PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE AKČNÍ PLÁN

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE

AKČNÍ PLÁN 2009 - 2010

PROSINEC 2008

Akční plán 2009-2010

Autorský kolektiv: PhDr. Iva Galvasová Mgr. Jan Holeček RNDr. Kateřina Chabičovská Ing. Alena Přibylíková Mgr. Hana Svobodová

2


OBSAH Úvod........................................................................................................................................... 4 1. Aktualizace věcného zaměření akčního plánu – výběr aktuálních prioritních opatření pro nové období ........................................................................................................................ 5 1.1 Anketa významnosti opatření........................................................................................... 6 1.2 Aktivity vybrané pro nový Akční plán............................................................................. 8 2. Organizační struktura v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji........................ 16 3. Marketingové aktivity v cestovním ruchu na úrovni Libereckého kraje ..................... 20 3.1 Marketingová strategie................................................................................................... 20 3.2 Rajonizace cestovního ruchu jako marketingový nástroj............................................... 21 4. Výběr nosných projektů a návrh kritérií pro jejich přijetí do Akčního plánu ............ 24 5. Návrh implementace Akčního plánu ................................................................................ 28 5.1 Specifikace prioritních úkolů a nosných témat .............................................................. 28 5.2 Harmonogram Akčního plánu 2009-2010...................................................................... 29 5.3 Monitoring a hodnocení realizace Akčního plánu ......................................................... 31 Závěr........................................................................................................................................ 33 Přílohy ..................................................................................................................................... 34 Příloha 1: Vyhodnocení Akčního plánu 2007-2008................................................................. 35 Příloha 2: Osnova Integrovaného projektu Libereckého kraje................................................. 52 Příloha 3: Návrh hodnotících kritérií pro zařazení projektů do Akčního plánu....................... 54 Příloha 4: Přehled projektů financovaných z Fondu mikroprojektů v období 2004-2006....... 56 Příloha 5: Seznam zkratek........................................................................................................ 61

3


ÚVOD Akční plán (dále jen AP) představuje konkretizaci priorit, opatření a aktivit Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (dále jen Program) vždy pro nejbližší období jeho realizace v časovém horizontu alespoň dvou let. Stanovuje návrh postupu a způsobu uvedení Programu do praxe – tj. jeho implementaci – a shrnuje nejdůležitější úkoly, které mají být plněny. Zde předkládaný návrh aktualizace AP pro období let 2009-2010 je systémovým krokem při plnění Programu. Je výsledkem aktualizace věcných, časových, organizačních, finančních, personálních a jiných podmínek, nezbytných pro uskutečnění záměrů, uvedených ve výchozím Programu. Věcně staví na vyhodnocení výsledků plnění dosavadního AP, přijatého pro období let 20072008 a odráží aktuální požadavky subjektů – aktérů v oblasti cestovního ruchu na území Libereckého kraje – kteří jsou jeho nositeli (blíže viz průběžně uváděné výsledky šetření mezi subjekty CR k posouzení významu jednotlivých opatření, aktivit a nosných projektů stávajícího AP). Návrh aktualizace AP je podložen i poznatky z poměrně komplexního pohledu na celkovou situaci v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji, posouzených v kontextu nových vývojových trendů rozvoje tohoto dynamického odvětví (blíže viz samostatná vyhodnocovací zpráva o stavu CR v LK). Návrh komplexu podmínek pro aktualizaci AP čerpá z poznatků o hodnocení dosavadních přínosů z konkrétních aktivit v oblasti organizace, koordinace, marketingu i financování vlastní realizace opatření stávajícího AP. Pro úspěšné plnění AP je důležitá i „zpětná vazba“ jeho realizace, a proto je rovněž velký důraz kladen na jeho pravidelný monitoring, k čemuž je zde navrhována i soustava potřebných indikátorů. Významným zdrojem prostředků, umožňujících realizaci důležitých rozvojových záměrů v oblasti CR na území kraje je využití potenciálu strukturálních fondů EU, zejména pak Regionálního operačního programu Severovýchod. Čerpání těchto disponibilních zdrojů financí je podmíněno připraveností místních a regionálních subjektů i Libereckého kraje. Šanci uspět mají především projekty se zřejmým celoregionálním a krajským dopadem dopadem, realizované silnými subjekty (které budou schopny garantovat realizaci projektu po celou dobu jeho trvání), projekty realizované v partnerství subjektů z více sektorů společnosti, projekty se zajištěnými zdroji kofinancování, s politickou podporou, atd. Příprava takových projektů si zpravidla vyžádá efektivní součinnost všech relevantních subjektů a také dostačující objem vlastních zdrojů na spolufinancování při přípravě i realizaci příslušných rozvojových záměrů. Jedním z klíčových úkolů Akčního plánu proto musí být podpora přípravy takových projektů, které dokáží ze zmíněných zdrojů podpory vytěžit maximum. To předpokládá efektivní fungování organizační struktury aktérů CR a efektivní koordinaci CR, dosažení konsensu o politické podpoře vybraných opatření nebo i projektů, posílení informovanosti potenciálních realizátorů projektů a poskytnutí metodické a politické podpory těmto subjektům ze strany Libereckého kraje i Řídícího výboru ROP Severovýchod.

4


1. AKTUALIZACE VĚCNÉHO ZAMĚŘENÍ AKČNÍHO PLÁNU – VÝBĚR AKTUÁLNÍCH PRIORITNÍCH OPATŘENÍ PRO NOVÉ OBDOBÍ Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje zakládá možnost rozvoje cestovního ruchu v mnoha základních oblastech. Tyto možnosti jsou podrobněji specifikovány v návrhové části Programu do podoby konkrétních aktivit. Zde uvedené aktivity mají působnost pro celé období platnosti Programu (2007 – 2013) s ohledem na skutečnost, že tento programový dokument byl přijat a schválen v orgánech kraje (zastupitelstvem Libereckého kraje dne 28.8.2007). Účelem Akčního plánu je vybrat a blíže specifikovat priority rozvoje vždy pro nejbližší dva až tři roky a nalézt cesty jejich realizace i možných budoucích nositelů (garantů). Zde předkládaná Aktualizace AP na období 2009 – 2010 je připravena na základě vyhodnocení aktivit AP realizovaných v období 2007 – 2008, na základě zhodnocení výsledků průzkumů významnosti aktivit v oblasti CR, provedeného mezi členy Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu LK a v konfrontaci s významnými závěry hodnotící zprávy o celkové situaci v oblasti cestovního ruchu v LK. Důležitým aspektem aktualizace AP byla nutnost zaměřit se – vzhledem k omezeným disponibilním finančním zdrojům – na takové typy aktivit, jež jsou buďto pro rozvoj cestovního ruchu zcela prioritní, anebo jsou již připraveny k realizaci (nejlépe pak kombinace obou těchto možností). Výběr nejvýznamnějších opatření a podporovaných aktivit se věcně opíral zejména o informační přínos následujících podkladů:           

Monitorovací zpráva o stavu a vývoji cestovního ruchu v Libereckém kraji (GaREP, 12/2008). Vyhodnocení akčního plánu PR CR LK pro období let 2007-2008 (viz příloha 1). Pracovní podklady získané od jednotlivých členů Sdružení CR (zejména výroční zprávy, účelově provedená hodnocení situace v oblasti CR, přehledy a posouzení projektů apod.). Aktuální propagační a reklamní materiály různorodých subjektů cestovního ruchu v Libereckém kraji Výsledky účelových anketárních průzkumů, realizovaných v součinnosti zpracovatele a členů Sdružení CR LK. Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje (zejména tématické zaměření jeho aktivit). Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky a její Prováděcí dokument. Aktuální vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu ve světě. Věcná specifikace a harmonogramy předpokládaného plnění jednotlivých výzev k předkládání projektů, dle zaměření operačních programů, spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Závěry z pracovních jednání zpracovatele, zadavatele (Liberecký kraj) a členů Sdružení pro rozvoj CR LK. Volební program nově zvoleného vedení Libereckého kraje.

5


1.1 ANKETA VÝZNAMNOSTI OPATŘENÍ Jedním z důležitých východisek pro návrh aktualizace věcného zaměření Akčního plánu Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje bylo provedení ankety mezi členy Rady Sdružení cestovního ruchu Libereckého kraje a vybranými pracovníky krajského úřadu s kompetencí v oblasti cestovního ruchu, k posouzení významnosti jednotlivých opatření, obsažených ve stávajícím (platném) Programu rozvoje CR LK. Cílem ankety bylo zjistit, která z opatření mají pro následující období platnosti AP největší význam a budou podporovány v realizaci jako nejvíce žádoucí pro tématické zaměření a výběr rozvojových projektů či aktivit. Posuzována byla opatření ve stávající struktuře (tzv. „pavouk“) z Programu rozvoje CR LK – viz dále uvedené schéma. Základem pro posouzení významu jednotlivých opatření bylo „oznámkovat je“, tj. přiřadit každému z posuzovaných opatření Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje bodovou hodnotu ze škály 1-10, která nejlépe vyjadřuje názor dotázaných respondentů (zúčastněných) na významnost daného opatření a tím současně zdůrazňuje naléhavost řešení aktivit dané oblasti, podmiňujících rozvoj cestovního ruchu pro následující období platnosti aktualizovaného Akčního plánu. Přiřazení „známky jedna“ (tj. jednoho bodu z uvedené škály) vyjadřovalo nejlepší hodnocení příslušného opatření, přiřazení „známky deset“ (tj. deseti bodů) znamenalo, že opatření je považováno za nejméně významné; hodnocen byl pouze význam (priorita) jednotlivých opatření, nebylo vyžadováno jejich řazení podle naléhavosti vyjádřením posloupnosti těchto známek. Výsledky ankety jsou následující:    

Nejvyšší prioritu získalo opatření „Podpora činnosti organizací cestovního ruchu (OCR)“ (ve schématu opatření Programu CR viz opatření 1.1). Jako velmi významná byla dále shledána opatření „Marketing a propagace“ (viz opatření 2.1) a „Příprava lidských zdrojů“ (viz opatření 1.3). Za stále důležitá jsou i nadále považována opatření „Turistická informační centra“ (viz opatření 1.2), „Programy a produkty“ (viz opatření 2.2) a „Turistická dopravní infrastruktura“ (viz opatření 3.2). Relativně nejméně byla zdůrazňována opatření „Spolupráce a incomingové aktivity“ (2.3), „Sportovní a kulturní zařízení“ (3.3), „Památky a přírodní atraktivity“ (3.4) a „Ubytovací a stravovací zařízení“ (3.1).

S ohledem na posouzení významnosti jednotlivých opatření jako celku, bylo dále ve shodě s postupem aktualizace věcného zaměření AP nutno provést obdobných způsobem výběr aktivit v rámci každého opatření, které budou vyjadřovat prioritní tématické zaměření pozornosti všech zúčastněných subjektů při plnění Programu v dalším období jeho realizace. Výsledek provedených výběrů (tj. opatření i aktivit) představuje věcný rámec nového AP. K němu jsou v dalším pracovním kroku specifikovány možnosti a předpoklady pro jeho praktickou realizaci, týkající se zejména uspořádání organizačních struktur pro spolupráci subjektů v cestovním ruchu, náležitosti marketingového zajištění z celokrajského hlediska, výběr nosných projektů pro další období realizace, nástin požadavků pro zajištění účelného monitoringu a hodnocení všech realizovaných aktivit apod., je tedy konkretizován proces implementace AP do praxe z pohledu hlavních úkolů nositelů Programu (tj. Libereckého kraje a relevantních krajských subjektů v oblasti CR). 6


ANKETA VÝZNAMNOSTI OPATŘENÍ (podklad pro výběr opatření) VIZE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI

Využití přírodního a kulturního potenciálu regionu ke zvýšení jeho turistické atraktivity, k růstu konkurenceschopnosti a ekonomického, sociálního a kulturního přínosu odvětví cestovního ruchu. To vše s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj.

P 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE

P 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU

P 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU

O 1.1:

O 1.2:

O 1.3:

O 2.1:

O 2.2:

O 2.3:

O 3.1:

O 3.2:

O 3.3:

O 3.4:

Podpora činnosti organizací CR

Turistická informační centra

Příprava lidských zdrojů

Marketing

Tematicky

Ubytovací

Turistická

Sportovně

a propagace

zaměřené programy a produkty

Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity

a gastronomická zařízení

dopravní infrastruktura

rekreační a kulturní zařízení

Kulturně historické a technické památky, přírodní atraktivity

(TIC)

7


1.2 AKTIVITY VYBRANÉ PRO AKČNÍ PLÁN 2009 – 2010 Jak bylo výše uvedeno, byla také kromě ankety významnosti opatření provedena anketa k posouzení významnosti jednotlivých aktivit Programu rozvoje CR LK, v níž měli možnost se vyjádřit všichni členové Sdružení cestovního ruchu LK. Výběr aktivit nebyl proveden na základě známkování jejich významnosti, neboť zde nebylo důležité uspořádat je dle pořadí, ale jednotliví účastníci ankety vybírali především ty aktivity, jejichž realizaci (naplnění projekty a iniciativami) považují pro následující období let 2009-2010 za podstatné. Na základě výsledků ankety a návazných expertních posouzení byl pro zařazení do Akčního plánu vybrán níže specifikovaný přehled aktivit. Pro výběr aktivit všemi zúčastněnými subjekty bylo současně považováno za důležité hledisko jejich proveditelnosti v krátkodobé časové perspektivě. Pro vyjádření důležitosti vybraných aktivit je v dalším textu použit následující způsob jejich prezentace, který současně umožňuje vyjádřit míru shody zúčastněných subjektů při jejich výběru: 1. Nejčastěji vybírané aktivity jsou zvýrazněny tučně s šedým podkladem. Představují nejvýznamnější aspekty cestovního ruchu, na jejichž výběru se shodlo více než 60 % členů Sdružení, kteří se zúčastnili ankety. 2. Středně velkou četnost výběru měly aktivity, které jsou tučně zvýrazněné, ale již bez barevného podkladu. Tyto aktivity označilo 50 – 60 % členů Sdružení, kteří se zúčastnili ankety. 3. Aktivity bez jakéhokoliv textového zvýraznění představují ty, které byly do přehledu ještě doplněny na základě zaslaných připomínek účastníků ankety a dle odborného posouzení zpracovatele jako expertní poradenské firmy. V aktualizovaném akčním plánu se neobjevují všechny aktivity, které tvoří základ návrhové části Programu CR, neboť v tomto postupovém kroku bylo důležité vybrat aktivity pro nejbližší dva roky. To však neznamená, že ostatní aktivity nemohou být vybrány jako podstatné pro realizaci v některém z následujících let, neboť základní tematické zaměření Programu je platné na celou dobu jeho účinnosti! Aktivity vybrané ze základní nabídky jako nejvíce důležité (viz použití písma „tučné“ a v šedém rámečku nebo bez něj) byly pro názornost uvedeny v rámci každého opatření a podopatření na prvních místech výsledného přehledu.

8


PRIORITA 1: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU, LIDSKÉ ZDROJE Opatření 1.1: Podpora činnosti organizací cestovního ruchu Místní organizace cestovního ruchu  poskytování turistických informací, kalendáře akcí, příprava propagačních materiálů, koordinace činnosti místních TIC a spolupráce s dalšími TIC  webové stránky a jejich aktualizace, turistický informační a rezervační systém a spolupráce na jeho rozvoji (např. datový sklad) ve spolupráci s organizacemi CR  podpora ze strany LK vzniku a činnosti místních organizací CR  vytváření místní turistické nabídky a její propagace (ve spolupráci se všemi aktéry v CR)  spolupráce při vytváření marketingových a komunikačních plánů v Libereckém kraji a regionálních organizacích CR  průzkum místního trhu a monitoring návštěvnosti Regionální organizace cestovního ruchu  koordinace činnosti místních organizací CR  vytváření ucelených regionálních turistických organizačních struktur včetně jejich destinačního a návštěvnického managementu  příprava a vytváření a propagace regionální turistické nabídky (místní produkty, fam a press tripy…)  podpora činnosti regionálních organizací CR, které zajišťují řízení a koordinaci CR v turistickém regionu  podpora zpracovávání Programu rozvoje cestovního ruchu turistických regionů  koordinace poskytování informací prostřednictvím místních a regionálních TIC a organizací CR a budování regionálních turistických návštěvnických center  koordinace naplňování Programu rozvoje CR v turistickém regionu včetně zajišťování monitoringu  tvorba regionálních a specifických turistických produktů, programů a projektů  vytváření marketingových a komunikačních plánů v turistických regionech a jeho realizace (naplňování)  spoluúčast na tur. veletrzích, koordinace s ostatními krajskými tur. regiony a LK  rozvoj spolupráce a vytváření partnerství mezi veřejným, podnikatelským a občanským sektorem Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji  koordinace marketingových a prezentačních aktivit- prezentace kraje a regionálních organizací CR na veletrzích cestovního ruchu  partnerství a spolupráce s regionálními OCR a tvorba nadregionálních tur. produktů  spolupráce s partnery v Euroregionu NISA a s dalšími strategickými partnery  spolupráce a koordinace aktérů Sdružení vedoucí k iniciaci změn legislativy  zajištění podmínek a zpracování konkrétních pravidel pro spolupráci a koordinaci činností aktérů CR LK – nejen členů Sdružení  koordinace a spolupráce na podob a součinnosti informačních a rezervačních systémů jednotlivých turistických regionů LK (např. rozvoj a využívání datového skladu)  monitoring naplňování Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje a podněty pro LK k jeho pravidelné aktualizaci

9


Krajský úřad Libereckého kraje (volené orgány LK, útvary KÚ LK)  vytváření podmínek pro realizaci Programu rozvoje cestovního ruchu LK  zpracování a realizace komplexních nadregionálních projektů na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci s regionálními organizacemi CR k využití možností evropských a domácích zdrojů  zajištění organizačních, personálních a ekonomických podmínek pro činnost Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji  spolupráce s ostatními kraji a příslušnými celostátními institucemi (MMR, CzechTourism apod.) při vytváření celostátních koncepcí rozvoje CR  koordinace činnosti se sousedními kraji, do jejichž území zasahuje působnost regionálních organizací CR Libereckého kraje  zajištění financování aktivit kraje realizujících Program rozvoje CR LK a jejich monitoring  zajistit návaznost dostatečně atraktivní prezentace LK na mezinárodních veletrzích CR ve spolupráci s ostatními aktéry CR s cílem zajistit dostatečný zájem touroperátorů o LK např. formou fam a press tripů  aktualizace webového portálu cestovního ruchu LK a koordinace a podpora při tvorbě a využívání datového skladu informací CR v LK    



       

Opatření 1.2: Turistická informační centra (TIC) zkvalitňování činnosti a poskytovaných služeb TIC (standardizace a certifikace) budování regionálních turistických informačních a návštěvnických center propojování TIC (technologická pomoc) spolupráce TIC při budování a provozu moderních komunikačních a informačních technologií a jejich plnému využívání (např. zapojování do užívání a tvorby datového skladu LK ) zlepšení informovanosti různorodých subjektů v cestovním ruchu (města a obce, provozovatelé turistických atraktivit, neziskových organizací a dalších) a podpora jejich spolupráce s TIC Opatření 1.3: Příprava lidských zdrojů vzdělávání manažerů cestovního ruchu vzdělávání pracovníků veřejné správy působících v oblasti cestovního ruchu školení a další vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu (zaměstnanci jednotlivých zařízení CR, TIC…) programy EVVO a cestovního ruchu na základních a středních školách vysokoškolské vzdělávání v oboru cestovní ruch posilování povědomí o nezbytnosti realizace inovací a moderních metod podnikání a o jejich přínosu k prosperitě a konkurenceschopnosti firem vytváření sítí (twinning) výměna zkušeností

10


PRIORITA 2: PODPORA MARKETINGU A PRODUKTŮ V CESTOVNÍM RUCHU Opatření 2.1: Marketing a propagace Turistická nabídka  vývoj a tvorba nabídky hlavních turistických produktů a programů  koordinace a řízení tvorby balíků služeb (zejména s důrazem na zmírnění sezónnosti CR resp. prodloužení hlavních sezón, rozvoj CR i mimo jádrová území…)  podpora prodeje turistických produktů (veletrhy, prezentace, informační semináře a cesty pro touroperátory, incomingové partnery, novináře)  distribuce regionálních a lokálních turistických produktů  vytváření a aktualizace webových stránek s turistickými informacemi Propagace a reklama  mediální propagace (rozhlas, TV, místní, tisk, internet, billboardy)  regionální turistické noviny  jednotná grafická podoba propagačních materiálů dle regionálních organizací CR  základní prospekty a reklamní plakáty  brožury a průvodce, mapy  kalendáře kulturních, sportovních a společenských akcí  propagační dárky a suvenýry  střešní značka pro celé území LK a jeho turistických regionů a loga regionálních organizací CR – vytváření integrujícího produktu (produktů se synergickým efektem), image regionů  vytváření komunikačních plánů nejen v úrovni regionů Ostatní marketingová podpora  podpora místních iniciativ a aktivit (místní trhy, výrobky, suvenýry, …)  public relations (tisk a veřejnost) – poskytování informací, spolupráce s médii, speciální nabídky, informační akce…  systém monitorování a vyhodnocování  segmentace trhu (stanovení cílových skupin) podpora marketingových plánů v turistických regionech i na úrovni Libereckého kraje  budování systému klubových výhod (slevové karty, karty hosta…)  zavádění nových prodejních kanálů (marketingová inovace)  rozvoj informačních systémů (pro motoristy, pro bezmotorovou dopravu)  aplikace a prosazování benchmarkingových aktivit  pořádání seminářů a konferencí, tematicky zaměřených fór cestovního ruchu 

Opatření 2.2: Tematicky zaměřené programy a produkty CR zvýšení užitných hodnot produktů a služeb (organizační inovace, inovace produktu a procesu, …)

Aktivní turistika  zimní aktivity  cykloturistika  letní aktivity  adrenalinové sporty  vodní turistika  pěší turistika  hipoturistika 11


 

golfová turistika konání významných sportovních akcí

Venkovská (šetrná) turistika  propagace regionálních atraktivit a jedinečností  podpora místní produkce (místní typické produkty) a prodeje (např. exkurze do řemeslnických dílen, soutěže, ukázka řemesel…)  aktivní práce návštěvníků (řemeslné dílny, lidové tradice)  venkovská turistika a ekoturistika  agroturistika a hipoturistika  relaxační pobyty na venkově, spojené s výlety do přírody  aktivní pobyt v přírodě, cesty za dobrodružstvím, kempování a další Přírodní atraktivity  šetrná turistika ve zvláště chráněných a dalších přírodně atraktivních územích (např. Geopark Český ráj, Bozkovské dolomitové jeskyně…) Kulturní, historické a jiné památky a zajímavosti, pobyty ve městech  poznávání památek a zajímavostí kulturních, historických, UNESCO  pořádání kulturních, historických a společenských akcí  pobyt ve městech, zábava a relaxace  poznávání technických památek a zajímavostí  poznávání církevních památek a poutních míst  poznání krajiny a jejího vývoje (archeologie, geologie)  výrazné historické osobnosti a období (Albrecht z Valdštejna, Keltové) Lázeňská turistika, wellness a ozdravné pobyty  lázeňská turistika, wellness  léčebné a relaxační pobyty Veletržní a kongresová turistika  pořádání kongresů, konferencí a seminářů (+ doprovodné akce např. fam tripy, press tripy…)  konání veletržních a doprovodných akcí  incentivní turistika Gastroturistika  lokální gastronomické speciality  tradiční způsoby výroby potravin, jejich ochutnávka (sýrárny, pivovary…) a návštěvy těchto provozoven  speciality české kuchyně Specifická témata  originalita, zvláštnost, jedinečnost regionu (krajina, venkov, kulturní prostředí)  speciálně tematické (vodní díla a stavby, přírodních krásy vodních toků, sklářská tradice a bižutérie, vzdělávání, kulturní představení, sportovní utkání, jarmarky, výroční trhy atd.)  zájmové skupiny (senioři, rodiny, myslivci, rybáři, hasiči, ženské spolky…)  schopnosti, kreativita návštěvníků (nákupní turistika, volný čas a zábava, městská…)

12


Programy a produkty s přeshraničním efektem  mezinárodní veletrhy, výstavy, kongresy a konference  příhraniční a přeshraniční produkty v rámci Euroregionu Nisa  pohyb v hraničním pásmu (lesy, naučné stezky, přechody, památky, rozhledny apod.)  mezinárodní kulturní, společenské a sportovní události    

Opatření 2.3: Přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity zdokonalování jazykové vybavenosti pracovníků v CR podpora spolupráce s incomingovými kancelářemi intenzifikace a zkvalitnění vazeb se zahraničním, zejména v rámci Euroregionu NISA institucionalizace systému mezinárodní spolupráce, pravidelná setkávání a posílení spolupráce při realizaci přeshraničních projektů

13


PRIORITA 3: ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU 

  



        

   

revitalizace ploch a objektů brownfields a jejich využití pro cestovní ruch Opatření 3.1: Ubytovací a gastronomická zařízení podpora vybavenosti a bezbariérovosti zařízení podpora klasifikace, kategorizace a certifikace zařízení ubytovací zařízení: - výstavba a rekonstrukce í(zejména podpora zvyšování kvality) - rozšíření struktury zařízení (vyšší kategorie hotelů, kempů, …) gastronomická zařízení – výstavba a rekonstrukce Opatření 3.2: Turistická dopravní infrastruktura zlepšování technického stavu komunikací (zejména v tur. střediscích a mezi nimi) pravidelná podpora sezónní turistické dopravy v turistických regionech a oblastech integrovaný dopravní systém, zimní turistické autobusy, CYKLO busy, ekobusy) zvýšení možnosti parkování – parkovací místa, záchytná parkoviště, návaznost na veřejnou dopravu, vybavení parkovišť navigační a informační systém pro motorová vozidla – spolupráce s tvůrci automobilových navigačních map, budování tzv. hnědého dopravního značení organizační a logistická centra pro turisticky zatížená území (alternativa k budování nových parkovacích ploch) využití železniční a silniční dopravy pro CR (přeprava jízd. kol, úschovny, půjčovny atd.) využití atraktivních úseků železnic pro CR (např. ozubnicové tratě, muzejní tratě, tratě vedené členitým terénem s náspy, zářezy, viadukty a tunely atd.) zvýšení dopravní prostupnosti státní hranice se SRN a Polskem a intenzivní vzájemná spolupráce při společných infrastrukturních projektech koncepční a strategické dokumenty o dopravě a cestovním ruchu mezi regionálními organizacemi CR a sousedícími kraji Opatření 3.3: Sportovně rekreační a kulturní zařízení monitoring kvality a rozsahu turistické infrastruktury v LK podpora zpracování generelů tur. infrastruktury v tur. regionech a jejich souhrn v LK zpracování studií a koncepčních materiálů o infrastruktuře a službách informační propojení a tvorba společné nabídky

Pěší turistika  doplňování, zkvalitňování a údržba současné sítě turistických značených tras, vybavení mobiliářem  zavádění doplňkové infrastruktury na tur. trasách (navigační a inf. systém, mapy…)  vyznačení dalších naučných stezek a jejich vybavení informačními panely a doprovodnými materiály Cykloturistika  budování a zvyšování kvality cyklostezek a cykloturistických tras  budování doplňkové infrastruktury (navigační a inf. systém, stojany, úschovny a půjčovny kol, odpočinková místa, cykloboxy u turistických atraktivit…) na cyklostezkách  pravidelná kontrola a údržba stávající sítě cyklotras a jejich vybavení mobiliářem 14


  

vytvoření systému segregovaných cyklistických tras uvnitř obcí tvorba tzv. tematických koridorů cyklotras koncepční a koordinační úloha krajských orgánů ve spolupráci s dalšími institucemi

Lyžování a ostatní zimní sporty  propojování lyžařských areálů společnými skipasy  investice do infrastruktury běžeckého lyžování, úprava běžeckých tras  podpora investic do zařízení pro sjezdové lyžování  podpora budování nových lyžařských areálů v k tomu vhodných přírodních lokalitách  budování navigačních a informačních systémů pro lyžaře  podpora infrastruktury pro další zimní sporty, přednostně mimo ZCHÚ Vodní turistika a aktivity  výstavba a rekonstrukce infrastrukturních zařízení pro rekreaci u vody  podpora budování infrastruktury pro vodácké aktivity  zpřístupňování vybraných řek pro vodácké aktivity (zprůchodnění jezů…)  budování krytých bazénů, aquaparků a dalších vodních atrakcí  podpora revitalizace vodních ploch, zejména vhodných pro turistické využití péče o hygienickou nezávadnost vody ke koupání Ostatní sportovní a kulturní infrastruktura  budování infrastrukturních zařízení pro volnočasové aktivity  podpora sportovních a kulturních zařízení  budování a zvyšování kvality hipostezek a budování doplňkové infrastruktury  budování a zvyšování kvality in-line stezek a budování doplňkové infrastruktury     

Opatření 3.4: Kulturně-historické a technické památky, přírodní atraktivity přírodní zajímavosti a atraktivity – zlepšení jejich stavu a přístupnosti zlepšování technického stavu kulturně-historických a technických památek budování nových objektů (skanzeny, muzea, technické památky, opevnění, rozhledny, rodné domy významných osobností apod.), včetně netradičních forem expozic zlepšování vzhledu obcí a trvalá péče o něj (opravy centrálních částí obcí, infrastruktura pro odpočinek občanů i návštěvníků, péče o zeleň, apod.) péče o drobné památky (křížky, kapličky, zvoničky, sochy)

15


2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI V Libereckém kraji existuje již od roku 2003 krajské uskupení nejdůležitějších aktérů cestovního ruchu (na této úrovni jedno z prvních v ČR). Toto uskupení nazvané Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji (dále jen Sdružení) si do současné podoby prošlo určitým vývojem, který je detailněji popsán v krajském Programu CR. Toto Sdružení naplňuje představu o jedné z možných forem uspořádání krajské organizace cestovního ruchu. Tato organizace cestovního ruchu by se dala ve stručnosti charakterizovat jako efektivně fungující uskupení subjektů, které spolupracují na bázi sjednané organizační platformy vyplývající z přijatého statutu a koordinující rozvoj cestovního ruchu na území Libereckého kraje. Její význam spočívá zejména ve spolupráci, která se musí odehrávat napříč všemi sektory (veřejný, podnikatelský a občanský) i relevantními tématy, s nimiž souvisí její hlavní aktéři. Každý typ zájmového sektoru má svá specifika, která je nutno pro uplatnění žádoucích forem spolupráce slaďovat v zájmu nalezení nejvíce efektivního způsobu dosahování společně přijatých cílů, které jsou určeny platnými koncepčními dokumenty nejen z oblasti cestovního ruchu a nejen v rovině kraje. Rozvoj a zvýšení efektivnosti organizačních struktur v oblasti cestovního ruchu je jednou z rozhodujících priorit Programu rozvoje CR Libereckého kraje. Již z této skutečnosti je zřejmé, že tato problematika je členy Sdružení, kteří rozhodně patří mezi významné aktéry CR v kraji, vnímána jako velmi důležitá. Vzájemná spolupráce těchto aktérů, pocházejících z různých sektorů, je formována i motivována jejich rozdílnými předpoklady pro poskytování odpovídajících služeb v dané oblasti a významem jejich rolí, které dle svých adekvátních kompetencí mohou sehrávat v celém kontextu koordinace aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu na území Libereckého kraje. Fungování všech aktérů v rámci existující organizační struktury Sdružení zatím není ideální a v průzkumech projevený důraz na realizaci této priority napovídá o potřebě existující situaci optimalizovat. Přiblížení existující situace v rozložení aktérů spolupůsobících v oblasti cestovního ruchu a jejich náležitosti k sektorům i územím Libereckého kraje je níže uvedeno v tabulce 1., která představuje jejich základní přehled a označuje hlavní představitele z výše jmenovaných sektorů národního hospodářství. Konkrétní popis většiny z nich je uveden v základním textu dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje na roky 2007 – 2013, v aktualizaci jeho návrhové části. Mezi aktéry CR níže nastíněného přehledu existuje řada vazeb a vztahů na vertikální i horizontální úrovni. S ohledem na kompetence a poslání jednotlivých subjektů dochází ke značnému prolínání těchto vazeb, a to jak z hlediska věcného, tak i územního. Reálně existující strukturovanost vzájemných vazeb a souvislostí mezi jednotlivými aktéry přináší často v procesech konkrétní spolupráce a při společných jednáních různé problémy, které podmiňují i určité projevy následné nekoordinovanosti při realizaci jednotlivých aktivit a iniciativ, podporujících rozvoj cestovního ruchu na území kraje.

16


Tab. 1: Základní přehled významných aktérů cestovního ruchu v Libereckém kraji. SEKTORY VEŘEJNÝ

ÚROVEŇ

KRAJSKÁ

Krajský úřad Libereckého kraje

SMÍŠENÝ Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji

REGIONÁLNÍ

Svaz měst a obcí a další

Regionální OCR, Euroregion NISA

LOKÁLNÍ

Obce a města, svazky obcí a další

Místní OCR, místní akční skupiny a další

PODNIKATELSKÝ

OBČANSKÝ

Krajská sdružení: hospodářská komora, Asociace hotelů a restaurací a další

Asociace NNO, vysoké školství LK a další

Okresní hospodářské komory, Okr. agrární komory, Asociace Ještěd a další Jednotlivé podnikatelské subjekty

NNO s regionálním dosahem, střední školství v LK, správy NP a CHKO a další NNO s místním dosahem, základní školství v LK a další

Pramen: vlastní šetření

Sdružení má v současnosti 17 různorodých členů, jejich členství je dobrovolné, členské poplatky symbolické (1 000,- Kč/1 člen) a váha jejich hlasu v rozhodovacích procedurách je stejná (1 člen = 1 hlas). Členové Sdružení pochází z různých sektorů a jsou v různém zastoupení. Ve stanovách Sdružení ale není řečeno, jaké poměrné zastoupení sektorů by mělo být v samotném Sdružení či v jeho Radě. V ideální situaci poměrného zastoupení by mohla struktura Sdružení kopírovat stav, který je naznačen na obr. 1. Členové Sdružení se také několikrát do roka scházejí na valné hromadě. Výkonným orgánem Sdružení je ale Rada, která je volena právě na těchto valných hromadách členy Sdružení. V Radě jsou běžně zastoupeny subjekty ze všech sektorů (veřejný, podnikatelský, občanský). Do okruhu jejích činností patří zejména výměna informací, koordinace marketingových aktivit, projednávání strategických a koncepčních dokumentů, projednávání návrhů projektů a příprava podmínek jejich spolufinancování.

17


SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ CR V LK

Občanský sektor zástupce krajské organizace

Veřejný sektor zástupce krajského úřadu Libereckého kraje

Podnikatelský sektor zástupce krajské organizace

Smíšený sektor zástupce regionální OCR za daný turistický region LK




Zástupci všech sektorů daného regionu LK




Obr. 1: Nástin ideální organizační struktury z hlediska poměrného zastoupení aktérů v oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje v současném Sdružení. Pramen: vlastní šetření

Výše uvedené schéma představuje ideální stav, jak by mohla existovat organizační struktura cestovního ruchu v Libereckém kraji při současném stavu s celokrajským sdružením jako hlavním koordinátorem cestovního ruchu. Reálný stav je ale jiný, což je způsobeno mnoha faktory. Mezi ty závažnější lze zařadit například roztříštěnost podnikatelské sféry v mnoha sdruženích či naopak přílišná individualita jak podnikatelských subjektů, tak i některých municipalit, nezájem o spolupráci či partnerství a mnohdy také panující vzájemná nedůvěra. V současné době převažuje využití Sdružení především jako platformy pro výměnu informací mezi členy a to zejména v rámci pravidelných setkávání členů Rady Sdružení. Koordinační roli sehrává zejména přijatý společný Program rozvoje CR a jeho Akční plán, který sjednocuje náhled na výběr nosných témat pro přípravu a zajišťování rozvojových projektů. Právě tento Akční plán je nyní aktualizován s využitím i zkušeností z působnosti Sdružení. Vyhodnocení získaných poznatků ukázalo, že stávající model organizační struktury Sdružení a forma jeho působení by rovněž vyžadovala aktualizaci, zejména z pohledu zvýšení efektivnosti spolupráce mezi členy Sdružení, možností uplatnění úlohy Libereckého kraje při realizaci Programu rozvoje CR a také posílení zastoupení jednotlivých typů subjektů v Radě sdružení, a tím zvýšení role a významu činnosti Sdružení pro rozvoj kraje v oblasti cestovního ruchu.

18


Nalezení optimálního modelu uspořádání vztahů subjektů CR nejen ve Sdružení ale v celém Libereckém kraji, resp. provedení případné transformace stávajícího modelu Sdružení nebo vyjasnění kompetencí různorodých subjektů CR a nastavení jasných pravidel pro jejich spolupráci, by mělo být výrazem společného zájmu zúčastněných subjektů na naplnění vize rozvoje kraje v oblasti CR a být definováno na základě nalezení odpovídajících předpokladů pro fungování v oblasti právních, organizačních, finančních i personálních podmínek jeho pro vznik i fungování na území Libereckého kraje. Výše uvedené analýzy a jejich závěry by měly být poté promítnuty do úprav Stanov Sdružení případně až jeho transformace, tím zdokonalit základní předpoklady nejenom pro jeho efektivní činnost, ale zejména pro cílevědomou realizaci Programu rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji.

19


3. MARKETINGOVÉ AKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU NA ÚROVNI LIBERECKÉHO KRAJE Na základě četných podkladových materiálů, jejichž přehled je uveden v kapitole 1., a zejména z výsledků mnoha jednání s významnými subjekty CR v kraji (zástupci Libereckého kraje, Krajské hospodářské komory, regionálními organizacemi cestovního ruchu…) lze konstatovat, že celkový systém marketingu v Libereckém kraji není příliš dobře koordinován. Nejsou nastavena jasná stěžejní témata, a také neexistují přesná pravidla a kompetence jednotlivých typových subjektů v otázce toho, jakým způsobem Liberecký kraj a jeho jednotlivé regiony propagovat. Všechny tyto nedostatky je ovšem možné odstranit – vhodným nástrojem ke zkvalitnění propagace kraje je realizace procesu marketingového plánování (tzn. zpracování marketingové strategie) a v následné fázi její praktická aplikace. Tomuto tématu je zde věnována jedna ze dvou podkapitol. Druhá podkapitola je zaměřena na velmi důležitou součást marketingových aktivit, kterou je rajonizace území z pohledu cestovního ruchu. Rajonizací je chápáno rozdělení území na dílčí části (v ideálním případě by to měly být přirozené regiony), jež se posléze prezentují buďto jako samostatné regiony, nebo jako jednotlivé části území kraje. Rajonizace cestovního ruchu má mnoho funkcí, ale jednou z jejich nejdůležitějších deviz je schopnost fungovat jako velice efektivní marketingový nástroj při propagaci daného území, v tomto případě Libereckého kraje. Z hlediska návštěvníka je pozitivní vlastností rajonizace její dlouhodobost, neboť z hlediska trvale vysoké návštěvnosti území není nic lepšího než jeho zavedené a osvědčené renomé.

3.1 MARKETINGOVÁ STRATEGIE Marketing má zejména v předních turistických regionech u nás i v zahraničí již pevnou pozici. Území – které se může konkrétně nazývat turistickou oblastí, regionem, destinací apod. – lze obecně pokládat za jeden produkt, který je složen z mnoha dílčích produktů. Tvorba tohoto produktu a zejména jeho rozvoj je proces velmi složitý, sestavený z mnoha různých složek, produkovaných často velmi odlišnými subjekty a sektory. Pro dosažení účelného řízení tohoto procesu, a tedy současně i maximálních efektů z realizovaných marketingových aktivit, je nezbytná funkční spolupráce všech subjektů podílejících se na cestovním ruchu v místě nebo regionu. Koordinovaný postup subjektů působících na trhu cestovního ruchu je nutný zejména z důvodu značné různorodosti podnikatelských subjektů působících v území, a také kvůli existenci konkurence s komplementární nabídkou. Tento cílevědomý a koordinovaný přístup k propagaci území je nazýván marketingová strategie, která se promítá do souhrnného koncepčního dokumentu, jenž bývá někdy označen jako marketingový plán. Liberecký kraj a jeho turistické regiony má již v dnešní době poměrně stabilizovaný systém prezentace území formou propagačních materiálů, prezentačních článků a účasti na domácích i evropských veletrzích cestovního ruchu. Určitým problémem prezentace kraje jako celku je ale její nekoordinovanost, špatná provázanost propagačních aktivit jednotlivých subjektů a nejednotnost grafických materiálů. Velmi často se stává, že je jednou propagován určitý subjekt a podruhé zase jiný, propagační materiály mají sice stále stejné logo kraje, ale pokaždé jiný design, což může často vést k dezorientaci případného návštěvníka, nebo není vyjasněna strategie propagace mezi krajem, municipalitami, podnikatelskými subjekty a

20


organizacemi cestovního ruchu. K vyřešení všech těchto problémů bude zapotřebí společné spolupráce všech důležitých aktérů a stanovení si základních dlouhodobých cílů. K tomu všemu může účinně napomoci právě marketingový plán, který vymezí pravidla propagace kraje i konkrétní postupy. Definování vize subjektu Stanovení marketingových cílů Marketingová analýza daného prostředí SWOT analýza

Analýza konkurence

Analýza návštěvníků

Segmentace daného trhu Výběr marketingové strategie Marketingový mix cestovního ruchu a jeho naplnění produkt, místo, komunikace, cena, lidé, tvorba balíčků služeb, programování, kooperace

Marketingový (realizační) plán Kontrola a monitoring

Obr. 2: Příklad stručného schématu možného postupu realizace marketingové strategie. Pramen: vlastní úprava podle: Kiraľová, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003.

Na marketingovém plánu není důležitá jen jeho konečná podoba (výsledný dokument); velmi významný je i samotný proces jeho vzniku (plánování), kdy se otevírají mnohá témata k diskuzi a zapojují se pracovníci subjektů CR i další relevantní aktéři. I když má výsledný marketingový plán písemnou podobu, není neměnným dogmatem. Naopak: jelikož k základním principům marketingu patří vnímavost a citlivost na změny situace na trhu nejen cestovního ruchu, musí být tento plán náležitě flexibilní a musí se pravidelně revidovat a aktualizovat v reakci na změny podmínek.

3.2 RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU JAKO MARKETINGOVÝ NÁSTROJ Rajonizace cestovního ruchu má mnoho funkcí a jednou z nich je i funkce marketingová. Tato funkce rajonizace CR nebyla v Libereckém kraji doposud ze strany zejména některých místních aktérů CR příliš vnímána, natož rozvíjena. Z pohledu státních a regionálních aktérů CR se naopak začalo přibližně před 10 lety této funkce rajonizace CR využívat stále více. Jejím nejvýrazněji vnímaným výsledkem bylo rozdělení celého území České republiky na 15 marketingových turistických regionů a 43 marketingových turistických oblastí agenturou CzechTourism. Význam takto vymezených území tkví v možnosti ucelené prezentace ČR 21


nejen v zahraničí (k čemuž slouží vymezené turistické regiony), ale také v podpoře domácího cestovního ruchu (což je případ oblastí). Tato území většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu nebo krajů; např. 3 ze 4 turistických regionů Libereckého kraje přesahují jeho hranice. Návštěvník se totiž nezajímá o administrativní hranice, ale o určité kompaktní území, poskytující možnosti provozování aktivit, specifických pro dané turistické území. Území Libereckého kraje prošlo v minulosti významnými proměnami z hlediska rajonizace cestovního ruchu. Od roku 1999 bylo rozděleno na tři marketingové turistické regiony (Český Sever, Krkonoše, Český ráj), z nichž region Český Sever byl na rozdíl od zbylých dvou velmi různorodý a nekompaktní. Proto se průběhu let vyprofilovaly způsobem „zdola“ dvě organizace cestovního ruchu v relativně homogennějších regionech Českolipska a Jizerských hor. Tyto OCR se určitý čas konsolidovaly až do současné podoby, kdy již představují adekvátního reprezentanta svých území a případného partnera pro další spolupracující subjekty. Tato skutečnost byla zaznamenána i Libereckým krajem, který na podnět organizace CzechTourism a Asociace krajů ČR přehodnocoval v letech 2006-2008 rajonizaci cestovního ruchu svého území. Po mnoha jednáních i v rámci Sdružení CR LK byla krajská rajonizace CR v roce 2008 přijata v podobě, kterou představuje obr. 3.

Obr. 3: Podoba rajonizace cestovního ruchu na území Libereckého kraje v roce 2008 Pramen: Krajský úřad Libereckého kraje

„Shora“ vymezená struktura marketingových turistických regionů a oblastí České republiky, která byla popsána v úvodu této podkapitoly, není z pohledu lokálních a regionálních aktérů CR ideální. Proto již několik let probíhá diskuze nad novou podobou rajonizace CR v České republice. V tomto přechodném období již průběžně docházelo k dílčím změnám, jako jsou

22


např. vznik nových turistických regionů (Českolipsko, Jizerské hory…), nebo dokonce i ke vzniku jiných a zcela jinak nazývaných území (pět turisticky významných území Královéhradeckého kraje), nebo naopak i k jejich rozpadu či redukci (Český sever, Východní Čechy…). Rajonizace cestovního ruchu by však měla mít dlouhodobý charakter a neměla by být podřízena administrativnímu vymezení daného území; přesto často dochází ke změnám ve vymezení marketingových turistických regionů či oblastí. Důvody, proč k tomu dochází, mohou být různé – např. nespokojenost subjektů CR se současnou podobou rozložení území, změnou politického vedení v území, činností dalších organizací cestovního ruchu apod. Cílem tohoto dokumentu ale není podrobněji analyzovat důvody změn, jako spíše upozornit na fakt, že z pohledu marketingu a propagace jsou časté změny těchto marketingových turistických regionů a oblastí kontraproduktivní (viz renomé „tradičních“, tj. dlouhodobě etablovaných regionů). V cestovním ruchu hraje významnou roli časové hledisko. Výsledky se projevují za několik let, a tak operativní změny území a popř. i jejich názvů vyvolávají určitý zmatek v orientaci turistů a v konečném důsledku mohou i zapříčinit to, že turista si nakonec pro cíl své dovolené zvolí jiné, „důvěryhodnější“ území. Proto je důležité, aby na každý problém, který se řeší, bylo pohlíženo ne z pohledu manažera či starosty, politika, místního obyvatele, ale právě z pohledu návštěvníka-turisty. Snahy o permanentní diskuze nad členěním území by tedy mělo nahradit spíše přijímání konkrétních opatření pro rozvoj cestovního ruchu. Jejich realizaci je třeba dovádět do úspěšných konců s využitím vzájemné spolupráce všech subjektů zainteresovaných na zvýšení ekonomické výtěžnosti daného území. Nezbytným krokem je také mnohdy překonání nezdravého lokálního patriotismu ve prospěch celého regionu.

23


4. VÝBĚR NOSNÝCH PROJEKTŮ A NÁVRH KRITÉRIÍ PRO JEJICH PŘIJETÍ DO AKČNÍHO PLÁNU Naplnění Akčního plánu by mimo jiné mělo spočívat v realizaci projektů, které jsou průběžně identifikovány jako nosné (prioritní) pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Projekty CR by měly být shromážděny v databázi. Přehled o chystaných či teprve zamýšlených projektech jednak usnadní výběr konkrétních prioritních akcí, jednak napomůže případnému sdružování projektů (z hlediska věcného i územního). Sdružování projektů přispěje ke snížení nákladů na přípravu a administraci projektů, a také zvýší jejich šanci na úspěch při podávání žádosti o spolufinancování. V Libereckém kraji již tato databáze existuje a vznikla cca před 2-3 lety v rámci přípravy Programu rozvoje Libereckého kraje na období 2007-2013, kde oblast cestovního ruchu hraje významnou roli. Tato databáze na začátku roku 2007 (začátek platnosti Programu rozvoje CR) čítala více než 120 projektových záměrů na období platnosti Akčního plánu 2007-2008. Bohužel se ale databáze již dále neaktualizovala, natož aby se zjišťoval vývoj a případné dopady těchto projektů do regionu. Z toho důvodu není k dispozici adekvátní přehled projektových záměrů, ze kterých by se dalo vycházet v Akčním plánu 2009-2010. Realizované projekty by měly také přispívat k naplnění co nejvíce z tzv. horizontálních témat, neboli cílů procházejících napříč jednotlivými úkoly/projekty. Specifikace horizontálních témat je odvozena od politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která se prostřednictvím operačních programů uplatňuje v České republice a to zejména při posuzování žádostí o dotace na rozvojové projekty. Projekty by totiž měly přispívat k naplnění těchto cílů, i když nejsou na jejich dosažení explicitně zaměřeny. Příspěvek daného projektu k naplnění horizontálních témat by proto měl patřit mezi rozhodující kritéria, jimiž se bude Liberecký kraj řídit při výběru prioritních projektů a stanovení pořadí jejich realizace. Horizontální témata Libereckého kraje by měla být tato (pořadí nerozhoduje):  ochrana přírody  vznik nových pracovních míst  rovné příležitosti  udržitelný rozvoj  podpora malého a středního podnikání  posílení místních iniciativ  posílení přeshraniční spolupráce  posílení spolupráce veřejná sféra – podnikatelská sféra – občanská sféra Většinu projektů není možné realizovat pouze z vlastních zdrojů, ale je nutné využít spolufinancování z veřejných prostředků (krajských, národních či evropských). Aby mohly být připravené projekty v brzké době realizovány, je třeba zavést průběžný monitoring možností financování – tj. sledovat aktuální výzvy, vyhlašovaná grantová schémata, případné nové fondy apod. Tento úkol by měl spadat do kompetence oddělení cestovního ruchu KÚ LK, odbor regionálního rozvoje a evropských projektů KÚ LK nebo Agentura regionálního rozvoje (ARR NISA), která je ze 100 % vlastněna LK.

24


Pro efektivní zacílení rozvojových projektů bude vhodné před koncem platnosti Akčního plánu (v průběhu roku 2010) realizovat šetření návštěvnosti v jednotlivých turistických regionech LK. V rámci tohoto šetření bude proveden monitoring návštěvnosti ve významných centrech CR a bude vytvořen profil návštěvníka (tj. budou získány informace o struktuře návštěvníků a o tom, jaké služby a aktivity návštěvníci kraje očekávají; laicky řečeno „kdo do Libereckého kraje jezdí a co požaduje“) daného turistického regionu, což umožní ještě efektivněji plánovat rozvoj regionů i celého kraje pro další období Akčního plánu (2011 – 2012). Výzkumy mohou být prováděny i průběžně, a to ve spolupráci s určitou OCR, která může pro své území k této činnosti aktivně využít příslušná TIC či jednotlivé provozovatele ubytovacích a stravovacích zařízení. Tato zpětná vazba se v zahraničí již dlouhodobě používá jako jeden z běžných nástrojů pro účinnější plánování rozvoje CR. Projektů CR široké škály nositelů je v těchto územích velmi mnoho, ale za opravdu nosné projekty v území lze označit až ty projekty, které se ho dotýkají v celé šíři a nejsou umístěny pouze v jedné lokalitě. Jsou to často projekty s dopadem na širší území (nejlépe na celý turistický region) a projekty integrující (tzn. spojující v sobě více druhů na sebe navzájem navazujících činností nebo přímo navzájem provázané projekty). Šanci na jejich realizaci zvyšuje i zapojení různých typů nositelů a aktivně spolupracujících partnerů. Hlavním nosným projektem Libereckého kraje s již identifikovaným nositelem, náplní a dokonce již s přidělenou dotací z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod je projekt krajského úřadu Liberec s názvem „Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje“. Tento projekt je zaměřen na různé marketingové aktivity, jejichž stručný popis je uveden v příloze 2. Díky jeho době realizace bude probíhat jeho největší část právě v průběhu celého období platnosti Akčního plánu 2009-2010. Několik dalších příkladů možných budoucích projektů na území Libereckého kraje je uvedeno níže1:  Projekt „Koordinace a organizace cestovního ruchu LK aneb možnosti transformace případně úprav Stanov Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v LK“ (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: členové Sdružení pro rozvoj CR v LK, poradenská firma)  Krajský systém klasifikace a certifikace ubytovacích a stravovacích zařízení (vyjma hotelových zařízení) a služeb (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: OCR, CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací, provozovatelé daného zařízení)  Krajský provázaný dopravní systém (kombinace vlak-autobus) – zejména na hranicích kraje s důrazem na státní hranice (garant: oddělení dopravy KÚ LK a jednotliví dopravci; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, OCR, města a obce, Euroregion NISA, Německo, Polsko)  Realizace turistického informačního značení pro turistickou motorovou a bezmotorovou dopravu (garant: oddělení dopravy KÚ LK, oddělení CR KÚ LK, OCR, KČT…; spolupráce: správy NP a CHKO, NNO, Sdružení pro rozvoj CR v LK…)  Vytvoření jednotných pravidel a kompetencí pro spolupráci mezi Libereckým krajem a určeným Regionálním Turistickým Informačním Centrem (RTIC) pro každý turistický region LK (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: OCR, dané RTIC, CzechTourism)  Vytvoření servisní incomingové agentury pro území LK (garant: hospodářská komora; spolupráce: členové Sdružení pro rozvoj CR v LK, oddělení CR KÚ LK podnikatelé v CR, CzechTourism) 1

Jedná se pouze o návrh projektů; seznam tedy může být průběžně doplňován a upravován.

25


 Marketingová strategie CR Libereckého kraje (garant: oddělení CR KÚ LK; spolupráce: členové Sdružení pro rozvoj CR v LK, poradenská firma, CzechTourism)  Pravidelná aktualizace turistického informačního systému LK a užší provázání na systémy regionální (garant: oddělení CR KÚ LK nebo vybrané OCR; spolupráce: OCR, TIC, Krajská hospodářská komora, Asociace hotelů a restaurací)  Vzdělávací kurzy pro různé typy pracovníků v cestovním ruchu v LK (pracovníci OCR, TIC, města a obce, podnikatelský sektor…) (garant: oddělení CR KÚ LK nebo Technická univerzita Liberec či jiná vzdělávací organizace; spolupráce: OCR, Krajská hospodářská komora, střední školy cestovního ruchu, Asociace hotelů a restaurací)  Výstavba komunikací pro cyklistiku a cykloturistiku – dle Programu rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji (garant: cyklokopartneři, pracovní skupina pro rozvoj cyklistiky v LK; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, OCR, obce a svazky obcí)  Liberec jako nová destinace MICE (meetings, incentive, convections and events) (nositel: oddělení CR KÚ LK, skupina nejvýznamnějších subjektů kongresové turistiky v LK; spolupráce: CzechTourism-oddělení KIT, KHK, OCR, asociace hotelů a restaurací)  Možnosti golfové turistiky v Libereckém kraji (nositel: oddělení CR KÚ LK, skupina provozovatelů golfových hřišť v LK; spolupráce: CzechTourism, Česká golfová asociace, jednotliví podnikatelé…)  Zpracovávání Programů rozvoje cestovního ruchu jednotlivých turistických regionů Libereckého kraje a jejich průběžná aktualizace (nositel: OCR; spolupráce: poradenská firma, Liberecký kraj, CzechTourism…)  Rozvoj přeshraniční spolupráce se sousedními státy Německa a Polska v jednotlivých oblastech CR (budování a propojování turistické infrastruktury, společný marketing, vzdělávání…) (nositel: oddělení CR KÚ LK, OCR, RTIC, KHK, Euroregion NISA… spolupráce: správy NP a CHKO, Lesy ČR, univerzity…)  Pořádání press a fam tripů v turistických regionech Libereckého kraje (nositel: Krajská nebo okresní hospodářská komora, OCR, touroperátoři, RTIC, Asociace hotelů a restaurací; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, TIC, významné podnikatelské subjekty, CzechTourism…)  Šetrná turistika jako alternativa v přísně chráněných územích Libereckého kraje (nositel: správy NP a CHKO, OCR; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, Krajská agrární komora, Lesy ČR…)  Dobudování sítě Regionálních turistických informačních center ve všech regionech Libereckého kraje – Českolipsko, Jizerské hory (nositel: OCR, vybraná TIC z regionů, spolupráce: OCR, ostatní TIC, oddělení CR KÚ LK …)  Zajištění provozu a případně rozšíření sítě letních turistických autobusů do dalších regionů LK – Českolipska a Jizerských hor (nositel: OCR, jednotliví dopravci; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, oddělení dopravy KÚ LK, města, obce…)  Zajištění provozu a případně rozšíření sítě zimobusů do dalšího vhodného turistického regionu LK – Jizerských hor (nositel: OCR, jednotliví dopravci; spolupráce: oddělení CR KÚ LK, oddělení dopravy KÚ LK, města, obce…). Přehled základních nosných projektů Libereckého kraje a turistických regionů by měl být průběžně doplňován o další projekty, jejichž garanti (nositelé) mohou být v nejrůznějším postavení (jednotlivé obce, svazky obcí, města, MAS, TIC, podnikatelé…). 26


Nosné projekty na úrovni kraje či jednotlivých turistických regionů mohou mít velmi výrazný přínos pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Tyto projekty by měly být v souladu se zaměřením aktivit v Programu CR LK, zejména s jejich výběrem pro Akční plán. Přestože v území existuje velké množství projektů, nemusí všechny představovat ten správný impuls pro rozvoj CR v daném území. Proto by všechny projekty dříve, než budou podpořeny z veřejných prostředků, měly projít výběrem dle kritérií, jejichž návrh je uveden v příloze 3. Volbou a podporou nejvíce přínosných projektů může Liberecký kraj aktivně a zejména efektivně koordinovat a ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu na svém území.

27


5. NÁVRH IMPLEMENTACE AKČNÍHO PLÁNU 5.1 SPECIFIKACE PRIORITNÍCH ÚKOLŮ A NOSNÝCH TÉMAT Hlavním garantem realizace Akčního plánu a celého aktualizovaného Programu je Liberecký kraj. Nejvýznamnějším strategickým spolupracujícím partnerem naplňování těchto dokumentů je Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji a jeho jednotliví členové. Naplnění formulovaných priorit a aktivit spočívá především v realizaci projektů (investičních i neinvestičních). Vedle realizace projektů je však pro naplnění Akčního plánu potřeba také zajistit i další aktivity spíše procesní povahy. Jejich přehled včetně rozdělení dle garantů jednotlivých úkolů je uvedeno níže. Úkoly, které bude zajišťovat Liberecký kraj: 

vytváření podmínek pro realizaci přijatého Programu rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji a pro činnost Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji



spolupráce s ostatními kraji, příslušnými celostátními institucemi a dalšími strategickými partnery v oblasti cestovního ruchu (MMR, CzechTourism, Euroregion NISA, ATUR, Asociace krajů ČR, incomingové kanceláře apod.) při vytváření celostátních koncepcí rozvoje a organizace cestovního ruchu



intenzivní komunikace odborů KÚ Libereckého kraje



intenzivní komunikace s Úřadem Regionální rady Regionu soudržnosti Severovýchod pro maximální využití možností získat dotace z EU nejen pro Liberecký kraj, ale také pro jeho významné aktéry CR



podpora činnosti a financování aktivit kraje a regionálních organizací CR realizujících Program rozvoje CR Libereckého kraje (iniciace Fondu cestovního ruchu a grantových programů)



zpracování pravidelných ročních vyhodnocovacích zpráv o stavu cestovního ruchu v LK a monitorování naplňování Akčního plánu



koordinace prezentace nabídek turistických cílů v Libereckém kraji na tuzemských i zahraničních výstavách a veletrzích cestovního ruchu



koordinace přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionu NISA s Horní Lužicí a Dolním Slezskem a vytváření společných přeshraničních turistických nabídek



podpora a zajišťování dalšího vzdělávání osob zodpovědných nebo jinak činných v cestovním ruchu v Libereckém kraji prostřednictvím speciálních školení, seminářů, středoškolského a vysokoškolského studia, apod.



aktivní legislativní činnost Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu a případná spolupráce v rámci Asociace krajů ČR.

Další aktivity nutné pro zajištění cílů Akčního plánu: 

zpracování a realizace komplexních projektů na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci s turistickými regiony k využití možností ROP, případně dalších evropských i domácích zdrojů (nositel: Sdružení CR LK, organizace CR, Krajská hospodářská komora…) 28




koordinace činnosti regionálních organizací CR a tvorby nadregionálních turistických produktů (nositel: Sdružení CR LK)



spolupráce s partnery v Euroregionu NISA (příprava a realizace společných přeshraničních turistických produktů a projektů) (nositel: Sdružení CR LK, OCR, KHK)



propagace cestovního ruchu a turistických možností v Libereckém kraji (nositel: Liberecký kraj, OCR, KHK…)



tvorba a propagování produktů cestovního ruchu (nositel: OCR, KHK, AHR…)



podpora údržby stávající turistické infrastruktury a její smysluplné rozšiřování (nositel: Liberecký kraj, OCR, podnikatelské subjekty)



podpora sdílení informací v cestovním ruchu (tvorba a aktualizace datového skladu) s důrazem na spolupráci informačních center a jejich koordinaci (nositel: jednotliví aktéři v CR s důrazem na TIC, oddělení CR KÚ LK)



spolupráce a poskytování informací pro soukromý, veřejný a neziskový sektor (nositel: jednotliví aktéři v CR)



spolupráce s dalšími subjekty při zvyšování nabídek v oblasti cestovního ruchu, zejména provozovateli a správci památkových objektů, přírodních zajímavostí, orgány státní památkové péče a ochrany přírody, organizátory kulturních a sportovních podniků a neziskovými organizacemi (nositel: jednotliví aktéři v CR)



spolupráce při získávání finanční podpory jednotlivých rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu, případně tvorba vlastních grantových programů na podporu těchto aktivit (nositel: Liberecký kraj, OCR, KHK, AHR další podnikatelské subjekty)



vyhodnocování aktivit v cestovním ruchu Libereckého kraje, případně odměňování nejlepších subjektů ve stanovených kategoriích (např. místní výrobky, soutěže o nejlepší suvenýr, soutěž o udržení kvality v krajské certifikaci a motivace o zvýšení kvality ubytování …) (nositel: Liberecký kraj, OCR, KHK, AHR další podnikatelské případně neziskové subjekty)



zastupování společných zájmů a žádostí svých členů v oblasti cestovního ruchu na krajské a celostátní úrovni (nositel: Sdružení CR LK)



podpora zavádění moderních technologií a zařízení pro činnosti spojené s cestovním ruchem (nositel: jednotliví aktéři v CR)



podpora a zajišťování dalšího vzdělávání osob zodpovědných nebo jinak činných v cestovním ruchu v Libereckém kraji prostřednictvím speciálních školení, seminářů, středoškolského a vysokoškolského studia, apod. (nositel: jednotlivé SŠ a VŠ, vzdělávací instituce a agentury…).

5.2 HARMONOGRAM AKČNÍHO PLÁNU 2009-2010 Nosné projekty, jejichž možná podoba je navržena v kapitole 4., jsou určeny k realizaci po celé období platnosti Akčního plánu (2009 – 2010). Jejich rozvržení do jednotlivých let (viz níže) má tedy jen orientační charakter a není závazné. Důležité je však věnovat na počátku realizace Akčního plánu největší pozornost přípravě projektů a implementaci Akčního plánu. Současně bylo záměrem – pro posílení motivace subjektů k rozvoji spolupráce – rozložit

29


projekty tak, aby viditelných výsledků bylo dosaženo již v prvním roce realizace Akčního plánu. Rok 2009  otevření diskuze v rámci Sdružení o jeho budoucí podobě, případné úpravy jeho zaměření, činnosti, fungování, organizace, stanov atd.  podpora činnosti místních a regionálních organizací CR a jejich možného zapojení do aktivit v rovině Sdružení CR LK  iniciace vzniku Fondu cestovního ruchu a formulace podmínek pro jeho fungování  zadání zpracování Marketingového plánu cestovního ruchu LK  spolupráce v rámci Sdružení CR LK na tvorbě základních nosných témat propagace LK minimálně na období platnosti Akčního plánu (nosná témata dle sezónnosti a trvale platná)  koordinovaná spolupráce v rámci Sdružení CR LK na prezentaci nabídek turistických cílů v Libereckém kraji na výstavách a veletrzích cestovního ruchu  vytvoření plánu prezentací na veletrzích cestovního ruchu v ČR a zahraničí (zejména Německo a Polsko)  pokračování a prohlubování spolupráce s okolními kraji (zejména s Královehradeckým krajem v rámci již podepsaného Memoranda o spolupráci těchto dvou krajů)  postupná realizace Integrovaného projektu cestovního ruchu Libereckého kraje (rozvoj internetového informačního portálu LK (software i obsah), vytvoření mapového turistického portálu CR LK a jeho regionů; cílená marketingová činnost; vytvoření nového formátu katalogu turistické nabídky; letáková kampaň…)  realizace aktivit obsažených v akčním plánu Programu rozvoje cyklodopravy v LK  realizace aktivit spojených s dopravním (tzv. hnědým) turistickým značením  vytvoření krajského systému klasifikace a certifikace ubytovacích zařízení (vyjma hotelových zařízení) a služeb  vytvoření jednotných pravidel a kompetencí pro spolupráci mezi Libereckým krajem a určeným Regionálním Turistickým Informačním Centrem (RTIC) pro každý turistický region LK  otevření diskuze nad vytvořením servisní incomingové agentury pro území LK  propagace cestovního ruchu a turistických možností v Libereckém kraji  nastolení koordinované spolupráce mezi turistickými informačními centry  zpracování komplexních projektů v turistických regionech na podporu Programu rozvoje cestovního ruchu LK  příprava přeshraničních turistických produktů a projektů ve spolupráci s partnery v Euroregionu NISA a příslušných turistických regionech  příprava a realizace rozvojových projektů CR  výzva subjektům působícím v oblasti cestovního ruchu na území Libereckého kraje k předložení dalších projektových záměrů  získávání finanční podpory jednotlivých rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu  příprava a realizace sociologického šetření mezi poskytovateli turistických služeb  provedení inventarizace potenciálu CR v LK a certifikace ubytovacích zařízení

30


 vytvoření nabídkového katalogu CR turistických regionů LK pro poskytovatele služeb CR a širokou veřejnost  propagace turistických cílů v tisku. Rok 2010  aktualizace nabídkového katalogu CR turistických regionů LK pro poskytovatele služeb CR a širokou veřejnost  další postupná realizace Integrovaného projektu Libereckého kraje (např. motivační šetření mezi hosty ubytovacích zařízení)  podpora provázaného krajského dopravního systému, zejména na hranicích kraje s důrazem na státní hranice  pokračování v aktualizaci turistického informačního systému LK a motivaci na zapojení subjektů CR na využívaní a tvorbu datového skladu  propagace turistických cílů v tisku  propagace cestovního ruchu a turistických možností v Libereckém kraji  aktualizace inventarizace potenciálu CR v LK  šetření profilu návštěvníka (letní, zimní /s přesahem do roku 2011/)  motivační šetření hostů v ubytovacích zařízeních  realizace vzdělávacích kurzů pro pracovníky CR v LK  zahájení a pokračování realizace projektů připravených nebo započatých v předchozím roce (např. naplňování vzniklého marketingového plánu LK)  příprava a realizace přeshraničních turistických produktů a projektů ve spolupráci s partnery v Euroregionu NISA  výzva subjektům působícím v oblasti cestovního ruchu na území Libereckého kraje k předložení dalších projektových záměrů  zpracování vyhodnocovací zprávy o dalším postupu rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji  zpracování vyhodnocovací monitorovací zprávy o plnění Akčního plánu  příprava nového Akčního plánu na období 2011 – 2012.

5.3 MONITORING A HODNOCENÍ REALIZACE AKČNÍHO PLÁNU Účelem monitorování a hodnocení je ověřit, zda a do jaké míry je Akční plán realizován podle stanovených pravidel a zda podpořené projekty naplňují cíle a opatření Programu rozvoje CR. Tím by měla být potvrzena účinnost realizovaných opatření a zajištěna efektivita vynakládání veřejných zdrojů. Hlavním subjektem zajišťujícím monitoring a hodnocení realizace Akčního plánu a jednotlivých rozvojových projektů by se měl stát Liberecký kraj a Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu LK. Pro hodnocení mohou být použity následující typy evaluací: 

Předběžné (ex ante) hodnocení projektů

31


Uskutečňuje se před vlastní realizací projektu. Výsledkem předběžného hodnocení je rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí podpory. Základními kritérii pro výběr projektů by měla být ta, co jsou navržena v tomto Akčním plánu. 

Průběžné (interim) monitorování (hodnocení) projektů Při průběžném monitorování projektů je zjišťováno, zda realizace projektu probíhá podle stanovených pravidel a zda jednotlivé etapy projektu naplňují jeho stanovené cíle. Zprávy o průběžném hodnocení projektů budou zpracovávány pololetně, popř. jednou ročně.



Závěrečné (ex post) monitorování a hodnocení projektů a celého Akčního plánu Po ukončení realizace daného projektu, resp. po skončení platnosti Akčního plánu proběhne jeho závěrečné monitorování a vyhodnocení. Cílem bude zjistit, zda realizace projektů a Akčního plánu skutečně přispěla k deklarovaným cílům Akčního plánu i celého Programu a zda došlo k požadovanému pokroku.

Vybraný typ hodnocení by byl prováděn pomocí předem stanovených kritérií (viz příloha 3). Indikátory používané v projektových žádostech musejí být relevantní, objektivní, jednoznačné, kvantifikovatelné (měřitelné) a dostupné. Přitom by měl být kladen důraz na používání indikátorů obsažených v Národním číselníku indikátorů (zejména pokud se jedná o projekty spolufinancované z fondů EU) a indikátorů trvale udržitelného rozvoje.

32


ZÁVĚR Akční plán je základním dokumentem pro podporu rozvoje cestovního ruchu pro celé území Libereckého kraje i jeho jednotlivé turistické regiony. Definuje aktivity, jež mají být během jeho návrhového období realizovány a u vybraných aktivit stanovuje garanty jejich realizace. Akční plán, stejně jako celý Program rozvoje cestovního ruchu, není dokumentem statickým. Posílení rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji vychází z úspěšné implementace rozvojových záměrů, konkretizovaných v projektech. Ty musí být na základě monitoringu a vyhodnocování průběžně aktualizovány a adaptovány. Žádoucí je, aby byl Akční plán vždy po dvou až třech letech aktualizován, jednak po stránce přehodnocení výběru priorit a aktivit pro naplnění strategických cílů, jednak v oblasti nově připravovaných projektů a námětů na projekty (průběžná aktualizace zásobníku projektových fiší) za průběžné aktualizace poznatků o struktuře a objemu disponibilních zdrojů pro jeho praktickou realizaci. Naplnění Akčního plánu se řídí systémem jeho implementace – tj. přijatou specifikací prioritních úkolů a nosných témat, probíhá v souladu se stanoveným harmonogramem a v souladu se založeným systémem monitoringu své realizace využívá výsledky hodnocení dílčích etap jako zpětnou vazbu identifikace přijatelnosti pro své nositele.

33


PŘÍLOHY Příloha 1: Vyhodnocení Akčního plánu 2007-2008 Příloha 2: Osnova Integrovaného projektu Libereckého kraje Příloha 3: Návrh hodnotících kritérií pro zařazení projektů do Akčního plánu Příloha 4: Přehled projektů financovaných z Fondu mikroprojektů v období 2004-2006 Příloha 5: Seznam zkratek

34


PŘÍLOHA 1: VYHODNOCENÍ AKČNÍHO PLÁNU 2007-2008 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje z roku 2007 (dále jen Program) představuje obsáhlý soubor priorit, opatření (dílčích opatření) a aktivit, který byl navržen a přijat relevantními subjekty na dobu platnosti Programu tj. na období let 2007 – 2013. Samostatnou účelovou součástí Programu je Akční Plán (dále jen AP), který obsahuje výběr priorit specifikovaných na období let 2007-2008 a návrh hlavních předpokladů pro realizaci příslušných aktivit. Plnění přijatého AP je důležité průběžně sledovat a aktualizovat pro další časové horizonty. Provádí se běžně po uplynutí každého kalendářního roku. Za nositele Programu – Liberecký kraj – toto vyhodnocení provádí konkrétně odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu LK. Tato každoroční hodnocení byla sumarizována i pro účel zpřesnění návrhu východisek k zaměření nového AP. Příprava návrhu aktualizace AP pro léta 2009-2010 probíhala po celé druhé pololetí roku 2008 a tohoto procesu se zúčastnilo více subjektů – důležitých aktérů cestovního ruchu (organizace cestovního ruchu, hospodářská komora, euroregion…), které se především podílí na vytváření i plnění podmínek Programu. Ve zde představovaném materiálu jsou uvedeny nejdůležitější poznatky z hodnocení všech jeho podstatných složek. Zjištěné výsledky byly využity jako jedno z důležitých východisek pro aktualizaci Akčního plánu na další období.

1.1 VYHODNOCENÍ AKČNÍHO PLÁNU PŘIJATÉHO NA OBDOBÍ LET 2007-2008 DLE STRUKTURY PRIORIT PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LK Priorita 1: Organizační struktura cestovního ruchu a lidské zdroje Tato priorita byla primárně zaměřena na rozvoj místních a regionálních organizací cestovního ruchu, podporu činnosti Sdružení cestovního ruchu v Libereckém kraji a aktivit příslušných útvarů krajského úřadu, kompetentních pro působení v oblasti cestovního ruchu. Nedílnou součástí věcného zaměření dané priority také byla podpora turistických informačních center a příprava lidských zdrojů. Na naplňování všech aktivit v této oblasti se podílela velmi široká škála subjektů cestovního ruchu. Liberecký kraj dlouhodobě podporuje nejen finančně regionální organizace cestovního ruchu z jeho čtyř oblastí – Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj a Českolipsko. V letech 2007 a 2008 tomu nebylo jinak. Tato podpora je ale velmi přesně specifikována, což Libereckému kraji umožňuje koncepčněji rozvíjet cestovní ruch ve všech jeho oblastech. Podpora je zaměřena zejména na zajištění různorodých služeb jako například koordinace cykloturistiky na daném území, údržba a značení turistických tras různé kategorie nebo propagace cestovního ruchu Libereckého kraje. Regionální organizace cestovního ruchu Jizerské hory a Krkonoše zajišťují navíc v zimě údržbu a úpravu lyžařských běžeckých tras, na což jim Liberecký kraj také v posledních dvou letech přispěl. Velmi důležitou skutečností pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji je existence Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu. Toto Sdružení prostřednictvím své činnosti také napomáhá realizovat různé aktivity Programu. Rada tohoto Sdružení se schází cca jednou za 1-2 měsíce a řeší různé problémy z oblasti cestovního ruchu (účast na veletrzích, plány inzerce, koordinace projektů CR, spolupráce s okolními kraji…). V současnosti (12/2008) 35


mělo Sdružení 17 členů, z nichž sedm jich tvoří výkonnou radu (Liberecký kraj, 4 regionální organizace CR, Krajská hospodářská komora, Euroregion Nisa). Liberecký kraj má ze zákona o krajích pečovat o všestranný rozvoj svého území, možnost schvalovat Koncepce cestovního ruchu a hlavně dohlížet na jejich plnění. To vše ale může dělat, pokud k tomu má vhodné personální, finanční a jiné podmínky. Personální podmínky na oddělení cestovního ruchu Libereckého kraje nebyly vždy optimální. Dlouhodobě zde docházelo k redukci celkového počtu zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu, až se před několika lety zastavilo oddělení CR na minimálním provozuschopném počtu zaměstnanců (1 vedoucí oddělení + 1 referent). Tato nejhorší situace z všech krajů v ČR trvala několik let a až v roce 2008 se počet zaměstnanců zvýšil o jednoho pracovníka. Vedle personální otázky je velmi důležitá i otázka finanční. Tato oblast je v Libereckém kraji poněkud složitější. V porovnání s jinými kraji mělo oddělení CR jeden z nejnižších rozpočtů (okolo 5 mil. Kč ročně), což ale neznamená, že se na rozvoj cestovního ruchu nedávaly i jiné finanční prostředky. Další finance plynuly například na vybrané strategické projekty (MS v klasickém lyžování 2009) nebo se mimo rozpočet oddělení CR spolufinancovaly některé projekty žádající o peníze z evropských zdrojů. Krajská finanční podpora cestovnímu ruchu proto při sečtení všech podporovaných aktivit nabírá z tohoto hlediska nečekaných objemů. Peníze z rozpočtu Libereckého kraje na cestovní ruch jsou však rozdělovány prostřednictvím různých distribučních kanálů, jejichž provázanost je prozatím málo transparentní, čímž je snižován skutečný význam podílu kraje na zajištění aktivit CR na svém území využitím disponibilních zdrojů. Níže je uveden alespoň stručný přehled jednotlivých finančních aktivit:  Oddělení cestovního ruchu každoročně disponuje s určitým rozpočtem, který se pohybuje okolo 5 mil. Kč, což ho mezi kraji řadí téměř na poslední místo spolu s krajem Ústeckým. Kraje s největšími rozpočty (Pardubický, Královéhradecký, Olomoucký…) dosahují hodnot až okolo 20 mil. Kč. V rámci těchto prostředků v rozpočtu si kraje zajišťují nejen běžný chod oddělení a osobní náklady zaměstnanců, ale jsou zde zahrnuty i prostředky pro rozvinutí grantových schémat.  Spolufinancování projektů žádajících o evropské peníze. Tyto peníze jsou v rozpočtu kraje vymezeny v samostatných kapitolách. Do roku 2007 se jednalo zejména o projekty z programu SROP nebo Interreg. V období 2007 – 2013 se spolufinancují krajské projekty podpořené zejména z Regionálního operačního programu Severovýchod nebo z programů přeshraniční spolupráce (ČR-Polsko, Sasko-ČR).  Další významný objem představují prostředky na propagaci a prezentaci (veletrhy, propagační materiály, knihy atd.) Libereckého kraje, které zahrnují i oblast cestovního ruchu, ale prochází přes odbor vnějších vztahů a jsou v hodnotách přes deset milionů korun ročně.  Asi nejvýznamnější položky rozpočtu LK v oblasti cestovního ruchu jsou přímé dotace na konkrétní projekty či akce. Tou nejvýznamnější za posledních několik let je jistě Mistrovství světa v klasickém lyžování, které se uskuteční v únoru roku 2009. Tato akce byla v posledních letech podpořena Libereckým krajem dohromady částkou okolo 50 mil. Kč. Další takovou akcí již menšího rozsahu je například Mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově, jenž má ambici ho v budoucnu uspořádat a na jehož podporu zatím LK vydal 15 mil. Kč. Těchto projektů je ale více, i když už menšího rozsahu.

36


 Určité finance v řádech desítek milionů korun plynou i do příspěvkových organizací Libereckého kraje s přímým vztahem k cestovnímu ruchu na jejich provoz jako např. Severočeské muzeum Liberec, Vlastivědné muzeum Česká Lípa nebo Muzeum Českého ráje Turnov. Jak je vidět z výše uvedeného přehledu distribučních kanálů rozpočtových financí Libereckého kraje do oblasti cestovního ruchu, tento systém je vnitřně strukturovaný a tím i méně přehledný a neumožňuje tak jednoznačně vyjádřit, jakou celkovou finanční dotaci LK skutečně vynakládá na rozvoj CR. V důsledku této určité nejasnosti vznikají i mylné domněnky o tom, zda je oblast CR podporována krajem v dostačující míře a tím nejvíce vhodným způsobem. Proto by bylo i velmi vhodné do budoucna sdružit alespoň informace o všech těchto finančních aktivitách na jedno odpovědné místo (např. oddělení cestovního ruchu nebo Výbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu LK). Dalším možným řešením by mohlo být založení fondu cestovního ruchu (obdoba již existujícího fondu kultury), díky němuž by se napomohlo i k odstranění případného plýtvání finančními prostředky z důvodu nepřehlednosti o jejich vynakládání či neefektivnímu využívání a projasnily by se i možnosti politického vlivu na dotační politiku v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Iniciativou, kterou ale jde zcela přesně spočítat a která je naprosto přehledná, jsou grantová schémata, která jednotlivé kraje mohou pro zájemce z řad krajských aktérů CR vypisovat. Liberecký kraj toho v posledních dvou letech využil pouze jednou. V roce 2007 se žádná grantová schémata nevyhlásila. V roce 2008 byla ale již situace jiná a podařil se vyhlásit grantový program s označením G13 Podpora propagace cestovního ruchu Libereckého kraje s orientací na nové trhy – Rusko, Ukrajina. Zacílení programu bylo na „zvýšení atraktivity prohlídek historických objektů (zejména hradů, zámků, církevních objektů) a firem s tradiční výrobou (sklářství, šperkařství, gastronomie, apod.)“. Byly podpořeny tyto činnosti:  pořízení dobových úborů a rekvizit,  podpora doplňkových programů,  ediční činnost (propagační materiály v ruském jazyce daného objektu a k nově vytvořenému doplňkovému programu). Do závěrečného hodnocení byli zařazeni 4 úspěšní žadatelé (z 6) a celkem bylo vydáno 185 444,- Kč (z celkově možných 400 000,-Kč). Z důvodů nevyčerpání všech financí (zbylo 214 556,-Kč) tak mohlo být vypsáno 2. kolo grantového programu G13 s titulem: Podpora propagace cestovního ruchu Libereckého kraje. Okruh žadatelů a zacílení zůstalo stejné jako v 1. kole, nebyla tam pouze podmínka ruského jazyka. Do hodnocení bylo zařazeno 5 uchazečů (z 10) a zbylá částka byla mezi ně rozdělena. Vedle grantových schémat existuje pro aktéry cestovního ruchu další významný finanční zdroj v podobě Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Tento dotační program Evropské unie je vyhlášen na období let 2007 – 2013. Jelikož měl ze začátku určité zpoždění, bylo možno ho využívat až v roce 2008, kdy byla vyhlášená výzva na rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit CR (oblast podpory 3.1) a výzva na marketingové a koordinační aktivity CR (oblast podpory 3.2). Možnosti se přihlásit do ROP SV se svými projekty využil a následně i uspěl také Liberecký kraj. V rámci oblasti podpory 3.1 byly podpořeny 2 projekty s kulturní tématikou a to 37


„Vybudování archeologického muzea pro Českolipsko“ a „Prezentace kulturního dědictví“. Oba projekty jsou dohromady v hodnotě cca 20 mil. korun. V rámci výzvy v oblasti podpory 3.2 kraj uspěl také a to s projektem s názvem „Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje“ v hodnotě cca 16,6 mil. korun. Tento projekt je vzhledem ke svému širšímu charakteru mnohem významnější pro rozvoj cestovního ruchu a tím i plnění Programu, než zmíněné zbylé dva úspěšné projekty. V rámci výzvy ROP SV na cestovní ruch byly úspěšní i další žadatelé ať už z veřejného tak i ze soukromého sektoru. Jejich přehled včetně výše dotace je uveřejněn daným administrátorem na jeho webu (http://www.rada-severovychod.cz/). Integrovaný projekt cestovního ruchu Libereckého kraje je natolik významný, že pomocí jeho realizace se bude odehrávat většinový rozvoj cestovního ruchu Libereckého kraje v následujících 3 letech. Svým věcným zaměřením projekt navazuje na prioritní aktivity, přijaté ve stávajícím Akčním plánu a jeho realizace tak bude pro následující období důležitou součástí jeho naplňování v zájmu všech zainteresovaných subjektů. Primárně se tento projekt zaměřuje na tvorbu a vydávání propagačních materiálů, účast na veletrzích, inventarizaci potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých regionech LK, profil návštěvníka, nabídkový katalog CR, mapový portál LK, školení informačních center atd. Podrobnější popis aktivit je uveden v příloze 2 a dále bude zohledněn při plánování aktivit v aktualizovaném akčním plánu na období let 2009 a 2010. Vedle koordinačních a organizačních aktivit, realizací různých projektů a grantových schémat vytváří Liberecký kraj i jiné aktivity různého charakteru. Tou asi nejvýznamnější aktivitou v posledních dvou letech bylo uzavření dvou strategických partnerství a dohod o spolupráci. Memoranda o spolupráci mezi Libereckým krajem a Královéhradeckým krajem bylo uzavřeno v půlce roku 2008. Toto memorandum výrazně napomůže k odladění určitých nejasností a společné koordinaci rozvoje CR zejména ve společných turistických regionech Krkonoš a Českého ráje například v propagaci na veletrzích CR, kdy oblast celých Krkonoš bude spadat pod Královéhradecký kraj a oblast Českého ráje zase pod Liberecký kraj. Memorandum také definuje vznik pracovní skupiny obou krajů, která by měla zajistit společný postup krajů v těchto územích. Výraznější aktivita této skupiny se očekává až nyní, kdy jsou již známy nové krajské politické reprezentace. Dohoda o partnerství na projektu Greenways Jizera bylo uzavřeno v půlce roku 2007 a jak již napovídá název, byla uzavřena za účelem přípravy a realizace projektu „Greenways Jizera“, jehož hlavním cílem je vybudování páteřní cyklostezky nebo cyklotrasy Jizera v blízkosti řeky Jizery. Tuto dohodu podepsalo deset partnerů (Sdružení Český ráj – koordinátor celého projektu, Zlatý pruh Polabí, o. p. s., Liberecký kraj, Středočeský kraj, Město Turnov, Město Železný Brod, Město Semily, Statutární město Mladá Boleslav, Město Mnichovo Hradiště a Krkonoše – svazek měst a obcí). Tím se jedná o další velmi významný počin v oblasti spolupráce a partnerství v cestovním ruchu. Součástí rozvojových aktivit v rámci první priority byly i aktivity zaměřené na rozvoj turistických informačních a rezervačních systémů jak v Libereckém kraji, tak i v regionálních organizacích cestovního ruchu. Mezi regionální organizace cestovního ruchu, které jsou v této problematice asi nejdále, patří jednoznačně OCR Krkonoše a Podkrkonoší a OCR Český ráj. Obě organizace v posledních

38


dvou letech vybudovaly nejen propracovaný turistický informační systém, ale zejména se jim podařilo založit a zprovoznit turistický rezervační systém. Poněkud méně šťastná je ta skutečnost, že každá OCR vsadila na jiný typ rezervačního systému, což způsobuje určité problémy zejména v oblasti propojení, případně začlenění, do nějaké vyšší struktury. OCR Krkonoše a Podkrkonoší používá systém Deskline a OCR Český ráj zase rezervační systém univerzálního typu s názvem Booking systemBS. V poslední době se k rezervačnímu systému Booking systemBS přidává i OCR Sdružení Českolipsko. Všeobecně výhodou rezervačních systémů je jejich široké použití nejen pro ubytování, ale také pro stravování, různé půjčovny či vstupenky na kulturní a jiné akce. Liberecký kraj také zakoupil licenci Booking systém BS pro partnery v CR – je vhodný nejen pro ubytování, ale i ostatní služby CR; je vhodný pro malé a střední ubytovací podniky. Je to provozně nejlevnější systém na trhu (pro podnikatele pouze 4% z ceny zprostředkované služby) a je plně integrovaný s bankovní bránou. Liberecký kraj v posledních dvou letech zase udělal významný pokrok při budování turistického informačního systému, který provozuje na stránkách http://www.liberecky-kraj.cz. K tomuto systému vytvořil LK tzv. datový sklad, který by měl v budoucnosti významně ulehčit a zjednodušit práci většině aktérů CR zejména v oblasti pořizování informací a marketingu. Datový sklad je úložiště dat o subjektech a aktivitách zajímavých pro rozvoj a marketing cestovního ruchu. Jeho cílem je zpřístupnit data partnerům, kteří na tomto poli pracují. Zároveň má sloužit jako nástroj k tomu, aby shromážděná data byla častěji a efektivněji aktualizována. Správcem datového skladu LK se stala firma Compedium s.r.o., jež je zároveň správcem webového portálu a tudíž i pořizovatelem největšího objemu dat v datovém skladu. Partnery využívajícími datový sklad se může stát sdružení obcí, samotné obce, obcemi zřízené organizace či soukromé subjekty plnící roli turistického informačního centra nebo se aktivně podílí na propagaci cestovního ruchu, a to po souhlasu Krajského úřadu Libereckého kraje. Turistická informační centra (TIC) patří mezi významné aktéry cestovního ruchu a i oni byli podporováni v rámci realizace původního akčního plánu. Díky výrazným turistickým oblastem Libereckého kraje se jich v porovnání s ostatními kraji zde nachází nadprůměrný počet. Samotný Liberecký kraj ale nemá prozatím kapacity na to, aby dokázal TIC na svém území více řídit a koordinovat než nad rámec několika společných setkání za rok a vzájemné výměny informací. V souvislosti s budováním datového skladu bude ale potřeba užší spolupráce mezi TIC a Libereckým krajem nebo případně danou organizací cestovního ruchu. Organizace cestovního ruchu oproti Libereckému kraji se svým TIC již věnují více, což je dáno jejich postavením koordinátorů rozvoje CR na daném území. V některých regionech (Český ráj, Krkonoše, Českolipsko) je situace téměř ideální, kdy se pravidelně TIC a OCR (případně RTIC pokud je součástí OCR) scházejí a vzájemně komunikují a vytváří společné rozvojové aktivity. V některých regionech (Jizerské hory) tato činnost teprve začíná a čeká je ještě významný kus práce. Nicméně je možno konstatovat, že regionální OCR se o svá TIC starají velmi dobře. Od kraje se očekává koordinace jejich činnosti prostřednictvím RTIC, určitá míra finanční podpory i angažovanost v oblasti přípravy lidských zdrojů a provázání informačních systémů. Důležité je, že spolupráce by měla být vzájemná a účelná, proto je této aktivitě věnováno i důležité místo v aktualizovaném AP a připravovaných projektech. Příprava a rozvoj lidských zdrojů patří v oblasti cestovního ruchu mezi základní předpoklady pro jeho úspěšný rozvoj. V Libereckém kraji se v posledních dvou letech 39


bohužel mnoho aktivit v oblasti lidských zdrojů neuskutečnilo. Pracovníci veřejné správy (kraj, města a obce) nejčastěji využívali nabídek vzdělávání pro pracovníky veřejné správy, které zahrnovaly i kurzy z oblasti cestovního ruchu. Liberecká univerzita jako hlavní poskytovatel vysokoškolského vzdělání v Libereckém kraji, ani jiný vzdělávací subjekt v kraji prozatím nenavrhly žádný specializovaný kurz pro pracovníky v oblasti CR. Oddělení cestovního ruchu Libereckého kraje prozatím realizovalo vzdělávací aktivity v oblasti CR pouze pro proškolení partnerů v rámci obsluhy nově tvořeného datového skladu. Toto školení probíhá již jako jedna z prvních aktivit Integrovaného projektu cestovního ruchu Libereckého kraje a další budou následovat. Odbor životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova LK naproti tomu dokázala získat na svůj vzdělávací projekt „Regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty LK“ peníze. Tento projekt byl podpořen z evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR. Pracovníci KÚ LK tak koordinovali rozvoj 8 regionálních středisek ekologické výchovy. Vzhledem k existenci operačního programu Rozvoje lidských zdrojů a jeho poměrně velkém rozpočtu je škoda, že se nepodařilo podat ani uspět s realizací více než jednoho (výše uvedeného) vzdělávacího projektu. Pro nový Akční plán je toto velkou výzvou k plnění prioritních aktivit. V současném plánovacím období (2007 – 2013) existuje také operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, v rámci kterého jsou rovněž k dispozici významné finanční prostředky. Také tato okolnost je velkou výzvou pro zaměření a hlavně realizaci aktivit nového Akčního plánu. Bylo by velkou chybou nevyužít této šance pro žádoucí a smysluplný rozvoj lidských zdrojů v Libereckém kraji.

Priorita 2: Podpora marketingu a produktů v cestovním ruchu Priorita 2 se tematicky dělí na tři významné části – marketing, produkty a spolupráce. V rámci každé z této části byly vytvářeny různé aktivity různými subjekty. Ty nejvýznamnější z nich jsou níže uvedeny a krátce představeny. Mezi nejčastěji využívanou aktivitu v oblasti marketingu cestovního ruchu patří vydávání různých propagačních materiálů. Této aktivitě se věnuje široké spektrum aktérů CR od samotného Libereckého kraje přes všechny regionální organizace cestovního ruchu a významné podnikatelské asociace a subjekty až k jednotlivým podnikatelům (ubytovatelé, provozovatelé zařízení CR…), městům, obcím a neziskovým organizacím. Propagační materiály mohou být různého druhu i rozsahu. Nejčastěji se využíval tisk klasického letáku a to v mnohatisícových kusech a jazykových mutacích. V této oblasti vedle Libereckého kraje již dlouhodobě také dominuje Centrum Babylon a.s., které vydává propagační materiály v nákladech až čtvrt miliónu výtisků a až v 16 jazykových mutacích. V současné době také zajišťuje marketingovou kampaň „Liberec – český Innsbruck“ v hodnotě okolo 1 milionu korun, což v oblasti podnikatelských subjektů nemá v ČR téměř obdoby. Liberecký kraj také tiskl různé materiály i například tematicky zaměřené (sakrální stavby, zámky, technické památky…) a to v mnoha počtech a jazykových mutacích (nejčastěji česky, polsky, německy, anglicky, rusky nebo francouzsky). Navíc Liberecký kraje vedle

40


vydávání svých propagačních materiálů aktivně podporuje svým finančním příspěvkem i jiné subjekty v této činnosti, nejčastěji se jedná o regionální organizace cestovního ruchu. Různorodost typů propagačních materiálů je zase spíše záležitostí jednotlivých organizací cestovního ruchu, které vydávají regionální turistické noviny (např. Krkonošská sezóna), letní a zimní mapy (např. Jizerské hory), reklamní plakáty a kalendáře, jízdní řády cyklobusů a zimobusů, průvodce, tiskové zprávy, tipy na výlet atd. Již méně se využívají celostátní média (tisk, TV) a billboardy, neboť je to již finančně náročnější forma a jednorázového typu. Přesto se některé subjekty (Liberecký kraj, Krkonoše, Český ráj…) snaží aktivně psát propagační články o svém území do různých časopisů nebo novin s celostátním rozsahem. Regionální OCR (např. Český ráj nebo Krkonoše) vydávají širokou edici propagačních a informačních materiálů v jednotné grafické řadě. Tento grafický manuál je dodržován i u jiných forem propagace a prezentace regionu (vystavovatelský stánek, webové stránky, inzerce atd.). OCR na svém území také koordinují marketingové aktivity jednotlivých TIC. V oblasti témat zobrazovaných v propagačních materiálech dominují stěžejní témata Libereckého kraje, jako jsou zimní (hlavně lyžování) či letní (pěší a cyklistické) aktivity, možnosti kulturního vyžití (hrady, zámky, muzea) a jiné volnočasové aktivity (koupání, wellness, indole aktivity). Vzhledem k pořádání největší lyžařské akce Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009 v Liberci se v propagačních materiálech posledních let významně objevuje i tato akce. V souvislosti s jejím pořádáním přijede do regionu mnoho desítek tisíc návštěvníků, kteří na budoucí rozvoj cestovního ruchu Libereckého kraje mohou mít významný vliv. Další výraznou marketingovou aktivitou je účast na veletrzích cestovního ruchu. Hlavním organizátorem těchto účastí je samozřejmě Liberecký kraj. V roce 2007 se LK prezentoval na sedmi domácích i zahraničních veletrzích (Regiontour Brno, Holiday World Praha, CBR Mnichov, ITB Berlín, Vacantiebeurs Utrecht, TT Varšava, TUC Lipsko). Spektrum veletrhů, kterých se LK každý rok účastní, se každý rok mění. V roce 2008 například přibyly veletrhy z východní Evropy (Ukrajina). Na veletrhy CR ale LK nejezdí sám a snaží se zvát zejména všechny regionální organizace CR a významné podnikatelské subjekty kraje (členy Sdružení pro rozvoj CR LK, výrobci regionálních produktů…). Tyto zvané subjekty se velmi často zúčastňují zejména veletrhů v okolních státech. Hlavním koordinátorem veletrhů v Brně a Praze bylo v předcházejících letech Sdružení Český ráj ve spolupráci s Libereckým krajem. V průběhu posledních dvou let ale došlo v účasti subjektů na veletrzích CR k významné změně. Tato změna se týká finanční podpory účasti subjektů na těchto akcích ze strany celostátní organizace cestovního ruchu CzechTourism. Až do roku 2008 byla totiž účast na vybraných veletrzích hrazena agenturou CzechTourism často až do úrovně 100 %. Od roku 2009 ale dochází k výraznému útlumu této aktivity a vzhledem k vysoké finanční i časové náročnosti těchto akcí se dá předpokládat i nižší účast významných subjektů cestovního ruchu včetně samotného Libereckého kraje na těchto veletrzích. Významnou marketingovou aktivitou při rozvoji cestovního ruchu v území je pořádání tzv. fam tripů a press tripů. Tato aktivity představují poznávací zájezdy pro zástupce touroperátorů, referenty cestovních kanceláří a cestovních agentur, domácí nebo zahraniční novináře, poskytované obvykle zdarma nebo za sníženou cenu. Motivací pro realizaci zájezdu je propagace nového produktu CR nebo destinace, public relations a publicita (články o destinaci).

41


V posledních dvou letech byly tyto marketingové aktivity také realizovány některými subjekty na území Libereckého kraje. Organizátory podobných akcí byly většinou velké podnikatelské subjekty nebo regionální organizace cestovního ruchu ve spolupráci s vybranými partnery z území (CzechTourism, TIC, podnikatelské subjekty, zahraniční partneři…). Samotný Liberecký kraj fam ani press tripy nepořádal a to zejména z důvodů nedostatku personálních kapacit a absence adekvátního partnerství s turistickými informačními centry a cestovními kancelářemi. Na Sdružení CR LK bylo dále dohodnuta úzká spolupráce LK s regionálními OCR na těchto marketingových aktivitách. Liberecký kraj podpořil provozovatele firmu Compedium s.r.o.na realizaci nového a zajímavého turistického produktu s názvem BENEFIT. BENEFIT Program je systém poskytující slevy, zaměřené především na služby spojené s aktivním trávením volného času. „Slevová“ karta BENEFIT je turistickým produktem, který je součástí krajského webového portálu www.liberecky-kraj.cz , který má sloužit jako účinnější prvek marketingu turistických oblastí. V rámci BENEFIT Programu lze využít řady slev a výhod v oblasti ubytování, restauračních služeb, sportovních a relaxačních zařízení a to nejen v Libereckém kraji ale také již částečně v kraji Ústeckém a Královéhradeckém. Každým dnem přibývají nová místa, kde lze slevu s BENEFIT Programem získat. Podrobný přehled nabídky BENEFIT Programu je možno si vyhledat na výše uvedeném krajském webu. Každý podnik zapojený v tomto programu je zároveň u vchodu označen nálepkou s logem BENEFIT Program. V současnosti Odbor informatiky KÚ LK oslovil provozovatele o možnost propojení Benefit programu s krajskou kartou OPUSCARD, která by měla být dalším významným rozvojovým nástrojem nejen pro oblast cestovního ruchu ale také pro místní obyvatelstvo. V posledních dvou letech také došlo k výraznějšímu rozvoji a podpoře místních výrobků a produktů než tomu bylo v minulých letech. Na marketingové propagaci a rozvoji těchto výrobků se významně podílí vedle samotných producentů zejména Krajská hospodářská komora, Liberecký kraj OCR Český ráj a OCR Krkonoše. Aktivita Krajské hospodářské komory spočívala zejména v uspořádání prodejní výstavy a soutěže s názvem „Suvenýry a regionální produkty = účinné prostředky propagace regionu“. Tato soutěž byla součástí veletrhu cestovního ruchu EuroregionTour, který se každý rok koná v Jablonci nad Nisou. V rámci této aktivity také vznikla webová adresa www.suvenyr.info, která slouží zejména k další propagaci těchto výrobků. Liberecký kraj se na této akci podílel zejména záštitou pana náměstka odpovědného za cestovní ruch a úhradou cca 40 % nákladů. Významnou aktivitou Libereckého kraje je také trvalá propagace těchto výrobků na veletrzích cestovního ruchu, kterých se Liberecký kraj účastní. Tato akce připomněla důležitou roli regionálních produktů a suvenýrů pro charakteristiku a tvář regionu, dále významně oživila zájem lidí (výrobců i kupujících) a v neposlední řadě znamenala pro mikro- a malé podnikatele naději, že je mohou jejich produkty uživit a jiné lidi také potěšit. Vedle této aktivity také existuje v oblasti regionálních produktů významný projekt Okresní hospodářské komory Jablonec nad Nisou. Jedná se o projekt, v rámci kterého dochází k významným jednáním důležitých partnerů (producenti, CzechTourism, Hospodářská komora…) v této oblasti s cílem zajištění vybudování zřetelně označené sítě prodejen regionálních produktů. V rámci této aktivity také vznikla internetová adresa s atraktivní doménou www.regionalniprodukty.cz.

42


Do systému podpory regionálních výrobků jsou také aktivně zapojeny regionální organizace cestovního ruchu Český ráj a Krkonoše. Český ráj vytvořil vlastní registrovanou ochrannou značku „regionální produkt Český ráj“. V rámci marketingu pořádají prezentační akce, vydávají propagační materiály na téma regionální produkce a snaží se také vybudovat prodejní síť. Krkonoše se zase zapojily do celostátní iniciativy na podporu domácích výrobků (www.domaci-vyrobky.cz) a v rámci ní byla zavedena značka „Krkonoše – originální produkt“. Obě značky prosperují velice dobře a i výrobci těchto produktů hodnotí tuto činnost OCR velmi dobře. Tvorba turistických produktů a balíčků služeb je jednou z hlavních náplní priority dvě celého Programu. V rámci těchto aktivit vzniklo velké množství projektů, jejichž předkladatelé pocházejí jak z oblasti podnikatelů, tak i veřejné správy. Významným projektem v oblasti tvorby turistických balíčků byl projekt Krajské hospodářské komory Liberec, který byl primárně zaměřen na vytvoření metodiky a konkrétních modelů tvorby turistických balíčků (www.turistickebalicky.cz). V rámci realizace projektu také proběhlo mnoho školení o tom, co to vůbec turistické balíčky a produkty jsou, k čemu slouží a jak se tvoří. Touto iniciativou také došlo k prohloubení spolupráce s ostatními podnikatelskými a obecními samosprávami. Na tomto projektu také aktivně spolupracoval Liberecký kraj. V oblasti tvorby turistických produktů se angažuje velké množství subjektů CR z různých sektorů. O něco větší podíl však mají organizace cestovního ruchu a to zejména na úrovni turistických regionů. Ve všech čtyřech turistických regionech (Českolipsko, Český ráj, Jizerské hory i Krkonoše) vzniklo velké množství turistických produktů, z nichž některé svým věhlasem výrazně přesahují hranice Libereckého kraje - například Krkonoše-lyžařský běžecký ráj, Krkonoše ze sedla kola, Za pověstmi Českého ráje, Kámen a šperk v Českém ráji, Greenways Jizera nebo Nová Hřebenovka Jizerských hor. Velmi zajímavou aktivitou v oblasti cestovního ruchu nejen Libereckého kraje ale i v rámci České republiky je snaha Krajské hospodářské komory o vznik tzv. klastru cestovního ruchu. Budování klastrů v jiných ekonomických odvětvích je významnou činností pro navázání spolupráce příbuzných firem a díky překonání vzájemné konkurence může dojít k významné úspoře nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti celého klastru jako celku. V rámci přípravy této iniciativy, která započala v roce 2007, již proběhlo mnoho jednání s podnikatelskými subjekty. Podařilo se tak již dosáhnout jisté koordinovanosti činností několika turistických serverů, které si kromě setrvání na svých pozicích z hlediska konkurence, vyjasnily zároveň své silné stránky a začaly jich využívat i ke vzájemné spolupráci a specializaci v nabídce na trhu. Vytvoření klastru cestovního ruchu je opravdu jedinečnou iniciativou v této oblasti, a pokud by se podařilo zapojit větší množství subjektů CR (a to nejen internetových turistických serverů), může mít tato aktivita opravdu velký přínos pro rozvoj cestovního ruchu v celém kraji a stojí za to ji podporovat. Na předcházející iniciativu navazují i další aktivity, které jsou v rámci priority 2 také podporovány a to přeshraniční a mezinárodní spolupráce a incomingové aktivity. V těchto aktivitách hraje nejdůležitější roli Euroregion NISA, který má přeshraniční spolupráci s Německem a Polskem a to nejen v oblasti cestovního ruchu ale i příbuzných

43


odvětvích (doprava, životní prostředí, kultura…) přímo v popisu práce. Euroregion NISA vznikl jako první ze všech euroregionů v ČR a tudíž má dostatečné zkušenosti v této oblasti. Hlavní zaměření činnosti Euroregionu NISA je ve zřizování pracovních skupin EUREX, které se řadí dle různých odvětví, přičemž cestovní ruch je součástí hned dvou pracovních skupin a to - skupiny pro cestovní ruch a skupiny pro rozvoj cykloturistiky. Dále zajišťují materiální a personální zázemí pro tuto spolupráci, poskytují poradenství v těchto oblastech různým subjektům a hlavně jsou administrativním orgánem pro získávání dotací z Evropské unie, konkrétně z Fondu mikroprojektů. Za období let 2004-2006 bylo přes tento fond rozděleno více jak 20 mil. korun. Jak už vyplývá z názvu fondu, tak jsou spíše rozdělovány menší částky v maximálním rozsahu stovek tisíc korun, jejichž získání je tudíž přístupnější i malým a neziskovým organizacím, které nemají na spolufinancování mnohamilionových projektů prostředky. Přehled těchto projektů je uveden v příloze 4 Akčního plánu. V oblasti přeshraniční a mezinárodní spolupráce se také velmi angažuje Liberecký kraj a to zejména aktivní spoluprací se sousedními adekvátními regiony z Německa a Polska. Nejčastější je podíl na společných přeshraničních projektech. Mezinárodní spolupráce se rozvíjí s partnerskými regiony LK, jimiž jsou švýcarský kanton St. Gallen, norský kraj Mø re og Romsdal, a – s Libereckým krajem sousedící – Svobodný stát Sasko a Dolnoslezské vojvodství. Spolupráce je realizována v různých odvětvích ekonomické činnosti, vzhledem k velké turistické atraktivitě kraje je však významným odvětvím spolupráce právě oblast cestovního ruchu. Významná přeshraniční spolupráce se také odehrává na úrovni regionálních organizací cestovního ruchu, případně na úrovni jednotlivých obcí a měst, které již mají své partnerské protějšky v zahraničí. Například významná přeshraniční spolupráce probíhá již od roku 2004, kdy podepsali memorandum o spolupráci, mezi OCR Krkonoše a podobným uskupením na polské straně Zwiazek Gmin Karkonoskich. Tato spolupráce je nyní již na takové úrovni, že obě organizace používají stejný design (corporate identity) svých propagačních materiálů v podobě již známé krkonošské „vlnky“ a vystupují všude jako jeden celek. Nové rozpočtové období EU na roky 2007 – 2013 nabízí rozsáhlejší možnosti finanční podpory právě přeshraniční spolupráce a rozvoje vzájemného partnerství subjektů z obou stran státní hranice. Incomingové aktivity, které mohou výrazně promlouvat do příjezdového cestovního ruchu, stály poslední dva roky spíše stranou zájmu hlavních aktérů CR v Libereckém kraji. V této oblasti nebyla vyvíjená žádná významná a koordinovaná aktivita. Do budoucna se otevírá jako významná možnost seskupení incomingové cestovní kanceláře Libereckého kraje do společného, nově vytvářeného, klastru CR a navázání spolupráci s dalšími subjekty kraje (Liberecký kraje, OCR, významní regionální podnikatelé CR, TIC atd.).

Priorita 3: Podpora budování základní a doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu Budování základní a doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu je už ze své podstaty v kompetenci zejména podnikatelských subjektů z oblastí cestovního ruchu jako jsou ubytovací a stravovací zařízení, zařízení pro sportovní, kulturní a volnočasové aktivity (indoor i outdoor). V Libereckém kraji ale bohužel není subjekt, který by dokázal evidovat všechny změny v této infrastruktuře a službách, pokud neexistuje generel turistické 44


infrastruktury a služeb za celý LK. Prozatím žádný takový dokument neexistuje, a tudíž nemůže být ani aktualizován za určitý čas, což by byl vhodný způsob, jak zjistit změny v této oblasti. Proto zde budou vyhodnoceny převážně významné aktivity veřejného či smíšeného sektoru v nekomerčních oblastech, za které tento typ subjektů odpovídá. Jedná se zejména o oblasti turistické dopravní infrastruktury, údržba a zkvalitňování turistických cest či zachování kulturního a technického dědictví LK. Jistě jedním z největších počinů v oblasti turistické dopravní infrastruktury v posledních dvou letech bylo zavedení zimních autobusů v turistickém regionu Krkonoše zvaných „Krkonošské zimobusy“. Tato iniciativa je založena na spolupráci Libereckého kraje, OCR Krkonoše a jednotlivých dopravců. Projekt na podporu lepší dopravní obslužnosti místních obyvatel a návštěvníků regionu byl poprvé spuštěn na konci roku 2007. Poslední jízdy končí zimní sezonu o Velikonocích. Krkonošské zimobusy - zimní turistické autobusy - nemají charakter tradičních skibusů. Systém spojuje jednotlivé oblasti Krkonoš od východní části na západ a opačně, a tak umožňuje lyžařům - běžcům projet na lyžích Krkonoše tak, jak nebylo dosud bez veřejné dopravy možné s návratem zpět do výchozího místa. Uživateli zimobusů jsou i pěší turisté. Tato iniciativa je hrazena z rozpočtu Libereckého kraje. Je velmi oblíbená jak mezi turisty, tak i místními obyvateli, získala i národní ocenění agenturou CzechTourism a byla by velká škoda, kdyby se v této činnosti nepokračovalo i v dalších letech. Vedle těchto zimobusů také existují klasické skibusy, které jsou využívány návštěvníky regionu zejména k dopravování až přímo do sjezdových areálů. Tato iniciativa je v drtivé většině případů zajišťována daným provozovatelem sjezdového areálu a to zejména díky slušným ekonomickým podmínkám, které dokáže sjezdové lyžování vyprodukovat. Občas se částečně podílí i místní municipalita. Většina skibusů dopravuje návštěvníky z nejbližšího okolí, ale některé mají velmi významný dosah (např. skibus Praha – Ještěd). V Libereckém kraji také existuje letní obdoba zimobusů a to ještě ve větším rozsahu. Je primárně zaměřena na pěší a cykloturisty. Podobu cyklobusů měla tato aktivita v regionu Krkonoše, kde je již rozvíjena a postupně rozšiřována od roku 2004. Podoba letních autobusů byla zase koncipována v regionu Český ráj. Systém těchto letních autobusů je využíván návštěvníky obou regionů i místními obyvateli jako doplnění základní dopravní obslužnosti. Obliba u uživatelů stále stoupá a jeho absence by znamenala opět krok zpět. Naopak by stálo za zvážení, zda tuto letní variantu nerozšířit i do dalších regionů LK – Českolipska a Jizerských hor. V současnosti je zatím odborem dopravy KÚ LK podporována doprava pro cyklisty do Jizerských hor a na Českolipsko má turistický produkt cestovní kancelář TRIP v Jablonci nad Nisou. Další významnou infrastrukturou, pro kterou je Liberecký kraj velmi ceněn, jsou turistické trasy pro pěší návštěvníky a jejich vysoká hustota. Mezi ty nejdůležitější oblasti patří Český ráj, Krkonoše, Jizerské hory nebo okolí Máchova jezera. V této oblasti existuje již více jak 100 let nezisková organizace, která se nejen o tyto pěší trasy, ale také o cyklotrasy stará, a jmenuje se Klub českých turistů (KČT). Díky jeho činnosti se dnes Česká republika řadí mezi státy, které mají nejhustší a zároveň nejlépe značené trasy na světě. Tuto skutečnost, a to že by se bez trvalé údržby těchto tras cestovní ruch neobešel, si uvědomuje také Liberecký kraj, který každý rok KČT finančně přispívá na jeho provoz. K těmto příspěvkům Liberecký kraj vyvíjí také svou vlastní činnost a to buď jako nositel jednotlivých projektů nebo jako významný partner (např. projekt „Nová Hřebenovka“, který stále probíhá).

45


Rada LK schválila v červnu 2007 záměr realizace projektu Nová Hřebenovka. Záměr vychází z obnovení historické trasy pro pěší nazývané Modrá Hřebenovka. Záměru předcházelo několik menších měkkých projektů podpořených v minulém období ze SROP (Turistický produkt Nová Hřebenovka a další projekty z CZ-PL a CZ-Saského Fondu malých projektů INTERREG IIIA):  Koncem roku 2007 byla firmou Toinsta zpracována projektová dokumentace.  V březnu 2008 byla do Operačního programu přeshraniční spolupráce předložena žádost o financování česko-polské části Nové Hřebenovky (úsek od Jizerka/Orle do Hrádku nad Nisou – severní část; jižní část končí pod Ještědem). Předpokládané náklady české strany: 20 mil. Kč stavební, 3 mil. Kč publicita; DPH. Přeshraniční partner je město Szklarska Poreba. V současnosti je projekt ve stádiu odborného hodnocení, rozhodnutí bude závislé na počtu obdržených bodů od JTS Olomouc; rozhodnutí bude v březnu 2009.  V říjnu 2008 zastupitelstvo LK schválilo předložení projektu česko-saské části do programu Cíl 3/Ziel 3 (česko-saský program pro přeshraniční spolupráci); v současnosti je pro dopracování projektové žádosti nutno projednat se saským partnerem – Landkreis Görlitz okolnosti připravované žádosti. Na české straně jsou projektové podklady téměř hotové – technická dokumentace, souhlasy stavebních úřadů apod. Předpoklad předložení žádosti je do konce 1.poloviny roku 2009. Předpokládané náklady české strany: 20 mil. Kč stavební, 3 mil. Kč publicita; DPH. Dalším významným projektem, který se podařilo v posledních dvou letech Libereckému kraji zrealizovat, byl projekt s názvem „Jizerská magistrála pro pěší turistiku“. Tento projekt vyřešil vytvoření optimální páteřní trasy pro pěší turisty v centrální části Jizerských hor. Projekt byl také spolufinancován programem Interreg III.A ČR-Polsko, celkové náklady projektu dosáhly cca 18,5 mil. korun a projekt byl úspěšně ukončen na konci roku 2007. Nové klasické turistické trasy pro pěší se sice již téměř nevyznačují, ale dochází k nové aktivitě, která je inspirována udržitelným cestovním ruchem - k budování nových naučných stezek - a to i v přísně chráněných územích LK. Naučné stezky mají oproti klasickým turistickým stezkám výhodu zejména v tom, že návštěvník se může kromě klasické sportovní a poznávací aktivity také něčemu přiučit a rozšířit si tak povědomí o daném regionu. Tyto naučné stezky jsou budovány různými aktéry od měst a obcí přes organizace cestovního ruchu až po neziskové organizace či dokonce správy chráněných území. Dalším významnou součástí turistické infrastruktury liniového charakteru jsou turistické trasy a stezky pro cyklisty. Zatímco turistické trasy mohou vést i po silnicích bez vyloučení automobilového provozu, tak cyklostezky mohou vést pouze po komunikacích, které jsou výhradně určeny jen pro cyklistický provoz, tudíž nejbezpečnější. Díky vysoké finanční nákladnosti budování cyklostezek je jich však zatím v celé České republice pouze 500 km z cca 30 000 km všech cyklistických komunikací a to ještě hlavně ve městech. V této oblasti byl Liberecký kraj činný zejména v koncepční oblasti a to hned ve dvou případech. V roce 2007 byla dokončena „Koncepce rozvoje sítě cyklistické dopravy Libereckého kraje – technické a ekonomické zhodnocení problémů a záměrů rozvoje cyklistické dopravy včetně stanovení priorit etapizace řešení“. Na tento dokument spíše technické povahy již navazuje koncepční dokument s názvem „Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji 2008 – 2013“. V této oblasti tedy Liberecký kraj plní roli spíše metodickou a koordinační. Toto vše je podpořeno dalším záměrem Libereckého kraje, který je

46


zaměřen na vybudování cyklopartnerů pro každý turistický region, čímž dosáhne nutné koordinace různorodých záměrů mnoha měst a obcí a odstraní tak možnost plýtvání finančními prostředky těchto subjektů. V posledních letech také došlo na budování cyklostezek a cyklotras mnoha municipalitami (soukromý sektor se do této činnosti nepouští), dle výše uvedených koncepčních materiálů byly vytvořeny odhady projektů na rok 2008 v hodnotě více než 60 mil. Kč. To, zda se podařilo tyto projekty realizovat, již zjišťováno nebylo. Přestože existuje mnoho desítek projektů na rozvoj cykloturistiky, tak největší přínos pro rozvoj cestovního ruchu mají velké projekty - tzv. cyklistické koridory. Některé tyto koridory (celkem čtyři), které bývají často multifunkční, jsou budovány i v Libereckém kraji. Dva cyklokoridory (Lužická Nisa dříve pod názvem Odra-Nisa, Nová Hřebenovka – severní a jižní větev) se už začaly budovat, k jednomu (Greenways Jizera) se začínají vést jednání, shánět potřebná povolení a podporu významných subjektů a poslední (Ploučnice) je zatím jenom projektovým záměrem. V případě těchto koridorů se jedná o časově a ekonomicky velmi náročné projekty, proto se na nich podílí jak vedením, tak financemi mnoho subjektů (dotčené kraje a organizace cestovního ruchu, města a obce, neziskové organizace a sponzoři z řad podnikatelských subjektů i neturistické povahy). Tratě pro běžecké lyžování a jejich úprava a značení se staly ideálním tématem pro společnou spolupráci mezi veřejným, podnikatelským a občanským sektorem. V Libereckém kraji k této spolupráci dochází v Jizerských horách a Krkonoších. V obou těchto pohořích je každou zimu upravováno stovky kilometrů tras a navštíví je víc než milion návštěvníků. Takto upravené trasy napomáhají nejen k rozvoji lyžování v těchto oblastech, ale i v rozvoji na to navazujících služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování, turistická doprava…) a k ochraně přírody (cesty jsou značeny pouze tam, kde to správy chráněných území povolí). Největším přispěvovatelem na údržbu běžeckých lyžařských tratí v regionu Krkonoše jsou podnikatelské subjekty, které se rekrutují z osvícených provozovatelů sjezdových areálů, neboť k tomu mají potřebnou techniku, lidi i nadšení. V regionu Jizerského hory se o toto starají dvě neziskové organizace, které mají rozdělené Jizerské hory na východ a západ. Na úpravu tras v obou regionech se významným finančním příspěvkem (cca 0,5 mil. Kč ročně) podílí Liberecký kraj a v případě Krkonoš, které leží ve dvou krajích, i Královéhradecký kraj. Mezi další významné zdroje financí patří i evropské dotace ať už přímo na samotnou úpravu, tak i na zařízení (zejména případ Jizerských hor). V neposlední řadě je nutné zmínit i sponzoring soukromých firem (např. Nescafé nebo ČEZ), a to zejména na značení těchto tras. Poslední velkou oblastí, která byla v rámci třetí priority podporována, byla podpora a péče o kulturně-historické a technické památky a přírodní atraktivity. Všechny tyto aspekty jsou velmi důležitým základem motivace případného turisty přijet do daného regionu. V oblasti kulturně-historických a technických památek a atraktivit působí nejaktivněji oddělení kultury a oddělení památkové péče Libereckého kraje. Tato oddělení se aktivně starají o rozvoj kulturních institucí i akcí v Libereckém kraji a to nejčastěji formou finančních příspěvků, které se pohybují okolo 10 mil. korun ročně. Cca polovina z nich jde na podporu regionálních funkcí knihoven, dále cca 10-15 % na obnovu kulturních památek, na přímou podporu vybraným kulturním akcím, divadlům a zbytek na grantová schémata. Vedle zmíněného rozpočtu existuje podpora mnoha desítek milionů korun pro pět příspěvkových organizací kraje z oblasti kultury a historie. Z těchto čísel je vidět, že do oblasti cestovního

47


ruchu – jehož je sféra kultury a památkové péče nedílnou součástí – plyne prostřednictvím těchto oddělení mnohem významnější částka, než přes oddělení cestovního ruchu. Co se týče přírodních atraktivit, tak díky nejvyššímu procentuálnímu podílu chráněných území z celkové rozlohy všech krajů v ČR, má Liberecký kraj o něco menší možnosti v této problematice něco podnikat, než v jiných krajích. Přesto vytváří odbor životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova velké množství aktivit. V prvé řadě to je ochrana maloplošných území, dále budování naučných stezek (např. k přírodní památce Rádlo) a jejich oprava (např. Riegrova stezka), vydávání publikací (např. Kámen a voda, cykloturistický průvodce po památných stromech Frýdlantska) v neposlední řadě i vzdělávání, o kterém již byla zmínka v části o rozvoji lidských zdrojů v cestovním ruchu. Vedle zmíněného odboru v Libereckém kraji působí čtyři správy chráněných krajinných oblastí (Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory a České středohoří) a také správa národního parku Krkonoše. Ty se mají ze zákona o jim svěřená území starat. Jelikož ale považují většinu forem cestovního ruchu za škodlivou pro dané území, tak je jejich role při jeho rozvoji spíše defenzivní a regulující, než aktivní. Nicméně se již ukazuje, že i tak jsou některé správy ochotny přistoupit na kompromisy, čehož je například rozvoj cestovního ruchu v regionu Krkonoše důkazem. Jinak se tyto správy věnují v drtivé většině ochraně přírody s tím, že se ji snaží i občas zpřístupnit veřejnosti (např. budování naučných pěších stezek, dočasným zpřístupňováním některých vysoce chráněných lokalit, vydávání publikací…).

1.2 VYHODNOCENÍ AKČNÍHO PLÁNU ZA OBDOBÍ LET 2007-2008 DLE IDENTIFIKOVANÝCH NOSNÝCH PROJEKTŮ V Akčním plánu Programu rozvoje cestovního ruchu LK byly jednotlivými regionálními organizacemi cestovního ruchu vytyčeny nosné projekty za příslušné turistické regiony na období platnosti AP, tj. na roky 2007-2008. Pro účel vyhodnocení plnění dosavadního Akčního plánu provedl zpracovatel jejich účelový rozbor. Výsledek je v porovnání s jinými kraji velmi potěšující, neboť téměř všechny uvedené nosné projekty byly realizovány a některé i již dokončeny. Ty, které stále probíhají, jsou zejména takové, které mají povahu projektů trvalých, často i sezónně se opakujících (např. cyklobusy, úprava lyžařských běžeckých tras nebo fungování destinačního managementu). Níže zde budou uvedeny dosavadní nosné projekty turistických regionů, jejich výsledek, orientační celkový rozpočet a stručný komentář. KRKONOŠE Krkonoše ze sedla kola – ANO, ukončen Krkonoše – lyžařský běžecký ráj – ANO, pokračuje Krkonošské cyklobusy – ANO, pokračuje Krkonošské zimní turistické autobusy – ANO, pokračuje Krkonošská infocentra – ANO, pokračuje Krkonošská sezóna – turistické noviny – ANO, pokračuje

48


Celkový rozpočet všech projektů: cca 15 mil. Kč za posledních 5 let Stručný komentář: Uvedené projekty lze hodnotit jako úspěšné. Jednalo se převážně o neinvestiční aktivity zaměřené hlavně na marketing, lidské zdroje a spolupráci. Dynamika rozvoje těchto projektů však není optimální, především kvůli značnému zpoždění vyhlášení Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a následnému neúspěchu žádosti OCR Krkonoše. V rámci žádosti o dotaci totiž měla být většina projektů dále rozvíjena a financována právě z těchto evropských peněz. Obdobná situace je u všech zbylých regionálních organizací cestovního ruchu. ČESKÝ RÁJ Dobudování a provoz informačního a rezervačního systému – ANO, pokračuje Doplnění sítě informačních a návštěvnických center Českého ráje – ANO, připravuje se Optimalizace navigačního a informačního systému v regionu – ANO, pokračuje Úschovny a půjčovny kol – NE Celkový rozpočet: cca 1 mil. Kč Stručný komentář: Projekty byly úspěšné a většinou z oblasti informačních technologií a rozvíjení spolupráce. Sdružení Český ráj v průběhu posledních dvou let vytvářelo také další projekty jako např. Greenways Jizera, Regionální produkt Český ráj, Marketing a destinační management turistického regionu Český ráj, Český ráj – region pro celou rodinu atd. Tyto projekty měly dohromady cca rozpočet okolo 5 mil. Kč a většinou se jednalo o neinvestiční projekty na tvorbu turistických produktů a z oblasti marketingu. JIZERSKÉ HORY Vytvoření letní mapy JH – ANO, dokončeno Nová Hřebenovka – ANO, pokračuje Regionální a oblastní turistická a návštěvnická informační centra – ANO, pokračuje Celkový rozpočet: za projekty nebyly k dispozici podklady Stručný komentář: Letní mapa Jizerských hor byla dokončena a vydána v potřebném množství a dle informací z jednotlivých TIC je mezi návštěvníky o ni zájem. Projekt investičního charakteru Nová Hřebenovka je zaměřen na budování turistické infrastruktury a vzhledem k jeho náročnosti stále probíhá. Vznik Regionálního a oblastního turistického a návštěvnického informačního centra provázela určitá nedorozumění, kdy se začala budovat dvě regionální TIC v Kořenově a v Jablonci nad Nisou. V současnosti tato informační centra mají povahu RTIC. ČESKOLIPSKO Český sever – historické centrum textilní výroby – ANO, projekt byla ale přejmenován na „Česká Lípa v evropském pásmu textilu“, pokračuje 49


Českolipsko – tradice potiskování textilu – ANO, pokračuje Celkový rozpočet: 14 mil. Kč (Česká Lípa v evropském pásmu textilu), pro zbylý projekt nebyly k dispozici podklady Stručný komentář: Jelikož se tyto projekty začaly realizovat až po získání finanční dotace z ROP SV, kde první výzva na cestovní ruch proběhla až s ročním zpožděním, tak nelze tyto projekty zhodnotit.

V rámci plnění dosavadního Akčního plánu byly významné projekty realizovány i dalšími důležitými aktéry rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, kteří jsou členy Sdružení. Z toho důvodu jsou zde rovněž uvedeny a krátce zhodnoceny. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Turistické balíčky – vznik modelových balíčků včetně metodiky a formuláře pro jejich tvorbu, ukončen Regionální produkty – podpora výroby a prodeje regionálních produktů i jejich propagační funkce, probíhá Příprava na založení Klastru cestovního ruchu Libereckého kraje, probíhá Prodejní výstava a soutěž „Suvenýry a regionální produkty = účinné prostředky propagace regionu“, ukončen Využití MS 2009 k dlouhodobé propagaci Liberecka, probíhá Celkový rozpočet: cca 2,2 mil. Kč Stručný komentář: Jedná se o dva projekty jednorázového charakteru a tři projekty dlouhodobého charakteru, které je zatím velmi těžké hodnotit, neboť jejich přínos ukáže až čas. Nicméně všechny projekty jsou založené na iniciaci aktivní spolupráce v rámci podnikatelského sektoru nebo na spolupráci podnikatelského a veřejného sektoru a často zasahují také do oblasti marketingu. ASOCIACE JEŠTĚD Marketingová kampaň s názvem „Liberec – český Innsbruck“, probíhá Regionální turistické informační centrum Babylon, probíhá Celkový rozpočet: cca 1 mil. Kč (marketingová kampaň), pro ostatní projekty nebyly k dispozici podklady Stručný komentář: Jelikož oba projekty stále probíhají je velmi těžké je zhodnotit. Už nyní ale lze říci, že to, aby podnikatelské sdružení vedlo informační centrum a bylo realizátorem tak velké marketingové kampaně v oblasti cestovního ruchu, je ojedinělá aktivita a to nejen

50


v Libereckém kraji. Snad bude takto aktivních podnikatelů v budoucnosti více a to i na jiných územích Libereckého kraje než je město Liberec. EUROREGION NISA Vytvoření mapy Euroregionu NISA a doplnění info o dopravní spojení (autobus, vlak), ukončen Vydávání propagačních materiálů a publikací za území Euroregionu Nisa (atraktivní místa k navštívení, památky lidové architektury, hrady a zámky, cykloturistika v ERN…), probíhá Fond mikroprojektů na období 2004-2006, ukončen Fond mikroprojektů na období 2007-2013, probíhá Celkový rozpočet: cca 20 mil. Kč (Fond mikroprojektů 2004-2006), pro ostatní projekty nebyly k dispozici podklady Stručný komentář: Euroregion Nisa má velmi široké spektrum činností na velkém území tří států. Jedna z těchto činností je i cestovní ruch. Projekty v této oblasti jsou ale spíše zaměřeny na vydavatelskou a propagační činnost. Dále Euroregion Nisa je administrátorem pro evropské dotace v rámci Fondu mikroprojektů. Tímto fondem bylo v letech 2004-2006 podpořeno více než 100 projektů v celkovém objemu přes 20 mil. Kč v různorodých oblastech cestovního ruchu – viz příloha 4.

51


PŘÍLOHA 2: OSNOVA LIBERECKÉHO KRAJE

INTEGROVANÉHO

PROJEKTU

Aktivity projektu: 1. Inventarizace potenciálu cestovního ruchu na základě místního šetření a dalších způsobů průzkumů - inventarizace zahrnuje všechny turistické regiony včetně celého území Krkonoš a Českého ráje, zahrnuje i regionální certifikaci ubytovacích zařízení jako následný marketingový nástroj propagace ubytovacích služeb. Analýza bude obsahovat seznam inventarizovaných objektů, stanovení metodiky šetření pro jednotlivé okruhy a zpracování dotazníkových formulářů, včetně zpracování struktury dat, tak aby bylo možné ta efektivně vyhodnocovat. 2. Profil návštěvníka, motivační šetření hostů v ubytovacích zařízeních, sociologické šetření mezi poskytovateli turistických služeb v Libereckém kraji - první analýza struktury návštěvnosti, profilu a přání návštěvníků byla provedena v rámci analytické části Programu letní a zimní šetření v turistických oblastech Libereckého kraje. Zadávaný průzkum bude navazovat na zpracování profilu návštěvníka Libereckého kraje v roce 2006. Monitoring bude prováděn metodou osobního dotazování s použitím standardizovaného dotazníku v určených lokalitách prostřednictvím proškolených tazatelů. Bude osloveno cca 2800 náhodných respondentů v terénu. Motivační šetření mezi hosty má za cíl získat údaje o úrovni poskytovaných služeb, poznání potřeb a přání návštěvníků. Motivační šetření mezi poskytovateli má za cíl získat údaje o pohledu podnikatele na dění v cestovním ruchu, úlohu státních orgánů, orgánů samosprávy, sdružení cestovního ruchu. Monitorovat potřeby podnikatelské veřejnosti z hlediska aktuálních potřeb a z hlediska dlouhodobějšího výhledu. 3. Nabídkový katalog CR Libereckého kraje pro CK - jedním z výstupů Inventarizace bude Nabídkový katalog cestovního ruchu Libereckého kraje. Bude nabízet všechny zajímavé aktivity a náměty cestovního ruchu LK tak, aby zvýšil efektivitu marketingu. Za tímto účelem bude uspořádán a rozdělen podle cílových skupin. 4. Rozvoj internetového informačního portálu cestovního ruchu Libereckého kraje – rozvoj internetového portálu cestovního ruchu je jedním z nástrojů, jak zvýšit celkové pozitivní vědomí o regionu – připravujeme jak technické změny, tak i doplnění obsahové části portálu, např.: videosekvence, panoramatické fotografie, implementace jazykových mutací atd. 5. Veletrhy cestovního ruchu – pořízení nového výstavního stánku Libereckého kraje. Podpora účasti na vybraných veletrzích cestovního ruchu v zahraničí a i v tuzemsku. 6. Propagační materiály, propagační a prezentační aktivity – předpokládá se vydání několikajazyčných propagačních materiálů: Katalog Image o LK, Tipy na výlety v LK, Cykloturistické mapy, Propagace turistických podoblastí LK formou letákové kampaně, katalog turistické nabídky LK. 7. Mapový portál cestovního ruchu Libereckého kraje - jedná se o internetové stránky, které nabízejí informace o cyklotrasách a pěších turistických trasách v Libereckém kraji v českém jazyce. V mapové části budou zaneseny nejen cyklotrasy, pěší turistické trasy, ale i další turistické informace, se kterými bude možno pracovat. Uživatel portálu si bude 52


moci přímo v mapě vybrat body, kterými by měla trasa jeho výletu či vyjížďky procházet. Program pak navrhne vhodnou trasu, spočítá její délku, zobrazí výškový profil a celkové převýšení a vypíše podrobný itinerář. Umožní též vyhledávat ubytovací, stravovací zařízení a další turistické vrstvy, které se nacházejí v blízkosti vytvořené trasy. Návrh trasy bude možné vytisknout. 8. Školení informačních center v problematice pořizování dat a využívání datového skladu serveru cestovního ruchu Libereckého kraje.

53


PŘÍLOHA 3: NÁVRH HODNOTÍCÍCH KRITÉRIÍ PRO ZAŘAZENÍ PROJEKTŮ DO AKČNÍHO PLÁNU Hodnotící kritéria jsou řazena dle důležitosti. 1. Termín realizace plánovaného projektu Vzhledem k tomu, že je Akční plán (AP) navržen na období dvou let, neměly by mezi vybíranými projekty být ty, jejichž realizace se předpokládá až po tomto datu. Takové plánovací období je příliš dlouhé a v jeho průběhu by se mohla i řada věcí změnit (transformace záměru, časový posun, změna financí, nositel atd.). Pokud ale projekt bude zahájen v období platnosti AP a končit až po něm, pak by to nemělo bránit jeho zařazení do současného AP, neboť jeho realizace může mít dlouhodobý charakter (více etap). Je také možné, že například v době platnosti současného AP bude zpracována projektová dokumentace a teprve v dalším období AP bude započata jeho realizace. 2. Soulad s prioritami Programu CR LK Vybrané projekty by měly mít jednoznačnou návaznost na jednu nebo ještě lépe na více prioritních oblastí rozvoje (aktivity), které byly vybrány pro realizaci Programu CR LK a ještě lépe pro realizaci aktuálního AP a které považuje Liberecký kraj za své nejaktuálnější priority. 3. Udržitelnost projektu Udržitelnost projektu se musí odehrávat ve dvou rovinách – v rovině jeho trvalé existence (funkčnosti) a v rovině ochrany životního prostředí. Udržitelnost v rovině jeho dlouhodobé funkčnosti by měla být základním cílem každého nositele bez rozdílu jeho typu a neměla by být omezena pouze na 5 let, což je často podmínka pro přidělení evropské dotace. Udržitelnost v rovině ochrany životního prostředí je zaměřena zejména na respektování územní ochrany, zachování jejího předmětů a integritu lokalit soustavy Natura 2000. 4. Projekty nadobecního (nadregionálního) významu Toto kritérium je velmi důležité z hlediska významu přímého dopadu plánovaného projektu jak na rozlehlost území, tak i na cílové skupiny. Ve většině projektových fiší bývá obvykle uváděno jako místo realizace projektu pouze katastrální území jedné obce. Významným kriteriem pro zařazení projektu do AP bude ta skutečnost, zda se realizace projektu bude dotýkat více obcí nebo dokonce celého turistického regionu či Libereckého kraje. Kraj by v budoucnu měl přednostně podporovat hlavně široce věcně i územně pojaté projekty, které významně více přispívají k rozvoji celého kraje a současně napomáhají zlepšovat budoucí vzájemnou spolupráci všech zainteresovaných subjektů. Díky jejich pozitivnímu efektu pro co největší dotčené území mohou současně motivovat různé aktéry k dalším společným činnostem a projektům.

54


5. Integrované projekty a jejich struktura Mezi kritéria, která by ovšem neměla být primárně určující pro zařazení daného projektu do AP, patří i věcné zaměření (jednotlivé části a struktura) plánovaných projektů. Lze předpokládat, že projekt, který bude úzce zaměřen pouze na realizaci jedné aktivity (např. výstavba) a nebude již provázán na další návazné aktivity (např. návazný marketing), bude mít zřejmě z hlediska dopadu na rozvoj daného území podstatně menší dopad než projekt, jehož zaměření bude integrovat větší spektrum různorodých, navzájem propojených, činností. 6. Typ nositele projektu a spolupracujících partnerů Pro význam a podporu přijetí projektu k realizaci není v současnosti tak důležité, z jaké sféry je jeho nositel (veřejný, soukromý či občanský sektor) jako spíše ten fakt, zda se jedná současně o více nositelů nebo aktivně spolupracujících partnerů projektu. Spolupráce subjektů i napříč jejich právními statuty obvykle zvyšuje šanci na samotnou realizaci projektu a jeho následnou udržitelnost. 7. Současný stav připravenosti projektu Toto kritérium by mělo být důležité zejména u investičních (infrastrukturních) projektů. Podle stavu připravenosti (soulad s územně plánovací dokumentací, vypracování stanoviska o vlivu na životní prostředí, stavební povolení atd.) lze snadněji určit, zda jde opravdu o promyšlený projekt, který je již dlouhodobě připravován, zda je vytvářen v kontextu nějaké dlouhodobé strategie nebo představuje pouhý projektový záměr, který bude teprve následně rozpracováván. V tomto případě bude důležité počítat pro jeho realizaci s poněkud delším časovým harmonogramem.

55


PŘÍLOHA 4: PŘEHLED PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH Z FONDU MIKROPROJEKTŮ V OBDOBÍ 2004-2006 Tab. 1: Přehled projektů financovaných z Fondu mikroprojektů v období 2004-2006 NA HRANICI ČR-SASKO výše dotace výše dotace NÁZEV PROJEKTU ŽADATEL (v Kč) (v €) Školský info portál Euroregion Nisa 7 286,35 221 250,00 Mistrovství ERN v Házené Liberec Handball 1 580,77 48 000,00 10. jubilejní slavnost Hamerského obec Hamr na Jezeře 3 415,45 103 710,00 jezera Základní škola Lidická, S:schkola 6 915,86 210 000,00 Hrádek nad Nisou Společnost pro trvale Česko-německé workshopy o bud. 3 766,67 114 375,00 perspektivách Šluk. výběžku a udržitelný rozvoj saského příhr. Šluknovska Evropská turistická trasa - Přírodní park Žitavské hory - Lužické hory a Mikroregion Podralsko 5 123,17 155 565,00 okolí Workshop "Most pro pěší" Město Hrádek nad Nisou 2 652,73 80 550,00 Evropská turistická trasa - Přírodní park Žitavské hory - Lužické hory a Svazek obcí Novoborska 5 380,21 163 370,00 okolí S lamami přírodou po starých BORUDO, občanské 5 488,23 166 650,00 obchodních cestách sdružení Dejme křídla fantazii Mateřská škola Klíček 3 210,93 97 500,00 Nisa o.p.s., Rychnov u 7 309,17 221 943,00 Nová Hřebenovka - tři země, jeden cíl Jablonce n.N. Společná prezentace Přírodní park Mikroregion Podralsko 5 225,42 158 670,00 Žitavské hory – Lužické hory Venkovský prostor o.p.s., S chutí do školní jídelny 3 335,06 101 269,00 Liberec Integrativní divadelní workshopy na USP Horní Poustevna, 2 718,43 82 545,00 příspěvková organizace obou stranách hranice USP Horní Poustevna, Power žena 2006 1 053,52 31 990,00 příspěvková organizace Řada letáků: Euroregion Nisa Euroregion Nisa 3 951,92 120 000,00 Schkola Rumburk - Oberland ZŠ Pastelka, Rumburk 7 485,59 227 300,00 Zajištění digitální mapy pro německé a české území Euroregionu Nisa

Liberecký kraj

2 736,50

79 481,00

Aktivně skrz Trojmezí

Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko

1 234,97

35 869,70

Mikroregion Podralsko

5 537,54

160 837,85

Svazek obcí Novoborska

4 882,42

141 809,89

Město Hrádek nad Nisou Okresní hospodářská komora Liberec

6 411,40

186 219,11

5 887,42

171 000,11

Přeshraniční partnerství a nabídka turistických informačních center Přeshraniční partnerství a nabídka turistických informačních center Spolupráce svazku tří měst Cena Inovace 2006

56


Společný jazykový týdenní pobyt žáků 1. stupně Konference Veřejné zdraví v ERN Já a Ty - spolu na jednom hřišti

ZŠ Pastelka, Rumburk

2 588,40

75 180,08

6 119,81 4 260,63

177 749,88 123 750,00

4 685,40

136 087,44

2 589,09

75 200,12

5 577,55

161 999,94

6 885,87 7 500,00

200 000,09 217 837,50

7 483,22

217 350,12

5 564,12

161 609,87

4 493,03

130 500,06

Sdružení Českolipsko

1 291,10

37 500,00

Kruh autorů Liberecka

6 197,28

180 000,00


2 323,98

67 500,00

7 230,16

210 000,00

4 028,23

116 999,94

Euroregion Nisa

7 402,31

215 000,09

Euroregion Nisa Město Kamenický Šenov Spolek přátel hudebního Interpretační hudební dílny "Hudba je festivalu Dvořákův Turnov a radost" Sychrov ZŠ Lidická, Hrádek nad Jazyk sousedů a kufr her Nisou Spolupráce partnerských měst 2006 Město Raspenava 2007 Dreamnight at the ZOO Zoologická zahrada Liberec Kotelna 2006 - Industriální stopy Spacium, o.p.s., Liberec Dny přeshraničního sportu – závody Obec Okrouhlá minikár Venkovský prostor o.p.s, Venkov - šance pro mladé lidi Liberec Společnost pro trvale Česko-německé workshopy pro udržitelný rozvoj odbourání jazykové bariéry Šluknovska Zásobník projektů strategického dokumentu tur. regionu Českolipsko Kalmanach 2006/2007 Internetová prezentace tur. regionu Českolipsko S:schkola – vícedenní pobyty

ZŠ Lidická, Hrádek nad Nisou Občanské sdružení NOBILIS TILIA

Svatojánské slavnosti bylin ve Vlčí Hoře KOREG - koordinace regionálního rozvoje ERN Slunečnice - cyklotrasy okolo Trojzemí Horolezecký průvodce pro Lužické a Žitavské pohoří Přeshraniční spolupráce mladých fotbalistů Conferenet – síť konferenčních center v Euroregionu Nisa Putování po historických cestách "Gabler Straße"

Mikroregion Hrádecko – Chrastavsko

1 097,44

31 875,14

Klub horolezců Hrádek

3 123,58

90 724,38

obec Skalice u České Lípy

6 057,84

175 949,96

Eurocentrum Jablonec nad Nisou s.r.o.

7 472,89

217 050,09

Společnost pro Lužické hory

4 002,41

116 250,00

Podpora vytváření česko-německých hospodář. kontaktů v ERN

Okresní hospodářská komora Liberec

7 152,69

207 749,88

Mikroregion Tolštejn

7 499,98

217 836,92


5 164,40

150 000,00

Propagační kampaň mikroregionu Tolštejn prostřednictvím Tolštejnských slavností Společný kulturní katalog města Bautzen a České Lípy

57


Mládežnický tábor mladých házenkářů Euroregionu NISA Projektové a skupinové vyučování Konference o dopravě v ERN Internetová fotogalerie ERN Ekologická setkání MŠ Dny otevřených dveří podstávkových domů 2006 Společné environmentální dílny studentů Společný tréninkový kemp 2006 Malíř Petr Kien Česko-německý workshop "Možnosti rozvoje venkova v EU" Rozvoj turistického ruchu v Horním Podluží Další vzdělávání pedagogických pracovníků Jak se žije vedle Ještěd 2006 Jazyk a vzdělávání Výstava a publikace Franz Metzner Ekologická výchova a vzdělávání v partnerství škol Mezinárodní soutěž Cena inovace 2007 ERN Malý trojúhelník- spolupráce měst Sportem k vzájemnému poznávání Jsem nadané dítě

5 151,49

149 625,03

6 713,72

195 000,00

7 488,38 7 488,38

217 500,00 217 500,00

5 164,40

150 000,00

5 629,20

163 500,11

7 230,16

210 000,00

1 236,01

35 899,91

7 471,17

217 000,13

Pořes o.s., Zdislava

4 660,87

135 374,97

obec Horní Podluží

5 109,21

148 397,00

5 164,40

150 000,00

7 230,16

210 000,00

4 777,07

138 750,00

7 230,16

210 000,00

7 471,17

217 000,13

7 500,00

217 837,50

5 639,52

163 800,00

7 476,23

217 147,00

4 238,00

123 964,00

7 230,16

210 000,00

Liberec Handball Základní škola Lidická, Hrádek nad Nisou Euroregion Nisa Euroregion Nisa MŠ Studánka v Jablonném v Podještědí Pořes o.s., Zdislava Biskupské gymnázium Varnsdorf Volejbalový klub Hrádek nad Nisou Biskupské gymnázium Varnsdorf

Biskupské gymnázium Varnsdorf Biskupské gymnázium Varnsdorf Město Liberec Základní škola Lidická, Hrádek nad Nisou Severočeské muzeum v Liberci Základní škola Pastelka,o.p.s., Rumburk, Okresní hospodářská komora Liberec Město Hrádek nad Nisou Základní škola, Liberec, Vrchlického 262/17, příspěvková organizace Gymnázium Varnsdorf

Strategie rozvoje přeshraničních sportovních aktivit partnerských měst

Město Turnov

4 415,56

128 250,00

Putování s Lužickým skřítkem od "Luže až po Klíč"

Mateřská škola Klíček

3 679,64

106 875,00

Turistické cíle Českolipska

Sdružení Českolipsko, zájmové sdružení právnických osob

4 647,96

135 000,00

Propagace Evropské turistické trasy

Svazek obcí Novoborska

4 281,29

124 350,00

Přeshraniční doplňkové vzdělávání managerů pro turismus v ERN

Střední škola služeb a cestovního ruchu, příspěvková org., Varnsdorf

5 616,29

163 125,00

58


Co řekneme našim vnukům?

Gymnázium Rumburk

Celkem

2 722,26

79 068,00

383 043,98

11 226 569,94

Pramen: Euroregion Nisa

Tab. 2: Přehled projektů financovaných z Fondu mikroprojektů v období 2004-2006 NA HRANICI ČR-POLSKO výše dotace výše dotace NÁZEV PROJEKTU ŽADATEL (v €) (v Kč) Eurocentrum Jablonec nad Euroregion Propag 9 246,24 280 762,00 Nisou Eurocentrum Jablonec nad Euroregion Foto 19 731,14 599 136,00 Nisou Nisa o.p.s., Rychnov u 8 994,93 273 131,00 Nová Hřebenovka - tři země, jeden cíl Jablonce n.N. Okresní hospodářská Česko-polská hospodářská spolupráce komora v Jablonci nad 17 184,67 499 128,74 Nisou Týden bezpečnosti a sportu Město Jilemnice 4 939,90 143 479,40 Eurex - setkávání euroregionálních Euroregion Nisa 19 495,61 566 249,99 expertů Spolupráce svazku tří měst Město Hrádek nad Nisou 5 451,13 158 328,07 Společně pro sebe i pro druhé MŠ, Hrádek nad Nisou 3 501,46 101 699,91 Informační a komunikační technologie ZŠ Lidická, Hrádek nad 5 247,03 152 399,99 a jazykové vzdělání Nisou Spolupráce partner. měst 2006/2007

Město Raspenava

Konference Veřejné zdraví v ERN

Euroregion Nisa Dům dětí a mládeže Mezinárodní letní tábor Hradčany „Vážka“, Mimoň Junák – svaz skautů a Meandry 2006 skautek ČR, Mimoň Ekologická výchova v česko-polském Středisko ekologické pohraničí výchovy Libereckého kraje Kotelna 2006 - Industriální stopy Spacium o.p.s., Liberec Katalog přeshraničních projektů a Euroregion Nisa příležitostí v ERN Životní prostředí a lidé v něm očima Povyk, Turnov dětí Bezpečně na silnicích - internetové Liberecký kraj stránky ČR-PL-SRN Nová Hřebenovka - návrh Nisa o.p.s., Rychnov u informačního systému Jablonce n.N. Euroregionem Nisa na kole: Česko – Svazek obcí Mikroregion polský cyklistický areál Tanvaldsko Městské divadlo Jablonec Betlémy našich hor a podhůří nad Nisou Za pověstmi Českého ráje a Město Turnov Euroregionu Nisa Strategie regionálního rozvoje Svazek obcí SMRK Frýdlantska

59

11 800,65

342 749,88

6 119,81

177 749,88

2 711,31

78 750,00

2 311,07

67 125,03

20 000,00

580 900,00

19 882,94

577 499,99

18 591,84

539 999,99

13 065,11

379 476,12

14 057,52

408 300,67

16 219,20

471 086,66

11 581,96

336 398,03

3 940,44

114 450,08

16 232,97

471 486,61

16 232,97

471 486,61


Stromy v Trojzemí Sportovní přátelství Liberec Boleslawiec Ochrana přírody – náš společný cíl MBT TOUR

Město Hrádek nad Nisou Vysokoškolský sportovní klub Slavia TU Liberec Suchopýr o.p.s., Oldřichov ASA Turnov

14 668,59

426 049,20

12 761,49

370 657,48

14 258,57 10 264,25

414 140,17 298 125,14

G. Puccini: Messa di Gloria

Pěvecký sbor Ještěd, Liberec

3 649,51

106 000,02

Ještěd 2006

Město Liberec Český rybářský svaz, Hrádek nad Nisou

15 418,72

447 836,72

2 977,28

86 475,10

Město Česká Lípa

12 962,64

376 499,88

353 500,94

10 317 558,35

Spolupráce rybářských klubů Nové možnosti spolupráce a vzdělávání v rozšířené Evropě Celkem Pramen: Euroregion Nisa

60


PŘÍLOHA 5: SEZNAM ZKRATEK AP

Akční plán

CR

cestovní ruch

EU

Evropská unie

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHKO

chráněná krajinná oblast

KHK

krajská hospodářská komora

KRNAP

Krkonošský národní park

KÚ

krajský úřad

LK

Liberecký kraj

MAS

místní akční skupina

NNO

nestátní neziskové organizace

NP

národní park

OCR

organizace cestovního ruchu

RTIC

regionální turistické informační centrum

TIC

turistické informační centrum

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

61

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU LIBERECKÉHO KRAJE AKČNÍ PLÁN

Recommend Documents