PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ

Zdroj: www.czechtourism.cz

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

OZNÁMENÍ KONCEPCE

Zpracováno ve smyslu § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

září 2013

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Oznámení koncepce

ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

Název dokumentu

Oznámení koncepce podle § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Číslo dokumentu

C1397-13-0/Z01

Objednatel

GaREP, spol. s.r.o., Náměstí 28. října 3, 602 00 Brno

Účel vydání

Finální dokument

Stupeň utajení

Bez omezení

Vydání

Popis

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

Datum

01

Finální dokument

L. Trojáčková

J. Nezvalová

P. Vymazal

13. 9. 2013

Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo výrazně označena NAHRAZENO. Rozdělovník

3 výtisky

GaREP, spol. s.r.o., z toho 2 výtisky Ministerstvo životního prostředí

36 CD

GaREP, spol. s.r.o., z toho 35 CD Ministerstvo životního prostředí

1 výtisk

archiv AMEC s.r.o.

1 elektronická kopie

elektronický archiv AMEC s.r.o.

© AMEC s.r.o., 2013 Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.

Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

1


ÚDAJE O AUTORECH Autor/ka: Mgr. Lenka Trojáčková AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.r.o., držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email: [email protected]

Datum zpracování:

13. 9. 2013

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 971 email: [email protected]

Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW, registrovaným u společnosti Corel Corporation.


2


OBSAH POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................................................................... 5 PŘEHLED ZKRATEK ....................................................................................................................................... 6 ÚVOD

.......................................................................................................................................................... 7

ČÁST A ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................................................ 8 A.1 Název organizace .......................................................................................................................... 8 A.2 IČO ................................................................................................................................................ 8 A.3 Sídlo ............................................................................................................................................... 8 A.4 Oprávněný zástupce předkladatele ............................................................................................... 8 ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI ....................................................................................................................... 9 B.1 Název ............................................................................................................................................. 9 B.2 Obsahové zaměření (osnova) koncepce ....................................................................................... 9 B.3 Charakter koncepce .................................................................................................................... 11 B.4 Zdůvodnění potřeby pořízení....................................................................................................... 11 B.5 Základní principy a postupy (etapy) řešení ................................................................................. 11 B.6 Hlavní cíle .................................................................................................................................... 12 B.7 Přehled uvažovaných variant řešení ........................................................................................... 12 B.8 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................................................................................... 13 B.9 Předpokládaný termín dokončení ................................................................................................ 14 B.10 Návrhové období ......................................................................................................................... 14 B.11 Způsob schvalování ..................................................................................................................... 14 ČÁST C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ....................................................................................................... 15 C.1 Vymezení dotčeného území ........................................................................................................ 15 C.2 Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ........................... 15 C.3 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................ 16 C.3.1 Klima a kvalita ovzduší .......................................................................................................... 16 C.3.2 Voda ....................................................................................................................................... 20 C.3.3 Půda ....................................................................................................................................... 21 C.3.4 Horninové prostředí a nerostné suroviny ............................................................................... 21 C.3.5 Příroda a krajina ..................................................................................................................... 22 C.3.6 Staré ekologické zátěže ......................................................................................................... 23 C.3.7 Odpady................................................................................................................................... 23 C.3.8 Veřejné zdraví ........................................................................................................................ 23 C.3.9 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území .................................................... 24 ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................... 26 D.1 Vliv na životní prostředí ............................................................................................................... 26 D.2 Vliv na veřejné zdraví .................................................................................................................. 26 ČÁST E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ...................................................................................................................... 27 E.1 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ..................................... 27 E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce.................. 27 E.3 Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ..................................................................................................................................................... 27 E.4 Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.......................................................................................................................... 27 Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

3


ČÁST F PŘÍLOHY......................................................................................................................................... 29 SEZNAM OBRÁZKŮ: -3 Obr. 1 Průměrné koncentrace NO2 [µg.m ] ................................................................................................ 17 -3 Obr. 2 Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m ] ....................................................................................... 17 -3 Obr. 3 36. maximální denní koncentrace PM10 [µg.m ] ................................................................................ 18 -3 Obr. 4 Průměrné koncentrace PM2,5 [µg.m ] ................................................................................................ 18 -3 Obr. 5 4. nejvyšší koncentrace SO2 [µg.m ] ................................................................................................ 19 -3 Obr. 6 Průměrné koncentrace benzenu [µg.m ] .......................................................................................... 19 SEZNAM TABULEK: Tab. 1 Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (1971) ................................................................. 16 Tab. 2 Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha) ................................. 21


4


POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍ HOLEČEK, J. (2013): OSNOVA „PRCR JMK“. GaREP, spol s.r.o. Brno. 3 str. ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011. Úsek ochrany čistoty ovzduší. [online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z: BUCEK, s. r. o. (2012). Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje. 259 str.[online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z: BUCEK, s. r. o. (2011). Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje. [online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z: <www.kr-jihomoravsky.czl> ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2011. Úsek ochrany čistoty ovzduší. [online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011. 42 str. [online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z: EKOTOXA (2011). Územně analytické podklady Jihomoravského kraje – aktualizace 2011. [online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (2012). Statistická ročenka životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí. Český statistický úřad. Cenia. [online, cit. 5. 8. 2013]. Dostupné z:

Internetové zdroje REGIONÁLNÍ RADA ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD - cit. 2013. Dostupný z: HEIS VÚV TGM – cit. 6. 8. 2013. Dostupný z: AOPK ČR, Natura 2000 – cit. 6. 8. 2013. Dostupný z: AOPK ČR – cit. 5. 8. 2013. Dostupný z: Mapy.cz – cit. 4. 8. 2013. Dostupný z: Národní GEOportál Inspire – cit. 5. 8. 2013. Dostupný z: http://geoportal.gov.cz> Regionální informační servis – cit. 7. 8. 2013 http://www.risy.cz/ Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky MŽP, KÚ Jihomoravského kraje, Českého statistického úřadu, Strategické dokumenty Jihomoravského kraje).


5


PŘEHLED ZKRATEK CO ČHMÚ ČOV ČR ČSÚ EU CHKO CHOPAV JMK KÚ MŽP NOx ORP OZKO PM10 PRCR REZZO SEA SO2 VOC ZPF

oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Evropská unie chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj krajský úřad Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) Program rozvoje cestovního ruchu registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (angl. Strategical Environmental Assesment) oxid siřičitý těkavé organické látky zemědělský půdní fond


6


ÚVOD Předkládané oznámení koncepce (dále jen "Oznámení") pro

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

je vypracováno ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen „zákon“). Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 7 k zákonu a slouží jako základní podklad pro zjišťovací řízení podle § 10d tohoto zákona. Jedná se o oznámení koncepce, která svým charakterem a obsahem navazuje na předchozí verzi Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007 – 2013. Zpracovatelem Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 je společnost GaREP, spol. s. r. o. Zpracovatelem Oznámení je firma AMEC s. r. o. Zpracování Oznámení proběhlo v průběhu měsíců července, srpna a září ve spolupráci se zpracovatelem koncepce. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí je v případě Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období let 2014 – 2020 (dále jen „PRCR JMK 2014 - 2020“) zpracováváno současně s přípravou samotného strategického dokumentu jako tzv. ex-ante posouzení. V následujícím textu přinášíme údaje o koncepci v souladu s aktuální fází přípravy Programu.


7


ČÁST A ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1

Název organizace

Jihomoravský kraj

A.2

IČO

70888337

A.3

Sídlo

Žerotínovo nám. 3/5, 602 00 Brno

A.4

Oprávněný zástupce předkladatele

JUDr. Michal Hašek hejtman Jihomoravského kraje [email protected]


8


ČÁST B ÚDAJE O KONCEPCI B.1

Název

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020

B.2

Obsahové zaměření (osnova) koncepce

A. ZHODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ PRCR JMK ZA OBDOBÍ LET 2007–2012 Zhodnocení naplňování stávajícího PRCR JMK za šestileté období (2007 – 2012) z pohledu klíčových výstupů a stanovených parametrů/kritérií pro jednotlivé priority a opatření, které budou základní vstupem pro zpracování PRCR JMK 2014 - 2020, bude obsahovat zejména: 1. Objektivní (na základě průkazných faktů) popis stavu plnění jednotlivých priorit a opatření (co bylo vykonáno, co je rozpracováno), zhodnocení dosaženého efektu (co bylo dosaženo) – u cílů, které byly naplněny; identifikaci rizik plnění a jejich dosažitelnost – u cílů, které nebyly naplněny doporučení pro nový PRK, základní vyhodnocení současného stavu; 2. Souhrnné vyhodnocení plnění jednotlivých priorit a opatření, naplnění vize, globálního cíle a poslání (z hlediska principů SMART) včetně přihlédnutí k plnění Programu rozvoje Jihomoravského kraje; 3. Shrnutí zhodnocení PRCR JMK a doporučení pro tvorbu PRCR JMK 2014 – 2020. B. ANALYTICKÁ ČÁST 1. Stručné zhodnocení rozvoje území Jihomoravského kraje za období let 2007 – 2012 z pohledu strategických aktivit a investic do cestovního ruchu v Jihomoravském kraji; 2. Zhodnocení současných dotačních programů Jihomoravského kraje a jejich na naplňování PRCR JMK (vazba na dotační tituly pro TIC a do rozvoje cyklostezek);

provázanost

3. Základní socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012; 4.

Analýza nabídky cestovního ruchu: a) Analýza cílů a atraktivit cestovního ruchu (hodnocení koncentrace přírodních a kulturních hodnot v Jihomoravském kraji, hodnocení jejich dostupnosti, komplexnosti nabídky balíčků ČR, návštěvnosti a ekonomického využití); b) Analýza turistické infrastruktury (hodnocení základních objektů turistické infrastruktury – informační centra, ubytovací zařízení a stravovací zařízení, kulturní, kongresová a zábavní centra, sportovní centra, služby pro využití volného času, informační a navigační systémy, turistické trasy, cyklotrasy, cyklostezky, naučné stezky, hipostezky, zimní běžecké trasy a vodácky sjízdné úseky). Zdůrazněna bude jejich návštěvnost a praktická využitelnost turisty; c) Analýza dopravních možností (hodnocení dopravní infrastruktury se zaměřením na dostupnost analyzovaných hlavních turistických center, identifikovaných na základě průmětu výsledků bodu 4a a 4b – vymezení hlavních forem dopravní obslužnosti turistického území, parkoviště, odstavné plochy, integrovaný dopravní systém kraje, cyklobusy, apod.).

5. Analýza poptávky cestovního ruchu - budou využity výsledky průzkumů agentury CzechTourism, statistické údaje od ČSÚ a další související datové zdroje; 6. Analýza konkurence ((srovnávací analýza s vybranými konkurenčními územími (příhraniční regiony Slovenska, Rakouska a Maďarska + vybraná území v ČR) a s vybranými konkurenčními atraktivitami cestovního ruchu)); 7. Hlavní problémy rozvoje cestovního ruchu (souhrn informací z předešlých kapitol): Jednoznačné pojmenování hlavních problémů území z hlediska bariér rozvoje cestovního ruchu (územní negativní disparity), které jsou soustředěné zejména do turisticky významných oblastí (Slovácko, Moravský kras a okolí, Lednicko-valtický areál a Pálava, Slovácko, Brno, Znojemsko, Slavkovské bojiště) na základě Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

9


problémové analýzy jednotlivých území s doporučením konkrétních aktivit, které budou mít vliv na snížení negativních disparit. SWOT analýza – souhrn informací z předešlých kapitol: •

bude zpracována jako souhrnná sestupně od nejdůležitějších zjištění a rozdělena do čtyř částí (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby) v návaznosti profil kraje;

•

jednotlivé odrážky SWOT analýzy budou mít přesnou provázanost (uvedení stránky, čísla opatření/aktivity) na konkrétní části profilu kraje, opatření a jejich aktivity a Územní disparity a sociálně znevýhodněné oblasti kraje.

C. PROGRAMOVÁ ČÁST PRCR JMK 2014 - 2020 1. Vize rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (období let 2014 – 2020); 2. Návrh cílů, priorit, opatření (opatření bude minimálně obsahovat – číslo a název opatření, popis stavu a problémů opatření, cíle, cílové skupiny, ručitel za JMK, spolupracující subjekty, dopady do území, zdroje financování opatření); 3. Programová část bude členěna opatření a jejich aktivit, které budou obsahovat popis obsahu aktivity (co má řešit), doplněné návrhy řešení (např. reálné náměty na projekty, dotační programy, rozhodovací podpora atp.), předpokládaný finanční objem aktivity, zdroje na realizaci aktivity do jednotlivých let a pojmenováním konkrétního nositele aktivity. D. FINANČNÍ RÁMEC PRCR JMK 2014 - 2020 1. Sestaven dle jednotlivých priorit, opatření a aktivit tak, jak je navrženo v programové části; 2. Porovnání a provázání navrhovaných aktivit s možnostmi financování z rozpočtu kraje, operačních programů v ČR 2014 – 2020, státního rozpočtu nebo z dalších finančních zdrojů. E. IMPLEMENTACE PRCR JMK 2014 - 2020 1. Schéma odpovědnosti zainteresovaných subjektů na jednotlivé aktivity (odbory, zainteresované subjekty) v návaznosti na programovou část; 2. Harmonogram realizace jednotlivých aktivit v návaznosti na programovou část; 3. Řízení a monitoring cílů a opatření (vstupní indikátory, indikátory výsledku, výstupu a dopadu); 4. Kontrola časového, věcného a finančního plnění PRCR JMK 2014 - 2020; 5. Návrh struktury informativních zpráv o plnění PRCR JMK 2014 - 2020 pro Radu Jihomoravského kraje; 6. Návrh mechanismu možných změn v dokumentu v případě významných změn vnějších faktorů. F. PŘÍLOHY 1. Vysvětlivky pojmů a zkratek; 2. Zpracované územní a tematické kartogramy dle členění analýzy, hlavní problémy rozvoje CR s jasnou vypovídající strukturou a doplňujícím vysvětlujícím komentářem; 3. Přehled příloh (tabulky, grafy, tematické kartogramy, obrázky); 4. Přehled vypořádaných připomínek vznesených veřejností v průběhu zpracování PRCR JMK 2014 2020; 5. Průřezová PowerPoint prezentace k jednotlivým částem PRCR JMK 2014 - 2020, které jsou určeny pro širokou veřejnost a volené orgány kraje. G. HODNOCENÍ EX-ANTE Součástí přípravy Programu rozvoje cestovního ruchu je rovněž ex-ante hodnocení jako posouzení dokumentu z hlediska jeho provázanosti na národní dokumenty a ES, zejména Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období let 2014 – 2020, Integrovaný regionální operační program (PO 2 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a kulturního dědictví), krajskými koncepčními dokumenty ad.) Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

10


B.3

Charakter koncepce

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020 je strategickým dokumentem Jihomoravského kraje se snahou určit a zaměřit se na oblasti vhodné k podpoře a rozvoje cestovního ruchu v kraji, a tím také napomoci socioekonomické situaci a kulturnímu rozvoji regionu s ohledem na udržitelný rozvoj území a zájmy obyvatel. Předpokladem je koordinace se sousedními kraji. Tvorba strategického dokumentu zahrnuje v první etapě objektivní vyhodnocení plnění jednotlivých priorit, vizí a cílů vytyčených stávajícím Programem rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, který byl navržen pro období 2007- 2013, a který bude předkládaným Programem nahrazen. Ve druhé etapě, tedy analytické části bude zhodnocen rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje během posledního strategického období, současné dotační programy v kraji a jejich provázanost s PRCR JMK, socioekonomické podmínky, nabídka a poptávka cestovního ruchu v kraji a konkurence JMK ve smyslu srovnání s jinými regiony. Součástí bude jednoznačné určení problémů území z hlediska bariér pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. Následně bude provedena SWOT analýza, která poukáže na konkrétní kladné a negativní aspekty posílení aktivit cestovního ruchu. Programová část je pak zaměřena na navržení opatření a aktivit pro rozvoj cestovního ruchu v JMK, u kterých budou doplněny návrhy řešení, navržen finanční objem dané aktivity a jeho zdroj. Podle priorit bude následně sestaven finanční rámec pro PRCR JMK 2014 – 2020, spolu s návrhem provázání financování z rozpočtu kraje, státního rozpočtu, operačních programů v ČR v dotačním období 2014 – 2020, případně i z dalších zdrojů. Poznatky získané během vyhodnocení a z programové části poté budou konkrétně aplikovány v implementační části prostřednictvím věcných indikátorů programu, harmonogramu realizace jednotlivých aktivit apod.

B.4

Zdůvodnění potřeby pořízení

V současnosti platný Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje byl navržen pro období 2007- 2013, s blížícím se koncem tohoto období vyvstává tedy potřeba jeho aktualizace. PRCR JMK je důležitým dokumentem představujícím rámec pro realizaci projektů podporujících rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Nová (aktualizovaná) koncepce, postavená na vyhodnocení míry plnění cílů a vizí předchozího programovacího období a na revizi cílů, vizí a východisek samotných, bude ovlivňovat budoucí rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území, na který jsou v různé míře vázány i jiné rozvojové aktivity kraje. Čerpání dotací z podpůrných programů evropské, státní či regionální politiky je rovněž podmíněno zpracováním nové koncepce. Jihomoravský kraj disponuje předpoklady pro posílení zájmu o tuto destinaci z hlediska turistiky, zejména rozmanitostí kulturně-historických památek a různorodou krajinnou strukturou nabízející i bohaté sportovní vyžití návštěvníků. Nová koncepce pak na základě vyhodnocení minulého období a zohlednění stávajících aktivit cestovního ruchu v kraji umožní vytipovat a směřovat rozvojové aktivity tak, aby byl zaručen rozvoj cestovního ruchu, jeho konkurenceschopnost a ucelenost s ohledem na potřeby obyvatel kraje a trvale udržitelný rozvoj.

B.5

Základní principy a postupy (etapy) řešení

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 – 2020 navazuje na předchozí strategický dokument – Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2007 – 2013. Zohledňuje vývoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji zároveň s vývojem tohoto odvětví v národním i evropském měřítku. Realizace proběhne ve třech etapách: 1. Zpracování zhodnocení naplňování PRCR JMK 2007 – 2013, zpracování analytické, programové části, finančního rámce a implementační části PRCR JMK 2014 – 2020; 2. Zpracování připomínek pracovní skupiny a odevzdání finální verze PRCR JMK 2014 – 2020; 3. Zapracování výsledků SEA - posouzení vlivu koncepce na životní prostředí a odevzdání finálního dokumentu. V průběhu přípravy dokumentu budou všechny relevantní výstupy podrobeny připomínkovému řízení ze strany odborné i laické veřejnosti. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

11


B.6

Hlavní cíle

Cílem PRCR JMK je vytvořit strategický dokument, který bude účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji v období 2014 – 2020. Hlavním cílem koncepce je posílení role cestovního ruchu na socioekonomické úrovni, s čímž je spojena snaha o zvýšení příjmů subjektů v cestovním ruchu interesovaných tak, aby bylo dosaženo souladu také s kulturním rozvojem kraje, ochranou životního prostředí a udržitelným rozvojem. Dílčí cíle PRCR JMK 2014 – 2020 jsou stejné jako v případě předchozího období, a to: •

Zvýšit počet domácích a zejména zahraničních návštěvníků Jihomoravského kraje, a to především mimo hlavní turistickou sezónu;

•

Zvýšit podíl návštěvníků s vyšším vzděláním a sociálním statusem;

•

Prodloužit průměrnou délku pobytu návštěvníků;

•

Zvýšit průměrnou útratu návštěvníků kraje.

Uvedený hlavní cíl lze dále charakterizovat prostřednictvím několika cílů operačních, které nastiňují, co je třeba pro naplnění obecného cíle a dílčích cílů splnit na straně nabídky cestovního ruchu (vč. organizace a řízení). Operačními cíli Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje jsou: •

Rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro různé formy cestovního ruchu, v rámci toho zejména: • Rozšířit infrastrukturu pro cykloturistiku a zvýšit bezpečnost cyklistů; • Rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro formy cestovního ruchu, které zajištují delší pobyt návštěvníků v regionu; • Rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro formy cestovního ruchu, které přinášejí regionu vysoké výnosy; • Zlepšit stav památkově chráněných objektů využitelných pro cestovní ruch; • Zvýšit počet památkově chráněných objektů (nebo jejich částí) využívaných pro cestovní ruch (ubytovací kapacity, výstavní prostory, koncertní sály apod.); • Zlepšit vybavenost regionu infrastrukturou pro pořádání tematických akcí.

•

Vytvořit ucelenou tematickou nabídku pro různé typy návštěvníků, v rámci toho zejména: • Zvýšit počet pravidelně konaných akcí a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a perspektivu; • Vytvořit bohatou nabídku ucelených tematických nebo regionálních produktů cestovního ruchu; • Rozšířit nabídku doplňkových služeb cestovního ruchu.

•

Zefektivnit řízení cestovního ruchu a spolupráci subjektu cestovního ruchu v kraji, v rámci toho zejména: • Efektivně zapojit do řízení cestovního ruchu na krajské i regionální úrovni vetší počet subjektů působících v Jihomoravském kraji; • Rozšířit spolupráci s podnikatelským sektorem (poskytovateli služeb, cestovními kancelářemi a agenturami); • Zkoordinovat marketing a prezentaci kraje; • Zvýšit potenciál lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu; • Posílit spolupráci s okolními českými i zahraničními destinacemi.

B.7

Přehled uvažovaných variant řešení

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro období 2014 - 2020 bude zpracován v jedné variantě řešení.


12


B.8

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

Koncepce PRCR JMK zohledňuje některé koncepční dokumenty na národní, regionální a krajské úrovni, a to: Národní a regionální úroveň •

Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 a pro navazující období 2014 - 2020

•

Strategie udržitelného rozvoje ČR

•

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020

•

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020

•

Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020

Krajská úroveň •

Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání

•

Generel dopravy Jihomoravského kraje

•

Generel krajských silnic Jihomoravského kraje

•

Koncepce EVVO

•

Koncepce odpadového hospodářství

•

Koncepce ochrany přírody

•

Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji

•

Koncepce rozvoje ovocnictví

•

Koncepce rozvoje vinařství

•

Koncepce TV a sportu

•

Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK

•

Plán odpadového hospodářství

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

•

Plánování v oblasti vod

•

Program rozvoje Jihomoravského kraje

•

Program snižování emisí znečišťujících látek

•

Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory

•

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

•

Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK

•

Strategie rozvoje hospodářství JMK

•

Územní energetická koncepce

•

Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a dalších léčebných terapií v JMK

•

Vyhodnocení situace zemědělství

•

Zpráva o situaci v oblasti prevence kriminality

A další.


13


B.9

Předpokládaný termín dokončení

31. březen 2014.

B.10 Návrhové období Jedná se o koncepci platnou v rámci strategického období 2014 - 2020.

B.11 Způsob schvalování Finální dokument bude schválen Zastupitelstvem Jihomoravského kraje.


14


ČÁST C ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1

Vymezení dotčeného území

Dotčené území zahrnuje oblast působnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje, obvody obcí s rozšířenou působností s příslušnými sídly pověřených obecních úřadů a jejich příslušné obce na území Jihomoravského kraje.

C.2

Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny 2

Jihomoravský kraj se sídlem v Brně o rozloze 7 195 km , čítající 7 okresů, 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 35 obvodů pověřených obecních úřadů. Celkem 673 obcí.

Okresy

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

•

Blansko

•

Blansko

•

Brno-město

•

Boskovice

•

Brno-venkov

•

Brno

•

Břeclav

•

Břeclav

•

Hodonín

•

Bučovice

•

Vyškov

•

Hodonín

•

Znojmo

•

Hustopeče

•

Ivančice

•

Kuřim

•

Kyjov

•

Mikulov

•

Moravský Krumlov

•

Pohořelice

•

Rosice

•

Slavkov u Brna

•

Šlapanice

•

Tišnov

•

Veselí nad Moravou

•

Vyškov

•

Znojmo

•

Ždilochovice


15


C.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

V rámci Jihomoravského kraje jsou zastoupeny různé typy krajin vázané na geologický a historický vývoj jednotlivých oblastí. Západní část kraje se rozkládá na území České vysočiny kde je krajina tvořena pahorkatinným a vrchovinným reliéfem Českomoravské a Brněnské vrchoviny, které jsou dále na jih střídány sníženinami Boskovické brázdy, Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem, z něhož na jihu výrazně vystupují vrchy Pálavy, a na východě Západními Karpaty s Vyškovskou bránou přecházející ještě dále východně až v oblast Středomoravských a Slovensko-moravských Karpat. Severní cíp Jihomoravského kraje pak zasahuje až do podhůří Jeseníků.

C.3.1

Klima a kvalita ovzduší

Klima Na území Jihomoravského kraje se dle Quitta (1971) vyskytují tyto klimatické oblasti (směrem od jihu) T4, T2, MT11, MT10, MT9, MT7, MT5, MT3 a v nejsevernějším cípu kraje i CH7. Tab. 1

Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (1971)

Číslo oblasti Počet letních dnů

T4

T2

MT11

MT10

MT9

MT7

MT5

MT3

CH7

60 – 70

50 – 60

40 – 50

40 – 50

40 – 50

30 – 40

30 – 40

20 – 30

10 – 30

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

170 – 180 160 – 170 140 – 160 140 – 160 140 – 160 140 – 160 140 – 160 120 – 140 120 – 140

Počet mrazových dnů

100 – 110 100 – 110 110 – 130 110 – 130 110 – 130 110 – 130 110 – 130 130 – 160 140 – 160

Počet ledových dnů

30 – 40

30 – 40

30 – 40

30 – 40

30 – 40

40 – 50

40 – 50

40 – 50

-2 - -3

-2 - -3

-2 - -3

-2 - -3

-3 - -4

-2 - -3

-4 - -5

-3 - -4

-3 - -4

Průměrná teplota v červenci

19 – 20

18 – 19

17 – 18

17 – 18

17 – 18

16 – 17

16 – 17

16 – 17

15 – 16

Průměrná teplota v dubnu

9 – 10

8–9

7–8

7–8

6–7

6–7

6–7

6–7

4–6

Průměrná teplota v říjnu

9 – 10

7–9

7–8

7–8

7–8

7–8

6–7

6–7

6–7

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

80 – 90

90 – 100

Průměrná teplota v lednu

50 – 60

90 – 100 100 – 120 100 – 120 100 – 120 100 – 120 110 – 120 120 – 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 – 350 350 – 400 350 – 400 400 – 450 400 – 450 400 – 450 350 – 400 350 – 450 500 – 600

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 300 200 – 300 200 – 250 200 – 250 250 – 300 250 – 300 250 – 300 250 – 300 350 – 400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40 – 50

40 – 50

50 – 60

50 – 60

60 – 80

60 – 80

60 – 100

60 – 100 100 – 120

110 – 120 120 – 140 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 120 – 150 150 – 160 50 – 60

40 – 50

40 – 50

40 - 50

40 – 50

40 – 50

50 – 60

40 – 50

40 – 50

Kvalita ovzduší V celorepublikovém srovnání patří Jihomoravský kraj mezi kraje s kvalitnějším ovzduším. Skladba zdrojů znečišťování ovzduší v Jihomoravském kraji je různorodá. Mezi odvětví, která se v kraji významně podílejí na znečišťování ovzduší, patří výroba elektřiny a tepla (SO2, NOX, CO), slévárenství (TZL), sklářský průmysl (SO2, NOX), výroba cementu a vápna (TZL, NOX), gumárenský průmysl (VOC) a z důvodu zemědělského charakteru kraje také chovy hospodářských zvířat (NH3). Na území Jihomoravského kraje se v roce 2010 nacházelo 347 vyjmenovaných zdrojů, zařazených mezi zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), které emitovaly škodliviny prostřednictvím 1 356 průduchů (komínů). Vyjmenovaných zdrojů z kategorie středních zdroj (REZZO 2) pak bylo v roce 2010 evidováno 5 204 komínů/průduchů. Velké zdroje svým charakterem tvoří u některých znečišťujících látek významnou složku celkových emisí. Mezi velké zdroje patří např. slévárny, sklárny, cementárny, energetické zdroje, zdroje zemědělského charakteru, lakovny a mnoho dalších. Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší jsou v Jihomoravském kraji zastoupeny spalovnou komunálního odpadu, výrobou barev, gumárenským průmyslem a energetickými spalovacími zdroji. Poslední skupinou zdrojů jsou zdroje mobilní, zastoupené dopravními prostředky. Mobilní zdroje jsou nejvýznamnějším producentem emisí CO, NOX a tuhých znečišťujících látek (nejvýznamnějšími zdroji jsou dálnice D1, D2, rychlostní komunikace R52, R46). Naopak u SO2 a NH3 je jejich podíl zanedbatelný. Nejvýznamnějším producentem SO2 zůstávají vyjmenované zdroje (zvláště velké a velké stacionární zdroje), u VOC a NH3 jsou to zdroje nevyjmenované (malé stacionární zdroje). (CENIA, 2008).


16


Na obrázcích níže (Obr. 1 až Obr. 6) jsou znázorněny pětileté klouzavé průměry jednotlivých škodlivin NO2, PM10, PM2,5, SO2 a benzenu na území Jihomoravského kraje (data převzata z OZKO pro roky 2007 – 2011).

-3

Obr. 1

Průměrné koncentrace NO2 [µg.m ]

Obr. 2

Průměrné roční koncentrace PM10 [µg.m ]


-3

17


-3

Obr. 3

36. maximální denní koncentrace PM10 [µg.m ]

Obr. 4

Průměrné koncentrace PM2,5 [µg.m ]


-3

18


-3

Obr. 5

4. nejvyšší koncentrace SO2 [µg.m ]

Obr. 6

Průměrné koncentrace benzenu [µg.m ]

-3

Lokality vykazující překročení imisních limitů jsou většinou vázány na aglomerace a městské zóny, čili krajská, případně okresní města, kde je soustředěn průmysl, případně na vysokou dopravní zátěž v území podél významných dopravních tahů.


19


C.3.2

Voda

Území Jihomoravského kraje náleží celé k úmoří Černého moře (povodí Dunaje). V kraji nepramení žádný z velkých toků, které jím protékají. Jedná se především o řeku Dyji, Moravu, Svratku, Svitavu a Jihlavu. Řeka Dyje s přítoky Svratkou a Jihlavou představuje pro Jihomoravský kraj vodní tok s největším významem, protože většina území kraje je odvodňována právě tímto recipientem. Dyje se na jižním cípu České republiky u státní hranice s Rakouskem a Slovenskem vlévá do řeky Moravy. V Jihomoravském kraji se nachází řada vodních nádrží, které kromě své ochranné protipovodňové funkce nádrže zajišťují také dodávky pitné vody (Vranov, Znojmo, Opatovice, Boskovice a Koryčany) a užitkovou vodu pro průmysl, energetiku a dostatečné průtoky v tocích pod nimi, a zároveň využívají vodní nádrž pro rekreaci (Mušovská a Novomlýnská nádrž, Letovice, Vranov, Brněnská přehrada). Věstonická nádrž, která je spolu s Mušovskou a Novomlýnskou nádrží součástí vodního díla Nové Mlýny je ponechána přírodním procesům a zajišťuje ochranu nejen různorodému vodnímu ptactvu (ptačí oblast, přírodní rezervace). Cca 50 % vodních toků je v kraji upraveno. Vedle úprav nezbytných pro usměrnění vodního režimu na tocích v horních částech povodí (31 % délky upravených toků bylo provedeno jako hrazení bystřin) docházelo v minulých letech i k negativním antropogenním změnám jako zkrácení a zkapacitnění významných vodních toků (68 % upravených toků představuje stabilizaci koryt toků na ochranu proti erozi) (ÚAP JMK, 2011). Na rozsáhlých plochách bylo provedeno odvodnění a meliorační úpravy drobných vodních toků. Nepříznivé změny vodního režimu v krajině způsobují rozkolísání povrchového odtoku, změny splaveninového režimu, zrychlení odtoku velkých vod, zmenšení zásob podzemní vody, snížení samočisticí schopnosti toků a snížení migrace vodních živočichů (ÚAP JMK, 2011). Využitelné zdroje podzemních i povrchových vod jsou silně rozkolísané v průběhu let i měsíců. V Jihomoravském kraji se nachází významný zdroj podzemních vod – CHOPAV Kvartér řeky Moravy, který zaujímá dolní tok Moravy a její nivu, severní část Jihomoravského kraje pak leží na hranicích s CHOPAV Žďárské vrchy. Na území regionu Jihomoravského kraje se vyskytují rovněž zdroje léčivých vod využívaných především k lázeňství (Hodonín, Ostrov u Macochy, Šitbořice). Jakost vod Jakost povrchových vod je ovlivňována především bodovými zdroji znečištění z kanalizací měst a obcí, průmyslových závodů a zemědělské výroby. Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci byl v roce 2010 8,672 mil., tj. 82,6 % obyvatelstva ČR. Do veřejných kanalizací bylo vypuštěno 3 488 mil. m odpadních vod, z nichž bylo 96,8 % čištěno v čistírnách odpadních vod. Produkce organického znečištění podle biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) se v roce 2011 proti roku 2010 snížila o 6 382 t (o 2,6 %), v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 9 935 t (o 1,7 %) a v ukazateli rozpuštěné anorganické soli (RAS) o 53 403 t (o 6 %). V ukazateli nerozpuštěné látky (NL) došlo proti roku 2010 ke snížení o 2 475 t (o 0,9 %). Vypouštěné znečištění se ve srovnání s rokem 2010 v roce 2011 snížilo v ukazatelích: BSK5 o 444 t (6 %), CHSKCr o 2 467 t (4,1 %) a NL o 3 349 t (7,3%). Mezi roky 2005 a 2011 došlo k poklesu vypouštěného znečištění BSK5 o 29 %, CHSKCr o 19,3 %, NL o 30,7 % a RAS o 6 %. Čistota mnoha úseků povrchových vod se po vybudování ČOV výrazně zlepšila. K tomuto zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Nadále je nutné se soustředit na odstraňování dalších lokálních zdrojů znečišťování, a to jak povrchových, tak podzemních vod, na odstraňování plošného znečišťování těchto vod a na odstraňování příčin změn hydrologických poměrů v území. V této souvislosti je nutné zvýšit počet obyvatel napojených na kanalizaci a zajistit vyhovující systém odkanalizování a čištění odpadních vod. Neuspokojivý je stav jakosti některých povrchových vod méně vodných vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových poměrů i nadále přetrvávají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, které jsou způsobeny odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných vodních toků, melioracemi provedenými Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

20


často v nevhodných terénech a v posledních letech čím dál častěji také zastavováním území a vytvářením nepropustných zpevněných ploch. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za následek vznik povodňových situací. Také některé ze zdrojů podzemních vod však nejsou dostatečně chráněny. Např. se jedná o kontaminaci podzemních vod v důsledku těžby uranové rudy blízkosti Dolní Rožínky v kraji Vysočina, podzemní vody jsou ohroženy v důsledku výše zmíněných důvodů také v ostatních částech regionu soudržnosti, na několika místech proběhly či ještě probíhají sanace (např. podzemní vody Bzenec – kvartérní náplavy řeky Moravy v roce 2009).

C.3.3

Půda

Půda je jednou ze základních složek životního prostředí, významných pro existenci rostlinných a živočišných organizmů. Ochrana půdního fondu patří k základním přístupům strategie udržitelného rozvoje. Celková výměra půdního fondu v České republice k 31. 12. 2011 představovala 7 886 598 ha, z toho zemědělská půda 4 229 167 ha, to je cca 54 % rozlohy půdního fondu ČR. Na jednoho obyvatele ČR připadá 0,402 ha zemědělské půdy (z toho 0,285 ha orné půdy). Vývoj výměry zemědělského a lesního půdního fondu podle druhů pozemků uvádí Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha). Tab. 2

Vývoj zemědělského a lesního půdního fondu k 31. 12. daného roku (tis. ha)

Rok

Zemědělská půda

Orná půda

Trvalé travní porosty

Lesní pozemky

Zornění (%)

2006

4 254

3 040

976

2 649

71,46

2007

4 249

3 032

978

2 651

71,36

2008

4 244

3 026

980

2 653

71,30

2009

4 239

3 017

983

2 655

71,17

2010

4 234

3 080

986

2 657

72,74

2011

4 229

3 000

989

2 660

70,94

Rozdíl (2010 – 2011)

-5

-80

+3

+3

-1,8

V Jihomoravském kraji zaujímá zemědělská půda 60 % celkové rozlohy kraje. Z celkového fondu zemědělské půdy tvoří největší podíl orná půda, kdy je v Jihomoravském kraji překročen celorepublikový průměr podílu orné půdy (71,8 %). V meziokresním srovnání disponují nadprůměrným podílem orné půdy okresy Vyškov a Znojmo, tedy oblasti příhodných klimatických podmínek s intenzivně rozvinutou zemědělskou výrobou (ČSÚ, 2013). K největším záborům zemědělské půdy dochází v příměstských oblastech, a to především za účelem nové výstavby (obchodní síť, průmyslové areály aj.). Nově se projevuje trend budování průmyslových zón „na zelené louce“ a rovněž bytová zástavba směřuje do volné krajiny. Vážným problémem rozvoje venkovského prostoru je tzv. urban sprawl neboli suburbanizace (nekontrolovaná, živelná zástavba) zejména v příměstských oblastech velkých měst. Obecně lze konstatovat, že podnikatelské aktivity mnohdy směřují na nejkvalitnější zemědělské půdy do okolí větších sídelních útvarů. Důvodem je jejich jednoduché a méně nákladné zainvestování a relativně nízká cena zemědělské půdy ve srovnání se stavebními pozemky. Zajištění ochrany nejkvalitnějších úseků zemědělského půdního fondu včetně lesů pro udržitelný rozvoj krajiny a přírodních hodnot je vedle neuspokojivé kvality povrchových a podzemních vod aktuálním prioritním problémem Jihomoravského kraje.

C.3.4

Horninové prostředí a nerostné suroviny

Různorodost horninového prostředí Jihomoravského kraje je dána geologickou stavbou podloží a formováním reliéfu kraje. V současnosti neprobíhá v zájmovém území těžba rud. Významnou nerostnou surovinou jsou vápence (lom Mokrá, Lažánky, Zblovice, největší ložiska CHKO Moravský kras a Pálava jsou chráněny) a štěrkopísky (Tasovice, Božice, Bratčice, Smolín, Oblekovice, Valtice, Kunštát a další). Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

21


Dále se v kraji těží také stavební kámen (Opatovice, Olbramovice, Omice, Tasovice a další), cihlářské suroviny (Šlapanice, Hodonín, Novosedly) a slévárenské písky (Blansko, Spěšov). U hranic s Pardubickým krajem jsou pak těženy žáruvzdorné jíly (Březinka) a v současnosti se dostává do popředí i oddělená těžba živcové suroviny, dříve opomíjené jen jako druhotné při těžbě písku (Hrušovany u Brna, Smolín-Žabčice). V kraji se vyskytují také ropná naleziště, a s tím spojená ložiska zemního plynu, tato jsou však menšího rozsahu (např. Bzenec, Břeclav, Lanžhot, Tvrdonice). Na místech, kde bylo od těžby nerostných surovin upuštěno, proběhly, anebo probíhají rekultivace lomů (např. Hády, Mašovický lom, Svatý kopeček u Mikulova), které krajinu dále rozrůzňují a obohacují krajinný ráz o cenné krajinotvorné prvky (voda, nové biotopy) a přispívají tak i k zajímavosti oblasti z hlediska cestovního ruchu.

C.3.5

Příroda a krajina

Území Jihomoravského kraje se vyznačuje velkým počtem legislativou chráněných území. 2

Významným územím je Národní park Podyjí (63 km ), který představuje výjimečně zachovalé říční údolí Dyje v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav. NP Podyjí je také registrován jako ptačí oblast (NP Podyjí, 2013). Dále se v Jihomoravském kraji nalézají tyto chráněné krajinné oblasti: •

Bílé Karpaty (746,87 km )

•

Pálava (83 km²)

•

Moravský kras (92 km )

•

Žďárské vrchy (celkem 709,4 km )

2

2

2

Dále čítal Jihomoravský kraj k 31. 12. 2011 celkem 284 maloplošných chráněných území (národní přírodní památky, národní přírodní rezervace, přírodní památky a přírodní rezervace. Území Jihomoravského kraje je významné svými výhodnými podmínkami pro výskyt a hnízdění řady druhů ptactva. V roce 2003 došlo k vyhlášení biosférické rezervace Pálava, která byla v roce 2004 rozšířena o Lednicko-valtický areál a luhy v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, čímž vznikla nová biosférická 2 rezervace Dolní Morava o rozloze 354 km . V rámci soustavy NATURA 2000 je na území kraje vyhlášeno 8 ptačích oblastí: •

Jaroslavické rybníky (rozloha: 357,6 ha)

•

Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny (1 050 ha)

•

Pálava (8535,7 ha)

•

Lednické rybníky (705,9 ha)

•

Hovoransko – Čejkovicko (1 338,8 ha)

•

Soutok – Tvrdonicko (9 660,5 ha)

•

Bzenecká Doubrava- Strážnické Pomoraví (11 910 ha)

•

Podyjí (7 564 ha)

a 196 evropsky významných lokalit jako regionálních částí evropské sítě chráněných území. Podle Ramsarské úmluvy nabývají mezinárodního významu Lednické rybníky, Mokřady dolního Podyjí a Podzemní Punkva. Na území kraje je dále vyhlášeno celkem 20 přírodních parků, které mají zabezpečit ochranu typického krajinného rázu území. Krajinu Jihomoravského kraje je z většiny možno charakterizovat jako kulturní harmonickou krajinu, jejíž charakter byl utvářen po mnoho století. V posledních několika dekádách však nabyly na intenzitě Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

22


antropogenní vlivy. Jako antropogenní krajinu již nelze charakterizovat jen tu v bezprostřední blízkosti aglomerací měst, ale také často intenzivně zemědělsky obhospodařované plochy a jejich okolí, průmyslové a těžební areály, ale také krajinu fragmentovanou liniovými stavbami. V přírodně blízkých územích, i tam, kde lidskou činností došlo ke vzniku mnoha cenných krajinných typů, dochází vlivem nesprávného hospodaření v krajině k jejich ohrožení. Nejproblematičtějšími jevy současné krajiny zájmového území jsou staré ekologické zátěže, špatné hospodaření s vodou a s tím související snížená retenční schopnost krajiny, degradace půdního fondu a nízká biodiverzita jak zemědělských, tak lesních a ostatních ekosystémů. Struktura a funkce krajiny je ohrožována také fragmentací z důvodů záboru ZPF pro realizaci nových dopravních a rozšiřující se obytnou i průmyslovou zástavbu. Podíl nefragmentovaného území v ČR klesá, a dochází tak ke stále se zvyšujícímu tlaku na přírodní stanoviště a v nich žijící druhy živočichů a rostlin.

C.3.6

Staré ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže se týkají především pozůstatků po těžbě nerostných surovin, a to bývalých vápencových, štěrkopískových a jiných dolů a především lokalit těžby ropy a zemního plynu, časté jsou i kontaminace bývalých průmyslových areálů (Bzenec) a skládky odpadů. V současnosti je v Jihomoravském kraji 443 lokalit vyhodnocených jako stará ekologická zátěž (SEKM, 2013). Ne všechny lokality jsou podrobně prozkoumány, na těch, které již prozkoumány byly, byly započaty, anebo naplánovány sanační a rekultivační zásahy (Hodonín – Nesyt, likvidace ložiska, sanace a rekultivace). Evidence a následná likvidace starých ekologických zátěží je jednou z priorit Ministerstva životního prostředí. Na jejich likvidaci se finančně spolupodílí Státní fond životního prostředí, Ministerstvo financí, Jihomoravský kraj a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

C.3.7

Odpady

V Jihomoravském kraji byl během několika posledních let zaveden Integrovaný krajský systém nakládání s odpady, představující poměrně hustou síť sběrných dvorů, provozovaných obcemi a městy. Nejrozšířenějším způsobem nakládání s odpady je skládkování. Skládky odpadů jsou v současnosti přetvářeny na komplexy odpadového hospodářství, kde je obvykle mimo již zmíněné skládky zbudovaná kompostárna, dotřiďovací linka, recyklace stavebních a demoličních odpadů a také sběrný dvůr nebo překladiště. Tyto komplexy reagují na celorepublikový trend zvyšování produkce odpadu a jsou monitorovány jejich environmentální vlivy. Část komunálního a nebezpečného (nemocniční) odpadu je v Jihomoravském kraji energeticky využívána, a to prostřednictvím spalovny komunálního odpadu SAKO Brno.

C.3.8

Veřejné zdraví

Veřejné zdraví je ovlivněno stavem životního prostředí, zdravotní péčí, životním stylem obyvatel, vrozenými dispozicemi i socioekonomickými faktory. Vlivy koncepce s dopadem na životní prostředí se většinou odrazí ve veřejném zdraví. Jedná se o vlivy prostřednictvím vlivů na jednotlivé složky ŽP, vstup toxických látek do ŽP, hluk, ale i vlivy na estetickou kvalitu ŽP resp. psychickou pohodu, jako je krajinný ráz, možnosti trávení volného času apod. Na veřejném zdraví se významně negativním vlivem podílí především znečištěné ovzduší a hluk. Charakteristiky kvality ovzduší byly popsány již výše (kapitola Klima a kvalita ovzduší), na zvyšující se hlukové zátěži území se také významně podílí doprava. Životní prostředí ovlivňuje lidské zdraví nepřetržitým působením prostřednictvím interakce organismu a fyzikálních, chemických i biologických faktorů dýcháním, příjmem potravy a tekutin, kontaktem se smyslovými receptory, sliznicemi i pokožkou. Vzhledem k šíři působení prostředí na lidské zdraví je však velice obtížné přesně vyhodnotit jednotlivé vlivy faktorů ŽP na lidské zdraví. Zlepšení kvality životního prostředí v nejširším významu, včetně omezení používání nebezpečných chemických látek a odstranění dlouhodobě působících zátěží, znamená splnění jedné z podmínek pro zlepšení zdraví obyvatelstva. Neméně důležitou determinantou lidského zdraví jsou i socioekonomické vlivy, které se odráží na objektivním i subjektivním zdravotním stavu obyvatelstva v rámci různých socioekonomických skupin v interakci se životním stylem stejně jako vzděláním. Subjektivní pocit dobrého zdraví a psychické pohody je ovlivněn zařazením člověka v rámci socioekonomické struktury společnosti. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

23


Hluk Hluková zátěž patří mezi nejzávažnější problémy životního prostředí sídel v celé ČR. Vystavení obyvatel nadměrnému hluku má prokazatelně negativní vliv na jejich zdravotní stav. Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí. Největším problémem je obvykle hluk z automobilové dopravy na pozemních komunikacích vedených často v bezprostředním kontaktu s obytnými domy. Nadměrným hlukem překračujícím stanovené hygienické limity jsou v ČR zatížena 3 % obyvatel, v městských aglomeracích okolo 10 % obyvatel. Hlavním zdrojem hluku je silniční doprava, která se na celkovém počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem podílí přibližně z 90 %. Způsob vedení hlavních komunikací způsobuje, že v některých obcích a menších městech je nadměrným hlukem z dopravy zasažena i více než polovina obyvatel zde žijících. Pro území Jihomoravského kraje byly pro zhodnocení hlukové zátěže použity Akční hlukové plány pro hlavní pozemní komunikace Jihomoravského kraje a Brna. Z těchto dokumentů vyplývá, že nejvíce postižené hlukovou zátěží jsou následující oblasti: •

Zastavěná území měst Brno, Znojmo, Břeclav;

•

Sídla v blízkém okolí následujících komunikací: dálnice D1 a D2, rychlostní silnice R46 a R52 a silnice I. třídy I/38, I/42, I/43, I/46, I/50, I/52 a I/55.

C.3.9

Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

V následujícím textu je uveden přehled problémů týkajících se životního prostředí Jihomoravského kraje: •

Intenzifikace dopravy, nárůst imisního zatížení území mobilními zdroji znečišťování ovzduší a zvyšující se hluková zátěž území;

•

Zvyšování podílu tuhých znečišťujících látek na celkových emisích (nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy);

•

Zvyšování podílu sekundární prašnosti re-emisí prachových částic z povrchu vozovek (především nekvalitní povrchy regionálních silnic), ze zemědělských ploch v době zemědělských prací;

•

Plošné znečištění povrchových vod způsobené zejména splachy dešťovou vodou ze zemědělsky obdělávaných pozemků, eutrofizace vodních nádrží;

•

Bodové znečištění vod kanalizačními výustěmi, a to zejména z obcí bez čistíren odpadních vod (ČOV) nebo s nedostatečně čištěnými průmyslovými odpadními vodami. U obcí s počtem obyvatel pod 2000 je úroveň čištění odpadních splaškových vod vesměs nedostatečná (čištění v septiku), splašky jsou často vyústěny do drobných vodotečí;

•

Kontaminace půd, povrchových a podzemních vod zemědělskými hnojivy v důsledku intenzivní zemědělské praxe i v rámci starých ekologických zátěží (Bzenec, Hodonín, Vyškov, Popelín, Staré Hory), změna chemismu půd;

•

Nevyrovnané zásoby podzemních vod, zásoby vody závislé na atmosférických srážkách;

•

Snižování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím rozrůstající se zástavby a rozšiřováním nepropustných ploch, s tím související zvýšené riziko povodní;

•

Vodní a větrná eroze půdy;

•

Rozšiřování zástavby do volné krajiny - ohrožení přírodních stanovišť, snižování biodiverzity, zvýšení neprostupnosti krajiny, fragmentace krajiny;

•

Zvyšování záboru ZPF - zastavování pozemků na mnohdy produkčně nejkvalitnějších půdách;

•

Celorepublikový úbytek ptactva vázaného na zemědělskou krajinu;

•

Pokračování v trendu suburbanizace do okolí velkých měst, často na zelené louky, malé využití tzv. brownfields;

•

Nadměrné zatížení obyvatel hlukem především ve městech a podél významných dopravních tahů;


24


•

Nevyřešená otázka spalování nekvalitních paliv v lokálních topeništích a podíl těchto zdrojů na emisním zatížení ovzduší;

•

Přítomnost starých ekologických zátěží a devastací. Nejčastěji se jedná o staré skládky odpadů ať už legálních či nelegálních;

•

Celkově nízká biodiverzita a ekologická stabilita zemědělsky využívané krajiny.


25


ČÁST D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ D.1

Vliv na životní prostředí

Vzhledem k zatím známé obecné rovině zpracovávaného dokumentu nelze konkrétní vlivy připravované koncepce PRCR JMK 2014 – 2020 na životní prostředí a veřejné zdraví posoudit. Míra vlivu koncepce na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví bude závislá na konkrétních navrhovaných opatřeních a aktivitách a jejich územním průmětu. Cílem koncepce je nalézt opatření a aktivity, které bude vhodné podpořit a které povedou ke zlepšení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. S ohledem na limitovaný objem finančních prostředků (veřejné zdroje, o kterých rozhoduje či spolurozhoduje kraj) lze přepokládat, že realizovaných investičních projektů bude relativně malé množství a bude se jednat o projekty, které úspěšně prošly územním řízením. Z pohledu ochrany životního prostředí bude koncepce pravděpodobně obsahovat některé aktivity, které mohou potenciálně negativně ovlivnit životní prostředí v přímo dotčeném území. Realizace stavebních záměrů, využívání přírodních zdrojů, zvýšení dopravní, a s tím spojené hlukové zátěže, může znamenat zásah do ekosystémových charakteristik daného území. Výstavbu nových objektů je nutno realizovat tak, aby nedošlo ke znehodnocení přírodních a kulturních krajinných hodnot. Zejména se jedná o minimalizaci záboru zemědělské a lesní půdy, tam, kde je to možné, využívat k zástavbě brownfields, minimalizovat budování zpevněných, nepropustných povrchů a ploch z hlediska jímání a retence vody v krajině, chránit vodní útvary podzemních i povrchových vod, zabraňovat kontaminaci prostředí provozem, ale i v době realizace záměru, nezvyšovat fragmentaci krajiny apod. U ostatních aktivit je rovněž potřeba přihlédnout k tomu, aby měly, co nejmenší rušivý efekt na populace rostlin a živočichů (např. pohyb turistů). Každé opatření a aktivita navržená v PRCR JMK 2014+ bude realizována s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 a všechny navrhované projekty, které podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musejí být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA). V průběhu posuzování koncepce bude přihlíženo k limitům území a podmínkám pro jednotlivé aktivity navrhované jejím zpracovatelem, se snahou předcházet případným vlivům, které bude možno z charakteru aktivit předpokládat.

D.2

Vliv na veřejné zdraví

Součástí posouzení vlivu PRCR JMK bude i zhodnocení možného vlivu koncepce na veřejné zdraví. Vzhledem k aktivitám, které jsou v rámci cestovního ruchu podporovány (lázeňství, rekreace, sport, cykloturistika, kultura) lze předpokládat především kladné vlivy na zdraví obyvatelstva v kraji. Zvýšení konkurenceschopnosti regionu, a tím i případné navýšení pracovních pozic v tomto odvětví může přispět ke zlepšení socio-ekonomické situace obyvatel Jihomoravského kraje.


26


ČÁST E DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky

Negativní vlivy koncepce přesahující hranice České republiky realizací koncepce se v této fázi nepředpokládají.

E.2 Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Speciální mapové výstupy v souvislosti s oznámením nebyly zpracovány.

E.3

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

Jednotlivá opatření a aktivity navržené v PRCR JMK, které podléhají zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musejí být podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí na projektové úrovni (EIA).

E.4

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

Novelizací zákona č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, byla do právního řádu České republiky implementována směrnice Rady 79/409/EHS, ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, a směrnice Rady 92/43/EHS, ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na základě těchto směrnic se pro stanovené druhy ptáků, dalších živočichů a rostlin a typy přírodních stanovišť vytvářejí chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které spolu vytvářejí soustavu chráněných území Natura 2000. Vláda svým nařízením č. 132/2005 Sb. stanovila národní seznam evropsky významných lokalit. Dnem jeho vyhlášení začala platit legislativní ochrany tzv. navržených evropsky významných lokalit. Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jejích důsledků na toto území a stav jeho ochrany. Pořizovatel koncepce v souladu s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb. předložil její návrh příslušným orgánům ochrany přírody. Na základě obdržených stanovisek dotčených orgánů ochrany přírody k rozsahu koncepce nelze předem vyloučit významný vliv koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Níže uvedený seznam poskytuje přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. (zdali lze vyloučit významný vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo územní celistvost území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti) Stanoviska jednotlivých dotčených orgánů jsou uvedena v příloze.

Správa Národního parku Podyjí Na Vyhlídce 5, 669 02 Znojmo Správa CHKO Bílé Karpaty Nádražní 318, 763 26Luhačovice Správa CHKO Moravský kras Svitavská 2300/ 29, 678 01 Blansko Správa CHKO Pálava Náměstí 18/ 32, 692 01 Mikulov Správa CHKO Žďárské vrchy Brněnská 2279/39, 591 01 Žďár nad Sázavou Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

27


KÚ Jihomoravského kraje – Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno Ministerstvo životního prostředí – Odbor výkonu státní správy VII. Mezírka 2, 602 00 Brno Újezdní úřad vojenského újezdu Březina Víta Nejedlého 692, 682 01 Vyškov


28


ČÁST F PŘÍLOHY Stanoviska orgánů ochrany přírody z hlediska § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování oznámení, podpis oprávněného zástupce předkladatele oznámení, zpracovatele oznámení a seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení, se nachází v jeho úvodní části. Číslo dokumentu: C1397-13-0/Z01 Vydání: 01

29

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO OBDOBÍ

Recommend Documents