PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ORP SLAVKOV U BRNA

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ORP SLAVKOV U BRNA Tourism Development Program of administrative distrikt Slavkov u Brna

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.

Autor: Pavlína DOBEŠOVÁ

Brno, 2011

Jméno a příjmení autora:

Pavlína Dobešová

Název bakalářské práce:

Program rozvoje cestovního ruchu ORP Slavkov u Brna

Název práce v angličtině:

Tourism Development Program of administrative district Slavkov u Brna

Katedra:

Katedra regionálního rozvoje a správy

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Martin Šauer, PhD.

Rok obhajoby:

2011

Anotace Předmětem bakalářské práce je návrh podpory rozvoje cestovního ruchu ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Slavkov u Brna. První část je věnována především analýze nabídkové a poptávkové strany, která mapuje současný stav turistického prostředí. Z provedených analýz je vytvořen stručný souhrn výsledků, na který navazuje návrhová část. Návrhová část obsahuje tři hlavní priority a následná opatření s uvedením aktivit pro jejich naplnění. Annotation Subject of this thesis is a proposal to support the development of tourism in the administrative area municipalities with extended powers, Slavkov u Brna. The first part is devoted to analyzing supply and demand sides, which maps the current state of the tourism environment. The performed analysis is made a brief summary of the results, which builds forms part. Forms section contains three main priorities and follow-up activities with an indication for their fulfillment.

Klíčová slova Slavkov u Brna, Mohyla Míru, bojiště Slavkov, cykloturistika, hipoturistika, program rozvoje, cestovní ruch Keywords Slavkov u Brna, Cairn of Peace, Austerlitz battlefield, cycling, horse riding, program development, Tourism

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Program rozvoje cestovního ruchu ORP Slavkov u Brna vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. Ve Slavkově u Brna dne 1. dubna 2011

………………………………………… Pavlína Dobešová

Poděkování Ráda bych poděkovala panu Ing. Martinu Šauerovi, PhD. za odbornou pomoc a cenné rady, poskytnuté informace a konzultace, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem zástupcům obcí ve správní oblasti obce s rozšířenou působností Slavkov u Brna za velmi vstřícné jednání a ochotu poskytnout informace a názor na problematiku cestovního ruchu, zvláště pak panu starostovi z Heršpic, Němčan a Váţan za poskytnutí materiálů týkající se chystaných projektů, aktivit DSO Ţdánický les a Politaví a sdruţení Procyon za materiály k chystanému projektu hipotras.

Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................................6 1

GEOGRAFICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ...................................................................7

2

ANALÝZA A HODNOCENÍ SOUČASNÉ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU .....................10 2.1

Přírodní potenciál cestovního ruchu .......................................................................................10

2.1.1

4

5

11

2.2

Kulturně-historický potenciál.................................................................................................13

2.3

Turistická infrastruktura .........................................................................................................14

2.3.1

Sportovně-rekreační atraktivita

14

2.3.2

Ubytovací sluţby

19

2.4 3

Potenciál rekreačních ploch

Turistické informace ..............................................................................................................21

ANALÝZA POPTÁVKY ..............................................................................................................22 3.1

Návštěvnost regionu ...............................................................................................................22

3.2

Geografické a demografické členění poptávky ......................................................................25

3.2.1 Geografická struktura respondentů

25

3.2.2 Chování návštěvníků

26

ŘÍZENÍ A PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................29 4.1

Řízení cestovního ruchu .........................................................................................................29

4.2

Projekty cestovního ruchu ......................................................................................................31

FINANCOVÁNÍ A PROPAGACE PAMÁTEK ...........................................................................34 5.1

Financování ............................................................................................................................34

5.2

Propagace ...............................................................................................................................34

6

SWOT ANALÝZA ........................................................................................................................36

7

STRUČNÉ ZHODNOCENÍ POZNATKŮ Z ANALYTICKÉ ČÁSTI .........................................40

8

NÁVRHOVÁ ČÁST......................................................................................................................42 8.1

Priority rozvoje, návrhy a aktivity opatření ...........................................................................42

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................48 Seznam pouţitých zdrojů .......................................................................................................................49 Seznam tabulek a grafů: .........................................................................................................................51 Seznam obrázků: ....................................................................................................................................51 Seznam zkratek: .....................................................................................................................................52 Seznam příloh: .......................................................................................................................................53

ÚVOD Česká republika je významnou evropskou destinací cestovního ruchu zaloţenou na atraktivitě a mnoţství historických, kulturních a technických památek, přírodních krás a zajímavostí, rozmanitostí kultury, jakoţ i na významném postavení různých forem cestovního ruchu. Pro zpracování své bakalářské práce jsem si vybrala správní oblast obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) města Slavkov u Brna. Toto město je známé také pod jménem Austerlitz. Mikroregion Slavkovska se nachází v regionu Jiţní Moravy, oblast Brno a okolí. SO ORP Slavkov u Brna má jedinečnou šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou např. rekreačního, sportovního a kulturně poznávacího cestovního ruchu. Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v SO ORP Slavkov u Brna nabízí rovněţ venkovský cestovní ruch se svými produkty jako agroturistika, ekoturistika, a především hipoturistika. Nabídka v oblasti cestovního ruchu je vyuţitelná a je směřována jak pro příjezdový, tak pro domácí cestovní ruch. V současné době roste význam cestovního ruchu jako sloţky ekonomiky všech českých regionů. V důsledku ekonomické krize se zvýšil počet obyvatel, kteří tráví dovolenou v tuzemsku. I proto je nutné stále zkvalitňovat poskytování sluţeb a je třeba na tom pracovat společně tzn. všechny obce, města a ostatní aktéři sluţeb. Je také vhodné rozlišovat mezi cestovním ruchem a rekreací. Zatímco první z pojmů je spojený s příjezdem zahraničních turistů a obyvatel, kteří nebydlí uvnitř regionu, druhý se orientuje na místní populaci. Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější sluţby a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na mnohá další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním sluţeb týkajících se volného času. V tomto odvětví převládají především malé a střední podniky. Ekonomika je schopna z cestovního ruchu profitovat tehdy, má-li moţnost investovat do rozvoje nezbytné infrastruktury, vytvoří-li předpoklady pro uspokojování potřeb a poţadavků účastníků cestovního ruchu a je-li v souladu s ţivotním prostředím. Hlavním cílem práce je analýza a zhodnocení nabídky a poptávky cestovního ruchu, jeho budoucích projektů a propagace a problematika řízení cestovního ruchu v oblasti. V závěru navrhnout opatření a aktivity směřující k pozitivnímu rozvoji cestovního ruch. Jako hlavní metodu výzkumu jsem zvolila vlastní šetření, rozhovory se zástupci obcí, průzkum turistické infrastruktury jako je počet ubytovacích kapacit, dále informace z internetových portálů Českého statistického úřadu, šetření agentury CzechTourism a dalších. 6

1 GEOGRAFICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ Větší část Slavkovska a pochopitelně i město samé se rozkládá na území tak zvaného Vyškovského úvalu či Vyškovské brány, která od sebe odděluje poslední výběţky Českého masívu, reprezentované Drahanskou vrchovinou, a první vrchy Karpatské soustavy, představované Ţdánickým lesem. Z hlediska funkčně-prostorového vyuţití území pro cestovní ruch můţeme oblast typizovat jako krajinu venkovského rázu. Město Slavkov u Brna se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji a obce jeho správního obvodu tvoří obce Bošovice, Heršpice, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Kobeřice u Brna, Křenovice, Lovčičky, Milešovice, Němčany, Níţkovice, Otnice, Slavkov u Brna, Šaratice, Váţany nad Litavou, Velešovice a Zbýšov. Těchto 18 obcí se rozkládá na ploše 15 770 ha a ţije zde více neţ 20 000 obyvatel. Tab. č. 1: Srovnání vývoje populace SO ORP Slavkov u Brna v Jihomoravském kraji Území Jihomoravský kraj SO ORP Slavkov u Brna Procentní vyjádření ve vztahu k JmK

1950 977 892 21 132 2,16

1970 1 084 485 21 256 1,96

1991 1 144 160 19 784 1,73

2006 1 132 563 20 414 1,8

2009 1 151 708 21 107 1,83

Pramen: Veřejná databáz, ČSÚ

1

Vývoj počtu obyvatel v letech 1950 – 1991 na území SO ORP Slavkov u Brna byl ve znamení sniţování počtu obyvatel. Od roku 1991 začíná obyvatel postupně přibývat.

1

Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v SO ORP vybraného kraje. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: . 1 ČSÚ [online]. Počet obyvatel v obcích. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: .

7

Z uvedeného počtu je k roku 2009: -

sídlo s počtem 10 000 – 30 000 obyvatel – 0 sídel

-

sídlo s počtem 5 000 – 10 000 obyvatel – 1 sídlo – Slavkov u Brna (status město)

-

sídlo s počtem 2 000 – 5 000 obyvatel – 0 sídel

-

sídlo s počtem 1 000 – 2 000 obyvatel – 4 sídla – Bošovice, Křenovice, Otnice, Velešovice

-

sídlo s počtem 500 – 1 000 obyvatel – 13 sídel – Heršpice, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Kobeřice u Brna, Lovčičky, Milešovice, Němčany, Níţkovice, Šaratice, Váţany nad Litavou, Zbýšov

-

sídlo s počtem 200 – 500 obyvatel – 0 sídel2 Slavkovsko patří do přirozeného turistického regionu Brno a okolí vymezeného

neoficiálními turistickými mikroregiony Bučovicko, Hustopečsko, Kyjovsko, Šlapanicko, Vyškovsko a Ţidlochovicko. Rozprostírá se na jihozápadně slováckého regionu na tzv. Hanáckém Slovácku. Oblast je součástí území Ţdánický les-Politaví. Slavkov u Brna je díky dobré dopravní dostupnosti a nabídce pracovních příleţitostí průmyslovým centrem regionu. K exponovanosti města přispívá blízkost brněnské aglomerace a existence významných dopravních cest. Územím prochází ţelezniční tratě č. 300 a č. 340 s rychlíkovým povozem, přestupní uzly jsou v Křenovících a ve Slavkově u Brna. Severním okrajem prochází dálnice D1 PrahaBrno-Vyškov, s pokračováním Vyškov-Hulín-Lipník nad Bečvou. Osy silnice I.třídy dále tvoří I/50 a I/54, které se spojují v centru Slavkova. Území je dále obsluhováno integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje, který zajišťuje návaznost vlakových a autobusových spojů. Významným prvkem oblasti je blízkost města Brna a mezinárodního letiště Brno-Tuřany.

2

Příloha č. 1

8

Obr. č. 1: Turistické destinace Jihomoravského kraje

Pramen: Portál Jihomoravského kraje3

3

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Turistické destinace [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: .

9

2 ANALÝZA A HODNOCENÍ SOUČASNÉ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU Turistické cíle a turistické atraktivity můţeme na Slavkovsku rozdělit na přírodní a kulturněhistorické. Na přírodní atraktivity je mikroregion chudý, zajímavá je jen oblast Ţdánického lesa, která zasahuje z jihozápadní strany Slováckého regionu. Tato oblast je vhodná jak pro cykloturistiku, tak pro pěší turistiku. Poměrně intenzivně vyuţívaná zemědělská kulturní krajina nemá v tomto ohledu potřebný turistický potenciál. Do jejího vyuţívání zasahuje i těţba ropy a zemního plynu v okolí obce Dambořice.

2.1 Přírodní potenciál cestovního ruchu Území SO ORP Slavkov u Brna je součástí tří geomorfologických celků a to Dyjskosvrateckého úvalu na západu, Litenčičké pahorkatiny na severu a Ţdánického lesa na jiţním okraji území. Z geomorfologických podcelků jsou to Dambořická vrchovina, Boleratická vrchovina, Bučovická pahorkatina a Pracká pahorkatina. Jedinečnou lokalitu na území tvoří Ţdánický les, který byl vyhlášen přírodním parkem v roce 1998. Evropsky významné lokality zařazené v NATURA 2000 jsou Visengrunty u Bošovic, Špice, Rašovický zlom-Chobot a Mušenice. Do území ORP spadají maloplošná chráněná území4 Návdavky u Němčan, Špice mezi Hostěrádky-Rešov a Újezdem u Brna, Visengrunty u Bošovic, Jalový dvůr u Heršpic, kde částečně do území zasahuje Rašovický zlom–Chobot a Mušenice. Dále poutní místo Lutršték u Němčan a jeho Mrazový klín, který je exkurzní lokalitou evropského významu, protoţe větší mrazový klín z ČR není dosud znám. V Šaraticích se nacházejí prameny, které jsou vyuţívány v dalších třech obcích: v Nesvačilce, Újezdu u Brna a Ţatčanech. Nyní Šaratici vlastní soukromá praţská firma. Minerální voda na úpravy a stáčení byla odváţena do Luhačovic, v současné době do Moravského Berouna. Zbývající převáţnou část tvoří poměrně jednotvárná zemědělská krajina. Vodní reţim území zasahuje do povodí Moravy. Hlavními toky jsou Litava a Rakovec. Na území se nenacházejí ţádné významnější vodní plochy. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území a vyznačují se velkým mnoţstvím podzemní vody. Významný je výskyt léčivých pramenů v oblasti Šaratic.

4

Maloplošná chráněná území patří společně s národními parky a chráněnými krajinnými oblastmi mezi kategorie zvláště chráněných území, která jsou definována jako území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná.

10

Z hlediska klimatických podmínek se území nachází na rozhraní teplé a mírně teplé klimatické oblasti.

2.1.1 Potenciál rekreačních ploch Metodika hodnocení je převzata z publikace Atlas cestovního ruchu. „Hodnota ukazatele vznikla součtem ploch rekreačně vyuţitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí ČR, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce (jeho hodnota se pohybuje od 0,8 do 98,6%). Tyto údaje jsou obsaţeny v katastru nemovitostí, který spravuje Český úřad zeměměřičský a katastrální. Za rekreačně vyuţitelné plochy jsou zde povaţovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy.“ [Atlas cestovního ruchu České republiky., 2006:12]5. Tab. č. 2: Hodnotící stupnice pro prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele Podíl Hodnocení potenciálních rekreačních ploch (v %) Do 20 Zemědělsky velmi intenzivně vyuţívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky 20,0 – 37,9 Většinou zemědělsky vyuţívaná venkovská krajina v níţinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky 38,0 – 56,9 Venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 57,0 – 74,9 Podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75 a více Povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami Pramen: Atlas cestovního ruchu

5

VYSTOUPIL, J., HOLEŠÍNSKÁ, A., KUNC, J., MARYÁŠ, J., SEIDENGLANZ, D., ŠAUER, M., TONEV, P., VITURKA, M., (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. Vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 12s. ISBN 80-239-7256-1.

11

Obr. č. 2: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Slavkov u Brna

Pramen: Atlas cestovního ruchu6

Výraznými oblastmi v podílu rekreačních ploch na Slavkovsku jsou Heršpice 75 % a Kobeřice 59 %. Tyto vysoké hodnoty jsou díky přítomnosti zalesněných přírodních lokalit. V Heršpicích Jalový dvůr a blízkost tektonické predispozice pískovcového Rašovického zlomu–Chobot a Mušovic, kde jsou příznivé podmínky jak pro pěší turistiku, tak cykloturistiku. V Kobeřicích chatová oblast u rybníku Horáček, kudy prochází cyklistická turistická stezka Ţdánickým lesem č. 473. Bošovice vykazují 35 % a zbývající části území jsou pod 20% podílem rekreačních ploch a spadají do intenzivně vyuţívané venkovské krajiny s velmi málo vhodnými podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci. Nicméně v rámci rozvoje cestovního ruchu je oblast vhodná pro rozvoj venkovského cestovního ruchu (agroturistiky, ekoturistiky).

6

Atlas cestovního ruchu. Poskytnuto Ing. Martinem Šauerem, PhD. [cit. 2011-02-10].

12

2.2 Kulturně-historický potenciál Kulturně historická atraktivita spočívá zejména v odkazu na památnou bitvu tří císařů a výskytu značného počtu nemovitých kulturních památek soustředěných převáţně v městské památkové zóně Slavkov u Brna. Krajinou památkovou zónou je od roku 1992 bojiště bitvy u Slavkova. Slavkovský zámecký park a aleje patří mezi evropsky významné lokality evidované v NATURA 2000, samotný slavkovský zámek je od roku 2008 národní kulturní památkou a historické jádro města je od roku 1990 prohlášeno za městskou památkovou zónu. V území se nachází mnoţství kulturních hodnot bez legislativní ochrany (historicky a architektonicky významné stavby, stavební dominanty, apod.). Z velkého mnoţství historických, světských či církevních staveb je moţné ve Slavkově u Brna vyzdvihnout barokní zámek, Ţidovskou synagogu, Chrám vzkříšení páně, Radnici a Panský dům, Ţidovský hřbitov aj. Za zmínku stojí zaniklá ves Konůvky u Heršpic, ke které je vybudována naučná stezka značená informačními tabulemi. Do zmíněných Heršpic také sahají kořeny Williama Herschela, objevitele planety Uran a dalších planetek. V kapličce v Hruškách je umístěna replika Hrušecké madony z roku 1340, originál je umístěn v olomouckém muzeu. Ve většině obcí je hlavní kulturní hodnotou náves s dominantou církevní stavby (kostel, kaple), obklopená původní urbanistickou strukturou. Ve všech obcích regionu nalezneme vţdy nějakou sakrální stavbu, ať jiţ se jedná o kostel, kapli, zvonici, boţí muka, pohřebiště, pomníky padlým, smírčí kříţe a další. V katastru Křenovic byly začátkem 20. let prováděny archeologické práce. Lokalita naleziště však nejsou veřejnosti přístupná, výkopové práce byly dávno ukončeny a místa výkopu zahrnuta zeminou. Okolní krajina je také doplněna řadou drobných sakrálních staveb (kapličky, kříţky, boţí muka, smírčí kříţe…). Kulturní zařízení v mikroregionu Slavkovsko jsou většinou lokálního významu. Nicméně největší koncentrace sluţeb je právě ve Slavkově u Brna. Z kulturních akcí lze vyzdvihnout Grand Prix Austerlitz (výstava vín), golfové turnaje Golf Cup Austerlitz, zimní Napoleonské dny, jarmarky aj. Město Slavkov je spojováno s ikonou Napoleona Bonaparte, v myslích návštěvníků také jako bitva u Slavkova. V ostatních obcích správního obvodu se jedná převáţně o akce místního významu (hody, místní zábavy, výstavy, turnaje a závody různých spolků apod.), nicméně i okruh působnosti jejich společenských akcí roste a dostává se do lidských povědomí jako tradice např. kaţdoroční závody koňské orby v Hodějicích, které navštěvuje stále více lidí, Hubertova jízda začínající v Němčanech nebo oblíbené zabíjačky, které se také těší velkému zájmu a mnoho dalších místních akcí.

13

Konferenční prostory nabízí Zámek Slavkov – Austerlitz, Vila Austerlitz a Lázeňský dům ve Slavkově u Brna. Problémem Slavkovska tedy není ani tak nedostatek kulturně-historických objektů, ale v menších obcích SO ORP spíše jejich niţší atraktivita a malá návštěvnost. Ani Slavkovský zámek není v první desítce nejnavštěvovanějších zámků v Jihomoravském kraji.7

2.3 Turistická infrastruktura 2.3.1 Sportovně-rekreační atraktivita Doprovodná turistická infrastruktura se nejčastěji rekrutuje ze sportovně-rekreační a dopravní infrastruktury, které se navzájem prolínají. Patří sem turistické trasy a naučné stezky, cyklotrasy, různá sportoviště, kulturní a společenské zařízení, doplňkové sluţby, informační systémy apod. Území je protkáno řadou cyklotras. Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Územím neprochází ţádná trasa nadregionálního významu. Jedinou alternativou je trasa č. 473 měřící 92 km. Tab. č. 3: Cyklotrasy procházející územím ORP Slavkov u Brna V terénu značené trasy IV. třídy

Značená trasa III. třídy

Evidenční číslo a průběh trasy 5097 – Práce-Slavkov-Bučovice-U Kříze

Délka v km 29

5099 – Heršpice-Kobeřice-Lovčičky

9

5100 – Újezd u Brna-Šaratice-U Hvězdy

15

5101 – Šaratice-Zbýšov-Křenovice

4

5102 – Mlýnská Dolina-Milešovice-k trase č.5099

3

5114 – Slavkov u Brna-Šaratice-Těšany-Šitbořice-Velké Pavlovice 473 – Rajhradice-Újezd u Brna-Lovčičky-Koryčany-BunčOtrokovice 507 – Kepkov-rozc. Rousínov-Ostrov u Macochy

14 92 52

Pramen: Cykloserver, vlastní zpracování 8 7

Remenec, F., CzechTourism.[online]. Nejnavštěvovanější cíle v Česku 2008. c2009, poslední revize 14. 8. 2009 [cit. 2011-01-17]. Dostupné z WWW: . 8 Cykloserver. [online]. Značené cyklotrasy v ČR: Jiţní Morava – stav k 1.1.2010. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: < http://www.cykloserver.cz/aktuality/?a=30000329>.

14

Moravské vinařské stezky jsou pravděpodobně nejpropracovanější sítí cyklotras a jsou součástí programu Zelené stezky – Greenways zastřešované Nadací Partnerství. Jde o síť regionálních cyklistických tras na území všech vinařských oblastí jiţní Moravy. Kaţdá z 10 vinařských oblastí má svou vlastní vinařskou stezky, všechny jsou pak propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště. Územím SO ORP Slavkov u Brna prochází Brněnská vinařská stezka (celková délka 130 km). Páteřní Moravská vinná stezka má celkovou délku 280 km. Obr. č. 3: Mapa Moravských vinných stezek

Pramen: Moravské vinařské stezky9

9

Moravské vinařské stezky. [online]. O vinařských stezkách. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: .

15

Součástí Slavkovska jsou dvě naučné stezky: Naučná stezka Ţdánickým lesem zpřístupněná v roce 1996 a Naučná stezka bitvi tří císařů otevřená v roce 2003. Výchozím bodem Naučné stezky Ţdánickým lesem je autobusové nádraţí ve Ţdánicích. Stezku křiţuje ţelezniční stanice na trati č. 340 Brno–Veselí nad Moravou. Naučná stezka slavkovským bojištěm obsahuje 29 mapových panelů popísující situaci 2. 12. 1805. Panely jsou umístěny na pozorovacích stanovištích při stávajících komunikací.

Tab. č. 4: Mapové panely Naučné stezky procházející SO ORP Slavkov u Brna Číslo mapového panelu PS8 PS9

PS10

PS25 PS28 PS29

Název obce

Historická památka

Křenovice (cyklostezka č.5097) Zbýšov

Panský dům Spáčilův statek

a Weyrotherův plán francouzské armády

Kaple Sedmibolestné Panny Marie a kříţ

HostěrádkyRešov (cyklostezka č.5100) Holubice Holubice - bývalý mlýn Slavkov u Brna Barokní zámek (cyklostezka č.5097)

Historický význam obklíčení

Kříţ údajně vybudovaný nad hrobem padlých. Kosti převezeny na Krchůvek u Křenovic, kříţ jiţ nestojí na svém původním místě Před bitvou zde procházela vojska

U obce se odehráli těţké boje rakouské a francouzské armády Podepsáno příměří mezi Francií a Rakouskem

Pramen: Webové stránky města Slavkov u Brna, vlastní zpracování10

Z lokality Jalový dvůr u Heršpic vede Ţdánickým lesem Naučná stezka k zaniklé vesnici Konůvky. Turisté mohou vyuţít individuálně autobusovou hromadnou dopravu, pravidelný svoz turistů není obcemi zabezpečován. Ke většině památek je moţné přijet autem. Autem se nesmí projíţdět vymezenými úseky přírodního parku Ţdánický les, pohyb osob je moţný po stezkách pouze pěšky nebo na kole. Dobře značená a veřejnosti známější památky se nacházejí ve Slavkově u Brna. Návštěvníky vyhledávaná je také Mohyla Míru. Historické památky v ostatních obcích nejsou sami o sobě pro návštěvníky tak atraktivní, avšak díky cyklotrasám a Naučné stezce bitvy tří císařů získávají pevnější místo také v povědomí turistů, 10

Slavkov u Brna. [online]. Naučná stezka bitva tří císařů. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: .

16

kteří se zajímají o historii této bitvy. Jistým problémem je i nezájem značné části občanů v celé správní oblasti o veřejné dění. Velká většina občanů vůbec neví, jaké zajímavé lokality se v obcích mimo Slavkov nacházejí nebo jestli jsou nějakým způsobem významná. Síť cyklotras je vedena v převáţné míře po silnicích II. a III. třídy a účelových komunikacích bez vymezeného pruhu pro cyklisty, coţ zvyšuje nebezpečí sráţky s autem. Trvalý nárůst automobilové dopravy a nedostatek finančních prostředků jsou také příčinou jejich špatného technického stavu. Značení je v dobrém stavu a také dobře viditelné. Problém je jen v tom, ţe různé mapy, mapky a materiály značí stezky po svém a to způsobuje nepřehlednost a chaos v jejich orientaci. Z hlediska pěší turistiky je v regionu zajímavá pouze oblast přírodního parku Ţdánický les. Cykloturista postrádá na trase opravny kol, pěší turista odpočívadla, oba by pak ocenily lepší tabulové informace a lepší značení. Co se týče obcí, v kaţdé se nachází restaurace nebo hospůdka, v letních měsících má většina otevřenu letní zahrádku. Agroturistika a venkovská turistika jsou zatím velmi málo vyuţívány. Agroturistika označuje specifickou formu trávení rekreačního turistického provozu charakterizované ubytováním formou privátu na zemědělské farmě, zatímco venkovská turistika je charakterizována jako turistický provoz spojený s ubytováním formou privátu nebo malého penzionu ve venkovském území s relativně zachovalým kvalitním přírodním potenciálem. Jiţním okrajem je trasována navrţená páteřní hipostezka o délce 19,5 km s návazností na tři koňské stanice Procyon Letonice a JK Lysovice a stáje v Němčanech, která umoţnuje jednodenní nebo dvoudenní pobyt v přírodě. Aktivity na přípravě hipostezek se chystají od roku 2006. V roce 2008 (po získání dotace z Programu rozvoje venkova) se započalo s vlastní realizací regionální hipostezky s výchozím bodem v Letonicích (v mapě vyznačena ţlutou barvou), druhou etapou je realizace trasy o délce 9,5 km (v mapě vyznačena modře). Červená trasa je vyznačena jakoţto úsek z celé 130 km trasy s označením č.102 Vítějeves – Koryčany, která bude v budoucnu napojena na další koňské stanice a trasy v rámci celé Jihomoravské sítě koňských stezek ve směru na Zlín, Brno, Moravský kras a Ţdánický les. Ţlutá a modrá trasa jsou regionálními odbočkami z páteřní trasy, které mají za cíl prostřednictvím naučné stezky nabídnout regionálně specifické zajímavosti z oblasti kultury, sportu, historie a přírodovědy. Na cestách jsou umístěny krytá odpočívadla s informačními tabulemi, odpadkové koše, úvaziště i rozcestníky.

17

Obr. č. 4: Mapa regionální hipostezky

Pramen: Procyon Letonice11

V našem řešeném území se nachází pouze stáj Němčany, která nabízí ustájení koní, vyjíţďky s dozorem i bez, vyjíţďky s výkladem a zájemcům také zprostředkuje prodej koně. Přesto, ţe tato forma trávení volného času v SO ORP Slavkov u Brna není téměř vyuţívána, nabízí tato aktivita velký rozvojový potenciál pro dané území. Přírodní i krajinná dispozice je velmi

dobrá,

avšak

infrastruktura

pro

hipoturistiku

je

zatím

neúplná.

V současnosti mikroregion Slavkovska (mimo část trasy v Němčanech) není pokryt ţádnými jezdeckými trasami. Rozšiřování dalších tras zahrnuje od roku 2010 katastrální území obcí Podbřeţice a Komořany (celková délka trasy 30 km). Spolupráce s hlavním aktérem pro realizace i získávání dotací PROCYON Letonice (Ing. Pospíšil) by mohla nastartovat novou etapu rozvoje této nenáročné formy trávení volného času např. spojení hipotras s tématikou Napoleonských válek.

11

Procyon Letonice. [online]. První koňská regionální. [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: .

18

Moţnosti koupání ve veřejných koupalištích se nabízí ve Slavkově u Brna a Hodějicích. Do zázemí SO ORP Slavkov u Brna můţeme zařadit krytý bazén v Bučovicích, aquapark a dinopark ve Vyškově, tenisové kurty ve Slavkově u Brna, Zbýšově, Křenovicích, Otnicích a Šaraticích. Místní obyvatelé i návštěvníci mohou dále vyuţít kuţelny a bowling ve Slavkově u Brna, Šaraticích, Křenovice, Otnice, Bošovice, posilovny i tělocvičny. Sportovní aktivity ve většině obcí zajišťuje TJ Sokol. Ve Slavkově je moţné vyzkoušet střelbu na terč v prostorách Zámecké střelnice. Na severozápadním okraji Slavkova je v provozu golfový areál. Otevřený je od poloviny dubna do konce října, v zimní sezóně je uzavřen. Jedná se o atraktivní 18-ti jamkové hřiště s veřejným 6-ti jamkovým golfovým hřištěm v zámeckém parku „par 3“, na kterém je moţné hrát a návštěvník nemusí být členem ţádného golfového klubu ani vlastnit hrací HCP (Handicap)12. Na jiţní Moravě se nacházejí ještě další 4 golfová outdoorová hřiště a to Brno Automotodrom (9 jamek), Brno Kaskáda v Kuřimi (27 jamek), Kořenec u Boskovic (18 jamek) a Těšetice u Znojma (5 jamek). V rámci ostatních krajů České republiky má větší počet jamek Darovanský dvůr obec Břasy (27 jamek, plzeňský kraj), Karlštejn obec Liteň (27 jamek, středočeský kraj), Nová Amerika obec Jaroměř (27 jamek, královehradecký kraj), Čeladná (36 jamek, moravskoslezský kraj) a Konopiště obec Benešov (36 jamek, středočeský kraj).13 Golfový areál ve Slavkově je oblíben u řady návštěvníků, kteří převáţně vykonávají jednodenní či víkendovou návštěvnost.

2.3.2 Ubytovací služby Turistický význam regionu je měřen ukazateli kapacitními, zejména počtem turistických a rekreačních lůţek (lůţka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůţka v soukromí, v objektech individuální rekreace – chaty, chalupy) a výkonovými (počet ubytovaných hostů, počet přenocování). Ubytovací kapacity v hromadných ubytovacích zařízeních jsou velmi omezené, celkem v řádu 340 lůţek. Ubytovací zařízení hotelového typu jsou ve Slavkově u Brna (5). Penziony jsou hostům k dispozici ve Váţanech (1), Velešovicích (1) a ve Slavkově u Brna (2). Ubytovací kapacity pro méně náročné turisty doplňují ubytovny ve Slavkově u Brna (2). 12

HCP je číslem vyjádřená úroveň hráče určená k tomu, aby se začátečníci i zkušené golfisté mohli utkat ve spravedlivých podmínkách. Rozdíl dvou HCP je rozdílem výkonnosti dvou hráčů a vyrovnává (pomocí daného rozdílného počtu ran) jejich výkonnost na stejnou úroveň. Jeho výše záleţí na hráčových momentálních a minulých výsledcích. Platí, ţe čím niţší handicap, tím lepší hráč. 13 Česká golfová federace. [online]. Kde hrát. [cit. 2011-02-20]. Dostupné z WWW: .

19

V ostatních obcí zcela chybí ubytovací zařízení. Vlastní sběr informací byl proveden prostřednictvím internetu a některé údaje byly získány telefonicky. Analýzou ORP Slavkov jsem dospěla k celkovému počtu 342 lůţek. Údaje z Veřejné databáze za rok 2009 uvádějí 148 lůţek.14

Jak je tedy z analýzy počtu lůţek patrné, údaje z Veřejné databáze ČSÚ

neodpovídají. Podobný závěr lze vyvodit i u ostatních zveřejněných údajů o počtech lůţek v ORP . Stravovací zařízení jsou zpravidla součástí ubytovacích zařízení hotelového typu, také některé penziony nabízejí moţnost stravování ve formě snídaní. Stravovací síť pak doplňují restaurace, hostince, vinárny, pizzerie apod. Různé formy občerstvení jsou prakticky v kaţdé obci. Chatové lokality se v území vyskytují zejména ve vazbě na zahrádky a vinohrady – severně od Slavkova (pod sv. Urbanem), jiţně od Slavkova (Stará Cihelna) a na území obcí v jiţní části SO ORP (Heršpice, Níţkovice, Kobeřice). Tab. č. 5: Ubytovací možnosti v SO ORP Slavkov u Brna 2010 Obec

Název

Typ zařízení

Počet lůţek

Slavkov u Brna

Hotel Sokolský dům Golf hotel Austerlitz Penzion Austerlitz Pension Radost Hotel Olga Lázeňský dům Slavkov Hotel Florian SKR Stav Ubytování v soukromí Vaňáčková Ubytování v soukromí Zdena Zvonková Ubytování u Pastorků Ubytovna Křivánek Welt Slunce Radoslav Záděra

Hotel*** Hotel*** Penzion Penzion Hotel*** Hotel*** Hotel*** Ubytovna/Hostel V soukromí

46 72 15 11 50 23 32 31 10

Restaurační stravování Ano Ano Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne

V soukromí

8

Ne

Penzion Ubytovna Penzion Penzion V soukromí

16 14 6 10 12 342

Ano Ne Ne Ne Ne

Váţany Velešovice Celkem

Pramen: vlastní zpracování

14

Viz. Příloha č. 2

20

2.4 Turistické informace Informační centrum pro území SO ORP funguje od roku 2000 ve Slavkově u Brna. V roce 2009 proběhlo sloučení pracoviště TIC s pokladnou zámku. V současnosti se tedy nachází na pokladně zámku a je financováno z rozpočtu města. Informační centrum postrádá kvalifikovanou osobu pro poskytování turistických informací. Tuto funkci nyní zastává pokladní. Její hlavní pracovní činností je prodej vstupenek. Ústní informace o zajímavých turistických cílech a místech nejsou dostatečně kvalitní. Jazyková vybavenost je velmi nízká, v zásadě se jedná o poskytování informací v tištěných jazykových mutací. Na pracovníka byla tato funkce pouze dočasně přenesena. Umístění turistických informací na pokladně zámku je nevhodné. Turisté, kteří nenavštíví přímo objekt zámku turistické informace nenajdou, chybí směrovky, označení. Vhodné by bylo umístit informace do podzámčí na náměstí, které je strategicky výhodnějším místem. Informace bývají od 1. 1. do 1. 4. uzavřeny. V tomto období je zámek otevřen pouze pro předem objednané min. 7-členné skupiny. Otevírací doba infocentra je totoţná s otevírací dobou pokladny zámku. V letních měsících červen-červenec PO-NE 9.00-17.00 hod., v měsících listopad-prosinec je otvírací doba pouze

PO–PA, z důvodu ukončení hlavní

turistické sezóny. Ve srovnání např. s TIC ve Vyškově je otevírací doba v hlavní sezóně dokonce o 1 hodinu delší a v zásadě končí s poslední historickou prohlídkou zámku. TIC bude uzavřeno z důvodu rekonstrukce objektu zámku aţ do roku 2013. Poté bude fungovat v samostatných prostorách podzámčí. Geografický původ návštěvníků není moţné určit z důvodu zmíněného sloučení TIC s pokladnou zámku. Poslední údaje jsou dostupné za rok 2009, nejvíce návštěvníků bylo z České republiky, dále z Polska a Francie. Průměrná denní návštěvnost není evidována a nebyla evidována ani v předešlých letech. Celková návštěvnost je obsahem výroční zprávy Zámek Slavkov–Austerlitz. Nejčastěji zajímá návštěvníky zámek ve Slavkově Mohyla Míru, předprodej vstupenek a propagační materiály. Typ dopravního prostředku, kterým návštěvníci nejčastěji do regionu přijíţdějí není informačním centrem zjišťováno. Více informací o návštěvnících poskytne Český statistický úřad v následující kapitole analýza poptávky.

21

3 ANALÝZA POPTÁVKY 3.1 Návštěvnost regionu Analýza počtu příjezdů návštěvníků ukázala, ţe SO ORP Slavkov u Brna se v současnosti nachází na 17. místě z ostatních obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji. V roce 2009 přijelo do SO Slavkov u Brna 5 873 návštěvníků, menší návštěvnost uţ mají jen ORP Ivančice, Moravský Krumlov, Ţidlochovice a Bučovice. U ORP Bučovice chybí statistické údaje za uvedený rok 2009. Tabulková data analyzují pouze pobytovou základnu a nezachycují jednodenní návštěvnost. Tab. č. 6: Počet příjezdů do oblasti ORP Jihomoravského kraje Název obce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Brno

Znojmo Hodonín Břeclav Mikulov Blansko Hustopeče Veselí nad Mor. Pohořelice Vyškov Kyjov Rosice Boskovice Šlapanice Kuřim Tišnov Slavkov u Brna Ivančice Moravský 19. Krumlov 20. Ţidlochovice 21. Bučovice

rok 2009

Název obce

371 205

1.

154 459 74 437 73 278 68 551 64 005 41 093 34 348 26 778 22 230 21 985 21 191 20 515 17 205 14 654 13 961 5 873 4 865

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Brno

Znojmo Břeclav Blansko Pohořelice Hodonín Veselí nad Mor. Mikulov Hustopeče Boskovice Rosice Šlapanice Vyškov Kuřim Tišnov Kyjov Bučovice Slavkov u Brna Moravský 3 172 19. Krumlov 2 775 20. Ivančice 0 21. Ţidlochovice

rok 2005

Název obce

427 452

1.

132 968 79 646 65 538 61 186 49 519 41 294 40 129 35 990 24 584 20 676 17 061 15 032 9 084 8 468 8 125 6 148 5 669

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Brno

Znojmo Rosice Blansko Veselí nad Mor. Břeclav Hodonín Boskovice Mikulov Pohořelice Kyjov Šlapanice Tišnov Kuřim Hustopeče Slavkov u Brna Vyškov Bučovice Moravský 3 174 19. Krumlov 2 598 20. Ivančice 1 975 21. Ţidlochovice

Pramen: Veřejná databáze ČSÚ, vlastní zpracování15

rok 2000 380 669 104 966 95 087 54 556 43 563 38 775 31 436 27 742 25 321 15 080 14 405 13 691 13 387 12 693 11 676 8 668 8 345 3 956 2 914 2 384 834

15

Veřejná databáze ČSÚ. [Online]. Návštěvnost ubytovacích hromadných zařízení podle kategorie SO OR. [cit. 2011-03-10] Dostupné z WWW: .

22

Také jsou hodnoceni pouze návštěvníci, kteří se ubytují v jednom z hromadných ubytovacích zařízení. Statistika nepodchycuje turisty, kteří se ubytují u známých a příbuzných.

Tab. č. 7: Počet příjezdů vztažený k počtu obyvatel v ORP Jihomoravského kraje

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Název obce Pohořelice Znojmo Břeclav Mikulov Hodonín Hustopeče Blansko Brno Rosice Veselí nad Mor. Kuřim Moravský Krumlov Tišnov Vyškov Boskovice Kyjov Šlapanice Slavkov u Brna Ivančice Židlochovice Bučovice

rok 2009 2,07 1,69 1,25 1,22 1,21 1,17 1,15 1,00 0,88 0,87 0,69 0,53 0,48 0,43 0,40 0,39 0,29 0,28 0,20 0,09 0,00

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Název obce Pohořelice Mikulov Znojmo Břeclav Blansko Brno Veselí nad Moravou Hustopeče Rosice Hodonín Moravský Krumlov Boskovice Kuřim Bučovice Tišnov Vyškov Šlapanice Slavkov u Brna Kyjov Ivančice Židlochovice

rok 2005 4,74 2,05 1,46 1,35 1,18 1,15 1,05 1,02 0,85 0,80 0,53 0,48 0,43 0,39 0,29 0,29 0,28 0,27 0,15 0,11 0,07

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Název obce Rosice Mikulov Pohořelice Znojmo Veselí nad Moravou Brno Blansko Břeclav Kuřim Boskovice Hodonín Moravský Krumlov Tišnov Slavkov u Brna Hustopeče Kyjov Bučovice Šlapanice Vyškov Ivančice Židlochovice

Pramen: Regionální informační servis, vlastní zpracování

Metodika výpočtu počtu příjezdů na jednoho obyvatele resp. k rozloze je jednoduchá. Výsledky jsou podílem údajů o počtu příjezdů hostů s počtem obyvatel popř. rozlohou v dané SO ORP. Údaje pro jmenovatele byly převzány z portálu Regionálních informačních servisů (www.risy.cz). V analyzovaných letech je pouţit staticky a to ke dni 1. 1. 2010.16 Jistou nepřesnost značí zaokrouhlení na dvě desetinná místa, nicméně k naší analýze ji můţeme přehlédnout. V roce 2000 byla SO ORP Slavkov u Brna na 14. místě. Po dalších 5-ti letech klesl počet příjezdů na 1 obyvatele na 18. příčku a v současnosti ji drţí. Přibliţně stejný počet obyvatel jako SO ORP Slavkov u Brna mají SO ORP Ivančice (23 823 ob.), Kuřim (21 277 ob.), Mikulov (19 619 ob.), v tabulce znázorněny šedou barvou.

16

Regionální informační servis. [Online]. [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: .

23

rok 2000 3,93 1,29 1,17 1,15 1,11 1,02 0,98 0,66 0,60 0,55 0,51 0,49 0,46 0,41 0,33 0,26 0,25 0,23 0,16 0,10 0,03

Je patrné, ţe niţší počet příjezdů na obyvatele mají uţ jen Ivančice. Kdyţ údaje srovnáme s rozlohou SO ORP, blíţí se rozlohou k ORP Slavkov (158 km2) pouze Bučovice (171 km2) a Ivančice (172 km2). V tomto srovnání zaostávaly oblast Bučovice v roce 2000 poměrně daleko za oblastí Slavkovska. V roce 2005 se ale návštěvnost Bučovic rapidně zvýšila a předstihly i SO Slavkova. Bohuţel za rok 2009 jiţ nejsou data k dispozici, takţe analýza je v tomto případě neúplná. Ivančice mají o 14 km2 větší rozlohu, a i v této analýze zaujímají příčky pod SO Slavkova. Tab. č. 8: Počet příjezdů vztažený k rozloze ORP v Jihomoravském kraji

1. 2. 3. 4.

Název obce Brno Mikulov Hodonín Kuřim

5. Blansko 6. Břeclav 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Pohořelice Znojmo Rosice Hustopeče Veselí nad Moravou Šlapanice Kyjov Tišnov Vyškov Boskovice Slavkov u Brna Ivančice Židlochovice Moravský Krumlov Bučovice

rok 2009 1 613,90 280,95 260,27 190,31

1. 2. 3. 4.

Název obce Brno Pohořelice Blansko Břeclav

182,35 5. Hodonín 166,92 6. Mikulov Veselí nad 137,32 7. Moravou 124,36 8. Rosice 121,79 9. Kuřim 115,75 10. Znojmo 100,14 11. Hustopeče 50,16 12. Šlapanice 46,78 13. Boskovice 40,70 14. Bučovice 40,64 15. Slavkov u Brna 40,10 16. Vyškov 37,17 17. Tišnov 28,28 18. Kyjov 14,30 19. Ivančice 9,12 20. Židlochovice 0,00 21. Moravský Krumlov

rok 2005 1 858,49 313,77 186,72 181,43

173,14 5. 164,46 6.

Název obce Brno Rosice Kuřim Blansko Veselí nad Moravou Hodonín

120,40 118,83 118,00 107,06 101,38 49,74 48,11 35,95 35,88 27,48 24,69 17,29 15,10 10,18 9,12

Mikulov Břeclav Znojmo Pohořelice Slavkov u Brna Boskovice Šlapanice Tišnov Hustopeče Kyjov Bučovice Vyškov Ivančice Moravský Krumlov Židlochovice

1. 2. 3. 4.

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

rok 2000 1 655,08 546,48 164,84 155,43 127,00 109,92 103,77 88,33 84,51 77,33 54,86 54,29 39,92 39,03 32,89 30,65 23,13 15,26 13,86 8,37 4,30

Pramen: Regionální informační servis, vlastní zpracování

24

3.2 Geografické a demografické členění poptávky Analýza poptávky SO ORP Slavkov u Brna vychází z šetření agentury CzechTourism „Monitoring návštěvnosti turistických regionů ČR“. V ORP Slavkov u Brna bylo šetření prováděno ve dvou lokalitách (TIC Slavkov u Brna, Slavkov u Brna – centrum) v letní sezóně 2005 a 2006. Celkem bylo osloveno 100 respondentů.17 Tento vzorek je dostatečný pro základní analýzu chování návštěvníků, neumoţňuje však hlubší analýzy, jako např. vytváření profilů návštěvníka.

3.2.1 Geografická struktura respondentů Vyrovnané postavení má domácí (52 %) i zahraniční návštěvnost (48 %). Ve struktuře zahraniční návštěvnosti převaţuje orientace na tyto země Polsko, Slovenská republika, Francie, Holandsko a Belgie. Všechny s více jak 10% podílem. Graf č. 1: Hlavní zdrojové země SO ORP Slavkov u Brna Itálie Španělsko 6% 4% Slovenská republika 13% Německo 11%

Belgie 11%

Rakousko 6%

Francie 13% Holandsko 13% Velká Británie 2%

Polsko 21%

Zdroj: vlastní zpracování

Domácí návštěvníci pocházejí hlavně z nejbliţšího okolí Jihomoravského kraje. Tabulka níţe zachycuje 10 nejvýraznějších okresů. Nejvýznamnější zdroj návštěvnosti generuje okres Blansko. Dále jsou to okresy Prostějov a Brno-město. Tuto analýzu je potřeba brát s jistou rezervou, protoţe podle údajů Monitoringu okres bydliště neuvedlo 25 % návštěvníků.

17

Viz. Příloha č. 4

25

Graf č. 2: Sídelní struktura návštěvníků z ČR v % 7.7 5.8 3.9

3.8

3.8

3.8

3.8

3.8

3.8

3.8

Zdroj: vlastní zpracování

3.2.2 Chování návštěvníků Pro SO ORP Slavkov u Brna je typická jednodenní návštěvnost (68 %). Na 1 aţ 2 noci přijíţdí 16 % respondentů a 12 % přijíţdí na 3 aţ 7 nocí. V létě 2005 a 2006 region poprvé navštívilo 46 % turistů, opakovanou návštěvu vykonalo 54 % respondentů. Je abstrahováno od rozlišení mezi domácím nebo zahraničním návštěvníkem. Délka pobytu souvisí se vzdáleností místa bydliště návštěvníků. Delší pobyty (3 aţ 7 nocí) jsou charakteristické pro návštěvníky s více vzdáleným trvalým bydlištěm. Naopak jednodenní návštěvnost se rekrutuje z obcí cca do 50 km. Nejčastějším dopravním prostředkem pro 82 % turistů je auto. Region je charakteristický nízkým vyuţitím ubytovacích sluţeb. Tato skutečnost je dána vysokou mírou jednodenní návštěvnosti. Poměrně vysokým vyuţití ubytování mají kempy (21 %), přestoţe v SO ORP Slavkov u Brna se ţádné kempy nenacházejí. Vzhledem k metodice šetření agentury se tedy kaţdý vykázaný ubytovaný respondent nemusel ubytovat přímo v SO ORP Slavkov u Brna. Docela vyrovnané je ubytování u příbuzných a známých (13 %) a v penzionech (12 %). Stravování v restauračních zařízení upřednostňuje téměř vţdy 47 % návštěvníků. Stejné procento návštěvníků se v restauracích stravuje příleţitostně. Tuto statistiku je nutné brát jako obecnou, protoţe respondenti nebyli dotazováni na vyuţívání stravování přímo ve Slavkově u Brna. 26

Dominantními formou trávení volného času v regionu jsou poznávací turistika. Tomu odpovídá i fakt, ţe pro 86 % návštěvníků je nejlákavější atraktivitou místa právě poznání. Kvůli pěší turistice přijíţdí 26 % respondentů, pro tento typ trávení volného času přispívá hlavně blízkost Ţdánického lesa. Stejné procento je do místa přitahováno kulturními akcemi spojenými s bitvou tří císařů a ikonou Napoleona Bonaparte. Za cykloturistikou sem přijíţdí 13 % turistů. Zhruba stejný počet láká koupání, sport a venkovská turistika. Převaţuje spojení s návštěvou příbuzných a známých, dále pak relaxace a turistika a sport. Nejméně návštěvníků lákají nákupy a zdraví. To je způsobeno neexistencí léčebných pramenů či lázní. Graf č. 3: Převažující důvod návštěvy návštěva příbuzných/zná mých 8%

práce tranzit zábava 1% 3% 3%

zdraví 1%

nákupy 2%

turistika a sport 3% relaxace 7% poznání 72%

Pramen: vlastní zpracování

27

Graf č. 4: Nejlákavější atraktivity

venkovská turistika, 13% církevní turistika, 9%

jiný sport, 11%

péče o fyzickou a duševní kondici, 10%

sportovní akce, 3%

poznávací turistika, 86%

kulturní akce, 26% zábava, společenský ţivot, 14% koupání, vodní sporty, 14%

pěší turistika, 26% cykloturistika, 13% Pramen: vlastní zpracování

Věková struktura návštěvníků se nejvíce pohybuje mezi 35 aţ 49 lety (28 %), následuje věk 26 aţ 34 let (36 %) a 50 aţ 59 let (18 %). Tyto skutečnosti by se měly projevit v připravované nabídce turistických produktů orientovaných na volný čas mladých a na rodiny s dětmi.

28

4 ŘÍZENÍ A PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU 4.1 Řízení cestovního ruchu Klíčovou organizací pro SO ORP Slavkov u Brna je DSO Ţdánický les a Politaví, které bylo zaloţeno v roce 1995 a sdruţuje všech 18 obcí. Původně sdruţení vzniklo díky potřebě vybudování účelové spolupráce týkající se rozvoje obcí obecně. V rámci cestovního ruchu to bylo především vybudování cyklotras a jejich zviditelnění a to nejen ve formě značení, ale i jejich propagace a vydávání propagačních materiálů. Značení tras probíhá ve spolupráci s Klubem českých turistů. Obce v DSO Ţdánický les a Politaví se schází 4 x ročně na Valné hromadě. V oblasti slavkovského bojiště působí o.p.s. Mohyla míru-Austerlitz se sídlem ve Šlapanicích. Její činností je dokumentace stavu kulturních a uměleckých památek zóny slavkovského bojiště, pomoc k jejich záchraně, ochraně a udrţování. Členy této společnosti jsou na Slavkovsku obce Slavkov u Brna, Holubice, Hostěrádky-Rešov a Velešovice. V současnosti se ţádné významné projekty či aktivity týkající se cestovního ruchu neplánují. Koordinaci vzpomínkových akcí bitvy u Slavkova zajišťuje od roku 1998 Projekt Austerlitz (dříve Projekt Austerlitz 2005) do kterého je zapojen C.E.N.S. (Středoevropská napoleonská společnost) a Mohyla Míru-Austerlitz, sdruţující 24 obcí z regionu slavkovského bojiště. Smyslem projektu je rozvoj regionů ve vztahu k historii a tradicím. Do projektu přímo je zapojeno město Slavkov u Brna a Holubice. Převáţně se jedná o činností a aktivity týkající se výročích oslav Bitvy tří císařů. Obec Křenovice do Projektu jako takového zapojena není, nicméně tenduje při Napoleonských oslavách ke spolupráci se Slavkovem. Další organizací, jejíţ členy jsou město Slavkov u Brna a obce Hrušky a Velešovice je Sdruţení obcí a měst Jihomoravského kraje (SOM JM) zaloţené v roce 1997. Se vznikem krajů byla orientace na cestovní ruch z větší části převedena na orgány kraje. V současnosti je sdruţení partnerem orgánů státní správy a samosprávy pro regionální rozvoj Jihomoravského kraje pro řešení různých aspektů rozvoje konkrétních projektů do Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod. SOM JM je dále partnerem Krajské hospodářské komory jiţní Moravy, Svazu měst a obcí, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Centra pro regionální rozvoj ČR. SOM JM je spoluzakladatelem Euroregionu Pomoraví a Regionální rozvojové agentury jiţní Morava, která pro něj zajišťuje např. přípravu území pro budoucí rozvojové projekty, poradenské a zprostředkovatelské sluţby ve vztahu k EU na principu neziskovosti.

29

V oblasti cestovního ruchu doposud SOM JM s podporou Phare zajistilo: Marketingovou studii pilotního projektu Rozvoj turistiky na jiţní Moravě Projekt Certifikace sluţeb v oblasti cestovního ruchu v rámci programu Jihomoravská pohostinnost Projekt Katalog cestovního ruchu Jiţní Moravy – propojení tras a sluţeb Jiţní Moravy a oblasti Weinviertel Projekt Výstavní prezentace regionu jiţní Morava na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu a disponuje Výstavní expozicí pro prezentaci jiţní Moravy na veletrzích cestovního ruchu Sdruţení obcí a měst JmK se angaţuje v zahraniční spolupráci. Euroregion Pomoraví byl zaloţen 23. 6. 1999. Tvoří na straně Slovenska region Záhorie, na straně Rakouska region Weinviertel a na straně české republiky region Jiţní Morava. Podpora příhraniční spolupráce je základní podmínkou regionálního rozvoje a ochrany ţivotního prostředí, technických, ekonomických, sociálních, kulturních a sportovních aktivit zaměřených na rozvoj partnerské spolupráce na základě společných projektů. Přeshraniční spolupráce uvedených regionů je jednou z forem podpory rozvoje zainteresovaných regionů a přínosem pro rozvoj integračních procesu a všestranné spolupráce v Evropě.18 DSO Region Cezava je se rozkládá na území tří okresů Brno-venkov, Břeclav a Vyškov. Z okresu Vyškov je členem svazku pouze obec Otnice. Svazek byl zaloţen za účelem komplexního rozvoje sdruţených obcí a do jejich priorit spadá i problematika cestovního ruchu. Na jejich internetových stránkách jsou uváděny data plánovaných společenských akcí, zajímavé památky a další informace týkající se turismu. Doporučuji uvést webovou stránku v dalších jazykových mutacích nejen v češtině. Přesto, ţe se obce iniciují v různých sdruţení není pro aktivity cestovního ruchu vytvořena jednotná organizace, která by soustředila a zaštitovala veškeré aktivity ve správní oblasti Slavkova. Pro většinu obcí není cestovní ruch prioritou a nenachází v obcích větší prioritní postavení. Kromě vytvoření cyklotras se jedná o památky místního významu. Mimo Slavkov u Brna, jehoţ dlouholeté budování svého historického místa v povědomí turistů je jiţ zajištěno, shledávám jako problém nedostatečnou propagaci zajímavých atraktivit v ostatních obcích, k čemuţ také přispívá jistý nezájem občanů o místní památky a zajímavosti.

18

Sdruţení obcí a měst Jiţní Moravy. [online]. [cit. 2011-01-26]. Dostupné z WWW: .

30

4.2 Projekty cestovního ruchu V rámci cyklotras kaţdoročně probíhá akce Cyklostezky. Akce probíhá vţdy v letních měsících a končí 31. 8. předáním průkazek s uvedením jména účastníka a otištěním 27 razítek z jednotlivých obcí a měst svazku na obecním úřadě v místě startu. Tato akce je velmi oblíbená, coţ dokládá kaţdoroční velká účast lidí na akci k losování vítězů, které se účastní mimo jiné i zástupci obcí Bošovice, Slavkova u Brna a další pozvaní. V současnosti je ve fázi studie rozpracována regionální část projektu pro vytvoření panevropské sítě cyklotras EuroVelo. Jde o návrh Evropské cyklistické federace na vytvoření celoevropské sítě dálkových cyklistických tras v rozmezí 15 – 20 let. Česká republika se zapojila během 90. let a vznikla tak spolupráce Ministerstva dopravy ČR s Klubem českých turistů, Nadací Partnerství a programem Greenways. Ty společně pracují na rozvoji cyklotras. V současnosti jsou pro Jihomoravský kraj zařazeny jako prioritní cyklistické koridory trasy EuroVelo č. 4 a č. 9 a počítá se jak s jejich vyznačením, tak s budováním bezpečných stezek v jejich trase. SO ORP Slavkov u Brna povede EuroVelo 4. Koridor východozápadní trasy směřující z Brna na Prahu a na Krakov není v současné době zatím určen, nicméně jiţ nyní existuje návrh této regionální trasy, která nese pracovní název Cyklistická trasa Litava. Cyklistická trasa Litava by měla navazovat na silnici v Měníně a vést přes Újezd u Brna, Šaratice, Hrušky, Váţany nad Litavou, Slavkov u Brna, Křiţanovice, Marefy, Bučovice do Nevojic. Počítá se s tím, ţe trasa by měla křiţovat silnice jen výjimečně a bude tedy budována převáţně mimo stávající komunikace. V této souvislosti se v rozpohybování tohoto projektu dotýkáme největšího problému, kterým je výkup pozemků nutných k vybudování mimoúrovňové trasy. Desítky pozemků, které se na trase nacházejí jsou ve vlastnictví soukromých osob a vyjednávání o prodeji je běh na dlouhou trať. Nicméně jde o projekt s neregionálním významem. Důleţité bude vyznačit prioritní trasy logem, aby se ulehčila orientace především pro dálkové cykloturisty jednoznačným značením na celém území, kudy prochází EuroVelo v České republice. Proto byl pro potřeby krajů zpracován manuál značení.

31

Obr. č. 5: Mapa plánované cyklotrasy Litava

Pramen: DSO Ţdánický les a Politaví, vlastní sběr

Dalším nadějným projektem je cyklostezka Slavkov – Hodějice: Tato cyklostezka bude začínat u benzinky na ulici Bučovická ve Slavkově, vést mimo stávající komunikaci, kterou bude podbíhat pod mostem před Hodějicemi a napojovat se na stávající zpevněnou komunikací cyklotrasy č.5097 směřující na Křiţanovice. I tato část bude součástí plánované cyklotrasy Litava. Projektem, který bude uskutečněn a to zřejmě ještě tento rok je naučná stezka na Šibeniční vrch v Křenovicích. Na této naučné stezce budou umístěny informační tabule a trasa nabídne poznání do historie práva útrpného. Nahoře na kopci bude umístěno „trestancovo kolo“, do kterého se odsouzený člověk vplétal. Hlavním iniciátorem tohoto projektu je umělecký kovář ţijící v Křenovicích, jehoţ práce jsou vidět i v obci. Protoţe v oblasti jsou dobré podmínky pro hipoturistiku, bylo by dobré navázat spolupráci se sdruţení Procyon a více se zainteresovat na rozvoji a zviditelnění trávení této formy volného času. V území nejsou vytvořený ţádné koňské trasy, V současnosti je jiţ vytvořen projekt realizace rozšíření páteřní hipotrasy č. 102 o další regionální trasy vedoucí přes území Mezihoří – trasa severní, západní a jiţní. Tyto hipotrasy mají pilotní charakter, v případě zájmu vzniknou další, navazující. Trasy povedou převáţně po polních a měkkých lesních cestách nebo v krátkých úsecích po zpevněných polních a lesních cestách, pokud moţno

32

ne souběţně s trasami jiného přesunu. Tento projekt má návaznost na dotace z fondů Evropské Unie. Obr. č. 6: Navrhované hipotrasy na území mikroregionu Mezihoří

Pramen: Studie vyuţití území SO Mezihoří pro cestovní ruch19

19

POSPIŠIL&ŠVEJNOHA spol. s r.o. c2009. Studie pro vyuţití území SO Mezihoří pro cestovní ruch.[cit. 201103-23].

33

5 FINANCOVÁNÍ A PROPAGACE PAMÁTEK 5.1 Financování Město Slavkov provádí údrţbu chráněných objektů za spoluúčasti dotací Ministerstva kultury České republiky z Programu regenerace městských památkových rezervací (oprava radnice, hradební

zdi).

Rekonstrukce

prostor

zámku

se

financuje

z Programu

záchrany

architektonického dědictví a dotace z programu ROP Jihovýchod, na základě opatření 2.1. V současnosti také probíhá vypracování projektu Napoleonské expozice v nevyuţitých prostorách zámku, ţádost o dotaci na opravu koupaliště či zařazení do nabídky Zámku také expozici v ţidovské škole, která se nachází Koláčkově náměstí. Dokončení přístupové komunikace a parkoviště k zámku poskytlo atraktivnější vzhled a komfortnější přístup k zámku, zámecké zahradě i do alejí. Okolní obce své památky financují převáţně z vlastních finančních prostředků. Pokud získají dotaci, tak je to jen v řádku několika desítkách tisíc korun. Ve většině případů mají obce na takové aktivity velmi omezené rozpočty. Nicméně v obcích SO ORP Slavkov u Brna jsou přesto památky ve velmi dobrém stavu nebo v dobrém stavu. Pouze v Holubicích je potřeba opravit Pamětní kříţe a zvonici kaple sv. Gotharda. V Lovčičkách kapli sv. Anny. Ve Zbýšově pomníky z 1. a 2. světové války a zvonice. V Němčanech se chystá rekonstrukce studánky z roku 1940 na Lutrštéku, Návdavky postrádají informační ceduli. Pozitivním krokem by bylo spojení obcí v rámci aktivit rozvoje cestovního ruchu a cílování rozvojových projektů v návaznosti na získání dotačních prostředků z fondů Evropské unie, fondů Jihomoravského kraje, Ministerstva pro místní rozvoj aj.

5.2 Propagace Hlavním iniciátorem propagace města Slavkova je tématika bojiště a Napoleon. Kaţdoročně se v Brně pořádá veletrh Regiontour, na kterém se prezentuje město Slavkov u Brna, ostatní obce se samostatně neprezentují. Jejich propagace se uskutečňuje prostřednictvím reklamních materiálů na stánku Slavkova nebo prostřednictvím stánku DSO Ţdánický les a Politaví. Sdruţení Ţdánický les a Politaví vydávají na podporu regionu různé mapky, broţury, reklamní předměty jako tuţky, kalendáře, apod. Velmi zdařilá je kniha Ţdánický les a Politaví – Setkávání minulosti s přítomností, nebo průřezová broţura vydaná k desetiletému výročí působnosti spolku. Obce vydávají místní informační zpravodaje, zpravidla 4 x do roka. Všechny obce mají také svoje internetové stránky, na kterých je moţné najít informace a harmonogram pořádaných akcí. Webové stránky v cizích jazykových mutacích mají Bošovice (angličtina) a Slavkov u Brna (angličtina, němčina, francouzština a 34

ruština). Pro ostatní obce není důleţité mít internetové stránky v cizích jazycích. Proběhnou aktualizace stránek Hrušky, v rekonstrukci jsou webové stránky DSO Ţdánický les a Politaví. Nejdůleţitějším styčným bodem, kde dochází k přímému kontaktu s návštěvníkem jsou turistická informační centra. Je velmi důleţité jakým způsobem a v jaké míře je TIC schopno návštěvníkovi poskytnou informace, jaké sluţby obecně mu je schopno nabídnout. Propagační letáky, broţury, mapy s vyznačenými památkami a bezpochyby i jazyková vybavenost pracovníka, to vše patří k propagaci regionu a zároveň k vytváření image oblasti. Aby bylo TIC schopno nabídnout „to nejlepší“ z regionu je nutná spolupráce a vstřícnost k tvorbě propagačních materiálů všech aktérů v cestovním ruchu. A protoţe cestovní ruch se prolíná jak s přímými sluţbami cestovního ruchu (ubytování, stravování), tak navazujícími doplňkovými sluţbami (doprava, spotřební průmysl, servisy aut, kol apod.) je vzájemná kooperace důleţitá. Kromě Slavkova nespolupracuje ţádná z obcí se zahraničními obcemi či regiony.

35

6 SWOT ANALÝZA PŘÍRODNÍ POTENCIÁL a KULTURNĚ HISTORICKÝ POTENCIÁL Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Městská památková zóna Slavkov, bojiště bitvy u Slavkova Přírodní park Ţdánický les Fungující plochy rekreačních a sportovních areálů Cykloturistika Léčivé prameny Šaratice Golfový areál ve Slavkově Velmi malá nabídka ubytovacích kapacit, v menších obcích zcela chybí Sezónnost cestovního ruchu (pouze léto) Slabá nabídka doprovodné infrastruktury pro pěší a cyklisty Zemědělská krajina bez významnějších potenciálních atraktivit Zlepšit stav cyklotras a zázemí pěší turistiky, jejich další rozvoj a budování Vyuţití dotací z EU Potenciál hipoturistiky Přesun návštěvníků do regionu s kvalitnější rekreační a doprovodnou infrastrukturou, stagnace rozvoje

TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Dobré napojení sídel na Brno a na Slavkov u Brna, rozvoj sluţeb Obchvat Slavkov u Brna Značené cyklotrasy a turistické trasy Stav silnic II. a III. třídy Nízký počet ubytovacích kapacit Doprovodná infrastruktury Rozšířit nabídku ubytovacích kapacit, podporovat rozvojové projekty směřující k rozvinutí cestovního ruchu např. ubytování na farmách, vyuţití chátrajících objektů (zvýšit povědomí občanů zejména podnikatelů a zájem o cestovní ruch) Soustavný nárůst automobilové dopravy (hluk, nehody, ţivotní prostředí) Zhoršování stavu silnic Nekoncepční přístup k rozvoji podnikání, sluţeb, urbanizace můţe negativně ovlivňovat rozvojové představy obcí

36

TURISTICKÉ INFORMACE Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

TIC ve Slavkově u Brna Nabídka broţur, letáků i z jiných regionů Webové stránky všech obcí SO ORP Slavkov Informační tabule ve všech obcích Umístění TIC na pokladně zámku Nekvalifikovaný pracovník Průměrná úroveň sluţeb a poskytování informací v TIC Slavkov Jazyková mutace webových stránek u některých obcí chybí Informační tabule v obcích pouze v češtině Rekonstrukce nových prostor TIC ve Slavkově u Brna Rozšířit jazykovou mutaci webových stránek některých obcí Špatně umístění informačních tabulí Špatný výběr pracovníka

ANALÝZA POPTÁVKY Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Zájem zahraničních návštěvníků Poznávací turistika s předpoklady pro nenáročnou cykloturistiku, hipoturistiku, tématika Napoleonských válek Bohatý program kulturních akcí i mimo letní sezónu Blízkost města Brna vytváří dobré předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, přilákání investorů, dopravu návštěvníků (letiště Brno-Tuřany) Převaţuje jednodenní návštěvnost Sezónnost (pouze v letních měsících) Nedostatek ubytovacích a doprovodných sluţeb Zvýšení a podpora produktů orientovaných na volný čas a cykloturistiku a hipoturistiku Moderní trend trávení volného času v přírodě (hipoturistika, cykloturistika) 54% návštěvníků opakuje návštěvu Zaměření produktů na mladé lidi a rodiny s dětmi (nenáročná cykloturistika, koupání, akce pro rodiče s dětmi, kontakt dětí s přírodou (stáj Němčany), golfová turistika Odliv poptávky do regionů s vyšší nabídkou doprovodných sluţeb Potencionální zvýšení kriminality ohrozí atraktivitu území

37

ŘÍZENÍ A PROJEKTY Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Aktivita v dobrovolných svazcích obcí a ve sdruţení podporující rozvoj regionu Zvyšující se aktivita místní samosprávy Projekty neregionálního významu (EuroVelo, Koncept páteřních jezdeckých tras s napojením na Rakousko a Slovensko) Jiné priority v obcích neţ je cestovní ruch Absence profesionální destinační organizace CR Nedostatek finančních prostředků Hipoturistika s tématikou bojiště Rozvoj regionální části projektu EuroVelo 4 – cyklostezka Litava (vymezení pruhu pro cyklisty – sníţení rizika sráţky s autem) V rámci cyklostezky moţnost vyuţití inline sportu Moţnost dalšího rozvoje naučných a tematických stezek Ztroskotání projektu cyklostezky Litava Nezachycení potenciálu rozvoje hipoturistiky pro území Nezájem občanů o cestovní ruch Konkurenční postavení aktérů cestovního ruchu namísto spolupráce

38

FINANCOVÁNÍ A PROPAGACE PAMÁTEK Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

Tématika bojiště a blízkost Ţdánického lesa Památky a krajinná místa v NATURA 2000 Spolupráce města Slavkova se zahraničními obcemi Mezinárodní image pojmu Austerlitz a okolí zabudovaná v podvědomí turistů Uspokojivý stav památek Nedostatek finančních prostředků obcí na opravy památek Problémy financování zanedbané základní technické infrastruktury (kanalizace, ČOV, silnice) Nízká atraktivita památek v okolních obcích mimo Slavkov Navázání spolupráci s okolními mikroregiony (Cézava, Mezihoří) vnímat připravované projekty, které můţou zvýšit atraktivnost a vyuţit se i v SO ORP Slavkov Zaměření se na aktivity spojené s krátkodobou návštěvností (golf, historické centrum Slavkov, tématické naučné trasy), provázat nabídku s dalšími produkty cestovního ruchu Zadluţování obcí Nedostatek finančních prostředků Sniţování počtu návštěvníků

39

7 STRUČNÉ ZHODNOCENÍ POZNATKŮ Z ANALYTICKÉ ČÁSTI Provedené analýzy ukázaly, ţe SO ORP Slavkov u Brna je málo atraktivní oblastí pro cestovní ruch a rekreaci, coţ je demonstrováno převahou jednodenní návštěvnosti. To však platí pro mnoho podobných oblastí. Z analýzy dále vyplynulo, ţe nejvíce návštěvníků přijíţdí z nejbliţších regionů (Blansko, Prostějov, Brno) a sousedních států (Polsko, Slovensko). Hlavní koncentrace kulturních památek je ve Slavkově u Brna. V ostatních obcích jsou to památky většinou lokálního významu, které nejsou pro návštěvníky příliš atraktivní. Hlavním motivem návštěvy je poznávací turistika a nejčastější skupinou jsou návštěvníci ve věku 26 – 49 let. Tímto směrem by se měla ubírat strategie zaměření tvorby produktů na mladé lidi a rodiny s dětmi přijíţdějící na krátkodobou rekreaci (jednodenní, víkendová návštěva regionu). V rámci budoucího rozvoje je důleţité klást důraz na doprovodnou infrastrukturu turistického zázemí (ubytovací a restaurační moţnosti, turistická informační centra, odpadkové koše a odpočívadla, opravny a servisní sluţby, obchody a ostatní zařízení jako koupaliště, tenisové kurty, kina, tělocvičny apod.). Analýza vybavenosti obcí20 zařízeními pro trávení volného času ukázala, ţe nejvíce těchto zařízení je ve Slavkově u Brna, kde se také pořádají kulturní akce nadregionálního významu (slavnosti vín, turnaje golf cup Austerliz, výročí bitvy u Slavkova, koncerty váţné hudby, výstavy aj. akce). Okolí Slavkova tvoří převáţně otevřená krajina (s výjimkou lokality Ţdánický les) s malým převýšením na většině území a jako perspektivní se nabízí vyuţití sportovněrekreační turistiky resp. cykloturistiky a hipoturistiky (popř. agroturistiky), coţ vnímají i zástupci obcí a mají zájem podílet se na realizaci projektů cyklotras i naučných stezek. Protoţe v regionu nejsou vytvořeny ţádné jezdecké trasy, skýtá hipoturistika velký potenciál. V tomto ohledu je asi nejangaţovanějším aktérem sdruţení Procyon, který má zájem na spolupráci jak s obcemi, tak s koňskými stájemi a stanicemi při budování těchto tras i v SO ORP Slavkov u Brna. Jejich cílem je také vytváření doprovodného zázemí pro koně i návštěvníky (ubytovací a stravovací prostory, lanové centrum, lezecká stěna, kolbiště aj.). Jak jiţ bylo zmíněno, zájmové území SO ORP Slavkov u Brna je z pohledu cestovního ruchu méně atraktivní oblastí, proto je vhodné v zájmu udrţení pozice, propagace a marketingu prezentovat oblast jako součást většího celku Brno a okolí. Tomuto závěru se přikláním i z důvodu neexistence destinační společnosti, která by zastřešovala aktivity 20

Viz. Příloha č. 5

40

cestovního ruchu. Vytvořením vzájemné spolupráce s ostatními aktéry je klíčovým nástrojem a zvyšuje úspěšnost při získávání dotačních prostředků. V tematických produktech se doporučuji na aktivní turistiku – cykloturistika, hipoturistika, naučné tématické stezky a provázat tuto nabídku se sousedícími mikroregiony jako je Mezihoří, Cézava, Mohyla míru, Větrník, Hustopečsko, Ţdánicko21. V rámci zahraniční spolupráce se zaměřit na sousední státy Slovensko, Polsko. Začleněním výkladů v cizím jazyce do informačních tabulí i výklady v cizím jazyce, minimálně angličtině, vhodnější by bylo více jazykových mutací. Tento krok povede k oslovení většího počtu zahraničních návštěvníků.

21

Viz. Příloha č. 6

41

8 NÁVRHOVÁ ČÁST Základním cílem rozvojové strategie je dobře se připravit a podporovat perspektivní turistické zázemí a jeho rozvoj ve SO ORP Slavkov u Brna. Základní kroky by měly být činěny okamţitě, resp. ve střednědobém horizontu a jsou v následujícím textu popsány ve formě návrhu 3 rozvojových priorit a jejich následných opatření. V rámci vlastních šetření byly uskutečněny dílčí rozhovory se zástupci samosprávy jednotlivých obcí SO ORP Slavkov u Brna, při nichţ byly postupně mapovány existující či potenciální turistické projekty, resp. budoucí představy o moţných rozvojových turistických projektech a aktivitách.

8.1 Priority rozvoje, návrhy a aktivity opatření Priorita 1: Podpora budování infrastruktury a služeb cestovního ruchu Nezbytným předpokladem pro úspěšné udrţení turistické návštěvnosti je existence a udrţení kvalitní základní a doprovodné infrastruktury a sluţeb. Přitom je nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny. Opatření 1.1: Výstavba a zkvalitnění technické vybavenosti a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Současný stav vybavenosti území základní a doprovodnou infrastrukturou je nedostatečný. V obcích (mimo Slavkov u Brna, Váţany a Velešovice) zcela chybí ubytovací zařízení. Poměrně slabší je i nabídka turistických zařízení v obcích (muzea, galerie, kina, sportovní zařízení apod.), resp. její řešení v případě nepříznivého počasí. Za velmi dobrou můţeme povaţovat sportovně-rekreační infrastrukturu ve Slavkově u Brna, která táhne (golf, tenisové kurty i v zimní období, velké koupaliště). V současnosti zde probíhá i výstavba statické Napoleonské expozice v prostorách bývalých zámeckých koníren. Relativně nejlepší situace je u cyklotras, které mají velký turisticky rozvojový potenciál. K tomu přispívá i fakt, ţe do budoucna se plánuje vybudování regionální cyklostezky Litava, která je součástí projektu EuroVelo. Navíc otázky rozvoje cykloturistiky jsou kladně přijímány ve všech obcích. V současnosti patří mezi největší nedostatky absence vyčleněného jízdního pruhu pro cyklisty, dále nedostatečné vybavení některých cyklotras mobiliářem (lavičky, mapy). Velkým problémem pro další rozvoj cyklotras je výkup stovek pozemků potřebných pro zahájení výstavby. V území jsou velmi dobré předpoklady pro hipoturistiku. Námětem můţe 42

být i poskytování rekreačních a rehabilitačních jízd na koni, tematických ekologickopoznávacích pobytů apod. Jak bylo uvedeno ve stručném shrnutí analytické části není činnost jednotlivých stájí v zájmovém území nijak kooperována. Vzhledem k tomu, ţe v oblasti jsou velmi dobré předpoklady pro tuto aktivitu je na místě snaha o rozšíření a zapojení této formy rekreace do nabídky produktů a vytváření podmínek pro realizace hipotras na území SO ORP Slavkov u Brna. Aktivity naplňující opatření 1.1: Výstavba regionální části trasy EuroVelo 4 ve formě cyklostezky Litava včetně doprovodné infrastruktury (stojany na kola, lavičky, informační tabule, toalety, odpadkové koše apod.). Budování samostatných cyklostezek navazující na páteřní cyklotrasu EuroVelo 4. Realizace naučné stezky na Šibeniční vrch v Křenovicích, naučná stezka Ţdánickým lesem k zaniklé vesnici Konůvky. Realizace projektů se zaměřením na zlepšování kvality povrchů cyklotras, jejich zkapacitnění pro vyznavače in-line bruslení, zlepšení stavu silnic. Řešení pozemkových úprav, umoţňující optimalizace výstavby nových cyklotras a cyklostezek. Vytváření příznivého podnikatelského prostředí pro ubytovací a restaurační sluţby, servisy, opravny kol, půjčovny, obchody apod. Podpora zájmu o rozvoj hipostezky, umoţnění a navázání případné spolupráce se sdruţením Procyon Letonice. Opatření 1.2: Budování rekreačních center a krajinných úpravy Území SO ORP je aktivitami a procesy cestovního ruchu málo dotčeno díky niţší krajinné atraktivitě. Za rekreační centra jsou zde povaţovány zařízení slouţící pro rekreační vyuţití (víceúčelová hřiště, tělocvičny, bowling, kulturní zařízení pro pořádání akcí, koupaliště, kina, muzea, galerie, letní kina apod.) Za krajinné prvky jsou povaţovány významná či zajímavá turistická místa v okolí, v přírodě. Při budování nových rekreačních center v obcích je nutné hledat méně hodnotné prostory, kde není prioritním poţadavkem krajinná atraktivita (nevyuţité či chátrající objekty, obecní pozemky), ale spíše dobrá dopravní dostupnost, specializovaná vybavenost a nabídka aktivit volného času nejen pro letní období (krytá sportoviště, kuţelny, bowling, zábava apod.).

43

Obce jsou při budování takovýchto zařízení omezeni jak finančními prostředky, tak najitím vhodné lokace. Jako nejvhodnější řešení se jeví nalezení investora ze soukromých řad podnikatelů případně uplatnění nevyuţívaných chátrajících objektů. Princip partnerství veřejného soukromého (úspěšně uplatňovaný v zahraničí) je elegantním řešením, které přináší uţitek oběma stranám. Aktivity naplňující opatření 1.2: Podpora realizace a rekonstrukce nevyuţitých objektů pro rekreační vyuţití. Posílení atraktivity přírodních památek vzhledovou úpravou, snazší dostupností. Příklady aktivit: Úprava krajinného místa Lutršték u Němčan. Realizace biokoupaliště v Křenovicích včetně zázemí. Realizace zkvalitnění technického zázemí na koupališti v Hodějicích. Opatření 1.3: Podpora rekonstrukce kulturně-historických památek Na území SO ORP Slavkov u Brna se nachází památkové objekty (sakrální stavby, smírčí kříţe, pomníky, kostely, zámek apod.). Přínosem rekonstrukce těchto památek je nejen zvýšení atraktivnosti takového objektu, ale především jeho moţnosti začlenění do nabídky cestovního ruchu. Dnes nestačí lákat návštěvníka pouze na architektonickou hodnotu objektu, popř. výjimečnost uměleckých sbírek. Skutečnou architektonickou hodnotu objekt získává aţ s aktivním zapojením návštěvníků do prohlídky objektu (moţnost vyzkoušet si tradiční řemesla, ochutnat místní speciality, soutěţe apod.). Aktivity naplňující opatření 1.3.: Realizace projektů zaměřených na rekonstrukci/údrţbu památek v okolních obcích. Pro současné i nové památkové objekty připravovat inovativní turistické programy, začlenit do nabídkového programu, upoutat návštěvníka bohatostí zajímavých míst a umoţnit mu aktivně se zapojit (slavnosti, napoleonské dny, jarmarky, hody, zabíjačky, výstavy, vyhlašování vítězů akce Cyklistické vítání apod.). Příklady aktivit: Vytvoření statické galerie v prostorách zámeckých koníren ve Slavkově u Brna. Oprava Pamětní kříţe a zvonici kaple sv. Gotharda v Holubicích. Oprava kaple sv. Anny v Lovčičkách. Oprava pomníků z 1. a 2. světové války a zvonice ve Zbýšově. 44

Priorita 2: Podpora přípravy a tvorba programů a produktů cestovního ruchu Programy a produkty by měly šetrným způsobem vyuţívat přírodní atraktivity, kulturní, historické a další objekty tak, aby byla jejich hodnota zachována i pro budoucí generace. Měly by být zacíleny na konkrétní typ návštěvníka a neměly by nijak výrazně zatěţovat ţivotní prostředí. Opatření 2.1: Podpora tvorby cílených produktů cestovního ruchu a propagace SO ORP Slavkov u Brna má dobré podmínky pro nenáročné rekreační aktivity spojené s relaxací. Příznivé předpoklady má mikroregion pro další rozvoj cykloturistiky, agroturistiky a hipoturistiky, součástí rozvoje je jistě i tématika vinařská (v rámci Moravských vinařských tras). Tématické zaměření produktů musí vycházet i z potencionálních cílových skupin analyzované poptávky (mladí lidé, rodiny s dětmi, senioři). Produkty pro trávení volného času mládeţe musí být zaloţeny na módních aktivitách podporujících jejich vlastní image např. bowling, golf, tenis, petang aj. Velmi dobré jsou podmínky ve Slavkově, v místních obcích není ţádné zařízení módního významu, které by lákalo návštěvníky ze vzdálenějších obcí, nicméně zázemí pro rekreaci se i zde postupně vylepšuje. Tomu napomáhá i postupný příliv obyvatel do okolních obcí, kteří vytváří dodatečnou poptávku po sluţbách a zařízeních. Produkty pro rodiny s dětmi by měly zahrnovat pestrou nabídku spojenou se zábavou a nenáročnou sportovní aktivitou např. dětské zábavní parky, nenáročná cykloturistika, koupání a vodní atrakce). V nejbliţším zázemí oblasti se nachází Dinopark, krytý bazén a aquapark ve Vyškově a město Brno s rozsáhlými moţnostmi vyţití návštěvníků. Senioři preferují relaxační aktivity spojené s péčí o zdraví a kondici. Takové předpoklady mohou uspokojit produkty typu wellness. K tomuto typu můţeme přirovnat Lázeňský dům ve Slavkově u Brna. Protoţe zájmové území není dostatečně silné pro samostatnou konkurenci doporučuji provázat nabídku produktů oblasti se sousedícími regiony a spojit do turistických balíčků. Aktivity naplňující opatření 2.1: Tvorba balíčků pro jednodenní a víkendové pobyty (golf, jízdy na koni, kole). Marketingová podpora (propagace, distribuce, cenová strategie, kvalita sluţeb). Podpora projektů rozvíjející moţnosti kulturní, sportovní a zdravotní turistiky. Vyuţití synergie s ostatními turistickými produkty, provázanost nabídky za hranice ORP. Pokračování v pořádání společensko-kulturních akcí, zapojení návštěvníka do kulturního dění. 45

Priorita 3: Podpora vytváření organizační struktury cestovního ruchu Celý postup přípravy a tvorby turistických programů a produktů je důleţité zaloţit na efektivní a flexibilní organizační struktuře cestovního ruchu, s jasně vymezenými kompetencemi, úkoly a činnostmi. Realizace rozvojových aktivit předpokládá jednak podporu na regionální úrovni v rámci činnosti jednotlivých obcí a jednak z krajské a celostátní úrovně, a to zejména v otázkách systému organizace a činnosti turistických informačních center (standardy, spolufinancování, celostátní informační a rezervační systém), propagace a reklamy i regenerace kulturních a historických památek. Důleţitá je provázanost mezi podnikatelskou a veřejnou správou při přípravě projektů, společné propagaci a marketingu. Opatření 3.1: Aktivní podpora a založení turistické organizace Vzhledem k absenci profesionální organizace, která by jednotně zastřešovala aktivity cestovního

ruchu

a

napomáhala

tak

komplexnímu

a

systematickému

rozvoji

i

konkurenceschopnosti regionu, je nutné učinit některé kroky. Efektivní fungování takovéto organizace je zaloţeno na letitých zkušenostech a vzájemné důvěře a spolupráci pro účelnější koordinaci turistických aktivit. Obce v SO ORP Slavkov u Brna jsou členy i několika různých svazků (DSO Ţdánický les a Politaví, Cézava, o.p.s. Mohyla míru – Austerlitz, MAS Za humnama aj. účelové svazky). Posilování spolupráce je hlavním cílem vytvořeného dobrovolného svazku obcí Ţdánický les a Politaví a protoţe jsou všechny obce v oblasti jejími členy, jeví se jako vhodné navázat základní kroky právě zde. V rámci tohoto svazku navrhuji vytvořit „pracovní skupinu“ (dále jen komisi) zaměřenou přímo na cestovní ruch. Tato komise by byla sloţená z představitelů, kteří mají vazbu na cestovní ruch, např. zástupce odboru regionálního rozvoje MeÚ Slavkov u Brna, zástupce regionálního informačního centra v Brně, zástupce z TIC ve Slavkově u Brna, zástupci regionálního odboru kraje, zástupci představitelů obcí v ORP Slavkov, případně další aktéři (zájmová a občanská sdruţení, cestovní kanceláře apod.). Chybět by neměli ani externí odborníci. Komise by nastartovala podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a následně by usnadnila zaloţení profesionální organizace cestovního ruchu, která by naplňovala principy destinačního managementu (koordinace, kooperace, partnerství). Aktivity vedoucí k naplnění opatření 3.1: Posílit aktivní spolupráci všech obcí regionu na problematice turistického rozvoje. Zaloţení pracovní skupiny/komise. Příprava destinačního managementu pro turistickou oblast Brno a okolí. 46

Spolupráce s regionálními partnery (odbory na JmK, regionální TIC, lokální TIC, sousední TIC, se zástupci obcí, sdruţením Mezihoří popř. dalších aktérů působících v cestovním ruchu). Opatření 3.2: Podpora činnosti turistických informačních center Regionální informační centrum je ve Slavkově u Brna umístěné na pokladně zámku. V současnosti probíhá rekonstrukce zámeckých prostor a TIC bude do roku 2013 uzavřeno. Poté bude přeneseno do nových prostor podzámčí blíţe k centru města. Při sloučení bývalého TIC s pokladnou zámku došlo ke sníţení úrovně poskytovaných sluţeb a hlavně informací, které byly omezeny na poskytování broţur a informačních letáků. Protoţe primární funkcí kaţdého TIC je funkce informační, slouţící jak pro samotné návštěvníky, přes veřejný sektor a soukromé podnikatele, tak pro místní obyvatele, představuje TIC významný orientační bod. Je to místo, které vyhledají na své cestě, aby získali potřebné informace, které ovlivní jejich rozhodnutí v regionu setrvat. TIC tedy můţeme označit jako vstupní bránu do turistického regionu. Neméně důleţitý je i význam přímého kontaktu s návštěvníkem, kdy ovlivňuje utváření návštěvníkovy finální představy o celé destinaci. Z marketingového hlediska je TIC také jedním z nástrojů propagace, protoţe se nemalou měrou podílí na image – ţádná reklama není tak účinná, jako přímé doporučení na základě vlastních zkušeností. Proto klíčovým posláním TIC ve Slavkově je nabízet kvalitní servis, který bude zárukou návštěvníkovy spokojenosti, které se mimo jiné projeví ve výši jeho vynaloţených výdajů za místní sluţby a tím i v celkovém rozvoji cestovního ruchu v regionu. Protoţe neexistuje destinační společnost je postavení TIC naprosto rozhodující. Aktivity naplňující opatření 3.2: Dokončit rekonstrukci prostor turistického informačního centra ve Slavkově. Obsadit pracovní místo pracovníkem se zkušenostmi případně vzděláním z oblasti cestovního ruchu, komunikačními a jazykovými schopnostmi. V případě funkce manaţera klást důraz na organizační schopnosti a zkušenosti se zpracováváním projektů (ţádostí o čerpání dotací z veřejných prostředků). Navázání, resp. prohloubení kooperace s ostatními TIC (v Brně, Hustopečích, Vyškově aj.), s orgány státní správy, samosprávy, se soukromými podnikateli a zájmovými organizacemi k zajištění propagace mikroregionu.

47

ZÁVĚR Většina obcí, zejména těch menších, řeší doposud základní problémy budování zanedbané základní technické infrastruktury. Rozpočtové moţnosti obcí v absolutních hodnotách vedou často k pozitivnímu očekávání, ţe je z čeho ţít a posléze i investovat do perspektivních projektů. Situace je bohuţel mnohem méně pozitivní. Po odečtení mandatorních výdajů zbývá obcím málo finančních prostředků na uskutečňování vyšších cílů, mezi které je v drtivé většině obcí zařazen i cestovní ruch. Nicméně finance nemusí být tím nejdůleţitějším faktem, ty si obstará soukromý kapitál sám, ovšem při vědomí jasné podpory a iniciativy samosprávy. To znamená zapojit do územních aktivit nejen členy obecních samospráv, ale také zástupce místních podnikatelů, neziskových organizací, zájmových sdruţení, občanských iniciativ a spolků. Účelné je sledovat dotační politiku jednotlivých ministerstev vlády ČR a programy finanční podpory ze strany EU. Většina starostů tedy vidí rozvojové priority především v budování a kvalitě rozvoje silniční sítě, v tvorbě pracovních příleţitostí, bydlení, v ochraně ţivotního prostředí, zajištění sociální a zdravotnické péče, v podpoře sportu a zlepšení lokálního školství. Závěrem můţeme říct, ţe i cestovní ruch v oblasti má dobré podmínky pro rozvoj a to nejen díky odkazu na historický kontext, ale i pro stále oblíbenější venkovskou turistiku. Přesto, ţe došlo v několika posledních letech ke sníţení počtu příjezdů návštěvníků a zdálo by se, ţe turismus v obcích (mimo Slavkov u Brna) není hlavní prioritou, je toto odvětví provázáno s ostatními podnikatelskými aktivitami a je potřeba si uvědomit, ţe má vliv na jejich rozkvět a prosperitu, zvýšení ţivotní úrovně, zaměstnanost obyvatelstva a také příznivě působí na příjmy do místních rozpočtů. Posílením a podporou realizace projektů zvyšujících atraktivnost území dojde k rozvoji podnikatelských činností a k přílivu finančních prostředků do regionu. Pokud bude rozvoj aktivit implementován systematicky a v souladu s kulturním a přírodním prostředím povede k posílení přitaţlivosti území nejen pro návštěvníky, ale i pro občany zde ţijící. Vţdyť z kvalitnější nabídky atraktivit a zajímavostí můţeme těţit všichni.

48

Seznam použitých zdrojů Literatura: [1] VYSTOUPIL, J., HOLEŠÍNSKÁ, A., KUNC, J., MARYÁŠ, J., SEIDENGLANZ, D., ŠAUER, M., TONEV, P., VITURKA, M., (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. Vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 12s. ISBN 80-239-7256-1. [2] POSPÍŠIL&ŠVEJNOHA spol. s r.o. c2009. Studie pro vyuţití území SO Mezihoří pro cestovní ruch. [cit. 2011-03-23].

Internetové zdroje: [3] CzechTourism. [online]. Vyhodnocení letní etapy 2005 za ČR. [cit. 2011-02-22]. Dostupné z WWW: . [4] CzechTourism. [online]. Vyhodnocení letní etapy 2006 za ČR. [cit. 2011-02-22]. Dostupné z WWW:

. [5] Cykloserver. [online]. Značené cyklotrasy v ČR: Jiţní Morava – stav k 1.1.2010. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: . [6] Česká golfová federace. [online]. Kde hrát. [cit. 2011-02-20]. Dostupné z WWW: . [7] ČSÚ [online]. Počet obyvatel v obcích. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: . [8] Moravské vinařské stezky. [online]. O vinařských stezkách. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: . [9] Portál Jihomoravského kraje. [online]. Mikroregiony Jihomoravského kraje (leden 2008). [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . [10] Portál Jihomoravského kraje. [online]. Turistické destinace [cit. 2011-03-22]. Dostupné z WWW: . [11] Procyon Letonice. [online]. První koňská regionální. [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . [12] Regionální informační servis. [online]. Obce s rozšířenou působností. [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: . 49

[13] Regionální informační servis. [online]. Obce s rozšířenou působností. [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: . [14] Remenec, F., CzechTourism. [online]. Nejnavštěvovanější cíle v Česku 2008. c2009. Poslední revize 14. 8. 2009. [cit. 2011-01-17]. Dostupné z WWW: . [15] Sdruţení obcí a měst Jiţní Moravy. [online]. Euroregion Pomoraví. [cit. 2011-01-26]. Dostupné z WWW: . [16] Slavkov u Brna. [online]. Naučná stezka bitva tří císařů. [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: . [17] Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v SO ORP vybraného kraje. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: . [18] Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Ekonomické subjekty podle odvětví. [cit. 2011-02-20]. Dostupné z WWW: . [19] Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Návštěvnost ubytovacích hromadných zařízení podle kategorie SO ORP. [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: . [20] Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích vybraného SO ORP. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: . [21] Veřejná databáze. [online]. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie a území. Dostupné z WWW: .

50

Seznam tabulek a grafů: Tab. č. 1: Srovnání vývoje populace SO ORP Slavkov u Brna v Jihomoravském kraji ............7 Tab. č. 2: Hodnotící stupnice pro prostorovou diferenciaci uvedeného ukazatele ...................11 Tab. č. 3: Cyklotrasy procházející územím ORP Slavkov u Brna ............................................14 Tab. č. 4: Mapové panely Naučné stezky procházející SO ORP Slavkov u Brna ....................16 Tab. č. 5: Ubytovací moţnosti v SO ORP Slavkov u Brna 2010 .............................................20 Tab. č. 6: Počet příjezdů do oblasti ORP Jihomoravského kraje ..............................................22 Tab. č. 7: Počet příjezdů vztaţený k počtu obyvatel v ORP Jihomoravského kraje ................23 Tab. č. 8: Počet příjezdů vztaţený k rozloze ORP v Jihomoravském kraji ..............................24 Graf č. 1: Hlavní zdrojové země SO ORP Slavkov u Brna ......................................................25 Graf č. 2: Sídelní struktura návštěvníků z ČR v % ...................................................................26 Graf č. 3: Převaţující důvod návštěvy ......................................................................................27 Graf č. 4: Nejlákavější atraktivity .............................................................................................28

Seznam obrázků: Obr. č. 1: Turistické destinace Jihomoravského kraje ................................................................9 Obr. č. 2: Potenciál rekreačních ploch SO ORP Slavkov u Brna .............................................12 Obr. č. 3: Mapa Moravských vinných stezek ...........................................................................15 Obr. č. 4: Mapa regionální hipostezky ......................................................................................18 Obr. č. 5: Mapa plánované cyklotrasy Litava ...........................................................................32 Obr. č. 6: Navrhované hipotrasy na území mikroregionu Mezihoří .........................................33

51

Seznam zkratek: CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

DSO

Dobrovolný svazek obcí

HCP

Handicap

JmK

Jihomoravský kraj

MAS Za Humnama

Místní akční skupina „Za Humnama“

MeÚ

Městský úřad

ORP

Obec s rozšířenou působností

ROP

Regionální operační program

SO

Správní oblast

SO ORP

Správní oblast obce s rozšířenou působností

SOM JM

Správa obcí a měst Jihomoravského kraje

TIC

Turistické informační centrum

TJ Sokol

Tělovýchovná jednota Sokol

52

Seznam příloh: Příloha č. 1: Obyvatelstvo a jeho demografický vývoj Název obce Bošovice Heršpice Hodějice Holubice Hostěrádky–Rešov Hrušky Kobeřice u Brna Křenovice Lovčičky Milešovice Němčany Níţkovice Otnice Slavkov u Brna Šaratice Váţany nad Litavou Velešovice Zbýšov Celkem obyvatel SO ORP Slavkov u Brna

1950 1131 796 1110 941 832 849 872 1885 790 732 927 873 1382 4445 1055 899 1032 581 21 132

1970 1105 771 1082 925 808 853 756 1874 723 664 861 934 1515 5001 970 822 1036 556 21 256

1991 1067 667 822 841 738 754 512 1725 512 622 761 641 1365 5890 921 631 916 399 19 784

2006 1062 647 871 863 789 741 588 1754 566 650 710 646 1414 6049 956 643 994 471 20 414

2009 1102 671 914 876 819 773 629 1815 577 651 721 655 1412 6169 967 664 1167 525 21 107

Pramen: Veřejná databáze, ČSÚ22

22

Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích vybraného SO ORP. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: . 21 ČSÚ [online]. Tab.2 Počet obyvatel v obcích k 1.1.2009. Publikace 29.5.2009. [cit. 2010-11-08]. Dostupné z WWW: .

53

Příloha č. 2: Počet lůžek za obce s rozšířenou působností k 31. 12. 2009

Pořadové číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

23

Obec Brno Znojmo Břeclav Blansko Veselí nad Moravou Hustopeče Hodonín Mikulov Kyjov Boskovice Pohořelice Tišnov Vyškov Rosice Šlapanice Kuřim Ivančice Moravský Krumlov Slavkov u Brna Ţidlochovice Bučovice

Počet lůţek 9474 5811 2685 2119 1610 1426 1330 1295 1066 965 941 727 693 600 428 379 161 153 148 119 0

Pramen: Veřejná databáze ČSÚ23

Veřejná databáze ČSÚ. [online]. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie a území. [cit. 2010-11-12]. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 3: Dotazník pro zastupitele obcí

A. ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V OBCI 1. Všechny obce ORP Slavkov u Brna jsou členem DSO Ţdánický les a Politaví. Obec XXX je členem DSO Ţdánický les a Politaví (www.zdanickyles.unas.cz) od roku…………. V rámci cestovního ruchu sdruţení zabezpečuje…………. Spolupráce probíhá… 2. Obec Obec XXX je dále členem ……. (např. Sdruţení obcí a měst Jihomoravského kraje, Mohyla Míru – Austerlitz o.p.s, apod.) Co se týče cestovního ruchu, jedná se o činnosti a aktivity …. 3. Je obec zapojena nějakým způsobem do Projektu Austerlitz? Pokud ano, jak? 4. Angaţuje se na tvorbě webových stránek www.austerlitz.org nebo jiných? 5. Je vytvořena nějaká další spolupráce s organizacemi řídící cestovní ruch v JmK (např. Centrála CR JmK, Klub českých turistů, Nadace partnerství apod.)? Prosím, uveďte název organizace a jakým způsobem se činnost týká cestovního ruchu? B. ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE 6. Zahraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu. S kým (jakými městy, regiony) obec spolupracuje a jakým způsobem (např. propagací), vaše hodnocení spolupráce (pokud nějaká existuje)? C. PAMÁTKY A FINANCOVÁNÍ 7. Jsou v obci nějaké památky, které byste řadil mezi významné či zajímavé? Pokud ano, jaké? 8. Jaké památky obce by potřebovali opravit? 9. Regenerace památek je zabezpečována z jakých dotačních programů, část financuje obec? Dotace z evropských zdrojů prostřednictvím ROP Jihovýchod II na opravu… Programu regenerace městských památkových rezervací jdou na opravu… Další zdroje jsou… Financování oprav z vlastních zdrojů, kam můţeme zařadit…..

D. TURISTICKÉ INFORMACE 10. Nejbliţší turistické informace jsou ….. 11. Jsou památky v obci popř. jejím nejbliţším okolí dobře vyznačeny popř. umístěna turistická tabule či jiné informace? Pokud ano, kde a co značí? E. PROPAGACE 12. Na jakých prezentačních akcí se obec prezentuje (veletrhy) a od kterého roku? 13. Informační kampaň o připravované kulturní akci nebo pozvánky se uskutečňují přes jaká média (rádio, televize apod.) a kdo propagaci zařizuje (obec či třetí osoba)? 14. Vydávání broţur, letáků se vytváří ve spolupráci s jakými obcemi či organizacemi kraje? 15. Které oddělení má propagaci regionu v kompetenci? F. BUDOUCNOST A PRIORITY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 16. Jaké jsou plány do dalších let, na čem se obec podílí a s kým spolupracuje, co připravuje (např. cyklostezka, naučná stezka, zpřístupnění významného místa, památky apod.)? 17. Další aktivity obce spojené s CR a rekreací: 18. Do priorit rozvoje cestovního ruchu (pokud jsou) naší obce se dle mého názoru řadí…. 19. Problémy, které jako zastupitel obce vnímáte (např. stav silnic, památek, rozvoje, ekonomiky, ubytování, stravování, občanské vybavenosti apod.)? 20. Úspěchy a klady v rozvoji turismu obci (pokud v obci existují a jsou cíleny)? Pramen: vlastní zpracování

Příloha č. 4: Návštěvnost ORP Slavkov u Brna, léto 2005 a léto 2006 V létě 2005 bylo dotazováno na Jiţní Moravě 3868 respondentů (z toho 789 zahraničních návštěvníků) V létě 2006 bylo dotazováno na Jiţní Moravě 3010 respondentů (z toho 510 zahraničních návštěvníků)

1.

Pocházíte z České republiky? ano ne

2.

Pokud nejste z ČR, z jakého státu pocházíte? Slovenská republika Německo Rakousko Holandsko Polsko Velká Británie Francie Belgie Itálie Španělsko

50 2005 v % 62 38 19 2005 v % 15,8 5,3 5,3 15,8 21,1 0 10,5 10,5 5,3 10,5

2005 návštěvníci 31 19 2005 návštěvníci 3 1 1 3 4 0 2 2 1 2

50 2006 v % 42 58 29 2006 v % 10,3 13,8 6,9 10,3 20,7 3,4 13,8 10,3 3,4 3,4

2006 návštěvníci 21 29 2006 návštěvníci 3 4 2 3 6 1 4 3 1 1

ANALÝZA NÁVŠTĚVNÍKŮ KRAJ: Jihomoravský REGION: Jiţní Morava LOKALITA: Slavkov - zámek, centrum

Celkem 100 osob 2005, 2006 v % 52 48 Celkem 48 osob 2005, 2006 v % 12,5 10,4 6,3 12,5 20,8 2,1 12,5 10,4 4,1 6,2

3.

Z kterého okresu pocházíte? Brno - město Praha Zlín Břeclav Brno - venkov Blansko Beroun Havlíčkův Brod Vyškov Svitavy Třebíč Ţďár nad Sázavou Kroměříţ Prostějov Jihlava Šumperk Jindřichův Hradec Tábor Náchod Karlovy Vary Pelhřimov Přerov Rychnov nad Kněţnou Chomutov Nymburk Domaţlice Bez odpovědi

31 2005 v % 6,5 3,2 3,2 6,5 3,2 9,7 0 0 3,2 3,2 3,2 6,5 3,2 9,7 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 0 6,5 3,2 0 3,2 3,2

2005 návštěvníci 2 1 1 2 1 3 0 0 1 1 1 2 1 3 1 1 1 1 1 1 1 0 2 1 0 1 1

21 2006 v % 0 0 4,8 0 0 4,8 4,8 4,8 0 0 0 0 0 0 0 4,8 0 0 0 0 4,8 4,8 0 4,8 4,8 0 57,1

2006 návštěvníci 0 0 1 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 12

Celkem 52 osob 2005, 2006 v % 3,9 1,9 3,8 3,8 1,9 7,7 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 3,8 1,9 5,8 1,9 3,8 1,9 1,9 1,9 1,9 3,8 1,9 3,8 3,8 1,9 1,9 25,0

4.

Jak jste přicestoval(a)? autem (popř. motocyklem) vlakem na kole linkovým autobusem zájezdovým autobusem pěšky jinak

5.

Jak dlouhý bude váš pobyt zde? jednodenní - bez noclehu 1 aţ 2 noclehy 3 aţ 7 noclehů delší neví

6.

Už jste region někdy navštívil(a)? ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 aţ 3 krát ano, byl(a) jsem zde uţ víckrát bez odpovědi

50 2005 v % 78 6 8 8 0 0 0 50 2005 v % 50 28 22 0 0 50 2005 v % 46 36 18 0

2005 návštěvníci 39 3 4 4 0 0 0 2005 návštěvníci 25 14 11 0 0 2005 návštěvníci 23 18 9 0

50 2006 v % 86 4 2 6 2 0 0 50 2006 v % 86 4 2 6 2 50 2006 v % 46 36 18 0

2006 návštěvníci 43 2 1 3 1 0 0 2006 návštěvníci 43 2 1 3 1 2006 návštěvníci 23 18 9 0

Celkem 100 osob 2005,2006 v % 82 5 5 7 1 0 0 Celkem 100 osob 2005,2006 v % 68 16 12 3 1 Celkem 100 osob 2005,2006 v % 46 36 18 0

7.

8.

9.

S kým jste přijel(a)? s partnerem, přáteli, známými apod. se staršími dětmi/dítětem škol.věku sám/sama s malými dětmi/dítětem (alespoň jedno předškolního věku) Bez odpovědi Kde jste ubytován(a)? nejsem zde ubytován(a) penzion kemp/tábořiště u známých, příbuzných popř. vlastní hotel *** nebo více jiné hromadné ubytovací zařízení pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. hotel * nebo **, Garni, motel bez odpovědi Stravujete se v restauračních zařízení? ano - téměř vţdy částečně - jak kdy ne - téměř nikdy bez odpovědi

50 2005 v % 62 12 12 14 0 50 2005 v % 42 14 16 8 12 0 8 0 0 50 2005 v % 46 46 8 0

2005 návštěvníci 31 6 6 7 0 2005 návštěvníci 21 7 8 4 6 0 4 0 0 2005 návštěvníci 23 23 4 0

50 2006 v % 48 18 12 20 2 50 2006 v % 10 10 26 18 0 2 12 22 0 50 2006 v % 48 48 4 0

2006 návštěvníci 24 9 6 10 1 2006 návštěvníci 5 5 13 9 0 1 6 11 0 2006 návštěvníci 24 24 2 0

Celkem 100 osob 2005,2006 v % 55 15 12 17 1 Celkem 100 osob 2005,2006 v % 26 12 21 13 6 1 10 11 0 Celkem 100 osob 2005,2006 v % 47 47 6 0

10. Důvod návštěvy? poznání relaxace turistika a sport návštěva příbuzných/známých zábava práce tranzit zdraví nákupy 11. Nejlákavější atraktivity? poznávací turistika pěší turistika cykloturistika koupání, vodní sporty zábava, společenský ţivot kulturní akce péče o fyzickou a duševní kondici církevní turistika venkovská turistika sportovní akce jiný sport

50 2005 v % 68 10 4 8 2 2 6 0 0 50 2005 v % 88 32 22 18 8 16 8 12 8 2 12

2005 návštěvníci 34 5 2 4 1 1 3 0 0 2005 návštěvníci 44 16 11 9 4 8 4 6 4 1 6

50 2006 v % 76 4 2 8 4 0 0 2 4 50 2006 v % 84 20 4 10 20 36 12 6 18 4 10

2006 návštěvníci 38 2 1 4 2 0 0 1 2 2006 návštěvníci 42 10 2 5 10 18 6 3 9 2 5

Celkem 100 osob 2005, 2006 v % 72 7 3 8 3 1 3 1 2 Celkem 100 osob 2005,2006 v % 86 26 13 14 14 26 10 9 13 3 11

12. Věk? do 25 let 26 aţ 34 let 35 aţ 49 let 50 aţ 59 let 60 a víc

24

50 2005 v % 16 22 38 20 4

2005 návštěvníci 8 11 19 10 2

50 2006 v % 6 34 34 16 10

CzechTourism. [online]. Vyhodnocení letní etapy 2005 za ČR. [cit. 2011-02-22]. Dostupné z WWW: . 23 CzechTourism. [online]. Vyhodnocení letní etapy 2006 za ČR. [cit. 2011-02-22]. Dostupné z WWW: .

2006 návštěvníci 3 17 17 8 5

Celkem 100 osob 2005,2006 v % 11 28 36 18 7

Pramen: CzechTourism24

Příloha č. 5: Vybavenost obcí Kulturní a sportovní zázemí Název obce

Muzeum Galerie Kino Zařízení pro volný čas mládeţe Bošovice Heršpice Hodějice Holubice HostěrádkyRešov Hrušky Kobeřice u Brna Křenovice 1 Lovčičky Milešovice Němčany Níţkovice Otnice 1 Slavkov u 1 1 1 1 Brna Šaratice Váţany nad Litavou Velešovice 1 Zbýšov -

Přírodní Kulturní Koupaliště Krytý Hřiště Dětská Tělocvičny Stadiony Stadiony amfiteátry zařízení bazén hřiště otevřené kryté vč. letních kin 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 -

1 -

-

-

1 2

1 1

2

-

-

1 1

1 1 1 1 1 2

1 1

-

2 2 1 2 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1 3

1

-

-

1 1

-

-

1 1

1 1

-

1

-

-

1 1

-

-

3 1

1 -

1 -

-

-

-

Technické zázemí a doprava Název obce

Pošta Peněţní ústavy Zastávka Zastávka Stanice Lékař, Léčebné a jejich úřadovny dálkové linky místního (zastávka) Lékárny, pobyty linky významu vlaku zdrav.zařízení Bošovice 1 1 ano Heršpice ano ano Hodějice ano Holubice 1 1 ano ano ano Hostěrádky-Rešov ano ano Hrušky ano Kobeřice u Brna ano Křenovice 1 1 ano ano 5 Lovčičky ano Milešovice ano Němčany ano Níţkovice 1 1 ano ano Otnice 1 1 ano 4 Slavkov u Brna 1 6 ano ano ano 35 ano Šaratice 1 1 ano 1 Váţany nad Litavou ano Velešovice ano Zbýšov ano ano Pramen: Regionální informační servis25

25

Regionální informační servis. [online]. Obce s rozšířenou působností. [cit. 2011-02-21]. Dostupné z WWW: .

Příloha č. 6: Mikroregiony Jihomoravského kraje

25

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Mikroregiony Jihomoravského kraje (leden 2008). [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: .