Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb.
PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020
Mgr. Alice Háková Olomouc 2015
2
Zpracovatel: Mgr. Alice Háková Studenec 166 512 33 Studenec držitelka autorizace MŽP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
V Olomouci dne 10.2. 2015
……………………………
3
OBSAH: 1. ÚVOD
5
1.1. Zadání
5
1.2. Cíle hodnocení
5
2. METODY HODNOCENÍ
6
3. ÚDAJE O KONCEPCI
7
4. ÚDAJE O DOTČENÝCH LOKALITÁCH SOUSTAVY NATURA 2000
9
4.1. Identifikace dotčených lokalit
9
4.2. Popis dotčených lokalit
12
5. HODNOCENÍ VLIVŮ PROGRAMU ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KRÁLOVEHRADECKÉHO KRAJE 2014-2020 NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI
13
5.1. Hodnocení úplnosti podkladů
13
5.2. Hodnocení vlivů koncepce
13
5.3. Hodnocení kumulativních vlivů
24
5.4. Vyhodnocení variant
24
5.5. Vyhodnocení přeshraničních vlivů
24
6. ZÁVĚR
25
7. POUŽITÁ LITERATURA
26
4
1. Úvod 1.1. Zadání Toto hodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (dále jen hodnocení), bylo vyhotoveno jako součást dokumentace vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí, v platném znění (SEA). Zpracovatelem dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb. je společnost AF-CITYPLAN s.r.o. Předmětem hodnocení je koncepce „PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014-2020“ (dále také jako Program rozvoje). Hodnocení odpovídá požadavkům zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Cílem hodnocení bylo zjistit, zda daná koncepce bude či nebude mít negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO), které na území České republiky tvoří soustavu Natura 2000. Důvodem pro zadání hodnocení byla skutečnost, že některé příslušné orgány ochrany přírody ve svých stanoviscích nevyloučily možnost významného ovlivnění území soustavy Natura 2000. Konkrétně se jedná o stanoviska vydaná těmito orgány ochrany přírody: •
Správa Krkonošského národního parku, zn. KRNAP 08024/2014 ze dne 3.12.2014
•
AOPK ČR – Správa CHKO Český ráj, zn. S/2469/CR/2014/740 ze dne 13.11. 2014
•
AOPK ČR – Správa CHKO Broumovsko, zn. 02217/BR/14 ze dne 2.12.2014
•
AOPK ČR – Správa CHKO Orlické hory, zn. 01733/OH/14 ze dne 3.12. 2014
Krajský úřad Královehradeckého kraje možné ovlivnění území soustavy Natura 2000 při realizaci hodnoceného Programu rozvoje cestovního ruchu vyloučil (zn. 19943/ZP/2014NA ze dne 13.11. 2014).
1.2. Cíle hodnocení Cílem hodnocení je posoudit vlivy Programu rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Vzhledem k tomu, že cíle uvedené v posuzované koncepci jsou definovány velmi obecně bez upřesnění umístění záměrů, nebylo možné provést konkrétní posouzení eventuálních záměrů, které budou v budoucnu navrženy v souladu s naplňováním těchto cílů.
5
2. Metody hodnocení V první fázi hodnocení byly identifikovány všechny potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 na území Královehradeckého kraje. Dále byly shromážděny literární údaje a některá dostupná data z mapování biotopů a výsledků monitoringu některých druhů, které patří mezi předměty ochrany EVL a PO. Zpřesnění údajů o posuzované koncepci probíhalo formou konzultací s vedoucím zpracovatelského týmu. Ve druhé fázi vyhodnocení bylo na základě identifikace potenciálních vlivů, vyplývajících z posuzované koncepce, provedeno posouzení vlivů na předměty ochrany jednotlivých dotčených lokalit a poté formulován závěr hodnocení. Klasifikace potenciálních vlivů dílčích návrhů opatření a aktivit a následně i vyhodnocení vlivu koncepce jako celku, byla provedena dle metodických pokynů MŽP. Jsou rozlišovány tyto kategorie: -2
Významně negativní vliv:
-1
Mírně negativní vliv:
0
Nulový vliv:
+1 Mírně pozitivní vliv
+2 Významný pozitivní vliv
?
Možný negativní vliv:
Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat. Negativní vliv ve smyslu odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vylučuje přijetí koncepce (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit zmírňujícími opatřeními. Nevylučuje realizaci koncepce. Záměr nemá žádný prokazatelný vliv na předměty ochrany a celistvost lokality Natura 2000. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Může dojít k negativnímu ovlivnění soustavy Natura 2000. Díky neurčitostem plynoucím z charakteru koncepce však není možné vyhodnotit jeho významnost. Vliv bude přinejmenším mírný, není však vyloučeno, že při hodnocení konkrétní podoby záměru na EVL a PO bude vliv určen jako významně negativní. Nevylučuje realizaci koncepce s podmínkou, že záměr bude posouzen v navazujících stupních schvalovacího procesu (např. územní řízení).
6
3. Údaje o koncepci Název koncepce:
Programu rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020
Předkladatel:
Královehradecký kraj Odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové
Popis koncepce: Programu rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje je zpracován jako strategický dokument pro období 2014 – 2020 v rámci aktivní regionální politiky Královéhradeckého kraje určuje základní orientaci politiky cestovního ruchu Královéhradeckého kraje, a to nejen s důrazem na efektivní a udržitelný rozvoj tohoto odvětví. Nový koncepční dokument navazuje na Program rozvoje cestovního ruchu pro období 2007 – 2013. Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014 – 2020 (jeho analytická a strategická část) byl vytvářen v období od jara do konce roku 2014, kdy došlo k podrobné analýze situace cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v rovinách: · polohy kraje a předpokladů pro cestovní ruch; · cestovního ruchu kraje v širším geografickém kontextu; · rajonizace kraje z hlediska cestovního ruchu; · analýzy nabídky cestovního ruchu v kraji; · analýzy poptávky cestovního ruchu v kraji; · řízení a organizace cestovního ruchu v kraji; · marketingu a propagace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji Na základě analytické části mohlo dojít k formulaci klíčových závěrů a sestavení SWOT analýzy. Strategickým rámcem programu jsou programové a koncepční dokumenty na národní a na regionální úrovni včetně Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020. Strategická vize programu stručně a srozumitelně popisuje ideální situaci cestovního ruchu Královéhradeckého kraje v dlouhodobějším horizontu. Z vize vycházejí strategické oblasti, které představují systémy problémů a dílčích témat, jejichž řešení jako celku jsou důležitá pro naplnění vize. Segmenty, ze kterých následně vzešly i nové strategické oblasti jsou tedy: · Infrastruktura · Produkty a propagace · Koordinace a spolupráce Strategické cíle popisují stav, kterého je třeba dosáhnout v dané strategické oblasti. Opatření představují soubor nástrojů dosažení cílů strategie. Jsou páteřní částí celé strategie, jejich struktura vypovídá o míře závažnosti a vnitřní provázanosti řešených témat. K jednotlivým opatřením jsou dále formulovány typové aktivity pro přesnější určení jejich tematického záběru a aktivizačního potenciálu. V rámci jednotlivých opatření jsou dále nastíněny další aspekty (upřesnění, územní zaměření, institucionální zajištění apod.), které mohou být do jisté míry proměnlivé v závislosti na konkrétním charakteru té které aktivity. Naopak klíčovou vlastností (pro posouzení vlivů na životní prostředí) je typ opatření. Specifické cíle popisují žádoucí cílový stav, ke kterému směřuje realizace daného opatření.
7
Zhodnocení koincidence je inovativním prvkem strategie. Slouží k doložení vazby mezi syntetickými vstupy a strategickými výstupy dokumentu. Dokládá tak relevanci vytyčené strategie a její potenciál řešit existující problémy, opírat se o existující pozitiva, využívat příležitosti a předcházet hrozbám. V následující tabulce je přehledně uvedena struktura hodnocené koncepce. Tabulka 1: Struktura Programu rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020: Vize
Královéhradecký kraj je celoročně atraktivní a prosperující turistickou destinací evropského významu, disponující širokou nabídkou kvalitních služeb, efektivní propagací turistické nabídky a pružnou organizací cestovního ruchu.
Strategická oblast
1: Infrastruktura cestovního ruchu
2: Tvorba turistické nabídky a její propagace
3: Koordinace rozvoje cestovního ruchu
Strategický cíl
Pestrá, kvalitní a konkurenceschopná infrastruktura cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
Atraktivní turistická nabídka, moderní propagace a dobrá image Královéhradeckého kraje jako destinace cestovního ruchu
Funkční a stabilní rajonizace, efektivní organizace, živá a motivovaná spolupráce aktérů cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
Opatření
1.1: Zvyšování kvality 2.1: Budování, údržba, služeb v cestovním ruchu rekonstrukce a zpřístupnění přírodních a kulturních atraktivit pro cestovní ruch
3.1: Dořešení rajonizace cestovního ruchu
Specifický cíl
Konkurenceschopné služby cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
Maximální využití pestré škály přírodních a kulturních atraktivit pro všechny návštěvníky při dodržení principů udržitelného rozvoje v cestovním ruchu
Funkční a logická konsensuální rajonizace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
Opatření
1.2:Modernizace infrastruktury ubytovacích a stravovacích kapacit
2.2: Racionální propojení 3.2: Aktivizace místního informačních systémů potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu cestovního ruchu
Specifický cíl
Pestrá, dostupná a kvalitní nabídka ubytování a stravování v regionu
Přehledné, provázané a efektivní informační systémy cestovního ruchu v souladu s aktuálními společenskými a technologickými trendy
Živý zájem regionálních a lokálních aktérů o spolupráci při vytváření turistické nabídky a zlepšování podmínek pro rozvoj cestovního ruchu
Opatření
1.3: Budování a modernizace
2.3: Tvorba produktů cestovního ruchu
3.3: Využití všech finančních zdrojů pro
8
infrastruktury pro sport, volný čas a rekreaci
rozvoj cestovního ruchu
Specifický cíl
Pestrá, dostupná a kvalitní nabídka sportovního, volnočasového a rekreačního vyžití uspokojující požadavky všech společenských kategorií návštěvníků
Nabídka atraktivních a životaschopných produktů cestovního ruchu pro sezónní i mimosezónní turistiku
Racionální nastavení a následné efektivní využívání všech finančních zdrojů pro podporu rozvoje cestovního ruchu v regionu
Opatření
1.4: Zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti turistických destinací
2.4: Budování image regionů a propagace turistické nabídky
3.4: Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu a turistických informačních center
Specifický cíl
Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost destinací cestovního ruchu umožňující jejich vyšší využití návštěvníky s jejich specifickými požadavky
Invenční a efektivní propagace turistické nabídky Královéhradeckého kraje v regionálním, nadregionálním i mezinárodním kontextu
Aktivní, dobře vybavené a kooperující organizace cestovního ruchu i turistická informační centra
Opatření
3.5: Vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu
Specifický cíl
Vysoká profesionální úroveň pracovníků v cestovním ruchu napříč regionem
Zdroj: Programu rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020, Strategická část, AF-CITYPLAN, verze prosinec 2014
4. Údaje o dotčených lokalitách soustavy Natura 2000 4.1. Identifikace dotčených lokalit Hodnocená koncepce se dotýká území celého Královehradeckého kraje, na jehož území zasahuje celkem 76 evropsky významných lokalit (EVL), které byly vymezeny v kontinentální biogeografické oblasti, viz tabulka 2. Na území kraje bylo dále vymezeno 5 ptačích oblastí (PO), viz tabulka 3. Rozloha jednotlivých EVL se pohybuje v širokém rozmezí od desítek metrů čtverečných po tisíce hektarů. Menší EVL jsou vyhlášeny nejčastěji pro druhové předměty ochrany (rostliny či živočichy). Velké EVL zpravidla chrání stanovištní předměty ochrany, často však v kombinaci s předměty druhovými. Biotopové EVL chrání jak lesní, tak i nelesní stanoviště (louky, trávníky aj.). Celkem 11 EVL přesahují na území sousedících krajů. Přehled všech EVL zasahujících na území Královehradeckého kraje je uveden v následující tabulce, kde jsou prezentovány i jejich rozlohy.
9
Tabulka 2: Přehled evropsky významných lokalit (EVL) na území Královehradeckého kraje Kód
Název
Rozloha (ha)
Název kraje
CZ0520519
Adršpašsko-teplické skály
1715,7367
Královéhradecký kraj
CZ0520028
Babiččino údolí - Rýzmburk
65,4582
Královéhradecký kraj
CZ0525001
Bažiny
3,16
Královéhradecký kraj
CZ0523669
Bílá Třemešná
0,0399
Královéhradecký kraj
CZ0520518
Broumovské stěny
1357,1172
Královéhradecký kraj
CZ0520178
Březinka
161,4917
Královéhradecký kraj
CZ0523264
Bystřice
51,7010
Královéhradecký kraj
CZ0524048
Byšičky
17,2989
Královéhradecký kraj
CZ0523265
Červená Třemešná - rybník
7,56
Královéhradecký kraj
CZ0520038
Češovské lesy
739,9014
Královéhradecký kraj
CZ0523007
Dědina u Dobrušky
8,0335
Královéhradecký kraj Královehradecký kraj
CZ210101
Dymokursko
4309,2394
Středočeský kraj
CZ0523268
Dubno - Česká Skalice
66,0716
Královéhradecký kraj
CZ0524050
Halín
163,0527
Královéhradecký kraj
CZ0523002
Hluboký Kovač
7,32
Královéhradecký kraj
CZ0520020
Hrádeček
119,8998
Královéhradecký kraj
CZ0522002
Hustířanský les
1,36
Královéhradecký kraj
CZ0523272
Chlumec - Karlova Koruna
19,1883
Královéhradecký kraj
CZ0523273
Javorka a Cidlina - Sběř
307,2919
Královéhradecký kraj
CZ0523675
Jičíněves - zámek
0,3731
Královéhradecký kraj
CZ0523676
Josefov - pevnost
41,4311
Královéhradecký kraj
CZ0523275
Kačerov
2,1101
Královéhradecký kraj
CZ0520008
Kamenná
2,59
Královéhradecký kraj
CZ0523276
Kanice - lesní rybník
0,5373
Královéhradecký kraj
CZ0523677
Kost
0,9432
Královéhradecký kraj
CZ0520507
Kozínek
84,0753
Královéhradecký kraj
CZ0510164
Kozlov - Tábor
304,2446
Královéhradecký kraj, Liberecký kraj
CZ0524044
Krkonoše
54979,5940
Královéhradecký kraj, Liberecký kraj
CZ0523277
Labe - Hostinné
11,1501
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
CZ0530503
Litice
111,0038
Pardubický kraj
CZ0523274
Libosad - obora
42,8739
Královéhradecký kraj
CZ0523823
Luční potok v Podkrkonoší
3,21
Královéhradecký kraj
CZ0523279
Lukavecký potok
0,6827
Královéhradecký kraj
10
CZ0523280
Metuje a Dřevíč
46,2220
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
CZ0533012
Michnovka - Pravy
2,8234
Pardubický kraj
CZ0520022
Miletínská bažantnice
69,3921
Královéhradecký kraj
CZ0523010
Na Plachtě
39,1417
Královéhradecký kraj
CZ0523282
Nadslav
6,60
Královéhradecký kraj
CZ0520030
Nechanice - Lodín
1562,4649
Královéhradecký kraj
CZ0523283
Olešnice
390,3914
Královéhradecký kraj
CZ0523284
Opočno
68,3291
Královéhradecký kraj
CZ0524049
Orlice a Labe
2683,1800
Královéhradecký kraj, Pardubický kraj
CZ0524046
Orlické hory - sever
941,6314
Královéhradecký kraj
CZ0520603
Panský vrch
70,4650
Královéhradecký kraj
CZ0524047
Peklo
474,2281
Královéhradecký kraj
CZ0520009
Perna
119,8724
Královéhradecký kraj, Středočeský kraj
CZ0523680
Pevnost Dobrošov
1,25
Královéhradecký kraj
CZ0523006
Piletický a Librantický potok
25,3487
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
CZ0514113
Podtrosecká údolí
518,8955
Liberecký kraj
CZ0523011
Pod Rýzmburkem
0,7602
Královéhradecký kraj
CZ0523286
Rybník Smrkovák
6,16
Královéhradecký kraj
CZ0523287
Rybník Spáleniště
1,54
Královéhradecký kraj
CZ0523003
Rybník Strašidlo
3,73
Královéhradecký kraj
CZ0525002
Řeřišný u Machova
4,26
Královéhradecký kraj
CZ0523266
Slatinná louka u Roudničky
7,45
Královéhradecký kraj
CZ0523288
Stará Metuje
23,3818
Královéhradecký kraj
CZ0523682
Staré Hrady - zámek
1,0308
Královéhradecký kraj
CZ0520508
Stárkovské bučiny
129,1608
Královéhradecký kraj
CZ0523683
Štola Portál
0,0398
Královéhradecký kraj
CZ0520600
Trčkov
432,0502
Královéhradecký kraj
CZ0523005
Tuří rybník
115,4628
Královéhradecký kraj
CZ0523290
Týnišťské Poorličí
648,7489
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
CZ0214025
Údolí Plakánek
90,1267
Středočeský kraj
CZ0523291
Uhřínov - Benátky
5,76
Královéhradecký kraj
CZ0520184
Veselský háj
446,3919
Královéhradecký kraj
CZ0523293
Víno
72,3990
Královéhradecký kraj
CZ0523014
Vladivostok
22,1282
Královéhradecký kraj
11
CZ0522127
Vražba
6,99
Královéhradecký kraj
CZ0522129
Zadní Machová
15,0387
Královéhradecký kraj
CZ0523009
Zámek v Kostelci nad Orlicí
0,0196
Královéhradecký kraj
CZ0523267
Zaorlicko
185,3711
Královéhradecký kraj
CZ0524045
Zbytka
79,4338
Královéhradecký kraj
CZ0520604
Zdobnice - Říčka
434,9145
Královéhradecký kraj
CZ0520511
Žaltman
91,2073
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj
CZ0214050
Žehuňsko
358,1087
Středočeský kraj Královéhradecký kraj
CZ0210175
Žlunice - Skochovice
1093,7455
Středočeský kraj
Tabulka 3: Přehled ptačích oblastí (PO) na území Královehradeckého kraje Kód
Název
Rozloha
Název kraje
903,9400
Královéhradecký kraj
CZ0521009 Krkonoše
40938,8838
Královéhradecký kraj
CZ0521014 Broumovsko
9121,7086
Královéhradecký kraj
CZ0521015 Orlické Záhoří
Královéhradecký kraj CZ0211010 Rožďalovické rybníky Žehuňský rybník – Obora CZ0211011 Kněžičky
6613,1368
Středočeský kraj Královéhradecký kraj
1963,8884
Středočeský kraj
4.2. Popis dotčených lokalit Podrobná charakteristika jednotlivých lokalit i předmětů ochrany je k dispozici na internetových stránkách AOPK ČR www.natura2000.cz, případně www.biomonitoring.cz. Pro potřeby hodnocení jsou v dalším textu uvedeny jen informace o lokalitách, které by mohly být posuzovanou koncepcí negativně ovlivněny.
12
5. Hodnocení vlivů Programu rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje 2014-2020 na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 5.1. Hodnocení úplnosti podkladů Pro účely hodnocení byly využity následující podklady: •
Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 Oznámení koncepce zpracované ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů v rozsahu přílohy č. 7, AF-CITYPLAN, prosinec 2014
•
Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020, Strategická část, AF-CITYPLAN, verze prosinec 2014
Pro zjištění informací o předmětech ochrany v územích soustavy Natura 2000 byly využity následující podklady: •
Vrstva mapování biotopů dostupná na mapovém serveru AOPK ČR – mapy.nature.cz
•
Nálezová databáze ochrany přírody – AOPK ČR, k únoru 2015
•
Plán péče pro Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo (2010 – 2020), Správa KRNAP, Vrchlabí, 2010
•
Dále byly shromážděny literární údaje a některá dostupná data z mapování biotopů a výsledků monitoringu některých druhů, tvořících předměty ochrany lokalit. Pro provedení tohoto hodnocení byly tyto podklady shledány jako dostatečné.
5.2. Hodnocení vlivů koncepce Tato část hodnocení se věnuje hodnocení strategické části Programu rozvoje cestovního ruchu v Královehradeckém kraji pro období 2014 – 2020, neboť v úvodní a analytické části nejsou uvedeny žádné návrhy, které by mohly ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. Postupně jsou posuzovány všechny rozvojové aktivity, které jsou součástí jednotlivých opatření. Vzhledem k tomu, že opatření a aktivity jsou v koncepci definovány obecně, jsou obecné i výsledky jejich hodnocení. Tam, kde bylo možné identifikovat území soustavy Natura 2000, která by mohla být některými návrhy dotčena, byla odhadnuta potenciální míra jejich ovlivnění. V případě, že u jednotlivých aktivit v rámci navržených opatření bylo shledáno možné ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000, jsou pod tabulkou uvedeny poznámky k hodnocení těchto aktivit.
13
4.2 STRATEGICKÁ OBLAST 1: INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU 4.2.1 OPATŘENÍ 1.1: ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU Tabulka 4: Seznam aktivit v rámci opatření 1.1 Aktivita Zavádění certifikace služeb v cestovním ruchu Dohled nad plněním standardů služeb v cestovním ruchu Využití metod Best Practice v oblasti služeb cestovního ruchu Zapojení subjektů do produktů na národní úrovni (např. Czech Specials) Přenos informací, spolupráce destinačního managementu, turistických informačních center a podnikatelských subjektů Aktivita v rámci asociací, komunikace s agenturou CzechTourism apod. Poradenství v oblasti dotačních prostředků, odborná pomoc, projektový management
Hodnocení 0 0 0 0 0 až +1 0 až +1 0 až +1
Typ opatření: •
Neinvestiční – koordinace, poradenství, finanční podpora, vyjednávání, zpracování odborných studií, monitoring
Poznámky k hodnocení: Rozvoj informačních technologií a poradenství v oblasti cestovního ruchu může mít i pozitivní vliv na předměty ochrany v územích soustavy Natura 2000. Návštěvníci budou informováni o jejich přírodních hodnotách a limitech pro jejich využívání. Cílená informovanost přispěje k posílení povědomí o soustavě území Natura 2000 jako celku. 4.2.2 OPATŘENÍ 1.2: MODERNIZACE INFRASTRUKTURY UBYTOVACÍCH A STRAVOVACÍCH KAPACIT Tabulka 5: Seznam aktivit v rámci opatření 1.2 Aktivita Rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit Rekonstrukce a modernizace stravovacích kapacit Budování nových ubytovacích a stravovacích kapacit v rámci stávající infrastruktury a zástavby, renovace komplexů Budování ubytovacích a stravovacích kapacit pro agroturistiku Poradenství v oblasti dotačních prostředků, odborná pomoc, projektový management
Hodnocení ? 0 ? ? 0 až +1
Typ opatření: • Investiční – všechny výše uvedené typy aktivit a projektů (rekonstrukce, pořízení vybavení, v omezené míře též stavební činnost - nové objekty) • Neinvestiční a nepřímé – doplňkové složky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání apod.) Poznámky k hodnocení: Vliv rekonstrukce a modernizace ubytovacích objektů i výstavba nových zařízení nelze bez uvedení umístění objektů, jejich kapacit a způsobu využití detailně vyhodnotit. V územích jako jsou např. EVL Krkonoše, EVL Adršpašsko-Teplické skály, EVL Broumovské stěny, EVL Orlické hory - sever nebo PO Broumovsko a PO Krkonoše může zvýšení ubytovacích kapacit znamenat negativní ovlivnění některých předmětů ochrany. Zvýšení ubytovacích kapacit může způsobit přímé i nepřímé ovlivnění předmětů ochrany v územích soustavy Natura 2000. Při umístění zařízení v místě výskytu přírodních
14
stanovišť a biotopů druhů EVL i PO by znamenalo přímé ovlivnění jejich populací. Zvýšená turistická návštěvnost může negativně ovlivnit, převážně během hnízdního období, některé druhy ptáků jako je sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko. Rušení spojené se zvýšením turistického ruchu může mít také negativní vliv na populaci tetřívka obecného nebo chřástala polního v PO Krkonoše nebo PO Orlické Záhoří. Zvyšováním ubytovacích kapacit také dochází ke zvýšení produkce splaškových vod, což může způsobit eutrofizaci vodních toků. Pro některé citlivé druhy živočichů, které patří k předmětům ochrany v turisticky atraktivních oblastech, kde předpokládáme tlak na zvyšování ubytovacích kapacit, může změna v chemickém složení vody znamenat ovlivnění početnosti a stavu jejich populací. Jedná se například o tyto druhy: mihule potoční – EVL Metuje – Dřevíč, vranka obecná – EVL Labe – Hostinné, EVL Zaorlicko a EVL Krkonoše nebo rak kamenáč – EVL Luční potok v Podkrkonoší. Míra významnosti vlivu bude záviset na kapacitách zařízení a jejich umístění a také kvalitě vypouštěných odpadních vod z jednotlivých ČOV. Kumulativní ovlivnění jednotlivých vodních toků je možné provést na úrovni hodnocení územních plánů, kde je známa kapacita objektů a způsob čištění odpadních vod. Při renovaci objektů, které hostí populace letounů a byly vymezeny jako evropsky významné lokality (EVL Jičíněves – zámek, EVL Josefov – pevnost, EVL Kost, EVL Pevnost Dobrošov, EVL Staré hrady – zámek, EVL Zámek v Kostelci nad Orlicí), je nezbytné stavební úpravy provádět v souladu s požadavky ochrany letounů. Vyhodnocení vlivu výstavby nových ubytovacích kapacit nebylo možné z důvodu obecné povahy koncepce vyhodnotit. Obecně platí, že je vhodné je umísťovat v zastavěném území nebo v jeho návaznosti a omezit realizaci zpevněných ploch v okolí objektů. Důraz je třeba klást na minimalizaci ovlivnění přírodních stanovišť, s ohledem na možné ovlivnění prioritních předmětů ochrany. Vliv rozvoje ubytovacích kapacit je možné nejlépe postihnout při hodnocení územních plánů sídelních útvarů. 4.2.3 OPATŘENÍ 1.3: BUDOVÁNÍ A MODERNIZACE INFRASTRUKTURY PRO SPORT, VOLNÝ ČAS A REKREACI Tabulka 6: Seznam aktivit v rámci opatření 1.3 Aktivita Budování a údržba cyklostezek s využitím pro rozvoj cestovního ruchu Postupná výstavba úseků stezek na páteřních cyklotrasách Značení a údržba cyklotras, jejich vhodné trasování a propojování s ohledem na turistické atraktivity a stávající infrastrukturu Podpora rozvoje zázemí pro cyklisty (půjčovny, servis aj.) Budování a údržba naučných stezek Údržba a aktualizace turistického značení Budování a údržba lyžařských běžeckých tras Údržba a modernizace lyžařských areálů Podpora vybavování tematických tras vhodným mobiliářem Budování a údržba hipostezek a dalších specifických tras a stezek Hledání možností využití stávajících kapacit pro sport, volný čas a rekreaci Rozvoj a podpora fungování prostor pro kulturní akce a volnočasové aktivity při zachování finanční dostupnosti pro obyvatele i turisty Odstraňování fyzických a morálních bariér pro efektivní využití kapacit pro sport, volný čas a rekreaci Pasportizace kapacit pro sport, volný čas a rekreaci z hlediska jejich potenciálu pro cestovní ruch, zapojení do nabídky produktů a propojení s dalšími spolupracujícími subjekty Poradenství v oblasti dotačních prostředků, odborná pomoc, projektový management Jednání se subjekty, které mají vliv na realizaci a podobu větších projektů Jednání s podnikatelskými subjekty mimo cestovní ruch o spolupráci při financování větších projektů a rozšíření nabídky cestovního ruchu
15
Hodnocení ? ? ? 0 až -1 ? 0 ? ? 0 až -1 ? ? ? 0 až -1 0 až -1
0 0 až +1 0
Rozvoj infrastruktury vázané na pobyt u vody – kvalitativní rozvoj stávajících středisek Rozvoj tradičních center lázeňství
? 0
Typ opatření: • Investiční – všechny výše uvedené typy investičních projektů (rekonstrukce, pořízení vybavení, v omezené míře též stavební činnost - nové objekty); terénní úpravy (v souladu s územními plány a všemi platnými regulemi); modernizace staveb i mobiliáře • Neinvestiční a nepřímé – doplňkové složky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání, dotační management apod.) Poznámky k hodnocení: Nová zařízení infrastruktury je vhodné umísťovat do zastavěného území nebo v jeho návaznosti, případně vyhodnotit ve fází konkrétního záměru všechny přímé i nepřímé vlivy spojené s jeho realizací, které by mohly mít vliv na stav předmětů ochrany v EVL a PO. V EVL Krkonoše bylo pro tento účel vymezeno tzv. území obce se sníženým přírodním a krajinářským potenciálem, kde je budování nových objektů přípustné a neovlivní předměty ochrany EVL a PO Krkonoše. Budování cyklostras, naučných stezek, běžkařských tras a lyžařských areálů s sebou přináší jak působení přímých, tak i nepřímých negativních vlivů. Bez znalosti konkrétního umístnění tras včetně technického řešení není v rámci této koncepce možné vyhodnotit významnost ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO. Při realizaci navržených aktivit může dojít ke ztrátě a narušení přírodních stanovišť a ovlivnění populací rostlin a živočichů včetně jejich biotopů. Jedná se např. o EVL Krkonoše, EVL Adršpašsko-Teplické skály, EVL Údolí Plakánek, EVL Žehuňsko, EVL Podtrosecké údolí nebo EVL Broumovské stěny, které patří k turisticky atraktivním územím. Při budování nových naučných stezek je třeba respektovat biotopy druhů citlivých na rušivé vlivy spojené se zvýšenou turistickou návštěvností území jako je např. tetřívek obecný v PO Krkonoše nebo výr velký a sokol stěhovavý v PO Broumovsko. Dalším druhem, který může být ovlivněn při budování a rekonstrukci turistických tras je zvonek český v EVL Krkonoše, který se vyskytuje mimo jiné právě podél cest. Nadměrný sešlap, eutrofizace jeho biotopu nebo přímé ohrožení jedinců může znamenat ovlivnění stavu jeho populace. Ovlivněny mohou být i jiná citlivá přírodní stanoviště podél stezek (rašeliniště a oligotrofní alpínská stanoviště). Budování nových turistických tras by měl předcházet průzkum současného zatížení území a porovnání budoucího stavu, dále biologický průzkum a případně návrh opatření k omezení vlivu na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Při úpravě stezek je nezbytné v evropsky významných lokalitách, kde je předmětem ochrany dřevokazný hmyz jako je páchník hnědý nebo roháč obecný (EVL Chlumec – Karlova Koruna, EVL Olešnice, EVL Opočno, EVL Týnišťské Poorličí a EVL Víno), zachovat doprovodný dřevinný porost, pokud je biotopem zmíněných brouků. Také pořádání kulturních akcí, zvláště několikadenních, může negativně ovlivnit především populace citlivých druhů, jako je např. jeřáb popelavý v PO Rožďalovické rybníky nebo chřástal polní v PO Orlické Záhoří, PO Žehuňský rybník a Žehuňská obora. Rozvoj infrastruktury na pobyt u vody včetně rozvoje stávajících středisek může negativně ovlivnit kvalitu vody (EVL Metuje – Dřevíč, EVL Labe – Hostinné, EVL Krkonoše, EVL Dědina u Dobrušky, EVL Zaorlicko), může dojít ke ztrátě stanovišť druhů nebo narušení hydrologického režimu v okolí budované infrastruktury, které ovlivní druhy jako jsou čolci, obojživelníci, ryby, ale i motýli vázané na mokřadní louky (modrásek
16
bahenní, modrásek očkovaný), i nadměrnému působení rušivých vlivů, což je nežádoucí hlavně v ptačích oblastech v hnízdním období ptáků. Modernizace sjezdových areálů v EVL Krkonoše by měla respektovat doporučení expertní skupiny „Zajištění souladu rozvoje sjezdového lyžování na území KRNAP a jeho ochranného pásma“, které je součástí Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (2010 – 2020). Při rozšiřování lyžařských areálů může dojít k přímému ovlivnění lesních porostů jedinců i biotopů předmětů ochrany v PO Krkonoše, a to tetřívka obecného, lejska malého, sýce rousného, datla černého nebo čápa černého. Při jejich realizaci je třeba respektovat vymezení jádrových územích výskytu tetřívka obecného v PO Krkonoše (viz mapa 5A, která je přílohou plánu péče). Přednostně by sjezdové dráhy měly v co největší míře využívat stávajících průseků a při propojování lyžařských areálů i lesních cest. Při budování tratí v rámci lučních porostů omezit terénní úpravy a provoz letních aktivit, které by mohly narušit vodní režim v území a kvalitu přírodních stanovišť a biotopu druhů. Zvláštní důraz by měl být kladen na zachování prioritních předmětů ochrany EVL. Případné osvětlení sportovních areálů a zasněžování sjezdových tratí je třeba posoudit individuálně a realizovat v případě, kdy nedojde k významnému ovlivnění předmětů ochrany PO a EVL. Závěrem konstatujeme, že realizaci navržených aktivit by měl předcházet biologický průzkum území s důrazem na zjištění aktuální početnosti potenciálně ovlivněných druhů, případně určení kvality přírodních biotopů, které by mohly být ovlivněny. 4.2.4 OPATŘENÍ 1.4: ZLEPŠENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A OBSLUŽNOSTI TURISTICKÝCH DESTINACÍ Tabulka 7: Seznam aktivit v rámci opatření 1.4 Aktivita Zavádění a podpora specifických forem veřejné dopravy pro využití v rámci cestovního ruchu (cyklobusy, skibusy aj.) – v opodstatněných případech celoroční provoz Podpora přepravy jízdních kol na pravidelných autobusových linkách Integrace veřejné dopravy, koordinace jízdních řádů Podpora využití veřejné dopravy tvorbou balíčků a integrací s jinými službami Zavádění ekologických forem dopravy Zvyšování kvality hromadných dopravních prostředků Budování a zkvalitňování parkovacích míst u turistických atraktivit (pouze racionálně, udržitelně, šetrně k životnímu prostředí) Budování parkovacích informačních systémů Zkvalitnění a unifikace navigačních systémů ve městech Optimalizace a doplnění navigačního systému pro motoristy k turistickým cílům Rekonstrukce veřejných prostranství a komunikací v koordinaci s vlastníky, finančními podporovateli apod. Spolupráce při zajištění veřejné dopravy při jednorázových kulturních a turistických akcích Jednání se subjekty, které mají vliv na realizaci a podobu větších infrastrukturních projektů Podpora spolupráce a koordinace krajských činností v oblasti dopravy a cestovního ruchu s cílem lépe využít nabídku veřejné dopravy a dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu
Hodnocení ?
0 0 0 +1 +1 ? 0 0 0 0 až –1 0 až +1 +1 +1
Typ opatření: • Investiční – všechny výše uvedené typy investičních projektů (rekonstrukce, pořízení vybavení, v omezené míře též stavební činnost - nové objekty); terénní úpravy (v souladu s územními plány a všemi platnými regulemi); modernizace staveb i mobiliáře; pořízení či modernizace dopravních prostředků
17
•
Neinvestiční a nepřímé – doplňkové složky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání, dotační management apod.)
Poznámky k hodnocení: Celoroční provoz cyklobusů nebo skibusů může zvýšit nežádoucí dostupnost citlivých oblastí jako je např. alpínská zóna v EVL a PO Krkonoše nebo území PO Broumovsko. Zvýšení dopravního zatížení s sebou přináší řadu přímých negativních vlivů jako je hluk, emise dusíkatých látek a větší riziko šíření nepůvodních a invazních druhů. Zvýšení turistického ruchu nepůsobí jen v místě provozu dopravních prostředků, ale v mnohem širším území, které může být biotopem senzitivních druhů, např. hnízdících ptáků jako je sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko. Případná míra ovlivnění předmětů ochrany v územích soustavy Natura 2000 bude záviset na lokalizaci a charakteru transportu a také době provozu. Bez těchto detailních informací není možné míru jejich potenciální ovlivnění vyhodnotit. Další aktivitou při zvyšování dostupnosti turistických destinací je potřeba budování nových parkovacích míst, které může znamenat ztrátu přírodního stanoviště nebo biotopu druhu. Obecně doporučujeme využití stávajících zpevněných ploch v blízkosti turistických východisek, bez nutnosti budování nových přístupových cest. Počet parkovacích míst je vhodné omezit na únosnou míru zatížení v konkrétní oblasti tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění předmětů ochrany v daných územích soustavy Natura 2000. Bez uvedení konkrétního umístění plánovaných parkovišť nelze vyhodnotit významnost realizace této aktivity.
4.3 STRATEGICKÁ OBLAST 2: TVORBA TURISTICKÉ NABÍDKY A JEJÍ PROPAGACE 4.3.1 OPATŘENÍ 2.1: BUDOVÁNÍ, ÚDRŽBA, REKONSTRUKCE A ZPŘÍSTUPNĚNÍ PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ATRAKTIVIT PRO CESTOVNÍ RUCH Tabulka 8: Seznam aktivit v rámci opatření 2.1 Aktivita Pasportizace a mapování potenciálu turistických atraktivit Podpora zápisu památek do prestižních seznamů a registrů (národní systémy památkové ochrany, Evropské dědictví, UNESCO, regionální marketingové seznamy atp.) Jednání se subjekty mimo cestovní ruch o spolupráci při realizaci větších projektů a rozšíření nabídky cestovního ruchu Využití atraktivních kulturních a společenských akcí (městské a historické slavnosti, hudební a divadelní festivaly apod.) pro posílení turistické nabídky (regionální kalendáře akcí) Rozvoj turistických produktů vázaných na sklářskou, textilní, hornickou a jinou řemeslnou historii Podpora rozvoje turistické infrastruktury podél významných vodních toků Obnova tradičních rozhleden a dalších výhledových míst Podpora revitalizace a zpřístupňování památek
Hodnocení 0 až +1 +1
0 až +1 0
0 ? ? ?
Typ opatření: • Investiční – rekonstrukce, revitalizace, modernizace objektů; pořízení mobiliáře, případně moderního technologického zázemí • Neinvestiční a nepřímé – doplňkové složky (koordinační aktivity, centrální vyjednávání, dotační management apod.)
18
Poznámky k hodnocení: Významné vodní toky jako je řeka Tichá a Divoká Orlice, Metuje nebo Labe jsou mimo jiné biotopem řady živočišných druhů a vyskytují se zde přírodní stanoviště, které patří k předmětům ochrany území soustavy Natura 2000 a mohou být při rozvoji infrastruktury ovlivněny. Vodní toky fungují pro řadu živočichů jako přirozené migrační koridory a rozvoj infrastruktury v jejich blízkosti může znamenat omezení migrační prostupnosti území, např. pro vydru říční v EVL Orlice a Labe. Provoz objektů s sebou také přináší vznik zdroje rušivých vlivů a zvýšenou produkci odpadních vod, což je problematické např. u populace mihule potoční v EVL Metuje - Dřevíč. Úpravami v okolí vodních toků mohou být také ovlivněny vlhké louky, které jsou biotopem zájmových druhů motýlů jako je modrásek bahenní a modrásek očkovaný, které patří mezi předměty ochrany několika EVL (Javorka a Cidlina – Sběř, Kačerov, Vladivostok, Uhřínov – Benátky). Při realizaci opatření je třeba minimalizovat zásah do vodního prostředí toků a měnit jejich charakter, které jsou biotopy mihule potoční (EVL Metuje – Dřevíč) nebo vranky obecné (EVL Krkonoše). Míra ovlivnění bude záviset na umístění infrastruktury a technickém řešení záměrů. V hodnoceném programu není uvedena lokalizace zamýšlených rozhleden, která je nezbytná pro vyhodnocení míry potenciálního ovlivnění předmětů ochrany v územích soustavy Natura 2000. K omezení ovlivnění můžeme pouze obecně doporučit umístění rozhleden mimo přírodní biotopy a biotopy druhových předmětů ochrany EVL a PO. V ptačích oblastech je nezbytné rozhledny situovat mimo hnízdní teritoria ptačích druhů, kteří jsou předmětem ochrany dané PO a kteří jsou citliví na působení rušivých vlivů (např. sokol stěhovavý a výr velký v PO Broumovsko, jeřáb popelavý v PO Rožďalovické rybníky a tetřívek obecný v PO Krkonoše. Umístění rozhledny by měl předcházet aktuální průzkum výskytu a početnosti zájmových druhů. Stavební úpravy při obnově a zpřístupňování památek jako jsou hrady, zámky a stará důlní díla, kde jsou předmětem ochrany populace letounů (např. EVL Josefov – pevnost, EVL Jičíněves – zámek, EVL Kost, EVL Pevnost Dobrošov, EVL Staré Hrady – zámek), je nutné provádět tak, aby nedošlo k jejich významnému ovlivnění. Při obnově střech objektů je nezbytné zachovat vletové otvory a provádět stavební úpravy tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění netopýrů.
4.3.2 OPATŘENÍ 2.2: RACIONÁLNÍ PROPOJENÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ CESTOVNÍHO RUCHU Tabulka 9: Seznam aktivit v rámci opatření 2.2 Aktivita Podpora funkčnosti datového skladu pro subjekty cestovního ruchu v kraji Zajištění funkčnosti zastřešujícího webu (krajského), který bude aktuální a bude efektivně směrovat na stránky s konkrétnějšími informacemi, konkrétní nabídkou, konkrétní území apod. Přeshraniční spolupráce v oblasti propojení informačních systémů Synchronizační nástroje mezi různými úrovněmi IS (národní, krajské, regionální, lokální) Zamezení duplicity činností pomocí propojení informačních systémů (plnění více webů stejným obsahem apod.) Stanovení optimálního rozsahu dat, která je vhodné zjišťovat systematicky, s ohledem na kapacitu jednotlivých subjektů Monitoring návštěvnosti konkrétních turistických cílů Pravidelný sběr a vyhodnocování dat destinačními organizacemi Mapování rozvojových projektů v oblasti cestovního ruchu plánovaných, připravovaných nebo realizovaných na území kraje jinými subjekty
19
Hodnocení 0 0
0 až +1 0 0 0 +1 až +2 +1 +1
Typ opatření: • Neinvestiční – sběr a vyhodnocování dat, tvorba metodiky, koordinace, propojování informačních systémů, financování chodu potřebných technologií • Investiční - v omezené míře pořízení výpočetní techniky a navázaných technologií Poznámky k hodnocení: Plánovaný monitoring návštěvnosti turistických cílů je vhodné zacílit i na turisticky atraktivní lokality, které jsou součástí soustavy Natura 2000. Získaná data pomohou při plánování opatření v rámci plánů péče o jednotlivé evropsky významné lokality a při přípravě souboru doporučených opatření v ptačích oblastech.
4.3.3 OPATŘENÍ 2.3: TVORBA PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU Tabulka 10: Seznam aktivit v rámci opatření 2.3 Aktivita Podpora změny legislativy v oblasti možnosti prodeje produktů cestovního ruchu Zavádění možností prodeje turistických produktů v turistických informačních centrech Platformy spolupráce kraje, destinačního managementu a podnikatelů na tvorbě produktů cestovního ruchu Iniciace vzniku nových produktů – důraz na tvorbu produktů zdola Identifikace možností alternativní turistiky v kraji Identifikace potenciálu méně známých turistických cílů Identifikace možností přeshraniční spolupráce či koordinace v rámci tvorby turistických produktů Koordinace nabídek mezi lokálními spolky, svazky apod. Vytváření nabídek pro širší území, než jsou turistické regiony / oblasti – možnosti propojení Identifikace potenciálu pro alternativní formy turismu Jednání s incomingovými cestovními kancelářemi a agenturami o zapojení vybraných produktů do nabídky zájezdů pro zahraniční i domácí návštěvníky Jednání s podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu o jejich zapojení do destinačního řízení a marketingu v turistických regionech a do produktové nabídky regionů Jednání s podnikatelskými subjekty mimo cestovní ruch o spolupráci při financování větších infrastrukturních projektů a rozšíření nabídky cestovního ruchu Napojování méně atraktivních destinací na sousední „top“ destinace pro posílení pozice
Hodnocení 0 0 0 0 0 -1 až +1 0 0 0 -1 až +1 -1 až 0 0
0 0
Typ opatření: • Neinvestiční – koordinace, poradenství, finanční podpora, vyjednávání, zpracování odborných studií, monitoring Poznámky k hodnocení: Vyhledávání nových turistických cílů může potenciálně způsobit odliv návštěvníků z dosud nadmíru navštěvovaných území soustavy Natura 2000 jako je např. EVL a PO Krkonoše nebo EVL Adršpašsko-Teplické skály a EVL Broumovské stěny. Snížení návštěvnosti v některých oblastech může mít pozitivní vliv na populace živočichů i stav přírodních stanovišť. Vyhledávání potenciálu pro alternativní formy turismu, mezi které může patřit např. agroturistika, ale i horolezectví nebo paragliding, je žádoucí provést s využitím informací
20
o stavu předmětů ochrany v jednotlivých území soustavy Natura 2000 a jejich výskytu. Tyto údaje jsou k dispozici na stránkách www.natura2000.cz, případně na www.biomonitoring.cz.
4.3.4 OPATŘENÍ 2.4: BUDOVÁNÍ TURISTICKÉ NABÍDKY
IMAGE
REGIONŮ
A
PROPAGACE
Tabulka 11: Seznam aktivit v rámci opatření 2.4 Aktivita Zohlednění trendů v rámci marketingu cestovního ruchu v globálním měřítku (např. klesající význam veletrhů; naopak popularita gastronomických akcí, trhů apod.) Propagace alternativních forem turistiky Identifikace turistického potenciálu s předpokládaným zaměřením na konkrétní cílové skupiny Spolupráce s médii na všech úrovních Využití moderních technologií, interaktivních nástrojů, mobilních aplikací, sociálních sítí apod. Identifikace možností přeshraniční spolupráce při propagaci turistických regionů Společná propagace regionů s polskou stranou Cílená propagace méně známých turistických cílů Tvorba marketingových strategií cestovního ruchu dle relevantních potřeb regionů Koordinace marketingových aktivit u top atraktivit Královéhradeckého kraje národního a nadregionálního významu s institucemi celostátní působnosti Podpora zřízení a tvorby obsahu produktových webů pokrývajících klíčové produkty cestovního ruchu na území kraje Podpora jednoznačných a snadno identifikovatelných grafických prvků a marketingových značek Mediální kampaně šířící pozitivní obraz kraje
Hodnocení 0 -1 až +1 0 0 až +1 0 až +1 0 až +1 0 až +1 0 až +1 0 0 až +1 0 0 0 až +1
Typ opatření: • Neinvestiční – tvorba, tisk, programování a distribuce propagačních materiálů; mediální kampaně, setkávání, komunikace, spolupráce, odborné studie atp. • Investiční – (v menším měřítku) pořízení vyspělých technologií pro realizaci konkrétních aktivit Poznámky k hodnocení: Tvorba marketingových strategií a aktivit s využitím moderních webových aplikací má za cíl zvýšit povědomí o turistických destinacích na území Královehradeckého kraje, včetně těch méně známých. Součástí marketingu a informačních portálů může být i prodej značky území soustavy Natura 2000, podobně jako probíhá kampaň u regionálních produktů oblastí Krkonoše, Broumovsko a Podkrkonoší. Zvýšení povědomí o soustavě Natura 2000 mezi veřejností může pozitivně ovlivnit vědomí návštěvníků, kteří budou vyhledávat spíše trvale udržitelné formy turismu. Samozřejmě míru návštěvnosti je vhodné monitorovat, převážně v citlivých oblastech, a případně na základě zjištěných informací přijmout opatření ke zmírnění těchto vlivů.
4.4 STRATEGICKÁ OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU
3:
KOORDINACE
ROZVOJE
4.4.1 OPATŘENÍ 3.1: DOŘEŠENÍ RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU
21
Tabulka 12: Seznam aktivit v rámci opatření 3.1 Aktivita Aktivizace odborného a politického potenciálu pro vyjednávání nové rajonizace Spolupráce s CzechTourismem a dalšími dotčenými institucemi Udržování diskusní platformy k tomuto tématu v rámci Královéhradeckého kraje Aktivní vystupování vůči sousedním krajům v otázce rajonizace cestovního ruchu
Hodnocení 0 0 0 0
Typ opatření: • Neinvestiční a nepřímé – koordinace, vyjednávání, lobbing, poradenství, morální podpora
4.4.2 OPATŘENÍ 3.2: AKTIVIZACE MÍSTNÍHO POTENCIÁLU PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Tabulka 13: Seznam aktivit v rámci opatření 3.2 Aktivita Zapojení místních obyvatel, podnikatelů, škol a dalších institucí do tvorby lokální identity, tvorby regionálních produktů, preferenci tradiční výroby apod. Podpora prodeje regionálních produktů v turistických informačních centrech Zajištění přísunu informací pro podnikatele v oblasti možností prodeje jejich výrobků Tvorba nabídky exkurzí do dílen a výroben Podpora místní kultury (hudba, literatura, různé formy živého umění) a její zařazování do nabídky cestovního ruchu Motivační podpora pro místní aktéry (propagace místních produktů za zvýhodněných podmínek) Prohlubování spolupráce aktérů – iniciativy k navazování kontaktů, odstraňování bariér, živá komunikace, posílení role místních akčních skupin Výběrová podpora inovativních myšlenek a nápadů a realizace projektů jednotlivců, nestátních neziskových organizací, malých obcí a drobných podnikatelů Mapování turisticky využitelných zaniklých a obnovených tradičních výrobních postupů a výrobků Podpora tvorby tematických přeshraničních turistických balíčků využívajících místní památky a společné tradice
Hodnocení 0 až +1 0 až +1 0 0 0 0 0 0 až +1 0 0
Typ opatření: • Neinvestiční a nepřímé – koordinace, poradenství, morální a finanční podpora 4.4.3 OPATŘENÍ 3.3: VYUŽITÍ VŠECH FINANČNÍCH ZDROJŮ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Tabulka 14: Seznam aktivit v rámci opatření 3.3 Aktivita Dlouhodobá podpora činnosti subjektů cestovního ruchu formou grantů a dotačních titulů Konsolidace financí použitelných pro podporu rozvoje cestovního ruchu, stabilizace či růst prostředků pro grantovou podporu Monitoring dostupných dotačních zdrojů na národní i mezinárodní úrovni Poskytování poradenských služeb pro hledání partnerů a získání finančních prostředků z dostupných zdrojů – vznik poradenské platformy či databáze Časová efektivizace procesů souvisejících s grantovou podporou, aktivní komunikace o potřebách a možnostech podpory
22
Hodnocení 0 0 0 0 0
Lobbing a vyjednávání na všech dostupných úrovních pro zvýšení objemu finančních prostředků použitelných na rozvoj cestovního ruchu Zpracování analýz absorpční kapacity subjektů cestovního ruchu Mapování potřeb subjektů cestovního ruchu ve spolupráci s destinačními společnostmi
0 0 0
Typ opatření: • Neinvestiční – koordinace, poradenství, finanční podpora, vyjednávání, zpracování odborných studií, monitoring
4.4.4 OPATŘENÍ 3.4: PODPORA SPOLUPRÁCE ORGANIZACÍ CESTOVNÍHO RUCHU A TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER Tabulka 15: Seznam aktivit v rámci opatření 3.4 Aktivita Podpora certifikace turistických informačních center Dotační podpora turistických informačních center za účelem dosažení odpovídajících stupňů certifikace Rozvoj metod sdílení základních turistických informací mezi sousedními informačními středisky Koordinace aktivit subjektů cestovního ruchu – prevence proti dublování činností Pořádání seminářů zástupců TIC a DS v rámci i mimo rámec regionu Podpora přeshraniční spolupráce a komunikace mezi organizacemi cestovního ruchu Jasné vymezení kompetencí mezi Královéhradeckým krajem a regionálními aktéry
Hodnocení 0 0 0 0 0 0 0
Typ opatření: • Neinvestiční a nepřímé – koordinace, poradenství, morální a finanční podpora • Investiční – dílčí modernizace zázemí či technického vybavení pro činnost turistických informačních center a dalších subjektů cestovního ruchu (drobné investice bez dopadu na životní prostředí)
4.4.5 OPATŘENÍ 3.5: VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V CESTOVNÍM RUCHU Tabulka 16: Seznam aktivit v rámci opatření 3.5 Aktivita Pravidelné setkávání pracovníků turistických informačních center spojených s workshopy za účasti odborníků při workshopech řešících aktuální projekty CR Systematická podpora vzdělávání pracovníků turistických informačních center Vzdělávání a osvěta v moderní gastronomii (vč. slow food atp.) Zachování kontinuity v dosavadním vzdělávání Podpora příkladů dobré praxe včetně zahraničních zkušeností Vzdělávání s důrazem na nové marketingové trendy Organizační zajištění škol, zaměřených na cestovní ruch, tour-operátorství, lokální, regionální, trvale udržitelný rozvoj, strategické plánování, veřejnou správu – střední školy v gesci kraje Podpora poradenství a konzultanství, výuky cizích jazyků (odborníci pro spolupráci s polským pohraničím) Vytvoření nabídky rekvalifikačních kurzů, zlepšování profesních kompetencí a potenciálního uplatnění na trhu práce Organizace stáží pracovníků (např. v hotelnictví) Reciproční zahraniční stáže
23
Hodnocení 0 0 až +1 0 0 0 až +1 0 0
0 0 0 0
Typ opatření: • Neinvestiční – koordinace, poradenství, konzultantství, iniciace vzniku nových institucí, inzerce možností vzdělávání, morální a finanční podpora atp. • Investiční – dílčí modernizace zázemí či technického vybavení pro vzdělávání (drobné investice bez dopadu na životní prostředí) Poznámky k hodnocení: Z důvodu zvýšení povědomí o soustavě Natura 2000 je vhodné vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu včetně obsluhy v informačních centrech a žáků středních škol doplnit odbornými semináři o soustavě Natura 2000 včetně terénních exkurzí do vybraných území.
5.3. Hodnocení kumulativních vlivů Kumulativním vlivem se rozumí ovlivnění jedné lokality soustavy Natura 2000 větším počtem záměrů, jejichž společné působení může přesáhnout hranici významně negativního vlivu. U klíčových aktivit a strategických projektů, které nebudou mít na soustavu Natura 2000 vliv, je možné riziko kumulativního působení vyloučit. U záměrů, které budou připraveny v souladu s klíčovými aktivitami, které nebylo možné vyhodnotit, musí být kumulativní vlivy vyhodnoceny při posouzení vlivů konkrétních projektů na EVL a PO a na úrovní územních plánů sídelních útvarů, kde budou umístěny. Při hodnocení kumulativního ovlivnění lučních přírodních biotopů a biotopu zvonku českého v EVL Krkonoše je nezbytné hodnocení provádět v souladu s Koncepcí limitů celkového úbytku lučních stanovišť v EVL Krkonoše (Správa KRNAP, 2011). V EVL Krkonoše je Správou KRNAP pro tyto účely vedena tabulka úbytku lučních přírodních biotopů, která uvádí limitní hodnoty pro jejich ztrátu v jednotlivých katastrálních územích.
5.4. Vyhodnocení variant Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 je předložen pouze v jedné aktivní variantě.
5.5. Vyhodnocení přeshraničních vlivů Během hodnocení koncepce nebyly zjištěny žádné významné negativní vlivy na přeshraniční lokality soustavy Natura 2000, které byly vymezeny na území Polska. Jedná se o tyto lokality: PL BO20007 – SPA Karkonosze PL HO20006 – SCI Karkonosze PL BO 200010 – SPA Sudety Walbrzysko-Kamiennogórskie PL HO20038 – SCI Góry Kamienne U některých navržených aktivit nebylo možné míru významnosti působení negativních vlivů při jejich realizaci vyhodnotit. V průběhu projektové přípravy budou záměry podrobeny, na základě platných legislativních postupů, posouzení jejich vlivu na území soustavy Natura 2000 dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
24
6. Závěr Cílem tohoto hodnocení bylo zjistit, zda koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 může mít významný vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy Natura 2000. Měřítko zpracování a obecné zaměření posuzované koncepce nedovoluje vyhodnotit některé navržené aktivity, které budou v souladu s Programem rozvoje připraveny. V koncepci není uvedena jejich lokalizace a technické provedení. Některé záměry, které budou v budoucnu připravovány v souladu s naplňováním cílů hodnocené koncepce, bude třeba vyhodnotit z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 v procesu dalšího posuzování, v rámci nižších stupňů územně plánovací dokumentace a při realizaci konkrétních projektů. Obecně můžeme konstatovat, že při naplňování hodnocené koncepce doporučujeme rozvoj takových typů turistických aktivit, jejichž realizace a provoz nebudou znamenat významné ovlivnění předmětů ochrany EVL a PO a budou realizovány v souladu s vypracovanými plány péče o jednotlivé EVL a s opatřeními navrženými v souborech doporučených opatření v daných PO. Stanovisko autorizované osoby: Schválení koncepce Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí, ani na celistvost soustavy Natura 2000. Odůvodnění: Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 obsahuje především obecné cíle a návrhy opatření včetně příkladu aktivit pro další rozvoj cestovního ruchu v Královehradeckém kraji. Nejsou zde v konečné podobě definovány žádné projekty nebo opatření, jejichž realizace by způsobila významně negativní ovlivnění předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
25
7. Použitá literatura AF-CITYPLAN (2014): Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020 - Oznámení koncepce zpracované ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů v rozsahu přílohy č. 7. AF-CITYPLAN (2014): Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje pro období 2014 – 2020, Strategická část. ANONYMUS (2007) Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, XVII, částka 11, 23 pp. Evropská Komise (2004) Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy NATURA 2000. Planeta XII, 1/2004 : 1 – 48. Hora, J. (ed.) (1998) Legislativa EU a ochrana přírody. – Česká společnost ornitologická, Praha. 96 pp. Miko L. a kol. (2005) Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. Nakladatelství C.H.Beck, Praha. Nařízení vlády č.132/2005 Sb. (národní seznam) Roth, P. (ed.) (2003) Legislativa Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody. MŽP Praha. Správa KRNAP (2010): Plán péče pro Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo (2010 – 2020), Vrchlabí. Správa KRNAP (2011): Koncepce limitů celkového úbytku lučních stanovišť v EVL Krkonoše.Správa KRNAP. Vrchlabí. Svobodová J. (2004) Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí. Planeta XII, 7/2004: 1 – 52. Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Další zdroje: Vrstva mapování biotopů dostupná na mapovém serveru AOPK ČR – mapy.nature.cz Nálezová databáze ochrany přírody – AOPK ČR, k únoru 2015
26