 celokrajských projektů Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava a 5 projektů Jihomoravského kraje vždy z oblasti marketingu a propagace (viz níže uvedená tabulka). 19

Tab. 1: Přehled projektů Jihomoravského kraje a Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava z oblasti marketingu, které byly dotačně podpořeny z ROP NUTS II Jihovýchod Žadatel

Název projektu

Rok schválení

Dotace (v Kč)

Jihomoravský kraj

Prezentace Jihomoravského kraje doma i v zahraničí

2008

9 250 000

Jihomoravský kraj

Propagace cestovního ruchu v JMK prostřednictvím turistických rodinných pasů

2008

4 722 218

Jihomoravský kraj

Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %!

2008

9 999 712

Jihomoravský kraj

Marketingová propagace Jihomoravského kraje ve východní Evropě

2010

9 250 000

Jihomoravský kraj

Zažijte Jižní Moravu

2010

4 625 000

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

Kongresová, veletržní a incentivní turistika v regionu Jižní Morava

2008

9 992 355

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

Regionální rezervační systém

2008

1 034 586

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

Posílení image regionu Jižní Morava a rozvoj informovanosti

2008

9 943 154

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

Netradiční místa pro netradiční setkání

2010

7 282 319

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

Zaujměme NOVĚ zahraniční destinace

2010

9 829 009

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

Jižní Morava - oblíbená domácí destinace

2010

5 280 361

Pramen: Seznam příjemců ROP NUTS II Jihovýchod k 28. 6. 2013, vlastní úpravy GaREP, 2013

V oblasti marketingu nelze ani opomenout aktivity nadregionálního (nadkrajského) charakteru, které se v minulých letech projevily například vznikem webového portálu (www.tourcentrope.eu) v rámci aktivit středoevropského regionu CENTROPE (CZ, SK, AT a H) na podporu kulturních akcí a cyklotras v rámci celého území. Za českou stranu se stala partnerem projektu CCR JM. Tato organizace cestovního ruchu je také realizátorem dalšího významného nadregionálního projektu s přeshraničním dopadem do Rakouska s názvem TOP výletní cíle Jižní Moravy, kdy jsou prezentovány hlavní turistické cíle (v současnosti celkem 28 atraktivit) pro návštěvu Jižní Moravy. Mezi další projekty Jihomoravského kraje, které byly podpořeny z dotačních zdrojů, ale již měly investiční charakter, lze vyjmenovat například projekty na podporu Archeoparku Mikulčice, obnova secesní vily rodiny Löw Beerů nebo významné investice v obci Lednice z oblasti lázeňství a kultury (např. Zámecká jízdárna s dotací cca 0,5 mld. Kč z IOP). Realizované projekty různých subjektů z oblasti CR v období 2007–2013 lze v Jihomoravském kraji počítat na stovky, ale vzhledem k jejich neevidenci nelze vyhodnotit jejich celkové přínosy a dopady na rozvoj území. Evidovány jsou pouze ty projekty, které byly podpořeny z veřejných zdrojů formou dotace, a to vždy u poskytovatele příslušné dotace (např. na stránkách Regionální rady NUTS II Jihovýchod). 20

Velký počet projektů, které byly realizovány na podporu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, získalo právě dotační podporu z ROP Jihovýchod. V rámci tohoto programu bylo v Jihomoravském kraji realizováno 144 projektů v celkové hodnotě cca 2,2 mld. Kč, a to v rámci v programu identifikovaných dvou oblastí podpory: 1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (93 projektů, s dotací cca 2 mld. Kč) 2. Rozvoj služeb v cestovním ruchu (51 projektů, s dotací cca 200 mil. Kč) Tyto oblasti podpory zároveň velmi úzce souvisí se zaměřením prvních dvou priorit (ze tří) PRCR JMK 2007–2013, které se zaměřují na turistickou infrastrukturu, produkty a marketing. Celkově lze konstatovat, že za sedmileté období byla realizována řada projektů, které zvýšily atraktivitu Jihomoravského kraje pro turisty, ať už zahraniční nebo domácí. Řada projektů přispěla ke zlepšení infrastruktury cyklistické dopravy. Realizováno však bylo velmi málo projektů, které by zlepšily kvalitu služeb v cestovním ruchu. Velká část území pak zůstala projekty nedotčena, jedná se však především o území, která nemohou návštěvníkům nabídnout tak atraktivní prostředí, jako je např. Vyškovsko. Každopádně jsou i další oblasti, kde by případná realizace projektů mohla významně aktivizovat rozvoj dalších aktivit cestovního ruchu – např. v dlouhodobě deklarované oblasti Vranovska.

21

B.2 ZHODNOCENÍ SOUČASNÝCH DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJICH PROVÁZANOST NA NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK 2007–2013 Významnost rozvoje cestovního ruchu v kraji souvisí s velikostí finančních výdajů, které na jeho podporu plynou. Potenciálních finančních zdrojů existuje velké množství – od evropských přes národní, krajské, obecní až po zdroje ze soukromé sféry. Z hlediska kraje je nejvýznamnějším zdrojem jeho vlastní rozpočet, který na rozdíl od jiných zdrojů zajišťuje určitou finanční stabilitu. V oblasti cestovního ruchu Jihomoravský kraj vyhlašuje dotační program „Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji“. Ten je zaměřen zejména na: a) prohlubování vzájemné spolupráce a komunikace mezi TIC a Jihomoravským krajem v oblasti cestovního ruchu, b) zlepšení informovanosti o možnostech cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, c) sběr a zveřejňování informací o zajímavých místech, atrakcích, službách, produktech, programech a akcích cestovního ruchu na webových stránkách TIC/webových stránkách zřizovatele, na portále cestovního ruchu www.jizni-morava.cz a na cykloportále www.cyklo-jizni-morava.cz, d) podporu fungování a rozvoje sítě TIC v kraji, další zvyšování úrovně poskytovaných služeb a dosažení stupně kvality poskytovaných služeb u TIC v Jihomoravském kraji, e) zkvalitnění poskytovaných služeb, zejména rozšíření otevírací doby TIC v letní turistické sezóně (min. měsíc červenec, srpen). Na jeho realizaci bývá z rozpočtu JMK vyčleněna obvykle částka 2 000 000,- Kč, pouze v letech 2009 a 2012 byla nižší (1 500 000,- Kč a 1 400 000,- Kč). Podpořeno bývá cca 30–35 projektů různých typů žadatelů – obce, svazky obcí, příspěvkové organizace, občanská sdružení, fyzické osoby atd. (žadateli jsou provozovatelé TIC). Projekty bývají relativně malé, průměrná výše se pohybuje zhruba kolem 50 až 60 tisíc Kč, nicméně svůj hlavní cíl – motivace ke zvyšování kvality služeb TIC a vzájemná spolupráce TIC a kraje – to splňuje. Nejčastějšími aktivitami jsou rozšiřování otevírací doby TIC, vydávání propagačních materiálů a pořizování vybavení TIC. Dalším krajským dotačním programem z oblasti cestovního ruchu, který vypisuje oddělení strategického rozvoje, je „Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji“. Možnými žadateli jsou obce, svazky obcí a jiné právnické osoby na území Jihomoravského kraje. Pro rok 2013 byly podpořeny celkem tři projekty v celkovém objemu 1,2 mil. Kč. Dva z těchto projektů byly zaměřeny na vybudování cyklistické stezky, jeden na budování doprovodné infrastruktury cyklostezek. Kromě toho existuje také dotační program „Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji“, jehož objem se pohybuje mezi 1–2 mil. Kč. Pro rok 2013 bylo podpořeno 24 projektů celkovou částkou 1,3 mil. Kč. Dále se cestovního ruchu zprostředkovaně (nepřímo) dotýkají dotace v rámci dotačního programu odboru kultury a památkové péče (podpora subjektů působících zejména v oblasti hudby, tance, divadla, folkloru, uměleckých řemesel, podpora subjektů činných v oblasti 22

nemateriálních statků zapsaných na seznamu UNESCO a podpora zachování a obnovy movitých i nemovitých kulturních památek) – v roce 2013 cca 13 mil. Kč a mimořádné dotace, které každoročně směřují do rozvoje kultury a památkové péče v Jihomoravském kraji (v roce 2013 to bylo ve výši cca 33 mil. Kč). Dotace poskytované krajem se tedy koncentrují na poměrně úzkou oblast cestovního ruchu. Vazba těchto dotací na PRCR JMK 2007–2013 není příliš intenzivní, protože: V rámci oblasti podpory 1.1. Infrastruktura pro cykloturistiku je opatření 1.1.1. Dobudování páteřních cyklistických tras a stezek věnováno pouze páteřním trasám, zatímco z dotačního programu jsou podporovány i nepáteřní cyklostezky; některé z podpořených projektů by pravděpodobně bylo možné zařadit pod opatření 1.1.2. Zvýšení bezpečnosti na existujících cyklistických trasách a stezkách. Propagační materiály, které vydávají TIC podpořená z dotačního programu, se týkají většinou pouze dílčí části kraje, zatímco v PRCR JMK jsou uváděny celokrajské marketingové aktivity. Vytváření produktové nabídky dotacemi podporováno není. Sběr a vyhodnocování dat, které v rámci dotační podpory provádějí některá TIC, spadá pod opatření 3.1.2. Monitoring a průzkumy v oblasti cestovního ruchu. Oprava památek spadá pod opatření 1.5.1. Rekonstrukce památkových objektů pro potřeby cestovního ruchu, dotace z oblasti kultury se dotýkají také opatření 1.5.2. Úprava infrastruktury pro turistiku zaměřenou na poznávání regionálních specifik. Aktivity cestovního ruchu jsou také pravidelně podporovány přímo z rozpočtu Jihomoravského kraje řádově několika desítkami miliónů korun ročně (např. v roce 2012 bylo věnováno celkem 32 mil. Kč). Zhruba 10 mil. Kč tvoří vždy příspěvek na pořádání Velké ceny Brno. Další část financí (obvykle 3 mil. Kč ročně) slouží k podpoře Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, jež realizuje řadu celokrajských aktivit, prezentuje kraj a jeho turistické oblasti na veletrzích, vydává propagační materiály a zajišťuje internetovou prezentaci, spolufinancuje značení turistických cest a cyklotras atd. Cca 5 mil. Kč ročně bývá věnováno na marketingové aktivity kraje (propagace kraje na veletrzích, tvorba propagačních materiálů nebo internetová prezentace kraje). Každý rok také bývá věnováno několik miliónů na podporu TIC nebo budování cyklostezek (viz text výše). V rámci kompetencí jiných odborů kraj přispívá také na činnost kulturních institucí, na opravu památek a na pořádání kulturních akcí, což se ve svém důsledku (i když nepřímo) týká i cestovního ruchu. Dále Jihomoravský kraj spolufinancuje 15 % každý rozvojový projekt, který získá dotaci ze strukturálních fondů EU a spadá na území kraje. To jsou v součtu velmi významné částky (desítky miliónů korun ročně), které plynou do podpory cestovního ruchu v kraji. Jihomoravský kraj také vlastní ze dvou třetin společnost Thermal Pasohlávky a.s., prostřednictvím níž se připravuje zázemí pro vybudování lázeňské a rekreační zóny na ploše cca 100 ha na severním břehu Mušovské vodní nádrže v katastrálním území Pasohlávky a Mušov. I zde již byly nebo teprve budou investovány velké finanční částky.

23

Finance z krajského rozpočtu určené na oblast cestovního ruchu jsou v porovnání s finančními možnostmi strukturálních fondů EU (zejména ROP JV nebo IOP, ze kterých jednotliví aktéři rozvoje čerpají nejvíce dotačních prostředků na cestovní ruch) významně menší, přesto jsou ale velmi důležité. Jejich důležitost a potřebnost by měla být do budoucna založena zejména na tom, že podporovaná témata cestovního ruchu z krajských zdrojů by měla být doplňkem pro jiné typy dotačních programů (v budoucnu např. Integrovaného regionálního operačního programu) a nemělo by stávat, že bude docházet k duplikaci.

24

B.3 ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÉ PODMÍNKY PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Cestovní ruch patří v České republice stále mezi hospodářská odvětví, která nejsou dostatečně oceňována, a to zejména kvůli jeho synergickému propojení na další sektory hospodářství (doprava, potravinářství, služby apod.). Vznikající multiplikační efekty zvedají obvykle udávané celorepublikové hodnoty cestovního ruchu u charakteristik typu HDP (cca 3 %) nebo zaměstnanost (cca 5 %) na vícenásobná čísla, čímž by si odvětví cestovního ruchu zasloužilo významně větší pozornost, než je tomu doposud. I z těchto důvodů je důležité znát ostatní socioekonomické podmínky pro jeho rozvoj. Jihomoravský kraj České republiky se nachází v jižní části Moravy a jižní stranou přímo hraničí s Rakouskou a Slovenskou republikou. Geograficky má v rámci Evropy výbornou polohu a z jeho centrálně umístěného krajského města Brna je vzdálenost do 4 hlavních měst (Bratislava, Budapešť, Praha a Vídeň) vzdušnou čarou do 300 km. V rámci republiky sousedí ze západu malou částí s Jihočeským krajem a především s Krajem Vysočina, ze severu s krajem Pardubickým a z východní strany pak s krajem Olomouckým a Zlínským. Samotné území kraje je vymezeno územími 7 okresů. Jedná se o okresy: Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. S rozlohou 7 195 km2 je Jihomoravský kraj 4. největším krajem České republiky a jeho území tvoří 673 obcí. Kvalita přírody je i přes vliv průmyslu vysoká. Na území kraje se nachází 1 národní park, 3 chráněné krajinné oblasti a 284 maloplošných chráněných území. Střed kraje je ovlivněn místní metropolí Brnem, které zajišťuje velké množství pracovních příležitostí a kulturního vyžití.

Obr. 2: Geografická mapa Jihomoravského kraje Pramen: Český statistický úřad (ČSÚ), 2013

25

K 31. 12. 2012 žilo v 673 obcích kraje celkem 1 169 tis. obyvatel. Jeho největšími městem je moravská metropole Brno (378 tis. obyv.), ve kterém žije cca třetina všech obyvatel kraje. Postavení Brna v hierarchii měst České republiky ovlivňuje pozici celého kraje v mezikrajských srovnáních, jak z hlediska ekonomického tak sociodemografického. Jako druhé největší a nejvýznamnější město ČR vykazuje Brno velmi podobné charakteristiky hlavnímu městu a Jihomoravský kraj se díky tomu dostává v žebříčku postavení krajů na přední místa. Rozdíly v socioekonomickém postavení mezi hlavním městem kraje a periferními obcemi v jižním pohraničí kraje jsou však zásadní. Dalšími velkými městy jsou Znojmo (34 tis. obyv.), Hodonín a Břeclav (obě města cca 25 tis. obyv.). Vývojový trend počtu obyvatel kraje je celkově příznivý, i když s regionálními diferencemi (k úbytku obyvatel dochází například v oblastech Vranovska, Veselí nad Moravou nebo Letovicka). Průměrný věk obyvatelstva kraje je 41,5 let a tím se řadí mezi „nejstarší“ kraje v ČR. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje je, měřeno podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva na obyvatelstvu starších 15 let, ve srovnání s ostatními kraji České republiky vysoká, a to zejména díky lokalizaci 4 významných univerzit. Na dvou z nich (Masarykova a Mendelova univerzita) jsou vyučovány i obory zaměřené na cestovní ruch. V roce 2011 byl dle SLDB podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 12,6 % (v České republice 10,7 %). Druhá pozice hned za hlavním městem je však ovlivněna především dobrým postavením města Brna a jeho zázemím. Míra registrované nezaměstnanosti kraje se od roku 2008, kdy se naplno začaly projevovat důsledky ekonomické recese, pohybuje okolo 10 % (k 31. 12. 2012 byla 10,4 %). Vývoj míry registrované nezaměstnanosti kraje kopíruje celorepublikový trend s přibližně jednoprocentní odchylkou nad průměrem České republiky. Největší nezaměstnanost panuje v příhraničních okresech Znojmo, Hodonín a Břeclav. Naopak nejlepší situace ohledně míry registrované nezaměstnanosti je dlouhodobě v okrese Brno-venkov a Brno-město. Nejvíce lidí je zaměstnáno v odvětví služeb (323,6 tis. osob), dále v průmyslu a stavebnictví (198,5 tis. osob). V zemědělství pracuje 15,7 tis. osob. Přímo v oblasti služeb, které jsou zaměřeny na cestovní ruch (dle dvou kategorií CZ-NACE „Ubytování, stravování a pohostinství“ a „Kulturní, zábavní a rekreační činnost“) bylo v letech 2009–2011 zaměstnáno v průměru 26–29 tis. lidí, což tvoří 5 až 5,5 % všech zaměstnanců Jihomoravského kraje. Průměrné mzdy v těchto kategoriích CZ-NACE ale patří dlouhodobě mezi nejnižší ze všech dalších sledovaných kategorií. Nejvýznamnější roli z pohledu hospodářství hraje tradičně strojírenský průmysl. Centry strojírenského průmyslu jsou město Brno, Blansko nebo Kuřim. Dalšími důležitými odvětvími průmyslu v kraji jsou průmysl elektrotechnický, potravinářský, chemický a farmaceutický. Podnebí Jihomoravského kraje patří k nejteplejším v České republice, což vytváří velmi příhodné klima pro rozvoj cestovního ruchu. Průměrná roční teplota je 8,3 °C. Souhrn ročních srážek na území kraje se pohybuje v rozmezí 430–780 mm. Krajem protéká několik větších řek – Dyje, Svratka, Kyjovka, Jevišovka, Svitava nebo Morava. Přírodní podmínky Jihomoravského kraje jsou velmi pestré. V severní části kraje v okrese Blansko, se nachází velké množství lesů a rozsáhlých jeskynních komplexů Moravského krasu. Zde se také nachází největší česká propast Macocha s hloubkou 138,5 metrů. V jižní části kraje v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín dominují plochy polí, luk a vinic. V jihozápadní části kraje hraničící s Rakouskem se nachází Národní park Podyjí. Ve východní 26

části kraje se začíná zvedat pohoří Bílých Karpat, známé svou vysokou ekologickou hodnotou. Nadmořská výška kraje se pohybuje v rozmezí 150–842 m n. m., přičemž nejvyšším bodem kraje je kopec Durda, který se nalézá v okrese Hodonín v pohoří Bílých Karpat. Naopak nejnižší bod leží na soutoku řeky Moravy a Dyje. Zemědělská půda se rozprostírá na 59 % území s dominancí orné půdy a lesní pozemky zabírají 28 % území kraje. Především jižní část kraje je známá i pro velký počet vinohradů, které patří mezi velká turistická lákadla kraje. Celkový součet ploch vinic Jihomoravského kraje přesahuje 90 % ploch všech vinic České republiky. Jihomoravský kraj patří mezi turisticky nejatraktivnější kraje České republiky. Nabídku ubytovacích služeb v kraji zabezpečuje celkem 534 ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy s celkovým počtem 35,2 tis. lůžek. Do ubytovacích zařízení kraje zavítalo v roce 2012 celkem 1 099 tis. hostů. Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních byl celkem 2 150 tis. Z tohoto počtu tvořili 1 456 tis. rezidenti. Nerezidenty byly nejčastěji občané Polska, Slovenska a Německa. Administrativní území kraje kopíruje marketingový turistický region Jižní Morava, ve kterém se nachází 5 turistických oblastí: 1. Brno a okolí 2. Moravský kras a okolí 3. Pálava a Lednicko-Valtický areál 4. Slovácko (jeho západní část)2 5. Znojemsko a Podyjí Přehled významných atraktivit jednotlivých turistických oblastí Jihomoravského kraje a převládající formy cestovního ruchu zobrazuje dále uvedená tab. 2. Rajonizace cestovního ruchu Jihomoravského kraje a jeho oblastí byla upřesněna pro potřeby Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2007–2013 a pro potřeby tohoto dokumentu byla tato rajonizace zcela převzata. Její revidování by mohlo proběhnout v následujících letech (např. v rámci přijetí zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu), neboť s některými turistickými oblastmi kraje (zejména TO Brno a okolí) se aktéři doposud nemohou ztotožnit a vytváří to tak bariéry např. v rámci tvorby marketingových aktivit. Z pohledu atraktivity lákají turisty za návštěvou do kraje především přírodní hodnoty a kulturně historické areály. V kraji se nacházejí dvě významné památky zařazené na seznam památek UNESCO. Jedná se o Lednicko-valtický areál a funkcionalistickou vilu Tugendhat. Další historické stavby včetně velkého množství zámků a hradů, se nalézají prakticky v každé turistické oblasti. Kulturní akce a různé festivaly již v současné době pořádají všechna města, ale i v malých obcích se zvyšuje množství kulturních akcí lákajících návštěvníky na tradiční výrobky a tradiční venkovská řemesla. Z pohledu přírodních atraktivit se na území kraje nacházejí dvě biosférické rezervace UNESCO, a to Dolní Morava a Bílé Karpaty. Tyto oblasti mají i významnou kulturní hodnotu 2

Oblast Slovácka se nachází na území dvou krajů: Jihomoravský (západní část) a Zlínský kraj (východní část).

27

z pohledu životního prostředí. Dolní Morava vznikla rozšířením bývalé biosférické rezervace Pálava a zahrnuje jedinečné vápencové skály, lužní lesy soutoku řek Moravy a Dyje a kulturní krajinu Lednicko-valtického areálu. Biosférická rezervace Bílé Karpaty návštěvníkům nabízí např. velké množství lesů a květnatých luk se vzácnými stavači. Nadnárodního významu dosahuje také Národní park Podyjí, na jehož hranici navazuje Rakouský národní park Thayatal. Turisticky je v neposlední řadě také velmi atraktivní území Moravského krasu. Přirozené komplexní spadové centrum Jihomoravského kraje je krajská metropole Brno. Na území druhého největšího města České republiky se nachází velké množství historických památek. Brno je také střediskem kulturních akcí kraje s velkým počtem galerií, kin, muzeí a divadel. Každoročně zde probíhá mezinárodní soutěž ohňostrojů a velké množství návštěvníků do města přiláká i Masarykův okruh, který je střediskem motoristických závodů. Nadnárodního významu dosahuje okruh pořádáním závodu silničních motocyklů Grand Prix České republiky, který je součástí světového seriálu MotoGP. Velkým přínosem pro návštěvnost Brna je vybudované Brněnské výstaviště s dlouholetou tradicí, které je 23. největším výstavištěm světa (Pramen: BVV a. s.), a které představuje významného zástupce architektonického směru funkcionalismu. V areálu výstaviště se konají zejména mezinárodní veletrhy, kongresy, sjezdy, koncerty a další významné akce. Tab. 2: Přehled turistických oblastí Jihomoravského kraje, jejich vybraných turistických atraktivit a převládajících forem cestovního ruchu. Turistická Dominující formy Doprovodné formy Vybrané turistické atraktivity oblast cestovního ruchu cestovního ruchu Brno a okolí Veletržní a Nákupní CR Vila Tugendhat (UNESCO) kongresová Gastronomický CR Hrady Špilberk a Veveří turistika, Golfová turistika Katedrála Sv. Petra a Pavla kulturně-historickoCykloturistika Brněnské podzemí poznávací CR ZOO a hvězdárna Brno Brněnské výstaviště Masarykův okruh ZOOpark a Dinopark Vyškov Slavkovské bojiště Moravský kras Přírodně-poznávací Léčebný CR Moravský kras a okolí turistika Pěší turistika Hrad Pernštejn Kulturně-poznávací Boskovice (zámek, židovská turistika čtvrť) Cykloturistika Zábavní park Boskovice Venkovská turistika Zámky Lysice, Kunštát a RájecJestřebí Pálava a Kulturně a Pobyt u vody Lednicko-valtický areál Lednickopřírodně-poznávací Venkovská turistika (UNESCO) valtický areál turistika Cykloturistika Lázně Lednice Vinařská turistika Léčebný CR Mikulov (zámek, sv. kopeček) Biosférická rezervace UNESCO Dolní Morava Vinařské stezky Novomlýnské nádrže Pavlov (barokní sklepy) Aquapark Pasohlávky Znojemsko a Vinařská turistika Pobyt u vody Národní park Podyjí

28

Turistická oblast Podyjí

Dominující formy cestovního ruchu Kulturně a přírodně-poznávací turistika

Doprovodné formy cestovního ruchu Venkovská turistika Cykloturistika Léčebný CR Nákupní CR

Slovácko

Etnografická turistika Vinařská turistika Kulturně a přírodně-poznávací turistika

Venkovská turistika Cykloturistika Vodní turistika Lázeňský CR

Pramen: PRCR JMK na období 2007–2013, vlastní zpracování GaREP, 2013

29

Vybrané turistické atraktivity Vranovská přehrada Zámek Vranov nad Dyjí Hrad Bítov Znojmo (hrad, podzemí) Vinařské stezky Biosférická rezervace UNESCO Bílé Karpaty Baťův kanál Hodonín (ZOO a lázně) Zámek Milotice Slovanské hradiště v Mikulčicích Strážnice (zámek a skanzen) Templářská tvrz a sklepy v Čejkovicích

B.4 ANALÝZA NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU 4.a Analýza cílů a atraktivit cestovního ruchu Jihomoravský kraj představuje turisticky atraktivní území s vyváženou kombinací přírodního a kulturního potenciálu. Rozvojové podmínky cestovního ruchu jsou však v kraji velmi diferencované, soustřeďující se spíše do menších oblastí či jednotlivých lokalit (středisek). Některé z nich dosahují nadregionálního až mezinárodního významu a oslovují tak v hojném počtu nejen domácího návštěvníka, ale i zahraničního návštěvníka (druhý nejnavštěvovanější kraj v ČR). Méně atraktivní přírodní předpoklady ale limitují časovou i funkční využitelnost území kraje. Dominantní funkcí je poznávací a pobytově – relaxační turistika s převážně letní sezónou. Absence horských pásem v podstatě neumožňuje v masovém měřítku rozvíjet zimní rekreaci s důrazem na sjezdové lyžování. Navíc je tato skutečnost v kombinaci s tím, že se v kraji nenachází velké lázeňské rezorty, hlavní příčinou toho, že se kraj řadí v délce pobytu návštěvníků na poslední místo v České republice. Přírodní potenciál kraje Přírodní podmínky Jihomoravského kraje jsou determinovány jeho reliéfem, hydrologickými, klimatickými a biografickými podmínkami. Přestože kraj nedisponuje žádným významným pohořím, nalezneme zajímavé a mezinárodně významné prvky reliéfu. Jde především o vertikálně i horizontálně členitý terén hlubokého údolí Dyje nad Znojmem chráněný od roku 1991 v Národním parku Podyjí. Toto území včetně dalšího přilehlého pásu podél státní hranice s Rakouskem bylo v letech 1948–1989 jako hraniční pásmo veřejnosti nepřístupné. Tato skutečnost vytváří jedinečný turistický potenciál (pěší stezky a cyklostezky), což se také daří využívat. Na rakouské straně volně navazuje dříve vyhlášený NP Thayatal. Druhou oblastí, kde se uplatňují specifické prvky reliéfu je území Moravského krasu. Tato největší a nejvýznamnější krasová oblast České republiky s vyvinutými formami povrchového a podzemního krasu ale i unikáty živé přírody a archeologickými památkami v sobě skrývá především turisticky atraktivní jeskyně (např. Punkevní nebo Sloupsko-šošůvské jeskyně). Díky zmíněným přírodním atraktivitám, jež jsou chráněny jako chráněná krajinná oblast, je území velmi exponovanou turistickou oblastí. Návštěvnost se koncentruje zejména do oblasti Punkevních jeskyní a propasti Macochy. Společně s ostatními jeskyněmi Moravského krasu ji navštíví cca 300–400 tis. osob ročně. Charakter pobytu v CHKO je typicky sezónní (léto) a krátkodobý (obvykle do jednoho dne). Území není typicky využíváno k pobytové rekreaci, i když je zde dominantní prvek sekundárního bydlení v zázemí Brna. V kraji se nachází ještě další dvě území se statutem CHKO – Pálava a Bílé Karpaty. Pavlovské vrchy tvoří vápencové bradlo s úpatními lesy, stepi a teplomilnou květenou. Dominantou je nejvyšší vrchol (Děvín 550 m n. m.) se zříceninou Dívčího hradu. Pro cestovní ruch je významná vazba na blízký Lednicko-valtický areál, město Mikulov a vodní plochu Mušovských jezer. Přestože Pálava není v porovnání s jinými územími České republiky příliš vysoká, tak ale vytváří vůči nižšímu a rovnějšímu okolí významnou dominantu, která je v současnosti v letním období až nadměrně navštěvovaná. Přírodně hodnotným územím je i výběžek Bílých Karpat, který je možné spojit s ekologicky velmi zachovalým prostředím, což potvrzuje i zařazení této lokality na seznam biosférických rezervací UNESCO (v kraji ještě spolu s biosférickou rezervací UNESCO Dolní Morava). 30

Přírodní potenciál území pro cestovní ruch je také utvářen jeho hydrologickými předpoklady. Ty patří v Jihomoravském kraji v rámci ČR spíše k průměrným až podprůměrným. Vytvářejí potenciál k rozvoji letní rekreace u vody při vodních plochách především regionálního významu. Jejich rozvoj je ale poškozován často znečištěnou vodou sinicemi, i když za poslední roky se tato situace někde významně zlepšuje (např. Brněnská přehrada). Podmínky pro rozvoj vodní turistiky jsou omezené, nenalezneme zde žádnou intenzivněji využívanou „vodáckou“ řeku. Jistou výjimkou je Baťův kanál a provozování turistické lodní dopravy na vybraných vodních plochách (např. Vranovská a Brněnská přehrada nebo Novomlýnské nádrže – Pasohlávky). Kulturní potenciál kraje Vzhledem k relativně omezené nabídce přírodních atraktivit (orientovaných výhradně na letní sezónu) hrají kulturně-historické předpoklady v rozvoji cestovního ruchu Jihomoravského kraje zásadní roli. Vedle klasických historických objektů (hrady, zámky, historická centra měst, církevní a technické památky) je kulturní nabídka kraje v porovnání s ostatními regiony ČR obohacena o typický jihomoravský folklór (zvyky, lidové tradice, slavnosti) a na něj napojený fenomén vinařství. V Jihomoravském kraji se nacházejí dvě památky UNESCO (kulturní krajina LVA a vila Tugendhat) a řada městských a vesnických památkových rezervací a zón (3, resp. 11 měst a 3, resp. 9 venkovských obcí). Tato území vytváří příznivé, i když selektivní, šance na rozvoj městské turistiky. Jistou nevýhodou této formy cestovního ruchu je její krátkodobý charakter. Zásadní význam lze v kraji přisoudit kulturně krajinným památkovým zónám (areálům), a to Lednicko-valtickému (památka světového kulturního dědictví na seznamu UNESCO), Slavkovskému bojišti, Slovanské hradiště v Mikulčicích (významná lokalita z období Velké Moravy aspirující na zápis do UNESCO) a oblasti Vranovska-Bítovska. Podobné postavení zaujímá veletržní město Brno (zejména z hlediska zahraničního turismu), jen veletrhy navštíví v průměru kolem 1 miliónu hostů ročně. Mezi další významné kulturně historické památky lze zařadit zámky (např. Vranov nad Dyjí, Lednice na Moravě, Slavkov u Brna, Bučovice nebo Uherčice), hrady Bítov nebo Pernštejn, stejně jako i církevní stavby – např. barokní kostel ve Křtinách nebo Znojemská hradní rotunda. Vedle hmotných památek se v Jihomoravském kraji také vyskytuje velké množství nehmotných kulturních aktivit. Dvě z těchto mnoha aktivit jsou dokonce zapsány organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. V prvním případě se jedná o jízdu králů, která bývá provozována zejména v obcích na Slovácku. Ve druhém případě se jedná o mužský lidový tanec verbuňk, jehož lokalizace je také směřována do turistické oblasti Slovácko.

31

Obr. 3: Kulturní památky a zajímavosti Jihomoravského kraje Pramen: Tematický atlas Jihomoravského kraje, 2010

Hodnocení významnosti atraktivit Hodnocení významnosti turistických cílů a atraktivit lze provádět mnoha způsoby a pro oblast Jihomoravského kraje lze např. nejvhodněji využít hodnocení, které prováděla v roce 2009 a v roce 2013 Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity pro potřeby Regionální rady regionu NUTS II Jihovýchod, kam Jihomoravský kraj spadá. V rámci této analýzy byly v Jihomoravském kraji vymezeny střediska cestovního ruchu nadregionálního (národního a mezinárodního) a regionálního (krajského) významu. Významnost turistických cílů se však v čase mění, a proto by mělo docházet průběžně k jejich aktualizaci. Příkladem postupné změny je například obec Lednice, která díky budování kapacit v oblasti lázeňství rozšiřuje svojí roli v oblasti cestovního ruchu. Podobný případ nastane i např. po dobudování infrastruktury v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích, kdy se významně změní jeho vybavenost.

32

Tab. 3: Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit Jihomoravského kraje Střediska nadregionálního významu (národního a mezinárodního) Brno, Mikulov, Znojmo, Slavkovské bojiště, Lednicko-valtický areál, Vranovská přehrada, Novomlýnské nádrže, Moravský kras, NP Podyjí, Lednice

Střediska regionálního významu (krajského) Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Bzenec, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kyjov, Letovice, Sloup, Modřice, Moravský Krumlov, Doubravník, Nedvědice, Pohořelice, Rosice, Strážnice, Tišnov, Veselí n. Moravou, Vyškov, Olešnice, Jedovnice, Suchý, Bítov, Štítary, Vranov nad Dyjí, Pasohlávky, Lančov, Oslnovice, Kněždub, Chvalovice, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pavlovské vrchy, Pavlov, Petrov-Plže, Blatnice + další vybrané vinařské obce

Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, ESF MU, 2009, 2013

Další měření významnosti lze učinit srovnáním počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v obcích Jihomoravského kraje k vybranému datu, případně i za účelem analýzy posunu stavu srovnáním mezi vybranými roky. V níže uvedené tabulce je 25 obcí s největším počtem lůžek v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012 tak, jak jsou evidovány Českým statistickým úřadem. V těchto 25 obcích bylo lokalizováno celkem 24 105 lůžek, což reprezentovalo téměř 70 % všech lůžkových kapacit v HUZ v kraji v roce 2012. Tab. 4: Nejvýznamnější střediska cestovního ruchu podle počtu lůžek (nad 200 lůžek) v hromadných ubytovacích zařízeních v letech 2007 a 2012 (vždy k 31. 12.) a jejich index změny Pořadí 2012 (2007)

OBCE

Počet lůžek (2007)

Počet lůžek (2012)

Index změny 2007/2012 (rok 2007 = 100)

9 002

10 970

121,9

1 (1)

Brno

2 (9)

Lednice

570

1 225

214,9

3 (2)

Břeclav

945

1 190

125,9

4 (4)

Pasohlávky

804

993

123,5

5 (8)

Znojmo

744

981

131,9

6 (7)

Hodonín

750

921

122,8

7 (6)

Štítary

785

867

110,4

8 (3)

Vranov nad Dyjí

806

832

103,2

9 (5)

Strážnice

791

699

88,4

10 (10)

Bítov

532

630

118,4

11 (11)

Blansko

507

590

116,4

12 (16)

Hustopeče

281

469

166,9

13 (17)

Rosice

274

416

151,8

14 (12)

Bzenec

413

400

96,9

15 (19)

Boskovice

252

357

141,7

16 (14)

Přítluky

366

308

84,2

17 (15)

Suchý

337

304

90,2

33

Pořadí 2012 (2007)

OBCE

Počet lůžek (2007)

Počet lůžek (2012)

Index změny 2007/2012 (rok 2007 = 100)

18 (20)

Valtice

243

297

122,2

19 (23)

Chvalovice

132

262

198,5

20 (21)

Pavlov

226

259

114,6

21 (18)

Sloup

256

254

99,2

22 (24)

Veselí nad Moravou

123

245

199,2

23 (13)

Oslnovice

384

221

57,6

Tvarožná Lhota

i.d.

211

-

Modřice

204

204

100,0

19 727

24 105

122,2

24 (-) 25 (22) Celkem

Pramen: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013 Pozn. Ve statistických datech ČSÚ nejsou u některých obcí uváděna data za rok 2012, resp. je u nich uváděna značka pro důvěrný údaj (i.d.). Jedná se ale např. i o obce, u kterých bylo v roce 2007 zaznamenáno velké množství lůžek: Jedovnice (788), Mikulov (626), Lančov (527) nebo Vyškov (259).

Kapacita lůžek indikuje určitou atraktivnost daného střediska. Při porovnání stavu lůžkové kapacity u 25 obcí z Jihomoravského kraje mezi roky 2007 a 2012 je zřejmé, že ve většině obcí (u 17 z nich) došlo k nárůstu lůžkové kapacity, a to i navzdory dopadům hospodářské krize. Tento růst mohl být ovlivněn vysokou výší dotační podpory ubytovacím zařízením z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod (zejména v letech 2008–2010, poté došlo k omezení příslušných výzev)3. S ohledem na skutečnost dlouhodobě nízkého využití lůžek a pokojů v JMK (cca 30 %) je tento trend v oblasti lůžkové kapacity zarážející a do budoucnosti částečně rizikový. Největší růst počtu lůžek byl zaznamenán v oblasti LVA s dominací v Lednici, kde došlo k více než dvojnásobnému zvýšení lůžkové kapacity. Tato skutečnost byla zapříčiněna hlavně novým otevřením a postupným budováním lázní v obci. Další významný růst byl zaznamenán na Znojemsku – Znojmo, Chvalovice nebo Bítov. Naopak menší pokles či stagnaci lze pozorovat v oblasti Moravského krasu u obcí Sloup nebo Suchý. Velmi zvláštní situace panuje na Strážnicku, kde se nachází sousední obce se zcela rozdílným výsledkem – cca 100 lůžek úbytek ve Strážnici, stagnace v Bzenci a dynamický (o cca 120 lůžek) růst ve Veselí n. M. Návštěvnost turistických cílů a atraktivit Návštěvnost Jihomoravského kraje4 a jeho turistických cílů je odvislá od jejich nabídky, a to zejména v konkurenci ostatních cílů v České republice, případně i ve střední Evropě. Obecně mezi nejnavštěvovanější cíle v České republice patří zoologické zahrady a ani 3

Prudký nárůst ubytovací kapacity byl způsobený zejména vysokými dotacemi soukromým subjektům z ROP Jihovýchod, což následně vedlo k narušení konkurenčního prostředí a s tím souvisejícím problémům všech ubytovacích zařízení, a to včetně těch, které získaly dotaci. Tato skutečnost je konstatována i v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2014–2020. 4

Všechny výše uvedené statistické údaje jsou vždy za rok 2012 a jejich pramen jsou statistiky agentury CzechTourism (pokud není uvedeno jinak).

34

v Jihomoravském kraji tomu dlouhodobě není jinak. Na území JMK se nachází tři ZOO většího charakteru (v Brně, Vyškově a Hodoníně), které každoročně vykazují celkovou návštěvnost cca 0,5 mil. převážně domácích návštěvníků. Mezi další významné turistické cíle kraje se jednoznačně řadí hrady a zámky (zejména Státní zámek Lednice s více než 300 tis. návštěvností nebo hrad Špilberk s cca 100 tis. návštěvností a Státní hrad Pernštejn s cca 70 tis. návštěvností). Nejnavštěvovanější přírodní památka nejen kraje, ale i celé České republiky jsou jeskyně Moravského krasu s cca 300 tis. návštěvou ročně. Jihomoravský kraj také disponuje širokou nabídkou církevních památek, z nichž je nejatraktivnější Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně, kterou navštíví také více než 300 tis. návštěvníků za rok. Vedle statických turistických cílů jsou také pro návštěvnost území velmi důležité organizované akce, jež se stávají též žádanými turistickými cíli. V Jihomoravském kraji dlouhodobě existují dvě akce mezinárodní úrovně, jejichž návštěvnost přesahuje výrazně stotisícové hodnoty a v České republice tak nemají konkurenci: motocyklové závody Grand Prix České republiky na Automotodromu Brno s návštěvností 222 tis. lidí v roce 2012 (Pramen: Automotodrom Brno a.s.) festival ohňostrojů Ignis Brunenesis v Brně s návštěvností 840 tis. lidí v roce 2011 (Pramen: SNIP & CO, reklamní společnost, s.r.o.). Vedle toho existuje v kraji další spektrum mnoha akcí s několika tisícovou návštěvností, z nichž dlouhodobě dominují dvě nejvýznamnější vinobraní nejen v Jihomoravském kraji, ale také v celé České republice: Znojemské vinobraní ve Znojmě (návštěvnost 70 tis. lidí v roce 2013) Pálavské vinobraní v Mikulově (návštěvnost 50 tis. lidí v roce 2013) Na výše uvedené navazuje další celé spektrum různých akcí jako je např. folklórní festival ve Strážnici (návštěvnost 22 tis. lidí v roce 2013), rekonstrukce bitvy Tří císařů u Slavkova (návštěvnost v jednotlivých letech průměrně cca 10 tis. lidí) a další různé hudební, divadelní a folklórní slavnosti a další akce spojené např. s vínem, které se konají v průběhu celého roku na různých místech Jihomoravského kraje (Pramen: jednotliví pořadatelé akcí). Výhodou této součásti cestovního ruchu (organizování akcí) v porovnání se statickými atraktivitami (zámky, hrady…) je to, že se každý rok v různém ročním období může objevit nějaká nová atraktivní akce, která může začít generovat významné návštěvnosti dané lokality. 4.b Analýza turistické infrastruktury Vývoj, druhová struktura a především prostorové rozmístění ubytovacích zařízení významně souvisely a souvisí s dlouhodobou atraktivitou hlavních druhů a forem cestovního ruchu na našem území. Počet hromadných ubytovacích zařízení v České republice dosáhl v roce 2012 počtu 7 631 s celkovou lůžkovou kapacitou 472 015. Jihomoravský kraj z tohoto počtu tvoří 534 (7 %, 6. místo mezi kraji) zařízení HUZ a 35 225 (7,5 %, 5. místo mezi kraji) lůžek. V čase dochází v ČR k mírnému poklesu. Obdobný trend zaznamenáváme, i když s určitým zpožděním, i u vývoje lůžkové kapacity. Oproti tomu je ale situace v Jihomoravském kraji odlišná, neboť u něj dochází spíše k mírnému růstu (zejména v letech 2010–2012). 35

Obr. 4: Vývoj počtu HUZ v Jihomoravském kraji v posledních 10 letech Pramen: ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013

Tab. 5: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR k 31. 12. 2007 Počet Počet lůžek/ Počet Počet Počet míst pro Území zařízení pokojů lůžek kempy a zařízení karavany

Počet pokojů/ zařízení

Hlavní město Praha

654

34 371

74 602

53 967

114,07

52,56

Středočeský kraj

566

10 995

29 969

1 275

52,95

19,43

Jihočeský kraj

1 022

18 122

53 590

6 741

52,44

17,73

Plzeňský kraj

517

9 182

25 693

14 423

49,70

17,76

Karlovarský kraj

427

13 874

28 586

3 793

66,95

32,49

Ústecký kraj

394

7 169

18 891

1 610

47,95

18,20

Liberecký kraj

895

13 268

39 927

2 772

44,61

14,82

Královéhradecký kraj

968

15 869

45 331

2 900

46,83

16,39

Pardubický kraj

362

6 223

17 984

5 438

49,68

17,19

Vysočina

358

6 622

19 750

2 120

55,17

18,50

Jihomoravský kraj

502

12 294

31 311

2 974

62,37

24,49

Okres Blansko

57

1 010

2 962

570

51,96

17,72

Okres Brno-město

82

4 316

9 002

235

109,78

52,63

Okres Brno-venkov

77

1 265

3 505

1 741

45,52

16,43

Okres Břeclav

93

1 890

5 193

443

55,84

20,32

Okres Hodonín

61

1 521

4 147

480

67,98

24.93

Okres Vyškov

20

401

1 017

-

50,85

20,05

Okres Znojmo

112

1 891

5 485

1 474

48,97

16,88

36

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet míst pro kempy a karavany

Olomoucký kraj

345

7 045

18 833

1 250

54,59

20,42

Zlínský kraj

366

7 999

21 564

1 540

58,92

21,86

Moravskoslezský kraj

469

9 527

25 676

2 188

54,75

20,31

Česká republika

7 845

172 560

451 707

53 967

57,58

22,00

Území

Počet lůžek/ zařízení

Počet pokojů/ zařízení

Pramen: ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013

Tab. 6: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR k 31. 12. 2012 Počet Počet lůžek/ Počet Počet Počet míst pro Území zařízení pokojů lůžek kempy a zařízení karavany

Počet pokojů/ zařízení

Hlavní město Praha

621

37 996

80 925

1 063

130,31

61,19

Středočeský kraj

552

11 626

31 177

6 132

56,48

21,06

Jihočeský kraj

987

18 619

53 417

12 931

54,12

18,86

Plzeňský kraj

476

9 376

25 530

3 482

53,63

19,70

Karlovarský kraj

407

14 648

30 042

1 267

73,81

35,99

Ústecký kraj

382

7 640

19 934

1 664

52,18

20,00

Liberecký kraj

789

12 790

38 741

2 935

49,10

16,21

Královéhradecký kraj

954

16 229

45 877

4 850

48,09

17,01

Pardubický kraj

351

7 180

20 260

1 557

57,72

20,46

Vysočina

387

7 221

21 102

3 536

54,53

18,66

Jihomoravský kraj

534

14 273

35 225

5 088

65,96

26,73

Okres Blansko

69

1 288

3 611

1 105

52,33

18,67

Okres Brno-město

85

5 343

10 970

30

129,06

62,86

Okres Brno-venkov

78

1 404

3 742

1 691

47,97

18,00

Okres Břeclav

124

2 373

6 267

548

50,54

19,14

Okres Hodonín

56

1 472

3 991

445

71,27

26,29

Okres Vyškov

21

467

1 175

-

55,95

22,24

Okres Znojmo

101

1 926

5 469

1 269

54,15

19,07

Olomoucký kraj

370

7 754

20 176

817

54,53

20,96

Zlínský kraj

349

8 676

22 559

1 274

64,64

24,86

Moravskoslezský kraj

472

10 631

27 050

1 754

57,31

22,52

Česká republika

7 631

184 659

472 015

48 350

61,86

24,20

Pramen: ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013

37

Česká republika, potažmo i Jihomoravský kraj zaznamenává v posledních letech i kvalitativní změny v domácím cestovním ruchu, a to jak v oblasti turistické nabídky tak i poptávky. Druhová skladba HUZ doznává ve sledovaném období změn. Celkově se zlepšuje kvalita nabídky, zvyšuje se počet lůžek i pokojů v hotelech a podobných zařízeních, naopak ubývají lůžka v kategorii ostatní ubytovací zařízení. K růstu kapacit dochází i v případě nejluxusnějších hotelů, které v Jihomoravském kraji představují zejména 4* hotely (ze 13 zařízení v roce 2007 až na 23 zařízení v roce 2012). Ukazuje se určitá konsolidace nabídky ubytování a přizpůsobování její struktury poptávce, kdy se dlouhodobě objevují vyšší využití lůžek a pokojů u kvalitnějších zařízení typu hotel než je tomu např. u penzionů.

Obr. 5: Hromadná ubytovací zařízení dle jednotlivých kategorií v Jihomoravském kraji Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, vlastní úprava GaREP, 2013

Kvalitativní změny ale spočívají i v nových typech cestovního ruchu a v poskytování stále většího rozsahu služeb souvisejících nejen s trávením volného času a dovolených, ale také se sportem a vzděláváním. Výrazným trendem posledních let je aktivní turistika (v Jihomoravském kraji především rozvoj cykloturistiky). Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu připadá v Jihomoravském kraji největší část lůžkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně – poznávacího cestovního ruchu (Brno, Břeclav nebo Znojmo) a na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace u vody (Vranovsko nebo Nové Mlýny). Poměrně velká část kapacit se také nachází v ostatních střediscích cestovního ruchu většinou ve venkovském prostředí. 38

Obr. 6: Typologie středisek cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, vlastní úprava GaREP, 2013

V Jihomoravském kraji dominuje městský a kulturně-poznávací cestovní ruch. Vedle toho se ale v kraji objevují i další nosné typy cestovního ruchu, které se nacházejí v různém stupni rozvoje – venkovská turistika, sportovní a aktivní dovolená, lázeňský nebo kongresový cestovní ruch. Pro jejich efektivní rozvoj však nutná existence adekvátní infrastruktury. Vinařská turistika Postupný rozvoj venkovského cestovního ruchu (nikoliv pouze ve svých specifických formách jako jsou agroturistika, ekoturistika, atd.) je v Jihomoravském kraji primárně navázán na oblast vinařství se stále rostoucím zájmem domácí i zahraniční klientely. Služby v oblasti vinařství a vztahu jeho pracovníků vůči návštěvníkům se v posledních letech výrazně zlepšily – častější vinařské akce a festivaly, „pohotovost“ vybraných vinařů v dané obci za účelem možné degustace turistů v letní sezóně, více ubytovacích zařízení navázaných přímo na vinařství a všeobecně vyšší otevřenost pracovníků vinařství vůči cestovnímu ruchu, přesto ale stále nedosahují úrovně vyspělých vinařských destinací (např. ve Francii). V této formě cestovního ruchu se spojují jak místní tradice pěstování a výroby vína, tak návštěva přírodních a kulturních památek, cykloturistika a další aktivity, čímž je rozvoj této oblasti cestovního ruchu částečně propojen s rozvojem sportovní a aktivní turistiky. Turistická liniová infrastruktura Aktivní turistika je v Jihomoravském kraji nejčastěji reprezentována rozvojem cykloturistiky. Ta je v posledních letech podpořena (ROP Jihovýchod, Státní fond dopravní infrastruktury, 39

dotační program JMK…) dynamickým budováním a značením potřebné liniové infrastruktury (cyklostezky a cyklotrasy) nejen v rámci významných tras (např. EuroVelo 4 a 9 nebo další dálkové páteřní cyklokoridory), ale také mezi oblastmi s vyšší koncentrací turistických atraktivit, což je základní podmínka pro vyšší využitelnost daných atraktivit. Stále ale existují úseky hlavních cyklokoridorů, které nejsou vybudovány formou cyklostezek nebo se na vybudovaných cyklostezkách při křížení s motorovou dopravou nachází nebezpečná místa. V kraji se nachází i další turistická liniová infrastruktura, která ale již není budována s takovou dynamikou, neboť buď již v minulosti byla vybudována (zejména Klubem českých turistů vyznačené pěší trasy) a nyní se již rozšiřují pozvolna (naučné stezky), nebo není pro ni v Jihomoravském kraji příliš vhodných ploch (vodácké sjízdné úseky nebo zimní běžecké trasy) nebo doposud chybí větší poptávka ze strany návštěvníků (hipostezky). Významnou součástí aktivní a sportovní turistiky je také existence sportovních a zábavních center (různá indoor a outdoor sportoviště, bazény, hřiště, science centra) včetně adekvátních služeb pro volný čas. Díky významnému přínosu dotačních prostředků z Evropské unie skrze Regionální operační program NUTS II Jihovýchod plynou v posledních letech do Jihomoravského kraje do oblasti budování doprovodné turistické infrastruktury velké objemy finančních prostředků. Došlo nebo stále dochází například k budování velkých projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu v kraji – sportovní a relaxační komplex v obci Pasohlávky (např. aquapark zbudovaný soukromým investorem s názvem Aqualand Moravia, který byl otevřen 1. 8. 2013), který bude patřit k nejvýznamnějším svého druhu ve střední Evropě, dále v současnosti budované centrum pro popularizaci vědy Moravian Science Centre v Brně nebo vybudování nového komplexu lázní a jeho zázemí v obci Lednice. Vedle toho se v kraji postavila nebo zkvalitnilo zázemí i u další doprovodné turistické infrastruktury, která je sice menšího rozsahu, ale pro cestovní ruch také velmi důležitá – rozhledny, bazény, krytá sportoviště, golf, zoo, muzea apod. Veletržní turistika Důležitou součástí cestovního ruchu v kraji je veletržní turistika. Ta není sice tolik spjata s volným časem obyvatel jako spíše s pracovní náplní, ale o to může být pro kraj přínosnější, a to zejména díky svým ekonomickým přínosům, zaměstnanosti v regionu a také díky většímu rozložení sezónnosti cestovního ruchu. S veletržní turistikou je spojeno město Brno, které je největším centrem veletrhů a výstav v ČR. Veletržní akce se v kraji konají na brněnském výstavišti a jsou pořádány společností Veletrhy Brno, a.s. Toto výstaviště patří mezi 30 největších výstavních areálů světa a je známo svojí výjimečnou architekturou. Ročně je zde pořádáno několik desítek mezinárodních akcí s vysokou návštěvností (cca 750 tis. návštěvníků za rok 2012), avšak díky důsledkům hospodářské krize má od roku 2008 výstavnictví sestupnou tendenci. Kongresová turistika Tato se odehrává zejména v Brně, kde se nachází také největší počet kongresových zařízení v kraji (v ČR druhé největší počty po Praze), která jsou nejčastěji navázána na 4* hotely nebo nové kampusy brněnských univerzit, kde jsou také vhodné kongresové prostory. Kongresová zařízení se ale postupně začínají budovat i v jiných obcích kraje, ale díky jejich menším kapacitám a horší dopravní dostupnosti slouží spíše potřebám české klientely oproti jiným kongresovým zařízením v Brně. Počet kongresových akcí v kraji je stabilizován a nyní dosahuje necelých 2 000 akcí ročně s průměrnou každoroční návštěvností nad 200 tis. 40

účastníků (více viz tabulka), čímž se kraj řadí na první místo mezi všemi kraji v České republice (bez hlavního města Prahy). Tab. 7: Přehled kongresových akcí a jejich celkového počtu účastníků v Jihomoravském kraji v letech 2009 až 2012 Počet kongresových Podíl akcí v JMK Počet účastníků Podíl účastníků za JMK Rok akcí v JMK na počtu akcí v ČR na kongresových akcích na počtu účastníků za ČR 2009 2010 2011 2012

1 608 1 692 1 659

1 947 Pramen: ČSÚ, 2013

227 786

17,1 % 16,7 % 15,6 % 16,9 %

222 603 214 021 237 044

19,1 % 17,2 % 15,8 % 15,4 %

O podporu a rozvoj kongresové turistiky se v Jihomoravském kraji stará od roku 2008 agentura Moravia Convention Bureau (MCB), která je specializovanou součástí Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. Lázeňství a wellness Postupný růst zaznamenává v Jihomoravském kraji i lázeňská a wellness turistika. Ta má v Jihomoravském kraji vzestupnou tendenci a potenciál, a to i navzdory omezení plateb na lázeňskou péči Ministerstvem zdravotnictví, i když se zatím ve srovnání s dominantním Karlovarským krajem stále jedná v rámci České republiky o marginální část. Rozvoj lázeňství v kraji je založen zejména na nově se dynamicky rozvíjejících lokalitách v Lednici, Pasohlávkách a Mušově, které se tak postupně zařadí vedle již existujících regionálních lázní v Hodoníně. Statut lázeňského místa (dle Ministerstva zdravotnictví ČR) má v Jihomoravském kraje zatím ale jen Hodonín (Lázně Hodonín) a Lednice (léčebná zařízení Lázně Lednice a Spa hotel Miroslava). V severní části Jihomoravského kraje také působí organizce s názvem Jihomoravské dětské léčebny, p.o., které disponují se třemi dětskými léčebnami (v Ostrově u Macochy, Boskovicích a v Křetíně). V oblasti wellness také došlo ke kvantitativnímu i kvalitativnímu růstu, a to zejména u více hvězdičkových hotelů (dominance u 4* hotelů) a opět v tom sehrála významnou roli možnost dotační podpory z ROP JV. Marketing cestovního ruchu Samotná existence turistických atraktivit a infrastruktury ještě nezajistí jejich návštěvnost, pokud nejsou o nich šířeny (propagovány) informace k návštěvníkům pomocí různých marketingových nástrojů. Těmto aktivitám se na úrovni Jihomoravského kraje věnuje zejména krajská organizace s názvem Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM), která za tímto účelem zpracovává dle svých marketingových plánů (strategií) různé celokrajské projekty (viz tab. 1) relevantního zaměření a provozuje oficiální informační portál cestovního ruchu jižní Moravy (http://www.jizni-morava.cz) včetně on-line rezervačního systému na případné ubytování. Tato instituce se také snaží koordinovat marketingové aktivity a činnosti různých aktérů CR v jednotlivých turistických oblastech kraje. 41

Na úrovní celého kraje se dále mimo jiných činností aktivně marketingu věnuje i samotný Jihomoravský kraj, který také realizuje několik celokrajských projektů (viz tab. 1) s cílem lákat návštěvníky na atraktivity kraje. I tyto marketingové aktivity byly převážně podpořeny z dotačních prostředků ROP JV. Přes spolupráci a koordinaci marketingových aktivit kraje a CCR JM občas dochází k přesahům, což je částečně dáno tím, že není zcela možné přesné rozdělení kompetencí v rámci marketingu. Tento stav roztříštěnosti a neexistence a pravidel různých úrovní řízení CR, je dán zejména absencí zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu na straně jedné a na straně druhé i absencí marketingové strategie Jihomoravského kraje. Na úrovni turistických oblastí, na jejichž pět částí se Jihomoravský kraj dělí, již podobné organizace cestovního ruchu neexistují (s výjimkou turistické oblasti Slovácko). Úkoly těchto organizací tedy částečně suplují turistická informační centra, turisticky atraktivní obce a větší města, neziskové organizace se zaměřením na cestovní ruch nebo dokonce i provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení. Ti všichni se také velmi často pokouší realizovat vybrané marketingové aktivity nejčastěji formou jakékoliv reklamy a propagace (weby, propagační materiály, billboardy…), ale jejich činnost nikdo nekoordinuje, což má za následek spíše vnitřní konkurenci než spolupráci často i sousedních subjektů. To se projevuje ve velmi malém efektu většiny marketingových aktivit, a pokud jsou navíc podpořeny z veřejných dotačních zdrojů, tak dochází k jejich značnému plýtvání. Tato dlouhodobě komplikovaná situace i vzhledem k připravovanému „zákonu o podpoře rozvoje cestovním ruchu“ není pro efektivní řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji příliš vhodná. Nejrozsáhlejší síť institucí pro šíření informací o turistické nabídce území Jihomoravského kraje je tvořena cca 60 turistickými informačními centry (dle portálu cestovního ruchu Jižní Moravy). Návštěva informačního centra často patří mezi první aktivity návštěvníka po jeho příjezdu do příslušného regionu, proto je nutné, aby tyto instituce poskytovaly ucelené a kvalitní služby. Za tímto účelem je pro ně každoročně vypisován Jihomoravským krajem dotační titul na jejich podporu (o tom více viz kapitola B.2). 4.c Analýza dopravních možností Doprava představuje významný faktor, bez nějž by de facto nebyla existence cestovního ruchu možná. Význam dopravy pro cestovní ruch můžeme hodnotit ze dvou úhlů pohledu: a) Doprava z místa bydliště návštěvníka do cílové oblasti cestovního ruchu – hlavní cíl cesty návštěvníka; b) Doprava jako hlavní komponent cestovního ruchu – cíl (motivace) cesty. Ad a) V tomto ohledu doprava představuje klíčový faktor, který umožňuje prostorové projevy činnosti lidí v rámci cestovního ruchu a turismu. K cestám do destinací cestovního ruchu jsou využívány různé druhy dopravních prostředků – v České republice i v Jihomoravském kraji to je nejčastěji automobil. 42

Letecká doprava Zahraniční návštěvník také často využívá letadlo, na cestu do Jihomoravského kraje lze využít mezinárodní letiště Brno-Tuřany, které od roku 2004 vlastní Jihomoravský kraj. Často jsou také využívána i letiště v Praze, Vídni či Bratislavě. Samotné letiště se postupem let postupně rozšiřuje jako po infrastrukturní stránce (např. výstavba nové odbavovací haly v roce 2007), tak i po stránce provozní (v letech 2012–2013 je v provozu 4 až 5 pravidelných linek, cca 100 charterových letů a více než 0,5 mil odbavených cestujících) a představuje tak velmi důležitou vstupní bránu zahraničních návštěvníků do Jihomoravského kraje. Dlouhodobě velmi vytížené jsou linky do Londýna. Významná je i linka do Moskvy, kdy po jejím zavedení došlo k výraznému nárůstu ruských návštěvníků v kraji. Jihomoravský kraj také leží na mezinárodním železničním koridoru, který je využíván pro cestování mezi hlavními městy Berlín – Praha – Vídeň (případně Bratislava nebo Budapešť) a mezinárodní spoje zastavují v Brně a Břeclavi. Vedle toho také přes kraj projíždí velké množství mezinárodních autobusových spojů, jejichž hlavní zastávka je díky dálničnímu křížení v Brně. Vedle těchto základních dopravních prostředků ale existují speciálně přizpůsobené dopravní prostředky pro potřeby cestovního ruchu. Jedním z takových nejčastěji v Jihomoravském kraji používaných prostředků jsou speciální cyklobusy a cyklovlaky, které jsou začleněny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. V letní sezóně (květen – září) je v nepracovních dnech v kraji zřízeno až 6 autobusových cyklo linek a 2 cyklovlaky do těchto destinací (stav v roce 2013): Cyklobusy do destinace Moravský kras, Drahanská vrchovina, Kunštátsko, Letovicko, Rosicko a Oslavansko. Mimo IDS JMK existuje letní cyklobus v oblasti Vranovska (linka Vranov Nad Dyjí – Znojmo). Cyklovlaky „Pernštejn“ (severozápadní část kraje) a „Velo Podyjí“ (jižní a jihozápadní část kraje). Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že chybí obsluha turistickou dopravou v jihovýchodní až jižní části kraje, která je tak odkázána pouze na IDS JMK. Ad b) Doprava a její infrastruktura a služby mohou představovat zároveň pro návštěvníky i hlavní cíl a motivaci pro návštěvu daného území. Ve světě to jsou například různé atraktivní motoristické trasy (např. alpské cesty ve Francii nebo trolí cesta v Norsku), které se ale v Jihomoravském kraji nevyskytují. V oblasti motorismu se ale v kraji nachází Automotodrom Brno, na kterém jsou pořádány různé akce (závody, tréninky, jízdy pro veřejnost, školení…), které lákají velké množství návštěvníků. Další velkou dopravní tématikou, která je atraktivní pro návštěvníky kraje, představují různé druhy železniční dopravy. Nejčastěji se jedná o: speciální jízdy vlaků po klasické železniční trati (např. pravidelné historické motoráky na trati Břeclav–Lednice v letní sezóně); zahradní a parkové železnice (např. Drásov, Zbýšov nebo Modřice); 43

turistické vláčky, které nepotřebují koleje, a které jsou tak nejčastěji využívané v centrech měst (např. Znojmo nebo Vyškov) nebo v jiných autem nepřístupných lokalitách (např. Moravský kras nebo ZOO Brno). Do turistické dopravní infrastruktury lze dále zařadit i lodní dopravu, která je v Jihomoravském kraji provozována ryze pro turistické účely (např. na Vranovské a Brněnské přehradě, na Baťově kanále nebo v parku zámku Lednice). V jiných krajích hraje velkou roli v turistické dopravní infrastruktuře množství a kapacita přepravních zařízení pro sjezdové lyžování. Jelikož ale v Jihomoravském kraji pro to nejsou vhodné přírodní a klimatické podmínky, tak se v kraji nachází pouze několik sjezdových areálů lokálního významu (např. Klínek v Předklášteří, Kunštát nebo Olešnice na Českomoravské vrchovině nebo Javorník a Nová Lhota v Bílých Karpatech). Určitou raritou kraje je jediná kabinová lanovka v kraji, která ale paradoxně neslouží účastníkům sjezdového lyžování, ale pro návštěvníky Punkevních jeskyní a propasti Macocha v Moravském krasu. Celoroční aktivitou ve sjezdových areálech bývá v posledních letech jízda na bobové dráze. V kraji je bobová dráha jediná – v Němčičkách, kde je i nejníže položený lyžařský areál v České republice s možností i letního travního lyžování. Dostupnost hlavních turistických center kraje Vedle míry atraktivnosti existuje ještě jeden významný faktor, který rozhoduje o návštěvnosti daného turistického cíle, a to je faktor jeho dopravní dostupnosti. V tomto ohledu lze konstatovat, že Jihomoravský kraj díky své poloze, reliéfu a infrastrukturní vybavenosti dopravními stavbami je obecně dobře dopravně dostupný, a to i v rámci střední Evropy, ale kvalita zejména silniční infrastruktury není příliš dobrá (jedna z nejčastějších výtek průzkumu návštěvnosti v JMK). Mezinárodní veřejné letiště Brno-Tuřany je druhé největší v České republice z pohledu odbavených cestujících (více než 500 tis. cestujících ročně, pravidelné linky do Londýna, Moskvy, Milána a Eindhovenu) a má dostatečnou kmitní rezervu i do budoucna. Pro případný dynamičtější rozvoj mezinárodního kongresového cestovního ruchu by ale bylo nutné na letišti zvýšit počet pravidelných linek, a to zejména na centrální (tzv. hub) letiště. Účastníci kongresů jsou v současnosti často odkázáni na využití letiště ve Vídni nebo v Praze s případnou navazující dopravou do Brna a i díky tomu tam dochází k významně razantnějšímu rozvoji pořádání velkých kongresů, než je tomu v Brně. U ostatních typů dopravní infrastruktury (dálnice, železniční tratě) z hlediska jejich účelu – dopravit návštěvníka do Jihomoravského kraje – se již nevyskytují vážnější bariéry (vyjma horší kvality u vybrané dopravní infrastruktury – např. nekvalitní dálnice D1 nebo kapacitně nedostačující železniční uzel v Brně). Jihomoravský kraj využívá výhody téměř centrálně umístěného krajského města, díky čemuž tak Brno tvoří přirozenou křižovatku hlavních dopravních tepen v kraji, které se dále rozcházejí do dalších turistických oblastí kraje. Díky tomu lze konstatovat, že: turistické oblasti Brno a okolí a Pálava a Lednicko-valtický areál mají ideální dopravní dostupnost (dálnice a rychlostní komunikace, mezinárodní železniční koridor se zastávkami v Brně a Břeclavi), ale dopravně technický stav dálnice D1 nebo kultura cestování skrz železniční uzel Brno není příliš vysoká; 44

oblast Moravský kras a okolí je také ještě relativně dobře dostupná (zejména území CHKO Moravský kras s centrem v Blansku), i když už se objevují některé dopravní bariéry (hůře dostupná severní polovina oblasti kvůli reliéfu a přetížená komunikace I/43 a absence její rychlostní alternativy – R43); nejhorší dopravní dostupnost vykazují turistické oblasti Znojemsko a Podyjí (zejména západní výběžek okolí Vranovské přehrady) a Slovácko (zejména část Bílých Karpat). V obou těchto oblastech chybí dálnice či rychlostní komunikace, i když jsou dlouhodobě plánované (např. R55) a některé dostupné silnice I. třídy jsou často nevyhovující zejména v dopravně technickém stavu (např. I/53), navíc oblast Podyjí je také velmi špatně dostupná železniční dopravou. Za účelem zvýšení využití a efektivity veřejné hromadné dopravy, usnadnění cestování za prací a do škol a také za účelem jednoduššího cestování návštěvníků po kraji byl vybudován Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK). Tento systém již v současnosti pokrývá celé území kraje a zároveň přesahuje i do vybraných sousedních krajů a již i do sousedních států – do Rakouska (např. Drosendorf nebo Laa an der Thaya) a na Slovensko (např. Skalica nebo Holíč). Provázané různé druhy hromadné dopravy v rámci IDS JMK zvyšují spokojenost návštěvníků kraje a napomáhají snižovat intenzitu dopravy v přetížených turistických centrech kraje (např. v Lednicko-valtickém areálu nebo Moravském krasu). S dopravní intenzitou velmi úzce souvisí kapacita míst pro zaparkování individuální automobilové dopravy i autobusové dopravy v místě dané turistické atraktivity, tzv. doprava v klidu (parkoviště, odstavné plochy…). Pokud nejsou tyto plochy u turistického cíle řešeny (např. parkoviště u ZOO Brno nebo odstavné plochy typu P+R v zázemí Brna) konkrétní obcí případně provozovatelem dané atraktivity, může to v dlouhodobém horizontu dokonce ovlivnit i samotnou návštěvnost lokality. U tohoto typu dopravní infrastruktury ale nelze obecně zhodnotit její současný stav na celkové krajské úrovni, pokud se nevytvoří aktuální generel. Tento podklad ale v Jihomoravském kraji v současnosti zatím chybí, tudíž ani kraj nemá nyní možnost iniciovat nějaké koncepční změny.

45

B.5 ANALÝZA POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU Poptávka v cestovním ruchu je v České republice dlouhodobě statisticky sledována v rámci Satelitního účtu cestovního ruchu (TSA), jehož sestavení je podmíněno informacemi z výběrových šetření v českých domácnostech (Výběrové šetření domácího a výjezdového cestovního ruchu rezidentů ČR), informacemi z hraničních přechodů do České republiky (Šetření příjezdového cestovního ruchu organizované společností STEM/MARK) a prostřednictvím statistických šetření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních. Z uvedených zdrojů lze dokumentovat střednědobý vývoj poptávky cestovního ruchu pouze na úrovni státu, a tedy nikoliv na nižších úrovních, tzn. i za Jihomoravský kraj, proto zde nejsou za tento typ uváděny žádné další statistické údaje. Obecně ale lze ze státních dat z TSA konstatovat tyto skutečnosti (dle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020): Objem domácí poptávky v posledních sedmi letech stagnuje, ovšem s určitými výkyvy (např. vlivy počasí, ekonomické stagnace, aj.). Zahraniční poptávka je oproti domácí asi čtvrtinová, má však daleko větší význam: o

Zahraniční návštěvníci utrácí v ČR asi o ¼ více prostředků nežli domácí návštěvníci.

o

Zahraniční turisté se na celkové vnitřní spotřebě cestovního ruchu podílejí 36,6 %.

o

Dle financí jsou ekvivalentem jednoho zahraničního příjezdu čtyři domácí příjezdy.

Vývoj domácí poptávky lze charakterizovat spíše jako stagnaci, nicméně daleko odolnější vůči exogenním šokům. Opakem je zahraniční poptávka, má potenciál silného růstu (otázka hranice saturace), nicméně s vysokou mírou kolísavosti. Výkony spojené s jednodenní návštěvností také nejsou zanedbatelné. Tvoří 20 % výkonů příjezdového cestovního ruchu a cca 28 % výkonu domácího cestovního ruchu. Cca 10 % domácího cestovního ruchu generují služební cesty. Dlouhodobý vývoj návštěvnosti Jihomoravského kraje v letech 2003–2012 lze v jednoduchém přehledu statisticky sledovat jednak v absolutních srovnáních počtu zahraničních a domácích turistů a počtu jejich přenocování, podrobněji pak v jejich geografické struktuře a konečně v regionálním rozložení návštěvnosti v ČR. Tab. 8: Vybrané základní ukazatele návštěvnosti Jihomoravského kraje v posledních 10 letech 2003 1 050 331 31,5

2004 1 023 346 33,8

2005 1 056 367 34,8

2006 1 069 397 37,1

2007 1 178 432 36,7

2008 1 186 451 38,0

2009 1 041 348 33,4

2010 1 042 380 36,5

2011 1 115 423 37,9

2012 1 099 401 36,5

2 475

2 239

2 322

2 343

2 354

2 300

2 063

2 035

2 186

2 150

2,4 2,2 Průměrný počet nocí Pramen: ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013

2,2

2,2

2,0

1,9

2,0

2,0

2,0

2,0

Hosté (v tis.) z toho nerezidenti Podíl nerezidentů (%) Přenocování (v tis.)

46

Počet zahraničních turistů odráží jednak stabilní oblíbenost destinace České republiky a jednak celkovou ekonomickou situaci v Evropě i ve světě. Počet zahraničních turistů v Jihomoravském kraji vzrostl od roku 2003 do roku 2012 o 70 tis. Ekonomická krize se v Jihomoravském kraji promítla zejména v letech 2009 a 2010, a to především poklesem cestování, ať již zahraničních či domácích turistů. Od roku 2011 lze zaznamenat přiblížení se předkrizovým číslům, ale pouze v počtech návštěvníků a již ne adekvátním růstem jejich přenocování (projevil se nový trend kratších a tím i levnějších rekreací). Domácí cestovní ruch pokračuje ve stagnaci, i když poslední dva roky sledujeme náznak oživení. Počet přenocování sice stoupl, ale stále to není na úrovni let do roku 2008. Hlavně čísla o domácím cestovním ruchu však musíme brát s rezervou. Právě tento segment má tendenci vykazovat nižší výkony, než je tomu v realitě. Důvodem je vysoký podíl šedé ekonomiky a kvalita vykazování výkonů ubytovacích zařízení. Významným ukazatelem, který naznačuje výši ekonomických přínosů cestovního ruchu do území, představuje ukazatel průměrné délky pobytu (počtu přenocování) návštěvníků. V této kategorii patří Jihomoravskému kraji dlouhodobě poslední místo mezi ostatními kraji v ČR. Je to dáno potenciálem kraje (chybí obvyklé delší zimní a lázeňské pobyty) a také dlouhodobým trendem, kdy se v případě domácích tak i zahraničních návštěvníků obecně zkracuje délka pobytu. V roce 2003 byla průměrná délka pobytu v Jihomoravském kraji 2,4 nocí a v roce 2012 se hodnota snížila na 2,0 noci. Je to v průměru o jednu noc méně, než je průměr ČR. Stav regionálního rozložení domácí návštěvnosti v roce 2012 v krajích ČR dokumentuje následující tabulka. Dlouhodobě nejnavštěvovanějšími kraji dle preferencí domácích turistů jsou Jihomoravský, Jihočeský kraj a Královéhradecký kraj, nejnižší návštěvnost pak vykazují kraje Ústecký, Plzeňský, Pardubický kraj. Tab. 9: Regionální distribuce návštěvnosti v HUZ v krajích ČR (k 31. 12. 2012)

ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Počet hostů z toho celkem zahraniční 13 646 913 7 164 576 5 394 283 4 680 746 717 367 179 757 1 006 299 316 968 539 432 190 792 770 180 499 037 359 571 129 971 674 958 157 360 887 470 212 922 330 959 48 125 370 515 54 680 1 099 351 401 049 405 334 91 723 483 929 69 587 607 265 131 859

Pramen: ČSÚ, 2013

47

Počet přenocování z toho celkem zahraniční 39 567 512 20 521 815 13 601 964 12 282 810 1 787 812 429 024 2 891 982 679 755 1 373 295 401 522 4 658 504 3 405 987 1 015 631 356 036 2 299 697 563 943 3 137 732 748 160 936 428 121 006 983 675 140 263 2 150 333 694 328 1 403 751 186 945 1 532 347 188 019 1 794 361 324 017

Průměrný počet přenocování 2,9 2,5 2,5 2,9 2,5 6,0 2,8 3,4 3,5 2,8 2,7 2,0 3,5 3,2 3,0

Obr. 7: Počet přenocování v HUZ v Jihomoravském kraji v roce 2010 Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, vlastní úprava GaREP, 2013

Kromě počtů zahraničních návštěvníků je neméně důležitou informací jejich geografická struktura, ovlivňující délku jejich pobytu, požadavky na strukturu a kvalitu nabídky, aj. Proto je nutné sledovat geografickou strukturu nejvýznamnějších zdrojových zemí příjezdového cestovního ruchu. Tab. 10: Struktura zahraniční návštěvnosti ve vybraných letech Jihomoravského kraje 2003

Celkem hostů z toho nerezidenti z Polsko toho: Slovensko Německo Rusko Rakousko Itálie VB Nizozemsko USA Francie

Pořadí

Hosté

1. 3. 2. 12. 4. 5. 7. 6. 9. 8.

1 050 316 331 327 70 683 34 864 55 799 3 878 25 003 21 627 10 097 14 158 7 262 9 038

2008 Počet nocí Pořadí průměr 2,4 2,0 1,5 2,1 2,2 2,7 1,6 1,9 2,8 2,9 2,5 2,2

1. 3. 2. 4. 5. 6. 7. 8. 11. 9.

Pramen: ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013

48

2012

Hosté

Počet nocí průměr

Pořadí

Hosté

Počet nocí průměr

1 185 770 451 388 84 538 53 689 54 915 23 355 21 086 19 739 16 215 12 021 8 505 10 256

1,9 1,7 1,3 1,7 2,0 1,5 1,6 1,8 2,3 2,5 2,4 2,0

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

1 099 351 401 049 77 803 53 996 45 320 30 648 23 816 17 030 12 857 9 542 9 359 7 172

2,0 1,7 1,4 1,7 1,9 1,5 1,5 1,9 2,1 2,4 2,0 1,9

Z předešlé tabulky lze sledovat vývoj počtu hostů a jejich průměrná doba přenocování z 10 nejvýznamnějších zdrojových zemí v příjezdovém cestovním ruchu JMK. Z nich je možné formulovat následující skutečnosti, resp. tendence: Dlouhodobě nejvýznamnější zdrojovou zemí pro Jihomoravský kraj je Polsko, ale určitou nevýhodou polských turistů je jejich velmi krátká doba pobytu, což souvisí se skutečností, že Jihomoravský kraj využívají často jako atraktivní zastávku při svých cestách na jih Evropy. Neustálý pokles absolutního počtu i průměrné doby přenocování německých turistů v HUZ Jihomoravského kraje (stejný trend je i v celé České republice). Zcela obrácený trend zaznamenali turisté z Ruské federace (opět je to stejný trend jako v celé České republice) – došlo k jejich výraznému nárůstu. V roce 2003 navštívilo kraj pouze necelý počet 4 tis. ruských turistů, v roce 2012 to ale již bylo více než 30 tis., čímž se stali čtvrtou nejvýznamnější zdrojovou zemí hostů pro Jihomoravský kraj. Tak významný nárůst nezaznamenala žádná z významnějších zdrojových zemí příjezdového cestovního ruchu v kraji. Druhou růstovou zemí na krajském trhu cestovního ruchu představuje Slovensko (v roce 2003 celkem 35 tis. hostů, v roce 2012 již 54 tis. hostů – nárůst o 55 %). Pomalý, ale vytrvalý pokles zájmu nizozemských turistů, jež vykazují nejdelší dobu pobytu z TOP 10 zdrojových zemí kraje, o destinaci Jihomoravského kraje i České republiky. Významný fenomén návštěvnosti nizozemských turistů „karavanářů“ s velkou pravděpodobností postupně končí, případně se transformuje v České republice do speciálně pro ně postavených rezidencí (např. horské apartmány). Mezi stabilní TOP 10 zdrojové země v příjezdovém cestovním ruchu kraje patří dále mimo výše zmíněné dlouhodobě Rakousko, Itálie nebo Velká Británie. Spektrum zdrojových zemí se stále rozšiřuje a výsledkem je stále více rozdrobená geografická struktura příjezdového zahraničního cestovního ruchu. V roce 2003 tvořila první desítka zemí 76,2 % všech zahraničních hostů, v roce 2012 to již bylo 71,7 %. Pro posledních 20 let je charakteristická změna v preferencích účastníků cestovního ruchu. V zásadě jde o přesun k vyšší kvalitě služeb, kterou můžeme ilustrovat na změnách v návštěvnosti jednotlivých typů ubytování. Z následující tabulky je patrný jednoznačný posun poptávky k ubytovacím zařízením s vyšším standardem služeb. K výraznějšímu růstu počtu přenocování dochází v Jihomoravském kraji zejména u ubytovacích zařízení hotelového typu. Za tímto trendem nestojí zejména zahraniční poptávka (jako tomu bylo v minulosti), ale poněkud překvapivě i domácí návštěvníci. Je to na jedné straně částečně dáno vyššími požadavky na kvalitu ze strany domácího návštěvníka a na straně druhé obecně výrazným poklesem cen v segmentu luxusnějšího ubytování hotelového typu po roce 2009. V případě luxusních hotelů je vývoj poptávky reflektován i růstem nabídky. To již nelze říci o penzionech a kempech, kde stabilizace či dokonce pokles (hlavně u kempů) počtu přenocování není následován adekvátním úbytkem lůžek, ale naopak dokonce ve sledovaném období dochází u penzionů k růstu kapacit. U tohoto typu zařízení se tedy dá předpokládat budoucí konsolidace trhu. 49

K celkovému růstu kvality druhové struktury ubytovacích kapacit v Jihomoravském kraji postupně přispívají nové aktivity/projekty výstavby a modernizace ubytovacích zařízení podpořené v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod (zejména v letech 2008–2010. Tab. 11: Struktura přenocování domácích a zahraničních návštěvníků Jihomoravského kraje podle vybrané kategorie HUZ v roce 2007 a 2012 Počet přenocování (v tis.) Počet lůžek Typ ubytování Domácí turisté Zahraniční turisté 2007 2012 (%) 2007 2012 (%) 2007 2012 (%) Hotely**** 2 450 3 283 34,0 94,9 120,3 26,8 205,0 208,0 1,5 Hotely*** 7 010 9 003 28,4 362,1 410,0 13,2 338,0 329,1 -2,6 Pensiony 4 630 5 900 27,4 198,3 215,3 8,6 60,2 33,6 -55,8 Kempy 3 345 3 222 -3,7 334,3 274,2 -18,0 45,5 28,0 -38,5 Pramen: ČSÚ, vlastní úprava GaREP, 2013

Do určité míry slabým místem domácího cestovního ruchu nejen obecně v České republice, ale zejména právě v Jihomoravském kraji je i vysoká sezónnost. Domácí návštěvnost je v Jihomoravském kraji významně ovlivňována ovlivněna časováním hlavní dovolené do letních měsíců a s nimi souvisejícími typy cestovního ruchu (letní rekreace u vody, poznávací a aktivní turistika, venkovský cestovní ruch).

Obr. 8: Sezónnost kapacit HUZ v Jihomoravském kraji za rok 2012 Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, úprava GaREP, 2013

Aby se mohly vhodně nastavit marketingové nástroje, které jsou potřebné pro přilákání budoucích návštěvníků do regionu, je nutné zejména znát názory současných návštěvníků na stav turistické nabídky Jihomoravského kraje a jejich spokojenost s infrastrukturou a službami. K tomu slouží tzv. monitoring návštěvnosti. Pro turistický region Jižní Moravy tyto monitoringy do roku 2009 zajišťoval Jihomoravský kraj a od té doby jsou zajišťovány v rámci celostátního projektu „Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch“, jehož nositelem je 50

agentura CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/uvod.html). Monitoring zahraničních návštěvníků v současnosti pro Jižní Moravu chybí. Výzkum zahraniční návštěvnosti je komerčně realizován soukromou společností pro Ministerstvo pro místní rozvoj, a to pouze za celou Českou republiku. Nejaktuálnější (léto 2012 a zima 2013) poznatky z šetření domácí návštěvnosti Jižní Moravy lze z výsledků projektu shrnout následovně: Na Jižní Moravu v letním období přijede většina návštěvníků autem a ze vzdálenosti větší než 100 km. I přesto ale více než polovina návštěvníků přijede pouze na jeden den, bez noclehu. Pokud už se v regionu ubytují, jedná se nejčastěji o penzion. V restauračních zařízeních se stravuje více než 80 % návštěvníků s průměrnou denní útratou do 500 Kč na osobu a den. Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do regionu za poznáním a relaxací. Největšími lákadlem bývá poznávací a pěší turistika a také stoupá atraktivita kulturních akcí a společenského života v regionu. Co je velmi potěšující, tak je fakt, že téměř polovina respondentů již byla v regionu více než 3krát a skoro všichni se sem plánují dříve či později vrátit. Stejně tak sílí vztah návštěvníků k regionu – mezi preferované regiony jej řadí téměř 60 % z nich. Nejspokojenější jsou návštěvníci s místním orientačním značením a s přátelskostí místních lidí. Výhrady mají návštěvníci především k dopravní infrastruktuře a cenové úrovni služeb. Návštěvníci Jižní Moravy nejčastěji získávají informace o regionu na internetu, který je pro ně i zdrojem nejdůležitějších informací. Dalším častým informačním zdrojem jsou příbuzní a známí, tedy tzv. ústní podání. Propagaci regionu zaznamenávají nejčastěji formou reklamy na internetu. Celková spokojenost návštěvníků s Jižní Moravou je velmi vysoká a stále roste.

SILNÉ STRÁNKY JIŽNÍ MORAVY

SLABÉ STRÁNKY JIŽNÍ MORAVY

Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků

Negativní hodnocení dopravní infrastruktury

Úroveň místního orientačního značení

Negativní vnímání cenové úrovně služeb

Spokojenost s péčí o životní prostředí a s Převaha jednodenních výletů a tím pádem nízké čistotou a pořádkem využívání ubytovacích kapacit Přátelskost místních lidí k návštěvníkům

Klesající spokojenost s ubytováním

Schopnost přilákat návštěvníky z velkých i Nízká úroveň služeb pro motoristy a dopravní malých vzdáleností infrastruktura (např. úroveň komunikací, parkování) Příroda a životní prostředí Pramen: Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch – Jižní Morava (etapa léto 2012 a zima 2013), CzechTourism, vlastní úprava GaREP, 2013

51

B.6 ANALÝZA KONKURENCE Konkurenční prostředí Jihomoravského kraje v oblasti cestovního je ve vztahu k okolním konkurenčním územím zachytitelné především intenzitou návštěvnosti a délkou pobytu návštěvníků. Je třeba rovněž reflektovat „domácí“ konkurenceschopnost (s kraji ČR, příp. ještě i s přilehlými kraji SR) a konkurenceschopnost mezinárodní (jak si kraj stojí ve srovnání s okolními regiony vzhledem k rozhodování návštěvníka mimo tato území) Jihomoravský kraj má po Praze druhou nejvyšší návštěvnost v ČR, v průměrné době pobytu však vykazuje nejnižší hodnoty z krajů ČR. Jde tedy o relativně atraktivní území, ovšem s dominancí typů cestovního ruchu s krátkodobějším charakterem pobytu (tj. nemá hory, významnějších lokalit pro rekreaci u vody není rovněž mnoho). V rámci ČR lze jako hlavní konkurenční regiony zařadit Jihočeský kraj (ve smyslu volby mezi kraji), dále přilehlá území sousedních krajů. V případě Zlínského a Olomouckého kraje se ale projevuje již delší dobu spíše snaha o spolupráci a společné úsilí o udržení návštěvníka než konkurence.

Obr. 9: Region Centrope – hlavní konkurenční zahraniční regiony pro Jihomoravský kraj Pramen: www.enviropark.sk, 2013

Přímo konkurenčními zahraničními regiony jsou jižní a západní Slovensko a Dolní Rakousko (zejména jeho severní část), případně k Burgenlandu a jižnímu Slovensku přilehlé regiony Maďarska. Na druhou stranu je celá tato oblast vedle konkurenčního prostředí i schopna 52

dokázat dlouhodobě vzájemně spolupracovat, a to na platformě regionu CENTROPE, který se vedle podpory cestovního ruchu věnuje i dalším tématům (kultura, doprava, ŽP…). Ve srovnání s přilehlými zahraničními regiony jsou množství návštěvníků Jihomoravského kraje vyšší než v Bratislavském, Trnavském či Trenčínském kraji (dle Eurostatu srovnatelné s NUTS II Západné Slovensko). Srovnatelných návštěvností dosahuje Burgenland, či maďarský region Győr-Moson-Sopron. Oproti Dolnímu Rakousku jde cca poloviční počet. S výjimkou Bratislavy a Vídně je průměrná délka pobytu v uvedených zahraničních regionech vyšší než v Jihomoravském kraji. JMK – Jihomoravský kraj DR – Dolní Rakousko BU – Burgenland B – Bratislavský kraj ZS – Západné Slovensko

Legenda:

JMK DR

B

ZS

BU

Obr. 10: Průměrná délka pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních dle regionů NUTS 2 ve střední Evropě v roce 2010 (ve dnech) Pramen: Eurostat regional yearbook 2012: Tourism, mapa 7.7, str. 110.

Přesněji můžeme hodnotit konkurenci v případě vybraných typů cestovního ruchu. Zcela charakteristickým typem je veletržní a kongresová turistika, kdy je Brno významné veletržní město a to i v mezinárodním měřítku, ale v kongresech se mu zatím příliš nedaří konkurovat Vídni nebo Praze, kde mají pro tento typ turistiky významně lepší vybavenost a podmínky (např. velká letiště s mnoha linkami nebo velké konferenční sály) a navíc tato města patří řádovostně na trhu do vyšší kategorie. Podmínky a služby pro vinařskou turistiku se v posledním desetiletí významně rozvinuly. V rámci ČR je Jihomoravský kraj z tohoto pohledu zcela dominantní a bez významnější konkurence (více než 90 % výměry vinic ČR se nachází v kraji). Ve vztahu k přilehlým zahraničním regionům je však vystaven silnému konkurenčnímu tlaku. V kvalitě vinných produktů jsou moravští vinaři konkurenceschopní. Z hlediska kvality služeb je ve vztahu např. k Dolnímu Rakousku ještě prostor pro zlepšování. Silnou stránkou Jihomoravského kraje jsou ale významné kulturně-historické památky násobící možnosti produktů vinařské turistiky (zejména Lednicko-valtický areál, ale i Pálava+Mikulov, Znojemsko, Strážnice apod.). V oblasti širšího rozvoje cykloturistiky hraje značnou roli reliéf. V mezinárodním pohledu dominuje cyklistika podél řek. Hlavními konkurenty jsou v tomto případě Dolní Rakousko (Dunajská cyklostezka) a okolí Neziderského jezera (Burgenland, Győr-Moson-Sopron, jižní 53

Slovensko). Infrastruktura pro cykloturistiku se však v Jihomoravském kraji v posledních letech poměrně rozvinula, a to jak po stránce kvantitativní, tak i po stránce kvalitativní. V širší mezinárodní konkurenci je pozice jihomoravského lázeňství poměrně slabá, neboť nedisponuje tak rozsáhlými možnostmi. Největšími konkurenty jsou jiné české (hlavně v západní části republiky), slovenské a maďarské lázně. V případě Dolního Rakouska již kraj může být konkurenceschopný za předpokladu kvalitní práce s produkty cestovního ruchu.

54

B.7 HLAVNÍ PROBLÉMY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V této kapitole jsou presentovány hlavní problémy odrážející bariéry rozvoje cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje, a to na základě výsledků problémové analýzy kraje, uvedené v předchozích kapitolách analytické části. Tyto hlavní problémy byly sestaveny do čtyř základních tematických okruhů, v rámci nichž jsou konkrétně specifikovány jako bariéry současného i budoucího rozvoje cestovního ruchu: 1. Řízení a koordinace cestovního ruchu dlouhodobé nedostatky v legislativě týkající se CR, zejména absence „zákona o cestovním ruchu“, který by upravil systém řízení a koordinace cestovního ruchu v České republice a turistických regionech (oblastech), tzn. včetně Jižní Moravy a jejich turistických oblastí, chybí vybudované organizace (ve významu „instituce“) cestovního ruchu (destinační managementy) na úrovni turistických oblastí kraje (vyjma Slovácka), občasné překryvy ve vybraných činnostech (zejména z oblasti marketingu) mezi CCR JM a Jihomoravským krajem, nedostatečná vazba v oblasti řízení a koordinace mezi krajem a turisticky významnými oblastmi kraje, nedostatek iniciativy jednotlivých aktérů rozvoje cestovního ruchu pro vzájemnou spolupráci na úrovni turistické oblasti, chybí systém dlouhodobého rozvoje lidských zdrojů v oblasti řízení cestovního ruchu. 2. Turistická infrastruktura a služby nerovnoměrná nabídka turistické infrastruktury (TOP střediska CR v kraji vs. ostatní oblasti), struktura ubytovacích kapacit (zejména nižší kategorie) neodpovídá trendům návštěvnosti, chybí obsluha turistickou dopravou v některých oblastech kraje (např. Hodonínsko, Kyjovsko), stále existují úseky hlavních cyklokoridorů, které nejsou vybudovány formou cyklostezek nebo se na vybudovaných cyklostezkách při křížení s motorovou dopravou nachází nebezpečná místa, i přes významné zlepšení turistických služeb vinařské turistiky stále existuje velký prostor pro zkvalitnění a rozšíření těchto služeb na úroveň vyspělých vinařských destinací, chybí systém dlouhodobého rozvoje lidských zdrojů v oblasti služeb cestovního ruchu.

55

3. Marketing a produkty cestovního ruchu marketingové nástroje krajských institucí nejsou dostatečně segmentovány dle cílových skupin návštěvníků, navíc Jihomoravský kraj nemá vlastní marketingovou strategii, slabá koordinace marketingových aktivit institucí veřejné sféry na úrovni turistických oblastí a místních lokalit (středisek) kraje, realizace velkého počtu marketingových aktivit, a to často na velmi malých územích kraje, které si ale spíše konkurují, než aby jejich nositelé spolupracovali natož, aby tyto projekty vzájemně provazovali (např. u šíření informací) nedostatečný monitoring realizace marketingových projektů různých institucí v kraji, absence zpětné vazby realizovaných projektů za účelem zjištění jejich efektivity. 4. Aktivity regionálního rozvoje ovlivňující rozvoj cestovního ruchu podpora cestovního ruchu daná různými kompetencemi oddělení a odborů KrÚ Jihomoravského kraje, dlouhodobě opakující se nedostatky v dopravní infrastruktuře kraje (přetížená silnice I/43, nekvalitní dopravní napojení Znojemska, nedostatečná kapacita hlavního nádraží v krajském městě Brně apod.), není zpracována krajská analýza dopravní dostupnosti vč. dopravy v klidu turistických atraktivit na základě potenciálu návštěvnosti, problémy s údržbou a zpřístupněním památek jako turistických atraktivit, neřešení rizik sucha může v budoucnosti významně zasáhnout do významu jedné z největších atraktivit pro návštěvníky kraje – vinařství, často se v létě zhoršující čistota vodních ploch určených k rekreaci.

Doporučující konkrétní aktivity, které povedou ke zmírnění či dokonce odstranění výše uvedených bariér rozvoje cestovního ruchu jsou uvedeny v návrhové části PRCR JMK na období 2014–2020.

56

B.8 SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nejvýznamnějším nástrojem pro implementaci aktivit z PRCR JMK 2007–2013 byl Regionální operační program regionu NUTS II Jihovýchod (kap. B.1) Realizace množství projektů v opatření PRCR JMK (2007–2013) 1.1 Infrastruktura pro cykloturistiku a 1.5 Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch (kap. B2) Významnou stabilizační roli pro systém šíření informací o CR prostřednictvím TIC v regionu sehrává jejich efektivní krajská dotační (kap. B.2) Obecně bohatý přírodní a kulturní potenciál kraje je významným faktorem posilujícím jeho vysokou návštěvnost, zejména pro letní sezónu (kap. B.4)

Významné rozdíly v územním rozložení realizovaných projektů – ve velké části území kraje nebyly projekty vůbec realizovány (kap. B.1) Specifika přírodního potenciálu v kraji (chybí vysoké hory a divoké řeky) podvazují možnosti jeho využití pro zimní a vodní turistiku ve srovnání s jinými kraji v ČR (kap. B.4) Dlouhodobě nízké využití lůžek a pokojů v kraji, které doposud nezlepšuje ani mírně rostoucí celková lůžková kapacita (kap. B.4) Překryvy v marketingu mezi CCR JM a samotným JMK a absence marketingové strategie u Jihomoravského kraje (kap. B.4) Dlouhodobá absence efektivního modelu koordinace a řízení cestovního ruchu v linii kraj – regiony/oblasti (kap. B.4)

Existence významného veletržního areálu brněnského výstaviště a konání veletrhů

Absence destinačního managementu v jednotlivých turistických oblastech kraje vyjma Slovácka (kap. B.4)

Kvalita HUZ v kraji se zvyšuje (kap. B.4 a kap. B.5) Zlepšená kvalita služeb vinařské turistiky a její účelné rozvinutí posílilo návštěvnost kraje (kap. B.4)

Chybí obsluha turistickou dopravou (cyklobusy, cyklovlaky) v jihovýchodní až jižní části kraje (kap. B.4)

Postupný rozvoj kongresové turistiky v kraji podporovaný aktivitami nově vzniklé agentury Moravia Convention Bureau (kap. B.4)

Pro dynamičtější rozvoj cestovního ruchu je nutné na letišti zvýšit počet pravidelných linek, a to zejména na centrální letiště v zahraničí (kap. B.4)

Celkově dobrá dopravní dostupnost kraje v rámci Střední Evropy (kap. B.4)

Horší dostupnost (přetížené a nekvalitní silnice I/43 a I/53, složitý reliéf) severní a západní části kraje (kap. B.4)

Bohatá nabídka a rozmanitost dopravy (např. turistické železnice nebo lodní turistická doprava) jako faktor posilující naplnění hlavního cíle zvyšování návštěvnosti (kap. B.4)

Dlouhodobý pokles přenocování hostů v kraji i přes jejich relativně stabilizovaný počet (kap. B.5)

Efektivní a již zavedený systém veřejné hromadné dopravy (IDS JMK) v celém kraji (kap. B.4)

Průběžný pokles absolutního počtu i průměrné doby přenocování německých turistů v HUZ kraje (kap. B.5)

Nejnavštěvovanější kraj v ČR bez hl. města Prahy (kap. B.5)

Výrazně sezónní charakter kraje (kap. B.5)

Nejvýznamnější nárůst návštěvnosti ze strany ruských turistů (kap. B.5) Vysoká a rostoucí celková spokojenost návštěvníků s Jižní Moravou (kap. B.5) Významně pozitivní konkurenceschopnost kraje v rámci střední Evropy v oblasti vinařské a veletržní turistiky (kap. B.6)

57

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Budoucí evropská dotační podpora na rozvoj cestovního ruchu, kultury, dopravy nebo životního prostředí

Projevy další celosvětové ekonomické krize a jejich důsledků (např. změna „hodnotové orientace“ potencionálních návštěvníků kraje v důsledku změn jejich finančních možností, což se promítá i do změn ve výběru destinací, aktivit apod.)

Spolupráce na příhraničních i nadregionálních projektech se slovenskými, rakouskými nebo i maďarskými partnery (region CENTROPE, propojování regionů, kulturní akce apod.).

Nerespektování principů udržitelnosti rozvoje v legislativním a ekonomickém prostředí ČR

Sladění cílů regionální politiky ČR a EU s potřebami rozvoje území Jihomoravského kraje

Nevhodné nastavení „zákona o cestovním ruchu“, případně jeho další časový odklad

Stanovení jednotných podmínek koordinace a řízení rozvoje cestovního ruchu na jednotlivých územních úrovních v rámci celé České republiky Zvýšení zájmu leteckých společností s pravidelnými linkami o letiště Brno – Tuřany

Omezení finanční podpory pro region NUTS II Jihovýchod v rámci strukturální politiky. Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu centrálních orgánů (MMR ČR, ČCCR) na rozvoj CR v regionech Nesoulad cílů a priorit v nových národních strategických dokumentech v porovnání s existujícími krajskými dokumenty.

Prodloužení rekreační plavby po řece Moravě Růst návštěvnosti tradičních i nových akcí v kraji (Grand Prix, vinobraní, různé kulturní festivaly)

Rychlejší rozvoj konkurenčních letišť V rámci střední Evropy ztráta kraje na konkurenceschopnosti v oblastech lázeňské a kongresové turistiky

Využití preferencí a chování převažujících návštěvníků ve věku 26–45 let a stále rostoucího potenciálu generace seniorů jako klíčového faktoru rozvoje CR v kraji

Nekontrolovatelný stavební rozvoj v atraktivních střediscích CR (expanze developerů bez užších vazeb na místní aktéry CR)

Navázat kvalitativně bližší a kvantitativně rozsáhlejší spolupráci s domácími i zahraničními cestovními kancelářemi za účelem „dovozu“ domácích a zahraničních návštěvníků do regionu

Zvyšující se frekvence výskytu negativních jevů počasí (bleskové povodně, vichřice…) Náhlé zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace ve střední Evropě

Využití velkých zahraničních akcí (např. EXPO 2015 v Miláně) k prezentaci JMK za účelem přilákání dalších zahraničních návštěvníků s vysokým potenciálem Posílení evropských financí na rozvoj venkova prostřednictvím MAS, případně i DSO

58

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020

NÁVRHOVÁ ČÁST (části C + D + E + G)

Brno 2013

ZPRACOVATEL: GaREP, spol. s r.o. Nám. 28. října č. 3 Brno 602 00

ŘEŠITELSKÝ TÝM: Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Bc. Ing. Roman Chmelař 2

OBSAH C. PROGRAMOVÁ ČÁST PRCR JMK 2014+ ....................................................................... 4 C.1 Strategická vize a cíle rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období let 2014–2020 ............................................................................................................ 4 C.2 Programové priority a opatření ............................................................................ 7 C.2.1 Priority ................................................................................................................... 7 C.2.2 Opatření ............................................................................................................... 10 C.3 Opatření a rozvojové aktivity ..............................................................................23 D. FINANČNÍ RÁMEC PRCR JMK 2014+ ......................................................................... 48 Finanční rámec programové části PRCR .....................................................................48 Vazba rozvojových aktivit PRCR na možnosti financování ..........................................51 Možnost financování aktivit z rozpočtu kraje ............................................................... 52 Možnost financování aktivit z operačních programů v ČR ........................................... 52 Možnost financování aktivit ze státního rozpočtu České republiky ............................. 58 Možnost financování aktivit z dalších možných zdrojů ................................................ 59 E. IMPLEMENTACE PRCR JMK 2014+ ............................................................................ 60 Schéma odpovědnosti zainteresovaných subjektů .....................................................60 Harmonogram realizace jednotlivých rozvojových aktivit ..........................................64 Řízení a monitoring cílů a opatření ............................................................................64 Návrh struktury informativních zpráv o plnění PRCR JMK 2014+ ................................68 Návrh mechanismu možných změn (aktualizací) v dokumentu ..................................69 Závěrečná doporučení pro implementaci PRCR JMK 2014+ ........................................70 G. HODNOCENÍ EX-ANTE ............................................................................................. 72 Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Strategii regionálního rozvoje České republiky 2014–2020 .................................................................................................... 72 Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 ................................................................................. 74 Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020 ..................................................................................................................... 77 Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 ........................................................................................................... 78 Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Integrovaný regionální operační program......................................................................................................................... 79

3

C. PROGRAMOVÁ ČÁST PRCR JMK 2014+

C.1 STRATEGICKÁ VIZE A CÍLE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ LET 2014–2020 Tato úvodní kapitola návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (dále jen PRCR JMK) na období 2014–2020 je kapitolou, která definuje strategickou vizi a cíle rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji na období 2014–2020. Strategická vize představuje dlouhodobý obraz o budoucnosti kraje, o tom, jak se bude kraj měnit a zlepšovat v oblasti cestovního ruchu. Vize představuje určitou „směrovku“ rozvoje. Naplnění vize by mělo být dosaženo realizací celého dokumentu. Strategická vize je definována zejména na základě výsledků a závěrů předchozích bodů PRCR JMK 2014–2020 (části A + B), aby byla zajištěna její budoucí reálnost a splnitelnost.

STRATEGICKÁ VIZE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DO ROKU 2020

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Atraktivní region s bohatou nabídkou a kvalitními službami

Strategická vize kraje je založena na čtyřech principech rozvoje

KOORDINACE A SPOLUPRÁCE

SEGMENTACE

EFEKTIVITA

KVALITA

4

1. KOORDINACE A SPOLUPRÁCE – je nutný základní atribut k naplnění strategické vize rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Pokud se toto nepodaří naplnit, nelze předpokládat ani splnění dalších principů rozvoje. Koordinace a spolupráce musí spočívat zejména ve vyřešení situace v oblasti řízení cestovního ruchu na krajské úrovni včetně koordinace činnosti relevantních odborů KrÚ JMK na jedné straně a hlavně nastavení řídících struktur v podobě institucionálního zabezpečení na úrovni turistických oblastí kraje na straně druhé. Základním podmínkou těchto skutečností je zapojení širokého spektra aktérů z daných území. Koordinace a spolupráce u takto nastavených struktur pak musí probíhat jak na úrovni vertikální, tak i na úrovni horizontální. 2. SEGMENTACE – je potřebná na několika úrovních rozvoje kraje. Primárně je potřebné začít uplatňovat segmentaci pří řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji, a to v územní struktuře kraj–oblast–lokalita. Následně na to je potřebné segmentovat cílové skupiny domácích i zahraničních návštěvníků a dle nich začít uplatňovat vybrané nástroje pro budování potřebné infrastruktury a služeb a na to navázané marketingové nástroje, které napomohou do kraje nejen přilákat ale hlavně delší dobu udržet větší množství návštěvníků. 3. EFEKTIVITA – je v současné „úsporné“ době a době měnících se zvyklostí návštěvníků principem, kterým by se měli řídit všichni dotčení aktéři rozvoje cestovního ruchu v kraji. Efektivita se musí aplikovat zejména v oblasti kvalitních marketingových aktivit a turistických služeb a musí být postavená na vzájemné spolupráci a koordinaci relevantních subjektů. K tomu, aby realizované činnosti byly efektivní je ale nutné znát řádnou zpětnou vazbu. 4. KVALITA – je princip, který se nejvíce dotýká přímo samotných návštěvníků kraje a většinou se řadí mezi zásadní aspekty při rozhodování o opětovném návratu spokojeného návštěvníka zpět do území. Klientský tlak na zvyšování kvality již lze pozorovat minimálně v posledních 10 letech, ale adekvátní odezva na tento trend se zatím ve všech částech kraje neprojevila. I z toho důvodu bude nutná cílená podpora rozvoje turistické infrastruktury a služeb za účelem zvýšení jejich kvality.

Na základě uvedených skutečností je definováno motto Jižní Moravy:

JIŽNÍ MORAVA – kraj, kde je co zažít.

5

Z tohoto zorného úhlu jsou navrhovány následující rozvojové strategické cíle, a to jak pro úroveň krajskou, tj. pro Jihomoravský kraj, tak pro úroveň jeho jednotlivých turistických oblastí. Stanovení dlouhodobých strategických cílů a jejich naplňování bude rozpracováno pomocí programové části PRCR JMK 2014–2020 ve struktuře priorita–opatření–aktivita. Přehled strategických cílů:  podpořit vybudování adekvátních a efektivních organizačních struktur na úrovni jednotlivých turistických oblastí kraje;  zkvalitnit základní a rozšířit doprovodnou turistickou infrastrukturu;  vytvořit a nabídnout cílovým skupinám návštěvníků konkurenceschopné turistické produkty a pobytové programy;

 zvýšit a podpořit dostupnost cílů cestovního ruchu veřejnou dopravou vč. její propagace a informační kampaně;  koncentrovat marketingové aktivity na podporu prodeje a distribuci těchto produktů a programů;  tvorba nových pracovních příležitostí a rozvoj malého a středního podnikání (zejména v hospodářsky slabých oblastech s vysokou nezaměstnaností);  zvýšení příjmů z cestovního ruchu do veřejných rozpočtů;  podpořit opatření vedoucí k rovnoměrnějšímu v atraktivních lokalitách kraje i do jejich širšího okolí;

rozprostření

 prodloužit průměrnou dobu pobytu návštěvníků v kraji;  zvyšovat celkovou pozitivní image kraje v České republice i v zahraničí.

6

návštěvníků

C.2 PROGRAMOVÉ PRIORITY A OPATŘENÍ

Tato kapitola návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (dále jen PRCR JMK) na období 2014–2020 je kapitolou, která jasně definuje programové priority a jejich opatření.

C.2.1 Priority Na základě výsledků analytické části dokumentu a definovaných východisek jsou pro období 2014–2020 navrženy čtyři priority (11 opatření a 31 aktivit) rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Na základě absence zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu se v kraji aktéři potýkají s problémem, který se týká nastavení řídících i koordinačních struktur a významné absence řídících subjektů cestovního ruchu na úrovni oblastní, přičemž to výrazně ovlivňuje vzájemné vazby mezi oběma územními úrovněmi. Tento stav podvazuje efektivní rozvoj cestovního ruchu, který spočívá v často velmi drahém a neúčinném systému marketingu, který se snaží aplikovat velké množství subjektů, přičemž tak dochází k významné vnitřní konkurenci, a to nejen v rámci kraje, ale i jeho jednotlivých turistických oblastí místo toho, aby spíše docházelo ke vzájemné spolupráci při rozvoji cestovního ruchu. Tento stav je proto nutné změnit. Pro spokojenost návštěvníka a motivaci k návratu do regionu je potřebné mu umět nabídnout požadované ubytovací a stravovací služby v odpovídající kvalitě, ale i zážitky, pro které se rozhodl k návštěvě kraje (příroda, kultura, akce…). Toto vše lze pouze na základě kvalitní základní a doprovodné turistické infrastruktury, která se ale v Jihomoravském kraji nevyskytuje ve všech oblastech na adekvátní úrovni. Navíc způsobů její nabídky je velké množství, a proto je nutné znát potřeby a zaměření návštěvníků území a dle toho používat dané marketingové nástroje včetně přípravy vhodného programu. Cestovní ruch patří mezi odvětví s výraznými multiplikačními efekty i v jiných oblastech, mezi něž lze jednoznačně zařadit například oblast kultury, dopravy nebo životního prostředí. Vzájemná interakce rozvoje mezi těmito odvětvími ale není obecně příliš velká a hlubší vzájemná spolupráce a koordinace by přinesla rozvoji cestovního ruchu v Jihomoravském kraji rozhodně významná pozitiva a i z toho důvodu je nutné, aby se tyto možnosti v budoucnu aktivně využívaly. Komunikace, která je základem pro budoucí spolupráci, musí probíhat mezi reprezentanty napříč relevantními oblastmi i mezi jednotlivými územními úrovněmi (shora dolů).

7

PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech Východiska: dlouhodobé nedostatky v legislativě týkající se CR, zejména absence „zákona o cestovním ruchu“, který by upravil systém řízení a koordinace cestovního ruchu v České republice a turistických regionech (oblastech), tzn. včetně Jižní Moravy a jejich turistických oblastí, chybí vybudované organizace (ve významu „instituce“) cestovního ruchu (destinační managementy) na úrovni turistických oblastí kraje (vyjma Slovácka), občasné překryvy ve vybraných činnostech (zejména z oblasti marketingu) mezi CCR JM a Jihomoravským krajem, nedostatečná vazba v oblasti řízení a koordinace mezi krajem a turisticky významnými oblastmi kraje, nedostatek iniciativy jednotlivých aktérů rozvoje cestovního ruchu pro vzájemnou spolupráci na úrovni turistické oblasti, chybí systém dlouhodobého rozvoje lidských zdrojů v oblasti řízení cestovního ruchu.

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby Východiska: nerovnoměrná nabídka turistické infrastruktury (TOP střediska CR v kraji vs. ostatní oblasti), struktura ubytovacích kapacit (zejména nižší kategorie) neodpovídá trendům návštěvnosti, chybí obsluha turistickou dopravou v některých oblastech kraje (např. Hodonínsko, Kyjovsko), stále existují úseky hlavních cyklokoridorů, které nejsou vybudovány formou cyklostezek nebo se na vybudovaných cyklostezkách při křížení s motorovou dopravou nachází nebezpečná místa, i přes významné zlepšení turistických služeb vinařské turistiky stále existuje velký prostor pro zkvalitnění a rozšíření těchto služeb na úroveň vyspělých vinařských destinací, chybí systém dlouhodobého rozvoje lidských zdrojů v oblasti služeb cestovního ruchu.

8

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu Východiska: marketingové nástroje krajských institucí nejsou dostatečně segmentovány dle cílových skupin návštěvníků, navíc Jihomoravský kraj nemá vlastní marketingovou strategii, slabá koordinace marketingových aktivit institucí veřejné sféry na úrovni turistických oblastí a místních lokalit (středisek) kraje, realizace velkého počtu marketingových aktivit, a to často na velmi malých územích kraje, které si ale spíše konkurují, než aby jejich nositelé spolupracovali natož, aby tyto projekty vzájemně provazovali (např. u šíření informací) nedostatečný monitoring realizace marketingových projektů různých institucí v kraji, absence zpětné vazby realizovaných projektů za účelem zjištění jejich efektivity.

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch Východiska: podpora cestovního ruchu daná různými kompetencemi oddělení a odborů KrÚ Jihomoravského kraje, dlouhodobě opakující se nedostatky v dopravní infrastruktuře kraje (přetížená silnice I/43, nekvalitní dopravní napojení Znojemska, nedostatečná kapacita hlavního nádraží v krajském městě Brně apod.), není zpracována krajská analýza dopravní dostupnosti vč. dopravy v klidu turistických atraktivit na základě potenciálu návštěvnosti, problémy s údržbou a zpřístupněním památek jako turistických atraktivit, neřešení rizik sucha může v budoucnosti významně zasáhnout do významu jedné z největších atraktivit pro návštěvníky kraje – vinařství, často se v létě zhoršující čistota vodních ploch určených k rekreaci.

9

C.2.2 Opatření Jednotlivé priority PRCR JMK pro období 2014–2020 jsou rozepsány do celkově 11 opatření. Struktura PRCR JMK na úrovni priorit a opatření: Jihomoravský kraj atraktivní region pro všechny generace návštěvníků PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v JMK a jeho turistických oblastech

Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu (CCR JM)

Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech JMK

Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch

Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek

Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů

Jednotlivá opatření jsou blíže specifikována následujícími aspekty: Popis stavu a problému opatření – podrobnější popis příčin realizace opatření a jeho současného stavu včetně nastínění rámce jejich řešení Cíle opatření – hlavní cíle, které budou realizací daného opatření naplněny Cílové skupiny opatření – cílové skupiny subjektů, kterých se realizace opatření přímo dotkne Ručitel za JMK – subjekt (odbor, oddělení či příspěvková organizace kraje), který je odpovědný za budoucí realizaci, případně koordinaci či monitoring daného opatření Spolupracující subjekty – příklady možných subjektů, které by se měly podílet na realizaci Dopady do území – konkrétní území v JMK, v rámci nějž bude opatření realizováno Zdroje financování – možné zdroje financí pro realizaci opatření Možné nástroje JMK – identifikace možných rozvojových nástrojů1, které může Jihomoravský kraj použít za účelem realizace či podpory realizace Vazba na analytickou část – vazba na konkrétní kapitolu z analytické části PRCR

1

Rozvojové nástroje vychází z 6 základních kategorii definovaných v Binek, Svobodová (2009).

10

PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM)

Popis stavu a problémů opatření:

V současné době působí v cestovním ruchu na celokrajské úrovni Jihomoravský kraj, který má koordinační, řídící a rozhodovací roli, podporuje společnou propagaci a mediální prezentaci kraje zejména v rámci propagace leteckých spojení, zahraničních partnerů kraje, atd. a podporuje rozvoj cestovního ruchu svou dotační politikou. Vedle toho dále existuje krajská organizace cestovního ruchu s názvem Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM), která je klíčovou marketingovou organizací cestovního ruchu a za tímto účelem zpracovává dle svých marketingových strategií různé celokrajské projekty relevantního zaměření. Kromě marketingu je jejím hlavním cílem koordinace CR směrem k turistickým oblastem kraje a spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Přes spolupráci a koordinaci aktivit a projektů kraje a CCR JM, ale občas dochází k překryvům, zejména v oblasti marketingu, což je částečně dáno nejasnou situací v této oblasti u těchto dvou subjektů. Na tuto problematiku upozorňoval i PRCR JMK 2007–2013, ale bez významnějších změn do současnosti. Jednoznačně rozdělit kompetence mezi CCR JM a JMK a důsledně je aplikovat Tvorba a implementace marketingové strategie CCR JM

Cíle opatření:

Snížit závislost provozu CCR JM na externích dotačních prostředcích zejména z EU Zajistit koordinaci rozvoje cestovního ruchu ve vazbě kraj – oblast

Cílové skupiny opatření:

Pracovníci CCR JM a pracovníci KrÚ JMK

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu (+ volené orgány JMK)

Spolupracující subjekty:

CCR JM, Oddělení strategického rozvoje ORR KrÚ JMK, Statutární město Brno, OCR v turistických oblastech kraje …

Dopady do území:

Území celého kraje – primárně, jednotlivé turistické oblasti JMK – sekundárně

Zdroje financování:

Veřejné (krajské) – přímé financování

Možné nástroje JMK:

Finanční (příspěvky), (poradenství)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.1, B.4 11

institucionální

(spolupráce),

věcné

Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje

Popis stavu a problémů opatření:

Na úrovni turistických oblastí, na jejichž pět částí se Jihomoravský kraj dělí, již podobné organizace cestovního ruchu jako CCR JM neexistují (s výjimkou turistické oblasti Slovácko). Úkoly těchto organizací tedy částečně suplují turistická informační centra, turisticky atraktivní obce a větší města, místní akční skupiny, dobrovolné svazky obcí nebo neziskové organizace se zaměřením na cestovní ruch. Tato dlouhodobě komplikovaná situace i vzhledem k připravovanému „zákonu o podpoře rozvoje cestovního ruchu“ ale není pro efektivní řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji příliš vhodná a je nutné jí řešit (ideálně právě v intencích připravovaného zákona). Zajistit koordinaci rozvoje cestovního ruchu na úrovni všech turistických oblastí kraje

Cíle opatření:

Vybudovat adekvátní destinační společnosti na úrovni všech turistických oblastí kraje Provazování individuálních aktivit a vzájemná spolupráce jejich realizátorů Podpořit vyšší vzdělanost pracovníků v cestovním ruchu

Cílové skupiny opatření:

Současní pracovníci CCR JM, KrÚ JMK, Regionu Slovácko z.s.p.o. a středisek CR, budoucí pracovníci destinačních společností v jednotlivých turistických oblastech kraje

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

CCR JM, Region Slovácko z.s.p.o., vybrané v jednotlivých turistických oblastech kraje, obce …

Dopady do území:

JMK – primárně, jednotlivé turistické oblasti JMK – sekundárně

Zdroje financování:

Veřejné (státní, krajské, obecní) – přímé financování, veřejné (evropské) – účelové dotace (IROP, OP Zaměstnanost), soukromé

Možné nástroje JMK:

Finanční (dotace), koncepční (politické deklarace), institucionální (regionální management, spolupráce), věcné (poradenství), sociálně-psychologické (vzdělávání, komunikace, motivace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4

12

instituce

Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

Popis stavu a problémů opatření:

Cíle opatření:

Oblast cestovního ruchu vykazuje některé bariéry rozvoje, jejichž příčina pochází z nedostatečné legislativy a připravovaný „zákon o cestovním ruchu“ je řešit nebude. Jedná se o bariéry jak obecně platné v celé České republice (např. systém prodeje turistických produktů nebo tzv. „prodej ze dvora“, problematika zařazení průvodcovské živnosti, legislativní úprava certifikace zařízení služeb), tak i bariéry objevující se převážně v Jihomoravském kraji (např. mírná tolerance alkoholu u cyklistů na vinařských cyklostezkách nebo snaha o regionální certifikace průvodců na území Jižní Moravy). Vedle toho se objevují i významné nedostatky na úrovni obcí při výběru a kontrolách místních poplatků u ubytovacích zařízení, které lze řešit např. krajskými či obecními vyhláškami. Zanalyzovat tematické oblasti cestovního ruchu, které je potřebné legislativně upravit Připravit a iniciovat příslušná legislativní opatření na národní úrovni

Cílové skupiny opatření:

Odborní pracovníci v oblasti cestovního ruchu, podnikatelské subjekty

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

Oddělení legislativní a právní OKP KrÚ JMK, volení zástupci JMK, MMR, CCR JM, vybrané relevantní (dle řešeného tématu) instituce kraje, obce …

Dopady do území:

Celý JMK

Zdroje financování:

Veřejné (krajské) – běžné provozní náklady

Možné nástroje JMK:

Administrativní (legislativa, závazné procedury, vyhlášky)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4, B.5

13

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Popis stavu a problémů opatření:

Jihomoravský kraj zaznamenává v posledních letech významné kvalitativní změny, a to jak v oblasti turistické nabídky tak i poptávky. Ukazuje se určitá konsolidace nabídky ubytování a přizpůsobování její struktury poptávce, po vyšší kvalitě zařízení. V případě pokračujícího trendu poptávky neustále zvyšovat kvalitu nabízených služeb slaďovat s nabídkou a zvyšovat kvalitu nabízených služeb. Postupně se také objevují nové trendy cestovního ruchu v poskytování stále většího rozsahu služeb souvisejících nejen s trávením volného času a dovolených, ale také se sportem a vzděláváním, a to nejen v turisticky atraktivních lokalitách, ale i v zázemí měst a přímo ve městech. V těchto místech je pak třeba zajistit adekvátní obsluhu turistickou dopravou, která společně s kvalitními službami může zároveň představovat pro turisty i hlavní cíl a motivaci pro návštěvu území. Zvýšit kvalitu ubytovacích kapacit Zlepšit kvalitu gastronomických provozů včetně podpory regionálních produktů Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka

Cíle opatření:

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) Zajistit specifické druhy dopravy (cyklobusy, cyklovlaky atd.) do atraktivních, ale hůře dostupných lokalit, případně je napojit na hlavní výchozí body turistických cest Zvýšit podíl bezbariérových atraktivit, posílit možnosti návštěvy atraktivit i pro další znevýhodněné skupiny

Cílové skupiny opatření:

Podnikatelské subjekty, subjekty veřejné správy, neziskové organizace

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

CCR JM, MMR, obce, profesní asociace, podnikatelské subjekty, NNO …

Dopady do území:

Turisticky atraktivní infrastrukturou

Zdroje financování:

Soukromé, veřejné (obecní, krajské, evropské) – účelové dotace a zvýhodněné úvěry (IROP, MMR – státní program CR, krajské a 14

lokality

(oblasti)

s méně

kvalitní

obecní granty) Možné nástroje JMK:

Institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálněpsychologické (komunikace, motivace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4, B.5

Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

Popis stavu a problémů opatření:

Pro posledních 20 let (zejména pro poslední dekádu) je charakteristická změna v preferencích účastníků cestovního ruchu. V zásadě jde o přesun k vyšší kvalitě služeb, kterou lze ilustrovat na změnách v návštěvnosti jednotlivých typů ubytování. Je patrný jednoznačný posun poptávky k ubytovacím zařízením s vyšším standardem služeb. S rostoucí poptávkou po nových možnostech trávení volného času (cykloturistika a další sporty, vinařská turistika, vzdělávání atd.) je nutné zajistit i odpovídající kvalitu služeb v těchto oblastech včetně zohlednění i zavádění nových technologií. Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytné také znát názory návštěvníků a přizpůsobovat jejich požadavkům jednotlivé služby včetně zajištění poskytování kvalitních a ucelených služeb ze strany TIC. Zlepšit kvalitu poskytovaných služeb ze strany TIC Zavádění nových komunikačních technologií do služeb pro návštěvníky

Cíle opatření:

Pravidelně analyzovat názory návštěvníků kraje na stav turistické nabídky a spokojenosti se službami a přizpůsobovat nabídku jejich požadavkům Zlepšovat úroveň služeb pro motoristy, cyklisty i pěší turisty atd. Zlepšovat úroveň spolupráce a komunikace mezi TIC a Jihomoravským krajem v oblasti cestovního ruchu Zvyšovat úroveň rozvoje lidských vzdělávání) v turistických službách

zdrojů

(podpora

Cílové skupiny opatření:

Podnikatelské subjekty, subjekty veřejné správy (obce), KrÚ JMK, TIC

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

CCR JM, KORDIS, vybrané instituce v jednotlivých turistických oblastech kraje, destinační managementy v turistických 15

oblastech … Dopady do území:

Území celého kraje

Zdroje financování:

Soukromé, veřejné (obecní, krajské, evropské) – IROP, krajské a obecní granty

Možné nástroje JMK:

Institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálněpsychologické (vzdělávání), administrativní (certifikace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4, B.5, B.6

16

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Popis stavu a problémů opatření:

V posledních letech se stále zkracuje průměrná doba pobytu návštěvníků. Jihomoravský kraj je regionem s pestrou a bohatou nabídkou cestovního ruchu, ta však v současnosti není potenciálním návštěvníkům dostatečně zprostředkovávána. Nedostatečně jsou marketingově podchyceny turistické oblasti kraje, což je ale také částečně dáno neexistencí adekvátních organizací cestovního ruchu v těchto oblastech. Stávající marketingové aktivity nejsou systematicky vyhodnocovány, takže nemůže být průběžně sledován jejich skutečný efekt. Kompetence při realizaci marketingových aktivit u jednotlivých institucí jsou na různých územních úrovních kraje roztříštěné a bez jednoznačné koordinace. Koordinovaně a systematicky propagovat kraj a jeho turistické oblasti (dle segmentace cílového trhu)

Cíle opatření:

Přesněji zacílit marketing kraje (na hlavní atraktivity i nejdůležitější cílové skupiny) včetně přeshraničních oblastí (např. v rámci Centrope nebo ve vazbě na letiště ve Vídni) Zvýšit pozitivní efekty z realizovaných marketingových aktivit Podpora a strukturace tradičních akcí v kraji a jejich marketingové aktivity

Cílové skupiny opatření:

Segmentované cílové skupiny turistů

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu (+ CCR JM)

Spolupracující subjekty:

Destinační managementy v turistických oblastech, TIC, vlastníci/správci hlavních atraktivit CR, obce, Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK …

Dopady do území:

Střediska regionálního a nadregionálního významu primárně, ostatní území kraje sekundárně

Zdroje financování:

Veřejné (krajské, evropské, obecní) – účelové dotace (IROP), soukromé

Možné nástroje JMK:

Finanční (dotace), koncepční (strategie, plány), institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálně-psychologické (komunikace, motivace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4

17

Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

Popis stavu a problémů opatření:

Pro kvalitní propagaci území je důležité nejen realizovat různé marketingové aktivity, ale také vytvářet ucelené produkty, které jednak zvýší atraktivitu území pro návštěvníky a jednak mohou přispět k prodloužení doby jeho pobytu. Pro tvorbu produktů je klíčovým předpokladem spolupráce různých subjektů (z veřejné i podnikatelské sféry), která však v současné době v kraji příliš nefunguje, a subjekty nejsou nijak motivovány k rozvoji této spolupráce. Produkty také nejsou vytvářeny dostatečně diferencovaně podle jednotlivých cílových skupin. Rozšířit nabídku turistických produktů na regionální a oblastní úrovni (tj. se zapojením většího množství subjektů)

Cíle opatření:

Vytvářet produkty podle specifik jednotlivých cílových skupin Zvýšit komplexnost a vnitřní provázanost nabízených produktů (zapojením více subjektů)

Cílové skupiny opatření:

Turisté, podnikatelské subjekty

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu (+ CCR JM)

Spolupracující subjekty:

Podnikatelské subjekty, destinační managementy v turistických oblastech, obce, TIC …

Dopady do území:

Jihomoravský kraj jako celek a jeho dílčí turistické oblasti

Zdroje financování:

Veřejné (evropské, krajské, obecní) – účelové dotace (IROP), soukromé

Možné nástroje JMK:

Finanční (dotace), institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálně-psychologické (komunikace, motivace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4, B.5

18

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí Znečištěné životní prostředí může významně negativně ovlivnit turistické destinace, jejichž přitažlivost je založena na přírodních atraktivitách. Ekonomické náklady na udržování přírodních zdrojů (rybníky, jezera, pláže, atd.) pro cestovní ruch rostou.

Popis stavu a problémů opatření:

V současné době narůstá poptávka po nezničených destinacích, ekoturistice, agroturistice a cestovním ruchu zaměřeném na přírodní krásy. V rámci rostoucí poptávky po kvalitě, také narůstá důraz kladený na ekologický přístup. Při velkých turistických projektech hrozí oblasti životního prostředí nerespektování principů udržitelného rozvoje a únosné kapacity území. Důležitá je realizace a součinnost preventivních aktivit, jež podporují zachování krajinného rázu a synergický efekt ve vztahu ke stabilizaci životního prostředí. Zvýšit synergický efekt jednotlivých preventivních aktivit v životním prostředí s přesahem na cestovní ruch Stabilizovat krajinu v intenzivně využívaných lokalitách CR, zejména u středisek nadregionálního významu

Cíle opatření:

Koordinovat jednotlivé rozvojové aktivity ve vztahu k udržitelnému životnímu prostředí Podporovat využití brownfields v cestovnímu ruchu Podpořit a rozšířit nabídku nezničených destinací s důrazem na příhraniční regiony

Cílové skupiny opatření:

Turisté, orgány ochrany přírody, podnikatelské subjekty, pracovníci veřejného sektoru

Ručitel za KrÚ JMK:

Odbor životního prostředí

Spolupracující subjekty:

Orgány ochrany přírody, podnikatelské subjekty, destinační managementy v turistických oblastech, CCR JM, Oddělení rozvoje venkova a zemědělství ORR KrÚ JMK, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, NNO (např. Nadace Partnerství), RRA JM …

Dopady do území:

Střediska nadregionálního a regionálního významu – primárně, ostatní lokality v turistických oblastech JMK – sekundárně

Zdroje financování:

Veřejné (krajské, evropské, národní, obecní) – účelové dotace, zvýhodněné úvěry (OP Životní prostředí, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko a ČR – Rakousko, Státní fond životního prostředí) 19

Možné nástroje JMK:

Finanční (dotace), koncepční (plán), institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálně-psychologické (komunikace, motivace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.3, B.4

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Využívání potenciálu cestovního ruchu je v některých částech kraje podvázáno špatnou dopravní infrastrukturou. Týká se to zejména Znojemska a některých dalších okrajových částí kraje. Popis stavu a problémů opatření:

Za situace, kdy pro příjezd návštěvníků dominuje individuální automobilová doprava, tak je nutné se věnovat na jedné straně infrastruktuře (dálnice, železnice), jenž směřuje do kraje, a na straně druhé i infrastruktuře uvnitř kraje (např. řešit parkovací plochy obecně a ve vztahu k IDS). Částečným limitem intenzivnějšího rozvoje kongresové turistiky je mimo jiné i menší počet leteckých spojů na brněnské letiště. Zvýšit komfort cestování do kraje i po něm včetně zkrácení cestovní doby do vybraných turistických oblastí kraje Zvýšit dopravní prostupnost a průjezdnost hranic s důrazem na veřejnou dopravu zařazenou do IDS JMK

Cíle opatření:

Zvýšit počet linek na brněnském letišti Zlepšit podmínky pro dopravu v klidu (parkování) u vybraných turistických atraktivit Zlepšovat dopravní infrastrukturu sloužící pro cestovní ruch

Cílové skupiny opatření:

Turisté, podnikatelské subjekty v cestovním ruchu

Ručitel za KrÚ JMK:

Odbor dopravy, Odbor regionálního rozvoje

Spolupracující subjekty:

ŘSD, SÚS JMK, KORDIS, Letiště Brno, Statutární město Brno, dotčené obce …

Dopady do území:

Turistická oblast Znojemsko a Podyjí, město Brno, okrajové části kraje; území celého kraje (v oblasti parkovacích ploch a IDS)

Zdroje financování:

Veřejné (obecní, krajské, evropské, národní) – účelové dotace, zvýhodněné úvěry (OP Doprava, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko a ČR – Rakousko), investice

Možné nástroje JMK:

Finanční (dotace), koncepční (plán, generel), institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálně-psychologické 20

(komunikace, motivace, lobbing) Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.4

Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek

Popis stavu a problémů opatření:

Jihomoravský kraj patří mezi kraje v ČR s významnou koncentrací kulturních památek a atraktivit a turistika s nimi spojená je nosnou částí rozvoje cestovního ruchu v kraji. Kulturnímu cestovnímu ruchu stále v kraji dominují tradiční „kulturní metropole a atraktivity“, nicméně poptávka po nových regionech a destinacích postupně roste. Výhodou kulturního cestovního ruchu je jeho atraktivnost pro všechny věkové kategorie. Kultura je také často hlavním motivem pobytů ve městech kraje. Podporovat obnovu, tvorbu a rozvoj kultury a památek Propojovat kulturní atraktivity a vytvářet jejich soubornou nabídku

Cíle opatření:

Zlepšit dostupnost a přístupnost expozic, památek a kulturních akcí Podpora tradičních kulturních akcí nadregionálního významu Rozšířit nabídku a programy dle cílových skupin návštěvníků

Cílové skupiny opatření:

Turisté, podnikatelské subjekty, správci památek, organizátoři kulturních akcí, TIC

Ručitel za KrÚ JMK:

Odbor kultury a památkové péče

Spolupracující subjekty:

Podnikatelské subjekty, CCR JM, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, obce, Národní památkový ústav, vlastníci památek …

Dopady do území:

Střediska s lokalizací památkových subjektů a kulturními akcemi, turistické oblasti v JMK

Zdroje financování:

Veřejné (krajské, evropské, obecní) – účelové dotace (IROP, granty Ministerstvo kultury, krajské a obecní granty), soukromé

Možné nástroje JMK:

Finanční (dotace), koncepční (plán), institucionální (spolupráce), věcné (poradenství)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.3, B.4

21

Opatření 4.4: Efektivnější zainteresovaných subjektů

Popis stavu a problémů opatření:

monitoring

realizovaných

a

užší

spolupráce

V oblasti hodnocení realizace koncepčních dokumentů a projektů z cestovního ruchu převládají nedostatky. Neexistují řádné podklady pro zhodnocení reálných efektů opatření na rozvoj cestovního ruchu. Potom je velmi obtížné efektivně alokovat zdroje na synergický a integrovaný rozvoj kraje. Je rovněž nezbytné prohloubit vzájemnou informovanost a spolupráci mezi jednotlivými organizačními složkami kraje s ohledem na průběžnou koordinaci rozvojových činností. Zavést zpětnou vazbu realizovaných aktivit

Cíle opatření:

aktivit

a

pravidelný

monitoring

u

Posuzovat ekonomickou efektivnost projektů Posilovat spolupráci jednotlivých odborů a oddělení uvnitř KrÚ JMK i s vnějšími subjekty

Cílové skupiny opatření:

Pracovníci kraje, obce, aktéři rozvoje cestovního ruchu

Ručitel za KrÚ JMK:

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

Dotčené odbory KrÚ JMK, CCR JM …

Dopady do území:

Území celého kraje

Zdroje financování:

Veřejné (krajské, evropské)

Možné nástroje JMK:

Koncepční (plán), institucionální (spolupráce), věcné (poradenství), sociálně-psychologické (komunikace, motivace)

Vazba na analytickou část:

Kapitola: B.1, B.4

22

C.3 OPATŘENÍ A ROZVOJOVÉ AKTIVITY Tato kapitola návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (dále jen PRCR JMK) na období 2014–2020 je kapitolou, která podrobně rozpracovává jednotlivá opatření do podoby rozvojových aktivit. Tyto aktivity představují konkrétní činnosti, které se budou realizovat za účelem naplnění celého PRCR JMK v období 2014–2020. Celkem bylo definováno 11 opatření, která jsou rozepsána do 31 rozvojových aktivit. Schémata opatření a aktivit jsou uvedena u každé priority zvlášť.

Jednotlivé aktivity jsou blíže specifikovány následujícími aspekty: Popis obsahu aktivity – podrobnější popis příčin realizace aktivity a toho, co by mělo být v rámci dané aktivity realizováno Nositel (gestor) – subjekt zodpovědný za realizaci či koordinaci aktivity Spolupracující subjekty – příklady možných subjektů, které by se měly podílet na realizaci aktivity (spolupracují s nositelem) Harmonogram realizace – termín, v němž má být aktivita realizována Finanční objem – orientační finanční částka navrhovaná pro realizaci aktivity na období 2014–2020 (často nelze specifikovat kompletní finanční částky) Financování – orientační každoroční finanční částky určené na realizaci aktivity Zdroje financování – možné zdroje financí pro realizaci aktivity

23

PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech

PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v JMK a jeho turistických oblastech

OPATŘENÍ 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu (CCR JM)

OPATŘENÍ 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech JMK

1.1.1 Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM

1.2.1 Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených

1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM

1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu

OPATŘENÍ 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

1.3.1 Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu 1.3.2 Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu

OPATŘENÍ 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM) 1.1.1 Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava jako nejdůležitější marketingová organizace cestovního ruchu v kraji zpracovává ve střednědobých (3–4 roky) intervalech ve vzájemné návaznosti své marketingové plány (strategie). V této činnosti je velmi důležité pokračovat i nadále. Popis obsahu aktivity:

Vedle pořízení samotného dokumentu je ale ještě důležitější samotná realizace naplánovaných aktivit a to ideálně na bázi partnerství s důležitými aktéry z jednotlivých odvětví a oblastí kraje, a to za použití vhodných marketingových nástrojů (výkonově orientované komunikační kampaně, aplikace marketingových a řídících informačních systémů nebo tvorby databází návštěvníků typu CRM). Realizaci aktivit CCR JM ovlivňují i externí subjekty mimo kraj 24

(např. CzechTourism, AOCR nebo i incommingové CK), se kterými CCR JM již rozvíjí partnerství, a to nejen na formální úrovni (např. členství v organizacích), ale hlavně na praktické úrovni (realizace společných projektů). Pro vhodné a efektivní nastavení partnerství je ale také velmi důležité jasně vymezit kompetence aktérů na jednotlivých úrovních, aby případná realizace aktivit probíhala efektivně a nedocházelo k duplicitě aktivit či dokonce ke vzájemné konkurenci, ale naopak spíše ke spolupráci. Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, CzechTourism, SOCR, Statutární město Brno, oblastní OCR, AOCR, CK, CA …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

58 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014: 3 000 tis. Kč 2015: 5 000 tis. Kč 2016–2020: 10 000 tis. Kč/rok Evropské, krajské

1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM CCR JM patří již mezi etablované organizace cestovního ruchu v kraji i v celé ČR. Pro její dlouhodobou stabilizaci a další rozvoj je ale velmi důležité, aby byla v organizaci: zachována absence politického vlivu, zajištěna finanční jistota – ideálně vzhledem k vytvářeným aktivitám organizace a nestabilitě evropských dotací zavést víceleté financování včetně možnosti vytváření podnikatelských aktivit

Popis obsahu aktivity:

stabilní zázemí a profesionální personál (průběžné vzdělávání zaměstnanců). Významné změny ve fungování a financování CCR JM může znamenat přijetí zákona o podpoře rozvoje CR, proto je nutné se na tyto změny důkladně a včas připravit, až to vzhledem k harmonogramu přípravy zákona začne být aktuální. Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, SOCR, Statutární město Brno, CzechTourism … 25

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

44 300 tis. Kč

Financování

2014: 5 300 tis. Kč (3 300 tis. Kč z JMK a 2 000 tis. Kč z města Brna)

(dle jednotlivých let):

2015–2020: 6 500 tis. Kč (4 000 tis. Kč z JMK a 2 500 tis. Kč z města Brna)

Zdroje financování:

Národní, krajské, obecní, soukromé

OPATŘENÍ 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje 1.2.1 Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených Tato aktivita se objevuje v koncepčních dokumentech několik let, ale stále se to nedaří, což přináší problémy při koordinaci a komunikaci aktérů CR v dané oblasti i navenek (např. vůči CCR JM). Tato bariéra rozvoje souvisí s absencí plánovaného zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu.

Popis obsahu aktivity:

Proto je nutné udělat vše pro to, aby se v dalších letech podařilo ustavit destinační managementy s celooblastním dosahem nebo případně stanovit jednotlivé oblastní koordinátory (pověřená organizace nebo pověřený zaměstnanec např. na úrovni CCR JM), pomocí nichž by se postupem času měly vytvořit vhodné podmínky pro budování oblastních OCR. Vytvořené oblastní OCR by se měly zpočátku věnovat základním činnostem OCR typu zavedení a publicita organizace v dané oblasti, nastavit pravidla komunikace se subjekty včetně budování partnerství, provazovat turistickou nabídku z území a k tomu vytvářet příslušné marketingové aktivity apod. Mezi nově vzniklými OCR bude dále nutné zavést rozdělení kompetencí a aktivit na horizontální úrovni (obec – oblast – kraj – stát). K tomu bude potřeba poskytovat vydatnou metodickou podporu z vyšších úrovní a zajistit přenos dobré praxe z již zavedených oblastních OCR v kraji i mimo něj.

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, CzechTourism, Region Slovácko z.s.p.o, oblastní OCR, obce, podnikatelské subjekty, TIC, DSO, MAS, univerzity …

Harmonogram realizace:

2014–2020 26

Finanční objem: Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

Nelze stanovit (bude záležet na rozsahu založených organizací cestovního ruchu v jednotlivých oblastech) 2014–2020: - Kč Národní, krajské, obecní, soukromé

1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu

Popis obsahu aktivity:

Vzdělávání a koučink pracovníků v CR jsou základem pro poskytování kvalitních služeb, které návštěvníci očekávají, a kvůli kterým se pravidelně do území opakovaně vrací. Proto je velmi důležité klást důraz na vzdělávání a osvětu všech pracovníků v CR (vedle zaměstnanců v provozovnách základní turistické infrastruktury i zejména pracovníci oblastních OCR, samospráv, TIC apod.). Vzdělávání pracovníků v CR by se mělo zaměřovat jak na seznámení se základními oborovými informacemi (noví zaměstnanci v oblasti CR), tak na průběžné zvyšování kvalifikace (zkušení pracovníci), a to jak formou systematického studia např. na vysoké škole, tak i formou ad hoc kurzů, účastí na odborných konferencích či pomocí vzájemné výměny zkušeností atd.

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, CzechTourism, AHR ČR …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

3 500 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 500 tis. Kč/rok Evropské, národní, krajské, soukromé

OPATŘENÍ 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu 1.3.1 Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu

Popis obsahu aktivity:

Díky současné aktivní přípravě zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu lze předpokládat, že vejde v platnost v následujících letech. K jeho finalizaci je ale nutné ještě aktivně spolupracovat s pořizovatelem zákona a připomínkovat jeho výsledné verze. Nicméně u tohoto zákona lze dle aktuální verze 27

(11/2013) předpokládat zejména změny v oblasti financování činnosti OCR a jejich marketingových aktivit v území (stát–kraj– oblast). Vedle toho existuje poměrně velké množství problémových oblastí CR, u kterých by bylo vhodné, aby kraj inicioval jejich změny. Nejčastěji se jedná například o změny v oblasti: prodeje (turistických produktů, místních výrobků tzv. prodeje ze dvora apod.), provozu živností (např. průvodcovství nebo ubytování), umožnění získání regionální certifikace průvodců, povinná standardizace ubytovacích služeb, a jiných nezařaditelných oblastí (např. tolerance mírného množství alkoholu na vinařských stezkách). K iniciaci těchto změn je potřebná shoda a spolupráce napříč spektrem aktérů CR v kraji. Nositel (gestor):

Oddělení cestovního ruchu, volené orgány JMK

Spolupracující subjekty:

MMR ČR, CzechTourism, Mze ČR, AHR ČR, AOCR, CCR JM, obce, Hospodářská komora, Asociace průvodců ČR, Oddělení legislativní a právní OKP KrÚ JMK …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

0,- Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 0,- Kč/rok -

1.3.2 Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu V oblasti cestovního ruchu existuje poměrně významná část tohoto odvětví, kterou lze zařadit do oblasti tzv. šedé ekonomiky. K jejímu odstranění je nutné nejen některé věci v CR legislativně upravit, ale zejména je začít aktivně aplikovat. Popis obsahu aktivity:

V rámci aktivity se bude jednat nejčastěji o efektivnější výběr místních poplatků (např. z ubytovací kapacity, ze vstupného nebo za lázeňský či rekreační pobyt) na úrovni středisek CR. K tomu je potřeba podpořit využití detailních statistik, u nichž se naráží na problém s individuálními daty, proto je nutné navazovat individuální spolupráci s ČSÚ. Zavádění nových legislativních opatření často přináší poměrně 28

náročné administrativní úkoly. K jejich snadnému zvládnutí by měli výrazně přispět nově vzniklé metodické příručky a doporučení či přímo konkrétní metodická pomoc. Nositel (gestor):

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

Volené orgány JMK, MMR ČR, CzechTourism, AOCR, AHR ČR, CCR JM, obce, ČSÚ, Hospodářská komora …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

700 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 100 tis. Kč/rok Národní, krajské

29

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby

OPATŘENÍ 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

OPATŘENÍ 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

2.1.1 Zvyšování standardu ubytovacích zařízení

2.2.1 Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC

2.1.2 Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů

2.2.2 Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje

2.1.3 Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou

2.2.3 Pravidelný monitoring a hodnocení služeb

2.1.4 Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch

OPATŘENÍ 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu 2.1.1: Zvyšování standardu ubytovacích zařízení

Popis obsahu aktivity:

Součástí obsahu aktivity je spíše důraz na zvyšování kvality (rekonstrukce, dovybavení…) a vytíženosti ubytovacích zařízení než na jejich další výstavbu. Aktivizace potenciálu podnikatelského sektoru v oblasti cestovního ruchu, přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti celého kraje – především však oblastí, které mají potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, ale CR zde dosud nebyl příliš rozvíjen (např. venkovská turistika) nebo dovybavení středisek CR vyšší úrovně (např. národní).

Nositel (gestor):

Provozovatelé ubytovacích zařízení (právnické a fyzické osoby)

Spolupracující subjekty:

AHR ČR, CzechTourism, Hospodářská komora, CCR JM, Oddělení 30

cestovního ruchu ORR KrÚ JMK … Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

Nelze stanovit (bude záležet na finančních možnostech majitelů a provozovatelů zařízení)

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: Dle finančních možností provozovatelů zařízení Soukromé, evropské (zvýhodněné úvěry)

2.1.2: Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů

Popis obsahu aktivity:

Nositel (gestor):

Aktivita úzce souvisí s kvalitou služeb v cestovním ruchu. Kvalita služeb v oblasti gastronomie a cateringu přímo determinuje ekonomický úspěch a konkurenceschopnost cestovního ruchu v kraji, proto je nutné stále průběžně zvyšovat kvalitu provozů stravovacích zařízení včetně prioritního zaměření na podporu regionálních produktů (soutěže, ucelená nabídka, farmářské trhy, marketingová podpora …) a jejich prodeje. Provozovatelé stravovacích zařízení (právnické a fyzické osoby)

Spolupracující subjekty:

AHR ČR, CCR JM, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, CzechTourism, Mze ČR, Hospodářská komora …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

Nelze stanovit (bude záležet na finančních možnostech majitelů a provozovatelů zařízení)

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: Dle finančních možností provozovatelů zařízení Soukromé, evropské (zvýhodněné úvěry)

2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou

Popis obsahu aktivity:

Podpora výstavby a rekonstrukce doprovodné turistické infrastruktury v lokalitách, kde se projevuje dlouhodobá poptávka po těchto zařízeních (např. v příměstských oblastech nebo ve střediscích CR). Jedná se nejčastěji o podporu rekreačních zařízení typu sportovní, kulturní nebo zdravotní infrastruktury. Velmi důležité se v této oblasti jeví reflektování nových trendů v oblasti trávení volného času a rekreace obyvatel, kdy je nutné vytvářet prostory, které budou provázány na nabídku služeb za 31

účelem zajištění programu například dle cílových skupin návštěvníků (zábavní parky, interaktivní prvky, výstavy apod.). Nositel (gestor):

Provozovatelé a správci zařízení (právnické či fyzické osoby, veřejné subjekty atd.)

Spolupracující subjekty:

CCR JM, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, TIC, obce, MAS, DSO, oblastní OCR, …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

Dle finančních možností provozovatelů zařízení

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: Dle finančních možností provozovatelů zařízení Soukromé, obecní, evropské (zvýhodněné úvěry, dotace)

2.1.4: Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch Jedná se o podporu budování podmínek pro rozvoj nemotorové dopravy ve střediscích CR a mezi nimi (vytváření ucelených sítí). V kraji existují úseky hlavních cyklokoridorů (např. v rámci sítě EUROVELO), které nejsou vybudovány formou cyklostezek nebo se na nich nacházejí nebezpečná místa při křížení s motorovou dopravou, proto je nutné tyto věci zlepšit. Popis obsahu aktivity:

Vedle toho je nutné stále udržovat a vybavovat příslušným mobiliářem síť pěších stávajících stezek, hipostezek nebo běžeckých lyžařských tras v kraji. Dále je vhodné tuto síť i rozšiřovat a modernizovat o nová atraktivní zařízení (např. inline stezky nebo singletracky). Potenciál rozvoje CR, i když doposud stále se rozvíjející, lze spatřovat i v rozvoji vodní turistiky s hlavním lákadlem v podobě Baťova kanálu a dalších lokalit (přehrady, LVA apod.).

Nositel (gestor):

Odbor regionálního rozvoje

Spolupracující subjekty:

Odbor dopravy KrÚ JMK, CCR JM, Ministerstvo dopravy ČR, KČT, obce, DSO, MAS, oblastní OCR, Baťův kanál o.p.s. …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

350 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 50 000 tis. Kč / rok Evropské, národní, krajské, obecní

32

OPATŘENÍ 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování 2.2.1: Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC Produktem turistických informačních center je poskytování informací, a to jak návštěvníkům, tak i obyvatelům města. Nabízené produkty je třeba přizpůsobovat rozdílným typům návštěvníka a průběžně je inovovat (např. i aplikací nových technologií) a rozšiřovat. Popis obsahu aktivity:

Jednotlivá TIC v rámci kraje i v rámci dané turistické oblasti musí spolupracovat nejen mezi sebou a koordinovat svoje aktivity, ale také posílit spolupráci s obcemi, podnikateli a ostatními subjekty působícími v cestovním ruchu. Vzhledem ke vzniku nové (2013) jednotné klasifikace TIC v ČR, která odstraňuje duplicity v kategorizaci TIC, by se také všechna TIC v JMK měla snažit tuto certifikaci získat včetně snahy o co nejvyšší kategorii klasifikace (A, B, C)

Nositel (gestor):

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

TIC, Obec či podnikatelský subjekt jako zřizovatel TIC, další podnikatelské subjekty, CzechTourism, CCR JM, …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

14 000 tis. Kč (grantový program kraje pro TIC)

Financování: (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 2 000 tis. Kč/rok Krajské, obecní, soukromé

2.2.2: Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje Aktivita je zaměřena na zpřístupnění i hůře dostupných, avšak z hlediska cestovního ruchu atraktivních oblastí kraje, a to zejména veřejnou dopravou (např. cyklobusy, cyklovlaky či speciální jízdy). Popis obsahu aktivity:

Náplní aktivity je i na jedné straně vytvářet dobré podmínky pro rozvoj služeb v oblasti turistické dopravy (např. půjčovny, servisy či služby pro motoristy) a na druhé straně také motorové dopravy v klidu (parkoviště, odpočívadla). Návrhy a realizace systému dopravních a naváděcích systémů nejen v jednotlivých oblastech kraje, ale i na hlavních přístupových komunikacích v ČR, po kterých směřují návštěvníci do kraje. Přizpůsobení informačních zdrojů moderním 33

technologiím (např. rostoucímu počtu SMART technologií). Nositel (gestor):

Odbor dopravy, Odbor regionálního rozvoje

Spolupracující subjekty:

Obce, CCR JM, oblastní OCR, svazky obcí, MAS, podnikatelské subjekty …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

25 000 tis. Kč

Financování

2014: 1 000 tis. Kč/rok

(dle jednotlivých let):

2015–2020: 4 000 tis. Kč/rok

Zdroje financování:

Národní, krajské, obecní, evropské, soukromé

2.2.3: Pravidelný monitoring a hodnocení služeb

Popis obsahu aktivity:

V rámci této aktivity se bude jednat především o terénní sběr informací o kvalitě služeb zařízení v cestovním ruchu v jednotlivých oblastech kraje. Sběr by měl probíhat pravidelně a na ustálených místech kraje (ideálně vybraná střediska CR), aby bylo možné hodnotit vývoj v čase. Sběr dat bude možné zajistit prostřednictvím provozovatelů zařízení či prostřednictvím externích tazatelů či subjektů.

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, TIC, podnikatelské subjekty …

Harmonogram realizace:

2014–2020 (pravidelně 1x ročně)

Finanční objem:

7 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 1 000 tis. Kč/rok Evropské, národní, krajské, obecní

34

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu

OPATŘENÍ 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

OPATŘENÍ 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

3.1.1 Vytváření image/značky regionu a jeho turistických oblastí

3.2.1 Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu

3.1.2 Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí

3.2.2 Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR

3.1.3 Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci 3.1.4 Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti

OPATŘENÍ 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje 3.1.1 Vytváření image/značky regionu a jeho turistických oblastí

Popis obsahu aktivity:

Předpokladem efektivních marketingových aktivit je jasná a známá značka (image) území. Je tedy potřeba zavést a intenzivně propagovat corporate identity nejen regionu jako celku, ale také jednotlivých turistických oblastí, v nichž většinou tyto aktivity dosud provedeny nebyly. Pro budování značek by měly být využity místní a regionální jedinečnosti, specifika a symboly (klima, víno, pohostinnost, lidé…). Branding je základem pro tvorbu image území a jeho základním cílem bude posilování hodnoty značky Jižní Moravy a jeho oblastí na cílových trzích včetně všech potřebných segmentů (loga, strategie značky, hodnotový rámec, metodická podpora, partnerství aktérů atd.). 35

Nositel (gestor):

CCR JM, Odbor regionálního rozvoje

Spolupracující subjekty:

Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK, oblastní OCR, obce, TIC …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

2 000 tis. Kč 2014: 300 tis. Kč

Financování

2015: 600 tis. Kč

(dle jednotlivých let):

2016: 300 tis. Kč 2017–2020: 200 tis. Kč/rok

Zdroje financování:

Evropské, krajské

3.1.2 Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí Jihomoravský kraj nemá zpracovanou aktuální marketingovou strategii, která by specifikovala konkrétní žádoucí marketingové aktivity kraje vedoucí ke zvýšení návštěvnosti kraje, formulované ve vazbě na hlavní identifikované cílové skupiny návštěvníků. Popis obsahu aktivity:

I přesto marketingové aktivity kraj aktivně vytvářel, a pokud i v budoucnu bude nadále vytvářet v podobném rozsahu, je nutné tuto marketingovou strategii kraje střednědobého charakteru buď vytvořit, nebo navázat na strategické plány CCR JM, a to ve spolupráci s dalšími aktéry a poté pravidelně aktualizovat. Podobné marketingové strategie většinou neexistují ani na úrovni jednotlivých turistických oblastí. Časově by jejich tvorba měla navazovat na tvorbu strategie krajské.

Nositel (gestor):

Odbor regionálního rozvoje

Spolupracující subjekty:

Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK, CzechTourism, CCR JM, oblastní OCR, obce …

Harmonogram realizace:

2014–2016

Finanční objem:

3 500 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014: 500 tis. Kč 2015: 1 500 tis. Kč 2018: 1 500 tis. Kč Evropské, krajské

36

3.1.3 Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci

Popis obsahu aktivity:

V oblasti marketingových aktivit je důležité propagovat širší území, nikoliv jen jednotlivé dílčí atraktivity. Je tedy potřeba zachovat, resp. prohlubovat propagaci kraje i jeho dílčích území v rámci kraje, v ČR i v zahraničí (včetně spolupráce s incomingovými CK). Před samotnou realizací marketingových aktivit je také vhodné zrevidovat současnou rajonizaci Jihomoravského kraje. Současně by měly být koordinovány propagační aktivity různých subjektů na území kraje a provazovány marketingové aktivity realizované na jednotlivých prostorových úrovních. Konkrétní aktivity by měly být také diferencovány podle hlavních cílových skupin návštěvníků. Poloha Jihomoravského kraje vytváří vhodné podmínky pro společnou propagaci s okolními regiony. Příhodným tématem je společné historické dědictví nebo přírodní atraktivity, ale lze vytvářet i témata zcela nová. Určité marketingové aktivity již byly realizovány (spolupráce čtyř moravských krajů, aktivity regionu CENTROPE, různé přeshraniční projekty atd.); do budoucna by podobné aktivity měly být ještě prohlubovány a rozšiřovány zejména na významných akcích (např. EXPO).

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, Odbor vnějších vztahů KrÚ JMK, CK, oblastní OCR, svazky obcí, MAS, RRA JM, sousední území (kraje, státy), CENTROPE …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

70 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 10 000 tis. Kč/rok Krajské, národní, evropské, obecní, soukromé

3.1.4 Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti

Popis obsahu aktivity:

Vzhledem k uskutečněným významným marketingovým aktivitám v minulosti a jejich udržitelnosti je nutné tyto aktivity a jejich dopady, resp. efektivitu pravidelně vyhodnocovat. Je nutné stanovit hodnotící rámec, který podá jasný obraz o tom, zda daná marketingová aktivita naplnila její předem daný cíl. Pro efektivní zacílení marketingu je důležité, aby byla známá struktura návštěvníků kraje a charakteristiky jejich pobytu v Jihomoravském kraji. Pravidelný monitoring návštěvnosti turistických regionů a oblastí provádí dvakrát ročně 37

CzechTourism a MMR, v JMK podobný průzkum realizován není. V případě budoucího ukončení monitoringu z národní úrovně, bude nutné začít vytvářet monitoring z úrovně kraje. Nositel (gestor):

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

CCR JM, oblastní OCR, obce, TIC …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

7 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 1 000 tis. Kč/rok Evropské, krajské, obecní

OPATŘENÍ 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu 3.2.1 Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu Vzhledem k relativně krátké průměrné době pobytu návštěvníků v Jihomoravském kraji je potřeba vytvářet provázané komplexní produkty (specificky zaměřené na různé cílové skupiny návštěvníků), které v sobě zahrnují široké spektrum služeb či aktivit a vytvářejí tak podmínky pro to, aby se návštěvníci v území zdrželi déle.

Popis obsahu aktivity:

Turistické produkty by měly mít širší územní dosah, primárně celokrajného, celooblastního nebo přeshraničního charakteru a měly být zaměřeny jak na hlavní a tradiční nosné druhy a formy CR Jihomoravského kraje (památky, historie, víno, místní speciality, cyklo, kongresy…) tak by se měly týkat i netradičních a nových segmentů a témat (vojenství, lázeňství, ekologie, film…), které mají potenciál pro budoucí rozvoj a budou specifikovány aktéry CR nebo v rámci tvorby marketingové strategie kraje. Vytvořené produkty je potřeba prezentovat formou intenzivních marketingových kampaní cílených na jednotlivé cílové skupiny včetně využívání různorodých nástrojů prodeje.

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

CK, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, Moravia Convention Bureau, oblastní OCR, provozovatelé zařízení, poskytovatelé služeb, TIC, Národní vinařské centrum o.p.s. …

Harmonogram realizace:

2014–2020

38

Finanční objem: Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

35 000 tis. Kč 2014–2020: 5 000 tis. Kč/rok Evropské, soukromé, krajské, obecní

3.2.2 Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR

Popis obsahu aktivity:

Tvorba produktů cestovního ruchu je činnost, která předpokládá spolupráci řady subjektů. Produkty je navíc vhodné vytvářet v rámci širšího území, ideálně na úrovni turistické oblasti. Je tedy potřeba vytvářet podmínky pro efektivní spolupráci různých subjektů při tvorbě produktů – zprostředkovávat kontakty, vyhledávat vhodná témata pro spolupráci, sdílet informace o poskytovaných službách apod.

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Oblastní OCR, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, CK, CA, poskytovatelé služeb, TIC …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

700 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 100 tis. Kč/rok Evropské, krajské, obecní, soukromé

39

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch

OPATŘENÍ 4.1: Udržitelné životní prostředí

4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch

4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině

4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného CR s důrazem na přírodní dědictví kraje

OPATŘENÍ 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu

OPATŘENÍ 4.3: Rozvoj kultury a památek

4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje

4.3.1 Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje

4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch

4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách

4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům 4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu

4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje CR JMK

40

OPATŘENÍ 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů

4.4.1 Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch

4.4.2 Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu

OPATŘENÍ 4.1: Udržitelné životní prostředí 4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch Vytvoření seznamu ploch a objektů brownfields ze stávající databáze brownfields JMK vhodných k využití pro cestovní ruch a jeho pravidelné aktualizace. Popis obsahu aktivity:

Spolupráce dotčených aktérů (majitelé objektů, dotčené obce, RRA JM …) a společná aktivní propagace nabídky vybraných brownfields (formou katalogů, prezentací na veletrzích, aktivní oslovování investorů apod.) jako vhodného prostoru k budování infrastruktury a služeb cestovního ruchu.

Nositel (gestor):

RRA JM

Spolupracující subjekty:

Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, obce, CzechInvest, majitelé brownfields …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

450 tis. Kč

Financování

2014–2015: 100 tis. Kč/rok

(dle jednotlivých let):

2016–2020: 50 tis. Kč/rok

Zdroje financování:

Krajské, obecní, soukromé

4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině

Popis obsahu aktivity:

Doplnění krajinné struktury o funkční aleje a interakční prvky, složené z původních druhů v atraktivní krajině k podpoře její biodiverzity a ekologické stability. Realizace aktivity může být spojena s realizací komplexních pozemkových úprav v obci. Atraktivní krajinu dále doplnit o informační tabule se stručným popisem vývoje území a jeho skladby flóry a fauny. Vytvářet vhodná místa pro jejich návštěvu (odpočinkové lokality, výhledová místa, napojení na síť turistických cest apod.).

Nositel (gestor):

Odbor životního prostředí

Spolupracující subjekty:

Oddělení rozvoje venkova a zemědělství ORR KrÚ JMK, obce, Mze ČR, MAS, oblastní OCR, podnikatelské subjekty …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

35 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 5 000 tis. Kč/rok Evropské, národní, obecní, krajské 41

4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví kraje

Popis obsahu aktivity:

Vyjednání se správami chráněných území o možnostech nových turistických atraktivit a programů včetně zpřístupnění zón s vyšším režimem ochrany. Aktivity by měly být zaměřeny na aktivity šetrné turistiky jako podpora/forma trvale udržitelného cestovního ruchu. Speciální pozornost by měla být věnována stávajícím přírodním lokalitám mezinárodního významu (např. UNESCO nebo NATURA) včetně aktivní podpory dalších území, které o tato zařazení usilují (např. geoparky).

Nositel (gestor):

CCR JM

Spolupracující subjekty:

Odbor životního prostředí KrÚ JMK, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, správy NP a CHKO …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

3 500 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 500 tis. Kč/rok Evropské, národní, krajské

4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje

Popis obsahu aktivity:

Podpora činností souvisejících s prováděním monitoringu udržitelnosti cestovního ruchu v destinaci. Jedná se o podporu sběru a zpracování informací o návštěvnosti turisticky exponovaných lokalit (i mimo zvláště chráněná území) a podpora vyhodnocování dopadů této návštěvnosti na kvalitu prostředí a veřejné zdraví.

Nositel (gestor):

Odbor životního prostředí

Spolupracující subjekty:

MMR, CCR JM, správy NP a CHKO …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

700 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 100 tis. Kč/rok Evropské, krajské

42

OPATŘENÍ 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje

Popis obsahu aktivity:

Špatný stav komunikací (zejména D1), absence důležitých silničních tahů, stav brněnského nádraží působí jako negativní faktory rozvoje cestovního ruchu. Je třeba prosazovat dobudování těch dopravních staveb, které podpoří vedle dalšího i rozvoj cestovního ruchu. Jde zejména o dálniční spojení s Vídní a R43, podporu přípravy a realizace modernizace silnice I/53, dobudovat rychlostní komunikaci R55, realizace vybraných obchvatů, investice a prodloužení Baťova kanálu po soutok s Dyjí nebo zvyšování kvality a kultury cestování v železniční stanici Brno – hlavní nádraží.

Nositel (gestor):

Odbor dopravy

Spolupracující subjekty:

Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK, ŘSD ČR, Správa železniční dopravní cesty, obce …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

0 Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 0,- Kč/rok -

4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch

Popis obsahu aktivity:

Aktivity přispívající ke zvyšování počtu pravidelných spojů a destinací z mezinárodního letiště Brno-Tuřany na základě studie rozvoje letiště Brno-Tuřany a studie proveditelnosti rozšíření leteckých linek z letiště Brno-Tuřany. Podpora rozvoje (infrastruktura, služby) mezinárodního letiště Brno-Tuřany včetně zvýšení počtu linek na centrální evropská letiště (tzv. hub letiště).

Nositel (gestor):

Letiště Brno

Spolupracující subjekty:

Statutární město Brno, domácí a zahraniční letecké společnosti, Odbor dopravy KrÚ JMK, Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

V současné době nelze stanovit (záleží na rozsahu aktivit). 43

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: - Kč Krajské, soukromé, evropské

4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách

Popis obsahu aktivity:

V rámci aktivity budou řešeny přístupové komunikace k turistickým atraktivitám, parkovací možnosti pro návštěvníky atraktivit, značení a související investice. Bude podporován rozvoj napojení JMK na sousední regiony lokální a dálkovou přeshraniční veřejnou dopravou s cílem podpořit rozvoj cestovního ruchu v daném území Vedle toho bude kladen důraz na alternativní způsoby dopravy vůči individuální silniční automobilové dopravě (např. železnice nebo vodní doprava).

Nositel (gestor):

Odbor dopravy (u infrastruktury ve správě JMK)

Spolupracující subjekty:

Obce, SÚS JMK, správci a provozovatelé atraktivit, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, KORDIS JMK …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

13 000 tis. Kč (návrh nového grantového programu kraje)

Financování

2014: 1 000 tis. Kč/rok

(dle jednotlivých let):

2015–2020: 2 000 tis. Kč/rok

Zdroje financování:

Evropské, krajské, obecní, soukromé

OPATŘENÍ 4.3: Rozvoj kultury a památek 4.3.1 Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje

Popis obsahu aktivity:

S ohledem na extrémní návštěvní vytíženost některých krajských území a vzrůstající poptávku po nových regionech a destinacích bude propagace méně známých a méně vytížených území pomáhat rozložit návštěvnost kraje v prostoru a zároveň uspokojovat poptávku po nových atraktivitách. K tomu je nutné vytvářet souborné nabídky z oblasti kultury a památek za jednotlivé turistické oblasti kraje a jejich segmentace ve vztahu k potenciálnímu návštěvníkovi.

Nositel (gestor):

Odbor kultury a památkové péče 44

Spolupracující subjekty:

CCR JM, Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, oblastní OCR, MAS, provozovatelé zařízení, poskytovatelé služeb, NPÚ …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

35 000 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 5 000 tis. Kč/rok Evropské, krajské, obecní, soukromé

4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům

Popis obsahu aktivity:

V rámci aktivity je nutné podporovat rekonstrukce a zatraktivnění nabídky památek, historických objektů či areálů s důrazem na jejich jedinečnost a hodnotu. Dále bude kladen důraz na jejich další zpřístupňování za pomoci využití vhodných interpretačních technik vzhledem k charakteru a specifikům daných cílových skupin návštěvníků. Speciální pozornost by měla být v aktivitě věnována stávajícím objektům a lokalitám zařazeným na Seznam světového dědictví UNESCO včetně aktivní podpory budoucích kandidatur (např. areál v Mikulčicích).

Nositel (gestor):

Odbor kultury a památkové péče

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, Ministerstvo kultury ČR, Národní památkový ústav, obce, CCR JM, oblastní OCR, RRA JM, DSO, MAS, majitelé objektů …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

70 000 tis. Kč (pouze grantový program kraje)

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 10 000 tis. Kč/rok Evropské, krajské, národní, obecní, soukromé

4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu

Popis obsahu aktivity:

Pořádání akcí nabralo v posledních letech na intenzitě, kterou je nutné stále podporovat, a to jak po stránce kvantitativní (zvyšování počtu a rozsahu akcí), tak hlavně po stránce kvalitativní (zvyšování kvality a významnosti akce). Konání akcí dokáže generovat významné počty návštěvníků v území často bez vlivu ročního období, čímž se podpora akcí jeví jako vhodný 45

nástroj pro prodloužení letní sezóny v kraji. Akce mohou nabývat různého významu (od lokálních až po mezinárodní), což by mělo být i hlavní kritérium pro případnou výši podpory z veřejných zdrojů. Vedle významu akcí, je také důležité, pro koho jsou určeny. Zde se jeví jako vhodné využití preferencí návštěvníků ve věku 26–45 let potenciálu rostoucí generace seniorů jako klíčového faktoru rozvoje CR v kraji. Nositel (gestor):

Odbor kultury a památkové péče

Spolupracující subjekty:

Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK, CCR JM, oblastní OCR, MAS, provozovatelé zařízení, poskytovatelé služeb …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

70 000 tis. Kč (grantový program kraje)

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 10 000 tis. Kč/rok Krajské, evropské, národní, obecní, soukromé

OPATŘENÍ 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů 4.4.1 Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch

Popis obsahu aktivity:

Každoročně bude prováděno vyhodnocení naplňování programu rozvoje cestovního ruchu JMK. Bude vytvořen systém sběru podkladů pro toto hodnocení. Bude posíleno posuzování ekonomické efektivity aktivit a projektů. Ve vazbě na vyhodnocování dalších koncepcí a klíčových projektů JMK budou sledovány jejich dopady na rozvoj cestovního ruchu. K zajištění podmínek pro monitoring bude posílena spolupráce jednotlivých odborů uvnitř KrÚ JMK, které mají vliv na CR.

Nositel (gestor):

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

Ostatní odbory KrÚ JMK, CCR JM …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

700 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 100 tis. Kč/rok Krajské 46

4.4.2 Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu Oblast cestovního ruchu se dynamicky vyvíjí – mění se preference návštěvníků, objevují se nové trendy, vznikají nové atraktivity apod. Mnohé informace nelze zachytit v potřebné podobě pomocí běžného monitoringu a je třeba hlubší analýzy. Popis obsahu aktivity:

Obsahem aktivity je možnost zpracování různých studií a materiálů (např. Integrované plány rozvoje cestovního ruchu nebo akční plány pro vybraná území) pro získání specifických informací důležitých pro plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji.

Nositel (gestor):

Oddělení cestovního ruchu

Spolupracující subjekty:

Odbor územního plánování a stavebního řádu KrÚ JMK, CCR JM, vysoké školy …

Harmonogram realizace:

2014–2020

Finanční objem:

3 500 tis. Kč

Financování (dle jednotlivých let): Zdroje financování:

2014–2020: 500 tis. Kč/rok Krajské, evropské, obecní

47

D. FINANČNÍ RÁMEC PRCR JMK 2014+ Tato kapitola návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (dále jen PRCR JMK) na období 2014–2020 je kapitolou, ve které je navržen základní finanční rámec pro realizaci PRCR včetně specifikace možných zdrojů financí. FINANČNÍ RÁMEC PROGRAMOVÉ ČÁSTI PRCR V období 2007–2013 byla poskytnuta podpora aktivitám cestovního ruchu v Jihomoravském kraji z evropských zdrojů v rozsahu více než 3 mld. Kč, z toho z ROP NUTS II Jihovýchod asi 2,2 mld. Kč a z IOP asi 1 mld. Kč. Na projektech financovaných z těchto operačních programů se podílely i národní a krajské zdroje v rámci spolufinancování. To v rámci sedmiletého období představuje finanční rámec necelých 0,5 mld. Kč. Další velké investice šly i z jiných operačních programů, které se cestovního ruchu dotýkaly (např. Program rozvoje venkova nebo OP Přeshraniční spolupráce), ale také z obecních rozpočtů, z rozpočtu podnikatelských subjektů či NNO. Podobně vysoké investice již v dalším období 2014–2020 zejména z operačních programů do rozvoje cestovního ruchu plynout nebudou a je tedy zřejmé, že se musí počítat s menšími příspěvky (o několik desítek procent méně) a také s menším rozsahem podporovaných aktivit, které budou tentokrát specifikovány zejména v rámci Integrovaného operačního programu. I tak to ale stále budou velké finanční částky, které budou dosahovat stovky miliónů korun ročně. Základní finanční rozvaha PRCR JMK 2014 – 2020 byla specifikována (kde to bylo možné) na úrovni specifikace jednotlivých rozvojových aktivit (kapitola C. 2.2) a následně to bylo sčítáno za opatření a priority. Celkové částky finančního rámce přibližuje níže uvedená tabulka D.1, která je koncipována jako souhrn financí na celé období 2014–2020. Ze sestaveného finančního rámce vyplývají tyto skutečnosti: Priorita č. 1 je sice dle navrhovaného rozpočtu „nejlevnější“, ale co se týče smyslu rozdělované podpory v rámci dalších priorit a budoucí efektivity realizovaných aktivit, tak je to priorita nejdůležitější! Realizace navržených opatření 1.1 – 1.3 si nežádá významné finanční prostředky, ale o to důležitější bude vzájemná spolupráce dotčených aktérů a jejich aktivní zapojení do rozvoje CR v kraji a jeho oblastech. Základní a doprovodná turistická infrastruktura bude hrát v dalším období opět hlavní a zásadní roli, i když způsob její finanční podpory bude pravděpodobně diverzifikován na dotace (doprovodná turistická infrastruktura) a zvýhodněné úvěry (základní turistická infrastruktura). Marketing cestovního ruchu a tvorba produktů bude dodávat turistické infrastruktuře přidanou hodnotu a proto i na tyto aktivity musí být vynaloženy adekvátní prostředky, které by ale měly být doplněny promyšlenou strategií a následnou efektivní zpětnou vazbou. V rámci poslední priority jsou definovány spíše aktivity, které se rozvoje cestovního ruchu dotýkají sekundárně, ale do celkového systému rozvoje CR v kraji bezpodmínečně patří. I z toho důvodu je jejich rozpočet v realitě řádově několikrát vyšší (např. u dopravních staveb) než ve zde uváděném finančním rámci. 48

Tab. D.1: Orientační návrh finanční alokace na definovaná opatření a priority

Orientační návrh financí (v tis. Kč)

Priority a opatření PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu-Jižní Morava (CCR JM) Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí

106 500 102 300 3 500* 700 1 396 000 1 000 000** + 350 000* 46 000 118 200 82 500 35 700 231 850 39 650

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů

CELKEM za všechny čtyři priority:

13 000* 175 000 4 200 1 852 550

Pozn. * U vybraných aktivit v takto označených opatřeních se nepodařilo identifikovat jejich finanční rámec, proto nejsou tyto položky reprezentativní a je nutno je brát velmi orientačně, popřípadě budou v průběhu monitoringu PRCR upřesňovány. **Dané opatření (2.1 Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu) je dominantou soukromého sektoru, u kterého nelze odpovědně stanovit žádné odhady, pouze lze usuzovat dle vývoje těchto investic z minulosti a možností v budoucnosti. Z toho důvodu byla částka v daném opatření expertně navýšena nad rámec identifikovaných částek v daném opatření na cca 1 mld. Kč.

Tabulka D.1 ukazuje indikativní přehled možných finančních zdrojů pro jednotlivé rozvojové aktivity, přičemž počet křížků označuje význam a relevanci daného zdroje pro financování příslušné aktivity. Financování je bráno z hlediska intervencí kraje, není tedy zohledněna např. povinnost či snaha státu a obcí financovat vlastní aktivity v dané oblasti. Při sestavování návrhu finančních částek u jednotlivých rozvojových aktivit PRCR byly využívány zejména tyto informační podklady a jejich vzájemné možnosti a vazby: Rozpočet Jihomoravského kraje 49

Finanční alokace krajských grantových schémat z minulých let Podklady z monitoringu akčního plánu PRCR JMK 2007–2013 Rozpočty již realizovaných rozvojových projektů z cestovního ruchu podpořených z dotačních zdrojů Budoucí možnosti evropských a národních finančních zdrojů Finanční možnosti vybraných institucí Možnosti využití jednotlivých finančních zdrojů pro realizaci PRCR JMK 2014–2020 jsou uvedeny v další následující tabulce D.2 a také v popisu jednotlivých opatření a rozvojových aktivit v programové části PRCR JMK 2014+. Možnosti jsou uvedeny v generalizované podobě dle hlavních zdrojů financí, přičemž analýza konkrétních možností financování (zejména z jednotlivých operačních programů EU) je uvedena v dalších kapitolách PRCR. Tab. D.2: Možné finanční zdroje pro realizaci rozvojových aktivit PRCR JMK 2014–2020 Zdroje financování aktivit Kraj Stát EU Obec Soukromé PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech 1.1.1 Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM 1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM 1.2.1 Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených 1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu 1.3.1 Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu 1.3.2 Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu

xx

xx

xxx

xx

xx

x

x

xxx

xxx

x xxx

xxx

x xxx

x x

xx

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby 2.1.1: Zvyšování standardu ubytovacích zařízení 2.1.2: Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou 2.1.4: Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch 2.3.1: Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC 2.3.2: Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje 2.3.3: Pravidelný monitoring a hodnocení služeb

x

xx

x

xxx

x

xxx

xx

xx

xxx

xxx

xxx

x

x x

xxx

x

x

xxx

xxx

xx

xx

x

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu 3.1.1 Vytváření image/značky regionu a jeho turistických oblastí

xxx 50

xx

xxx

Zdroje financování aktivit

Kraj

3.1.2 Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí 3.1.3 Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci 3.1.4 Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti 3.2.1 Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu 3.2.2 Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR

Stát

Obec

Soukromé

xx

xx

x

xxx

xx

x

x

xxx

x

xx

x

x

x

x

xxx xxx

EU

xx xx

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch 4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro xxx cestovní ruch 4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba x xx interakčních prvků v krajině 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví x x kraje 4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje xx cestovního ruchu Jihomoravského kraje 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu x xxx Jihomoravského kraje 4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti xxx s ohledem na cestovní ruch 4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury xxx v turistických lokalitách 4.3.1 Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich x souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje 4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování xxx x návštěvníkům 4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí xxx x nadregionálního významu 4.4.1 Monitoring výstupů a dopadů rozvojových xxx koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch 4.4.2 Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního xxx ruchu Pozn.: x – slabý význam, xx – střední význam, xxx – rozhodující význam

x xxx

x

xx

xx xx xxx xx

xxx

xxx

xxx

xx

xx

xxx

x

x

xxx

x

x

xx

x

x

xx

x

VAZBA ROZVOJOVÝCH AKTIVIT PRCR NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V rámci této kapitoly jsou rozepsány možnosti zdrojů financování specifikovaných rozvojových aktivit, opatření a priorit PRCR JMK pro období 2014–2020.

51

Možnost financování aktivit z rozpočtu kraje Rozvojové aktivity definované v PRCR, u kterých je identifikován nositel Jihomoravský kraj, by prioritně měly být financovány z vlastních zdrojů kraje. Týká se to průřezově všech čtyř priorit návrhové části PRCR. Některé aktivity ale mohou být finančně velmi nákladné, a bude tak nutné hledat externí zdroje například ve formě dotací nebo úvěrů. V takovém případě se nabízí ideální řešení v předkládání rozvojových projektů do operačních programů (o jejich možnostech je psáno dále). Možnosti financování rozvojových aktivit PRCR nebo jejich podpory lze z krajského rozpočtu podpořit třemi způsoby: 1) Přímou finanční investicí, a to prostřednictvím a) svého rozvojového projektu, u kterého je kraj definován jako realizátor (zde patří i spolufinancování kraje u projektů podpořených z externích zdrojů), b) odborů KrÚ JMK, kterým je každý rok z rozpočtu kraje přidělena částka, které nejen financují svůj provoz, ale také různé rozvojové aktivity. 2) Krajskými dotačními programy (např. každoroční grantová podpora vybraných TIC v kraji nebo budování cyklostezek), které kraj vytváří dle svých možností a pomocí kterých může podpořit rozvojové projekty různých aktérů cestovního ruchu z celého území kraje nebo i pouze z jeho vybraných částí. 3) Financováním rozvojových aktivit cestovního ruchu prostřednictvím zřízených organizací kraje nebo organizací, ve kterých kraj vlastní podíl (např. společnost Thermal Pasohlávky a.s., ve které vlastní Jihomoravský kraj dvoutřetinový podíl, a jejíž cíl je vybudovat lázeňské a rekreační zóny na ploše cca 100 ha na severním břehu Mušovské vodní nádrže v katastrálním území Pasohlávky a Mušov).

Možnost financování aktivit z operačních programů v ČR V končícím období 2007–2013 existovalo velké množství možností i financí, jak získat dotaci z evropských strukturálních fondů na velmi široké spektrum rozvojových aktivit cestovního ruchu. V období 2014–2020 již takto velké možnosti nebudou, ale i přesto budou operační programy patřit v ČR mezi finanční zdroje, ze kterých se bude moci čerpat na cestovní ruch největší možné finance. Tyto finance ale již budou určeny na menší škálu aktivit nebo budou tyto aktivity určitým způsobem omezeny (např. formou podpory nebo typem příjemce jako tomu bude u budování základní turistické infrastruktury). Hlavním operačním programem na podporu rozvoje cestovního ruchu bude Integrovaný regionální operační program (IROP). Největší změnou, která v období 2014–2020 nastane, je jiná podoba definovaných operačních programů. Jejich počet se sníží ze současných 26 na celkově 16 operačních programů. Strategické cíle České republiky budou v Jihomoravském kraji naplňovány prostřednictvím těchto operačních programů: 1. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR) 52

2. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR) 3. OP Zaměstnanost (řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR) 4. OP Doprava (řízený Ministerstvem dopravy ČR) 5. OP Životní prostřední (řízený Ministerstvem životního prostředí ČR) 6. Integrovaný regionální operační program (řízený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR) 7. OP Technická pomoc (řízený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR) Tyto operační programy budou financovány prostřednictvím Evropského fondu regionálního rozvoje, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu, a to v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“. 8. OP přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a Českou republikou (koordinovaný na území ČR Ministerstvem pro místní rozvoj ČR) 9. OP přeshraniční spolupráce mezi Rakouskou republikou a Českou republikou (koordinovaný na území ČR Ministerstvem pro místní rozvoj ČR) 10. OP nadnárodní spolupráce Central Europe (koordinovaný na území ČR Ministerstvem pro místní rozvoj ČR) Tyto operační programy budou financovány prostřednictvím Evropského fondu regionálního rozvoje, a to v rámci cíle „Evropská územní spolupráce“. 11. Program rozvoje venkova 2014–2020 (řízený Ministerstvem zemědělství ČR) Tento operační program bude financován prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. 12. OP Rybářství (řízený Ministerstvem zemědělství ČR) Tento operační program bude financován prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu. Většina operačních programů ČR logicky nebude podporovat rozvojové aktivity cestovního ruchu. Nejdůležitější operační program pro rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji bude Integrovaný regionální operační program (IROP). Některé jiné operační programy a jejich priority se ale rozvoje cestovního ruchu přímo (např. Program rozvoje venkova) nebo i nepřímo (např. OP Doprava) budou dotýkat. Bližší zaměření vybraných operačních programů a jejich vliv na cestovní ruch v Jihomoravském kraji je popsán dále v textu. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Finanční alokace u tohoto OP na období 2014–2020 zatím stále není známa. V programovacím období 2007–2013 bylo pro programy ROP + IOP, které jsou novým IROP nahrazovány, dohromady vyčleněno více než 6,2 mld. Eur. Vzhledem k ponížení celkové částky (cca o 20 %) pro Českou republiku na všechny operační programy na období 2014– 2020, lze předpokládat, že i částka v IROP bude cca o 20 % ponížena oproti součtu alokací na ROPy a IOP, tzn., že by dosahovala celková částky cca 5 mld. Eur.

53

Vnitřní finanční struktura IROP dle tabulka níže). Z ní je zřejmé, že cca podporu rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím tematického cíle 3 uvedena v kapitole G. Ex-ante).

finančních podílů na tematické cíle je již známa (viz 15 % z celkové alokace pro IROP bude věnováno na a kulturního dědictví (stav ke konci září 2013), a to a 6 (specifikace aktivit u těchto tematických cílů je

Za předpokladu celkového rozpočtu IROP v rozsahu 5 mld. Eur lze počítat s cca 750 mil. Eur na podporu cestovního ruchu a kultury v rámci celé České republiky, neboť IROP již nebude strukturován po jednotlivých NUTS II regionech jako tomu bylo u ROP, ale bude to operační program centrální. Jihomoravský kraj patří mezi jedny z největších krajů v ČR a dosavadní čerpání podpory aktéry cestovního ruchu z tohoto kraje v rámci ROP NUTS II Jihovýchod patří mezi příkladné a dlouhodobě nejúspěšnější v ČR. Proto lze předpokládat, že i v budoucnu bude tento trend pokračovat a celé území Jihomoravského kraje tak prostřednictvím svých potenciálních příjemců má možnost získat z celkově alokované částky určené na cestovní ruch a kulturu cca 70–100 mil. Eur (cca 1,8–2,5 mld. Kč)2, což je stále vysoká finanční částka. Tab. D.3: Podílová finanční struktura IROP dle prioritních os a tematických cílů Prioritní osa Tematický cíl

% z rozpočtu IROP

TC 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek

1

2

v klíčových síťových infrastrukturách TC 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik TC 3 Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a rybářství a akvakultury (v případě ENRF)

6 4

TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

16

TC 10 Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení

10

odvětvích TC 6 Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů TC 11 Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy TC 2 Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním

technologiím (ICT), jejich využití a kvality 4

4

TC 8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

TC 4 Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech

3

30

TC 11 Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy

Celkem

10 9 2 6 3 100

Pramen: IROP (verze 3.0 z 9/2013)

V pracovní verzi IROP (verze 3.0 z konce září 2013) se k podpoře cestovního ruchu zmiňuje zejména toto: 2

Za předpokladu současného (10/2013) průměrného měnového kurzu (25,50 – 26,00 Kč/ 1 Euro).

54

Využití kulturního dědictví (resp. památkové péče) a přírodního bohatství pro rozvoj cestovního ruchu představuje významný podpůrný ekonomický faktor regionálního rozvoje ČR (zaměstnanost a pozitivní dopad na lokální ekonomiku). Prezentací a propagací hodnot kulturního dědictví a přírodního dědictví, posilováním konkurenceschopnosti podnikatelů, zvyšováním kvality služeb a zkvalitňováním veřejné infrastruktury cestovního ruchu dochází ke zvyšování atraktivity a konkurenceschopnosti jak regionů, tak i České republiky pro zahraniční návštěvníky. Návrh priority a struktury jednotlivých opatření vychází z předpokladu, že pro rozvoj cestovního ruchu a kulturního dědictví je vhodné uplatnění zejména integrovaného přístupu. Integrovaný přístup reflektuje také potřebu realizovat jednotlivé aktivity s ohledem na jejich územní a tematickou koncentraci. Územní koncentrace je reflektována tím, že jednotlivé intervence jsou uskutečňovány v území ČR diferencovaně a s ohledem na absorpční kapacitu a potřeby destinace nebo charakter jednotlivých intervencí. Vedle cestovního ruchu budou vydávány v rámci realizace IROP i poměrně velké finanční prostředky na rozvoj dopravní infrastruktury, IDS nebo zvýšení podílů nemotorové dopravy (cyklistiky) na celkové přepravě obyvatel. Tyto aktivity se velmi úzce dotýkají i rozvoje cestovního ruchu, a to zejména na území měst a jejich zázemí, i přestože jsou určeny zejména pro místní obyvatelstvo např. cyklostezky pro cesty za prací a do škol, které ale ve svém volném čase tuto infrastrukturu mohou využívat i pro svoji rekreaci. Tab. D.4: Specifické cíle IROP s přímým a nepřímým vlivem na rozvoj cestovního ruchu PŘÍMÝ VLIV NA ROZVOJ CR

NEPŘÍMÝ VLIV NA CR

SC 1.4 – Podpora rozvoje podnikání v oblasti SC 1.1 – Modernizace a rozvoj sítí regionální cestovního ruchu a kultury silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T a ve vazbě na řešení problémů propojení dopravy znevýhodněných městských a venkovských společenství a oblastí a řešení problémů příhraničního spojení. SC 3.1 – Veřejná infrastruktura cestovního ruchu SC 1.2 – Rozvoj integrovaných dopravních a kulturního dědictví a jejich marketing a systémů v regionech propagace Pramen: Vlastní zpracování, GaREP, 2013

PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY Finanční alokace u tohoto OP na období 2014–2020 bude oproti období 2007–2013 cca poloviční (1,9 mld. Eur). Operační program bude obsahovat celkem 6 priorit, z nichž se priorita 6 bude dotýkat rozvoje cestovního ruchu a příbuzných odvětví: Priorita 6 – Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti Opatření a) – Podpora podnikání a usnadnění diverzifikace, vytváření nových podniků a pracovních míst podporou zvýšení ekonomické aktivity na venkově a zvyšování zaměstnanosti s prioritou v zaostávajících regionech bude soustředěno na opatření „Investice do nezemědělských činností a podpora cestovního ruchu“. Přitom lze využít 55

rozvojový potenciál venkova (např. lidský, atraktivita prostředí, alternativní služby, schopnost obyvatel spolupracovat, obnova kultury). Investice do nezemědělských činností i cestovního ruchu (pro zemědělské podnikatele) bude řešena také prostřednictvím Leader. Žadatelem bude muset být zemědělský podnikatelský subjekt. Oproti období 2007 – 2013 zde nebudou podporovány aktivity z oblasti ochrany kulturního dědictví, které bude součástí IROP. Opatření c) – Další oblastí je zvýšení spolupráce a integrace v rozvoji venkova. V rámci Leaderu bude umožněna podpora regionální zemědělské i nezemědělské produkce, účelné využití nevyužitých podnikatelských objektů a rozšíření měkkých aktivit, které vede ke stmelení obyvatel. Cílem naplnit potřebu je také snížit neefektivní meziobecní spolupráci. Zde bude existovat i přesah do dalších politik (kohezní, sociální), které dosud nejsou zcela vyjasněné. Dílem je podpora určena i na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování, rekreačních a sportovních zařízení včetně možnosti revitalizace venkovských brownfields. OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE RAKOUSKO – ČESKÁ REPUBLIKA Hlavní dokumentace k tomuto operačního programu existuje pouze v pracovní podobě z listopadu 2013. Z této verze je zřejmý předběžný konsenzus na pěti tematických prioritních osách (šestá osa je procesní – technická pomoc): 1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací 2. Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů 3. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách 4. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení prostřednictvím rozvoje 5. Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy

OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE SLOVENSKÁ REPUBLIKA – ČESKÁ REPUBLIKA Hlavní dokumentace k tomuto operačního programu existuje pouze v pracovní podobě z června 2013. Z této verze je zřejmý předběžný konsenzus na čtyřech tematických prioritních osách (pátá osa je procesní – technická pomoc), v rámci nichž jsou rozpracovávány investiční priority: Prioritní osa 1 – Využívání inovačního potenciálu Investiční priorita 1.1 – Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního vzdělávání prostřednictvím rozvoje infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní vzdělávání 56

Investiční priorita 1.2 – Podpora podnikání a investicí do výzkumu a vývoje, a rozvoj spolupráce a synergie mezi podniky, centry výzkumu a vývoje a vysokého školství Prioritní osa 2 – Dopravní dostupnost Investiční priorita 2.1 – Zlepšování regionální mobility prostřednictvím zapojení sekundárních a terciárních uzlů do TEN-T infrastruktury Investiční priorita 2.2 – Rozvoj ekologicky šetrných a nízkouhlíkových dopravních systémů spadajících do říční a mořské dopravy, v přístavech a u multimodálních propojení Prioritní osa 3 – Kvalitní životní prostředí pro obyvatelstvo Investiční priorita 3.1 – Ochrana, propagace a rozvoj kulturního a přírodního dědictví Investiční priorita 3.2 – Ochrana a obnova biodiverzity, ochrana a obnova půdy a ekosystémů zařazených v rámci systému NATURA 2000 Prioritní osa 4 – Rozvoj místních iniciativ Investiční priorita 4.1 – Zvyšování institucionálních kapacit a efektivní veřejná správa – Fond malých projektů

OPERAČNÍ PROGRAM ŹIVOTNÍ PROSTŘEDÍ U tohoto OP dosud není známa finanční alokace na období 2014–2020, ani % výše dotace pro žadatele. Program bude otevřen obcím, městům, organizacím státní správy a samosprávy, výzkumným a vědeckým ústavům, právnickým a fyzickým osobám i neziskovým organizacím. Operační program bude obsahovat 5 prioritních oblastí, z nichž se budou některé dotýkat i rozvoje cestovního ruchu a příbuzných odvětví: Prioritní oblast 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Využitelné oblasti podpory: Podpora alternativních druhů dopravy Výstavba, výměna, rekonstrukce a úprava stacionárních zdrojů energie Tyto aktivity bude vhodné aplikovat v Jihomoravském kraji zejména v územích, která jsou legislativně chráněna (NP, CHKO) nebo, která jsou atraktivní a návštěvníky hojně využívána (např. hluboce zařízlá údolí) zejména v zimním období. Prioritní oblast 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Využitelné oblasti podpory: Podpora odstraňování ekologických zátěží, rekultivace starých skládek 57

Tyto aktivity bude vhodné aplikovat při přípravě ploch brownfields pro využití v cestovním ruchu nebo při zlepšování vzhledu obcí a krajiny. Prioritní oblast 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu Využitelné oblasti podpory: Zakládání či revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně včetně související infrastruktury Zajišťování péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ) i lokality Natura 2000 Budování a údržba návštěvnické infrastruktury Tvorba a regenerace krajinných prvků Stabilizace a sanace následků svahových nestabilit Aktivity z této prioritní oblasti budou při realizaci PRCR JMK využívány nejčastěji ze všech prioritních oblastí OP ŽP. Aktivity povedou k udržitelnosti cestovního ruchu v legislativně chráněných územích, k vyšší nabídce v oblasti ekoturistiky nebo ke zlepšování vzhledu obcí.

Možnost financování aktivit ze státního rozpočtu České republiky Vybrané rozvojové aktivity definované v PRCR JMK 2014–2020 budou muset být také financovány ze státního rozpočtu České republiky. Bude se to týkat průřezově vybraných rozvojových aktivit (viz tab. D.2) ze všech priorit PRCR. Konkrétní stanovení finanční alokace zatím není možné, neboť bude významně ovlivněna mírou spolufinancování evropských projektů a stavem české ekonomiky, dle které se každoročně určuje jejich výše výdajů. Finanční prostředky na financování rozvojových aktivit PRCR JMK lze ze státního rozpočtu ČR získat různými způsoby. Mezi ty nejčastější bude jistě patřit: 1) Přímá finanční investice ze státního rozpočtu prostřednictvím vlastního rozvojového projektu, u kterého se podaří žadateli získat finanční podporu z operačního programu (každý takto financovaný projekt totiž musí být částečně spolufinancován Českou republikou), odborů jednotlivých ministerstev, kterým je každý rok ze státního rozpočtu přidělena částka, pomocí které nejen financují svůj provoz, ale také různé rozvojové aktivity (pro rozvoj cestovního ruchu je nejdůležitější odbor cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR), 2) Státní dotační programy (např. Národní program podpory CR v gesci MMR ČR s obvyklým ročním rozpočtem v řádech několika desítek milionů Kč) nebo fondy (např. Státní fond dopravní infrastruktury v gesci MD ČR, ze kterého se financuje např. budování cyklostezek), které jednotlivá ministerstva vytváří dle svých možností a pomocí kterých může podpořit rozvojové projekty různých aktérů cestovního ruchu z celého území ČR nebo i pouze z jeho vybraných částí. 58

3) Financování rozvojových aktivit cestovního ruchu prostřednictvím zřízených organizací státu (např. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, kterou zřizuje MMR, a která prezentuje Českou republiku a její regiony a oblasti v zahraničí i na domácím trhu jako zajímavou turistickou destinaci).

Možnost financování aktivit z dalších možných zdrojů Pro financování rozvojových aktivit PRCR existuje i mnoho dalších finančních zdrojů, a to jak domácích tak zahraničních. Mezi nejvýznamnější domácí zdroje financování lze jednoznačně zařadit finance z obecních rozpočtů (případně z rozpočtů svazků obcí) a od podnikatelských subjektů. Všechny tyto subjekty rozhodují zcela samostatně o tom, jaké typy rozvojových projektů podpoří ze svých finančních prostředků. Obecně lze konstatovat, že obce se věnují spíše rozvoji doprovodné turistické infrastruktury veřejného charakteru (vliv na aktivity z opatření 2.2) a podnikatelské subjekty se spíše věnují budování a zkvalitňování základní turistické infrastruktury a služeb, které jsou postaveny na komerční bázi (vliv na aktivity z opatření 2.1). Zahraniční finanční zdroje, které nebyly výše v textu ještě zmíněny, představují nejčastěji různé dotační fondy. V České republice již několik let působí zejména Finanční mechanismy EHP a Norska, které se zaměřují z oblasti cestovního ruchu na ochranu přírodního a kulturního dědictví (vliv na aktivity z PRCR 4.1.3 a 4.3.2), a dále Program Švýcarsko – české spolupráce, který se z oblasti cestovního ruchu zaměřuje zejména na plánování turismu na úrovni krajů a okresů a na mobilizaci turistického potenciálu primárně v oblastech zdraví, ekoturistiky, sportu, kulturního dědictví apod. na úrovni okrajových či znevýhodněných regionů (např. vliv na aktivity z PRCR 1.2.1).

59

E. IMPLEMENTACE PRCR JMK 2014+ Implementační část dokumentu napomáhá tomu, aby se PRCR JMK 2014–2020 mohl jednoduše a úspěšně začít prakticky realizovat. Ve vazbě na návrhovou část PRCR jsou v rámci realizace formulovány procesy a jejich nositelé vztahující se k uskutečňování PRCR a také k sledování výsledků rozvojových aktivit a k jejich vyhodnocování. Je zde rovněž soustředěno v tabulkovém přehledu zapojení odborů Jihomoravského kraje do realizace, resp. do věcné garance, jednotlivých aktivit. Důležitou součástí implementace je systém monitoringu spolu s uvedením indikátorů včetně specifikace jejich zdrojového pokrytí. SCHÉMA ODPOVĚDNOSTI ZAINTERESOVANÝCH SUBJEKTŮ V návrhové části PRCR JMK 2014–2020 jsou identifikovány aktivity, jejichž naplnění, resp. naplňování, je v návrhovém období dokumentu významné pro rozvoj kraje. K tomu, aby byly aktivity úspěšně realizovány, však nestačí pouhý jejich výčet; je třeba také specifikovat proces, jakým bude realizace PRCR probíhat. Tento proces implementace probíhá ve dvou rovinách – jednak z hlediska jednotlivých aktivit, jednak na úrovni celého PRCR. Pro dosažení naplňování a řízení PRCR JMK 2014–2020 je v maximální míře třeba vytvořit následující podmínky: — Hlavním koordinátorem PRCR JMK 2014–2020 je Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ Jihomoravského kraje (dále také OCR KrÚ JMK). — Vymezit úkoly a kompetence jednotlivých orgánů uvnitř kraje i navenek vůči hlavním aktérům CR a rozdělit jim odpovědnosti za naplňování PRCR JMK 2014–2020. — Dodržovat věcný systém a časový harmonogram vyhodnocování prováděných opatření (aktivit) dle realizátorů za Jihomoravský kraj, — Provazovat naplňování PRCR JMK 2014–2020 s ročními rozpočty a rozpočtovým výhledem kraje. — Pravidelně provádět kontrolu časového a věcného plnění PRCR JMK 2014–2020. — Každoročně sledovat naplňování definovaných indikátorů, které sledují plnění cílů PRCR JMK 2014–2020. Hlavní procesní kroky naplňující výše uvedené podmínky jsou představeny v následujícím organizačním schématu. Tab. E.1: Schéma ročního rozdělení procesních činností spojených s realizací PRCR JMK 2014–2020 „Koordinátor“ PRCR (OCR KrÚ JMK)

Věcně příslušné odbory

Ostatní realizátoři

Leden

Iniciace a koordinace přípravy podkladů pro vyhodnocení

Komunikace s realizátory a vyhodnocení ročního plnění aktivit v gesci

Zpracování podkladů pro roční hodnocení

Únor

Zpracování souhrnného hodnocení realizace ve formě zprávy pro radu a

Konzultace k návrhu úpravy podmínek 60

„Koordinátor“ PRCR (OCR KrÚ JMK)

Věcně příslušné odbory

zastupitelstvo JMK

realizace

Ostatní realizátoři

Návrh úpravy podmínek realizace Březen Duben

Organizace setkání pracovní skupiny (minimálně 1x ročně)

Květen Promítnutí finančních potřeb pro realizaci PRCR v dalším roce do přípravy rozpočtu kraje

Červen

Červenec Srpen Září Říjen

Koordinace finančního nastavení rozpočtu ve vztahu k PRCR JMK

Listopad Zpracování plánu OCR KrÚ JMK na následující rok na základě schváleného rozpočtu

Prosinec

Plán plnění ve vazbě na schválené financování

Pozn. Barevné rozlišení procesních kroků dle toho, ke kterému roku realizace PRCR se vztahují: Rok

x–1

x

x+1

Barva

Hodnocení by se mělo vázat ke kalendářnímu roku, tak aby bylo možné pracovat s vazbami na rozpočet. Každoroční hodnocení musí proběhnout co nejdříve od začátku roku, tak aby bylo možné již v probíhajícím roce zareagovat a upravit způsob naplňování aktivit PRCR, resp. i zaměření aktivity, dle předchozích zkušeností. Proběhne tak každoroční kontrola plnění spolu s nezbytným doladěním a případnou aktualizací. Aktualizace souvisí s úpravami nezbytnými k dosažení cílů PRCR či s úpravami vyplývajícími z vnějších vlivů a vývoje celkové situace. Jde o realizační či usměrňovací korekci. Zpracování dílčích i souhrnných podkladů pro hodnocení bude zjednodušeno vypracováním jednotných formulářů pro sběr informačních vstupů.

61

Východiskem pro zpracování PRCR JMK 2014–2020 na další období je rekapitulace směřování předchozího PRCR JMK 2007–2013 a nové nastavení priorit, cílů, opatření i aktivit. Kvalitní monitoring realizace a dosahování cílů je nezbytným předpokladem pro správné zaměření a nastavení nového dokumentu. Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci PRCR PRCR JMK 2014–2020 schvaluje zastupitelstvo kraje. Zastupitelstvo by na svém jednání mělo být vedle monitorovacích zpráv 1x ročně ve vazbě na uvedené procesní kroky komplexně informováno o plnění PRCR. Pro zastupitelstvo kraje by měl PRCR JMK 2014–2020 představovat klíčový dokument pro řízení rozvoje cestovního ruchu kraje a mělo by provázat jeho věcné nastavení se sestavováním rozpočtu, i se zásadními rozhodnutími podporujícími další rozvoj kraje. Rada kraje je orgánem zodpovědným za konkrétní implementaci PRCR. Kolektivně či prostřednictvím odpovědného radního vytváří na nejvyšší úrovni řízení kraje podmínky pro naplňování PRCR a pro spolupráci jednotlivých subjektů v kraji. Rada obdrží a projedná minimálně 1x ročně zprávu o plnění dokumentu. PRCR JMK 2014–2020 je klíčovým nástrojem plnění programových cílů dané koalice (případně programového prohlášení rady) v oblasti cestovního ruchu. Odborné útvary kraje (odbory a oddělení) jsou garanty plnění jednotlivých aktivit PRCR JMK 2014–2020 a v řadě případů i hlavními realizátory v případě přímé realizace těchto aktivit krajem. Hlavním koordinátorem PRCR JMK 2014–2020 je Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK. V rovině spolupracujících subjektů by vedle své koordinační role a usměrňujícím způsobem působící garance měly být krajem vytvářeny podmínky pro hladkou realizaci i jiným subjektům. Rozdělení věcného zapojení jednotlivých odborů kraje a tím i jejich předpokládaného podílu na míře realizace PRCR naznačuje následující matice.

OVV

ORVZ

OÚPSŘ Odbor územního plánování a stavebního řádu

Odbor životního prostředí

ORVZ

Oddělení legislativní a právní OKP

Odbor kultury a památkové péče

OD

Odbor vnějších vztahů

OŽP

Oddělení rozvoje venkova a zemědělství ORR

OKPP

Odbor dopravy

OSR Odbor regionálního rozvoje

Odbor (oddělení) KrÚ JMK

OCR Oddělení cestovního ruchu ORR

Tab. E.2: Rozdělení činností odborů a oddělení KrÚ JMK při realizaci PRCR JMK 2014–2020

PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech 1.1.1 1.1.2 1.2.1 1.2.2 1.3.1 1.3.2

x x x x X X

x x 62

Odbor životního prostředí

OVV

ORVZ

OÚPSŘ Odbor územního plánování a stavebního řádu

Odbor kultury a památkové péče

ORVZ

Oddělení legislativní a právní OKP

Odbor regionálního rozvoje

OD

Odbor vnějších vztahů

OŽP

Oddělení rozvoje venkova a zemědělství ORR

OKPP

Odbor dopravy

OSR

Oddělení cestovního ruchu ORR

Odbor (oddělení) KrÚ JMK

OCR

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby 2.1.1 2.1.2 2.1.3

x x x

2.1.4 2.2.1

x

X

X

X

2.2.2 2.2.3

X

x

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu 3.1.1

X X

3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.2.1 3.2.2

x x x

x X x x

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch 4.1.1

X

4.1.2 4.1.3

X x X

x

4.1.4 4.2.1

x x

4.2.2 4.2.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.4.1 4.4.2

x

x x x x X X

X x X X X X x

x

x

x

x

x x

Pozn. Do rozdělení nejsou zařazeny odbory kraje nemající věcně přirazenou garanci za některou z aktivit a nelze na věcném základě předpokládat jejich zapojení, přestože svou správní činností se v obecné rovině na plnění PRCR podílejí (odbor kancelář hejtmana nebo odbor správní). Vzhledem k charakteru matice nebyl zařazen ani odbor ekonomický, který zastřešuje finanční stránku celého PRCR JMK. Vysvětlivky: X = garance, x = spolupráce

63

HARMONOGRAM REALIZACE JEDNOTLIVÝCH ROZVOJOVÝCH AKTIVIT Harmonogram jednotlivých rozvojových aktivit se odvíjí od jejich podrobné specifikace, která je uvedena v kapitole C. Tento harmonogram je více strukturován vydávanými finančními prostředky v jednotlivých letech, než jednotlivými roky, neboť téměř všechny rozvojové aktivity (vyjma aktivity 3.1.2) jsou plánované jako průběžné, tzn. na celé období platnosti PRCR JMK (2014–2020). Právě plánované finanční prostředky na jednotlivé roky realizace jsou odrazem intenzity realizace dané aktivity.

ŘÍZENÍ A MONITORING CÍLŮ A OPATŘENÍ Základním cílem systémů monitorování a vyhodnocování PRCR JMK 2014–2020 bude zajištění podkladů pro hodnocení efektivity vynaložených zdrojů a hodnocení účinnosti realizovaných aktivit. Pomocí monitoringu bude prováděna průběžná kontrola časového, věcného a finančního plnění PRCR JMK 2014–2020. Monitoringem a hodnocením PRCR JMK 2014–2020 je pověřen jeho „manažer“ tzn. Oddělení cestovního ruchu ORR KrÚ JMK. Monitoring a hodnocení PRCR JMK 2014–2020 spočívá v těchto základních výstupech: Prvním výstupem bude monitorovací zpráva obsahující informaci o naplňování jednotlivých aktivit PRCR JMK 2014–2020. OCR KrÚ JMK v rámci zpracování této zprávy vyzve realizátory uvedené u jednotlivých rozvojových aktivit k podání informací o tom, jak se daná aktivita naplňuje a na základě jejich informací sestaví monitorovací zprávu. Druhým výstupem bude zpráva o vývoji plnění monitorovacích indikátorů přiřazených k příslušným prioritám v níže uvedené tabulce. Oba dva výstupy zpracuje OCR KrÚ JMK a předloží příslušným orgánům Jihomoravského kraje v podobě jednotné informativní zprávy, a to nejpozději v termínu do 30. 6. běžného roku. Účelem monitorování a hodnocení je ověřit, zda a do jaké míry je PRCR JMK 2014–2020 realizován podle stanovených pravidel. Jelikož identifikované rozvojové aktivity budou naplňovány jednotlivými projekty, které ale nejsou součástí PRCR JMK 2014–2020, tak je o to důležitější monitorovat, zda realizované projekty naplňují cíle a opatření dokumentu. Tím by měla být potvrzena účinnost realizovaných opatření a aktivit a tím i zajištěna zpětná vazba a případná efektivnost vynaložených zdrojů. Pro hodnocení mohou být použity následující typy hodnocení (příklady): Předběžné (ex ante) hodnocení Uskutečňuje se před realizací projektu. Výsledkem předběžného hodnocení je rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí případné podpory, která může nabývat různého charakteru (metodická, institucionální, věcná, finanční atd. U takto hodnocených projektů by se měly brát v potaz zejména:  cíle a plánované výstupy projektu 64

 význam projektu pro rozvoj kraje případně jeho turistické oblasti,  význam pro cílové skupiny návštěvníků  prokazatelné finanční krytí (financování) projektu včetně stanovení zdrojů  soulad s cíli PRCR JMK 2014–2020. Průběžné (interim) monitorování (hodnocení) V rámci průběžného hodnocení PRCR JMK 2014–2020 by měla být vytvořena pracovní skupina, která se bude tímto monitoringem zabývat a scházet se minimálně jednou ročně a bude schvalovat zprávy o tomto průběžném hodnocení. Podklady pro výroční monitorovací zprávy bude připravovat OCR KrÚ JMK. Pracovní skupina by měla být tvořena minimálně:  zástupci JMK, CCR JM a relevantními krajskými reprezentanty podnikatelského sektoru (např. AHR) – úroveň krajská  zástupci destinačních managementů všech turistických oblastí JMK, případně zástupci svazků obcí a místních akčních skupin, jejichž primární cíl je rozvoj cestovního ruchu – úroveň oblastní  zástupci středisek s nadregionálním v cestovním ruchu – úroveň lokální.

(případně

s regionálním)

významem

Při průběžném monitorování by mělo být zjišťováno, zda realizace projektů a aktivit PRCR JMK 2014–2020 probíhá podle stanovených pravidel, a zda naplňují jeho stanovené cíle, a to v těchto případech:  Pokud se bude jednat o realizaci krajských projektů, tak by měl být pověřen konkrétní zaměstnanec KrÚ JMK, jehož hlavní funkcí bude dohled nad realizací jednotlivých rozvojových projektů.  Pokud se bude jednat o ostatní projekty nerealizované JMK ale podpořené z veřejných zdrojů, tak ty budou monitorovány přímo daným řídícím orgánem, který mu poskytl podporu.  Pokud se bude jednat o projekty bez veřejné podpory a realizátor nebude JMK, tak průběžné hodnocení je již plně v odpovědnosti a na riziko realizátora. U všech typů aktérů je ale každopádně nutné sledovat finanční plnění realizovaných projektů a následně z toho vyvozovat relevantní závěry. Závěrečné (ex post) monitorování a hodnocení Po ukončení realizace daného projektu, resp. po skončení platnosti PRCR JMK 2014–2020 proběhne jejich závěrečné monitorování a hodnocení. Cílem bude zjistit, zda realizace projektů skutečně přispěla k deklarovaným cílům dokumentu a zda došlo k požadovanému pokroku. 65

Kvalitní průběžné hodnocení realizace aktivit a dosahování cílů je nezbytným předpokladem pro maximální naplnění PRCR JMK 2014–2020 v horizontu jeho platnosti. Klíčovým typem monitorovacích indikátorů jsou tzv. indikátory výsledků a dopadů, tedy statistické ukazatele zachycující důsledky realizace dokumentu. Indikátory výsledků a dopadů jsou specifikovány v následující tabulce. Zvoleny byly pouze takové indikátory, které jsou dostupné z veřejných informačních zdrojů či z interních zdrojů krajského úřadu. Problémem je ovšem dostupnost konkrétních dat – údaje je nutné shromažďovat na úrovni obcí, aby bylo možné hodnotit jednotlivé turistické oblasti kraje. Na obecní úrovni je však sledováno jen málo ukazatelů, které by mohly být využity pro sledování výsledků a dopadů realizace PRCR JMK 2014–2020. Z tohoto důvodu spočívá těžiště monitoringu realizace PRCR JMK 2014–2020 především ve vyhodnocování realizovaných aktivit, zatímco role statistických údajů je spíše doplňková. Tab. E.3: Monitorovací indikátory PRCR JMK 2014–2020 Název indikátoru

Měrná jednotka

Referenční hodnota

Zdroj dat

2012

PRIORITA 1: Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech 3 300 tis. Kč (JMK)

Roční příspěvky JMK a města Brna na provoz CCR JM

Kč

Destinační managementy s celooblastním rozsahem aktivit

Počet

1 (Region Slovácko z.s.p.o.)

CCR JM

Počty absolventů vzdělávacích kurzů z oblasti cestovního ruchu

Počet

0

CCR JM

Počty iniciovaných legislativních změn z oblasti cestovního ruchu Jihomoravským krajem

Počet

0

JMK

2 000 tis. Kč (Brno)

JMK, Statutární město Brno

PRIORITA 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby Počet HUZ (celkem – hotely 3* a 4*, penziony a kempy)

Počet – absolutní i relativní

(534 – 108, 23, 181 a 38)

ČSÚ

Počet lůžek v HUZ (celkem – hotely 3* a 4*, penziony a kempy)

Počet – absolutní i relativní

(35 225 – 3 283, 9 003, 5 900 a 3 222)

ČSÚ

Čisté využití lůžek

%

23,4

ČSÚ

Čisté využití pokojů

%

30,3

ČSÚ

Délka nově optimalizovaných úseků turistických tras, cyklotras, cyklostezek, běžeckých tratí pro veřejnost a vybudovaných hipostezek

km

0

KrÚ JMK

Počet certifikovaných TIC dle jednotné klasifikace CzechTourism

Celkový počet

20

CzechTourism

Počet (např. 1 – 5)

0

Pravidelná terénní

Index kvality služeb

66

Název indikátoru

Referenční hodnota

Měrná jednotka

Zdroj dat

2012 šetření

PRIORITA 3: Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu Celkový počet návštěvníků v JMK – celkem (z toho zahraniční)

Počet

Celkový počet přenocování návštěvníků v JMK – celkem (z toho zahraniční)

Počet

Průměrný počet přenocování

Počet

1 099 351

ČSÚ

(401 049) 2 150 333

ČSÚ

(694 328) 2,0 noci

ČSÚ

Polsko (77 803)

Geografická struktura zahraniční návštěvnosti – TOP 3 země (počet návštěvníků)

Počet

Kongresové akce v JMK – počet akcí; počet účastníků

Počet

1 947; 237 044

ČSÚ, MCB

Počet marketingových kampaní s celokrajským a celooblastním dosahem

Počet

0

CCR JM

Počet nových turistických produktů (se zaměřením na domácí a zahraniční návštěvnost)

Počet

0

CCR JM

Slovensko (53 996)

ČSÚ

Německo (45 320)

PRIORITA 4: Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch Počet zrevitalizovaných brownfields za účelem rozvoje cestovního ruchu

Počet

Počet pravidelných linek na letišti Brno-Tuřany

Počet

Počet lokalit (objektů) zařazených na seznam UNESCO

Počet

0

RRA JM

4 (zima) 5 (léto)

Letiště Brno, KrÚ, JMK

0

KrÚ JMK

Pozn.: Údaje jsou shromažďovány vždy k 31. 12. předešlého roku.

Hodnoty indikátorů jsou shromažďovány „koordinátorem“ PRCR JMK 2014–2020 vždy ke konci kalendářního roku, zpracovávány jsou formou souhrnné tabulky (viz vzor níže). Hodnotící procesy jsou do časového a kompetenčního kontextu zařazeny ve schématu ročního rozdělení procesních činností spojených s realizací dokumentu. Tab. E.4: Možný způsob zpracování indikátorů PRCR JMK 2014–2020

Indikátor …

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Celkem

Měrná jednotka

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Hodnota

Součet

…

…

…

…

…

…

…

…

…

x

Pozn.: – pouze v případě, že je součet relevantní

67

x

NÁVRH STRUKTURY INFORMATIVNÍCH ZPRÁV O PLNĚNÍ PRCR JMK 2014+ V rámci monitoringu PRCR JMK 2014–2020 by měla být předkládána minimálně jednou za rok informativní zpráva Radě Jihomoravského kraje o plnění jednotlivých rozvojových aktivit a indikátorů definovaných v dokumentu. Zpracování informativní zprávy má za úkol OCR KrÚ JMK a Rada JMK tuto zprávu projedná a případně schválí. Informativní zpráva by měla obsahovat minimálně tyto části: 1. Úvodní list s obsahem informativní zprávy – každoročně se opakující 2. Základní přehled struktury dokumentu ve struktuře priorita–opatření–aktivita – každoročně se opakující 3. Přehled naplňování jednotlivých rozvojových aktivit dokumentu – každoročně se doplňující řádek o stavu plnění aktivity Příklad tabulky s monitoringem plnění vybrané rozvojové aktivity za vybraný rok hodnocení: Číslo aktivity

Název rozvojové aktivity

Nositel

1.X

Podpora realizace projektů budování doprovodné infrastruktury CR

OCR KrÚ JMK

2014

Podpořeno bylo 20 projektů na rozvoj základní a doprovodné infrastruktury CR (v rámci grantového programu a individuálními dotacemi)

2015

Podpořeno bylo 24 projektů na rozvoj základní a doprovodné infrastruktury CR (v rámci grantového programu a individuálními dotacemi)

2016

Podpořeno bylo 21 projektů na rozvoj základní a doprovodné infrastruktury CR (v rámci grantového programu a individuálními dotacemi)

…

…

4. Přehled údajů (indikátorů) naplňování jednotlivých priorit dokumentu – každoročně se doplňující řádek o stavu plnění aktivity Příklad tabulky s monitoringem plnění vybraného indikátoru za vybraný rok hodnocení: Priorita 1.

Indikátor

Zdroj

Počet návštěvníků Jihomoravského Počet ubytovaných za rok kraje 2014 (ČSÚ)

Hodnota XXX – absolutní počet XXX – bilance

Rozdíl 2013–2014 1.

Počet ubytovaných za rok 2015 (ČSÚ)

XXX – absolutní počet XXX – bilance

Rozdíl 2014–2015 1.

…

XXX – absolutní počet XXX – bilance 68

5. Seznam indikátorů pro sledování vlivu PRCR JMK 2014–2020 na životní prostředí a zdraví lidu – každoročně se doplňující řádek o stavu plnění dané aktivity Příklad tabulky s monitoringem indikátorů SEA za vybraný rok hodnocení: Indikátor

Zdroj

Meziroční přírůstek objemu investic na ochranu ŽP Údaj – rozdíl v kraji (ČSÚ – statistika ŽP) Údaj – rozdíl (ČSÚ – statistika ŽP)

Hodnota 2014 ke 2013 XXX – absolutní počet 2015 ke 2014 XXX – absolutní počet

…

…

NÁVRH MECHANISMU MOŽNÝCH ZMĚN (AKTUALIZACÍ) V DOKUMENTU Způsobů aktualizace, tj. postup, jak reagovat na změny situace a na plnění PRCR JMK během období jeho platnosti v letech 2014–2020, existuje velké množství. Proto se musí Jihomoravský kraj, resp. oddělení cestovního ruchu při plánování aktualizací dokumentu usnést na odpovědích na tyto základní otázky:  Jak často / Za jakých okolností bude prováděna aktualizace PRCR a jak často budou probíhat případné dílčí revize PRCR? Doporučení zpracovatele: Aktualizace by měla být navázána na výsledky monitoringu a jeho vyhodnocení, které bude prováděno min. jednou ročně na základě zjištěných skutečností, které budou obsahem informativní zprávy pro Radu JMK. Na základě těchto výsledků by se mělo rozhodnout, zda se k aktualizaci dokumentu nepřistoupí nebo přistoupí a případně v jakém rozsahu. Úpravy dílčích atributů rozvojových aktivit dokumentu mohou probíhat i každý rok ideálně ve vazbě na formulování dalších realizačních kroků PRCR a rozpočet kraje. Úpravy vyšších úrovní (opatření, priority) dokumentu by se ale měly aktualizovat pouze v případě významných změn externích faktorů (např. nečekaně významný pokles návštěvnosti nebo negativní změna bezpečnostní situace). Změna vize a strategických cílů by se neměla aktualizovat vůbec, jejich změna by měla být prováděna až pouze při tvorbě nového PRCR JMK.  Kdo bude aktualizaci a dílčí revize PRCR provádět? Doporučení zpracovatele: Realizátora aktualizace PRCR by měli vybrat zástupci OCR KrÚ JMK. V případě menších dílčích změn např. u rozvojových aktivit může provést aktualizaci pracovník oddělení. V případě rozsáhlejších změn typu aktualizace priorit dokumentu by bylo vhodné provádět tyto změny v součinnosti s dalšími přizvanými aktéry cestovního ruchu v kraji, případně využít poradenských služeb externího subjektu (akademické pracoviště nebo komerční subjekt).

69

 Jak budou aktualizace či dílčí revize PRCR provedeny? Doporučení: Způsoby provedení aktualizace existují v obecné rovině dva: 1. První způsob spočívá v tom, že bude vydán dodatek ke stávajícímu PRCR, ve kterém budou jednoznačně specifikovány změny v dokumentu provedené. Tento první způsob je vhodnější pro drobné změny v dokumentu. 2. Druhý způsob spočívá přímo v úpravě samotného PRCR s tím, že je poté nutné v dokumentu uvést termín aktualizace s vyznačením provedených změn. Tento druhý způsob je vhodný pro aktualizaci rozsáhlejšího charakteru, a tudíž by poté měl být aktualizovaný dokument minimálně dán na vědomí řídícím orgánům kraje (např. Radě JMK). Podněty na změny a další podklady pro aktualizaci dokumentu je vhodné průběžně zaznamenávat.

ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ PRO IMPLEMENTACI PRCR JMK 2014+ Jelikož dokument PRCR JMK 2014–2020 neobsahuje akční plán s databází projektových záměrů, bude nezbytné v prvních letech realizace dokumentu tyto projekty (krajské i přímo z oblastí) postupně sbírat a evidovat dle naplánovaných aktivit v PRCR JMK 2014–2020 za účelem lepší koordinace rozvoje cestovního ruchu na území kraje a jeho turistických oblastí. V současné době (2013) je řada z plánovaných aktivit v kraji na období 2014–2020 teprve ve stadiu projektových záměrů (fiší), proto je bude potřeba dopracovat do podoby, v rámci které se již budou moci začít realizovat z prostředků nositele projektu nebo se případně mohou ucházet o získání prostředků na realizaci z externích zdrojů. Projekty by měly být v budoucnu shromážděny v databázi. Přehled o chystaných či teprve zamýšlených projektech jednak usnadní výběr konkrétních prioritních akcí, jednak napomůže případnému sdružování projektů (z hlediska věcného i územního). Sdružování projektů přispěje ke snížení nákladů na přípravu a administraci projektů, a také zvýší jejich šanci na úspěch při podávání žádosti o spolufinancování. Při vytváření a aktualizaci databáze projektů bude vhodné spolupracovat s nejdůležitějšími aktéry rozvoje cestovního ruchu v kraji. Finalizace podoby projektů zahrnuje zejména definování nositele (vlastníka) projektu, nalezení případných smluvních partnerů, vypracování potřebných studií a dokumentů (např. studie proveditelnosti či zpracování technické dokumentace) a zajištění spolufinancování. Tento úkol je aktuální zvláště v souvislosti s možností čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU – zejména prostřednictvím IROP. Realizované projekty by měly také přispívat k naplnění pokud možno všech tzv. horizontálních témat neboli cílů procházejících napříč jednotlivými projekty. Projekty přispívají k naplnění těchto cílů, i když nejsou na jejich dosažení explicitně zaměřeny.

70

Horizontální témata Jihomoravského kraje by měla zohledňovat toto (pořadí nerozhoduje): ochrana přírody vznik nových pracovních míst rovné příležitosti podpora malého a středního podnikání posílení místních iniciativ posílení přeshraniční spolupráce posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru Aby mohly být připravené projekty realizovány, je třeba zavést průběžný monitoring možností financování – sledovat aktuální výzvy, vyhlašovaná grantová schémata, případné nové fondy apod.

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020 by neměl být dokumentem statickým. Posílení rozvoje Jihomoravského kraje vychází z úspěšné implementace rozvojových aktivit, které budou v průběhu celého období realizovány pomocí konkrétních projektů.

71

G. HODNOCENÍ EX-ANTE

Hodnocení ex-ante (předběžná evaluace) probíhá před přijetím PRCR, jelikož pomáhá zajistit maximální věcnost a promyšlenost PRCR. Poskytuje prvotní závěry o tom, zda jsou otázky rozvoje správně určeny, zda je navržený PRCR relevantní, zda existuje soulad v prioritách s nadřazenými koncepčními dokumenty. Soulad priorit PRCR JMK bude posuzován ve vztahu ke Strategii regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020, Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020, Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 a Integrovaný regionální operační program. Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Strategii regionálního rozvoje České republiky 2014–2020 Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. SRR je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. SRR propojuje odvětvová hlediska (témata a priority) s územními aspekty. Globálním cílem Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020 (SRR) je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků (územních jednotek). Rozvoj cestovního ruchu je jednou z oblastí, která může přispět k naplnění tohoto cíle. Globální cíl je ve vztahu k rozvoji ekonomiky rozveden v rámci cíle 1: „Podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl)“ a cíle 2: „Zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl)“. V SRR jsou specifikovány čtyři prioritní oblasti, z nichž dvě jsou v souladu s prioritami Programu cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020:  Prioritní oblast 1 – Regionální konkurenceschopnost Priorita 1: Využití potenciálu rozvojových území (soulad s prioritou 2 a 4 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2, 4.2) Priorita 2: Rozvoj klíčové infrastruktury nadregionálního významu (soulad s prioritou 4 PRCR JMK, opatření 4.2)  Prioritní oblast 2 – Územní soudržnost Priorita 3: Zkvalitnění sociálního prostředí rozvojových území (soulad s prioritou 2 PRCR JMK, opatření 2.1) Priorita 4: Vyvážený rozvoj stabilizovaných území (soulad s prioritou 1, 2 a 4 PRCR JMK, opatření 1.2, 2.1, 2.2, 4.2, 4.3) 72

Priorita 5: Oživení periferních území (soulad s prioritou 1–4 PRCR JMK, opatření 1.2, 2.1, 2.2, 3.1, 3.2, 4.1) Vazby na sektorové politiky nebyly identifikovány dle již existujících sektorových strategií, ale dle kompetencí jednotlivých ministerstev, a to z důvodu zastřešujícího charakteru Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020. To znamená, že tvorba sektorových politik bude reflektovat a následovat Strategii regionálního rozvoje ČR. Z důvodu přehlednosti níže uvádíme vazby SRR na sektorové politiky. Tab. G.1: Znázornění vazeb jednotlivých priorit SRR na sektorová témata a kompetentní ministerstva Sektorové téma

Priorita (opatření) SRR

Kompetentní orgán

Brownfields

P.6 (6.1)

MŽP, MMR, MPO, Mze, MO

Bydlení

P.3 (3.3), P.6 (6.3), P.7 (7.2, 7.3)

MMR

Cestovní ruch

P.1 (1.4), P.3 (3.2), P.4 (4.2, 4.3), MMR P.5 (5.1, 5.3), P.9 (9.2)

Doprava

P.1 (1.3, 1.4) P.2, P.4 (4.2), P.5 MD (5.3), P.6 (6.4)

Informační a telekomunikační technologie

P.8 (8.3)

MV, MPO

Koncepční podpora regionálního rozvoje

P.8, P.9

MMR

Kultura

P.3 (3.2)

MK

Ochrana přírody a krajiny

P.6, P.7

MŽP, MO

Podnikání

P.1 (1.1, 1.2, 1.5), P.4 (4.3), P.5 MPO (5.1)

Rozvoj venkova

P.5 (5.1), P.7 (7.1), P.9 (9.2)

MZe

Sociální služby a sociální integrace

P.3 (3.X,), P.4 (4.1), P.5 (5.3)

MPSV, UV – ASZ

Strukturální fondy

P.8 (8.2), P.9 (9.1)

MMR

Školství, vzdělávání

P.1 (1.2, 1.5), P.3, P.4, P.5

MŠMT

Technická infrastruktura

P.1 (1.4)

MPO

Trh práce

P.1 (1.5), P.3, P.4, P.5

MPSV

Výzkum a inovace

P.1 (1.1, 1.2)

MŠMT, MPO, MO

Veřejná správa

P.8

MV, MO

Zdravotnictví

P.3 (3.1), P.4 (4.1), P.5 (5.3)

MZ

Zemědělství

P.5 (5.1), P.7 (7.1, 7.2)

MZe

73

SRR vymezuje pro programové období 2014–2020 hospodářsky problémové regiony. V Jihomoravském kraji se jedná o SO ORP Znojmo, SO ORP Moravský Krumlov (okres Znojmo), SO ORP Mikulov (okres Břeclav), SO ORP Veselí nad Moravou, SO ORP Hodonín a SO ORP Kyjov (okres Hodonín). Ve většině případů se jedná o oblasti turisticky velmi atraktivní, zejména díky vinařské turistice, která je umocněna přítomností řady přírodních a kulturních atraktivit a organizovaných akcí. Proto i další rozvoj cestovního ruchu může vést k vyšší hospodářské prosperitě těchto regionů.

Obr. G.1: Hospodářsky problémové regiony (ORP) v České republice Pramen: Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020

Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 Koncepce představuje základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro období 2014–2020, jejímž hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj (globální cíl Koncepce). Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu je plnění následujících strategických cílů Koncepce: posilování kvality nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí, vybudování struktury a kultivace institucí, které efektivně implementují politiku cestovního ruchu, 74

zvýšení kvality lidských zdrojů jako klíčového faktoru inovačních procesů, zlepšení přístupu poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu, v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, intenzivnější využívání efektivních nástrojů a inovaci v oblasti řízení a marketingu destinaci cestovního ruchu, posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu. Strategické cíle formulované v PRCR JMK plně odpovídají strategickým cílům stanoveným v Koncepci. Stanovení priorit a opatření je dáno formulací globálního cíle a na něj navázaných dílčích strategických cílů. Priority Koncepce jsou stanoveny následovně a jsou v souladu s níže uvedenými prioritami a opatřeními PRCR JMK:  Priorita 1 Zkvalitnění nabídky CR Opatření 1.1: Zkvalitňování podnikatelského prostředí v cestovním ruchu (soulad s prioritou 1 PRCR JMK, opatření 1.3) Opatření 1.2: Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu (soulad s prioritou 2 a 4 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2, 4.2) Opatření 1.3: Zkvalitnění nabídky služeb cestovního ruchu (soulad s prioritou 2 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2) Opatření 1.4: Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu cestovního ruchu (zkvalitnění využívání přírodních a kulturně-historických atraktivit pro cestovní ruch) (soulad s prioritou 2 a 4 PRCR JMK, opatření 2.1, 4.1, 4.3)  Priorita 2 Management cestovního ruchu Opatření 2.1: Podpora činnosti destinačních společností (soulad s prioritou 1 PRCR JMK, opatření 1.1, 1.2) Opatření 2.2: Posílení a inovace řízení destinace (soulad s prioritou 1, 3 a 4 PRCR JMK, opatření 1.1, 1.2, 1.3, 3.1, 3.2, 4.1, 4.4) Opatření 2.3: Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu (soulad s prioritou 1 PRCR JMK, opatření 1.2)  Priorita 3 Destinační marketing Opatření 3.1: Marketingová podpora domácího a příjezdového cestovního ruchu (soulad s prioritou 1 a 3 PRCR JMK, opatření 1.1, 3.1, 3.2) Opatření 3.2: Tvorba a marketing národních a regionálních produktů cestovního ruchu (soulad s prioritou 1, 3 a 4 PRCR JMK, opatření 1.1, 1.2, 3.1, 3.2, 4.3) Opatření 3.3: Marketingové informace (soulad s prioritou 1 a 3 PRCR JMK, opatření 1.1, 3.1)

75

 Priorita 4 Politika cestovního ruchu a ekonomicky rozvoj Opatření 4.1: Politika cestovního ruchu jako součást hospodářské a regionální politiky (soulad s prioritou 1 PRCR JMK, opatření 1.3) Kraje jsou u třech opatření Koncepce garantem, u dalších šesti opatření je kraj spolupracujícím subjektem. Z toho vyplývá důležitost kraje při rozvoji cestovního ruchu. Svoji roli v rozvoji hrají i jednotlivé obce kraje.

+

X

X

X

X

X

X

X

X

X

+

+

Obce

Praha

+

ČSÚ

X

MV

+

MZV

+

MPO

X

MD

+

MZe

+

MZd

+

MŽP

+

MK

+

MF

+

MMR

Kraje

MPSV

MŠMT

Tab. G.2: Matice odpovědnosti k plnění jednotlivých opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014–2020

Priorita 1 Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu Opatření 1.1 Zkvalitňování podnikatelského prostředí v CR Opatření 1.2 Výstavba a modernizace základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Opatření 1.3 Zkvalitnění nabídky služeb cestovního ruchu Opatření 1.4 Zkvalitnění nabídky primárního potenciálu cestovního ruchu

X

+

+

X

+

+

X

+

X

+

+

Priorita 2 Management cestovního ruchu Opatření 2.1 Podpora činnosti organizací cestovního ruchu Opatření 2.2 Posílení a inovace řízení destinace Opatření 2.3 Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu

X

+

+

Priorita 3 Destinační marketing Opatření 3.1 Marketingová podpora domácího a příjezdového cestovního ruchu Opatření 3.2 Tvorba a marketing národních a regionálních produktů cestovního ruchu Opatření 3.3 Marketingové informace

Priorita 4 Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj Opatření 4.1 Politika cestovního ruchu jako součást hospodářské a regionální politiky

X

+

+

+ 76

+

+

+

+

+

+

+

X

+

X

X

X

X

X garant; + spolupracující subjekt Pramen: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020

Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 je základní střednědobý dokument stanovující vizi, cíle a priority rozvoje na celé programové období. V návrhové části Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 jsou stanoveny čtyři globální cíle a 21 specifických cílů. Realizace aktivit stanovených v rámci opatření a priorit PRCR JMK přispějí k naplnění všech globálních cílů a sedmi specifických cílů. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 dále stanovuje čtyři priority a 21 opatření. Opatření stanovená v PRCR JMK jsou v souladu s následujícími prioritami a opatřeními Strategie:  Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku 1.2: Kvalitní prostředí pro podnikání (soulad s prioritou 1 PRCR JMK, opatření 1.2, 1.3) 1.3: Efektivní marketing kraje (soulad s prioritou 1, 2, 3 PRCR JMK, opatření 1.1, 2.2, 3.1, 3.2)  Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb 2.6: Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití (soulad s prioritou 2 PRCR JMK, opatření 2.1)  Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje 3.1 Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek (soulad s prioritou 2 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2) 3.3 Zlepšení napojení Brna na globální centra (soulad s prioritou 4 PRCR JMK, opatření 4.2)  Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje 4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit (soulad s prioritou 1 PRCR JMK, opatření 1.2, 1.3) 4.4: Modernizace infrastruktury (soulad s prioritou 2, 4 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2, 4.2) 4.5 Zemědělství a péče o krajinu (soulad s prioritou 4 PRCR JMK, opatření 4.1) 77

Obce

Praha

Kraje

ČSÚ

MPSV

MŠMT

MV

MZV

MPO

MD

MZe

MZd

MŽP

MK

MF

MMR Opatření 4.2 Statistika a výzkum v cestovním ruchu Opatření 4.3 Krizové řízení a bezpečnost

Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 Program rozvoje Jihomoravského kraje je krátkodobý koncepční dokument, který rozvíjí Strategii rozvoje Jihomoravského kraje. Návrhová část Programu rozvoje Jihomoravského (pracovní verze z října 2013) kraje je ve velmi úzké vazbě na Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Program rozvoje JMK obsahuje čtyři priority a 24 opatření, z nichž v souladu jsou všechny priority a všechna opatření kromě opatření 1.1 stanovené v PRCR JMK.  2. Snižování regionálních disparit a zvyšování konkurenceschopnosti lokálních ekonomik a. Rozvoj potenciálu lokálního cestovního ruchu (soulad s prioritami 1–4 PRCR JMK, opatření 1.2, 2.1, 2.2, 3.1, 4.1, 4.2, 4.3) c. Rozvoj podnikání (soulad s prioritou 1, 2 a 4 PRCR JMK, opatření 1.2, 1.3, 2.2, 4.1) d. Rozvoj zemědělství, vinařství a na ně navázaných oborů (soulad s prioritou 4 PRCR JMK, opatření 4.1) e. Rozvoj přeshraniční spolupráce (soulad s prioritou 4 PRCR JMK, opatření 4.1, 4.2, 4.3)  3. Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory g. Atraktivita regionu pro CR (soulad s prioritou 2, 3 a 4 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2, 3.1, 3.2, 4.1, 4.2, 4.3) h. Kultura, sport a volný čas (soulad s prioritou 2 a 4 PRCR JMK, opatření 2.1, 4.1, 4.3)  4. Kapacitní napojení na nadnárodní centra ekonomické aktivity a napojení periferních částí regionu na centrum a. Kapacitní a kvalitní napojení kraje na globální centra sítí TEN-T (soulad s prioritou 4 PRCR JMK, opatření 4.2) b. Rozvoj silniční sítě kraje (soulad s prioritou 2 a 4 PRCR JMK, opatření 2.2, 2.3, 4.2) d. Rozvoj veřejné dopravy v kraji (soulad s prioritou 2 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2) e. Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu (soulad s prioritou 2 PRCR JMK, opatření 2.1, 2.2)

78

Posouzení PRCR z hlediska jeho provázanosti na Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) je jedním z desíti programů, které budou s přispěním Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) implementovány v České republice v programovém období 2014–2020. IROP je programovým dokumentem integrujícím rozvojové priority krajů České republiky a další související priority celostátní povahy při zohlednění požadavků kladených na tematickou koncentraci v programovém období 2014+. IROP tedy představuje nástroj integrované veřejné intervence původně zajišťované z regionální úrovně. V pracovní verzi IROP (verze 3.0 z konce září 2013) se k podpoře cestovního ruchu zmiňuje zejména toto: Využití kulturního dědictví (resp. památkové péče) a přírodního bohatství pro rozvoj cestovního ruchu představuje významný podpůrný ekonomický faktor regionálního rozvoje ČR (zaměstnanost a pozitivní dopad na lokální ekonomiku). Prezentací a propagací hodnot kulturního dědictví a přírodního dědictví, posilováním konkurenceschopnosti podnikatelů, zvyšováním kvality služeb a zkvalitňováním veřejné infrastruktury cestovního ruchu dochází ke zvyšování atraktivity a konkurenceschopnosti jak regionů, tak i České republiky pro zahraniční návštěvníky. Návrh priority a struktury jednotlivých opatření vychází z předpokladu, že pro rozvoj cestovního ruchu a kulturního dědictví je vhodné uplatnění zejména integrovaného přístupu. Integrovaný přístup reflektuje také potřebu realizovat jednotlivé aktivity s ohledem na jejich územní a tematickou koncentraci. Územní koncentrace je reflektována tím, že jednotlivé intervence jsou uskutečňovány v území ČR diferencovaně a s ohledem na absorpční kapacitu a potřeby destinace nebo charakter jednotlivých intervencí. Vedle cestovního ruchu budou vydávány v rámci realizace IROP i poměrně velké finanční prostředky na rozvoj dopravní infrastruktury, IDS nebo zvýšení podílů nemotorové dopravy (cyklistiky) na celkové přepravě obyvatel. Tyto aktivity se velmi úzce dotýkají i rozvoje cestovního ruchu, a to zejména na území měst a jejich zázemí, i přestože jsou určeny zejména pro místní obyvatelstvo např. cyklostezky pro cesty za prací a do škol, které ale ve svém volném čase tuto infrastrukturu mohou využívat i pro svoji rekreaci. Tab. G.3: Specifické cíle IROP, které mají vliv na cestovní ruch (stav k 9/2013).

PŘÍMÝ VLIV NA ROZVOJ CR

NEPŘÍMÝ VLIV NA CR

SC 1.4 – Podpora rozvoje podnikání v oblasti SC 1.1 – Modernizace a rozvoj sítí regionální cestovního ruchu a kultury silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T a ve vazbě na řešení problémů propojení dopravy znevýhodněných městských a venkovských společenství a oblastí a řešení problémů přeshraničního spojení. SC 3.1 – Veřejná infrastruktura cestovního ruchu SC 1.2 – Rozvoj integrovaných dopravních a kulturního dědictví a jejich marketing a systémů v regionech propagace Pramen: Vlastní zpracování, GaREP, 2013

79

Podpora cestovního ruchu a na něj navázaných odvětví (kultura, památky, doprava …) bude součástí Prioritní osy 1 – Zvýšení konkurenceschopnosti v území a Prioritní osy 3 – Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí. Charakteristika specifických cílů IROP s přímým vlivem na rozvoj cestovního ruchu: SC 1.4 – Podpora rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu a kultury Příklady podporovaných aktivit: a) výstavba zařízení služeb cestovního ruchu, např. ubytovací a stravovací zařízení; vybavení zařízení služeb cestovního ruchu; b) rekonstrukce, oprava, obnova památkových a jiných objektů za účelem komplexních volnočasových areálů, ubytovacích a stravovacích zařízení; výstavba areálů volnočasových aktivit s primárním využitím pro cestovní ruch a kulturu; vybavení zařízení služeb pro kulturu. Hlavní cílové skupiny: Podnikatelé, návštěvníci, turisté Typy příjemců: malé a střední podniky; fyzické osoby zájmová sdružení právnických osob. Forma podpory: Pravděpodobně využití finančního nástroje, poskytující úvěry – aktivity a) a b) Dotace – individuální projekty

SC 3.1 – Veřejná infrastruktura cestovního ruchu a kulturního dědictví a jejich marketing a propagace V rámci této aktivity jsou relevantní objekty spadající pod vymezení: objekty kulturního dědictví nesoucí statut kulturní památka nebo národní kulturní památka v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění; hmotné a nehmotné kulturní dědictví na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR; hmotné a nehmotné kulturní dědictví dle zákona zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; památka historicky cenná pro daný region. Příklady podporovaných aktivit: a) revitalizace a obnova kulturního dědictví, tj. památek, kulturně a historicky cenných, architektonicky a urbanisticky významných budov, revitalizace objektů technických (industriálních) památek za účelem jejich dalšího využití pro volnočasové aktivity a kulturní a 80

kreativní odvětví, např. muzea, galerie, archivy, knihovny, divadla, operních domy a koncertních sály, vzdělávací, multifunkční a kulturně-komunitní centra apod. obnova a rekonstrukce dílen a technologického vybavení Nositelů tradice lidových řemesel, oceněných dle nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, ve znění pozdějších předpisů, s podporou udržení autentičnosti výroby; rekonstrukce památek lidové architektury a drobné lidové architektury s novými formami jejich využití, např. prodejny suvenýrů, prostory pro prezentaci tradičních řemesel, tradičních pokrmů, prostory k pořádání jarmarků, návštěvnická centra; rekonstrukce nebo vznik depozitářů pro muzejní a galerijní sbírky; rozvoj návštěvnické a veřejné infrastruktury vodní dopravy mimo síť TEN-T pro využití v cestovním ruchu; návštěvnická infrastruktura (naučné stezky, infocentra, WC, odpočívadla apod.) vyjma území CHKO, NP apod. Výjimku bude tvořit liniová stavba např. naučná stezka, která bude procházet katastrem obce i chráněným územím. b) Propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu propagační kampaně ČR v zahraničí ve vazbě na tematické produkty (kulturní, aktivní, lázeňský, kongresový a incentivní cestovní ruch propagační kampaně kraje/turistických regionů domácím návštěvníkům a turistům V rámci aktivit bude zásadní jasné definování výstupů z projektu a jejich rozsah a vazba na jednotlivé úrovně tj. celou republiku, kraj/kraje nebo minimálně turistický region. Projekty na propagaci jednotlivých měst/obcí/akcí nebudou podporovány. c) Informační podpora oboru cestovního ruchu statistická šetření, monitoring návštěvníků, marketingové výzkumy Pro rozhodování všech stakeholderů v oboru cestovního ruchu je nutné kontinuálně zajišťovat relevantní informace pro Satelitní účet cestovního ruchu, marketingový informační systém, monitoringy návštěvníků v regionech apod. Hlavní cílové skupiny: Návštěvníci, turisté, subjekty působící v cestovním ruchu a kulturních službách, obyvatelé. Typy příjemců: Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi3, nestátní neziskové organizace, církve, organizace zřizované nebo zakládané církvemi, zájmová sdružení právnických osob, fyzická osoba Forma podpory: Dotace – individuální projekty (aktivita a)

3

V případě organizací zakládaných kraji (obcemi) musí mít tito v nich většinový podíl.

81

PRCR JMK je koncipován v úzké vazbě na nadřazené koncepční dokumenty, a to jak průřezové, tak sektorové. Stejně tak PRCR JMK rozvíjí priority stanovené v příslušných krajských koncepčních dokumentech. Soulad priorit a opatření PRCR JMK a relevantních koncepčních dokumentů zobrazuje následující tabulka: Tab. G.4: Vazby priorit a opatření vybraných koncepčních dokumentů a IROP na priority a opatření Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020

Program rozvoje CR JMK 2014–2020

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020

Koncepce státní politiky CR 2014–2020

Priorita č. 1 Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 1.3 Priorita č. 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Priorita č. 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Priorita č. 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Opatření 4.3 Opatření 4.4

X

X X X X X X X X X X X X X X X

X X X X X X X X X X X

Strategie rozvoje JMK 2020 X X X X X X X X X X X X X

Program rozvoje JMK 2014– 2017 X X X X X X X X X X X X

X – priority a opatření PRCR JMK jsou v souladu s prioritami a opatřeními uvedených dokumentů.

82

IROP X X X X X X X X X X X X X

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020

PŘÍLOHY (část F)

Brno 2013

ZPRACOVATEL: GaREP, spol. s r.o. Nám. 28. října č. 3 Brno 602 00

ŘEŠITELSKÝ TÝM: Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. Bc. Ing. Roman Chmelař 2

OBSAH: F.1 Vysvětlivky pojmů ................................................................................................ 4 F.2 Vysvětlivky zkratek ..............................................................................................10 F.3 Vybraná statistická data ......................................................................................13 F.4 Přehled vypořádaných připomínek vznesených v průběhu zpracování PRCR JMK 2014+ .......................................................................................................................15 Analytická část (kapitoly A+B) ....................................................................................... 15 Návrhová část (kapitoly C+D+E+G) ............................................................................... 27 F.5 Přehled projektů s neúspěšnými žádostmi o podporu z fondu ROP Jihovýchod z oblasti cestovního ruchu (oblasti podpory 2.1 a 2.2) v Jihomoravském kraji ............36 F.6 Přehled projektů s úspěšnými žádostmi o podporu z fondu ROP Jihovýchod z oblasti cestovního ruchu (oblasti podpory 2.1 a 2.2) v Jihomoravském kraji ............43 F.7 Struktura návrhové části (priority a opatření) PRCR JMK 2007–2013 ....................48 F.8 Průřezová PowerPoint prezentace k jednotlivým částem PRCR JMK 2014+, které jsou určeny pro širokou veřejnost a volené orgány kraje ...........................................51 F.9 Mapové přílohy vztahující se k cestovnímu ruchu v Jihomoravském kraji .............52 F.10 Projektové záměry z oblasti cestovního ruchu na období 2014–2020..................58 F.11 Zdroje informací ................................................................................................63

3

F.1 VYSVĚTLIVKY POJMŮ agroturistika

turistické nebo rekreační pobyty na venkově na rodinných farmách; cílem je poznávání alternativních způsobů života, tradiční výroby potravin, kontakt s přírodou, jízda na kole, na koni, apod. (viz také venkovský cestovní ruch)

alokace

rozmístění, rozložení, rozdělení (zde finančních prostředků)

atraktivita cestovního ruchu

přírodní, kulturní nebo společenský subjekt, událost přitahující účastníky cestovního ruchu

brownfields

opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny

cestovní agentura

organizace prodávající zájezdy vytvořené cestovními kancelářemi; individuálnímu zákazníkovi může cestovní agentura prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a zájezdy pouze jako zprostředkovatel cestovní kanceláře

cestovní kancelář

organizace, která nabízí, rezervuje a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jinými cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu (individuálním zájemcům i jiným cestovním kancelářím)

cestovní ruch domácí

cestování a pobyt občanů mimo místo jejich obvyklého pobytu za účelem využití volného času, rekreace, poznání nebo za jiným nevýdělečným účelem, trvající ne déle než jeden rok a realizované kompletně ve vlastním státě

cestovní ruch sociální

začlenění lidí žijících v nízkých příjmových skupinách do činností spojených s rekreací a volným časem

cestovní ruch udržitelný

rozvoj cestovního ruchu založený na třech základních principech udržitelnosti, a to principu ekonomické prosperity, principu kulturně-sociální identity a principu ekologicky šetrného rozvoje cestovního ruchu

cestovní ruch venkovský

cestovní ruch, jehož přitažlivost a nabízené služby jsou založeny na některých aspektech venkovského způsobu života – rozsáhlá, tichá krajina, příroda, ubytování na statcích, chov domácích zvířat

cestovní ruch vodní

cestovní ruch využívající vodní plochy, vodní toky, moře a oceány pro různé aktivity

cestovní ruch zdravotní

cestovní ruch směřující především do lázní nebo rekreačních center; hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků, nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky, změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a relaxačních programů

cestovní ruch

aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem

4

cykloturistika

aktivní cestování, určené k poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti pomocí většinou speciálně upraveného cestovního kola

CzechTourism

Česká centrála cestovního ruchu, příspěvková organizace přímo řízená Ministerstvem pro místní rozvoj, která zprostředkovává základní informace o kulturních, historických, přírodních a společenských atraktivitách v ČR s cílem zvýšit výnosy z cestovního ruchu; zabývá se také marketingem, průzkumem domácího a zahraničního trhu a analyzováním zjištěných údajů

destinace cestovního ruchu

přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti odlišné od jiných destinací nebo také územní celek s velkou koncentrací atraktivit CR, rozvinutými službami CR a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků

destinační management

organizace zabývající se organizováním a logistikou konferencí a regionálních akcí v oblasti CR; v širším pojetí také spolupráce poskytovatelů služeb za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu v území

direct mailing

adresné rozesílání obchodních nabídek

ekoagroturistika

pobyty na rodinných farmách zabývajících se alternativním zemědělstvím; je zaměřena zejména na konzumaci zdravých potravin, práci na farmě, blízký kontakt s přírodou, jízdu na koni apod.

ekoturistika

forma udržitelné turistiky, která aktivně přispívá k ochraně přírodního a kulturního dědictví (jejími variantami v ČR jsou agroturistika nebo venkovská turistika)

exponovaný

(zde) v důležitém postavení

fam trip

poznávací zájezd pro zástupce touroperátorů, referenty cestovních kanceláří a cestovních agentur poskytovaný obvykle zdarma nebo za sníženou cenu; motivací pro realizaci zájezdu je propagace nového produktu nebo destinace, podpora pro prodej zájezdu na základě bezprostřední znalosti destinace a poskytovaných služeb či odměna za dobrou spolupráci s partnerem

incentivní turistika

turistika pobízející, vzbuzující motivaci (zaměstnanců); tyto akce jsou zpravidla organizovány pro oceněné pracovníky a jejich rodinný doprovod, mají vždy jasně stanovený obchodní, motivační nebo propagační cíl; objevuje se často ve spojení „kongresová a incentivní turistika“

incoming

příjezdy cizích občanů do hostitelské země; též příjezdový cestovní ruch, dříve aktivní cestovní ruch

infrastruktura

skupina národohospodářských odvětví zajišťujících předpoklady pro celkový rozvoj ekonomiky, především průmyslové a zemědělské výroby (zejména vybudování

5

dopravních systémů, spojů, energetických zdrojů, vodohospodářských zařízení, stavbu bytů, škol, zdravotnických zařízení, výzkumných institucí apod.) iniciace

vyvolání, podnět, uvedení

iritační index

postoj rezidentů k vývoji cestovního ruchu v dané lokalitě; ukazatelem tohoto vztahu je empiricky odvozená čtyřstupňová škála postojů (euforie, apatie, znechucení, antagonismus)

klastr

soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací – zejména institucí terciárního vzdělávání (VŠ, VOŠ) – jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti

Klub českých turistů

organizace sdružující zájemce o aktivní turistiku; vlastní turistické chaty a ubytovny pro levné ubytování na přitažlivých místech ČR, vydává mapy, zajišťuje značení turistických cest

kongresová turistika

cestovní ruch zaměřený na kongresy, konference, semináře, sympozia. Je podporován slevami dopravců, organizován pro předem známý okruh účastníků. Má zpravidla tematické zaměření, předem stanovený cíl jednání, vysoké nároky na materiálně-technickou základnu; objevuje se často ve spojení „kongresová a incentivní turistika“

lázeňské místo

území, na kterém jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně; za lázeňské místo je prohlášeno vládou na návrh ministra zdravotnictví (prohlášení není třeba, jestliže místo bylo uznáno za lázeňské již dříve zvláštními předpisy, nebo u míst se staletou lázeňskou tradicí)

management

systém teoretických a praktických řídicích znalostí, dovedností a činností; zahrnuje funkce plánování, organizování, rozhodování, motivování, komunikování a kontrolu

marketing

proces dosažení cílů organizace spočívající ve zjištění potřeb cílového trhu a uspokojení těchto potřeb lépe než konkurence

marketingový mix

všechny kontrolovatelné faktory, které byly vybrány, aby uspokojily potřeby zákazníka, v ekonomice uváděné tzv. 4P, v cestovním ruchu se spíše častěji uvádí 8P

návštěvnický management

soubor řídicích technik a nástrojů, používaných soukromými i veřejnými subjekty CR za účelem usměrňování toku návštěvníků, příp. i ovlivňování způsobu jejich chování; výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačněrezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací

odvětví cestovního ruchu

souhrn veřejných a soukromých subjektů a organizací, které se podílejí na vývoji, produkci, distribuci, poskytování a marketingu produktů a služeb sloužících potřebám cestujících

6

organizace cestovního ruchu (OCR)

fungující uskupení subjektů, které fungují na nějaké organizační platformě (svazek obcí, sdružení právnických osob atd.) a řídí a koordinují rozvoj cestovního ruchu na určitém území (místní, regionální, krajská, národní)

organizační struktura

souhrn organizačních útvarů a organizačních vztahů v instituci; organizační útvary vznikají jako specializovaná pracoviště v důsledku dělby práce (podle hlavních služeb, podle území podle typu zákazníků ap.); organizační vztahy jsou vztahy podřízenosti, nadřízenosti a vztahy spolupráce

park & ride

možnost zaparkovat osobní automobil na velkém záchytném parkovišti na okraji města nebo významného střediska cestovního ruchu a dále pokračovat v cestě dobře navazující městskou nebo veřejnou dopravou; tento způsob řešení dopravy je používán jako koncepční řešení vycházející ze záměrů ochrany životního prostředí

percepce

proces vnímání podnětů smyslovými orgány a jejich organizace a interpretace

plán

krátkodobý dokument prováděcího charakteru; v pravém slova smyslu již nejde o strategický dokument; je nezbytným návazným dokumentem na strategii, neboť konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit, obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování jednotlivých aktivit a projektů spolu s jejich rámcovými rozpočty

politika cestovního ruchu

vědomá podpora a tvorba cestovního ruchu, kterou uskutečňují různá společenství (obce, kraje, stát, svazy, sdružení a různé zájmové či profesní skupiny) ovlivňováním daností relevantních pro cestovní ruch

potenciál cestovního ruchu

způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

press trip

poznávací zájezd pro zástupce domácích nebo zahraničních novinářů poskytovaný obvykle zdarma nebo za sníženou cenu; motivací pro realizaci zájezdu je propagace, publicita a public relations nového produktu nebo destinace (články o destinaci)

produkt cestovního ruchu

souhrn činností v oblasti cestovního ruchu vytvářející ucelenou nabídku pro zájemce/účastníky za účelem využití volného času, rekreace, poznání, za jiným nevýdělečným účelem (včetně kongresového a církevního cestovního ruchu a lázeňství), realizovaný v konkrétní lokalitě, regionu či státu nebo tematicky zaměřený na území i více států (např. cykloturistika v pohraničí ČR a SRN); vždy musí jít o nabídku zahrnující kompletní zabezpečení účastníka s využitím lokalizačních předpokladů cestovního ruchu konkrétního regionu, státu či lokality

produkt cestovního ruchu národní

souhrn činností v oblasti cestovního ruchu vytvářející ucelenou nabídku pro zájemce/účastníky za účelem využití volného času, rekreace, poznání a za jiným nevýdělečným účelem, realizovaný na území státu přesahující správní hranice (v ČR

7

např. hranice několika krajů) nebo jde o nový produkt, jehož postupné zavádění je podporováno z úrovně státu; vždy musí jít o nabídku zahrnující kompletní zabezpečení účastníka s využitím lokalizačních předpokladů cestovního ruchu na území státu. program

střednědobý koncepční dokument; vychází ze strategie na navazuje na ni a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů

public relations

techniky a nástroje, pomocí nichž instituce buduje a udržuje vztahy se svým okolím a s veřejností, nahlíží její postoje a snaží se je ovlivňovat

rajonizace cestovního ruchu

vymezování homogenních regionů z hlediska cestovního ruchu, obvykle za účelem jejich propagace

satelitní účet cestovního ruchu

soubor účtů založený na koncepci národních účtů, který dává obraz o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství

segmentace

členitost, členění

strategie

dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území, pro něž daný subjekt strategii vytváří, a to ve všech základních tematických oblastech a na dlouhé období

subsidiarita

respektování pravomocí organizačně nižších úrovní

(trvale) udržitelný rozvoj

způsob ekonomického růstu, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí

turismus

cestovní ruch; souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či za jiným účelem

turistická infrastruktura

též infrastruktura cestovního ruchu; souhrn organizačnětechnických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v dané destinaci

turistická lokalita

významné místo cestovního ruchu na menší rozloze, jehož charakter neodpovídá významu turistické oblasti; koordinace a řízení je podřízeno turistickému regionu nebo oblasti, na jehož území se nachází.

turistická nabídka

maximální množství produktů CR na trhu CR, které má určitý subjekt (příp. souhrn subjektů) v úmyslu prodat za danou cenu

turistická oblast

územní celek specifický potenciálem převážně stejných přírodních, resp. kulturně-historických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace; potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch; území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a jsou za toto území shromažďovány statistické

8

informace; na území je k dispozici min. 3 tisíce lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních, v turistickém regionu Jižní Morava (= Jihomoravský kraj) je vymezeno 5 turistických oblastí – Znojemsko a Podyjí, Pálava a Lednicko-Valtický areál, Slovácko, Brno a okolí, Moravský kras a okolí turistický region

územní celek, jehož nabídka CR svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost; potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch a pro vybrané z nich jsou součástí národních produktů; území je v oblasti cestovního ruchu řízeno profesní organizací a jsou za toto území shromažďovány statistické informace; je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu; mohou se členit na turistické oblasti; na území se uskutečňuje min. 1 milion přenocování za rok v hromadných ubytovacích zařízeních, v Jihomoravském kraji je takovýto turistický region jeden – Jižní Morava, jehož vymezení je totožné s administrativním vymezením Jihomoravského kraje

turisticky značená trasa

trasa vybavená turistickým informačním systémem poskytujícím turistické a vlastivědné informace při pohybu v terénu

turisticky značené stezky

pěší turistické trasy označkované turistickými značkami

turistifikace

proces vytlačování základních funkcí sídla (obytné, obslužné, rekreační, hospodářské), které se stává destinací cestovního ruchu jako výsledek monokulturní hospodářské funkce cestovního ruchu

turistika

druh cestovního ruchu, kdy se účastník pohybuje vlastní silou (případně s využitím síly zvířat, ale nemotorizovaně); jde tedy o aktivní formu účasti návštěvníků na cestovním ruchu

výdaje na cestovní ruch

výdaje na celkovou cestovního ruchu

wellness

aktivity kombinující možnost fyzické i psychické relaxace a regeneraci (např. lázně, masáže, sauna, solárium, pedikúra atd.)

spotřebu

vynaložené

účastníkem

Pramen: Pásková, Zelenka, 2012; Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007– 2013; www.cojeco.cz, http://cs.wikipedia.org, www.slovnik-cizich-slov.cz.

9

F.2 VYSVĚTLIVKY ZKRATEK A.T.I.C.

Asociace turistických informačních center

A.T.U.R.

Asociace turistických regionů

AČCKA

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

AHR

Asociace hotelů a restaurací ČR

AOCR

Asociace organizací cestovního ruchu

AP

akční plán

CA

cestovní agentura

CCR JM

Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava

CK

cestovní kancelář

CR

cestovní ruch

CzT

CzechInvest

ČCCR

Česká centrála cestovního ruchu

ČR

Česká republika

ČSKS

Český systém kvality služeb

ČSÚ

Český statistický úřad

DSO

dobrovolný svazek obcí

ECEAT

Evropské centrum pro ekoagroturistiku

ESIF

Evropské strukturální a investiční fondy

EU

Evropská unie

HUZ

hromadné ubytovací zařízení

CHKO

chráněná krajinná oblast

IDS

integrovaný dopravní systém

IOP

Integrovaný operační program

IROP

Integrovaný regionální operační program

JMK

Jihomoravský kraj

JV

Jihovýchod (region NUTS II)

KČT

Klub českých turistů

KIT

kongresový a incentivní cestovní ruch

KORDIS JMK

Koordinátor integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje

KrÚ

krajský úřad

LVA

Lednicko-Valtický areál

MAS

místní akční skupina

10

MCB

Moravia Convention Bureau

MD

Ministerstvo dopravy

MF

Ministerstvo financí

MICE

turistika služebních cest – tzv. business travel, kongresová a incentivní turistika, účast na sympoziích a zasedáních, výstavy a veletrhy (Meetings, Incentives, Conventions and Exhibitions)

MK

Ministerstvo kultury

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MO

Ministerstvo obrany

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

Mze

Ministerstvo zemědělství

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NČI

Národní číselník indikátorů

NNO

nevládní neziskové organizace

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NPÚ

Národní památkový ústav

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques)

OCR KrÚ JMK

Oddělení cestovního ruchu krajského úřadu Jihomoravského kraje

OCR

organizace cestovního ruchu

OD

Odbor dopravy

OIR

objekty individuální rekreace

ORVZ

Oddělení legislativní a právní

OKPP

Odbor kultury a památkové péče

OP

operační program

ORP

obec s rozšířenou působností

ORVZ

Oddělení rozvoje venkova a zemědělství

OSR

Oddělení strategického rozvoje

OÚPSŘ

Odbor územního plánování a stavebního řádu

11

OVV

Odbor vnějších vztahů

OŽP

Odbor životního prostředí

P+R

park and ride

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PRCR

Program rozvoje cestovního ruchu

R

rychlostní komunikace

ROP

Regionální operační program

RRA JM

Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

RTIC

regionální turistické informační centrum

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SLDB

Sčítání lidí, domů a bytů

SO ORP

správní obvod obce s rozšířenou působností

SOCR

Svaz obchodu a cestovního ruchu

SPO

sdružení právnických osob

SRR

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020

SÚS JMK

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje

TEN-T

Transevropská Networks)

TIC

turistické informační centrum

TR

turistický region

TSA

Satelitní účet cestovního ruchu (Tourism Satellite Account)

TVÚ

turisticky významné území

UNESCO

Mezinárodní organizace pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)

UV – ASZ

Úřad vlády – Agentura pro sociální začleňování

V4

země Visegrádské skupiny

VB

Velká Británie

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZOO

zoologická zahrada

ŽP

životní prostředí

12

dopravní

síť

(Trans-European

Transport

F.3 VYBRANÁ STATISTICKÁ DATA Tab. 1: Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hromadných ubytovacích zařízeních jednotlivých krajů v ČR v letech 2007 až 2012 Území 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ČVL 35,8 35,7 32,8 34,6 35,9 35,7 ČR VP 42,8 42,4 38,7 40,5 42,3 42,6 ČVL 51,7 49,1 45,1 48,9 52,9 54,3 Hl. m. Praha VP 59,4 55,4 50,8 54,2 58,7 60,5 ČVL 29,3 27,6 23,8 24,3 25,4 25,2 Středočeský kraj VP 35,6 33,9 29,9 29,8 31,5 32,1 ČVL 26,0 28,8 27,5 27,3 26,3 26,2 Jihočeský kraj VP 30,9 34,0 32,5 31,9 32,2 31,4 ČVL 26,8 24,4 22,7 24,1 22,2 24,2 Plzeňský kraj VP 31,7 29,4 27,0 29,2 28,1 30,1 ČVL 45,4 48,8 46,2 48,9 51,4 52,1 Karlovarský kraj VP 51,9 55,0 51,7 54,8 57,1 58,8 ČVL 20,8 20,4 18,1 17,8 20,7 19,8 Ústecký kraj VP 26,3 26,0 22,2 22,6 25,7 26,1 ČVL 25,4 26,9 26,5 27,4 27,7 26,9 Liberecký kraj VP 29,6 31,1 31,0 31,8 32,4 31,8 ČVL 28,9 31,1 29,3 29,5 29,3 28,4 Královéhradecký kraj VP 33,7 36,1 34,4 33,7 33,8 33,5 ČVL 25,1 24,8 20,9 21,2 21,0 20,2 Pardubický kraj VP 29,6 30,5 25,0 24,7 25,8 24,4 ČVL 26,1 22,6 20,1 20,2 20,7 20,2 Kraj Vysočina VP 30,3 28,0 24,3 24,6 25,8 25,3

Jihomoravský kraj

ČVL VP

28,4 36,9

28,6 37,0

23,6 29,2

23,7 30,0

24,3 30,0

23,4 30,3

Olomoucký kraj

ČVL VP ČVL VP ČVL VP

26,7 32,1 33,2 34,8 27,4 34,4

24,9 31,4 34,0 35,1 26,0 33,1

22,3 26,6 30,2 36,2 23,5 29,0

23,5 29,4 30,4 36,0 24,1 29,0

23,3 30,2 29,3 39,6 24,4 29,0

22,7 29,6 28,8 40,0 21,5 26,6

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Tab. 2: Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) ve vybraných kategoriích hromadných ubytovacích zařízení Jihomoravského kraje v letech 2007 až 2012 ostatní hotely a JMK celkem 4* hotely 3* hotely penziony Rok ČVL VP ČVL VP ČVL VP ČVL VP 2007 28,4 36,9 34,6 44,2 29,8 38,1 23,2 28,5

13

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Průměr

JMK celkem ČVL 28,6 23,6 23,7 24,3 23,4 25,3

VP 37 29,2 30 30 30,3 32,2

4* hotely ČVL 34,4 23,9 27,8 29,7 28,4 29,8

3* hotely

VP 43,1 27,0 33,2 34,2 36,9 36,4

14

ČVL 29,9 24,4 24,5 25,8 25,2 26,6

VP 38,8 31,7 31,7 33,4 33,3 34,5

ostatní hotely a penziony ČVL VP 23,8 28,8 23,5 26,0 20,9 22,2 20,8 22,4 19,4 21,8 21,9 24,9

F.4 PŘEHLED VYPOŘÁDANÝCH PŘIPOMÍNEK VZNESENÝCH V PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ PRCR JMK 2014+ Analytická část (kapitoly A+B) Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka Vypovídací hodnota této části je velmi nízká. Důvodem je metodický postup zpracovatelů, který vychází Akčního plánu PRCR. Jeho podoba neumožňuje smysluplné vyhodnocení. V samotném AP je navíc větička, že jde o pouze o orientační a neúplný seznam příkladů projektů. Navíc i zpracovatel si je vědom problematičnosti AP, když uvádí, že jde spíše o databázi „snů a přání“.

1.

Martin Šauer, ESF MU

ČÁST A ZHODNOCENÍ PRCR 2007–2013

Jako vhodnější považuji cestu alespoň rámcového vyhodnocení realizovaných projektů a aktivit min. za jednotlivá opatření PRCR 2007–2013, a to ve vazbě na definované cíle. Nemyslím si, že těch projektů je tolik, aby alespoň rámcová představa nemohla být vytvořena. Zároveň je důležité si uvědomit, které s realizovaných projektů je kraj schopen, ať už přímo či nepřímo, svými nástroji ovlivnit.

Způsob vypořádání Akceptováno, doplněno. Do analytické části PRCR, resp. do příloh budou doplněny projekty podpořené z ROP JV, které představují hlavní skupinu projektů z CR, které byly v posledních letech realizovány a které naplňují z větší či menší části všechny priority, které jsou uvedeny v PRCR JMK 2007 – 2013. Metodický postup v této části byl ovlivněn zadáním zakázky a stupněm rozpracovanosti monitoringu současného PRCR JMK.

To vše se pak může stát skutečnými východisky pro formulaci návrhů nových priorit a opatření.

2.

Martin Šauer, ESF MU

Do přílohy dát plné znění a strukturu hodnocených priorit, opatření a aktivit.

Akceptováno, doplněno.

Chybí mi zde kapitola, která by alespoň rámcově vyhodnotila význam cestovního ruchu v kraji. KPMG myslím něco za JMK zpracovávala.

Neakceptováno.

ČÁST A ZHODNOCENÍ PRCR 2007–2013

Dále mi v analýze chybí představení zásadních „mega“ trendů, které formují vnější prostředí cestovního ruchu v JMK (jak poptávkových, tak nabídkových). 3.

Martin Šauer, ESF MU

B. ANALYTICKÁ ČÁST

Studie od KPMG opravdu existuje, ale veřejně je podobě shrnující prezentace dostupná pouze za celou Českou republiku. Za jednotlivé kraje je již nutné tuto studii nakoupit. V současnosti JMK ani zhotovitel tuto studii za kraj nevlastní. Navíc je tato studii již zastaralá. Při tvorbě analytické i návrhové části zhotovitel vycházel také z Koncepce státní politiky CR v České republice na období 2014 – 2020, kde tyto trendy jsou souhrnně uvedeny. Zhotovitel tyto trendy

15

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Způsob vypořádání respektoval při tvorbě analýz a průběžně jsou v textu zmiňovány. Struktura kapitol PRCR byla předem určena zadavatelem.

Budeme mít tato tabulka nějaký vliv na návrhovou část? Pokud ano, pak by měla být diskutována s aktéry CR. 4.

Martin Šauer, ESF MU

STR. 26, TAB. Č. 2

Formálně je špatně používán pojem turistika, správně má být např. nákupní cestovní ruch, nikoliv turistika.

Akceptováno, doplněno. Tato tabulka byla z větší části převzata z PRCR JMK 2007 – 2013, kde již byla s aktéry diskutována a slouží pouze k dokreslení situace. Pojem nákupní CR byl opraven.

5.

6.

7.

8.

Martin Šauer, ESF MU

Martin Šauer, ESF MU

Martin Šauer, ESF MU

Martin Šauer, ESF MU

STR. 30

STR. 38

Význam středisek je možno měřit jejich lůžkovou kapacitou. Nicméně hranice pro určení významnosti musí být učiněna na základě určité kapacity (např. 200 lůžek), nikoliv počtem obcí (25 obcí)

Akceptováno, doplněno.

Kapitolka Marketing cestovního ruchu nemá být součástí kapitoly Analýza turistické infrastruktury.

Akceptováno, nedoplněno. Struktura kapitol PRCR byla předem určena zadavatelem.

V analýze bych kladl daleko větší důraz na analýzu vnitřního prostředí (činnosti aktérů CR, kraje a jejich odborů, CCRJM, NNO, atd. a jejich vzájemné spolupráce). Tedy doporučuji zařadit kapitolu Organizace cestovního ruch v JMK (či Koordinace a spolupráce) Větší vypovídací schopnost má počet přenocování.

Akceptováno, nedoplněno.

Brno jako město kongresového CR – v textu se uvádí, že Brnu se nedaří konkurovat Vídni nebo Praze. Ale tato města jsou řádově svým významem na trhu úplně někde jinde. Brno ani Praze ani Vídni nekonkuruje (a to platí i naopak).

Akceptováno, doplněno.

STR. 45, TAB. 10

Str. 50

Ano, souhlasíme a tato hranice (200) byla opravdu tak určena. Chyba se stala v tom, že to tam již nebylo napsáno. Tato chyba je již opravena.

Ano, souhlasíme. Počet přenocování je uveden u tab. 9. U tab. 10 je počet přenocování nahrazen průměrným počtem nocí, u kterého je jednodušeji rozpoznatelný trend v čase.

Konkurentem JMK není Dolní Rakousko jako celek, ale pouze jeho severní část.

9.

Martin Šauer, ESF MU

Měly by být identifikovány takové problémy, které je schopen kraj svou politikou a nástroji přímo či nepřímo ovlivnit. B.7

Absence zákona je do jisté míry problém celonárodní. Možná je tu problém spíše s postavením kraje v připravovaném návrhu. Jde o pestrý soubor problémů, jak co do

16

Akceptováno, částečně doplněno. Identifikace problémů byla vytvořena jako souhrn poznatků z analytické části bez respektování možností ovlivnění ze strany kraje či

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka významu tak zaměření. Vidím tento výčet jako neucelený. Není příliš zohledněna problematika kvality služeb, interpretace přírodních a kulturních hodnot, dopravy v klidu, kulturně-historických objektů, informací a monitoringu (nikoliv pouze marketing).

Způsob vypořádání soukromých subjektů. Tyto skutečnosti budou rozlišovány až při formulaci návrhové části, kde budou identifikováni jednotliví realizátoři navrhovaných opatření a aktivit.

Dále bych velmi vážil ty případy, které může vyřešit trh (komerční infra a služby) a to, co má veřejnou povahu.

10.

11.

12.

13

14.

OD KrÚ JMK

OD KrÚ JMK

OD KrÚ JMK

OD KrÚ JMK

OD KrÚ JMK

Akceptováno, doplněno.

4c/41, B.8/54

Nelze souhlasit s tím, že mezinárodní veřejné letiště Brno–Tuřany "stále není vyhovující pro rozvoj mezinárodního kongresového cestovního ruchu". Letiště splňuje veškeré požadavky pro mezinárodní dopravu a má několikanásobnou kapacitní rezervu. To co nevyhovuje, je nedostatečný počet linek a především napojení na hub letiště.

Akceptováno, doplněno.

4c/41

Nelze konstatovat, že "neexistují vážnější bariery u ostatních typů dopravní infrastruktury". Brněnský železniční uzel je naprosto nevyhovující jak z hlediska kapacity (nelze přidávat další spoje naopak hrozí úbytek) tak kultury cestování.

Akceptováno, upraveno.

4c/41

Silnice I. třídy jsou často nevyhovující zejména v dopravně technickém stavu (např. I/53), ale tvrzení, že "jsou často v havarijním stavu" je neadekvátní. Případný havarijní stavební stav je na silnicích I. tř. spíše krátkodobou výjimkou. IDS JMK neobsahuje linku do Drosendorfu.

Neakceptováno. Od června 2013 se objevuje v jízdním řádu prodloužená linka č. 816 ze Znojma přes Vranov nad Dyjí až do Drosendorfu.

4c/42

B.7/53 4c/42

Z důvodu silničních oprav a nemožnosti objízdné trasy ale v současné době není realizována. Až po jejich dokončení bude prakticky uskutečňována. Opakovaně se tvrdí, že JMK chybí generel dopravy v klidu. Z pozice JMK nelze tuto problematiku řešit generelem, doprava v klidu se musí řešit na úrovni obce (standardně se řeší územním plánem). Je snad relevantní nedostatek míst v obci A nahradit místy v obci B? Na úrovni kraje lze pouze částečně řešit problematiku systému P&R, což zase ovšem nesouvisí s cestovním ruchem.

17

Akceptováno, upraveno. Souhlasíme, že tuto věc je nutné prakticky řešit na úrovni jednotlivých obcí (ti jsou zodpovědní a jsou případnými realizátoři staveb), ale bez krajského generelu nelze koncepčně zhodnotit, zda je stav v rámci kraje špatný nebo dobrý, případně kde jsou hlavní nedostatky, tudíž ani kraj v tomto směru nemůže

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Způsob vypořádání koncepčně iniciovat nějakou změnu, neboť k tomu nemá podklady.

OD KrÚ JMK

B.8/55

V příležitostech není důvod omezovat rozvoj linek na letišti Tuřany na zahraniční společnosti.

Akceptováno, upraveno.

15.

16.

OD KrÚ JMK

B.8/55

Do příležitostí patří prodloužení rekreační plavby po řece Moravě.

Akceptováno, doplněno.

„nadregionální" úroveň marketingu – web tourcentrope.eu - DOPLNĚNÍ

Akceptováno, doplněno, ale do kapitoly B.1, kde se hodnotí projekty z minulosti.

17.

OVV KrÚ JMK, Mgr. et Mgr. Pavel Čmiel, tel. 541658869

18.

OVV KrÚ JMK, Mgr. et. Mgr. Pavel Čmiel, tel. 541658869

19.

20.

21.

22.

23.

OVV KrÚ JMK, Mgr. et. Mgr. Pavel Čmiel, tel. 541658869

OVV KrÚ JMK, Ing. Přemysl Putna, tel. 541651520

OVV KrÚ JMK, Mgr.Čeněk Absolon, Ph.D., tel. 541651521

OVV KrÚ JMK, Mgr. Čeněk Absolon, Ph.D., tel. 541651521

OVV KrÚ JMK,

str. 38

str. 49

PŘÍLEŽITOSTI

Jedna z pilotních aktivit projektu centrope CAPACITY spolufinancovaného z ERDF, který skončil 31.12.2012. Propagace Points of interest, kulturních akcí a cyklotras v rámci regionu centrope tvořeného příhraničními regiony CZ, SK, AT a H. Na aktivitách webu spolupracuje i CCR JM. Info na www.centrope.com. reflexe spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi JMK a regiony v Rakousku, na Slovensku a v Maďarsku - DOPLNĚNÍ

Akceptováno, doplněno do kapitoly B.6.

spolupráce na přeshraničních projektech se slovenskými a rakouskými partnery a nadregionáních projektech (CENTROPE) DOPLNĚNÍ

Akceptováno, doplněno.

EXPO 2015 – zacílení na italskou klientelu DOPLNĚNÍ

Akceptováno, doplněno.

zaměření na ruskou komunitu trvale žijící v ČR - DOPLNĚNÍ

Akceptováno, ale nezapracováno jako samostatný výrok, ale byl upraven jiný výrok.

prezentace JMK na významných mezinárodních akcích s dopadem na cestovní ruch - DOPLNĚNÍ

Akceptováno, doplněno.

Opatření 3.3 – Marketing na přeshraniční

Akceptováno, částečně

(str. 55, bod 2)

PŘÍLEŽITOSTI

Připomínka č. 20 a č. 22 byla sloučena do jednoho výroku v rámci „příležitostí“ ve SWOT analýze.

(str. 55)

PŘÍLEŽITOSTI

(str. 55)

PŘÍLEŽITOSTI

(str. 55)

PRIORITA 3:

18

Připomínka č. 20 a č. 22 byla sloučena do jednoho výroku v rámci „příležitostí“ ve SWOT analýze.

Č.

Instituce kontakt Mgr. et. Mgr. Pavel Čmiel, tel. 541658869

24.

25.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

Kapitola / strana Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu

B2. ANALYTICKÁ ČÁST/20

B2. ANALYTICKÁ ČÁST/21

Připomínka úrovni - DOPLNĚNÍ

26.

B4. ANALYTICKÁ ČÁST/28

zapracováno. Nebude to nové opatření, ale bude to doplněno v rámci aktivit stávajícího opatření 3.1

Dále se cestovního ruchu zprostředkovaně (nepřímo) dotýkají dotace v rámci dotačního programu odboru kultury a památkové péče (podpora subjektů…) – v roce 2013 cca 13 mil. Kč a mimořádné dotace směřující do rozvoje kultury a památkové péče v Jihomoravském kraji v roce 2013 ve výši cca 33 mil. Kč. (13 mil. je pouze částka určená pro dotační program, kultura a památky jsou dále podporovány mimořádnými dotacemi z OK a OKH)

Akceptováno, doplněno.

Aktivity cestovního ruchu jsou také pravidelně podporovány přímo z rozpočtu Jihomoravského kraje (co je míněno pojmem přímo z rozpočtu?)

Akceptováno, vysvětleno.

V rámci kompetencí jiných odborů kraj přispívá také na činnost kulturních institucí, na opravu památek a na pořádání kulturních akcí. (Doporučujeme zvážit, zda by nebylo srozumitelnější všechny dotace a dotační programy do jedné ucelené části textu, např. v případě odboru kultury a památkové péče v souvislosti s výše uvedenou částkou poskytovanou na dotace matoucí)

Dále Jihomoravský kraj spolufinancuje 15% každý rozvojový projekt, který získá dotaci z ROP JV a spadá na území kraje. (Nejenom z ROP JV, ale i z dalších OP EU, např. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko – podpora projektu Porta culturae)

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

Způsob vypořádání

V Jihomoravském kraji se nacházejí dvě památky UNESCO (LVA, vila Tugendhat), několik městských památkových rezervací (3) a zón (12). (Nikoliv 11 památkových zón, zvážit, zda by nebylo vhodné uvést i vesnické památkové rezervace (3) a vesnické památkové zóny (9), nachází se zde také tzv. „technická“ památková rezervace Stará huť v Josefovském údolí u Adamova)

19

„Přímo z rozpočtu JMK“ jsou například myšleny ty konkrétní věci (ne rozpočty odborů), které jsou v daném odstavci zmíněny (Grand Prix Brno, CCR JM …).

Text dodržuje strukturu danou zadavatelem, nicméně došlo k doplnění nadpisu „Vybrané projekty podpořené ze strukturálních fondů EU“.

Bylo opraveno a doplněno.

Akceptováno, vybrané doplněno.

Č.

Instituce kontakt

27.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

28.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

29.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

30.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

31.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

32.

Krajský úřad Jihomoravské ho kraje, odbor kultury a památkové péče

Kapitola / strana

B4. ANALYTICKÁ ČÁST/28

B4. ANALYTICKÁ ČÁST/28

B4. ANALYTICKÁ ČÁST/28

Ing. Bc. Anna Hubáčková

Akceptováno, doplněno.

Mezi další významné kulturně historické památky lze zařadit zámky (např. Vranov nad Dyjí, Jevišovice, Lednice na Moravě, Slavkov u Brna, Bučovice a Boskovice) (Zámek v Jevišovicích a Boskovicích nemají zásadní význam pro cestovní ruch, doporučujeme jmenovat Uherčice, a zvážit, zda by nebylo vhodné uvést všechny nemovité NKP v Jihomoravském kraji, mj. v kategorii církevních staveb významnou Znojemskou hradní rotundu)

Akceptováno, doplněno (vyjma všech NKP v JMK).

Doporučujeme zvážit psaní nemateriálních kulturních statků verbuňk a jízda králů s malými počátečními písmeny. Jedná se o obecné názvy nemateriálních jevů kulturního dědictví.

Akceptováno, doplněno.

Na mapě na str. 29 je v oblasti u Moravského Krumlova chybně uvedena Slovanská epopej – v současné době je umístěna v Praze.

Akceptováno, zatím neopraveno.

Proč jsou v Tab. 3 uvedeny mezi středisky nadregionálního významu jak Lednickovaltický areál, tak Lednice samostatně? Disponují dané oblasti odlišnými atraktivitami pro cestovní ruch?

Akceptováno, vysvětleno.

- roztříštěnost aktivit (např. v v oblasti krajských dotačních titulů) mezi různé odbory Krajského úřadu Jihomoravského kraje (odbory, nikoliv oddělení, Krajský úřad Jihomoravského kraje s velkým K)

Akceptováno, doplněno.

Nemáme připomínky, za určitý potenciál cestovního ruchu považuji i Brněnskou přehradu (nevšimla jsem si zmínky v Programu), Brno i JMK tam poměrně dost

Akceptováno, vysvětleno.

B4. ANALYTICKÁ ČÁST/30

B7. ANALYTICKÁ ČÁST/53

OBECNĚ

Způsob vypořádání

Zásadní význam lze v kraji přisoudit třem kulturně historickým krajinným areálům, a to Lednicko - valtickému, Slavkovskému bojišti a oblasti Vranovska-Bítovska. (Na území Jihomoravského kraje se nachází tři krajinné památkové zóny – Lednicko - valtický areál, Bojiště bitvy u Slavkova a VranovskoBítovsko)

B4. ANALYTICKÁ ČÁST/29

OŽP KrÚ JMK 33.

Připomínka

20

Ano, to je pravda a víme to, je to stav k roku 2010 (viz pramen u mapy). Nicméně novější mapa tohoto typu zatím není k dispozici.

Obec Lednice se postupem let stala opravdovým střediskem CR národního významu, což jiné obce v rámci LVA nebo i celého kraje (vyjma Brna, Mikulova Znojma) tohoto významu nedosahují. Je to dáno razantním růstem lůžkové kapacity (tab. 4) i rozšířením turistických možností přímo v obci (o lázeňství).

Ano, určitý potenciál Brněnská přehrada rozhodně má, a to zejména v oblasti

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka financuje.

Způsob vypořádání příměstské krátkodobé rekreace a lodní turistické dopravě. Tyto věci tam už jsou zmíněny v přírodním potenciálu (poslední věta kapitoly), v analýze dopravních možností apod.

Zvolení barev u grafů i tabulky. Nerealizované projekty navrhujeme označit červeně a realizované modře. Barvy jsou přehozené a je to matoucí.

Akceptováno, upraveno.

Přidat do ohrožení ztráta konkurenceschopnosti u veletržní turistiky

Neakceptováno. Ztráta konkurenceschopnosti veletrhů není dána vnějšími faktory (např. krize, ta působí na všechny veletrhy obecně), ale vnitřními (vedením a stavem BVV, jiné veletržní prostory v kraji nemají velký význam).

Částečně jdou proti sobě silné (Významně pozitivní konkurenceschopnost kraje v rámci střední Evropy v oblasti vinařské a veletržní turistiky) a slabé (V rámci střední Evropy kraj ztrácí konkurenceschopnosti v oblastech lázeňské a kongresové turistiky) odrážky u SWOT. Ke zvážení přesun těchto odrážek do příležitostí a ohrožení.

Akceptováno, doplněno částečně.

Akceptujeme, částečně na příslušné místo doplněno.

Strana 30

Prudký nárůst ubytovací kapacity byl způsobený vysokými dotacemi soukromým subjektům. Vede k pokřivení trhu a s tím souvisejícím problémům všech ubytovacích zařízení, a to včetně těch, které získaly dotaci. Zoufale nízké využití ubytovací kapacity v jihomoravském kraji zákonitě vede ke snižování kvality ubytovacích služeb u všech, protože nízká obsazenost znamená nízké tržby, a to nutí hoteliéry ke snižování nákladů, které už většinou způsobuje i pokles úrovně služeb. Potíže nedotovaných hotelů jsou zvýrazněné tím, že u dotovaných nejsou kontrolovány podmínky poskytnutí dotace, tzn. zvýšení počtu pracovních míst, celoroční provoz atd.

Akceptováno, částečně doplněno.

Strana 31

Tvrzení, že atraktivnost střediska (myšleno města nebo místa) indikuje počet lůžek, je v podmínkách jižní Moravy nesmyslné, protože mezi jednotlivými středisky je velmi malá vzdálenost, kterou lze překonat na kole za několik desítek minut. Navíc, téměř žádné středisko není tak atraktivní, aby mohlo sloužit jako jediné místo dovolené, takže drtivá většina turistů navštíví několik středisek. Domnívám se, že zdatný cyklista by dokázal všechna uvedená střediska objet za

MMB 34.

jelinek.michal @brno.cz

STR. 6-14

MMB 35.

jelinek.michal @brno.cz

SWOT ANALÝZA

MMB 36.

jelinek.michal @brno.cz

SWOT ANALÝZA

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 37.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 38.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

21

Tato skutečnost bude reflektována i v návrhové části PRCR JMK 2014+.

Míru atraktivity lze měřit více způsoby (návštěvností, počtem lůžek, výběrem poplatků atd.). V případě Macochy, resp. Moravského krasu se jedná o atraktivitu s 1–2 denní návštěvností, a proto tam je

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Způsob vypořádání

jediný den. Tvrzení, že atraktivnost střediska indikuje počet lůžek, sloužilo pouze jako jedno z odůvodnění pro nesmyslné poskytování dotací na stavbu hotelů a penzionů. To, že atraktivnost střediska neindikuje počet lůžek je dobře vidět na jedné z největších atrakcí jižní Moravy, a to je Macocha, kde na Skalním mlýnu je pouze jeden malý hotýlek a i ten má problémy s vytížením pokojů. Také neodpovídá uváděné číslo využití lůžkové kapacity tj. 40%, protože ze statistických údajů a i z údajů uvedených v tomto materiálu vyplývá, že využití lůžkové kapacity je cca 25% - 30%, a to by byl údaj, který by se musel uvést nikoliv slovy o poměrně vysoké výši dotací, ale slovy o nesmyslných dotacích, jejichž získání nemohlo být odůvodněno reálnými údaji. Tyto dotace musely být schváleny na základě nepravdivých údajů, o čemž svědčí i údaje z roku 2007.

pouze Skalní Mlýn. Nicméně kapacit v celém Moravském krasu je poměrně dost (Blansko, Jedovnice, Suchý, Sloup …).

Akceptováno.

Strana 37

Pokud si vydělím počet kongresových akcí a počet jejich účastníků, tak dostanu počet účastníků na jednu akci cca 100 osob, a to je pro to, co se v praxi rozumí kongresovou turistikou, velmi málo. Výběrová řízení na kongres požadují minimální kapacitu sálu 200 míst a předpokládaný počet účastníků je tedy nejméně 200 osob. Znamená to, že do účastníků kongresových akcí jsou v tomto případě asi zahrnováni i klienti, kteří se zúčastnili typů akcí například školení, incentivní turistika atd.. Naprosto v této kapitole chybí přehled počtu přenocování a suma peněz, kterou tato klientela utratila. Z výše uvedených důvodů se domnívám, že tato kapitola nemá vypovídající hodnotu. Pro úplnost uvádím, že v dotazníku, který jsem pro tyto účely vyplňoval, nebyl definován pojem kongresová turistika, takže vyplnění dotazníku se řídilo různými úsudky, a to vedlo k tomu, že do kongresové turistiky byl zahrnován i jiný typ akcí.

Akceptováno, nedoplněno.

Strana 48

Klesající spokojenost s ubytováním je dána dotacemi na ubytovací služby, kdy nárůst hotelových kapacit nebyl provázený nárůstem zákazníků a z tohoto důvodu musí hotely snižovat náklady, a to i na vrub kvality služeb. Navíc většina dotovaných ubytovacích zařízení byla postavena a je provozována subjekty, které nemají s hotelnictvím zkušenosti a ani nemají odpovídající vzdělání v oboru, a to opět přispívá ke snížení kvality ubytovacích služeb.

Strana 39

Brněnské letiště – počet pravidelných spojů neodpovídá významu této aglomerace a technickým možnostem letiště. Je nutné

Akceptováno, doplněno. Viz připomínka č. 10.

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 39.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 40.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

41.

Ing. Ivo Skalický

22

Za způsob schvalování dotací zodpovídá Regionální rada NUTS II Jihovýchod, nikoliv Jihomoravský kraj.

Problematická statistika se objevuje nejen v oblasti kongresové turistiky, ale i v jiných segmentech statistiky cestovního ruchu. Její součástí jsou i akce menšího rozsahu, což je vzhledem k nabízeným kapacitám v JMK adekvátní (viz MCB).

Jedná se o komentář, ne o připomínku. Navíc tato skutečnost je již zmíněna v předešlém textu.

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

533 422 111

Připomínka

Způsob vypořádání

vyvíjet tlak na řádové zvýšení pravidelných spojů.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

Akceptováno, doplněno částečně. Byla doplněna časová řada 2007 - 2012 vytíženosti lůžek v krajích ČR do příloh PRCR.

Strana 47

Pokud vezmu počet přenocování tuzemských a zahraničních návštěvníků a vydělím je počtem disponibilních lůžek za rok, tak získám průměrné roční využití ubytovacích zařízení v lůžkodnech. V roce 2012 to u tříhvězdičkových hotelů činilo 22,5%! To je téměř třetinová hodnota, než je uváděna v učebnicích jako hodnota nutná pro prostou životaschopnost ubytovacího zařízení (65%). V roce 2007 bylo toto využití 27,4 %, což dokazuje, že i v roce 2007 byl v Jihomoravském kraji nadbytek ubytovacích kapacit, které neměly odpovídající počet zákazníků a dotační politikou se tento stav ještě o cca 1/4 zhoršil. Podobná čísla jsou i u ostatních kategorií a to, že tato čísla nejsou uváděná, je základní chybou této studie, která neumožňuje správné určení dalšího rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. To, že v této studii není uvedené a porovnávané vytížení ubytovacích kapacit, přestože je všeobecně a snadno dostupné v rámci státních statistických šetření, vede k tomu, že v této studii chybí základní důvod, proč se vlastně tento program se vytváří. Tento program se vytváří z důvodu, aby se zvýšil ekonomický přínos cestovního ruchu pro Jihomoravský kraj. Uvádí se počet návštěvníků a to je bezcenný údaj, protože návštěvník zde nemusí utratit ani korunu (a v praxi se to často děje, například tím, že návštěvníkem je i turista z Ruska, který přistane v Brně na letišti a rakouským autobusem odjede na dovolenou do Vídně, pak se po týdnu vrátí a odletí zpět. Podle statistiků zde byl návštěvníkem po dva dny, ale v praxi neutratil zde ani korunu. Teprve ten, kdo tady přenocuje, tak zde jistě utratí nějakou částku).

Akceptováno, nezapracováno.

Ve studii chybí.

V celé studii se nepočítá s tzv. business klientelou, což jsou především hosté na služební cestě. Tato klientela tvoří podstatnou část přenocování. Ve studii se uvádí sice veletržní a kongresová klientela, ale toto jsou podmnožiny velké množiny business klientely. Její chování je jiné než u běžných turistů. Tato skupina by měla být oddělena od ostatních a měly by být podchyceny trendy této klientely. Pokud nejsou oddělené údaje za tuto klientelu, tak můžeme docházet k chybným závěrům.

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 42.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 43.

603 272 300 Hotel Slovan Lidická 702/23, 602 00 Brno

23

Počet lůžek, přenocování a průměrná doba pobytu (i u jednotlivých národností) je uvedena v mnoha tabulkách i mapách v kapitole B.4 a B.5.

Tato klientela netvoří podstatnou část přenocování, ale v průměru cca 15–20 % všech přenocování. Charakter PRCR neumožnil takto podrobnou strukturaci statistik, proto takto vymezená klientela v dokumentu chybí, ale je

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Ing. Ivo Skalický 533 422 111 44.

603 272 300 Hotel Slovan

Připomínka

Způsob vypořádání

Například se domnívám, že krátká doba přenocování – 2 noci v Jihomoravském kraji, je způsobena velkým počtem osob na služebních cestách, kteří většinou spí v hotelu pouze jednu noc.

tam pouze jakou součást celkového počtu návštěvníků.

Chybí mi jasné definování důvodů vzniku a cílů tohoto programu. Cíle tohoto programu pak by měly být podchycené číselnými údaji, například zvýšení počtu přenocování.

Akceptováno, vysvětleno.

Prosím o zařazení těchto priorit v následujícím období: 1. Nový afaltový povrch na vinařských spojovacích cestách , sloužících jako cyklostezky 2. Výstavba nové cyklostezky z Lednice do Valtic(vedle stávající cesty) 3. Odbahnění všech rybníků na okr. Břeclav+obnova pláže u Apolla 4. Připojení optickýmy kabely z vysokorychlostího datového kabelu okolo D1 na obce Podivín, Lednice, Hlohovec,Valtice, Úvaly(it infrastruktura) 5. Výstavba parkovacího domu v Lednici pro minimálně 500 aut 6. Výstavba golfových areálů mezi Lednicí, Valticemi a Mikulovem 7. Podpora cykloinfrastruktury v celém LVA a Pálavy(WC,servis,prodej) 8. Vyčištění Novomlýnských nádrží 9. Celoroční provoz na zámku Lednice 10. Výstavba topného systému na zámku v Lednici 11. vytvoření sítě prodejních míst na domácí produkty a vína v oblasti Břeclavska

Akceptováno, v návrhové části bude zohledněno.

B.7

Akceptováno, vysvětleno.

Část 2.

Viz předešlé připomínky.

Ve studii chybí

Obecně je krátká doba přenocování v JMK zejména dána jeho charakterem a potenciálem (chybí zimní sezóna nebo ve větším rozsahu lázeňství).

Důvody a cíle vzniku programu budou součástí úvodu PRCR, který bude doplněn.

Lidická 702/23, 602 00 Brno

Petr Cibulka 45.

MyHotel Lednice Tel. 519 340 135

-

Ing. Beatrice Vojtková 46.

Holiday Inn Brno Tel. 543 122 001

Str. 52

budování ubytovacích kapacit (zejména nižší kategorie) neodpovídá trendům návštěvnosti Jaké jsou trendy návštěvnosti? Jsou dostupné výsledky šetření názorů návštěvníků z celého regionu nebo i mikroregionů? V návrhu programu je zmíněna nízká kvalita ubytovacích služeb. Chybí mi návrh nástroje ke zvýšení úrovně

24

Některé aktivity mají spíše povahu projektu, ale tento PRCR nebude obsahovat akční plán, tudíž ani konkrétní projekty, proto v programu nebudou konkrétně tyto věci zmíněny, ale budou částečně generalizovány a přeformulovány v návrhové části PRCR.

Trendy návštěvnosti jsou zachycovány ve statistice a také v monitoringu návštěvnosti (viz část. konec kapitoly B.5).

Č.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Způsob vypořádání

stávajících ubytovacích zařízení a to srovnatelné s mezinárodní úrovní. Je nutné brát zřetel k již současnému velmi nízkému procentu obsazenosti u těch stávajících. Slabé stránky – bod V rámci střední Evropy kraj ztrácí na konkurenceschopnosti v oblastech lázeňské a kongresové turistiky.

Ing. Beatrice Vojtková 47.

48.

Holiday Inn Brno tel. 543 122 001

Zámek SlavkovAusterlitz (ZSA), Ing. Aleš Šilhánek

49.

ZS-A

50. 51.

ZS-A ZS-A

52.

ZS-A

53.

ZS-A

Akceptováno, nedoplněno. Jedná se o komentář, ne o připomínku.

Vedle podpory více mezinárodních spojení na brněnské letiště a vzniku většího víceúčelové budovy vč. kvality technického zázemí chybí také vyčlení prostředků pro marketingovou podporu o pohostinnosti Jihomoravského kraje u každého většího kongresu konaného v regionu.

Str. 54

Nutno změnit rozdělení na administrativní území (turistické oblasti), zejména je nevyhovující „Brno a okolí“, které by bylo vhodné rozdělit - možná varianta: „Brno“ a „Slavkovské bojiště“

Akceptováno, doplněno do dané kapitoly.

V návaznosti na rozdělení oblastí doporučuji stanovit tři oblasti priorit v CR JM (dle významu a dopadu na CR) – 1. Mezinárodní (nadregionální), 2. Regionální, 3. Ostatní, tomu následně přiřadit nezbytné financování z prostředků JMK

Neakceptováno, vysvětleno viz předešlá připomínka.

Ve výčtu chybí aktivity RRA JM v oblasti CR Neúplné údaje o ubytovacích kapacitách Komplexní popis JM a JMK – skvělé, rozhodně ponechat jako zdroj informací, které by bylo obtížné získávat z více zdrojů

Akceptováno, doplněno. Akceptováno, doplněno. Akceptováno, nedoplněno.

Ve výčtu chybí aktivity a vše, co je spojeno s Top výletními cíli JM Texty a grafy ponechat přímo v textu, nedávat tyto formou příloh, což by text znepřehlednilo

Akceptováno, doplněno.

25 - 26

28, 30

30

Jedná se o komentář, ne o připomínku.

Akceptováno, nedoplněno.

54.

ZS-A

ZS-A

Chybějící monitoring – zkreslené údaje v analýze

Akceptováno, nedoplněno.

55.

Akceptováno, nedoplněno.

ZS-A

Roztříštěnost marketingu a propagačních materiálů – přesně popsané

56.

29 - 47

Rajonizace cestovního ruchu JMK a jeho oblastí byla upřesněna pro potřeby PRCR JMK 2007–2013 a pro potřeby tohoto dokumentu byla tato rajonizace zcela převzata. Její revidování by mohlo proběhnout v následujících letech (např. v rámci přijetí zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu)

39

25

Jedná se o komentář, ne o připomínku.

Jedná se o komentář, ne o připomínku.

Jedná se o komentář, ne o připomínku.

Č.

57.

58.

Instituce kontakt

Kapitola / strana

Připomínka V materiálu věnovaná malá pozornost Slavkovskému bojišti, které má nadregionální význam pro CR

Akceptováno, nedoplněno.

Ve výčtu CR chybí zaměření na historii

Akceptováno, nedoplněno.

ZS-A

ZS-A

ZS-A

Slavkovské bojiště, resp. i město Slavkov u Brna je v materiálu zmíněn v takové míře, aby to odpovídalo i ostatním atraktivitám s podobným významem pro CR v kraji.

Historie je zmiňována a v textu se prolíná v rámci kapitoly věnované kulturnímu potenciálu.

36 - 38, kap. 4b

Chybí dopravní bojiště

59.

Způsob vypořádání

41

dostupnost

Slavkovské

Akceptováno, nedoplněno. V textu není řešena dostupnost jednotlivých atraktivit, ale celých turistických oblastí. Dopravní dostupnost Slavkovského bojiště je zmíněna v rámci dostupnosti TO Brno a okolí – viz str. 44.

26

Návrhová část (kapitoly C+D+E+G) Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Návrh vypořádání

I. KOLO

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

CCRJM vojtova@ccrjm. cz

CCRJM vojtova@ccrjm. cz CCRJM vojtova@ccrjm. cz CCRJM vojtova@ccrjm. cz CCRJM vojtova@ccrjm. cz CCRJM vojtova@ccrjm. cz CCRJM vojtova@ccrjm. cz

OD KrÚ JMK

STR. 5-6

8 2.3 STR.15 3.1 + 3.2 1.1.2, STR. 25 1.3.1 str. 27

3.1.1 STR.36

STR. 9

9.

OD KrÚ JMK

STR. 20, 67

10.

OD KrÚ JMK

STR. 45

11.

OD KrÚ JMK

STR. 46

Zestručnit strategické cíle: Vybudování jednotné značky turistického regionu Jižní Moravy Rozšířit a zkvalitnit doprovodnou infrastrukturu Tvorba turistických produktů Tvorba nových pracovních příležitostí a podpora malého a středního podnikání Zvýšení příjmů z cestovního ruchu do rozpočtů turistických středisek kraje Prodloužení průměrné doby pobytu ….? Doplnit: rozvoj lidských zdrojů nebo vzdělávání v CR

Akceptováno. Upraveno.

Akceptováno. Doplněno.

Doplnit: Podpora vzdělávání pracovníků CR. Akceptováno. Doplněno. Sjednotit: Buď v obojím ponechat ručitele JMK odd. CR nebo CCRJM nahradit u obou opatření Financování: pokud je možno návrh zvýšit od 2015 na 5 000tis. (ve vztahu k Zákonu o CR, pokud bude financování zrcadlové ze strany MMR…) Spolupracující subjekty: doplnit AOCR (Asociace organizací cestovního ruchu, z.s.p.o.) … corporate identity nejen kraje jako celku – kraje nahradit slovem regionu (kraj = administrativní území, používá se v jiných souvislostech než v cestovním ruchu, tady propagujeme turistický region Jižní Moravu) Z hlediska dopravního postrádá "krajský generel dopravy v klidu" smysl. Doprava v klidu se řeší na úrovni územních plánů obcí. Odpovědností kraje je zabezpečit dopravní infrastrukturu do obce, nikoliv v rámci obce. Koncepčně se bude OD zabývat řešením návazné IAD na veřejnou dopravu v rámci IDS.

Změnit ručitele za JMK. Cíle opatření 4.2. Zvýšit počet linek na brněnském letišti Zlepšit podmínky pro dopravu v klidu u vybraných turistických atraktivit jsou mimo kompetence OD. Do spolupracujících subjektů doplnit OD, obce. 4.2.1. Doplnit, že dále je třeba prosazovat investice do Baťova kanálu a opatření na možnosti prodloužení plavby po soutok s Dyjí. 4.2.2. Změnit nositele. Ve věci počtu linek na

27

Akceptováno. Sjednoceno.

Akceptováno. Upraveno.

Akceptováno. Doplněno.

Akceptováno. Upraveno.

Souhlasíme, že tuto věc je nutné prakticky řešit na úrovni jednotlivých obcí (ti jsou zodpovědní a jsou případnými realizátoři staveb), ale bez krajského generelu nelze koncepčně zhodnotit, zda je stav v rámci kraje špatný nebo dobrý, případně kde jsou hlavní nedostatky, tudíž ani kraj v tomto směru nemůže koncepčně iniciovat nějakou změnu, neboť k tomu nemá podklady.

Akceptováno. Částečně upraveno.

Akceptováno. Upraveno. Akceptováno. Upraveno.

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Návrh vypořádání

brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch nemá OD žádné kompetence. OD doplnit do spolupracujících.

12.

OD KrÚ JMK

STR. 47

13.

OD KrÚ JMK

STR. 33, 34, 46, 47

14.

OD KrÚ JMK

STR. 55

4.2.3. Změnit nositele. Pro přístupové komunikace k turistickým atraktivitám, parkovací možnosti pro návštěvníky atraktivit nemá OD žádné kompetence. Ve finančním objemu se uvádí 2 mil. ročně v rámci grantů JMK - OD žádný takový grantový program nerealizuje. OD doplnit do spolupracujících.

Finanční objemy uváděné v opatřeních, kde je OD navrhován jako nositel, nelze v rámci rozpočtu OD na 2014 (je otazné, zda pro další roky ano) vyčlenit. Pouze je možné v rámci zajišťování činností OD vykazovat je v rámci stávajících prostředků. Pro "4.2.3. Dobudování dopravní infrastruktury v obcích a městech podporující zvýšení návštěvnosti atraktivit" je třeba zvýšit význam obcí na XXX a snížit význam kraje. V současném ROP převažují projekty obcí nad projekty kraje v rámci přestupních uzlů a P&R (OP 1.2.) (a zřejmě obdobně tomu bude v příslušných projektech v rámci OP 2 a 3 ROP).

Neakceptováno. Částečně upraveno na komunikace ve správě kraje v kategorii nositel (gestor). O neexistenci grantového programu víme, že nyní neexistuje, ale navrhujeme jeho zřízení, které by mnoha obcím pomohlo.

Akceptováno. Upraveno.

Akceptováno. Upraveno.

Je otázka, zda je vhodné pro "4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch" zcela vylučovat účast města Brna. Není definován pojem "ručitel".

15.

16.

17.

OD KrÚ JMK

CELÝ TEXT

Krajský živnostenský úřad JMK (Vítová) OŽP KrÚ JMK (Hubáčková)

18.

OSV KrÚ JMK (Petrová)

19.

OE KrÚ JMK (Dušková)

20.

OÚPSŘ KrÚ JMK (Hamrlová)

21.

KORDIS

Ze strany KŽÚ nejsou k předmětnému materiálu žádné připomínky.

STR. 6

OŽP nemá připomínky, jen mně osobně se zdá, že nemáme akcentován Mikulčický památník. K zaslaným návrhům Programu rozvoje cestovního ruchu JM na roky 2014-2020 nemá OSV žádné připomínky. Odbor ekonomický nemá k materiálu Program rozvoje cestovního ruchu JMK na roky 2014 – 2020 žádné připomínky. Program rozvoje cestovního ruchu se činnosti OE týká pouze okrajově, o finančních prostředcích na jeho realizaci rozhodují samosprávné orgány kraje. OÚPSŘ nemá k Programu rozvoje cestovního ruchu JMK na roky 2014 – 2020 připomínky. Podpořit dostupnost cílů cestovního ruchu veřejnou dopravou vč. její propagace a informační kampaně.

28

Akceptováno, doplněno. V materiálu je definován jako „ručitel za JMK“, tzn., že se jedná o subjekt kraje, případně jeho zřízenou organizaci (např. CCR JM), který by měl koordinovat, případně i realizovat a monitorovat realizaci daného opatření. Akceptováno.

Akceptováno. Doplněno. Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno. Akceptováno. Doplněno.

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

22.

KORDIS

STR. 8

23.

KORDIS

STR. 17

24.

KORDIS

STR. 17

25.

KORDIS

STR. 20

26.

KORDIS

STR. 21

Připomínka

Návrh vypořádání

Do priority 1 doplnit: - nedostatečná informovanost o kvalitní nabídce dopravy do cílů cestovního ruchu veřejnou dopravou a o výhodných tarifních nabídkách Opatření 3.1: doplnit: Propagace vysoké dostupnosti cílů cestovního ruchu veřejnou dopravou (IDS JMK), četná spojení, výhodné tarifní nabídky. Vytvořit systém pro informování o napojení regionu na Airport Vienna (aktualizovaný webový servis s možnostmi spojení, cenami, apod., který by sloužil pro ubytovací zařízení a jejich hosty. Vytvořit informační systém informování o turistické nabídce v příhraničí – regionu CENTROPE - Dolní Rakousko, Vídeň, západní Slovensko, Bratislava Opatření 3.2: doplnit: Propagace výhodných oblastních tarifních nabídek IDS JMK – jednodenních oblastních jízdenek podporujících pohyb v dané turistické oblasti. Opatření 4.2: doplnit: Zvýšit propagaci dostupnosti většiny turistických cílů prostřednictvím IDS JMK + tarifní nabídky Podpořit přeshraniční spojení veřejnou dopravou zařazenou do IDS JMK. Podpořit průjezdnost hranic pro veřejnou dopravu – zrušit omezení hmotnosti vozidel na hraničních přechodech Poštorná – Reinthal, Valtice – Schrattenberg, příp. dalších. Opatření 4.4: upravit: Posilovat spolupráci jednotlivých odborů a oddělení uvnitř KrÚ i s vnějšími subjekty (např. KORDIS JMK)

Neakceptováno. Na základě zjištění z analytické části a osobní zkušenosti z terénu nelze tuto skutečnost potvrdit.

Opatření 1.2: k vytváření destinačních managementů přizvat i KORDIS JMK jako garanta organizace veřejné dopravy (IDS JMK) v daných destinacích 27.

KORDIS

STR. 25

28.

KORDIS

STR. 31

29.

KORDIS

Opatření 2.2.: Propojit dopravu po turistických stezkách a cyklostezkách s veřejnou dopravou (IDS JMK), podpora cyklobusů a přepravy kol ve vlacích Aktivita 2.3.1: Zajistit informovanost pracovníků TIC o dopravě a veřejné dopravě (IDS JMK) v kraji včetně prodeje turistických jízdenek.

STR. 32

29

Akceptováno. Částečně doplněno.

Neakceptováno. Míra konkretizace připomínky neodpovídá povaze opatření.

Akceptováno. Částečně doplněno.

Neakceptováno. Nejedná se o úpravu cíle, ale o doplnění konkrétního příkladu, kterých může být v realitě mnohem větší množství. Neakceptováno. Daný nově založený destinační management si musí sám ustanovit, kteří aktéři rozvoje CR jsou v dané turistické oblasti pro něj relevantní. Destinační managementy musí být založeny na dobrovolné spolupráci a partnerství, nikoliv na direktivním řízení. Akceptováno. Částečně doplněno. Neakceptováno. V popisu aktivity to je již obsaženo „poskytování informací návštěvníkům i místním obyvatelům“ atd. V popisu aktivity nelze vyjmenovávat všechny věci, o kterých by TIC mělo informovat.

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

30.

KORDIS

STR. 33

31.

KORDIS

STR. 40

32.

KORDIS

STR. 47

33.

OD KrÚ JMK

STR. 45/46

34.

ESF MU (Šauer)

K CELÉMU TEXTU

Připomínka Aktivita 2.3.2: Zvýšení dopravní dostupnosti atraktivních oblastí veřejnou dopravou (IDS JMK). Aktivita 3.2.2: Propagace regionálních turistických jízdenek IDS JMK. Rozvoj a podpora slevového programu pro turisty navázaného na oblastní turistické jízdenky IDS JMK. Doplnit Aktivitu 4.2.4: Rozvoj napojení JMK na sousední regiony lokální a dálkovou přeshraniční veřejnou dopravou s cílem podpořit lokální turismus, budování přeshraničních turistických destinací (Mikulov – Poysdorf, Podyjí) 4.2.1. závěr popisu aktivity: „ … zvyšování kvality a kultury cestování v železničním uzlu Brno – hlavní nádraží.“ Pojem železniční uzel Brno není totožný s pojmem Brno hlavní nádraží. Železniční uzel Brno zahrnuje všechny stanice a zastávky v Brně a blízkém okolí. Tedy nejen Brno hlavní nádraží, ale i Brno Královo Pole, Brno Židenice, Brno Řečkovice, atd. Má-li PRCR JMK užší zaměření pouze na stanici Brno-hlavní nádraží je třeba vypustit z popisu slova železniční uzel. Má-li na mysli železniční dopravu v celém Brně, pak je třeba vypustit slova – hlavní nádraží. Hlavní připomínka k návrhové části je tato: „v rámci navržených opatření a aktivit nejsou specifikovány jasné a konkrétní nástroje, které mohou být krajem k jejich plnění využity. Není zřejmé, v jaké míře může kraj pomocí svých nástrojů (finančních, legislativních, organizačních, atd.) přispět k řešení daného problému. V programu by mělo být jasně řečeno, co kraj je schopen dělat za své peníze a kde se musí spoléhat na vnější zdroje (hlavně ze strukturálních fondů). V této podobě je Program pouze soupisem zbožných přání, která půjde velmi obtížně vyhodnotit. např. 2.1.2 Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů. Jak bude hodnoceno plnění této aktivity z pohledu kraje?

35.

ESF MU

STR. 9

V poslední prioritě je uvedena následující poznámka: „neřešení rizik sucha může v budoucnosti významně zasáhnout do významu jedné z největších atraktivit pro návštěvníky kraje – vinařství.“. Jak může kraj pomocí svých nástrojů tato riziko řešit?

30

Návrh vypořádání Akceptováno. Částečně zapracováno, nyní nově jako aktivita 2.2.2. Neakceptováno. Míra konkretizace připomínky neodpovídá povaze aktivity.

Akceptováno. Částečně doplněno do aktivity 4.2.3.

Akceptováno, upraveno na železniční stanici Brno – Hlavní nádraží.

Akceptováno, částečně. Rozvojové nástroje kraje byly doplněny k jednotlivým opatřením v PRCR. Věci, co kraj MŮŽE podpořit (finančními i nefinančními nástroji) jsou již zřejmé z charakteru jednotlivých opatření i aktivit a také ze svěřených kompetencí kraje. Věci, které kraj CHCE podpořit či nějakým způsobem ovlivnit, jsou v tomto případě v kompetenci volených představitelích JMK. Co se týče aktivity 2.1.2, tak se bude hodnotit plnění této aktivity pouze pomocí výstupových indikátorů (např. počet dotačních projektů zaměřených na rozvoj regionálních produktů, počet zapojených provozoven do ČSKS apod.) Dokument PRCR JMK je koncipován jako dokument celého Jihomoravského kraje a ne pouze krajského úřadu. Z toho důvodu je v dokumentu otevřena cesta i pro další rozvojové aktéry z regionu, kteří se budou chtít podílet na

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Návrh vypořádání realizaci aktivit z PRCR JMK. Jinak ale kraj v tomto případě může založit např. grantový program.

36.

37.

ESF MU

ESF MU

STR. 11

Tvorba a praktická implementace marketingové strategie CCR JM a JMK – Marketingová strategie musí být pouze jedna a to destinace Jižní Morava. Její implementaci pak má zajišťovat CCR JM.

Akceptováno.

STR. 12

Vybudovat adekvátní destinační společnosti na úrovni všech turistických oblastí kraje – pozor na to, aby TO nebyly uměle vytvářeny, pouze na základě vidiny dostupnosti veřejných zdrojů. TO musí být životaschopná z vlastních zdrojů a má vzniknout ze spodu a pouze tam, kde je dostatečný tržní potenciál (dostatečně silná poptávka po službách cestovního ruchu, která legitimuje existenci TO). V zahraničí lze pozorovat trend konsolidace a koncentrace DMO do větších jednotek, které mají dostatečné finanční zázemí na efektivní marketingové aktivity.

Akceptováno, nezapracováno. Nejedná se o připomínku, ale o komentář.

1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM - text k této aktivitě nic konkrétního neříká. Co znamená „důkladně se připravit“ na přijetí zákona o podpoře CR? Za co mají být utraceny alokované peníze? - doporučuji se zamyslet i nad situací, kdy žádný zákon nevznikne. 38.

ESF MU

STR. 24

1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu - poněkud bezobsažné, není zřejmé, co chce konkrétně JMK v této oblasti realizovat a s jakými nástroji. 39.

40.

ESF MU

ESF MU

Str. 26

Akceptováno, nezapracováno. Text uvedený v aktivitě popisuje ve třech konkrétních bodech představu o stabilizaci CCR JM. „Důkladně se připravit“ znamená, že až bude přijat zákon, tak k němu budou vydány různé prováděcí právní předpisy a pravidla pro čerpání dotačních prostředků a na ty je nutné se procesně připravit. V listopadové verzi zákona jsou také definovány kompetence pro krajská a oblastní DMO, které také bude nutné aplikovat u CCR JM. Nejedná se o připomínku, ale o komentář. Dokument PRCR JMK je koncipován jako dokument celého Jihomoravského kraje a ne pouze krajského úřadu. Z toho důvodu je v dokumentu otevřena cesta i pro další rozvojové aktéry z regionu, kteří se budou chtít podílet na realizaci aktivit z PRCR JMK. V tomto případě zejména pro CCR JM jako nositele této aktivity a dalších spolupracujících subjektů. Neakceptováno.

STR. 27

31

Č.

41.

42.

43.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

ESF MU

ESF MU

ESF MU

STR. 30

STR. 31 A 32

44.

ESF MU

STR. 34

45.

ESF MU

Str. 36

46.

ESF MU

STR. 38

47.

ESF MU

STR. 39

Připomínka

Návrh vypořádání

(např. tolerance mírného množství alkoholu na vinařských stezkách). Takto by to nemělo být formulováno. Nelze prosazovat toleranci alkoholu výběrově pouze na vinařských stezkách. V této souvislosti přichází v úvahu pouze snaha o plošné zvýšení limitu alkoholu v krvi např. na 0,5. (chce opravdu takovou změnu kraj iniciovat?)

Jedná se pouze o přiblížení určitého příkladu. Přesná formulace bude až v konkrétní legislativní změně.

V rámci aktivity se bude jednat nejčastěji o efektivnější výběr místních poplatků Vymahatelnost práva a zákonů je věc národní úrovně, v případě místních poplatků i úrovně místní. Kde je ovšem role kraje? …

Akceptováno. Kraj má možnost vydávat například vyhlášky či poskytovat metodickou pomoc obcím v různých oblastech apod.

Nelze stanovit (bude záležet na finančních možnostech majitelů a provozovatelů zařízení) Věta: „…bude záležet na finančních možnostech majitelů a provozovatelů zařízení.“ – je to proti smyslu jakéhokoliv programového dokumentu. Proč takový program vytváříme? Aby definoval roli veřejného subjektu ve vztahu k rozvoji dané problematiky. Z uvedené věty vyplývá, že kraj na jakoukoliv roli rezignuje. V tom případě ale aktivita do programu nepatří. Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch Není zřejmé, co je v této oblasti prioritou kraje. Veřejné zdroje nejsou v takovém stavu, aby mohly zabezpečit všechny potřeby rozvoje cyklostezek. 600 mil. Kč alokace se mi zdá jako nereálná hodnota – pouze SFDI investuje ročně do cyklostezek okolo 80 mil. Kč za celou ČR. Ani ze strukturálních fondů nelze očekávat takto vysoké možnosti krytí potřeb. Co může v tomto smyslu dělat kraj – jaké má nástroje a možnosti (finanční a nefinanční)? Zavádění moderních metod v rámci systému marketingových služeb na straně aktérů poptávky i nabídky – není zřejmé, co je větou míněno? Brandem by měla být Jižní Morava, nikoliv JMK. Lze podpořit myšlenku nadregionálních a přeshraničních projektů. Na straně druhé je nutné vyhodnocovat přínosy těchto projektů (kde jsou dosahovány synergie) až následně v takových aktivitách pokračovat. U významných akcí je třeba hledat prostor pro spolupráci s ostatními subjekty, jak na národní, tak regionální úrovni

Duplicita mezi 1.1.1 a 3.2.1 – obě aktivity chtějí podpořit vznik marketingové strategie

32

Neakceptováno. Dokument PRCR JMK je koncipován jako dokument celého Jihomoravského kraje a ne pouze krajského úřadu. Z toho důvodu je v dokumentu otevřena cesta i pro další rozvojové aktéry z regionu, kteří se budou chtít podílet na realizaci aktivit z PRCR JMK.

Akceptováno, upraveno. Výše alokace je kombinací nejen dotačních zdrojů, ale také vlastních zdrojů. Nicméně částka byla snížena. Kraj má již dnes grantová schémata zaměřená na cyklodopravu, může vytvářet koncepce, poskytovat metodickou podporu apod.

Neakceptováno. Vzhledem ke změně (sloučení) aktivit již není připomínka relevantní. Akceptováno, doplněno. Akceptováno, nezapracováno. Nejedná se o připomínku, ale o komentář. Nutnost pravidelného monitoringu a vyhodnocení aktivit je již uvedena v analytické části i kapitole „Implementace“, kde je uveden a popsán návrh monitorovacího systému. Akceptováno, nezapracováno. V případě aktivity 1.1.1 se jedná o marketingovou

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

Připomínka

Návrh vypořádání strategii CCR JM a v případě aktivity 3.2.1 se jedná o marketingovou strategii JMK. JMK marketingové aktivity aktivně v minulosti vytvářel, a pokud i v budoucnu bude nadále vytvářet v podobném rozsahu, je vhodné tuto marketingovou strategii kraje střednědobého charakteru vytvořit.

48.

ESF MU

STR. 39

Str. 39 Pro efektivní zacílení marketingu je důležité, aby byla známá struktura návštěvníků kraje a charakteristiky jejich pobytu v Jihomoravském kraji. Pravidelný monitoring návštěvnosti turistických regionů a oblastí provádí dvakrát ročně CzechTourism, v JMK podobný průzkum realizován není. Krajský monitoring návštěvnosti by se však mohl týkat i pouze vybraných (vytipovaných) území menšího charakteru než turistické oblasti, a tím by umožnil realizovat efektivnější marketingové aktivity. – zde třeba hledat synergie s aktivitami CzT.

Akceptováno. Synergie s aktivitami agentury CzechTourism jsou již dnes vytvářeny a budou vytvářeny i v období 2014–2020.

II. KOLO změnit text, případná analýza bez vazby na potenciál nemá smysl

49.

OD KrÚ JMK

STR. 9

chybí celokrajský přehledný analytický podklad pro zhodnocení a případnou iniciaci koncepčních změn v oblasti dopravy v klidu u turistických atraktivit (např. generel), neboť dopravní dostupnost atraktivit je základem úspěšného rozvoje cestovního ruchu,

Akceptováno, upraveno.

není zpracována krajská analýza dopravní dostupnosti vč. dopravy v klidu turistických atraktivit na základě potenciálu návštěvnosti

50.

51.

OD KrÚ JMK

OD KrÚ JMK

V 4.2. je-li ORR ručitel, není odd. cestovního ruchu zároveň spolupracující STR. 20

STR. 51

Pro "4.2.3. Dobudování dopravní infrastruktury v obcích a městech podporující zvýšení návštěvnosti atraktivit" je třeba zvýšit význam obcí na XXX a snížit význam kraje. V současném ROP převažují projekty obcí nad projekty kraje v rámci přestupních uzlů a P&R (OP 1.2.) (a zřejmě obdobně tomu bude v příslušných projektech v rámci OP 2 a 3 ROP). Je otázka, zda je vhodné pro "4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch" zcela vylučovat účast města Brna. Ve vypořádání připomínek k minulé verzi je uvedeno " Akceptováno. Upraveno.", ovšem bez

33

Akceptováno, upraveno.

Neakceptováno. Nelze nyní předjímat ani nikomu přikazovat, které projekty, resp. kterých žadatelů budou muset být podporovány. O tom rozhodne řídící orgán daného OP a ne tento dokument. Konkrétní podmínky podpory v jednotlivých OP jsou v současné době teprve vytvářeny. Vedle toho také velmi záleží na připravenosti projektů, stavu dané infrastruktury a absorpční kapacitě potenciálních

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana

Připomínka dopadu do předloženého textu. Na připomínce trváme.

Návrh vypořádání žadatelů.

Město Brno bylo do aktivity 4.2.2 zapracováno.

52.

53.

K předloženému materiálu nemám žádné připomínky.

Ing. Jan Čupera

Akceptováno.

Nemáme připomínky.

Ing. Bc. Anna Hubáčková

Akceptováno.

OŽP KrÚ JMK

54.

OÚPSŘ KrÚ JMK

C.2.2 / str. 10

Je potřeba uvádět správné pojmy: odbory či oddělení má krajský úřad a nikoli kraj (krajský úřad je orgánem kraje) - viz řádek „Ručitel za JMK“. Doporučujeme opravit a sjednotit v celém textu, nejen v této tabulce.

Akceptováno, upraveno.

dtto platí pro celý text

55.

56.

OÚPSŘ KrÚ JMK

OÚPSŘ KrÚ JMK

C.2.2 – opatření 4.1/ str.19

Upozorňujeme, že v tabulce na str. 19 je v kolonce „spolupracující subjekty“ uvedeno „KrÚ – oddělení venkova a zemědělství“, správný název oddělení je „oddělení rozvoje venkova a zemědělství“ ORR KrÚ JMK. Doporučujeme zkontrolovat v celém dokumentu.

Návrhov á část – C+D+E+ G / celý text, zejm. tabulky

Není nám zřejmé, proč se pro stejnou instituci/úřad používají různé zkratky, např. pro Krajský úřad Jihomoravského kraje je jednou užita zkratka „KrÚ JMK“, jindy zkratka „KrÚ“, dokonce v jedné tabulce vedle sebe – viz kolonka „spolupracující subjekty“ v tabulce na str. 32. Doporučujeme používat jednu a to oficiálně užívanou zkratku „KrÚ JMK“ v celém textu dokumentu, zejména v tabulkách.

Akceptováno, opraveno

Akceptováno, sjednoceno na KrÚ JMK.

Doporučujeme doplnit rychlostní komunikaci R55, která je také důležitým silničním tahem. 57.

58.

59.

OÚPSŘ KrÚ JMK

OÚPSŘ KrÚ JMK

OÚPSŘ KrÚ JMK

Akceptováno, doplněno.

4.2.1 / str. 43

4.4.2 / str. 47

Návrhov á část – C+D+E+

Pokud by se studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu měly zabývat i územními aspekty, bylo by vhodné, aby byly pořizovány ve spolupráci s odborem zabezpečujícím činnosti z hlediska územního plánování, tj. s OÚPSŘ KrÚ JMK. Zkratky se obvykle uvádí za prvním uvedením pojmu, pro který se v textu zkratka zavádí, doporučujeme sjednotit v celém dokumentu.

34

Akceptováno, doplněno.

Neakceptováno. Vzhledem k rozsahu dokumentu a velkému počtu zkratek jsou uváděny vysvětlivky ke zkratkám obvykle na začátku

Č.

Instituce – kontakt

Kapitola / strana G

Připomínka

každé kapitoly. Uživatel tak nemusí neustále nahlížet do příloh, pokud by význam zkratky zapomněl.

Přílohy (část F)

60.

61.

OÚPSŘ KrÚ JMK

OÚPSŘ KrÚ JMK

F 2 / str. 11

F 2 / str. 11

Návrh vypořádání

V seznamu zkratek jsou používány nesprávné zkratky a to „OCR JMK“ (jedná se o KrÚ JMK – viz také připomínky č. 1 a 3), „OKP“ je zkratka pro odbor kontrolní a právní a nikoli pro oddělení legislativní a právní, „ORVZ“ (viz připomínka č. 2) atd. … Nejednotné používání zkratek – např. pro odbor dopravy je na str. 11 uvedena zkratka „OD“, dále v textu se pro odbor dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje užívá také zkratka „JMK OD“ – na str. 27, 28, 30 …, přičemž zavedená zkratka je „OD KrÚ JMK“. Doporučujeme zkratky zkontrolovat, opravit a sjednotit v celém dokumentu.

35

Akceptováno, opraveno v přílohách i v textu návrhové části.

Akceptováno, opraveno. Nicméně takto uvedená zkratka „JMK OD“ byla doslovně zaslána příslušným pracovníkem KrÚ JMK v rámci připomínkového řízení, proto byla použita i v dokumentu.

F.5 PŘEHLED PROJEKTŮ S NEÚSPĚŠNÝMI ŽÁDOSTMI O PODPORU Z FONDU ROP JIHOVÝCHOD Z OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU (OBLASTI PODPORY 2.1 A 2.2) V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

Oblast podpory 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Vybudování kongresového a wellness hotelu - Hotel Termal Mušov 4* vč.certifikace

355 113 448 HOTEL TERMAL MUŠOV a.s.

Thalasso & wellness Brno Thermal Pasohlávky - multifunkční objekt a infrastruktura na poloostrově

243 800 112 SURGAL Corporation, s.r.o.

HOTEL NA PIVOVARU JEVIŠOVICE

149 548 209 NASPA a.s.

Thermal Pasohlávky - archeologický park Římský vrch Konferenční centrum Kunštát - hotelový a relaxační komplex Renaissance

140 801 822 Thermal Pasohlávky a.s.

Dvůr Časkovec Prohlídková trasa a expozice zámku Veselí nad Moravou

106 898 271 Roman Blanář

197 470 585 Thermal Pasohlávky a.s.

127 145 317 P.F. art, spol. s r.o.

102 392 197 Wessels s.r.o.

Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Centrum moravských tradic

99 823 574 MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE

Obce

Centrum moravských tradic

99 822 494 MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE

Znovuzrození hotelu Avion

96 723 498 ROBI, s.r.o.

Obce Podnikatelské subjekty Komory, profesní a zájmové sdružení Podnikatelské subjekty

Revitalizace kulturní památky Nový Hrad Vybudování wellness s vínoterapií a rozšíření kapacit ubytování - My Hotel Lednice

Český svaz ochránců přírody a 87 836 286 kulturních památek

Archeologický park Pavlov

86 880 624 MY HOTEL s.r.o. Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková 85 367 890 organizace

GOLF BRNO - kongresový sál a wellness

78 532 042 GOLF BRNO a.s.

Hotel Gulliver

76 949 803 Ing. Petr Šebesta

Středověká vesnice Vyškov

68 585 567 HSD Consult, s.r.o.

Nový vstupní areál ZOO Brno

56 000 000 Statutární město Brno

Hotel Vranovská rychta Synagoga v Ivančicích - rekonstrukce a zpřístupnění významné kulturní památky pro cestovní ruch

51 398 805 ARTEL, spol. s r.o.

Pasohlávky Jevišovice Pasohlávky Kunštát Borkovany Veselí nad Moravou Velké Pavlovice Velké Pavlovice Brno

Olomučany Lednice

Pavlov

Obce Podnikatelské subjekty

Brno

Obce

Ivančice

Ostatní

Mikulov Veselí nad Moravou

Obnova zahradních teras barokové zahrady u zámku v Mikulově Modernizace koupaliště města Veselí nad Moravou Výstavba multifunkčního rekreačního zařízení Marcus Hustopeče

41 930 454 Město VESELÍ NAD MORAVOU Obce Podnikatelské 40 884 043 Blanka Kuklová subjekty

Kulturně - společenské centrum Bedřichovice

37 300 487 Město Šlapanice

Muzeum kinematografie

33 360 000 Pavel Čadík SPOLEČNOST DIAMANTOVÉ 31 500 762 CESTY

36

Brno

Ostatní Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

46 210 277 Město Ivančice Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková 44 999 987 organizace

Informační centrum - Dům Diamantové cesty Brno

Pasohlávky

Obce Podnikatelské subjekty Komory, profesní a zájmové

Kuřim Mikulov Vyškov

Vranov

Hustopeče Šlapanice Nesovice Brno

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

sdružení REKONSTRUKCE A MODERNIZACE HOTELU IMOS UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ČÁST

31 028 153 IMOS facility, a.s.

Výstavba hotelu Lipka ve Bzenci

30 809 148 MG CENTRUM s.r.o.

Zkvalitnění a rozšíření služeb Hotelu Iris

28 975 700 VAŠSTAV, s.r.o.

Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Hotel Kraví Hora - Bořetice - II. etapa - Dependence

27 912 000 Oldřich Sadílek

N/A

ROSA COELI - perla středověké architektury

27 738 792 Biskupství brněnské

Neziskový sektor

ROSA COELI - perla středověké architektury

27 738 792 Biskupství brněnské

Penzion Včelařský dvůr v Lednici

26 924 935 LIVING 2005 s.r.o.

Hotel Vinopa

26 633 582 Karel Hurta

WELLNESS HOTEL KAMENKA

25 998 463 SOREKA s.r.o.

První bobová dráha na jižní Moravě

25 781 630 Petr Slezák

Hotel Lipka ve Bzenci

25 182 636 MG CENTRUM s.r.o.

Archeocentrum Býčí skála

Základní článek Hnutí 24 865 149 Brontosaurus Modrý kámen

Neziskový sektor Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Komory, profesní a zájmové sdružení Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

"PENZION VALTICE" Rekonstrukce a úpravy za účelem změny klasifikace hotelu Panon

23 346 564 Ing. Zdeněk Kupský

"PENZION VALTICE"

20 874 872 Ing. Zdeněk Kupský

Expozice na Špilberku Výstavba penzionu RÉGIO a seminárního centra v Kyjově

20 484 778 Statutární město Brno

Hotel Mikulov - rekonstrukce a přístavba Rekonstrukce a úpravy za účelem změny klasifikace hotelu Panon

19 947 899 Travel Wine, spol. s r.o.

Ubytování na vinařské stezce

18 930 000 AGROFRUKT, družstvo

Výstavba 4D kina v DinoParku Vyškov

18 625 519 WEST MEDIA, s.r.o.

Turistické zpřístupnění židovských památek v Brně

18 235 833 Židovská obec Brno

Výstavba Penzionu Bařina v Dolních Dunajovicích

17 176 741 František Bařina

Rekonstrukce Vinařského domu v Mikulově

16 827 002 Reisten, s.r.o.

Ubytovací zařízení "Garni" Modernizace a rozšíření ubytovacích a restauračních kapacit hotelu Mikulov ROZVOJ TURISTIKY, CYKLOTURISTIKY A SPORTU V MIKROREGIONU PORTA - II

15 965 456 KRAJAN CZECH s.r.o.

VINOHRAD - VINNÉ LÁZNĚ

15 522 098 Ksara s.r.o.

Dojdite sa podívat, jak sa dělalo víno! Vinařský dům - rozšíření možností cestovního ruchu Výstavba penzionu Pod zámkem Lednice Rekonstrukce nemovité kulturní památky na Penzion Zlatý vůl

21 426 205 ARTEMISIA, spol. s r.o.

20 017 784 Region, spol. s r.o.

18 947 438 ARTEMISIA, spol. s r.o.

15 913 210 Travel Wine, spol. s r.o. 15 797 334 Mikroregion Porta

I.V.V. CLUB přátel dobrého 15 292 335 vína o.s. ČESKÁ INVESTIČNÍ A 15 262 948 SPRÁVCOVSKÁ, a.s. 14 554 611 Jiří Fabičovic 14 180 414 Zlatý vůl s.r.o.

37

Brno Bzenec Mikulov Bořetice Dolní Kounice Dolní Kounice Lednice Hustopeče Zakřany Němčičky Bzenec

Adamov Valtice Hodonín Valtice

Obce Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Brno

Neziskový sektor Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Brno Dolní Dunajovice

Obce Podnikatelské subjekty Komory, profesní a zájmové sdružení Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Tišnov

Kyjov Mikulov Hodonín Hustopeče Vyškov

Mikulov Brno Mikulov

Milotice

Milotice Mikulov Lednice Znojmo

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

Jízdárna zámku Milotice

14 150 493 I.V.V. o.s.

Penzion Černý sklep

13 902 845 HAMIDO s.r.o.

Komory, profesní a zájmové sdružení Podnikatelské subjekty

Regenerace objektu staré radnice v Drnholci

13 560 411 Městys Drnholec

Obce

Drnholec

Obnova židovské kaple v Břeclavi

12 854 750 MĚSTO BŘECLAV

Obce

Břeclav

Obnova židovské kaple v Břeclavi ZKVALITNĚNÍ PŘÍSTUPOVÝCH KOMUNIKACÍ A PARKOVÁNÍ PRO NÁVŠTĚVNÍKY POUTNÍHO MÍSTA KŘTINY

12 835 750 MĚSTO BŘECLAV

Obce

Břeclav

12 834 691 Městys Křtiny

Křtiny

Penzion Slavík

12 629 311 Bořivoj Slavík

Galerie Coubine

12 522 892 DUSAB Immobilien spol. s.r.o.

Vinařský penzion U Vrbů Rozšíření nabídky služeb pro rozvoj cestovního ruchu v okolí Brna

11 785 024 Ing. Jan Vrba

Vinařský penzion U Vrbů

11 439 925 Ing. Jan Vrba

Obce Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Archeostezkou ze sklepa až na rozhlednu...

Obce

Kyjov

Obce

Brno

Obce

Brno

KOLEM kolem hradu Veveří

11 061 084 Mikroregion Nový Dvůr Svazek obcí Panství hradu 10 557 519 Veveří Svazek obcí Panství hradu 10 549 064 Veveří Svazek obcí Panství hradu 10 335 937 Veveří

Brno

Modernizace hotelu Amphone

10 028 677 AMPHONE,spol. s r.o.

Obce Podnikatelské subjekty Ostatní Podnikatelské subjekty

Vyškov Moravský Krumlov

Neziskový sektor

Brno

KOLEM kolem hradu Veveří

9 451 016 Židovská obec Brno Svazek obcí Panství hradu 9 387 824 Veveří

Obce

Říčany

Camping po celý rok

9 064 889 Městys Jedovnice

Obce

Jedovnice

Obnova křížové cesty na Svatém kopečku v Mikulově

8 950 152 MĚSTO MIKULOV

Mikulov

Do penzionu Havírna za odpočinkem Komunikace s naučnou stezkou v úseku cylopenzion Višňové - kulturní technická památka větrné kolo Modernizace interiérů a certifikace služeb - MY HOTEL Lednice Naučně - poznávací cyklotrasy mezi vinicemi Velkých Bílovic Vybudování pensionu včetně venkovních úprav v Ratíškovicích Restaurace a ubytování Na Zelnicách - Ratíškovice č.p. 285 Rozhledna s naučnou stezkou v lokalitě Brno Hobrtenky Technické zhodnocení cyklistického okruhu s novým zázemím a značením v Kunštátě Rozšíření a zkvalitnění služeb poskytovaných hotelem Pavlov Promenáda a stezka pro pěší - rybníky Močidla, Dubňany

8 555 708 Olga Míková

Obce Podnikatelské subjekty Obce Podnikatelské subjekty

Višňové

CYKLOTRASA NA BABYLÓN IN-LINE TURISTICKÝ PŘIVADĚČ LETONICE

KOLEM kolem hradu Veveří KOLEM kolem hradu Veveří

11 485 822 Pavel Havlík

Rekonstrukce parkoviště ZOO Parku Vyškov

9 679 533 Zoopark, Vyškov

SPORTCENTRUM OSP Vybudování TIC pro zpřístupnění židovských památek v Brně a na jižní Moravě

9 468 806 OSP, spol. s r.o.

7 487 863 Městys Višňové 7 409 286 MY HOTEL s.r.o. 6 515 833 Město Velké Bílovice 6 476 854 Zdeněk Strnka 6 474 945 Zdeněk Strnka 6 149 000 TECHNISERV, spol. s r.o. 5 636 835 MĚSTO KUNŠTÁT

Obce Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Milotice Dobšice

Pasohlávky Boskovice Hustopeče Modřice Hustopeče

Brno

Letovice

Hodonín Velké Bílovice Ratíškovice Ratíškovice Brno Kunštát

5 360 840 PAVLOF s.r.o.

Obce Podnikatelské subjekty

5 358 715 Město DUBŇANY

Obce

Dubňany

5 327 324 OBEC KALY

Obce

Tišnov

5 047 365 Obec Letonice

Obce

Letonice

38

Pavlov

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

IN-LINE turistický přivaděč Letonice

4 944 307 Obec Letonice

Nadstavba a přístavba restaurace "U Vavřince"

4 879 318 Roman Šťavík

Polyfunkční vybavení vinařské turistické stezky Věterský kostel - vyhlídka pod Babylonem

4 762 798 Obec Božice Rytířský řád křižovníků s 4 685 448 červenou hvězdou

Penzion Kaderka

4 543 600 Rudolf Kaderka

Penzion Kaderka

4 543 600 Rudolf Kaderka

Muzeum židovské komunity v Dolních Kounicích MUZEUM REGIONÁLNÍCH ŘEMESEL A ŽIDOVSKÉ KOMUNITY V DOLNÍCH KOUNICÍCH

4 526 777 EXPOTEL, spol. s r.o.

Motorest BENTEL

4 376 942 BENTEL, s.r.o.

Neuvěřitelné Brno

Právní forma

Obec

Obce Podnikatelské subjekty

Letonice Velké Pavlovice

Obce

Božice

Neziskový sektor Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

Věteřov Velké Pavlovice Velké Pavlovice Dolní Kounice Dolní Kounice

Obce

Brno

Cyklistická stezka Pavlov

4 060 000 Statutární město Brno Dobrovolný svazek obcí pro výst. společ. ČOV a kanal. v 3 782 191 obcích Pavlov a Milovice

Obce

Pavlov

Naučná stezka s vyhlídkovou věží Olšany

3 611 376 Mikroregion Rakovec

Rousínov

Rekonstrukce pokojů hotelu Dukla Kostelecká věž - oko do kraje Chřibů!

3 525 000 Blažíček J + M s.r.o. Římskokatolická farnost 3 522 583 Kostelec u Kyjova

Obce Podnikatelské subjekty Neziskový sektor

Kostelec

Vyhlídková věž Olšany

3 500 379 Mikroregion Rakovec

Obce

Olšany

Vyhlídková věž Olšany

3 499 959 Mikroregion Rakovec Římskokatolická farnost 3 476 118 Lanžhot Římskokatolická farnost 3 476 118 Lanžhot

Obce

Olšany

Neziskový sektor

Lanžhot

Neziskový sektor

Lanžhot

3 455 805 MĚSTO KUNŠTÁT

Obce

Kunštát

Cyklotrasa Větřák Zpřístupnění kulturních památek regionu Olešnicka s vyhlídkou

3 169 268 OBEC NĚMČIČKY Římskokatolická farnost 3 088 889 Olešnice na Moravě

Obce

Břeclav

Neziskový sektor

Olešnice

Mikulov - stálá expozice současného výtvarného umění

2 999 995 MĚSTO MIKULOV

Mikulov

Turistická ubytovna pod Kraví horou

2 780 057 Ivan Švásta

Obce Podnikatelské subjekty

Revitalizace turistické trasy Šlapanice - Ponětovice

2 706 511 Město Šlapanice

Obce

Šlapanice

Stezky na Hustopečsku I. etapa

2 543 883 Mikroregion Hustopečsko

Obce

Muzeum praček a hudby v Babicích nad Svitavou

2 537 450 Obec Babice nad Svitavou

Obce

Hustopeče Babice nad Svitavou

Turistický okruh s rozhlednou - Výhon Rekonstrukce cyklotrasy - Mlynářská - v katastru obce Olbramkostel

2 469 668 Město Židlochovice

Obce

2 416 286 Městys Olbramkostel

Obce

Židlochovice Olbramkoste l

"Rozhlédněte se - Vyhlídková věž Nedánov" Cyklistická trasa Rudka u Kunštátu - Prostřední Poříčí 1. etapa

2 399 685 Městys Boleradice

Obce

Boleradice

2 255 783 Mikroregion Letovicko

Obce

Penzion "Pod Čaganovem"

2 236 479 Josef Komosný

N/A

Letovice Dolní Bojanovice

Cyklotrasa Bořetice - napojení na oblast NATURA 2000

2 049 574 OBEC BOŘETICE

Obce

Bořetice

Křížem krážem Hustopečemi za poznáním

2 027 800 MĚSTO HUSTOPEČE

Obce

Penzion "Pod Čaganovem"

2 014 486 Josef Komosný

N/A

Hustopeče Dolní Bojanovice

Obce

Svitávka

Vyhlídka z veže kostela Vyhlídka z veže kostela Technické zhodnocení cyklistického okruhu s novým zá zemím a značením v Kunštátě

Naučná stezka "Pod svitáveckým Hradiskem" - I. etapa

4 443 476 EXPOTEL, spol. s r.o.

772 756 MĚSTYS SVITÁVKA

39

Telnice

Znojmo

Bořetice

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

Oblast podpory 2.2 - Rozvoj služeb v cestovním ruchu Vinařská turistika na jižní Moravě

Národní vinařské centrum, 11 513 571 o.p.s.

Valtice

Jižní Morava - oblíbená domácí destinace

10 687 655

Brno

Dlouhodobá propagace DinoParku Vyškov 2008-2010

10 460 695

"Zažijte svůj víkend na Slovácku"- cílená marketingová kampaň na nový produkt regionu Slovácko

10 372 040

Neziskový sektor Komory, profesní Centrála cestovního ruchu a zájmové Jižní Morava sdružení Podnikatelské WEST MEDIA, s.r.o. subjekty Komory, profesní a zájmové Region Slovácko sdružení Podnikatelské WEST MEDIA, s.r.o. subjekty Komory, profesní Regionální rozvojová agentura a zájmové jižní Moravy sdružení

Dlouhodobá propagace DinoParku Vyškov

9 944 890

Morava napoleonská Zpřístupnění brněnského podzemí - výroba propagačních materiálů

9 574 300

Pálava tour "Kam jedeš?" - Propagace výletů po méně známých destinacích Jižní Moravy

9 056 669 PAVLOF s.r.o.

DinoPark Vyškov Propagace cestovního ruchu v JMK prostřednictvím rodinných pasů

Hodonín Vyškov

Brno Brno

8 741 550 WEST MEDIA, s.r.o.

Obce Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty

8 661 675 Jihomoravský kraj

Kraje

Brno

Brněnské architektonické stezky II.

8 658 096 Statutární město Brno

Brno

Brno - srdce Evropy Pasohlávky - moře zážitků na dosah, specifický regionální turistický produkt Za novými zážitky na Mikulovsko - marketingová a informační kampaň na inovativní produkty destinace Marketingové nástroje pro rozvoj cestovního ruchu v Mikroregionu Hustopečsko

7 700 000 OLIVIER s.r.o.

Obce Podnikatelské subjekty

7 332 125 OBEC PASOHLÁVKY

Obce

Pasohlávky

7 192 520 MĚSTO MIKULOV

Obce

Mikulov

6 404 980 Mikroregion Hustopečsko

Hustopeče

Jihomoravský kraj - typická krojová oblast Zažij golfový život - propagace golfové turistiky v Jihomoravském kraji Propagace cestovního ruchu v JMK prostřednictvím turistických rodinných pasů

5 892 600 AIBP, s.r.o.

Obce Podnikatelské subjekty Podnikatelské subjekty Kraje Komory, profesní a zájmové sdružení

Brno

Neziskový sektor

Znojmo

Neziskový sektor

Kyjov

Neziskový sektor

Znojmo

Ostatní Komory, profesní a zájmové sdružení Podnikatelské subjekty

Hodonín

Obce Komory, profesní a zájmové

Tišnov

KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU TURISTICKÉ OBLASTI PÁLAVA A LVA Destinační management cestovního ruchu ve znojemském regionu Rok na Moravských vinařských stezkách - nové marketingové, propagační a informační aktivity Destinační management cestovního ruchu ve znojemském regionu

9 499 175 Statutární město Brno

Vyškov

8 766 684 Česká média spol. s r.o.

5 385 583 GOLF BRNO a.s. 5 105 100 Jihomoravský kraj

5 058 947 ZO ČSOP ADONIS Znojemský regionální rozvoj, 5 029 000 o.p.s.

POZNÁVEJME KRAJ PREZIDENTA MASARYKA A VELKOMORAVSKÝCH SLOVANŮ

4 902 621 Partnerství,o.p.s. Znojemský regionální rozvoj, 4 759 000 o.p.s. Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková 4 694 170 organizace

Ve víru zážitků - marketingová a informační kampaň na nový specifický regionální turistický produkt

4 459 200 Region Slovácko

VISIT BRNO - VISIT JIŽNÍ MORAVA

4 256 655 Vydavatelství MCU s.r.o.

Tišnovsko - nový turistický cíl

4 187 462 Tišnovsko

Moravský kras-více než jeskyně

3 979 119 MAS Moravský kras o.s.

40

Pavlov Brno Vyškov

Brno

Hodonín Brno

Mikulov

Hodonín Brno

Sloup

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

sdružení Klub přátel vinařské turistiky Marketingové nástroje pro rozvoj cestovního ruchu v Mikroregionu Hustopečsko

Národní vinařské centrum, 3 960 659 o.p.s.

Neziskový sektor

Valtice

3 937 744 Mikroregion Hustopečsko Národní divadlo Brno, 3 696 600 příspěvková organizace

Obce

Hustopeče

Ostatní

Brno

Baťův kanál - lodí i na kole Za novými zážitky na Mikulovsko - marketingová a informační kampaň na inovativní produkty destinace

3 634 220 Baťův kanál,o.p.s.

Neziskový sektor

Hodonín

3 587 280 MĚSTO MIKULOV

Mikulov

Golf - relax a business

3 156 420 GOLF BRNO a.s.

Založení a provoz organizace cestovního ruchu na území jihomoravské části Slovácka v období 2008-2013

3 009 500 Region Slovácko

Obce Podnikatelské subjekty Komory, profesní a zájmové sdružení Komory, profesní a zájmové sdružení Neziskový sektor

Brno

Neziskový sektor

Valtice

Mezinárodní hudební festival Janáčkovo Brno

Marketing produktů cestovního ruchu Tišnovska II. Směr Petrov Krajem vína - mediální a propagační kampaň turistického produktu

"European Centre for Ecology 2 967 720 and Tourism" Římskokatolická farnost u 2 945 500 kostela sv. Petra a Pavla, Brno Národní vinařské centrum, 2 899 154 o.p.s.

Kuřim

Hodonín

Tišnov

Veselo v Kyjově bývalo, veselo v Kyjově bude... MIKROREGION HOVORANSKO - Máme Vám co nabídnout "Vítejte v kraji lidových tradic, vína a krojů - vítejte v mikroregionu Ždánicko" ZVEME VÁS DO ŽDÁNIC - města folklóru, kultury a sportu

2 736 110 Město KYJOV

Obce

Kyjov

2 587 150 Mikroregion Hovoransko

Obce

Šardice

2 564 480 Mikroregion Ždánicko

Obce

Ždánice

2 510 269 Město Ždánice

Obce

Ždánice

Brno-střed, centrum zábavy, kultury a volného času

2 506 599 Statutární město Brno

Obce

Brno

Brno-střed, centrum zábavy, kultury a volného času "Šak já ťa naučím poslúchať empétrojky" aneb z Hovoranska do Ždánicka "Šak já ťa naučím poslúchať empétrojky" aneb ze Ždánicka do Hovoranska

2 456 599 Statutární město Brno

Obce

Brno

2 417 895 Mikroregion Hovoransko

Obce

Ždánice

2 417 895 Mikroregion Ždánicko Sdružení obcí Kunštátsko 2 388 690 Lysicko

Obce

Ždánice

Obce

Kunštát

2 370 620 Svazek obcí Dyje

Jaroslavice

Poznejte přírodní krásy a památky Kunštátska-Lysicka Propagace mikroregionu DYJE - bavte se v každém ročním období Procházky Znojemskými vinicemi i interaktivně

2 360 960 ZNOVÍN ZNOJMO,a.s.

Do Moravského krasu za zážitky a objevy

2 357 481 MAS Moravský kras o.s.

Obce Podnikatelské subjekty Komory, profesní a zájmové sdružení

Veselo v Kyjově bývalo, veselo v Kyjově bude.

2 329 728 Město KYJOV

Obce

Kyjov

Za krásami Břeclavska

2 325 500 MĚSTO BŘECLAV Sdružení obcí Kunštátsko 2 319 406 Lysicko

Obce

Břeclav

Obce

Kunštát

Po stopách zrušené železnice Kuřim - Veverská Bítýška ZVEME VÁS DO ŽDÁNIC - města folklóru, kultury a sportu

2 306 815 Mikroregion Kuřimka

Obce

Kuřim

2 257 870 Město Ždánice

Obce

Ždánice

Propagace cestovního ruchu na "Kuřimsku"

Obce

Kuřim

Navštivte mikroregion Kunštátsko-Lysicko

2 233 154 Mikroregion Kuřimka Sdružení obcí Kunštátsko 2 170 950 Lysicko

Obce

Velké Němčice na vinařské stezce

1 961 715 Městys Velké Němčice

Obce

Kunštát Velké Němčice

Kulturní akce ve městě Hodoníně v roce 2008

1 882 870 Město HODONÍN

Stezky dědictví - rozvoj cest. ruchu v Jihomoravském kraji prostřednictvím regionální gastronomie

"European Centre for Ecology 1 807 100 and Tourism"

Obce Komory, profesní a zájmové sdružení

Vítejte na Kunštátsku a Lysicku

41

Znojmo

Sloup

Hodonín

Tišnov

Název projektu

Celkové výdaje

Název příjemce

Právní forma

Obec

Stezky dědictví - rozvoj cest. ruchu na Vysočině prostřednictvím regionální gastronomie

"European Centre for Ecology 1 807 100 and Tourism"

Komory, profesní a zájmové sdružení

Kulturní léto Břeclav 2008 - Moravský den

1 738 725 MĚSTO BŘECLAV

Obce

Za tradicemi a folklórem do Modrých Hor

1 735 930 Svazek obcí "Modré Hory"

Obce

Ivanovická brána jak ji neznáte

1 718 360 Ivanovická brána, svazek obcí

Obce

Velké Němčice na vinařské stezce Možnosti cestovního ruchu Pavlov - kultura, volný čas, ubytování

1 641 000 Městys Velké Němčice 1 638 250 PAVLOF s.r.o.

Obce Podnikatelské subjekty

Obec Násedlovice - centrum lidových tradic Zvýšení atraktivity Pohořelicka pomocí nových produktů cestovního ruchu

1 602 594 Obec Násedlovice

Obce

Násedlovice

1 594 040 MĚSTO POHOŘELICE

Obce

Pohořelice

Toulky Letovickem KDO JSME A JAK K NÁM II - rozvoj cestovního ruchu SO Větrník

1 566 493 Mikroregion Letovicko

Obce

Letovice

1 505 521 Svazek obcí "Větrník"

Obce

Ivanovická brána jak ji neznáte

1 477 090 Ivanovická brána, svazek obcí

Obce

Dražovice Ivanovice na Hané

Obec Násedlovice - centrum lidových tradic

1 423 618 Obec Násedlovice

Obce

Násedlovice

Strážnicko - destinace cestovního ruchu

1 285 980 Město Strážnice

Obce

Strážnice

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno 2010

1 250 000 Statutární město Brno

Brno

Propagace rozšířených služeb Hotelu Avanti

Křížem krážem Lomnickem

1 217 000 PROGIO a.s. AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ 1 183 400 ZNOJMO,a.s. Dobrovolný svazek obcí 1 084 450 Lomnicko Dobrovolný svazek obcí 1 058 125 Lomnicko

Obce Podnikatelské subjekty

Destinační management Mikroregionu Kahan

1 019 500 Mikroregion Kahan dso

S Kahanem za permoníky 2

1 018 572 Mikroregion Kahan dso

Tvorba koncepčních a strategických dokumentů pro oblast cestovního ruchu

Tišnov Břeclav Velké Pavlovice Ivanovice na Hané Velké Němčice Pavlov

Brno

Podnikatelské subjekty

Vrbovec

Obce

Lomnice

Obce

Lomnice

Obce

Rosice

Obce

Rosice

998 000 Mikroregion Nový Dvůr Biosférická rezervace Dolní 980 000 Morava o.p.s.

Obce

Ratíškovice

Neziskový sektor

Lednice

922 400 MUZEUM BOSKOVICKA Dobrovolný svazek obcí 897 855 Lomnicko

Ostatní

Boskovice

Obce

Lomnice

808 000 Statutární město Brno

Obce

Brno

Ostatní

Boskovice

Hrušovanskem na kole i pěšky

800 000 MUZEUM BOSKOVICKA Zájmové sdružení obcí 650 500 Hrušovansko

Obce

Poznejte Hrušovansko - region klidu a pohody - na kole i pěšky

Zájmové sdružení obcí 650 500 Hrušovansko

Znojmo Hrušovany nad Jevišovkou

Strážnicko - destinace cestovního ruchu Posílení publicity - efektivnější využívání služeb cestovního ruchu

614 900 Město Strážnice

Obce Podnikatelské 398 356 European Property Group, a.s. subjekty

Strážnice

Posílení publicity vinařské turistiky

382 600 Libor Veverka

Čejkovice

Křížem krážem Lomnickem

Propagace vinařských obcí Mikroregionu Nový Dvůr DVD Dolní Morava - Biosférická rezervace Návštěvnické služby objektů architektonického dědictví na Boskovicku Křížem krážem Lomnickem MOFFOM Brno Návštěvnické služby objektů architektonického dědictví na Boskovicku

42

Obce

N/A

Mikulov

F.6 PŘEHLED1 PROJEKTŮ S ÚSPĚŠNÝMI ŽÁDOSTMI O PODPORU Z FONDU ROP JIHOVÝCHOD Z OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU (OBLASTI PODPORY 2.1 A 2.2) V JIHOMORAVSKÉM KRAJI2 Název projektu

Dotace

Název příjemce

Převažující místo realizace

Oblast podpory 2.1: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Lyžařské trasy mikroregionu Boskovicko

7 078 042 Kč

Svazek obcí Boskovicko

Benešov

Alexandrova rozhledna u Adamova

28 580 050 Kč

MĚSTO ADAMOV

Lipovec

Aktivní Kyjov – blíž turistům i obyvatelům

4 222 713 Kč

Město KYJOV

Kyjov

NATUROPROMENANTE s.r.o. Město Slavkov u Brna

Přístavba WELLNESS CENTRA Hotelu Filipov

4 620 000 Kč

Javorník

Přístupová komunikace a parkoviště k Zámku Slavkov – Austerlitz

34 083 935 Kč

Rekonstrukce kulturní památky na Hotel LAHOFER

18 760 488 Kč

Hotel LAHOFER s.r.o.

Znojmo

Muzeum a informační centrum Vedrovice

6 739 486 Kč

Obec Vedrovice

Vedrovice

Rozšíření kapacity a zázemí penzionu Kaplanka ve Znojmě

3 540 777 Kč

Jan Blažíček

Znojmo

Beringie

45 000 000 Kč

Statutární město Brno

Brno-Bystrc

Penziony GAUDEO Vranovská přehrada

Slavkov u Brna

10 350 226 Kč

SWN Moravia, s.r.o.

Štítary

ZKVALITNĚNÍ SLUŽEB FARMY BOLKA POLÍVKY A ROZŠÍŘENÍ O WELLNESS

11 939 925 Kč

Penzion Olšany, s.r.o.

Olšany

Přístavba hotelu Selský dvůr

5 502 222 Kč

Michal Dědek

Vyškov

Rozšíření kongresového areálu výstavbou nových ubytovacích a školících kapacit

23 003 593 Kč

TENIS - PÁLAVA a.s.

Kurdějov

Výstavba bungalovů na vranovské pláži

3 607 580 Kč

RÁJ Vranov spol. s r.o.

Štítary

Výstavba naučné turistické stezky k Jeskyni Blanických rytířů

2 666 853 Kč

MĚSTO KUNŠTÁT

Kunštát

Areál služeb Celnice v Lednicko-valtickém areálu

30 523 275 Kč

Anna Nešporová

Břeclav

Hotel Sladovna

50 000 000 Kč

Pivovar Černá Hora, a.s.

Černá Hora

Lázeňský penzion u sv. Anny

5 802 408 Kč

Biskupství brněnské

Pasohlávky

Restaurant a penzion Rumburak

21 821 842 Kč

RUMBURAK s.r.o.

Bítov

GOLF BRNO – kongresový sál a wellness

47 456 337 Kč

GOLF BRNO a.s.

Kuřim

Hotel VINOPA

13 428 697 Kč

Karel Hurta

Hustopeče

Penzion Černý sklep

8 142 644 Kč

HAMIDO s.r.o.

Dobšice

ČEBÍNKOU NA KOLE ZE ZLOBICE POD PANÍ HORU

5 450 448 Kč

Obec Malhostovice

Tišnov

První bobová dráha na jižní Moravě

13 485 254 Kč

Petr Slezák

Němčičky

Nadstavba a přístavba restaurace "U Vavřince"

2 220 716 Kč

Roman Šťavík

Velké Pavlovice

Naučně – poznávací stezka mezi vinicemi Velkých Bílovic

6 027 145 Kč

Město Velké Bílovice

Velké Bílovice

Rekonstrukce Zámeckého hotelu Lednice

21 510 133 Kč

Hotel Hubertus s.r.o.

Lednice

Výstavba multifunkčního ubytovacího komplexu

17 958 466 Kč

Petr Skoupil

Velké Bílovice

Výhon, turistický okruh s rozhlednou

2 292 824 Kč

Město Židlochovice

Židlochovice

Výstavba penzionu Régio a seminárního centra v Kyjově

8 343 576 Kč

Region, spol. s r.o.

Kyjov

62 000 000 Kč

Statutární město Brno

Brno-střed

Zpřístupnění brněnského podzemí

1

Stav k 21. 10. 2013.

2

Pramen: Regionální rada NUTS II Jihovýchod

43

Dotace

Název příjemce

Převažující místo realizace

Ubytování na hipo,cyklo a pěší stezce

11 184 143 Kč

AGROFRUKT, družstvo

Hustopeče

Hotel Kraví hora - Bořetice - Dependence

15 991 002 Kč

Oldřich Sadílek

Bořetice

Zkvalitnění a rozšíření nabídky služeb Hotelu IMOS včetně certifikace na hotel 4*

36 381 562 Kč

IMOS facility, a.s.

Brno-Medlánky

Výstavba turistické infrastruktury Penzionu Javorník

3 789 027 Kč

Vodohospodářské stavby Javorník-CZ s.r.o.

Veselí nad Moravou

Rekonstrukce stravovacího a vybudování ubytovacího zařízení v obci Plenkovice

2 158 046 Kč

Obec Plenkovice

Plenkovice

Výstavba bungalovů v Campu Bítov

5 285 218 Kč

CAMP BÍTOV spol. s r.o.

Bítov

Sportovní Hotel Garni*** - Brno-Židenice

14 885 009 Kč

ŽLTC s.r.o.

Brno-Židenice

Rekonstrukce nemovité kulturní památky na Penzion Zlatý vůl Znojmo, Vlkova 3

7 134 124 Kč

Zlatý vůl s.r.o.

Znojmo

"Rozhlédněte se - Vyhlídková věž Nedánov"

2 226 645 Kč

Městys Boleradice

Boleradice

Camping po celý rok

3 644 237 Kč

Městys Jedovnice

Jedovnice

Hotel Avanti - rozšíření služeb a certifikace na 4* (First Class)

7 307 267 Kč

PROGIO a.s.

Brno-Královo Pole

Rekonstrukce a dostavba hotelu Maximus Resort

50 000 000 Kč

Maximus Resort, a.s.

Brno-Kníničky

Technické zhodnocení Lázní Lednice

2 256 684 Kč

Lázně Hodonín

Lednice

Hotel Galant - 3. etapa rekonstrukce brownfieldu GALA, Mikulov ubytovací kapacity

25 716 569 Kč

Ing. Jiří MARIAN TRIM

Mikulov

Vinný sklep s ubytováním Milotice - Šidleny

17 732 919 Kč

Ksara s.r.o.

Milotice

Zřícenina hradu Cornštejn

4 051 105 Kč

Turistické centrum Veselska

66 243 844 Kč

Benediktinské opatství Rajhrad, Muzeum Brněnska - výstavní prostory, jižní křídlo prelatury

38 184 000 Kč

Na běžkách, na kole i pěšky

3 337 400 Kč

Stavební úpravy předzámčí zámku – Napoleonská expozice

48 859 423 Kč

Ráj permoníků – zpřístupnění kulturní památky těžní věže Dolu KUKLA v Oslavanech

14 405 131 Kč

Regenerace a rozšíření služeb Národní kulturní památky Špilberk

42 131 412 Kč

Unikátní soubor památek v Bohuticích

10 656 204 Kč

Obec Bohutice

Bohutice

Po naučných stezkách na hrad Pernštejn

10 713 825 Kč

MĚSTYS NEDVĚDICE

Nedvědice

Název projektu

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace Město VESELÍ NAD MORAVOU Benediktinské opatství Rajhrad Slovácký běžecký klub Kyjov o.s. Město Slavkov u Brna STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Statutární město Brno

Statutární město Brno Thermal Pasohlávky a.s.

Bítov

Veselí nad Moravou Rajhrad Nová Lhota Slavkov u Brna Oslavany Brno-střed

Kostnice u sv. Jakuba

12 565 769 Kč

Thermal Pasohlávky - páteřní technická a dopravní infrastruktura Pasohlávky

99 436 012 Kč

Lázeňská zóna Lednice - doplnění infrastruktury

101 699 680 Kč

OBEC LEDNICE

Lednice

Výstavba komplexu Moravia THERMAL

331 466 555 Kč

ŽS REAL, a.s.

Pasohlávky

Rozhledna Žernovník a propojení regionálních cyklotras

2 645 610 Kč

OBEC ŽERNOVNÍK

Žernovník

KRAJINOU JOSEFA UHRA ZA POZNÁNÍM A POUČENÍM

1 844 173 Kč

OBEC BORAČ

Tišnov

Krajem André na kole

1 151 082 Kč

Mikroregion Hustopečsko

Bořetice

Mandloňovou stezkou na rozhlednu

1 945 360 Kč

MĚSTO HUSTOPEČE

Hustopeče

1 661 750 Kč

Mikroregion Hodonínsko dobrovolný svazek obcí

Hodonín

Cykloturistická zastavení v Mikroregionu Hodonínsko

44

Brno-střed Pasohlávky

Název projektu

Dotace

Poznáváme Rajhradsko - naučná trasa

1 170 047 Kč

Naučná stezka Velké Pavlovice - Zastavení v kraji vína a meruněk

1 218 594 Kč

Výstavba turistické stezky a rozhledny v katastru obce Přítluky

2 766 263 Kč

Adrenalinové trasy znojemského podzemí

Název příjemce Mikroregion Rajhradsko MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE

Převažující místo realizace Rajhradice Velké Pavlovice

OBEC PŘÍTLUKY

Přítluky

9 536 511 Kč

Město Znojmo

Znojmo

Obnova zahradních teras barokové zahrady u zámku v Mikulově

21 455 169 Kč

Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Mikulov

Obnova secesní památky - vila a život rodiny Löw Beerů

47 149 440 Kč

Jihomoravský kraj

Brno-sever

Archeopark Mikulčice - část Akropole

19 893 672 Kč

Jihomoravský kraj

Mikulčice

Brána k památkám - Poklady Boskovicka - návštěvnické centrum Muzea Boskovicka

3 514 260 Kč

MUZEUM BOSKOVICKA

Boskovice

Brno židovské - zpřístupnění nemovitého odkazu

10 119 864 Kč

Židovská obec Brno

Brno-Židenice

Statutární město Brno Statutární město Brno Statutární město Brno

Expozice orlů

23 871 708 Kč

ZOO Brno - expozice klokanů

5 999 856 Kč

Kalahari, africká vesnice Samburu

20 713 943 Kč

Zámek Blansko

8 133 297 Kč

MĚSTO BLANSKO

Blansko

Archeopark Mikulčice - území Předhradí

27 790 042 Kč

Jihomoravský kraj

Mikulčice

Brno židovské - Zpřístupnění synagogy na ulici Skořepka

6 095 982 Kč

Židovská obec Brno

Brno-střed

Malebnou krajinou přírodního parku Halasovo Kunštátsko

2 550 102 Kč

Město Kunštát

Kunštát

Denní lázně Bliss Day Spa

39 146 177 Kč

Město Hodonín

Hodonín

Město VESELÍ NAD MORAVOU Muzeum Brněnska, příspěvková organizace

Brno-Bystrc Brno-Bystrc Brno-Bystrc

Naučná stezka - turisticky zajímavé cíle v okolí města Veselí nad Moravou

2 648 094 Kč

Celnice - zahradní domek Löw-Beerovy vily

3 978 311 Kč

Obnova a využití kulturně-historické krajiny v lokalitě Svatý kopeček v Mikulově

6 402 075 Kč

Město Mikulov

Mikulov

Archeologický park Pavlov

75 988 455 Kč

Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Pavlov

Parkoviště pro návštěvníky hradu Pernštejna

18 013 715 Kč

Městys Nedvědice

Nedvědice

Obnova židovské obřadní síně v Břeclavi 2013

9 345 426 Kč

Město Břeclav

Břeclav

Rekonstrukce Zámku Miroslav (I. fáze)

21 069 539 Kč

Město Miroslav

Miroslav

Zpřístupnění Předzámčí v Jevišovicích

21 358 158 Kč

Město Jevišovice

Jevišovice

Baťův kanál - zázemí pro turisty v Přístavu Strážnice - II. etapa

2 269 098 Kč

Město Strážnice

Strážnice

Revitalizace prístupové komunikace ke kulturní památce - kostel sv.Barbory v Adamove

7 142 833 Kč

Město Adamov

Adamov

Středověká vesnice Vyškov

33 176 721 Kč

HSD Consult, s.r.o.

Vyškov

Zahrada nad Dyjí - park zážitků, inspirace a setkání

22 855 529 Kč

mezi břehy s.r.o.

Vranov nad Dyjí

Veselí nad Moravou Brno-sever

Oblast podpory 2.2: Rozvoj služeb v cestovním ruchu EL ĎOĎO - marketing 2008

1 005 198 Kč

Westernové městečko Boskovice s.r.o. Mikroregion Rajhradsko

Boskovice

Podpora cestovního ruchu v Mikroregionu Rajhradsko

921 351 Kč

Hustopeče - turistická brána jihu Moravy

613 353 Kč

MĚSTO HUSTOPEČE

Ivaň

Prezentace Jihomoravského kraje doma i v zahraničí

9 250 000 Kč

Jihomoravský kraj

Brno-střed

Mikulovsko - profesionální partner v cestovním ruchu

9 349 720 Kč

MĚSTO MIKULOV

Mikulov

45

Holasice

Název projektu Přijeďte k nám do Šardic Znovín Walking, chůze která léčí

Dotace

Název příjemce

Převažující místo realizace

2 075 247 Kč

Obec Šardice

Šardice

970 506 Kč

ZNOVÍN ZNOJMO,a.s. FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY Spolek pro rozvoj venkova Moravský Kras

Znojmo

Folklorní kaleidoskop jižní Moravy a Vysočiny

6 186 326 Kč

Za krásami Moravského krasu

1 160 670 Kč

Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem

2 147 524 Kč

Mikroregion Podluží

Lanžhot

Kongresová, veletržní a incentivní turistika v regionu Jižní Morava

9 992 355 Kč

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Brno-střed

Poznejte Drahanskou vrchovinu

1 280 818 Kč

Svazek obcí "Drahanská vrchovina"

Luleč

Znojmo - město s přívlastkem

5 895 025 Kč

Znojemská Beseda

Znojmo

Regionální rezervační systém

824 101 Kč

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Brno-střed

Posílení image regionu Jižní Morava a rozvoj informovanosti

9 943 154 Kč

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Brno-střed

Noc kostelů

4 300 652 Kč

Biskupství brněnské

Brno-střed

Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %!

9 872 162 Kč

Jihomoravský kraj

Brno-střed

Vyšlápněte si k nám! Zajištění komplexní propagační kampaně pro nově vzniklý Mikroregion Pernštejn

4 344 563 Kč

Mikroregion Pernštejn

Ujčov

GOLF BRNO a.s.

Brno-Žabovřesky

Zažij golfový život - propagace golfové turistiky v Jihomoravském kraji Brno - město budoucnosti - Informační a propagační materiály města Brna

3 156 660 Kč 1 658 560 Kč

Brněnské architektonické stezky

3 307 245 Kč

Kam na Boskovicku?

1 712 885 Kč

Vítejte u nás - rozvoj cestovního ruchu SO Mezihoří

832 450 Kč

Statutární město Brno Statutární město Brno Místní akční skupina Boskovicko PLUS, o.s. Svazek obcí Mezihoří Westernové městečko Boskovice s.r.o.

Brno-střed

Spešov

Brno-střed Brno-Žabovřesky Boskovice Kožušice

Vítejte v Sand City ve Westernu Boskovice

2 575 200 Kč

Poznejte lázně v srdci Jižní Moravy

2 319 400 Kč

Lázně Hodonín

Hodonín

Brno židovské

2 358 524 Kč

Židovská obec Brno

Brno-Židenice

Přijďte poznat víc - Slavkov - Austerlitz

6 779 031 Kč

Město Slavkov u Brna

Slavkov u Brna

TVORBA A PROPAGACE PRODUKTŮ, REALIZACE MARKETINGOVÉ KAMPANĚ V TURISTICKÉ OBLASTI PÁLAVA A LVA

7 343 212 Kč

ZO ČSOP ADONIS

Mikulov

Stezky dědictví - rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím regionální gastronomie

3 472 753 Kč

S KAHANEM ZA PERMONÍKY

997 587 Kč

Po stopách zrušené železnice Kuřim - Veverská Bítýška

2 444 215 Kč

Vybavení expozic Regionálního muzea v Mikulově multimediálními průvodci

4 273 147 Kč

Krajem pověstí a bájí aneb Pověsti a pohádky od Svitavy, od Svratky

1 730 951 Kč

46

"European Centre for Ecology and Tourism" Mikroregion Kahan dso Mikroregion Kuřimka Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace Místní akční skupina Boskovicko PLUS, o.s.

Boskovice

Tišnov Příbram na Moravě Chudčice

Mikulov

Boskovice

Název projektu

Dotace

Název příjemce Svazek obcí "Modré Hory" MUZEUM BOSKOVICKA

Převažující místo realizace

Turistický produkt Modré Hory

4 405 775 Kč

Návštěvnické služby objektů architektonického dědictví na Boskovicku

1 133 698 Kč

Netradiční místa pro netradiční setkání

7 282 319 Kč

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Brno-střed

712 590 Kč

Město HODONÍN

Hodonín

Divadelní svět Brno - mezinárodní divadelní festival

9 577 103 Kč

Statutární město Brno

Brno-střed

Zaujměme NOVĚ zahraniční destinace

9 829 009 Kč

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Brno-střed

Objevte Znojmo

3 476 840 Kč

Město Znojmo

Znojmo

Marketingová propagace Jihomoravského kraje ve východní Evropě

9 250 000 Kč

Jihomoravský kraj

Brno-střed

627 427 Kč

Obec MUTĚNICE

Mutěnice

Hodonín pokaždé jinak

Mutěnice - vinařská obec Najdi Špilberk

4 256 171 Kč

POZNÁVEJME KRAJ PREZIDENTA MASARYKA A VELKOMORAVSKÝCH SLOVANŮ

2 006 218 Kč

Zažijte Jižní Moravu

4 625 000 Kč

Tišnovsko - nový turistický cíl

2 151 918 Kč

Muzeum města Brna, příspěvková organizace Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Němčičky Boskovice

Brno-střed

Hodonín

Jihomoravský kraj

Brno-střed

Tišnovsko

Tišnov

Propagace jihomoravského regionu prostřednictvím videoprojekcí v brněnském podzemí

5 713 170 Kč

Morava napoleonská

4 197 400 Kč

Jižní Morava - oblíbená domácí destinace

5 280 361 Kč

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

Brno-střed

BRNO - MĚSTO HUDBY

1 697 408 Kč

C.E.M.A. - Central European Music Agency,s.r.o.

Brno-střed

Hustopeče, město vína a mandlí

1 376 705 Kč

MĚSTO HUSTOPEČE

Hustopeče

47

Statutární město Brno Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

Brno-střed Brno-Žabovřesky

F.7 STRUKTURA NÁVRHOVÉ ČÁSTI (PRIORITY A OPATŘENÍ) PRCR JMK 2007–2013 Priorita 1: Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu Priorita zahrnovala 6 oblastí podpory rozvoje infrastruktury cestovního ruchu: 

infrastruktura pro cykloturistiku



infrastruktura pro incentivní a léčebný cestovní ruch



infrastruktura pro pobyt u vody



infrastruktura pro golfovou turistiku



infrastruktura pro kulturní a poznávací cestovní ruch



mobilní infrastruktura

Přehled oblastí podpory a opatření: 1.1. Infrastruktura pro cykloturistiku 1.1.1. Dobudování páteřních cyklistických tras a stezek 1.1.2. Zvýšení bezpečnosti na existujících cyklistických trasách a stezkách 1.2. Infrastruktura pro kongresový a léčebný cestovní ruch 1.2.1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku 1.2.2. Výstavba, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro wellness a léčebný cestovní ruch 1.3. Infrastruktura pro pobyt u vody a rekreační plavbu 1.3.1. Zlepšení stavu a kvality vodních ploch a infrastruktury pro pobyt u vody 1.3.2. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro rekreační plavbu 1.4. Infrastruktura pro golfovou turistiku 1.4.1. Zvýšení kapacity a kvality infrastruktury pro golfovou turistiku 1.4.2. Výstavba nových golfových hřišť 1.5. Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch 1.5.1. Rekonstrukce památkových objektů pro potřeby cestovního ruchu 1.5.2. Úprava infrastruktury pro turistiku zaměřenou na poznávání regionálních specifik 1.6. Mobilní infrastruktura 1.6.1. Posílení vybavenosti drobnou infrastrukturou a mobilním mobiliářem pro různé formy cestovního ruchu 48

Priorita 2: Vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu Priorita zahrnovala 3 oblasti podpory rozvoje produktů cestovního ruchu: 

produkty poznávací, kulturní a folklorní turistiky



cyklistické trasy



produkty dalších forem cestovního ruchu

Přehled oblastí podpory a opatření: 2.1. Produkty poznávací, kulturní a folklorní turistiky 2.1.1. Podpora pořádání pravidelných festivalů, folklorních a dalších kulturních akcí 2.1.2. Sjednocení marketingu kulturních a folklorních akcí 2.1.3. Posílení nabídky produktů tematické poznávací turistiky 2.2. Cykloturistika 2.2.1. Rozšíření produktové nabídky pro cykloturistiku 2.3. Produkty dalších forem cestovního ruchu 2.3.1. Vytvoření komplexní nabídky golfové destinace Jižní Morava 2.3.2. Vytvoření a rozšiřování produktů gastronomické turistiky 2.3.3. Rozšíření nabídky služeb v rámci veletržní, kongresové a incentivní turistiky 2.3.4. Vytváření regionální nabídky pro wellness a léčebné pobyty

49

Priorita 3: Zefektivnění a koordinace řízení cestovního ruchu Priorita byla zaměřena na organizační a administrativní změny v rozvoji cestovního ruchu. Na rozdíl od priorit 1 a 2 nezahrnovala podporu projektů, ale byla cílena na změny uvnitř řídicí struktury rozvoje cestovního ruchu v kraji. Priorita zahrnovala 3 oblasti podpory: 

management cestovního ruchu



koordinace aktivit s vnějšími subjekty



marketing cestovního ruchu

Přehled oblastí podpory a opatření: 3.1. Management cestovního ruchu 3.1.1. Posilování potenciálu lidských zdrojů v cestovním ruchu 3.1.2. Monitoring a průzkumy v oblasti cestovního ruchu 3.1.3. Zřízení a realizace poradenských služeb v oblasti cestovního ruchu 3.2. Koordinace aktivit s vnějšími subjekty 3.2.1. Rozvoj spolupráce s okolními destinacemi 3.2.2. Posílení spolupráce s incomingovými cestovními kancelářemi a agenturami 3.3. Marketing cestovního ruchu 3.3.1. Posílení jednotného marketingu Jižní Moravy 3.3.2. Vytvoření jednotné prezentace turistických produktů Jižní Moravy 3.3.3. Vytvoření jednotného krajského informačního a rezervačního systému 3.3.4. Rozšíření a prohloubení mediální prezentace kraje

50

F.8 PRŮŘEZOVÁ POWERPOINT PREZENTACE K JEDNOTLIVÝM ČÁSTEM PRCR JMK 2014+, KTERÉ JSOU URČENY PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST A VOLENÉ ORGÁNY KRAJE Průřezová prezentace tvoří zcela samostatný soubor v papírové i elektronické podobě (na CD), přičemž v elektronické podobě je ve formátu MS PowerPoint (.ppt).

51

F.9 MAPOVÉ PŘÍLOHY VZTAHUJÍCÍ SE K CESTOVNÍMU RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Mapové přílohy jsou dílčím výstupem veřejné zakázky „Vyhodnocení komplexního dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012“. Sběr dotazníků zajišťoval Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje v druhé třetině roku 2013, a to již podruhé (první šetření proběhlo v roce 2003). Celkově se podařilo získat 542 dotazníků, tj. 80,7 % obcí Jihomoravského kraje (šetření neproběhlo ve městě Brně). V mapových výstupech se proto objeví „bílá místa“, tedy obce, o kterých nebyly získány údaje. Otázky v dotazníkovém formuláři směřovaly především do oblasti občanské vybavenosti, technické infrastruktury, cestovního ruchu a rekreace a kultury v jednotlivých obcích. Výstupem ze šetření je analytická zpráva a sada 52 kartogramů a kartodiagramů, z nichž pět níže uvedených se týká cestovního ruchu, kterou jsou dále uvedeny: Cestovní ruch a rekreace – ubytovací zařízení a koupaliště. Cestovní ruch a rekreace – naučná stezka, cykloturistická trasa, cyklotrasa a hipotrasa. Cestovní ruch a rekreace – turistické informační centrum a turistická informační tabule. Cestovní ruch a rekreace – individuální rekreace. Dostupnost služeb – pohostinství.

52

53

54

55

56

57

F.10 PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY Z OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU NA OBDOBÍ 2014–2020 V rámci realizace veřejné zakázky s názvem „Absorpční kapacita území Jihomoravského kraje pro vymezení regionální dimenze a integrovaného přístupu v rámci přípravy na programovací období 2014+“ byla vytvořena databáze projektových záměrů, které jsou vybranými aktéry z Jihomoravského kraje připravovány pro budoucí podporu z Evropské unie pro období 2014–2020. V rámci této databáze byly pracovníky KrÚ JMK sbírány i projektová záměry z cestovního ruchu v celkovém počtu 39. Přehled těchto projektových záměrů je uveden zde: Název předkladatele

Místo realizace

Název projektu

Mikroregion BABÍ LOM

Kopec Babí lom v k. ú. Věteřov

Rozhledna na Babím lomu

Kyjovské Slovácko v pohybu

Kyjov, Žádovice, Kelčany, Kostelec -není specifikováno

Muzeum zemědělské techniky

Obec Velká nad Velká nad Veličkou Veličkou

Velká nad Veličkou - rekonstrukce kulturního domu

Cíl projektu a důvody jeho realizace Projekt řeší poznávání krajiny, její ochranu a využití pro šetrnou turistiku přímo – výstavbu rozhledny, ze které bude viditelná celá okolní krajina a to i za předpokládané snížené viditelnosti. Cíl: Vybudování muzea zemědělské techniky v areálu nevyužitého zemědělského objektu. Důvod: V našem typicky zemědělském regionu mizí původní zemědělská technika. Staré zemědělské stroje jsou nahrazovány moderní technikou a vše staré se vyhazuje se na skládky, nebo putuje do rukou soukromých osob. Zemědělství je součástí kulturního dědictví Slovácka a samozřejmě chceme tento odkaz uchovat pro další generace. Díky vybudovanému muzeu můžeme ukázat návštěvníkům i místním jak důležitou roli hrálo zemědělství v rozvoji a vývoji regionu. Zejména mladá generace zapomíná na těžkou práci spojenou s obděláváním půdy. V území neexistuje žádné místo, které by prezentovalo tento odkaz. Zároveň pomůžeme k estetickému zlepšení vzhledu staré zemědělské budovy a jejímu efektivnímu využití. Velká nad Veličkou je přirozeným centrem regionu Horňácko, který je velmi významnou kulturně – folklorní oblastí v ČR. Stávající stav kulturního domu, který obec odkoupila od odborové organizace Kordárny, a. s. Velká nad Veličkou, je velmi špatný. Rekonstrukcí vznikne kulturní zařízení, které obec využije jak pro zkoušení všech souborů, sborů, muzik, kulturních kroužků, tak pro pořádání různých kulturních akcí.

58

Náklady (v tis. Kč) 6000

7000

80000

Název předkladatele

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Náklady (v tis. Kč)

Obec Lipovec

k.ú. Lipovec u Blanska

Cyklostezka Kojál Kaštan

Záměrem akce – Cyklistická stezka Lipovec – je 2975 obnova živičného povrchu na cyklostezce č. 1079 a 1080. Cyklostezka Lipovec začíná v lokalitě „Kaštan“ a napojuje se na silnici III. tř. Ostrov u Macochy – Holštejn. Cyklostezka začíná nedaleko vchodu do Amatérské jeskyně, jeskyně Michalka a propadání Nová Rasovna. Dále pokračuje kolem bývalého vápenného lomu, kde jsou zachovány původní provozní budovy a vlastní komín. V lomu je v současné době zřízeno Lanové centrum a uvažuje se o zřízení Památníku vápenictví (což v 19. století byla hlavní obživa našich občanů). Nedaleko je další propadání V Jedlích a propadání V Plánivách. Pak cyklostezka prochází kaštanovou alejí z roku 1995 a navazuje na oboustrannou švestkovou a třešňovou alej. Dále cyklostezka navazuje na místní komunikaci „Červená“, která je z trasy cyklostezky po stránce stavebních úprav vyčleněna, pokračuje kolem Sv.Jana Nepomuckého, kostela Narození Panny Marie v novogotickém slohu. Dále cyklostezka pokračuje polní cestou až k potoku Lopač v lese Pod Kojálem.

Město Slavkov u Brna

Slavkov u Brna

Postupná obnova zámku Slavkov u Brna

Město Blansko

město Blansko, přilehlé části město Blansko

Cyklistické stezky

Město Šlapanice

Šlapanice

rekonstrukce Sokolovny

Město Šlapanice

Šlapanice

rekonstrukce orlovny

Město Mikulov

území města Mikulova

Obnova a zpřístupnění věže kostela sv.Václava

Cílem projetu je zajistit postupnou obnovu národní kulturní památky zámku Slavkov u Brna a zvýšit turistický ruch. Jedná se o obnovu valů kolem zámku, zajištění statiky opěrných stěn, obnovu podzemních prostor za účelem vytvoření expozice - lapidária. Obnovou dojde k zachování kulturního dědictví pro další generace. posílení bezpečnosti nemotorové dopravy a její zkapacitnění s dopadem na návštěvnost města Blansko záchytné parkoviště, zkvalitnění obslužnosti vlakového nádraží, zkvalitnění funkčních vazeb vlakového nádraží, vatvoření podmínek pro koncentaci turismu (parkování, půjčovna kol, Krasobu), posílení provazby IDS JMK, zachování urbanistické hodnoty podél řeky Svitavy Místní sokolovna byla postavena v roce 1921 a je ve stavu, kdy vyžaduje poměrně akutně rekonstrukci. Cílem je zrekonstruovat kulturní sál, který v této době slouží hojně také jako tělocvična. Ta se přesune do prostor bývalého kina. Je nutné zrekonstruovat i sociální zařízení. Cílem projektu je rekonstrukce budovy orlovny, která účelům jednoty Orla slouží již od roku 1927. Rekonstrukce by měla posloužit k tomu, aby zde nadále mohly probíhat jak tělovýchovné, tak kulturní akce. Zpřístupnění věže kostela sv. Václava včetně vybudování drobné expozice k historii kostela

Město Blansko

Město Mikulov

území města Mikulova

Blansko, ul. Nádražní parkoviště osobních automobilů

Cyklo + inline stezka Mikulov-

35000

55000

15000

10000

5000

7000

důvody realizace: rozšíření turistické nabídky pro návštěvníky města. Záměrem je zpřístupnění celého areálu kostela. Doposud je přístupný kostel a kostnice, další etapami zpřístupnění jsou věž kostela a interiéry přilehlého probošství. rozšíření sítě cyklostezek 5000

59

Název předkladatele

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Náklady (v tis. Kč)

Sedlec Město Mikulov

území města Mikulova

Město Mikulov

území města Mikulova území města Mikulova

revitalizace Hnánického potoka Podpora rozvoje vinařství Podpora rozvoje agroturistiky

Město Mikulov

území města Mikulova

Podpora rozvoje agroturistiky

Město Mikulov

Naučná stezka Mikulov - Bavory

Město Mikulov

území města Mikulova a Bavor Mikulov

Město Mikulov

Mikulov

Město Židlochovice

Židlochovice

Město Mikulov

Revitalizace krajiny Ditrichsteinů Revitalizace náměstí Dům setkávání

Cyklotrasa a cyklostezka propojující dva mikroregiony Cyklostezka Kyjov Bohuslavice Rekonstrukce venkovního areálu koupaliště v Kyjově Rekonstrukce kina Panorama

vybudování naučné stezky podél potoka, vyvedení části potoka na povrch (nyní zatrubněný)

7000

Gastronomicko - vinařské akce, seznámení turistů s produkty Mikulovska Fungování koňských farem a jezdeckých klubů na území, podpora rozvoje cestovního ruchu, vytváření místních a regionálních tras pro vyjížďky na koních, zajišťovat značení tras, případně koordinovat další související aktivity. Fungování koňských farem a jezdeckých klubů na území, podpora rozvoje cestovního ruchu, vytváření místních a regionálních tras pro vyjížďky na koních, zajišťovat značení tras, případně koordinovat další související aktivity. Vznik a rozvoj turistických cílů ve vazbě na produkt „vinařská turistika“. J

5000

- zlepšení vzhledu města, zachování kulturního a historického dědictví města - zlepšení vzhledu města, zachování kulturního a historického dědictví města Cílem projektu je obnova historicky významné památky (sbor Jednoty Bratrské z doby reformace) a vytvoření místa pro kulturní a spolkový život ve městě.

100000

Ve městě není v současné době prostor pro pořádání přednášek a akci středního rozsahu (městské kulturní středisko bylo přebudováno na MŠ). Propojit dva mikroregiony z důvodu zvýšení turistického ruchu v oblasti podhůří Bílých Karpat. Zvýšení bezpečnosti turistů.

5000

5000

2000

17000 20

Obec Tasov

k.ú. Tasov nad Veličkou

Město Kyjov Město Kyjov

Kyjov, Bohuslavice Kyjov

Město Kyjov

Kyjov

Městys Lomnice

Lomnice

Rekonstrukce záchrana historického dědictví historického centra obce

25000

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace

Znojmo

Revitalizace minoritského kláštera

19825

Jihomoravské muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace

Znojmo

Záchrana sbírkového fondu odlití plastik Hugo Lederera

Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro cyklistickou dopravu. Předmětem projektu je kompletní modernizace a zatraktivnění stávajícího areálu městského koupaliště v Kyjově.

1600

10000 40000

20000

Oprava nemovité kulturní památky - střech a fasád; realizace nové archeologické expozice se zaměřením na zemědělství a zpřístupnění zadního traktu veřejnosti (odpočinková zóna s lavičkami, vodním prvkem a lapidáriem poskytne návštěvníkům především v horkých dnech příjemné ochlazení. Záchrana kulturního dědictví.

60

19559

Název předkladatele

Místo realizace

Jihomoravské Znojmo muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace Jihomoravské Znojmo muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace JIHOMORAVSKÝ území JMK KRAJ Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Hodonín

Název projektu Prezentace NKP Rotundy sv. Kateřiny

Cíl projektu a důvody jeho realizace Celoroční prezentace národní kulturní památky s unikátní freskovou výzdobou

Náklady (v tis. Kč) 15000

Audioprůvodce pro informace o objektu i expozicích v jazykových expozice mutacích.

2500

Rozvoj cykloturistiky v JMK Sanace vlhkosti zámečku Hodonín (pracovní název)

Rozvoj cykloturistiky, propagace, rozšíření doplňkové infrastruktury

15000

- Údržba památkově chráněného objektu, jež je majetkem Jihomoravského kraje - sanace zdiva budovy postižené vlhkostí s přilehlým nádvořím a ohradní zdí

9750

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Rekonstrukce velkomoravského mostu III

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Rekonstrukce velkomoravského mostu II

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Rekonstrukce velkomoravského mostu I

Hodonín

Stálá expozice v zámečku MMH - T. G. M. a rodný kraj

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Kyjov

Stálé expozice Vlastivědného muzea Kyjov

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Veselí nad Moravou

Stálé expozice Městského muzea Veselí nad Moravou

- Pokračování a prohloubení přeshraniční spolupráce s městem Holíč v oblasti kultury a ochrany kultury Vědecká rekonstrukce - ověření raně středověkých 14000 stavebních technologií na základě archeologických nálezových situací včetně dokumentace, přiblížení autentické podoby areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích Vědecká rekonstrukce - ověření raně středověkých 11000 stavebních technologií na základě archeologických nálezových situací včetně dokumentace, přiblížení autentické podoby areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích Vědecká rekonstrukce - ověření raně středověkých 11000 stavebních technologií na základě archeologických nálezových situací včetně dokumentace, přiblížení autentické podoby Slovanského hradiště v Mikulčicích Nová stálá expozice věnovaná nejvýznamnějšímu 7000 hodonínskému rodákovi T. G. Masarykovi - uchování a prezentace osobnosti, jejíž jméno muzeum nese, obohacení kulturního života v regionu, posílení povědomí obyvatel o společných historických tématech v našich dějinách, posílení turistického ruchu nabídnutím nových zážitků i nových poznatků. Stávající expozice zastarává fyzicky i morálně. Odborný výzkum, scénář, realizace nových stálých 10000 expozic Vlastivědného muzea Kyjov s příslušnými rekonstrukcemi pro zajištění návštěvnického standardu. Stávající expozice jsou 30-40 let staré, neodpovídají současným potřebám návštěvníků, jsou zastaralé fyzicky i morálně. Vybudování nových stálých expozice Městského 10000 muzea Veselí nad Moravou v oborech historie, archeologie a etnografie. Stávající expozice neodpovídají současným potřebám, jsou cca 30–40 let staré. Zároveň doprovodné kulturní aktivity k obohacení kulturního života ve městě a k posílení cestovního ruchu.

61

Název předkladatele

Místo realizace

Název projektu

Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Mikulov

Restaurování barokní kovářské výzdoby zámku Mikulov

Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Mikulov

Rekonstrukce Saly terreny

Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Mikulov

Restaurování zámecké kaple

Cíl projektu a důvody jeho realizace Jedná se o nejstarší dochovanou uměleckou výzdobu zámku z 1 pol. 18 stol. Autorem kovářských prací je Jindřich Förster z Brna.

Náklady (v tis. Kč) 6300

Soubor kovářských prací dochovaných v areálu zámku je pokládán za jednu z nejkvalitnějších prací svého druhu ve střední Evropě. V minulosti byly kovářské prvky vlivem klimatických podmínek a nešetrných pokusů o dílčí restaurování velmi poničeny. V některých případech hrozí destrukce, která může fyzicky ohrozit i návštěvníky zámku. Proto byl na přelomu roku 2012/2013 proveden restaurátorský průzkum, který stanovil rozsah poškození a způsob oprav. Prostor Saly terreny je vyzdoben vzácnými freskami z 9800 pol. 18 století, využití především v 70. a 80. letech 20. stol. způsobilo jejich devastaci, stejně jako necitlivá rekonstrukce spadající do této doby. Vzhledem k tomu, že prostor je využíván ke krátkodobým pronájmům a reprezentativním akcím, je třeba provést jejich restaurování. Restaurátorským průzkumem bylo zjištěno, že velká část fresek se nachází pod tenkou vrstvou omítek, na základě dochovaných fotografií lze torzálně dochovanou a poškozenou výmalbu rekonstruovat. V současné době dochází k realizaci obnovy schodiště spojujícího Salu terrenu se zámeckou zahradou. Po dokončení akce předpokládáme zvýšený zájem o prohlídku prostor a součástí projektu je tedy i rekonstrukce podlah a sociálního zázemí. Zpřístupnění původní gotické kaple – restaurování 2980 oltáře se zlacenou skříní relikviáře z 18. stol., malého neorenesančního oltáře, štukové výzdoby. Dochází k dlouhodobé degradaci vnitřní výzdoby včetně poškození dřevěných součástí červotočem.

62

F.11 ZDROJE INFORMACÍ Automotodrom Brno a.s. URL . Binek, J., Svobodová, H. a kol.: Synergie v rozvoji venkova: Aktéři a nástroje rozvoje venkova, Brno, GaREP, 2009. 96. ISBN 978-80-904308-0-8. Český statistický úřad. URL .

Vyhodnocení komplexního dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012“, KrÚ JMK, zpracovatel: GaREP, spol. s r.o., Brno, 2013. Enviropark. URL . Eurostat regional yearbook 2012: Tourism. URL . Geografická mapa Jihomoravského kraje. Český statistický úřad, 2013. Informativní zpráva k plnění a aktualizaci Akčního plánu PRCR JMK 2007–2013 k 31. 12. 2010. Integrovaný regionální operační program pro období 2014–2020. Verze 3.0 z 9/2013. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020. Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, ESF MU, 2009. Kvantifikační analýza potenciálu cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod, ESF MU, 2013. Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu. Verze listopad 2013. Operační program přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika. Operační program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika. Operační program Životní prostředí. Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji, URL . Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji, URL . Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji, URL . Portál cestovního ruchu jižní Moravy. URL . Program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013. DHV CR, Eurovision, 2007. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013. Regionální operační program regionu NUTS II Jihovýchod. Rozpočet Jihomoravského kraje na rok 2012, URL . Seznam příjemců ROP NUTS II Jihovýchod k 28. 6. 2013, URL .

63

SNIP & CO, reklamní společnost, s.r.o. URL . Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. Tematický atlas Jihomoravského kraje. Praha, Kartografie 2010. Veřejná databáze ČSÚ. URL . Vystoupil J., Šauer M.: Dotační podpora v jednotlivých krajích České republiky z oblasti cestovního ruchu poskytnutých v rámci regionálních operačních programů od roku 2007 do poloviny roku 2010. Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, 2011. Výzkum socioekonomických předpokladů cestovního ruchu. Technologická agentura České republiky, zpracovatel: GaREP, spol. s r.o., Brno, 2012–2013. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch – Jižní Morava (etapa léto 2012 a zima 2013), CzechTourism, 2013. URL .

64

Zdroj: www.czechtourism.cz

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

DOKUMENTACE

Zpracováno ve smyslu § 10e a přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

leden 2014

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

Název dokumentu

Vyhodnocení koncepce podle§ 10e a přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

Číslo dokumentu

C1397-13-0/Z01

Objednatel

GaREP, spol. s r.o., Náměstí 28. října 3, 602 00 Brno

Účel vydání

Finální dokument

Stupeň utajení

Bez omezení

Vydání

Popis

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

Datum

01

Finální dokument

L. Trojáčková

J. Nezvalová

P. Vymazal

13. 1. 2014

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO. Rozdělovník

3 výtisky

GaREP, spol. s r.o., z toho 2 výtisky Ministerstvo životního prostředí

36 CD

GaREP, spol. s r.o., z toho 34 CD Ministerstvo životního prostředí

1 výtisk

archiv AMEC s.r.o.

1 elektronická kopie

elektronický archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

1

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

ÚDAJE O AUTORECH Autor/ka: Mgr. Lenka Trojáčková AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email: [email protected]

Datum zpracování:

13. 1. 2014

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Externí spolupráce: Ing. Pavel Koláček, PhD držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i zákona č. 114/1992Sb., MŽP č.j. 2915/ENV/12, 128/630/12 Ing. Lucie Kiršová držitelka osvědčení odborné způsobilostí pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, číslo autorizace 2/2013 pod č.j. rozhodnutí 15794-OV-32-19.4.13 ze dne 2. 5. 2013

Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW, registrovaným u společnosti Corel Corporation. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

2

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

OBSAH POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................................................................... 6 PŘEHLED ZKRATEK ....................................................................................................................................... 8 ÚVOD 1.

9

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .............................................. 10 1.1 Název ........................................................................................................................................... 10 1.2 Obsahové zaměření .................................................................................................................... 10 1.3 Charakter ..................................................................................................................................... 11 1.4 Zdůvodnění potřeby pořízení....................................................................................................... 11 1.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení ................................................................................. 11 1.6 Hlavní cíle .................................................................................................................................... 12 1.7 Přehled uvažovaných variant řešení ........................................................................................... 16 1.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................................................................................... 16 1.9 Předpokládaný termín dokončení ................................................................................................ 18 1.10 Návrhové období ......................................................................................................................... 18 1.11 Způsob schvalování ..................................................................................................................... 18

2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE............................................................ 19 2.1 Vymezení dotčeného území ........................................................................................................ 19 2.2 Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ........................... 19 2.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................ 20 2.3.1 Obyvatelstvo a veřejné zdraví................................................................................................ 20 2.3.2 Ovzduší a klima ..................................................................................................................... 21 2.3.3 Hluk ........................................................................................................................................ 28 2.4 Podzemní a povrchová voda ....................................................................................................... 30 2.4.1 Půda ....................................................................................................................................... 33 2.4.2 Horninové prostředí a nerostné suroviny ............................................................................... 33 2.4.3 Fauna, flóra a ekosystémy ..................................................................................................... 34 2.4.4 Krajina .................................................................................................................................... 35 2.4.5 Hmotný majetek a kulturní památky ...................................................................................... 36 2.4.6 Jiné charakteristiky životního prostředí .................................................................................. 37 2.4.7 Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce ....... 39 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ................................................................................. 40 3.1 Charakteristiky ŽP v oblastech zvláštního významu a jejich možné ovlivnění provedením koncepce ............................................................................................................................................... 40 3.2 Potenciální ovlivnění oblastí se zvláštním významem pro životní prostředí provedením koncepce ............................................................................................................................................... 42 4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) .................................................................................................................................................... 43 4.1 Posouzení vlivu Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020 na lokality soustavy Natura 2000 v ČR podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny ........................... 44

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

3

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MEJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ... 46 5.1 Strategické dokumenty přijaté na mezinárodní a národní úrovni relevantní vzhledem k SEA PRCR JMK 2014 – 2020 ....................................................................................................................... 46 5.2 Charakteristika nejdůležitějších cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví přijatých na národní a regionální úrovni ve vztahu ke koncepci PRCR JMK 2014 - 2020 a jejího SEA posouzení .............................................................................................................................................. 48 5.3 Referenční rámec hodnocení – metoda hodnocení .................................................................... 62 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, 6. KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................................... 65 6.1 Hodnocení Analytické části koncepce ......................................................................................... 65 6.2 Hodnocení Návrhové části koncepce .......................................................................................... 65 6.2.1 Hodnocení jednotlivých priorit, opatření a cílů opatření ........................................................ 66 6.2.2 Hodnocení rozvojových aktivit navrhovaných v rámci PRCR JMK 2014 - 2020 ................... 79 6.3 Hodnocení implementační části koncepce ................................................................................ 108 7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACÍ VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.................................................................................................................................................. 118 8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) ........................................ 120 8.1 Výběr zkoumaných variant ........................................................................................................ 120 8.2 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ................................... 120 8.3 Popis provedení posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na životní prostředí ......................................................................................................... 120 9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................. 121 10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE ........................................................ 124 11.

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU ............................................. 125

12.

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ................................................................................. 129 12.1 Vztah Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 ke koncepcím v oblasti ochrany veřejného zdraví ........................................................................................................ 129 12.2 Zdravotní stav obyvatel Jihomoravského kraje ......................................................................... 130 12.3 Determinanty vlivů koncepce na veřejné zdraví ........................................................................ 132 12.3.1 Zdravotní determinanty relevantní vůči PRCR JMK ............................................................ 133 12.4 Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na veřejné zdraví ...................................................................................................................................... 137

13.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ............................................................ 141

14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ........................................................................................ 145 15.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI ......................... 146

16.

PŘÍLOHY....................................................................................................................................... 150

SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Věková struktura obyvatelstva k 1. 7. 2011 ....................................................................................... 20 Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

4

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace -1

-1

Obr. 2 Emise sledovaných škodlivin (t.rok resp. kg.rok ), stacionární a mobilní zdroje celkem REZZO 1-4, členěno dle ORP3, výhled 2013 ................................................................................................. 23 -3 Obr. 3 Průměrné koncentrace NO2 [µg.m ] ................................................................................................ 24 -3 Obr. 4 Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m ] ....................................................................................... 24 -3 Obr. 5 36. maximální denní koncentrace PM10 [µg.m ] ................................................................................ 25 -3 Obr. 6 Průměrné koncentrace PM2,5 [µg.m ] ................................................................................................ 25 -3 Obr. 7 4. nejvyšší koncentrace SO2 [µg.m ] ................................................................................................ 26 -3 Obr. 8 Průměrné koncentrace benzenu [µg.m ] .......................................................................................... 26 Obr. 9 Celorepublikové srovnání krajů podle podílu na celkové produkci odpadů a nebezpečných odpadů v roce 2011 (zdroj: cenia.cz) ................................................................................................ 39 SEZNAM TABULEK: -1 Tab. 1 Emise hlavních znečišťujících látek podle krajů po okresech (t.rok ) ............................................... 22 Tab. 2 Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (1971) ................................................................. 27 Tab. 3 Silniční úseky, na kterých byla vydána časově omezená povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku pro silnice pro rok 2013 ................................................................................................ 28 Tab. 4 Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha) ................................. 33 Tab. 5 Referenční cíle ochrany životního prostředí ...................................................................................... 63 Tab. 6 Projektové záměry z oblasti cestovního ruchu na období 2014 – 2020, dle databáze „Absorpční kapacita území Jihomoravského kraje pro vymezení regionální dimenze a integrovaného přístupu v rámci přípravy na programovací období 2014+“............................................................. 110 Tab. 7 Environmentální indikátory pro monitoring implementace Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 .............................................................................. 122 Tab. 8 Tab. 20: Environmentální kritéria pro výběr projektů ....................................................................... 126 Tab. 9 Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce ........................................................... 136 Tab. 10 Potenciální dopady jednotlivých aktivit na veřejné zdraví ............................................................... 137

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

5

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ HOLEČEK a kol. (2013): Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 - 2020. GaREP, spol. s r.o. Brno. 82 str.+ přílohy. ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011. Úsek ochrany čistoty ovzduší. [online, cit. 12. 12. 2013]. Dostupné z: BUCEK, s. r. o. (2012). Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. 259 str.[online, cit. 11. 12. 2013]. Dostupné z: BUCEK, s. r. o. (2011). Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje. [online, cit. 11. 12. 2013]. Dostupné z: <www.kr-jihomoravsky.czl> ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011. Úsek ochrany čistoty ovzduší. [online, cit. 11. 12. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011. 42 str. [online, cit. 12. 12. 2013]. Dostupné z: ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY. Zdravotnická ročenka Jihomoravského kraje 2012, UZIS, ISBN:978-80-7472-078-9. [online, cit. 12. 12. 2013] dostupné z: EKOTOXA (2011). Územně analytické podklady Jihomoravského kraje – aktualizace 2011. [online, cit. 12. 12. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (2012). Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí. Český statistický úřad. Cenia. [online, cit. 12. 12. 2013]. Dostupné z: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO (2013). Územně analytické podklady Jihomoravského kraje – aktualizace 2013. [online, cit. 5. 1. 2014]. Dostupné z: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (2007): Strategická hluková mapa ČR. [online, cit. 12. 12. 2013]. Dostupné z:

Internetové zdroje HEIS VÚV TGM – cit. 10. 12. 2013. Dostupný z: AOPK ČR, Natura 2000 – cit. 10. 12. 2013. Dostupný z: AOPK ČR – cit. 10. 12. 2013. Dostupný z: BIOSFÉRICKÁ REZERVACE

DOLNÍ

MORAVA

-

cit.

19.

12.

2013.

Dostupný

z:

Mapy.cz – cit. 10. 12. 2013. Dostupný z: Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

6

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Národní GEOportál Inspire – cit. 10. 12. 2013. Dostupný z: http://geoportal.gov.cz> Regionální informační servis – cit. 10. 12. 2013. http://www.risy.cz/ Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky MŽP, KÚ Jihomoravského kraje, Českého statistického úřadu, Strategické dokumenty Jihomoravského kraje).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

7

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO CR ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EU CHKO CHOPAV CHÚ IOP JMK KPÚ KÚ, KrÚ MŽP NOx O3 OOP ORP OZKO PM10 PRCR PUPFL REZZO SEA SO2 TIC ÚAP VOC ZCHÚ ZPF

benzo(a)pyren oxid uhelnatý cestovní ruch Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Evropská unie chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území Integrovaný operační program Jihomoravský kraj komplexní pozemkové úpravy krajský úřad Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku troposférický (přízemní) ozón odbor ochrany přírody obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) Program rozvoje cestovního ruchu pozemek určený k plnění funkce lesa registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (angl. Strategical Environmental Assesment) oxid siřičitý turistické informační centrum Územně analytické podklady těkavé organické látky zvláště chráněné území zemědělský půdní fond

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

8

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

ÚVOD Předkládané vyhodnocení koncepce (dále jen "Dokumentace") pro

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 je vypracováno ve smyslu § 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen „zákon“). Dokumentace je zpracována v rozsahu přílohy č. 9 k zákonu a slouží jako základní podklad pro příslušný úřad k vydání stanoviska podle § 10g tohoto zákona. Jedná se o vyhodnocení koncepce, která svým charakterem a obsahem navazuje na předchozí verzi Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007 – 2013. Jedná se o základní koncepční dokument v oblasti rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Zpracovatelem Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 je společnost GaREP, spol. s r. o. Zpracovatelem Dokumentace je zpracovatelský tým firmy AMEC s. r. o., pod vedením autorizované osoby pro zpracování dokumentací a posudků dle zákona č. 100/2001 Sb., Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Zpracování Dokumentace proběhlo v průběhu měsíců listopadu a prosince ve spolupráci se zpracovatelem koncepce jako tzv. ex-ante posouzení. Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

9

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1

Název

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020

1.2

Obsahové zaměření

Předkládaná koncepce představuje pokračování stávajícího Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007 – 2013, který je součástí aktivní politiky Jihomoravského kraje, kdy jako základní koncepční dokument podporuje rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území, a tím napomáhá socioekonomické situaci a kulturnímu rozvoji regionu s ohledem na udržitelný rozvoj území a zájmy jeho obyvatel. Koncepce pokrývá plánovací období 2014 – 2020. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje je jedním z nástrojů řízení a koordinace rozvoje kraje. V návaznosti na vizi a strategické cíle přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje a ve vazbě na programové priority politické reprezentace kraje konkretizuje pro plánovací období cíle, priority a rozvojové aktivity v kraji v oblasti cestovního ruchu. Hlavním aktérem zpracování a realizace je Jihomoravský kraj jako samosprávný subjekt. Koncepce hodnotí naplňování stávajícího Programu, dle stanovených cílů a priorit vymezuje opatření a rozvojové aktivity a stanovuje způsob a pravidla financování a implementace Programu v následujícím programovém období. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020 je strukturován následovně: A. Zhodnocení naplňování Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2007 – 2013 za období let 2007 – 2012 B. Analytická část C. Programová část PRCR JMK 2014+ D. Finanční rámec PRCR JMK 2014+ E. Implementace PRCR JMK 2014+ F. Přílohy G. Hodnocení ex-ante Zpracovatelem dokumentu je firma GaREP, spol. s r.o. Po formální stránce se Program člení na dvě základní části, a to část analytickou (A-B) a návrhovou (C-E), která zahrnuje rovněž finanční rámec a implementaci PRCR JMK, dokument je dále doplněn přílohami (F). Součástí Programu je i ex-ante hodnocení (G). Úvodní část koncepce se zabývá souhrnným vyhodnocením naplňování v současnosti platného PRCR JMK s důrazem na jeho akční plán za období 2007 – 2012 z pohledu klíčových výstupů a stanovených parametrů/kritérií pro jednotlivé priority a opatření. Vyhodnocení je doplněno o vynaložené finanční náklady a zhodnocení finanční podpory ať už ze strany Jihomoravského kraje, Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod (dále jen „ROP JV“), Integrovaného operačního programu („IOP“) či jiných dotačních titulů. Analytická část, obsažená v části B koncepce, podrobněji hodnotí rozvoj území kraje za období let 2007– 2013 z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu a hodnotí současné dotační programy JMK a jejich provázanost na naplňování PRCR JMK 2007 – 2013. Dále se zabývá analýzou klíčových aspektů důležitých pro rozvoj cestovního ruchu (dále jen CR), jako jsou socioekonomické podmínky v kraji, nabídka a poptávka CR, konkurence v tomto odvětví a hlavní problémy jeho rozvoje v kraji. Stěžejní poznatky z analytické části koncentruje a shrnuje poslední bod analytické části, SWOT analýza, která ve stručných výrocích zachycuje klíčové skutečnosti o silných a slabých stránkách CR v kraji a o příležitostech a hrozbách působících na rozvoj CR v dotčeném území. Programová část, část C PRCR JMK, se již zaměřuje na nové programové období 2014 – 2020. V úvodu seznamuje se strategickou vizí a čtyřmi principy rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje v dalších letech spolu s rozvojovými strategickými cíli. Z těchto cílů pak vycházejí navrhované priority, opatření a rozvojové aktivity cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Každá z aktivit je pak podrobněji rozvedena, Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

10

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

definuje cíl, kterého by jejím prostřednictvím mělo být dosaženo. Je zde uveden nositel navržených aktivit, spolupracující subjekty, harmonogram realizace a finanční objem vyčleněný k podpoře spolu s původem těchto financí. Podrobněji jsou objemy financí a jejich možné zdroje vymezeny v části D - Finančním rámci programu. Pozornost je věnována možnostem financování navrhovaných aktivit ze státního rozpočtu, rozpočtu Jihomoravského kraje a souvisejících operačních programů umožňujících čerpání prostředků z evropských fondů. Možnost financování z těchto zdrojů je dále specifikována pro jednotlivé operační programy i jednotlivá opatření či aktivity. Za nejvýznamnější zdroje jsou považovány obecní rozpočty a prostředky podnikatelských subjektů. Implementační část (část E.) formuluje v návaznosti na Návrhovou část PRCR JMK implementační procesy a jejich nositele, kteří se budou podílet na naplňování programu a kteří budou sledovat výsledky jednotlivých aktivit v rámci monitoringu. Součástí PRCR JMK pro období 2014 – 2020 je ex-ante hodnocení souladu priorit PRCR JMK ve vztahu ke Strategii regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020, Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020, Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 a Integrovanému regionálnímu operačnímu programu. V části F. Přílohy jsou pak uvedeny vysvětlivky pojmů a zkratek použitých v programovém dokumentu, přehled projektů s úspěšnými a neúspěšnými žádostmi o podporu z ROP Jihovýchod v rámci oblasti cestovního ruchu v JMK (oblasti podpory 2.1 a 2.2); přehledná struktura návrhové části (priority a opatření) PRCR JMK 2007 – 2013; samostatný soubor s průřezovou PowerPoint prezentací k jednotlivým částem PRCR JMK 2014+, které jsou určeny pro širokou veřejnost a volené orgány kraje, a přehled projektových záměrů z oblasti cestovního ruchu na období 2014 – 2020, které mají pouze informativní charakter.

1.3

Charakter

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 je střednědobým strategickým dokumentem Jihomoravského kraje, sloužícím k podpoře rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji a současně i jako nástroj řízení této podpory. Jedním z průřezových úkolů PRCR JMK je zformulovat a rozfázovat rozvojové aktivity kraje na období šesti let tak, aby co nejúčinněji přispívaly k vyváženému rozvoji CR na území kraje. V rámci programu rozvoje kraje musí být nastaveny priority, opatření a aktivity tak, aby vytvářely co nejlepší podmínky pro rozvoj CR s ohledem na životní podmínky obyvatel kraje a udržitelný rozvoj. Priority by měly být formulovány s přihlédnutím k jednotlivým složkám socioekonomické reality kraje a především s ohledem na nosné rozvojové směry v nejbližších letech.

1.4

Zdůvodnění potřeby pořízení

V současnosti platný Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje byl navržen pro období 2007 – 2013, s blížícím se koncem tohoto období vyvstává tedy potřeba jeho aktualizace. PRCR JMK je důležitým dokumentem představujícím rámec pro realizaci projektů podporujících rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Nová (aktualizovaná) koncepce, postavená na vyhodnocení míry plnění cílů a vizí předchozího programovacího období a na revizi cílů, vizí a východisek samotných, bude ovlivňovat budoucí rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území, na který jsou v různé míře vázány i jiné rozvojové aktivity kraje. Čerpání dotací z podpůrných programů evropské, státní či regionální politiky je rovněž podmíněno zpracováním nové koncepce. Jihomoravský kraj disponuje předpoklady pro posílení zájmu o tuto destinaci z hlediska turistiky, zejména rozmanitostí kulturně-historických památek a různorodou krajinnou strukturou nabízející i bohaté sportovní vyžití návštěvníků. Nová koncepce pak na základě vyhodnocení minulého období a zohlednění stávajících aktivit cestovního ruchu v kraji umožní vytipovat a směřovat rozvojové aktivity tak, aby byl zaručen rozvoj cestovního ruchu, jeho konkurenceschopnost a ucelenost s ohledem na potřeby obyvatel kraje a trvale udržitelný rozvoj.

1.5

Základní principy a postupy (etapy) řešení

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 navazuje na předchozí strategický dokument – Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007 – 2013.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

11

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Zohledňuje vývoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji zároveň s vývojem tohoto odvětví v národním i evropském měřítku. Pořízení nového Programu rozvoje CR je možné rozčlenit do třech etap: 1. Zpracování zhodnocení naplňování PRCR JMK 2007 – 2013, zpracování analytické, programové části, finančního rámce a implementační části PRCR JMK 2014 – 2020; 2. Připomínkové řízení a zapracování připomínek pracovní skupiny, finalizace PRCR JMK 2014 – 2020; 3. Průběžně probíhající Posouzení vlivů PCR JMK 2014 - 2020 na životní prostředí. Zapracování výsledků SEA - posouzení vlivu koncepce na životní prostředí po vydání stanoviska ze strany příslušného úřadu (MŽP). V průběhu přípravy dokumentu byly všechny relevantní výstupy podrobeny připomínkovému řízení ze strany odborné i laické veřejnosti.

1.6

Hlavní cíle

Účelem nového PRCR JMK je vytvořit strategický dokument, který bude účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji v období 2014 – 2020, v souladu s kulturním rozvojem kraje, ochranou životního prostředí a udržitelným rozvojem. Novým mottem Jižní Moravy z pozice cestovního ruchu je: „Jižní Morava – kraj, kde je co zažít“. Strategická vize Strategická vize cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období let 2014 – 2020 je definována následovně: „Jihomoravský kraj: Atraktivní region s bohatou nabídkou a kvalitními službami“. Strategická vize představuje dlouhodobý výhled do budoucnosti, změny a zlepšení v oblasti rozvoje CR a udává směr, kterým by se měl CR v kraji rozvíjet. Strategická vize kraje do roku 2020 je založena na čtyřech principech rozvoje: 1. Koordinace a spolupráce 2. Segmentace 3. Efektivita 4. Kvalita

KOORDINACE A SPOLUPRÁCE

SEGMENTACE

EFEKTIVITA

KVALITA

Strategické cíle S ohledem na strategickou vizi kraje byly stanoveny následující dlouhodobé strategické cíle: •

Podpořit vybudování adekvátních a efektivních organizačních struktur na úrovni jednotlivých turistických oblastí kraje;

•

Zkvalitnit základní a rozšířit doprovodnou turistickou infrastrukturu;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

12

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Vytvořit a nabídnout cílovým skupinám návštěvníků konkurenceschopné turistické produkty a pobytové programy;

•

Zvýšit a podpořit dostupnost cílů cestovního ruchu veřejnou dopravou včetně její propagace a informační kampaně;

•

Koncentrovat marketingové aktivity na podporu prodeje a distribuci těchto produktů a programů;

•

Tvorba nových pracovních příležitostí a rozvoj malého a středního podnikání (zejména v hospodářsky slabých oblastech s vysokou nezaměstnaností);

•

Zvýšení příjmů z cestovního ruchu do veřejných rozpočtů;

•

Podpořit opatření vedoucí k rovnoměrnějšímu rozprostření návštěvníků v atraktivních lokalitách kraje i do jejich širšího okolí;

•

Prodloužit průměrnou dobu pobytu návštěvníků v kraji;

•

Zvyšovat celkovou pozitivní image kraje v České republice i v zahraničí.

Dlouhodobé strategické cíle a způsob jejich naplňování byl rozpracován pomocí programové části PRCR JMK 2014 – 2020 ve struktuře priorita – opatření – aktivita.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

13

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priority Na základě výsledků analytické části dokumentu a definovaných východisek jsou pro období 2014 – 2020 navrženy čtyři priority rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, které jsou dále rozděleny do jedenácti opatření a třiceti jedné aktivity. PRIORITA 1:

PRIORITA 2:

PRIORITA 3:

PRIORITA 4:

Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v JMK a jeho turistických oblastech

Kvalitní turistická infrastruktura a služby

Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu

Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch

Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu (CCR JM)

Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí

Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech JMK

Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu

Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

14

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 1:

FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH

RUCHU

Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM) Aktivity: 1.1.1 Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM 1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje Aktivity: 1.2.1 Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených 1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu Aktivity: 1.3.1 Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu 1.3.2 Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Aktivity: 2.1.1 Zvyšování standardu ubytovacích zařízení 2.1.2 Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů 2.1.3 Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou 2.1.4 Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování Aktivity: 2.2.1 Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC 2.2.2 Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje 2.3.3 Pravidelný monitoring a hodnocení služeb Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje Aktivity: 3.1.1 Vytváření image/značky kraje a jeho turistických oblastí 3.1.2 Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí 3.1.3 Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

15

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

3.1.4 Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu Aktivity: 3.2.1 Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu 3.2.2 Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí Aktivity: 4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch 4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného CR s důrazem na přírodní dědictví kraje 4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje CR JMK

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Aktivity: 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje 4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch 4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách Opatření 4.3: : Rozvoj kultury a památek Aktivity: 4.3.1 Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje 4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům 4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu Opatření 4.4: : Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů Aktivity: 4.4.1 Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch 4.4.2 Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu

1.7

Přehled uvažovaných variant řešení

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 není řešen variantně.

1.8

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

Koncepce PRCR JMK zohledňuje některé koncepční dokumenty na národní, regionální a krajské úrovni, a to:

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

16

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Národní a regionální úroveň •

Politika územního rozvoje ČR

•

Strategie udržitelného rozvoje ČR

•

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020

•

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020

•

Státní politika životního prostředí ČR 2011 - 2020

•

Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 a pro navazující období 2014 – 2020

•

Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020

•

Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP

•

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21)

•

Místní agenda 21

•

Národní program snižování emisí České republiky, 2006

•

Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR

•

Plán odpadového hospodářství České republiky, 2003

•

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie

•

Plán hlavních povodí ČR, 2007

•

Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998, aktualizace 2009

•

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (Natura 2000)

Krajská úroveň •

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

•

Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK

•

Strategie rozvoje hospodářství JMK

•

Generel dopravy Jihomoravského kraje

•

Generel krajských silnic Jihomoravského kraje

•

Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání

•

Koncepce EVVO

•

Koncepce odpadového hospodářství

•

Koncepce ochrany přírody

•

Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji

•

Koncepce rozvoje ovocnictví

•

Koncepce rozvoje vinařství

•

Koncepce TV a sportu

•

Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK

•

Plán odpadového hospodářství

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

•

Plánování v oblasti vod

•

Program rozvoje Jihomoravského kraje

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

17

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Program snižování emisí znečišťujících látek

•

Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory

•

Územní energetická koncepce

•

Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a dalších léčebných terapií v JMK

•

Vyhodnocení situace zemědělství

•

Zpráva o situaci v oblasti prevence kriminality

Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje.

1.9

Předpokládaný termín dokončení

Březen 2014.

1.10 Návrhové období Jedná se o koncepci platnou v rámci strategického období 2014 - 2020.

1.11 Způsob schvalování Finální dokument bude schválen Zastupitelstvem Jihomoravského kraje.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

18

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1

Vymezení dotčeného území

Dotčené území zahrnuje je vymezeno hranicemi Jihomoravského kraje.

2.2

Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno

Okresy

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

•

Blansko

•

Blansko

•

Brno-město

•

Boskovice

•

Brno-venkov

•

Brno

•

Břeclav

•

Břeclav

•

Hodonín

•

Bučovice

•

Vyškov

•

Hodonín

•

Znojmo

•

Hustopeče

•

Ivančice

•

Kuřim

•

Kyjov

•

Mikulov

•

Moravský Krumlov

•

Pohořelice

•

Rosice

•

Slavkov u Brna

•

Šlapanice

•

Tišnov

•

Veselí nad Moravou

•

Vyškov

•

Znojmo

•

Židlochovice

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

19

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

V rámci Jihomoravského kraje jsou zastoupeny různé typy krajin vázané na geologický a historický vývoj jednotlivých oblastí. Západní část kraje se rozkládá na území České vysočiny kde je krajina tvořena pahorkatinným a vrchovinným reliéfem Českomoravské a Brněnské vrchoviny, které jsou dále na jih střídány sníženinami Boskovické brázdy, Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem, z něhož na jihu výrazně vystupují vrchy Pálavy, a na východě Západními Karpaty s Vyškovskou bránou přecházející ještě dále východně až v oblast Středomoravských a Slovensko-moravských Karpat. Severní cíp Jihomoravského kraje pak zasahuje až do podhůří Jeseníků.

2.3.1

Obyvatelstvo a veřejné zdraví1

Jihomoravský kraj se sídlem v Brně o rozloze 7 195 km , čítající 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 obvodů pověřených obecních úřadů. Celkem 673 obcí. 2

Podle sčítání lidu, domů a bytů Českého statistického úřadu měl Jihomoravský kraj ke dni 31. 12. 2011 1 166 313 obyvatel, z toho 570 795 mužů a 595 518 žen. Počet obyvatel od roku 2003 stoupá, ve srovnání s rokem 2010 činil celkový přírůstek 11 659 obyvatel. Přirozený přírůstek je kladný, ovšem vykazuje pokles oproti předchozím letům. Počet živě narozených převýšil počet zemřelých o 938 a v přepočtu na 1 000 obyvatel dosáhl hodnoty 0,8. Záporný přirozený přírůstek byl zaznamenán v okresech Břeclav a Hodonín. Nejvyšší přirozený přírůstek a zároveň nejvyšší přírůstek stěhováním zaznamenal okres Brno-město. V kraji nadále pokračuje proces demografického stárnutí (viz Obr. 1 - tvar urna věkové pyramidy), průměrný věk je 41,3 roku. Podíl obyvatel starších 65 let pozvolna roste, v přepočtu na 100 dětí ve věku 0 – 14 let, tzv. index stáří, se zvýšil z 114,8 v roce 2010 na 116,1 a je v mezikrajském srovnání šestý nejvyšší.

Obr. 1

1

Věková struktura obyvatelstva k 1. 7. 2011

Zdroj: Zdravotnická ročenka Jihomoravského kraje 2011, UZIS 2011

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

20

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Nejčastější příčinou úmrtí jsou u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy, podle pohlaví zemřelo na nemoci oběhové soustavy 3 243 žen a 2 603 mužů a na novotvary 1 625 mužů a 1 298 žen. Na poranění a otravy zemřelo cca dvakrát více mužů než žen. V porovnání s rokem 2010 je počet úmrtí na nemoci dýchací soustavy u mužů i žen nižší, počet úmrtí na nemoci trávící soustavy u mužů poklesl, u žen vzrostl. Ve věku do jednoho roku zemřelo 30 dětí, z toho bylo 18 úmrtí do 28 dní života. Kojenecká úmrtnost zůstala na hodnotě 2,4 ‰, což je více než v předchozím roce (2,0 ‰), avšak méně než v roce 2009 (2,7 ‰). Novorozenecká úmrtnost vzrostla ze 1,2 ‰ v roce 2010 na 1,5 ‰, ovšem oproti roku 2009 (1,8 ‰) je to opět méně. Příčinou úmrtí byly především některé stavy vzniklé v perinatálním období a vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality. Střední délka života při narození vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úmrtnosti z období jejího výpočtu. Počítá se za dvouleté období a v Jihomoravském kraji byla v letech 2010 – 2011 u mužů 75,14 let a u žen 81,46 let a má vzrůstající tendenci. Alergická onemocnění Znečištěné životní prostředí, jmenovitě znečištění ovzduší, je jedním z faktorů, který se podílí na alergických onemocněních. Jejich počet stále narůstá. Počet pacientů léčených v alergologických ordinacích v kraji v roce 2010 byl 106 524, tj. 9 % všech obyvatel kraje. V roce 2011 bylo sledováno jedenáct vybraných diagnóz nebo chronických onemocnění ve čtyřech věkových kategoriích. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel příslušné věkové kategorie byly děti ve věku do pěti let nejvíce dispenzarizovány s diagnózou astma. Nejčastějším důvodem dispenzarizace u starších dětí, mladistvých a dospělých byla senná rýma. K největšímu nárůstu dispenzarizovaných došlo u diagnózy senná rýma o 1 967 pacientů, a u stálé alergické rýmy o 1 821 pacienta. Veřejné zdraví Veřejné zdraví je ovlivněno stavem životního prostředí, zdravotní péčí, životním stylem obyvatel, vrozenými dispozicemi i socioekonomickými faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví. Jedná se o vlivy prostřednictvím vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz, možnosti trávení volného času apod. Na veřejném zdraví se významně negativním vlivem podílí především znečištěné ovzduší a hluk. Charakteristiky kvality ovzduší jsou popsány v následující podkapitole 2.3.2 Ovzduší a klima, na zvyšující se hlukové zátěži území se také významně podílí doprava. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory, sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti.

2.3.2

Ovzduší a klima

Emisní a imisní situace V celorepublikovém srovnání patří Jihomoravský kraj mezi kraje s kvalitnějším ovzduším. Skladba zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji je různorodá. Mezi odvětví, která se v kraji významně podílejí na znečišťování ovzduší, patří výroba elektřiny a tepla (SO2, NOX, CO), slévárenství (TZL), sklářský průmysl (SO2, NOX), výroba cementu a vápna (TZL, NOX), gumárenský průmysl (VOC) a z důvodu zemědělského charakteru kraje také chovy hospodářských zvířat (NH3).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

21

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Na území Jihomoravského kraje se v roce 2010 nacházelo 347 vyjmenovaných zdrojů, zařazených mezi 1 zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1) , které emitovaly škodliviny prostřednictvím 1 356 průduchů (komínů). Vyjmenovaných zdrojů z kategorie středních zdroj (REZZO 2) pak bylo v roce 2010 evidováno 5 204 komínů/průduchů. Velké zdroje svým charakterem tvoří u některých znečišťujících látek významnou složku celkových emisí. Mezi velké zdroje patří např. slévárny, sklárny, cementárny, energetické zdroje, zdroje zemědělského charakteru, lakovny a mnoho dalších. Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší jsou v Jihomoravském kraji zastoupeny spalovnou komunálního odpadu, výrobou barev, gumárenským průmyslem a energetickými spalovacími zdroji. Poslední skupinou zdrojů jsou zdroje mobilní, zastoupené dopravními prostředky. Mobilní zdroje jsou nejvýznamnějším producentem emisí CO, NOX a tuhých znečišťujících látek (nejvýznamnějšími zdroji jsou dálnice D1, D2, rychlostní komunikace R52, R46). Naopak u SO2 a NH3 je jejich podíl zanedbatelný. Nejvýznamnějším producentem SO2 zůstávají vyjmenované zdroje (zvláště velké a velké stacionární zdroje), u VOC a NH3 jsou to zdroje nevyjmenované (malé stacionární zdroje). (CENIA, 2008). Tab. 1

-1 2

Emise hlavních znečišťujících látek podle krajů po okresech (t.rok )

Okres

Tuhé látky

SO2

NOx

CO t.rok

VOC

NH3

-1

Blansko

181,8

337,8

322,7

589,9

213,9

264,8

Brno - město

129,8

197,4

674,1

367,2

213,2

15,1

Brno - venkov

343

242,3

1 001,7

2 276,9

229,6

485,9

Břeclav

96,4

107,3

399,6

450,7

307,3

570,2

Hodonín

216,9

2 784,9

783,1

388

203,8

801,9

Vyškov

219,5

101,2

131,4

245,4

97,9

252,1

Znojmo

181,9

422,2

425,2

884,2

169

1 174,9

Pozn.: Nezahrnují emise VOC a NH3 z nesledovaných zdrojů použití rozpouštědel a chovů hospodářských zvířat

V Generální rozptylové studii Jihomoravského kraje je uveden výhled emisní bilance stacionárních a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší pro rok 2013 na základě dat z měření ČHMÚ (Obr. 2).

1

A. stacionární zdroje - REZZO 1 až 3 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv, zařízení technologických procesů, uhelné lomy a jiné plochy s možností zapaření, hoření nebo úletu znečišťujících látek, sklady, skládky a jiné stavby, zařízení a činnosti podle kolaudačního rozhodnutí. Velké zdroje znečišťování - REZZO 1 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Střední zdroje znečišťování - REZZO 2 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úlet znečišťujících látek. Malé zdroje znečišťování - REZZO 3 - technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. B. mobilní zdroje - REZZO 4 - pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší. 2

data pro rok 2007 a zdroje kategorie REZZO 1-3, zdroj ČHMÚ

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

22

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Obr. 2

-1

-1

Emise sledovaných škodlivin (t.rok resp. kg.rok ), stacionární a mobilní zdroje celkem REZZO 1-4, členěno dle ORP3, výhled 2013

Na obrázcích níže (Obr. 3 až Obr. 8) jsou znázorněny pětileté klouzavé průměry jednotlivých škodlivin NO2, PM10, PM2,5, SO2 a benzenu na území Jihomoravského kraje (data převzata z OZKO pro roky 2007 – 2011).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

23

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

-3

Obr. 3

Průměrné koncentrace NO2 [µg.m ]

Obr. 4

Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m ]

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

-3

24

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

-3

Obr. 5

36. maximální denní koncentrace PM10 [µg.m ]

Obr. 6

Průměrné koncentrace PM2,5 [µg.m ]

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

-3

25

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

-3

Obr. 7

4. nejvyšší koncentrace SO2 [µg.m ]

Obr. 8

Průměrné koncentrace benzenu [µg.m ]

-3

Lokality vykazující překročení imisních limitů jsou většinou vázány na aglomerace a městské zóny, čili krajská, případně okresní města, kde je soustředěn průmysl, případně na vysokou dopravní zátěž v území podél významných dopravních tahů.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

26

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Na území Jihomoravského kraje se v roce 2002 – 2010 nacházelo šest stanic imisního monitoringu, z toho čtyři lokality s akreditovaným měřením kvality ovzduší ve správě ČHMÚ - Mikulov-Sedlec, Znojmo, Kuchařovice a Vyškov Lovčice. V zóně Jihomoravský kraj probíhalo v roce 2010 měření oxidu siřičitého na 3 stanicích imisního monitoringu, kdy byly průměrné roční i maximální denní koncentrace SO2 nízké a nedosahovaly hodnot imisního limitu. Ve sledovaném období nedošlo k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10, na stanicích imisního monitoringu Brno - Tuřany a Mikulov-Sedlec avšak v tomto období došlo dvakrát k překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM2,5. Zásadní podíl na této skutečnosti má resuspenze vlivem automobilové dopravy a malých spalovacích zdrojů. Na všech stanicích imisního monitoringu, kromě Lovčic, pak docházelo k překračování maximálních denních koncentrací prachových částic. Na imisním zatížení se významně podílí doprava (50-80%) a zdroje REZZO 3 (10 – 20%). Podíl zdrojů REZZO 1 je vyšší v okolí Brna (cca 10%). Dle měření v období mezi lety 2002 – 2010 nedocházelo k překračování imisních limitů pro NO2, ať už se jednalo o průměrné roční, anebo maximální hodinové koncentrace této škodliviny. Měření benzenu je v současnosti prováděno pouze na jedné stanici imisního monitoringu – Mikulov-Sedlec, která vykazuje jeho koncentrace dlouhodobě pod dolní mezí pro posuzování. Koncentrace B(a)P jsou měřeny na stanicích Znojmo a Mikulov-Sedlec, v posledních letech jsou na obou měřeny koncentrace nad úrovní imisního limitu. Významným zdrojem benzo(a)pyrenu jsou vzhledem k rozložení koncentrací škodliviny během roku malé zdroje REZZO 3, které jsou v provozu právě v té části roku, ve které B(a)P nabývá největších koncentrací, tj. v zimním období. Svůj vliv na zhoršené situaci budou mít i meteorologické podmínky, které např. během teplotních inverzí (vyskytujících se převážně v chladné části roku) mohou zabránit v dostatečném rozptylu škodlivin. Jihomoravský kraj se srovnáním dat z měření mezi lety 2002 – 2010 dlouhodobě potýká se zvýšenými koncentracemi troposférického ozónu. Tuto škodlivinu v JMK sledují stanice Hodonín, Kuchařovice, Mikulov-Sedlec. Příčinou vysokých hodnot koncentrací jsou především meteorologické podmínky, resp. hodnoty slunečního svitu, teploty a výskyt srážek v období od dubna do září, kdy jsou obvykle měřeny nejvyšší koncentrace ozonu. V roce 2011 došlo na území Jihomoravského kraje k překročení imisního limit pro maximální denní koncentraci tuhých znečišťující látek frakce PM10, roční průměrnou koncentraci NO2, cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren a přízemního ozónu. K překračování imisních limitů dochází hlavně v Aglomeraci Brno. Na celém území Jihomoravského kraje a Aglomerace města Brna rovněž došlo v roce 2011 k překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozón. Z hlediska limitů pro ochranu ekosystémů jsou do OZKO zařazeny Bílé Karpaty, Moravský kras, NP Podyjí a Pálava. Klima Na území Jihomoravského kraje se dle Quitta (1971) vyskytují tyto klimatické oblasti (směrem od jihu) T4, T2, MT11, MT10, MT9, MT7, MT5, MT3 a v nejsevernějším cípu kraje i CH7. Tab. 2

Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (1971)

Číslo oblasti Počet letních dnů

T4

T2

MT11

MT10

MT9

MT7

MT5

MT3

CH7

60 – 70

50 – 60

40 – 50

40 – 50

40 – 50

30 – 40

30 – 40

20 – 30

10 – 30

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

170 – 180 160 – 170 140 – 160 140 – 160 140 – 160 140 – 160 140 – 160 120 – 140 120 – 140

Počet mrazových dnů

100 – 110 100 – 110 110 – 130 110 – 130 110 – 130 110 – 130 110 – 130 130 – 160 140 – 160

Počet ledových dnů

30 – 40

30 – 40

30 – 40

30 – 40

30 – 40

40 – 50

40 – 50

40 – 50

-2 - -3

-2 - -3

-2 - -3

-2 - -3

-3 - -4

-2 - -3

-4 - -5

-3 - -4

-3 - -4

Průměrná teplota v červenci

19 – 20

18 – 19

17 – 18

17 – 18

17 – 18

16 – 17

16 – 17

16 – 17

15 – 16

Průměrná teplota v dubnu

9 – 10

8–9

7–8

7–8

6–7

6–7

6–7

6–7

4–6

Průměrná teplota v říjnu

9 – 10

7–9

7–8

7–8

7–8

7–8

6–7

6–7

6–7

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

80 – 90

90 – 100

Průměrná teplota v lednu

50 – 60

90 – 100 100 – 120 100 – 120 100 – 120 100 – 120 110 – 120 120 – 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 – 350 350 – 400 350 – 400 400 – 450 400 – 450 400 – 450 350 – 400 350 – 450 500 – 600

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 300 200 – 300 200 – 250 200 – 250 250 – 300 250 – 300 250 – 300 250 – 300 350 – 400

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

27

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Číslo oblasti Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených

T2

MT11

MT10

MT9

MT7

MT5

40 – 50

50 – 60

50 – 60

60 – 80

60 – 80

60 – 100

MT3

CH7

60 – 100 100 – 120

110 – 120 120 – 140 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 150 – 160

Počet dnů jasných

2.3.3

T4 40 – 50

50 – 60

40 – 50

40 – 50

40 - 50

40 – 50

40 – 50

50 – 60

40 – 50

40 – 50

Hluk

Hluková zátěž patří mezi nejzávažnější problémy životního prostředí sídel v celé ČR. Vystavení obyvatel nadměrnému hluku má prokazatelně negativní vliv na jejich zdravotní stav. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Největším problémem je obvykle hluk z automobilové dopravy na pozemních komunikacích vedených často v bezprostředním kontaktu s obytnými domy. Hygienické limity hluku Hodnoty hluku se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a stanoví se pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Pro definované chráněné venkovní prostory se hygienický limit hluku v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, stanovuje součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nadměrným hlukem překračujícím stanovené hygienické limity jsou v ČR zatížena 3 % obyvatel, v městských aglomeracích okolo 10 % obyvatel. Hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, která se na celkovém počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem podílí přibližně z 90 %. Způsob vedení hlavních komunikací způsobuje, že v některých obcích a menších městech je nadměrným hlukem z dopravy zasažena i více než polovina obyvatel Hluk z dopravy na pozemních komunikacích na území JMK Hluk emitovaný motorovým vozidlem do okolního venkovního prostoru je závislý zejména na rychlosti vozidla – u nižších rychlostí je rozhodujícím zdrojem hluku motor, se stoupající rychlostí se zvyšuje význam hluku emitovaného z převodové soustavy, ve vyšších rychlostech začíná převažovat hluk ze styku pneumatika – vozovka a u velmi vysokých rychlostí je rozhodující aerodynamický hluk. Mezi další faktory, které ovlivňují hluk z pozemních komunikací, patří stáří vozidel a jejich technický stav, kvalita povrchu vozovky, podélný profil komunikace, způsob jízdy apod. Při významnějším dopravním zatížení působí pozemní komunikace na okolní venkovní prostor jako liniový (přímkový) zdroj hluku. Při posuzování hlukové problematiky jsou údaje ze sčítání dopravy hrubá orientační data, Strategické hlukové mapy pořizované Ministerstvem zdravotnictví se zpracovávají podle legislativy EU a nejsou kompatibilní s legislativou ČR. Jejich využitelnost pro analýzu „dopravního“ hlukového zatížení na území Jihomoravského kraje je tudíž sporná. Pro identifikaci problematických míst na území Jihomoravského kraje jsou tudíž lépe vypovídající časově omezená povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku pro silnice vydaná KHS JMK. Na silničních úsecích, pro které byla časově omezená povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku vydána, dochází opakovaně k nedodržení hygienického limitu hluku pro chráněné venkovní prostory staveb. Silniční úseky, na kterých byla v roce 2013 vydána časově omezená povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku pro silnice vydaná KHS na sledovaném území, jsou souhrnně vyznačeny v přehledové tabulce Tab. 3

Silniční úseky, na kterých byla vydána časově omezená povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku pro silnice pro rok 2013

ORP

Obec

ORP

Obec

Blansko

Lažany, Lipůvka, Milonice

Moravský Krumlov

–

Boskovice, Stvolová

Letovice, Sebranice, Skrchov, Stvolová

Pohořelice

–

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

28

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Brno

Brno

Rosice

–

Břeclav

Břeclav, Břeclav-Poštorná, Starovičky

Slavkov u Brna

Velešovice

Bučovice

Bučovice, Vícemilice

Šlapanice

Modřice, Želešice

Hodonín

Petrov

Tišnov

-

Hustopeče

Borkovany, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Krumvíř, Starovice, Starovičky, Uherčice, Velké Němčice, Velké Pavlovice

Veselí nad Moravou

Moravský Písek, Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy

Ivančice

Dolní Kounice, Ivančice, Moravské Bránice, Neslovice, Oslavany, Pravlov

Vyškov

Drysice, Ivanovice na Hané

Kuřim

Kuřim

Znojmo

Kasárna, Kuchařovice, Olbramkostel, Suchohrdly, Vranovská Ves, Znojmo

Kyjov

Bzenec, Kyjov, Vracov

Židlochovice

Židlochovice

Mikulov

–

Popůvky,

Největšími zdroji hluku jsou hlavní dopravní tahy tvořené dálnicemi, rychlostními komunikacemi, silnicemi I. třídy a některými úseky silnic II. třídy, které vykazují nejvyšší intenzity dopravy a jejichž trasy prochází přes území zástavby sídelních útvarů. U staveb a chráněných prostor situovaných podél těchto významně dopravně zatížených silničních tahů, dochází k překračování hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy, zejména v noční době. K největší kumulaci vlivů dochází zejména v Brně a jeho okolí. Konkrétně lze uvést následující silnice: •

Okolí dálnice D1 procházejíc jižní částí Brna a jeho aglomerací;

•

Hlavní komunikace směřující z Brna na jih, t. j. dálnice D2 a silnice I/52, brněnský městský okruh;

•

Silnice I/42 směřující z Brna na sever.

Hluk z letecké dopravy na území JMK Plánovaný rozvoj letiště a zvyšování počtu letů je spojeno se zvyšováním imisního zatížení obyvatel a to zejména hlukem. Studie Ekola Group: Letiště Brno-Tuřany – dopracování akčního hlukového plánu 2008 posuzovalo dopady do území pro varianty konzervativního a maximálního rozvoje. Dle vyhodnocení se jeví jako reálný konzervativní model rozvoje a pro tento stav je záměrem vedení letiště dosáhnout vyhlášení nového ochranného hlukového pásma v území, zasaženého hlukem nad 50 dB v noci. Tento záměr byl převzat do ÚAP JMK s cílem usměrnit rozvoj v dotčeném území tak, aby nedošlo ke zbytečným novým střetům s budoucím ochranným pásmem letiště. Velikost výhledového hlukového pásma je do 1 800 m ve směru přistávací dráhy a do 200 m ve směru kolmém na přistávací dráhu.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

29

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2.4

Podzemní a povrchová voda

Vodní toky a nádrže Povodí zájmového území Jihomoravského kraje je součástí povodí řeky Moravy. Toto povodí se na území Jihomoravského kraje skládá ze dvou samostatných hydrologických celků, které se v mnoha aspektech chovají odlišně; prvním je povodí Moravy nad soutokem řek Moravy a Dyje a druhým je dílčí povodí Dyje. Plocha povodí Moravy v České republice zaujímá 26,2% z celkové rozlohy České republiky. Českou část povodí řeky Moravy tvoří zemědělská půda (59,2%), lesy (31,2%), vodní plochy (1,45%) a sídelní oblasti (1,51%). Průměrný roční úhrn srážek v povodí Moravy činí 635 mm a hodnota průměrného ročního odtoku 3 činí 3 430 mil. m . Značná část toků, které protékají územím Jihomoravského kraje, mají prameny v jiných krajích (Olomoucký, Zlínský, Vysočina) a některé i v zahraničí (Rakousko, Slovensko). Hlavními toky jsou: •

Dyje se Želetavkou a s 29 přítoky (starými koryty);

•

část řeky Hané s přítoky, Jevišovka s 1 přítokem;

•

Svratka se 14 přítoky;

•

Svitava se 7 přítoky;

•

Jihlava a Oslava se 4 přítoky;

•

Kyjovka a Morava (s přítoky a dopravními cestami).

Většina těchto hlavních toků a významných přítoků je ve správě Povodí Moravy s.p. Ostatní menší toky jsou ve správě Lesů ČR, Zemědělské vodohospodářské správy (ZVS), obcí, Vojenských újezdů, Správy národních parků a fyzických či právnických osob. Na hlavních tocích je devět umělých vodních děl, které jsou ve správě Povodí Moravy a mají několik hlavních funkcí. Jsou to: •

na řece Dyji

VD Vranov (akumulace, energie, rekreace, zdroj pitné vody); VD Znojmo (vyrovnávací nádrž, zdroj pitné vody, energie); VD Nové Mlýny (horní, střední, dolní) (akumulace, rekreace, závlahy);

•

na řece Svratce

VD Brno - Kníničky (akumulace, energie, rekreace);

•

na řece Jevišovce

VD Jevišovice (akumulace);

•

na řece Skaličce

VD Oleksovice (akumulace);

•

na řece Křetínce

VD Letovice (akumulace, energie, rekreace);

•

na řece Bělé

VD Boskovice (zdroj pitné vody, akumulace);

•

na řece Malá Haná

VD Opatovice (akumulace, zdroj pitné vody).

Ve správě ZVS je 11 větších nádrží v bývalém okrese Blansko, 11 nádrží v Brně - venkově, 5 nádrží na Břeclavsku, 9 nádrží na Hodonínsku, 3 nádrže na Vyškovsku a 16 nádrží na Znojemsku. Jejich funkce je převážně akumulační, i když jen lokálního významu. V Jihomoravském kraji se nachází několik areálů, které využívají potenciál kraje a nabízejí příležitost nejenom ke koupání a vodním sportům, ale i k turistice a cykloturistice v příznivých podmínkách s vazbou na turisticky atraktivní zázemí. K nejvýznamnějším areálům rekreace s možností koupání v kraji patří Brněnská přehrada, Vranovská přehrada, Pasohlávky u vodní nádrže Nové Mlýny s plánovaným rozvojem ve vazbě na přítomnost geotermální vody. Cca 50 % vodních toků je v kraji upraveno. Vedle úprav nezbytných pro usměrnění vodního režimu na tocích v horních částech povodí (31 % délky upravených toků bylo provedeno jako hrazení bystřin) docházelo v minulých letech i k negativním antropogenním změnám jako zkrácení a zkapacitnění významných vodních toků (68 % upravených toků představuje stabilizaci koryt toků na ochranu proti erozi).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

30

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Na rozsáhlých plochách bylo provedeno odvodnění a meliorační úpravy drobných vodních toků. Nepříznivé změny vodního režimu v krajině způsobují rozkolísání povrchového odtoku, změny splaveninového režimu, zrychlení odtoku velkých vod, zmenšení zásob podzemní vody, snížení samočisticí schopnosti toků a snížení migrace vodních živočichů. Podzemní voda Z regionálně hydrogeologického pohledu spadá oblast JMK do následujících hydrogeologických rajónů: Rajóny svrchní vrstvy: •

1624 Kvartér Valové, Romže a Hané

•

1641 Kvartér Dyje

•

1642 Kvartér Jevišovky

•

1643 Kvartér Svratky

•

1644 Kvartér Jihlavy

•

1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu

•

1651 Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje

Rajóny základní vrstvy: •

2230 Vyškovská brána

•

2241 Dyjsko-svratecký úval

•

2242 Kuřimská kotlina

•

2250 Dolnomoravský úval

•

3110 Pavlovské vrchy a okolí

•

3222 Flyšové sedimenty v povodí Moravy

•

3230 Středomoravské Karpaty

•

4230 Ústecká synklinála v povodí Svitavy

•

5221 Boskovická brázda - severní část

•

5222 Boskovická brázda - jižní část

•

6540 Krystalinikum v povodí Dyje

•

6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy

•

6560 Krystalinikum v povodí Svratky

•

6570 Krystalinikum brněnské jednotky

•

6620 Kulm Drahanské vrchoviny

• 6630 Moravský kras Hydrogeologický rajón (hg rajón) je pokládán za základní územní jednotku pro bilancování podzemních vod. Určujícím hlediskem pro začlenění území do jednotlivých hydrogeologických rajónů jsou geologická a hydrogeologická charakteristika horninového prostředí a hydrologická, klimatická a morfologická charakteristika (režim podzemních a povrchových vod, vodní toky, morfologie terénu, srážky, atd.). Hydrogeologická rajonizace uplatňuje čtyřmístné číselné označení, kde první pozice uplatňuje základní genetickou charakteristiku: •

1 ... hg rajony v kvartérních fluviálních sedimentech,

•

2 ... hg rajony v neogenních a křídových pánevních sedimentech,

•

3 ... hg rajony v paleogenních a křídových pánevních sedimentech Karpatské soustavy,

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

31

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

4 ... hg rajony v sedimentech svrchní křídy,

•

5 ... hg rajony v sedimentech permokarbonu,

• 6 ... hg rajony v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika. Druhá pozice vytváří skupinu hg rajonů, které mají vzájemnou souvislost. Třetí pozice je vlastní hg rajon, totožný se základní jednotkou vodohospodářské bilance podzemních vod. A čtvrtá pozice (v našem případě neuváděná) označuje subrajon, tedy dělení, které je žádoucí z pohledu podrobnější bilance podzemní vody. Konkrétní údaje o hladině podzemní vody nejsou relevantní pro účely posouzení a nebyly zjišťovány. Využitelné zdroje podzemních (a také povrchových) vod jsou silně rozkolísané v průběhu let i měsíců. V Jihomoravském kraji se nachází významný zdroj podzemních vod – CHOPAV Kvartér řeky Moravy, který zaujímá dolní tok Moravy a její nivu, severní část Jihomoravského kraje pak leží na hranicích s CHOPAV Žďárské vrchy. Na území regionu Jihomoravského kraje se vyskytují rovněž zdroje léčivých vod využívaných především k lázeňství (Hodonín, Ostrov u Macochy, Šitbořice). Jakost vod Jakost povrchových vod je ovlivňována především bodovými zdroji znečištění z kanalizací měst a obcí, průmyslových závodů a zemědělské výroby. Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2010 8,672 mil., tj. 82,6 % obyvatelstva ČR. Do veřejných kanalizací bylo vypuštěno 3 488 mil. m odpadních vod, z nichž bylo 96,8 % čištěno v čistírnách odpadních vod. Produkce organického znečištění podle biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) se v roce 2011 proti roku 2010 snížila o 6 382 t (o 2,6 %), v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 9 935 t (o 1,7 %) a v ukazateli rozpuštěné anorganické soli (RAS) o 53 403 t (o 6 %). V ukazateli nerozpuštěné látky (NL) došlo proti roku 2010 ke snížení o 2 475 t (o 0,9 %). Vypouštěné znečištění se ve srovnání s rokem 2010 v roce 2011 snížilo v ukazatelích: BSK5 o 444 t (6 %), CHSKCr o 2 467 t (4,1 %) a NL o 3 349 t (7,3%). Mezi roky 2005 a 2011 došlo k poklesu vypouštěného znečištění BSK5 o 29 %, CHSKCr o 19,3 %, NL o 30,7 % a RAS o 6 %. Čistota mnoha úseků povrchových vod se po vybudování ČOV výrazně zlepšila. K tomuto zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustředit na odstraňování dalších lokálních zdrojů znečišťování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraňování plošného znečišťování těchto vod a na odstraňování příčin změn hydrologických poměrů v území. V této souvislosti je nutné zvýšit počet obyvatel napojených na kanalizaci a zajistit vyhovující systém odkanalizování a čištění odpadních vod. Neuspokojivý je stav jakosti některých povrchových vod méně vodných vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Více než polovinu rozlohy JMK zabírají zranitelné oblasti, tj. oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Z hlediska odtokových poměrů i nadále přetrvávají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, které jsou způsobeny odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných vodních toků, melioracemi provedenými často v nevhodných terénech a v posledních letech čím dál častěji také zastavováním území a vytvářením nepropustných zpevněných ploch. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Také některé ze zdrojů podzemních vod však nejsou dostatečně chráněny. Např. se jedná o kontaminaci podzemních vod v důsledku těžby uranové rudy blízkosti Dolní Rožínky v kraji Vysočina, podzemní vody jsou ohroženy v důsledku výše zmíněných důvodů také v ostatních částech regionu soudržnosti, na několika místech proběhly či ještě probíhají sanace (např. podzemní vody Bzenec – kvartérní náplavy řeky Moravy v roce 2009).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

32

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2.4.1

Půda

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. Celková výměra půdního fondu v České republice k 31. 12. 2011 představovala 7 886 598 ha, z toho zemědělská půda 4 229 167 ha, to je cca 54 % rozlohy půdního fondu ČR. Na jednoho obyvatele ČR připadá 0,402 ha zemědělské půdy (z toho 0,285 ha orné půdy). Vývoj výměry zemědělského a lesního půdního fondu podle druhů pozemků uvádí Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha). Tab. 4

Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha)

Rok

Zemědělská půda

Orná půda

Trvalé travní porosty

Lesní pozemky

Zornění (%)

2006

4 254

3 040

976

2 649

71,46

2007

4 249

3 032

978

2 651

71,36

2008

4 244

3 026

980

2 653

71,30

2009

4 239

3 017

983

2 655

71,17

2010

4 234

3 080

986

2 657

72,74

2011

4 229

3 000

989

2 660

70,94

Rozdíl (2010 – 2011)

-5

-80

+3

+3

-1,8

V Jihomoravském kraji zaujímá zemědělská půda 60 % celkové rozlohy kraje. Z celkového fondu zemědělské půdy tvoří největší podíl orná půda, kdy je v Jihomoravském kraji překročen celorepublikový průměr podílu orné půdy (71,8 %). V meziokresním srovnání disponují nadprůměrným podílem orné půdy okresy Vyškov a Znojmo, tedy oblasti příhodných klimatických podmínek s intenzivně rozvinutou zemědělskou výrobou (ČSÚ, 2013). K největším záborům zemědělské půdy dochází v příměstských oblastech, a to především za účelem nové výstavby (obchodní síť, průmyslové areály aj.). Nově se projevuje trend budování průmyslových zón „na zelené louce“ a rovněž bytová zástavba směřuje do volné krajiny. Vážným problémem rozvoje venkovského prostoru je tzv. urban sprawl neboli suburbanizace (nekontrolovaná, živelná zástavba) zejména v příměstských oblastech velkých měst. Obecně lze konstatovat, že podnikatelské aktivity mnohdy směřují na nejkvalitnější zemědělské půdy do okolí větších sídelních útvarů. Důvodem je jejich jednoduché a méně nákladné zainvestování a relativně nízká cena zemědělské půdy ve srovnání se stavebními pozemky. Zajištění ochrany nejkvalitnějších úseků zemědělského půdního fondu včetně lesů pro udržitelný rozvoj krajiny a přírodních hodnot je vedle neuspokojivé kvality povrchových a podzemních vod aktuálním prioritním problémem Jihomoravského kraje.

2.4.2

Horninové prostředí a nerostné suroviny

Různorodost horninového prostředí Jihomoravského kraje je dána geologickou stavbou podloží a formováním reliéfu kraje. V současnosti neprobíhá v zájmovém území těžba rud. Významnou nerostnou surovinou jsou vápence (lom Mokrá, Lažánky, Zblovice, největší ložiska CHKO Moravský kras a Pálava jsou chráněny) a štěrkopísky (Tasovice, Božice, Bratčice, Smolín, Oblekovice, Valtice, Kunštát a další). Dále se v kraji těží také stavební kámen (Opatovice, Olbramovice, Omice, Tasovice a další), cihlářské suroviny (Šlapanice, Hodonín, Novosedly) a slévárenské písky (Blansko, Spěšov). U hranic s Pardubickým krajem jsou pak těženy žáruvzdorné jíly (Březinka) a v současnosti se dostává do popředí i oddělená těžba živcové suroviny, dříve opomíjené jen jako druhotné při těžbě písku (Hrušovany u Brna, Smolín-Žabčice). V kraji se vyskytují také ropná naleziště, a s tím spojená ložiska zemního plynu, tato jsou však menšího rozsahu (např. Bzenec, Břeclav, Lanžhot, Tvrdonice). Na místech, kde bylo od těžby nerostných surovin upuštěno, proběhly, anebo probíhají rekultivace lomů (např. Hády, Mašovický lom, Svatý kopeček u Mikulova), které krajinu dále rozrůzňují a obohacují krajinný Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

33

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

ráz o cenné krajinotvorné prvky (voda, nové biotopy) a přispívají tak i k zajímavosti oblasti z hlediska cestovního ruchu. Staré ekologické zátěže a kontaminovaná místa jsou i nadále řešeny zejména na úseku znečištění bývalou průmyslovou výrobou. Na území JMK i nadále zůstává nejvýznamnější lokalitou sanace v předpolí prameniště Bzenec, kde byl v roce 2009 ukončen sanační zásah, následovat bude pětiletý postsanační monitoring. V současné době není pro území Jihomoravského kraje ani celé republiky provedena komplexní inventarizace kontaminovaných míst a potenciálně kontaminovaných míst a nejsou známa kritéria pro stanovení významnosti znečištění a stanovení priorit. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst ve schématu č. 32 v grafické příloze Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje vychází ze seznamu starých ekologických zátěží (zpracované v rámci ÚAP JMK pro jednotlivé ORP Jihomoravského kraje). Je zde uvedeno celkem cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně Ministerstvo životního prostředí České republiky. Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).

2.4.3

Fauna, flóra a ekosystémy

Jihomoravský kraj z hlediska biogeografického do sebe zahrnuje 3 provincie panonskou (od jihu), karpatskou (resp. západokarpatskou subprovincii ve východní a centrální část regionu) a provincii Hercynskou (od západu). Region je nejteplejší oblastí v ČR. To se pochopitelně odráží ve velmi pestrém zastoupení nejrozličnějších typů ekosystémů a rostlinných a živočišných společenstev. Pro jižní část kraje je charakteristické zastoupení jak společenstev lužních, vodních a mokřadních (vázaných především na řeky Dyji a Moravu), tak i kontrastních typů společenstev xerotermních a suchomilných, především na vápnitých podkladech (na flyši a vápencích - Pálava). Karpatskou část kraje reprezentují především dobře zachované lesní a luční ekosystémy (Chřiby, část Bílých Karpat). Jedinečný (byť maloplošný) je výskyt společenstev vázaných na vápencový kras (Moravský Kras). Západní část kraje již náleží do Hercynské provincie. Zde jsou těžištěm hodnot především společenstva lesní a luční. Ochrana přírody a krajiny Území Jihomoravského kraje se vyznačuje velkým počtem legislativou chráněných území. Významným územím je Národní park Podyjí (63 km ), který představuje výjimečně zachovalé říční údolí Dyje v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav. NP Podyjí je také registrován jako ptačí oblast (NP Podyjí, 2013). 2

Dále se v Jihomoravském kraji nalézají tyto chráněné krajinné oblasti: •

Bílé Karpaty (746,87 km )

•

Pálava (83 km²)

•

Moravský kras (92 km )

2

2

Dále čítal Jihomoravský kraj k 31. 12. 2012 celkem 290 maloplošných chráněných území (národní přírodní památky, národní přírodní rezervace, přírodní památky a přírodní rezervace. Území Jihomoravského kraje je významné svými výhodnými podmínkami pro výskyt a hnízdění řady druhů ptactva. V roce 2003 došlo k vyhlášení biosférické rezervace Pálava, která byla v roce 2004 rozšířena o Lednicko-valtický areál a luhy v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, čímž vznikla nová biosférická 2 rezervace Dolní Morava o rozloze 354 km . V rámci soustavy NATURA 2000 je na území kraje vyhlášeno 8 ptačích oblastí: •

Jaroslavické rybníky (rozloha: 357,6 ha)

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny (1 050 ha)

•

Pálava (8535,7 ha)

•

Lednické rybníky (705,9 ha)

•

Hovoransko – Čejkovicko (1 338,8 ha)

•

Soutok – Tvrdonicko (9 660,5 ha)

•

Bzenecká Doubrava- Strážnické Pomoraví (11 910 ha)

•

Podyjí (7 564 ha)

a 195 evropsky významných lokalit, jako regionálních částí evropské sítě chráněných území. Podle Ramsarské úmluvy nabývají mezinárodního významu Lednické rybníky, Mokřady dolního Podyjí a Podzemní Punkva. Na území kraje je dále vyhlášeno celkem 20 přírodních parků, které mají zabezpečit ochranu typického krajinného rázu území. Krajinu Jihomoravského kraje je z většiny možno charakterizovat jako kulturní harmonickou krajinu, jejíž charakter byl utvářen po mnoho století. V posledních několika dekádách však nabyly na intenzitě antropogenní vlivy. Jako antropogenní krajinu již nelze charakterizovat jen tu v bezprostřední blízkosti aglomerací měst, ale také často intenzivně zemědělsky obhospodařované plochy a jejich okolí, průmyslové a těžební areály, ale také krajinu fragmentovanou liniovými stavbami. V přírodně blízkých územích, i tam, kde lidskou činností došlo ke vzniku mnoha cenných krajinných typů, dochází vlivem nesprávného hospodaření v krajině k jejich ohrožení. Nejproblematičtějšími jevy současné krajiny zájmového území jsou staré ekologické zátěže, špatné hospodaření s vodou a s tím související snížená retenční schopnost krajiny, degradace půdního fondu a nízká biodiverzita jak zemědělských, tak lesních a ostatních ekosystémů. Struktura a funkce krajiny je ohrožována také fragmentací z důvodů záboru ZPF pro realizaci nových dopravních a rozšiřující se obytnou i průmyslovou zástavbu. Podíl nefragmentovaného území v ČR klesá, a dochází tak ke stále se zvyšujícímu tlaku na přírodní stanoviště a v nich žijící druhy živočichů a rostlin.

2.4.4

Krajina

Pestré přírodní podmínky oblasti se odrážejí v nejrůznějších typech krajin zastoupených v oblasti. Za posledních 50 let však došlo ke značným strukturálním změnám, vyplývajících z geopolitických důvodů (socializace venkova, velkovýrobní zemědělská produkce, scelování orné půdy, velkoplošné odvodnění, apod.), které se povětšinou negativně projevily na tvářnosti naší krajiny. Intenzivněji se tento proces odehrával v nejúrodnějších oblastech, tedy na jižní Moravě. V současnosti jsem svědky marginalizace některých částí krajiny, což se projevuje zvýšením plošného podílu ladem ponechaných pozemků, krajinné zeleně a lesních ploch. V suburbánních oblastech díky dynamickému rozvoji dochází naopak k zastavování rozsáhlých výměr. Tyto trendy jsou však celorepublikové a odrážejí politické a socioekonomické změny po roce 1989. Region je značně různorodý. Prochází jím ostrá geografická hranice, která koreluje se způsobem využívání a prostorovým rozmístěním jednotlivých krajinných typů. Krajinný ráz Hlavními prvky krajinného rázu je reliéf, vegetační a antropogenní textury. Území Jihomoravského kraje je z větší části zastoupena krajinou typu B – harmonickou krajinou. Jedná se o typ krajiny středně pozměněné s relativním souladem přírodních a technických prvků. Krajinářská a estetická hodnota území je spíše průměrná a jde tedy o území s elementárně zachovalou návazností přírodních prvků krajiny a s nekompletní kostrou ekologické stability na základní – lokální úrovni. Intenzita zemědělství je různorodá, nejvíce zemědělsky využívané jsou nížinné až pahorkatinné polohy, díky půdám s největší úrodností s průměrnou až nadprůměrnou intenzitou výroby, zejména pak obilovin. Dalším zastoupeným typem krajiny je krajina antropogenizovaná (typ A), kterou představují městské aglomerace a všechna větší sídla, průmyslové a těžební areály (povrchové lomy), v menším měřítku pak i souvislé plochy orné půdy a velké liniové stavby (dálnice, rychlostní komunikace a železniční koridory.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

35

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

K typu C – krajině relativně přírodní můžeme řadit přírodně blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozenou druhovou skladbou, plochy rybniční a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy. Tento typ krajiny najdeme povětšinou v CHÚ a jejich okolí. Severní, severozápadní a západní okraj regionu tvoří převážně lesopolní krajiny hercynika, které představují harmonický typ kulturní krajiny s vysokým rekreačním potenciálem. V karpatské části regionu vzhledem k úrodnosti došlo ke značnému odlesnění a intenzivnímu zemědělskému využívání. Přesto i zde nalézáme rozsáhlé hodnotné segmenty s vysokým rekreačním potenciálem, jakými jsou Chřiby, Ždánický les a především Bílé Karpaty a Pálava. Jižní Morava představuje intenzivně zemědělsky obdělávaný komplex polních a lesopolních krajin panonika. Specifikem je pěstování vinné révy v nejteplejších oblastech. Na mnoha místech v nejteplejší části kraje se tak zachovaly rozsáhlé segmenty pestré směny kultur (střídání vinohradů, polních sadů a zahrad) a záhumenková hospodářství, představující jedinečný krajinný typ a způsoby využívání, které nemají jinde v ČR obdoby. Charakter krajiny prochází neustálým dynamickým vývojem, takže se krajinný ráz neustále mění, byť s různou lokální intenzitou. ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a je charakterizován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: lokální, regionální a nadregionální. V Jihomoravském kraji se nalézají všechny uvedené prvky ÚSES a tyto je nutno v následných krocích při realizaci koncepce respektovat.

2.4.5

Hmotný majetek a kulturní památky

Jihomoravský kraj dlouhodobě pečuje o své kulturní bohatství, kterým je množství kulturních památek. Jedním z důležitých nástrojů podpory kulturního dědictví je poskytování finančních příspěvků vlastníkům 1 na obnovu kulturních památek z rozpočtu krajů, nebo z grantových programů . V Jihomoravském kraji se nachází množství významných kulturních památek, hradů, zámků, církevních staveb, domů, drobné architektury, např. kapliček, božích muk a soch světců, pokrývajících v podstatě celé jeho území. Z těchto památek jsou Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat zapsány na Listině světového kulturního dědictví UNESCO. Národní kulturní památky podle okresů •

Blansko

Zámek Kunštát, Zámek Lysice, Zámek Rájec nad Svitavou, Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

•

Brno-město

Vila Tugendhat, Kostel sv. Petra a Pavla - Petrov vč. děkanství, konzistoří a kanovnických rezidencí, hrad a pevnost Špilberk, Čestné pohřebiště na ústředním hřbitově, Kostel Sv. Jakuba Většího, Kounicovy vysokoškolské koleje s památníkem Vítězství nad fašismem v Brně, Moravské zemské desky

•

Brno-venkov

Nedvědice, Pernštejn, areál zámku,

•

Břeclav

Zámek Lednice, Zámek Valtice, archeologické naleziště Dolní Věstonice vč. souboru nejvýznamnějších nálezů

•

Hodonín

Zámek Milotice, Velkomoravská sídelní aglomerace Mikulčice vč. souboru nálezů

•

Vyškov

Zámek Bučovice, Zámek Slavkov u Brna

•

Znojmo

Znojmo -Rotunda Sv. Kateřiny, Hrad Bítov, Zámek Uherčice, Zámek Vranov nad Dyjí, zřícenina hradu Nový Hrádek u Lukova, Slup - vodní mlýn

1

Po dlouhá předchozí desetiletí byla opomíjená péče o sakrální objekty, dnes díky zájmu kulturní veřejnosti mají tyto stavby ve skupině obnovovaných památek takřka největší zastoupení.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

36

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Krajinné památkové zóny •

Brno-venkov,

Vyškov Bojiště bitvy u Slavkova

•

Břeclav

Lednicko-valtický areál

Městské památkové rezervace •

Brno-město

Brno

•

Břeclav

Mikulov

•

Znojmo

Znojmo

Městské památkové zóny •

Blansko

Boskovice, Lomnice u Tišnova

•

Brno-venkov

Ivančice

•

Břeclav

Valtice

•

Hodonín

Kyjov, Veselí nad Moravou, Strážnice

•

Vyškov

Vyškov, Slavkov u Brna

•

Znojmo

Moravský Krumlov, Jevišovice

Vesnické památkové rezervace •

Blansko

Veselka

•

Břeclav

Pavlov

•

Hodonín

soubor vinných sklepů Plže v Petrově

Vesnické památkové zóny •

Brno

památková zóna lidové architektury Tuřany – Brněnské Ivanovice

Archeologické rezervace •

Brno-město

lokalita Staré Zámky u Líšně

•

Břeclav

lokalita Břeclav-Pohansko

Soubor technických památek •

Blansko

2.4.6

Soubor technických památek Stará Huť - Josefské údolí u Olomoučan

Jiné charakteristiky životního prostředí

Dopravní a jiná infrastruktura Dotčené území patří z dopravního hlediska k nejvýznamnějším v České republice. Region je významnou křižovatkou dvou hlavních středoevropských dopravních směrů: IV. multimodálního koridoru (z Německa a severní Evropy na Balkán) a VI. multimodálního koridoru (z Polska a východního Pobaltí směrem na Rakousko a Itálii). Dopravní síť dotčeného území má převážně radiální podobu, s centrem ve městě Brně. V okrajových částech je síť doplněna dvěma významnými tangentami (pomoravský koridor na východě, historické spojení Prahy s Vídní na západě regionu). Hlavní problémy se soustřeďují v oblasti nedokončené páteřní sítě komunikací a zanedbané údržby komunikací II. a III. tříd, které spadají pod správu krajů. Kraj se nachází na hlavní vnitrostátní silniční trase Praha – Brno – Ostrava s odbočkami jižním směrem na Vídeň a Bratislavu a severním na Svitavy a Hradec Králové. Tyto tranzitní trasy, které jsou reprezentovány dálnicí D1 (Praha – Brno – Kroměříž), D2 (Brno – Bratislava), I/52 (Brno – Mikulov – Vídeň) a I/43 (Brno – Svitavy), I/53 (Pohořelice-Znojmo), I/55 (Břeclav-Hodonín-Uherské Hradiště) Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

37

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

jsou značně vytíženy, nejvyšší intenzity dopravy se vyskytují v okolí Brna, kde na dálnici D1 dosahují hodnoty až 60 tis. vozidel denně, v úseku D1 mezi Horními a Dolními Heršpicemi v Brně dokonce ještě více. Průběžně probíhá výstavba velkého městského okruhu v Brně, stavby v rámci přestavby železničního uzlu v Brně, realizace dílčích obchvatů obcí a příprava optimalizace dopravní infrastruktury mezinárodního významu - rozšíření dálnice D1, R43, R52 a další stavby. Kraj s velmi intenzivní tranzitní dopravou má z moravských krajů nejvyšší emise z dopravy a třetí nejvyšší v ČR (po Praze a Středočeském kraji) v ČR. Podíly kraje na celkových emisích jednotlivých látek z dopravy se pohybují okolo 12 % (téměř 2 mil. t CO2), rovněž měrné emise v kraji na plochu jsou velmi 2 2 vysoké (276 t CO2 na km , 106 kg PM na km ). Trend emisí CO2 a N2O je stoupající, na nárůstech se výrazněji podílí veřejná silniční a nákladní silniční doprava. Emise PM10 stagnují, NOx a VOC zaznamenávají pokles. Staré ekologické zátěže Staré ekologické zátěže se týkají především pozůstatků po těžbě nerostných surovin, a to bývalých vápencových, štěrkopískových a jiných dolů a především lokalit těžby ropy a zemního plynu, časté jsou i kontaminace bývalých průmyslových areálů (Bzenec) a skládky odpadů. V současnosti je v Jihomoravském kraji 443 lokalit vyhodnocených jako stará ekologická zátěž (SEKM, 2013). Ne všechny lokality jsou podrobně prozkoumány, na těch, které již prozkoumány byly, byly započaty, anebo naplánovány sanační a rekultivační zásahy (Hodonín – Nesyt, likvidace ložiska, sanace a rekultivace). Evidence a následná likvidace starých ekologických zátěží je jednou z priorit Ministerstva životního prostředí. Na jejich likvidaci se finančně spolupodílí Státní fond životního prostředí, Ministerstvo financí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Odpady V Jihomoravském kraji byl během několika posledních let zaveden Integrovaný krajský systém nakládání s odpady, představující poměrně hustou síť sběrných dvorů, provozovaných obcemi a městy. Nejrozšířenějším způsobem nakládání s odpady je skládkování. Skládky odpadů jsou v současnosti přetvářeny na komplexy odpadového hospodářství, kde je obvykle mimo již zmíněné skládky zbudovaná kompostárna, dotřiďovací linka, recyklace stavebních a demoličních odpadů a také sběrný dvůr nebo překladiště. Tyto komplexy reagují na celorepublikový trend zvyšování produkce odpadu a jsou monitorovány jejich environmentální vlivy. Část komunálního odpadu je v Jihomoravském kraji energeticky využívána, a to prostřednictvím spalovny komunálního odpadu SAKO Brno. Ve spalovně se jako palivo používá směsný komunální odpad, který nelze jinak materiálově využít. Produkce odpadů na obyvatele kraje (v kg/obyvatel/rok): •

Celkem

2 214,48

•

Nebezpečné odpady

131,97

•

Ostatní odpady

2 082,51

•

Komunální odpady

433,07

Jihomoravský kraj se v celorepublikovém srovnání produkce odpadů za rok 2011 umístil na pátém místě, v produkci nebezpečného odpadu na místě čtvrtém (viz Obr. 9). Oproti roku 2010 klesla celková produkce odpadů o 2,9 %, nicméně nebezpečné odpady pokračovaly v nárůstu meziročně o 13,0 %. Produkce ostatních odpadů poklesla o 3,75 %. Nejvýznamnější pokles ovšem zaznamenaly komunální odpady (KO), jejichž produkce poklesla o 14,0 %. Tím byl částečně srovnán enormní nárůst produkce KO 21,0 % z předchozího roku. Vysvětlení tak lze hledat ve výkyvech vykazování průmyslových odpadů pod kódy komunálních, v nesystémových hlášeních, kde mohly být v loňském roce komunální odpady započítány dvojnásobně vzhledem k nejednotnosti výkladů v případě zapojení podnikajícího subjektu do systému obce nakládání s komunálními odpady, stejně dobře ale mohlo jít o kumulaci náhodných chyb v systému podávání hlášení či o převod odpadu mezi kalendářními roky.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

38

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Obr. 9

Celorepublikové srovnání krajů podle podílu na celkové produkci odpadů a nebezpečných odpadů v roce 2011 (zdroj: cenia.cz)

2.4.7

Pravděpodobný vývoj životního bez provedení koncepce

prostředí

v dotčeném

území

Stávající trendy životního prostředí v dotčeném území, jež budou bez provedení koncepce a koncepcí z ní vycházejících nadále prohlubovány: •

Přetrvávající špatný stav komunikací nebude přispívat k plynulosti dopravy, tím bude docházet k navýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší;

•

Neřešením dopravní situace formou obchvatů měst a obcí dojde také k nárůstu hlukové zátěže, a to především v místech soustředění obyvatel, služeb a blízkosti zatížených komunikací;

•

Nebude řešen špatný technický stav některých komunikací II. a III. třídy, resp. místních komunikací, některé regiony budou odříznuty;

•

Pokračující nedostatky v dopravní infrastruktuře kraje (přetížená silnice I/43, nekvalitní dopravní napojení Znojemska, nedostatečná kapacita hlavního nádraží v krajském městě Brně apod.);

•

Brownfields budou ponechány v neuspokojivém stavu;

•

Neřešení rizik sucha může v budoucnosti významně zasáhnout do významu jedné z největších atraktivit pro návštěvníky kraje – vinařství ,nebo do letní rekreace u vody, kdy může docházet ke zhoršení kvality a stavu vod;

•

Přetrvávající nedostatky v síti cyklistických stezek, nedobudování hlavních cyklokoridorů v podobě oddělených cyklostezek a jejich křížení s motorovou dopravou a s tím spojená zvýšená rizika z hlediska bezpečnosti;

•

Přetrvávající problémy s údržbou a zpřístupněním památek.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

39

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY PRCR JMK je zpracován pro celé území Jihomoravského kraje, je tedy teoreticky možné, že může dojít k ovlivnění životního prostředí na úrovni konkrétních projektů kdekoliv na celém území regionu. Popis charakteristik životního prostředí Jihomoravského kraje je uveden v předchozí kapitole. Konkrétní vlivy jednotlivých projektů na životní prostředí budou nadále posuzovány v rámci řízení podle zvláštních předpisů (především územní řízení čí pořizování územně plánovací dokumentace) tak, jak ukládá zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. K významnému potenciálnímu ovlivnění životního prostředí by teoreticky mohlo dojít v oblastech, které jsou chráněny nejčastěji z důvodu zachovalého stavu ŽP. Jedná se především o území NP Podyjí, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský Kras a CHKO Pálava a maloplošná zvláště chráněná území. Potenciálně by při nevhodné realizaci konkrétních projektů mohlo dojít také k ovlivnění množství a jakosti vod v CHOPAV.

3.1

Charakteristiky ŽP v oblastech zvláštního významu a jejich možné ovlivnění provedením koncepce

NP Podyjí, PO a EVL Podyjí NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km², plocha jeho ochranného pásma činí 29 km². NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici s Rakouskem. Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Oblast je výjimečná svou biologickou rozmanitostí z hlediska zastoupení typů biotopů i počtem vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů. Mezi nejvýznamnější biotopy patří plošně rozsáhlé porosty hercynských dubohabřin, reprezentativní porosty suťových lesů a acidofilních teplomilných doubrav s kručinkou chlupatou. Z nelesní vegetace jsou cenná společenstva vodních makrofyt, štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, suchá vřesoviště nížin a pahorkatin, skalní vegetace s kostřavou sivou, nízké xerofilní křoviny s výskytem skalníků a acidofilní vegetace efemér a sukulentů. V NP se vyskytuje také celá řada prioritních druhů soustavy Natura 2000. Z rostlin je to střevíčník pantoflíček, z živočichů především kolonie netopýra velkého, vrápence malého, netopýra velkouchého a netopýra černého. Jedná se o velmi významný komplex lokalit termofilních druhů hmyzu. Z bezobratlých se zde vyskytuje roháč obecný, kovařík Limoniscus violaceus, tesařík obrovský a přástevník kostivalový. Z ryb a obojživelníků se zde vyskytuje vranka obecná a čolek velký. CHKO Bílé Karpaty, EVL Bílé Karpaty, Biosférická rezervace Bílé Karpaty Jedná se o bilaterální CHKO, kdy česká část má délku 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad a leží v nadmořské výšce 175-970 m. Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími především proto, že jsou nejvyšším pohořím jihozápadního okraje vlastního karpatského horského systému. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty zařazeny mezi evropské biosférické rezervace UNESCO. Rozmanité způsoby hospodaření, různorodý historický vývoj a v neposlední řadě odlehlost od průmyslových středisek umožnily zachovat neobvykle vysokou biodiverzitu na mnoha typech stanovišť, od teplomilných šipákových doubrav po pralesovité horské bučiny, od teplomilných stepních porostů k podhorským přepásaným loukám a nejrůznějším typům drobných lesních i lučních mokřadů. Bílé Karpaty se staly pojmem především jako území s nejvyšší diverzitou a s největší kvantitou vstavačovitých rostlin (orchidejí) ve střední Evropě. Přírodní i kulturní faktory tak vytvářejí z Bílých Karpat území mimořádně cenné i v evropském kontextu. Ve střední části CHKO Bílé Karpaty se nachází EVL Bílé Karpaty. Lesní vegetace je mimořádná svým rozsahem a zachovalostí, částečně též mimořádnou druhovou bohatostí. Luční společenstva Bílých Karpat jsou druhově velmi bohatá a hostí velký počet chráněných a ohrožených druhů rostlin. Z "naturových" druhů rostlin se vyskytují střevičník pantoflíček a srpice karbincolistá. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

40

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Květnaté louky Bílých Karpat hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště vzácných a ohrožených druhů bezobratlých (hmyz, pavoukovití). Z "naturových" druhů živočichů se zde vyskytují ohniváček černočarý, modrásek bahenní, modrásek očkovaný. Rezervace Machová je významná lokalita druhu Vertigo angustior, Vertigo moulinsiana se vyskytuje v oblasti Žitkové. Zvláštností této části Bílých Karpat jsou i plevelná společenstva vyskytující se na malých políčkách a záhumencích bez chemizace. CHKO Moravský kras, EVL Moravský kras Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším krasovým územím České republiky. Posláním CHKO, EVL soustavy Natura 2000 a řady maloplošných chráněných území, které jsou zde vyhlášeny je ochrana krasových jevů a přírodě blízkých lesních biotopů. Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. Geologický podklad, členitý terén, poloha na rozhraní panonské a hercynské oblasti i výskyt karpatských druhů je příčinou existence specifických rostlinných a živočišných společenstev. Pozoruhodná je fauna jeskyní. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo dosud zjištěno 21 druhů. V jeskyních Moravského krasu však žijí i četné druhy bezobratlých živočichů, kteří jsou dokonale přizpůsobeni k životu v naprosté tmě. Mnoho z nich zde bylo popsáno jako nové druhy pro vědu. Ze skupiny kriticky ohrožených druhů rostlin zde například ve skalní stěně propasti Macocha roste, jako na svém jediném nalezišti v České republice, glaciální relikt, kruhatka Matthiolova. Lesy s převážně přirozenou druhovou skladbou kryjí téměř 60 % území. Evropský význam Moravského krasu je umocněn výskytem druhů obsažených v příloze ke Směrnici o stanovištích. Jsou to dekorativní orchidej Cypripedium calceolus, teplomilné druhy Pulsatilla grandis a Echium russicum, drobný mechorost Buxbaumia viridis rostoucí v propasti Macocha, netopýři: Myotis bechsteinii, Barbastella barbastellus, Myotis myotis, Myotis emarginatus a Rhinolophus hipposideros, drobná rybka Cottus gobio, zástupce lesních motýlů Callimorpha quadripunctaria a mokřadní motýli Maculinea nausithous a Lycaea dispar. Na staré rozpadající se kmeny střední části Moravského krasu je vázán kovařík Limoniscus violaceus. CHKO Pálava, PO Pálava, Biosférická rezervace Pálava Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, je cenná především významným podílem přirozených nebo málo ovlivněných stepních a lesních ekosystémů. Nejcennější biotopy druhově bohatých stepí, lesostepí, teplomilných doubrav a suťových lesů se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. Lesní komplex Milovického lesa tvoří teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny. Řeka Dyje je obklopena lužním lesem, loukami a mokřadními společenstvy. Území CHKO Pálava se kryje s několika EVL (Niva Dyje, Slanisko u Nesytu, Milovický les, Stolová hora, Klentnice – kostel sv. Jiři, Turold, Děvín a Svatý kopeček u Mikulova) a PO Pálava. Z ornitologického hlediska spočívá hlavní význam Pálavy ve hnízdění vzácných a ohrožených druhů, z nichž některé zde dosahují nejvyšších hustot v rámci ČR. K těmto druhům patří např. čáp bílý Ciconia ciconia (lesní kolonie), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), dudek chocholatý (Upupa epops), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), strnad luční (Miliaria calandra). V Milovickém lese pravidelně hnízdí velmi silné populace káně lesní (Buteo buteo), jestřába lesního (Accipiter gentilis) a včelojeda lesního (Pernis apivorus). Velmi hojnými druhy jsou i krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Do NPR Křivé jezero se přestěhovala i jediná kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na Moravě. Pavlovské vrchy představují i jediné pravidelnější zimoviště zedníčka skalního v ČR (Tichodroma muraria). CHOPAV Kvartér řeky Moravy Chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy byla vyhlášena vládním nařízení č. 85/1981 Sb. Zasahuje na území JMK v jeho jihovýchodní části, probíhá ze severu od Veselí nad Moravou přes Strážnici a dále po hranici se Slovenskou republikou až po soutok Moravy s Dyjí, kde na jihu kraje zaujímá prostor v okolí Břeclavi a celý Lanžhotský výběžek. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

41

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Jedná se o kvartérní a některé křídové a terciérní klastické sedimenty obsahující významnější akumulace průlinové podzemní vody. Tato oblast je rozhodující pro zásobování pitnou vodou zejména pro okresy Hodonín a Břeclav. Pro svůj vodohospodářský význam musí být chráněna komplexem opatření pro zachování přírodních podmínek a hydrologického režimu. Opatření se týkají hospodaření v lesích, odvodňování pozemků, povrchové těžby nerostů, výstavby výkrmen hospodářských zvířat, výstavby průmyslových závodů a dalších činností, které by mohly mít negativní dopad na kvalitu vody.

3.2

Potenciální ovlivnění oblastí se zvláštním významem pro životní prostředí provedením koncepce

Žádné významné ovlivnění území v oblastech zvláštního významu pro životní prostředí se realizací koncepce Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020 neočekává. Ochrana území chráněných dle zvláštních právních předpisů je na úrovni realizace konkrétních projektů, vyplývajících z navrhovaných opatření resp. aktivit, zajištěna zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, tj. procesem posouzení vlivů na životní prostředí na konkrétní projektové úrovni na základě znalosti technických parametrů a lokalizace jednotlivých projektů (EIA). Předmětem Programu je rozvoj cestovního ruchu v kraji při uplatnění principů udržitelného rozvoje. Potenciálně negativní vliv na oblasti zvláštního významu mohou mít aktivity na jejichž základě se předpokládá výstavba či rekonstrukce infrastruktury cestovního ruchu, a to jak přímými vlivy v podobě jednotlivých střetů v závislosti na lokalizaci konkrétních projektů, tak zprostředkovaně v důsledku generovaného zvýšení návštěvnosti atraktivit cestovního ruchu. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá. Program rozvoje cestovního ruchu JMK navrhuje rovněž aktivity směřované k podpoře rozvoje hromadné dopravy a alternativních druhů dopravy, environmentálně šetrných. Navrhovaná opatření v oblasti dopravy mohou přispět především k vyřešení kritické dopravní situace v hustě obydlených územích kraje a k převedení tranzitní dopravy mimo nejzatíženější oblasti. Přesto bude rozvoj silniční infrastruktury bezesporu doprovázen nárůstem individuální automobilové dopravy, který by však pravděpodobně stejně nastal. Rovněž rozvoj letecké dopravy bude provázen nárůstem hlukového zatížení v bezprostředním okolí letiště Brno – Tuřany. Z hlediska vlivu na oblasti zvláštního významu pro životní prostředí budou v rámci Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje klíčové aktivity především v rámci opatření 4.1. Udržitelné životní prostředí, kde je navrhována řada aktivit v oblasti péče o krajinu a přírodní a kulturní památky, koordinace cestovního ruchu v citlivých oblastech s ohledem na ochranu přírody a krajiny, revitalizace brownfields apod. Vyhodnocení vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí reprezentované referenčními cíli ochrany životního prostředí je uvedeno v kapitole 6 dokumentace včetně komentářů k jednotlivým identifikovaným vlivům.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

42

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

4. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území se projevují zejména v těchto oblastech: •

Intenzifikace dopravy, nárůst imisního zatížení území mobilními zdroji znečišťování ovzduší a zvyšující se hluková zátěž území;

•

Zvyšování podílu tuhých znečišťujících látek na celkových emisích (nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy);

•

Zvyšování podílu sekundární prašnosti re-emisí prachových částic z povrchu vozovek (především nekvalitní povrchy regionálních silnic), ze zemědělských ploch v době zemědělských prací;

•

Plošné znečištění povrchových vod způsobené zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, eutrofizace vodních nádrží;

•

Bodové znečištění vod kanalizačními výustěmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. U obcí s počtem obyvatel pod 2000 je úroveň čištění odpadních splaškových vod vesměs dosud nedostatečná (čištění v septiku), splašky jsou často vyústěny do drobných vodotečí;

•

Kontaminace půd, povrchových a podzemních vod zemědělskými hnojivy v důsledku intenzivní zemědělské praxe i v rámci starých ekologických zátěží (Bzenec, Hodonín, Vyškov, Popelín, Staré Hory), změna chemismu půd;

•

Nevyrovnané zásoby podzemních vod, zásoby vody závislé na atmosférických srážkách;

•

Snižování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím rozrůstající se zástavby a rozšiřováním nepropustných ploch, s tím související zvýšené riziko povodní;

•

Vodní a větrná eroze půdy;

•

Rozšiřování zástavby do volné krajiny - ohrožení přírodních stanovišť, ohrožení biodiverzity, zvýšení neprostupnosti krajiny, fragmentace krajiny;

•

Zvyšování záboru ZPF - zastavování pozemků na mnohdy produkčně nejkvalitnějších půdách;

•

Celorepublikový úbytek ptactva vázaného na zemědělskou krajinu;

•

Pokračování v trendu suburbanizace do okolí velkých měst, často na zelené louky, malé využití tzv. brownfields;

•

Nadměrné zatížení obyvatel hlukem především ve městech a podél významných dopravních tahů;

•

Nevyřešená otázka spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích a podíl těchto zdrojů na emisním zatížení ovzduší;

•

Přítomnost starých ekologických zátěží a devastací. Nejčastěji se jedná o staré skládky odpadů ať už legálních či nelegálních;

•

Celkově nízká biodiverzita a ekologická stabilita zemědělsky využívané krajiny.

V souvislosti s Posouzením vlivů Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na životní prostředí byly identifikovány některé potenciálně negativní vlivy resp. možnosti synergických resp. kumulativních vlivů na životní prostředí v souvislosti s aktivitami v jiných odvětvích, který by mohly mít negativní vazbu vůči životnímu prostředí. Jedná se například o tyto aktivity s možným potenciálně negativním působením na životní prostředí a identifikované regionální environmentální problémy ve fázi realizace a následného provozu jednotlivých projetků: •

Zvýšení návštěvnosti v přírodně blízkých lokalitách a chráněných územích;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

43

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Výstavba a dostavba některých komunikací – navýšení podílu individuální dopravy, zvýšení znečištění ovzduší a hlukové zátěže, fragmentace krajiny, snížení možnosti zasakování povrchových vod v území;

•

Dobudování vodních cest – změna vodního režimu krajiny, zásahy do niv vodních toků, a tím i do přírodně cenných biotopů;

•

Snížení retenční schopnosti krajiny v souvislosti s dovybavením zařízení CR doprovodnou infrastrukturou - nové zpevněné plochy (parkoviště apod.);

•

Zvýšení hlukové zátěže obyvatelstva v souvislosti s pořádáním hromadných akcí cestovního ruchu;

•

Zábory ZPF v důsledku budování nových komunikací a infrastruktury CR;

•

Zvýšení hlukové zátěže obyvatel prostřednictvím zvýšení počtu linek na Brněnském letišti.

Především u těch projektů, u kterých je již na této strategické úrovni možné konstatovat významně negativní vliv na jednotlivé sledované cíle životního prostředí musí být v další fázi podrobeny přezkoumání podle zákona č. 100/2001 Sb. v procesu EIA.

4.1

Posouzení vlivu Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020 na lokality soustavy Natura 2000 v ČR podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny

Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 bylo zpracováno Ing. Pavlem Koláčkem, Ph.D., držitelem autorizace dle § 45i zákona, o ochraně přírody a krajiny. Celý text posouzení je uveden v příloze č. 1 tohoto dokumentu. Zde uvádíme základní závěry posouzení vlivu Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020 na lokality soustavy Natura 2000: Předmětem hodnocení zpracovaného ve smyslu §45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění byla koncepce - Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020. Koncepce je zpracována invariantně. Cílem hodnocení bylo zjistit, má-li předmětná koncepce významný negativní vliv na území soustavy Natura, tj. evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jež leží či zasahují do území Jihomoravského kraje. Celkově lze shrnout, že u 60 opatření byl vliv na území soustavy Natura 2000 vyhodnocen jako indiferentní, tedy nulový. U 7 opatření byl vliv vyhodnocen jako oscilující mezi nulovým až mírně pozitivním ovlivněním, přičemž současně byl u jednoho vliv vyhodnocen jako potenciálně mírně negativní. U 4 opatření vliv osciluje mezi indiferentním až potenciálně mírně negativním vlivem. U 5 opatření nebyl vyloučen potenciálně možný negativní vliv, přičemž jeho významnost nelze na této úrovni obecnosti jednoznačně určit. Ty cíle a priority, u nichž nebyl vyloučen potenciálně mírně negativní vliv a možný negativní vliv bez určení jeho významnosti (0 až -1; -1; ?) musí být v další fázi (v územně plánovací dokumentace detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Jedná se o tato opatření: Cíle v rámci bodu 2.1 - Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka - Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) Dílčí aktivity v rámci bodu 2.1 - 2.1.3 Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou - 2.1.4 Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch Dílčí aktivity v rámci bodu 2.2 - 2.2.2 Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

44

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Cíle v rámci bodu 4.1 - Podpořit a rozšířit nabídku nezničených destinací s důrazem na příhraniční regiony Dílčí aktivity v rámci bodu 4.1 - 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví kraje Cíle v rámci bodu 4.2 - Zvýšit komfort cestování do kraje i po něm včetně zkrácení cestovní doby do vybraných turistických oblastí kraje - Zvýšit dopravní prostupnost a průjezdnost hranic s důrazem na veřejnou dopravu zařazenou do IDS JMK - Zlepšit podmínky pro dopravu v klidu (parkování) u vybraných turistických atraktivit - Zlepšovat dopravní infrastrukturu sloužící pro cestovní ruch Dílčí aktivity v rámci bodu 4.2 - 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje - 4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách Cíle v rámci bodu 4.3 - Podporovat obnovu, tvorbu a rozvoj kultury a památek Dílčí aktivity v rámci bodu 4.3 - 4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům Tyto cíle a aktivity musí být v další fázi, tj. v rámci územně plánovací dokumentace, či územního a stavebního řízení detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Lze předpokládat, že v rámci územního či stavebního řízení jsou již k dispozici konkrétní informace, umožňující podrobnější vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

45

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

5. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MEJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ Při posouzení vztahu oznamované koncepce k jiným koncepčním materiálům byly brány v úvahu zejména dokumenty zpracované na národní a mezinárodní úrovni a platná legislativa ČR. Zohledněna byla rovněž platná legislativa na poli územního plánování a stavebního řádu (tj. stavební zákon a jeho prováděcí předpisy), Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace, které řeší konkrétní územní průmět dopravní infrastruktury v území, a to včetně posouzení vlivů na životní prostředí. V úvahu byla přitom vzata skutečnost, že předkládaná koncepce se týká území celého Jihomoravského kraje. Dále byly vyhodnoceny Strategické cíle a závazky ČR přijaté na mezinárodní a celostátní úrovni ve vztahu k jednotlivým oblastem ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vůči zaměření předkládané koncepce a jednotlivým sledovaným indikátorům.

5.1 Strategické dokumenty přijaté na mezinárodní a národní úrovni relevantní vzhledem k SEA PRCR JMK 2014 – 2020 Mezinárodní úroveň •

V oblasti památkové péče jsou to již historicky platné mezinárodní úmluvy o ochraně různých částí kulturního dědictví

•

Úmluva o ochraně přírodního a kulturního dědictví UNESCO

•

Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO

•

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy

•

Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy Směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (1979)

•

Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1992)

•

Směrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost ES v oblasti vodní politiky (2000)

•

Šestý akční program Evropského společenství pro životní prostředí 2002–2012 (2001, dosud platný)

•

Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj (2006)

•

Směrnice 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007)

•

Druhý akční program Evropského společenství v oblasti veřejného zdraví 2008 – 2013 (2008)

•

Směrnice 2009/28/EC, o obnovitelných zdrojích energie (2009) Evropa 2020 – Nová ekonomická strategie (2010)

•

Energie 2020 – A Strategy for Competitive, Sustainable and Secure Energy (2010)

•

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch (2010)

•

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (2011)

Národní a regionální úroveň •

Politika územního rozvoje ČR

•

Strategie udržitelného rozvoje ČR

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

46

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020

•

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020

•

Státní politika životního prostředí ČR

•

Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 a pro navazující období 2014 – 2020

•

Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020

•

Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP

•

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21)

•

Místní agenda 21

•

Národní program snižování emisí České republiky, 2006

•

Plán odpadového hospodářství České republiky, 2003

•

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie

•

Plán hlavních povodí ČR, 2007

•

Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998

•

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (Natura 2000)

Krajská úroveň •

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

•

Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK

•

Strategie rozvoje hospodářství JMK

•

Generel dopravy Jihomoravského kraje

•

Generel krajských silnic Jihomoravského kraje

•

Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání

•

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší JMK

•

Koncepce EVVO

•

Koncepce odpadového hospodářství

•

Koncepce ochrany přírody

•

Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji

•

Koncepce rozvoje ovocnictví

•

Koncepce rozvoje vinařství

•

Koncepce TV a sportu

•

Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK

•

Plán odpadového hospodářství

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

•

Plánování v oblasti vod

•

Program rozvoje Jihomoravského kraje

•

Program snižování emisí znečišťujících látek

•

Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory

•

Územní energetická koncepce

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

47

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a dalších léčebných terapií v JMK

•

Vyhodnocení situace zemědělství

•

Zpráva o situaci v oblasti prevence kriminality

Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje.

5.2 Charakteristika nejdůležitějších cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví přijatých na národní a regionální úrovni ve vztahu ke koncepci PRCR JMK 2014 - 2020 a jejího SEA posouzení Politika územního rozvoje (PÚR) Politika územního rozvoje (PÚR) je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje stanovuje PÚR následující relevantní priority (vybráno/upraveno pro účely posouzení): (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření… V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Komentář: PRČR JMK 2014 - 2020 je za předpokladu uplatnění opatření, jež vyplynula ze SEA, s výše uvedenými cíli v souladu. K dílčím rozporům může docházet zejména v oblasti rozšiřování zastavěných území, snižování retenční schopnosti krajiny a vlivu na krajinný ráz území v nezastavěných oblastech, především v souvislosti s výstavbou turistické infrastruktury. Tyto konkrétní případy a jejich možné vlivy na životní prostředí je třeba řešit individuálně na úrovni jednotlivých územních plánů, resp. na projektové úrovni v rámci procesu EIA. Při implementaci koncepce je třeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

48

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020 Koncepce představuje základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro období 2014 – 2020, jejímž hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na sociokulturní a environmentální rozvoj (globální cíl Koncepce). Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu je plnění následujících strategických cílů Koncepce: •

Posilování kvality nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí;

•

Vybudování struktury a kultivace institucí, které efektivně implementují politiku cestovního ruchu;

•

Zvýšení kvality lidských zdrojů jako klíčového faktoru inovačních procesů;

•

Zlepšení přístupu poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu, v souladu se zásadami udržitelného rozvoje;

•

Intenzivnější využívání efektivních nástrojů a inovaci v oblasti řízení a marketingu destinaci cestovního ruchu;

•

Posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu.

Komentář: Strategické cíle formulované v PRCR JMK plně odpovídají strategickým cílům stanoveným v Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR. Jedná se převážně o cíle organizační, které nemají přímý vliv na složky životního prostředí.

Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP ČR) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2012. Státní politika životního prostředí České republiky vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. SPŽP je zaměřena zejména na tyto tematické oblasti: •

Ochranu a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí;

•

Ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor;

•

Ochranu přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech;

•

Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze, apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik.

V rámci Státní politiky životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle: 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

49

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2

Snížení úrovně znečištění ovzduší Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny Zachování přírodních a krajinných hodnot Zlepšení kvality prostředí v sídlech Předcházení rizik Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

Komentář: Zaměření PRCR JMK 2014 - 2020 má vůči cílům SPŽP ČR vazby jak pozitivní, tak negativní. Shodnou prioritou je kvalita života. V mnoha ohledech může mít PRCR JMK 2014 - 2020 negativní vliv, především z hlediska ochrany půdy a snižování retenční schopnosti území, kdy může v závislosti na realizaci konkrétních projektů potenciálně dojít k zásahu do území, přičemž negativa se projeví především v bezprostřední blízkosti realizovaných investičních projektů. Další potenciálně negativní vlivy souvisí s potenciálním narušením lokalit se statusem ochrany, s produkcí odpadů z turistických zařízení, nebo fragmentací krajiny v důsledku budování infrastruktury. Na druhou stranu je v PRCR JMK navržena řada cílů, které umožní řešit stávající problémy spojené s posílením socioekonomického rozvoje regionu v souladu s udržitelným rozvojem území. Významně pozitivní vazba vůči cílům SFŽP byla identifikována v případě opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí a aktivit 4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch, 4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině, 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného CR s důrazem na přírodní dědictví kraje, 4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje CR JMK. Potenciálně negativní vazbu je možné identifikovat v případě aktivit 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje, 4.2.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch, 4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách, případně i 4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu, pokud by došlo k nevhodnému výběru jednotlivých projektů. V této souvislosti byla v rámci SEA navržena některá dílčí formulační upřesnění viz kap. 7.

Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR) V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR z roku 2004 schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Cíle aktualizovaného dokumentu jsou: •

Stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR;

•

Určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury;

•

Dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady;

•

Připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů);

•

Zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

50

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Komentář: PRCR JMK 2014 - 2020 je v zásadě v souladu s cíli této strategie zejména se zaměřením na udržitelnost rozvoje či podpory využívání brownfields pro výstavbu turistických zařízení nebo podpory povědomí společnosti o ochraně přírody. Pro vztah Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR a koncepce PRCR JMK 2014 - 2020 platí totéž co pro předchozí koncepci. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020 (dále SRR 2014 – 2020, nebo SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. SRR je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Všechny priority Strategie jsou vůči PRCR JMK relevantními: Prioritní oblast 1 - Regionální konkurenceschopnost •

Priorita 1: Využití potenciálu rozvojových území

•

Priorita 2: Rozvoj klíčové infrastruktury nadregionálního významu

Prioritní oblast 2 - Územní soudržnost •

Priorita 3: Zkvalitnění sociálního prostředí rozvojových území

•

Priorita 4: Vyvážený rozvoj stabilizovaných území

•

Priorita 5: Oživení periferních území

Prioritní oblast 3 - Environmentální udržitelnost •

Priorita 6: Ochrana a udržitelné využívání zdrojů v regionech

•

Priorita 7: Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život

Prioritní oblast 4 - Veřejná správa a spolupráce •

Priorita 8: Zkvalitnění institucionálního rámce pro rozvoj regionů

•

Priorita 9: Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni

Komentář: Zaměření PRCR JMK má přímou vazbu na většinu priorit definovaných Strategií regionálního rozvoje. Významně pozitivní vazbu je možné identifikovat v oblasti udržitelného využívání zdrojů. K potenciálně negativním vlivům může dojít na úrovni konkrétních projektů ve vazbě na prioritu 7 Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život, v případě výstavby nové turistické infrastruktury a zařízení v dosud nedotčených územích, na druhou stranu lze vůči této prioritě identifikovat rovněž pozitivní vlivy spojené s podporou povědomí návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel o ochraně životního prostředí. Každý projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody.

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen SRJMK) je základním dlouhodobým koncepčním dokumentem kraje. Slouží ke koordinaci aktivit na podporu ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. Smysl SRJMK spočívá především ve vymezení jasného rámce, který má napomoci efektivnějšímu a cílenějšímu rozhodování vedení kraje.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

51

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Opatření stanovená v PRCR JMK jsou v souladu s následujícími prioritami a opatřeními Strategie: Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku •

1.2: Kvalitní prostředí pro podnikání

•

1.3: Efektivní marketing kraje

Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb •

2.6: Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití

Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje •

3.1 Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek

•

3.3 Zlepšení napojení Brna na globální centra

Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje •

4.3: Rozvoj podnikatelských aktivit

•

4.4: Modernizace infrastruktury

•

4.5 Zemědělství a péče o krajinu

Komentář: Zaměření PRCR JMK má vůči prioritám definovaným ve Strategii rozvoje JMK převážně pozitivní vazbu. K potenciálně negativním vlivům může dojít na úrovni konkrétních projektů ve vazbě na 4.4 Zemědělství a péče o krajinu, v souvislosti s vynětím půdy ze ZPF nebo PUPFL, na druhou stranu lze vůči této prioritě identifikovat pozitivní vlivy spojené s podporou rozvoje a modernizace infrastruktury nebo marketingem Jihomoravského kraje.

Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 Program rozvoje Jihomoravského kraje je krátkodobý koncepční dokument, který rozvíjí Strategii rozvoje Jihomoravského kraje. Návrhová část Programu rozvoje Jihomoravského (pracovní verze z října 2013) kraje je ve velmi úzké vazbě na Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. 2. Snižování regionálních disparit a zvyšování konkurenceschopnosti lokálních ekonomik •

a. Rozvoj potenciálu lokálního cestovního ruchu;

•

c. Rozvoj podnikání;

•

d. Rozvoj zemědělství, vinařství a na ně navázaných oborů;

•

e. Rozvoj přeshraniční spolupráce.

3. Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory •

g. Atraktivita regionu pro CR;

•

h. Kultura, sport a volný čas.

4. Kapacitní napojení na nadnárodní centra ekonomické aktivity a napojení periferních částí regionu na centrum •

a. Kapacitní a kvalitní napojení kraje na globální centra sítí TEN-T;

•

b. Rozvoj silniční sítě kraje;

•

d. Rozvoj veřejné dopravy v kraji;

•

e. Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu.

Komentář: Program rozvoje Jihomoravského kraje je jedním z východisek Programu rozvoje cestovního ruchu JMK a jako takový je s posuzovaným dokumentem v souladu. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

52

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší JMK Předmětem a cílem Programu je systémová analýza současné emisní (bodové, liniové a plošné zdroje znečišťování) a imisní situace a navržení koncepčních technických a organizačních opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Jihomoravském kraji. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny kvalitu ovzduší splňující stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Specifické cíle PZKO jsou: •

Snížit úroveň znečištění ovzduší pod stanovené imisní limity a cílové imisní limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány;

•

Udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v oblastech, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů;

•

Dodržet doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak.

Komentář: Program rozvoje cestovního ruchu převážně nemá přímé negativní vazby k cílům přijatým na základě Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK. Charakter některých navrhovaných aktivit v rámci PRCR JMK může predisponovat potenciálně zprostředkované negativní vazby konkrétních realizovaných projektů vůči cílům Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší JMK, zejména se jedná o realizaci liniové dopravní infrastruktury, která by se mohla potenciálně projevit zvýšením absolutního objemu dopravy, a tím i zvýšením emisí z dopravy. V tomto případě se však jedná pouze o spekulativní negativní vazby, neboť primárním cílem většiny navrhovaných investic v oblasti dopraví infrastruktury je především zlepšení nepříznivé dopravní situace v kraji. Program rozvoje cestovního ruchu je navíc v této souvislosti pouze jednou z doprovodných aktivit zaměřující se na dopravu v oblasti cestovního ruchu. Nelze tedy očekávat podstatné ovlivnění dopravní a emisní situace v kraji na základě realizace PRCR JMK. Nejproblematičtější aktivitou navrhovanou v rámci PRCR JMK ve vztahu k IPZKO je zvýšení počtu linek na brněnském letišti. Tato aktivita přispěje k zvýšení emisi do ovzduší. Na druhou stranu je Programem rozvoje cestovního ruchu navrhována celá řada aktivit s pozitivním dopadem na snížení emisí především z dopravy, a tím i zlepšení imisní situace v území. V rámci PRCR JMK jsou v souladu s Integrovaným programem ke zlepšení kvality ovzduší JMK navrhovány aktivity v oblasti rozvoje ekologicky šetrných forem dopravy, nemotorové dopravy a hromadné dopravy, resp. podpory zkvalitnění stávající komunikační sítě a infrastruktury environmentálně šetrných druhů dopravy. Jednou z klíčových oblastí PRCR JMK je potom rozvoj cyklistické dopravy a cyklistické dopravní infrastruktury včetně souvisejících služeb. Při implementaci koncepce je potřeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA.

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) je jedním z desíti programů, které budou s přispěním Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) implementovány v České republice v programovém období 2014 – 2020. IROP je programovým dokumentem integrujícím rozvojové priority krajů České republiky a další související priority celostátní povahy při zohlednění požadavků kladených na tematickou koncentraci v programovém období 2014+. IROP tedy představuje nástroj integrované veřejné intervence původně zajišťované z regionální úrovně. V pracovní verzi IROP (verze 3.0 z konce září 2013) se k podpoře cestovního ruchu zmiňuje zejména toto: •

Využití kulturního dědictví (resp. památkové péče) a přírodního bohatství pro rozvoj cestovního ruchu představuje významný podpůrný ekonomický faktor regionálního rozvoje ČR (zaměstnanost a pozitivní dopad na lokální ekonomiku). Prezentací a propagací hodnot kulturního dědictví a přírodního dědictví, posilováním konkurenceschopnosti podnikatelů, zvyšováním kvality služeb a zkvalitňováním veřejné infrastruktury cestovního ruchu dochází ke zvyšování atraktivity a konkurenceschopnosti jak regionů, tak i České republiky pro zahraniční návštěvníky.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

53

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Návrh priority a struktury jednotlivých opatření vychází z předpokladu, že pro rozvoj cestovního ruchu a kulturního dědictví je vhodné uplatnění zejména integrovaného přístupu. Integrovaný přístup reflektuje také potřebu realizovat jednotlivé aktivity s ohledem na jejich územní a tematickou koncentraci. Územní koncentrace je reflektována tím, že jednotlivé intervence jsou uskutečňovány v území ČR diferencovaně a s ohledem na absorpční kapacitu a potřeby destinace nebo charakter jednotlivých intervencí.

Komentář: PRCR JMK je v souladu s IROP.

Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014; Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013 -2014 s výhledem na roky 2015 – 2020) Nová Státní kulturní politika vymezí strategické cíle, úkoly a opatření v souvislosti s aktuálními postoji ke kultuře jako významnému sektoru hospodářského života, v podpoře rozvoje kreativity a inovace, a v roli kultury jako fenoménu mezinárodní spolupráce. Dokument byl schválen vládou České republiky dne 19. listopadu 2008. Na odvětví cestovního ruchu v koncepci PRCR JMK se váží tyto úkoly a opatření: Cíl 1: Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností •

1.1. Program zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transfer mezinárodních zkušeností;

•

1.2. Využití metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí;

•

1.3. Program vyhodnocování přínosů kultury pro jiné obory včetně evaluace ekonomické;

•

1.5. Systém využívání potenciálu nemovitých kulturních památek pro intenzivnější poskytování kulturních služeb a služeb pro cestovní ruch s vyšší přidanou hodnotou.

Cíl 3: Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových •

3.5. Program podpory modernizace kulturní infrastruktury pro účely poskytování moderních kulturních služeb s vyšší přidanou hodnotou

•

3.12. Posilování motivace k soukromé podpoře kultury

Komentář: V PRCR JMK je na Státní politiku rozvoje kultury nepřímo vázána Priorita 2: Kvalitní turistická infrastruktura a služby, kdy v souvislosti s aktivitou 2.3.2: Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje můžeme uvažovat s pozitivním vlivem například při zaměření na turistiku za sakrálními památkami, které se často nacházejí i v méně jinak turisticky atraktivních lokalitách v kraji, s důrazem na jejich kvalitní propagaci.

Koncepce památkové péče 2011 – 2016 Koncepce památkové péče je strategickým dokumentem navazujícím na Státní kulturní politiku, která řeší její dosud nesplněné úkoly. Koncepce přímo vymezuje opatření vázaná na cestovní ruch: •

Podpora zpřístupňování památkových objektů, jejich propagace a rozšiřování nabídky kulturních akcí;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

54

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Využití všestranného potenciálu památek pro poskytování služeb v cestovním ruchu trvale udržitelným způsobem;

•

Zapojení vhodných marketingových nástrojů cestovního ruchu pro únosnou ekonomizaci kulturních památek. Využití části výnosu z cestovního ruchu na obnovu kulturních památek.

Komentář: V Koncepci památkové péče je přímo vymezeno odvětví cestovního ruchu jako cíl, který je účelné dále podporovat, PRCR JMK je tak plně v souladu s touto koncepcí, zejména v oblasti ochrany a rozvoje kulturních památek a jejich šetrného využívání pro cestovní ruch v závislosti na konkrétní aplikaci navrhovaných opatření. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni.

Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (NEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru: •

Ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů;

•

Ochrana ozónové vrstvy Země;

•

Ochrana biologické a krajinné rozmanitosti;

•

Zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí.

•

Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit:

•

Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi;

•

Pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi;

•

Pokračující obnova území devastovaných hornickou činností;

•

Zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, ovzduší, horninového prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti).

Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA PRCR JMK): •

Stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik;

•

Dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů;

•

Předcházet poškození zdraví z používání a užívání vod;

•

Chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci;

•

Zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost;

•

Chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

•

Uplatňovat princip prevence poškozování půdy;

•

Vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody;

•

Omezovat negativní působení hluku na zdraví;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

55

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny;

•

Snižovat expozici hluku prostředky územního plánování;

•

Zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof;

•

Soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Komentář: V případě NEHAP lze konstatovat, že má vůči předkládané koncepci vazby především nepřímé zprostředkované pomocí aktivit s cestovním ruchem synergicky souvisejících. Překládaná koncepce je jako celek v souladu s principy ochrany veřejného zdraví. Dílčí rozpory mohou nastat v oblasti ochrany půdy a retenční schopnosti území v souvislosti s rozvojem infrastruktury CR a v oblasti ochrany před hlukem v souvislosti s aktivitami s cestovním ruchem souvisejícími v závislosti na konkrétní aplikaci navrhovaných cílů PRCR JMK

Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21 century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. st

Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národa a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle: 1. CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU 2. CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ 3. CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA 4. CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH 5. CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ 6. CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ 7. CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ 8. CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ 9. CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY Komentář: V případě Programu Zdraví 21 lze konstatovat, že PRCR JMK má pouze nepřímou vazbu na Program Zdraví 21, že předkládaná koncepce je v souladu s principy ochrany veřejného zdraví obecně, především v oblastech podpory možností zdravého trávení volného času. Z pohledu Zdraví 21 je shodnou prioritou byť s nepřímou vazbou především kvalita života v sociální oblasti.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

56

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Místní agenda 21 Místní agenda 21, představuje implementaci závěrů konference v Rio de Janeiro v roce 1992, směřované k udržitelnému rozvoji, tvoří komplexní systém sestavený z dílčích součástí, vzájemně propojených. V části, která se týká „Ochrany a podpory lidského zdraví“, vymezuje následující programové oblasti: •

Uspokojování požadavků základní zdravotní péče, zvláště ve venkovských oblastech;

•

Kontrola přenosných nemocí;

•

Ochrana zdravých a citlivých skupin populace;

•

Řešení problémů zdravotní péče ve městech;

•

Snižování zdravotních rizik vyvolaných znečištěním a riziky životního prostředí.

Další programovou podskupinou Místní agendy 21 je „Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel“. V této podskupině jsou zahrnuty následující programové oblasti: •

Zajištění adekvátního přístřeší pro všechny;

•

Zlepšení řízení lidských sídel;

•

Podpora plánování a řízení udržitelného využívání území;

•

Podpora integrovaného zajišťování environmentální infrastruktury: hospodaření s vodou, péče o hygienu, kanalizaci a nakládání s pevnými odpady;

•

Podpora udržitelných energetických a dopravních systémů v lidských sídlech;

•

Podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných ke katastrofám;

•

Podpora udržitelného stavebního průmyslu;

•

Podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj lidských sídel.

Komentář: V případě Místní agendy 21, především v ní obsažené priority Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, lze konstatovat, že PRCR JMK se s cíli deklarovanými v rámci této priority významně kryje, přičemž byly identifikovány silné pozitivní vazby mezi opatřeními navrhovanými v PRCR JMK a Místní agendou 21. Jedná se především o plánování a řízení udržitelného využívání území a rozvoje lidských zdrojů, podpory možností zdravého trávení volného času a alternativních druhů dopravy. Z pozice cestovního ruchu mohou potenciálně negativní vazby představovat vzhledem k migraci obyvatel otázky kontroly přenosných nemocí.

Národní program snižování emisí České republiky, 2006 První Národní program snižování emisí České republiky byl schválen v roce 2004 a přijat usnesením vlády České republiky č. 454/2004. Jeho aktualizace proběhla v roce 2006 v souladu s požadavky na revize národních programů podle NECD. S ohledem na stále nevyhovující stav kvality ovzduší a vzhledem ke snaze splnit cíle, ke kterým se členské státy zavázaly přijetím Tematické strategie o znečišťování ovzduší vydané 21. září 2005 (COM(2005)446 final), byla přijata také adekvátní opatření ke snížení znečišťování ovzduší PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a NOx. Národní program snižování emisí České republiky byl zpracován s využitím energetických vstupů (včetně projekcí) poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu. Specifické cíle Národního Programu jsou: •

Plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak;

•

Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity;

•

Přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod stanovené cílové imisní limity.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

57

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programů předložené ministerstvem vláda usnesením (s výjimkou Národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, který vydává vláda svým nařízením). Národní programy se aktualizují vždy po 5 letech. Národní program zahrnuje zejména opatření legislativního, fiskálního, ekonomického charakteru – vytváří podmínky pro návrhy změn zákonů a uplatnění dalších regulačních nástrojů, finanční podporu a využití fiskálních nástrojů. Rozšiřuje stávající opatření ke snížení emisí o dodatečná opatření pro roky 2007 až 2013. Komentář: Rozporem mezi Národním programem snižování emisí a PRCR JMK může nastat v případě budování nových zařízení dopravní infrastruktury či zvýšení intenzity jejího využití např. v podobě posílení spojů na brněnském letišti. Pozitivní vazby naopak plynou z modernizace stávajících komunikací a podpory ekologicky šetrných forem dopravy, dále pak také z podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování produkce odpadů.

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie Tato koncepce vymezená strategickými cíli má silný vliv na budování vodohospodářské infrastruktury. •

Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství;

•

Zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí;

•

Prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha.

Komentář: V případě Koncepce vodohospodářské politiky MZe je možné říci, že je PRCR JMK v zásadě v souladu se strategickými cíli. Dílčí rozpory mohou nastat v případě konkrétních realizovaných projektů vycházejících z navrhovaných cílů směřujících k využívání vodních útvarů pro rozvoj cestovního ruchu, rozvoji vodní dopravy, či splavňování vodních toků. Problematickou může potenciálně být výstavba nové infrastruktury a zařízení CR a s tím spojené omezené zasakování vod, riziko vodní eroze a snižování úrodnosti půdy, nebo navýšení počtu návštěvníků a rizika vyplývající z produkce odpadních vod a jejich znečištění. Při implementaci koncepce je potřeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody.

Plán hlavních povodí ČR, 2007 Plán hlavních povodí byl schválen vládou dne 23. května 2007 usnesením č. 562. Plán hlavních povodí České republiky (PHP ČR) sice není dokument požadovaný Rámcovou směrnicí, nicméně je významným strategickým dokumentem pro podporu plánování v oblasti vod. Tento dokument stanoví rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů vycházejících z cílů ochrany vod, pro udržitelné užívání těchto vod, pro ochranu před škodlivými účinky těchto vod a pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny. Plán hlavních povodí obsahuje následující cíle relevantní vzhledem k předkládané koncepci: •

Zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod;

•

Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu;

•

Zajištění ochrany a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

58

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Cílené snížení znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavení nebo postupné odstranění emisí těchto látek a zabránění jejich vnosu z plošných zdrojů;

•

Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod;

•

Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod;

•

Odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných látek a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem snížení znečištění podzemních vod;

•

Sledování vývoje stavu a zásob podzemních vod a možností jejich využití;

•

Dosažení standardů a dalších požadavků stanovených pro povrchové a podzemní vody v chráněných územích;

•

Ochrana stanovišť a druhů vázaných na vodu a vytvoření podmínek pro zvyšování biodiverzity;

•

Zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšování retenční schopnosti krajiny;

•

Zajištění ochrany morfologie přirozených koryt vodních toků a ochrany všech typů mokřadů podle Ramsarské úmluvy;

•

Zlepšování stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémů;

•

Zajištění uplatňování standardů zemědělského hospodaření týkající se ochrany životního prostředí (cross compliance).

Komentář: Předkládaná Strategie obsahuje opatření, které budou mít zprostředkovaně pozitivní vazbu ke strategickým cílům zejména v oblasti racionálního využívání zdrojů a zavádění environmentálně šetrných technologií. Dílčí rozpory mohou nastat v případě konkrétních realizovaných projektů vycházejících z navrhovaných cílů směřujících k využívání vodních útvarů pro rozvoj cestovního ruchu, rozvoji vodní dopravy a splavňování vodních toků, budování nové infrastruktury a zařízení CR, a s tím spojená omezená možnost zasakování vod, akcelerovaná vodní eroze a snižování úrodnosti půdy. Dalším negativem se může stát navýšení počtu návštěvníků, v důsledku čehož může dojít k nárůstu množství odpadních vod a charakteristik jejich znečištění. Při implementaci koncepce je třeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody.

Státní program ochrany přírody a krajiny, (1998, aktualizace 2009) I. Regionální politika, územní plánování a urbanizmus K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska: a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů; b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní infrastruktury. II. Lesní hospodářství Význam mimoprodukčních funkcí lesů poroste především z hlediska jejich ekostabilizační úlohy, ochrany biodiverzity a předpokládaných klimatických změn.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

59

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

III. Vodní hospodářství Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí, jehož se týká. IV. Doprava Stanovit základní parametry rozvoje dopravy v celém státě i jednotlivých regionech z hlediska ekologické únosnosti území i z hlediska rezerv (možností, potřeb, nabídek) rozvoje území. V. Těžba nerostných surovin Důsledně respektovat dané územní limity těžby stanovené zejména v územně - plánovacích podkladech a tam kde schází, tyto limity zavést. Komentář: Výše uvedené zásady jsou v předkládaném dokumentu zohledněny a výsledný dokument tento přístup odráží, přesto je třeba konstatovat možné negativní vlivy konkrétních projektů při umisťování dopravní infrastruktury a nových zařízení CR do území. Při implementaci koncepce je potřeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody.

Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny (2009) Aktualizace Státního programu rozpracovává jednotlivé cíle Strategie, schválené usnesením vlády č. 620/2005, jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v ČR naplňuje Úmluva o biologické rozmanitosti ES. Dokument odráží i požadavky Evropské úmluvy o krajině na ochranu, péči a plánování krajiny. Nově formulované prioritní osy a jejich cíle ve vztahu k cestovnímu ruchu jsou: Krajina 1. Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu; 2. Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny; 3. Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně; 4. Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů. Lesní ekosystémy 1. Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů. Vodní a mokřadní ekosystémy 1. Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám; 2. Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle směrnice 60/2000/ES; 3. Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace, Horské ekosystémy 1. Dosažení udržitelného využívání horských ekosystémů, které by zaručilo zachování a biologické rozmanitosti; Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

60

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2. Rozvoj ekologicky přijatelných forem cestovního ruchu v horských územích respektujících krajinný ráz a přírodní hodnoty území; 3. Zpomalení nebo zastavení úbytku biologických a kulturně historických fenoménů horské krajiny, a to zejména v souvislosti s nepřiměřeně vysokou antropogenní zátěží. Agroekosystémy, půda 1. Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy). Urbánní ekosystémy 1. Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel. Chráněná území 3. Integrovat ZCHÚ do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel.Druhy 1. Udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací původních planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavádění nových invazních nepůvodních druhů v ČR, omezení dalšího rozšiřování již přítomných invazních nepůvodních druhů a jejich regulace a odstraňování v přírodně hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a očekávané změny podnebí. Práce s veřejností Informovat, vzdělávat a radit veřejnosti (především výše citovaným cílovým skupinám) v různých aspektech ochrany přírody a krajiny v České republice, zvyšovat povědomí o principech ochrany přírody a krajiny v ČR a aktivně zapojovat veřejnost do podpory ochrany přírody a krajiny. Komentář: Výše uvedené zásady jsou v předkládaném dokumentu zohledněny a výsledný dokument tento přístup odráží, zejména v souvislosti s obnovou krajinné zeleně a zvýšení povědomí veřejnosti o ochraně přírody a krajiny. Přesto je třeba konstatovat možné negativní vlivy konkrétních projektů při umisťování dopravní infrastruktury a nových zařízení CR do území v souvislosti s ochranou půdy a vodních a mokřadních ekosystémů. Při implementaci koncepce je potřeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody.

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (Natura 2000). Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky (dále jen „Strategie“) vznikla po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity. Strategie byla schválená vládou ČR 25. května 2005 s platností do roku 2015. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“, „CBD“), která byla podepsána na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, „Summit o Zemi“) v Rio de Janeiru v červnu 1992. Pro ČR vstoupila v platnost 3. března 1994. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová) Cestovní ruch, jako samostatnou sektorovou a složkovou politiku určují následující cíle: 1. Usilovat o zkvalitnění a rozvoj infrastruktury pro ekologicky šetrné formy cestovního ruchu a uchování a zvyšování kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje, tak aby místní obyvatelé profitovali z udržitelného rozvoje cestovního ruchu, především ve smyslu pracovních příležitostí a sdílení výhod vyplývajících z udržitelného užívání biodiverzity pro účely cestovního ruchu, přičemž hlavní roli by zde měly hrát malé případně středně velké podniky;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

61

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2. Podporovat udržitelné formy cestovního ruchu, zejména ekoturismus, jakožto důležitý mechanismus pro zachování a udržitelné užívání biodiverzity tak, aby podporoval odpovědné chování ze strany návštěvníků i poskytovatelů služeb cestovního ruchu i místní populace; 3. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu, zejména v chráněných krajinných oblastech a národních parcích; 4. Ve zvýšené míře využívat potenciál následujících přínosů udržitelně provozovaného a rozvíjeného cestovního ruchu, zejména ekoturismu pro zachování biodiverzity: tvorba zdrojů pro financování ochrany biodiverzity (zejména ve zvláště chráněných územích); tvorba environmentálně příznivých alternativ pro ekonomiky obyvatel chráněných území; ekonomické opodstatnění pro existenci či rozšiřování chráněných území; tvorba environmentálně orientované poptávky po využívání potenciálu chráněných území, nástroj environmentální výchovy a stimulace soukromého sektoru k ochraně biodiverzity; 5. Rozvinout spolupráci ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu za účelem vytvoření nabídky ekologicky šetrných produktů cestovního ruchu; 6. Stimulovat poptávku po ekologicky šetrných produktech cestovního ruchu; 7. Vytvořit jasnou strategii rozvoje ekoturismu, který by zajistil plnou a efektivní participaci a dlouhodobé příjmové příležitosti místním obyvatelům; 8. Z územního hlediska bude klíčové zaměřit se na snižování negativních dopadů a aktivaci potenciálu pozitivního působení ekologicky šetrného cestovního ruchu v lokalitách soustavy Natura 2000 a horských ekosystémech České republiky. Komentář: Vztah PRCR JMK k této strategii je úzký, protože odvětví CR je velkou měrou vázáno právě na přírodní potenciál území. Při implementaci koncepce je však třeba důsledně dbát na vhodný výběr realizovaných projektů v souladu s kritérii navrženými v rámci SEA. Každý konkrétní projekt s dopadem do konkrétního území je třeba podrobit posouzení vlivů záměru na životní prostředí na projektové úrovni, resp. biologickému hodnocení dle případných požadavků orgánů ochrany přírody. Jednotlivé projekty lokalizované v rámci území podléhajících zvláštní ochraně dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, by měly být připravovány v součinnosti s příslušným orgánem ochrany přírody.

Shrnutí: Na úrovni posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) lze očekávat, že bude docházet především ke kumulaci pozitivních vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje s vlivy ostatních strategických dokumentů. V jednotlivých případech může ale docházet i ke kumulaci potenciálních negativních vlivů s nepřímou vazbou na PRCR JMK. To znamená, že při realizaci konkrétních projektů na následné strategické resp. projekční úrovni při potenciální negativní kumulaci vlivů na úrovni realizace konkrétních záměrů je třeba důsledně uplatňovat zásady udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Obecně je třeba na úrovni následných povolovacích řízení prověřit každý umisťovaný záměr, který to svým rozsahem nebo charakterem vyžaduje pomocí podrobnějších studií (hluková, rozptylová studie, hydrologické posouzení, biologické hodnocení, posouzení vlivů na krajinný ráz resp. další cílené analýzy), pokud tak vyplyne z požadavků orgánů ochrany příslušných veřejných zájmů. Dále je třeba podrobit konkrétní záměry procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní. Tato opatření budou aplikována s cílem maximalizovat pozitivní a minimalizovat negativní vlivy podporovaných záměrů na životní prostředí a lidské zdraví.

5.3

Referenční rámec hodnocení – metoda hodnocení

Vlivy na životní prostředí potenciálně způsobené realizací Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje byly hodnoceny v rámci vyhodnocení SEA na základě tzv. referenčních cílů ochrany životního prostředí. Tyto referenční cíle vychází z existujících mezinárodních, národních nebo regionálních koncepčních dokumentů.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

62

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Referenční cíle ochrany životního prostředí představují základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí PRCR JMK, slouží zejména k vyhodnocení souladu priorit, opatření a aktivit a jejich specifikací s cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Níže uvedená sada referenčních cílů reprezentuje relevantní pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Jednotlivá opatření a aktivity navrhované v koncepci by měly v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů, a z tohoto hlediska jsou v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnoceny. Úkolem sady referenčních cílů je shrnout všechny pozitivní trendy životního prostředí resp. přijaté strategické cíle z jiných dokumentů tak, aby byl vytvořen základní rámec pro hodnocení strategické části koncepce, což je klíčová část celého SEA posouzení. K posouzení vlivů návrhové části PRCR JMK na životní prostředí bude využita tzv. Metoda referenčních cílů. Jedná se o standardní metodu používanou v SEA, která spočívá v sestavení hodnotící matice k posouzení vztahu referenčního rámce tj. sady referenčních cílů vůči navrhovaným cílům resp. opatřením hodnocené koncepce. Tab. 5

Referenční cíle ochrany životního prostředí Složky ŽP a problémové okruhy ochrany ŽP

1.

Ochrana ŽP a krajiny

Referenční cíl 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin 1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.

Ochrana půdy 2.2 Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu

3.

Ovzduší

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje

4.

Voda

5.

Doprava

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

6.

Nakládání se zdroji energie

6.1 Snižovat spotřebu neobnovitelných zdrojů

7.

Odpady

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

8.

Hluk

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

9.

Environmentální vzdělávání

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

PRCR JMK je zpracován pro celé území Jihomoravského kraje. Vzhledem k charakteru Programu nemají navržená opatření resp. z nich vyplývající aktivity zcela jednoznačný územní průmět. Do jisté míry lze identifikovat územní průmět aktivit pouze v rámci tzv. tvrdých investic v oblasti dopravní infrastruktury či infrastruktury cestovního ruchu, avšak PRCR JMK 2014 – 2020 deklaruje pouze zájem kraje na realizaci navrhovaných aktivit, nepredisponuje výběr variant ani konkrétního technického řešení projektů s jednoznačnou lokalizací na úrovni záměru. To je úkolem řízení na podrobnější úrovni, ať už v procesu pořizování územních plánů nebo projektové přípravy konkrétních investičních akcí. Konkrétní vlivy jednotlivých projektů na životní prostředí budou nadále posuzovány v rámci řízení podle zvláštních předpisů (především územní řízení či pořizování územně plánovací dokumentace) tak, jak to ukládá zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Z výše uvedených důvodů není možné hodnotit na úrovni SEA PRCR JMK 2014 – 2020 konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí resp. veřejné zdraví. To bude náplní následujících stupňů přípravy Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

63

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

konkrétních opatření, aktivit a projektů, které budou vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí v procesu EIA, a to do hloubky úměrné jejich potenciálním vlivům (zjišťovací řízení).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

64

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

6. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 je zpracován jednovariantně. Dílčí variantní řešení strategické části PRCR JMK 2014 – 2020 byla diskutována v procesu zpracování výstupu jednotlivých pracovních skupin. Navrhování a schvalování konkrétních projektů bude většinou probíhat variantně v závislosti na navrhovaných aktivitách. Pro výběr projektů z hlediska životního prostředí nejpřijatelnějších doporučujeme hodnocení projektů pomocí systému hodnocení navrhovaného v kapitole 11.

6.1

Hodnocení Analytické části koncepce

PRCR JMK 2014 – 2020 v úvodní části hodnotí naplňování v současnosti platného PRCR JMK s důrazem na jeho akční plán za období 2007–2012 z pohledu klíčových výstupů a stanovených parametrů/kritérií pro jednotlivé priority a opatření. Jedná se vlastně o shrnutí monitoringu implementace předchozí verze koncepce realizované v uplynulém návrhovém období, na jehož základě jsou potom postaveny základy analytické i návrhové části předkládaného Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro nadcházející programové období. Ze strany zpracovatele SEA dokumentace bez připomínek, kapitola je věcná a přehledná a vhodným způsobem završuje předchozí plánovací období a naplňuje povinnost monitoringu a evaluace realizace koncepce. Lze předpokládat, že obdobný materiál vznikne rovněž v souvislosti s realizací předkládaného Programu. Analytická část hodnotí rozvoj území Jihomoravského kraje za období let 2007 – 2013 z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu v Jihomoravském kraji s důrazem na plnění projektů z akčního plánu PRCR a současné dotační programy Jihomoravského kraje a jejich provázanost na naplňování PRCR JMK 2007 – 2013. Dále se zabývá socioekonomickou situací v regionu a jejím vlivem na rozvoj CR a analyzuje také z pohledu CR atraktivní lokality či aktivity, ať už přírodního či kulturního rázu, stejně jako dostatečnost a kvalitu turistické infrastruktury, jakož i dopravní dostupnost hlavních turistických center v kraji. Na druhé straně se zaměřuje na poptávku návštěvníků a konkurenci vztahu k okolním konkurenčním územím. V závěru kapitola konkrétně specifikuje bariéry současného i budoucího rozvoje cestovního ruchu v JMK. Celá analytická část Programu ústí ve SWOT analýzu podávající obraz o silných a slabých stránkách rozvoje CR a příležitostech a hrozbách. Ty jsou následně využity v návrhové části koncepce při stanovení dílčích cílů aktivit a opatření rozvíjející cestovní ruch kraje jako celek. Celá tato část koncepce vhodně přispívá k pochopení vzájemných souvislostí, které vedly ke konečnému znění nového programového dokumentu.

6.2

Hodnocení Návrhové části koncepce

Návrhová část koncepce je dále členěna na část C. Programovou, D. Finanční a E. Implementační, za kterými jsou zařazeny F. Přílohy a dále pokračuje částí G. Ex-ante hodnocení programu. Část C. v úvodní podkapitole C.1 - Strategická vize a cíle rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období let 2014–2020 stručně představuje strategickou vizi a hlavní cíle rozvoje cestovního ruchu v dotčeném regionu. Jednotlivé cíle jsou navrženy logicky, je možné je vyjádřit heslovitě a přitom jsou v rámci podrobnějšího popisu dostatečně charakterizovány včetně cílových stavů. Dále jsou zde uvedeny strategické cíle, některé z nich postihují obecnější rovinu (podpořit vybudování adekvátních a efektivních organizačních struktur na úrovni jednotlivých turistických oblastí kraje), jiné konkrétnější (např. zkvalitnit základní a rozšířit doprovodnou turistickou infrastrukturu). Následně jsou přehledně popsány programové priority a opatření. U jednotlivých priorit jsou charakterizována východiska, jejichž povaha dala vzniknout i konkrétním opatřením v rámci priorit. U každého opatření je uveden popis problému, jehož se opatření týká a dále cíl opatření, který má daný problém odstranit. Uvedeny jsou cílové skupiny, kterým je toto opatření adresováno, ručitel za Jihomoravský kraj, spolupracující subjekty, na jaké území bude mít dané opatření dopad, zdroje financování a z jakých závěrů analýzy plnění předchozí verze Programu toto opatření vychází.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

65

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Tato část je poměrně dlouhá, je zpracována formou tabulek, ve kterých jsou nejprve rozděleny jednotlivé priority na opatření, u kterých jsou uvedena jejich východiska, jejich cíle, dopady do území, financování a další. V další části jsou opatření rozdělena podrobněji na jednotlivé rozvojové aktivity, u kterých je rovněž uveden jejich popis, gestor, finanční východiska a harmonogram jejich naplňování. Z hlediska formálního i obsahového je celá kapitola dle názoru SEA týmu bez významnějších nedostatků. Návrhová část vykazuje zřetelnou návaznost na zjištění identifikovaná v rámci analytické části koncepce a celý strategický dokument je logicky sestaven v jednotlivých vzájemně provázaných krocích strategického plánování. Tato kapitola Návrhové části PRCR JMK je z hlediska Vyhodnocení vlivů na životní prostředí klíčová, neboť právě návrh strategických opatření promítnuty do jednotlivých aktivit a možností realizace škály konkrétních projektů generuje potenciální možnost ovlivnění životního prostředí. Z tohoto důvodu je návrh jednotlivých priorit a opatření podroben vyhodnocení vůči zvolenému referenčnímu rámci viz následující podkapitola.

6.2.1

Hodnocení jednotlivých priorit, opatření a cílů opatření

Pro zjištění, zda a jakým způsobem může návrh Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 mít při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených priorit rozpracovaných do opatření a jednotlivých cílů opatření vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem budou opatření naplňovaná pomocí aktivit resp. projektů přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti +2 potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření na referenční cíl +1 potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) -1 potenciálně negativní vliv opatření na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -2 potenciálně významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl (velkého rozsahu) ? nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením rozsah vlivu B L R

bodový (působící v místě realizovaného opatření) lokální (působící v rámci širšího území např. v rozsahu správního území obce) regionální (působící na území 2 a více obcí)

spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím nebo uvažovaným záměrům, opatřením, resp. známým vlivům jiných aktivit na PRCR JMK nezávislých S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným záměrům, opatřením, resp. známým vlivům jiných aktivit na PRCR JMK nezávislých časový horizont působení kp krátkodobé působení vlivu resp. působení občasné dp dlouhodobé působení vlivu resp. působení kontinuální Zejména při potenciálně negativním identifikovaném vlivu je součástí hodnocení i komentář v pravém sloupci hodnotící tabulky. Kumulativní a synergické vlivy V případech, kde byly identifikovány potenciálně negativní vlivy, bylo dále zkoumáno, jaké další aktivity mohou mít analogické účinky (kumulativní efekt), anebo jiné účinky pozitivního či negativního charakteru, které mohou vliv daného opatření zesilovat (synergický efekt). Hodnocení kumulativních a synergických vlivů je zahrnuto do hodnocení vlivu a charakteru vlivu. Zjištěné kumulace resp. synergismus byly v hodnotících tabulkách označeny indexy K a S (viz výše). Hodnocení vlivů na složky životního prostředí: Referenční cíle ochrany životního prostředí reprezentují jednotlivé složky životního prostředí – v rámci SEA PRCR JMK byly vyhodnoceny možné vlivy jednotlivých opatření v rámci navrhovaných priorit na úrovni specifikovaných cílů opatření na tyto referenční cíle. Konkrétní vlivy na složky životního prostředí ve specifických územích budou záviset na způsobu realizace konkrétních projektů v rámci realizace cílů a opatření koncepce, tj. implementací PRCR JMK 2014 - 2020 prostřednictvím resp. výběrem a realizací Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

66

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

předkládaných konkrétních projektů. Návrh environmentálních kritérií pro výběr konkrétních projektů v rámci PRCR JMK tak, jak jej navrhl SEA tým, je uveden v kapitole 12. Vyhodnocení vlivů konkrétních projektů na životní prostředí bude zejména u projektů investičního charakteru předmětem hodnocení v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA), dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů, které budou v rámci PRCR JMK 2014 - 2020 podpořeny a zejména neznalosti jejich konkrétní lokalizace není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy projektů na životní prostředí. Z tohoto důvodu byly hodnoceny vlivy jednotlivých opatření a aktivit na referenční cíle životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobně významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených ve strategickém dokumentu a aby zároveň postihlo specifika regionu. SEA tým rovněž formuloval podmínky, za nichž by mohlo dojít k negativním vlivům realizace Programu rozvoje kraje a které by měly být eliminovány výběrem konkrétních projektů. Přitom byl uplatněn princip předběžné opatrnosti založený na „nejhorším možném scénáři“, tj. na situacích při nichž by se negativní vliv projevil s velkou pravděpodobností. Na základě toho byla navržena kritéria pro výběr projektů, doplňující nebo zmírňující opatření tak, aby takové negativní situace nenastaly.

Priorita 1:

FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH

Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM) • Jednoznačně rozdělit kompetence mezi CCR JM a JMK a důsledně je aplikovat Cíle opatření:

•

Tvorba a implementace marketingové strategie CCR JM

•

Snížit závislost provozu CCR JM na externích dotačních prostředcích zejména z EU

•

Zajistit koordinaci rozvoje cestovního ruchu ve vazbě kraj – oblast 1.1

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

67

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

v souvislosti s CR 9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle opatření 1.1 mají administrativní charakter a nejsou v přímém vztahu vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které slouží jako referenční rámec pro hodnocení koncepce. Lze konstatovat, že cíle stanovené v rámci opatření 1.1. jsou v souladu s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví reprezentovanými environmentálními cíli přijatými relevantními strategickými dokumenty. Priorita 1:

FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH

Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje • Zajistit koordinaci rozvoje cestovního ruchu na úrovni všech turistických oblastí kraje Cíle opatření:

•

Vybudovat adekvátní destinační společnosti na úrovni všech turistických oblastí kraje

•

Provazování individuálních aktivit a vzájemná spolupráce jejich realizátorů

•

Podpořit vyšší vzdělanost pracovníků v cestovním ruchu 1.2

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

+1/R/ dp

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

Lze očekávat další vzdělávání pracovníků v CR včetně zvyšování environmentálního povědomí, a s tím spojené zvýšení odpovědnosti vůči životnímu prostředí.

68

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle navrhované v rámci opatření 1.2. mají převážně managementový charakter bez přímého vztahu vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které slouží jako referenční rámec pro hodnocení koncepce. Jedním z cílů opatření 1.2 je také podpora vyšší vzdělanosti pracovníků v cestovním ruchu, v tomto cíli se jeví potenciál prohloubit také environmentální vzdělání pracovníků a podněcovat tak zprostředkovaně odpovědné chování k životnímu prostředí. Lze konstatovat, že cíle stanovené v rámci opatření 1.2. jsou v souladu s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví reprezentovanými environmentálními cíli přijatými relevantními strategickými dokumenty.

Priorita 1:

FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH

Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu • Zanalyzovat tematické oblasti cestovního ruchu, které je potřebné legislativně upravit Cíle opatření: •

Připravit a iniciovat příslušná legislativní opatření na národní úrovni 1.3

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Komentář

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle opatření jsou obecné, spíše administrativního charakteru, bez identifikovatelné vazby na životní prostředí resp. environmentální cíle přijaté v rámci souvisejících strategických dokumentů ani vůči referenčnímu rámci. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

69

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu • Zvýšit kvalitu ubytovacích kapacit

Cíle opatření:

•

Zlepšit kvalitu gastronomických provozů včetně podpory regionálních produktů

•

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka

•

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny)

•

Zajistit specifické druhy dopravy (cyklobusy, cyklovlaky atd.) do atraktivních, ale hůře dostupných lokalit, případně je napojit na hlavní výchozí body turistických cest

•

Zvýšit podíl bezbariérových atraktivit, posílit možnosti návštěvy atraktivit i pro další znevýhodněné skupiny 2.1

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

Komentář

-1/B/ dp

Projekty umístěné v blízkosti přírodně cenných lokalit, jako jsou např. parkoviště pro motorová vozidla, mohou mít negativní vliv na ŽP během jejich realizace, sekundárně pak také prostřednictvím vyššího přílivu návštěvníků a zvýšené zátěže citlivých oblastí.

-1/B/ dp

V případě nevhodné realizace může dojít při realizaci jednotlivých projektů k zásahům do charakteristik krajinného rázu resp. kulturních památek.

-1/B/ dp

Stavební aktivity spojené s realizací infastruktury cestovního ruchu mohou znamenat zábor zemědělské půdy.

+1/B/ dp

Lze očekávat využití stávajících nevyužívaných areálů pro realizaci projektů rozvoje infrastruktury cestovního ruchu.

+1/B/ dp

Podpora specifických nízkoemisních druhů hromadné dopravy má pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl ochrany životního prostředí

-1/B/ dp

.Stavební aktivita téměř vždy znamená zvýšené nároky na spotřebu vody, na druhou stranu lze očekávat využití moderních technologií vedoucích k úsporám zdrojů surovin a energií.

-1/B/ dp

Případná doprovodná infrastruktura realizovaná za účelem využití přírodních vod ke koupání může mít zprostředkovaně negativní vliv na stav a ekologické funkce vodních útvarů.

+1/B/ dp

Podpora specifických nízkoemisních druhů hromadné dopravy má pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl ochrany životního prostředí.

-1/ +1/B/ dp

Podpora specifických nízkoemisních druhů hromadné dopravy má pozitivní vazbu na sledovaný referenční cíl ochrany životního prostředí prostřednictvím úspor fosilních paliv. Na druhou stranu znamená stavební aktivita spojená s budováním infrastruktury cestovního ruchu téměř vždy zvýšené nároky na zdroje surovin např. stavebních

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

-1/B/ dp

Stavební aktivity znamenají většinou zvýšenou produkci odpadů

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy 6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

neobnovitelných

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

doprovodné potenciálně

70

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

v souvislosti s CR 9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: •

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka s respektováním environmentálních hodnot a limitů;

•

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) s respektováním environmentálních hodnot a limitů.

Návrh doplnění:

Některé cíle navrhované v rámci tohoto opatření vykazují potenciální možnost realizace nové infrastruktury cestovního ruchu, v takovém případě pak lze identifikovat potenciálně negativní vazby na sledované cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví sloužící jako referenční rámec pro SEA PRCR JMK resp. vůči přijatým environmentálním cílům relevantních strategických dokumentů viz kap. 5.2. Jedná se především o možné zvýšení návštěvnosti environmentálně významných oblastí, a s tím spojené disturbance v důsledku lepší dostupnosti těchto území, resp. stavební aktivity v souvislosti s budováním infrastruktury cestovního ruchu resp. zvýšenou spotřebu zdrojů a produkci odpadů spojenou s výstavbou. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování • Zlepšit kvalitu poskytovaných služeb ze strany TIC

Cíle opatření:

•

Zavádění nových komunikačních technologií do služeb pro návštěvníky

•

Pravidelně analyzovat názory návštěvníků kraje na stav turistické nabídky a spokojenosti se službami a přizpůsobovat nabídku jejich požadavkům

•

Zlepšovat úroveň služeb pro motoristy, cyklisty i pěší turisty atd.

•

Zlepšovat úroveň spolupráce a komunikace mezi TIC a Jihomoravským krajem v oblasti cestovního ruchu

•

Zvyšovat úroveň rozvoje lidských zdrojů (podpora vzdělávání) v turistických službách 2.2

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

0

71

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle navrhované v rámci opatření 2.2. mají převážně managementový charakter bez přímého vztahu vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které slouží jako referenční rámec pro hodnocení koncepce. Jedním z cílů opatření 1.2 je také podpora vzdělávání pracovníků v turistických službách, v tomto cíli se jeví potenciál prohloubit také environmentální vzdělání pracovníků a podněcovat tak zprostředkovaně odpovědné chování k životnímu prostředí. Lze konstatovat, že cíle stanovené v rámci opatření 2.2. jsou v souladu s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví reprezentovanými environmentálními cíli přijatými strategickými dokumenty relevantními vůči Programu rozvoje cestovního ruchu pro období 2014 - 2020.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování • Zlepšit kvalitu poskytovaných služeb ze strany TIC

Cíle opatření:

•

Zavádění nových komunikačních technologií do služeb pro návštěvníky

•

Pravidelně analyzovat názory návštěvníků kraje na stav turistické nabídky a spokojenosti se službami a přizpůsobovat nabídku jejich požadavkům

•

Zlepšovat úroveň služeb pro motoristy, cyklisty i pěší turisty atd.

•

Zlepšovat úroveň spolupráce a komunikace mezi TIC a Jihomoravským krajem v oblasti cestovního ruchu

•

Zvyšovat úroveň rozvoje lidských zdrojů (podpora vzdělávání) v turistických službách 2.2

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1

0

Snižovat

spotřebu

vody,

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

efektivně

Komentář

72

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

využívat vodní zdroje 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle navrhované v rámci opatření 2.2. mají převážně managementový charakter bez přímého vztahu vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které slouží jako referenční rámec pro hodnocení koncepce. Jedním z cílů opatření 2.2 je také podpora vzdělávání pracovníků v turistických službách, v tomto cíli se jeví potenciál prohloubit také environmentální vzdělání pracovníků a podněcovat tak zprostředkovaně odpovědné chování k životnímu prostředí. Lze konstatovat, že cíle stanovené v rámci opatření 2.2. jsou v souladu s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví reprezentovanými environmentálními cíli přijatými strategickými dokumenty relevantními vůči Programu rozvoje cestovního ruchu pro období 2014 - 2020.

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje • Koordinovaně a systematicky propagovat kraj a jeho turistické oblasti (dle segmentace cílového trhu) •

Přesněji zacílit marketing kraje (na hlavní atraktivity i nejdůležitější cílové skupiny) včetně přeshraničních oblastí (např. v rámci Centrope nebo ve vazbě na letiště ve Vídni)

•

Zvýšit pozitivní efekty z realizovaných marketingových aktivit

•

Podpora a strukturace tradičních akcí v kraji a jejich marketingové aktivity

Cíle opatření:

3.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

efektivně

Komentář

73

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle opatření 3.1 jsou zaměřeny na marketing a propagaci kraje a jako takové mají převážně managementový charakter bez přímého vztahu vůči sledovaným cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Lze konstatovat, že cíle stanovené v rámci tohoto opatření jsou v souladu s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví reprezentovanými environmentálními cíli přijatými relevantními strategickými dokumenty vůči Programu rozvoje cestovního ruchu pro období 2014 - 2020. Možným zprostředkovaně pozitivním vlivem je propagace kraje, jakož i jeho přírodních atraktivit, a tím i zvyšování povědomí veřejnosti o možnostech jejich ochrany.

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu • Rozšířit nabídku turistických produktů na regionální a oblastní úrovni (tj. se zapojením většího množství subjektů) Cíle opatření:

•

Vytvářet produkty podle specifik jednotlivých cílových skupin

•

Zvýšit komplexnost a vnitřní provázanost nabízených produktů (zapojením více subjektů) 3.1

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

74

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

dopravy 6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

neobnovitelných

0

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle opatření 3.2 jsou zaměřeny na tvorbu regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu, a jako takové mají převážně organizační charakter bez přímého vztahu vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které slouží jako referenční rámec pro hodnocení koncepce. Lze konstatovat, že cíle stanovené v rámci tohoto jsou v souladu s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví reprezentovanými environmentálními cíli přijatými strategickými dokumenty relevantními vůči Programu rozvoje cestovního ruchu pro období 2014 - 2020.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí • Zvýšit synergický efekt jednotlivých preventivních aktivit v životním prostředí s přesahem na cestovní ruch

Cíle opatření:

•

Stabilizovat krajinu v intenzivně využívaných lokalitách CR, zejména u středisek nadregionálního významu

•

Koordinovat jednotlivé rozvojové aktivity ve vztahu k udržitelnému životnímu prostředí

•

Podporovat využití brownfields v cestovnímu ruchu

•

Podpořit a rozšířit nabídku nezničených destinací s důrazem na příhraniční regiony

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

4.1

Komentář

+1/R/ dp/S

Zvýšení synergického efektu jednotlivých preventivních aktivit v životním prostředí bude mít pozitivní vliv na životní prostředí a ochranu přírody a krajiny s cílem udržitelnosti životního prostředí se pozitivně projeví mimo jiné i v oblastech zvláštního významu pro životní prostředí.

+1/B/ dp/S

Stabilizace krajiny v intenzivně využívaných lokalitách ovlivňuje přímo zachování krajinného rázu a přírodního a kulturního dědictví území. Pozitivní vliv prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje území.

+1/B/ dp

Vymezení ploch brownfield přednostně vhodných pro umisťování turistické infrastruktury - omezení záboru ZPF, podpora udržitelného rozvoje území s důrazem na prevenci výstavby turistické infrastruktury na zelené louce.

+2/B/ dp

Významně pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl.

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

efektivně

75

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

-1/ +1/L/ dp

Podpora a rozšíření nabídky nezničených destinací s důrazem na příhraniční regiony může mít negativní vlivy na životní prostředí ve smyslu zvýšení náporu návštěvníků v území, na druhou stranu může napomoci osvětě a pro-environmentálnímu chování veřejnosti.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Cíle opatření 4.1 mají za úkol přispět k rozvoji CR v souladu s ochranou životního prostředí a udržitelným rozvojem území. Z formulace jednotlivých cílů je možné předpokládat převážně pozitivní vlivy na referenční cíle ochrany ŽP. Jednotlivé aktivity vycházející z opatření 4.1 jsou zhodnoceny v tabulkách níže.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu • Zvýšit komfort cestování do kraje i po něm včetně zkrácení cestovní doby do vybraných turistických oblastí kraje

Cíle opatření:

•

Zvýšit dopravní prostupnost a průjezdnost hranic s důrazem na veřejnou dopravu zařazenou do IDS JMK

•

Zvýšit počet linek na brněnském letišti

•

Zlepšit podmínky pro dopravu v klidu (parkování) u vybraných turistických atraktivit

•

Zlepšovat dopravní infrastrukturu sloužící pro cestovní ruch 4.2.1

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

4.1

Snižovat

spotřebu

vody,

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

efektivně

Komentář

.

Pozitivní vliv z hlediska podpory hromadné dopravy. -1/ +1/R/ dp/S

Letecká doprava je nejméně environmentálně šetrnou formou dopravy v souvislosti s velkou produkcí emisí znečišťujících látek do ovzduší synergicky spolupůsobící spolu s aktivitami v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury silniční.

0

76

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

využívat vodní zdroje 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR 9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

-1/ +1/R/ dp -1/ +1/R/ dp

Pozitivní vliv z hlediska podpory hromadné dopravy. Letecká doprava je nejméně environmentálně šetrnou formou dopravy v souvislosti s velkou produkcí emisí znečišťujících látek do ovzduší. Pozitivní vliv z hlediska podpory hromadné dopravy, snížením spotřeby pohonných hmot, na druhou stranu patří letecká doprava co se týče spotřeby pohonných hmot mezi nejnáročnější formu dopravy.

0 -1/B/ dp

Letiště a jeho provoz jsou významnými zdroji hluku v území.

0

Návrh reformulace:

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu s respektováním environmentálních hodnot a limitů Návrh doplnění:

Stanovené cíle opatření 4.2 jsou navrženy za účelem podpory dopravní dostupnosti regionu v oblasti cestovního ruchu. Cíle mají za úkol spolupůsobit spolu s ostatními aktivitami realizovanými v oblasti dopravy v rámci Jihomoravského kraje. Většina cílů má hlavně propagační charakter, konkrétní investiční akce do dopravní infrastruktury kraje nejsou předmětem předkládaného dokumentu. Cílem je deklarovat všestranný zájem kraje na vyřešení dopravní situace v regionu. Potenciálně negativní vazby na sledované cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze identifikovat především u cíle zaměřeného na zvýšení počtu linek na brněnském letišti (negativní vazba vůči referenčním cílům v oblasti ochrany ovzduší, hlukové zátěže a nakládání s neobnovitelnými zdroji. Na druhou stranu jsou zde deklarovány cíle na podporu hromadné dopravy. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek • Podporovat obnovu, tvorbu a rozvoj kultury a památek

Cíle opatření:

•

Propojovat kulturní atraktivity a vytvářet jejich soubornou nabídku

•

Zlepšit dostupnost a přístupnost expozic, památek a kulturních akcí

•

Podpora tradičních kulturních akcí nadregionálního významu

•

Rozšířit nabídku a programy dle cílových skupin návštěvníků

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

4.3.1

Komentář

-1/B/ dp

V případě rekonstrukcí a obnovy památek v jednotlivých případech možný negativní vliv na populace některých ohrožených druhů (např. netopýři).

77

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

+1/B/ dp

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Převážně pozitivní vlivy v důsledku směřování investic do obnovy a rozvoje kulturních památek.

.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Opatření svými cíli směřuje z pohledu sledovaných faktorů životního prostředí především k celkovému posílení kulturního aspektu krajinného rázu. Možným rizikem by se mohly v některých případech stát rekonstrukce těch historických objektů, které jsou v současnosti domovem pro některé druhy volně žijících živočichů. V další fázi je proto nutné jednotlivé záměry, pokud tak bude vyžadováno ze strany OOP, podrobit biologickému posouzení.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů • Zavést zpětnou vazbu a pravidelný monitoring u realizovaných aktivit Cíle opatření:

•

Posuzovat ekonomickou efektivnost projektů

•

Posilovat spolupráci jednotlivých odborů a oddělení uvnitř KrÚ JMK i s vnějšími subjekty 4.4

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

0

78

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

0

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Jednotlivé cíle postihují organizační stránku daného opatření, tudíž nepředpokládáme přímé ani zprostředkované vlivy na životní prostředí a přijaté cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví v souvisejících strategických dokumentech.

6.2.2

Hodnocení rozvojových aktivit navrhovaných v rámci PRCR JMK 2014 - 2020

Priorita 1: FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH Opatření 1.1:

Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM)

Aktivita 1.1.1: Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM 1.1.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

79

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

dopravy 6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

neobnovitelných

0

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Navrhovaná aktivita má organizační charakter bez vlivu na referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví stejně jako jednotlivé složky životního prostředí. Nepředpokládáme ovlivnění některého referenčního cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Priorita 1: FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH Opatření 1.1:

Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu – Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM)

Aktivita 1.1.2: Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM 1.1.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

80

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

ekologickou výchovu a vzdělávání Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Navrhovaná aktivita spočívá v organizačních opatřeních v rámci činnosti Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava. Nepředpokládáme ovlivnění některého referenčního cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví ani potenciální přímé dopady na složky životního prostředí. Priorita 1: FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje

Aktivita 1.2.1: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených 1.2.1

Komentář

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

-1/B/ dp

Možný zprostředkovaný negativní vliv v důsledku zvýšení návštěvnosti poblíž klidových zón nebo přímo v chráněných územích.

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Přímé dopady této aktivity na životní prostředí se neočekávají, jedná se o organizační opatření, při realizaci aktivity je však potřeba dbát na to, aby nedocházelo k nadměrné a nárazové koncentraci návštěvníků v environmentálně citlivých oblastech, relativně upřednostňovat projekty environmentálně šetrných forem cestovního ruchu.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

81

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 1: FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje

Aktivita 1.2.2: Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu 1.2.2

Komentář

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

+1/R/ dp

Nepřímý pozitivní vliv aktivity na životní prostředí a kulturní a přírodní dědictví v důsledku zvýšení environmentální vzdělanosti , a tím i zodpovědnosti poskytovatelů služeb a návštěvníků.

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

+1/R/ dp

Aktivita bude mít z hlediska životního prostředí pozitivní vliv především na sociální determinanty veřejného zdraví v podobě zvýšení vzdělanosti a kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu, a tím i rozšíření uplatnitelnosti na trhu práce nejen v rámci cestovního ruchu.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita je zaměřena na podporu vzdělávání a osvětu pracovníků v CR, posilování odpovědného chování poskytovatelů služeb, zprostředkovaně ale také návštěvníků a místních obyvatel. Lze předpokládat rovněž vyšší informovanost v environmentální oblasti, která se promítne i do služeb v rámci cestovního ruchu. Priorita 1: FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

Aktivita 1.3.1: Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu 1.3.1

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

82

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

V případě této aktivity záleží na tom, jak bude zákon ve výsledku formulován, v současnosti není možné říci, jaké vlivy bude mít na životní prostředí. V rámci iniciace legislativních změn bude vhodné prověřit možný dopad jednotlivých legislativních úprav na životního prostředí. Priorita 1: FUNGUJÍCÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ A KOORDINACE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A JEHO TURISTICKÝCH OBLASTECH Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu

Aktivita 1.3.2: Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu 1.3.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

3.1Snižovat

emise

brownfields

znečišťujících

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

látek

Komentář

0

83

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

0

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita je zaměřena na organizační opatření za účelem podpory cestovního ruchu v kraji. Přímé dopady této aktivity na životní prostředí se neočekávají, s možnou výjimkou vyplývající z výběru poplatků, vstupného apod., kdy by mohly být tyto zdroje dále využity ve prospěch předcházení, snižování či kompenzace některých jiných rušivých vlivů na životní prostředí vyvolaných cestovním ruchem. Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.1:

Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 2.1.1: Zvyšování standardu ubytovacích zařízení 2.1.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

+1/B/ dp

Aktivita může mít v souvislosti s rekonstrukcemi a dovybavením zařízení CR pozitivní vliv na životní prostředí za předpokladu podpory těch projektů, které instalací potřebné technologie nebudou přispívat k dalšímu znečišťování ovzduší, anebo naopak přispějí ke snížení tohoto znečištění.

+1/B/ dp

Aktivita bude mít pozitivní vliv na životní prostředí, pokud bude při rekonstrukcích zařízení cestovního ruchu dána přednost takovým úpravám a dovybavením, které budou zaměřeny na snížení spotřeby pitné vody.

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost

Komentář

0

84

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy 6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

0

neobnovitelných +1/B/ dp

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Aktivita může mít v souvislosti s rekonstrukcemi a dovybavením zařízení CR za dodržení podmínky využití obnovitelných zdrojů energií a ekologicky šetrných technologií provozu pozitivní vliv na životní prostředí.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Zvýšení standardu ubytovacích zařízení má vůči sledovaným referenčním cílům převážně indiferentní vliv. Byly však identifikovány rovněž zprostředkovaně pozitivní vlivy aktivity, pokud budou podpořeny projekty využívající moderní technologie šetrné k životnímu prostředí.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.1:

Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 2.1.2: Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů 2.1.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy +1/R/ dp 2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

V případě podpory regionální produkce potravin lze očekávat zprostředkovaně pozitivní vliv na využití zemědělského půdního fondu pro produkci potravin z místních zdrojů.

0

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR vody,

Komentář

85

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

+1/R/ dp

V souvislosti se zvýšením kvality gastronomie vázané na lokální podmínky a suroviny roste i povědomí návštěvníků o kvalitách místních zdrojů.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita se zaměřuje především na zlepšení kvality provozů stravovacích zařízení a podporu regionálních produktů. V rámci této aktivity by měly být podporovány takové projekty a produkty, jejichž výroba je ekologicky šetrná a co nejméně zatěžující sledované složky životního prostředí. Výrazně pozitivní vliv bude mít aktivita z hlediska determinant veřejného zdraví, především zdravého a kvalitního stravování a environmentálního vzdělávání.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.1:

Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin 1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy Snižovat

spotřebu

neobnovitelných

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

-1/B/ dp

Projekty umístěné v blízkosti přírodně cenných lokalit, , mohou mít negativní vliv na ŽP během jejich realizace, sekundárně pak také prostřednictvím zvýšení intenzity jejich využívání návštěvníky.

-1/B/ dp

Nevhodné umístění a hmotové či výškové řešení projektů, anebo nevhodné úpravy kulturních památek za účelem zkvalitnění infrastruktury mohou mít negativní vliv na krajinný ráz či kulturní památky.

-1/B/ db

Stavební aktivity spojené s realizací infastruktury cestovního ruchu mohou znamenat zábor zemědělské půdy.

+1/B/ dp

Lze očekávat využití stávajících nevyužívaných areálů pro realizaci projektů rozvoje infrastruktury cestovního ruchu.

+1/B/ dp

Podpora specifických nízkoemisních druhů hromadné dopravy má pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl ochrany životního prostředí.

-1/B/ dp

Stavební aktivita téměř vždy znamená zvýšené nároky na spotřebu vody, na druhou stranu lze očekávat využití moderních technologií vedoucích k úsporám zdrojů surovin a energií.

-1/B/ dp

Případná doprovodná infrastruktura realizovaná za účelem využití přírodních vod ke koupání může mít zprostředkovaně negativní vliv na stav a ekologické funkce vodních útvarů.

+1/B/ dp

Podpora specifických nízkoemisních druhů hromadné dopravy má pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl ochrany životního prostředí.

-1/

Podpora specifických nízkoemisních druhů hromadné

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

6.1

2.1.3

doprovodné potenciálně

86

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

zdrojů

+1/B/ dp

dopravy má pozitivní vazbu na sledovaný referenční cíl ochrany životního prostředí prostřednictvím úspor fosilních paliv. Na druhou stranu znamená stavební aktivita spojená s budováním infrastruktury cestovního ruchu téměř vždy zvýšené nároky na zdroje surovin např. stavebních.

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

-1/B/ dp

Stavební aktivity znamenají většinou zvýšenou produkci odpadů.

-1/B/ dp

Dovybavením středisek CR požadovanou infrastrukturou by mohlo potenciálně dojít k navýšení návštěvníků cestovního ruchu, k nárůstu dopravy a v souvislosti s tím i k navýšení hluku v dané lokalitě.

+1/R/ kp

Podporou služeb zaměřujících se na pořádání výstav, interaktivních prvků apod. dojde k pozitivnímu ovlivnění vnímání ŽP či kulturní památky návštěvníky lokality.

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání Návrh reformulace:

Aktivita 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou

s respektováním environmentálních hodnot a limitů území Návrh doplnění:

Aktivita podporuje výstavbu a rekonstrukci doprovodné turistické infrastruktury přednostně v příměstských oblastech, nebo střediscích cestovního ruchu, aktivita generuje potenciálně jak pozitivní tak i negativní vlivy na životní prostředí v závislosti na výběru konkrétních podpořených projektů. Potenciálně negativní vlivy se mohou projevit při nevhodném vizuálním a hmotovém řešení projektů ve vlivu na krajinný ráz, záborem ZPF v případě výstavby navýšením kapacit ubytování spolu s vybudováním vázané dopravní infrastruktury pak ve zvýšení hlukové zátěže okolí, zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, zvýšení spotřeby vody, v případě nedostatečného řešení hospodaření s odpadními vodami rovněž např. zhoršení jakosti povrchových vod. Na druhou stranu mohou z těchto projektů vyplynout i pozitivní změny, projevující se v popularizaci přírodních zajímavostí a ŽP v daném místě, v případě vhodně zvolených projektů k dotvoření krajinného rázu místa, využití dosud nevyužitých ploch brownfields apod. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů, včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá. Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.1:

Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 2.1.4: Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

2.1.4

Komentář

-1/B/ dp

Budování cyklo a běžeckých tras v i přírodně cenných lokalitách či v jejich blízkosti, v případě běžeckých tras pak jejich využívání v klidovém zimním období, může mít na tyto lokality potenciálně negativní vliv. V projektové přípravě jednotlivých záměrů proto musí být hodnoceny konkrétní dopady každého projektu.

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

87

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy 6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR 9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

+1/R/ dp

Aktivita bude mít pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl, prostřednictvím podpory nemotorových forem dopravy nebude docházet k navyšování množství emitovaných znečišťujících látek do ovzduší.

0

0

+1/R/ dp

Aktivita bude mít pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl , Podpora nemotorových forem dopravy bude mít významný pozitivní vliv na životní prostředí v území.

+1/R/ dp

Podporou nemotorových forem dopravy dojde k omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie, jako jsou pohonné hmoty na bázi ropy.

0 +1/B/ dp

Motorová doprava se velkou měrou podílí na zatížení ŽP hlukem, posílením nemotorové formy dopravy nedojde k nárůstu hlukové zátěže z dopravy.

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita 2.1.4 souhrnně bude mít na životní prostředí vliv převážně pozitivní. V tabulce zmíněné negativní vlivy je možné ovlivnit či zmírnit vhodným výběrem podpořených projektů, nastavením specifických pravidel pro využívání dopravních tras, případně kompenzačními opatřeními, jako je omezené období využití běžeckých tras v případě jejich umístění do přírodně cenných lokalit, omezení počtu návštěvníku na singletrack v jednom dni apod.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

Aktivita 2.2.1: Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC 2.2.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu

0

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

88

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

0

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita je administrativního charakteru, může mít potenciální pozitivní vliv na životní prostředí ve smyslu zvýšení povědomí návštěvníků o ochraně ŽP v dané lokalitě, případně prostřednictvím poskytnutých informací zaměřujících se na osvětu nepřímo přispívat ke snížení spotřeby vody, či omezování produkce odpadů.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

Aktivita 2.2.2: Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy 2.2 Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu 3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

2.2.2

Komentář

-1/B/ dp/S

Projekty zpřístupňující dosud klidové části území mohou generovat potenciálně negativní vliv na sledovaný referenční cíl prostřednictvím zvýšené intenzity využívání environmentálně citlivých území návštěvníky, zejména při synergickém působení více intervencí cestovního ruchu v dosud klidových částech kraje.

0 -1/B/ dp

Stavební aktivita bude znamenat nové zábory půdy.

0

-1/B/ dp

Podpora služeb turistické dopravy, jako služby pro motoristy, může mít potenciálně negativní vliv na životní prostředí, pokud bude mít tento faktor podíl na navýšení motorové dopravy v území.

0 0

89

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy 6.1 Snižovat zdrojů

spotřebu

neobnovitelných

0 +1/R/ dp

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

-1/B/ dp

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Možný pozitivní vliv hromadné dopravy.

v případě

podpory

především

Zvýšení zatížení území hlukem z navýšení dopravy na dosud, motorovou dopravou méně přístupných místech.

Návrh reformulace: Návrh doplnění: V rámci této aktivity je doporučeno podporovat takové projekty, které zahrnují k životnímu prostředí šetrné způsoby dopravy, jako je hromadná či nízkoemisní doprava, či budování záchytných parkovišť v adekvátní vzdálenosti od přírodně cenných lokalit.

Priorita 2: KVALITNÍ TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování

Aktivita 2.2.3: Pravidelný monitoring a hodnocení služeb 2.2.3 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1

0

Posilovat

odpovědné

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

chování

Komentář

90

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Jedná se o aktivitu organizačního charakteru, kdy se bude jednat především o terénní sběr informací o kvalitě služeb zařízení v cestovním ruchu v jednotlivých oblastech kraje. Nepředpokládáme tedy jakýkoliv vliv této aktivity na životní prostředí.

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Aktivita 3.1.1: Vytváření image/značky kraje a jeho turistických oblastí 3.1.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

+1/R/ dp

Komentář

Potenciálně pozitivní vliv na posílení odpovědnosti návštěvníků a poskytovatelů služeb, osvěty v oblasti ochrany složek životního prostředí.

Návrh reformulace: Návrh doplnění: Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

91

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Aktivita má především marketingový charakter, avšak může mít nepřímý pozitivní vliv na vnímání složek životního prostředí (půda, voda) specifických pro uvažovaný region.

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Aktivita 3.1.2: Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí 3.1.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Komentář

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Jedná se o aktivitu zabývající se marketingovou strategií kraje a podporou CR v regionu, u které se nepředpokládá přímý ani nepřímý vliv na životní prostředí regionu.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

92

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Aktivita 3.1.3: Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci 3.1.3 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin 1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

+1/B

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu

0

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

Komentář

+1/B

Posílení zájmu návštěvníků o přírodní a kulturní památky regionu může představovat pozitivní vliv na kulturní a přírodní dědictví a napomáhat tak k ochraně krajinného rázu.

Možný pozitivní vliv na životní prostředí a kulturní památky prostřednictvím zvýšení informovanosti návštěvníků

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Jedná se o aktivitu zabývající se marketingovou strategií kraje a podporou CR v regionu, možný pozitivní vliv představuje posílení zájmu návštěvníků o kulturní a přírodní památky v regionu, což vede ke zvýšení povědomí návštěvníků o kraji a posílení jejich zodpovědného chování vůči přírodně a kulturně cenným lokalitám.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

93

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje

Aktivita 3.1.4: Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti 3.1.4 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Komentář

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita 3.1.4 nebude mít přímý ani nepřímý vliv na životní prostředí a veřejné zdraví v regionu.

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

Aktivita 3.2.1: Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu 3.2.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní

0

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

94

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

dědictví 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

+1/R/ dp

Možný pozitivní vliv zaměřením na témata ekologie.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Jedná se o aktivitu zaměřující se na možnosti prodloužení doby pobytu návštěvníků v Jihomoravském kraji a rozšíření témat, kdy např. téma ekologie pomůže posílit povědomí návštěvníků kraje, ale i poskytovatelů služeb o životním prostředí, zprostředkovaně pak s projekty zaměřenými na další vhodná témata může dojít k pozitivnímu vlivu ve smyslu ochrany krajinného rázů a kulturního a přírodního dědictví regionu.

Priorita 3: EFEKTIVNÍ SYSTÉM MARKETINGU A REALIZACE PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu

Aktivita 3.2.2: Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR 3.2.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

0

95

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území 5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Tato aktivita je administrativního charakteru, nepředpokládáme žádný vliv aktivity na životní prostředí v regionu.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí

Aktivita 4.1.1: Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch 4.1.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin 1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

0

Zprostředkovaně negativní vliv.

0

Přednostní využívání již využívaných ploch v souladu s hmotovým a výškovým řešením stávajících objektů nebude narušovat krajinný ráz území.

+1/B/ dp

Vymezení ploch brownfield přednostně vhodných pro umisťování turistické infrastruktury - omezení záboru ZPF.

+2/B/ dp

Významně pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl.

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

0

96

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Jedná se o organizační aktivitu spočívající v inventarizaci a cílené propagaci ploch brownfields. Předložená koncepce sice řeší evidenci a propagaci ploch brownfields pro využití v rámci cestovního ruchu, nemá však přímý vztah k řešení ekologických zátěží, zabývá se pouze managementem nabídky ploch brownfields pro další využití s tím, že případné staré ekologické zátěže musí být vyřešeny a sanovány před nových využitím lokality. Vlastní využití brownfields může místně zprostředkovaně generovat potenciálně negativní vliv na případně se vyskytující chráněné druhy rostlin a živočichů. Brownfields mohou být sekundárními biotopy zvláště chráněných druhů a místně i významnými ohnisky biodiverzity v území. Významně pozitivní vlivy na životní prostředí se projevují v oblasti ochrany ZPF a ochrany krajinného rázu, kdy nedochází k dalšímu zastavování krajiny novými objekty na nových lokalitách. Možné vlivy konkrétních projektů na využití brownfields na životní prostředí proto doporučujeme prověřit procesem EIA na projektové úrovni u jednotlivých záměrů, pokud tomuto hodnocení podléhají.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí

Aktivita 4.1.2: Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy 2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

4.1.2

Komentář

+1/R/ dp/S

Kompenzační opatření v podobě doplnění krajinné struktury o interakční prvky složené z původních druhů rostlin napomáhající migraci. Podpora biodiverzity a ekologické stability krajiny, dotváření prvků ÚSES spolupůsobení této aktivity spolu s intervencemi jiných opatření např. v podobě programů péče o krajinu a zemědělských intervencí může mít pozitivní vliv na environmentálně hodnotné části území.

+1/R/ dp/S

Doplnění krajinné struktury o funkční aleje a interakční prvky napomáhá zvýšit hodnotu krajinného rázu území a pomáhá zachovat jeho kulturní a přírodní dědictví.

+1/R/ dp/S

Snížení eroze půdy obnovou remízů, tvorbou větrolamů, také prostřednictvím komplexních pozemkových úprav.

0

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

+1/L/ dp/S

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Výsadba původních druhů rostlin a případné komplexní pozemkové úpravy mohou mít významný pozitivní vliv na zvýšení retenční schopnosti území a posílení ekologické funkce vodních útvarů.

97

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

+1/B/ kp

Vytvoření odpočinkových lokalit, výhledových míst, instalací informačních tabulí dochází ke zvýšení zájmu návštěvníků i místních obyvatel o ochranu ŽP daného místa a jejich odpovědnosti vůči němu.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

V souvislosti s touto aktivitou a jiných synergicky působících opatření (KPÚ, zemědělské intervence) můžeme očekávat pozitivní vlivy na životní prostředí i veřejné zdraví v regionu. Výsadba původních druhů rostlin bude mít pozitivní vliv především na udržení biodiverzity území a zvýšení ekologické stability krajiny, posílení významu krajinného rázu, kvality bydlení, informovanosti a zprostředkovaně i posílení odpovědnosti vůči složkám životního prostředí.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí

Aktivita 4.1.3: Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného CR s důrazem na přírodní dědictví kraje 4.1.3

Komentář

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

-1/ +1/B

Koordinace aktivit cestovního ruchu se Správami zvláště chráněných území by měla zajisti udržitelné využívání přírodně cenných lokalit. .

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

+1/B/ dp

Zpřístupněním zón chráněných území s vyšším režimem ochrany může vést k ekologické výchově a prohloubení vzdělanosti a povědomí návštěvníků i obyvatel regionu o ochraně přírody a volně žijících druhů rostlin a živočichů.

98

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

V případě této aktivity je nutno zajistit kvalitní komunikaci mezi správami chráněných území a všemi zainteresovanými subjekty tak, aby nedocházelo ke střetům podpořených projektů a nově vymezených atraktivit s ochranou přírody a krajiny. Každý jednotlivý projekt je dále nutno posoudit v rámci procesu EIA resp. postupem biologického hodnocení dle zákona o ochraně přírody a krajiny v souladu s požadavky příslušného orgánu ochrany přírody.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí

Aktivita 4.1.4: Monitoring a šetření udržitelného rozvoje CR JMK 4.1.4

Komentář

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

+1/B/ dp

Možný pozitivní vliv na ochranu ŽP vymezením atraktivit a projektů představujících v dlouhodobém horizontu riziko pro předměty ochrany.

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita může mít nepřímý pozitivní vliv na ochranu životního prostředí území, kdy mohou dotčené orgány na základě informací získaných monitoringem vyhodnotit míru dopadu CR na přírodně cenné a chráněné lokality a učinit případná opatření ke snížení negativních vlivů tohoto odvětví na životní prostředí a veřejné zdraví v regionu.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

99

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu

Aktivita 4.2.1: Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

4.2.1

Komentář

-1/B/ dp

V souvislosti s modernizací, dostavbou a výstavbou některých silničních tahů v kraji může dojít k významnému negativnímu ovlivnění přírodně cenných lokalit, a to nejen vlivem jejich rekonstrukce/výstavby, ale také v souvislosti s provozem na nich. Uvažovaná dostavba Baťova kanálu by znamenala významný zásah do biotopů v okolí toku, působí tedy významným negativním vlivem.

-1/B/ dp

Liniové dopravní stavby velkou měrou ovlivňují krajinný ráz území. Rozšíření silniční sítě a případné nevhodné trasování nových komunikací má potenciálně negativní vazbu na zvýšení fragmentace krajiny.

-1/B/ dp

V souvislosti s modernizací, dostavbou a výstavbou některých silničních tahů v kraji často dojde k záborům ZPF.

0

-1/R/ dp

0

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

Budování rozsáhlých zpevněných ke snížení retenční schopnosti území. -1/R/ dp

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

ploch

povede

Uvažovaná dostavba Baťova kanálu je velkým zásahem do vodního recipientu, v případě vybudování umělého koryta a jeho zkapacitnění dochází k ovlivnění vodního režimu nejen v blízkosti toku, ale také v jeho okolí. Umělými úpravami koryt dochází k významné redukci ekologických funkcí vodních toků. Rozšíření silniční sítě povede k nárůstu silniční dopravy a s tím spojených externalit (znečištění ovzduší, havárie, úniky ropných látek, hluk apod.).

-1/R/ dp

6.1 Snižovat zdrojů

Podporou výstavby silničních tahů může docházet k nárůstu dopravy, a tím i k nárůstu emisí znečišťujících látek. V souvislosti s výstavbou komunikací pak hraje velkou roli také sekundární prašnost a re-emise tuhých znečišťujících látek.

-1/R/ dp

Dobudování Baťova kanálu znamená významný zásah do cenných biotopů, zásahy do koryta toku, rozsáhlé zábory půdy a zásah do vodního režimu krajiny – vodní dopravu tedy nelze označit za ekologicky šetrnou formu dopravy. Stavební činnost má vždy zvýšené nároky na spotřebu surovin a produkci odpadů. Silniční doprava spotřebovává neobnovitelné zdroje energie – pohonné hmoty.

0 +2/B/ dp

Rozšíření silniční sítě povede k nárůstu silniční dopravy a s tím spojených externalit včetně hluku, je však třeba konstatovat, že realizace moderní dopravní infrastruktury,

100

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

jež se neobejde bez protihlukových opatření bude mít v řadě hustě obydlených oblastí kraje vliv výrazně pozitivní na snížení stávající hlukové zátěže. 9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Prosazení státních investic do dopravy je jednou ze spolupůsobících aktivit navrhovaných v rámci PRCR JMK za účelem podpory rozvoje dopravní infrastruktury kraje, s cílem pozitivního ovlivnění rozvoje cestovního ruchu. Výstavba dopravní infrastruktury není primárním předmětem, cílem ani úkolem řešení Programu rozvoje cestovního ruchu, v rámci této aktivity je deklarována pouze snaha získat finanční prostředky na dobudování nadřazeného dopravního systému v Jihomoravském kraji z vnějších zdrojů. Financování dopravní infrastruktury samo o sobě nemá přímé vlivy na životní prostředí. Zkvalitnění dopravní sítě kraje jako součásti evropské dopravní sítě bude mít jako celek potenciálně mírně negativní dopady na životní prostředí. Vliv automobilové dopravy na životní prostředí, zejména dálniční sítě a sítě rychlostních silnic má nevyhnutelně negativní dopad na prostředí, zejména na jeho přírodní složku. Přináší sebou zvýšenou dopravní zátěž přírodně cenných území a fragmentaci krajiny liniovými stavbami. Tento problém je možné zmírnit technickými opatřeními v dalších fázích projektové přípravy, avšak z hlediska ochrany přírody a krajiny se jeví jako nevhodné umísťovat trasy nových komunikací do přírodně cenných území a do dopravou nefragmentovaných polygonů UAT. Proto budou konkrétní projekty bezesporu předmětem veřejných diskusí, zejména v průběhu procesu EIA. Nevhodný návrh tras i technického řešení může způsobit lokální zhoršení čistoty ovzduší a zvýšení hladiny dopravního hluku. Při výstavbě dochází k záborům ZPF, k úbytku přírodních ploch, narušení krajinného rázu, snížení prostupnosti krajiny apod. Negativní dopady na ŽP musí být minimalizovány vhodnou volbou tras a technického řešení staveb, které však mohou narazit na zvýšené stavební náklady. Lze předpokládat vyšší respekt k životnímu prostředí v souvislosti se spolufinancováním většiny projektů ze zdrojů EU. Poměrně významné pozitivní důsledky však bude mít realizace nadřazené dopravní infrastruktury v kraji v podobě moderně řešených projektů, zejména na řešení kritické dopravní situace v řadě částí kraje, zvýšení bezpečnosti dopravy a převedení hlukové zátěže mimo obydlená území. V současnosti je řešena celá řada projektů odpovídajících této aktivitě na podrobnější úrovni a to včetně probíhajících procesů posouzení konkrétních projektových řešení a výběru variant na životní prostředí. Z hlediska veřejného zdraví je problematická zejména silniční doprava, modernizace komunikací sice přináší snížení počtu dopravních nehod, avšak očekávané navýšení intenzit dopravy sebou přinese mnohé externality jako zvýšené znečištění ovzduší emisemi z dopravy a zatížení obyvatel v blízkosti komunikací dopravním hlukem. Při výběru projektů je třeba relativně upřednostňovat takové projekty, které řeší zatížení obyvatelstva dopravním hlukem (výstavba protihlukových stěn apod.). Při realizaci nových komunikací je nezbytné respektovat toto kritérium již při jejich trasování a návrhu technického řešení. Navrhovaná dostavba Baťova kanálu po soutok s Dyjí bude mít pravděpodobně řadu negativních důsledků do životního prostředí. Realizace takto rozsáhlé stavby v nivě Moravy, pokud by se k ní přikročilo, by potenciálně mohla mít negativní důsledky na řadu významných biotopů, charakter toku, vodní režim krajiny, krajinný ráz, řadu chráněných druhů, zábory půdy, retenční schopnost krajiny, chráněná území, územní systém ekologické stability, lokality soustavy Natura 2000, lužní lesy a záplavová území. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

101

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu

Aktivita 4.2.2: Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch 4.2.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

-1/R/ dp

Komentář

Letecká doprava patří z environmentálního hlediska k nejméně příznivým druhům dopravy produkující velké množství emisí znečišťujících látek.

0

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

-1/L/ dp

Letecká doprava patří z environmentálního hlediska k nejméně ekologickým druhům dopravy.

6.1 Snižovat zdrojů

-2/R/ dp

Letecká doprava klade vysoké nároky na pohonné hmoty.

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR 9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0 -1/L/ dp

Letecká doprava patří z environmentálního hlediska k nejméně příznivým druhům dopravy vyznačující se významným hlukovým zatížením dotčených lokalit.

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Letecká doprava ze své podstaty přináší negativní vlivy na životní prostředí především vysokou spotřebou neobnovitelných zdrojů energie – pohonných hmot, produkce velkého množství znečišťujících látek do ovzduší a zvyšováním hlukové zátěže v území a jako takovou ji musíme hodnotit z hlediska sledovaných cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví negativně. Posílení linek letecké dopravy na mezinárodním letišti Brno – Tuřany je dlouhodobým rozvojovým záměrem Jihomoravského kraje v souladu s přijatými rozvojovými dokumenty (Studie rozvoje letiště Brno-Tuřany a Studie proveditelnosti rozšíření leteckých linek z letiště Brno-Tuřany) a hraje významnou úlohu pro posílení socioekonomické situace obyvatel regionu. Negativní vlivy, jako je hluk z provozu letiště, v souvislosti s uvažovaným rozšířením počtu leteckých linek musí být prověřeny hlukovou studií a na jejím základě je třeba navrhnout kapacitu projektu z hlediska únosnosti území vůči hlukové zátěži, přehodnocení ochranného pásma letiště a případná protihluková opatření na stávajících budovách na konkrétní projektové úrovni.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

102

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu

Aktivita 4.2.3: Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách 4.2.3 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

-1/B/

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

dp/S

-1/B/ dp/S

Komentář V případě umístění parkovišť pro návštěvníky uvnitř, anebo v blízkosti přírodně cenných lokalit, či chráněných území lze předpokládat možné negativní vlivy na předměty ochrany. Synergické vlivy s podporou výstavby nových zařízení CR.

Možné negativní vlivy výstavby nových parkovišť na plochy ZPF. Synergické vlivy s podporou výstavby nových zařízení CR.

0 -1/B/ dp

Podporou hromadné dopravy namísto osobní dojde ke snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší z dopravy.

0 -1/R/ dp

Možné negativní vlivy na retenční schopnost území, v případě budování zpevněných nepropustných povrchů.

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

+1/R

Podpora rozvoje napojení JMK na sousední regiony lokální a dálkovou přeshraniční veřejnou dopravou bude mít pozitivní vliv na sledovaný referenční cíl.

6.1 Snižovat zdrojů

+1/R

Podporou hromadné dopravy dojde ke snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie v podobě pohonných hmot.

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR 9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0 -1/B/ dp

Zlepšením dopravní situace a přístupu k turistickým aktivitám dojde k navýšení návštěvnosti, a tím zprostředkovaně ke zvýšení hlukové zátěže v území.

+1/R/ dp

Zvýšení dostupnosti turistických atraktivit může vést k vyšší informovanosti a posílení odpovědného chování k životnímu prostředí.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Zpřístupnění a lepší obslužnost atraktivit povede k navýšení cestovního ruchu v území, což může přinést některé negativní vlivy na životní prostředí související jak s realizací některých aktivit (budování parkovišť, komunikací – zábor ZPF, zpevněné plochy), tak s jejich provozem (nárůst dopravní a hlukové zátěže). Na druhou stranu podpora hromadné dopravy může mít pozitivní vliv prostřednictvím snížení dopravy individuální, a tudíž i snížení emisí znečišťujících látek i hluku z dopravy. Při výběru projektů je proto nutné podpořit takové projekty, které budou tyto skutečnosti zohledňovat.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

103

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek

Aktivita 4.3.1: Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin 1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

4.3.1

Komentář

+1/R/ dp

Potenciálně relativně pozitivní vliv na dnes přednostně navštěvované přírodně cenné lokality a CHÚ prostřednictvím rovnoměrného rozprostření a zvýšení možností nabídky atraktivit CR po celém území JMK.

+1/B/ dp

Převážně pozitivní vlivy v důsledku směřování investic do obnovy kulturních památek a tím i do kulturně historické charakteristiky krajinného rázu.

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů 8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR 9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

-1

Možné zvyšování hlukové zátěže obyvatel prostřednictvím směřování CR do lokalit v současnosti CR málo využívaných.

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita napomáhá rozložit nápor návštěvníků JMK i do dalších míst mimo v současnosti cestovním ruchem extrémně vytížená území prostřednictvím nových atraktivit z oblasti kultury a památek. Investice do obnovy kulturních památek budou prostředkem pro ochranu kulturního dědictví dané lokality, a tím také napomohou k udržení krajinného rázu území, další pozitivní dopad lze očekávat především v souvislosti se socioekonomickou determinantou veřejného zdraví. Při výběru projektů je důležité přihlédnout k potenciálním negativním vlivům např. v podobě zvýšení hlukové zátěže na v současnosti klidných, málo využívaných územích a podrobit jednotlivé projekty dalšímu posouzení v rámci procesu EIA, pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhají.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

104

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek

Aktivita 4.3.2: Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům 4.3.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

-1/ +1/B/ dp

+1/B/ dp

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Komentář V jednotlivých případech potenciálně negativní vliv na některé volně chráněné druhy spojené s rekonstrukcemi kulturních památek, které jsou součástí soustavy Natura 2000 (např. netopýři). Pozitivní vliv z hlediska aktivní podpory budoucích kandidatur lokalit na zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO. Investice do kulturních památek, historických objektů či areálů, podpora zařazení objektů a lokalit do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita má převážně pozitivní vlivy ve smyslu investic do obnovy historických, kulturních památek nebo areálů, a tím zlepšení hospodářské a socioekonomické situace obyvatel jako determinanty veřejného zdraví v souvislosti se zvýšením návštěvnosti regionu a zvýšením zaměstnanosti Potenciálně zprostředkovaně negativní vlivy se mohou projevit v jednotlivých případech u těch projektů, které se zaměřují na obnovu objektů, které jsou součástí soustavy Natura 2000 z důvodu výskytu chráněných druhů živočichů, jako jsou např. druhy u nás se vyskytujících netopýrů, kdy by mohlo v souvislosti s rekonstrukcí těchto objektů k jejich rušení, případně zničení úkrytu. Proto je nutné i v tomto případě posoudit každou jednotlivou investici na projektové úrovni v procesu EIA, pokud tomuto posouzení záměr svým charakterem podléhá.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

105

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek

Aktivita 4.3.3: Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu 4.3.3

Komentář

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

-1/B/ dp

Potenciálně negativní vliv, pokud budou akce pořádány mimo urbanizovaná území v blízkosti přírodně cenných lokalit.

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR 4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

vody,

efektivně

0 -1/B/ dp

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

-1/B/ dp

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Kulturní a společenské akce velkého rozměru jsou náročné na spotřebu vody.

Velký počet návštěvníků akce má za následek navýšení hlukové zátěže po dobu konání akce.

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Pořádání kulturně-společenských akcí významně přispívá k navýšení počtu návštěvníků v území, nárůstu zájmu o region a tím i ke zlepšení socioekonomické situace místních obyvatel jako determinanty veřejného zdraví. Na druhou stranu tyto akce, zejména velkého rozsahu, znamenají po dobu konání akce navýšení hlukové zátěže v území, nárůst dopravy a s tím spojené zvýšení množství emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě konání akce v blízkosti zvláště chráněných lokalit pak může hluk a pohyb návštěvníků negativně působit také na předměty ochrany. Konání konkrétních akcí, které by mohly mít tyto dopady na životní prostředí a veřejné zdraví je proto nutné koordinovat s příslušným Orgánem ochrany přírody resp. Orgánem ochrany veřejného zdraví.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

106

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů

Aktivita 4.4.1: Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch 4.4.1 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

0

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Komentář

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Aktivita se zabývá vyhodnocováním naplňování Programu a monitoringu. Jedná se o aktivitu administrativního a organizačního charakteru, bez vlivu na životní prostředí.

Priorita 4: SYNERGICKÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů

Aktivita 4.4.2: Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu 4.4.2 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Komentář

0

107

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

0

2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

0

2.2 Podporovat využívání pro aktivity v cestovním ruchu

0

brownfields

3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

0

4.1 Snižovat spotřebu využívat vodní zdroje

0

vody,

efektivně

4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

0

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

0

6.1 Snižovat zdrojů

0

spotřebu

neobnovitelných

7.1 Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

0

8.1 Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

0

9.1 Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

0

Návrh reformulace: Návrh doplnění:

Smyslem aktivity je umožnit vytvoření studií a materiálů zabývajících se hodnocením vývoje CR v regionu. Aktivita bez vlivu na životní prostředí.

6.3

Hodnocení implementační části koncepce

Implementační část završuje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020. Jde o nezbytnou součást pro úspěšnou realizací PRCR JMK. Implementací rozumíme v obecné rovině uskutečňování, naplňování, realizaci. Ve vazbě na návrhovou část jsou v rámci realizace formulovány procesy a jejich nositelé vztahující se k uskutečňování programu a zejména k sledování výstupů, výsledků a dopadů rozvojových aktivit a k jejich vyhodnocování. Je zde rovněž soustředěno v tabulkovém přehledu zapojení odborů a oddělení Jihomoravského kraje do realizace, resp. do věcné garance, jednotlivých aktivit. Důležitou součástí je systém monitoringu spolu s uvedením indikátorů výsledků a dopadů včetně specifikace jejich zdrojového pokrytí, referenčních hodnot a úrovně hodnocení. Proces implementace Programu probíhá ve dvou rovinách – z hlediska jednotlivých rozvojových aktivit a na úrovni celého PRCR JMK. V rámci monitoringu a vyhodnocení naplňování Programu jsou uvedeny a podrobněji popsány typy hodnocení, které je možné použít pro vytvoření informativních zpráv o plnění PRCR JMK 2014 – 2020. Implementační část rovněž zahrnuje výčet možností a podmínek provádění změn v programovém dokumentu během jeho platnosti, tedy mezi lety 2014 – 2020. V implementační části je uvedeno, že jelikož dokument PRCR JMK 2014 – 2020 neobsahuje akční plán s databází projektových záměrů, bude nezbytné v prvních letech realizace dokumentu tyto projekty (krajské i přímo z oblastí) postupně sbírat a evidovat dle naplánovaných aktivit v PRCR JMK 2014 – 2020 za účelem lepší koordinace rozvoje cestovního ruchu na území kraje a jeho turistických oblastí. V rámci této skutečnosti je doporučeno sestavení databáze projektů, jež usnadní výběr konkrétních prioritních akcí a napomůže případnému sdružování projektů (z hlediska věcného i územního). Sdružování projektů přispěje ke snížení nákladů na přípravu a administraci projektů, a také zvýší jejich šanci na úspěch při podávání žádosti o spolufinancování. Při realizaci projektů by mělo být přihlédnuto k jejich příspěvku Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

108

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

k naplnění pokud možno všech tzv. horizontálních témat Jihomoravského kraje, mezi nimiž je jedním z témat také ochrana přírody. Zpracovatel SEA nemá k navrhovanému systému implementace vážné připomínky, řada indikátorů pro hodnocení plnění cílů PRCR JMK se shoduje s indikátory navrhovanými v rámci stanovení monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prostředí jak je navrhl SEA tým. Dále doporučujeme do systému implementace koncepce zahrnout, v souladu s ustanovením §10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., v rozsahu dle uvážení předkladatele rovněž systém monitoringu vlivu koncepce na životní prostředí (viz kap. 9) tak, aby byly splněny zákonné podmínky monitoringu a zároveň se sledování plnění cílů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje zbytečně neduplikovalo a bylo tak optimalizováno z hlediska lidských zdrojů i efektivnosti. Za Programovou částí, kapitolou C následuje kapitola D. Finanční rámec PRCR JMK, která přiřazuje jednotlivým prioritám-opatřením-aktivitám navrženým v programové části pomocí tabulkových přehledů možnosti jejich financování z různých zdrojů, jako je státní, krajský nebo obecní rozpočet, operační programy, anebo z prostředků podnikatelských subjektů CR, v navazující části pak všechny tyto možnosti podrobněji popisuje. Kapitola je přehledná a zpracovatel SEA nemá k této kapitole připomínky. Za Implementační částí v dokumentu následuje část G. Hodnocení ex-ante. Jedná se o hodnocení, které pomáhá zajistit maximální věcnost a promyšlenost PRCR JMK pro následující období. Poskytuje prvotní závěry o tom, zda jsou otázky rozvoje správně určeny, zda je navržený PRCR JMK relevantní, zda existuje soulad v prioritách s nadřazenými koncepčními dokumenty - Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020, Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017 a Integrovaný regionální operační program. Tato kapitola je ucelená a přehledná, z pohledu zpracovatele SEA bez připomínek. V přílohové části (část F) tohoto dokumentu je uvedeno 39 projektových záměrů z oblasti cestovního ruchu, vycházející z databáze projektových záměrů vytvořené v rámci realizace veřejné zakázky s názvem „Absorpční kapacita území Jihomoravského kraje pro vymezení regionální dimenze a integrovaného přístupu v rámci přípravy na programovací období 2014+“, které jsou vybranými aktéry z Jihomoravského kraje připravovány pro budoucí podporu z Evropské unie pro období 2014 –2020. Předložený seznam má za úkol pouze informovat o projektech vázaných na CR a jejich charakteru. Projekty jsou součástí širší databáze – zásobníku projektů, která je tvořena seznamem dosud nepodpořených projektů v oblasti cestovního ruchu zvažovaných k předložení ze strany jednotlivých aktérů, především místních samospráv. To, že jsou projekty uvedeny jako příklad v přílohové části PRCR JMK neznamená, že tyto konkrétní projekty budou v rámci implementace koncepce podpořeny, resp. že nebudou podpořeny projekty jiné. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá. V rámci zmíněného seznamu projektů jsou uvedeny především projekty organizačního charakteru bez přímého dopadu do území v podobě organizačních opatření zejména oblasti propagace cestovního ruchu. Součástí seznamu jsou však rovněž příklady projektů na realizaci infrastruktury cestovního ruchu – jedná se především o projekty realizace cyklostezek. Především v případě realizace cyklostezek je třeba vyhodnotit dopady jednotlivých projektů z hlediska zásahu do krajiny a možných střetů se zvláště chráněnými územími resp. biotopy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V následující tabulce uvádíme stručnou charakteristiku potenciálních vlivů projektů uvedených v příloze F.10. PRCR JMK a dalšího postupu z hlediska posouzení vlivů realizace záměrů na životní prostředí.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

109

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Tab. 6

Projektové záměry z oblasti cestovního ruchu na období 2014 – 2020, dle databáze „Absorpční kapacita území Jihomoravského kraje pro vymezení regionální dimenze a integrovaného přístupu v rámci přípravy na programovací období 2014+“

Předkladatel

Místo realizace

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Potenciální vlivy na životní prostředí

Projekt řeší poznávání krajiny, její ochranu a využití pro šetrnou turistiku přímo - výstavbu rozhledny, ze které bude viditelná celá okolní krajina a to i za předpokládané snížené viditelnosti.

Výstavba rozhledny a doprovodné infrastruktury by mohla znamenat zásah do biotopů zvláště chráněných druhů rostlin resp. živočichů a k zásahu do krajinného rázu území. Záměr výstavby rozhledny by měl být v rámci projektové přípravy stavby podroben posouzení vlivů na krajinný ráz území, resp. biologickému posouzení lokality pro výstavbu dle případného požadavku příslušného orgánu ochrany přírody.

Kyjov, Muzeum Žádovice, zemědělské Kelčany, techniky Kostelec není specifikováno

Cíl: Vybudování muzea zemědělské techniky v areálu nevyužitého zemědělského objektu.

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Velká nad Veličkou

Velká nad Veličkou je přirozeným centrem Bez významných regionu Horňácko, který je velmi očekávaných vlivů na významnou kulturně – folklorní oblastí v životní prostředí ČR. Stávající stav kulturního domu, který obec odkoupila od odborové organizace Kordárny, a. s. Velká nad Veličkou, je velmi špatný. Rekonstrukcí vznikne kulturní zařízení, které obec využije jak pro zkoušení všech souborů, sborů, muzik, kulturních kroužků, tak pro pořádání různých kulturních akcí.

Mikroregion BABÍ LOM

Kopec Babí lom v k. ú. Věteřov

Kyjovské Slovácko v pohybu

Obec Velká nad Veličkou

Název projektu

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Rozhledna na Babím lomu

Velká nad Veličkou rekonstrukce kulturního domu

Důvod: V našem typicky zemědělském regionu mizí původní zemědělská technika. Staré zemědělské stroje jsou nahrazovány moderní technikou a vše staré se vyhazuje se na skládky, nebo putuje do rukou soukromých osob. Zemědělství je součástí kulturního dědictví Slovácka a samozřejmě chceme tento odkaz uchovat pro další generace. Díky vybudovanému muzeu můžeme ukázat návštěvníkům i místním jak důležitou roli hrálo zemědělství v rozvoji a vývoji regionu. Zejména mladá generace zapomíná na těžkou práci spojenou s obděláváním půdy. V území neexistuje žádné místo, které by prezentovalo tento odkaz. Zároveň pomůžeme k estetickému zlepšení vzhledu staré zemědělské budovy a jejímu efektivnímu využití.

110

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Potenciální vlivy na životní prostředí

Obec Lipovec

k.ú. Lipovec u Blanska

Cyklostezka Kojál - Kaštan

Záměrem akce – Cyklistická stezka Lipovec – je obnova živičného povrchu na cyklostezce č. 1079 a 1080. Cyklostezka Lipovec začíná v lokalitě „Kaštan“ a napojuje se na silnici III. tř. Ostrov u Macochy – Holštejn. Cyklostezka začíná nedaleko vchodu do Amatérské jeskyně, jeskyně Michalka a propadání Nová Rasovna. Dále pokračuje kolem bývalého vápenného lomu, kde jsou zachovány původní provozní budovy a vlastní komín. V lomu je v současné době zřízeno Lanové centrum a uvažuje se o zřízení Památníku vápenictví (což v 19. století byla hlavní obživa našich občanů). Nedaleko je další propadání V Jedlích a propadání V Plánivách. Pak cyklostezka prochází kaštanovou alejí z roku 1995 a navazuje na oboustrannou švestkovou a třešňovou alej. Dále cyklostezka navazuje na místní komunikaci „Červená“, která je z trasy cyklostezky po stránce stavebních úprav vyčleněna, pokračuje kolem Sv. Jana Nepomuckého, kostela Narození Panny Marie v novogotickém slohu. Dále cyklostezka pokračuje polní cestou až k potoku Lopač v lese Pod Kojálem.

V případě, že nedojde ke změně trasování obnovovaných cyklostezek bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí.

Město Slavkov u Brna

Slavkov u Brna

Postupná obnova Cílem projetu je zajistit postupnou obnovu zámku Slavkov u národní kulturní památky zámku Slavkov Brna u Brna a zvýšit turistický ruch. Jedná se o obnovu valů kolem zámku, zajištění statiky opěrných stěn, obnovu podzemních prostor za účelem vytvoření expozice - lapidária. Obnovou dojde k zachování kulturního dědictví pro další generace.

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Blansko

město Blansko, přilehlé části

Cyklistické stezky posílení bezpečnosti nemotorové dopravy a její zkapacitnění s dopadem na návštěvnost města Blansko

V případě budování nových cyklostezek je třeba vyhodnotit zásah do volné krajiny, zejména možnost střetů s biotopy zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a střety s významnými centry biodiverzity a zvláště chráněnými územími včetně potenciálního zvýšení disturbance takových území v souvislosti s vyšší návštěvností ve spojitosti s budováním cyklistické infrastruktury. Projekty budování cyklostezek by měly být připravovány ve spolupráci s příslušnými orgány

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

111

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Potenciální vlivy na životní prostředí ochrany přírody.

Město Blansko

město Blansko

Blansko, ul. Nádražní parkoviště osobních automobilů

záchytné parkoviště, zkvalitnění obslužnosti vlakového nádraží, zkvalitnění funkčních vazeb vlakového nádraží, vytvoření podmínek pro koncentraci turismu (parkování, půjčovna kol, Kraso bus), posílení provazby IDS JMK, zachování urbanistické hodnoty podél řeky Svitavy

Město Šlapanice

Šlapanice

rekonstrukce Sokolovny

Místní sokolovna byla postavena v roce Bez významných 1921 a je ve stavu, kdy vyžaduje poměrně očekávaných vlivů na akutně rekonstrukci. Cílem je životní prostředí zrekonstruovat kulturní sál, který v této době slouží hojně také jako tělocvična. Ta se přesune do prostor bývalého kina. Je nutné zrekonstruovat i sociální zařízení.

Město Šlapanice

Šlapanice

rekonstrukce orlovny

Cílem projektu je rekonstrukce budovy orlovny, která účelům jednoty Orla slouží již od roku 1927. Rekonstrukce by měla posloužit k tomu, aby zde nadále mohly probíhat jak tělovýchovné, tak kulturní akce.

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Obnova a zpřístupnění věže kostela sv. Václava

Zpřístupnění věže kostela sv. Václava včetně vybudování drobné expozice k historii kostela

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Mikulov území města Mikulova

Záměr výstavby parkoviště podléhá posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (viz kategorie II, bod 10.6., příloha 1 zákona). Oznámení záměru je třeba podrobit zjišťovacímu řízení.

důvody realizace: rozšíření turistické nabídky pro návštěvníky města. Záměrem je zpřístupnění celého areálu kostela. Doposud je přístupný kostel a kostnice, další etapami zpřístupnění jsou věž kostela a interiéry přilehlého probošství. Město Mikulov území města Mikulova

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Cyklo + inline stezka MikulovSedlec

rozšíření sítě cyklostezek

V případě budování nových cyklostezek je třeba vyhodnotit zásah do volné krajiny, zejména možnost střetů s biotopy zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a střety s významnými centry biodiverzity a zvláště chráněnými územími včetně potenciálního zvýšení disturbance takových území v souvislosti s vyšší návštěvností ve spojitosti s budováním cyklistické infrastruktury. Projekty budování cyklostezek

112

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Potenciální vlivy na životní prostředí by měly být připravovány ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody.

Město Mikulov území města Mikulova

revitalizace Hnánického potoka

vybudování naučné stezky podél potoka, vyvedení části potoka na povrch (nyní zatrubněný)

V případě vyvedení zatrubněného potoka na povrch jsou v závislosti na technickém provedení revitalizace očekávány spíše pozitivní vlivy na životní prostředí. Záměr je třeba podrobit zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (kategorie II., bod 1.4 ).

Město Mikulov území města Mikulova

Podpora rozvoje vinařství

Gastronomicko - vinařské akce, seznámení turistů s produkty Mikulovska

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Mikulov území města Mikulova

Podpora rozvoje agroturistiky

Fungování koňských farem a jezdeckých klubů na území, podpora rozvoje cestovního ruchu, vytváření místních a regionálních tras pro vyjížďky na koních, zajišťovat značení tras, případně koordinovat další související aktivity.

Součástí projektu není budování infrastruktury koňských farem a jezdeckých klubů (např. hnojiště). Jedná se především o organizační opatření, nejsou očekávány významné negativní vlivy na životní prostředí.

Město Mikulov území města Mikulova a Bavor

Naučná stezka Mikulov - Bavory

Vznik a rozvoj turistických cílů ve vazbě na produkt „vinařská turistika“. J

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Mikulov Mikulov

Revitalizace krajiny Ditrichsteinů

- zlepšení vzhledu města, zachování kulturního a historického dědictví města

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Mikulov Mikulov

Revitalizace náměstí

- zlepšení vzhledu města, zachování kulturního a historického dědictví města

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Židlochovice

Dům setkávání

Cílem projektu je obnova historicky významné památky (sbor Jednoty Bratrské z doby reformace) a vytvoření místa pro kulturní a spolkový život ve městě.

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Židlochovice

Ve městě není v současné době prostor pro pořádání přednášek a akci středního rozsahu (městské kulturní středisko bylo přebudováno na MŠ). Obec Tasov

k.ú. Tasov nad Veličkou

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Cyklotrasa a cyklostezka

Propojit dva mikroregiony z důvodu zvýšení turistického ruchu v oblasti

V případě budování nových cyklostezek je

113

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

propojující dva mikroregiony

podhůří Bílých Karpat. Zvýšení bezpečnosti turistů.

Potenciální vlivy na životní prostředí třeba vyhodnotit zásah do volné krajiny, zejména možnost střetů s biotopy zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a střety s významnými centry biodiverzity a zvláště chráněnými územími včetně potenciálního zvýšení disturbance takových území v souvislosti s vyšší návštěvností ve spojitosti s budováním cyklistické infrastruktury. Projekty budování cyklostezek by měly být připravovány ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody.

Město Kyjov

Kyjov, Bohuslavice

Cyklostezka Kyjov Bohuslavice

Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro cyklistickou dopravu.

V případě budování nových cyklostezek je třeba vyhodnotit zásah do volné krajiny, zejména možnost střetů s biotopy zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a střety s významnými centry biodiverzity a zvláště chráněnými územími včetně potenciálního zvýšení disturbance takových území v souvislosti s vyšší návštěvností ve spojitosti s budováním cyklistické infrastruktury. Projekty budování cyklostezek by měly být připravovány ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody.

Město Kyjov

Kyjov

Rekonstrukce venkovního areálu koupaliště v Kyjově

Předmětem projektu je kompletní modernizace a zatraktivnění stávajícího areálu městského koupaliště v Kyjově.

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Město Kyjov

Kyjov

Rekonstrukce kina Panorama

Městys Lomnice

Lomnice

Rekonstrukce historického centra obce

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí záchrana historického dědictví

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

114

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Potenciální vlivy na životní prostředí

Jihomoravské Znojmo muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace

Revitalizace minoritského kláštera

Oprava nemovité kulturní památky Bez významných střech a fasád; realizace nové očekávaných vlivů na archeologické expozice se zaměřením na životní prostředí zemědělství a zpřístupnění zadního traktu veřejnosti (odpočinková zóna s lavičkami, vodním prvkem a lapidáriem poskytne návštěvníkům především v horkých dnech příjemné ochlazení.

Jihomoravské Znojmo muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace

Záchrana Záchrana kulturního dědictví. sbírkového fondu - odlití plastik Hugo Lederera

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Jihomoravské Znojmo muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace

Prezentace NKP Rotundy sv. Kateřiny

Celoroční prezentace národní kulturní památky s unikátní freskovou výzdobou

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Jihomoravské Znojmo muzeum ve Znojmě, příspěvková organizace

Audioprůvodce pro expozice

informace o objektu i expozicích v jazykových mutacích.

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Jihomoravský kraj

území JMK

Rozvoj cykloturistiky v JMK

Rozvoj cykloturistiky, propagace, rozšíření V případě budování doplňkové infrastruktury nových cyklostezek je třeba vyhodnotit zásah do volné krajiny, zejména možnost střetů s biotopy zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a střety s významnými centry biodiverzity a zvláště chráněnými územími včetně potenciálního zvýšení disturbance takových území v souvislosti s vyšší návštěvností ve spojitosti s budováním cyklistické infrastruktury. Projekty budování cyklostezek by měly být připravovány ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody.

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Hodonín

Sanace vlhkosti zámečku Hodonín (pracovní název)

- Údržba památkově chráněného objektu, jež je majetkem Jihomoravského kraje sanace zdiva budovy postižené vlhkostí s přilehlým nádvořím a ohradní zdí

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

- Pokračování a prohloubení přeshraniční spolupráce s městem Holíč v oblasti kultury a ochrany kultury

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

115

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel

Místo realizace

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Potenciální vlivy na životní prostředí

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Rekonstrukce Vědecká rekonstrukce - ověření raně velkomoravského středověkých stavebních technologií na mostu III základě archeologických nálezových situací včetně dokumentace, přiblížení autentické podoby areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Rekonstrukce Vědecká rekonstrukce - ověření raně velkomoravského středověkých stavebních technologií na mostu II základě archeologických nálezových situací včetně dokumentace, přiblížení autentické podoby areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích

Bez významných očekávaných vlivů na životní prostředí

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Rekonstrukce Vědecká rekonstrukce - ověření raně Bez významných velkomoravského středověkých stavebních technologií na očekávaných vlivů na mostu I základě archeologických nálezových životní prostředí situací včetně dokumentace, přiblížení autentické podoby Slovanského hradiště v Mikulčicích

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Hodonín

Stálá expozice v zámečku MMH T. G. M. a rodný kraj

Nová stálá expozice věnovaná nejvýznamnějšímu hodonínskému rodákovi T. G. Masarykovi - uchování a prezentace osobnosti, jejíž jméno muzeum nese, obohacení kulturního života v regionu, posílení povědomí obyvatel o společných historických tématech v našich dějinách, posílení turistického ruchu nabídnutím nových zážitků i nových poznatků. Stávající expozice zastarává fyzicky i morálně.

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Kyjov

Stálé expozice Vlastivědného muzea Kyjov

Odborný výzkum, scénář, realizace nových stálých expozic Vlastivědného muzea Kyjov s příslušnými rekonstrukcemi pro zajištění návštěvnického standardu. Stávající expozice jsou 30-40 let staré, neodpovídají současným potřebám návštěvníků, jsou zastaralé fyzicky i morálně.

Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace

Veselí nad Moravou

Stálé expozice Městského muzea Veselí nad Moravou

Vybudování nových stálých expozice Bez očekávaných vlivů Městského muzea Veselí nad Moravou v na životní prostředí oborech historie, archeologie a etnografie. Stávající expozice neodpovídají současným potřebám, jsou cca 30–40 let staré. Zároveň doprovodné kulturní aktivity k obohacení kulturního života ve městě a k posílení cestovního ruchu.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

116

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Předkladatel Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Místo realizace Mikulov

Název projektu

Cíl projektu a důvody jeho realizace

Restaurování barokní kovářské výzdoby zámku Mikulov

Jedná se o nejstarší dochovanou uměleckou výzdobu zámku z 1 pol. 18 stol. Autorem kovářských prací je Jindřich Förster z Brna.

Potenciální vlivy na životní prostředí Bez očekávaných vlivů na životní prostředí

Soubor kovářských prací dochovaných v areálu zámku je pokládán za jednu z nejkvalitnějších prací svého druhu ve střední Evropě. V minulosti byly kovářské prvky vlivem klimatických podmínek a nešetrných pokusů o dílčí restaurování velmi poničeny. V některých případech hrozí destrukce, která může fyzicky ohrozit i návštěvníky zámku. Proto byl na přelomu roku 2012/2013 proveden restaurátorský průzkum, který stanovil rozsah poškození a způsob oprav. Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Mikulov

Rekonstrukce Saly terreny

Prostor Saly terreny je vyzdoben Bez očekávaných vlivů vzácnými freskami z pol. 18 století, využití na životní prostředí především v 70. a 80. letech 20. stol. způsobilo jejich devastaci, stejně jako necitlivá rekonstrukce spadající do této doby. Vzhledem k tomu, že prostor je využíván ke krátkodobým pronájmům a reprezentativním akcím, je třeba provést jejich restaurování. Restaurátorským průzkumem bylo zjištěno, že velká část fresek se nachází pod tenkou vrstvou omítek, na základě dochovaných fotografií lze torzálně dochovanou a poškozenou výmalbu rekonstruovat. V současné době dochází k realizaci obnovy schodiště spojujícího Salu terrenu se zámeckou zahradou. Po dokončení akce předpokládáme zvýšený zájem o prohlídku prostor a součástí projektu je tedy i rekonstrukce podlah a sociálního zázemí.

Regionální muzeum v Mikulově, příspěvková organizace

Mikulov

Restaurování zámecké kaple

Zpřístupnění původní gotické kaple – Bez očekávaných vlivů restaurování oltáře se zlacenou skříní na životní prostředí relikviáře z 18. stol., malého neorenesančního oltáře, štukové výzdoby. Dochází k dlouhodobé degradaci vnitřní výzdoby včetně poškození dřevěných součástí červotočem.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

117

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACÍ VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE S ohledem na charakter Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2014 – 2020, který je základním plánovacím dokumentem v oblasti cestovního ruchu, avšak nevymezuje konkrétní územní průmět či technické řešení navrhovaných aktivit a opatření, nelze vzhledem k vysoké míře nejistot konkrétně identifikovat případné specifické negativní vlivy na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů PRCR JMK 2014 – 2020 na životní prostředí si v prvé řadě klade za cíl zhodnotit, zda návrh koncepce dostatečně zohledňuje problematiku životního prostředí a jeho ochrany, resp. zda jeho realizace nebude představovat potenciální významná rizika pro životní prostředí a zdraví obyvatelstva, a zároveň navrhnout takový systém implementace koncepce ve formě výběru realizovaných projektů, aby byla eliminována potenciální rizika identifikovaná u jednotlivých opatření v hodnocení v rámci kapitoly 6.2. Předmětem SEA hodnocení Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 bylo rovněž zjištění, zda a do jaké míry návrh koncepce zahrnuje environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci všech závažných negativních vlivů životního prostředí lze tedy chápat jako způsob a míru zohlednění problematiky životního prostředí a jeho ochrany v jednotlivých částech PRCR JMK 2014 - 2020. Na základě hodnocení návrhu opatření a aktivit koncepce a vyhodnocení jejich vlivu na referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 6) byly v relevantních případech doporučeny podmínky jejich realizace resp. formulační úpravy dokumentu. Jedná se o následující doporučené úpravy Za účelem zamezení identifikovaným potenciálním negativním vlivům a zpřehlednění koncepce byla na úrovni SEA PRCR JMK navržena řada reformulací navrhovaných cílů a opatření v rámci hodnoceného textu tak, aby byl zajištěn soulad koncepce s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Jedná se o následující úpravy: • Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu – upravit následující cíle vyznačeným způsobem: •

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;

•

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;.

• Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;. • Aktivita 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů území“. Nedílnou součástí opatření pro zamezení významných negativních dopadů realizace PRCR JMK na životní prostředí je navržený soubor environmentálních kritérií pro systém výběru projektů, které budou na základě koncepce podpořeny, a návrh indikátorů pro hodnocení implementace předkládaného dokumentu. Realizace návrhu environmentálních kritérií by měla při výběru konkrétních projektů vést k relativnímu upřednostnění environmentálně šetrných projektů a projektů, které by mohly přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v kraji, a zároveň by měla zamezit podpoře projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí. Pomocí indikátorů pro hodnocení implementace Programu rozvoje cestovního ruchu bude možné monitorovat přínosy jeho realizace pro životní prostředí a vyvodit důsledky pro další návrhová období. Shrnutí: Při výstavbě infrastruktury cestovního ruchu je nutné respektovat zvláště chráněná území, významnější centra biodiverzity, místa s vyšším podílem přírodních biotopů a výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů a respektovat co nejvíce krajinný ráz. Pokud tyto vlivy nelze zcela eliminovat, je třeba vybrat variantu s nejmenším možným vlivem. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

118

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Při rozšíření a modernizaci infrastruktury cestovního ruchu a rovněž při realizaci organizačních opatření v cestovním ruchu, je třeba minimalizovat vlivy na životní prostředí volbou vhodné trasy a konkrétního technického řešení, resp. stanovením maximální únosnosti z hlediska návštěvnosti atraktivit cestovního ruchu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kromě zvláště chráněných území, přírodních biotopů a biotopů významných druhů, prvků ÚSES, VKP, také okolí shromaždišť vodních ptáků, hnízdišť dravců, přechodům přes vodní toky a lesní komplexy apod. Obecně je potřebné při plánování investic zahrnujících výstavbu upřednostňovat řešení minimalizující nároky na zábory půdy a vytvářet podmínky pro šetrné využívání surovin, včetně recyklace a druhotného využívání (např. stavebních surovin). Případnou výstavbu objektů a zařízení cestovního ruchu a související infrastruktury včetně liniových staveb je vhodné situovat mimo zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000. Jednotlivé záměry výstavby těchto objektů je třeba podrobit procesu hodnocení dle §45i resp. §67 zák. č. 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, eventuálně dalším legislativním procesům, pokud se prokáže tato potřeba. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

119

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

8. VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) 8.1

Výběr zkoumaných variant

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020 je předkládán jako jednovariantní. Varianty optimálního řešení navrhovaných cílů, opatření resp. aktivit byly předmětem diskuze v rámci diskusních skupin při samotné přípravě koncepce a při připomínkovém řízení v rámci kraje. Alternativy mohou nastat při implementaci PRCR JMK a při realizaci konkrétních projektů. Vzhledem k tomu je nutné, aby systém hodnocení projektů a monitoringu strategie obsahoval i environmentální kritéria a indikátory dle návrhu SEA týmu.

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky

8.2

V rámci vyhodnocení koncepce nebyly zjištěny žádné dopady na území sousedních států. Negativní vlivy koncepce přesahující hranice České republiky se realizací koncepce nepředpokládají.

Popis provedení posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na životní prostředí

8.3

Vyhodnocení vlivů koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 2020 na životní prostředí bylo zpracováno v souladu s přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a v rozsahu stanoveném v závěru zjišťovacího řízení dle § 10d zákona který byl vydán odborem posuzování vlivů na životní prostředí Ministerstva životního prostředí dne 19. 12. 2013 pod číslem jednacím č.j.: 91804/ENV/13. Při zpracování posouzení vlivů koncepce na životní prostředí byla zohledněna metodika SEA pro Kohezní politiku v programovém 1 2 období 2007 - 2013 doporučená Evropskou komisí a metodika SEA doporučená MŽP ČR . Hodnocení vlivů PRCR JMK 2014 - 2020 na životní prostředí se opírá o následující kroky:

1

•

Charakteristika hlavních trendů v oblasti životního prostředí;

•

Analýza relevantních strategických koncepčních rozvojových dokumentů na národní a regionální úrovni;

•

Stanovení referenčního rámce pro hodnocení (sada referenčních cílů ochrany životního prostředí) na základě současných mezinárodních, národních a regionálních environmentálních trendů;

•

Hodnocení analytické části PRCR JMK 2014 – 2020;

•

Hodnocení návrhové části PRCR JMK 2014 – 2020 vůči zvolenému referenčnímu rámci, hodnocení priorit, opatření a cílů opatření navrhovaných v rámci PRCR JMK 2014 – 2020;

•

Hodnocení implementační části koncepce včetně části přílohové;

•

Návrhy úprav a doplnění PRCR JMK 2014 – 2020 na základě provedeného hodnocení;

•

Návrh environmentálních indikátorů pro sledování vlivů implementace koncepce na životní prostředí;

•

Návrh environmentálních kritérií pro výběr projektů.

Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007-2013. GRDP (February 2006).

2

Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. MŽP (červenec 2004).

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

120

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výchozí předpoklady pro navržený systém sledování vlivů implementace PRCR JMK 2014 – 2020 Návrh systému sledování vlivů implementace Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020 na životní prostředí vychází z předpokladu, že nástrojem implementace budou navržené aktivity realizované pomocí jednotlivých podpořených projektů. Navrhovaný systém zohledňuje skutečnost, že při sledování indikátorů nelze odlišit dopady Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na tyto indikátory od vlivu jiných aktivit/intervencí. Je nezbytné, aby systém monitoringu implementace koncepce obsahoval i environmentální indikátory a hlediska. Navrhovaný systém monitoringu koncepce, stejně jako kritérií pro výběr projektů, je navržen tak, aby byl snadno adaptovatelný a rovněž kompatibilní se schématem kohezní politiky EU v následujícím programovém období. Níže uvedený návrh monitorovacích ukazatelů vlivu koncepce na životní prostředí je třeba přizpůsobit způsobu implementace PRCR JMK 2014 – 2020, charakteru předkládaných projektů a kapacitním možnostem realizačního týmu PRCR JMK 2014 - 2020. Vazba monitoringu vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí Na základě analýzy cílů specifikovaných v koncepčních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni (viz kapitola 2.7), analýzy stavu životního prostředí a hlavních problémů životního prostředí v regionu byla stanovena sada referenčních cílů, které jsou relevantní vzhledem k náplni opatření a aktivit a zaměření projektů uvažovaných dle PRCR JMK 2014 – 2020 a které tak posloužily jako základní referenční rámec pro hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí. Uvedená sada referenčních cílů reprezentuje relevantní žádoucí trendy v ochraně životního prostředí. Jednotlivé cíle a opatření navrhované v koncepci by měly v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů, a z tohoto hlediska jsou v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnoceny. Sada referenčních cílů bude využita v rámci sledování dopadů implementace PRCR JMK na životní prostředí tak, že bude monitorována míra ovlivnění těchto cílů prostřednictvím indikátorů. Monitorování a vyhodnocování implementace strategie pomůže zamezit případným negativním vlivům koncepce na životní prostředí a v neposlední řadě může být determinantem, který povede ke kvalitativně vyšší úrovni předkládaných projektů. Systém monitorování vlivů realizace aktivit PRCR JMK 2014 – 2020 na životní prostředí Dle ustanovení § 10h zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., musí být v rámci implementace PRCR JMK 2014 – 2020 prováděno sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Předkladatel koncepce (Jihomoravský kraj) je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě, že zjistí nepředvídané závažné negativní vlivy provádění koncepce na životní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (MŽP) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně Programu. Pro sledování míry vlivu PRCR JMK 2014 – 2020 na jednotlivé referenční cíle navrhnul zpracovatel SEA environmentální indikátory. K tomu, aby bylo možné odhadnout vliv PRCR JMK 2014 – 2020 na navržené indikátory a zároveň vyloučit zahrnutí jiných vlivů než vlivů předkládané koncepce, je nutné sledování indikátorů navázat na environmentální hodnocení předkládaných projektů v rámci jednotlivých aktivit, tj. využít environmentální indikátory zároveň jako kritéria pro hodnocení a výběr projektů. Sledováním a sumarizací hodnocení jednotlivých projektů pak bude možné odhadnout celkový dopad PRCR JMK 2014 – 2020 na stanovené indikátory, respektive na referenční cíle ochrany životního prostředí. Pro zajištění dostatečné účinnosti sledování vlivů PRCR JMK na životní prostředí je nutné environmentální indikátory navržené v rámci SEA zapracovat do celkového systému sledování dopadů implementace koncepce. Jejich sledování by mělo být prováděno v celém návrhovém období a výsledky by měly být pravidelně zveřejňovány, nejlépe elektronickou formou na internetu.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

121

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Doporučení zpracovatele SEA Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 k monitoringu Organizace monitoringu: •

Zahrnout environmentální indikátory, navržené v rámci, do celkového systému sledování dopadů implementace koncepce a koncepcí z ní vycházejících;

•

Provádět soustavné sledování a vyhodnocování implementace PRCR JMK 2014 – 2020 a jeho výsledky pravidelně zveřejňovat;

•

Zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí a poskytovat poradenské a konzultační služby předkladatelům projektů a všem zainteresovaným subjektům a jednotlivcům;

•

V rámci monitoringu zajistit a vyhodnocovat informační kampaň o činnostech v rámci PRCR JMK 2014 – 2020;

•

Koordinovat monitorování vlivů realizace PRCR JMK 2014 – 2020 na životní prostředí s příslušnými orgány ochrany přírody a Krajským úřadem a přizpůsobit jej vzhledem k charakteru předkládaných projektů;

•

Zefektivnit realizaci PRCR JMK 2014 – 2020 pomocí provázání environmentálních kritérií pro hodnocení projektů a systému monitoringu implementace koncepce;

•

Iniciovat příslušné kroky při zjištění negativních dopadů realizace PRCR JMK 2014 – 2020 na životní prostředí.

Naplnění výše uvedených doporučení přispěje k zamezení celkových negativních dopadů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na životní prostředí a zároveň napomůže zvýšení pozitivních vlivů. Ponecháváme ke zvážení předkladateli Programu způsob zajištění výše uvedených doporučení. Klíčovým pro efektivní systém sledování implementace koncepce je výběr přesně zacílených relevantních environmentálních indikátorů a jejich provázanost s environmentálními kritérii pro výběr projektů. Zpracovatelem SEA navržená níže uvedená základní sada indikátorů vychází z referenčních cílů, jež byly použity pro hodnocení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na léta 2007 – 2013 na životní prostředí, a je rovněž provázána se sadou environmentálních kritérií pro výběr a hodnocení projektů (viz kapitola 10). Lze předpokládat, že indikátory i environmentální kritéria, jejich obsah i rozsah, mohou doznat změn v závislosti na charakteru předkládaných projektů v průběhu realizační fáze i vzhledem k částečnému překryvu monitoringu vlivu koncepce na životní prostředí s vyhodnocováním implementace koncepce navrženém v implementační části Programu. Tab. 7

1.1

1.2

Environmentální indikátory pro monitoring implementace Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 Referenční cíl

Indikátory

Jednotka

Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

Návštěvnost NP/ ZCHÚ Počet projektů zaměřených na snižování negativních vlivů na přírodně cenné lokality

Počet projektů

Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

Celkové investice do krajiny Celkové investice do kulturních památek

2.1

Omezit zábory a degradaci půdy

Plocha nově vyňaté zemědělské (ZPF) nebo lesní (LPF) půdy

2.2

Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu

Rozloha využitého brownfields v rámci projektu

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Kč Počet projektů

Zdroj dat AOPK ČR Krajský úřad

Krajský úřad

Kč ha vyňaté půdy

ha

Projektová dokumentace Krajský úřad MŽP ČSÚ Projektová dokumentace Krajský úřad MŽP

122

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Referenční cíl

Indikátory

Jednotka

3.1

Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

Emise znečišťujících látek, zejména NO2 a tuhé znečišťující látky, a dále VOC, CO

4.1

Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje

Spotřeba pitné vody

m .osoba

4.2

Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

BSK5, CHSK5 Délka revitalizovaných toků,

kg.rok km

Počet vlakových spojů Počet spojů veřejné autobusové dopravy Délka cyklostezek na území kraje celkem, z toho separovaných Pěší naučné stezky

Počet spojů mil. osob Změna délky cyklostezek, naučných stezek pro pěší v km/%

Úspory energie v cestovním ruchu

PJ

-1

t.rok .km

3

-2

-1

-1

5.1

Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

6.1

Snižovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie

7.1

Omezovat množství a zvýšit energetické a materiálové využívání odpadů

Celkový objem odpadů z CR - podíl recyklovaných odpadů Počet projektů s vyřešenou problematikou nakládání s vyprodukovanými odpady

v tis. tun % Počet projektů

8.1

Snižovat zatížení obyvatelstva hlukem v souvislosti s CR

Počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku

Počet obyvatel

9.1

Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

Projekty zaměřující se na osvětu a zvyšování odpovědnosti veřejnosti vůči životnímu prostředí

Počet projektů

Zdroj dat Projektová dokumentace MŽP kraj ČSÚ ČHMÚ Projektová dokumentace Měrná spotřeba vody z vodovodů v zařízeních pro CS (rekreační zařízení, akvaparky, apod.) MŽP ČSÚ Krajský úřad

Krajský úřad Magistrát města Brna

Projektová dokumentace

MŽP ČSÚ Krajský úřad MŽP

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

SZÚ Krajský úřad KHS

Projektová dokumentace Krajský úřad

Kč

123

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

10. POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE Na základě hodnocení návrhu cílů, opatření a aktivit Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 a posouzení jejich vlivů na referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 6) byly v relevantních případech doporučeny úpravy ve formě změny či doplnění formulací obsažených ve vlastní koncepci. Plánovaná opatření jsou popsána v kapitole 7 vyhodnocení. V zásadě se jedná o formulační úpravy překládané koncepce, které lze rozdělit do následujících dvou kategorií. 1. Zásadní připomínky, které mají charakter doporučení a jsou navrženy za účelem zamezení potenciálně negativním vlivům koncepce na životní prostředí: • Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu – upravit následující cíle vyznačeným způsobem: •

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;

•

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;.

• Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;. • Aktivita 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů území“. 2. Podmínky vyplývající z vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000, mají vzhledem k výkonné síle ochrany evropsky významných lokalit a PO charakter podmínky: •

U těch cílů a priorit, u nichž byl identifikován potenciálně možný negativní vliv (označený (?)), musí být v další fázi detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody.

Nedílnou součástí opatření pro zamezení významných negativních dopadů realizace PRCR JMK na životní prostředí je navržený soubor environmentálních kritérií pro systém výběru projektů, které by měly být uplatněny v dalších fázích strategického plánování, a návrh indikátorů pro hodnocení implementace předkládaného dokumentu. Realizace návrhu environmentálních kritérií by měla při výběru konkrétních projektů vést k relativnímu upřednostnění environmentálně šetrných projektů a projektů, které by mohly přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v regionu, a zároveň by měla zamezit podpoře projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí. Pomocí indikátorů pro hodnocení implementace PRCR JMK 2014 - 2020 bude možné monitorovat přínosy realizace pro životní prostředí a vyvodit důsledky pro další návrhová období.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

124

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

11. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na léta 2014 – 2020 si klade za cíl navrhnout systém hodnocení projektů podaných v rámci implementace Programu tak, aby bylo možné stanovit relativní pořadí projektů z hlediska jejich potenciálních vlivů (včetně pozitivních) na životní prostředí a přispět tak k efektivnímu rozhodovacímu procesu při výběru projektů, které budou v rámci PRCR JMK 2014 – 2020 podpořeny. Hlavním účelem stanovení environmentálních kritérií pro výběr projektů je zajistit, aby nebyly podpořeny projekty s potenciálně negativními vlivy na životní prostředí, a aby byly naopak při výběru projektů upřednostňovány takové projekty, které by mohly přispět ke zlepšení stavu životního prostředí resp. zdraví obyvatel regionu. Hodnocení projektů z hlediska jejich vlivu na životní prostředí Projekty, předkládané a realizované v rámci realizace Programu rozvoje Jihomoravského kraje, představují finální fázi implementace z hlediska životního prostředí. Tyto projekty mohou mít přímé vlivy na životní prostředí (pozitivní i negativní). Vhledem k tomu je pro zajištění účinnosti SEA Programu rozvoje kraje, tj. pro zajištění minimálních negativních dopadů a maximalizace pozitivních vlivů PRCR JMK na životní prostředí, nutné do systému hodnocení a výběru projektů v rámci implementace strategie zahrnout také environmentální kritéria. Cílem níže uvedeného návrhu je primární podpora těch předložených projektů v rámci Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, jejichž realizace přinese pozitivní efekt pro životní prostředí. Systém environmentálních kritérií nenahrazuje jiné nástroje ochrany životního prostředí dle příslušných právních předpisů (např. EIA, IPPC atd.), ale měl by zajistit maximalizaci pozitivních dopadů koncepce na životní prostředí. Environmentální hodnocení projektů předkládaných v souvislosti s Programem bude prováděno pomocí environmentálních kritérií. Pro stanovení kritérií byly využity referenční cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které sloužily jako referenční rámec vyhodnocení SEA (viz kap. 6). Environmentální hodnocení projektů má v zásadě odpovědět na otázku, jakým způsobem předkládaný projekt může ovlivnit referenční cíle ochrany životního prostředí. Hodnocení projektů dle navržených kritérií by mělo být prováděno jako nedílná součást rozhodování o schválení přidělení finanční dotace konkrétnímu projektu v rámci PRCR JMK 2014 – 2020, tj. hodnocení dle environmentálních kritérií by mělo být součástí souhrnného hodnocení předkládaného projektu. Na základě hodnocení projektů dle environmentálních kritérií by měly být následně schváleny či doporučeny k realizaci ty projekty, které budou hodnoceny jako nejpříznivější z hlediska životního prostředí. Environmentální hodnocení projektů je navrhováno ve dvou fázích: •

Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů;

•

Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení.

Před-projektové hodnocení Je velmi důležité, aby předkladatelé projektů měli možnost seznámit se s hodnotícími kritérii již před zahájením zpracování projektové žádosti a mohli projekt upravit tak, aby obdržel co nejlepší hodnocení z hlediska jeho dopadů na životní prostředí. Hodnocení bude provádět předkladatel. Zároveň by předkladatelé projektů měli mít možnost konzultace s odpovědnými pracovníky zprostředkovatelského orgánu (viz výše návrh na pracovníky s odpovědností za oblast životního prostředí). Možnost před-projektového hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace. Hodnocení projektu z hlediska životního prostředí se provádí formou slovního hodnocení, tj. projekt má pozitivní/žádný/negativní vliv na jednotlivá environmentální kritéria. V případě existujících kvantitativních údajů lze uvést i tyto informace. Předkladatel projektu (s využitím konzultace s příslušným pracovníkem s odpovědností za problematiku životního prostředí v rámci PRCR JMK) může také využít environmentální kritéria jako inspirativní – tj. začleněním podpory určité oblasti životního prostředí do návrhu projektu může dosáhnout vyššího bodového hodnocení projektu za oblast životního prostředí (např. v případě návrhu na systém školení Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

125

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

a vzdělávání pracovníků společnosti může být jednou z oblastí také problematika průmyslového znečištění nebo environmentálního managementu). Formální hodnocení při výběru projektů Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro udělení dotace v rámci jednotlivých programových dokumentů. Hodnocení by měla provádět hodnotící komise projektů. Toto hodnocení bude mj. i určovat podmínky pro přidělení prostředků. Hodnocení je zaměřeno především kvalitativně, tj. zda projekt může (zejména pozitivně) ovlivnit jednotlivá kritéria. V případě relevance a dostupnosti kvantitativních údajů lze do hodnocení zahrnout i tyto. Na základě hodnocení může hodnotitel navrhnout změny či doplnění projektu a/nebo podmínky pro realizaci projektu. Při realizaci projektu by měla být prováděna kontrola dodržování a naplňování stanovených podmínek. Jejich nedodržení v průběhu realizace projektu může vést ke změně rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na daný projekt. Environmentální kritéria pro hodnocení projektů Zpracovatel SEA navrhuje následující environmentální kritéria. Tato kritéria by měla být začleněna do systému hodnocení a výběru projektů v rámci implementace Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Lze předpokládat jejich výběr, úpravu či změny v závislosti na obsahu předkládaných projektů tak, aby kritéria reflektovala zaměření předkládaných a hodnocených projektů. Systém hodnocení projektů je z hlediska jeho efektivity naprosto nezbytné provázat se systémem monitoringu implementace koncepce (viz kapitola 9). Pro jeho organizaci platí rovněž stejná doporučení jako pro organizaci monitoringu. Sada environmentálních kritérií pro výběr a hodnocení projektů, navržená zpracovatelem SEA, by se měla stejně jako sada navržených environmentálních indikátorů stát základním východiskem pro výběr a modifikaci relevantních environmentálních kritérií pro konkrétní opatření PRCR JMK, resp. jednotlivé předkládané projekty. Z toho důvodu je nezbytné zajistit dostatečné personální a odborné kapacity v environmentální oblasti v rámci implementační struktury PRCR JMK 2014 – 2020. Za účelem toho, aby se environmentální kritéria pro výběr projektů nestala z pohledu žadatelů administrativní překážkou, ale naopak fungovala jako prostředek ke zvýšení celkové kvality projektů, je žádoucí zajistit v rámci realizace PRCR JMK informační a konzultační servis pro předkladatele projektů. Tab. 8

Tab. 20: Environmentální kritéria pro výběr projektů

Referenční cíl

1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící druhy živočichů a rostlin

1.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Bude záměr realizován mimo chráněná území 1. a 2. zóny NP, CHKO, dále NPR, PR, NPP, PP, EVL, PO, NBK, NRBC, RBK, RBC nebo lokalit výskytu zvláště chráněných živočichů a rostlin, případně, bude vstup a pohyb návštěvníků v těchto lokalitách přesně vymezen místně i časově, a také kontrolován? Ano/ne? Dojde v rámci projektu ke kulturního/přírodního dědictví krajinotvorných opatření?

zlepšení stavu nebo realizaci

Ano/ne? 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy

Bude záměr vyžadovat vynětí ze ZPF nebo PUPFL? Ano (ha)/ne?

2.2 Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

Budou pro realizaci záměru využity plochy brownfields? Ano (ha)/ne?

126

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí

Referenční cíl

Přispěje záměr ke snížení emisí znečišťujících látek v důsledku: 3.1Snižovat emise znečišťujících do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR

látek

•

Využití moderních technologií vytápění (tepelná čerpadla, nízkoemisní zdroje, CZT);

•

snížení objemu dopravy.

individuální

automobilové

Ano /ne? 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje

Přispěje záměr ke snížení spotřeby pitné vody v zařízení CR? 3

-1

Ano (m .osoba )/ne? Přispěje záměr ke snížení objemu vypouštěného znečištění v odpadních vodách ze zařízení CR? 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území

5

-1

Ano (kg BSK .rok )/ne? Přispěje záměr k revitalizaci toků, snížení podílu zastavěných ploch či zvýšení retence vody v území? 2

3

Ano (km, m , m )/ne? Dojde v rámci záměru k investici do rozvoje šetrné dopravy? Přispěje realizace projektu k většímu využití environmentálně šetrných druhů veřejné dopravy (IDS, kombinovaná přeprava, alternativní paliva, nemotorová doprava)?

5.1 Podporovat ekologicky šetrné formy dopravy

Ano/ne? Přispěje realizace projektu k rozšíření sítě cyklostezek, nárůstu délky cyklostezek, hippostezek, pěších turistických stezek, in-line tras, lyžařských tras? Ano (km)/ne? Dojde v důsledku realizace záměru k úsporám energie v zařízení CR?

6.1 Snižovat spotřebu neobnovitelných zdrojů

Ano (GJ)/ne? Je součástí projektu a nakládání s odpady? 7.1 Omezovat množství a a materiálové využívání odpadů

zvýšit

energetické

systém

třídění

Ano/ne? Dojde realizací záměru ke snížení produkce odpadů? Ano (tuny)/ne?

8.1 Snižovat zatížení v souvislosti s CR

obyvatelstva

hlukem

Dojde prostřednictvím realizace záměru ke snížení hlukové zátěže obyvatelstva? Ano/ne?

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

127

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Referenční cíl

9.1Posilovat odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb i místních obyvatel k životnímu prostředí, podporovat ekologickou výchovu a vzdělávání

Otázky pro hodnocení a výběr projektů z hlediska životního prostředí Jsou součástí projektu opatření zajišťující odpovědné chování návštěvníků, poskytovatelů služeb a místních obyvatel k životnímu prostředí? Ano/ne? Je součástí záměru a environmentální vzdělávání?

ekologická

výchova

Ano/ne?

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

128

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

12. VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Hodnocení vlivů na veřejné zdraví (HIA – z anglického „health impact assessment“) je dle zákona nedílnou součástí procesu posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 na životní prostředí. Veřejné zdraví představuje zdravotní stav obyvatelstva, včetně zdravotního stavu jednotlivých populačních skupin. Je výsledkem vzájemného a dlouhodobého působení řady faktorů včetně kvality životního prostředí. Dobrý zdravotní stav populace je předpokladem pro stabilitu a úspěšný rozvoj společnosti. Strategické hodnocení vlivu nezdravotnických koncepcí na zdraví (HIA) je nedílnou součástí strategického hodnocení vlivů na životní prostředí dané koncepce/politiky; dokládá efekt koncepce na veřejně zdraví plynoucí ze životního prostředí u dotčené populace. Hodnocení HIA má dva hlavní cíle, jednak minimalizovat negativní dopad hodnocené koncepce (prevence), a jednak implementovat relevantní cíle podpory zdraví. Cíle ochrany veřejného zdraví navíc musí pokrýt nejenom majoritní populaci, ale i citlivé skupiny z hlediska zdravotního stavu. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, definuje veřejné zdraví jako zdravotní stav obyvatelstva, jenž je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Zdravotní stav obyvatelstva je určován souhrnem vzájemně působících příčin a podmínek. Vedle životního stylu se v interakci s genetickými dispozicemi uplatňují faktory životního prostředí, psychosociální a socioekonomické. Vzájemné působení činitelů na zdraví může být přímé i zprostředkované s pozitivními i negativními vlivy o různých intenzitách na zdraví v rámci souboru mnohočetných příčin onemocnění. Hodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví tak vyžaduje zvážení celého spektra možných zdravotních determinant a pravděpodobnosti jejich, více či méně zprostředkovaných změn, způsobených plánovanou aktivitou. Musí být použit odborný odhad pravděpodobného vývoje různých determinant prostředí, institucionálních i individuálních a jejich možné změny. Jedná se o komplexní proces, kdy změna jednoho či několika faktorů nemusí znamenat měřitelnou změnu zdravotního stavu. Důležitým faktorem, který je často z hlediska zdraví podceňován je tzv. „well beeing“ – tedy „pohoda“ jako výsledné působení řady faktorů a podmínek. V rámci hodnocení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na veřejné zdraví se zpracovatel snažil vyhledat vlivy na determinanty i podmínky ovlivňující pohodu tak, aby byla co nejvíce respektována definice zdraví dle Světové zdravotnické organizace (WHO).

12.1 Vztah Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 ke koncepcím v oblasti ochrany veřejného zdraví Základní cíle ochrany a tvorby veřejného zdraví jsou zakotveny na komunitární úrovni v ustanovení článku 152 Amsterodamské smlouvy EU, kde je řečeno, že vysoká úroveň lidského zdraví musí být zahrnuta do všech politik a strategií Evropského společenství. Na evropské a celosvětové úrovni jsou požadavky veřejného zdraví definovány zejména následujícími koncepčními materiály: •

Akční plán zdraví a životní prostředí 2004-2010 EU;

•

Evropský akční plán životního prostředí a zdraví dětí z roku 2004;

•

Zdraví pro 21. století WHO.

Cíle a požadavky veřejného zdraví z těchto koncepcí jsou promítnuty do strategických dokumentů v oblasti veřejného zdraví na národní úrovni, které jsou definovány dvěma základními strategickými dokumenty: Akční plán zdraví a životního prostředí ČR (vybrané cíle NEHAP, relevantní vzhledem k PRCR JMK) •

Stanovovat priority ke zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik;

•

Dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů;

•

Stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek;

•

Předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

129

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci;

•

Zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost;

•

Chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

•

Uplatňovat princip prevence poškozování půdy;

•

Omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd;

•

Vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody;

•

Omezovat negativní působení hluku na zdraví;

•

Zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny;

•

Snižovat expozici hluku prostředky územního plánování;

•

Zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof;

•

Soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21): •

CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU;

•

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ;

•

CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA;

•

CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH;

•

CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ;

•

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ;

•

CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ;

•

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ;

•

CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY.

12.2 Zdravotní stav obyvatel Jihomoravského kraje K 31.12.2012 měl Jihomoravský kraj 1 168 650 obyvatel, 571 982 mužů a 596 668 žen. Přestože přirozený přírůstek byl již šestým rokem kladný, počet živě narozených převýšil počet zemřelých o 630, v přepočtu na 1 000 obyvatel došlo k poklesu z 0,8 na 0,5. Do kraje se přistěhovalo více lidí, než se z něho vystěhovalo, a tím i celkový přírůstek dosáhl kladné hodnoty, plus 1 707 obyvatel, 1,5 v přepočtu na 1 000 obyvatel. Ale i tento ukazatel znamenal pokles proti roku 2011, kdy jeho hodnota činila 2,3. V kraji nadále pokračuje proces demografického stárnutí. Průměrný věk vzrostl z 41,3 na 41,5 roku. Krajskou hodnotu kromě Brna-města s průměrným věkem 42,3 překračuje ještě okres Hodonín s průměrným věkem 41,7 roku. Při srovnání s ostatními kraji se jihomoravští muži s průměrným věkem 39,9 roku nacházejí uprostřed pomyslného žebříčku (ČR 39,8) a jihomoravské ženy s průměrným věkem 43,0 let obsadily třetí a čtvrtou příčku, bráno od nejvyšší hodnoty. Podíl obyvatel starších 65 let nadále roste, ke konci roku 2012 představoval 17,3 % populace proti 16,7 % v roce 2011. Zároveň však vzrostl podíl dětí do 14 let z 14,4 % na 14,6 %, to však stále ještě nestačilo ovlivnit tzv. index stáří, což je počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí ve věku 0–14 let, který se dále zvýšil ze 116,1 na 118,4. Problémem stárnoucí populace je rostoucí skupina ekonomicky závislých obyvatel v postproduktivním věku s nároky na oblast sociálního a důchodového zabezpečení, na zdravotní péči, na odpovídající bydlení a v neposlední řadě s odlišným věku odpovídajícím životním stylem. Na konci roku žilo v kraji 94 stoletých a starších lidí, o 15 více než koncem roku 2011.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

130

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Střední délka života při narození vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úmrtnosti z období jejího výpočtu. V posledních více jak 20 letech (od roku 1990) dochází k soustavnému zlepšování zdravotního stavu české populace. Průměrná délka života neustále roste, zejména v důsledku poklesu intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. Naděje dožití při narození v ČR v roce 2011 dosáhla hodnot 74,7 let pro muže a 80,7 let pro ženy. V Jihomoravském kraji vzrostla v letech 2011–2012 u mužů ze 75,14 na 75,21 let a u žen z 81,46 na 81,71 let. Přesto, že celková intenzita úmrtnosti dlouhodobě klesá, lze vysledovat určité problematické zóny ve zdravotním stavu populace. Roste míra incidence (počet nových onemocnění v průběhu roku) zhoubných novotvarů, která je však provázena poklesem intenzity úmrtnosti na tato onemocnění. Přes dlouhodobý a výrazný pokles intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, zůstává úroveň úmrtnosti na tato onemocnění zhruba dvojnásobná v porovnání se státy bývalé EU15. Řada onemocnění a hlavně úmrtí nastává ve věku, kdy je lze považovat za předčasné, tj. do 65 let. Narůstá míra incidence chronických forem nemocí srdce a cév a zároveň stagnuje intenzita úmrtnosti na tato onemocnění (např. ICHS). Dochází k růstu podílu osob v populaci s diabetem, alergickými onemocněními, CHOPN, neurotickými a afektivními poruchami a nemocemi pohybového aparátu. Nedochází ke zlepšení životního stylu populace, naopak výskyt řady rizikových faktorů v populaci narůstá (např. podíl osob s nedostatečnou pohybovou aktivitou, podíl osob s nadváhou a prevence, tj. vlastní snaha o předcházení rozvoje rizikového faktoru či samotné nemoci. V důsledku demografického stárnutí narůstá počet i podíl starších osob v populaci (ať již 65+ nebo 80+) se specifickými nejenom zdravotní problémy charakteristickými zejména pro pokročilé stáří (stařecká křehkost, multimorbidita, ztráta funkční zdatnosti až ztráta soběstačnosti). Narůstá nerovnost ve zdraví jak z regionálního pohledu, tak mezi subpopulacemi různých socioekonomických skupin. V roce 2012 zemřelo v kraji 11 709 osob, o 243 více než v roce minulém, 5 900 mužů a 5 809 žen. Hrubá míra úmrtnosti, tj. počet zemřelých na tisíc obyvatel, vzrostla z 9,8 na 10,0 (ČR 10,3); u mužů z 10,1 na 10,3 (ČR 10,6) a u žen z 9,6 na 9,7 (ČR (10,0). Meziročně dochází jen k nepatrným výkyvům počtu zemřelých, a to jak podle věku, tak podle prvotní příčiny úmrtí. Většinu úmrtí způsobily nemoci oběhové soustavy a novotvary. Nemoci oběhové soustavy byly příčinou úmrtí u poloviny zemřelých, novotvary u čtvrtiny zemřelých. U zemřelých mužů byly nemoci oběhové soustavy příčinou úmrtí ve 45 %, novotvary ve 28 %, poranění a otravy v 7 %, nemoci dýchací soustavy a nemoci trávicí soustavy shodně v 5 %. Nejčastější příčinou úmrtí žen byly rovněž nemoci oběhové soustavy, které se podílely na celkovém počtu zemřelých žen 55 %, následují novotvary s 23 %, nemoci dýchací soustavy s 5 %, nemoci trávicí soustavy se 4 % stejně jako poranění a otravy. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel podle pohlaví zemřelo na nemoci oběhové soustavy 463 mužů a 536 žen, na novotvary 289 mužů a 227 žen. Počet úmrtí na nemoci dýchací a trávicí soustavy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel podle pohlaví mezi jednotlivými sledovanými roky kolísá. Zatímco u žen došlo proti roku 2011 k nárůstu úmrtí na nemoci dýchací soustavy a k poklesu úmrtí na nemoci trávicí soustavy, u mužů tomu bylo v obou případech naopak, poklesl počet zemřelých v důsledku nemocí dýchací soustavy a narostl počet mužů zemřelých na nemoci trávicí soustavy. Na poranění a otravy zemřelo dvakrát více mužů než žen, 416 mužů a 210 žen, o 32 méně mužů a o 12 více žen než v roce 2011. Sebevraždou ukončilo život 139 mužů a 29 žen, o tři muže méně a o 14 žen více než v roce 2011. Ve věku do jednoho roku zemřelo v kraji v roce 2011 30 dětí, tj. o dvě děti více než v roce 2010, 20 chlapců a 10 dívek, z toho 18 novorozenců zemřelo do 28. dne života, o dva více než v předchozím roce. Kojenecká úmrtnost, tj. počet zemřelých kojenců - dětí mladších jednoho roku - na tisíc živě narozených v daném roce, tak vzrostla z 2,0 na 2,4 ‰ a novorozenecká úmrtnost, počet zemřelých novorozenců - děti ve věku do 28. dne života - na tisíc živě narozených, vzrostla z 1,2 na 1,5 ‰. Příčinou 15ti úmrtí byly některé stavy vzniklé v perinatálním období, 9 dětí zemřelo na vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality, dvě děti na zánět plic a jeden chlapec v důsledku vnější příčiny. Ostatní tři nespecifikované případy zahrnovaly jedno úmrtí chlapce na zhoubný novotvar a u dvou chlapců byl diagnostikován syndrom náhlé smrti dítěte. Nejvyšší počet ambulantních ošetření v ČR připadá na ordinace praktických lékařů pro dospělé, ve kterých bylo k 31. 12. 2011 registrováno 8,118 milionu pacientů. Celkový počet ošetření v roce 2011 činil 37,5 milionu. Na 1 registrovaného pacienta připadalo v průměru 4,6 návštěv praktického lékaře za rok. Z registrovaných pacientů bylo praktickým lékařem či specialistou sledováno pro hypertenzní nemoci 22 %, pro ischemické nemoci srdeční 10 % a pro cévní nemoci mozku 3 % pacientů. V ordinacích klinické imunologie a alergologie bylo v roce 2011 léčeno celkem 889 tisíc pacientů, u nichž bylo provedeno 2,348 milionu vyšetření, v průměru to představuje 2,6 vyšetření na 1 léčeného pacienta. Nejčastějšími Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

131

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

diagnózami, pro které jsou pacienti dispenzarizováni, zůstávají pollinosa, astma, stálá alergická rýma a atopická dermatitis. Celkem bylo pro uvedená onemocnění sledováno 893 tisíc pacientů. Zhoubné nádory (ZN) představují čtvrtinu všech úmrtí v ČR a druhou nejčastější příčinu smrti po kardiovaskulárních onemocněních. I přes rostoucí incidenci standardizovaná úmrtnost na ZN mírně klesá. V roce 2009 bylo do Národního onkologického registru ČR nově hlášeno 78 846 případů ZN včetně novotvarů in situ (dg. C00–C97 a D00–D09); z toho bylo 40 903 případů u mužů a 37 943 u žen. Počet nově zjištěných ZN na 100 tisíc obyvatel u mužů meziročně vzrostl o 3 % na 794,2 a u žen o procento poklesl na 710,4 případů. Standardizovaná míra incidence (dle evropského standardu) oproti roku 2008 celkově stagnovala (u mužů došlo k nárůstu na 700,2 a u žen k poklesu na 517,2 případů). ZN se častěji vyskytují ve vyšším věku. U mužů je dlouhodobě hlášeno ve věku 65 a více let 60 % ZN, u žen 55 %. Nejčastějším ZN, s podílem 24 % v roce 2009, byl „jiný ZN kůže“ (dg. C44), což je diagnóza s nízkou fatalitou. Druhým nejčastějším nádorem u mužů byl ZN prostaty se 119,5 případy na 100 tisíc mužů a u žen ZN prsu se 111,9 případy na 100 tisíc žen. Nejvyšší úmrtností se i v roce 2009 vyznačoval ZN plic (C34) u mužů se 77,0 úmrtími na 100 tisíc mužů a ZN prsu (C50) u žen se 30,1 úmrtími na 100 tisíc žen. Znečištěné životní prostředí, jmenovitě znečištění ovzduší, je jedním z faktorů, který se podílí na alergických onemocněních. Jejich počet stále narůstá. Počet pacientů léčených v alergologických ordinacích v kraji v roce 2010 byl 106 524, tj. 9 % všech obyvatel kraje. ARO jsou nejčastější skupinou onemocnění dětského věku a jejich výskyt je výsledkem působení řady vlivů, jako je epidemiologická situace, odolnost organismu, znečištění ovzduší a klimatické podmínky. Incidence ARO proto hraje důležitou roli v popisu zdravotního stavu obyvatelstva. V roce 2012 se uskutečnilo 254 tisíc případů hospitalizace obyvatel Jihomoravského kraje ve všech nemocnicích České republiky. Ženy se na hospitalizacích podílely 56 %. Na tisíc obyvatel kraje připadlo v průměru 217 hospitalizací; 196 na tisíc mužů a 238 na tisíc žen. Průměrná doba hospitalizace na všechny diagnózy dosahovala 7,0 dne u mužů i u žen. Nejčastější příčinou hospitalizace u mužů byly nemoci oběhové soustavy, následovaly poranění a otravy, nemoci trávicí soustavy a novotvary. U žen to byly hospitalizace související s těhotenstvím, porodem a šestinedělím a nemoci oběhové soustavy. Výše uvedené údaje nepostihují nemocnost zcela komplexně. Stále se snižující úmrtnost, prodlužující se naděje dožití a zrychlující se demografické stárnutí, zvyšují výskyt nemocí v populaci a narůstá objem potřebné zdravotní péče. Zároveň lze pozorovat pozitivní trend v celkové délce života prožitého ve zdraví, resp. bez dlouhodobého omezení.

12.3 Determinanty vlivů koncepce na veřejné zdraví Determinanty zdraví lze definovat jako osobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které významně ovlivňují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti. Determinanty působí na zdraví buď přímo, nebo zprostředkovaně a to jak pozitivně tak negativně. Zdraví obyvatel je ovlivňováno řadou faktorů. Působí na něj stav životního prostředí, zdravotní péče, životní styl obyvatel, vrozené dispozice i socioekonomické faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví, jedná se o většinu již posuzovaných vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz, možnosti trávení volného času apod. Vlivy koncepce na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva se tedy z velké části překrývají, avšak mohou existovat i vlivy s dopadem na životní prostředí, které se ve zdraví obyvatel přímo neprojeví, resp. které se neodrazí ve stavu životního prostředí, zato ale ovlivní lidské zdraví. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Sociální a socioekonomické faktory na individuální úrovni patří dnes k nejsilnějším determinantám zdraví. Lidé s nižšími příjmy, lidé s nižší úrovní vzdělání nebo osoby s nižším uplatněním na trhu práce (např. dlouhodobě nezaměstnaní) vykazují horší zdravotní stav víceméně ve všech oblastech zdraví (vyšší intenzita celkové úmrtnosti, vyšší podíl předčasných úmrtí, vyšší intenzita úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na řadu zhoubných novotvarů a na vnější příčiny, vyšší míra incidence řady chronických onemocnění, duševních poruch) než osoby s vyšším socioekonomickým postavením. Socioekonomické Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

132

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

rozdíly neexistují pouze mezi socioekonomicky nejslabší a nejsilnější skupinou, ale lze je vysledovat napříč celou společností. K rozdílům ve zdraví dochází jednak zprostředkovaně, skrz životní styl, dále v důsledku materiální deprivace a jednak to jsou psychosociální faktory, které způsobují socioekonomickou nerovnost ve zdraví. Osoby s nižším socioekonomickým postavením jsou častěji vystaveny rizikovým faktorům působícím negativně na zdravotní stav (např. chudoba, nezaměstnanost, fyzicky náročné pracovní prostředí, vykonávání nejistého zaměstnání, stres na pracovišti, neadekvátní odměna za vynaložené úsilí na pracovišti, nízká úroveň bydlení, dlouhodobý stres, nedostatek kontroly nad vlastním životem, sociální vyloučení) a často volí životní styl narušující, eventuálně poškozující zdraví. Naopak osoby s vyšším dosaženým vzděláním jsou k informacím o zdraví vnímavější a převážně bývají i nositeli pozitivních změn životního stylu, zároveň jsou tyto osoby schopny lépe využívat zdravotní péči (preventivní prohlídky, včasné řešení a vlastní iniciativa při řešení zdravotního problému, lepší komunikace a pochopení se s lékaři apod.). Přesto, že hlavními determinantami zdraví jsou individuální faktory jedince, nelze opomíjet vliv dalších vnějších faktorů na zdraví jedince a společnosti. Dnes již klasický model nerovnosti ve zdraví - Dahlgren a Whitehead (1991) - poukazuje na další roviny, které ovlivňují zdraví, a sice faktory související s obytným a pracovním prostředím, životními podmínkami, přístupu ke službám apod., kdy navíc všechny tyto faktory působí v kontextu socioekonomických, kulturních a přírodních podmínek celého regionu/společnosti. Socioekonomické rozdíly ve zdraví a životním stylu se tak projevují nejenom na individuální úrovni mezi jedinci nižší a vyšší socioekonomických skupin, ale i na kontextuální, tj. v tomto případě komunitní/regionální úrovni. Obyvatelstvo sociálně deprivované oblasti (např. sociálně vyloučené lokality) vykazuje horší zdravotní stav nejenom díky individuální socioekonomické pozici, ale k tomu navíc i působením samotného prostředí (tzv. neighbourhood effect).

12.3.1 Zdravotní determinanty relevantní vůči PRCR JMK 12.3.1.1 Kvalita životního prostředí Kvalita životního prostředí je jednou z determinant zdravotního stavu populace. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobuje znečištění životního prostředí v Evropském regionu 10 % až 20 % onemocnění. V Evropském regionu, stejně tak i v Česku, jsou hlavními determinantami lidského zdraví ze životního prostředí snížená kvalita ovzduší a zvýšené hladiny hluku v důsledku dopravy. Expozici populace ČR cizorodým látkám z potravin a příjmu pitné vody lze hodnotit jako příznivou. Pouze v důsledku znečištění ovzduší polétavým prachem v Evropě zemře předčasně přibližně 280 tisíc lidí. Nejvýznamnějšími zdravotními dopady expozice znečištěnému životnímu prostředí jsou respirační a gastrointestinální onemocnění, alergie, kardiovaskulární a metabolická onemocnění, vývojové a reprodukční poruchy, a také nádorová onemocnění. Expozice škodlivým látkám je třeba snižovat jak je to rozumně možné, neboť často jsou vědecky prokazovány zdravotní dopady i pro takové koncentrace škodlivin v prostředí, které byly dříve považovány za bezpečné; u látek s karcinogenním působením není možné stanovit bezpečnou mez vůbec a u mnoha látek není jejich působení při dlouhodobé a kombinované expozici nízkým dávkám dosud známo. Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který se výrazně podílí na ovlivnění lidského zdraví. Zhoršená kvalita ovzduší je zásadním problémem životního prostředí ČR a zůstává nevyhovující nejen ve velkých městech - v důsledku dopravy a průmyslu, ale také v malých sídlech, kde se spalují pevná paliva v zastaralých zařízeních. Dlouhodobě nejzávažnějším problémem zůstávají suspendované částice (PM10 a PM2,5) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU/BaP). V dopravou zatížených lokalitách dochází také k překračování limitních koncentrací pro oxid dusičitý (NO2). Nejvíce zatíženými oblastmi jsou velké aglomerace, jako Ostravsko-Karvinsko, Praha a Brno. V roce 2011 žilo v místech, kde bylo naplněno alespoň jedno z kritérií překročení imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 49 % obyvatel. Nadlimitní roční koncentraci benzo(a)pyrenu bylo vystaveno 42 % obyvatel (rok 2010). Hluk Jedním z negativních důsledků rostoucí životní úrovně i změny životního stylu je zvyšování podílu hluku na zhoršování životního prostředí obyvatelstva. Zvyšování hladiny hluku ve venkovním prostoru má neustále rostoucí tendenci především vlivem nárůstu automobilové dopravy.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

133

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Rozhodujícími zdroji hluku je doprava a výroba. Zatímco hluk z výroby se převážně omezuje na pracoviště s minimálními dosahy do okolí, hluk z dopravy prostupuje celým územím města. Hluk ze životního prostředí je považován za nejvýznamnější environmentální faktor hned za znečištěním ovzduší. Hluk ovlivňuje centrální nervový, kardiovaskulární a imunitní systém jedince. Majoritním zdrojem hluku (v mimopracovním prostředí) je doprava; v ČR na hlavních dopravních tazích dosahuje hlučnost hladin 70 až 85 dB. Strategické hlukové mapování bylo provedeno pro aglomerace nad 250 tisíc obyvatel a pro silnice s intenzitou dopravy nad 6 milionů vozidel za rok, významná letiště a železniční tratě. Podle Zprávy o zpracování strategické hlukové mapy ČR z roku 2007 bylo v I. kole hlukového mapování zjištěno, že v oblastech nad mezní hodnotou pro hluk ze silniční dopravy žije 226,7 tisíc obyvatel (z hlediska ukazatele hluku pro den, večer, noc). V Praze, Brně a Ostravě je vystaveno účinkům hluku přesahujícím hygienické limity zhruba 10 % populace. V některých obcích v blízkosti frekventovaných komunikací je nadměrnému hluku vystavena více jak ¼ obyvatel. Ve II. etapě hlukového mapování v roce 2012 bylo hlukové mapování provedeno pro aglomerace nad 100 tis. obyvatel (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec-Jablonec nad Nisou a Ústí nad Labem – Teplice, dále pro silnice po nichž projede více než 3 mil. vozidel ročně, železnice po nichž projede více než 30 tis. vlaků ročně a pro letiště Praha – Ruzyně. Mapy jsou dostupné na národním geoportálu INSPIRE. Rušení spánku je hlavní důsledek vliv environmentálního hluku. Může způsobit primární defekt během spánku a sekundární vliv, který se dostavuje den po nočním spánku, rušeném hlukem. Nepřerušovaný spánek je předpokladem pro dobré fyziologické a duševní funkce, primární vliv hluku přináší obtíže s usínáním, probouzení a změny spánkových stadií a hloubky spánku, růst krevního tlaku, tepové frekvence, tlakové amplitudy, vasokonstrikci, změny dýchání, arytmii a zvýšenou pohyblivost ve spánku. Pro dobré noční spaní přichází v úvahu hladina nepřekračující 30 dB (A) pro ustálený hluk. Mělo by se předcházet jednotlivým hlukům nad 45 dB. Pro stanovení nočních limitů se musí zohlednit přerušování hluku. Zranitelné podskupiny obecné populace by měly být chráněny. Příklady těchto skupin jsou: lidé s nemocemi nebo zdravotními problémy (např. hypertenzí), lidé v nemocnicích nebo rehabilitačních zařízeních, lidí se smyslovým postižením, slepí, lidé se sluchovým postižením, nenarozené děti, děti a novorozenci, starší populace obecně. Lidé s postižením sluchu jsou nejvíce omezováni ve srozumitelnosti řeči. Dokonce jen slabé postižení sluchu může způsobit velké neporozumění mluvené řeči v hlučném prostředí. Vodní zdroje – dostupnost pitné vody, koupací vody Bezpečná pitná voda je dalším základním požadavkem ochrany veřejného zdraví. Prostřednictvím pitné vody může být jedinec exponován biologickým, mikrobiologickým či chemickým agens nejenom konzumací, ale také sprchováním nebo vdechováním. Přes 93 % české populace bylo v roce 2011 zásobováno pitnou vodou z veřejných vodovodů, jejíž kvalita se v posledních dvou desetiletích zlepšila, a v posledních letech se výrazně nemění. Velikost odhadované expozice obyvatel zdraví škodlivým látkám z pitné vody je konstantní či mírně klesá. Více jak 80 % obyvatel bylo v roce 2011 zásobováno vodou, v níž nebylo ani u jednoho ze zdravotně závažných ukazatelů nalezeno překročení limitní hodnoty. Nejvýznamnější expozici z pitné vody představují dusičnany (v průměru zhruba 7 % hodnoty celkového denního přijatelného příjmu dusičnanů). Mikrobiologická kvalita pitné vody z veřejných vodovodů zůstává konstantní; výskyt epidemií z pitné vody je sporadický. Možná zdravotní rizika související se znečištěním povrchových vod se snižují. Problémem však stále zůstává znečišťování rozptýleného a plošného charakteru, tedy nekontrolovatelné množství odpadních vod z rozptýlené zástavby a ze zemědělství, především splachy hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Touto činností je zejména ohrožena populace (cca 7 %), která využívá vlastní zdroj pitné vody, kde lze předpokládat, že zde nedochází k pravidelným kontrolám kvality vody. Kvalitu rekreačních vod v České republice je možno hodnotit jako poměrně dobrou. V roce 2011 vyhovělo limitním požadavkům 87 % sledovaných koupališť (celkem 183). Největším problémem tuzemských přírodních vod nadále zůstává masový výskyt toxických sinic, způsobujících alergické reakce či akutní otravy. Změny klimatu Změny klimatu a extrémní výkyvy počasí výrazně ovlivňují lidské zdraví. Podle WHO vede zvýšení průměrné roční teploty o 1°C k růstu intenzity úmrtnosti o 1-3 %. Ohroženými skupinami obyvatel jsou především starší osoby a malé děti, které mají sníženou schopnost regulace tělesné teploty. Změna Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

134

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

teploty ohrožuje dále pacienty s astmatem, respiračními infekcemi či CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), kde zmíněné zvýšení průměrné roční teploty může vést k růstu intenzity úmrtnosti až o 6 %. Dochází také ke změnám v sezonním rozložení alergenních pylů, většinou se jedná o prodloužení sezónnosti a prodloužení trvání alergických poruch v průběhu roku. Dále dochází ke zvýšení produkce pylů některými rostlinami, či postupné migrace nových alergenních látek z jižních oblastí. Nárůst počtu horkých dnů, kdy je vzduch navíc silně znečištěn prachovými částicemi a přízemním ozonem, vede k nárůstu intenzity úmrtnosti na respirační a kardiovaskulární nemoci. Mírnější zimy v našem podnebném pásu pak vedou k posílení populací klíšťat (i k rozšíření jejich areálu působnosti) a k následnému šíření infekčních onemocnění přenášených zejména klíšťaty jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitida (v roce 2011 onemocnělo v ČR lymskou boreliózou téměř 5 tisíc osob a 860 osob potom klíšťovou encefalitidou). Zvýšení průměrné roční teploty má také nezanedbatelný vliv na kvalitu vod; nárůst průměrné teploty povrchových vod vede dlouhodobým změnám v kvalitě surové vody (například dochází ke zvýšení koncentrace organických látek, roste riziko bakteriálního a chemické znečištění vod). To v důsledku vede k vyšší náročnosti úpravy vody, riziku nižší účinnosti dezinfekce a riziku vyšší tvorby vedlejších produktů dezinfekce, které vznikají reakcí chloru či jiného dezinfekčního oxidantu s přírodně organickými látkami ve vodě. K nižšímu ředění mikrobiologického znečištění dochází nárůstem průměrných teplot i v případě koupacích vod; dochází k eutrofizaci (obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor, snížení obsahu volného kyslíku) a tím přemnožení cyanobakterií (sinic). Navíc se objevují některé dříve se nevyskytující sinice, produkující velmi účinné toxiny. Nakládání s půdou Ochrana půdy je klíčovým úkolem a to nejen ve vztahu k její úrodnosti (např. udržováním složek organické hmoty, ochrany struktury a zachování edafonu), ale rovněž při ochraně proti větrné a vodní erozi, nebo zabránění kontaminace půdy nežádoucími látkami. Uvážlivé využívání zemědělské půdy, včetně jejího zpracování, úpravy vodního režimu a zavlažování, vhodného střídání plodin, optimalizovaného používání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, zachování krajinných prvků, nebo zavádění protierozních opatření má rovněž širší dopad na životní prostředí jako je např. kvalita a vydatnost vodních zdrojů, agrobiodiverzita, nebo veřejné zdraví. Z hlediska veřejného zdraví je mimo hygienických vlivů nakládání s půdou důležité zejména z důvodů zajištění potravinové bezpečnosti a výživy obyvatelstva. Zdrojem znečištění půdy bývají zpravidla chemické látky, které pocházejí z průmyslových aktivit, jako je např. těžba a zpracování nerostných surovin. Velký podíl na znečištění půdy má i nesprávné ukládání odpadů a havárie spojené s úniky jedovatých látek. U zemědělské půdy mohou být zdrojem kontaminace chemicky vyrobená hnojiva, zejména pokud jsou použita v nesprávnou dobu (např. za deště, kdy může být hnojivo spláchnuto z půdy) a v nadměrném množství či nevhodném poměru. Dalším zdrojem kontaminace je používání chemických přípravků na ochranu rostlin, např. chemické postřiky k hubení škodlivých organismů – pesticidy, herbicidy, insekticidy a jiné. Kontaminaci půdy způsobují také imise ze znečištěného ovzduší z průmyslu a dopravy. Kontaminovaná půda se tak může stát zdrojem zdraví škodlivých látek. Lidé půdní částice vdechují ve formě prachu a půdy, které se běžně vyskytují na chodnících, vozovkách, zahrádkách, polích apod. Chemikálie můžeme rovněž přijímat z potravin vypěstovaných na chemicky ošetřovaných půdách nebo z potravin přímo chemicky ošetřených. 12.3.1.2 Socioekonomické vlivy Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti. Program rozvoje cestovního ruchu může tyto determinanty ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně – zvýšením vzdělanosti, podporou možností zdravého trávení volného času, podporou zaměstnanosti. Vzhledem k zaměření PRCR JMK 2014-2020 lze v řešeném případě uvažovat s následujícími faktory: •

Vzdělanost;

•

Zaměstnanost;

•

Možnosti zdravého trávení volného času;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

135

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Bezpečnost.

Jak bylo již výše uvedeno zdraví obyvatel je ovlivňováno řadou faktorů. Působí na něj stav životního prostředí, zdravotní péče, životní styl obyvatel, vrozené dispozice i socioekonomické faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví, jedná se o většinu již výše posuzovaných vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz apod. Vlivy koncepce na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva se tedy z velké části překrývají, avšak mohou existovat i vlivy s dopadem na životní prostředí, které se ve zdraví obyvatel přímo neprojeví (např. vodní cesta), resp. které se neodrazí ve stavu životního prostředí, zato ale ovlivní lidské zdraví (v tomto případě např. rozvoj produktů cestovního ruchu zaměřených na lázeňství a welness apod.). Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje může tyto determinanty ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně – podporou neformálního vzdělávání, podporou zaměstnanosti, změnou počtu pracovních příležitostí, kvalitou života v sídlech i na venkově, možnostmi zdravého využití volného času. Z výše uvedeného popisu zdravotních determinant, relevantních cílů koncepčních dokumentů v oblasti zdraví a zdravotního stavu obyvatel lze vyvodit následující zdravotní determinanty s vazbou k PRCR JMK 2014 – 2020: •

Faktory životního prostředí, zejména kvalita ovzduší, hluk, čistota vodních zdrojů, nakládání s půdou, klima apod.;

•

Zaměstnanost;

•

Vzdělanost;

•

Zdravé využití volného času;

•

Bezpečnost (od bezpečnosti dopravy, po např. kvalitní bezpečné stavební materiály, zejména v případě recyklace odpadů).

Tab. 9

Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce

Zdravotní determinanty

Aktivita s možným negativním vlivem na danou determinantu

Aktivita s možným pozitivním vlivem na danou determinantu

Faktory životního prostředí, zejména kvalita ovzduší, hluk, dostupnost vodních zdrojů, nakládání s půdou a 1 klimatické změny

2.1.3, 2.1.4, 2.2.2, 4.1.3, 4.2.1, 4.2.2, 4.2.3, 4.3.2, 4.3.3

2.1.4, 4.1.1, 4.1.2, 4.1.3, 4.2.1

Zaměstnanost

1.1.1, 1.1.2, 1.2.1, 1.2.2, 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3, 2.1.4, 2.2.2, 3.1.1, 3.1.2, 3.1.3, 3.1.4, 3.2.1, 3.2.2, 4.2.1, 4.3.1, 4.3.2, 4.3.3

Vzdělanost

1.1.2, 1.2.2, 4.1.3, 4.3.1

Zdravé využití volného času

2.1.4, 2.1.3, 4.2.3

Bezpečnost (od bezpečnosti dopravy, po např. kvalitní bezpečné stavební materiály, zejména v případě recyklace odpadů)

4.3.3

2.1.1, 2.1.3, 2.1.4, 4.2.1, 4.2.3, 4.3.2

Rozvoj dopravní infrastruktury bude mít potenciálně jak pozitivní vliv na bezpečnost obyvatel (zvýšená kvalita komunikací, bezpečnostní opatření typu mimoúrovňových křižovatek, obchvatů měst apod.), 1

Vlivy na kvalitu životního prostředí včetně faktorů ovlivňujících veřejné zdraví jsou podrobně vyhodnoceny na úrovni navrhovaných aktivit v rámci hodnotících tabulek viz kapitola 6.2.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

136

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

tak i vliv nepřímo negativní (rozvoj dopravní infrastruktury se odrazí v navýšení absolutního počtu vozidel na komunikacích a tak nepřímo povede k absolutnímu zvýšení počtu nehod). Negativně se projeví rovněž zvýšení intenzity letecké dopravy na letišti Brno – Tuřany z důvodu zvýšení hlukové zátěže území. Zda dojde spíše k negativnímu nebo pozitivnímu ovlivnění bezpečnosti obyvatelstva závisí na výběru projektů, které budou v rámci PRCR JMK 2014 – 2020 podpořeny. Obdobná charakteristika platí i pro ostatní specifické aktivity, u kterých byla identifikována nějaká potenciálně negativní a zároveň i pozitivní vazba na determinantu veřejného zdraví. Nebylo identifikováno žádné opatření, které by vykazovalo výrazně negativní vazbu na některou zdravotní determinantu, bez jiných pozitivních vlivů, a u kterého by zároveň nebylo možné tuto negativní vazbu eliminovat, nebo alespoň zmírnit pomocí správně nastavených kritérií pro implementaci koncepce.

12.4 Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 na veřejné zdraví Vyhodnocení vlivů Programu rozvoje Jihomoravského kraje na zdraví prostřednictvím životního prostředí: Vyhodnocení vlivů PRCR JMK 2014 - 2020 na veřejné zdraví vychází z relevantních cílů ochrany a podpory zdraví ve vztahu k životnímu prostředí, které lze nalézt v přijatých koncepcích, strategiích a akčních plánech na mezinárodní,národní úrovni i regionální úrovni (viz kapitola 5.2 a 12.1). Smyslem hodnocení vlivů PRCR JMK na veřejné zdraví je zjištění, zda předkládaná koncepce resp. její aktivity nenarušují cíle ochrany zdraví a zda v souladu s nimi napomáhá vytvářet podmínky pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V optimálním případě by realizace PRCR JMK 2014 – 2020 měla znamenat podporu zdraví obyvatelstva regionu. Byly hodnoceny možné vlivy opatření a aktivit PRCR JMK na tyto referenční cíle. Vzhledem k tomu, že vlivy PRCR JMK na ŽP byly vyhodnoceny již v předchozích kapitolách, a konkrétní vlivy ve specifických územích budou záviset na realizaci předkládaných projektů, nejsou v této části hodnoceny vlivy na veřejné zdraví zprostředkované životním prostředím. Požadavky a cíle veřejného zdraví vzhledem k vlivům na zdraví prostřednictvím životního prostředí byly zahrnuty do referenčních cílů ochrany životního prostředí a vlivy priorit, opatření resp. aktivit PRCR JMK na tyto cíle byly vyhodnoceny v rámci kapitoly 6.2. Potenciální dopady jednotlivých opatření na veřejné zdraví: Následující tabulka ukazuje možné dopady jednotlivých opatření PRCR JMK na veřejné zdraví tak, jak vyplynuly z vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Tab. 10 Potenciální dopady jednotlivých aktivit na veřejné zdraví Aktivita

Opatření může negativně ovlivnit veřejné zdraví pokud

Opatření může pozitivně ovlivnit veřejné zdraví pokud

1.1.1

-

Zvýší nabídku pracovních míst Zlepší možnosti zdravého trávení volného času

1.1.2

-

Zvýší nabídku pracovních míst Zvýší vzdělanost

1.2.1

-

Zvýší nabídku pracovních míst Zvýší vzdělanost

1.2.2

-

Zvýší vzdělanost pracovníků v cestovním ruchu

1.3.1

-

-

1.3.2

-

-

2.1.1

-

Zvýší nabídku pracovních míst

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

137

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

2.1.2

-

Kvalitní zemědělské výrobky povedou ke zlepšení výživy obyvatel Ekologizace zemědělství přispěje ke snížení emisí toxických látek do prostředí Stabilizuje nabídku pracovních míst v primárním sektoru

2.1.3

Povede ke zvýšení ekologické zátěže – hluk, emise do ovzduší, případně toxické látky (odpady, odpadní vody)

Zvýší nabídku možností zdravého trávení volného času Zvýší nabídku pracovních míst

2.1.4

-

Rozvoj cestovního ruchu umožní zdravé trávení volného času obyvatel Separované stezky (pěší, hipo, cyklo) povedou ke zvýšení bezpečnosti uživatelů

2.2.1

-

-

2.2.2

Zvýší množství emisí z dopravy i v jiných částech kraje

Zvýší nabídku pracovních míst Zlepší možnosti zdravého trávení volného času

2.2.3

-

-

3.1.1

-

Zvýší nabídku pracovních míst Zvýší kvalitu života obyvatel

3.1.2

-

Zvýší nabídku pracovních míst, Povede ke zlepšení hospodářské situace regionu a tím ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel

3.1.3

-

Zvýší nabídku pracovních míst, Povede ke zlepšení hospodářské situace regionu a tím ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel

3.1.4

-

Povede ke zlepšení hospodářské situace regionu a tím ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel Zprostředkovaně zvýšení nabídky pracovních míst

3.2.1

-

Povede ke zlepšení hospodářské situace regionu a tím ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel

3.2.2

-

Povede ke obyvatel

4.1.1

-

Povede ke zvýšení bezpečnosti území

4.1.2

-

Rozšíří možností zdravého využití volného času Povede ke zvýšení vzdělanosti Povede ke zvýšení zaměstnanosti

4.1.3

Zvýší možné zatížení životního prostředí nárůstem CR v oblasti – emise znečišťujících látek, hluk, toxické látky - odpady

Rozšíří možností zdravého využití volného času Povede ke zvýšení vzdělanosti

4.1.4

-

Povede ke zvýšení nabídky pracovních míst

4.2.1

Dojde k nárůstu motorové dopravy - zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, zatížení obyvatelstva hlukem, uvolňování toxických látek z provozu automobilové dopravy snížení bezpečnosti

Povede ke zvýšení vzdělanosti Povede ke zvýšení zaměstnanosti Vybudováním moderní dopravní infrastruktury dojde ke snížení zátěže obyvatelstva hlukem a emisemi z dopravy prostřednictvím odvedení dopravních zátěží mimo hustě obydlená území

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

zlepšení

socioekonomické situace

138

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

4.2.2

Povede ke zvýšení zatížení obyvatelstva hlukem Povede ke zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší

Povede ke zvýšení nabídky pracovních míst

4.2.3

Povede ke nárůstu motorové dopravy - zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, zatížení obyvatelstva hlukem, uvolňování toxických látek z provozu automobilové dopravy snížení bezpečnosti

Povede ke zvýšení nabídky pracovních míst Povede ke zvýšení bezpečnosti Povede ke snížení emisí podporou alternativních způsobů dopravy (železnice)

4.3.1

Povede k navýšení dopravy na dosud málo zatížených lokalitách – nárůst emisí z provozu motorových vozidel, zvýšení zatížení hlukem

Povede ke zvýšení nabídky pracovních míst rozložení náporu z extrémně turisticky vytížených do méně známých lokalit

4.3.2

Dojde k navýšení hluku a prašnosti v důsledku realizace projektů

Povede ke zvýšení nabídky pracovních míst Zvýšení vzdělanosti

4.3.3

Povede ke zvýšení hluku Povede ke zvýšení emisí z dopravy navýšení počtu návštěvníků Povede ke zvýšení produkce odpadů Povede k ohrožení vodních zdrojů

Povede ke zvýšení nabídky pracovních míst Povede ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel

vlivem

4.4.1

-

-

4.4.2

-

-

Podmínky implementace Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje z hlediska jeho vlivů na veřejné zdraví: Při rozhodování o podpoře projektů v rámci PRCR JMK 2014 – 2020 by měly mít relativní přednost projekty splňující následující kritéria: •

Projekty, které snižují zátěž ovzduší látkami z dopravy;

•

Projekty, které snižují spotřebu vody a zlepšují kvalitativní ukazatele vypouštěných odpadních vod;

•

Projekty, které snižují zátěž obyvatelstva hlukem z cestovního ruchu a dopravy;

•

Projekty, které umožňují zdravé trávení volného času;

•

Projekty, které zvyšují vzdělanost populace;

•

Projekty, které zvyšují nabídku pracovních míst;

•

Projekty, které zvyšují bezpečnost dopravy.

Pro sledování dopadů PRCR JMK a veřejné zdraví jsou využitelné následující indikátory: •

Pohyb obyvatelstva (sleduje UZIS, ČSÚ);

•

Specifická úmrtnost (sleduje UZIS);

•

Střední délka života při narození (sleduje UZIS, ČSÚ);

•

Index stáří (sleduje ČSÚ);

•

Nemocnost/úmrtnost na nejčastější civilizační onemocnění – kardiovaskulární onemocnění a nádory dle diagnostických skupin (sleduje ÚZIS);

•

Nemocnost na alergie a astma (sleduje ÚZIS);

•

Expozice hluku z dopravy;

•

Expozice znečištěnému ovzduší.

V této souvislosti je třeba konstatovat, že monitorování takto široce zaměřené koncepce, z hlediska veřejného zdraví je velmi obtížné, neboť vazba mezi indikátory veřejného zdraví a realizovanými aktivitami na základě PRCR JMK je většinou nepřímá resp. velmi těžce prokazatelná. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

139

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Závěry plynoucí z vyhodnocení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 na veřejné zdraví: Realizací PRCR JMK nebude většina zdravotních determinant významně dotčena. V optimálním případě bude mít Program pozitivní vliv na veřejné zdraví, zejména zlepšením ekonomických a sociálních determinant obyvatel. Jedná se o zvýšení nabídky pracovních míst, zlepšení možností vzdělávání, včetně rekvalifikací a celoživotního vzdělávání a možností zdravého trávení volného času. Pokud bude implementace Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 prováděna v souladu s výstupy jeho posouzení vlivů na životní prostředí, není očekáváno zhoršení životního prostředí a jeho zdravotních determinant. Potenciálně negativním vlivům na životní prostředí resp. veřejné zdraví lze předejít při výběru konkrétních projektů, resp. realizací opatření pro zamezení negativním vlivům na veřejné zdraví na úrovni realizace záměrů. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření (viz kapitola 7) nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

140

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Charakter koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje je střednědobým koncepčním dokumentem sloužícím k podpoře rozvoje tohoto hospodářského odvětví v Jihomoravském kraji a současně i jako nástroj řízení a koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 (dále jen PRCR JMK) navazuje na dosavadní Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro léta 2007 - 2013 tím, že využívá struktury zde navržených strategických cílů a opatření, vytyčených k jejich naplnění, a s přihlédnutím k omezeným rozpočtovým možnostem kraje, státního rozpočtu, dotačních titulů EU a ostatních subjektů a návrhovému období z nich činí základ pro vymezení hlavního rámce okruhů priorit, opatření a aktivit, která představují věcnou náplň návrhové části nového PRCR JMK. Po formální stránce se Program člení na dvě základní části, a to část analytickou (A-B) a návrhovou (C-E), která zahrnuje rovněž finanční rámec a implementaci PRCR JMK, dokument je dále doplněn přílohami (F). Součástí Programu je i ex-ante hodnocení (G). Úvodní část koncepce se zabývá souhrnným vyhodnocením naplňování v současnosti platného PRCR JMK s důrazem na jeho akční plán za období 2007 – 2012 z pohledu klíčových výstupů a stanovených parametrů/kritérií pro jednotlivé priority a opatření. Vyhodnocení je doplněno o vynaložené finanční náklady a zhodnocení finanční podpory ať už ze strany Jihomoravského kraje, Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod (dále jen „ROP JV“), Integrovaného operačního programu („IOP“) či jiných dotačních titulů. Analytická část, obsažená v části B koncepce, podrobněji hodnotí rozvoj území kraje za období let 2007– 2013 z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu a hodnotí současné dotační programy JMK a jejich provázanost na naplňování PRCR JMK 2007 – 2013. Dále se zabývá analýzou klíčových aspektů důležitých pro rozvoj cestovního ruchu (dále jen CR), jako jsou socioekonomické podmínky v kraji, nabídka a poptávka CR, konkurence v tomto odvětví a hlavní problémy jeho rozvoje v kraji. Stěžejní poznatky z analytické části koncentruje a shrnuje poslední bod analytické části, SWOT analýza, která ve stručných výrocích zachycuje klíčové skutečnosti o silných a slabých stránkách CR v kraji a o příležitostech a hrozbách působících na rozvoj CR v dotčeném území. Programová část, část C PRCR JMK se již zaměřuje na nové programové období 2014 – 2020. V úvodu seznamuje se strategickou vizí a čtyřmi principy rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje v dalších letech spolu s rozvojovými strategickými cíli. Z těchto cílů pak vycházejí navrhované priority, opatření a rozvojové aktivity cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Každá z aktivit je pak podrobněji rozvedena, definuje cíl, kterého by jejím prostřednictvím mělo být dosaženo. Je zde uveden nositel navržených aktivit, spolupracující subjekty, harmonogram realizace a finanční objem vyčleněný k podpoře spolu s původem těchto financí. Podrobněji jsou objemy financí a jejich možné zdroje vymezeny v části D - Finančním rámci programu. Pozornost je věnována možnostem financování navrhovaných aktivit ze státního rozpočtu, rozpočtu Jihomoravského kraje a souvisejících operačních programů umožňujících čerpání prostředků z evropských fondů. Možnost financování z těchto zdrojů je dále specifikována pro jednotlivé operační programy i jednotlivá opatření či aktivity. Za nejvýznamnější zdroje jsou považovány obecní rozpočty a prostředky podnikatelských subjektů. Implementační část (část E.) formuluje v návaznosti na Návrhovou část PRCR JMK implementační procesy a jejich nositele, kteří se budou podílet na naplňování programu a kteří budou sledovat výsledky jednotlivých aktivit v rámci monitoringu. Součástí PRCR JMK pro období 2014 – 2020 je ex-ante hodnocení souladu priorit PRCR JMK ve vztahu ke Strategii regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020, Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020, Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 a Integrovanému regionálnímu operačnímu programu. V části F. Přílohy jsou pak uvedeny vysvětlivky pojmů a zkratek použitých v programovém dokumentu, přehled projektů s úspěšnými a neúspěšnými žádostmi o podporu z ROP Jihovýchod v rámci oblasti cestovního ruchu v JMK (oblasti podpory 2.1 a 2.2); přehledná struktura návrhové části (priority a opatření) PRCR JMK 2007 – 2013; samostatný soubor s průřezovou PowerPoint prezentací k jednotlivým částem Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

141

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

PRCR JMK 2014+, které jsou určeny pro širokou veřejnost a volené orgány kraje, a přehled projektových záměrů z oblasti cestovního ruchu na období 2014 – 2020, které mají pouze informativní charakter. Charakter a obsah posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu JMK na životní prostředí Celkovým cílem Programu je zefektivnit rozvojové procesy Jihomoravského kraje a využít potenciálu kraje. Vyhodnocení vlivů koncepce (dále jen "vyhodnocení") PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014 - 2020 na životní prostředí je zpracováno dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon), a v rozsahu stanoveném v závěru zjišťovacího řízení dle § 10d zákona který byl vydán odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne 19. 12. 2013 pod číslem jednacím 91804/ENV/13. Proces posouzení vlivů koncepce na životní prostředí probíhal souběžně s přípravou samotného strategického dokumentu jako ex-ante hodnocení. V rámci procesu SEA byly hodnoceny všechny části Programu rozvoje Jihomoravského kraje. K vyhodnocení vlivů Programu rozvoje Jihomoravského kraje na životní prostředí byla použita metoda referenčních cílů. Referenční cíle ochrany životního prostředí představují základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí Programu rozvoje Jihomoravského kraje a slouží zejména k vyhodnocení souladu specifických cílů, priorit a opatření resp. v rámci nich navrhovaných aktivit s referenčními cíli ochrany životního prostředí. Cíle ochrany životního prostředí byly určeny na základě analýzy cílů specifikovaných v koncepčních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni analýzy stavu životního prostředí a hlavních problémů životního prostředí v regionu. V rámci vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí byly navrženy dílčí úpravy a podmínky implementace PRCR JMK. Dalším významným výstupem hodnocení je návrh systému výběru a hodnocení projektů a návrh systému sledování implementace koncepce. Součástí SEA vyhodnocení Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020 je rovněž vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví a lokality soustavy Natura 2000. Pro účely informování a zapojení veřejnosti do přípravy a posuzování Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014 – 2020 byly veškeré relevantní výstupy zveřejňovány na internetových stránkách kraje. Způsob a průběh posouzení Míra vlivu na jednotlivé složky životního prostředí bude záviset na stanovených opatřeních a jejich lokalizaci do konkrétního území. Vzhledem k charakteru koncepce tak nelze na úrovni SEA PRCR JMK hodnotit konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí resp. veřejného zdraví bez znalosti technického řešení a územní lokalizace jednotlivých podpořených projektů. To bude zejména v případě tzv. tvrdých investic náplní následujících stupňů přípravy konkrétních projektů, které budou vyhodnoceny z hlediska vlivů na životní prostředí v procesu EIA, a to do hloubky úměrné jejich potenciálním vlivům (dle rozsahu stanoveného ve zjišťovacím řízení). V rámci procesu SEA byly hodnoceny všechny části PRCR JMK. K vyhodnocení vlivů PRCR JMK na životní prostředí a veřejné zdraví byla použita metoda referenčních cílů. Referenční cíle ochrany životního prostředí představují základní rámec pro hodnocení jednotlivých částí PRCR JMK a slouží zejména k vyhodnocení souladu specifických cílů, priorit a opatření resp. v rámci nich navrhovaných aktivit s referenčními cíli ochrany životního prostředí. Referenční cíle ochrany životního prostředí byly vybrány na základě analýzy cílů specifikovaných v koncepčních dokumentech na národní, mezinárodní i regionální úrovni analýzy stavu životního prostředí a hlavních problémů životního prostředí v regionu. Součástí SEA vyhodnocení PRCR JMK je rovněž vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví a lokality soustavy Natura 2000. V rámci zpracování posouzení SEA byly ze strany zpracovatele SEA v případech, kde byl identifikován nesoulad znění Strategie s přijatými cíli a principy v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, navrženy úpravy textu koncepce ve formulaci jednotlivých opatření, tak, aby bylo dosaženo optimalizace koncepce s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a minimalizaci možných negativních vlivů. V rámci posouzení vlivů na životní prostředí byly dále navrženy podmínky a doporučení pro minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a indikátory pro monitoring implementace koncepce z hlediska vlivů jejího provádění na životní prostředí. Svým členěním odpovídá toto „Vyhodnocení“ příloze č.9 zákona č.100/2001 Sb. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem koncepce ve vztahu k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

142

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Posouzení vlivů PRCR JMK na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA dokumentace) bylo provedeno ve smyslu § 10c až § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Pro samotné posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví bylo využito multikriteriálního hodnocení pomocí metody referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Strategie byla rovněž podrobena posouzení vlivů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v rámci nějž budou vyhodnoceny možné vlivy realizace koncepce na lokality soustavy Natura 2000, jejich předměty ochrany a celistvost. Posouzení bylo provedeno v souladu s aktualizovanou Metodikou posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí - tj. byly posuzovány možné kumulativní a synergické vlivy opatření a aktivit na jednotlivé složky životního prostředí. Hodnocení se zaměřilo zejména na oblasti stanovené závěrem zjišťovacího řízení, který vydalo Ministerstvo životního prostředí k Oznámení koncepce. Základní závěry, ke kterým dospěl zpracovatel posouzení vlivů na životní prostředí: Lze očekávat, že koncepce může mít rovněž potenciálně negativní vlivy na životní prostředí - jedná se především o plánované aktivity v oblasti rozvoje infrastruktury cestovního ruchu a infrastruktury dopravní, a s tím spojené potenciální dopady na území, vodní toky či zvláště chráněná území. Tyto negativní vlivy však lze kvantifikovat pouze na konkrétní projektové úrovni se znalostí technologického řešení a konkrétního územního průmětu jednotlivých projektů. Na úrovni strategických opatření, což je předmětem řešení PRCR JMK, nelze přesně stanovit vlivy na konkrétní složky životního prostředí a už vůbec ne na konkrétní území v rámci řešeného území. Na druhé straně lze očekávat příznivé vlivy koncepce zejména vzhledem k významné podpoře zlepšování stavu životního prostředí a zmírňování dopadů lidské činnosti v oblasti cestovního ruchu na životní prostředí. Tato podpora je směřována především zvyšování bezpečnosti a kvality infrastruktury cestovního ruchu a zprostředkovaně i veřejného zdraví, přírody a krajiny díky spolupůsobení synergických aktivit z jiných odvětví strategického plánování JMK, které řeší opatření v rámci priority 4. Dále je významně vyjádřena podpora zvyšování vzdělanosti a informovanosti v cestovním ruchu včetně environmentálního vzdělávání. Z hlediska veřejného zdraví je klíčovým vlivem realizace PRCR JMK pozitivní dopad na možnosti trávení volného času a vhodné formy rekreace obyvatel. V optimálním případě bude mít Program pozitivní vliv na sociální determinanty veřejného zdraví, zejména zlepšením ekonomických a sociálních determinant zdraví obyvatel, zvýšení zaměstnanosti a vzdělanosti. Pokud bude implementace PRCR JMK prováděna v souladu s výstupy posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, není očekáváno zhoršení životního prostředí a jeho zdravotních determinant nad únosnou míru ve spojení s realizací navrhovaných aktivit. Potenciálně negativním vlivům na životní prostředí resp. veřejné zdraví lze předejít při výběru konkrétních projektů, zejména ve fázi jejich projektové přípravy a následné realizace opatření pro zamezení negativním vlivům na životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření pro zamezení zjištěným negativním vlivům Předmětem SEA hodnocení Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 bylo rovněž zjištění, zda a do jaké míry návrh koncepce zahrnuje environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci všech závažných negativních vlivů životního prostředí lze tedy chápat jako způsob a míru zohlednění problematiky životního prostředí a jeho ochrany v jednotlivých částech PRCR JMK 2014 - 2020. Na základě hodnocení návrhu opatření a aktivit koncepce a vyhodnocení jejich vlivu na referenční cíle ochrany životního prostředí (viz kapitola 6) byla za účelem zamezení identifikovaným potenciálním negativním vlivům a zpřehlednění koncepce bylo na úrovni SEA PRCR JMK navrženo několik reformulací navrhovaných cílů a opatření v rámci hodnoceného textu tak, aby byl zajištěn soulad koncepce s principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Jedná se o následující úpravy: •

Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu – upravit následující cíle vyznačeným způsobem: •

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

143

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

•

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“.

•

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“ – upravit název opatření vyznačeným způsobem.

•

Aktivita 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou „s respektováním environmentálních hodnot a limitů územ“í – upravit vyznačeným způsobem.

Nedílnou součástí opatření pro zamezení významných negativních dopadů realizace PRCR JMK na životní prostředí je navržený soubor environmentálních kritérií pro systém výběru projektů, které budou na základě koncepce podpořeny, a návrh indikátorů pro hodnocení implementace předkládaného dokumentu. Realizace návrhu environmentálních kritérií by měla při výběru konkrétních projektů vést k relativnímu upřednostnění environmentálně šetrných projektů a projektů, které by mohly přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v kraji, a zároveň by měla zamezit podpoře projektů s potenciálně významnými negativními vlivy na životní prostředí. Pomocí indikátorů pro hodnocení implementace Programu rozvoje cestovního ruchu bude možné monitorovat přínosy jeho realizace pro životní prostředí a vyvodit důsledky pro další návrhová období. Shrnutí: Při výstavbě infrastruktury cestovního ruchu je nutné respektovat zvláště chráněná území, významnější centra biodiverzity, místa s vyšším podílem přírodních biotopů a výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů a respektovat co nejvíce krajinný ráz. Pokud tyto vlivy nelze zcela eliminovat, je třeba vybrat variantu s nejmenším možným vlivem. Při rozšíření a modernizaci infrastruktury cestovního ruchu a rovněž při realizaci organizačních opatření v cestovním ruchu, je třeba minimalizovat vlivy na životní prostředí volbou vhodné trasy a konkrétního technického řešení resp. stanovením maximální únosnosti z hlediska návštěvnosti atraktivit cestovního ruchu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kromě zvláště chráněných území, přírodních biotopů a biotopů významných druhů, prvků ÚSES, VKP, také okolí shromaždišť vodních ptáků, hnízdišť dravců, přechodům přes vodní toky a lesní komplexy apod. Obecně je potřebné při plánování investic zahrnujících výstavbu upřednostňovat řešení minimalizující nároky na zábory půdy a vytvářet podmínky pro šetrné využívání surovin, včetně recyklace a druhotného využívání (např. stavebních surovin). Případnou výstavbu objektů a zařízení cestovního ruchu a související infrastruktury včetně liniových staveb je vhodné situovat mimo zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000. Jednotlivé záměry výstavby těchto objektů je třeba podrobit procesu hodnocení dle §45i resp. §67 zák. č. 114/1192 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, eventuálně dalším legislativním procesům, pokud se prokáže tato potřeba. Každý jednotlivý projekt musí před svým schválením projít systémem výběru projektů včetně environmentálních kritérií tak, jak byl navržen v rámci SEA PRCR JMK. Zároveň musí být každý projekt s konkrétním územním průmětem podroben posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA) pokud svým charakterem tomuto posouzení podléhá. Závěr: Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných podmínek a doporučení uvedených níže nedojde k závažnějšímu ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na jednotlivé složky životního prostředí. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na životní prostředí ani na veřejné zdraví. Ze strany zpracovatele posouzení vlivů PRCR JMK tak bylo navrženo Souhlasné stanovisko k verzi koncepce září 2013 za předpokladu uplatnění výše uvedených podmínek a doporučení.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

144

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

14. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Proces posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 probíhal spolu s přípravou samotného strategického dokumentu. Veřejnost stejně jako dotčené orgány státní správy i územní samosprávné celky měly možnost vznášet připomínky či dotazy v průběhu celého dosavadního průběhu posouzení. Vypořádání připomínek veřejnosti a způsob zohlednění závěru zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí jsou uvedeny v příloze 2 a 3 tohoto dokumentu. Připomínky, které byly vzneseny k samotnému strategickému dokumentu v rámci připomínkových řízení při jeho pořizování jsou součástí přílohy F.4. Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

145

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

15. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 163/2006 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo předloženo Ministerstvu životního prostředí, zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12. 11. 2013 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 19. 12. 2013 pod číslem jednacím 91804/ENV/13. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaném v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ... ... 2014 a po kontrole náležitostí byl dne ... ... 2014 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020" včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ... ... 2014 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje…. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne … ... 2014. Stručný popis koncepce: Předkládaná koncepce představuje pokračování stávajícího Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007 – 2013, který je součástí aktivní politiky Jihomoravského kraje, kdy jako základní koncepční dokument podporuje rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území, a tím napomáhá socioekonomické situaci a kulturnímu rozvoji regionu s ohledem na udržitelný rozvoj území a zájmy jeho obyvatel. Koncepce pokrývá plánovací období 2014 – 2020. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje je jedním z nástrojů řízení a koordinace rozvoje kraje. V návaznosti na vizi a strategické cíle přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje a ve vazbě na programové priority politické reprezentace kraje konkretizuje pro plánovací období cíle, priority a rozvojové aktivit v kraji v oblasti cestovního ruchu. Hlavním aktérem zpracování a realizace je Jihomoravský kraj jako samosprávný subjekt. Koncepce hodnotí naplňování stávajícího Programu, dle stanovených cílů a priorit vymezuje opatření a rozvojové aktivity a stanovuje způsob a pravidla financování a implementace Programu v následujícím programovém období. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020 je strukturován následovně: A. Zhodnocení naplňování Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2007 – 2013 za období let 2007 – 2012 B. Analytická část C. Programová část PRCR JMK 2014+ D. Finanční rámec PRCR JMK 2014+ E. Implementace PRCR JMK 2014+ F. Přílohy G. Hodnocení ex-ante Zpracovatelem dokumentu je firma GaREP, spol. s r.o. Po formální stránce se Program člení na dvě základní části, a to část analytickou (A-B) a návrhovou (C-E), která zahrnuje rovněž finanční rámec a implementaci PRCR JMK, dokument je dále doplněn přílohami (F). Součástí Programu je i ex-ante hodnocení (G). Úvodní část koncepce se zabývá souhrnným vyhodnocením naplňování v současnosti platného PRCR JMK s důrazem na jeho akční plán za období 2007 – 2012 z pohledu klíčových výstupů a stanovených parametrů/kritérií pro jednotlivé priority a opatření. Vyhodnocení je doplněno o vynaložené finanční náklady a zhodnocení finanční podpory ať už ze strany Jihomoravského kraje, Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod (dále jen „ROP JV“), Integrovaného operačního programu („IOP“) či jiných dotačních titulů. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

146

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

Analytická část, obsažená v části B koncepce, podrobněji hodnotí rozvoj území kraje za období let 2007– 2013 z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu a hodnotí současné dotační programy JMK a jejich provázanost na naplňování PRCR JMK 2007 – 2013. Dále se zabývá analýzou klíčových aspektů důležitých pro rozvoj cestovního ruchu (dále jen CR), jako jsou socioekonomické podmínky v kraji, nabídka a poptávka CR, konkurence v tomto odvětví a hlavní problémy jeho rozvoje v kraji. Stěžejní poznatky z analytické části koncentruje a shrnuje poslední bod analytické části, SWOT analýza, která ve stručných výrocích zachycuje klíčové skutečnosti o silných a slabých stránkách CR v kraji a o příležitostech a hrozbách působících na rozvoj CR v dotčeném území. Programová část, část C PRCR JMK se již zaměřuje na nové programové období 2014 – 2020. V úvodu seznamuje se strategickou vizí a čtyřmi principy rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje v dalších letech spolu s rozvojovými strategickými cíli. Z těchto cílů pak vycházejí navrhované priority, opatření a rozvojové aktivity cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Každá z aktivit je pak podrobněji rozvedena, definuje cíl, kterého by jejím prostřednictvím mělo být dosaženo. Je zde uveden nositel navržených aktivit, spolupracující subjekty, harmonogram realizace a finanční objem vyčleněný k podpoře spolu s původem těchto financí. Podrobněji jsou objemy financí a jejich možné zdroje vymezeny v části D - Finančním rámci programu. Pozornost je věnována možnostem financování navrhovaných aktivit ze státního rozpočtu, rozpočtu Jihomoravského kraje a souvisejících operačních programů umožňujících čerpání prostředků z evropských fondů. Možnost financování z těchto zdrojů je dále specifikována pro jednotlivé operační programy i jednotlivá opatření či aktivity. Za nejvýznamnější zdroje jsou považovány obecní rozpočty a prostředky podnikatelských subjektů. Implementační část (část E.) formuluje v návaznosti na Návrhovou část PRCR JMK implementační procesy a jejich nositele, kteří se budou podílet na naplňování programu a kteří budou sledovat výsledky jednotlivých aktivit v rámci monitoringu. Součástí PRCR JMK pro období 2014 – 2020 je ex-ante hodnocení souladu priorit PRCR JMK ve vztahu ke Strategii regionálního rozvoje ČR na období 2014–2020, Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020, Strategii rozvoje Jihomoravského kraje 2020, Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2014–2017 a Integrovanému regionálnímu operačnímu programu. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020 na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA dokumentace) bylo provedeno ve smyslu § 10c až § 10f zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení bylo zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., se zaměřením na oblasti stanovené závěrem zjišťovacího řízení, vydaného podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne 19. 12. 2013, č.j.: 91804/ENV/13. Pro samotné posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví bylo využito multikriteriálního hodnocení pomocí metody referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Strategie byla rovněž podrobena posouzení vlivů dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v rámci nějž budou vyhodnoceny možné vlivy realizace koncepce na lokality soustavy Natura 2000, jejich předměty ochrany a celistvost. Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

147

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu koncepce

„Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020“ verze prosinec 2013 Předkladatel koncepce: Jihomoravský kraj Zpracovatel posouzení:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o.

(osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 1278/167/OPVŽP/97) Ing. Pavel Koláček, PhD., (autorizace č.j. 630/214/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

Realizace koncepce " Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020 " nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A). Realizace koncepce " Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020 " nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 ani jejich předměty ochrany za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B). A. Podmínky souhlasného stanoviska: 1) Na koncepci navazující strategie, projekty a záměry budou podrobeny hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA, EIA), pokud tak stanoví zákon č.100/2001 Sb. v platném znění. V případě navazujících variantních řešení záměrů nových staveb bude vybrána varianta s minimálními dopady na ŽP a ochranu veřejného zdraví. 2) Konkrétní projekty, aktivity a opatření budou uskutečňovány za respektování ochrany ZCHÚ a lokalit zvláště chráněných druhů, včetně obecné ochrany přírody, v souladu se zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 3) V rámci projektové přípravy staveb, navazujících na Program rozvoje cestovního ruchu nedopustit, resp. minimalizovat zásahy stavby a provozu infrastruktury cestovního ruchu do biotopů zvláště chráněných druhů, včetně jejich potravních lokalit a migračních koridorů. 4) V následných krocích případné aplikace koncepce na řešení letecké dopravy vést vzletové, letové a přistávací koridory mimo známé tahové koridory ptáků a současně zohlednit jejich hnízdní a potravní lokality. Zajistit ochranu hlukově chráněných objektů před hlukem z leteckého provozu. 5) Budou provedeny následující textové úpravy v návrhové části koncepce: • Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu – upravit následující cíle vyznačeným způsobem: •

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;

•

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;.

• Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů“;.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

148

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

• Aktivita 2.1.3: Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou doplnit text: „s respektováním environmentálních hodnot a limitů území“. 6) V pravidelných intervalech vyhodnocovat vliv implementace koncepce (včetně vlivů na životní prostředí) se zveřejňováním souhrnné zprávy. V případě zjišťování významných negativních vlivů PRCR JMK na životní prostředí provádět průběžnou aktualizaci této hodnocené koncepce. B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: 1. Každý cíl resp. opatření navržené v PRCR JMK 2020 – 2014 bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Při možných variantách vždy preferovat umístění infrastruktury cestovního ruchu mimo lokality soustavy Natura 2000. Konečný návrh řešit v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny 2. U těch cílů a priorit, u nichž byl identifikován potenciálně možný negativní vliv (označený ?), musí být v další fázi detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

149

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Dokumentace

16. PŘÍLOHY Příloha 1:

Posouzení vlivů koncepce dle § 45i, zákona č. 114/1992 Sb. (Ing. Pavel Koláček, Ph.D.)

Příloha 2:

Vypořádání vyjádření obdržených v průběhu zjišťovacího řízení

Příloha 3:

Vypořádání závěru zjišťovacího řízení

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis oprávněného zástupce předkladatele oznámení, zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení, se nachází v jeho úvodní části.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

150

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Posouzení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/1992 Sb.

leden 2014

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Zpracovatelé posouzení

Objednatel:

Posouzení zpracoval:

AMEC s.r.o., Křenová 184/58 602 00 Brno

Ing. Pavel Koláček, Ph.D. držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i č. j.: 2915/ENV/12 128/630/12 ze dne 20. 1. 2012

Sušilova 7, 602 00 Brno Tel.: 739 368 750 Email: [email protected]

Datum zpracování posouzení

13. 1. 2014

Strana: 1 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Obsah Zpracovatelé posouzení...............................................................................................................................1 Obsah...........................................................................................................................................................2 I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ ..........................................................................................................................3 II. ÚDAJE O KONCEPCI, PŘEDMĚT POSOUZENÍ KONCEPCE ..............................................................4 2.1 Základní údaje ....................................................................................................................................4 2.2 Obsah koncepce ................................................................................................................................4 2.3 Hlavní cíle koncepce ..........................................................................................................................4 2.4 Stanovení variant koncepce ...............................................................................................................7 III. IDENTIFIKACE EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ ...................................8 3.1 Stručný popis evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ...........................................................8 3.2 Identifikace evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ........................................................... 20 IV. VLASTNÍ POSOUZENÍ KONCEPCE .................................................................................................. 21 4.1. Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.................... 21 4.2 Hodnocení úplnosti podkladů .......................................................................................................... 22 4.3 Vyhodnocení vlivů realizace koncepce a jejich významnost na lokality soustavy Natura 2000 ..... 22 4.4 Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ........... 29 4.5 Vyhodnocení koncepce z hlediska kumulativních vlivů .................................................................. 29 4.6 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na lokality soustavy Natura 2000 ....... 29 4.7 Návrh konkrétních opatření k eliminaci případných negativních vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 ..................................................................................................................................... 29 V. SHRNUTÍ A ZÁVĚR ............................................................................................................................. 31 VI. PŘÍLOHY ............................................................................................................................................. 32

Strana: 2 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

I. ÚVOD, CÍL POSOUZENÍ Vyhodnocení vlivů koncepce "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje" (dále jen PRCR JMK) na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 bylo zadáno v měsíci prosinci 2013. Požadavek vyhodnocení dle §45i vyplynul ze závěru zjišťovacího řízení vydaných MŽP ČR (č.j.: 91804/ENV/13 ze dne 19.12. 2013), kde je požadováno mimo jiné i vyhodnocení vlivů předmětné koncepce na území soustavy Natura 2000, tj. vyhodnocení ve smyslu §45i zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění. Předmětem hodnocení je oborová koncepce v působnosti kraje - Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Ta představuje strategický dokument kraje v oblasti cestovního ruchu. Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda má koncepce významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO). Hodnocení proběhlo v prosinci 2013 a lednu 2014, souběžně s hodnocením vlivů koncepce na životní prostředí - SEA.

Strana: 3 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

II. ÚDAJE O KONCEPCI, PŘEDMĚT POSOUZENÍ KONCEPCE 2.1 Základní údaje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje představuje základní strategický dokument kraje v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Představuje hlavní nástroj podpory rozvoje turistického ruchu na území Jihomoravského kraje v letech 2014 - 2020. Smyslem je strategická podpora sektoru v oblasti turistického ruchu jako významného segmentu v rámci ekonomického a sociokulturního rozvoje regionu. Navazuje na na předchozí dokument zpracovaný pro období 2007 - 2013.

2.2 Obsah koncepce Jedná se o koncepci připravovanou jako nový strategický dokument pro období 2014 - 2020. PRCR JMK členěna na následující části: 1. Analytická část (části A+B) 2. Návrhová část (C+D+E+G) 3. Přílohy (F) V analytické části dokument zhodnocuje naplňování cílů PRCR JMK v období 2007 - 2012, vč. doporučení pro aktuální období 2014 - 2020 plynoucích ze zhodnocení stávající koncepce. Vlastní analytická část pak zhodnocuje dosavadní rozvoj území Jihomoravského kraje za období let 2007 - 2013 a to z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu v Jihomoravském kraji s důrazem na plnění projektů z akčního plánu PRCR. Dále zhodnocuje stávající dotační programy a jejich provázanost s PRCR JMK 2007 - 2013 a základní socioekonomické podmínky pro rozvoj turistického ruchu v kraji. Dále je v této části provedena analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu a analýza konkurence. Rovněž jsou vyhodnoceny problémy v oblasti cestovního ruchu a v závěru analytické části je zpracována SWOT analýza. V rámci návrhové části je těžištěm především formulace strategických vizí a cílů rozvoje cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje, dále pak definuje jednotlivé programové priority, opatření a rozvojové aktivity. Dále je zde stanoven finanční rámec a zhodnocení vazby rozvojových aktivit na možnosti financování. Nedílnou součástí návrhové části je implementace PRCR JMK a posouzení koncepce ex-ante z hledisek provázanosti s nadřazenými či souvisejícími strategickými dokumenty v oblasti regionálního rozvoje, cestovního ruchu a Integrovaného regionálního operačního programu. V přílohové části jsou zejména vypořádány připomínky vznesené v průběhu zpracování PRCR JMK. Dále je zde prezentován přehled úspěšných ale i neúspěšných projektů z hlediska žádosti o podporu z fondu ROP Jihozápad v Jihomoravském kraji. Dále je zde prezentována struktura návrhové části (priority a opatření) PRCR JMK 2007 - 2013, dále PRCR JMK 2014 - 2020, mapové přílohy a konkrétní projektové záměry z oblasti cestovního ruchu na období 2014 - 2020.

2.3 Hlavní cíle koncepce Strategická vize Jihomoravského kraje v období 2014 - 2020 Strategická vize představuje dlouhodobý obraz o budoucnosti kraje, o tom, jak se bude kraj měnit a zlepšovat v oblasti cestovního ruchu. Vize představuje určitou „směrovku“ rozvoje. Naplnění vize by mělo být dosaženo realizací celého dokumentu. Strategická vize je definována zejména na základě výsledků a závěrů předchozích bodů PRCR JMK 2014–2020 (části A + B), aby byla zajištěna její budoucí reálnost a splnitelnost.

Strana: 4 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ ATRAKTIVNÍ REGION S BOHATOU NABÍDKOU A KVALITNÍMI SLUŽBAMI

Strategická vize kraje je založena na čtyřech principech rozvoje

KOORDINACE A SPOLUPRÁCE

SEGMENTACE

EFEKTIVITA

KVALITA

1. KOORDINACE A SPOLUPRÁCE - je nutný základní atribut k naplnění strategické vize rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Pokud se toto nepodaří naplnit, nelze předpokládat ani splnění dalších principů rozvoje. Koordinace a spolupráce musí spočívat zejména ve vyřešení dlouhodobě nepřehledné situace v oblasti řízení cestovního ruchu na krajské úrovni včetně koordinace činnosti relevantních odborů KrÚ na jedné straně a hlavně nastavení řídících struktur v podobě institucionálního zabezpečení na úrovni turistických oblastí kraje na straně druhé. Koordinace a spolupráce u takto nastavených struktur pak musí probíhat jak na úrovni vertikální, tak i na úrovni horizontální. 2. SEGMENTACE - je potřebná na několika úrovních rozvoje kraje. Primárně je potřebné začít uplatňovat segmentaci pří řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji, a to v územní struktuře kraj–oblast–lokalita. Následně na to je potřebné segmentovat cílové skupiny domácích i zahraničních návštěvníků a dle nich začít uplatňovat vybrané nástroje pro budování potřebné infrastruktury a služeb a na to navázané marketingové nástroje, které napomohou do kraje nejen přilákat ale hlavně delší dobu udržet větší množství návštěvníků. 3. EFEKTIVITA - je v současné „úsporné“ době a době měnících se zvyklostí návštěvníků principem, kterým by se měli řídit všichni dotčení aktéři rozvoje cestovního ruchu v kraji. Efektivita se musí aplikovat zejména v oblasti kvalitních marketingových aktivit a turistických služeb a musí být postavená na vzájemné spolupráci a koordinaci relevantních subjektů. K tomu, aby realizované činnosti byly efektivní je ale nutné znát řádnou zpětnou vazbu. 4. KVALITA - je princip, který se nejvíce dotýká přímo samotných návštěvníků kraje a většinou se řadí mezi zásadní aspekty při rozhodování o opětovném návratu spokojeného návštěvníka zpět do území. Klientský tlak na zvyšování kvality již lze pozorovat minimálně v posledních 10 letech, ale adekvátní odezva na tento trend se zatím ve všech částech kraje neprojevila. I z toho důvodu bude nutná cílená podpora rozvoje vybrané turistické infrastruktury a služeb za účelem zvýšení jejich kvality. Z tohoto zorného úhlu jsou navrhovány následující rozvojové strategické cíle, a to jak pro úroveň krajskou, tj. pro Jihomoravský kraj, tak pro úroveň jeho jednotlivých turistických oblastí. Stanovení dlouhodobých strategických cílů a jejich naplňování bude rozpracováno pomocí programové části PRCR JMK 2014 2020 ve struktuře priorita - opatření - aktivita.

Strana: 5 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Přehled strategických cílů: −

Podpořit vybudování adekvátních a efektivních organizačních struktur na úrovni jednotlivých turistických oblastí kraje;

−

Zkvalitnit základní a rozšířit doprovodnou turistickou infrastrukturu;

−

Vytvořit a nabídnout cílovým skupinám návštěvníků konkurenceschopné turistické produkty a pobytové programy;

−

Zvýšit a podpořit dostupnost cílů cestovního ruchu veřejnou dopravou včetně její propagace a informační kampaně;

−

Koncentrovat marketingové aktivity na podporu prodeje a distribuci těchto produktů a programů;

−

Tvorba nových pracovních příležitostí a rozvoj malého a středního podnikání (zejména v hospodářsky slabých oblastech s vysokou nezaměstnaností);

−

Zvýšení příjmů z cestovního ruchu do veřejných rozpočtů;

−

Podpořit opatření vedoucí k rovnoměrnějšímu rozprostření návštěvníků v atraktivních lokalitách kraje i do jejich širšího okolí;

−

Prodloužit průměrnou dobu pobytu návštěvníků v kraji;

−

Zvyšovat celkovou pozitivní image kraje v České republice i v zahraničí.

Programové priority a opatření v období 2014 - 2020 Na základě výsledků analytické části dokumentu a definovaných východisek byly v návrhové části (C+D+E+G) pro období 2014 - 2020 navrženy čtyři priority (11 opatření a 31 aktivit) rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Priorita 1. Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu - Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava (CCR JM) Dílčí aktivity: 1.1.1 Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM 1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje Dílčí aktivity: 1.2.1 Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených 1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu Dílčí aktivity: 1.3.1 Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu 1.3.2 Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu Priorita 2. Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Dílčí aktivity: 2.1.1 Zvyšování standardu ubytovacích zařízení 2.1.2 Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů 2.2.3 Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou

Strana: 6 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

2.2.4 Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování Dílčí aktivity: 2.2.1 Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC 2.2.2 Podpora turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje 2.3.4 Pravidelný monitoring a hodnocení služeb Priorita 3. Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje Dílčí aktivity: 3.1.1 Vytváření image/značky kraje a jeho turistických oblastí 3.1.2 Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí 3.1.3 Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci 3.1.4 Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu Dílčí aktivity: 3.2.1 Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu 3.2.2 Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR Priorita 4. Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí Dílčí aktivity: 4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch 4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví kraje 4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Dílčí aktivity: 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje 4.1.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch 4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek Dílčí aktivity: 4.3.1 Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje 4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům 4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů Dílčí aktivity: 4.4.1 Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch 4.4.2 Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu

2.4 Stanovení variant koncepce Předmětná koncepce byla zpracována invariantně, jedná se tak o variantu aktivní.

Strana: 7 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

III. IDENTIFIKACE EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ Předmětné posouzení řeší koncepci na úrovni kraje. PRCR JMK jako strategický dokument významu z logiky věci u četných problematických okruhů pracuje na úrovni jisté obecnosti a v mnoha ohledech tedy nepředstavuje klasickou strategii, či koncepci s jednoznačně identifikovatelným územním dopadem. Přesto z některých návrhových opatření a cílů vyplývají možné potenciální územní střety (viz podrobněji v kapitole IV.).

3.1 Stručný popis evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Soustava Natura 2000 na území Jihomoravského kraje byla z velké části vymezena v rámci již dříve vyhlášených velkoplošných (NP, CHKO) i maloplošných chráněných území (NPR, NPP, PR, PP). V případě některých částí soustavy Natura 2000 (zejména se to týká ptačích oblastí) se však jedná o zcela nová území s ochranným režimem. Na území Jihomoravského kraje je dle Nařízení vlády č. 318/2013 Sb. ze dne 14. 10. 2013 vyhlášeno a vymezeno 187 Evropsky významných lokalit a 8 ptačích oblastí. Dalších 8 evropsky významných lokalit do území Jihomoravského kraje zasahuje ze sousedních krajů, a to z Kraje Vysočina a Zlínského kraje. Obr.: Vymezení soustavy Natura 2000 na území Jihomoravského kraje; zelená - evropsky významné lokality, fialová - ptačí oblasti (Zdroj: AOPK ČR)

Strana: 8 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Níže, v následujících tabulkových přehledech je uveden seznam evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, jež leží na území Jihomoravského kraje či do něj zasahují. Tab.: Evropsky významné lokality Kód lokality CZ0623022 CZ0620001 CZ0623803 CZ0622220 CZ0724090

Název Baštinský potok Bezourek Bezručova alej Bílá hora Bílé Karpaty

Rozloha /ha 9,98 1,81 15,7528 1,68 20043,3

CZ0623035

Bílý kopec u Čejče

74,2733

CZ0622150 CZ0623701 CZ0623702 CZ0624094

Biskoupský kopec Blansko - kostel Borotín - zámek Bosonožský hájek

8,11 0,0704 0,1174 48,0958

CZ0623798

Božické rybníky

57,4479

CZ0623772 CZ0623003 CZ0623004

Božický mokřad Břeclav - kaple u nádraží Břežanka a Břežanský rybník

4,68 0,0445 20,0124

CZ0623775 CZ0620073

Bučovice - zámek Bzenecká střelnice

0,3213 28,7441

CZ0623345 CZ0623354 CZ0624116

Citonice - rybník Skalka Crhov - Rozsíčka Čejkovické Špidláky

2,98 27,4885 17,3453

CZ0623359 CZ0620194

Čekal Čepičkův vrch a údolí Hodonínky

3,04 187,4357

CZ0624062

Černecký a Milonický hájek

204,0365

Předmět ochrany piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) 6240* - Subpanonské stepní trávníky páchník hnědý (Osmoderma eremita)* koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 3140 - Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 7230 - Zásaditá slatiniště 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy bourovec trnkový (Eriogaster catax) hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia)* střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) vrkoč útlý (Vertigo angustior) žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) chrobák jednorohý (Bolbelasmus unicornis) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) netopýr velký (Myotis myotis) netopýr velký (Myotis myotis) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) kuňka ohnivá (Bombina bombina) netopýr velký (Myotis myotis) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) netopýr velký (Myotis myotis) 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) čolek dravý (Triturus carnifex) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky katrán tatarský (Crambe tataria) pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii)* střevlík panonský (Carabus hungaricus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

Strana: 9 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624072

Čertoryje

4855,0568

CZ0622181 CZ0620002

Červené stráně Člupy

6,38 18,0451

CZ0724091

Chřiby

19226.4512

CZ0623703 CZ0612133 CZ0624104

Dědice - kostel Dědkovo Děvín

0,0600 5,6 406,3195

CZ0623704 CZ0623697

Dlouhá Lhota Doubravník - kostel

0,0373 0,1210

3140 - Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy bourovec trnkový (Eriogaster catax) mečík bahenní (Gladiolus palustris) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia)* střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) hvozdík moravský (Dianthus moravicus)* 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220* - Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) tesařík alpský (Rosalia alpina)* vrkoč útlý (Vertigo angustior) netopýr velký (Myotis myotis) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 8160* - Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91G0* - Panonské dubohabřiny 91H0* - Panonské šípákové doubravy hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri)* kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) střevlík panonský (Carabus hungaricus) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) netopýr velký (Myotis myotis)

Strana: 10 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0623799

Drnholecký luh

149,6311

CZ0622218

Dunajovické kopce

87,4079

CZ0620003

Dyjské svahy

7,55

CZ0623778 CZ0620004

Emin zámeček Fládnitzské vřesoviště

0,1186 5,10

CZ0623010 CZ0623807 CZ0624070

Hevlínské jezero Hobrtenky Hodonínská doubrava

9,30 131,1647 3029,0835

CZ0620005

Hochberk

34,0534

CZ0622007 CZ0622009

Horky u Milotic Hovoranské louky

18,8863 10,12

CZ0623040 CZ0623348 CZ0624066

Hovoranský hájek Jankovec Jasenová

82,5564 15,0626 53,2292

CZ0623349 CZ0620162

Javorník - hliník Ječmeniště

1,14 62,9220

CZ0610179

Jedlový les a údolí Rokytné

375,0

CZ0623041

Jevišovka

20,0942

CZ0620078

Jezero

9,48

CZ0624236

Jižní svahy Hádů

29,8946

CZ0620006

Kameníky

6,51

CZ0620007

Kamenná hora u Derflic

8,31

CZ0624067

Kamenný vrch

13,7752

kuňka ohnivá (Bombina bombina) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) 40A0* - Kontinentální opadavé křoviny 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) katrán tatarský (Crambe tataria) pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii)* 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) netopýr velký (Myotis myotis) 4030 - Evropská suchá vřesoviště 40A0* - Kontinentální opadavé křoviny 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště kuňka ohnivá (Bombina bombina) roháč obecný (Lucanus cervus) 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 6260* - Panonské písčité stepi 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy kuňka ohnivá (Bombina bombina) mečík bahenní (Gladiolus palustris) netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 91G0* - Panonské dubohabřiny hadinec červený (Echium maculatum) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky hadinec červený (Echium maculatum) katrán tatarský (Crambe tataria) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia)* roháč obecný (Lucanus cervus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) 40A0* - Kontinentální opadavé křoviny 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion sekavec (Cobitis taenia) 3140 - Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 7230 - Zásaditá slatiniště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) střevlík panonský (Carabus hungaricus)

Strana: 11 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624115

Kamenný vrch u Kurdějova

103,6478

CZ0623368 CZ0620177

Kaolinka Únanov Kapánsko

4,05 706,2934

CZ0623781 CZ0620008

Klentnice - kostel svatého Jiří Klínky

0,0211 4,25

CZ0623800 CZ0622162 CZ0624128

Knížecí les Kopečky u Únanova Krumlovsko-Rokytenské slepence

12,19 8,50 99,3176

CZ0624064

Krumlovský les

1945,5222

CZ0623709 CZ0623710

Křetín - zámek Křtiny - kostel

0,0948 0,1967

CZ0624101

Kuntínov

661,4580

CZ0624065

Květnice

127,5068

CZ0620204 CZ0623016 CZ0620009

Lapikus Lednice - zámek Lednické rybníky

139,4802 0,9483 617,9379

CZ0623370 CZ0623711 CZ0623372 CZ0623324 CZ0622017

Letiště Marchanice Lipov - kostel Lom u Žerůtek Loučka Louky pod Kumstátem

20,8751 0,0609 1,43 12,1467 3,25

CZ0623355 CZ0624129

Lovčický potok a Jordánek Luční údolí

36,1935 125,9743

CZ0624235

Malhostovické kopečky

2,39

CZ0623357 CZ0620020

Mašovice - lom Mašovická střelnice

10,1388 77,5301

6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky čolek dravý (Triturus carnifex) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy netopýr velký (Myotis myotis) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště kuňka ohnivá (Bombina bombina) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 40A0* - Kontinentální opadavé křoviny 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů hvozdík moravský (Dianthus moravicus)* koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) netopýr velký (Myotis myotis) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6250*- Panonské sprašové stepní trávníky 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy hadinec červený (Echium maculatum) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9150 - Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91H0* - Panonské šípákové doubravy vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea sysel obecný (Spermophilus citellus) netopýr velký (Myotis myotis) čolek dravý (Triturus carnifex) vranka obecná (Cottus gobio) hadinec červený (Echium maculatum) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum čolek velký (Triturus cristatus) 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) čolek velký (Triturus cristatus) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)

Strana: 12 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624001

Meandry Dyje

232,1792

CZ0620101 CZ0622166 CZ0623018 CZ0624100

Mikulovický les Milejovské louky Milotice - letiště Milovický les

153,5119 10,88 26,9566 2443,2085

CZ0620147

Miroslavské kopce

31,8564

CZ0620010

Modřické rameno

6,26

CZ0624130

Moravský kras

6485,3704

CZ0623358 CZ0622168 CZ0624103

Mouřínov - Druhý rybník Mušenice Mušovský luh

4,59 14,4484 557,4511

CZ0624117

Na Adamcích

7,38

CZ0622169

Na Kocourkách

3,0058

CZ0622170

Na lesní horce

2,49

3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy hadinec červený (Echium maculatum) sysel obecný (Spermophilus citellus) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 91G0* - Panonské dubohabřiny 91H0* - Panonské šípákové doubravy 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy bourovec trnkový (Eriogaster catax) netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8160* - Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9150 - Středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91H0* - Panonské šípákové doubravy hadinec červený (Echium maculatum) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) kovařík fialový (Limoniscus violaceus) netopýr brvitý (Myotis emarginatus) netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) netopýr velký (Myotis myotis) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) vranka obecná (Cottus gobio) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) kuňka ohnivá (Bombina bombina) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) roháč obecný (Lucanus cervus) vydra říční (Lutra lutra) 6240* - Subpanonské stepní trávníky hadinec červený (Echium maculatum) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Strana: 13 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0620154

Načeratický kopec

130,5510

CZ0623344 CZ0623351 CZ0622172 CZ0724107

Nad Brněnskou přehradou Nad kapličkou Nad Vápenkou Nedakonický les

567,0596 3,54 0,5714 1524,8

CZ0622173 CZ0624099

Netopýrky Niva Dyje

0,9127 3249,0428

CZ0620011

Nové hory

11,34

CZ0623708 CZ0624071

Nový zámek Jevišovice Očov

0,2839 292,2812

CZ0620169

Ochůzky - Nedánov

472,3120

CZ0623019 CZ0622174 CZ0620049

Oleksovická mokřina Panský les - Jezdiny Paví kopec

44,4200 26,0826 2,72

CZ0622175

Pekárka

12,12

CZ0623808 CZ0623021 CZ0620013 CZ0623360

Pisárky Písečný rybník Pod Šibeničním kopcem Podmolí - strouha

70,6950 43,7838 3,39 5,0959

6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 8230 - Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) roháč obecný (Lucanus cervus) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6440 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) bobr evropský (Castor fiber) hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) páchník hnědý (Osmoderma eremita)* piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) roháč obecný (Lucanus cervus) svinutec tenký (Anisus vorticulus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) netopýr brvitý (Myotis emarginatus) 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6440 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy sekavec (Cobitis taenia) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky hvozdík moravský (Dianthus moravicus)* koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) roháč obecný (Lucanus cervus) svinutec tenký (Anisus vorticulus) 8160* - Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně čolek dravý (Triturus carnifex)

Strana: 14 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624096

Podyjí

6273,1347

CZ0620139

Polámanky

16,2499

CZ0623788 CZ0624060

Popice - fara Pouzdřanská step - Kolby

0,0341 180,8096

CZ0623329

Prudká

0,1385

CZ0620014

Přední kopaniny

8,93

CZ0624114

Přední kout

692,8327

CZ0623801 CZ0620245

Přísnotický les Rakovecké údolí

11,03 755,6629

CZ0623365

Rakšické louky

74,9809

CZ0620016

Rašovický zlom - Chobot

12,13

CZ0623045

Rendezvous

65,9134

260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 4030 - Evropská suchá vřesoviště 40A0* - Kontinentální opadavé křoviny 5130 - Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8150 - Středoevropské silikátové sutě 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8230 - Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy čolek velký (Triturus cristatus) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) kovařík fialový (Limoniscus violaceus) netopýr černý (Barbastella barbastellus) netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) vranka obecná (Cottus gobio) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy katrán tatarský (Crambe tataria) pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii)* přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) střevlík panonský (Carabus hungaricus) netopýr brvitý (Myotis emarginatus) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* čolek velký (Triturus cristatus) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) čolek velký (Triturus cristatus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) páchník hnědý (Osmoderma eremita)* roháč obecný (Lucanus cervus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

Strana: 15 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0622142 CZ0623713 CZ0620158

Rojetínský hadec Rosice - zámek Rumunská bažantnice

1,27 0,2343 92,2007

CZ0623782 CZ0623819

Rybniční zámeček Řeka Rokytná

0,0210 123,6679

CZ0620037

Sivický les

236,5505

CZ0624118

Skalky u Havraníků

15,5183

CZ0620048

Skalky u Sedlece

67,0327

CZ0620031 CZ0620187 CZ0624102

Slanisko Dobré Pole Slanisko Novosedly Slanisko u Nesytu

3,60 2,0850 9,03

CZ0623025 CZ0620191

Slavkovský zámecký park a aleje Sokolí skála

21,2649 305,0977

sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) netopýr velký (Myotis myotis) 1340* - Vnitrozemské slané louky 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) netopýr brvitý (Myotis emarginatus) hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus) velevrub tupý (Unio crassus) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 1340* - Vnitrozemské slané louky 1340* - Vnitrozemské slané louky 1340* - Vnitrozemské slané louky vrkoč útlý (Vertigo angustior) páchník hnědý (Osmoderma eremita)* 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

Strana: 16 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624119

Soutok - Podluží

9713,6818

CZ0612149 CZ0623707 CZ0622217

Suché skály Starý zámek Jevišovice Stepní stráně u Komořan

4,8 0,5575 11,53

CZ0624043

Stolová hora

77,1183

CZ0624069

Strabišov - Oulehla

596,5873

CZ0620017

Stračí

3,40

3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 3270 - Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6440 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 91G0* - Panonské dubohabřiny bobr evropský (Castor fiber) bolen dravý (Aspius aspius) čolek dunajský (Triturus dobrogicus) drsek menší (Zingel streber) drsek větší (Zingel zingel) hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus) ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni) ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) kuňka ohnivá (Bombina bombina) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) ostrucha křivočará (Pelecus cultratus) páchník hnědý (Osmoderma eremita)* piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) sekavec (Cobitis taenia) svinutec tenký (Anisus vorticulus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) velevrub tupý (Unio crassus) vydra říční (Lutra lutra) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů netopýr velký (Myotis myotis) 6240* - Subpanonské stepní trávníky koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 8160* - Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri)* koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) 6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště

Strana: 17 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624020

Stránská skála

16,8015

CZ0624068

Strážnická Morava

658,6114

CZ0623797 CZ0623366 CZ0623026 CZ0624234

Strážnicko Střelická bažinka Studánkový vrch Svatý kopeček u Mikulova

181,4488 2,68 12,0783 46.8923

CZ0624097

Šévy

8,0822

CZ0622179 CZ0620051

Široký Šlapanické slepence

0,5657 8,24

CZ0624112 CZ0622221 CZ0623027 CZ0623011 CZ0623717 CZ0623046

Špice Štěpánovský lom Šumické rybníky Tasovický lom Tavíkovice - zámek Trávní dvůr

4,86 1,0777 49,0887 11,0438 0,1457 325,8144

CZ0625020 CZ0622037 CZ0622026 CZ0624098

Trenckova rokle Trkmanec - Rybníčky Trkmanské louky Turold

17.9318 34,6728 19,0259 17,4701

CZ0624106

Tvořihrázský les

1468,2272

CZ0623367 CZ0622223

U Huberta U kapličky

3,0694 5,77

CZ0622224

U Michálka

1,0267

6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3270 - Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) bobr evropský (Castor fiber) klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) čolek velký (Triturus cristatus) bourovec trnkový (Eriogaster catax) 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6240* - Subpanonské stepní trávníky kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* roháč obecný (Lucanus cervus) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) kuňka ohnivá (Bombina bombina) čolek dravý (Triturus carnifex) netopýr brvitý (Myotis emarginatus) 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) kuňka ohnivá (Bombina bombina) lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum) pcháč žlutoostenný (Cirsium brachycephalum) 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91G0* - Panonské dubohabřiny netopýr černý (Barbastella barbastellus) roháč obecný (Lucanus cervus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) čolek velký (Triturus cristatus) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria)

Strana: 18 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0624095

Údolí Dyje

1821,0468

CZ0620132

Údolí Chlébského potoka

136,9580

CZ0614134

Údolí Jihlavy

861,9

CZ0614131

Údolí Oslavy a Chvojnice

2339,1

CZ0624132

Údolí Svitavy

1204,5864

CZ0623718 CZ0623793 CZ0620181

Uherčice - zámek Úvalský rybník Valtrovický luh

0,9022 12,50 66,9210

CZ0620024

Váté písky

63,4320

CZ0622161 CZ0620103

Ve Žlebě Věteřovská vrchovina

2,54 496,3278

CZ0620018

Větrníky

32,3536

3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3270 - Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 40A0* - Kontinentální opadavé křoviny 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8150 - Středoevropské silikátové sutě 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8230 - Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91H0* - Panonské šípákové doubravy 91U0 - Lesostepní bory hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) hrouzek běloploutvý (Gobio albipinnatus) hvozdík moravský (Dianthus moravicus)* kovařík fialový (Limoniscus violaceus) netopýr velký (Myotis myotis) roháč obecný (Lucanus cervus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy dvouhrotec zelený (Dicranum viride) jazýček jadranský (Himantoglossum adriaticum) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* vranka obecná (Cottus gobio) 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích kovařík fialový (Limoniscus violaceus) vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)* 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 6260* - Panonské písčité stepi koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91G0* - Panonské dubohabřiny 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6240* - Subpanonské stepní trávníky

Strana: 19 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

CZ0622184

Visengrunty

8,88

CZ0620027

Vracovská doubrava

23,8011

CZ0623719 CZ0620084

Vranov nad Dyjí - základní škola Vranovický a Plačkův les

0,1046 293,5070

CZ0620055 CZ0623030 CZ0623031

Vrbický hájek Vrbovecký rybník Vypálenky

115,3909 23,7939 80,2804

CZ0620056

Výrovické kopce

10,31

CZ0622219 CZ0624108

Zápověď u Karlína Zimarky

1,34 2,10

CZ0620120

Zlobice

61,5740

CZ0623034 CZ0620076 CZ0622167 CZ0623032

Znojmo - Kostel Nalezení sv. kříže Zřídla u Nesvačilky Žebětín Židlochovický zámecký park

0,1686 4,84 1,63 23,0984

hadinec červený (Echium maculatum) koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) 9190 - Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních netopýr brvitý (Myotis emarginatus) 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 91G0* - Panonské dubohabřiny kuňka ohnivá (Bombina bombina) čolek dunajský (Triturus dobrogicus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) hadinec červený (Echium maculatum) 6250* - Panonské sprašové stepní trávníky katrán tatarský (Crambe tataria) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91I0* - Eurosibiřské stepní doubravy netopýr velký (Myotis myotis) 1340* - Vnitrozemské slané louky koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) páchník hnědý (Osmoderma eremita)*

Tab.: Ptačí oblasti Kód lokality Název CZ0621025 Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví

CZ0621026

Hovoransko - Čejkovicko

CZ0621031 CZ0621028

Jaroslavické rybníky Lednické rybníky

CZ0621029

Pálava

CZ0621032 CZ0621027

Podyjí Soutok - Tvrdonicko

CZ0621030

Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny

Rozloha /ha Předmět ochrany 11725,3869 čáp bílý (Ciconia ciconia), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), moták pochop (Circus aeruginosus), skřivan lesní (Lullula arborea), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 1411,7779 pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strnad zahradní (Emberiza hortulana) 357,0437 kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) 685,0848 husa velká (Anser anser), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) 8539,3852 čáp bílý (Ciconia ciconia), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), orel mořský (Haliaeetus albicilla), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), ťuhýk obecný (Lanius collurio), včelojed lesní (Pernis apivorus) 7665,7232 pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), 9575,6056 čáp bílý (Ciconia ciconia), ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans), raroh velký (Falco cherrug), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), včelojed lesní (Pernis apivorus), žluna šedá (Picus canus) 1047,4571 husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), orel mořský (Haliaeetus albicilla), rybák obecný (Sterna hirundo)

3.2 Identifikace evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Hodnocená koncepce - PRCR JMK, je krajský strategický dokument v oblasti rozvoje turistického ruchu. Předmětem vyhodnocení je tedy soustava Natura 2000 vymezená na území Jihomoravského kraje, tj. všechny vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti ležící či zasahující do území Jihomoravského kraje. Součástí hodnocení jsou tedy i některé EVL, které na území Jihomoravského kraje zasahují ze sousedních krajů, a to Kraje Vysočina a Zlínského kraje. Jejich stručný tabulkový přehled je prezentován v kapitole 3.1. Podrobný popis k EVL a PO je k dispozici na webových stránkách Natura 2000 (viz.: http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php).

Strana: 20 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

IV. VLASTNÍ POSOUZENÍ KONCEPCE Cílem předkládaného posouzení dle §45i je zjistit zda má koncepce - PRCR JMK, významný negativní vliv na celistvost a předměty evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Referenčním cílem pro vyhodnocení koncepce je zachování předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v příznivém stavu.

4.1. Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti V rámci vyhodnocení koncepce - PRCR JMK, byly vyhodnoceny všechny konkretizované výstupy formulované v návrhové části v rámci strategických priorit, opatření a jednotlivých aktivit. Byly brány v úvahu možné vlivy způsobené příslušnými opatřeními, resp. potenciálním záměrem, pokud z formulace opatření a jednotlivých aktivit takový záměr vyplynul, tj. z potenciálních vlivů v rámci výstavby a provozu takového záměru. Hodnocení koncepce bylo provedeno podle následující stupnice významnosti vlivů dle metodického doporučení MŽP ČR (2007): Hodnota

Termín

-2

Významně negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Bez vlivu

+1

Mírně pozitivní vliv

+2

Významně pozitivní vliv

?

Možný negativní vliv

-

Vliv nelze vyhodnotit

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK). Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat ( resp. vliv lze eliminovat vypuštěním problematického dílčího úkolu - záměru či opatření). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. jejídílčí opatření nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Může dojít k negativnímu vlivu. Nelze však vyhodnotit jeho významnost.

Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv. Vyplývá z nedostatečnosti dat na straně koncepce, resp. plánovaných úkolů, opatření. Je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření.

Za významný negativní vliv je obvykle považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či přírodního stanoviště (habitatu), které jsou předmětem ochrany EVL či PO. Např. v ostatních evropských zemích je hlavním kriteriem míry významnosti považována likvidace minimálně 1% výměry přírodního stanoviště nebo 1% pokles z velikosti populace evropsky významného druhu na území EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001). Jako indikátory významně negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL a PO lze považovat také potenciálně významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětů ochrany (vhodná struktura biotopu, odpovídající kvalita přírodního prostředí apod.). Z hlediska vyhodnocení významnosti vlivů předmětné koncepce je nutno konstatovat, že velká část opatření a cílů uvedených v PRCR JMK je formulována natolik obecně, že u nich nelze prakticky identifikovat vlivy na území soustavy Natura 2000. U mnohých jiných dalších se jedná o opatření bez územního dopadu (managementová, či organizační opatření, vzdělávání, legislativní politika apod.). U nich byl vliv vyhodnocen jako indiferentní, nulový. Těmto je přiřazena hodnota „0“. Pak jsou zde zastoupena některá opatření a cíle, jejich vliv předpokládá oscilaci mezi indiferentním a potenciálně mírně pozitivním vlivem (0 až +1) a mezi indiferentním a potenciálně mírně negativním vlivem (0 až -1). Pro některé

Strana: 21 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

opatření a cíle formulované v koncepci (zejména ty, jež implikují rozvoj turistické, rekreační či dopravní infrastruktury) není na základě současných dostupných informací možné jednoznačně významnost vlivu určit, a tedy vliv objektivně posoudit. Těmto je přiřazena hodnota „?“. U těchto aktivit a cílů musí být vliv podrobně vyhodnocen v další fázi územního řízení v rámci procesu EIA, kde již mohou být řešeny podrobněji, v konkrétnějších územních souvislostech.

4.2 Hodnocení úplnosti podkladů Předmětné hodnocení posuzovalo již vypracovanou koncepci (hodnocení tedy probíhalo tzv. metodou expost). Pro účely hodnocení byly využity následující podklady: • Dokument „Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje“ • Národní seznam evropsky významných lokalit, nařízení vlády k ptačím oblastem • Informace z internetu - mapový server AOPK, informace z www.nature.cz, informační systém EIA, SEA MŽP apod. Pro provedení tohoto hodnocení byly podklady shledány jako dostatečné.

4.3 Vyhodnocení vlivů realizace koncepce a jejich významnost na lokality soustavy Natura 2000 V návrhové části PRCR JMK je formulováno 5 prioritních pilířů a v rámci nich dílčí opatření, cíle a aktivity (celkově 77). Ty představují konkretizovaný výstup PRCR JMK. V rámci vyhodnocení vlivů byly uspořádány do tematicky členěné tabelární podoby, prezentované níže. Priorita 1. Fungující systém řízení a koordinace cestovního ruchu v jihomoravském kraji a jeho turistických oblastech Opatření 1.1: Podpora a koordinace činnosti krajské organizace cestovního ruchu - Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava (CCR JM) Cíle v rámci bodu 1.1

Hodnocení

Jednoznačně rozdělit kompetence mezi CCR JM a JMK a důsledně je aplikovat

0

Tvorba a implementace marketingové strategie CCR JM

0

Snížit závislost provozu CCR JM na externích dotačních prostředcích zejména z EU

0

Zajistit koordinaci rozvoje cestovního ruchu ve vazbě kraj – oblast

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace. Dílčí aktivity v rámci bodu 1.1

Hodnocení

1.1.1 Tvorba a realizace střednědobých marketingových strategií CCR JM

0

1.1.2 Zajištění dlouhodobého a stabilního fungování CCR JM

0

V rámci opatření 1.1 nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace. Opatření 1.2: Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech Jihomoravského kraje Cíle v rámci bodu 1.2

Hodnocení

Zajistit koordinaci rozvoje cestovního ruchu na úrovni všech turistických oblastí kraje

0

Vybudovat adekvátní destinační společnosti na úrovni všech turistických oblastí kraje

0

Provazování individuálních aktivit a vzájemná spolupráce jejich realizátorů

0

Podpořit vyšší vzdělanost pracovníků v cestovním ruchu

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace.

Strana: 22 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Dílčí aktivity v rámci bodu 1.2

Hodnocení

1.2.1 Zavádění destinačních managementů ve všech turistických oblastech kraje a rozvoj příslušných aktivit s tím spojených

0

1.2.2 Podpora rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu

0

V rámci opatření 1.2 nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace. Opatření 1.3: Legislativní úpravy vybraných aspektů v cestovním ruchu Cíle v rámci bodu 1.3

Hodnocení

Zanalyzovat tematické oblasti cestovního ruchu, které je potřebné legislativně upravit

0

Připravit a iniciovat příslušná legislativní opatření na národní úrovni

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o legislativní a organizační opatření bez územní orientace. Dílčí aktivity v rámci bodu 1.3

Hodnocení

1.3.1 Iniciace legislativních změn ve vybraných segmentech cestovního ruchu

0

1.3.2 Spolupráce při aplikaci současných a zavádění nových legislativních opatření v oblasti cestovního ruchu

0

V rámci opatření 1.3 nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o legislativní a organizační opatření bez územní orientace. Priorita 2. Kvalitní turistická infrastruktura a služby Opatření 2.1: Zkvalitňování základní infrastruktury cestovního ruchu a budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Cíle v rámci bodu 2.1

Hodnocení

0

Zvýšit kvalitu ubytovacích kapacit Zlepšit kvalitu gastronomických provozů včetně podpory regionálních produktů

0

Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka

?

Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny)

?

Zajistit specifické druhy dopravy (cyklobusy, cyklovlaky atd.) do atraktivních, ale hůře dostupných lokalit, případně je napojit na hlavní výchozí body turistických cest

0

Zvýšit podíl bezbariérových atraktivit, posílit možnosti návštěvy atraktivit i pro další znevýhodněné skupiny

0

V případě budování doprovodné infrastruktury a nových zařízení, jako jsou zábavní parky, či zážitkové prostory nelze zcela vyloučit možnost střetu s územím soustavy Natura 2000. U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Dílčí aktivity v rámci bodu 2.1 2.1.1 Zvyšování standardu ubytovacích zařízení

Hodnocení

0

2.1.2 Zvyšování kvality gastronomie, podpora regionálních produktů

0

2.1.3 Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou

?

2.1.4 Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch

?

U dílčích aktivit 2.1.3 a 2.1.4 lze přepokládat tvorbu rozvojových projektů, jejichž lokalizace není v současnosti známa. U případného rozvoje u projektů doprovodné turistické infrastruktury a zlepšování liniové dopravní infrastruktury (zejména se jedná o sportovní infrastrukturu, jako jsou cyklostezky, in-line stezky, single tracky, vodní turistika apod., nelze zcela vyloučit možnost střetu s územím soustavy Natura 2000. V případě rozvoje vodní turistiky je v koncepci zmíněno využití Baťova kanálu (vč. plánů na jeho prodloužení k soutoku s Dyjí), kde mohou být potenciálně dotčeny EVL Strážnicko, EVL Očov, EVL Soutok - Podluží a PO Soutok - Tvrdonicko, PO Bzenecká doubrava - Strážnické Pomoraví. Dále je zmíněn Lednicko-Valtický areál, kde mohou být potenciálně dotčeny PO Lednické rybníky a EVL Niva Dyje.

Strana: 23 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Opatření 2.2: Postupný rozvoj a zkvalitňování služeb cestovního ruchu včetně jejich vzájemného provazování Cíle v rámci bodu 2.2

Hodnocení

Zlepšit kvalitu poskytovaných služeb ze strany TIC

0

Zavádění nových komunikačních technologií do služeb pro návštěvníky

0

Pravidelně analyzovat názory návštěvníků kraje na stav turistické nabídky a spokojenosti se službami a přizpůsobovat nabídku jejich požadavkům

0

Zlepšovat úroveň služeb pro motoristy, cyklisty i pěší turisty atd.

0

Zlepšovat úroveň spolupráce a komunikace mezi TIC a Jihomoravským krajem v oblasti cestovního ruchu

0

Zvyšovat úroveň rozvoje lidských zdrojů (podpora vzdělávání) v turistických službách

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o převážně o organizační a managementová opatření bez územní orientace. Dílčí aktivity v rámci bodu 2.2

Hodnocení

0

2.2.1 Zlepšování služeb TIC pro návštěvníky, posílení a koordinace spolupráce TIC 2.2.2 Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje

0 až -1 0

2.2.3 Pravidelný monitoring a hodnocení služeb

U bodu 2.2.2 lze přepokládat tvorbu rozvojových projektů, jejichž lokalizace není v současnosti známa. U případného rozvoje doplňkové dopravní infrastruktury jako jsou parkoviště či odpočívadla nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura 2000. U těchto projektů s konkrétním územním průmětem je nutné zabránit takovým územním střetům s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Priorita 3. Efektivní systém marketingu a realizace produktů cestovního ruchu Opatření 3.1: Marketingové aktivity na podporu návštěvnosti Jihomoravského kraje Cíle v rámci bodu 3.1

Hodnocení

Koordinovaně a systematicky propagovat kraj a jeho turistické oblasti (dle segmentace cílového trhu)

0

Přesněji zacílit marketing kraje (na hlavní atraktivity i nejdůležitější cílové skupiny) včetně přeshraničních oblastí (např. v rámci Centrope nebo ve vazbě na letiště ve Vídni)

0

Zvýšit pozitivní efekty z realizovaných marketingových aktivit

0

Podpora a strukturace tradičních akcí v kraji a jejich marketingové aktivity

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o organizační a managementová opatření bez územní orientace. Dílčí aktivity v rámci bodu 3.1

Hodnocení

3.1.1 Vytváření image/značky kraje a jeho turistických oblastí

0

3.1.2 Realizace marketingové strategie kraje a jeho turistických oblastí

0

3.1.3 Marketing kraje a jeho dílčích oblastí s důrazem na propagaci

0

3.1.4 Pravidelný monitoring marketingových aktivit včetně monitoringu návštěvnosti

0

V rámci opatření 3.1 nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace.

Strana: 24 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Opatření 3.2: Tvorba regionálních a oblastních produktů cestovního ruchu Cíle v rámci bodu 3.2

Hodnocení

Rozšířit nabídku turistických produktů na regionální a oblastní úrovni (tj. se zapojením většího množství subjektů)

0

Vytvářet produkty podle specifik jednotlivých cílových skupin

0

Zvýšit komplexnost a vnitřní provázanost nabízených produktů (zapojením více subjektů)

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o organizační a managementová opatření bez územní orientace. Dílčí aktivity v rámci bodu 3.2

Hodnocení

3.2.1 Vytváření konkurenceschopných produktů CR včetně jejich efektivního marketingu

0

3.2.2 Podpora spolupráce subjektů při tvorbě produktů CR

0

V rámci opatření 3.2 nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace. Priorita 4. Synergické aktivity regionálního rozvoje s vazbou na cestovní ruch Opatření 4.1: Udržitelné životní prostředí Cíle v rámci bodu 4.1

Hodnocení

Zvýšit synergický efekt jednotlivých preventivních aktivit v životním prostředí s přesahem na cestovní ruch

0 až +1

Stabilizovat krajinu v intenzivně využívaných lokalitách CR, zejména u středisek nadregionálního významu

0 až +1

Koordinovat jednotlivé rozvojové aktivity ve vztahu k udržitelnému životnímu prostředí

0 až +1

Podporovat využití brownfields v cestovnímu ruchu

0 až +1

Podpořit a rozšířit nabídku nezničených destinací s důrazem na příhraniční regiony

?

U cílů charakteru preventivních aktivit v životním prostředí s přesahem na cestovní ruch, stabilizace krajiny v intenzivně využívaných lokalitách, koordinace jednotlivých rozvojových aktivit a podpory využití brownfields v cestovním ruchu lez vliv vyhodnotit jako indiferentní příp. až oscilující k mírně pozitivnímu vlivu, kdy aktivity mohou dílčím způsobem přispět ke zlepšení celkového stavu životního prostředí (snížení tlaku na území) a tak zprostředkovaně příznivě působit i na území soustavy Natura 2000. V případě podpory a rozšíření nabídky nezničených destinací však naopak nelze zcela vyloučit zvýšený tlak na území a tedy potenciálně i na území soustavy natura 2000. V rámci příhraničních regionů se může jednat např. o EVL/PO Podyjí, EVL Údolí Dyje, EVL Chřiby, či EVL Bílé Karpaty. U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Dílčí aktivity v rámci bodu 4.1 4.1.1 Cílená nabídka brownfields vhodných pro cestovní ruch 4.1.2 Výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví kraje 4.1.4 Monitoring a šetření udržitelného rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje

Hodnocení

0 až +1 0 až +1 0 až +1/ -1 0

U bodů 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 lze přepokládat tvorbu rozvojových projektů, jejichž lokalizace není v současnosti známa. V rámci bodů 4.1.1 a 4.1.2, je vliv předpokládán jako indiferentní příp. až oscilující k mírně pozitivnímu vlivu, kdy aktivity mohou dílčím způsobem přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a tak zprostředkovaně příznivě působit na území soustavy Natura 2000. Opatření v rámci bodu 4.1.2 z hlediska celkové koncepční náplně a konkrétní realizace, však musí provádět odborně způsobilý subjekt či osoba. U opatření 4.1.3 lze přepokládat jak indiferentní vliv oscilující k mírně pozitivnímu vlivu na území soustavy Natura 2000 a to v případě nových turistických atraktivit a programů zaměřených na přírodní lokality mezinárodního významu (informační zvýšení povědomí o území soustavy Natura 2000 u široké veřejnosti), tak na druhé straně nelze zcela vyloučit riziko potenciálně mírně negativního vlivu při nevhodném provádění zpřístupnění zón s vyšším stupněm ochrany. Zde je proto zcela nezbytná úzká součinnost s orgánem ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR či příslušné správy CHKO či NP).

Strana: 25 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Opatření 4.2: Zlepšování dopravní dostupnosti kraje s ohledem na potřeby cestovního ruchu Cíle v rámci bodu 4.2

Hodnocení

Zvýšit komfort cestování do kraje i po něm včetně zkrácení cestovní doby do vybraných turistických oblastí kraje

?

Zvýšit dopravní prostupnost a průjezdnost hranic s důrazem na veřejnou dopravu zařazenou do IDS JMK

?

Zvýšit počet linek na brněnském letišti Zlepšit podmínky pro dopravu v klidu (parkování) u vybraných turistických atraktivit Zlepšovat dopravní infrastrukturu sloužící pro cestovní ruch

0 0 až -1 ?

U některých cílů lze přepokládat i tvorbu rozvojových projektů, jejichž lokalizace není v současnosti známa. Lze u nich předpokládat vedle modernizace stávajících silnic i dobudování nové dopravní infrastruktury v nových stopách, doplňkově dále parkoviště či odpočívadla. U těchto záměrů nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura 2000. V případě Znojemska je to zejména EVL, PO Podyjí, EVL Údolí Dyje, v okrajových částech kraje pak např. EVL Chřiby či EVL Bíle Karpaty. U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Dílčí aktivity v rámci bodu 4.2

Hodnocení

4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje

?

4.1.2 Zvýšení počtu linek na brněnském letišti s ohledem na cestovní ruch

0

4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách

?

U bodu 4.2.1 a 4.2.3 lze přepokládat tvorbu rozvojových projektů. V případě bodu 4.2.1 se jedná o opatření k prosazení investic do dopravních záměrů, z nichž u některých, je jejich lokalizace známa. Koncepce zmiňuje R43, R52, R55, I/53 či Baťův kanál a jeho prodloužení po soutok s Dyjí*. Většina těchto záměrů byla v minulosti podrobena posouzení EIA, i SEA, vč. naturového vyhodnocení. U bodu 4.2.3 se může jednat o dobudování nové dopravní infrastruktury v nových stopách, kde rovněž nelze zcela vyloučit střety s územím soustavy Natura 2000. U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. * Předmětné záměry byly zakotveny v ZÚR Jihomoravského kraje. Ty však byly dne 21. 6. 2012 Nejvyšším správním soudem zrušeny. V průběhu roku 2013 byly vypracovány nové ZÚR JMK ve fázi zadání, kde je problematika těchto záměrů řešena. ZÚR JMK budou podrobeny hodnocení SEA vč. hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. U rychlostní komunikace R43 bude v dalších fázích projektové přípravy nutno její trasu vést mimo vymezené lokality Natura 2000, resp. do nich nezasahovat. Jako potenciálně dotčené se dle uvažovaného záměru jeví EVL Bosonožský hájek, EVL Hobrtenky, EVL Malhostovické kopečky a EVL Zlobice. U investičního záměru rychlostní silnice R43byl v rámci procesu EIA posuzován úsek Kuřim Svitávka, vč. vyhodnocení dle §45i, kdy byl významně negativní vliv na území soustavy Natura 2000 prokázán u varianty I, a to na EVL Malhostovické kopečky. U variant II a III byl naopak významně negativní vliv na území soustavy Natura 2000 vyloučen. U rychlostní komunikace R52 jsou potenciálně dotčenými lokalitami soustavy Natura 2000 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, PO Pálava, EVL Dunajovické kopce, EVL Mušovský luh. V rámci hodnocení dnes již zrušených ZÚR JMK na lokality soustavy Natura 2000 dle §45i byl u tohoto záměru konstatován možný negativní vliv. U záměru rychlostní komunikace R55 bylo již v minulosti vydáno souhlasné stanoviska EIA dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů. U trasování záměru však přetrvávají nadále odborné i socioekonomické pochybnosti o správnosti vybraného koridoru (komentován je především zásadní střet s územím soustavy Natura 2000, a to s ptačí oblastí Bzenecká doubrava - Strážnické Pomoraví). Evropská komise obdržela v květnu 2007 stížnost proti schválení trasy R55 přes ptačí oblast, aniž byla procesem EIA posouzena varianta mimo území ptačí oblasti. Zákonnost vydání tohoto stanoviska EIA navíc v roce 2008 řešil Ústavní soud a následně se předmětem soudních sporů stala výjimka pro zásah do biotopu zvláště chráněných živočichů. V případě silnice I/53 lze konstatovat, že v průběhu hodnocení EIA v rámci úseků záměrů Branišovice - Pohořelice, Miroslav Branišovice, Lechovice - Miroslav, Znojmo - Lechovice a Lechovice - Pohořelice, byl vliv na území soustavy Natura 2000 vyloučen. Tzv. Baťův kanál, resp. využití cesty k rekreační plavbě v rámci jeho prodloužení, byl vymezen v rámci zrušených ZÚR JMK, kde hodnocení dle §45i vyhodnotilo jeho vliv jako možný negativní (?). V rámci procesu EIA byl posuzován úsek Otrokovice Rohatec, vč. vyhodnocení dle §45i, kdy nebyl významně negativní vliv a území soustavy Natura 2000 prokázán. V roce 2007 bylo vydáno k záměru souhlasné stanovisko.

Strana: 26 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Opatření 4.3: Rozvoj kultury a památek Cíle v rámci bodu 4.3

Hodnocení

0 až -1

Podporovat obnovu, tvorbu a rozvoj kultury a památek Propojovat kulturní atraktivity a vytvářet jejich soubornou nabídku

0

Zlepšit dostupnost a přístupnost expozic, památek a kulturních akcí

0

Podpora tradičních kulturních akcí nadregionálního významu

0

Rozšířit nabídku a programy dle cílových skupin návštěvníků

0

V případě obnovy kulturních památek je potřeba upozornit, že některé památkově chráněné objekty jsou využívány k hnízdění netopýrů (zejména půdní prostory). U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům (resp. stavebním úpravám) s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Dílčí aktivity v rámci bodu 4.3

Hodnocení

4.3.1 Zvyšování povědomí o méně známých turistických atraktivitách kraje a vytvoření jejich souborné turistické nabídky dle jednotlivých oblastí kraje 4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům 4.3.3 Podpora konání tradičních kulturních akcí nadregionálního významu

0 0 až -1 0

U bodu 4.3.2 lze přepokládat i tvorbu rozvojových projektů, jejichž lokalizace není v současnosti známa. U těchto projektů s konkrétním územním průmětem je nutné zabránit územním střetům s lokalitami Natura 2000. Zde se jedná o památkově chráněné objekty, jež jsou využívány k hnízdění netopýrů (zejména půdní prostory). U těchto projektů s konkrétním územním průmětem, je nutné zabránit takovým územním střetům (resp. stavebním úpravám) s lokalitami Natura 2000, které by narušily celistvost EVL či PO a předměty ochrany. Nutnost eliminace či minimalizace případného negativního vlivu na předměty ochrany (kontaminace prostředí, rušení aj.). Každý jednotlivý projekt musí být detailně posouzen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Opatření 4.4: Efektivnější monitoring realizovaných aktivit a užší spolupráce zainteresovaných subjektů Cíle v rámci bodu 4.4

Hodnocení

Zavést zpětnou vazbu a pravidelný monitoring u realizovaných aktivit

0

Posuzovat ekonomickou efektivnost projektů

0

Posilovat spolupráci jednotlivých odborů a oddělení uvnitř KrÚ JMK i s vnějšími subjekty

0

V rámci vyjmenovaných cílů nejsou navrhovány žádné, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o organizační a managementová opatření bez územní orientace. Dílčí aktivity v rámci bodu 4.4

Hodnocení

4.4.1 Monitoring výstupů a dopadů rozvojových koncepcí a aktivit ovlivňujících cestovní ruch

0

4.4.2 Studie vybraných aspektů rozvoje cestovního ruchu

0

V rámci bodu 4.4 nejsou navrhovány žádné aktivity, jež by měly vztah k lokalitám soustavy Natura 2000 a mohly potenciálně způsobit negativní vlivy na tyto lokality. Jedná se o managementová a organizační opatření bez územní orientace. Z výsledků hodnocení vyplývá následující: (1) Zcela převažují opatření a v rámci nich cíle a dílčí aktivity (60), jež se jeví ve vztahu k ovlivnění území soustavy Natura 2000 jako indiferentní a nebylo tedy prokázáno jejich možné ovlivnění (0). Jedná se o aktivity charakteru organizačních, managementových, příp. legislativních opatření bez územní orientace, dále jsou to cíle, jejichž efekt je natolik nepřímý či sporný, že při obecnosti koncepce prakticky nelze nějaké ovlivnění či územní střet implikovat. (2) U některých cílů a dílčích aktivit (7) byl vyhodnocen vliv až jako potenciálně mírně pozitivní. Zde je však nutno konstatovat, že efekt těchto opatření je možno charakterizovat jako nepřímý, zprostředkovaný a při obecnosti koncepce a faktu, že tato opatření budou či mohou přispívat ke zlepšení stavu ŽP v různé míře, může potenciální efekt oscilovat mezi nulovým až mírně pozitivním ovlivněním (0 až +1). Jedná se o environmentální zaměřená opatření jako je výsadba původních rostlinných druhů a tvorba interakčních prvků v krajině, stabilizace krajiny v intenzivně

Strana: 27 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

využívaných lokalitách, podpora využití brownfields v cestovnímu ruchu, dále pak spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví kraje aj. (3) U jedné dílčí aktivity charakteru programů zaměřených na zpřístupnění přírodních lokalit mezinárodního významu (kam území soustavy Natura 2000 zcela nepochybně náleží), lze přepokládat jak indiferentní vliv oscilující k mírně pozitivnímu vlivu (0 až +1) na území soustavy Natura 2000 (informační zvýšení povědomí o území soustavy Natura 2000 u široké veřejnosti), tak na druhé straně nelze zcela vyloučit riziko potenciálně mírně negativního vlivu (-1) při necitlivě provedeném zpřístupnění zón s vyšším stupněm ochrany. (4) U některých cílů a dílčích aktivit (4) vliv osciluje mezi indiferentním až potenciálně mírně negativním vlivem (0 až -1). Jde o různorodá opatření a cíle, charakteru turistické infrastruktury, jako je dobudování dopravní infrastruktury v obcích a městech, zlepšení podmínek pro dopravu v klidu (parkování) u vybraných turistických atraktivit, dále pak obnova, či podpora rekonstrukce a zpřístupňování památkových objektů, in-line stezky či doprovodná dopravní infrastruktura, jako jsou parkoviště. Jedná se tedy o aktivity a cíle s možným územním dopadem, kde nelze zcela vyloučit možné územní střety se soustavou Natura 2000. (5) U některých cílů a dílčích aktivit (5) nebyl vyloučen potenciálně možný negativní vliv, jehož významnost však nelze na této úrovni obecnosti jednoznačně určit (?). Jedná se zde především o opatření a cíle charakteru budování posilování či zlepšování dopravní infrastruktury (silnice, obchvaty obcí apod.) a dopravní prostupnosti na území kraje. Jedná se tedy o aktivity a cíle s možným územním dopadem, kde nelze zcela vyloučit územní střety se soustavou Natura 2000. Ty cíle a priority, u nichž byl identifikován potenciálně možný negativní vliv (?), dále ty, u nichž nelze zcela vyloučit mírně negativní vliv (-1), příp. vliv osciluje mezi indiferentním až potenciálně mírně negativním vlivem (0 až -1), musí být v další fázi detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody.

Strana: 28 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

4.4 Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí V rámci vyhodnocení nebyly identifikovány takové cíle, jež by implikovaly předpoklad narušení celistvosti území soustavy Natura 2000 v rámci realizace PRCR JMK.

4.5 Vyhodnocení koncepce z hlediska kumulativních vlivů Vzhledem k obecnosti koncepce a stávající neznalosti konkrétní lokalizace u drtivé většiny jednotlivých aktivit, nelze v současnosti jednoznačně stanovit konkrétní územní střety a není tedy možné kvalifikovaně vyhodnotit kumulaci jejich vlivů. Konkrétní navržené záměry s územní orientací, jež plynou v rámci naplňování z některých cílů a dílčích aktivit, budou posouzeny v další fázi, v rámci procesu EIA pokud tak vyplyne a bude požadováno dle zákona č.100/2001 Sb. nebo řízením dle §45h,i zákona č.114/1992 Sb. v platném znění, kde již bude možno více specifikovat potenciálně možné kumulativní vlivy. V návrhové části, v rámci popisu některých opatření a aktivit koncepce na několika místech blíže specifikuje některé záměry (zejména dopravní) a také územní dopady jedn. opatření. Dále zmiňuje některé oblasti Jihomoravského kraje významné z hlediska cestovního ruchu. Jde o území s vysokým zastoupením kulturních památek a jiných turistických atrakcí. Zejména se jedná o příhraniční oblast Lednicko-Valtického areálu s Mikulovskem a Břeclavskem, kde jsou vymezeny i některé rozsáhlé části území soustavy Natura 2000 jako jsou EVL, PO Pálava, EVL Soutok - Podluží, EVL Niva Dyje, PO Soutok - Tvrdonicko, aj. Současně je v tomto území a dále pak v Pomoraví koncentrováno množství proponovaných záměrů (zejména dopravního charakteru). Dále se pak může jednat o území s vysokým rekreačním potenciálem (chataření, chalupaření) a současně s kumulací přírodních hodnot, jakou je např. oblast západně od Znojma, tj. Podyjí kde je vymezena EVL, PO Podyjí a oblast Vranovské přehrady s EVL Údolí Dyje, či oblast Bílých Karpat při hranici se Slovenskem. V těchto regionech vzhledem k vysoké koncentraci přírodních či kulturních hodnot tak nelze zcela kumulativní efekty v budoucnu vyloučit. Ty však spíše vyplývají z daností a charakteru území, než z vlastní koncepce. Ta naopak deklaruje mimo jiné i zlepšování rekreační vybavenosti (zejména v oblasti sportovních aktivit - cyklo, in-line aj. v městských a příměstských oblastech s efektem jejich zatraktivnění) a zatraktivnění méně známých částí kraje, což může diverzifikovat portfolio aktivit a napomoci k jejich rozředění a rozprostření v území. Důraz na zlepšení kvality infrastruktury může také představovat zvýšení komfortu v dopravě, větší využívání hromadné dopravy v rámci IDS JMK. Zlepšení dopravní prostupnosti územím může implikovat zlepšení její plynulosti s nižší intenzitou a četností doprovodných negativních efektů z dopravy, jako jsou dopravní fluktuace a zácpy s efektem snížení dopravní zátěže na území z hlediska hluku a znečištění ovzduší.

4.6 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na lokality soustavy Natura 2000 Předložená koncepce je řešena jako invariantní a byla vyhodnocena v přechozích kapitolách. V případě nulové varianty to znamená stav neexistence nového aktuálního PRCR JMK, kdy období 2007 - 2013, pro které byla zpracována stávající koncepce, již uplynulo. Aktuálně hodnocená koncepce však programově na předchozí dokument v mnoha cílech a aktivitách navazuje, tedy i na mnohé nastavené procesy z předchozího období. Při nerealizování koncepce lze spíše očekávat zhoršení koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu v kraji s tendencemi k živelnosti rozvoje. Pokud budou respektována konkrétní doporučení v rámci realizace jednotlivých opatření, jež jsou uvedena v rámci kapitoly 4.3, lze předpokládat, že realizace koncepce bude implikovat spíše mírně pozitivní přínos pro území soustavy Natura 2000 na území Jihomoravského kraje.

4.7 Návrh konkrétních opatření k eliminaci případných negativních vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 V předmětné koncepci bylo identifikováno 15 cílů, u nichž nebylo možno zcela vyloučit potenciálně mírně negativní vliv (-1), resp. oscilaci mezi indiferentním až mírně negativním vlivem (0 až -1), či negativní vliv

Strana: 29 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

na území soustavy Natura 2000, avšak v této fázi neleze určit jeho významnost (-?). Jedná se o tato opatření: Cíle v rámci bodu 2.1 - Rozšiřovat zařízení doprovodné infrastruktury v oblastech, kde je po nich významná poptávka - Budovat nová zařízení dle současných a budoucích trendů (zábavní parky, interaktivní muzea, zážitkové prostory, služby pro různé cílové skupiny) Dílčí aktivity v rámci bodu 2.1 - 2.1.3 Dovybavení středisek cestovního ruchu vybranou doprovodnou turistickou infrastrukturou - 2.1.4 Zlepšování liniové dopravní infrastruktury pro cestovní ruch Dílčí aktivity v rámci bodu 2.2 - 2.2.2 Podpora specifických turistických služeb v oblasti dopravy zejména v hůře přístupných, ale atraktivních místech kraje Cíle v rámci bodu 4.1 - Podpořit a rozšířit nabídku nezničených destinací s důrazem na příhraniční regiony Dílčí aktivity v rámci bodu 4.1 - 4.1.3 Spolupráce při tvorbě aktivit udržitelného cestovního ruchu s důrazem na přírodní dědictví kraje Cíle v rámci bodu 4.2 - Zvýšit komfort cestování do kraje i po něm včetně zkrácení cestovní doby do vybraných turistických oblastí kraje - Zvýšit dopravní prostupnost a průjezdnost hranic s důrazem na veřejnou dopravu zařazenou do IDS JMK - Zlepšit podmínky pro dopravu v klidu (parkování) u vybraných turistických atraktivit - Zlepšovat dopravní infrastrukturu sloužící pro cestovní ruch Dílčí aktivity v rámci bodu 4.2 - 4.2.1 Prosazení státních investic do dopravy se synergickým efektem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje - 4.2.3 Dobudování dopravní infrastruktury v turistických lokalitách Cíle v rámci bodu 4.3 - Podporovat obnovu, tvorbu a rozvoj kultury a památek Dílčí aktivity v rámci bodu 4.3 - 4.3.2 Podpora rekonstrukce a úprav památek a historických objektů a jejich další zpřístupňování návštěvníkům Tyto cíle a aktivity musí být v další fázi, tj. v rámci územně plánovací dokumentace, či územního a stavebního řízení detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Lze předpokládat, že v rámci územního či stavebního řízení jsou již k dispozici konkrétní informace, umožňující podrobnější vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000.

Strana: 30 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

V. SHRNUTÍ A ZÁVĚR Předmětem hodnocení zpracovaného ve smyslu §45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění byla koncepce - Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 - 2020. Koncepce je zpracována invariantně. Cílem hodnocení bylo zjistit, má-li předmětná koncepce významný negativní vliv na území soustavy Natura, tj. evropsky významné lokality a ptačí oblasti, jež leží či zasahují do území Jihomoravského kraje. Celkově lze shrnout, že u 60 opatření byl vliv na území soustavy Natura 2000 vyhodnocen jako indiferentní, tedy nulový. U 7 opatření byl vliv vyhodnocen jako oscilující mezi nulovým až mírně pozitivním ovlivněním, přičemž současně byl u jednoho vliv vyhodnocen jako potenciálně mírně negativní. U 4 opatření vliv osciluje mezi indiferentním až potenciálně mírně negativním vlivem. U 5 opatření nebyl vyloučen potenciálně možný negativní vliv, přičemž jeho významnost nelze na této úrovni obecnosti jednoznačně určit. Ty cíle a priority, u nichž nebyl vyloučen potenciálně mírně negativní vliv a možný negativní vliv bez určení jeho významnosti (0 až -1; -1; ?) musí být v další fázi (v územně plánovací dokumentace detailně posouzeny dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., resp. pokud není vliv na soustavu Natura 2000 předem vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody. Předmětné hodnocení dospělo k závěru, že předložená koncepce nebude mít potenciálně významný negativní vliv na celistvost a příznivý stav předmětů ochrany soustavy Natura 2000 při realizaci opatření, navržených v kapitole 4.7.

V Brně, dne 13. ledna 2014

Pavel Koláček

Strana: 31 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

VI. PŘÍLOHY

Příloha 1 Autorizační osvědčení zpracovatele

Strana: 32 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Strana: 33 z 34

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2014-2020 POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE DLE §45i ZÁKONA Č. 114/1992 Sb.

Strana: 34 z 34

Vypořádání všech vyjádření, které MŽP obdrželo v rámci zjišťovacího řízení k PRCR JMK č.

Datum

č. jednací

Oponent

1

28. 11. 2013

ČIŽP/47/ŘI/ 1319253 002/13/BLV

Česká inspekce životního prostředí

2

29. 11. 2013

KHSJM Krajská 50175/2013/ hygienická BM/HOK stanice JMK se sídlem v Brně

3

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V textu je uvedeno, že spalovna Bylo odstraněno SAKO Brno energeticky využívá nebezpečné (nemocniční) odpady, což je v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení. Tento text je tedy nutno z dokumentace odstranit.

V návrhu koncepce je třeba detailněji rozpracovat podklady o stávajícím stavu složek prostředí na území Jihomoravského kraje, přinejmenším v oblastech navrhovaných pro aktivity v rámci cestovního ruchu, s důrazem kladeným na vyhodnocení imisní zátěže ovzduší (s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna, údajů z měřící sítě imisního monitoringu na území JM kraje a dalších dokumentů a vyhodnocení hlukové zátěže především hlukem z pozemní silniční a železniční dopravy a z letecké dopravy (včetně komentování úseků a lokalit, kde dochází k překračování hygienických limitů hluku z dopravy v chráněných venkovních prostorách staveb a v chráněných venkovních prostorách a kde bylo orgánem ochrany veřejného zdraví vydáno časově omezené povolení provozu těchto zdrojů hluku.

Tato problematika byla doplněna v rámci vyhodnocení vlivů PRCR JMK na životní prostředí v míře podrobnosti odpovídající posuzovanému dokumentu a jeho předmětu řešení, kap. 2.

Doporučujeme podrobně Staré ekologické zátěže nemají komentovat lokality se starými bezprostřední vztah k předmětu ekologickými zátěžemi. řešení posuzované koncepce, ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí je tato problematika řešena adekvátně posuzovanému dokumentu a míře jakou se jí zabývá, tj. ve vztahu k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji. Koncepce se nezabývá sanací starých ekologických zátěží ani nemá přímý vztah ke způsobu jejich evidence a nakládání s nimi. Staré ekologické zátěže a kontaminovaná místa jsou i nadále řešeny zejména na úseku znečištění bývalou průmyslovou výrobou. Předložená koncepce sice řeší evidenci a propagaci ploch brownfields pro využití v rámci cestovního ruchu, nemá však přímý vztah k řešení ekologických zátěží, zabývá se pouze managementem nabídky ploch brownfields pro další využití s tím, že případné staré ekologické zátěže musí být vyřešeny a sanovány před novým využitím lokality. Z tohoto důvodu není

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace účelné se podrobně zabývat problematikou řešení starých ekologických zátěží v rámci posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu JMK. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst v JMK je uvedena ve schématu č. 32 UAP JMK 2013 - cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně Ministerstvo životního prostředí České republiky. Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).

4

Podle druhu navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu je třeba zakotvit také informace o koupacích oblastech, vodních plochách a přírodních biotopech určených ke koupání veřejnosti a kvalitě vody.

Možnosti koupání jsou stručně zmíněny u popisu socioekonomických předpokladů cestovního ruchu a cílů a atraktivit cestovního ruchu. Účelem analýz PRCR však nebylo zpracovat generel turistických atraktivit či konkrétně koupacích ploch, ale vyhodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobné informace o kvalitě vody sleduje KHS, je však nad rámec analýz PRCR. Program neobsahuje konkrétní aktivity v souvislosti s koupáním, v rámci analytické části je charakterizován rozvoj lázeňství a wellness v kraji. SEA hodnotí jako jednu z determinant veřejného zdraví dostupnost vodních zdrojů včetně koupacích vod a zároveň vyhodnocuje navrhované aktivity Programu rozvoje CR JMK vůči referenčním cílům 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje a 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území.

5

U jednotlivých konkrétních navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu - jmenovitě u těch, které budou pravděpodobně spojeny s výstavbou nových objektů a zařízení a s dopravou po pozemních komunikacích, je třeba uvést očekávané vlivy na složky prostředí a veřejné zdraví, kumulativní vlivy a předpoklad samostatného posuzování takových záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb.

Vyhodnoceno v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, kapitola 6, hodnocení jednotlivých navrhovaných aktivit vůči referenčnímu rámci (viz hodnotící tabulky) a rovněž v rámci specifikace možných vlivů a dalšího postupu posuzování na projektové úrovni u jednotlivých projektů uvedených v příloze F.10 viz kapitola 6 SEA PRCR JMK

č.

Datum

č. jednací

6

Oponent

Text připomínky

Součástí strategického dokumentu "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020" musí být také dokument o vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví (Health Impact Assessment, dále jen "HIA"), zpracovaná osobou odborně způsobilou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (seznam osob je zveřejněn na www.mzcr.cz/veřejné zdraví/ pro odbornou veřejnost/ prevence a ochrana zdraví/evidence držitelů osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví.) Dokument HIA by měl obsahovat také vyhodnocení vlivů koncepce cestovního ruchu na veřejné zdraví v předchozím období 2007 2012 podle jednotlivých indikátorů, dále by měl obsahovat určení geografického rozsahu posuzování (např. podle lokalizace stávajících a nově navrhovaných míst pro aktivity v rámci cestovního ruchu), určení skupin obyvatel, kterých se koncepce dotkne (včetně citlivých skupin obyvatel), identifikaci předpokládaných dopadů nové etapy koncepce na veřejné zdraví, doporučení pro maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů na veřejné zdraví, seznam vhodných indikátorů pro možnost kontroly dopadů koncepce na veřejné zdraví.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Vyhodnocení vlivů předkládaného dokumentu na veřejné zdraví je součástí SEA PRCR JMK v kapitole 13 v rozsahu požadovaném zákonem č. 100/2001 Sb, včetně návrhu indikátorů pro monitoring implementace z hlediska veřejného zdraví. Součástí týmu pro zpracování SEA a supervizorem v oblasti veřejného zdraví byla rovněž Ing. Lucie Kiršová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Závěr zjišťovacího řízení k Programu rozvoje CR JMK 2014 – 2020 nepožadoval vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví jako samostatnou studii.

7

21. 11. 2013

MUBR-S 79224/2013 OŽP/Le

Městský úřad bez připomínek Břeclav

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

8

27. 11. 2013

MUHOCJ 114095/201 3 OŽP-vyj

Městský úřad bez připomínek Hodonín

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

9

29. 11. 2013

OŽPÚP624 Městský úřad bez připomínek 19/13/ozp_s Kyjov ek

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

10

28. 11. 2013

MV55688/2013

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

Městský úřad bez připomínek Vyškov

č.

Datum

č. jednací

11

3. 12. 2013

2907/620/13 Ministerstvo životního prostředí Lenka Davidová

Oponent

Text připomínky

S ohledem na výše uvedené požadujeme zpracovat vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., které bude obsahovat posouzení a vyhodnocení vlivů jednotlivých aktivit a opatření této koncepce na zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. V případě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určité aktivity nebo opatření na zvláště chráněné území, požadujeme dále v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty těchto dotčených území.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 1.1 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách pro jednotlivé navrhované aktivity, návrh opatření pro zamezení vlivům je součástí kapitol 7, 10 a návrhu stanoviska viz kapitola 15 SEA PRCR JMK. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou vyhodnoceny v příloze 1 tohoto dokumentu.

12

na str. 22, v kap. C.3.5 "Příroda Bylo upraveno a krajina", ve třetím odstavci je uveden chybný údaj o existenci chráněných krajinných oblastech (dále jen "CHKO") na území Jihomoravského kraje. Do výčtu CHKO, které se nachází na území Jihomoravského kraje, byla zařazena i CHKO Žďárské vrchy, která svým územím zasahuje do Pardubického kraje a kraje Vysočina, nikoli do kraje Jihomoravského, a proto požadujeme CHKO Žďárské vrchy z uvedeného výčtu vypustit.

13

Zároveň si dovolujeme upozornit, Bylo upraveno že zpracovatel oznámení má k dispozici aktuálnější data o počtu maloplošných zvláště chráněných územích (dále jen "MZCHÚ") Jihomoravského kraje, než která uvádí na str. 22, ve čtvrtém odstavci kap. C.3.5 "Příroda a krajina". Tyto data jsou dálkově přístupná na webové stránce Ústředního seznamu ochrany přírody (odkaz na web. stránku), kde lze získat jak data ke dni 31.12.2012, tak přímo aktuální stav o počtu MZCHÚ v příslušném kraji.

14

2. 12. 2013

3232/740/13 Ministerstvo bez připomínek životního prostředí Odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Ladislav Blža

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

15

27. 11. 2013

KSČJ/6668513/CVR

Město Šlapanice

bez připomínek

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Bez komentáře ze strany zpracovatele SEA

Vypořádání všech vyjádření, které MŽP obdrželo v rámci zjišťovacího řízení k PRCR JMK č.

Datum

č. jednací

Oponent

1

28. 11. 2013

ČIŽP/47/ŘI/ 1319253 002/13/BLV

Česká inspekce životního prostředí

2

29. 11. 2013

KHSJM Krajská 50175/2013/ hygienická BM/HOK stanice JMK se sídlem v Brně

3

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V textu je uvedeno, že spalovna Bylo odstraněno SAKO Brno energeticky využívá nebezpečné (nemocniční) odpady, což je v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení. Tento text je tedy nutno z dokumentace odstranit.

V návrhu koncepce je třeba detailněji rozpracovat podklady o stávajícím stavu složek prostředí na území Jihomoravského kraje, přinejmenším v oblastech navrhovaných pro aktivity v rámci cestovního ruchu, s důrazem kladeným na vyhodnocení imisní zátěže ovzduší (s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna, údajů z měřící sítě imisního monitoringu na území JM kraje a dalších dokumentů a vyhodnocení hlukové zátěže především hlukem z pozemní silniční a železniční dopravy a z letecké dopravy (včetně komentování úseků a lokalit, kde dochází k překračování hygienických limitů hluku z dopravy v chráněných venkovních prostorách staveb a v chráněných venkovních prostorách a kde bylo orgánem ochrany veřejného zdraví vydáno časově omezené povolení provozu těchto zdrojů hluku.

Tato problematika byla doplněna v rámci vyhodnocení vlivů PRCR JMK na životní prostředí v míře podrobnosti odpovídající posuzovanému dokumentu a jeho předmětu řešení, kap. 2.

Doporučujeme podrobně Staré ekologické zátěže nemají komentovat lokality se starými bezprostřední vztah k předmětu ekologickými zátěžemi. řešení posuzované koncepce, ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí je tato problematika řešena adekvátně posuzovanému dokumentu a míře jakou se jí zabývá, tj. ve vztahu k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji. Koncepce se nezabývá sanací starých ekologických zátěží ani nemá přímý vztah ke způsobu jejich evidence a nakládání s nimi. Staré ekologické zátěže a kontaminovaná místa jsou i nadále řešeny zejména na úseku znečištění bývalou průmyslovou výrobou. Předložená koncepce sice řeší evidenci a propagaci ploch brownfields pro využití v rámci cestovního ruchu, nemá však přímý vztah k řešení ekologických zátěží, zabývá se pouze managementem nabídky ploch brownfields pro další využití s tím, že případné staré ekologické zátěže musí být vyřešeny a sanovány před novým využitím lokality. Z tohoto důvodu není

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace účelné se podrobně zabývat problematikou řešení starých ekologických zátěží v rámci posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu JMK. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst v JMK je uvedena ve schématu č. 32 UAP JMK 2013 - cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně Ministerstvo životního prostředí České republiky. Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).

4

Podle druhu navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu je třeba zakotvit také informace o koupacích oblastech, vodních plochách a přírodních biotopech určených ke koupání veřejnosti a kvalitě vody.

Možnosti koupání jsou stručně zmíněny u popisu socioekonomických předpokladů cestovního ruchu a cílů a atraktivit cestovního ruchu. Účelem analýz PRCR však nebylo zpracovat generel turistických atraktivit či konkrétně koupacích ploch, ale vyhodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobné informace o kvalitě vody sleduje KHS, je však nad rámec analýz PRCR. Program neobsahuje konkrétní aktivity v souvislosti s koupáním, v rámci analytické části je charakterizován rozvoj lázeňství a wellness v kraji. SEA hodnotí jako jednu z determinant veřejného zdraví dostupnost vodních zdrojů včetně koupacích vod a zároveň vyhodnocuje navrhované aktivity Programu rozvoje CR JMK vůči referenčním cílům 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje a 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území.

5

U jednotlivých konkrétních navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu - jmenovitě u těch, které budou pravděpodobně spojeny s výstavbou nových objektů a zařízení a s dopravou po pozemních komunikacích, je třeba uvést očekávané vlivy na složky prostředí a veřejné zdraví, kumulativní vlivy a předpoklad samostatného posuzování takových záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb.

Vyhodnoceno v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, kapitola 6, hodnocení jednotlivých navrhovaných aktivit vůči referenčnímu rámci (viz hodnotící tabulky) a rovněž v rámci specifikace možných vlivů a dalšího postupu posuzování na projektové úrovni u jednotlivých projektů uvedených v příloze F.10 viz kapitola 6 SEA PRCR JMK

č.

Datum

č. jednací

6

Oponent

Text připomínky

Součástí strategického dokumentu "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020" musí být také dokument o vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví (Health Impact Assessment, dále jen "HIA"), zpracovaná osobou odborně způsobilou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (seznam osob je zveřejněn na www.mzcr.cz/veřejné zdraví/ pro odbornou veřejnost/ prevence a ochrana zdraví/evidence držitelů osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví.) Dokument HIA by měl obsahovat také vyhodnocení vlivů koncepce cestovního ruchu na veřejné zdraví v předchozím období 2007 2012 podle jednotlivých indikátorů, dále by měl obsahovat určení geografického rozsahu posuzování (např. podle lokalizace stávajících a nově navrhovaných míst pro aktivity v rámci cestovního ruchu), určení skupin obyvatel, kterých se koncepce dotkne (včetně citlivých skupin obyvatel), identifikaci předpokládaných dopadů nové etapy koncepce na veřejné zdraví, doporučení pro maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů na veřejné zdraví, seznam vhodných indikátorů pro možnost kontroly dopadů koncepce na veřejné zdraví.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Vyhodnocení vlivů předkládaného dokumentu na veřejné zdraví je součástí SEA PRCR JMK v kapitole 13 v rozsahu požadovaném zákonem č. 100/2001 Sb, včetně návrhu indikátorů pro monitoring implementace z hlediska veřejného zdraví. Součástí týmu pro zpracování SEA a supervizorem v oblasti veřejného zdraví byla rovněž Ing. Lucie Kiršová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Závěr zjišťovacího řízení k Programu rozvoje CR JMK 2014 – 2020 nepožadoval vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví jako samostatnou studii.

7

21. 11. 2013

MUBR-S 79224/2013 OŽP/Le

Městský úřad bez připomínek Břeclav

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

8

27. 11. 2013

MUHOCJ 114095/201 3 OŽP-vyj

Městský úřad bez připomínek Hodonín

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

9

29. 11. 2013

OŽPÚP624 Městský úřad bez připomínek 19/13/ozp_s Kyjov ek

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

10

28. 11. 2013

MV55688/2013

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

Městský úřad bez připomínek Vyškov

č.

Datum

č. jednací

11

3. 12. 2013

2907/620/13 Ministerstvo životního prostředí Lenka Davidová

Oponent

Text připomínky

S ohledem na výše uvedené požadujeme zpracovat vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., které bude obsahovat posouzení a vyhodnocení vlivů jednotlivých aktivit a opatření této koncepce na zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. V případě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určité aktivity nebo opatření na zvláště chráněné území, požadujeme dále v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty těchto dotčených území.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 1.1 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách pro jednotlivé navrhované aktivity, návrh opatření pro zamezení vlivům je součástí kapitol 7, 10 a návrhu stanoviska viz kapitola 15 SEA PRCR JMK. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou vyhodnoceny v příloze 1 tohoto dokumentu.

12

na str. 22, v kap. C.3.5 "Příroda Bylo upraveno a krajina", ve třetím odstavci je uveden chybný údaj o existenci chráněných krajinných oblastech (dále jen "CHKO") na území Jihomoravského kraje. Do výčtu CHKO, které se nachází na území Jihomoravského kraje, byla zařazena i CHKO Žďárské vrchy, která svým územím zasahuje do Pardubického kraje a kraje Vysočina, nikoli do kraje Jihomoravského, a proto požadujeme CHKO Žďárské vrchy z uvedeného výčtu vypustit.

13

Zároveň si dovolujeme upozornit, Bylo upraveno že zpracovatel oznámení má k dispozici aktuálnější data o počtu maloplošných zvláště chráněných územích (dále jen "MZCHÚ") Jihomoravského kraje, než která uvádí na str. 22, ve čtvrtém odstavci kap. C.3.5 "Příroda a krajina". Tyto data jsou dálkově přístupná na webové stránce Ústředního seznamu ochrany přírody (odkaz na web. stránku), kde lze získat jak data ke dni 31.12.2012, tak přímo aktuální stav o počtu MZCHÚ v příslušném kraji.

14

2. 12. 2013

3232/740/13 Ministerstvo bez připomínek životního prostředí Odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Ladislav Blža

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

15

27. 11. 2013

KSČJ/6668513/CVR

Město Šlapanice

bez připomínek

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Bez komentáře ze strany zpracovatele SEA

Vypořádání všech vyjádření, které MŽP obdrželo v rámci zjišťovacího řízení k PRCR JMK č.

Datum

č. jednací

Oponent

1

28. 11. 2013

ČIŽP/47/ŘI/ 1319253 002/13/BLV

Česká inspekce životního prostředí

2

29. 11. 2013

KHSJM Krajská 50175/2013/ hygienická BM/HOK stanice JMK se sídlem v Brně

3

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V textu je uvedeno, že spalovna Bylo odstraněno SAKO Brno energeticky využívá nebezpečné (nemocniční) odpady, což je v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení. Tento text je tedy nutno z dokumentace odstranit.

V návrhu koncepce je třeba detailněji rozpracovat podklady o stávajícím stavu složek prostředí na území Jihomoravského kraje, přinejmenším v oblastech navrhovaných pro aktivity v rámci cestovního ruchu, s důrazem kladeným na vyhodnocení imisní zátěže ovzduší (s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna, údajů z měřící sítě imisního monitoringu na území JM kraje a dalších dokumentů a vyhodnocení hlukové zátěže především hlukem z pozemní silniční a železniční dopravy a z letecké dopravy (včetně komentování úseků a lokalit, kde dochází k překračování hygienických limitů hluku z dopravy v chráněných venkovních prostorách staveb a v chráněných venkovních prostorách a kde bylo orgánem ochrany veřejného zdraví vydáno časově omezené povolení provozu těchto zdrojů hluku.

Tato problematika byla doplněna v rámci vyhodnocení vlivů PRCR JMK na životní prostředí v míře podrobnosti odpovídající posuzovanému dokumentu a jeho předmětu řešení, kap. 2.

Doporučujeme podrobně Staré ekologické zátěže nemají komentovat lokality se starými bezprostřední vztah k předmětu ekologickými zátěžemi. řešení posuzované koncepce, ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí je tato problematika řešena adekvátně posuzovanému dokumentu a míře jakou se jí zabývá, tj. ve vztahu k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji. Koncepce se nezabývá sanací starých ekologických zátěží ani nemá přímý vztah ke způsobu jejich evidence a nakládání s nimi. Staré ekologické zátěže a kontaminovaná místa jsou i nadále řešeny zejména na úseku znečištění bývalou průmyslovou výrobou. Předložená koncepce sice řeší evidenci a propagaci ploch brownfields pro využití v rámci cestovního ruchu, nemá však přímý vztah k řešení ekologických zátěží, zabývá se pouze managementem nabídky ploch brownfields pro další využití s tím, že případné staré ekologické zátěže musí být vyřešeny a sanovány před novým využitím lokality. Z tohoto důvodu není

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace účelné se podrobně zabývat problematikou řešení starých ekologických zátěží v rámci posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu JMK. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst v JMK je uvedena ve schématu č. 32 UAP JMK 2013 - cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně Ministerstvo životního prostředí České republiky. Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).

4

Podle druhu navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu je třeba zakotvit také informace o koupacích oblastech, vodních plochách a přírodních biotopech určených ke koupání veřejnosti a kvalitě vody.

Možnosti koupání jsou stručně zmíněny u popisu socioekonomických předpokladů cestovního ruchu a cílů a atraktivit cestovního ruchu. Účelem analýz PRCR však nebylo zpracovat generel turistických atraktivit či konkrétně koupacích ploch, ale vyhodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobné informace o kvalitě vody sleduje KHS, je však nad rámec analýz PRCR. Program neobsahuje konkrétní aktivity v souvislosti s koupáním, v rámci analytické části je charakterizován rozvoj lázeňství a wellness v kraji. SEA hodnotí jako jednu z determinant veřejného zdraví dostupnost vodních zdrojů včetně koupacích vod a zároveň vyhodnocuje navrhované aktivity Programu rozvoje CR JMK vůči referenčním cílům 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje a 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území.

5

U jednotlivých konkrétních navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu - jmenovitě u těch, které budou pravděpodobně spojeny s výstavbou nových objektů a zařízení a s dopravou po pozemních komunikacích, je třeba uvést očekávané vlivy na složky prostředí a veřejné zdraví, kumulativní vlivy a předpoklad samostatného posuzování takových záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb.

Vyhodnoceno v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, kapitola 6, hodnocení jednotlivých navrhovaných aktivit vůči referenčnímu rámci (viz hodnotící tabulky) a rovněž v rámci specifikace možných vlivů a dalšího postupu posuzování na projektové úrovni u jednotlivých projektů uvedených v příloze F.10 viz kapitola 6 SEA PRCR JMK

č.

Datum

č. jednací

6

Oponent

Text připomínky

Součástí strategického dokumentu "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020" musí být také dokument o vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví (Health Impact Assessment, dále jen "HIA"), zpracovaná osobou odborně způsobilou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (seznam osob je zveřejněn na www.mzcr.cz/veřejné zdraví/ pro odbornou veřejnost/ prevence a ochrana zdraví/evidence držitelů osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví.) Dokument HIA by měl obsahovat také vyhodnocení vlivů koncepce cestovního ruchu na veřejné zdraví v předchozím období 2007 2012 podle jednotlivých indikátorů, dále by měl obsahovat určení geografického rozsahu posuzování (např. podle lokalizace stávajících a nově navrhovaných míst pro aktivity v rámci cestovního ruchu), určení skupin obyvatel, kterých se koncepce dotkne (včetně citlivých skupin obyvatel), identifikaci předpokládaných dopadů nové etapy koncepce na veřejné zdraví, doporučení pro maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů na veřejné zdraví, seznam vhodných indikátorů pro možnost kontroly dopadů koncepce na veřejné zdraví.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Vyhodnocení vlivů předkládaného dokumentu na veřejné zdraví je součástí SEA PRCR JMK v kapitole 13 v rozsahu požadovaném zákonem č. 100/2001 Sb, včetně návrhu indikátorů pro monitoring implementace z hlediska veřejného zdraví. Součástí týmu pro zpracování SEA a supervizorem v oblasti veřejného zdraví byla rovněž Ing. Lucie Kiršová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Závěr zjišťovacího řízení k Programu rozvoje CR JMK 2014 – 2020 nepožadoval vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví jako samostatnou studii.

7

21. 11. 2013

MUBR-S 79224/2013 OŽP/Le

Městský úřad bez připomínek Břeclav

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

8

27. 11. 2013

MUHOCJ 114095/201 3 OŽP-vyj

Městský úřad bez připomínek Hodonín

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

9

29. 11. 2013

OŽPÚP624 Městský úřad bez připomínek 19/13/ozp_s Kyjov ek

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

10

28. 11. 2013

MV55688/2013

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

Městský úřad bez připomínek Vyškov

č.

Datum

č. jednací

11

3. 12. 2013

2907/620/13 Ministerstvo životního prostředí Lenka Davidová

Oponent

Text připomínky

S ohledem na výše uvedené požadujeme zpracovat vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., které bude obsahovat posouzení a vyhodnocení vlivů jednotlivých aktivit a opatření této koncepce na zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. V případě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určité aktivity nebo opatření na zvláště chráněné území, požadujeme dále v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty těchto dotčených území.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 1.1 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách pro jednotlivé navrhované aktivity, návrh opatření pro zamezení vlivům je součástí kapitol 7, 10 a návrhu stanoviska viz kapitola 15 SEA PRCR JMK. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou vyhodnoceny v příloze 1 tohoto dokumentu.

12

na str. 22, v kap. C.3.5 "Příroda Bylo upraveno a krajina", ve třetím odstavci je uveden chybný údaj o existenci chráněných krajinných oblastech (dále jen "CHKO") na území Jihomoravského kraje. Do výčtu CHKO, které se nachází na území Jihomoravského kraje, byla zařazena i CHKO Žďárské vrchy, která svým územím zasahuje do Pardubického kraje a kraje Vysočina, nikoli do kraje Jihomoravského, a proto požadujeme CHKO Žďárské vrchy z uvedeného výčtu vypustit.

13

Zároveň si dovolujeme upozornit, Bylo upraveno že zpracovatel oznámení má k dispozici aktuálnější data o počtu maloplošných zvláště chráněných územích (dále jen "MZCHÚ") Jihomoravského kraje, než která uvádí na str. 22, ve čtvrtém odstavci kap. C.3.5 "Příroda a krajina". Tyto data jsou dálkově přístupná na webové stránce Ústředního seznamu ochrany přírody (odkaz na web. stránku), kde lze získat jak data ke dni 31.12.2012, tak přímo aktuální stav o počtu MZCHÚ v příslušném kraji.

14

2. 12. 2013

3232/740/13 Ministerstvo bez připomínek životního prostředí Odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Ladislav Blža

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

15

27. 11. 2013

KSČJ/6668513/CVR

Město Šlapanice

bez připomínek

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Bez komentáře ze strany zpracovatele SEA

Vypořádání všech vyjádření, které MŽP obdrželo v rámci zjišťovacího řízení k PRCR JMK č.

Datum

č. jednací

Oponent

1

28. 11. 2013

ČIŽP/47/ŘI/ 1319253 002/13/BLV

Česká inspekce životního prostředí

2

29. 11. 2013

KHSJM Krajská 50175/2013/ hygienická BM/HOK stanice JMK se sídlem v Brně

3

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V textu je uvedeno, že spalovna Bylo odstraněno SAKO Brno energeticky využívá nebezpečné (nemocniční) odpady, což je v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení. Tento text je tedy nutno z dokumentace odstranit.

V návrhu koncepce je třeba detailněji rozpracovat podklady o stávajícím stavu složek prostředí na území Jihomoravského kraje, přinejmenším v oblastech navrhovaných pro aktivity v rámci cestovního ruchu, s důrazem kladeným na vyhodnocení imisní zátěže ovzduší (s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna, údajů z měřící sítě imisního monitoringu na území JM kraje a dalších dokumentů a vyhodnocení hlukové zátěže především hlukem z pozemní silniční a železniční dopravy a z letecké dopravy (včetně komentování úseků a lokalit, kde dochází k překračování hygienických limitů hluku z dopravy v chráněných venkovních prostorách staveb a v chráněných venkovních prostorách a kde bylo orgánem ochrany veřejného zdraví vydáno časově omezené povolení provozu těchto zdrojů hluku.

Tato problematika byla doplněna v rámci vyhodnocení vlivů PRCR JMK na životní prostředí v míře podrobnosti odpovídající posuzovanému dokumentu a jeho předmětu řešení, kap. 2.

Doporučujeme podrobně Staré ekologické zátěže nemají komentovat lokality se starými bezprostřední vztah k předmětu ekologickými zátěžemi. řešení posuzované koncepce, ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí je tato problematika řešena adekvátně posuzovanému dokumentu a míře jakou se jí zabývá, tj. ve vztahu k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji. Koncepce se nezabývá sanací starých ekologických zátěží ani nemá přímý vztah ke způsobu jejich evidence a nakládání s nimi. Staré ekologické zátěže a kontaminovaná místa jsou i nadále řešeny zejména na úseku znečištění bývalou průmyslovou výrobou. Předložená koncepce sice řeší evidenci a propagaci ploch brownfields pro využití v rámci cestovního ruchu, nemá však přímý vztah k řešení ekologických zátěží, zabývá se pouze managementem nabídky ploch brownfields pro další využití s tím, že případné staré ekologické zátěže musí být vyřešeny a sanovány před novým využitím lokality. Z tohoto důvodu není

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace účelné se podrobně zabývat problematikou řešení starých ekologických zátěží v rámci posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu JMK. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst v JMK je uvedena ve schématu č. 32 UAP JMK 2013 - cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně Ministerstvo životního prostředí České republiky. Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).

4

Podle druhu navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu je třeba zakotvit také informace o koupacích oblastech, vodních plochách a přírodních biotopech určených ke koupání veřejnosti a kvalitě vody.

Možnosti koupání jsou stručně zmíněny u popisu socioekonomických předpokladů cestovního ruchu a cílů a atraktivit cestovního ruchu. Účelem analýz PRCR však nebylo zpracovat generel turistických atraktivit či konkrétně koupacích ploch, ale vyhodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobné informace o kvalitě vody sleduje KHS, je však nad rámec analýz PRCR. Program neobsahuje konkrétní aktivity v souvislosti s koupáním, v rámci analytické části je charakterizován rozvoj lázeňství a wellness v kraji. SEA hodnotí jako jednu z determinant veřejného zdraví dostupnost vodních zdrojů včetně koupacích vod a zároveň vyhodnocuje navrhované aktivity Programu rozvoje CR JMK vůči referenčním cílům 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje a 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území.

5

U jednotlivých konkrétních navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu - jmenovitě u těch, které budou pravděpodobně spojeny s výstavbou nových objektů a zařízení a s dopravou po pozemních komunikacích, je třeba uvést očekávané vlivy na složky prostředí a veřejné zdraví, kumulativní vlivy a předpoklad samostatného posuzování takových záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb.

Vyhodnoceno v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, kapitola 6, hodnocení jednotlivých navrhovaných aktivit vůči referenčnímu rámci (viz hodnotící tabulky) a rovněž v rámci specifikace možných vlivů a dalšího postupu posuzování na projektové úrovni u jednotlivých projektů uvedených v příloze F.10 viz kapitola 6 SEA PRCR JMK

č.

Datum

č. jednací

6

Oponent

Text připomínky

Součástí strategického dokumentu "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020" musí být také dokument o vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví (Health Impact Assessment, dále jen "HIA"), zpracovaná osobou odborně způsobilou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (seznam osob je zveřejněn na www.mzcr.cz/veřejné zdraví/ pro odbornou veřejnost/ prevence a ochrana zdraví/evidence držitelů osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví.) Dokument HIA by měl obsahovat také vyhodnocení vlivů koncepce cestovního ruchu na veřejné zdraví v předchozím období 2007 2012 podle jednotlivých indikátorů, dále by měl obsahovat určení geografického rozsahu posuzování (např. podle lokalizace stávajících a nově navrhovaných míst pro aktivity v rámci cestovního ruchu), určení skupin obyvatel, kterých se koncepce dotkne (včetně citlivých skupin obyvatel), identifikaci předpokládaných dopadů nové etapy koncepce na veřejné zdraví, doporučení pro maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů na veřejné zdraví, seznam vhodných indikátorů pro možnost kontroly dopadů koncepce na veřejné zdraví.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Vyhodnocení vlivů předkládaného dokumentu na veřejné zdraví je součástí SEA PRCR JMK v kapitole 13 v rozsahu požadovaném zákonem č. 100/2001 Sb, včetně návrhu indikátorů pro monitoring implementace z hlediska veřejného zdraví. Součástí týmu pro zpracování SEA a supervizorem v oblasti veřejného zdraví byla rovněž Ing. Lucie Kiršová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Závěr zjišťovacího řízení k Programu rozvoje CR JMK 2014 – 2020 nepožadoval vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví jako samostatnou studii.

7

21. 11. 2013

MUBR-S 79224/2013 OŽP/Le

Městský úřad bez připomínek Břeclav

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

8

27. 11. 2013

MUHOCJ 114095/201 3 OŽP-vyj

Městský úřad bez připomínek Hodonín

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

9

29. 11. 2013

OŽPÚP624 Městský úřad bez připomínek 19/13/ozp_s Kyjov ek

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

10

28. 11. 2013

MV55688/2013

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

Městský úřad bez připomínek Vyškov

č.

Datum

č. jednací

11

3. 12. 2013

2907/620/13 Ministerstvo životního prostředí Lenka Davidová

Oponent

Text připomínky

S ohledem na výše uvedené požadujeme zpracovat vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., které bude obsahovat posouzení a vyhodnocení vlivů jednotlivých aktivit a opatření této koncepce na zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. V případě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určité aktivity nebo opatření na zvláště chráněné území, požadujeme dále v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty těchto dotčených území.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 1.1 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách pro jednotlivé navrhované aktivity, návrh opatření pro zamezení vlivům je součástí kapitol 7, 10 a návrhu stanoviska viz kapitola 15 SEA PRCR JMK. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou vyhodnoceny v příloze 1 tohoto dokumentu.

12

na str. 22, v kap. C.3.5 "Příroda Bylo upraveno a krajina", ve třetím odstavci je uveden chybný údaj o existenci chráněných krajinných oblastech (dále jen "CHKO") na území Jihomoravského kraje. Do výčtu CHKO, které se nachází na území Jihomoravského kraje, byla zařazena i CHKO Žďárské vrchy, která svým územím zasahuje do Pardubického kraje a kraje Vysočina, nikoli do kraje Jihomoravského, a proto požadujeme CHKO Žďárské vrchy z uvedeného výčtu vypustit.

13

Zároveň si dovolujeme upozornit, Bylo upraveno že zpracovatel oznámení má k dispozici aktuálnější data o počtu maloplošných zvláště chráněných územích (dále jen "MZCHÚ") Jihomoravského kraje, než která uvádí na str. 22, ve čtvrtém odstavci kap. C.3.5 "Příroda a krajina". Tyto data jsou dálkově přístupná na webové stránce Ústředního seznamu ochrany přírody (odkaz na web. stránku), kde lze získat jak data ke dni 31.12.2012, tak přímo aktuální stav o počtu MZCHÚ v příslušném kraji.

14

2. 12. 2013

3232/740/13 Ministerstvo bez připomínek životního prostředí Odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Ladislav Blža

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

15

27. 11. 2013

KSČJ/6668513/CVR

Město Šlapanice

bez připomínek

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Bez komentáře ze strany zpracovatele SEA

Vypořádání všech vyjádření, které MŽP obdrželo v rámci zjišťovacího řízení k PRCR JMK č.

Datum

č. jednací

Oponent

1

28. 11. 2013

ČIŽP/47/ŘI/ 1319253 002/13/BLV

Česká inspekce životního prostředí

2

29. 11. 2013

KHSJM Krajská 50175/2013/ hygienická BM/HOK stanice JMK se sídlem v Brně

3

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V textu je uvedeno, že spalovna Bylo odstraněno SAKO Brno energeticky využívá nebezpečné (nemocniční) odpady, což je v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení. Tento text je tedy nutno z dokumentace odstranit.

V návrhu koncepce je třeba detailněji rozpracovat podklady o stávajícím stavu složek prostředí na území Jihomoravského kraje, přinejmenším v oblastech navrhovaných pro aktivity v rámci cestovního ruchu, s důrazem kladeným na vyhodnocení imisní zátěže ovzduší (s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna, údajů z měřící sítě imisního monitoringu na území JM kraje a dalších dokumentů a vyhodnocení hlukové zátěže především hlukem z pozemní silniční a železniční dopravy a z letecké dopravy (včetně komentování úseků a lokalit, kde dochází k překračování hygienických limitů hluku z dopravy v chráněných venkovních prostorách staveb a v chráněných venkovních prostorách a kde bylo orgánem ochrany veřejného zdraví vydáno časově omezené povolení provozu těchto zdrojů hluku.

Tato problematika byla doplněna v rámci vyhodnocení vlivů PRCR JMK na životní prostředí v míře podrobnosti odpovídající posuzovanému dokumentu a jeho předmětu řešení, kap. 2.

Doporučujeme podrobně Staré ekologické zátěže nemají komentovat lokality se starými bezprostřední vztah k předmětu ekologickými zátěžemi. řešení posuzované koncepce, ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí je tato problematika řešena adekvátně posuzovanému dokumentu a míře jakou se jí zabývá, tj. ve vztahu k cestovnímu ruchu a jeho rozvoji. Koncepce se nezabývá sanací starých ekologických zátěží ani nemá přímý vztah ke způsobu jejich evidence a nakládání s nimi. Staré ekologické zátěže a kontaminovaná místa jsou i nadále řešeny zejména na úseku znečištění bývalou průmyslovou výrobou. Předložená koncepce sice řeší evidenci a propagaci ploch brownfields pro využití v rámci cestovního ruchu, nemá však přímý vztah k řešení ekologických zátěží, zabývá se pouze managementem nabídky ploch brownfields pro další využití s tím, že případné staré ekologické zátěže musí být vyřešeny a sanovány před novým využitím lokality. Z tohoto důvodu není

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace účelné se podrobně zabývat problematikou řešení starých ekologických zátěží v rámci posouzení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu JMK. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst v JMK je uvedena ve schématu č. 32 UAP JMK 2013 - cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně Ministerstvo životního prostředí České republiky. Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM).

4

Podle druhu navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu je třeba zakotvit také informace o koupacích oblastech, vodních plochách a přírodních biotopech určených ke koupání veřejnosti a kvalitě vody.

Možnosti koupání jsou stručně zmíněny u popisu socioekonomických předpokladů cestovního ruchu a cílů a atraktivit cestovního ruchu. Účelem analýz PRCR však nebylo zpracovat generel turistických atraktivit či konkrétně koupacích ploch, ale vyhodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobné informace o kvalitě vody sleduje KHS, je však nad rámec analýz PRCR. Program neobsahuje konkrétní aktivity v souvislosti s koupáním, v rámci analytické části je charakterizován rozvoj lázeňství a wellness v kraji. SEA hodnotí jako jednu z determinant veřejného zdraví dostupnost vodních zdrojů včetně koupacích vod a zároveň vyhodnocuje navrhované aktivity Programu rozvoje CR JMK vůči referenčním cílům 4.1 Snižovat spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje a 4.2 Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území.

5

U jednotlivých konkrétních navrhovaných aktivit v oblasti cestovního ruchu - jmenovitě u těch, které budou pravděpodobně spojeny s výstavbou nových objektů a zařízení a s dopravou po pozemních komunikacích, je třeba uvést očekávané vlivy na složky prostředí a veřejné zdraví, kumulativní vlivy a předpoklad samostatného posuzování takových záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb.

Vyhodnoceno v rámci posouzení vlivů na životní prostředí, kapitola 6, hodnocení jednotlivých navrhovaných aktivit vůči referenčnímu rámci (viz hodnotící tabulky) a rovněž v rámci specifikace možných vlivů a dalšího postupu posuzování na projektové úrovni u jednotlivých projektů uvedených v příloze F.10 viz kapitola 6 SEA PRCR JMK

č.

Datum

č. jednací

6

Oponent

Text připomínky

Součástí strategického dokumentu "Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020" musí být také dokument o vyhodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví (Health Impact Assessment, dále jen "HIA"), zpracovaná osobou odborně způsobilou pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (seznam osob je zveřejněn na www.mzcr.cz/veřejné zdraví/ pro odbornou veřejnost/ prevence a ochrana zdraví/evidence držitelů osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na veřejné zdraví.) Dokument HIA by měl obsahovat také vyhodnocení vlivů koncepce cestovního ruchu na veřejné zdraví v předchozím období 2007 2012 podle jednotlivých indikátorů, dále by měl obsahovat určení geografického rozsahu posuzování (např. podle lokalizace stávajících a nově navrhovaných míst pro aktivity v rámci cestovního ruchu), určení skupin obyvatel, kterých se koncepce dotkne (včetně citlivých skupin obyvatel), identifikaci předpokládaných dopadů nové etapy koncepce na veřejné zdraví, doporučení pro maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů na veřejné zdraví, seznam vhodných indikátorů pro možnost kontroly dopadů koncepce na veřejné zdraví.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Vyhodnocení vlivů předkládaného dokumentu na veřejné zdraví je součástí SEA PRCR JMK v kapitole 13 v rozsahu požadovaném zákonem č. 100/2001 Sb, včetně návrhu indikátorů pro monitoring implementace z hlediska veřejného zdraví. Součástí týmu pro zpracování SEA a supervizorem v oblasti veřejného zdraví byla rovněž Ing. Lucie Kiršová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Závěr zjišťovacího řízení k Programu rozvoje CR JMK 2014 – 2020 nepožadoval vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví jako samostatnou studii.

7

21. 11. 2013

MUBR-S 79224/2013 OŽP/Le

Městský úřad bez připomínek Břeclav

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

8

27. 11. 2013

MUHOCJ 114095/201 3 OŽP-vyj

Městský úřad bez připomínek Hodonín

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

9

29. 11. 2013

OŽPÚP624 Městský úřad bez připomínek 19/13/ozp_s Kyjov ek

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

10

28. 11. 2013

MV55688/2013

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

Městský úřad bez připomínek Vyškov

č.

Datum

č. jednací

11

3. 12. 2013

2907/620/13 Ministerstvo životního prostředí Lenka Davidová

Oponent

Text připomínky

S ohledem na výše uvedené požadujeme zpracovat vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., které bude obsahovat posouzení a vyhodnocení vlivů jednotlivých aktivit a opatření této koncepce na zvláště chráněná území Jihomoravského kraje. V případě, že dojde zpracovatelem k vyhodnocení negativního vlivu určité aktivity nebo opatření na zvláště chráněné území, požadujeme dále v rámci zpracování vyhodnocení navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty těchto dotčených území.

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 1.1 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách pro jednotlivé navrhované aktivity, návrh opatření pro zamezení vlivům je součástí kapitol 7, 10 a návrhu stanoviska viz kapitola 15 SEA PRCR JMK. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou vyhodnoceny v příloze 1 tohoto dokumentu.

12

na str. 22, v kap. C.3.5 "Příroda Bylo upraveno a krajina", ve třetím odstavci je uveden chybný údaj o existenci chráněných krajinných oblastech (dále jen "CHKO") na území Jihomoravského kraje. Do výčtu CHKO, které se nachází na území Jihomoravského kraje, byla zařazena i CHKO Žďárské vrchy, která svým územím zasahuje do Pardubického kraje a kraje Vysočina, nikoli do kraje Jihomoravského, a proto požadujeme CHKO Žďárské vrchy z uvedeného výčtu vypustit.

13

Zároveň si dovolujeme upozornit, Bylo upraveno že zpracovatel oznámení má k dispozici aktuálnější data o počtu maloplošných zvláště chráněných územích (dále jen "MZCHÚ") Jihomoravského kraje, než která uvádí na str. 22, ve čtvrtém odstavci kap. C.3.5 "Příroda a krajina". Tyto data jsou dálkově přístupná na webové stránce Ústředního seznamu ochrany přírody (odkaz na web. stránku), kde lze získat jak data ke dni 31.12.2012, tak přímo aktuální stav o počtu MZCHÚ v příslušném kraji.

14

2. 12. 2013

3232/740/13 Ministerstvo bez připomínek životního prostředí Odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Ladislav Blža

Bez komentáře zpracovatele SEA

ze

strany

č.

Datum

č. jednací

Oponent

Text připomínky

15

27. 11. 2013

KSČJ/6668513/CVR

Město Šlapanice

bez připomínek

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace Bez komentáře ze strany zpracovatele SEA

Vypořádání Závěru zjišťovacího řízení MŽP pod č.j. 91804/ENV/13 ze dne 19. 12. 2013 Bod

Text připomínky

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace

1

Vyhodnotit, zda je PRCR JMK v souladu a naplňuje priority a cíle stanovené ve schválených koncepčních dokumentech, a to zejména – Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020, Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje, relevantní krajské koncepční materiály v oblasti ochrany životního prostředí.

Výše uvedené koncepce a jejich cíle byly na příslušné úrovni schválených národních i regionálních strategických dokumentů vzaty v úvahu při sestavování referenčního rámce pro hodnocení v podobě sady referenčních cílů, vůči kterým byl návrh koncepce hodnocen, a pro zajištění souladu s referenčním rámcem byla navržena příslušná opatření.

2

Vyhodnocení souladu PRCR JMK s koncepcí Zdraví pro všechny v 21. století je jednak součástí kapitoly 1.1 a jednak součástí kapitoly 12. Vztah Programu rozvoje Vyhodnotit, zda PRCR JMK zohledňuje cíle a opatření cestovního ruchu Jihomoravského kraje 2014 – 2020 Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu ke koncepcím v oblasti ochrany veřejného zdraví. Členkou obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. týmu a supervizorem v oblasti veřejného zdraví byla Ing. Lucie Kiršová, držitelka odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. 3

4

V SEA PRCR JMK je toto vyhodnocení zahrnuto do referenčního cíle pro vyhodnocení vlivů na ŽP: 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a volně žijící Vyhodnotit, zda PRCR JMK respektuje schválené druhy živočichů a rostlin. Zákonné limity a podmínky koncepční materiály v oblasti ochrany přírody, především využití území je třeba respektovat na úrovni konkrétních zda je v souladu s plány péče o zvláště chráněná území, realizovaných projektů a na této úrovni je také v rámci procesu EIA resp. speciálních hodnocení (biologické která leží nebo zasahují na území Jihomoravského kraje. hodnocení, vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura, posouzení vlivů na krajinný ráz apod.) vyhodnotit tak, jak vyplývá z legislativy a dle případných požadavků příslušných orgánů ochrany přírody. V SEA zahrnuto do referenčních cílů pro vyhodnocení Posoudit, zda a jak PRCR JMK přispívá k ochraně vlivů na ŽP v rámci referenčního cíle 4.1 Snižovat podzemních a povrchových vod a ochraně spotřebu vody, efektivně využívat vodní zdroje a 4.2 před povodněmi. Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů, zvyšovat retenční schopnost území.

5

6

7

Vyhodnotit, zda a jakým způsobem PRCR JMK přispívá ke snižování emisí a zda je v souladu s aktualizovaným programem ke zlepšení kvality ovzduší na území Jihomoravského kraje. Vyhodnotit imisní zátěž ovzduší s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna, z údajů z měřící sítě imisního monitoringu na území Jihomoravského kraje.

V SEA zahrnuto do referenčních cílů pro vyhodnocení vlivů na ŽP v rámci referenčního cíle 3.1 Snižovat emise znečišťujících látek do ovzduší v souvislosti s aktivitami v CR. Imisní zátěž je vyhodnocena v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, §11, odst. 6 a s využitím Generální rozptylové studie Jihomoravského kraje a Rozptylové studie města Brna. Byly doplněny údaje z měřící sítě imisního monitoringu na území Jihomoravského kraje.

Vyhodnotit vliv PRCR JMK (navrhované aktivity a projekty) na cíle ochrany přírody stanovené zákonem pro jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 (zda v důsledku realizace PRCR JMK nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany zvláště chráněných území), skladebných částí ÚSES a zhodnotit možný vliv realizace na úroveň biodiverzity. S ohledem na uvedené vyhodnotit návrh opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území a dále navržení, vyhodnocení a porovnání případných variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny.

V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 1.1 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách pro jednotlivé navrhované aktivity. Opatření pro předcházení vlivů jsou obsaženy v kapitolách 7, 10 a jako součást návrhu Stanoviska ke koncepci viz kapitola 15 SEA PRCR JMK. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000 jsou vyhodnoceny v příloze 1 tohoto dokumentu.

V SEA zahrnuto do referenčních cílů pro vyhodnocení Posoudit míru vlivu PRCR JMK na obnovu a zachování vlivů na ŽP 1.1 Snižovat negativní vlivy cestovního ruchu nejen přírodních, ale i historických, kulturních na přírodně cenné lokality, zvláště chráněné části přírody a estetických hodnot krajiny (krajinný ráz, významné a volně žijící druhy živočichů a rostlin a 1.2 Chránit krajinné prvky, přírodní parky). krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách.

Bod 8

9

10

Text připomínky

V souvislosti s návrhem rozšíření a zkvalitnění dopravní V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů infrastruktury vyhodnotit vliv PRCR JMK na krajinný ráz, na ŽP 1.2 a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách. migrační prostupnost a fragmentaci krajiny. Vyhodnotit, zda a jak jsou v PRCR JMK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny.

Vyhodnotit, zda a jak provádění PRCR JMK realizací jednotlivých aktivit, opatření a podporovaných typů projektů přispěje ke zlepšení či zhoršení problémů životního prostředí identifikovaných v oznámení koncepce.

Identifikované problémy životního prostředí v regionu sloužily mimo jiné pro formulaci referenčního rámce pro hodnocení koncepce tj. pro sadu referenčních cílů, vůči kterým byly hodnoceny jednotlivé návrhy opatření, cílů a aktivit obsažené v PRCR JMK. Touto problematikou se dále zabývá kapitola 4.

Při posouzení se zaměřit na implementační systém PRCR V SEA zahrnuto v kapitole 6.3 Hodnocení implementační JMK. Vyhodnotit, zda systém výběru konkrétních projektů části koncepce a v rámci návrhu systému výběru projektů, dostatečně zohledňuje kritéria ochrany lidského zdraví který je obsahem kapitoly 11. a životního prostředí.

13

Vyhodnotit vlivy koncepce na veřejné zdraví (dle lokalizace stávajících a nově navrhovaných míst pro aktivity v rámci cestovního ruchu), určení skupin obyvatel, kterých se koncepce dotkne (včetně citlivých skupin obyvatel), identifikaci předpokládaných dopadů nové etapy koncepce na veřejné zdraví, doporučení pro maximalizaci pozitivních a minimalizaci negativních dopadů na veřejné zdraví, seznam vhodných indikátorů pro možnost kontroly dopadů koncepce na veřejné zdraví. 14

V SEA zahrnuto jako referenční cíl pro vyhodnocení vlivů na ŽP 2.1 Omezit zábory a degradaci půdy a 2.2 Podporovat využívání brownfields pro aktivity v cestovním ruchu a vyhodnoceno v hodnotících tabulkách.

Možné kumulativní resp. synergické vlivy spolupůsobení Posoudit možné kumulativní vlivy s jinými koncepcemi souvisejících aktivit byly vyhodnoceny a okomentovány a operačními programy a synergických vlivů v rámci kapitoly 6.2. na úrovni jednotlivých navrhovaných navrhovaných aktivit, opatření a projektů. opatření a aktivit PRCR JMK vůči referenčnímu rámci dle hodnotící stupnice.

11

12

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace

V SEA zahrnuto v kapitole 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví, a v rámci vyhodnocení jednotlivých navrhovaných aktivit vůči referenčním cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví viz kapitola 6 (hodnotící tabulky), včetně doporučení pro návrhu indikátorů pro monitoring koncepce z hlediska veřejného zdraví a návrhu opatření pro předcházení negativním vlivům. Zákonné limity pro ovlivnění veřejného zdraví je třeba respektovat na úrovni konkrétních realizovaných projektů a na této úrovni je také v rámci procesu EIA vyhodnotit na projektové úrovni tak, jak vyplývá z legislativy.

Stanovit limity k zajištění ochrany životního prostředí a eliminaci negativních vlivů na životní prostředí a v tomto V SEA zahrnuto v kapitole 11. Stanovení indikátorů smyslu stanovit kritéria pro výběr podporovaných projektů (kritérií) pro výběr projektů. s vyšším pozitivním vlivem na stav životního prostředí.

15

V případě, že jsou v koncepci konkrétní projekty uvedeny a lokalizovány, vyhodnotit jejich vliv na životní prostředí a vyhodnotit, zda je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny.

V SEA PRCR JMK je toto vyhodnocení zahrnuto do většiny referenčních cílů pro vyhodnocení vlivů na ŽP, zejména ref. cíl 1.1.. Zákonné limity a podmínky využití území je třeba respektovat na úrovni konkrétních realizovaných projektů a na této úrovni je také v rámci procesu EIA vyhodnotit na projektové úrovni tak, jak vyplývá z legislativy. V přílohové části (část F) tohoto dokumentu je uvedeno 39 projektových záměrů z oblasti cestovního ruchu, vycházející z databáze projektových záměrů vytvořené v rámci realizace veřejné zakázky s názvem „Absorpční kapacita území Jihomoravského kraje pro vymezení regionální dimenze a integrovaného přístupu v rámci přípravy na programovací období 2014+“, které jsou vybranými aktéry z Jihomoravského kraje připravovány pro budoucí podporu z Evropské unie pro období 2014 –2020. Předložený seznam má za úkol pouze informovat o projektech vázaných na CR a jejich charakteru, tyto projekty nejsou součástí Návrhové části koncepce. Projekty jsou součástí širší databáze – zásobníku projektů, která je tvořena seznamem dosud nepodpořených projektů v oblasti cestovního ruchu zvažovaných k předložení ze strany jednotlivých aktérů, především místních samospráv, nejedná se o konečný výběr projektů. V rámci SEA PRCR bylo provedeno rovněž posouzení potenciálních vlivů projektů uvedených v příloze F.10. PRCR JMK a dalšího postupu z hlediska posouzení vlivů realizace záměrů na životní prostředí viz kapitola 6.3.

Bod

Text připomínky

16

Způsob vypořádání v rámci Dokumentace

Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP Vyhodnoceno a vypořádáno viz kapitola 14 a přílohová obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné část SEA PRCR JMK. ve vyhodnocení PRCR JMK vyhodnotit a vypořádat.